Dictionnaire Arménien-Français [PDF]

  • Commentary
  • 1728803
  • 0 0 0
  • Suka dengan makalah ini dan mengunduhnya? Anda bisa menerbitkan file PDF Anda sendiri secara online secara gratis dalam beberapa menit saja! Sign Up
File loading please wait...
Citation preview

1



COLLECTION ARMÉNIENNE DE LA FONDATION CALOUSTE GULBENKIAN



ARAM BARLÉZIZIAN



DICTIONNAIRE ARMÉNIEN-FRANÇAIS



40 000 articles 30 000 locutions et expressions



LES ÉDITIONS DE L’UNIVERSITÉ D’EREVAN EREVAN 2009 2



вÚÎ²Î²Ü Ø²îºÜ²Þ²ð ¶²Èàôêî ÎÆôÈä¾Üκ²Ü ÐÆØܲðÎàôº²Ü



²ð²Ø ´²ðȺ¼Æ¼Ú²Ü



вںðºÜ-üð²ÜêºðºÜ ´²è²ð²Ü



40 000 μ³é³Ñá¹í³Í 30 000 ¹³ñÓí³Í³ÛÇÝ Ùdzíáñ ¨ ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ



ºäÐ Ðð²î²ð²ÎâàôÂÚàôÜ ºðºì²Ü – 2009 3



Ðî¸ 801.3=919.81=40 ¶Ø¸ 81.2Ð-481.2 ýñ³Ýë ´ 349



лÕÇݳÏÁ ËáñÇÝ ßÝáñѳϳÉáõÃÛáõÝ ¿ ѳÛïÝáõÙ ¶²Èàôêî ÎÚàôÈäºÜÎÚ²Ü Ñ³ëï³ïáõÃÛ³ÝÁ, Ýñ³ гÛÏ³Ï³Ý μ³Å³ÝÙáõÝùÇ ïÝûñ»Ý ¹ñ. ¼²ìºÜ ºÎ²ìÚ²ÜÆÜ, ÇÝãå»ë ݳ¨ ºñ¨³ÝÇ å»ï³Ï³Ý ѳٳÉë³ñ³ÝÇ Ññ³ï³ñ³ÏãáõÃÛ³ÝÁ` ëáõÛÝ μ³é³ñ³ÝÁ ïå³·ñí³Í ï»ëÝ»Éáõ ѳٳñ



´ 349



´³ñÉ»½Ç½Û³Ý ². Î. гۻñ»Ý-ýñ³Ýë»ñ»Ý μ³é³ñ³Ý: - ºñ., ºäÐ Ññ³ï³ñ³ÏãáõÃÛáõÝ, 2009, 976 ¿ç:



¶Ø¸ 81.2Ð-481.2 ýñ³Ýë



ISBN 978-5-8084-1144-9



¡ ². Î. ´³ñÉ»½Ç½Û³Ý, 2009 Ã. ¡ ºäÐ Ññ³ï³ñ³ÏãáõÃÛáõÝ, 2009 Ã.



4



β¼ØàÔÆ ÎàÔØÆò Ð³Û Çñ³Ï³ÝáõÃÛ³Ý Ù»ç í³Õáõó ½·³óíáõÙ ¿ñ §Ð³Û»ñ»Ýýñ³Ýë»ñ»Ý¦ Áݹ³ñÓ³Ï μ³é³ñ³ÝÇ å³Ï³ëÁ, áñÁ Éñ³óÝ»Éáõ ÷áñÓ ¿ ëáõÛÝ Ññ³ï³ñ³ÏáõÃÛáõÝÁ: ´³é³ñ³ÝÁ Ý»ñ³éáõÙ ¿ ³ñ¹Ç ·ñ³Ï³Ý ѳۻñ»ÝÇ Ñ³Ù³·áñÍ³Í³Ï³Ý μ³é³å³ß³ñÁ, ÇÝãå»ë ݳ¨ ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý-ù³Õ³ù³Ï³Ý, ·Çï³ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ¨ μ³½Ù³ÃÇí ³ÛÉ μݳ·³í³éÝ»ñÇ í»ñ³μ»ñáÕ Ï³ñ¨áñ³·áõÛÝ »½ñ³μ³é»ñÁ: ´³é³ñ³Ý³·ñ³Ï³Ý μ³½Ù³åÇëÇ ³ÕμÛáõñÝ»ñÇ ÏáÕùÇÝ ³é³ÝÓݳÏÇ ï»Õ »Ýù ѳïϳóñ»É Ù»ñûñÛ³ Ù³ÙáõÉÇ É»½íÇÝ, Ù³ëݳíáñ³å»ë Ýáñ³μ³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇݪ μ³é³ñ³ÝÝ ³í»ÉÇ Édzϳï³ñ áõ ųٳݳÏÇÝ Ñ³Ù³ÑáõÝã ï»ëÝ»Éáõ ³ÏÝϳÉÇùáí: гïáõÏ áõß³¹ñáõÃÛáõÝ ¿ ¹³ñÓí»É μ³é»ñÇ Ý߳ݳÏáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ùß³ÏÙ³ÝÁ, áñÇ Ñ³Ù³ñ û·ï³·áñÍí»É »Ý ³Ù»Ý³Ñ»ÕÇݳϳíáñ μ³é³ñ³ÝÝ»ñÇ í»ñçÇÝ ïíÛ³ÉÝ»ñÁ: ´³é³ñ³ÝÇ Ï³ñ¨áñáõÃÛáõÝÝ ³ÏÝ»ñ¨ ¿, ù³ÝÇ áñ Ý»ñϳ å³ÛÙ³ÝÝ»ñáõÙ ûñ»óûñ ³×áõÙ ¿ Ñ³Û Çñ³Ï³ÝáõÃÛ³ÝÝ ³éÝãíáÕ ÇñáÕáõÃÛáõÝÝ»ñÁ ûï³ñ»ñÏñ³óÇÝ»ñÇÝ Ý»ñϳ۳óÝ»Éáõ å³Ñ³ÝçÁ, ÇÝãÇÝ Çñ Ýå³ëïÁ ϳñáÕ ¿ μ»ñ»É ëáõÛÝ ³ß˳ïáõÃÛáõÝÁ: ´³é³ñ³ÝÁ ݳ˳ï»ëí³Í ¿ áõë³ÝáÕÝ»ñÇ, ¹³ë³ËáëÝ»ñÇ, óñ·Ù³ÝÇãÝ»ñÇ, ·Çï³ß˳ïáÕÝ»ñÇ ¨ ýñ³Ýë»ñ»Ýáí Ñ»ï³ùñùñíáÕ μáÉáñ ³ÝÓ³Ýó ѳٳñ, áñáÝù ¹»é ëïÇåí³Í »Ý ³é³í»É³å»ë û·ïí»É ûï³ñ³É»½áõ ³ÕμÛáõñÝ»ñÇó: ºñ³Ëï³·ÇïáõÃÛ³Ùμ ÏÁݹáõÝ»Ýù Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñ ³ñ¹³ñ³óÇ ¹ÇïáÕáõÃÛáõÝ áõ ³é³ç³ñÏ, áñáÝù û·ï³Ï³ñ ÏÉÇÝ»Ý μ³é³ñ³ÝÇ ³í»ÉÇ Í³í³ÉáõÝ áõ Éñ³Ùß³Ïí³Í í»ñ³Ññ³ï³ñ³ÏáõÃÛáõÝÁ ݳ˳å³ïñ³ëï»ÉáõÝ:



5



´²è²ð²ÜÆ Î²èàôòì²ÌøÀ 1.



2. 3. 4.



5.



6. 7.



8. 9.



10.



´³é³Ñá¹í³ÍÝ Áݹ·ñÏáõÙ ¿ óí ï³é»ñáí ³é³ÝÓݳóí³Í ѳۻñ»Ý ·É˳μ³éÝ áõ Ýñ³ ýñ³Ýë»ñ»Ý óñ·Ù³ÝáõÃÛáõÝÁ, ù»ñ³Ï³Ý³Ï³Ý áõ á×³Ï³Ý ÝßáõÙÝ»ñ, ïíÛ³É μ³éáí ϳ½Ùí³Í ³½³ï ¨ ϳÛáõÝ μ³é³Ï³å³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñ áõ ¹ñ³Ýó ýñ³Ýë»ñ»Ý ѳٳñÅ»ùÝ»ñÁ: ¸³ñÓí³Í³ÛÇÝ μÝáõÛÃÇ ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝÝ»ñÇó ³é³ç ¹ñí³Í ¿ ߻ճÝÏÛáõݳӨ Ýß³ÝÁ (◊): ºÃ» ýñ³Ýë»ñ»Ý ·á۳ϳÝÝ áõÝÇ ³ñ³Ï³Ý ¨ Ç·³Ï³Ý ë»éÇ Ó¨»ñÁ, ³å³ ³ÛÝ áõÕ»ÏóíáõÙ ¿ n (nom) ï³éáí: ºÃ» ·á۳ϳÝÇ Ï³Ù ³Í³Ï³ÝÇ Ç·³Ï³ÝÁ ϳ½Ù»ÉÇë í»ñçݳٳëÝ áõÕÕ³ÏÇ ³í»É³ÝáõÙ ¿ ³ñ³Ï³ÝÇ Ó¨ÇÝ, ³å³ ³ÛÝ ïñíáõÙ ¿ ëïáñ³Ï»ïÇó Ñ»ïá` ³é³Ýó ·ÍÇÏÇ. ûñÇݳÏ` étudiant,e, quotidien,ne: ÆëÏ »Ã» Ç·³Ï³ÝáõÙ ³ñ³Ï³ÝÇ μ³é³ñÙ³ïÇÝ Ï³Ù μ³é³ÑÇÙùÇÝ ³í»É³óáÕ í»ñçݳٳëÝ ³é³ç³óÝáõÙ ¿ ³Í³ÝóÇ Ï³Ù í»ñç³íáñáõÃÛ³Ý ÷á÷áËáõÃÛáõÝ, ³å³ ¹ñ³Ý ݳËáñ¹áõÙ ¿ ëïáñ³Ï»ï-·ÍÇÏ. ûñÇݳÏ` entier,-ière, chanteur,-euse: ´³éÇÙ³ëïÝ»ñÝ ³é³ÝÓݳóíáõÙ »Ý ÷³Ï³·Íáí áõÕ»ÏóíáÕ Ãí»ñáí` 1) 2) ¨ ³ÛÉÝ, ÇëÏ ËáëùÇ Ù³ëÇ ÷á÷áËáõÃÛ³Ý ¹»åùáõÙ Ãí³ÛÇÝ ·ñ³Ýß³ÝÇ ÏáÕùÇÝ ¹ñíáõÙ ¿ Ï»ï` 1. 2.: üñ³Ýë»ñ»Ý óñ·Ù³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ÏáÕùÇÝ ÷³Ï³·Í»ñáõÙ ×ß·ñïíáõÙ áõ Ñëï³Ï»óíáõÙ »Ý ¹ñ³Ýó ÝñμÇÙ³ëïÝ»ñÁ ¨ ·áñͳÍáõÃÛ³Ý áÉáñïÝ»ñÁ: üñ³Ýë»ñ»Ý μ³ÛÇ ÏáÕùÇÝ Ñ³×³Ë ïñíáõÙ ¿ ݳ¨ Ýñ³ÝÇó Ñ»ïá ·áñͳÍíáÕ Ý³Ë¹ÇñÁ, ٳݳí³Ý¹ ³ÛÝ ¹»åùáõÙ, »ñμ ³ÛÝ ãÇ Ñ³ÙÁÝÏÝáõÙ Ù³Ûñ»ÝÇÇ Ñ»ï: ÞÝã»Õ h-áí ëÏëíáÕ μ³é»ñÇó ³é³ç ϳ ³ëïÕÇÏ (*): úï³ñ μ³é»ñÁ, áñáÝù ¹»é ½·³ÉÇ ã³÷áí ·áñÍ³Í³Ï³Ý »Ý, (Ù³ëݳíáñ³å»ë μ³Ý³íáñ ËáëùáõÙ), ïñí³Í »Ý ï»°ë ÑÕáõÙáí, áñÇ Ýå³ï³ÏÁ Ñ»ï¨Û³ÉÝ ¿. ³) Ñݳñ³íáñáõÃÛáõÝ ï³É μ³é³ñ³ÝÇó û·ïíáÕÇÝ ·ïÝ»É ïíÛ³É μ³éÇ ýñ³Ýë»ñ»Ý ѳٳñÅ»ùÁ ¨ μ) áõÕÕáñ¹»É Ýñ³Ý ¹»åÇ Ù³Ûñ»ÝÇ μ³éÇ ÇÙ³óáõÃÛáõÝÁª ³ÛëåÇëáí Ýå³ëï»Éáí ѳۻñ»Ý ï³ñμ»ñ³ÏÝ»ñÇ Ûáõñ³óÙ³ÝÝ áõ ï³ñ³ÍÙ³ÝÁ: ´³é³ñ³ÝÇ í»ñçáõÙ ½»ï»Õí³Í ¿ ³ß˳ñѳ·ñ³Ï³Ý ³ÝáõÝÝ»ñÇ ó³ÝÏ:



6



вںðºÜ вزèàðàôÂÚàôÜܺð



³½··ñ. ³Ëï. ³ßË·ñ. ³é³ëå. ³é¨ïñ. ³ëïÕ·. ³ëïÕ·Ý. ³ñ¨Ùï. ³ñÑÙñÑ. ³ñí.



– – – – – – – – – –



μÅßÏ. μÝËë. μÝÑë. μÝëï. μëμ. μñμ. ·Çï. ·éÑÏ. ·íé. ·ïÝï. ·ñ³Ï. ·ñÏÝ. ¹³ñÓ. ¹»ñ. ¹Çó. ¹Õ·ñÍ. ¹íÝ·. »½. »Ï»Õ. »ñÅßï. »ñÏÃÕ. »ñÏñμ. »ñÏñμßË. »ñÏñã. ½ÇÝß·. ½ÇÝí. ¿É. ¿É»ÏïñáÝ. óïñ. ųÙ. ÅÕ. Çñ³íμ. ɳï. É»½íμ. ÉëÝÏñã. ËÑññ.



– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –



ËáñÑñ¹. ËëÏó. ͳÍÏ.



³½·³·ñáõÃÛáõÝ ³Ëï³μ³ÝáõÃÛáõÝ ³ß˳ñѳ·ñáõÃÛáõÝ ³é³ëå»É³μ³ÝáõÃÛáõÝ ³é¨ïñ³Ï³Ý, ³é¨ïáõñ ³ëïÕ³·ÇïáõÃÛáõÝ ³ëïÕ³·Ý³óáõÃÛáõÝ ³ñ¨Ùï³Ñ³Û»ñ»Ý ³ñѳٳñÑ³Ï³Ý ³ñí»ëï, ³ñí»ëï³·ÇïáõÃÛáõÝ μÅßÏ³Ï³Ý μݳËáëáõÃÛáõÝ μ³Ý³ÑÛáõëáõÃÛáõÝ μ³Ý³ëï»ÕÍ³Ï³Ý μáõë³μ³ÝáõÃÛáõÝ μ³ñμ³é³ÛÇÝ ·Çï³Ï³Ý ·é»Ñϳμ³ÝáõÃÛáõÝ ·³í³é³Ï³Ý ·ÛáõÕ³ïÝï»ëáõÃÛáõÝ ·ñ³Ï³Ý ·ñ³Ï³Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ ¹³ñÓí³Í³μ³ÝáõÃÛáõÝ ¹»ñ³ÝáõÝ ¹Çó³μ³ÝáõÃÛáõÝ ¹»Õ³·áñÍáõÃÛáõÝ ¹Çí³Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ »½³ÏÇ »Ï»Õ»ó³Ï³Ý »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ »ñϳÃáõÕ³ÛÇÝ »ñÏñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ »ñÏñ³μ³ßËáõÃÛáõÝ »ñÏñ³ã³÷áõÃÛáõÝ ½ÇݳÝÇß³·ÇïáõÃÛáõÝ ½ÇÝíáñ³Ï³Ý ¿É»Ïïñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ¿É»ÏïñáÝÇϳ óï»ñ³Ï³Ý ųٳݳϳÏÇó ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý Çñ³í³μ³ÝáõÃÛáõÝ É³ïÇÝ»ñ»Ý É»½í³μ³ÝáõÃÛáõÝ Éáõë³ÝϳñãáõÃÛáõÝ Ëáѳñ³ñ³Ï³Ý



– ËáñÑñ¹³ÛÇÝ – Ëáë³Ïó³Ï³Ý – ͳÍϳɻ½áõ, ͳÍϳμ³ÝáõÃÛáõÝ Íáí. – Íáí³·Ý³óáõÃÛáõÝ Ï»Ý¹μ. – ϻݹ³Ý³μ³ÝáõÃÛáõÝ Ï»Ýë³ùÇÙ. – Ï»Ýë³ùÇÙdz Ï»Ýëμ. – Ï»Ýë³μ³ÝáõÃÛáõÝ Ï½ÙËë. – ϳ½Ù³ËáëáõÃÛáõÝ ÏïÏ. – ϳï³Ï³ÛÇÝ ÏñáÝ. – ÏñáÝ³Ï³Ý Ñ³ÙÏñ·ã. – ѳٳϳñ·ã³ÛÇÝ Ñ³ßí. – ѳßí³å³ÑáõÃÛáõÝ Ñ·Ý. – Ñá·Ý³ÏÇ Ñ»·Ý. – Ñ»·Ý³Ï³Ý ѽí¹. – ѳ½í³¹»å ÑÛÑÛ. – ѳÛÑáÛ³Ï³Ý ÑÝ·ï. – Ñݳ·Çï³Ï³Ý ÑÝ¿³μ. – ÑÝ¿³μ³ÝáõÃÛáõÝ ÑÝã. – ÑÝãÛáõݳμ³ÝáõÃÛáõÝ ÑÝó. – Ñݳó³Í ÑÝù. – ѳÝù³ÛÇÝ, ѳÝù³μ³ÝáõÃÛáõÝ Ñá·μ. – Ñá·»μ³ÝáõÃÛáõÝ ÑáÙ. – ÑáÙ³ÝÇß Ñåí. – ѳå³íáõÙ Ñéëï. – Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃÛáõÝ Ñíù. – ѳí³ù³Ï³Ý Ó³ÛÝ. – Ó³ÛݳñÏáõÃÛáõÝ ×ñïñå. – ׳ñï³ñ³å»ïáõÃÛáõÝ Ù³Ã. – ٳûٳïÇϳ Ù³ÝÍ·. – ٳݳͳ·áñÍáõÃÛáõÝ Ù³ÝÏ. – Ù³ÝÏ³Ï³Ý Ù³ñ¹μ. – Ù³ñ¹³μ³ÝáõÃÛáõÝ Ù³ñ½. – Ù³ñ½³Ï³Ý Ù»Ë. – ٻ˳ÝÇϳ(ϳÝ) ÙÏ. – Ù³Ïμ³Û ÙÝÏíñÅ. – Ù³Ýϳí³ñÅáõÃÛáõÝ ÙëÝ·. – Ù³ëݳ·Çï³Ï³Ý Ýϳñã. – ÝϳñãáõÃÛáõÝ Ýí³ëï. – Ýí³ëï³Ï³Ý ß³ËÙ. – ß³ËÙ³ï, ß³ËÙ³ï³ÛÇÝ ßÇÝ. – ßÇݳñ³ñáõÃÛáõÝ ã÷·. – ã³÷³·ÇïáõÃÛáõÝ, ã³÷³ï»ËÝÇϳ å³ïÙ. – å³ïÙ³Ï³Ý åßïÝ. – å³ßïáݳϳÝ



7



é³¹. é³½Ù. éáõë. ëÝݹ. ï»Ë. ï»ÕÏ·. ï»ùëï. ïÇ»½. ïÕã÷. ïÝï·. ïå·ñ.



– – – – – – – – – – –



ïñ³Ù. ÷ÇÉ. ÷Ëμ. ÷Õùß. ùÇÙ. ùÕù. ùñÏÝ. û¹·. û¹»ñ¨. ýǽ. ýÇÝ.



é³¹Çá·áñÍ é³½Ù³Ï³Ý éáõë³μ³ÝáõÃÛáõÝ ëÝݹ³ÛÇÝ ï»ËÝÇϳ ï»Õ»Ï³·ÇïáõÃÛáõÝ ï»ùëïÇÉ ïÇ»½»ñ³·ÇïáõÃÛáõÝ ï³Õ³ã³÷áõÃÛáõÝ ïÝï»ë³·ÇïáõÃÛáõÝ ïå³·ñáõÃÛáõÝ, ïå³·ñ³Ï³Ý ·áñÍ



– – – – – – – – – – –



ïñ³Ù³μ³ÝáõÃÛáõÝ ÷ÇÉÇëá÷³ÛáõÃÛáõÝ ÷á˳μ»ñ³Ï³Ý ÷³Õ³ùß³Ï³Ý ùÇÙÇ³Ï³Ý ù³Õ³ù³Ï³Ý ù»ñ³Ï³Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ û¹³·Ý³óáõÃÛáõÝ û¹»ñ¨áõóμ³ÝáõÃÛáõÝ ýǽÇϳ ýÇݳÝë³Ï³Ý



üð²ÜêºðºÜ вزèàðàôÂÚàôÜܺð



adj – adj/n – adv – appos – conj – f – interj – invar – m – n – num – pl – prép – qch – qn – v imp – vi – vt – vt ind –



adjectif adjectif/nom adverbe apposition conjonction nom féminin interjection invariable nom masculin nom numéral pluriel préposition quelque chose quelqu’un verbe impersonnel verbe intransitif verbe transitif verbe transitif indirect



8



³·³Ñ³Ý³É devenir avide ³·³Ñáñ»Ý ï»°ë ³·³Ñ³μ³ñ ³·³ÑáõÃÛáõÝ avidité f; cupidité f (³ÝÏßïáõÃÛáõÝ, ÁÝã³ù³ÕóáõÃÛáõÝ); ³Ý-



² ³μμ³ abbé m ³μμ³Ñ³Ûñ abbé m, supérieur m ³μμ³Û³Ï³Ý abbatial,e ³μμ³ÛáõÃÛáõÝ abbaye f ³μμ³ÛáõÑÇ abbesse f ³μ»Ã amadou m ³μ»Ã³ëáõÝÏ μëμ. polypore m, ama-



ѳ·áõñ¹ ~ avidité insatiable ³·³ï1 (ÏÇë³Ã³ÝϳñÅ»ù ù³ñ) agate f ³·³ï2 (åáã³ï, ³·ÇÝ` åáãÁ Ïïñ³Í) courtaud,e ³·³ï» d’agate, en agate (³·³ïÇó å³ïñ³ëïí³Í); ~ ³ñí»ëïÇ ·áñÍ objet m d’art en agate ³·³ñ³Ï (ý»ñÙ³) ferme f; métairie f; ³·³ñ³ÏÇ í³ñÓ³Ï³É fermier,-ière n, métayer,-ère n; ³Ý³ëݳå³Ñ³Ï³Ý ~ ferme d’élevage ³·³ñ³Ï³ÛÇÝ de ferme; ~ ïÝï»ëáõÃÛáõÝ exploitation f agricole ³·³ñ³Ï³ï»ñ propriétaire n de ferme, fermier,-ière n; (petit,e) exploitant,e n agricole ³·³ñÇÏáÝ (³Õ³ñÇÏáÝ, ß³ÙåÇÝÛáÝ, ëáõÝÏÇ ï»ë³Ï) μëμ. champignon m de couche, agaric m champêtre ³·»í³½ (ϻݷáõñáõ) ϻݹμ. kangourou



douvier m ³μ»Õ³ moine m; ~ ¹³éÝ³É se faire



moine ³μ»Õ³Û³Ï³Ý monacal,e; ~ ÏÛ³Ýù vie



monacale; ~ ÏÛ³Ýù í³ñ»É mener une vie monacale (ascétique) ³μ»Õ³ÛáõÃÛáõÝ ÏñáÝ. monachisme m ³μ˳½(áõÑÇ) Abkhaze n ³μ˳½³Ï³Ý abkhaze, d’Abkhazie ³μ˳½»ñ»Ý abkhaze m, langue f abkhaze ³μáݻٻÝï (ï»΄ë ݳ¨` μ³Å³Ýáñ¹³·Çñ) abonnement m; óïñáÝÇ` ѳٻñ·Ý»ñÇ ~ abonnement au théâtre, aux concerts ³μëǹ ×ñïñå. abside f ³μëáÉÛáõïÇ½Ù ï»΄ë Ùdzå»ïáõÃÛáõÝ (μ³ó³ñÓ³Ï) ³μëïñ³ÏóÇáÝÇ½Ù ï»΄ë í»ñ³ó³å³ß-



m



³·Ç (åáã) queue f ³·ÝáëïÇÏ (³·ÝáëïÇóǽÙÇ Ñ»ï¨áñ¹)



agnostique n ³·ÝáëïÇÏ³Ï³Ý (³·ÝáëïÇóǽÙÇÝ` ³·-



ÝáëïÇÏÇÝ Ñ³ïáõÏ` í»ñ³μ»ñáÕ) agnostique ³·ÝáëïÇóǽ٠÷ÇÉ. agnosticisme m ³·é³í1 ϻݹμ. corbeau m, corneille f; ~Ç Ó³· petit m du corbeau; ~Á ÏééáõÙ ¿ le corbeau croasse ³·é³í2 (˳ճÃÕÃÇ ï»·³Ó¨ ë¨ ÝÇßÁ) pique m ³·é³í³ÛÇÝ de corbeau (³·é³íÇ), propre au corbeau (³·é³íÇÝ Ñ³ïáõÏ)



ïáõÃÛáõÝ ³μëïñ³ÏóÇáÝÇëï ï»΄ë í»ñ³ó³å³ßï ³μëïñ³Ñ»É ï»°ë í»ñ³ó³ñÏ»É ³μëïñ³Ñí»É ï»°ë í»ñ³ó³ñÏí»É ³μëïñ³ÑáõÙ ï»°ë í»ñ³ó³ñÏáõÙ ³·³Ñ 1) avide 2) cupide (³ÝÏáõßï, ÁÝ-



ã³ù³Õó) ³·³Ñ³μ³ñ avidement, avec avidité; ~



áõï»É manger avidement, avec avidité; ~ Ý³Û»É regarder (contempler) avidement 9



³·é³íáõÏ (ÏáÕå»ùÝ»ñ μ³ó»Éáõ ѳñ-



³¹³Ù³Ý¹³μ»ñ (³¹³Ù³Ý¹áí ѳñáõëï



Ù³ñ³Ýù, ·áÕ³μ³Ý³ÉÇ) passe-partout m ³·ñ³ñ³ÛÇÝ ï»°ë ÑáÕ³ÛÇÝ, ÑáÕ³·áñ-



í³Ûñ` »ñÏÇñ` ÑáÕ) diamantifère; ~ ³í³½ sable m diamantifère ³¹³Ù³Ý¹³·áñÍ diamantaire n, joaillier,-ière n ³¹³Ù³Ý¹³·áñÍáõÃÛáõÝ joaillerie f ³¹³Ù³Ý¹³½³ñ¹ (³¹³Ù³Ý¹áí` ³¹³Ù³Ý¹Ý»ñáí ½³ñ¹³ñí³Í) diamanté,e, orné,e de diamants ³¹³Ù³Ý¹³½³ñ¹»É diamanter vt, orner vt de diamants ³¹³Ù³Ý¹³Ïáõé diamanté,e, endiamanté,e ³¹³Ù³Ý¹³Ùß³ÏáõÃÛáõÝ taille f de diamant ³¹³Ù³Ý¹³÷³ÛÉ (³¹³Ù³Ý¹³ßáÕ, ³¹³Ù³Ý¹Ç å»ë ÷³ÛÉáÕ) diamantaire, diamantin,e, adamantin,e ³¹³Ù³Ý¹» de diamant; adamantin,e (³¹³Ù³Ý¹Ç ÷³ÛÉ Ï³Ù Ï³ñÍñáõÃÛáõÝ áõÝ»óáÕ); ~ Ù³ÝÛ³Ï rivière f de diamants ³¹³Ù³Ý¹»Õ»Ý diamants m pl, joyaux m



Í³Ï³Ý ³·ñ»·³ï (Ùdzóù) agrégat m; engin m ³·ñ»ëdz ï»°ë ѳñÓ³ÏáõÙ (½ÇÝí³Í,



Ýí³×áÕ³Ï³Ý Ýå³ï³Ïáí) ³·ñ»ëÇí ï»°ë ѳñÓ³ÏáճϳÝ, ½³íÃáÕ³Ï³Ý ³·ñ»ëáñ ï»°ë ݳ˳ѳñÓ³Ï, ½³íÃÇã ³·ñáï»ËÝÇϳ ï»°ë ·ÛáõÕï»ËÝÇϳ ³·ñáï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ï»°ë ·ÛáõÕï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ³·ñáùÇÙdz agrochimie f ³·ñáùÇÙÇ³Ï³Ý agrochimique ³·áõÛó ï»Ë. emboîtement m, articulation f (Ñṳϳå), jointure f (Ùdz-



óáõÙ, Ïóí³Ýù) ³·áõé (ù³ñ÷ÝçÇ Ë³Õ³ÃáõÕÃ) carreau m; ~Ç Ù»Ï³ÝáóÁ (³ëÁ, ïáõ½Á)



l’as m



de carreau (ßñç³Ý³Ï) monture f; Ýϳñ³Ï³ÉÇ ~ monture de chevalet ³·áõó»É ï»Ë.. emboîter vt (Çñ³ñ Ù»ç ѳ·óÝ»É` ³Ùñ³óÝ»É); encadrer vt (ßñç³Ý³Ï»É, ßñç³Ý³ÏÇ Ù»ç ¹Ý»É` ÝϳñÁ ¨ ³ÛÉÝ); enchâsser vt, monter vt (ù³ñÁ` ßñç³Ý³ÏÇ Ù»ç) ³·áõóí»É ï»Ë. être emboité,e; être encadré,e (ßñç³Ý³ÏÇ Ù»ç ¹ñí»É); être enchâssé,e, être monté,e (ù³ñÁ` ßñç³Ý³ÏÇ Ù»ç) ³·áõóáõÙ ï»Ë. emboîtement m, emboîture f (»ñÏáõ Ù³ë»ñÇ Ù»ÏÁ ÙÛáõëÇ Ù»ç ѳ·Ý»ÉÁ); encadrement m, enchâssement m (ßñç³Ý³ÏÇ Ù»ç) ³¹³Ù³Ã½»ÝÇ (μ³Ý³Ý»ÝÇ, μ³Ý³ÝÇ Í³é) μëμ. bananier m ³¹³Ù³Ãáõ½ (μ³Ý³Ý) banane f ³¹³Ù³ËÝÓáñ ϽÙËë. pomme f d’Adam ³¹³Ù³Ý¹ diamant m; ÑÕÏí³Í` Ùß³Ïí³Í` ï³ßí³Í ~ diamant taillé; Ï»ÕÍ ~ faux diamant; ~Ç ÷³ÛÉÁ l’éclat m d’un diamant; Ù»Ï` Ù»Í ~áí Ù³ï³ÝÇ solitaire m ◊ ~Ç å»ë ÷³ÛÉ»É briller comme un diamant ³·áõó³ñ³Ý



pl



³¹³çÇá »ñÅßï. adagio m ³¹ÙÇÝÇëïñ³ïÇí ï»΄ë í³ñã³Ï³Ý ³¹ÙÇÝÇëïñ³ïáñ ï»΄ë ϳé³í³ñÇã ³¹ÙÇÝÇëïñ³ódz ï»΄ë í³ñã³Ï³½Ù ³¹ÙÇñ³É ï»΄ë Íáí³Ï³É ³¹ñμ»ç³Ý³Ï³Ý azerbaïdjanais,e; d’A-



zerbaïdjan; azéri,e ³¹ñμ»ç³Ý»ñ»Ý azerbaïdjanais m, lan-



gue f azerbaïdjanaise ³¹ñμ»ç³ÝóÇ, ³¹ñμ»ç³ÝáõÑÇ Azerbaï-



djanais,e n; Azéri,e n ³¹ñ»Ý³ÉÇÝ adrénaline f ³»ñá³ÏáõÙμ aéroclub m ³»ñáμÇϳ ï»΄ë Ù³ñ½³å³ñ ³»ñáμáõë û¹·. airbus m ³»ñá¹ÇݳÙÇÏ(³Ï³Ý) aérodynamique ³»ñá¹ÇݳÙÇϳ (û¹³¹ÇݳÙÇϳ) ýǽ.



aérodynamique f ³»ñá¹åñáó école f de l’aéronautique ³»ñáÙ»ïñ ï»΄ë ·³½³Ëï³ã³÷ ³»ñáÝϳñ ï»΄ë û¹³Éáõë³Ýϳñ ³»ñáÝϳñ³Ñ³ÝáõÙ ï»΄ë û¹³Ýϳñ³Ñ³ÝáõÙ ³»ñáëï³ïÇϳ ï»΄ë û¹³Ï³ÛáõÃÛáõÝ 10



³»ñáëï³ïÇÏ³Ï³Ý ï»΄ë û¹³Ï³Û³Ï³Ý ³½³μ ÅÕ. (³ÙáõñÇ, ã³Ùáõëݳó³Í) céli-



³½³ï³·ñáÕ 1) libérateur,-trice n/adj 2)



émancipateur,-trice n/adj (Ó»ñμ³½³ïáÕ) ³½³ï³·ñí»É 1) se libérer 2) s’affranchir, s’émanciper (÷ñÏí»É, Ó»ñμ³½³ïí»É) ³½³ï³·ñáõÃÛáõÝ (¿Ù³ÝëÇå³ódz) affranchissement m, émancipation f ³½³ï³·ñáõÙ 1) libération f 2) émancipation f (ϳËÛ³É íÇ׳ÏÇó); ÏÝáç ~Á l’émancipation de la femme ³½³ï³½ñÏ»É emprisonner vt, mettre en prison (μ³Ýï³ñÏ»É); priver vt de liberté (³½³ïáõÃÛáõÝÇó ½ñÏ»É) ³½³ï³½ñÏáõÙ 1) emprisonnement m (μ³Ýï³ñÏáõÃÛáõÝ); óÙ³Ñ ~` μ³Ýï³ñÏáõÃÛáõÝ emprisonnement à vie 2) privation f de liberté (³½³ïáõÃÛáõÝÇó ½ñÏ»ÉÁ, ³½³ïáõÃÛáõÝ ãï³ÉÁ) 3) Çñ³íμ. réclusion f 4) renfermement m (÷³ÏÇ ï³Ï ¹Ý»ÉÁ, ³½³ï³½ñÏ»ÉÁ) ³½³ï³½áõñÏ 1) privé,e de liberté (³½³ïáõÃÛáõÝÇó ½ñÏí³Í) 2) emprisonné,e (μ³Ýï³ñÏí³Í) ³½³ï³ËáÑ (³½³ï³ÙÇï) libéral,e; ~ Ù³ñ¹ libre penseur m, esprit m indépendant ³½³ï³ËáÑáõÃÛáõÝ libéralisme m ³½³ï³Ëáë franc-franche; ouvert,e ³½³ï³ËáëáõÃÛáõÝ franchise f, francparler m ³½³ï³Ï³Ù (Ñáųñ³Ï³Ù) volontaire, bénévole ³½³ï³Ï³ÙáõÃÛáõÝ libre consentement m, autonomie f de la volonté ³½³ï³Ï³Ý 1) libéral,e; ïÝï·. ~ ïÝï»ëáõÃÛáõÝ économie f libérale (de marché) 2) tolérant,e (ѳݹáõñÅáÕ) ³½³ï³Ï³Ý³óÝ»É libéraliser vt; ïÝï»ëáõÃÛáõÝÁ ~ libéraliser l’économie ³½³ï³Ï³Ý³óáõÙ libéralisation f, libération f; ·Ý»ñÇ ~ libéralisation (libération) des prix; ³é¨ïñÇ ³½³ï³Ï³Ý³óÙ³Ý ï»ëáõÃÛáõÝ ¨ ÏÇñ³éáõÙ libre-échangisme m



bataire ³½³ï 1. adj 1) libre 2) aisé,e, dégagé,e (³Ýμéݳ½μáë) 3) disponible (ïñ³Ù³¹ñ»ÉÇ, ã½μ³Õ»óñ³Í), vacant,e (ó÷áõñ) 4) quitte (å³ñïùÇó ~),



exempt,e de (ѳñÏ»ñÇó, å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÇó ~) 5) indépendant,e (³ÝϳË) 6) ÷Ëμ. osé,e, trop libre (³Ýå³ñÏ»ßï); ~ ³é¨ïáõñ commerce m libre, échange m libre, libre-échange m; ~ ·áïÇ zone f franche; ~ óñ·Ù³ÝáõÃÛáõÝ traduction f libre; ~ ÁÝïñáõÃÛáõÝÝ»ñ élections f pl libres; ~ Å³Ù³Ý³Ï temps m libre, loisir m; ~ ÉáÕ³á× nage f libre; ~` ³ÝÏ³Ë Ù³ÙáõÉ presse f libre; ~ Ù³ëݳ·ÇïáõÃÛáõÝ` ½μ³ÕÙáõÝù profession f libérale; ~ Ùñó³ÏóáõÃÛáõÝ libre concurrence f; ~ Ùáõïù entrée f libre (ÙáõïùÝ ~ ¿), libre-accès m (~ Ùáõïù ßáõϳ` ßáõϳÛÇ ³ß˳ñÑ); ~ ß³ñÅáõÓ¨ manières f pl libres; ~ ßáõϳ marché m libre; ~ μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝ` áï³Ý³íáñ vers m libre, vers m blanc; ~ ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝ (vaste) étendue f; ~ ïÝï»ëáõÃÛáõÝ économie f libérale; ~ ÷á˳ñÅ»ù change m libre, cours m libre; ~ ³ñÓ³Ï»É rendre la liberté (à), mettre en liberté (³½³ïáõÃÛáõÝ ï³É), remettre en liberté (·³½³ÝÇÝ); Çñ»Ý ~ ½·³É se sentir libre 2. adv librement (³½³ïáñ»Ý), couramment (ë³ÑáõÝ); ~ ·áñÍ»É agir en toute (en pleine) liberté; ~ Ëáë»É ýñ³Ýë»ñ»Ý parler couramment le français; ~ áñáᯐ décider vt librement ³½³ï³·ñ³Ï³Ý libérateur,-trice; ~ å³Ûù³ñ lutte f libératrice; ~ å³ï»ñ³½Ù guerre f libératrice ³½³ï³·ñ»É 1) libérer vt, rendre vt à la liberté 2) affranchir vt, émanciper vt (÷ñÏ»É, Ó»ñμ³½³ï»É) 11



³½³ï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ (ÉÇμ»ñ³ÉǽÙ) libé-



berté (³Ýϳßϳݹ) 2) couramment (ë³ÑáõÝ, ³½³ï` Ëáë»É, ϳñ¹³É) ³½³ïí»É 1) se libérer; être libre (³½³ï ÉÇÝ»É); ݳ ϳ½³ïíÇ Ù»Ï Å³ÙÇó il sera libre dans une heure 2) se délivrer (Ñá·ëÇó, íï³Ý·Çó, ³ËáÛ³ÝÇó) 3) se dispenser (å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÇó, Ñá·ëÇó) 4) démissionner vi (³ß˳ï³ÝùÇó, å³ßïáÝÇó, ͳé³ÛáõÃÛáõÝÇó` ÇÝùݳϳÙ) 5) se débarrasser (í»ñç³óÝ»É, ·ÉáõËÝ ³½³ï»É) 6) s’émanciper (ϳËÛ³É íÇ׳ÏÇó Ó»ñμ³½³ïí»É) 7) se dégager (³ñÓ³Ïí»É, ¹áõñë åñÍÝ»É` ó³ÝóÇ ¨ ³ÛÉÝÇ ÙÇçÇó) 8) se débrouiller (¹Åí³ñ ϳóáõÃÛáõÝÇó ¹áõñë ·³É) 9) se dépouiller; ~ ݳ˳å³ß³ñáõÙÝ»ñÇó se dépouiller de ses préjugés 10) être exonéré,e (ѳñÏ»ñÇó, ѳñÏ í׳ñ»Éáõó, ѳñϳ½»ñÍí»É) 11) se tirer de (¹áõñë åñÍÝ»É` ÷áñÓ³ÝùÇó ¨ ³ÛÉÝ) 12) se déprendre (Ù»ÏÇó, ëáíáñáõÃÛáõÝÇó) 13) ï»΄ë ÍÝݹ³μ»ñ»É ³½³ïáõÃÛáõÝ libérté f; ³ß˳ï³ÝùÇ` ³é¨ïñÇ` ËÕ×Ç` ËáëùÇ` ÏñáÝÇ` Ù³ÙáõÉÇ` ÙïùÇ ~ liberté du travail, du commerce, de la conscience, de la parole (d’expression), du culte, de la presse, d’esprit (de pensée); ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý ~ liberté civile; ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý ~Ý»ñ libertés pl politiques; Édzϳï³ñ ~ áõÝ»Ý³É (áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»Éáõ) avoir toute liberté (pour faire qch), avoir carte blanche, avoir toute latitude (pour); Ù»ÏÇÝ ·áñÍ»Éáõ Édzϳï³ñ ~ ï³É donner à qn toute liberté d’action, laisser toute latitude à qn; ~Á ³ÝÇß˳ÝáõÃÛáõÝ ã¿ la liberté n’est pas l’anarchie; §²½³ïáõÃÛáõÝ, гí³ë³ñáõÃÛáõÝ, ºÕμ³ÛñáõÃÛáõݦ (üñ³ÝëÇ³Ï³Ý Ñ³Ýñ³å»ïáõÃÛ³Ý Ý߳ݳμ³ÝÁ) «Liberté, Égalité, Fraternité» ³½³ïáõÙ 1) Çñ³íμ. libération f (³½³ï³ñÓ³ÏáõÙ) 2) délivrance f (Ñá·-



ralisme m ³½³ï³Ù³ñï lutte f (combat m) pour



la liberté ³½³ï³Ù³ñïÇÏ combattant,e n pour la



liberté ³½³ï³ÙÇï (³½³ï³ËáÑ) 1) libéral,e;



~ Ù³ñ¹ libre penseur,-euse n, esprit m indépendant 2) tolérant,e (ѳݹáõñÅáÕ) ³½³ï³ÙïáõÃÛáõÝ 1) libéralisme m, esprit m libéral 2) tolérance f (ѳݹáõñÅáճϳÝáõÃÛáõÝ) ³½³ï³ßáõÝã libérateur,-trice ³½³ï³ë»ñ 1) qui aime la liberté; épris,e de liberté (³½³ï³ï»Ýã) 2) libéral,e (³½³ï³Ï³Ý) ³½³ï³ëÇñáõÃÛáõÝ amour m de la liberté ³½³ï³ëå³Ý liberticide ³½³ï³ï»Ýã épris,e de liberté ³½³ï³ï»ÝãáõÃÛáõÝ soif f de liberté ³½³ï³ñ³ñ 1) libérateur,-trice n/adj 2) sauveteur m (÷ñϳñ³ñ) ³½³ï³ñÓ³ÏáõÙ (³½³ïáõÙ) Çñ³íμ. libération f, mise f en liberté ³½³ï»É 1) Çñ³íμ. libérer vt, mettre en liberté (³½³ï ³ñӳϻÉ); å³ï³Ý¹ÇÝ ~` ³½³ï ³ñÓ³Ï»É libérer un otage 2) délivrer vt (Ñá·ëÇó, íï³Ý·Çó, ³ËáÛ³ÝÇó) 3) dispenser vt (å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÇó, Ñá·ëÇó) 4) sauver vt (÷ñÏ»É) 5) congédier vt, relever vt de ses fonctions, licencier vt (³ß˳ï³ÝùÇó); destituer vt, limoger vt (å³ßïáݳÝÏ ³Ý»É) 6) renvoyer vt (Ñ»é³óÝ»É) 7) exempter vt (ѳñÏ»ñÇó); débarrasser vt, désengager vt, exonérer vt (ѳñÏ»ñÇó, å³ñïù»ñÇó, å³ñï³íáñáõÃÛáõÝÝ»ñÇó); ~ ѳñÏ»ñÇó` ѳñÏ»ñ í׳ñ»Éáõó, ѳñϳ½»ñÍ»É exonérer (exempter) d’impôts 8) dégager vt (³ñӳϻÉ, ½»ñÍ»É) ◊ ·ÉáõËÝ ³½³ï»É se débarrasser de, se défaire de ³½³ïáñ»Ý 1) librement; en pleine li12



ëÇó, íï³Ý·Çó) 3) désengagement m (å³ñï³íáñáõÃÛáõÝÇó) 4) licenciement m, renvoi m, limogeage m (³ñÓ³ÏáõÙ ³ß˳ï³ÝùÇó` å³ßïáÝÇó); ½³Ý·í³Í³ÛÇÝ ~` ³ñÓ³ÏáõÙ ³ß˳ï³ÝùÇó licenciement collectif 5) sauvetage m (÷ñÏáõÙ, ÷ñÏ»ÉÁ) 6) ïÝï·. exemption f, franchise f; ~ ѳñÏ»ñÇó exemption d’impôts (de taxes); exonération f (ѳñÏ»ñÇó, ýÇݳÝë³Ï³Ý å³ñïù»ñÇó); rémission f (í׳ñÇó) ³½³ïù»Õ (ϳñáë, Ù³Õ³¹³Ýáë) μëμ. persil m ³½³ñÇáÝ (ï³ñϳí³Ý) μëμ. tanaisie f, barbotine f ³½μ»ëï (³ÝÏǽ³ù³ñ, Ïï³í³ù³ñ) amiante m, asbeste m ³½μ»ëï³ó»Ù»Ýï amiante-ciment m ³½μ»ëï» amiantin,e, d’asbeste ³½· nation f, peuple m (ÅáÕáíáõñ¹); Ødzíáñí³Í ³½·»ñÇ Ï³½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝ (زÎ) Organisation des Nations Unies (O.N.U.), ÑÇÝ ~` ÅáÕáíáõñ¹ peuple m ancien ³½·³μ³Ý ethnologue n; généalogiste m (ïáÑÙ³μ³Ý, ͳ·áõÙݳμ³Ý) ³½·³μ³Ý³Ï³Ý ethnologique; généalogique (ïáÑÙ³μ³Ý³Ï³Ý); ~ ͳé arbre m généalogique ³½·³μ³ÝáõÃÛáõÝ ethnologie f; généalogie f (ïáÑÙ³μ³ÝáõÃÛáõÝ, ͳ·áõÙݳμ³ÝáõÃÛáõÝ) ³½·³μݳÏãáõÃÛáõÝ population f; démographie f; ³½·³μݳÏãáõÃÛ³Ý ³× expansion f démographique ³½·³·ñ³·»ï ethnographe n ³½·³·ñ³Ï³Ý ethnographique; ~ óݷ³ñ³Ý écomusée m, musée m ethnographique ³½·³·ñáõÃÛáõÝ ethnographie f ³½·³¹³í (³½·Ç ¹³í³×³Ý, ³½·³¹ñáõÅ) traître à sa nation (à son peuple), qui trahit sa nation ³½·³É»½í³μ³Ý (¿ÃÝáÉ»½í³μ³Ý) ethnolinguiste n ³½·³É»½í³μ³Ý³Ï³Ý (¿ÃÝáÉ»½í³μ³-



ݳϳÝ) ethnolinguistique ³½·³É»½í³μ³ÝáõÃÛáõÝ (¿ÃÝáÉ»½í³μ³-



ÝáõÃÛáõÝ) ethnolinguistique f ³½·³ËáõÙμ ethnie f ³½·³Ï³Ý(áõÑÇ) parent,e n; Ñ»é³íáñ ~ parent éloigné; Ù»ñÓ³íáñ ~ proche parent; áõÕÇÕ ·Íáí ~ parent en ligne directe, ascendant,e n, descendant,e n; ~Ý»ñ` ³½·áõï³Ï` Ù»ñÓ³íáñÝ»ñ` ѳñ³½³ïÝ»ñ parents m pl, proches m pl, parentèle f; ~ ¹³éÝ³É s’apparenter, devenir parent; ãù³íáñ` ³Õù³ï ~Ç ï»Õ ¹Ý»É` ³ñѳٳñÑ»É traiter vt en parent pauvre ³½·³Ï³ÝáõÃÛáõÝ (³½·³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁ) parenté f ³½·³ÏÇó (³½·³ÏóáõÑÇ) 1) parent,e n/adj (³½·³Ï³Ý, ³ñÛáõݳÏÇó) 2) compatriote n, de même nation (ѳÛñ»Ý³ÏÇó, ÙǨÝáõÛÝ ³½·ÇÝ å³ïϳÝáÕ) ³½·³Ïó³Ï³Ý de parenté; de sang (³ñÛáõݳÏó³Ï³Ý); ~ ϳå»ñ liens m pl de parenté, parenté f; filiation f (»ñ»Ë³ÛÇ Í³·áõÙÁ` ³ñÛáõݳÏó³Ï³Ý ϳåÁ Ñáñ ¨ Ùáñ Ñ»ï) ³½·³ÏóáõÃÛáõÝ (ó»Õ³ÏóáõÃÛáõÝ) parenté f; ³½·³ÏóáõÃÛ³Ý ³ëïÇ׳ÝÁ degré m de parenté ³½·³Ñ³É³Í d’oppression ethnique ³½·³Ñ³í³ù (³½·Á Ç ÙÇ Ñ³í³ùáÕ` ÙdzíáñáÕ) unifiant la nation ³½·³Ñá·»μ³Ý ethnopsychologue n ethnopsycholo³½·³Ñá·»μ³Ý³Ï³Ý gique ³½·³Ñá·»μ³ÝáõÃÛáõÝ ethnopsychologie f ³½·³ÙÇçÛ³Ý interethnique; ~ ÁݹѳñáõÙÝ»ñ affrontements m pl interethniques ³½·³ÙáÉ (³½·³ÛݳÙáÉ) chauvin,e adj/n ³½·³ÙáÉ³Ï³Ý chauvin,e ³½·³ÙáÉáõÃÛáõÝ (³½·³ÛݳÙáÉáõÃÛáõÝ) chauvinisme m ³½·³ÛÇÝ national,e; ~ ³Ýíï³Ý·áõÃÛáõÝ sécurité f nationale; ~ μ³Ý³Ï armée f nationale; ~ ·ñ³¹³ñ³Ý bib13



liothèque nationale; ~ ¹ñ³Ù³ïáõÝ` μ³ÝÏ banque f nationale; ~ »Ï³Ùáõï revenu m national; ~ ÅáÕáí Assemblée f nationale; ~ ÑÇÙÝ hymne m national; ~ ׳߳ï»ë³Ï plat m national; ~ ÷áùñ³Ù³ëÝáõÃÛáõÝ minorité f ethnique ³½·³ÛÝ³Ï³Ý nationaliste adj/n ³½·³ÛݳϳÝáõÃÛáõÝ nationalisme m ³½·³ÛݳÙáÉ (ݳóÇáݳÉÇëï) nationaliste n; chauvin,e n (³½·³ÙáÉ)



³½·³ë»ñ patriote n ³½·³ëÇñ³μ³ñ patriotiquement ³½·³ëÇñ³Ï³Ý patriotique ³½·³ëÇñáõÃÛáõÝ patriotisme m, amour m de



la nation



³½·³ëå³ÝáõÃÛáõÝ génocide m, ethno-



cide m; extermination f (μݳçÝçáõÙ) ³½·³íݳë nuisible à la nation ³½·³ïÛ³ó qui hait sa nation ³½·ÁÝïÇñ élu,e par le peuple (par la



nation) ³½·áíÇÝ avec toute la nation, avec le



³½·³ÛݳÙáɳϳÝ



(ݳóÇáݳÉÇëï³Ï³Ý) nationaliste; chauviniste (³½·³ÙáɳϳÝ) ³½·³ÛݳÙáÉáõÃÛáõÝ (ݳóÇáݳÉǽÙ) nationalisme m; chauvinisme m (³½·³ÙáÉáõÃÛáõÝ); xénophobie f (ûï³ñ³ËáõëáõÃÛáõÝ) ³½·³ÛݳóÝ»É (å»ï³Ï³Ý³óÝ»É) nationaliser vt ³½·³ÛݳóáõÙ (å»ï³Ï³Ý³óáõÙ) nationalisation f ³½·³Ýå³ëï bénéfique (favorable) pour la nation ³½·³Ýí³Ý³ÏÇó personne f qui porte (portant) le même nom, homonyme



peuple entier ³½·áõÃÛáõÝ nationalité f; citoyenneté f



(ù³Õ³ù³óÇáõÃÛáõÝ) ³½·áõï³Ï parentèle f ³½·áõñ³ó qui renie sa nation (son peuple) ³½·áõñ³óáõÃÛáõÝ reniement m de sa nation (de son peuple) ³½·û·áõï utile au peuple, utile à la nation; bénéficiant à son peuple ³½¹ avis m, annonce f; affiche f (³½¹³·Çñ) ³½¹³·Çñ affiche f, poster m; ~ ÷³ÏóÝáÕ afficheur m; ~ Ó¨³íáñáÕ affichiste n ³½¹³·ñ»É afficher vt, placarder vt; í³×³éù ~ afficher une vente ³½¹³·ñáÕ afficheur m ³½¹³ÉáÕ³Ý bouée f, balise f ³½¹³ÉáõÛë feu m de signalisation ³½¹³Ï 1) impulsion f 2) stimulant m (ËóÝ) 3) Ù³ñ½. gong m (³½¹³ÏáãݳÏ` μéÝóù³Ù³ñïáõÙ) ³½¹³Ï³É (³½¹³·ñ³Ï³É) porte-affiche



m



³½·³Ýí»ñ dévoué,e à la (sa) nation;



bénéficiant à son peuple (³½·û·áõï, ³½·³ß³Ñ) ³½·³ÝáõÝ nom (de famille) m; DZÝã ¿ Ó»ñ ~Á quel est votre nom ? ûñÇáñ¹³Ï³Ý ~ nom de jeune fille ³½·³ß³Ñ bénéficiant à son peuple ³½·³å³Ñå³Ý de conservation de la nation ³½·³å³Ñå³ÝáõÃÛáõÝ conservaton f de la nation ³½·³å³ïáõÙ histoire f de la nation ³½·³åÇÕÍ (Ù»ñÓ³íáñ ³½·³Ï³ÝÝ»ñÇ ÙÇç¨ ûñ»Ýùáí ãÃáõÛɳïñí³Í ë»é³Ï³Ý ϳåÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ) incestueux,-euse ³½·³åÕÍáõÃÛáõÝ (ûñ»Ýùáí ãÃáõÛɳïñí³Í ë»é³Ï³Ý ϳå Ù»ñÓ³íáñ ³½·³Ï³ÝÝ»ñÇ ÙÇç¨) inceste m ³½·³çÝçáõÙ ethnocide m



m



³½¹³Ï³ÛÇÝ impulsif,-ive ³½¹³Ï»É (ËóݻÉ) stimuler vt, donner



(transmettre, communiquer) une impulsion (de l’impulsion) ³½¹³Ïáã signal m; avertissement m ³½¹³ÏáãÝ³Ï (·áÝ·` μéÝóù³Ù³ñïáõÙ) gong m ³½¹³ÏáõÙ stimulation f; promotion f (ëå³éÙ³Ý ËóÝáõÙ) ³½¹³Ù»Õ»¹Ç (áñÝ ³½¹³ñ³ñáõÙ ¿ áñ¨¿ 14



ѳÕáñ¹³ß³ñ ϳ٠áõÕ»ÏóáõÙ ·áí³½¹ÇÝ) sonal m ³½¹³ÝϳñÇã (³½¹³·ñ»ñ ÝϳñáÕ) affichiste n ³½¹³Ýß³Ý signal m; ³Õ»ïÇ ~ signal de détresse; ﳷݳåÇ ~ signal d’alarme; ï»ëáճϳÝ` Éáõë³ÛÇÝ ~Ý»ñ signaux m pl visuels (lumineux); ~ ï³É (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ) klaxonner vi ³½¹³Ý߳ݳÛÇÝ de signaux; ~ ¹ñáß³Ï (÷áùñ) fanion m de signaux; ~ ɳåï»ñ fanal m de signaux; ~ ÉáõÛë feu m de signaux ³½¹³Ýß³Ýáñ¹ (³½¹³Ýß³Ý ïíáÕ Ù³ñ¹, ½ÇÝíáñ, Íáí³ÛÇÝ) é³½Ù. signaleur m ³½¹³Ýß³ÝáõÙ alarme f; alerte f (ﳷݳå); å³Ñå³ÝÙ³Ý` å³Ñ³Ï³ÛÇÝ ³½¹³Ýß³ÝÙ³Ý Ñ³Ù³Ï³ñ· signalisation f anti-effraction; íóñ³ÛÇÝ ~ alarmes f pl, système m d’alarme ³½¹³Ýᯐ signaler vt; Éáõë³Ã³ñÃÇãáí ~ signaler avec le clignotant, mettre son clignotant; ~ ׳ݳå³ñÑÇ áÉáñ³ÝÁ` ûù³¹³ñÓÁ signaler un virage ³½¹³ÝßáõÙ signalisation f; û¹³Ý³í³Ï³Û³ÝÝ»ñÇ ~ signalisation des aérodromes ³½¹³ë³ñù (å³Ñå³Ý³Ï³Ý` å³Ñ³Ï³ÛÇÝ ³½¹³Ýß³ÝÙ³Ý Ñ³Ù³Ï³ñ·) signalisation f anti-effraction ³½¹³í³Ñ³Ý³Ï panneau m d’affichage ³½¹³ï³Ëï³Ï tableau m d’affichage ³½¹³ñ³ñ³·Çñ ï»΄ë ³½¹³·Çñ ³½¹³ñ³ñ»É 1) signaler vt 2) annoncer vt, aviser vt (ͳÝáõó»É, ³í»ï»É); ~ áñ¨¿ μ³ÝÇ ëÏǽμÁ donner le coup d’envoi ³½¹³ñ³ñáõÙ (ͳÝáõóáõÙ) avertissement m ³½¹»É influer vi (sur); influencer vt, avoir une influence, agir vi (sur) (Ý»ñ·áñÍ»É); ÝÛ³ñ¹»ñÇ íñ³ ~ porter (taper) sur les nerfs ³½¹»óÇÏ influent,e; de poids (ÏßÇé áõÝ»óáÕ, ͳÝñ³ÏßÇé); ~ Ù³ñ¹` ³ÝÓ



homme de poids, personnage m influent; homme m charismatique (³éÇÝùÝáÕ Ù³ñ¹) ³½¹»óáõÃÛáõÝ 1) influence f; effet m; emprise f; ~ ·áñÍ»É exercer une influence; áñ¨¿ μ³ÝÇ ³½¹»óáõÃÛ³Ý ï³Ï sous l’influence (sous l’emprise) de...; ËÙÇãùÇ` ÃÙñ³ÝÛáõÃÇ ³½¹»óáõÃÛ³Ý ï³Ï sous l’influence de la boisson, de la drogue; Çñ ³½¹»óáõÃÛ³ÝÁ »ÝóñÏ»É soumettre vt à son influence; ³½¹»óáõÃÛ³Ý áÉáñï` ·áïÇ mouvance f; ³½¹»óáõÃÛ³Ý áÉáñïáõÙ ÉÇÝ»É être dans la mouvance de... 2) impact m (Ý»ñ·áñÍáõÃÛáõÝ); μ³ó³ë³Ï³Ý ~ áõÝ»Ý³É avoir un impact négatif 3) ÷Ëμ. autorité f, prestige m (Ñ»ÕÇݳÏáõÃÛáõÝ), poids m (ÏßÇé, ù³ß) ³½¹í»É être influencé,e ³½¹ñ ϽÙËë. cuisse f (Ù³ñ¹áõ ¨ ϻݹ³Ýáõ); ϻݹ³Ýáõ` Ù³ëݳíáñ³å»ë áã˳ñÇ ~Ç ÙÇë` ³½¹ñ³ÙÇë gigot m ³½¹ñ³μ»Ï déhanché,e ³½¹ñ³ÙÇë (ϻݹ³Ýáõ, Ù³ëݳíáñ³å»ë áã˳ñÇ) gigot m ³½¹ñ³ÛÇÝ fémoral,e; ~ »ñ³Ï veine f fémorale ³½¹ñ³ó³í μÅßÏ. coxalgie f ³½¹ñáëÏñ fémur m ³½¹áõ imposant,e (å³ïϳé»ÉÇ, å³ïϳ鳽¹áõ); impressionnant,e, frappant,e, (ïå³íáñÇã); ~ ïáÝ` Ëáë»É³Ó¨ ton m imposant ³½ÇÙáõï ³ëïÕ·. azimut m ³½ÝÇí 1) honnête, brave (ݳ˳¹³ë ß³ñ³¹³ëáõÃÛ³Ùμ) 2) franc-franche (³ÝÏ»ÕÍ, ßÇï³Ï) 3) incorruptible (³Ýϳ߳é) 4) vertueux,-euse (³é³ùÇÝÇ); ~ Ëáëù parole f d’honneur; ~ Ëáëù ï³É donner sa parole; ~ Ù»ï³ÕÝ»ñ métaux m pl précieux; ~ Ù³ñ¹áõ å»ë ·áñÍ»É` í³ñí»É agir en honnête homme ³½Ýí³μ³ñ (³½Ýíáñ»Ý) honnêtement, d’une manière honnête; áñ¨¿ ·áñÍ ~ í³ñ»É` ջϳí³ñ»É gérer honnê15



³½Ýí³μ³ñá (³½Ýí³Ñá·Ç) 1) honnête;



tement une affaire



³½Ýí³ëÇñï 1) franc-franche (ßÇï³Ï, áõÕÕ³ÙÇï) 2) sincère (³ÝÏ»ÕÍ) 3)



brave (ݳ˳¹³ë ß³ñ³¹³ëáõÃÛ³Ùμ) 2) généreux,-euse (í»Ñ³ÝÓÝ, ٻͳÑá·Ç) 3) gentil,le (μ³ñ»Ñ³ÙμáõÛñ) ³½Ýí³·áõà miséricordieux,-euse ³½Ýí³¹»Ù d’un air honnête; d’un air noble ³½Ýí³½³ñÙ noble, de haute naissance ³½Ýí³Ï³Ý 1. noble n, gentilhomme m 2. adj noble (³½Ýí³ïáÑÙ); ~ ͳ·áõÙ áõÝ»óáÕ de naissance noble, de sang noble ³½Ýí³Ï³Ý³Ï³Ý noble, de la noblesse, aristocratique ³½Ýí³Ï³Ý³óÝ»É 1) ennoblir vt; 2) anoblir vt (³½Ýí³Ï³ÝÇ ïÇïÕáë ßÝáñÑ»É) ³½Ýí³Ï³Ý³óí»É être ennobli,e; ³½ÝÁí³Ï³Ý³óí³Í ·³Õ³÷³ñ idée f ennoblie ³½Ýí³Ï³Ý³óáõÙ 1) ennoblissement m; 2) anoblissement m (³½Ýí³Ï³ÝÇ ïÇïÕáë ßÝáñÑ»ÉÁ) ³½Ýí³Ï³Ýáñ»Ý (³½Ýí³Ï³Ý` ³½Ýí³Ï³ÝÇÝ í³Û»É Ó¨áí) avec noblesse, noblement, d’une manière noble ³½Ýí³Ï³ÝáõÃÛáõÝ 1) noblesse f, aristocratie f (³½Ýí³Ï³Ý ¹³ë) 2) noblesse f (³½Ýí³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁ, ³½Ýí³Ï³ÝÇ í³ñùáõμ³ñù áõݻݳÉÁ) ³½Ýí³ÏÇñà bien élevé,e, courtois,e ³½Ýí³Ñá·Ç ï»΄ë ³½Ýí³μ³ñá ³½Ýí³Ñá·áõÃÛáõÝ 1) probité f (å³ñÏ»ßïáõÃÛáõÝ) 2) intégrité f (áõÕÕ³ÙïáõÃÛáõÝ) 3) incorruptibilité f (³Ýϳ߳éáõÃÛáõÝ) 4) honnêteté f (³½ÝíáõÃÛáõÝ) ³½Ýí³Ù»Í³ñ très honoré,e ³½Ýí³ÙáñÇ (³ñù³Û³ÙáñÇ) μëμ. framboise f (ѳï³åïáõÕÁ); framboisier m (Ãáõ÷Á) ³½Ýí³Ý³É 1) s’ennoblir 2) s’améliorer (μ³ñ»É³íí»É) ³½Ýí³ßáõù noble ³½Ýí³ë³ñ»Ï ϻݹμ. serin m



généreux,-euse, noble de coeur, magnanime (ٻͳÑá·Ç) ³½Ýí³ïáÑÙ noble, de haute naissance ³½Ýí³ñÛáõÝ de sang noble ³½Ýí³ó»Õ (½ï³ñÛáõÝ) de race (ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ); ~ ßáõÝ` ÓÇ chien m, cheval m de race ³½Ýí³óÝ»É 1) ennoblir vt (í»Ñ³óÝ»É), élever vt (μ³ñÓñ³óÝ»É) 2) améliorer vt (μ³ñ»É³í»É, ɳí³ñÏ»É) ³½Ýí³óáõÙ ennoblissement m; amélioration f (μ³ñ»É³íáõÙ); μ³éÇÙ³ëïÇ ~` μ³ñ»É³íáõÙ amélioration du sens d’un mot ³½Ýíáñ»Ý (³½Ýí³μ³ñ) honnêtement, d’une manière honnête ³½ÝíáõÃÛáõÝ 1) honnêteté f 2) intégrité f (³ñ¹³ñ³ÙïáõÃÛáõÝ) 3) probité f (å³ñÏ»ßïáõÃÛáõÝ) ³½áË (Ë³Ï Ë³ÕáÕ) raisin m vert ³½áï ùÇÙ. azote m ³½áï³ÃÃáõ ùÇÙ. acide m nitrique ³½áï³Ï³Ý ùÇÙ. nitrique; ~ ÃÃáõ acide m nitrique ³Ã³Ãáõñùǽ٠atatürkisme m ³Ã³ñ fumier m séché; bouse f (·áÙ³Õμ) ³Ã»Ç½Ù (³ëïí³Í³Ù»ñÅáõÃÛáõÝ) athéisme m ³Ã»Çëï (³ëïí³Í³Ù»ñÅ, ³Ý³ëïí³Í) athée n ³Ã»Çëï³Ï³Ý (³ëïí³Í³Ù»ñųϳÝ) athée ³Ã»ñáëÏÉ»ñá½ μÅßÏ. athérosclérose f ³Ãáé 1) chaise f, siège m; ÷³ÛïÛ³` »ñϳÃÛ³ ~ chaise en bois, en métal; ͳÉáíÇ` »ï·óáíÇ ~ chaise à bascule; ÍÕáïáí Éóí³Í` ÷³÷áõÏ ~ chaise paillée; ¿É»Ïïñ³Ï³Ý ~ (ٳѳå³ñïÇÝ ¿É»Ïïñ³Ñ³ñ»Éáõ ѳٳñ) chaise électrique; Ù»Õ³¹ñÛ³ÉÇ ~ banc m des accusés; Ù»Õ³¹ñÛ³ÉÇ ~ÇÝ Ýëï»É, Ù»Õ³¹ñí»É être au banc des accusés; ~ ³é³ç³ñÏ»É offrir une chaise; ~Ç íñ³ ×á×í»É se ba16



lancer sur une chaise 2) trône m (·³Ñ) 3) »Ï»Õ. êáõñμ ²Ãáé, سÛñ ²Ãáé Saint-Siège m ³Ãáé³·áñÍ chaisier,-ière n ³Ãáé³Ï tabouret m ³Ãáé³Ï³É »Ï»Õ. vicaire m (÷á˳Ýáñ¹, ï»Õ³å³Ñ` ϳÃáÕÇÏáëÇ, »åÇëÏáåáëÇ) ³Ãáé³Ï³É³Ï³Ý »Ï»Õ. vicarial,e ³Ãáé³Ï³ÉáõÃÛáõÝ »Ï»Õ. vicariat m (÷á˳Ýáñ¹áõÃÛáõÝ, ï»Õ³å³ÑáõÃÛáõÝ) ³Ãáé³ÏÇó (ÁÝûñ³Ï³, û·Ý³Ï³Ý) assesseur m; ~ ¹³ï³íáñ juge m assesseur ³Ãáé³ÙáÉ (³Ãáé³å³ßï) carriériste n, arriviste n ³Ãáé³ÙáÉáõÃÛáõÝ (³Ãáé³å³ßïáõÃÛáõÝ) carriérisme m ³Ãáé³ÝÇëï »Ï»Õ»óÇ église f métropolitaine ³Ãáé³å³ßï ï»΄ë ³Ãáé³ÙáÉ ³Ãáé³å³ßïáõÃÛáõÝ ï»΄ë ³Ãáé³ÙáÉáõ-



³É·áñÇÃÙ (ѳßí»Ï³ÝáÝ) Ù³Ã. algorith-



me m ³É»μ³ËáõÃÛáõÝ ressac m ³É»½³ñ¹ à cheveux blancs; ~ Í»ñáõÝÇ



vieillard m à cheveux blancs ³É»Éáõdz ÏñáÝ. alléluia m ³É»Ë³éÝ (³É»ËéÇí) grisonnant,e, gri-



son,ne; ~ Ù³½»ñ cheveux m pl grisonnants; cheveux m pl poivre et sel; ~ ùáõÝù»ñ tempes f pl grisonnantes ³É»Ëéáí *houleux,-euse; agité,e (³É»ÏáÍ); ~ Íáí mer f houleuse ³É»Í³Í³Ý flottant,e ³É»Íáõ÷ ondoyant,e, *houleux,-euse (³É»Ëéáí); flottant,e, agité,e (³É»ÏáÍ) ³É»Í÷³É ondoyer vi ³É»Í÷³Ýù *houle f, rides f pl, ondoiement m ³É»ÏáÍ 1) agité,e, *houleux,-euse (³É»Ëéáí); ~ Íáí mer f agitée (houleuse, orageuse, démontée) 2) ÷Ëμ. agité,e, bouleversé,e ³É»ÏáÍ»É 1) agiter vt 2) ÷Ëμ. agiter vt; émouvoir vt , émotionner vt (Ñáõ½»É); troubler vt (Ëéáí»É); alarmer vt (ﳷݳå³Ñ³ñ»É) ³É»ÏáÍí»É 1) être agité,e 2) ÷Ëμ. être agité,e, s’agiter; être ému,e (émotionné,e) (Ñáõ½í»É); être troublé,e (Ëéáíí»É); être alarmé,e (ﳷݳå³Ñ³ñ ÉÇÝ»É) ³É»ÏáÍáõÃÛáõÝ 1) agitation f, *houle f (Íáí³ÛÇÝ) 2) ÷Ëμ. agitation f, émoi m, émotion f (Ñáõ½ÙáõÝù); trouble m (ËéáíáõÃÛáõÝ, Ëéáíù); alarme f (ﳷݳå) ³É»Ñ³í³ù (³É»óÇñ, ³Ýï»Ý³) antenne f; ½áõ·áñ¹³Ó¨ (å³ñ³μáɳӨ) ~ antenne parabolique, parabole f; ~ ï»Õ³¹ñáÕ antenniste n ³É»Ñ»ñ aux cheveux blancs; aux cheveux gris ³É»Ùáñáõë à barbe blanche (grise) ³É»áñëÇã ï»΄ë ³É»Ñ³í³ù, ³É»óÇñ ³É»ã³÷ ï»Ë. , é³¹. ondomètre m



ÃÛáõÝ ³Å¹³Ñ³ 1. adj gigantesque 2. géant, e n



³É (μáëáñ, ϳñÙñ³ÃáõÛñ) vermeil,le;



écarlate (Ùáõ· ϳñÙÇñ) ³É³μ³ëïñ ÑÝù. albâtre m (ëåÇï³Ï



ó÷³ÝóÇÏ ·³ç³ù³ñ) ³É³μ³ëïñ» d’albâtre ³É³Ý-Ã³É³Ý pillage m, brigondage m ³É³ñ»É ÅÕ. paresser vt , se laisser aller à



la paresse, faire le paresseux (la paresseuse) ³É³ñÏáï ÅÕ. fainéant,e n/adj, indolent,e; ËëÏó. cossard,e n/adj ³É³ñÏáïáõÃÛáõÝ fainéantise f, indolence f ³Éμ³Ý(áõÑÇ) Albanais,e n ³Éμ³Ý³Ï³Ý albanais,e, d’Albanie ³Éμ³Ý»ñ»Ý (É»½áõ) albanais m; langue f albanaise ³Éμ³ïñáë (çñËáóÝ) ϻݹμ. albatros m ³ÉμáÙ album m; ݳٳϳÝÇßÝ»ñÇ ~ album de timbres; Éáõë³ÝϳñÝ»ñÇ ~ album de photos 17



³É»íáñ 1. vieux m, vieillard m (Í»ñ, Í»ñáõÝÇ) 2. adj vieilli,e 3. ï»΄ë ³É»Ñ»ñ ³É»íáñáõÃÛáõÝ 1) grisonnement m 2)



³ÉÏÇáÝ ¹Çó. alcyon m (³é³ëå»É³Ï³Ý



ÃéãáõÝ) ³ÉÏáÑáÉ alcool m; μÅßÏ. ~Ç ïáÏáëÁ



vieillesse f (Í»ñáõÃÛáõÝ)



³ñÛ³Ý Ù»ç alcoolémie f



³É»ñ·³μ³Ý allergologue n ³É»ñ·³μ³Ý³Ï³Ý allergologique ³É»ñ·³μ³ÝáõÃÛáõÝ allergologie f ³É»ñ·³μáõÅ³Ï³Ý allergologique ³É»ñ·³μáõÅáõÃÛáõÝ allergologie f ³É»ñ·³μáõÛÅ allergologue n ³É»ñ·³ÍÇÝ allergène, allergénique;



³ÉÏáÑáɳμ³ÝáõÃÛáõÝ μÅßÏ. alcoologie f ³ÉÏáÑáɳ½áõñÏ (³ÉÏáÑáÉ ãå³ñáõݳÏáÕ)



sans alcool; non alcoolisé,e (áã ³ÉÏáÑáɳÛÇÝ); ~ ËÙÇãùÝ»ñ boissons f pl non alcoolisées ³ÉÏáÑáɳÙáÉ 1) alcoolique n, ËëÏó. alcoolo n 2) ï»΄ë ·ÇÝ»ÙáÉ ³ÉÏáÑáɳÙáÉáõÃÛáõÝ 1) alcoolisme m 2) ï»΄ë ·ÇÝ»ÙáÉáõÃÛáõÝ ³ÉÏáÑáɳÛÇÝ alcoolique; ~ ËÙáñáõÙ fermentation f alcoolique; ~ ËÙÇãùÝ»ñ boissons f pl alcoolisées, spiritueux m pl; áã ~ ËÙÇãùÝ»ñ boissons f pl non alcoolisées ³ÉÏáÑáɳã³÷ 1) alcoomètre m 2) alcootest m, éthylomètre m, éthylotest m (³ñÛ³Ý Ù»ç ³ÉÏáÑáÉÇ ã³÷Á áñáßáÕ ë³ñù) ³ÉÙ³Ý³Ë 1) recueil m littéraire non périodique 2) almanach m (³ëïÕ³·Çï³Ï³Ý ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝÝ»ñ å³ñáõݳÏáÕ ûñ³óáõÛó) ³ÉÙ³ëï 1) ï»΄ë ³¹³Ù³Ý¹ 2) ³å³Ï»·áñÍÇ` ѳۻɳ·áñÍÇ ~ (·áñÍÇù) diamant m de vitrier, de miroitier ³ÉÛ³Ï petit flot m ³ÉÛáõÙÇÝ aluminium m ³ÉÛáõÙÇݳ·áñÍ ouvrier m de l’usine d’aluminium ³ÉÛáõÙÇݳå³ï»É aluminer vt ³ÉÛáõÙÇݳå³ïí»É être aluminé,e ³ÉÛáõÙÇݳå³ïáõÙ aluminiage m ³ÉÛáõÙÇÝ» d’aluminium ³ÉÛáõñ farine f; óáñ»ÝÇ` »·Çåï³óáñ»ÝÇ` μñÝÓÇ` ϳñïáýÇÉÇ ~ farine de blé, de maïs, de riz, de pomme de terre; Ù³ÝÏ³Ï³Ý ~ (Ù³ÝÏ³Ï³Ý ëÝÝ¹Ç Ñ³Ù³ñ ϳà å³ñáõݳÏáÕ ~) farine lactée; ~Á Ù³Õ»É tamiser la farine; ~Çó ËÙáñ å³ïñ³ëï»É faire une pâte avec la farine ³ÉÛáõñáï farineux,-euse; enfariné,e (³ÉÛáõñáïí³Í)



allergisant,e adj/m ³É»ñ·Ç³ μÅßÏ. allergie f ³É»ñ·Ç³Ï³Ý (³É»ñ·ÇÏ) allergique ³É»óÇñ ï»΄ë ³É»Ñ³í³ù ³É»÷á˳ñÏÇã é³¹. détecteur m ³É»ùë³Ý¹ñÇï (áëÏ»μÛáõñ»Õ, óÝϳñ-



Å»ù ù³ñ) chrysobéryl m ³É»ùë³Ý¹ñÛ³Ý alexandrin,e; ~ áï³Ý³-



íáñª μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝ vers m alexandrin, alexandrin m ³ÉÅÇñÛ³Ý algérien,ne; d’Algérie ³ÉÅÇñóÇ, ³ÉÅÇñáõÑÇ Algérien,ne n ³ÉÇμÇ ï»΄ë ³ÛÉáõñ»ùáõÃÛáõÝ ³ÉÇ·³ïáñ (ÏáÏáñ¹ÇÉáëÇ ï»ë³Ï) alligator m ³Éǽ³ñÇÝ ï»΄ë ïáñáݳݻñÏ ³ÉÇÙ»Ýï ï»΄ë ³åñáõëï³¹ñ³Ù ³ÉÇï»ñ³ódz ï»΄ë μ³Õ³Ó³ÛÝáõÛà ³ÉÇù 1) vague f, flot m; Í÷áõÝ ~Ý»ñ vagues f pl ondoyantes; ÷ñ÷ñ³¹»½ ~Ý»ñ flots m pl écumeux; 2) ýǽ. onde f; ϳñ×` ÙÇçÇÝ ~Ý»ñ ondes courtes, moyennes; »ñϳñ ~Ý»ñ grandes ondes 3) ÷Ëμ. ·áñͳ¹áõɳÛÇÝ ~ vague de grève ³ÉÇù³Ó¨ ondulé,e; ~ Ù³½»ñ cheveux m pl ondulés ³ÉÇù³ÛÇÝ ýǽ. ondulatoire, d’onde ³ÉÇù³íáñ (³ÉÇù³Ó¨) ondulé,e, ondé,e (³ÝѳñÃ); ~ Ù³½»ñ cheveux m pl ondulés; ~ ·áñÍí³Íù tissu m ondé (moiré) ³ÉÉá allo ϳ٠allô ³Éϳɳã³÷ ùÇÙ. alcalimètre m ³ÉϳÉÇ ï»΄ë ϳɳù³ñ 18



³ÉÛáõñáï»É fariner vt, enfariner vt; sau-



³Ëáé³å³Ý garçon m d’écurie ³Ëáé³å»ï å³ïÙ. écuyer m ³Ëáñųμ³ñ (³ËáñÅ»Éáí, ѳ×áõ-



poudrer vt de farine (³ÉÛáõñáí å³ï»É, íñ³Ý ³ÉÛáõñ ó³Ý»É) ³ÉÛáõñáïí»É se couvrir de farine ³Éá× μëμ. azerole f ³Éá×»ÝÇ (ë½ÝÇ) μëμ. azerolier m, aubépine f ³Éáç (¿· áõÉ) chevrette f ²Éå»ñ, ²ÉåÛ³Ý É»éÝ»ñ (É»éݳßÕó) les Alpes ³ÉåÇ³Ï³Ý alpin,e; alpestre; ~ ë³éó³¹³ßï»ñ glaciers alpins; ~ μݳÝϳñ paysage alpestre; ~ Ù³ñ·³·»ïÇÝ prairie f alpestre; ~ Ù³Ýáõß³Ï cyclamen m ³ÉåÇÝÇ½Ù ï»΄ë É»éݳ·Ý³óáõÃÛáõÝ, É»é-



ÃÛ³Ùμ) avec (grand) plaisir, volontiers ³Ëáñųμ»ñ appétissant,e; apéritif,-ive adj/m; ~ ËÙÇãù boisson f apéritive, apéritif m, ËëÏó. apéro m ³ËáñųÉáõñ 1) agréable à entendre, harmonieux,-euse 2) euphonique (μ³ñ»ÑáõÝã` μ³é»ñÇ, ÑÝãÛáõÝÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ) ³ËáñÅ³Ï appétit m; ~áí avec appétit; ~Ç Ïáñáõëï` ~ ãáõݻݳÉÁ anoraxie f; ~Á ·ñ·é»É exciter l’appétit; μÅßÏ. ~ ÷³ÏáÕ ¹»Õ³ÙÇçáó coupe-faim m ◊ μ³ñÇ ~ bon appétit; ~Ý áõï»ÉÇë ¿ μ³óíáõÙ l’appétit vient en mangeant ³Ëáñųѳ٠appétissant,e, savoureux,euse; bon,ne (ѳٻÕ) ³ËáñųÝù plaisir m (ѳ×áõÛù); ~ ½·³É (ѳ×áõÛù í³Û»É»É, í³Û»Éù ³åñ»É, μ³í³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ëï³Ý³É) se prélasser ³ËáñÅ»É se plaire à, prendre plaisir à, prendre goût à ³ËáñÅ»ÉÇ agréable, plaisant,e ³Ëï maladie f (ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ); vice m (ÙáÉáõÃÛáõÝ, íݳë³Ï³ñ ëáíáñáõÃÛáõÝ); mal m; í»Ý»ñ³Ï³Ý ~ mal m vénérien, maladie f vénérienne ³Ëï³μ³Ý μÅßÏ. pathologiste n ³Ëï³μ³Ý³Ï³Ý μÅßÏ. pathologique ³Ëï³μ³Ýáñ»Ý pathologiquement ³Ëï³μ³ÝáõÃÛáõÝ μÅßÏ. pathologie f ³Ëï³μáõÅáõÃÛáõÝ μÅßÏ. thérapie f, thérapeutique f ³Ëï³μáõÛÅ μÅßÏ. thérapeute n ³Ëï³½»ñÍ (³Ýí³ñ³Ï»ÉÇ, ³ÝÁÝϳÉáõݳÏ) immunisé,e ³Ëï³½»ñÍ»É immuniser vt (³Ýí³ñ³Ï»ÉÇ` ³ÝÁÝϳÉáõÝ³Ï ¹³ñÓÝ»É) ³Ëï³ÉÇ(ó) vicieux,-euse ³Ëï³ÍÇÝ μÅßÏ. infectieux,-euse, pathogène



ݳñß³í ³ÉåÇÝÇëï ï»΄ë É»éݳ·Ý³ó, É»éݳñß³íáñ¹ ³ÉåÇÝÇëï³Ï³Ý ï»΄ë É»éݳñß³í³ÛÇÝ ³ÉåÛ³Ý ï»΄ë ³ÉåÇ³Ï³Ý ³Éí³Ý multicolore; barriolé,e, bigarré,e ³Éï (»ñ³Åßï³Ï³Ý ·áñÍÇù) alto m ³Éï³Ñ³ñ »ñÅßï. altiste n, alto m ³ÉïñáõÇ½Ù ï»΄ë ³ÛɳëÇñáõÃÛáõÝ ³ÉïñáõÇëï ï»΄ë ³Ûɳë»ñ ³ÉïñáõÇëï³Ï³Ý ï»΄ë ³ÛɳëÇñ³Ï³Ý ³Éñ³Õ³ó (·áñͳñ³Ý) minoterie f ³Éñ³Õ³ó³ï»ñ minotier m, meunier m ³Éáõã³ μëμ. reine-claude f ³ÉùÇÙdz alchimie f ³ÉùÇÙÇ³Ï³Ý alchimique ³ÉùÇÙÇÏáë alchimiste n ³Éý³ (ÑáõÝ³Ï³Ý ³Ûμáõμ»ÝÇ ³é³çÇÝ



ï³éÇ ³ÝáõÝÁ) alpha m; ~ ¨ ûÙ»·³ alpha et oméga m (ëÏǽμÝ áõ ³í³ñïÁ); ýǽ. ~ ׳鳷³ÛÃÝ»ñ rayons m pl alpha ³ÉýáÝë (ëÇñáõÑáõ ѳßíÇÝ ³åñáÕ ïÕ³Ù³ñ¹) gigolo m (ËëÏó.) ³Ë ah ! oh !; ~ ù³ß»É pousser un oh, un gémissement; ~ áõ í³Ë ³Ý»É pousser des *ho et des *ha ³ËáÛ³Ý rival n, adversaire n ³ËáÛ³ÝáõÃÛáõÝ rivalité f ³Ëáé écurie f; ◊ ³í·Û³Ý ~Ý»ñ écuries (étables f pl) d’Augias ³Ëáé³ÛÇÝ d’écurie 19



³Ëï³ÍÝáõÃÛáõÝ (³Ëï³Í³·áõÙ) μÅßÏ.



(ѳٳËï³ÝÇß) μÅßÏ. syndrome m ³Ëï³íáñ vicieux,-euse; corrompu,e ³Ëïáñáß³·ÇïáõÃÛáõÝ diagnostic m ³Ëïáñáᯐ diagnostiquer vt ³ËïáñáßÇã diagnostique; ~ Ï»ÝïñáÝ centre m de diagnostique ³ËïáñáßáõÙ diagnostic m; examen m (½ÝÝáõÙ); ³ËïáñáßÙ³Ý Ï»ÝïñáÝ centre m de diagnostics ³Ëáõí³Ë gémissements m pl (ѻͻͳÝù, ïÝùïÝùáó), soupirs m pl (ѳé³ã³Ýù) ³Í³Ï³Ý (³Í³Ï³Ý ³ÝáõÝ) ùñÏÝ. adjectif m; áñ³Ï³Ï³Ý` óáõó³Ï³Ý` ëï³ó³Ï³Ý ~ adjectif qualificatif, démonstratif, possessif ³Í³Ï³Ý³μ³ñ ùñÏÝ. adjectivement ³Í³Ï³Ý³Ï³Ý ùñÏÝ. adjectival,e; ~ ¹³ñÓí³Íù locution f adjectivale ³Í³Ï³Ý³Ï»ñï É»½íμ. adjectival,e; ~ í»ñç³Í³Ýó suffixe m adjectival ³Í³Ï³Ý³óÝ»É É»½íμ. adjectiver vt ³Í³Ï³Ý³óáõÙ É»½íμ. adjectivation f ³Í³Ï³Ýáñ»Ý É»½íμ. adjectivement ³Í³Ý ÅÕ. (Óáõ ³ÍáÕ, ß³ï Óáõ ³ÍáÕ) pondeuse; ~ ѳí poule f pondeuse, pondeuse f ³Í³Ýó É»½íμ. affixe m ³Ëï³Ýß³Ý



pathogénie f ³Ëï³Ï³ÝËÇã (ϳÝ˳ñ·»ÉÇã, åñáýÇɳÏïÇÏ) prophylactique, préventif,-ive ³Ëï³Ï³ÝËáõÃÛáõÝ,



³Ëï³Ï³ÝËáõÙ



(ϳÝ˳ñ·»ÉáõÙ, åñáýÇɳÏïÇϳ) μÅßÏ. prophylaxie f ³Ëï³ÏÇñ (í³ñ³Ï³ÏÇñ ³ÝÓ) contagieux,-euse ³Ëï³Ñ³Ý»É (í³ñ³Ï³½»ñÍ»É) désinfecter vt ³Ëï³Ñ³ÝÇã désinfectant,e; ~ ÝÛáõÃ` ÙÇçáó désinfectant m ³Ëï³Ñ³ÝáõÃÛáõÝ, ³Ëï³Ñ³ÝáõÙ (í³ñ³Ï³½»ñÍáõÙ) désinfection f ³Ëï³Ñ³ñ»É 1) infecter vt 2) empoisonner vt (³å³Ï³Ý»É) 3) polluer vt (³Õïáï»É) 4) empester vt, contaminer vt (í³ñ³Ï»É) ³Ëï³Ñ³ñí³Í infecté,e, contaminé,e ³Ëï³Ñ³ñí»É être infecté,e (contaminé,e, pollué,e, empesté,e) ³Ëï³Ñ³ñáõÙ infection f; contagion f, contamination f (í³ñ³ÏáõÙ); ï»Õ³ÝùÇ ~` í³ñ³Ïí³ÍáõÃÛáõÝ infection f du terrain ³Ëï³Ñ³ñáõÛó virulent,e; ~ Ù³Ýñ» virus m ³Ëï³ÙÇïáõÙ (ÑÇí³Ý¹³Ý³Éáõ ѳÏí³ÍáõÃÛáõÝ, ¹Ç³Ã»½) μÅßÏ. diathèse f ³Ëï³ÙáÉ 1) dépravé,e, débauché,e 2) immoral,e (³Ýμ³ñá۳ϳÝ) 3) corrompu,e (³Ûɳë»ñí³Í), taré,e (³Ýí³Ý³ñÏí³Í) ³Ëï³ÙáÉáõÃÛáõÝ 1) dépravation f, débauche f 2) immoralité f (³Ýμ³ñá۳ϳÝáõÃÛáõÝ) 3) corruption f (³Ûɳë»ñí³ÍáõÃÛáõÝ) ³Ëï³ÝÇß μÅßÏ. symptôme m ³Ëï³ÝÇß³ÛÇÝ μÅßÏ. symptomatique ³Ëï³Ýß³μ³Ý symptomatologue n ³Ëï³Ýß³μ³Ý³Ï³Ý symptomatologique ³Ëï³Ýß³μ³ÝáõÃÛáõÝ (ëÇÙåïáÙ³ïÇϳ) symptomatologie f



³Í³Ýó³Ï³Ý,



³Í³Ýó³ÛÇÝ



É»½íμ.



affixal,e ³Í³Ýó³íáñ É»½íμ. affixé,e; ~ μ³é mot m



affixé



³Í³Ýó»É (μ³é³Í³Ýó»É) É»½íμ. dériver vt



³Í³ÝóÛ³É dérivé,e; É»½íμ. ~ μ³é mot m



dérivé, dérivé m ³Í³ÝóáõÙ É»½íμ. affixation f ³Í»É1 pondre vt; Óáõ` ѳíÏÇà ~ pondre



des oeufs ³Í»É2 (ÉóÝ»É) verser vt; ·ÇÝÇ ~ verser du



vin ³Í»ÉÇ rasoir m; ¿É»Ïïñ³Ï³Ý ~ rasoir



électrique ³ÍÇÉ»É (ë³÷ñ»É) raser vt ³ÍÇÉí»É (ë³÷ñí»É) se raser; se faire



raser (í³ñë³íÇñ³ÝáóáõÙ) 20



³ÍÇÏ μëμ. malt m ³ÍÇϳÛÇÝ de malt ³ÍÇϳóáõÙ ï»Ë. maltage m ³Í˳μ»ñ carbonifère ³Í˳·³½ oxyde m de carbone ³Í˳·áñÍ charbonnier,-ière n ³Í˳·áõÛÝ couleur f de charbon ³Í˳ÃÃí³Ï³Ý ·³½ gaz m carbonique ³Í˳ÃÃáõ ùÇÙ. acide m carbonique ³Í˳Ëï ï»΄ë ëÇμÇñ³Ëï ³Í˳ÍÇÝ ùÇÙ. carbone m ³Í˳ÍݳÛÇÝ carbonique; ~ ·³½ gaz m



³Í˳ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f du



charbon, industrie f houillère ³Í˳ñ¹ÛáõݳѳÝáõÙ production f du



charbon ³Í˳óÝ»É carboniser vt, réduire vt en



charbon ³Í˳óáõÙ carbonisation f ³Í˳÷áßÇ poussière f de charbon ³Í˳ù³ñ (³ÝÃñ³óÇï) ÑÝù. anthracite m



³Íáõ couche f, planche f, semis m ³ÍáõË charbon m; ·áñß ~ lignite m; ³Í-



ËÇ Ñ³Ýù³Ñáñ` ³Í˳Ñáñ mine f de charbon ³Ï1 (³ÏáõÝù, ³ÕμÛáõñ) source f ³Ï2 (³ÝÇí) roue f ³Ï3 (óÝϳ·ÇÝ ù³ñ) pierre f précieuse ³Ï³¹»Ùdz (ϳ׳é) académie f; ·ÇïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ Académie des Sciences; ¶»Õ³ñí»ëïÝ»ñÇ ~ Académie des Beaux-Arts; üñ³ÝëÇ³Ï³Ý ³Ï³¹»ÙÇ³Ý l’Académie française; ~ÛÇ ³Ý¹³Ù ¹³éÝ³É être reçu,e à l’Académie; ~ÛÇ ³Ý¹³Ù ¹³éݳÉáõ ϳñáÕ (³ÝÓ) académisable ³Ï³¹»ÙÇ³Ï³Ý académique; ²Ï³¹»ÙÇ³Ï³Ý ¹³÷ÝÇÝ»ñ (ýñ³ÝëÇ³Ï³Ý å³ïí³Ýß³Ý) Palmes f pl académiques; ~ á× style m académique ³Ï³¹»Ùdzå»ë académiquement ³Ï³¹»ÙÇÏáë académicien,ne n ³Ï³Ù³ 1. adj involontaire; automatique, machinal,e (Ù»ù»Ý³Û³Ï³Ý), irréfléchi,e; ~ ß³ñÅáõÙ mouvement m involontaire; ~ Ù³ñ¹³ëå³ÝáõÃÛáõÝ homicide m involontaire; ~ íÏ³Ý ÉÇÝ»É être le témoin involontaire 2. adv involontairement (³Ï³Ù³ÛÇó, ³Ï³Ù³ Ï»ñåáí); automatiquement, machinalement (Ù»ù»Ý³Ûáñ»Ý); ~ÛÇó áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»É faire une chose involontairement, machinalement, à contrecœur (ãáõ½»Éáí) ³Ï³Ù³ÛÇó ï»°ë ³Ï³Ù³ 2. ³Ï³Ý1 mine f; torpille f (ëïáñçñÛ³, ݳ-



carbonique ³ÍË³Ñ³Ý (·áñÍÇù) extracteur m de charbon ³Í˳ѳÝáõÃÛáõÝ, ³Í˳ѳÝáõÙ extraction f du charbon, extraction f de la houille, charbonnage m; production f du charbon (³Í˳ñ¹ÛáõݳѳÝáõÙ) ³Í˳ѳÝù mine f de charbon, mine f de *houille, *houillère f, ³Í˳ѳï mineur m de charbon, *houilleur m ³Í˳Ñáñ mine f de charbon, fosse f à * houille, soute f à charbon ³Í˳ÕÛáõë (Ïǽ³ÕÛáõë) briquette f ³Í˳ÛÇÝ de charbon, à charbon, charbonnier,-ière; *houiller,-ère (ù³ñ³Í˳ÛÇÝ) ³ÍË³Ý³É charbonner vi (˳ÝÓí»É); être carbonisé,e ³Í˳ݳí charbonnier m, navire m charbonnier ³Í˳Ýϳñ dessin m au charbon ³Í˳ÝÙ³Ý (³ÍËÇ ÝÙ³Ý ë¨, 먳óñ³Í) charbonneux,-euse ³Í˳߻ñï couche f de charbon (de houille), banc m houiller ³Í˳çñ³ÍÇÝ ùÇÙ. hydrocarbure m, carbure m d’hydrogène ³Í˳çñ³ÍݳÛÇÝ d’hydrocarbure, hydrocarboné,e ³Í˳çñ»ñ hydrates m pl de carbone, glucides m pl ³Í˳í³×³é charbonnier,-ière n, marchand,e n de charbon 21



íÇó ³ñÓ³Ïí³Í); ѳϳï³ÝϳÛÇÝ ~ mine antichar ³Ï³Ý2 (å³ÛÃáõóÇÏ ÝÛáõûñ ÉóÝ»Éáõ ¨ ÃßݳÙáõ ³ÙñáõÃÛáõÝÁ å³ÛûóÝ»Éáõ ѳٳñ ÷áñí³Í ÷áë) sape f; ~ ÷áñ»É faire une sape ³Ï³Ý³¹³ßï champ m de mines ³Ï³Ý³½»ñÍ déminé,e ³Ï³Ý³½»ñÍ»É déminer vt; áñ¨¿ ·áïÇ ~ déminer une zone ³Ï³Ý³½»ñÍáÕ (³ÝÓ) démineur m, technicien m du déminage ³Ï³Ý³½»ñÍí»É être déminé,e ³Ï³Ý³½»ñÍáõÙ déminage m, neutralisation f des mines; ѳϳѻ勉ϳÛÇÝ ~ déminage antipersonnel ³Ï³Ý³ÏÇï limpide, cristallin,e, clair,e, pur,e ³Ï³Ý³ÏÇñ (ݳí) é³½Ù., Íáí. torpilleur



³Ï³Ý³÷³Ïáó barrage m de mines ³Ï³Ý»É ï»°ë ³Ï³Ý³å³ï»É ³Ï³Ýà ¥³ñç³Ù³·Çɤ μëμ. acanthe f ³Ï³Ýáñë ¥³Ï³Ý³÷ÝïñÇã ·áñÍÇù¤



détecteur m de mines ³Ï³Ýç 1) oreille f; ³ñï³ùÇÝ ~ oreille externe; ÙÇçÇÝ ~ oreille moyenne; Ý»ñùÇÝ ~ oreille interne; ~Ç μáñμáùáõÙ otite f; ͳÝñ ÉëáÕ ~ oreille f dure; ³ÕÙáõÏ ~Ý»ñÇ Ù»ç bourdonnement m dans les oreilles; ~Ý»ñë



¹ÅÅáõÙ »Ý mes oreilles bourdonnent; ~Á ¥~Ý»ñÁ¤ ó³í»É avoir mal à l'oreille (aux oreilles) ◊ ~ÇÝ ¥ó³Íñ³Ó³ÛÝ, óùáõݤ ³ë»É dire à l'oreille; ~ ¹Ý»É prêter l'oreille; ~Á ϳÝã»É ¥»ñμ Ù»ÏÇ Ù³ëÇÝ »Ý ËáëáõÙ¤ avoir les oreilles qui sifflent (qui tintent); ~Á μ³Ùμ³Ï Ëñ»É ¥ãÉë»É¤ se boucher les oreilles; Ýáõñμ ~ ¥ÉëáÕáõÃÛáõݤ áõÝ»Ý³É avoir l'ouie fine; ~Ç Í³Ûñáí Éë»É n'écouter que d'une oreille; Ù»Ï ~Çó ÙïÝ»É, ÙÛáõëÇó ¹áõñë ·³É entrer par une oreille et sortir par l'autre; ÙÇÝ㨠~Ý»ñÁ ëÇñ³Ñ³ñí³Í ÉÇÝ»É être éperdument amoureux, être amoureux fou; å³ï»ñÝ ~ áõÝ»Ý les murs ont des oreilles 2¤ »ñÅßï. cheville f ¥É³ñ³ÛÇÝ ·áñÍÇùÁ ɳñ»Éáõ ѳٳñ¤; çáõóÏÇ ~Ý»ñÁ les chevilles d'un violon ³Ï³Ýç³μ³Ý μÅßÏ. otologiste n ³Ï³Ýç³μ³ÝáõÃÛáõÝ μÅßÏ. otologie f ³Ï³Ýç³μÉÃ³Ï Ï½ÙËë. lobe m (de l'oreille) ³Ï³Ýç³μáñμ μÅßÏ. otite f ³Ï³Ýç³μáõÅ³Ï³Ý auriculothérapeutique ³Ï³Ýç³μáõÅáõÃÛáõÝ auriculothérapie f ³Ï³Ýç³μáõÛÅ auriculiste n, auriste m ³Ï³Ýç³¹Çï³Ï ¥·áñÍÇù¤ μÅßÏ. otoscope m ³Ï³Ýç³Ã³Õ³Ýà ﻰë ÃÙμϳóճÝà ³Ï³Ýç³Éáõñ témoin m auriculaire; ~ ÉÇÝ»É entendre de ses propres oreilles, ÷Ëμ. prêter l'oreille



m



³Ï³Ý³Ïáõé gemmé,e, orné,e de pierres



précieuses, monté,e (enchâssé,e) de pierres précieuses ³Ï³Ý³Ñ³Ý (³Ï³Ý³½»ñÍáÕ Ý³í) é³½Ù., Íáí. dragueur m de mines ³Ï³Ý³Ý³í é³½Ù. ï»°ë ³Ï³Ý³ÏÇñ ³Ï³Ý³Ý»ï é³½Ù. mortier m ³Ï³Ý³å³ï(í³Í) é³½Ù. miné,e, Íáí. torpillé,e; ~ ¹³ßï champ m truffé de mines; ~ ϳÙáõñç pont m miné ³Ï³Ý³å³ï»É é³½Ù. miner vt, amorcer (piéger) une mine; Íáí. mouiller des torpilles; ϳÙáõñç ~ miner un pont ³Ï³Ý³å³ïí»É é³½Ù. être miné,e; Íáí. être torpillé,e ³Ï³Ý³å³ïáõÙ é³½Ù. pose f des mines; minage m (ѽí¹.); Íáí. mouillage m des mines (des torpilles) ³Ï³Ý³íáñ éminent,e, illustre (Ñéã³Ï³íáñ), remarquable (Ý߳ݳíáñ, »ñ¨»ÉÇ, ³ãùÇ ÁÝÏÝáÕ); ß³ï ~ suréminent,e ³Ï³Ý³ï piège m (ÍáõÕ³Ï, áñá·³ÛÃ) ³Ï³Ý³ï»ë témoin m (oculaire); ~ ÉÇÝ»É être témoin de, voir de ses propres yeux 22



³Ï³Ýç³Ë»óÇ ¥³Ï³Ýç³ÏáÝù¤ ϽÙËë.



³ÏݳμáõÅ³Ï³Ý ophtalmologique ³Ïݳμáõųñ³Ý clinique f ophtalmolo-



pavillon m (d'oreille), conque f, cavité f de l'oreille ³Ï³Ýç³ËËáõÝç ϽÙËë. limaçon m ³Ï³Ýç³Ëáéáã appareil m vestibulaire ³Ï³Ýç³Ëáéáã³μáõÅáõÃÛáõÝ auriculothérapie f ³Ï³Ýç³Ëï maladie f auriculaire ³Ï³Ýç³Ï³É 1) écouteur m; casque f d'écoute ¥½áõÛ·¤ 2¤ oreillette f ¥·É˳ñÏǤ ³Ï³Ýç³ÏáÝù ï»°ë ³Ï³Ýç³Ë»óÇ ³Ï³Ýç³Õï ¥³Ï³Ýç³Ï»Õï¤ cérumen m ³Ï³Ýç³ÙïáõÏ,



³Ï³Ýç³Ùáõï



gique ³ÏݳμáõÅáõÃÛáõÝ ophtalmologie f ³ÏݳμáõÛÅ oculiste n, ophtalmologue n ³ÏݳμáõÝ ¥³ÏݳËáéáã, ³ÏݳϳåÇפ ϽÙËë. orbite f de l'œil



³Ïݳ·áñÍ joaillier,-ière n; lapidaire m ¥Ã³Ýϳ·ÇÝ ù³ñ»ñ ï³ßáÕ¤ ³Ïݳ·áñÍ³Ï³Ý de joaillerie ³Ïݳ·áñÍáõÃÛáõÝ joaillerie f ³Ïݳ·áõݹ ï»°ë ³ÏݳËÝÓáñ ³Ïݳ¹Çï³Ï μÅßÏ. ophtalmoscope m ³Ïݳ½³ñ¹ gemmé,e, garni,e de pierres



ϻݹμ.



perce-oreille m, forficule m ¥ÙÇç³ï¤ ³Ï³Ýç³ÛÇÝ auriculaire, otique; d’oreille ¥³Ï³ÝçǤ ³Ï³Ýç³ï qui a les oreilles coupées ³Ï³Ýç³ï³å ï»°ë ³Ï³Ýç³μáñμ ³Ï³Ýç³ó³í otalgie f, mal m d'oreille, douleur f d'oreille ³Ï³Ýç³óÝóáõÕ Ï½ÙËë. conduit m auriculaire ³Ï³Ýç³óáõÛó ï»°ë ³Ï³Ýç³¹Çï³Ï ³Ï³Ýç³÷áÕ ï»°ë ³Ï³Ýç³óÝóáõÕ ³Ï³Ýç»É ¥Éë»É, áõÝÏݹñ»É, ³Ï³Ýç ¹Ý»É¤ prêter (tendre) l'oreille, écouter vt ³Ï³Ýç»Õ ¥Ù»Íª »ñϳñ ³Ï³ÝçÝ»ñ áõÝ»óáÕ Ï»Ý¹³ÝǤ oreillard m ³Ï³Ýç÷áñÇÏ ¥³Ï³Ýç³ÏñÏÇï¤ cureoreille m ³Ï³Ýç-ùÇÃ-ÏáÏáñ¹Ç μÅÇßÏ oto-rhinolaryngologiste m, oto-rhino m ³Ï³ÝçûÕ boucle f d'oreille ³Ï³ÝáõÙ ï»°ë ³Ï³Ý³å³ïáõÙ ³Ï³ñ ϻݹμ. acare m ³Ï³ódz μëμ. acacia m; ëåÇï³Ï ~ robinier m, faux acacia ³ÏÇß tisonnier m, crampon m, crochet m ³ÏÝ ¥³ãù¤ 1¤ œil m; ◊ ³ÏÝ Áݹ ³Ï³Ý, ³ï³ÙÝ Áݹ ³ï³Ù³Ý œil pour œil, dent pour dent 2¤ ï»°ë ³ãù ³Ïݳμ³Ý ï»°ë ³ÏݳμáõÛÅ ³Ïݳμ³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ³ÏݳμáõÅáõ-



précieuses ³Ïݳ½ÝÝáõÙ



¥³Ïݳ¹ÇïáõÙ¤



μÅßÏ.



ophtalmoscopie f ³Ïݳ½á¹ ϽÙËë. conjonctive f ³Ïݳ½á¹³ï³å μÅßÏ. conjonctivité f ³ÏݳËÝÓáñ ¥³ãùÇ ËÝÓáñ, ³Ïݳ·áõݹ¤ ϽÙËë. globe m oculaire



³ÏݳËáéáã ï»°ë ³ÏݳμáõÝ ³ÏݳͳÉÇ¥ó¤, ³ÏݳͳϳÝ



respectueux,-euse, révérencieux,-euse ³ÏݳͳÝù déférence f, respect m, considération f, vénération f, égard m ³ÏÝ³Í»É vénérer vt, respecter vt, avoir de la déférence (des égards) pour qn ³ÏݳͻÉÇáõÃÛáõÝ ¥å³ïϳé»ÉÇáõÃÛáõݤ respectabilité f ³ÏݳÍáõÃÛáõÝ ï»°ë ³ÏݳͳÝù ³ÏݳϳåÇ× ï»°ë ³ÏݳμáõÝ ³ÏݳÏáõé ï»°ë ³Ï³Ý³Ïáõé ³Ïݳѳץᤠagréable à voir, avenant,e ³ÏݳÕμáõÛñ source f ³ÏݳÙáÙ propolis f ³ÏݳÛÇÝ ¥³ãùǤ oculaire ³Ïݳå³ÏÇ ¥³ãùǪ ï»ëáÕ³Ï³Ý áëåÝ۳Ϥ verre m de contact ³Ïݳå³Ý³Ï ï»°ë ³ãù³å³Ý³Ï ³ÏݳåÇß 1. adj fixe; attentif,-ive ¥áõß³¹Çñ¤; ~ ѳ۳óù regard m fixe 2. adv fixement ¥~ Ï»ñåáí¤; attentivement ¥áõß³¹ñáõÃÛ³Ùμ¤; les yeux ronds ¥½³ñÙ³ó³Í ѳ۳óùáí¤ ³ÏݳçÇÕ nerf m optique ³Ïݳçáõñ ¥³ÏǪ ³ÕμÛáõñÇ çáõñ¤ eau f de source



ÃÛáõÝ ³ÏݳμÛáõñ»Õ ¥³ãùÇ áëåÝ۳Ϥ ϽÙËë.



cristallin m 23



demment 2) notoirement, manifestement ¥μ³ó³Ñ³Ûïáñ»Ý¤ ³ÏÝ»ñ¨áõÃÛáõÝ évidence f ³ÏÝóñà 1) clin m d'œil; ÙÇ ³ÏÝóñÃáõÙ ¥í³Ûñϻݳμ³ñ¤ en un clin d'œil 2) instant m, moment m ¥å³Ñ¤ ³ÏÝóñóÛÇÝ ¥í³Ûñϻݳϳݤ instantané,e momentané,e ³ÏÝóñóÛÝáõÃÛáõÝ ¥³ÏÝóñóÛÇÝ ÉÇÝ»ÉÁ¤ instantanéité f ³ÏÝóñÃáñ»Ý ¥ÙÇ ³ÏÝóñÃáõÙ, í³Ûñϻݳå»ë¤ en un instant, en un clin d'œil, instantanément ³ÏÝÇÏ ¥Óí³Í»Õª ãѳñ³Í ѳíÏÇÃÝ»ñáí¤ œufs m pl sur le plat ³ÏÝÏ³É»É 1) espérer vi ¥Ñáõë³É¤ 2¤ s'attendre à ¥ëå³ë»É, ëå³ë»ÉÇù áõݻݳɤ 3) compter sur qn ¥³å³íÇÝ»É Ù»ÏÇݤ ³ÏÝϳÉÇù attente f; espoir m ¥ÑáõÛë¤; ³Ûë ~áí dans cette persective ³ÏÝϳÉáõÃÛáõÝ ï»°ë ³ÏÝϳÉÇù ³ÏÝѳÛï ¥³ÏÝ»ñ¨, ³ÏÝμ³Ë¤ 1) évident,e; ~ ¿, áñ il est évident que 2) manifeste, apparent,e ¥μ³ó³Ñ³Ûï¤ 3¤ visible ¥ï»ë³Ý»ÉǤ; Ùdzݷ³Ù³ÛÝ ~ clair comme le jour, qui saute aux yeux ¥áñÝ ³ãù ¿ ͳÏáõÙ¤ 4¤ marqué,e ¥Ýϳï»ÉÇ, ó³Ûïáõݤ ³ÏÝѳÛï»É rendre évident,e (manifeste, visible) ³ÏÝѳÛïáñ»Ý évidemment ¥³ÏÝ»ñ¨³μ³ñ¤, manifestement ¥μ³ó³Ñ³Ûïáñ»Ý¤ ³ÏÝѳÛïáõÃÛáõÝ évidence f ³ÏÝáó lunettes f pl; ³ñ¨Ç ~ lunettes de soleil; å³ßïå³Ý³Ï³Ý ~ ¥½á¹áÕÇ, Ùáïáí³ñáñ¹Ç ѳٳñ¤ lunettes de protection; ë¨ ~ lunettes noires; ï»ëáÕáõÃÛ³Ý ~ lunettes de vue; áëÏ» ßñç³Ý³Ïáí ~ lunettes à monture d'or; ~ ¹Ý»Éª ·áñÍ³Í»É ¥³ÏÝáó³íáñ ÉÇݻɤ porter (mettre) des lunettes; ~ ѳÝÓݳñ³ñ»É ¥ï»ëáÕáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ¤ prescrire des lunettes; ~Á ¹Ý»Éª Ñ³Ý»É mettre, ôter ses lunettes ◊ ³Ù»Ý ÇÝãÇ í³ñ¹³·áõÛÝ ~áí Ý³Û»É voir tout couleur de rose



³Ïݳéáõ 1) évident,e ¥³ÏÝ»ñ¨ª ÷³ëï, ûñÇÝ³Ï ¨ ³ÛÉݤ; apparent,e ¥μ³ó³Ñ³Ûï¤ 2¤ remarquable ¥³ãùÇ ÁÝÏÝáÕ, »ñ¨»ÉǤ ³ÏݳéáõÃÛáõÝ ¥³Ïݳéáõ ÉÇÝ»ÉÁ¤ évi-



dence f ³Ïݳí³×³é joaillier,-ière n ³Ïݳí³×³éáõÃÛáõÝ joaillerie f ³Ïݳí×Çï limpide; ~ çáõñ eau f lim-



pide



³ÏݳñÏ1 ¥³ÏݳñÏáõÃÛáõݤ allusion f;



ambages f pl; Ýáõñμ ~ allusion discrète; ~Ý»ñáí ËáëáÕ ³ÝÓ personne f qui parle par allusions (qui est allusive); ³é³Ýó ~Ý»ñÇ ¥Ëáñ³Ù³ÝÏáõÃÛáõÝÝ»ñÇ, »ñϹÇÙáõÃ۳ݤ Ëáë»É parler sans ambages ³ÏݳñÏ2 aperçu m ¥áõñí³·Çͤ; essai m ¥·ñ³Ï³Ý¤; å³ïÙ³Ï³Ý ~ª ³Ù÷á÷áõÙ rétrospective f historique ³Ïݳñϳ·Çñ essayiste n ³ÏݳñϳÛÇÝ ·ñÏÝ. d'essai ³Ïݳñϳ߳ñ série f d'essais ³ÏݳñÏ»É faire allusion à; laisser entendre qch ¥Éë»É ï³É¤; DZÝã »ù ³ÏݳñÏáõÙ à quoi faites-vous allusion? qu'entendez-vous par là? ¥Ç±Ýã »ù áõ½áõÙ ¹ñ³Ýáí ³ë»É¤ ³ÏݳñÏáÕ ¥³ÏݳñÏ å³ñáõݳÏáÕ¤ allusif,-ive; ~ª ³ÏݳñÏÝ»ñ å³ñáõݳÏáÕ á× style m allusif ³ÏÝμ³Ë ï»°ë ³ÏÝ»ñ¨, ³ÏÝѳÛï ³ÏÝμ³Ëáñ»Ý ï»°ë ³ÏÝ»ñ¨³μ³ñ, ³ÏÝѳÛïáñ»Ý ³Ïݹ»ï 1. adj fixe ¥³ÏݳåÇߤ 2. adv



d'un regard fixe, fixement ³ÏݹÇñ spectateur,-trice n; téléspectateur,-trice n ¥Ñ»éáõëï³¹ÇïáÕ¤ ³ÏÝ»Õ»Ý pierres f pl précieuses,



pierreries f pl ³ÏÝ»ñ¨ ¥³ÏÝѳÛï¤ 1) évident,e; ~ ¿, áñ il est évident que 2) manifeste ¥μ³ó³Ñ³Ûï¤ 3) visible ¥ï»ë³Ý»ÉǤ;



Ùdzݷ³Ù³ÛÝ ~ clair comme le jour ¥μ³é³óǪ ÉáõÛëÇ å»ë å³ñ½¤; ~ ¹³ñÓÝ»É ¥Ç ѳÛï μ»ñ»É, ³ÏÝѳÛï ¹³ñÓݻɤ mettre en évidence ³ÏÝ»ñ¨³μ³ñ ¥³ÏÝѳÛïáñ»Ý¤ 1) évi24



lunetier,-ière n, opticien,ne n ¥ûåïÇÏ³Ï³Ý ³ÏÝáóÝ»ñÇ, ï»ë³·»ï, ûåïÇϤ ³ÏÝáó³·áñÍáõÃÛáõÝ lunetterie f ³ÏÝáó³í³×³é lunetier,-ière n ³ÏÝáó³í³×³éáõÃÛáõÝ lunetterie f ³ÏÝáó³íáñ à lunettes; ~ ïÕ³Ù³ñ¹ homme m à lunettes; ~ ûÓ serpent m à lunettes ³Ïáë sillon m; ~ ÷áñ»É creuser un sillon; ÷Ëμ. ~ μ³ó»É faire, tracer un sillon ³Ïáë³Ó¨ en forme de sillon ³Ïáë³íáñ ¥å³ñáõñ³íáñ¤ ï»Ë. rayé,e, sillonné,e ³Ïáë»É sillonner vt; ݳí»ñÝ ³ÏáëáõÙ »Ý ûíÏdzÝáëÁ les bateaux sillonnent l'océan; ¹³ßïÁ ~ sillonner le champ ³Ïáëí»É être sillonné,e; ÏÝ×ÇéÝ»ñáí ³Ïáëí³Í ¹»Ùù visage m sillonné de rides ³Ïáñ¹ ¥¹³ßݳӳÛÝ, ¹³ßݳӳÛÝáõÃÛáõݤ »ñÅßï. accord m; »½ñ³÷³ÏÇã ~ ¥Ý³¨ª ÷Ëμ.¤ accord final ³Ïáñ¹»áÝ accordéon m; ëï»Õݳíáñ ~ accordéon à clavier (à touches); Ïá׳ϳíáñ ~ accordéon à boutons; ~ Ýí³·»É jouer de l'accordéon ³Ïáñ¹»áݳѳñ accordéoniste n ³Ïé³ ¥³ï³Ù¤ dent f ³Ïí³É³Ý· ï»°ë çñ³¹ÇÙ³Ï ³Ïí³É³Ý·Çëï ï»°ë çñ³ëáõ½³Ï ³Ïí³Ù³ñÇÝ ï»°ë Íáí³ÏÝ ³Ïí³ñ»É ï»°ë çñ³Ý»ñÏ, çñ³Ýϳñ ³Ïí³ñÇáõÙ ï»°ë ÓÏݳñ³Ý ³Ïï ¥ï³ñμ»ñ Ý߳ݳÏáõÃÛáõÝÝ»ñáí¤ acte m; ~ª ³ñӳݳ·ñáõÃÛáõÝ Ï³½Ù»É dresser un acte; ѳÕáñ¹³Ïó³Ï³Ý ~ acte de communication; Çñ³íμ. Ù»Õ³¹ñ³Ï³Ý ~ acte d'accusation ³Ïï³íáñ»É ï»°ë ³Ïï ³ÏïÇí 1. adj ¥·áñÍáõÝ, ·áñÍáõÝÛ³¤ actif,-ive; ѳë³ñ³ÏáõÃÛ³Ý ~ ³Ý¹³ÙÝ»ñ membres m pl actifs d'une société; ÙÝÏíñÅ. ~ Ù»Ãá¹ méthode f active 2. ýÇÝ. actif m ¥¹ñ³Ù³·ÉáõË, ÙÇçáóÝ»ñ, ýáݹ»ñ¤



³ÏïÇí³Ý³É ¥·áñÍáõݪ ·áñÍáõÝÛ³ ¹³éݳɤ s'activer ³ÏïÇí³óÝ»É 1) activer vt ¥·áñÍáõݪ ·áñÍáõÝÛ³ ¹³ñÓݻɤ 2) accélérer vt ¥³ñ³·³óݻɤ;³ß˳ï³ÝùÝ»ñÝ ~ª



³ÏÝáó³·áñÍ



³ñ³·³óÝ»É accélérer (activer) les travaux 3¤ dynamiser vt ¥ËóݻÉ, ó÷ ѳÕáñ¹»É¤ 4¤ intensifier vt ¥³ßËáõųóÝ»É, ó÷ ѳÕáñ¹»É¤ ³ÏïÇí³óáõÙ intensification f; ùÇÙ. activation f ¥ÝÛáõÃǤ; dynamisation f ¥ËóÝáõÙ, áõųíáñáõÙ¤ ³ÏïÇíÇëï militant,e; ³ñÑÙÇáõÃ۳ݪ Ïáõë³ÏóáõÃÛ³Ý ~ militant d'un syndicat, d'un parti ³ÏïÇíÝ»ñ ïÝï·. avoirs m pl ³ÏïÇíáñ»Ý ¥·áñÍáõÝ Ï»ñåáí¤ activement ³ÏïÇíáõÃÛáõÝ ¥·áñÍáõÝáõÃÛáõݤ activité f ³Ïñ ¥ÑáÕÇ Ù³Ï»ñ»ëÇ ï³ñ³Í³ã³÷ = 4047 ùÙ¤ acre f ³Ïñ³ï ¥Ã»Ã¨ ݳ˳׳ߤ casse-croûte m



³Ïñ»¹ÇïÇí ï»°ë íëï³Ñ³·Çñ, ѳßí³ñϳ·Çñ ³Ïñáμ³ï Ù³ñ½. acrobate n ³Ïñáμ³ï³Ï³Ý acrobatique ³Ïñáμ³ïÇϳ ¥³Ïñáμ³ïáõÃÛáõݤ acro-



batie f



³ÏñáÝÇÙ ¥ëϽμݳï³é³ÛÇÝ Ñ³å³íáõÙ,



áñÝ ³ñï³ë³ÝíáõÙ ¿ ëáíáñ³Ï³Ý μ³éÇ Ýٳݪ μ³éÇ ³ñÅ»ù áõÝǤ acronyme m (ûñ. ENA - École nationale d'administration) ³ÏñáëïÇùáë ¥Í³Ûñ³Ï³å¤ ·ñÏÝ. acrostiche m ³Ïóǽ, ³Ïóǽ³ÛÇÝ Ñ³ñÏ ï»°ë μ³Å, μ³Å³Ñ³ñÏ ³ÏáõÙμ club m; cercle m ¥ËÙμ³Ï¤; Ù³ñ½³Ï³Ý ~ª Ù³ñ½³ÏáõÙμ club sporif; çñ³ÛÇÝ ~ª çñ³ÏáõÙμ club nautique;



·ñ³Ï³Ý ~ª ËÙμ³Ï cercle littéraire



³ÏáõÙμ³ÏÇó membre m du même club



(du même cercle)



³ÏáõÙμ³ÛÇÝ de club, de cercle ³ÏáõÙáõÉÛ³ïáñ ¥Ïáõï³ÏÇ㤠accumula-



teur m



³ÏáõÝù 1¤ source f; ·»ïÇ ~Á la source



du fleuve; ÷Ëμ. »ñç³ÝÏáõÃÛ³Ý ~Á



25



la source du bonheur; ÏÛ³ÝùÇ ~Ý»ñÁ les sources de la vie; í»ñ³¹³ñÓ ~Ý»ñÇÝ retour m aux sources 2) origine f ¥ëϽμݳÕμÛáõñ¤ ³ÏáõëïÇϳ ï»°ë Ó³Ûݳ·ÇïáõÃÛáõÝ,



³Ñ³½³Ý·¥áõÙ¤ 1¤ alarme f ¥ï³·Ý³å¤ 2¤ tocsin m ¥³Õ»ïǪ ﳷݳåÇ ³½¹³Ý߳ݤ 3¤ ÷Ëμ. avertissement m ¥½·áõß³óáõÙ, ݳ˳½·áõß³óáõÙ¤ ³Ñ³½³Ý·»É 1¤ sonner l'alarme; sonner le tocsin ¥³Õ»ïǪ ﳷݳåÇ ³½¹³Ýß³Ý ÑÝã»óݻɤ 2¤ avertir vt, prévenir vt ¥Ý³Ë³½·áõß³óݻɤ ³Ñ³½¹»óÇÏ, ³Ñ³½¹áõ effrayant,e, ter-



ÑÝã³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ³Ñ1 ¥í³Ë¤ 1¤ peur f, crainte f; appréhension f ¥»ñÏÛáõÕ, í³Ë¤ 2¤ frayeur f ¥³Ñáõ¹áÕ, ë³ñë³÷¤;épouvante f ¥½³ñÑáõñ³Ýù¤ ³Ñ2 ¥Ó³ÛݳñÏáõÃÛáõݤ Ah! ³Ñ³ voilà, voici; ~ ·³ÉÇë ¿ le voilà qui arrive; ~ ¨ »ë me voilà; ~ Ýñ³Ýù les voilà; ~ û ÇÝãáõ c'est pourquoi,



rible, épouvantable



³Ñ³ë³ñëáõé qui inspire la terreur, qui



épouvante



³Ñ³í³ëÇÏ voilà, voici ³Ñ³íáñ terrible, épouvantable; effrayant,e ¥í³Ëª ë³ñë³÷ ³é³ç³óÝáÕ¤ ³Ñ³ñÏáõ effrayant,e, terrifiant,e ³Ñ»Õ terrible, effrayant,e, épouvantab-



voilà pourquoi ¥ë³ñë³÷Ç »ÝóñÏí³Í¤ effrayé,e, épouvanté,e, terrifié,e ³Ñ³μ»Ï»É 1¤ effrayer vt, épouvanter vt ¥ë³ñë³÷»óÝ»É, ½³ñÑáõñ»óݻɤ, 2) terroriser vt ¥³Ñ³μ»ÏãáõÃÛ³Ý »Ýóñϻɤ ³Ñ³μ»ÏÇã 1. terroriste n 2. adj effrayant,e, terrorisant,e ³Ñ³μ»ÏáÕ ¥ë³ñë³÷»óÝáÕ¤ effrayant,e, effroyable, épouvantable, terrorisant,e ³Ñ³μ»Ïã³Ï³Ý terroriste ³Ñ³μ»ÏãáõÃÛáõÝ terrorisme m ³Ñ³μ»Ïí³Í ¥³Ñ³μ»ÏãáõÃÛ³Ý »ÝóñÏí³Í¤ terrorisé,e ³Ñ³μ»Ïí»É s'effrayer, s'épouvanter; être terrifié,e ³Ñ³μ»ÏáõÙ terreur f, épouvante f, effroi m; intimidation f ¥³Ñ³μ»Ï»ÉÁ, í³Ë»óÝ»ÉÁ¤ ³Ñ³·ÇÝ 1¤ colossal,e, énorme ¥Ù»Í, Ñëϳ۳ϳݤ; ~ áõÅ force f colossale; ~ ¹Åí³ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ñ³Ý¹Çå»É rencontrer d'énormes difficultés 2¤ grand,e ¥Ù»Í¤ 3¤ immense ¥³ÝͳÛñ³ÍÇñ¤; ~ ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝ espace m immense ³Ñ³·Ý³μ³ñ ï»°ë ³Ñ»Õáñ»Ý ³Ñ³·Ý³¹»Ù ï»°ë ³Ñ»Õ³¹»Ù ³Ñ³·Ý³Ý³É 1¤ grandir vi ¥Ù»Í³Ý³É¤ 2¤ croître vi ¥³×»É¤ 3¤ devenir terrible ¥ë³ñë³÷»ÉÇ ¹³éݳɤ ³Ñ³·Ý³óÝ»É ¥ë³ñë³÷»ÉÇ ¹³ñÓݻɤ rendre vt terrible ³Ñ³μ»Ï



le, redoutable; ÏñáÝ. ~ ¹³ï³ëï³Ý



¥í»ñçÇÝ ¹³ï³ëï³Ý¤ Jugement m



dernier; Æí³Ý ²Ñ»Õ Ivan le Terrible ³Ñ»Õ³¹»Ù d'un air effrayant (épouvantable) ³Ñ»Õáñ»Ý d'une manière terrible, terriblement, effroyablement ³Ñé»ÉÇ 1¤ énorme ¥Ù»Íª ͳÛñ³Ñ»Õ ã³÷»ñǪ ³ëïÇ׳ÝǤ 2¤ terrible, effrayant,e, épouvantable ¥ë³ñë³÷»ÉǤ 3¤ horrible, affreux,-euse ¥½½í»ÉÇ, ÝáÕϳÉǤ ³Ñé»ÉÇáñ»Ý 1¤ énormément ¥Ù»Í³å»ë, Ù»Í ã³÷»ñáí¤ 2¤ terriblement, épouvantablement ¥ë³ñë³÷»ÉÇáñ»Ý¤ ³Ñé»ÉÇáõÃÛáõÝ ¥Ù»ÍáõÃÛáõÝ, ³Ñé»ÉǪ ͳÛñ³Ñ»Õ ã³÷»ñ áõݻݳÉÁ¤ énormité f ³Ñáõ¹áÕ transe f, crainte f, affres f pl; ~Ç Ù»ç ÉÇÝ»É être dans les transes ³Õ sel m; Ù³Ýñª ë»Õ³ÝÇ ~ sel fin, sel de table; Ëáßáñ ~ gros sel; ÙÇ åïÕáõÝó ~ une pincée de sel; ~ ¹Ý»É, ³Õ»É mettre du sel, saler vt ³Õ³ seigneur m ³Õ³μ³ÝáõÃÛáõÝ halographie f, halochimie f ³Õ³·áñÍ saunier m; salinier,-ière n ¥Íáí³çñ»ñÇ ³ÕÇ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛ³Ý ³ß˳ïáÕ¤ 26



³Õ³·áñͳñ³Ý saline f ³Õ³·áñÍáõÃÛáõÝ saunage m, saunaison f ³Õ³½»ñÍ 1¤ dessalé,e 2¤ déminéralisé,e ¥Ñ³Ýù³ÛÇÝ ³Õ»ñÇó Ù³ùñí³Í¤ ³Õ³½»ñÍ»É 1¤ dessaler vt ¥³ÕÁ Ñ³Ý»É Ï³Ù å³Ï³ë ³ÕÇ ¹³ñÓݻɤ 2¤ déminéraliser vt ¥Ñ³Ýù³ÛÇÝ ³Õ»ñÇó Ù³ùñ»Éª ûñ·³ÝǽÙÁ, çáõñÁ¤ ³Õ³½»ñÍÇã ¥çáõñÁ ³Õ³½»ñÍáÕ ë³ñù¤



ÙáõÝùÁ, áõñ ³Õ³ÕáõÙª ¹³μ³ÕáõÙ »Ý ϳßÇݤ tannerie f ³Õ³ÕáõÙ ¥¹³μ³ÕáõÙ¤ ÙëÝ·. tannage m ³Õ³Ù³Ý salière f ³Õ³ÛÇÝ salin,e; de sel; ~ ÉáõÍáõÛà solution f saline ³Õ³ÛÝáõÃÛáõÝ salinité f; çñÇ ~Á la salinité de l'eau ³Õ³Ý¹ ÏñáÝ. secte f ³Õ³Ý¹³ÏÇó compagnon m de secte ³Õ³Ý¹³ÛÇÝ sectaire ³Õ³Ý¹³å³ßï sectateur,-trice n ³Õ³Ý¹³íáñ sectaire n



adoucisseur m



³Õ³½»ñÍáõÙ dessalement m ³Õ³ÃÃáõ acide m chlorhydrique ³Õ³É moudre vt; broyer vt ¥ïñáñ»É, ÷ßñ»É, ç³ñ¹»É, Ù³Ýñ»É¤; hacher vt ¥ÙÇëÁ¤; ëáõñת åÕå»Õ ~ moudre du café, du poivre; Ëáßáñª Ù³Ýñ ~



³Õ³Ý¹³íáñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, ³Õ³Ý¹³íáñáõÃÛáõÝ sectarisme m ³Õ³Ý¹»ñ dessert m ³Õ³Ý¹»ñ³ÛÇÝ à dessert; de dessert; ~



moudre gros, fin



³Õ³ËÇÝ servante f ¥ëå³ëáõÑǤ; femme f de chambre ¥ë»ÝÛ³ÏÇ ~¤; bonne f ¥Ù³Ýϳï³ÍáõÑÇ, Ù³ÝáõÏÝ»ñÇ ËݳÙ-



·¹³É cuillère f à dessert; ~ ·ÇÝÇ vin m de dessert ³Õ³ÝÓ blé m grillé ³Õ³ÝÓ»É griller vt ³Õ³ÝÓáõÙ ¥³Õ³ÝÓ ³Ý»ÉÁ¤ grillage m ³Õ³ß»ñï ÑÝù., »ñÏñμ. banc m de sel ³Õ³ã³Ï³Ý suppliant,e; implorant,e ¥å³Õ³ï³Ï³Ý¤ ³Õ³ã³Ýù prière f ¥Ëݹñ³Ýù¤; supplication f ¥³Õ»ñë³Ýù¤; imploration f ¥å³Õ³ï³Ýù¤; ~ -å³Õ³ï³Ýù ardente prière ³Õ³ã³÷ halomètre m ³Õ³ã³÷³Ï³Ý halométrique ³Õ³ã³÷áõÃÛáõÝ halométrie f ³Õ³ã»É supplier vt; prier vt ¥Ëݹñ»É¤; solliciter vt ¥Ëݹñ»É, ³Õ»ñë»É¤; implorer vt ¥å³Õ³ï»É¤ ³Õ³çáõñ saumure f ³Õ³í³Õ»É ¥Ë»Õ³ÃÛáõñ»É¤ déformer vt ¥Ñ³Û»Éáõ Ù³ëÇݤ; défigurer vt ¥×ÁßÙ³ñïáõÃÛáõÝÁ, ÷³ëï»ñÁ¤; altérer vt ¥ï»ùëïÁ, ¹»ÙùÁ, ×ßÙ³ñïáõÃÛáõÝÁ¤; dénaturer vt ¥³Ûɳ÷á˻ɤ ³Õ³í³ÕáÕ déformateur,-trice ³Õ³í³Õí³Í déformé,e, défiguré,e, dénaturé,e, altéré,e; ~ª ˻ճÃÛáõñí³Í ÁÙμéÝáõÙ áõÝ»Ý³É avoir l'esprit mal tourné ³Õ³í³Õí»É s'altérer, se défigurer, se déformer ³Õ³í³ÕáõÙ ¥Ë»Õ³ÃÛáõñáõÙ¤ 1¤ défor-



ùáí áõ ¹³ëïdzñ³ÏáõÃÛ³Ùμ ½μ³ÕíáÕ¤; domestique f ¥ÏÇÝ Í³é³¤ ³Õ³Í ¥³ÕÁ ¹ñ³Í¤ salé,e; ~ ÓáõÏ poisson m salé ³Õ³ÍÇÝ halogène m ³Õ³Íá 1. salaisons f pl ¥³Õ ¹ñ³Í áõï»É»Õ»Ýª μ³Ýç³ñ»Õ»Ý¤ 2. adj ï»°ë ³Õ³Í ³Õ³Ï³ÉáõÙ ¥ÑáÕÇ ¨ ³ÛÉݤ salinisation f ³Õ³ÏáõÛï monceau m de sel ³Õ³Ïáõï³ÏáõÙ ¥³Õ³×, ³Õ³ÛݳóáõÙ¤ salinisation f ¥ÑáÕáõÙ, çñáõÙ¤ ³Õ³Ñ³Ù 1. adj salé,e ¥³ÕǪ ³Õ³ÛÇÝ Ñ³Ù áõÝ»óáÕ¤ 2. goût m du sel ¥³ÕÇ Ñ³Ù¤ ³Õ³Ñ³Ýù saline f, mine f de sel ³Õ³Õ ¥ï³ÝÇݪ ¹³μ³ÕáÕ ÝÛáõä ÙëÝ·. tanin m ¥Ï³Ùª tannin m¤ ³Õ³Õ³Ï cri m ¥×Çã¤; bruit m ¥³ÕÙáõϤ; tapage m, vacarme m ¥³ÕÙáõÏ, ÅËáñ¤ ³Õ³Õ³Ï»É crier vi, pousser (lancer) des



cris; clamer vt



³Õ³Õ³ÏáÕ ÷Ëμ. ¥μáÕáùÇ ï»ÕÇù ïíáÕ,



³ÏÝμ³Ë, μ³ó³Ñ³Ûïª Ã»ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ criant,e; ~ ³Ý³ñ¹³ñáõÃÛáõÝ injustice f criante ³Õ³Õ»É ¥¹³μ³Õ»É¤ ÙëÝ·. tanner vt ¥Ï³ßÇݤ ³Õ³Õáó ¥Ï³ß»·áñͳñ³ÝÇ ³ÛÝ μ³Å³Ý27



mation f; altération f 2¤ ýǽ. distorsion f ¥å³ïÏ»ñÇ ³Õ׳ïáõÙ¤ ³Õ³í³×³é marchand,e n de sel ³Õ³íݳ½»ñÍ»É ¥Ù»Í ù³Õ³ùÝ»ñÁ ³Õ³íÝÇÝ»ñÇó ³½³ï»Éª Ù³ùñ»É¤ dépigeonner vt ³Õ³íݳ½»ñÍáõÙ ¥Ù»Í ù³Õ³ùÝ»ñÁ ³Õ³íÝÇÝ»ñÇó ³½³ï»ÉÁª Ù³ùñ»ÉÁ¤ dépigeonnage m ³Õ³íݳӳ· pigeonneau m ³Õ³íݳå³Ñ éleveur m de pigeons; colombophile n ¥³Õ³íݳë»ñ¤ ³Õ³íݳå³Ñ³Ï³Ý colombophile; ~ Ï»Ýïñáݪ ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ centre m, société f colombophile ³Õ³íݳå³ÑáõÃÛáõÝ élevage m des pigeons; colombophilie f ¥³Õ³íݳëÇñáõÃÛáõݤ ³Õ³íݳïáõÝ pigeonnier m, colombier



ßÇݳñ³ñ³Ï³Ý ~ gravats m pl 2¤ immondices f pl ¥³Õï»ÕáõÃÛáõݤ ◊ ~Á ïÝÇó ¹áõñë ãÑ³Ý»É laver son linge (sale) en famille ³Õμ³μ½»½ scarabée f, bousier m ³Õμ³ÏáõÛï tas m d'ordures ³Õμ³Ñ³Ý nettoyeur,-euse n des ordures ³Õμ³Ñ³ÝáõÃÛáõÝ, ³Õμ³Ñ³ÝáõÙ enlèvement m (nettoiement m, collecte f) des ordures; ³Õμ³Ñ³ÝÙ³Ý Í³é³ÛáõÃÛáõÝ service m de nettoiement ³Õμ³Ñ³í³ù 1¤ balayeur,-euse n ¥÷áÕáó Ù³ùñáÕª ³íÉáÕ¤ 2¤ balayeuse f ¥÷áÕáó Ù³ùñáÕ Ù»ù»Ý³¤ ³Õμ³ÑñÏǽáõÙ ¥³Õμ³ÛñáõÙ¤ incinération f; Ï»Ýó³Õ³ÛÇÝ ³Õμ³ÑñÏÇ½Ù³Ý ·áñͳñ³Ý usine f d'incinération des ordures ménagères; ³Õμ³ÑñÏÇ½Ù³Ý Ù»ù»Ý³ incinérateur m ³Õμ³Ù³Ý ¥³Õμ³ñÏÕ, ³Õμ³Ýáä poubelle f ³Õμ³Ùß³ÏáõÙ traitement m des ordures; Ï»Ýó³Õ³ÛÇÝ ³Õμ³Ùß³ÏÙ³Ý ·áñͳñ³Ý usine f de traitement des ordures ménagères ³Õμ³ÛÇÝ ¥³ÕμÇ Ñ³Ù³ñ ݳ˳ï»ëí³Í¤ à ordures ³Õμ³Ûñáó incinérateur m ³Õμ³ÛñáõÙ incinération f; ³Õμ³Ûñٳݪ ³Õμ³ÑñÏÇ½Ù³Ý ·áñͳñ³Ý usine f d'incinération (des ordures ménagères) ³Õμ³Ýáó décharge f ¥³Õμ ó÷»Éáõ í³Ûñª ³Õμ³í³Ûñ¤; cloaque m ¥Ï»Õïáï í³Ûñ¤ ³Õμ³å³ñÏ sac m poubelle ³Õμ³çñ»ñ ¥ÏáÛáõÕáõ çñ»ñ¤ eaux f pl des égouts ³Õμ³í³Ûñ décharge f, décharge f publique ³Õμ³ï³ñ ¥ËáÕáí³Ï¤ vide-ordures m, tuyau m de décharge; ~ Ù»ù»Ý³ camion-poubelle m ³Õμ³ñÏÕ ¥³Õμ³Ù³Ý¤ poubelle f, boîte f à ordures; décharge f (publique) ¥μ³ÏáõÙ¤ ³Õμ³ù³ñ ÑÝ¿³μ. coprolithe m ³Õμ»É ¥ÑáÕÁ ³Õμáí å³ñ³ñï³óݻɤ fumer vt



m



³Õ³íݳñáï ¥³Õ³íÝÇפ μëμ. verveine f ³Õ³íÝÇ pigeon m, pigeonne f ¥¿·Á¤, colombe f; ³Õ³íÝáõ Ó³·ª ÷áùñÇÏ ~ pigeonneau m; ~Ý ÕáõÝÕáõÝáõÙ ¿ le pigeon roucoule; ÷áëï³ï³ñ ~ pigeon voyageur; ˳ճÕáõÃÛ³Ý ~



colombe de la paix; ÝáÛÛ³Ý ï³å³ÝÇ ~Ý la colombe de l'Arche de Noé ³Õ³íÝÇ× ï»°ë ³Õ³íݳñáï ³Õ³íÝÛ³Ï ¥÷áùñÇÏ ³Õ³íÝÇ, ³Õ³íÝáõ Ó³·¤ pigeonneau m ³Õ³ñï»É dénigrer vt, discréditer vt ¥³ñ³ï³íáñ»É, ³Ýí³Ý³ñϻɤ; porter atteinte à ¥Ùñáï»É, í³ï³Ñ³Ùμ³í»É¤ ³Õ³ñïí³Í dénigré,e, discrédité,e ¥³ñ³ï³íáñí³Í, ³Ýí³Ý³ñÏí³Í¤ ³Õ³ñïáõÙ dénigrement m ³Õ³ó 1¤ moulin m; Ó»éùÇ ~ moulin à bras; ÷áùñÇÏ ~ ¥ËáѳÝáó³ÛÇݤ ËëÏó. moulinette f 2¤ ï»°ë ݳ¨ª ÑáÕÙ³Õ³ó, çñ³Õ³ó, ëñ׳ճó ³Õ³ó³Í moulu,e ¥Ù³ëݳíáñ³å»ëª ëáõñפ; haché,e ¥Ù³ëݳíáñ³å»ëª ÙÇë¤; ~ ÙÇëª ÓáõÏ hachis m ³Õ³ó³ù³ñ meule f ³Õμ 1¤ ordures f pl ¥Ã³÷Ã÷áõÏÝ»ñ¤; Ï»Ýó³Õ³ÛÇÝ ~ ordures ménagères; 28



³ÕμÛáõñ ¥³Ï¤ 1¤ source f, fontaine f; ~Ç çáõñ eau f de source; ÷Ëμ. ï»Õ»-



³Õ»ÕݳӷáõÃÛáõÝ tir m à l'arc ³Õ»ÕݳӨ en arc, arqué,e ³Õ»ÕݳÓÇ· ¥³Õ»Õݳíáñ, Ý»ï³ÓÇ·¤



ϳïí³Ï³Ý ~ source d'information; Ù³ï³Ï³ñ³ñٳݪ ýÇݳÝë³íáñÙ³Ý ~ source d'approvisionnement, de financement; ѳí³ëïÇ ~ source autorisée; ѳí³ëïǪ ³ñųݳѳí³ï ~Çó ï»Õ»Ï³Ý³É tenir vt de bonne source (de source sûre) 2¤ ~Ý»ñª å³ß³ñÝ»ñª ÙÇçáóÝ»ñª é»ëáõñëÝ»ñ ressources f pl ³ÕμÛáõñ³çáõñ eau f de source ³Õμáï sali,e ¥³Õïáïí³Í¤, impur,e ¥áã Ù³ùáõñ¤ ³Õμáï»É salir vt ³Õμáïí»É se salir ³ÕμáõÙ ¥ÑáÕÁ ³Õμáí å³ñ³ñï³óÝ»ÉÁ¤ fumage m ³Õ»μáñμ ¥³Õ»μáñμáùáõÙ¤ μÅßÏ. entérite f ³Õ»·áñÍáõÃÛáõÝ ¥³ÕÇùÝ»ñÇó ɳñ»ñ ¨ ³ÛÉ Çñ»ñ å³ïñ³ëï»ÉÁ¤ boyauderie f ³Õ»Ã³÷áõÃÛáõÝ ¥×áÕí³Íù¤ μÅßÏ. hernie f; ³Õ»Ã³÷áõÃÛ³Ùμ ÑÇí³Ý¹Ç μÅÁßÏ³Ï³Ý ·áïǪ ³Õ»·áïÇ, ³Õ»Ï³å bandage m herniaire (de hernie) ³Õ»É saler vt ¥³Õ ³Ý»É, ³Õ ·ó»É, ݳ¨ª ³ÕÁ ¹Ý»É¤; asaisonner vt avec du sel ¥³Õáí ѳٻٻɤ ³Õ»ËÇà μÅßÏ. colique f ¥ëáíáñ³μ³ñ Ñá·Ý³ÏǤ ³Õ»ËóáõÙ ¥³ÕÇùÝ»ñÇ Ëó³ÝáõÙ¤ μÅßÏ. volvulus m intestinal ³Õ»Ï³å bandage m ³Õ»Ïïáõñ déchirant,e, à fendre l'âme; navrant,e ¥³ÕÇáÕáñÙ, ëñï³×ÙÉÇϤ ³Õ»Õ1 1¤ arc m ¥½»Ýù¤; ~Á ɳñ»É tendre l'arc; ~áí Ý»ï ³ñÓ³Ï»É tirer à l'arc, tirer des flèches avec un arc 2¤ »ñÏñã. arc m ³Õ»Õ2 »ñÅßï. archet m; çáõóÏǪ óíçáõóÏÇ ~ archet de violon, de violoncelle ³Õ»Õݳ½»Ý 1. å³ïÙ. arbalète f ¥³ñμ³É»ï¤ 2. adj armé,e d'arcs ¥Ý»ï-³Õ»Õáí ½ÇÝí³Í¤ ³Õ»Õݳɳñ corde f ³Õ»ÕÝ³Ï ¥÷áùñÇÏ ³Õ»Õ¤ arceau m ³Õ»Õݳϳٳñ arcade f



archer m



³Õ»Õݳíáñ à arc; ~ ɳÙå lampe f à arc; Sagittaire m ¥Ï»Ý¹³Ý³Ï»ñåÇ ÇÝÝ»ñáñ¹ Ýß³ÝÁ¤ ³Õ»ÙáñÙáù navrant,e, déchirant,e ³Õ»áÉáñù ¥³Õ»ËÇó, ³ÕÇùÝ»ñÇ áÉáñáõÙª ³Ý³Ýó³Ý»ÉÇáõÃÛáõݤ μÅßÏ. volvulus m



³Õ»ëï³Ùáùë³ÛÇÝ μÅßÏ. gastro-intestinal,e, digestif,-ive; ~ ³ÝóáõÕÇ ca-



nal m alimentaire (digestif)



³Õ»ï 1¤ catastrophe f, désastre m; μÝ³Ï³Ý ~ catastrophe naturelle;



»ñϳÃáõÕ³ÛÇÝ ~ catastrophe ferroviaire; ï³ñ»ñ³ÛÇÝ ~ sinistre m, cataclysme m 2¤ fléau m ¥ã³ñÇù, å³ïáõѳë¤; ~Ǫ ³Õ»ïÛ³É ·áïÇ zone f (région f) du séisme ³Õ»ï³μ»ñ désastreux,-euse, funeste ³Õ»ï³·áõß³Ï ¥Ñáé»ï»ë ³ÝÓ¤ catastrophiste n ³Õ»ï³·áõß³ÏáõÃÛáõÝ ¥Ñáé»ï»ëáõÃÛáõݤ catastrophisme m ³Õ»ï³ÉÇ 1¤ désastreux,-euse, catastrophique 2¤ tragique ¥áÕμ»ñ·³Ï³Ý¤ 3¤ funeste ¥¹Åݹ³Ï, ã³ñ³·áõ߳Ϥ; ~ ѻ勉ÝùÝ»ñ conséquences f pl funestes (désastreuses) ³Õ»ï³ÛÝáõÃÛáõÝ sinistralité f ³Õ»ï³å μÅßÏ. entérocolite f ³Õ»ïÛ³É sinistré,e adj/n; ~ª ³Õ»ïÇ ·áïÇ zone f (région f) sinistrée; ~Ý»ñÇ ÃÇíÁ le nombre des sinistrés ³Õ»ñë1 ï»°ë ³Õ»ñë³Ýù ³Õ»ñë2 ¥³éÝãáõÃÛáõÝ, Ï³å¤ corrélation f, lien m, rapport m ³Õ»ñë³μ³ñ d'un ton (d'un air) suppliant ³Õ»ñë³·ÇÝ suppliant,e; ~ ïáÝáíª ï»ëùáí d'un ton suppliant, d'un air suppliant ³Õ»ñë³·Çñ ¥Ëݹñ³·Çñ¤ pétition f; ~ª Ëݹñ³·Çñ ϳ½Ù»ÉÁª Ý»ñϳ۳óÝ»ÉÁ pétitionnement m; ~ª Ëݹñ³·Çñ ϳ½Ù»Éª Ý»ñϳ۳óÝ»É pétitionner vi ³Õ»ñë³¹»Ù d'un air suppliant 29



³Õ»ñë³ÉÇ¥ó¤, ³Õ»ñë³ÉÇñ suppliant,e,



³Õ׳ïí»É s'altérer, se défigurer; se décomposer ¥¹»ÙùÇ Ù³ëÇݤ ³Õ׳ïáõÙ altération f, mutilation f;



implorant,e ³Õ»ñë³Ï³Ý ¥³Õ³ã³Ï³Ý¤ suppliant,e ³Õ»ñë³Ýù supplication f ¥³Õ³ã³Ýù¤, prière f ¥Ëݹñ³Ýù¤, ardente prière f ¥å³Õ³ï³Ýù¤ ³Õ»ñë»É supplier vt ¥³Õ³ã»É¤; ÍÝϳãáù ~ supplier qn à genoux; solliciter vt ¥Ã³Ë³Ýӻɤ; implorer vt ¥å³Õ³ï»É, ѳÛó»É¤; ѳ۳óùáí ~ implorer (qn) du regard; μ³ñ»·ÃáõÃÛáõÝ ~ª ѳÛó»É implorer la clémence ³Õ»ó³í ¥³Õ»ó³íáõÃÛáõݤ entéralgie f ³ÕÇ salé,e; ~ çáõñ eau salée; ~ ѳ٠goût m salé, saveur f salée; ß³ï ~ trop salé,e; ~ ϳñ³· beurre m salé ◊ ~ ³ñóáõÝù ó÷»É verser des larmes amères ³ÕÇáÕáñÙ 1. adj amer,-ère; déchirant,e ¥ëñï³×ÙÉÇϤ 2. adv amèrement, avec amertume ¥¹³éÝáñ»Ý¤; ~ ɳó ÉÇÝ»É pleurer à chaudes larmes ³ÕÇáõÃÛáõÝ salure f ¥³ÕÇáõÃÛ³Ý ã³÷Á¤, salinité f ¥³ÕÇ ÉÇÝ»ÉÁ¤; ÙëÇ ~Á la salure de la viande; ÍáíÇ çñÇ ~Á la salinité de l'eau de mer ³ÕÇù ϽÙËë. 1¤ intestin m; ~Ý»ñª ÷áñáïÇù intestins pl, entrailles f pl; μ³ñ³Ï ~ intestin grêle; ѳëï ~ gros intestin; áõÕÇÕ ~ rectum m; ï³ëÝ»ñÏáõÙ³ïÝÛ³ ~ duodénum m; ÏáõÛñ ~ appendice m; ÏáõÛñ ~Ç μáñμáùáõÙ appendicite f; ~Ý»ñÇ μáñμáùáõÙ entérite f, intercolite f; ~Ý»ñÇ ·³É³ñáõÙ volvulus m intestinal 2¤ boyau m ¥Ï»Ý¹³Ýáõ ~ , áñáí ݳ¨ »ñßÇÏ»Õ»Ý ¿ å³ïñ³ëïíáõÙ¤ ³ÕÇù³ÛÇÝ intestinal,e; ~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÝ»ñ maladies f pl intestinales ³ÕÏ»ñ ¥ë³ñ¹ÇÝ, ÓÏ³Ý ï»ë³Ï¤ sardine f ³Õ×³ï ¥³Õ׳ïí³Í, ³Õ³í³Õí³Í¤ déformé,e, dénaturé,e, altéré,e, défiguré,e; décomposé,e ¥¹ÇÙ³·Í»ñ¤ ³Õ׳ï»É dénaturer vt, déformer vt, altérer vt, défigurer vt; décomposer vt ¥¹ÇÙ³·Í»ñÁ¤; ÷³ëï»ñÝ ~ª ³Õ³í³Õ»É dénaturer (défigurer) les faits ³Õ׳ïí³Í ï»°ë ³Õ׳ï



μ³éÇÙ³ëïÇ ~ altération de sens du mot; ï»ùëïÇ ~ mutilation d'un texte; ýǽ. å³ïÏ»ñÇ ~ distorsion f ³ÕÙϳ½»ñÍ»É déparasiter vt ¥é³¹Çá¿É»ÏïñáݳÛÇÝ ë³ñùÁ¤ ³ÕÙϳ½»ñÍÇã ¥ë³ñù¤ dolby m ³ÕÙϳ½»ñÍáõÙ ¥Ó³Ûݳ·ñáõÃÛáõÝÝ»ñǤ dolby m ³ÕÙϳÉÇ¥ó¤ bruyant,e ¥³ÕÙÏáï¤; tumultueux,-euse; ÷Ëμ. orageux,euse ¥μáõéݤ; ~ ѳçáÕáõÃÛáõÝ áõÝ»Ý³É faire fureur ³ÕÙϳѳñáõÛó scandaleux,-euse; ~ ¹³ï³í³ñáõÃÛáõÝ procès m scandaleux ³ÕÙϳٻÏáõëÇã isolateur m de son ³ÕÙϳñ³ñ 1¤ bruyant,e, tapageur,euse; ~ »ñ»Ë³ enfant bruyant (tapageur); ~ª ³ÕÙÏáï »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ musique f tapageuse 2¤ criard,e ¥·áé·áé³óáÕ, ×ã³óáÕ, ݳ¨ª ÷Ëμ.¤ 3¤ perturbateur,-trice n/adj ¥Ë³Ý·³ñáÕ, Ëéáí³ñ³ñ¤ 4¤ turbulent,e ¥³Ýѳݹ³ñï, ³ÕÙϳë»ñª »ñ»Ë³, ³ß³Ï»ñï¤ ³ÕÙϳñ³ñáõÃÛáõÝ turbulence f ¥³ÕÙÏáï ÉÇÝ»ÉÁ¤; criailleries f pl ¥·áé·áéáó¤ ³ÕÙÏ»É 1¤ faire du bruit, faire du tapage; 2¤ chahuter vi ¥³ÕÙáõÏ μ³ñÓñ³óݻɤ ³ÕÙÏáï bruyant,e, tapageux,-euse; ³ÛÝï»Õ ß³ï ~ ¿ il y a beaucoup de bruit là-bas; ÷áÕáóÇ ~ ³Ýóáõ¹³ñÓÁ le va-et-vient bruyant de la rue; ~ ѳñ¨³Ý voisin m bruyant ³ÕÙáõÏ 1¤ bruit m, vacarme m ¥áõÅ»Õ ~, ÅËáñ¤; ù³Ùáõª ³ÙåñáåǪ ³ÝÓñ¨Çª ³ÉÇùÝ»ñÇ ~Á le bruit du vent, du tonnerre, de la pluie, des vagues; ß³ñÅÇãÇ ~Á le bruit du moteur; ³é³Ýó ~Ǫ ³Ý³ÕÙáõÏ sans bruit; Ù»Í ~áí à grand bruit; ~ ³Ý»Éª ³ÕÙÏ»É faire du bruit; ~ Ñ³Ý»É faire du bruit; ~Á ãѳݹáõñÅ»É ne pas supporter le bruit; ~áí bruyamment 2¤ tumulte m ¥³ÕÙáõÏ-³Õ³Õ³Ï,



30



ÃáÑáõμáѤ 3¤ tapage m ¥Çñ³ñ³ÝóáõÙ¤; ·Çß»ñ³ÛÇÝ ~ tapage nocturne 4¤ rumeur f; Ù»Í ù³Õ³ùÇ ~Á les rumeurs de la grande ville 5¤ ÷Ëμ. ~ μ³ñÓñ³óÝ»É ¥ã³÷Çó ³í»ÉÇ Ëáë»É áñ¨¿ μ³ÝÇ Ù³ëÇÝ, ³ÝѳñÏÇ ¹ñí³ï³ÝùÝ»ñ ßé³Ûɻɤ faire grand bruit de (qch); ~ ѳݻɪ ï³ñ³Íí»É s'ébruiter 6¤ ~Ç Ó¨³íáñáõÙ ¥Ã³ïñáÝáõÙ, ÏÇÝáÛáõÙ, é³¹ÇáÛáí¤ bruitage m ◊ Ù»Í ~ áãÝãÇó, Ù»Í ~ í³ëÝ áãÝãÇ beaucoup de bruit pour rien ³ÕÛáõë brique f; ~Ç ·áñͳñ³Ý briqueterie f ³ÕÛáõë³·áñÍ briquetier m ³ÕÛáõë³·áñͳñ³Ý briqueterie f ³ÕÛáõë³·áñÍáõÃÛáõÝ briqueterie f ³ÕÛáõë³·áõÛÝ brique; ~ ·É˳ñÏ chapeau m brique ³ÕÛáõë³Ï table f; tableau m; μ³½Ù³å³ïÏÙ³Ý ~ table de multiplication; ËáݳñÑÙ³Ý ~ tableau de conjugaison; Éá·³ñÇÃÙ³Ï³Ý ~ table des logarithmes; ³Ù÷á÷Çã ~ tableau récapitulatif; ѳëï³ïáõÝ Ù»ÍáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ tableau des constantes; ػݹ»É»¨Ç ~ table de Mendéléev ³ÕÛáõë³Ó¨ en forme de brique ³ÕÛáõë³ÝÙ³Ý briqueté,e ³ÕÛáõë³ß»Ý en briques, bâti,e de briques; ~ ïáõÝ maison f en briques ³ÕÛáõë³å³ï 1. adj revêtu,e de briques ¥³ÕÛáõëáí å³ïí³Íª ͳÍÏí³Í¤ 2. mur m de briques ¥³ÕÛáõë» å³ï¤ ³ÕÛáõë³å³ï»É revêtir vt de briques ³ÕÛáõë³å³ïáõÙ revêtement m de briques ³ÕÛáõë» de brique(s), en brique(s) ³Õáó·Çñù ÏñáÝ. livre m de prières, bréviaire m, missel m ³ÕáÃ³Ï³É ¥³Ãáé³Ï, áñÇ íñ³ ÍÝñ³¹ñáõÙ »Ý ³ÕáûÉáõ ѳٳñ¤ prieDieu m ³Õáóë»ñ ¥μ³ñ»å³ßï¤ dévot,e, pieux,-euse ³ÕáóëÇñáõÃÛáõÝ ¥μ³ñ»å³ßïáõÃÛáõݤ dévotion f, piété f ³Õáóí³Ûñ oratoire m



³Õáóï»ÕÇ 1¤ ï»°ë ³ÕáóïáõÝ 2¤ chapelle f ¥Ù³ïáõé¤ ³ÕáóïáõÝ ¥ï³Ý Ù»ç¤ oratoire m ³ÕáÃ»É prier vi, dire sa prière; ~ ²ëïÍáõÝ prier Dieu; ²ëïí³Í³ÍÝÇÝ ~ prier la Vierge; ÙdzëÇÝ ~ dire la prière en commun; Ù»ÏǪ ÙÇ



μ³ÝÇ Ñ³Ù³ñ ~ faire des prières pour qn, qch ³Õáûñ· cantique m ³ÕáÃù prière f, oraison f; ~ ³Ý»Éª ³ë»É dire sa prière (ses prières); ÏÇñ³ÏÝûñÛ³ª ï»ñáõÝ³Ï³Ý ~ oraison f dominicale ³ÕáÕ ¥³ÕÁ ¹ÝáÕ, ³Õ ³ÝáÕ¤ saleur,-euse n



³Õáï 1¤ vague ¥ï³ñï³Ù¤; ~ ÑáõÛë un vague espoir; ~ ª ÃáõÛÉ ÉáõÛë une faible lumière 2¤ indécis,e ¥³Ýáñáߤ 3¤ flou,e ¥áã å³ñ½, Ù³Ýí³Í³å³ï¤ 4¤ confus,e ¥ß÷áÃ, ˳éݳϤ 5¤ terne ¥³Ý÷³Ûɤ ³Õáï³μ³ñ vaguement, confusément,



obscurément, indistinctement



³Õáï³Ý³É 1¤ ternir vi, se ternir ¥÷³Ûɳï»É, Ëáõݳݳɤ 2¤ s'obscurcir ¥Ùó·Ý»É¤ 3¤ s'estomper ¥³ëïÇ׳ݳμ³ñ çÝçí»É, ³ÝÑ»ï³Ý³É¤ ³Õáï³óÝ»É ¥³Ýáñáߪ ï³ñï³Ù ¹³ñÓݻɤ 1¤ rendre vt vague (flou,e, confus,e, indécis,e) 2¤ ternir vt ¥÷³ÛÉÇó ½ñÏ»É, Ëáõݳóݻɤ ³ÕáïáõÃÛáõÝ 1¤ vague m, imprécision f ¥³ÝáñáßáõÃÛáõݤ 2¤ ternissure f ¥ËáõݳóáõÙ¤ ³Õáñ»å³Ý ¥çñ³Õ³óå³Ý¤ meunier m ³Õç³ÙáõÕç ¥ÙÃÝß³Õ¤ 1¤ crépuscule m, brume f; ~Çݪ ~Ç Å³Ù³Ý³Ï au crépuscule, à l'heure du crépuscule 2¤ ÷Ëμ. ¥Í»ñáõÃÛáõÝ, ³í³ñï¤ ÏÛ³ÝùÇ



~ÇÝ au crépuscule de la vie



³Õç³ÙáõÕç³ÛÇÝ crépusculaire; ~ª ³Õáï



ÉáõÛë lueur f crépusculaire; ~ ÃÇûéÝÇÏÝ»ñ papillons m pl crépusculaires ³ÕçÇÏ fille f; Ëáñà ~ belle-fille; »Õμáñª ùñáç ~ nièce f; ѳñ³½³ïª ³ñï³ÙáõëÝ³Ï³Ý ~ fille légitime, naturelle; Ùáñ»Õμáñª Ñáñ»Õμáñª Ùáñ³31



ùñáçª Ñáñ³ùñáç ~ cousine f ¥½³ñÙáõÑǤ ³ÕçÏ³Ï³Ý de jeune fille; ~ª ûñÇáñ¹³Ï³Ý ³½·³ÝáõÝ nom m de jeune fille ³ÕçÝ³Ï petite fille f, fillette f ³Õí³Ù³½ duvet m ¥μÙμáõɤ; poil m ³Õí³Ù³½áï duveteux,-euse; poilu,e ¥Ù³½áï¤ ³Õí³÷»ïáõñ ¥μÙμáõɤ duvet m ³Õí»ë 1¤ renard m, renarde f ¥¿· ³Õí»ë¤; ~Ç Ó³·, ÷áùñ ~ renardeau m; 먳·áñß ~ renard argenté; ϳåáõÛï ~ª 쨻é³Õí»ë renard bleu; ~Ç ÙáñÃÇ fourrure f de renard, renard m 2¤ ÷Ëμ. homme m rusé ¥Ëáñ³Ù³ÝÏ Ù³ñ¹, ³Õí»ë¤; Í»ñ ~ ¥÷áñÓí³Í ¨ Ëáñ³Ù³ÝÏ Ñ³ë³Ï³íáñ Ù³ñ¹¤ un vieux renard ◊ ~Ç å»ë Ëáñ³Ù³ÝÏ rusé (fin) comme un renard ³Õí»ë³μ³ñ ¥Ëáñ³Ù³ÝÏáñ»Ý¤ en renard; ~ ·áñͻɪ í³ñí»É agir en renard ³Õí»ë³μ³ñá ¥Ëáñ³Ù³ÝÏ, Ï»Õͳíáñ¤ rusé,e, malin - maligne; astucieux,euse ¥Ý»Ý·¤ ³Õí»ë³·Ç ¥³Õí»ë³Ëáï¤ μëμ. queue f de renard, vulpin m ³Õí»ë³Ëáë ¥ßáÕáùáñä flatteur,-euse, cajoleur,-euse ³Õí»ë³Ó³· renardeau m ³Õí»ë³ÛÇÝ de renard ³Õí»ë³ßáõÝ ¥²íëïñ³ÉdzÛÇ í³ÛñÇ ßáõݤ dingo m ³Õí»ë»ÝÇ ¥³Õí»ëÇ ÙáñÃǤ fourrure f de renard, renard m ³Õí»ëáõÃÛáõÝ 1¤ ï»°ë Ëáñ³Ù³ÝÏáõÃÛáõÝ, ßáÕáùáñÃáõÃÛáõÝ 2¤ ~ ³Ý»É ï»°ë Ëáñ³Ù³ÝÏ»É, ßáÕáùáñÃ»É ³Õï 1¤ saleté f, crasse f, souillure f 2¤ boue f, crotte f ¥ó»Ë, çñ³ó»Ë¤ 3¤ ordure f, immondice f ¥³Õμ, ³Õï»ÕáõÃÛáõݤ ³Õï³Ï³É»É se salir, se crotter, s'encrasser ³Õï³çáõñ lavure f, rinçure f, eaux f pl grasses ³Õï»Õ»É ¥Ï»Õïáï»É¤ 1¤ salir vt, souiller



vt 2¤ ÷Ëμ. compromettre vt ¥³ñ³ï³íáñ»É¤, profaner vt ¥åÕͻɤ ³Õï»ÕáõÃÛáõÝ ¥Ï»ÕïáïáõÃÛáõݤ saleté f, malpropreté f ³Õïáï ¥Ï»Õïáï, ³ÝÙ³ùáõñ¤ sale, malpropre ³Õïáï³·ÇïáõÃÛáõÝ ¥·ÇïáõÃÛáõÝ ³Õïáïí³ÍáõÃÛ³Ý å³ï׳éÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ molysmologie f ³Õïáï»É ¥Ï»Õïáï»É¤ 1¤ salir vt, souiller vt ¥³Õï»Õ»É¤, barbouiller vt ¥ÙñáËëÏó. dégueulasser vt ï»É¤; ¥ÙÝïé»É¤ 2¤ tacher vt ¥μÇÍ ³Ý»É¤, 3¤ polluer vt ¥ÙÃÝáÉáñïÁ, ßñç³Ï³ ÙÇç³í³ÛñÁ¤ 4¤ infecter vt ¥í³ñ³Ï»É, ³å³Ï³Ý»É¤ ³ÕïáïÇã, ³ÕïáÕáÕ 1¤ polluant,e ¥ÙÇç³í³ÛñÝ ³å³Ï³ÝáÕ¤ 2¤ pollueur,euse adj/n ¥³ÕïáïÙ³Ý Ñ³Ù³ñ å³ï³ë˳ݳïáõ¤ ³Õïáïí³Í 1¤ sali,e, souillé,e, barbouillé,e ¥Ï»Õïáïí³Í¤ 2¤ pollué,e ¥ÙÃÝáÉáñïÁ, ßñç³Ï³ ÙÇç³í³ÛñÁ¤ ³Õïáïí³ÍáõÃÛáõÝ pollution f ¥ßñç³Ï³ ÙÇç³í³ÛñǤ ³Õïáïí»É 1¤ se salir ¥Ï»Õïáïí»É¤ 2¤ être pollué,e ¥³å³Ï³Ýí»Éª û¹Á, çáõñÁ ¨ ³ÛÉݤ ³ÕïáïáõÃÛáõÝ saleté f; ordure f ¥³Õμ¤; boue f ¥ó»Ë¤; crotte f ¥çñ³ó»Ë¤ ³ÕïáïáõÙ pollution f; ·»ï³çñ»ñÇ ~ pollution des eaux d'une rivière; ÙÃÝáÉáñïÇ ~ pollution atmosphérique; ßñç³Ï³ ÙÇç³í³ÛñÇ ~ pollution de l'environnement ³Õïáñ ¥ëáõٳˤ μëμ. sumac m ³Õó³Ý1 ¥ë³É³Ã¤ salade f; ~Ç ³Ù³Ýª ³Õó³Ý³Ù³Ý saladier m; ~Á ù³ó³Ëáí Ñ³Ù»Ù»É vinaigrer la salade ³Õó³Ý2 ¥³Õ ó³ÝáÕ Ù»ù»Ý³ª ÓÛáõÝáï ÷áÕáóÝ»ñáõÙ¤ saleuse f ³Õó³Ý³Ù³Ý ¥ë³É³Ã³Ù³Ý¤ saladier m ³Õáõѳó ÷Ëμ. hospitalité f ¥ÑÛáõñÁÝϳÉáõÃÛáõݤ; ~áíª ÑÛáõñ³ë»ñ Ù³ñ¹ personne f hospitalière ³ÕáõÝ blé m à moudre; ~Ý ³Õ³É moudre le blé ³ÕáõÝÇÏ ÅÕ. ï»°ë ³Õ³íÝÛ³Ï ³Õáõï terrain m salifère



32



³Õù³ï 1. pauvre adj/n; ~ Ã³Õ³Ù³ëª »ñÏÇñ quartier m, pays m pauvre;



2¤ augmentation f, hausse f; ³ëïÇ-



×³Ý³Ï³Ý ~ª ³í»É³óáõÙ augmentation graduelle (progressive); ù³Ý³Ï³Ï³Ý ~ augmentation de quantité; ·Ý»ñÇ ~ª μ³ñÓñ³óáõÙ augmentation (hausse) de (des) prix; ·Ý»ñÇ ³ÝÁݹѳï ~ escalade f des prix; ³ß˳ï³í³ñÓÇ ~ hausse (augmentation) de salaire; Ï»Ýë³Ù³Ï³ñ¹³ÏÇ ~ hausse du niveau de la vie; ïÝï»ë³Ï³Ý ~ taux m de croissance; ³½·³μݳÏãáõÃÛ³Ý ~ expansion f démographique 3¤ croissance f; μáõÛë»ñÇ ~ croissance des plantes; crue f ¥Í³éÇ ~ª ³×»ÉÁ¤ ³×³Ï³Ý É»½í. augmentatif,-ive adj/m ³×³å³ñ³Ýáù ¥³×³å³ñ³Ýùáí¤ à la hâte, avec hâte, hâtivement, précipitamment ³×³å³ñ³Ýù hâte f, précipitation f; ~áíª ³×³å³ñ³Ýáù à la hâte, avec hâte, hâtivement, précipitamment ³×³å³ñ»É se hâter, se dépêcher, se presser, se précipiter ³×³å³ñ»óÝ»É ¥ßï³å»óݻɤ hâter vt, presser vt, précipiter vt ³×³é ¥Ïé×ÇϤ cartilage m ³×³é³Ïóáõ٠ϽÙËë. synchondrose f ³×³é³ÛÇÝ cartilagineux,-euse ³×³ï»ñ¨ μëμ. bryone f ³×»É 1¤ croître vi; ͳé»ñÁ ¹³Ý¹³Õ »Ý ³×áõÙ les arbres croissent lentement 2¤ s'accroître ¥³í»É³Ý³É¤; »ñÏñÇ μݳÏãáõÃÛáõÝÁ ~ ¿ la population du pays s'est accrue 3¤ augmenter vi ¥³í»É³Ý³É, μ³ñÓñ³Ý³É¤ 4¤ monter vi ¥·Ý»ñÇ Ù³ëÇݤ 5¤ pousser vi ¥μáõÛë»ñǪ Ù³½»ñÇ Ù³ëÇÝ, ݳ¨ª »ñ»Ë³Ý»ñÇ Ù»Í³Ý³Éáõ¤ 6¤ grandir vi ¥Ù»Í³Ý³É¤ 7¤ se développer ¥½³ñ·³Ý³É¤; ·Ý³Éáí ~ª ³í»É³Ý³Éª μ³ñÓñ³Ý³É être en hausse, aller croissant ³×»óÝ»É 1¤ cultiver vt; ¥Ù߳ϻɪ μáõÛë»ñ¤; faire croître, faire pousser 2¤ élever vt ¥Ï»Ý¹³ÝÇ, Ãéãáõݤ 3¤ ÷Ëμ. former vt ¥å³ïñ³ëï»É, ¹³ëïdzñ³Ï»É¤; ÙÇ Ýáñ ë»ñáõݹ ~ former une nouvelle génération; Ù³ëݳ·»ï-



ݳíÃáíª ù³ñ³ÍËáí ~ ÑáÕª Áݹ»ñù sous-sol m pauvre en pétrole, en charbon; ~ ·Çï»ÉÇùÝ»ñ connaissances f pl pauvres; ~ ³½·³Ï³ÝÇ ï»Õ ¹Ý»É ¥³Û¹ Ó¨áí í³ñí»É¤ traiter qn en parent pauvre 2. adv pauvrement; ~ ѳ·Ýí³Í pauvrement vêtu,e ³Õù³ï³μ³ñ ¥³Õù³ïáñ»Ý¤ ï»°ë ³Õù³ï 2. ³Õù³ï³Ëݳ٠1. adj charitable, de bienfaisance 2. assistance f pub-



lique, secours m (aide f) aux indigents ³Õù³ï³ÙÇï ¥Ùïùáí ³Õù³ï¤ pauvre d'esprit; arriéré,e ¥Ùï³íáñ ÃáõÛÉ ½³ñ·³óáõÙ áõÝ»óáÕ, ïϳñ³ÙÇï¤; ~ Ù³ñ¹ un arriéré mental ³Õù³ï³ÙïáõÃÛáõÝ 1¤ pauvreté f d'esprit ¥ÙïùÇ ³Õù³ïáõÃÛáõݤ 2¤ arriération f mentale ¥Ùï³íáñ ÃáõÛÉ ½³ñ·³óáõÙ, ïϳñ³ÙïáõÃÛáõݤ ³Õù³ï³Ý³É 1¤ s'appauvrir; devenir pauvre 2¤ ÷Ëμ. s'appauvrir ¥³Õù³ïÇϪ Ë»Õ× ¹³éݳɤ ³Õù³ï³óÝ»É appauvrir vt, rendre vt pauvre ³Õù³ï³óáõÙ appauvrissement m ³Õù³ïÇÏ maigre, pauvre; Ùïùáíª μáí³Ý¹³ÏáõÃÛ³Ùμ ~ pauvre d'esprit; ~ ëÝáõݹ nourriture f frugale ³Õù³ïáñ»Ý ¥³Õù³ï³μ³ñ¤ pauvrement ³Õù³ïáõÃÛáõÝ 1¤ pauvreté f 2¤ misère f ¥Ãßí³éáõÃÛáõݤ; ³Õù³ïáõÃ۳ݪ Ãßí³éáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇݻɪ ³åñ»É vivre dans la misère, être touché,e par la pauvreté 3¤ nécessité f ¥Ï³ñÇù¤ 4¤ privation f ¥½ñϳÝù¤ 5¤ gêne f ¥Ý»ÕáõÃÛáõݤ 6¤ ÷Ëμ. Ùï³íáñ ~ pauvreté intellectuelle ◊ ~Ý ³ñ³ï ã¿ pauvreté n'est pas vice ³ÕûñÑÝ»ù »Ï»Õ. bénédiction f du sel ³× 1¤ accroissement m ¥³í»É³óáõÙ, ß³ï³óáõÙ¤; ³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý ~ accroissement de la production; ï³ñ»Ï³Ý ~ accroissement annuel; »Ï³ÙïÇ ~ accroissement du revenu 33



Ý»ñ ~ former des spécialistes



·ÇÝÁ μ³ñÓñ³óÝ»É faire monter les enchères ³×áõñ¹³í³×³é ¥³×áõñ¹áí í³×³éù ϳ½Ù³Ï»ñåáÕ å³ßïáÝÛ³¤ commissaire-priseur m ³×áõñ¹³í³×³éù vente f aux enchères, adjudication f ³×áõñ¹³í³ñ adjudicateur,-trice n ³Ù³½áÝáõÑÇ amazone f ³Ù³É·³Ù ùÇÙ. amalgame m ³Ù³É·³Ù»É amalgamer vt ³Ù³É·³Ùí»É s'amalgamer ³Ù³Û³μÝ³Ï anachorète m ¥Ïñáݳϳݤ; ermite m ¥Ù»Ý³ÏÛ³ó¤ ³Ù³Û³Ý³É 1¤ se transformer en désert, devenir désert,e, se désertifier 2¤ se dépeupler ¥³ÝÙ³ñ¹³μÝ³Ï ¹³éݳɤ ³Ù³Û³óÝ»É 1¤ rendre vt désert,e, dévaster vt, désertifier vt 2¤ dépeupler vt ¥³ÝÙ³ñ¹³μÝ³Ï ¹³ñÓݻɤ ³Ù³Û³óáõÙ 1¤ dévastation f; ravage m ¥³í»ñáõÙ¤ 2¤ désertification f ¥³Ý³å³ï³óáõÙ¤ ³Ù³ÛÇ 1¤ désert,e, 2¤ inhabité,e, dépeuplé,e ¥³ÝÙ³ñ¹³μݳϤ 3¤ abandonné,e ¥Éùí³Í¤; ~ í³Ûñª å³ñ³åáõï terrain m vague ³Ù³ÛáõÃÛáõÝ abandon m, désert m ³Ù³Ý récipient m ¥ÁݹѳÝñ³Ï³Ý ÇÙ³ëïáí¤; ~ Éí³óáÕ ·áñÍÇùª Ù»ù»Ý³ª ë³ñù lave-vaisselle m; ~ Éí³óáÕ ³ÝÓ plongeur,-euse n, laveur,euse n de vaisselle ¥×³ß³ñ³ÝáõÙ, é»ëïáñ³ÝáõÙ¤ ³Ù³Ý³Ï ¥³ñ³·áõÃÛáõÝ, ï»Ùå¤ »ñÅßï. temps m, mesure f ³Ù³Ý³Ï³ã³÷ ¥³Ù³Ý³Ï³óáõÛó, Ù»ïñáÝáÙ¤ »ñÅßï. métronome m ³Ù³Ý³Ï³óáõÛó ï»°ë ³Ù³Ý³Ï³ã³÷ ³Ù³Ý»Õ»Ý ¥ëå³ëù¤ vaisselle f; Ï³í»ª ³ñͳûª ѳË׳å³Ï»ª ׻ݳå³ÏÛ³ ~ vaisselle de terre cuite, d'argent, de faïance, de porcelaine; ~ Éí³Ý³Éáõ Ù»ù»Ý³ lave-vaisselle m; ~ Éí³Ý³Éáõ Ñ»ÕáõÏ liquide m vaisselle, détergent m, eau f de vaisselle ³Ù³Ýáñ ¥Üáñ ï³ñǤ Nouvel an m;



³×»óáõÙ 1¤ culture f ¥Ùß³ÏáõÙ¤; ˳ÕáÕÇ ~ culture de la vigne 2¤ élevage m ¥Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñǤ ³×ÛáõÝ cendres f pl, restes m pl, dépouil-



le f; ~Ç ï»Õ³÷áËáõÙ transfert m des cendres; ~Á ³Ù÷á÷»É ³×Ûáõݳë³÷áñǪ ³×ÛáõݳϳÉÇ Ù»ç recueillir les cendres de qn dans une urne ◊ ѳݷǰëï ùá ~ÇÝ repose en paix! ³×ÛáõÝ³Ï³É ï»°ë ³×Ûáõݳë³÷áñ ³×ÛáõݳÙáËÇñ cendres f pl ³×ÛáõÝ³Ý³É ¥³×Ûáõݪ ÙáËÇñ ¹³éݳɤ être incinéré,e ³×Ûáõݳë³÷áñ ¥³×Ûáõݳϳɤ urne m cinéraire ³×ÛáõݳóÝ»É ¥³×Ûáõݪ ÙáËÇñ ¹³ñÓݻɤ incinérer vt ³×áÕ croissant,e; grandissant,e ¥Ù»Í³óáÕ¤; ascendant,e ¥μ³ñÓñ³óáÕ¤; ³íïáÙ»ù»Ý³Ý»ñÇ ~ ÃÇíÁ le nombre croissant de voitures; ~ μáõÛë plante f croissante; ~ ³ÝѳÙμ»ñáõÃÛáõÝ impatience f grandissante ³×å³ñ³ñ ¥Ó»éݳÍáõ¤ 1¤ prestidigitateur,-trice n, escamoteur,-euse n 2¤ ÷Ëμ. escroc m, filou m, trompeur,euse ¥Ë³μ»μ³¤ ³×å³ñ³ñáõÃÛáõÝ 1¤ prestidigitation f, escamotage m, manipulation f; tour m de passe-passe; ~ ³Ý»Éª ³×å³ñ³ñáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É faire des manipulations; ˳ճù³ñï»ñáí ~ tour m de cartes 2¤ ÷Ëμ. escroquerie f ¥Ë³μ»μ³ÛáõÃÛáõݤ, ËëÏó. arnaque f, filouterie f ³×áõÏ Ï½ÙËë. aine f ³×áõϳÛÇÝ Ï½ÙËë. inguinal,e; ~ ×áÕí³Íù hernie f inguinale ³×áõñ¹ enchère f; ~áí í³×³éù vente f aux enchères, vente par adjudication, vacation f; vente f judiciaire ¥¹³ï³ñ³ÝÇ áñáßÙ³Ùμ¤; Ññ³å³ñ³Ï³ÛÇÝ ~ enchères publiques; ~áí í³×³éí³Í ѳí³ù³Íáõ collection f vendue aux enchères; ~Ç Ñ³Ý»Éª ¹Ý»É mettre vt aux enchères; ~áí í³×³é»É vendre vt aux enchères; ~Ç 34



quisitoire m



ÞÝáñѳíáñ ~ Bonne année!; ~Ç ïáÝ jour m de l’An ³Ù³ÝáñÇ ¥Üáñ ï³ñí³¤ de Nouvel an ³Ù³ã»É 1¤ avoir honte 2¤ se gêner ¥ù³ßí»É, ³ÝѳñÙ³ñ ½·³É, ×Ýßí»É¤; ³Ù³ãáõÙ ¿ Ó»½ ¹ÇÙ»É il n'ose pas ¥ãÇ Ñ³Ù³ñÓ³ÏíáõÙ¤ s'adresser à vous; ~áíª ù³ßí»Éáí pudiquement ³Ù³ã»óÝ»É ¥³ÙáóÝù ï³É¤ faire honte (à qn) ³Ù³ãÏáï 1¤ timide ¥»ñÏãáï¤ 2¤ pudique ¥³ÙáÃ˳ͤ 3¤ modeste ¥Ñ³Ù»ëï¤ ³Ù³ãÏáïáõÃÛáõÝ 1¤ timidité f ¥»ñÏãáïáõÃÛáõݤ 2¤ pudeur f ¥³ÙáÃ˳ÍáõÃÛáõݤ 3¤ modestie f ¥Ñ³Ù»ëïáõÃÛáõݤ ³Ù³é été m; ³Ùé³ÝÁ en été ◊ ~ û ÓÙ»é ¥³Ù»Ý »Õ³Ý³ÏÇ, ³ÙμáÕç ï³ñÇݤ été comme hiver ³Ù³é³ÛÇÝ d'été; estival,e; ~ ³ñ¨ soleil m d'été; ~ ³ñÓ³Ïáõñ¹ vacances f pl d'été, grandes vacances; ~ ѳ·áõëï vêtements m pl estivaux; ~ ç»ñÙ³ëïÇ×³Ý température estivale; ~ ׳Ùμ³ñ camp m d'été ¥»ñ»Ë³Ý»ñÇ Ñ³Ù³ñ¤ ³Ù³é³Ýáó ¥ïáõݤ 1¤ maison f de campagne; villa f ¥ßù»Õ ~ª ³é³ÝÓݳïáõݤ; datcha f ¥èáõë³ëï³ÝáõÙ¤ 2¤ résidence f secondaire ¥»ñÏñáñ¹³Ï³Ý μݳϳí³Ûñ¤ ³Ù³é³Ýáó³ÛÇÝ de villégiature; ~ í³Ûñ lieu m de villégiature ³Ù³é³Ýáó³ï»ñ propriétaire n d'une maison de campagne (d'une villa, d'une datcha); résident,e n secondaire ³Ù³éݳÙáõï commencement m de l'été; ³Ù³éݳÙïÇÝ au commencement de l'été ³Ù³éݳí»ñç fin f d'été ³Ùμ³ëï³Ý³·Çñ acte m d'accusation, factum m; réquisition f ³Ùμ³ëï³Ý³Ï³Ý d'accusation, de culpabilité, d'incrimination; ~ª Ù»Õ³¹ñ³Ï³Ý ׳é, ³Ùμ³ëï³Ý³×³é ¥¹³ï³ñ³ÝáõÙ¤ réquisitoire m ³Ùμ³ëï³Ý³ÏÇó coaccusé,e n ³Ùμ³ëï³Ý³×³é ¥¹³ï³ñ³ÝáõÙ¤ ré-



³Ùμ³ëï³Ý»É 1¤ inculper vt ¥ÙÇÝ㨠¹³ï³í×ÇéÁ¤ 2¤ accuser vt ¥Ù»Õ³¹ñ»É¤ ³Ùμ³ëï³ÝÇã 1¤ accusateur,-trice n/adj ¥Ù»Õ³¹ñáÕ¤ 2¤ calomniateur,-trice n ¥½ñå³ñïÇ㤠³Ùμ³ëï³ÝÛ³É ¥Ù»Õ³¹ñ۳ɤ accusé,e n; inculpé,e n ¥ÙÇÝ㨠¹³ï³í×ÇéÁ, ݳ˳ùÝÝáõÃÛ³Ý ÷áõÉáõÙ¤ ³Ùμ³ëï³ÝáÕ ¥Ù»Õ³¹ñáÕ¤ accusateur,-



trice n



³Ùμ³ëï³Ýí»É 1¤ être inculpé,e (pour, de) ¥ÙÇÝ㨠¹³ï³í×ÇéÁ¤ 2¤ être accusé,e ¥Ù»Õ³¹ñí»É¤ ³Ùμ³ëï³ÝáõÃÛáõÝ accusation f ¥Ù»Õ³¹ñ³Ýù¤; inculpation f ¥Ý³Ë³ùÝÝáõÃÛ³Ý ÷áõÉáõÙ¤ ³Ùμ³ñ 1¤ grenier m, magasin m à blé ¥Ñ³ó³Ñ³ïÇÏÇ ßï»Ù³ñ³Ý¤ 2¤ grange f ¥Ù³ñ³·, ͳÍÏí³Í ϳɳï»Õ¤ 3¤ entrepôt m ¥å³Ñ»ëï, Ùûñ³Ýáó¤ ³Ùμ³ñ»É 1¤ emmagasiner vt, mettre vt



en magasin; entreposer vt, stocker accumuler vt ¥Ïáõï³Ï»É, ݳ¨ª ÷Ëμ.¤ ³Ùμ³ñÇßï 1¤ hargneux,-euse n, querelleur,-euse adj/n ¥³Ýѳßï, Ïéí³ë»ñ¤; insociable 2¤ impie n, incroyant,e, irréligieux,-euse ¥ÏñáÝ. ³Ýѳí³ï¤ ³Ùμ³ñÓ»É lever vt, monter vt ³Ùμ³ñÓÇÏ ï»Ë. cric m ³Ùμ³ñÓÇã ¥í»ñ³Ùμ³ñÓ ÏéáõÝÏ, í»ñÑ³Ý Ù»ù»Ý³¤ grue f, machine f de levage; élévateur m ¥÷á˳¹ñÇ㤠³Ùμ³ñÓÇã³í³ñ grutier,-ière n ³Ùμ³ñßïáõÃÛáõÝ 1¤ caractère m querelleur (acariâtre), hargne f, insociabilité f ¥³ÝѳßïáõÃÛáõÝ, Ïéí³ëÇñáõÃÛáõݤ; 2¤ ÏñáÝ. impiété f, incroyance f, irréligion f ¥³Ýѳí³ïáõÃÛáõÝ, ³Ýѳí³ï ÉÇÝ»ÉÁ¤ ³Ùμ³ñí³Í emmagasiné,e, entreposé,e, stocké,e ³Ùμ³ñí»É 1¤ être emmagasiné,e, être mis,e en magasin; être stocké,e ¥å³Ñ»ëï³íáñí»É¤ 2¤ s'accumuler vt ¥Ïáõï³Ïí»É¤ vt ¥å³Ñ»ëï³íáñ»É¤ 2¤



35



³Ùμ³ñï³Ï barrage m; digue f ¥å³ïÝ»ß, ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ÃáõÙμ¤ ³Ùμ³ñï³Ï»É élever un barrage, une



ÑÇí³Ý¹ ¿ »Õ»É il a été malade tout un mois; ~ Ù»Ï Å³Ù une heure entière; Ù³Ã. ~ ÃÇí nombre m entier ³ÙμáÕç³Ï³Ý 1¤ entier,-ière; global,e, total,e, intégral,e 2¤ achevé,e ¥³í³ñïáõݤ 3¤ complet,-ète ¥Édzϳï³ñ¤; ~ Ùáï»óáõÙ approche f d'ensemble (globale, holistique, exhaustive) ³ÙμáÕç³Ï³Ý³óÝ»É globaliser vt ³ÙμáÕç³Ï³Ý³óáõÙ globalisation f ³ÙμáÕç³Ï³ÝáõÃÛáõÝ 1¤ intégrité f, globalité f, intégralité f; ï³ñ³Íù³ÛÇÝ ~ intégralité (intégrité) territoriale 2¤ unité f ¥ÙdzëÝáõÃÛáõÝ, ÙÇáõÃÛáõݤ ³ÙμáÕç³Ý³É devenir complet,-ète (entier,-ière, intégral,e, global,e) ³ÙμáÕç³å»ë entièrement, complètement; intégralement, totalement ³ÙμáÕç³ïÇñ³Ï³Ý ¥ïáï³ÉÇï³ñ¤ totalitaire; ~ í³ñã³Ï³ñ· régime m totalitaire ³ÙμáÕç³ïÇñáõÃÛáõÝ ¥ïáï³ÉÇï³ñǽ٤ totalitarisme m ³ÙμáÕç³ñ³ñ ¥³ÙμáÕç³óÝáÕ¤ complémentaire, intégrant,e ³ÙμáÕç³óÝ»É rendre complet,-ète; compléter vt; parfaire vt ¥Éñ³óݻɤ ³ÙμáÕçáíÇÝ ¥³ÙμáÕç³å»ë, ³ÙμáÕçáõÃÛ³Ùμ¤ entièrement, complètement, totalement; ~ª ÉÇáíÇÝ Ñ³Ù³Ó³ÛÝ »Ù Ó»½ Ñ»ï je suis entièrement d'accord avec vous ³ÙμáÕçáõÃÛ³Ùμ 1¤ en entier; au complet, au grand complet; ·ÇñùÁ ~ ϳñ¹³É lire un livre en entier 2¤ intégralement, dans son intégralité, dans son entier ¥³ÙμáÕçáõÃÛ³Ý Ù»ç¤; globalement, en entier ¥~ í»ñóñ³Í¤; 3¤ de part en part ¥Í³Ûñ»Í³Ûñ¤; ~ Ãñçí»Éª Ãñçí³Í ÉÇÝ»É être trempé,e jusqu'aux os ³ÙμáÕçáõÃÛáõÝ ensemble m, totalité f, globalité f, intégralité f, entier m; ³ÙμáÕçáõÃÛ³Ý Ù»ç dans l'ensemble, dans sa globalité; Ù»Ï ~ un tout indivisible; Ù»Ï ~ ϳ½Ù»É former un tout indivisible ³Ùμñáëdz ¹Çó., μëμ. ambroisie f



digue



³Ùμ³ñï³í³Ý 1¤ arrogant,e; ~ ïáݪ Ëáë»É³á× ton m arrogant 2¤ hautain,e ¥Ù»Í³ÙÇï¤; orgueuilleux,euse ¥·áéὤ; ~ ï»ëùáí d'un air hautain 3¤ insolent,e, effronté,e ¥ÉåÇñߤ ³Ùμ³ñï³í³Ý³Ý³É ¥³Ùμ³ñï³í³Ý»É¤



devenir arrogant,e (hautain,e, orgueilleux,-euse, insolent,e), s'enorgueillir ¥·áéέݳɤ ³Ùμ³ñï³í³Ýáñ»Ý d'une manière arrogante, avec arrogance; avec hauteur ¥Ù»Í³Ùïáñ»Ý¤; orgueilleusement ¥·áéá½³μ³ñ¤ ³Ùμ³ñï³í³ÝáõÃÛáõÝ 1¤ arrogance f 2¤ hauteur f ¥Ù»Í³ÙïáõÃÛáõݤ, orgueil m ¥·áéá½áõÃÛáõݤ 3¤ insolence f, effronterie f ¥ÉåÇñßáõÃÛáõÝ, ÉÏïÇáõÃÛáõݤ 4¤ outrecuidance f ¥·áéá½³ÙïáõÃÛáõÝ, ³ÝÓݳå³ëï³ÝáõÃÛáõݤ ³Ùμ³ñáõÙ 1¤ emmagasinage m, stockage m, entreposage m ¥å³Ñ»ëï³íáñáõÙ¤ 2¤ approvisionnement m ¥å³ñ»Ý³íáñáõÙ¤ 3¤ accumulation f ¥Ïáõï³ÏáõÙ¤ ³ÙμÇáÝ 1¤ chaire f ¥å³ïí³Ý¹³Ýª Ëáë»Éáõ, »ÉáõÛÃÇ Ñ³Ù³ñ. ݳ¨ª áõëáõÙÝ³Ï³Ý Ùdzíáñ ѳٳÉë³ñ³ÝÝ»ñáõÙ¤; ~ μ³ñÓñ³Ý³É monter en chaire; ¹³ë³ËáëÁ ~Ç Ùáï ¿ le professeur est en chaire; ~Ç í³ñÇ㪠å³ï³ë˳ݳïáõ responsable n de la chaire; ·ñ³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ~ chaire de littérature 2¤ tribune f ¥Ñé»ïáñÇ, ׳é³ë³óǤ ³ÙμáË 1¤ foule f, monde m ¥μ³½ÙáõÃÛáõݤ 2¤ masse f ¥½³Ý·í³Í¤ 3¤ populace f ¥Ë³Å³ÙáõŤ ³Ùμá˳í³ñ démagogue n/adj ³Ùμá˳í³ñ³Ï³Ý démagogique ³Ùμá˳í³ñáõÃÛáõÝ démagogie f ³ÙμáÕç 1¤ tout,e; ~ Å³Ù³Ý³Ï tout le temps; ~ ·Çß»ñ toute la nuit 2¤ tout un, toute une; entier,-ière ¥ÉñÇí, ³ÙμáÕç³Ï³Ý¤; ݳ ~ Ù»Ï ³ÙÇë 36



parents m pl permissifs; ~ ѳë³ñ³ÏáõÃÛáõÝ société f permissive ³Ù»Ý³ÃáÕáõÃÛáõÝ permissivité f sans condition; laxisme m ³Ù»Ý³ÅËïáõÙ ¥ÅËïáÕ³Ï³Ý Ï»óí³Íù, ÅËïáճϳÝáõÃÛáõݤ négationnisme m ³Ù»Ý³É³í le meilleur, la meilleure, les meilleurs, les meilleures ³Ù»Ý³Ï³É 1. tout-puissant, toute-puissante; omnipotent,e ¥³Ù»Ý³Ï³ñáÕ¤ 2. Le Tout-Puissant ¥³Ù»Ý³Ï³É ²ëïí³Í¤ ³Ù»Ý³Ï³ÉáõÃÛáõÝ toute-puissance f; omnipotence f ¥³Ù»Ý³Ï³ñáÕáõÃÛáõݤ ³Ù»Ý³Ï³ñáÕ 1¤ tout-puissant, toutepuissante, omnipotent,e 2¤ ÏñáÝ. ²Ù»Ý³Ï³ñáÕÁ ¥²ëïí³Í¤ Le ToutPuissant ³Ù»Ý³Ï³ñáõÃÛáõÝ ¥³Ù»Ý³Ï³ñáÕ ÉÇÝ»ÉÁ¤ toute-puissance f, omnipotence f ³Ù»Ý³Ï»ñ omnivore ¥Ï»Ý¹³ÝÇ, ³Ý³ëáõݤ ³Ù»Ý³Ñ³ë ¥³Ù»Ýáõñ»ù »ÕáÕª ·ïÝíáÕ, ³Ù»Ýáõñ³Ï³Ý¤ omniprésent,e; ~ ÉÇÝ»ÉÁ omniprésence f ³Ù»Ý³ÙÛ³ ¥ï³ñ»Ï³Ý¤ annuel,le; ~ ѳݹÇë³íáñ ׳ßÏ»ñáõÛà banquet m annuel; ~ ³ñÓ³Ïáõñ¹ congé m annuel; ~ Ññ³ï³ñ³ÏáõÃÛáõÝ publication f annuelle ³Ù»Ý³ÙëÛ³ ¥³Ùë³Ï³Ý¤ mensuel,le; ~ ÙáõÍáõÙª í׳ñ mensualité f ³Ù»Ý³ÛÝ tout, toute, tous, toutes; ~ ÇÝã toute chose; ~ ëÇñáí volontiers, avec plaisir ¥Ñ³×áõÛùáí¤, de bon cœur ¥Ñáųñ³Ï³Ù¤; ÏñáÝ. ²Ù»Ý³ÛÝ êñμáó ïáÝ Toussaint m; ~ ³ÝÏ»ÕÍáõÃÛ³Ùμ en toute sincérité; ~ ѳÛáó γÃáÕÇÏáë Catholicos m de tous les Arméniens; Áëï ~Ç de tous les points de vue, de toute évidence ³Ù»Ý³ß³ï ¥³é³í»É¤ le plus; ³ÛÝ, ÇÝã ÇÝÓ ~Ý ¿ ½³ñÙ³óÝáõÙª ³åß»óÝáõÙ ce qui me frappe le plus ³Ù»Ý³å³ïÇí ÏñáÝ. révérendissime ¥μ³ñÓñ³ëïÇ×³Ý Ñá·¨áñ³Ï³ÝÝ»-



³Ùμáõɳïáñ¥³ÛÇݤ ï»°ë μáõųñ³Ý³ÛÇÝ ³Ùμáõɳïáñdz ï»°ë μáõųñ³Ý ³Ù»ÃÇëï ï»°ë Ù»Õ»ëÇÏ ³Ù»ÑÇ indompté,e ¥³Ýë³ÝÓ, ³Ý½áõëå¤; fougueux,-euse ¥ÙáÉ»·ÇÝ, ϳï³ÕǤ; indomptable ¥³Ýë³Ýӳѳñ»ÉǤ ³Ù»ÑáõÃÛáõÝ ¥³Ù»ÑÇ ÉÇÝ»ÉÁ¤ fougue f,



impétuosité f, véhémence f



³Ù»Ý1 ¥Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñ¤ chaque, tout,e; ~ ³Ý·³Ù chaque fois; ~ Ù³ñ¹ª áù tout



homme, chacun; ~ Ù³ñ¹ª Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñ áù å»ïù ¿ ³ß˳ïÇ tout homme doit travailler; ~ ·Ýáí à tout prix; ~ ·Ýáí ¥ÇÝã ¿É áñ ÉÇÝǤ coûte que coûte; ~ ï»ë³Ï toutes sortes de; ~ ï»ë³Ï ˳ճÉÇùÝ»ñ toutes sortes de jouets; ~ ÇÝã tout; ~ ÇÝã ϳñáÕ ¿ å³ï³Ñ»É tout peut arriver; ~ ûñ chaque jour, tous les jours, quotidiennement; ~ μ³Ýª ~ ÇÝã tout; ݳ ~ μ³Ý ·ÇïÇ il sait tout; ݳ ~ ÇÝã ѳëϳó³í il a tout compris; ~ ÙÇ n'importe quel,le; ~ ù³Ûɳ÷áËÇ à chaque pas ³Ù»Ý2 ÏñáÝ. ¥»ÕÇóÇ, ÃáÕ ÉÇÝǪ ϳï³ñíǤ amen m; ainsi soit-il ¥»ÕÇóǤ ³Ù»Ý³μ³ñ»Ýå³ëï optimal,e; optimum ¥³Ù»Ý³³ÙμáÕç³Ï³Ý, ³Ù»Ý³Ï³ï³ñ۳ɤ ³Ù»Ý³·»Õ¥»óÇϤ bellissime ³Ù»Ý³·»ï omniscient,e; universel,le ³Ù»Ý³·Ý³ó ¥³íïáÙ»ù»Ý³, ѻͳÝÇí¤ tout-terrain adj/n; ~ ÷á˳¹ñ³ÙÇçáó véhicule m tout-terrain; ~ ³íïáÙ»ù»Ý³ voiture f tout-terrain ³Ù»Ý³·á ¥³Ù»Ýáõñ»ù Ý»ñϳª ·áÛáõÃÛáõÝ áõÝ»óáÕ¤ omniprésent,e ³Ù»Ý³·áÛáõÃÛáõÝ ¥³Ù»Ýáõñ»ù Ý»ñϳ ÉÇÝ»ÉÁª ·áÛáõÃÛáõÝ áõݻݳÉÁ¤ omniprésence f ³Ù»Ý³½áñ tout-puissant, toute-puissante; omnipotent,e ¥³Ù»Ý³Ï³ñáÕ¤ ³Ù»Ý³½áñáõÃÛáõÝ toute-puissance f, omnipotence f ³Ù»Ý³Ã³ÝÏ le plus cher, la plus chère, les plus chers, les plus chères ³Ù»Ý³ÃáÕ permissif,-ive; ~ ÍÝáÕÝ»ñ 37



ñÇ Ñ³ñ·³Ï³Ý ٳϹÇñ¤ ³Ù»Ý³ëï»ÕÍ qui crée (a créé) tout ³Ù»Ý³ï»ë qui voit tout; ~ ³ãù œil m



³Ù»ñÇÏÛ³Ý américain,e; d'Amérique; états-unien,ne ¥ØdzóÛ³É Ý³Ñ³Ý·Ý»ñǤ; ~ ³ñï³¹ñ³Ýù produits m pl



³Ù»Ý³áõßÁ au plus tard; ~ Ù»Ï ³ÙëÇó



³ÙÇ³Ï ï»°ë ³ÙáÝdzÏ, ³Ýáõß³¹ñ ³ÙǹáåÇñÇÝ ¥¹»Õ³ÙÇçáó¤ amidopyrine



américains



qui voit tout



dans un mois au plus tard



³Ù»Ý³÷ñÏÇã ÏñáÝ. le Tout-Sauveur, le ¥²ëïí³Í¤; êáõñμ Sauveur



f



³ÙÇݳ½»ñÍ»É Ï»Ýë³ùÇÙ. désaminer vt ³ÙÇݳ½»ñÍáõÙ Ï»Ýë³ùÇÙ. désamination



²Ù»Ý³÷ñÏÇ㠻ϻջóÇ Eglise f Saint Tout-Sauveur ³Ù»Ý³ùÇã ¥Ýí³½³·áõÛݤ le moins ³Ù»Ý¨ÇÝ nullement, pas du tout, point du tout; ~ ϳñÇù ãϳ… point n'est besoin de… ³Ù»Ýáõñ¥»ù¤ partout, partout ailleurs; ~ ÷Ýïñ»É chercher vt partout, chercher dans tous les coins; ÙÇ³Å³Ù³Ý³Ï ~ ÉÇÝ»ÉÝ ³ÝÑݳñÇÝ ¿ on ne peut être partout à la fois ³Ù»Ýáõñ³Ï³Ý ¥³Ù»Ý³Ñ³ë, ³Ù»Ýáõñ»ù »ÕáÕª ·ïÝíáÕ¤ omniprésent,e ³Ù»Ýáõñ»ùáõÃÛáõÝ omniprésence f ³Ù»ÝùÁ ¥μáÉáñÁ¤ tous, toutes, tout le monde; ~ Ý»ñϳ »Ý tous sont présents, tout le monde est présent ³Ù»ÝûñÛ³ ¥³éûñÛ³¤ quotidien,ne, de tous les jours, journalier,-ière, de chaque jour; ~ ûñê ûñ³Ã»ñà journal m quotidien, quotidien m; ~ª Ù»Ï ûñí³ ³ß˳ï³Ýù travail m journalier; ~ª ѳݳ峽ûñÛ³ ѳóÁ le pain quotidien ³Ù»áμ³ amibe f ³Ù»ñÇϳμ³ÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. américanisme m ³Ù»ñÇϳٻï pro-américain,e ³Ù»ñÇϳٻïáõÃÛáõÝ pro-américanisme



f



³ÙÇë mois m; Ù»Ï ³ÙëÇó dans un mois,



d'ici un mois; ë»åï»Ùμ»ñ ³ÙëÇÝ au mois de septembre; ÓÙ»éí³ ~Ý»ñÁ les mois d'hiver; ³Ùëí³ ëϽμÇݪ í»ñçÇÝ au début, à la fin du mois; ~Á »ñÏáõ ³Ý·³Ù deux fois par mois; »ñ»ù ³Ùëí³ ÑÕÇ ÏÇÝ femme f enceinte de trois mois ³ÙÇñ³ å³ïÙ. grand seigneur m ³ÙÇñ³å»ï calife ¥khalife¤ m ³ÙÇñ³å»ïáõÃÛáõÝ califat ¥khalifat¤ m ³ÙÉ³Ý³É devenir stérile ³ÙɳóÝ»É rendre stérile, stériliser vt, castrer vt ¥ÏÇÝ Ï³Ù ïÕ³Ù³ñ¹¤; châtrer vt, émasculer vt ¥³ÙáñÓ³ï»Éª ïÕ³Ù³ñ¹áõݤ ³ÙɳóáõÙ ¥³ÙɳóÝ»ÉÁ¤ stérilisation f, castration f ¥ÏÝáç ϳ٠ïÕ³Ù³ñ¹áõ¤; émasculation f ¥ïÕ³Ù³ñ¹áõ¤ ³ÙÉÇÏ ¥Ýáñ³ÍÇݪ ÷áùñÇÏ ·³éÝáõϤ agneau m, agnelet m ³ÙÉáõÃÛáõÝ 1¤ stérilité f ¥Ý³¨ª ÷Ëμ.¤, infécondité f; ïÕ³Ù³ñ¹áõª ÏÝáç ~ stérilité masculine, féminine 2¤ aridité f, infertilité f ¥ÑáÕǤ ³ÙÝÇëïdz ï»°ë ѳٳݻñáõÙ ³Ùáà 1¤ honte f; ~ Ýñ³Ýª Ýñ³Ýó, áí` áíù»ñ… honte à celui (à celle), à ceux (à celles) qui…; Ù»ÏǪ ÙÇ μ³ÝÇ Ñ³Ù³ñ ~Ç ½·³óáõÙ áõÝ»Ý³É éprouver de la honte de qn, de qch; ÷Ëμ. ~Çó Ù»éÝ»É mourir de honte ◊ ~Á ÙÇ ÏáÕÙ ¹Ý»É mettre bas toute honte; áã ~ áõÝÇ, áã ËÇÕ× il n'a ni foi, ni loi 2¤ vergogne f ¥Ë³Ûï³é³ÏáõÃÛáõݤ; ³é³Ýó ~Ç sans vergogne ¥³Ý³Ùáóμ³ñ¤; ~ Ýñ³Ý, áí í³ï μ³Ý ÏÙï³ÍÇ ³Û¹ Ù³ëÇÝ honni soit qui mal y pense



m



³Ù»ñÇϳÙáÉ américomane n/adj ³Ù»ñÇϳÙáÉáõÃÛáõÝ américomanie f ³Ù»ñÇϳݳóÝ»É américaniser vt ³Ù»ñÇϳݳóí»É être américanisé,e ³Ù»ñÇϳݳóáõÙ américanisation f ³Ù»ñÇϳë»ñ américophile n/adj ³Ù»ñÇϳëÇñáõÃÛáõÝ américophilie f ³Ù»ñÇϳóÇ, ³Ù»ñÇÏáõÑÇ Américain,e n ³Ù»ñÇϳóáõÙ américanisation f ³Ù»ñÇÏ»ñ»Ý ¥³Ý·É»ñ»ÝÇ ³Ù»ñÇÏÛ³Ý ï³ñμ»ñ³ÏÁ¤ américain m 38



³ÙáóÉÇ ¥³Ùáóμ»ñ¤ 1¤ honteux,-euse;



ٻɤ, mitiger vt ¥Ù»ÕÙ³óÝ»É, ã³÷³íáñ»É¤, consoler vt ¥ë÷á÷»É, ÙËÇóñ»É¤ ³ÙáùÇã ¥ë÷á÷Ç㤠calmant,e, apaisant,e; consolant,e ³Ùáùí»É ¥ë÷á÷í»É, ÙËÇóñí»É¤ se consoler (de) ³ÙáùáõÙ 1¤ consolation f ¥ÙËÇóñáõÃÛáõÝ, ë÷á÷³Ýù¤ 2¤ guérison f ¥³å³ùÇÝáõÙ¤ 3¤ atténuation f ¥Ù»ÕÙáõÙ¤ 4¤ mitigation f ¥Ù»ÕÙ³óáõÙ¤ ³Ùå nuage m; nuée f, nue f ¥³Ùåñáå³μ»ñª ë¨ ³Ùå¤; ó³Íª μ³ñÓñª ×»ñٳϪ ÙáËñ³·áõÛݪ ë¨ ~»ñ nuages bas, élevés, blancs, gris, noirs; ÷»ïñ³ÝÙ³Ý ~ cirrus m; ÏáõÛï-ÏáõÛïª ùáõɳݻñáí ~»ñ nuages en flocons, moutons m pl; ~áí ͳÍÏí³Í »ñÏÇÝù ciel m couvert de nuages ³Ùå³·áé·áé 1¤ tonnant,e, tonitruant,e 2¤ ÷Ëμ. de tonnerre; ~ Ó³ÛÝ voix f de tonnerre (tonitruante) 3¤ ÷Ëμ. emphatique, ampoulé,e ¥í»ñ³Ùμ³ñÓ¤ ³Ùå³·áõÛÝ couleur de nuage ³Ùå³Ó¨ en forme de nuage ³Ùå³Ù³Í nuageux,-euse ¥³Ùåáï¤; nébuleux,-euse ¥ÙÇ·³Ù³Í, Ùßáõß³å³ï¤; brumeux,-euse ¥Ùßáõßáï¤; sombre, couvert,e ¥Ù³é³Ëɳå³ï¤; ~ »ñÏÇÝù ciel m nuageux, ciel m chargé de nuages; ³Ûëûñ ~ »Õ³Ý³Ï ¿ aujourd'hui il fait sombre; »ñÏÇÝùÁ ~ª ³Ùåáï ¿ le ciel est couvert ³Ùå³Ù³ÍáõÃÛáõÝ temps m couvert, temps m gris; nébulosité f ¥ÙÇ·³Ù³ÍáõÃÛáõݤ ³Ùå³ñ ï»°ë ѳÙå³ñ ³Ùå»É se couvrir (de nuages) ³Ùå»ñ ýǽ. ampère m ³Ùå»ñ³ã³÷ ¥³Ùå»ñ³Ù»ïñ¤ ampèremètre m ³ÙåÉÇïáõ¹ ï»°ë ɳÛÝáõÛà ³ÙåÉáõ³ óïñ. emploi m ³ÙåÑáí³ÝÇ dais m, baldaquin m ³Ùåáï ï»°ë ³Ùå³Ù³Í ³Ùåáï»É se couvrir (de nuages); s'assombrir ¥ÙÃݻɤ



~ ¿ c'est honteux; ~ ³ñ³ñù action f honteuse; ¥Ù»ÏÇ Ñ³Ù³ñ¤ ~ ÉÇÝ»É faire honte (à qn) 2¤ infâme, infamant,e ¥³Ýí³Ý³ñÏáÕ, í³ï³Ñ³Ùμ³í¤ 3¤ indigne ¥³Ý³ñųݤ 4¤ déshonorant,e ¥å³ïí³½ñÏáÕ¤ ³Ùáóѳñ 1¤ honteux,-euse; ~ ï»ëùáí d'un air honteux 2¤ confus,e, penaud,e ¥ß÷áÃí³Í, ß÷áóѳñ¤; ~ ÉÇݻɪ ³ÙáÃÇó ß÷áÃí³Í ÉÇÝ»É demeurer tout confus, avoir l'air confus ³ÙáóÝù 1¤ honte f 2¤ reproche m, réprimande f, remontrance f ¥Ñ³Ý¹ÇÙ³ÝáõÃÛáõÝ, ¹ÇïáÕáõÃÛáõݤ; ~ ï³É faire honte (à qn), faire des remontrances (à qn) ³Ùáûñ»ë honteux,-euse ³ÙáÃË³Í pudique; timide ¥»ñÏãáï¤ ³ÙáÃ˳Íáñ»Ý pudiquement; timidement ¥»ñÏãáï³μ³ñ¤ ³ÙáÃ˳ÍáõÃÛáõÝ pudeur f; timidité f ¥»ñÏãáïáõÃÛáõݤ ³ÙáÝÇ³Ï ï»°ë ³Ýáõß³¹ñ ³ÙáñÓ³ï châtré, castré, émasculé; ~ ïÕ³Ù³ñ¹ castrat m, eunuque m ¥Ý»ñùÇÝǤ ³ÙáñÓ³ï³å μÅßÏ. orchite f ³ÙáñÓ³ï»É castrer vt, châtrer vt, émasculer vt ¥Ý»ñùÇݳóݻɤ ³ÙáñÓ³ïí»É être castré ³ÙáñÓ³ïáõÙ castration f, émasculation f



³ÙáñÓÇ Ï½ÙËë. testicule m; ~ù testicules m pl



³Ùáñïǽ³ïáñ ï»°ë óÝó³ñ·»É, Ù»ÕÙÇã ³Ùáñïǽ³ódz ï»°ë Ù³ßí³Íù³Ù³ñáõÙ, Ù»ÕÙáõÙ ¥Ñ³ñí³ÍÇ, óÝóÙ³Ý, ó÷³Ñ³ñٳݤ ³Ùáñïǽ³óÇáÝ ï»°ë ïÝï·. Ù³ñíáÕ ¥Ù³ñ»ÉǤ; ï»Ë. Ù»ÕÙÇã³ÛÇÝ ³Ùáù³Ýù 1¤ ËÑññ. sauce f ¥ëááõë¤ 2¤ ËÑññ. assaisonnement m ¥Ñ³Ù»ÙáõÝù, ѳٻٻÉÁ¤ 3¤ mitigation f ¥Ù»ÕÙáõÙ, ³ÙáùáõÙ, ë÷á÷³Ýù¤ ³Ùáù»É 1¤ ËÑññ. assaisonner vt ¥Ñ³Ù»Ù»É Ï»ñ³ÏáõñÁ¤ 2¤ calmer vt, apaiser vt ¥Ñ³Ý·ëï³óݻɤ, atténuer vt ¥Ù»Õ39



server vt; û¹³Ý³íÇ ïáÙë ~ réserver un billet d'avion; é»ëïáñ³ÝáõÙ ë»Õ³Ý ~ª å³ïíÇñ»É réserver une table au restaurant ³Ùñ³·ñí³Í réservé,e ¥Ý³Ë³å»ë å³ïíÇñí³Í¤; ~ ï»Õ»ñ places f pl réservées ³Ùñ³·ñí»É être réservé,e ¥Ý³Ë³å»ë å³ïíÇñí³Í ÉÇݻɤ ³Ùñ³·ñáõÙ réservation f ¥Ý³Ë³å»ë å³ïíÇñ»ÉÁ, ݳËÝ³Ï³Ý å³ïí»ñª å³ïíÇñáõÙ ·Ý³óùÇ, û¹³Ý³íÇ ïáÙëÇ, ÑÛáõñ³Ýáó³ÛÇÝ ë»ÝÛ³ÏÇ ¨ ³ÛÉݤ ³Ùñ³Ï 1¤ trombone m ¥ÃÕûñÇ Ñ³Ù³ñ¤ 2¤ fixation f ¥³Ùñ³Ï³å, ³Ùñ³÷áϪ ¹³ÑáõÏÇ ¨ ³ÛÉݤ ³Ùñ³Ï³½»ñÍÇã ¥ÃÕûñÇ ³Ùñ³ÏÝ»ñÁ ³ñӳϻÉáõª ѳݻÉáõ ·ñ³ë»Ý۳ϳÛÇÝ Ñ³ñÙ³ñ³Ýù¤ dégrafeur m ³Ùñ³Ï³½Ù robuste, costaud,e, trapu,e ³Ùñ³Ï³Û»É fixer vt ³Ùñ³Ï³Ûí»É être fixé,e ³Ùñ³Ï³ÛáõÙ fixation f ³Ùñ³Ï³å 1¤ fixation f ¥³Ùñ³Ï, ³Ùñ³÷áϤ 2¤ ï»°ë ³Ùñ³·áïÇ ³Ùñ³Ï³å»É attacher vt, fixer vt ³Ùñ³Ï³éáõÛó ¥³Ùáõñ ϳéáõóí³Í¤ de construction solide, solidement bâti,e, d'une solide construction ³Ùñ³Ïó»É fixer vt, attacher vt ³Ùñ³ÏóáõÙ fixation f ³Ùñ³ÏáõÙ fixation f ³Ùñ³Ïáõé très solide, très résistant,e ³Ùñ³ÓáõÛÉ 1¤ soudé,e 2¤ uni,e ¥ÙdzÓáõÛÉ, ѳٻñ³ßˤ ³Ùñ³Ý armature f; ßÇÝ. μ»ïáÝ» ~ armature de béton; ~Ý»ñáí ÏñÍÏ³É ¥Ï³Ý³Ýó¤ soutien-gorge m à armature ³Ùñ³Ý³·áñÍ ouvrier m ferrailleur ³Ùñ³Ý³É se fortifier, se raffermir, se consolider; se renforcer ¥áõŻճݳɤ, se réconforter ¥½áñ³Ý³É, áõÅ ³éݻɤ ³Ùñ³ß»Ý solide, résistant,e, construit,e solidement ³Ùñ³ßÇÝáõÃÛáõÝ fortification f ³Ùñ³ßñç³Ý³Ï ¥Ñ»Ý³ë³ñù, ß³ëëǤ châssis m, bâti m; û¹³Ý³íÇ ~ train



³Ùåñáå orage m; ~ å³Ûûó un orage a



éclaté



³Ùåñáå³ÛÇÝ d'orage, orageux,-euse, de tonnerre; »Õ³Ý³ÏÁ ~ ¿ ¥³Ùåñáå ¿ ³½¹³ñ³ñáõÙ¤ le temps est



orageux



³Ùë³·Çñ revue f; magazine m ¥å³ïÏ»ñ³½³ñ¹¤; mensuel m ¥³ÙëûñÛ³¤ ³Ùë³Ã»ñà mensuel m ³Ùë³ÃÇí date f; ³é³Ýó ³Ùë³ÃíǪ



³ÝÃí³ÏÇñ Ý³Ù³Ï lettre f sans date; í׳ñÙ³Ý ~ date de paiement; å³Ûٳݳ·ñÇ áõÅÇ Ù»ç ÙïÝ»Éáõ ~ date d'effet du contrat; ³ß˳ï³ÝùÇ ÁݹáõÝí»Éáõ ~ date d'embauche; ·ñ³ÝóÙ³Ý ~ date d'enregistrement ³Ùë³Ãáß³Ï pension f mensuelle ³Ùë³Ãí³óáõÛó ¥Å³Ù³óáõÛóǤ dateur m ³Ùë³Ï³Ý 1¤ mensuel,le, de mois; ~ ³ß˳ï³í³ñÓ salaire m mensuel, mensualité f, traitement m ¥Í³é³ÛáÕǤ; »ñ»ù ~ »ñ»Ë³ enfant n de trois mois 2¤ par mois ¥³ÙÇëÁ Ù»Ï ³Ý·³Ù¤ ³Ùë³Ï³Ý³óÝ»É ¥³Ùë³Ï³Ý ¹³ñÓݻɪ ³ß˳ï³í³ñÓÁ ¨ ³ÛÉݤ mensualiser vt ³Ùë³Ï³Ý³óáõÙ ¥³Ùë»-³ÙÇë ï³ÉÁª í׳ñ»ÉÁ¤ mensualisation f ¥³ß˳ï³í³ñÓÇ, ѳñÏǤ ³Ùë³í³ñÓ ¥³Ùë³Ï³Ý ³ß˳ï³í³ñÓ¤ salaire m mensuel, mensualité f ³Ùë³í»ñç fin f du mois ³Ùë³í׳ñ mensualité f ³Ùë³í׳ñáõÙ mensualisation f; ³ß˳ï³í³ñÓ»ñÇ ~ mensualisation des salaires ³Ùë³íáñ»É ¥³ß˳ï³í³ñÓ»ñÁ¤ mensualiser vt ³ÙëûñÛ³ 1. adj mensuel,le 2. mensuel m ¥³Ùë³·Çñ¤ ³Ùñ³μ»ñ¹ château fort m ³Ùñ³·áïÇ ceinture f de sécurité ¥û¹³Ý³íáõÙ, ³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ Ù»ç¤; ËݹñáõÙ »Ýù ϳå»É ~Ý»ñÁ ¨ ãÍË»É ¥û¹³Ý³íáõÙ¤ vous êtes priés de mettre vos ceintures de sécurité et de ne pas fumer ³Ùñ³·ñ»É ¥Ý³Ë³å»ë å³ïíÇñ»É¤ ré40



m d'atterrissage



»ñÏÇñª ï»ñáõÃÛáõÝ ¨ ³ÛÉݤ 4¤ rempart m ¥å³ïí³ñ¤ ³Ùñáó³ÛÇÝ de forteresse ³Ùñáó³ï»ñ ¥³Ùñáó³μݳϤ châtelain,e



å³ïíÇñ»Éª ³å³Ñáí»Éª ³Ùñ³·ñ»É¤ réserver vt; ÑÛáõñ³ÝáóáõÙ »ñÏáõ ï»Õ ~ réserver deux places à l'hôtel ³Ùñ³å³ÑáõÙ ¥Ý³Ë³å»ë å³ïíÇñ»ÉÁª ³å³Ñáí»ÉÁª ³Ùñ³·ñ»ÉÁ¤ réservation f; ï»Õ»ñÇ ~ réservation des places ¥·Ý³óùáõÙ, û¹³Ý³íáõÙ¤ ³Ùñ³åÇݹ 1¤ solide 2¤ vigoureux,euse, robuste ¥Ù³ñ¹áõ, ³éáÕçáõÃÛ³Ý Ù³ëÇݤ ³Ùñ³åݹ»É 1¤ renforcer vt, affermir vt, consolider vt; ~ ˳ճÕáõÃÛáõÝÁ renforcer la paix 2¤ resserrer vt ¥ë»ñï³óݻɪ ϳå»ñÁ, ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñÁ¤ 3¤ cimenter vt ¥Ùdzíáñ»É, ë»ñïáñ»Ý ϳå»É, ³Ýù³Ïï»ÉÇ ¹³ñÓݻɤ 4¤ conforter vt ¥áõŻճóݻɤ 5¤ stabiliser vt ¥Ï³Ûáõݳóݻɤ ³Ùñ³åݹí»É 1¤ se renforcer, s'affermir, se consolider 2¤ se resserrer ¥ë»ñï³Ý³É¤ ³Ùñ³åݹáõÙ 1¤ renforcement m, affermissement m, raffermissement m 2¤ consolidation f ¥Ñ³Ù³ËÙμáõÙ¤ 3¤ stabilisation f ¥Ï³ÛáõݳóáõÙ¤ ³Ùñ³ó³Í ¥Å³Ù³Ý³ÏÇ Ñ»ï ³ñÙ³ï³ó³Í¤ invétéré,e ³Ùñ³óÝ»É 1¤ fixer vt ¥ë¨»é»É, 먻é³Ï»Éª ·³Ù»Éáí ¨ ³ÛÉݤ; ï³Ëï³ÏÁ Ù»Ëáí ~ fixer une planche avec un clou 2¤ consolider vt ¥åݹ³óݻɪ å³ïÁ ¨ ³ÛÉÝ. ݳ¨ª ÷Ëμ. ½áñ³óÝ»É μ³ñ»Ï³ÙáõÃÛáõÝÁª μ³ñ»Ï³Ù³Ï³Ý ϳå»ñÁ¤ 3¤ é³½Ù. fortifier vt 4¤ attacher vt ¥Ï³å»É, Ïó»É¤ 5¤ ÷Ëμ. affermir vt ¥³Ùñ³åݹ»É¤; ¹Çñù»ñÝ ~ª ³Ùñ³åݹ»É affermir ses positions ³Ùñ³óáõÙ 1¤ fixation f ¥ë¨»é³ÏáõÙ¤ 2¤ consolidation f ¥³Ùñ³åݹáõÙ, áõŻճóáõÙ¤ ³Ùñ³÷³Ï 1. adj hermétique 2. adv hermétiquement fermé,e ³Ùñ³÷³Ï»É fermer vt hermétiquement ³Ùñáó ¥μ»ñ¹¤ 1¤ forteresse f; bastion m; ³Ý³éÇÏ ~ forteresse imprenable 2¤ château fort m ¥¹Õ۳Ϥ 3¤ ÷Ëμ. citadelle f ¥ÙÇçݳμ»ñ¹, ³ÝÝí³× ³Ùñ³å³Ñ»É



¥Ý³Ë³å»ë



n



³ÙñáõÃÛáõÝ 1¤ solidité f, fermeté f, consistance f 2¤ dureté f ¥åݹáõÃÛáõݤ 3¤



résistance f, résistance à l'usure ¥¹ÇÙ³óÏáõÝáõÃÛáõݤ 4¤ fortification(s) f (pl) ¥å³ßïå³Ý³Ï³Ý¤ ³ÙáõÉ stérile ³ÙáõëÇÝ mari m ¥³Ûñ¤; conjoint,e n ¥ÏáÕ³ÏÇó ~ª ÏÇݤ; époux m ¥å³ßïáÝ³Ï³Ý á×áõÙ¤; μ³Å³Ýí³Íª ³ÙáõëݳÉáõÍí³Í ~ª ÏÇÝ conjoint,e divorcé,e; ~Ý»ñÇ ÁݹѳÝáõñ áõÝ»óí³Íù acquêts m pl, biens m pl communs ³Ùáõëݳμ³ñ conjugalement, maritalement ³ÙáõëݳÉáõÍ³Ï³Ý de divorce; ~ ¹³ï³í³ñáõÃÛáõÝ procès m en divorce ³ÙáõëݳÉáõÍí³Í ¥³ÙáõëݳÃáÕ, ³ÙáõëݳÉáõÛͤ divorcé,e ³ÙáõëݳÉáõÍí»É divorcer vi (d'avec) ³ÙáõëݳÉáõÍáõÃÛáõÝ ¥³å³Ñ³ñ½³Ý¤ divorce m; Çñ³íμ. ³ÙáõëݳÉáõÍáõÃ۳ݪ ³å³Ñ³ñ½³ÝÇ Ñ³Ûó Ý»ñϳ۳óÝ»É demander le divorce ³ÙáõëÝ³Ï³Ý conjugal,e; matrimonial,e; de noces; ~ ѳñϪ ïáõÝ domicile m conjugal; ~ ѳí³ï³ñÙáõÃÛáõÝ fidélité f conjugale; ~ å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñ devoirs m pl conjugaux; ~ ·áñͳϳÉáõÃÛáõÝ agence f matrimoniale; ~ ѳÛï³ñ³ñáõÃÛáõÝ ¥Ã»ñÃáõÙ¤ annonce f matrimoniale; ~ ׳Ù÷áñ¹áõÃÛáõÝ voyage m de noces ³ÙáõëÝ³Ý³É se marier (avec qn), épouser vt; ëÇñ»Éáí ~ épouser qn par amour; ÏñÏÇÝ ~ se remarier ³Ùáõëݳó³Í marié,e; ~ ÉÇÝ»É être marié,e; ~ ½áõÛ·»ñ couples m pl mariés ³ÙáõëݳóÝ»É marier vt (avec qn, à qn), donner en mariage à; ³ÕçÏ³Ý ~ donner sa fille en mariage ³Ùáõëݳóáõ nubile, mariable ¥³ÙáõëÝáõÃÛ³Ý ï³ñÇùÇ Ñ³ë³Í¤; ~ ³ÕçÇÏ fille nubile (mariable) 41



de; sommer vt ¥Ùdz·áõÙ³ñ»É, ѳÝñ³·áõÙ³ñÇ μ»ñ»É¤ 2¤ ÷Ëμ. mettre un point final à ¥í»ñç³Ï»ï ¹Ý»É¤ ³Ù÷á÷Çã 1¤ conclusif,-ive ¥»½ñ³÷³ÏÇã¤; ~ ¹ÇïáÕáõÃÛáõݪ Ýϳï³éáõÙ remarque f conclusive 2¤ généralisant,e, généralisateur,-trice ¥ÁݹѳÝñ³óÝáÕ¤; ~ ï»ë³Ï»ï point m de vue généralisateur ³Ù÷á÷í»É 1¤ être résumé,e 2¤ se concentrer, se recueillir ¥Ï»Ýïñáݳݳɪ Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇݤ 3¤ se cantonner ¥å³ñ÷³Ïí»É¤; ~ Çñ ³ß˳ï³ÝùÇ Ù»ç se cantonner dans son travail ³Ù÷á÷áõÏ ¥å³ïϳéáõÏ, ÙÇÙá½³¤ μëμ. mimosa m, sensitive f ³Ù÷á÷áõÙ résumé m, conclusion f ¥»½ñ³Ï³óáõÃÛáõݤ ³ÙýÇóïñáÝ amphithéâtre m ³Û Ó³ÛÝ. ³¯Û ù»½ å³ïÙáõÃÛáõݪ ³Ý³ÏÝÏ³É en voilà une histoire, une surprise; ³¯Û ù»½ μ³Ý ah voilà, c'est donc ça ³Û³ÃáÉÉ³Ñ ayatollah m ³Ûμ le nom de la première lettre de l'alphabet arménien ³Ûμμ»Ý³Ï³Ý alphabétique; ~ ϳñ·áí par ordre alphabétique; ~ ó³ÝÏ table f alphabétique ³Ûμμ»Ý³ñ³Ý abécédaire m ³Ûμáõμ»Ý alphabet m; ~Ý ³ë»Éª ³ñï³ë³Ý»É réciter l'alphabet; Øáñ½»Ç ~ª Ïá¹ alphabet morse; ´ñ³ÛÉÇ ~ª ·ñ³ïÇå alphabet braille ¥ÏáõÛñ»ñÇ Ñ³Ù³ñ¤ ³Ûμáõμ»Ýáñ»Ý alphabétiquement ³Û· aube f, aurore f, point m du jour ³Û·³μ³ó ¥Éáõë³μ³ó¤ aube f, aurore f, point m du jour; ~ÇÝ à l'aube, au point du jour, au petit jour; ÷Ëμ. ÏÛ³ÝùÇ ~ aurore de la vie ³Û·³Í³ÕÇÏ μëμ. belle-de-jour f; liseron m ¥å³ï³ïáõϤ ³Û·³ÛÇÝ ¥³Û·Çݪ Éáõë³μ³óÇÝ Ñ³ïáõϤ auroral,e ³Û·³ß³Õ rosée f ³Û·³ëïÕ ï»°ë ²ñáõëÛ³Ï ³Û·»μ³ÝáõÃÛáõÝ ¥Ë³ÕáÕ³·ÇïáõÃÛáõݤ ampélologie f



³ÙáõëÝáõÃÛáõÝ mariage m; »ñç³ÝÇÏ ~



mariage heureux; ëÇñáí ~ mariage d'amour; ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý ~ mariage civil; ~ »Ï»Õ»óáõÙ mariage religieux; Ï»Õͪ ßÇÝÍáõ ~ mariage blanc (fictif); ѳßí»ÝÏ³ïª ß³Ñ³¹Çï³Ï³Ý ~ mariage de raison (d'intérêt); ˳éÁ ~ mariage mixte; »ñÏñáñ¹ ~ remariage m; ³ÙáõëÝáõÃÛ³Ý íÏ³Û³Ï³Ý acte m de mariage; ³ÙáõëÝáõÃÛ³Ý å³Ûٳݳ·Çñ contrat m de mariage; ³ÙáõëÝáõÃÛ³Ý Ñ³Ý¹»ë cérémonie f de mariage; ³ÙáõëÝáõÃÛ³Ý å³ï³ñ³· messe f de mariage; ³é³çÇݪ »ñÏñáñ¹ ~Çó ÍÝí³Í »ñ»Ë³ enfant n né,e d'un premier, d'un second mariage; ~Ý»ñÇ íÇ׳ϳ·ñáõÃÛáõÝ nuptialité f; ³ÙáõëÝáõÃÛ³Ý ï³ñÇùÇ ãѳë³Í ³ÝÓ impubère n; ~Á ã»ÕÛ³É Ñ³Ûï³ñ³ñ»Éª ÉáõÍ»É annuler (dissoudre) le mariage ³Ùáõñ 1. adj 1¤ solide ¥åÇݹ, ¹ÇÙ³óÏáõݤ, dur,e ¥åÇݹ, ϳñÍñ¤; ~ ϳéáõÛó construction f solide; ~ ëïí³ñ³ÃáõÕà carton m dur 2¤ ÷Ëμ. ferme, solide; ~ ù³ÛÉ»ñáí d'un pas ferme; ~ª ѳëï³ïáõÝ ·Çï»ÉÇùÝ»ñ connaissances f pl solides 2. adv solidement, fermement; Ù»ÏÇ Ó»éù»ñÁ ~ ϳå»É lier solidement les mains de qn; áñ¨¿ Çñ ~ å³Ñ»É Ó»éù»ñáõÙ tenir fermement un objet dans ses mains ³ÙáõñÇ célibataire adj/n; ~ ïÕ³Ù³ñ¹ célibataire m, garçon m ³ÙáõñÇáõÃÛáõÝ célibat m ³Ù÷á÷ 1. adj concis,e; succinct,e ¥Ñ³ÏÇñפ; ~ ß³ñ³¹ñ³Ýù résumé m 2. adv ~ Ï»ñåáí d'une manière concise (serrée), succinctement, en résumé; ݳ ~ ß³ñ³¹ñ»ó Çñ ÙÇïùÁ il a succinctement exposé son idée ³Ù÷á÷³·Çñ ¥ï»Õ»Ï³·Çñ¤ 1¤ communiqué m; bulletin m; ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ communiqué des opérations 2¤ ýÇÝ. tableau m; ¹ñ³Ù³Ï³Ýª ýÇݳÝë³Ï³Ý ·áñͳéÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ tableau des opérations financières ³Ù÷á÷»É 1¤ résumer vt, faire le résumé 42



³Û·»·áñÍ¥áõÑǤ 1¤ horticulteur,-trice n 2¤ jardinier,-ière n ¥å³ñïǽå³Ý,áõÑǤ 3¤ vigneron,ne n, viticulteur,-trice n ¥Ë³ÕáÕ³·áñÍ,áõÑǤ ³Û·»·áñÍ³Ï³Ý 1¤ horticole, d'horticulture 2¤ viticole, de vigneron ¥Ë³Õá-



³Û¹åÇëÇ tel,le ¥·á۳ϳÝÇó ³é³ç¤, pareil,le, semblable; ~ Ó¨áí de telle façon; ~ ųÙÇ° à une heure pareille! ¥³Û¹ù³Ý áõߤ; ³Û¹åÇëáí de cette



façon, de la sorte



³Û¹ï»Õ là, là-bas, y; Ùݳó»ù ~ restez



là, restez-y



³Û¹áõѳݹ»ñÓ quand même ³Û¹ù³Ý autant (que cela), tant (que cela), si; »ñμ»ù ~ ã»Ù í³½»É je n'ai



ÕÇ Ùß³ÏÙ³Ý ¨ ·ÇÝáõ ³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý Ù³ëÇݤ; ~ ˳Ýáõà jardinerie f ³Û·»·áñÍáõÃÛáõÝ 1¤ horticulture f 2¤ jardinage m ¥å³ñïǽå³ÝáõÃÛáõݤ 3¤ viticulture f ¥Ë³ÕáÕ³·áñÍáõÃÛáõݤ ³Û·»Ã³Õ enfouissement m de la vigne ³Û·»ÏÃ»É ¥³Û·»Ïáõà ³Ý»É¤ vendanger vt, faire de la vendange (les vendanges) ³Û·»Ïáõà ¥Ë³ÕáÕ³ù³Õ¤ vendanges f pl ³Û·»å³Ý¥áõÑǤ jardinier,-ière n; vigneron,ne n ¥Ë³ÕáÕÇ ³Û·áõ¤ ³Û·»å³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ³Û·»·áñÍáõÃÛáõÝ ³Û·»ëï³Ý 1¤ vigne f, vignoble m ¥Ë³ÕáÕǤ 2¤ verger m ¥Ùñ·³ëï³Ý¤ ³Û·»ï»ñ propriétaire n de vigne (de vignoble, de verger) ³Û·»ïáõÝÏ plantation f de vigne (de vignoble) ³Û·»ñ· aubade f ³Û·Ç 1¤ jardin m, verger m ¥Ùñ·³ïáõ¤; ѳÝñ³ÛÇÝ ~ª ½μáë³Û·Ç jardin public 2¤ vignoble m ¥Ë³ÕáÕǤ; μáõë³μ³Ý³Ï³Ý ~ jardin botanique, jardin des plantes; ϻݹ³Ý³μ³Ý³Ï³Ý ~ zoo m, jardin (parc m) zoologique, jardin d'acclimatation ³Û¹ 1. adj ce, cet, cette, ces; ~ å³ñ﻽Á ce jardin, ~ ³ß³Ï»ñïÁ cet élève, ~ ïáõÝÁ cette maison, ~ ³ß³Ï»ñïÝ»ñÁª ïÝ»ñÁ ces élèves, ces maisons 2. pron ce, ceci, cela; ~ DZÝã ¿ qu'estce que c'est? ~ á±õñ ·Ý³ó où donc est-il allé? ³Û¹»ñáõÏ Ï»Ý¹μ. ¥μ¨»é³ÛÇÝ ÍáíÇ ëáõ½³μ³¹¤ eider m ³Û¹ã³÷ tant, autant ³Û¹å»ë ¥³Û¹ Ó¨áí¤ ainsi, comme cela (ça), de la sorte, de cette façon; ݳ ǽáõñ ¿ ~ í³ñíáõÙ il a tort d'agir ainsi



jamais autant couru (je n'ai jamais couru autant que cela); ~ ·»Õ»óÇÏ si beau (belle) ³Û¹ûñÇÝ³Ï pareil,le, semblable ¥Ýٳݤ, tel,le ¥³Û¹åÇëǤ; ~ ë»ñ un pareil amour; ~ ï»ë³ñ³ÝÝ»ñ des scènes f pl semblables; ~ áñáßáõÙÝ ÁݹáõÝ»ÉÇ ã¿ une telle décision n'est pas acceptable ³ÛÅÙ à présent, actuellement ¥Ý»ñϳÛáõÙë¤, maintenant ¥ÑÇÙ³¤; en ce moment, à cet instant ¥³Ûë å³ÑÇݤ; ÙÇÝ㨠~ jusqu'à présent; ~í³ÝÇó dès maintenant ³ÛÅÙ»³Ï³Ý 1¤ actuel,le 2¤ moderne ¥Å³Ù³Ý³Ï³ÏÇó, Ýáñ³Ó¨¤; ÙÇßï ~ ëï»Õͳ·áñÍáõÃÛáõÝ œuvre f toujours actuelle 3¤ d'actualité ¥³ñ¹Ç³Ï³Ý¤; ~ª ³ñ¹Ç³Ï³Ý ûٳ un sujet d'actualité ³ÛÅÙ»³Ï³Ý³óÝ»É actualiser vt; moderniser vt ¥Å³Ù³Ý³Ï³ÏÇóª ³ñ¹Ç³Ï³Ý ¹³ñÓݻɤ; ~ ³ß˳ï³ÝùÇ Ù»Ãá¹Ý»ñÁ actualiser les méthodes de travail; ~ ¹³ë³í³Ý¹áõÙÁª ï»ËÝÇÏ³Ý moderniser l'enseignement, la technique ³ÛÅÙ»³Ï³Ý³óáõÙ 1¤ actualisation f; ѳÝñ³·Çï³ñ³ÝÇ ~ actualisation d'une encyclopédie 2¤ modernisation f ¥³ñ¹Ç³Ï³Ý³óáõÙ¤; ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛ³Ý ~ª ³ñ¹Ç³Ï³Ý³óáõÙ modernisation de l'industrie ³ÛÅÙ»³Ï³ÝáõÃÛáõÝ 1¤ actualité f ¥Ý»ñϳ Çñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝÁ¤; époque f actuelle ¥Ý»ñϳ ¹³ñ³ßñç³Ý¤ 2¤ modernité f ¥³ñ¹Ç³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, ³ñ¹Ç³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁ¤ ³ÛÅÙ»³óáõÙ ¥Ñ³ñÙ³ñ»óáõÙ Ý»ñϳÛÇë 43



Ýٳݤ 3¤ différent,e ¥ï³ñμ»ñ¤ 4¤ défiguré,e ¥³Ûɳݹ³Ïí³Í¤, altéré,e ¥³Õ³í³Õí³Í, ³Õ׳ïí³Í¤, perverti,e ¥³Ûɳë»ñí³Í¤ ³Ûɳϻñå»É 1¤ transfigurer vt, transformer vt ¥÷á˳ϻñå»É¤; métamorphoser vt ¥Ï»ñå³ñ³Ý³÷á˻ɤ 2¤ défigurer vt ¥³Ûɳݹ³Ï»É¤, altérer vt ¥³Õ³í³Õ»É¤, pervertir vt ¥³Ûɳë»ñ»É¤ ³Ûɳϻñåí»É 1¤ se transfigurer, être transfiguré,e, se transformer ¥÷á˳ϻñåí»É¤; se métamorphoser ¥Ï»ñå³ñ³Ý³÷áËí»É¤ 2¤ se défigurer, être défiguré,e ¥³Ûɳݹ³Ïí»É¤, s'altérer ¥³Õ³í³Õí»É¤, se pervertir ¥³Ûɳë»ñí»É¤ ³ÛɳϻñåáõÃÛáõÝ 1¤ transfiguration f; transformation f ¥÷á˳ϻñåáõÙ¤; øñÇëïáëÇ ~Á la Transfiguration du Christ 2¤ altération f ¥³Õ³í³ÕáõÙ¤; perversité f ¥³Ûɳë»ñáõÃÛáõݤ ³ÛɳÏñáÝ hétérodoxe adj/n, hérétique



½³ñ·³óáõÙÝ»ñÇݪ å³Ñ³ÝçÝ»ñÇݤ aggiornamento m, réactualisation f ³ÛÅÙÛ³Ý actuel,le; d'aujourd'hui ¥³Ûëûñí³¤; d'à présent ¥Ý»ñϳÛÇë¤; contemporain,e ¥Å³Ù³Ý³Ï³ÏÇó¤; moderne ¥³ñ¹Ç³Ï³Ý¤ ³ÛÅÙí³ÝÇó dès à présent, dès à ce moment ³ÛÉ autre ¥áõñÇߤ; différent,e ¥ï³ñμ»ñ¤; Ù»Ï ~ ³Ý·³Ù une autre fois; ¹³ ~ ѳñó ¿ c'est une autre question; ~ Ëáëùáí en d'autres termes; ~ Ï»ñå autrement, d'une manière différente; ~ Ï»ñå ³ë³Í autrement dit; ~ ݳ¨ mais encore ³Ûɳμ³Ý³Ï³Ý allégorique; ~ Ù»Ïݳμ³ÝáõÙ interprétation f allégorique ³Ûɳμ³Ý»É parler (écrire) allégoriquement; faire des allégories ³Ûɳμ³Ýáñ»Ý allégoriquement ³Ûɳμ³ÝáõÃÛáõÝ allégorie f ³Ûɳμ»ñáõÃÛáõÝ ï»°ë ³Ûɳμ³ÝáõÃÛáõÝ ³ÛɳμáõÅ³Ï³Ý μÅßÏ. allopathique ³ÛɳμáõÅáõÃÛáõÝ μÅßÏ. allopathie f ³ÛɳμáõÛÅ μÅßÏ. allopathe n ³Ûɳ·áõÛÝ de couleur différente ³Ûɳ¹³í¥³Ý¤ hétérodoxe adj/n; hérétique adj/n ³Ûɳ¹³í³ÝáõÃÛáõÝ hétérodoxie f; hérésie f ³Ûɳ½³Ý divers,e, varié,e, différent,e; hétéroclite ¥Ë³Ûï³μÕ»ï¤ ³Ûɳ½³Ýáñ»Ý diversement, différemment ³Ûɳ½³ÝáõÃÛáõÝ diversité f, variété f ³Ûɳ½·³ÛÇÝ hétéronational,e ³Ûɳ½·Ç étranger,-ère adj/n ³Ûɳɻ½áõ 1¤ de langue étrangère 2¤ allophone adj/n ¥³ÛɳËáë¤ ³ÛɳËáÑ(³Ï³Ý) dissident,e adj/n ³ÛɳËáÑáõÃÛáõÝ dissidence f ³ÛɳËáë ¥³Ûɳɻ½áõ¤ allophone adj/n ³ÛɳÍÇÝ Ù³ñ¹μ., »ñÏñμ. allogène ³ÛɳϳñÍÇù d'un avis différent, d’opinion différente ³Ûɳϻñå¥í³Í¤ 1¤ transfiguré,e, transformé,e ¥÷á˳ϻñåí³Í¤; métamorphosé,e ¥Ï»ñå³ñ³Ý³÷áËí³Í¤ 2¤ dissemblable ¥ãÝÙ³ÝíáÕ, áã



adj/n



³ÛɳÏñáÝáõÃÛáõÝ hétérodoxie f, hérésie f ³Ûɳѳí³ï ï»°ë ³Ûɳ¹³í¥³Ý¤ ³Ûɳѳí³ïáõÃÛáõÝ ï»°ë ³Ûɳ¹³í³ÝáõÃÛáõÝ ³ÛɳӳÛÝ ¥³ÝÝ»ñ¹³ßÝ³Ï Ó³ÛÝ áõÝ»óáÕª ³ñÓ³ÏáÕ¤ discordant,e ³ÛɳӨ 1¤ varié,e ¥ï³ñ³ï»ë³Ï, ï³ñμ»ñ¤ 2¤ diversiforme, hétéromorphe ¥ï³ñ³Ó¨¤ ³ÛɳӨ»É 1¤ modifier vt ¥Ó¨³÷á˻ɤ, changer vt ¥÷á˻ɤ 2¤ varier vt, diversifier vt ¥ï³ñ³ï»ë³Ï»É, ÷á÷á˳ϻɤ ³ÛɳӨí»É 1¤ se modifier 2¤ varier vi, se diversifier ¥ï³ñ³ï»ë³Ïí»É, ÷á÷á˳Ïí»É¤ ³Ûɳճݹ dissident,e adj/n, sectaire n/adj



³ÛɳٻñÅ 1¤ allophobe adj/n, xénophobe adj/n ¥ûï³ñ³Ù»ñŤ 2¤ intolérant,e ¥ãѳݹáõñÅáÕ¤ 3¤ sectaire n/adj ¥³Õ³Ý¹³íáñ¤ 4¤ fanatique ¥ÙáÉ»é³Ý¹¤ ³ÛɳٻñÅáõÃÛáõÝ 1¤ allophobie f; xénophobie f ¥ûï³ñ³Ù»ñÅáõÃÛáõݤ 2¤ 44



intolérance f ¥³ÝѳݹáõñÅáճϳÝáõÃÛáõݤ 3¤ sectarisme m ¥³Õ³Ý¹³íáñáõÃÛáõݤ 4¤ fanatisme m ¥ÙáÉ»é³Ý¹áõÃÛáõݤ ³ÛɳÛÉ»É 1¤ émouvoir vt, émotionner vt ¥Ñáõ½»É¤ 2¤ agiter vt ¥Ëéáí»É¤, troubler vt ¥íñ¹áí»É¤ 3¤ altérer vt ¥³Õ³í³Õ»É¤, dénaturer vt ¥³Ûɳϻñå»É, ³Ûɳ÷á˻ɤ ³ÛɳÛÉí³ÍáõÃÛáõÝ ï»°ë ³ÛɳÛÉáõÃÛáõÝ ³ÛɳÛÉí»É 1¤ s'émouvoir ¥Ñáõ½í»É¤ 2¤ se troubler ¥ß÷áÃí»É, Ëéáíí»É, íñ¹áíí»É¤ 3¤ s'altérer ¥³Õ³í³Õí»É¤, se dénaturer ¥³Ûɳϻñåí»É, ³Ûɳ÷áËí»É¤ ³ÛɳÛÉáõÃÛáõÝ 1¤ émotion f ¥Ñáõ½ÙáõÝù¤ 2¤ trouble m ¥ß÷áÃÙáõÝù, ß÷áÃí³ÍáõÃÛáõݤ 3¤ altération f ¥³ÛɳÛÉáõÙ, ³Õ³í³ÕáõÙ¤ ³Ûɳݹ³Ï 1¤ difforme ¥ïÓ¨ª ýǽÇÏ³Ï³Ý ³éáõÙáí¤ 2¤ laid,e ¥ï·»Õ¤, hideux,-euse ¥³Ý×áéÝǤ, rebutant,e ¥í³ÝáÕ¤ 3¤ monstrueux,-euse ¥Ññ»ß³ÛÇݤ 4¤ ÷Ëμ. vilain,e ¥·³ñß»ÉÇ, ÝáÕϳÉǤ, révoltant,e ¥íñ¹áí»óáõóÇ㤠laidement ¥ï·»Õ ³Ûɳݹ³Ï³μ³ñ Ó¨áí¤, horriblement ¥ë³ñë³÷»ÉÇáñ»Ý, ëáëϳÉÇáñ»Ý¤; d'une manière révoltante ¥íñ¹áí»óáõóÇã Ï»ñåáí¤ ³Ûɳݹ³Ï»É 1¤ défigurer vt, dénaturer vt 2¤ altérer vt ¥³Õ³í³Õ»É¤ 3¤ dégénérer vt ¥³Ûɳë»ñ»É¤ ³Ûɳݹ³ÏáõÃÛáõÝ 1¤ laideur f ¥ï·»ÕáõÃÛáõݤ, difformité f ¥ïÓ¨áõÃÛáõݤ 2¤ dégénération f ¥³Ûɳë»ñáõÃÛáõݤ 3¤ monstruosité f ¥Ññ»ß³íáñáõÃÛáõݤ ³Ûɳݹ³ÏáõÙ 1¤ défiguration f; enlaidissement m ¥ï·»Õ³óáõÙ¤ 2¤ déformation f ¥ïÓ¨³óáõÙ¤ 3¤ mutilation f ¥Ë»ÕáõÙ¤ ³ÛɳÝáõÝ ¥ï³ñ³Ýáõݤ É»½íμ. hétéronyme; ~ μ³é»ñ termes m pl hétéronymes ³ÛɳÝáõÝáõÃÛáõÝ ¥ï³ñ³ÝáõÝáõÃÛáõݤ É»½íμ. hétéronymie f ³Ûɳß˳ñÑÇÏ ¥ï³ñ³ß˳ñÑÇÏ, ï³ñ»ñÏñÛ³¤ exotique ³Ûɳå³ßï ï»°ë ûï³ñ³ÙáÉ ³Ûɳå³ßïáõÃÛáõÝ ï»°ë ûï³ñ³ÙáÉáõ-



³Ûɳå»ë 1¤ autrement, sinon ¥Ã» ã¿, »Ã» áã, ѳϳé³Ï ¹»åùáõÙ¤ 2¤ autrement, différemment ¥³ÛÉ Ï»ñå, ³ÛÉ Ó¨áí¤ ³Ûɳë»é 1¤ hétérogène ¥ï³ñ³ë»é¤ 2¤ de sexes m pl différents ¥ï³ñμ»ñ ë»é»ñÇ å³ïϳÝáÕ¤ ³Ûɳë»éáõÃÛáõÝ 1¤ hétérogénéité f ¥ï³ñ³ë»éáõÃÛáõݤ 2¤ appartenance f à des sexes différents ¥ï³ñμ»ñ ë»é»ñÇ å³ïϳݻÉÁ¤ ³Ûɳë»ñ ¥áõñÇßÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ Ñá·³óáÕ¤



altruiste adj/n



³Ûɳë»ñ»É 1¤ Ï»Ýëμ. dégénérer vt, faire dégénérer, dénaturer vt 2¤ ÷Ëμ.



corrompre vt, pervertir vt, dépraver débaucher vt ¥μ³ñáÛ³å»ë¤ ³Ûɳë»ñí³Í 1¤ Ï»Ýëμ. dégénéré,e 2¤ ÷Ëμ. corrompu,e, perverti,e, dépravé,e; pervers,e adj/n ¥³ÝÓ¤ ³Ûɳë»ñí³ÍáõÃÛáõÝ 1¤ Ï»Ýëμ. dégénérescence f 2¤ ÷Ëμ. perversité f, corruption f; décadence f, dégradation f, déclin m ³Ûɳë»ñí»É 1¤ Ï»Ýëμ. dégénérer vi, s'abâtardir 2¤ ÷Ëμ. se corrompre, se pervertir, se dépraver ¥μ³ñáÛ³å»ë¤ vt,



³Ûɳë»ñáõÃÛáõÝ, ³Ûɳë»ñáõÙ 1¤ Ï»Ýëμ. dégénérescence f 2¤ ÷Ëμ. perversité f,



perversion f, corruption f, dépravation f; décadence f, dégradation f ¥³ÝÏáõÙ, í³ïóñ³óáõÙ¤ ³ÛɳëÇñ³Ï³Ý altruiste; ~ ½·³óÙáõÝùÝ»ñ sentiments m pl altruistes ³ÛɳëÇñáõÃÛáõÝ altruisme m ¥áõñÇßÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ ³Ý߳ѳËݹñ³μ³ñ Ñá·³ÉÁ¤ ³Ûɳï»ë³Ï 1¤ hétérogène ¥ï³ñ³ë»é, ï³ñ³Ï³½Ù, ³Ûɳï³ññ¤ 2¤ varié,e ¥ï³ñ³ï»ë³Ï, ³Ûɨ³Ûɤ ³Ûɳï»ë³ÏáõÃÛáõÝ 1¤ hétérogénéité f ¥ï³ñ³ë»éáõÃÛáõÝ, ³Ýѳٳë»éáõÃÛáõÝ, ³Ûɳï³ññáõÃÛáõݤ 2¤ variation f ¥ï³ñ³ï»ë³ÏáõÃÛáõÝ, ½³Ý³½³ÝáõÃÛáõݤ ³ÛɳïÛ³ó xénophobe adj/n ³ÛɳïÛ³óáõÃÛáõÝ xénophobie f ³Ûɳ÷áË 1¤ transformé,e, modifié,e 2¤ altéré,e ¥³Õ³í³Õí³Í, ³Õ׳ï-



ÃÛáõÝ 45



í³Í¤, défiguré,e ¥³Ûɳݹ³Ïí³Í¤ ³Ûɳ÷áË»É 1¤ transformer vt, modifier vt ¥÷á÷á˻ɤ 2¤ diversifier vt ¥å»ëåÇë»É¤, changer vt ¥÷á˻ɤ 3¤ altérer vt ¥³Õ³í³Õ»É, ³Õ׳ï»É¤, défigurer vt ¥³Ûɳݹ³Ï»É¤ 4¤ déguiser vt ¥Íåï»É¤, travestir vt ¥½·»ëï³÷á˻ɤ ³Ûɳ÷áËí»É 1¤ se transformer 2¤ changer vi ¥÷áËí»É¤ 3¤ s'altérer ¥³Õ³í³Õí»É, ³Õ׳ïí»É¤ 4¤ se déguiser ¥Íåïí»É¤, se travestir ¥½·»ëï³÷áËí»É¤ ³Ûɳ÷áËáõÃÛáõÝ 1¤ transformation f 2¤ changement m ¥÷á÷áËáõÃÛáõݤ 3¤ altération f ¥³Õ³í³ÕáõÙ, ³Õ׳ïáõÙ¤ 4¤ déguisement m ¥ÍåïáõÙ¤, travestissement m ¥½·»ëï³÷áËáõÃÛáõݤ 5¤ mutation f ¥ÃéÇãù³Ó¨ ÷á÷áËáõÃÛáõݤ ³Ûɨ mais encore; áã ÙdzÛÝ…, ~ … non



³ÛÍ chèvre f, bique f ¥¿· ³Ûͤ; bouc m ¥³ñáõ ~, Ýá˳½¤; ~Ç Ó³·ª ÷áùñ ~ª



áõɪ áõÉÇÏ chevreau m, chevrette f,



ËëÏó. biquet m; ~Ç Ùáñáõùª ³ÛÍÙá-



ñáõù barbe f (barbiche f) de chèvre; ~Á ÙÏÏáõÙ ¥Ù³ÛáõÙ¤ ¿ la chèvre chevrote (bèle); ~Ç å³ÝÇñ fromage m de chèvre ³ÛͳӳÛÝ ¥ïѳת ×Õ×Õ³Ý Ó³Ûݤ voix f chevrotante ³Ûͳٳ½ poil m de chèvre ³Ûͳٳñ¹ ¹Çó. satyre m ³ÛͳÙáñåǤ ¥³ÛÍÇ ÙáñÃǤ peau f de chèvre, chevreau m ³Ûͳï»ñ¨ ¥³ÛÍï»ñ¨¤ μëμ. chèvrefeuille m ³Ûͳñ³Í chevrier,-ière n ³ÛÍ»Õç»ñáõ ï»°ë ³ÛÍù³Õ ³ÛÍ»ÕçÛáõñ ¹Çó. capricorne m; ³ëïÕ·. Capricorne m ¥Ï»Ý¹³Ý³Ï»ñåÇ ï³ëÝ»ñáñ¹ Ýß³ÝÁ¤; ~Ç ²ñ¨³¹³ñÓ tropique m du Capricorne ³ÛÍ»ÙÝÇÏ Ï»Ý¹μ. chevrette f ³ÛÍ»ÝÇ ¥³ÛÍÇ ÙáñÃǤ chevreau m ³ÛÍÇÏ chevrette f, biquette f ³ÛÍÙáñáõù barbe f de chèvre, barbiche f de chèvre ³ÛÍ۳٠ϻݹμ. chevreuil m, chevrette f; chamois m ¥ù³ñ³Ûͤ ³ÛÍï»ñ¨ ï»°ë ³Ûͳï»ñ¨ ³ÛÍáõÕï ϻݹμ. lama m ³ÛÍù³Õ ¥³ÛÍ»Õç»ñáõ¤ antilope f; bouquetin m ³ÛÏÇ¹á ¥×³åáÝ³Ï³Ý Ù³ñ½³ñí»ëï¤ aïkido m ³ÛÝ -là, autre, à, le (la, les), dès, depuis, cela; ³Ûë Ù»ÏÁ…, ~ Ù»ÏÁ celui-ci…, celui-là; ³Ûë Ù»ÏÁ ³ß˳ï³ë»ñ ¿, ~ Ù»ÏÁª ÍáõÛÉ celui-ci est laborieux, celui-là est paresseux; Ù»Ýù ï»ë»É »Ýù ¨° ³Ûë, ¨° ~ nous avons vu ceci et cela; ~ ³Ý·³Ù l'autre fois; ~ ûñí³ÝÇó depuis lors, dès lors; ~ ³ëïÇ׳Ý, áñ à tel point que…; ~ óݷ³ñ³ÝÝ»ñÁ, áñ… les musées que…; ~ ³ß˳ñÑÁ l'autre monde; ³Ûë ¨ ~ ³ß˳ñÑáõÙ en ce monde et dans l'autre; ~ ¿É et cela; ~ Å³Ù³Ý³Ï alors; ~ ųٳݳÏ, »ñμ



seulement …, mais (aussi) …



³Ûɨ³ÛÉ divers,e, varié,e; ~ μ³Ý»ñ



diverses choses f pl



³Ûɨ³ÛÉáõÃÛáõÝ ³é³Ýó ³Ûɨ³ÛÉáõÃÛ³Ý



sans préambule, sans objection, sans murmure ³Ûɨ³ÛÉù autres m pl, divers m pl ¥óáõó³ÏǪ Ãí³ñÏٳݪ ѳÝñ³·áõÙ³ñÇ Ù»ç¤ ³Ûɨë plus; »ë Ýñ³Ý ~ ã»Ù ï»ëÝÇ je ne le (la) verrai plus; ~ ã»Ù áõ½áõÙ je ne veux plus ³ÛÉ»ñÏñ³óÇ étranger,-ère n/adj ³ÛÉÁÝïñ³Ýù alternative f; ~ ãï»ëÝ»É ne pas voir d'alternative ³ÛÉÁÝïñ³Ýù³ÛÇÝ alternatif,-ive; áã ~ª ³ÛÉÁÝïñ³Ýù ãáõÝ»óáÕª ³é³Ýó ³ÛÉÁÝïñ³ÝùÇ sans alternative (possible); áã ~ ÁÝïñáõÃÛáõÝÝ»ñ élections f pl à candidat unique ³ÛÉÇÙ³ëï ayant un autre sens; figuré,e, métaphorique ¥÷á˳μ»ñ³Ï³Ý¤ ³ÛÉÙáÉáñ³Ï³ÛÇÝ extraterrestre adj/n ³ÛÉáù d'autres; ¨ ~ et d'autres (encore) ³ÛÉáõñ ailleurs, autre part ³ÛÉáõñ»ùáõÃÛáõÝ ¥³ÉÇμǤ Çñ³íμ. alibi m; ~ íϳ۳Ïáã»É fournir (invoquer) un alibi 46



alors que ◊ áã ³Ûë, áã ~ ni chair ni poisson ³ÛÝų٠alors; ~, »ñμ alors que ³ÛÝÇÝã alors que; tandis que ¥ÙÇÝã¹»é¤ ³ÛÝã³÷ tant, autant, si, tellement; à tel point ¥³ÛÝ ³ëïÇ׳ݤ ³ÛÝå»ë ³Ûëå»ë û ~ de façon ou d'autre, toujours est-il que, quoi qu'il en soit ¥ÇÝã ¿É áñ ÉÇÝǤ; μ³Ûó ¨ ~ pourtant, malgré cela ¥ãÝ³Û³Í ¹ñ³Ý¤; Ñ»Ýó ~ª å³ñ½³å»ë tout simplement; ~ 㿱 n'est-ce pas?; ~ áñ de façon que; Ýñ³Ýù ~ ³ñ»óÇÝ, áñ… ils ont fait de sorte que… ³ÛÝåÇëÇ tel,le; ~ Ó¨áí, áñ… d'une telle manière que… ³ÛÝï»Õ là, là-bas; y; »ë ~ »Ù ÍÝí»É je suis né là-bas; ~ ÙÇßï É³í »Õ³Ý³Ï ¿ il y fait toujours beau; Ù»ñà ³Ûëï»Õ, Ù»ñà ~ tantôt ici, tantôt là ³ÛÝï»ÕÇó de là; en; ~ ·Ý³ó ö³ñǽ de là il est allé à Paris; ݳ ~ í»ñ³¹³ñÓ³í »ñ»ÏáÛ³Ý il en est revenu le soir ³ÛÝáõ³Ù»Ý³ÛÝÇí toutefois; tout de même ¥ë³Ï³ÛÝ, μ³Ûó ¨ ³ÛÝå»ë¤; quand même ¥³Û¹áõѳݹ»ñÓ¤; pour autant ¥ãÝ³Û³Í ¹ñ³Ý¤; néanmoins ¥¹ñ³Ýáí ѳݹ»ñÓ¤ ³ÛÝáõѳݹ»ñÓ tout de même, toutefois; quand même ¥ãÝ³Û³Í ¹ñ³Ý¤ ³ÛÝáõÑ»ï¨ ensuite, puis ¥³å³¤, après ¥Ñ»ïᤠ³ÛÝù³Ý si ¥³Í³Ï³ÝÇ Ñ»ï¤; tant, autant; tellement ¥μ³ÛÇ Ñ»ï¤; ݳ ~ ˻ɳóÇ ¿ il est si intelligent; »ë ~ μ³Ý áõݻ٠³Ý»Éáõ j'ai tant à faire; ݳ ï³ÝçíáõÙ ¿ ~, áñù³Ý ¹áõù il souffre autant que vous; ݳ ~ ¿ ÷áËí»É elle a tellement changé ◊ áñù³Ý Ù³ñ¹, ~ ϳñÍÇù autant d'hommes, autant d'avis ³Ûá oui; si ¥ÅËï³Ï³Ý ѳñóÇÝ ¹ñ³Ï³Ý å³ï³ëË³Ý ï³Éáõ ѳٳñ¤ ²Û¹ óáõó³Ñ³Ý¹»ëÁ ã»±ù ³Ûó»É»É: ²Ûá ¥³Ûó»É»É »Ù¤: - N'avez-vous pas visité cette exposition? - Si. ³Ûå³Ý»É ï»°ë ͳÕñ»É, Ñ»·Ý»É, å³Ë³-



³Ûå³ÝáõÙ ï»°ë ͳÕñ, Ñ»·Ý³Ýù, ݳ˳ïÇÝù ³Ûë 1. adj ce, cet ¥Ó³Ûݳíáñáí ϳÙ



ѳÙñ h-áí ëÏëíáÕ ³ñ³Ï³Ý ë»éÇ ·á۳ϳÝÝ»ñÇó ³é³ç¤, cette, ces; ~ ³ß˳ñÑÁ ce monde; ~ μݳϳñ³ÝÁ cet appartement; ~ Ù³ñ¹Á cet homme; ~ ûñÇáñ¹Á cette jeune fille (cette demoiselle); ~ óݷ³ñ³ÝÝ»ñÁ ces musées 2. pron ceci, cela; ËëÏó. ça; ~ áõ ³ÛÝ ceci et cela; ~ áõ ³ÛÝï»Õ ça et là ³Ûë³Ñ³ñ ï»°ë ¹Çí³Ñ³ñ ³Ûë³Ñ³ñáõÃÛáõÝ ï»°ë ¹Çí³Ñ³ñáõÃÛáõÝ ³ÛëÇÝã tel,le; un(e) tel(le), ~ ųÙÇÝ à telle heure ³ÛëÇÝùÝ c'est-à-dire; à savoir ¥³ÛÝ ¿¤ ³Ûëã³÷ tant, autant ³Ûëå»ë ainsi, comme cela, de cette façon; ~ û ³ÛÝå»ë de façon ou d'autre, d'une manière ou d'une autre; en tout cas ¥Ñ³Ù»Ý³ÛÝ ¹»åë¤ ³ÛëåÇëÇ tel,le; pareil,le, semblable ¥Ýٳݤ; ~ ÙÇ Ù³ñ¹… un tel homme… ³ÛëåÇëáí ainsi; donc ¥áõñ»Ùݤ; de la sorte ¥³Ûë Ï»ñå¤ ³Ûëï»Õ ici; ~áí, Ëݹñ»Ù par ici (par là), s'il vous plaît ³Ûëï»Õ³óÇ ¥ï»Õ³óǤ du pays; natif,ive du pays ¥μÝÇϤ; ݳ ~ ¿ il est du pays ³Ûëï»ÕÇó d'ici ³Ûëáõ³ÛÝï»Õ ça et là; par-ci par-là, par endroits ¥ï»Õ-ï»Õ¤ ³Ûëáõѳݹ»ñÓ néanmoins ¥ëñ³Ýáí ѳݹ»ñÓ¤ ³Ûëáõѻ泌¤ désormais, dorénavant; d'ores et déjà ¥ÑÝó.¤ ³Ûëù³Ý tant, autant (que ceci), si; ~ ³ÕÙáõÏ tant de bruit; »ñμ»ù ~ ã»Ù Ï»ñ»É je n'ai jamais mangé autant; ~ ·»Õ»óÇÏ si beau ³Ûëûñ aujourd'hui; ~ »ñ»ÏáÛ³Ý, ³Ûë »ñ»Ïá ce soir; ~ ·Çß»ñÁª ³Ûë ·Çß»ñ cette nuit; ~ DZÝã ûñ ¿ quel jour sommesnous?; ~ ¨»Ã aujourd'hui même; ÙÇÝ㨠~ jusqu'aujourd'hui; ~í³ d'aujourd'hui; ~í³ÝÇó dès aujourd'hui



ñ³Ï»É, ݳ˳ï»É 47



³Ûëûñ»³Ï³Ý d'aujourd'hui, de nos jours; d'actualité ¥³ñ¹Ç³Ï³Ý, ³ÛÅÙ»³Ï³Ý¤ ³ÛëûñÇÝ³Ï tel,le ³Ûï joue f; ·áõÝ³ïª í³ñ¹³·áõÛÝ ~»ñ joues pâles, roses; ÷áë ÁÝÏ³Í ~»ñ joues creuses; ϳËí³Í ~»ñ joues pendantes; ѳÙμáõñ»É »ñÏáõ ~»ñÁ embrasser sur les deux joues; ~»ñÝ áõé»óÝ»É gonfler ses joues; å³ñ»É ~ ~Ç ïí³Í danser joue contre joue;



brûler les papiers; Ó»éùÝ ~ se brûler la main 2¤ enflammer vt ¥μáó³í³é»É¤ 3¤ incinérer vt ¥³ÕμÝ ~, ݳ¨ª ¹Ç³Ïǽ»É¤ 4¤ embraser vt ¥ÑñÏǽ»É¤ ³ÛñÇ veuf m ¥ïÕ³Ù³ñ¹¤; veuve f ¥ÏÇݤ ³ÛñÇ³Ý³É devenir veuf (veuve) ³ÛñdzóÝ»É rendre vt veuf (veuve) ³ÛñÇßË³Ý³Ï³Ý ¥³ÛñÇß˳ÝáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó¤ machiste n/adj ³ÛñÇß˳ÝáõÃÛáõÝ ¥ÏÝáç ѳٻٳïáõÃÛ³Ùμ ïÕ³Ù³ñ¹áõ ³é³çÝáõÃÛáõݤ machisme m ³ÛñÇáõÃÛáõÝ veuvage m ³ÛñáÕ brûlant,e; ardent,e, cuisant,e ¥ÏǽÇã¤; ~ª ÏǽÇã ³ñ¨ soleil m ardent ³Ûñí³Í ¥Ë³ÝÓí³Í¤ brûlé,e; ~Ç Ñáï ¿ ·³ÉÇë, ˳ÝÓ³Ñáï ¿ ·³ÉÇë ça sent le brûlé ³Ûñí³Íù brûlure f ³Ûñí»É 1¤ brûler vi, se brûler, être brûlé,e; ïáõÝÁ ³ÛñíáõÙ ¿ la maison brûle; »éÙ³Ý çñÇó ~ se brûler avec de l'eau bouillante 2¤ s'enflammer ¥μáó³í³éí»É¤ 3¤ sauter vi ¥~áí ÷ã³Ý³Éª ß³ñùÇó ¹áõñë ·³É¤; être grillé,e ¥¿É»Ïïñ³Ï³Ý ɳÙåÇ Ù³ëÇݤ; ³å³ÑáíÇãÝ»ñÁ ~ »Ý les plombs ont sauté; ɳÙåÁ ~ ¿ l'ampoule est grillée ³ÛñáõÓÇ ¥Ñ»Í»É³½áñ¤ cavalerie f ³ÛñáõÙ ¥ÏǽáõÙ¤ 1¤ ï»Ë. combustion f; Ý»ñùÇÝ ³ÛñÙ³Ý ß³ñÅÇã moteur m à combustion interne 2¤ μÅßÏ. cautérisation f ¥í»ñùÇ, Ýß³·»ÕÓ»ñǤ 3¤ incinération f ¥ÙáËñ³óáõÙ, ³Ûñ»Éáí ÙáËÇñ ¹³ñÓÝ»ÉÁ, ³Õμ³ÛñáõÙ, ݳ¨ª ¹Ç³ÏǽáõÙ¤; crémation f ¥ÙdzÛÝ ¹Ç³ÏÇ½Ù³Ý ¹»åùáõÙ¤ ³Ûñáõóù ¥³Ûñáó¤ μÅßÏ. pyrosis m ³Ûñáõù 1¤ brûlé m ¥Ë³ÝÓí³Íù¤; ~Ç Ñáï ¿ ·³ÉÇë ça sent le brûlé 2¤ calamie f ¥ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý Ùñáõñ¤ ³Ûñáõù³å³ïí»É ¥Ùñ³Ï³É»É¤ se calaminer ³Ûó visite f; ~Ç ·Ý³É faire une visite, rendre visite à qn, être en visite chez qn; ~Ç Ýå³ï³ÏÁ l'objet (le but) d'une visite; ù³Õ³ù³í³ñ³Ï³Ý ~ visite de politesse; ~Ç Å³Ù»ñ



ÏñáÝ. ÙÛáõë ~Á ¹»Ù ï³É présenter (tendre) l'autre joue ³Ûï³Ùáñáõë, ³Ûï³Ùáñáõù favoris m pl ³Ûï³ßå³ñ fard m à joues, blush m ³Ûï³÷áëÇÏ fossette f ³ÛïáëÏñ ϽÙËë. pommette f, os m de la pommette ³Ûïáõéáõóù μÅßÏ. fluxion f ³Ûïáõó μÅßÏ. enflure f, tumeur f; ·Çï. œdème m ³Ûïáõó³ÛÇÝ μÅßÏ. œdémateux,-euse ³Ûïáõóí³Í ¥áõé³Í¤ enflé,e ³Ûïáõóí³ÍáõÃÛáõÝ enflure f, boursouflure f, gonflement m; ·Çï. œdème m ³Ûïáõóí»É s'enfler, se gonfler ³Ûñ1 homme m ¥ïÕ³Ù³ñ¹¤; mari m, époux m ¥³ÙáõëÇݤ; ~ áõ ÏÇÝ mari et femme; å»ï³Ï³Ý ~»ñ hommes m pl d'État ³Ûñ2 ¥ù³ñ³Ûñ, ù³ñ³ÝÓ³í¤ caverne f, grotte f, antre m ³Ûñ³μ³ñ 1¤ courageusement, vaillament ¥ù³ç³μ³ñ¤ 2¤ en homme, comme un homme ¥ïÕ³Ù³ñ¹áõ å»ë¤ ³Ûñ³Ï³Ý 1¤ d'homme ¥ïÕ³Ù³ñ¹Ï³ÛÇݤ, propre à l'homme ¥ïÕ³Ù³ñ¹áõÝ Ñ³ïáõϤ 2¤ viril,e ¥³éݳϳݤ ³Ûñ³ÏÇÝ ¥³Ûñ³ÝÙ³Ý ÏÇݤ μÅßÏ. androgyne adj/n, hermaphrodite adj/m ³Ûñ³ë»é³μ³ÝáõÃÛáõÝ andrologie f ³Ûñ³ïÛ³ó ¥ïÕ³Ù³ñ¹³ïÛ³ó¤ misandre adj/n ³Ûñ³ïÛ³óáõÃÛáõÝ ¥ïÕ³Ù³ñ¹³ïÛ³óáõÃÛáõÝ, ïÕ³Ù³ñ¹áõÝ ãëÇñ»ÉÁ¤ misandrie f ³Ûñ»É 1¤ brûler vt ¥í³é»É¤; se brûler ¥Ó»éùÁ, Ù³ïÁ ¨ ³ÛÉݤ; ÃÕûñÝ ~



48



í³ñù³·ÇÍ conduite f malhonnête 2¤ ignoble, déloyal,e ¥³Ý³ñ·¤; ~ª ˳ñ¹³Ë ·áñÍ ¿ les dés sont pipés (¹³ñÓí.) ³Ý³½Ýí³μ³ñ ¥³Ý³½Ýíáñ»Ý¤ malhonnêtement ³Ý³½ÝíáõÃÛáõÝ malhonnêteté f; mauvaise foi f ¥³Ýμ³ñ»ËÕ×áõÃÛáõݤ ³Ý³ÉÇ fade, insipide ¥³Ýѳ٪ Ï»ñ³ÏáõñÇ Ù³ëÇݤ; non salé,e ¥³ÕÇó ½áõñÏ, ³Ý³Õ¤ ³Ý³Éǽ ï»°ë í»ñÉáõÍáõÃÛáõÝ, ï³ññ³Éáõ-



¥ÑÇí³Ý¹³ÝáóáõÙ, μ³ÝïáõÙ ¨ ³ÛÉáõñ¤ heures f pl des visites ³Ûó³·ÇÝ ï»°ë ³Ûó³í׳ñ ³Ûó³·Çñ ¥íǽ³¤ visa m ³Ûó³·ñ³ÛÇÝ ¥íǽ³ÛÇݤ de visa ³Ûó³Ññ³í»ñ ï»°ë ³Ûó³·Çñ ³Ûó³í׳ñ ¥μÅßÏǤ prix m de visite, honoraires m pl; μÅßÏÇ ~Á ï³É payer les honoraires du médecin ³Ûó»É»É visiter vt ¥Ã³Ý·³ñ³Ý, ù³Õ³ù ¨ ³ÛÉݤ; ~ Ù»ÏÇÝ rendre visite à qn, aller voir qn ¥ÁÝÏ»ñáçÁ, ÍÝáÕÝ»ñÇÝ ¨ ³ÛÉݤ, visiter vt ¥ÙdzÛÝ μÅßÏǪ ÑÇí³Ý¹ÇÝ ~áõ ¹»åùáõÙ¤ ³Ûó»Éáõ 1¤ visiteur,-euse n 2¤ client,e n ¥Ñ³×³Ëáñ¹¤ 3¤ consommateur,trice n ¥Ñ³×³Ëáñ¹ª ëñ׳ñ³ÝÇ, ׳߳ëñ³ÑÇ ¨ ³ÛÉݤ; Ùßï³Ï³Ý ~ habitué,e n ¥ëñ׳ñ³ÝÇ, ׳߳ñ³ÝÇ ¨ ³ÛÉݤ; Ó³ÝÓñ³óÝáÕ ~ª ѳ׳Ëáñ¹ gêneur,-euse n ³Ûó»ÉáõÃÛáõÝ 1¤ visite f; ~ óáõó³Ñ³Ý¹»ëª óáõó³Ñ³Ý¹»ë ³Ûó»É»ÉÁ visite d'un musée 2¤ ï»°ë ³Ûó ³Ûó»Ù³ïÛ³Ý livre m (registre m) des visiteurs ³Ûó»ïáÙë, ³Ûó»ù³ñï carte f (de visite) ³Ý³· étain m ³Ý³·³·áñÍ étameur m ³Ý³·³½ûÍ ï»°ë ³Ý³·³å³ï ³Ý³·³½ûÍ»É ï»°ë ³Ý³·³å³ï»É ³Ý³·³ÃÇÃ»Õ feuille f d'étain, étain m en feuille ³Ý³·³å³ï ¥³Ý³·³½ûͤ étamé,e ³Ý³·³å³ï»É ¥³Ý³·³½ûͻɤ étamer



ÍáõÃÛáõÝ ³Ý³ÉÇáõÃÛáõÝ 1¤ fadeur f, insipidité f ¥³ÝѳÙáõÃÛáõݪ Ï»ñ³ÏáõñÇ, áõï»ÉÇùǤ 2¤ manque m de sel ¥³Õ³½áõñÏ ÉÇÝ»ÉÁ¤ ³Ý³Éá· ï»°ë ÝÙ³Ý³Ï ³Ý³Éá·Ç³ ï»°ë ѳٳμ³ÝáõÃÛáõÝ ³Ý³ËáñÅ¥»ÉǤ désagréable ¥ïѳפ, déplaisant,e ¥³Ý¹áõñ¤, dégoûtant,e ¥Ëáñß»ÉǤ ³Ý³ËáñųÏáõÃÛáõÝ ¥³ËáñÅ³Ï ãáõݻݳÉÁ¤ inappétence f, défaut m d'ap-



pétit; μÅßÏ. anorexie f



³Ý³ËáñÅáõÃÛáõÝ 1¤ désagrément m, déplaisir m ¥ïѳ×áõÃÛáõݤ 2¤ contrariété f, ËëÏó. embêtement m ¥³ñ·»Éù, ˳÷³ÝáõÙ¤ 3¤ ennui(s) m (pl) ¥ëñïÝ»ÕáõÃÛáõݤ 4¤ μÅßÏ. anorexie f ¥³ËáñųÏÇ Ïáñáõëï, ³ËáñÅ³Ï ãáõݻݳÉÁ, ³Ý³ËáñųÏáõÃÛáõݤ ³Ý³ËñáÝǽ٠ﻰë ųٳݳϳíñÇåáõÃÛáõÝ ³Ý³ËñáÝÇÏ ï»°ë ųٳݳϳíñ»å ³Ý³ÏݳÍáõÃÛáõÝ ¥³ÏݳͳÝù ãáõݻݳÉÁ¤ irrévérence f ³Ý³ÏÝÏ³É 1. surprise f 2. adj imprévu,e ¥ãݳ˳ï»ëí³Í¤; inattendu,e, inopiné,e ¥³Ýëå³ë»ÉǤ; ~ Ï»ñåáí à



vt



³Ý³·³å³ïáõÙ ¥³Ý³·³½ûÍáõÙ¤ éta-



mage m



³Ý³·³åÕÇÝÓ ¥μñáݽ¤ bronze m ³Ý³·³ù³ñ ÑÝù. cassitérite f ³Ý³·», ³Ý³·Û³ d'étain ³Ý³·áñáõÛÝ cruel,le, féroce ¥¹³Å³Ý¤; impitoyable ¥³Ý·áõä; implacable ¥³ÝáÕáù¤; sauvage ¥í³ÛñǤ; ~ Ï»ñ-



l'improviste, contre toute attente, ¥³Ýëå³ë»ÉÇáñ»Ý¤; inopinément brusquement, sans crier gare ¥Ñ³ÝϳñͳÏǤ; ~Ç μ»ñ»É surprendre vt, prendre vt au dépourvu, prendre de court; ~Ç ·³É être surpris,e ³Ý³ÏÝϳÉáñ»Ý ¥³Ý³ÏÝÏ³É Ï»ñåáí¤ à l'improviste, contre toute attente, inopinément ¥³Ýëå³ë»ÉÇáñ»Ý¤,



åáíª ³Ý·Ãáñ»Ýª ³ÝáÕáù³μ³ñ cruellement, impitoyablement, implacablement ³Ý³½ÝÇí 1¤ malhonnête; ~ ·áñͳñ³ñ homme m d'affaires malhonnête; ~ 49



brusquement ¥Ñ³ÝϳñͳÏǤ ³Ý³Ïáݹ ¥çñ³ÛÇÝ Ù»Í ³ÝÃáõÛÝ ûÓ¤



³Ý³Ýó 1¤ éternel,le ¥Ñ³í»ñųϳݤ 2¤ immortel,le ¥³ÝٳѤ 3¤ perpétuel,le ¥Ùßï³ï¨¤ ³Ý³Ýó³Ý»ÉÇ 1¤ impraticable ¥×³Ý³å³ñÑÇ, ׳Ñ×Ç ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇݤ 2¤ impénétrable ¥³Ýó÷³Ýó»ÉǪ ³Ýï³éÇ Ù³ëÇݤ 3¤ infranchissable ¥áñ Ñݳñ³íáñ ã¿ Ïïñ»É-³Ýóݻɤ ³Ý³Ýó³Ý»ÉÇáõÃÛáõÝ impraticabilité f ³Ý³ÝóáÕ³Ï³Ý ùñÏÝ. intransitif,-ive; ~



anaconda m, eunecte m



³Ý³Ñ intrépide ³Ý³Õ insipide ³Ý³Õ³ñï 1¤ irréprochable ¥³Ýμ³ëÇñ¤ 2¤ immaculé,e ¥³ÝμÇÍ, ã³ñ³ï³íáñí³Í¤ 3¤ inaltérable ¥³Ý˳óñ, ã³Õ³í³Õí³Í¤ 4¤ pur,e ¥Ù³ùáõñ¤ 5¤ intact,e ¥³Ý»Õͤ ³Ý³Õ³ñïáõÃÛáõÝ irréprochabilité f; pureté f ¥Ù³ùñáõÃÛáõݤ ³Ý³ÕÙáõÏ sans bruit ¥³ÝÓ³Ûݤ, silencieux,-euse ¥Éáõé¤; ~ ù³ÛÉ»É marcher



μ³Û verbe m intransitif



³Ý³ÝóáճϳÝáõÃÛáõÝ ¥μ³ÛÇ ÇÙ³ëï³ß³ñ³ÑÛáõë³Ï³Ý ϳñ·¤ intransiti-



vité f



sans bruit, sans faire de bruit ³Ý³Õáõѳó 1¤ inhospitalier,-ière ¥³ÝÑÛáõñ³ë»ñ¤ 2¤ ingrat,e ¥»ñ³Ëï³Ùáé¤ ³Ý³Ùáà 1¤ qui n'a pas de honte 2¤ impudent,e ¥³Ýå³ïϳé¤, effronté,e ¥ÉåÇñߤ, éhonté,e ¥ÉÏïǤ ³Ý³Ùáóμ³ñ 1¤ sans honte 1¤ impudemment, effrontément ¥ÉÏïdzμ³ñ¤ ³Ý³ÙáÃ³Ý³É ¥³ÙáÃÁ Ïáñóݻɤ se conduire avec impudence ³Ý³ÙáÃáõÃÛáõÝ 1¤ impudence f, impudeur f ¥³ÙáÃÇ å³Ï³ë, ³Ýå³ïϳéáõÃÛáõݤ 2¤ effronterie f, cynisme m, insolence f ¥ÉåÇñßáõÃÛáõÝ, ÉÏïÇáõÃÛáõݤ ³Ý³Ùáù¥»ÉǤ inconsolable ³Ý³Ùå 1¤ sans nuage(s); serein,e ¥çÇÝç, å³ñ½¤; ~ »ñÏÇÝù ciel m sans nuages 2¤ ÷Ëμ. ~ »ñç³ÝÏáõÃÛáõÝ bonheur m sans nuage ³Ý³ÙáõëÇÝ célibataire ³Ý³ÙáõëÝáõÃÛáõÝ célibat m ³Ý³Ý³ë ï»°ë ³ñù³Û³ËÝÓáñ ³Ý³ÝÓݳ·Çñ ¥³ÝÓݳ·Çñª ù³Õ³ù³óÇáõÃÛáõݪ μݳÏáõÃÛ³Ý Çñ³íáõÝù ãáõÝ»óáÕ ³ÝÓ¤ sans-papiers n ³Ý³ÝÓÝ³Ï³Ý 1¤ impersonnel,le ¥áã ³ÝÓݳϳݤ 2¤ incorporel,le ¥áã Ù³ñÙݳϳÝ, ³ÝÝÛáõóϳݤ ³Ý³Ýç³ï¥»ÉǤ inséparable ³Ý³Ýç³ï³μ³ñ inséparablement ³Ý³Ýç³ï»ÉÇ inséparable; indivisible ¥³Ýμ³Å³Ý»ÉǤ



³Ý³ÝáõË ¥¹³ÕÓ¤ μëμ. menthe f; ~Ç ¥~áí¤



à la menthe



³Ý³Ýáõ˳ÛÇÝ de menthe, à la menthe ¥³Ý³ÝáõËáí¤ ³Ý³ÝáõÝ anonyme; ~ ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ société f anonyme; ~ Ñ»ÕÇÝ³Ï auteur m anonyme; ~ª ³Ýëïáñ³·Çñ Ý³Ù³Ï lettre f anonyme; ~ ·áñͪ ëï»Õ-



ͳ·áñÍáõÃÛáõÝ œuvre f anonyme



³Ý³ÝáõÝáõÃÛáõÝ ¥³Ý³ÝáõÝ, ³ÝѳÛï ÉÇÝ»ÉÁ¤ anonymat m ³Ý³ß˳ï d'origine frauduleuse; ~



÷áÕ»ñ fonds m pl d'origine frauduleuse, argent facile (gagné sans peine); ~ ÷áÕ»ñÇ Éí³óáõÙ blanchiment m (de l'argent) ³Ý³ß˳ïáõÝ³Ï incapable de travailler, inapte au travail; invalide ¥Ñ³ßٳݹ³Ù¤; ~ ¹³ñÓÝáÕª ѳßÙáÕ, ˻ճݹ³ÙáÕ invalidant,e ³Ý³ß˳ïáõݳÏáõÃÛáõÝ incapacité f de travail, inaptitude f au travail; invalidité f ¥Ñ³ßٳݹ³ÙáõÃÛáõݤ; ųٳݳϳíáñª ï¨³Ï³Ý ~ª ѳßٳݹ³ÙáõÃÛáõÝ invalidité temporaire, permanente ³Ý³ã³é objectif,-ive; impartial,e ¥³ÝÏáÕÙݳϳɤ; ~ Ï»ñåáí impartialement, sans parti pris ³Ý³ã³é³μ³ñ, ³Ý³ã³éáñ»Ý objectivement; impartialement ¥³ÝÏáÕÙÝ³Ï³É Ï»ñåáí, ³ÝÏáÕÙݳå³Ñáñ»Ý¤ ³Ý³ã³éáõÃÛáõÝ objectivité f; impartialité f ¥³ÝÏáÕÙݳϳÉáõÃÛáõÝ, ³ÝÏáÕÙݳå³ÑáõÃÛáõݤ 50



sible à démontrer, improuvable



³Ý³å³·³ sans avenir; sans perspectives ¥³ÝÑ»é³Ýϳñ¤ ³Ý³å³Ï 1¤ ï»°ë Ù³ùáõñ, ³ÝμÇÍ, ³Ý³Õ³ñï, ³Ý˳ñ¹³Ë 2¤ ~ ·ÇÝÇ vin m



³Ý³å³óáõó»ÉÇáõÃÛáõÝ indémontrabilité f,



impossibilité f de démontrer



³Ý³é³Ï 1¤ débauché,e adj/n 2¤ libertin,e, déréglé,e ¥óá÷, ßí³Ûï¤ 3¤ pervers,e, corrompu,e ¥³Ýμ³ñá۳ϳÝ, ³Ûɳë»ñí³Í¤ ³Ý³é³Ï³μ³ñ en débauché ³Ý³é³Ï³Ý³É se faire débaucher, se



pur (sans mélange)



³Ý³å³Ï³Ý ¥ã³å³Ï³Ýí³Í, ³Ý³Õ³ñï¤ vierge, pur,e; incorruptible ¥³Ý»Õͤ ³Ý³å³Ñáí 1¤ sans ressources, sans moyens (d'existence) ¥ïÝï»ë³å»ë ~, ³é³Ýó ·áÛáõÃÛ³Ý ÙÇçáóÝ»ñǤ 2¤ non sûr,e ¥íï³Ý·Ç »Ýóϳ¤ ³Ý³å³ÑáíáõÃÛáõÝ 1¤ manque m de moyens (d'existence) ¥ïÝï»ë³Ï³Ý ~, ·áÛáõÃÛ³Ý ÙÇçáóÝ»ñÇ å³Ï³ë¤ 2¤ insécurité f, non sûreté f ¥³Ý³å³Ñáíª íï³Ý·Ç »Ýóϳ ÉÇÝ»ÉÁ¤ ³Ý³å³ß³í ¥ã½Õç³óáÕ¤ impénitent,e ³Ý³å³ß³íáõÃÛáõÝ ¥ã½Õç³ÉÁ, ³Ý½ÕçáõÃÛáõݤ impénitence f ³Ý³å³ëï³Ý sans abri, sans asile; ~



corrompre, se pervertir, se dépraver



³Ý³é³Ï³Ýáó maison f close, maison f



de tolérance, bordel m, maison f de prostitution ³Ý³é³Ï³óÝ»É (³Ýμ³ñá۳ϳݳóÝ»É, ÷ã³óÝ»É) corrompre vt; pervertir vt ³Ý³é³ÏáõÃÛáõÝ 1) débauche f 2) dépravation f, libertinage m, dévergondage m (óá÷áõÃÛáõÝ, ßí³ÛïáõÃÛáõÝ) ³Ý³é³ñÏ»ÉÇ 1) incontestable 2) irréfutable (³ÝÅËï»ÉÇ) 3) péremtoire (í×é³Ï³Ý) ³Ý³é³ñÏ»ÉÇáñ»Ý 1) incontestablement 2) sans objection (³é³Ýó ³é³ñÏ»Éáõ` ѳϳ׳é»Éáõ) 3) irréfutablement (³ÝÅËï»ÉÇáñ»Ý) ³Ý³é³ñÏ»ÉÇáõÃÛáõÝ 1) incontestabilité f 2) irréfutabilité f (³ÝÅËï»ÉÇáõÃÛáõÝ) ³Ý³éÇà (³é³Ýó å³ï׳éÇ) immotivé,e, gratuit,e, sans motif ³Ý³éÇÏ imprenable, inaccessible; ~ ³Ùñáó forteresse f imprenable; ~ ¹³ñÓÝ»É rendre inaccessible ³Ý³éÇÏáõÃÛáõÝ inaccessibilité f ³Ý³éáÕç 1) maladif,-ive (í³ï³éáÕç) 2) insalubre (³éáÕçáõÃÛ³ÝÁ íݳëáÕ` Ù³ëݳ·ÇïáõÃÛáõÝ, ³ñÑ»ëï ¨ ³ÛÉÝ) 3) ÷Ëμ. malsain,e (»ñ¨³Ï³ÛáõÃÛáõÝ ¨ ³ÛÉÝ) ³Ý³éáÕçáõÃÛáõÝ (³Ý³éáÕç å³ÛÙ³ÝÝ»ñ` ÏÉÇÙ³ÛÇ ¨ ³ÛÉÝ) insalubrité f ³Ý³ë»ÉÇ indicible; inexprimable (³Ý³ñï³Ñ³Ûï»ÉÇ); ineffable (³Ýå³ïÙ»ÉÇ); ³ë»É ~Ý dire l’indicible ³Ý³ëݳμ³Ý ï»΄ë ϻݹ³Ý³μ³Ý ³Ý³ëݳμ³ÝáõÃÛáõÝ ï»΄ë ϻݹ³Ý³μ³-



ÉÇݻɪ ÙÝ³É être (rester) sans abri (sans asile) ³Ý³å³ëï³ÝáõÃÛáõÝ manque m d'abri (d'asile) ³Ý³å³í»Ý délaissé,e; abandonné,e ¥Éùí³Í¤; sans protection ¥³Ýå³ßïå³Ý¤ ³Ý³å³ï 1¤ désert m 2¤ ÏñáÝ. monastère m ¥Ù»Ý³ëï³Ý, í³Ýù¤ ◊ Ó³ÛÝ μ³ñμ³éá ѳݳå³ïÇ voix f qui clame dans le désert (prêcher dans le désert) ³Ý³å³ï³μÝ³Ï 1¤ qui vit dans le désert 2¤ ÏñáÝ. ermite m, anachorète m ¥³Ý³å³ï³Ï³Ý¤ ³Ý³å³ï³Ï³Ý ï»°ë ³Ý³å³ï³μݳÏ



2¤ ³Ý³å³ï³ÛÇÝ 1¤ désertique, désert,e 2¤ inhabité,e ¥³ÝÙ³ñ¹³μݳϤ ³Ý³å³ï³Ý³É ¥³Ý³å³ïÇ í»ñ³Íí»É¤



se désertifier



³Ý³å³ï³óáõÙ désertification f ³Ý³å³óáõÛó sans preuves; ~ Ù»Õ³¹-



ñ³Ýù accusation f gratuite (sans preuves); ~ ÉÇÝ»ÉÁª ³å³óáõÛóÝ»ñÇ μ³ó³Ï³ÛáõÃÛáõÝ absence f de preuves ³Ý³å³óáõó»ÉÇ indémontrable, impos-



ÝáõÃÛáõÝ ³Ý³ëݳμ³ñ bestialement; brutalement



(Ïáåïáñ»Ý)



51



³Ý³ëݳμ³ñá



brutal,e



bestial,e,



animal,e,



bétail m (ï³í³ñ); ~Ý»ñÇ ·É˳ù³Ý³Ï cheptel m; »Õç»ñ³íáñ ~Ý»ñ bêtes à cornes; Ëáßáñ »Õç»ñ³íáñ ~Ý»ñ bovins m pl, races f pl bovines; Ù³Ýñ »Õç»ñ³íáñ ~Ý»ñ ovins m pl, menu bétail, races f pl ovines ³Ý³í³ñï inachevé,e; non fini,e ³Ý³í³ñïáõÃÛáõÝ 1) inachèvement m, non-fini m 2) imperfection f (³Ýϳï³ñáõÃÛáõÝ) ³Ý³ï³Ù sans dents; édenté,e (³ï³ÙÝ»ñÁ ó÷í³Í) ³Ý³ï³ÙÇÏ Ï»Ý¹μ. anodonte m, moule f d’étang ³Ý³ïáÙdz ï»΄ë ϳ½Ù³ËáëáõÃÛáõÝ ³Ý³ïáÙÇ³Ï³Ý ï»΄ë ϳ½Ù³Ëáë³Ï³Ý ³Ý³ïáÙÇÏáõÙ ï»΄ë ¹Ç³Ñ»ñÓ³ñ³Ý ³Ý³ñ³ï 1) immaculé,e (³ÝåÇÕÍ), sans tache (³ÝμÇÍ), sans pêché (³ÝÙ»Õ) 2) pur,e (Ù³ùáõñ, ³Ý˳éÝ); ~ Ù»Õñ miel m pur 3) intact,e (³Ý»ÕÍ, ³Ýμ³ëÇñ) 4) ÏñáÝ. ²Ý³ñ³ï ÑÕáõÃÛáõÝ l’Immaculée Conception f ³Ý³ñ³ïáõÃÛáõÝ 1) pureté f, chasteté f 2) vertu m (³é³ùÇÝáõÃÛáõÝ) 3) continence f (Ù³ñÙݳϳÝ) ³Ý³ñμáõÝ (³ñμáõÝùÇ ãѳë³Í) impubère ³Ý³ñμáõÝù (³Ý³ñμáõÝáõÃÛáõÝ) impuberté f ³Ý³ñ· 1) vil,e, abject,e, ignoble; bas,se (ëïáñ); ~ ³ñ³ñù action f vile 2) déshonorant,e, indigne (³Ýå³ïí³μ»ñ) 3) infâme (˳Ûï³é³Ï, ³ÙáóÉÇ) ³Ý³ñ·³μ³ñ 1) d’une manière vile (basse), bassement, ignoblement 2) indignement (³Ýå³ïí³μ»ñ Ï»ñåáí) ³Ý³ñ·³Ï³Ý blessant,e (íÇñ³íáñ³Ï³Ý), insultant,e, injurieux,-euse (ݳ˳ï³Ï³Ý) ³Ý³ñ·³Ýù 1) déshonneur m (³Ýå³ïíáõÃÛáõÝ) 2) injure f, insulte f, infamie f (íÇñ³íáñ³Ýù, ݳ˳ïÇÝù) ◊ ~Ç ëÛáõÝÇÝ ·³Ù»É clouer (mettre) au pilori Ñíù.



³Ý³ëݳμáõÅ³Ï³Ý vétérinaire ³Ý³ëݳμáõųñ³Ý cabinet m vétéri-



naire



³Ý³ëݳμáõÅáõÃÛáõÝ médecine f vétéri-



naire, art m vétérinaire, zoothérapie



f



³Ý³ëݳμáõÍ³Ï³Ý d’élevage; zootech-



nique



³Ý³ëݳμáõÍáõÃÛáõÝ élevage m; zoo-



technie f (·ÇïáõÃÛ³Ý ×ÛáõÕ); ³Ý³ëݳμáõÍáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É faire l’élevage, élever des animaux ³Ý³ëݳμáõÛÅ vétérinaire n ³Ý³ëݳμáõÛÍ zootechnicien,ne n ³Ý³ëݳ·áÕ voleur,-euse n de bétail ³Ý³ëݳ·áÙ ï»΄ë ·áÙ ³Ý³ëݳËï (³Ý³ëáõÝÝ»ñÇ ÑÇí³Ý¹áõÃÛ³Ý Ñ³Ù³×³ñ³Ï) épizootie f ³Ý³ëÝ³Ï³Ý 1) animal,e; ~ μݳ½¹ instinct m animal 2) ÷Ëμ. bestial,e, brutal,e ³Ý³ëݳϳÝáõÃÛáõÝ bestialité f ³Ý³ëݳϻñ fourrage m ³Ý³ëݳÛÇÝ bestial,e ³Ý³ëÝ³Ý³É ÷Ëμ. s’abrutir ³Ý³ëݳå³Ñ éleveur,-euse n de bestiaux ³Ý³ëݳå³Ñ³Ï³Ý d’élevage ³Ý³ëݳå³ÑáõÃÛáõÝ élevage m (du bétail); ³Ý³ëݳå³ÑáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É faire l’élevage, élever des animaux ³Ý³ëïÕ 1) sans étoiles; ~ »ñÏÇÝù ciel m sans étoiles 2) ÷Ëμ. malchanceux,-euse, malencontreux,-euse (³ÝѳçáÕ³Ï) 3) ÷Ëμ. sans charme, privé,e de charme (ÑÙ³Ûù` ·ñ³íãáõÃÛáõÝ ãáõÝ»óáÕ) ³Ý³ëïí³Í (³Ý³ëïí³Í³Ï³Ý, ³Ã»Çëï) 1) athée n/adj; irréligieux,euse, incroyant,e, non-croyant,e impie adj/n (³Ýѳí³ï) 2) (ëñμ³åÇÕÍ, ³ÝÏñáÝ) ³Ý³ëïí³ÍáõÃÛáõÝ (³Ã»Ç½Ù) athéisme m; irréligion f, incroyance f (³Ýѳí³ïáõÃÛáõÝ) ³Ý³ëáõÝ bête f, animal m (ϻݹ³ÝÇ); 52



³Ý³ñ·³ë³μ»ñ 1) infertile, infécond,e 2) stérile (³ÙáõÉ, ³ÝåïáõÕ) ³Ý³ñ·³ë³μ»ñáõÃÛáõÝ 1) infertilité f, infécondité f 2) stérilité f (³ÙÉáõ-



productive; inefficacement ³Ý³ñ¹Ûáõݳí»ïáõÃÛáõÝ improductivité



³Ý³ñ·³ë³íáñ 1) infructueux,-euse, inefficace 2) vain (½áõñ) 3) inutile



³Ý³ñÅ³Ý indigne; áñ¨¿ μ³ÝÇ ~ ÉÇÝ»É



f,



inefficacité f



³Ý³ñ¹ÛáõÝù sans résultat, sans effet;



ÃÛáõÝ, ³ÝåïÕáõÃÛáõÝ)



vain,e (½áõñ)



être indigne de qch indignement, d’une manière indigne ³Ý³ñÅ»ù sans valeur (·ñùÇ, ýÇÉÙÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ); de peu de valeur (ë³Ï³í³ñÅ»ù); ËëÏó. merdique (³Ýå»ïù, ³Ýáñ³Ï) ³Ý³ñÅ»ùáõÃÛáõÝ manque m de valeur ³Ý³ñËdz ï»΄ë ³ÝÇß˳ÝáõÃÛáõÝ ³Ý³ñËÇëï ï»΄ë ³ÝÇßË³Ý³Ï³Ý ³Ý³ñÓ³·³Ýù sans écho, sans résonance ³Ý³ñÙ³ï sans racine; ~ μáõÛë plante f sans racine ³Ý³ñÛáõÝ 1) anémique 2) exsangue (³ñÛáõÝ Ïáñóñ³Í, ·áõݳï) 3) livide, pâle (¹Å·áõÛÝ, ¹³ÉáõÏ) ³Ý³ñÛáõÝáõÃÛáõÝ (ë³Ï³í³ñÛáõÝáõÃÛáõÝ) μÅßÏ. anémie f ³Ý³ñí»ëï 1) sans art 2) simple (å³ñ½), sans artifice (ѳë³ñ³Ï) 3) sans goût (³Ý׳߳Ï) ³Ý³ñï³¹ñáÕ³μ³ñ improductivement ³Ý³ñï³¹ñáÕ³Ï³Ý non-productif,ive, improductif,-ive ³Ý³ñï³¹ñáճϳÝáõÃÛáõÝ improductivité f ³Ý³ñï³Ñ³Ûï»ÉÇ inexprimable; indicible (³Ý³ë»ÉÇ) ³Ý³ñï³Ñ³ÛïÇã inexpressif,-ive; ~ ѳ۳óù regard m inexpressif; ~ ³ãù»ñ yeux m pl inexpressifs ³Ý³ñï³Ñ³Ûïã³Ï³ÝáõÃÛáõÝ inexpressivité f ³Ý³÷ 1) sans bornes, sans limite(s) 2) ÷Ëμ. immense (³Ýë³ÑÙ³Ý, ³ÝÑáõÝ, ³Ý»½ñ) ³Ýμ³Å³Ý inséparable; ~ ÁÝÏ»ñÝ»ñ amis m pl inséparables ³Ýμ³Å³Ý»ÉÇ 1) inséparable (Çñ³ñÇó ãÑ»é³óáÕ` ãμ³Å³ÝíáÕ) 2) indivisible (áã μ³Å³Ý»ÉÇ, μ³Å³ÝÙ³Ý ã»ÝóñÏíáÕ) 3) inaliénable (³Ý-



(³Ýû·áõï)



³Ý³ñųݳμ³ñ



³Ý³ñ·³ë³íáñáõÃÛáõÝ 1) inefficacité f;



improductivité f (³Ý³ñ¹Ûáõݳí»ïáõÃÛáõÝ) 2) inutilité f (³Ýû·ï³Ï³ñáõÃÛáõÝ) ³Ý³ñ·»É1 (³é³Ýó ³ñ·»ÉùÇ, ³Ý˳÷³Ý) 1) sans obstacle; librement (³½³ïáñ»Ý); couramment (³½³ï, ë³ÑáõÝ); ~` ³½³ï Ùáõïù accès m libre; ~` ³½³ï` ë³ÑáõÝ Ëáë»É ýñ³Ýë»ñ»Ý parler couramment le français 2) sans entraves (³ÝËáãÁݹáï) ³Ý³ñ·»É2 1) déshonorer vt (å³ïí³½ñÏ»É) 2) insulter vt, injurier vt (³Ýå³ïí»É, íÇñ³íáñ»É) 3) invectiver vt (ݳ˳ï»É, Éáõï³Ýù ó÷»É, ѳÛÑáÛ»É) ³Ý³ñ·Çã ï»΄ë ³Ý³ñ·³Ï³Ý ³Ý³ñ·í»É se déshonorer, être déshonoré,e (insulté,e) ³Ý³ñ¹³ñ(³óÇ) 1) injuste 2) inique (³Ý³ñ¹³ñ³ÙÇï) 3) partial,e (ÏáÕÙݳå³Ñ); ~ ¹³ï³íáñ juge m inique ³Ý³ñ¹³ñ³μ³ñ ï»΄ë ³Ý³ñ¹³ñ³óÇáñ»Ý ³Ý³ñ¹³ñ³ÙÇï injuste d’esprit; inique ³Ý³ñ¹³ñ³ÙïáõÃÛáõÝ esprit m d’in-



justice; iniquité f (¹³ï³íáñÇ)



³Ý³ñ¹³ñ³Ý³ÉÇ (ã³ñ¹³ñ³óíáÕ) injus-



tifiable



³Ý³ñ¹³ñ³óÇ ï»΄ë ³Ý³ñ¹³ñ ³Ý³ñ¹³ñ³óÇáñ»Ý (³Ý³ñ¹³ñ³μ³ñ)



injustement



³Ý³ñ¹³ñ³óÇáõÃÛáõÝ, ³Ý³ñ¹³ñáõÃÛáõÝ 1) injustice f, iniquité f (áñáßÙ³Ý, ¹³ï³í×éÇ) 2) partialité f (ÏáÕÙݳ-



å³ÑáõÃÛáõÝ, ÏáÕÙݳϳÉáõÃÛáõÝ) improductif,-ive; inefficace (áã ³ñ·³ë³íáñ) ³Ý³ñ¹Ûáõݳí»ïáñ»Ý d’une façon im³Ý³ñ¹Ûáõݳí»ï



53



ϳåï»ÉÇ), indissociable (³Ýù³Ïï»ÉÇ, ³Ý˽»ÉÇ) 4) impartageable (áñ »Ýóϳ ã¿ Ù³ëݳμ³Å³ÝÙ³Ý Ù³ñ¹Ï³Ýó ÙÇç¨) 5) intégrant,e (Ù³ë ϳ½ÙáÕ); ~ Ù³ë ϳ½Ù»É faire partie intégrante ³Ýμ³Å³Ý»ÉÇáñ»Ý inséparablement, sans partage ³Ýμ³Å³Ý»ÉÇáõÃÛáõÝ 1) indivisibilité f (Ù³ë»ñÇ) 2) inaliénabilité f (³Ýϳåï»ÉÇáõÃÛáõÝ) ³Ýμ³ÅÇÝ 1) infortuné,e (μ³ÅÇÝ ãëï³ó³Í, ³é³Ýó μ³ÅÝÇ Ùݳó³Í) 2) déshérité,e (ųé³Ý·áõÃÛáõÝ ãëï³ó³Í) ³Ýμ³Ëï 1) malheureux,-euse (¹ÁÅμ³Ëï) 2) infortuné,e (Ãßí³é, ÁÝã³½áõñÏ) 3) malchanceux,-euse (³ÝѳçáÕ³Ï) 4) néfaste (Ó³Ëáñ¹, ã³ñ³Õ»ï` ûñí³, ųÙÇ Ù³ëÇÝ) ³Ýμ³Ëï³Ý³É 1) devenir malheureux,euse (¹Åμ³Ëï³Ý³É) 2) devenir infortuné,e (Ãßí³é³Ý³É, ÁÝã³½áõñÏ ¹³éݳÉ) ³Ýμ³Ëï³óÝ»É 1) rendre malheureux,euse (¹Åμ³Ëï³óÝ»É) 2) rendre infortuné,e (Ãßí³é³óÝ»É, ÁÝã³½áõñÏ ¹³ñÓÝ»É) ³Ýμ³ËïáõÃÛáõÝ 1) malheur m (¹Åμ³ËïáõÃÛáõÝ) 2) malchance f (³ÝѳçáÕáõÃÛáõÝ) 3) infortune f (Ãßí³éáõÃÛáõÝ, ÁÝã³½ñÏáõÃÛáõÝ) ³Ýμ³Õ¹³ï»ÉÇ 1) incomparable (³Ýѳٻٳï»ÉÇ) 2) inégalé,e (ÝÙ³ÝÁ` ѳí³ë³ñÁ ãáõÝ»óáÕ) ³Ýμ³Õ¹³ï»ÉÇáõÃÛáõÝ (³Ýѳٻٳï»ÉÇáõÃÛáõÝ) incomparabilité f ³Ýμ³ÕÓ³ÉÇ non désirable, indésirable, non souhaitable ³Ýμ³Ý 1) fainéant,e adj/n (³Ý·áñÍ, ÍáõÛÉ) 2) oisif,-ive adj/n (å³ñ³åë³ñ³å) 3) flemmard,e adj/n (óÙμ³É); ËëÏó. cossard,e n/adj, glandeur,-euse (åáñï³μáõÛÍ) ³Ýμ³Ý³Ï³Ý (áã μ³Ý³Ï³Ý) 1) irrationnel,le, déraisonnable 2) illogique (³Ýïñ³Ù³μ³Ý³Ï³Ý) 3) insensé,e (³ÝÙÇï, ³ÝÇÙ³ëï) ³Ýμ³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ (áã μ³Ý³Ï³Ý



ÉÇÝ»ÉÁ) irrationalité f



³Ýμ³ÝáõÃÛáõÝ 1) fainéantise f (ÍáõÉáõÃÛáõÝ) 2) désœuvrement m (³Ý·áñ-



ÍáõÃÛáõÝ), oisiveté f (å³ñ³åë³ñ³å ÉÇÝ»ÉÁ) ³Ýμ³ëÇñ irréprochable; impeccable (³ÝûñÇ); ~ ³ÝáõÝ` Ñ»ÕÇݳÏáõÃÛáõÝ réputation f irréprochable; ~ Ï»ñåáí impeccablement ³Ýμ³ëÇñáõÃÛáõÝ irréprochabilité f; impeccabilité f (³ÝûñÇáõÃÛáõÝ) ³Ýμ³í³ñ³ñ 1. adj insuffisant,e 2. adv insuffisamment (áã μ³í³ñ³ñ Ï»ñåáí) ³Ýμ³í³ñ³ñí³ÍáõÃÛáõÝ 1) insatisfaction f 2) mécontentement m (¹Å·áÑáõÃÛáõÝ) ³Ýμ³í³ñ³ñáõÃÛáõÝ 1) insuffisance f 2) manque m, défaut m, déficience f, pénurie (å³Ï³ë, å³Ï³ëáõÃÛáõÝ); Ùï³íáñ ~` ïϳñáõÃÛáõÝ` å³Ï³ë déficience mentale 3) μÅßÏ. insuffisance f; ëñï³ÛÇÝ ~ insuffisance cardiaque ³Ýμ³ñμ³é 1) muet,te 2) ÷Ëμ. taciturne (³ÝËáë, Éáõé) ³Ýμ³ñ»μ»ñ infertile, stérile, infécond,e ³Ýμ³ñ»·áõà impitoyable (³ÝËÇÕ×), sans merci (³ÝáÕáñÙ, ³ÝáÕáù) ³Ýμ³ñ»ËÇÕ× peu consciencieux,-euse; irresponsable (³Ýå³ï³ë˳ݳïáõ); ~ ³ß˳ï³Ýù` ÷ÝÃÇ ·áñÍ travail m bâclé, bousillage m; ~` ³ÝËݳÙ` ³ñ³· ·áñÍ ³Ý»É bâcler vt (ËëÏó.) ³Ýμ³ñ»ËÕ×áñ»Ý peu consciencieusement, avec manque de conscience ³Ýμ³ñ»ËÕ×áõÃÛáõÝ manque m de conscience ³Ýμ³ñ»Ï³ñ· mal aménagé,e; peu confortable (μݳϳñ³Ý); ~` ³ÝËݳ٠íÇ×³Ï déglingue f (ËëÏó.) ³Ýμ³ñ»Ï»óÇÏ 1) indigent,e 2) pauvre (³Õù³ï, ãáõݨáñ) 3) nécessiteux,euse (ϳñÇù³íáñ) ³Ýμ³ñ»ÏÇñà mal élevé,e; impoli,e, ËëÏó. malpoli,e (³Ýù³Õ³ù³í³ñÇ) ³Ýμ³ñ»ÏñÃáõÃÛáõÝ mauvais ton m; mauvaise éducation f 54



³Ýμ³ñ»Ñ³× malveillant,e; mal dis-



³Ýμ»ÕÙݳíáñ (³Ýμ»ÕáõÝ) improduc-



posé,e (envers qn) (Ù»ÏÇ Ñ³Ý¹»å) ³Ýμ³ñ»Ñ³×áõÃÛáõÝ malveillance f ³Ýμ³ñ»Ñ³ÙμáõÛñ peu aimable; froid,e (ë³éÁ) ³Ýμ³ñ»Ñ³çáÕ malchanceux,-euse; défavorable (³Ýμ³ñ»Ýå³ëï) ³Ýμ³ñ»ÑÝãáõÃÛáõÝ inharmonie f; É»½íμ. cacophonie f ³Ýμ³ñ»ÑáõÝã inharmonieux,-euse, dissonnant,e; cacophonique (³ÝÝ»ñ¹³ßݳÏ, ˳éݳӳÛÝ) ³Ýμ³ñ»Ó¨ mal fait,e, ËëÏó. malbâti,e ³Ýμ³ñ»Ýå³ëï défavorable, peu favorable, désavantageux,-euse; ~ å³ÛÙ³ÝÝ»ñ conditions f pl défavorables; ~ ¹³ñÓÝ»É défavoriser; ~ ¹³éÝ³É être défavorisé,e; ~ ÙÇç³í³Ûñ milieu m défavorisé ³Ýμ³ñ»å³ï»Ñ ï»΄ë ³Ýμ³ñ»Ýå³ëï ³Ýμ³ñ»ëÇñï sans cœur, dur,e; cruel,le (¹³Å³Ý) ³Ýμ³ñ»ëñïáõÃÛáõÝ insensibilité f; cruauté f (¹³Å³ÝáõÃÛáõÝ) ³Ýμ³ñ»ï»ë peu attrayant,e, mal avenant,e ³Ýμ³ñÛ³ó³Ï³Ù 1) malveillant,e 2) inamical,e (áã μ³ñ»Ï³Ù³Ï³Ý); ~` áã μ³ñ»Ï³Ù³Ï³Ý ù³ÛÉ geste m inamical 3) hostile (ÃßݳٳϳÝ) ³Ýμ³ñÛ³ó³Ï³ÙáõÃÛáõÝ 1) malveillance f 2) hostilité f, inimitié f (ÃßݳٳÝù) ³Ýμ³ñáÛ³Ï³Ý 1) immoral,e; amoral,e (μ³ñá۳ϳÝáõÃÛ³ÝÁ ѳϳëáÕ) 2) débauché,e adj/n (óá÷, ³Ý³é³Ï) ³Ýμ³ñáÛ³Ï³Ý³Ý³É devenir immoral,e ³Ýμ³ñá۳ϳݳóÝ»É dépraver vt, corrompre vt ³Ýμ³ñá۳ϳÝáñ»Ý immoralement ³Ýμ³ñá۳ϳÝáõÃÛáõÝ (μ³ñáÛ³½ñÏáõÃÛáõÝ) immoralité f; amoralité f (ѳϳμ³ñá۳ϳÝáõÃÛáõÝ) ³Ýμ³ñáÛáõÃÛáõÝ ï»΄ë ³Ýμ³ñá۳ϳÝáõ-



tif,-ive



³Ýμ»ññÇ (³ÝåïÕ³μ»ñ) infertile, infé-



cond,e, stérile, infructueux,-euse



³Ýμ»ññÇáõÃÛáõÝ 1) infertilité f, infécondité f 2) mauvaise récolte f (í³ï



μ»ñù)



³ÝμÇÍ 1) (Ù³ùáõñ, ³Ý³ñ³ï, ³Ý³-



Õ³ñï, ³Ýμ³ëÇñ) immaculé,e, pur,e, candide; innocent,e (³ÝÙ»Õ) 2) sans tache(s) (³é³Ýó μÍ»ñÇ) ³ÝμÝ³Ï 1) inhabité,e (³ÝÙ³ñ¹³μݳÏ) 2) désert,e (³Ù³ÛÇ) ³ÝμÝ³Ï³Ý 1) qui manque de naturel, peu naturel,le 2) affecté,e (Ï»ÕÍ, ßÇÝÍáõ); forcé,e, contraint,e (μéݳ½μáë) 3) anormal,e (áã μݳϳÝáÝ) 4) artificiel,le (³ñÑ»ëï³Ï³Ý) ³ÝμݳϳÝáñ»Ý d’une manière peu naturelle; avec affectation (Ï»ÕÍ, ßÇÝÍáõ) ³ÝμݳϳÝáõÃÛáõÝ 1) manque m de naturel 2) affectation f (³ñÑ»ëï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, Ï»ÕÍ` ßÇÝÍáõ ÉÇÝ»ÉÁ) ³ÝμݳϻÉÇ inhabitable ³ÝμÝáñáß (áã ëáíáñ³Ï³Ý) Ï»Ýëμ. atypique; ~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ maladie f atypique ³ÝμÝáñáßáõÃÛáõÝ (áã ëáíáñ³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁ) Ï»Ýëμ. atypie f ³ÝμáÕáù³ñÏ»ÉÇ péremptoire; décisif,ive, tranchant,e, catégorique ³Ýμáí³Ý¹³Ï 1) creux,-euse, dépourvu,e d’idées, vide de sens; ~` ¹³ï³ñÏ Ëáëù»ñ paroles f pl creuses 2) futil,e (¹³ï³ñÏ, ³ÝÇÙ³ëï) ³Ýμáó sans flamme; ÷Ëμ. sans ardeur (áã ç»ñÙ, áã μáñμáùáõÝ) ³Ýμéݳ¹³ï»ÉÇ inviolable ³Ýμéݳ½μáë délibéré,e, sans gêne; ~ Ï»ñåáí (³é³Ýó ù³ßí»Éáõ) sans gêne, délibérément ³Ýμéݳ½μáëáõÃÛáõÝ désinvolture f, sans gêne m ³ÝμáõÅ»ÉÇ (³Ý¹³ñٳݻÉÇ) incurable, inguérissable ³ÝμáõÅ»ÉÇáõÃÛáõÝ incurabilité f ³ÝμáõÛñ (³ÝÑáï) inodore



ÃÛáõÝ ³Ýμ³ó³ïñ»ÉÇ 1) inexplicable, inexprimable 2) indéfinissable (³Ýáñáß»-



ÉÇ)



³Ýμ»Ï³Ý»ÉÇ incassable 55



scient,e (ã·Çï³ÏóáÕ); ~ íÇ×³Ï état m d’inconscience 2) sans connaissance (·Çï³ÏóáõÃÛáõÝÁ Ïáñóñ³Í), évanoui,e (áõß³·Ý³ó) ³Ý·Çï³Ïó³μ³ñ, ³Ý·Çï³Ïóáñ»Ý 1) inconsciemment 2) par mégarde (áã ¹Çï³íáñÛ³É, ³Ý½·áõßáñ»Ý, å³ï³Ñ³μ³ñ) 3) sans le savoir (³é³Ýó ÇٳݳÉáõ) ³Ý·Çï³Ïó³Ï³Ý inconscient,e ³Ý·Çï³ÏóáõÃÛáõÝ inconscience f ³Ý·ÇïáõÃÛáõÝ ignorance f ³Ý·Çñ par cœur; ~ ³Ý»É faire par cœur; ~ ëáíáñ»É apprendre par cœur ³Ý·É»ñ»Ý 1. l’anglais m, la langue anglaise (É»½áõ); ~ Ëáë»É parler (l’)anglais 2. adj anglais,e; ~ ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ expression f anglaise 3. adv en anglais; ~ ·ñ»É écrire en anglais ³Ý·Édzμ³ÝáõÃÛáõÝ anglicisme m ³Ý·ÉdzμÝ³Ï habitant,e n d’Angleterre ³Ý·Édz·»ï angliciste n ³Ý·Édz¹³í³Ý (³Ý·ÉÇϳÝ) anglican,e; ~` ³Ý·ÉÇÏ³Ý »Ï»Õ»óÇ Eglise f anglicane ³Ý·Édz¹³í³ÝáõÃÛáõÝ anglicanisme m ³Ý·ÉdzËáë anglophone adj/n ³Ý·ÉdzËáëáõÃÛáõÝ anglophonie f ³Ý·ÉÇ³Ï³Ý anglais,e; d’Angleterre ³Ý·ÉÇ³Ï³Ý³Ý³É s’angliciser ³Ý·ÉdzϳݳóÝ»É angliciser vt ³Ý·ÉdzÙáÉ anglomane n ³Ý·ÉdzÙáÉáõÃÛáõÝ anglomanie f ³Ý·Édzë»ñ anglophile adj/n ³Ý·ÉdzëÇñáõÃÛáõÝ anglophilie f ³Ý·ÉdzïÛ³ó anglophobe adj/n ³Ý·ÉdzïÛ³óáõÃÛáõÝ anglophobie f ³Ý·ÉdzóÇ, ³Ý·ÉáõÑÇ Anglais,e n ³Ý·ÉÇÏ³Ý ï»΄ë ³Ý·Édz¹³í³Ý ³Ý·Éá³Ù»ñÇÏÛ³Ý anglo-américain,e ³Ý·Éáë³ùëáÝ³Ï³Ý anglo-saxon,ne ³Ý·Éáë³ùëáݳóÇ Anglo-Saxon,ne n ³Ý·ÉáõË 1) sans tête, acéphale; 2) ÷Ëμ. sans chef, sans dirigeant (·ÉáõË` ³é³çÝáñ¹ ãáõÝ»óáÕ) ³Ý·Õ ϻݹμ. vautour m ³Ý·Õ³ñÍÇí ï»΄ë Ïáñ× ³Ý·Ùμ»Ã sans coupole



³Ý·³Õ³÷³ñ(³Ï³Ý) sans idéal; vide



d’idées, sans idées (·³Õ³÷³ñ³½áõñÏ) ³Ý·³Õ³÷³ñ³ÛÝáõÃÛáõÝ manque m (insuffisance f) idéologique ³Ý·³Õïݳå³Ñ indiscret,-ète; bavard,e (μ³óμ»ñ³Ý) ³Ý·³Õïݳå³ÑáõÃÛáõÝ indiscrétion f; bavardage m (μ³óμ»ñ³ÝáõÃÛáõÝ) ³Ý·³Ù1 1. fois f; ³Ûë ~ cette fois; ³ÝóÛ³É ~ la fois passée; ³Ù»Ý ~ chaque fois, toutes les fois; ÏñÏÇÝ ~ encore une fois; ß³ï ~Ý»ñ` μ³½ÙÇóë plusieurs fois, plus d’une fois; Ù»Ï ³ÛÉ ~ une autre fois; áã Ù»Ï ~` Ù»ÏÇó ³í»ÉÇ ~Ý»ñ plus d’une fois; Ù»Ï ~ ÁݹÙÇßï une fois pour toutes 2. adv même (ÝáõÛÝÇëÏ); ³Ûë »ñÇï³ë³ñ¹Ý ~ (ÝáõÛÝÇëÏ ³Ûë »ñÇï³ë³ñ¹Á) ãÇ Ï³ñáճݳ ¹³ ³Ý»É même ce jeune homme ne pourra pas le faire; ~ ÁÝÏ»ñÝ»ñÝ »Ý Ùáé³ó»É Ýñ³Ý même ses amis l’ont oublié ³Ý·³Ù2 même (ÝáõÛÝÇëÏ) ³Ý·³ñ1 (·É˳ó³í, ÙÇ·ñ»Ý) migraine f ³Ý·³ñ2 ï»΄ë û¹³Ý³í³ñ³Ý (û¹³Ý³í³ß»Ýù) ³Ý·»Õ ï»΄ë ï·»Õ ³Ý·»ï ignorant,e adj/n; profane adj/n (ï·»ï) ³Ý·»ñ³·Ý³Ñ³ï»ÉÇ inestimable ³Ý·»ñ³½³Ýó»ÉÇ non surpassé,e (ã·»ñ³½³Ýóí³Í); inégalé,e (ѳí³ë³ñÁ ãáõÝ»óáÕ) ³Ý·Ã³μ³ñ, ³Ý·Ãáñ»Ý impitoyablement; cruellement (¹³Å³Ýáñ»Ý) ³Ý·ÃáõÃÛáõÝ 1) manque m de pitié 2) dureté f (ËëïáõÃÛáõÝ, ù³ñëñïáõÃÛáõÝ) 3) cruauté f (¹³Å³ÝáõÃÛáõÝ) ³Ý·ÇÝ 1) sans prix, précieux,-euse (óÝϳñÅ»ù); 2) inestimable, inappréciable (³Ý·Ý³Ñ³ï»ÉÇ, ã³÷³½³Ýó ³ñÅ»ù³íáñ) ³Ý·Çݳ ï»΄ë ÏáÏáñ¹³ó³í ³Ý·Çï³μ³ñ (ãÇٳݳÉáí) par ignorance, sans savoir ³Ý·Çï³Ï ignorant,e (áã ·Çï³Ï, ³Ý·»ï); illettré,e (³Ý·ñ³·»ï) ³Ý·Çï³ÏÇó 1) inconscient,e, peu con56



³Ý·Ý³Ñ³ï»ÉÇ inappréciable; inesti-



³Ý·áñÍáõÝáõÃÛáõÝ 1) inaction f, inactivité f 2) immobilisme m (ù³ñ³-



mable ³Ý·á (ã·á, ·áÛáõÃÛáõÝ ãáõÝ»óáÕ) inexistant,e ³Ý·áÉ³Ï³Ý angolais,e ³Ý·áɳóÇ, ³Ý·áÉáõÑÇ Angolais,e n ³Ý·áÑ (³Ý·áÑáõݳÏ, ¹Å·áÑ) mécontent,e ³Ý·áѳóáõóÇã insatisfaisant,e; ~ ³ñ¹ÛáõÝùÝ»ñ résultats m pl insatisfaisants ³Ý·áÑáõÝ³Ï mécontent,e, non satisfait,e ³Ý·áÑáõݳÏáõÃÛáõÝ mécontentement m, non satisfaction f ³Ý·áÛ³Ý³É (³Ý·á ¹³éݳÉ, ãù³Ý³É, ³ÝÑ»ï³Ý³É) disparaître vi ³Ý·áÛáõÃÛáõÝ inexistence f; néant m ³Ý·áëÝ»É (³ñѳٳñÑ»É) mépriser vt, dédaigner vt ³Ý·áñÍ 1. sans-emploi n invar, chômeur,-euse n (·áñͳ½áõñÏ) 2. oisif,-ive, inoccupé,e, désœuvré,e (·áñÍ ãáõÝ»óáÕ, ã½μ³Õí³Í) ³Ý·áñͳ¹ñ»ÉÇ inexécutable, impraticable; inapplicable (³ÝÏÇñ³ñÏ»ÉÇ) ³Ý·áñÍ³Í³Ï³Ý 1) inusité,e, inemployé,e 2) désuet,-ète, hors d’usage (Ñݳó³Í, ·áñͳÍáõÃÛáõÝÇó ¹áõñë »Ï³Í) ³Ý·áñͳͻÉÇ inutilisable ³Ý·áñÍÝ³Ï³Ý impraticable; qui n’est pas pratique (·áñͳͻÉáõ ѳٳñ ³ÝѳñÙ³ñ, ݳ¨` áã ·áñÍݳϳÝ` Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ) ³Ý·áñÍáõÃÛáõÝ 1) désœuvrement m (³Ý·áñÍ ÉÇÝ»ÉÁ); oisiveté f (å³ñ³åáõÃÛáõÝ) 2) chômage m (·áñͳ½ñÏáõÃÛáõÝ) 3) Çñ³íμ. inaction f (ã·áñÍ»ÉÁ, áñ¨¿ ù³ÛÉÇ ã¹ÇÙ»ÉÁ) ³Ý·áñÍáõÝ³Ï inapte, incapable ³Ý·áñÍáõݳÏáõÃÛáõÝ inaptitude f, incapacité f ³Ý·áñÍáõÝ»áõÃÛáõÝ 1) inactivité f, inertie f 2) Çñ³íμ. inaction f (ã·áñÍ»ÉÁ, áñ¨¿ ù³ÛÉÇ ã¹ÇÙ»ÉÁ) ³Ý·áñÍáõÝÛ³ inerte (ÑáõÛÉ), inactif,-ive (ãݳ˳ӻéÝáÕ), passif,-ive (áã »é³Ý¹áõÝ, áã ·áñÍáõÝÛ³)



ó³ÍáõÃÛáõÝ)



³Ý·ïÝ»ÉÇ (³Ý·ï³Ý»ÉÇ, ã·ïÝíáÕ) in-



trouvable



³Ý·ñ³·»ï ignorant,e adj/n (ï·»ï);



illettré,e adj/n, analphabète adj/n (³Ý·ñ³×³Ý³ã) ³Ý·ñ³·ÇïáõÃÛáõÝ ignorance f (ï·ÇïáõÃÛáõÝ); illettrisme m, analphabétisme m (³Ý·ñ³×³Ý³ãáõÃÛáõÝ) ³Ý·ñ³×³Ý³ã analphabète ³Ý·ñ³×³Ý³ãáõÃÛáõÝ illettrisme m, analphabétisme m ³Ý·ñ³í»ÉÇ ï»΄ë ³Ý³éÇÏ ³Ý·áõà impitoyable; sans pitié (³ÝËÇÕ×); cruel,le (¹³Å³Ý) ³Ý·áõųï (¹»Õ³·áñÍáõÃÛ³Ý Ù»ç ·áñͳÍíáÕ Ë»Å) assa-fœtida f ³Ý·áõÛÝ incolore ³Ý·áõÝ³Ý³É (·áõݳó÷í»É, ·áõݳ½ñÏí»É) se décolorer ³Ý·áõݳï»ëáõÃÛáõÝ μÅßÏ. (·áõݳÏáõñáõÃÛáõÝ) daltonisme m ³Ý·áõݳóÝ»É (·áõݳó÷»É, ·áõݳ½ñÏ»É) décolorer vt ³Ý·áõݳóáõÙ (·áõݳó÷áõÙ, ·áõݳ½ñÏáõÙ) décoloration f ³Ý·áõÝáõÃÛáõÝ achromatisme m ³Ý·áõ߳ϻÉÇ (³ÝϳÝ˳ï»ë»ÉÇ) imprévisible, imprédictible ³Ý¹ ï»΄ë ѳݹ ³Ý¹³¹³ñ 1. adv sans cesse; sans arrêt (³é³Ýó ϳݷ ³éÝ»Éáõ), incessamment, sans relâche 2. adj incessant,e; ininterrompu,e (ãÁݹѳïíáÕ), continuel,le (ß³ñáõݳϳϳÝ) ³Ý¹³É³ñ (áã ¹³É³ñ) sans verdure ³Ý¹³Ù 1) membre m; Ù³ñÙÝÇ ³Ý¹³ÙÝ»ñ membres pl du corps; 2) adhérent,e (Ïáõë³ÏóáõÃÛ³Ý, ϳ½Ù³Ï»ñÏáõë³ÏóáõÃÛ³Ý ~ åáõÃÛ³Ý); membre (adhérent) d’un parti; áã ÉÇÇñ³í ~ (áñ¨¿ ϳ½Ù³Ï»ñåáõÃÛ³Ý) membre associé 3) ùñÏÝ. terme m; ݳ˳¹³ëáõÃÛ³Ý ·É˳íáñ ~Ý»ñ termes essentiels de la proposition; ݳ˳¹³ëáõÃÛ³Ý »ñÏñáñ¹³Ï³Ý 57



~Ý»ñ termes secondaires de la proposition; ·É˳íáñ (·»ñ³¹³ë) ~` μ³Õ³¹ñÇã terme principal ³Ý¹³Ù³·ñ»É inscrire vt; admettre vt (ÁݹáõÝ»É); ~ Ïáõë³ÏóáõÃÛ³ÝÁ admettre au parti ³Ý¹³Ù³·ñí»É s’inscrire, adhérer (à) vt ind (ѳñ»É); ~ Ïáõë³ÏóáõÃÛ³ÝÁ adhérer au parti ³Ý¹³Ù³·ñáõÃÛáõÝ, ³Ý¹³Ù³·ñáõÙ adhésion f (à); inscription f ³Ý¹³Ù³ÉáõÍ»É paralyser vt; frapper de paralysie ³Ý¹³Ù³ÉáõÍí»É (³Ý¹³Ù³ÉáõÛÍ ¹³éݳÉ) être paralysé,e, être atteint,e de paralysie ³Ý¹³Ù³ÉáõÍáõÃÛáõÝ paralysie f ³Ý¹³Ù³ÉáõÛÍ paralytique adj/n (ϳÃí³Í³Ñ³ñ); ~ ¹³ñÓÝ»É paralyser vt; ~ ¹³ñÓ³Í` ϳÃí³Í³Ñ³ñ »Õ³Í atteint,e (frappé,e) de paralysie, paralysé,e ³Ý¹³Ù³ÏÇó 1) confrère m, consœur f 2) syndiqué,e adj/n (³ñÑÙÇáõÃÛ³Ý) ³Ý¹³Ù³Ïó»É 1) devenir membre; adhérer vt ind (à), s’agréger (ÙdzݳÉ, ѳñ»É, ѳٳËáÑ ÉÇÝ»É); se syndiquer (³ñÑÙÇáõÃÛ³ÝÁ) 2) prendre part (à qch), participer (à qch) (Ù³ëݳÏó»É) 3) appartenir à (å³ïÏ³Ý»É áñ¨¿ Ïáõë³ÏóáõÃÛ³Ý` ϳ½Ù³Ï»ñåáõÃÛ³Ý) ³Ý¹³Ù³ÏóáõÃÛáõÝ 1) participation f (Ù³ëݳÏóáõÃÛáõÝ) 2) adhésion f (ÙdzݳÉÁ, ѳñ»ÉÁ) 3) appartenance à (áñ¨¿ Ïáõë³ÏóáõÃÛ³Ý` ϳ½Ù³Ï»ñåáõÃÛ³Ý å³ïϳݻÉÁ) ³Ý¹³Ù³Ñ³ï(í³Í) amputé,e ³Ý¹³Ù³Ñ³ï»É amputer vt ³Ý¹³Ù³Ñ³ïí»É être amputé,e



³Ý¹³ÙáõÃÛáõÝ appartenance f (à un



parti, au syndicat)



³Ý¹³éݳÉÇ 1) irrévocable (í»ñçݳ-



ϳÝ); ~` í»ñçݳϳÝ` ³Ý÷á÷áË»ÉÇ áñáßáõÙ décision f irrévocable 2) irréparable (³Ý¹³ñٳݻÉÇ, ³Ý¹³ñÓ) ~ Ïáñáõëï perte f irréparable ³Ý¹³éݳÉÇáñ»Ý irrévocablement (í»ñçݳϳݳå»ë, ³Ý¹³ñÓ Ï»ñåáí); sans retour (³Ý¹³ñÓ, ³Ýí»ñ³¹³ñÓ) ³Ý¹³ëï³Ý champ m, campagne f ³Ý¹³ëï³ÝûñÑÝ»ù ÏñáÝ. rogations f pl, bénédiction f des champs ³Ý¹³ëïdzñ³Ï mal élevé,e, inculte (³ÝÏÇñÃ); privé,e d’éducation (¹³ëïdzñ³ÏáõÃÛáõÝÇó ½áõñÏ) ³Ý¹³ëïdzñ³ÏáõÃÛáõÝ manque m d’éducation ³Ý¹³í³×³Ý fidèle (ѳí³ï³ñÇÙ); ~ ÁÝÏ»ñ ami m à toute épreuve ³Ý¹³í³×³Ýáñ»Ý (ѳí³ï³ñÙ³μ³ñ, ѳí³ï³ñÙáñ»Ý) fidèlement ³Ý¹³ñÓ(»ÉÇ) (í»ñçݳϳÝ, ³Ý÷á÷áË»ÉÇ) irrévocable; ~ áñáßáõÙ décision f irrévocable ³Ý¹³ñÓ³μ³ñ ï»΄ë ³Ý¹³ñÓ»ÉÇáñ»Ý ³Ý¹³ñÓ»ÉÇáñ»Ý irrévocablement; à jamais, pour toujours (Ù»ÏÁݹÙÇßï) ³Ý¹³ñÓ»ÉÇáõÃÛáõÝ irrévocabilité f ³Ý¹³ñٳݻÉÇ incurable, inguérissable, irrémédiable (³ÝμáõÅ»ÉÇ); irréparable (³Ý¹³éݳÉÇ); ~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ maladie f incurable ³Ý¹»Ù impersonnel,le; ùñÏÝ. ~ μ³Û verbe m impersonnel ³Ý¹ÇÙ³·ÇÍ ÷Ëμ. sans image; privé,e d’image (¹ÇÙ³½áõñÏ) ³Ý¹ÇÙ³¹³ñÓ inopposable ³Ý¹ÇÙ³¹ñ»ÉÇ 1) irrésistible; ~ áõÅ force f (puissance f) irrésistible 2) séduisant,e (·³ÛóÏÕÇã) ³Ý¹ÇÙ³¹ñ»ÉÇáñ»Ý irrésistiblement ³Ý¹ÇÙ³¹ñ»ÉÇáõÃÛáõÝ irrésistibilité f ³Ý¹ÇÙ³Ï (³é³Ýó ¹ÇÙ³ÏÇ, ã¹Çٳϳíáñí³Í) sans masque, non masqué,e ³Ý¹ÇÝ au-delà de, de l’autre côté ³Ý¹Ûáõñ³ß³ñÅ lourdaud,e n/adj, pa-



³Ý¹³Ù³Ñ³ïáõÃÛáõÝ, ³Ý¹³Ù³Ñ³ïáõÙ



amputation f, ablation f



³Ý¹³Ù³í׳ñ cotisation f; ~ ÙáõÍ»É



verser sa cotisation; ÙáõïùÇ ~ cotisation d’entrée ³Ý¹³Ù³ï»É (Ù³ëݳï»É) démembrer vt ³Ý¹³Ù³ïáÙë carte f d’adhérent, carte f de membre ³Ý¹³Ù³ïáõÙ démembrement m 58



sion f (³ñï³óáÉáõÙ) 2) réflexe m (é»ýÉ»ùë, áã ϳٳÛÇÝ Ñ³Ï³½¹»óáõÃÛáõÝ) ³Ý¹ñ³½·³ÛÇÝ transnational,e ³Ý¹ñ³ÉåÛ³Ý transalpin,e ³Ý¹ñ³Ï³ñÙÇñ ýǽ. ultra-rouge ³Ý¹ñ³Ó³Ûݳ·ñ³ÛÇÝ échographique ³Ý¹ñ³Ó³Ûݳ·ñáõÙ μÅßÏ. échographie f ³Ý¹ñ³Ó³ÛÝ ýǽ. ultrason m ³Ý¹ñ³Ó³ÛݳÛÇÝ ýǽ. ultrasonique ³Ý¹ñ³ÓÇ· »ñÏñã. hyperbole f ³Ý¹ñ³Ù (³é³Ýó ¹ñ³ÙÇ, ¹ñ³Ù ãáõÝ»óáÕ) sans argent, sans fortune ³Ý¹ñ³Ù³·ÉáõË (¹ñ³Ù³·ÉáõË ãáõÝ»óáÕ) sans capital ³Ý¹ñ³Ù³Ýáõ߳ϳ·áõÛÝ ultraviolet,te; ~ ׳鳷³ÛÃÝ»ñ rayons m pl ultraviolets ³Ý¹ñ³ÝÇÏ aîné,e adj/n (³í³·); premier-né, première-née adj/n (³é³çÝ»Ï) ³Ý¹ñ³Ýó³Ï³Ý (ïñ³Ýëó»Ý¹»Ýï³É) ÷ÇÉ. transcendantal,e ³Ý¹ñ³Ýó³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ÷ÇÉ. transcendantalisme m ³Ý¹ñ³ß˳ñÑ au-delà m, l’autre monde (ѳݹ»ñÓÛ³É ³ß˳ñÑ) ³Ý¹ñ³ß˳ñѳÛÇÝ d’au-delà ³Ý¹ñ³í³ñïÇù (÷á˳Ý, í³ñïÇù) culotte f; caleçon m ³Ý¹ñ³ïɳÝïÛ³Ý transatlantique; d’outre-atlantique (³Ý¹ñûíÏdzÝáëÛ³Ý) ³Ý¹ñ¹í»ÉÇ 1) inflexible, inexorable; inébranlable (³ÝÑáÕ¹áÕ¹) 2) ferme (ѳëï³ï³Ï³Ù) 3) imperturbable (³ÝËéáí) 4) implacable (³ÝáÕáù) ³Ý¹ñ¹í»ÉÇáñ»Ý fermement, inébranlablement ³Ý¹ñ¹í»ÉÇáõÃÛáõÝ 1) inflexibilité f, inexorabilité f 2) fermeté f (ѳëï³ï³Ï³ÙáõÃÛáõÝ) 3) imperturbabilité f (³ÝËéáíáõÃÛáõÝ) 4) implacabilité f (³ÝáÕáùáõÃÛáõÝ) ³Ý¹ñ»íñáå³Ï³Ý transeuropéen,ne ³Ý¹ñÅ»ÉÇ inviolable, indestructible; ~ »ñ¹áõÙ serment m inviolable ³Ý¹ñÅ»ÉÇáõÃÛáõÝ inviolabilité f ³Ý¹ñÇ ï»΄ë ³ñÓ³Ý



taud,e n/adj; empoté,e adj/n (ËëÏó.)



³Ý¹Ý¹³ÛÇÝ de gouffre, de précipice,



d’abîme



³Ý¹áÕ¹áç ferme (ѳëï³ïáõÝ, ³Ý»-



ñ»ñ), solide (³Ùáõñ)



³Ý¹áññ calme m, tranquillité f (ѳÝ-



¹³ñïáõÃÛáõÝ); repos m (ѳݷëïáõÃÛáõÝ, ѳݷÇëï); accalmie f (ϳñ×³ï¨ ~` ˳ճÕáõÃÛáõÝ` ÉéáõÃÛáõÝ); sérénité f (ѳݹ³ñïáõÃÛáõÝ, ˳ճÕáõÃÛáõÝ); quiétude f (Ñ᷻ϳÝ` μ³ñáÛ³Ï³Ý ~); apaisement m (ѳݹ³ñïáõÙ, ѳݹ³ñïí»ÉÁ); ~Á ÏáñóÝ»É` í»ñëïÇÝ ·ïÝ»É perdre, retrouver son calme ³Ý¹áññ³·Çñ (ëï³ó³·Çñ, ëï³ó³Ï³Ý) reçu m, acquit m, quittance f; récépissé m (÷áëï³ÛÇÝ ³é³ùÙ³Ý ¹»åùáõÙ); ~` ëï³ó³Ï³Ý ï³É délivrer la quittance ³Ý¹áññ³Ý³É se calmer (ÍáíÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ) ³Ý¹ñ³μ»Ù coulisse f ³Ý¹ñ³¹³éÝ³É 1) réagir vi (³½¹»É) 2) revenir sur, reprendre vt (áñ¨¿ ÙïùÇ` ÝÛáõÃÇ` ËݹñÇ` ѳñóÇ ¨ ³ÛÉÝ) 3) se refléter, se réfléchir, se répercuter (³ñï³óáÉí»É) ³Ý¹ñ³¹³ñÓ 1. adj ùñÏÝ. réfléchi,e; ~ ¹»ñ³ÝáõÝ pronom m réfléchi 2. 1) répercussion f (óáɳóáõÙ` ÉáõÛëÇ, ³Ý¹ñ³¹³ñÓáõÙ` Ó³ÛÝÇ) 2) réflexion f (sur qch) (ËáñÑñ¹³ÍáõÃÛáõÝ) ³Ý¹ñ³¹³ñӳϳÝáõÃÛáõÝ 1) réflexibilité f 2) Ù³Ã. réflexivité f ³Ý¹ñ³¹³ñӳ߻ñï³íáñ (ÉáõÛëÇ ³Ý¹ñ³¹³ñÓáõÙáí ÙÃáõÃÛ³Ý Ù»ç í³ñáñ¹ÇÝ Ý³Ë³½·áõß³óÝáÕ) réflectorisé,e ³Ý¹ñ³¹³ñÓ»ÉÇáõÃÛáõÝ É»½íμ. réflexivité f



³Ý¹ñ³¹³ñÓÇã (³ñï³óáÉÇã) réflecteur m



³Ý¹ñ³¹³ñÓÝ»É (³ñï³óáÉ»É) réfléchir



vt (ÉáõÛëÁ, å³ïÏ»ñÁ ¨ ³ÛÉÝ); refléter vt (ѳۻÉáõ Ù³ëÇÝ) ³Ý¹ñ³¹³ñÓíáÕ (³ñï³óáÉíáÕ) réflexible ³Ý¹ñ³¹³ñÓáõÙ 1) reflet m, répercus-



59



sur quel pied danser (¹³ñÓ.)



³Ý¹ñÉ»½í³μ³Ý³Ï³Ý métalinguistique ³Ý¹ñÉ»½í³μ³ÝáõÃÛáõÝ métalinguistique



³Ý»Íù (ݽáíù) malédiction f ³Ý»Ï³Ùï³μ»ñ non lucratif,-ive ³Ý»Ï¹áï (ËݹáõÏ) historiette f, petite



f



³Ý¹ñÉ»éݳÛÇÝ ultramontain,e ³Ý¹ñÍáíÛ³Ý d’outre-mer ³Ý¹ñÏáíϳëÛ³Ý transcaucasien,ne ³Ý¹ñÏáõÉÇë³ÛÇÝ, ³Ý¹ñÏáõÉÇëÛ³Ý



histoire f amusante



³Ý»ÕÍ incorruptible, inaltérable ³Ý»ÕÍáõÃÛáõÝ incorruptibilité f ³Ý»ÕçÛáõñ sans corne(s) ³Ý»Ùdz ï»΄ë ë³Ï³í³ñÛáõÝáõÃÛáõÝ ³Ý»é³Ý¹ (»é³Ý¹ ãáõÝ»óáÕ) sans éner-



en coulisse, de couloir; secret,-ète, caché,e (óùáõÝ); ~ μ³Ý³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñ pourparlers m pl en coulisses; ~` óùáõÝ Ëáñ³Ù³ÝÏáõÃÛáõÝÝ»ñ, Ëáñ³Ù³ÝÏ ù³ÛÉ»ñ manœuvres f pl de couloir ³Ý¹ñÙ³Ûñó³Ù³ù³ÛÇÝ (ïñ³ÝëÏáÝïÇÝ»Ýï³É) transcontinental,e ³Ý¹ñßÇñÇÙ outre-tombe m ³Ý¹ñßÇñÇÙÛ³Ý d’outre-tombe, supraterrestre (ѳݹ»ñÓÛ³É); sépulcral,e (·»ñ»½Ù³Ý³ÛÇÝ) ³Ý¹ñáßÙ sans marque, sans signe ³Ý¹ñå³ïÙ³Ï³Ý ï»΄ë ݳ˳å³ïÙ³-



gie, sans ardeur, sans ferveur, sans enthousiasme, sans zèle ³Ý»ñ beau-père m ³Ý»ñ³Ý· (³Ý·áõÛÝ) incolore ³Ý»ñ³ë³Ý (»ñ³ë³Ý` ë³ÝÓ ãáõÝ»óáÕ, ³Ýë³ÝÓ) débridé,e ³Ý»ñ»ë 1) importun,e (åݹ»ñ»ë, Ó³ÝÓñ³óÝáÕ) 2) impertinent,e, insolent,e, effronté,e (ÉÏïÇ, ÉåÇñß) 3) éhonté,e (³Ý³ÙáÃ) 4) indiscret,-ète (³Ýѳٻëï) 5) embêtant,e (ï³ÕïáõÏ, Ó³ÝÓñ³óÝáÕ) 6) collant,e (åáÏ ã»ÏáÕ) ³Ý»ñ»ë³μ³ñ avec insolence, insolemment, d’un air insolent (ÉÏïdzμ³ñ, ÉåÇñßáñ»Ý) ³Ý»ñ»ëáõÃÛáõÝ 1) importunité f (åݹ»ñ»ëáõÃÛáõÝ, Ó³ÝÓñ³óáõóÇã ÉÇÝ»ÉÁ) 2) impertinence f, insolence f (ÉÏïÇáõÃÛáõÝ, ÉåÇñßáõÃÛáõÝ); toupet m (ËëÏó.) ³Ý»ñ¨³Ï³Û»ÉÇ impensable, inimaginable, inconcevable ³Ý»ñ¨³Ï³Û»ÉÇáñ»Ý inimaginablement ³Ý»ñ¨áõóμ³ñ invisiblement ³Ý»ñ¨áõÃ³Ý³É disparaître vi (³ÝÑ»ï³Ý³É); s’éclipser (í³Ûñϻݳμ³ñ); s’esquiver, s’échapper (³ÝÝϳï) ³Ý»ñ¨áõÛà 1) invisible (³Ýï»ë³Ý»ÉÇ) 2) caché,e (ͳÍáõÏ, óùáõÝ) ³Ý»ñ»ñ ferme; inébranlable (³Ýë³ë³Ý) ³Ý»ñÏμ³(Û»ÉÇ) incontestable, indubitable ³Ý»ñÏμ³Ûáñ»Ý incontestablement, indubitablement ³Ý»ñÏμ³ÛáõÃÛáõÝ certitude f (ѳí³ëïÇ ÉÇÝ»ÉÁ), évidence f (³ÏÝѳÛïáõ-



Ï³Ý ³Ý¹ñçñѻջÕÛ³Ý antédiluvien,ne ³Ý¹ñë³ÑٳݳÛÇÝ transfrontalier,-ière ³Ý¹ñûíÏdzÝáëÛ³Ý transocéanique ³Ý¹áõÉ 1) incessant,e (³Ý¹³¹³ñ), continuel,le (ß³ñáõݳϳϳÝ) 2) assidu,e (ç³Ý³ë»ñ) 3) infatigable,



inlassable (³ÝËáÝç)



³Ý¹áõݹ abîme m; gouffre m, précipice



m (íÇÑ, ËáñËáñ³ï) ◊ ~Ç »½ñÇÝ ÉÇÝ»É être au bord de l’abîme ³Ý¹áõñ désagréable, déplaisant,e ³Ý»½ñ 1) sans limites, sans bornes, illimité,e 2) immense, infini,e (³Ýë³ÑÙ³Ý) ³Ý»½ñáõÃÛáõÝ infini m; immensité f (³Ýë³ÑÙ³ÝáõÃÛáõÝ) ³Ý»É1 (ϳï³ñ»É) faire vt ³Ý»É2 ï»΄ë ³Ý»É³Ý»ÉÇ ³Ý»É³Ý»ÉÇ 1) sans issue 2) désespéré,e (Ñáõë³Ñ³ï); ~ íÇ׳ÏáõÙ` ÷³ÏáõÕáõÙ ÉÇÝ»É se trouver dans une impasse ³Ý»É³Ý»ÉÇáõÃÛáõÝ situation f sans issue (³Ý»É³Ý»ÉÇ íÇ׳Ï); impasse f (÷³ÏáõÕÇ) ³Ý»ÉÇù ï»΄ë ·áñÍ, ËݹÇñ; ~Á ãÇÙ³Ý³É (ãÇÙ³Ý³É ÇÝãå»ë í³ñí»É) ne savoir



60



anesthésier vt 3) engourdir vt (ÃÙñ»óÝ»É) ³Ý½·³Û³óÝáÕ (½·³Û³½ñÏáÕ) anesthésiant,e; ~ μÅÇßÏ anesthésiste n ³Ý½·³Û³óáõÙ (½·³Û³½ñÏáõÙ) 1) insensibilisation f 2) μÅßÏ. anesthésie f; ï»Õ³ÛÇÝ ~` ½·³Û³½ñÏáõÙ anesthésie f locale (péridurale, loco-régionale); ÁݹѳÝáõñ ~ anesthésie générale ³Ý½·³Û³óáõóÇã anesthésique adj/n, anesthésiant,e adj/m ³Ý½·³ÛáõÃÛáõÝ 1) insensibilité f (³Ýϳñ»ÏóáõÃÛáõÝ) 2) anesthésie f, analgésie f (³Ý½·³ íÇ׳Ï, ÃÙñáõÃÛáõÝ) ³Ý½·³ëï 1) étourdi,e; inattentif,-ive (³Ýáõß³¹Çñ) 2) distrait,e (óñí³Í) 3) imprudent,e (³Ý½·áõÛß) ³Ý½·³ëïáõÃÛáõÝ 1) étourderie f; inattention f (³Ýáõß³¹ñáõÃÛáõÝ) 2) distraction f (óñí³ÍáõÃÛáõÝ) 3) imprudence f (³Ý½·áõßáõÃÛáõÝ) ³Ý½·áÝ non vigilant,e ³Ý½·áÝáõÃÛáõÝ non vigilance f ³Ý½·áõÛß 1) imprudent,e 2) incirconspect,e (áã ßñç³Ñ³Û³ó) 3) imprévoyant,e (³ÝÑ»é³ï»ë, ³ÝËáÑ»Ù) ³Ý½·áõß³μ³ñ, ³Ý½·áõßáñ»Ý 1) imprudemment, sans précaution 2) sans le vouloir (áã ¹Çï³íáñÛ³É, å³ï³Ñ³μ³ñ, ³Ï³Ù³) ³Ý½·áõßáõÃÛáõÝ 1) imprudence f 2) imprévoyance f (³ÝËáÑ»ÙáõÃÛáõÝ) ³Ý½»Ý 1) sans arme(s) (³é³Ýó ½»ÝùÇ) 2) désarmé,e (½Çݳó÷) 3) sans défense (³Ýå³ßïå³Ý); ~ ³ãùáí à l’œil nu ³Ý½ÇçáõÙ 1) intransigeant,e (ã½ÇçáÕ); ~ ËëïáõÃÛáõÝ rigueur f intransigeante 2) sans compromis (³é³Ýó ÷á˽ÇçÙ³Ý) ³Ý½áñ 1) sans forces (³ÝáõÅ) 2) impuissant,e (³ÝϳñáÕ) 3) désarmé,e (½Çݳó÷) ³Ý½áñ³Ý³É 1) perdre ses forces; 2) devenir impuissant,e (³ÝϳñáÕ ¹³éݳÉ) ³Ý½áñáõÃÛáõÝ 1) manque m de force (áõÅÇ å³Ï³ë) 2) impuissance f



ÃÛáõÝ), incontestabilité f (³ÝíÇ׳ñÏ»ÉÇáõÃÛáõÝ) ³Ý»ñÏÛáõÕ 1. adj intrépide (³Ýí»Ñ»ñ), sans crainte (³Ýí³Ë), hardi,e (Ëǽ³Ë, ѳٳñÓ³Ï) 2. adv intrépidement, hardiment ³Ý»ñÏÛáõÕáõÃÛáõÝ intrépidité f, hardiesse f, courage m ³Ý»ñÏñ³ÛÇÝ ÷Ëμ. sublime (íë»Ù), élevé,e (í»Ñ) ³Ý»ñÓ³·, ³Ý»ñáñ¹Ç beau-frère m ³Ý»÷ incuit,e (ã»÷³Í); cru,e (ÑáõÙ) ³Ý»ùëdz ï»΄ë μéݳÏóáõÙ ³Ý½³í³Ï sans enfants; stérile (³ÙáõÉ) ³Ý½³í³ÏáõÃÛáõÝ absence f d’enfants; stérilité f (³ÙÉáõÃÛáõÝ, ãμ»ñáõÃÛáõÝ) ³Ý½μ³Õ inoccupé,e, désœuvré,e, oisif,ive ³Ý½μ³ÕáõÃÛáõÝ inoccupation f, désœuvrement m, oisiveté f ³Ý½·³ insensible (³Ýϳñ»ÏÇó); indifférent,e (³Ýï³ñμ»ñ) ³Ý½·³É³μ³ñ ï»΄ë ³Ý½·³ÉÇáñ»Ý ³Ý½·³ÉÇ imperceptible (³ÝÝϳï); insignifiant,e (³ÝÝß³Ý) ³Ý½·³ÉÇáñ»Ý imperceptiblement (³ÝÝϳï Ï»ñåáí) ³Ý½·³Ù insolent,e impertinent,e (³Ýå³ñÏ»ßï); impudent,e, effronté,e (³Ý³ÙáÃ) ³Ý½·³Ù³μ³ñ, ³Ý½·³Ùáñ»Ý (³Ýå³ñÏ»ßïáñ»Ý) avec insolence, insolemment, d’une manière insolente (impertinente) ³Ý½·³Ù³Ý³É devenir (de plus en plus) insolent,e (impertinent,e) ³Ý½·³ÙáõÃÛáõÝ insolence f, impertinence f (³Ýå³ñÏ»ßïáõÃÛáõÝ); impudence f, effronterie f (³Ý³ÙáÃáõÃÛáõÝ) ³Ý½·³Û³μ³ñ insensiblement ³Ý½·³Û³Ý³É 1) devenir insensible, perdre la sensibilité 2) s’engourdir (ÃÙñ»É) ³Ý½·³Û³ó³Í devenu,e insensible; blasé,e (·»ñѳ·»óáõÙÇó ³Ýï³ñμ»ñ ¹³ñÓ³Í) ³Ý½·³Û³óÝ»É (½·³Û³½ñÏ»É) 1) insensibiliser vt, rendre insensible 2) μÅßÏ. 61



(³ÝϳñáÕáõÃÛáõÝ) 3) μÅßÏ. asthénie f (Ù³ñÙÝ³Ï³Ý Ï³Ù Ñá·»Ï³Ý ÃáõÉáõÃÛáõÝ) ³Ý½ëå»ÉÇ 1) indomptable, irrépressible 2) irrésistible (³Ý¹ÇÙ³¹ñ»ÉÇ) ³Ý½ëå»ÉÇáñ»Ý 1) irrésistiblement (³Ý¹ÇÙ³¹ñ»ÉÇ Ï»ñåáí) 2) impétueusement (μáõéÝ Ï»ñåáí) ³Ý½ëå»ÉÇáõÃÛáõÝ 1) indomptabilité f 2) indocilité f (³ÝÑݳ½³Ý¹áõÃÛáõÝ) ³Ý½ëåáõÃÛáõÝ 1) intempérance f (³ÝÅáõÅϳÉáõÃÛáõÝ, ³Ýã³÷áõÃÛáõÝ) 2) emportement m (¹Ûáõñ³μáñμáùáõÃÛáõÝ, ï³ù³ñÛáõÝáõÃÛáõÝ) 3) irascibilité f (ó³ëÏáïáõÃÛáõÝ) ³Ý½áõ·³Ï³Ý 1) incomparable, sans pareil,le sans égal,e 2) unique (ÙdzÏ) 3) inégalé,e (³ÝÝÙ³Ý, ³Ýѳٻٳï»ÉÇ, ѳí³ë³ñÁ ãáõÝ»óáÕ) ³Ý½áõ·³Ï³ÝáõÃÛáõÝ incomparabilité f (³Ýѳٻٳï»ÉÇáõÃÛáõÝ) ³Ý½áõÛ· (Ï»Ýï) impair,e ³Ý½áõëå 1) effréné,e; débridé,e (³Ýë³ÝÓ) 2) indomptable (³Ý½ëå»ÉÇ, ³Ýë³ÝÓ»ÉÇ) 3) déchaîné,e (½·³óÙáõÝùÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ); ~ ó³ÝÏáõÃÛáõÝ désir m déchaîné ³Ý½áõï (ï³ñ³Ûáí) brut,e; ~ ù³ß, ù³ßÁ ï³ñ³Ûáí, ѳٳù³ß poids m brut ³Ý¿³Ï³Ý (áã ϳñ¨áñ) peu important,e, sans importance ³Ý¿³Ý³É s’anéantir ³Ý¿³óÝ»É anéantir vt ³Ý¿³óáõÙ anéantissement m ³Ý¿áõÃÛáõÝ néant m ³ÝÁÙμéÝ»ÉÇ 1) insaisissable, inintelligible, inconcevable 2) incomprenable (³ÝѳëϳݳÉÇ) 3) inaccessible (³Ýѳë³Ý»ÉÇ, ³ÝÙ³ïã»ÉÇ) ³ÝÁÙå»ÉÇ (ËÙ»Éáõ ѳٳñ áã åÇï³ÝÇ) non potable, imbuvable ³ÝÁݹѳï 1. adj 1) incessant,e (³Ý¹³¹³ñ); ininterrompu,e (ãÁݹѳïíáÕ); 2) continu,e, continuel,le (ß³ñáõݳϳϳÝ) 3) permanent,e (ÙÁßï³Ï³Ý, ³ÝÁݹٻç) 4) successif,ive (ѳçáñ¹³Ï³Ý) 2. adv 1) sans cesse; sans interruption (³é³Ýó ÁݹѳïáõÙÝ»ñÇ) 2) de suite (Ù»ÏÁ



ÙÛáõëÇ »ï¨Çó), continuellement, en continu (ß³ñáõݳϳμ³ñ); ÑÇÝ· ų٠~ í³ñ»É (³íïáÙ»ù»Ý³ ¨ ³ÛÉÝ) conduire cinq heures de suite ³ÝÁݹѳïáõÃÛáõÝ continuité f (ß³ñáõݳϳϳÝáõÃÛáõÝ) ³ÝÁݹٻç ï»΄ë ³ÝÁÝ¹Ñ³ï ³ÝÁݹÙÇç»ÉÇ ininterrompu,e ³ÝÁݹÙÇç»ÉÇáñ»Ý sans interruption; continuellement (ß³ñáõݳϳμ³ñ) ³ÝÁݹáõÝ³Ï inapte (à qch); incapable (de qch) (³ÝϳñáÕ), inhabile (³ÝÓ»éÝѳë) ³ÝÁݹáõݳÏáõÃÛáõÝ inaptitude f; incapacité f (³ÝϳñáÕáõÃÛáõÝ), inhabileté (³ÝÓ»éÝѳëáõÃÛáõÝ) ³ÝÁݹáõÝ»ÉÇ 1) inacceptable, inadmissible, irrecevable 2) insupportable (³ÝѳݹáõñÅ»ÉÇ) ³ÝÁݹáõÝ»ÉÇáõÃÛáõÝ inacceptabilité f, inadmissibilité f, irrecevabilité f ³ÝÁݹûñÇݳϻÉÇ inimitable ³ÝÁÝûéÝ»ÉÇ illisible, indéchiffrable ³ÝÁÝûéÝ»ÉÇáõÃÛáõÝ illisibilité f ³ÝÁÝϳÉáõÃÛáõÝ (ÇÙáõÝÇï»ï) μÅßÏ. immunité f ³ÝÁÝϳÉáõݳμ³ÝáõÃÛáõÝ (ÇÙáõÝáÉá·Ç³) immunologie f ³ÝÁÝϳÉáõÝ³Ï 1) non réceptif,-ive, peu réceptif,-ive, insensible 2) μÅßÏ. immun,e, réfractaire à (í³ñ³Ï³Ù»ñÅ, ÇÙáõÝÇï»ï áõÝ»óáÕ) ³ÝÁÝϳÉáõݳÏáõÃÛáõÝ 1) manque m de réceptivité, insensibilité f 2) μÅßÏ. immunité f (í³ñ³Ï³Ù»ñÅáõÃÛáõÝ) ³ÝÁÝÏÕÙ»ÉÇ insubmersible; ~ ݳí³Ï canot m insubmersible ³ÝÁÝÏÕÙ»ÉÇáõÃÛáõÝ insubmersibilité f ³ÝÁÝÏ×»ÉÇ 1) indomptable, inflexible 2) invincible (³Ýå³ñï»ÉÇ, ³ÝѳÕÃ) ³ÝÁÝÏ×»ÉÇáõÃÛáõÝ 1) caractère m indomptable (inflexible) 2) invincibilité f (³Ýå³ñï»ÉÇáõÃÛáõÝ) ³ÝÁÝï³ÝÇù sans famille ³ÝÁÝïñ»ÉÇ inéligible (áí ÁÝïñí»É ãÇ Ï³ñáÕ) ³ÝÁÝïñ»ÉÇáõÃÛáõÝ inéligibilité f (ÁÝïñí»Éáõ Çñ³íáõÝù ãáõݻݳÉÁ) 62



(ϳï³ñÛ³É); ~ ѳ·Ýí³Í ÉÇÝ»É être tiré à quatre épingles (¹³ñÓ.) ³ÝÃÇÏáõÝù sans dossier; ~ ³Ãáé chaise f sans dossier; ÷Ëμ. sans soutien, sans appui ³ÝÃÇí 1) innombrable (³Ýѳٳñ, ³ÝѳßÇí) 2) incalculable (³Ýѳßí»ÉÇ) 3) infini,e (³Ýí»ñç³Ý³ÉÇ) ³ÝÃáÉá·Ç³ ï»΄ë ѳïÁÝïÇñ ³ÝÃáß³Ï sans pension; privé,e de pension (d’allocation) ³ÝÃí³·Çñ non daté,e, sans date; ~ Ý³Ù³Ï lettre non datée ³ÝÃí³Ï³Ý, ³ÝÃí³ÏÇñ ï»΄ë ³ÝÃí³-



³Ýóé³Ù 1. adj qui ne se fane (ne se



flétrit) pas; immarcescible (³Ý³Ýó) 2. μëμ. immortelle f (³ÝÙ»é ͳÕÇÏ, ËÝÏ³Ý Í³ÕÇÏ), amarante f (óí߳ͳÕÇÏ) ³Ýóñ·Ù³Ý»ÉÇ intraduisible; ÷Ëμ. inexprimable (³Ý³ñï³Ñ³Ûï»ÉÇ, ³Ýμ³ó³ïñ»ÉÇ) ³Ýóñà 1. adj qui ne cligne (ne clignote) pas; fixe (먻éáõÝ) 2. adv fixement; ~ Ý³Û»É regarder fixement ³Ýóóáõå (ѻݳÏ) béquille f ³Ýó÷³Ýó(ÇÏ) étanche, imperméable, hermétique ³Ýó÷³Ýó»ÉÇ 1) impénétrable 2) inaccessible (³ÝÙ³ïã»ÉÇ) 3) étanche (Ñ»ñÙ»ïÇÏ, ³Ýó÷³ÝóÇÏ) ³Ýó÷³Ýó»ÉÇáõÃÛáõÝ 1) impénétrabilité 2) inaccessibilité f (³ÝÙ³ïã»ÉÇáõÃÛáõÝ` í³ÛñÇ) 3) étanchéité f (Ñ»ñÙ»ïÇÏáõÃÛáõÝ, ³Ýó÷³ÝóÇÏáõÃÛáõÝ) ³Ýó÷³ÝóÇÏ 1) étanche (Ñ»ñÙ»ïÇÏ) 2) opaque (åÕïáñ) ³Ýó÷³ÝóÇÏáõÃÛáõÝ 1) ï»΄ë ³Ýó÷³Ýó»ÉÇáõÃÛáõÝ 3) 2) opacité f (åÕïáñáõÃÛáõÝ) ³Ýó÷áÝ (ó÷áÝ` Ùݳóáñ¹ ãáõÝ»óáÕ) sans déchets, sans rebuts ³ÝóùáõÛó manifeste ³ÝÃ»Õ braise f, cendre f ³ÝÃ»Õ»É 1) couvrir de cendres, couvrir un feu de cendres 2) ÷Ëμ. garder vt (å³Ñå³Ý»É), caresser vt (÷³Û÷³Û»É) ³ÝûÕí³Í 1) couvert,e de cendres 2) ÷Ëμ. gardé,e (å³Ñå³Ýí³Í), caressé,e (÷³Û÷³Ûí³Í); ~ »ñ³½ (³Ýù) rêve m caressé ³Ýû٠μëμ. anthémis m, camomille f ³Ýè 1) ϻݹμ. aptère, sans ailes; ~ ÙÇç³ï insecte m aptère 2) manchot,e (Ó»éù` è ãáõÝ»óáÕ Ñ³ßٳݹ³Ù) ³ÝèáõÏ (åÇÝ·íÇÝ) ϻݹμ. pingouin m, manchot m ³Ýûñà μëμ. apétale; ~ ͳÕÇÏ fleur f apétale ³ÝûñÇ 1) impeccable, irréprochable (ûñáõÃÛáõÝ ãáõÝ»óáÕ) 2) parfait,e



·Çñ ³ÝÃí»ÉÇ innombrable ³ÝÃñ³óÇï (³Í˳ù³ñ) ÑÝù. anthracite m,



charbon m de pierre



³ÝÃñáó (ÃáÝñÇ Ïñ³ÏÁ ˳éÝ»Éáõ »ñϳñ



ÓáÕ` ÃdzÏ) tisonnier m ³ÝÃáõÛɳïñ»ÉÇ 1) qui n’est pas permis,e; non autorisé,e (ãÃáõÛɳïñí³Í) 2) inadmissible (³ÝÁݹáõÝ»ÉÇ) 3) intolérable (³ÝѳݹáõñÅ»ÉÇ) 4) impossible (³ÝÑݳñÇÝ) 5) illicite (ûñ»Ýùáí ³ñ·»Éí³Í, ³ÝûñÇݳϳÝ) ³ÝÃáõÛɳïñ»ÉÇáõÃÛáõÝ 1) non permission f, non autorisation f 2) inadmissibilité f (³ÝÁݹáõÝ»ÉÇáõÃÛáõÝ) 3) impossibilité f (³ÝÑݳñÇÝáõÃÛáõÝ) ³ÝÅ³Ù³Ý³Ï 1. adj 1) inopportun,e; intempestif,-ive 2) prématuré,e (í³Õ³Å³Ù); ~ Ù³Ñ mort f prématurée 3) mal à propos (³Ýå³ï»Ñ) 2. adv inopportunément, d’une manière inopportune, à contretemps; ~ ·³É arriver mal à propos ³ÝųٳݳÏáõÃÛáõÝ (³ÝÅ³Ù³Ý³Ï ÉÇÝ»ÉÁ) inopportunité f ³ÝųٳÝó»ÉÇ ï»΄ë ³Ý³Ýó ³ÝųÙÏ»ï 1) illimité,e, à durée non limitée, sans terme 2) permanent,e (Ùßï³Ï³Ý); ~ ³ÝÓݳ·Çñ passeport m permanent 3) indéterminé,e (³Ýáñáß` ã×ßïí³Í ųٳݳϳѳïí³ÍÇ Ñ³Ù³ñ); ~ å³Ûٳݳ·Çñ contrat à durée indéterminée (CDI) 63



³ÝųÙÏ»ï³Ýó (í³Õ»ÙáõÃÛ³Ý Å³ÙÏ»ï



ݳÉÇ) inintelligible, incompréhensible, inconcevable ³ÝÇÙ³ëï 1. adj 1) insensé,e (³éáÕç ¹³ïáÕáõÃÛ³ÝÁ ѳϳé³Ï) 2) dénué,e de sens (ÇÙ³ëï³½áõñÏ) 3) déraisonnable (áã μ³Ý³Ï³Ý), privé,e de raison (μ³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝÇó ½áõñÏ) 4) absurde (³ÝѻûÃ) 5) futile (¹³ï³ñÏ, ÷áõã, ëÝáïÇ) 2. adv stupidement; sans cause (³é³Ýó å³ï׳éÇ); ~ ÍÇÍ³Õ»É rire sans cause ³ÝÇÙ³ëï³μ³ñ 1) d’une manière absurde (³Ýѻûà Өáí); sans but (³ÝÝå³ï³Ï) 2) stupidement, sans cause (³é³Ýó å³ï׳éÇ) ³ÝÇÙ³ëïáõÃÛáõÝ absurdité f (³ÝѻûÃáõÃÛáõÝ); non-sens m ³ÝÇÝùݳë»ñ qui n’a pas d’amourpropre, qui manque d’amour-propre, privé,e d’amour-propre ³ÝÇÝùݳëÇñáõÃÛáõÝ manque m d’amour-propre, absence f d’amourpropre ³ÝÇßË³Ý qui n’a pas de gouverneur (de dirigeant) ³ÝÇßË³Ý³Ï³Ý 1. anarchiste n (³Ý³ñËÇëï) 2. adj anarchique; libertaire



ãáõÝ»óáÕ) Çñ³íμ. sans délai d’expiration ³Ýųé³Ý· 1) sans héritiers, sans enfants (ųé³Ý·Ý»ñ ãáõÝ»óáÕ) 2) Çñ³íμ. tombé,e en déshérence (ųé³Ý· ãÉÇÝ»Éáõ å³ï׳éáí å»ïáõÃÛ³ÝÁ Ùݳó³Í) ³Ýųé³Ý·áõÃÛáõÝ 1) absence f d’héritiers, absence f d’enfants 2) Çñ³íμ. déshérence f (ųé³Ý·Ç μ³ó³Ï³ÛáõÃÛ³Ý å³ÛÙ³ÝÝ»ñáõÙ áõÝ»óí³ÍùÇ ÙݳÉÁ å»ïáõÃÛ³ÝÁ) ³ÝÅËï»ÉÇ 1) irréfutable (³ÝÑ»ñù»ÉÇ) 2) incontestable (³Ý³é³ñÏ»ÉÇ) 3) irrécusable (³ÝÙ»ñÅ»ÉÇ) 4) indéniable (³Ýáõñ³Ý³ÉÇ) ³ÝÅËï»ÉÇáñ»Ý 1) irréfutablement (³ÝÑ»ñù»ÉÇáñ»Ý) 2) incontestablement (³Ý³é³ñÏ»ÉÇáñ»Ý) 3) indéniablement (³Ýáõñ³Ý³ÉÇáñ»Ý) ³ÝÅËï»ÉÇáõÃÛáõÝ irréfutabilité f (³ÝÑ»ñù»ÉÇáõÃÛáõÝ); incontestabilité f (³Ý³é³ñÏ»ÉÇáõÃÛáõÝ) ³ÝÅáÕáíñ¹³Ï³Ý (ÅáÕáíñ¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ãí³Û»ÉáÕ) impopulaire; ~ ϳé³í³ñáõÃÛáõÝ gouvernement m impopulaire ³ÝÅáÕáíñ¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝ (³ÝÅáÕáíñ¹³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁ) impopularité f ³ÝÅåÇï 1) morose, morne, sombre (Ùé³ÛÉ) 2) triste (ïËáõñ) 3) renfrogné,e (ËáÅáé) ³ÝÅáõÅÏ³É 1) intempérent,e, incontinent,e 2) immodéré,e (³Ýã³÷³íáñ) ³ÝÅáõÅϳÉáõÃÛáõÝ 1) intempérance f, incontinence f 2) abus m (ã³ñ³ß³ÑáõÙ) 3) excès m (ã³÷³½³ÝóáõÃÛáõÝ) ³Ýdzñ ï»΄ë Éáïáë ³ÝÇÍ (áçÉÇ Óáõ) lente f ³ÝÇÍ»É (ݽáí»É) maudire vt ³ÝÇÍÛ³É (³ÝÇÍí³Í, ݽáíÛ³É) maudit,e, damné,e; sacré,e (ËëÏó.); ~ ÉÇÝÇ ³ÛÝ ûñÁ, »ñμ... maudit soit le jour où...; ËëÏó. ~ Ë»Õϳï³Ï farceur m sacré ³ÝÇٳݳÉÇ (³ÝÁÙμéÝ»ÉÇ, ³Ýѳëϳ-



adj/n



(³Ý³ñËǽÙ) anarchisme m; anarchie f (³Ýϳ½Ù³Ï»ñåí³ÍáõÃÛáõÝ, ³Ýϳñ·áõÃÛáõÝ, ù³áë); vacance f du pouvoir, vide m du pouvoir (Çß˳ÝáõÃÛ³Ý μ³ó³Ï³ÛáõÃÛáõÝ) ³ÝÇëÏ³Ï³Ý faux-fausse (Ï»ÕÍ), falsifié,e (Ï»ÕÍí³Í) ³ÝÇëáÝ μëμ. anis m; ~áí ÉÇÏÛáñ anisette f ³ÝÇëûÕÇ (³ÝÇëáÝáí å³ïñ³ëïí³Í ûÕÇ) anisette f ³ÝÇí (³Ï) roue f; ³ï³Ùݳíáñ ~` ³ï³ÙݳÝÇí roue dentée; å³Ñ»ëï³ÛÇÝ ~` å³Ñ»ëï³ÝÇí roue de réserve ³ÝÇñ³·áñÍ»ÉÇ irréalisable, inexécutable ³ÝÇñ³½»Ï 1) mal informé,e (³Ýï»ÕÛ³Ï) 2) incompétent,e (en qch) (áã μ³ÝÇÙ³ó) ³ÝÇß˳ÝáõÃÛáõÝ



64



³ÝÇñ³½»ÏáõÃÛáõÝ 1) manque m d'information (³Ýï»ÕÛ³ÏáõÃÛáõÝ) 2)



³ÝÉñçáñ»Ý légèrement, à la légère; ~



·áñÍ»É agir légèrement; ~ Ëáë»É parler à la légère ³ÝÉñçáõÃÛáõÝ légèreté f (ûè³ÙïáõÃÛáõÝ); manque m de sérieux (ÉñçáõÃÛ³Ý å³Ï³ë) ³ÝÉáõÍ»ÉÇ 1) insoluble; ~ ËݹÇñ problème m insoluble 2) çñáõÙ ~ª ãÉáõÍíáÕ ÝÛáõà substance f insoluble dans l'eau ³ÝÉáõÍ»ÉÇáõÃÛáõÝ insolubilité f ³ÝÉáõÛë (ÙáõÃ) sombre, obscur,e ³ÝÉáõë³Ã³÷³Ýó (³ÝÉáõë³ÝóÇÏ) opaque ³ÝÉáõë³ÝóÇÏ ï»΄ë ³ÝÉáõë³Ã³÷³Ýó ³ÝÉáõñ inouï,e (ãÉëí³Í, ³Ýå³ïÙ»ÉÇ); sans précédent (³Ýݳ˳¹»å) ³ÝÉáõñç peu sérieux,-euse; léger,-ère, frivole (ûè³ÙÇï) ³Ý˳óñ intact,e, pur,e, inaltéré,e ³Ý˳Ë糧ÉǤ 1) inviolable (³ÝËáñï³Ï) 2) ferme (³Ùáõñ), solide (ѳëï³ïáõÝ) 3) inébranlable (³ÝÑáÕ¹áÕ¹) 4) intangible (³ÝÓ»éÝÙË»ÉÇ) 5) indéfectible (ѳí»ñÅ, ѳí»ñųϳÝ); ~ μ³ñ»Ï³ÙáõÃÛáõÝ amitié f indéfectible ³Ý˳Ëï»ÉÇáõÃÛáõÝ 1) inviolabilité f (³ÝËáñï³Ï ÉÇÝ»ÉÁ) 2) fermeté f (³Ùáõñª ѳëï³ïáõÝ ÉÇÝ»ÉÁ) 3) intangibilité f (³ÝÓ»éÝÙË»ÉÇáõÃÛáõÝ) ³Ý˳Ëáõï solide, ferme; inébranlable (³ÝÑáÕ¹áÕ¹) ³Ý˳éÝ sans mélange; pur,e (Ù³ùáõñ); naturel,le (μݳϳÝ) ³Ý˳ñ¹³Ë 1) incorruptible, intègre 2) honnête (³½ÝÇí) 3) droit,e (áõÕÕ³ÙÇï) 4) authentique (ÇëϳϳÝ, ѳí³ëïÇ, í³í»ñ³Ï³Ý) ³Ý˳ñÇëË 1) sans ancre 2) sans base, non basé,e (³Ýѻݳñ³Ý) 3) sans fondement (³ÝÑÇÙÝ) ³Ý˳÷³Ý 1) continu,e, ininterrompu,e (ß³ñáõݳϳϳÝ, ãÁݹѳïíáÕ) 2) sans obstacle, sans entrave (³Ý³ñ·»É, ³é³Ýó ËáãÁݹáïÇ) 3) régulier,-ière (ϳÝáݳíáñ); ~ Ù³ï³Ï³ñ³ñáõÙ ravitaillement m régulier



incompétence f (áã μ³ÝÇÙ³óáõÃÛáõÝ) ³ÝÇñ³Ï³Ý irréel,le, non réel,le; ~ ÉÇÝ»ÉÁ irréalité f ³ÝÇñ³Ï³Ý³ÉÇ 1) irréalisable 2) illusoire (å³ïñ³Ýù³ÛÇÝ) 3) chimérique (óÝáñ³Ï³Ý); ~ »ñ³½³ÝùÝ»ñ visions f pl, châteaux en Espagne (¹³ñÓ.) ³ÝÇñ³í injuste, inique ³ÝÇñ³í³μ³ñ injustement, iniquement ³ÝÇñ³í³½áñ Çñ³íμ. incompétent,e ³ÝÇñ³í³½áñáõÃÛáõÝ Çñ³íμ. incompétence f ³ÝÇñ³í³Ñ³í³ë³ñ inégal,e en droits; ~ å³Ûٳݳ·Çñ traité m (accord m) inégal ³ÝÇñ³í³Ñ³í³ë³ñáõÃÛáõÝ inégalité f en droits ³ÝÇñ³í³ëáõ Çñ³íμ. incompétent,e ³ÝÇñ³í³ëáõÃÛáõÝ Çñ³íμ. incompétence f ³ÝÇñ³í³óÇ injuste (³Ý³ñ¹³ñ); ~ª ëË³É ÉÇÝ»É avoir tort ³ÝÇñ³í³óÇáñ»Ý injustement, iniquement (³Ý³ñ¹³ñ Ï»ñåáí) ³ÝÇñ³í³óÇáõÃÛáõÝ tort m; injustice f (³Ý³ñ¹³ñáõÃÛáõÝ) ³ÝÇñ³íáõÃÛáõÝ injustice f, iniquité f ³ÝÇñ³íáõݳÏáõÃÛáõÝ Çñ³íμ. inhabilité f



³ÝÇñ³ï»ë³Ï³Ý irréaliste; ~ Íñ³·Çñ



projet m irréaliste



(³ÝÇñ³ï»ë³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁ) irréalisme m ³ÝÉ»·³É ï»΄ë ³ñ·»Éí³Í, Áݹѳï³Ï³ÝÇñ³ï»ëáõÃÛáõÝ



Û³, ³Ýûñ»Ý ³ÝÉ»½áõ 1) qui n'a pas de langue 2)



muet,te (ѳÙñ)



³ÝÉdzñÅ»ùáõÃÛáõÝ manque m de pleine



valeur; ³ÝÉdzñÅ»ùáõÃ۳ݪ ûñ³ñÅ»ùáõÃÛ³Ý μ³ñ¹áõÛà complexe m d'infériorité ³ÝÉé»ÉÇ (ß³ñáõݳÏíáÕ, ß³ñáõݳϳϳÝ) continu,e, continuel,le, incessant,e ³ÝÉí³ non lavé,e; sale (Ï»Õïáï)



65



lement (¹³Å³Ýáñ»Ý)



³Ý˻ɳѳë stupide ³Ý˻ɳѳëáõÃÛáõÝ stupidité f ³Ý˻ɳÙÇï irrationnel,le; déraison-



³ÝËݳÛáÕ³μ³ñ d'une manière peu



économe



nable



³ÝËݹñ³Ñ³ñáõÛó non problématique,



³Ý˻ɳÙïáõÃÛáõÝ irrationnalité f ³ÝË»Éù 1) peu intelligent,e (áã ˻ɳóÇ) 2) sot,te, bête (ÑÇÙ³ñ); nigaud,e (¹Ùμá, μóÙÇï) 3) fou (fol), folle (Ë»ÝÃ, ·ÇÅ) 4) insensé,e (áã ˻ɳÙÇï) 5) imprudent,e (³Ý½·áõÛß) ³ÝË»Éù³μ³ñ 1) d'une manière sotte,



sans problème



³ÝËáѻ٠1) irréfléchi,e, déraisonnable 2) imprudent,e (³Ý½·áõÛß) 3) inconsidéré,e (ãÙï³Íí³Í) 4) incons-



cient,e (³Ý·Çï³ÏÇó)



³ÝËáѻٳμ³ñ 1) irraisonnablement 2)



imprudemment, d'une manière imprudente (³Ý½·áõßáñ»Ý) ³ÝËáÑ»ÙáõÃÛáõÝ 1) manque m de bon sens 2) imprudence f (³Ý½·áõßáõÃÛáõÝ) ³ÝËáÑáõÝ peu raisonnable; déraisonnable ³ÝËáÑáõÝáõÃÛáõÝ déraison f ³ÝËáݳñÑ¥»ÉǤ inflexible (ãËáݳñÑíáÕ, ·ÉáõË ãÍéáÕ, ãÁÝÏ×íáÕ); ~ μݳíáñáõÃÛáõÝ caractère m inflexible ³ÝËáÝç inlassable, infatigable; ~ Ï»ñåáí inlassablement, infatigablement ³ÝËáÝç³μ³ñ inlassablement, infatigablement ³ÝËáÝçáõÃÛáõÝ infatigabilité f ³ÝËáë muet,te (Éáõé, ѳÙñ); taciturne (Éé³ÏÛ³ó); ~ ¹»ñ³ë³Ý¥áõÑǤ figurant,e n ³ÝËáëïáí³Ý»ÉÇ inavouable ³ÝËáëáõÃÛáõÝ mutisme m (³ÝËáë ÉÇÝ»ÉÁ, Ëáë»É ãó³ÝϳݳÉÁ); μÅßÏ. aphasie f (Ëáë»Éáõ áõݳÏáõÃÛ³Ý Ïáñáõëï) ³ÝËáïáñ (³Ýß»Õ) droit,e, sans détour ³ÝËáñÑáõñ¹ 1) dénué,e de sens (³ÝÇÙ³ëï, ÇÙ³ëïÇó ½áõñÏ) 2) absurde (³ÝÙÇï, ³ÝѻûÃ) 3) irréfléchi,e (ãÏßé³¹³ïí³Í, ãÙï³Íí³Í, ³Ýßñç³Ñ³Û³ó) ³ÝËáñï³Ï¥»ÉǤ indestructible; inébranlable (³ÝÑáÕ¹áÕ¹, ³Ý»ñ»ñ, ³Ýë³ë³Ý) ³ÝËáñï³Ï»ÉÇáõÃÛáõÝ (³ÝÏáñͳݻÉÇáõÃÛáõÝ) indestructibilité f ³ÝËáó»ÉÇ invulnérable, inattaquable ³ÝËáó»ÉÇáõÃÛáõÝ invulnérabilité f



sottement, d'une manière bête, bêtement (ÑÇÙ³ñ³μ³ñ) 2) stupidement (³Ý˻ɳѳë Ï»ñåáí) 3) imprudemment (³Ý½·áõß³μ³ñ) ³ÝË»ÉùáõÃÛáõÝ 1) folie f (Ë»ÝÃáõÃÛáõÝ) 2) sottise f (ÑÇÙ³ñáõÃÛáõÝ) 3) imprudence f (³Ý½·áõßáõÃÛáõÝ) ³Ý˽»ÉÇ 1) indissoluble; ~ ϳå»ñ liens m pl indissolubles 2) intrinsèque (³Ýϳåï»ÉÇ) 3) inséparable (³Ýμ³Å³Ý»ÉÇ) 4) indissociable (³Ýù³Ïï»ÉÇ) ³Ý˽»ÉÇáñ»Ý 1) indissolublement 2) intrinsèquement (³Ýϳåï»ÉÇáñ»Ý) 3) inséparablement (³Ýμ³Å³Ý»ÉÇáñ»Ý) ³Ý˽»ÉÇáõÃÛáõÝ indissolubilité f ³ÝËÇÕ× 1) impitoyable, sans pitié 2) cruel,le (¹³Å³Ý) ³ÝËÕ×áñ»Ý 1) impitoyablement, sans pitié, implacablement 2) cruellement (¹³Å³Ýáñ»Ý), durement (Ëëïáñ»Ý) ³ÝËÕ×áõÃÛáõÝ 1) manque m de pitié, implacabilité f 2) cruauté f (¹³Å³ÝáõÃÛáõÝ), dureté f (ËëïáõÃÛáõÝ) ³ÝËݳ 1. adv (³ÝËݳ Ï»ñåáí) sans merci (³ÝáÕáù³μ³ñ); d'une manière impitoyable, impitoyablement (³ÝËÕ×áñ»Ý); sans pitié (³Ý·Ãáñ»Ý) 2. adj cruel,le (¹³Å³Ý); inhumain,e (³ÝÙ³ñ¹Ï³ÛÇÝ) ³ÝËݳ٠à l'abandon, négligé,e, délaissé,e; mal tenu,e; ~ ³Û·Ç jardin m à l'abandon ³ÝËݳ۳μ³ñ 1) implacablement, sans merci (³ÝáÕáù³μ³ñ) 2) impitoyablement (³Ý·Ãáñ»Ý) 3) cruel-



66



³ÝËéáí 1. adj 1) imperturbable, impassible, serein,e (³Ýíñ¹áí) 2) pla-



ï»ÕÛ³ÏáõÃÛáõÝ, ãÇٳݳÉÁ) 2) incompétence f (³ÝÇñ³½»ÏáõÃÛáõÝ, ³ÝÓ»éݳѳëáõÃÛáõÝ) 3) manque m de renommée (de réputation) (áã ѳÛïÝǪ ã׳ݳãí³Í ÉÇÝ»ÉÁ) ³ÝÍåïáõÝ sans souffler mot, sans dire un mot ³ÝÍñ³·Çñ sans projet, sans programme, sans plan ³Ýϳ½Ù (·Çñù ¨ ³ÛÉÝ) non relié,e ³Ýϳ½Ù³Ï»ñå non organisé,e, inorganisé,e; ~ª ³Ýϳñ· Ó¨áí d'une façon désordonnée ³Ýϳ½Ù³Ï»ñåáñ»Ý d'une façon désordonnée; en désordre ³Ýϳ½Ù³Ï»ñåí³ÍáõÃÛáõÝ 1) manque m d'organisation 2) relâchement m, laisser-aller m (ÇÝùݳÑáëÇ Ù³ïÝí³Í ÉÇÝ»ÉÁ) ³ÝÏ³Ë 1. adj indépendant,e 2. adv indépendamment, d'une manière indépendante (³Ýϳ˳μ³ñ); ~ ·áñÍ»É agir indépendamment; ϳÙùÇó ~ª ³Ï³Ù³ involontairement ³Ýϳ˳μ³ñ indépendamment, d'une manière indépendante ³ÝÏ³Ë³Ï³Ý 1) ùÕù. indépendantiste adj/n (³ÝϳËáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó) 2) ùÕù. souverainiste adj/n (ÇÝùÝÇß˳ݳϳÝ) ³Ýϳ˳ϳÝáõÃÛáõÝ indépendantisme m (å³Ûù³ñ ѳÝáõÝ ³ÝϳËáõÃÛ³Ý) ³ÝÏ³Ë³Ý³É devenir indépendant,e; s'affranchir (³½³ï³·ñí»É) ³ÝϳËáõÃÛáõÝ (ÇÝùÝáõñáõÛÝáõÃÛáõÝ) indépendance f; ³ÝϳËáõÃÛ³Ý Ñ³ëÝ»É accéder à l'indépendance ³ÝϳÛáõÝ 1) instable, non-stable, inconstant,e; ~ ù³Õ³ù³Ï³Ý ÙÃÝáÉáñï climat m politique non-stable 2) variable, versatile (÷á÷á˳ϳÝ) 3) fragile (÷ËñáõÝ) 4) précaire (³ÝóáÕÇÏ, ųٳݳϳíáñ) 5) ébouleux,-euse (˳ñËáõÉ, ÷Éáõ½íáÕ) ³ÝϳÛáõݳóÝ»É 1) précariser vt (˳Ëáõïª áã 勉ϳݪ ųٳݳϳíáñ ¹³ñÓÝ»É) 2) déstabiliser vt (³å³Ï³ÛáõݳóÝ»É) 3) fragiliser vt



cide, paisible (˳ճÕ); ~ ùáõÝ sommeil m paisible 3) calme (ѳݹ³ñï), tranquille (ѳݷÇëï) 2. adv imperturbablement, impassiblement, paisiblement, en toute sérénité ³ÝËéáíáõÃÛáõÝ (³Ýíñ¹áíáõÃÛáõÝ, ѳݹ³ñïáõÃÛáõÝ) sérénité f ³ÝËëï³å³Ñ³Ýç peu exigeant,e; accommodant,e (áã å³Ñ³ÝçÏáï, ѳñÙ³ñíáÕ) ³ÝËëï³å³Ñ³ÝçáõÃÛáõÝ caractère m peu exigeant; caractère m accommodant (áã å³Ñ³ÝçÏáïáõÃÛáõÝ, ѳñÙ³ñíáÕáõÃÛáõÝ) ³ÝËïÇñ 1) sans distinction (³ÝËïñ³μ³ñ); sans discernement (³é³Ýó ï³ñμ»ñ³Ï»Éáõ) 2) indifféremment (³é³Ýó ï³ñμ»ñáõÃÛ³Ý) 3) sans exception (³é³Ýó μ³ó³éáõÃÛ³Ý) ³ÝËïñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ non-discrimination f ³ÝËáõë³÷»ÉÇ 1) inévitable, immanquable 2) incontournable (³Ýßñç»ÉÇ); ~ª ³ÝÑñ³Å»ßï å³ÛÙ³Ý condition f sine qua non (ɳï. ³é³Ýó áñÇ Ï³ñ»ÉÇ ã¿) ³ÝËáõë³÷»ÉÇáñ»Ý 1) inévitablement, immanquablement 2) incontournablement 3) forcément (³ÝÑñ³Å»ßï³μ³ñ) ³ÝËáõë³÷»ÉÇáõÃÛáõÝ inévitabilité f ³ÝͳÍÏ sans abri (ͳÍϪ ï³ÝÇù ãáõÝ»óáÕ); sans couverture, découvert,e (μ³ó, ãͳÍϳÍ) ³ÝͳÕÇÏ sans fleur(s); ~ μáõÛë plante f sans fleur(s) ³ÝͳÛñ³ÍÇñ immense, sans bornes, illimité,e (³Ýë³ÑÙ³Ý, ³Ý»½ñ); à perte de vue (Íáí ¨ ³ÛÉÝ); infini,e (³Ýí»ñç) ³ÝͳÛñ³ÍÇñáõÃÛáõÝ immensité f; l'infini m (³Ýë³ÑÙ³ÝáõÃÛáõÝ, ³Ýí»ñçáõÃÛáõÝ) ³ÝͳÝáà 1) inconnu,e adj/n 2) ignoré,e (³ÝѳÛï) 3) étranger,-ère (ûï³ñ) ³ÝͳÝáÃáõÃÛáõÝ 1) ignorance f (³Ý67



(÷ËñáõÝ ¹³ñÓÝ»É)



Ï»ñåáí incorruptiblement, intègrement, d'une manière intègre 2) honnête (³½ÝÇí) 3) désintéressé,e (³Ý߳ѳËݹÇñ) ³Ýϳ߳éáõÃÛáõÝ 1) incorruptibilité f, intégrité f 2) probité f (³½ÝíáõÃÛáõÝ) 3) désintéressement m (³Ý߳ѳËݹñáõÃÛáõÝ) ³Ýϳßϳݹ 1. adj délibéré,e, dégagé,e; aisé,e, désinvolte (³Ýμéݳ½μáë) 2. adv délibérément, avec désinvolture (~ª ³Ýμéݳ½μáë Ï»ñåáí), avec aisance (Ñ»ßïáõÃÛ³Ùμ, ¹ÛáõñÇÝ Ï»ñåáí); Çñ»Ý ~ ½·³É être à l'aise (à son aise) ³ÝϳßϳݹáõÃÛáõÝ (³Ýμéݳ½μáëáõÃÛáõÝ) désinvolture f, aisance f ³Ýϳå 1) sans lien, sans liaison 2) décousu,e, incohérent,e (ÏóÏïáõñ); sans queue ni tête (¹³ñÓ.) ³Ýϳåï»ÉÇ inaliénable, imprescriptible (³Ýμ³Å³Ý»ÉÇ); intrinsèque (Ý»ñѳïáõÏ); ~ Çñ³íáõÝù droit m inaliénable (imprescriptible) ³Ýϳåï»ÉÇáñ»Ý inaliénablement; intrinsèquement (Ý»ñѳïáõÏ Ó¨áí, ³Ý˽»ÉÇáñ»Ý) ³Ýϳåï»ÉÇáõÃÛáõÝ (³Ýμ³Å³Ý»ÉÇáõÃÛáõÝ) inaliénabilité f, imprescriptibilité f ³ÝϳåáõÃÛáõÝ (³ÝÏ³åª ÏóÏïáõñ ÉÇÝ»ÉÁ) incohérence f, décousu m ³Ýϳé³í³ñ»ÉÇ ingérable, ingouvernable; ~ Çñ³íÇ×³Ï situation f ingouvernable ³Ýϳë»ÉÇ 1) inéluctable 2) imminent,e (í»ñ³Ñ³ë) 3) inévitable (³ÝËáõë³÷»ÉÇ) ³Ýϳë»ÉÇáõÃÛáõÝ 1) inéluctabilité f 2) imminence f (í»ñ³Ñ³ëáõÃÛáõÝ, í»ñ³Ñ³ë ÉÇÝ»ÉÁ) ³ÝϳëÏ³Í 1) sans (aucun) doute, certainement (³Ýï³ñ³ÏáõÛë) 2) sûrement (ѳëï³ï³å»ë) 3) bien sûr (³Ýßáõßï) ³ÝϳëϳͻÉÇ insoupçonnable ³Ýϳï³ñ 1) imparfait,e; ùñÏÝ. ~ ³ÝóÛ³É (ųٳݳÏ) imparfait m; ~ Ï»ñå aspect m imperfectif 2) in-



³ÝϳÛáõݳóáõÙ 1) précarisation f (˳-



Ëáõïª áã 勉ϳݪ ųٳݳϳíáñ ¹³éݳÉÁ) 2) déstabilisation f (³å³Ï³ÛáõݳóáõÙ) ³ÝϳÛáõÝáõÃÛáõÝ 1) instabilité f, inconstance f, fragilité f; ³ñÅáõÛÃÇ ~ instabilité f de la monnaie 2) variabilité f, versatilité f (÷á÷á˳ϳÝáõÃÛáõÝ) 3) vicissitude f (í³ÛñÇí»ñáõÙÝ»ñ) ³ÝϳÝË³Ï³É 1. adj 1) non prévenu,e, sans parti pris, sans préjugé (³é³Ýó ϳÝË³Ï³É Ï³ñÍÇùǪ ݳ˳å³ß³ñáõÙÝ»ñÇ) 2) impartial,e (³ÝÏáÕÙݳϳÉ) 3) objectif,-ive (³Ý³ã³é) 2. adv 1) sans idée préconçue (~ Ï»ñåáí) 2) impartialement (³ÝÏáÕÙݳϳÉáõÃÛ³Ùμ) 3) objectivement (³Ý³ã³éáõÃÛ³Ùμ) ³ÝϳÝ˳ϳÉáõÃÛáõÝ 1) impartialité f (³ÝÏáÕÙݳϳÉáõÃÛáõÝ) 2) objectivité f (³Ý³ã³éáõÃÛáõÝ) ³ÝϳÝ˳ï»ë»ÉÇ imprévisible (³Ýݳ˳ï»ë»ÉÇ); imprédictible (³ÝϳÝ˳·áõ߳ϻÉÇ) ³ÝϳÝ˳ï»ë»ÉÇáõÃÛáõÝ imprévisibilité f; imprédictibilité f (³ÝϳÝ˳·áõ߳ϻÉÇáõÃÛáõÝ) ³ÝϳÝË»ÉÇ ï»΄ë ³ÝËáõë³÷»ÉÇ ³ÝϳÝËÇÏ scriptural,e; ~ ¹ñ³Ù monnaie scripturale ³ÝϳÝáÝ 1. adj irrégulier,-ière, déréglé,e; anormal,e (áã μݳϳÝáÝ); ~ Ïñ³Ï (Ññ³½»ÝÇó) tiraillerie f; ùñÏÝ. ~ μ³Û verbe m irrégulier; Ù³Ã. ~ Ïáïáñ³Ï fraction f irrégulière 2. adv ~ Ï»ñåáí irrégulièrement; í׳ñáõÙÝ»ñÝ ~ ϳï³ñ»É être irrégulier dans ses paiements ³ÝϳÝáݳμ³ñ irrégulièrement; anormalement (áã μݳϳÝáÝ Ó¨áí) ³ÝϳÝáÝ³Ï³Ý (áã ϳÝáݳϳÝ, ϳÝáÝ³Ï³Ý ã׳ݳãí³Í) »Ï»Õ. apocryphe ³ÝϳÝáÝáõÃÛáõÝ 1) irrégularité f 2) état m anormal (Ñ᷻ϳÝÇ Ù³ëÇÝ) 3) anomalie f (ß»ÕáõÙ) ³Ýϳ߳é 1) incorruptible, intègre; ~ 68



complet,-ète (áã ÉñÇí, áã ³ÙμáÕç³Ï³Ý) ³Ýϳï³ñ»ÉáõÃÛáõÝ imperfection f ³Ýϳï³ñáõÃÛáõÝ le non fini; imperfection f (³Ýϳï³ñ»ÉáõÃÛáõÝ) ³Ýϳñ· 1) déréglé,e (³ÝϳÝáÝ); désordonné,e (˳éݳß÷áÃ); ~ Ï»ñåáí en désordre, pêle-mêle 2) indiscipliné,e (³Ýϳñ·³å³Ñ) ³Ýϳñ·³Ý³É 1) se laisser aller (³Ýϳñ· ¹³éݳÉ, ÇÝùݳÑáëÇ Ù³ïÝí»É) 2) devenir indiscipliné,e (³Ýϳñ·³å³Ñ ¹³éݳÉ) ³Ýϳñ·³å³Ñ indiscipliné,e ³Ýϳñ·³å³ÑáõÃÛáõÝ indiscipline f, manque m de discipline ³Ýϳñ·»É (å³ñ³ßÛáõï) parachute m; ~áí ó³ïÏ saut m en parachute ³Ýϳñ·»Éáñ¹ (å³ñ³ßÛáõïÇëï) parachutiste n ³Ýϳñ·áõÃÛáõÝ 1) désordre m, dérèglement m (³ÝϳÝáÝáõÃÛáõÝ, ˳éݳß÷áà íÇ׳Ï) 2) troubles m pl (~Ý»ñ, ËéáíáõÃÛáõÝÝ»ñ) 3) indiscipline f (³Ýϳñ·³å³ÑáõÃÛáõÝ) 4) chienlit f (ù³áë, ˳éݳÏáõÃÛáõÝ) ³Ýϳñ»ÉÇ (³ÝÑݳñÇÝ) impossible; ~ ¿ c'est impossible, impossible ³Ýϳñ»ÉÇáõÃÛáõÝ (³ÝÑݳñÇÝáõÃÛáõÝ) impossibilité f ³Ýϳñ»ÏÇó 1) insensible, impassible 2) indifférent,e (³Ýï³ñμ»ñ) ³Ýϳñ»ÏóáõÃÛáõÝ 1) insensibilité f, impassibilité f 2) indifférence f (³Ýï³ñμ»ñáõÃÛáõÝ) ³Ýϳñ¨áñ 1) sans importance 2) insignifiant,e (³ÝÝß³Ý) ³ÝϳñáÕ 1) incapable 2) impuissant,e (³Ý½áñ) 3) inapte (áñ¨¿ μ³ÝÇ ³ÝÁݹáõݳÏ); ËëÏó. infichu,e, infoutu,e 4) faible (ÃáõÛÉ, ïϳñ) ³ÝϳñáÕáõÃÛáõÝ 1) incapacité f 2) impuissance f, impotence f (³Ý½áñáõÃÛáõÝ) ³ÝϳñáÕáõÝ³Ï inapte, incapable ³ÝÏ»ÕÍ 1. adj 1) sincère; ~ áÕçáõÛÝÝ»ñª ó³í³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñ sincères salutations, condoléances 2) franc – franche (ßÇï³Ï) 3) ingénu,e (³Ýݻݷ,



å³ñ½ÙÇï) 2. adv ~ª ßÇï³Ï Ëáë»É parler franchement; ~ª Ùï»ñÙ³μ³ñ Ëáë»É parler à cœur ouvert ³ÝÏ»ÕÍ³Ý³É devenir franc (franche); s'ouvrir (μ³óí»É, ëÇñïÁ μ³ó»É) ³ÝÏ»ÕÍáñ»Ý sincèrement, franchement; ouvertement (μ³ó»Çμ³ó) ³ÝÏ»ÕÍáõÃÛáõÝ sincérité f; franchise f (ßÇï³ÏáõÃÛáõÝ) ³Ýϻݹ³Ý 1) inanimé,e; ~ Ù³ñÙÇÝ corps m inanimé 2) ÷Ëμ. sans vie, sans expression (³Ý³ñï³Ñ³ÛïÇã) ³Ýϻݹ³ÝáõÃÛáõÝ 1) inertie f 2) ÷Ëμ. inexpressivité f (³Ý³ñï³Ñ³Ûïã³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) ³ÝÏ»Ýë³·áñÍ»ÉÇ irréalisable ³ÝÏ»ÝëáõÝ³Ï non-viable (ë³ÕÙ) ³ÝÏ»ÝëáõݳÏáõÃÛáõÝ non-viabilité f ³ÝÏ»ï³ ï»΄ë ѳñó³Ã»ñà ³ÝÏ»ï³ÛÇÝ ï»΄ë ѳñó³Ã»ñóÛÇÝ ³ÝÏ»ñå³ñ³Ý¥ù¤ informe, amorphe ³ÝÏǽ³ù³ñ ï»΄ë ³½μ»ëï ³ÝÏǽ»ÉÇ incombustible; ~ å³Ñ³ñ³Ý coffre-fort m ³ÝÏǽ»ÉÇáõÃÛáõÝ incombustibilité f ³ÝÏÇñ³é»ÉÇ inapplicable ³ÝÏÇñ³é»ÉÇáõÃÛáõÝ inapplicabilité f ³ÝÏÇñà 1) impoli,e (³Ýù³Õ³ù³í³ñÇ) 2) mal élevé,e (³Ý¹³ëïdzñ³Ï) 3) inculte (³ÝáõëáõÙ, ã½³ñ·³ó³Í) 4) grossier,-ière (ÏáåÇï); ~ª ³Ýï³ßª ·é»ÑÇÏ Ù³ñ¹ goujat m ³ÝÏÇñù 1) sans passion 2) impassible; indifférent,e (³Ýï³ñμ»ñ) ³ÝÏɳí (ÙÇçݳï³ñ³Íù) enclave f (áõñÇß å»ïáõÃÛ³Ý ï³ñ³Íùáí ßñç³å³ïí³Í ¨ ¹»åÇ Íáí »Éù ãáõÝ»óáÕ ï³ñ³Íùª å»ïáõÃÛáõÝ) ³ÝÏɳí³ÛÇÝ (ÙÇçݳï³ñ³Íù³ÛÇÝ) d'enclave; ~ íÇ׳ÏáõÙ enclavé,e; ~ ¹³ñÓݻɪ ³ÝÏɳíÇ í»ñ³Í»É enclaver vt; ~ª Ù»Ïáõë³ó³Íª Ïսdzó³Í íÇ׳ÏÇó ¹áõñë μ»ñ»É désenclaver vt; ~ íÇ׳ÏÇó ¹áõñë ·³ÉÁ, Ïսdzó³Íª Ù»Ïáõë³ó³Í íÇ׳ÏÇó ³½³ïí»ÉÁ désenclavement m ³ÝÏɳí³ÛÝáõÃÛáõÝ (ÙÇçݳï³ñ³Íù³ÛÇݪ ³ÝÏɳí³ÛÇݪ Ïսdzó³Íª Ù»Ïáõë³ó³Í íÇ׳Ï, ³Û¹ íÇ׳ÏáõÙ 69



ÉÇÝ»ÉÁ) enclavement m



³ÝÏßïáñ»Ý 1) insatiablement (³Ýѳ·áõñ¹ Ó¨áí) 2) ï»΄ë ³·³Ñ³μ³ñ ³ÝÏßïáõÃÛáõÝ 1) insatiabilité f 2) ï»΄ë ³·³ÑáõÃÛáõÝ ³ÝÏßïáõÙ 1) insatiable (³Ýѳ·áõñ¹) 2) ï»΄ë ³·³Ñ ³ÝÏáà sans manche (¹³Ý³ÏǪ ϳóÝǪ



³ÝÏÛáõÝ 1) coin m; ~áõÙ au coin; ÷áÕá-



óÇ ~áõÙ au coin de la rue; ~ ϳݷݻóÝ»É (³ß³Ï»ñïÇÝ) mettre au coin 2) »ñÏñã. angle m; áõÕÇÕª ëáõñª μáõê μ³½Ù³ÝÇëïª ÏÇó (ѳñ³¹Çñ) ~ angle droit, aigu, obtus, polyèdre, adjacent 3) ÷Ëμ. Çñ ~Ý áõÝ»Ý³É (Çñ ³å³ëï³ÝÁª ϳó³ñ³ÝÁ áõݻݳÉ) avoir un chez-soi ◊ ëáõñ ~Ý»ñÁª ͳÛñ»ñÁ μóóÝ»É (ѳϳëáõÃÛáõÝÝ»ñÁª μ³ËáõÙÝ»ñÁ Ù»ÕÙ»É) atténuer (adoucir) les angles ³ÝÏÛáõݳ·ÇÍ »ñÏñã. diagonale f; ³ÝÏÛáõݳ·Íáí (߻ճÏÇ) en diagonale ³ÝÏÛáõݳ·Íáñ»Ý en diagonale, diagonalement ³ÝÏÛáõݳ¹³ñÓ tournant m; coude m (÷áÕáóÇ, áõÕáõ) ³ÝÏÛáõݳ½»ñÍ»É décoincer vt ³ÝÏÛáõÝ³Ï ï»Ë. équerre f; cornière f ³ÝÏÛáõݳÛÇÝ 1) du coin (³ÝÏÛáõÝÇ) 2) »ñÏñã. angulaire 3) Ù³ñ½. ~ ѳñí³Í coup m de coin, corner m 4) en écoinçons (³ÝÏÛáõݳӨ); ~ ϳÑáõÛù meuble m en écoinçons ³ÝÏÛáõݳã³÷ ï»Ë. goniomètre m ³ÝÏÛáõݳã³÷³Ï³Ý goniométrique ³ÝÏÛáõݳã³÷áõÃÛáõÝ goniométrie f ³ÝÏÛáõݳíáñ angulaire, qui a des angles; ~ ù³ñ pierre f angulaire ³ÝÏÛáõݳù³ñ (ݳ¨ª ÷Ëμ.) pierre f angulaire (fondamentale) ³ÝÏÛáõݳù³ñ³ÛÇÝ fondamental,e ³ÝÏÝáõÝù »Ï»Õ. non baptisé,e (ãÏÝùí³Í); ~ »ñ»Ë³ enfant m non baptisé ³ÝÏßÇé (ù³ßª ÏßÇé ãáõÝ»óáÕ) sans poids, qui n'a pas de poids ³ÝÏßé³¹³ï inconsidéré,e, irréfléchi,e; léger,-ère (ûè³ÙÇï) ³ÝÏßé³¹³ïáõÃÛáõÝ inconsidération f; légèreté f (ûè³ÙïáõÃÛáõÝ); inconscience f (³Ý·Çï³ÏÇó í»ñ³μ»ñÙáõÝù) ³ÝÏßé»ÉÇ impondérable ³ÝÏßé»ÉÇáõÃÛáõÝ impondérabilité f ³ÝÏßéáõÃÛáõÝ ýǽ., ³ëïÕ·. apesanteur f, impesanteur f



³í»ÉÇ Ù³ëÇÝ); sans queue (ϳÃë³ÛÇ Ù³ëÇÝ) ³ÝÏáÕÇÝ 1) lit m (Ù³Ñ׳ϳÉ); ~ ·ó»É faire le lit; ~ ÙïÝ»É se mettre au lit; ~Á ѳí³ù»É faire le lit; ~ å³éÏ»óÝ»É aliter vt; ³ÝÏáÕÝáõÙ å³éÏ³Í ÙÝ³É (ÑÇí³Ý¹áõÃÛ³Ý ¹»åùáõÙ) garder le lit 2) couche f (Ù³ÑÇ×) ³ÝÏáÕÙÝ³Ï³É 1) impartial,e 2) équitable (³ñ¹³ñ³ÙÇï, ³ñ¹³ñ³¹³ï) 3) objectif,-ive (³Ý³ã³é) 4) désintéressé,e (³Ý߳ѳËݹÇñ) ³ÝÏáÕÙݳϳÉáñ»Ý impartialement, équitablement, sans parti pris ³ÝÏáÕÙݳϳÉáõÃÛáõÝ impartialité f ³ÝÏáÕݳ·áñÍ matelassier,-ière n ³ÝÏáÕݳËáñß alcôve f ³ÝÏáÕݳÛÇÝ de lit; ~ ͳÍÏáó couverture f de lit; ~ Éñ³Ï³½Ù garniture f de lit ³ÝÏáã mal venu; ~ ÑÛáõñ hôte m mal venu ³ÝÏáïñáõÙ (³ÝÝÏáõÝ, ³ÝÑáÕ¹áÕ¹) inflexible; ~ ϳÙù volonté f inflexible (de fer) ³ÝÏáñǽ sans noyau (åÇݹ ÏáñÇ½Ç ¹»åùáõÙª ³ñÙ³íÇ, ÍÇñ³ÝÇ, ¹»ÕÓÇ, Ï»é³ëÇ, ÓÇóåïÕÇ ¨ ³ÛÉÝ); sans pépins (˳ÕáÕÇ, ÉÇÙáÝÇ, ËÝÓáñÇ, ë»ËÇ, ٳݹ³ñÇÝÇ ¨ ³ÛÉÝÇ ¹»åùáõÙ) ³ÝÏáñͳݥ»ÉǤ (³ÝËáñï³Ï»ÉÇ) indestructible ³ÝÏáñͳݻÉÇáõÃÛáõÝ (³ÝËáñï³Ï»ÉÇáõÃÛáõÝ) indestructibilité f ³ÝÏáñÝã»ÉÇ impérissable; ~ ·³ÝÓ trésor m impérissable ³ÝÏáñáõëï (³é³Ýó ÏáñáõëïÝ»ñÇ) sans pertes ³ÝÏï³Ï (áí Ïï³Ï ãÇ ·ñ»É) Çñ³íμ. intestat m; ݳ ~ ٳѳó³í il est mort intestat 70



³ÝÏïáõñ sans toit ³ÝÏñÃáõÃÛáõÝ impolitesse f; indélicates-



ÏßïáõÙ); insatiable, inassouvi,e (³Ýѳ·áõñ¹); ËëÏó. ogre (ß³ï³Ï»ñ, áñÏñ³ÙáÉ) ³Ýѳ·³μ³ñ, ³Ýѳ·áñ»Ý avidement, insatiablement; voracement (³ÝÏßïáñ»Ý) ³Ýѳ·áõÃÛáõÝ 1) avidité f, insatiabilité f; voracité f (³ÝÏßïáõÃÛáõÝ) 2) cupidité f (ÅɳïáõÃÛáõÝ) ³Ýѳ·áõñ¹ ï»΄ë ³Ýѳ· ³Ýѳ·áõñ¹áõÃÛáõÝ ï»΄ë ³Ýѳ·áõÃÛáõÝ ³ÝѳÕà invincible; ¸³íÇà ²ÝѳÕà (Ñ³Û ÷ÇÉÇëá÷³) David l'Invincible (philosophe arménien) ³ÝѳÕóѳñ»ÉÇ 1) insurmontable 2) irrésistible (³Ý¹ÇÙ³¹ñ»ÉÇ) ³ÝѳÕûÉÇ ï»΄ë ³ÝѳÕà ³ÝѳÕûÉÇáõÃÛáõÝ invincibilité f ³ÝѳÕáñ¹, ³ÝѳÕáñ¹³ë»ñ insociable, peu sociable (³ÝÙ³ñ¹³Ùáï) ³ÝѳÕáñ¹³ëÇñáõÃÛáõÝ insociabilité f, asociabilité f (³ÝÙ³ñ¹³ÙáïáõÃÛáõÝ) ³ÝѳÕáñ¹Çã ýǽ. non-conducteur m ³Ýѳ׻ÉÇ (³Ýѳ×á, ïѳ×) désagréable, déplaisant,e; ~ª áã ѳ׻ÉǪ ³Ýѳ×á ÉÇÝ»É déplaire (¹áõñ ã·³É) ³Ýѳ٠1) fade, sans saveur, insipide (ëÝÝ¹Ç Ù³ëÇÝ); pas bon,ne, mauvais,e (áã ѳٻÕ); mal préparé,e (í³ï å³ïñ³ëïí³Í) 2) de mauvais goût (³Ý׳߳Ï) 3) banal,e (ï³÷³Ï, ·é»ÑÇÏ) ³Ýѳٳ½áñ (áã ѳٳ½áñ, áã ѳٳñÅ»ù) inadéquat,e ³Ýѳٳ½áñáõÃÛáõÝ inadéquation f ³Ýѳٳϳñ· (³ÝëÇëï»Ù) sans méthode, sans système ³ÝѳٳϻñåíáÕ³Ï³Ý non-conformiste adj/n ³ÝѳٳϻñåáõÃÛáõÝ (³ÝѳٳϻñåíáճϳÝáõÃÛáõÝ) non-conformisme m, anticonformisme m ³ÝѳٳÏñ»ÉÇ 1) peu sympathique 2) antipathique (ѳϳÏñ»ÉÇ) 3) désagréable (ïѳ×) ³ÝѳٳÑáõÝã inharmonieux,-euse, dissonant,e, discordant,e, cacophonique (³ÝÝ»ñ¹³ßݳϪ »ñ³Åßï³Ï³Ý ÑÝãÛáõÝÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ)



se f (³ÝÝñμ³ÝϳïáõÃÛáõÝ)



³ÝÏñÏÝ»ÉÇ 1) unique en son genre (Çñ ï»ë³ÏÇ Ù»ç ÙdzÏÁ) 2) exceptionnel,le (μ³ó³éÇÏ) 3) incomparable



(³Ýѳٻٳï»ÉÇ, ³ÝÝÙ³Ý) unicité f (ÙdzÏÁ ÉÇÝ»ÉÁ) ³ÝÏñ׳ï»ÉÇ irréductible ³ÝÏñáÝ 1) sans religion, irréligieux,euse 2) mécréant,e (³Ýѳí³ï) ³ÝÏñáÝáõÃÛáõÝ irréligion f, manque m de religion ³ÝÏñáõÝÏ sans talon; ~ ÏáßÇÏ chaussure f sans talon ³ÝÏóÇ à bas; ³ÝÏóÇ° ó·³íáñÁ à bas le roi! ³ÝÏáõÙ 1) chute f (í³Ûñ ÁÝÏÝ»ÉÁ); ÷Ëμ. ÑéáÙ»³Ï³Ý ϳÛëñáõÃÛ³Ý ~Á la chute de l'empire Romain 2) effondrement m; ·Ý»ñÇ ~ effondrement des prix 3) éboulement m (÷Éáõ½áõÙ) 4) crise f (׷ݳųÙ); ïÝï»ëáõÃÛ³Ý ~ª ׷ݳų٠crise f (dépression f) économique, récession f économique 5) ýÇÝ. ýÇݳÝë³Ï³Ý ~ª Ýí³½áõÙ retombée f financière 6) dégradation f (í³ïóñ³óáõÙ) 7) ýǽ. incidence f; ³ÝÏÙ³Ý ³ÝÏÛáõÝ angle m d'incidence 8) éclatement m (ù³Ûù³ÛáõÙ, ÷Éáõ½áõÙª ϳ½Ù³Ï»ñåáõÃÛ³Ý, »ñÏñÇ) 9) ÷Ëμ. décadence f, ruine f; ³ÝÏÙ³Ý Ñ³ëÝ»É tomber en décadence 10) áõÅ»ñÇ ~, áõųѳïáõÃÛáõÝ, íѳïáõÃÛáõÝ abattement m ³ÝÏáõÙ³ÛÇÝ (¹»Ï³¹»Ýï³Ï³Ý) décadent,e; ~ ïñ³Ù³¹ñáõÃÛáõÝ état m de dépression, abattement m; ~ íÇ×³Ï dépression f ³ÝÏáõÙ³ÛÝáõÃÛáõÝ (¹»Ï³¹»ÝïáõÃÛáõÝ) décadence f; ·ñÏÝ. décadentisme m ³ÝÏáõÙ³å³ßïáõÃÛáõÝ (¹»Ï³¹³Ýë) décadence f ³ÝÏáõßï insatiable (³Ýѳ·áõñ¹); avide, vorace (³Ýѳ·) ³ÝÏáõë³Ïó³Ï³Ý sans-parti adj/n ³Ýѳ· avide, vorace (³ÝÏáõßï, ³Ý³ÝÏñÏÝ»ÉÇáõÃÛáõÝ



71



³ÝѳٳӳÛÝ ÉÇÝ»É ne pas être d'ac-



f; ·³Õ³÷³ñÝ»ñÇ ~



cord, être en désaccord ³ÝѳٳӳÛÝáõÃÛáõÝ 1) désaccord m; mésentente f, différend m (ï³ñ³Ó³ÛÝáõÃÛáõÝ); divergence f (ï³ñ³Ï³ñÍáõÃÛáõÝ) 2) dissension f, discorde f (»ñÏå³é³ÏáõÃÛáõÝ, ·ÅïáõÃÛáõÝ) ³ÝѳٳٳëÝ¥³Ï³Ý¤ (³Ýѳٳã³÷) improportionnel,le, disproportionné,e ³ÝѳٳٳëÝáñ»Ý (³Ýѳٳã³÷áñ»Ý) improportionnellement, d'une façon disproportionnée ³ÝѳٳٳëÝáõÃÛáõÝ (³Ýѳٳã³÷áõÃÛáõÝ) disproportion f ³ÝÑ³Ù³Ý³É perdre la saveur (ѳÙÁ ÏáñóÝ»É); ÷Ëμ. s'affadir, devenir fade ³Ýѳٳã³÷ 1) asymétrique (³ëÇÙ»ïñÇÏ) 2) improportionnel,le, disproportionnel,le (³ÝѳٳٳëÝ) 3) mal bâti,e (³Ý×áéÝǪ Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ) 4) disproportionné,e (ѳٳã³÷áõÃÛáõÝÁ ˳Ëïí³Í) ³Ýѳٳã³÷áñ»Ý asymétriquement; improportionnellement, d'une façon disproportionnée (³ÝѳٳٳëÝáñ»Ý) ³Ýѳٳã³÷áõÃÛáõÝ 1) asymétrie f 2) improportionnalité f 3) disproportion f (³ÝѳٳٳëÝáõÃÛáõÝ) ³Ýѳٳå³ï³ëË³Ý 1) qui ne correspond pas, non conforme 2) inadéquat,e (áã ѳٳñÅ»ùª ѳٳ½áñ) 3) inapproprié,e (áã ѳñÙ³ñ, áã ï»ÕÇÝ, áã ѳٳñÅ»ù); ~ μ³é mot m inapproprié ³Ýѳٳå³ï³ë˳ÝáõÃÛáõÝ 1) nonconformité f 2) divergence f (ï³ñμ»ñáõÃÛáõÝ, ãѳÙÁÝÏÝ»ÉÁ); ϳñÍÇùÝ»ñÇ ~ divergence d'opinions 3) inadéquation f (áã ѳٳñÅ»ùáõÃÛáõÝ, ³Ýѳٳ½áñáõÃÛáõÝ) ³Ýѳٳë»é (ï³ñ³ë»é) hétérogène ³Ýѳٳë»éáõÃÛáõÝ (ï³ñ³ë»éáõÃÛáõÝ) hétérogénéité f ³Ýѳٳï»Õ»ÉÇ incompatible ³Ýѳٳï»Õ»ÉÇáõÃÛáõÝ incompatibilité



d'idées



incompatibilité



³Ýѳٳñ 1) innombrable (³ÝѳßÇí, ³ÝÃÇí) 2) incalculable (³Ýѳß-



í»ÉÇ)



³ÝѳٳñÓ³Ï 1) timide (»ñÏãáï) 2) hésitant,e (í³ñ³ÝáÕ) 3) craintif,ive (í³ËÏáï) 4) irrésolu,e (áã



í×é³Ï³Ý)



³ÝѳٳñÓ³Ïáñ»Ý 1) timidement (»ñÏãáï³μ³ñ) 2) craintivement (í³Ë»Ý³Éáí) 3) avec hésitation (í³ñ³Ý»Éáí) ³ÝѳٳñÓ³ÏáõÃÛáõÝ 1) timidité f (»ñÏãáïáõÃÛáõÝ) 2) hésitation f (í³ñ³ÝáõÙ, ³Ýí×é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) 3) incertitude f (³Ýíëï³ÑáõÃÛáõÝ, ³Ýíëï³Ñ ÉÇÝ»ÉÁ) ³ÝѳÙμ»ñ 1. adj impatient,e (³ÝѳÙμ»ñ³ï³ñ) 2. adv avec impatience,



impatiemment (³ÝѳÙμ»ñáõÃÛ³Ùμ)



³ÝѳÙμ»ñáõÃÛáõÝ impatience f; ³Ý-



ѳÙμ»ñáõÃÛ³Ùμ avec impatience



³Ýѳٻٳï 1) (ß³ï ³í»ÉÇ) beaucoup, bien; »ë ÇÝÓ ~ É³í »Ù ½·áõÙ je me sens beaucoup mieux; ݳ ~



»ñÇï³ë³ñ¹ ¿, ù³Ý ³ÙáõëÇÝÁ elle est bien (beaucoup) plus jeune que son mari 2) incomparablement (³Ýѳٻٳïáñ»Ý) ³Ýѳٻٳï»ÉÇ 1) incomparable 2) inégalé,e (ѳí³ë³ñÁ ãáõÝ»óáÕ) ³Ýѳٻٳïáñ»Ý (³Ýѳٻٳï) incomparablement ³ÝѳٻٳïáõÃÛáõÝ incomparabilité f ³Ýѳٻëï 1) qui n'est pas modeste 2) indiscret,-ète (³ÝÝñμ³Ýϳï) 3) impudique, impudent,e (³Ý³ÙáÃ) ³Ýѳٻëï³μ³ñ, ³Ýѳٻëïáñ»Ý sans modestie, d'une manière peu modeste ³ÝѳٻëïáõÃÛáõÝ 1) manque m de modestie 2) indiscrétion f (³ÝÝñμ³ÝϳïáõÃÛáõÝ) 3) impudicité f (³Ý³ÙáÃáõÃÛáõÝ) ³Ýѳٻñ³ßË en désaccord; désuni,e ³Ýѳٻñ³ßËáõÃÛáõÝ désaccord m, désunion f, manque m de solidarité 72



³ÝѳÙá½Çã peu convaincant,e, non



ѳݷëï³óÝáõÙ ¿ sa maladie m'inquiète 2) déranger vt (ѳݷÇëïÁ ˳ݷ³ñ»É, Ý»ÕáõÃÛáõÝ ï³Éª å³ï׳é»É); Ý»ñ»ó»ù ~áõ ѳٳñ excusez-moi de vous déranger 3) préoccuper vt (Ùï³Ñá·»É) 4) harceler vt (ѳݷÇëï ãï³É, ã³ñãñÏ»É) ³Ýѳݷëï³óÝáÕ (³ÝѳݷëïáõÃÛáõݪ ï³·Ý³å ³é³ç³óÝáÕ) inquiétant,e; Ýñ³ íÇ׳ÏÁ ~ ¿ son état est inquiétant ³ÝѳݷëïáõÃÛáõÝ 1) inquiétude f 2) dérangement m (ѳݷÇëïÁ ˳ݷ³ñ»ÉÁ) 3) préoccupation f (Ùï³Ñá·áõÃÛáõÝ) 4) anxiété f (³ÝÓÏáõÃÛáõÝ, ëñïÝ»ÕáõÃÛáõÝ); angoisse f (ﳷݳå) 5) trouble m (Ñáõ½ÙáõÝù) ³Ýѳݷñí³Ý sans foyer; sans abri (³Ý³å³ëï³Ý) ³Ýѳݹ³ñï 1) agité,e, turbulent,e 2) remuant,e (ß³ñÅáõÝ); ~ª ß³ñÅáõÝ »ñ»Ë³ enfant m remuant 3) inquiet,ète (³ÝѳݷÇëïª Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ) ³Ýѳݹ³ñïáõÃÛáõÝ 1) agitation f, turbulence f 2) inquiétude f (³ÝѳݷëïáõÃÛáõݪ Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ) ³ÝѳݹáõñÅ»ÉÇ (³Ýï³Ý»ÉÇ) insupportable, intolérable, insoutenable, intenable ³ÝѳݹáõñÅ»ÉÇáõÃÛáõÝ intolérance f ³ÝѳݹáõñÅáÕ (ãѳݹáõñÅáÕ) intolérant,e ³ÝѳݹáõñÅáճϳÝáõÃÛáõÝ intolérance



probant,e



³ÝѳÙáõÃÛáõÝ 1) fadeur f, insipidité f (ëÝݹÇ, áõï»ÉÇùÇ) 2) banalité f, pla-



titude f (ï³÷³ÏáõÃÛáõÝ, ï³÷³Ï³μ³ÝáõÃÛáõÝ) ³ÝѳÛï 1) inconnu,e; ignoré,e (ã׳ݳãí³Í, ãÇÙ³óí³Í); ~ª ³ÝͳÝáà »ñÏÇñ ɳï. terra incognita; ~ª Ùáõê ϳëϳͻÉÇ ³Ýѳï personne f louche 2) Ù³Ã. inconnue f; »ñÏáõ ~áí ѳí³ë³ñáõÙ équation f à deux inconnues ³ÝѳÛï³Ý³É ï»΄ë ³ÝÑ»ï³Ý³É ³ÝѳÛï³óÝ»É ï»΄ë ³ÝÑ»ï³óÝ»É ³ÝѳÛï³óáõÙ ï»΄ë ³ÝÑ»ï³óáõÙ ³ÝѳÛïáõÃÛáõÝ l'inconnu m; incertitude f (³ÝáñáßáõÃÛáõÝ); obscurité f; ³ÝѳÛïáõÃÛ³Ý Ù»ç ³åñ»É vivre dans l'obscurité, vivre ignoré,e, vivre inconnu,e; ³ÝѳÛïáõÃÛ³Ý Ù»çª ëïí»ñáõÙ ÙÝ³É rester sous le boisseau (¹³ñÓ.) ³ÝѳÛñ sans père ³ÝѳÛñ»ÝÇù 1) sans patrie 2) apatride adj/n (áñ¨¿ »ñÏñÇ ù³Õ³ù³óÇáõÃÛáõÝ ãáõÝ»óáÕ ³ÝÓ) ³Ýѳݷ ïÕã÷. sans rime; non rimé,e (ãѳݷ³íáñí³Í); ~ μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝ vers m libre ³ÝѳݷÇëï 1) inquiet,-ète (Ùï³Ñá·); ~ ѳ۳óù regard m inquiet; ~ íÇ׳ÏáõÙ ÉÇÝ»É, ³Ýѳݷëï³Ý³É être inquiet,-ète, ËëÏó. s'en faire 2) agité,e (Ñáõ½áõÙݳÉÇó, Ëéáí³ÑáõÛ½); ~ ùáõÝ sommeil m agité 3) indisposé,e (³Ýïñ³Ù³¹Çñ); Çñ»Ý ~ ½·³É, ɳí ã½·³É être mal à l'aise ³Ýѳݷëï³Ý³É 1) s'inquiéter, être inquiet,-ète (Ñáõ½í»É, ³ÝѳݷÇëï ÉÇÝ»É); ÙÇ° ³Ýѳݷëï³ó»ù ne vous inquiétez pas, ËëÏó. ne vous en faites pas; ÙÇ° ³Ýѳݷëï³óÇñ ne t'inquiète pas, ËëÏó. ne t' en fais pas 2) se déranger (Ý»ÕáõÃÛáõÝ Ïñ»É); ÙÇ° ³Ýѳݷëï³ó»ùª Ý»ÕáõÃÛáõÝ ÙÇ° Ïñ»ù ne vous dérangez pas ³Ýѳݷëï³óÝ»É 1) inquiéter vt (Ñáõ½»É); Ýñ³ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÝ ÇÝÓ ³Ý-



f



³ÝѳßÇí innombrable, incalculable ³Ýѳßí»ÉÇ incalculable, innombrable ³Ýѳßí»Ýϳï 1) imprévoyant,e (³Ýßñç³Ñ³Û³ó, ³ÝϳÝ˳ï»ë); irréfléchi,e (³ÝËáÑ»Ù) 2) peu économe (ѳßÇí ã³ÝáÕ, ãËݳÛáÕ); dépensier,-ière (ͳËëáÕ, ßé³ÛÉáÕ) ³Ýѳßí»ÝϳïáõÃÛáõÝ 1) imprévoyance f, irréflexion f (³ÝËáÑ»ÙáõÃÛáõÝ) 2) manque m d'esprit pratique (áã ·áñÍÝ³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁ) ³Ýѳßï 1) irréconciliable, inconciliable, intransigeant,e (ãѳßïíáÕ) 2) implacable (³ÝáÕáù) 3) insociable 73



(ãѳÕáñ¹³ÏóíáÕ), hargneux,-euse (¹Åí³ñ³μ³ñá) ³Ýѳßï»ÉÇ irréconciliable, inconcilia-



μ³é mot m incompréhensible; ~ ¿, û ÇÝã ¿ ³ÝáõÙ on ne comprend pas ce qu'il fait 2) inintelligible, inconcevable (³ÝÁÙμéÝ»ÉÇ) ³ÝѳëϳݳÉÇáñ»Ý d'une manière incompréhensible ³ÝѳëϳݳÉÇáõÃÛáõÝ incompréhensibilité f; inintelligibilité f (³ÝÁÙμéÝ»ÉÇáõÃÛáõÝ) ³ÝѳëϳóáÕ balourd,e, lourd,e, lourdaud,e ³ÝѳëϳóáÕáõÃÛáõÝ manque m de compréhension, balourdise f, caractère m balourd ³Ýѳëï³ï 1) incertain,e (³Ýáñáß) 2) inconstant,e, inconsistant,e, instable (³ÝϳÛáõÝ) 3) précaire (ųٳݳϳíáñ, ³ÝóáÕÇÏ) ³Ýѳëï³ï³Ï³Ù sans volonté; veule (ÃáõɳϳÙ) ³Ýѳëï³ï³Ï³ÙáõÃÛáõÝ manque m de caractère; veulerie f (ÃáõɳϳÙáõÃÛáõÝ) ³Ýѳëï³ïáõÃÛáõÝ 1) incertitude f (³ÝáñáßáõÃÛáõÝ) 2) instabilité f (³ÝϳÛáõÝáõÃÛáõÝ) ³Ýѳëó» sans adresse ³ÝѳëáõÛà (á㠻ϳÙï³μ»ñ) sans revenu ³ÝѳëáõÝáõÃÛáõÝ immaturité f difficile; ³Ýѳí³Ý (¹Åí³ñ³Ñ³×) capricieux,-euse (ùٳѳ×) ³Ýѳí³Ý³Ï³Ý improbable (ùÇã ѳí³Ý³Ï³Ý); invraisemblable (áã ×ßÙ³ñï³ÝÙ³Ý, ³Ý×ßÙ³ñï³ÝÙ³Ý); incroyable (³Ýѳí³ï³ÉÇ) ³Ýѳí³Ý³Ï³Ýáñ»Ý invraisemblablement; incroyablement (³Ýѳí³ï³ÉÇáñ»Ý) ³Ýѳí³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ improbabilité f (ùÇã ѳí³Ý³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁ); invraisemblance f (³Ý×ßÙ³ñï³ÝÙ³ÝáõÃÛáõÝ) ³Ýѳí³ë³ñ 1) inégal,e; ~ å³Ûٳݳ·Çñ traité m inégal; ~ª ³Ýѳٳå³ï³ëË³Ý ³ÙáõëÝáõÃÛáõÝ mésalliance f 2) disproportionné,e (³ÝѳٳٳëÝ, ³Ýѳٳã³÷) ³Ýѳí³ë³ñ³ÏßÇé déséquilibré,e, non équilibré,e



ble; ~ ѳϳëáõÃÛáõÝÝ»ñ contradictions f pl inconciliables ³Ýѳßï»ÉÇáõÃÛáõÝ caractère m irréconciliable (inconciliable) ³Ýѳßïáñ»Ý d'une façon irréconciliable (inconciliable) ³ÝѳßïíáÕ³Ï³Ý intransigeant,e; inexorable (³Ý¹ñ¹í»ÉÇ) ³ÝѳßïíáճϳÝáõÃÛáõÝ intransigeance f; inexorabilité f (³Ý¹ñ¹í»ÉÇáõÃÛáõÝ) ³ÝѳßïáõÃÛáõÝ 1) hostilité f (ÃßݳٳÝù) 2) haine f (³ï»ÉáõÃÛáõÝ) 3) intransigeance f (³ÝѳßïíáճϳÝáõÃÛáõÝ) ³Ýѳå³Õ immédiatement, aussitôt, tout de suite, d'urgence; sans tarder, sans retard, sans délai (³é³Ýó Ñ»ï³Ó·»Éáõ); sans perdre le temps (³é³Ýó Å³Ù³Ý³Ï ÏáñóÝ»Éáõ) ³ÝѳçáÕ 1) manqué,e, raté,e; ~ ÷áñÓ»ñ expériences f pl manquées; ~ Éáõë³Ýϳñ photo f ratée; ~ ûÏݳÍáõÃÛáõÝ candidature f ratée 2) mauvais,e (í³ï); ~ ëÏǽμ mauvais début m 3) sans succès (³é³Ýó ѳçáÕáõÃÛ³Ý) 4) malheureux,-euse (·áñÍáÕáõÃÛáõÝ, ÷áñÓ) ³ÝѳçáÕ³Ï (Ó³Ëáñ¹) malchanceux,euse adj/n ³ÝѳçáÕáõÃÛáõÝ 1) insuccès m; malchance f (Ó³Ëáñ¹áõÃÛáõÝ) 2) ratage m (íñÇåáõÙ, Ó³ËáÕáõÙ) 3) échec m (Ó³ËáÕáõÙ, å³ñïáõÃÛáõÝ); ³ÝѳçáÕáõÃÛ³Ý Ù³ïÝ»É vouer à l'échec, faire échouer (Ó³ËáÕ»É); ³ÝѳçáÕáõÃÛ³Ý Ù³ïÝí»É échouer vi, subir un échec (ãѳçáÕ»É, Ó³ËáÕ»É) 4) fiasco m (ϳï³ñÛ³É ~); ~ Ïñ»Éª Ó³ËáÕ»É faire fiasco ³Ýѳ륳ݻÉǤ 1) inaccessible, inabordable, hors de portée; ³Ýѳë³Ý»ÉÇ ·³·³Ã sommet m inaccessible 2) inconcevable (³ÝÁÙμéÝ»ÉÇ) ³Ýѳë³Ý»ÉÇáõÃÛáõÝ inaccessibilité f ³ÝѳëϳݳÉÇ 1) incompréhensible; ~ 74



³Ýѳí³ë³ñ³Ïßé»É (ѳí³ë³ñ³ÏßéáõÃÛáõÝÁ ˳Ëï»É) déséquilibrer vt ³Ýѳí³ë³ñ³ÏßéáÕ (ѳí³ë³ñ³ÏßéáõÃÛáõÝÁ ˳ËïáÕ) déséquili-



(ûñ³Ñ³í³ïáõÃÛáõÝ) ³Ýѳï 1) personne f (³ÝÓ); personnage m (³ÝÓݳíáñáõÃÛáõÝ); sujet m 2) particulier m (Ù³ëݳíáñ ³ÝÓª ³Ýѳï); individu m (³ñѳٳñÑ³Ï³Ý »ñ³Ý·áí); ~Ç å³ßï³ÙáõÝù



brant,e



³Ýѳí³ë³ñ³ÏßéáõÃÛáõÝ 1) déséquilibre m 2) ÷Ëμ. distorsion f (ɳñí³Íáõ-



culte m de la personnalité



ÃÛáõÝ ³é³ç³óÝáÕ)



³Ýѳï³Ï (³Ýë³ÑÙ³Ý Ëáñ) 1) sans fond 2) ÷Ëμ. insondable (³Ýã³÷»-



³Ýѳí³ë³ñ³ÏáÕÙ Ù³Ã. ~ »é³ÝÏÛáõÝÇ



triangle f scalène



ÉÇ) ◊ ~ ï³Ï³é panier m percé



³Ýѳí³ë³ñ³ã³÷ disproportionné,e; inégal,e (³Ýѳí³ë³ñ) ³Ýѳí³ë³ñ³ã³÷áõÃÛáõÝ disproportion f; inégalité f (³Ýѳí³ë³ñáõ-



³Ýѳï³Ï³Ý 1) individuel,le; ~ ϳñ-



ÍÇù opinion f individuelle; ~ á× style m individuel 2) personnel,le (³ÝÓݳϳÝ); ~ ѳٳϳñ·Çã ordinateur m personnel 3) subjectif,ive (³ÝÓݳϳÝ, ëáõμÛ»ÏïÇí) ³Ýѳï³Ï³Ý³óÝ»É individualiser vt; personnaliser vt (³ÝÓݳíáñ»É) ³Ýѳï³Ï³Ý³óí³Í individualisé,e, personnalisé,e (³ÝÓݳíáñí³Í) ³Ýѳï³Ï³Ý³óáõÙ individualisation f ³Ýѳï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ 1) individualité f 2) personnalité f (³ÝÓݳíáñáõÃÛáõÝ) ³Ýѳï³å³ßï individualiste n ³Ýѳï³å³ßï³Ï³Ý individualiste ³Ýѳï³å³ßïáõÃÛáõÝ individualisme



ÃÛáõÝ)



³Ýѳí³ë³ñ³å»ë inégalement ³Ýѳí³ë³ñáõÃÛáõÝ inégalité f; dispro-



portion f (³Ýѳí³ë³ñ³ã³÷áõÃÛáõÝ); »Ï³ÙáõïÝ»ñÇ ~ inégalité des revenus ³Ýѳí³ëïÇ inauthentique, apocryphe; douteux,-euse (ϳëϳͻÉÇ) ³Ýѳí³ëïÇáõÃÛáõÝ inauthenticité f ³Ýѳí³ï 1) incroyant,e, infidèle 2) irréligieux,-euse, mécréant,e (³ÝÏñáÝ) 3) athée n/adj (²ëïÍáõÝ ãѳí³ï³óáÕ), impie adj/n (³Ý³ëïí³Í) 4) incrédule (ûñ³Ñ³í³ï) ³Ýѳí³ï³ÉÇ 1) incroyable; invraisemblable (áã ×ßÙ³ñï³ÝÙ³Ý); ~ª ³Ýѳí³Ý³Ï³Ý Éáõñ nouvelle f incroyable 2) impensable (³Ý»ñ¨³Ï³Û»ÉÇ) 3) fantastique (³Ýѳí³Ý³Ï³Ý) incroyablement, ³Ýѳí³ï³ÉÇáñ»Ý invraisemblablement ³Ýѳí³ï³ÉÇáõÃÛáõÝ invraisemblance f (áã ×ßÙ³ñï³ÝÙ³ÝáõÃÛáõÝ), improbabilité f (³Ýѳí³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) ³Ýѳí³ï³ñÇÙ infidèle; déloyal,e (³ÝáõÕÕ³ÙÇï) ³Ýѳí³ï³ñÙáñ»Ý perfidement, lâchement ³Ýѳí³ï³ñÙáõÃÛáõÝ 1) infidélité f; ³ÙáõëÝ³Ï³Ý ~ adultère m 2) trahison f (¹³í³×³ÝáõÃÛáõÝ) ³Ýѳí³ïáõÃÛáõÝ 1) irréligion f (ÏñáݳٻñÅáõÃÛáõÝ) 2) mécréance f (³ÝÏñáÝáõÃÛáõÝ) 3) incrédulité f



m



³Ýѳï³å»ë individuellement; per-



sonnellement, à titre personnel



(³ÝÓݳå»ë) ³ÝѳïÝ»ÉÇ, ³ÝѳïÝáõÙ 1) inépuisable, intarissable (³Ýëå³é) 2) infini,e (³Ýí»ñç³Ý³ÉÇ) ³ÝѳïáõÛó 1. adj 1) sans compensa-



tion, sans indemnité; à titre gracieux, à titre onéreux 2) gratuit,e (ÓñÇ); impayé,e (³Ýí׳ñ); ~ û·ÝáõÃÛáõݪ ÝíÇñ³ïíáõÃÛáõÝ aide f sous forme de don 3) ïÝï·., Çñ³íμ. non remboursable; ~ û·ÝáõÃÛáõÝ aide f non remboursable 2. adv gratuitement (Óñdzμ³ñ) ³Ýѳñ³½³ï 1) étranger,-ère (ûï³ñ) 2) illégitime (³ÝûñÇݳϳÝ) 3) bâtard,e, naturel,le (³ñï³ÙáõëݳϳÝ); ~ ½³í³Ï enfant m naturel ³Ýѳñ³ï¨ de courte durée; éphémère (³ÝóáÕÇÏ) 75



courte existence f éphémère



³Ýѳñ·³ÉÇñ, ³Ýѳñ·³ÉÇó irrespec-



³ÝѳñÙ³ñáõÃÛáõÝ 1) incommodité f 2) ÷Ëμ. inconvénient m (³Ýå³ï»ÑáõÃÛáõÝ); ÙÇ³Ï ~Ý ³ÛÝ ¿, áñ… le seul



³Ýѳñ·»ÉÇ 1) non justifié,e, injustifié,e



³Ýѻûà 1) absurde; ~ μ³Ý ¿ c'est



³Ýѳñ³ï¨áõÃÛáõÝ



durée



f,



tueux,-euse, irréverencieux,-euse



inconvénient est que…



(å³ï׳éÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ); ~ μ³ó³Ï³ÛáõÃÛáõÝ absence f non justifiée 2) immotivé,e (ãå³ï׳é³μ³Ýí³Í) ³Ýѳñ·Ç de peu de valeur, inestimable ³Ýѳñà 1) rugueux,-euse (³ÝáÕáñÏ, Ëáñ¹áõμáñ¹); ~ Ù³ßÏ peau f rugueuse 2) accidenté,e (ï»Õ³ÝùÇ Ù³ëÇÝ) 3) ÷Ëμ. raboteux,-euse; ~ á× style m raboteux ³ÝѳñÃáõÃÛáõÝ (³ÝáÕáñÏáõÃÛáõÝ, Ëáñ¹áõμáñ¹áõÃÛáõÝ) rugosité f ³ÝѳñÇñ incompatible, inconciliable; ~ª áã ѳñÇñ ÉÇÝ»É être incompatible ³ÝѳñÇñáõÃÛáõÝ incompatibilité f ³ÝѳñÏ (³é³Ýó ѳñÏÇ, ãѳñÏíáÕ) hors taxe; exempt,e d'impôts; ~ ·Ý»ñ prix m pl hors taxes ³ÝѳñÏÇ 1) rugueux,-euse (áã ï»ÕÇÝ, ³Ýå³ïß³×) 2) accidenté,e (³Ýå³ï»Ñ) ³ÝѳñÏÇáõÃÛáõÝ incongruité f (áã ï»ÕÇݪ ³Ýå³ïß³× ÉÇÝ»ÉÁ) ³ÝѳñÙ³ñ 1) peu commode, incommode; ~ μݳϳñ³Ý appartement m incommode 2) embarrassant,e (¹Åí³ñ, ¹Åí³ñÇÝ); ~ª ¹Åí³ñÇÝ Çñ³íÇ×³Ï situation f embarrassante; ~ íÇ׳ÏáõÙª ¹Åí³ñ ϳóáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇݻɪ ѳÛïÝí»É se trouver en posture embarrassante 3) inconvenant,e (³Ýå³ï»Ñ); ~ ½·³Éª ³Ù³ã»É se sentir gêné,e, être mal à l'aise; ~ ã»±ù ½·áõÙª ã»±ù ³Ù³ãáõÙ vous n'avez pas honte? ³ÝѳñÙ³ñ³í»ï peu confortable, inconfortable, sans confort; Çñ»Ý ~ ½·³É se sentir inconfortable, se sentir mal à l'aise ³ÝѳñÙ³ñ³í»ïáõÃÛáõÝ inconfort m; μݳϳñ³ÝÇ ~Á l'inconfort d'un logement ³ÝѳñÙ³ñ»ÉÇ inadaptable ³ÝѳñÙ³ñí³ÍáõÃÛáõÝ inadaptation f



absurde; ~ Ï»ñåáí d'une manière absurde 2) saugrenu,e (³ÝÙÇï), bête (ÑÇÙ³ñ) ³Ýѻûóμ³ñ, ³ÝѻûÃáñ»Ý d'une manière absurde, absurdement ³ÝѻûÃáõÃÛáõÝ 1) absurdité f; non-sens m; absurde m; chose f absurde; ³ÝѻûÃáõÃÛ³Ý Ñ³ëóÝ»É pousser à l'absurde 2) bêtise f (ÑÇÙ³ñáõÃÛáõÝ) 3) rien m, bagatelle f (¹³ï³ñÏ μ³Ý) ³ÝÑ»é³Ýϳñ¥³ÛÇݤ sans perspective(s), sans issue; sans avenir (³å³·³ ãáõÝ»óáÕ) ³ÝÑ»é³Ýϳñ³ÛÝáõÃÛáõÝ absence f de perspectives ³ÝÑ»é³ï»ë à courte vue, imprévoyant,e; irréfléchi,e (³ÝËáÑ»Ù); ~ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f à courte vue ³ÝÑ»é³ï»ëáõÃÛáõÝ imprévoyance f ³ÝÑ»ï sans trace(s); ~ Ï»ñåáíª ³é³Ýó Ñ»ïù ÃáÕÝ»Éáõ sans laisser de traces ³ÝÑ»ï³Ó·»ÉÇ urgent,e, d'urgence (ßï³å); sans délai, immédiat,e (Ññ³ï³å, ßáõï³÷áõÛÃ); ~ û·ÝáõÃÛáõÝ secours m d'urgence; ~ μáõÅû·ÝáõÃÛ³Ý Ù³ëݳ·»ï urgentiste n ³ÝÑ»ï³Ó·»ÉÇáñ»Ý sans tarder (³é³Ýó Ñ»ï³Ó·»Éáõ) ³ÝÑ»ï³Ó·»ÉÇáõÃÛáõÝ (ßï³åª Ññ³ï³å ÉÇÝ»ÉÁ) urgence f ³ÝÑ»ï³Ý³É 1) disparaître vi; ßáõÝÝ ³ÝÑ»ï³ó»É ¿ª Ïáñ»É ¿ le chien a disparu 2) s'esquiver, filer (s'en aller) à l'anglaise (¹³ñÓ.), ËëÏó. filer vi, se barrer (³ÝÝϳï Ñ»é³Ý³É, ÍÉÏ»É) 3) déraper vi (ãù³Ý³É) 4) s'estomper (³ëïÇ׳ݳμ³ñ ~, ³Õáï³Ý³É, çÝçí»É) ³ÝÑ»ï³ó³Í disparu,e ³ÝÑ»ï³óÝ»É faire disparaître ³ÝÑ»ï³óáõÙ disparition f 76



³ÝÑ»ï³ùñùÇñ,



mémoriaux, de toute ancienneté, de toute antiquité ³ÝÑÇß»ÉÇ immémorial,e ³ÝÑÇßáõÃÛáõÝ (ÑÇßáÕáõÃÛ³Ý Ïáñáõëï) μÅßÏ. amnésie f; ³ÝÑÇßáõÃÛ³Ùμ ï³é³åáÕ amnésique adj/n ³ÝÑÇí³Ý¹³·ÇÝ (Ù»ÕÙ, ë³ÑáõÝ) en douceur ³ÝÑÛáõà sans suc, sans jus ³ÝÑÛáõñ³ë»ñ inhospitalier,-ère ³ÝÑÛáõñ³ëÇñáõÃÛáõÝ inhospitalité f ³ÝÑÛáõñÁÝÏ³É 1) ï»΄ë ³ÝÑÛáõñ³ë»ñ 2) peu attrayant,e (³ÝÑñ³åáõÛñ) 3) malveillant,e (³Ýμ³ñÛ³ó³Ï³Ù) ³ÝÑÛáõñÁÝϳÉáõÃÛáõÝ ï»΄ë ³ÝÑÛáõñ³ëÇ-



³ÝÑ»ï³ùñùñ³Ï³Ý



peu intéressant,e ³ÝÑ»ï³ùñùñ³ë»ñ peu curieux,-euse, sans intérêt ³Ýѻ勉Ýù sans conséquence, sans suite ³ÝÑ»ï¨áÕ³Ï³Ý 1) inconséquent,e (³Ýïñ³Ù³μ³Ý³Ï³Ý, ïñ³Ù³μ³Ý³Ï³Ý ѳçáñ¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝÇó ½áõñÏ) 2) inconsistant,e (³Ýí×é³Ï³Ý) ³ÝÑ»ï¨áճϳÝáñ»Ý 1) d'une manière inconséquente 2) d'une manière inconsistante (³é³Ýó í×é³Ï³ÝáõÃÛ³Ý) ³ÝÑ»ï¨áճϳÝáõÃÛáõÝ 1) inconséquence f 2) inconsistance f (³Ýí×é³Ï³ÝáõÃÛ³Ý) ³ÝÑ»ñù»ÉÇ 1) irréfutable; irrécusable (³ÝÅËï»ÉÇ, ³ÝÙ»ñÅ»ÉÇ); ~ ³å³óáõÛóÝ»ñ preuves f pl irrécusables 2) indéniable (³Ýáõñ³Ý³ÉÇ) 3) incontestable (³ÝíÇ׳ñÏ»ÉÇ) ³ÝÑ»ñù»ÉÇáñ»Ý 1) irréfutablement, indéniablement 2) incontestablement (³ÝíÇ׳ñÏ»ÉÇáñ»Ý) ³ÝÑ»ñù»ÉÇáõÃÛáõÝ 1) irréfutabilité f 2) incontestabilité f (³ÝíÇ׳ñÏ»ÉÇáõÃÛáõÝ) ³ÝÑÇÙÝ 1) mal fondé,e; sans fondement, inconsistant,e (³ÝÑÇÙݳíáñ, áã ѳëï³ïáõÝ) 2) non-justifié,e (ã³ñ¹³ñ³óí³Í) 3) immotivé,e (ãå³ï׳é³μ³Ýí³Í) ³ÝÑÇÙݳíáñ inconsistant,e, infondé,e ³ÝÑÇÙݳíáñáõÃÛáõÝ (³ÝÑÇÙݳíáñ` ³ÝÑÇÙÝ ÉÇÝ»ÉÁ) manque m de fondement, inconsistance f, infondé m ³ÝÑÇß³ã³ñ 1) sans rancune, qui n'est pas rancunier, qui ne garde pas rancune 2) indulgent,e (Ý»ñáÕ³ÙÇï) ³ÝÑÇß³ã³ñáñ»Ý sans rancune ³ÝÑÇß³ã³ñáõÃÛáõÝ oubli m, pardon m, oubli m des offenses ³ÝÑÇß³ï³Ï sans mémoire, sans souvenir ³ÝÑÇß³ï³Ï»ÉÇ immémorial,e; ~ ųٳݳÏÝ»ñÇó depuis des temps im-



ñáõÃÛáõÝ ³ÝÑݳ½³Ý¹ 1) désobéissant,e 2) indocile (³Ýë³ëï) 3) rebelle (ÁÙμáëï) ³ÝÑݳ½³Ý¹áñ»Ý avec désobéissance



(indocilité)



³ÝÑݳ½³Ý¹áõÃÛáõÝ 1) désobéissance f;



ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý ~ désobéissance civile 2) indocilité f (³Ýë³ëïáõÃÛáõÝ, ³Ýë³ëï ÉÇÝ»ÉÁ) 3) insubordination f (ã»ÝóñÏí»ÉÁ) ³ÝÑݳñ¥Çݤ impossible; ¹³ ~ ¿ ce n'est pas possible, c'est impossible ³ÝÑݳñÇÝáõÃÛáõÝ impossibilité f; ³ÝÑݳñÇÝáõÃÛ³Ý ¹»åùáõÙ en cas d'impossibilité ³ÝÑá· 1) insouciant,e 2) indolent,e (³Ý÷áõÛÃ, ³Ýï³ñμ»ñ); ~ »Õ»ùª ÙÇ ³Ýѳݷëï³ó»ù soyez tranquille ³ÝÑá·³μ³ñ 1) insouciamment; avec insouciance (³ÝÑá·áõÃÛ³Ùμ); sans soucis (³é³Ýó Ñá·ë»ñÇ); ³åñ»É ~ vivre sans soucis 2) indolemment (³Ý÷áõÃáñ»Ý, ³Ýï³ñμ»ñ) ³ÝÑá·Ç 1) sans âme, sans cœur (³ÝëÇñï) 2) inhumain,e (³ÝÙ³ñ¹Ï³ÛÇÝ) 3) impitoyable (³ÝËÇÕ×) ³ÝÑá·Ý³μ»Ï inlassable ³ÝÑá·ë sans souci ³ÝÑá·áõÃÛáõÝ 1) insouciance f (Ñá·ë ãáõݻݳÉÁ) 2) indolence f, négligence f (³Ý÷áõÃáõÃÛáõÝ, ³Ýï³ñμ»ñáõÃÛáõÝ) ³ÝÑá¹³μ³ßË É»½íμ. inarticulé,e 77



³ÝÑáÉáí»ÉÇ (ãÑáÉáííáÕ) É»½íμ. indécli-



2) inespéré,e (áõñ³Ë³ÉÇ Çñ³¹³ñÓáõÃÛ³Ý Ù³ëÇÝ, áñÇÝ ã»Ý ëå³ëáõÙ, áñÇ ÑáõÛëÁ ãáõÝ»Ý) 3) désespéré,e (Ñáõë³Ñ³ï) 4) sans issue (³Ý»É³Ý»ÉÇ) ³ÝÑáõÝ 1) sans fond (³Ýѳï³Ï) 2) immense, infini,e (³Ýë³ÑÙ³Ý) 3) ÷Ëμ. insondable (³Ýã³÷»ÉÇ) ³ÝÑáõÝáñ»Ý (³Ýë³ÑÙ³Ýáñ»Ý, ³Ýã³÷) infiniment; ~ª ³Ýã³÷ »ñ³Ëï³å³ñï »Ù Ó»½ je vous suis infiniment reconnaissant,e ³ÝÑáõÝáõÃÛáõÝ l'infini m, immensité f ³ÝÑáõë³ÉÇ 1) désespéré,e 2) peu sûr,e, sur qui on ne peut compter (Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ, áñÇ íñ³ ãÇ Ï³ñ»ÉÇ ÑáõÛë ¹Ý»É) 3) sans issue (³Ý»É³Ý»ÉÇ) 4) irrémédiable (³ÝáõÕÕ»ÉÇ) ³ÝÑáõë³ÉÇáõÃÛáõÝ 1) fragilité f, précarité f (˳Ëáõï ÉÇÝ»ÉÁ) 2) instabilité f (³ÝϳÛáõÝáõÃÛáõÝ) 3) incertitude f (³Ýѳëï³ï ÉÇÝ»ÉÁ, »ñÏμ³ÛáõÃÛáõÝ) ³ÝÑáõëáñ»Ý (³ÝÑáõÛë Ï»ñåáí) désespérément ³ÝÑáõëáõÃÛáõÝ désespoir m ³ÝÓ 1) personne f; ïáÙë »ñÏáõ ~Ǫ Ñá·áõ ѳٳñ billet m pour deux personnes; Çñ³í³μ³Ý³Ï³Ý ~ personne morale; ýǽÇÏ³Ï³Ý áõ μ³ñáÛ³Ï³Ý ³ÝÓÇÝù personnes physiques et morales; ³ÝÑ³ïª Ù³ëݳíáñ ~ particulier,-ière n 2) personnage m 3) individu m (³Ýѳï) 4) å³ßïáݳï³ñ ~ fonctionnaire n ◊ ~ ·ÉáõË par tête ³ÝÓ³Ùμ personnellement, à titre personnel; en personne; ~ Ý»ñÏ³Û³Ý³É se présenter en personne ³ÝÓ³ÛÝ 1. adj 1) sans voix (Ó³ÛÝ ãáõÝ»óáÕ) 2) silencieux,-euse (Éé³ÏÛ³ó) 2. adv sans bruit (³Ý³ÕÙáõÏ); ~ Ùáï»Ý³É s'approcher sans bruit; ~ ɳó ÉÇÝ»É pleurer tout bas ³ÝÓ³Ûݳó÷³Ýó imperméable aux sons ³ÝÓ³ÛÝáõÃÛáõÝ (Ó³ÛÝÇ ³í»ÉÇ Ï³Ù å³Ï³ë ã³÷áí Ïáñáõëï) aphonie f, extinction f de voix



nable



³ÝÑáÕ¹áÕ¹ 1. adj 1) inébranlable; ferme



(ѳëï³ïáõÝ); ~ ϳÙù volonté f ferme 2) déterminé,e (í×é³Ï³Ý) 3) inflexible (³ÝÏáïñáõÙ) 2. adv inébranlablement (~ Ï»ñåáí), avec fermeté; ~ Ï»ñåáí ¹ÇÙ³Ý³É tenir ferme ³ÝÑáÕ¹áÕ¹áõÃÛáõÝ 1) inébranlabilité f, fermeté f 2) inflexibilité f (³ÝÏáïñáõÙ ÉÇÝ»ÉÁ) 3) détermination f (í×é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) ³ÝÑáï 1) inodore; ~ í³ñ¹ rose f inodore 2) ÷Ëμ. ~ ͳÕÇÏ (Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ) un personnage inodore ³ÝÑáï³éáõÃÛáõÝ (Ñáï³éáõÃÛ³Ý Ïáñáõëï) μÅßÏ. anosmie f ³ÝÑñ³Å»ßï 1) indispensable; nécessaire (ϳñ¨áñ); ~ ¿ il est indispensable (nécessaire); ~ ÉÇݻɪ å»ïù ÉÇÝ»É falloir v imp (il faut); nécessiter vt (áñ¨¿ μ³ÝÇ ³ÝÑñ³Å»ßïáõÃÛáõÝ áõݻݳÉ); ³Ûë ïáõÝÝ ~ ¿ í»ñ³Ýáñ᷻ɪ ïáõÝÁ í»ñ³Ýáñá·Ù³Ý ϳñÇù áõÝÇ cette maison nécessite des réparations 2) requis,e (å³Ñ³ÝçíáÕ); ÁÝïñí»Éáõ ѳٳñ ~ Ó³ÛÝ»ñ voix f pl requises pour être élu ³ÝÑñ³Å»ßï³μ³ñ,



³ÝÑñ³Å»ßïáñ»Ý



nécessairement; forcément (³ÝËáõë³÷»ÉÇáñ»Ý) ³ÝÑñ³Å»ßïáõÃÛáõÝ 1) nécessité f; ³ÝÑñ³Å»ßïáõÃÛ³Ý ¹»åùáõÙ en cas de nécessité; le cas échéant, à toute éventualité (³éÇÃÁ Ý»ñϳ۳ݳÉáõ ¹»åùáõÙ); ³é³çÇÝ ³ÝÑñ³Å»ßïáõÃÛ³Ý ³é³ñϳݻñª Çñ»ñ objets m pl de première nécessité; ~ ³é³ç³óݻɪ ³ÝÑñ³Å»ßï ÉÇݻɪ å³Ñ³Ýç»Éª ϳñÇù áõÝ»Ý³É nécessiter vt; ³Ûë Íñ³·ÇñÁ Ù»Í Ý»ñ¹ñáõÙÝ»ñÇ ~ ¿ ³é³ç³óÝáõÙ ce projet nécessite de gros investissements 2) besoin m (ϳñÇù) ³ÝÑñ³åáõÛñ 1) peu attrayant,e 2) prosaïque (³éûñ»³Ï³Ý) ³ÝÑáõÛë 1) sans espoir (³é³Ýó ÑáõÛëÇ) 78



³ÝÓ³í (ù³ñ³ÝÓ³í, ³Ûñ) antre m,



»ñÏñÇ Ý»ñëáõÙ); passeport m (³ñï³ë³ÑÙ³Ý Ù»ÏÝ»Éáõ ѳٳñ); ¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý ~ passeport diplomatique; ³ÝÓݳ·ñÇ ëïáõ·áõÙ contrôle m des passeports; ~ª ù³Õ³ù³óÇáõÃ۳ݪ μݳÏáõÃÛ³Ý Çñ³íáõÝù ãáõÝ»óáÕ ³ÝÓ sans-papier n; ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ~ notice f (livret m) technique ³ÝÓݳ·áí vantard,e adj/n, fanfaron,ne



caverne f, grotte f



³ÝÓ³í³μÝ³Ï Ù³ñ¹μ. homme m des



cavernes; troglodyte m



³ÝÓ³í³·»ï spéléologue n (Ñåí., ËëÏó.



spéléo n)



³ÝÓ³í³·ÇïáõÃÛáõÝ spéléologie f ³ÝÓ³í³ÛÇÝ de caverne, de grotte ³ÝÓ³í³ß³ï caverneux,-euse; ·Çï.



troglodytique



³ÝÓ»é³Ï»ñï qui n'est pas fait de main



adj/n



d'homme, qui n'a pas été façonné,e (créé,e) par la main de l'homme ³ÝÓ»éÝ»ñ»ó qui manque d'initiative, sans esprit d'initiative ³ÝÓ»éÝ»ñ»óáõÃÛáõÝ manque m d'initiative, immobilisme m ³ÝÓ»éÝѳë 1) incompétent,e 2) incapable (³ÝϳñáÕ) 3) impuissant,e (³Ý½áñ) ³ÝÓ»éÝѳëáõÃÛáõÝ 1) incompétence f 2) incapacité f (³ÝϳñáÕáõÃÛáõÝ) 3) impuissance f (³Ý½áñáõÃÛáõÝ) ³ÝÓ»éÝÙË»ÉÇ inviolable; ~ å³ß³ñ approvisionnement m inviolable ³ÝÓ»éÝÙË»ÉÇáõÃÛáõÝ inviolabilité f; Çñ³íμ. immunité f; ¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý ~ immunité diplomatique; å³ï·³Ù³íáñ³Ï³Ý ~ immunité parlementaire; ~Çó ½ñÏ»ÉÁ la levée de l'immunité ³ÝÓ»éáó¥ÇϤ serviette f ³ÝÓ»éáó³Ï³É porte-serviettes m inv ³ÝÓ¨ 1) informe 2) amorphe (³ÝÏ»ñå³ñ³Ý, ³ÝÏ»ñå) ³ÝÓϳÉÇ convoité,e, ardemment désiré,e, désirable ³ÝÓÏ³Ý³É (ï»Ýã³É) désirer vt ardemment ³ÝÓϳÝù désir m ardent (ï»Ýã³Ýù) ³ÝÓÏáõÃÛáõÝ 1) désir m ardent (ï»Ýã³Ýù) 2) angoisse f (ﳷݳå); détresse f; ËëÏó. cafard m (ëñïÝ»ÕáõÃÛáõÝ) 3) tristesse f (ïËñáõÃÛáõÝ) 4) souci m (Ñá·ë); anxiété f (Ùï³ï³ÝçáõÃÛáõÝ); inquiétude f (³ÝѳݷëïáõÃÛáõÝ); malaise f (Ý»ÕáõÃÛáõÝ) ³ÝÓݳ·Çñ carte f d'identité (Ý»ñùÇÝ,



³ÝÓݳ·áíáõÃÛáõÝ vantardise f, fanfa-



ronnade f



³ÝÓݳ·ñ³ÛÇÝ de carte d'identité, de



passeport



³ÝÓݳ½áÑ plein,e d'abnégation, plein,e



de sacrifice



³ÝÓݳ½áѳμ³ñ avec abnégation ³ÝÓݳ½áÑáõÃÛáõÝ 1) abnégation f, oubli



de soi-même, esprit m de sacrifice 2) dévouement m (ÝíÇñí³ÍáõÃÛáõÝ) ³ÝÓݳÃáõÕà (ÇÝùÝáõÃÛ³Ý Ñ³í³ëï³·Çñ) pièce f (carte f) d'identité ³ÝÓݳϳ½Ù 1) personnel m (³ß˳ï³Ï³½Ù), corps m; ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ~ personnel d'exploitation; ~Ç Ïñ׳ïáõÙ compression f du personnel; ~Ç ÁÝïñáõÃÛáõݪ ~ ÁÝïñ»ÉÁ sélection f du personnel; í³ñã³Ï³Ý ~ corps m administratif; ¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý ~ corps diplomatique; ~Ǫ ³ÝÓݳϳ½Ù³ÛÇݪ ϳ¹ñ»ñÇ μ³ÅÇÝ service m du personnel 2) effectifs m pl (³ß˳ïáÕÝ»ñÇ Ï³½Ù, ѳëïÇù³ÛÇÝ óáõó³Ï) 3) équipage m (ݳíÇ, û¹³Ý³íÇ, ïÇ»½»ñ³Ý³íÇ) ³ÝÓÝ³Ï³Ý 1) personnel,le; ~ Çñ»ñ objets m pl personnels 2) privé,e (Ù³ëݳíáñ); ~ ÏÛ³Ýù vie f privée; ~ ѳßÇí compte m privé; ~ ߳ѻñ intérêts m pl privés 3) propre (ë»÷³Ï³Ý); ~ ÙÇçáóÝ»ñáí par ses propres moyens 4) subjectif,-ive (³Ýѳï³Ï³Ý, ëáõμÛ»ÏïÇí) 5) ~ ïíÛ³ÉÝ»ñ (ѳëó», Ñ»é³Ëáë³Ñ³Ù³ñ ¨ ³ÛÉÝ, áñáÝóáí ϳñ»ÉÇ ¿ Ù³ñ¹áõÝ ·ïÝ»É) coordonnées f pl m



79



historique 3) personnalité f (»ñ¨»ÉÇ ¹»Ùù) ³ÝÓݳíáñáõÙ personnification f ³ÝÓݳïáõñ ÉÇÝ»É 1) se rendre (ѳÝÓÝÁí»É), capituler vi; ³ÝÓݳïáõñ ÉÇÝ»ÉÁ capitulation f 2) s'adonner à, s'abandonner à, se livrer à (ïñí»É, ï³ñí»É, ÝíÇñí»É) ³ÝÓÝí»ñ dévoué,e; ~ª ÝíÇñí³Í ÁÝÏ»ñ ami m dévoué ³ÝÓÝíÇñ³μ³ñ 1) avec dévouement; avec abnégation (³ÝÓݳ½áÑ Ï»ñåáí) 2) sans réserve (³ÝÙݳóáñ¹) ³ÝÓÝíÇñáõÃÛáõÝ dévouement m (ÝíÇñí³ÍáõÃÛáõÝ), abnégation f (³ÝÓݳ½áÑáõÃÛáõÝ); oubli m de soi-même (ÇÝùݳÙáé³ó ÝíÇñáõÙª ÝíÇñí³ÍáõÃÛáõÝ) ³ÝÓÝáõñ³ó plein,e d'oubli de soimême, plein,e d'abnégation



³ÝÓݳϳݳóÝ»É (áñáß³ÏÇ ³ÝÓÇ Ñ³Ù³ñ ݳ˳ï»ë»É) personnaliser vt;



individualiser vt (³Ýѳï³Ï³Ý³óÝ»É) ³ÝÓݳϳݳóí³Í (áñáß³ÏÇ ³ÝÓÇ Ñ³Ù³ñ ݳ˳ï»ëí³Í) personnalisé,e; individualisé,e (³Ýѳï³Ï³Ý³óí³Í) ³ÝÓݳϳݳóáõÙ (áñáß³ÏÇ ³ÝÓÇ Ñ³Ù³ñ ݳ˳ï»ë»ÉÁ) personnalisation f; individualisation f (³Ýѳï³Ï³Ý³óáõÙ) ³ÝÓݳϻÝïñáÝ égocentrique ³ÝÓÝ³Ñ³× (ÇÝùݳѳí³Ý, ÇÝùݳå³ñÍ) présomptueux,-euse ³ÝÓݳѳ×áñ»Ý présomptueusement, avec présomption ³ÝÓݳѳ×áõÃÛáõÝ présomption f ³ÝÓݳÙáÉ ï»΄ë »ë³ë»ñ ³ÝÓݳÙáÉ³Ï³Ý ï»΄ë »ë³ëÇñ³Ï³Ý ³ÝÓݳÙáÉáõÃÛáõÝ ï»΄ë »ë³ëÇñáõÃÛáõÝ ³ÝÓݳÛÇÝ personnel,le; individuel,le (³Ýѳï³Ï³Ý) ³ÝÓݳÝí»ñ plein,e d'abnégation, dévoué,e ³ÝÓݳå³ßï égoïste adj/n (»ë³ë»ñ), individualiste adj/n (³Ýѳï³å³ßï) ³ÝÓݳå³ßïáõÃÛáõÝ égoïsme m (»ë³ëÇñáõÃÛáõÝ); individualisme m (³Ýѳï³å³ßïáõÃÛáõÝ) ³ÝÓݳå»ë personnellement; à titre individuel (³Ýѳï³å»ë) ³ÝÓݳë»ñ ï»΄ë »ë³ë»ñ ³ÝÓݳëÇñ³Ï³Ý ï»΄ë »ë³ëÇñ³Ï³Ý ³ÝÓݳëÇñáõÃÛáõÝ ï»΄ë »ë³ëÇñáõÃÛáõÝ ³ÝÓݳëå³Ý suicidé,e adj/n; ~ ÉÇÝ»É se suicider ³ÝÓݳëå³ÝáõÃÛáõÝ suicide m ³ÝÓݳíáñ»É personnifier vt; personnaliser vt (³Ýѳï³íáñ»É, ³ÝÓݳѳïáõÏ ¹³ñÓÝ»É) ³ÝÓݳíáñ»óáõÙ personnalisation f; individualisation f (³Ýѳï³Ï³Ý³óáõÙ, ³Ýѳï³íáñáõÙ) ³ÝÓݳíáñí»É être personnifié,e ³ÝÓݳíáñáõÃÛáõÝ 1) personne f (³ÝÓ) 2) personnage m (³Ýѳï, ¹»Ùù); å³ïÙ³Ï³Ý ~ª ¹»Ùù personnage



³ÝÓÝáõñ³ó³μ³ñ,



³ÝÓÝáõñ³óáñ»Ý



avec oubli de soi-même ³ÝÓÝáõñ³óáõÃÛáõÝ oubli m de soimême; abnégation f (³ÝÓݳ½áÑáõÃÛáõÝ) ³ÝÓñ¨ pluie f; ï»Õ³ï³ñ³÷ª Ñáñ¹ ~ pluie torrentielle, pluie battante, averse f; Ù³Ýñ³ß³Õ ~ pluie fine; ~ ¿ ·³ÉÇë il pleut, la pluie tombe; ï»Õ³ï³ñ³÷ ~ ¿ ·³ÉÇë il pleut à verse (à torrents), la pluie tombe à seaux; ~ ¿ Ù³ÕáõÙ il bruine; ~Ç ï³Ï ÁÝÏÝ»É recevoir la pluie; »Ã» ~ ã·³… s'il ne pleut pas… ³ÝÓñ¨³μ»ñ pluvieux,-euse ³ÝÓñ¨³ÛÇÝ pluvieux,-euse ³ÝÓñ¨³Ýáó (³ÝÓñ¨áó) 1) parapluie m (³ÝÓñ¨Çó å³ßïå³Ýí»Éáõ ѳٳñ) 2) imperméable (³Ýçñ³ÝóÇÏ í»ñ³ñÏáõª ÃÇÏÝáó) ³ÝÓñ¨³ß³ï (³ÝÓñ¨³é³ï) pluvieux,euse ³ÝÓñ¨³ã³÷ pluviomètre m ³ÝÓñ¨³ã³÷áõÃÛáõÝ pluviométrie f ³ÝÓñ¨³çáõñ eau f de pluie, eau f pluviale ³ÝÓñ¨³é³ï pluvieux,-euse ³ÝÓñ¨³ëáõÝÏ μëμ. vesse-de-loup f ³ÝÓñ¨³ï³ñ ï»΄ë çñÑáñ¹³Ý 80



ment (áã ×Çßïª ëË³É Ó¨áí); faussement (Ï»Õͪ ëË³É Ï»ñåáí) ³Ý×ßïáõÃÛáõÝ 1) inexactitude f 2) irrégularité f (ݳ¨` ÁÝïñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Å³Ù³Ý³Ï); ÷³ëï³ÃÕûñÇ ~ª áã ×Çßï Ó¨³Ï»ñåí³Í ÉÇÝ»ÉÁ irrégularité des papiers 3) erreur f (ë˳É, ë˳ÉÙáõÝù); incorrection f (íñÇåáõÙ, íñÇå³Ï) 4) fausseté f (Ï»ÕÍ ÉÇÝ»ÉÁ) ³Ý×áéÝÇ 1) difforme, hideux,-euse, mal fait,e; ~ª ïÓ¨ Ù³ïÝ»ñ doigt m pl difformes; ~ ¹»Ùù visage m hideux 2) laid,e (ï·»Õ), rebutant,e (í³ÝáÕ) 3) ÷Ëμ. vilain,e (·é»ÑÇÏ), monstrueux,-euse (³Ûɳݹ³Ï) ³Ý×áéÝÇáõÃÛáõÝ 1) difformité f (ïÓ¨áõÃÛáõÝ) 2) laideur f (ï·»ÕáõÃÛáõÝ) 3) monstruosité f (³Ûɳݹ³ÏáõÃÛáõÝ) ³ÝÙ³Ñ immortel,le; Ýñ³ ³ÝáõÝÝ ~ ¿ son nom est immortel ³ÝÙ³Ñ³Ï³Ý immortel,le; éternel,le (ѳí»ñųϳÝ) ◊ ~ çáõñ (Ñ»ùdzÃÝ»ñáõÙ) eau f vive ³ÝÙ³Ñ³Ý³É s'immortaliser; ³Û¹ ·Ûáõïáí ݳ ³Ýٳѳó³í il s'est immortalisé par cette découverte ³ÝٳѳóÝ»É immortaliser vt; éterniser vt (ѳí»ñųóÝ»É); ÑÇß³ï³ÏÝ ~ immortaliser la mémoire (de); ~ Çñ ³ÝáõÝÁ immortaliser son nom ³ÝٳѳóáõÙ immortalisation f ³ÝÙ³ÑáõÃÛáõÝ immortalité f; éternité f (ѳí»ñÅáõÃÛáõÝ) ³ÝÙ³Ûñ sans mère ³Ýٳߥ»ÉǤ (ãÙ³ßíáÕ, ¹ÇÙ³óÏáõÝ) inusable, durable ³ÝÙ³ëÝ 1) privé,e de (½áõñÏ, ½ñÏí³Í) 2) exempt,e de (³½³ïª ³½³ïí³Í áñ¨¿ å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÇóª ͳé³ÛáõÃÛáõÝÇó); ~ ãÙݳɪ Ù³ëݳÏÇó ÉÇݻɪ Ù³ëݳÏó»É prendre part (à) ³ÝÙ³ïã»ÉÇ 1) inaccessible, inabordable; ~ ·³·³Ã sommet m inaccessible; ~ ·ÇÝ prix m inabordable 2) imprenable (³Ý³éÇÏ); ~ª ³Ý³éÇÏ ³Ùñáó forteresse f imprenable ³ÝÙ³ïã»ÉÇáõÃÛáõÝ inaccessibilité f ³ÝÙ³ñ (³Ýß»ç) inextinguible; ~ª ³Ýß»ç



³ÝÓñ¨»É pleuvoir vi; ³ÝÓñ¨áõÙ ¿ il



pleut, la pluie tombe; »ñ»Ï ³ÝÓñ¨»óª ³ÝÓñ¨ »Ï³í hier il a plu ³ÝÓñ¨áï pluvieux,-euse ³ÝÓñ¨áñ¹ (·»ïÝÇ áñ¹` ×Ç×áõ) ver m de terre ³ÝÓñ¨áó ï»΄ë ³ÝÓñ¨³Ýáó ³ÝÓñáõÏ (³Ýãááõë, ˳ÙëÇ) ϻݹμ. anchois m ³ÝÓáõÏ 1. adj étroit,e, resserré,e, serré,e 2. gêne m, embarras m ³ÝÕ»Ï sans gouvernail ³Ý׳ݳã»ÉÇ méconnaissable, qu'on ne peut reconnaître ³Ý׳ݳã»ÉÇáõÃÛáõÝ caractère m méconnaissable (non reconnaissable) ³Ý×³ß³Ï 1) de mauvais goût; sans goût; ~ ѳ·Ýí»É s'habiller sans goût 2) ËëÏó. ringard,e (Ñݳá×, áã Ýáñ³Ó¨) ³Ý׳߳ÏáõÃÛáõÝ 1) mauvais goût m 2) ËëÏó. ringardise f (Ñݳá×áõÃÛáõÝ, Ñ»ï³ÙݳóáõÃÛáõÝ) ³Ý׳ñ impuissant,e; incapable (³ÝϳñáÕ) ³Ý׳ñ³Ï (³Ý׳ñåÇÏ) maladroit,e, gauche (³Ý׳ñåÏáõÃÛáõÝ) ³Ý׳ñ³ÏáõÃÛáõÝ maladresse f, gaucherie f ³Ý׳ñå sans graisse, sans lard ³Ý׳ñåÇÏ (³Ý׳ñ³Ï) maladroit,e, gauche ³Ý׳ñåÏáõÃÛáõÝ (³Ý׳ñ³ÏáõÃÛáõÝ) maladresse f, gaucherie f ³Ý×Çßï 1) inexact,e (³ÝëïáõÛ·, ³Ý×ß·ñÇï) 2) incorrect,e (áã ×Çßï, ë˳É) 3) faux-fausse (ë˳É, ÃÛáõñ) 4) erroné,e (ë˳ɳϳÝ, Ùáɳñ) ³Ý×ÏáõÝ (ã×ÏíáÕ) inflexible ³Ý×ÏáõÝáõÃÛáõÝ inflexibilité f ³Ý×ß·ñÇï imprécis,e ³Ý×ß·ñïáõÃÛáõÝ imprécision f; impropriété f (μ³éÇ, ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛ³Ý áã ×ß·ñÇïª áã ï»ÕÇÝ ÉÇÝ»ÉÁ) ³Ý×ßï³å³Ñ inexact,e, négligent,e ³Ý×ßï³å³ÑáõÃÛáõÝ inexactitude f, négligence f ³Ý×ßïáñ»Ý inexactement (³ÝëïáõÛ·ª ³Ý×ß·ñÇï Ï»ñåáí); incorrecte81



Ïñ³Ï feu m inextinguible



³ÝÙ»ÏÝ»ÉÇ inexplicable (³Ýμ³ó³ïñ»-



³ÝÙ³ñ¹³μÝ³Ï 1) inhabité,e; ~ ßñç³ÝÝ»ñ régions f pl inhabitées 2) dé-



ÉÇ); indéchiffrable (³Ýí»ñͳݻÉÇ)



³ÝÙ»Õ innocent,e, non coupable (áã



sert,e (³Ù³ÛÇ); dépeuplé,e (Éùí³Í); ~ ÏÕ½Ç île f déserte; ~ ·ÛáõÕ village m dépeuplé; ~ ¹³ñÓݻɪ μݳÏãáõÃÛáõÝÇó ½ñÏ»É dépeupler vt ³ÝÙ³ñ¹³Ùáï insociable, sauvage, misanthrope ³ÝÙ³ñ¹³ÙáïáõÃÛáõÝ insociabilité f, misanthropie ³ÝÙ³ñ¹³ë»ñ inhumain,e, misanthrope ³ÝÙ³ñ¹³ëÇñáõÃÛáõÝ inhumanité f ³ÝÙ³ñ¹³í³Û»É inconvenant,e (³Ýå³ïß³×), peu séant,e (³Ýí³Û»Éáõã) ³ÝÙ³ñ¹Ï³ÛÇÝ (áã Ù³ñ¹Ï³ÛÇÝ) inhumain,e ³ÝÙ³ñ¹Ï³ÛݳóÝ»É déshumaniser vt ³ÝÙ³ñ¹Ï³ÛݳóÝáÕ (³ÝÙ³ñ¹Ï³ÛÇÝ ¹³ñÓÝáÕ) déshumanisant,e ³ÝÙ³ñ¹Ï³Ûݳóí»É être déshumanisé,e ³ÝÙ³ñ¹Ï³ÛݳóáõÙ déshumanisation f ³ÝÙ³ñ¹Ï³ÛÝáñ»Ý inhumainement ³ÝÙ³ñ¹Ï³ÛÝáõÃÛáõÝ inhumanité f ³ÝÙ³ñÙÇÝ, ³ÝÙ³ñÙÝ³Ï³Ý incorporel,le; immatériel,le (³ÝÝÛáõóϳÝ) ³ÝÙ³ñ륻ÉǤ 1) indigestible; indigeste (¹Åí³ñ³Ù³ñë) 2) ÷Ëμ. inaccessible (ãÛáõñ³óíáÕ, ³ÝÙ³ïã»ÉÇ); difficile à comprendre (¹Åí³ñ ѳëϳݳÉÇ, ³ÝѳëϳݳÉÇ) ³ÝÙ³ñëáõÃÛáõÝ (³ÝÙ³ñëáÕáõÃÛáõÝ) indigestion f ³ÝÙ³ñïáõÝ³Ï incapable de combattre ³ÝÙ³ñïáõݳÏáõÃÛáõÝ incapacité f de combattre ³ÝÙ³ùë (³é³Ýó Ù³ùë³ÛÇÝ í׳ñÇ) exempt,e de douane (de droit de douane); en franchise (Ù³ùë³½»ñÍ), hors taxes ³ÝÙ³ùñ³ë»ñ (÷ÝÃÇ) malpropre ³ÝÙ³ùñ³ëÇñáõÃÛáõÝ malpropreté f ³ÝÙ³ùñáõÃÛáõÝ malpropreté f; saleté f (Ï»ÕïáïáõÃÛáõÝ) ³ÝÙ³ùáõñ 1) malpropre; sale (Ï»Õïáï) 2) ÷Ëμ. bas,se (ëïáñ), vil,e (³Ý³ñ·)



Ù»Õ³íáñ)



³ÝÙ»Õ³¹ñ»ÉÇ irrépréhensible; irrépro-



chable (³ÝѳݹÇٳݻÉÇ)



³ÝÙ»Õ³Ý³É 1) se justifier (³ñ¹³ñ³Ý³É) 2) faire semblant d'être inno-



cent,e (³ÝÙ»Õ Ó¨³Ý³É, ãùٻճݳÉ)



³ÝÙ»Õ³å³ñï Çñ³íμ. innocent,e ³ÝÙ»Õáñ»Ý avec innocence, innocem-



ment



³ÝÙ»ÕëáõÝ³Ï Çñ³íμ. irresponsable ³ÝÙ»ÕëáõݳÏáõÃÛáõÝ Çñ³íμ. irresponsa-



bilité f



³ÝÙ»ÕáõÃÛáõÝ innocence f; ³ÝÙ»Õáõ-



ÃÛ³Ý Ï³Ý˳í³ñÏ³Í présomption d'innocence ³ÝÙ»é immortel,le ³ÝÙ»éáõÏ μëμ. immortelle f ³ÝÙ»ñÅ»ÉÇ 1) irrécusable (áñ Ñݳñ³íáñ ã¿ Ù»ñŻɪ ϳëϳÍÇ ï³Ï ³éݻɪ ¹Ý»É, ݳ¨ª Çñ³íμ.) 2) incontestable (³ÝíÇ׳ñÏ»ÉÇ) ³ÝÙ»ñӻݳÉÇ inabordable, inapprochable ³ÝÙdzμ³Ý désuni,e; discordant,e ³ÝÙdzμ³ÝáõÃÛáõÝ 1) désunion f, discorde f 2) dissension f (»ñÏå³é³ÏáõÃÛáõÝ) 3) désaccord m (³ÝѳٳӳÛÝáõÃÛáõÝ) 4) mésentente f (ï³ñ³Ó³ÛÝáõÃÛáõÝ) ³ÝÙǽ³å³ÑáõÃÛáõÝ μÅßÏ. incontinence f (d'urine), énurésie f; ³ÝÙǽ³å³ÑáõÃÛ³Ùμ ï³é³åáÕ énurétique n ³ÝÙǽáõÃÛáõÝ μÅßÏ. anurie f ³ÝÙÇç³Ï³Ý 1) immédiat,e; direct,e; ùñÏÝ. ~ ³å³éÝÇ futur m immédiat (futur m proche); ~ ϳå contact m direct 2) communicatif,-ive, sociable (Ù³ñ¹³Ùáï, ѳÕáñ¹³ë»ñ) 3) spontané,e (ÇÝùݳμáõË, ³Ýμéݳ½μáë, μݳϳÝ) ³ÝÙÇç³Ï³Ýáñ»Ý (³ÝÙÇç³μ³ñ) directement ³ÝÙÇç³Ï³ÝáõÃÛáõÝ 1) spontanéité f 2) franchise f (å³ñ½áõÃÛáõÝ, ßÇï³ÏáõÃÛáõÝ) 3) naturel m (μÝ³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁ) 4) sincérité f (³ÝÏ»ÕÍáõÃÛáõÝ) 5) f



82



sociabilité f (Ù³ñ¹³ÙáïáõÃÛáõÝ)



³Ýݳ˳ÝÓ exempt,e d'envie, sans



å³Õ), tout de suite (ÇëÏáõÛÝ), aussitôt (ÇëÏáõÛÝ ¨»Ã) ³ÝÙÇçÝáñ¹ sans intermédiaire ³ÝÙÇï 1) saugrenu,e, inepte (³ÝѻûÃ) 2) insensé,e (³ÝÇÙ³ëï) 3) sans queue ni tête (¹³ñÓ.) (³Ýϳå) ³ÝÙËÇóñ inconsolé,e; ~ ³ÛñÇ veuve f inconsolée; ~ íÇ׳ÏáõÙ en état peu réconfortant ³ÝÙËÇóñ³Ï³Ý peu réconfortant,e, peu consolant,e ³ÝÙËÇóñ»ÉÇ inconsolable; ~ íÇßï douleur f inconsolable ³ÝÙݳóáñ¹ sans réserve; entièrement (³ÙμáÕçáíÇÝ) ³ÝÙß³Ï 1) brut,e (ÝÛáõÃ); inculte (ÑáÕ) 2) ÷Ëμ. non travaillé,e (á× ¨ ³ÛÉÝ); non étudié,e (·Çï³Ï³Ý ÝÛáõÃ) ³ÝÙ߳ϻÉÇ incultivable, indéfrichable ³ÝÙáé³Ý³ÉÇ 1) inoubliable 2) ineffaçable (³ÝçÝç»ÉÇ), indélébile (³ÝÙáé³ó) ³ÝÙáé³ó ï»΄ë ³ÝÙáé³Ý³ÉÇ ³ÝÙáéáõÏ (ÙÏݳϳÝç) μëμ. myosotis m, oreille f de souris, scorpione f ³ÝÙáñáõù (³ÝÙáñáõë) imberbe; sans barbe (³é³Ýó ÙáñáõùÇ) ³ÝÙï³μ³ñ 1) peu raisonnablement, niaisement 2) sottement, bêtement (ÑÇÙ³ñ³μ³ñ) 3) d'une manière absurde (³ÝѻûÃáñ»Ý) ³ÝÙï³Í»ÉÇ impensable (³Ý»ñ¨³Ï³Û»ÉÇ) ³ÝÙï³Ý³É devenir stupide ³ÝÙïáõÃÛáõÝ 1) manque m de bon sens, niaiserie f 2) bêtise f, sottise f (ÑÇÙ³ñáõÃÛáõÝ) 3) irrationalité f (³Ý˻ɳÙïáõÃÛáõÝ) ³ÝÙñó³ÏÇó sans concurrent ³ÝÙñó»ÉÇ hors-concours ³ÝÙñóáõÝ³Ï inconcurrençable ³ÝÛáõÕ (³Ý׳ñå) maigre; ~ ÙÇë viande f maigre ³ÝÛáõï³ÛÇ ³ãÇÏÝ»ñ ï»΄ë Ù³Ýáõß³Ï (»é³·áõÛÝ), ËáϳͳÕÇÏ ³Ýݳ˳¹»å (³ÝݳËÁÝóó) sans précédent invar.



³Ýݳ˳ÝÓ³ËݹÇñ 1) sans zèle 2) dé-



³ÝÙÇç³å»ë immédiatement (³Ýѳ-



jalousie



sintéressé,e (de qch) (³Ý߳ѳ·ñ·Çé) 3) indifférent,e (³Ýï³ñμ»ñ) ³Ýݳ˳ÝÓ³ËݹñáõÃÛáõÝ manque m de zèle (d'empressement, d'intérêt) ³Ýݳ˳ÝÓ»ÉÇ peu enviable ³Ýݳ˳ï»ë»ÉÇ imprévisible ³ÝݳËÁÝóó ï»΄ë ³Ýݳ˳¹»å ³Ýݳí³ñÏ»ÉÇ non navigable ³Ýݻݷ 1) candide 2) sincère (³ÝÏ»ÕÍ) 3) naïf-naïve (ÙdzÙÇï, å³ñ½³ÙÇï) 4) franc-franche (ßÇï³Ï) 5) simple (å³ñ½) ³ÝݻݷáõÃÛáõÝ 1) candeur f 2) sincérité f (³ÝÏ»ÕÍáõÃÛáõÝ) 3) franchise f (ßÇï³ÏáõÃÛáõÝ) ³ÝÝ»ñ¹³ßÝ³Ï inharmonieux,-euse, peu harmonieux,-euse, discordant,e, dissonant,e ³ÝÝ»ñ¹³ßݳÏáõÃÛáõÝ inharmonie f, disharmonie f, discordance f, dissonance f ³ÝÝ»ñ»ÉÇ impardonnable; inexcusable; irrémissible ³ÝÝ»ñáÕ³ÙÇï intolérant,e (ãѳݹáõñÅáÕ, ³ÝѳݹáõñÅáճϳÝ) ³ÝÝ»ñáÕ³ÙïáõÃÛáõÝ intolérance f (³ÝѳݹáõñÅáճϳÝáõÃÛáõÝ) ³ÝÝ»óáõÏ sans appui, sans soutien ³ÝÝϳï 1. adv sans qu'on s'en aperçoive, imperceptiblement; furtivement (ͳÍáõÏ, óùáõÝ) 2. adj inaperçu,e, invisible ³ÝÝϳï»ÉÇ 1) imperceptible (³ÝÝßÙ³ñ»ÉǪ áñ¨¿ μ³ÝÇ Ù³ëÇÝ); inaperçu,e (ãÝϳïíáÕ); invisible (ã»ñ¨³óáÕ) 2) larvé,e (ͳÍáõÏ, óùáõÝ, ùáÕ³ñÏí³Í, ëùáÕí³Í); ~ª óùáõÝ Ñ»é³Ý³É mettre la clé sous la porte (¹³ñÓ.); s'esquiver, ËëÏó. filer vi, s'en aller (filer) à l'anglaise (¹³ñÓ.) (ÍÉÏ»É, ³ÝÑ»ï³Ý³É) ³ÝÝϳï»ÉÇáñ»Ý imperceptiblement, sans qu'on s'en aperçoive; furtivement (ͳÍáõÏ, óùáõÝ) ³ÝÝϳñ³·ñ»ÉÇ 1) indescriptible 2) 83



indicible (³Ý³ë»ÉÇ); ineffable (³Ýå³ïÙ»ÉÇ) 3) inexprimable (³Ý³ñï³Ñ³Ûï»ÉÇ) ³ÝÝϳñ³·ñ»ÉÇáñ»Ý d'une manière indescriptible; indiciblement, ineffablement ³ÝÝÏáõÝ 1) inflexible (³ÝÏáïñáõÙ) 2) indomptable (³ÝÁÝÏ×»ÉÇ) 3) ferme (ѳëï³ï³Ï³Ù) ³ÝÝÏáõÝáõÃÛáõÝ inflexibilité f; fermeté f (ѳëï³ï³Ï³ÙáõÃÛáõÝ) ³ÝÝÙ³Ý 1) incomparable (³Ý½áõ·³Ï³Ý), sans pareil,le (ÝÙ³ÝÁ ãáõÝ»óáÕ); ~ Ë³Õ jeu m incomparable 2) dissemblable (ï³ñμ»ñ, Çñ³ñ ãÝÙ³ÝíáÕ, ãѳÙÁÝÏÝáÕ) ³ÝÝÙ³ÝáõÃÛáõÝ dissemblance f; disparité f (ÝÙ³Ý ãÉÇÝ»ÉÁ, ÝÙ³ÝáõÃÛ³Ý μ³ó³Ï³ÛáõÃÛáõÝ, ï³ñμ»ñáõÃÛáõÝ) ³ÝÝÛáõÃ¥³Ï³Ý¤ 1) immatériel,le 2) incorporel,le (áã Ù³ñÙݳϳÝ) 3) spirituel,le (Ñá·¨áñ) 4) intemporel,le (³ñï³Å³Ù³Ý³Ï³ÛÇÝ, ѳí»ñųϳÝ) ³ÝÝÛáõóϳÝáõÃÛáõÝ immatérialité f; spiritualité f (Ñá·»Õ»ÝáõÃÛáõÝ) ³ÝÝß³Ý 1) insignifiant,e, infime (ãÝãÇÝ) 2) peu important,e (áã ϳñ¨áñ) 3) minime (³Ù»Ý³÷áùñ, Ýí³½³·áõÛÝ) 4) anodin,e (ãÝãÇÝ, ³Ýíݳë) 5) faible (ÃáõÛÉ) ³ÝÝß³ÝáõÃÛáõÝ (³ÝÝß³Ý ÉÇÝ»ÉÁ) insignifiance f ³ÝÝßÙ³ñ»ÉÇ 1) imperceptible, inaperçu,e (³ÝÝϳï»ÉÇ) 2) invisible (ã»ñ¨³óáÕ) 3) insignifiant,e (ãÝãÇÝ) 4) insensible (³Ý½·³ÉÇ) ³ÝÝßáõÛÉ sans éclat, sans clarté; obscur,e ³ÝÝáñÙ³É ï»΄ë ³ÝϳÝáÝ, ³ÝμݳϳÝ,



³ÝÝå³ï³Ï sans but précis ³ÝÝå³ï³Ï³Ñ³ñÙ³ñ 1) inopportun,e (³Ýå³ï»Ñ, ³ÝųÙ) 2) inutile



(³Ýû·ï³Ï³ñ)



³ÝÝå³ï³Ï³Ñ³ñÙ³ñáõÃÛáõÝ 1) inopportunité f (³Ýå³ï»ÑáõÃÛáõÝ) 2)



inutilité f (³Ýû·ï³Ï³ñáõÃÛáõÝ)



³ÝÝñμ³½·³ó peu sensible, indélicat,e ³ÝÝñμ³½·³óáõÃÛáõÝ manque m de



délicatesse



³ÝÝñμ³Ýϳï 1) qui manque de tact; indélicat,e, peu délicat,e 2) in-



discret,-ète (³Ýѳٻëï)



³ÝÝñμ³Ýϳïáñ»Ý sans tact, d'une ma-



nière peu délicate, indélicatement



³ÝÝñμ³ÝϳïáõÃÛáõÝ 1) manque m (ab-



sence f) de tact; indélicatesse f



2) indiscrétion f (³Ýѳٻëïáõ-



ÃÛáõÝ)



non lucratif,-ive, peu lucratif,-ive ³Ý߳ѳ·áñÍ»ÉÇ inexploitable ³Ý߳ѳ·ñ·Çé sans intérêt ³Ý߳ѳËݹÇñ désintéressé,e; ~ û·ÝáõÃÛáõÝ aide f désintéressée ³Ý߳ѳμ»ñ



³Ý߳ѳËݹñ³μ³ñ, ³Ý߳ѳËݹñáñ»Ý d'une manière désintéressée,



avec désintéressement



³Ý߳ѳËݹñáõÃÛáõÝ désintéressement m



³Ý߳ѳí»ï, ³Ýß³Ñ»Ï³Ý désavanta-



geux,-euse, peu avantageux,-euse, n'offrant pas d'avantage



³Ý߳ѳí»ïáõÃÛáõÝ, ³Ý߳ѻϳÝáõÃÛáõÝ désavantage m ³Ý߳ѳñÏ»ÉÇ non spéculatif,-ive ³Ýß³Ñáõóμ»ñ sans bénéfice; sans



profit (³Ý߳ѳí»ï); non rentable (áã ß³Ñáõóμ»ñ); (à but) non lucratif,-ive (ß³ÑáõÛà ãÑ»ï³åݹáÕ) ³Ýß³Ñáõóμ»ñáõÃÛáõÝ non rentabilité f ³Ýß³Õϳå ùñÏÝ. juxtaposé,e; ~ ѳٳ¹³ë³Ï³Ý ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝÝ»ñ propositions f pl juxtaposées; ~ ѳٳ¹³ëáõÃÛáõÝ (ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝÝ»ñÇ) parataxe f ³Ýß³ñÅ 1. adj immobile; ³ñÓ³ÝÇ å»ë ~ immobile comme une statue; ~ ·áõÛù biens m pl immeubles, pro-



˻ɳ·³ñ ³ÝÝáñÙ³ÉáõÃÛáõÝ ï»΄ë ³ÝϳÝáÝáõÃÛáõÝ, ˻ɳ·³ñáõÃÛáõÝ ³ÝÝáñá·»ÉÇ irréparable ³ÝÝå³ëï 1) défavorable, peu favorab-



le (ѳݷ³Ù³ÝùÝ»ñ, å³ÛÙ³ÝÝ»ñ, å³Ñ) 2) contraire (ù³ÙÇ) 3) fâcheux,-euse (ïѳ×, ³Ý³ËáñÅ) 4) désavantageux,-euse (³Ý߳ѳí»ï)



84



priétés f pl immobilières, immobilier m; ~ ϳÉí³Íù biens m pl fonciers 2. adv immobile, sans bouger; ~ ÙÝ³É rester sans bouger, rester immobile ³Ýß³ñÅ³Ý³É s'immobiliser; se figer (ù³ñ³Ý³É); ³Ýß³ñųó³Íª ù³ñ³ó³Íª 먻éáõÝ Ñ³Û³óù regard m figé ³Ýß³ñųóÝ»É immobiliser vt; fixer vt ³Ýß³ñųóáõÙ immobilisation f ³Ýß³ñÅáñ»Ý sans bouger (³é³Ýó ß³ñÅí»Éáõ, ³Ýß³ñÅ) ³Ýß³ñÅáõÃÛáõÝ 1) immobilité f; ³Ýß³ñÅáõÃÛ³Ý Ù³ïÝí»É être bloqué,e 2) immobilisme m (å³Ñå³ÝáճϳÝáõÃÛáõÝ) ³Ýß»Õ 1) ferme, inébranlable (³ÝÑáÕ¹áÕ¹) 2) strict,e, rigoureux,-euse (å³ñï³¹Çñ); ~ ³× accroissement m permanent ³Ýß»Õáñ»Ý strictement, rigoureusement ³Ýß»ßï ùñÏÝ. inaccentué,e, sans accent, atone; ~ í³ÝÏ syllabe f inaccentuée (atone) ³Ýß»ç inextinguible; ~ Ïñ³Ï feu m inextinguible; ÷Ëμ. ~ Ñáõñ flamme f éternelle ³ÝßÇñÇÙ sans tombeau ³ÝßÝáñѳÉÇ sans talent ³ÝßÝáñÑ³Ï³É ingrat,e (³å»ñ³Ëï) ³ÝßÝáñѳϳÉáõÃÛáõÝ ingratitude f (³å»ñ³ËïáõÃÛáõÝ) ³ÝßÝáñÑù 1) sans talent (ßÝáñѳ½áõñÏ) 2) malappris,e (³Ý¹³ëïdzñ³Ï) 3) grossier,-ière, brutal,e (ÏáåÇï, ³Ýï³ß) 4) inconvenant,e, indécent,e (³Ýå³ïß³×, ³ÝѳñÙ³ñ) 5) incapable (³ÝϳñáÕ, ³ÝÁݹáõݳÏ) ³ÝßÝáñÑùáõÃÛáõÝ 1) manque m de talent (ßÝáñѳ½áõñÏ ÉÇÝ»ÉÁ) 2) grossièreté f, brutalité f (ÏáåïáõÃÛáõÝ, ³Ýï³ßáõÃÛáõÝ) 3) incapacité f (³ÝϳñáÕáõÃÛáõÝ, ³ÝÁݹáõݳÏáõÃÛáõÝ) ³ÝßÝã³Ý³É expirer vi; rendre l'âme (Ñá·ÇÝ ³í³Ý¹»É); mourir vi ³ÝßÝã³óÝ»É tuer vt (ëå³Ý»É); suffoquer vt (ßÝã³Ñ»ÕÓ ³Ý»É) ³ÝßÝã»ÉÇ (ßÝã»Éáõ ѳٳñ íï³Ý·³íáñ) irrespirable



³ÝßÝãáõÃÛáõÝ μÅßÏ. apnée f (ϳñ׳ï¨



ϳ٠»ñϳñ³ï¨ ßÝã³ñ·»ÉáõÃÛáõÝ)



³ÝßßáõÏ 1. adj silencieux,-euse, sans bruit 2. adv silencieusement, sans



faire de bruit



³ÝßßáõÝç silencieux,-euse (Éáõé); taci-



turne (Éé³ÏÛ³ó)



³Ýßáß³÷»ÉÇ impalpable; intangible ³Ýßñç³Ñ³Û³ó impudent,e (³Ý½·áõÛß);



irréfléchi,e, imprévoyant,e (³ÝϳÝ˳ï»ë) ³Ýßñç³Ñ³Û»ó³μ³ñ imprudemment (³Ý½·áõßáñ»Ý); d'une manière imprévoyante, avec imprévoyance (³é³Ýó ϳÝ˳ï»ë»Éáõ) ³Ýßñç³Ñ³Û»óáõÃÛáõÝ imprudence f (³Ý½·áõßáõÃÛáõÝ); imprévoyance f (³ÝϳÝ˳ï»ëáõÃÛáõÝ) ³Ýßñç³Ýó»ÉÇ incontournable ³Ýßñç»ÉÇ 1) irréversible; å³ïÙáõÃÛáõÝÁ ~ ¿ l'histoire est irréversible 2) incontournable (³ÝËáõë³÷»ÉÇ, ³Ýßñç³Ýó»ÉÇ) ³Ýßñç»ÉÇáñ»Ý irréversiblement ³Ýßñç»ÉÇáõÃÛáõÝ irréversibilité f ³ÝßáõÝã inanimé,e; ~ Ù³ñÙÇÝ corps m inanimé; ùñÏÝ. ~ ³é³ñϳ objet m inanimé ³Ýßáõßï 1) bien sûr (ÇѳñÏ») 2) à coup sûr (ѳëï³ï³å»ë, ³Ýå³ÛÙ³Ý) 3) sans doute (³ÝϳëϳÍ) 4) certes, certainement (³Ýï³ñ³ÏáõÛë, ³ñ¹³ñ¨) ³Ýßáõù 1) simple (å³ñ½, ѳë³ñ³Ï) 2) sans gloire (³Ý÷³éáõݳÏ) 3) sans ombre (³Ýëïí»ñ) ³Ýá¹ ýǽ. anode f ³Ýáà récipient m (³Ù³Ý); bocal m (³å³Ï»); ϽÙËë. vaisseau m; ³ñÛáõݳï³ñ ³ÝáÃÝ»ñ vaisseaux sanguins ³Ýáóμ³Ý μÅßÏ. angiologue m ³Ýáóμ³Ý³Ï³Ý angiologique ³Ýáóμ³ÝáõÃÛáõÝ μÅßÏ. angiologie f ³ÝáóɳÛÝÇã 1. adj vasodilateur,-trice 2. vasodilateur m (¹»Õ³ÙÇçáó) ³ÝáóÍÇÝ (Ù³ÝÏÇÏ, »ñ»Ë³) bébééprouvette m ³ÝáóÛÇÝ Ï½ÙËë. vasculaire; ëÇñï85



³ÝáóÛÇÝ cardiovasculaire



³Ýáñáß 1) indéterminé,e; indéfini,e; va-



³ÝáóÛïáõó μÅßÏ. angiome m ³ÝáóíÇñ³Ñ³ïáõÙ μÅßÏ. angioplastie f ³ÝáÃÇ (¹»é μ³Ý ãÏ»ñ³Í, ù³Õó³Í



gue, indistinct,e (³Õáï); ~ áõÕÕáõÃÛ³Ùμ dans une direction indéterminée; ~ å³ï³ëË³Ý réponse f vague; ùñÏÝ. ~ Ñá¹ article m indéfini; ~ ¹»ñμ³Û infinitif m 2) confus,e (ß÷áÃ, ˳éݳÏ) 3) flou,e (ï³ñï³Ù) 4) indécis,e (ãáñáßí³Í) 5) nébuleux,-euse (ÙáõÃ, Ù³Ýí³Í³å³ï, ³ÝѳëϳݳÉÇ) ³Ýáñáß³μ³ñ vaguement; d'une manière confuse, confusément; indistinctement (³Õáï Ï»ñåáí) ³Ýáñáß³Ý³É devenir indéfini,e (indécis,e) ³Ýáñáß»ÉÇ indécidable ³ÝáñáßáõÃÛáõÝ 1) incertitude f 2) ùñÏÝ. indétermination f (ù»ñ³Ï³Ý³Ï³Ý ϳñ·) 3) indécision f (áñáßí³Í ãÉÇÝ»ÉÁ) 4) flou m, vague m (·ÍÇ, å³ïÏ»ñÇ ¨ ³ÛÉÝÇ) ³Ýáñë³ÉÇ (·ïÝ»ÉÝ ³ÝÑݳñÇÝ, ³ÝμéÝ»ÉÇ) insaisissable (Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ) ³Ýã³ñ (³é³Ýó ã³ñáõÃÛ³Ý) sans méchanceté; ~ ÍÇÍ³Õ»É rire sans méchanceté ³Ýã³÷ 1. adj démesuré,e, infini,e; excessif,-ive, exorbitant,e (ã³÷³½³Ýó) 2. adv infiniment, extrêmement ³Ýã³÷³Ñ³ë 1) mineur,e adj/n (18 ï³ñ»Ï³ÝÇó ÷áùñ) 2) impubère adj/n (³ñμáõÝùÇ ãѳë³Í) ³Ýã³÷³Ñ³ëáõÃÛáõÝ 1) minorité f 2) impuberté f (³ñμáõÝùÇ Ñ³ë³Í ãÉÇÝ»ÉÁ) ³Ýã³÷³íáñ immodéré,e, excessif,-ive ³Ýã³÷³íáñáõÃÛáõÝ excès m; abus m ³Ýã³÷»ÉÇ 1) incommensurable; illimité,e (³Ýë³ÑÙ³Ý) 2) ÷Ëμ. immense (Ñëϳ۳ϳÝ), insondable (³ÝÑáõÝ, ³Ýѳï³Ï) ³Ýã³÷»ÉÇáõÃÛáõÝ 1) incommensurabilité f 2) ÷Ëμ. immensité f; infini m (³Ýë³ÑÙ³ÝáõÃÛáõÝ) ³Ýãááõë ï»΄ë ³ÝÓñáõÏ ³Ýå³Ï³ë immanquable; inépuisable (³Ýëå³é); intarissable (³ÝѳïÝáõÙ)



íÇ׳ÏáõÙ, ëï³ÙáùëÁ ¹³ï³ñÏ) à jeun; ~ª ù³Õó³Í ÉÇÝ»É avoir faim ³ÝáÃáõÃÛáõÝ faim f ³ÝáË³Ï³É qui n'est pas rancunier,ière, qui est sans rancune, indulgent,e, oublieux,-euse ³Ýá˳ϳÉáõÃÛáõÝ manque m de rancune, oubli m, pardon m ³ÝáÕݳ߳ñ 1) ϻݹμ. invertébré,e; ~ª ³ÝáÕݳ߳ñ³íáñ ϻݹ³ÝÇ animal m invertébré 2) ÷Ëμ. veule (ÃáõɳϳÙ), sans volonté (ϳٳ½áõñÏ), faible de caractère (ÃáõÛÉ μݳíáñáõÃÛ³Ý ï»ñ), ËëÏó. gnangnan adj invar ³ÝáÕáñÏ (³ÝѳñÃ) rugueux,-euse; ~ Ù³ßÏ peau f rugueuse ³ÝáÕáñÏáõÃÛáõÝ (³ÝѳñÃáõÃÛáõÝ, Ëáñ¹áõμáñ¹áõÃÛáõÝ) rugosité f ³ÝáÕáñÙ impitoyable (³Ý·áõÃ); cruel,le (¹³Å³Ý); inhumain,e (³ÝÙ³ñ¹Ï³ÛÇÝ) ³ÝáÕáñÙ³μ³ñ impitoyablement; cruellement (¹³Å³Ýáñ»Ý) ³ÝáÕáù 1) inexorable, sans rémission; implacable (å³Ûù³ñ, Ùñó³ÏóáõÃÛáõÝ) 2) impitoyable (³Ý·áõÃ) 3) intransigeant,e (³Ýѳßï), irréconciliable (ÃßݳÙáõ Ù³ëÇÝ) 4) sans merci (³ÝËݳ) ³ÝáÕáù³μ³ñ 1) inexorablement, implacablement, sans rémission 2) impitoyablement (³Ý·Ãáñ»Ý) 3) âprement, sans merci (³ÝËݳ Ï»ñåáí, ³é³Ýó ËݳۻÉáõ) ³ÝáÕáùáõÃÛáõÝ inexorabilité f, implacabilité f ³ÝáëÏñ désossé,e (áëÏñ³Ñ³Ýí³Í); ~ áõ ÉóáÝ³Í Ñݹϳѳí dinde f désossée et farcie ³Ýáï³ódz ï»΄ë ͳÝáó·ñáõÃÛáõÝ ³Ýáñ³Ï de mauvaise qualité (³åñ³Ýù); non qualifié,e (μ³Ýíáñ,áõÑÇ, Ù³ëݳ·»ï); ~ª ³Ýå»ïùª ³Ý³ñÅ»ù μ³Ý»ñ camelote f (ËëÏó.) ³Ýáñ³ÏáõÃÛáõÝ mauvaise qualité f 86



(ÉåÇñß) adj/n 2) impudent,e, éhonté,e (³Ý³ÙáÃ); obscène (³Ýå³ñÏ»ßï) ³Ýå³ïϳéáñ»Ý 1) avec impertinence, impertinemment, effrontément, avec insolence; cyniquement (ÉÏïdzμ³ñ) 2) impudemment (³Ý³Ùáóμ³ñ) ³Ýå³ïϳéáõÃÛáõÝ 1) impertinence f, insolence f; cynisme m (ÉÏïÇáõÃÛáõÝ), effronterie f (ÉåÇñßáõÃÛáõÝ) 2) outrecuidance f (·áéá½³ÙïáõÃÛáõÝ, ѳݹ·ÝáõÃÛáõÝ) 3) impudence f (³Ý³ÙáÃáõÃÛáõÝ) ³Ýå³ï׳é absolument, sans faute, sans manquer, infailliblement; à coup sûr (ѳëï³ï³å»ë, ³Ýå³ÛÙ³Ý) ³Ýå³ïÙ»ÉÇ ineffable; indicible (³Ý³ë»ÉÇ); inexprimable (³Ý³ñï³Ñ³Ûï»ÉÇ) ³Ýå³ïß³× 1) inconvenant,e, malséant,e; déplacé,e (áã ï»ÕÇÝ) 2) inapproprié,e (³Ýѳٳå³ï³ë˳Ý, áã ѳñÙ³ñ); ~ Çñ objet inapproprié 3) insortable (³Ýí³Û»Éáõã, áã ¹ñëÇ Ñ³Ù³ñª ½·»ëï ¨ ³ÛÉÝ) ³Ýå³ïß³×áõÃÛáõÝ inconvenance f ³Ýå³ïëå³ñ inabrité,e, sans refuge ³Ýå³ïí³μ»ñ déshonorant,e, infamant,e (³Ý³ñ·, ˳Ûï³é³Ï); ~ª ˳Ûï³é³Ïª ³ÙáóÉÇ å³ïÇÅ peine f infamante ³Ýå³ïí»É déshonorer vt; insulter vt (íÇñ³íáñ»É, ³Ý³ñ·»É) ³Ýå³ïíáõÃÛáõÝ déshonneur m, infamie f; offense f, insulte f (íÇñ³íáñ³Ýù, ³Ý³ñ·³Ýù) ³Ýå³ïñ³ëï qui n'est pas prêt,e, qui n'est pas préparé,e; sans se préparer (³é³Ýó å³ïñ³ëïí»Éáõ) ³Ýå³ïñ³ëïáõÃÛáõÝ (³Ýå³ïñ³ëï ÉÇÝ»ÉÁ) manque m (défaut m) de préparation ³Ýå³ñ³·ÇÍ sans contours ³Ýå³ñÏ»ßï 1) désinvolte, sans-gêne (ã³÷Çó ³í»ÉÇ ³½³ï, ³Ýѳٻëï) 2) obscène (³Ýí³Û»É, ³Ýå³ïß³×) 3) ordurier,-ière (·³ñß»ÉÇ, ëïáñ, ³Ýå³ïϳé)



³Ýå³×áõÛ× sans parure, sans recher-



che; simple (å³ñ½), modeste (ѳٻëï) ³Ýå³Ûٳݥáñ»Ý¤ 1) sans faute, absolument, sans manquer; ~ª ѳëï³ï Ï·³Ù je viendrai sans faute; ݳ ~ áõ½áõÙ ¿ Ù³ëݳÏó»É il veut absolument prendre part (à) 2) forcément (å³ñï³¹ñáõÃÛ³Ùμ, å³ñï³¹Çñ Ï»ñåáí) ³Ýå³ßïáÝ sans poste, sans place; sans portefeuille (ݳ˳ñ³ñ) ³Ýå³ßïáÝ³Ï³Ý (áã å³ßïáݳϳÝ) inofficiel,le ³Ýå³ßïå³Ý 1) sans défense; sans protecteur (³é³Ýó Ñáí³Ý³íáñÇ) 2) abandonné,e (Éùí³Í) ³Ýå³ßïå³Ý»ÉÇ indéfendable; ÷Ëμ. insoutenable ³Ýå³ï³ëË³Ý sans réponse; sans réplique; ~ ë»ñ amour sans retour ³Ýå³ï³ë˳ݳïíáõÃÛáõÝ 1) irresponsabilité f 2) inconscience f (³Ýμ³ñ»ËÕ×áõÃÛáõÝ) ³Ýå³ï³ë˳ݳïáõ 1) irresponsable 2) inconscient,e (³Ýμ³ñ»ËÇÕ×) ³Ýå³ï»Ñ 1) inopportun,e; déplacé,e (áã ï»ÕÇÝ); mal à propos; ~ Å³Ù³Ý³Ï ·³É tomber mal 2) inconvenant,e (³ÝѳñÙ³ñ, ³Ýå³ïß³×) ³Ýå³ï»Ñáñ»Ý (³Ýï»ÕÇ, áã ï»ÕÇÝ) hors de propos ³Ýå³ï»ÑáõÃÛáõÝ inconvénient m, désavantage m; risque m ³Ýå³ïÅ»ÉÇ impunissable ³Ýå³ïÅ»ÉÇáñ»Ý impunément ³Ýå³ïÅ»ÉÇáõÃÛáõÝ impunité f; ϳï³ñÛ³É ~ impunité totale ³Ýå³ïÅáõÃÛáõÝ (³Ýå³ïÇÅ ÃáÕÝ»ÉÁ) impunité f ³Ýå³ïÇÅ 1. adj impuni,e 2. adv impunément (³Ýå³ïÇÅ Ï»ñåáí, ³Ýå³ïÅ»ÉÇáñ»Ý) ³Ýå³ïÇí 1) déshonorant,e, infâme (³Ýå³ïí³μ»ñ, ³ÙáóÉÇ); ~ Ï»ñåáí d'une manière déshonorante 2) sans honneur (å³ïí³½áõñÏ) ³Ýå³ïϳé 1) impertinent,e, insolent,e, cynique (ÉÏïÇ); effronté,e 87



³Ýå³ñÏ»ßïáñ»Ý avec désinvolture ³Ýå³ñÏ»ßïáõÃÛáõÝ désinvolture



sans-gêne m



³ÝåïáõÕ 1) infructueux,-euse; infertile (³ÝåïÕ³μ»ñ, áã åïÕ³ïáõ) 2) stérile (³ÙáõÉ), aride (~ ÑáÕ) 3) ÷Ëμ.



f;



³Ýå³ñë³í»ÉÇ (³ÝѳݹÇٳݻÉÇ) ir-



infructueux,-euse, stérile



³Ýç³ï 1. adj séparé,e, isolé,e, détaché,e (çáÏ, Ù»ÏáõëÇ, ½³ï) 2. adv



réprochable, irrépréhensible ³Ýå³ñï ï»΄ë ³ÝѳÕà ³Ýå³ñï³×³Ý³ã peu consciencieux,euse, peu scrupuleux,-euse; ~ Ï»ñåáí peu consciencieusement ³Ýå³ñï³×³Ý³ãáõÃÛáõÝ manque m de conscience ³Ýå³ñï»ÉÇ invincible, imbattable; ~ μ³Ý³Ï armée f invincible; ~ ã»ÙåÇáÝ champion m imbattable ³Ýå³ñï»ÉÇáõÃÛáõÝ invincibilité f ³Ýå³ñ÷³Ï immense (ɳÛݳñÓ³Ï), vaste (Áݹ³ñÓ³Ï) ³Ýå»ïù 1) inutilisable (³Ýû·ï³·áñÍ»ÉÇ) 2) défectueux,-euse (³Ýë³ñù) 3) inutile (³Ýû·ï³Ï³ñ); ~ Ù³ñ¹ sale type m; ~ ³åñ³Ýù marchandise f de mauvaise qualité (de rebut), ËëÏó. camelote f ³Ýå»ïù³Ý³É être hors d'usage (·áñͳÍáõÃÛáõÝÇó ¹áõñë ·³É, ³Ý·áñͳͻÉÇ ¹³éݳÉ) ³Ýå»ïù³óÝ»É 1) mettre vt hors d'usage (³Ý·áñÍ³Í³Ï³Ý ¹³ñÓÝ»É) 2) détérioriser vt, abîmer vt (÷ã³óÝ»É) ³Ýå»ïùáõÃÛáõÝ 1) inutilité f (³Ýû·ï³Ï³ñáõÃÛáõÝ) 2) défectuosité f (³Ýë³ñùáõÃÛáõÝ) 3) mauvais m état (í³ï íÇ׳Ï) ³ÝåÇï³Ý 1) ï»΄ë ³Ýå»ïù 2) coquin,e n/adj (˳μ»μ³), vaurien,ne n (ëï³Ñ³Ï), chenapan m (ëñÇϳ) ³ÝåÇï³ÝÇáõÃÛáõÝ détérioration f (áã åÇï³ÝÇ ¹³éݳÉÁ) ³ÝåÇï³ÝáõÃÛáõÝ 1) ï»΄ë ³Ýå»ïùáõÃÛáõÝ 2) coquinerie f (˳μ»μ³ÛáõÃÛáõÝ), 3) espièglerie f (ã³ñ³××ÇáõÃÛáõÝ) ³Ýåáã sans queue ³Ýåë³Ï 1) qui n'est pas marié,e (ã³Ùáõëݳó³Í) 2) μëμ. sans couronne ³ÝåïÕ³μ»ñ (³Ýμ»ññÇ) infertile, infécond,e, infructueux,-euse ³ÝåïÕ³μ»ñáõÃÛáõÝ infertilité f, infécondité f



séparément (³Ýç³ï Ï»ñåáí)



³Ýç³ï³μ³ñ séparément ³Ýç³ï³Ï³Ý 1) ùÕù. séparatiste n/adj 2) É»½í. ~ É»½áõÝ»ñ langues f pl isolantes



³Ýç³ï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ùÕù. séparatisme m ³Ýç³ï»É 1) séparer vt (Çñ³ñÇó Ñ»é³óݻɪ μ³Å³Ý»É) 2) disjoindre vt (½³ï»É, ³é³ÝÓݳóÝ»É) 3) couper vt (Ñ»é³ËáëÁ, ¿É»Ïïñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝÁ);



Ñ»é³ËáëÝ ~ couper la communication; Ù»½ ³Ýç³ï»óÇÝ on nous a coupés; Ñáë³ÝùÝ ~ª Ïïñ»É couper le courant 4) débrancher vt (é³¹ÇáÝ, ³ñ¹áõÏÁ, Ñ»é³ËáëÁ, μÅßÏ³Ï³Ý ë³ñù³íáñáõÙÁ ¨ ³ÛÉÝ ó³ÝóÇó) 5) éteindre vt (Ù³ñ»É, ѳݷóݻɪ ÉáõÛëÁ, ɳÙåÁ, Ñ»éáõëï³óáõÛóÁ, μçç³ÛÇÝ Ñ»é³ËáëÁ ¨ ³ÛÉÝ) 6) ¿É. déconnecter vt ³Ýç³ï»ÉÇ (μ³Å³Ý»ÉÇ) séparable ³Ýç³ïÇã interrupteur m; ÇÝùݳßË³ïª ³íïáÙ³ï ~ disjoncteur m ³Ýç³ïÇã-Ñå³ñÏÇã ¿É. discontacteur m ³Ýç³ïí³ÍáõÃÛáõÝ 1) morcellement m (Ù³ëݳïí³ÍáõÃÛáõÝ, Ù³Ýñ³ïí³ÍáõÃÛáõÝ) 2) cloisonnement m (Ù»Ïáõë³óí³ÍáõÃÛáõÝ) 3) désunion f (å³é³Ïïí³ÍáõÃÛáõÝ) ³Ýç³ïí»É 1) se séparer (μ³Å³Ýí»É, Ù»Ïáõë³Ý³É) 2) se dégager (·³½, ·áÉáñßÇ ¨ ³ÛÉÝ) 3) se détacher (ù³Ý¹í»É, ³ñÓ³Ïí»É) ³Ýç³ïáõÙ 1) séparation f (μ³Å³ÝáõÙ) 2) ¿É. débranchement m (ó³ÝóÇó), déconnexion f 3) disjonction f (½³ïáõÙ, ³é³ÝÓݳóáõÙ) 4) dégagement m (·³½Ç ¨ ³ÛÉÝ) 5) décrochage m (½³ï»ÉÁ, Çñ³ñÇó Ñ»é³óÝ»ÉÁ) 6) détachement m (Ñ»é³óáõÙ) 7) débrayage m (ß³ñÅÇãÇ) ³ÝçÇÝç (áã çÇÝç, áã å³ñ½) 1) opaque, trouble (åÕïáñ) 2) brumeux,-euse (Ùßáõßáï) 88



ineffaçable, indélébile; inoubliable (³ÝÙáé³Ý³ÉÇ) ³Ýçñ³Ã³÷³Ýó étanche, imperméable ³Ýçñ³Ã³÷³ÝóáõÃÛáõÝ ï»΄ë ³Ýçñ³Ý-



³Ýë³Ñٳݳ÷³ÏáõÃÛáõÝ caractère m



³ÝçÝç»ÉÇ



illimité



³Ýë³ÑٳݻÉÇ (ë³ÑÙ³ÝÙ³Ý ã»ÝóñÏ-



íáÕ, áã ë³ÑٳݻÉÇ) indéfinissable



³Ýë³ÑÙ³Ýáñ»Ý infiniment (³Ýí»ñç³-



óÇÏáõÃÛáõÝ ³Ýçñ³ÝóÇÏ 1. adj étanche; imperméable 2. imperméable m (~ í»ñ³ñÏáõ,



ݳÉÇáñ»Ý), immensément, énormément (ٻͳå»ë) ³Ýë³ÑÙ³ÝáõÃÛáõÝ (³Ýí»ñç³Ý³ÉÇáõÃÛáõÝ) infini m; infinité f (³Ýí»ñçáõÃÛáõÝ); immensité f (³ÝͳÛñ³ÍÇñáõÃÛáõÝ) ³Ýë³Õ³ñà sans feuillage ³Ýë³ÙμÉ ï³ñμ. Ýß. ensemble m ³Ýë³Ûóù qui ne trébuche pas (áñÁ ãÇ ë³ÛóùáõÙ); sans trébucher (³é³Ýó ë³Ûóù»Éáõ); ÷Ëμ. sûr,e, infaillible (íëï³Ñ, ³Ýíñ»å) ³Ýë³ÝÓ débridé,e, sans bride; ÷Ëμ. effrené,e, indompté,e ³Ýë³Ýӳѳñ»ÉÇ, ³Ýë³ÝÓ»ÉÇ indomptable ³Ýë³ÝÓ»ÉÇáõÃÛáõÝ indomptabilité f ³Ýë³ë³Ý 1) inébranlable (³ÝÑáÕ¹áÕ¹, ³Ý»ñ»ñ, ³Ý¹ñ¹í»ÉÇ) 2) immuable (³Ý˳Ëï, ³Ý÷á÷áË) 3) ferme (ѳëï³ï³Ï³Ù) ³Ýë³ë³Ýáñ»Ý inébranlablement, fermement (ѳëï³ï³Ï³Ùáñ»Ý) ³Ýë³ë³ÝáõÃÛáõÝ 1) fermeté f (ѳëï³ï³Ï³ÙáõÃÛáõÝ) 2) détermination f (í×é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) ³Ýë³ëï 1) indocile (³ÝÑÉáõ) 2) insoumis,e (ã»ÝóñÏíáÕ) 3) désobéissant,e (³ÝÑݳ½³Ý¹) 4) mutin,e adj/n (ϳٳÏáñ, ùٳѳ×) 5) rebelle (ÁÙμáëï) ³Ýë³ëï»ÉÇ indomptable (³Ý½ëå»ÉÇ, ³Ýë³ÝÓ»ÉÇ) ³Ýë³ëïáõÃÛáõÝ indocilité f, insoumission f ³Ýë³ñù défectueux,-euse, qui ne fonctionne pas, qui fonctionne mal ³Ýë³ñùáõÃÛáõÝ 1) mauvais état m 2) panne f (íóñ³ÛÇÝ íÇ׳Ï); ~Á í»ñ³óÝ»É dépanner vt ³Ýë»Ã¨»Ã sans coquetterie ³Ýë»ÕÙ»ÉÇ ýǽ. incompressible ³Ýë»ÕÙ»ÉÇáõÃÛáõÝ ýǽ. incompressibilité f



³ÝÓñ¨³Ýáó)



³Ýçñ³ÝóÇÏáõÃÛáõÝ étanchéité f, imper-



méabilité f



³Ýçñ¹Ç privé,e d'eau, sec-sèche, aride ³Ýçñ¹ÇáõÃÛáõÝ manque m d'eau, aridité f,



sécheresse f



³Ýçñå»ï barrière f (å³ïÝ»ß); obstac-



le m (³ñ·»Éù)



³Ýçñå»ï»É 1) séparer vt (μ³Å³Ý»É), espacer vt 2) éloigner vt (Ñ»é³óÝ»É) 3) isoler vt (Ù»Ïáõë³óÝ»É, ³é³ÝÓݳóÝ»É) 4) cloisonner vt (ÙÇçݳå³-



ïáí)



³Ýçñå»ïí³ÍáõÃÛáõÝ cloisonnement m ³Ýçñå»ïí»É 1) se séparer (μ³Å³Ýí»É) 2) s'éloigner (Ñ»é³Ý³É) 3) s'isoler (Ù»Ïáõë³Ý³É, ³é³ÝÓݳݳÉ) 4) être



cloisonné,e (ÙÇçݳå³ïáí)



³Ýçñå»ïáõÙ 1) séparation f (μ³Å³ÝáõÙ) 2) éloignement m (Ñ»é³óáõÙ) 3) isolement m (Ù»Ïáõë³óáõÙ, ³é³ÝÓݳóáõÙ) 4) cloisonnement m



(ÙÇçݳå³ïáí)



³Ýçáõñ (çñ³½áõñÏ) aride, sans eau; ~



³Ý³å³ï désert m aride



³Ýë³É (Ù»ÏÇ ËáëùÇݪ ËáñÑáõñ¹Ý»ñÇÝ)



écouter vi, prêter l'oreille; obéir vi (Ñݳ½³Ý¹í»É) ³Ýë³É³ñÏ non pavé,e ³Ýë³Ï³ñÏ»ÉÇ qui ne peut être marchandé,e, qu'on ne marchande pas ³Ýë³ÑÙ³Ý (³Ýí»ñç³Ý³ÉÇ) infini,e, immense, interminable, sans limites, illimité,e; ~ ÝíÇñí³ÍáõÃÛáõÝ dévouement m infini; ~ Çß˳ÝáõÃÛáõÝ pouvoirs m pl illimités ³Ýë³Ñٳݳ¹ñ³Ï³Ý (áã ë³Ñٳݳ¹ñ³Ï³Ý, ѳϳë³Ñٳݳ¹ñ³Ï³Ý) inconstitutionnel,le ³Ýë³Ñٳݳ÷³Ï sans restriction, non limité,e, illimité,e; ~ Édz½áñáõÃÛáõÝ pouvoir m illimité 89



³Ýë»ñ1 sans amour (³é³Ýó ëÇñá) ³Ýë»ñ2 écrémé,e (³é³Ýó ë»ñÇ, ë»ñÁ



quement, tout à coup (ѳÝϳñͳÏÇ); ~ ϳï³ñí»Éª ï»ÕÇ áõݻݳÉ, íñ³ ѳëÝ»É survenir vi ³Ýëå³ë»ÉÇáõÃÛáõÝ 1) inattendu m 2) surprise f (³Ý³ÏÝϳÉ) ³ÝëïÇÝù sans mamelles ³Ýëïáñ³·Çñ anonyme; ~ Ý³Ù³Ï lettre f anonyme ³Ýëïí»ñ sans ombre ³Ýëïáõ·áõÃÛáõÝ 1) incertitude f (³ÝëïáõÛ· ÉÇÝ»ÉÁ) 2) inauthenticité f (³Ýí³í»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) ³ÝëïáõÛ· 1) incertain,e, apocryphe 2) douteux,-euse (ϳëϳͻÉÇ) 3) inauthentique (³Ýí³í»ñ) 4) aléatoire (å³ï³Ñ³Ï³Ý, ¹Çåí³Í³Ï³Ý) ³Ýëñμ³·ñ»ÉÇ incorrigible ³Ýëñï³ó³í sans cœur (³ÝëÇñï), insensible (³Ýϳñ»ÏÇó), indifférent,e (³Ýï³ñμ»ñ) ³Ýëñï³ó³íáõÃÛáõÝ insensibilité f (³Ýϳñ»ÏóáõÃÛáõÝ), indifférence f (³Ýï³ñμ»ñáõÃÛáõÝ) ³Ýë÷á÷¥»ÉǤ inconsolable ³ÝëùáÕ 1) non dissimulé,e, non déguisé,e; ~ ½·³óÙáõÝù sentiment m non dissimulé 2) évident,e, manifeste (³ÏÝ»ñ¨) 3) visible (»ñ¨³óáÕ, Ýϳï»ÉÇ) ³Ýí³·áïÇ (³Ýí³Ñ»ó) jante f ³Ýí³¹áÕ pneu m; ë»å³íáñ ~ pneu à clous; ÓÙ»é³ÛÇݪ ѳϳë³ÑáõÙ³ÛÇÝ ~ pneu antidérapant; ³ÙμáÕçáíÇÝ Ù³ßí³Í ~ pneu lisse; ~Á ÷ã»É gonfler un pneu ³Ýí³¿ùëϳí³ïáñ (³Ýí³ß»ñ»÷ ¿ùëϳí³ïáñ) ï»Ë. roue-pelle f ³Ýí³ÃñÃáõé ï»Ë. chenille f ³Ýí³Ë 1. adj 1) sans peur 2) intrépide (³Ýí»Ñ»ñ) 3) courageux,-euse, vaillant,e (ù³ç, ³ñÇ) 2. adv sans avoir peur, bravement, courageusement ³Ýí³Ë×³Ý sans fin, infini,e; éternel,le (ѳí»ñÅ, ѳí»ñųϳÝ) ³Ýí³Ëáñ»Ý 1) sans avoir peur, sans crainte 2) bravement, courageusement, vaillamment, intrépidement



ѳݳÍ); ~ ϳà lait m écrémé



³Ýë»ñÙ μëμ. asperme ³Ýë»ñ٥ݤáõÃÛáõÝ μÅßÏ. aspermie f ³Ýë»ñáõݹ sans descendance, sans



génération



³Ýëó÷ ivre (ѳñμ³Í); ~ íÇ׳ÏáõÙ



en état d'ébriété



³ÝëÇëï»Ù ï»΄ë ³Ýѳٳϳñ·, ãѳٳϳñ·í³Í ³ÝëÇñï 1) sans cœur; ~ Ù³ñ¹ un sanscœur 2) dur,e (ù³ñëÇñï, Ëëï³μ³ñá) 3) cruel,le (¹³Å³Ý) 4) impi-



toyable (³Ý·áõÃ)



³ÝëË³É 1) sans faute(s) 2) correct,e (×Çßï), exact,e (×ß·ñÇï, ³Ýíñ»å) ³Ýë˳ɳμ³ñ sans faute(s); correcte-



ment; sans se tromper (³é³Ýó ë˳Éí»Éáõ); infailliblement (³Ýíñ»å) ³ÝëË³É³Ï³Ý (ëïáõÛ·, ³Ýíñ»å) infaillible; áã áù ~ ã¿ personne n'est infaillible ³Ýë˳ɳϳÝáõÃÛáõÝ infaillibilité f ³ÝëϽμáõÝù¥³ÛÇݤ sans principes ³ÝëϽμáõÝù³ÛÝáñ»Ý sans principes ³ÝëϽμáõÝù³ÛÝáõÃÛáõÝ manque m (absence f) de principes ³ÝëÝáõݹ sans nourriture, privé,e de nourriture ³Ýëáíáñ inhabituel,le; inaccoutumé,e; insolite (áã ëáíáñ³Ï³Ý, ³ñï³ëáíáñ) ³ÝëáíáñáõÃÛáõÝ caractère m inhabituel; caractère m insolite ³Ýëå³é (³ÝѳïÝáõÙ) inépuisable, intarissable; ~ Ï»ñåáí inépuisablement, intarissablement ³Ýëå³ë»ÉÇ 1) inattendu,e (³Ý³ÏÝϳÉ, ãëå³ëí³Í) 2) imprévu,e (ãݳ˳ï»ëí³Í); ~ ÑÛáõñ»ñ áõÝ»ó³ j'ai eu des invités imprévus 3) aléatoire (å³ï³Ñ³Ï³Ý, ¹Çåí³Í³Ï³Ý) 4) inopiné,e (ѳÝϳñͳÏÇ, ãݳ˳å³ïñ³ëïí³Í) ³Ýëå³ë»ÉÇáñ»Ý 1) inopinément, à l'improviste; ~ Ù»ÏÇ ïáõÝ ·³É arriver inopinément chez qn 2) brus90



(ù³ç³μ³ñ, ³ñdzμ³ñ, Ëǽ³Ëáñ»Ý) ³Ýí³ËáõÃÛáõÝ 1) intrépidité f, courage m 2) audace f (ѳݹ·ÝáõÃÛáõÝ) 3) hardiesse f (ѳٳñÓ³ÏáõÃÛáõÝ, Ëǽ³ËáõÃÛáõÝ) ³Ýí³Í³ÕÇÏ μëμ. passiflore f ³Ýí³Ï (÷áùñÇÏ ³Ï, ÑáÉáí³Ï) roulette f; ³Ýí³ÏÝ»ñáí ë»Õ³Ý (ß³ñÅ³Ï³Ý ë»Õ³Ý) table f à roulettes; ~Ý»ñáí μ³½Ï³Ãáé fauteuil m à roulettes ³Ýí³Ñ³Ý1 (³é³Ýó í³Ñ³ÝÇ) sans bouclier ³Ýí³Ñ³Ý2 (Ù»ù»Ý³ÛÇ ³ÝÇíÁª ³ÏÁ ѳݻÉáõ ·áñÍÇù) arrache-moyeu m ³Ýí³Ñ»Í³Ý, ³Ýí³Ñ»Ýù bandage m de roue ³Ýí³Ñ»ïù ornière f ³Ýí³Ñ»ó ï»΄ë ³Ýí³·áïÇ ³Ýí³×³é»ÉÇ invendable; ~ª ãí³×³éíáÕ (·Ýáñ¹ ãáõÝ»óáÕ) ³åñ³Ýù article m invendable ³Ýí³Û»É¥áõ㤠1) indécent,e, inconvenant,e (³Ýå³ïß³×) 2) obscène (³Ýå³ñÏ»ßï) 3) déplacé,e (áã ï»ÕÇÝ) 4) ordurier,-ière (·³ñß»ÉÇ, ëïáñ); ~ μ³é³å³ß³ñ vocabulaire m ordurier ³Ýí³Û»ÉãáõÃÛáõÝ indécence f, inconvenance f ³Ýí³Ûñ¿çù sans escale; ~ ÃéÇãù vol m sans escale ³Ýí³Ý³·Çï³Ï³Ý onomasiologique ³Ýí³Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ onomasiologie f (É»½í³μ³ÝáõÃÛ³Ý μ³ÅÇÝ) ³Ýí³Ý³½ñÏ»É (¹ÇÙ³½ñÏ»É, ѳë³ñ³Ïª ³Ýßáõù ¹³ñÓÝ»É) dépersonnaliser vt ³Ýí³Ý³½ñÏí»É (¹ÇÙ³½ñÏí»É, ѳë³ñ³Ïª ³Ýßáõù ¹³éݳÉ) se dépersonnaliser ³Ýí³Ý³Ã»ñà titre m, page f de titre ³Ýí³Ý³Ï³Ý nominal,e; ~ ³ñÅ»ù valeur f nominale; ~ ·ÇÝ prix m nominal ³Ýí³Ý³Ï³Ý³óÝ»É É»½íμ. nominaliser vt ³Ýí³Ý³Ï³Ý³óáõÙ É»½íμ. nominalisation f ³Ýí³Ý³Ï³Ýã (³ÝáõÝ ³é ³ÝáõÝ Ï³Ýã»ÉÁ) appel m



³Ýí³Ý³Ï³ñ· 1) nomenclature f (ݳ¨ª É»½íμ.) 2) nomination f (Ùñó³Ý³Ï³-



μ³ßËáõÃÛ³Ý)



³Ýí³Ý³ÏÇó homonyme,



nom



de même



³Ýí³Ý³Ïáã»É nommer vt, dénommer vt,



appeler vt



dénomination f; désignation f ³Ýí³Ý³å»ë nominalement, par son nom ³Ýí³Ý³ï³é (³Ýí³Ý ëϽμݳï³é) initiale f ³Ýí³Ý³ñÏ»É 1) compromettre vt 2) discréditer vt (í³ñϳμ»Ï»É) 3) dénigrer vt (³Ý³ñ·»É, å³ñë³í»É) 4) calomnier vt, diffamer vt (½ñå³ñï»É) 5) ÷Ëμ. noircir vt (먳óÝ»É) ³Ýí³Ý³ñÏÇã 1) compromettant,e; ~ ϳå»ñ relations f pl compromettantes 2) dénigrant,e (³Ý³ñ·Çã, å³ñë³íÇã) ³Ýí³Ý³ñÏí»É se compromettre; ã»Ù áõ½áõÙ ~ je ne veux pas me compromettre ³Ýí³Ý³ñÏáõÃÛáõÝ, ³Ýí³Ý³ñÏáõÙ 1) discrédit m, déconsidération f 2) dénigrement m (³Ý³ñ·áõÙ, å³ñë³í³Ýù) 3) diffamation f (½ñå³ñïáõÃÛáõÝ) ³Ýí³Ý³ó³ÝÏ 1) liste f (des noms) 2) gamme f (ï»ë³Ï³ÝÇ) 3) générique m (ÏÇÝáÝϳñÇ` ѳÕáñ¹Ù³Ý Ñ»ÕÇݳÏÝ»ñÇ, Ù³ëݳÏÇóÝ»ñÇ) 4) åßïÝ. nomenclature f ³Ýí³Ý³óáõó³Ï ï»΄ë ³Ýí³Ý³ó³ÝÏ ³Ýí³Ý³ÏáãáõÃÛáõÝ



³Ýí³Ý³÷áËáõÃÛáõÝ, ³Ýí³Ý³÷áËáõÙ



changement m de nom



³Ýí³Ý»É (Ïáã»É) appeler vt, nommer vt ³Ýí³ÝÇ 1) renommé,e 2) célèbre, de marque (Ý߳ݳíáñ) 3) fameux,euse (³Ï³Ý³íáñ) 4) illustre (Ñéã³-



ϳíáñ)



³Ýí³ÝáÕ³Ï³Ý (ݳ¨ª É»½íμ.) nomi-



natif,-ive



³Ýí³Ýí»É s'appeler, se nommer ³Ýí³ÝáõÙ 1) nomination f, dénomination f 2) désignation f, appellation f (³åñ³ÝùÇ, ³ñï³¹ñ³ÝùÇ) 3) titre 91



m,



nom m (³ÝáõÝ) (³Ýí³íáñª ³ÝÇíÝ»ñáí ãÙáõßÏ) patins m pl à roulettes, roller



¹³éݳÉÇ) 2) ýÇÝ. non remboursable, irrécouvrable (³ÝѳïáõÛó, ÓñÇ ÉÇÝ»ÉÁ); ~ª ³ÝѳïáõÛó ÷á˳ïíáõÃÛáõÝ prêt m non remboursable 3) gratuit,e (ÓñÇ, ³Ýí׳ñ) 2. adv sans retour, irrévocablement (³Ý¹³éݳÉÇáñ»Ý) ³Ýí»ñ³Ï³Ý·Ý»ÉÇ 1) qui ne peut être restauré,e 2) irréductible (³ÝáõÕÕ»ÉÇ, ³Ý÷á÷áË»ÉÇ) ³Ýí»ñ³ÑëÏ»ÉÇ incontrôlable ³Ýí»ñ³ÑëÏáÕáõÃÛáõÝ (í»ñ³ÑëÏáÕáõÃÛ³Ý μ³ó³Ï³ÛáõÃÛáõÝ) absence f de contrôle ³Ýí»ñ³å³Ñ inconditionnel,le, sans réserve, sans condition ³Ýí»ñ³å³Ñáñ»Ý inconditionnellement, sans réserve, sans condition ³Ýí»ñͳݻÉÇ 1) indéchiffrable 2) illisible (³ÝÁÝûéÝ»ÉÇ) 3) inexplicable (³Ýμ³ó³ïñ»ÉÇ) ³Ýí»ñͳݻÉÇáõÃÛáõÝ 1) caractère m indéchiffrable 2) illisibilité f (³ÝÁÝûéÝ»ÉÇáõÃÛáõÝ) ³Ýí»ñݳ·Çñ sans titre, sans inscription ³Ýí»ñ祳ݳÉǤ 1. adj 1) sans fin; infini,e; ininterrompu,e (³ÝÁݹѳï»ÉÇ); interminable (ã³í³ñïíáÕ) 2) sempiternel,le (³Ý¹³¹³ñ, Ùßï³Ï³Ý); ~ ѳݹÇÙ³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñ sempiternels reproches m pl 2. l'infini m (³Ýí»ñç³Ý³ÉÇÝ, ³Ýë³ÑÙ³ÝáõÃÛáõÝ, ³Ýí»ñçáõÃÛáõÝ, ³Ýí³Ë׳ÝáõÃÛáõÝ) ³Ýí»ñç³Ý³ÉÇáñ»Ý sans fin, infiniment, interminablement; à l'infini (³Ýë³ÑÙ³Ýáñ»Ý, ³Ýí»ñç)



³Ýí³ãÙáõßÏ m



(ѳßٳݹ³ÙÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ) chaise f roulante ³Ýí³ë³ñù rouage m ³Ýí³í»ñ 1) non valable; sans valeur, nul,le; ~ ѳٳñ»Éª ã»ÕÛ³É Ñ³Ûï³ñ³ñ»É annuler vt; ~ ׳ݳã»É invalider vt; ~ ׳ݳã»ÉÁª ã»ÕÛ³É Ñ³Ûï³ñ³ñ»ÉÁ invalidation f, annulation f; å³Ûٳݳ·ñÇ ~ ÉÇÝ»ÉÁ l'invalidité d'un contrat 2) apocryphe (³Ýí³í»ñ³Ï³Ý) ³Ýí³í»ñ³Ï³Ý 1) apocryphe; inauthentique (³ÝÇëϳϳÝ) 2) fauxfausse (Ï»ÕÍ) ³Ýí³í»ñáõÃÛáõÝ Çñ³íμ. invalidité f ³Ýí³íáñ à roues, sur roues ³Ýí³ï³Ëï³Ï Ù³ñ½. planche f à roulettes (ÇÝùݳ·Éáñ ³Ýí³ë³ÑݳÏ), skate-board m ³Ýí³ñ³Ï (áã í³ñ³ÏÇã) non contaminable; non contagieux,-euse ³Ýí³ñ³Ï»ÉÇáõÃÛáõÝ immunité f; ·ÇïáõÃÛáõÝ ³Ýí³ñ³Ï»ÉÇáõÃÛ³Ý Ù³ëÇÝ immunologie f; ³Ýí³ñ³Ï»ÉÇáõÃÛ³Ý Ù³ëݳ·»ï μÅÇßÏ immunologiste n ³Ýí³ñ³Ý (³é³Ýó í³ñ³Ý»Éáõª ï³ï³Ýí»Éáõ) sans hésiter; fermement (ѳëï³ï³Ï³Ùáñ»Ý) ³Ýí³ñÅ 1) inexercé,e 2) novice (ëÏÁëݳÏ) 3) inexpérimenté,e (³Ý÷áñÓ) ³Ýí³ñÅáõÃÛáõÝ 1) impéritie f 2) inexpérience f (³Ý÷áñÓáõÃÛáõÝ) 3) incompétence f (³ÝÇñ³½»ÏáõÃÛáõÝ) ³Ýí³ñÏ sans crédit ³Ýí³ñÓ ï»΄ë ÓñÇ ³Ýí³÷áÏ ï»Ë. courroie f de transmission (de commande) ³Ýí»Ñ»ñ intrépide (³Ý»ñÏÛáõÕ); courageux,-euse (ù³ç, ù³ç³ñÇ, Ëǽ³Ë) ³Ýí»Ñ»ñ³μ³ñ (³é³Ýó »ñÏÛáõÕÇ) intrépidement, vaillamment ³Ýí»Ñ»ñáõÃÛáõÝ (³Ý»ñÏÛáõÕ ÉÇÝ»ÉÁ) intrépidité f, vaillance f, bravoure f ³Ýí»ñ³¹³ñÓ 1. adj 1) irrévocable (³Ý³Ýí³ë³ÛɳÏ



³Ýí»ñç³Ý³ÉÇáõÃÛáõÝ,



³Ýí»ñçáõÃÛáõÝ



infini m, infinité f ³Ýíóñ 1) sans accident, sans panne 2) intact,e (ãíݳëí³Íª Çñ»ñÇ, ³é³ñϳݻñÇ Ù³ëÇÝ) 3) sain et sauf (áÕç³éáÕçª Ù³ñ¹Ï³Ýó Ù³ëÇÝ) ³ÝíÇ׳ñÏ»ÉÇ 1) péremptoire, catégorique, tranchant,e 2) indiscutable (³ÝíÇ×»ÉÇ), incontestable (³Ý³é³ñÏ»ÉÇ) ³ÝíÇ׳ñÏ»ÉÇáõÃÛáõÝ irréfutabilité f, incontestabilité f 92



hésitation (ï³ï³Ýí»Éáí, í³ñ³Ý»Éáí) 2) irrésolument (³é³Ýó í×é³Ï³ÝáõÃÛ³Ý), d'une manière peu rassurée (áã ÇÝùݳíëï³Ñ Ó¨áí) ³Ýíëï³Ñ»ÉÇ 1) peu sûr,e, sur qui on ne peut compter (Ù³ñ¹, áñÇ íñ³ ÑáõÛë ¹Ý»É ã»ë ϳñáÕ) 2) suspect,e, douteux,-euse, louche (ϳëϳͻÉÇ) ³Ýíëï³Ñ»ÉÇáõÃÛáõÝ 1) insécurité f (³Ý³å³ÑáíáõÃÛáõÝ) 2) instabilité f (³ÝϳÛáõÝáõÃÛáõÝ) 3) mal fondé m, le peu de fondement (ãÑÇÙݳíáñí³ÍáõÃÛáõÝ) ³Ýíëï³Ñáñ»Ý avec hésitation (í³ñ³Ý»Éáí, ï³ï³Ýí»Éáí) ³Ýíëï³ÑáõÃÛáõÝ 1) méfiance f, défiance f (ϳëϳͳÙïáõÃÛáõÝ); ³Ýíëï³ÑáõÃÛ³Ý ùí» motion f de censure 2) incertitude f (³ÝѳÙá½í³ÍáõÃÛáõÝ); ~ Çñ ѳݹ»åª ÇÝùݳíëï³ÑáõÃÛ³Ý å³Ï³ë manque m d'assurance 3) suspicion f (ûñ³Ñ³í³ïáõÃÛáõÝ, ϳëϳͳÝù) ³Ýíï³Ý· sans danger, en sûreté, exempt,e de danger; sûr,e (³å³Ñáí); ~ ¹³ñÓÝ»É sécuriser vt ³Ýíï³Ý·áõÃÛáõÝ sécurité f; ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý ~ sécurité publique; ²½·³ÛÇÝ ³Ýíï³Ý·áõÃÛ³Ý Ý³Ë³ñ³ñáõÃÛáõÝ Ministère m de la Sécurité nationale; ²½·³ÛÇÝ ³Ýíï³Ý·áõÃÛ³Ý ËáñÑñ¹Ç ù³ñïáõÕ³ñ secrétaire du Conseil de Sécurité nationale; ÏáÉ»ÏïÇí ³Ýíï³Ý·áõÃÛ³Ý å³Ûٳݳ·Çñ pacte m de Sécurité collective; ³Ýíï³Ý·áõÃÛ³Ý ÙÇçáó³éáõÙÝ»ñ mesures f pl de sécurité; ³ß˳ï³ÝùÇ ~ sécurité du travail; ³Ýíï³Ý·áõÃÛ³Ý μ³ñÓÇÏ (³íïáÙ»ù»Ý³ÛáõÙ) airbag m, coussin m gonflable de sécurité; ~ ³å³ÑáíáÕ sécuritaire; ³Ýíï³Ý·áõÃÛ³Ý ³å³ÑáíáõÙ sécurisation f; ~ ³å³Ñáí»É sécuriser vt ³Ýíñ¹áí 1. adj 1) imperturbable, impassible, placide (³ÝËéáí, ³ÝÏÇñù) 2) paisible (˳ճÕ, ѳݹ³ñï) 2. adv impassiblement (~ Ï»ñåáí), paisiblement (ѳݹ³ñïáñ»Ý)



³ÝíÇ×»ÉÇ indiscutable; indisputable;



incontestable (³Ý³é³ñÏ»ÉÇ) ³ÝíÇ×»ÉÇáñ»Ý 1) indiscutablement 2) incontestablement, sans conteste (³Ý³é³ñÏ»ÉÇáñ»Ý) 3) indéniablement (³Ýáõñ³Ý³ÉÇáñ»Ý) ³ÝíÇ×»ÉÇáõÃÛáõÝ incontestabilité f (³Ý³é³ñÏ»ÉÇáõÃÛáõÝ) ³Ýíϳ sans témoins (³é³Ýó íϳݻñÇ) ³Ýíѳï (ãíѳïíáÕ) qui ne se décourage pas, qui ne perd pas courage ³Ýí׳ñ 1. adj gratuit,e; ~ áõëáõóáõÙ enseignement m gratuit 2. adv gratuitement ³Ýí׳ñ»ÉÇ (ß³ï μ³ñÓñ ·ÇÝ) prohibitif,-ive ³Ýí׳ñáõÝ³Ï insolvable; failli,e (ëݳÝϳó³Í); ~ å³ñï³å³Ý débiteur,-trice insolvable ³Ýí׳ñáõݳÏáõÃÛáõÝ 1) insolvabilité f 2) Çñ³íμ. carence f (ëݳÝÏáõÃÛáõÝ) ³Ýí×Çé sans décision; Çñ³íμ. sans jugement ³Ýí×é³Ï³Ý 1) irrésolu,e, indécis,e 2) hésitant,e (ï³ï³ÝíáÕ) ³Ýí×é³Ï³Ýáñ»Ý irrésolument; d'une manière indécise; d'une manière peu assurée ³Ýí×é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ 1) irrésolution f, indécision f 3) hésitation f, réticence f (ï³ï³Ýí»ÉÁ) ³Ýíݳë 1) inoffensif,-ive; ~ Ï»ñåáí d'une manière inoffensive 2) anodin,e (³ÝÙ»Õ); ~ª ³ÝÙ»Õ Ï³ï³Ï plaisanterie f anodine 3) en douceur (³é³Ýó ïÑ³× ³Ý³ÏÝϳÉÝ»ñÇ, Ù»ÕÙáñ»Ý) 4) intact,e (³Ýíóñ, ãíݳëí³Í); ~ Ùݳɪ ÷ñÏí»É rester (demeurer) intact,e ³Ýíݳë³Ï³ñ inoffensif,-ive, pas nocif,-ive ³Ýíݳë³Ï³ñáõÃÛáõÝ innocuité f (ßÇ×áõÏÇ, ¹»Õ³ÙÇçáóÇ) ³Ýíëï³Ñ 1. adj 1) hésitant,e (ï³ï³ÝíáÕ, í³ñ³ÝáÕ) 2) indécis,e, irrésolu,e (³Ýí×é³Ï³Ý) 3) peu sûr,e de soi; peu assuré,e, mal assuré,e (áã ÇÝùݳíëï³Ñª Ëáë»ÉÇë, ï»ë³Ï»ï ³ñï³Ñ³Ûï»ÉÇë) 2. adv 1) avec



93



³Ýíñ¹áíáõÃÛáõÝ 1) impassibilité f, imperturbabilité f (³ÝËéáíáõÃÛáõÝ) 2) sang-froid m (ë³éݳëñïáõÃÛáõÝ, ë³éݳñÛáõÝáõÃÛáõÝ) ³Ýíñ»å 1. adj infaillible, sûr,e 2. adv in-



³Ýï³é³ËÇï boisé,e, touffu,e ³Ýï³é³Í³ÍÏ couvert,e de forêts ³Ýï³é³Í³ÍÏáõÛà tapis m de forêts ³Ýï³é³Ï bosquet m, boqueteau m,



petit bois m



failliblement, à coup sûr, sûrement, sans faute ³Ýíñ»åáõÃÛáõÝ infaillibilité f ³Ýï³·áÝÇ½Ù ï»΄ë ѳϳٳñïáõÃÛáõÝ ³Ýï³·áÝÇëï³Ï³Ý ï»΄ë ѳϳٳñï ³Ýï³Ïï ï»΄ë ³ÝÝñμ³ÝÏ³ï ³Ýï³ÏïáõÃÛáõÝ ï»΄ë ³ÝÝñμ³Ýϳïáõ-



³Ýï³é³Ñ³ï bûcheron,ne n ³Ýï³é³Ñ³ï»É (³Ýï³é³½»ñÍ»É) dé-



boiser vt



³Ýï³é³Ñ³ïí³Í déboisé,e ³Ýï³é³Ñ³ïáõÙ 1) déboisement m; ï»Ë. déboisage m; coupe f, abattage m (ͳé³Ñ³ïáõÙ) 2)



déforestation f (³Ýï³é³½»ñÍáõÙ) ³Ýï³é³Ñ³ñë (³Ýï³éÇ Ñ³í»ñųѳñë) dryade f ³Ýï³é³×³Ý³ãáõÃÛáõÝ illettrisme m (³Ý·ñ³·ÇïáõÃÛáõÝ); analphabétisme m (³Ý·ñ³×³Ý³ãáõÃÛáõÝ) ³Ýï³é³Ùß³Ï sylviculteur,-trice n ³Ýï³é³Ùß³ÏáõÃÛáõÝ sylviculture f, foresterie f ³Ýï³é³ÛÇÝ forestir,-ière; de forêt (³Ýï³éÇ); sylvestre; ~ ·áïǪ ßñç³Ý région f forestière; ~ Ññ¹»Ñ incendie m de forêt; ~ Ó³ÛÝ»ñ rumeurs f pl sylvestres; ~ ïÝï»ëáõÃÛáõÝ foresterie f, forestage m ³Ýï³é³ÝÛáõà bois m ³Ýï³é³ß³ï boisé,e, plein,e de forêts ³Ýï³é³å³Ñ garde m forestier ³Ýï³é³å³ï boisé,e ³Ýï³é³å³ï»É, ³Ýï³é³ïÝÏ»É boiser vt



ÃÛáõÝ ³Ýï³Õ³Ý¹ sans talent, de peu de talent; médiocrement doué,e (ÙÇç³Ï ÁݹáõݳÏáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ï»ñ) ³Ýï³Õ³Ý¹áõÃÛáõÝ absence f (manque m) de talent; médiocrité f (ÙÇç³ÏáõÃÛáõÝ) ³Ýï³Ý»ÉÇ 1) insupportable 2) intolé-



rable, intenable (³ÝѳݹáõñÅ»ÉÇ); ~ »ñ»Ë³ jojo m ³Ýï³Ý»ÉÇáñ»Ý insupportablement ²Ýï³Ýï³ å³ïÙ. Entente f ³Ýï³ß 1. adj 1) non raboté,e (ãï³ßí³Í) 2) ÷Ëμ. grossier-ière (Ïáßï, ÏáåÇï); impoli,e (³Ýù³Õ³ù³í³ñÇ); incivil,e, discourtois,e (³ÝÏÇñÃ) 2. goujat m (μéÇ Ù³ñ¹) ³Ýï³ßáõÃÛáõÝ (ÏáåïáõÃÛáõÝ, μéÇáõÃÛáõÝ) grossièreté f, brutalité f ³Ýï³é forêt f; bois m; Ïáõë³Ï³Ý ~ forêt vierge; ÷ß³ï»ñ¨ ~ bois de conifères; ë³Õ³ñóíáñª ë³Õ³ñóËÇï ~ bois feuillu; ËÇï ~ forêt touffue; ´áõÉáÝÛ³Ý ~ Bois de Boulogne (ö³ñǽáõÙ) ³Ýï³é³μÝ³Ï habitant,e n de bois ³Ýï³é³μáõÍ³Ï³Ý sylvicole ³Ýï³é³μáõÍáõÃÛáõÝ sylviculture f ³Ýï³é³μáõÛÍ sylviculteur,-trice n ³Ýï³é³·»ï sylviculteur,-trice n ³Ýï³é³·Çï³Ï³Ý sylvicole ³Ýï³é³·ÇïáõÃÛáõÝ sylviculture f ³Ýï³é³½»ñÍ»É ï»΄ë ³Ýï³é³Ñ³ï»É ³Ýï³é³½»ñÍáõÙ ï»΄ë ³Ýï³é³Ñ³-



³Ýï³é³å³ïáõÙ,



³Ýï³é³ïÝÏáõÙ



boisement m; reboisement m (í»ñëïÇÝ) ³Ýï³é³å»ï¥áõÑǤ forestier,-ière n ³Ýï³é³ïÝÏáõÙ ï»΄ë ³Ýï³é³å³ïáõÙ ³Ýï³é³ñ·»Éáó parc m de réserves ³Ýï³é³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý de l'indus-



trie forestière



³Ýï³é³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f



forestière



³Ýï³é»½ñ lisière f ³Ýï³éáõÕÇ trouée f ³Ýï³ñ³ÏáõÛë 1) certainement; sans aucun doute (³ÝϳëϳÍ) 2) assurément (íëï³Ñ³μ³ñ) 3) indubi-



ïáõÙ ³Ýï³é³½áõñÏ sans forêts, privé,e de



forêts



94



tablement (³Ý»ñÏμ³Ûáñ»Ý) 4) incontestablement (³Ý³é³ñÏ»ÉÇáñ»Ý); ~ ¿ª ϳëϳÍÇó í»ñ ¿ il est hors de doute ³Ýï³ñμ»ñ 1) indifférent,e 2) inerte (³Ý·áñÍáõÝÛ³) 3) blasé,e (·»ñѳ·»óáõÙÇó) ³Ýï³ñμ»ñáõÃÛáõÝ 1) indifférence f (³Ýï³ñμ»ñ í»ñ³μ»ñÙáõÝù) 2) négligence f (³ÝÑá·áõÃÛáõÝ, ³Ý÷áõÃáõÃÛáõÝ); ³Ýï³ñμ»ñáõÃÛ³Ùμ avec indifférence, placidement (³ÝËéáí, ³Ýíñ¹áí) ³Ýï³ñÏïÇÏ³Ï³Ý (ѳñ³í³μ¨»é³ÛÇÝ) antarctique ³Ýï³ññ³μ³ßË»ÉÇ indécomposable ³Ýï³ññ³ÉáõÍ»ÉÇ insoluble ³Ýï³ññ³ÉáõÍ»ÉÇáõÃÛáõÝ insolubilité f ³Ýï»ÕÇ 1) déplacé,e (áã ï»ÕÇÝ, ³Ýå³ï»Ñ) 2) superflu,e (³í»Éáñ¹); ~ ͳËë dépense f superflue ◊ ï»ÕÇ ³Ýï»ÕÇ à tort et à travers (å³ï»Ñ áõ ³Ýå³ï»Ñ, Ó³Ë áõ ³ç) ³Ýï»ÕÛ³Ï 1) non initié,e (à qch); mal informé,e, peu au courant 2) incompétent,e (en qch) (³ÝÇñ³½»Ï) ³Ýï»ÕÛ³ÏáõÃÛáõÝ 1) ignorance f (ãÇÙ³óáõÃÛáõÝ) 2) manque m d’information (ï»Õ»ÏáõÃÛ³Ý å³Ï³ë) ³Ýï»Ý³ ï»΄ë ³É»Ñ³í³ù ³Ýï»ë³Ý»ÉÇ invisible, inapercevable ³Ýï»ë³Ý»ÉÇáñ»Ý invisiblement ³Ýï»ë³Ý»ÉÇáõÃÛáõÝ invisibilité f ³Ýï»ë»É 1) négliger vt (μ³ÝÇ ï»Õ ã¹Ý»É); ë»÷³Ï³Ý ߳ѻñÝ ~ négliger ses intérêts 2) ignorer vt, abandonner vt, dédaigner vt (½³Ýó ³éÝ»É) ³Ýï»ëí»É être négligé,e (abandonné,e, dédaigné,e); s’échapper ³Ýï»ëáõÙ négligence f ³Ýï»ñ 1) sans possesseur, sans propriétaire (ï»ñ ãáõÝ»óáÕ) 2) délaissé,e, abandonné,e (Éùí³Í) ³Ýï»ñ¨ sans feuilles, aphylle ³Ýï»ñáõÃÛáõÝ 1) absence f de surveillance (ÑëÏáÕáõÃÛ³Ý μ³ó³Ï³ÛáõÃÛáõÝ) 2) laisser-aller m, abandon m (ÇÝùݳÑáëÇ ÃáÕÝ»ÉÁ)



³ÝïÇÏ antique; ~ ³ß˳ñÑ l’antiquité f,



le monde antique



³ÝïÇÏí³ñ ï»΄ë Ñݳѳí³ù ³ÝïÇå inédit,e; ~ ·áñÍ œuvre f inédite ³ÝïÇë»ÙÇï ï»΄ë Ññ»³ïÛ³ó ³ÝïÇë»ÙÇïÇ½Ù ï»΄ë Ññ»³ïÛ³óáõÃÛáõÝ ³ÝïÇýñǽ ï»΄ë ѳϳë³éÇã ³ÝïÝï»ëí³ñ peu pratique, qui man-



que de sens pratique; mauvais gestionnaire, mauvais administrateur (í³ñã³Ï³Ý ³ß˳ïáÕÇ Ù³ëÇÝ) ³ÝïÝï»ëí³ñáõÃÛáõÝ 1) gaspillage m (í³ïÝáõÙ) 2) mauvaise gestion f (·áñÍ»ñÇ í³ï ϳé³í³ñáõÙ) ³ÝïáÏáë sans intérêts; ~ í³ñÏ crédit m sans intérêts ³ÝïáÙë (ïáÙë ãáõÝ»óáÕ) sans billet, qui n’a pas de billet; resquilleur,euse n /adj (ËëÏó. ËóÏíáÕ); ~ »ñè»Ï»É voyager sans billet; resquiller vi (ËëÏó. ËóÏí»É) ³Ýïñ³Ù³μ³Ý³Ï³Ý illogique; irrationnel,le (áã μ³Ý³Ï³Ý); non fondé,e (³ÝÑÇÙÝ, ãÑÇÙݳíáñí³Í) ³Ýïñ³Ù³μ³ÝáõÃÛáõÝ illogisme m; absurdité f, non-sens m (³ÝѻûÃáõÃÛáõÝ) ³Ýïñ³Ù³¹Çñ indisposé,e; de mauvaise humeur (í³ï ïñ³Ù³¹ñáõÃÛ³Ý Ù»ç) ³Ýïñ³Ù³¹ñ»ÉÇ indisponible ³Ýïñ³Ù³¹ñ»ÉÇáõÃÛáõÝ indisponibilité f ³Ýïñ³óÇï ï»΄ë ³ÝÃñ³óÇï ³Ýïñ»Ïáï ï»΄ë ÏáÕ³ÙÇë ³ÝïñáÑ»ÉÇ indivisible ³ÝïñáÑ»ÉÇáõÃÛáõÝ indivisibilité f ³ÝïñïáõÙ sans chagrin; sans soucis (³ÝÑá·ë) ³ÝïñïáõÝç 1) sans plainte 2) avec résignation (ѳٳϻñåí»Éáí) 3) avec soumission (Ñݳ½³Ý¹áñ»Ý, Ëáݳñѳμ³ñ) ³ÝïáõÝ 1) sans domicile, sans foyer, sans toit, sans logis; ~ Ù³ñ¹ sanslogis m 2) sans abri, sans asile (³Ý³å³ëï³Ý); clochard,e n (Ù»Í ù³Õ³ùÝ»ñáõÙ ïáõÝ ¨ ³ß˳ï³Ýù ãáõÝ»óáÕ Ã³÷³é³ßñçÇÏ) 95



³Ýïáõñù exempt,e de droits d’entrée,



³Ýó³Ý»ÉÇáõÃÛáõÝ 1) viabilité f, praticabilité f (׳ݳå³ñÑÇ) 2) μÅßÏ.



exempt,e de douane ³Ýñ³Ï ϽÙËë. clavicule f ³Ýñ³Ï³ÛÇÝ claviculaire ³Ýñç³ÉÇó plein,e de rêverie ³Ýñç³Ï³Ý, ³Ýñç³ÛÇÝ onirique; rêveur,-euse (»ñ³½³ÛÇÝ, »ñ³½³ï»Ýã); illusoire (å³ïñ³Ýù³ÛÇÝ) ³Ýñç³Ýù rêverie f; rêve m (»ñ³½³Ýù) ³Ýñç»É rêvasser vi, rêver vi; être dans les nuages ³ÝñçáÕ rêveur,-euse adj/n (»ñ³½áÕ); rêvasseur,-euse adj/n (»ñ¨³Ï³Û³ÙáÉ); ~ Ù³ñ¹ visionnaire n ³Ýó après (Ñ»ïá); plus tard; passé de; dans prép (³å³éÝÇ Å³Ù³Ý³ÏÇ ¹»åùáõÙ); au bout de; ùë³Ý ï³ñÇ ~ vingt ans après; Ù»Ï Å³Ù ~ ݳ í»ñ³¹³ñÓ³í une heure après elle est revenue; »ñÏáõ ³ÙÇë ~ deux mois plus tard; (ó»ñ»Ïí³) ï³ëÝ»ñÏáõëÝ ~ ¿ ï³ëÁ ñáå» il est midi passé de dix minutes; »ë Ïí»ñ³¹³éÝ³Ù Ù»Ï Å³Ù ~ (Ù»Ï Å³ÙÇó, Ù»Ï Å³Ù Ñ»ïá) je reviendrai dans une heure; ÙÇ ù³ÝÇ ñáå» ~ au bout de quelques minutes ³Ýó³μ³é (å³ñáÉ) mot m de passe, mot m d’ordre ³Ýó³·»ñ³Ý barreau m ³Ýó³·ÇÝ (׳ݳå³ñѳÛÇÝ ïáõñù, ³Ýó³Ñ³ñÏ) péage m ³Ýó³·Çñ (³Ýó³ÃáõÕÃ) laissez-passer m, permis m ³Ýó³·ñ³ïáõÝ bureau m de délivrance de permis (de laissez-passer) ³Ýó³ÃáõÕÃ ï»΄ë ³Ýó³·Çñ ³Ýó³Ëáë ï»΄ë ³Ýó³μ³é ³Ýó³Í passé,e; dernier,-ière; ~ª ³ÝóÛ³É ï³ñÇ l’année passée, l’année dernière ³Ýó³Í-·Ý³ó³Í d’antan; oublié,e (Ùáé³óí³Í); de longue date (í³Õáõóí³) ³Ýó³Ï»ï poste m de passage ³Ýó³Ý³í¥³Ï¤ bac m, traille f ³Ýó³Ý»ÉÇ praticable; franchissable, traversable (áñ Ñݳñ³íáñ ¿ Ïïñ»É³ÝóÝ»É)



perméabilité f



³Ýó³ÝϳÉÇ 1) indésirable; ¹íÝ·. ~ ³ÝÓ persona non grata f inv (ɳï.) 2)



gênant,e (Ý»ÕáõÃÛáõÝ å³ï׳éáÕ) 3) fâcheux,-euse, malencontreux,euse (ïѳ×, ³Ý³ËáñÅ) ³Ýó³í indolore; sans douleur; ~ íÇñ³Ñ³ïáõÃÛáõÝ opération f sans douleur ³Ýó³í׳ñ (³Ýó³Ñ³ñÏ) péage m ³Ýó³íáñ passager,-ère; provisoire, temporaire (ųٳݳϳíáñ); éphémère (í³Õ³ÝóÇÏ, ûñ³ï¨); ~ ³ß˳ñÑ monde m transitoire ³Ýó³ï»Õ passage m ³Ýó³ñ·»É (áõÕ»÷³Ïáó) barrage m ³ÝóϳóÝ»É 1) passer vt; rester vi (ÙݳÉ, ϻݳÉ); »ñÏáõ ûñ ³Ýóϳóñ»óÇÝù ë³ñ»ñáõÙ nous avons passé deux jours dans les montagnes; ö³ñǽáõÙ ³Ýóϳóñ»óǪ ÙݳóÇ Ù»Ï ß³μ³Ã je suis resté à Paris huit jours 2) tracer vt, construire vt (ϳéáõó»É, ßÇÝ»É, ·ó»É); ׳ݳå³ñÑ ~ª ϳéáõó»É tracer (construire) une route; ûÉÁ ~ ³ë»ÕÇ ÙÇçáíª ³ë»ÕÁ Ã»É»É enfiler une aiguille; ~áõª ³ÝóϳóÙ³Ý Ñ³Ù³ñ (ÝÇëïÇ ¨ ³ÛÉÝ) pour la tenue de… ³ÝóϳóÝáÕ (³ÝÃáõÛɳïñ»ÉÇ í³Ûñáíª ×³Ý³å³ñÑáí, ë³ÑÙ³ÝÁ) passeur,euse n ³ÝóÙ³Ý (³ÝóáõÙ³ÛÇÝ) de transition; ~ ѳë³Ïª ï³ñÇù âge m ingrat; ~ª ³ÝóáõÙ³ÛÇÝ ßñç³Ý période f de transition ³ÝóÛ³É 1. adj passé,e (³Ýó³Í, ³Ýó³Í·Ý³ó³Í); ancien,ne (ݳËÏÇÝ); ~ ï³ñÇ l’année passée (dernière) 2. passé m; ¹³ ~ ¿ c’est le passé; »ñ³Ý»ÉÇ ~ le passé heureux; ùñÏÝ. ~ Å³Ù³Ý³Ï passé m; ~ ³Ýϳï³ñ (ë³ÑÙ³Ý³Ï³Ý »Õ³Ý³ÏÇ Å³Ù³Ý³ÏÝ»ñÇó Ù»ÏÁ) imparfait m 3. adv ~áõÙª ųٳݳÏáí jadis, autrefois ³ÝóÝ»É 1) passer vi, vt; traverser vt (Ïïñ»É ³ÝóÝ»É, ѳï»É); franchir vt 96



ment m de transition; ~ í³ñã³Ï³ñ· régime m transitoire ³ÝóáõÙ³ßñç³Ý période f (époque f) de transition ³ÝóáõÝ³Ï pénétrable, perméable (Çñ ÙÇçáí ³ÝóÝ»Éáõ Ñݳñ³íáñáõÃÛáõÝ ïíáÕ ÝÛáõÃ); çñǪ ÉáõÛëÇ Ñ³Ù³ñ ~ pénétrable à l’eau, à la lumière; ~ ųÛé»ñª ÑáÕ»ñ (çñ»ñÇ Ñ³Ù³ñ) roches f pl, terrains m pl perméables ³ÝóáõݳÏáõÃÛáõÝ (ó÷³Ýó»ÉÇáõÃÛáõÝ) pénétrabilité f, perméabilité f ³Ýóù 1) ouverture f (μ³óí³Íù); bouche f (μ»ñ³Ý); trou m (ͳÏ); ³ë»ÕÇ ~ œil m de l’aiguille 2) trappe f (Çç³Ýóù, »É³Ýóù, Ùïáó) ³Ýáõà (è³ï³Ï) ϽÙËë. aisselle f ³ÝáõóÛÇÝ Ï½ÙËë. axillaire; de l’aisselle ³ÝáõÅ 1) sans force(s); faible (ÃáõÛÉ) 2) ÷Ëμ. impuissant,e (³Ý½áñ) ³ÝáõÕ»Õ stupide; mal timbré,e ³ÝáõÕÕ³ÏÇ indirect,e; ùñÏÝ. ~ ËݹÇñ complément m indirect; ~ Ëáëù discours m indirect; ïÝï·. ~ ѳñÏ impôt m indirect; Çñ³íμ. ~ ³å³óáõÛóÝ»ñ preuves f pl indirectes; ~ ÁÝïñáõÃÛáõÝÝ»ñ suffrage m indirect ³ÝáõÕÕ³ÏÇáñ»Ý indirectement ³ÝáõÕÕ»ÉÇ 1) incorrigible (Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ); irrémédiable, irréparable (ûñáõÃÛ³Ý, ë˳ÉÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ) 2) irréductible (³Ý÷á÷áË»ÉÇ, ³Ýí»ñ³Ï³Ý·Ý»ÉÇ) ³ÝáõÕÕ»ÉÇáñ»Ý incorrigiblement, irrémédiablement, irréparablement ³ÝáõÕÕ»ÉÇáõÃÛáõÝ incorrigibilité f; irréparabilité f ³ÝáõÝ 1) prénom m; nom m (³½·³ÝáõÝ); Ó»ñ ~Ý Ç±Ýã ¿ comment vous appelez-vous ?; ³Ýáõݹ DZÝã ¿ comment t’appelles-tu ?; ´ñÛáõëáíÇ ³Ýí³Ý É»½í³μ³Ý³Ï³Ý ѳٳÉë³ñ³Ý Université f linguistique Brioussov; ~Çóª áñ¨¿ Ù»ÏÇ ÏáÕÙÇó de la part de qn 2) réputation f (ѳÙμ³í); É³íª í³ï ~ áõÝ»Ý³É avoir une bonne, une mauvaise réputation 3) prestige m (í³ñÏ, Ñ»ÕÇݳÏáõÃÛáõÝ) ◊ ~



(³ÛÝ ÏáÕÙÝ ³ÝóÝ»É); ï³ñÇÝ»ñÝ ³ÝóÝáõÙ »Ý les années passent; ·»ïÝ ~ passer la rivière; ÷áÕáóÝ ~ traverser la rue; ë³ÑÙ³ÝÝ ~ franchir la frontière; Ù»ÏÇ Ùáï ~ passer chez qn, passer voir qn; ~ª ÙïÝ»É Ù»ÏÇÝ í»ñóÝ»Éáõ passer prendre qn; ~ áñ¨¿ μ³Ý í»ñóÝ»Éáõ passer prendre qch 2) s’écouler (ųÙÏ»ïÁ Éñ³Ý³É) 3) dépasser vt (³é³ç ³ÝóÝ»É, ·»ñ³½³Ýó»É) ◊ ~-¹³éݳɪ ϳï³ñí»Éª ï»ÕÇ áõÝ»Ý³É se passer ³ÝóÝ»ÉÇë (÷á˳¹ñ³ÙÇçáóáí) en passant (áõÕ¨áñí»ÉÇë, ׳ݳå³ñÑÇÝ) ³ÝóáÕ³μ³ñ (³ÝóáÕ³ÏÇ) en passant ³ÝóáÕ³Ï³Ý ùñÏÝ. transitif,-ive; ~ μ³Û verbe m transitif ³ÝóáճϳÝáõÃÛáõÝ ùñÏÝ. transitivité f (μ³ÛÇ ÇÙ³ëï³ß³ñ³ÑÛáõë³Ï³Ý ϳñ·) ³ÝóáÕ³ÏÇ (³ÝóÝ»ÉÇë) en passant, au passage; chemin faisant (׳ݳå³ñÑÇÝ) ³ÝóáÕÇÏ passager,-ère; éphémère (í³Õ³ÝóÇÏ, ûñ³ï¨); fugitif,-ive (ÃéáõóÇÏ) ³ÝóáÕÇÏáõÃÛáõÝ existence f éphémère (ϳñ×³ï¨ ·áÛáõÃÛáõÝ) ³Ýóáñ¹ passant,e n; piéton,ne n (Ñ»ïÇáïÝ) ³Ýóáõ¹³ñÓ allée et venue f; actualités f pl; ûñí³ ~Á les actualités f pl ³ÝóáõÕÇ passage m, passage m piéton (³ÝóáõÙ Ñ»ïÇáïÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ); passage clouté (³ÝóáõÙª ÷áÕáóáõÙ), clous m pl (ËëÏó.); ëïáñ·»ïÝÛ³ ~ passage souterrain ³ÝóáõÙ (³Ýó³ï»Õ) passage m; ~ Ñ»ïÇáïÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñª ³ÝóáõÕÇ passage m clouté, passage m protegé; clous m pl (ËëÏó.); ëïáñ·»ïÝÛ³ ~ª ·»ïÝáõÕÇ passage m souterrain, galerie f souterraine; ~Ý ³ñ·»Éí³Í ¿ª ~ ãϳ passage interdit ³ÝóáõÙ³ÛÇÝ (³ÝóÙ³Ý) de transition, transitoire; ~ ï³ñÇùª ѳë³Ï âge m ingrat; ~ ßñç³Ý période f (époque f) de transition; ~ ßñç³ÝǪ ųٳݳϳíáñ ϳé³í³ñáõÃÛáõÝ gouverne97



Ñ³Ý»É se rendre célèbre, devenir illustre; Çñ»ñÝ Çñ»Ýó ~áí Ïáã»É appeler un chat un chat; É³í ¿ ~ μ³ñÇ, ù³Ý ·³ÝÓ ³ß˳ñÑÇ bonne renommée vaut mieux que ceinture dorée ³Ýáõß 1. confiture f (Ùáõñ³μ³); ÍÇñ³ÝÇ ~ confiture d’abricot; ³½Ýí³Ùáñáõ ~ confiture de framboise 2. adj doux-douce (Ù»ÕÙ, ù³Õóñ) 3. ~ ³Ý»É se régaler ³Ýáõß³μáõÛñ odorant,e, odoriférant,e, parfumé,e ³Ýáõß³·áñÍ (³Ýáõ߻ջݪ ù³Õóñ³í»ÝÇù å³ïñ³ëïáÕ) confiseur,-euse n ³Ýáõß³¹Çñ inattentif,-ive; distrait,e (óñí³Í) ³Ýáõß³¹ñ (³ÙáÝdzÏ) ùÇÙ. ammoniac m; ~Ç ëåÇñï (³ÙáÝdzϳçáõñ) ammoniaque f ³Ýáõß³¹ñáõÃÛáõÝ inattention f; distraction f (óñí³ÍáõÃÛáõÝ); ³Ýáõß³¹ñáõÃÛ³Ý ëË³É faute f d’inattention; ³Ýáõß³¹ñáõÃÛ³Ý Ñ»ï¨³Ýùáí par inattention ³Ýáõ߳ѳ٠délicieux,-euse, savoureux,-euse ³Ýáõ߳ѳó (Ù»Õñ³Ñ³ó, ù³Õóñ³μÉÇÃ) pain m d’épice ³Ýáõß³Ñáï aromatique, odoriférant,e, embaumé,e; odorant,e (Ñáï³í»ï) ³Ýáõß³ÑáïáõÃÛáõÝ (μáõÛñ) arome m, parfum m, senteur f ³Ýáõß³Ý³É (ù³Õóñ³Ý³É) s’adoucir ³Ýáõß³óÝ»É adoucir vt (ù³Õóñ³óÝ»É) ³Ýáõß»Õ»Ý sucrerie f, friandise f, confitures f pl, confiserie f (ù³Õóñ³í»ÝÇù); bonbons m pl (ÏáÝý»ïÝ»ñ) ³ÝáõßÇÏ doucet,te; doucereux,-euse ³ÝáõßáõÃÛáõÝ douceur f (ù³ÕóñáõÃÛáõÝ, ÷Ëμ. Ù»ÕÙáõÃÛáõÝ) ³Ýáõë¥áõÙ¤ ignorant,e, illettré,e, inculte (³Ý·ñ³·»ï); analphabète (³Ý·ñ³×³Ý³ã) ³Ýáõñ³Ý³ÉÇ 1) indéniable 2) incontestable (³Ý³é³ñÏ»ÉÇ) 3) indiscutable (³ÝíÇ×»ÉÇ);~ Ï»ñåáí indéniablement ³Ýáõñç rêve m, songe m, rêverie f, chimère f (óÝáñù); illusion f (å³ïñ³Ýù)



³Ý÷³ÛÉ terne (³Õáï); mat,e (÷³Û-



ɳï); sans éclat



³Ý÷³éáõÝ³Ï 1) sans gloire 2) hon-



teux,-euse (³ÙáóÉÇ)



³Ý÷³éáõݳÏáõÃÛáõÝ infamie f, ignomi-



nie f (³ÙáÃ, ˳Ûï³é³ÏáõÃÛáõÝ)



³Ý÷³ñ³ï»ÉÇ inconsolable (³ÝÙËÇ-



óñ»ÉÇ)



³Ý÷³÷ϳÝϳï indélicat,e, peu déli-



cat,e, sans tact; ~ ³ñ³ñù gaffe f, maladresse f ³Ý÷³÷ϳÝϳïáñ»Ý d’une manière peu délicate, indélicatement, sans tact ³Ý÷³÷ϳÝϳïáõÃÛáõÝ manque m de tact, indélicatesse f ³Ý÷á˳¹³ñÓ non partagé,e; ~ ë»ñ amour m non partagé ³Ý÷á˳¹ñ»ÉÇ intransportable (³åñ³Ýù ¨ ³ÛÉÝ) ³Ý÷á˳ݳϻÉÇ inéchangeable ³Ý÷á˳Ýó»ÉÇ Çñ³íμ. intransférable ³Ý÷á˳ñÇÝ»ÉÇ irremplaçable ³Ý÷á˳ñÏ»ÉÇ inconvertible; ~ ³ñÅáõÛê ¹ñ³Ùª ï³ñ³¹ñ³Ù monnaie f inconvertible ³Ý÷á˳ñÏ»ÉÇáõÃÛáõÝ inconvertibilité f (¹ñ³ÙÇ, ³ñÅáõÛÃÇ) ³Ý÷áñÓ¥³éáõ¤ inexpérimenté,e, sans expérience; novice (ÝáñÁÝͳ, ˳Ï, ûñ³í³ñÅ) ³Ý÷áñÓ³Ýù sans danger; sain et sauf (áÕç-³éáÕç) ³Ý÷áñÓ³éáõÃÛáõÝ inexpérience f ³Ý÷áñÓáõÃÛáõÝ (÷áñÓ ãáõݻݳÉÁ) inexpérience f ³Ý÷á÷áË¥»ÉǤ 1) invariable 2) constant,e (ϳÛáõÝ, Ùßï³Ï³Ý) 3) immuable (³Ýë³ë³Ý, ³Ý˳Ëï, ѳëï³ïáõÝ) 4) inchangé,e (Ùßï³Ï³Ý, ã÷áËí³Í, ã÷á÷áËí³Í) ³Ý÷á÷áË³Ï invariant m (Ù³ëݳíáñ³å»ëª É»½íμ.) ³Ý÷á÷á˳ϳÛÇÝ invariant,e ³Ý÷á÷áË³Ï³Ý ï»΄ë ³Ý÷á÷áË ³Ý÷á÷á˳ϳÝáõÃÛáõÝ invariabilité f, immuabilité f, immutabilité f ³Ý÷á÷áË»ÉÇ (³ÝáõÕÕ»ÉÇ, ³Ýí»ñ³Ï³Ý·Ý»ÉÇ) irréductible 98



inscrutable insomnie f; ~ áõÝ»Ý³É avoir des insomnies ³ÝùáÕ (ùáÕ ãáõÝ»óáÕ, ³é³Ýó ùáÕÇ) dévoilé,e ³ÝùáõÝ sans sommeil; ~ ·Çß»ñ nuit f blanche; ~ ·Çß»ñ ³ÝóϳóÝ»É passer une nuit blanche; ~ ÙÝ³É ne pas dormir, veiller vi ³Ýû·Ý³Ï³Ý sans aide; sans secours; ~ ÃáÕÝ»É laisser sans secours ³Ýû·Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ 1) absence f de secours (û·ÝáõÃÛ³Ý μ³ó³Ï³ÛáõÃÛáõÝ) 2) impuissance f (³ÝϳñáÕáõÃÛáõÝ); faiblesse f (ÃáõÉáõÃÛáõÝ) ³Ýû·ï³·áñÍ»ÉÇ 1) inutilisable 2) en désuétude (Ñݳó³Í); ~ ¹³éÝ³É devenir inutilisable, tomber en désuétude ³Ýû·ï³·áñÍ»ÉÇáõÃÛáõÝ désuétude f (Ñݳó³ÍáõÃÛáõݪ μ³éÇ, ûñ»ÝùÇ ¨ ³ÛÉÝ) ³Ýû·ï³Ï³ñ 1) inutile 2) infructueux,euse (³ÝåïáõÕ) 3) vain,e (½áõñ) 4) qui n’est pas bon (³éáÕçáõÃÛ³ÝÁ) ³Ýû·ï³Ï³ñáõÃÛáõÝ inutilité f (³å³ñ¹ÛáõÝáõÃÛáõÝ); désutilité f (Íñ³·ñÇ, Çñ³·áñÍÙ³Ý) ³Ýû·ï³í»ï ï»΄ë ³Ýû·ï³Ï³ñ ³Ýû·ï³í»ïáõÃÛáõÝ ï»΄ë ³Ýû·ï³Ï³-



1) constance f (Ùßï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) 2) permanence f, pérennité f (ϳÛáõÝáõÃÛáõÝ, ß³ñáõݳϳϳÝáõÃÛáõÝ) ³Ý÷áõÃáñ»Ý avec incurie, négligemment ³Ý÷áõÃáõÃÛáõÝ incurie f, négligence f; laisser-aller m, nonchalance f (³ÝÑá·áõÃÛáõÝ) ³Ý÷áõÛà 1. adj négligent,e (Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ); négligé,e, peu soigné,e (÷ÝÃǪ ³ß˳ï³ÝùÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ); ~ ·áñͳÍáõÙª û·ï³·áñÍáõÙ (áñ¨¿ μ³ÝÇ) négligence f envers qch 2. adv à la va-vite (ѳåßï³å, ÙÇ Ï»ñå) ³Ý÷áõß sans épines (ͳÕÇÏ, μáõÛë); sans arêtes (ÓáõÏ) ³Ýù³Ïï»ÉÇ 1) indissoluble, indestructible 2) indissociable (³Ý˽»ÉÇ) 3) indéfectible (ѳí»ñÅ) ³Ýù³Ïï»ÉÇáñ»Ý indissolublement, indestructiblement ³Ýù³Ïï»ÉÇáõÃÛáõÝ indissolubilité f, indestructibilité f ³Ýù³Õ³ù³ÏÇñà non civilisé,e ³Ýù³Õ³ù³í³ñÇ 1. adj 1) impoli,e 2) mal élevé,e (³ÝÏÇñÃ, ³Ý¹³ëïdzñ³Ï) 3) incivil,e (áã Ýñμ³Ýϳï) 4) sans façon (ãù³ßíáÕ, ³ÝѳñÙ³ñ ã½·³óáÕ) 2. adv ~ Ï»ñåáí d’une manière impolie ³Ýù³Õ³ù³í³ñÇáñ»Ý 1) impoliment, d’une manière impolie 2) sans façon (³é³Ýó ù³ßí»Éáõª ³ÝѳñÙ³ñ ½·³Éáõ) ³Ýù³Õ³ù³í³ñáõÃÛáõÝ 1) impolitesse f, incivilité f 2) sans-façon m, sansgêne m, désinvolture f (ãù³ßí»ÉÁ, ³ÝѳñÙ³ñ ã½·³ÉÁ, ³Ýμéݳ½μáë ÉÇÝ»ÉÁ) ³Ýù³í»ÉÇ 1) inexpiable 2) impardonnable, inexcusable (³ÝÝ»ñ»ÉÇ) ³Ýù»Ý sans rancune ³ÝùÝݳ¹³ï³μ³ñ sans esprit critique ³ÝùÝݳ¹³ï»ÉÇ 1) non critiquable 2) irréprochable (³Ýμ³ëÇñ) 3) impeccable (³ÝûñÇ) ³ÝùÝÝ»ÉÇ qui ne peut être examiné,e, ³Ý÷á÷áËáõÃÛáõÝ



³ÝùÝáõÃÛáõÝ



ñáõÃÛáõÝ ³Ýû·áõï 1. adj 1) inutile (³å³ñ¹ÛáõÝ);



³Û¹ Ù³ëÇÝ Ëáë»ÉÝ ~ ¿ il est inutile d’en parler 2) ÷Ëμ. infructueux,euse (³ÝåïáõÕ) 2. adv ~ Ï»ñåáí inutilement ³Ýû¹ sans air; ýǽ. ~ ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝ vide m (cosmique) ³Ýû¹³ÝóÇÏ (Ñ»ñÙ»ïÇÏ) hermétique ³Ýûè³Ý 1. adj sans foyer; sans logis; sans abri (³Ý³å³ëï³Ý) 2. sanslogis n; sans-abri n invar ³ÝûÅÇï sans dot; sans trousseau (ѳ·áõëïÇ Ù³ëÇÝ); ~ ³ÕçÇÏ fille f sans dot ³ÝûÓÇù sans col ³Ýûï³ñ»ÉÇ Çñ³íμ. inaliénable ³Ýûï³ñ»ÉÇáõÃÛáõÝ (³Ýûï³ñ»ÉÇ ÉÇÝ»ÉÁ) Çñ³íμ. inaliénabilité f



99



³Ýûñ·³Ý³Ï³Ý inorganique; ~ ùÇÙdz



³ß˳ï³μ³ÝáõÃÛáõÝ (¿ñ·áÝáÙdz) er-



chimie f inorganique ³Ýûñ»Ý 1) illégal,e, illicite 2) sauvage (ãÃáõÛɳïñí³Í) 3) inique (³Ý³ñ¹³ñ) ³Ýûñ»ÝáõÃÛáõÝ 1) illégalité f, iniquité f 2) injustice f (³Ý³ñ¹³ñáõÃÛáõÝ) 3) arbitraire m (ϳٳ۳ϳÝáõÃÛáõÝ) 4) non-droit m (ûñÇݳ½áõñÏ ÉÇÝ»ÉÁ, áñï»Õ ûñ»Ýù ãÇ ·áñÍáõÙ) ³ÝûñÇݳμ³ñ 1) illégalement (³åûñÇÝÇ Ï»ñåáí) 2) impunément (³Ýå³ïÅ»ÉÇáñ»Ý) ³ÝûñÇÝ³Ï 1) sans exemple; sans pareil,le (ÝÙ³ÝÁ ãáõÝ»óáÕ) 2) sans précédent,e (³Ýݳ˳¹»å) 3) unique (ÙdzÏ) ³ÝûñÇÝ³Ï³Ý 1) illégal,e (³Ýûñ»Ý) 2) illégitime (³åûñÇÝÇ); illicite (³ÝÃáõÛɳïñ»ÉÇ, ³ñ·»Éí³Í) 3) bâtard,e (³åûñÇÝÇ); ~ »ñ»Ë³ enfant n bâtard,e 4) sauvage (ãÃáõÛɳïñí³Í); ~ Ý»ñ·³Õà immigration f sauvage ³ÝûñÇݳϳÝáõÃÛáõÝ illégalité f (³Ýûñ»ÝáõÃÛáõÝ); illégitimité f (³åûñÇÝáõÃÛáõÝ) ³ÝûñÇݳíáñáõÃÛáõÝ (áã ûñÇݳíáñ ÉÇÝ»ÉÁ) mauvaise foi f ³ÝûñÇݳã³÷ 1) irrégulier,-ière 2) anormal,e (áã μݳϳÝáÝ) 3) illogique (³Ýïñ³Ù³μ³Ý³Ï³Ý) ³ß³Ï»ñï 1) élève n; ß³ï³Ëáë ~ élève bavard,e; óñí³Íª ³Ýáõß³¹Çñ ~ élève dissipé,e (distrait,e); ÷áõóç³Ý ~ élève studieux,-euse 2) écolier,ière (¹åñáó³Ï³Ý) 3) disciple (áõëÙáõÝùÇ Ñ»ï¨áñ¹); øñÇëïáëÇ ~Ý»ñÁ les disciples de Jésus-Christ ³ß³Ï»ñï³Ï³Ý d’élève, d’écolier ³ß³Ï»ñï»É être élève de qn; suivre qn (Ñ»ï¨»É Ù»ÏÇÝ) ³ß³Ï»ñïáõÃÛáõÝ 1) élèves m pl (Ñíù.) 2) apprentissage m (³ß³Ï»ñï»ÉÁ, ëáíáñ»ÉÁ) ³ß˳ï³μ³Ý (¿ñ·áÝáÙ, ³ß˳ï³μ³ÝáõÃÛ³Ý Ù³ëݳ·»ï) ergonome n ³ß˳ï³μ³Ý³Ï³Ý (¿ñ·áÝáÙdzϳÝ) ergonomique



gonomie f



(³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ ·ñùáõÛÏ) livret m de travail ³ß˳ﳽ·»ëï (ÏáÙμÇÝ»½áÝ) salopette f, combinaison f ³ß˳ﳽñÏáõÙ (³ß˳ï³ÝùÇó ³½³ï»ÉÁ) licenciement m ³ß˳ﳽáõñÏ (·áñͳ½áõñÏ) sans emploi ³ß˳ï³Å³Ù³Ý³Ï temps m ouvrable, temps m de travail; ~Ç μ³ßËáõÙª ³ß˳ï³Å³Ù³Ý³Ï³óáõÛó emploi m du temps ouvrable (de travail), horaire m de travail ³ß˳ï³Å³Ù³Ý³Ï³óáõÛó emploi m du temps ouvrable (de travail), horaire m de travail ³ß˳ï³ÅáÕáí réunion f de travail ³ß˳ï³Ï³½Ù 1) personnel m; ~Ç Ïñ׳ïáõÙ compression f du personnel; ~Ç Õ»Ï³í³ñ chef m du personnel 2) appareil m; ݳ˳·³ÑÇ ~ appareil présidentiel ³ß˳ï³Ï³ñ· 1) règlement m (ÝÇëïÇ, ÅáÕáíÇ) 2) temps m de parole (»ÉáõÛÃÇݪ ËáëùÇÝ ïñíáÕ Å³Ù³Ý³ÏÁ) ³ß˳ï³Ï³ñ·³ÛÇÝ de règlement; ~ ÝÇëï séance f de règlement ³ß˳ï³ÏÇó, ³ß˳ï³ÏóáõÑÇ 1) collaborateur,-trice n 2) collègue n (·áñÍÁÝÏ»ñ,áõÑÇ) ³ß˳ï³Ïó»É collaborer vi ³ß˳ï³ÏóáõÃÛáõÝ collaboration f ³ß˳ï³Ýáó 1) studio m (³ñí»ëï³·»ïÇ) 2) laboratoire m ³ß˳ï³Ýù 1) travail m; ýǽÇϳϳݪ Ùï³íáñ ~ travail manuel, intellectuel; ·áñͳñù³ÛÇÝ ~ travail à la pièce; ³ñï³Å³ÙÛ³ ~ travail supplémentaire, heures f pl supplémentaires; í³ñÓáõ ~ salariat m; Ñ»ñó÷á˳ÛÇÝ ~ travail par poste, travail posté; ѳñ³Ñáë³ÛÇݪ Ñáëù³·ÍÇ íñ³ª ßÕÃ³Û³Ï³Ý ~ travail à la chaîne; ³ÝûñÇݳϳݪ §Ó³Ë¦ ~ travail noir; Ù³ëݳÏǪ áã ÉñÇí ³ß˳ï³Å³Ùáí ~ travail à temps ³ß˳ﳷñùáõÛÏ



100



partiel; ÉñÇí ³ß˳ï³Å³Ùáí ~ travail à plein temps; ѳÝñû·áõï ~ travail d’utilité collective (Ñåí. tuc); ѳñ¹³ñٳݪ í»ñçݳÙß³ÏÙ³Ý ~Ý»ñ finitions f pl; ·Çï³Ñ»ï³½áï³Ï³Ý ~ recherches f pl; ëï»Õͳ·áñÍ³Ï³Ý ~ travail créateur; ÁÝóóùáõÙ ·ïÝíáÕ ~ travail en cours; ~Ç μ³Å³ÝáõÙ division f du travail; ~Ç ßáõϳ marché m du travail; ~Ç ³Ýíï³Ý·áõÃÛáõÝ sécurité f du travail; ~Ç ï»Õ³íáñáõÙ placement m, insertion f professionnelle; ~Ç ï»Õ³íáñÙ³Ý ·ñ³ë»Ý۳Ϫ ·áñͳϳÉáõÃÛáõÝ bureau m (agence f) de placement; ²ß˳ï³ÝùÇ ÙÇç³½·³ÛÇÝ Ï³½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝ Organisation f internationale du travail; ~Ç ¹áõñë ã·³ÉÁ absentéisme m; ~Çó ³ñÓ³ÏáõÙ licenciement m; ~Çó ³½³ï»Éª ³ñÓ³Ï»É congédier vt, licencier vt; ~Ç ÁݹáõÝ»É engager vt, employer vt; ~Ç ï»Õ³íáñ»É procurer un emploi à qn; ~ª ³ß˳ï³ï»Õ ÷Ýïñ»É chercher un emploi; ~ª ³ß˳ï³ï»Õ ·ïÝ»É trouver un emploi; ~ ãáõݻݳɪ ã³ß˳ï»Éª ·áñͳ½áõñÏ ÉÇÝ»É chômer vi 2) tâche f (·áñÍ, ËݹÇñ, ³é³ç³¹ñ³Ýù) 3) ouvrage m (·áñÍ, ·Çï³Ï³Ý ³ß˳ï³Ýù) 4) labeur m (ͳÝñ ~) 5) besogne f (~, ½μ³ÕÙáõÝù) 6) emploi m (³ß˳ï³ï»Õ) 7) fonction f (ٻ˳ÝǽÙÇ ~) 8) fonctionnement m (·áñÍ»ÉÁª ٻ˳ÝǽÙÇ) 9) œuvre f (ëï»Õͳ·áñÍáõÃÛáõÝ) ³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ de travail, du travail; ~ ûñ journée f de travail; ~ª áã ѳݷÁëïÇ ûñ»ñ jours m pl ouvrables; ~ å³Ûٳݳ·Çñ contrat m de travail; ~ ·áñÍáõÝ»áõÃÛáõÝ activité f professionnelle; ~ ·Í³·Çñ épure f; ~ Ññ³å³ñ³Ïª ßÇÝÑñ³å³ñ³Ï chantier m; ~ ·ñùáõÛÏ livret m de travail; ~ ûñ»Ýë¹ñáõÃÛáõÝ législation f du travail ³ß˳ï³ßáõϳ marché m du travail ³ß˳ï³á× manière f de travailler, style m de travail, style m d’action



³ß˳ï³å³ñ·¨ gratification f ³ß˳ï³ë»ÝÛ³Ï bureau m ³ß˳ï³ë»ñ travailleur,-euse, labo-



rieux,-euse; assidu,e (ç³Ý³ë»ñ)



³ß˳ï³ëÇñ³μ³ñ laborieusement ³ß˳ï³ëÇñ»É composer un ouvrage ³ß˳ï³ëÇñáõÃÛáõÝ 1) assiduité f; application f; diligence f 2) œuvre f,



ouvrage m (·áñÍ, ëï»Õͳ·áñÍáõÃÛáõÝ, ·ñí³Íù) ³ß˳ï³í³Ûñ lieu m de travail, poste m de travail (³ß˳ï³ï»Õ, ³ß˳ï³ÝùÇ ï»ÕÁ) ³ß˳ï³í³ñÓ 1) salaire m; ³Ùë³Ï³Ý ~ª ³Ùë³í³ñÓ salaire mensuel; ÑÇÙÝ³Ï³Ý ~ salaire de base; ó³Íñ ~ maigre salaire; ·áñͳñù³ÛÇÝ ~ salaire aux pièces; »ñ³ß˳íáñí³Í Ýí³½³·áõÛÝ ~ salaire minimum garanti; ÙÇçÙ³ëݳ·Çï³Ï³Ý Ýí³½³·áõÛÝ ~ üñ³ÝëdzÛáõÙ (í»ñ³Ý³ÛíáõÙ ¿ ³Ù»Ý ï³ñÇ) salaire minimum interprofessionnel de croissance (S.M.I.C.); ÁݹѳÝáõñ ~ª ~Ç ã³÷Áª ·áõÙ³ñÝ ³é³Ýó å³ÑáõÙÝ»ñÇ salaire brut; ~Ç ã³÷Áª ·áõÙ³ñÁ å³ÑáõÙÝ»ñÇó Ñ»ï᪠ٳùáõñ ~ salaire net; ~Ç ã³÷Áª ¹ñáõÛù taux m du salaire, tarif m de paiement; ~Ç óáõó³Ï relevé m de salaires; ~Ǫ í׳ñÙ³Ý Ã»ñÃÇÏ fiche f de paie; ~Ç ë³Ý¹Õ³Ï hiérarchie f des salaires; ~Ç ³é³í»É³·áõÛÝ ã³÷ª ·áõÙ³ñ salaire plafonné; ~Ç μ³ñÓñ³óáõÙ avancement m; ~ ï³Éª í׳ñ»É salarier vt, appointer vt (ͳé³ÛáÕÇÝ); ~ ëï³Ý³É passer à la caisse, toucher son salaire; ~Ç Ñ³í»ÉáõÙ ëï³Ý³É obtenir une augmentation; ~áí ³ß˳ïáÕ salarié,e n 2) appointement m, traitement m (ͳé³ÛáÕÇ) 3) paye f (paie f) (í׳ñáõÙ) 4) rémunération f (í³ñÓ³ïñáõÃÛáõÝ, í³ñÓ³ïñáõÙ) ³ß˳ï³í³ñÓ³ÛÇÝ salarial,e ; ~ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f salariale ³ß˳ï³íáñ¥áõÑǤ salarié,e n, travailleur,-euse n; í³ñÓáõ ~Ý»ñª μ³ÝíáñÝ»ñ salariat m 101



³ß˳ï³íáñ³Ï³Ý de(s) travailleurs,



vacantaire n/adj; ·Çï³Ï³Ý ~ chercheur,-euse n (ѻﳽáïáÕ) ³ß˳ïáõÃÛáõÝ (·Çï³Ï³Ý) ouvrage m ³ß˳ïáõÅ ïÝï·. main-d’œuvre f; áñ³ÏÛ³É ~ main-d’œuvre qualifiée (spécialisée); áñ³Ï³íáñáõÙ ãáõÝ»óáÕ ~ main-d’œuvre non spécialisée; ³½³ï ~ main-d’œuvre disponible; ûųݹ³Ïª μ³Ýíáñ³Ï³Ý ~ main-d’œuvre auxiliaire; ~Ç å³Ï³ë pénurie f de main-d’œuvre ³ß˳ïáõÝ³Ï apte au travail, valide ³ß˳ïáõݳÏáõÃÛáõÝ capacité f de travail, aptitude f au travail ³ß˳ïûñ (³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ ûñ) journée f de travail ³ß˳ñÑ monde m; univers m (³ÙμáÕç ³ß˳ñÑÁ, ïÇ»½»ñù); ³ÝïÇϪ ÑÇݪ Ýáñ ~ le monde antique, ancien, moderne; μáõë³Ï³Ý ~ monde végétal; μ³Ý³ëï»ÕÍ³Ï³Ý ~ monde (univers) poétique; ³ñí»ëïÇ ~ monde de l’art; μ³ñÓñ ýÇݳÝë³Ï³Ýª μ³ÝϳÛÇÝ ~ haute finance f; ~Ç ãáñë ÏáÕÙ»ñÁ les quatre points m pl cardinaux (ÑÛáõëÇë, ѳñ³í, ³ñ¨»Éù, ³ñ¨Ùáõïù); »ññáñ¹ ~Ç »ñÏñÝ»ñ tiers monde m; ~Ç í»ñçÁ fin f du monde; ³ÙμáÕç ~áõÙ dans le monde entier; ѳݹ»ñÓÛ³É ~áõÙ dans l’autre monde; ~ ·³Éª ÍÝí»É venir au monde; ~ μ»ñ»Éª ÍÝ»É mettre au monde ◊ ~Á Ý»Õ ¿ª ÷áùñ ¿ le monde est petit ³ß˳ñѳμ³ñ arménien m moderne; ~ ѳۻñ»Ýáí en arménien moderne ³ß˳ñѳ·ñ³·»ï géographe n ³ß˳ñѳ·ñ³Ï³Ý géographique ³ß˳ñѳ·ñáñ»Ý géographiquement ³ß˳ñѳ·ñáõÃÛáõÝ géographie f (Ñåí., ËëÏó. géo f); ýǽÇϳϳݪ ïÝï»ë³Ï³Ý ~ géographie physique, économique ³ß˳ñѳ½áñ milices f pl populaires ³ß˳ñѳ½áñ³ÛÇÝ 1. adj de milices populaires 2. milicien m populaire ³ß˳ñѳÅáÕáí assemblée f mondiale ³ß˳ñÑ³Ï³É grand conquérant m ³ß˳ñÑ³Ï³É³Ï³Ý de grande conquê-



de(s) salariés



³ß˳ï³íáñáõÃÛáõÝ travailleurs m pl ³ß˳ï³ï³ñ de longue haleine,



exigeant beaucoup de travail



³ß˳ï³ï³ñáõÃÛáõÝ pénibilité f ³ß˳ï³ï»Õ 1) emploi m; ~»ñÇ ëï»Õ-



ÍáõÙ création f d’emplois; ~ª ³ß˳ï³Ýù ÷Ýïñ»Éª ·ïÝ»É chercher, trouver un emploi 2) lieu m (poste m) de travail (³ß˳ï³ÝùÇ ï»ÕÁª í³ÛñÁ) ³ß˳ï³ïáõ ï»΄ë ·áñͳïáõ ³ß˳ï³óáõÛó (³ß˳ï³óáõó³Ï) calendrier m de travail, horaire m de travail ³ß˳ï»É 1) travailler vi (Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ) 2) marcher vi (ٻ˳ÝǽÙǪ ·áñÍÇùÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ); ųٳóáõÛóÁ É³í ¿ ³ß˳ïáõÙ la montre marche bien; í»ñ»É³ÏÁ ãÇ ³ß˳ïáõÙ l’ascenseur ne marche pas 3) fonctionner vi (·áñÍ»É, μ³Ý»É); ³Ûë ß³ñÅÇãÁ μ»Ý½ÇÝáí ¿ ³ß˳ïáõÙ ce moteur fonctionne à l’essence 4) être ouvert,e (μ³ó ÉÇݻɪ ÷áëïÇ, ˳ÝáõÃÇ Ù³ëÇÝ); ÷áëïÝ ³ß˳ïáõÙ ¿ ßáõñçûñÛ³ la poste est ouverte vingt-quatre heures sur vingt-quatre ³ß˳ï»É³Ï»ñå ï»΄ë ·áñͻɳϻñå ³ß˳ï»É³á× (³ß˳ï³á×) style m de travail, manière f de travailler ³ß˳ï»óÝ»É 1) faire travailler vt (ëïÇå»É, áñ ³ß˳ïÇ); occuper vt (·áñÍ ï³É, ½μ³Õ»óÝ»É) 2) mettre en marche, mettre en fonction (ß³ñÅÇãÁ ¨ ³ÛÉÝ) ³ß˳ïáÕ 1) travailleur,-euse n; ݳ ɳí ~ ¿ il travaille bien; ~Ý»ñÇ ÑáëáõÝáõÃÛáõÝ fluctuation f de personnel; ~ª ³ß˳ï³Ýù áõÝ»óáÕ Ù³ñ¹ÇÏ les hommes actifs; ã³ß˳ïáÕª ³ß˳ï³Ýù ãáõÝ»óáÕ Ù³ñ¹ÇÏ les hommes inactifs 2) salarié,e n (³ß˳ï³í³ñÓ ëï³óáÕ, í³ñÓáõ μ³Ýíáñ, ·áñͳíáñ); í³ñÓáõ ~Ý»ñª μ³ÝíáñÝ»ñ salariat m; ųٳݳϳíáñ ~ª ÷á˳ñÇÝáÕª å³ßïáݳϳï³ñ 102



te, de conquête (Ýí³×áճϳÝ)



³ß˳ñѳù³Õ³ù³Ï³Ýáñ»Ý géopoliti-



³ß˳ñÑ³Ï³É»É conquérir le monde ³ß˳ñѳϳÉáõÃÛáõÝ conquête f mon-



quement



³ß˳ñѳù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ géopoli-



diale



tique f



³ß˳ñÑ³Ï³Ý mondain,e n, laïque n;



³ß˳ñѳù³Õ³ù³óÇ cosmopolite n ³ß˳ñѳù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý cosmopo-



séculier,-ière (³ß˳ñÑÇÏ, áã ÏñáݳϳÝ) ³ß˳ñÑ³Ï³Ý³Ý³É se laïciser, se séculariser (áã Ïñáݳϳݪ ³ß˳ñÑÇÏ μÝáõÛà ëï³Ý³É) ³ß˳ñѳϳݳóÝ»É laïciser vt, séculariser vt (³ß˳ñÑÇÏ ¹³ñÓݻɪ μÝáõÛà ï³É); ÏñÃáõÃÛáõÝÁª ¹³ë³í³Ý¹áõÙÁ ~ª áã ÏñáÝ³Ï³Ý ¹³ñÓÝ»É laïciser (séculariser) l’enseignement ³ß˳ñѳϳݳóí»É (áã Ïñáݳϳݪ ³ß˳ñÑÇÏ μÝáõÛà ëï³Ý³É) être laïcisé,e, être sécularisé,e ³ß˳ñѳϳݳóáõÙ laïcisation f, sécularisation f (³ß˳ñÑÇϪ ³ß˳ñÑ³Ï³Ý ¹³ñÓÝ»ÉÁ, áã ÏñáÝ³Ï³Ý μÝáõÛà ï³ÉÁª ѳÕáñ¹»ÉÁ) ³ß˳ñѳϳñ· système m mondial ³ß˳ñѳϻñïí³Íù architecture f du monde; Ýáñ ~ nouvelle architecture du monde ³ß˳ñѳÏáñÍ³Ý dévastateur,-trice ³ß˳ñѳÑéã³Ï célèbre dans le monde (entier); ~ ß³ÝëáÝÛ» chansonnier m célèbre dans le monde ³ß˳ñѳ׳ݳãáÕáõÃÛáõÝ conception f du monde ³ß˳ñѳٳë (Ù³Ûñó³Ù³ù) continent m; ~»ñ parties f pl du monde ³ß˳ñѳٳë³ÛÇÝ continental,e ³ß˳ñѳٳñï guerre f mondiale ³ß˳ñѳ۳óù conception f du monde ³ß˳ñѳë÷Ûáõé (Ç ë÷Ûáõéë ³ß˳ñÑÇ) aux confins du monde ³ß˳ñѳóñÇí ï»΄ë ³ß˳ñѳë÷Ûáõé ³ß˳ñѳóáõÝó ébranlant le monde ³ß˳ñѳù³Õ³ù³·»ï géopoliticien,ne



lite



³ß˳ñѳù³Õ³ù³óÇáõÃÛáõÝ cosmopo-



litisme m



³ß˳ñÑÁÙμéÝáõÙ ï»΄ë ³ß˳ñѳ׳ݳãáÕáõÃÛáõÝ ³ß˳ñÑÇÏ (áã ÏñáݳϳÝ) laïque; sé-



culier, ière; mondain,e (³ß˳ñÑÇÏ ÏÛ³ÝùÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ); ~ áõëáõóáõÙª ÏñÃáõÃÛáõÝ enseignement m laïque; ~ ÏÛ³Ýù vie f mondaine; ~ μÝáõÛê ~ ÉÇÝ»ÉÁ laïcité f ³ßË»ï bai; ~ ÓÇ cheval m bai, bai m ³ßËÕ»Ï (³ß˳ï³ÝùÇ Õ»Ï³í³ñª ßÇݳñ³ñáõÃÛ³Ý Ù»ç) chef m de chantier ³ßËáõÅ³Ý³É s’animer, se ranimer ³ßËáõųóÝ»É 1) animer vt 2) dynamiser vt (ËóݻÉ, áõŠѳÕáñ¹»É) 3) intensifier vt (áõÅ ï³É, ó÷ ѳÕáñ¹»É) ³ßËáõųóÝáÕ (ËóÝáÕ, áõŠѳÕáñ¹áÕ, áõųíáñáÕ) dynamisant,e ³ßËáõųóáõÙ 1) animation f 2) redressement m, reprise f (³éáÕç³óáõÙ, í»ñ³Ï³Ý·ÝáõÙ); ïÝï»ëáõÃÛ³Ý ~ reprise (redressement) économique ³ßËáõÅáñ»Ý vivement, avec animation; allègrement (ϳÛï³éáñ»Ý, ³éáõÛ·³μ³ñ) ³ßËáõÅáõÃÛáõÝ vivacité f, animation f ³ßËáõÛÅ 1) vif,-ive; animé,e; vivace; ~ ÙÇïù esprit m vif; ~ ùÝݳñÏáõÙ débat m animé 2) gaillard,e, alerte (ϳÛï³é); ~ Í»ñáõÝÇ vieillard m alerte (vert) 3) actif,-ive (·áñÍáõÝ, ·áñÍáõÝÛ³) ³ßÏ»ñï¥áõÑǤ (³ñÑ»ëï³íáñÇ) apprenti,e n ³ßÏ»ñïáõÃÛáõÝ (³ñÑ»ëï³íáñÇ Ùáï) apprentissage m ³ßݳݳѻñÏ labour m d’automne ³ßݳݳÙáõï commencement m de l’automne ³ßݳݳÛÇÝ d’automne, automnal,e; ~



n



³ß˳ñѳù³Õ³ù³·Çï³Ï³Ý géopoli-



tique



³ß˳ñѳù³Õ³ù³·ÇïáõÃÛáõÝ géopoli-



tique f



³ß˳ñѳù³Õ³ù³Ï³Ý géopolitique 103



ͳÕÇÏÝ»ñ fleurs f pl automnales; ~ Ùñ·»ñª åïáõÕÝ»ñ fruits m pl d’automne ³ßݳݳí»ñç fin f de l’automne ³ßݳݳó³Ý blé m d’automne (d’hiver) ³ßáñ³ (ï³ñ»Ï³Ý) μëμ. seigle m ³ßáñ³óáñ»Ý (óáñ»ÝÇ ¨ ³ßáñ³ÛÇ Ë³éÝáõñ¹) triticale m ³ßï³Ý³Ï chandelier m; bougeoir m (ÙáٳϳÉ, Ó»éݳßï³Ý³Ï); candélabre m (μ³½Ù³Ã¨ Ù»Í ³ßï³Ý³Ï) ³ßï³ñ³Ï tour f; Ñáñ³ïÙ³Ý ~ derrick m; ¾ý»ÉÛ³Ý ~ la Tour Eiffel; ´³μ»ÉáÝÛ³Ý ~ la tour de Babel ³ßï³ñ³Ï³ßÇÝáõÃÛáõÝ construction d’une tour; μ³μ»ÉáÝÛ³Ý ~ tour f de Babel ³ßï³ñ³Ï³íáñ à tour; ~ ³Ùμ³ñÓÇã grue f à tour ³ßï³ñ³Ï³ó³ïÏ Ù³ñ½. plongeon m (de) haut vol ³ßáõÕ achough n, chanteur m ambulant arménien (troubadour, ménestrel) ³ßáõÝ automne m; ³ßݳÝÁ en automne ³áñï³ (Ù³Ûñ ßÝã»ñ³Ï) ϽÙËë. aorte f ³ã³Éñç³Ý³É devenir vigilant,e ³ã³Éñçáñ»Ý avec vigilance ³ã³ÉñçáõÃÛáõÝ vigilance f; circonspection f (ßñç³Ñ³Û³óáõÃÛáõÝ) ³ã³Éáõñç 1) vigilant,e (½·áÝ, ½·³ëï) 2) circonspect,e (ßñç³Ñ³Û³ó) 3) éveillé,e (³ñÃáõÝ) 4) alerte (ëó÷) ³ã³å³Ñ (ÓÇáõ ³ãù»ñÇ å³Ñå³Ý³Ï) œillère f ³ã³éáõ (ÏáÕÙݳϳÉ) partial,e ³ã³éáõÃÛáõÝ (ÏáÕÙݳϳÉáõÃÛáõÝ) partialité f ³ãù œil m (pl yeux); ß³·³Ý³Ï³·áõÛÝ ~»ñ yeux marron; ëáõñ ~ œil sûr; ã³ñ ~ mauvais œil; »ñ³½Ïáï ~»ñ yeux rêveurs; ~Ç ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÝ»ñ maladies f pl des yeux; ~Ç ÁÝÏÝáÕª ó³Ûïáõݪ Ýϳï»ÉÇ notoire, marqué,e; Ù»ÏÇ ~Ç ³é³çª Ý»ñϳÛáõÃÛ³Ùμ sous les yeux de qn; ~»ñÁ ïñáñ»Éª ß÷»É frotter ses yeux; ~»ñÁ ãé»Éª åÉᯐ écarquiller les yeux; ~»ñÁ ÏÏáó»É plisser les yeux; ~»ñÁ



Ñ³Ý»É crever les yeux; ~Ç ³ÝóϳóÝ»É (·Çñù, ûñà ¨ ³ÛÉÝ) parcourir vt; ~Ç ÁÝÏÝ»É se faire remarquer, se singulariser (ï³ñμ»ñí»Éª ³é³ÝÓÝ³Ý³É áñ¨¿ ³ñï³Ï³ñ· μ³Ýáí); ~Ç áëåÝ۳Ϫ ³ÏݳμÛáõñ»Õ cristallin m; å³ÝñÇ ~»ñÁ les yeux du fromage; ~»ñÁ ¹áõñë åñÍ³Í les yeux à fleur de tête; ~ ͳÏáÕ tape-àl’œil adj invar; ~ ͳÏáÕ ½³ñ¹»ñ bijoux m pl tape-à-l’œil; ~ ͳÏáÕ ÉáõÛë lumière f vive; ÏáñÇ°ñ ~Çóë que je ne te vois plus ! ◊ ³Ý½»Ý ~áí à l’œil nu; ·»Õ»óÇÏ ~»ñÇ Ñ³Ù³ñ pour les beaux yeux; ~Ç ½³ñϻɪ ½³ñÝ»É, Ýϳïí»É sauter aux yeux; ÙÇ μ³ÝÇ íñ³ ~ ÷³Ï»Éª ãï»ëÝ»Éáõ ï³É fermer les yeux sur qch; Ù»ÏÇ ~»ñÁ μ³ó»É ÙÇ μ³ÝÇ íñ³ ouvrir les yeux de qn sur qch, désabuser (å³ïñ³ÝùÁ ÷³ñ³ï»É); ~Çó μ³ó ãÃáÕݻɪ ~Á íñ³Ý å³Ñ»É ne pas lâcher de vue; ~áí ³Ý»É faire un clin (des clins) d’œil (à), cligner de l’œil; Ù»ÏÇ íñ³ ~ áõÝ»Ý³É avoir l’œil sur qn; ~ÇÝ Ãá½ ÷ã»É faire illusion; ~Ç ÷áõßÁ la bête noire; ~»ñÁ ׳ϳïÁ Ãéã»Éª ËÇëï ½³ñٳݳÉ, ³åáõß Ïïñ»É ne pas en croire ses yeux (³ãù»ñÇÝ ãѳí³ï³É); ~»ñÁ Ñá·áõ ѳۻÉÇÝ »Ý les yeux sont le miroir de l’âme; ~Çó Ñ»éáõª ëñïÇó Ñ»éáõ loin des yeux, loin du cœur; ~Ç ÉáõÛëÇ å»ë å³Ñ»É garder comme la prunelle de ses yeux ³ãù³μ³ó débrouillard,e (ËëÏó.); prompt,e, intélligent,e ³ãù³μ³óáõÃÛáõÝ promptitude f, esprit m d’à propos ³ãù³ÃáÕ ~ ³Ý»É laisser à l’abandon, négliger vt; ne pas prendre en considération (ÝϳïÇ ã³éݻɪ ãáõݻݳÉ) ³ãù³ÉáõÛë (ßÝáñѳíáñ³Ýù) félicitation f; ~ª ³ãù³Éáõë³Ýù ï³É, ßÝáñѳíáñ»É féliciter vt ³ãù³Í³Ï avide (³Ýѳ·, ³ÝÏáõßï); cupide (ÁÝã³ù³Õó) ³ãù³Í³ÏáõÃÛáõÝ avidité f (³Ýѳ·áõ104



son avenir; ~ÛÇ Íñ³·ñ»ñ ϳ½Ù»É faire (tirer) des plans sur l'avenir; ³ÝѳÕóѳñ»ÉǪ ³ÝϳÝË»ÉÇ ~ force f majeure 2. adj futur,e, d'avenir; ~ Ù³ëݳ·»ïÝ»ñ futurs spécialistes m pl; ~ Íñ³·ñ»ñ projets m pl d'avenir ³å³·³ÕáõóóÝ»É décoloniser vt ³å³·³Õáõóóí»É être décolonisé,e ³å³·³ÕáõóóáõÙ décolonisation f ³å³·³Û³·»ï futurologue n ³å³·³Û³·Çï³Ï³Ý futurologique ³å³·³Û³·ÇïáõÃÛáõÝ futurologie f ³å³·³Û³å³ßï futuriste n ³å³·³Û³å³ßï³Ï³Ý futuriste ³å³·³Û³å³ßïáõÃÛáõÝ futurisme m ³å³·³Ý·ñ³óáõÙ (Ù³½»ñÇ) défrisage m, décrêpage m ³å³¹³ë³Ï³ñ·³ÛÇÝ déclassé,e, hors classe(s) ³å³¹³ë³Ï³ñ·³ÛÝ³Ý³É se déclasser ³å³½·³ÛÇÝ (ѳϳ½·³ÛÇÝ) antinational,e ³å³½·³ÛÝ³Ý³É se dénationaliser ³å³½·³ÛݳóÝ»É dénationaliser vt ³å³½·³ÛݳóáõÙ dénationalisation f ³å³½ÇÝ»É (½Çݳó÷»É) désarmer vt ³å³Ã³ñó apostrophe f ³å³Å³é³Ý·³Ï³Ý Ï»Ýëμ. dysgénique ³å³ÇÝï»·ñ»É (³å³ÇÝï»·ñ³óÝ»É) désintégrer vt ³å³ÇÝï»·ñí»É se désintégrer ³å³ÇÝï»·ñáõÙ désintégration f ³å³Éñ³ïí³Ï³Ý de désinformation ³å³Éñ³ïíáõÃÛáõÝ désinformation f ³å³Ë³ñëËí»É (ݳíÇ Ù³ëÇÝ) déraper



ÃÛáõÝ, ³ÝÏßïáõÃÛáõÝ); cupidité f (ÁÝã³ù³ÕóáõÃÛáõÝ) ³ãù³Ï³åáõÃÛáõÝ mystification f, fumisterie f; hâblerie f; bluff m ³ãù³Ï³åáõÏ (Ù³ÝÏ³Ï³Ý Ë³Õ) colinmaillard m; ~ Ë³Õ³É jouer à colinmaillard ³ãù³ã³÷ vue f d’œil; exactitude f du coup d’œil; í³ï ~ mauvais coup d’œil; ɳí ~ áõÝ»Ý³É avoir le coup d’œil juste; ~áí à vue d’œil, au jugé ³ãù³å³Ý³Ï (³ãù³Ï³åª ËñïÝáÕ ³Ý³ëáõÝÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ) œillère f ³ãù³ó³í maladie f des yeux (³ãùÇ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ); μÅßÏ. ophtalmie f (³ãùÇ μáñμáùáõÙ) ³å³ ensuite, puis (³ÛÝáõÑ»ï¨); après (Ñ»ïá); alors (áõñ»ÙÝ, ³Û¹ ¹»åùáõÙ); Ùï³Í»ù, ~ å³ï³ë˳ݻù pensez, ensuite répondez; ~ û áã sinon, autrement, sans quoi ³å³³É»ñ·ÇÏ, ³å³³É»ñ·Ç³Ï³Ý ï»΄ë ³å³ï³ñ³½·³ÛáõÝ ³å³³Ýѳï³Ï³Ý³óÝ»É dépersonnali-



ser vt ½ñÏ»É)



(³Ýѳï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÇó



³å³³Ýѳï³Ï³Ý³óí»É être déper-



sonnalisé,e



³å³³Ýѳï³Ï³Ý³óáõÙ dépersonna-



lisation f (½ñÏáõÙ ³Ýѳï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÇó)



³å³³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý³óÝ»É



désindustrialiser vt ³å³³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý³óáõÙ



dustrialisation f



ïÝï·.



désin-



(ëÝݹ³Ï³ñ·Á, ¹»Õ³ÙÇçáóÁ) démédicaliser vt ³å³μÅßϳϳݳóáõÙ démédicalisation ³å³μÅßϳϳݳóÝ»É



vi



³å³ËÝ³Û»É (³å³ïÝï»ë»É, ËݳÛá-



ÕáõÃÛáõÝÝ»ñÁ ͳËë»Éª û·ï³·áñÍ»É) désépargner vt ³å³ËݳÛáÕáõÃÛáõÝ (³å³ïÝï»ëáõÙ, ËݳÛáÕáõÃÛáõÝÝ»ñÁ ͳËë»ÉÁª û·ï³·áñÍ»ÉÁ) ïÝï·. désépargne f ³å³Ëï³óÝ»É (Ëï³½»ñÍ»É) déconcentrer vt ³å³Ëï³óáõÙ (Ëï³½»ñÍáõÙ) déconcentration f ³å³Ëïñ³ñ³ñáõÃÛáõÝ (é³ë³Û³Ï³Ý) déségrégation f



f



³å³μÛáõñáÏñ³ï³óÝ»É débureaucrati-



ser vt



³å³μÛáõñáÏñ³ï³óáõÙ débureaucrati-



sation f



³å³·³ 1. avenir m; futur m (·³ÉÇù);



~ÛáõÙ à l'avenir; Ùáï ~ proche avenir; Ùáï ~ÛáõÙ dans un proche avenir; Ñ»é³íáñ ~ÛáõÙ dans un avenir lointain; Çñ ~Ý ³å³Ñáí»É assurer 105



³å³Ëó³Ý»É (³å³Ë×áÕ»É, μ»éݳó-



÷Ëμ. corrompu,e, dépravé,e



³å³Ï³Ýí»É 1) se souiller, se salir (Ï»Õïáïí»É) 2) ÷Ëμ. se corrompre,



÷»Éª ׳ݳå³ñÑÁ, Ñ»é³Ëáë³·ÇÍÁ ¨ ³ÛÉÝ) désembouteiller vt ³å³Ëó³ÝÇã 1. adj μÅßÏ. décongestif,ive (½»ÕáõÙݳ½»ñÍáÕ, Ëó³Ý³½»ñÍáÕ) 2. déboucheur m (ËáÕáí³Ï³ß³ñÁ Ù³ùñ»Éáõ ѳٳñ û·ï³·áñÍíáÕ ÝÛáõÃ) ³å³Í³Íϳ·ñ»É (ͳÍϳí»ñͳݻÉ) décoder vt ³å³Í³Íϳ·ñÇã (ͳÍϳí»ñͳÝÇã) décodeur m ³å³Í³Íϳ·ñáõÙ (ͳÍϳí»ñͳÝáõÙ) décodage m; décryptage m (í»ñͳÝáõÙ) ³å³Ï³½Ù³Ï»ñå»É désorganiser vt; démobiliser vt ³å³Ï³½Ù³Ï»ñåáÕ désorganisateur,trice adj/n; démobilisateur,-trice



se gâter



³å³Ï³ÝáõÃÛáõÝ 1) souillure f, infection f (í³ñ³Ï) 2) ÷Ëμ. corruption f,



dépravation f (μ³ñù»ñÇ)



³å³Ï³ÝáõÙ 1) pollution f (³ÕïáïáõÙ) 2) ÷Ëμ. dépravation f, corruption f (μ³ñù»ñÇ) 3) profanation f



(åÕÍáõÙ)



³å³Ï³éáõóáÕ³Ï³Ý ùÕù. destructif,-



ive



³å³Ï³ñ·³íáñáõÙ ï»΄ë ³å³Ï³ÝáݳíáñáõÙ ³å³Ï» (³å³ÏÛ³) de verre, en verre ³å³Ï»·áñÍ 1) verrier m (³å³ÏÇ ¨



³å³Ï» Çñ»ñ ³ñï³¹ñáÕª å³ïñ³ëïáÕª í³×³éáÕ) 2) vitrier m (³å³ÏÇ ·óáÕ í³ñå»ï) ³å³Ï»·áñÍ³Ï³Ý de verre; ~ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f du verre ³å³Ï»·áñͳñ³Ý (³å³Ï»Óáõɳñ³Ý) verrerie f ³å³Ï»·áñÍáõÃÛáõÝ verrerie f, vitrerie f ³å³Ï»½³ñ¹ orné,e (décoré,e) de glace; vitré,e ³å³Ï»Ã»É fibre f de verre ³å³Ï»Í³ÍÏ couvert,e de vitre ³å³Ï»Óáõɳñ³Ý ï»΄ë ³å³Ï»·áñͳ-



adj/n



³å³Ï³½Ù³Ï»ñåáõÙ désorganisation f ³å³Ï³ÉáñÇ³Ï³Ý acalorique ³å³Ï³ÛáõÝ³Ý³É se déstabiliser ³å³Ï³ÛáõݳóÝ»É déstabiliser vt; Çñ³-



íÇ׳ÏÁ ~ déstabiliser la situation



³å³Ï³ÛáõݳóÝáÕ déstabilisant,e; dés-



tabilisateur,-trice



³å³Ï³ÛáõݳóáõÙ déstabilisation f ³å³Ï³ÛáõÝáõÃÛáõÝ déstabilisation f ³å³Ï³Ý³½»ñÍ»É dépolluer vt ³å³Ï³Ý³½»ñÍáÕ dépollueur,-euse ³å³Ï³Ý³½»ñÍáõÙ dépollution f ³å³Ï³Ý»É 1) souiller vt, salir vt (Ï»Õïáï»É) 2) ÷Ëμ. corrompre vt, gâter



ñ³Ý ³å³Ï»Õ»Ý verrerie f ³å³Ï»Ù³ùñÇã ³íï. essuie-glace m invar



vt,



altérer vt, dégénérer vt (÷ã³óÝ»É, ³Ûɳݹ³Ï»É, ³Ûɳë»ñ»É) 3) empester vt, empuanter vt (·³ñß³ÑáïáõÃÛ³Ùμ ÉóÝ»É) ³å³Ï³ÝÇã pestilentiel,le; fétide (·³ñß³Ñáï) ³å³Ï³Ýáݳϳñ·»É (³½³ï³Ï³Ý³óÝ»É) déréglementer vt ³å³Ï³Ýáݳϳñ·áõÙ (³½³ï³Ï³Ý³óáõÙ) déréglementation f ³å³Ï³ÝáݳíáñáõÙ (³å³Ï³ñ·³íáñáõÙ) dérégulation f ³å³Ï³Ýí³Í 1) souillé,e, sali,e (Ï»Õïáïí³Í) 2) empesté,e, empuanté,e (·³ñß³ÑáïáõÃÛ³Ùμ Éóí³Í) 3)



³å³Ï»Ýϳñ vitrail m; »Ï»Õ»óáõ ~Ý»ñÁ



les vitraux de l'église



³å³Ï»ÝïñáÝ¥³ó³Í¤ décentralisé,e ³å³Ï»ÝïñáÝ³Ý³É 1) se décentraliser 2) se déconcentrer (áõß³¹ñáõÃÛáõÝÁ



ãÏ»ÝïñáݳóÝ»É, óñí»É)



³å³Ï»ÝïñáݳóÝ»É 1) décentraliser vt 2) déconcentrer vt (áõß³¹ñáõÃÛáõÝÁ



߻ջÉ)



³å³Ï»Ýïñáݳóí»É être décentralisé,e ³å³Ï»ÝïñáݳóáõÙ décentralisation f;



régionalisation f (ù³Õ³ù³Ï³Ýª ïÝï»ë³Ï³Ý ßñç³ÝÝ»ñÇ Ù³Ï³ñ¹³Ïáí) ³å³Ï»å³ï vitré,e; ~ å³ïß·³Ùμ vé106



randa f; ~ ¹áõé porte f vitrée, portefenêtre f ³å³Ï»å³ï»É vitrer vt ³å³Ï»å³ïí³Íù vitrage m ³å³Ï»å³ïáõÑ³Ý (ٻͪ å³ïß·³ÙμÇ, ϳ۳ñ³ÝÇ ¨ ³ÛÉÝ) verrière f ³å³Ï»å³ïáõÙ vitrage m; å³ïß·³ÙμÇ ~ vitrage de la véranda ³å³Ï»ë³ñù (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ³å³ÏÇÝ μ³ñÓñ³óÝáÕ ¨ Çç»óÝáÕ ë³ñù) lève-glace m, lève-vitre m ³å³Ï»í³×³é vitrier m, vendeur m de vitre (de verre) ³å³Ï»óáÕ (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ) laveglace m ³å³Ï»÷»ÕÏ vitrage m ³å³ÏÇ verre m; vitre f; carreau m (å³ïáõѳÝÇ); ³ÏÝáóÇ ~¥Ý»ñ¤ verre(s) à lunettes; ųٳóáõÛóÇ ~ verre de montre; ãÏáïñíáÕ ~ verre incassable; ³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ~Ý»ñÁ les vitres d'une voiture; ³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ³éç¨Çª »ï¨Ç ~ vitre avant, arrière d'une voiture; å³ïáõѳÝÇ ~ carreau de vitre, vitre; ûñ·³Ý³Ï³Ý ~ plexiglas m (³å³Ïáõ ï»ë³Ï); ³å³Ïáõ ³ñï³¹ñáõÃÛáõݪ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f pl du verre, verrerie f; ~ ·óáÕª ÷áËáÕ vitrier m; ~ ·ó»Éª ÷áË»É (¹é³Ý, å³ïáõѳÝÇ) remplacer un carreau; ~Ý Çç»óݻɪ μ³ñÓñ³óÝ»É (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ¨ ³ÛÉÝ) baisser, relever le vitre; ~ Ïïñ»Éª ï»Õ³¹ñ»É tailler, poser une vitre; ~Ý»ñÁ Éí³Ý³Éª ëñμ»É laver, nettoyer les vitres ³å³ÏÛ³ ï»΄ë ³å³Ï» ³å³Ïá¹³íáñ»É ï»΄ë ³å³Ý߳ϳñ·»É ³å³Ïá¹³íáñáÕ ï»΄ë ³å³Ý߳ϳñ·áÕ ³å³Ïá¹³íáñáõÙ ï»΄ë ³å³Ý߳ϳñ-



³å³Ñ³Ýñ³ÛݳóÝ»É désocialiser vt ³å³Ñ³Ýñ³Ûݳóí»É être désocialisé,e ³å³Ñ³Ýñ³ÛݳóáõÙ désocialisation f ³å³Ñ³ñ½³Ý (³ÙáõëݳÉáõÍáõÃÛáõÝ) di-



vorce m; ~ ï³É (³ÙáõëݳÉáõÍí»É) divorcer vi (d'avec); ~ å³Ñ³Ýç»Éª ëï³Ý³É obtenir le divorce ³å³Ñ³ñ½³Ý³·Çñ acte m de divorce ³å³Ñ³ñ½³Ý³ÛÇÝ de divorce ³å³Ñ³ñ½³Ý³íáñ (³ÙáõëݳÉáõÍí³Í) divorcé,e adj/n ³å³Ñ³ñÏ (ѳñÏ»ñÇó ³½³ï) exempt,e d'impôts ³å³Ñ³ñÏ»É (ѳñÏ»ñÇó ³½³ï»É) exempter vt d'impôts ³å³Ñ³ñÏáõÙ (ѳñÏ»ñÇó ³½³ïáõÙ) exemption f d'impôts ³å³Ñáí 1) sûr,e (³Ýíï³Ý·); assuré,e (³å³Ñáíí³Í); ³Ûëå»ë ~ ¿ comme ça c'est plus sûr; óճٳëÁ ~ ã¿ le quartier n'est pas sûr; ~ ³å³·³ avenir m assuré 2) aisé,e (μ³ñ»Ï»óÇÏ, ³å³Ñáíí³Í); ~ ÁÝï³ÝÇù famille f aisée ³å³Ñáí³μ³ñ sans (courir) aucun danger; en sûreté (³Ýíï³Ý·) ³å³Ñáí³·ÇÝ prime f d'assurance ³å³Ñáí³·Çñ police f; police d'assurance (³å³Ñáí³·ñáõÃÛ³Ý íϳ۳·Çñ) ³å³Ñáí³·ñ³Ï³Ý d'assurance; ~ ·áñͳϳÉáõÃÛáõÝ compagnie f d'assurance; ~ ·áñÍ³Ï³É agent m d'assurances, assureur m; ~ ·áõÙ³ñ sommes f d'assurance; ~ í׳ñ indemnité f (÷áËѳïáõóáõÙ) ³å³Ñáí³·ñ»É 1) assurer vt; Ññ¹»ÑÇó ~ assurer contre l'incendie; Çñ»Ý ~ s'assurer (contre) 2) garantir vt contre, prémunir vt contre (ɳÛÝ ÇÙ³ëïáí ~, »ñ³ß˳íáñ»É) ³å³Ñáí³·ñáñ¹ (³å³Ñáí³·ñáÕ) assureur m; agent m d’assurances (³å³Ñáí³·ñ³Ï³Ý ·áñͳϳÉ) ³å³Ñáí³·ñí»É (Çñ»Ý ³å³Ñáí³·ñ»É) s'assurer (contre); ³å³Ñáí³·ñí³Í ³ÝÓ assuré,e n ³å³Ñáí³·ñíáÕ assuré,e n ³å³Ñáí³·ñáõÃÛáõÝ assurance f; ³å³-



·áõÙ ³å³ÏáÕÙÝáñáᯐ désorienter vt; dé-



boussoler vt (ÙáÉáñ»óÝ»É)



³å³ÏáÕÙÝáñáßí»É se désorienter ³å³ÏáÕÙÝáñáßáõÙ désorientation f ³å³ÏáÙáõÝÇëï³Ï³Ý³óÝ»É décommu-



niser vt



³å³ÏáÙáõÝÇëï³Ï³Ý³óáõÙ décommu-



nisation f



107



Ñáí³·ñáõÃÛ³Ý íÏ³Û³Ï³Ý police f d'assurance; ³å³Ñáí³·ñáõÃÛ³Ý ·áñÍ³Ï³É courtier,-ière n en assurances; ÏÛ³ÝùÇ ~ assurance sur la vie, assurance vie ³å³Ñáí³Ý³É s'assurer (íëï³Ñ ÉÇÝ»É) ³å³Ñáí³óÝ»É assurer vt (íëï³Ñ»óÝ»É) ³å³Ñáí»É 1) assurer vt (Ñݳñ³íáñ ¹³ñÓÝ»É); ïÝï»ëáõÃÛ³Ý í»ñ»ÉùÝ ~ assurer l'essor de l'économie 2) maintenir vt (å³Ñå³Ý»É); ˳ճÕáõÃÛáõÝ ~ maintenir la paix 3) garantir vt (»ñ³ß˳íáñ»É) 4) pourvoir vt (de), munir vt (de), fournir vt (Ù³ï³Ï³ñ³ñ»É) ³å³ÑáíÇã 1) ¿É. plomb m; fusible m; coupe-circuit m; ~Ý»ñÝ ³Ûñí»É »Ý les plombs ont sauté 2) μÅßÏ. préservatif m (å³Ñå³Ý³Ï, åñ»½»ñí³ïÇí) ³å³Ñáíí³ÍáõÃÛáõÝ 1) aisance f (μ³ñ»Ï»óáõÃÛáõÝ) 2) approvisionnement m (Ù³ï³Ï³ñ³ñí³Í ÉÇÝ»ÉÁ) ³å³Ñáíí»É se pourvoir, se munir; se garantir, s'assurer (íëï³Ñª ѳÙá½í³Í ÉÇÝ»É) ³å³ÑáíáõÃÛáõÝ sécurité f; ÝÛáõÃ³Ï³Ý ~ sécurité matérielle; ëáóÇ³É³Ï³Ý ~ sécurité sociale, assurances f pl sociales; ³å³ÑáíáõÃ۳ݪ å³ßïå³Ýí³ÍáõÃÛ³Ý Ý»ñßÝãáõÙ sécurisation f; ~ª å³ßïå³Ýí³ÍáõÃÛáõÝ Ý»ñßÝã»Éª ѳÕáñ¹»É sécuriser vt; ~ª å³ßïå³Ýí³ÍáõÃÛáõÝ Ý»ñßÝãáÕ, ѳݹ³ñï»óÝáÕ sécurisant,e ³å³ÑáíáõÙ 1) approvisionnement m (en) (Ù³ï³Ï³ñ³ñáõÙ); ravitaillement m (ëÝݹ³Ùûñùáí, é³½Ù³Ùûñùáí); ³Ýíï³Ý·áõÃÛ³Ý ~ sauvegarde f de la sécurité 2) garantie f (»ñ³ß˳íáñáõÃÛáõÝ), assurance f (íëï³Ñ»óáõÙ, ѳí³ëïÇù) 3) cautionnement m, caution f (»ñ³ßËÇù); ÝÛáõóï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ~ logistique f ³å³Ñáõ½³Ï³Ý³óÝ»É dédramatiser vt ³å³Ñáõ½³Ï³Ý³óáõÙ dédramatisation f ³å³×³Í atrophié,e ³å³×»É s'atrophier ³å³×áõÙ atrophie f



³å³Ù³·ÝÇë³Ý³É se désaimanter ³å³Ù³·ÝÇë³óÝ»É désaimanter vt ³å³Ù³·ÝÇë³óáõÙ désaimantation f ³å³Ù³ñ¹Ï³ÛݳóÝ»É déshumaniser vt ³å³Ù³ñ¹Ï³Ûݳóí³Í déshumanisé,e ³å³Ù³ñ¹Ï³Ûݳóí»É être déshumani-



sé,e



³å³Ù³ñ¹Ï³ÛݳóáõÙ déshumanisation f



³å³Ù»Ïáõë³óÝ»É décloisonner vt (í³ñ-



ã³Ï³Ý` ïÝï»ë³Ï³Ý` Ñá·»μ³Ý³Ï³Ý` áõëáõóÙ³Ý ï³ñμ»ñ ³ëïÇ׳ÝÝ»ñÇ ÙÇç¨ ³Ýçñå»ïÁ í»ñ³óÝ»É) ³å³Ù»Ïáõë³óáõÙ (³å³Ýçñå»ïáõÙ) décloisonnement m ³å³ÙÇçÝáñ¹áõÃÛáõÝ (ÙÇçÝáñ¹Ý»ñÇ ¹»ñÇ Ýí³½»óáõÙ) désintermédiation f ³å³Ùß³ÏáõóÛݳóáõÙ (Ùß³ÏáõóÛÇÝ ÇÝùÝáõÃÛ³Ý Ïáñáõëï) déculturation f



³å³ÙáÝï³Å»É (ϳ½Ù³ù³Ý¹»É) ï»Ë.



démonter vt



³å³ÙáÝï³ÅáõÙ



(ϳ½Ù³ù³Ý¹áõÙ)



ï»Ë. démontage m



³å³Ý»Ë³Ï³Ý ï»΄ë ³å³Ý»ËÇã ³å³Ý»Ë»É μÅßÏ. aseptiser vt ³å³Ý»ËÇã μÅßÏ. aseptique ³å³Ý»ËáõÙ μÅßÏ. aseptisation f ³å³Ý߳ϳñ·»É (³å³Ïá¹³íáñ»É) dé-



coder vt



³å³Ý߳ϳñ·áÕ (³å³Ïá¹³íáñáÕ) dé-



codeur m (³ÝÓ Ï³Ù ë³ñù) (³å³Ïá¹³íáñáõÙ) décodage m ³å³Ýçñå»ïáõÙ ï»΄ë ³å³Ù»Ïáõë³³å³Ý߳ϳñ·áõÙ



óáõÙ ³å³Ýí³ëï³óÝ»É (·é»Ñϳ½»ñÍ»É) dé-



banaliser vt



³å³ß³í»É ï»΄ë ½Õç³É ³å³ßÇñÙáõÙ ï»΄ë ³ñï³ßÇñÙáõÙ ³å³ß˳ñ³Ñ³Ûñ ï»΄ë Ëáëïáí³Ý³Ñ³Ûñ ³å³ß˳ñ³Ýáó maison f de pénitence ³å³ß˳ñ³Ýù 1) ÏñáÝ. pénitence f 2)



repentir m (½ÕçáõÙ)



³å³ß˳ñ»É 1) faire pénitence, vivre



dans la pénitence, faire un acte de contrition 2) se repentir (½Õç³É) 3)



108



confesser vt (Ù»Õù»ñÁ Ëáëïáí³Ý»É) 4) avouer vt (Ëáëïáí³Ý»É, ѳÝó³ÝùÝ ÁݹáõÝ»É) ³å³ß˳ñáÕ 1. pénitent,e n 2. adj repenti,e (½Õç³óáÕ) ³å³ß˳ñáõÃÛáõÝ pénitence f; ³å³ß˳ñáõÃÛ³Ý ë³ÕÙáëÝ»ñ Psaumes m pl pénitencieux (de la pénitence), sept psaumes ³å³ßÝáñÑ 1) sans talent 2) maladroit,e (³Ý׳ñ³Ï, ³ÝѳçáÕ³Ï) ³å³ßÝáñÑáõÃÛáõÝ manque m de talent ³å³ßñç³÷³Ï»É débloquer vt ³å³ßñç³÷³ÏáõÙ déblocage m ³å³å³ïñ³Ýù (å³ïñ³Ýù³½ñÏáõÙ) démystification f ³å³å»ï³Ï³Ý³óÝ»É dénationaliser vt, désétatiser vt



ÃÛáõÝ áñ¨¿ ¹ñ³ÙÇ ³Ýí³Ý³Ï³Ýª å³ßïáÝ³Ï³Ý ³ñÅ»ùÇ ¨ ÷á˳ñÅ»ùÇ ÙÇç¨ ßáõϳÛáõÙ) décote f ³å³ë³é»óÝ»É décongeler vt; dégeler vt (ѳɻóÝ»É); ÙÇëÁ ~ décongeler la viande; ³ñ¨Á ³å³ë³é»óñ»Éª ѳɻóñ»É ¿ ·»ïÁ le soleil a dégelé la rivière ³å³ë³é»óáõÙ décongélation f ³å³ë³ñ»É (³å³ÙáÝï³Å»É) ï»Ë. démonter vt ³å³ë³ñáõÙ (³å³ÙáÝï³ÅáõÙ) ï»Ë. démontage m ³å³ë»é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ Ï»Ýëμ. asexualité f



³å³ëÕ³× (ëÕ³×Ç Ïñ׳ïáõÙ, ³å³ñ-



Å»½ñÏáõÙ) déflation f, désinflation f



³å³ëճ׳ÛÇÝ déflationniste; ~ ïÝï»-



ë³Ï³Ý ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f économique déflationniste ³å³ëï³Ý refuge m, asile m; ~ ÷ÝïñáÕ (·³ÕóϳÝ, ÷³Ëëï³Ï³Ý) réfugié,e; ù³Õ³ù³Ï³Ý ~ asile politique; ~ ÷Ýïñ»Éª Ëݹñ»É chercher, demander refuge (à qn); Çñ³íμ. ~Ç Çñ³íáõÝù droit m d'asile; ~ ï³É héberger vt; ѳñϳÛÇÝ ~ª §¹ñ³Ëï¦ paradis m fiscal ³å³ëï³Ý»É 1) se réfugier, s'abriter 2) ÷Ëμ. se fier, se confier (íëï³Ñ»É, ³å³íÇÝ»É) ³å³ëï³ñ³Ý refuge m; abri m ³å³í»Ý appui m, soutien m ³å³íÇÝ»É 1) recourir (à), avoir recours (à) (¹ÇÙ»É) 2) compter (sur qn) (Ù»ÏÇ íñ³ ÑáõÛë ¹Ý»É) ³å³íÇÝáõÙ recours m (à qn, à qch) (áñ¨¿ Ù»ÏÇÝ, áñ¨¿ μ³ÝÇ ³å³íÇÝ»ÉÁ) ³å³ï³ñ³½·³ÛáõÝ (³å³³É»ñ·ÇÏ, á㠳ɻñ·ÇÏ) anallergique ³å³ï»Õ³ÛݳóÝ»É délocaliser vt ³å³ï»Õ³ÛݳóáõÙ délocalisation f ³å³ï»Õ»Ï³ïíáõÃÛáõÝ (ï³ñ³½»ÏáõÙ, ¹»½ÇÝýáñÙ³ódz) désinformation f, fausse information f; ~ ï³ñ³ÍáÕ désinformateur,-trice adj/n ³å³ï»Õ»Ï³óÝ»É désinformer vt, donner une fausse information



³å³å»ï³Ï³Ý³óáõÙ



dénationalisation f, désétatisation f ³å³åɳݳíáñáõÙ ïÝï·. déplanification f ³å³é ï»΄ë ³å³é³Å ³å³é³½Ù³Ï³Ý³óÝ»É démilitariser vt ³å³é³½Ù³Ï³Ý³óí³Í démilitarisé,e ³å³é³½Ù³Ï³Ý³óí»É être démilitarisé,e ³å³é³½Ù³Ï³Ý³óáõÙ démilitarisation f



³å³é³Å 1) rocher m; roc m, roche f



(ųÛé); ëïáñçñÛ³ ~ª Ëáõà récif m 2) falaise f (³é³÷ÝÛ³, Ù»ñÓ³÷ÝÛ³, çñ³÷ÝÛ³) ³å³é³Å³ÛÇÝ rocheux,-euse ³å³é³Å» de roche, de rocher ³å³é³Åáï rocheux,-euse, couvert,e de rochers ³å³éÇÏ à crédit; ~ ·Ý»Éª í³×³é»É acheter, vendre à crédit; ~ ·ÝáõÙª í³×³éù achat m, vente f à crédit ³å³éÝ·³ÛÝ³Ý³É ÑÝã. se dénasaliser ³å³éÝ·³ÛݳóÝ»É ÑÝã. dénasaliser vt ³å³éÝ·³ÛݳóáõÙ ÑÝã. dénasalisation f ³å³éÝÇ (ųٳݳÏ) ùñÏÝ. futur m; ³ÝÙÇç³Ï³Ý ~ futur immédiat; Ùáïª Ù»ñÓ³íáñ ~ futur proche, å³ñ½ ~ futur simple ³å³éù arriéré m ³å³ë³Ï (μ³ó³ë³Ï³Ý ï³ñμ»ñáõ109



³å³ïÇï ÑÝù. apatite f (ýáëý³ï³-



³å³ù³Õ³ù³Ï³Ý³Ý³É devenir apoli-



³å³ïÝï»ë»É (³å³ËݳۻÉ, ËݳÛá-



³å³ù³Õ³ù³Ï³Ý³óÝ»É dépolitiser vt ³å³ù³Õ³ù³Ï³Ý³óí»É être dépoli-



ù³ñ)



tique



ÕáõÃÛáõÝÝ»ñÝ ëå³é»Éª í³ïÝ»É) désépargner vt ³å³ïÝï»ëáõÙ (³å³ËݳÛáÕáõÃÛáõÝ, ËݳÛáÕáõÃÛáõÝÝ»ñÝ ëå³é»ÉÁª ͳËë»ÉÁ) ïÝï·. désépargne f ³å³ñ »ñÏñμ. roche f, minéral m, minérai m; »ñ³Ï³ÛÇÝ ~ gangue f ³å³ñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ (³å³ñ³·ÇïáõÃÛáõÝ) pétrologie f ³å³ñ³Ýç³Ý bracelet m ³å³ñ³Ýù palais m; château m (¹ÕÛ³Ï) ³å³ñ³ï appareil m; Éáõë³Ýϳñã³Ï³Ý ~ª ë³ñù appareil photographique; å»ï³Ï³Ý ~ appareil de l'État ³å³ñ¹ÛáõÝ 1) vain,e (½áõñ); inutile (³Ýû·áõï); ~ ç³Ýù»ñ vains efforts m pl; ~ ã³ñã³ñ³Ýù peine f perdue 2) sans résultat (³Ý³ñ¹ÛáõÝù) 3) infructueux,-euse (³ÝåïáõÕ, ³Ýû·áõï) ³å³ñ¹Ûáõݳμ³ñ, ³å³ñ¹ÛáõÝáñ»Ý 1) vainement, en vain (ǽáõñ) 2) sans résultat (³Ý³ñ¹ÛáõÝù), infructueusement (³ÝåïáõÕ) 3) sans succès (³é³Ýó ѳçáÕáõÃÛ³Ý) 4) inutilement (³Ýû·ï³Ï³ñ Ï»ñåáí) ³å³ñ¹ÛáõÝáõÃÛáõÝ 1) inefficacité f 2) insuccès m (³ÝѳçáÕáõÃÛáõÝ) 3) inutilité f (³Ýû·ï³Ï³ñáõÃÛáõÝ) ³å³ñï»Ç¹ apartheid m (ó»Õ³ÛÇÝ Ëïñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) ³å³óáõÛó 1) preuve f; ~Ý»ñ μ»ñ»É présenter (produire, fournir) des preuves; ~Ý»ñÇ μ³ó³Ï³ÛáõÃÛáõÝ manque m de preuves; Çñ³íμ. Çñ»Õ»Ý ~ pièce f à conviction 2) Ù³Ã. démonstration f; ѳϳëáÕ »Ýó¹ñáõÃÛ³Ùμ ~ démonstration par l'absurde (par le contraire) ³å³óáõó»É prouver vt (ѳëï³ï»É); démontrer vt (÷³ëï»ñáí ϳ٠ٳûٳïÇÏ³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñáí) ³å³óáõó»ÉÇ démontrable ³å³óáõóí³Í démontré,e, prouvé,e ³å³óáõóáõÙ démonstration f ³å³ù³Õ³ù³Ï³Ý apolitique



tisé,e



³å³ù³Õ³ù³Ï³Ý³óáõÙ dépolitisation f



³å³ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ apolitisme m ³å³ù³ç³É»ñ»É décourager vt ³å³ù³ç³É»ñáÕ décourageant,e, dé-



motivant,e



³å³ù³ç³É»ñáõÙ découragement m ³å³ùÇÝ»É guérir vt, rétablir vt ³å³ùÇÝí»É (³éáÕç³Ý³É) guérir vi, se



rétablir, se remettre



³å³ùÇÝáõÙ (³éáÕç³óáõÙ) convales-



cence f, rétablissement m (ÁÝóóùÁ); guérison f (³ñ¹ÛáõÝùÁ) ³å³ùñ»³Ï³Ý³óÝ»É Çñ³íμ. décriminaliser vt, dépénaliser vt ³å³ùñ»³Ï³Ý³óí³Í Çñ³íμ. décriminalisé,e, dépénalisé,e ³å³ùñ»³Ï³Ý³óí»É être décriminalisé,e, être dépénalisé,e ³å³ùñ»³Ï³Ý³óáõÙ Çñ³íμ. décriminalisation f, dépénalisation f ³å³ùñÇëïáÝ»³Ý³É se déchristianiser ³å³ùñÇëïáÝ»³óÝ»É (»ñÏÇñ, ³ÝÓ) déchristianiser vt ³å³ùñÇëïáÝ»³óáõÙ déchristianisation f



³å»ñ³Ëï ingrat,e adj/n (»ñ³Ëï³Ùáé,



³ÝßÝáñѳϳÉ)



³å»ñ³Ëï³μ³ñ avec ingratitude, in-



gratement



(»ñ³Ëï³ÙáéáõÃÛáõÝ) ingratitude f ³å»ñç³ÝÇÏ 1) malheureux,-euse (¹Åμ³Ëï) 2) infortuné,e (ï³ñ³μ³Ëï) 3) misérable (Ãßí³é) ³å»ñç³ÝÏáõÃÛáõÝ 1) malheur m (¹Åμ³ËïáõÃÛáõÝ) 2) infortune f (ï³ñ³μ³ËïáõÃÛáõÝ) 3) misère f (Ãßí³éáõÃÛáõÝ) ³åÇϳñ 1) sans talent 2) incapable, impuissant,e (³ÝϳñáÕ) ³åÇϳñáõÃÛáõÝ manque m de talent; incapacité f (³ÝϳñáÕáõÃÛáõÝ) ³åÇñ³ï 1) injuste, inique (³ÝÇñ³í) ³å»ñ³ËïáõÃÛáõÝ



110



2) impitoyable (³Ý·áõÃ) 3) implacable (³ÝáÕáù) ³åÇñ³ïáõÃÛáõÝ 1) injustice f, iniquité f (³ÝÇñ³íáõÃÛáõÝ) 2) cruauté f (¹³Å³ÝáõÃÛáõÝ) 3) méchanceté f (ã³ñáõÃÛáõÝ) ³åËï³Í fumé,e; ~ ÓáõϪ ׳ñå poisson m, lard m fumé ³åËï³ñ³Ý fumoir m ³åËï»É fumer vt ³åËïáõÙ fumage m ²äÐ (²ÝÏ³Ë å»ïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ñ³Ù³·áñͳÏóáõÃÛáõÝ) C.E.I. (Communauté f des États indépendants) ³å߳ѳñ (³åß³Í) 1) stupéfait,e, ébahi,e; ~ íÇ×³Ï stupéfaction f; ~ ÉÇÝ»É rester ébahi,e 2) étonné,e (½³ñÙ³ó³Í) 3) surpris,e (³Ý³ÏÝϳÉÇ »Ï³Í) ³åß³Ýù ï»΄ë ³åßáõÃÛáõÝ ³åᯐ demeurer interdit,e; rester bouche bée (μ»ñ³ÝÁ μ³ó ÙݳÉ); rester baba (ËëÏó.) ³åß»óÝ»É 1) ébahir vt, stupéfier vt 2) étonner vt (½³ñÙ³óÝ»É) 3) frapper vt (ë³ëïÇÏ ½³ñÙ³óÝ»É) ³åß»óáõóÇã 1) étourdissant,e, stupéfiant,e 2) étonnant,e (½³ñٳݳÉÇ) 3) frappant,e (ë³ëïÇÏ ½³ñÙ³óÝáÕ) 4) sensationnel,le (óÝóáÕ) ³åßáõÃÛáõÝ (³åß³Ýù) stupeur f, stupéfaction f, ébahissement m (ËáñÁ ½³ñÙ³Ýù); étonnement m (½³ñÙ³Ýù) ³åáûὠapothéose f (óï»ñ³Ï³Ý ϳ٠ٳñ½³Ï³Ý Ý»ñϳ۳óÙ³Ý μ³ñÓñ³Ï»ïÁ); ÷Ëμ. ï»΄ë μ³ñÓñ³-



³åëï³Ùμ»É 1) s'insurger 2) se soulever (ÁÙμáëï³Ý³É) 3) se révolter (Áݹ-



í½»É)



³åëï³Ùμ»óÝ»É pousser vt à la révolte;



soulever vt (contre)



³åëï³ÙμáõÃÛáõÝ 1) insurrection f 2) soulèvement m (ÁÙμáëï³óáõÙ) 3)



révolte f (ËéáíáõÃÛáõÝ, Áݹí½áõÙ)



³åï³Ï gifle f, soufflet m; ~ ѳëóݻɪ



ëï³Ý³É donner, recevoir une gifle (un soufflet) ³åï³Ï»É gifler vt, donner (flanquer) une gifle ³åñ³Ýù marchandise f; article m (³åñ³Ýù³ï»ë³Ï); produit m (³ñï³¹ñ³Ýù); ɳíáñ³Ïª í³ïáñ³Ï ~ marchandise de bonne, de mauvaise qualité (de bon, de mauvais aloi); ¿Å³Ý ~ marchandise (produit) bon marché; ɳÛÝ ëå³éÙ³Ý ~Ý»ñ articles (produits) de consommation courante (de large consommation, de grande consommation); Ù³Ýñ³Í³Ëª Ù»Í³Í³Ë ~ marchandise de détail, en gros; ÙñóáõÝ³Ï ~ produit compétitif; å³Ñ³Ýç³ñÏ áõÝ»óáÕ ~ produit demandé; Ù³ÏÝÇß³ÛÇÝ ~ produit de marque; ÏÇë³å³ïñ³ëïÇ ~ produit semifabriqué; ó³Íñáñ³Ï ~ª ¿Å³Ý³·ÇÝ Çñ»ñ pacotille f; ëå³éíáÕª í³×³éíáÕª ·Ý³ÛáõÝ ~ marchandise de vente; ³ñ³· ëå³éíáÕ ~Ý»ñ articles courants; ãí³×³éí³Íª ³í»ÉóáõϳÛÇÝ ~ surplus m pl; ãí³×³éí³Íª Ùݳó³Íª ÑÇÝ ³åñ³Ýù ~ marchandise stock (invendable, défraîchie); ¿Å³Ý ·Ýáí í³×³éíáÕ Ýáñ ³åñ³Ýù (·áí³½¹Ç ÙÇïáõÙáí) articles en promotion; Ù³ùë³ï³ÝÁ ³ñ·»É³ÝùÇ ï³Ï ¹ñí³Íª μéݳ·ñ³íí³Í ~ marchandise saisie en douane; ~Ý»ñÇ ËÙμ³ù³Ý³Ï lot m, envoi m, expédition f; ~Ç Çñ³óáõÙª ³åñ³Ýù³Ñáëù écoulement m (des marchandises); ~Á Çñ³óÝ»É écouler vt; ~Á óáõó³¹ñ»É étaler la marchandise; ~Ý Çñ ɳí áñ³ÏÝ»ñáí Ý»ñϳ۳óݻɪ óáõÛó ï³Éª ³ñÅ»íáñ»É faire



Ï»ï, ÷³é³μ³ÝáõÃÛáõÝ, ³ëïí³Í³óáõÙ ²åáÉáÝ ¹Çó. Apollon ³åáÉáÝÛ³Ý apollinien,ne ³åëåñ³Ýù commande f (å³ïí»ñ);



demande f de marchandise



³åëåñ»É 1) commander vt (å³ïíÇñ»É) 2) charger qn de faire qch (ѳÝÓ-



ݳñ³ñ»É áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»É)



³åëï³Ùμ 1) insurgé,e adj/n, révolté,e adj/n 2) rebelle adj/n (ÁÙμáëï) 3)



insubordonné,e (ã»ÝóñÏíáÕ)



111



valoir la marchandise, mettre en valeur la marchandise; ~Ǫ ³ñï³¹ñ³ÝùÇ ÷³Ã»Ã³íáñáõÙª Ó¨³íáñáõÙ conditionnement m ³åñ³Ýù³·»ï expert m en marchandise ³åñ³Ýù³·ÇïáõÃÛáõÝ ïÝï·. connaissance f des marchandises ³åñ³Ýù³·Çñ (μ»éݳ·Çñ) facture f; ³åñ³Ýù³·ñÇ ÁݹѳÝáõñ ·áõÙ³ñÁ le montant de la facture; ~ Éñ³óÝ»É (Ýß»Éáí ³åñ³ÝùÇ ·ÇÝÁ) facturer vt ³åñ³Ýù³·ñ»É facturer vt ³åñ³Ýù³·ñí³Í facturé,e ³åñ³Ýù³·ñáõÙ facturation f ³åñ³Ýù³¹ñáßÙ (ÑëÏÇã ~) contremarque f ³åñ³Ýù³ËÙμ³ù³Ý³Ï lot m ³åñ³Ýù³Ñáëù (³åñ³ÝùÇ Çñ³óáõÙ) écoulement m ³åñ³Ýù³Ï³Û³ñ³Ý gare f de marchandises ³åñ³Ýù³Ù³Ý emballage m (ï³ñ³ª μ³óÇ Ñ»ÕáõÏ ³åñ³ÝùÝ»ñÇó); conditionnement (³åñ³Ýù³÷³Ã»Ã) ³åñ³Ýù³Ù³ñ¹³ï³ñ ~ ·Ý³óù train m mixte ³åñ³Ýù³ÛÇÝ de marchandise ³åñ³Ýù³ÝÇß (³åñ³Ýù³åÇï³Ï, Ù³ÏÝÇß) marque m, label m, logo m, fiche f, marque f déposée (³ñӳݳ·ñí³Í ~); áñ³ÏÇ ~ª Ýß³Ý label de qualité; μ³ñÓñáñ³Ï ~ grande marque; ~Ç ³Ýí³ÝáõÙÁ nom m de marque; ~ ï³Éª ³åñ³Ýù³Ýᯐ labelliser vt ³åñ³Ýù³ÝÙáõß échantillon m, échantillon commércial; í³×³éù Áëï ~Ǫ ÝÙáõßÇ vente f à l'échantillon ³åñ³Ýù³Ýß³Ý ï»΄ë ³åñ³Ýù³ÝÇß ³åñ³Ýù³Ýᯐ (áñ³ÏÇ Ýß³Ý ï³É, åÇï³Ï³íáñ»É) labellliser vt ³åñ³Ýù³Ýßí³Í (åÇï³Ï³íáñí³Í, áñ³ÏÇ Ýß³Ý áõÝ»óáÕ) labelllisé,e ³åñ³Ýù³ß³ñ série f; lot m (³åñ³Ýù³ËÙμ³ù³Ý³Ï) ³åñ³Ýù³ßñç³Ý³éáõÃÛáõÝ circulation f (roulement m) des marchandises; flux m des échanges



³åñ³Ýù³å³ß³ñ stock m (å³Ñ»ë-



ïáõÙ, ßáõϳÛáõÙ)



³åñ³Ýù³åÇï³Ï (Ù³ÏÝÇß, ³åñ³Ý-



ù³ÝÇß) label m; áñ³ÏÇ ~ label de qualité ³åñ³Ýù³ï³ñ de marchandise; ~ª μ»éݳï³ñ ·Ý³óù train m de marchandise



³åñ³Ýù³ï»Õ³÷áËáõÃÛáõÝ, ³åñ³Ýù³ï»Õ³÷áËáõÙ (Ó»éùáí ϳ٠ٻ-



ù»Ý³Ûáíª Ù»ù»Ý³Û³Ï³Ý) manutention f ³åñ³Ýù³ï»ë³Ï article m ³åñ³Ýù³ï»ë³Ï³ÝÇ assortiment m ³åñ³Ýù³ïáõÝ (å³Ñ»ëï) entrepôt m ³åñ³Ýù³óáõó³Ï inventaire m des marchandises ³åñ³Ýù³÷³Ã»Ã³íáñáõÙ conditionnement m ³åñ³Ýù³÷á˳¹ñáõÙ (μ»éݳï³ñ ³íïáÙ»ù»Ý³Ûáí) camionnage m



³åñ³Ýù³÷á˳ݳÏáõÃÛáõÝ, ³åñ³Ýù³÷á˳ݳÏáõÙ ïÝï·. troc m,



échange m de marchandises, échanges m pl commerciaux, échanges m pl; ³åñ³Ýù³÷á˳ݳÏáõÃÛ³Ý ·áñͳñù opération f de troc ³åñ»É 1) vivre vi (·áÛáõÃÛáõÝ áõݻݳÉ); ÑáõÛëáí ~ vivre d'espérance; Çñ ³ß˳ï³Ýùáí ~ vivre de son travail 2) habiter vt, vi; »ë ºñ¨³ÝáõÙ »Ù ³åñáõÙ j'habite Erévan; ݳ ·ÛáõÕáõÙ ¿ ³åñáõÙ il habite à la campagne 3) subsister vi (·áÛáõÃÛáõÝÁ å³Ñå³Ý»É); ɳñí³Íª ÉdzÃáùª μáõéÝ ÏÛ³Ýùáí ~ vivre intensément; ËÕ×áõÏ ÏÛ³Ýùáí ~, ·áÛáõÃÛáõÝÁ ù³ñß ï³É vivoter vi, végéter vi ◊ ϳåñ»Ýùª Ïï»ëÝ»Ýù qui vivra verra ³åñ»É³Ï»ñå (Ï»Ýë³Ï»ñå) mode m de vie ³åñ»Ù-Ù»éݻ٠(³åñ»Ù-ã³åñ»Ù) μëμ. camomille f (»ñÇóáõÏ, ¹»Õ³μáõÛë) ³åñÇÉ avril m; ~ÇÝ, ~ ³ÙëÇÝ en avril, au mois d'avril; ~Ç ùë³ÝÇÝ le vingt avril; ~Ù»ÏÛ³Ý Ï³ï³Ï poisson m d'avril ³åñÇÉÛ³Ý d'avril 112



³åñÇáñÇ 1) ÷ÇÉ. a priori (÷áñÓÇó ³ÝϳË, ÷áñÓÇ íñ³ ãÑÇÙÝí³Í) 2) ï»΄ë ϳÝË³Ï³É ³åñáõ٥ݻñ¤ 1) émotion(s) f (pl) 2)



éáÕ trafiquant,e n



³åûñÇÝáõÃÛáõÝ illégalité f; illégitimité



f; iniquité f, non-droit m (³Ýûñ»ÝáõÃÛáõÝ) ³ç 1. adj 1) droit,e; ê»ÝÇ ~ ³÷Á la rive droite de la Seine 2) ùÕù. de droite; ~ª ³ç³ÏáÕÙÛ³Ý Ïáõë³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñ partis m pl de droite 2. droite f (³ç ÏáÕÙ); ~ ÏáÕÙáõÙ à droite; »Ï»Õ. ~ Ó»éùÁ, ³çÁ dextre f; ¶ñÇ·áñ Èáõë³íáñÇãÇ ~Á la dextre de Grégoire l'Illuminateur ³ç³ÏÇó aide n, auxiliaire n (û·Ý³Ï³Ý); assistant,e n (ÁÝûñ³Ï³), adjoint,e n (ï»Õ³Ï³É, ÷á˳ñÇÝáÕ) ³ç³ÏáÕÙ droite f ³ç³ÏáÕٳϳÝáõÃÛáõÝ (³ç³ÏáÕÙÛ³Ý ÉÇÝ»ÉÁ) ùÕù. droitisme m ³ç³ÏáÕÙÛ³Ý (³ç) 1) droit,e 2) ùÕù. de droite; ~ Ïáõë³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñ partis m pl de droite 3) ùÕù. droitiste n (~ Ïáõë³ÏóáõÃÛ³Ý Ý»ñϳ۳óáõóÇã) ³ç³Ïó»É 1) aider vt, concourir à vt ind 2) contribuer à (Ýå³ëï»É) 3) soutenir vt (ë³ï³ñ»É) 4) favoriser vt (Ýå³ëï»É) ³ç³ÏóáõÃÛáõÝ, ³ç³ÏóáõÙ 1) soutien m, appui m 2) secours m, assistance f, aide f (û·ÝáõÃÛáõÝ); ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ~ assistance technique; ³ç³ÏóáõÃÛ³Ùμª û·ÝáõÃÛ³Ùμ avec l'assistance (le concours) de; ~ μ»ñ»Éª óáõÛó ï³É apporter son soutien (son aide) 3) contribution f (Ýå³ëï, Ý»ñ¹ñáõÙ) ³ç³Ñ³ÙμáõÛñ baisemain m ³ç³ñ³Ï³Ý adjar,e, d'Adjarie ³ç³ñ³óÇ, ³ç³ñáõÑÇ Adjar,e n ³ç³÷ÝÛ³ de la rive droite ³ç³÷ÝÛ³Ï rive f droite ³çÇó (³ç ÏáÕÙáõÙ) à droite (de); ~ Ó³Ë de droite à gauche ³çÉÇÏ droitier,-ière n/adj ³çÉÇÏáõÃÛáõÝ dextralité f ³çáõÃÛáõÝ ùÕù. droitisme m (³ç³ÏáÕÙÛ³Ý ÉÇÝ»ÉÁ) ³é 1) ~ 31Á ¹»Ïï»Ùμ»ñÇ jusqu'au 31 décembre; ϳÃÇÉ ~ ϳÃÇÉ goutte à goutte; ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝ ~ ݳ˳-



épreuve f (÷áñÓáõÃÛáõÝ); ³åñáõÙÝ»ñ áõݻݳɪ ½·³É éprouver vt… ³åñáõëï subsistance f, vivres m pl, nourriture f (å³ñ»Ý, ëÝáõݹ); ï³Ý ~Á ³å³Ñáí»Éª ѳÛóÛÃ»É assurer la subsistance du ménage; ~Á ׳ñ»É gagner sa vie ³åñáõëï³¹ñ³Ù (³ÉÇÙ»Ýï) aliments m pl; pension f alimentaire; créance f alimentaire; ~ å³Ñ³Ýç»É réclamer les aliments; ~ í׳ñ»É verser une pension alimentaire; ~ ѳïϳóÝ»É fournir les aliments ³åáõËï (Ëá½³åáõËï) jambon m ³åáõß 1. idiot,e n; imbécile adj/n, bête adj/n (ÑÇÙ³ñ) 2. adj stupide (óÝÓñ³ÙÇï, ïËÙ³ñ) ³åáõß³ÛÇÝ idiot,e ³åáõß³Ý³É s'hébéter, s'abrutir; devenir stupide ³åáõß³í³ñÇ comme un(e) idiot(e) ³åáõß³óÝ»É rendre vt stupide ³åáõßáõÃÛáõÝ idiotie f; stupidité f (ÑÇÙ³ñáõÃÛáõÝ, ³ÝѻûÃáõÃÛáõÝ) ³åáõñ soupe f, potage m; μ³Ýç³ñ»Õ»Ýáí ~ potage aux légumes; ϳÃáí ~ª ϳÃݳåáõñ` ϳÃÝáí soupe au lait ³åáõñ³Ù³Ý soupière f ³åûï³ñ³óÝ»É (³å³ËáñóóÝ»É) désaliéner vt (Ù³ñ¹áõÝ) ³åûñÇݳμ³ñ 1) illégalement; illégitimement, illicitement (ûñ»ÝùÇ Ë³ËïáõÙáí) 2) iniquement (³Ý³ñ¹³ñ³óÇ Ï»ñåáí) 3) impunément (³Ýå³ïÇÅ Ï»ñåáí) ³åûñÇÝÇ illégal,e, illicite; illégitime (³ñï³ÙáõëݳϳÝ); ~ μÅßÏ³Ï³Ý ·áñÍáõÝ»áõÃÛáõÝ exercice m illégal de la médecine; ~ ³ñ³ñùª ·áñÍáÕáõÃÛáõÝ acte m illégal; ~ ½³í³Ïª »ñ»Ë³ enfant m illégitime, enfant m naturel; ~ ³é¨ïáõñ trafic m; ½»ÝùǪ ÃÙñ³¹»Õ»ñÇ ~ ³é¨ïáõñ trafic des armes, des drogues; ~ í³×³113



séparé,e (³é³ÝÓݳóí³Í, μ³Å³Ýí³Í) 2) spécial,e (ѳïáõÏ, ³é³ÝÓݳѳïáõÏ) 3) particulier,-ière (Ù³ëݳíáñ) 2. adv séparément, à part, isolément (μ³Å³Ýª ½³ïª ³Ýç³ï Ï»ñåáí, ³é³ÝÓݳμ³ñ) ³é³ÝÓÇÝáõÃÛáõÝ (»½³ÏÇáõÃÛáõÝ, ÙdzÏÁ ÉÇÝ»ÉÁ) unicité f ³é³ÝÓݳμ³éáõÛà idiome m ³é³ÝÓݳμ³ñ séparément, à part, isolément ³é³ÝÓݳ½ñáõÛó entretient m particulier (Ù»Í Ù³ë³Ùμ å³ßïáݳϳÝ) ³é³ÝÓÝ³Ã³Õ (Ññ»³Ï³Ý ϳ٠é³ë³Û³Ï³Ý Ëïñ³Ï³ÝáõÃÛ³Ý »ÝóñÏíáÕÝ»ñÇ) ghetto m ³é³ÝÓݳËóÇÏ (ÁÝïñ³Ï³Ý) isoloir m ³é³ÝÓݳϻóáõÃÛáõÝ (ٻݳϻóáõÃÛáõÝ) vie f solitaire, vie f retirée ³é³ÝÓݳÏÇ 1) particulier,-ière, spécial,e 2) extraordinaire (³ñï³Ï³ñ·, ³ñï³éáó); ~ áãÇÝã ãϳ rien d'extraordinaire ³é³ÝÓݳÏÇáñ»Ý particulièrement (Ù³ëݳíáñ³å»ë), spécialement (ѳïϳå»ë), surtout (ٳݳí³Ý¹) ³é³ÝÓݳÏÛ³ó (ٻݳÏÛ³ó, ³é³ÝÓݳμݳÏ) solitaire adj/n, reclus,e adj/n ³é³ÝÓݳѳïÏáõÃÛáõÝ 1) particularité f 2) trait m (ѳïϳÝÇß, ·ÇÍ) 3) propre m (Ûáõñ³Ñ³ïÏáõÃÛáõÝ, ¿áõÃÛáõÝ) 4) particularisme m (μÝáñáß ·ÇÍ); Ùß³ÏáõóÛÇݪ É»½í³Ï³Ý ~Ý»ñ particularismes culturels, linguistiques ³é³ÝÓݳѳïáõÏ 1) particulier,-ière; spécial,e (ѳïáõÏ) 2) caractéristique (μÝáñáß) ³é³ÝÓÝ³Ý³É 1) se retirer, s'isoler (Ñ»é³Ý³É, Ù»Ïáõë³Ý³É) 2) se distinguer (ï³ñμ»ñí»É) 3) se dessiner (áõñí³·Íí»É, ÝßÙ³ñí»É) ³é³ÝÓݳßÝáñÑ (ٻݳßÝáñÑ) privilège m, prérogative f ³é³ÝÓݳßÝáñÑ»É privilégier vt ³é³ÝÓݳßÝáñÑÛ³É privilégié,e adj/n ³é³ÝÓݳå»ë en particulier, particulièrement; surtout (ѳïϳå»ë, ٳݳí³Ý¹) ³é³ÝÓݳë»ÝÛ³Ï bureau m, cabinet m



¹³ëáõÃÛáõÝ phrase par phrase 2) tiens! (³°é, ³Ñ³°, í»ñóñá°õ) ³é³·³ëï voile f; ³é³·³ëïÝ»ñÁ μ³ó»Éª å³ñ½»É mettre les voiles; ÷Ëμ. ³ÙáõëÝ³Ï³Ý ~ª Ù³Ñ×³Ï³É lit m nuptial ³é³·³ëï³·áñÍ voilier m ³é³·³ëï³·áñÍáõÃÛáõÝ confection f de voiles ³é³·³ëï³Ï³É vergue f ³é³·³ëï³ÛÇÝ de voile; ~ Ù³ñ½³Ó¨áí ½μ³Õí»É faire de la voile ³é³·³ëï³Ý³í bateau m à voiles, voilier m ³é³·³ëï³ß³ï (ݳí) surtoilé,e ³é³·³ëï³ë³ÑÝ³Ï planche f à voile ³é³·³ëï³ë³Ñáñ¹ Ù³ñ½. planchiste n, véliplanchiste n ³é³·³ëï³ë»ÝÛ³Ï (³é³·³ëïǪ ѳñë áõ ÷»ë³ÛÇ ë»ÝÛ³Ï) chambre f nuptiale ³é³·³ëï³íáñ à voile ³é³Í proverbe m ³é³Í³μ³Ý parémiologue n ³é³Í³μ³ÝáõÃÛáõÝ parémiologie f ³é³Í³μ³ñ proverbialement ³é³Í³·ÇïáõÃÛáõÝ ï»΄ë ³é³Í³μ³ÝáõÃÛáõÝ ³é³Í³ÛÇÝ (³é³Í³Ï³Ý) proverbial,e ³é³Í³ÝÇ (³é³ÍÝ»ñÇ μ³é³ñ³Ý) dic-



tionnaire m de proverbes



³é³Ï 1) fable f; ȳýáÝï»ÝÇ ~Ý»ñÁ les



Fables de La Fontaine; ~Ç μ³ñáÛ³ËáëáõÃÛáõÝÁ la morale de la fable 2) parabole f (ëáõñμ ·ñù»ñáõ٠ѳݹÇåáÕª áõë³Ý»ÉÇ ~°) ³é³Ï³·Çñ fabuliste m ³é³Ï³·Çñù fablier m ³é³Ï³Ëáë fabuliste n ³é³Ï³ÛÇÝ de fable ³é³Ï³ÝÇ recueil m de fables ³é³Ó·³Ï³Ý (Ó·áõÝ, ×ÏáõÝ) élastique ³é³Ó·³Ï³ÝáõÃÛáõÝ élasticité f ³é³Ó·³ã³÷áõÙ ·Çï. élasticimétrie f ³é³ÛÅÙ en attendant; pour le moment, pour l'instant (³Ûë å³ÑÇÝ); ³é³°ÛÅÙ (óï»ëáõÃÛáõÝ) salut!, à bientôt!, à tout à l'heure! ³é³ÝÓÇÝ 1. adj 1) isolé,e (Ù»ÏáõëÇ), 114



avancer vi; ųٳóáõÛóÁ ~ ¿ ÁÝÏÝáõÙ la montre avance; ųٳóáõÛóë »ñ»ù ñáå» ~ ¿ (ÁÝÏ»É) ma montre avance de trois minutes; ~ ß³ñÅí»É avancer vi; ~ ³ÝóÝ»É, ~ ÁÝÏÝ»É, Ù»ÏÇó ³ÝóÝ»É devancer vt, dépasser vt; Ù»ÏÇ ~ Ù»Õ³íáñ ÉÇÝ»É être coupable envers qn ³é³ç³μ³Ý (ݳ˳μ³Ý) préface f; avant-propos m (ѳٳéáï) ³é³ç³μ»Ù ï»΄ë ݳ˳μ»Ù ³é³ç³¹³ë (ݳ˳¹³ë) antéposé,e ³é³ç³¹³ëáõÃÛáõÝ É»½íμ. antéposition f ³é³ç³¹»Ù, ³é³ç³¹ÇÙ³Ï³Ý progressiste ³é³ç³¹ÇÙ»É faire des progrès; progresser vi ³é³ç³¹ÇÙáõÃÛáõÝ progrès m; ³é³ç³¹ÇÙáõÃÛ³Ý Ã»ñÃÇϪ ï»Õ»Ï³·Çñ (¹åñáó³Ï³ÝÇ) bulletin m scolaire ³é³ç³¹ñ³Ýù 1) tâche f; devoir m; ïݳÛÇÝ ~ devoir; ~ ϳï³ñ»É remplir une tâche (sa tâche); ïݳÛÇÝ ~Ý»ñÁ ϳï³ñ»É faire ses devoirs 2) commission f (ѳÝÓݳñ³ñáõÃÛáõÝ); ~Áª ѳÝÓݳñ³ñáõÃÛáõÝÁ ϳï³ñ»É s'acquitter d'une commission ³é³ç³¹ñ»É proposer vt, poser vt; ûÏݳÍáõ ~ proposer comme candidat; Çñ ûÏݳÍáõÃÛáõÝÝ ~ poser sa candidature, se présenter; Ù»Õ³¹ñ³Ýù ~ porter une accusation ³é³ç³¹ñáõÙ avancement m ³é³ç³Ï³É (ß³ñÅ³Ï³Ý ÷»ÕϳÙÇçÝáñÙ) paravent m ³é³ç³Ï³ÛÙ (ݳíÇ ³é³ç³Ù³ëÇ Ï³ÛÙ) mât m de misaine ³é³ç³Ù³ë (³éç¨Ç Ù³ë, ³é³ç³ÏáÕÙ) devant m; avant m; ½·»ëïÇ ~Áª ³éç¨Ç Ù³ëÁ le devant d'une robe; ³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ~Á l'avant d'une voiture; ݳíÇ ~Á la proue d'un navire ³é³ç³Ù³ñïÇÏ (³é³ç³å³Ñ) avantgarde f; ~Ǫ ³é³ç³å³ÑÇ d'avantgarde ³é³ç³Ý³É 1) avancer vi (³é³ç ß³ñÅí»É, ³é³ç ·Ý³É) 2) se créer (³é³ç



(μÅßÏÇ); ïÝûñ»ÝÇ ~ bureau du directeur; ³ï³ÙݳμáõÛÅÇ ~ª ³ß˳ï³ë»ÝÛ³Ï cabinet du dentiste ³é³ÝÓݳë»ñ solitaire ³é³ÝÓݳí³Ûñ lieu m retiré ³é³ÝÓݳïÇå ïå·ñ. tirage m à part ³é³ÝÓݳïáõÝ villa f, hôtel m particulier ³é³ÝÓݳó³Í 1. adj isolé,e, solitaire 2. adv en tête à tête, tête-à-tête (·ÉáõË ·ÉËÇ, Çñ³ñ Ñ»ï ٻݳÏ) ³é³ÝÓݳóÝ»É 1) isoler vt; séparer vt 2) mettre en relief (Áݹ·Í»É, Ýϳï»ÉÇ ¹³ñÓÝ»É) 3) distinguer vt (ÑÇß³ï³Ï»Éª Ù»ÏÇÝ) ³é³ÝÓݳóáõÙ 1) mise f à part; isolement m (Ù»Ïáõë³óáõÙ), séparation f (μ³Å³ÝáõÙ) 2) mise f en relief (Áݹ·ÍáõÙ, ß»ßïáõÙ) ³é³ÝÓÝáõÃÛáõÝ solitude f, retraite f; isolement m (Ù»Ïáõë³óáõÙ) ³é³Ýó sans; ÙïÝ»É ~ óϻÉáõ entrer sans frapper; ~ ù³ßí»Éáõª Ó¨³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇ sans façon; ~ áñÇ sans quoi ³é³Ýóù axe m, pivot m, essieu m, arbre m; »ñÏñ³·Ý¹Ç ~Á l'axe terrestre, l'axe de la Terre; ÏáÕÙݳóáõÛóÇ ~Á le pivot de la boussole ³é³Ýóù³Ï³É ï»Ë. palier m; ·Ý¹Çϳíáñ ~ palier à billes ³é³Ýóù³ÛÇÝ axial,e, de pivot; ÷Ëμ. principal,e, cardinal,e ³é³ç 1) avant (ųٳݳÏÇ ³éáõÙáíª Ý³Ëù³Ý); Ù»ÏÝ»Éáõó »ñÏáõ ų٠~ deux heures avant le départ; å³ï»ñ³½ÙÇó ~ª ݳËù³Ý å³ï»ñ³½ÙÁ avant la guerre; ³Ù»ÝÇó ~ avant tout, premièrement; ~í³ å»ë comme avant 2) devant (ï»ÕÇ ³éáõÙáíª ³éç¨); ï³Ý ~ª ³éç¨ devant la maison; ~Çóª ³éç¨Çó ù³ÛÉ»É marcher devant 3) il y a (ëñ³ÝÇó~); ÑÇÝ· ï³ñÇ ~ il y a cinq ans; ~ ·³Éª ͳ·»Éª ëÏÇ½μ ³éÝ»É provenir vi; ~ ï³Ý»Éª ÙÕ»É avancer vt, propulser vt, promouvoir vt (³ß˳ï³ÝùáõÙª å³ßïáÝÇ μ³ñÓñ³óÙ³Ý ³éáõÙáí); ~ ÁÝÏÝ»É (ųٳóáõÛóÇ Ù³ëÇÝ) 115



·³É, ëï»ÕÍí»É) 3) paraître vi (Ç Ñ³Ûï ·³É) ³é³ç³ÝóáõÙ (áñ¨¿ μ³Ý ݳ˳å»ë, ųٳݳÏÇó ßáõï ϳï³ñ»ÉÁ, ųٳݳÏÇó ³é³ç ³ÝóÝ»ÉÁ) anticipation f ³é³ç³å³Ñ 1. avant-garde f 2. adj d'avant-garde; ·ñ³Ï., ³ñí. avantgardiste; ~ª ³í³Ý·³ñ¹Çëï³Ï³Ý ³ñí»ëï art m avant-gardiste ³é³ç³íáñ (³é³ç³¹»Ù) d'avant-garde, avancé,e (ѳ۳óùÝ»ñ); progressiste (³é³ç³¹ÇٳϳÝ) ³é³ç³ï³ñ 1. adj pilote, porteur,-euse; ~ª ³é³ç ÙÕáÕª Ñ»é³Ýϳñ³ÛÇÝ Íñ³·ñ»ñ projets m pl pilotes (porteurs); ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛ³Ý ~ª Ñ»é³Ýϳñ³ÛÇÝ ×ÛáõÕª ѳïí³Í secteur m industriel porteur, industrie f de pointe 2. leader m; ³ß˳ñÑÇ ~Á (áñ¨¿ μݳ·³í³éáõÙ) leader mondial; Ù³ñ½. ³é³çÝáõÃÛ³Ý ~Á le leader du championnat ³é³ç³ñÏ offre f; proposition f; ïÝï·., ³é¨ïñ. ~ ¨ å³Ñ³Ýç³ñÏ offre et demande; ~Á ·»ñ³½³ÝóáõÙ ¿ å³Ñ³Ýç³ñÏÁ l'offre dépasse la demande; ³ß˳ï³ÝùÇ ~ offre d'emploi; ~ Ó¨³Ï»ñå»É formuler une proposition; ~Ç Ù»ñÅáõÙ rejet m; ~ ÁÝóó³Ï³ñ·Ç í»ñ³μ»ñÛ³É motion f de procédure ³é³ç³ñÏ»É proposer vt; offrir vt (ïñ³Ù³¹ñáõÃÛ³Ý ï³Ï ¹Ý»É); áñ¨¿ ÉáõÍáõÙ ~ proposer une solution; Çñ û·ÝáõÃÛáõÝÁ, ͳé³ÛáõÃÛáõÝÁ ~ offrir son aide, ses services ³é³ç³ñÏáõÃÛáõÝ 1) proposition f; demande f; ~Á Ù»ñÅ»É rejeter la proposition; ³ÙáõëÝáõÃÛ³Ý ~ demande f en mariage 2) offre f (³é³ç³ñÏ) 3) motion f (³é³ç³ñÏ ÅáÕáíǪ ÝÇëïÇ Å³Ù³Ý³Ï) 4) suggestion f (ËáñÑñ¹Ç ϳñ·áí) ³é³ç³óÝ»É 1) provoquer vt (Ññ¹»Ñ, ½³ÛñáõÛÃ) 2) susciter vt (½·³óÙáõÝùÝ»ñ, Ùïù»ñ ¨ ³ÛÉÝ) 3) entraîner vt, engendrer vt (ѳݷ»óÝ»É, ³é³ç μ»-



ñ»É) 4) générer vt (ë»ñ»É) 5) catalyser vt (ѳñáõó»É) ³é³ç³óáõÙ 1) émergence f, engendrement m (³Ýëå³ë»ÉÇ ·áÛ³óáõÙª Ç Ñ³Ûï ·³ÉÁ) 2) provenance f, origine f (ͳ·áõÙÁ); Ï»Ýëμ. ï»ë³ÏÝ»ñÇ ~Áª ͳ·áõÙÁ origine des espèces ³é³çÁÝóó 1) progrès m, promotion f (³é³ç˳ճóáõÙ ³ß˳ï³ÝùÇ Ù»çª å³ßïáÝáõÙ); Ý߳ݳϳÉÇ ~ áõÝ»Ý³É faire des progrès considérables; ~ ù³ÛÉ pas m en avant 2) développement m (½³ñ·³óáõÙ) 3) essor m (í»ñ»Éù) 4) évolution f (½³ñ·³óáõÙª ³é³ç˳ճóáõÙ ïÝï»ëáõÃÛ³Ý Ù»ç, ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý ÏÛ³ÝùáõÙ ¨ ³ÛÉáõñ) ³é³çÇϳ prochain,e, à venir (Ùáï³Éáõï); ~ å³ï»ñ³½ÙÇ ëå³éݳÉÇùÁ la menace d'une guerre prochaine; ~ ß³μ³ÃÝ»ñÇ ÁÝóóùáõÙ dans les semaines à venir; ~ÛáõÙ à l'avenir, prochainement ³é³çÇÝ premier,-ière; ~ ³Ý·³Ù la première fois, pour la première fois; ~ ³Ý·³ÙÇó du premier coup; ~ ѳ۳óùÇó au premier coup d'œil; ë»ñ ~ ѳ۳óùÇó coup m de foudre (¹³ñÓ.); ~ ¿çáõÙ (ûñÃÇ, ~ ëÛáõݳÏáõÙ) à la une; ~ û·ÝáõÃÛáõÝ premier secours m, secourisme m; ~ ï³ñí³ÝÇó dès la première année ◊ ¹Åí³ñÝ ~ ù³ÛÉÝ ¿ il n'y a que le premier pas qui coûte ³é³ç˳ճóáõÙ 1) progression f, avancement m, promotion m (ͳé³ÛáõÃÛ³Ý Ù»ç, å³ßïáÝáõÙ) 2) progrès m (³é³çÁÝóó, ï»Õ³ß³ñÅ); ïÝï»ëáõÃÛ³Ý ~ relance f de l'économie 3) é³½Ù. avance f; μ³Ý³ÏÇ ~Áª ³é³çß³ñÅáõÙÁ l'avance d'une armée ³é³çÙÕÇã (ËóÝáÕ, ³é³ç ÙÕáÕ) d'impulsion ³é³çݳ·ÇÍ (³é³ç³¹Çñù) avant-poste m



³é³çÝ³Ë³Õ (åñ»ÙÇ»ñ³) première f ³é³çݳϳñ· de premier ordre; de



première qualité; de qualité supé-



116



rieure (μ³ñÓñáñ³Ï); qualifié,e (áñ³ÏÛ³É) ³é³çݳѻñà primordial,e, prioritaire; ~ ϳñ¨áñáõÃÛáõÝ importance f primordiale; ~ ËݹÇñ problème m à résoudre en premier; ~ Ï»ñåáí prioritairement ³é³çݳѻñÃáñ»Ý prioritairement ³é³çݳѻñÃáõÃÛáõÝ priorité f ³é³çݳÛÇÝ 1) prioritaire (·»ñ³Ï³, ݳ˳å³ïí»ÉÇ); ~ª ³é³çݳѻñà ËݹÇñ priorité f; ~ ϳñ·áí prioritairement 2) important,e (ϳñ¨áñ) ³é³çݳÛÝáõÃÛáõÝ priorité f; ~Ý»ñÇó Ù»ÏÁ une des priorités ³é³çݳåïáõÕ primeur(s) f (pl) ³é³çݳïÇå incunable adj/m ³é³çÝ»ÉáõÛà (¹»ñ³ë³ÝÇ ³é³çÇÝ »ÉáõÛÃÁ) début m ³é³çÝ»Ï premier-né, première-née adj/n (³é³çݳÍÇÝ ½³í³Ï) ³é³çÝáñ¹ leader m; chef m (ջϳí³ñ); dirigeant,e n (Ïáõë³ÏóáõÃÛ³Ý, ϳ½Ù³Ï»ñåáõÃÛ³Ý); Ñá·¨áñ μ³ñÓñ³ëïÇ×³Ý ~ primat m, prélat m (·³Ñ»ñ»ó »åÇëÏáåáëª ³ñù»åÇëÏáåáë) ³é³çÝáñ¹³Ï³Ý ~ ÷á˳Ýáñ¹ (ï»Õ³å³Ñ) »Ï»Õ. vicaire m; ³é³çÝáñ¹³Ï³Ý ÷á˳Ýáñ¹áõÃÛáõÝ vicariat m ³é³çÝáñ¹³ÝÇëï ~ »Ï»Õ»óÇ église f métropolitaine ³é³çÝáñ¹³ñ³Ý »Ï»Õ. résidence f du prélat, prélature f; primatie f ³é³çÝáñ¹»É conduire vt, mener vt (ï³Ý»É); guider vt, piloter vt (áõÕ»óáõÛó ÉÇÝ»É); diriger vt (ջϳí³ñ»É) ³é³çÝáñ¹áÕ 1) meneur,-euse n (~ ³ÝÓ) 2) conducteur,-trice n (áõÕ»ÏóáÕ) 3) éditorial m (Ñåí. édito m), article m de fond (~ Ñá¹í³Í, ËÙμ³·ñ³Ï³Ý) ³é³çÝáñ¹í»É se guider (sur qch); Ù»ÏÇ ûñÇݳÏáí ~ se guider sur l'exemple de qn ³é³çÝáñ¹áõÃÛáõÝ, ³é³çÝáñ¹áõÙ direction f, conduite f; Ù»ÏÇ ³é³çÝáñ¹áõÃÛ³Ùμª Õ»Ï³í³ñáõÃÛ³Ùμ sous la direction (sous la conduite) de qn ³é³çÝáõÃÛáõÝ 1) primauté f (·É˳íáñáõÃÛáõÝ, ·»ñ³½³ÝóáõÃÛáõÝ, ³é³-



çÇÝÁ ÉÇÝ»ÉÁ) 2) Ù³ñ½. championnat m 3) priorité f (·»ñ³Ï³ÛáõÃÛáõÝ, ݳ˳å³ïíáõÃÛáõÝ, ³é³çݳÛÝáõÃÛáõÝ) 4) primat m (³é³çݳÛÇÝ ÉÇÝ»ÉÁ); ߳ѻñÇ ~Á le primat des intérêts ³é³çß³ñÅáõÙ 1) é³½Ù. avance f 2) progression f (³é³çÁÝóó) 3) avancement m, promotion f (³é³ç˳ճóáõÙ ³ß˳ï³ÝùÇ í³ÛñáõÙª ͳé³ÛáõÃÛ³Ý Ù»çª å³ßïáÝáõÙ) ³é³çí³ (³Ýó³Í-·Ý³ó³Í) d'antan ³é³çù³ßáõÙ avancement m, promotion f



³é³ë³Ý ficelle f (μ³ñ³Ï å³ñ³Ý);



cordon m (ùáõÕ, ųå³í»Ý)



³é³ë³Ý»É (³é³ë³Ýáí ϳå»É) ficeler vt; ÷³Ã»ÃÁ ~ ficeler



le paquet



³é³ëå»É légende f, mythe m ³é³ëå»É³μ³Ý mythologue n, mytho-



graphe n



³é³ëå»É³μ³Ý³Ï³Ý mythologique ³é³ëå»É³μ³ÝáõÃÛáõÝ mythologie f ³é³ëå»É³Ï³Ý, ³é³ëå»É³ÛÇÝ légen-



daire, mythique; fabuleux,-euse (³Ýѳí³ï³ÉÇ); ~ ·áõÙ³ñÝ»ñ des sommes f pl fabuleuses ³é³ëï³Õ plafond m ³é³í»É plus; davantage; ~ ù³Ý plus que, davantage que; ~ ¨ëª ٳݳí³Ý¹ áñ d'autant plus, ɳï. a fortiori ³é³í»É³·áõÛÝ 1) maximum; ~Á le maximum 2) limite (ͳÛñ³·áõÛÝ, ë³ÑٳݳÛÇÝ); ~ ³ñ³·áõÃÛáõÝ vitesse f limite ³é³í»É³å³ßï (Ù³ùëÇÙ³ÉÇëï) maximaliste adj/n ³é³í»É³å³ßï³Ï³Ý maximaliste ³é³í»É³å³ßïáõÃÛáõÝ maximalisme m ³é³í»É³å»ë 1) surtout (ѳïϳå»ë, ٳݳí³Ý¹) 2) principalement (ÑÇÙݳϳÝáõÙ) 3) particulièrement (³é³ÝÓݳå»ë, Ù³ëݳíáñ³å»ë) 4) de préférence (ݳ˳å³ïíáñ»Ý) 5) par excellence (·»ñ³½³Ýó³å»ë) ³é³í»ÉáõÃÛáõÝ 1) avantage m, plus m 2) préférence f (ݳ˳å³ïíáõÃÛáõÝ) 117



3) privilège m (³ñïáÝáõÃÛáõÝ, ³é³ÝÓݳßÝáñÑ íÇ׳Ï) ³é³íáï matin m; í³Õ ~ petit matin; ~Çó »ñ»Ïá du matin au soir; ³Ûë ~ª ³Ûëûñ ³é³íáïÛ³Ý ce matin; ѳçáñ¹ ~ª ³é³íáïÛ³Ý le lendemain matin; ~ ϳÝáõË de bon matin, de bonne heure; ~Çó dès le matin ³é³íáïÛ³Ý (³é³íáïí³) 1. adj du matin, matinal,e; ~ ûñûñ journaux m pl du matin; ~ Ù³ñ½³Ýù gymnastique f matinale 2. adv le matin (ųٳݳÏÇ ³éáõÙáí); í³Õ ~ de bonne heure, tôt le matin, de bon matin; ³Ûëûñ ~ ce matin; ~ áõß í»ñ Ï»Ý³É (»ñϳñ ÙÝ³É ³ÝÏáÕÝáõÙ) faire la grasse matinée ³é³í-÷³Ë³í filou m, escroc m ³é³ï 1) abondant,e (Édzé³ï); ~ μ»ñù abondante (riche) moisson f; ~ ÉÇÝ»É abonder vi (en), foisonner vi (en, de) 2) copieux,-euse (áõï»ÉÇù) 3) riche (ѳñáõëï) ³é³ï³μ³ßË qui distribue abondamment; généreux,-euse ³é³ï³Ñáë, ³é³ï³Ñáñ¹ abondant,e (riche) en eau ³é³ï³Ó»éÝ généreux,-euse ³é³ï³Ó»éÝáñ»Ý généreusement; abondamment (³é³ïáñ»Ý) ³é³ï³Ó»éÝáõÃÛáõÝ générosité f ³é³ï³Ý³É abonder vi, être en abondance; foisonner vi ³é³ï³óÝ»É rendre abondant,e ³é³ïáñ»Ý abondamment; en abondance, copieusement; largement ³é³ïáõÃÛáõÝ abondance f; profusion f; ³é³ïáõÃÛ³Ý Ù»çª ³é³ï en abondance, à foison, à profusion; ³é³ïáõÃÛ³Ý »ÕçÛáõñ corne f d'abondance ³é³ñϳ 1) objet m (Çñ, ûμÛ»Ïï); ëå³éÙ³Ý ~Ý»ñ objets de consommation; å»ñ׳ÝùÇ ~ objet de luxe 2) matière f (áõëáõÙݳϳÝ) 3) sujet m (ÝÛáõÃ, ëÛáõÅ»); á±ñÝ ¿ Ù»ñ ½ñáõÛóÇ ~ݪ ÝÛáõÃÁ quel est le sujet de notre conversation; Ëݹñá ~ problème m en question



³é³ñϳ۳½áõñÏ 1) vague, indéfini,e (³Ýáñáß) 2) sans objet précis (áñá-



ß³ÏÇ ÝÛáõê μáí³Ý¹³ÏáõÃÛáõÝ ãáõÝ»óáÕ) 3) abstrait,e (í»ñ³ó³Ï³Ý) ³é³ñÏ³Û³Ï³Ý 1) objectif,-ive (Çñ³Ï³Ý, ûμÛ»ÏïÇí) 2) matériel,le (Çñ»Õ»Ý, ÝÛáõóϳÝ) 3) concret,-ète (áñáß³ÏÇ) 4) substantiel,le (Ëáë³ÏóáõÃ۳ݪ ½ñáõÛóÇ Ù³ëÇÝ) ³é³ñϳ۳ϳÝáõÃÛáõÝ matérialité f; réalité f (Çñ»Õ»Ýª ÝÛáõÃ³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁ) ³é³ñÏ³Û³Ý³É se matérialiser ³é³ñϳ۳óÝ»É matérialiser vt (³é³ñϳ۳ϳݪ áñáß³ÏǪ Çñ³Ï³Ý ¹³ñÓݻɪ ·³Õ³÷³ñ, Íñ³·Çñ ¨ ³ÛÉÝ) ³é³ñϳ۳óí»É être matérialisé,e ³é³ñϳ۳óáõÙ matérialisation f (³é³ñϳ۳ϳݪ áñáß³ÏǪ Çñ³Ï³Ý ¹³ñÓÝ»ÉÁª ·³Õ³÷³ñÇ, Íñ³·ñÇ) ³é³ñÏ»É 1) protester vi 2) s'opposer, s'y opposer (ѳϳ¹ñí»É, ѳϳ׳é»É) 3) s'élever contre, réclamer vi contre (Áݹ¹ÇٳݳÉ, ¹»Ù ¹áõñë ·³É) 4) répliquer vi, objecter vi (å³ï³ë˳ݻÉáí ѳϳ¹³ñÓ»É); ùÝݳ¹³ïáõÃÛ³Ý ¹»Ù ~ répliquer à une critique 5) contester vt (íÇ׳ñÏ»É); ã»Ù ³é³ñÏáõÙª ³é³ñÏáõÃÛáõÝ ãáõݻ٠je n'ai rien contre; »Ã» ã»ù ³é³ñÏáõÙª »Ã» ¹»Ù ã»ù si vous voulez bien; ݳ ÙÇßï ³é³ñÏáõÙ ¿ª »ñμ»ù ѳٳӳÛÝ ã¿ il n'est jamais d'accord ³é³ñÏ»ÉÇ litigeux,-euse; contesté,e; controversé,e (ÙdzÛÝ Ùï³íáñ ï»ë³ÝÏÛáõÝÇó) ³é³ñÏáÕ 1) contradicteur,-trice n 2) contestataire adj/n (íÇ׳ñÏáÕ) 3) opposant,e (ѳϳ¹ñíáÕ, Áݹ¹ÇÙ³¹Çñ) 4) protestataire adj/n (μáÕáùáÕ, μáÕáù³ñÏáÕ) ³é³ñÏáõÃÛáõÝ, ³é³ñÏáõÙ 1) objection f; réplique f (³é³ñÏáÕ å³ï³ë˳ݪ μ³ó³Ï³ÝãáõÃÛáõÝ); ~ ãϳ il n'y a pas d'objection 2) contestation f (íÇ׳ñÏáõÙ, ³ÝѳٳӳÛÝáõÃÛáõÝ) 3) protestation f (μáÕáù, μáÕáù³ñÏáõÙ) ³é³÷ÝÛ³ riverain,e (·»ïÇ Ùáï); 118



côtier,-ière, littoral,e (ÍáíÇ Ùáï); ~ ųÛé»ñ falaises f pl ³é³÷ÝÛ³Ï quai m (·»ïÇ); bord m (³÷); côte f, littoral m (É×Ç, ÍáíÇ) ³é³ù»É expédier vt; envoyer vt (áõÕ³ñÏ»É); livrer vt (³éμ»ñ»É, ѳÝÓÝ»É) ³é³ù»É³Ï³Ý apostolique; Ð³Û (г۳ëï³ÝÛ³Ûó) ~ »Ï»Õ»óÇ Église f apostolique arménienne ³é³ù»ÉáõÃÛáõÝ mission f; tâche f ³é³ùÇݳμ³ñ vertueusement; honnêtement (³½Ýí³μ³ñ) ³é³ùÇÝÇ vertueux,-euse; honnête (³½ÝÇí) ³é³ùÇÝáõÃÛáõÝ vertu f; honnêteté f (³½ÝíáõÃÛáõÝ) ³é³ùÇã (³é³ùáÕ) expéditeur,-trice n; transitaire n ³é³ùÛ³É 1) ÏñáÝ. apôtre m 2) envoyé,e



les pirates de l'air ont détourné l'avion ³é¨³Ý·Çã (³é¨³Ý·áÕ) ravisseur,-euse n, kidnappeur,-euse n; »ñ»Ë³Ý»ñÇ ~ª »ñ»Ë³Ý»ñ ³é¨³Ý·áÕ ravisseur d'enfants; ~Ý»ñÁ ÷ñϳ·ÇÝ »Ý å³Ñ³ÝçáõÙ les ravisseurs demandent une rançon ³é¨³Ý·áõÙ 1) ravissement m, kidnapage m, kidnapping m, rapt m (áñ¨¿ ³ÝÓÇ, »ñ»Ë³ÛÇ); détournement m (û¹³Ý³íÇ) 2) enlèvement vt (ѳ÷ßï³ÏáõÙ, ѳ÷ßï³ÏáõÃÛáõÝ) ³é¨ïñ³³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý du commerce et de l'industrie; ~ Ï»ÝïñáÝ centre m industriel et commercial; ~ å³É³ï Chambre f de commerce et d'industrie (C.C.I.) ³é¨ïñ³ËáõÙμ conglomérat m ³é¨ïñ³Ï³Ý (³é¨ïñ³ÛÇÝ) 1. adj de commerce (³é¨ïñÇ); commercial,e; ~ ݳí³Ñ³Ý·Çëï port m de commerce; ~ª ³é¨ïñ³ÛÇÝ ·áñͳéÝáõÃÛáõÝÝ»ñ opérations f pl commerciales (de commerce); ~ ¹ñ³Ù³ïáõÝ banque f de commerce (commerciale); ~ Ù³ÏÝÇß appellation f commerciale 2. 1) commerçant,e n; marchand,e; Ù³Ýñ³Í³Ë ~ª Ù³Ýñ³í³×³é marchand au détail; Ù»Í³Í³Ë ~ª ٻͳí³×³é marchand en gros, grossiste n; ßñçÇÏ ~ª í³×³éáÕ marchand ambulant, marchand de quatre saisons (Ùñ·Ç, μ³Ýç³ñ»Õ»ÝÇ) 2) négociant,e (Ëáßáñ ~) 3) épaviste n (~, áñÝ ½μ³ÕíáõÙ ¿ ³íïáÙ»ù»Ý³Ý»ñÇ μ»ÏáñÝ»ñǪ Ùݳóáñ¹Ý»ñÇ ³é¨ïñáí) 4) trafiquant,e n (³ÝûñÇÝ³Ï³Ý ³é¨ïñáíª ³éùáõí³×³éùáí ½μ³ÕíáÕ ~ª Ù³ëݳíáñ³å»ë ÃÙñ³ÝÛáõûñÇ) ³é¨ïñ³Ï³Ý³óÝ»É commercialiser vt ³é¨ïñ³Ï³Ý³óí»É être commercialisé,e ³é¨ïñ³Ï³Ý³óáõÙ commercialisation f ³é¨ïñ³ÛÇÝ (³é¨ïñ³Ï³Ý) commercial,e, de commerce; ~ ·áñͳñù acte m de commerce; ~ Ù³ÏÝÇߪ ³é¨ïñ³ÝÇß åÇï³Ï label m; ~



n



³é³ùáÕ (³é³ùÇã) expéditeur,-trice n ³é³ùáõÙ 1) expédition f; envoi m (÷áë-



ïáí); livraison f (³éμ»ñáõÙ, ѳÝÓÝáõÙ); ³é³ùÙ³Ý Í³é³ÛáõÃÛáõÝ service m des expéditions; ³é³ùÙ³Ý ·ñ³ë»ÝÛ³Ï bureau m de livraison; μ»éÝ»ñÇ ~ livraison de marchandises; ³é³çݳѻñà ~ livraison prioritaire; ³é³ùÙ³Ý Å³ÙÏ»ï délai m de livraison 2) diffusion f (óñáõÙª Ý»ñùÇÝ áñ¨¿ ÷³ëï³ÃÕÃÇ) ³é·ñ³í»É confisquer vt; faire une saisie ³é·ñ³íí»É être confisqué,e; être saisi,e ³é·ñ³íáõÙ confiscation f; saisie f ³é¹Çñ annexe f (÷³ëï³ÃÕÃÇ); supplément m (ѳí»Éí³Íª ³Ùë³·ñÇ ¨ ³ÛÉÝ) ³é»ÕÍí³Í énigme f; mystère m; ~Ç μ³Ý³ÉÇÝ la clé de l'énigme ³é»ÕÍí³Í³ÛÇÝ 1) énigmatique 2) mystique (³Ýμ³ó³ïñ»ÉÇ, ËáñÑñ¹³íáñ) 3) sibyllin,e (ѳݻÉáõϳÛÇÝ, Ùßáõß³å³ï, ËáñÑñ¹³íáñ) ³é»ÕÍí³Íáñ»Ý énigmatiquement; mystérieusement (³Ýμ³ó³ïñ»ÉÇáñ»Ý, ËáñÑñ¹³íáñ Ï»ñåáí) ³é¨³Ý·»É 1) enlever vt, ravir vt (»ñ»Ë³, ѳñëݳóáõ) 2) Çñ³íμ. détourner vt; û¹³Ñ»ÝÝ»ñÁ ~ »Ý û¹³Ý³íÁ 119



avec feinte (ßÇÝÍáõ Ï»ñåáí, Ï»ÕÍ)



å³Ûٳݳ·Çñ contrat m commercial; áã ~ ϳ½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝ société f non commerciale ³é¨ïñ³Ý³í navire m de marchand (de commerce) ³é¨ïñ³ÝÇß label m, marque f de commerce (de fabrique), étiquette f ³é¨ïñ³ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý technico-commercial,e ³é¨ïñ³ïáõÝ (³é¨ïñ³Ï³Ý ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ) maison f de commerce, firme



³é»ñ»ë»É Çñ³íμ. confronter vt ³é»ñ»ëí»É Çñ³íμ. être confronté,e ³é»ñ»ëáõÙ Çñ³íμ. confrontation f ³é»ñ¨áõÛà 1. adj apparent,e (Ãí³óáÕ, Ãí³óÛ³É) 2. adv en apparence, exté-



rieurement



³é¿ç¥ù¤ μëμ. étamine f ³éÁÝûñ près de (ÙáïÁ, ÏáÕùÇÝ, Ù»ñ-



ӳϳ), auprès de; près (ÏÇó); ¹»ëå³Ý³ï³ÝÝ ~ près l'ambassade ³éÃÇí (³éÇÃáí) à l'occasion de ³éÅ³Ù³Ý³Ï temporairement, pour un temps ³éųٳݳÏÛ³ provisoire, temporaire ³éÇà occasion f; propos m; ~áí à l'occasion (de); ~ áõÝ»Ý³É avoir l'occasion de; ³Ù»Ý ~áí à tout propos; ³Ûë ¥³Û¹¤ ~áí à cette occasion; ~Çó û·ïí»É profiter de l'occasion, saisir l'occasion, ËëÏó. sauter sur l'occasion (~Á μ³ó ãÃáÕÝ»É); ~Á μ³ó ÃáÕÝ»É rater (manquer) l'occasion; »Ã» ~Á Ý»ñϳ۳ݳ, ~Á Ý»ñϳ۳ݳÉáõ ¹»åùáõÙ à l'occasion, le cas échéant; ~Áª ѳçáÕáõÃÛáõÝÁ Ó»éùÇó μ³ó ãÃáÕÝ»É ne pas laisser passer la (cette) chance ³éÇÝùÝ»É faire du charisme ³éÇÝùÝáÕ 1) charismatique (³½¹»óÇÏ) 2) attrayant,e, captivant,e (·ñ³íÇã) ³éÇÝùÝáõÙ 1) charisme m 2) attrait m, charme m (·ñ³íãáõÃÛáõÝ, ÑÙ³Ûù) ³éÉ»óáõÝ comblé,e (de) ³éϳ disponible (ïñ³Ù³¹ñ»ÉÇ, ³½³ï, ϳÝËÇÏ); ¹ñ³Ù³Ï³Ý ~ ÙÇçáóÝ»ñ ressources f pl disponibles; ~ ÉÇÝ»É exister vi ³éϳ˥۳ɤ en suspens; suspendu,e; ~ ÙÝ³É rester (demeurer) en suspens; ѳñóÝ ~ ¿ la question est en suspens ³éÏ³Ë»É suspendre vt (Ñ»ï³Ó·»É); interdire vt (³ñ·»É»É) ³éϳËáõÙ suspension f; moratoire m, moratorium m (Ñ»ï³Ó·áõÙ) ³éϳÛÍ»É scintiller vi; clignoter vi (ùÃóÉ) ³éϳÛÍáÕ scintillant,e; clignotant,e (ùÃóóáÕ)



f



commerce m; négoce m (Ëáßáñ); Ù»Í³Í³Ë ~ commerce de (en) gros; Ù³Ýñ³Í³Ë ~ commerce de (au, en) détail; å»ï³Ï³Ý ~ commerce d'État; Ù³ëݳíáñ ~ commerce privé; Ý»ñùÇÝ ~ commerce intérieur; ³ñï³ùÇÝ ~ commerce extérieur; ÙÇç³½·³ÛÇÝ ~ commerce international; ³½³ï ~ libre-échange m; ³åûñÇÝǪ ³ÝûñÇÝ³Ï³Ý ~ trafic m; áëÏáõ ³åûñÇÝÇ ~ trafic d'or; ½»ÝùÇ ³åûñÇÝÇ ~ trafic d'armes; ÃÙñ³¹»Õ»ñÇ ~ trafic de drogue; ½»Õã ·Ý»ñáí ~ solderie f; ï³ñ³Í³Ëª ßñç³Í³Ë ~ colportage m à domicile; ~ ³Ý»É, ³é¨ïñáí ½μ³Õí»É faire le (du) commerce, commercer vi, faire le commerce de, entrer dans le négoce; ï³ñ³Í³Ëª ßñç³Í³Ë ~ ³Ý»É colporter vt; ³åûñÇÝÇ ³é¨ïñáí ½μ³Õí»É trafiquer vt; ß³ï »ñÏñÝ»ñÇ Ñ»ï ~ ³Ý»É commercer avec plusieurs pays; ÷³ÛïÇ ~ ³Ý»É faire le commerce du bois; ³é¨ïñÇ å³É³ï chambre f de commerce; ³é¨ïñÇ ïáõÝ maison f de commerce; ³é¨ïñÇ ëñ³Ñª ï³ñ³Íù (˳ÝáõÃáõÙ) surface f de vente; ¹íÝ·. ³é¨ïñÇ Ñ³ñó»ñáí Ïóáñ¹ attaché,e n commercial,e; ²é¨ïñÇ ÙÇç³½·³ÛÇÝ Ï³½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝ Organisation f internationale du commerce (O.I.C.); ²é¨ïñÇ Ñ³Ù³ß˳ñѳÛÇÝ Ï³½Ù³Ï»ñáõÃÛáõÝ ¥²ÐΤ Organisation Mondiale pour le Commerce (O.M.C.) ³é»ñ»ë extérieurement, en apparence; ³é¨ïáõñ



120



³éϳÛÍáõÙ scintillement m; clignote-



³éÝ³Ï³Ý viril,e, mâle; ~ áõÅ force f



ment m (ùÃÃáõÙ) ³éϳÛáõÃÛáõÝ présence f; existence f (·áÛáõÃÛáõÝ) ³éѳë³ñ³Ï en général, généralement ³éѳí³Ï³Ý (Ñ»ï³ë»ñ³Ï³Ý) Ï»Ýëμ. atavique ³éѳí³ïãÛ³ gage m (de succès); assurance f (ѳí³ëïÇù) ³éѳí»ï pour la vie (ÁݹÙÇßï, ѳíÇïÛ³Ý); pour toujours, à jamais (³éÙÇßï) ³éѳíáõÃÛáõÝ (Ñ»ï³ë»ñáõÃÛáõÝ) Ï»Ýëμ. atavisme m ³éÑáë»É (Ñáñ¹»É, Éóí»É) affluer vi ³éÓ³ÛÝáõÛà ɻ½íμ. assonance f ³éÓ»éÝ disponible, tout(e) prêt(e) (Ó»éùÇ ï³Ï ·ïÝíáÕ, å³ïñ³ëï); ~ ¹ñ³Ù argent m disponible (comptant, liquide); ~ª ·ñå³ÝÇ μ³é³ñ³Ý dictionnaire m de poche ³é׳ϳï»É confronter vt ³é׳ϳïí»É être confronté,e ³é׳ϳïáõÙ confrontation f; affrontement m ³éÙÇßï pour toujours, à jamais ³éÛáõÍ lion m; ¿· ~ lionne f; ~Ç Ó³· lionceau m; ~Á ÙéÝãáõÙ ¿ le lion rugit; ~Ç å»ë ÙéÝã³É rugir comme un lion; ~Ç μ³ßÁ la crinière du lion; ~Ç å»ë áõÅ»Õ fort comme un lion ◊ ~Ç μ³ÅÇÝ part f du lion ³éÛáõͳμ³ß (³éÛáõÍÇ μ³ß áõÝ»óáÕ) à la crinière de lion ³éÛáõͳμ³ñ comme un lion ³éÛáõͳ·Ç μëμ. léonure m, queue-delion f ³éÛáõͳËáï μëμ. orobanche f ³éÛáõͳ׳ÝÏ (³éÛáõͳٳ·ÇÉ, ³éÛáõͳ×Çñ³Ý, ¿¹»Éí³Ûë) μëμ. édelweiss m, patte f de lion, immortelle f des Alpes ³éÛáõͳÛÇÝ de lion; léonin,e ³éÛáõͳëÇñï qui a un cœur de lion ³éÛáõÍ»ÝÇ (³éÛáõÍÇ ÙáñÃÇ) peau f de lion ³éݳμ³ñ 1) virilement 2) ÷Ëμ. courageusement (ù³ç³μ³ñ), vaillamment (Ëǽ³Ëáñ»Ý)



virile; ~ »é³Ý¹ énergie f mâle



³éÝ³Ï³Ý³Ý³É devenir homme, at-



teindre l'âge viril; áñù³¯Ý ¿ ³éݳϳݳó»É le voilà grand garçon! ³éݳϳݳóÝ»É viriliser vt, donner de la virilité ³éݳϳÝáñ»Ý virilement ³éݳϳÝáõÃÛáõÝ 1) virilité f 2) ÷Ëμ. courage m (ù³çáõÃÛáõÝ) ³éݳݹ³Ù penis m; phallus m; sexe m (de l'homme), verge f ³éݳݹ³Ù³å³ßï phallocrate n ³éݳݹ³Ù³å³ßï³Ï³Ý phallocrate, phallocentrique ³éݳݹ³Ù³å³ßïáõÃÛáõÝ phallocratie f, phallocentrisme f ³éݳóÇ ï»΄ë ³éÝ³Ï³Ý ³éÝ»É 1) acheter vt (·Ý»É); Ùñ·»ñ ~ª ·Ý»É acheter des fruits 2) prendre; ÝϳïÇ ~ prendre en considération 3) apprendre vt (Éë»É); Éáõñ ~ apprendre une nouvelle; ϳëϳÍÇ ï³Ï ~ mettre en doute; ѳßíÇ ~ tenir compte de; ÷³Ï³·Í»ñÇ Ù»ç ~ mettre entre parenthèses; ѳÝÓÝ ~ se charger; Ó»éù ~ se moquer de; ϳݷ ~ s'arrêter; ѳë³Ï ~ª Ù»Í³Ý³É grandir vi; áõëáõÙ ~ faire ses études; ÷áË ~ emprunter; ßáõÝã ~ prendre respiration ³éÝ»ÉÇù 1) afférent,e (ëï³Ý³ÉÇù, ѳë³Ý»ÉÇù) 2) à acheter (³ÛÝ, ÇÝã å»ïù ¿ ·ÝíÇ) ³éÝ»ÉÇù-ï³ÉÇù compte m à régler (avec qn) ³éÝ»ï rat m; ¿· ~ rate f; ~Ç Ó³· raton m; ~Ç Ã³Ï³ñ¹ ratière f ³éݻﳽ»ñÍ»É (³éÝ»ïÝ»ñÇó Ù³ùñ»É) dératiser vt; ÝÏáõÕÁ ~ dératiser une cave ³éÝ»ï³ÛÇÝ de rat ³éÝ»ï³ëå³Ý (ÝÛáõÃ) raticide m ³éÝÙ³ÝáõÃÛáõÝ, ³éÝÙ³ÝáõÙ É»½íμ. assimilation f; ÑÝãÛáõÝÝ»ñÇ ~ assimilation des sons ³éÝã³ÏÇó corrélatif,-ive ³éÝã³Ïó»É mettre en corrélation ³éÝã³Ïóí»É être en corrélation 121



villégiature (³éáÕç³ñ³Ý³ÛÇÝ í³Ûñ, μáõųí³Ûñ); maison f de convalescence (³å³ùÇÝí»Éáõª ϳ½¹áõñí»Éáõ ïáõÝ); sanatorium m (sana m) (Ãáù³Ëïáí ÑÇí³Ý¹Ý»ñÇ Ñ³Ù³ñ) ³éáÕç³ñ³Ý³ÛÇÝ de station thermale; de station balnéaire (Íáí»½ñÛ³); de ville d'eau(x); de maison de convalescence; de sanatorium (de sana); ~ í³Ûñª μáõųí³Ûñ lieu m de villégiature ³éáÕç³ñ³ñ salubre; ~ û¹ (ÏÉÇÙ³) air m (climat m) salubre; sain,e; salutaire; ~ ëÝáõݹ nourriture f saine; ë³ñ»ñÇ ~ û¹Á l'air salutaire des montagnes ³éáÕç³ñ³ñáõÃÛáõÝ (μáõÅÇã ÉÇÝ»ÉÁ) salubrité f ³éáÕç³óÝ»É rendre à la santé (í»ñ³Ï³Ý·Ý»É ³éáÕçáõÃÛáõÝÁ); assainir vt (ϳ½¹áõñ»É); guérir vt (μáõÅ»É) ³éáÕç³óáõÙ 1) guérison f, rétablissement m, convalescence f 2) ÷Ëμ. assainissement m (³Ùñ³óáõÙ, áõŻճóáõÙ, μ³ñ»É³íáõÙ) 3) ýÇÝ. redressement m; ýÇݳÝëÝ»ñÇ ~ redressement financier ³éáÕçáõÃÛáõÝ santé f; É³íª í³ï ~ bonne, mauvaise santé; ÇÝãå»±ë »ùª ÇÝãå»±ë ¿ Ó»ñ ³éáÕçáõÃÛáõÝÁ comment allez-vous? comment vous portez-vouz?; ~ »Ù Ù³ÕÃáõÙ je vous souhaite la santé; ³éáÕçáõÃÛá°õÝ (÷éßï³ÉÇë) à vos souhaits; ²éáÕçáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ß˳ñѳÛÇÝ Ï³½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝ Organisation f mondiale de la santé (O.M.S.) ◊ ~Ý ³Ù»Ý³Ù»Í ѳñëïáõÃÛáõÝÝ ¿ santé passe richesse ³éáù-÷³éáù (÷³é³íáñ³å»ë, ßáõùáí) en grande pompe, solennellement ³éç¨ devant; ï³Ý ~ devant la maison ³éç¨Ç (³é³çÇ) de devant; avant; ~óûñ pattes f pl de devant; ~ ³ÝÇíÝ»ñ roues f pl avant; μ»ÙÇ ~ Ù³ëÁ le devant de la scène ³éç¨áõÙ (³éç¨Ç ÏáÕÙáõÙ) devant ³éëïáñ³·ñ»É contresigner vt ³éëïáñ³·ñáÕ contresignataire n



³éÝã³ÏóáõÃÛáõÝ corrélation f; Çñ³íμ.



implication f ³éÝã»É lier vt ³éÝãí»É être lié,e; ³éÝãíáÕ ³ÝÓÇÝù personnes f pl concernées ³éÝãáõÃÛáõÝ 1) relation(s) f (pl), rapport m (ϳå, ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝ), corrélation f (³éÝã³ÏóáõÃÛáõÝ) 2) référence f (í»ñ³μ»ñáõÃÛáõÝ) ³éÝí³½Ý au moins ³éá·³μ³ÝáõÃÛáõÝ prosodie f ³éá·³Ý³Ï³Ý prosodique (³éá·³μ³Ý³Ï³Ý) ³éá·³ÝáõÃÛáõÝ (³ñï³ë³ÝáõÃÛáõÝ) prononciation f, accent m, diction f; ûï³ñ ~ accent étranger ³éáÕç sain,e; en bonne santé, bien portant (Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ); ~ ëÝáõݹ nourriture f saine; ~ Ù³ñ¹ homme m bien portant; ~ ï»ëù áõÝ»ù vous avez l'air bien portant; ~ ÉÇÝ»É se porter bien; ~ ¹³ïáÕáõÃÛáõÝ bon sens m; áÕç ¨ ~ sain et sauf ◊ ~ Ù³ñÙÝáõÙ ~ Ñá·Ç une âme saine dans un corps sain ³éáÕç³μ³Ý hygiéniste n ³éáÕç³μ³Ý³Ï³Ý hygiénique ³éáÕç³μ³ÝáõÃÛáõÝ (áñå»ë ·ÇïáõÃÛáõÝ) hygiène f; ³ß˳ï³ÝùÇ ~ hygiène du travail ³éáÕç³Ï³½Ù robuste, vigoureux,-euse ³éáÕç³Ï³Ý de santé; ~ íÇ×³Ï état m de santé ³éáÕç³ÙÇï raisonnable, sensé,e ³éáÕç³ÙïáõÃÛáõÝ sagesse f (˻ɳÙïáõÃÛáõÝ), bon sens m (μ³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) ³éáÕç³Ý³É (ϳ½¹áõñí»É, ɳí³Ý³É) se rétablir, se remettre, guérir vi ³éáÕç³å³Ñ³Ï³Ý (ÑÇ·Ç»ÝÇÏ) hygiénique, d'hygiène; sanitaire ³éáÕç³å³ÑáõÃÛáõÝ 1) santé f publique; ²éáÕç³å³ÑáõÃÛ³Ý Ý³Ë³ñ³ñáõÃÛáõÝ Ministère m de la Santé publique 2) hygiène f (ÑǷǻݳ) ³éáÕç³ñ³Ý station f thermale; station f balnéaire (Íáí»½ñÛ³ ~ª ѳݷëï³í³Ûñ); ville f d'eau(x) (ѳÝù³ÛÇÝ ³ÕμÛáõñÝ»ñ áõÝ»óáÕ); station m de 122



³éëïáñ³·ñáõÃÛáõÝ contreseing m ³éí³Ï petit ruisseau m, ruisselet m ³éí»½ñ bord m du ruisseau ³éíáõÛï μëμ. luzerne f ³éïÝÇÝ domestique, familial,e ³éáõ ruisseau m ³éáõÍ³Ë (³éù áõ í³×³éù) achat m et



ÑÝù. amiante m, asbeste m



³ë»É dire vt; ×ßÙ³ñïáõÃÛáõÝÝ ~ dire la



vérité; ³ëáõÙ »Ý, áñ on dit que; ϳñ× ³ë³Í, ÙÇ Ëáëùáí bref; ×ÇßïÝ ³ë³Í à vrai dire, à dire vrai; ³ë»Ýù û supposons que ◊ ~Á Ñ»ßï ¿, ³Ý»ÉÁ ¹Åí³ñ il est plus facile de dire que de faire ³ë»ÉÇù 1. le dire (³ë»Éáõª Ëáë»Éáõ μ³Ý) 2. adj à dire, à énoncer (³ë»Éáõ »Ýóϳ) ³ë»Ïáë» (μ³Ùμ³ë³Ýù) commérage m, potin(s) m (pl); cancan m; rumeur f; bruit m (Éáõñ, Ëáëù áõ ½ñáõÛó) ³ë»Õ aiguille f; ~Ç ³Ýóù œil m de l'aiguille, chas m; ~Á Ã»É»É enfiler une aiguille; ÷Ëμ. ¹³ÑÉÇ×áõÙ ~ ·ó»Éáõ ï»Õ ãϳ la salle est archicomble (pleine à craquer, pleine comme un œuf) ³ë»Õ³Ï³É μÅßÏ. porte-aiguille m ³ë»Õ³Ù³Ý aiguillier m, étui m à aiguilles ³ë»Õݳμ³ñÓÇÏ coussinet m à aiguilles



vente f



³éáõÙ1 (·ñ³íáõÙ) prise f; ´³ëïÇÉÇ ~Á



la prise de la Bastille



³éáõÙ2 (ÇÙ³ëï) sens m, acception f;



ɳÛÝ ~áí au sens général; ³Û¹ ~áíª ³Û¹ ï»ë³Ï»ïÇó de ce point de vue; ÁݹѳÝáõñ ³éÙ³Ùμ en général ³éáõÛ· vif,-ive, alerte, gaillard,e, robuste; dynamique ³éáõÛ·³Ý³É s'animer, se ranimer; rajeunir vi (»ñÇï³ë³ñ¹³Ý³É) ³éáõÛ·³ï»ë alerte; frais-fraîche (óñÙ); vif,-ive (³ßËáõÛÅ) ³éáõÛ·³óÝ»É vivifier vt, animer vt, ranimer vt; rajeunir vt (»ñÇï³ë³ñ¹³óÝ»É) ³éáõÛ·áñ»Ý vivement; avec animation (³ßËáõÅáñ»Ý) ³éáõÛ·áõÃÛáõÝ vigueur f; fraîcheur f, vivacité f; jeunesse f (»ñÇï³ë³ñ¹áõÃÛáõÝ) ³éù achat m; ~ áõ í³×³éù achat et vente ³éùáõí³×³éù achat m et vente ³éûñ»³Ï³Ý 1) habituel,le, coutumier,ière, ordinaire (ëáíáñ³Ï³Ý) 2) prosaïque (³ÝÑñ³åáõÛñ) ³éûñÛ³ 1. adj de tous les jours; quotidien,ne (³Ù»ÝûñÛ³); ~ ÏÛ³Ýùª Ï»Ýó³Õ vie f quotidienne 2. routine f (³Ù»ÝûñÛ³ Ùdzå³Õ³Õª ÙÇûñÇݳϪ ÏñÏÝíáÕ ÏÛ³Ýù) ³ë³ÙμÉ»³ assemblée f; زÎ-Ç ¶É˳íáñ ~ Assemblée Générale de l'O.N.U. ³ë³óí³Íù dicton m; proverbe m (³é³Í); sentence f (Ëñ³ï³Ï³Ý ~, Ëñ³ï³Ëáëù); adage m (ÑÇÝ ~) ³ë³óí³Íù³ÛÇÝ (³é³Í³ÛÇÝ, ³é³Í³Ï³Ý) proverbial,e; aphoristique (³ëáõÛóÛÇÝ) ³ëμ»ëï (Ïï³í³ù³ñ, ³ÝÏǽ³ù³ñ)



³ë»ÕݳμáõÅáõÃÛáõÝ,



³ë»ÕݳμáõÅáõÙ



μÅßÏ. acupuncture f (acuponcture f)



(μÅÇßÏ) acupuncteur,trice n (acuponcteur,-trice n) ³ë»Õݳ·áñÍ 1. adj brodé,e (³ë»Õݳ·áñÍí³Í) 2. brodeur,-euse n (³ë»Õݳ·áñÍáÕ, ³ë»Õݳ·áñÍáõÑÇ) ³ë»Õݳ·áñÍ»É broder vt ³ë»Õݳ·áñÍáÕ brodeur,-euse n ³ë»Õݳ·áñÍáõÃÛáõÝ broderie f ³ë»Õݳ¹³ñÙ³ÝáõÙ μÅßÏ. mésothérapie f; ï»΄ë ݳ¨ª ³ë»ÕݳμáõÅáõÃÛáõÝ ³ë»Õݳϳñ 1. adj cousu,e à la main (³ë»Õáíª Ó»éùáí ϳñí³Í) 2. couture n à la main (Ó»éùÇ Ï³ñ) ³ë»ÕݳÑÛáõë aiguilleté,e ³ë»ÕݳӨ aculéiforme ³ë»Õݳíáñ muni,e d'aiguilles (³ë»ÕÝ»ñ áõÝ»óáÕ); couvert,e d'aiguilles (³ë»ÕÝ»ñáí ͳÍÏí³Í) ³ë»Õݳï»ñ¨ ï»΄ë ÷ß³ï»ñ¨ ³ë»ÕݳïåÇã ï»ÕÏ·. imprimante f à aiguilles ³ë»ñ· (é»ãÇï³ïÇí) »ñÅßï. récitatif m ³ë»ñ·³ÛÇÝ (³ë»ñ·Çݪ é»ãÇï³ïÇíÇÝ ³ë»ÕݳμáõÛÅ



123



í»ñ³μ»ñáÕ) »ñÅßï. de récitatif



~ ÙïÝ»É descendre dans l'arène



³ëå»ï chevalier m; ä³ïíá È»·ÇáÝÇ



³ëÃÙ³ ï»΄ë ßÝã³ñ·»ÉáõÃÛáõÝ ³ëÇ³Ï³Ý asiatique; d'Asie; ~ »ñÏÇñ



~ª ßù³Ý߳ݳÏÇñ chevalier de la Légion d'honneur ³ëå»ï³μ³ñ en chevalier ³ëå»ï³Ï³Ý chevaleresque; ~ ·ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ littérature f chevaleresque ³ëå»ï¥³Ï³Ý¤áõÃÛáõÝ chevalerie f ³ëåÇñ³Ï μëμ. spirée f, reine f des près ³ëåÇñ³Ýï¥áõÑǤ chercheur,-euse n (ѻﳽáïáÕ); boursier,-ière n de thèse, qui prépare sa thèse, ËëÏó. thésard,e n ³ëåÇñÇÝ ¹Õ·ñÍ. aspirine f ³ëåÝç³Ï³Ý ï»΄ë ÑÛáõñÁÝÏ³É ³ëåÝç³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ï»΄ë ÑÛáõñÁÝϳÉáõ-



pays m asiatique; ~ μ³ñù»ñ mœurs f pl asiatiques; ~ ëáíáñáõÃÛáõÝÝ»ñ coutumes f pl asiatiques ³ëdzóÇ Asiatique n ³ëÇÙÇÉÛ³ódz ï»΄ë ÓáõÉáõÙ, áõͳóáõÙ, Ûáõñ³óáõÙ, ³éÝÙ³ÝáõÃÛáõÝ ³ëÇëï»Ýï ï»΄ë ÁÝûñ³Ï³ ³ëÏ»ï ï»΄ë ׷ݳíáñ ³ëÏ»ï³Ï³Ý ï»΄ë ׷ݳíáñ³Ï³Ý ³ëÕ³Ù³Ý ï»΄ë ³ë»Õ³Ù³Ý ³ëÙáõÝù déclamation f; récitation f



(³ñï³ë³ÝáõÃÛáõÝ)



³ëÙáõÝù»É déclamer vt; réciter vt (³ñ-



ï³ë³Ý»É) déclamateur,-trice; récitant,e (³ñï³ë³ÝáÕ) ³ëáÕ-ËáëáÕ (½ñáõó³ë»ñ) loquace, causeur,-euse ³ëáñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ syriacisme m ³ëáñ³·»ï assyriologue n ³ëáñ³·ÇïáõÃÛáõÝ assyriologie f ³ëáñ³Ï³Ý assyrien,ne, syriaque ³ëáñ»ñ»Ý assyrien m ³ëáñÇ, ³ëáñáõÑÇ Assyrien,ne n ³ëáñÛ³Ï μëμ. roquette f (׳ñ×ñáõÏ) ³ëå³½»Ý¥ù¤ ï»΄ë ½»Ýùáõ½ñ³Ñ ³ëå³Ý¹³Ï étrier m ³ëå³Ý¹³Ï³É (³ëå³Ý¹³Ï³÷áÏ) étrivière f ³ëå³Ý¹³Ï»É éperonner vt ³ëå³ëï (ϳåáõÛï ³éíáõÛï) μëμ. luzerne f ³ëå³ï³Ï»É ravager vt, dévaster vt; piller vt (óɳݻÉ) ³ëå³ï³ÏÇã ravageur,-euse n, dévastateur,-trice n ³ëå³ï³ÏáõÃÛáõÝ 1) incursion f 2) invasion f (³ñß³í³Ýù) 3) irruption f (Ý»ñËáõÅáõÙ) 4) ravage m (³í»ñ) 5) pillage m (óɳÝ) ³ëå³ñ»½ 1) ݳ¨ª ÷Ëμ. arène f; ù³Õ³ù³Ï³Ý ~ arène politique 2) domaine m (μݳ·³í³é), sphère f (áÉáñï); μáÉáñ ~Ý»ñáõÙ dans tous les domaines; ¹³ μÅßÏáõÃÛ³Ý ~Çó ¿ c'est du domaine de la médecine ◊



ÃÛáõÝ ³ëåñ³Ù ï»΄ë é»Ñ³Ý ³ëï ï»΄ë ³Ûëï»Õ; ~ ѳݷãÇ (³Ûëï»Õ



³ëÙáõÝùáÕ



ѳݷãáõÙ ¿) ci-gît ³ëï³Ïáë ï»΄ë ûÙ³ñ ³ëï³Ý¹³Ï³Ý vagabond,e, errant,e ³ëï³Ý¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝ vagabondage m, errance f ³ëï³é doublure f; Ù»ï³ùë» ~áí doublé,e de soie ³ëï³é³óáõ tissu m de doublure ³ëï³é»É doubler vt ³ëï»Õ³ÛÇÝ ï»΄ë ³ëïÕ³ÛÇÝ ³ëïÇ·Ù³ïÇ½Ù ï»΄ë ï³ñ³μ»ÏáõÃÛáõÝ ³ëïÇ×³Ý 1) degré m; ¹ñëáõÙ ï³ëÝ ~ óáõñï ¿ dehors il fait moins dix (degrés); ³Ûëûñ ùë³Ý ~ ç»ñÙáõÃÛáõÝ ¿ aujourd'hui il fait plus vingt (degrés); ³½·³ÏóáõÃÛ³Ý ~ degré de parenté; í»ñÇÝ ~Ç au plus haut degré; Çñ³íμ. Ù»ÕùÇ ~ degré de culpabilité (de faute); ùñÏÝ. μ³Õ¹³ï³Ï³Ýª ѳٻٳï³Ï³Ý ~ degré m comparatif; ·»ñ³¹ñ³Ï³Ý ~ degré m superlatif; »ñÏñã. 45 ~Ç ³ÝÏÛáõÝ angle m de 45 degrés 2) grade m; ·Çï³Ï³Ý ~ grade universitaire; ½ÇÝíáñ³Ï³Ý ~ grade militaire 3) point m; ³ÛÝ ~, áñ à tel point que…; ³Û¹ ³ëïÇ׳±Ý à ce point-là?; ÙÇÝ㨠áñáß ~ jusqu'à un certain point; ͳÛñ ~ª í»ñÇÝ ~Ǫ ã³÷³½³Ýó à outrance 4) marche f (ë³Ý¹áõÕùÇ) 124



³ëïÇ׳ݳμ³ñ graduellement, au fur



ÝßáõÙ); ç»ñÙ³ã³÷Ç ~Á la graduation du thermomètre ³ëïÇ׳ݳóáõÛó Ù³Ã. exposant m ³ëïÕ 1) étoile f; 쨻é³ÛÇÝ ~ étoile polaire; ·Çë³íáñ ~ comète f; ~»ñÁ ßáÕáõÙ »Ý les étoiles scintillent 2) ÷Ëμ. vedette f (óïñáÝÇ Ý߳ݳíáñ ¹»ñ³ë³Ý, Ý߳ݳíáñ »ñ·Çã ¨ ³ÛÉÝ); star f (ÏÇÝáÛÇ) 3) astre m (Éáõë³ïáõ) ³ëïÕ³μ³ßË astrologue m ³ëïÕ³μ³ßË³Ï³Ý astrologique; astronomique; ~ Ãí»ñ chiffres m pl astronomiques ³ëïÕ³μáõÛÉ (ѳٳï»ÕáõÃÛáõÝ) constellation f ³ëïÕ³·»ï astronome m ³ëïÕ³·Çï³Ï³Ý astronomique ³ëïÕ³·Çïáñ»Ý astronomiquement ³ëïÕ³·ÇïáõÃÛáõÝ astronomie f ³ëïÕ³·Ý³ó (³ëïճݳíáñ¹) astronaute n; cosmonaute n (ïÇ»½»ñ³·Ý³ó) ³ëïÕ³·Ý³óáõÃÛáõÝ astronautique f ³ëïÕ³·áõß³Ï astrologue n ³ëïÕ³·áõ߳ϳÛÇÝ (³ëïÕ³·áõ߳ϳÝ) astrologique; ~ ϳÝ˳ï»ëáõÙÝ»ñ prédictions f pl astrologiques ³ëïÕ³·áõß³ÏáõÃÛáõÝ astrologie f ³ëïÕ³¹Çï³Ï télescope m



et à mesure; progressivement (·Ý³Éáí); peu à peu, petit à petit (ùÇã-ùÇã) ³ëïÇ׳ݳ½ñÏ»É dégrader vt ³ëïÇ׳ݳ½ñÏí»É être dégradé,e ³ëïÇ׳ݳ½ñÏáõÙ dégradation f ³ëïÇ׳ݳ½áõñÏ dégradé,e ³ëïÇ×³Ý³Ï³Ý graduel,le, progressif,ive ³ëïÇ׳ݳϳÝáõÃÛáõÝ 1) gradualité f (³ëïÇ×³Ý³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁ) 2) Ï»Ýëμ. gradualisme m (ï»ëáõÃÛáõÝ, Áëï áñÇ ½³ñ·³óáõÙÁ ï»ÕÇ ¿ áõÝ»ÝáõÙ ³ëïÇ×³Ý³Ï³Ý ÷áõÉ»ñáí) ³ëïÇ׳ݳϳñ· hiérarchie f; organigramme m (ÑÇÙݳñÏáõÙ, ѳëï³ïáõÃÛáõÝáõÙ); grade m (½ÇÝíáñ³Ï³Ý) ³ëïÇ׳ݳϳñ·³ÛÇÝ hiérarchique ³ëïÇ׳ݳϳñ·»É hiérarchiser vt; ordonner vt ³ëïÇ׳ݳϳñ·áÕ (ë³ñù) ï»Ë. graduateur m ³ëïÇ׳ݳϳñ·í³Í hiérarchisé,e ³ëïÇ׳ݳϳñ·í»É être hiérarchisé,e; être ordonné,e ³ëïÇ׳ݳϳñ·áõÃÛáõÝ, ³ëïÇ׳ݳϳñ·áõÙ (ëïáñ³Ï³ñ·áõÙ) hiérar-



chisation f



³ëïÇ׳ݳѳñÃ³Ï (ë³Ý¹Õ³Ñ³ñóÏ)



palier m



³ëïÕ³¹Çï³Ï³Ý, ³ëïÕ³¹Çï³Ï³ÛÇÝ



³ëïÇ׳ݳÝßáõÙ graduation f ³ëïÇ׳ݳßÝáñÑ»É décerner (conférer)



télescopique



³ëïÕ³¹Çï³ñ³Ý observatoire m ³ëïÕ³½³ñ¹ orné,e d'étoiles, garni,e



un titre (un grade) (Ù³ëݳíáñ³å»ë ·Çï³Ï³Ý) ³ëïÇ׳ݳßÝáñÑáõÙ décernement m d'un titre (d'un grade) (Ù³ëݳíáñ³å»ë ·Çï³Ï³Ý) ³ëïÇ׳ݳí³Ý¹³Ï cage f d'escalier ³ëïÇ׳ݳíáñ gradé,e; dignitaire; »Ï»Õ»óáõ ~Ý»ñÁ les dignitaires de l'église; ѳë³ñ³Ï ½ÇÝíáñÝ»ñÝ áõ ~Ý»ñÁ les simples soldats et les gradés ³ëïÇ׳ݳíáñ»É graduer vt; échelonner vt ³ëïÇ׳ݳíáñáõÙ gradation f (ݳ¨ª É»½íμ.); graduation f (³ëïÇ׳ݳ-



d'étoiles, étoilé,e; ~ª ³ëïÕ³ÉÇó »ñÏÇÝù ciel m étoilé, ciel parsemé d'étoiles ³ëïÕ³½³ñ¹»É orner d'étoiles, garnir d'étoiles, étoiler vt ³ëïÕ³ÉÇ¥ó¤ semé,e (parsemé,e, criblé,e) d'étoiles; ~ »ñÏÇÝù ciel m étoilé ³ëïճͳÕÇÏ (³ëïñ³) μëμ. aster m; ãÇÝ³Ï³Ý ~ reine-marguerite f ³ëïճϻñå ³ëïÕ·. astéroïde m ³ëïÕ³ÏáõÛï ³ëïÕ·. amas m d'étoiles ³ëïճѻé Ï»ï ³ëïÕ·. apoastre m ³ëïÕ³Ó¨ en forme d'étoile 125



³ëïÕ³Ù»ñÓ ³ëïÕ·. périastre m ³ëïÕ³ÛÇÝ ³ëïÕ·. stellaire, astral,e, si-



²ëïí³Í ëï»ÕÍ»ó ³ß˳ñÑÁ Dieu créa le monde; ²ëïí³Í Ó»½ ûñÑÝÇ° Dieu vous bénisse!; ²ëïí³Í Ó»½ å³Ñ³å³°Ý Dieu vous garde!; ²ëïí³Í Ó»ñ Ó³°ÛÝÁ ÉëÇ Dieu vous entende!; ²ëïí³Í Ó»½ û·Ý³Ï³Ý Dieu vous aide; ²ëïÍá ¨ Ù³ñ¹Ï³Ýó ³éç¨ (»ñ¹í»Éáõ ųٳݳÏ) devant Dieu et devant les hommes!; ²ëïí³Í Ñá·ÇÝ Éáõë³íáñÇ que Dieu ait son âme! ◊ ËáñÑáõñ¹ù Ù³ñ¹Ï³Ýª ϳÙù ²ëïÍá l'homme propose et Dieu dispose ³ëïí³Í³μ³Ý théologien,ne n ³ëïí³Í³μ³Ý³Ï³Ý théologique ³ëïí³Í³μ³Ýáñ»Ý théologiquement ³ëïí³Í³μ³ÝáõÃÛáõÝ théologie f; ³ëïí³Í³μ³ÝáõÃÛ³Ý ý³ÏáõÉï»ï faculté f de théologie ³ëïí³Í³¹³í³Ý théiste n/adj ³ëïí³Í³¹³í³Ý³Ï³Ý théiste ³ëïí³Í³¹³í³ÝáõÃÛáõÝ théisme m ²ëïí³Í³ÍÇÝ ï»°ë ²ëïí³Í³Ù³Ûñ ³ëïí³Í³Ï³Ý (³ëïí³Í³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇóª Ñ»ï¨áñ¹) ÏñáÝ., ÷ÇÉ. déiste n ³ëïí³Í³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ÏñáÝ., ÷ÇÉ. déisme



déral,e; ÷Ëμ. ~ª ³ëï»Õ³ÛÇÝ Å³Ù apogée m, acmé m (μ³ñÓñ³Ï»ï) ³ëïÕ³ÛݳóÝ»É (Ù»ÏÇÝ ³ëïÕª ѳÝñ³×³Ý³ã ¹³ñÓÝ»É) stariser vt ³ëïÕ³ÛݳóáõÙ (Ù»ÏÇÝ ³ëïÕª ѳÝñ³×³Ý³ã ¹³ñÓÝ»ÉÁ) starisation f ³ëïճݳí ï»°ë ïÇ»½»ñ³Ý³í ³ëïÕ³ÝÇß ïå·ñ. astérisque m ³ëïÕ³ßáõß³Ý μëμ. ornithogale m ³ëïÕ³å³ßï astrolâtre n/adj ³ëïÕ³å³ßïáõÃÛáõÝ astrolâtrie f ³ëïÕ³íáñ étoilé,e ³ëïÕ³íáñí»É (³ëïÕ»ñáí ͳÍÏí»É) s'étoiler; »ñÏÇÝùÁ ³ëïÕ³íáñíáõÙ ¿ le ciel s'étoile ³ëïÕ³óáõÛó (ÑáñáëÏáå) horoscope m ³ëïÕ³óáõó³ñ³Ý (»ñÏݳóáõó³ñ³Ý, åɳݻï³ñÇáõÙ) planétarium m ³ëïÕ³÷³ÛÉ rayonnant comme une étoile ³ëïÕ³ù³ñ (³í³ÝïÛáõñÇÝ) ÑÝù. aventurine f ³ëïÕ³ýǽÇϳ astrophysique f ³ëïÕ³ýǽÇÏ³Ï³Ý astrophysique ³ëïÕ³ýǽÇÏáë astrophysicien,ne n ³ëïí³Í dieu; Dieu m; Seigneur m (î»ñ ²ëïí³Í); ²ëïí³Í ÇÙ, ï»ñ ²ëïí³Í mon Dieu; ÷³éù ²ëïÍáõÝ Dieu merci! Dieu (en) soit loué, grâce à Dieu; áÕáñÙ³Í ²ëïí³Í Dieu de miséricorde; ²ëïí³Í ³½³ïÇ Dieu m'en garde! Dieu m'en préserve!; ²ëïí³Í ã³ÝÇ, ²ëïí³Í ÙÇ ³ñ³ëó» à Dieu ne plaise, Dieu m'en garde, Dieu nous en garde; ÙdzÛÝ ²ëïí³Í ·ÇïÇ Dieu seul le sait; Ç ë»ñ ²ëïÍá de grâce!; ²ëïÍáõ ëÇñáõÛÝ pour l'amour de Dieu; ²ëïÍáõÝ Ñ³í³ï³É croire en Dieu; ²ëïí³Í ï³, ²ëïÍá ϳÙáù Dieu le veuille!, plaise à Dieu! plût à Dieu!; ²ëïí³Í íϳ, áñ… Dieu m'est témoin que…; »Ã» ²ëïí³Í ϳٻݳ si Dieu le veut; ѳé³ç ²ëïí³Íª ²ëïÍá û·ÝáõÃÛ³Ùμ Dieu aidant; ¹³ ÙdzÛÝ ²ëïÍáõÝ ¿ ѳÛïÝÇ Dieu seul le sait;



m



³ëïí³Í³Ï»ñå déiforme ³ëïí³Í³Ñ³×á agréable à Dieu, qui



plaît à Dieu



³ëïí³Í³Ñ³ÛïÝáõÃÛáõÝ épiphanie f,



apparition f de Jesus-Christ; apparition f de la Vierge (²ëïí³Í³Ùáñ ѳÛïÝáõÃÛáõÝ) ²ëïí³Í³Ù³Ûñ (Sainte-)Vierge f; Notre-Dame f ³ëïí³Í³Ù»ñÅ (³Ã»Çëï) athée n/adj ³ëïí³Í³Ù»ñÅ³Ï³Ý (³Ã»Çëï³Ï³Ý) athée ³ëïí³Í³Ù»ñÅáõÃÛáõÝ (³Ã»Ç½Ù) athéisme m ³ëïí³Í³ÛÇÝ (ݳ¨ª ÷Ëμ.) divin,e; ~ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ musique f divine ³ëïí³Í³Ý³É devenir Dieu, se déifier, se diviniser ³ëïí³Í³ßÝã³·»ï (³ëïí³Í³ßÝãÛ³Ý áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ù³ëݳ·»ï) bibliste n 126



³ëáõÛà 1) maxime f, sentence f (Ëñ³-



³ëïí³Í³ßÝã³Ï³Ý, ³ëïí³Í³ßÝã³ÛÇÝ



biblique, de la Bible ²ëïí³Í³ßáõÝã Bible f ³ëïí³Í³å³ßï 1) pieux,-euse, dévot,e (μ³ñ»å³ßï) 2) athéiste n/adj (³ëïí³Í³¹³í³Ý) ³ëïí³Í³å³ßïáñ»Ý pieusement, avec piété, d'une manière dévote ³ëïí³Í³å³ßïáõÃÛáõÝ culte m divin, piété f, dévotion f, adoration f de Dieu ³ëïí³Í³å³ñ·¨ accordé,e par Dieu ³ëïí³Í³å»ï³Ï³Ý théocratique ³ëïí³Í³å»ïáõÃÛáõÝ théocratie f ³ëïí³Í³ë»ñ ï»°ë μ³ñ»å³ßï ³ëïí³Í³ëÇñáõÃÛáõÝ amour m de Dieu ³ëïí³Í³ëå³Ý déicide n/adj ³ëïí³Í³ëå³ÝáõÃÛáõÝ déicide m ³ëïí³Í³ëï»ÕÍ créé,e par Dieu ³ëïí³Í³í³Ë croyant,e, pratiquant,e adj/n (ѳí³ï³óÛ³É), pieux,-euse (μ³ñ»å³ßï) ³ëïí³Í³í³ËáõÃÛáõÝ piété f, dévotion f (μ³ñ»å³ßïáõÃÛáõÝ) ³ëïí³Í³ïáõñ accordé,e (donné,e) par Dieu ³ëïí³Í³óÝ»É déifier vt; diviniser vt (³ëïí³Í³ÛݳóÝ»É) ³ëïí³Í³óáõÙ 1) déification f; divinisation f (³ëïí³Í³ÛݳóáõÙ) 2) apothéose f (÷³é³μ³ÝáõÃÛáõÝ, μ³ñÓñ³Ï»ï) ³ëïí³Íáñ¹Ç Fils m de Dieu ³ëïí³Íáñ»Ý divinement ³ëïí³ÍáõÃÛáõÝ divinité f ³ëïí³ÍáõÑÇ déesse f ³ëïí³Íáõñ³ó apostat,e adj/n; qui renie Dieu ³ëïí³Íáõñ³óáõÃÛáõÝ apostasie f; reniement m de Dieu ³ëïñ³ ï»°ë ³ëïճͳÕÇÏ ³ëáõÉÇë 1) Ù³ÙÉá ~ conférence f de presse; ~ ï³É donner (faire) une conférence 2) conversation f (½ñáõÛó) 3) causerie f (μ³ñ»Ï³Ù³Ï³Ý, ÁÝÏ»ñ³Ï³Ý) 4) entretien m (·áñÍݳϳÝ) 5) dialogue m (»ñÏËáëáõÃÛáõÝ) ³ëáõÉÇë³ÛÇÝ de conférence de presse



ï³Ëáëù), aphorisme m (ÇÙ³ëï³ÉÇó Ëáëù) 2) phrase f (³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ) 3) É»½íμ. énoncé m (³ëáõÃÛáõÝ) ³ëáõÛóÛÇÝ (³ë³óí³Íù³ÛÇÝ) aphoristique ³ëáõå météore m ◊ ~Ç å»ë ÷³Ûɻɪ ³ÝóÝ»É briller (passer) comme un météore ³ëù (³í³Ý¹³½ñáõÛó) légende f ³ëý³Éï asphalte m; bitume m (Ïáõåñ) ³ëý³Éï³å³ï asphalté,e; bitumé,e (Ïåñ³å³ï) ³ëý³Éï» d'asphalte ³ëý³É拾å³ï¤»É asphalter vt; bitumer vt (Ïåñ³å³ï»É) ³ëý³É拾å³ï¤áõÙ asphaltage m; bitumage m (Ïåñ³å³ïáõÙ) ³í³· 1) aîné,e adj/n (ï³ñÇùáí); ÇÙ ~ ùáõÛñÁ ma sœur aînée; ݳ ÇÙ ~Ý ¿ il est mon aîné 2) principal,e, supérieur,e adj/n en chef (¹Çñùáí, å³ßïáÝáí) 3) grandes personnes f pl (ٻͻñÁ, ~Ý»ñÁ) 4) »Ï»Õ. ~ ù³Ñ³Ý³ª ³í³·»ñ»ó archiprêtre m; ~ áõñμ³Ã vendredi saint; ~ ß³μ³Ãª ã³ñã³ñ³Ý³ó ß³μ³Ã semaine f sainte ³í³·³ÝÇ conseil m municipal ³í³·»ñ»ó »Ï»Õ. archiprêtre m, chef m des prêtres ³í³·áõÃÛáõÝ 1) aînesse f 2) séniorité f (ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý áñ¨¿ ËÙμáõÙ) 3) ancienneté f, doyenneté f (Áëï ͳé³ÛáõÃ۳ݪ ³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ ï³ñÇÝ»ñÇ) ³í³½ 1) sable m; áëÏ»μ»ñ ~ sable aurifère; ~Ç Å³Ù³óáõÛó sablier m; ~áí ͳÍÏ»É sabler vt, couvrir vt de sable 2) μÅßÏ. calcul m, gravelle f (³í³½³ù³ñª ù³ñ »ñÇϳÙÝ»ñáõÙ, Ùǽ³å³ñÏáõÙ) ◊ ~Ç íñ³ ϳéáõó»É bâtir sur le sable ³í³½³μÉáõñ (³í³½³ÃáõÙμ) dune f ³í³½³μáõù trombe f de sable ³í³½³·áõÛÝ couleur f de sable ³í³½³ÃáõÙμ (³í³½³μÉáõñ) dune f ³í³½³Ë³éÝ sableux,-euse ³í³½³Ï brigand m, bandit m, gangster m 127



³í³½³Ï³μ³ñ en bandit, en brigand,



³í³Ý·³ñ¹ 1) ï»°ë ³é³ç³å³Ñ, ³é³ç³ï³ñ 2) ~ ³ñí»ëï art m avant-



en gangster



gardiste



³í³½³Ï³μ³ñá de bandit, de brigand,



de gangster



³í³Ý·³ñ¹³ÛÇÝ ï»°ë ³é³ç³å³Ñ¥Ç¤, ³é³ç³ï³ñ¥Ç¤ ³í³Ý·³ñ¹Ç½Ù ·ñ³Ï., ³ñí. avant-gar-



(³í³½³ÏÝ»ñÇ áñç) repaire f de brigands, tanière f ³í³½³Ï³ËáõÙμ bande f de brigands (de gangsters) ³í³½³Ï³ÛÇÝ de brigand; ~ ѳñÓ³ÏáõÙ acte m de banditisme ³í³½³Ï³å»ï chef de bandits (de brigands, de gangsters) ³í³½³Ï³í terre f argileuse ³í³½³Ï³í³ÛÇÝ argileux,-euse ³í³½³ÏáõÃÛáõÝ banditisme m, brigandage m, gangstérisme m ³í³½³ÏáõÛï 1) banc m de sable 2) ï»°ë ³í³½³ÃáõÙμ ³í³½³Ñ³Ýù ÑÝù. sablière f, sablonnière f, carrière m de sable ³í³½³Ñ³ïÇÏ grain m de sable ³í³½³ÑáÕ terre m sableuse (sablonneuse) ³í³½³ÑáÕÙ ï»°ë ³í³½³μáõù ³í³½³ÛÇÝ de sable, sablonneux,-euse ³í³½³Ý bassin m; ù³ñ³ÍËÇ ~ bassin *houiller; ·»ïÇ ~ bassin d'un fleuve; ê»ÝÇ ~Á le bassin de la Seine ³í³½³óáõÛó (³í³½Ç ųٳóáõÛó) sablier m, horloge f à sable ³í³½³ù³ñ ÑÝù. grès m ³í³½» de sable ³í³½áï sablonneux,-euse; ~ Íáí³÷ rivage m sablonneux; ~ ÉáÕ³÷ plage f sablonneuse ³í³½áõïÝ»ñ »ñÏñμ. régions f pl sablonneuses ³í³¯Õ hélas! ³í³Ý cité f, bourg m; μ³Ýíáñ³Ï³Ý ~ cité ouvrière; ѳٳÉë³ñ³Ý³Ï³Ý ~ cité universitaire; ѳÝù³÷áñÝ»ñÇ ~ coron m ³í³Ý³μÝ³Ï habitant,e n d'un bourg, d'une cité ³í³Ý³Ï ϻݹμ. âne m, ânesse f (¿·Á); ~Ç Ó³·ª ÷áùñ ~ª ùáõé³Ï ânon m ³í³Ý³ÏáõÃÛáõÝ (ïËÙ³ñáõÃÛáõÝ, ÑÇÙ³ñáõÃÛáõÝ) bêtise f, sottise f, stupidité ³í³½³Ï³μáõÛÝ



disme m



³í³Ý·³ñ¹Çëï ·ñ³Ï., ³ñí. avant-gar-



diste n (ëï»Õͳ·áñÍáÕ)



³í³Ý·³ñ¹Çëï³Ï³Ý ·ñ³Ï., ³ñí. avant-



gardiste; ~ ³ñí»ëï art m avant-gardiste; ~ ·áñÍ»ñª ëï»Õͳ·áñÍáõÃÛáõÝÝ»ñ œuvres f pl avant-gardistes ³í³Ý¹ 1) ýÇÝ. dépôt m; ųÙÏ»ï³ÛÇÝ ~ dépôt à terme; óå³Ñ³Ýç ~ dépôt exigible sur demande, dépôt à vue; áñáß³ÏÇ Å³Ù³Ý³Ïáí ~ dépôt à l'échéance fixe; ëϽμݳϳݪ ݳËÝ³Ï³Ý ~ dépôt initial 2) ÷Ëμ. apport m (Ýå³ëï), contribution f (Ý»ñ¹ñáõÙ); ~ Ý»ñ¹Ý»É apporter sa contribution (à) ³í³Ý¹³μ³ñ traditionnellement, par tradition, suivant la tradition ³í³Ý¹³¹Çñ déposant,e n ³í³Ý¹³¹Ý»É déposer vt ³í³Ý¹³¹ñáõÙ dépôt m ³í³Ý¹³½ñáõÛó (³ëù) légende f ³í³Ý¹³Ï³Ý traditionnel,le; ѳÛÏ³Ï³Ý ~ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ musique f traditionnelle arménienne ³í³Ý¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝ traditionalisme m, esprit m de tradition ³í³Ý¹³ß³ï riche en traditions ³í³Ý¹³å³Ñ 1) conservateur,-trice n des traditions 2) ï»°ë ýáݹ³å³Ñ ³í³Ý¹³å³ÑáõÃÛáõÝ traditionalisme m ³í³Ý¹³å³ßï (³í³Ý¹³å³Ñ) traditionaliste adj/n, conformiste n/adj, conservateur,-trice n/adj (å³Ñå³ÝáճϳÝ) ³í³Ý¹³å³ßï³Ï³Ý traditionaliste ³í³Ý¹³å³ßïáõÃÛáõÝ traditionalisme m, conformisme m; conservatisme m (å³Ñå³ÝáճϳÝáõÃÛáõÝ) ³í³Ý¹³éáõ (³í³Ý¹ ëï³óáÕ) dépositaire n; ~ ¹ñ³Ù³ïáõÝ banque f de dépôts ³í³Ý¹³í»å saga f



f



128



(³í³Ý¹³ï»ñ, ¹»åáÝ»Ýï) déposant,e n ³í³Ý¹³ïáõÝ »Ï»Õ. sacristie f ³í³Ý¹»É 1) léguer vt (Ïï³Ï»É) 2) ÷Ëμ. transmettre vt (÷á˳Ýó»É); livrer vt (ѳÝÓÝ»É) 3) enseigner vt (¹³ë³í³Ý¹»É) 4) Ñá·ÇÝ ~ rendre l'âme ³í³Ý¹áõóÛÇÝ traditionaliste ³í³Ý¹áõóÛÝáõÃÛáõÝ traditionalisme m ³í³Ý¹áõÃÛáõÝ 1) tradition f 2) légende f (³í³Ý¹³½ñáõÛó) ³í³Ý¹áõÙ ï»°ë ¹³ë³í³Ý¹áõÙ ³í³Ý¹áõÛà tradition f; usage m (ëáíáñáõÛÃ) ³í³Ý¹áõÛóå³ßï traditionaliste m ³í³Ýë ï»°ë ϳÝ˳í׳ñ ³í³Ýë³ÛÇÝ ï»°ë ϳÝ˳í׳ñ³ÛÇÝ ³í³Ýë³íáñ»É ï»°ë ϳÝ˳í׳ñ»É,



~ ÷áõÉ phase f terminale; ~ ùÝÝáõÃÛáõÝ examen m de fin d'études 2) final,e (í»ñçݳϳÝ) ³í³ñï³×³é thèse f ³í³ñï»É 1) terminer vt, achever vt (³í³ñïÇÝ Ñ³ëóÝ»É); áõëáõÙÝ ~ terminer ses études; í»åÝ ~ª ·ñ»Éª ³í³ñïÇÝ Ñ³ëóÝ»É achever son roman 2) ÷Ëμ. mettre un point final à (í»ñç³Ï»ï ¹Ý»É, ³Ù÷á÷»É) ³í³ñïí³Í achevé,e, terminé,e, clos,e; ÝÇëïÝ ~ ¿ª ÷³Ïí³Í ¿ la séance est close ³í³ñïí³ÍáõÃÛáõÝ 1) fini m 2) perfection f (ϳï³ñ»ÉáõÃÛáõÝ) ³í³ñïí»É 1) se terminer; s'achever, aboutir vi (³í³ñïÇÝ Ñ³ëÝ»É) 2) s'accomplir (ϳï³ñí»É) ³í³ñïáõÙ finition f; ³í³ñïٳݪ ѳñ¹³ñÙ³Ý ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ travaux m pl de finition ³í³ñïáõÝ achevé,e, terminé,e; fini,e (í»ñç³ó³Í); ~ ï»ëù ï³Éª Íñ³·ñǪ ѳٳӳÛݳ·ñÇ ¨ ³ÛÉÝÇ finaliser vt (un projet, un traité, etc.) ³í·Û³Ý ³ËáéÝ»ñ écuries f pl d'Augias ³í»É (ó³Ë³í»É) balai m; plumeau m (÷»ïñ³íáñ) ³í»É³¹ñáõÃÛáõÝ É»½íμ. pléonasme m ³í»É³Ý³É augmenter vi, s'augmenter; s'accroître (³×»É, ß³ï³Ý³É) ³í»É³óÝ»É 1) ajouter vt (·áõÙ³ñ»É); »ñ»ùÇÝ ãáñë ~ª ·áõÙ³ñ»É ajouter quatre à trois 2) augmenter vt (ß³ï³óÝ»É, ٻͳóÝ»É); ³ß˳ï³í³ñÓÝ ~ª μ³ñÓñ³óÝ»É augmenter le salaire ³í»É³óí³Í ajouté,e; ~ ³ñÅ»ù valeur f ajoutée; ~ ³ñÅ»ùÇ Ñ³ñÏ (²²Ð) taxe f sur (à) la valeur ajoutée (T.V.A.) ³í»É³óáõÙ 1) accroissement m (³×, ß³ï³óáõÙ) 2) augmentation f (μ³ñÓñ³óáõÙ, ѳí»ÉáõÙ) 3) agrandissement m (ٻͳóáõÙ, ÁݹɳÛÝáõÙ) 4) addition f (·áõÙ³ñáõÙ) ³í»ÉÇ plus; ~ ϳ٠å³Ï³ëª ùÇã û ß³ï plus ou moins; ~ áõ ~ de plus en plus; áã ~, ù³Ý pas plus de; ~ áõ ~



³í³Ý¹³ïáõ



ϳÝ˳í׳ñ ï³É ³í³ÝïÛáõñÇÝ ï»°ë ³ëïÕ³ù³ñ ³í³ï å³ïÙ. fief m ³í³ï³Ï³Ý (ý»á¹³É³Ï³Ý) å³ïÙ.



féodal,e



³í³ï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ féodalité f ³í³ï³ï»ñ (ý»á¹³É) féodal m; seig-



neur m



³í³ï³ïÇñ³Ï³Ý (ý»á¹³É³Ï³Ý) féo-



dal,e



³í³ï³ïÇñáõÃÛáõÝ (ý»á¹³ÉǽÙ) féoda-



lisme m



³í³ñ butin m (é³½Ù³í³ñ, Ã³É³Ý ¨



³ÛÉÝ); trophée m (é³½Ù³í³ñ)



³í³ñ³ÛÇÝ de butin; de trophée (é³½-



Ù³í³ñ³ÛÇÝ)



³í³ñ³éáõ pillard,e n/adj, pilleur,-euse n,



saccageur,-euse n/adj



³í³ñ³éáõÃÛáõÝ pillage m, ravage m ³í³ñï 1) fin f (í»ñç); achèvement m



(³í³ñï»ÉÁ); aboutissement m (³í³ñïÇÝ Ñ³ëóÝ»ÉÁ); ~ÇÝ Ùáï»Ý³É toucher à sa fin (à son terme) 2) terme m (í»ñçݳųÙÏ»ï, í³Ë׳Ý, å³ÛٳݳųÙ); ~ÇÝ Ñ³ëóÝ»É mener à son terme 3) accomplissement m (ϳï³ñáõÙ) 4) »ñÅßï. finale f ³í³ñï³Ë³Õ ï»°ë »½ñ³÷³ÏÇã Ë³Õ ³í³ñï³Ï³Ý 1) terminal,e; ~ ¹³ë³ñ³Ý classe f terminale, terminale f; 129



liste m (³í»ï³ñ³Ý³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó) ³í»ï³ñ³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ (³í»ï³ñ³Ý³Ï³Ý ¹³í³Ý³Ýù) ÏñáÝ. évangélisme m ³í»ï³ñ³Ý»É (²í»ï³ñ³ÝÁ ù³ñá½»É) ÏñáÝ. évangéliser vt, prêcher l'Évangile ³í»ï³ñ³ÝÇã (²í»ï³ñ³ÝÁ ù³ñá½áÕ) ÏñáÝ. évangéliste m ³í»ï»É annoncer (donner) une bonne nouvelle (ͳÝáõó»Éª ³½¹³ñ³ñ»É μ³ñÇÝ) ³í»ïÇë (³í»ïÇù) bonne nouvelle f, heureuse nouvelle f; øñÇëïáë Íݳí áõ ѳÛïÝ»ó³íª Ó»½ Ù»½ Ù»Í ~ Christ vient de naître, bonne nouvelle à nous tous ³í»ïÛ³ó »ñÏÇñ terre f promise ³í»ïáõÙ communication f d'une bonne nouvelle; »Ï»Õ. Annonciation f ³í»ñ¥í³Í¤ 1. adj détruit,e, ruiné,e, ravagé,e 2. ï»°ë ³í»ñ³ÍáõÃÛáõÝ ³í»ñ³ÍáõÃÛáõÝ ravage m, destruction f, ruine f; ~Ý»ñ ·áñÍ»É sévir vi; ѳٳ׳ñ³ÏÁ ~Ý»ñ ¿ñ ·áñÍáõÙ »ñÏñáõÙ l'épidémie f sévissait dans le pays ³í»ñ³ÏÝ»ñ ruines f pl; décombres m pl (÷ɳï³ÏÝ»ñ) ³í»ñ»É 1) ruiner vt, ravager vt (ÏáñͳݻÉ) 2) détruire vt (ù³Ý¹»É) 3) dévaster vt (³Ù³Û³óÝ»É) ³í»ñÇã 1) destructeur,-trice, ravageur,euse (Ïáñͳݳñ³ñ) néfaste, funeste, pernicieux,-euse, nuisible, désastreux,-euse, subversif,-ive 2) dévastateur,-trice (³Ù³Û³óÝáÕ) 3) meurtrier,-ière, mortel,le (ٳѳμ»ñ) ³í»ñí»É 1) tomber en ruines (³í»ñ³ÏÝ»ñÇ í»ñ³Íí»É, ÷áõÉ ·³É, ù³Ý¹í»É) 2) s'effondrer (ÏáñͳÝí»É) ³í»ñáõÙ destruction f; dévastation f (³Ù³Û³óáõÙ) ³ídz³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f aéronautique ³íÇ³μ³½³ (³ídzѳݷñí³Ý) base f aérienne ³ídz·ÇÍ ligne f aérienne



å³Ï³ë de moins en moins; ~ ß³ï davantage; ݳ ~ ß³ï ¿ ³ß˳ïáõÙ il travaille davantage; ~ ³åñ»Éª áñ¨¿ Ù»ÏÇó ß³ï ³åñ»É survivre (à qn) vi; ~ ß³ïª ~ ßáõïª ~ ×Çßï plutôt; ~ ɳí tant mieux; ~ í³ï tant pis; ~ í³ï Ó»½ ѳٳñ tant pis pour vous; ~Ý ãÇ ÉÇÝáõÙª ¹³ ͳÛñ³Ñ»Õ ë³ÑÙ³ÝÝ ¿ c'est le comble ³í»Éáñ¹ superflu,e (³ÝѳñÏÇ); de trop (Ùݳóáñ¹, Ùݳó³Í); ~ª ³Ýï»ÕÇ Í³Ëë dépense f superflue; ~ ïáÙë billet m de trop; ~ª Éñ³óáõóÇ㠳ݷ³Ù une fois de plus; ~ μ³Ý le superflu; ~Áª Ùݳóáñ¹Á le surplus ³í»Éáñ¹³μ³Ý»É babiller vi; bavarder vi (ß³ï³Ëáë»É) ³í»Éáñ¹³μ³ÝáõÃÛáõÝ verbiage m, bavardage m; babillage m (³í»Éáñ¹ μ³Ý»ñ ³ë»ÉÁª Ëáë»ÉÁ) ³í»Éáñ¹áõÃÛáõÝ 1) superfluité f (ã³÷Çó ³í»ÉÇ ³é³ïáõÃÛáõÝ), surabondance f (·»ñ³é³ïáõÃÛáõÝ) 2) excès m (ã³÷³½³ÝóáõÃÛáõÝ) ³í»ÉóáõÏ 1) excédent m (Ùݳóáñ¹); ³é¨ïñ³Ï³Ý ѳßí»ÏßéÇ ~ excédent de la balance commerciale; áõÕ»μ»éÇ ~ excédent de bagages 2) superflu m (³í»Éáñ¹Á, ³í»Éáñ¹ μ³Ý) 3) surplus m (Ùݳóáñ¹Á) 4) excès m (ã³÷Çó ³í»ÉÇ Ù»Í ù³Ý³ÏáõÃÛáõÝ) 5) abondance f (³é³ïáõÃÛáõÝ) 6) produits m pl sans emploi (ãû·ï³·áñÍíáÕ ³ñï³¹ñ³Ýùª ³åñ³ÝùÝ»ñ) ³í»ÉóáõϳÛÇÝ 1) excédentaire; ~ ³ñï³¹ñ³Ýù production f excédentaire 2) μÅßÏ. pléthorique (³ñÛ³Ý Ù³ëÇÝ) ³í»ÉáõÏ μëμ. oseille f, patience f ³í»ï³μ»ñ 1) porteur,-euse n de bonnes nouvelles 2) messager,-ère n (ѳÙμ³í³μ»ñ, å³ï·³Ù³μ»ñ) 3) porte-parole m (ÙáõÝ»ïÇÏ) ²í»ï³ñ³Ý ÏñáÝ. Évangile m; ~ ù³ñá½»É évangéliser vt ³í»ï³ñ³Ý³Ï³Ý ÏñáÝ. 1. adj évangélique, protestant,e; ~ »Ï»Õ»óÇ église f évangélique (réformée) 2. évangé130



³ídz·áñͳñ³Ý usine f de construction



³íïá³Ùμ³ñÓÇã grue f mobile (auto-



³ídz¿É»ÏïñáÝÇϳ avionique f ³ídzÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ compagnie f aérien-



³íïá³ñß³í³ñ³Ý autodrome m ³íïá³ñß³íáñ¹ coureur m automobile,



³ídzÏÇñ é³½Ù. porte-avions m invar;



³íïá³÷áõÕÇ (³íïáÙáμÇɳÛÇÝ ³÷³-



³ídzÙá¹»É modèle m réduit d'avion,



³íïáμ»éÝÇã camion-grue m ³íïáμáõë (auto)bus m (ù³Õ³ùáõÙ);



aéronautique



motrice)



ne



pilote m



porte-aéronefs m invar



Ù»ñÓ ×³Ý³å³ñÑ) autoberge f



aéromodèle m



(auto)car m (ÙÇçù³Õ³ù³ÛÇÝ Ï³Ù ½μáë³ßñçÇÏÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ); ÷áùñ ~ª ÙÇÏñá³íïáμáõë minibus m; ~-óݷ³ñ³Ý muséobus m (³íïáμáõë, áñÁ ѳñÙ³ñ»óí³Í ¿ áñå»ë ßñçÇÏ Ã³Ý·³ñ³Ý); ~áí ׳Ù÷áñ¹áõÃÛáõÝ voyage m en autocar; ~ Ýëï»É prendre l'autobus (l'autocar) ³íïáμáõë³ÛÇÝ d'autocar, d'autobus; ~ ͳé³ÛáõÃÛáõÝ service m d'autocar ³íïá·áÕáõÃÛáõÝ vol m de voiture ³íïá·áñͳñ³Ý usine f de construction automobile, usine f d'automobiles ³íïá¹áÕ pneu m ³íïá¹åñáó autoécole f ³íïáÏ³Û³Ý gare f des autocars, gare f routière; station f d'autobus ³íïáϳ۳ݳï»Õ parc m de stationnement; parking m; ëïáñ·»ïÝÛ³ ~ parking souterrain ³íïáϳ۳ÝáõÙ stationnement m, parcage m, parking m ³íïáϳ۳ñ³Ý gare f routière ³íïáϳݷ³é stationnement m ³íïáÏáõï³ÏÇã accumulateur m ³íïá׳ݳå³ñÑ autoroute f; autoberge f (Íáí³÷ÇÝ ½áõ·³Ñ»é, ³÷³Ù»ñÓ) ³íïá׳ݳå³ñѳÛÇÝ autoroutier, -ière; ~ ó³Ýó système m autoroutier; ~ ÃáõÝ»É tunnel m autoroutier ³íïáÙ³ÛñáõÕÇ grande route f; autoroute f de dégagement (»ñè»ÏáõÃÛáõÝÁ ûè³óÝáÕ) ³íïáÙ³ï (ÇÝùݳß˳ï) 1. 1) automate m (ÇÝùݳß˳ï ë³ñù) 2) distributeur m (automatique) (áñ¨¿ μ³Ý í³×³é»Éáõ) 3) robot m (Ù³ñ¹Ù»ù»Ý³) 4) mitraillette f (Ó»éùÇ ·Ý¹³óÇñª ÇÝùݳÓÇ·) 2. adj automa-



³ídzÙá¹»Éǽ٠aéromodélisme m ³ídzÙá¹»ÉÇëï aéromodéliste n, cons-



tructeur,-trice n de modèles réduits



³ídzíóñ (³ídz³Õ»ï) accident m



d'avion; crash m (û¹³Ý³íÇ ÏáñͳÝáõÙÁ ·»ïÝÇÝ μ³Ëí»Éáí) ³ídzï»ËÝÇϳ (û¹³·Ý³óáõÃÛ³Ý ï»ËÝÇϳ) aérotechnique f ³ídzï»ËÝÇÏ³Ï³Ý (û¹³·Ý³óáõÃÛ³Ý ï»ËÝÇϳÛÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ) aérotechnique ³ídzódz ï»°ë û¹³Ý³í³ïáñÙ ³ídzóÇáÝ ï»°ë û¹³·Ý³ó³Ï³Ý ³ídzáõÕÇ ï»°ë û¹áõÕÇ ³ídz÷á˳¹ñáõÙ ï»°ë û¹³÷á˳¹ñáõÙ ³ídz÷áëï poste f aérienne; ~áí par avion ³íÇß μÝËë. lymphe f; μëμ. sève f (μáõë³ÑÛáõÃ) ³íÇß³ÛÇÝ μÝËë. lymphatique ³íÇï³ÙÇÝá½ ï»°ë íÇï³ÙÇÝ (íÇï³ÙÇÝÝ»ñÇ å³Ï³ë) ³íÉ»É balayer vt, passer le balai; ûè³ÏÇ ~ donner un coup de balai ³íÛáõÝ 1) ardeur f, verve f, enthousiasme m 2) tempérament m (Ïñ³ÏáïáõÃÛáõÝ); ËëÏó. emballement m (μéÝÏáõÙ, ï³ù³ñÛáõÝáõÃÛáõÝ) ³íß³·»ÕÓ»ñ ϽÙËë. glandes f pl lymphatiques ³í߳ѳݷáõÛó nodule m lymphatique ³íß³ÛÇÝ μÝËë. lymphatique ³íáϳ¹»ÝÇ μëμ. avocatier m ³íëïñ³ÉÇ³Ï³Ý australien,ne; d'Australie ³íëïñ³ÉdzóÇ, ³íëïñ³ÉáõÑÇ Australien,ne n ³íëïñÇ³Ï³Ý autrichien,ne; d'Autriche ³íëïñdzóÇ, ³íëïñáõÑÇ Autrichien,ne n



131



route)



tique; ~ ·Çͪ Ñáëù³·ÇÍ machinetransfert f; ~ ϳé³í³ñáõÙ commande f automatique ³íïáٳﳷ»ï (³íïáÙ³ï³óÙ³Ý Ù³ëݳ·»ï) automaticien,ne n ³íïáÙ³ï³ÛÇÝ (ÇÝùݳÓÇ·Ç) de mitraillette ³íïáÙ³ï³íáñ é³½Ù. (ÇÝùݳÓÇ·áí ½ÇÝí³Í ³ÝÓ) tireur m à la mitraillette ³íïáÙ³ï³óÝ»É automatiser vt ³íïáÙ³ï³óáõÙ automatisation f ³íïáÙ³ïÇϳ (³íïáٳﳷÇïáõÃÛáõÝ) automatique f ³íïáÙ»ù»Ý³ voiture f; automobile f; auto f; ËëÏó. bagnole f; μ»éݳï³ñ ~ª μ»éݳٻù»Ý³ camion m; û·ï³·áñÍí³Íª áã Ýáñ ~ voiture d'occasion; ~ Ýëï»É monter en voiture; ~ í³ñ»É conduire une voiture (une auto); ~Ûáí ·Ý³Éª Ù»ÏÝ»É aller, partir en voiture (en auto) ³íïáÙáμÇɳÛÇÝ automobile, d'automobile; ~ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f automobile; ~ ß³ñÅÇã moteur m d'automobile; ~ Ù³ÛñáõÕÇ grand axe m (routier); ~ ÷á˳¹ñ³ÙÇçáóÝ»ñª »ñè»ÏáõÃÛáõÝ transports m pl routiers ³íïáÙáμÇɳßÇÝáõÃÛáõÝ industrie f (construction f) automobile ³íïáÝáñá·áÕ garagiste n, mécanicien m d'autos ³íïáÝáñá·áõÙ réparation f des automobiles ³íïáß³ñ³ëÛáõÝ convoi m automobile; convoi m de camions (μ»éݳï³ñÝ»ñÇ) ³íïáå³Ñ»ëï³Ù³ë pièce f de rechange pour automobile ³íïáåÇÉáï ï»°ë ÇÝùݳջϳë³ñù ³íïáé»ý»ñ³ï ï»°ë ë»ÕÙ³·Çñ ³íïáë³ÑÝ³Ï traîneau-automobile m ³íïáë³ÛÉ³Ï chariot m automoteur; benne f (í³·áÝÇÏ) ³íïáë³éݳñ³Ý camion m frigorifique ³íïáí³½ù (³íïáÙñó³ñß³í) course f automobile, rallye m ³íïáíóñ accident m de voiture (de



³íïáï»Ëëå³ë³ñÏáõÙ station-service f



³íïáï»ëãáõÃÛáõÝ police f (inspection f)



de circulation



³íïáï»ëáõã policier m de la cir-



culation



³íïáïÝ³Ï garage m; Ù»ù»Ý³Ý ~áõÙ



ϳݷݻóÝ»É mettre la voiture au garage ³íïáïñ³Ýëåáñï (»ñè»ÏáõÃÛ³Ý ³íïáÙáμÇɳÛÇÝ ÙÇçáóÝ»ñ) transports m pl automobiles ³íïáïáõÝ (³íïáù³ñ³í³Ý) autocaravane f ³íïáñÇï³ñ ï»°ë ÙÇ³Ñ»Í³Ý ³íïáñÇï³ñǽ٠ﻰë ÙdzѻͳÝáõÃÛáõÝ ³íïáóÇëï»éÝ camion-citerne m ³íïáóáõó³¹ñ³Ýù présentation f de



voitures



³íïáóáõó³Ñ³Ý¹»ë



voitures



exposition



de



³íïá÷á˳¹ñ³ÙÇçáóÝ»ñ transports(s) m (pl) automobile(s)



³íïáù³ñ³í³Ý (³íïáïáõÝ) autocara-



vane f (ß³ñÅ³Ï³Ý ³íïáÙ»ù»Ý³μݳϳñ³Ý) ³íïáýáõñ·áÝ fourgon m, voiture f fourgon ³ï³ÕÓ bois m de charpente, charpente f



³ï³ÕÓ³·áñÍ charpentier m; menuisier m (ÑÛáõëÝ)



³ï³ÕÓ³·áñÍ³Ï³Ý de charpentier; de



menuisier (ÑÛáõëÝÇ)



charpenterie f; menuiserie f (ÑÛáõëÝáõÃÛáõÝ) ³ï³Ù dent f; í»ñ¨Çª Ý»ñù¨Ç ~Ý»ñ dents du haut (supérieures), du bas (inférieures); ÇÙ³ëïáõÃÛ³Ý ~Ý»ñ dents de sagesse; ÏïñÇã ~Ý»ñ incisives f pl; Í³Ï ~ dent creuse; ß³ñÅíáÕ ~ dent qui bouge; Ï»Õͪ ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ~Ý»ñ fausses dents, dents artificielles; áëÏ» ~ dent d'or; ³é³ÝóùÇ íñ³ ³Ùñ³óí³Í ~ dent sur pivot; ÷ã³ó³Íª ÷ï³Í ~ dent gâtée (cariée); ~ Ñ³Ý»É faire ses ³ï³ÕÓ³·áñÍáõÃÛáõÝ



132



tège-dents m



dents, percer ses dents (»ñ»Ë³ÛÇ Ù³ëÇÝ); ~ ù³ß»É arracher une dent; ~Ý»ñÁ ó÷í»É perdre ses dents; ~Ý»ñÁ Éí³Ý³É se laver les dents; ~Áª ~Ý»ñÁ ó³í»É avoir mal à la dent, aux dents; ~Ý»ñÁ μáõÅ»É soigner les dents; ~Á åÉáÙμ»É ï³Éª ³ï³ÙݳÉÇóù ¹Ý»É ï³É se faire plomber une dent; ~Ý»ñÁ Ëá½³Ý³Ï»É se brosser les dents; ~Ç Ù³ÍáõÏ pâte f dentifrice; ~Ç Ëá½³Ý³Ï brosse f à dents; ~Ý»ñÁ Ïñ×ï³óÝ»É grincer les dents ◊ ~Ý»ñÁ óáõÛó ï³É (Ù»ÏÇÝ) montrer les dents (à qn); ~Ý»ñÁ ë»ÕÙ»É serrer les dents; ÙÇÝ㨠~Ý»ñÁ ½ÇÝí³Í armé,e jusqu'aux dents; Ù»ÏÇ íñ³ª ¹»Ù ~ áõÝ»Ý³É avoir (garder) une dent contre qn; ³ÏÝ Áݹ ³Ï³Ýª ³ï³ÙÝ Áݹ ³ï³Ù³Ý œil pour œil, dent pour dent ³ï³ÙÇ (³ï³ÙݳÛÇÝ) dentaire; de dents; ~ Ëá½³Ý³Ï brosse f à dents; ~ Ù³ÍáõÏ pâte f dentifrice; ~ ó³í mal f de dent(s) ³ï³ÙÙ³ùñÇã cure-dent m ³ï³Ùݳμ³Ý μÅßÏ. odontologiste n; stomatologue n ³ï³Ùݳμ³Ý³Ï³Ý μÅßÏ. odontologique ³ï³Ùݳμ³ÝáõÃÛáõÝ μÅßÏ. odontologie f; stomatologie f ³ï³ÙݳμáõÅ³Ï³Ý dentaire; ~ áõëáõÙݳñ³Ý école f dentaire ³ï³Ùݳμáõųñ³Ý cabinet m dentaire ³ï³ÙݳμáõÅáõÃÛáõÝ stomatologie f; dentisterie f ³ï³ÙݳμáõÛÅ dentiste n, stomatologue



³ï³ÙݳϳÙñç³Ï (³ï³ÙݳϳÙáõñç)



dentier m; ËëÏó. râtelier m



³ï³ÙݳÏïáõó ϻݹμ. dentirostre m



(ÃéãáõÝ)



³ï³ÙݳӨ denté,e; crénelé,e (å³ï,



å³ñÇëå); dentelé,e, découpé,e (ë³Õ³ñÃ); odontoïde ³ï³ÙݳٳÍáõÏ pâte f dentifrice ³ï³ÙݳÝÇí roue f dentée (à denture), pignon m; roue f d'engrenage, engrenage m ³ï³Ùݳ߳åÇÏ couronne f; ~ ѳ·óݻɪ ¹Ý»É poser une couronne ³ï³Ùݳ߳ñ denture f, dentition f, ensemble m des dents; Ï»ÕÍ ~ dentier m, prothèse f dentaire ³ï³Ùݳåë³Ï couronne f de dent ³ï³Ùݳíáñ denté,e; crénelé,e (å³ñÇëå, å³ï, ³ßï³ñ³Ï); ~ ³ÝÇíª ³ï³ÙݳÝÇí roue f dentée, pignon m, roue f d'engrenage ³ï³Ùݳó³í mal m de dent(s) (aux dents); ·Çï. odontalgie f ³ï³Ùݳ÷áßÇ poudre f dentifrice ³ï³Ùݳ÷áñÇã cure-dent m ³ï³Ùݳ÷ïáõÃÛáõÝ,



³ï³Ùݳ÷ïáõÙ



carie f (dentaire) ³ï³Ùݳù³ñ tartre m, plaque f dentaire ³ï³Ùݳùã÷áñÇÏ ï»°ë ³ï³Ùݳ÷áñÇã ³ï³ß» ï»°ë Ïóáñ¹ ³ï³íÇ½Ù ï»°ë ³éѳíáõÃÛáõÝ ³ï³íÇëï³Ï³Ý ï»°ë ³éѳí³Ï³Ý ³ï»É haïr vt, détester vt (Ëáñß»É, ·³ñß»É) ³ï»ÉÇ haïssable, détestable; odieux,euse (·³ñß»ÉÇ, ÝáÕϳÉÇ) ³ï»ÉáõÃÛáõÝ haine f, détestation f; aversion f (½½í³Ýù); ~ ï³Í»É avoir (éprouver) de la haine pour qn, haïr vt (³ï»É); ³ï»ÉáõÃÛ³Ý` ½½í³ÝùÇ ³é³ñϳ (Ù»ÏÇ Ñ³Ù³ñ) bête f noire ³ï»Ý³¹åÇñ secrétaire m ³ï»Ý³¹åñáõÃÛáõÝ secrétariat m ³ï»Ý³Ëáë candidat,e n au doctorat, doctorant,e n; thésard,e n ³ï»Ý³ËáëáõÃÛáõÝ thèse f; ¹áÏïáñ³Ï³Ý ~ thèse de doctorat; ~ å³ßïå³Ý»É soutenir une thèse



n



(³ï³ÙÝ»ñÁ ó÷³Í, ³Ý³ï³Ù) édenté,e; ~ Í»ñáõÝÇ vieillard m édenté ³ï³ÙݳÉÇóù (³ï³ÙÇ åÉáÙμ) plombage m, obturation f dentaire; ~ë ÁÝÏ»É ¿ mon plombage est parti; ~ ¹Ý»Éª ³ï³ÙÁ Éóݻɪ åÉáÙμ»É plomber vt ³ï³ÙݳÉóáõÙ plombage m, obturation f ³ï³ÙݳËá½³Ý³Ï brosse f à dent ³ï³ÙݳËáï μëμ. dentaire f ³ï³ÙÝ³Ï³É (μéÝóù³Ù³ñïÇÏÇ) pro³ï³Ùݳó÷



133



³ï»Ý³Ï³É assesseur m; »ñ¹íÛ³É ~Ý»ñ



³ïñáýdz ï»°ë ³å³×áõÙ ³ïñáõß³Ý (Ïñ³Ï³ïáõÝ) temple m de



assises f pl



feu



³ï»Ý³å»ï¥áõÑǤ président,e n ³ï»Ýáí, ³ï»Ýáù ³ñ¨Ùï. (ųٳݳ-



³ñ³μ(áõÑÇ) Arabe n ³ñ³μ³·»ï arabisant,e n ³ñ³μ³·ÇïáõÃÛáõÝ philologie f arabe,



Ïáí, ÙÇ Å³Ù³Ý³Ï) jadis, autrefois



³ï»ëï³íáñ»É donner une attestation,



attester vt



études f pl arabes



³ï»ëï³íáñáõÙ attestation f ³ï»ëï³ï ï»°ë íÏ³Û³Ï³Ý ³ïɳÝï ×ñïñå. atlante m ³ïɳÝïÛ³Ý atlantique; ~ ûíÏdzÝáë



³ñ³μ³Ï³Ý arabe; arabesque; arabi-



que; ~ ó»Õ»ñ tribus f pl arabes; ~ ÝÅáõÛ· cheval m arabe; ~ ³ß˳ñÑÁ le monde arabe; ~ á× style m arabesque; ~ Ãí»ñª Ãí³Ýß³ÝÝ»ñ chiffres m pl arabes; ~ ûñ³ÏÕ½Ç Péninsule f arabique ³ñ³μ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ arabité f ³ñ³μ³Ý³Ëß arabesque f ³ñ³μ³óÝ»É arabiser vt ³ñ³μ³óáõÙ arabisation f ³ñ³μ»ñ»Ý (É»½áõ) l'arabe m; la langue arabe; ~ Ëáë»É parler arabe (l'arabe) ³ñ³· 1. adv vite, rapidement (ßï³å); ³í»ÉÇ ~ ù³ÛÉ»ù allez plus vite; áñù³Ý Ñݳñ³íáñ ¿ ~ le plus vite possible 2. adj rapide (³ñ³·ÁÝóó); prompt,e (ëñÁÝóó); é³½Ù. ~ ³ñÓ³·³ÝùÙ³Ý áõÅ»ñ forces f pl de réaction rapide ³ñ³·³·Ý³ó rapide ³ñ³·³ÉáÕ crawl m ³ñ³·³Ëáë qui parle vite ³ñ³·³ËáëáõÃÛáõÝ volubilité f, loquacité f ³ñ³·³Ñáë à courant rapide; ~ ·»ï fleuve m à courant rapide ³ñ³·³ÑáëáõÃÛáõÝ (³ñ³· Ñáë³Ýùª ·»ïÇ, ÑáëáÕ çñÇ) courant m rapide ³ñ³·³Ù³ß d'usure; ~ª ³ñ³· Ù³ßíáÕ Ù³ë»ñª å³Ñ»ëï³Ù³ë»ñ pièces f pl d'usure ³ñ³·³Ý³É s'accélérer ³ñ³·³ß³ñÅ 1) rapide 2) prompt,e (÷áõÃÏáï) 3) agile (ÅÇñ, ׳ñåÇÏ) 4) alerte (³ßËáõÛÅ, ϳÛï³é, ß³ñÅáõÝ) ³ñ³·³ß³ñÅáõÃÛáõÝ (ÅñáõÃÛáõÝ, ÷áõÃÏáïáõÃÛáõÝ) agilité f, promptitude f ³ñ³·³ã³÷ tachymètre m (·áñÍÇù); ³íï. indicateur m de vitesse



l'océan m Atlantique, l'Atlantique m



³ïɳë1 (ù³ñ﻽³·Çñù) atlas m ³ïɳë2 ï»°ë Ï»ñå³ë ³ïÉ»ï athlète m ³ïÉ»ïÇϳ athlétisme m ³ïÉ»ïÇÏ³Ï³Ý athlétique ³ïÛ³Ý instance f; tribunal m; ÙÇç³½-



·³ÛÇÝ ~Ý»ñ instances internationales; ù³Õ³ù³Ï³Ý μ³ñÓñ ~Ý»ñ instances politiques; ³é³çÇÝ ~Ç ¹³ï³ñ³Ý tribunal m d'instance ³ïáÙ (ÑÛáõÉ») atome m; ~Ç ïñáÑáõÙ fission f de l'atome ³ïáÙ³·»ï atomiste n ³ïáÙ³·Çï³Ï³Ý atomistique ³ïáÙ³·ÇïáõÃÛáõÝ atomistique f ³ïáÙ³½»ñÍ désatomisé,e; ~ ·áïÇ zone f désatomisée ³ïáÙ³Ï³Û³Ý centrale f nucléaire ³ïáٳϳÝ, ³ïáÙ³ÛÇÝ (ÑÛáõÉ»³Ï³Ý) atomique; ~ éáõÙμ bombe atomique (bombe A); ³ïáÙ³ÛÇÝ ½»Ýù arme f atomique; ³ïáÙ³ÛÇÝ ¿Ý»ñ·Ç³ÛÇ û·ï³·áñÍáõÙ μ³ó³é³å»ë Ë³Õ³Õ Ýå³ï³ÏÝ»ñáí utilisation f de l'énergie atomique à des fins exclusivement pacifiques ³ïáٳݳí navire m (à propulsion) atomique (nucléaire) ³ïáÙ³ëáõ½³Ý³í sous-marin m atomique, sous-marin m à propulsion nucléaire ³ïñ³ÏóÇáÝ (ïå³íáñÇã ѳٳñ ÏñÏ»ëáõ٠ϳ٠¿ëïñ³¹³ÛáõÙ) attraction f ³ïñ×³Ý³Ï revolver m, pistolet m; ~Ç Ïñ³Ïáó coup m de revolver; ~Ç Ó·³Ýª ßÝÇÏ chien m; Ù»ÏݳñϳÛÇÝ ~ pistolet de starter 134



³ñ³·³ã³÷áõÃÛáõÝ tachymétrie f, vé-



2) rapidité f (ëñÁÝóóáõÃÛáõÝ); ϳÛͳÏÇ ³ñ³·áõÃÛ³Ùμ avec la rapidité de l'éclair ³ñ³ËÇë ï»°ë ·»ïݳÝáõß ³ñ³Í»É paître vi, pâturer vi ³ñ³Í»óÝ»É faire paître; garder vt ³ñ³Ï³Ý masculin,e; ùñÏÝ. ~ ë»é genre m masculin, masculin m ³ñ³Ñ»ï (ϳͳÝ) sentier m; ³Ýï³é³ÛÇÝ ~ sentier forestier; ~áí ·Ý³É suivre le sentier ³ñ³Ù»³Ï³Ý araméen,ne ³ñ³Ù»³óÇÝ»ñ les Araméens ³ñ³Ù»ñ»Ý araméen m, langue f araméenne ³ñ³Ýù 1) fissure f (×»Õù) 2) espace m (ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝ) 3) intervalle f (ųٳݳϳÙÇçáó) ³ñ³ï vice m (ûñáõÃÛáõÝ); défaut m (å³Ï³ëáõÃÛáõÝ); ëñïÇ ~ vice du cœur ³ñ³ï³íáñ vicieux,-euse; défectueux,euse ³ñ³ï³íáñ»É 1) entacher vt; souiller vt; salir vt (³Õ³ñï»É) 2) diffamer vt, dénigrer vt (³Ýí³Ý³ñÏ»É) 3) noircir vt (먳óÝ»É) 4) calomnier vt (½ñå³ñï»É)



locimétrie f ³ñ³·³ëɳó impétueux,-euse ³ñ³·³í³½áñ¹ sprinteur,-euse n, sprinter m ³ñ³·³í³½ù sprint m ³ñ³·³ñ³ñ (³ñ³·³óáõóÇã) ³íï. accélérateur m ³ñ³·³óÝ»É 1) accélérer vt; ³ß˳ï³ÝùÝ»ñÝ ~ accélérer les travaux 2) hâter vt, presser vt, précipiter vt, avancer vt (÷áõóóÝ»É, Çñ³Ï³Ý³óáõÙÁ Ùáï»óÝ»É); Ñݳñ³íáñÇÝ ã³÷ª Ñݳñ³íáñÇÝë ~ ³é³ùáõÙÁ hâter le plus possible la livraison; ù³ÛÉÝ ~ presser (hâter) le pas ³ñ³·³óí³Í accéléré,e; ~ ¹³ëÁÝóóÝ»ñ cours m pl accélérés ³ñ³·³óí»É être accéléré,e ³ñ³·³óáõÙ accélération f ³ñ³·³óáõóÇã (³ñ³·³ñ³ñ) accélérateur m ³ñ³·³ù³ÛÉ d'un pas pressé ³ñ³·ÁÝóó 1. adj rapide; ~ ³íïáÙ»ù»Ý³ voiture f rapide 2. adv à grande vitesse; ~ª Ù»Í ³ñ³·áõÃÛ³Ùμ ÁÝóóáÕ ·Ý³óù train m à grande vitesse (T.G.V.); ~Ç ·Ý³óù³í³ñ tégéviste n ³ñ³·ÁÝóóáõÃÛáõÝ rapidité f ³ñ³·ÇÉ Ï»Ý¹μ. cigogne f ³ñ³·áݳù³ñ ÑÝù. aragonite f ³ñ³·áñ»Ý 1) rapidement 2) vite (³ñ³·) 3) avec agilité (¹Ûáõñ³ß³ñÅáõÃÛ³Ùμ) 4) rondement (÷áõÃáí, ׳ñåÏáñ»Ý) 5) ËëÏó. à la sauvette (ѳå×»å, ßï³åáí) ³ñ³·áõÃÛáõÝ 1) vitesse f; ÷áùñª Ù»Í ~ une faible, une grande vitesse; ݳËÝ³Ï³Ý ~ vitesse initiale; ÷á÷áË³Ï³Ý ~ vitesse variable; ·É˳åïáõÛï ~ vitesse vertigineuse; ѳñÛáõñ ÏÇÉáÙ»ïñ ų٠³ñ³·áõÃÛ³Ùμ à la vitesse de cent kilomètres à l'heure; ~ í»ñóÝ»É prendre de la vitesse; ~Á ·»ñ³½³Ýó»É faire un excès de vitesse; ³Ù»Ý³μ³ñÓñ ³ñ³·áõÃÛ³Ý ³ÝóÝ»É (í³ñáñ¹Ç Ù³ëÇÝ) passer à la vitesse supérieure



³ñ³ï³íáñÇã, ³ñ³ï³íáñáÕ 1. adj



diffamatoire, qui entache; qui dénigre (³Ýí³Ý³ñÏáÕ), qui noircit (먳óÝáÕ) 2. diffamateur,-trice n (³ñ³ï³íáñáÕª ³Ýí³Ý³ñÏáÕ ³ÝÓ) ³ñ³ï³íáñí»É être entaché,e, être dénigré,e; se déshonorer (å³ïí³½ñÏí»É) ³ñ³ï³íáñáõÃÛáõÝ vices m pl; dépravation f (μ³ñáÛ³½ñÏáõÃÛáõÝ) ³ñ³ï³íáñáõÙ 1) diffamation f 2) dénigrement m (³Ýí³Ý³ñÏáõÙ) 3) calomnie f (½ñå³ñïáõÙ) ³ñ³ñ (³ñ³ñí³Í, ·áñÍáÕáõÃÛáõÝ) óïñ. acte m ³ñ³ñ³Í créature f; être m (¿³Ï) ³ñ³ñ»É (ëï»ÕÍ»É) créer vt ³ñ³ñÇã 1. adj créateur,-trice n (ëï»ÕÍáÕ) 2. Créateur m (²ëïí³Í) ³ñ³ñÙáõÝù ï»°ë ³ñ³ñù ³ñ³ñáÕ créateur,-trice 135



³ñ³ñáÕ³Ï³Ý cérémonial,e; rituel,le



³ñμÇïñ³Å (ÙÇçÝáñ¹ ¹³ï³ñ³Ý, Çñ³-



(ÍÇë³Ï³Ý, Í»ëÇ) ³ñ³ñáճϳñ· cérémonie f; rite m (ÍÇë³Ï³ñ·); protocole m (å³ßïáݳϳÝ); ~Çó ¹áõñëª áã å³ßïáÝ³Ï³Ý hors protocole ³ñ³ñáճϳñ·³ÛÇÝ cérémonial,e; rituel,le (ÍÇë³Ï³Ý, ÍÇë³Ï³ñ·³ÛÇÝ); protocolaire (å³ßïáÝ³Ï³Ý ³ñ³ñáճϳñ·ÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ) ³ñ³ñáÕ³å»ï maître m des cérémonies ³ñ³ñáÕ³ë»ñ cérémonieux,-euse ³ñ³ñáÕáõÃÛáõÝ cérémonie f; rite m (Í»ë); μ³óÙ³Ý ~ cérémonie f inaugurale; ѳñë³Ý»Ï³Ý ~ cérémonie nuptiale ³ñ³ñã³·áñÍ créateur,-trice; ~ ½áñáõÃÛáõݪ áõÅ force f créatrice ³ñ³ñã³·áñÍ»É créer vt ³ñ³ñã³·áñÍáõÃÛáõÝ création f; ³ß˳ñÑÇ ~Á la création du monde ³ñ³ñí³Í (³ñ³ñ, ·áñÍáÕáõÃÛáõÝ) óïñ. acte m; »ñ»ù ~ áí en trois actes ³ñ³ñí»É (ëï»ÕÍí»É) être créé,e ³ñ³ñáõÙ (ëï»ÕÍáõÙ) création f ³ñ³ñù (³ñ³ñÙáõÝù, í³ñÙáõÝù) acte m, action f; ³ÝËáѻ٪ ãÙï³Íí³Í ~ coup m de tête; ³½ÝÇí ~ acte généreux; Ëǽ³Ë ~ acte de courage; É³íª í³ï ~ une bonne, une mauvaise action; Çñ³íμ. agissement m; ѳÝó³íáñ ~ agissement incriminé ³ñμ³ÝÛ³Ï ³ëïÕ·. satellite m; spoutnik m (éáõë³Ï³Ý); ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ~ satellite artificiel; Ñ»é³Ñ³Õáñ¹³ÏóáõÃÛ³Ý ~ satellite de télécommunications, satellite-relais m ³ñμ³Ý۳ϳÛÇÝ de satellite; ~ ³É»Ñ³í³ù antenne f parabolique; ~ ϳåáí par satellite ³ñμ»É ÷Ëμ. s'enivrer, se délecter; ËëÏó. se griser ³ñμ»Ý³É ï»°ë ³ñμ»É ³ñμ»óÝ»É ÷Ëμ. enivrer vt; ËëÏó. griser vt ³ñμ»óáõÙ ÷Ëμ. enivrement m ³ñμ»óáõóÇã ÷Ëμ. enivrant,e ³ñμÇïñ ï»°ë Çñ³í³ñ³ñ



í³ñ³Ý) arbitrage m



³ñμßÇé libertin,e, déréglé,e; soûlard,e ³ñμáõÝù puberté f; nubilité f; ~Ç ï³ñÇù



âge m de puberté, âge m nubile; ~Ç Ñ³ë³Í pubère, nubile ³ñ·³Ñ³ï³Ï³Ý (³ñѳٳñѳϳÝ) dédaigneux,-euse, méprisant,e ³ñ·³Ñ³ï³Ýù (ù³Ù³Ññ³Ýù) dédain m, mépris m ³ñ·³Ñ³ï»É (ù³Ù³Ññ»É) dédaigner vt, mépriser vt ³ñ·³Ñ³ï»ÉÇ méprisable, vil,e ³ñ·³Ý³Ï bouillon m; consommé m (ÙëÇ Ï³Ù Ñ³íÇ Ëï³óñ³Í ÷áßáõó å³ïñ³ëïí³Í) ³ñ·³Ý¹ ϽÙËë. utérus m, matrice f ³ñ·³Ý¹³μ»ñ³Ý ϽÙËë. orifice m de la matrice ³ñ·³Ý¹³μáñμ μÅßÏ. métrite f ³ñ·³Ý¹³Ñ³ï»É césariser vt (Ï»ë³ñÛ³Ý íÇñ³Ñ³ïáõÃÛ³Ý »ÝóñÏ»É); faire subir une césarienne à (une femme) ³ñ·³Ý¹³Ñ³ïáõÙ μÅßÏ. opération f césarienne, césarienne f (Ï»ë³ñÛ³Ý); ·Çï. hystérotomie f ³ñ·³Ý¹³ÙáÉáõÃÛáõÝ nymphomanie f ³ñ·³Ý¹³ÛÇÝ Ï½ÙËë. utérin,e, de la matrice ³ñ·³Ý¹³ó³í (³ñ·³Ý¹Ç μáñμáùáõÙ) μÅßÏ. métrite f ³ñ·³Ý¹³÷áÕ Ï½ÙËë. col m de l'utérus, col m utérin ³ñ·³ë³μ»ñ ï»°ë ³ñ·³ë³íáñ ³ñ·³ë³μ»ñáõÃÛáõÝ ï»°ë ³ñ·³ë³íáñáõÃÛáõÝ ³ñ·³ë³íáñ



(³ñ·³ë³μ»ñ) efficace (·áñÍáõÝ), productif,-ive (³ñ¹Ûáõݳí»ï); fécond,e (μ»ÕÙݳíáñ) ³ñ·³ë³íáñ»É féconder vt, rendre vt fécond,e ³ñ·³ë³íáñáõÃÛáõÝ (³ñ¹Ûáõݳí»ïáõÃÛáõÝ) efficacité f, productivité f, fécondité f ³ñ·³ë³íáñáõÙ fécondation f ³ñ·³ëÇù fruit m, produit m; résultat m (³ñ¹ÛáõÝù) ³ñ·³í³Ý¹ (μ»ññÇ, μ»ñù³ïáõ) fertile



136



³ñ·³í³Ý¹áõÃÛáõÝ fertilité f ³ñ·»É³μ³é (ï³μáõ) É»½íμ. tabou m,



³ñ·»É³÷³Ïáó barrage m, barrière f,



clôture f, palissade f



mot m interdit ³ñ·»É³·ÇÍ barrière f ³ñ·»É³¹»Õ³ÙÇçáó (ËóÝÇã) dopage m, doping m ³ñ·»É³½»ñÍ (ë³ñùǪ ·áñÍÇùÇ Ééí³Íª ³ñ·»É³Ïí³Í Ù³ë»ñÇ ³å³ÏáÕåáõÙÁ ¹Ûáõñ³óÝáÕ ÝÛáõÃ) dégrippant m ³ñ·»É³½»ñÍ»É (ë³ñùÁ) dégripper vt ³ñ·»É³Ï frein m; Ó»éùÇ ~ª Ó»éݳñ·»É³Ï frein à main; áïùÇ ~ frein à pied ³ñ·»É³Ï³É³Ýù Çñ³íμ. séquestre m; ~ ¹Ý»É mettre sous séquestre, séquestrer vt; ~ ¹Ý»ÉÁ la mise sous séquestre ³ñ·»É³Ï³ÛÇÝ de frein; de freinage ³ñ·»É³Ï»É freiner vi/vt; ÷Ëμ. enrayer vt; entraver vt (ËáãÁݹáï»É) ³ñ·»É³ÏÇã qui freine, qui entrave, qui embarrasse ³ñ·»É³Ïí»É être freiné,e ³ñ·»É³ÏáõÙ 1) ï»Ë. freinage m (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ¨ ³ÛÉÝ) 2) ϽËÙë. inhibition f; Ñáõ½³Ï³Ýª Ùï³íáñ ~ inhibition émotive, intellectuelle ³ñ·»É³ÙÇçáó mesure f; embargo m ³ñ·»É³Ýáó ï»°ë ³ñ·»Éáó ³ñ·»É³Ýï³é bois m en défens ³ñ·»É³Ýù embargo m; prohibition f; ~ ¹Ý»É mettre l'embargo; ~Á Ñ³Ý»É lever l'embargo; ¹ñ³Ù³ï³Ý ѳßíÇ íñ³ »Õ³Í ~Á Ñ³Ý»É débloquer (libérer) un compte en banque ³ñ·»É³å³ï¥Ý»ß¤ barrière f ³ñ·»É³í³½áñ¹¥áõÑǤ Ù³ñ½. coureur,euse n de haies ³ñ·»É³í³½ù Ù³ñ½. course f de haies, les haies f pl; course f d'obstacles; 400 Ù»ïñ ~ les quatre cents mètres haies ³ñ·»É³í³Ûñ ï»°ë ³ñ·»Éáó ³ñ·»É³÷³Ï isolé,e, fermé,e; cloîtré,e, séquestré,e ³ñ·»É³÷³Ï»É 1) isoler vt (Ù»Ïáõë³óÝ»É) 2) emprisonner vt, mettre vt en prison (μ³Ýï³ñÏ»É) ³ñ·»É³÷³ÏÇã de clôture



³ñ·»É³÷³Ïí»É s'isoler (Ù»Ïáõë³Ý³É) ³ñ·»É³÷³ÏáõÙ 1) isolement m (Ù»Ïáõë³óáõÙ) 2) emprisonnement m,



mise f en prison (μ³Ýï³ñÏáõÙ)



³ñ·»É»É 1) interdire vt, défendre vt;



ÍË»ÉÝ ³ñ·»ÉíáõÙ ¿ défense f de fumer, il est interdit de fumer 2) prohiber vt (ûñÇÝ³Ï³Ý Ó¨áí, ûñ»ÝùÇ áõÅáí) ³ñ·»ÉÇã prohibitif,-ive; ~ ûñ»ÝùÝ»ñ lois f pl prohibitives ³ñ·»Éáó (³ñ·»É³Ýáó, ³ñ·»É³í³Ûñ) parc m; réserve f naturelle; å»ï³Ï³Ý ~ parc national, réserve nationale; ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ ~ réserve zoologique ³ñ·»Éí³Í interdit,e, défendu,e ³ñ·»Éí»É être interdit,e, être défendu,e; ³ñ·»ÉíáõÙ ¿ª ³ñ·»Éí³Í ¿… il est interdit de… ³ñ·»ÉáõÙ interdiction f, défense f ³ñ·»Éù 1) obstacle m (ËáãÁݹáï); ~Ý»ñÁª ËáãÁݹáïÝ»ñÁ ѳÕóѳñ»É surmonter les obstacles 2) barrière f (³ñ·»É³å³ï, ó³Ýϳå³ï, ËáãÁݹáï); Ù³ùë³ÛÇÝ ~Ý»ñ barrières douanières; ~ ÉÇݻɪ ³é³çÁ ÷³Ï»É barrer vt 3) *haie f (Ù³ñ½³Ï³Ý); ~Á ѳÕóѳñ»É franchir la haie 4) ÷Ëμ. entrave f; ¹³ ~ ¿ Ù³ÙáõÉÇ ³½³ïáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ c'est une entrave à la liberté de la presse 5) embargo m, interdit m (³ñ·»É³Ýù) 6) tabou m (³ñ·»Éí³Í μ³Ý ݳËݳ¹³ñÛ³Ý ó»Õ»ñÇ Ùáï) 7) véto m (å»ï³Ï³Ý Çñ³íáõÝùÇ Ù»ç Ù»Ï å»ï³Ï³Ý Ù³ñÙÝÇ ÏáÕÙÇó Ù»Ï ³ÛÉ å»ï³Ï³Ý Ù³ñÙÝÇ áñáßÙ³Ý ÝϳïÙ³Ùμ ¹ñíáÕ ~) ³ñ·»ÝïÇݳóÇ, ³ñ·»ÝïÇÝáõÑÇ Argentin,e n ³ñ·»ÝïÇÝÛ³Ý argentin,e; d'Argentine ³ñ·á 1) ï»°ë ͳÍϳɻ½áõ 2) argot m ³ñ·áÛ³μ³ÝáõÃÛáõݥݻñ¤ argotisme(s) m (pl)



³ñ·áÝ ùÇÙ. argon m ³ñ·áݳíáñ¹Ý»ñ ¹Çó. Argonautes m pl 137



³ñ¹ or, donc ³ñ¹³ñ 1) juste, équitable (³ñ¹³ñ³óÇ);



óáõÙ) 3) réhabilitation f (Çñ³íáõÝùÝ»ñÇ í»ñ³Ï³Ý·ÝáõÙ) 4) relaxe f (³ñ¹³ñ³óÙ³Ý ¹³ï³í×Çé, ³½³ï ³ñÓ³ÏáõÙ) ³ñ¹³ñ³óáõóÇã justificatif,-ive, de justification; ~ª ³ñ¹³ñ³óÝáÕ ¹³ï³í×Çé verdict m d'acquittement; ~ ÷³ëï³ÃáõÕà pièce f justificative ³ñ¹³ñ¨ en effet, certes, de fait ³ñ¹³ñáõÃÛáõÝ justice f; équité f (³ñ¹³ñ³óÇáõÃÛáõÝ, ³ñ¹³ñ³ÙïáõÃÛáõÝ); ëáóÇ³É³Ï³Ý ~ justice sociale ³ñ¹»Ý déjà; ݳ ~ »Ï»É ¿ il est déjà venu ³ñ¹Ç moderne; contemporain,e (ųٳݳϳÏÇó); ~ ·ñ³Ï³ÝáõÃÛáõݪ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ littérature f, musique f contemporaine; ~ ¹³ñ³ßñç³ÝÁ l'époque f moderne; ~ ѳë³ñ³ÏáõÃÛáõÝ la société moderne ³ñ¹Ç³Ï³Ý (³ÛÅÙ»³Ï³Ý) actuel,le; d'actualité; moderne (ųٳݳϳÏÇó, Ýáñ³á×, Ýáñ³Ó¨); ³Ûë ï»ëáõÃÛáõÝÁ ³Ûɨë ~ ã¿ cette théorie n'est plus d'actualité; ~ ëï»Õͳ·áñÍáõÃÛáõÝ une œuvre actuelle ³ñ¹Ç³Ï³Ý³Ý³É se moderniser, devenir moderne ³ñ¹Ç³Ï³Ý³óÝ»É moderniser vt ³ñ¹Ç³Ï³Ý³óÝáÕ modernisateur,-trice



~ ·áñÍ cause f juste; ~ å³ï»ñ³½Ù guerre f juste 2) légitime (ûñÇݳϳÝ); ~ª ûñÇÝ³Ï³Ý å³Ñ³ÝçÝ»ñ revendications f pl légitimes 3) innocent,e (³ÝÙ»Õ) ³ñ¹³ñ³μ³ñ équitablement, justement, d'une façon équitable (juste) ³ñ¹³ñ³¹³ï équitable, juste ³ñ¹³ñ³¹³ïáñ»Ý équitablement, d'une manière équitable ³ñ¹³ñ³¹³ïáõÃÛáõÝ justice f; ²ñ¹³ñ³¹³ïáõÃÛ³Ý Ý³Ë³ñ³ñáõÃÛáõÝ Ministère m de la Justice; Chancellerie f (üñ³ÝëdzÛáõÙ) ³ñ¹³ñ³ÙÇï équitable, juste; impartial,e (³ÝÏáÕÙݳϳÉ) ³ñ¹³ñ³ÙïáõÃÛáõÝ 1) équité f, justice f (³ñ¹³ñáõÃÛáõÝ) 2) impartialité f (³ÝÏáÕÙݳϳÉáõÃÛáõÝ) 3) objectivité f (³Ý³ã³éáõÃÛáõÝ) ³ñ¹³ñ³Ý³É se justifier ³ñ¹³ñ³óÇ 1) équitable, juste; ~ í³ñí»É agir selon la justice; ~ ϳ٠áã à tort ou à raison 2) impartial,e (³ÝÏáÕÙݳϳÉ) ³ñ¹³ñ³óÇáñ»Ý 1) équitablement, justement 2) impartialement (³ÝÏáÕÙÝ³Ï³É Ï»ñåáí) ³ñ¹³ñ³óÇáõÃÛáõÝ 1) équité f, justice f 2) impartialité f (³ÝÏáÕÙݳϳÉáõÃÛáõÝ) ³ñ¹³ñ³óÝ»É 1) Çñ³íμ. innocenter vt, acquitter vt (³ÝÙ»Õ ×³Ý³ã»É) 2) justifier vt (ÃáõÛɳïñ»ÉǪ ÁݹáõÝ»ÉÇ Ñ³Ù³ñ»É. ݳ¨ª Çñ³íμ. ³å³óáõó»É ³ÝÙ»ÕáõÃÛáõÝÁ); ëå³ë»ÉÇùÝ»ñÝ ~ justifier (satisfaire) l'attente 3) réhabiliter vt (Çñ³íáõÝùÝ»ñÁª ³ÝáõÝÁª å³ïÇíÁ í»ñ³Ï³Ý·Ý»É) ³ñ¹³ñ³óí»É 1) se justifier (³ñ¹³ñ³óÇáõÃÛáõÝÁ ³å³óáõóí»É) 2) Çñ³íμ. être acquitté,e; être réhabilité,e ³ñ¹³ñ³óíáÕ justifiable ³ñ¹³ñ³óáõÙ 1) Çñ³íμ. acquittement m (³ÝÙ»ÕáõÃÛ³Ý ÑÇÙݳíáñáõÙ, ³ñ¹³ñ³óÙ³Ý ¹³ï³í×Çé) 2) justification f (÷³ëï³ñÏáõÙ, ³å³óáõ-



n/adj



³ñ¹Ç³Ï³Ý³óí»É être modernisé,e ³ñ¹Ç³Ï³Ý³óáõÙ modernisation f ³ñ¹Ç³Ï³ÝáõÃÛáõÝ 1) modernité f (³ñ¹Ç³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁª μÝáõÛÃÁ) 2) actualité f,



époque f actuelle (contemporaine) (³ÛÅÙ»³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, ³ñ¹Ç ¹³ñ³ßñç³Ý) ³ñ¹Ç³å³ßï (³ñ¹Ç³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ç³ï³·áí, ³ñ¹Ç³ë»ñ) moderniste adj/n



(³ñ¹Ç³ëÇñáõÃÛáõÝ) modernisme m ³ñ¹Ûáù est-ce que? est-ce?; ~ »Ï»±É ¿ est-ce qu'il est venu? ³ñ¹Ûáõݳμ³ÝáõÃÛáõÝ (׳ñï³ñí»ëï) ingénierie f ³ñ¹Ûáõݳμ»ñ productif,-ive (³ñ¹Ûáõݳí»ï), fructueux,-euse (³ñ·³ë³íáñ); avantageux,-euse, lucratif,³ñ¹Ç³å³ßïáõÃÛáõÝ



138



tion f (³ñï³Ñ³ÝáõÙª ݳíÃÇ, áëÏáõ ¨ ³ÛÉÝÇ) ³ñ¹Ûáõݳí»ï efficace, effectif,-ive; productif,-ive; performant,e (μ³ñÓñª ³é³í»É³·áõÛÝ ³ñ¹Ûáõݳí»ïáõÃÛáõݪ ³ñï³¹ñáճϳÝáõÃÛáõÝ áõÝ»óáÕ); ~ ÙÇçáó moyen m efficace; ~ û·ÝáõÃÛáõÝ aide f effective ³ñ¹Ûáõݳí»ï³óÝ»É rendre vt efficace, rendre vt productif,-ive ³ñ¹Ûáõݳí»ïáñ»Ý efficacement ³ñ¹Ûáõݳí»ïáõÃÛáõÝ 1) efficacité f, effectivité f, productivité f; ³ß˳ï³ÝùÇ ~ª ³ñï³¹ñáճϳÝáõÃÛáõÝ productivité du travail 2) niveau m de performance (Ù»ù»Ý³ÛÇ) ³ñ¹Ûáõݳíáñ ï»°ë ³ñ¹Ûáõݳí»ï ³ñ¹Ûáõݳíáñ»É rendre vt productif,-ive; rendre efficace; effectuer vt, réaliser vt; intensifier vt (áõŻճóÝ»É, ½áñ³óÝ»É, áõŷݳóÝ»É) ³ñ¹ÛáõݳíáñáõÙ intensification f (½áñ³óáõÙ, áõŻճóáõÙ); augmentation f (³í»É³óáõÙ) ³ñ¹ÛáõÝù résultat m; effet m; produit m; performance f (Ýí³×áõÙª Ù³ñ½³Ï³Ý ¨ ³ÛÉÝ); ~Ç Ñ³ëÝ»É arriver (parvenir) à un résultat; ϳñ¨áñÁ ~Ý ¿ il n'y a que le résultat qui compte; ³ÝÙÇç³Ï³Ý ~ effet immédiat; ÙÇ ß³ñù ·áñÍáÝÝ»ñÇ ~ produit de plusieurs facteurs ³ñ¹áõ½³ñ¹ toilette f; parure f; ~Ç åÇïáõÛùÝ»ñ articles m pl de toilette; ~Ç ë»Õ³Ý toilette f ³ñ¹áõ½³ñ¹³ÛÇÝ de toilette ³ñ¹áõÏ fer m à repasser ³ñ¹áõϳñ³Ý pressing m ³ñ¹áõÏ»É repasser vt ³ñ¹áõÏ»ÉÇ défroissable (³ñ¹áõÏ»Éáí áõÕÕíáÕ) ³ñ¹áõÏáÕ (³ñ¹áõϳñ³ñ) repasseur,euse n ³ñ¹áõÏí»É se repasser; être repassé,e (³ñ¹áõÏí³Í ÉÇÝ»É); ã×ÙñÃíáÕ ·áñÍí³Íù, áñÁ ãÇ ³ñ¹áõÏíáõÙ tissu m infroissable qui ne se repasse pas ³ñ¹áõÏáõÙ (³ñ¹áõÏ»ÉÁ) repassage m ³ñ»· ï»°ë ³ñ»·³Ï, ³ñ¨



ive (߳ѳí»ï)



³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý industriel, le; ~



·áïÇ zone f industrielle; ~ Éñï»ëáõÃÛáõÝ espionnage m industriel; ~ Ï»ÝïñáÝ agglomération f; ~ ÙdzíáñáõÙ trust m (ïñ»ëï) ³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý³óÝ»É industrialiser vt



³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý³óí³Í, ³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³óí³Í industrialisé,e; ~ Ýáñ



»ñÏñÝ»ñ Nouveaux Pays Industralisés (N.P.I)



³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý³óáõÙ, ³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³óáõÙ industrialisation f ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáÕ industriel,le n, fabri-



cant,e n



³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f (ݳ¨ª



³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý ×ÛáõÕ); ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛ³Ý ·É˳íáñª ϳñ¨áñ ×ÛáõÕ»ñÁ industries clés; ͳÝñª ûè ~ industrie lourde, légère; ï»Õ³Ï³Ý ~ industrie locale; ³ñÑ»ëï³·áñÍ³Ï³Ý ~ industrie artisanale; 鳽ٳϳݪ å³ßïå³Ý³Ï³Ý ~ industrie de l'armement; ݳí³ßÇÝ³Ï³Ý ~ industrie navale; ³ñï³¹ñ³Ï³Ý ë³ñù³íáñáõÙÝ»ñÇ ~ industrie d'équipement; ë³ñù³ßÇÝ³Ï³Ý ~ industrie de précision; å»ñ׳ÝùÇ ³é³ñϳݻñÇ ~ industrie de luxe; ûͳݻÉÇùÇ áõ ¹Çٳѳñ¹³ñÙ³Ý ÝÛáõûñÇ ~ industrie de la parfumerie et des cosmétiques; μ³Ùμ³ÏǪ μ³Ùμ³Ï³·áñÍ³Ï³Ý ~ industrie cotonnière; ³ñ¹ÛáõݳѳÝáÕ ~ª ³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý ×ÛáõÕ»ñ industries extractives; í»ñ³Ùß³ÏáÕ ~ industrie de transformation; ³ídzóÇáݪ û¹³·Ý³ó³Ï³Ý ~ industrie aéronautique; ³ídzóÇáÝ-ïÇ»½»ñ³Ï³Ý ~ industrie aérospatiale; ¿É»ÏïñáݳÛÇÝ ~ industrie électronique; ³íïáÙáμÇɳÛÇÝ ~ industrie automobile ³ñ¹ÛáõÝ³Ñ³Ý»É extraire vt (ݳíÃ, áëÏÇ ¨ ³ÛÉÝ) ³ñ¹ÛáõݳѳÝáõÙ 1) extraction f (ѳÝáõÛÃ); ݳíÃǪ ³ÍËÇ ~ extraction du pétrole, du charbon 2) produc139



jour; aube f, aurore f (³ñß³ÉáõÛë); ~ÇÝ au lever du soleil, à la pointe du jour, à l'aube ³ñ¨³Í³ÕÇÏ tournesol m; ·Çï. hélianthe m; ³ñ¨³Í³ÕÏÇ ë»ñÙ graine f de tournesol; ³ñ¨³Í³ÕÏÇ ÛáõÕ huile f de tournesol ³ñ¨³Ï³Û³Ý centrale f solaire ³ñ¨³Ï»½ bruni,e par le soleil, bronzé,e, hâlé,e ³ñ¨³ÏÝ (³ñ¨³ù³ñ, Ídzͳݳù³ñ, ûå³É) opale f ³ñ¨³Ñ³Û³ó tourné,e vers le soleil ³ñ¨³Ñ³ñ frappé,e d'un coup de soleil ³ñ¨³Ñ³ñí»É être frappé,e d'un coup de soleil; attraper une insolation ³ñ¨³Ñ³ñáõÃÛáõÝ coup m de soleil, insolation f, actinite f ³ñ¨³Ù»ñÓáõÃÛáõÝ ³ëïÕ·. périhélie m ³ñ¨³Ùáõï coucher m du soleil ³ñ¨³ÛÇÝ de soleil, solaire; ensoleillé,e (³ñ¨áï); ~ª ³ñ¨Ç ç»ñÙáõÃÛáõݪ ׳鳷³ÛÃáõÙ chaleur f, rayonnement m solaire ³ñ¨³ÛñáõÏ (³ñ¨³Ûñáõù) hâle m, bronzage m ³ñ¨³Ýû٠(³ñ÷»Í³ÕÇÏ) μëμ. hélianthème m ³ñ¨³ß³ï ensoleillé,e ³ñ¨³ß»Õ (³ñ¨Çó å³ßïå³ÝáÕ Ñ³ñÙ³ñ³Ýù ß»ÝùÇ ×³Ï³ïÇÝ) brise-soleil



³ñ»·³Ï soleil m; ͳ·áÕ ~ soleil levant;



Ù³Ûñ ÙïÝáÕ ~ soleil couchant ³ñ»·³ÏݳÍÇñ ³ëïÕ·. écliptique m ³ñ»·³ÏݳϻÝïñáÝ ³ëïÕ·. héliocentrique ³ñ»·³ÏݳÛÇÝ solaire adj; ~ ѳٳϳñ·áõÃÛáõÝ système m solaire ³ñ¨ soleil m; ~Á ͳ·áõÙ ¿ le soleil se lève; ~Á Ù³Ûñ ¿ ÙïÝáõÙ le soleil se couche; ~Ç ×³é³·³Ûà rayon m du soleil; ~Ç ÉáõÛë lumière f du soleil; ~Á ï³ù³óÝáõÙ ¿ le soleil chauffe; ~Çó å³ßïå³Ýí»É se protéger du soleil; ~Ç ³ÏÝáó lunettes f pl de soleil; ~Ç ·É˳ñÏ chapeau m de soleil; ~Ç Éá·³Ýù ÁݹáõÝ»É prendre un bain de soleil; ~Ç Å³Ù³óáõÛó cadran m solaire; ~ ¿, ~ ϳ il fait du soleil; ~Ç ï³Ï ï³ù³Ý³É se chauffer au soleil ³ñ¨³μáõÅ³Ï³Ý μÅßÏ. d'héliothérapie ³ñ¨³μáõųñ³Ý solarium m ³ñ¨³μáõÅáõÃÛáõÝ (³ñ¨³¹³ñÙ³ÝáõÙ) μÅßÏ. héliothérapie f ³ñ¨³·³É 1) ÏñáÝ. matines f pl 2) ï»°ë ³ñ¨³Í³· ³ñ¨³·ñÇã (Ñ»ÉÇá·ñ³ý) héliographe m ³ñ¨³·ñáõÃÛáõÝ (Ñ»ÉÇá·ñ³ýdz) hélio-



graphie f



³ñ¨³¹³ñÓ 1) ³ëïÕ·. solstice m; ÓÙ»-



é³ÛÇÝ ~ solstice d'hiver; ³Ù³é³ÛÇÝ ~ solstice d'été 2) ³ßË·ñ. tropique m ³ñ¨³¹³ñÓ³ÛÇÝ tropical,e; ~ ÏÉÇÙ³ climat m tropical; ~ ·áïÇ zone f tropicale; ~ »ñÏñÝ»ñ tropiques m pl; ~ ³ÝÓñ¨Ý»ñ pluies f pl tropicales; ~ végétation f μáõë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ tropicale; ~ ßá· chaleur f tropicale; ~ »ñÏñ³Ù³ë région f tropicale ³ñ¨³¹³ñÙ³ÝáõÙ ï»°ë ³ñ¨³μáõÅáõ-



m



³ñ¨³ßáÕ rayonnant,e, radieux,-euse ³ñ¨³ã³÷ ³ëïÕ·. héliomètre m ³ñ¨³ã³÷³Ï³Ý ³ëïÕ·. héliométrique ³ñ¨³ã³÷áõÃÛáõÝ ³ëïÕ·. héliométrie f ³ñ¨³å³ßï adorateur,-trice n du soleil ³ñ¨³å³ßïáõÃÛáõÝ culte m du soleil ³ñ¨³åë³Ï ³ëïÕ·. couronne f solaire ³ñ¨³é³ï ensoleillé,e ³ñ¨³í³é 1) flamboyant,e comme le soleil 2) hâlé,e (brulé,e) par le so-



ÃÛáõÝ ³ñ¨³¹»Ù μëμ. héliotrope m ³ñ¨³¹Çï³Ï ³ëïÕ·. hélioscope m ³ñ¨³¹Çï³Ï³Ý hélioscopique ³ñ¨³¹ÇïáõÃÛáõÝ hélioscopie f ³ñ¨³½áõñÏ privé,e de soleil ³ñ¨³ËáõÛë héliophobe, héliofuge ³ñ¨³Í³· lever m du soleil, lever m du



leil (³ñ¨³Ï»½)



³ñ¨³ñ·»É (³ñ¨Çó å³ßïå³ÝáÕ Ù»Í



Ñáí³Ýáó) parasol m



³ñ¨³óáõÛó (³ñ¨Ç ųٳóáõÛó) cadran m



solaire



³ñ¨³ù³ñ ï»°ë ³ñ¨³ÏÝ ³ñ¨»É³μÝ³Ï (³ñ¨»ÉóÇ) oriental,e n 140



³ñ¨»É³·»ï orientaliste n/adj ³ñ¨»É³·Çï³Ï³Ý des études orientales ³ñ¨»É³·ÇïáõÃÛáõÝ orientalisme m; ²-



³ñ¨Ùï³ÙáÉáõÃÛáõÝ occidentomanie f ³ñ¨ÙïÛ³Ý d'ouest, d'occident; occi-



dental,e; ~ ù³ÙÇ vent m d'ouest; ²ñ¨ÙïÛ³Ý ºíñáå³ Europe f occidentale ³ñ¨Ùáõïù ouest m; Occident m (²ñ¨ÙïÛ³Ý ºíñáå³ÛÇ »ñÏñÝ»ñÇ ¨ ²Ù»ñÇϳÛÇ Ù³ëÇÝ); ë»ÝÛ³ÏÇ å³ïáõѳÝÝ»ñÁ ¹»åÇ ~ »Ý ݳÛáõÙª μ³óíáõÙ les fenêtres de la pièce donnent à l'ouest; ²ñ¨ÙáõïùáõÙª ²ñ¨ÙáõïùÇ »ñÏñÝ»ñáõÙ dans les pays occidentaux ³ñ¨ßáÕ rayonnant,e, radieux,-euse ³ñ¨áï ensoleillé,e; ~ ûñ journée f ensoleillée ³ñÃÙÝÇ ï»°ë ѳñÃÙÝÇ ³ñÃÝ³Ý³É (½³ñÃÝ»É) se réveiller, s'éveiller; áõß ~ faire la grasse matinée



ñ¨»É³·ÇïáõÃÛ³Ý ÇÝëïÇïáõï Institut m des études orientales ³ñ¨»É³Ñ³Û Arménien,ne n oriental,e (de l'Orient) ³ñ¨»É³Ñ³Û»ñ»Ý arménien m oriental ³ñ¨»É³Ñ³ÛáõÃÛáõÝ Arméniens m pl orientaux (de l'Orient) ³ñ¨»ÉÛ³Ý d'est; oriental,e; ~ ù³ÙÇ le vent d'est; ~ á× le style oriental; ~ ù³Õóñ³í»ÝÇùª ³Ýáõß»Õ»Ý confiserie f orientale; ~ É»½áõÝ»ñ langues f pl orientales (ËëÏó. langues O); ²ñ¨»ÉÛ³Ý É»½áõÝ»ñÇ áõ ù³Õ³ù³ÏñÃáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ³½·³ÛÇÝ ÇÝëïÇïáõï (ö³ñǽáõÙ) Institut m national de Langues et civilisations orientales (Ñåí. I.N.A.L.C.O.) ³ñ¨»ÉÛ³Ý³Ý³É s'orientaliser ³ñ¨»É۳ݳóÝ»É orientaliser vt ³ñ¨»É۳ݳóáõÙ orientalisation f ³ñ¨»ÉóÇ Oriental,e n ³ñ¨»Éù est m; orient m; ~áõÙ à l'est; Ø»ñÓ³íáñ ²ñ¨»Éù Proche-Orient m; Ø»ñÓ³íáñ ²ñ¨»ÉùáõÙ au (dans le) Proche-Orient; лé³íáñ ²ñ¨»Éù Extrême-Orient m; лé³íáñ ²ñ¨»ÉùáõÙ en Extrême-Orient; ~Ç »ñÏñÝ»ñ pays m pl de l'Est; ~Çó ³ñ¨Ùáõïù de l'est à l'ouest ³ñ¨ÏáÕ ~ ³Ý»É se chauffer au soleil; faire le lézard (¹³ñÓ.) ³ñ¨Ùï³»íñáå³Ï³Ý d'Europe occidentale ³ñ¨Ùï³Ï³Ý³Ý³É s'occidentaliser ³ñ¨Ùï³Ï³Ý³óÝ»É occidentaliser vt ³ñ¨Ùï³Ï³Ý³óáõÙ occidentalisation f ³ñ¨Ùï³Ñ³Û Arménien,ne n occidental,e (de l'Occident) ³ñ¨Ùï³Ñ³Û»ñ»Ý arménien m occidental ³ñ¨Ùï³Ñ³ÛáõÃÛáõÝ Arméniens m pl occidentaux (de l'Occident) ³ñ¨Ùï³Ù»ï ùÕù. pro-occidental,e ³ñ¨Ùï³Ù»ïáõÃÛáõÝ ùÕù. pro-occidentalisme m ³ñ¨Ùï³ÙáÉ occidentomane adj/n



¥¹³ñÓ.¤



³ñÃݳóÝ»É réveiller vt, éveiller vt ³ñÃݳóáõÙ 1) réveil m, éveil m (½³ñÃáÝùª μÝáõÃÛ³Ý) 2) μÅßÏ. réanima-



tion f (í»ñ³Ï»Ý¹³Ý³óáõÙ)



³ñÃáõÝ 1) éveillé,e (½³ñÃáõÝ); ~ Ùݳɪ



ãùݻɪ ÑëÏ»É veiller vi; ~ ÙݳÉÁª ãùÝ»ÉÁ veillée f 2) vigilant,e (½·áÝ, ³ã³Éáõñç) ³ñųݳμ³ñ à sa juste valeur ³ñųݳϳñ·³ÛÇÝ méritocratique (³ÝÓݳÛÇݪ ³Ýѳï³Ï³Ý ³ñųÝÇùÝ»ñÇ íñ³ ÑÇÙÝí³Í ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý ëïáñ³Ï³ñ·áõÃÛ³ÝÁ í»ñ³μ»ñáÕ) ³ñųݳϳñ·áõÃÛáõÝ méritocratie f (³ÝÓݳÛÇݪ ³Ýѳï³Ï³Ý ³ñųÝÇùÝ»ñÇ íñ³ ÑÇÙÝí³Í ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý ëïáñ³Ï³ñ·áõÃÛáõÝ) ³ñųݳѳí³ï 1) digne de foi (de confiance); sûr,e, authentique (ëïáõÛ·); ~ ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝÝ»ñ renseignements m pl dignes de foi; ~ ³ÕμÛáõñÝ»ñÇó de sources sûres 2) crédible (íëï³Ñ»ÉÇ); ~ª íëï³Ñ»ÉÇ ¹³ñÓÝ»É crédibiliser vt ³ñųݳѳí³ïáñ»Ý d'une manière certaine (authentique, crédible) ³ñųݳѳí³ïáõÃÛáõÝ authenticité f; crédibilité f; Çñ³íμ. véracité f; 141



³ñÅ»½ñÏáÕ dévalorisant,e ³ñÅ»½ñÏí»É se déprécier; se dévaluer,



íϳÛáõÃ۳ݪ íϳÛÇ óáõóÙáõÝùÇ ~ véracité du témoignage ³ñųݳÑÇß³ï³Ï mémorable, digne de mémoire ³ñÅ³Ý³Ý³É 1) mériter vt (³ñųÝÇ ÉÇÝ»É); å»ïù ¿ ~ª ³ñųÝÇ ÉÇÝ»É ¹ñ³Ý il faut le mériter 2) être honoré,e de (å³ïíÇ ~) 3) obtenir vt (ëï³Ý³É) ³ñųݳå³ïÇí digne, honorable; »Ï»Õ. révérend,e; ~ гÛñ (î»ñ) Révérend Père (Ñåí. R.P.); ~ سÛñ Révérende Mère (Ñåí. R.M.) ³ñųݳå³ïíáñ»Ý avec dignité, honorablement ³ñųݳå³ïíáõÃÛáõÝ dignité f; ³ñųݳå³ïíáõÃÛ³Ý ½·³óáõÙ áõÝ»Ý³É avoir de la dignité ³ñųݳí³Û»É digne; ~ Ï»ñåáí avec dignité, dignement; convenablement (í³Û»Éáõã Ï»ñåáí, ÇÝãå»ë ѳñÏÝ ¿) ³ñųݳí³ñÓ (¹ñ³Ù³Ï³Ý å³ñ·¨) prime f, gratification f ³ñųݳíáñ digne de, méritoire; louable (·áí»ÉÇ); ~ Ï»ñåáí dignement ³ñųݳíáñ³å»ë dignement; avec dignité; ~ ¹ÇÙ³íáñ»Éª ÁݹáõÝ»É accueillir vt dignement ³ñųݳíáñáõÃÛáõÝ dignité f; mérite m (³ñųÝÇù) ³ñųݳóÝ»É honorer vt (å³ñ·¨³ïñ»É); accorder vt (ï³É, ßÝáñÑ»É) ³ñųÝÇ digne; mérité,e (ï»ÕÇÝ, ³ñ¹³ñ³óÇ); ~ ÉÇÝ»É mériter vt, être digne de; ~ å³ñ·¨ récompense f méritée ³ñųÝÇù (í³ëï³Ï) 1) mérite m; valeur f; Áëï ³ñųÝíáõÛÝ ·Ý³Ñ³ï»É apprécier vt à sa juste valeur 2) qualité f (·ñùÇ, Ý»ñϳ۳óÙ³Ý ¨ ³ÛÉÝ); Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñÇÝ Ù»Í³ñáõÙ »Ý Áëï ~Ý»ñÇ à tout seigneur tout honneur ¥¹³ñÓ.¤ ³ñųÝíáõÛÝë (Áëï ³ñųÝíáõÛÝ) à sa juste valeur; ~ ·Ý³Ñ³ï»É apprécier vt à sa juste valeur ³ñÅ»½ñÏ»É déprécier vt; dévaluer vt (¹ñ³ÙÁ), dévaloriser vt (·ÇÝÁ Çç»óÝ»É)



être dévalorisé,e



³ñÅ»½ñÏáõÙ (³ñÅ»Çç»óáõÙ) déprécia-



tion f; dévaluation f, inflation f (¹ñ³ÙÇ); dévalorisation f (·Ý»ñÇ ³ÝÏáõÙª Çç»óáõÙ) ³ñÅ»¥ù³¤½áõñÏ dévalorisé,e, déprécié,e; dévalué,e (¹ñ³Ù) ³ñÅ»ÃÕóѳí³ù (¹ñ³Ù³ï³Ý ÏáÕÙÇó) titrisation f ³ñÅ»ÃáõÕà action f; titre m (bancaire); valeur f; ³Ýí³Ý³Ï³Ý ~ titre nominatif; ³ñï»ñÏñÛ³ ³ñÅ»ÃÕûñ titres étrangers; ϳÛáõÝ ·ÇÝ áõÝ»óáÕ ~ valeur ferme; í׳ñí³Í ~ª μ³ÅÝ»ïáÝë action libérée; ³ñÅ»ÃÕûñÇ ßáõϳª ë³Ï³ñ³Ý marché m des valeurs; å»ï³Ï³Ý ³ñÅ»ÃÕûñ effets m pl publics; ³ñÅ»ÃÕûñ áõÝ»óáÕ ³ÝÓ titulaire n; ³ñÅ»ÃÕûñ fonds m pl ³ñÅ»Çç»óáõÙ (³ñÅ»½ñÏáõÙ) dévaluation f



³ñÅ»É 1) coûter vt (·ÝÇ Ù³ëÇÝ); DZÝã



³ñÅ» ³Ûë ³íïáÙ»ù»Ý³Ý combien coûte cette voiture? 2) valoir vt (³ñÅ»ù áõݻݳÉ, ³ñųÝÇ ÉÇÝ»É); ³Ûë ýÇÉÙÝ ³ñÅ» ¹Çï»É cela vaut la peine de voir ce film; áëÏÇ ~ª áëÏáõ ·ÇÝ áõÝ»Ý³É valoir de l'or ³ñÅ»Ïáñáõëï dévalorisation f, dévaluation f ³ñŻѳٳϳñ· système m des valeurs ³ñŻѳßíáõÙ (³ñÅáñáßáõÙ, ϳÉÏáõÉÛ³ódz) calculs m pl ³ñÅ»Ùdzíáñ unité f de valeur ³ñÅ»Ý³É 1) revenir vi (Ýëï»É); ׳Ù÷áñ¹áõÃÛáõÝÁ óÝÏ ³ñÅ»ó³íª óÝÏ Ýëï»ó le voyage est revenu cher 2) valoir vi (³ñÅ»ù áõݻݳÉ); ³ñÅ» ÷áñӻɪ éÇëÏÇ ¹ÇÙ»É ça vaut le coup; ³ñÅ» ëå³ë»É ça vaut la peine d'attendre ³ñÅ»ÝÇß (·Ý³ÝÇß) cote f ³ñÅ»Ýᯐ (·Ý³Ýß»É) coter vt (ë³Ï³ñ³ÝáõÙ) ³ñÅ»ÝßáõÙ (·Ý³ÝßáõÙ) cotation f (ë³Ï³ñ³ÝáõÙ) 142



³ñÅ»Ýí³½áõÙ dépréciation f ³ñÅ»ë³ÑÙ³ÝáõÙ cotation f, cote f ³ñÅ»íáñ»É valoriser vt; attacher (accor-



³ñÅáõóϳÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. valence f ³ñÅáõóÛÇÝ monétaire; »íñáå³Ï³Ý ~



ѳٳϳñ· Système m monétaire européen (S.M.E.); ~ ßáõϳ marché m monétaire ³ñÅáõÛà ýÇÝ. valeurs f pl, monnaie f; devises f pl (³ñï³ñÅáõÛÃ); ûï³ñ»ñÏñÛ³ ~ devises étrangères; É»½íμ. valence f (³ñÅáõóϳÝáõÃÛáõÝ); ²ñÅáõÛÃÇ »íñáå³Ï³Ý ѳٳϳñ· Système m monétaire européen (S.M.E.); ²ñÅáõÛÃÇ ÙÇç³½·³ÛÇÝ ÑÇÙݳ¹ñ³Ù Fonds m monétaire international (F.M.I.); ÷á˳ñÏ»ÉÇ ~ª ï³ñ³¹ñ³Ù devises convertibles ³ñÇ (ù³ç, Ëǽ³Ë) brave, vaillant,e, courageux,-euse ³ñdz ï»°ë ٻݻñ· ³ñdzμ³ñ (ù³ç³μ³ñ, Ëǽ³Ëáñ»Ý) bravement, vaillamment, courageusement ³ñdzϳ٠de volonté, résolu,e ³ñÇ³Ï³Ý aryen,ne; ~ ó»ÕÁ la race aryenne ³ñÇ³Ý³É 1) prendre courage, montrer du courage 2) s'enhardir (ѳٳñÓ³ÏáõÃÛáõÝ Ó»éù μ»ñ»É) ³ñdzëÇñï vaillant,e ³ñdzóÇ (³ñÇ³Ï³Ý ó»ÕÇÝ å³ïϳÝáÕ) Aryen,ne n; ~Ý»ñ les Aryens ³ñdzóÝ»É donner du courage, encourager vt ³ñÇëïáÏñ³ï (³½Ýí³å»ï) aristocrate



der) de l'importance (ϳñ¨áñáõÃÛáõÝ ï³É) ³ñÅ»íáñáÕ valorisant,e ³ñÅ»íáñí»É être valorisé,e ³ñÅ»íáñáõÙ valorisation f ³ñÅ»ïáÙë (³ñÅ»ÃáõÕÃ) coupure f ³ñÅ»óáõó³Ï (ë³Ï³óáõó³Ï) tarif m ³ñÅ»ù 1) valeur f; ³Ýí³Ý³Ï³Ý ~ valeur nominale; ÷á˳ݳϳÛÇÝ ~ valeur d'échange; ëå³éáÕ³Ï³Ý ~ valeur d'usage; ³í»É³óí³Íª ѳí»ÉÛ³É ~ valeur ajoutée, surcoût m; ³í»É³óí³Í ~Ç Ñ³ñÏ taxe f à la valeur ajoutée (T.V.A.); ѳí»ÉÛ³É ~Ç ã³÷Á taux m du plus value; ·Ý³Ñ³ï»É Áëï Çñ³Ï³Ý ~Ç apprécier vt à sa juste valeur; ~Ý»ñª ³ñÅ»ù³íáñ Çñ»ñª ³é³ñϳݻñ objets m pl de valeur 2) prix m (·ÇÝ), cours m (Ïáõñë), montant m (·áõÙ³ñÇ ÁݹѳÝáõñ ã³÷Á); ·ÇÝÁª ~Á í׳ñ»É payer le prix; í³×³éùÇ ~Áª ÏáõñëÁ cours vente; ·ÝÙ³Ý ~Áª ÏáõñëÁ cours achat; ßáõÏ³Û³Ï³Ý ·Çݪ ~ª Ïáõñë cours du marché ³ñÅ»ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ùÇÙ. valence f ³ñÅ»ù³× appréciation f; ¹ñ³ÙÇ ~ appréciation d'une monnaie ³ñÅ»ù³íáñ de valeur; précieux,-euse (óÝϳñÅ»ù); ~ Çñ objet m de valeur; ~ ËáñÑáõñ¹ conseil m précieux; ~ ½³ñ¹ bijou m précieux ³ñÅ»ù³íáñ»É 1) ï»°ë ³ñÅ»íáñ»É 2) évaluer vt; apprécier vt (·Ý³Ñ³ï»É) ³ñÅ»ù³íáñí»É 1) ï»°ë ³ñÅ»íáñí»É 2) s'évaluer, être évalué,e; être apprécié,e (·Ý³Ñ³ïí»É) ³ñÅ»ù³íáñáõÙ 1) ï»°ë ³ñÅ»íáñáõÙ 2) évaluation f; appréciation f (·Ý³Ñ³ïáõÙ) ³ñÅáÕáõÃÛáõÝ valeur f, coût m; 1000 »íñá ÁݹѳÝáõñ ³ñÅáÕáõÃÛ³Ùμ d'une valeur totale de 1000 euros ³ñÅáñáᯐ évaluer vt, apprécier vt ³ñÅáñáßáõÙ évaluation f, estimation f, appréciation f



n



(³½Ýí³å»ï³μ³ñ) aristocratiquement ³ñÇëïáÏñ³ï³Ï³Ý (³½Ýí³å»ï³Ï³Ý) aristocratique ³ñÇëïáÏñ³ïdz aristocratie f (³ñÇëïáÏñ³ïÝ»ñÇ ¹³ëÁ) ³ñÇëïáÏñ³ïáõÃÛáõÝ aristocratie f (³ñÇëïáÏñ³ïª ³½Ýí³å»ï³Ï³Ý ѳïϳÝÇßÝ»ñáí ûÅïí³Í ÉÇÝ»ÉÁ) ³ñÇáõÃÛáõÝ vaillance f, bravoure f, courage m ³ñËÇí archives f pl; ³ÝÓݳϳݪ ÁÝï³Ý»Ï³Ý ~ archives personnelles, familiales; å»ï³Ï³Ý ~ archives nationales ³ñÇëïáÏñ³ï³μ³ñ



143



³ñËÇí³·»ï archiviste n ³ñËÇí³·Çï³Ï³Ý archivistique ³ñËÇí³·ÇïáõÃÛáõÝ (³ñËÇí³ÛÇÝ ·áñÍ)



μáù»É) 3) soulever vt; ѳñó ~ª ùÝÝáõÃÛ³Ý ³é³ñϳ ¹³ñÓݻɪ ßáß³÷»É soulever une question ³ñͳñÍí»É 1) se raviver (Ïñ³ÏÇ Ù³ëÇÝ), se ranimer (³ßËáõųݳÉ, ûųݳÉ), s'exciter (Ññ³Ññí»É, μáñμáùí»É) 2) être soulevé,e (ѳñó, ËݹÇñ) ³ñÍÇí aigle m; ³ñÍíÇ Ó³· aiglon,ne n; ³ñÍíÇ ³ãù»ñ yeux m pl d'aigle; ³ñÍíÇ Ñ³Û³óù coup m d'œil (regard m) d'aigle; ³ñÍíÇ Ù³·ÇÉÝ»ñÁ les serres f pl de l'aigle ³ñÍÝ (³ñÍݳå³ÏÇ, ¿Ù³É) émail m (pl émaux) ³ñÍݳ·áñÍ (¿Ù³É³·áñÍ) émailleur,euse n ³ñÍݳ·áñÍáõÃÛáõÝ émaillerie f ³ñÍÝ³Í (³ñÍݳå³ï, ¿Ù³É³å³ï) émaillé,e ³ñÍݳå³ÏÇ (³ñÍÝ, ¿Ù³É) émail m ³ñÍݳå³ï (³ñÍݳÍ, ¿Ù³É³å³ï) émaillé,e ³ñÍݳå³ï»É (¿Ù³É³å³ï»É) émailler vt, recouvrir vt d'émail ³ñÍݳå³ïáõÙ émaillage m ³ñÍÝ»É ï»°ë ³ñÍݳå³ï»É ³ñÍÝáõÙ ï»°ë ³ñÍݳå³ïáõÙ ³ñÍí³Ó³· (³ñÍíÇÏ) aiglon,ne n ³ñÍí³×³ÝÏ μëμ. scolopendre f, fougère f aigle ³ñÍí³ÛÇÝ d'aigle; ~ ѳ۳óù œil m (regard m) d'aigle ³ñÍí³Ýß³Ý (³ñÍíÇ å³ïÏ»ñÝ Çμñ¨ ½ÇݳÝß³Ý) emblème m d'aigle ³ñÍí³ùÇà au nez aquilin ³ñÍíÇÏ (³ñÍíÇ ×áõï) aiglon,ne n ³ñÏ (éáõÙμ) obus m, projectile m (Ññ³ÝáóÛÇÝ); ~»ñÇ ï³ñ³÷ grêle f (pluie f) de projectiles ³ñÏ³Í (¹»åù, ¹Çåí³Í, å³ï³Ñ³ñ) 1) aventure f 2) accident m (íóñ) ³ñϳͳ·ÇïáõÃÛáõÝ (íóñ³·ÇïáõÃÛáõÝ) accidentologie f ³ñϳͳÉÇ¥ó¤ plein,e d'aventures, aventureux,-euse; ~ ÏÛ³Ýù vie f pleine d'aventures (aventureuse) ³ñϳͳËݹÇñ aventurier,-ière n ³ñϳͳËݹñ³Ï³Ý d'aventure, aven-



archivistique f



³ñËÇí³ÛÇÝ d'archives, archivistique;



archivé,e (³ñËÇí ѳÝÓÝí³Í)



³ñËÇí³å³Ñ, ³ñËÇí³ñ³ñ archiviste n



³ñËÇí³íáñ»É archiver vt ³ñͳà argent m ³ñͳóμ»ñ ÑÝù. argentifère ³ñͳó·áñÍ argenteur m ³ñͳó·áñÍáõÃÛáõÝ art m de l'argen-



teur



³ñͳó·áõÛÝ argenté,e ³ñͳó¹ñ³Ù pièce f d'argent, mon-



naie f d'argent



³ñͳó½ûÍ argenté,e ³ñͳó½ûÍ»É argenter vt ³ñͳó½ûÍí»É être argenté,e ³ñͳó½ûÍáõÙ argenture f, argentage m,



argentation f



³ñÍ³Ã³Ã»É cannetille f, fil m d'argent ³ñͳóϳ½Ù 1. adj relié,e en argent; ~



·Çñùª ӻ鳷Çñ livre m, manuscrit m relié en argent 2. couverture f de livre reliée en argent (·ñùÇ ³ñͳû ϳ½Ù) ³ñͳóѳÝù mine f d'argent ³ñͳóÑÝãÛáõÝ (³ñͳóÑáõÝã) argentin,e; ~ Ó³ÛÝ voix f argentine ³ñͳóå³ï argenté,e ³ñͳóå³ï»É argenter vt ³ñͳóå³ïáõÙ argenture f, argentage m



³ñͳóçñ»É ï»°ë ³ñͳóå³ï»É ³ñͳóíáõÝ argenté,e ³ñͳó÷³ÛÉ argenté,e, d'argent ³ñͳû (³ñͳÃÛ³) d'argent, en ar-



gent; ~ ·¹³Éª ëå³ëù cuillère f, vaisselle f d'argent; ~ Ù»¹³É médaille f d'argent; ~ ½³ñ¹ bijou m en argent ³ñÍ³Ã»É ï»°ë ³ñͳó½ûÍ»É ³ñÍ³Ã»Õ»Ý (³ñͳÃÛ³ ëå³ëù ¨ ³ÛÉÝ) argenterie f ³ñͳñÍ»É 1) raviver vt, attiser vt (Ïñ³ÏÁ), ranimer vt (³ßËáõųóÝ»É, ûųóÝ»É) 2) exciter vt (Ññ³Ññ»É, μáñ144



tureux,-euse, aventuriste; ~ Íñ³·Çñ projet m aventureux; ~ ϳñ·³Ëáë mot m d'ordre aventuriste ³ñϳͳËݹñáõÃÛáõÝ aventurisme m ³ñϳͳÛÇÝ 1) d'aventures; ~ ýÇÉÙ film m d'aventures 2) policier,-ière (áëïÇϳݳϳÝ); ~ í»å roman m policier, ËëÏó. polar m; ~ª áëïÇϳݳϳݪ ¹»ï»ÏïÇí ·ñù»ñ ϳñ¹³É lire des policiers ³ñϳݻï lance-engins m invar ³ñÏÕ caisse f; boîte f (ïáõ÷); coffre m (ëݹáõÏ); ßß»ñÇ ~ porte-bouteille(s)



³ñÑ»ëï³·áñÍ¥áõÑǤ artisan,ne n, hom-



me m (femme f) de métier



³ñÑ»ëï³·áñÍ³Ï³Ý artisanal,e; ~ áõ-



ëáõÙݳñ³Ý école f professionnelle; ~ ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ industrie f artisanale ³ñÑ»ëï³·áñÍáõÃÛáõÝ artisanat m ³ñÑ»ëï³ÍÇÝ artificiel,le; ·Ý»ñÇ ~ μ³ñÓñ³óáõÙ escalade f des prix ³ñÑ»ëï³Ï³Ý 1) artificiel,le; ~ ÉáõÛë lumière f artificielle; ~ ÉÇ× lac m artificiel; ~ ³ï³Ù dent f artificielle, fausse dent 2) affecté,e (Ï»ÕÍ, ßÇÝÍáõ, ³ÝμݳϳÝ); ~ ÅåÇï sourire m affecté 3) ùÇÙ. synthétique (ëÇÝûïÇÏ); ~ é»ïÇÝ résine f synthétique; ~ ϳáõãáõÏ caoutchouc m synthétique (artificiel); ~ ßÝã³éáõÃÛáõÝ bouche-à-bouche m ³ñÑ»ëï³Ï³Ýáñ»Ý artificiellement ³ñÑ»ëï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ (³ÝμݳϳÝáõÃÛáõÝ) artificiel m, affectation f ³ñÑ»ëï³ÏÇó compagnon m (camarade m) de métier ³ñÑ»ëï³Ïó³Ï³Ý syndical,e; ~ ÙÇáõÃÛáõÝ syndicat m; ~ ß³ñÅáõÙ mouvement m syndical (syndicaliste) ³ñÑ»ëï³Ýáó atelier m ³ñÑ»ëï³í³ñÅ (åñáý»ëÇáݳÉ) professionnel,le, de profession; ~ ¹³ñÓÝ»É professionnaliser vt; ~ ¹³ñÓÝ»ÉÁ professionnalisation f ³ñÑ»ëï³í³ñÅ»óÝ»É (³ñÑ»ëï³í³ñÅ ¹³ñÓÝ»É) professionnaliser vt ³ñÑ»ëï³í³ñÅ»óí³Í professionnalisé,e ³ñÑ»ëï³í³ñÅ»óáõÙ professionnalisation f ³ñÑ»ëï³í³ñÅáñ»Ý professionnellement ³ñÑ»ëï³í³ñÅáõÃÛáõÝ (åñáý»ëÇáݳÉǽÙ) professionnalisme m ³ñÑ»ëï³íáñ¥áõÑǤ artisan,e n ³ñÑ»ëï³íáñ³Ï³Ý artisanal,e ³ñÑÙÇáõÃ»Ý³Ï³Ý syndical,e; syndicaliste; ~ ϳ½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝ organisation f syndicale; ~ ß³ñÅáõÙ mouvement m syndicaliste; ~ å³ïϳݻÉáõÃÛ³Ý ïáÏáëÇ ³ÝÏáõÙ désyndi-



m



³ñÏÕ³íáñ»É encaisser vt ³ñÏÕ³íáñáõÙ encaissement m ³ñÏÕÇÏ caissette f, petite caisse f,



coffret m; baguier m (Ù³ï³ÝÇÝ»ñÇ), écrin m (½³ñ¹³ïáõ÷) ³ñÏïÇÏ³Ï³Ý (²ñÏïÇϳÛÇ) arctique ³ñѳٳñѳμ³ñ (³ñѳٳñѳÝùáí) dédaigneusement, avec dédain; avec mépris (ù³Ù³Ññ³Ýùáí) ³ñѳٳñѳÉÇ¥ó¤ plein,e de dédain; plein,e de mépris (ù³Ù³Ññ³Ýùáí ÉÇ) ³ñѳٳñÑ³Ï³Ý dédaigneux,-euse; méprisant,e (ù³Ù³Ññ³Ï³Ý) ³ñѳٳñѳÝù dédain m; mépris m (ù³Ù³Ññ³Ýù); ~áí avec dédain, dédaigneusement, avec mépris (ù³Ù³Ññ³Ýùáí) ³ñѳٳñÑ»É 1) dédaigner vt; mépriser vt (ù³Ù³Ññ»É) 2) négliger vt (³Ýï»ë»É, ϳñ¨áñáõÃÛáõÝ ãï³É, μ³ÝÇ ï»Õ ã¹Ý»É) ³ñѳٳñÑ»ÉÇ méprisable, dédaignable ³ñѳٳñÑí»É 1) être dédaigné,e, être méprisé,e 2) être négligé,e (³Ýï»ëí»É) ³ñѳíÇñù désastre m, catastrophe f, cataclysme m, fléau m; Ù³Ñí³Ý ~Ý»ñÁ les affres f pl de la mort ³ñÑ»ëï métier m; profession f (Ù³ëݳ·ÇïáõÃÛáõÝ); ~ ëáíáñ»Éª ÁÝïñ»É apprendre, choisir un métier ³ñÑ»ëï³·»ï (³ñÑ»ëï³í³ñÅ) professionnel,le adj/n; qualifié,e (áñ³ÏÛ³É, μ³ñÓñáñ³Ï) 145



calisation f; ~ ÏáÙÇﻪ ³ñÑÏáÙ conseil m syndical ³ñÑÙÇáõûݳϳݳóáõÙ syndicalisation



³ñÓ³Ïáõñ¹ congé m (³ß˳ï³Ýù³-



ÛÇÝ); vacances f pl (áõëáõÙݳϳÝ); permission f (½ÇÝͳé³ÛáÕÇ Ï³ñ׳ųÙÏ»ï ~); ³Ù³é³ÛÇÝ ~ grandes vacances, vacances d'été; ~ Ù»Ïݻɪ ·Ý³É partir en vacances; Ù³ÛñáõÃ۳ݪ ÑÕÇáõÃÛ³Ý ~ congé de maternité; í׳ñíáÕ ~ congé payé; ~áõÙ ÉÇÝ»É être en congé; ~ í»ñóÝ»É prendre son congé; Ù»Ï ß³μ³Ã ~ í»ñóÝ»É prendre une semaine de congé ³ñÓ³Ïáõñ¹³ÛÇÝ de congé; de vacances ³ñÓ³Ïáõñ¹³íáñ (ѳݷëï³óáÕ) vacancier,-ière n ³ñÓ³Ý statue f; Ù³ñÙ³ñ»ª ù³ñ» ~ statue en marbre, en pierre; ~ ù³Ý¹³Ï»É sculpter une statue; ~ ϳݷݻóÝ»É dresser (élever, ériger) une statue; ~Ç μ³óáõ٠ϳï³ñ»É inaugurer une statue ◊ ~Ç å»ë ³Ýß³ñÅ immobile comme une statue; ~Ç å»ë Éáõé muet,te comme une statue ³ñӳݳ·áñÍ statuaire n; sculpteur m (ù³Ý¹³Ï³·áñÍ) ³ñӳݳ·áñÍ³Ï³Ý statuaire; sculptural,e (ù³Ý¹³Ï³·áñͳϳÝ); ~ ³ñí»ëï art m statuaire ³ñӳݳ·áñÍáõÃÛáõÝ statuaire f; art m sculptural; sculpture f ³ñӳݳ·ñ»É 1) constater vt (ѳí³ëï»É); ÷³ëïÝ ~ constater le fait 2) dresser un procès-verbal, verbaliser vi (³ñӳݳ·ñáõÃÛáõÝ Ï³½Ù»É); enregistrer vt (·ñÇ ³éÝ»É, ·ñ³é»É); åßïÝ. ùÕù. prendre acte (de) (ѳßíÇ ³éÝ»É, ÝϳïÇ ³éݻɪ áõݻݳÉ) ³ñӳݳ·ñí³Í enregistré,e ³ñӳݳ·ñí»É 1) s'inscrire (óáõó³Ï³·ñí»É) 2) être constaté,e (ѳí³ëïí»É); être enregistré,e (·ñ³éí»É, ·ñÇ ³éÝí»É) ³ñӳݳ·ñáõÃÛáõÝ 1) inscription f (÷áñ³·ñí³Í, ·ñí³Í) 2) procès-verbal m (ÝÇëïÇ); ~ í³ñ»Éª ϳ½Ù»É dresser (rédiger, tenir) un procès-verbal; Çñ³íμ. ³ñӳݳ·ñáõÃÛ³Ý Ù»ç ÙïóÝ»É consigner dans un procèsverbal; ³ñӳݳ·ñáõÃÛ³Ý Ù»ç



f



³ñÑÙÇáõÃÛáõÝ syndicat m; ³ñÑÙÇáõÃÛ³Ý



³Ý¹³Ù membre n de syndicat



³ñÓ³·³Ýù écho m; résonance f (ݳ¨



÷Ëμ.); retentissement m (ÃݹÛáõÝ, ß³é³ãÛáõÝ); ÷Ëμ. ~ ·ïÝ»É susciter un écho, avoir une résonance ³ñÓ³·³Ýù³ã³÷ échomètre m ³ñÓ³·³Ýù³ã³÷³Ï³Ý échométrique ³ñÓ³·³Ýù³ã³÷áõÃÛáõÝ échométrie f ³ñÓ³·³Ýù»É 1) faire écho; résonner vi 2) ÷Ëμ. réagir vi ³ñÓ³·³ÝùáõÙ 1) écho m (³ñÓ³·³Ýù) 2) répercussion f (³Ý¹ñ³¹³ñÓáõÙ) ³ñÓ³Ï1 ·ñÏÝ. prose f (áã ã³÷³Íá) ³ñÓ³Ï2 (³ñÓ³Ïí³Í, ù³Ý¹í³Í) défait,e; délié,e, dénoué,e ³ñӳϳ·Çñ prosateur m ³ñÓ³Ï»É 1) lancer vt (Ý»ï, ÑñÃÇé ¨ ³ÛÉÝ); ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ³ñμ³ÝÛ³Ï ~ lancer un satellite artificiel; ïÇ»½»ñ³Ý³í ~ lancer un vaisseau cosmique 2) délier vt, dénouer vt, détacher vt (ù³Ý¹»Éª ϳåÁ, ѳݷáõÛóÁ ¨ ³ÛÉÝ) 3) dégager vt, délivrer vt (³½³ï»É) 4) défaire, dégrafer vt (׳ñٳݹÁ) 5) licencier vt, écarter vt (³½³ï»Éª ³ß˳ï³ÝùÇó, å³ßïáÝÇó) 6) débloquer vt (Ãáõɳóݻɪ ë»ÕÙ³ÏÁ, μ³ó ÃáÕݻɪ ³ñ·»É³ÏÁ) 7) relaxer vt (³½³ï ~, ³½³ïáõÃÛáõÝ ï³É) 8) Íáí. larguer vt (³é³·³ëïÝ»ñÁ) ³ñÓ³Ïí»É 1) être lancé,e (ÑñÃÇé, Ý»ï, ³ñμ³ÝÛ³Ï) 2) être délié,e (dénoué,e, détaché,e) (ù³Ý¹í»Éª ϳåÁ, ѳݷáõÛóÁ) 3) être licencié,e (écarté,e) (³ß˳ï³ÝùÇó, å³ßïáÝÇó) ³ñÓ³ÏáõÙ 1) lancement m (³ñμ³ÝÛ³ÏÇ, ÑñÃÇéÇ ¨ ³ÛÉÝ) 2) dissolution f (óñáõÙª ϳ½Ù³óñáõÙª ËáñÑñ¹³ñ³ÝÇ, ÁÝÏ»ñáõÃÛ³Ý. ÉáõͳñáõÙ) 3) licenciement m (å³ßïáÝÇó, ³ß˳ï³ÝùÇó) 4) libération f (³½³ï ~); å³ÛÙ³Ý³Ï³Ý ~ libération conditionnelle



146



ÙïóÝ»ÉÁ insertion f dans le procèsverbal 3) protocole m (ѳݹÇåÙ³Ý, »½ñ³÷³ÏÇ㪠ѳٳï»Õ ~) ³ñӳݳ·ñáõÙ (ѳí³ëïáõÙ) constatation f ³ñӳݳÛÇÝ sculptural,e, de sculpture, de statue ³ñÓ³Ý³Ý³É se pétrifier (ù³ñ³Ý³É); rester immobile (³Ýß³ñÅ ÙݳÉ) ³ñӳݳëÛáõÝ ×ñïñå. cariatide f (ÏÝáç Ï»ñå³ñ³Ýùáí); atlante m (ïÕ³Ù³ñ¹áõ Ï»ñå³ñ³Ýùáí) ³ñÓ³ÝÇÏ statuette f ³ñ×Ç× plomb m ³ñ×׳·áõÛÝ couleur f de plomb, couleur f plombée ³ñ×׳ѳÝù mine f de plomb ³ñ×׳å³ï plombé,e, couvert,e de plomb ³ñ×׳å³ï»É plomber vt, couvrir vt de plomb ³ñ×׳å³ïáõÙ plombage m ³ñ××» (³ñ××Û³) de plomb; plombique ³ñÙ μëμ. souche f; tronc m ³ñÙ³í datte f ³ñÙ³í³ëï³Ý ï»°ë ³ñÙ³í»Ýáõï ³ñÙ³í»ÝÇ μëμ. palmier m; dattier m, palmier m dattier (åïÕ³ïáõ) ³ñÙ³í»Ýáõï μëμ. palmeraie f ³ñÙ³íûÕÇ eau-de-vie f de dattes ³ñÙ³ï 1) racine f; ͳéÇ ~Ý»ñÁ les racines de l'arbre; ~Ý»ñ ·ó»Éª ³ñÓ³Ï»É prendre racine 2) Ù³Ã. ù³é³ÏáõëÇ ~ racine carrée; Ëáñ³Ý³ñ¹ ~ racine cubique 3) É»½íμ. μ³éÇ ~ª μ³é³ñÙ³ï racine du mot 4) ÷Ëμ. ã³ñÇùÇ ~Á la racine du mal ³ñÙ³ï³ËÇÉ déraciné,e; ~ ³Ý»É déraciner vt; arracher vt (åáÏ»É, ù³ß»É, ѳݻÉ), ÷Ëμ. extirper vt, éradiquer vt; ã³ñ³ß³ÑáõÙÝ»ñÝ ~ ³Ý»É extirper les abus; ѳٳ׳ñ³Ï³ÛÇÝ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÁ ~ ³Ý»É éradiquer une maladie épidémique; ³Õù³ïáõÃÛáõÝÝ ~ ³Ý»Éª Çëå³é í»ñ³óÝ»É éradiquer la pauvreté ³ñÙ³ï³Ï³É»É s'enraciner (³ñÙ³ï ·ó»É); ÷Ëμ. être ancré,e (˳ñëËí»É, ˳ñëËí³Í ÉÇÝ»É)



³ñÙ³ï³Ï³Ý 1. adj 1) radical,e; fondamental,e (ÑÇÙݳϳÝ) 2) crucial,e



(ϳñ¨áñ³·áõÛÝ); capital,e, principal,e (·É˳íáñ); ~ª ϳñ¨áñ³·áõÛÝ Ñ³ñó question f cruciale 2. 1) radical m (~ª é³¹ÇÏ³É Ïáõë³ÏóáõÃÛ³Ý ³Ý¹³Ù) 2) ÏñáÝ. fondamentaliste n 3) É»½íμ. ~ μ³é mot-racine m; ~ª ëïáõ·³μ³Ý³Ï³Ý μ³é³ñ³Ý dictionnaire m étymologique ³ñÙ³ï³Ï³Ýáñ»Ý 1) radicalement, d'une manière radicale; foncièrement (³ñÙ³ï³å»ë) 2) complètement (ÑÇÙÝáíÇÝ, ³ÙμáÕç³å»ë) ³ñÙ³ï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ùÕù. radicalisme m; ÏñáÝ. fondamentalisme m ³ñÙ³ï³Ï»ñ (ϻݹ³ÝÇ) rhizophage ³ñÙ³ï³Ñ³Ý (»Õ³Í) μëμ. essouché,e ³ñÙ³ï³Ñ³Ý»É μëμ. essoucher vt; arracher vt (åáÏ»É Ñ³Ý»É) ³ñÙ³ï³Ñ³ÝÇã (Ù»ù»Ý³, ·áñÍÇù) arrachoir m ³ñÙ³ï³ÛÇÝ 1) μëμ. de racine; ~ª ³ñÙ³ïÝ»ñÇ ×ÛáõÕ³íáñáõÙ ramification f des racines 2) É»½íμ. radical,e ³ñÙ³ï³Ý³É s'enraciner ³ñÙ³ï³ÝÇß Ù³Ã. radical m ³ñÙ³ï³å»ë foncièrement; radicalement, d'une manière radicale (³ñÙ³ï³Ï³Ýáñ»Ý) ³ñÙ³ï³åïáõÕ μëμ. rhizocarpé,e; ~ μáõÛëª ïáõÝÏ plante f rhizocarpée ³ñÙ³ï³íáñ»É 1) enraciner vt 2) implanter vt (Ý»ñ¹Ý»É) ³ñÙ³ï³íáñí»É 1) μëμ. prendre racine (³ñÙ³ï ·ó»É) 2) ÷Ëμ. s'enraciner ³ñÙ³ï³íáñáõÙ 1) enracinement m 2) implantation f (Ý»ñ¹ñáõÙ, Ý»ñ¹Ý»ÉÁ); mise f en application (ÏÇñ³éáõÙ) ³ñÙ³ï³ó³Í (ųٳݳÏÇ ÁÝóóùáõÙ ³Ùñ³ó³Í) invétéré,e; ~ ëáíáñáõÃÛáõÝ habitude f invétérée ³ñÙ³ï³óáõÙ enracinement m ³ñÙ³ï³óáõÛó Ù³Ã. degré m de la racine ³ñÙ³ïáõñ³ ï»°ë ³Ùñ³Ý ³ñÙÝÏ³Ï³É (μ³½ÙáóÇ, μ³½Ï³ÃáéÇ) accoudoir m 147



³ñÙÝϳӨ en forme de coude, coudé,e ³ñÙÝϳÛÇÝ Ï½ÙËë. de coude; ·Çï. cubi-



³ñÛáõݳËï



leucémie f



tal,e



³ñÛáõݳͳí³É (³ñÛ³Ý ³ÙμáÕç ͳí³-



³ñÙÝϳíáñ coudé,e; ï»Ë. ~ ÉÇë»é arbre m



(ëåÇï³Ï³ñÛáõÝáõÃÛáõÝ)



ÉÁ) μÝËë. volémie f



coudé



³ñÛáõݳÍáñ saignant,e ³ñÛáõݳÏÇó consanguin,e; ~ »Õμ³Ûñ



³ñÙÝÏáëÏñ ϽÙËë. cubitus m ³ñÙáõÝÏ coude m; ~Ý»ñáí Ñ»Ýí»É s'ac-



frère m consanguin



³ñÛáõݳÏó³Ï³Ý de sang, consanguin,e ³ñÛáõݳÏóáõÃÛáõÝ lien m du sang,



couder ³ñÛáõÝ sang m; ³ñÛ³Ý ßñç³Ý³éáõÃÛáõÝ circulation f du sang; ³ñÛ³Ý ×ÝßáõÙ tension f artérielle; ³ñÛ³Ý ÷áËÝ»ñ³ñÏáõÙ transfusion f sanguine (du sang); ³ñÛ³Ý ½»ÕáõÙª ³ñÛáõݳ½»ÕáõÙ congestion f cérébrale; ³ñÛ³Ý ·Ý¹ÇÏ hémoglobine f; ³ñÛ³Ý ëåÇï³Ï ·Ý¹ÇÏ leucocyte m; É»ñ¹³ó³Í ~ caillot m de sang; ³ñÛ³Ý Ù³Ï³ñ¹áõÙ coagulation f; ~ ÏáñóÝ»É perdre du sang; ~ Ãù»É cracher le sang; ³ñÛ³Ý Ù»çª ³ñÛáõÝ³Ã³Ã³Ë ÉÇÝ»É être couvert,e de sang, être tout(e) saignant(e); ùÃÇó ~ ¿ ·³ÉÇë il saigne du nez ◊ Ó»éù»ñÝ ³ñÛ³Ý Ù»ç Ã³Ã³Ë»É tremper ses mains dans le sang; ¹³ Ýñ³ ³ñÛ³Ý Ù»ç ¿ (ųé³Ý·í³Í ¿, ÷á˳Ýóí³Í ¿) il a cela dans le sang; ~Á »ñ³ÏÝ»ñáõÙ »éáõÙ ¿ le sang lui bout dans les veines; ~ - ùñïÇÝù ÙïÝ»É suer sang et eau ³ñÛáõݳμ³Ý hématologue n, hématologiste n ³ñÛáõݳμ³Ý³Ï³Ý hématologique ³ñÛáõݳμ³ÝáõÃÛáõÝ hématologie f ³ñÛáõݳ·áõÛÝ ï»°ë ³ñݳ·áõÛÝ ³ñÛáõݳ½»Õ ~ áõéáõóù hématome m ³ñÛáõݳ½»ÕáõÙ μÅßÏ. congestion f; áõÕ»ÕÇ ~ congestion cérébrale, hémorragie f cérébrale, apoplexie f ³ñÛáõݳ½ñÏ»É saigner vt à blanc ³ñÛáõݳ½ñÏáõÙ saignement m à blanc ³ñÛáõݳ½áõñÏ saigné,e à blanc ³ñÛáõÝ³Ã³Ã³Ë ensanglanté,e, sanglant,e ³ñÛáõݳÃùáõÃÛáõÝ, ³ñÛáõݳÃùáõÙ hémoptysie f, crachement m de sang ³ñÛáõݳÉÇ¥ó¤ sanglant,e, plein,e de sang; ~ å³ï»ñ³½Ù guerre f sanglante



consanguinité f



³ñÛáõݳѳٳï»Õ»ÉÇ (³ñݳѳٳï»-



Õ»ÉÇ, áñÇ ³ñÛ³Ý ËáõÙμÁ ѳٳï»Õ»ÉÇ ¿ ³ÛÉ ËÙμǪ ËÙμ»ñÇ Ñ»ï) hémocompatible ³ñÛáõݳѳٳï»Õ»ÉÇáõÃÛáõÝ (³ñݳѳٳï»Õ»ÉÇáõÃÛáõÝ) hémocompatibilité f ³ñÛáõÝ³Ñ»Õ sanglant,e; ~ ׳ϳï³Ù³ñï bataille f sanglante, combat m sanglant ³ñÛáõݳѻÕáõÃÛáõÝ massacre m sanglant, effusion f de sang; carnage m (ëå³Ý¹) ³ñÛáõݳÑáë (³ñÛáõݳÃáñ, ³ñÛáõݳÍáñ) saignant,e ³ñÛáõݳÑáë»É (³ñÛáõݳÃáñ»É, ³ñÛáõݳÍáñ»É) saigner vi ³ñÛáõݳÑáëáõÃÛáõÝ 1) saignement m (ëáíáñ³μ³ñ ùÃÇó); ~Á ¹³¹³ñ»óÝ»É arrêter un saignement 2) μÅßÏ. hémorragie f; Ý»ñùÇÝ ~ hémorragie interne; »ñ³Ï³ÛÇݪ Ù³½³ÝáóÛÇÝ ~ hémorragie veineuse, capillaire; ~ ³é³ç³óÝáÕ hémorragique ³ñÛáõݳÑëÏáÕáõÃÛáõÝ (³ñݳÑëÏáÕáõÃÛáõÝ) hémovigilance f ³ñÛáõݳٳϳñ¹áõÙ coagulation f du sang; μÅßÏ. thrombose f (ïñáÙμὪ »ñ³ÏÝ»ñáõÙ) ³ñÛáõݳÙǽáõÃÛáõÝ μÅßÏ. hématurie f, pissement m de sang ³ñÛáõݳÛÇÝ de sang, sanguin,e ³ñÛáõÝ³ß³Õ³Ë ensanglanté,e ³ñÛáõݳßáõß³Ý (³ñÛáõݳͳÕÇÏ) μëμ. hémanthe m ³ñÛáõݳå³Ï³ë anémique ³ñÛáõݳå³Ï³ëáõÃÛáõÝ anémie f ³ñÛáõݳåÇÕÍ incestieux,-euse ³ñÛáõݳåÕÍáõÃÛáõÝ (³ñÛáõݳ˳éÝáõ148



f (ï½ñáõÏ)



ÃÛáõÝ, ³ñÛáõݳÏÇó ³½·³Ï³ÝÝ»ñÇ ³ÙáõëÝáõÃÛáõÝ Ï³Ù ë»é³Ï³Ý ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝ) inceste m ³ñÛáõݳéáõÃÛáõÝ μÅßÏ. prise f de sang ³ñÛáõݳï³ñ ³Ýáåݻñ¤ ϽÙËë. vaisseau(x) m (pl) sanguin(s) ³ñÛáõݳï³ñμ³Õ³¹ñáõÙ (³ñÛáõݳٳëݳïáõÙ) Ï»Ýëμ., μÅßÏ. plasmaphérèse f ³ñÛáõݳï»Ýã sanguinaire, avide de sang; féroce (í³Ûñ³·) ³ñÛáõݳïíáõÃÛáõÝ (¹áÝáñáõÃÛáõÝ) don m (de sang) ³ñÛáõݳïáõ (¹áÝáñ) donneur m (de sang) ³ñÛáõݳñμáõ sanguinaire; avide de sang, féroce (í³Ûñ³·); ~ Ù³ñ¹ homme m sanguinaire ³ñÛáõݳñ·»É (³ñÛáõݳÑáëáõÃÛáõÝÁ ¹³¹³ñ»óÝáÕ) hémostatique; ~ ÙÇçáó moyen m hémostatique, hémostatique m ³ñÛáõݳù³Ù saigné,e à blanc; ~ ÉÇÝ»É perdre tout son sang ³ñÛáõݳù³Ù»É (³ñÛáõݳù³Ù ³Ý»É) saigner à blanc, faire perdre tout son sang ³ñÛáõݳù³Ùí»É perdre tout son sang ³ñÛáõݳù³ñ (ϳñÙñ³ù³ñ, ѻٳïÇï) ÑÝù. hématite f ³ñÛáõÝÉí³ ensanglanté,e, trempé,e de sang ³ñÛáõÝ˻չ (ϳåïáõÏ) ecchymose f ³ñÛáõÝáï sanglant,e; ensanglanté,e (³ñÛáõÝáïí³Í, ³ñÛáõݳóóË); ~ª ³ñÛáõÝ³Ã³Ã³Ë íÇñ³Ï³å pansement m sanglant; ~ª ³ñÛáõÝáïí³Í ѳ·áõëï vêtements m pl ensanglantés ³ñÛáõÝáï»É ensanglanter vt; souiller vt de sang (³ñÛ³Ùμ óóí»É) ³ñÛáõÝáïí»É être ensanglanté,e, être couvert,e de sang ³ñÛáõÝéßïáõÃÛáõÝ férocité f (í³Ûñ³·áõÃÛáõÝ) ³ñÛáõÝéáõßï avide de sang, sanguinaire; féroce (í³Ûñ³·) ³ñݳ·áõÛÝ rouge m sang ³ñݳËáõÙ avide de sang; ÷Ëμ. sangsue



³ñß³ÉáõÛë (³ñ¨³Í³·) aube f, aurore f;



~Çݪ ³ñ¨³Í³·ÇÝ à l'aube



³ñß³í 1) campagne f (ݳ¨ª ÷Ëμ.) 2) course f (Ódzñß³í) 3) marche f



(ù³Ûɳñß³í)



³ñß³í³ËáõÙμ expédition f; ÷ñϳñ³ñ



~ expédition de sauvetage; ·Çï³Ï³Ý ~ expédition scientifique ³ñß³í³ÓÇ (ÝÅáõÛ·) coursier m ³ñß³í³ÛÇÝ (ù³Ûɳñß³í³ÛÇÝ) de marche; de campagne ³ñß³í³Ýù é³½Ù. campagne f, incursion f (Ý»ñËáõÅáõÙ, ѳñÓ³ÏáõÙ); ˳ã³Ïñ³ó ³ñß³í³Ýù¥Ý»ñ¤ croisade(s) f (pl)



³ñß³í³ëÛáõÝ colonne f de route; é³½Ù.



colonne f de marche



³ñß³í³ñ³Ý champ m de course ³ñß³í»É faire campagne (å³ï»ñ³½-



Ù³Ï³Ý ·áñÍáÕáõÃÛ³Ý Ù³ëݳÏó»É); galoper vi (ëɳݳɪ ÓÇáõ íñ³); ëñÁÝóó ~ aller ventre à terre ³ñß³íáñ¹¥áõÑǤ Ù³ñ½. coureur,-euse n ³ñß³íáõÕÇ route f de marche ³ñßÇå»É³· (ÏÕ½»ËáõÙμ) ³ßË·ñ. archipel m ³ñáë (ãÙß³Ïí³Íª Ëáå³Ý ¹³ñÓ³Í ³ñï) terres f pl en friche (en jachère) ³ñáëÇ (³ñáë»ÝÇ, ³ÝÓÝÇ, ëÇÝ) μëμ. 1) sorbier m, cormier m, alisier m (ͳéÁ) 2) sorbe f (ѳï³åïáõÕÁ) ³ñáï 1) pâture f (Ëáï) 2) pâturage m (³ñáï³í³Ûñ) ³ñáï³í³Ûñ (³ñáï³ï»Õ) pâturage m ³ñáï³í³Ûñ³ÛÇÝ de pâturage ³ñáñ charrue f; ÑáÕÁ ~áí Ñ»ñÏ»É retourner la terre avec une charrue; ~áí ³Ïáë μ³ó»É faire tracer un sillon avec la charrue ³ñáñÇÏ Ï»Ý¹μ. courlis m ³ñå»çÇá »ñÅßï. arpège m ³ñç 1) ours m; ¿· ~ ourse f; ~Ç Ó³·ª ùáÃáê ³ñç³ùáÃáà ourson m; ~Á ÙñÃÙñÃáõÙ ¿ l'ours grogne (gronde); ·áñߪ ÙáËñ³·áõݪ ë¨ ~ ours brun, gris, noir; ëåÇï³Ïª 쨻é³ÛÇÝ ~ ours polaire; í³ñÅ»óñ³Í ~ ours 149



dressé; ~Ç ÙáñÃÇ peau f d'ours; ~Ç å»ë μñ¹áïª Ù³½áï velu,e (poilu,e) comme un ours ◊ ~Ç Í³é³ÛáõÃÛáõÝ mauvais service m 2) ³ëïÕ·. Ø»Í ²ñç la Grande Ourse; öáùñ ²ñç la Petite Ourse ³ñç³μáõ¥Û¤Ý tanière f ³ñç³Ù³·ÇÉ (³Ï³ÝÃ) μëμ. acanthe f, patte f d'ours ³ñç(Ý)³ÙáõÏ Ï»Ý¹μ. marmotte f ³ñç³ÛÇÝ (³ñçÇ) d'ours ³ñç³é (ç³Ñ»É »½ª óáõÉ) jeune taureau m ³ñç³ëå ùÇÙ. vitriol m, sulfate m ³ñç³ëå³ÃÃáõ ùÇÙ. acide m sulfurique ³ñç³ùáÃáà ourson m ³ñç³ùáõÝ sommeil f d'ours ³ñç»ÝÇ peau f d'ours ³ñçÁÝÏáõÛ½ μëμ. datura m ³ñçݳ·é³í ϻݹμ. choucas m; corneille f (³·é³í, ׳ۻÏ) ³ñçáñë chasse f à l'ours ³ñçáñëáñ¹ chasseur m d'ours ³ñçáõÏ ourson m (³ñçÇ ùáÃáÃ), petit ours m (÷áùñÇÏ ³ñç) ³ñí³ÙáÉ homosexuel m, pédéraste m ³ñí³ÙáÉáõÃÛáõÝ homosexualité f, pédérastie f ³ñí³ñÓ³Ý banlieue f; faubourg m ³ñí³ñӳݳμÝ³Ï banlieusard,e n; navetteur,-euse n (ѳÝñ³ÛÇÝ ÷á˳¹ñ³ÙÇçáóáí ÝáõÛÝ ×³Ý³å³ñÑÝ ³ÝóÝáÕ ³ÝÓª ïÝÇó ³ß˳ï³í³Ûñ ¨ ѳϳé³ÏÁ) ³ñí³ñӳݳÛÇÝ (ù³Õ³ù³Ù»ñÓ) de banlieue; ~ ·Ý³óù train m de banlieue ³ñí»ëï art m; ·»Õ»óÇÏ ~Ý»ñ les BeauxArts; é³½Ù³Ï³Ý ~ art militaire; μ³Ý³ëï»ÕÍ³Ï³Ý ~ art poétique; ÏÇñ³é³Ï³Ý ~Ý»ñ arts appliqués; ¹³ë³Ï³Ýª í»ñ³ó³Ï³Ý ~ art classique, abstrait; ³½³ï ~Ý»ñ arts libéraux; ~Ç ·áñÍ œuvre f d'art; ~Ç Çñ objet m d'art; ~Ç å³ïÙáõÃÛáõÝ histoire f de l'art ◊ Ûáûñáñ¹ ~Áª ÏÇÝáÝ le septième art (le cinéma); áõûñáñ¹ ~Áª Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃÛáõÝÁ le huitième art (la télévision) ³ñí»ëï³μ³Ý critique n d'art



³ñí»ëï³μ³Ý³Ï³Ý de critique d'art ³ñí»ëï³μ³ÝáõÃÛáõÝ critique f d'art,



critique f artistique



³ñí»ëï³·»ï artiste m ³ñí»ëï³·Çï³Ï³Ý artistique, d'artiste ³ñí»ëï³·Çïáñ»Ý artistiquement ³ñí»ëï³·ÇïáõÃÛáõÝ critique f d'art ³ñí»ëï³·áñÍáõÃÛáõÝ métiers m pl d'art,



artisanat m d'art



³ñí»ëï³¹³ñ³Ý artothèque f ³ñí»ëï³ÏÇó confrère m d'art ³ñí»ëï³Ñ³Ý¹»ë exposition f d'art ³ñí»ëï³ÛÇÝ artistique, d'art ³ñí»ëï³Ýáó studio m; atelier m d'art ³ñí»ëï³ë»ñ amateur,-trice n d'art ³ñí»ëï³ëÇñáõÃÛáõÝ amour m des arts ³ñï (¹³ßï) champ m ³ñï³μ³ÝϳÛÇÝ extrabancaire ³ñï³μ»ñ³Ï³Ý É»½íμ. articulatoire; ~



μ³½³ base articulatoire (d'articulation) ³ñï³μ»ñ»É articuler vt; prononcer vt (³ñï³ë³Ý»É); émettre vt (ÑÝãÛáõÝ) ³ñï³μ»ñí»É s'articuler ³ñï³μ»ñáõÃÛáõÝ, ³ñï³μ»ñáõÙ É»½íμ.



articulation f



³ñï³μÛáõç»ï³ÛÇÝ ïÝï·. extrabudgé-



taire



³ñï³μÝ³Ï migrant,e adj/n ³ñï³μݳϻóÝ»É faire émigrer vt ³ñï³μݳϻóáõÙ migration f; transmig-



ration f



³ñï³μáõñ»É (μáõñ»É) exhaler vt ³ñï³μáõñáõÙ (μáõñáõÙ) exhalation f,



exhalaison f



³ñï³·³É³ÏïÇÏ³Ï³Ý ³ëïÕ·. extraga-



lactique



émigration f; óùáõݪ ³åûñÇÝÇ ~ émigration clandestine ³ñï³·³ÕÃ³Í émigré,e n/adj ³ñï³·³ÕÃ»É émigrer vi ³ñï³·³ÕÃáÕ émigrant,e adj/n ³ñﳷݳ de sortie; ~ ÝÇëï séance f de sortie ³ñï³·ñ»É copier vt, recopier vt; Ù»ÏÇó ~ copier sur qn ³ñï³·ñáõÃÛáõÝ, ³ñï³·ñáõÙ copie f; recopiage m; ï»ùëïÇ ~ recopiage d'un texte ³ñï³·³ÕÃ



150



³ñï³¹³ë³ñ³Ý³Ï³Ý en dehors de



½áõï ~ produit net; å³Ñ³Ýç³ñÏÇ ã³÷»ñÁ ·»ñ³½³ÝóáÕ ~ surplus m; ³ÝóÝ»É Ýáñ ~Ç convertir la production; ~ ÃáÕ³ñÏ»É ßáõϳ lancer un produit sur le marché ³ñï³¹ñ³ß³ñ gamme f (série f) de produits ³ñï³¹ñ³ï»ë³Ï produit m, article m ³ñï³¹ñ»É produire vt, fabriquer vt ³ñï³¹ñ»ÉÇ productible; ùÇã ͳËëáí ~ ³åñ³Ýù marchandise f productible à peu frais ³ñï³¹ñÇã Ù³Ã. multiplicateur m, facteur m ³ñï³¹ñÛ³É Ù³Ã. produit m ³ñï³¹ñáÕ producteur,-trice n/adj, fabricant,e n; Ù³Ýñª ÙÇçÇݪ Ù»Í ~ petit, moyen, gros producteur; ³åñ³Ýù ~ producteur de marchandises; ÙdzϪ μ³ó³éÇÏ ~ producteur exclusif; ~Çó ³ÝÙÇç³å»ë ëå³éáÕÇÝ (³é³Ýó ÙÇçÝáñ¹Ç) directement du producteur au consommateur ³ñï³¹ñáÕ³μ³ñ productivement ³ñï³¹ñáÕ³Ï³Ý productif,-ive, producteur,-trice; performant,e (³ñ¹Ûáõݳí»ï); ~ áõÅ»ñ forces f pl productives (productrices); Ýí³½ ~ª ³ñ¹Ûáõݳí»ï peu performant,e ³ñï³¹ñáճϳÝáõÃÛáõÝ productivité f; rendement m; capacité f (de production, de rendement); ³ß˳ï³ÝùÇ ~ª ³ñ¹Ûáõݳí»ïáõÃÛáõÝ productivité du travail; ³ß˳ï³ÝùÇ ³ñï³¹ñáճϳÝáõÃÛ³Ý μ³ñÓñ³óáõÙ relèvement m de la productivité; ·áñͳñ³ÝÇ ~Á la capacité d'une usine; Ù»ù»Ý³ÛÇ ~Á le rendement d'une machine, les performances f pl d'une machine (Ù»ù»Ý³ÛÇ áñ³Ï³ÛÇÝ Ñ³ïϳÝÇßÝ»ñÁ) ³ñï³¹ñí»É être produit,e ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ, ³ñï³¹ñáõÙ production f; fabrication f (³ñï³¹ñ³Ï³Ý ·áñÍÁÝóó, å³ïñ³ëïáõÙ); ³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý ÙÇçáóÝ»ñ moyens m pl de production; Ñáëù³ÛÇÝ ~ production en chaîne; ³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý Ïñ׳ïáõÙª Ýí³½áõÙª ³ÝÏáõÙ baisse



l'école, hors de l'école, extrascolaire; ~ ÁÝûñó³ÝáõÃÛáõÝ lecture f à domicile, lecture f suivie ³ñï³¹åñáó³Ï³Ý extrascolaire ³ñï³¹ñ³·ÇïáõÃÛáõÝ ïÝï·. (ѳßíáÕ³Ï³Ý ï»ËÝÇϳÛÇ û·ï³·áñÍáõÙ ³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý Ù»ç, ×ÏáõÝ Ù»ù»Ý³Û³óí³Í ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ) productique f ³ñï³¹ñ³»Õ³Ý³Ï ïÝï·. technologie f, mode m de production, procédé m de fabrication ³ñï³¹ñ³½ÇÝáõÙ (³ñï³¹ñáõÃÛáõÝÁ Ýáñ ï»ËÝáÉá·Ç³Ý»ñáí ½ÇÝ»ÉÁ) productique f ³ñï³¹ñ³Í³Ëë ïÝï·. frais m de production ³ñï³¹ñ³Ï³Ý de production; ~ ѽáñáõÃÛáõÝ capacité f de production, potentiel m productif, capacité f économique ³ñï³¹ñ³×ÛáõÕ industrie f ³ñï³¹ñ³Ù³ë atelier m; ѳí³ùÙ³Ý ~ atelier de montage (d'ajustage); Ýáñá·Ù³Ý ~ atelier de réparations; ÓáõÉÙ³Ý ~ fonderie f; ~Ç å»ï chef m d'atelier ³ñï³¹ñ³ÙÇçáó moyen m de production ³ñï³¹ñ³ÝÇß, ³ñï³¹ñ³Ýß³Ý logo m ³ñï³¹ñ³Ýù production f; produit m; å³ïñ³ëïÇ ~ produit fini; ÏÇë³å³ïñ³ëïÇ ~ª ÏÇë³ý³μñÇϳï produit semi-fini, demi-produit m; ³é³çÇÝ ³ÝÑñ³Å»ßïáõÃÛ³Ý ~ produits de première nécessité; ³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ýª ·ÛáõÕ³ïÝï»ë³Ï³Ý ~ produit industriel, agricole; μ³ñÓñáñ³Ï ~ produit de marque; ³ñï³Ñ³Ý»ÉÇ ~ production exportable; Ý»ñÙáõÍí³Í ~ production importée; Çñ³óí³Í ~ production réalisée; ѳٳï»Õ ~ coproduction f, fabrication f en commun; ѳٳ˳éÝ ~ production brute; ѳٳ˳éÝ Ý»ñùÇÝ ~ produit intérieur brut (P.I.B.); ѳٳ˳éÝ ³½·³ÛÇÝ ~ produit national brut (P.N.B.); 151



extraordinaire; ~ ÙÇçáó³éáõÙÝ»ñ mesures f pl extraordinaires; ~ ¨ Édz½áñ ¹»ëå³Ý ambassadeur m extraordinaire et plénipotentiaire; áñ¨¿ ~ μ³Ý quelque chose d'extraordinaire; ~ ¹ñáõÃÛáõÝ état m d'urgence; Çñ³íμ. ~ ѳݷ³Ù³ÝùÝ»ñ circonstances f pl exceptionnelles 2. adv ~ Ï»ñåáí extraordinairement ³ñï³Ï³ñ·áñ»Ý (³ñï³Ï³ñ· Ï»ñåáí) extraordinairement ³ñï³Ï»ÝïñáÝ excentrique ³ñï³Ï»ÝïñáÝ»É excentrer vt ³ñï³Ï»ÝïñáÝáõÃÛáõÝ excentricité f ³ñï³Ñ³·áõëï (ß³åÇÏÝ áõ ï³μ³ïÁ ÙdzëÇÝ Ï³ñí³Í) combinaison f; salopette f (ûè, μ³Ýíáñ³Ï³Ý); survêtement m (Ù³ñ½ÇÏÇ) ³ñï³Ñ³Ûï»É 1) exprimer vt; ÙÇïùÁ Ñëï³Ï ~ exprimer sa pensée clairement; Çñ ¹Å·áÑáõÃÛáõÝÝ ~ exprimer son mécontentement; Çñ ϳñÍÇùÝ ~ donner son opinion, dire son avis 2) émettre vt, énoncer vt, rendre vt, traduire vt (ѳÛïÝ»É, ѳÕáñ¹»É, í»ñ³ñï³¹ñ»É, Ù»Ïݻɪ μ³ó³Ñ³Ûï»É); ϳñÍÇù ~, ¹³ïáÕáõÃÛáõÝ ³Ý»É émettre un jugement ³ñï³Ñ³Ûï»ÉÇ exprimable ³ñï³Ñ³ÛïÇã expressif,-ive; ~ Ëáëù langage m expressif (coloré) ³ñï³Ñ³Ûïã³Ï³Ý expressif,-ive; É»½íμ. ~ ³ñÅ»ù valeur f expressive; ~ »ñ³Ý·ª »ñ³Ý·³íáñáõÙ coloris m expressif ³ñï³Ñ³Ûïã³Ï³ÝáõÃÛáõÝ expressivité f ³ñï³Ñ³Ûïã³Ó¨ forme f d'expression ³ñï³Ñ³Ûïã³ÙÇçáó moyen m d'expression (expressif) ³ñï³Ñ³Ûïã³å³ßï (¿ùëåñ»ëÇáÝÇëï) ³ñí. expressionniste n ³ñï³Ñ³Ûïã³å³ßï³Ï³Ý (¿ùëåñ»ëÇáÝÇëï³Ï³Ý) ³ñí. expressionniste ³ñï³Ñ³Ûïã³å³ßïáõÃÛáõÝ (¿ùëåñ»ëÇáÝǽÙ) ³ñí. expressionnisme m ³ñï³Ñ³Ûïã³ï³ññ élément m d'expression ³ñï³Ñ³Ûïí»É s'exprimer; se pronon-



de la production; ÙÇûñÇÝ³Ï (ëï³Ý¹³ñï) ~ grande série f; ½³Ý·í³Í³ÛÇݪ ë»ñÇ³Ï³Ý ~ fabrication en série (par lots); ³ñÑ»ëï³·áñÍ³Ï³Ý ~ industrie f artisanale; ³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý Í³Ëù»ñ frais m pl de fabrication; ѳÛÏ³Ï³Ý ³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý (³åñ³Ýù) de fabrication arménienne; ~Á ¹³¹³ñ»óÝ»ÉÁª ~Çó ѳݻÉÁ arrêt m de fabrication ³ñï³½³ï³ÛÇÝ μÝËë. sécrétoire ³ñï³½³ï»É Ï»Ýëμ. sécréter vt ³ñï³½³ïÇã sécréteur,-euse (sécréteur,-trice) ³ñï³½³ïáõÏ (·»ÕÓ³½³ïáõÏ) chassie f (³ãùÇ ×åáõéª ×Çåé); rejet m (³ñï³¹ñáõÏ) ³ñï³½³ïáõÙ Ï»Ýëμ. sécrétion f ³ñï³Ãáñ³Ýù, ³ñï³ÃáñáõÃÛáõÝ (ÏÁÕÏÁÕ³Ýù) excréments m pl ³ñï³Ãáñ»É μÝËë. excréter vt ³ñï³ÃáñÇã excréteur,-trice ³ñï³ÃáñáõÙ μÝËë. excrétion f ³ñï³Å³Ù³Ý³Ï³ÛÇÝ (ѳí»ñųϳÝ) intemporel,le ³ñï³Å³ÙÛ³ supplémentaire; ~ ³ß˳ï³Ýù heures f pl supplémentaires ³ñï³Å³ÛÃùáõÙ (ųÛÃùáõÙ) éruption f (Ññ³μËÇ) ³ñï³É»½í³Ï³Ý extralinguistique; ~ ·áñÍáÝÝ»ñ facteurs m pl extralinguistiques ³ñï³Í³Ï³Ý ïñ³Ù. déductif,-ive ³ñï³Í»É ïñ³Ù., Ù³Ã. déduire vt (μË»óÝ»É, ٳϳμ»ñ»Éáí »½ñ³Ï³óÝ»É) ³ñï³Íáñ»É (ͳÏáïÇùÇó, ³Ýóù»ñÇó, ×»Õù»ñÇó) transsuder vi ³ñï³ÍáñáõÙ (ͳÏáïÇùÇó, ³Ýóù»ñÇó, ×»Õù»ñÇó) transsudation f ³ñï³ÍáõÙ ïñ³Ù., Ù³Ã. déduction f (¹»¹áõÏódz) ³ñï³Ï³ (μ³ó³Ñ³Ûï) explicite ³ñï³Ï³Û»É (μ³ó³Ñ³Ûï»É) expliciter vt ³ñï³Ï³ÛáõÙ (μ³ó³Ñ³ÛïáõÙ) explicitation f ³ñï³Ï³ñ· 1. adj extraordinaire; ~ ·»Õ»óÏáõÃÛáõÝ beauté f extraordinaire; ~ áõÅ force f extraordinaire; ~ Çñ³íÇ׳Ϫ ¹»åù situation f, cas m f



152



cer; donner son opinion, dire son avis (Çñ ϳñÍÇùÝ ³ñï³Ñ³Ûï»É); ÏáÕÙª ¹»Ù ~ se prononcer pour, contre; Áëï ¿áõÃÛ³Ý ~ s'en tenir au sujet; ~áõª ËáëùÇ ³½³ïáõÃÛáõÝ liberté f d'expression ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ 1) expression f; ·áñÍ³Í³Ï³Ý ~ expression courante; ÁݹáõÝí³Í ~ expression consacrée; ³Ý·áñͳͳϳݪ Ñݳó³Í ~ expression désuète; ù³ñ³ó³Í ~ expression figée; å³ïÏ»ñ³íáñ ~ expression imagée; ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛ³Ý ÙÇçáóÝ»ñ moyens m pl d'expression 2) phrase f (¹³ñÓí³Í, ³ëáõÛÃ); Í»Íí³Íª ÏñÏÝíáÕ ~Ý»ñ phrases de circonstances, phrases toutes faites; áñå»ë μ³ñÇ Ï³ÙùÇ ~ en signe de bonne volonté; Ý»ñ»ó»ù ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛ³Ýë ѳٳñª ÃáõÛÉ ïí»ù ³ë»É passez-moi ce mot 3) ¹»ÙùÇ ~ mine f ³ñï³Ñ³ÛïáõÙ expression f ³ñï³Ñ³Ý»É exporter vt ³ñï³Ñ³Ý»ÉÇ exportable; ~ ³ñï³¹ñ³Ýù production f exportable ³ñï³Ñ³ÝáÕ exportateur,-trice n/adj ³ñï³Ñ³Ýí»É être exporté,e, s'exporter ³ñï³Ñ³ÝáõÙ exportation f, sortie f; ß³ÑáõÛÃÇ ~ »ñÏñÇó sortie des bénéfices; ³åñ³ÝùÝ»ñÇ ~ exportation des marchandises, sortie de marchandises; ¹ñ³Ù³·ÉËÇ ~ exportation des capitaux; Ëñ³Ëáõë»É ~Áª Ýå³ëï»É ³ñï³Ñ³ÝÙ³ÝÁ favoriser (encourager) les exportations ³ñï³Ñ³ëïÇù³ÛÇÝ non titulaire; ~ ³ß˳ï³ÏÇó collaborateur,-trice n extérieur(e) ³ñï³Ñ»ñà extraordinaire; ~ Ýëï³ßñç³Ý session f extraordinaire; ~ ÝÇëï séance f extraordinaire ³ñï³Ñáë»É s'écouler, couler vi (Ñáë»É) ³ñï³Ñáëù fuite f (Ïáñáõëï); ·³½Ç ~ fuite de gaz; çñÇ ~ª Ñáëù fuite d'eau; ϳåÇï³ÉÇ ~ fuite des capitaux, sorties f pl de capitaux; áõÕ»ÕÝ»ñÇ ~ª ѳÛñ»ÝÇùÇóª »ñÏñÇó exode m des cerveaux ³ñï³×³é³·³ÛÃáõÙ ýǽ. émission f



³ñï³ÙÇïáÕ ïñ³Ù. extensionnel,le ³ñï³ÙÇïáõÙ ïñ³Ù. extensionalité f ³ñï³ÙÕ»É évincer vt; supplanter vt (ï»-



ÕÁ ·ñ³í»É, Çñ»Ýáí ÷á˳ñÇÝ»É)



³ñï³ÙÕáõÙ évincement m; supplanta-



tion f (ï»ÕÁ ·ñ³í»ÉÁ, Çñ»Ýáí ÷á˳ñÇÝ»ÉÁ) ³ñï³ÙáõëÝ³Ï³Ý 1) hors mariage; illégitime, bâtard,e (³åûñÇÝÇ); ~ ½³í³Ï enfant m naturel (bâtard, illégitime); ~ ÍÝáõݹ naissance f hors mariage; ~ ϳå union f libre, concubinage m (³åûñÇÝÇ Ï»Ý³ÏóáõÃÛáõÝ) 2) Çñ³íμ. né,e d'un adultère, adultérin,e 3) extraconjugal,e, adultérin,e (³ÙáõëÝ³Ï³Ý Ñ³í³ï³ñÙáõÃÛáõÝÁ ½³Ýó ³éÝáÕ); ~ ϳå»ñ rapports m pl adultérins; ~ ѳÏáõÙÝ»ñ penchants m pl adultérins ³ñï³Ý»ï»É ï»Ë. laisser échapper ³ñï³Ý»ïÇã (³ñï³Ý»ïÙ³Ý) ï»Ë. d'échappement ³ñï³Ý»ïí³Íù polluant m, rejet m (³ÕïáïáÕª ³å³Ï³ÝáÕ ÝÛáõÃ); ÙÃÝáÉáñï³ÛÇÝ ~Ý»ñ polluants atmosphériques, rejets à l'atmosphère ³ñï³Ý»ïáõÙ échappement m (·áÉáñßáõ, ·³½»ñÇ); Ãáõݳíáñ ~Ý»ñ échappements toxiques ³ñï³Ýϳñ reproduction f (d'un tableau) ³ñï³Ýϳñ»É reproduire vt (un tableau), faire la reproduction (d'un tableau) ³ñï³ßÇñÙ»É exhumer vt (¹Ç³ÏÁ ßÇñÇÙÇóª ·»ñ»½Ù³ÝÇó ѳݻÉ) ³ñï³ßÇñÙáõÙ exhumation f (¹Ç³ÏÁ ßÇñÇÙÇóª ·»ñ»½Ù³ÝÇó ѳݻÉÁ) ³ñï³ßÝã³Ï³Ý expirateur,-trice; ~ ÙϳÝÝ»ñ muscles m pl expirateurs ³ñï³ßÝã»É expirer vt ³ñï³ßÝãáõÙ expiration f ³ñï³å³ïÏ»ñ 1) reproduction f (³ñï³Ýϳñ) 2) réflexion f (³Ý¹ñ³¹³ñÓáõÙ), image f (å³ïÏ»ñ) ³ñï³å³ïÏ»ñ»É refléter vt ³ñï³å³ïÏ»ñí»É se refléter 153



³ñï³å³ïÏ»ñáõÙ 1) réflexion f 2) vi-



³ñï³ëí³Ãáñ larmoyant,e; ~ ³ãù»ñ



sualisation f (å³ïÏ»ñáõÙ, óáõó³¹ñáõÙ) ³ñï³éáó 1) extravagant,e, excentrique (³ñï³ëáíáñ) 2) étrange (ï³ñûñÇݳÏ) 3) absurde (³ÝѻûÃ) ³ñï³éáóáõÃÛáõÝ 1) extravagance f, excentricité f, bizarrerie f 2) absurdité f (³ÝѻûÃáõÃÛáõÝ) ³ñï³ë³ÑÙ³Ý (³ñï»ñÏÇñ) étranger m; ~áõÙª ³ñï»ñÏñáõÙ à l'étranger; ~Çóª ³ñï»ñÏñÇó de l'étranger ³ñï³ë³ÑÙ³ÝÛ³Ý étranger,-ère; de l'étranger; ~ ³ÝÓݳ·Çñ passeport m ³ñï³ë³ÑÙ³ÝóÇ étranger,-ère n ³ñï³ë³Ý³Ï³Ý É»½íμ. articulatoire, d'articulation; phonatoire, phonateur,-trice (ÑÝã³ñï³μ»ñ³Ï³Ý); ~ μ³½³ base f articulatoire (d'articulation); ~ ûñ·³ÝÝ»ñ organes m pl phonatoires; ~ ³å³ñ³ï appareil m phonatoire (phonateur) ³ñï³ë³Ý»É 1) prononcer vt, articuler vt (³ñï³μ»ñ»É); ׳é ~ prononcer un discours 2) réciter vt, déclamer vt; μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝÝ»ñ ~ réciter des poèmes 3) proférer vt (³ñï³Ñ³Ûï»É, ³ë»É) ³ñï³ë³Ý»ÉÇ prononçable ³ñï³ë³Ýí»É 1) se prononcer, s'articuler (³ñï³μ»ñí»É) 2) être récité,e, être déclamé,e (³Ý·Çñ ~ª μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝÝ»ñ ¨ ³ÛÉÝ) ³ñï³ë³ÝáõÃÛáõÝ 1) prononciation f, accent m, prosodie f (³éá·³ÝáõÃÛáõÝ) 2) déclamation f (³Ý·Çñ ~ª μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛ³Ý ¨ ³ÛÉÝÇ) ³ñï³ëáíáñ 1. adj 1) extraordinaire 2) inhabituel,le (áã ëáíáñ³Ï³Ý) 3) excentrique, extravagant,e (³ñï³éáó, ï³ñûñÇݳÏ) 4) singulier,-ière (»½³ÏÇ), unique (ÙdzÏ) 2. adv ~ Ï»ñåáí extraordinairement ³ñï³ëáíáñáõÃÛáõÝ 1) extravagance f 2) bizarrerie f (ï³ñûñÇݳÏáõÃÛáõÝ) 3) absurdité f (³ÝѻûÃáõÃÛáõÝ) ³ñï³ëí³μ»ñ lacrymogène; ~ ·³½ gaz m lacrymogène ³ñï³ëí³·»ÕÓ glande f lacrymale



yeux m pl larmoyants



³ñï³ëí³ÉÇ¥ó¤ (³ñóáõÝùáï) 1) gros,se



de larmes, noyé,e de larmes; ~ ³ãù»ñ yeux m pl gros de larmes 2) larmoyant,e (³ñï³ëí³Ãáñ) ³ñï³ëí³Ë³éÝ larmoyant,e; ~ Ó³ÛÝ voix f larmoyante ³ñï³ëí³Ï³É»É (³ñóáõÝùáïí»É) larmoyer vi ³ñï³ëí³Ï³ÉáõÙ larmoiement m ³ñï³ëí»É pleurer vi, larmoyer vi; verser des larmes (³ñóáõÝù ó÷»É); å³ïñ³ëï ~áõ, ɳó ÉÇÝ»Éáõ »½ñÇÝ au bord des larmes ³ñï³ëáõù larme f, pleurs m pl; ¹³éÝ ~ larmes amères; ~ ó÷»É verser des larmes; ¹³éÝ ~ ó÷»É pleurer à chaudes larmes; ~Ý ³ãù»ñÇÝ les larmes aux yeux ◊ ÏáÏáñ¹ÇÉáëÇ ~Ý»ñ larmes de crocodile ³ñï³í³ñ (³ñïÁ í³ñáÕ, »ñÏñ³·áñÍ) laboureur m ³ñï³ï³ñ³Íù³ÛÇÝ (»ñÏñÇó ¹áõñëª ³ñï»ñÏñáõÙ ·ïÝíáÕ) ýÇÝ. extraterritorial,e (¹ñ³Ù³ïáõÝ, ýÇݳÝë³Ï³Ý ѳëï³ïáõÃÛáõÝ) ³ñï³ïå»É reproduire vt ³ñï³ïåáõÃÛáõÝ, ³ñï³ïåáõÙ reproduction f; ~Á ³ñ·»Éí³Í ¿ reproduction interdite (réservée) ³ñï³ñ·³Ý¹³ÛÇÝ extra-utérin,e; ~ ÑÕÇáõÃÛáõÝ grossesse f extra-utérine ³ñï³ñÅáõÛà (ï³ñ³¹ñ³Ù) 1) devises f pl; ~Ç ÷á˳ݳÏáõÙ change m; ÷á˳ñÏ»ÉÇ ~ devises convertibles; ~Ǫ ï³ñ³¹ñ³ÙÇ ßáõϳ marché m des changes 2) xénodevise(s) f (pl) (áã ïíÛ³É »ñÏñÇ ù³Õ³ù³óáõ Ùáï »Õ³Í ~) ³ñï³ñÏáõÙ 1) extrapolation f 2) ïÝï·. émission f (ÃáÕ³ñÏáõÙ); ³ñï³ñÏٳݪ ÃáÕ³ñÏáÕª ¿ÙÇëÇáÝ ¹ñ³Ù³ïáõÝ banque f d'émission ³ñï³ñÓ³Ïáõñ¹ (ѳݷëï³Ý³Éáõ Çñ³íáõÝù ³ñï³Å³ÙÛ³ ³ß˳ï³ÝùÇ ¹ÇÙ³ó) récupération f d'heures supplémentaires ³ñï³óáɳÝù 1) reflet m (óáÉù, ÷³ÛÉ, 154



³Ý¹ñ³¹³ñÓáõÙ) 2) ýǽ. réflexion f; réfléchissement m ³ñï³óáɳ߻ñï³íáñ (³Ý¹ñ³¹³ñӳ߻ñï³íáñ, ÉáõÛëÇ ³ñï³óáÉÙ³Ùμª ³Ý¹ñ³¹³ñÓáõÙáí ÙÃáõÃÛ³Ý Ù»ç í³ñáñ¹ÇÝ ½·áõß³óÝáÕ) réflectorisé,e ³ñï³óáÉ»É 1) réfléchir vt (ÉáõÛëÁ, å³ïÏ»ñÁ ¨ ³ÛÉÝ); refléter vt (ѳۻÉáõ Ù³ëÇÝ) 2) répercuter vt (³Ý¹ñ³¹³ñÓÝ»É) ³ñï³óáÉÇã (³Ý¹ñ³¹³ñÓÇã) réflecteur



³ñï³ùëáõÙ 1) déportation f (ï³ñ³·ñáõÙ) 2) exil m (³ùëáñ) 3) expul-



sion f, bannissement m (íï³ñáõÙ); óÙ³Ñ ~ª íï³ñáõÙ bannissement à vie ³ñï³ùáõëï extérieurement, en apparence ³ñï·áñÍݳ˳ñ³ñ Ñåí. Ministre m des Affaires étrangères ³ñï·áñÍݳ˳ñ³ñáõÃÛáõÝ Ñåí. Ministère m des Affaires étrangères ³ñï»½Û³Ý artésien,ne; ~ çñÑáñ puits m artésien ³ñï»É artel m; ·ÛáõÕ³ïÝï»ë³Ï³Ý ~ artel agricole ³ñ勉ÝáõÝù 1) cils m pl (óñÃÇãÝ»ñ) 2) paupières f pl (Ïáå»ñ) ³ñï»ñÏÇñ étranger m ³ñï»ñÏñ³ÛÇÝ extraterrestre; ~ ÏÛ³ÝùÇ Ñݳñ³íáñáõÃÛáõÝ possibilité f de vie extraterrestre ³ñïÇ×áõÏ μëμ. artichaut m ³ñïÇëï¥áõÑǤ ï»°ë ¹»ñ³ë³Ý¥áõÑǤ ³ñïÇëï³Ï³Ý ï»°ë ¹»ñ³ë³Ý³Ï³Ý ³ñïáݳ·Çñ 1) licence f (Çñ³íáõÝù, ÃáõÛÉïíáõÃÛáõÝ); Ý»ñÙáõÍ»Éáõª ³ñï³Ñ³Ý»Éáõ ~ licence d'importation, d'exportation; ÓÏÝáñëáõÃÛ³Ý ~ licence de pêche; ߳ѳ·áñÍÙ³Ý ~ licence d'exploitation; ~ ï³É accorder une licence; ~ áõÝ»óáÕ ³ÝÓ licencié,e n 2) brevet m (·ÛáõïÇ, ѳÛïݳ·áñÍáõÃÛ³Ý, áñ¨¿ ·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý); concession f; ³ñïáݳ·ñÇ Ñ³Ûï demande f de brevet; ³ñïáݳ·ñÇ Ñ³Ûï³ïáõ déposant,e n d'un brevet; í³×³éùÇ μ³ó³éÇÏ ~ concession exclusive de vente ³ñïáݳ·ñ³ÛÇÝ de licence, de brevet ³ñïáݳ·ñ»É 1) donner une licence, donner la licence de… 2) faire breveter; ·ÛáõïÁ ~ faire breveter une invention ³ñïáݳ·ñí³Í breveté,e ³ñïáݳ·ñáõÙ licence f, autorisation f (ÃáõÛÉïíáõÃÛáõÝ) ³ñïáݳϳñ· (ó»Ý½) cens m; ÁÝïñ³Ï³Ý ~ cens électoral ³ñïáݳï»ñ possesseur m d'une licen-



m



³ñï³óáÉí»É (³Ý¹ñ³¹³éݳÉ) se reflé-



ter



³ñï³óáÉíáÕ (³Ý¹ñ³¹³ñÓíáÕ) réfle-



xible



³ñï³óáÉáõÙ reflet m (³Ý¹ñ³¹³ñÓáõÙ);



réverbération f (óáɳóáõÙ)



³ñï³ùÇÝ 1) extérieur,e; ~ ù³Õ³ù³-



ϳÝáõÃÛáõÝ politique f extérieure; ~ ³é¨ïáõñ commerce m extérieur; ~ å³ñïù dette f extérieure; ~ ßáõϳ marché m extérieur; ²ñï³ùÇÝ ·áñÍ»ñÇ Ý³Ë³ñ³ñáõÃÛáõÝ Ministère m des Affaires étrangères; ~ ÏáÕÙª ï»ëù extérieur m 2) apparent,e (³é»ñ¨áõÛÃ); ~ª ³é»ñ¨áõÛà ѳݷëïáõÃÛáõÝ calme m apparent; ~ ï»ëù apparence f, dehors m pl (Ù³ñ¹áõ); ѳ׻ÉÇ ~ dehors m pl agréables; ~Á ˳÷áõëÇÏ ¿ les apparences sont trompeuses 3) externe; ~ û·ï³·áñÍٳݪ ùëíáÕ ¹»Õ³ÙÇçáó médicament m à usage externe ³ñï³ùݳå»ë extérieurement; en apparence (³ñï³ùáõëï, ³é»ñ¨áõÛÃ) ³ñï³ùÝáó toilettes f pl ³ñï³ùë»É 1) déporter vt (ï³ñ³·ñ»É) 2) exiler vt (³ùëáñ»É, ùß»É) 3) expulser vt (íï³ñ»Éª í³ñӳϳÉÇÝ, ûï³ñ»ñÏñ³óáõÝ, ³ß³Ï»ñïÇÝ ¹åñáóÇó) ³ñï³ùëÛ³É (³ñï³ùëí³Í) 1) déporté,e (ï³ñ³·Çñ) 2) exilé,e (³ùëáñÛ³É) 3) expulsé,e (íï³ñí³Í) ³ñï³ùëí»É 1) être déporté,e (ï³ñ³·ñí»É) 2) être exilé,e (³ùëáñí»É) 3) être expulsé,e (íï³ñí»É) 155



ce (d'un brevet); concessionnaire n



³ñáõ¿· androgyne adj/n, hermaphrodite



³ñïáÝ»É autoriser vt (å³ßïáݳå»ë),



m/adj



permettre vt (ÃáõÛɳïñ»É) ³ñïáÝÛ³É privilégié,e; ~ ¹³ë³Ï³ñ· classe f privilégiée; ~ ë³Ï³·ÇÝ tarif m préférentiel (réduit, de faveur); ~ å³ÛÙ³ÝÝ»ñ conditions f pl avantageuses ³ñïáÝí³Í autorisé,e (å³ßïáݳå»ë) ³ñïáÝí»É être autorisé,e (å³ßïáݳå»ë) ³ñïáÝáõÃÛáõÝ 1) privilège m (³é³í»ÉáõÃÛáõÝ); facilités f pl (³ñïáÝÛ³É å³ÛÙ³ÝÝ»ñ); Ù³ùë³ÛÇÝ ~Ý»ñ facilités de douane; ³é¨ïñ³ÛÇÝ ~Ý»ñ facilités de commerce; ~Ý»ñÇó û·ïí»É bénéficier (jouir) des facilités 2) autorisation f (å³ßïáÝ³Ï³Ý ÃáõÛÉïíáõÃÛáõÝ); permission f (ÃáõÛÉïíáõÃÛáõÝ) 3) prérogative f (³é³ÝÓݳßÝáñÑ, μ³ó³éÇÏ Çñ³íáõÝù) 4) ïÝï·. immunité f (ѳñÏ»ñÇó ³½³ïáõÙ), avantage m, exonération f; ѳñϳÛÇÝ ~Ý»ñ avantages fiscaux, exonérations fiscales ³ñïáõÛï ϻݹμ. alouette f ³ñóáõÝù larme f, pleurs m pl (³ñï³ëáõù); ~Ý»ñÁ ëñμ»É essuyer ses larmes; ~ ó÷»É verser des larmes; ³ÕÇ ~ ó÷»É pleurer à chaudes larmes; ~Ý»ñÁ ½ëå»É refouler ses larmes ◊ ÏáÏáñ¹ÇÉáëÇ ~Ý»ñ larmes de crocodile ³ñóáõÝù³μ»ñ lacrymogène; ~ ·³½ gaz m lacrymogène ³ñóáõÝù³·»ÕÓ Ï½ÙËë. glande f lacrymale ³ñóáõÝù³Ë³éÝ ï»°ë ³ñï³ëí³Ë³éÝ ³ñóáõÝù³Ï³É»É ï»°ë ³ñï³ëí³Ï³É»É ³ñóáõÝù³Ï³ÉáõÙ ï»°ë ³ñï³ëí³Ï³ÉáõÙ ³ñóáõÝù³Ñ³ñáõÛó ï»°ë ³ñóáõÝù³μ»ñ ³ñóáõÝùáï (³ñï³ëí³ÉÇ) en larmes, gros,se de larmes, noyé,e de larmes; ~ ³ãù»ñ yeux m pl gros de larmes ³ñóáõÝùáïí»É être (tout) en larmes ³ñáõ (áñÓ) mâle m/adj; ~ ¨ ¿· mâle et femelle



³ñáõÛñ laiton m ³ñáõÛñ» de laiton ²ñáõëÛ³Ï (ì»Ý»ñ³ ÙáÉáñ³ÏÁ) ³ëïÕ·.



Vénus m



³ñ÷Ç (³ñ¨, ³ñ»·³Ï) soleil m ³ñ÷Ç³Ï³Ý (³ñ¨³ÛÇÝ) solaire, de (du)



soleil



³ñù³ roi m (ó·³íáñ); souverain m,



monarque m (Ùdzå»ï); sire m (ï»ñ ~ª ¹ÇÙ»ÉÇë); ~ÛÇó ~ roi des rois ³ñù³Û³μ³ñ royalement ³ñù³Û³·áõݹ (³ñù³Û³½áñ) garde f royale ³ñù³Û³¹áõëïñ princesse f (ݳ¨ª ³ñù³Ûáñ¹áõ ÏÇÝ) ³ñù³Û³½Ý (³ñù³Ûáñ¹Ç) prince m; ~Ç ÏÇÝ princesse f (ݳ¨ª ³ñù³Û³¹áõëïñ) ³ñù³Û³½áñ garde f royale, armée f royale, troupes f pl royales ³ñù³Û³Å³é³Ý· ï»°ë ó·³Å³é³Ý· ³ñù³Û³ËÝÓáñ, ³ñù³Û³ËÝÓáñ»ÝÇ μëμ.



ananas m (³Ý³Ý³ë); ~Ç ÑÛáõà jus m d'ananas ³ñù³Û³Í³ÕÇÏ μëμ. couronne f impériale, fritillaire f ³ñù³Û³Ï³Ý (ó·³íáñ³Ï³Ý) royal,e, de roi, du roi ³ñù³Û³ÓáõÏ (ϳñÙñ³ÓáõÏ) rouget m ³ñù³Û³Ù³Ûñ reine f mère ³ñù³Û³ÙáñÇ ï»°ë ³½Ýí³ÙáñÇ ³ñù³Û³Ý³ñÇÝç, ³ñù³Ý³ñÇÝç orange f sanguine ³ñù³Û³ÝÇëï ~ ù³Õ³ù capitale f, métropole f ³ñù³Û³çáõñ ùÇÙ. eau f régale ³ñù³Û³ëå³Ý régicide n/adj ³ñù³Û³í³Û»É 1. adj digne du roi 2. adv royalement (³ñù³Û³μ³ñ, ³ñù³Û³í³Û»É Ó¨áí) ³ñù³Û³ï³ÝÓ μëμ. bergamote f ³ñù³Ûáñ¹Ç ï»°ë ³ñù³Û³½Ý ³ñù³ÛáõÃÛáõÝ (¹ñ³Ëï) paradis m ³ñù»åÇëÏáåáë archevêque m ³ñù»åÇëÏáåáë³Ï³Ý archiépiscopal,e ³ñù»åÇëÏáåáë³ñ³Ý siège m (palais m) archiépiscopal 156



soupe; ³Õ³Ý¹»ñÇ ~ assiette à dessert; ûÛÇ μ³Å³ÏÇ ~ª åÝ³Ï soucoupe f; ÃéãáÕ ~ soucoupe volante; ÙÇ ~ … (áñ¨¿ μ³Ý) une assiette de …; ~Ç »½ñ»ñÁ les bords d'une assiette ³÷ëÇݹ, ³÷ëÇÝà ﻰë ûßÇݹñ ³÷ëáë dommage; ³÷ëá¯ë c'est dommage; ß³ï ³÷ëá¯ë c'est bien dommage; ß³ï ~, áñ Ù»½ Ñ»ï ã»ù ·³ÉÇë c'est bien dommage que vous ne veniez pas avec nous ³÷ëáë³É regretter vt; »ë ÇÙ ¹ñ³ÙÁ ã»Ù ³÷ëáëáõÙ je ne regrette pas mon argent ³÷ëáë³ÉÇ regrettable ³÷ëáë³Ýù regret m ³ù³Õ³Õ coq m; ~Áª ³ùÉáñÁ ϳÝãáõÙ ¿ le coq chante ³ù³ñ (³Ýï³é³Ï³ù³í) ϻݹμ. gélinotte f ³ù³ó³Ñ³ñ»É ï»°ë ³ù³ó»É ³ù³ó³Ñ³ñáõÙ (³ù³óÇ ï³ÉÁ) ruade f ³ù³ó»É (³ù³óÇ ï³É, ³ù³ó³Ñ³ñ»É) ruer vi, regimber vi, lancer une ruade ³ù³óÇ coup m de pied (de derrière); ~ ï³É ruer vi, regimber vi, lancer une ruade ³ùÇÉÉ»ëÛ³Ý ~ ·³ñß³å³ñ talon m d'Achille; ÷Ëμ. point m vulnérable ³ùÇë (ÙÏݳѳñëÝáõÏ) ϻݹμ. belette f ³ùÉáñ ï»°ë ³ù³Õ³Õ ³ùÉáñ³Ï³Ýã chant m du coq, cocorico m; ~ÇÝ au chant du coq ³ùÉáñ³Ï³ï³ñ crête f de coq ³ùÉáñ³ÏéÇí combat m de coqs ³ùÉáñÇÏ coquelet m ³ùëÇáÙ (ѳÝñ³Ñ³Ûï ×ßÙ³ñïáõÃÛáõÝ, ³å³óáõóáõÙ ãå³Ñ³ÝçáÕ ûñ»Ýù) axiome m; ÷ÇÉÇëá÷³Û³Ï³Ýª ٳûٳïÇÏ³Ï³Ý ~ axiome philosophique, mathématique ³ùëÇáÙ³ÛÇÝ axiomatique ³ùëáñ exil m (³ùëáñ³í³Ûñ) ³ùëáñ³Ï³Ý déporté,e n, exilé,e n ³ùëáñ³í³Ûñ lieu m d'exil, terre f d'exil; camp m de déportation ³ùëáñ»É exiler vt, envoyer vt en exil;



archiépiscopat archevêché m ³ñùáõÝ³Ï³Ý (³ñùáõÝÇ) royal,e ³ñùáõÝÇ (³ñùáõݳϳÝ) royal,e; ~ ë»Ý»Ï³å»ï chambellan m ³ñùáõÝÇù cour f; palais m (å³É³ï) ³ó»ï³ã³÷ ï»°ë ù³ó³Ë³ã³÷ ³ó»ïÇÉ»Ý ùÇÙ. acétylène m ³ó»ïáÝ ùÇÙ. acétone f ³áõ¹Çï ï»°ë ѳßí»ëïáõ·áõÙ, ѳßí»³ñù»åÇëÏáåáëáõÃÛáõÝ m,



ùÝÝáõÃÛáõÝ ³áõ¹Çïáñ ï»°ë ѳßí»ùÝÝÇã ³áõ¹Çïáñ³Ï³Ý ï»°ë ѳßí»ùÝÝ³Ï³Ý ³áõ¹ÇïáñáõÃÛáõÝ ³Ý»É ï»°ë ѳßí»ùÝÝ»É ³÷1 bord f; rive f (·»ïÇ); rivage m, côte



f (ÍáíÇ); ~ÇÝ au bord; ÍáíÇ ~Çݪ Íáí³÷ÇÝ au bord de la mer; ê»ÝǪ ³çª Ó³Ë ~Á la rive droite, gauche de la Seine ³÷2 (Ó»éùÇ) paume f, creux m de la main ³÷³μÝ³Ï riverain,e n/adj ³÷³Ñ³ñí³Í (½³ñÏ) tape f, claque f ³÷³Ù»ñÓ riverain,e (·»ïÇ); côtier,ière, littoral,e (ÍáíÇ); ÍáíÇ ~ ·áïÇ littoral m, ligne f côtière ³÷³ã³÷ (ÙÇ ³÷Ǫ μéÇ ã³÷, ÙÇ μáõé) poignée f ³÷»½ñ littoral m ³÷»Õó÷»Õ 1. adj gauche, malbâti,e; absurde (³ÝѻûÃ) 2. adv étourdiment, à tort et à travers ³÷»Õó÷»ÕáõÃÛáõÝ gaucherie f; absurdité f (³ÝѻûÃáõÃÛáõÝ) ³÷Çμ»ñ³Ý interdit,e, bouche bée, pétrifié,e; ~ ÙÝ³É rester interdit,e (bouche bée, pétrifié,e); ËëÏó. rester baba ³÷ÇáÝ (ûåÇáõÙ) opium m ³÷ÇáݳÙáÉ opiomane n, fumeur,-euse n d'opium ³÷ÇáݳÙáÉáõÃÛáõÝ opiomanie f ³÷ÇáݳÝÙ³Ý (ûåÇáõÙ³ÝÙ³Ý) Ï»Ýë³ùÇÙ. opioïde ³÷ѳÝáõÙ débarquement m ³÷ÝáõÕÇ quai m ³÷ë» (³Ù³Ý, åݳÏ) assiette f; Ëáñª ËáñáõÝÏ ~ assiette creuse; ï³÷³Ï ~ assiette plate; ³åáõñÇ ~ assiette à



157



déporter vt (ï³ñ³·ñ»É)



μ³·ÇÝ autel m ¥½áѳë»Õ³Ý¤; temple m ¥Ù»Ñ۳ݤ μ³¹ canard m; cane f ¥¿·Á¤ μ³¹³Ïïáõó ϻݹμ. ornithorynque m μ³¹³ùÉáñ ¥³ñáõ` áñÓ μ³¹¤ canard m μ³¹ÇÏ ¥μ³¹Ç ×áõï¤ caneton m, canette f ¥¿· ×áõï¤; canardeau m ¥÷áùñ μ³¹¤ μ³¹ÙÇÝïáÝ ï»°ë ÷»ïñ³·Ý¹³Ï μ³¹ñÇç³Ý ï»°ë ëÙμáõÏ μ³½³ 1¤ ï»°ë å³Ñ»ëï, ÑÇÙù, ϳ۳Ý, ѳݷñí³Ý, ѻݳϻï 2¤ ÝÛáõóï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ~ équipement m ¥de production¤, infrastructure f ¥»Ýóϳéáõóí³Íù¤ μ³½³Éï ÑÝù. basalte m μ³½³Éï³ÛÇÝ basaltique; ~ ųÛé»ñ ro-



³ùëáñÛ³É (³ùëáñ³Ï³Ý) exilé,e ³ùëáñí»É être exilé,e, être déporté,e ³ùëáñáõÙ (ï³ñ³·ñáõÙ) déportation f;



exil m (³ùëáñ)



³ùó³Ý tenailles f pl; ³ï³ÕÓ³·áñÍǪ



ÑÛáõëÝÇ ~ tenailles de charpentier, de menuisier; Ù»ËÁ ~áí Ñ³Ý»É arracher le clou avec des tenailles ³ùù³¹»ñ»Ý akkadien m ³ý»ñ³, ³ý»ñÇëïáõÃÛáõÝ ï»°ë ߳ѳ˳ñ¹³ËáõÃÛáõÝ ³ý»ñÇëï ï»°ë ߳ѳ˳ñ¹³Ë ³ýÇߥ³¤ ï»°ë ³½¹³·Çñ ³ýÕ³Ý(áõÑÇ) Afghan,e n ³ýÕ³Ý³Ï³Ý afghan,e, d'Afghanistan ³ýճݻñ»Ý afghan m, langue f afghane ³ýáñǽ٠(ÇÙ³ëï³ÉÇó Ëáëù, ÇÙ³ëï³-



ches f pl basaltiques



μ³½³Éï» de basalte; basaltique ¥μ³½³Éï³ÛÇݤ μ³½» ϻݹμ. faucon m; ~Ç Ó³· faucon-



Ëáëù) aphorisme m



³ýñÇϳݳóÝ»É africaniser vt ³ýñÇϳݳóáõÙ africanisation f ³ýñÇϳóÇ, ³ýñÇÏáõÑÇ Africain,e n ³ýñÇÏÛ³Ý africain,e, d'Afrique



neau m



μ³½»³ÏÇñ ¥μ³½»³Ï³É¤ fauconnier m ¥áñëÇ Å³Ù³Ý³Ï μ³½» ÃéóÝáÕ Ù³ñ¹¤ μ³½»³Ó³· ¥μ³½»Ç Ó³·¤ fauconneau m μ³½»³í³ñÅ ¥μ³½»Ý»ñÁ áñëÇ í³ñÅ»óÝáÕ¤ fauconnier m μ³½»³í³ñÅáõÃÛáõÝ ¥μ³½»³Ù³ñ½áõÃÛáõݤ fauconnerie f μ³½»³ñ³Ý fauconnerie f μ³½ÇÉÇÏ¥³¤ ×ñïñå. basilique f μ³½Çë base f; ~ ¨ í»ñݳ߻Ýù base et



´ μ³μ³Ë»É battre vi; palpiter vi ¥ïñá÷»É¤;



ëÇñïÁ μ³μ³ËáõÙ ¿ le cœur bat



superstructure f



μ³μ³ËÛáõÝ ëñïÇ ~ battement m du cœur ¥Ï³Ýáݳíáñ¤; battements m pl de cœur ¥áã ϳÝáݳíáñ, ëÁñïË÷áó¤; palpitation ¥ïñá÷ÛáõÝ, ïñá÷áõÙ, μ³μ³ËáõÙ¤ μ³μ³ËáõÙ battement m; ëñïÇ ~ batte-



μ³½Çë³ÛÇÝ de base μ³½Ï³Ãáé fauteuil m; ×á×íáÕ ~` ×á׳-



Ãáé fauteuil à bascule; åïïíáÕ ~ fauteuil pivotant; ß³ñÅ³Ï³Ý ~ ¥Ñ³ßٳݹ³ÙÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ¤ fauteuil roulant μ³½Ï³ÛÇÝ Ï½ÙËë. branchial,e; ~ ÙϳÝ` μ³½Ï³ÙÏ³Ý muscle m branchial μ³½Ï³ï³ñ³Í les bras étendus μ³½Ï³ï»Õ accoudoir m, appui-bras m, appui-coudes m μ³½Ï»ñ³Ï pouls m radial μ³½ÏáëÏñ ϽÙËë. humérus m μ³½ÏáëÏñ³ÛÇÝ Ï½ÙËë. huméral,e μ³½Ù³μ³ßËÇÏ ¥¿É»Ïïñ³Ï³Ý¤ prise f multiple



ments du cœur; ½³ñÏ»ñ³ÏÇ ~ ` ïñá÷áõÙ pulsation f pl; palpitation f ¥ïñá÷áõÙ¤ μ³μ³ËáõÝ ¥μ³μ³ËáÕ¤ palpitant,e μ³μ³Ý ï»Ë. catapulte f, baliste f μ³μ»É³Ï³Ý ï»°ë μ³μ»ÉáÝÛ³Ý μ³μ»ÉáݳϳÝ, μ³μ»ÉáÝÛ³Ý babylonien,ne, de Babylone; μ³μ»ÉáÝÛ³Ý ³ßï³ñ³Ï³ßÇÝáõÃÛáõÝ` ~ ³ßï³ñ³Ï` tour f de Babel 158



Ù³Ûñ mère f de famille nombreuse



μ³½Ù³μ³éáõÛÃ ï»°ë ³í»É³¹ñáõÃÛáõÝ μ³½Ù³μ³ñ¹ ùñÏÝ. surcomposé,e ¥Å³Ù³Ý³Ï³Ó¨»ñ¤ μ³½Ù³μ»ÕáõÝ très fécond,e; très fertile ¥åïÕ³μ»ñ¤ μ³½Ù³μ¨»é multipolaire μ³½Ù³μÝ³Ï ¥ß³ï μݳÏãáõÃÛáõÝ áõÝ»óáÕ¤ très peuplé,e, populeux,-euse μ³½Ù³μݳϳñ³Ý à plusieurs apparte-



μ³½Ù³½μ³Õ affairé,e, très occupé,e μ³½Ù³½· plurinational,e, multinatio-



nal,e; multiethnique, pluriethnique



μ³½Ù³½·³ÛÇÝ plurinational,e μ³½Ù³½·áõÃÛáõÝ plurinationalité f, mul-



tinationalité f



μ³½Ù³Ã»ñà ¥Í³ÕÏÇ Ù³ëÇݤ μëμ. doub-



le, polypétal,e; ~ Û³ë³Ù³Ý lilas m double μ³½Ù³ÃÇí nombreux,-euse; maint,e; multiple; ~ ³Ý·³ÙÝ»ñ` μ³½ÙÇóë maintes fois; ~ ÉÇÝ»ÉÁ multiplicité f μ³½Ù³ÃíáõÃÛáõÝ multiplicité f μ³½Ù³Å³Ýñ de divers genres μ³½Ù³É³ñ »ñÅßï. à plusieurs cordes μ³½Ù³É»½íÛ³Ý multilingue, plurilingue; ~ μ³é³ñ³Ý dictionnaire m plurilingue μ³½Ù³É»½íáõÃÛáõÝ multilinguisme m, plurilinguisme m μ³½Ù³É»½áõ 1. adj. multilingue, pluringue; ~ »ñÏÇñ pays m multilingue 2. polyglotte n ¥³ÝÓ¤ μ³½Ù³ÉÇù é³¹. à plusieurs ondes μ³½Ù³Éñ³ïí³Ï³Ý multimédia μ³½Ù³Éñ³ïí³ÙÇçáó¥Ý»ñ¤ multimédia¥s¤ m ¥pl¤ μ³½Ù³ËáñÑáõñ¹ ï»°ë μ³½Ù³Ýß³Ý³Ï μ³½Ù³Ëá÷ ï»Ë. polysoc m μ³½Ù³Í³É¥ù¤ ¥Í³Éù»ñáí¤ plissé,e; ~ ÷»ß jupe f plissée μ³½Ù³Í³ÕÇÏ μëμ. multiflore μ³½Ù³ÍÇÝ μÝËë. multipare μ³½Ù³ÍÝáõÃÛáõÝ μÝËë. multiparité f μ³½Ù³Íñ³·Çñ multiprogramme μ³½Ù³Íñ³·ñ³íáñáõÙ multiprogrammation f μ³½Ù³Ï³ñÍáõÃÛáõÝ ¥Ï³ñÍÇùÝ»ñÇ μ³½Ù³½³ÝáõÃÛáõݤ pluralisme m μ³½Ù³Ï»ï points m pl de suspension μ³½Ù³Ï»ñå varié,e, multiforme, divers,e; polymorphe μ³½Ù³ÏÇ multiple; nombreux,-euse ¥μ³½Ù³ÃÇí¤; fréquent,e, réitéré,e ¥ÏñÏÝíáÕ¤ μ³½Ù³ÏÇÝ polygame adj/m μ³½Ù³ÏÇáõÃÛáõÝ pluralité f, multiplicité



ments; ~ ß»Ýù maison f à plusieurs appartements μ³½Ù³μÝáõÛà varié,e, complexe; hétérogène; multiforme ¥μ³½Ù³½³Ý, μ³½Ù³Ó¨¤ μ³½Ù³μáí³Ý¹³Ï nourri,e, étoffé,e μ³½Ù³μçÇç Ï»Ýëμ. multicellulaire, pluricellulaire μ³½Ù³·³·³Ã à plusieurs sommets μ³½Ù³·»ï ¥ß³ï μ³Ý ÇÙ³óáÕ, μ³½Ù³ÑÙáõï¤ très érudit,e μ³½Ù³·ÇÍ ¥μ³½Ù³·Í³ÛÇݤ multilinéaire μ³½Ù³·Çï³Ï érudit,e μ³½Ù³·É³Ý ï»Ë. à plusieurs cylindres, multicylindrique μ³½Ù³·É˳ÝÇ, μ³½Ù³·ÉáõË à plusieurs têtes; polycéphale; ~ Ññ»ß monstre m polycéphale μ³½Ù³·áñͳéáõÛà multifonctionnel,le μ³½Ù³·áñÍáÝ multifactoriel,le μ³½Ù³·áõÛÝ 1¤ ïå·ñ. polychrome 2¤ multicolore ¥»ñ÷Ý»ñ³Ý·¤ μ³½Ù³¹³ñÛ³¥Ý¤ séculaire μ³½Ù³¹»Ù à plusieurs faces μ³½Ù³¹ÇÙÇ multiforme ¥μ³½Ù³Ó¨¤; à plusieurs faces ¥μ³½Ù³¹»Ù¤ μ³½Ù³½³Ý ¥½³Ý³½³Ý¤ divers,e, varié,e μ³½Ù³½³Ý»É ¥μ³½Ù³½³Ý ¹³ñÓݻɤ diversifier vt μ³½Ù³½³Ý»óáõÙ diversification f ¥Ý³¨` ï»ë³Ï³Ýáõ¤ μ³½Ù³½³Ýí»É ¥μ³½Ù³½³Ý ¹³éݳɤ se diversifier μ³½Ù³½³ÝáõÃÛáõÝ diversité f, variété f; μ³½Ù³½³ÝáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ pour varier, pour changer μ³½Ù³½³í³Ï qui a plusieurs enfants; chargé,e d’une famille nombreuse; ~ ÁÝï³ÝÇù famille f nombreuse; ~



f



159



μ³½Ù³ÏÝáõÃÛáõÝ polygamie f μ³½Ù³ÏáÕ ï»°ë μ³½Ù³ÝÇëï μ³½Ù³ÏáÕÙ multilatéral,e ¥å³Ûٳݳ·Çñ ¨ ³ÛÉݤ μ³½Ù³ÏáÕÙ³ÝÇ universel,le ¥áõëáõÙ¤; divers,e, multiforme ¥μ³½Ù³ï»ë³Ï¤; ÷Ëμ. varié,e ¥μ³½Ù³½³Ý¤; à



μ³½Ù³ÑÝãáõÃÛáõÝ ï»°ë μ³½Ù³Ó³ÛÝáõÃÛáõÝ μ³½Ù³ÑÝãáõÝ ï»°ë μ³½Ù³Ó³ÛÝ μ³½Ù³Ó³ÛÝ ¥μ³½Ù³ÑÝãáõݤ »ñÅßï. po-



lyphonique, à plusieurs voix



μ³½Ù³Ó³ÛÝáõÃÛáõÝ ¥μ³½Ù³ÑÝãáõÃÛáõݤ »ñÅßï. polyphonie f



μ³½Ù³Ó¨ multiforme; polymorphe; varié,e, divers,e ¥μ³½Ù³½³Ý¤ μ³½Ù³Ó¨áõÃÛáõÝ polymorphisme m μ³½Ù³×ÛáõÕ rameux,-euse, branchu,e; à



vastes connaissances, à connaissances variées ¥~ ·Çï»ÉÇùÝ»ñÇ ï»ñ¤; ~` Ý»ñ¹³ßÝ³Ï ½³ñ·³óáõÙ développement m harmonieux μ³½Ù³ÏáÕÙ³ÝÇáñ»Ý sous tous les aspects; à tous les points de vue ¥³Ù»Ý ï»ë³Ï»ïÇó¤; harmonieusement ¥Ý»ñ¹³ßݳÏáñ»Ý¤ μ³½Ù³ÏáÕÙ³ÝÇáõÃÛáõÝ universalité f; variété f, diversité f ¥μ³½Ù³åÇëáõÃÛáõݤ μ³½Ù³ÏñáÝ de diverses confessions; multiconfessionnel,le; ~ »ñÏÇñ pays m multiconfessionnel μ³½Ù³Ïáõë³Ïó³Ï³Ý multipartite, pluripartite μ³½Ù³Ïáõë³Ïó³Ï³ÝáõÃÛáõÝ multipartisme m, pluripartisme m μ³½Ù³Ñ³½³ñ, μ³½Ù³Ñ³½³ñ³Ýáó de plusieurs milliers μ³½Ù³Ñ³Õáñ¹Çã ï»Ë. multiconducteur,-trice μ³½Ù³Ñ³Ù³¹ñ³Ï³Ý É»½íμ. polysynthétique; ~ É»½áõ langue f polysynthétique μ³½Ù³Ñ³Ù³ÉÇñ ¥μ³½Ù³ëñ³Ñ Ù»Í Ñ³Ù³ÉÇñ¤ multiplexe m μ³½Ù³Ñ³Ùμ³í illustre, fameux,-euse, glorieux,-euse μ³½Ù³Ñ³Ýó³·áñÍ multirécidiviste n μ³½Ù³Ñ³ïáñ en plusieurs volumes μ³½Ù³Ñ³ñÏ à plusieurs étages μ³½Ù³Ñ³ñáõëï 1. adj richissime, extrêmement riche 2. ËëÏó., Ýí³ëï. richard,e n μ³½Ù³ÑÙïáõÃÛáõÝ 1¤ expérience f ¥÷áñÓ³éáõÃÛáõݤ 2¤ érudition f ¥Ëáñ³·Çï³Ï ÉÇÝ»ÉÁ, Ëáñ³ÑÙïáõÃÛáõݤ μ³½Ù³ÑÙáõï 1¤ expérimenté,e, versé,e, expert,e dans qch, expert,e à ¥+ inf¤ ¥÷áñÓ³éáõ, ·Çï³Ï¤ 2¤ érudit,e adj/n ¥Ëáñ³·Çï³Ï¤



branches multiples; ~ ͳé arbre m branchu; ~ Ã÷»ñ arbrisseaux m pl rameux; ~ ïÝï»ëáõÃÛáõÝ économie f à branches multiples, ·ïÝï. polyculture ¥ïÝï»ëáõÃÛáõݤ μ³½Ù³×ÛáõÕ³ÛÇÝ ïÝï·. plurisectoriel,le μ³½Ù³×áË pompeux,-euse μ³½Ù³Ù³ÉáõË ¥μ³½Ù³×áå³Ý¤ ï»Ë. multicâble μ³½Ù³Ù³ë composé,e de plusieurs parties; ~ ¹ñ³Ù³ïÇÏ³Ï³Ý Ñ³Õáñ¹áõÙ ¥Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃÛ³Ùμ¤ feuilleton m μ³½Ù³Ù³ëݳ·Çï³Ï³Ý ¥μ³½Ù³×ÛáõÕ¤ multidisciplinaire, pluridisciplinaire; ~ ѳٳÉë³ñ³Ý université f multidisciplinaire (pluridisciplinaire) μ³½Ù³Ù³ëݳ·Çï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ¥μ³½Ù³Ù³ëݳ·Çï³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁ¤ ï»°ë μ³½Ù³é³ñϳÛáõÃÛáõÝ μ³½Ù³Ù³ëÝáõÃÛáõÝ complexité f; Çñ



μ³½Ù³Ù³ëÝáõÃÛ³Ý Ù»ç dans (toute) sa complexité μ³½Ù³Ù³ñ¹ populeux,-euse, très peuplé,e ¥ù³Õ³ù ¨ ³ÛÉݤ; fréquenté,e ¥÷áÕáó ¨ ³ÛÉݤ; ~ ÅáÕáí réunion f nombreuse μ³½Ù³Ù³ñï Ù³ñ½. combiné m; épreuve f complexe μ³½Ù³Ù³ñïÇÏ Ù³ñ½. athlète m de combiné μ³½Ù³ÙμáË populeux,-euse μ³½Ù³ÙǽáõÃÛáõÝ ¥Ñ³×³Ë³ÙǽáõÃÛáõݤ μÅßÏ. polyurie f μ³½Ù³ÙÇÉdzñ¹³ï»ñ multimilliardaire adj/n



160



μ³½Ù³ÙÇÉÇáÝ de plusieurs millions; des millions de ¥ÙÇÉÇáݳíáñ¤; ~



μ³½Ù³ßÝáñÑ très (richement) doué,e;



de talent



μݳÏãáõÃÛáõÝ population f de plusieurs millions; ~ ³ß˳ï³íáñÝ»ñ des millions de travailleurs μ³½Ù³ÙÇÉÇáݳï»ñ multimillionnaire



μ³½Ù³ã³ñã³ñ tourmenté,e, torturé,e,



martyrisé,e



μ³½Ù³ã³÷ ¥ë³ñù, áñ Ñݳñ³íáñáõ-



ÃÛáõÝ ¿ ï³ÉÇë ϳï³ñ»É ¿É»Ïïñ³Ï³Ý ï³ñμ»ñ ã³÷áõÙÝ»ñ¤ ¿É. multimètre m μ³½Ù³å³ïÇÏ multiple; nombreux,euse, maint,e; ~ ³Ý·³ÙÝ»ñ maintes fois, à maintes reprises; ~` μ³½Ù³ÃÇí å³ï׳éÝ»ñ causes f pl multiples μ³½Ù³å³ïÏ³Ï³Ý multiplicatif,-ive μ³½Ù³å³ïÏ»É Ù³Ã. multiplier vt; ~ »ñ»ùáí multiplier par trois μ³½Ù³å³ïÏ»ÉÇ 1¤ Ù³Ã. multiplicande m ¥³ñï³¹ñÇ㤠2¤ multipliable ¥³ÛÝ, ÇÝã ϳñáÕ ¿ μ³½Ù³å³ïÏí»É¤; ó³Ýϳó³Í ÃÇí ~ ¿ tout nombre est multipliable μ³½Ù³å³ïÏÇã Ù³Ã. multiplicateur m μ³½Ù³å³ïÏí»É se multiplier μ³½Ù³å³ïÏáõÙ 1¤ Ù³Ã. multiplication f; μ³½Ù³å³ïÏÙ³Ý ³ÕÛáõë³Ï table f de multiplication 2¤ accroissement m ¥³×, ³í»É³óáõÙ¤ μ³½Ù³åÇëÇ 1¤ toutes sortes de ¥³Ù»Ý ï»ë³Ï¤, tous les ... possibles; μ³½Ù³åÇëÇ ÙÇçáóÝ»ñ tous les moyens possibles 2¤ varié,e, divers,e, multiple ¥μ³½Ù³½³Ý¤ μ³½Ù³åÇëáõÃÛáõÝ diversité f, variété f μ³½Ù³çÇÕ ¥μ³½Ù³Ã»É¤ ¿É. ~ ¿É»Ïïñ³É³ñ fil m multibrin, multibrin m μ³½Ù³é³ñÏ³Û³Ï³Ý ¥μ³½Ù³Ù³ëݳ·Çï³Ï³Ý¤ pluridisciplinaire, multidisciplinaire; ~ ѳٳÉë³ñ³Ý université f pluridisciplinaire



adj/n



μ³½Ù³ÙÛ³ de plusieurs années; ~ μáõÛ-



ë»ñ plantes f pl vivaces



μ³½Ù³Ùß³ÏáõóÛÇÝ ï»°ë μ³½Ù³Ùß³ÏáõÛÃ μ³½Ù³Ùß³ÏáõóÛÝáõÃÛáõÝ multicultura-



lisme m, pluriculturalisme m



μ³½Ù³Ùß³ÏáõÙ ¥Ñ³Ù³Ï³ñ·ã³ÛÇÝ, ÙdzųٳݳϤ ï»ÕÏ·. multitraitement m μ³½Ù³Ùß³ÏáõÛà ¥μ³½Ù³Ùß³ÏáõóÛÇݤ



multiculturel,le, pluriculturel,le



μ³½Ù³ÙáõëÇÝ ¥ÙÇ³Å³Ù³Ý³Ï ÙÇ ù³ÝÇ ³ÙáõëÇÝ áõÝ»óáÕ ÏÇݤ polyandre μ³½Ù³ÙáõëÝáõÃÛáõÝ ¥ÙÇ³Å³Ù³Ý³Ï ÙÇ ù³ÝÇ ³ÙáõëÇÝ áõݻݳÉÁ¤ polyandrie f; polygamie f ¥ÙÇ ù³ÝÇ ³ÙáõëÇÝ Ï³Ù ÏÇÝ áõݻݳÉÁ¤ μ³½Ù³Ý³É 1¤ se multiplier, augmenter vi, s’augmenter; 2¤ se reproduire ¥ë»ñáõݹ ï³É¤ procréer vt ¥ÍÝ»É, ³ß˳ñÑ μ»ñ»É` Ù³ñ¹Ï³Ýó Ù³ëÇݤ; 3¤ Ï»Ýëμ. proliférer vi, pulluler vt ¥³ñ³· ¨ Ù»Í Ãíáí ~ , íËï³É¤ μ³½Ù³Ý¹³Ù nombreux,-euse; ~ ÁÝï³-



ÝÇù famille f nombreuse



μ³½Ù³ÝÇß Ù³Ã. de plusieurs chiffres μ³½Ù³ÝÇëï »ñÏñã. 1. polyèdre m 2. adj



polyèdre, polyédrique; ~ ³ÝÏÛáõÝ angle polyèdre (polyédrique) μ³½Ù³ÝÏÛáõÝ »ñÏñã. polygonal,e μ³½Ù³ÝÏÛáõÝÇ »ñÏñã. polygone m μ³½Ù³Ýß³Ý³Ï significatif,-ive μ³½Ù³Ý߳ݳϳÉÇ¥ó¤ ï»°ë μ³½Ù³-



Ýß³Ý³Ï μ³½Ù³Ýí³· ¥ß³ï ³Ý·³Ù ÏñÏÝíáÕ` Ç ï³ñμ»ñáõÃÛáõÝ ÙdzÝí³·Ç¤ réitéré,e ¥ÏñÏÝíáÕ¤, fréquent,e ¥Ñ³×³Ë³ÏǤ μ³½Ù³ß³ñÅÇã û¹·. à plusieurs moteurs,



μ³½Ù³é³ñϳ۳ϳÝáõÃÛáõÝ, μ³½Ù³é³ñϳÛáõÃÛáõÝ ¥μ³½Ù³Ù³ëݳ·Çï³Ï³ÝáõÃÛáõݤ pluridisciplinarité f μ³½Ù³ëïÇ×³Ý à plusieurs degrés; multigrade ¥μ³½Ù³Ù³Ï³ñ¹³Ï¤ μ³½Ù³ëïí³Í, μ³½Ù³ëïí³Í³ÛÇÝ po-



multimoteur,-trice



lythéiste



μ³½Ù³ß»ñï à plusieurs couches, multicouche; multiplex ¥ëïí³ñ³ÃáõÕä μ³½Ù³ß˳ï ouvragé,e, travaillé,e;



¥μ³½Ù³ëïí³ÍáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó¤ polythéiste n μ³½Ù³ëïí³ÍáõÃÛáõÝ polythéisme m μ³½Ù³ëïí³ÍÛ³Ý



peiné,e



161



μ³½Ù³ëñ³Ñ multisalle(s) ¥ÏÇÝáóïñáÝ, Ùß³ÏáõóÛÇÝ Ñ³Ù³ÉÇñ ¨ ³ÛÉݤ μ³½Ù³í³ÝÏ ùñÏÝ. polysyllabique, po-



μ³½Ù³÷áñÓ exprérimenté,e ¥÷áñÓ³éáõ¤ μ³½Ù³ù³Ý³Ï en grande quantité μ³½Ù³ù³Ý³ÏáõÃÛáõÝ grande quantité f;



lysyllabe; ~ μ³é mot polysyllabe, (polysyllabique), polysyllabe m μ³½Ù³í³ëï³Ï de grand mérite μ³½Ù³í³ñÇã ¥μ³½Ù³åñáó»ëáñ¤ ï»ÕÏ·., ѳÙÏñ·ã. multiprocesseur m μ³½Ù³ï³ññ ¥ÝÛáõä composite μ³½Ù³ï»Õ¥³ÝǤ à plusieurs places; à plusieurs sièges (banquettes) μ³½Ù³ï»ÕÛ³Ï très compétent,e, très versé,e; très calé,e ¥ËëÏó.¤; érudit,e μ³½Ù³ï»ë³Ï varié,e, divers,e, différent,e; ~ ¹³ñÓÝ»É varier vt, diversifier vt μ³½Ù³ïÝûñÇÝáõÃÛáõÝ ¥÷³Û³ïÇñáõÃÛáõݤ multipropriété f μ³½Ù³ïå³ù³Ý³Ï 1. adj à gros tirage; ~ ûñà journal à gros tirage 2. grand (gros, fort) tirage m μ³½Ù³ïíÛ³É multimédia; ~ ѳÝñ³·Çï³ñ³ÝÝ»ñ encyclopédies f pl multimédias μ³½Ù³ñÅáõÛà polyvalent,e μ³½Ù³ñÅáõÛÃáõÃÛáõÝ polyvalence f μ³½Ù³ó»Õ ¥μ³½Ù³ó»Õ³ÛÇݤ multiracial,e μ³½Ù³óÝ»É multiplier vt, augmenter vt, accroître vt; polycopier vt ¥å³ï×»ÝÝ»ñÁ¤ μ³½Ù³óÝáÕ ë³ñù ¥å³ï×»Ý³Ñ³Ý Ù»ù»Ý³¤ polycopieuse f μ³½Ù³óáÕ ¥³ñ³·¤ prolifique ¥ûñ. ׳·³ñÁ¤ μ³½Ù³óáÕáõÝ μëμ. multicaule; ~ ÃûÝÇ mûrier m multicaule μ³½Ù³óí»É être multiplié,e μ³½Ù³óñ³Í polycopié,e ¥å³ï×»ÝÝ»ñ ¨ ³ÛÉݤ μ³½Ù³óáõÙ 1¤ Ï»Ýëμ. reproduction f, génération f ¥ë»ñáõݹ ï³ÉÁ¤; ~ ë»é³Ï³Ý ׳ݳå³ñÑáí génération f (reproduction f) sexuelle; ~ áã ë»é³Ï³Ý ׳ݳå³ñÑáí reproduction f (génération f) asexuelle 2¤ prolifération f ¥³ñ³· ~ , ß³ï³óáõÙ, ï³ñ³ÍáõÙ¤; ˳ճïÝ»ñÇ ~ prolifération des casinos



multiplicité f, pluralisme m



μ³½Ù»É s’asseoir, prendre place; s’installer ¥ï»Õ³íáñí»É¤ μ³½Ù»ñ³Ëï de mérite bigarré,e μ³½Ù»ñ³Ý· multicolore; ¥Ë³Ûï³μÕ»ï¤ μ³½Ù»ñ³Ý·áõÃÛáõÝ couleurs f pl variées; bigarrure f ¥Ë³Ûï³μÕ»ïáõÃÛáõݤ μ³½Ù»óÝ»É faire asseoir vt, placer vt,



offrir un siège à



μ³½Ù¿ÃÝÇÏ³Ï³Ý multiethnique, pluri-



ethnique



μ³½ÙÇÙ³ëï 1¤ É»½íμ. polysémique, po-



lysémantique; ~ μ³é mot m polysémique 2¤ ÷Ëμ. significatif,-ive ¥μ³½Ù³Ý߳ݳϤ μ³½ÙÇÙ³ëïáõÃÛáõÝ É»½íμ. polysémie f μ³½ÙÇß˳ÝáõÃÛáõÝ polyarchie f μ³½ÙÇóë à plusieurs (à maintes) reprises, maintes fois, plusieurs fois, plus d’une fois μ³½Ùáï³ÝÇ Ï»Ý¹μ. mille-pattes m; ~Ý»ñ myriapodes m pl μ³½Ùáó canapé m, divan m; sofa m ¥÷áùñ μ³½Ùáó, μ³½ÙáóÇϤ; causeuse f ¥»ñÏáõ Ñá·áõ ѳٳñ, ½ñáõó³μ³½Ùáó¤ μ³½ÙáóÇÏ sofa m; causeuse f ¥»ñÏáõ Ñá·áõ ѳٳñ, áñáÝù ϳñáÕ »Ý ½ñáõó»É¤ μ³½ÙáõÃÛáõÝ 1¤ monde m, foule f, ¥ÅáÕáíáõñ¹, Ù³ñ¹ÇϤ; ÑáÍ ~` ß³ï Ù³ñ¹ÇÏ beaucoup de monde, tas m de monde, foule f; ˳éÝí»É μ³½ÙáõÃÛ³ÝÁ se mêler à la foule; Ñ»ï³ùñùñ³ë»ñÝ»ñÇ ~ foule de curieux 2¤ attroupement m ¥³Ùμáˤ μ³½Ùû·áõï très utile, de grande utilité μ³½ÙûñÛ³ de plusieurs jours μ³½ñÇù ¥×³Õ³ß³ñ¤ rampe f; balustrade f ¥å³ïß·³ÙμÇ, ϳÙñçǤ; Çñ³íμ. barre f ¥³Ýçñå»ï ÅáÕáíñ¹Ç ¨ ³ïÛ³ÝÇ ÙÇ稤; garde-fou m ¥å³ßïå³Ý³Ï³Ý¤ μ³½áõÏ1 ¥Ã¨¤ ϽÙËë. bras m μ³½áõÏ2 ¥×³Ïݹ»Õ¤ μëμ. betterave f 162



teur m ¥μ³ßËÇ㤠2¤ adj séparateur,trice, de séparation; diviseur,-euse μ³Å³ÝÙáõÝù 1¤ département m, section f, secteur m; áëïÇϳÝáõÃÛ³Ý ~ commissariat m de police 2¤ succursale f ¥Ù³ëݳ×ÛáõÕ¤; ¹ñ³Ù³ï³Ý ~` Ù³ëݳ×ÛáõÕ succursale d’une banque μ³Å³ÝáÕ ¥ï³ñ³ÍáÕ, ³åñ³ÙùÁ μ³ßËáÕ¤ distributeur,-trice n; ýÇÉÙ»ñ ~ distributeur de films; ³åñ³Ýù ~ distributeur de produits; á±í ¿ ~Á ¥Ë³Õ³ÃÕûñǤ à qui la donne ? μ³Å³Ýáñ¹ abonné,e adj/n μ³Å³Ýáñ¹³·ÇÝ prix m d’abonnement μ³Å³Ýáñ¹³·Çñ abonnement m μ³Å³Ýáñ¹³·ñ³Ï³Ý d’abonnement μ³Å³Ýáñ¹³·ñ»É abonner vt μ³Å³Ýáñ¹³·ñí»É s’abonner à, prendre un abonnement à ¥Ã»ñÃÇ, ³Ùë³·ñǤ; souscrire à ¥Ññ³ï³ñ³Ïí»Éáõ ÁÝóóùáõÙ ·ïÝíáÕ áñ¨¿ ³ß˳ïáõÃÛ³Ý` ÅáÕáí³ÍáõÇ ¨ ³ÛÉݤ μ³Å³Ýáñ¹³·ñáõÃÛáõÝ abonnement m ¥Ã»ñÃÇ, ³Ùë³·ñǤ; souscription f ¥áñ¨¿ Ññ³ï³ñ³ÏáõÃ۳ݤ μ³Å³Ýí³Í 1¤ séparé,e ¥³Ýç³ï, ³Ýç³ïí³Í¤ 2¤ désuni,e ¥å³é³Ïïí³Í¤ 3¤ divorcé,e ¥³ÙáõëݳÉáõÍí³Í¤ μ³Å³Ýí³ÍáõÃÛáõÝ ¥³Ýçñå»ïí³Í ÉÇÝ»ÉÁ¤ cloisonnement m μ³Å³Ýí»É 1¤ se diviser (en) ¥Ù³ë»ñǤ 2¤ se partager ¥ÙÇç¨, Çñ³ñ Ù»ç¤ 3¤ se séparer ¥³Ýç³ïí»É, Ù»Ïáõë³Ý³É, ÙÇÙÛ³ÝóÇó Ñ»é³Ý³É¤ 4¤ se distribuer ¥μ³ßËí»É¤ 5¤ divorcer (d’avec) ¥³ÙáõëݳÉáõÍí»É¤; ³ÙáõëÝáõó ~ divorcer d’avec son mari μ³Å³ÝáõÙ 1¤ division f ¥³ß˳ï³ÝùÇ ~, Ù³ë»ñÇ μ³Å³Ý»ÉÁ, ݳ¨` Ãí³μ³Ý³Ï³Ý ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÁ¤ 2¤ partage m ¥áõÝ»óí³ÍùÇ ~, Çñ³ñ Ù»ç μ³Å³Ý»ÉÁ, ݳ¨` ï³ñ³ÍùÇ ~¤; ß³ÑáõÛÃÇ` »Ï³ÙáõïÝ»ñÇ ~ partage des bénéfices 3¤ divorce m ¥³ÙáõëݳÉáõÍáõÃÛáõݤ 4¤ distribution f ¥óñáõÙ, μ³ßËáõÙ¤ 5¤ séparation ¥³Ýç³ïáõÙ, ½³ïáõÙ, Çñ³ñÇó Ñ»é³óÝ»ÉÁ¤ 6¤ îlo-



μ³½áõÙ beaucoup de, plusieurs, nom-



breux,-euse, maint,e; ~ ³Ý·³ÙÝ»ñ maintes fois μ³Ã³Ã μëμ. patate f ¥ù³Õóñ ϳñïáýÇɤ μ³Å ¥μ³Å³Ñ³ñÏ, ³ÝáõÕÕ³ÏÇ Ñ³ñÏ, ³Ïóǽ³ÛÇÝ Ñ³ñϤ accise(s) f (pl) μ³Å³Ï 1¤ verre m; ~ μ³ñÓñ³óÝ»É lever son verre 2¤ μëμ. calice m μ³Å³Ï³Ã»ñà ¥ÇϤ μëμ. sépale m μ³Å³Ï³Ï³É porte-verre m; soucoupe f ¥μ³Å³Ï³åݳϤ μ³Å³Ï³ÏÇó compagnon m de bouteille μ³Å³Ï³×³é ¥Ï»Ý³ó¤ toast m; ~ ³ë»É porter un toast μ³Å³Ï³åÝ³Ï soucoupe f μ³Å³Ñ³ñÏ ¥μ³Å, ³ÝáõÕÕ³ÏÇ Ñ³ñÏ, ³Ïóǽ³ÛÇÝ Ñ³ñϤ accise(s) f (pl) μ³Å³Ý séparé,e, isolé,e, détaché,e μ³Å³Ý³ñ³ñ Ù³Ã. diviseur m; ÁݹѳÝáõñ ~ diviseur commun; ³Ù»Ý³Ù»Í ÁݹѳÝáõñ ~ le plus grand diviseur commun μ³Å³Ý-μ³Å³Ý ï»°ë μ³Å³Ý; ~ ³Ý»É séparer vt, isoler vt, détacher vt μ³Å³Ý»É 1¤ diviser vt (en) ¥Ù³ë»ñǤ; ѳí³ë³ñ Ù³ë»ñÇ ~ diviser en parts égales; áõÃÁ »ñÏáõëÇ ~ diviser huit par deux; áõë³ÝáÕÝ»ñÇÝ ËÙμ»ñÇ ~ diviser les étudiants en groupe 2¤ partager vt ¥Çñ³ñ Ù»ç, Ù»ÏÇ Ñ»ï ÏÇë»É¤; áõÝ»óí³ÍùÁ ~ partager les biens; ÷Ëμ. Ù»ÏÇ áõñ³ËáõÃÛáõÝÝ áõ íÇßïÁ μ³Å³Ý»É` ÏÇë»É partager joie et douleur avec qn 3¤ séparer vt ¥³Ýç³ï»É, ½³ï»É, Ñ»é³óݻɤ; ÏéíáÕÝ»ñÇÝ ~ séparer ceux qui se battent, ËëÏó. séparer les combattants 4¤ distribuer vt ¥óñ»É¤; ûñí³ ÷áëïÁ ~ distribuer le courrier μ³Å³Ý»ÉÁ donne f; ˳ճÃÕûñÁ ~ la donne des cartes μ³Å³Ý»ÉÇ 1¤ séparable ¥½³ï»ÉǤ 2¤ divisible ¥Ù³ë»ñǤ 3¤ distribuable ¥μ³ßË»ÉǤ 4¤ partageable ¥Çñ³ñ Ù»ç, Ù»ÏÇ Ñ»ï, ÏÇëáíǤ 5¤ Ù³Ã. dividende m μ³Å³Ý»ÉÇáõÃÛáõÝ divisibilité f μ³Å³ÝÇã ï»Ë. 1. diviseur m, séparateur m ¥³Ýç³ïÇã, ³Ýç³ïáÕ¤; distribu163



tage m ¥ù³Õ³ùÇ` óճٳëÇ μ³Å³ÝáõÙÁ §ÏÕ½Û³ÏÝ»ñǦ, ÷áùñ í³ñã³Ï³Ý ÙdzíáñÝ»ñǤ μ³ÅÇÝ 1¤ part f ¥μ³Åݻٳë, Ù³ë, ѳë³Ý»ÉÇù¤; ◊ ³éÛáõÍÇ ~ part de lion; ³éÛáõÍÇ ~Á í»ñóÝ»É` ï³Ý»É se tailler la part de lion 2¤ département m, section f ¥ÑÇÙݳñÏáõÙ, ѳëï³ïáõÃÛáõÝáõÙ¤ 3¤ rayon m ¥Ë³ÝáõÃáõÙ¤ 4¤ filière f ¥áõëáõÙÝ³Ï³Ý Ù³ëݳ·Çï³óí³Í` áñáß³ÏÇ áõÕÕí³ÍáõÃÛáõÝ áõÝ»óáÕ ~¤ 5¤ secteur m ¥Ñ³ïí³Í, Ù³ë¤ 6¤ portion f ¥ã³÷³μ³ÅÇݤ 7¤ cote f ¥÷³Û¤ 8¤ lot m ¥μ³Ëï, íÇ׳Ï, ß³ÑáõÙ¤ 9¤ rubrique f, page f ¥Ã»ñÃáõÙ, ѳݹ»ëáõÙ, ³Ùë³·ñáõÙ¤ 10¤ apport m ¥³í³Ý¹, ÉáõÙ³¤ 11¤ division f ¥·ÇïáõÃ۳ݤ 12¤ service m ¥Í³é³ÛáõÃÛáõݤ; Ù³ï³Ï³ñ³ñÙ³Ý ~ service d’approvisionnement; ϳ¹ñ»ñÇ ~ service du personnel; ϳ¹ñ»ñÇ μ³ÅÝÇ å»ï chef m du personnel; í³×³é³Ñ³ÝÙ³Ý ~ service des ventes 13¤ direction f ¥í³ñãáõÃÛáõݤ; ýÇݳÝëÝ»ñÇ ~ direction financière; áñ³ÏÇ í»ñ³ÑëÏÙ³Ý ~ direction de qualité 14¤ ~ ѳݻÉ` ï³É` å³ñ·¨»É impartir vt μ³ÅÝ»Ñ³ï ¥μ³Å³Ý³·Çͤ dérayure f; lisière f ¥»½ñ³·ÇÍ, »½ñ³ß»ñï¤ μ³Åݻٳë part f μ³Åݻٳë³ÛÇÝ participatif,-ive μ³ÅÝ»ÙáõÍáõÙ cotisation f μ³ÅÝ»ã³÷ ¥ùíáﳤ quota m μ³ÅÝ»ï»ñ ¥÷³Û³ï»ñ¤ actionnaire n, porteur,-euse de parts (d’une action); í»ñ³ÑëÏÇã ÷³Ã»Ã áõÝ»óáÕ ~ actionnaire majoritaire; ~»ñÇ Ï³½Ù` μ³ÅÝ»ï»ñ³Ï³½Ù actionnariat m μ³ÅÝ»ï»ñ³Ï³½Ù ¥μ³ÅÝ»ï»ñ»ñÇ Ï³½Ù¤ actionnariat m μ³ÅÝ»ïÇñ³Ï³Ý par actions; ~ ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ société f (compagnie f) par actions, société f anonyme; ~ ¹ñ³Ù³·ÉáõË ¥Ï³åÇï³É¤ capital m social μ³ÅÝ»ïÇñ³óáõÙ ¥μ³ÅÝ»ï»ñ ¹³éݳÉÁ¤ actionnariat m



μ³ÅÝ»ïÇñáõÃÛáõÝ société f par actions,



corporation f



μ³ÅÝ»ïáÙë action f; ~»ñÇ ·ÝáõÙ achat



de parts; ~»ñÇ í»ñ³ÑëÏÇã ÷³Ã»Ã bloc m de contrôle; ~»ñÇ ÷³Ã»ÃÇ Ñ³Ù³ï»Õ ïÇñ³å»ïáõÙ actionnariat m μ³ÅÝ»ïáÙë³ÛÇÝ obligataire μ³ÅÝ»ïáÙë³ï»ñ ¥μ³ÅÝ»ïáÙë»ñ` ÷á˳éáõÃÛ³Ý ïáÙë»ñ áõÝ»óáÕ¤ obligataire n μ³ÅÝáñáßáõÙ dosage m μ³ÅáõÏ ¥Ù³½»ñÇ ·ÇÍÁ, í³ñëÇ ·ÇÍÁ, Ñ»ñ³μ³Å³Ý¤ raie f μ³É cerise f; ~Ç ·áõÛÝ` Ùáõ· ϳñÙÇñ rouge cerise; ~Ç ³Ýáõß` Ùáõñ³μ³ confiture f de cerises μ³É³·áõÛÝ bordeaux adj/n; rouge foncé ¥Ùáõ· ϳñÙÇñ¤ μ³É³É³Ûϳ »ñÅßï. balalaïka f; ~ Ýí³·áÕ joueur m de balalaïka μ³É³Ýë ï»°ë ѳßí»ÏßÇé μ³É³ë³Ý baume m μ³É³ë³Ý³ÛÇÝ balsamique μ³É³ë³Ý»É embaumer vt μ³É³ë³ÝÇÏ ¥ÑÇݳͳÕÇϤ μëμ. balsamine f μ³É³ïñ»ÝÇ μëμ. anacardier m μ³É³ù³ñ »ñÏñμ. griotte f μ³É»ÝÇ cerisier m μ³É»Ýáõï ¥μ³Éáõï, μ³É»Ýáõ ͳé³ëï³Ý, μ³É»Ýáõ ³Û·Ç¤ cerisaie f μ³É»ï ballet m; ~Ç å³ñáõëáõÛó` μ³É»ïÙ³Ûëï»ñ choréographe n μ³É»ï³ÛÇÝ de ballet; choréographique μ³É»ñÇݳ ï»°ë óï»ñ³å³ñáõÑÇ μ³ÉÃÇ³Ï³Ý ¥μ³ÉÃ۳ݤ balte; ~ »ñÏñÝ»ñ pays m pl baltes μ³ÉÃÇÏ ´³ÉÃÇÏ Íáí mer f Baltique μ³Éɳ¹ ballade f μ³ÉϳÝÛ³Ý balkanique; des Balkans, relatif aux Balkans μ³ÉûÕÇ kirsch m, marasquin m; cerisette m



f



μ³Ë³ñ·»É³ÛÇÝ ¥μ³ËáõÙÁ ³ñ·»ÉáÕ, μáõý»ñ³ÛÇݤ tampon; ~ ·áïÇ Ñ³ëï³ï»É établir une zone tampon ¥Ñ³Ï³Ù³ñïáÕ ÏáÕÙ»ñÇ ÙÇ稤 μ³Ë»É frapper vt ind ¥Ã³Ï»É¤ cogner vt; 164



¹áõéÁ ~ frapper à la porte



μ³Ëï³óáõÛó horoscope m μ³Ëïáñáß fatal,e, fatidique; décisif,ive ¥í×éáñáߤ μ³ËáõÙ 1¤ collision f; choc m ¥óÝó³Ñ³ñí³Í¤; ·Ý³óùÝ»ñÇ ~ collision entre deux trains 2¤ accrochage m ¥ÁݹѳñáõÙ, í»×, ÏéÇí¤ 3¤ conflit m ¥ÁݹѳñáõÙ, ÏáÝýÉÇÏï¤; ߳ѻñÇ ~ conflit d’intérêts 4¤ conflagration f ¥ß³Ñ»ñÇ, ѳϳٳñïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ` ÙÇç³½·³ÛÇÝ, Ù»Í ã³÷»ñǤ 5¤ ~Ý»ñ



μ³ËÛáõÝ choc m ¥óÝóáõÙ¤; heurt m; battement m ¥ïñá÷áõÙ` ëñïǤ μ³Ëí»É 1¤ se heurter (à, contre), se



cogner (contre); å³ïÇÝ ~ se heurter contre le mur 2¤ s’entrechoquer ¥ÙÇÙÛ³Ýó¤ 3¤ ÷Ëμ. s’achopper ¥¹»Ù ³éÝ»É` ¹Åí³ñáõÃ۳ݤ μ³Ëï 1¤ chance f ¥Ñ³çáÕáõÃÛáõݤ, fortune f ¥×³Ï³ï³·Çñ¤; ~Á μ»ñ»É avoir de la chance; ~ë ãÇ μ»ñáõÙ pas de chance; ~ íÇ׳Ïí»É avoir la chance de; ~Á ÷áñÓ»É tenter la fortune; ◊ ~Ç ³ÝÇíÁ la roue de la Fortune 2¤ destin m, sort m ¥×³Ï³ï³·Çñ¤; ~Çó` ׳ϳﳷñÇó ¹Å·áÑ»É se plaindre de son sort; ã³ñ ~ fatalité f 3¤ lot m, gros lot m ¥íÇ׳Ï, ß³ÑáõÙ¤; ɳí ~Ç` íÇ׳ÏÇ ³ñųݳó³Í, ~Á μ»ñ³Í bien loti,e; ÇÙ ~Çó` heureusement μ³ñ»μ³Ëï³μ³ñ pour moi μ³Ëï³·áõß³Ï diseur,-euse n de bonne aventure, devin-devineresse n; cartomancien,ne n, tireur,-euse n de cartes ¥Ë³Õ³ÃÕûñáí ·áõß³ÏáÕ¤; chiromancien,ne ¥Ó»éݳ·áõß³Ï, Ó»éݳÑÙ³¤ μ³Ëï³·áõß³ÏáõÃÛáõÝ divination f; la bonne aventure; prédiction f de l’avenir ¥³å³·³ÛÇ ·áõß³ÏáõÃÛáõݤ μ³Ëï³Ë³Õ jeu m de hasard μ³Ëï³ËݹÇñ 1. aventurier,-ière n 2. adj aventureux,-euse μ³Ëï³ËݹñáõÃÛáõÝ esprit m d’aventure; aventurisme m ¥ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛ³Ý Ù»ç¤ μ³Ëï³ÏÇó compagnon m de fortune μ³Ëï³ÝÇí ¥μ³ËïÇ ³ÝÇíÁ¤ la roue de la Fortune μ³Ëï³íáñ chanceux,-euse ¥Ñ³çáճϤ; heureux,-euse ¥»ñç³ÝÇϤ; ◊ ~ ³ëïÕÇ ï³Ï ÍÝí»É` ÍÝí³Í ÉÇÝ»É être né,e sous une heureuse étoile, être né,e coiffé,e μ³Ëï³íáñ»óÝ»É rendre vt heureux,euse; faire le bonheur de qn μ³Ëï³íáñáõÃÛáõÝ chance f, fortune f; bonheur m ¥»ñç³ÝÏáõÃÛáõݤ



affrontements; ~ áëïÇϳÝÝ»ñÇ áõ óáõó³ñ³ñÝ»ñÇ ÙÇç¨ affrontements entre policiers et manifestants μ³ËáõÙ³ÛÇÝ ¥ÏáÝýÉÇÏï³ÛÇݤ de confit, conflictuel,le; ~ ·áïÇ zone f de conflit μ³ËáõÙݳμ³Ý ¥ÏáÝýÉÇÏïáÉá·¤ conflictologue n μ³ËáõÙݳμ³ÝáõÃÛáõÝ conflictologie f μ³Ï cour f; ~Ç ËáñùáõÙ au fond de la cour; ~ÇÝ Ý³ÛáÕ μݳϳñ³Ý appartement m sur cour μ³Ï³É³íñ bachelier,-ière n; ~Ç ³ëïÇ׳Ý` μ³Ï³É³íñáõÃÛáõÝ baccalauréat m μ³Ï³ÛÇÝ de cour μ³Ï³éáõÃÛáõÝ ùñÏÝ. syllepse f μ³Ï³ñ³ ¥ÃÕó˳ÕÇ ï»ë³Ï¤ baccara m



μ³Ïɳ μëμ. fève f μ³Ïɳ۳μáõÛë»ñ ï»°ë Éáμ³½·ÇÝ»ñ μ³Ñ pelle f, bêche f; ~áí ÷áñ»É, μ³Ñ»É



bêcher vt; ~Ç ÏáÃÁ` μ³Ñ³ÏáÃÁ le manche de la bêche (de la pelle) μ³Ñ³Ïáà manche m de bêche (de pelle) μ³Ñ»É ¥μ³Ñáí ÷áñ»É¤ bêcher vt μ³Õ³¹ñ³Ù³ë 1¤ composant m, partie f composante 2¤ ingrédient m ¥×³ß³ï»ë³ÏÇ, ëÝݹ³ÙûñùǤ 3¤ composition f ¥¹»Õáñ³ÛùǤ 4¤ élément m ¥ï³ññ, μ³ÕϳóáõóÇã Ù³ë¤ μ³Õ³¹ñ³ïáÙë recette f ¥×³ß³ï»ë³ÏÇ, ÃËí³ÍùÇ ¨ ³ÛÉݤ μ³Õ³¹ñ»É composer vt, combiner vt μ³Õ³¹ñÇã 1¤ ï»°ë μ³Õ³¹ñ³Ù³ë 2¤ constituant m ¥μ³ÕϳóáõóÇã¤, élément m constitutif ¥Ù³ëݳíáñ³å»ë ï»ËÝÇϳÛáõÙ¤ 165



μ³Õ³¹ñÛ³É composé,e; ùñÏÝ. ~ ųٳ-



μ³ÕÓ³Ýù désir m, envie f, souhait m;



Ý³Ï temps m composé; ~ μ³é mot m composé μ³Õ³¹ñáõÃÛáõÝ composition f; ùÇÙ. composé m μ³Õ³¹ñáõÙ combinaison f; synthèse f; composition f μ³Õ³Ó³ÛÝ 1. ¥ÑÝãÛáõÝ, ï³é¤ É»½íμ. consonne f 2. adj sans voix ¥Ù³ñ¹¤ μ³Õ³Ó³ÛÝ³Ï³Ý É»½íμ. consonantique μ³Õ³Ó³ÛÝáõÛà ɻ½íμ. allitération f μ³Õ³ñÏáõÃÛáõÝ É»½íμ. contamination f μ³Õ³ñç pain m sans levain μ³Õ¹³ï³μ³ñ comparativement, par comparaison μ³Õ¹³ï³Ï³Ý 1. adj comparatif,-ive 2. ~ ³ëïÇ×³Ý ¥³Í³Ï³ÝÝ»ñÇ, Ù³Ïμ³ÛÝ»ñǤ comparatif m, degré m comparatif μ³Õ¹³ï»É comparer vt; collationner vt, confronter vt ¥ï»ùëï»ñ, ÷³ëï³ÃÕûñ¤ μ³Õ¹³ï»ÉÇ comparable (à) μ³Õ¹³ï»ÉÇáõÃÛáõÝ comparabilité f μ³Õ¹³ïí»É se comparer; être comparé,e μ³Õ¹³ïáõÃÛáõÝ comparaison f ◊ ~Á` ѳٻٳïáõÃÛáõÝÁ ³å³óáõÛó ã¿ comparaison n’est pas (point) raison μ³Õ¹³ïáõÙ comparaison f; collation f, confrontation f ¥ï»ùëï»ñÇ, ÷³ëï³ÃÕûñǤ μ³Õ»Õ ¥å³ï³ïáõϤ μëμ. lierre m μ³ÕÏ³Ý³É ¥μ³Õϳó³Í` ϳ½Ùí³Í ÉÇݻɤ se composer (de), être composé,e (de); consister (en) μ³Õϳó³Í ÉÇÝ»É ¥Ï³½Ùí³Í ÉÇݻɤ se composer (de); consister (en) μ³ÕϳóáõóÇã 1. adj composant,e, constituant,e, intégrant,e; ~ Ù³ë partie f composante (intégrante) 2. composant m, constituant m; élément m ¥ï³ññ¤ μ³ÕÓ³É désirer vt, envier vt, aspirer à vt ind.; souhaiter vt, convoiter vt, désirer vt ardemment μ³ÕÓ³ÉÇ désirable, souhaitable, enviable, convoité,e



convoitise f, désir m ardent



μ³ÕÝ»½·»ëï peignoir m de bain μ³ÕÝ»å³Ý¥áõÑǤ baigneur,-euse n μ³ÕÝÇù ¥μ³ÕÝ»ïáõݤ bains m pl; ~Á



ï³ù³óÝ»É faire chauffer le bain; salle f de bains ¥Éá·³ë»ÝÛ³Ï` ï³Ý Ù»ç¤ μ³ÕÝÇùÇ ¥μ³ÕÝÇù³ÛÇݤ de bains; ~ ëñμÇã` ó³Ùùáó serviette f de bain μ³ÕñçáõÏ μëμ. mauve f μ³×ÏáÝ veston m μ³×ÏáÝ³Ï ¥ÅÇÉ»ï¤ gilet m; å³ßïå³Ý³Ï³Ý ~` ½ñ³Ñ³μ³×ÏáÝ³Ï gilet m pare-balles μ³¯Ù interj bang ! μ³Ùμ de basse; ~ Ó³ÛÝ voix de basse, basse f μ³Ùμ³Ï coton m; ouate f ¥³éáÕç³å³Ñ³Ï³Ý Ýå³ï³ÏÝ»ñáí û·ï³·áñÍíáÕ¤; ~» ·áñÍí³Íù tissu m de coton; ~Ç ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f du coton (cotonnière); íÇñ³μáõÅ³Ï³Ý ~ ouate chirurgicale ◊ ~Ç Ù»ç ٻͳóÝ»É élever dans du coton μ³Ùμ³Ï³·áñÍ cultivateur,-trice n de coton; cotonnier,-ière n μ³Ùμ³Ï³·áñÍ³Ï³Ý cotonnier,-ière μ³Ùμ³Ï³·áñÍáõÃÛáõÝ culture f du coton (du cotonnier) μ³Ùμ³Ï³½ïÇã d’égrenage du coton; ~ ·áñͳñ³Ý usine f d’égrenage du coton μ³Ùμ³Ï³Ã»É fibre f de coton μ³Ùμ³Ï³Ñ³í³ù ¥μ³Ùμ³Ï ѳí³ù»ÉÁ¤ cueillette f du coton μ³Ùμ³Ï», μ³Ùμ³ÏÛ³ de coton; ~ ·áñÍí³Íù tissu m de coton; ~ í»ñݳ߳åÇÏ chemise f de coton μ³Ùμ³Ï»Õ»Ý cotonnade f, tissus m pl de coton; ~Ç ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie du coton, industrie f cotonnière μ³Ùμ³Ï»ÝÇ μëμ. cotonnier m μ³Ùμ³ë³Ýù 1¤ commérage m, potin(s) m (pl); les on dit ¥³ë»Ïáë»Ý»ñ¤ 2¤ cancan m; médisance f ¥ã³ñ³ËáëáõÃÛáõݤ 166



μ³Ùμ³ë»É 1¤ faire des cancans, cancaner vi, faire des potins 2¤ jaser vi



μ³Ý chose f; ~Ý ³ÛÝ ¿, áñ ..., ËݹÇñÝ



³ÛÝ ¿, áñ ... c’est que, le fait est que; å»ïù ¿ ÙÇ ~ ³Ý»É il faut faire quelque chose; ß³ï μ³Ý` ³Ýã³÷ ß³ï ~»ñ tas m de choses; ~ ãϳ ¥áãÇ°Ý㤠ça ne fait rien; ³Ù»Ý ~Çó ³é³ç avant toute chose; ~Ç å»ïù ãÉÇÝ»É n’être bon à rien, ne rien valoir ◊ ¿ëûñí³ ~Á í³Õí³Ý ã»Ý ÃáÕÝÇ ¥~Á û í³Õí³Ý Ùݳó, ÇÙ³óÇ°ñ` Ïáñ³í ·Ý³ó¤ il ne faut pas remettre au lendemain ce qu’on peut faire le jour même; ³Ù»Ý ~ Çñ ųٳݳÏÝ áõÝÇ chaque chose à son temps μ³Ý³·»ï folkloriste n μ³Ý³·Çï³Ï³Ý folklorique μ³Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ folklore m μ³Ý³·Ý³ó envoyé,e n, messager,-ère n; négociateur,-trice n μ³Ý³·áÕ ¥·ñ³·áÕ¤ plagiaire n μ³Ý³·áÕáõÃÛáõÝ ¥·ñ³·áÕáõÃÛáõݤ plagiat m μ³Ý³¹³ñÓáõÙ ¥ËáëùÇ Ñݳñ¤ figure f; á×³Ï³Ý ~` Ñݳñ figure de style μ³Ý³¹ñ³Ýù 1¤ »Ï»Õ. excommunication f, anathème m 2¤ ÷Ëμ. accusation f ¥Ù»Õ³¹ñ³Ýù¤ μ³Ý³¹ñ»É 1¤ »Ï»Õ. excommunier vt, anathématiser vt 2¤ ÷Ëμ. accuser vt ¥Ù»Õ³¹ñ»É¤ μ³Ý³¹ñÛ³É excommunié,e n μ³Ý³¹ñáõÃÛáõÝ ï»°ë μ³Ý³¹ñ³Ýù μ³Ý³É ï»°ë μ³ó»É μ³Ý³ÉÇ 1¤ clé f, clef f; ³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ~ clé de voiture; ß³ñÅÇãÁ ÙdzóÝ»Éáõ ~ clé de contact; ~Ý»ñÇ ËáõñÓ trousseau m de clés; ~áí ÷³Ï»É fermer à clé; ~Ý åïï»É ÷³Ï³ÝùÇ Ù»ç tourner la clé dans la serrure, donner un tour de clé; ~áí ÷³ÏíáÕ ¹áõé porte f qui ferme à clé 2¤ »ñÅßï. cle f; ëáÉÇ ~ clé de sol μ³Ý³ÉÇ³Ï³É ¥μñ»ÉáϤ porte-clés m μ³Ý³Ëáë orateur m; conférencier,-ière



(de, sur qn, sur qch); médire vt ind (de qn) ¥ã³ñ³Ëáë»É¤ μ³Ùμ³ëÏáï ¥μ³Ùμ³ëáÕ¤ 1¤ cancanier,ière adj/n; bavard,e adj/n; 2¤ médisant,e adj/n ¥ã³ñ³Ëáë¤ μ³ÙμáõÏ ï»°ë Ñݹϻջ· μ³Ùdz μëμ. gombo(s) m (pl) μ³Û ùñÏÝ. verbe m; Ý»ñ·áñÍ³Ï³Ý ¥ë»éǤ ~ verbe actif; Ïñ³íáñ³Ï³Ý ¥ë»éǤ ~ verbe passif; ѳñ³¹Çñ ~ verbe analytique; ûųݹ³Ï ~ verbe auxiliaire; ¹ÇÙ³íáñ ~ verbe personnel; ³Ý¹»Ù ~ verbe impersonnel; ¹»ñ³Ýí³Ý³Ï³Ý ~ verbe pronominal; ³ÝóáÕ³Ï³Ý ~ verbe transitif; ³Ý³ÝóáÕ³Ï³Ý ~ verbe intransitif; ³ÝϳÝáÝ ~ verbe irrégulier μ³Û³¹»ñ³ ¥å³ñáõÑÇ Ñݹϳëï³ÝáõÙ¤ bayadère f μ³Û³Í³Ï³Ý ¥μ³Û³Ï³Ý ³Í³Ï³Ý¤ ùñÏÝ. adjectif m verbal μ³Û³Í³Ýó affixe m verbal μ³Û³Í³ÝóáõÙ affixation f verbale μ³Û³Ï³Ý ùñÏÝ. verbal,e; ~ ³Í³Ï³Ý` μ³Û³Í³Ï³Ý adjectif m verbal μ³Û³ÏÇó ùñÏÝ. conjoint,e; ~` áã ÇÝùÝáõñáõÛÝ ³ÝÓÝ³Ï³Ý ¹»ñ³ÝáõÝ pronom m personnel conjoint μ³Û³ÑÇÙù É»½íμ. thème m verbal, radical m verbal μ³Û³Ó¨ É»½íμ. forme f verbale μ³Û³Ý »ñÅßï. accordéon m chromatique μ³Û³Ý³Ñ³ñ ¥μ³Û³ÝÇëï¤ joueur,-euse n d’accordéon (chromatique) μ³Û³ÝáõÝ ¥μ³ÛÇ ³Ýí³Ý³Ï³Ý Ó¨¤ É»½íμ. nom m verbal μ³Û³ë»é ùñÏÝ. voix f; diathèse f μ³Û³ñÙ³ï É»½íμ. racine f verbale μ³Û¹³ñϳ ¥Ù³ñ½³Ù³ÏáõÛϤ canoë m; kayak m ¥Ù»Ïï»Õ³ÝÇ, »ñÏï»Õ³ÝǤ μ³Ûà ï»ÕÏ·. byte m μ³Ûñ³Ù ¥Ù³ÑÙ»¹³Ï³Ý ïáÝ, áñÁ ѳçáñ¹áõÙ ¿ é³Ù³¹³ÝÇݤ baïram m (bayram m) μ³Ûó mais; ~ ¨ ³ÛÝå»ë cependant, pourtant, toutefois; ~ ÇÝãá±õ mais pourquoi ?



n



μ³Ý³Ëáë»É prononcer (faire) une allo-



cution; faire (donner) une conférence



167



μ³Ý³ËáëáõÃÛáõÝ allocution f, confé-



μ³Ý³Ñ³í³ù folkloriste n μ³Ý³ÑÛáõë³Ï³Ý folklorique, de (du)



rence f



folklore



μ³Ý³Ï 1¤ armée f; ~ ϳ½Ù³íáñ»É for-



mer une armée; ϳٳíáñ³Ï³Ý ~ armée de volontaires; í³ñÓϳÝÝ»ñÇó μ³Õϳó³Í` í³ñÓÏ³Ý ~ armée de mercenaires; ³½³ï³·ñ³Ï³Ý ~ armée libératrice; ³½·³ÛÇÝ ~ armée nationale; ϳÝáݳíáñ ~ armée régulière; ó³Ù³ù³ÛÇÝ` û¹³ÛÇÝ μ³Ý³Ï ¥û¹áõŤ armée de terre, de l’air; 2¤ ÷Ëμ. armada f ¥Ù»Í ÃÇí¤; Éñ³·ñáÕÝ»ñÇ ~` ٻͳÃÇí Éñ³·ñáÕÝ»ñ armada de journalistes μ³Ý³Ï³¹ñáõÃÛáõÝ ¥μ³Ý³ÏáõÙ¤ campement m μ³Ý³Ï³ÛÇÝ de l’armée, d’armée μ³Ý³Ï³Ý 1¤ raisonnable, sensé,e; rationnel,le 2¤ judicieux,-euse ¥Ë»É³ÙÇï¤ μ³Ý³Ï³Ýáñ»Ý raisonnablement μ³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ raison f; rationnalité f; bon sens m ¥³éáÕç ¹³ïáÕáõÃÛáõݤ μ³Ý³Ï³ï»Õ¥Ç¤ camp m, campement m, lieu m de campement μ³Ý³Ï»É camper vi μ³Ý³ÏéÇí ï»°ë μ³Ý³í»× μ³Ý³Ïó³ÛÇÝ de(s) négociation(s), des pourparlers μ³Ý³Ïó»É négocier vi, entrer (être) en pourparlers; ÏñÏÇÝ ~` í»ñ³μ³Ý³Ïó»É renégocier vt μ³Ý³Ïó»ÉÇ négociable μ³Ý³ÏóáÕ négociateur,-trice n μ³Ý³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñ pourparlers m pl; négociations f pl; ³é¨ïñ³ÛÇÝ` ¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý` ÙÇçϳé³í³ñ³Ï³Ý ~ négociations commerciales, diplomatiques, intergouvernementales; ~ í³ñ»É mener (entretenir) des négociations, négocier vi, être en pourparlers; ~ ëÏë»É, ~Ç Ù»ç ÙïÝ»É entamer des pourparlers, engager des négociations; ~Ý Áݹѳï»É rompre les négociations; ~Á Ó³ËáÕ»É faire échouer les négociations; ~Ç ³ñ¹ÛáõÝùáõÙ à l’issue des pourparlers μ³Ý³ÏáõÙ ï»°ë μ³Ý³Ï³¹ñáõÃÛáõÝ



μ³Ý³ÑÛáõëáõÃÛáõÝ ¥ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý¤ folk-



lore m



μ³Ý³Ó¨ 1¤ formule f; ~ ³ñï³Í»É dé-



duire (tirer) la formule; ٳûٳïÇÏ³Ï³Ý ~ formule mathématique 2¤ résolution f ¥å³ñï³¹Çñ áõÅ áõÝ»óáÕ áñáßáõÙ, ù³Õ³ù³Ï³Ý ~¤ μ³Ý³Ó¨»É formuler vt ¥Ó¨³Ï»ñå»É¤ μ³Ý³Ó¨í»É être formulé,e, se formuler μ³Ý³Ó¨áõÙ formulation f ¥Ó¨³Ï»ñåáõÙ¤ μ³Ý³Ý ¥³¹³Ù³Ãáõ½¤ μëμ. banane f; ~Ç Í³é` μ³Ý³Ý»ÝÇ bananier m μ³Ý³Ý³ÛÇÝ bananier,-ère; ~ ïÝϳëï³ÝÝ»ñ ¥åɳÝï³ódzݻñ¤ plantations f pl bananières; ùÕù. ~ ѳÝñ³å»ïáõÃÛáõÝ république f bananière μ³Ý³Ý»ÝÇ ¥³¹³Ù³Ã½»ÝǤ μëμ. bananier m μ³Ý³ë»ñ philologue n μ³Ý³ëÇñ³Ï³Ý philologique; ~ ·ÇïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ¹áÏïáñ docteur m ès lettres μ³Ý³ëÇñáõÃÛáõÝ philologie f; lettres f pl μ³Ý³ëï»ÕÍ¥áõÑǤ poète m, poétesse f μ³Ý³ëï»ÕÍ³Ï³Ý poétique μ³Ý³ëï»ÕͳϳݳóÝ»É poétiser vt μ³Ý³ëï»ÕͳϳݳóáõÙ poétisation f μ³Ý³ëï»ÕͳϳÝáõÃÛáõÝ caractère m poétique μ³Ý³ëï»ÕÍáñ»Ý poétiquement μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝ poème m; poésie f, vers m pl ¥åỽdz, ùݳñ»ñ·áõÃÛáõݤ; ~¥Ý»ñ¤ ·ñ»É composer (écrire, faire) de la poésie (des vers); ³Ýѳݷ ~ vers blancs μ³Ý³í³Ý ¥μ³Ýíáñ³Ï³Ý ³í³Ý¤ cité f ouvrière μ³Ý³í»× 1¤ débat m; discussion f 2¤ polémique f ¥μ³Ý³ÏéÇí¤ 3¤ délibérations f pl ¥ùÝݳñÏáõÙ¤ μ³Ý³íÇ׳ÛÇÝ polémique, de discussion μ³Ý³íÇ×»É discuter vi, polémiquer vi μ³Ý³íÇ×áÕ polémiste n μ³Ý³íáñ 1. adj oral,e; verbal,e; ~ å³ï³ëË³Ý réponse f orale; ~ 168



ѳٳӳÛÝáõÃÛáõÝ accord m verbal; ~ å³ïí»ñ commande f verbale 2. adv oralement ¥μ³Ý³íáñ Ï»ñåáí¤ μ³Ý³ù³Õ 1¤ ï»°ë μ³Ý³·áÕ 2¤ compilateur,-trice n μ³Ý³ù³ÕáõÃÛáõÝ 1¤ ï»°ë μ³Ý³·áÕáõÃÛáõÝ 2¤ compilation f μ³Ýμ»ñ messager,-ère n, porte-parole n; ϳé³í³ñáõÃÛ³Ý ~Á le porte-parole du gouvernement μ³Ý·É³¹»ßÛ³Ý bangladais,e μ³Ý·É³¹»ßóÇ, μ³Ý·É³¹»ßáõÑÇ Bangladais,e n μ³Ý¹³·áõß³Ýù chimère f, hallucination f; illusion f, fantasme m μ³Ý¹Çï ï»°ë ³í³½³Ï μ³Ý¹Çï³Ï³Ý ï»°ë ³í³½³Ï³ÛÇÝ μ³Ý¹ÇïÇ½Ù ï»°ë ³í³½³ÏáõÃÛáõÝ μ³Ý»É ¥³ß˳ï»É¤ travailler vi; besogner vi, peiner vi μ³Ý»óÝ»É se servir (de) ¥û·ï³·áñÍ»É, ÙÇ μ³ÝÇó û·ïí»É¤; faire fonctionner, faire marcher, faire travailler ¥·áñÍÇùÁ` ë³ñùÁ ³ß˳ï»óݻɤ μ³ÝÅá ï»°ë μ³Ýçá μ³ÝÇÙ³ó compétent,e, informé,e, versé,e, au courant; ËëÏó. calé,e μ³ÝÇÙ³óáõÃÛáõÝ ¥·Çï³Ï ÉÇÝ»ÉÁ¤ compétence f μ³ÝÏ ¥¹ñ³Ù³ïáõݤ banque f; Ï»ÝïñáÝ³Ï³Ý ~ banque centrale; ³é¨ïñ³ÛÇÝ ~ banque commerciale (d’affaires); å»ï³Ï³Ý ~ banque d’Etat; ³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý ~ banque industrielle; ßÇݳñ³ñ³Ï³Ý ~ banque de construction; ³í³Ý¹³ïí³Ï³Ý ~ banque de dépôt; ³ñï³ñÏÙ³Ý` ³ñÅ»ÃÕûñÇ ÃáÕ³ñÏÙ³Ý ~ banque d’émission μ³ÝϳÛÇÝ ¥¹ñ³Ù³ïݳÛÇݤ de banque; bancaire; ~ ·áñͳéÝáõÃÛáõÝ opération de banque (bancaire); ~ ѳßÇí compte de (en) banque; ~ ѳßÇíÁ ë³é»óÝ»É bloquer un compte en banque; ~ ÷á˳ÝóáõÙ virement m bancaire μ³ÝϳÛݳóí³Í bancarisé,e μ³ÝϳÛݳóáõÙ ýÇÝ. bancarisation f μ³Ýϳï»ñ banquier,-ière n



μ³ÝϳïáÙë billet m de banque μ³ÝÏ»ï ï»°ë ׳ßÏ»ñáõÛà μ³ÝÏÇñ ï»°ë μ³Ýϳï»ñ μ³ÝÏáÙ³ï distributeur m de billets de



banque; distributeur m automatique de billets (DAB), billetterie f μ³Ýç³ñ légume m, herbe f; ortie f ¥μáõÛëÁ, áñÇó Ï»ñ³Ïáõñ »Ý å³ïñ³ëïáõÙ¤ μ³Ýç³ñ³μáõÍ³Ï³Ý de maraîcher μ³Ýç³ñ³μáõÍáõÃÛáõÝ culture f maraîchère, culture f légumière μ³Ýç³ñ³μáõÛÍ maraîcher,-ère n μ³Ýç³ñ³Ï»ñ ¥μáõë³Ï»ñ¤ végétarien,ne μ³Ýç³ñ³ÛÇÝ de légumes, légumier,ière μ³Ýç³ñ³Ýáó potager m μ³Ýç³ñ³Ýáó³ÛÇÝ de potager; maraîcher,-ère; ~ μáõÛë»ñ cucurbitacées f pl



μ³Ýç³ñ³åáõñ soupe f de (aux) légu-



mes, potage m aux légumes, julienne f de légumes μ³Ýç³ñ³í³×³é marchand,e n de légumes; marchand,e n des quatre saisons ¥÷áÕáóáõÙ¤ μ³Ýç³ñ»Õ»Ý légume(s) m (pl); í³Õ³Ñ³ë ~ primeurs f pl; óñÙ ~ légumes frais; ~Ç å³Ñ³ÍáÝ»ñ conserves f pl de légumes; ~ ϻը»É éplucher des légumes; ÙëÇó å³ïñ³ëïí³Í ׳߳ï»ë³Ï` μ³Ýç³ñ»Õ»ÝÇ Ë³í³ñïáí ¥·³ñÝÇñáí¤ plat m de viande garni de légumes; ~Ç ×½ÙÇã ¥ËáѳÝáó³ÛÇÝ ë³ñù¤ pressepurée m μ³Ýçá ¥μ³ÝÅᤠ»ñÅßï. banjo m μ³Ýë³ñÏ»É mener une intrigue, intriguer vi, calomnier vt ¥½ñå³ñï»É¤; diffamer vt ¥³Ýí³Ý³ñϻɤ; médire vt ind ¥ã³ñ³Ëáë»É¤; ËëÏó. magouiller vi ¥Ë³ñ¹³í³Ý»É¤ μ³Ýë³ñÏáõ intrigant,e n; calomniateur,trice ¥½ñå³ñïÇã¤; diffamateur,trice ¥³Ýí³Ý³ñÏáÕ¤; médisant,e n ¥ã³ñ³Ëáë¤; ËëÏó. magouilleur,euse ¥Ë³ñ¹³í³ÝÇ㤠μ³Ýë³ñÏáõÃÛáõÝ intrigue f; calomnie f ¥½ñå³ñïáõÃÛáõݤ; diffamation f 169



¥³Ýí³Ý³ñÏáõÙ¤; médisance f ¥ã³ñ³ËáëáõÃÛáõݤ; ËëÏó. magouille f ¥Ë³ñ¹³í³Ýù¤, magouillage m ¥·áñÍáÕáõÃÛáõÝÁ` μ³Ýë³ñÏáõÙ¤ μ³Ýíáñ¥áõÑǤ ouvrier,-ière n; ·áñͳñ³ÝÇ ~ ouvrier d’usine; áñ³ÏÛ³É ~ ouvrier qualifié; 먳·áñÍ` ãÙ³ëݳ·Çï³ó³Í` ûųݹ³Ï ~ manœuvre m; ѳñ³Ñáëáí ³ß˳ïáÕ ~Ý»ñ ouvriers travaillant à la chaîne; ~Ý»ñÇ Ù³ëݳ·Çï³Ï³Ý áñ³Ï³íáñáõÙ formation f (qualification f) professionnelle des ouvriers; í³ñÓáõ ~Ý»ñ` ³ß˳ïáÕÝ»ñ salariat m; ~ ¹³ë³Ï³ñ· classe f ouvrière; μ»ÙÇ ~ machiniste n ¥ËëÏó. machino n¤ μ³Ýíáñ³Ï³Ý ouvrier,-ière; ~ ³ß˳ïáõÅ main-d’oeuvre f; ~ ß³ñÅáõÙ mouvement m ouvrier μ³ÝíáñáõÃÛáõÝ les ouvriers m pl, la classe ouvrière; ~ ³Ý»É être ouvrier μ³Ýï prison f; ~ Ý»ï»É` μ³Ýï³ñÏ»É mettre vt en prison, emprisonner vt; ~Çó ³½³ï»É mettre en liberté; ~Çó ÷³Ëã»É s’évader; ·»ïݳ÷áñ ~` íÇñ³å ÑÝó. oubliette f μ³Ýï³Ëáõó cellule f, cachot m μ³Ýï³ÏÇó codétenu,e n μ³Ýï³ÛÇÝ de prison, carcéral,e; ~ ϳɳÝù emprisonnement m, détention f; ~ ÑÇí³Ý¹³Ýáó hôpital m carcéral μ³Ýï³å³Ñ¥áõÑǤ gardien,ne n de prison; ÑÝó. geôlier,-ière n μ³Ýï³å»ï chef m de prison μ³Ýï³ñÏ»É mettre vt en prison, emprisonner vt, incarcérer vt; écrouer vt ¥Ï³É³ÝùÇ ï³Ï ³éݻɤ; détenir vt ¥μ³ÝïáõÙ å³Ñ»É¤ μ³Ýï³ñÏÛ³É prisonnier,-ière n/adj, emprisonné,e adj/n; détenu,e adj/n ¥Ï³É³Ý³íáñ¤; ù³Õ³ù³Ï³Ý ~` ù³Õμ³Ýï³ñÏÛ³É détenu politique μ³Ýï³ñÏí»É être mis,e en prison, être emprisonné,e (incarcéré,e) μ³Ýï³ñÏáõÃÛáõÝ emprisonnement m ¥μ³Ýï³ñÏáõÙ¤; incarcération f; détention f ¥Ï³É³Ýù, μ³ÝïáõÙ å³Ñ»ÉÁ¤; réclusion f ¥³ñ·»É³÷³ÏáõÙ,



μ³Ýï³ñ·»ÉáõÙ¤; ݳËÝ³Ï³Ý ~` ϳɳÝù détention préventive; óÙ³Ñ ~ prison f (réclusion) à vie, prison f à perpétuité; Ù»ÏáõëÇ ~ emprisonnement cellulaire; μ³Ýï³ñÏáõÃÛ³Ý ¹³ï³å³ñï»É condamner vt à la prison (à la détention) μ³Ýï³ñÏáõÙ emprisonnement m μ³ÝáõÏ animé,e ¥³ßËáõÛŤ, fréquenté,e ¥Ù³ñ¹³ß³ï¤; ~ ÷áÕáó rue f animée (fréquentée); ~ ׳ݳå³ñÑ route f à grande circulation μ³ß crinière f; ³éÛáõÍÇ ~ crinière du lion; ÓÇáõ ~ crinière (crin m) du cheval μ³ßË³Ï³Ý distributif,-ive; ~ Ãí³Ï³Ý adjectif m numéral distributif μ³ßË»É distribuer vt ¥μ³Å³Ý»É¤, répartir ¥ÙÇ稤 vt; départir vt ¥ßÝáñѻɤ μ³ßË»ÉÇ distribuable; ~ ß³ÑáõÛà bénéfice m distribuable μ³ßËÇã 1. adj distributif,-ive, de distribution; ~ ó³Ýó réseau m de distribution 2. répartiteur,-trice m ¥³åñ³Ýù μ³ßËáÕ ³ÝÓ` ˳Ýáõä, distributeur,-trice n; ÇÝùݳßË³ï ¥³íïáÙ³ï¤ ~ distributeur automatique ¥çñ»ñÇ, »ñè»ÏáõÃÛ³Ý ïáÙë»ñÇ ¨ ³ÛÉݤ; ïáÙë»ñÇ ÇÝùݳß˳ï ~ distributeur m automatique de billets ¥Ñåí. DAB¤ μ³ßËáÕ répartiteur,-trice n; distributeur,-trice n ¥Ù³Ýñ³Í³Ë Çñ³óÙ³Ý Ñ³Ù³ñ ³åñ³Ýù ~¤ μ³ßËí»É se distribuer μ³ßËáõÙ distribution f ¥μ³Å³ÝáõÙ¤; répartition f ¥å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇ, å³ßïáÝÝ»ñÇ, ³ñï³¹ñ³ÝùǤ; Ùñó³Ý³ÏÝ»ñÇ ~ distribution des prix; »Ï³ÙáõïÝ»ñÇ ~ répartition des revenus; ß³ÑáõÛÃÇ ~ distribution de bénéfice, du profit μ³ßËáõÙ³ÛÇÝ É»½íμ. distributionnel,-le; ~ É»½í³μ³ÝáõÃÛáõÝ linguistique f distributionnelle, distributionnalisme m μ³ßÏÇñ¥áõÑǤ Bachkir n (femme f bachkir) μ³ßÏÇñ³Ï³Ý bachkir,e μ³áμ³μ ï»°ë í³ñ³½³Í³é 170



μ³åïǽ٠ÏñáÝ. baptisme m μ³åïÇëï ÏñáÝ. baptiste n ¥μ³åïǽÙÇ Ñ»ï¨áñ¹¤ μ³åïÇëï³Ï³Ý baptiste μ³é mot m; terme m; parole f ¥Ëáëù¤;



μ³é³Ï³å³ÏóáõÃÛáõÝ groupe m (grou-



pement m) de mots; ³½³ï ~ groupe de mots libre; ϳÛáõÝ ~ groupe de mots stable μ³é³Ï»ñïáõÙ création f des mots μ³é³Ñ³Ý»ÉáõÏ ¥í³Ýϳ˳Õ, ß³ñ³¹¤ charade f; logogriphe m μ³é³Ñ³ïáõÙ É»½íμ. troncation f μ³é³ÑÇÙù radical m μ³é³Ñá¹í³Í ¥μ³é³ñ³ÝǤ article m de dictionnaire μ³é³Ó¨ forme f lexicale μ³é³Ùûñù vocabulaire m ¥μ³é³å³ß³ñ¤, lexique m μ³é³ÛÇÝ ¥μ³é³Ï³Ý¤ lexical,e μ³é³ß³ñ ¥ï»ùëï¤ texte m μ³é³ß»ßï ¥μ³é³ÛÇÝ ß»ßï¤ accent m de mot μ³é³ßñçáõÙ inversion f des mots; anagramme m ¥ßñç³·ñáõÙ¤ μ³é³ã¥Ûáõݤ ¥»Õç»ñ³íáñ ³Ý³ëáõÝÝ»ñǤ mugissement m, beuglement m, meuglement m μ³é³ã»É meugler vi, beugler vi, mugir vi ¥»Õç»ñ³íáñ ³Ý³ëáõÝÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ μ³é³å³ß³ñ ¥μ³é³Ùûñù¤ vocabulaire m; ѳٳ·áñÍ³Í³Ï³Ý ~ vocabulaire commun μ³é³å³ï׻ݥáõÙ¤ calque m lexical μ³é³é»ÕÍí³Í ¥é»μáõë¤ rébus m μ³é³ñ³Ý dictionnaire m; vocabulaire m ¥Ñ³Ù³éáï μ³é³ñ³Ý, ·ñùÇÝ` ¹³ë³·ñùÇÝ ÏÇó¤; ѳۻñ»Ý-ýñ³Ýë»ñ»Ý ~ dictionnaire arménienfrançais; »ñÏÉ»½íÛ³Ý` »ñ»ùÉ»½íÛ³Ý ~ dictionnaire bilingue, trilingue; ѳÝñ³·Çï³Ï³Ý ~ dictionnaire encyclopédique; ëïáõ·³μ³Ý³Ï³Ý` ³ñÙ³ï³Ï³Ý ~ dictionnaire étymologique; μ³ó³ïñ³Ï³Ý ~ dictionnaire raisonné; »½ñ³μ³Ý³Ï³Ý ¥ï»ñÙÇݳμ³Ý³Ï³Ý¤ ~ dictionnaire terminologique μ³é³ñ³Ý³·»ï lexicographe n μ³é³ñ³Ý³·Çï³Ï³Ý É»½íμ. lexicographique μ³é³ñ³Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ lexicographie f μ³é³ñ³Ý³·Çñ lexicographe n



óñÓñ³ó³Ï³Ý ~ mot concret; í»ñ³ó³Ï³Ý ~ mot abstrait; ½·³ó³Ï³Ý ~ mot affectif; ³Í³ÝóÛ³É ~ mot dérivé; ·áñÍ³Í³Ï³Ý ~ mot usuel; ³Ý·áñÍ³Í³Ï³Ý ~ mot désuet; μ³ñμ³é³ÛÇÝ ~ mot dialectal; ûï³ñ ~ mot étranger; Ýí³½³Ï³Ý ~ mot diminutif, diminutif m; ÷á˳éÛ³É ~ mot emprunté; ³Ýóñ·Ù³Ý»ÉÇ ~ mot intraduisible; Ïáã³Ï³Ý ~ mot (mis) en apostrophe; ûųݹ³Ï` ëå³ë³ñÏáõ ~ mot-outil, mot accessoire; Ù»ÝÇÙ³ëï ~ mot monosémique; μ³½ÙÇÙ³ëï ~ mot polysémique; å³ñ½ ~ mot simple; μ³ñ¹ ~ mot composé; Ýáñ` Ýáñ³Ï³½Ù ~ mot nouveau; Ñݳó³Í ~ mot vieilli; ·é»ÑÇÏ ~ mot vulgaire; ~ ³é ~ mot à mot; ~»ñ ã»Ù ·ïÝáõÙ, áñå»ë½Ç ... je ne trouve pas de mots pour ... ◊ ¹³ï³ñÏ ~»ñ paroles vaines; ~Á É»½íÇ Í³ÛñÇÝ ÉÇÝ»É avoir le mot sur le bord des lèvres; áã Ù»Ï ~ ¥Ï³ï³ñÛ³É ÉéáõÃÛáõݤ pas un mot; ~»ñÁ ù³ÙáõÝ ï³É parler en l’air μ³é³μ³ñ¹áõÙ É»½íμ. composition f μ³é³·³ÝÓ vocabulaire m, lexique m μ³é³·»ï lexicologue n μ³é³·Çï³Ï³Ý lexicologique μ³é³·ÇïáõÃÛáõÝ lexicologie f μ³é³Ë³Õ jeu m de mots, calembour m μ³é³Í³Ýó affixe m ¥³Í³Ýó¤ μ³é³Í³ÝóáõÙ É»½íμ. dérivation f; affixation f ¥³Í³ÝóáõÙ¤ μ³é³Ï³½Ù ¥μ³é³å³ß³ñ¤ lexique m, vocabulaire m μ³é³Ï³½Ù³Ï³Ý É»½íμ. de formation des mots μ³é³Ï³½ÙáõÃÛáõÝ É»½íμ. formation f des mots μ³é³Ï³å ¥Ï³å³ÏóáõÙ, μ³Õ³Ó³ÛÝÝ»ñÇ ÙdzóáõÙÁ Ó³ÛݳíáñÝ»ñÇݤ É»½íμ. liaison f



μ³é³ñ³Ý³·ñ³Ï³Ý, μ³é³ñ³Ý³·ñ³171



ÛÇÝ lexicographique μ³é³ñ³Ý³·ñáõÃÛáõÝ lexicographie f μ³é³ñ³Ý³ÛÇÝ lexicographique, de



μ³í³Ï³Ý³óÝ»É suffire vi; avoir assez (de) ¥μ³í³Ï³Ý³ã³÷ áõݻݳÉ, μ³í³ñ³ñ ã³÷áí áõݻݳɤ; Ù»Ï ûñÁ Ïμ³í³Ï³Ý³óÝÇ ¥μ³í³Ï³Ý ¿¤ ³Ûë



lexicographie



μ³é³ñ·»ÉáõÙ ¥ï³μáõ¤ É»½íμ. tabou m μ³é³ñÙ³ï É»½íμ. racine f du mot μ³é³ó³ÝÏ liste f de mots, liste f de termes; glossaire m ¥μ³é³óáõó³Ï¤ μ³é³óÇ mot à mot; littéral,e; ~ óñ·-



³ß˳ï³ÝùÝ ³í³ñï»Éáõ ѳٳñ un jour suffit pour terminer ce travail; ·ñù»ñÁ μáÉáñÇÝ Ïμ³í³Ï³Ý³óÝ»Ý il y aura assez de livres pour tous μ³í³Ï³ÝÇÝ assez, suffisamment μ³í³Ï³ÝáõÃÛáõÝ 1¤ plaisir m ¥Ñ³×áõÛù¤; ~ ëï³Ý³É prendre plaisir à qch; »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ Éë»Éáõó ~ ëï³Ý³É prendre plaisir à écouter de la musique; ~ å³ï׳é»É faire plaisir 2¤ satisfaction f ¥μ³í³ñ³ñí³ÍáõÃÛáõݤ; Ç ~ μáÉáñÇ à la satisfaction générale 3¤ délectation f, jouissance f ¥Ñ³×áõÛù, μ»ñÏñ³Ýù¤ 4¤ contentement m ¥·áÑáõݳÏáõÃÛáõÝ, ·áÑ ÉÇÝ»ÉÁ¤ μ³í³ñ³Ï³Ý bavarois,e, de Bavière μ³í³ñ³ñ 1¤ suffisant,e ¥μ³í³Ï³Ý, μ³í³Ï³Ý³ã³÷¤; »ñ»ù ûñÁ ~ ¿` μ³í³Ï³Ý ¿ trois jours sont suffisants; ~ ³å³óáõÛóÝ»ñÇ μ³ó³Ï³ÛáõÃÛ³Ý å³ï׳éáí faute de preuves suffisantes 2¤ satisfaisant,e ¥·áѳóáõóÇ㤠μ³í³ñ³ñ»É 1¤ satisfaire vt, contenter vt ¥·áѳóݻɤ; Ëݹñ³ÝùÁ ~ satisfaire une demande 2¤ pourvoir vt de ¥³å³Ñáí»É, ѳÛóÛûÉ, Ù³ï³Ï³ñ³ñ»É¤ μ³í³ñ³ñí³Í satisfait,e; content,e ¥·áѤ; assouvi,e ¥Ñ³·»ó³Í¤ μ³í³ñ³ñí³ÍáõÃÛáõÝ satisfaction f; contentement m ¥·áÑáõݳÏáõÃÛáõݤ μ³í³ñ³ñí»É se satisfaire (de); se contenter (de) ¥·áѳݳɤ μ³í³ñ³ñáõÃÛáõÝ, μ³í³ñ³ñáõÙ satisfaction f; contentement m ¥·áѳóáõÙ¤ μ³í³ñ³óÇ, μ³í³ñáõÑÇ Bavarois,e μ³íÇÕ dédale m, labyrinthe m μ³ï»ñýÉ³Û ï»°ë ÃÇûéݳÉáÕ μ³ïÇëï ¥Ýáõñμ ·áñÍí³Íù¤ batiste f μ³ïÇëï» de batiste μ³ïñ³Ï valet m (garçon m) de ferme,



Ù³ÝáõÃÛáõÝ traduction f littérale (mot à mot) μ³é³óÇáñ»Ý mot à mot, littéralement μ³é³óÇáõÃÛáõÝ ¥ï³é³óÇáõÃÛáõݤ littéralité f μ³é³óáõó³Ï ï»°ë μ³é³ó³ÝÏ μ³é³÷á˳éáõÃÛáõÝ emprunt m lexical μ³é³÷áõÝç famille f de mots μ³é·Çñù dictionnaire m μ³é»½ñ ï»°ë »½ñ³μ³é μ³éÇÙ³ëï É»½íμ. sens du mot; acception f ¥³é³ÝÓÇÝ ÇÙ³ëï` Ý߳ݳÏáõÃÛáõÝ` ³éáõÙ¤; ~Ç μ³ñ»É³íáõÙ ¥³½Ýí³óáõÙ¤` í³ïóñ³óáõÙ ¥Ýí³ëï³óáõÙ¤ amélioration f (ennoblissement m), péjoration f (dégradation f) du sens d’un mot; ~Ç Ý»Õ³óáõÙ` ÁݹɳÛÝáõÙ restriction f, extension f du sens d’un mot μ³éáõÛà lexème m μ³ë ¥Ó³Ûݤ »ñÅßï. basse f; voix f de basse μ³ëÏ, μ³ëÏáõÑÇ Basque m, Basquaise f μ³ëÏ³Ï³Ý basque, du pays basque μ³ëÏ»ïμáÉ basket (-ball) m μ³ëÏ»ïμáÉÇëï¥áõÑǤ basketteur,-euse n μ³ëÏ»ñ»Ý basque m μ³í³Ï³Ý ¥μ³í³Ï³ÝÇÝ, μ³í³Ï³Ý³ã³÷¤ assez, suffisamment; ~ ÉÇÝ»É` μ³í³Ï³Ý³óÝ»É suffire; ~ ¿ cela (ça) suffit; ~ ɳí` í³ï assez bien, mal; ~ ¿, áñ ... il suffit de ...; ~ ¿ ï»ëÝ»É` ѳëϳݳÉáõ ѳٳñ, áñ ... il suffit de voir pour comprendre que ... μ³í³Ï³Ý³Ý³É se contenter de ¥·áѳݳɤ, se satisfaire de ¥μ³í³ñ³ñí»É¤ μ³í³Ï³Ý³ã³÷ 1. adj suffisant,e; áã ~ insuffisant,e 2. adv assez, suffisamment; áã ~ insuffisamment 172



salarié m (ouvrier m) agricole



μ³ñμ³ñáëáõÃÛáõÝ barbarie f; vanda-



μ³ñ1 ¥Ëáñïϳñ³Ý¤ bar m; piano-bar m ¥áñï»Õ ¹³ßݳϳѳñ ϳ¤; ~áõÙ



lisme m



μ³ñ·³í³× prospère; florissant,e ¥Í³ÕÏáõݤ μ³ñ·³í³×»É prospérer vi μ³ñ·³í³×áÕ florissant,e μ³ñ·³í³×áõÙ prospérité f; épanouissement m ¥Í³ÕÏáõÙ¤ μ³ñ¹ 1¤ complexe ¥Áݹ·ñÏáõÝ` ϳéáõóí³Íùáí, ϳ½Ùáí¤; ùñÏÝ. ~ ݳ˳-



á·»ÉÇó ÁÙå»ÉÇù Ù³ïáõóáÕ barman m



μ³ñ2 ýǽ. bar m ¥×ÝßÙ³Ý Ùdzíáñ¤ μ³ñ³ÉÇÏ fluet,te ¥Ù³ñ¹áõ Ù³ñÙÇÝ Ï³Ù Ù³ë¤; ~ Ó³ÛÝ voix f grêle (flûtée) μ³ñ³Ï1 mince; grêle; fin,e ¥Ýáõñμ¤; ~



ß»ñï couche f mince; ~ Ù³ïÝ»ñ doigts m pl affilés ¥Ýáõñμ áõ »ñϳñ³íáõݤ; ~ áïù»ñ jambes f pl grêles; ~ Ó³ÛÝ voix f grêle; ϽÙËë. ~ ³ÕÇù intestin m grêle; ~` Ù³Ýñ³Ù³Õ ³ÝÓñ¨ bruine f μ³ñ³Ï2 ¥áñëÏ³Ý ßáõÝ, ù»ñÍ»¤ lévrier m μ³ñ³Ï³Ý³É ï»°ë μ³ñ³Ï»É μ³ñ³Ï³óÝ»É amincir vt, rendre vt plus mince μ³ñ³Ï³óáõÙ amincissement m μ³ñ³Ï»É 1¤ s’amincir; ÷Ëμ. se raffiner 2¤ maigrir vt, s’amaigrir ¥ÝÇѳñ»É¤ μ³ñ³ÏáïÝ à jambes grêles μ³ñ³ÏáõÃÛáõÝ 1¤ minceur f 2¤ finesse f ¥ÝñμáõÃÛáõݤ μ³ñ³å³Ý portier,-ière n, concierge n; appariteur m ¥Ñ³Ù³Éë³ñ³ÝÇ, ý³ÏáõÉï»ïǤ; huissier m ¥ëå³ë³íáñ¤ μ³ñ³ù ¥÷³Ûï» Å³Ù³Ý³Ï³íáñ ïáõÝ` ßÇÝáõÃÛáõݤ baraque f; ~Ý»ñ baraquement m μ³ñμ³ç³Ýù baliverne f; absurdité f, bêtise f μ³ñμ³ç»É radoter vi, dire des absurdités μ³ñμ³é É»½íμ. dialecte m; ◊ Ó³ÛÝ ~á ѳݳå³ïÇ prêcher (crier, parler) dans le désert μ³ñμ³é³μ³ÝáõÃÛáõÝ dialectisme m μ³ñμ³é³·»ï dialectologue n μ³ñμ³é³·Çï³Ï³Ý dialectologique μ³ñμ³é³·ÇïáõÃÛáõÝ dialectologie f μ³ñμ³é³ÛÇÝ dialectal,e μ³ñμ³é»É parler vi, raisonner vi μ³ñμ³ñáë barbare n μ³ñμ³ñáë³μ³ñ d’une manière barbare; ~ ù³Ý¹»É` ç³ñ¹áõ÷ßáõñ ³Ý»É vandaliser vt μ³ñμ³ñáë³Ï³Ý barbare μ³ñμ³ñáë³Ý³É devenir barbare



¹³ëáõÃÛáõÝ phrase f complexe; Ù³Ã. ~ ÃÇí nombre complexe; ~` ͳÝñ μݳíáñáõÃÛáõÝ caractère m complexe 2¤ compliqué,e ¥Ë××í³Í, ¹Åí³ñ ѳëϳݳÉǤ; ~ μ³ó³ïñáõÃÛáõÝÝ»ñ explications f pl compliquées; ¹³ ß³ï ~ ¿ c’est très compliqué 3¤ composé,e ¥μ³Õ³¹ñ۳ɤ; ~ μ³é mot m composé μ³ñ¹³Ý³É se compliquer; Çñ³¹ñáõÃÛáõÝÁ` ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÁ μ³ñ¹³ÝáõÙ ¿ la situation, la maladie se complique μ³ñ¹³óÝ»É 1¤ compliquer vt 2¤ aggraver vt ¥ëñ»É, ɳñ»É¤ 3¤ entraver vt ¥ËáãÁݹáï»É, ³ñ·»É³Ï»É¤ μ³ñ¹³óí»É être compliqué,e μ³ñ¹³óáõÙ 1¤ complication f 2¤ aggravation f ¥ëñáõÙ, ɳñáõÙ¤ μ³ñ¹»É rejeter vt, faire retomber; Ù»ÕùÁ Ù»ÏÇ íñ³ ~ rejeter la faute sur qn; ³ÙμáÕç ³ß˳ï³ÝùÁ Ù»ÏÇ íñ³ ~ faire retomber tout le travail sur qn μ³ñ¹Ç μëμ. peuplier m; ³ñͳó÷³ÛÉ ~ peuplier argenté; ~Ý»ñÇ åáõñ³Ï peupleraie f μ³ñ¹áó ¥μ³ñ¹, ¹³ñëí³Í ËáïÇ Ù»Í ¹»½¤ meule f μ³ñ¹áõÃÛáõÝ complexité f ¥μ³ñ¹ ÉÇÝ»ÉÁ¤; complication f ¥μ³ñ¹³óáõÙ¤; É»½íμ. composé m, nom m composé μ³ñ¹áõÙ inculpation f ¥Ù»ÕùÇ, Ù»Õ³¹ñ³ÝùǤ μ³ñ¹áõÛà complexe m; ûñ³ñÅ»ùáõÃÛ³Ý ~ complexe d’infériorité; ·»ñ³ñÅ»ùáõÃÛ³Ý ~ complexe de supériorité; ~Ý»ñÇó ½»ñÍ décomplexé,e μ³ñ¹áõÛó½»ñÍ»É décomplexer vt μ³ñ¹áõÛóíáñ»É complexer vt



173



ce professionnelle, déontologie f



μ³ñ¹áõÛóíáñí³Í complexé,e μ³ñ»μ³Ëï ï»°ë μ³Ëï³íáñ, »ñç³ÝÇÏ μ³ñ»μ³Ëï³μ³ñ heureusement μ³ñ»μ³ËïáõÃÛáõÝ chance f, bonheur m, bonne fortune f; aubaine f ¥Ñ³Ý-



μ³ñ»Ëݳ٠plein,e de soins ¥Ñá·³ï³ñ¤; attentif,-ive ¥áõß³¹Çñ¤ μ³ñ»Ëáë intercesseur m; défenseur m ¥å³ßïå³Ý¤ μ³ñ»Ëáë»É intercéder vi; plaider vi; défendre vt ¥å³ßïå³Ý»É¤ μ³ñ»ËáëáõÃÛáõÝ intercession f; médiation f ¥ÙÇçÝáñ¹áõÃÛáõݤ μ³ñ»Ï³½Ù bien fait,e, bien bâti,e, de belle taille; svelte, élancé,e ¥ëɳóÇϤ μ³ñ»Ï³½ÙáõÃÛáõÝ belle taille f; sveltesse f, taille f élancée ¥ëɳóÇÏáõÃÛáõݤ μ³ñ»Ï³Ù¥áõÑǤ 1¤ ami,e n; copain-co-



ϳñͳ¹»å` ³Ýëå³ë»ÉÇ Ñ³çáÕáõÃÛáõÝ` ߳Ѥ; ǯÝã ~ quelle aubaine μ³ñ»μ»ñ fertile, fécond,e; ~ ÑáÕ` ¹³ßï terre f, champ m fertile μ³ñ»μ»ñáõÃÛáõÝ fertilité f, fécondité f; ÑáÕÇ ~Á fertilité du sol (de la terre) μ³ñ»·áñÍ bienfaiteur,-trice n μ³ñ»·áñÍ³Ï³Ý de bienfaisance; caritatif,-ive ¥ãù³íáñÝ»ñÇÝ û·ÝáÕ¤; ~ ÑÇÙݳñÏ` ϳ½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝ` ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ association f de bienfaisance (caritative); Ð³Û μ³ñ»·áñÍ³Ï³Ý ÁݹѳÝáõñ ÙÇáõÃÛáõÝ Union Générale Arménienne de Bienfaisance ¥ Ñåí. U.G.A.B.¤ μ³ñ»·áñÍáõÃÛáõÝ bienfaisance f μ³ñ»·áõà miséricordieux,-euse; charitable ¥·Ã³ëÇñï¤, clément,e ¥áÕáñٳͤ μ³ñ»·áõÃáõÃÛáõÝ miséricorde f μ³ñ»·áõß³Ï de bon augure μ³ñ»É ¥Í³í³ÉÇ Ùdzíáñ¤ baril m ¥Ý³íÃÇ ~Á ѳí³ë³ñ ¿ 158,987 ÉÇïñǤ μ³ñ»É³í»É 1¤ améliorer vt 2¤ amender vt ¥μ³ñíáù»É¤ 3¤ perfectionner vt ¥Ï³ï³ñ»É³·áñͻɤ μ³ñ»É³í»ÉÇ ¥μ³ñ»÷áË»ÉǤ améliorable μ³ñ»É³íÇã ¥μ³ñ»É³íáÕ¤ améliorant,e



pine n; ËëÏó. pote m; Ùï»ñÇÙ ~ ami intime; ÑÇÝ ~ vieux copain, vieil ami; ~ å»ïáõÃÛáõÝÝ»ñ pays m pl amis; ~ ÉÇÝ»É être ami(s); Ýñ³Ýù í³Õ»ÙÇ ~Ý»ñ »Ý ils sont amis depuis longtemps ◊ ßáõÝÁ Ù³ñ¹áõ ~Ý ¿ le chien est l’ami de l’homme; ~Çë ~Á ÇÙ ~Ý ¿ les amis de nos amis sont nos amis 2¤ parent,e n; ¥³½·³Ï³Ý,áõÑǤ μ³ñ»Ï³Ù³μ³ñ amicalement, en ami; à l’amiable ¥ëÇñáí, Ñáųñ³μ³ñ, ÷á˳¹³ñÓ Ñ³Ù³Ó³ÛÝáõÃÛ³Ùμ¤ μ³ñ»Ï³Ù³Ï³Ý 1¤ amical,e; d’amitié; ~ ³Ûó visite f d’amitié; áã ~` ³Ýμ³ñÛ³ó³Ï³Ù inamical,e; ~ ½ñáõÛó áõÝ»Ý³É avoir un entretien amical 2¤ de parenté ¥³½·³Ïó³Ï³Ý, ËݳÙdzϳݤ μ³ñ»Ï³Ù³Ý³É 1¤ se lier d’amitié, devenir amis ¥μ³ñ»Ï³Ù` ÁÝÏ»ñ ¹³éݳɤ; se familiariser ¥Ùï»ñٳݳɤ 2¤ s’apparenter ¥³½·³Ï³Ý ¹³éݳɤ μ³ñ»Ï³Ù³óÝ»É 1¤ lier vt d’amitié ¥ÁÝÏ»ñ³óݻɤ 2¤ apparenter vt ¥³½·³Ï³Ý ¹³ñÓݻɤ μ³ñ»Ï³ÙáõÃÛáõÝ 1¤ amitié f ¥ÁÝÏ»ñáõÃÛáõݤ; ~ ³Ý»É ¥μ³ñ»Ï³Ù ÉÇݻɤ être ami(s); ~ ѳëï³ï»É lier amitié ◊ ~Á` ~, ѳßÇíÁ` ѳßÇí les bons comptes font les bons amis 2¤ parenté f ¥³½·³Ï³ÝáõÃÛáõݤ μ³ñ»Ï³ñ· 1¤ bien aménagé,e; 2¤ con-



adj/n



μ³ñ»É³íí»É 1¤ s’améliorer 2¤ s’amender ¥μ³ñíáù ¹³éݳÉ, áõÕÕí»É, ßïÏí»É¤ μ³ñ»É³íáõÙ 1¤ amélioration f 2¤ amendement m ¥÷á÷áËáõÙ, áõÕÕáõÙ, ßïÏáõÙ¤ 3¤ bonification f ¥μ³ñíáùáõÙ, ɳí³ñÏáõÙ¤ μ³ñ»Ë³éÝ tempéré,e; ~ ·áïÇ zone f



tempérée; ~ ÏÉÇÙ³ climat m tempéré μ³ñ»ËÇÕ× consciencieux,-euse, de bonne foi μ³ñ»ËÕ×áñ»Ý consciencieusement μ³ñ»ËÕ×áõÃÛáõÝ conscience f, bonne foi f; Ù³ëݳ·Çï³Ï³Ý ~ conscien-



174



fortable ¥Ñ³ñÙ³ñ³í»ï¤ 3¤ rénové,e ¥Ýáñá·í³Í¤ μ³ñ»Ï³ñ·»É 1¤ aménager vt; réhabiliter vt ¥Ã³Õ³Ù³ë, ß»Ýù¤; ï³ñ³ÍùÁ ~ aménager le territoire 2¤ rénover ¥Ýáñ᷻ɤ μ³ñ»Ï³ñ·»ÉÇ aménageable μ³ñ»Ï³ñ·áõÙ 1¤ aménagement m; ï³ñ³ÍùÇ ~ aménagement de territoire 2¤ rénovation f ¥Ýáñá·áõÙ¤ μ³ñ»Ï»Ý¹³Ý Mardi m gras; carnaval m μ³ñ»Ï»óÇÏ aisé,e; ~ ÁÝï³ÝÇù famille f aisée; ~ ÏÛ³Ýùáí ³åñ»É mener une vie aisée, vivre dans l’aisance; ~ ¹³ñÓÝ»É rendre aisé,e μ³ñ»Ï»óáõÃÛáõÝ aisance f; bien-être m; ÝÛáõÃ³Ï³Ý ~ bien-être matériel; μ³ñ»Ï»óáõÃÛ³Ý ³×` Ï»Ýë³Ù³Ï³ñ¹³ÏÇ μ³ñÓñ³óáõÙ mieux-être m μ³ñ»ÏÇñà correct,e, bien élevé,e; courtois,e, civil,e μ³ñ»ÏñÃáñ»Ý poliment, avec courtoisie, civilement μ³ñ»ÏñÃí³ÍáõÃÛáõÝ savoir-vivre m; bon ton m μ³ñ»ÏñÃáõÃÛáõÝ bonne éducation f, courtoisie f, civilité f, politesse f; μ³ñ»ÏñÃáõÃÛ³Ý Ï³ÝáÝÝ»ñ bonnes mœurs f pl μ³ñ»Ñ³× bienveillant,e, aimable, complaisant,e μ³ñ»Ñ³×»É ¥Ñ³×»É¤ daigner vi, condescendre (à) vt ind, consentir (à) vt ind, agréer vt; μ³ñ»Ñ³×»ù å³ï³ëË³Ý»É daigner répondre μ³ñ»Ñ³×áñ»Ý avec bienveillance μ³ñ»Ñ³×áõÃÛáõÝ bienveillance f, bonté f, agrément m μ³ñ»Ñ³Ùμ³í ¥μ³ñÇ Ñ³Ùμ³í áõÝ»óáÕ¤ qui a une bonne réputation μ³ñ»Ñ³ÙμáõÛñ accueillant,e, affable; avenant,e, amène; gentil,le ¥ëÇñ³ÉÇñ¤ μ³ñ»Ñ³çáÕ heureux,-euse; (bien) réussi,e; ~ í³Ë×³Ý fin f heureuse (bien réussie); ~ Ï»ñåáí heureusement, avec succès μ³ñ»Ñ³çáÕáõÃÛáõÝ réussite f; succès m ¥Ñ³çáÕáõÃÛáõݤ



μ³ñ»Ñ³ñÙ³ñ ï»°ë ѳñÙ³ñ³í»ï μ³ñ»Ñ³ñÙ³ñáõÃÛáõÝ ï»°ë ѳñÙ³ñ³í»ïáõÃÛáõÝ μ³ñ»ÑÇß³ï³Ï d’heureuse mémoire μ³ñ»ÑÝãáõÃÛáõÝ euphonie f; harmonie f ¥Ý»ñ¹³ßݳÏáõÃÛáõݤ μ³ñ»ÑÝãáõÝ ï»°ë μ³ñ»ÑáõÝã μ³ñ»ÑÝãáõÝáõÃÛáõÝ ï»°ë μ³ñ»ÑÝãáõÃÛáõÝ μ³ñ»Ñá·³μ³ñ avec bonhomie μ³ñ»Ñá·Ç plein,e de bonhomie, débonnaire; bon,ne ¥μ³ñǤ μ³ñ»Ñá·áõÃÛáõÝ bonhomie f, bonté f;



³í»Éáñ¹ ~` μ³ñ»Ñá·Ç í»ñ³μ»ñÙáõÝù` Ý»ñáÕ³ÙïáõÃÛáõÝ traitement m de faveur μ³ñ»ÑáõÝã ¥μ³ñ»ÑÝãáõݤ euphonique; harmonieux,-euse ¥Ý»ñ¹³ßݳϤ μ³ñ»Ó¨ svelte, élancé,e, bien tourné,e μ³ñ»Ó¨áõÃÛáõÝ ï»°ë μ³ñ»Ï³½ÙáõÃÛáõÝ μ³ñ»Ù³ÕóÝù vœu m; souhait m ¥Ù³ÕóÝù¤; ~Ý»ñÁ ÑÕ»É adresser ses vœux (pour, à l’occasion de) μ³ñ»Ù³ÕÃ»É faire de bons souhaits, souhaiter vt, faire (former) des vœux μ³ñ»Ù³ÕÃáõÃÛáõÝ ï»°ë μ³ñ»Ù³ÕóÝù μ³ñ»Ù³ëÝáõÃÛáõÝ qualité f, mérite m, valeur f μ³ñ»ÙÇï bienveillant,e ¥μ³ñ»Ñ³ÙμáõÛñ¤, indulgent,e, bonhomme; naïf,-ve, ingénu,e ¥å³ñ½³ÙÇï, ³ÝÏ»Õͤ μ³ñ»ÙïáõÃÛáõÝ bienveillance f, indulgence f, bonhomie f; naïveté f, ingénuité f ¥å³ñ½³ÙïáõÃÛáõݤ; bonne foi f ¥³ÝÏ»ÕÍáõÃÛáõÝ, ³ÝݻݷáõÃÛáõݤ μ³ñ»Ýáñá· rénové,e μ³ñ»Ýáñá·»É renouveler vt, réformer vt ¥μ³ñ»÷á˻ɤ; améliorer vt ¥μ³ñ»É³í»É¤; rénover vt ¥Ýáñ᷻ɤ μ³ñ»Ýáñá·Çã réformateur,-trice n/adj; rénovateur,-trice n/adj μ³ñ»Ýáñá·áõÙ réforme f ¥μ³ñ»÷áËáõÙ¤; amélioration f ¥μ³ñ»É³íáõÙ¤; rénovation f ¥Ýáñá·áõÙ¤ μ³ñ»Ýå³ëï favorable, propice; heureux,-euse, avantageux,-euse; bénéfique ¥Ýå³ëï³íáñ¤; clément,e 175



μ³ñÇ bon,ne; ~ ÉáõÛë` μ³ñÇÉáõÛë bon-



¥Ù»ÕÙ, ï³Ý»ÉÇ` ÓÙ»é, »Õ³Ý³Ï¤ μ³ñ»Ýå³ëï»É favoriser vt μ³ñ»Ýå³ëïáñ»Ý favorablement, heu-



jour; ~ »ñ»Ïá bonsoir m; ~ ·Çß»ñ bonne nuit f; ~ Ù³ñ¹ÇÏ braves gens m pl; ~ ѳÙμ³í bonne réputation f; ~ ·³Éáõëï` ~áí »ù »Ï»É soyez le(s) bienvenu(s); ~ ³ËáñÅ³Ï bon appétit !; ¹áõù ã³÷³½³Ýó ~ »ù vous êtes trop bon(ne); ~ ϳÙùÇ ï»ñ Ù³ñ¹ÇÏ hommes m pl de bonne volonté; ~ Éáõñ bonne nouvelle f; ~ ׳ݳå³ñÑ bon voyage m !; μ³ñÇ »ñà bonne route !; ~ »Õ»ù` μ³ñ»Ñ³×»ù ... ayez la bonté de ... ◊ ÉáõÛëÁ μ³óíÇ, ~Ý Ñ»ïÁ, ûñÁ ·³, ~Ý Ñ»ïÁ la nuit porte conseil μ³ñÇ³Ý³É devenir plus doux-douce (indulgent,e) μ³ñdzóÝ»É rendre plus doux-douce (indulgent,e) μ³ñǹñ³óÇ³Ï³Ý de bon voisinage; ~ ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñ relations f pl de bon voisinage μ³ñÇÉáõÛë bonjour m μ³ñÇϳ¹ barricade f; ~Ý»ñ ϳéáõó»É dresser (élever) des barricades; ~Ý»ñáí å³ïÝ»ß»É barricader vt; ◊ ~Ç ÙÛáõë` Áݹ¹ÇÙ³¹Çñ ÏáÕÙáõÙ ÉÇÝ»É être de l’autre côté de la barricade μ³ñÇϳ¹³ÛÇÝ de barricade; ~` ÷áÕáó³ÛÇÝ Ù³ñï»ñ combats m pl de rue μ³ñÇϳٻóáÕáõÃÛáõÝ bonne volonté f μ³ñÇïáÝ »ñÅßï. baryton m μ³ñÇù 1¤ bien m; »ñÏñ³ÛÇÝ ~Ý»ñ biens de ce monde, biens terrestres; ÝÛáõóϳÝ` Ï»Ýë³Ï³Ý ~Ý»ñ biens matériels; Ù»ÏÇÝ ~ ó³ÝÏ³Ý³É vouloir du bien à qn 2¤ bienfait m ¥É³íáõÃÛáõݤ ◊ ~Á` ɳíáõÃÛáõÝÁ »ñμ»ù ãÇ ÏáñãÇ` ãÇ Ùáé³óíÇ un bienfait n’est jamais perdu; ãϳ ã³ñÇù ³é³Ýó ~Ç à quelque chose malheur est bon μ³ñÏ 1¤ brûlant,e ¥³ÛñáÕ¤, ardent,e ¥ÏǽÇã¤; ~ ³ñ¨ soleil m ardent 2¤ piquant,e ¥ÏÍáõ¤; épicé,e ¥Ñ³Ù»Ùí³Í¤, fort,e; pimenté,e, poivré,e ¥åÕå»Õáí ѳٻÙí³Í¤; ~ ѳ٠goût m fort μ³ñÏ³Ý³É 1¤ se fâcher (contre), se mettre en colère (contre) ¥½³Ûñ³Ý³É¤; ÙÇ° μ³ñϳó»ù ÇÝÓ íñ³ ne



reusement, avantageusement



μ³ñ»Ýå³ëïáõÙ faveur f μ³ñ»ßñç³Ï³Ý évolutif,-ive μ³ñ»ßñç»É faire évoluer μ³ñ»ßñçáõÃÛáõÝ, μ³ñ»ßñçáõÙ ¥½³ñ·³óáõÙ, ¿íáÉÛáõódz¤ évolution f μ³ñ»å³ßï pieux,-euse; dévot,e adj/n μ³ñ»å³ßïáñ»Ý pieusement, d’une



manière dévote; religieusement



μ³ñ»å³ßïáõÃÛáõÝ piété f; dévotion f μ³ñ»å³ï»Ñ 1¤ propice 2¤ ï»°ë μ³ñ»Ýå³ëï μ³ñ»ë»ñ charitable ¥·Ã³ë»ñ¤ μ³ñ»ëÇñ³Ï³Ý ï»°ë μ³ñ»·áñÍ³Ï³Ý μ³ñ»ëÇñï ¥μ³ñ»Ñá·Ç¤ bon enfant,



débonnaire; ~ ÉÇÝ»É avoir du cœur



μ³ñ»ëÇñáõÃÛáõÝ ¥·ÃáõÃÛáõÝ, ·Ã³é³ïáõÃÛáõݤ charité f μ³ñ»ëñïáõÃÛáõÝ bonhomie f ¥μ³ñ»Ñá·áõÃÛáõݤ; bonté f ¥μ³ñáõÃÛáõݤ; cordialité f ¥ëñï³ÏóáõÃÛáõݤ μ³ñ¨ bonjour m; salutation f ¥áÕçáõÛݤ;



salut m; ~ ï³É` μ³ñ¨»É saluer vt; ѳÕáñ¹»ù` ÷á˳Ýó»ù Ýñ³Ý ~Ý»ñë faites-lui mes amitiés μ³ñ¨»É ¥áÕçáõݻɤ saluer vt; Ó»éùáí ~ serrer la main à qn ¥Ó»éùÁ ë»Õٻɤ μ³ñ»ï»ë agréable à voir, avenant,e, gracieux,-euse μ³ñ»ï»ëáõÃÛáõÝ bon air m, air m agréable (gracieux) μ³ñ»ñ³ñ 1. bianfaiteur,-trice adj/n 2. adj bénéfique ¥û·ï³Ï³ñ` ~ ³½¹»óáõÃÛáõÝ áõÝ»óáÕ¤; Ù»ÏÇ íñ³ ~ ³½¹»óáõÃÛáõÝ áõݻݳÉ` ·áñÍ»É avoir une influence bénéfique sur qn μ³ñ»ñ³ñáõÃÛáõÝ bienfaisance f; bienfait m



μ³ñ»÷áË»É réformer vt μ³ñ»÷áË»ÉÇ réformable μ³ñ»÷áËÇã ï»°ë μ³ñ»Ýáñá·Çã μ³ñ»÷áËáõÃÛáõÝ, μ³ñ»÷áËáõÙ réfor-



me f; rénovation f; ÏñÃ³Ï³Ý Ñ³Ù³Ï³ñ·Ç ~ rénovation du système éducatif; ~Ý»ñ ϳï³ñ»É opérer des réformes 176



zéro; ÍáíÇ Ù³Ï»ñ¨áõÛÃÇó ~ au-dessus du niveau de la mer 2. adv haut; hautement; ~ Ëáë»É parler haut; ~ ·Ý³Ñ³ï»É apprécier vt hautement; ~ ѳë³ñ³ÏáõÃÛáõÝ beau monde m; ~ ϳñÍÇùÇ ÉÇÝ»É avoir une haute opinion μ³ñÓñ³μ»Ù ¥ïñÇμáõݳ¤ tribune f μ³ñÓñ³μ»ñÓ très élevé,e μ³ñÓñ³·³·³Ã à sommet élevé μ³ñÓñ³·áõÛÝ supérieur,e; ~ ÏñÃáõÃÛáõÝ enseignement m supérieur; ~ ¹åñáó école f supérieure, le supérieur; ~ ËáñÑáõñ¹ conseil supérieur; ~ ¹åñáóáõÙ ¹³ë³í³Ý¹áÕ enseignant,e n du supérieur μ³ñÓñ³¹Çñ élevé,e μ³ñÓñ³Ëáë ï»Ë. haut-parleur m μ³ñÓñ³Ï³éáõÛó à plusieurs étages ¥μ³ñÓñ³Ñ³ñϤ; ~ ß»Ýù` ßÇÝáõÃÛáõÝ immeuble m à plusieurs (à nombreux) étages, gratte-ciel m ¥»ñÏݳù»ñ¤ μ³ñÓñ³Ï³ñ· de classe; de grande qualité ¥μ³ñÓñáñ³Ï¤ μ³ñÓñ³Ï»ï point m culminant; ÷Ëμ. apothéose f ¥³åáûὤ, point m d’orgue, pic m, zénith m; ³ëïÕ·. apogée f; ~ÇÝ Ñ³ëÝ»É arriver à son apogée μ³ñÓñ³ÏÇñà très instruit,e, très cultivé,e μ³ñÓñ³ÏñáõÝÏ à talons hauts; ~ ÏáßÇÏÝ»ñ chaussures f pl à talons hauts, hauts talons m pl μ³ñÓñ³Ñ³ë³Ï de haute taille, de grande taille; grand,e ¥»ï³¹³ë ¹ÇñùáõÙ¤; ~ áõ ·»Õ»óÇÏ »ñÇï³ë³ñ¹ jeune homme m grand et beau μ³ñÓñ³Ñ³ñÏ à plusieurs étages μ³ñÓñ³Ó³ÛÝ ¥Éë»ÉÇ Ó³ÛÝáí¤ à haute voix; ~ ѳÛïÝ»É` μ³ñÓñ³Ó³ÛÝ»É clamer vt μ³ñÓñ³Ó³ÛÝ»É ¥μ³ñÓñ³Ó³ÛÝ Ñ³ÛïÝ»É` ϳñÍÇùÁ, ½·³óÙáõÝùÝ»ñÁ ¨ ³ÛÉݤ clamer vt; ~ íñ¹áíÙáõÝùÁ clamer son indignation μ³ñÓñ³Ó³ÛÝí»É être clamé,e μ³ñÓñ³×³ß³Ï d’un (de) goût délicat,



m’en veuillez pas 2¤ s’irriter ¥μáñμáùí»É¤ 3¤ s’emporter ¥÷ñ÷ñ»É, ½³ÛñáõÛÃáí μéÝÏí»É¤ 4¤ s’indigner ¥íñ¹áíí»É¤ 5¤ s’énerver ¥ÝÛ³ñ¹³Ûݳݳɤ μ³ñϳñáÉ¥³¤ »ñÅßï. barcarolle f μ³ñϳóÏáï coléreux,-euse, irascible; emporté,e ¥½³ÛñáõÛÃáí μéÝí³Í¤ μ³ñϳóÏáïáõÃÛáõÝ irascibilité f, emportement f, courroux m μ³ñϳóÝ»É 1¤ fâcher vt, mettre en colère ¥½³Ûñ³óݻɤ 2¤ irriter vt ¥μáñμáù»É¤ 3¤ indigner vt ¥íñ¹áí»óݻɤ 4¤ énerver vt ¥ÝÛ³ñ¹³Ûݳóݻɤ μ³ñÏáõÃÛáõÝ ¥½³ÛñáõÛä colère f, irritation f, emportement m, fureur f, courroux m; ~Çó ϳñÙñ»É être rouge de colère ◊ μ³ñÏáõÃÛ³Ùμ »ÉÝáÕÁ íݳëáí ÏÝëïÇ la colère est mauvaise conseillère ¥μ³é³óÇ` ½³ÛñáõÛÃÁ í³ï ËáñÑñ¹³ïáõ ¿¤ μ³ñÓ oreiller m ¥ùÝ»Éáõ¤; coussin m ¥μ³½ÙáóÇ, μ³½Ï³ÃáéÇ, ³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ¨ ³ÛÉݤ; ÃÃí³ÍÝÇ ~ ballon m d’oxygène; ~Ç »ñ»ë taie f (d’oreiller) μ³ñÓ³Ï ï»Ë. support m, appui m μ³ñÓ»É charger vt; embarquer vt ¥Ý³íÁ¤ μ³ñÓ»ñ»ë taie f (d’oreiller) μ³ñÓÇÃáÕÇ négligé,e, abandonné,e, délaissé,e, arriéré,e ¥Ñ»ï ÁÝϳͤ; ~` Éùí³Í ·áñÍ»ñ affaires f pl arriérées; ~ ³Ý»É négliger vt ¥³éáÕçáõÃÛáõÝÁ, ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÁ¤, laisser à l’abandon ¥ïáõÝÁ, ³Û·ÇÝ, ïÝï»ëáõÃÛáõÝÁ¤ μ³ñÓÇÏ épaulette f ¥½·»ëïÇ áõë»ñÇÝ ¹ñíáÕ¤; coussinet m ¥μ³½Ï³ÃáéÇ, μ³½ÙáóÇ ¨ ³ÛÉݤ; pelote f ¥³ë»¹Ý»ñÇ, ·Ý¹³ë»ÕÝ»ñÇ` ùáñáóÝ»ñǤ μ³ñÓñ 1. adj 1¤ haut,e; élevé,e; ~ É»é` ë³ñ haute montagne f; ~ ·Ý»ñ prix m pl élevés; ~ Ýáï³` ÑÝãÛáõÝ note f aiguë; ~ ³ß˳ï³í³ñÓ bon salaire m; ~ ¹³ë³ñ³ÝÝ»ñ grandes classes f pl; ~ ç»ñÙ³ëïÇ×³Ý température f élevée; ~ ç»ñÙáõÃÛáõÝ áõÝ»Ý³É avoir une haute température f; μÅßÏ. ~ ×ÝßáõÙ forte tension f; 2¤ au-dessus de ¥í»ñ¤; ½ñáÛÇó ~ au-dessus de 177



ayant le goût délicat



μ³ñÓñ³óÝ»É 1¤ lever vt; monter vt; ³ã-



μ³ñÓñ³×Çï¥ù¤ à tige, à forte tige; ~



ù»ñÁ` ѳ۳óùÁ ~ lever les yeux; èÁ ~ lever le bras; ׳ÙåñáõÏÝ»ñÁ ~ ãáññáñ¹ ѳñÏ monter les valises au quatrième 2¤ élever vt, augmenter vt, hausser vt ¥³í»É³óÝ»É, ٻͳóݻɤ; Ï»Ýë³Ù³Ï³ñ¹³ÏÁ ~ élever le niveau de la vie; Ó³ÛÝÁ ~ élever le ton, hausser la voix; ³ß˳ï³í³ñÓÁ ~` ³í»É³óÝ»É augmenter le salaire; ³ñï³¹ñáճϳÝáõÃÛáõÝÁ ~ augmenter la productivité; ·Ý»ñÁ ~ hausser les prix; ϳñ·³å³ÑáõÃÛáõÝÁ ~ relever (renforcer) la discipline 3¤ soulever vt; í³ñ³·áõÛñÁ ÙÇ ÷áùñ ~` μ³ó»É soulever le rideau 4¤ hisser vt; ¹ñáßÁ ~ hisser le drapeau; ³ÕÙáõÏ ~ faire du bruit (du tapage); ﳷݳå ~ donner l’alarme; ½·»ëïÁ ~` í»ñ ù³ß»É retrousser sa robe; ÷áßÇ ~ soulever la poussière μ³ñÓñ³óáÕ ¥³×áÕ¤ ascendant,e μ³ñÓñ³óí»É être levé,e, être soulevé,e, être hissé,e, être relevé,e μ³ñÓñ³óáõÙ 1¤ élévation f; Ï»Ýë³Ù³Ï³ñ¹³ÏÇ ~ élévation du niveau de la vie 2¤ augmentation f ¥³í»É³óáõÙ¤; hausse f ¥ç»ñÙ³ëïÇ׳ÝÇ, ·Ý»ñÇ, ³ß˳ï³í³ñÓǤ; ·Ý»ñÇ ã³÷³íáñ ~ hausse modérée des prix 3¤ relèvement m ¥³ñï³¹ñáճϳÝáõÃÛ³Ý, ³ß˳ï³í³ñÓÇ, Ëáñï³Ïí³Í ݳíǤ; ³ñï³¹ñáճϳÝáõÃÛ³Ý ~ relèvement de la production 4¤ ascension f, remontée f ¥í»ñ»Éù¤ 5¤ avancement m, promotion f ¥å³ßïáÝÇ, ¹ÇñùǤ μ³ñÓñ³ù³Ý¹³Ï ³ñí. haut-relief m ´³ñÓñÛ³ÉÁ ¥²ëïí³Í¤ ÏñáÝ. Le TrèsHaut (Dieu) μ³ñÓñáñ³Ï 1¤ de (bonne) qualité ¥É³íáñ³Ï¤; de bon aloi; de qualité supérieure; ~ ³åñ³Ýù marchandise f de qualité; ~ í»ñ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ` ÑÝã»ÕáõÃÛáõÝ áõÝ»óáÕ ï»ë³ÉëáÕ³Ï³Ý ë³ñù»ñ` »ñǽݻñ ¨ ³ÛÉÝ la hifi 2¤ très qualifié,e, très compétent,e ¥Ù³ëݳ·»ïÇ Ù³ëÇÝ, ·Çï³Ï¤



ÏáßÇÏÝ»ñ bottines f pl à (forte) tige μ³ñÓñ³Ùï»É ¥Çñ»Ý »ñ¨³Ï³Û»É, ÷ùí»É¤ faire la tête μ³ñÓñ³Ý³É 1¤ monter vi; ë³Ý¹áõÕùáí` ³ëïÇ׳ÝÝ»ñáí ~ monter l’escalier; Ýñ³Ýù í»ñ»É³Ïáí` áïùáí μ³ñÓñ³ó³Ý ils sont montés en ascenseur, à pied; ·Ý»ñÁ μ³ñÓñ³ó»É »Ý les prix ont monté (ont augmenté); ³ß˳ï³ÝùáõÙ ~` ³é³ç ù³ßí»É` ³í»ÉÇ μ³ñÓñ ¹ÇñùÇ Ñ³ëÝ»É obtenir (avoir) de l’avancement (une promotion) 2¤ être en hausse ¥³×»É, ³í»É³Ý³É` ·Ý»ñÇ Ù³ëÇݤ 3¤ gravir vt ¥¹Åí³ñáõÃÛ³Ùμ ~¤; escalader vt ¥ë³ñ ~¤ 4¤ s’élever ¥Ñ³éÝ»É, í»ñ Ëá۳ݳɤ 5¤ ç»ñÙáõÃÛáõÝÁ ~` ç»ñÙáõÃÛáõÝ áõÝ»Ý³É avoir de la fièvre; ËÙáñÁ μ³ñÓñ³ó»É ¿ la pâte a levé μ³ñÓñ³ÝáõÝ notable, de marque, illustre μ³ñÓñ³ß˳ñÑÇÏ mondain,e μ³ñÓñ³ã³÷ ï»Ë. hypsomètre m, altimètre m μ³ñÓñ³ã³÷³Ï³Ý hypsométrique, altimétrique μ³ñÓñ³ã³÷áõÃÛáõÝ ï»Ë. hypsométrie f, altimétrie f μ³ñÓñ³ëïÇ×³Ý haut placé,e, de haut rang; ~ ³ÝÓ personnage m haut placé; ~ ÑÛáõñ hôte m de marque; ~ å³ßïáÝÛ³` å³ßïáݳï³ñ ³ÝÓ haut fonctionnaire m μ³ñÓñ³ëñáõÝ¥ù¤ à longues jambes μ³ñÓñ³í³Ý¹³Ï ³ßËñ·. plateau m μ³ñÓñ³íáÉï ¿É. de haut voltage; de haute tension ¥μ³ñÓñ ɳñٳݤ μ³ñÓñ³ï»ë³Ï ¥μ³ñÓñ ï»ë³ÏÇ, μ³ñÓñáñ³Ï¤ de haute qualité, de qualité supérieure μ³ñÓñ³ñÅ»ù de grande valeur μ³ñÓñ³ñí»ëï de haute qualité artistique μ³ñÓñ³ó³ïÏ Ù³ñ½. saut m en hauteur μ³ñÓñ³ó³ïÏáñ¹¥áõÑǤ sauteur,-euse n en hauteur 178



μ³ñÓñáõÃÛáõÝ hauteur f; altitude f ¥ÃéÇã-



μ³ñáÛ³Éùí»É se laisser aller, se démo-



raliser, être démoralisé,e



ùÇ Ï³Ù ÍáíÇ Ù³Ï»ñ¨áõÛÃÇ Ñ³Ù»Ù³ïáõÃÛ³Ùμ ÝßíáÕ μ³ñÓñáõÃÛáõݤ; ï³ë Ù»ïñ ~ hauteur de dix mètres, dix mètres de hauteur; ·É˳åïáõÛï ~ hauteur vertigineuse; áñ¨¿ μ³ÝÇ μ³ñÓñáõÃÛ³Ý íñ³ à la hauteur de; ÷Ëμ. μ³ñÓñáõÃÛ³Ý íñ³ ÉÇÝ»É être (se montrer) à la hauteur de μ³ñÓáõÙ ¥μ»éÝáõÙ¤ chargement m; embarquement m ¥Ý³íÇ íñ³¤ μ³ñÓáõÝù hauteur f, élévation f; Ãéãݳëɳó ~Çó à vol d’oiseau μ³ñÙ»Ý barman m μ³ñÛ³ó³Ï³Ù ¥μ³ñ»Ñ³×¤ bienveillant,e, complaisant,e; généreux,euse ¥í»Ñ³ÝÓÝ, ٻͳÑá·Ç¤ μ³ñÛ³ó³Ï³Ùáñ»Ý avec bienveillance μ³ñÛ³ó³Ï³ÙáõÃÛáõÝ ¥μ³ñ»Ñ³×áõÃÛáõݤ bienveillance f; ³å³íÇÝáõÙ »Ù Ó»ñ μ³ñÛ³ó³Ï³ÙáõÃÛ³ÝÁ je compte sur votre bienveillance μ³ñáÏÏá ³ñí. baroque m; style m baroque ¥~ áפ μ³ñáÙ»ïñ ï»°ë ×Ýß³ã³÷ μ³ñáÙ»ïñ³Ï³Ý ï»°ë ×Ýß³ã³÷³Ï³Ý μ³ñáÙ»ïñdz ï»°ë ×Ýß³ã³÷áõÃÛáõÝ μ³ñáÛ³·»ï éthicien,ne n μ³ñáÛ³·Çï³Ï³Ý éthique, moral,e μ³ñáÛ³·ÇïáõÃÛáõÝ ¥¿ÃÇϳ¤ éthique f μ³ñáÛ³½ñÏ»É 1¤ corrompre vt, pervertir vt, dépraver vt 2¤ démoraliser vt ¥μ³ñáÛ³Éù»É, Ñáõë³Ñ³ï»óݻɤ μ³ñáÛ³½ñÏí»É 1¤ se corrompre, se pervertir, se dépraver 2¤ se démoraliser, être démoralisé,e ¥μ³ñáÛ³Éùí»É, Ñáõë³Ñ³ïí»É¤ μ³ñáÛ³½ñÏáõÃÛáõÝ, μ³ñáÛ³½ñÏáõÙ corruption f, dépravation f, débauche f, perversion f 2¤ démoralisation f ¥μ³ñáÛ³ÉùáõÙ, Ñáõë³Ñ³ïáõÃÛáõݤ μ³ñáÛ³½áõñÏ ï»°ë ³Ýμ³ñáÛ³Ï³Ý μ³ñáÛ³ÉÇ¥ó¤ imprégné,e de morale μ³ñáÛ³Éù»É démoraliser vt μ³ñáÛ³ÉùáÕ ¥Ñáõë³Ñ³ï»óÝáÕ¤ démoralisant,e μ³ñáÛ³Éùí³Í démoralisé,e; ~ μݳÏãáõÃÛáõÝ population f démoralisée



μ³ñáÛ³ÉùáõÃÛáõÝ, μ³ñáÛ³ÉùáõÙ démora-



lisation f



μ³ñáÛ³Ëáë moraliste n; moralisateur,-



trice n



μ³ñáÛ³Ëáë³Ï³Ý moralisateur,-trice μ³ñáÛ³Ëáë»É faire la morale (à qn),



moraliser vt



μ³ñáÛ³ËáëáõÃÛáõÝ morale f μ³ñáÛ³Ï³Ý moral,e μ³ñáÛ³Ï³Ý³Ý³É se moraliser μ³ñá۳ϳݳóÝ»É moraliser vt μ³ñá۳ϳݳóÝáÕ moralisateur,-trice μ³ñá۳ϳÝáõÃÛáõÝ morale f; moralité f ¥μ³ñáÛ³ËáëáõÃÛáõݤ; éthique f ¥í³ñùáõμ³ñù¤ μ³ñáÛ³Ñá·»μ³Ý³Ï³Ý moral,e et psy-



chologique



μ³ñáÛ³å»ë moralement μ³ñáÝ¥áõÑǤ ¥³½Ýí³Ï³Ý ïÇïÕáë¤ ba-



ron,ne n



μ³ñáí ~ »Ï³ù soyez le (la, les) bienve-



nu (e,s); ~ Ùݳù, Ùݳù ~ adieu μÅßÏ. bénin-bénigne; ~ áõéáõóù tumeur f bénigne μ³ñíáù bon,ne, convenable; ~ íÇ׳ÏáõÙ en bon état μ³ñíáù»É améliorer vt; amender vt ¥É³í³ñÏ»É, μ³ñ»É³í»É¤ μ³ñíáùáõÙ amélioration f; amendement m ¥É³í³ñÏáõÙ, μ³ñ»É³íáõÙ¤ μ³ñáõÃÛáõÝ bonté f μ³ñáõÝ³Ï pampre m; rameau m μ³ñáõñ ¥Ë³ÝÓ³ñáõñ¤ lange m, couche f μ³ñáõñ»É langer vt, emmailloter vt μ³ñù»ñ ¥ëáíáñáõÛÃÝ»ñ¤ mœurs f pl; ~ áõ ëáíáñáõÛÃÝ»ñ les us et coutumes μ³ñûñáõÃÛáõÝ bien m; bien-être m; Ç ~` Ç ß³Ñ pour le bien de; ѳë³ñ³ÏáõÃÛ³Ý ~Á le bien du public; ³ÙμáÕç Ù³ñ¹ÏáõÃÛ³Ý μ³ñûñáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ pour le bien de toute l’humanité μ³ó 1. adj 1¤ ouvert,e; ~ ¹áõé porte f ouverte; ~ »ñÏÝùÇ ï³Ï à ciel ouvert; ~ û¹áõÙ en plein air; ~ Íáí large m, pleine mer f; ~ »ñÏݳ·áõÛÝ bleu m clair; ~ Ù³Ýáõ߳ϳ·áõÛÝ lilas m; ~ ÏÇë³ÏáßÇÏÝ»ñ ¥Ï³Ý³Ýó¤ μ³ñáñ³Ï



179



escarpins m pl 2¤ découvert,e ¥ãͳÍÏí³Í, ÑáɳÝÇ, Ù»ñϤ; áõë»ñÁ ~ les épaules découvertes 2. 1¤ lacune f ¥Ã»ñáõÃÛáõÝ, å³Ï³ëáõÃÛáõݤ 2¤ blanc m ¥μ³ó` ³½³ï ï»Õ ·ñí³ÍùáõÙ` ï»ùëïáõÙ¤; interligne m ¥μ³ó` ³½³ï ï»Õ ïáÕ»ñÇ ÙÇ稤 ◊ ~ ëñïáí à cœur ouvert μ³ó³Ï³ absent,e adj/n; ~ ÉÇÝ»É être absent,e μ³ó³Ï³Û»É s’absenter, être absent,e ¥μ³ó³Ï³ ÉÇݻɤ; manquer vt ¥μ³ó ÃáÕݻɤ; ¹³ë»ñÇó ~ manquer les cours μ³ó³Ï³ÛáõÃÛáõÝ 1¤ absence f; ѳñ·»ÉÇ` ³Ýѳñ·»ÉÇ ~ absence justifiée, injustifiée; Çñ³íμ. Ù»ÕùÇ ~ absence de faute; ³å³óáõÛóÝ»ñÇ ~ absence de preuves; ѳÝó³Ï³½ÙÇ ~ absence de la criminalité 2¤ absentéisme m ¥μ³ó³Ï³ÛáõÙ, Ëáõë³÷»ÉÁ, ãÝ»ñϳ۳ݳÉÁ` å³ñ³åÙáõÝùÝ»ñÇ, ÁÝïñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ, ³ß˳ï³ÝùǤ 3¤ défaut de ¥ãÉÇÝ»ÉÁ¤, faute de, manque m de ¥å³Ï³ë¤; áñ³ÏÇ ~ défaut de qualité; μ³ó³Ï³ÛáõÃÛ³Ý` ãÉÇÝ»Éáõ å³ï׳éáí faute de; ¹ñ³ÙÇ μ³ó³Ï³ÛáõÃÛ³Ý` ãÉÇÝ»Éáõ å³ï׳éáí faute d’argent μ³ó³Ï³Ýã³Ï³Ý exclamatif,-ive, d’exclamation; ~ Ýß³Ý point m d’exclamation; ùñÏÝ. ~ ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝ proposition f exclamative μ³ó³Ï³Ýã»É s’écrier, s’exclamer μ³ó³Ï³ÝãáõÃÛáõÝ exclamation f μ³ó³Ñ³Ûï 1¤ évident,e ¥³ÏÝ»ñ¨, ³ÏÝѳÛï¤, manifeste, flagrant,e; ~ ëáõï mensonge m évident; ~ ¿ñ c’était évident (manifeste); ~ ëË³É erreur f manifeste; ~ ï³ñμ»ñáõÃÛáõÝ différence f flagrante 2¤ explicite ¥³ñï³Ï³¤ μ³ó³Ñ³Ûï»É 1¤ découvrir vt; révéler vt, déceler vt ¥Ç ѳÛï μ»ñ»É, å³ñ½»É¤ 2¤ dévoiler vt ¥ùáÕ³½»ñÍ»É` ˳μ»áõÃÛáõÝÁ ¨ ³ÛÉݤ; démasquer vt ¥÷Ëμ. ¹Çٳϳ½»ñͻɤ 3¤ dépister vt ¥Ñ»ïùÁ ·ïݻɤ 4¤ expliciter vt ¥³ñï³Ï³Û»É¤ 5¤ mettre vt à nu ¥÷Ëμ.



Ù»ñϳóݻɤ, mettre vt au jour ¥»ñ¨³Ý ѳݻÉ, Ù»çï»Õ μ»ñ»É¤ μ³ó³Ñ³ÛïÇã ùñÏÝ. apposition f; ~ μ³é mot m mis en apposition μ³ó³Ñ³Ûïáñ»Ý explicitement, manifestement; visiblement ¥³ÏÝ»ñ¨³μ³ñ¤, évidemment ¥³ÏÝѳÛïáñ»Ý¤ μ³ó³Ñ³Ûïí»É se révéler, se découvrir, se manifester; se dévoiler ¥÷Ëμ. ùáÕ³½»ñÍí»É¤; se démasquer ¥÷Ëμ. ¹Çٳϳ½»ñÍí»É¤ μ³ó³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ 1¤ notoriété f ¥μ³ó³Ñ³Ûï` ѳÝñ³Ñ³Ûï` ѳÛïÝÇ ÉÇÝ»ÉÁ¤ 2¤ évidence f ¥³ÏÝ»ñ¨áõÃÛáõÝ, ³ÏÝѳÛïáõÃÛáõݤ μ³ó³Ñ³ÛïáõÙ révélation f; dévoilement m ¥÷Ëμ. ùáÕ³½»ñÍáõÙ¤ μ³ó³Ñ³ï ¥ë»·Ù»Ýï¤ Ù³Ã. segment m μ³ó³é³Ï³Ý ÑáÉáí ùñÏÝ. ablatif m μ³ó³é³å»ë exclusivement, exceptionnellement, uniquement μ³ó³é»É exclure vt; ÙÇÙÛ³Ýó ~ ¥·³Õ³÷³ñÝ»ñ, ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÝ»ñ¤ s’exclure μ³ó³éÇÏ exceptionnel,le; exclusif,-ive ¥ÙdzÏ, »½³ÏǤ; ~ ѳñó³½ñáõÛó interview f exclusive; ~ Çñ³íáõÝù droit m exclusif, exclusivité f ¥³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý Çñ³óٳݤ μ³ó³éÇÏáñ»Ý exceptionnellement ¥μ³ó³éÇÏ Ï»ñåáí, ËÇëï ³ñï³Ï³ñ·¤; exclusivement ¥μ³ó³é³å»ë¤ μ³ó³éÇÏáõÃÛáõÝ exclusivité f μ³ó³éí³Í exclu,e; ~ ¿ c’est exclu; ~ ã¿, áñ ... il n’est pas exclu que ... μ³ó³éí»É être exclu,e μ³ó³éáõÃÛáõÝ exception f; áñå»ë ~ à titre d’exception, par exception; μ³ó³éáõÃÛ³Ùμ excepté, à l’exception de, à l’exclusion de μ³ó³éáõÙ ¥μ³ó³é»ÉÁ¤ exclusion f; Ù³Ã. élimination f μ³ó³ë³μ³ñ négativement, d’une manière négative μ³ó³ë³Ï³Ý ¥Ù»ñÅáճϳݤ négatif,ive; ~ ϳñÍÇù avis m défavorable ¥áã Ýå³ëï³íáñ¤; ~ å³ï³ëË³Ý réponse f négative 180



μ³ó³ë»É 1¤ nier vt 2¤ démentir vt ¥Ñ»ñù»É¤ 3¤ contester vt ¥íÇ׳ñϻɤ 4¤ désavouer vt ¥ÅËï»É, áõñ³Ý³É¤ μ³ó³ëáõÙ 1¤ négation f 2¤ démenti m ¥Ñ»ñùáõÙ¤ 3¤ contestation f ¥íÇ׳ñÏáõÙ¤ 4¤ désaveu m, dénégation f ¥ÅËïáõÙ, áõñ³óáõÙ¤ μ³ó³ï pelouse f, clairière f μ³ó³ïñ³·Çñ notice f explicative μ³ó³ïñ³Ï³Ý explicatif,-ive; raison-



ͳÉí³Í ¿` ³ÝÓ»éáóÇÏÁ, ù³ñ﻽Á ¨ ³ÛÉݤ 3¤ défaire vt, ouvrir vt ¥ÇÝãÁ ÷³Ã³Ãí³Í ¿` ÷³Ã»ÃÁ ¨ ³ÛÉݤ 4¤ découvrir vt ¥μ³ó³Ñ³Ûï»É¤; ~` μ³ó³Ñ³Ûï»É áÕç ×ßÙ³ñïáõÃÛáõÝÁ découvrir toute la vérité 5¤ inaugurer vt ¥Ñ³Ý¹Çë³íáñ μ³óáõ٠ϳï³ñ»É¤ μ³ó ÃáÕÝ»É 1¤ laisser échapper vt ¥Ó»éùÇó ÃáÕݻɤ; rater vt ¥Ó»éùÇó ÷³ËóÝ»É, ³éÇÃÁ ~¤ 2¤ échapper à ¥ãÝϳï»É, íñÇå»É¤ 3¤ manquer vt; ¥å³ñ³åÙáõÝùÝ»ñÁ, ÷á˳¹ñ³ÙÇçáóÁ ¨ ³ÛÉݤ 4¤ couler vi ¥Í³Ï ÉÇÝ»É` ï³Ï³é ¨ ³ÛÉݤ 5¤ omettre vt ¥½³Ýó ³éÝ»É, ã·ñ»É¤ 6¤ laisser passer vt ¥³é³ç ÃáÕݻɤ 7¤ laisser partir vt ¥³ñӳϻÉ, áñ ·Ý³¤ μ³óÃáÕáõÙ omission f ¥ï»ùëïáõÙ¤, lacune f ¥Ý³¨` ÷Ëμ. íñÇåáõÙ¤; ratage m ¥íñÇåáõÙ¤; ùñÏÝ. Ñá¹Ç ~ omission de l’article μ³óÇ 1¤ sauf, excepté, à part; μáÉáñÁ Ý»ñϳ »Ý, ~ Ýñ³ÝÇó tous sont présents, sauf lui; μáÉáñÁ Ý»ñϳ »Ý, ~ Ù»Ï Ñá·áõó tous sont présents, excepté une personne; ~ Ýñ³ÝÇó áã áù ãáõ½»ó ÙÝ³É personne n’a voulu rester à part lui 2¤ outre ¥~ ¹ñ³ÝÇó, ݳ¨, Ç Ñ³í»ÉáõÙݤ; ׳ÙåñáõÏÇó ~ ݳ¨ å³Ûáõë³Ï áõÝ»ñ outre la valise il avait aussi un sac μ³óÇÉ ¥óáõåÇϤ bacille m μ³óÇɳÏÇñ μÅßÏ. porteur,-euse de bacilles, bacillaire n μ³óÇɳÛÇÝ bacillaire μ³óÇÏ carte f (postale) μ³óÇã ouvre-boîte m ¥å³Ñ³ÍáÛ³ïáõ÷Ǥ; ouvre-bouteille m ¥ßßǤ, décapsuleur m μ³óÙ³Ý inaugural,e, d’inauguration ¥³ñ³ñáÕáõÃÛ³Ý, ËáëùÇ Ù³ëÇݤ μ³óáíÇ pliant,e; ~` ͳÉáíÇ ë»Õ³Ý table f pliante; ~ Ù³Ñ×³Ï³É lit m pliant μ³óáñáß défini,e, déterminé,e, fixé,e; précis,e ¥×ßïí³Í¤ μ³óëÇñï ï»°ë ëñï³μ³ó μ³óí³Íù ouverture f ¥³Ýóù¤, bouche f ¥μ»ñ³Ý¤; raie f ¥Ù³½³μ³Å³Ý, Ù³-



né,e; ~ μ³é³ñ³Ý dictionnaire m raisonné μ³ó³ïñ»É 1¤ expliquer vt 2¤ interpréter vt, commenter vt ¥Ù»Ïݳμ³Ý»É¤ 3¤ éclaircir vt, élucider vt ¥Éáõë³μ³Ý»É¤; ë»ñ ~ faire une déclaration (d’amour) μ³ó³ïñ»ÉÇ explicable μ³ó³ïñí»É s’expliquer μ³ó³ïñáõÃÛáõÝ explication f; ëÇñá ~ déclaration f d’amour μ³ó³ñÏ Çñ³íμ. récusation f; ~ ѳÛï³ñ³ñ»É récuser vt μ³ó³ñÏ»É ¥μ³ó³ñÏ Ñ³Ûï³ñ³ñ»É` ѳÛïݻɤ Çñ³íμ. récuser vt, décliner vt



μ³ó³ñÓ³Ï absolu,e; ~ ٻͳٳëÝáõ-



ÃÛáõÝ majorité f absolue; ~ ï·ÇïáõÃÛáõÝ ignorance f crasse; »ñÅßï. ~ ÉëáÕáõÃÛáõÝ justesse f absolue de l’oreille μ³ó³ñӳϳå»ë absolument; tout à fait ¥³ÙμáÕçáíÇݤ μ³ó³ñӳϳóÝ»É ¥μ³ó³ñӳϳݳóݻɤ absolutiser vt μ³ó³ñӳϳóáõÙ ¥μ³ó³ñӳϳݳóáõÙ¤ absolutisation f μ³ó³ñÓ³ÏáõÃÛáõÝ caractère m absolu, absoluité f μ³óμ»ñ³Ý 1¤ bavard,e, indiscret,-ète ¥áã ·³Õïݳå³Ñ¤ 2¤ badaud,e n/adj ¥³Ýμ³Ý, ³í³ñ³¤ μ³óμ»ñ³ÝáõÃÛáõÝ indiscrétion f, bavardage m ¥áã ·³Õïݳå³ÑáõÃÛáõݤ μ³ó»Çμ³ó carrément; franchement ¥ßÇï³Ï¤ μ³ó»É 1¤ ouvrir vt; ѳßÇí ~ ouvrir un compte; Íáñ³ÏÁ ~ ouvrir le robinet 2¤ déplier vt, déployer vt ¥ÇÝãÁ 181



½³·Çͤ, fente f ¥×»Õùí³Íù¤; ·ñå³ÝÇ ~ fente d’une poche μ³óí»É 1¤ s’ouvrir, ouvrir vi; donner vi; ¹áõéÁ ÙÇç³ÝóùÇ íñ³ ¿ μ³óíáõÙ la porte s’ouvre sur le couloir; ˳ÝáõÃÁ μ³óíáõÙ ¿ ųÙÁ áõÃÇÝ le magasin ouvre à huit heures; å³ïáõѳÝÁ ¹»åÇ μ³Ï ¿ μ³óíáõÙ` μ³ÏÇ ÏáÕÙÝ ¿ la fenêtre donne sur la cour 2¤ se déplier ¥áñ¨¿ ͳÉí³Í μ³ÝÇ Ù³ëÇݤ 3¤ se défaire ¥÷³Ã³Ãí³Í μ³ÝÇ Ù³ëÇÝ` ϳåáó, ÷³Ã»Ã ¨ ³ÛÉݤ 4¤ s’épanouir ¥Í³ÕÏ»É, ÷Ãûɤ; ͳÕÇÏÝ»ñÁ ~ »Ý les fleurs se sont épanouies 5¤ ÷Ëμ. s’ouvrir ¥»ñ¨³É, Ý»ñϳ۳ݳɤ; ~` »ñ¨³É` Ý»ñÏ³Û³Ý³É ³ß˳ñÑÇÝ s’ouvrir au monde μ³óáõÙ 1¤ ouverture f ¥óáõó³Ñ³Ý¹»ëÇ, ˳ÝáõÃǤ 2¤ inauguration f ¥Ñ³Ý¹Çë³íáñ ~¤; μ³óÙ³Ý ³ñ³ñáÕáõÃÛáõÝ cérémonie f inaugurale; μ³óÙ³Ý Ëáëù discours m inaugural; ѳݹÇë³íáñ ~ séance f solennelle d’inauguration μ³óáõÛà ïå·ñ., ѳÙÏñ·ã. ¥ÙÇç³Ï³Ûù, ÇÝï»ñí³É¤ intervalle f μ³óûÃÛ³ en plein air, à ciel ouvert; à la belle étoile; ~ å³éÏ»É` ùÝ»É coucher à la belle étoile μ³ù réservoir m ´³ùáë ¹Çó. Baccus m μ³ùáëÛ³Ý ¥μ³ùáë³Ï³Ý¤ bachique; ~ Ëñ³Ë׳Ýù fêtes bachiques, bacchanale f μ¹»ßË å³ïÙ. proconsul m μ»¹íÇÝ¥áõÑǤ Bédouin,e n μ»½» ËÑññ. meringue f; ~áí ͳÍÏ»É meringuer vt μ»É·Ç³Ï³Ý belge μ»É·Ç³óÇ, μ»É·áõÑÇ Belge n μ»Éáéáõë¥áõÑǤ Biélorusse n μ»Éáéáõë³Ï³Ý biélorusse μ»Éáéáõë»ñ»Ý ¥É»½áõ¤ le biélorusse; la langue biélorusse μ»Ï³Ý»É Çñ³íμ. casser vt; ¹³ï³í×ÇéÁ ~ casser un arrêt (une condamnation); abroger vt ¥ûñ»Ýù, ϳÝáݳ¹ñáõÃÛáõݤ



μ»Ï³Ý»ÉÇ révocable, annulable μ»Ï³Ýí»É être cassé,e, être annulé,e μ»Ï³ÝáõÙ Çñ³íμ. cassation f, annulation f ¥¹³ï³í×éǤ; abrogation f ¥ûñ»ÝùǤ, révocation f ¥óáõóÙáõÝùǤ; μ»-



ϳÝÙ³Ý ¹ÇÙáõÙ demande f en cassation; ¹³ï³í×éÇ ~ annulation f d’un jugement μ»Ï³ñ ¥Ó³Ûݹ³ñÓ¤ »ñÅßï. bécarre m μ»Ïáñ éclat m ¥³ñÏÇ, éáõÙμǤ; fragment m ¥³å³Ïáõ, áëÏáñÇ ¨ ³ÛÉݤ; débris m (pl) ¥Ïïáñ, Ùݳóáñ¹¤ μ»Ïáñ³ÛÇÝ ³ñÏ` ÝéÝ³Ï bombe f, grenade f à fragmentation μ»Ïí»É ýǽ. se réfracter ¥ÉáõÛëÇ` ׳鳷³ÛÃÇ Ù³ëÇݤ μ»ÏáõÙ 1¤ tournant m, bouleversement m ¥Ñ»Õ³ßñçáõÙ¤ 2¤ ýǽ. réfraction f ¥×³é³·³ÛÃÝ»ñǤ μ»ÏáõÙ³·»ï μÅßÏ. ¥³ãùÇ ÉáõÛëÇ μ»ÏÙ³Ý ¨ ¹ñ³ ˳ݷ³ñáõÙÝ»ñÁ í»ñ³óÝáÕ Ù³ëݳ·»ï¤ réfractionniste n μ»ÏáõÙݳÛÇÝ critique; crucial,e; ~ å³Ñ` Ï»ï moment m crucial, tournant m; ~ ï³ñÇ année f cruciale μ»Õ¥»ñ¤ moustache(s) f (pl); ~»ñÁ áÉáñ»É retrousser ses moustaches μ»Õ³íáñ moustachu,e adj/n μ»ÕÇÏ barbillon m ¥Óϳݤ; antenne f ¥ÙÇç³ïǤ; cirre m, vrille f ¥μáõÛë»ñǤ; barbe f ¥Ñ³ïÇϳμáõÛë»ñÇ, ѳ󳽷ÇÝ»ñǤ; petite moustache ¥Ù³ñ¹Ï³Ýó¤ μ»ÕÉáõ ¥ÓÏ³Ý ï»ë³Ï¤ barbeau m μ»ÕÙݳíáñ ¥³ñ·³ë³íáñ¤ fécond,e, productif,-ive, fructueux,-euse; prolifique; ~ íÇå³ë³Ý romancier m prolifique μ»ÕÙݳíáñ»É féconder vt; inséminer vt ¥³ñÑ»ëï³Ï³Ý ׳ݳå³ñÑáí¤ μ»ÕÙݳíáñí»É être fécondé,e; être inséminé,e ¥³ñÑ»ëï³Ï³Ý ׳ݳå³ñÑáí¤ μ»ÕÙݳíáñáõÃÛáõÝ ¥μ»ÕÙݳíáñ ÉÇÝ»ÉÁ¤ fécondité f μ»ÕÙݳíáñáõÙ fécondation f; ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ~ fécondation artificielle, insémination f, fécondation in vitro (F.I.V., fivète); μÅßÏ³Ï³Ý ÙÇçÝáñ182



¹áõÃÛ³Ùμ ~ procréation f médicalement assistée (P.M.A.) μ»ÕÙݳ÷áßÇ μëμ. pollen m μ»ÕÙÝÇÏ Ï»Ýëμ. spore f μ»ÕÙÝÇϳíáñ Ï»Ýëμ. cryptogame adj/n μ»ÕáõÝ fécond,e, productif,-ive μ»ÕáõÝáõÃÛáõÝ fécondité f, productivité f μ»Ù scène f; ~ ¹áõñë ·³É entrer en scène; ~áõÙ »ñ¨³É paraître sur la scène; ~Çó ÇçÝ»É` Ñ»é³Ý³É, ~Á ÃáÕÝ»É quitter la scène μ»Ù³¹ñ³Ï³Ý de mise en scène μ»Ù³¹ñ»É ¥μ»Ù³Ï³Ý³óݻɤ mettre vt en scène, monter vt μ»Ù³¹ñÇã ¥μ»Ù³¹ñáÕ, é»ÅÇëáñ¤ metteur m en scène; réalisateur,-trice n ¥ÏÇÝáÛÇ ¨ Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃÛ³Ý ³ëå³ñ»½áõÙ¤ μ»Ù³¹ñáÕ ï»°ë μ»Ù³¹ñÇã μ»Ù³¹ñí»É être mis,e en scène μ»Ù³¹ñáõÃÛáõÝ mise f en scène; réalisation f ¥ýÇÉÙǤ μ»Ù³¹ñáõÙ ¥μ»Ù³Ï³Ý³óáõÙ¤ mise f en scène μ»Ù³½·»ëï costume(s) m (pl) de scène μ»Ù³Ëáñù ï»°ë »ïݳμ»Ù μ»Ù³Ï³Ý scénique; pour la scène ¥³ñï³ùÇÝ, ï»ëù¤ μ»Ù³Ï³Ý³óÝ»É ï»°ë μ»Ù³¹ñ»É μ»Ù³Ï³Ý³óáõÙ ï»°ë μ»Ù³¹ñáõÙ μ»Ù³Ï³Ýáñ»Ý scéniquement μ»Ù³Ñ³ñ¹³ñ³Ýù accessoires m pl μ»Ù³Ñ³ñÃ³Ï ¥¿ëïñ³¹³¤ estrade f μ»Ù³Ýϳñ décor m μ»Ù³ÝϳñÇã décorateur,-trice n, peintre m décorateur μ»Ù³é³ç¥ù¤ ï»°ë ݳ˳μ»Ù μ»Ù³í³ñ régisseur m μ»Ù³ñí»ëï art m scénique μ»Ù»½ñ ¥μ»Ù»½ñÇ ÉáõÛë»ñ` ɳÙå³ß³ñ¤ rampe f μ»Ù»É ¥³é³çÇݤ débuts m pl; ³é³çÇÝ ~Ý áõÝ»Ý³É faire ses débuts μ»ÙÁÝÏ»ñ partenaire n de scène μ»ÙÇñ»ñ ¥μ»Ù³Ï³Ý Çñ»ñ, é»ÏíǽÇï¤ accessoires f pl μ»ÙáÉ ¥ÏÇëí³ñ¤ »ñÅßï. bémol m μ»Û å³ïÙ. bey m μ»ÛëμáÉ Ù³ñ½. base-ball m (baseball m)



ï»ÕÏ·. basic ¥Íñ³·ñ³É»½áõ ëÏëݳÏÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ¤ μ»Ý·³É³Ï³Ý, μ»Ý·³ÉÛ³Ý bengali,e, du Bengale, du Bangladesh; ~ Ïñ³Ï` Ñáõñ feux m pl de Bengale; ~ í³·ñ tigre m du Bengale μ»Ý·³É³óÇ, μ»Ý·³ÉáõÑÇ Bengali,e n μ»Ý·³É»ñ»Ý bengali m μ»Ý½³μ³ù réservoir m (d’essence) μ»Ý½³Éó³Ï³Û³Ý ï»°ë μ»Ý½³Ï³Û³Ý μ»Ý½³Ï³Û³Ý poste m d’essence μ»Ý½³ï³ñ camion-citerne m ¥Ù»ù»Ý³¤; navire-citerne m, tanker m ¥Ý³í¤ μ»Ý½ÇÝ essence f; ~ ÉóÝ»É prendre de l’essence μ»Ý½Çݳã³÷ ï»Ë. indicateur m d’essence μ»Ý½áÉ ùÇÙ. benzol m μ»ÝdzÙÇÝ ¥ÁÝï³ÝÇùÇ` ¹³ë³ñ³ÝÇ Ïñïë»ñÁ¤ benjamin,e n μ»ÝÇÝÛ³Ý ¥´»ÝÇÝǤ béninois,e μ»ÝÇÝóÇ, μ»ÝÇÝáõÑÇ Beninois,e n μ»é 1¤ charge f; fardeau m; poids m; ͳÝñ ~ lourde charge; ѳñϳÛÇÝ ~ fardeau fiscal (des impôts); é³½Ù³Ï³Ý Í³Ëë»ñÇ ~Á le fardeau des dépenses militaires; Ñá·ë»ñÇ ~Á le poids des soucis 2¤ cargaison f ¥Ý³íǤ 3¤ envoi m ¥³åñ³ÝùÝ»ñÇ ËÙμ³ù³Ý³Ï, ÷á˳¹ñ³μ»é¤ μ»éݳμ³ñÓÇã élévateur m (de fardeaux) μ»éݳμ³ñÓáõÙ chargement m μ»éݳ·Çñ ³é¨ïñ. facteur f; déclaration f d’expédition; bulletin m de bagages (de consigne) μ»éݳ·ñ»É ¥³åñ³Ýù³·ñ»É¤ facturer vt μ»éݳó÷»É décharger vt ¥í³·áÝÁ, μ»éݳï³ñÁ¤; débarquer vt ¥Ý³íÁ¤ μ»éݳó÷í»É être déchargé ¥í³·áÝÇ` μ»éݳï³ñÇ Ù³ëÇݤ; être débarqué ¥Ý³íÇ Ù³ëÇݤ μ»éݳó÷áõÙ déchargement m ¥í³·áÝÇ, μ»éݳï³ñǤ; débarquement m ¥Ý³íǤ; μ»éݳó÷Ù³Ý Ññ³å³ñ³Ï chantier m de déchargement (de débarquement); μ»éݳó÷Ù³Ý Ï»ï lieu de déchargement (de débarquement)



μ»ÛëÇÏ



183



μ»éݳËóÇÏ ³íï. coffre m μ»éݳËáõó bagagerie f; coffre m ¥μ»éݳËóÇÏ` ³íïáÙ»ù»Ý³ÛǤ μ»éÝ³Ï³É ³íï. porte-bagages μ»éݳϳéù ¥μ»éݳë³Ûɤ fourgon m;



camionnage m; ~ ³íïáÙ»ù»Ý³ ï»°ë μ»éݳٻù»Ý³; ~ - ë³éó³ñ³Ý camion m réfrigérateur μ»éݳï³ñáÕáõÃÛáõÝ capacité f de chargement, tonnage m, jauge f; ÉñÇí ~ jauge brute μ»éݳï»Õ porte-bagages m ¥³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ, ѻͳÝíÇ ¨ ³ÛÉÝÇ íñ³¤; coffre m ¥³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ Ù»ç, μ»éݳËóÇϤ μ»éݳñ·»Éù ¥³ñï³Ñ³ÝÙ³Ý Ï³Ù Ý»ñÙáõÍÙ³Ý ³ñ·»Éù, ¿Ùμ³ñ·á¤ embargo m; ~ ¹Ý»É mettre l’embargo; ~Á Ñ³Ý»É lever l’embargo μ»éݳñÏÕ conteneur m, container m μ»éݳñÏÕ³íáñí³Í conteneurisé,e μ»éݳñÏÕ³ï³ñ ¥Ý³í¤ porte-conteneurs m μ»éݳ÷á˳¹ñ³ñÏÕ ï»Ë. transconteneur m μ»éݳ÷á˳¹ñ»É transporter vt μ»éݳ÷á˳¹ñÇã ¥ïñ³ÝëåáñïÛáñ¤ transporteur m μ»éݳ÷á˳¹ñáÕ ¥³ÝÓ, μ³Ýíáñ¤ manutentionnaire n μ»éݳ÷á˳¹ñáõÙ transport m; ~ »ñϳÃáõÕáí` ³íïáÙ»ù»Ý³Ûáí` û¹³Ý³íáí transport par chemin de fer, par automobile, par avion μ»éÝ»É charger vt ¥μ³ñӻɤ; embarquer vt ¥Ý³íÁ, û¹³Ý³íÁ¤; ~ - μ»éݳó÷»É manutentionner vt μ»éÝÁݹáõÝáÕ réceptionnaire n μ»éÝáñ¹ ¥μ»éݳμ³ñÓ μ³Ýíáñ, μ»éݳÏÇñ¤ manœuvre m; docker m ¥Ý³í³Ñ³Ý·ëïǤ; manutentionnaire n ¥μ»éÝáÕ-μ»éݳó÷áÕ ³ÝÓ¤ μ»éÝí³Í chargé,e; ËÇëï ~` ͳÝñ³μ»éÝí³Í lourdement chargé,e μ»éÝí³ÍáõÃÛáõÝ taux m (degré m) de chargement ¥μ»éÝí³ÍáõÃÛ³Ý ³ëïÇ׳ÝÁ¤; charge f ¥½μ³Õí³ÍáõÃÛáõÝ` Ù³ñ¹áõ, ¹³ë³í³Ý¹áÕǤ μ»éÝí»É être chargé,e μ»éÝáõÙ chargement m ¥μ»éݳíáñáõÙ¤; embarquement m ¥Ý³íǤ; expédition f ¥³åñ³ÝùÇ, ËÙμ³ù³Ý³ÏǤ; μ»éÝÙ³Ý Ññ³å³ñ³Ï chantier m de chargement; μ»éÝÙ³Ý Ï»ï lieu m



÷áùñ ~ fourgonnette f



μ»éݳÏÇñ 1¤ porteur m; déménageur m ¥ï³Ý Çñ»ñÁ ï»Õ³÷áËáÕ ~¤; ÑÝó.



portefaix m



μ»éÝ³Ñ³Ï balle f; ballot m ¥÷áùñ¤ μ»éݳÑáëù flot m de marchandises μ»éݳÙμ³ñÓÇã ¥Ù»ù»Ý³¤ monte-charge m,



engin m de levage



μ»éݳÙμ³ñÓáõÃÛáõÝ capacité f de chargement; tonnage m ¥Ý³íǤ μ»éݳٻù»Ý³ ¥μ»éݳï³ñ ³íïáÙ»ù»Ý³¤ camion m; ÷áùñ ~ camionnette f



μ»éݳݳí cargo m μ»éݳßñç³Ý³éáõÃÛáõÝ



trafic m des marchandises, trafic m marchand, trafic-marchandises m μ»éݳåÇï³Ï plaque f μ»éݳåïáõÛï ï»°ë μ»éݳßñç³Ý³éáõÃÛáõÝ μ»éݳé³ùÇã expéditeur,-trice n μ»éݳé³ùáõÙ expédition f μ»éݳë³ÑÝ³Ï traîneau m μ»éݳë³ÛÉ ¥μ»éݳϳéù¤ fourgon m μ»éݳë³ÛÉ³Ï chariot m ¥û¹³Ý³í³Ï³Û³ÝáõÙ, ˳ÝáõÃáõÙ ¨ ³ÛÉáõñ¤ μ»éݳë³Ûɳí³ñ ¥ß³ñųμ»éݳë³ÛÉ³Ï í³ñáÕ¤ cariste m μ»éݳëï³ó ¥μ»éÁ ëï³óáÕ¤ consigna-



taire m



μ»éݳí»ñ»É³Ï ¥í»ñѳݤ monte-charge m



μ»éݳíáñ»É charger vt, embarquer vt;



ݳíÁ ~ charger le navire



μ»éݳíáñáÕ chargeur m; docker m ¥Ý³í³Ñ³Ý·ëïáõÙ¤ μ»éݳíáñí»É être chargé,e; être embar-



qué,e



μ»éݳíáñáõÙ chargement m ¥·áñÍáÕáõÃÛáõÝÁ¤; charge f ¥μ»é¤ μ»éݳíïá ï»°ë μ»éݳٻù»Ý³ μ»éݳï³ñ de fret ¥÷á˳¹ñ³ÙÇçáó¤; ~



ݳí ϳ٠û¹³Ý³í cargo m; ~ í»ñ»É³Ï monte-charge m; ~ ÷á˳¹ñáõÙ



184



de chargement (d’embarquement); ~ - μ»éݳó÷áõÙ manutention f; μ»éÝÙ³Ý-μ»éݳó÷Ù³Ý ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ travaux m pl (opérations f pl) de manutention μ»éÝáõݳÏáõÃÛáõÝ ¥÷á˳¹ñ³ÙÇçáóǤ charge f utile; Ù»Í μ»éÝáõݳÏáõÃÛ³Ý μ»éݳï³ñ poids lourd m μ»éÝû¹³Ý³í ¥Ù»Í ï³ñáÕáõÃ۳ݤ grosporteur m 쨻ÏÝ μëμ. térébenthine f 쨻Ïݳ˻Šcolophane f 쨻ÏݳÛáõÕ huile f de térébenthine; (essence f de) térébenthine f 쨻é pôle m; ÑÛáõëÇë³ÛÇÝ ~ Pôle Nord; ѳñ³í³ÛÇÝ ~ Pôle Sud; Ù³·ÝÇë³Ï³Ý ~ pôle magnétique; ͳÛñ³·áõÛÝ μ¨»éÝ»ñ pôles pl extrêmes 쨻é³μÝ³Ï habitant m des régions (des zones) polaires μ¨»é³·»ï savant m explorateur du pôle μ¨»é³·ÇÍ cercle m polaire μ¨»é³·ÇïáõÃÛáõÝ science f polaire 쨻é³Ëáõ½áõÃÛáõÝ exploration f du pôle 쨻é³ËáõÛ½ explorateur,-trice n du pôle, membre m d’une expédition polaire 쨻é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ polarité f 쨻é³Õí»ë ¥μ³ó ϳåáõÛï ³Õí»ë¤ renard m bleu 쨻é³Ù»ñÓ circumpolaire 쨻é³ÛÇÝ polaire; ~ ³ëïÕ étoile f Polaire, la Polaire; ~ ³ñß³í³ËáõÙμ expédition f polaire; ~ ¥ëåÇï³Ï¤ ³ñç ours m polaire; ~ ·Çß»ñ nuit f polaire 쨻é³Ý³É 1¤ être polarisé,e; 2¤ ÷Ëμ. se polariser ¥Ï»ÝïñáݳݳÉ, áõß³¹ñáõÃÛáõÝÁ Ï»Ýïñáݳóݻɤ μ¨»é¥³óáõÙ¤³ã³÷ polarimètre m 쨻é³ëïÕ étoile f Polaire, la Polaire 쨻é³óÝ»É polariser vt 쨻é³óí»É être polarisé,e 쨻é³óáõÙ polarisation f; ëáóÇ³É³Ï³Ý ~ polarisation sociale 쨻é»É clouer vt ¥³Ùñ³óݻɤ; ÷Ëμ. fixer vt; áõß³¹ñáõÃÛáõÝÁ` ѳ۳óùÁ ~ fixer l’attention, le regard



μ»ï³ bêta m ¥ÑáõÝ³Ï³Ý ³Ûμáõμ»ÝÇ »ñÏñáñ¹ ï³éÁ¤; ýǽ. ~ - ׳é³-



·³ÛÃÝ»ñ rayons m pl bêta



μ»ïáÝ béton m; »ñϳÃ-μ»ïáÝ` »ñϳÃ-



μ»ïáÝ béton armé



μ»ïáݳ·áñÍ bétonnier m μ»ïáݳÉóáõÙ coulage m (du béton) μ»ïáݳ˳éÝÇã ¥Ù»ù»Ý³¤ ï»Ë. béton-



nière f, bétonneuse f



μ»ïáݳå³ïáõÙ ï»°ë μ»ïáÝáõÙ μ»ïáÝ» en béton; de béton μ»ïáÝ»É ¥μ»ïáݳå³ï»É¤ bétonner vt μ»ïáÝáõÙ bétonnage m μ»ñ ¥³Ý³ëáõÝÝ»ñÇ ³×` Íݳפ portée f μ»ñ³Ý 1¤ bouche f; ~Ç Ëáéáã cavité f



buccale; ßßÇ ~ col m, goulot m; ~áí ßÝã»É respirer par la bouche; ~Á ÉÇùÁ Ëáë»É parler la bouche pleine; ~Á áÕáÕ»É rincer la bouche ◊~Á μ³ó ÙݳÉ` ½³ñٳݳÉ` ³åᯐ rester (demeurer) bouche bée; Ù»ÏÇ ~Á ÷³Ï»É fermer la bouche à qn; Ù»ÏÇ ~Ç Ñ³óÁ Ïïñ»É enlever le pain de la bouche à qn; ~Á μ³ó ݳۻÉ` ½³ñÙ³Ý³É regarder la bouche ouverte; μ»ñÝ»-μ»ñ³Ý ³ÝóÝ»É passer de bouche en bouche; μ»ñ³ÝÇó Ãéóñ»ó il s’est trahi, ça lui a échappé; ~Ç çñ»ñÁ ·Ý³É avoir l’eau à la bouche 2¤ lame f, tranchant m ¥ë³Ûñ¤; ¹³Ý³ÏÇ ~ lame de couteau μ»ñ³Ý³μáñμ μÅßÏ. stomatite f μ»ñ³Ý³μáõÅáõÃÛáõÝ stomatologie f μ»ñ³Ý³μáõÛÅ ¥ëïáÙ³ïáÉá·¤ μÅßÏ. stomatologue n; stomatologiste n, ËëÏó., Ñåí. stoma n μ»ñ³Ý³¹»ï μÅßÏ. stomatoscope m μ»ñ³Ý³ÛÇÝ ¥μ»ñ³ÝǤ buccal,e μ»ñ³Ý³ï³å ï»°ë μ»ñ³Ý³μáñμ μ»ñ³Ý³óÇ par cœur, de mémoire; ~ ÇٳݳÉ` ³Ý·Çñ ·Çï»Ý³É connaître vt (savoir m) sur le bout du doigt ¥¹³ñÓ.¤; ~ ³ë»É réciter vt ¥³ñï³ë³Ý»É¤ μ»ñ³Ýμ³ó 1¤ bouche f béante ¥μ»ñ³ÝÁ μ³ó¤ 2¤ badaud,e n/adj; bavard,e, indiscret,-ète ¥μ³óμ»ñ³Ý¤ μ»ñ³Ýμ³óáõÃÛáõÝ indiscrétion f; badauderie f 185



porté,e, d’importation



μ»ñ³Ý÷³Ï 1¤ discret,-ète ¥·³Õïݳå³Ñ¤ 2¤ taciturne ¥Éé³ÏÛ³ó¤ μ»ñ³ÝùëÇí³Ûñ face contre terre; ~ ÁÝÏ-



μ»ññÇ fertile, fécond,e μ»ññÇáõÃÛáõÝ fertilité f, fécondité f ¥μ»ñù³é³ïáõÃÛáõݤ μ»ñù récolte f; moisson f ¥Ñ³ó³Ñ³ïÇÏǤ; ~Á ѳí³ù»É récolter, rentrer la récolte, moissonner vt ¥Ñ³ó³Ñ³ïÇÏÁ¤, faire la cueillette ¥Ùñ·»ñÁ¤ μ»ñù³Ñ³í³ù récolte f; cueillette f ¥Ùñ·»ñǤ; vendange f ¥Ë³ÕáÕÇ ~, ˳ÕáÕ³ù³Õ, ³Û·»Ïáõä μ»ñù³é³ï fertile, fécond,e ¥μ»ñù³ïáõ¤; ~ ï³ñÇ année f de bonne ré-



Ý»É tomber face contre terre, tomber raide μ»ñ·³Ùáï ¥ï³ÝÓÇ ï»ë³Ï¤ bergamote f



μ»ñ·³Ùáï»ÝÇ bergamotier m μ»ñ¹ ¥³Ùñáó¤ forteresse f, château m



fort



μ»ñ¹³ÃáõÙμ fortification f, rempart m (d’une forteresse) ¥å³ïÝ»ß, å³ïí³ñ¤ μ»ñ¹³Ï³É ¥μ»ñ¹³å»ï¤ commandant m



colte; ~ ¹³ßï champ m fertile; ~` μ»ñù³ïáõ ÑáÕ terre f féconde μ»ñù³é³ïáõÃÛáõÝ 1¤ fertilité f ¥åïÕ³μ»ñáõÃÛáõݤ, fécondité f ¥μ»ñù³ïíáõÃÛáõÝ` ¹³ßïÇ, ÑáÕǤ μ»ñù³ïíáõÃÛáõÝ 1¤ fécondité f; fertilité f ¥μ»ñù³ïáõ ÉÇÝ»ÉÁ¤ 2¤ rendement m ¥μ»ñù³ïíáõÃÛ³Ý ã³÷Á¤; Ù»Ï Ñ»Ïï³ñÇ ~ rendement à l’hectare μ»ñù³ïáõ fertile, fécond,e μ½»½ scarabée m; Ù³ÛÇëÛ³Ý ~ hanneton



de la forteresse μ»ñ¹³ÛÇÝ de forteresse; ~ ³ÙñáõÃÛáõÝÝ»ñ fortifications f pl de forteresse μ»ñ¹³å³ïÝ»ß, μ»ñ¹³å³ñÇëå fortification f, rempart m (d’une forteresse) μ»ñ¹³ù³Õ³ù ville f fortifiée μ»ñ»É amener vt ¥Ù»ÏÇݤ; apporter vt ¥áñ¨¿ μ³Ý¤; ~ Çñ ïáõÝ amener chez soi; Ý³Ù³Ï ~ apporter une lettre; ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝÝ»ñ ~ apporter des informations; ³å³óáõÛóÝ»ñ ~ apporter (fournir) des preuves, Ç ÙÇ ~ faire le bilan (le total); ÷Ëμ. ³ß˳ñÑ ~` ÍÝ»É mettre au monde, accoucher vi (de); Ó»éù μ»ñ»É obtenir vt; ϳñ·Ç ~ mettre en ordre; ß³ÑáõÛà ~ rapporter un revenu; íݳë ~ causer du dommage ◊á±ñ ù³ÙÇÝ ¿ Ó»½ ~ quel bon vent vous amène? μ»ñ»ÝÇÏ» ¥í»ñáÝÇϳ¤ μëμ. véronique f μ»ñ»ï ¥·É˳ñϤ béret m μ»ñÏñ³ÉÇ joyeux,-euse, gai,e ¥áõñ³Ë¤, radieux,-euse ¥Ëݹáõݤ, heureux,euse ¥»ñç³ÝÇϤ μ»ñÏñ³Ýù joie f, gaieté f ¥áõñ³ËáõÃÛáõݤ; allégresse f ¥ËݹáõÃÛáõÝ, Ññ×í³Ýù¤; jouissance f ¥í³Û»Éù, í³Û»ÉáõÙ¤; délectation f ¥Ññ×í³Ýù¤ μ»ñÝ»μ»ñ³Ý 1¤ de bouche en bouche ¥μ»ñ³ÝÇó-μ»ñ³Ý, Ù»ÏÇó ÙÛáõëÇݤ 2¤ comble, comblé,e ¥É»÷-É»óáõݤ, bondé,e; ¹³ÑÉÇ×Á Éóí³Í ¿ñ ~ la salle était comble μ»ñáíÇ ¥Ý»ñÙáõÍí³Í, Ý»ñÏñí³Í¤ im-



m



μ½½³É bourdonner vi μ½½³óáÕ bourdonnant,e μ½½áó bourdonnement m μ½ÇÏ-μ½ÇÏ ³Ý»É déchiqueter vt μ½Ïï»É mettre en pièces, déchirer vt,



déchiqueter vt; ÷Ëμ. Çñ³ñ ~ se quereller, se chamailler ¥íÇ×»É, íÇ׳μ³Ý»É, Ïéíßï»É¤ μ½Ïïí»É se déchirer, se mettre en lambeaux μóٳï pouce m ¥Ó»éùǤ, gros orteil m ¥áïùǤ μóÙÇï nigaud,e adj/n, stupide, obtus,e, à l’esprit lourd μóÙïáñ»Ý stupidement, d’une manière stupide; bêtement, sottement ¥ÑÇÙ³ñ³μ³ñ¤ μóÙïáõÃÛáõÝ stupidité f, lourdeur f d’esprit μÃ³Ý³É 1¤ s’abrutir, être hébété,e 2¤ s’émousser ¥¹³Ý³ÏÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇݤ μóó³Í 1¤ abruti,e, hébété,e 2¤ émoussé,e ¥¹³Ý³Ï ¨ ³ÛÉݤ 186



médecine du sport; ÷áñÓ³é³Ï³Ý ~ médecine expérimentale; ½ÇÝíáñ³Ï³Ý ~ médecine militaire; ùñ»³Ï³Ý ~ médecine légale; ϳÝ˳ñ·»ÉÇã ~ médecine préventive μÅßÏáõÑÇ femme médecin, femme docteur, doctoresse f μÅßÏáõÙ ¥μáõÅáõÙ¤ traitement m, cure f; thérapie f ¥Ý»ñùÇÝ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÝ»ñǤ μÅáï ï»°ë ×åéáï μÅáï»É ï»°ë ×åéáï»É μdzÃÉáÝ Ù³ñ½. ï»°ë »ñϳٳñï μdzÃÉáÝÇëï ï»°ë »ñϳٳñïÇÏ μÇμ ϽÙËë. pupille f, prunelle f μÇμÉÇ³Ï³Ý ¥³ëïí³Í³ßÝã³Ï³Ý¤ biblique; de la Bible μÇ·áõ¹Ç ¥Ëáåáå³Ï, í³ñë³÷³ÃÃáõϤ bigoudi m μǹáÝ ï»°ë ÃÇÃ»Õ³Ù³Ý μǻݳɻ ¥»ñÏáõ ï³ñÇÝ Ù»Ï ³ÝóϳóíáÕ Å³Ù³Ý³Ï³ÏÇó ³ñí»ëïÇ ÷³é³ïáݤ biennale f μǽ ÅÕ. ¥Ù³Ë³Ã, Ñ»ñÛáõݤ poinçon m; alène f ¥Ï³ßíÇ Ñ³Ù³ñ¤ μÇ½Ý»ë ¥·áñͳñù, ·áñͳñ³ñáõÃÛáõݤ business m (bizness m) μǽݻëÙ»Ý ¥·áñͳñ³ñ Ù³ñ¹¤ homme m d’affaire, businessman n μǽáÝ ¥ÑÛáõëÇë³Ù»ñÇÏÛ³Ý í³ÛñÇ óáõɤ bison m μÇÅ ï»°ë ×åáõé ¥³ãùǤ μÇÉdzñ¹ ¥·Ý¹³Ë³Õ¤ billard m; ~Ç ÓáÕ queue f de billard; ~Ç ë»Õ³Ý table de billard; ~Ç ·Ý¹³Ï` ·áõݹ boule f de billard; ~ Ç Ù»Ï Ë³Õ` å³ñïdz partie f de billard; ~Ç ëñ³Ñ salle f de billard; ~ Ë³Õ³É jouer au billard μÇÉdzñ¹³Ýáó ¥μÇÉdzñ¹³ïáõݤ salle f de billard μÇÉÇáÝ billion m μÇÍ tache f; macule f, souillure f; ~ ³Ý»É` ÃáÕÝ»É tacher vt; maculer vt, souiller vt; ~Á Ù³ùñ»É` Ñ³Ý»É enlever la tache μÇáùÇÙdz ï»°ë Ï»Ýë³ùÇÙdz μÇáùÇÙÇÏáë ï»°ë Ï»Ýë³ùÇÙÇÏáë μÇáýǽÇϳ ï»°ë Ï»Ýë³ýǽÇϳ



μóóÝ»É 1¤ abrutir vt, hébéter vt; abêtir vt, étourdir vt 2¤ émousser vt ¥¹³Ý³Ï ¨ ³ÛÉݤ μóóáõÙ abrutissement m, hébétement m; assoupissement m ¥½·³óÙáõÝùÝ»ñǤ μÃáõÃÛáõÝ ï»°ë μóÙïáõÃÛáõÝ μÅÇßÏ médecin m, docteur m; μáõÅáÕ ~



médecin traitant; ·É˳íáñ ~ médecin en chef; Ý»ñùÇÝ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ interniste n, généraliste n ¥Ã»ñ³å¨ï¤; ÁÝï³Ý»Ï³Ý ~ médecin de famille; Ù³ÝÏ³Ï³Ý ~` Ù³ÝϳμáõÛÅ pédiatre m; ÏÇÝ ~ femme médecin, doctoresse f; ³å³·³ ~ futur médecin; Ñ»ñóå³Ñ ~ médecin de service; ëÝݹ³Ï³ñ·Ç Ù³ëݳ·»ï ~ diététicien,ne n; μÅßÏÇ Ùáï ·Ý³É aller chez le médecin; μÅßÏÇ ¹ÇÙ»É consulter un médecin; ~ ϳÝã»É appeler le médecin μÅßϳ·ÇïáõÃÛáõÝ médecine f; μÅßϳ·ÇïáõÃÛ³Ý ¹áÏïáñ docteur m en médecine μÅßÏ³Ï³Ý médical,e; de médecine; ~ ùÝÝáõÃÛáõÝ` ëïáõ·áõÙ examen m médical; ~ ÁݹѳÝáõñ ѻﳽáïáõÙ bilan m de santé; ~ û·ÝáõÃÛáõÝ assistance f médicale; ~ íÏ³Û³Ï³Ý certificat m médical; ~ ѳٳÉë³ñ³Ý` ý³ÏáõÉï»ï université f, faculté f de médecine; ~ ·ÇïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ¹áÏïáñ docteur m en médecine; ~ ѳٳÉë³ñ³ÝÇ áõë³ÝáÕ¥áõÑǤ étudiant(e) en médecine μÅßϳϳݳóÝ»É ¥μÅßÏ³Ï³Ý ÑëÏáÕáõÃÛ³Ý ï³Ï ³éݻɤ médicaliser vt μÅßϳϳݳóáõÙ ¥μÅßÏ³Ï³Ý ÑëÏáÕáõÃÛ³Ý ï³Ï ³éÝ»ÉÁ¤ médicalisation f μÅßϳå»ï médecin m en chef μÅßϳñ³Ý traité m de médecine μÅßÏ»É traiter vt, soigner vt ¥μáõŻɤ; guérir vt ¥³å³ùÇݻɤ μÅßÏ»ÉÇ guérissable, curable μÅßÏí»É ¥μáõÅí»É¤ suivre un traitement; se soigner μÅßÏáõÃÛáõÝ médecine f; ÁݹѳÝáõñ ~ médecine générale; Ù³ñ½³Ï³Ý ~ 187



μÉñ³Ï coteau m, petite colline f, monticule m; butte f ¥ÃáõÙμ, ÷áùñÇÏ μ³ñÓñáõÃÛáõݤ μÉñ³Ó¨, μÉñ³ÝÙ³Ý en forme de colline μÉáõ½ ¥í»ñݳ߳åÇϤ blouse f; ϳݳóÇ



μÇáýǽÇÏáë ï»°ë Ï»Ýë³ýǽÇÏáë μÇë ï»°ë ÏñÏݳϳÝã μÇëÙáõï ùÇÙ., ¹Õ·ñÍ. bismuth m μÇëùíÇï biscuit m μÇï ï»Ë. ¥ÇÝýáñÙ³ódzÛÇ ù³Ý³ÏÇ Ùdzíáñ¤ bit m μÇïáõÙ bitume f μÇñÙ³Ï³Ý birmanien,ne μÇñÙ³óÇ Birman,e n μÇñï rude, brutal,e; ~ áõÅ force f bru-



~ chemisier m, corsage m; chemisette f ¥Ï³ñ× Ã¨»ñáí` ³é³í»É³å»ë ïÕ³Ù³ñ¹Ï³Ýó, ݳ¨` ϳݳÝó áõ »ñ»Ë³Ý»ñÇ Ñ³Ù³ñ¤ μÉáõñ colline f; coteau m ¥÷áùñ μÉáõñ, μÉñ³Ï, ÃáõÙμ¤; μÉñÇ ëïáñáïÁ le pied d’une colline μË»É 1¤ sortir vi ¥ëÏÇ½μ ³éÝ»É` ·»ïÇ Ù³ëÇݤ 2¤ jaillir vi ¥ó³Ûï»É` çñÇ Ù³ëÇݤ 3¤ résulter vi, découler vi, ressortir vi ¥Ñ»ï¨»É¤; ³Ûë ³Ù»ÝÇó μËáõÙ ¿` Ñ»ï¨áõÙ ¿, áñ ... il résulte (découle, ressort) de tout cela que ... 4¤ émaner vi (de) ¥Í³·»É, ³é³ç³Ý³É¤ μËÏ³É éructer vi; roter vi μËÏáó renvoi m; éructation f; rot m μËáÕ 1¤ résultant ¥Ñ»ï¨áÕ, áñ¨¿ μ³ÝÇ ³ñ¹ÛáõÝùÁ` ѻ勉ÝùÁ »ÕáÕ` ¹ñ³ÝÇó ³é³ç³óáÕ¤ 2¤ ÷Ëμ. inspiré,e ¥Ý»ñßÝãí³Í¤ μͳËݹÇñ méticuleux,-euse; pointilleux,-euse; rigoureusement ponctuel,le ¥ËÇëï ×ßï³å³Ñ¤; scrupuleux,-euse ¥Ù³Ýñ³ÏñÏÇï¤ μͳËݹñáñ»Ý méticuleusement, minutieusement, scrupuleusement μͳËݹñáõÃÛáõÝ exactitude f, ponctualité f; ¥μ³ó³ë³Ï³Ý ÇÙ³ëïáí¤ pédantisme m, pédanterie f, esprit m chicanier, chicanerie f μÍ³Ñ³Ý ¥μÍ»ñÁ ѳÝáÕ` Ù³ùñáÕ ÝÛáõä détachant m μÍ³Ñ³Ý»É ¥μÇÍÁ` μÍ»ñÁ Ù³ùñ»É¤ détacher vt μͳѳÝáõÙ ¥μÇÍÁ` μÍ»ñÁ Ù³ùñ»ÉÁ¤ détachage m μͳíáñ tacheté,e, marqueté,e, moucheté,e; μÅßÏ. ~ ïÇý typhus m exanthématique μÍáï en taches ¥μÍ»ñÇó Ï»Õïáïí³Í¤ μÏɳï, μÏÉÇÏ glouton,ne adj/n, vorace μÏɳïáõÃÛáõÝ, μÏÉÇÏáõÃÛáõÝ gloutonnerie f, voracité f



tale



μÇýßï»ùë ËÑññ. steak m; bifteck m; ï³-



å³Ï³Í ϳñïáýÇÉáí ~ steak frites



μɳݹ ÅÕ. faufil m μɳݹ»É ÅÕ. faufiler vt μɳݹáõÙ ¥μɳݹ»ÉÁ¤ ÅÕ. faufilage m μɳÝÏ 1¤ formulaire m ¥Ñ³ñó³Ã»ñä; ~ Éñ³óÝ»É remplir un formulaire 2¤ papier m à en-tête ¥áñ¨¿ ѳëï³ïáõ-



ÃÛ³Ý í»ñï³éáõÃÛ³Ùμ ÃáõÕÃ` å³ßïáÝ³Ï³Ý ·ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ¤ μÉμÉ³É 1¤ jacasser vi ¥ß³Õ³Ïñ³ï»É¤, bavarder vi ¥ß³ï³Ëáë»É¤ 2¤ babiller vi, gazouiller vi ¥÷áùñ »ñ»Ë³ÛÇ Ù³ëÇݤ μÉμÉáó 1¤ jacassement m, jacasserie f ¥ß³Õ³Ïñ³ïáõÃÛáõÝ, ß³Õ³Ïñ³ï³Ýù¤, bavardage m ¥ß³ï³ËáëáõÃÛáõݤ 2¤ babillage m, gazouillement m ¥÷áùñ »ñ»Ë³ÛǤ μÉ»ý ï»°ë ÷ãáó μÉÃ³Ï ¥³Ï³ÝçǤ lobe m (d’oreille) μÉóϳíáñ μëμ. lobé,e; ~ ï»ñ¨Ý»ñ feuilles f pl lobées ¥Ï³ÕÝáõ, ý»Ýáõ¤ μÉÃμÉÃ³É ÅÕ. bouillonner vt μÉÃμÉÃáó ÅÕ. bouillonnement m μÉÇà galette f; gâteau m; crêpe f ¥Ýñμ³μÉÇä μÉÇó 1¤ Ù³ñ½. blitz m ¥ß³ËÙ³ï³ÛÇÝ Ï³ÛͳÏݳÛÇÝ Ë³Õ` Ùñó³Ë³Õ¤ 2¤ ÉëÝÏñã. flash m μÉáÏ1 ï»°ë ¹³ßÇÝù, ÙdzíáñáõÙ μÉáÏ2 ßÇÝ. bloc m ¥Ù»Í³ÕÛáõë, ϳéáõÛó³Ñ³ïí³Í¤ μÉá× Ï»Ý¹μ. mucheron m, puceron m μÉáï ¥ÃÕó˳ÕÇ ï»ë³Ï¤ belote f μÉñ³·³·³Ã sommet m de colline μÉñ³É³Ýç flanc m de colline; ~ÇÝ à flanc de colline 188



cristal; ~ Çñ»ñÇ ·áñͳñ³Ý cristallerie f μÛáõñ»Õ³å³ÏÇ cristal m μÛáõñ»Õ³óÝ»É cristalliser vt μÛáõñ»Õ³óáõÙ cristallisation f μÛáõñ»ÕÛ³ cristallin,e μÛáõñáÏñ³ï bureaucrate n μÛáñáÏñ³ï³μ³ñ en bureaucrate μÛáõñáÏñ³ï³Ï³Ý bureaucratique μÛáõñáÏñ³ï³Ý³É devenir bureaucrate μÛáõñáÏñ³ï³óÝ»É bureaucratiser vt μÛáõñáÏñ³ïdz, μÛáõñáÏñ³ïáõÃÛáõÝ bureaucratie f μݳμ³Ý épigraphe f μݳμáõÅ³Ï³Ý ¥ýǽÇáûñ³å»íïÇϤ physiothérapeutique μݳμáõÅáõÃÛáõÝ physiothérapie f ¥ýǽÇáûñ³ådz¤, naturopathie f ¥μáõÅáõÙ μÝ³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñáí¤ μݳμáõÛÅ physiothérapeute n ¥ýǽÇáûñ³å»íï¤, naturopathe n μݳ·³í³é domaine m; sphère f ¥áÉáñï¤; branche f, secteur m ¥×ÛáõÕ¤; ÏñÃáõÃÛ³Ý ~ domaine éducatif; ³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý ~` ×ÛáõÕ secteur d’industrie; ·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý ~` áÉáñï sphère d’activité μݳ·»ï naturaliste n μݳ·ÇÍ 1¤ frontière f, limite f ¥ë³Ñٳݳ·Çͤ 2¤ é³½Ù. ligne f; å³ßïå³Ý³Ï³Ý ~ ligne de défense μݳ·Çï³Ï³Ý de sciences f pl naturelles μݳ·ÇïáõÃÛáõÝ sciences f pl naturelles μݳ·Çñ texte m original, texte m, original m; μݳ·ñáí ϳñ¹³É lire dans le texte μݳ·ñ³ÛÇÝ original,e, textuel,le; ~ ï³ñμ»ñ³Ï variante f originale (textuelle) μݳ½³Ýó³Ï³Ý ¥Ù»ï³ýǽÇϳϳݤ métaphysique μݳ½³Ýóáñ»Ý ¥μݳ½³Ýó³μ³ñ¤ métaphysiquement μݳ½³ÝóáõÃÛáõÝ ¥Ù»ï³ýǽÇϳ¤ métaphysique f μݳ½¹ instinct m; ÇÝùݳå³Ñå³ÝÙ³Ý` ÇÝùݳå³ßïå³Ý³Ï³Ý ~ instinct de conservation; ë»é³Ï³Ý ~ ins-



μÕ³í»É hurler vi, crier vi ¥·áé³É, ×ã³É¤;



Ù»ÏÇ íñ³ ~` ·áé·áé³É` Ïßï³Ùμ»É crier après qn μÕ³íáó hurlement m; cri m ¥×Çã, ·áéáó¤ μÙμáõÉ ¥³Õí³Ù³½¤ duvet m μÛáõ½³Ý¹³·»ï byzantiniste n, byzantinologue n μÛáõ½³Ý¹³·ÇïáõÃÛáõÝ byzantinologie f μÛáõ½³Ý¹³Ï³Ý byzantin,e, de Byzance; ~ ϳÛëñáõÃÛáõÝ l’Empire m byzantin μÛáõ½³Ý¹³óÇ, μÛáõ½³Ý¹áõÑÇ Byzantin,e n



μÛáõÉ»ï»Ý bulletin m μÛáõç» budget m; ï³ñ»Ï³Ý ~ budget



annuel; å»ï³Ï³Ý ~ budget d’État; »ñϳñ³Å³ÙÏ»ï ~ budget pluriannuel; ÁÝï³Ý»Ï³Ý ~ budget familial; ~Ç ÁݹáõÝáõÙ adoption f du budget; ~ ÙïóÝ»É` ~áõÙ Áݹ·ñÏ»É` μÛáõç»ï³íáñ»É budgétiser vt; ~ ÙïóÝ»ÉÁ` ~áõÙ Áݹ·ñÏ»ÉÁ` μÛáõç»ï³íáñáõÙ budgétisation f μÛáõç»ï³ÛÇÝ budgétaire; ~ ѳïϳóáõÙÝ»ñ prévisions f pl budgétaires; ~ »Ï³ÙáõïÝ»ñ accumulations f pl budgétaires; ~ Ùݳóáñ¹ excédent m budgétaire; ~ ï³ñÇ année f budgétaire; ~ ûñ»Ýù` ûñ»Ýù å»ïμÛáõç»Ç Ù³ëÇÝ loi f budgétaire μÛáõç»ï³íáñ»É ¥Ý»ñ³é»É μÛáõç»Ç Ù»ç¤ budgétiser vt μÛáõç»ï³íáñáõÙ ¥Ý»ñ³éáõÙ μÛáõç»Ç Ù»ç¤ budgétisation f μÛáõñ¥³íáñ¤ 1. adj innombrable, incalculable 2. myriade f; μÛáõñ³íáñ` ³ÝÃÇí ³Ýѳٳñ par myriades μÛáõñ»Õ cristal m; É»éݳÛÇÝ ~ cristal de roche μÛáõñ»Õ³·»ï cristallographe n μÛáõñ»Õ³·Çï³Ï³Ý cristallographique μÛáõñ»Õ³·ÇïáõÃÛáõÝ cristallographie f μÛáõñ»Õ³·áñÍáõÃÛáõÝ cristallerie f, fabrication f du cristal μÛáõñ»Õ³Ï»ñå ùÇÙ. cristalloïde m μÛáõñ»Õ³ÛÇÝ cristallin,e, de cristal μÛáõñ»Õ³Ý³É se cristalliser, cristalliser vi μÛáõñ»Õ³Ý³ÉÇ cristallisable μÛáõñ»Õ³å³Ï», μÛáõñ»Õ³å³ÏÛ³ de 189



tinct sexuel; ~áí ·áñÍ»É` ß³ñÅí»É` í³ñí»É agir par instinct μݳ½¹³μ³ñ ¥ÇÝùݳμ»ñ³μ³ñ¤ instinctivement, d’instinct, par instinct μݳ½¹³Ï³Ý, μݳ½¹³ÛÇÝ instinctif,-ive μݳËáë ¥ýǽÇáÉá·¤ physiologiste n μݳËáë³Ï³Ý ¥ýǽÇáÉá·Ç³Ï³Ý¤ physiologique μݳËáëáõÃÛáõÝ ¥ýǽÇáÉá·Ç³¤ physiologie f μݳËáõ½áõÃÛáõÝ ¥μݳ·ÇïáõÃÛáõݤ sciences f pl naturelles μݳËáõÛ½ naturaliste n μݳÍÇÝ inné,e ¥μݳïáõñ¤; congénital,e ¥ÑÇí³Ý¹áõÃÛ³Ý Ù³ëÇݤ; ~ ѳÏáõÙ inclination f innée; ~ ÓÇñù don m inné μݳϳÏÇó cohabitant,e n μݳϳÏó»É cohabiter vi μݳϳÏóáõÃÛáõÝ cohabitation f μÝ³Ï³Ý naturel,le; normal,e; ~ Ù»ÍáõÃÛ³Ùμ grandeur f nature; ~ Ù»ÍáõÃÛ³Ùμ ¹ÇÙ³Ýϳñ portrait m grandeur nature; ~ ·ÇïáõÃÛáõÝÝ»ñ sciences f pl naturelles; ~ å³ß³ñÝ»ñ` μݳå³ß³ñÝ»ñ ressources f pl naturelles; ~ ¿ c’est normal; ~ ¿, áñ ... il est naturel que ... μݳϳݳμ³ñ naturellement; bien sûr ¥³Ýßáõßï¤; sans doute ¥³Ýϳëϳͤ μݳϳÝáÝ normal,e; ~ íÇ×³Ï état m normal; ~ ¹³ñÓÝ»É normaliser vt μݳϳÝáݳóáõÙ ¥μݳϳÝáÝ ¹³ñÓÝ»ÉÁ` ¹³éݳÉÁ¤ normalisation f μݳϳÝáõÃÛáõÝ naturel m; aisance f, sans-façon m ¥³Ýμéݳ½μáëáõÃÛáõݤ; simplicité f ¥å³ñ½áõÃÛáõÝ, ³ÝÙÇç³Ï³ÝáõÃÛáõݤ μݳϳí³Ûñ 1¤ localité f; agglomération f ¥Ù³ñ¹³μÝ³Ï í³Ûñ¤ 2¤ domicile m ¥Ñ³ëó»¤; résidence f (principale) ¥ÑÇÙÝ³Ï³Ý ~¤ 3¤ habitat m ¥μݳÏáõÃÛ³Ý í³Ûñ¤; ~Ç μ³ñ»É³íáõÙ amélioration f de l’habitat μݳϳï»Õ¥Ç¤ habitation f; demeure f μݳϳñ³Ý domicile m; appartement m ¥Ñ³ñϳμ³ÅÇݤ; logement m ¥Ï³ó³ñ³Ý¤; habitation f; ~Á ÷áË»É, ³ÛÉ ~ ÷á˳¹ñí»É déménager vi; ³ÛÉ ~



ï»Õ³÷áËí»ÉÁ déménagement m cambrioleur,-euse (d’un appartement) μݳϳñ³Ý³½áõñÏ privé,e de domicile μݳϳñ³Ý³Ùáõï installation f dans un nouveau logement; ~ ïáÝ»É` Ýᯐ pendre la crémaillière ¥¹³ñÓ.¤ μݳϳñ³Ý³ÛÇÝ du logement; ~ å³ÛÙ³ÝÝ»ñ conditions f pl d’habitat (d’habitation); ~ ׷ݳų٠crise f du logement; ~ ßÇݳñ³ñáõÃÛáõÝ habitat m; ~ í³ñÓ` μݳÏí³ñÓ loyer m μݳϳñ³Ý³ßÇÝáõÃÛáõÝ construction des habitations (des logements); habitat m μݳϳñ³Ý³í³ñÓ ï»°ë μݳÏí³ñÓ déménageμݳϳñ³Ý³÷áËáõÃÛáõÝ ment m μݳϻÉÇ habitable, d’habitation, résidentiel,le; ~ ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝ surface f habitable; ~ óճٳë»ñ quartiers m pl résidentiels μݳϻñ ¥μáõë³Ï»ñ, Ñáõٳϻñ¤ végétarien,ne adj/n; crudivore μݳϻñáõÃÛáõÝ ¥μáõë³Ï»ñáõÃÛáõÝ, ÑáõٳϻñáõÃÛáõݤ végétarisme m μݳϻóÝ»É installer vt, loger vt ¥ï»Õ³íáñ»É¤; peupler vt ¥Ù³ñ¹³μÝ³Ï ¹³ñÓݻɤ μݳϻóí³Í peuplé,e μݳÏÇã habitant,e n; ù³Õ³ùÇ ~ citadin,e n; ·ÛáõÕÇ ~ campagnard,e, villageois,e n; ~Ý»ñ` μݳÏãáõÃÛáõÝ population f; Áëï μݳÏãÇ par habitant μݳÏÉÇÙ³Û³Ï³Ý naturel,le climatique; ~ å³ÛÙ³ÝÝ»ñ conditions f pl naturelles climatiques μݳÏãáõÃÛáõÝ population f; ·ÛáõÕ³Ï³Ý ~ population rurale; μݳÏãáõÃÛ³Ý ·»ñ³× surpopulation f; μݳÏãáõÃÛ³Ý ³Ù»Ý ßÝãÇÝ` Áëï μݳÏãÇ par habitant; ï³ñ³ë»é ~ population hétérogène μݳÏí³ñÓ Ñåí. ¥μݳϳñ³Ý³í³ñÓ¤ loyer m; ~Á í׳ñ»É payer le loyer; ã³÷³íáñ ~áí ϳó³ñ³Ý` μݳϳñ³Ý habitation f à loyer modéré μݳϳñ³Ý³·áÕ



¥Ñåí. H.L.M.¤ 190



μݳÏí»É 1¤ habiter vi; demeurer vi, loger vi ¥Ï»Ý³É¤; Ýñ³Ýù ö³ñǽáõÙ »Ý



μݳå³Ñå³Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ écologisme



μݳÏíáõÙ ils habitent Paris; Ýñ³Ý ³é³ç³ñÏ»óÇÝù Ù»ñ ï³ÝÁ ~` Ï»Ý³É nous lui avons proposé de demeurer chez nous; Ýñ³Ýù Ýáñ³Ï³éáõÛó óճٳëáõÙ »Ý μݳÏíáõÙ ils logent dans un quartier neuf 2¤ résider vi ¥·ïÝí»É, μݳϳï»ÕÇ áõݻݳɤ μݳÏïáñ »ñÏñμ. morceau m de métal natif (vierge); pépite f ¥Ù»Í Ù³ë³Ùμ áëÏáõ¤ μݳÏáõÃÛáõÝ résidence f ¥Ùßï³Ï³Ý¤; séjour m ¥Å³Ù³Ý³Ï³íáñ¤; ~ ѳëï³ï»É s’installer, se loger ¥μݳϳñ³Ý í³ñÓ»É, ѳëï³ïí»É¤; μݳÏáõÃÛ³Ý í³Ûñ résidence f, domicile m; μݳÏáõÃÛ³Ý ÃáõÛÉïíáõÃÛáõÝ permis m de séjour; ³é³Ýó Ùßï³Ï³Ý μݳÏáõÃÛ³Ý í³ÛñÇ sans domicile fixe (S.D.F.) μݳѳٳϳñ· écosystème m μݳѳñ¹³ñ ¥Ï³Ý³ã ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝÝ»ñ á׳íáñáÕ Ù³ëݳ·»ï¤ paysagiste n μݳѳñ¹³ñí³Í ¥½μáë³Û·Ç, ݳ˳ëñ³Ñ, ·ñ³ë»Ý۳Ϥ paysagé,e μݳѳñÏ impôts m pl en nature μݳÑÛáõà ¥¿ë»Ýódz¤ essence f μݳÑáÕ ÙëÝ·. sol m, terrain m μݳӳÛÝ³Ï³Ý É»½íμ. onomatopéique μݳӳÛÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. onomatopée f μݳ׳ñå stéarine f μݳÙûñù nature f; ~áí en nature μݳÝϳñ paysage m μݳÝϳñÇã paysagiste n, peintre m de paysage μݳÝϳñãáõÃÛáõÝ peinture f de paysage μݳß˳ñÑ 1¤ la faune et la flore; nature f ¥μÝáõÃÛáõݤ 2¤ contrée f ¥»ñÏÇñ, ÏáÕÙ»ñ¤ μݳå³Ï³ÝÇã ¥μÝáõÃÛáõÝÁ ³å³Ï³ÝáÕ¤ écotoxique μݳå³Ñå³Ý ¥μݳå³Ñå³ÝáõÃÛ³Ý Ù³ëݳ·»ï, ³Û¹ μݳ·³í³éÇ ³ß˳ïáÕ, ¿ÏáÉá·¤ écologiste n, écologue n; environnementaliste n ¥ßñç³Ï³ ÙÇç³í³ÛñÇ å³Ñå³ÝáõÃÛ³Ý Ù³ëݳ·»ï¤



μݳå³Ñå³Ý³Ï³Ý



m



¥¿ÏáÉá·Ç³Ï³Ý¤ écologique; environnemental,e ¥ßñç³Ï³ ÙÇç³í³ÛñÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤; ~ ß³ñÅáõÙ écologisme m



μݳå³Ñå³ÝáõÃÛáõÝ, μݳå³Ñå³ÝáõÙ ¥¿ÏáÉá·Ç³¤ écologie f μݳå³ß³ñÝ»ñ ressources f pl naturel-



les



μݳå³ßï naturaliste n ¥Ý³ïáõñ³ÉÇëï¤; panthéiste n ¥Ñ³Ù³ëïí³Í-



Û³Ý, ѳٳëïí³Í³Ï³Ý, å³ÝûÇëï¤ μݳå³ßï³Ï³Ý naturaliste ¥Ý³ïáõñ³ÉÇëï³Ï³Ý¤; panthéiste ¥Ñ³Ù³ëïí³Í³Ï³Ý, å³ÝûÇëï³Ï³Ý¤ μݳå³ßïáõÃÛáõÝ naturalisme m ¥Ý³ïáõñ³Éǽ٤; panthéisme m ¥Ñ³Ù³ëïí³ÍáõÃÛáõÝ, å³Ýûǽ٤ μݳå³ïÏ»ñ ¥μݳÝϳñ¤ paysage m; vue f ¥ï»ë³ñ³Ý¤ μݳçÝç»É 1¤ exterminer vt 2¤ anéantir vt ¥í»ñ³óݻɤ 3¤ détruire vt ¥³í»ñ»É, áãÝã³óݻɤ μݳçÝçí»É 1¤ être exterminé,e 2¤ s’anéantir ¥í»ñ³Ý³É¤; disparaître complètement ¥³ÙμáÕçáíÇÝ ³ÝÑ»ï³Ý³É¤ μݳçÝçáõÙ 1¤ extermination f; ½³Ý·í³Í³ÛÇÝ ~ extermination de masse 2¤ anéantissement m ¥í»ñ³óáõÙ¤ 3¤ destruction f ¥³í»ñáõÙ, áãÝã³óáõÙ¤; ½³Ý·í³Í³ÛÇÝ μݳçÝçÙ³Ý` áãÁÝã³óÙ³Ý ½»Ýù arme(s) f ¥pl¤ de destruction massive μݳëå³ÝáõÃÛáõÝ ¥μáõë³Ï³Ý áõ ϻݹ³Ý³Ï³Ý ³ß˳ñÑÇ μݳçÝçáõÙ` ³í»ñáõÙ¤ écocide m μݳëáõñ× ¥Ï³ý»Çݤ caféine f μݳí du tout, pas du tout, point du tout, nullement, en aucune façon, aucunément; ~ »ñμ»ù en aucun cas, d’aucune façon ¥áã ÙÇ Ï»ñå¤ μݳí³ñÓ, μݳí׳ñ paiement m en nature μݳíáñáõÃÛáõÝ caractère m, nature f ¥Ë³éÝí³Íù¤; μݳíáñáõÃÛ³Ý ·Í»ñ traits m pl de caractère; ͳÝñ ~ ca191



mirer la nature; μÝáõÃÛ³Ý Ññ³ß³ÉÇùÝ»ñÁ les merveilles de la nature; μÝáõÃÛ³Ý ûñ»ÝùÝ»ñÁ les lois de la nature; μÝáõÃÛ³Ùμ` Ç μÝ» de nature μÝáõÛà nature f, caractère m; ~ áõÝ»Ý³É avoir le caractère (de); ÝáõÛÝ` ï³ñμ»ñ μÝáõÛÃÇ de même nature, de nature différente μÝûñÇÝ³Ï original m μÝûññ³Ý ¥ûññ³Ý¤ berceau m; áñ¨¿ ù³Õ³ù³ÏñÃáõÃÛ³Ý ~Á le berceau d’une civilisation μßï³×Ç×áõ ¥¿ËÇÝáÏáϤ échinocoque m μßïÇÏ bouton m; acné f ¥ÏáñÛ³Ï, å½áõϤ; ampoule f ¥áõéáõóù¤ μßïÇϳÍÇÝ comédogène μßïÇϳíáñ ¥å½áõÏáï¤ boutonneux,euse μá³ ï»°ë íÇß³åûÓ μáμÇÏ 1¤ nu-pieds, aux pieds nus; ~ ù³ÛÉ»É marcher nu-pieds 2¤ ÏñáÝ. déchaux ¥áï³μáμÇÏ, ÏñáݳíáñÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ, áñáÝù ë³Ý¹³É »Ý ѳ·ÝáõÙ μáμÇÏ áïù»ñÇݤ μáμÇÏ³Ý³É se déchausser, ôter ses chaussures μáμÇϳóÝ»É ¥ÏáßÇÏÝ»ñÁ ѳݻɤ déchausser vt, ôter les chaussures à qn μáμëÉ»Û ï»°ë ջϳë³ÑÝ³Ï μáμëÉ»ÛÇëï ï»°ë ջϳë³ÑݳÏáñ¹ μá½1 ï»°ë ·áñß, ÙáËñ³·áõÛÝ μá½2 ËëÏó. ¥åáéÝÇÏ, Ù³ñÙݳí³×³é¤ prostituée f, pute f, femme f publique μá½³Ý³É ¥åáéÝÇÏ ¹³éݳɤ se prostituer; ËëÏó. faire la pute μá½³Ýáó ¥åáéÝϳÝáó¤ bordel m; maison f publique ¥Ñ³ë³ñ³Ï³ó ïáõݤ μá½áõÃÛáõÝ ¥åáéÝÏáõÃÛáõÝ, Ù³ñÙݳí³×³éáõÃÛáõݤ prostitution f μáà triste nouvelle f, mauvaise nouvelle



ractère m difficile; ɳí` í³ï ~ áõÝ»Ý³É avoir (un) bon, (un) mauvais caractère; áõÅ»Õ ~ áõÝ»Ý³É avoir du caractère; ~Çó ½áõñÏ Ù³ñ¹ homme sans caractère; μݳíáñáõÃÛ³Ùμ` ˳éÝí³Íùáí de nature, par nature μݳïÝï»ëáõÃÛáõÝ économie f naturelle μݳïáõñ inné,e, natif,-ive; ~ ÓÇñù` ×³ß³Ï don m, goût m inné; ~` μݳÍÇÝ ³½Ýí³Ï³ÝáõÃÛáõÝ` í»ÑáõÃÛáõÝ noblesse f native μݳ÷³Ûï lignine f, bois m μݳ÷ÇáÝ ¥ÙáñýÇݤ morphine f μÝÇÏ originaire (de), natif,-ive n ¥ï»ÕáõÙ ÍÝí³Í, ï»Õ³óǤ; ~ ºñ¨³ÝóÇ natif,-ive n d’Erévan; indigène ¥ï»Õ³óǤ; de souche; autochtone adj/n, aborigène adj/n ¥Ý³Ë³μÝÇÏ, ³Ý¹ñ»Ý³ÍÇݤ μÝáñ¹¥áõÑǤ modèle m μÝáñ¹»É poser vi μÝáñáß typique, particulier,-ière ¥Ûáõñ³Ñ³ïáõϤ; caractéristique ¥³é³ÝÓݳѳïáõϤ; áã ~` áã ëáíáñ³Ï³Ý atypique; áã ~ Ãáù³μáñμ pneumonie f atypique; ~ ·ÇÍ trait m distinctif; ~ Ï»ñåáí typiquement μÝáñáᯐ caractériser vt; qualifier vt ¥áñ³Ï»É¤ μÝáñáßÇã caractéristique, typique; particulier,-ière ¥Ûáõñ³Ñ³ïáõϤ; distinctif,-ive ¥ï³ñμ»ñ³ÏÇã, ½³Ý³½³ÝáÕ¤ μÝáñáßí»É se caractériser; se qualifier ¥áñ³Ïí»É¤ μÝáñáßáõÙ caractérisation f; qualification f ¥áñ³ÏáõÙ¤ μÝáõó·Çñ ¥μÝáõó·ñáõÙ¤ 1¤ caractéristique f; Ù»ù»Ý³ÛÇ ~Á caractéristiques pl d’une machine 2¤ attestation f ¥Ù³ñ¹áõÝ ïñíáÕ¤ μÝáõó·ñ»É ¥μÝáñá߻ɤ caractériser vt μÝáõó·ñáõÙ ¥μÝáõó·ñáõÃÛáõݤ caractéristique f μÝáõÃÛáõÝ nature f; μÝáõÃÛ³Ý ·ñÏáõÙ au sein de la nature; μÝáõÃÛ³Ý »ñ¨áõÛà phénomène m de la nature; μÝáõÃÛ³Ý å³Ñå³ÝáõÃÛáõÝ protection f de la nature; μÝáõÃÛ³Ùμ ÑÇ³Ý³É ad-



f



μáÃ»É ï»°ë ·áõÅ»É μáÅáÅ cocon m; ß»ñ³ÙÇ ~ cocon de ver



de soie



μáÉ»ñá ¥Çëå³Ý³Ï³Ý å³ñ, ³Û¹ å³ñÇ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝÁ¤ boléro m μáÉÇíÇ³Ï³Ý bolivien,ne 192



μáÉÇídzóÇ Bolivien,ne n μáÉߨǽ٠ﻰë μáÉߨÇÏáõÃÛáõÝ μáÉߨÇÏ bolchévik n μáÉߨÇÏÛ³Ý bolchévique μáÉߨÇÏáõÃÛáõÝ ¥μáÉߨǽ٤ bolchévisme



μáËÇ μëμ. charme m μáËÝÇ μëμ. angélique f μáÏáïÝ ï»°ë μáμÇÏ μáѻ٠bohème f μáÑ»Ù³Ï³Ý ¥μáѻٳÛÇݤ de bohème; ~



ÏÛ³Ýù` Ï»Ýó³Õ vie f de bohème, bohème f μáÕμáç μëμ. bourgeon m; germe m ¥ÍÇɤ μáÕμáç»É bourgeonner vi; germer vi ¥Íɳñӳϻɤ μáÕμáçáõÙ bourgeonnement m; germination f ¥ÍɳñÓ³ÏáõÙ¤ μáÕÏ μëμ. radis m μáÕáù 1¤ plainte f ¥¹Å·áÑáõÃÛáõÝ, ·³Ý·³ï¤; Çñ³íμ. ~ Ý»ñϳ۳óÝ»É déposer une plainte; Ù»ÏÇ ¹»Ù ~ Ý»ñϳ۳óÝ»É porter plainte contre qn 2¤ protestation f ¥μáÕáù³ñÏáõÙ¤; ·ñ³íáñ ~ protestation écrite; í×é³Ï³Ý ~ protestation vigoureuse 3¤ réclamation f ¥å³Ñ³Ýç¤ μáÕáù³·Çñ Çñ³íμ. protêt m ¥³é¨ïñ³ÛÇݤ; réclamation f μáÕáù³Ï³Ý ÏñáÝ. protestant,e n/adj μáÕáù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ÏñáÝ. protestantisme m, religion f réformée μáÕáù³ñÏ»É Çñ³íμ. appeler vt ind; faire appel; ¹³ï³í×ÇéÁ ~ appeler d’un jugement 2¤ protester vi ¥³é³ñÏ»É, μáÕáù»É¤ Çñ³íμ. μáÕáù³ñÏáõ ¥μáÕáù³ñÏáÕ¤ plaignant,e adj/n, appelant,e adj/n μáÕáù³ñÏáõÙ appel m; protestation f; μáÕáù³ñÏÙ³Ý ¹³ï³ñ³Ý Cour f d’appel; Çñ³íμ. í×é³μ»Ï ~ recours m en cassation μáÕáù»É 1¤ Çñ³íμ. porter plainte; protester vi ¥μáÕáù³ñϻɤ 2¤ se plaindre ¥·³Ý·³ïí»É¤; Çñ íÇ׳ÏÇó ~` ·³Ý·³ïí»É se plaindre de sa situation μáÕáùáÕ contestataire adj/n; protestataire adj/n ¥³é³ñÏáÕ¤ μáÛ³ñ å³ïÙ. boyard m ¥³½Ýí³Ï³Ý èáõë³ëï³ÝáõÙ¤ μáÛÏáï boycott m μáÛÏáï»É boycotter vt μáÛÏáïáÕ boycotteur,-euse n μáÛÏáïáõÙ boycottage m μáé ¥Çß³Ù»Õáõ, Ïñ»ï¤ bourdon m



m



μáÉáñ tous, toutes; ~ Ù³ëݳÏÇóÝ»ñÁ



Ý»ñϳ »Ý tous les participants sont présents; ~ ͳÕÇÏÝ»ñÁ ·»Õ»óÇÏ »Ý toutes les fleurs sont belles μáÉáñ³Í³É volant m ¥÷»ßÇ, ßñç³½·»ëïÇ, í³ñ³·áõÛñǤ μáÉáñ³Ï rond,e; ~ »ñ»ë face f ronde, visage f rond μáÉáñ³Ó¨ circulaire; rond,e ¥ÏÉáñ¤ μáÉáñ³Ýí»ñ plein,e d’abnégation, entièrement dévoué,e μáÉáñ³ß»Ýù ¥μáÉáñ³Ó¨ ßÇÝáõÃÛáõݤ rotonde f μáÉáñ³ßñç³Ý ¥ßñç³Ý, ßñç³åïáõÛï¤ cycle m μáÉáñ³å³ñ ronde f μáÉáñ»É 1¤ entourer vt ¥ßñç³å³ï»É¤; cerner vt ¥ßñç³÷³Ï»É¤; encercler vt ¥ßñç³Ý³ÏÇ Ù»ç í»ñóݻɤ 2¤ ݳ μáÉáñ»ó Çñ ÑÇëáõÝ ï³ñÇÝ il a cinquante ans accomplis μáÉáñÁ tous; tout le monde; ~ »Ï»É »Ý tous sont venus, tout le monde est venu μáÉáñáíÇÝ 1¤ complètement ¥³ÙμáÕçáíÇݤ, tout à fait ¥Ùdzݷ³Ù³Ûݤ; tout, du tout, pas du tout ¥³Ù»Ý¨Çݤ; »ë ¹³ ~ Ùáé³ó»É »Ù je l’ai complètement oublié; ~ Ù»ñÏ complètement nu,e, tout,e nu,e; ~ Ýáñ ½·»ëï robe f toute neuve; »ë Ýñ³Ý ~ ã»Ù ׳ݳãáõÙ je ne le connais pas du tout; ~ ÝáõÛÝ μ³ÝÝ ¿ c’est tout à fait la même chose; ~ ï³ñμ»ñ tout à fait différent; »ë ~` ³Ù»Ý¨ÇÝ ã»Ù áõ½áõÙ Ýñ³Ý ï»ëÝ»É je ne veux pas le voir du tout; ~ áñμ` ѳÛñ áõ Ù³Ûñ ãáõÝ»óáÕ orphelin,e n/adj de père et de mère 2¤ point, nullement ¥μݳí¤; ~ ϳñÇù ãϳ ... point n’est besoin de ... ; ݳ ~ ݳ˳ÝÓ ã¿ il n’est nullement jaloux μáÉï ï»°ë Ñ»ÕáõÛë 193



μáñμáë³Ñáï odeur f de moisi μáñμáë»óÝ»É faire moisir μáñμáëÝ³Í ¥Ù·É³Í¤ moisi,e μáñμáëÝ»É moisir vi μáñμáù³ÛÇÝ μÅßÏ. inflammatoire;



μáë³-Ýáí³ ¥å³ñ»Õ³Ý³Ï ¨ å³ñ³ï»ë³Ï¤ bossa-nova f μáëÝÇ³Ï³Ý bosniaque, bosnien,ne μáëÝdzóÇ Bosniaque n, Bosnien,ne n μáëáñ ¥·áõÛÝÁ¤ écarlate f, vermeil m,



~ åñáó»ë` ÁÝóóù inflammation f μáñμáù»É 1¤ agacer vt, exciter vt ¥·ñ·é»É¤ 2¤ irriter vt ¥Ù³ßÏÁ ¨ ³ÛÉݤ 3¤ attiser vt ¥Ã»Å³óÝ»É` Ïñ³ÏÁ¤ 4¤ exacerber vt ¥ëñ»É` ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÁ, í»×Á¤ 5¤ ranimer vt; á˳ϳÉáõÃÛáõÝ` ÃßݳٳÝù ~ ranimer des animosités; ~` ɳñ»É ¥Ù»ÏÇ ¹»Ù¤ chauffer à blanc μáñμáùÇã excitant,e, agaçant,e, irritant,e μáñμáùí³Í 1¤ μÅßÏ. enflammé,e 2¤ agacé,e, excité,e, irrité,e ¥·ñ·éí³Í¤ μáñμáùí³ÍáõÃÛáõÝ excitation f, irritation f; emportement m ¥½³Ûñ³ó³ÍáõÃÛáõÝ, ½³ÛñáõÛÃáí μéÝÏí»ÉÁ¤ μáñμáùí»É 1¤ s’irriter, être agacé,e (excité,e) 2¤ μÅßÏ. s’enflammer 3¤ s’emporter, perdre son calme ¥½³ÛñáõÛÃáí ѳٳÏí»É, ï³ù³Ý³É¤ 4¤ ÷Ëμ. se déchaîner ¥Ã»Å³Ý³É¤; Ïñù»ñÁ μáñμáùí»óÇÝ les passions se sont déchaînées; ËÇëï ~` ÝÛ³ñ¹³ÛÇÝ íÇ׳ÏáõÙ ÉÇÝ»É avoir les nerfs à fleur de peau μáñμáùáõÙ 1¤ μÅßÏ. inflammation f; irritation f ¥Ù³ßÏÇ ¨ ³ÛÉݤ; Ãáù»ñÇ ~ pneumonie f; ÉÛ³ñ¹Ç ~ hépatite f 2¤ ÷Ëμ. effervescence f ¥Ñáõ½áõÙ, Ñáõ½ÙáõÝù¤ μáñμáùáõÝ ardent,e, impétueux,-euse; fougueux,-euse; ~ ˳éÝí³Íù` μݳíáñáõÃÛáõÝ nature f ardente μáñ¹á1 ¥·ÇÝáõ ï»ë³Ï¤ bordeaux m μáñ¹á2 ï»°ë μ³É³·áõÛÝ μáñ»ÝÇ Ï»Ý¹μ. hyène f μáñÙ»ù»Ý³ ¥³ï³ÙݳμáõÛÅǤ fraise f, foret m μáñáï lépreux,-euse μáñáï³μ³Ý léprologiste n μáñáï³μ³ÝáõÃÛáõÝ léprologie f μáñáïáõÃÛáõÝ lèpre f μáñë³ ¥ë³Ï³ñ³Ý¤ Bourse f; ³åñ³Ýù³ÛÇÝ ~ Bourse de marchandises (de commerce); ýáݹ³ÛÇÝ ~ Bourse des valeurs; ³Ýß³ñÅ ·áõÛùÇ ~



pourpre m



écarlate, vermeil,le, pourpre μáí 1¤ fourneau m, forge f ¥ÑÝáó¤ 2¤ ÷Ëμ. creuset m ¥÷áñÓ, ÷áñÓ³éáõÃÛáõݤ μáí³Ý¹³Ï entier,-ière, tout(e) entier (,-ière); ~` ѳٳÛÝ ³ß˳ñÑÁ le monde entier μáí³Ý¹³Ï³½ñÏ»É ¥ÇÙ³ëï³½ñϻɤ priver vt de sens μáí³Ý¹³Ï³½áõñÏ creux,-euse, dépourvu,e d’idées, vide (privé,e) de sens, futile μáí³Ý¹³Ï³ÉÇ¥ó¤ riche de contenu, qui a du fond, étoffé,e, nourri,e μáí³Ý¹³Ï»É contenir vt, comprendre vt, renfermer vt, embrasser vt μáí³Ý¹³ÏáõÃÛáõÝ 1¤ contenu m, teneur f ¥·ñùÇ, ýÇÉÙÇ ¨ ³ÛÉݤ 2¤ sommaire m, table f des matières ¥μáí³Ý¹³ÏáõÃÛ³Ý ó³ÝÏ, í»ñݳ·ñ»ñ` ·ñùÇ, ³ß˳ïáõÃ۳ݤ; ѳٳéáï ~ résumé m ¥³Ù÷á÷áõÙ¤; Ó¨ ¨ ~ la forme et le fond; ݳٳÏÇ ~Á le contenu d’une lettre; ÷³ëï³ÃÕÃÇ ~Á la teneur d’un document; μ³Ý³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~Á la teneur des entretiens μáí»É griller vt; torréfier vt ¥ëáõñ×Á¤; ß³·³Ý³Ï ~ griller des marrons; ëáõñ× ~ griller (torréfier) du café μáíÇ㠥ѳóμáíÇ㤠grille-pain m, toasteur μáëáñ³·áõÛÝ



m



μáíáõÙ grillage m; torréfaction f ¥ëáõñ×Ǥ μáïáõÉǽ٠μÅßÏ. botulisme m μáñ1 ùÇÙ. bore m μáñ2 μÅßÏ. lèpre f μáñ³ÃÃáõ ùÇÙ. acide m borique μáñ³Ï ùÇÙ. borax m, salpêtre m μáñ³Ý ¥μáõù¤ tempête f de neige μáñμ chaud,e, brûlant,e; ~ ³ñ¨ soleil m



chaud



μáñμáë moisissure f, moisi m 194



Bourse immobilière; ³ß˳ï³ÝùÇ ~ Bourse de l’emploi (du travail), agence f pour l’emploi; ³ñï³ñÅáõÛÃÇ ~ Bourse de changes; ~ÛÇ ·áñÍ³Ï³É opérateur,-trice n en bourse, agent m de change ¥ ~ÛÇÝ ÙÇçÝáñ¹¤ μáñë³Û³Ï³Ý ¥μáñë³ÛÇݤ de bourse, boursier,-ière; μáñë³ÛÇÝ ÙÇçÝáñ¹ agent m de change, courtier,-ière n, boursier,-ière n; ~ ·áñͳñù opération f de bourse μáó flamme f; ~ ³ñÓ³Ï»É jeter des flammes; ·³½Ç ~ flamme du gaz; ~»ñÇ Ù»ç` μáó³í³éí³Í en flammes μáó³Ï»½ brûlant,e, ardent,e μáó³ßáõÝã d’une ardeur enflammée μáó³í³é 1¤ enflammé,e ¥Ññ³í³é¤ 2¤ ÷Ëμ. ardent,e μáó³í³é»É 1¤ enflammer vt 2¤ ÷Ëμ. passionner vt μáó³í³éí»É 1¤ s’enflammer, prendre feu, s’embraser 2¤ ÷Ëμ. s’enflammer, s’enthousiasmer, se passionner μáó³í³éáõÃÛáõÝ, μáó³í³éáõÙ inflammation f μáó»Õ»Ý ¥³ÛñíáÕ¤ ardent,e μáó»ÝÇ ¥Í³ÕϳμáõÛë¤ μëμ. phlox m μáóÏÉï³É 1¤ s’enflammer, s’embraser 2¤ ÷Ëμ. étinceler vi ¥÷³Ûɳï³Ï»É, ßáÕßáճɤ, scintiller vi ¥³éϳÛÍ»É, åëåճɤ μáóÏÉïáõÙ lueur f brusque; embrasement m μáóÏÉïáõù 1¤ étincelles f pl 2¤ ÷Ëμ. étincellement m ¥÷³Ûɳï³ÏáõÙ, ßáÕßáÕáõÙ¤, scintillation f ¥³éϳÛÍáõÙ, åëåÕáõÙ¤ μáùáÝ ¥Ñ³ó¤ pain m (d’épice); miche f ¥·ÛáõÕ³Ï³Ý ÏÉáñ` Ù»Í Ñ³ó¤ μáùë ï»°ë Ù»Ïáõë³ñ³Ý μçÇç Ï»Ýëμ. cellule f μçç³μ³Ý cytologiste n μçç³μ³Ý³Ï³Ý cytologique μçç³μ³ÝáõÃÛáõÝ cytologie f μçç³Ã³Õ³Ýà membrane f cellulaire μçç³ÛÇÝ cellulaire; ~` Ó»éùÇ Ñ»é³Ëáë



téléphone m portable



μçç³ÝÛáõà 1¤ μëμ., ï»Ë. cellulose f ¥ó»ÉÛáõÉὤ 2¤ tissu m cellulaire ¥ó³Ýó³-



ß»ñï, »ÝóٳßϳÛÇÝ Ã³Õ³ÝóÝÛáõä μçç³íáñ ¥Í³Ïáïϻݤ cellulaire μé³ã³÷ ¥ÙÇ μáõé, μéÇ å³ñáõݳÏáõÃÛáõÝÁ¤ poignée f μéÃμéÃ³É ¥ÙéÃÙéóɤ maugréer vi μéÇ ¥Ù³ñ¹¤ brute, brutal,e n/adj μéÇÝã μëμ. obier m, boule-de-neige f μéݳμ³ñ ¥μéÝÇ Ï»ñåáí¤ avec violence, par force, de vive force μéݳμ³ñ»É violer vt μéݳμ³ñÇã, μéݳμ³ñáÕ violeur m μéݳμ³ñáõÃÛáõÝ, μéݳμ³ñáõÙ viol m μéݳ·³Õà déportation f, migration f forcée; ½³Ý·í³Í³ÛÇÝ ~ déportation en masse μéݳ·³ÕÃ³Í déporté,e μéݳ·³ÝÓ»É Çñ³íμ. recouvrer (qch de qn), faire payer; encaisser vt; ѳñÏÁ ~ recouvrer (percevoir) l’impôt; prélever vt ¥·³Ýӻɤ μéݳ·³ÝÓáõÙ Çñ³íμ. recouvrement m; levée f; ѳñÏ»ñÇ ~ levée f des impôts μéݳ·ñ³í»É confisquer vt, saisir vt, faire une saisie μéݳ·ñ³í»ÉÇ confiscable ¥μéݳ·ñ³íÙ³Ý »Ýóϳ¤ μéݳ·ñ³íí³Í confisqué,e; saisi,e; Ù³ùë³ï³ÝÁ ~ ³åñ³ÝùÝ»ñ marchandises f pl saisies en douane μéݳ·ñ³íáõÙ 1¤ confiscation f, saisie f ¥·áõÛùǤ; μéݳ·ñ³íÙ³Ý »Ýóϳ` μéݳ·ñ³í»ÉÇ confiscable; 2¤ agression f ¥½³íÃáõÙ¤ 3¤ mainmise f ¥½³íÃáõÙ, ·ñ³íáõÙ, Ó»éù ·ó»ÉÁ¤ μéݳ¹³ï»É ¥μéݳݳɤ violer vt; contraindre ¥ëïÇå»É, å³ñï³¹ñ»É¤ μéݳ¹³ïáõÙ ¥μéݳݳÉÁ¤ viol m; contrainte f ¥ëïÇåáõÙ, å³ñï³¹ñáõÙ¤ μéݳ½³íÃ»É annexer vt μéݳ½³íÃÇã annexionniste n μéݳ½³íÃáÕ³Ï³Ý annexionniste; ~ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f annexionniste, annexionnisme m 195



μéݳ½³íÃáõÙ ¥μéݳÏóáõÙ¤ annexion f μéݳ½μáë¥ÇϤ affecté,e, forcé,e; con-



~ saisir par la main; ¹³ñå³ë³å³ÑÁ ϳñáÕ³ó³í ·Ý¹³ÏÁ ~ le gardien de but a pu saisir le ballon; ÓáõÏ ~` áñë³É pêcher vt μéÝÇ 1. adj forcé,e ¥ëïÇåáճϳݤ 2. adv par force, de force; à contrecœur μéÝÇã manique f ¥ï³ù ³Ù³Ý»Õ»ÝÁ μéÝ»Éáõ ѳٳñ¤ μéÝÏ»ÉÇáõÃÛáõÝ inflammabilité f μéÝÏí»É ¥μáó³í³éí»É¤ 1¤ prendre feu, s’enflammer ¥³é³ñϳݻñÇ Ù³ëÇݤ; s’embraser ¥ÑñÏǽí»É¤ 2¤ ÷Ëμ. éclater vi ¥Ññ¹»ÑÇ, å³ï»ñ³½ÙÇ, í»×Ç Ù³ëÇݤ μéÝÏíáÕ inflammable μéÝÏáõÙ 1¤ inflammation f, embrasement m; incendie m ¥Ññ¹»Ñ¤ 2¤ ÷Ëμ. accès m, emportement m ¥åáéÃÏáõÙ¤; ½³ÛñáõÛÃÇ ~ accès de colère μéÝãÇ μëμ. boule-de-neige f μéÝí»É 1¤ se tenir (à qch) ¥áñ¨¿ μ³ÝÇó¤ 2¤ se faire prendre ¥Ñ³Ýó³ÝùÇ Ù»ç¤ 3¤ être arrêté,e ¥Ó»ñμ³Ï³Éí»É¤ 4¤ s’engourdir ¥³Ýß³ñųݳÉ, ÃÙñ»É¤; áïù»ñÁ ~ »Ý il a les pieds engourdis 5¤ í»×Ç ~ se disputer μéÝóù³ÏéÇí bagarre f à coups de poing, pugilat m μéÝóù³Ñ³ñ»É donner des coups de poings μéÝóù³Ù³ñï Ù³ñ½. boxe f; ~Ç Ó»éÝáóÝ»ñ gants m pl de boxe μéÝóù³Ù³ñï»É Ù³ñ½. boxer vi μéÝóù³Ù³ñïÇÏ Ù³ñ½. boxeur m; ѽí¹. boxeuse f ¥μéÝóù³Ù³ñïáõÑǤ μéÝáõÃÛáõÝ violence f, contrainte f, oppression f; violation; ~ ·áñͳ¹ñ»É user de violence, contraindre vt ¥ëïÇå»É, å³ñï³¹ñ»É¤; ë»é³ÛÇÝ μéÝáõÃÛáõÝ` Ëïñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ` áïݳѳñáõÙ ¥Ï³Ý³Ýó ÝϳïÙ³Ùμ¤ violation sexiste μéáõÝóù poing m; ~Ç Ñ³ñí³Í coup m de poing; ~Ý»ñÁ ë»ÕÙ»É serrer les poings; ~áí ѳñí³Í»É ë»Õ³ÝÇÝ frapper du poing sur la table ◊~ óáõÛó ï³É montrer le poing; Ù»ÏÇÝ



traint,e



μéݳ½μáëáõÃÛáõÝ affectation f; con-



trainte f



μéÝ³Ï poignée f ¥¹é³Ý, å³ïáõѳÝÇ, ׳ÙåñáõÏǤ; manche m ¥Ïáä; manivelle f ¥Ù»Ë³ÝǽÙÁ åïï»óÝ»Éáõ¤ μéÝ³Ï³É ¥μéݳå»ï¤ despote m, tyran m



μéݳϳɳμ³ñ



tyran



despotiquement,



en



μéÝ³Ï³É³Ï³Ý despotique, tyrannique μéÝ³Ï³É»É tyranniser vt, régner en des-



pote



μéݳϳÉáõÃÛáõÝ ¥μéݳå»ïáõÃÛáõݤ des-



potisme m, tyrannie f



μéݳÏáà manche m, poignée f ¥ëáõë»ñÇ, ׳ÙåñáõÏÇ, ϳ÷³ñÇãǤ μéݳÏó»É ¥³Ý»ùëdzÛÇ »Ýóñϻɤ anne-



xer vt



μéݳÏóáõÙ ¥μéݳÝí³×áõÙ¤ annexion f μéݳÏóáõÙ³ÛÇÝ annexionniste; ~ ù³-



Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f annexionniste μéÝ³Ý³É forcer vt, contraindre vt; tyranniser vt μéݳÝí³×»É ï»°ë μéݳÏó»É μéݳÝí³×áõÙ ï»°ë μéݳÏóáõÙ μéݳßáñà racketteur m; maître m chanteur μéݳßáñÃ»É racketter vt μéݳßáñÃáõÙ ¥μéݳßáñÃáõÃÛáõÝ, ¹ñ³Ù³ßáñÃáõÃÛáõÝ, é»Ï»ï¤ racket m μéݳå»ï ï»°ë μéÝ³Ï³É μéݳå»ï³Ï³Ý ï»°ë μéÝ³Ï³É³Ï³Ý μéݳå»ïáñ»Ý despotiquement μéݳå»ïáõÃÛáõÝ ï»°ë μéݳϳÉáõÃÛáõÝ μéݳïÇñ³Ï³Ý ï»°ë μéÝ³Ï³É³Ï³Ý μéݳïÇñ»É ¥Ûáõñ³óݻɤ usurper vt μéݳïÇñáõÃÛáõÝ tyrannie f μéݳïÇñáõÙ ¥Ûáõñ³óáõÙ¤ usurpation f μéݳñ³ñù acte m de violence μéݳñ·»Éù ³é¨ïñ. embargo m μéÝ»É 1¤ tenir vt ¥å³Ñ»É¤, soutenir vt ¥å³Ñ»É, áñ ãÁÝÏÝǤ; å³Ûáõë³ÏÁ ~ tenir son sac; Çñ³ñ Ó»éù ~ se tenir par la main 2¤ attraper vt, saisir vt; ·Ý¹³ÏÁ ~ attraper la balle; Ó»éùÇó 196



~Ç` μé³Ý Ù»ç å³Ñ»É tenir qn sous sa poigne μí»× ϻݹμ. grand duc m; hibou m ¥μáõ¤ μï»É engraisser vt, gaver vt; bourrer vt ¥Ù»ÏÇݤ μïáõÙ engraissement m μñ³ ï»°ë áñÙݳɳÙå μñ³μÇáÝ μëμ. tubéreuse f μñ³½ÇÉ³Ï³Ý brésilien,ne μñ³½ÇɳóÇ, μñ³½ÇÉáõÑÇ Brésilien,ne n μñ³Íá fossile m ¥Ï»Ý¹³ÝÇ Ï³Ù μáõÛë¤ μñ³ÑÙ³Û³Ï³Ý brahmanique μñ³Ñٳ۳ϳÝáõÃÛáõÝ brahmanisme m μñ³ÑÙ³Ý brahmane m μñ³ÓáõÏ ¥ÓáÕ³ÓáõϤ morue f μñ³Ù ¥ÓÏ³Ý ï»ë³Ï¤ brème f μñ³ë ï»°ë ·áñïݳÉáÕ μñ³íá ¥Ï»óó» °¤ bravo ! μñ³áõÝÇÝ· ¥³ïñ׳ݳÏÇ ï»ë³Ï¤ browning m μñ·³Ó¨ pyramidal,e μñ¹³·áñÍáõÃÛáõÝ filature f de laine μñ¹³Ã»É fil m de laine μñ¹³Ù³Ý³Í³·áñÍáõÃÛáõÝ tissage m de laine μñ¹³Ù³Ý³ñ³Ý filature f de laine μñ¹³í³×³é¥áõÑǤ marchand,e de laine μñ¹³ïáõ à laine; ~ ϻݹ³ÝÇÝ»ñ bêtes f pl à laine μñ¹³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f lainière μñ¹», μñ¹Û³ de laine, en laine μñ¹»É ¥Ù³Ýñ³óÝ»É, ÷ßñ³ÝùÇ í»ñ³Í»É¤ émietter vt ¥Ñ³óÁ¤ μñ¹»Õ»Ý lainage m; lainerie f μñ¹áï à longs poils ¥ßáõÝ ¨ ³ÛÉݤ; hirsute ¥Ù³½áï, óí³Ù³½¤ μñ¹áïí»É se couvrir de poils; devenir laineux,-euse μñ»½»Ýï toile f de bâche ¥·áñÍí³ÍùÁ¤; bâche f, prélart m ¥Í³ÍÏáó, å³ï۳ݤ μñ»½»Ýï» en toile de bâche μñ»ÉáÏ ï»°ë ϳ˳½³ñ¹, μ³Ý³ÉÇ³Ï³É μñ»Ý¹Ç ¥ËÙÇãù¤ brandy m μñ»ï ϻݹμ. bourdon m μñÇ·³¹ 1¤ é³½Ù. brigade f 2¤ équipe f ¥³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ ËáõÙμ¤ μñÇ·³¹³ÛÇÝ de brigade; ½ÇÝí. ~



·»Ý»ñ³É général m de brigade μñÇ·³¹³í³ñ ¥³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ ËÙμÇ Õ»Ï³í³ñ¤ chef m d’équipe μñÇÉÛ³Ýï ï»°ë ßáÕ³ÏÝ μñÇÏ»ï ï»°ë ³Í˳ÕÛáõë μñÇÝÓ riz m; μñÝÓÇ ïÝϳ¹³ßï` μñÝÓ³¹³ßï ¥åɳÝï³ódz¤ plantation f



de riz, rizière f; »ñϳñ` ÏÉáñ ~ riz long, rond μñÇã pic m, pioche f ¥ùÉáõÝ·¤ μñÇç ¥ÃÕó˳ÕÇ ï»ë³Ï¤ bridge m μñÇï³Ý³Ï³Ý britannique μñÇï³Ý³óÇ, μñÇï³ÝáõÑÇ Britannique n



μñÝÓ³¹³ßï rizière f μñÝÓ³Ùß³Ï ¥μñÇÝÓ Ùß³ÏáÕ` ³×»óÝáÕ¤



riziculteur,-trice n; ãÇݳóÇ ~Ý»ñÁ les riziculteurs chinois μñÝÓ³Ùß³ÏáõÃÛáõÝ riziculture f μñÝÓ³÷áßÇ poudre f de riz μñÝÓ» de riz; ~ ׳߳ï»ë³ÏÝ»ñ plats m pl de riz; ~ ³Õó³Ý salade f de riz μñÝÓûÕÇ eau-de-vie f de riz, arak m (arac m, arack m) μñáÏ»ñ ϳ٠μñáù»ñ ï»°ë μáñë³ ¥μáñë³ÛÇ ·áñͳϳɤ, í³×³é³ÙÇçÝáñ¹ μñáÙ ùÇÙ. brome m μñáÙ³ÛÇÝ bromeux,-euse, de brome μñáݽ ¥³Ý³·³åÕÇÝÓ¤ bronze m μñáݽ³·áõÛÝ couleur de bronze; mordoré,e; bronzé,e ¥³ñ¨Çó Ã˳ó³Í¤ μñáݽ³å³ï couvert,e de bronze μñáݽ³å³ï»É bronzer vt, couvrir vt de bronze μñáݽ³å³ïáõÙ bronzage m μñáݽ» de bronze μñáÝËÇï μÅßÏ. bronchite f μñáßϳ ï»°ë ½³ñ¹³ë»Õ μñáßÛáõñ ï»°ë ·ñùáõÛÏ μñáù»ñ ¥μñáÏ»ñ¤ ï»°ë í³×³é³ÙÇçÝáñ¹ μñáõï ¥Ï³í³·áñͤ potier,-ière n μñáõï³·áñÍ³Ï³Ý de poterie; ~ Çñ»ñ poteries f pl μñáõï³·áñÍáõÃÛáõÝ poterie f μñáõï³Ýáó ¥μñáõïÇ ³ñÑ»ëï³Ýáó¤ atelier m de poterie μñáõïïá ï»°ë ³Ý½áõï μñáõïïá ù³ß ï»°ë ѳٳù³ß μñáõó»ÉÛá½ μÅßÏ. brucellose f 197



μáõ ϻݹμ. hibou m, chouette f μáõ¹¹³Û³Ï³Ý 1. adj bouddhique; ~ ³ñí»ëï art m bouddhique 2. bouddhiste n ¥μáõ¹¹³Û³Ï³ÝáõÃÛ³Ý Ñ»ï¨áñ¹, μáõ¹¹Çëï¤ μáõ¹¹³Û³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ¥μáõ¹¹Ç½Ù¤ boud-



μáõÅí»É suivre un traitement ¥μáõÅáõÙ ëï³Ý³É¤, se soigner; guérir vi ¥³éáÕç³Ý³É¤, se rétablir, se guérir ¥³å³ùÇÝí»É¤ μáõÅíáÕ ¥μÅßÏÇ Ùáï¤ patient,e n, client,e n



dhisme m μáõ¹áõ³ñ ï»°ë ½³ñ¹³ë»ÝÛ³Ï μáõÃ1 ¥áã ëáõñ¤ 1¤ émoussé,e ¥³Í»Éáõ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇݤ; ~ ¹³Ý³Ï couteau m qui ne coupe pas; »ñÏñã. ~ ³ÝÏÛáõÝ angle m obtus; ~ ó³í douleur f sourde; ùñÏÝ. ~ ß»ßï accent m grave 2¤ ÷Ëμ. stupide ¥μóÙÇï¤ μáõÃ2 ï»°ë μóٳï μáõÃ³Ï ¥Ï»é, ׳ÝϤ crampon m μáõóÝÏÛáõÝ »ñÏñã. obtusangle; ~ »é³ÝÏÛáõÝÇ triangle m obtusangle μáõóÝÏÛáõÝÇ »ñÏñã. angle m obtus μáõÅ³Ï aide-médecin m μáõÅ³Ï³Û³Ý infirmerie f μáõÅ³Ï³Ý curatif,-ive, médicinal,e μáõųѻÕáõÏ ¥μáõÅÁÙå»ÉÇù, Ãñٳ˳éÝáõñ¹, ¿ÉÇùëÇñ¤ élixir m μáõųÙÇçáó remède m μáõųÝÛáõà ﻰë μáõųÙÇçáó μáõųí³Ûñ ¥³éáÕç³ñ³Ý, Ïáõñáñï¤ station f balnéaire μáõųñ³Ý clinique f; policlinique f ¥³Ùμáõɳïáñ³ÛÇÝ ~, ãß÷áÃ»É polyclinique-Ç Ñ»ï¤; polyclinique f ¥Ñ³Ù³μáõųñ³Ý¤ μáõųñ³Ý³ÛÇÝ clinique, de policlinique ¥³Ùμáõɳïáñ³ÛÇÝ. ãß÷áÃ»É Ñ³Ù³μáõųñ³Ý³ÛÇÝ-Ç Ñ»ï` polyclinique¤ μáõÅ»É soigner vt, traiter vt ¥ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÁ¤; guérir vt ¥³å³ùÇݻɤ μáõÅ»ÉÇ guérissable, curable μáõŽÝÝáõÙ examen m médical, visite f médicale μáõÅÁÙå»ÉÇù ¥μáõųѻÕáõÏ, Ãñٳ˳éÝáõñ¹, ¿ÉÇùëÇñ¤ élixir m μáõÅÇã curatif,-ive; salubre ¥³éáÕç³ñ³ñ` û¹, ÏÉÇÙ³¤; médicinal,e ¥Ëáï»ñÇ Ù³ëÇݤ μáõÅÏ»ï poste m médical (de secours médical) μáõÅáÕ ¥áã μÅßÏ³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñáí, μáõųñ³ñ¤ guérisseur,-euse n



μáõÅáõÙ traitement m, cure f; guérison f ¥³å³ùÇÝáõÙ¤; soin m ¥ËݳÙù¤; thérapie f ¥Ý»ñùÇÝ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÝ»ñǤ μáõÅáõÝÏݹñ»É ¥ÑÇí³Ý¹Çݤ ausculter vt μáõÅáõÝÏݹñáõÙ ¥ÑÇí³Ý¹Ç¤ auscultation f



μáõÅùáõÛñ infirmière f μáõÅû·ÝáõÃÛáõÝ 1¤ aide f (assistance f)



médicale; ßï³å μáõÅû·ÝáõÃÛ³Ý Í³é³ÛáõÃÛáõÝ Service m d’Aide Médicale d’Urgence ¥Ñåí. samu¤; ³ÝÑ»ï³Ó·»ÉÇ` ßï³å μáõÅû·ÝáõÃÛ³Ý Ù³ëݳ·»ï urgentiste n 2¤ soins m pl médicaux ¥μÅßÏ³Ï³Ý ËݳÙù` ¹³ñÙ³ÝáõÙ¤ μáõɹᷠﻰë óɳßáõÝ μáõɹύñ bulldozer m; niveleuse f ¥áõջѳñÃÇ㤠μáõÉÏÇ brioche f, petit pain m μáõÉÕ³ñ³Ï³Ý bulgare; de Bulgarie μáõÉÕ³ñ³óÇ, μáõÉÕ³ñáõÑÇ Bulgare n μáõÉÕ³ñ»ñ»Ý ¥É»½áõ¤ bulgare m, la langue bulgare μáõÉÛáÝ ï»°ë ³ñ·³Ý³Ï ´áõÉáÝÛ³Ý ³Ýï³é ¥ö³ñǽáõÙ¤ bois m de Boulogne μáõ˳ñÇ cheminée f μáõͳñ³Ý lieu m d’élevage μáõÍ»É ¥³Ý³ëáõÝ å³Ñ»É, ³Ý³ëݳå³ÑáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É¤ élever vt μáõÍáõÙ ¥Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñǤ élevage m μáõÏ gorge f ¥ÏáÏáñ¹¤; ϽÙËë. pharynx m; ËëÏó. gosier m; ~Á ï³É ¥μáõÛëÇ` ïáõÝÏÇ μáõÏÁ μéÝ»É` Éóݻɤ terrer vt, butter vt ◊Ù»ÏÇ μÏÇÝ ãáù»É mettre à qn le couteau sous (sur) la gorge μáõÏÇÝÇëï ï»°ë Ñݳ·ñ³í³×³é μáõÏÇÝÇëï³Ï³Ý ¥Ë³Ýáõä ï»°ë Ñݳ·ñ³Ë³Ýáõà μáõÑ ¥μ³ñÓñ³·áõÛÝ áõëáõÙÝ³Ï³Ý Ñ³ëétablissement m ï³ïáõÃÛáõݤ 198



d’enseignement supérieur; école f supérieure μáõÑ³Ï³Ý de l’école supérieure μáõÙ ¥»éáõ½»é, ³×, ÃéÇãù, å³ÛÃÛáõݤ explosion f, boom m; ßáõÏ³Û³Ï³Ý ~ explosion f du marché μáõÙμ ¥ëñáõÝùÇ Ï³ÏáõÕ Ù³ëÁ¤ mollet m μáõÙ»ñ³Ý· boomerang m μáõÛ ï»°ë ³½¹³ÉáÕ³Ý μáõÛÉ constellation f μáõÛÝ nid m ¥ÃéãÝǤ; ~ ÑÛáõë»É` ßÇÝ»É faire son nid; ß³Ý ~ niche f μáõÛë plante f; ÙdzÙÛ³ ~ plante annuelle; μ³½Ù³ÙÛ³ ~ plante vivace; çñ³ÛÇÝ ~ plante aquatique; ÷³Ã³ÃíáÕ` ·³É³ñáõÝ ~ plante grimpante μáõÛñ arôme m; parfum m ¥μáõñÙáõÝù¤; ëáõñ×Ç ~ arôme de café; ͳÕÇÏÝ»ñÇ ~ parfum des fleurs μáõÛñ³μ³ñÓÇÏ ¥Ñáï³ùë³Ï¤ sachet m μáõÛñ³μáõÅáõÃÛáõÝ μÅßÏ. aromathérapie f μáõÝ1 ¥Í³éǤ tronc m; souche f ¥Ïá×Õ¤ μáõÝ2 ûñÝ Ç ~ toute la journée; ·Çß»ñÝ Ç ~ toute la nuit μáõÝ3 1¤ vrai,e, véritable, authentique; véridique ¥×ßÙ³ñï³óǤ; μ³éÇ ~` áõÕÕ³ÏÇ ÇÙ³ëïÁ le vrai sens du mot; Ç μÝ» de naissance 2¤ essentiel,le ¥ÑÇÙݳϳÝ, ¿³Ï³Ý¤ μáõßï ¥å³ñϳӨ áõéáõóù, å³ñϤ μÅßÏ. kyste m μáõé poignée f; creux m de la main ¥³÷¤; μéáí à poignées, à pleine main; ÙÇ ~ une poignée (de) μáõéÝ 1¤ agité,e; impétueux,-euse ¥ëñÁÝóó, áõÅ·ÇÝ, Ïñ³Ïáï¤; ~ ͳ÷³Ñ³ñáõÃÛáõÝÝ»ñ vifs applaudissements m pl, applaudissements m pl enthousiastes 2¤ violent,e ¥Ï³ï³ÕÇ, ÙáÉ»·Çݤ; ~` ϳï³ÕÇ óáõÛó»ñ violentes démonstrations f pl μáõë³μ³Ý botaniste n μáõë³μ³Ý³Ï³Ý botanique; ~ ³Û·Ç jardin m botanique (des plantes) μáõë³μ³ÝáõÃÛáõÝ botanique f μáõë³μáõÅáõÃÛáõÝ phytothérapie f μáõë³μáõÍáõÃÛáõÝ culture f des plantes μáõë³μáõÛÅ phytothérapeute n



μáõë³Ë»Å gomme f μáõë³Ï³Ý végétal,e; ~ ÛáõÕ huile f (vé-



gétale); ~ ³ß˳ñÑ` μáõë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ flore f μáõë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ végétation f; flore f ¥μáõë³Ï³Ý ³ß˳ñѤ μáõë³Ï»Ýë³μ³ÝáõÃÛáõÝ μëμ. phytobiologie f μáõë³Ï»ñ végétarien,ne adj/n; herbivore adj/n ¥Ï»Ý¹³ÝǤ μáõë³Ï»ñáõÃÛáõÝ végétarisme m μáõë³ÑÛáõà ¥³íÇߤ sève f μáõë³ÑáÕ ¥ÑáõÙáõë¤ terreau m, humus m; óճñÇ Ù»ç å»ïù ¿ ~ ÉóÝ»É il faut mettre du terreau dans le pot μáõë³Ñáõٳϻñ ¥μáõë³μݳϻñ¤ crudivore μáõë³ÛáõÕ huile f (végétale) μáõë³ß˳ñÑ flore f μáõëÝ»É croître vi; pousser vi; ÝáñÇó` ÏñÏÇÝ ~ repousser vi ¥ËáïÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇݤ μáõëï ¥Ù³ñç³Ý¤ corail m μáõëï³Ëáõà ³ßË·ñ. récif m corallien μáõëï» de corail; corallien,ne ¥μáõëï³ÛÇÝ, μáõëïÇó ·áÛ³ó³Í¤ μáõï»ñμñá¹ ï»°ë ϳñ³·³Ñ³ó μáõñ³Ñ³Õáñ¹ aromatisé,e μáõñ³ëï³Ý jardin m de fleurs ¥Í³Õϳëï³Ý¤; prairie f fleurie ¥Í³Õϳí»ï Ù³ñ·` Ù³ñ·³·»ïÇݤ μáõñ³í»ï 1¤ odorant,e, parfumé,e; ~ áÉáé pois m de senteur 2¤ odoriférant,e ¥Ñáï³í»ï, ³Ýáõß³Ñáï¤, aromatique ¥³Ýáõß³μáõÛñ¤ μáõñ³í»ï»É aromatiser vt μáõñ³í»ïáÕ ¥ÝÛáõä aromatisant m μáõñ³í»ïáõÃÛáõÝ saveur f (odeur f) aromatique μáõñ³í»ïáõÙ aromatisation f μáõñ· pyramide f; ø»á÷ëÇ ~Á ¥³Ù»Ý³Ù»ÍÁ »·Çåï³Ï³Ý μáõñ·»ñÇó¤ la pyramide de Chéops μáõñ¹ 1¤ laine f ¥μñ¹³Ã»É, μñ¹Ç ·áñÍí³Íù¤; ~Á ·½»É carder la laine; ~ ·½áÕ Ù»ù»Ý³ cardeuse f; ~ ·½áÕ ³ÝÓ cardeur,-euse n; μñ¹Ç ¨ μñ¹Û³ ³åñ³ÝùÝ»ñÇ ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ industrie f lainière 2¤ poils m pl ¥Ù³½, 199



μñ¹³Ù³½¤; pelage m ¥Ùáñó˳í¤; μñ¹áï` »ñϳñ Ù³½»ñáí` μñ¹³Ù³½áí ßáõÝ chien m aux longs poils; ϳïíÇ μáõñ¹Á ¥Ù³½»ñÁ¤ ÷³÷áõÏ ¿ ¥»Ý¤ le chat a un pelage doux ◊Ù»ÏÇ ~Á ù³ÙáõÝ ï³É battre qn à plate(s) couture(s) μáõñ»É sentir vt; ³Ûë ͳÕÇÏÝ»ñÁ É³í »Ý μáõñáõÙ ces fleurs sentent bon μáõñÅáõ³ bourgeois,e n μáõñÅáõ³½Ç³ bourgeoisie f μáõñÅáõ³Ï³Ý bourgeois,e μáõñÅáõ³Ï³Ý³Ý³É ¥μáõñÅáõ³Ý»ñÇ ¹³ëÇ ëáíáñáõÛÃÝ»ñÁ, Ùï³Í»É³Ï»ñåÁ, ׳߳ÏÁ ¨ ³ÛÉÝ í»ñóÝ»É` ëï³Ý³É¤ s’embourgeoiser μáõñÅáõ³Ï³Ý³óÝ»É ¥μáõñÅáõ³Ý»ñÇ ¹³ëÇ ëáíáñáõÛÃÝ»ñ, Ùï³Í»É³Ï»ñå, ×³ß³Ï ¨ ³ÛÉÝ Ñ³Õáñ¹»É` ï³É¤ embourgeoiser vt μáõñÅáõ³Ï³Ý³óáõÙ ¥μáõñÅáõ³ÛÇ ×³ß³Ï, ëáíáñáõÛÃÝ»ñ, Ùï³Í»É³Ï»ñå, ³åñ»É³Ï»ñå ëï³Ý³ÉÁ¤ embourgeoisement m μáõñÙáõÝù parfum m; fumet m ¥Ï»ñ³ÏáõñǤ μáõñÙáõÝù³μáõÅáõÃÛáõÝ ¥³ñáٳûñ³ådz¤ μÅßÏ. aromathérapie f μáõñ۳åáõÑǤ Bouriate n μáõñÛ³Ã³Ï³Ý bouriate μáõñí³é »Ï»Õ. encensoir m μáõñáõÙ arome m, parfum m μáõñáõÙݳÉÇ¥ó¤, μáõñáõÙݳí»ï ï»°ë μáõ-



¶ ·³·³Ã sommet m; cime f, pic m ¥ëñ³Í³Ûñ¤; faîte f ¥Í³Ûñ, ϳï³ñ¤;



É»é³Ý ~ sommet de la montagne



·³·³Ã³ÅáÕáí conférence f (réunion f)



au sommet; sommet m; ýñ³Ýë·»ñÙ³Ý³Ï³Ý ~ sommet francoallemand ·³·³Ãݳϻï 1¤ sommet m; zénith m; ÷³éùÇ ~ sommet de la gloire 2¤ apogée m ¥μ³ñÓñ³Ï»ï¤ ·³·³Ãݳϻï³ÛÇÝ culminant,e ·³·³ÃÝ³Ù³ë ¥·³Ý·Ç¤ ϽÙËë. sinciput m



·³·³ÃݳÛÇÝ de sommet, de cîme, de



faîte, de pic



·³·³ÃáëÏñ ϽÙËë. os m pariétal ¥·³Ý·Ç ÏáÕÙݳÛÇÝ áëÏñ¤ ·³½1 gaz m; μÝ³Ï³Ý ~ gaz naturel; Ñ»-



ÕáõÏ ~ gaz liquéfié; Ãáõݳíáñ ~ gaz toxique; å³ÛÃáõóÇÏ ~ gaz explosif; ³ñï³Ý»ïíáÕ ~»ñ gaz d’échappement; ~Ç ³ñï³Ñáëù fuite f de gaz; ~áí çáõñ eau f gazeuse; ~áí ³ß˳ïáÕ à gaz ·³½2 ¥ßÕ³ñߤ gaze f ·³½³μ³ßËÇã distributeur m de gaz; ~ ó³Ýó réseau de distribution du gaz ·³½³μ³ßËáõÙ distribution f du gaz (des gaz) ·³½³·áñÍ gazier m ·³½³»é³ÏóáõÙ soudure f au chalumeau ·³½³½³Í furieux,-euse, enragé,e, furibond,e, acharné,e ·³½³½³ÍáõÃÛáõÝ furie f, rage f, acharnement m ·³½³½»É se mettre en fureur, se déchaîner; être déchaîné,e; être en furie; enrager vi; s’acharner ·³½³½»ñÍ»É dégazer vt ·³½³½»óÝ»É faire enrager; mettre en fureur, acharner vt ·³½³½ïÇã épurateur m de gaz ·³½³½ïáõÙ épuration f de gaz ·³½³Ã³÷³Ýó perméable aux gaz



ñ³í»ï μáõù ¥μáñ³Ý, ÓÛáõݳ˳éÝ ÙññÇϤ tem-



pête f de neige



μáõùëÇñ ï»°ë ù³ñßÇã, ù³ñß³×áå³Ý μáõùëÇñ»É ¥μáõùëÇñáí ï³Ý»É¤ ï»°ë ù³ñß³Ï»É μáõý»ï 1¤ buffet m; caféteria f ¥Ý³Ë³×³ß³ñ³Ý¤ 2¤ buffet m ¥ëå³ëùÇ`



ËÙÇãùÇ ¨ ³ÛÉÝÇ å³Ñ³ñ³Ý, ëå³ëù³å³Ñ³ñ³Ý¤ 3¤ buvette f ¥Ã³ïñáÝáõÙ, ϳ۳ñ³ÝáõÙ¤; ß³ñÅ³Ï³Ý ~ buffet roulant μáõý»ï³å³Ý¥áõÑǤ buffetier,-ière n μáõý»ñ ï»°ë ó÷³ñ·»É μáõý»ñ³ÛÇÝ ï»°ë ó÷³ñ·»É³ÛÇÝ 200



·³½³É³åï»ñ lanterne f à gaz ·³½³ËáÕáí³Ï tuyau m à gaz; conduite f



·³½³å³ëï³ñ³Ý abri m contre les



gaz, refuge m antigaz



de gaz



·³½³ç»éáõóÇã climatiseur m à gaz ·³½³ç»éáõóáõÙ chauffage m au gaz ·³½³çáõñ eau f gazeuse ·³½³ë³ÉÇÏ ¥×³Ùμ³ñ³ÛÇÝ, ¹Ûáõñ³ï³ñ¤ camping-gaz m ·³½³íáñ»É gazéifier vt; installer le gaz dans ¥·³½ ³ÝóϳóÝ»É` ï»Õ³¹ñ»É μݳϳñ³ÝáõÙ ¨ ³ÛÉݤ; alimenter en gaz ¥·áñͳñ³ÝÁ, ù³Õ³ùÁ ·³½áí ³å³Ñáí»É, ·³½ Ù³ï³Ï³ñ³ñ»É¤ ·³½³íáñáõÙ gazéification f; alimentation f en gaz ¥·áñͳñ³ÝÇ, ù³Õ³ùǤ ·³½³ï³ñ gazoduc m, conduite f de (à)



·³½³Ëï³ã³÷ ¥³»ñáÙ»ïñ¤ aéromètre m



·³½³ËóÇÏ chambre f à gaz ·³½³ÍÇÝ gazogène ·³½³Ñ³ßíÇã ¥·³½³ã³÷¤ compteur m à



gaz



·³½³Ñáëù fuite f des gaz ·³½³Ù³ï³Ï³ñ³ñáõÙ alimentation f



en gaz



·³½³Ùμ³ñ gazomètre m ·³½³ÙáõÕ ¥·³½³ï³ñ ËáÕáí³Ï³·Çͤ



gazoduc m; conduite f de gaz



·³½³ÛÇÝ 1¤ de gaz, gazier,-ière 2¤ gazeux,-euse ¥·³½³ÝÙ³Ý, ݳ¨` ·³½áí ѳ·»óñ³Í, ÷ñ÷ñáõݤ ·³½³ÛñÇã bec m à gaz ·³½³Ûñáó ¥·³½ûç³Ë¤ cuisinière f



gaz, pipeline m



·³½³ñ ï»°ë ëï»åÕÇÝ ·³½³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f du



gaz



(fourneau m) à gaz



·³½³óÝ»É ¥·³½ ¹³ñÓÝ»É, ·³½Ç í»ñ³Í»É¤ ùÇÙ. transformer vt en gaz,



·³½³Ý ¥í³ÛñÇ Ï»Ý¹³ÝǤ bête f sauvage; fauve m; carnassier m ¥·Çß³ïÇã¤; ~ í³ñÅ»óÝáÕ dompteur,-euse



gazéifier vt



·³½³óáõÙ transformation f en gaz,



gazéification f



n



·³½³Ý³μ³ñ férocement, brutalement;



·³½³÷á˳ݳÏáõÃÛáõÝ, ·³½³÷á˳ݳÏáõÙ échange m gazeux ·³½³ýÇϳóÝ»É ï»°ë ·³½³íáñ»É ·³½³ýÇϳóáõÙ ï»°ë ·³½³íáñáõÙ ·³½»É ï»°ë íÇà ·³½ÛáõÕ ¥·³½áɤ gazole m ¥í³é»ÉÇù, áñÝ



violemment, rudement, durement



·³½³Ý³μ³ñá féroce, brutal,e, farou-



che



·³½³Ý³Ï»ñå à l’air bestial ·³½³Ý³ÛÇÝ 1¤ de bête ¥·³½³ÝÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤ 2¤ ÷Ëμ. féroce; bestial,e ¥ÇÝãÁ ·³½³Ý³ÛÇÝ` ³Ý³ëÝ³Ï³Ý ¿ Ù³ñ¹áõ Ùáï¤; ~ μݳ½¹ instinct m



û·ï³·áñÍíáõÙ ¿ ¹Ç½»É³ÛÇÝ ß³ñÅÇãÝ»ñáõÙ¤ ·³½áÝ ï»°ë ëǽ³Ù³ñ· ·³½áõÕÇ ï»°ë ·³½³ï³ñ ·³½ûç³Ë ï»°ë ·³½³Ûñáó ·³Ã³ gata m (gâteau arménien); galette



bestial



·³½³Ý³Ý³É devenir féroce (brutal,e,



farouche)



·³½³Ý³Ýáó ¥Ï»Ý¹³Ý³μ³Ý³Ï³Ý ³Û·Ç¤ zoo m, jardin m (parc m) zoolo-



f



·³É venir vi; arriver vi ¥Ñ³ëÝ»É, ųٳݻɤ; μ³ñáí »ù »Ï»É soyez le (la,



gique



·³½³Ý³óÝ»É rendre féroce (brutal,e,



les) bienvenu(e,es); áïùáí ~ venir à pied; ·Ý³óùÁ »Ï³í` ųٳݻó le train est arrivé; ÓÛáõÝ ¿ ·³ÉÇë il neige; ùÃÇóë ³ñÛáõÝ ¿ ·³ÉÇë je saigne du nez; å³ñ ~ danser vi; áõßùÇ ~` ·Çï³ÏóáõÃÛáõÝÁ í»ñ³Ï³Ý·Ýí»É reprendre connaissance; ·³ñáõÝÁ »Ï³í le printemps est venu; ѳñÙ³ñ ųٳݳÏÇÝ ~ arriver



farouche) ·³½³ÝÙ³Ý gazéiforme; gazeux,-euse ·³½³Ýáñë chasse f aux bêtes sauvages ·³½³ÝáõÃÛáõÝ férocité f, cruauté f ¥¹³Å³ÝáõÃÛáõݤ, brutalité f ¥ÏáåïáõÃÛáõݤ; atrocité f ¥í³Ûñ³·áõÃÛáõݤ ·³½³ã³÷ ï»Ë. ¥·³½³Ñ³ßíÇã, ·³½³Í³í³É³ã³÷¤ gazomètre m 201



à point; ųٳݳÏÇÝ ~` ѳëÝ»É venir (arriver) à temps; ³ß˳ñÑ ~ venir au monde ·³É³ÏïÇϳ ³ëïÕ·. ¥ÙdzëÝ³Ï³Ý ³ëïÕ³ÛÇÝ Ñ³Ù³Ï³ñ·áõÃÛáõݤ galaxie f ·³É³ÏïÇÏ³Ï³Ý ³ëïÕ·. galactique ·³É³Ýï»ñ»³ ï»°ë ³ñ¹áõ½³ñ¹ ·³É³ñ ¥áÉáñ³Ý¤ détour m, sinuosité f; méandre m ¥·»ïǤ; ϽÙËë. ·ÉËáõÕ»ÕÇ ·³É³ñÝ»ñ circonvolutions f pl (du cerveau); ׳ݳå³ñÑÇ ~Ý»ñÁ les détours du chemin ·³É³ñ³Ó¨ tortueux,-euse, sinueux,euse; ~ ë³Ý¹áõÕù escalier m en colimaçon ·³É³ñ³åïáõÛï ï»°ë ·³É³ñáõÝ, ·³É³-



·³Éí³Ý³½ûÍáõÙ galvanisation f ·³Éí³Ý³Ï³Ý ýǽ. galvanique ·³Éí³Ý³ã³÷ ýǽ. galvanomètre m ·³Éí³Ý³ã³÷áõÃÛáõÝ ýǽ. galvanomé-



ñ³Ó¨ ·³É³ñ³÷áÕ »ñÅßï. cor m d’harmonie ·³É³ñ³÷áճѳñ joueur,-euse n de



·³Ñ³½ñÏáõÙ détrônement m ·³Ñ³½áõñÏ détrôné,e ·³Ñ³Å³é³Ý· héritier,-ière n du trône,



trie f



·³Éí³Ý³óÝ»É ýǽ. galvaniser vt ·³Éí³Ý³óí³Í ýǽ. galvanisé,e ·³Éí³Ý³óí»É ýǽ. être galvanisé,e ·³Éí³Ý³óáõÙ ýǽ. galvanisation f ·³Éáõëï arrivée f; venue f; μ³ñÇ ~



bienvenue f; ·³ñÝ³Ý ~Á l’arrivée du printemps ·³Ñ trône m; ~ μ³ñÓñ³Ý³É monter sur le trône; ~ μ³ñÓñ³óÝ»É` ~ÇÝ Ýëï»óÝ»É introniser vt ·³Ñ³½ñÏ»É ¥·³ÑÁÝÏ»ó ³Ý»É¤ détrôner vt



cor d’harmonie



héritier,-ière n présomptif,-ive de la couronne (du trône); ~ Çß˳Ý` ³ñù³Û³½Ý prince m héritier



·³É³ñ»É tordre vt, retordre vt; rouler vt,



enrouler vt



·³É³ñí»É 1¤ se tordre; se tortiller ¥ûÓÇ Ù³ëÇݤ 2¤ tourbillonner vi ¥μáÉáñ³ÍÇñ åïïí»É¤ 3¤ serpenter vi ¥áÉáñ³-



·³Ñ³Å³é³Ý·áõÃÛáõÝ, ·³Ñ³Å³é³Ý·áõÙ succession f au trône ·³Ñ³Ï³É roi m, monarque m, souverain m;



prince m successeur; »Ï»Õ. patriarche m suprême ¥Í³Ûñ³·áõÛÝ å³ïñdzñù¤, catholicos m ¥Ñ³Ûáó »Ï»Õ»óáõÙ¤ ·³Ñ³Ï³É»É régner vi, succéder au trône ·³Ñ³Ï³ÉáõÃÛáõÝ avènement m (accession f) au trône ·³Ñ³Ï³ÉáõÙ ¥·³Ñ μ³ñÓñ³óÝ»ÉÁ, ·³ÑÇÝ Ýëï»óÝ»ÉÁ¤ intronisation f ·³Ñ³Ï³Ý du trône; ~ ׳é` ·³Ñ³×³é discours m de la couronne (du trône) ·³Ñ³×³é ¥·³Ñ³Ï³Ý ×³é¤ discours m de la couronne (du trône) ·³Ñ³ÝÇëï capital,e; ~ ù³Õ³ù capitale



åïáõÛï` ûÓ³·³É³ñ Ó·í»É, ·»ïÇ` ׳ݳå³ñÑÇ Ù³ëÇݤ ·³É³ñáõÙ 1¤ μÅßÏ. convulsion(s) f (pl); spasme m ¥ÏÍÏáõÙ, çÕ³ÏÍÏáõÙ¤; entorse f ¥Ñṳ˳ËïáõÙ¤ 2¤ ï»Ë. enroulement m ·³É³ñáõÝ ¥áÉáñáõÝ, áÉáñ-ÙáÉáñ¤ tortueux,-euse, sinueux,-euse ·³ÉÇù 1. avenir m ¥³å³·³¤ 2. adj futur,e, à venir; prochain,e ¥Ñ³çáñ¹, ³é³çÇϳ¤; ~ ë»ñáõݹݻñÁ les générations f pl futures ·³ÉÉ ¥·³ÉÉdzóǤ, ·³ÉÉáõÑÇ Gaulois,e n ·³ÉÉ³Ï³Ý gaulois,e, de Gaule ·³ÉÉ»ñ ¥·³ÉdzóÇÝ»ñ¤ les Gaulois ·³ÉÉ»ñ»Ý ¥·³ÉÉ»ñÇ É»½áõݤ gaulois m ·³ÉÉÇÏ³Ý ¥ýñ³ÝëdzóÇ Ï³ÃáÉÇÏ »Ï»Õ»óáõÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤ gallican,e; ~ »Ï»Õ»óÇ Église f gallicane ·³ÉÉÇóǽ٠ﻰë ýñ³Ýë³μ³ÝáõÃÛáõÝ ·³ÉáÝ ¥Í³í³ÉÇ Ùdzíáñ 3, 8-Çó ÙÇÝ㨠4, 5 ÉÇïñ¤ gallon m ·³Éí³Ý³½ûÍ»É galvaniser vt



f



·³Ñ³ëñ³Ñ å³ïÙ. salle f du trône ·³Ñ³í»Å précipité,e, abrupt,e ·³Ñ³íÇÅ»É précipiter vi ¥ó³Í ·Éáñí»É¤; se précipiter ¥ó³Í Ý»ïí»É¤ ·³Ñ³íÇÅáõÙ chute f, précipitation f ·³Ñ³íáñ³Ï canapé m, sofa m, ottomane f; å³ïÙ. palanquin m ¥¹»ëå³Ï¤ 202



·³Ñ³ïáÑÙ dynastie f ·³ÑÁÝÏ»ó détrôné,e; ~ ó·³íáñ roi m



·³Õóí³Ûñ ï»°ë ·³ÕÃûç³Ë ·³ÕÃ»É migrer vi, émigrer



vi; se dépayser, s’expatrier ·³ÕûóÝ»É faire émigrer vt; dépayser vt, expatrier vt ·³ÕÃûç³Ë colonie f ·³ÕÕdzμ³ÝáõÃÛáõÝ ¥ýñ³Ýë³μ³ÝáõÃÛáõݤ gallicisme m ·³ÕÕÇ³Ï³Ý ï»°ë ·³ÉÉ³Ï³Ý ·³Õç tiède ·³Õç³Ý³É devenir tiède, tiédir vi ·³Õç³óÝ»É rendre tiède, attiédir vt ·³Õç³óáõÙ attiédissement m ·³ÕçáõÃÛáõÝ tiédeur f ·³Õï³·áÕÇ en cachette, en secret; furtivement, à la dérobée; ~` ³ÝÝϳï Ñ»é³Ý³É filer à l’anglaise



détrôné; ~ ³Ý»É détrôner vt; ~ ÉÇÝ»É être détrôné,e ·³ÑÁÝÏ»óáõÃÛáõÝ détrônement m, déposition f ·³Õ³÷³ñ 1¤ idée f; 먻éáõÝ ~ idée fixe; ³é³Ýóù³ÛÇÝ` ·É˳íáñ ~ idée-maîtresse f; ~` å³ïÏ»ñ³óáõÙ áõÝ»Ý³É avoir une idée de; áñ¨¿ ~` å³ïÏ»ñ³óáõÙ ãáõݻ٠je n’ai aucune idée, je n’en ai pas la moindre idée; áñ¨¿ μ³ÝÇ Ù³ëÇÝ ~ ϳ½Ù»É` å³ïÏ»ñ³óáõÙ Ó»éù μ»ñ»É se faire une idée de; ~ ï³É` Ñáõᯐ suggérer une idée 2¤ notion f ·³Õ³÷³ñ³·Çñ idéogramme m ·³Õ³÷³ñ³·ñ³ÛÇÝ idéographique ·³Õ³÷³ñ³·ñáõÃÛáõÝ idéographie f ·³Õ³÷³ñ³½áõñÏ sans idéal; sans idées, vide d’idées ·³Õ³÷³ñ³Ëáë idéologue n ·³Õ³÷³ñ³Ëáë³Ï³Ý idéologique ·³Õ³÷³ñ³ËáëáõÃÛáõÝ idéologie f ·³Õ³÷³ñ³Ï³Ý ¥·³Õ³÷³ñ³Ëáë³Ï³Ý¤ idéologique



¥¹³ñÓ.¤ ·³Õï³¹áõé porte f dérobée, porte f



secrète



·³Õïݳμ³ñ 1¤ en secret, en cachette, furtivement ¥·³ÕïáõϤ, secrètement 2¤ confidentiellement, en confidence ¥ËáñÑñ¹³å³Ñáñ»Ý, Ùï»ñÙ³μ³ñ¤ 3¤ en catimini ¥³ÝÝÏ³ï¤ ·³Õïݳ·Çñ ï»°ë ͳÍϳ·Çñ ·³Õïݳ·ñ»É ï»°ë ͳÍϳ·ñ»É ·³Õïݳ·ñí»É ï»°ë ͳÍϳ·ñí»É ·³Õïݳ·ñáõÃÛáõÝ É»½íμ. cryptographie



·³Õ³÷³ñ³Ï³Ý³óÝ»É, ·³Õ³÷³ñ³ÛݳóÝ»É idéologiser vt ·³Õ³÷³ñ³Ï³Ý³óáõÙ, ·³Õ³÷³ñ³ÛݳóáõÙ idéologisation f ·³Õ³÷³ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ¥·³Õ³÷³ñ³Ï³Ý ѳÙá½í³ÍáõÃÛáõݤ conviction f



f



·³Õïݳ·ñáõÙ ï»°ë ͳÍϳ·ñáõÙ ·³Õïݳ½»ñÍ»É décoder vt, déchiffrer vt ·³Õïݳ½»ñÍí»É être décodé,e (déchif-



idéologique



fré,e)



·³Õ³÷³ñ³ÏÇñ porteur,-euse n d’une



·³Õïݳ½»ñÍáõÙ 1¤ décodage m, déchiffrement m 2¤ libre accès à qch ¥³ñËÇíÝ»ñÇ ¨ ³ÛÉݤ aide-mémoire m, ·³ÕïݳûñÃÇÏ



idéologie (d’une idée) ·³Õ³÷³ñ³ÏÇó partisan m des mêmes idées ·³Õ³÷³ñ³Ûݳóí»É être idéologisé,e ·³Õ³÷³ñ³å³ßï idéaliste adj/n ·³Õ³÷³ñ³å³ßï³Ï³Ý idéaliste ·³Õ³÷³ñ³å³ßïáõÃÛáõÝ idéalisme m ·³Õ³÷³ñ³å»ë idéologiquement ·³Õà migration f, émigration f, exode m ·³ÕÃ³Ï³Ý émigré,e n, émigrant,e n, migrant,e adj/n ·³ÕÃ³Ï³Ý³Ï³Ý migratoire ·³ÕóϳÝáõÃÛáõÝ 1¤ ï»°ë ·³Õà 2¤ émigrés n pl, émigrants n pl ¥·³ÕóϳÝÝ»ñ, ·³ÕÃáÕÝ»ñÇ μ³½ÙáõÃÛáõݤ



antisèche f



·³ÕïݳÉëáõ٥ݻñ¤ écoute(s) f (pl) ¥Ñ»-



é³Ëáë³ÛÇÝ ¨ ³ÛÉ Ëáë³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñǤ ·³ÕïݳÙÇï ¥Í³ÍϳÙÇï¤ impénétrable ¥Ù³ñ¹¤ ·³Õïݳå³Ñ discret,-ète ·³Õïݳå³ÑáõÃÛáõÝ discrétion f; confidentialité f ¥ËáñÑñ¹³å³ÑáõÃÛáõÝ, Ùï»ñÙáõÃÛáõݤ ·³Õïݳñ³Ý cachette f 203



·³ÕïÝÇ 1¤ secret,-ète, caché,e ¥Ã³ùáõÝ, ͳÍáõϤ, ~ ͳé³ÛáõÃÛáõÝÝ»ñ ser-



·³×³× nain,e n/adj ·³×³×³ÛÇÝ nain,e ·³Ù ¥Ù»Ë¤ clou m; ~Á Ñ³Ý»É déclouer vt ·³Ù»É clouer vt ¥Ù»Ë»É¤; coincer vt ¥í³ñë»É¤; ÷Ëμ. ³Ý³ñ·³ÝùÇ ëÛáõÝÇÝ ~ clouer au pilori 2¤ fixer vt ¥³Ùñ³óÝ»É, 먻é»É¤; ѳ۳óùÁ ~` 먻é»É



vices m pl secrets; ~ áëïÇϳÝáõÃÛáõÝ police f secrète; ~ áëïÇÏ³Ý agent m de police secrète; ~ ùí»³ñÏáõÃÛáõÝ scrutin m secret; Ù»ÏÇó ~ à l’insu de, en cachette de 2¤ dissimulé,e ¥ùáÕ³ñÏí³Í¤, dérobé,e ¥·³ÕïáõϤ 3¤ confidentiel,le ¥ËáñÑÁñ¹³å³Ñ³Ï³Ý, Ùï»ñٳϳݤ ·³ÕïÝÇáõÃÛáõÝ 1¤ caractère m secret 2¤ confidentialité f ¥ËáñÑñ¹³å³ÑáõÃÛáõݤ 3¤ anonymat m ¥³Ý³ÝáõÝáõÃÛáõÝ, ³Ý³ÝáõÝ` ³ÝѳÛï ÉÇÝ»ÉÁ¤ ·³ÕïÝÇù 1¤ secret m; mystère m; å»ï³Ï³Ý ~ secret d’État; μÝáõÃÛ³Ý ·³ÕïÝÇùÝ»ñÁ mystères de la nature; ~Á å³Ñ»É garder le secret; ~Á μ³ó³Ñ³Ûï»É vendre la mèche ¥¹³ñÓ.¤ 2¤ arcanes m pl; ¹Çí³Ý³·ÇïáõÃÛ³Ý` ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ~Ý»ñÁ les arcanes de la diplomatie, de la politique ·³ÕïÝáñë ï»°ë áñë³·áÕ ·³ÕïÝáñëáõÃÛáõÝ ï»°ë áñë³·áÕáõÃÛáõÝ ·³ÕïáõÏ ¥Ã³ùáõݤ furtif,-ive ·³Õáõà colonie f; áõÕÕÇã ~ colonie pénitentiaire ·³ÕáõóμÝ³Ï colon m ·³ÕáõóÛÇÝ colonial,e; colonialiste ¥·³ÕáõóïÇñ³Ï³Ý¤; ~ í³ñã³Ï³ñ· système m colonial; ~` ·³ÕáõóïÇñ³Ï³Ý ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique colonialiste ·³Õáõóï»ñ colonisateur,-trice n ¥·³Õáõóñ³ñ¤ ·³ÕáõóïÇñ³Ï³Ý colonisateur,-trice, colonial,e, colonialiste; ~ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f colonialiste ·³ÕáõóïÇñáõÃÛáõÝ colonialisme m; ·³ÕáõóïÇñáõÃÛ³Ý Ñ³Ï³é³Ïáñ¹ anticolonialiste; ·³ÕáõóïÇñáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó colonialiste n ·³Õáõóñ³ñ colonisateur,-trice n ·³Õáõóñ³ñáõÃÛáõÝ colonialisme m ·³ÕáõóóÝ»É coloniser vt ·³ÕáõóóáõÙ colonisation f; ~Çó ³½³ï³·ñáõÙ` ³å³·³ÕáõóóáõÙ décolonisation f



fixer son regard



·³ÙÙ³ ï»°ë Ó³Ûݳ߳ñ ·³Ùí»É 1¤ être cloué,e; ÷Ëμ. ³ÝÏáÕÝáõÝ ~ être cloué,e au lit 2¤ ÷Ëμ. être fixé,e ¥ë¨»éí³Í ÉÇݻɤ ·³Ù÷é dogue m; berger m ¥Ñáíí³ßáõݤ ·³ÛóÏÕ»É ¥·³ÛóÏÕ»óÝ»É, Ññ³åáõñ»É¤ séduire vt; tenter vt ¥÷áñÓáõÃÛ³Ý »Ýóñϻɤ ◊ë³ï³Ý³ÛÇÝ å»ïù ã¿ ~



il ne faut pas tenter le diable



·³ÛóÏÕ»óÝáÕ ¥Ññ³åáõñáÕ ³ÝÓ¤ sé-



ducteur,-trice n/adj; tentateur,-trice n/adj ¥÷áñÓáõÃÛ³Ý »ÝóñÏáÕ¤ ·³ÛóÏÕ»óáõóÇã ï»°ë ·³ÛóÏÕÇã ·³ÛóÏÕÇã 1. adj séduisant,e ¥Ññ³åáõñÇã¤; tentant,e ¥÷áñÓáõÃÛ³Ý »ÝóñÏáÕ¤ 2. séducteur,-trice n/adj ¥·³ÛóÏÕ»óÝáÕ¤ ·³ÛóÏÕí»É se laisser tenter, se laisser séduire; être tenté,e, être séduit,e ·³ÛóÏÕáõÃÛáõÝ, ·³ÛóÏÕáõÙ tentation f ¥÷áñÓáõÃÛáõݤ; séduction f ¥Ññ³åáõñ³Ýù, Ññ³åáõÛñ¤ ·³ÛÃ»É trébucher vi, faire un faux pas ·³ÛÇëáÝ sceptre m ·³ÛÉ loup m; ¿· ~ louve f; ~Ç Ó³·` ·³Ûɳӳ·` ·³ÛÉÇÏ louveteau m; ~Á áéÝáõÙ ¿ le loup hurle; ~»ñÇ áÑÙ³Ï bande f de loups ◊~Ç ³ËáñÅ³Ï faim f de loup; ~Ç å»ë ù³Õó³Í affamé,e comme un loup; ~Ç å»ë ɳ÷»É manger (dévorer) comme un loup; ¨ ~»ñÝ »Ý Ïáõßï, ¨ áã˳ñÝ»ñÝ »Ý áÕç (on a pu) ménager la chèvre et le chou ·³ÛɳËï μÅßÏ. lupus m ·³Ûɳӳ· louveteau m ·³ÛɳÓáõÏ brochet m ·³ÛɳÛÇÝ ¥·³ÛÉǤ de loup ·³ÛɳßáõÝ chien-loup m; berger m ¥Ñáíí³Ï³Ý ·³Ù÷é¤ ·³ÛÉ»ÝÇ ¥·³ÛÉÇ ÙáñÃǤ peau f de loup 204



du crâne; craniectomie f, (craniotomie f) ·³Ý·³Ó¨ en forme de crâne ·³Ý·³Ù³ßÏ ¥ù»ñÃ³Í ·É˳ٳßÏ` Ù³½»ñáí¤ scalp m ·³Ý·³ÛÇÝ de crâne, crânien,ne; ~ ÝÛ³ñ¹»ñ nerfs m pl crâniens ·³Ý·³å³ï ϽÙËë. péricrâne m ·³Ý·³å³ïÏ»ñ tête f de mort ·³Ý·³ï 1¤ plainte f ¥μáÕáù¤; ~` μáÕáù ѳÛïÝ»É` Ý»ñϳ۳óÝ»É porter plainte (contre qn); Çñ³íμ. déposer une plainte 2¤ mécontentement m ¥¹Å·áÑáõÃÛáõݤ 3¤ réclamation f ¥å³Ñ³Ýç¤ 4¤ complainte f, doléance f ¥ïñïáõÝç¤ 5¤ lamentation f ¥áÕμ, ѻͤ ·³Ý·³ï³íáñ Çñ³íμ. plaignant,e adj/n; demandeur-demanderesse n ·³Ý·³ï³ñÏ»É Çñ³íμ. appeler vt ind., faire appel (de); ¹³ï³í×ÇéÁ ~ appeler d’un jugement, faire appel d’un jugement; recourir en appel ¥Ñ³Ûó Ý»ñϳ۳óݻɤ ·³Ý·³ï³ñÏí»É Çñ³íμ. être appelé,e ·³Ý·³ï³ñÏáõÙ Çñ³íμ. 1¤ appel m; ¹³ï³í×éÇ ~ appel d’un jugement 2¤ recours m ¥μáÕáù, μáÕáù³ñÏáõÙ¤; ·³Ý·³ï³ñÏÙ³Ý »Ýóϳ` áã »Ýóϳ susceptible, insusceptible de recours ·³Ý·³ïí»É 1¤ se plaindre ¥¹Å·áÑ»É, ïñïÝç³É¤; ÑÇí³Ý¹Á ·³Ý·³ïíáõÙ ¿ ëï³ÙáùëÇ ó³íÇó le malade se plaint d’une douleur à l’estomac; ÇÝãDZó »ù ·³Ý·³ïíáõÙ ¥ÑÇí³Ý¹ÇÝ áõÕÕí³Í ѳñó¤ de quoi souffrezvous? 2¤ Çñ³íμ. porter plainte, déposer une plainte (contre qn) ·³Ý·³ïáõ÷ ϽÙËë. boîte f crânienne ·³Ý·áëÏñ ϽÙËë. os m crânien ·³Ý·ëï»ñ ï»°ë ³í³½³Ï ·³Ý·ñ³½»ñÍÇã ¥Ù³½ ë³Ýñ»ÉÁ ¹Ûáõñ³óÝáÕ ÝÛáõä démêlant m ·³Ý·ñ³Ñ»ñ ¥·³Ý·ñ³Ù³½, ·³Ý·ñ³í³ñë¤ aux cheveux bouclés (frisés) ·³Ý·ñ³Ó¨ ¥³ÉÇù³Ó¨¤ ondulé,e ·³Ý·ñ³Ý³É friser vi, boucler vi ·³Ý·ñ³óÝ»É friser vt; Ù³½»ñÁ ~ friser



·³ÛÉÇÏ 1¤ louveteau m ¥·³Ûɳӳ·¤ 2¤ jeune scout m ¥å³ï³ÝÇ ëù³áõä ·³ÛÉÇÏáÝ ¥ß³Õ³÷¤ foret m, perçoir m; vrille f ¥÷áùñ¤ ·³ÛÉÇÏáݳÛÇÝ de forage, de perçage; ~



ë³ñù outil m de forage (de perçage); ~ ѳëïáó foreuse f, perceuse f ·³ÛÉÇÏáÝ»É ¥ß³Õ³÷»É, ͳϻɤ forer vt, percer vt ·³ÛÉÇÏáÝÇã ¥·³ÛÉÇÏáÝáÕ` ͳÏáÕ ë³ñù¤ perceuse f ·³ÛÉÇÏáÝáõÙ ¥ß³Õ³÷áõÙ¤ forage m, perçage m ·³ÛÉ˻չ ï»°ë ·³ÛɳßáõÝ ·³ÛÉáñë chasse f au loup ·³ÛÉáõÏ1 ¥·³ÛÉÇ Ó³·¤ louveteau m ·³ÛÉáõÏ2 ¥ÑÙáõɤ μëμ. houblon m ·³ÛÉáõϳÝáó ¥·³ÛÉáõÏÇ ³ñï¤ μëμ. houblonnière f ·³Ý³ÏáÍ»É ¥·³Ý³Ñ³ñ»É¤ bâtonner vt, donner la bastonnade, rouer vt de coups; matraquer vt ¥é»ïÇÝ» ٳѳÏáí¤; ËëÏó. tabasser vt ·³Ý³ÏáÍí»É ¥·³Ý³Ñ³ñí»É¤ être bâtonné,e, recevoir la bastonnade, être roué,e de coups; être matraqué,e ¥é»ïÇÝ» ٳѳÏáí¤; ËëÏó. être tabassé,e ·³Ý³ÏáÍáõÃÛáõÝ, ·³Ý³ÏáÍáõÙ bastonnade f; matraquage m ¥é»ïÇÝ» ٳѳÏáí¤ ·³Ý· ϽÙËë. crâne m; tête f de mort ¥áñå»ë å³ïÏ»ñáõÙ, ·³Ý·³å³ïÏ»ñ¤; Óí³Ó¨ ~ crâne ovoïde ·³Ý·³μ³Ý μÅßÏ. craniologiste n, craniologue n ·³Ý·³μ³Ý³Ï³Ý μÅßÏ. craniologique ·³Ý·³μ³ÝáõÃÛáõÝ μÅßÏ. craniologie f ·³Ý·³·áõß³Ï phrénologue n ¥áñ¨¿ ³ÝѳïÇ μݳíáñáõÃÛáõÝÝ áõ ϳñáÕáõÃÛáõÝÝ»ñÁ áñáßáÕ ³ÝÓ` Áëï Ýñ³ ·³Ý·Ç ӨǤ ·³Ý·³·áõß³ÏáõÃÛáõÝ ¥áñ¨¿ ³ÝѳïÇ μݳíáñáõÃÛ³Ý áõ ϳñáÕáõÃÛáõÝÝ»ñÇ áñáßáõÙ` Áëï í»ñçÇÝÇë ·³Ý·Ç ӨǤ phrénologie f ·³Ý·³½ÝÝáõÃÛáõÝ μÅßÏ. cranioscopie f ·³Ý·³Ñ³ïáõÃÛáõÝ μÅßÏ. trépanation f 205



la caisse



les cheveux; í³ñë³íÇñ³ÝáóáõÙ ~ se faire friser (les cheveux), faire une permanente ·³Ý·ñ³óáõÙ permanente f ¥Ù³½»ñÇ »ñϳñ³ï¨ ·³Ý·ñ³óáõÙ¤ ·³Ý·ñ³÷áõÝç touffe f (houppe f, toupet m) de boucles ·³Ý·ñ»Ý³ ï»°ë ÷ï³Ëï ·³Ý·áõÕ»Õ ¥·ÉËáõÕ»Õ¤ ϽÙËë. encéphale



·³ÝÓ»É 1¤ percevoir vt; ѳñÏ»ñÁ ~ per-



cevoir (lever) les impôts; encaisser vt ¥¹ñ³Ù³ñÏÕ Ñ³ÝÓݻɤ; ·áõÙ³ñ ~ encaisser une somme 2¤ collecter vt ¥Ñ³í³ù³·ñ»É¤, prélever vt ¥Ñ³í³ù»É¤ ·³ÝÓ»ÉÇ ¥·³ÝÓÙ³Ý »Ýóϳ¤ encaissable; percevable ·³ÝÓÇã ¥ÇÝϳë³ïáñ¤ encaisseur m ·³ÝÓáÕ ¥Ñ³í³ùáÕ¤ receveur,-euse n ·³ÝÓáõÙ 1¤ perception f; encaissement m ¥¹ñ³Ù³ñÏÕ Ñ³ÝÓÝ»ÉÁ, ³ñÏÕ³·³ÝÓáõÙ¤; ѳñÏ»ñÇ ~` ѳí³ù³·ñáõÙ perception (levée f, collecte f) des impôts 2¤ recouvrement m; ýÇÝ. recouvrements pl ¥Ùáõïù»ñ¤ 3¤ taxe f ¥ïáõñù¤ 4¤ prélèvement m; å³ñï³¹Çñ ~Ý»ñ prélèvements obligatoires; ݳí³Ñ³Ý·ëï³ÛÇÝ ~Ý»ñ droits m pl portuaires; ·³ÝÓÙ³Ý »Ýóϳ percevable ·³ç plâtre m, gypse m ·³ç³·áñÍ ¥Í»÷áÕ¤ plâtrier m ·³ç³·áñͳñ³Ý plâtrerie f ·³ç³·áñÍáõÃÛáõÝ plâtrerie f ·³ç³Í»÷ plâtré,e ·³ç³Í»÷»É ï»°ë ·³ç»É ·³ç³Ñ³Ýù ¥·³çÇ Ñ³Ýù³í³Ûñ¤ plâtrière f ·³ç³÷áõé four m à plâtre ·³ç» en plâtre, gypseux,-euse ·³ç»É ¥Í»÷»É, ·³ç³Í»÷»É, ëí³Õ»É¤ crépir vt, plâtrer vt ·³ç»ÉÁ platrage m ·³çáïí»É se couvrir de plâtre; être couvert,e de plâtre ·³é agneau m, agnelle f; ~³Ý ÙÇë viande f d’agneau (de l’agneau); ~³Ý ÙáñÃÇ peau f d’agneau ◊~³Ý å»ë Ñ»½` Ñ»½³μ³ñá doux comme un agneau ·³éݳ¹Ù³Ï ¥·³é³Ý ¹Ù³Ï¤ μëμ. joubarbe f ·³éݳñ³Í berger,-ère n ·³éÝáõÏ agnelet m ¥÷áùñÇÏ ·³é¤ ·³ëÏáݳóÇ, ·³ëÏáÝáõÑÇ Gascon,ne n ·³ëïñÇï ï»°ë ëï³Ùáùë³μáñμ ·³í cruche f; cruchon m



m



·³Ý·áõÕ»Õ³ï³å μÅßÏ. encéphalite f ·³Ý·áõñ 1. adj frisé,e ¥Ù³½»ñÇ Ù³Ýñ ~Ý»ñÇ Ù³ëÇݤ; bouclé,e ¥Ù³½»ñÇ Ëáßáñ` Ëáåáå³íáñ ~Ý»ñÇ Ù³ëÇݤ 2. boucle f ·³ÝÓ 1¤ trésor m; ËëÏó. magot m ¥Ñ³í³ù³Í áõ óùáõÝ å³Ñ³Í ·áõÙ³ñ¤; ~` áëÏÇ Ïáõï³Ï»É thésauriser vt 2¤ richesse f ¥Ñ³ñëïáõÃÛáõݤ ·³ÝÓ³Ï Ï½ÙËë. abdomen m ·³ÝӳϳÛÇÝ abdominal,e ·³Ýӳѳí³ù ¥·³ÝÓ³Ïáõï³ÏáÕ¤ thé-



saurisateur,-trice n ¥·³ÝÓ³Ïáõï³ÏáõÙ¤ thésaurisation f ·³ÝÓ³Ý³Ï tirelire f ·³ÝÓ³å³Ñ¥áõÑǤ 1¤ caissier,-ière n; ~ÇÝ í׳ñ»É payer à la caisse 2¤ trésorier,-ière n ¥·³ÝÓ³å»ï, ·³ÝÓ³ñ³ñ¤ ·³ÝÓ³å³Ñ³ñ³Ý ¥ãÑñÏǽíáÕ å³Ñ³ñ³Ý¤ coffre-fort m ·³ÝÓ³å»ï ¥·³ÝÓ³ñ³ñ¤ trésorier,-ière ·³Ýӳѳí³ùáõÙ



n



·³ÝÓ³å»ï³Ï³Ý de trésorerie; ~ å³ñ-



ï³ïáÙë billet m de banque fiscal



¥Ñ³ñϳÛÇݤ ·³ÝÓ³å»ï³ñ³Ý trésorerie f ·³ÝÓ³ïáõÝ ¥·³ÝÓ³ñ³Ý¤ trésorerie f;



trésor m



·³ÝÓ³ïáõ÷ ï»°ë ·³ÝÓ³Ý³Ï ·³ÝÓ³ñ³Ý ¥·³ÝÓ³å»ï³ñ³Ý¤ trésor



m, trésorerie f, coffre m; å»ï³Ï³Ý ~ le Trésor (public), coffre d’État ·³ÝÓ³ñ³Ý³ÛÇÝ du trésor, de la trésorerie ·³ÝÓ³ñ³ñ ¥·³ÝÓ³å»ï¤ trésorier,-ière n



·³ÝÓ³ñÏÕ caisse f; ~Á ïÝûñÇÝ»É tenir 206



·³í³½³Ý bâton m; canne f ¥Ó»éݳ÷³Ûï¤; ϳ˳ñ¹³Ï³Ý ~ baguette f



ɳÛÇÝ` ³ÉÏáÑáɳ½áõñÏ` ³ÉÏáÑáɳ½»ñÍ ~ bière sans alcool ·³ñÇ orge f; ·³ñáõ ѳïÇÏ` ·³ñ»Ñ³ïÇÏ grain m d’orge; ·³ñáõ ѳó` ·³ñ»Ñ³ó pain m d’orge ·³ñݳݳͳÕÇÏ μëμ. primevère f ·³ñݳݳÙáõï arrivée f (avènement m) du printemps ·³ñݳݳÛÇÝ printanier,-ière, de (du) printemps ·³ñݳݳí³ñ ¥·³ñݳÝÁ ϳï³ñíáÕ í³ñ¤ labour m de printemps ·³ñݳݳó³Ý semailles f pl de printemps; ~ óáñ»Ý blés m pl de printemps ·³ñÝÇñ ¥×³ß³Éñ³ó¤ ËÑññ. garniture f; ~áí garni,e ·³ñß exécrable, abominable, dégoûtant,e; obscène; infâme ·³ñß³μ³ñ d’une manière détestable (abominable, répugnante), abominablement, vilainement ·³ñß³·áñÍáõÃÛáõÝ saleté f, vilenie f (vilénie) ·³ñß³Ñáï 1. adj puant,e, fétide; nauséabond,e ¥ëñï˳éÝáõù ³é³ç³óÝáÕ¤, infect,e ¥Å³Ñ³Ñáï¤ 2. puanteur f, fétidité f ·³ñß³Ñáï»É puer vi, vt ¥·³ñß³ÑáïáõÃÛáõÝ ³ñӳϻɤ ·³ñß³ÑáïáõÃÛáõÝ puanteur f, fétidité f; ~ ³ñӳϻÉ` ·³ñß³Ñáï»É puer vt, vi ·³ñß³Ýù exécration f, abomination f; répugnance f, aversion f, dégoût m ¥½½í³Ýù¤, horreur m ¥ÝáÕϳÝù¤; ~ Ý»ñßÝã»É inspirer de la répugnace (de l’aversion); ~ ³é³ç³óÝ»É provoquer du dégoût ·³ñß³å³ñ ¥ÏñáõÝϤ talon m; plante f (du pied) ◊³ùÇÉÉ»ëÛ³Ý ~ talon d’Achille ·³ñᯐ avoir du dégoût, avoir de l’aversion (pour qn, pour qch) ·³ñß»ÉÇ 1¤ répugant,e, abominable; ~ »Õ³Ý³Ï temps m abominable 2¤ odieux,-euse ¥½³½ñ»ÉǤ, exécrable ¥ÝáÕϳÉǤ 3¤ détestable ¥³ï»ÉǤ 4¤ repoussant,e ¥í³ÝáÕ¤ 5¤ abject,e ¥³Ý³ñ·, ·Íáõͤ



magique; »åÇëÏáåáëÇ` ϳÃáÕÇÏáëÇ ~ crosse f ·³í³½³Ý³ÏÇñ »Ï»Õ. porte-crosse m ·³í³Ã 1¤ tasse f; chope f ¥·³ñ»çñǤ; ÙÇ ~ ëáõñ× une tasse de café 2¤ Ù³ñ½. coupe f ·³í³Ã³ÏÇñ Ù³ñ½. vainqueur n de coupe ·³í³Ï ¥ÓÇáõ¤ croupe f ·³í³ÏáëÏñ ï»°ë ÏáÝùáëÏñ ·³í³é ¥Ù³ñ½¤ province f; district m ·³í³é³μ³ÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. provincialisme m; régionalisme m ·³í³é³μÝ³Ï provincial,e adj/n ·³í³é³·»ï ethnographe n régional,e ·³í³é³·Çï³Ï³Ý d’études régionales, d’études de la contrée; ~ óݷ³ñ³Ý musée m régional ·³í³é³·ÇïáõÃÛáõÝ ethnographie f régionale, étude f de la contrée ·³í³é³Ï ¥÷áùñÇÏ ·³í³é¤ canton n ·³í³é³Ï³Ý ¥·³í³é³ÛÇݤ provincial,e ·³í³é³å»ï préfet m; gouverneur m d’une province ·³í³é³óÇ ¥·³í³é³μݳϤ provincial,e n ·³íÇà 1¤ cour f ¥μ³Ï¤ 2¤ porche m ¥»Ï»Õ»óáõ¤, parvis m ¥»Ï»Õ»óáõ ³éÙáõïù¤ ·³ñ³Å ï»°ë ³íïáïÝ³Ï ·³ñ» ¥·³ñáõó å³ïñ³ëïí³Í¤ d’orge ·³ñ»Ñ³ï ¥·³ñáõ ѳïÇϤ grain m d’orge ·³ñ»Ñ³ó pain m d’orge ·³ñ»çñ³·áñÍ¥áõÑǤ brasseur,-euse n ·³ñ»çñ³·áñͳñ³Ý brasserie f ·³ñ»çñ³·áñÍáõÃÛáõÝ brasserie f; brassage m ¥·³ñ»çáõñ »÷»ÉÁ¤ ·³ñ»çñ³ë»ñ amateur,-trice n de bière ·³ñ»çñ³ïáõÝ brasserie f ·³ñ»çáõñ bière f; Ùáõ· ·áõÛÝÇ ~ bière brune; μ³ó ·áõÛÝÇ ~ bière blonde; ·³ñ»çñÇ μ³Å³Ï verre m à bière; ·³ñ»çñÇ ·³í³Ã chope f; ï³Ï³éÇ ~ bière pression; ÙÇ ·³í³Ã ï³Ï³éÇ ~ un demi pression; áã ³ÉÏáÑá207



·»Õ³ÉáÕ ¥·»Õ³ñí»ëï³Ï³Ý ÉáÕ¤ nata-



·³ñß»ÉÇáñ»Ý ï»°ë ·³ñß³μ³ñ ·³ñß»ÉÇáõÃÛáõÝ exécration f, abomina-



tion f synchronisée (artistique)



tion f; aversion f, détestation f ·³ñáõÝ printemps m; í³Õ ~ printemps précoce; ·³ñÝ³Ý ßáõÝã ¿ ½·³óíáõÙ cela sent le printemps; ·³ñݳÝÁ au printemps ··í³ÉÇ¥ó¤ caressant,e ··í³Ýù caresse f, cajolerie f, câlinerie f; tendresse f ¥ùÝùß³Ýù¤ ··í»É câliner vt, caresser vt, cajoler vt, choyer vt, dorloter vt ·¹³É cuillère f (cuiller f); ׳ßÇ ~ cuillère à soupe; ûÛÇ ~ cuillère à café, petite cuillère ·¹³Ï 1¤ bonnet m 2¤ ï»°ë ·É˳ñÏ 3¤ calotte f ¥Ñá·¨áñ³Ï³ÝÇ, Ù³ëݳíáñ³å»ë ϳÃáÉÇϤ ·»Ã ¥·áÝ»¤ au moins, du moins ·»Ñ»Ý géhenne f; enfer m ¥¹ÅáËù¤ ◊~Ç ÍÝáõݹ engeance f ¥ÝáÕϳÉÇ Ù³ñ¹¤, suppôt m de Satan (de l’enfer) ¥ë³ï³Ý³ÛÇ ÍÝáõݹ, ã³ñ Ù³ñ¹¤ ·»Ñ»Ý³Ï³Ý de géhenne; infernal,e ¥¹Åá˳ÛÇݤ ·»Õ³·»ï esthéticien,ne n ·»Õ³·Çï³Ï³Ý ¥¿ëûïÇϳϳݤ esthétique ·»Õ³·Çï³Ï³Ý³óáõÙ esthétisation f ·»Õ³·Çïáñ»Ý esthétiquement ·»Õ³·ÇïáõÃÛáõÝ ¥¿ëûïÇϳ¤ esthétique f ·»Õ³·Çñ calligraphe n ·»Õ³·ñ³Ï³Ý calligraphique ·»Õ³·ñ»É calligraphier vt ·»Õ³·ñáõÃÛáõÝ calligraphie f ·»Õ³¹³É³ñ μÝëï. verdoyant,e ·»Õ³¹Çï³Ï kaléidoscope m (caléidoscope m) ·»Õ³¹Çï³Ï³Ý kaléidoscopique (caléidoscopique) ·»Õ³½³ñ¹ paré,e, embelli,e, enjolivé,e, orné,e; décoré,e ·»Õ³½³ñ¹³ÛÇÝ décoratif,-ive, d’ornement; ~ μáõÛë plante f d’ornement ·»Õ³½³ñ¹»É parer vt, embellir vt, enjoliver vt, orner vt; décorer vt ·»Õ³½³ñ¹Çã décorateur,-trice n ·»Õ³½³ñ¹áõÙ décoration f



·»Õ³Ï³½Ù ¥·»Õ»óÇÏ Ï³½Ùí³ÍùÇ ï»ñ¤



bien fait,e, bien bâti,e; de belle taille, svelte, élancé,e ¥ëɳóÇϤ ·»Õ³Ï³½ÙáõÃÛáõÝ sveltesse f; taille f élancée ¥ëɳóÇÏáõÃÛáõݤ ·»Õ³Ñ³ñ¹³ñ ï»°ë á׳íáñáÕ ·»Õ³Ñ³ñ¹³ñ³Ýù ï»°ë á׳íáñáõÙ, ·»Õ³Ó¨ ·»Õ³ÑáõÝã d’une sonorité mélodieuse



(harmonieuse)



·»Õ³Ó¨ ¥·»Õ³á×, ¹Ç½³Ûݤ stylisme m,



design m



·»Õ³Ó¨»É styliser vt ¥·»Õ³á× ¹³ñÓݻɤ ·»Õ³Ó¨áõÙ stylisation f ·»Õ³ÝÇ gracieux,-euse ¥Ýñμ³·»Õ, Ýñμ³ß³ñŤ; charmant,e ¥ÑÙ³ÛÇã, ·ñ³íÇ㤠·»Õ³ÝÇëï pittoresque ¥·»Õ³ï»ëÇɤ ·»Õ³ÝÇáõÃÛáõÝ grâce f, attrait m, charme m



·»Õ³Ýϳñ peinture f, tableau m, toile f ·»Õ³ÝϳñÇã peintre n ·»Õ³Ýϳñã³Ï³Ý de peinture, pictu-



ral,e; ~ ³ñí»ëï art m pictural



·»Õ³ÝϳñãáõÃÛáõÝ peinture f ·»Õ³å³ßï ¥¿ëÃ»ï¤ esthète n/adj ·»Õ³ë³Ñáñ¹¥áõÑǤ patineur,-euse



n



artistique ·»Õ³ë³Ñù patinage m artistique ·»Õ³ëù³Ýã ravissant,e, merveilleux,euse, admirable, exquis,e ·»Õ³íÇñ³μáõÅ³Ï³Ý de chirurgie plastique, de chirurgie esthétique ·»Õ³íÇñ³μáõÅáõÃÛáõÝ chirurgie f plastique, chirurgie f esthétique ·»Õ³ï»ëÇÉ pittoresque ·»Õ³ñ¹ lance f, pique f, hallebarde f ·»Õ³ñ¹³ÏÇñ lancier m, piquier m, hallebardier m ·»Õ³ñí»ëï beaux-arts m pl; ~Ç ³Ï³¹»Ùdz académie f des beaux-arts; ~Ç ¹åñáó école f des beaux-arts ·»Õ³ñí»ëï³·»ï ï»°ë ³ñí»ëï³·»ï ·»Õ³ñí»ëï³Ï³Ý artistique; ~ ëï»Õͳ·áñÍáõÃÛáõÝ œuvre f d’art; ~ ·ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ littérature f, belleslettres f pl; ~ Ù³ñÙݳٳñ½áõÃÛáõÝ 208



dulaire, troubles m pl glandulaires glandulaire, glanduleux,euse ·»ÕÓáõéáõóù μÅßÏ. adénome m ·»ÕÙ toison f, lainage m; ¹Çó. áëÏ» ~` áëÏ»·»ÕÙ la Toison d’or ·»ÕçÏ³Ï³Ý champêtre, rustique, rural,e ·»ÕçáõÏ, ·»ÕçÏáõÑÇ paysan,ne n ·»ÕáõÑÇ ï»°ë ·»Õ»óÏáõÑÇ ·»Ý ï»°ë ųé³Ý·³ÏÇñ ·»Ý¹»ñ³ÛÇÝ ¥ïÕ³Ù³ñ¹Ï³Ýó ÏáÕùÇÝ Ï³Ý³Ýó Çñ³í³Ñ³í³ë³ñáõÃÛ³ÝÁ` Ýñ³Ýó Çñ³íáõÝùÝ»ñÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤ d’égalité des chances; ~ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f d’égalité des chances ·»Ý»ïÇϳ ï»°ë ͳ·áõÙݳμ³ÝáõÃÛáõÝ ·»Ý»ïÇÏ³Ï³Ý ï»°ë ͳ·áõÙݳμ³Ý³-



gymnastique f artistique (rythmique); ~ ÉáÕ natation f synchronisée (artistique); ~ ÇÝùݳ·áñÍáõÝ»áõÃÛáõÝ activité f artistique d’amateur ·»Õ³ñí»ëï³Ï³Ýáñ»Ý artistiquement, avec art ·»Õ³ñí»ëï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ valeur f artistique ·»Õ³ñí»ëï³ë»ñ amateur m d’art (des beaux-arts) ·»Õ³ñí»ëïáñ»Ý 1¤ artistiquement, au point de vue artistique (de l’art) ¥·»Õ³ñí»ëï³Ï³Ý ï»ë³Ï»ïÇó¤ 2¤ avec goût, avec sens esthétique ¥·»Õ³ñí»ëï³Ï³Ý ׳߳Ïáí` ·»Õ³ñí»ëïáí¤ ·»Õ·»Õ³Ýù 1¤ chant m ¥¹³ÛɳÛɤ, gazouillement m ¥×éíáÕÛáõݤ 2¤ »ñÅßï. trille m ·»Õ·»Õ»É 1¤ chanter vi ¥¹³ÛɳÛÉ»É` ÃéãÝÇ Ù³ëÇݤ, gazouiller vi ¥×éíáջɤ 2¤ »ñÅßï. triller vt ·»Õ·»ÕáõÝ modulé,e ¥Ó³Ûݤ ·»Õ»óÇÏ beau-belle; joli,e ¥ëÇñáõݤ; ÙÇ ~ ûñ un beau jour; ~` ëÇñáõÝ ¹ÇÙ³·Í»ñ áõÝ»Ý³É avoir de jolis traits; ~ ë»é le beau sexe ¥Ï³Ý³Ûù¤; ~ ³ñí»ëïÝ»ñ Beaux-Arts m pl; ◊Ù»ÏÇ ~ ³ãù»ñÇ Ñ³Ù³ñ pour les beaux yeux de qn ·»Õ»óϳ¹»Ù au beau visage ·»Õ»óÏ³Ý³É embellir vi ·»Õ»óÏ³ß»Ý bien bâti,e; ~ »Ï»Õ»óÇ église f bien bâtie ·»Õ»óϳóÝ»É embellir vt ·»Õ»óϳóáõÙ embellissement m ·»Õ»óÏáõÃÛáõÝ beauté f; μÝ³Ï³Ý ~ beauté naturelle ·»Õ»óÏáõÑÇ beauté f, jolie fille f, jolie femme f, belle femme; ³ß˳ñÑÇ ~ miss f monde ·»ÕÇñ³Ý svelte, élancé,e, bien proportionné,e, bien tourné,e ·»ÕÓ Ï½ÙËë. glande f; »Ýóëï³Ùáùë³ÛÇÝ ~ pancréas m; »Ýóëï³Ùáùë³ÛÇÝ ~Ç μáñμáùáõÙ pancréatite f; Ý»ñùÇÝ ³ñï³½³ïÙ³Ý` ë»Ïñ»ódzÛÇ ~»ñ glandes à sécrétion interne ·»ÕÓ³μáñμ μÅßÏ. inflammation f glan-



·»ÕÓ³ÛÇÝ



Ï³Ý ·»Ý»ïÇÏáñ»Ý ï»°ë ͳ·áõÙݳμ³Ýáñ»Ý ·»Ý»ñ³É général m; μ³Ý³ÏÇ ~ général



d’armée; ~ É»Ûï»Ý³Ýï lieutenant général ·»Ý»ñ³É³Ï³Ý de général ·»Ý»ñ³ÉÇëÇÙáõë généralissime m ·»Ý»ñ³ÉÇï»ï corps m des officiers généraux ·»Ý»ñ³É-ݳѳݷ³å»ï å³ïÙ. gouverneur m général ·»Ý»ñ³ïáñ ï»Ë. générateur m, génératrice f ·»á¹»½Ç³ ï»°ë »ñÏñ³μ³ßËáõÃÛáõÝ ·»á¹»½Ç³Ï³Ý ï»°ë »ñÏñ³μ³ßË³Ï³Ý ·»á¹»½Çëï ï»°ë »ñÏñ³μ³ßË ·»áÙ³·ÝÇë³Ï³Ý ï»°ë »ñÏñ³Ù³·ÝÇë³Ï³Ý ·»áÙ³·ÝÇë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë »ñÏñ³Ù³·ÝÇë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ·»áñ·ÇÝ μëμ. dahlia m ·»áùÇÙdz ï»°ë »ñÏñ³ùÇÙdz ·»áùÇÙÇ³Ï³Ý ï»°ë »ñÏñ³ùÇÙÇ³Ï³Ý ·»áùÇÙÇÏáë ï»°ë »ñÏñ³ùÇÙÇÏáë ·»áýǽÇϳ ï»°ë »ñÏñ³ýǽÇϳ ·»áýǽÇÏ³Ï³Ý ï»°ë »ñÏñ³ýǽÇÏ³Ï³Ý ·»ëï³åá gestapo m ·»ï fleuve m; rivière f ¥÷áùñ ·»ï¤; ~,



áñÁ Íáí ¿ ó÷íáõÙ fleuve qui se



209



jette (débouche) dans la mer; ݳí³ñÏ»ÉÇ ~ fleuve navigable; ~Ç ÓáõÏ poisson m de rivière; ~Ç ëïáñÇÝ ³í³½³Ý aval m; ~Á Ñáñ¹áõÙ ¿` ³÷»ñÇó ¹áõñë ¿ ·³ÉÇë le fleuve déborde, la rivière abonde; ~Ý ³ÝóÝ»É traverser la rivière; ~Á Ëáñ³ã³÷»É sonder la rivière; ~Ç Í³ÝÍ³Õ Ù³ëÁ le gué de la rivière; ~Ý Ç í»ñ ·Ý³É` ݳí³ñÏ»É aller en amont ·»ï³μ³½áõÏ bras m du fleuve ·»ï³μ»ñ³Ý embouchure f; delta m ¥·»ïÇ ×ÛáõÕ³μ»ñ³Ý¤ ·»ï³·Ý³óáõÃÛáõÝ navigation f fluviale ·»ï³¹³ñÓ méandre m ·»ï³Ë³éÝáõñ¹ ï»°ë ·»ï³ÏÇó ·»ï³Ëáñß anse f ·»ï³Í³Í³Ý ϻݹμ. carpe f ·»ï³Ï petite rivière f ·»ï³ÏÇó ¥·»ï³Ë³éÝáõñ¹, »ñÏáõ ·»ï»ñÇ ÙÇÙÛ³Ýó ˳éÝí»Éáõ ï»ÕÁ¤ confluent m ·»ï³ÑáõÝ ¥Ñáõݤ lit m (d’un fleuve, d’une rivière) ·»ï³ÓÇ Ï»Ý¹μ. hippopotame m ·»ï³ÓáõÏ poisson m de rivière ·»ï³ÛÇÝ fluvial,e; ~ Ý³í³·Ý³óáõÃÛáõÝ navigation f fluviale; ~ ݳí` ·»ï³Ý³í bac m, traille f ·»ï³Ý³í bac m, traille f; chaland m ¥μ»éÝ»ñ ÷á˳¹ñáÕ¤ ·»ï³Ý³í³ñÏáõÃÛáõÝ navigation f fluviale ·»ï³Ýó¥áõÙ¤ passage m d’une rivière (d’un cours d’eau) ◊·»ï³ÝóÙ³Ý Å³Ù³Ý³Ï ÓÇ»ñÁ ã»Ý ÷áËÇ on ne change pas d’attelage au milieu du gué ·»ï³í³½³Ý bassin m d’un fleuve ·»ï³í³ñ³ñáõÙ ¥í³ñ³ñáõÙ¤ grandes f pl crues ·»ï³÷ bord m d’un fleuve (d’une rivière), rive f, berge f; quai m ¥³é³÷¤ ·»ï³÷ÝÛ³ riverain,e; ~ μݳÏÇã riverain,e n ·»ï³÷áë tourbillon m; tournant m ·»ï³ù³ñ caillou m ·»ï»½ñ rive f ¥·»ï³÷¤; quai m ¥³é³÷¤



·»ïÇÝ terre f, sol m; terrain m; ~ Ý»ï»É



jeter par terre; ·»ïÝÇÝ Ýëï»É s’asseoir par terre ◊·»ïÝÇ ï³ÏÇó ·ïÝ»É se procurer à tout prix (par tous les moyens); ~Á ÙïÝ»É mourir de honte ·»ïݳËÝÓáñ topinambour m; ³ñ¨Ùï. pomme f de terre ¥Ï³ñïáýÇɤ ·»ïݳѳñÏ rez-de-chaussée m ·»ïݳÝóáõÙ passage m souterrain ·»ïݳÝáõß ¥·»ïݳåÇëï³Ï, ³ñ³ËÇë¤ μëμ. cacahouète f; arachide f; pistache f; ~Ç ÛáõÕ huile f d’arachide; ~Ç Í³é` åÇëï³Ï»ÝÇ pistachier m ·»ïݳéÛáõÍ ï»°ë ù³Ù»É»áÝ ·»ïݳëÏÛáõé ϻݹμ. zisel m ·»ïݳëáõÝÏ μëμ. truffe f ·»ïݳïݳÏ, ·»ïݳïáõÝ hutte f ¥·»ïݳ÷áñ ïݳϤ ·»ïݳ÷áñ souterrain,e ·»ïݳ÷áñÇã ¥ÑáÕ³÷áñ, ¿ùëϳí³ïáñ¤ excavateur m ·»ïÝ»É renverser vt, jeter à terre; ³ËáÛ³ÝÇÝ ~ renverser son adversaire ·»ïÝÁÝÏáõÛ½ ï»°ë ·»ïݳÝáõß ·»ïÝáõÕÇ tunnel m; voie f souterraine ·»ñ 1¤ gros,se; ~ Ù³ñ¹ homme m gros 2¤ corpulent,e ¥Ù³ñÙݻդ 3¤ replet,-ète ¥ÉÇùÁ, å³ñ³ñï¤ ·»ñ³·Ý³Ñ³ï»É surestimer vt, surévaluer vt ·»ñ³·Ý³Ñ³ïáõÙ surestimation f, surévaluation f ·»ñ³·ñ·é»É surexciter vt ·»ñ³·ñ·éáõÃÛáõÝ surexcitation f ·»ñ³·áõÛÝ suprême; ¶»ñ³·áõÛÝ ¹³ï³ñ³Ý Cour f Suprême; Çß˳ÝáõÃÛ³Ý ~ Ù³ñÙÇÝ organe suprême du pouvoir; μ³Ý³ÏÇ ~ Ññ³Ù³Ý³ï³ñ chef m suprême des armées ·»ñ³¹³ë 1¤ préférable ¥Ý³ËÁÝïñ»ÉÇ, ݳ˳å³ïÇí¤ 2¤ É»½íμ. ~ μ³é mot m subordonnant; ~` ·É˳íáñ ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝ proposition f principale, principale f; ~` ·É˳íáñ ³Ý¹³Ù terme m principal ·»ñ³¹³ë»É ¥Ý³ËÁÝïñ»É¤ préférer vt (à), aimer mieux ·»ñ³¹³ë»ÉÇ ¥Ý³ËÁÝïñ»ÉǤ préférable 210



·»ñ³¹³ëáõÃÛáõÝ, ·»ñ³¹³ëáõÙ 1¤ préférence f ¥Ý³Ë³å³ïíáõÃÛáõݤ 2¤ prédilection f ¥Ñ³Ïí³ÍáõÃÛáõÝ, ѳٳÏñ³Ýù¤ 3¤ avantage m ¥³é³í»ÉáõÃÛáõݤ ·»ñ³¹ñ³Ï³Ý ³ëïÇ×³Ý ùñÏÝ. super-



·»ñ³Ï³ ¥³é³çݳÛÇÝ, ݳ˳å³ïí»ÉǤ



prioritaire



·»ñ³Ï³Û»É avoir la priorité, être prio-



ritaire



·»ñ³Ï³ÛáõÃÛáõÝ 1¤ priorité f 2¤ emprise f ¥³½¹»óáõÃÛáõݤ ·»ñ³Ï³ï³ñ ùñÏÝ. plus-que-parfait m ·»ñ³Ï³ï³ñ»É dépasser vt ·»ñ³Ï³ï³ñáõÙ dépassement m ·»ñ³Ï»ïÇÏ rengagé adj/m; ~ ͳé³ÛáõÃÛáõÝ ¥μ³Ý³ÏáõÙ¤ service m de



latif m, degré m superlatif



·»ñ³½³Ýó 1¤ excellent,e; parfait,e ¥Ï³ï³ñ۳ɤ; ~ ·Ý³Ñ³ï³Ï³Ý note f excellente 2¤ superbe ¥ëù³Ýã»ÉÇ, ÑdzݳÉǤ 3¤ supérieur,e ¥·»ñ³½³ÝóáÕ¤; ~` ·»ñ³½³ÝóáÕ áõÅ»ñ forces f pl



rengagement prédominant,e, prépondérant,e; ~ ¹»ñ áõÝ»Ý³É avoir un rôle prépondérant ·»ñ³Ïßé»É prédominer vi; excéder vt ¥·»ñ³½³Ýó»É¤; prévaloir vi ¥³é³í»ÉáõÃÛáõÝ` ·»ñ³ÏßéáõÃÛáõÝ áõݻݳÉ` ëï³Ý³É¤ ·»ñ³ÏßéáõÃÛáõÝ prédominance f, prépondérance f; supériorité; Ãí³Ï³Ý ~ supériorité numérique (en nombre) ·»ñ³× 1¤ surcroît m, surcroissance f; boom m ¥³ñÅ»ùÝ»ñÇ, ·Ý»ñǤ; μݳÏãáõÃÛ³Ý ~ surpopulation f 2¤ Ï»Ýëμ., μÅßÏ. hypertrophie f ·»ñ³×»É surcroître vi ·»ñ³Ù»Í³ñ vénéré,e, très honorable ·»ñ³Ý poutre f; solive f; rondin m ·»ñ³Ý¹³íáñ ¥·»ñ³Ý¹Ç³íáñ, ÑÝÓáÕ¤ faucheur,-euse n ·»ñ³Ý¹Ç faux f ·»ñ³ßÝáñÑ »Ï»Õ. révérend; ~ ѳÛñ Révérend Père ·»ñ³å³ïÇí »Ï»Õ. révérendissime ·»ñ³é³ç³ñÏ ¥·Ý»ñÇ ³éáõÙáí ³í»ÉÇ ß³Ñ³í»ï¤ suroffre f, surenchère f ·»ñ³ëïÕ ¥Ñ³Ýñ³×³Ý³ã ³ëïÕ` ³ñí»ëïáõÙ¤ superstar f ·»ñ³í׳ñ surpaye f ·»ñ³í׳ñ»É surpayer vt ·»ñ³ï»ëã³Ï³Ý départemental,e; ~ ѳÝÓݳÅáÕáí commission f départementale ·»ñ³ï»ëãáõÃÛáõÝ département m ·»ñ³ñ³·¥ÁÝóó¤ à grande vitesse; ~ ·Ý³óù train m à grande vitesse ¥Ñåí. T.G.V.¤



supérieures



·»ñ³ÏßÇé



·»ñ³½³Ýó³å»ë, ·»ñ³½³Ýó³μ³ñ 1¤



principalement, par excellence ¥·É˳íáñ³å»ë¤ 2¤ de préférence ¥³é³í»É³å»ë¤ ·»ñ³½³Ýó»É 1¤ exceller vi ¥áñ¨¿ μ³ÝáõÙ¤; Çñ Ù³ëݳ·ÇïáõÃÛ³Ý Ù»ç ~ exceller dans sa profession; ~ »ñ³ÅßïáõÃÛ³Ý Ù»ç exceller en musique 2¤ dépasser vt ¥³é³ç ³Ýóݻɤ, surpasser vt; ~ μáÉáñ ëå³ë»ÉÇùÝ»ñÁ dépasser toute attente; ÇÝùÝ Çñ»Ý ~ se surpasser; ³ñ³·áõÃÛáõÝÁ ~ faire un excès de vitesse 3¤ excéder vt ¥·»ñ³Ïßé»É, ³í»ÉÇÝ ÉÇݻɤ; ͳËë»ñÁ ·»ñ³½³ÝóáõÙ »Ý »Ï³ÙáõïÝ»ñÁ les frais excèdent les bénéfices ·»ñ³½³ÝóÇÏ ¥³ß³Ï»ñï¤ excellent,e élève n ·»ñ³½³ÝóáÕ supérieur,e; ~ áõÅ»ñ forces f pl supérieures ·»ñ³½³Ýóáñ»Ý ¥·»ñ³½³Ýó Ï»ñåáí¤ parfaitement, à la perfection, excellemment; admirablement, merveilleusement ¥ÑdzݳÉÇ Ï»ñåáí, ëù³Ýã»ÉÇáñ»Ý¤ ·»ñ³½³ÝóáõÃÛáõÝ excellence f, supériorité f; Ãí³Ï³Ý ~ supériorité numérique; Ò»ñ¹ ~ Votre Excellence ·»ñ³½³ÝóáõÙ excès m; ³ñ³·áõÃÛ³Ý ~ excès de vitesse; Çß˳ÝáõÃÛ³Ý ~ excès de pouvoir, abus m ¥ã³ñ³ß³ÑáõÙ¤ d’autorité ·»ñ³Í³Ëë excédent m de dépenses; dépense f excessive ¥í³é»É³ÝÛáõÃÇ ¨ ³ÛÉݤ; ~ ϳï³ñ»É faire un excédent de dépenses 211



·»ñ³ñ¹Ç³Ï³Ý ultramoderne; ~ ׳ñ-



ï³ñ³å»ïáõÃÛáõÝ ultramoderne



architecture



ÉÇÝ»É avoir un pied dans la tombe (dans la fosse) ·»ñ»½Ù³Ý³·Çñ ¥ï³å³Ý³·Çñ¤ épitaphe f ·»ñ»½Ù³Ý³ÃáõÙμ tombeau m ·»ñ»½Ù³Ý³ÙáÉáõÃÛáõÝ ¥ßÇñÙ³ÙáÉáõÃÛáõݤ taphophilie f ·»ñ»½Ù³Ý³ÛÇÝ de cimetière; tombal,e ¥·»ñ»½Ù³ÝǤ ·»ñ»½Ù³Ý³åÕÍáõÙ profanation f des tombes ·»ñ»½Ù³Ý³ï»ÕÇ ¥ßÇñÇÙ¤ sépulture f ·»ñ»½Ù³Ý³ïáõÝ ï»°ë ·»ñ»½Ù³Ýáó ·»ñ»½Ù³Ý³÷áë fosse f ·»ñ»½Ù³Ý³÷áñ fossoyeur m ·»ñ»½Ù³Ý³ù³ñ ¥ï³å³Ý³ù³ñ¤ pierre f tombale ·»ñ»½Ù³Ýáó ¥·»ñ»½Ù³Ý³ïáõݤ cimetière m; nécropole f ¥³ÝïÇÏ Ù»Í ·»ñ»½Ù³Ý³ïáõÝ` Ù»é»É³ëï³Ý¤ ·»ñ»½Ù³Ýáó³ÛÇÝ de cimetière ·»ñ»É faire prisonnier ¥·»ñÇ í»ñóݻɤ; ÷Ëμ. captiver vt ¥·ñ³í»É¤, charmer vt ¥ÑÙ³Û»É, Ññ³åáõñ»É¤ ·»ñ»Ï³Ùï³μ»ñ superbénéficiaire, superprofitable ·»ñ»Ï³Ùï³μ»ñáõÃÛáõÝ ¥·»ñ»Ï³Ùáõï¤ superbénéfice m, superprofit m ·»ñ»í³ñ»É ï»°ë ·»ñ»É ·»ñ½³ñ·³ó³Í ïÝï·. surdéveloppé,e



f



·»ñ³ñÅ»½ñÏáõÙ ïÝï·. surinflation f ·»ñ³ñÛáõÝáõÃÛáõÝ μÅßÏ. pléthore f ·»ñ³ñï³¹ñ»É surproduire vt ·»ñ³ñï³¹ñáÕ suproducteur,-trice; ~



»ñÏñÝ»ñ pays m pl surproducteurs



·»ñ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ,



·»ñ³ñï³¹ñáõÙ



surproduction f ·»ñμ ï»°ë ½ÇݳÝß³Ý ·»ñμ»éݳíáñ»É, ·»ñ³μ»éÝ»É, ·»ñμ»éÝ»É



surcharger vt ·»ñμ»éݳíáñí³Í,



·»ñμ»éÝí³Í



chargé,e



sur-



·»ñμ»éݳíáñí»É être surchargé,e ·»ñμ»éݳíáñáõÙ, ·»ñμ»éÝáõÙ surcharge f



·»ñμ»éÝí³ÍáõÃÛáõÝ surcharge f ·»ñμÝ³Ï³Ý surnaturel,le; extraordinaire ¥³ñï³ëáíáñ¤; fantastique; ~



¿³ÏÝ»ñ êtres m pl surnaturels



·»ñμݳϳÝáñ»Ý surnaturellement ·»ñμݳϳÝáõÃÛáõÝ surnaturel m ·»ñμݳϻóÝ»É surpeupler vt ·»ñμݳϻóí³Í surpeuplé,e ·»ñμݳϻóí³ÍáõÃÛáõÝ surpopulation f;



surpeuplement m



·»ñμݳϻóí»É être surpeuplé,e ·»ñμݳϻóáõÙ surpeuplement m ·»ñμݳÏãáõÃÛáõÝ surpopulation f ·»ñμݳÏí³ñÓ surloyer m ·»ñ·³ÕïÝÇ ultrasecret,-ète ·»ñ·ÇÝ ¥³Ù»Ý³μ³ñÓñ ·Çݤ surprix m ·»ñ·Ý³× ¥·»ñëճפ hyperinflation f ·»ñ·ñ·éí³ÍáõÃÛáõÝ surexcitation f ·»ñ·áõݳÛÇÝ hyperchrome ·»ñ¹³ëï³Ý dynastie f ¥Ý߳ݳíáñ Ù³ñ¹Ï³Ýó¤; famille f; génération f ¥ë»ñáõݹ¤ ·»ñ¹³ëï³Ý³Ï³Ý dynastique ¥Ý߳ݳíáñ Ù³ñ¹Ï³Ýó¤, familial,e ·»ñ»½Ù³Ý 1¤ tombe f; tombeau m ¥Ñáõß³ñÓ³ÝÇ Ù³ëÇݤ; »Õμ³Ûñ³Ï³Ý ~ fosse f commune 2¤ sépulcre m ¥Ý³ËÝÇÝ»ñÇ` ݳËÝÛ³ó ßÇñÇÙ` ¹³Ùμ³Ý¤; øñÇëïáëÇ ~Á ºñáõë³Õ»-



·»ñ½³ñ·³ó³ÍáõÃÛáõÝ,



·»ñ½³ñ·³óáõÙ



ïÝï·. surdéveloppement m



·»ñ½μ³Õí³ÍáõÃÛáõÝ suremploi m ·»ñ½·³Û³Ï³Ý ¥í»ñ½·³Û³Ï³Ý, ½·³ÛáõÃÛáõÝÝ»ñÇÝ ³Ýѳë³Ý»ÉǤ suprasen-



sible



·»ñ½·³ÛÝáõÃÛáõÝ vive sensibilité f ·»ñ½·³ÛáõÝ très sensible, hypersensible ·»ñ½ÇÝ»É suréquiper vt ·»ñÁݹáõÝ³Ï ¥·»ñûÅïí³Í¤ surdoué,e ·»ñûè Ù³ñ½. superléger m (60-63.5 Ï·



ù³ß áõÝ»óáÕ μéÝóù³Ù³ñïÇÏ)



·»ñųٳݳϳÏÇó extramoderne ·»ñÇ prisonnier,-ière n; ~ ÉÇÝ»É être pri-



sonnier; ~ ÁÝÏÝ»É être fait prisonnier; ~ í»ñóÝ»É faire prisonnier ·»ñÇßË³Ý³Ï³Ý impérieux,-euse, autoritaire, d’hégémonie ·»ñÇß˳ÝáõÃÛáõÝ 1¤ hégémonie f, do-



ÙáõÙ le Saint Sépulcre; ◊ÙÇÝ㨠~ jusqu’au tombeau; ÙÇ áïùáí ~áõÙ 212



mination f; ѳٳß˳ñѳÛÇÝ ~ hégémonie mondiale 2¤ suprématie f, primauté f ¥³é³çݳÛÝáõÃÛáõݤ 3¤ supériorité f, prépondérance f ¥·»ñ³½³ÝóáõÃÛáõݤ ·»ñÇßË»É dominer vt, prédominer vi; μéݳϳÉ, áñ ·»ñÇßËáõÙ ¿ ÅáÕáíñ¹Ç íñ³ tyran m qui domine un peuple; Ýñ³ ëï»Õͳ·áñÍáõÃÛ³Ý Ù»ç ·»ñÇßËáõÙ ¿ ë»ñÁ l’amour prédomine dans son oeuvre ·»ñÇßËáÕ 1. adj prédominant,e; prépondérant,e ¥Ï³ñÍÇù¤ 2. dominateur,trice n/adj ¥μéݳϳÉ, Ýí³×áÕ¤ ·»ñÇßËáõÙ 1¤ domination f ¥ÇßËáõÙ, μéݳϳÉáõÃÛáõݤ 2¤ prédominance f ¥·»ñ³Ï³ÛáõÃÛáõݤ 3¤ prépondérance f ¥³é³í»ÉáõÃÛáõÝ` ³é³çÝáõÃÛáõÝ Ù»ÏÇ` ÙÇ μ³ÝÇ ÝϳïÙ³Ùμ¤ ·»ñÇã ï»°ë ·»ñáÕ ·»ñÇñ³å³ßï surréaliste adj/n, hyperréaliste adj/n ·»ñÇñ³å³ßï³Ï³Ý surréaliste, hyperréaliste ·»ñÇñ³å³ßïáõÃÛáõÝ surréalisme m, hyperréalisme m ·»ñɳñí³Í trop tendu,e, survolté,e; ~ ù³Õ³ù³Ï³Ý Çñ³¹ñáõÃÛáõÝ situation f politique trop tendue; ~ ÙÇç³í³Ûñ` Çñ³¹ñáõÃÛáõÝ atmosphère f survoltée ·»ñɳñí³ÍáõÃÛáõÝ, ·»ñɳñáõÙ surtension f ·»ñÉñ³ïí³Ï³Ý hypermédia ·»ñÉñ³ïíáõÃÛáõÝ hypermédia m, surinformation f ·»ñ˳Ýáõà ¥Ñ³Ù³í³×³é³ïáõݤ supermarché m, hypermarché m ·»ñËݹÇñ problème du jour ¥³é³çݳѻñà ËݹÇñ, ûñ³ËݹÇñ ѳñó¤ ·»ñËïáõÃÛáõÝ haute densité f ·»ñͳÝñ³μ»éÝí³Í surchargé,e; surencombré,e ¥÷áÕáó ¨ ³ÛÉݤ ·»ñͳÝñ³μ»éÝí³ÍáõÃÛáõÝ surcharge f ·»ñͳÝñ ù³ß Ù³ñ½. poids m lourd ·»ñͳÝñù³ß³ÛÇÝ Ù³ñ½. poids lourd m ¥Ù³ñ½ÇϤ ·»ñͳí³É³ÛÇÝ surdimensionné,e ·»ñÍÝ»ÉÇáõÃÛáõÝ surnatalité f



·»ñϳñ× ýǽ. ultracourt,e ·»ñϳñ׳ÉÇù onde f ultracourte ·»ñϳñáÕáõÃÛáõÝ ¥·»ñáõݳÏáõÃÛáõݤ ïÝï·. surcapacité f



·»ñÏßÇé ¥³í»Éáñ¹ ù³ß¤ surpoids m ·»ñÏáñáõëï grande perte f; ~Ý»ñ Ïñ»É



subir de grandes pertes



·»ñÏáõï³ÏáõÙ ¥ïÇ»½»ñ³ß»Õç»ñÇ Ïáõï³ÏáõÙ¤ ³ëïÕ·. superamas m ·»ñѳ·»Ý³É être blase (sur) ¥³Ýï³ñμ»ñ` ³Ý½·³ ¹³éݳɤ; ·Çï. ¨ ÷Ëμ.



être sursaturé,e



·»ñѳ·»ó³Í blasé,e ¥³Ý½·³Û³ó³Í, ³Ýï³ñμ»ñ ¹³ñӳͤ; ·Çï. ¨ ÷Ëμ.



sursaturé,e; ³Ù»Ý ÇÝãÇó ~ blasé sur tout; ~ ÉáõÍáõÛà solution f sursaturée ·»ñѳ·»ó³ÍáõÃÛáõÝ blasement m ¥³Ý½·³ÛáõÃÛáõÝ, ³Ýï³ñμ»ñáõÃÛáõݤ; satiété f; ·Çï. sursaturation f ¥ÉáõÍáõÛÃÇ ¨ ³ÛÉݤ; ïÝï·. inondation f ¥ßáõϳÛÇ` ³åñ³ÝùÝ»ñáí¤ ·»ñѳ·»óÝ»É sursaturer vt ·»ñѳ·»óÝáÕ ·Çï. sursaturant,e ·»ñѳ·»óáõÙ ï»°ë ·»ñѳ·»ó³ÍáõÃÛáõÝ ·»ñѳÕáñ¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝ supraconductivité f ·»ñѳÕáñ¹Çã ýǽ. supraconducteur,trice adj/m ·»ñѳٳѳßíÇã supercalculateur m ·»ñѳٳÓáõÉí³Íù superalliage m ·»ñѳëïÇù sureffectif m ·»ñѳñà ultraplat,e ¥¿Ïñ³Ý, ųٳóáõÛó¤ ·»ñѳñÏ»É surtaxer vt ·»ñѳñÏáõÙ surtaxe f ·»ñѳñáõëï richissime, extrêmement riche ·»ñÑ»ÕáõÏ ¥áñÇ Ù³ÍáõóÇÏáõÃÛáõÝÁ ½ñáÛ³Ï³Ý ¿¤ ýǽ. superfluide adj/m ·»ñÑ»ÕáõϳÛÝáõÃÛáõÝ ýǽ. superfluidité f ·»ñÑ»Õáõϳݳí supertanker m ·»ñѽáñ 1¤ surpuissant,e, superpuissant,e; ~ ß³ñÅÇã moteur m surpuissant 2¤ supergrand,e ¥»ñÏñÝ»ñ, å»ïáõÃÛáõÝÝ»ñ¤ ·»ñѽáñáõÃÛáõÝ ï»Ë. surpuissance f ·»ñÑá·Ý³Í surmené,e, éreinté,e; épuisé,e ¥áõųëå³éí³Í¤ ·»ñÑá·Ý³ÍáõÃÛáõÝ surmenage m, érein213



lemande



tement m; épuisement m ¥áõųëå³éáõÃÛáõݤ ·»ñÑá·Ý»É se surmener, s’éreinter; être épuisé,e ¥áõųëå³éí»É¤ ·»ñÑá·Ý»óÝ»É surmener vt, éreinter vt ·»ñÑáí³Ý³íáñ Ñá·μ. surprotecteur,-trice ¥ÍÝáÕÇ Ù³ëÇݤ; ~ Ù³Ûñ mère f surprotectrice ·»ñÑáí³Ý³íáñ»É surprotéger vt ·»ñÑáí³Ý³íáñáõÙ Ñá·μ. surprotection f ¥ÍÝáÕÝ»ñÇ ÏáÕÙÇó¤ ·»ñÑëϳ supergrand m ·»ñÓ³ÛÝ ýǽ. ultrason m ·»ñÓ³ÛݳÛÇÝ supersonique; ~ ³ñ³·áõÃÛáõÝ vitesse f supersonique ·»ñÓ·áõÙ μÅßÏ. élongation f; ÙϳݳÛÇÝ ~ élongation musculaire ¥Ó·»Éáí íݳë»ÉÁ¤ ·»ñ×»åÁÝóó train m à grande vitesse ¥Ñåí. T.G.V.¤ ·»ñ×ÝßáõÙ ¥μ³ñÓñ ×ÝßáõÙ¤ μÅßÏ. hypertension f; ½³ñÏ»ñ³Ï³ÛÇÝ ~ hypertension artérielle ·»ñ×ß·ñÇï de précision; ~ ë³ñù»ñ appareils m pl de précision ·»ñٳѳóáõÃÛáõÝ surmortalité f ·»ñٳݳμ³ÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. germanisme



·»ñÙ³ÝÇáõÙ ùÇÙ. germanium m ·»ñÙ³ñ¹ surhomme m ·»ñÙ³ñ¹Ï³ÛÇÝ surhumain,e; ~ ×Ç·»ñ`



ç³Ýù»ñ efforts m pl surhumains



·»ñݳíóï³ñ ¥Ý³í¤ superpétrolier m,



supertanker m



·»ñÝ»ñ¹ñáõÙ surcapitalisation f ·»ñÝáñ³Ó¨ ultramoderne ·»ñÝáõñμ superfin,e ·»ñß³Ñáõóμ»ñ d’une grande renta-



bilité



·»ñß³Ñáõóμ»ñáõÃÛáõÝ grande rentabi-



lité f



·»ñß³ÑáõÛà surprofit m, superprofit m,



superbénéfice m



·»ñßáõϳ ¥ÇÝùݳëå³ë³ñÏáõÙáí ·áñÍáÕ Ñëϳ ˳ÝáõÃ, ·»ñ˳Ýáõä hy-



permarché m



·»ñáÕ captivant,e ¥·ñ³íÇã¤; passionnant,e ¥Ññ³åáõñÇã, Ññ³åáõñáÕ¤ ·»ñáñ³Ï³íáñí³Í surqualifié,e ·»ñã³Ï ¥ï½Ï³Ý»÷¤ μëμ. ricin m ·»ñã³Ï³Ó»Ã ¥ï½Ï³Ý»÷Ç Ó»Ã¤ huile f



de ricin



·»ñã³÷³μ³ÅÇÝ ¥¹»ÕÇ, ÃÙñ³ÝÛáõÃÇ ¨ ³ÛÉݤ surdose f ·»ñã³÷³μ³ÅÝáõÙ μÅßÏ. surdosage m ·»ñã»ÙåÇáÝ¥áõÑǤ superchampion,ne n ·»ñë³é»óÝ»É surgeler vt ·»ñë³é»óí³Í ¥·»ñë³é»óñ³Í¤ surge-



m



·»ñٳݳ·»ï gesmaniste n, germa-



nisant,e n



·»ñٳݳ·ÇïáõÃÛáõÝ philologie f ger-



lé,e; ~ ³åñ³ÝùÝ»ñ produits m pl surgelés ·»ñë³é»óáõÙ ï»Ë. surgélation f ·»ñëÕ³× hyperinflation f ·»ñëÝ»É suralimenter vt ·»ñëÝáõÙ, ·»ñëÝáõóáõÙ suralimentation f ·»ñëå³éáõÙ surconsommation f ·»ñí»É ¥Ññ³åáõñí»É¤ être captivé,e, être charmé,e, être enchanté,e ·»ñï³ù³óÝ»É ¥ã³÷Çó ³í»ÉÇ ï³ù³óݻɤ surchauffer vt ·»ñï³ù³óáõÙ ï»Ë. surchauffe f ·»ñï»Õ»Ï³óí³Í ¥·»ñï»Õ۳Ϥ surinformé,e ·»ñï»ñáõÃÛáõÝ ¥·»ñѽáñ »ñÏÇñ¤ superpuissance f, supergrand m ·»ñï»ùëï ï»ÕÏ·. hypertexte m ·»ñïÕ³Ù³ñ¹ superman m



manique, germanistique f



·»ñٳݳËáë germanophone adj/n ·»ñÙ³Ý³Ï³Ý allemand,e; É»½íμ. germanique ¥·»ñÙ³Ý³Ï³Ý ×ÛáõÕÇÝ` ·»ñٳݻñ»ÝÇÝ å³ïϳÝáÕ¤; ~ É»½áõ



langue f germanique



·»ñٳݳϳݳóÝ»É germaniser vt ·»ñٳݳϳݳóáõÙ germanisation f ·»ñٳݳٻï germanophile ·»ñٳݳٻïáõÃÛáõÝ germanophilie f ·»ñٳݳÙáõÏ ¥Ñ³ó³μáõÛë»ñÇ íݳë³ïáõ, ѳÙëï»ñ¤ ϻݹμ. hamster m ·»ñٳݳë»ñ germanophile adj/n ·»ñٳݳëÇñáõÃÛáõÝ germanophilie f ·»ñٳݳïÛ³ó germanophobe adj/n ·»ñٳݳïÛ³óáõÃÛáõÝ germanophobie f ·»ñٳݳóÇ, ·»ñÙ³ÝáõÑÇ Allemand,e n ·»ñٳݻñ»Ý allemand m, langue f al214



·»ñáõÃÛáõÝ ¥·»ñÇ ÉÇÝ»ÉÁ¤ captivité f;



·Ã³ëÇñáõÃÛáõÝ ï»°ë ·Ã³ëñïáõÃÛáõÝ ·Ã³ëñïáñ»Ý charitablement, avec



·»ñáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É être prisonnier; ~ Ù»ç ³åñ»É vivre en captivité ·»ñù³ß surpoids m ·»ñûÅïí³Í ¥·»ñÁݹáõݳϤ surdoué,e ·½³Ù»ù»Ý³ ¥μáõñ¹Á ·½»Éáõ Ù»ù»Ý³¤ ï»ùëï. carde f, cardeuse f ·½·½»É déchirer vt; mettre vt en pièces ¥Ñáßáï»É` ·³½³ÝÇ Ù³ëÇݤ; ébouriffer vt, mettre en désordre ¥Ù³½»ñÁ¤ ·½·½í³Í ébouriffé,e; épars,e ¥óñÇí, óÇñáõó³Ý¤; ~ Ù³½»ñ cheveux m pl ébouriffés (épars); ~` ËÇëï Ù³ßí³Í ·Çñù livre m usé ·½·½í»É être déchiré,e, être mis,e en pièces ¥å³ï³éáïí»É¤; être ébouriffés ¥Ù³½»ñÇ Ù³ëÇݤ ·½»É battre vt, teiller vt, écanguer vt; carder vt ¥ë³Ý¹»ñù»É` íáõßÁ, ϳݻ÷³Ã»ÉÁ¤ ·½Çã ï»°ë ·½³Ù»ù»Ý³ ·½íéï»É ¥·½íéïí»É¤ se donner des coups de crocs, se croquer ¥ßÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ; ÷Ëμ. se quereller ¥íÇ׳μ³Ý»É¤, se chamailler ¥ËëÏó.¤ ·½íéïáó ÷Ëμ. querelle f; chamaillerie f



compassion



·Ã³ëñïáõÃÛáõÝ charité f; miséricorde f ¥áÕáñÙ³ÍáõÃÛáõݤ ·ÃáõÃÛáõÝ charité f ¥μ³ñ»ëÇñáõÃÛáõݤ; grâce f ¥Ý»ñáõÙ, ßÝáñÑáõÙ¤; ·Ãáõ-



ÃÛ³Ý ùáõÛñ sœur f de charité, diaconesse f ¥μáÕáù³Ï³ÝÝ»ñÇ Ùáï¤ ·Å³Ýáó ¥Ë»ÝóÝáó, ˻ɳ·³ñ³Ýáó¤ asile m; ÷Ëμ. maison f de fous ·Åí»É devenir fou (folle), perdre la raison ·Åí»óÝ»É rendre fou, affoler vt ¥Ë»Ýóóݻɤ ·Åï»óÝ»É brouiller vt ·Åïí»É ¥íÇ×»É, Áݹѳñí»É¤ se fâcher (avec), se disputer, se brouiller; rompre avec qn ¥Ï³åÁ ˽»É¤ ·ÅïáõÃÛáõÝ 1¤ brouille f; dispute f, querelle f ¥í»×, ËéáíáõÃÛáõݤ 2¤ discorde f ¥³ÝѳٳӳÛÝáõÃÛáõÝ, ï³ñ³Ó³ÛÝáõÃÛáõݤ 3¤ différend m, dissension f ¥»ñÏå³é³ÏáõÃÛáõݤ 4¤ ËëÏó. zizanie f ·ÅáõÃÛáõÝ folie f; démence f ¥Ë»É³·³ñáõÃÛáõÝ, ÑÇÙ³ñáõÃÛáõݤ; ËëÏó. dinguerie f ¥Ë»ÝÃáõÃÛáõݤ ·ÇμμáÝ ¥Ï³åÏÇ ï»ë³Ï¤ gibbon m ·Ç¹ ï»°ë áõÕ»í³ñ, áõÕ»ÏÇó, áõÕ»óáõÛó ·ÇÅ 1¤ fou (fol) m, folle f; aliéné,e ¥Ë»É³·³ñ¤ 2¤ sot,te ¥ÑÇÙ³ñ, ³ÝÙÇï, ³ÝË»Éù¤ 3¤ toqué,e ¥Ë»É³é¤ 4¤ timbré,e ¥Ë»ÝÃ, å³Ï³ë¤ 5¤ maniaque ¥Ùáɳ·³ñ, Ùï³·³ñ¤ ·ÇÉÇáïÇÝ ï»°ë ϳé³÷Ý³ï ·ÇÍ 1¤ ligne f; áõÕÇÕ ~ ligne droite; Ïáñ ~ courbe f; Ù»ïñáÛÇ ~ ligne de métro; ë³Ñٳݳ½³ïÙ³Ý ·ÇÍ ligne de démarcation; Ñáëù³ÛÇÝ ~` ÷á˳ÏñÇã chaîne f de travail; ÇÝùݳß˳ï ~` Ñáëù³·ÇÍ ligne automatique; ³Ýç³ïÙ³Ý ~` ·ÍÇÏ tiret m; ÑÇÝ· Ýáï³ÛÇÝ ~ portée f; ù³Õ³ù³Ï³Ý ~ ligne politique; ÁݹѳÝáõñ ·Í»ñáí dans les grandes lignes, en gros ¥ÁݹѳÝáõñ ³éÙ³Ùμ¤; ~ ù³ß»É tirer une ligne; ·ÍÇó ¹áõñë ·³É dérailler vi 2¤ trait m ¥μÝáñáß ~¤;



¥ËëÏó.¤ ·½ñáó ¥¹³ñ³Ï¤ tiroir m; fichier m ¥ù³ñï³¹³ñ³Ý¤ ·Ã³É avoir pitié de qn ¥ËÕ׳ɤ, plaindre vt; épargner vt ¥Ëݳۻɤ; ·Ã³-



ó»°ù ayez pitié !



·Ã³ÉÇ ¥·Ã³Éáõ ³ñųÝÇ, ·áõà ߳ñÅáÕ¤ pitoyable; lamentable ¥³ÝßáõÝã ³é³ñϳݻñÇ Ù³ëÇݤ; misérable ¥Ãßí³é¤ ·Ã³ÉÇó, ·Ã³ÉÇñ compatissant,e, plein,e



de pitié



·Ã³ß³ñÅ touchant,e, attendrissant,e ¥·áñáí³ß³ñÅ, ëñï³ß³ñŤ; émouvant,e ¥Ñáõ½Ç㤠·Ã³é³ï ï»°ë ·Ã³ëÇñï ·Ã³é³ïáõÃÛáõÝ ï»°ë ·Ã³ëñïáõÃÛáõÝ ·Ã³ë»ñ ï»°ë ·Ã³ëÇñï ·Ã³ëÇñ³μ³ñ charitablement ·Ã³ëÇñ³Ï³Ý de charité ·Ã³ëÇñï charitable; miséricordieux,euse ¥μ³ñ»·áõä; clément,e ¥áÕáñٳͤ; ~ ÉÇÝ»É avoir du cœur 215



μݳíáñáõÃÛ³Ý ~ trait de caractère



ѳÛÇÝ ßáõϳÛÇ ·Ý»ñ cours pl du marché mondial 4¤ tarif m ¥ë³Ï³·Çݤ; ³ñïáÝÛ³É ·Ýáí` ½»Õãáí à tarif réduit ¥û¹³Ý³íÇ ïáÙë ¨ ³ÛÉݤ ·Çݳñμáõù ¥óá÷ Ï»ñáõËáõÙ¤ orgie f, beuverie f, soûlerie f ·Çݹ ¥³Ï³ÝçûÕ¤ boucle f d’oreille ·ÇÝ»·áñÍ vigneron,ne n; viticulteur,trice n; œnologue n ¥·ÇÝ»·áñÍáõÃÛ³Ý Ù³ëݳ·»ï¤ ·ÇÝ»·áñÍ³Ï³Ý vinicole, viticole; œnologique ¥·ÇÝáõ å³ïñ³ëïÙ³Ý ¨ ³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý »Õ³Ý³ÏÝ»ñÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤ ·ÇÝ»·áñͳñ³Ý usine f de vin ·ÇÝ»·áñÍáõÃÛáõÝ viniculture f; industrie f vinicole ¥·ÇÝáõ ³ñï³¹ñáõÃÛáõݤ; vinification f ¥·ÇÝÇ ëï³Ý³Éáõ »Õ³Ý³ÏÝ»ñÁ, ·ÇÝÇ ëï³Ý³ÉÁ¤; œnologie f ¥·ÇïáõÃÛáõÝ ·ÇÝáõ å³ïñ³ëïÙ³Ý ¨ ³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý »Õ³Ý³ÏÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ ·Çݻóë gobelet m, godet m ·ÇÝ»ÏáÉá· ï»°ë ÏݳËï³μ³Ý ·ÇÝ»ÏáÉá·Ç³ ï»°ë ÏݳËï³μ³ÝáõÃÛáõÝ ·ÇÝ»ÏáÉá·Ç³Ï³Ý ï»°ë ÏݳËï³μ³Ý³-



·ÇÑÇ μëμ. genièvre m ·ÇÙݳ½Ç³ gymnase m ·ÇÝ 1¤ prix m; valeur f ¥³ñÅ»ù¤; μ³ñÓñ



~ prix élevé; ã³÷³½³Ýó μ³ñÓñ ~ prix astronomique; ó³Íñ ~ prix bas; ϳÛáõÝ` ѳëï³ïáõÝ` ãë³Ï³ñÏíáÕ ~ prix fixe; ã³÷³íáñ ~ prix raisonnable; ã³÷áñáßí³Í ~ prix unique; ³é³í»É³·áõÛÝ ~ prix plafond; Ýí³½³·áõÛÝ ~ prix plancher; ßáõÏ³Û³Ï³Ý ~ prix courant; »ñ³ß˳íáñí³Í ~ prix garanti; Çç»óí³Í ~ prix de faveur; Ù»Í³Í³Ë ~ prix de gros; Ù³Ýñ³Í³Ë ~ prix de détail; ·ÝÙ³Ý ~ prix (valeur) d’achat; í³×³éùÇ ~ prix de vente; í»ñçÇÝ ~ dernier prix; Ù³ïã»ÉÇ ~ prix abordable; ݳËûñáù å³Ûٳݳíáñí³Í ~ prix forfitaire; ëϽμݳϳÝ` ݳËÝ³Ï³Ý ~ ¥³×áõñ¹áõÙ¤ mise f à prix; å³Ûٳݳ·ñ³ÛÇÝ ~ prix contractuel; ³Ýí³Ý³Ï³Ý ~ prix affiché; ·Ý»ñÇ μ³ñÓñ³óáõÙ hausse f des prix; ·Ý»ñÇ Çç»óáõÙ baisse f des prix; ã³÷Çó ³í»ÉÇ μ³ñÓñ ~ surprix m; ·ÝÇ ½»Õã rabais m de prix; ·Ý»ñÇ í»ñ³ÑëÏáõÙ contrôle m des prix; ~Á Ïáïñ»É casser le prix; ~ Ý߳ݳϻÉ` ·ÇÝ ³ë»É faire un prix; ~ ³é³ç³ñÏ»É offrir un prix; ·ÝÇ í»ñ³μ»ñÛ³É Ñ³Ù³Ó³ÛÝáõÃÛ³Ý ·³É convenir d’un prix; ~Á Ýí³½»óÝ»É réduire le prix, rabaisser vt; ~Á μ³ñÓñ³óÝ»É` Çç»óÝ»É augmenter, baisser le prix (faire un rabais); ·Ý»ñÇ áõé׳óáõÙ surélévation f des prix, surenchère f; ϳÛáõÝ ~ taxe f; ϳÛáõÝ ~ ë³ÑÙ³Ý»É taxer vt; ϳÛáõÝ ·ÝÇ ë³ÑÙ³ÝáõÙ` ·ÝáñáßáõÙ taxation f; ó³Í` ¿Å³Ý ·Ýáí à bas prix; ½»Õã ·Ýáí à prix réduit; ³é³ëå»É³Ï³Ý ·Ýáí à un prix fabuleux; Ï»ë ·Ýáí à moitié prix ◊³Ù»Ý ·Ýáí à tout prix, coûte que coûte 2¤ coût m ¥³ñÅ»ù, ÇÝùݳñÅ»ù¤; ϳÛáõÝ ·Ý»ñ coûts fixes; ³ÝϳÛáõÝ ·Ý»ñ coûts variables 3¤ cours m ¥÷á˳ñÅ»ù¤; ѳٳß˳ñ-



Ï³Ý ·ÇÝ»ÓáÝ ¥ßÝáñѳݹ»ë¤ présentation f ·ÇÝ»ÙáÉ ivrogne adj/n ¥Ñ³ñμ»óáÕ¤; alcoolique adj/n ¥ËëÏó. alcoolo adj/n¤; ËëÏó. soûlard,e n/adj; μÅßÏ. dipso-



mane adj/n, dipsomaniaque adj/n



·ÇÝ»ÙáÉáõÃÛáõÝ ivrognerie f ¥Ñ³ñμ»óáÕáõÃÛáõݤ; alcoolisme m ¥³ÉÏáÑáɳÙáÉáõÃÛáõݤ; œnolisme m, μÅßÏ. dip-



somanie f



·ÇÝ»Ùñáõñ tartre m ·ÇÝ»ã³÷ ¥·ÇÝáõ



ëåÇñï³ÛÝáõÃÛáõÝÁ ã³÷»Éáõ ·áñÍÇù¤ œnomètre m ·ÇÝ»ã³÷³Ï³Ý œnométrique ·ÇÝ»ã³÷áõÃÛáõÝ ¥·ÇÝáõ ëåÇñï³ÛÝáõÃÛáõÝÁ ã³÷»ÉÁ¤ œnométrie f ·ÇÝ»å³Ý tavernier m ·ÇÝ»í³×³é marchand,e n de vin ·ÇÝ»ï³Ï³é fût m ·ÇÝ»ïáõÝ taverne f, bistrot (bistro) m, estaminet m ·ÇÝÇ vin m; ϳñÙÇñ` ëåÇï³Ï` í³ñ¹³·áõÛÝ ~ vin rouge, blanc, rosé; 216



÷ñ÷ñáõÝ ~ vin mousseux; Ýáñ` Ýáñ³Ñ³ë` óñÙ ~ vin nouveau; μ³ñÓñáñ³Ï ~ vin de marque; ù³Õóñ` ù³Õóñ³íáõÝ ~ vin doux; Ù»Ï ßÇß ~ une bouteille de vin; ·ÇÝáõ ßß³ÉóáõÙ mise f en bouteille du vin; ~ ËÙ»É boire du vin ·ÇÝÓ μëμ. coriandre f ·ÇÝáí ¥Ñ³ñμ³Í¤ ivre, soûl,e; gris,e ¥Ã»Ã¨³ÏǤ ·ÇÝáí³Ý³É ¥Ñ³ñμ»É¤ s’enivrer, se soûler; se griser ¥Ã»Ã¨³ÏǤ ·ÇÝáí³óÝ»É enivrer vt, soûler vt; griser vt ¥Ã»Ã¨³ÏǤ ·ÇÝáíáõÃÛáõÝ ivresse f, enivrement m; griserie f ¥Ã»Ã¨³ÏǤ ·Çß³Ý·Õ ¥ë³Ïé, ×áõé³Ï¤ épervier m ·Çß³ïÇã 1¤ carnassier,-ière adj/n, carnivore adj/n, fauve adj/n ¥·Ç߳ϻñ, Ùë³Ï»ñ` ϻݹ³Ýáõ Ù³ëÇݤ; rapace, de proie; ~ ÃéãáõÝÝ»ñ oiseaux m pl de proie; rapaces m pl 2¤ ÷Ëμ. vautour m ¥³Ý·Õ¤ ·Çß»ñ nuit f; ÙáõÃ` ËáñÁ ~ nuit noire; ³ÝùáõÝ ~ nuit blanche; ³ÝùáõÝ ~ ³ÝóϳóÝ»É passer une nuit blanche; μ³ñÇ ~ bonne nuit ! ~í³ Å³ÙÁ »ñÏáõëÇÝ à deux heures du matin; áõß ~ÇÝ tard dans la nuit; ÙÇÝ㨠áõß ~ jusque tard dans la nuit; ·Çß»ñó»ñ»Ï nuit et jour; ´³ñ¹áõÕÇÙ»áëÛ³Ý ~ nuit de Barthélemy ·Çß»ñ³½·»ëï ¥ÝÝç³½·»ëï, ·Çß»ñ³Ýáó¤ chemise f de nuit ¥Ï³Ý³Ýó¤, pyjama m ·Çß»ñ³É³Ùå veilleuse f, lampe f de chevet ·Çß»ñ³Í³ÕÇÏ ¥ó³Û·³Í³ÕÇϤ μëμ. belle-de-nuit f ·Çß»ñ³Ï³óù ¥½áñùÇ, μ³Ý³ÏǤ bivouac



·Çß»ñ³Ù³Ý ï»°ë ·Çß»ñ³Ýáà ·Çß»ñ³Ù³ñï combat m de nuit, combat m



nocturne



·Çß»ñ³ÙǽáõÃÛáõÝ nycturie f ·Çß»ñ³ÛÇÝ 1. adj de nuit; nocturne; ~ ½μáë³Ýù promenade f nocturne 2. 1¤ ~ Ñ»ñó÷áËÇ ³ß˳ïáÕ ¥Ù³ëݳíáñ³å»ë ÷áëïáõÙ¤ ËëÏó. nuitard,e n 2¤ nuiteux,-euse n ¥áëïÇϳÝ, ï³ùëáõ í³ñáñ¹¤; ËëÏó. une nuiteuse ¥·Çß»ñÝ ³ß˳ïáÕ Ù³ñÙݳí³×³éáõÑǤ ·Çß»ñ³Ûó»Éáõ ¥·Çß»ñ³½μáë, »ñ»ÏáÛ³Ý



áõß Å³ÙÇ Ý»ñϳ۳óÙ³Ý, é»ëïáñ³Ý ¨ ³ÛÉ ï»Õ ·Ý³óáÕ¤ nuitard,e n ·Çß»ñ³Ýáà ¥Ùǽ³Ù³Ý¤ pot m de chambre, vase m de nuit ·Çß»ñ³Ýáó ¥ÝÝç³½·»ëï¤ chemise f de nuit ¥Ï³Ý³Ýó¤, pyjama m ·Çß»ñ³Ýí³· nocturne m ·Çß»ñ³ß³åÇÏ chemise f de nuit, nuisette f ¥ß³ï ϳñ× áõ ûè¤ ·Çß»ñ³ßñçÇÏ ¥ÉáõëÝáï¤ noctambule; somnambule ·Çß»ñ³ßñçáõÃÛáõÝ ¥·Çß»ñ³ßñçÇÏáõÃÛáõÝ, ÉáõëÝáïáõÃÛáõݤ noctambulisme m; somnambulisme m ·Çß»ñ³å³Ñ veilleur m (de nuit); é³½Ù. guetteur m, sentinelle f ·Çß»ñ³ï»ë ¥·Çß»ñÁ` ÙÃáõÃÛ³Ý Ù»ç ɳí ï»ëÝáÕ, ݳ¨` ·Çß»ñ³ï»ëáõÃÛ³Ùμ ÑÇí³Ý¹¤ nyctalope n ·Çß»ñ³ï»ëáõÃÛáõÝ ¥·Çß»ñÁ ɳí, ó»ñ»ÏÁ í³ï ï»ëÝ»Éáõ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõݤ nyctalopie f ·Çß»ñ»É passer la nuit ·Çß»ñ»ñ· ¥ë»ñ»Ý³¹¤ sérénade f ·Çß»ñÁ ¥·Çß»ñáí¤ la nuit; ·Ý³óùÁ Ù»ÏÝáõÙ ¿ ~ le train part la nuit ·Çß»ñáõÙ coucher m ·Çß»ñûÃÇÏ interne; ~ ¹åñáó internat m, pensionnat m; ~ ³ß³Ï»ñï élève n interne, pensionnaire n ·Çåë 1¤ plâtre m; ~Ç íÇñ³Ï³å gouttière f de plâtre; èÁ ~Ç Ù»ç ¹Ý»É plâtrer le bras, mettre le bras dans le plâtre 2¤ gypse m ¥μݳϳݤ ·Çåë³å³ï»É plâtrer vt ·Çåë³ë³ÉÇÏ ¥»ñ»ë³å³ïÙ³Ý Ï³Ù Ù»-



m



·Çß»ñ³ÏáõÛñ ï»°ë ѳíÏáõñ ·Çß»ñ³ÏáõñáõÃÛáõÝ ï»°ë ѳíÏáõñáõÃÛáõÝ ·Çß»ñ³Ñ³í³ë³ñ ¥ûñ³Ñ³í³ë³ñ¤ ³ëïÕ·. équinoxe m; ·³ñݳݳÛÇÝ ~



équinoxe de printemps; ³ßݳݳÛÇÝ ~ équinoxe d’automne ·Çß»ñ³Ñ³í³ë³ñ³ÛÇÝ ³ëïÕ·. équinoxial,e



217



ÏáõëÇ㤠placoplâtre m ·Çåë» ¥·Çåë³ÛÇݤ de gypse, gypseux,-



·Çï³Ïó»É avoir (pleine) conscience de



qch; se rendre compte de qch; assumer vt ·Çï³ÏóáõÃÛáõÝ conscience f; ·Çï³ÏóáõÃÛáõÝÁ ÏáñóÝ»É` áõ߳ó÷í»É perdre connaissance; ·Çï³ÏóáõÃÛ³Ý` áõßùÇ ·³É reprendre connaissance, reprendre ses sens; ѳÙÁݹѳÝáõñ ~ conscience universelle ·Çï³ÏóáõÙ pleine conscience f (de qch); prise f de conscience ¥ÁÙμéÝáõÙ, ·Çï³ÏóáõÃÛ³Ý ³×¤ ·Çï³Ñ³Ýñ³Ù³ïã»ÉÇ de vulgarisation (scientifique); ~ ³ß˳ïáõÃÛáõÝ ouvrage m de vulgarisation ·Çï³Ñ³í³ù colloque m ·Çï³Ñ»ï³½áï³Ï³Ý de recherche (scientifique); ~ ÇÝëïÇïáõï centre m de recherche, institut m de recherche; ~ ³ß˳ï³Ýù recherche f ·Çï³ß˳ïáÕ chercheur,-euse n, scientifique n ·Çï³í»× discussion f scientifique ·Çï³ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý technico-scientifique, scientifique et technique ·Çï³ñß³í ¥·Çï³Ï³Ý ³ñß³í³ËáõÙμ¤ expédition f scientifique ·Çï³÷áñÓ ¥÷áñÓ¤ expérience f ¥É³ÛÝ ÇÙ³ëïáí¤; test m ¥³í»ÉÇ áñáß³ÏÇ, Ù³ëݳíáñ¤ ·Çï³ý³Ýï³ëïÇÏ de science-fiction ·Çï³ý³Ýï³ëïÇϳ science-fiction f ·Çï»ÉÇù connaissances f pl; savoir m, acquis m ¥ÇÙ³óáõÃÛáõݤ; Ëáñ ~Ý»ñ connaissances profondes; ٳϻñ»ë³ÛÇÝ ~Ý»ñ connaissances superficielles ·Çï»Ý³É savoir vt; connaître vt; ¹³ëÁ ~` ÇÙ³Ý³É savoir sa leçon; »ë ·Çï»Ù, áñ ݳ ãÇ »Ï»É je sais qu’il n’est pas venu; ݳ ýñ³Ýë»ñ»Ý É³í ·ÇïÇ il connaît bien le français; á±í ·Çï» qui sait? ◊»Ã» ·Çï»Ý³ë, Ïϳñáճݳë savoir, c’est pouvoir ·ÇïËáñÑáõñ¹ ¥·Çï³Ï³Ý ËáñÑáõñ¹¤ conseil m scientifique ·ÇïÝ³Ï³Ý savant m ·ÇïáõÃÛáõÝ science f; ×ß·ñÇï ~Ý»ñ sciences exactes; μÝ³Ï³Ý ~Ý»ñ



euse; de plâtre ·Çë³ËéÇí échevelé,e, ébouriffé,e ·Çë³Ï natte f ¥Ù³½»ñÇ ÑÛáõë, ͳ٤; tresse f ¥Ù³½»ñÇ ÷áõÝç¤; chevelure f ¥Ù³½»ñ¤ ·Çë³ÏáõÛï ¥ßÇÝÛáݤ chignon m ·Çë³ëïÕ ¥·Çë³íáñ ³ëïÕ¤ comète f ·Çï³μ³é ¥»½ñ, »½ñáõÛÃ, »½ñ³μ³é, ï»ñÙÇݤ terme m ·Çï³ÅáÕáí conférence f (scientifique); colloque m (scientifique) ¥·Çï³Ñ³í³ù¤; symposium m ·Çï³ËáõÙμ groupe m de chercheurs ·Çï³Ï connaisseur m/adj; compétent,e, ¥μ³ÝÇÙ³ó, ϳñáÕ¤; érudit,e adj/n ¥μ³½Ù³·Çï³Ï¤; ·áñÍÇÝ ~ ¿ il connaît son affaire, il s’y connaît; Ýáõñμ ~ fin connaisseur ·Çï³Ï³Ý scientifique; ~ ý³Ýï³ëïÇϳ science-fiction f; ~ ËáñÑáõñ¹` ·ÇïËáñÑáõñ¹ conseil m scientifique; ~ ù³ñïáõÕ³ñ` ·Çïù³ñïáõÕ³ñ secrétaire n scientifique; ~ á× style m scientifique; ~ ³ëïÇ×³Ý grade m universitaire; ~ ³ß˳ïáÕ` ·Çï³ß˳ïáÕ chercheur,-euse n, scientifique n ·Çï³Ï³Ýáñ»Ý scientifiquement ·Çï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ caractère m scientifique, scientificité f ·Çï³Ï³ñ· discipline f ·Çï³ÏÇó conscient,e; raisonnable ¥μ³Ý³Ï³Ý¤; áã ~ inconscient,e, peu conscient,e; Ù³ñ¹Á ~` μ³Ý³Ï³Ý ³ñ³ñ³Í ¿ l’homme est un être raisonnable; ~ ¹³ñÓÝ»É` ѳëóÝ»É ·Çï³ÏóáõÃÛ³ÝÁ` ÁÙμéÝ»É ï³É conscientiser vt ·Çï³Ïó³μ³ñ, ·Çï³Ïóáñ»Ý consciemment; volontairement ¥¹Çï³íáñÛ³É` ÙÇïáõÙݳíáñ Ï»ñåáí¤; en toute connaissance de cause, délibérément, à bon escient ¥·Çï³Ïó»Éáí, ѳëϳݳÉáí¤ ·Çï³Ïó³Ï³Ý conscient,e; sensé,e ¥μ³Ý³Ï³Ý¤ ·Çï³Ïó³Ï³ÝáõÃÛáõÝ conscience f



218



sciences naturelles; ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý` ÑáõÙ³ÝÇï³ñ ~Ý»ñ sciences sociales; ù³Õ³ù³Ï³Ý ~Ý»ñ sciences politiques; Ç ~ ÁݹáõÝ»É prendre acte de (qch); Ù»ÏÇ ·ÇïáõÃÛ³Ùμ au su de qn; ³é³Ýó Ýñ³ ·ÇïáõÃÛ³Ý à son insu ·ÇïáõÝ savant,e adj/n; instruit,e ¥áõë۳ɤ; érudit,e adj/n ¥·Çï³Ï, μ³½Ù³·»ï¤ ·Çïù³ñïáõÕ³ñ secrétaire n scientifique ·Çñ1 ï»°ë ï³é ·Çñ2 ¥Ù»ï³Õ³¹ñ³ÙÇ ·Çñ áõÝ»óáÕ »ñ»ëÁ, ¹³ñÓ»ñ»ë¤ pile f ·Çñ³Ý³É grossir vi, prendre de l’embonpoint ·Çñ³óÝ»É grossir vt ·Çñ³óáõÙ grossissement m; obésité f ¥å³ñ³ñï ¹³éݳÉÁ¤; adiposité f, adipose f ¥×³ñå³Ï³ÉáõÙ¤ ·ÇñÏ bras m pl; Ù»ÏÇ ~Á Ý»ïí»É se jeter dans les bras de qn; Ù»ÏÇÝ ~Ý ³éÝ»É prendre qn dans ses bras; μÝáõÃÛ³Ý ·ñÏáõÙ au sein de la nature ·ÇñÏÁݹ˳éÝ enlacés ·ÇñáõÃÛáõÝ grosseur f, embonpoint m; corpulence f ·ÇñáõÏ replet,-ète; rondelet,te ·Çñù livre m, ËëÏó. bouquin m; ë»Õ³ÝÇ ~ livre de chevet; ѳëï³÷áñ ~ gros livre; ·ñå³ÝÇ ~ livre de poche; ~ Ññ³ï³ñ³Ï»É faire imprimer vt (faire paraître vt, éditer vt) un livre; êáõñμ ~ Bible f (sainte); å³ïÏ»ñ³½³ñ¹ ~ livre illustré ·É³¹Ç³ïáñ ï»°ë ÏñÏ»ë³Ù³ñïÇÏ ·É³Ý »ñÏñã. cylindre m; rouleau m ¥·É³Ý³Ó¨ ÷³Ã»Ã` ÃÕÃÇ, ëïí³ñ³ÃÕÃÇ ¨ ³ÛÉݤ ·É³Ý³Ï ¥ëÇ·³ñ»ï¤ cigarette f; ÙÇ ïáõ÷ ~ un paquet de cigarettes; ~ í³é»É allumer une cigarette ·É³Ý³Ï³ïáõ÷ ¥Í˳Ëáï³ïáõ÷¤ porte-cigarettes m ·É³Ý³Ñ³ó baguette f ·É³Ý³Ó¨ cylindrique ·É³Ý³ï³Ï³é ¥óÇëï»éݤ citerne f ·É³Ý³÷³Ã»Ã rouleau m



·É³Ý»É mettre vt en rouleau, rouler vt ·É³ÝÇÏ galet m, roulette f ·É³ÝÇϳíáñ à roulettes ·É³ÝÇí rouleau m compresseur, com-



pacteur m



·É³ÝáõÙ cylindrage m, laminage m ·É³áõÏáÙ³ ¥³ãùÇ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõݤ μÅßÏ.



glaucome m



·É³ù³ñ caillou m; pavé m ·É·É³É glouglouter vi, faire glouglou ·É·Éáó ¥·É·Éáõù¤ glouglou m ·ÉÇó»ñÇÝ glycérine f ·É˳μ³ó tête nue, nu-tête ·É˳·ÇÝ rançon m ·É˳·Çñ ¥Ù»Í³ï³é, ·É˳ï³é¤ ma-



juscule adj/n; capitale f, lettre f capitale ·É˳¹³ë¥³ÛÇݤ pilote ·É˳½³ñ¹ ¥¹ñí³·³½³ñ¹` ·ñùǤ vignette f ·É˳ϳå bandeau m ·É˳ÏáñáõÛë éperdu,e, la tête perdue; pris de panique ¥Ëáõ׳å³Ñ³ñ¤ ·ÉË³Ñ³Ï tête f baissée ·ÉË³Ñ³Ý ³Ý»É tourner la tête à qn ·É˳ѳñÏ å³ïÙ. capitation f ·ÉË³Ñ»Ý³Ï appuie-tête m ¥³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ Ù»ç, ³ï³Ùݳμáõųñ³ÝÇ μ³½Ï³ÃáéÇ ¨ ³ÛÉݤ ·É˳ٳë tête f ¥ß³ñùÇ` ß³ñ³ëÛ³Ý ³éç¨Ç Ù³ëÁ¤ ·É˳ٳë³ÛÇÝ de tête ·É˳Ýáó ï»°ë ·É˳ßáñ ·É˳ÝóáõÏ ¥åáõÉáí»ñ¤ pull-over m, pull m, chandail m ·É˳ßáñ fichu m, foulard m ·É˳åïáõÛï 1. vertige m; ~ áõݻݳÉ` ½·³É avoir (éprouver) un vertige; ~ ³é³ç³óÝ»É` å³ï׳é»É donner le vertige 2. adj vertigineux,-euse ¥~ ³é³ç³óÝáÕ¤; ~ ѳçáÕáõÃÛáõÝ succès m vertigineux; ~ ³ñ³·áõÃÛáõÝ vitesse f (rapidité f) vertigineuse ·É˳鳹 ³Ý»É ËëÏó. bâcler vt ·É˳í»ñ¨ ¥ëݳñ¤ chevet m; ~áõÙ au chevet ¥ëݳñÇݤ, au-dessus de la tête ¥·ÉËÇ í»ñ¨Á` û¹áõ٠ϳ٠μ³ñÓñ ï»ÕáõÙ¤ ·É˳íáñ principal,e; essentiel,le ¥ÑÇÙ219



ݳϳݤ; en chef; capital,e; majeur,e; magistral,e; général,e; primordial,e ¥ÑÇÙݳϳÝ, ³é³çݳѻñÃ, Ï»Ýë³Ï³Ý¤; ~ å³ï׳éÁ la cause f principale; ~ ëϽμáõÝùÁ le principe essentiel; ~ ׳ñï³ñ³·»ï` ÇÝŻݻñ ingénieur m en chef; ~ ËÙμ³·Çñ rédacteur m en chef; ~ ëï»Õͳ·áñÍáõÃÛáõÝÁ l’œuvre capitale; ~ ËݹÇñÁ le problème majeur; ~ ·ÇÍÁ` ÇßËáÕ áõÕÕáõÃÛáõÝÁ ¥Íñ³·ñÇ ¨ ³ÛÉݤ la ligne magistrale; ~ ïÝûñ»Ý directeur m général; ~ ù³Õ³ù` Ù³Ûñ ù³Õ³ù métropole f; ~ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý ù³Õ³ù métropole f industrielle ·É˳íáñ³å»ë 1¤ principalement; 2¤ particulièrement ¥Ù³ëݳíáñ³å»ë¤; 3¤ surtout ¥Ñ³ïϳå»ë¤ 4¤ essentiellement ¥¿³å»ë¤ ·É˳íáñ»É se mettre à la tête de ¥·ÉáõË Ï³Ý·Ý»É¤, diriger vt ¥Õ»Ï³í³ñ»É¤; mener vt, prendre la tête de ¥³é³çÝáñ¹»É¤; å³ïíÇñ³ÏáõÃÛáõÝÁ ~ présider la délégation ·É˳íáñÁ le principal, l’essentiel ·É˳ï³é ¥·É˳·Çñ, ٻͳï³é¤ lettre f majuscule, majuscule f; lettre f capitale ·É˳ï»É décapiter vt, trancher la tête de (qn), guillotiner vt, exécuter vt ·É˳ïí³Í décapité,e, guillotiné,e ·É˳ïí»É être décapité,e, être guillotiné,e, être exécuté,e ·É˳ïáõÙ décapitation f, exécution f ·É˳ñÏ chapeau m, coiffure f; casquette f ¥ïÕ³Ù³ñ¹áõ` Ñáí³ñ³íáñ¤; bonnet m ¥ëáíáñ³μ³ñ ·áñͳͤ; ÍÕáï» ~ chapeau m de paille; ïÕ³Ù³ñ¹áõ` ÏÝáç ~ chapeau d’homme, de femme; ~ ¹Ý»É mettre un chapeau; ~Á Ñ³Ý»É enlever (ôter) son chapeau; ³é³Ýó ~Ç` ·É˳μ³ó tête nue, nutête; ~Ç Ë³Ýáõà chapellerie f; ~Ç ïáõ÷ étui m à chapeau; ~Ç ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ industrie f chapelière ·É˳ñϳ·áñÍ chapelier,-ière n ·É˳ñϳ·áñÍáõÃÛáõÝ chapellerie f ·É˳ñÏ³Ï³É porte-chapeaux m



·É˳ñϳϳñáõÑÇ ¥Ï³Ý³Ýó¤ modiste f ·É˳ñϳí³×³é chapelier,-ière n ·É˳ñϳïáõ÷ étui m à chapeau ·É˳ó³ÝÏ ¥·ñùÇ ¨ ³ÛÉÝǤ table f des matières; sommaire m ¥μáí³Ý¹³ÏáõÃÛáõݤ ·É˳ó³í mal m de tête; migraine f ¥·ÉËÇ Ù»Ï ÏáÕÙáõÙ¤; ~»ñ maux de



tête; ~ áõݻݳÉ` ·ÉáõËÁ ó³í»É avoir mal à la tête, avoir des maux de tête ·É˳ó³í³Ýù tracasserie f, embarras m, ennui m ·É˳ù³Ý³Ï cheptel m ¥³Ý³ëáõÝÝ»ñǤ ·ÉËÇÏ tête f ¥Ù»ËÇ, ·³ÙÇ, ëÝÏǤ; chapeau m ¥ëÝÏǤ ·ÉËÇÏáñ ï»°ë ·ÉË³Ñ³Ï ·ÉËÇí³Ûñ la tête en bas; renversé,e ¥ßñçí³Í¤ ·ÉËÇí»ñ la tête en haut ·ÉËáíÇÝ entièrement, tout entier, du tout au tout, totalement ¥³ÙμáÕçáíÇݤ; complètement ¥³ÙμáÕçáõÃÛ³Ùμ, ϳï³ñ»É³å»ë¤; ~ ç³Ëç³Ë»É battre à plate couture ·ÉËáï³ÝÇÝ»ñ ϻݹμ. céphalopodes m pl ·ÉËáõÕ»Õ Ï½ÙËë. encéphale m; ~Ç μáñμáùáõÙ encéphalite f ·Éáμ³É ï»°ë ѳÙÁݹѳÝáõñ, ÁݹѳÝáõñ ·Éáμ³É³óáõÙ, ·Éáμ³Éǽ³ódz ï»°ë ѳÙÁݹѳÝñ³óáõÙ, ïÇ»½»ñ³Ï³Ý³óáõÙ ·ÉáμáõÉÇÝ Ï»Ýë³ùÇÙ. globuline f ·Éáμáõë ï»°ë »ñÏñ³·áõݹ ·Éáëë³ñ³Ý É»½íμ. glossaire m ¥Ñ³½í³-



¹»å ϳ٠³ÝѳëϳݳÉÇ μ³é»ñÇ μ³ó³ïñ³Ï³Ý μ³é³ñ³Ý¤ ·Éáñ»É rouler vt ·Éáñí»É rouler vi; dégringoler vi ¥í³Ûñ` ó³Í ~¤ ·ÉáñáõÙ roulement m ·Éáó³Ñ³ëïáÝ laminoir m ·Éáóí³Íù ¥Ù»ï³Õ³·áñÍáõÃÛ³Ý Ù»ç¤ produits m pl laminés ·ÉáóáõÙ ¥Ù»ï³Õ³·áñÍáõÃÛ³Ý Ù»ç¤ laminage m ·ÉáõË 1¤ tête f; ~Á μ³ñÓñ³óÝ»É lever (relever) la tête; ~Á ËáݳñÑ»É incliner la tête; ~Á ï³ñáõμ»ñ»É hocher 220



la tête; ·ÉËáí ³Ý»É faire un signe de la tête, acquiescer de la tête ¥áñå»ë ѳٳӳÛÝáõÃÛ³Ý Ý߳ݤ; ·ÉËáõÙ ÙÇïù ͳ·»É venir à l’esprit; ~ë åïïíáõÙ ¿ la tête me tourne, j’ai le vertige; ~ ·ÉËÇ ½ñáõó»É causer tête à tête; ·ÉËáí` ·ÇïáõÝ Ù³ñ¹ homme m de tête; ѳñÛáõñ ~ ³Ý³ëáõÝ cent têtes de bétail; ·ÉËÇ Ù³½»ñ` Ñ»ñ, í³ñë chevelure f; ·ÉËÇóë ¹áõñë ãÇ ·³ÉÇë` ѳݷÇëï ãÇ ï³ÉÇë ça me poursuit, cette idée me poursuit; óñÙ ·ÉËáí à tête reposée; áïùÇó ~` ³ÙμáÕçáõÃÛ³Ùμ de la tête aux pieds; ~ μ»ñ»É` ³í³ñïÇÝ Ñ³ëóÝ»É venir à bout (de); ~Á ÙïóÝ»É` ѳٳéáñ»Ý áñáᯐ se mettre dans la tête; áõñÇßÇ ~Á ÙïóÝ»É` ѳëϳóÝ»É inculquer qch à qn; ~ ï³É` áÕçáõÝ»É saluer vt; ~ ѳݻÉ` ѳëϳݳÉ, ï»ÕÛ³Ï` ÑÙáõï ÉÇÝ»É s’y connaître; ï»ËÝÇϳÛÇó ~ Ñ³Ý»É s’y connaître en technique; ·ÉËáí óáõÛó ï³É montrer vt d’un signe de tête ◊ÙÇ μ³ÝÇ íñ³ ~ Ïáïñ»É se casser la tête sur qch; ~Á ÏáñóÝ»É perdre la tête; ~Á ï³ù la tête chaude; ·ÉËÇÝ Ë³Õ Ë³Õ³É jouer (faire) un tour 2¤ chapitre m ¥·ñùǤ 3¤ tête f ¥ëáËÇ, ëËïáñǤ ·ÉáõË·áñÍáó chef-d’œuvre m ·ÉáõËÏáÝÍÇ ï³É faire des culbutes ·ÉáõËÏáïñáõÏ casse-tête m ·Í³·Çñ dessin m (technique); plan m; graphique m ¥·Í³å³ïÏ»ñ¤; épure f ¥Ù»Í ã³÷»ñǤ ·Í³·ñ³Ï³Ý à dessin; ~ ï³Ëï³Ï planche f à dessin ·Í³·ñ³ëñ³Ñ salle f de dessin technique ·Í³·ñ³ï³Ëï³Ï planche f à dessin ·Í³·ñ³ïáõ÷ ¥·áñÍÇùÝ»ñǤ boîte f à compas ·Í³·ñ»É dessiner vt ¥Ýϳñ»É, å³ïÏ»ñ»É¤; faire un dessin ¥·Í³·Çñ å³ïñ³ëï»É¤ ·Í³·ñÇã, ·Í³·ñáÕ dessinateur,-trice n; ~ - Ó¨³íáñáÕ graphiste n ·Í³·ñí»É se dessiner



·Í³·ñáõÃÛáõÝ dessin m ·Í³Ñ³ÝáõÙ relevé m; ï»Õ³·ñ³Ï³Ý ~



relevé topographique



·Í³Ù³ë section f ¥»ñϳ÷ÍÇ ¨ ³ÛÉݤ ·Í³Ù³ë³ÛÇÝ linéaire ·Í³Ù»ïñ mètre m linéaire (courant) ·Í³ÛÇÝ linéaire adj ·Í³ÛݳóáõÙ linéarisation f ·Í³Ý³í é³½Ù. cuirassé m de ligne,



navire m de ligne



·Í³ÝÇß ¥½áõ·³Ñ»é ·ÍÇÏÝ»ñÇó ϳ½Ù-



í³Í ͳÍϳ·Çñ, áñ ïåíáõÙ ¿ ³åñ³ÝùÇ íñ³ ¨ å³ñáõݳÏáõÙ Ýñ³ Ù³ëÇÝ ïíÛ³ÉÝ»ñ` ͳ·Ù³Ý »ñÏÇñÁ, åÇï³ÝÇáõÃÛ³Ý Å³ÙÏ»ïÁ, ³ÝáõÝÝ áõ ·ÇÝÁ ¨ ³ÛÉݤ code m à barres, code-barres m ·Í³Ýϳñ dessin m (graphique); schéma m; diagramme m; tracé m ¥áõñí³·Çͤ ·Í³Ýϳñ³ÛÇÝ graphique, schématique ·Í³ÝϳñÇã dessinateur,-trice n ·Í³Ýϳñã³Ï³Ý graphique ·Í³ÝϳñãáõÃÛáõÝ graphique f, art m graphique ¥·Í³Ýϳñã³Ï³Ý ³ñí»ëï¤ ·Í³Ýó »ñÏÃÕ. passage m à niveau ·Í³å³ïÏ»ñ ¥·Í³Ýϳñ¤ 1¤ diagramme m ¥ïñ³Ù³·Çñ¤ 2¤ schéma m ¥áõñí³·ÇÍ, ë˻ٳ¤; Ó»éݳñÏáõÃÛ³Ý ëïáñ³μ³Å³ÝáõÙÝ»ñÇ ~ organigramme m 3¤ portrait-robot m, photo-robot m ¥éáμáï` ѳÝó³·áñÍǤ ·Í³å³ïÏ»ñ³ÛÇÝ ¥áõñí³·Í³ÛÇÝ, ë˻ٳïÇϤ schématique ·Í³íáñ ¥ß»ñï³íáñ¤ rayé,e, zébré,e; ~ Ïïáñ` ·áñÍí³Íù tissu m à rayures ·Í³íáñ»É rayer vt; zébrer vt ·Í»É tracer vt ¥·ÇÍ ù³ß»É¤; dessiner vt ¥·Í³·ñ»É¤ ·ÍÇÏ trait m; ÙdzóÙ³Ý ~ trait d’union; tiret m ¥³Ýç³ïÙ³Ý ·Çͤ ·ÍáõÍ ¥Ù³Ýñ³ËݹÇñ¤ mesquin,e ·ÍáõÍáõÃÛáõÝ ¥Ù³Ýñ³ËݹñáõÃÛáõݤ mesquinerie f ·Ùμ»Ã ×ñïñå. coupole f, dôme m ·Ùμ»Ã³Ó¨, ·Ùμ»Ã³ÝÙ³Ý en forme de coupole ·Ùμ»Ã³íáñ à coupole(s) 221



·Ùμ»Ã³ñ¹ 1¤ ï»°ë ·Ùμ»Ã³Ó¨ 2¤ convexe, bombé,e ¥ÏáñÝóñ¹, áõéáõóÇϤ ·ÛáõÕ village m; campagne f ¥·ÛáõÕ³Ï³Ý í³Ûñ¤; ~Ç μݳÏÇã villageois,e n ·ÛáõÕ³μÝ³Ï villageois,e n, campag-



ݳ·áñÍáõÃÛáõݤ; trouvaille f ¥μ³ó³Ñ³ÛïáõÙ, ·³Õ³÷³ñÇ ÑÕ³óáõÙ, ѳçáÕí³Í ÙÇïù¤; ~ ³Ý»É inventer vt, faire une découverte ¥Ñ³Ûïݳ·áñͻɤ ·Ûáõï³ñ³ñ inventeur,-trice n ·Ûáõï³ñ³ñ³Ï³Ý d’invention; des inventeurs ·Ûáõï³ñ³ñáõÃÛáõÝ génie m des inventions ·Ý³·áÛ³óáõÙ ïÝï·. formation f des prix, administration f des prix; ¥·Ý³·áÛ³óÙ³Ý Ñ³Ù³Ï³ñ·¤ système m de formation des prix ·Ý³½»Õã discount m ·Ý³½»Õã»É discounter vt ·Ý³½»ÕãáÕ discounter ϳ٠discounteur m ¥³é¨ïñ³Ï³Ý, ˳Ýáõä ·Ý³½ñÏ»É déprécier vt, dévaloriser vt; dévaluer vt ¥³ñÅ»½ñϻɤ ·Ý³½ñÏáõÙ dépréciation f, dévalorisation f; dévaluation f ¥³ñÅ»½ñÏáõÙ¤ ·Ý³½áõñÏ déprécié,e, dévalorisé,e; dévalué,e ¥³ñÅ»½áõñϤ ·Ý³É 1¤ aller vi; partir vi; áïùáí ~ aller à pied; ³íïáÙ»ù»Ý³Ûáí ~ aller en voiture; ѻͳÝíáí ~ aller à bicyclette; áñëÇ ~ aller à la chasse; ³é³ç ~` ³é³ç³Ý³É avancer vi; ~ Ù»ÏÇÝ` ÙÇ μ³Ý μ»ñ»Éáõ aller chercher qn, qch; ~ áõ ïáÙë ¥·Ý³óùÇ` û¹³Ý³íÇ ¨ ³ÛÉݤ billet m aller, aller m; ö³ñǽ ~ áõ ïáÙë un aller pour Paris; ~ - ·³Éáõ` »ñÃáõ¹³ñÓÇ ïáÙë (billet m) aller et retour m 2¤ partir vi ¥Ù»Ïݻɤ; s’en aller ¥Ñ»é³Ý³É¤; ïáõÝ ~ partir chez soi; ݳ áõ½áõÙ ¿ ~ il veut s’en aller; ïÝÇó ~` Ñ»é³Ý³É quitter la maison ·Ý³ÉÁ ¥Ñ»é³Ý³ÉÁ¤ départ m; ·Ý³Éáõó` Ñ»é³Ý³Éáõó ³é³ç avant de partir, avant le départ ·Ý³Ï³ñ·³íáñáõÙ réglementation f des prix ·Ý³Ñ³ï³Ï³Ý 1¤ note f, point m ¥Ãí³Ý߳ݤ; ~` Ãí³Ýß³Ý ëï³Ý³É avoir une note 2¤ estimation f ¥·Ý³Ñ³ï³Ýù` ³ß˳ï³ÝùÇ, ëï»Õͳ·áñÍáõÃ۳ݤ



nard,e n; ~Ý»ñ ruraux m pl



·ÛáõÕ³Ï petit village m; hameau m ·ÛáõÕ³Ï³Ý 1¤ de village; du village ¥·ÛáõÕǤ; de campagne; ~ áõëáõóÇã



instituteur m de village; ~ μÅÇßÏ médecin m de campagne; ~ í³Ûñ campagne f; ~ Ó¨áí à la paysanne 2¤ rural,e; rustique ¥·»Õçϳϳݤ; ~ ÏÛ³Ýù vie f rurale; ~ μ³ñù»ñ mœurs f pl rustiques; ~ í³Ûñ»ñÇ ³å³μݳϻóáõÙ déruralisation f ·ÛáõÕ³ÙÇçÛ³Ý vicinal,e; ~ ׳ݳå³ñÑ chemin m vicinal ·ÛáõÕ³Ýϳñ paysage m champêtre ·ÛáõÕ³å»ï maire m du village ·ÛáõÕ³å»ï³ñ³Ý mairie f du village ·ÛáõÕ³ïÝï»ë agronome m ·ÛáõÕ³ïÝï»ë³Ï³Ý agricole; agronomique; ~ ³åñ³ÝùÝ»ñ` Ùûñù produits m pl agricoles; ~ ·ÇïáõÃÛáõÝÝ»ñ sciences f pl agronomiques ·ÛáõÕ³ïÝï»ëáõÃÛáõÝ agriculture f; agronomie f ¥·ÛáõÕ³ïÝï»ë³·ÇïáõÃÛáõݤ ·ÛáõÕ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ agro-industrie f ·ÛáõÕ³óÇ paysan,ne; villageois,e ¥·ÛáõÕÇ μݳÏÇã¤; »·Çåï³óÇ ~ fellah m; éáõë ~ moujik m ·ÛáõÕ³óÇ³Ï³Ý paysan,ne; de paysan; ~ ïÝï»ëáõÃÛáõÝ exploitation f agricole ·ÛáõÕ³óÇáõÃÛáõÝ paysannerie f, paysans m pl ¥·ÛáõÕ³óÇÝ»ñ¤ ·ÛáõÕ³ù³Õ³ù bourg m; cité f ¥³í³Ý¤ ·ÛáõÕ½μáë³ßñçáõÃÛáõÝ agrotourisme m ·ÛáõÕÙûñ³ÛÇÝ agroalimentaire ·ÛáõÕÙûñù ¥·ÛáõÕ³ïÝï»ë³Ï³Ý Ùûñù¤ produits m pl agricoles ·ÛáõÕï»ËÝÇϳ ¥³·ñáï»ËÝÇϳ¤ agrotechnie f ·ÛáõÕï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ¥³·ñáï»ËÝÇϳϳݤ agrotechnique ·Ûáõï invention f; découverte f ¥Ñ³Ûï222



·Ý³Ñ³ï³Ýù estimation f; évaluation f ¥·Ý³Ñ³ïáõÙ¤ ·Ý³Ñ³ï»É 1¤ noter vt ¥Ãí³Ýß³Ý Ý߳ݳϻɤ 2¤ évaluer vt ¥·ÇÝÁ` ³ñÅ»ùÁ áñá߻ɤ 3¤ coter vt ¥·Ý³Ýß»É, ³ñÅ»Ý߻ɤ 4¤ ÷Ëμ. apprécier vt; estimer vt ¥³ñÅ»ù³íáñ»É, ³ñÅ»íáñ»É¤; Áëï



·Ý³ÝßáÕ ¥ë³Ï³ñ³ÝáõÙ¤ coteur m ·Ý³ÝßáõÙ ¥³ñÅ»ÝßáõÙ¤ cotation f; Ï»ÕÍ`



ëË³É ~ dissimulation f de prix



·Ý³åÇï³Ï étiquette f des prix ·Ý³ë³ÛÉ³Ï ¥·ÝáõÙÝ»ñ ³Ý»Éáõ ë³ÛɳϤ



chariot m; caddie m



·Ý³ñμáõÏ μëμ. primevère f ·Ý³ñÏ»É ¥ë³Ï³ñϻɤ marchander vt ·Ý³ñÏáÕ ¥ë³Ï³ñÏáÕ¤ marchandeur,-



³ñųÝíáõÛÝ ~ apprécier (estimer) à sa juste valeur ·Ý³Ñ³ï»ÉÇ appréciable, évaluable, estimable ·Ý³Ñ³ïáÕ évaluateur,-trice n, appréciateur,-trice n ¥·ÇÝ` ³ñÅ»ù áñáßáÕ¤ ·Ý³Ñ³ïáÕ³Ï³Ý appréciatif,-ive, estimatif,-ive ·Ý³Ñ³ïí»É être apprécié,e; être évalué,e ¥³ñÅ»ùÁ` ·ÇÝÁ áñáßí»É¤ ·Ý³Ñ³ïáõ ¥·Ý³Ñ³ïáÕ¤ taxateur,-trice n/adj ¥ë³Ï³·ÇÝÁ áñáßáÕ¤ ·Ý³Ñ³ïáõÃÛáõÝ, ·Ý³Ñ³ïáõÙ 1¤ évaluation f ¥³ñÅ»ù³íáñáõÙ` ·áõÛùÇ, ³åñ³ÝùǤ; estimation f ¥Ý³ËÝ³Ï³Ý ~, ·ÝÇ Ñ³ßí³ñÏáõÙ¤ 2¤ appréciation f ¥áñ³ÏÇ, ٳϳñ¹³ÏǤ 3¤ côte f ¥³ñÅ»ë³ÑÙ³ÝáõÙ¤ 4¤ taxation f ¥·ÝáñáßáõÙ, ë³ÏáñáßáõÙ¤ ·Ý³× 1¤ hausse f des prix 2¤ inflation f ¥ëճפ ·Ý³×³ÛÇÝ ¥ëճ׳ÛÇݤ inflationniste; ~ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f inflationniste ·Ý³ÙÏñ³ï ¥·Ý»ñÇ ï³ñμ»ñáõÃÛáõݤ décalage m (écart m) des prix, ciseaux m pl de prix ·Ý³ÛÇÝ de prix, des prix; ~ ½»Õã rabais



euse n



·Ý³ñÏáõÙ ¥ë³Ï³ñÏáõÃÛáõݤ marchan-



dage m



·Ý³ó³ÝÏ, ·Ý³óáõó³Ï tarif m; liste f des



prix, barême m de prix; ~Ç ë³ÑÙ³ÝáõÙ` ~ ë³ÑٳݻÉÁ tarification f ·Ý³óù train m; ×»åÁÝóó ~ rapide m; ³ñ³·ÁÝóó ~ express m; ·»ñ³ñ³·ÁÝóó` ·»ñ×»åÁÝóó ~ train à grande vitesse ¥ Ñåí. T.G.V.¤; ¿É»Ïïñ³Ï³Ý ~` ¿É»Ïïñ³·Ý³óù train électrique; ³åñ³Ýù³ï³ñ ~ train de marchandises; ÷áëï³ï³ñ ~ train postal; û¹³ÛÇÝ ~` û¹³·Ý³óù aérotrain m; Ù»ñÓù³Õ³ù³ÛÇÝ ~ train de banlieue; ~Ç ïáÙë billet m de train; ~áí ׳Ù÷áñ¹»É voyager en train; ~Á μ³ó ÃáÕÝ»É` ~Çó áõß³Ý³É manquer le (son) train; ~áí ·Ý³É prendre le train; ~ Ýëï»É monter dans le train; ~Çó ÇçÝ»É descendre du train; ~Á áõß³ÝáõÙ ¿ le train a du retard; ~Á 10 ñáå» ¿ ϳݷ ³éÝáõÙ ¥Ï³Û³ñ³ÝáõÙ¤ le train a 10 minutes d’arrêt; ~Á ·ÍÇó ѳݻÉ` Ëáñï³Ï»É faire dérailler le train ·Ý³óù³ß³ñ convoi m ·Ý³óù³í³ñ conducteur m de train; tégéviste m ¥·»ñ×»åÁÝóóǤ ·Ý¹³Ë³Õ ï»°ë μÇÉdzñ¹ ·Ý¹³Ï1 balle f; ballon m ¥Ï³ßí»¤; ýáõïμáÉÇ ~ ballon de football; ~Á Ý»ï»É` ˳ÕÇ Ù»ç ÙïóÝ»É servir la balle; ~Á ÷á˳Ýó»É renvoyer la balle (le ballon) ·Ý¹³Ï2 ¥÷³Ù÷áõßï¤ balle f ·Ý¹³Ï³¹ÇÙ³óÏáõÝ ¥÷³Ù÷ßï³¹ÇÙ³óÏáõݤ pare-balles; ~ μ³×ÏáÝ` ½ñ³Ñ³μ³×ÏáÝ pare-balles m



m



¥å³Ñ³Ýç³ñÏ áõÝ»óáÕ¤ de vente; ~ ³åñ³Ýù marchandise f de vente; áã ~ ³åñ³Ýù marchandise f hors de vente ·Ý³ÝÇß code-barres m, code m à barres ·Ý³ÝÏáõÙ déflation f ·Ý³ÝÏáõÙ³ÛÇÝ ¥³å³ëճ׳ÛÇݤ déflationniste; ~ ïÝï»ë³Ï³Ý ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f économique déflationniste ·Ý³Ýᯐ coter vt ¥³ñÅ»ë³ÑٳݻÉ, ³ñÅ»Ý߻ɤ; taxer vt ¥Ï³ÛáõÝ ·ÇÝ Ý߳ݳϻɤ ·Ý³ÛáõÝ



223



·Ý¹³Ï³Ñ³ñ»É fusiller vt ·Ý¹³Ï³Ñ³ñí»É être fusillé,e ·Ý¹³Ï³Ñ³ñáõÃÛáõÝ, ·Ý¹³Ï³Ñ³ñáõÙ



·Ý»É acheter vt; ϳÝËÇÏ ¥¹ñ³Ùáí¤ ~



acheter au comptant; ³å³éÇÏ ~ acheter à crédit; ٻͳù³Ý³Ï ~ acheter en gros; ¿Å³Ý ~ acheter bon marché; »ï ~ racheter vt ·Ý»ÉÇ achetable ·ÝáÕ acheteur,-euse n; acquéreur m ¥Ó»éù μ»ñáÕ¤ ·ÝáÕ³Ï³Ý d’achat ·ÝáÕáõݳÏáõÃÛáõÝ ïÝï·. pouvoir m d’achat; capacité f d’achat; ·ÝáÕáõݳÏáõÃÛ³Ý ³ÝÏáõÙ perte f du pouvoir d’achat ·Ýáë»áÉá·Ç³ ï»°ë ÇÙ³ó³μ³ÝáõÃÛáõÝ ·ÝáëïÇÏ³Ï³Ý ÷ÇÉ. gnostique ·ÝáëïÇÏÛ³Ý ¥·ÝáëïÇÏ, ·ÝáëïÇÏáõÃÛ³Ý` ·ÝáëïÇóǽÙÇ Ñ»ï¨áñ¹¤ gnostique n ·ÝáëïÇÏáõÃÛáõÝ ¥·ÝáëïÇóǽ٤ ÷ÇÉ. gnosticisme m ·Ýáñ¹ acheteur,-euse n, client,e ¥Ñ³×³Ëáñ¹¤; ~Ý»ñ clientèle f; ٻͳù³Ý³Ï ~ acheteur en gros ·ÝáñáßáõÙ ¥ï³ñÇý³íáñáõÙ¤ tarification f; taxation f ¥ë³ÏáñáßáõÙ, ë³Ï³¹ñáõÙ¤ ·Ýãáõ, ·ÝãáõÑÇ Bohémien,ne n; Tsigane n; gitan,e ¥Æëå³ÝdzÛǤ ·Ýãáõ³Ï³Ý tsigane, bohémien,ne ·Ýãáõ»ñ»Ý bohémien m, langue f bohémienne ·Ýí»É s’acheter; être acheté,e ·ÝáõÙ ¥·Ýí³Í Çñ¤ achat m, acquisition f ¥Ó»éùμ»ñáõÙ¤; ÁÝóóÇÏ ·ÝáõÙÝ»ñ courses f pl courantes; ~Ý»ñ ϳï³ñ»É faire des achats (des commissions); ~Ý»ñÇ Ñ³Ù³ñ í׳ñ»É régler les achats ·áμ»É»Ý ¥å³ïÏ»ñ³Ýϳñ ·áñ·¤ gobelin



fusillade f; ·Ý¹³Ï³Ñ³ñáõÃÛ³Ý ¹³ï³å³ñï»É condamner à être fusillé ·Ý¹³ÏáÍ»É bombarder vt ¥éÙμ³Ïáͻɤ, canonner vt ¥Ññ³ÝáÃÇó, Ãݹ³ÝáÃÇó¤, mitrailler vt ¥·Ý¹³óñÇó¤ ·Ý¹³ÏáÍí»É être bombardé,e ¥éÙμ³ÏáÍí»É¤, être canonné,e ¥Ññ³ÝáÃÇó, Ãݹ³ÝáÃÇó¤, être mitraillé,e ¥·Ý¹³óñÇó¤ ·Ý¹³ÏáÍáõÃÛáõÝ, ·Ý¹³ÏáÍáõÙ bombardement m ¥éÙμ³ÏáÍáõÃÛáõݤ; canonnade f ¥Ãݹ³ÝáóӷáõÃÛáõݤ; mitraillade f, mitraillage m ¥·Ý¹³óñÇó¤ ·Ý¹³Ññáñ¹¥áõÑǤ Ù³ñ½. lanceur,-euse n de poids ·Ý¹³Ó¨ sphérique, sphéroïdal,e; globulaire ·Ý¹³ÓáÕ ¥μÇÉdzñ¹Ç¤ queue f (de billard) ·Ý¹³ÛÇÝ1 sphérique ·Ý¹³ÛÇÝ2 ¥½áñ³ÙdzíáñÙ³ÝÁ í»ñ³μ»ñáÕ¤ é³½Ù. de régiment, régimentaire ·Ý¹³ã³÷ ¥·Ý¹áÉáñï³ã³÷, ·Ý¹³ÛÇÝ Ù³Ï»ñ¨áõÛÃÇ ÏáñáõÃÛáõÝÁ ã³÷»Éáõ ë³ñù¤ sphéromètre m ·Ý¹³å³ñÏ ¥μÇÉdzñ¹Ç ë»Õ³ÝǤ blouse f ·Ý¹³å»ï colonel m ·Ý¹³é³Ýóù³Ï³É palier m à billes ·Ý¹³ë»Õ épingle f; ÷áÕϳåÇ ~` ½³ñ¹³ë»Õ épingle de cravate; ~áí` ~Ý»ñáí ³Ùñ³óÝ»É épingler vt ·Ý¹³ë»Õ³μ³ñÓÇÏ pelotte f à épingles (d’épingle) ·Ý¹³ë»Õ³ïáõ÷ épinglier m, étui m à épingles, boîte f d’épingles ·Ý¹³óÇñ mitrailleuse f ·Ý¹³óñ³ÛÇÝ de mitrailleuse ·Ý¹³óñáñ¹ mitrailleur m ·Ý¹»É faire des boules ¥·Ý¹ÇÏÝ»ñ ³Ý»É¤; arrondir ¥ÏÉáñ³óݻɤ ·Ý¹ÇÏ 1¤ μÝËë. globule m; ³ñÛ³Ý Ï³ñÙÇñ ~Ý»ñ globules rouges 2¤ bille f ¥Ë³Õ³·Ý¹ÇÏ` Ù³Ýϳϳݤ ·Ý¹ÉÇÏ replet,-ète, potelé,e, dodu,e



m



·á· 1¤ genoux m pl ¥·ÇñÏ, ÍÝÏÝ»ñ¤; ~Ý ³éÝ»É prendre sur ses genoux 2¤ cavité f ¥Ëáñߤ 3¤ creux m ¥÷áë¤ 4¤



appui m; å³ïáõѳÝÇ ~ appui m (rebord m) d’une fenêtre ·á·³Ó¨ ï»°ë ·á·³íáñ ·á·³íáñ concave; creux,-euse ¥÷áë ÁÝϳͤ ·á·³íáñ»É donner une forme concave 224



·á·³íáñáõÃÛáõÝ concavité f ·á·ÉÇ, ·á·ÉÇ-Ùá·ÉÇ ËÑññ. lait m de poule ·á·Ýáó tablier m ·áÃ³Ï³Ý gothique; ~ á× style m gothi-



·áѳñ»Õ»Ý bijouterie f, bijoux m pl;



joaillerie f; ~Ç Ë³Ýáõà bijouterie f



·áѳóÝ»É contenter vt; satisfaire vt ¥μ³í³ñ³ñ»É¤ ·áѳóáõÙ contentement m, satisfaction f ·áѳóáõóÇã satisfaisant,e ·áÑáõÃÛáõÝ satisfaction f, contentement



que; ~ ׳ñï³ñ³å»ïáõÃÛáõÝ architecture f gothique ·áûñ Goths m pl ·áÉ1 Ù³ñ½. but m; ~ Ë÷»É marquer un but; ~ Ë÷áÕ buteur m ·áÉ2 ¥áã ß³ï ï³ù, ·³Õç¤ tiède ·áɳѳñ¥áõÑǤ ¥·áÉ Ë÷áÕ¤ Ù³ñ½. butteur,-euse n ·áÉ³Ý³É tiédir vi, devenir tiède ·áɳóÝ»É tiédir vt, attiédir vt, rendre tiède; çáõñÁ ~ tiédir l’eau, faire tiédir l’eau ·áÉáñß³ÛÇÝ à vapeur ¥·áÉáñßÇáí ³ß˳ïáÕ¤; vaporeux,-euse ¥·áÉáñ߳˳éݤ ·áÉáñß³Ý³É 1¤ s’évaporer 2¤ ÷Ëμ. disparaître vi ¥³ÝÑ»ï³Ý³É¤, se volatiliser ¥Ñû¹ë óݹ»É¤ ·áÉáñß³óÝ»É ¥ßá·Ç³óݻɤ vaporiser vt ·áÉáñß³óáõÙ 1¤ évaporation f ¥»ñ¨áõÛÃÁ¤ 2¤ émanations f pl, vapeurs f pl ¥·áÉáñßÇÝ»ñ¤ ·áÉáñßÇ vapeur f ·áÉáõÃÛáõÝ tiédeur f ·áÉý Ù³ñ½. golf m; ~ ˳ճóáÕ golfeur,euse n ·áÑ content,e; satisfait,e ¥μ³í³ñ³ñí³Í¤; ~ ÉÇÝ»É être content,e (de); ~ ï»ëùáí d’un air content ·áѳμ³Ý³Ï³Ý de remerciement; ~ ³ÕáÃù Te Deum m ·áÑ³Ý³É ¥μ³í³ñ³ñí»É¤ se contenter (de), se satisfaire (de); ùãáí ~ se contenter de peu ·áѳñ joyau m, bijou m ·áѳñ³·áñÍ ï»°ë ³Ïݳ·áñÍ ·áѳñ³·áñÍáõÃÛáõÝ ï»°ë ³Ïݳ·áñÍáõ-



m



·áÑáõÝ³Ï satisfait,e; reconnaissant,e ¥»ñ³Ëï³å³ñï¤ ·áÑáõݳÏáõÃÛáõÝ contentement m; satisfaction f ¥μ³í³ñ³ñí³ÍáõÃÛáõݤ ·áÕ voleur,-euse n; cambrioleur,-euse n ¥¹áõé` ÷³Ï³Ýù Ïáïñ»Éáí ·áÕáõÃÛáõÝ ³ÝáÕ¤; ó÷³é³ßñçÇÏ ~` Ïá-



ÕáåïÇã maraudeur,-euse n; μéÝ»°ù ~ÇÝ au voleur! ◊~` ëÇñïÁ ¹áÕ pécheur a toujours peur; qui se sent morveux se mouche ·áÕ³μ³Ý³ÉÇ ¥³·é³íáõϤ passe-partout m



·áÕ³ËáõÙμ bande f de voleurs ·áճϳÝ, ·áÕ³ÛÇÝ de voleur;



~` ·áÕ»ñÇ É»½áõ argot m des voleurs, langue f verte; langue f des malfaiteurs ¥ã³ñ³·áñÍÝ»ñÇ É»½áõ¤ ·áÕ³ÙáÉ cleptomane n/adj ·áÕ³ÙáÉáõÃÛáõÝ cleptomanie f ·áÕ³Ý³É voler vt (à); ËëÏó. chiper vt; Çñ³ñÇó ~ se voler; ◊Óáõ ·áÕ³óáÕÁ ÓÇ ¿É Ï·áճݳ qui vole un œuf vole un bœuf ·áÕ³í³ñÇ en voleur ·áÕ³óí»É être volé,e ·áÕ·áó ÷Ëμ. calvaire m ·áÕ»·áÕ en voleur ·áÕáÝ ¥·áÕ³óí³Í Çñ»ñ¤ objets m pl (effets m pl) volés ·áÕïñÇÏ tendre, touchant,e; agréable; ~ ³ÝÏÛáõÝ coin m agréable ·áÕáõÃÛáõÝ vol m; ~ ¹áõé` ÷³Ï³Ýù Ïáïñ»Éáí vol avec effraction f, cambriolage m; larcin m ¥Ù³Ýñ ·áÕáõÃÛáõݤ ·á×Ç ¥Ëá×Ïáñ¤ porcelet m, cochonnet m, goret m; ϳÃݳϻñ ~ cochon m de lait ·áÙ vacherie f ¥Ïáí»ñÇ ·áÙ, Ïáí³·áÙ¤; étable f ¥÷³ñ³Ë¤; bergerie f ¥Ù³Ýñ



ÃÛáõÝ ·áѳñ³í³×³é commerçant,e n en bi-



jouterie, bijoutier,-ière n, joaillier,ière n ·áѳñ³í³×³éáõÃÛáõÝ bijouterie f, joaillerie f; commerce m de pierres précieuses ·áѳñ³ïáõ÷ ï»°ë ½³ñ¹³ïáõ÷



225



Ý»ñÇ ~ formations géologiques; ϳåÇï³ÉÇ ~ formation de capital 2¤ émergence f ¥³Ýëå³ë»ÉÇ ³é³ç³óáõÙ, ³Ýëå³ë»ÉÇáñ»Ý Ç Ñ³Ûï ·³ÉÁ¤ ·áÛáõÃ»Ý³Ï³Ý ¥¿Ï½Çëï»ÝódzÉÇëï³Ï³Ý¤ existentialiste ·áÛáõûݳϳÝáõÃÛáõÝ ¥¿Ï½Çëï»ÝódzÉǽ٤ ÷ÇÉ. existentialisme m; ·áÛáõûݳϳÝáõÃÛ³Ý Ñ»ï¨áñ¹` existentialiste n ·áÛáõÃÛáõÝ existence f; ~ áõÝ»Ý³É exister vi; ·áÛáõÃÛ³Ý ÙÇçáóÝ»ñ moyens m pl d’existence; ~Á ù³ñß ï³É vivoter vi; ~ ãáõÝ»óáÕ inexistant,e; ·áÛáõÃÛ³Ý ÇÙ³ëïÁ la raison d’être; ~ áõÝÇ ... il existe ... (v. imp) ·áÝ· ï»°ë Ïáãݳ½³Ý· ·áݹáÉ ¥í»Ý»ïÇÏÛ³Ý Ù³ÏáõÛϤ gondole f ·áݹáɳí³ñ condolier m; ì»Ý»ïÇÏÇ ~Ý»ñÁ les gondoliers de Venise ·áÝ» au moins, du moins ·áã»É s’écrier, crier vi, vt, vociférer (contre qn) ¥μÕ³í»É¤ ·áãÛáõÝ cri m, clameur f, hurlement m, vocifération f; ·áéáõÙ ~ clameur et vocifération ·áé³É crier vi; ·ÅÇ å»ë ~ crier comme un fou; ³ÙμáÕç ÏáÏáñ¹áí ~ crier à tue-tête ·áé·áé³É ¥μÕ³í»É¤ crier fort, brailler vi,



»Õç»ñ³íáñÝ»ñǤ ·áÙ³Õμ fumier m; fiente f ¥³é³í»É³å»ë` Í»ñï¤ ·áÙ»ß Ï»Ý¹μ. buffle m; ¿· ~ bufflone,



bufflesse; ~Ç Ó³· bufflon m, buffletin m; ~Ç Ï³ßÇ peau f de buffle, buffle m; ~Ç Ï³ßíÇó ׳ÙåñáõÏ valise f en peau de buffle (en buffle) ·áÙß³Ïáí ¥¿· ·áٻߤ bufflonne f, bufflesse f ·áÙß³Ó³· bufflon m, buffletin m ·áÛ 1¤ ÷ÇÉ. être m 2¤ existence f, subsistance f ¥·áÛáõÃÛáõÝ áõݻݳÉÁ¤ ·áÛ³μ³Ý ontologiste n, ontologue n ·áÛ³μ³Ý³Ï³Ý ontologique ·áÛ³μ³Ýáñ»Ý ontologiquement ·áÛ³μ³ÝáõÃÛáõÝ ÷ÇÉ. ontologie f ·áÛ³Ï³Ý ¥³Ýáõݤ ùñÏÝ. nom m, substantif m; óÝÓñ³ó³Ï³Ý ~ nom concret; í»ñ³ó³Ï³Ý ~ nom abstrait; ѳë³ñ³Ï ~` ³ÝáõÝ nom commun; ѳïáõÏ ~` ³ÝáõÝ nom propre; μ³Û³Ï³½Ù ~` μ³Û³ÝáõÝ substantif verbal; ³ñ³Ï³Ý` Ç·³Ï³Ý ë»éÇ ~ substantif masculin, féminin ·á۳ϳݳμ³ñ substantivement ·á۳ϳݳóáõÙ substantivation f ·áÛ³ÏÇó coexistant,e ·áÛ³Ïó»É coexister vi ·áÛ³ÏóáõÃÛáõÝ coexistence f; Ë³Õ³Õ ~ coexistence f pacifique ·áÛ³Ó¨ mode m d’existence ·áÛ³Ù³ñï lutte f pour l’existence ·áÛ³ÙÇçáó moyen m d’existence ·áÛ³Ý³É 1¤ se former ¥Ó¨³íáñí»É¤, 2¤ se constituer ¥Ï³½Ù³íáñí»É¤ 3¤ se produire ¥³é³ç³Ý³É¤ 4¤ être créé,e ¥ëï»ÕÍí»É¤ ·áÛ³å³Ûù³ñ ï»°ë ·áÛ³Ù³ñï ·áÛ³íÇ×³Ï état m, situation f ·áÛ³ï¨»É subsister vi; exister vi ¥·áÛáõÃÛáõÝ áõݻݳɤ; vivre vi ¥³åñ»É¤; ~áõ ÙÇçáó áõÝ»Ý³É avoir de quoi vivre ·áÛ³ï¨áõÙ subsistance f ·áÛ³óÝ»É former vt; créer vt; produire vt ·áÛ³óáõÃÛáõÝ substance f; création f ·áÛ³óáõÙ 1¤ formation f; ѳÝù³ï»ë³Ï-



vt



¥·áé·áé³Ý¤ criard,e, braillard,e ·áé·áéáó brouhaha m; vacarme m, rumeur f, clameur f ¥³ÕÙáõÏ, ³Õ³Õ³Ï¤ ·áéá½ orgueilleux,-euse, hautain,e; arrogant,e ¥³Ùμ³ñï³í³Ý¤ ·áéá½³μ³ñ avec orgueil, orgueilleusement; avec arrogance, arrogamment ¥³Ùμ³ñï³í³Ýáñ»Ý¤ ·áéá½³ÙÇï hautain,e, orgueilleux,euse ·áéá½³ÙïáõÃÛáõÝ orgueil m, hauteur f, arrogance f, morgue f ·áéá½³Ý³É s’enorgueillir, se targuer (de) ·áéá½áõÃÛáõÝ orgueil m, morgue f, ·áé·áé³óáÕ



226



complimenter vt ¥Ñ³×áÛ³Ëáë»É¤ ·áí»ÉÇ louable, digne d’éloge, méri-



hauteur f; arrogance f ¥³Ùμ³ñï³í³ÝáõÃÛáõݤ ·áéáó cri m, braillement m ·áí³μ³Ý³Ï³Ý élogieux,-euse ¥·áí³ë³Ý³Ï³Ý¤; laudatif,-ive ¥¹ñí³ï³Ï³Ý¤; ~ Ëáëù»ñáí en termes élogieux ·áí³μ³Ý»É faire l’éloge de, combler vt d’éloges, vanter vt; exalter vt, glorifier vt ¥÷³é³μ³Ý»É¤ ·áí³μ³ÝáõÃÛáõÝ ¥·áíù, ·áí³ë³Ýù¤ louange f, éloge m, apologie f ·áí³½¹ publicité f, pub f ¥Ñåí. ËëÏó.¤; réclame f; Ñ»éáõëï³ï»ë³ÛÇÝ ~ publicité par la télévision; Éáõë³ÛÇÝ ~ enseigne f lumineuse, réclames f pl lumineuses; ³é¨ïñ³ÛÇÝ ~ publicité commerciale; Ýáñ ³åñ³ÝùÇ ~ publicité de marque; ˳μáõëÇÏ ~ publicité mensongère ·áí³½¹³Éñ³ß³ñ publireportage m ·áí³½¹³Ù»Õ»¹Ç sonal m, jingle m ·áí³½¹³ÛÇÝ publicitaire, de publicité; ~ ·áñͳϳÉáõÃÛáõÝ agence f publicitaire; ~ ·áñÍ³Ï³É publicitaire n; ~ ÑáÉáí³Ï clip m; ~ í³Ñ³Ý³Ï panneau m (affiche f) publicitaire; ~ óáõó³÷»ÕÏ display m; ~ ·ñùáõÛÏ prospectus m; ~ Ý»ñ¹Çñ encart m publicitaire; ~ ͳËë»ñ frais m pl de publicité; ~ ³ñß³í campagne f de publicité; ~ í³×³éù ventes f pl promotionnelles; ~ ͳÝáõóáõÙ annonce f publicitaire ·áí³½¹³ñß³í campagne f publicitaire (de publicité) ·áí³½¹»É faire de la publicité; ɳÛÝáñ»Ý ~ faire une grande publicité ·áí³½¹áõÙ ¥·áí³½¹»ÉÁ¤ publicité f ·áí³ë³Ý³·Çñ diplôme m d’honneur ·áí³ë³Ý³Ï³Ý élogieux,-euse; laudatif,-ive ¥¹ñí³ï³Ï³Ý¤; flatteur,euse ¥ÇÝùݳëÇñáõÃÛáõÝÁ ßáÛáÕ, ѳ׻ÉǤ ·áí³ë³Ýù éloge m; louange f ¥¹ñí³ï³Ýù¤; dithyrambe m ¥Ý»ñμáÕ¤ ·áí³ñÅ³Ý digne d’éloge ·áí»É 1¤ faire l’éloge de, louer vt; vanter vt ¥·áí³μ³Ý»É¤; ·ÉáõËÁ ~ se vanter;



toire



·áí»ëï ï»°ë ·áí³ë³Ýù ·áí»ëï³ÛÇÝ ï»°ë ·áí³μ³Ý³Ï³Ý ·áí»ñ· ·ñÏÝ. dithyrambe m ¥Ý»ñμáÕ¤;



louange f, éloge m



·áí»ñ·»É chanter (entonner) des dithy-



rambes (à qn); faire l’éloge (de qn); glorifier vt ¥÷³é³μ³Ý»É¤ ·áí»ñ·áõ louangeur,-euse n ·áí»ñ·áõÃÛáõÝ, ·áí»ñ·áõÙ ï»°ë ·áí»ñ· ·áíù éloge m; louange f ¥¹ñí³ï³Ýù¤; Ù»ÏÇ ~Ý ³Ý»É faire l’éloge de qn, vanter vt; exalter vt; glorifier vt ¥÷³é³μ³Ý»É¤ ·áï»·áñÍ ¥·áïϳñ³ñ, ·áïÇ å³ïñ³ëïáÕ¤ ceinturier m ·áï»Ù³ñï 1¤ combat m corps à corps, un corps à corps, mêlée f; ÷Ëμ. û¹³ÛÇÝ ~` Ù³ñï combat aérien 2¤ Ù³ñ½. lutte f ¥ÁÙμß³Ù³ñï¤ ·áï»Ù³ñï»É lutter vi ¥å³Ûù³ñ»É, Ù³ñ½. ÁÙμß³Ù³ñï»É¤; combattre vi, vt ¥Ù³ñïÝã»É¤ ·áï»Ù³ñïÇÏ ¥ÁÙμß³Ù³ñïÇÏ, ÁÙμÇߤ Ù³ñ½. lutteur,-euse n ·áï»åݹ»É réconforter vt; encourager vt ¥ù³ç³É»ñ»É¤; remonter le courage ¥á·ÇÝ μ³ñÓñ³óݻɤ ·áï»åݹÇã ¥·áï»åݹáÕ¤ encourageant,e; d’encouragement; stimulant,e ¥ËóÝáÕ¤ ·áï»åݹí»É reprendre courage, se remonter; être encouragé,e ¥ù³ç³É»ñí»É¤ ·áï»åݹáõÙ réconfort m; encouragement m ¥ù³ç³É»ñáõÙ¤ ·áï¨áñ»É ceindre vt, entourer vt d’une ceinture ·áï¨áñí»É se ceindre, être entouré,e d’une ceinture ·áï¨áñáõÙ ceinturage m ·áïÇ 1¤ ceinture f; ϳßí» ~ ceinture de cuir; ~Ý Ï³å»É attacher sa ceinture; ~Ý Ó·»É serrer sa ceinture; ~Ý ³ñÓ³Ï»É desserrer (déboucler) sa ceinture; ³Ýíï³Ý·áõÃÛ³Ý ~ ¥û¹³Ý³íÇ, ³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ Ù»ç¤ ceinture 227



de sécurité; μÅßÏ³Ï³Ý ~ lombostat m 2¤ ³ßË·ñ., ïÝï·. zone f; ³ñ¨³¹³ñÓ³ÛÇÝ ~ zone tropicale (torride); μ³ñ»Ë³éÝ ~ zone tempérée; »ñ³ßï³ÛÇÝ ~ zone aride; ³Õïáïí³Í ~` ßñç³Ý zone poluée; ³Õ»ïÇ ~ zone sinistrée; ë³ÑٳݳÛÇÝ ~ zone frontalière; ³ñ·»Éí³Í ~ zone interdite; ³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý ~ zone industrielle; ³½³ï ³é¨ïñÇ ~ zone de libre échange; ³ñÅáõóÛÇÝ ~ zone monétaire; Ù³ùë³½»ñÍ ~, ³½³ï` ѳïáõÏ ïÝï»ë³Ï³Ý ~ zone franche, zone privilégiée; ³½³ï ÷á˳ݳÏÙ³Ý ~ zone de libre-échange; Ù³ùë³ÛÇÝ ~ zone douanière; ³½³ï Ó»éÝ»ñ»óáõÃÛ³Ý ~ zone de libre entreprise ·áïdzóáõÙ ¥μ³Å³ÝáõÙ ·áïÇÝ»ñÇ` ³é³ÝÓÇÝ ßñç³ÝÝ»ñǤ zonage m ·áïϳï»Õ taille f ¥Ù»çù¤, reins m pl; ~Ç` Ù»çùÇ ó³í douleur f (maux m pl) de reins; ~ë` Ù»çùë ó³íáõÙ ¿ j’ai mal aux reins; ÙÇÝ㨠~Á çáõñÁ ÙïÝ»É entrer dans l’eau jusqu’à la taille; ÙÇÝ㨠~Á Ù»ñÏ le torse nu; ѳñí³Í ~Çó ó³Í coup m au-dessous de la ceinture ·áñ· tapis m ·áñ·³·áñÍ¥áõÑǤ tapissier,-ière n ·áñ·³·áñÍ³Ï³Ý de tapisserie ·áñ·³·áñÍáõÃÛáõÝ tapisserie f ·áñ·³Ý³Ëß dessin m de tapis ·áñ·³å³ï ¥·áñ·³½³ñ¹¤ tapissé,e ·áñ·³å³ï»É tapisser vt; moquetter vt ¥Ñ³ï³ÏÁ¤ ·áñ·³í³×³é marchand,e n de tapis ·áñ·» de tapis ·áñ·»Õ»Ý tapisserie f ·áñ¹Û³Ý ѳݷáõÛó nœud m gordien ·áñÇÉɳ ϻݹμ. gorille m ·áñÍ 1¤ affaire f; ¹³ ÇÙ ~Ý ¿ c’est mon affaire; ²ñï³ùÇÝ ~»ñÇ Ý³Ë³ñ³ñáõÃÛáõÝ Ministère m des affaires étrangères; ~»ñÇ Ñ³í³ï³ñÙ³ï³ñ chargé m d’affaires; ~»ñÁ ɳí ã»Ý ÁÝóÝáõÙ les affaires ne vont pas bien; Ó»°ñ ~Ý ¿` Ó»°ñ ÇٳݳÉÇùÝ ¿ c’est votre affaire; ~Á ÏáÍÏ»É



étouffer une affaire; ~Ç ¿áõÃÛáõÝÁ le fond de l’affaire; ~ÇÝ Ýå³ëï³íáñ ÁÝóóù ï³É donner une suite favorable à une affaire; ~Çó Ëáë»É ËëÏó. parler boutique 2¤ cause f ¥¹³ï³ñ³ÝáõÙ, ݳ¨` ËݹÇñ, Ýå³ï³Ï¤; ÁݹѳÝáõñ ~` ËݹÇñ` Ýå³ï³Ï cause commune; Çñ³íμ. ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý ~ cause civile; ùñ»³Ï³Ý ~ cause pénale (criminelle) 3¤ Çñ³íμ. procès m; ¹³ï³ñ³ÝáõÙ ~ ѳñáõó»É engager un procès; ¹³ï³Ï³Ý ~Á ß³Ñ»É gagner le procès; ¹³ï³Ï³Ý ~ í³ñ»É mener un procès 4¤ Çñ³íμ., ¹íÝ·. dossier m ¥÷³ëï³ÃÕûñÇ ³ÙμáÕçáõÃÛáõݤ 5¤ besogne f ¥³ß˳ï³Ýù¤; Ý»ñùÇÝ ~»ñÇ Ý³Ë³ñ³ñáõÃÛáõÝ Ministère m de l’Intérieur; ~»ñÁ í³ñ»É gérer vt; ~»ñÇ í³ñáõÙ gérance f; ~»ñÇ Ï³é³í³ñÇã chef m du service administratif ◊¿ëûñí³ ~Á í³Õí³Ý ã»Ý ÃáÕÝÇ il ne faut pas remettre au lendemain ce qu’on peut faire le jour même; ~Ý ³Ùáõñ μéÝ»É prendre le bouc par les cornes; ~Á ëË³É μéÝ»É` ëÏë»É áã ³ÛÝå»ë, ÇÝãå»ë å»ïù ¿` ѳϳé³Ï ͳÛñÇó mettre la charrue avant les bœufs (¹³ñÓ.) ·áñͳμ³Ý³Ï³Ý ¥åñ³·Ù³ïÇϤ pragmatique ·áñͳμ³ÝáõÃÛáõÝ ¥åñ³·Ù³ïÇϳ¤ pragmatique f ·áñͳ·Çï³Ï³Ý ¥ï»ËÝáÉá·Ç³Ï³Ý¤ technologique ·áñͳ·ÇïáõÃÛáõÝ ¥ï»ËÝáÉá·Ç³¤ technologie f ·áñͳ¹³¹³ñ ¥³ß˳ﳹ³¹³ñ¤ chômage m; ~ ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý å³ï׳éÝ»ñáí chômage technique ·áñͳ¹Çñ exécutif,-ive; ~ Çß˳ÝáõÃÛáõÝ pouvoir m exécutif, exécutif m; ~ ÏáÙÇï» comité m exécutif ·áñͳ¹ñ»É employer vt; effectuer vt, exécuter vt ¥Ï³ï³ñ»É¤; appliquer vt ¥ÏÇñ³é»É¤; áõÅ ~ employer la force; ç³Ýù¥»ñ¤ ~ faire des efforts ·áñͳ¹ñ»ÉÇ applicable; exécutable ¥Ï³ï³ñ»ÉǤ 228



sences f pl non autorisées



·áñͳ¹ñí»É être appliqué,e, être exé-



·áñÍ³Í ¥ÑÛáõëí³Í¤ tricoté,e; tissé,e ·áñÍ³Í³Ï³Ý usuel,le; ~ μ³é mot m usuel; habituel,le ¥ëáíáñ³Ï³Ý¤; fréquent,e ¥Ñ³×³Ë³ÏÇ ·áñͳÍíáÕ¤ ·áñÍ³Í»É 1¤ employer vt, utiliser vt ¥û·ï³·áñͻɤ; user de, se servir de 2¤ manier vt ¥·áñÍÇù ~, ·áñÍÇùÇó û·ïí»É¤ ·áñͳͻÉÇ employé,e, usité,e ·áñͳÍáÕ usager,-ère n, utilisateur,-



cuté,e



·áñͳ¹ñáõÙ application f ¥ÏÇñ³éáõÙ¤, exécution f ¥Ï³ï³ñáõÙ¤; recours m ¥áõÅÇ ¨ ³ÛÉÝǤ; ³Ý³½ÝÇí ÙÇçáóÝ»ñÇ



~` ¹ñ³Ýó ¹ÇÙ»ÉÁ recours à des moyens malhonnêtes ·áñͳ¹áõÉ grève f; ~ ³Ý»É faire grève, faire la grève; ~ ëÏë»É se mettre en grève; ~ ѳÛï³ñ³ñ»É déclarer la grève; ~Á Ó³ËáÕ»É briser la grève; ³Ý³ÏÝϳÉ` ãѳÛï³ñ³ñí³Í ~ grève surprise; ÇÝùݳμ»ñ³μ³ñ ëÏëí³Í ~ grève sauvage; ~ ³é³Ýó ³ß˳ï³ï»Õ»ñÁ Éù»Éáõ grève sur le tas; ³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý ÷áõɳÛÇÝ ~ grève perlée; ³ÙμáÕç³Ï³Ý` ϳÃí³Í³Ñ³ñáÕ ~ grève du zèle; ѳÙÁݹѳÝáõñ` ù³Õ³ù³Ï³Ý` ïÝï»ë³Ï³Ý ~ grève générale, politique, revendicative; ³ÝųÙÏ»ï ~ grève illimitée ·áñͳ¹áõɳμ»Ï briseur m de grève; ËëÏó. jaune m ·áñͳ¹áõɳÛÇÝ de grève; ~ ÏáÙÇï» comité m de grève; ~ ³ÉÇù vague f de grèves ·áñͳ¹áõɳíáñ gréviste n ·áñͳ½ñÏáõÃÛáõÝ chômage m; ѳÙÁݹѳÝáõñ` ÉñÇí ~ chômage total (complet); Ù³ëݳÏÇ` ³ÙμáÕç³Ï³Ý ~ chômage partiel, complet; ~Ý ³×áõÙ ¿ le chômage gagne du terrain; ·áñͳ½ñÏáõÃÛ³Ý ³× croissance f du chômage; ·áñͳ½ñÏáõÃÛ³Ý Ýå³ëï allocation de chômage; ·áñͳ½ñÏáõÃÛ³Ý ã³÷Á` ïáÏáëÁ taux m de chômage ·áñͳ½áõñÏ chômeur,-euse n, sansemploi n, demandeur,-euse n d’emploi; ~ ÉÇÝ»É être en chômage, chômer vi; ~Ç Ï³ñ·³íÇ×³Ï áõÝ»Ý³É être inscrit,e au chômage ·áñͳÉÇù ¥³ß˳ï³ÝùÇó ѳ׳˳ÏÇ ¨ ÇÝùݳ·ÉáõË μ³ó³Ï³ÛáÕ, ·áñÍÁ ÉùáÕ¤ absentéiste n ·áñͳÉùáõÃÛáõÝ, ·áñͳÉùáõÙ ¥Ñ³×³Ë³ÏÇ ¨ ÇÝùݳ·ÉáõË μ³ó³Ï³ÛáõÃÛáõÝ ³ß˳ï³ÝùÇó¤ absentéisme m, ab-



trice n



·áñͳÍí³Í ¥μ³Ý»óñ³Í, û·ï³·áñÍí³Í¤ usagé,e; d’occasion ¥³íïáÙ»ù»Ý³, ѳٳϳñ·Çã ¨ ³ÛÉݤ ·áñͳÍí»É s’employer, être employé,e ·áñͳÍíáÕ ¥·áñͳÍáõÃÛ³Ý Ù»ç »ÕáÕ¤



en usage



·áñͳÍáõÃÛáõÝ, ·áñͳÍáõÙ emploi m, usage m; utilisation f ¥û·ï³·áñÍáõÙ¤; maniement m ¥μ³Ý»óáõÙ, μ³Ý»óÝ»ÉÁ¤; ·áñͳÍáõÃÛ³Ý »Õ³Ý³ÏÁ



mode m d’emploi; ɳÛÝ ~ áõÝ»Ý³É être d’un emploi courant; ³ñï³ùÇÝ ·áñͳÍáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ à usage externe; ~Çó ¹áõñë »Ï³Í hors d’usage; ~Çó ¹áõñë ·³É tomber en désuétude; É»½íμ. ÷á˳μ»ñ³Ï³Ý ~ emploi métaphorique ·áñÍ³Ï³É agent m; ³å³Ñáí³·ñ³Ï³Ý ~ agent d’assurances; ³é¨ïñ³Ï³Ý ~ agent commercial, commissionnaire m; ѳñϳÛÇÝ Ù³ñÙÇÝÝ»ñÇ ~ agent du fisc; ³Ýß³ñÅ ·áõÛùÇ ~ agent immobilier; ·³ÕïÝÇ ~ agent secret; ·áí³½¹³ÛÇÝ ~ publicitaire n ·áñÍ³Ï³É³Ï³Ý d’agent, d’agence; ·³ÕïÝÇ ~ de service secret ·áñͳϳÉáõÃÛáõÝ agence f; ï»Õ»Ï³ïáõ ~ agence d’information; Ù³ÙáõÉÇ` Ù³ÙÉá ~ agence de presse; ·áí³½¹³ÛÇÝ ~ agence publicitaire (de publicité); ׳ݳå³ñÑáñ¹áõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ agence de voyages; ³å³Ñáí³·ñ³Ï³Ý ~ agence d’assurance; ³Ýß³ñÅ ·áõÛùÇ ~ agence immobilière ·áñͳϳï³ñ¥áõÑǤ ¥í³×³éáÕ,áõÑǤ 229



vendeur,-euse n



·áñͳï»ÕÇ bureau m, office m ·áñͳï»ñ ¥ï»ñ¤ patron,ne n; chef m d’entreprise ¥Ó»éݳñϳï»ñ¤ ·áñͳïáõ ¥·áñͳï»ñ¤ employeur,-



·áñͳÏÇó 1¤ associé,e n, coopérateur,trice n ¥ÁÝÏ»ñ³ÏÇó¤; partenaire n ¥·áñÍÁÝÏ»ñ¤; collaborateur,-trice n ¥³ß˳ï³ÏÇó¤ 2¤ Ù³Ã., ýǽ. coefficient m 3¤ quotient m ¥óáõó³ÝÇߤ ·áñͳÏó³μ³ñ ¥·áñͳÏóáõÃÛ³Ùμ¤ en



euse n



·áñͳñ³Ý 1¤ usine f; fabrique f ¥ý³μñÇϳ¤ 2¤ ϽÙËë. organe m ¥Ù³ñÙÝǤ ·áñͳñ³Ý³ÛÇÝ d’usine, de l’usine ¥·áñͳñ³ÝǤ; industriel,le ¥áñï»Õ



collaboration



·áñͳÏó³Ï³Ý, ·áñͳÏó³ÛÇÝ coopé-



ratif,-ive



·áñͳñ³ÝÝ»ñ ϳÝ, ³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý¤; ~ Ù³ÏÝÇß marque f de fabrique (de commerce) ·áñͳñ³Ý³åÇï³Ï marque f de fabrique (de commerce) ·áñͳñ³Ý³ï»ñ industriel,le n; fabricant,e n ·áñͳñ³ñ 1. adj d’affaires ¥·áñͳñ³ñ³Ï³Ý¤; ~ ßñç³ÝÝ»ñ` ÙÇç³í³Ûñ milieux m pl (monde m) d’affaires; ~ ϳå»ñ relations f pl d’affaires; ~¥³Ï³Ý¤ ¹ñ³Ù³ïáõÝ banque f d’affaires 2¤ entrepreneur,-euse n ¥Ó»éÝ»ñ»ó¤, businessman m; ~ ïÕ³Ù³ñ¹` ÏÇÝ homme m, femme f d’affaires ·áñͳñ³ñáõÃÛáõÝ affaires f pl, commerce m, business m ·áñͳñÏ»É mettre vt en marche ¥·áñÍÇ ·ó»É, ³ß˳ï»óݻɤ; mettre vt en œuvre, roder vt ¥½»É»É, ÷áñÓ³í³ñ»É¤; mettre en pratique ¥ÏÇñ³é»É, ·áñͳÍáõÃÛ³Ý Ù»ç ¹Ý»É, Ý»ñ¹Ý»É¤ ·áñͳñÏÇã ï»Ë. actionneur m ·áñͳñÏí»É être mis,e en marche; être rodé,e ¥½»Éí»É, ÷áñÓ³í³ñí»É¤ ·áñͳñÏáõÙ mise f en service, mise f en marche; démarrage m; rodage m ¥½»ÉáõÙ, ÷áñÓ³í³ñáõÙ¤; mise f en pratique ¥ÏÇñ³éáõÙ, Ý»ñ¹ñáõÙ¤ ·áñͳñù 1¤ marché m ¥³éáõͳËǤ; í³×³éùÇ ~ marché de vente; ·ÝÙ³Ý ~ marché d’achat; ϳÝËÇÏáí ~ marché au comptant; ųÙÏ»ï³ÛÇÝ ~ marché à terme; í»ñçÝ³Ï³Ý ~ marché ferme; ݳËûñáù å³Ûٳݳíáñí³Í ~ marché forfitaire; ~ ÏÝù»É faire (passer) un marché 2¤ arrangement m ¥Ñ³Ù³Ó³Ûݳ·Çñ¤ 3¤



·áñͳÏó»É coopérer vt ind (à) ¥Ñ³Ù³·áñͳÏó»É¤, collaborer vt ind (à) ¥³ß˳ï³Ïó»É¤, s’associer ¥ÁÝÏ»ñ³Ïó»É` ·áñÍÇ Ù»ç¤ ·áñͳÏóáõÃÛáõÝ partenariat m; collaboration f ¥³ß˳ï³ÏóáõÃÛáõݤ; coopération f ¥Ñ³Ù³·áñͳÏóáõÃÛáõݤ; concertation f ¥Ý»ñ¹³ßݳÏáõÙ, ѳٳӳÛÝ»óáõÙ, Ùdzμ³ÝáõÙ¤ ·áñÍ³Ù»ï ¥åñ³·Ù³ïÇϤ pragmatique adj/n; ~ ³ÝÓݳíáñáõÃÛáõÝ f pragmatique



personne



¥åñ³·Ù³ïǽ٤ pragmatisme m ·áñͳé³Ï³Ý ¥ýáõÝÏóÇáݳɤ fonctionnel,le; É»½íμ. ~ á×»ñ styles m pl fonctionnels; ~ á׳μ³ÝáõÃÛáõÝ stylistique f fonctionnelle ·áñͳéÝ³Ï³Ý ïÝï·., ýÇÝ. d’opération ·áñͳéÝáõÃÛáõÝ ïÝï·., ýÇÝ. opération f; μ³ÝϳÛÇÝ ~ opération bancaire; ýÇݳÝë³Ï³Ý ~ opération financière; ³é¨ïñ³ÛÇÝ ~ acte m de commerce ·áñͳéáõ salarié,e n ·áñͳéáõÃÛáõÝ fonction f; fonctionnement m ¥·áñÍ»ÉÁ¤ ·áñͳéáõÛà fonction f ·áñͳí³ñ employé,e n aux écritures, employé,e n (secrétaire n) de bureau ·áñͳí³ñÓ salaire m aux pièces ·áñͳí³ñÓ³ÛÇÝ à la pièce, aux pièces ·áñͳí³ñÓáõÛà travail m à la pièce ·áñͳí³ñáõÃÛáõÝ secrétariat m; travail m de bureau ·áñͳíáñ ¥μ³Ýíáñ, ³ß˳ïáÕ¤ salarié,e; ûñ³í³ñÓáí ~ ouvrier m journalier ·áñͳٻïáõÃÛáõÝ



230



transaction f, opération f; ³Ýß³ñÅ ·áõÛùÇ ³éáõͳËÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ ~ transaction immobilière; μáñë³ÛÇÝ` ë³Ï³ñ³Ý³ÛÇÝ ~` ·áñͳéÝáõÃÛáõÝ opération de bourse; ϳÝËÇÏ í׳ñáõÙáí ~ opération au comptant; ÙáõïùÇ ~ opération de versement ·áñͳñù³ÛÇÝ 1¤ à la pièce, aux pièces; ~ ³ß˳ï³Ýù travail à la pièce (aux pièces); ~ í³ñÓ³ïñáõÃÛáõÝ` í׳ñ` ³ß˳ï³í³ñÓ paiement m à la pièce (aux pièces), salaire m aux pièces 2¤ transactionnel,le ¥³é¨ïñ³ÛÇÝ ·áñͳñùÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤ ·áñÍ»É 1¤ agir vi ¥áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»É, í³ñí»É, ß³ñÅí»É¤; ûè³Ùïáñ»Ý ~ agir à la légère; ~ áõ å³ÑÁ »Ï»É ¿ le moment est venu d’agir; 2¤ fonctionner vi ¥·áñÍÇùÇ` ë³ñùÇ Ù³ëÇݤ, être en fonction ¥μ³Ý»É¤; ë³ñùÁ ãÇ ·áñÍáõÙ l’appareil ne fonctionne pas; ³Û¹ ϳ½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝÝ ³Ûɨë ãÇ ·áñÍáõÙ cette organisation ne fonctionne plus 3¤ accomplir vt ¥Ëǽ³ËáõÃÛáõÝ, ³ñ³ñù¤; perpétrer vt ¥Ñ³Ýó³Ýù, ѳÝó³·áñÍáõÃÛáõÝ, á×Çñ¤ 4¤ œuvrer vi ¥³ß˳ï»É, ·áñÍáí ½μ³Õí»É¤; 5¤ tricoter vt, tisser vt ¥ÑÛáõë»É¤



compétent,e, versé,e en (dans); ËëÏó. calé,e ·áñÍÇÙ³óáõÃÛáõÝ savoir-faire m ·áñÍÇã homme m, personnalité f; ù³Õ³ù³Ï³Ý ~ homme politique; ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý ~ homme public; Ý߳ݳíáñ ~ personnalité en vue; å»ï³Ï³Ý ~ homme d’État; ³ñí»ëïÇ í³ëï³Ï³íáñ ~ maître m émérite des arts ·áñÍÇù ¥ÙÇçáó¤ 1¤ ï»Ë. instrument m; appareil m ¥ë³ñù¤ 2¤ outil m ¥³ñÑ»ëï³íáñǤ; ³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý ~Ý»ñ` ÙÇçáóÝ»ñ moyens m pl (instruments) de production; ·ÛáõÕ³ïÝï»ë³Ï³Ý ~Ý»ñ outils agricoles 3¤ »ñÅßï. instrument m; ɳñ³ÛÇÝ` ÷áÕ³ÛÇÝ` ѳñí³Í³ÛÇÝ ~Ý»ñ instrument à cordes, à vent, à percussion 4¤ outillage m ¥ Ñíù. ·áñÍÇù³Ï³½Ù, ~Ý»ñÇ ³ÙμáÕçáõÃÛáõÝÁ¤ 5¤ engin m; μ»éÝÙ³Ý` μ»éݳó÷Ù³Ý ~Ý»ñ` ÙÇçáóÝ»ñ engins de chargement 6¤ ÷Ëμ. instrument m; ~ ¹³ñÓÝ»É instrumentaliser vt ·áñÍÇù³·áñÍ outilleur m ·áñÍÇù³ÛÇÝ instrumental,e ¥Ý³¨` »ñÅßï.¤; ~ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ musique f instrumentale ·áñÍÇù³ßÇÝ³Ï³Ý de production d’outils; de construction d’appareils ¥ë³ñù³ßÇݳϳݤ ·áñÍÇù³ßÇÝáõÃÛáõÝ production f d’outils; construction f d’appareils ¥ë³ñù³ßÇÝáõÃÛáõݤ ·áñÍÇù³íáñ»É »ñÅßï. orchestrer vt, arranger vt, harmoniser vt ¥Ý»ñ¹³ßݳϻɤ ·áñÍÇù³íáñáÕ »ñÅßï. orchestrateur,trice n, arrangeur,-euse n ·áñÍÇù³íáñáõÙ »ñÅßï. orchestration f, arrangement m, harmonisation f ¥Ý»ñ¹³ßݳÏáõÙ¤ ·áñÍÏáÙ Ñåí. ¥·áñͳ¹Çñ ÏáÙÇﻤ comité m exécutif ·áñÍÝ³Ï³Ý pratique; d’affaire ¥·áñÍÇÝ ³éÝãíáÕ` í»ñ³μ»ñáÕ¤; ·áñÍݳϳÝÇÝ ïÇñ³å»ïáÕ Ù³ëݳ·»ï` ÷áñÓ³í³ñÅ praticien,ne; ~áõÙ prati·áñÍÇÙ³ó



·áñͻɳϻñå, ·áñͻɳӨ, ·áñͻɳá×



manière f d’agir



·áñÍ»ÉÁ ¥ÑÛáõë»ÉÁ¤ tricotage m ·áñÍ»Éáõ ¥ÑÛáõë»Éáõ¤ à tricoter; ~ Ù»ù»Ý³



machine f à tricoter, tricoteuse f



·áñÍÁÝóó ¥ÁÝóóù¤ processus m ·áñÍÁÝÏ»ñ¥áõÑǤ collègue n; associé,e n ¥³é¨ïñÇ` ·áñͳéÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ³ë-



å³ñ»½áõÙ, μ³ÅÝ»ïÇñ³Ï³Ý ÁÝÏ»ñáõÃÛ³Ý ³Ý¹³Ù¤; partenaire n ¥·áñͳÏÇó¤; ³é¨ïñ³Ï³Ý ~ partenaire commercial(e); compagnon,ne, interlocateur,-trice n ¥Ñ³ÙÁÝÏ»ñ¤; consœur f ¥·áñÍÁÝÏ»ñáõÑǤ ·áñÍÁÝÏ»ñ³ÛÇÝ de partenariat ·áñÍÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ partenariat m; é³½Ù³í³ñ³Ï³Ý ~ partenariat stratégique ·áñÍÇ³Ï³Ý ÑáÉáí ùñÏÝ. cas m instrumental 231



quement, dans les pratiques; ~ Ù³ñ¹ homme m pratique; ~ áõÕ¨áñáõÃÛáõÝ voyage m d’affaire; ~ Ëáë³ÏóáõÃÛáõÝ entretient m d’affaire ·áñÍݳϳÝáñ»Ý pratiquement ·áñÍݳϳÝáõÃÛáõÝ sens m des affaires, sens m de l’efficacité; pragmatisme m ¥·áñͳٻïáõÃÛáõݤ, caractère m pratique ·áñÍݳϳÝáõÙ pratiquement ·áñÍáÕ 1¤ Çñ³íμ. en vigueur ¥ûñ»ÝùÇ` ÷³ëï³ÃÕÃÇ Ù³ëÇݤ; ~ ûñ»ÝùÝ»ñ lois f pl en vigueur 2¤ actif,-ve, en activité; ~ μ³Ý³Ï armée f active; ~ Ññ³μáõË volcan m en activité; ~ ³ÝÓÇÝù personnages m pl 3¤ fonctionnant,e ¥μ³ÝáÕ¤ 4¤ opérationnel,le; Ýáñ³Ï³éáõÛó ÑÇí³Ý¹³ÝáóÁ ÙÇ ù³ÝÇ ûñÇó Ï·áñÍÇ` ·áñÍáÕ ÏÉÇÝÇ l’hôpital nouvellement construit sera opérationnel dans quelques jours 5¤ en fonction ¥å³ßïáݳí³ñáÕ¤; ~ Çß˳ÝáõÃÛáõÝ pouvoirs m pl en fonction ·áñÍáÕáõÃÛáõÝ action f; opération f, acte m; é³½Ù³Ï³Ý ~Ý»ñ hostilités f pl, opérations militaires; ~Ý»ñÇ Édzϳï³ñ ³½³ïáõÃÛáõÝ ÁÝÓ»é»É donner carte blanche (à qn) ¥¹³ñÓ.¤; óï»ñ³Ï³Ý ~` ³ñ³ñ acte m; ãáñë ·áñÍáÕáõÃÛ³Ùμ åÇ»ë pièce f en quatre actes; Ãí³μ³Ý³Ï³Ý ãáñë ~Ý»ñÁ les quatre opérations arithmétiques; ·áñÍáÕáõÃÛ³Ý Ù»ç ÙïÝ»É ¥áñáßÙ³Ý, ûñ»ÝùǤ entrer en vigueur; ~Ý»ñÇ ³ÙμáÕçáõÃÛáõÝ ensemble m d’opérations ·áñÍáÝ facteur m; ïÝï»ë³Ï³Ý ~Ý»ñ facteurs économiques; Ù³ñ¹Ï³ÛÇÝ ~ facteur m humain ·áñÍí³Íù ¥ÑÛáõëí³Íù, Ïïáñ¤ tissu m, étoffe f; μñ¹»` μ³Ùμ³Ï» ~Ý»ñ étoffes (tissus m pl) de laine, de coton; Ù»ï³ùë» ~ tissu de soie; ~Ç áñ³Ï texture f ·áñÍí³Íù³ÛÇÝ de tissage ·áñÍí³Íù»Õ»Ý tricotage m; articles m pl de bonneterie ·áñÍáõÕ»É envoyer vt en mission



·áñÍáõÕáõÙ mission f; ·áñÍáõÕÙ³Ý Ù»ç



ÉÇÝ»É être en mission; ·áñÍáõÕÙ³Ý Í³Ëë»ñ frais m pl de mission ·áñÍáõÝ 1¤ actif,-ive ¥·áñÍáõݳϤ 2¤ efficace ¥³ñ¹Ûáõݳí»ï, Ý»ñ·áñÍáõݤ 3¤ énergique ¥»é³Ý¹áõݤ 4¤ productif,-ive ¥Ï»ÝëáõݳϤ dynamique, actif,-ive; ·áñÍáõÝ³Ï entreprenant,e ¥Ý³Ë³Ó»éÝáÕ, Ó»éÝ»ñ»ó¤ ·áñÍáõݳÏáõÃÛáõÝ faculté f d’agir ·áñÍáõÝ»áõÃÛáõÝ activité f; ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý ~ activité publique; ³é¨ïñ³ÛÇÝ ~ activité commerciale; ߳ѳí»ï ~ activité lucrative; ѳٳï»Õ ~ activité en commun; ѳÝó³íáñ ~ activité criminelle; ³åûñÇÝÇ ~ activité illicite; ³ñ·»Éí³Í ~ activité interdite; ·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý áÉáñï champ m d’activité; ~ ͳí³É»É` ·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É exercer une activité; ëÏë»É ·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É accéder à l’activité ·áñÍáõÝÛ³ pratique; efficace; énergique ¥»é³Ý¹áõݤ; actif,-ive; entreprenant,e ¥Ý³Ë³Ó»éÝáÕ¤ ·áñÍáõÝáõÃÛáõÝ efficacité f ·áñß 1¤ brun,e; gris,e; ~ ³ñç ours m brun; »ñÏÇÝùÁ ~ ¿ le ciel est gris 2¤ ÷Ëμ. médiocre ¥ÙÇç³Ï¤; ~ ÏÛ³Ýù vie f médiocre ·áñß³ÍáõË lignite m ·áñß³Ý³É prendre une teinte brune (grise), devenir brun,e (gris,e), se faire brun,e (gris,e) ·áñß³íáõÝ brunâtre, grisâtre ·áñßϳßáõÝ ¥ß³Ý ó»Õ¤ basset m ·áñßáõÃÛáõÝ ¥ÙÇç³ÏáõÃÛáõݤ médiocrité f ·áñßáõÏ ¥Çß˳ñ, ÷áñëáõÕ¤ ϻݹμ. blaireau m ·áñáí ¥Ë³Ý¹³Õ³ï³Ýù¤ attendrissement m, tendresse f, affection f ·áñáí³·ÇÝ tendrement, affectueusement ·áñáí³·áõà charitable, miséricordieux,-euse, compatissant,e; plein,e de pitié ¥·Ã³é³ï¤ ·áñáí³ÉÇ¥ó¤ plein,e de tendresse, plein,e d’affection 232



·áñï ϻݹμ. grenouille f; ~Á ÏéÏéáõÙ ¿ la



·éÙéáó 1¤ grognement m, bougonnement m, gromellement m ¥÷ÝÃ÷ÁÝÃáó¤ 2¤ grondement m ¥Ï»Ý¹³Ýáõ Ù³ëÇݤ ·é÷»É happer vt, rafler vt; empocher vt ¥·ñå³Ý»É` ÷áÕ»ñÁ¤ ·é÷áÕ ¥·é÷Ç㤠profiteur,-euse n; cupide ¥ÁÝã³ù³Õó¤, rapace adj/n ·é÷áÕ³Ï³Ý rapace, cupide ·é÷áճϳÝáõÃÛáõÝ rapacité f, cupidité f ·í³ï»Ù³É³Ï³Ý guatémaltèque ·í³ï»Ù³É³óÇ, ·í³ï»Ù³ÉáõÑÇ Guaté-



grenouille coasse; ~Ç Ã³Ã»ñ áõï»É manger des cuisses f pl de grenouilles ·áñï³½·Ç¥Ý»ñ¤ ϻݹμ. batracien(s) m (pl) ·áñï³ÛÇÝ de grenouille ·áñï³ëï³Ý ¥×³Ñ×áõï í³Ûñ¤ grenouillère f ·áñïݳÉáÕ Ù³ñ½. brasse f, nage f à la brasse; ~ ï³É, ~Ç á×áí ÉáÕ³É nager à la brasse ·áñïÝáõÏ1 verrue f ·áñïÝáõÏ2 ¥Ññ³ÝáõÝϤ μëμ. renoncule f ·áó ¥÷³Ï¤ ³ñ¨Ùï. fermé,e, clos,e; ¹áõéÁ ~ ·ïÝ»É trouver porte close ·áó»É ¥÷³Ï»É¤ ³ñ¨Ùï. fermer vt ·áóí»É ¥÷³Ïí»É¤ ³ñ¨Ùï. se fermer, fermer vi ·é·é³É ¥ëï³ÙáùëÇ` ³ÕÇùÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ gargouiller vi ·é»ÑÇÏ ¥·é»Ñϳμ³Ý¤ 1¤ vulgaire, trivial,e; ~ ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ expression f vulgaire (triviale); ~` ·é»Ñϳμ³Ý á× style m vulgaire; 2¤ obscène ¥³Ýå³ïϳé, ³Ýå³ñÏ»ßï¤ ·é»Ñϳμ³Ý 1. esprit m trivial (vulgaire) ¥·é»Ñϳμ³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñ ëÇñáÕ` ·áñͳÍáÕ Ù³ñ¹¤ 2. adj vulgaire, trivial,e; ~ á× style m vulgaire ·é»Ñϳμ³ÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. expression f vulgaire, vulgarisme m; banalité f ·é»Ñϳμ³ñ vulgairement, d’une manière vulgaire, avec vulgarité, trivialement; banalement ·é»Ñϳ½»ñÍ»É ¥³å³Ýí³ëï³óݻɤ débanaliser vt ·é»ÑÏ³Ý³É devenir vulgaire (trivial,e, banal,e) ·é»ÑϳóÝ»É banaliser vt, trivialiser vt, vulgariser vt ·é»ÑϳóáõÙ trivialisation f ·é»ÑÏáõÃÛáõÝ trivialité f, vulgarité f, banalité f, goujaterie f ·éÙé³É 1¤ grogner vi, bougonner vi, grommeler vi ¥ÙéÃÙéóÉ, ÷ÝÃ÷ÁÝóÉ` Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇݤ 2¤ gronder vi ¥ß³Ý Ù³ëÇݤ



maltèque n



·í³ñ¹Ç³ garde f ·í³ñ¹Ç³Ï³Ý 1. adj de la garde 2. officier m de la garde ¥ë峤; soldat m de la garde ¥½ÇÝíáñ¤ ·í·í³É ¥ÕáõÝÕáõݳɤ roucouler vi ·í·íáó ¥ÕáõÝÕáõÝáó¤ roucoulement m ·íÇÝ»³Ï³Ý guinéen,ne ·íÇÝ»³óÇ, ·íÇÝ»áõÑÇ Guinéen,ne n ·ï³Íá ¥·ïÝí³Í Çñ¤ trouvaille f ·ïÝ»É 1¤ trouver vt; retrouver vt ¥Ïáñ³ÍÁ¤; ÉáõÍáõÙ ~ trouver une solution;



³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ ~ trouver son expression ¥³ñï³Ñ³Ûïí»É, ³ñï³óáÉí»É¤; Ïáñ³Í ÇñÁ ~ retrouver un objet perdu 2¤ découvrir vt ¥Ñ³Ûïݳμ»ñ»É, ѳÛïݳ·áñͻɤ; øñÇëï³÷áñ ÎáÉáÙμáëÁ ·ï³í` ѳÛïݳ·áñÍ»ó ²Ù»ñÇÏ³Ý Christophe Colombe a découvert l’Amérique 3¤ inventer vt ¥Ñݳñ»É, ·Ûáõï ³Ý»É¤ 4¤ surprendre vt ¥μéÝ»É, íñ³ ѳëݻɤ 5¤ trouver vt, juger vt, estimer vt ¥Ñ³Ù³ñ»É, ϳñÍ»É, »½ñ³Ï³óáõÃÛ³Ý Ñ³Ý·»É¤ ·ïÝí»É 1¤ se trouver; ¹åñáóÁ ·ïÝíáõÙ ¿ ÷áÕáóÇ Í³ÛñÇÝ l’école se trouve au bout de la rue; ѳí³ï³ñÇÙ ~ être fidèle; ·ïÝí³Í Çñ»ñÇ μ³ÅÇÝ bureau m des objets trouvés 2¤ être situé,e ¥ï»Õ³¹ñí³Í ÉÇݻɤ; ~áõ í³ÛñÁ siège m ·ïÝí»ÉÁ ¥ÙݳÉÁ, ϻݳÉÁ¤ séjour m; ö³ñǽáõÙ ·ïÝí»Éáõ ûñ»ñÇÝ` Å³Ù³Ý³Ï ³Ûó»É»óÇÝù ÙÇ ù³ÝÇ Ã³Ý·³ñ³Ý pendant notre séjour à Paris nous avons visité quelques musées 233



·ñ³μ³ñ grabar m (arménien m clas-



·ñ³Ë³Ýáõà librairie f; pochethèque f ¥~ ϳ٠μ³ÅÇÝ, áñï»Õ ·ñå³ÝÇ ·ñù»ñ »Ý í³×³éáõÙ¤ ·ñ³Ëáë critique n ·ñ³Ëáë³Ï³Ý ¥·ñ³ËáëáõÃÛáõݤ cri-



sique)



·ñ³μ³ñ³·»ï spécialiste n de grabar,



connaisseur,-euse n de l’arménien classique ·ñ³μ³ñÛ³Ý du grabar; de l’arménien classique ¥¹³ë³Ï³Ý ѳۻñ»ÝÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤ ·ñ³μ»ñ porteur,-euse n (de lettre) ·ñ³·»ï 1¤ qui sait lire et écrire; lettré,e 2¤ bien écrit,e ¥·ñ³·»ï ·ñí³Í¤ 3¤ compétent,e ¥·Çï³Ï, Çñ³½»Ï, ɳí³ï»Õ۳Ϥ ·ñ³·ÇïáõÃÛáõÝ 1¤ instruction f élémentaire ¥ï³ññ³Ï³Ý ÏñÃáõÃÛáõݤ; 2¤ compétence f ¥Çñ³½»ÏáõÃÛáõÝ, ɳí³ï»ÕÛ³ÏáõÃÛáõÝ, ·Çï³Ï ÉÇÝ»ÉÁ¤ ·ñ³·Çñ clerc m ·ñ³·áÕ plagiaire n ·ñ³·áÕáõÃÛáõÝ ¥μ³Ý³·áÕáõÃÛáõݤ plagiat m; ~ ³Ý»É plagier vt ·ñ³·ñáõÃÛáõÝ ¥÷áëï, ݳٳÏÝ»ñ¤ courrier m; correspondance f ¥Ý³Ù³Ï³·ñáõÃÛáõÝ, ÃÕóÏóáõÃÛáõݤ; ³é¨ïñ³ÛÇÝ ~ correspondance commerciale ·ñ³·áõß³Ï graphologue n ·ñ³·áõß³ÏáõÃÛáõÝ graphologie f ·ñ³¹³ñ³Ï étagère f; tiroir m ¥¹³ñ³Ï, ·½ñáó¤ ·ñ³¹³ñ³Ý bibliothèque f; ù³Õ³ù³ÛÇÝ` ѳٳÉë³ñ³ÝÇ ~ bibliothèque municipale, universitaire; ö³ñÇ½Ç ³½·³ÛÇÝ ~ Bibiothèque Nationale de Paris; ~áõÙ å³ñ³å»É travailler en bibliothèque; ~Çó ·Çñù í»ñóÝ»É emprunter un livre à la bibliothèque ·ñ³¹³ñ³Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ bibliothéconomie f ·ñ³¹³ñ³Ý³ÛÇÝ de bibliothèque; ~ ·áñÍ bibliothéconomie f ·ñ³¹³ñ³Ý³í³ñ¥áõÑǤ bibliothécaire n ·ñ³½ pari m; ~ ·³É tenir (engager, faire) un pari, parier vt; ~Á ß³Ñ»É ¥ï³Ý»É¤` ÏáñóÝ»É gagner, perdre un pari; å³ïñ³ëï »Ù ~ ·³É, áñ ... je suis prêt à parier que ...; ~ »Ù ·³ÉÇë, áñ je parie que ...



tique f



·ñ³Ëáë»É critiquer vt; faire l’analyse



d’une œuvre



·ñ³Ëáëí»É être critiqué,e (analysé,e,



examiné,e)



·ñ³ËáëáõÃÛáõÝ critique f; analyse f ¥í»ñÉáõÍáõÃÛáõݤ ·ñ³Ï³É ¥·ñù³Ï³É¤ »Ï»Õ. lutrin m,



pupitre m littéraire; ~ ßñç³Ý³ÏÝ»ñ milieux m pl littéraires; ~ Ùñó³Ý³Ï prix m littéraire; ~ É»½áõ langue f littéraire; ~ ýñ³Ýë»ñ»Ý français m littéraire; ~ ³ß˳ñÑ monde m littéraire ·ñ³Ï³Ý³·»ï critique m littéraire; homme m de lettres ¥·ñáÕ, ·ñ³Ï³Ý ³ëå³ñ»½Ç Ù³ñ¹¤ ·ñ³Ï³Ý³·Çï³Ï³Ý de critique littéraire ·ñ³Ï³Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ critique f littéraire ·ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ littérature f; ·ñ³Ï³ÝáõÃÛ³Ý å³ïÙáõÃÛáõÝ histoire f littéraire (de la littérature); ·»Õ³ñí»ëï³Ï³Ý ~ lettres f pl; Ù³ÝÏ³Ï³Ý ~ littérature pour enfants; ·ñ³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ¹³ëÁÝóó` Ó»éݳñÏ cours m, manuel m de littérature; ·ñ³Ï³ÝáõÃÛ³Ý Ù³ñ¹` ·ñ³Ï³Ý ·áñÍÇã homme m de lettres ·ñ³Ñ³í³ù ¥·ñù³ë»ñ¤ bibliophile n ·ñ³Ññ³ï³ñ³ÏÇã éditeur,-trice n ·ñ³Ññ³ï³ñ³Ïã³Ï³Ý ·áñÍ industrie f du livre ·ñ³Ññ³ï³ñ³ÏãáõÃÛáõÝ maison f d’édition, Editions f pl ·ñ³×³Ý³ã qui sait lire et écrire, alphabétisé,e; ~ ¹³ñÓÝ»É alphabétiser; ~ ¹³ñÓÝ»ÉÁ alphabétisation f ·ñ³×³Ý³ãáõÃÛáõÝ instruction f élémentaire ¥ï³ññ³Ï³Ý ÏñÃáõÃÛáõݤ ·ñ³Ù gramme m ·ñ³Ù»ù»Ý³ machine f à écrire ·ñ³Ï³Ý



234



Centre m de bibliographie



·ñ³ÙáÉ bibliomane n ·ñ³ÙáÉáõÃÛáõÝ bibliomanie f ·ñ³ÛÇÝ graphique ·ñ³ÝÇï granit m ·ñ³ÝÇï³ÛÇÝ »ñÏñμ. granitique; ~ é»-



·ñ³å³Ñ ¥ýáݹ³å³Ñ¤ conservateur,-



trice n; ·ñ³¹³ñ³ÝÇ` óݷ³ñ³ÝÇ ·ñ³å³Ñ` ýáݹ³å³Ñ conservateur d’une bibliothèque, d’un musée ·ñ³å³Ñ³ñ³Ý bibliothèque f, armoire f à livres ·ñ³å³Ñáó dépôt m de livres ·ñ³é»É prendre note, prendre des notes ·ñ³éáõÙ note f ¥ÝßáõÙ¤; ~Ý»ñ` ÝßáõÙÝ»ñ ³Ý»É prendre des notes; ~Ý»ñ Éáõë³ÝóùÝ»ñáõÙ notes f pl marginales; ~Ý»ñÇ ·Çñù` Ù³ïÛ³Ý registre m ·ñ³ë»Õ³Ý bureau m, secrétaire m; pupitre m ¥¹åñáó³Ï³Ý¤ ·ñ³ë»ÝÛ³Ï bureau m; office m; Ýáï³ñ³Ï³Ý ~ étude f de notaire; ³ß˳ï³ÝùÇ ï»Õ³íáñÙ³Ý ~ bureau de placement, agence f pour l’emploi; ~Ç ³ß˳ïáÕ employé,e n de bureau ·ñ³ë»Ý۳ϳÛÇÝ de bureau; ~ åÇïáõÛùÝ»ñ fournitures f pl de bureau ·ñ³ë»ñ 1¤ amateur m du livre 2¤ bibliophile n ¥·ñù³ë»ñ¤ ·ñ³ëÇñáõÃÛáõÝ 1¤ amour m du livre 2¤ bibliophilie f ¥·ñù³ëÇñáõÃÛáõݤ ·ñ³ëï bête f de somme, bête f de charge ·ñ³ëï³å³Ý conducteur m ·ñ³í gage m ¥Çñ¤; caution f ¥¹ñ³Ù³Ï³Ý¤; ~¹Ý»É mettre en gage, engager vt, hypothéquer vt ¥³Ýß³ñÅ ·áõÛùÁ¤, verser une caution ¥¹ñ³ÙÁ¤; ~ í»ñóÝ»É prendre en gage; ~áí` ~Ç ¹ÇÙ³ó ·áõÙ³ñ ï³É prêter sur gage; ~áí í³ñÏ gage m crédit; ·ñ³í³ï³ÝÁ ~ ¹Ý»É engager au mont-de-piété ·ñ³í³·Çñ ¥Ï³Éí³Í³·Çñ, ³Ýß³ñÅ ·áõÛùÇ ·ñ³í³¹ñáõÃÛáõÝ Ï³Ù ·ñ³í³¹ñÙ³Ý ÷á˳éáõÃÛáõݤ hypothèque



ÉÇ»ý relief m granitique



·ñ³ÝÇï», ·ñ³ÝÇïÛ³ de granit, en gra-



nit; ~ Ñáõß³ñÓ³Ý monument m de granit ·ñ³Ýï ï»°ë ¹ñ³Ù³ßÝáñÑ ·ñ³Ýó³Ù³ïÛ³Ý registre m ·ñ³Ýó»É inscrire vt (sur); enregistrer vt, faire enregistrer vt; immatriculer vt ¥óáõó³Ï³·ñ»É, óáõó³ÏÇ Ù»ç ÙïóÝ»É, ѳßí³é»É¤; ³ÙáõëÝáõÃÛáõÝÁ ~ enregistrer le mariage ·ñ³ÝóÇã 1. adj enregistreur,-euse 2. enregistreur m ¥ë³ñù, ѳñÙ³ñ³Ýù¤ ·ñ³Ýóí»É ¥óáõó³Ï³·ñí»É¤ s’inscrire, se faire inscrire, se faire enregistrer; être immatriculé,e ¥·ñ³Ýóí³Í` ѳßí³éí³Í ÉÇݻɤ ·ñ³ÝóáõÙ 1¤ inscription f, enregistrement; ³ß³Ï»ñïÝ»ñÇ ~ inscription des élèves; ³ÙáõëÝáõÃÛ³Ý ~ enregistrement d’un mariage; ·ñ³ÝóÙ³Ý ·ñ³ë»ÝÛ³Ï bureau m d’enregistrement; ·ñ³ÝóÙ³Ý` ~Ý»ñÇ Ù³ïÛ³Ý registre 2¤ immatriculation f ¥óáõó³Ï³·ñáõÙ, óáõó³ÏáõÙ Áݹ·ñÏ»ÉÁ, ѳßí³é»ÉÁ¤; ³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ~` ѳßí³éáõÙ immatriculation d’une automobile; ·ñ³ÝóÙ³Ý Ñ³Ù³ñ` ÃÇí numéro m d’immatriculation; ÑÛáõñ»ñÇ` Ù³ëݳÏÇóÝ»ñÇ ~ service m d’accueil ·ñ³ß³åÇÏ ¥·ñùÇ ß³åÇϤ couverture f ·ñ³ß³ñ ïå·ñ. typographe n, compositeur m, ouvrier m compositeur, linotypiste n ·ñ³ß³ñ³Ï³Ý Ù»ù»Ý³ machine f à composer, linotype f ·ñ³ß³ñ³Ýáó ïå·ñ. salle f de composition ·ñ³ß³ñáõÃÛáõÝ composition f, linotypie



f



·ñ³í³ïáõ emprunteur,euse n sur gage ·ñ³í³¹ñ»É mettre en gage; hypothéquer vt ¥³Ýß³ñÅ ·áõÛùÁ¤ ·ñ³í³¹ñí³Í mis,e en gage; hypothéqué,e ¥³Ýß³ñÅ ·áõÛùÁ¤ ·ñ³í³¹Çñ,



f



É»½íμ. ¥μ³é³ßñçáõÙ, ßñç³·ñáõÙ¤ anagramme f ·ñ³å³É³ï Chambre f du Livre,



·ñ³ßñçáõÃÛáõÝ



235



(séduisante, captivante, passionnante) ·ñ³íãáõÃÛáõÝ attrait m; charme m ¥ÑÙ³Ûù¤; séduction f, attraction f ¥Ññ³åáõÛñ¤ ·ñ³íí³Í occupé,e, envahi,e ·ñ³íáõÙ 1¤ occupation f; prise f ¥³éáõÙ¤; envahissement m ¥½³íÃáõÙ¤; ³ÙñáóÇ ~ prise d’une forteresse; Çß˳ÝáõÃÛ³Ý ~ prise du pouvoir 2¤ mainmise f ¥μéݳ·ñ³íáõÙ, ½³íÃáõÙ¤ 3¤ fidélisation f ¥Ññ³åáõñáõÙ, ѳ׳Ëáñ¹Ý»ñÇÝ ¹»åÇ Çñ»Ý Ó·»ÉÁ` ·ñ³í»ÉÁ¤ ·ñ³ï³Ëï³Ï tableau m (noir) ·ñ³ïåáõÃÛáõÝ ï»°ë ïå³·ñáõÃÛáõÝ ·ñ³ñí»ëï ¥·ñ»Éáõ ³ñí»ëïÁ¤ art m d’écrire ·ñ³óáõó³Ï ¥·ñ³ó³ÝϤ catalogue m; ~ ϳ½Ù»É cataloguer vt ·ñ³ù³ñ graphite m ·ñ³ùÝݳ¹³ï critique n littéraire ·ñ³ùÝݳ¹³ï³Ï³Ý de critique littéraire ·ñ³ùÝݳ¹³ïáõÃÛáõÝ critique f littéraire ·ñ³ùÝÝ»É censurer vt; soumettre vt à la censure ·ñ³ùÝÝÇã censeur m ·ñ³ùÝÝã³Ï³Ý de censure; ~ ѳÝÓݳÅáÕáí commission f de censure ·ñ³ùÝÝáõÃÛáõÝ ¥·ñ³ùÝÝãáõÃÛáõݤ censure f ·ñ³ýÇÏ ï»°ë ųٳݳϳóáõÛó ·ñ³ýÇϳ ï»°ë ·Í³ÝϳñãáõÃÛáõÝ, Ù³-



·ñ³í³¹ñí»É être mis,e en gage; être hypothéqué,e ¥³Ýß³ñÅ ·áõÛùÁ¤ ·ñ³í³¹ñáõÃÛáõÝ, ·ñ³í³¹ñáõÙ mise f en



gage, engagement m; hypothèque f ¥³Ýß³ñÅ ·áõÛùǤ ·ñ³í³ÃáõÕÃ ï»°ë ·ñ³í³·Çñ ·ñ³í³Ï³Ý gage m, garant,e n; ˳ճÕáõÃÛ³Ý` μ³ñ»Ï³ÙáõÃÛ³Ý ~ gage de la paix, d’amitié; ѳçáÕáõÃÛ³Ý ~Á` ³éѳí³ïãÛ³Ý gage m de succès ·ñ³í³×³é¥áõÑǤ libraire n ·ñ³í³×³é³ïáõÝ ¥·ñ³Ë³Ýáõä librairie f ·ñ³í³×³éáõÃÛáõÝ librairie f, commerce m des livres ·ñ³í³å³Ñ ¥·ñ³í³éáõ¤ créancier-gagiste m ·ñ³í³éáõ hypothécaire ·ñ³í³ïáõÝ crédit m municipal; montde-piété m ¥ÑÇÝ ³Ýí³ÝáõÙÁ¤ ·ñ³í³ñÅ»ÃáõÕà titre m hypothécaire ·ñ³í³ñÅáõÃÛáõÝ calligraphie f ·ñ³í»É 1¤ occuper vt; Çñ ï»ÕÁ ~` ½μ³Õ»óÝ»É occuper sa place; ß³ï ï»Õ ~ occuper beaucoup de place; ù³Õ³ùÁ ~ occuper la ville; å³ßïáÝ ~ occuper un poste 2¤ s’emparer (de) ¥Ó»éù ·ó»É, ïÇñ³Ý³É¤; Çß˳ÝáõÃÛáõÝÁ ~ s’emparer du pouvoir 3¤ attirer vt ¥Ñ»ï³ùñùñáõÃÛáõÝ ³ñÃݳóݻɤ; áõß³¹ñáõÃÛáõÝ ~ attirer l’attention 4¤ passionner vt ¥Ñ³÷ßï³Ï»É, á·¨áñ»É, ˳ݹ³í³é»É¤ 5¤ Ù³ñ½. ³é³çÇÝ ï»ÕÁ ~ se classer premier,-ière ·ñ³íÇã attrayant,e; attachant,e ¥Ññ³åáõñÇã¤; séduisant,e ¥·³ÛóÏÕÇã¤; captivant,e ¥·»ñáÕ, ÏɳÝáÕ¤; passionnant,e ¥á·¨áñáÕ, ˳ݹ³í³éáÕ¤; ~ Ï»ñåáí d’une manière attrayante (séduisante, captivante, passionnante) ·ñ³íÛ³É envahi,e, occupé,e; ~ ï³ñ³ÍùÝ»ñ territoires m pl envahis ·ñ³íáñ écrit,e; ~ Ëáëù langue f écrite; ~ á× style m écrit; ~ ùÝÝáõÃÛáõÝ épreuve f écrite; ~ ¥Ó¨áí¤ par écrit ·ñ³íãáñ»Ý d’une manière attrayante



ïÇï³ÝϳñãáõÃÛáõÝ ·ñ³ýÇï ï»°ë ·ñ³ù³ñ ·ñ·Çé excitation f ¥·ñ·éáõÙ¤; irritation f ¥μáñμáùáõÙ, ½³ÛñáõÛä ·ñ·é»É 1¤ exciter vt; agacer vt ¥ÝÛ³ñ¹³Ûݳóݻɤ 2¤ irriter vt ¥μáñμáù»É, ݳ¨` Ù³ßÏÁ¤ 3¤ éveiller vt, provoquer vt ¥Ñ³ñáõó»É, ß³ñÅ»É, ³é³ç³óݻɤ 4¤ choquer vt ¥ïÑ³× ½·³óÙáõÝù ³é³ç³óÝ»É, íñ¹áí»É¤ ·ñ·é»ÉÇáõÃÛáõÝ excitabilité f, irritabilité f



·ñ·éÇã 1¤ excitant,e; agaçant,e ¥ÝÛ³ñ¹³ÛݳóÝáÕ¤ 2¤ stimulant,e adj/n ¥ËóÝÇ㤠236



·ñ·éí³ÍáõÃÛáõÝ 1¤ excitation f 2¤ agitation f ¥³ÝѳݷëïáõÃÛáõÝ, Ñáõ½í³ÍáõÃÛáõݤ 3¤ énervement m ¥çÕ³ÛÝáõÃÛáõÝ, ÝÛ³ñ¹³ÛÝáõÃÛáõݤ ·ñ·éí»É s’exciter; s’énerver ¥çÕ³ÛݳݳÉ, ÝÛ³ñ¹³Ûݳݳɤ, s’irriter ¥μáñμáùí»É¤ ·ñ·éáõÃÛáõÝ, ·ñ·éáõÙ excitation f; énervement m ¥ÝÛ³ñ¹³ÛÝáõÃÛáõÝ, çÕ³ÛÝáõÃÛáõݤ; incitation f ¥¹ñ¹áõÙ, ¹ñ¹»ÉÁ¤ ·ñ»Ã» presque, à peu près; environ ¥Ùáï³íáñ³å»ë¤; quasi ¥³Í³Ï³ÝÇó ³é³ç¤; pratiquement ¥Ñ³Ù³ñÛ³ û¤; ݳ ~ ϳÃí³Í³Ñ³ñ ¿ il est



íáñ¤; plume f; ·ñãÇ Ù³ñ¹ homme m de plume; ·ñãÇ Ù»Ï Ñ³ñí³Íáí en un coup de plume, d’un trait de plume ·ñÇã2 ¥ÑÇÝ Ó»é³·ñ»ñ ³ñï³·ñáÕ` ÁݹûñÇݳÏáÕ¤ copiste m, scribe m ·ñÇå grippe f; ~áí ÑÇí³Ý¹³Ý³É avoir (attraper) la grippe; ~áí ÑÇí³Ý¹ grippé,e; ~áí í³ñ³Ïí³Í atteint,e de la grippe ·ñÇå³ÛÇÝ de grippe ·ñϳμ³ó à bras ouverts; ~ ÁݹáõÝ»É accueillir (recevoir) à bras ouverts ·ñϳ˳éÝ enlacés; Ýñ³Ýù ù³ÛÉáõÙ ¿ÇÝ ~` ·ñϳ˳éÝí³Í ils marchaient enlacés ·ñϳ˳éÝí»É s’embrasser, s’étreindre ·ñϳ˳éÝáõÃÛáõÝ étreinte f, embrassement m, enlacement m, embrassade f, accolade f ·ñϳã³÷ brassée f; ÙÇ ~ ãáñ Ëáï une brassée de foin ·ñÏ»É embrasser vt, prendre vt (serrer vt) dans ses bras ¥Ã¨»ñÇ Ù»ç ³éݻɤ, étreindre vt, enlacer vt; Çñ³ñ ~` ·ñϳ˳éÝí»É s’embrasser, s’enlacer ¥Çñ³ñ ÷³Ã³Ãí»É¤ ·ñáÑ assaut m; attaque f, offensive f ¥Ñ³ñÓ³ÏáõÙ¤; ~áí í»ñóÝ»É` ·ñ³í»É prendre d’assaut ·ñáѳÛÇÝ 1. adj d’assaut; ~ ³ídzódz aviation f d’assaut 2. combattant m, guerrier m ·ñáÑ»É assaillir vt, faire l’assaut de, donner l’assaut; attaquer vt ¥Ñ³ñÓ³Ïí»É¤ ·ñáÑáÕ ¥Ñ³ñÓ³ÏíáÕ¤ assaillant,e, attaquant,e ·ñáÕ1 écrivain m; auteur m ¥Ñ»ÕÇݳϤ; ÏÇÝ ~ femme f écrivain ·ñáÕ2 diable m, démon m; esprit m malin ¥ã³ñ á·Ç¤; ·ñáÕÁ ù»½ ¥Ýñ³Ý¤ ï³ÝÇ que le diable t’emporte (l’emporte) ·ñáÕ³Ï³Ý d’écrivain ·ñáß ¥Ù³Ýñ` ãÝãÇÝ ¹ñ³Ù¤ sou m; ~ ãáõÝ»Ý³É être à sec, n’avoir pas un sou ·ñáß³Ýáó ¥³Ý³ñÅ»ù¤ de quatre sous;



pratiquement paralysé; ~ ѳë³Í ÙÇñ· fruit quasi mûr ·ñ»É écrire vt; noter vt ¥·ñÇ ³éݻɤ; composer vt ¥ëï»Õͳ·áñͻɤ; μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝÝ»ñ ~ écrire des poèmes, des vers; »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ ~ composer de la musique; ~áõ ÃáõÕà papier m à écrire; ÁÝûéÝ»ÉÇ` ³ÝÁÝûéÝ»ÉÇ ~ écrire lisiblement (d’une manière lisible), illisiblement (d’une manière illisible) ·ñ»É³á× manière f d’écrire, style m ·ñ»Éϳ ï»°ë ç»é³Ï ·ñ»Ë ¥Ñá·Ý³¤ 1¤ lavement m ¥³ÕÇùÝ»ñÇ Éí³óáõÙ¤ 2¤ poire f à lavement ¥·áñÍÇùÁ¤ ·ñ»Ûåýñáõï ¥ÑݹϳÉÇÙáݤ pamplemousse f, grapefruit m; ~Ç Í³é pamplemoussier m ·ñ»Ý³Ï³Ý ~ åÇïáõÛùÝ»ñ fournitures f pl de bureau, fournitures f pl scolaires ¥¹åñáó³Ï³Ý¤; ~ åÇïáõÛùÝ»ñÇ Ë³Ýáõà papeterie f ·ñ»Ýɳݹ³Ï³Ý groenlandais,e ·ñ»Ýɳݹ³óÇ, ·ñ»ÝɳݹáõÑÇ Groenlandais,e n ·ñÇ·áñÛ³Ý »Ï»Õ. grégorien,ne; ~ Í»ë` ÍÇë³Ï³ï³ñáõÃÛáõÝ rite m grégorien ·ñÇÙ ï»°ë ßå³ñ ·ñÇÙ³íáñ»É ï»°ë ßå³ñ»É ·ñÇÙ³íáñí»É ï»°ë ßå³ñí»É ·ñÇÙ³íáñáõÙ ï»°ë ßå³ñáõÙ ·ñÇã1 stylo m; stylo m à bille ¥·Ý¹Çϳ237



insignifiant,e ¥ãÝãÇݤ ·ñáëÙ³Ûëï»ñ ï»°ë ٻͳí³ñå»ï ·ñáï»É ËëÏó. écrivailler vi, écrivasser



·ñù³Ñ³Ý¹»ë exposition f de livres ·ñù³ÙáÉ ¥Ù³ï»Ý³Ùáɤ bibliomane n ·ñù³ÙáÉáõÃÛáõÝ ¥Ù³ï»Ý³ÙáÉáõÃÛáõݤ



¥Ë½μ½»É¤ ·ñáï»ëÏ ³ñí. grotesque(s) m ou f (pl) ·ñáï»ëϳÛÇÝ grotesque, burlesque,



·ñù³ÛÇÝ de livre ¥·ñùǤ; livresque ¥ÙdzÛÝ ·ñù»ñÇó ù³Õí³Í, ·áñÍݳϳÝáñ»Ý ã³Ùñ³óí³Í¤; ~ ·Çï»ÉÇù-



vt;



barbouiller vt, griffonner vt,



bibliomanie f



Ý»ñ connaissances f pl livresques; ~ μ³é³å³ß³ñ vocabulaire m savant; ~ É»½áõ langue f savante ·ñù³ÝÇß ¥·ñù³åÇï³Ï¤ ex-libris m ·ñù³ÝϳñÇã dessinateur,-trice n (illustrateur,-trice n) de livres ·ñù³ë»ñ bibliophile ·ñù³ëÇñáõÃÛáõÝ bibliophilie f ·ñù³÷á˳ݳÏáõÃÛáõÝ échange m de livres ·ñùáõÛÏ brochure f, livret m, plaquette f, carnet m; ·áí³½¹³ÛÇÝ ~ plaquette (brochure) publicitaire; Ãá߳ϳéáõÇ ~ livret de pension; Ëݳ۹ñ³Ù³ñÏÕÇ ~ livret de caisse d’épargne; ³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ ~ livret de travail; í׳ñ³·ñÇ` ã»ÏÇ ~ carnet de chèques ·ó»É 1¤ jeter vt ¥Ý»ï»É¤, lancer vt ¥Ý»ï»É áñáß³ÏÇ áõÕÕáõÃÛ³Ùμ¤; ˳ñÇëË ~ jeter l’ancre; ѳ۳óù ~ lancer un regard 2¤ laisser tomber vt ¥Ó»éùÇó ·ó»É¤ 3¤ faire tomber vt ¥í³Ûñ ·ó»É¤; ëïí»ñ ~ ¥Í³éÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇݤ projeter l’ombre; Ù»ÕùÁ Ù»ÏÇ íñ³ ~` μ³ñ¹»É rejeter la faute sur qn; ë»Õ³Ý ~ mettre le couvert; μÅßÏ. ï»ÕÁ ~ ¥áïùÁ, èÁ ¨ ³ÛÉݤ remettre vt ·óí»É se jeter, se lancer; s’élancer, se précipiter ¥Ëá۳ݳÉ, Ý»ïí»É, ßï³å»É¤ ·áõ³ß ¥çñ³Ý»ñÏÇ ÙÇ ï»ë³ÏÁ¤ Ýϳñã., ³ñí. gouache f ·áõ¹ñáÝ ¥Ñ³Ýù³ÓÛáõä goudron m ·áõà charité f, pitié f, miséricorde f; clémence f ¥Ù»Í³Ñá·áõÃÛáõݤ; ~Á ß³ñÅ»É attendrir vt, apitoyer vt; ~Á ß³ñÅí»É s’attendrir, s’apitoyer ·áõÃ³Ý charrue f; ~Ç Ëá÷ soc m de charrue ·áõÅ»É annoncer une triste nouvelle ·áõÉå³ bas m; chaussette f, socquette f ¥ÏÇë³·áõÉ峤



extravagant,e; ridicule



·ñã³Í³Ûñ plume f; ~áí ÇÝùݳÑáë stylo m



à plume



·ñã³Ï ³ñÑÙñÑ. écrivailleur,-euse n, écri-



vaillon m, écrivassier m



·ñã³ÏÇó confrère m de plume ·ñã³Ïáà porte-plume m ·ñã³Ù³Ý écritoire f ·ñã³ïáõ÷ plumier m; trousse



f



(d’écolier) ·ñå³Ý poche f; gousset m ¥μ³×ÏáÝÇ, ï³μ³ïÇ ·áïáõ¤; ~Á ÉóÝ»É s’emplir les poches; ~Á ¹Ý»É ¥·ñå³Ý»É, Ûáõñ³óݻɤ empocher vt; ~Ç ÷áÕ argent m de poche; ~Ç ÷áùñÇÏ ¹³Ý³Ï` ½Ù»ÉÇ canif m ·ñå³Ý³Ñ³ï voleur,-euse n à la tire, pickpocket m, tireur m ·ñå³Ý³Ñ³ïáõÃÛáõÝ vol m à la tire ·ñå³Ý»É empocher vt; s’approprier ¥Ûáõñ³óݻɤ ·ñå³ÝÇ de poche ·ñå³ÝÇÏ pochette f; ï³μ³ïÇ ~` ÷áùñ ·ñå³Ý gousset m ·ñå³ÝáõÙ ¥·ñå³Ý»ÉÁ, Ûáõñ³óÝ»ÉÁ¤ appropriation f ·ñí³Íù écrit m; œuvre f ¥ëï»Õͳ·áñÍáõÃÛáõݤ; ouvrage m ¥³é³í»É³å»ë ·Çï³Ï³Ý` ï»ËÝÇϳϳݤ ·ñí»É s’écrire; ÇÝãå»±ë ¿ ·ñíáõÙ Ó»ñ ³½·³ÝáõÝÁ comment s’écrit votre nom? ·ñïÝ³Ï rouleau m à pâtisserie ·ñïÝ³Ï»É rouler la pâte ·ñáõÃÛáõÝ 1¤ lettre f, lettre f officielle ¥å³ßïáݳϳݤ; ·áñͳñ³ñ ~ lettre d’affaire 2¤ graphie f ¥ï³é³·ñáõÃÛáõÝ` μ³éÇ, ³Ýí³Ý¤ ·ñù³¹³ñ³Ý ¥·ñå³ÝÇ ·ñù»ñǤ pochothèque f ·ñù³Ï³½Ù couverture f, reliure f ·ñù³Ï³É ï»°ë ·ñ³Ï³É 238



sie f 2¤ matériel m ¥Çñ»ñ, ³åñ³ÝùÝ»ñ¤; Ù³ñ½³Ï³Ý ~ matériel sportif 3¤ fortune f ¥áõÝ»óí³Íù, ë»÷³Ï³ÝáõÃÛáõݤ ·áõÛù³·Çñù livre m des inventaires ·áõÛù³·ñ³íáõÙ réquisition f ·áõÛù³·ñ»É faire l’inventaire (de), recenser vt, inventorier vt ·áõÛù³·ñáõÙ ¥³åñ³ÝùÇ Ñ³ßí³éáõÙ¤ inventaire m, recensement m ·áõÛù³Ñ³ñÏ taxe f foncière ·áõÛù³Ù³ïÛ³Ý registre m d’inventaire ·áõÛù³ÛÇÝ d’inventaire; de biens ¥áõÝ»óí³Íù³ÛÇݤ; patrimonial,e; ~` ·áõÛùÇ ë»÷³Ï³ÝáõÃÛ³Ý Çñ³íáõÝù droit m pl patrimoniaux ·áõÛù³óáõó³Ï inventaire m; liste f des inventaires; ~ ϳ½Ù»É dresser un inventaire ·áõݳ·³ñ ï»°ë ·áõݳÏáõÛñ ·áõݳ·³ñáõÃÛáõÝ ï»°ë ·áõݳÏáõñáõ-



·áõÕÓ ¥ÑáÕ³Ïáßï¤ motte f ·áõÙ³Ï convoi m; charroi m ¥é³½Ù³Ï³Ý¤; train m des équipages ·áõÙ³ñ somme f; ÁݹѳÝáõñ ~` ѳÝñ³-



·áõÙ³ñ total m; ~Ç ÁݹѳÝáõñ ã³÷` ³ñÅ»ù montant m; ³å³Ñáí³·ñ³Ï³Ý ~ somme assurée; í׳ñÙ³Ý »Ýóϳ` í׳ñ»ÉÇ ~, å³ñïù somme due; ~ í׳ñ»É rembourser vt; ~ ·³ÝÓ»É encaisser une somme ·áõÙ³ñ³ÛÇÝ ¥Ñ³Ýñ³·áõÙ³ñ³ÛÇݤ sommaire ·áõÙ³ñ»É 1¤ Ù³Ã. additionner vt; sommer vt ¥Ùdz·áõÙ³ñ»É, ѳÝñ³·áõÙ³ñÇ μ»ñ»É¤ 2¤ convoquer vt ¥ÝÇëï` ÅáÕáí ~` Ññ³íÇñ»É¤ ·áõÙ³ñ»ÉÇ Ù³Ã. terme m (d’une addition), nombre m à additionner ·áõÙ³ñí»É 1¤ s’additionner ¥Ù»ÏÁ ÙÛáõëÇÝ ·áõÙ³ñí»É¤ 2¤ être convoqué,e ¥ÝÇëïÇ, ÅáÕáíÇ Ù³ëÇݤ ·áõÙ³ñï³Ï é³½Ù. bataillon m; ë³Ïñ³íáñ ~ bataillon du génie ·áõÙ³ñï³Ï³ÛÇÝ de bataillon ·áõÙ³ñáõÙ 1¤ Ù³Ã. addition f 2¤ convocation f ¥ÝÇëïÇ, ÅáÕáíǤ ·áõÛÅ triste nouvelle f ·áõÛÝ 1¤ couleur f; teinte f ¥»ñ³Ý·¤; DZÝã ~Ç de quelle couleur?; ¹»ÙùÇ ~ teint m; ˳ճÃÕÃÇ ~ couleur; Ùáõ·` μ³ó ~ couleur foncée, claire; ÷³ÛÉ÷ÉáÕ` »ñ÷Ý»ñ³Ý· ~»ñ couleurs changeantes; ~Á ·ó»É` ·áõݳïí»É pâlir vi, blêmir vi; devenir vi livide; ~Á ·ó»É` ËáõÝ³Ý³É déteindre vi, passer vi; ~ ï³É` ·áõݳíáñ»É colorer vt 2¤ pelage m ¥Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñǤ ◊ ~»ñÁ Ëï³óÝ»É mettre les choses au pire; dramatiser vt (la situation) ·áõÛݽ·áõÛÝ multicolore ·áõÛù 1¤ bien(s) m (pl), propriété f ¥áõÝ»óí³Íù¤; ß³ñÅ³Ï³Ý ¨ ³Ýß³ñÅ ~ biens meubles (mobiliers) et immeubles (immobiliers); ³ÝÓÝ³Ï³Ý ~ bien(s) personnel(s); ÁݹѳÝáõñ ~ acquêts m pl, biens communs ¥³ÙáõëÇÝÝ»ñǤ; Ó»éù μ»ñí³Í ~ bien(s) acquis; ~Ç íñ³ ϳɳÝù ¹Ý»ÉÁ, ~Ç μéݳ·ñ³íáõÙ, ~Á μéݳ·ñ³í»ÉÁ sai-



ÃÛáõÝ ·áõݳ·»Õ coloré,e; ÷Ëμ. animé,e, pitto-



resque; ~ á× style m coloré



·áõݳ·»Õ»É colorier vt ·áõݳ·»ÕáõÃÛáõÝ pittoresque m ·áõݳ½³ñ¹ coloré,e ·áõݳ½³ñ¹»É colorer vt, colorier vt, peindre vt; enluminer vt ¥Ýϳñ,



å³ïÏ»ñ` ÑÇÝ Ó»é³·ñ»ñÇ, ÏñáÝ³Ï³Ý ·ñù»ñǤ ·áõݳ½³ñ¹í»É être coloré,e; être enluminé,e ¥ÑÇÝ Ó»é³·ñ»ñÇ, ÏñáÝ³Ï³Ý ·ñù»ñÇ Ù³ëÇݤ ·áõݳ½³ñ¹áõÙ coloriage m; enluminure f ¥ÑÇÝ Ó»é³·ñ»ñÇ, ÏñáÝ³Ï³Ý ·ñù»ñǤ ·áõݳ½ñÏ»É ¥·áõݳó÷»É¤ décolorer vt, déteindre vt ·áõݳ½ñÏí»É se décolorer; déteindre vi ¥·áõݳó÷í»É¤ ·áõݳ½ñÏáõÙ décoloration f ·áõݳ½áõñÏ incolore ¥³Ý·áõÛݤ, décoloré,e ¥·áõݳó÷¤ ·áõݳó÷ déteint,e, décoloré,e ·áõݳó÷»É ¥·áõݳ½ñϻɤ déteindre vt, décolorer vt ·áõݳó÷í»É se décolorer; se ternir, passer vi ¥Ëáõݳݳɤ; ³ñ¨Çó ~ 239



passer au soleil



·áõݳï pâle; blême ¥ë³ëïÇÏ ·áõݳï¤, livide ¥Ù»é»ÉÇ å»ë ·áõݳï, ϳåï³íáõÝ, ϳå³ñ³·áõÛݤ chromotypogra·áõݳïå³·ñ³Ï³Ý



·áõݳó÷áõÃÛáõÝ décoloration f ·áõݳÉáõë³ÝϳñãáõÃÛáõÝ photographie f



en couleurs



·áõÝ³Ë³Õ chatoiement m, miroitement



phique



chromotypographie f, chromotypie f ·áõݳïí»É pâlir vi, blêmir vi ¥ë³ëïÇÏ ·áõݳïí»É¤, devenir livide ¥Ù»é»ÉÇ ·áõÛÝ ëï³Ý³É, ϳåï»É¤ ·áõݳïáõÃÛáõÝ pâleur f, lividité f ¥Ù»é»É³ÛÇÝ ·áõݳïáõÃÛáõݤ ·áõݳ÷áË»É changer la couleur de; repeindre vt ¥í»ñ³Ý»ñϻɤ ·áõݳ÷áËáõÃÛáõÝ changement m de couleur ·áõݹ1 1¤ boule f; bille f ¥μÇÉdzñ¹Ç` ë»Õ³ÝÇ ·Ý¹³Ë³ÕÇ, åïáõï³Ë³ÕÇ` éáõÉ»ïϳÛǤ 2¤ Ù³Ã. sphère f 3¤ Ù³ñ½. poids m; ·Ý¹Ç ÑñáõÙ lancement m du poids; ~ Ññ»É lancer le poids; ~ ÑñáÕ lanceur,-euse n de poids ·áõݹ2 ¥½áñ³·áõݹ¤ régiment m ·áõݹáõÏÍÇÏ ¥·áõݹáõÏÉáñ¤ boulot,te, rondelet,te, potelé,e, dodu,e, courtaud,e ·áõÝ»Õ coloré,e; pittoresque ¥·áõݳ·»Õ¤; vif,-ive ·áõÝ»Õ³Ý³É devenir coloré,e (pittoresque, vif,-ive) ·áõݻճóÝ»É rendre coloré,e (pittoresque, vif,-ive) ·áõÝ»ÕáõÃÛáõÝ éclat m; vivacité f ¥í³éíéáõÝáõÃÛáõݤ ·áõÝ»ñ³Ý· ¥»ñ³Ý·, ïáݤ ton m; ÝϳñÇ ~Ý»ñÁ les tons du tableau ·áõÝáÉáñï ³ëïÕ·. chromosphère f ·áõß³Ï pronostiqueur,-euse n, devin,eresse n, prophète-prophétesse n ¥Ù³ñ·³ñ»¤; diseur,-euse n (de bonne aventure), voyant,e n ¥μ³Ëï³·áõ߳Ϥ; cartomancien,ne n ¥Ë³Õ³ÃÕûñáí ·áõß³ÏáÕ¤; chiromancien,ne n ¥Ó»éݳ·áõ߳Ϥ ·áõß³Ï»É 1¤ deviner vt ¥Ïé³Ñ»É¤; prédire vt, prévoir vt ¥Ï³Ý˳ï»ë»É¤; présager vt, pronostiquer vt ¥Ï³Ý˳·áõ߳ϻɤ; ³é»ÕÍí³ÍÁ ~ deviner une ·áõݳïå³·ñáõÃÛáõÝ



m



·áõݳÍÇÝ chromogène; ~ ÝÛáõà subs-



tance f chromogène



·áõݳÏáõÛñ μÅßÏ. daltonien,ne adj/n ·áõݳÏáõñáõÃÛáõÝ μÅßÏ. daltonisme m ·áõݳٳïÇï ¥å³ëï»É¤ pastel m ·áõݳٳïÇï³Ýϳñ ¥å³ëï»É¤ pastel m



·áõݳÛÇÝ chromatique, de couleur ·áõݳÝÛáõà ¥åÇ·Ù»Ýï¤ pigment m ·áõݳÝáõÝ nom m de couleur ·áõݳã³÷ ýǽ. colorimètre m ·áõݳã³÷³Ï³Ý colorimétrique ·áõݳã³÷áõÃÛáõÝ ýǽ. colorimétrie f ·áõݳå³ÏÇ verre m coloré ·áõݳå³ïÏ»ñ ¥¹Ç³åá½ÇïÇí, ëɳ۹¤



diapositive f (en couleurs) ·áõݳå³ïáÕ ¥Ý»ñϳå³ïáÕ` ùëáõÏ ¨ ³ÛÉݤ teintant,e ·áõݳåÝ³Ï ï»°ë Ý»ñϳåÝ³Ï ·áõݳíÇÙ³·ñáõÃÛáõÝ chromolithogra-



phie f



·áõݳíáñ en couleur(s); de couleur; coloré,e ¥·áõݳíáñí³Í¤; ~ ýÇÉÙ film



en couleur; ~ Ù³ïÇï crayon m de couleur; ~ Ù»ï³ÕÝ»ñ métaux m pl non ferreux ·áõݳíáñ»É colorer vt; colorier vt ¥Ýϳñ, å³ïÏ»ñ, ù³ñ﻽¤; enluminer vt ¥ÑÇÝ Ó»é³·Çñ, Ïñáݳ·Çñù¤; teindre vt ¥Ý»ñÏ»É ùÇÙÇ³Ï³Ý ÝÛáõûñáí¤; coloriser vt ¥ë¨ ¨ ëåÇï³Ï å³ïÏ»ñáí ýÇÉÙÇÝ ·áõÛÝ Ñ³Õáñ¹»É¤ ·áõݳíáñ»ÉÇ colorable ·áõݳíáñÇã, ·áõݳíáñáÕ 1. adj colorant,e; ~ ÝÛáõûñ substances f pl (matières f pl) colorantes 2. colorant m; μÝ³Ï³Ý ~ colorant naturel ·áõݳíáñí»É se colorer; se teindre ¥Ý»ñÏí»É¤ ·áõݳíáñáõÙ peinture f, coloration f ¥·áõÛÝ ï³ÉÁ¤; teinture f ¥ùÇÙdzϳݤ; colorisation f ¥ë¨ ¨ ëåÇï³Ï å³ïÏ»ñáí ýÇÉÙǤ m



240



énigme; Ù³ÝÏ³Ï³Ý Ñ³Ý»ÉáõÏÁ ~ résoudre une devinette 2¤ dire la bonne aventure ¥·áõß³ÏáõÃÛáõÝ ³Ý»É, μ³Ëï μ³ó»É¤; tirer les cartes ¥Ë³Õ³ÃÕûñáí ~¤ ·áõß³ÏáõÃÛáõÝ prédiction f; prévision f, pronostic m, présage m ¥Ï³Ý˳ï»ëáõÙ¤; prophétie f ¥Ù³ñ·³ñ»áõÃÛáõݤ ·áõé 1¤ abreuvoir m ¥³Ý³ëáõÝÝ»ñÇÝ çñ»Éáõ ѳٳñ¤ 2¤ baignoire f ¥³í³½³Ý μ³ÕÝÇùáõÙ¤ ·áõë³Ý poète et chanteur populaire, barde m, troubadour m ·áõñ·áõñ³É chérir vt; affectionner vt ¥Ë³Ý¹³Õ³ï³Ýù ½·³É¤ ·áõñ·áõñ³Ýù caresse f; calinerie f, cajolerie f ¥÷³Õ³ùß³Ýù¤, affection f ¥Ë³Ý¹³Õ³ï³Ýù¤ ·áõñ·áõñ»É choyer vt; caresser vt ¥ßáÛ»É, ÷³Û÷³Û»É, ÷Ëμ. ÷³Û÷³Û»É, ï³Í»É¤; cajoler vt ¥÷³Õ³ù߻ɤ; dorloter vt ¥÷³Û÷³Û»É, ùÝù߻ɤ ·áõñ½ å³ïÙ. massue f (hérissée de pointes de fer) ·áõó» peut-être, il se peut que



¹³μ³ÕáõÙ tannage m ¹³·³Õ cercueil m, bière f ¹³·³Õ³·áñÍ fabricant m de cercueils ¹³·³Ý³Ï massue f (ٳѳÏ, ɳËï);



matraque f (áëïÇϳÝÇ Ù³Ñ³Ï)



¹³·³Ý³Ï³Ñ³ñ»É matraquer vt ¹³·³Ý³Ï»É frapper à grands coups, rosser vt, assommer vt; matraquer vt



(áëïÇÏ³Ý³Ï³Ý Ù³Ñ³ÏÝ»ñáí)



¹³¹³Ç½Ù ³ñí., ·ñÏÝ. dadaïsme m, dada m



¹³¹³Çëï (¹³¹³Ç½ÙÇ Ý»ñϳ۳óáõóÇãª



Ñ»ï¨áñ¹) dadaïste n



¹³¹³Çëï³Ï³Ý (¹³¹³Ç½ÙÇÝ í»ñ³μ»-



ñáÕ) dadaïste



¹³¹³ñ pause f, intervalle m (ųٳݳϳÙÇçáó); relâche m; cesse f, répit



m (ϳñ׳ï¨); trêve f (ëáíáñ³μ³ñ »ñϳñ); ³é³Ýó ~Ǫ ³Ý¹³¹³ñ sans relâche, sans répit ¹³¹³ñ»É cesser vi; s’arrêter; ³ÝÓñ¨Á ¹³¹³ñ»ó la pluie a cessé; ·Çß»ñÁ »ñè»ÏáõÃÛáõÝÁ ¹³¹³ñáõÙ ¿ la nuit la circulation s’arrête ¹³¹³ñ»óÝ»É 1) cesser vt (de); faire cesser vt; arrêter vt; Ëáë»ÉÁ ¹³¹³ñ»óñ»°ùª í»ñç³óñ»°ù cessez de parler; í»×»ñÁ ~ faire cesser les querelles; å³ñ³åÙáõÝùÝ»ñÁª ¹³ë»ñÁ ~ arrêter les cours; ³ß˳ï³ÝùÁ ~ arrêter le travail 2) suspendre vt (ųٳݳϳíáñ³å»ë); í׳ñáõÙÝ»ñÁ ųٳݳϳíáñ³å»ë ~ª Áݹѳï»É suspendre les paiements 3) interrompre vt (Áݹѳï»É) ¹³¹³ñ»óáõÙ 1) cessation f; ³ß˳ï³ÝùÇ ~ cessation du travail; ³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ ·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý ~ cessation d’activité; é³½Ù³Ï³Ý ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ cessation des hostilités 2) arrêt m; ÃßÝ³Ù³Ï³Ý ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ arrêt des hostilités 3) interruption f (ÁݹѳïáõÙ) 4) suspension f (ųٳݳϳíáñ); é³½Ù³Ï³Ý ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Å³Ù³Ý³Ï³íáñ ~ suspension d’armes ¹³¹³ñù (»ñó¹³¹³ñ) halte f ¹³½·³Ñ établi m, métier m ¹³Å³Ý 1) cruel,le 2) rude, sévère



¸ ¹³ cela, ça; ~ Ýñ³ å³Ûáõë³ÏÝ ¿ c’est



son sac; ¹ñ³ÝÇó Ñ»ïá après cela; ¹ñ³ å³ï׳éáí à cause de cela; ~ áãÝãÇ å»ïù 㿪 áñ¨¿ ³ñÅ»ù ãáõÝÇ ça ne vaut rien ¹³μ³Õ1 (Ëáßáñ »Õç»ñ³íáñ ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ í³ñ³ÏÇã ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ) fièvre f aphteuse ¹³μ³Õ2 (¹³μ³Õáñ¹, ³Õ³Õáñ¹) tanneur m



(³Õ³Õ³ÝÛáõÃ) (tannin) m ¹³μ³Õ³Ýáó ï»°ë ³Õ³Õ³Ýáó ¹³μ³Õ»É ï»°ë ³Õ³Õ»É ¹³μ³Õ³ÝÛáõÃ



tanin



241



çon m (¹ñáßٳѳñ)



(ËÇëï) 3) sadique (í³Ûñ³·) 4) ÷Ëμ. violent,e ¹³Å³Ý³μ³ñ, ¹³Å³Ýáñ»Ý 1) cruellement, d’une manière cruelle (féroce) 2) durement, rudement (³ÝËݳ Ï»ñåáí) 3) âprement (³ÝËݳ, Ëëïáñ»Ý, ë³ëïϳμ³ñ) ¹³Å³Ý³μ³ñá féroce, cruel,le; d’un caractère farouche ¹³Å³Ý³ÙáÉ (í³Ûñ³·, ë³¹Çëï³Ï³Ý) sadique; ~ Ù³ñ¹ª ÏÇÝ sadique n ¹³Å³Ý³ÙáÉáõÃÛáõÝ (í³Ûñ³·áõÃÛáõÝ, 볹ǽÙ) sadisme m ¹³Å³Ý³Ý³É devenir cruel,le (rude, féroce, farouche, sadique, acharné,e) ¹³Å³Ý³óÝ»É rendre cruel,le (féroce, farouche, acharné,e) ¹³Å³Ý³óáõÙ endurcissement m; insensibilité f (³Ý½·³ÛáõÝáõÃÛáõÝ) ¹³Å³Ýáñ»Ý ï»°ë ¹³Å³Ý³μ³ñ ¹³Å³ÝáõÃÛáõÝ 1) cruauté f, dureté f 2) férocité f (·³½³ÝáõÃÛáõÝ, í³Ûñ³·áõÃÛáõÝ) 3) barbarie f (μ³ñμ³ñáëáõÃÛáõÝ) 4) sadisme m (¹³Å³Ý³ÙáÉáõÃÛáõÝ, í³Ûñ³·áõÃÛáõÝ) 5) brutalité f (ÏáåïáõÃÛáõÝ) ¹³É μÝËë. colostrum m ¹³É³ñ 1. adj vert,e (ϳݳã); frais-fraîche (óñÙ); nouveau (nouvel)-nouvelle (Ýáñ, Ù³ïÕ³ß) 2. verdure f, herbe f (ϳݳã, μáõë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, Ëáï) ¹³É³ñ³·»Õ verdoyant,e ¹³É³ñ³½³ñ¹ ï»°ë ¹³É³ñ³·»Õ ¹³É³ñ»É reverdir vi, verdoyer vi; germer vi (ÍɳñӳϻÉ) ¹³Éϳ¹»Ù, ¹³Éϳѳñ au visage pâle (blême) ¹³ÉÏ³Ý³É (¹³ÉáõÏ ¹³éݳÉ) s’étioler, pâlir vi, blmir vi ¹³ÉÏáõÃÛáõÝ pâleur f; lividité f (Ù»é»É³ÛÇÝ, ³Ýϻݹ³Ý) ¹³ÉïáݳϳÝáõÃÛáõÝ (¹³ÉïáÝǽÙ) ï»°ë



¹³ÏáõÙ compostage m (ïå³ÝßáõÙ);



poinçonnage m (¹ñáßٳѳñáõÙ)



¹³Ñ³Ý³Ï (ٳɳËÇï, ÙáÉáß³ù³ñ) ma-



lachite f



¹³Ñ»Ï³Ý (¹ñ³Ùª ½³Ý³½³Ý ³ñÅ»ùÝ»-



ñáí) piastre f, denier m



¹³ÑÇ× bourreau m ¹³ÑÉÇ× salle f; salle f de spectacle (ѳÝ-



¹Çë³ëñ³Ñ); ÝÇëï»ñÇ ~ salle de réunion ¹³Ñ׳å»ï chef m des bourreaux ¹³ÑáõÏ ski m; ~ ù߻ɪ ¹³ÑáõÏ»É faire du ski ¹³ÑáõϳÓáÕ bâton m de ski ¹³ÑáõϳÙñóáõÙ compétition f de ski ¹³ÑáõϳÛÇÝ de ski; ~ Ù³ñ½³Ó¨ ski m; ~ Ù³ñ½³Ó¨áí ½μ³Õí»É pratiquer le ski, faire du ski ¹³ÑáõÏ³í³½ù, ¹³Ñáõϳñß³í course f de ski ¹³Ñáõϳí³Ûñ¿çù descente f en skis ¹³Ñáõϳó³ïÏ saut m à skis ¹³ÑáõÏ»É faire du ski ¹³ÑáõÏ»ÉÇ skiable; ~ í³½ùáõÕÇ piste f skiable ¹³ÑáõÏáñ¹¥áõÑǤ skieur,-euse n ¹³ÑáõÏáõÕÇ (¹³ÑáõÏ³í³½ùÇ áõÕÇ) piste f de ski (pour skieurs) ¹³Õ»É 1) cuire vi (í»ñùÇ Ù³ëÇÝ); piquer vt (»ÕÇÝçÇ Ù³ëÇÝ) 2) brûler vt (³Ûñ»É, í³é»É) 3) ÷Ëμ. cingler vt ¹³ÕÓ (³Ý³ÝáõË) μëμ. menthe f ¹³Õëï³ÝÛ³Ý du Daghestan ¹³Õëï³ÝóÇ Daghestanien,ne n ¹³Õí»É 1) se brûler (³Ûñí»É, í³éí»É); se piquer (»ÕÇÝçáí) 2) ÷Ëμ. être cinglé,e ¹³Ù³ (ß³ßÏáõ Ù»ç) dame f; ~ ¹áõñë ·³É aller à dame, damer vt ¹³Ù³Ë³Õ (ß³ßÏÇ) (jeu m de) dames f pl; ~ Ë³Õ³É jouer aux dames ¹³Ùμ (çñ³ÃáõÙμ) digue f, jetée f, môle



·áõݳÏáõñáõÃÛáõÝ ¹³ÉïáÝÇÏ ï»°ë ·áõݳÏáõÛñ ¹³ÉáõÏ blême, pâle; étiolé,e (Ýí³ÕÏáï) ¹³Ï»É composter vt (ïå³Ýß»É); poin-



m



¹³Ùμ³Ý (ßÇñÇÙ) tombeau m ¹³Ùμ³Ý³·Çñ (ï³å³Ý³·Çñ) épitaphe f



çonner vt (¹ñáßٳѳñ»É) ¹³ÏÇã composteur m (ïå³ÝßÇã); poin-



¹³Ùμ³Ý³Ï³Ý 1. nécrologie f (ٳѳ-



Ëáë³Ï³Ý, ѳݷáõóÛ³ÉÇ ÑÇß³ï³242



couteau sur la gorge (à qn)



ÏÇÝ ·ñí³Í Ñá¹í³Í); oraison f funèbre (óÕÙ³Ý Å³Ù³Ý³Ï Ñ³Ý·áõóÛ³ÉÇ ÑÇß³ï³ÏÇÝ ³ñï³ë³Ýí³Í Ëáëùª ׳é, ¹³Ùμ³Ý³×³é) 2. adj tombal,e, sépulcral,e, funèbre; ~ ÉéáõÃÛáõÝ silence m sépulcral ¹³Ùμ³Ý³×³é (¹³Ùμ³Ý³Ï³Ý) oraison f funèbre ¹³Ùμ³Ý³í³Ûñ sépulture f ¹³Ùμ³Ý³ù³ñ pierre f tombale, pierre f sépulcrale, tombe f ¹³Ùμ³ñ³Ý mausolée m, tombeau m, sépulcre m, crypte f ¹³ÙμáõÉ μëμ. reine-claude f ¹³ÙáÏÉÛ³Ý ëáõñ épée f de Damoclès ¹³Û³Ï 1) bonne f (d’enfants), nurse f; puériculteur,-trice n (Ýáñ³ÍÇÝ ¨ ÙÇÝ㨠3-4 ï³ñ»Ï³Ý »ñ»Ë³Ý»ñÇ ¹ÇåÉáÙ³íáñí³Í ~) 2) nourrice f (ëïÝïáõ) 3) infirmière f (ÑÇí³Ý¹³ÝáóáõÙ) ¹³Û³Ïáñ¹Ç (ϳÃÝ»Õμ³Ûñ) frère m de lait ¹³Û³ÏáõÃÛáõÝ nursage m; puériculture f (»ñ»Ë³Ý»ñÇÝ ÙÇÝ㨠3-4 ï³ñ»Ï³Ý ѳë³ÏÁ ٻͳóÝ»Éáõ Ù»Ãá¹Ý»ñÇ ³ÙμáÕçáõÃÛáõÝÁ) ¹³ÛɳÛÉ (·»Õ·»Õ³Ýù) 1) gazouillement m, ramage m (ÃéãÝÇ) 2) »ñÅßï. trille



¹³Ý³Ï³·áñÍ coutelier,-ière n ¹³Ý³Ï³·áñÍ³Ï³Ý coutelier,-ière; ~



³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f coutelière ¹³Ý³Ï³·áñÍáõÃÛáõÝ coutellerie f ¹³Ý³Ï³Ï³É porte-couteau m ¹³Ý³Ï³ÏéÇí bagarre f au couteau, rixe f



¹³Ý³Ï³Ñ³ñ blessé,e par un coup de



couteau; poignardé,e (¹³ßáõݳѳñ); tué,e (ëå³Ýí³Í) par un coup de couteau ¹³Ý³Ï³Ñ³ñ»É donner un coup de couteau; poignarder vt (¹³ßáõݳѳñ»É) ¹³Ý³Ï³Ñ³ñáõÃÛáõÝ,



¹³Ý³Ï³Ñ³ñáõÙ



coup m de couteau; coup m de poignard (¹³ßáõݳѳñáõÙ) ¹³Ý³Ï³Ù³Ý boîte f à couteau ¹³Ý³Ï³í³×³é coutelier,-ière n ¹³Ý¹³Éáß empoté,e adj/n, nigaud,e n/adj, niais,e adj, badaud,e n/adj ¹³Ý¹³Õ 1. adj lent,e; ~ ß³ñÅáõÙÝ»ñ mouvements m pl lents; ~ ù³ÛÉ»ñáí à pas m pl lents 2. adv lentement; ~, μ³Ûó íëï³Ñ lentement, mais sûrement ¹³Ý¹³Õ³·Ý³ó ï»°ë ¹³Ý¹³ÕÁÝÃ³ó ¹³Ý¹³Õ³Ëáë qui parle lentement ¹³Ý¹³Õ³Ñáë d’un courant lent ¹³Ý¹³Õ³ÙÇï 1. adj d’un esprit lent (lourd) 2. esprit m lent (lourd) (Ù³ñ¹) ¹³Ý¹³Õ³ÙïáõÃÛáõÝ lenteur f d’esprit ¹³Ý¹³Õ³Ý³É se ralentir ¹³Ý¹³Õ³ß³ñÅ lent,e; lourdaud,e n/adj (ͳÝñ³ß³ñÅ) ¹³Ý¹³Õ³ß³ñÅáõÃÛáõÝ lenteur f ¹³Ý¹³Õ³ù³ÛÉ à pas lents; à pas de tortue (ÏñdzÛÇ ù³ÛÉ»ñáí) ¹³Ý¹³Õ»É 1) tarder vi (ѳå³Õ»É, áõß³óÝ»É) 2) ralentir vt, se ralentir (³ñ³·áõÃÛáõÝÁ Ýí³½»É) ¹³Ý¹³Õ»óÝ»É ralentir vt; ù³ÛÉ»ñÁ ~ ralentir le pas ¹³Ý¹³Õ»óí»É être ralenti,e ¹³Ý¹³Õ»óáõÙ ralentissement m ¹³Ý¹³ÕÁÝóó à petite vitesse, à faible vitesse



m



¹³ÛɳÛÉ»É 1) gazouiller vi, ramager vi (ÃéãÝÇ Ù³ëÇÝ) 2) »ñÅßï. triller vt ¹³Ý³Ï couteau m; coutelas m (ٻͪ



ëáõñª ɳÛݳμ»ñ³Ý ~); ë»Õ³ÝÇ ~ couteau de table; ËáѳÝáóÇ ~ couteau de cuisine; ·ñå³ÝÇ ~ couteau de poche; ѳóÇ ~ couteau de pain; áñëáñ¹³Ï³Ý ~ couteau de chasse; »ñÏë³Ûñ ~ couteau à deux tranchants; ͳÉíáÕ ~ couteau pliant; ÃáõÕà Ïïñ»Éáõ ~ª ÃÕóѳï couteau à papier, coupe-papier m; ³Û·»å³ÝÇ ~ serpette f; ëñ³Í³Ûñ ~ couteau pointu; ëáõñª ѳïáõ ~ couteau tranchant; ~Ç μ»ñ³Ý` ë³Ûñ lame f d’un couteau; ~Ç å³ïÛ³Ý gaine f d’un couteau; ~Ç Ïáà manche m de couteau; ~ ëñ»É aiguiser un couteau ◊ ~Á ÏáÏáñ¹ÇÝ ¹»Ù ³Ý»É mettre le 243



¹³Ý¹³ÕÏáï lent,e; lambin,e n/adj, traî-



(áõÝÇëáÝ) »ñÅßï. unisson m ¹³ßݳÙáõñ piano m; piano m à queue (éáÛ³É); ~ Ýí³·»É jouer du piano; ~ ɳñ»É accorder un piano; ~Ç ¹³ë»ñ cours m pl de piano; ѳٻñ·³ÛÇÝ ~ piano de concert; ~Ǫ ~ Ýí³·»Éáõ ³Ãáé tabouret m de piano; ~ ɳñ»Éáõ ·áñÍÇùª μ³Ý³ÉÇ accordoir m ¹³ßݳÙáõñ³ÛÇÝ de piano; pour piano; ~ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ musique f pour piano; ~ª ¹³ßݳÙáõñÇ Ñ³Ù³ñ ·ñí³Í ëáݳï sonate f pour piano ¹³ßݳÛÇÝ fédératif,-ive; fédéral,e; fédéré,e (¹³ßÝáõÃÛ³Ý Ï³½ÙÇ Ù»ç ÙïÝáÕ, ¹³ßݳÏÇó ³Ý¹³Ù); ~ ѳÝñ³å»ïáõÃÛáõÝ république f fédérée ¹³ßݳå»ï³Ï³Ý ï»°ë ¹³ßݳÛÇÝ ¹³ßݳå»ïáõÃÛáõÝ État m fédéré ¹³ßݳíáñ»É arranger vt ¹³ßݳíáñáõÙ arrangement m ¹³ßÝáõÃÛáõÝ fédération f ¹³ßï champ m; é³½ÙÇ ~ champ de bataille; ýǽ. Ù³·ÝÇë³Ï³Ý ~ champ magnétique; Ù³ñ½. ûÝÇëÇ ~ª ˳ճÑñ³å³ñ³Ï court m; Çñ³íμ. ûñ»Ýë¹ñ³Ï³Ý ~ champ législatif; ùÕù. ù³Õ³ù³Ï³Ý ~ éventail m politique; ÷Ëμ. espace m; ºÉÇë»Û³Ý ~»ñ (åáÕáï³ ö³ñǽáõÙ) les Champs-Elysées ¹³ßﳷݳó (åÇÏÝÇÏÇ Ù³ëݳÏÇó) pique-niqueur,-euse (piqueniqueur,euse) n ¹³ßﳷݳóáõÃÛáõÝ (åÇÏÝÇÏ) piquenique m ¹³ßï³Í³ÕÇÏ fleur f de champ ¹³ßï³Ñ³Ý¹»ë fête f champêtre ¹³ßï³Ù»Ë³Ï μëμ. œillet m sauvage ¹³ßï³ÙáõÏ Ï»Ý¹μ. campagnol m, rat m des champs ¹³ßï³ÛÇÝ des champs, champêtre; ~ ͳÕÇÏÝ»ñ fleurs f pl des champs; ~ ÑÇí³Ý¹³Ýáó hôpital m de campagne; ~ ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ travaux m pl champêtres ¹³ßï³Ý (³Ùë³Ï³Ý) μÝËë. règles f pl, menstruation f ¹³ßï³Ý³¹³¹³ñ ménopause f; ~Ç ¹³ßݳӳÛÝáõÃÛáõÝ



nard,e n



¹³Ý¹³ÕÏáïáõÃÛáõÝ lenteur f, lourdeur f ¹³Ý¹³Õáñ»Ý lentement; doucement



(ѳݹ³ñï, ³é³Ýó ßï³å»Éáõ)



¹³Ý¹³ÕáõÃÛáõÝ lenteur f ¹³Ý¹³ÕáõÙ (¹³Ý¹³Õ»óáõÙ) ralentisse-



ment m



¹³Ý¹áõé μëμ. pourpier m ¹³ÝÇ³Ï³Ý danois,e ¹³ÝdzóÇ, ¹³ÝÇáõÑÇ Danois,e n ¹³ÝÇ»ñ»Ý danois m, langue f danoise ¹³ßÇÝù 1) alliance f; ùÕù. bloc m; ïÝï»-



ë³Ï³Ýª é³½Ù³Ï³Ý ~ alliance économique, militaire; ųٳݳϳíáñ ~ alliance temporaire; ~ ÏÝù»É conclure une alliance (avec) 2) union f (ÙÇáõÃÛáõÝ) 3) pacte m (¹³ßݳ·Çñ) 4) traité f (ѳٳӳÛݳ·Çñ) 5) ligue f (ÁÝÏ»ñ³ÏóáõÃÛáõÝ, ÙÇáõÃÛáõÝ) 6) coalition f (ÙdzíáñáõÙ) 7) fédération f, confédération f (¹³ßÝáõÃÛáõÝ, ѳٳ¹³ßÝáõÃÛáõÝ) ¹³ßÝ ï»°ë ¹³ßÇÝù ¹³ßݳ·Çñ ¹íÝ·. traité m; convention f, pacte m ¹³ßݳ·ñ³ÛÇÝ de convention, conventionnel,le ¹³ßݳϳѳñ¥áõÑǤ pianiste n ¹³ßݳϳѳñ¹³ñ (¹³ßݳÙáõñ ɳñáÕ Ù³ëݳ·»ï) accordeur,-euse n ¹³ßÝ³Ï»É harmoniser vt; accorder vt ¹³ßݳÏÇó allié,e adj/n; ~ »ñÏñÝ»ñ pays m pl alliés; áã ~ª ãѳñáÕ non-aligné (»ñÏÇñ) ¹³ßݳÏó³Ï³Ý (§Ð³Û ѻճ÷áË³Ï³Ý ¹³ßݳÏóáõÃÛáõݦ Ïáõë³ÏóáõÃÛ³Ý ³Ý¹³Ù) membre m de la Fédération Révolutionnaire Arménienne ¹³ßݳÏó³ÛÇÝ allié,e; fédéré,e ¹³ßݳÏó»É s’allier, conclure une alliance, se conférer ¹³ßݳÏóáõÃÛáõÝ (ÙÇáõÃÛáõÝ) alliance f, union f, ligue f; confédération f (ѳٳ¹³ßÝáõÃÛáõÝ); Ð³Û Ñ»Õ³÷áË³Ï³Ý ¹³ßݳÏóáõÃÛáõÝ (Ïáõë³ÏóáõÃÛáõÝ) Fédération f Révolutionnaire Arménienne (Ñåí. F.R.A.) ¹³ßݳӳÛÝ à l’unisson 244



ßñç³Ýª ï³ñÇù âge m critique



¹³éݳѳ٠amer,-ère, d’un goût amer ¹³éÝ³Ý³É 1) devenir amer,-ère, prendre un goût amer 2) ÷Ëμ. avoir de



¹³ßï³Ý³ÛÇÝ menstruel,le; ~ ßñç³Ý pé-



riode f critique, jours m pl critiques



la peine; être chagriné,e (íßï³Ý³É); ¹³éݳó³Í ÉÇÝ»É avoir le cœur gros ¹³éݳÝáõß (ù³Õóñ³ÃÃáõ, ÃÃí³ß) aigre-doux (aigre-douce) ¹³éݳóÝ»É 1) rendre amer,-ère (¹³éÁ ѳ٠ï³Éª ѳÕáñ¹»É) 2) ÷Ëμ. faire de la peine (à qn); chagriner vt (íßï³óÝ»É) 3) assombrir vt (Ùé³ÛÉ»óÝ»É, ïñïÙ»óÝ»É) ¹³éݳóÝáÕ (¹³éݳóáõóÇã, íßï³óÝáÕ) fâcheux,-euse, vexant,e, affligeant,e ¹³éÝáñ»Ý amèrement, avec amertume; aigrement (ÏÍáõª ˳ÛÃÇã Ó¨áí) ¹³éÝáõÃÛáõÝ 1) amertume f; μ»ñ³ÝÇ ~ goût m amer dans la bouche 2) ÷Ëμ. chagrin m (íÇßï); Ù»ÏÇÝ ~ å³ï׳é»É faire de la peine à qn ¹³ë1 leçon f (ѳÝÓݳñ³ñáõÃÛáõÝ); cours m, classe f (¹³ë³Å³Ù); ٳûٳïÇϳÛÇ ~ cours de mathématiques; å³ïÙáõÃ۳ݪ »ñ·»óáÕáõÃÛ³Ý ~ classe d’histoire, de chant; ~Á ëáíáñ»É apprendre sa leçon; ~ª ~»ñ ï³É donner des leçons; ~ ѳñóݻɪ ѳñó»ñáí ëïáõ·»É interroger vt; ~»ñÇó ÷³Ëã»É faire l’école buissonière, ËëÏó. sécher les cours ¹³ë2 1) état m; ordre m; classe f; »ññáñ¹ ~ (å³ïÙ. ³Ý³ñïáÝÛ³É ~, áíù»ñ ã¿ÇÝ å³ïϳÝáõÙ áã ³½Ýí³Ï³Ý, áã ¿É Ñá·¨áñ ¹³ëÇÝ); tiers état; Ñá·¨áñ ~ clergé m; ÙÇçÇÝ ~ classe f moyenne 2) caste f (÷³Ï ëáóÇ³É³Ï³Ý ~) ¹³ë3 »Ï»Õ. chœur m (»Ï»Õ»ó³Ï³Ý »ñ·ã³ËáõÙμ, ³Û¹ »ñ·ã³ËÙμÇ ï»ÕÁ) ¹³ë³μ³ßËáõÙ répartition f des cours ¹³ë³·Çñù manuel m, méthode f; ýñ³Ýë»ñ»ÝÇ ~ manuel de français, méthode de français ¹³ë³¹áõÉ grève f des cours ¹³ë³Å³Ù cours m; Ï»Ýë³μ³ÝáõÃÛ³Ý ~»ñÁ ß³ï Ñ»ï³ùñùÇñ »Ý les cours de biologie sont très intéressants ¹³ë³ÉÇù 1) déserteur m (½ÇÝíáñ); ~



¹³ßï³å³Ñ garde m champêtre ¹³ßï³å³ßïå³Ý ³Ýï³é³ß»ñï»ñ



zones f pl forestières



¹³ßï³í³Ûñ plaine f; ²ñ³ñ³ïÛ³Ý ~



plaine f de l’Ararat



¹³ßï³í³ñ (ÑáÕ³Ùß³Ï) cultivateur,-



trice n



¹³ßï³í³ñ³Ï³Ý



champs



de



culture



des



¹³ßï³í³ñáõÃÛáõÝ culture f des champs ¹³ßï³ñÙ³ï μëμ. millepertuis m ¹³ßáõÛÝ poignard m, dague f; ~áí ѳñ-



í³Í»É, ¹³ßáõݳѳñ»É poignarder donner un coup de poignard ¹³ßáõݳѳñ poignardé,e ¹³ßáõݳѳñ»É poignarder vt vt; ~Ç Ñ³ñí³Í ѳëóÝ»É



¹³ßáõݳѳñáõÃÛáõÝ,



¹³ßáõݳѳñáõÙ



coup(s) m (pl) de poignard ¹³ç³·áñÍ (¹ñáßÙ³ïåáÕª ·áñÍí³ÍùÇ, ÃÕÃÇ, Ïï³íÇ íñ³) imprimeur m ¹³ç»É 1) tatouer vt (Ù³ñÙÝÇ íñ³) 2) imprimer vt (¹ñáßÙ³ïå»Éª ·áñÍí³ÍùÇ, ÃÕÃÇ, Ïï³íÇ íñ³) ¹³çáíÇ (¹³çí³Í) imprimé,e (¹ñáßÙ³ïåí³Íª ·áñÍí³Íù, ÃáõÕÃ, Ïï³í); ~ ·áñÍí³Íù tissu m imprimé ¹³çí³Íù 1) dessin m (·áñÍí³ÍùǪ ÃÕÃÇ íñ³) 2) tatouage m (Ù³ñÙÝÇ íñ³) ¹³çí³Íù³μ³Ý tatoueur,-euse n ¹³çáõÙ 1) impression f (·áñÍí³ÍùǪ ÃÕÃÇ íñ³) 2) tatouage m (Ù³ñÙÝÇ íñ³) ¹³éÁ, ¹³éÝ amer,-ère; ¹³éݪ ³ÕÇ ³ñóáõÝùÝ»ñ chaudes larmes f pl; ~ Ëáëù»ñ paroles f pl aigres; ~ ×ßÙ³ñïáõÃÛáõÝ amère vérité f; ~ Ïßï³Ùμ³Ýù durs reproches m pl; ~ ·ÇÝÇ vin m sec ¹³éݳ·ÇÝ plein,e d’amertume ¹³éÝ³É 1) devenir vi; μÅÇßÏ ~ devenir médecin 2) revenir vi, rentrer (í»ñ³¹³éݳÉ) 3) se retourner (»ï ~, »ï ݳۻÉ, ßñçí»É) ¹³éÝ³Ï tourniquet m 245



¹³éÝ³É déserter vt 2) fuyard,e n (Ëáõë³÷áÕ, Ëáõë³Ý³íáÕ) ¹³ë³Éù»É (¹³ë³ÉùáõÃÛáõÝ ³Ý»É) déserter vt ¹³ë³ÉùáõÃÛáõÝ, ¹³ë³ÉùáõÙ désertion f ¹³ë³Ëáë 1) professeur m 2) maître m de conférence (¹³ë³ËáëáõÃÛáõÝÝ»ñ ϳñ¹³óáÕ ¹³ë³í³Ý¹áÕ) 3) conférencier,-ière n (Ññ³å³ñ³Ï³ÛÇÝ ¹³ë³ËáëáõÃÛáõÝ Ï³ñ¹³óáÕ) ¹³ë³Ëáë³Ï³Ý 1. de maître de conférence, de conférencier, professoral,e 2. salle f des professeurs (¹³ë³ËáëÝ»ñÇ ë»ÝÛ³Ï áõëáõÙÝ³Ï³Ý Ñ³ëï³ïáõÃÛáõÝáõÙ) ¹³ë³Ëáë»É faire cours; enseigner vi (¹³ë³í³Ý¹»É) ¹³ë³ËáëáõÃÛáõÝ conférence f, cours m; ~ ÙÇç³½·³ÛÇÝ ¹ñáõÃÛ³Ý Ù³ëÇÝ conférence sur la situation internationale; ~Ý»ñǪ ¹³ë»ñÇ Ñ³×³Ë»É suivre des cours; ~ ϳñ¹³É faire un cours ¹³ë³Ï é³½Ù. section f (ѻ勉ϳÛÇÝ, Ññ»ï³Ý³ÛÇÝ); peloton m (de chars) (ï³ÝϳÛÇÝ, ݳ¨ª ѻͻɳ½áñ³ÛÇÝ); ë³Ïñ³íáñÝ»ñÇ ~ peloton de sapeurs ¹³ë³Ï³Ý1 classique n/adj; ~ Ñ»ÕÇÝ³Ï auteur m classique, classique m; ~ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ musique f classique ¹³ë³Ï³Ý2 ùñÏÝ. ordinal,e; ~ Ãí³Ï³Ý adjectif m (numéral) ordinal ¹³ë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ (¹³ë³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁ) classicisme m ¹³ë³Ï³å»ï chef m de section (de peloton) ¹³ë³Ï³ñ· classe f; μ³Ýíáñ ~ classe ouvrière; ïÇñáÕª ÇßËáÕ ~ classe dominante; ѳϳٳñï ~»ñ classes hostiles; μ³ñÓñª ³½Ýí³Ï³Ý ~ª ѳë³ñ³ÏáõÃÛáõÝ beau monde m ¹³ë³Ï³ñ·³ÛÇÝ de classe; des classes; ~ ߳ѻñ intérêts m pl de classe; ~ å³Ûù³ñ lutte f des classes ¹³ë³Ï³ñ·³ÛÝáõÃÛáõÝ esprit m de classe ¹³ë³Ï³ñ·»É classifier vt, classer vt; systématiser vt (ѳٳϳñ·»É), trier vt



¹³ë³Ï³ñ·Çã classificateur m; classeur m



¹³ë³Ï³ñ·í»É se classer ¹³ë³Ï³ñ·áõÙ classification f, classe-



ment m



¹³ë³Ù³ïÛ³Ý registre m des cours ¹³ë³ÙÇçáó récréation f (ٻͪ »ñϳñ);



interclasse m (÷áùñª ϳñ×)



¹³ë³ÛÇÝ d’état, des états; de l’ordre ¹³ë³ÝÛáõà matière f d’enseignement ¹³ë³ë»Õ³Ý pupitre m ¹³ë³ë»ÝÛ³Ï salle f d’études; classe f



(¹³ë³ñ³Ý)



¹³ë³í³Ý¹»É enseigner vt ¹³ë³í³Ý¹áÕ enseignant,e adj/n; ~Ý»ñ,



~Ý»ñÇ Ï³½Ù corps m enseignant (professoral) ¹³ë³í³Ý¹áõÙ enseignement m ¹³ë³í³ñÓ, ¹³ë³í׳ñ paye m à la leçon ¹³ë³íáñ»É 1) ranger vt (¹³ñë»É, ß³ñ»É, ¹Ý»É); ·ñù»ñÁ ~ ranger les livres 2) arranger vt (ϳñ·Ç μ»ñ»É, ϳñ·³íáñ»É); ·áñÍ»ñÁ ~ arranger les (ses) affaires 3) disposer vt (ß³ñ»É, ï»Õ³íáñ»É, ½»ï»Õ»É); ß³ËÙ³ïÇ Ë³Õ³ù³ñ»ñÁ ~ ˳ճï³Ëï³ÏÇ íñ³ disposer les pions sur l’échiquier 4) placer vt (Çñ ï»ÕÁ ¹Ý»É) 5) échelonner vt (³ëïÇ׳ݳϳñ·»É) ¹³ë³íáñí»É 1) s’arranger, être arrangé,e, être disposé,e 2) s’échelonner (³ëïÇ׳ݳϳñ·í»É) ¹³ë³íáñáõÃÛáõÝ disposition f; arrangement m ¹³ë³íáñáõÙ (μ³ßËáõÙª ³åñ³ÝùÇ) étalement m ¹³ë³ï³Ëï³Ï ï»°ë ¹³ë³óáõó³Ï ¹³ë³ïáõ professeur m (μ³ñÓñ ¹³ë³ñ³ÝÝ»ñÇ); maître,-esse n, instituteur,-trice m (áã μ³ñÓñ ¹³ë³ñ³ÝÝ»ñÇ); enseignant,e n (¹³ë³í³Ý¹áÕª ÁݹѳÝñ³Ï³Ý ÇÙ³ëïáí) ¹³ë³ñ³Ý classe f, salle f de classe (¹³ë³ë»ÝÛ³Ï); »ñÏñáñ¹ ~ deuxième f (classe); μ³ñÓñ ~Ý»ñ classes supérieures, grandes classes; ó³Íñ ~Ý»ñ petites classes; ݳ˳å³ïñ³ëï³Ï³Ý ~ classe préparatoire; 246



tif,-ive; ³ñí»ëïÇ ~ ¹»ñÁ le rôle éducateur de l’art; ~ ˳ջñ jeux m pl éducatifs ¹³ëïdzñ³Ïã³Ï³Ý éducateur,-trice, éducatif,-ive, d’éducation ¹³ëïdzñ³Ïí³Í bien élevé,e éduqué,e ¹³ëïdzñ³Ïí³ÍáõÃÛáõÝ bonne éducation f; savoir-vivre m (ÏñÃí³ÍáõÃÛáõÝ, μ³ñ»ÏñÃáõÃÛáõÝ) ¹³ëïdzñ³Ïí»É être élevé,e, être éduqué,e ¹³ëïdzñ³ÏáõÃÛáõÝ éducation f; formation f; ë»é³Ï³Ý ~ éducation sexuelle ¹³ëáõÛà ɻ½íμ. classème m ¹³ëáõëáõÛó (ÏñÏÝáõëáõÛó) répétiteur,trice n ¹³í intrigue f; machination f (Ù»ù»Ý³ÛáõÃÛáõÝ); complot m, conspiration f (¹³í³¹ñáõÃÛáõÝ); ~ ÝÛáõÃ»É tramer une intrigue ¹³í³¹Çñ 1. conjuré,e n, conspirateur,trice n, comploteur,-euse n 2. adj insidieux,-euse (˳ñ¹³í³Ý³Ï³Ý, ˳μáõëÇÏ, ¹³ñ³Ý³Ï³É) ¹³í³¹ñ³Ï³Ý conspirateur,-trice ¹³í³¹ñ»É comploter vi (contre qn), conspirer vi (contre qn ou qch) ¹³í³¹ñáñ»Ý insidieusement (˳ñ¹³í³Ýáñ»Ý, ¹³ñ³Ý³Ï³É Ï»ñåáí); sournoisement (ͳÍáõÏ, ·³Õïݳμ³ñ) ¹³í³¹ñáõÃÛáõÝ complot m, conspiration f; coup m monté; ~ ë³ñù»É machiner un complot (une conspiration); ~ ѳÛïݳμ»ñ»É dévoiler (déceler) un complot (une conspiration) ¹³í³ÏÇó (¹³í³¹ñ³ÏÇó) conjuré,e n; conspirateur,-trice n, conjurateur,trice n (å»ï³Ï³Ý ѻճßñçÙ³Ý) ¹³í³Ïó»É se conjurer ¹³í³ÏóáõÃÛáõÝ conjuration f ¹³í³×³Ý 1) traître,-esse n/adj (Ù³ïÝÇã); félon,ne (áõËï³¹ñáõÅ) 2) infidèle (³Ýѳí³ï³ñÇÙ) ¹³í³×³Ý³μ³ñ 1) par trahison, en traître, traîtrement 2) infidèlement (³Ýѳí³ï³ñÙáñ»Ý) ¹³í³×³Ý³Ï³Ý traître,-esse; perfide (ݻݷ³íáñ)



³í³ñï³Ï³Ý ~Ç ³ß³Ï»ñï¥áõÑǤ élève n sortant(e) ¹³ë³ñ³Ý³Ï³Ý, ¹³ë³ñ³Ý³ÛÇÝ de classe ¹³ë³ñ³ÝóÇ élève n de…; ï³ëÝ»ñáñ¹ ~ élève de dixième ¹³ë³óáõó³Ï emploi m du temps, horaire m des cours ¹³ë¹³ë»É classifier vt, ranger vt; étaler vt (μ³ó»É, óáõó³¹ñ»É) ¹³ë¹³ëáõÙ classification f; tri m (ݳٳÏÝ»ñÇ, ѳïÇÏÝ»ñÇ ¨ ³ÛÉÝ) ¹³ë»É classer vt; …Ç ÃíÇÝ ~ ranger vt parmi, classer vt dans, mettre au nombre de; ³Ù»Ý ÇÝãÇó í»ñ ~ mettre vt par-dessus tout ¹³ëÁÝóó 1) cours m; ѳÝñ³Ñ³ßíǪ ·ñ³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ~ cours d’algèbre, de littérature; Ñ»é³Ï³ ~Ý»ñ cours pl par correspondance 2) cursus m (ѳٳÉë³ñ³Ý³Ï³Ý ~, ѳٳÉë³ñ³Ý³Ï³Ý áõëáõÙݳéáõÃÛ³Ý ßñç³Ý) ¹³ëÁÝÏ»ñ¥áõÑǤ copain - copine n (camarade n) de classe (¹åñáó³Ï³Ý); copain - copine n (camarade n) d’études, condisciple n (áõëáõÙݳéáõÃÛ³Ý) ¹³ëÇã (Ãí³ÛÇÝ óáõóÇã, å³ÛٳݳÝÇß, Çݹ»ùë) index m ¹³ëÇã³íáñ»É (óáõóã³íáñ»É) indexer vt ¹³ëÇã³íáñáõÙ (óáõóã³íáñáõÙ) indexation f ¹³ëÕ»Ï Ñåí. responsable n de la classe; professeur n principal ¹³ëí»É se classer, être classé,e; se rapporter à ¹³ëï³Ï ϽËÙë. poignet m; ~Ǫ Ó»éùÇ áõÅ poigne f ¹³ëï³Ï»ñï domaine m, terres f pl, fonds m, propriété f ¹³ëïdzñ³Ï¥ãáõÑǤ 1) précepteur,-trice n; éducateur,-trice n (ÁݹѳÝñ³Ï³Ý ÇÙ³ëïáí) 2) ï»°ë ¹³ëÕ»Ï 3) jardinière f d’enfants (Ù³Ýϳå³ñï»½Ç ~ãáõÑÇ) 4) gouvernante f (ïݳÛÇÝ ~ãáõÑÇ) ¹³ëïdzñ³Ï»É éduquer vt, élever vt ¹³ëïdzñ³Ï»ÉÇ éducable ¹³ëïdzñ³ÏÇã éducateur,-trice, éduca247



¹³í³×³Ý»É 1) trahir vt (Ù³ïÝ»É) 2) être



ÃÛ³Ý ~ procureur de la République



infidèle (³Ýѳí³ï³ñÇÙ ÉÇÝ»É) ¹³í³×³ÝáõÃÛáõÝ trahison f, traîtrise f (Ù³ïÝáõÃÛáõÝ); ³ÙáõëÝ³Ï³Ý ~ adultère m; å»ï³Ï³Ý ~, ѳÛñ»ÝÇùÇ ~ haute trahison ¹³í³Ý³μ³Ý théologien,ne n ¹³í³Ý³μ³Ý³Ï³Ý théologique; dogmatique ¹³í³Ý³μ³ÝáõÃÛáõÝ théologie f, confessionnalisme m ¹³í³Ý³Ï³Ý (¹³í³Ý³ÝùÇ) confessionnel,le ¹³í³Ý³ÏÇó coreligionnaire n ¹³í³Ý³Ïó»É professer la même religion ¹³í³Ý³ÏóáõÃÛáõÝ profession f d’une même religion ¹³í³Ý³Ýù 1) confession f; profession f de foi; religion f (ÏñáÝ) 2) conviction f; principes m pl (ѳÙá½ÙáõÝù, ëϽμáõÝùÝ»ñ) ¹³í³Ý³÷áË apostat,e n, renégat,e n ¹³í³Ý³÷áËáõÃÛáõÝ conversion f, apostasie f, reniement m; abjuration f (áõñ³óáõÙ) ¹³í³Ý»É confesser vt (une foi), professer vt (une religion) ¹³í»É comploter vi ¹³ï procès m (¹³ï³í³ñáõÃÛáõÝ); justice f (³ñ¹³ñ³¹³ïáõÃÛáõÝ); ~Ç ï³É traduire vt en justice; ~Á ß³Ñ»É gagner le procès; ~Á ï³ÝáõÉ ï³Éª ÏáñóÝ»É perdre le procès ¹³ï³μÅßÏ³Ï³Ý de médecine légale, médicolégal,e ¹³ï³μÅßϳ÷áñÓ³ùÝÝáõÃÛáõÝ expertise f médicolégale ¹³ï³μÅßÏáõÃÛáõÝ médecine f légale ¹³ï³½³Ýó (¹³ïÇó Ëáõë³÷áÕ) Çñ³íμ. contumax adj/n; ~Ç μ³ó³Ï³ÛáõÃÛ³Ý å³ÛÙ³ÝÝ»ñáõÙ par contumace ¹³ï³½³ÝóáõÃÛáõÝ (¹³ïÇó Ëáõë³÷»ÉÁ) Çñ³íμ. contumace f ¹³ï³ÉëáõÙ Çñ³íμ. audience f; μ³ó ~ audience publique ¹³ï³Ë³½ procureur m; ·É˳íáñ ~ procureur général; ½ÇÝíáñ³Ï³Ý ~ procureur militaire; гÝñ³å»ïáõ-



¹³ï³Ë³½³Ï³Ý de procureur; ~ ÑëÏá-



ÕáõÃÛáõÝ parquet m



¹³ï³Ë³½áõÃÛáõÝ parquet m; ½ÇÝíáñ³-



Ï³Ý ~ parquet militaire



¹³ï³Ï³½Ù tribunal m ¹³ï³Ï³Ý judiciaire; ~ ѳٳϳñ·



système m judiciaire; ~ ùÝÝáõÃÛáõÝ, ~ Ñ»ï³ùÝÝáõÃÛáõÝ, ¹³ï³ùÝÝáõÃÛáõÝ débat m judiciaire; ~ ·áñÍ cause f, procès m; ~ ͳËë»ñ frais m pl du procès (de justice); ~ ÝÇëï audience f; ¹éÝ÷³Ï ~ ÝÇëï audience à huis clos; ~ ϳï³ñ³Íáõ huissier m; ~ ϳñ·áí par voie de justice; ~ ͳÝáõó³·Çñ assignation f; ~ ÷áñÓ³·»ïª ¹³ï³÷áñÓ³·»ï expert m judiciaire; ~ ϳñ·áí judiciairement; ~ μÅÇßÏ médecin m légiste ¹³ï³Ïáã (¹³ï³Ï³Ý ͳÝáõó³·Çñ) assignation f ¹³ï³å³ßïå³Ý Çñ³íμ. avocat,e n (÷³ëï³μ³Ý); défenseur m (߳ѻñÇ å³ßïå³Ý) ¹³ï³å³ßïå³ÝáõÃÛáõÝ défense f (de l’accusé,e) ¹³ï³å³ñï»É 1) condamner vt (à) (¹³ï³í×Çé ϳ۳óÝ»É); Çñ³íμ. Ù³Ñí³Ý ~ condamner à mort; å³ÛٳݳϳÝáñ»Ý ~ condamner avec sursis 2) réprouver vt (ãÁݹáõÝ»É, Ù»ñÅ»É); désapprouver vt (¹»Ù ÉÇÝ»É, ѳí³ÝáõÃÛáõÝ ãï³É) ¹³ï³å³ñï»ÉÇ blâmable (Ù»Õ³¹ñ»ÉÇ); répréhensible (å³ñë³í»ÉÇ) ¹³ï³å³ñï»ÉÇáñ»Ý d’une manière blâmable ¹³ï³å³ñï»ÉÇáõÃÛáõÝ caractère m blâmable ¹³ï³å³ñïÛ³É condamné,e n; prévenu,e n (Ù»Õ³¹ñÛ³É, Ñ»ï³ùÝÝáõÃÛ³Ý ï³Ï ·ïÝíáÕ ³ÝÓ); ³ñ¹³ñ³óí³Í ~ réhabilité,e n ¹³ï³å³ñïí»É être condamné,e ¹³ï³å³ñïáõÙ 1) Çñ³íμ. condamnation f; Ù³Ñí³Ý ~ condamnation à mort; å³ÛÙ³Ý³Ï³Ý ~ condamnation conditionnelle, sursis m 2) rép248



l’homme; ~Ç ù³ñïáõÕ³ñ greffier,ière n, secrétaire-greffier n; ~ ãÝ»ñϳ۳ó³Í ³ÝÓ non-comparant,e n; ~ ãÝ»ñϳ۳ݳÉÁ non-comparution f; ~ ϳÝã»É assigner vt; ~ Ý»ñÏ³Û³Ý³É comparaître en justice; ~áõ٠ѳݹ»ë ·³É plaider en justice ¹³ï³ñ³Ý³Ï³½ÙáõÃÛáõÝ Çñ³íμ. système m judiciaire ¹³ï³ñÏ 1) vide; ~ ßÇß bouteille f vide; ~ Ó»éùáíª ¹³ï³ñϳӻéÝ les mains vides 2) creux,-euse (ëݳٻç); ~ ·ÉáõË tête f creuse; ~ª ëÇÝ »ñ³½Ý»ñ songes m pl creux 3) inoccupé,e (ã½μ³Õ»óñ³Í); ~ μݳϳñ³Ý logement m inoccupé 4) futile (³Ýμáí³Ý¹³Ïª Ëáë³ÏóáõÃÛ³Ý ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ); ~ μ³Ý»ñáí ½μ³Õí»É s’occuper de choses futiles; ~ μ³é»ñ paroles f pl vaines; ~ª ãÝãÇÝ μ³Ý, Ù³Ýñáõù bagatelle f; ~ μ³Ý ¿ ce n’est rien; ~ª áã Ù³ñï³Ï³Ý Ïñ³Ïáóª ÷³Ù÷áõßï coup m (cartouche f) à blanc; ųٳݳÏÁ ~ μ³Ý»ñÇ íñ³ í³ïÝ»É perdre son temps à des riens (à des bagatelles); ~ª å³ñ³å-ë³ñ³å Ù³Ý ·³É flâner vi ¹³ï³ñϳμ³Ý hâbleur,-euse adj/n, bluffeur,-euse n/adj, beau parleur m, phraseur,-euse n ¹³ï³ñϳμ³Ý»É bavarder vi, bluffer vi; radoter vi; ËëÏó. baratiner vi ¹³ï³ñϳμ³ÝáõÃÛáõÝ bavardage m, verbiage m ¹³ï³ñϳ·ÉáõË (Ù³ñ¹) tête f creuse ¹³ï³ñϳËáë ï»°ë ¹³ï³ñϳμ³Ý ¹³ï³ñϳËáë»É ï»°ë ¹³ï³ñϳμ³Ý»É ¹³ï³ñϳËáëáõÃÛáõÝ ï»°ë ¹³ï³ñϳ-



robation f, blâme m (å³ñë³í³Ýù)



¹³ï³ëï³Ý jugement m; å³ïÙáõÃÛ³Ý



~ jugement de l’histoire; í»ñçÇݪ ³Ñ»Õ ~ Jugement m dernier, le Jugement; ³ñÛáõÝáï ~ carnage m, massacre m (ç³ñ¹); ~ ï»ëÝ»É faire justice à qn ¹³ï³ëï³Ý³·Çñù å³ïÙ. code m des lois ¹³ï³í³ñ³Ï³Ý Çñ³íμ. de procès; de procédure ¹³ï³í³ñáõÃÛáõÝ Çñ³íμ. procès m, procédure f judiciaire; plaidoirie f; ùñ»³Ï³Ý ~ procès pénal; ¹³ï³í³ñáõÃÛ³Ý ÁÝóóùáõÙ ÉÇÝ»É être en cours de procédure ¹³ï³í×Çé Çñ³íμ. jugement m; arrêt m, verdict m; sentence f (¹³ï³í×éÇ »½ñ³÷³ÏÇã Ù³ëÁ); ~ª í×Çéª áñáßáõ٠ϳ۳óÝ»É rendre un jugement; ~Á í»ñ³Ý³Û»É amender un jugement; ~Á μ»Ï³Ý»É annuler (casser) un jugement; ~Á μáÕáù³ñÏ»É appeler d’un jugement; ~Á Ç Ï³ï³ñ ³Í»É exécuter un jugement; ~Á Ññ³å³ñ³Ï»É prononcer un jugement (une sentence); Ù»Õ³¹ñ³Ï³Ý ~ arrêt de condamnation, verdict de culpabilité; ٳѳå³ïÅÇ ~ arrêt de mort; ³ñ¹³ñ³óÙ³Ý ~ acquittement, verdict d’acquittement ¹³ï³íáñ juge n; magistrat m (¹³ï³Ï³Ý å³ßïáݳϳï³ñ ³ÝÓ); Ù³ñ½. arbitre m (Ùñó³í³ñ) ¹³ï³íáñ³Ï³Ý de juge ¹³ï³ñ³Ý tribunal m; cour f; arbitrage m (ÙÇçÝáñ¹ ~); palais m de justice (³ñ¹³ñ³¹³ïáõÃÛ³Ý å³É³ï); ³é³çÇÝ ³ïÛ³ÝÇ ~ tribunal de première instance; í»ñ³ùÝÝÇã ~ cour d’appel; í×é³μ»Ï ~ cour de cassation; ·»ñ³·áõÛÝ ~ cour suprême; »ñ¹íÛ³É ³ï»Ý³Ï³ÉÝ»ñÇ ~ cour d’assises; ë³Ñٳݳ¹ñ³Ï³Ý ~ cour constitutionnelle; ½ÇÝíáñ³Ï³Ý ~ tribunal militaire; ÙÇç³½·³ÛÇÝ ~ cour internationale de justice; Ù³ñ¹áõ Çñ³íáõÝùÝ»ñÇ »íñáå³Ï³Ý ~ cour européenne des droits de



μ³ÝáõÃÛáõÝ ¹³ï³ñϳӻéÝ les mains vides; dé-



muni,e



¹³ï³ñϳÙÇï ï»°ë ¹³ï³ñϳ·ÉáõË ¹³ï³ñϳåáñï parasite m, fainéant,e adj/n (ÍáõÛÉ, ³Ýμ³Ý); oisif,-ive adj/n, désœuvré,e adj/n (³Ý·áñÍ, ³Ýμ³Ý) ¹³ï³ñϳåáñïáõÃÛáõÝ parasitisme m; fainéantise f (ÍáõÉáõÃÛáõÝ, ³Ýμ³Ýáõ-



ÃÛáõÝ)



¹³ï³ñÏ»É 1) vider vt; μ³Å³ÏÁ ~ vider 249



le verre 2) verser vt (Ù»Ï ï»ÕÇó ÙÛáõëÁ ~, Ù»Ï ³ÛÉ ³Ù³ÝÇ Ù»ç ÉóÝ»É) 3) désemplir vt (ÙÇ ùÇã ~ª å³Ï³ë»óÝ»É) ¹³ï³ñÏí»É se vider ¹³ï³ñÏáõÃÛáõÝ 1) vide m 2) nullité f (áãÝãáõÃÛáõÝ) 3) futilité f (³Ýμáí³Ý¹³Ï ÉÇÝ»ÉÁ) 4) ýǽ. vacuité f (í³ÏáõáõÙ) ¹³ï³÷»ï»É chicaner vt, blâmer vt, stigmatiser vt, fustiger vt; poursuivre vt en justice ¹³ï³÷»ïÇã chicaneur,-euse n/adj; procédurier,-ière adj/n ¹³ï³÷»ïí»É être blâmé,e (chicané,e) ¹³ï³÷»ïáõÙ blâme m, chicanerie f, stigmatisation f ¹³ï³÷áñÓ³·»ï expert m judiciaire ¹³ï³ùÝÝ»É Çñ³íμ. instruire une affaire (une cause, un procès) ¹³ï³ùÝÝã³Ï³Ý Çñ³íμ. d’instruction ¹³ï³ùÝÝáõÃÛáõÝ Çñ³íμ. enquête f judiciaire, débats m pl judiciaires ¹³ï»É1 1) juger vt (¹³ïÇ »ÝóñÏ»É); Ýñ³Ý Ù³ñ¹³ëå³ÝáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ »Ý ~ il est (a été) jugé pour meurtre 2) Ù³ñ½. arbitrer vt ¹³ï»É2 (¹³ïáÕáõÃÛáõÝÝ»ñ ³Ý»É, Ïßé³¹³ï»É) raisonner vi; ×Çßïª ëË³É ~ raisonner juste, faux ¹³ïáÕáõÃÛáõÝ raisonnement m; jugement m ¹³ïí³ÍáõÃÛáõÝ Çñ³íμ. condamnation f; ~ ãáõÝ»Ý³É avoir son casier judiciaire vierge (sans condamnation); ݳËÏÇÝ ~ antécédent m judiciaire ¹³ïí»É être jugé,e devant un tribunal; Ù»ÏÇ Ñ»ï ¹³ïí»É ~ être en procès avec qn (contre qn) ¹³ñ 1) siècle m; centenaire m (ѳñÛáõñ³ÙÛ³Ï); ÙÇçÇÝ ~»ñ, ÙÇçݳ¹³ñ Moyen Âge m; ù³ñ» ~ âge de la pierre; μñáݽ» ~ âge du bronze (d’airain); »ñÏáõ ~»ñÇ ÙÇç¨ aux confins de deux siècles ◊ Çñ ~Ý ³åñ»É faire son temps 2) éternité f (ѳíÇï»Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) ¹³ñ³·ÉáõË époque f, ère f; ~ ϳ½Ù»É faire époque, faire date



¹³ñ³Ï rayon m, étagère f; tiroir m



(·ñ³ë»Õ³ÝÇ, å³Ñ³ñ³ÝÇ ¨ ³ÛÉÝ, ·½ñáó) ¹³ñ³Ï³½ÙÇÏ qui fait époque; ~ ÉÇÝ»É faire époque ¹³ñ³Ï³ß³ñ rayonnages m pl (μݳϳñ³ÝáõÙ, ·ñ³ë»ÝÛ³ÏáõÙ); casiers m pl de stockage (å³Ñ»ëïáõÙ) ¹³ñ³Ý embuscade f, embûche f; ~ ¹Ý»Éª ɳñ»É dresser (tendre, préparer) une embuscade; ~Ç Ù»ç ÁÝÏÝ»É tomber dans une embuscade; ~ ÙïÝ»É s’embusquer, se mettre en embuscade ¹³ñ³Ý³Ï³É 1. en embuscade 2. qui se tient (qui est) en embuscade ¹³ñ³Ý³Ï³É»É se tenir (être) en embuscade; guetter vt, se mettre (être) à l’affût, épier vt (Ñ»ï³Ùáõï ÉÇÝ»É) ¹³ñ³Ý³Ï³ÉáõÙ embuscade f ¹³ñ³ßñç³Ý époque f; ère f; ì»ñ³ÍÝÝ¹Ç ~ Renaissance f; ³ñ¹Ç ~ l’époque actuelle; ˳ã³Ïñ³ó ³ñß³í³ÝùÝ»ñÇ ~ l’ère des croisades; ùñÇëïáÝ»áõÃÛ³Ý ~ l’ère chrétienne ¹³ñ³ëÏǽμ début m du siècle ¹³ñ³í³Ý¹ 1) élévation f 2) pente f, versant m; précipice m ¹³ñ³í»ñç fin f du siècle ¹³ñ³íáñ séculaire; ~ ϳÕÝÇ chêne m séculaire ¹³ñμÇÝ forgeron m ¹³ñμݳë³É (½Ý¹³Ý) enclume f ¹³ñμÝ»É (Ïé»É) forger vt ¹³ñμÝáó forge f ¹³ñμÝáó³ÛÇÝ de forge; ~ª ¹³ñμÝáóÇ ÷áõùë soufflet m de forge; ~ Ïé³Ýª Ùáõñ× marteau m de forge (de forgeron) ¹³ñμÝáõÃÛáõÝ métier m de forgeron ¹³ñμÝáõÙ forgeage m ¹³ñ»¹³ñ 1) de siècle en siècle, d’âge en âge 2) éternellement (ѳíÇïÛ³Ý, ѳí»ñÅ) ¹³ñÇí³Ûñ descente f, pente f; versant m (ɳÝç, ÏáÕ, ûùáõÃÛáõÝ) ¹³ñÇí»ñ montée f, ascension f ¹³ñÓ 1) retour m (í»ñ³¹³ñÓ); Ó³Ë ¹³°ñÓ à gauche, gauche!; ³ç ¹³°ñÓ 250



à droite, droite! 2) ÏñáÝ. conversion f; ~Ç ·³É se convertir; ~Ç μ»ñ»É convertir vt ¹³ñÓ³ÉáõÛë gyrophare m (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ íñ³ª í»ñ¨áõÙ); clignotant m (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ÏáÕ³Ù³ëáõÙ) ¹³ñÓ³Í³É (μ³×ÏáÝÇ, í»ñ³ñÏáõÇ) revers m ¹³ñӳϻï point m de revirement ¹³ñÓ»ñ»ë (ѳϳé³Ï ÏáÕÙÁ) revers m; Ù»¹³ÉÇ ~ revers de la médaille; pile f (¹ñ³ÙÇ) ¹³ñÓÏ»Ý ï»°ë ¹³ñÓáíÇ ¹³ñÓÛ³É (ÝáñÇó, ÏñÏÇÝ) de nouveau; ~ ÑÇí³Ý¹ ¿ il est de nouveau malade ¹³ñÓÝ»É 1) tourner vt (åïï»É, ßñç»É) 2) transformer vt (í»ñ³Í»É); áõß³¹ñáõÃÛáõÝ ~ prêter (faire) attention à ¹³ñÓáíÇ (¹³ñÓÏ»Ý, ßñçáõÝ) orientable ¹³ñÓí³Í É»½íμ. tour m; tournure f; ËáëùÇ ~ tour (tournure) de phrase ¹³ñÓí³Í³μ³Ý phraséologue n, phraséologiste n ¹³ñÓí³Í³μ³Ý³Ï³Ý phraséologique; ~ μ³é³ñ³Ý dictionnaire m phraséologique (de locutions) ¹³ñÓí³Í³μ³Ýáñ»Ý phraséologiquement ¹³ñÓí³Í³μ³ÝáõÃÛáõÝ phraséologie f ¹³ñÓí³Í³ÛÇÝ phraséologique ¹³ñÓí³Í³ÛÝáñ»Ý phraséologiquement ¹³ñÓí³Í³å³ß³ñ phraséologie f ¹³ñÓí³Í³å³ï׻ݥáõÙ¤ calque m phraséologique ¹³ñÓí³Íù locution f, locution f phraséologique ¹³ñÓáõÛà ɻ½íμ. trope m ¹³ñÓáõÛóÛÇÝ (³Ûɳμ»ñ³Ï³Ý) É»½íμ. tropique ¹³ñÙ³Ý1 (³ÙáùáõÙ, ë÷á÷³Ýù) remède m ¹³ñÙ³Ý2 (ѳñ¹) paille f, chaume m ¹³ñٳݳ·ÇïáõÃÛáõÝ thérapeutique f ¹³ñٳݳïáõÝ dispensaire m ¹³ñÙ³Ý»É remédier (à) vt ind, porter remède à; guérir vt (μáõÅ»É, ³éáÕç³óÝ»É); traiter vt, soigner vt (ËݳٻÉ, μáõÅ»É) ¹³ñٳݻÉÇ guérissable, curable



¹³ñÙ³ÝÇã thérapeute m ¹³ñÙ³ÝáõÙ traitement m; guérison m



(μáõÅáõÙ)



¹³ñãÇÝ cannelle f ¹³ñãݳ·áõÛÝ brun,e; marron invar; μ³ó



~ beige, chatain,e; μ³ó ~ Ù³½»ñ cheveux m pl chatains ¹³ñå³ë 1) porte f cochère (ï³Ý); portail m (½μáë³Û·áõ, ¹ÕÛ³ÏÇ, ³·³ñ³ÏÇ ¨ ³ÛÉÝ) 2) Ù³ñ½. but m; ~Á å³ßïå³Ý»É garder le(s) but(s), être dans les buts; ѳñí³Í ~ÇÝ tir m au but ¹³ñå³ë³ÓáÕ Ù³ñ½. barre f ¹³ñå³ë³å³Ñ Ù³ñ½. gardien m de but ¹³ñë³Ï (¹³ñëí³Íù, ¹³ñë³ÏáõÛï) pile f



¹³ñë»É 1) ranger vt (¹³ë³íáñ»Éª ·ñù»-



ñÁ, Çñ»ñÁ ¨ ³ÛÉÝ); Çñ»ñÁ ׳ÙåñáõÏÇ Ù»ç ~ faire sa valise 2) empiler vt (Çñ³ñ íñ³ ß³ñ»É, ¹³ñë³Ï»É) ¹³ñëáõÙ disposition f, arrangement m ¹³ñíÇÝ³Ï³Ý darwiniste adj/n (¹³ñíÇݳϳÝáõÃ۳ݪ ¸³ñíÇÝÇ áõëÙáõÝùÇ Ñ»ï¨áñ¹) ¹³ñíÇݳϳÝáõÃÛáõÝ (¹³ñíÇÝǽÙ) darwinisme m ¹³ñíÇÝÛ³Ý (¸³ñíÇÝÇ áõëÙáõÝùÇÝ Ñ³ïáõϪ í»ñ³μ»ñáÕ) darwinien,ne ¹³ñáõ÷áë 1. fondrière f; ornière f 2. adj cahoteux,-euse, cahotant,e, raboteux,-euse, inégal,e ¹³÷ »ñÅßï. tambourin m, tambour m de basque; ~ Ýí³·»É taper du tambourin (du tambour de basque) ¹³÷»É (¹³÷ Ýí³·»É) taper du tambourin (du tambour de basque) ¹³÷ݳ½·Ç¥Ý»ñ¤ μëμ. lauracée(s) m (pl) ¹³÷Ý» (¹³÷ÝÛ³) de laurier ¹³÷Ý»½³ñ¹»É couvrir de lauriers ¹³÷Ý»ÏÇñ lauréat,e n ¹³÷Ý»åë³Ï couronne f de laurier(s) ¹³÷Ý»í³ñ¹ μëμ. laurier m rose (laurierrose m) ¹³÷Ý»ï»ñ¨ feuille f de laurier ¹³÷ÝÇ μëμ. 1) laurier m ◊ ~Ý»ñÇ íñ³ ÝÝç»É se reposer (s’endormir) sur ses lauriers 2) palme f (ѳÕóݳÏÇ ËáñÑñ¹³ÝÇß); ³é³çÝáõÃÛ³Ý ~Ý 251



Ýí³×»É remporter la palme



(¸»Ï³ñïÇ áõëÙáõÝùÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ) cartésien,ne ¹»ÏáÉï» ï»°ë ɳÝç³μ³ó ¹»Ïáñ (μ»ÙÇ ·»Õ³½³ñ¹) décor m ¹»Ïáñ³ïÇí ï»°ë ·»Õ³½³ñ¹³ÛÇÝ ¹»Ïáñ³ódz ï»°ë μ»Ù³Ýϳñ ¹»Ïï»Ùμ»ñ décembre m; ~ÇÝ en décembre, au mois de décembre (~ ³ÙëÇÝ) ¹»Ïï»Ùμ»ñÛ³Ý de décembre ¹»Ïñ»ï (μ³ñÓñ³·áõÛÝ Çß˳ÝáõÃÛ³Ý áñáßáõÙ) décret m; ϳé³í³ñ³Ï³Ý ~ª áñáßáõÙ décret d’administration publique ¹»Ïñ»ï³ÛÇÝ décrété,e; ~ ³ñÓ³Ïáõñ¹ congé m de maternité ¹»Õ 1) médicament m; ~ ѳÝÓݳñ³ñ»É ordonner (prescrire) un médicament; ~ Áݹáõݻɪ ËÙ»É prendre un médicament 2) remède m (¹³ñÙ³Ý) ¹»Õ³μ³ÅÇÝ (¹»Õ³ã³÷) dose f; Ù»Í ~ forte dose; ٳѳóáõ ~ dose mortelle; ~Á ³í»É³óݻɪ å³Ï³ë»óÝ»É augmenter, diminuer la dose ¹»Õ³μ³Ý pharmacologue n ¹»Õ³μ³Ý³Ï³Ý pharmacologique ¹»Õ³μ³ÝáõÃÛáõÝ pharmacologie f ¹»Õ³μáõÅáõÃÛáõÝ pharmacothérapie f ¹»Õ³μáõÛë plante f médicinale; herbe f médicinale (¹»Õ³Ëáï) ¹»Õ³μáõÛë³í³×³é herboriste n ¹»Õ³·»ï pharmacologue n ¹»Õ³·Çï³Ï³Ý pharmacologique ¹»Õ³·ÇïáõÃÛáõÝ pharmacologie f ¹»Õ³·áñÍ pharmacien,ne n; ÑÝó. apothicaire n ¹»Õ³·áñÍ³Ï³Ý pharmaceutique ¹»Õ³·áñÍáõÃÛáõÝ pharmacie f ¹»Õ³½·áÝáõÃÛáõÝ pharmacovigilance f ¹»Õ³ÃáõñÙ teinture f ¹»Õ³Ë³éÝáõñ¹ μÅßÏ. mixture f (ëáíáñ³μ³ñ Ñ»ÕáõÏ) ¹»Õ³Ñ³μ, ¹»Õ³Ñ³ï comprimé m (ѳμ), cachet m (¹»Õ³÷áßÇ), pilule f (ÏáõÉ ï³Éáõ ~); ³ëåÇñÇÝÇ ~ª ѳμ comprimé d’aspirine; ~ Áݹáõݻɪ ËÙ»É prendre un comprimé (un cachet); ~ ÏáõÉ ï³É avaler une pilule ¹»Õ³ÙÇçáó médicament m, remède m ¹»Ï³ñïÛ³Ý



¹¹Ù³·ÉáõË (Ù³ñ¹) tête dure, tête de



bois, esprit obtus, esprit lourd



¹¹Ù³½·Ç¥Ý»ñ¤ μëμ. cucurbitacée(s) f (pl) ¹¹Ù»ÝÇ (¹¹ÙÇ Ãáõ÷) courge f ¹¹ÙÇÏ μëμ. courgette f ¹¹áõÙ μëμ. 1) courge f; citrouille f (Ù»Í,



ÏÉáñ, ¹»ÕݳݳñÝç³·áõÛÝ); potiron m (ß³ï Ù»Í ¹¹ÙÇ ï»ë³Ï) 2) ÷Ëμ. gourde f, calebasse f, nigaud,e n ¹» allons! eh bien! voyons!; ~ ɳí ça va, ça convient ¹»·»ñ»É errer vi, flâner vi, vagabonder vi ¹»·»ñáõÙ 1) vagabondage m, errance f 2) pérégrination f (Ù»Ï ï»ÕÇó ÙÛáõëÁ) ¹»·»ñáõÝ errant,e, vagabondant,e; ~ ÏÛ³Ýù vie f errante (vagabonde) ¹»¹áõÏïÇí ï»°ë ³ñï³Í³Ï³Ý ¹»¹áõÏódz ï»°ë ³ñï³ÍáõÙ ¹»½ amas m, tas m; gerbier m; (ãáñ) ËáïÇ ~ tas de foin ¹»½ÇÝýáñÙ³ódz ï»°ë ï³ñ³½»ÏáõÙ, ³å³ï»Õ»Ï³ïíáõÃÛáõÝ ¹»½á¹áñ¥³Ýï¤ ï»°ë Ñáï³½»ñÍÇã ¹»Éï³1 ï»°ë ·»ï³μ»ñ³Ý ¹»Éï³2 delta m (ÑáõÝ³Ï³Ý ³Ûμáõμ»ÝÇ



ãáññáñ¹ ï³éÁ); ýǽ. ~ ׳鳷³ÛÃÝ»ñ rayons m pl delta ¹»Éï³åÉ³Ý déltaplane m ¹»Éï³åɳݳíáñ¹ deltiste n ¹»ÉýÇÝ (¹»É÷ÇÝ) dauphin m ¹»ÉýÇݳ·ÇïáõÃÛáõÝ delphinologie f ¹»ÉýÇݳñ³Ý (¹»ÉýÇݳñÇáõÙ) delphinarium m ¹»Ï³μñÇëï å³ïÙ. dékabriste m, décembriste m ¹»Ï³·ñ³Ù (ï³ëÁ ·ñ³Ù) décagramme m



¹»Ï³¹³Ýë ï»°ë ³ÝÏáõÙ, ³ÝÏáõÙ³å³ßïáõÃÛáõÝ ¹»Ï³¹»Ýï³Ï³Ý ï»°ë ³ÝÏáõÙ³ÛÇÝ ¹»Ï³¹»ÝïáõÃÛáõÝ ï»°ë ³ÝÏáõÙ³ÛÝáõÃÛáõÝ ¹»Ï³ÉÇïñ (ï³ëÁ ÉÇïñ) décalitre m ¹»Ï³Ù»ïñ (ï³ëÁ Ù»ïñ) décamètre m ¹»Ï³Ý doyen m ¹»Ï³Ý³ï bureau m du doyen ¹»Ï³ÝáõÃÛáõÝ décanat m 252



¹»Õ³ÙáÉ μÅßÏ. pharmacomane n ¹»Õ³ÙáÉáõÃÛáõÝ μÅßÏ. pharmacomanie f ¹»Õ³ÙáÙ μÅßÏ. suppositoire m ¹»Õ³ÝÛáõà substance f médicinale ¹»Õ³Ýáà flacon m, fiole f ¹»Õ³ã³÷ ï»°ë ¹»Õ³μ³ÅÇÝ ¹»Õ³åÇï³Ï étiquette f ¹»Õ³çáõñ potion f ¹»Õ³ëñí³Ï flacon m, fiole f ¹»Õ³í³×³é pharmacien,ne n ¹»Õ³ïáÙë ordonnance f; ~áí ïñíáÕ



¹»ÕݳíáõÝ jaunâtre, jaunet,te ¹»Õݳï»Ý¹ μÅßÏ. fièvre f jaune ¹»ÕÝ»É jaunir vi; ÝÇÏáïÇÝÇó ¹»ÕݳÍ



Ù³ïÝ»ñ doigts m pl jaunis par la nicotine ¹»ÕÝ»óÝ»É jaunir vt ¹»ÕÝáõÃÛáõÝ jaune m; pâleur f (·áõݳïáõÃÛáõÝ) ¹»ÕÝáõÙ (¹»ÕÝ»ÉÁ) jaunissement m ¹»ÕÝáõó (ÓíÇ) jaune m d’œuf ¹»Õáñ³Ûù médicaments m pl; ~Ç ÁݹáõÝáõÙ prise f de médicaments; μÅßÏ. ~Ç ã³ñ³ß³ÑáõÙª ¹»Õ³ÙáÉáõÃÛáõÝ pharmacomanie f ¹»Ù 1) contre; Ñáë³ÝùÇÝ ~ contre le courant; ûñ (ÏáÕÙ) ¨ ~ pour et contre; ~ ÉÇÝ»É être contre; å³Ûù³ñ»É áñ¨¿ μ³ÝÇ ~ lutter contre qch; Ç ~ë en la personne 2) en face de (¹ÇÙ³ó), vis-à-vis (¹»Ù¹ÇÙ³ó); Çñ³ñ ~ª ¹ÇÙ³ó en face l’un de l’autre; Çñ³ñ ~ª ¹»Ù¹ÇÙ³ó Ýëï³Í assis vis-à-vis l’un de l’autre 3) vers (Ùáï, Ùáï»ñùÁª ųٳݳÏÇ ³éáõÙáí) »ñ»ÏáÛ³Ý ~ vers le soir 4) ~ ѳݹÇÙ³Ý ï»°ë ¹»Ù³é¹»Ù 5) ~ ³éÝ»É (ÙÇ μ³ÝÇ) se coincer ¹»Ù³·á· ï»°ë ³Ùμá˳í³ñ ¹»Ù³·á·Ç³ ï»°ë ³Ùμá˳í³ñáõÃÛáõÝ ¹»Ù³é¹»Ù, ¹»Ù¹ÇÙ³ó (¹»Ù ѳݹÇÙ³Ý) vis-à-vis, face à face; ~ª ¹»Ù¹ÇÙ³ó ѳÛïÝí»É se retrouver nez à nez ¹»ÙáÏñ³ï ï»°ë ÅáÕáíñ¹³í³ñ ¹»ÙáÏñ³ï³Ï³Ý ï»°ë ÅáÕáíñ¹³í³ñ³-



¹»Õª ¹»Õ³ÙÇçáó médicament m délivré sur ordonnance ¹»Õ³ïáõÝ pharmacie m; Ñ»ñóå³Ñ ~ pharmacie de garde ¹»Õ³ïáõ÷, ¹»Õ³ñÏÕ trousse f de médicaments, pharmacie f de poche ¹»Õ³÷áßÇ cachet m, médicament m en poudre ¹»Õ³ù³Ý³Ï ï»°ë ¹»Õ³μ³ÅÇÝ ¹»ÕÇÝ 1. adj jaune; ~ ó»Õ race f jaune; ÉÇÙáÝÇ å»ë ~ª ß³ï ·áõݳï jaune comme un citron 2. jaune m (¹»ÕÇÝ ·áõÛÝÁ); μ³ó ~ jaune clair; ~Áª ~ ·áõÛÝÁ Ó»½ ãÇ ë³½áõÙª ãÇ í³Û»ÉáõÙ le jaune ne vous va pas ◊ ~ Ù³ÙáõÉ (ͳËáõª í³ñÓáõª ¹³í³×³Ý ~) presse f jaune ¹»ÕÓ pêche f ¹»ÕÓ³Ý (μ³ó ¹»Õݳ·áõÛÝ, ˳ñïÛ³ß) jaune clair, de couleur paille ¹»ÕÓ³ÝÇÏ Ï»Ý¹μ. canari m; serin m, serine f (¿·Á) ¹»ÕÓ»ÝÇ (¹»ÕÓÇ Í³é) pêcher m ¹»Õݳ·áñß (μ»Å) 1. adj beige 2. beige m (·áõÛÝÁ) ¹»Õݳ·áõÛÝ de couleur jaune, jaune ¹»ÕݳËï μÅßÏ. jaunisse f; ·Çï. ictère m ¹»ÕݳËï³ÛÇÝ μÅßÏ. ictérique ¹»ÕݳËï³íáñ μÅßÏ. ictérique n ¹»ÕݳÍáõÃÛáõÝ teint m jaune; pâleur f (·áõݳïáõÃÛáõÝ) ¹»ÕݳÏïáõó 1) béjaune f (ÃéãáõÝ) 2) ÷Ëμ. blanc-bec m, béjaune m ¹»ÕݳÑáÕ (ûËñ³) ocre m ¹»ÕݳÙáñà 1. adj à peau jaune, ayant la peau jaune 2. personne f de race (de peau) jaune, jaune n ¹»Õݳë³Éáñ mirabelle f



Ï³Ý ¹»ÙáÏñ³ï³óÝ»É ï»°ë ÅáÕáíñ¹³í³ñ³óÝ»É ¹»ÙáÏñ³ï³óáõÙ ï»°ë ÅáÕáíñ¹³í³ñ³óáõÙ ¹»ÙáÏñ³ïdz ï»°ë ÅáÕáíñ¹³í³ñáõÃÛáõÝ ¹»ÙáÝï³Å ï»°ë ³å³ë³ñáõÙ ¹»ÙáÝï³Å»É ï»°ë ³å³ë³ñ»É ¹»Ùù 1) visage m, figure f, face f (»ñ»ë);



ÝÇѳñª ·áõݳï ~ visage maigre, pâle; Ù³ÝÏ³Ï³Ý ~ figure d’enfant; ÏÉáñ ~ face ronde, visage rond; ËáñßáÙ³Í ~ visage ridé 2) mine f, physionomie f (~Ç ³ñï³Ñ³Ûïáõ-



253



ÃÛáõÝ, ï»ëù); ³ñï³Ñ³ÛïÇã ~ physionomie expressive 3) personnage m; å³ïÙ³Ï³Ý ~ personnage historique 4) ùñÏÝ. personne f; 3-ñ¹ ~ troisième personne 5) μÅßÏ., Ù³ñ¹μ. faciès m ◊ ~Á å³ñ½»Éª Ù»ñϳóÝ»É démasquer vt (¹Çٳϳ½»ñÍ»É) ¹»Ûáõñ» ï»°ë Çñ³í³μ³Ýáñ»Ý ¹»å³ñï³Ù»Ýï (í³ñã³ï³ñ³Íù³ÛÇÝ Ùdzíáñ) département m ¹»åÇ vers; envers (ѳݹ»å); à, en; ~ ¹áõéÁ ·Ý³É aller vers la porte; ~ μáÉáñÁ (μáÉáñÇ Ñ³Ý¹»å) envers tout le monde; ɳí ïñ³Ù³¹ñí³Í ÉÇÝ»É ~… être bien disposé,e envers…; ~ ³çª Ó³Ë à droite, à gauche; ~ í»ñ en haut, en l’air; ³ÝÇíÝ»ñÁ ~ í»ñ les roues f pl en l’air; ~ ó³Í en bas ¹»åñ»ëdz ï»°ë ÁÝÏ×í³ÍáõÃÛáõÝ ¹»åù 1) cas m; ³Ù»Ý ~áõÙª ѳٻݳÛÝ ¹»åë en tout cas; áñ¨¿ μ³ÝÇ ~áõÙ en cas de; ³Û¹ ~áõÙ en ce cas; ³ÛÝ ~áõÙ, »Ã»… au cas où…; áã ÙÇ ~áõÙ en aucun cas; ͳÛñ³Ñ»Õ ~áõÙ à la rigueur; ³ÝÑñ³Å»ßïáõÃ۳ݪ ѳñÏ »Õ³Í ~áõÙ en cas de nécessité, au besoin; ×Çßï ³Û¹ ~Á ÉÇÝ»É être le cas 2) incident m (ÙÇç³¹»å) 3) aventure f (³ñϳÍ) 4) accident m (¹Åμ³Ëï å³ï³Ñ³ñ, íóñ) 5) événement m (Çñ³¹³ñÓáõÃÛáõÝ) 6) fait m (ÇñáÕáõÃÛáõÝ) 7) hasard m (¹Çåí³Í, å³ï³Ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ); ~Çó ~ au coup par coup, de temps en temps (Å³Ù³Ý³Ï ³é ųٳݳÏ); Ñݳñ³íáñ ~ éventualité f; ïíÛ³É ~áõÙ en l’occurrence, en cette occurrence; ѳÝϳñÍ³Ñ³ëª ³Ý³ÏÝÏ³É ~ coup m de théâtre ¹»é (¹»é¨ë) encore; »ë ~ å³ïñ³ëï ã»Ù je ne suis pas encore prêt,e; ~ áã pas encore; ~ í³Õ ¿ il est encore tôt; ~ ³í»ÉÇÝ encore plus ¹»é³Ñ³ë mineur,e adj/n (³Ýã³÷³Ñ³ë); adolescent,e n; jeune adj/n ¹»é³ïÇ ï»°ë ¹»é³Ñ³ë ¹»é¨ë encore ¹»ë³Ýï é³½Ù. descente f; débarquement m (·áñÍáÕáõÃÛáõÝÁ)



¹»ë³Ýï³ÛÇÝ é³½Ù. de descente, de



débarquement; ~ ½áñù»ñ troupes f pl de débarquement ¹»ë³Ýï³íáñ (¹»ë³Ýï³ÛÇÝ ½áñùÇ Ù³ñïÇÏ) parachutiste m ¹»ë»ñï ï»°ë ³Õ³Ý¹»ñ ¹»ëå³Ý¥áõÑǤ ambassadeur,-drice n; ³ñï³Ï³ñ· ¨ Édz½áñ ~ ambassadeur extraordinaire et plénipotentiaire; ѳïáõÏ Ñ³ÝÓݳñ³ñáõÃÛáõÝÝ»ñáí ~ ambassadeur itinérant; ~, áñÇ Ýëï³í³ÛñÝ ³ÛÉ »ñÏñáõÙ ¿ ambassadeur non-résident ¹»ëå³Ý³Ï³½Ù corps m diplomatique ¹»ëå³Ý³Ï³Ý d’ambassadeur (¹»ëå³ÝÇÝ Ñ³ïáõÏ); d’ambassade (¹»ëå³ÝáõÃÛ³ÝÁª ¹»ëå³Ý³ï³ÝÁ ѳïáõÏ) ¹»ëå³Ý³ïáõÝ ambassade f; г۳ëï³ÝáõÙ üñ³ÝëdzÛÇ ~ Ambassade de France en Arménie ¹»ëå³Ýáñ¹ ministre m plénipotentiaire; ministre m conseiller (dans une ambassade) ¹»ëå³ÝáõÃÛáõÝ ambassade f ¹»ëáõ¹»Ý ça et là; ~ ÁÝÏÝ»É se jeter de tous côtés ¹¨ démon m; diable m; Satan m (ë³ï³Ý³) ¹»ï»ÏïÇí ï»°ë Ëáõ½³ñÏáõ ¹»ï»Ïïáñ ï»°ë ³É»÷á˳ñÏÇã ¹»ïáݳïáñ ï»°ë ׳ÛÃÇã ¹»ñ 1) rôle m; ~ Ë³Õ³É jouer un rôle; Ù»Í ~ ˳ճɪ ϳñ¨áñ Ý߳ݳÏáõÃÛáõÝ áõÝ»Ý³É jouer un grand rôle; ~Ç Ù»ç ÙïÝ»É entrer dans son rôle; ¹³ áñ¨¿ ~ ãÇ Ë³ÕáõÙª ϳñ¨áñ ã¿ cela ne joue aucun rôle, cela n’a pas d’importance 2) destination f (ÏáãáõÙ, Ý߳ݳÏáõÃÛáõÝ); ë³ñùÇ ÙÇ³Ï ~Á la seule destination de l’appareil ¹»ñ³μ³ßË»É distribuer les rôles, distribuer une pièce, un film ¹»ñ³μ³ßËáõÙ distribution f artistique, casting m ¹»ñ³Ï³ï³ñ 1) interprète n; acteur,-trice n (¹»ñ³ë³Ý, ¹»ñ³ë³ÝáõÑÇ); ³ÝËáë ~ figurant,e n 2) ÷Ëμ. ·É˳íáñ 254



~ (áñ¨¿ ·áñÍÇ, ëáóÇ³É³Ï³Ý Ñ³Ï³Ù³ñïáõÃÛ³Ý ¨ ³ÛÉÝÇ Ù»ç) protagoniste m



¹»ñӳϥáõÑǤ tailleur m; couturier,-ière



n; costumier,-ière n (óïñáÝÇ); ïÕ³Ù³ñ¹Ï³Ýóª ϳݳÝó ~ tailleur pour hommes, pour femmes ¹»ñÓ³ÏáõÃÛáõÝ couture f, profession f de tailleur; ~ ³Ý»É exercer la profession de tailleur ¹»ñÓ³ÏáõÑÇ couturière f ¹»ñÓ³Ý fil m, ficelle f (à coudre) ¹»ñíÇß derviche m ¹»ñûÓÇù faux col m, col m amovible ¹»óÇ·ñ³Ù décigramme m (dg) ¹»óÇÉÇïñ décilitre m (dl) ¹»óÇÙ»ïñ décimètre m (dm) ¹»ý³Ïïá ï»°ë ÷³ëïáñ»Ý (÷³ëï³Ï³Ý Ï»ñåáí) ¹»ýÇóÇï ï»°ë å³Ï³ëáñ¹ ¹»ýáñÙ³ódz ï»°ë Ó¨³Ë³ËïáõÙ ¹½½³É (¹½í½³É) bourdonner vi ¹½½áó (¹½í½áó) bourdonnement m ¹Á¯Ù÷ pan! v’lan!; pouf! patatras (³é³ñϳÛǪ ÁÝÏÝ»ÉÇë ÉëíáÕ Ó³ÛÝÁ) ¹Åμ³Ëï 1) malheureux,euse; ~ ѻ勉ÝùÝ»ñ suites f pl malheureuses; ~ å³ï³Ñ³ñ accident m 2) infortuné,e (³Ýμ³Ëï) 3) malchanceux,-euse (³ÝѳçáÕ³Ï) ¹Åμ³Ëï³μ³ñ malheureusement ¹Åμ³Ëï³Ý³É devenir malheureux,euse (infortuné,e, misérable, malchanceux,-euse) ¹Åμ³Ëï³óÝ»É rendre malheureux,euse ¹Åμ³ËïáõÃÛáõÝ malheur m; infortune f (³Ýμ³ËïáõÃÛáõÝ); malchance f (³ÝѳçáÕáõÃÛáõÝ) ¹Å·áÑ mécontent,e; non satisfait,e (ãμ³í³ñ³ñí³Í); ~ ÉÇÝ»É être mécontent,e (de) ¹Å·áÑ»É exprimer son mécontentement; se plaindre (de qn, de qch) (·³Ý·³ïí»É); être mécontent,e (¹Å·áÑ ÉÇÝ»É) ¹Å·áÑ»óÝ»É mécontenter vt ¹Å·áÑáõÃÛáõÝ 1) mécontentement m; ~ ³é³ç³óÝ»É provoquer le mécontentement (de) 2) plainte f (·³Ý·³ï, μáÕáù) 3) contestation f (³é³ñÏáõÃÛáõÝ, ³ÝѳٳӳÛÝáõÃÛáõÝ)



¹»ñ³Ï³ï³ñáõÃÛáõÝ, ¹»ñ³Ï³ï³ñáõÙ 1) interprétation f 2) ÷Ëμ. importan-



ce f (ϳñ¨áñáõÃÛáõÝ)



¹»ñ³Ýí³Ý³μ³ñ



ment



ùñÏÝ.



pronominale-



¹»ñ³Ýí³Ý³Ï³Ý ùñÏÝ. pronominal,e; ~



μ³Û verbe m pronominal



¹»ñ³ÝáõÝ ùñÏÝ. pronom m; ³ÝÓݳϳÝ



~ pronom personnel; ѳñ³μ»ñ³Ï³Ý ~ pronom relatif; ëï³ó³Ï³Ý ~ pronom possessif; óáõó³Ï³Ý ~ pronom démonstratif ¹»ñ³ë³Ý¥áõÑǤ acteur,-trice n; artiste n; comédien,ne n; Ý߳ݳíáñ ~ acteur (actrice) célèbre; ÏÇÝáÛÇ ~ artiste de cinéma; áÕμ»ñ·³Ï ~ª áÕμ»ñ·áõ tragédien,ne n; ϳï³Ï»ñ·³Ï ~ª ϳï³Ï»ñ·áõ comique n; ~Ý»ñÇ ËáõÙμ troupe f ¹»ñ³ë³Ý³ËáõÙμ troupe f (d’artistes, d’acteurs) ¹»ñ³ë³Ý³Ï³Ý artistique, d’acteur; ~ ËáõÙμ troupe f; ~ ÓÇñùª ï³Õ³Ý¹ don m, talent m artistique ¹»ñ³ë³ÝáõÃÛáõÝ 1) profession f d’acteur (d’actrice) 2) ÷Ëμ. cabotinage m, affectation f (Ó¨³óáõÙ, Ï»ÕÍ μ³Ý) ¹»ñ³ó³ÝÏ répertoire m (des rôles) ¹»ñμ³Û ùñÏÝ. participe m; ³Ýáñáß ~ infinitif m; ѳñ³Ï³ï³ñ ~ participe passé; »ÝÃ³Ï³Û³Ï³Ý ~ participe présent; ѳٳϳï³ñ ~ gérondif m ¹»ñμ³Û³Ï³Ý ùñÏÝ. participial,e; ~ ¹³ñÓí³Í tournure f participiale; ³Ýáñáß-¹»ñμ³Û³Ï³Ý ¹³ñÓí³Í tournure f (construction f) infinitive; ~ ϳéáõÛóª ¹³ñÓí³Í construction f gérondive ¹»ñ¨ Ç ~ »ÉÝ»É échouer vi, manquer vi, n’aboutir à rien; se déjouer (˳÷³Ýí»É, Ó³ËáÕí»É) ¹»ñ»ñ· partie f ¹»ñÁÝÏ»ñ ï»°ë ˳ÕÁÝÏ»ñ ¹»ñÍáí³Ï³É contre-amiral m ¹»ñÏáÙë¥áõÑǤ vicomte,-esse n 255



monter cet escalier; ~ (¹³ëïdzñ³Ï»ÉÇ) »ñ»Ë³ enfant n difficile; ~ª ¹Åí³ñÇÝ Å³Ù³Ý³ÏÝ»ñ temps m pl pénibles; ~ ϳóáõÃÛáõÝ embarras m, gêne f; ~ ϳóáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É être dans la gêne; »Ã» ¹³ Ó»½ ѳٳñ ~ ã¿ si cela (ça) ne vous dérange pas ¹Åí³ñ³ÍÇÝ (¹Åí³ñ ÍÝݹ³μ»ñáÕ) μÅßÏ. dystocique; qui accouche difficilement ¹Åí³ñ³ÍÝáõÃÛáõÝ (¹Åí³ñ ÍÝݹ³μ»ñáõÃÛáõÝ) μÅßÏ. dystocie f; accouchement m pénible ¹Åí³ñ³Ñ³É ï»Ë. réfractaire; ~ Ù»ï³ÕÝ»ñ métaux m pl réfractaires ¹Åí³ñ³Ñ³× difficile; capricieux,-euse (ùٳѳ×); ~ Ù³ñ¹ homme m difficile ¹Åí³ñ³Ñ³×áõÃÛáõÝ humeur f (disposition f) difficile (capricieuse) ¹Åí³ñ³ÑáõÝã difficile à prononcer ¹Åí³ñ³Ù³ïã»ÉÇ difficile à aborder; inabordable, inaccessible (à atteindre) (³ÝÙ³ïã»ÉÇ) ¹Åí³ñ³Ù³ñë difficile à digérer; indigeste; μÅßÏ. dyspeptique, dyspepsique (¹Åí³ñ³Ù³ñëáõÃÛ³ÝÁ ѳïáõÏ) ¹Åí³ñ³Ù³ñëáõÃÛáõÝ indigestion f; μÅßÏ. dyspepsie f (Ùßï³Ï³Ý ÑÇí³Ý¹áõÃÛ³Ý ï»ëùáí) ¹Åí³ñ³ÙǽáõÃÛáõÝ μÅßÏ. dysurie f, difficulté f de la miction ¹Åí³ñ³Ý³É 1) devenir difficile (¹Åí³ñ ¹³éݳÉ) 2) avoir du mal à, éprouver de la difficulté (¹Åí³ñáõÃÛáõÝ ½·³É) 3) se compliquer (μ³ñ¹³Ý³É) ¹Åí³ñ³Ýó³Ý»ÉÇ difficile à traverser; peu praticable ¹Åí³ñ³ß³ñÅ lourdaud,e, lourd,e ¹Åí³ñ³óÝ»É rendre difficile; compliquer vt (μ³ñ¹³óÝ»É) ¹Åí³ñÁÙμéÝ»ÉÇ difficile à comprendre ¹Åí³ñÁÝûéÝ»ÉÇ difficile à lire; illisible, indéchiffrable (³ÝÁÝûéÝ»ÉÇ) ¹Åí³ñÁÝï»É difficile à apprivoiser (áñÇÝ ¹Åí³ñ ¿ ÁÝï»É³óÝ»É); difficile à s’apprivoiser (áñÇÝ ¹Åí³ñ ¿ ÁÝï»É³Ý³É)



4) bouderie f (ùÇÃÁ ϳ˻ÉÁ) ¹Å·áõÛÝ 1) pâle; blême, livide 2) ÷Ëμ.



terne (³Ý÷³ÛÉ, ³Õáï); fade (³ÝѳÙ, ï³÷³Ï) ¹Å·áõÝ³Ý³É (¹Å·áõÝ»É) 1) pâlir vi; blêmir vi; devenir livide 2) ÷Ëμ. se ternir, devenir terne (÷³ÛÉÁ ÏáñóÝ»É, ³Õáï³Ý³É); devenir fade (³Ýѳ٪ ï³÷³Ï ¹³éݳÉ) ¹Å·áõÝáõÃÛáõÝ 1) pâleur f, lividité f 2) ÷Ëμ. fadeur f (³ÝѳÙáõÃÛáõÝ, ï³÷³ÏáõÃÛáõÝ) ¹ÅÅ³É bourdonner vi; ³Ï³ÝçÝ»ñÁ ¹ÅÅáõÙ »Ý les oreilles bourdonnent ¹ÅÅáó bourdonnement m; ³Ï³ÝçÝ»ñÇ ~ bourdonnement dans les oreilles ¹Å˻٠cruel,le, méchant,e ¹ÅË»ÙáõÃÛáõÝ cruauté f, méchanceté f ¹Åϳ٠mécontent,e, contrarié,e, désappointé,e, dépité,e ¹ÅÏ³Ù»É 1) être mécontent,e, se contrarier, être désappointé,e, éprouver du dépit, se dépiter 2) bouder vi (ùÇÃÁ ϳ˻É) ¹ÅϳÙáñ»Ý (ãáõ½»Éáí, ϳÙùÇÝ Ñ³Ï³é³Ï) à contrecœur; ~ áõï»É manger du bout des dents (¹³ñÓ.) ¹ÅϳÙáõÃÛáõÝ dépit m, mécontentement m, désagrément m, déplaisir m, contrariété f ¹Åݹ³Ï maussade, hargneux,-euse, morose ¹Åݹ³ÏáõÃÛáõÝ maussaderie f, hargne f, morosité f ¹Åá˳ÛÇÝ infernal,e; d’enfer; ³Ýï³Ý»ÉǪ ~ ßá· chaleur f infernale ¹Åá˳í³Ûñ lieu m infernal, enfer m (¹ÅáËù) ¹Åá˳ù³ñ ùÇÙ. pierre f infernale, nitrate m d’argent ¹ÅáËù enfer m; géhenne f (·»Ñ»Ý); ~ ·Ý³É aller en enfer ¹Åí³ñ difficile; pénible (¹Åí³ñÇÝ); ~ ¿ il est difficile; ~ ÉáõÍ»ÉÇ ËݹÇñ problème m difficile à résoudre; Ýñ³Ý ~ ¿ ѳëÏ³Ý³É il est difficile de le comprendre; il est difficile à comprendre; ³Ûë ë³Ý¹áõÕùáí ~ ¿ μ³ñÓñ³Ý³É il est difficile de 256



¹Åí³ñÇÝ embarrassant,e, gênant,e, dif-



¹Ç³Ï»ñ (ϻݹ³ÝÇ, ÙÇç³ï) nécrophage ¹Ç³Ïǽ³Ï³Ý crématoire ¹Ç³Ïǽ³ñ³Ý crématorium m ¹Ç³Ïǽ»É incinérer (un cadavre) ¹Ç³ÏǽáõÙ crémation f; incinération f;



ficile; ~ ϳóáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É être dans l’embarras; ~ ϳóáõÃÛ³Ý Ù»ç ¹Ý»É mettre dans une situation embarrassante, embarrasser vt ¹Åí³ñáõÃÛ³Ùμ difficilement, avec peine; ~ ßÝã»É respirer avec peine (avec effort), *haleter vi, souffler vi ¹Åí³ñáõÃÛáõÝ 1) difficulté f, peine f; ÝÛáõÃ³Ï³Ý ~Ý»ñ difficultés matérielles; ¹Åí³ñáõÃÛ³Ùμ, Ý»ÕáõÃ۳ݪ ç³Ýù»ñÇ ßÝáñÑÇí avec peine 2) embarras m, gêne f (Ý»ÕáõÃÛáõÝ); ¹Åí³ñáõÃ۳ݪ Ý»ÕáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É être dans l’embarras (dans la gêne) ¹Ç ï»°ë ¹Ç³Ï ¹Ç³μ»ï ï»°ë ß³ù³ñ³Ëï ¹Ç³·ÝáëïÇÏ ï»°ë ³ËïáñáßÇ㠹dz·ÝáëïÇϳ ï»°ë ³ËïáñáßáõÙ ¹Ç³·ñ³Ù ï»°ë ·Í³å³ïÏ»ñ ¹Ç³½ÙéëáõÙ thanatopraxie f ¹Ç³½ÝÝ³Ï³Ý (¹Ç³½ÝÝáõÃÛáõÝ) μÅßÏ. d’autopsie, de l’autopsie ¹Ç³½ÝÝ»É μÅßÏ. faire l’autopsie (de), autopsier vt ¹Ç³½ÝÝáõÃÛáõÝ, ¹Ç³½ÝÝáõÙ μÅßÏ. autopsie f ¹Ç³Ã»½ ï»°ë ³Ëï³ÙÇïáõÙ ¹Ç³ÃáõÛÝ Ï»Ýë³ùÇÙ. ptomaïne f ¹Ç³É»ÏïÇϳ ÷ÇÉ. dialectique f ¹Ç³É»ÏïÇÏ³Ï³Ý ÷ÇÉ. dialectique ¹Ç³Ï cadavre m; ϻݹ³ÝÇ ~ cadavre ambulant, mort m vivant ¹Ç³Ï³Ñáï odeur m cadavéreuse (de charogne) ¹Ç³Ï³ÛÇÝ de cadavre, cadavérique, cadavéreux,-euse; ~ ·áõݳïáõÃÛáõÝ pâleur f cadavérique ¹Ç³Ï³ÝÙ³Ý cadavéreux,-euse ¹Ç³Ï³åï³Ï³Ý de maraudeur ¹Ç³Ï³åïáõÃÛáõÝ (¹Ç³Ï ÏáÕáåï»ÉÁ, ¹Ç³ÏáÕáåáõï) maraudage m, maraude f; ¹Ç³Ï³åïáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É marauder vi ¹Ç³Ï³åáõï (¹Ç³ÏÁ ÏáÕáåïáÕ) maraudeur,-euse n/adj ¹Ç³Ï³éù corbillard m; catafalque m (¹³·³Õ³Ï³É, ¹³·³ÕÁ íñ³Ý ¹Ý»Éáõ å³ïí³Ý¹³Ý)



¹Ç³ÏÇ½Ù³Ý ÏáÕÙݳÏÇó crématiste n



¹Ç³ÏÇñ (¹Ç³ÏÁ ÏñáÕª ï³ÝáÕ Ù³ñ¹)



croque(-)mort m



¹Ç³ÏáÕáåáõï ï»°ë ¹Ç³Ï³åïáõÃÛáõÝ ¹Ç³ÏáõÛï charnier m (de cadavres) ¹Ç³Ñ»ñÓ³ñ³Ý salle f de dissection ¹Ç³Ñ»ñÓ»É μÅßÏ. disséquer vt (un ca-



davre); autopsier vt (¹Ç³½ÝÝ»É)



¹Ç³Ñ»ñÓáÕ disséqueur,-euse n ¹Ç³Ñ»ñÓáõÙ dissection f (d’un cadavre);



autopsie f (¹Ç³½ÝÝáõÙ)



¹Ç³å³½áÝ ï»°ë Ó³Ûݳͳí³É (»ñÅßï.), Ùï³ÑáñǽáÝ, Áݹ·ñÏáõÛà ¹Ç³å³ïí³Ý¹³Ý catafalque m ¹Ç³åá½ÇïÇí ï»°ë ó÷³Ýó³å³ïÏ»ñ ¹Ç³ëÏáå diascope m ¹Ç³ñ³Ý morgue f ¹Ç³ýñ³·Ù³ (Ëïñáó) diaphragme m ¹Ç»½ (ÏÇëí»ñ) »ñÅßï. dièse m ¹Ç»ï³ ï»°ë ëÝݹ³Ï³ñ· ¹Ç»ïÇÏ ï»°ë ëÝݹ³Ï³ñ·³ÛÇÝ ¹Ç½³ÛÝ ï»°ë ·»Õ³Ó¨, ·»Õ³á×, ·»Õ³Ñ³ñ¹³ñ³Ýù ¹Ç½³ÛÝ»ñ ï»°ë á׳íáñáÕ ¹Ç½»É1 1) amasser vt, accumuler vt (Ïáõï³Ï»É) 2) amonceler vt (ÏÇï»É, íñ³Ý μ³ñÓ»É) 3) empiler vt (ÏáõÛï ³Ý»É) 4) entasser vt (Çñ³ñ íñ³



Éóݻɪ ó÷»É)



¹Ç½»É2 (Ý»ñùÇÝ ³ÛñÙ³Ý ß³ñÅÇãÇ ï»-



ë³Ï) ï»Ë. diesel m



¹Ç½»É³ÛÇÝ diesel; ~ ß³ñÅÇã moteur m



diesel; ~ μ»éݳï³ñ camion m diesel ¹Ç½»Ýï»ñdz ï»°ë óÝ㠹ǽí»É 1) s’amasser, s’accumuler (Ïáõï³Ïí»É) 2) s’entasser, s’amonceler, se mettre en tas, s’empiler (ÏÇïí»É) ¹Ç½áõÙ entassement m, accumulation f, amoncellement m ¹ÇÃÇñ³Ùμ (¹ÇýÇñ³Ùμ, Ý»ñμáÕ) dithyrambe m 257



vement m de Résistance



¹ÇÃÇñ³ÙμÛ³Ý (¹ÇýÇñ³ÙμÛ³Ý, Ý»ñμá-



ճϳÝ) dithyrambique ¹ÇÉ»ï³Ýï ï»°ë ëÇñáÕ (áã ³ñÑ»ëï³í³ñÅ) ¹ÇÉ»ï³Ýï³Ï³Ý ï»°ë ëÇñáÕ³Ï³Ý ¹ÇÉ»ï³ÝïáõÃÛáõÝ ï»°ë ëÇñáÕáõÃÛáõÝ (áã ³ñÑ»ëï³í³ñÅáõÃÛáõÝ) ¹ÇÏï³ïáñ (Çß˳ݳå»ï) dictateur m ¹ÇÏï³ïáñ³Ï³Ý (Çß˳ݳå»ï³Ï³Ý) dictatorial,e; ~ Ó·ïáõÙÝ»ñ tendances f pl dictatoriales ¹ÇÏï³ïáñáõÃÛáõÝ (Çß˳ݳå»ïáõÃÛáõÝ, ¹ÇÏï³ïáõñ³) dictature f ¹ÇÏï³ïáõñ³ dictature f ¹ÇÏïáýáÝ ï»°ë Ëáë³Ó³Ûݳ·ñÇã ¹ÇÙ³·»ï physionomiste n/adj, physiognomoniste n ¹ÇÙ³·ÇÍ 1) trait m (de visage); ¹ÇÙ³·Í»ñ traits m pl du visage; Ýáõñμª Ï³Ýáݳíáñª ÏáåÇï ¹ÇÙ³·Í»ñ traits fins, réguliers, grossiers 2) ÷Ëμ. image f ¹ÇÙ³·ÇïáõÃÛáõÝ physiognomonie f ¹ÇÙ³·ñ³í»É résister (à) vt ind., affronter vt, faire face à, tenir bon (ferme); Ùñó³ÏóáõÃÛ³ÝÁ ~ faire face à la concurrence ¹ÇÙ³·ñ³íáõÙ résistance f, affrontement



¹ÇÙ³½ñÏ»É dépersonnaliser vt ¹ÇÙ³½ñÏí»É se dépersonnaliser, être



dépersonnalisé,e



¹ÇÙ³½ñÏáõÃÛáõÝ, ¹ÇÙ³½ñÏáõÙ déperson-



nalisation f; uniformisation f (ÙÇûñÇݳϳݳóáõÙ) ¹ÇÙ³½áõñÏ dépersonnalisé,e; uniformisé,e (ÙÇûñÇݳϳݳó³Í) ¹ÇÙ³Ë³Õ (ÙÇÙÇϳ, ¹Çٳ߳ñÅáõÃÛáõÝ) mimique f ¹ÇÙ³Ï masque m; cagoule f (³ãù»ñÇ ï»ÕáõÙ ³Ýóù»ñ áõÝ»óáÕ ·É˳Ýáó); Ù³ñ½. ëáõë»ñ³Ù³ñïÇÏÇ ~ª ó³Ýó³¹ÇÙ³Ï masque d’escrime ◊ (Ù»ÏÇ) ~Á å³ïé»É démasquer vt ¹Çٳϳ½»ñÍ démasqué,e; dévoilé,e (ùáÕ³½»ñÍ) ¹Çٳϳ½»ñÍ»É démasquer vt; dévoiler vt (ùáÕ³½»ñÍ»É) ¹Çٳϳ½»ñÍí»É être démasqué,e; se démasquer (¹ÇÙ³ÏÁ ѳݻÉ) ¹Çٳϳ½»ñÍáõÙ dévoilement m (ùáÕ³½»ñÍáõÙ); révélation f (μ³ó³Ñ³ÛïáõÙ) ¹ÇÙ³Ï³É (ë³Õ³í³ñïÇ ß³ñÅ³Ï³Ý Ù³ëª ¹»ÙùÁ ѳñí³ÍÇó å³ßïå³Ý»Éáõ ѳٳñ) å³ïÙ. visière f ¹Çٳϳѳݹ»ë bal m masqué, mascarade f; carnaval m ¹ÇÙ³Ï³Û»É résister (à) vt ind.; conjurer vt (ϳÝË»É); íï³Ý·ÇÝ ~ conjurer un danger ¹ÇٳϳÛáõÃÛáõÝ, ¹ÇٳϳÛáõÙ résistance f; opposition f (Áݹ¹ÇÙáõÃÛáõÝ) ¹Çٳϳíáñ(í³Í) masqué,e; cagoulé,e (³ãù»ñÇ ï»ÕáõÙ ³Ýóù»ñ áõÝ»óáÕ ·É˳Ýáóáí ¹Çٳϳíáñí³Í) ¹Çٳϳíáñ»É masquer vt ¹Çٳϳíáñí»É se masquer, prendre un masque ¹ÇٳϳíáñáõÙ déguisement m (ÍÁåïáõÙ); travestissement m (½·»ëï³÷áËáõÙ) ¹ÇÙ³ÏÍÏáõÙ (¹»ÙùÇ ÙϳÝÇ ÏÍÏáõÙª çÕ³Ó·áõÃÛáõÝ) tic m ¹Çٳѳ۳ó ÉëÝÏñã. en face ¹Çٳѳñ à pointage direct, à bout portant; ~ Ïñ³Ï»É Ù»ÏÇ íñ³ tirer à



m



¹ÇÙ³¹³ñÓ adverse, opposant,e ¹ÇÙ³¹³ñÓ»É s’opposer, résister (à) vt ind.



¹ÇÙ³¹³ñÓáõÃÛáõÝ opposition f, résistan-



ce f



¹ÇÙ³¹Çñ opposant,e adj/n; adversaire n



(ѳϳé³Ïáñ¹)



¹ÇÙ³¹ñ»É résister (à) vt ind.; ÃßݳÙáõÝ ~



résister à l’ennemi; s’opposer (ѳϳé³Ïí»É) ¹ÇÙ³¹ñáճϳÝáõÃÛáõÝ résistibilité f, (aptitude à la) résistance f; μÅßÏ. immunologie f (~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ñ³Ý¹»å, í³ñ³Ï³Ù»ñÅáõÃÛáõÝ) ¹ÇÙ³¹ñáÕáõÝ³Ï ýǽ. résistif,-ive ¹ÇÙ³¹ñáõÃÛáõÝ, ¹ÇÙ³¹ñáõÙ résistance f; ~ óáõÛó ï³É opposer une résistance; ¸ÇÙ³¹ñáõÃÛ³Ý ß³ñÅáõÙ (üñ³ÝëdzÛáõÙ, »ñÏñáñ¹ ³ß˳ñѳٳñïÇ ï³ñÇÝ»ñÇÝ) Résistance f, Mou-



258



bout portant sur qn



¹ÇÙ³ëïí»ñ silhouette f ¹ÇÙ³íáñ ùñÏÝ. personnel,le; ~ μ³Û



¹Çٳѳñ¹³ñ visagiste n; cosméto-



logue n; maquilleur,-euse n (ßå³ñáÕ); esthéticien,ne n ¹Çٳѳñ¹³ñ³ÛÇÝ cosmétique ¹Çٳѳñ¹³ñ³Ý salon m de cosmétique; institut m de beauté ¹Çٳѳñ¹³ñ³Ýù soins m pl de beauté; ~Ç ÙÇçáóÝ»ñª ÝÛáõûñ produits m pl de beauté, cosmétiques m pl ¹Çٳѳñ¹³ñ»É maquiller vt (ßå³ñ»É); grimer vt (ÏÇÝáÛáõÙ, óïñáÝáõÙ) ¹Çٳѳñ¹³ñí»É se maquiller (ßå³ñí»É); se grimer (ÏÇÝáÛáõÙ, óïñáÝáõÙ) ¹Çٳѳñ¹³ñáõÙ 1) cosmétique m, soins m pl de beauté (ݳ¨ª Ù³ñÙݳѳñ¹³ñáõÙ); ¹Çٳѳñ¹³ñÙ³Ý ³ñí»ëï cosmétologie f 2) maquillage m (ßå³ñáõÙ); ¹Çٳѳñ¹³ñٳݪ Ù³ßϳѳñ¹³ñÙ³Ý ³åñ³ÝùÝ»ñ produits m pl de beauté ¹ÇÙ³ÑÕÏáõÙ (ÏÝ×é³½»ñÍáõÙ) lissage m, lifting m ¹ÇÙ³ÛÇÝ 1) ùñÏÝ. personnel,le; ~ í»ñç³íáñáõÃÛáõÝÝ»ñ désinences f pl personnelles 2) facial,e (¹»ÙùÇ); ~ª ¹»ÙùÇ ÙϳÝÝ»ñ muscles m pl faciaux ¹ÇÙ³Ý³É 1) résister (à) vt ind., supporter vt; ï³Ýç³ÝùÇݪ Ëáßï³Ý·áõÙÝ»ñÇÝ ~ résister à la torture 2) endurer vt (ѳÙμ»ñáõÃÛ³Ùμ); ù³ÕóÇݪ ͳñ³íÇݪ óñïÇÝ ~ endurer la faim, la soif, le froid 3) faire face à, tenir bon (ferme) (¹ÇÙ³·ñ³í»É) ¹ÇٳݻñÏ maquillage m (ßå³ñ) ¹ÇÙ³Ýϳñ portrait m ¹ÇÙ³Ýϳñ»É faire un portrait ¹ÇÙ³ÝϳñÇã portraitiste n, peintre m de portraits ¹ÇÙ³ÝϳñãáõÃÛáõÝ peinture f de portraits, art m du portrait ¹Çٳ߳ñÅ, ¹Çٳ߳ñÅáõÃÛáõÝ ï»°ë



verbe m personnel; ~ Ó¨ forme f personnelle ¹ÇÙ³íáñ»É rencontrer vt; accueillir vt (ÑÛáõñÇÝ, å³ïíÇñ³ÏáõÃÛ³ÝÁ); aller à la rencontre de qn (Ù»ÏÇÝ Áݹ³é³ç ·Ý³É); ç»ñÙáñ»Ý ~ accueillir chaleureusement; ~ Üáñ ï³ñÇÝ fêter le Nouvel an, réveillonner vi; ëíÇÝÝ»ñáí ~ rembarrer vt ¹ÇÙ³íáñáõÙ accueil m, réception f, rencontre f ¹ÇÙ³ó en face de, vis-à-vis; contre (÷á˳ñ»Ý); ݳ ³åñáõÙ ¿ ѳٳÉë³ñ³ÝÇ ~ il habite en face de l’université; Ù»ÏÁ ÙÛáõëÇ ~ l’un visà-vis de l’autre, l’un en face de l’autre; »ë ù»½ Ïï³Ù ³Ûë ï»ë³Å³å³í»ÝÁ Ù»Ï áõñÇßÇ ~ª ÷á˳ñ»Ý je te passerai cette cassette vidéo contre une autre; ~Áª ~Ç ÏáÕÙáõÙ en face de ¹ÇÙ³óÇ opposé,e (³÷Ç ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ); d’en face; ~ ³÷ÇÝ sur la rive opposée; ~ ïáõÝÁ la maison d’en face ¹ÇÙ³óÏáõÝ 1) solide, résistant,e (³Ùáõñ); ~ ÝÛáõà matière f solide (résistante); Ýí³½ ~ peu résistant,e 2) durable (勉ϳÝ); ~ ϳéáõÛó construction f durable ¹ÇÙ³óÏáõÝáõÃÛáõÝ 1) solidité f, résistance f (³ÙñáõÃÛáõÝ) 2) durabilité f, longévité f (»ñϳñ³Ï»óáõÃÛáõÝ) 3) ÷Ëμ. endurance f (ïáÏáõÝáõÃÛáõÝ) ¹ÇÙ³÷áßÇ poudre f; ¹ÇÙ³÷áßáõ ïáõ÷ª ³Ù³Ý poudrier m; ~ ùë»É poudrer vt; »ñ»ëÇÝ ~ ùë»É se poudrer ¹ÇÙ³ù³Ý¹³Ï buste m ¹ÇÙ»É 1) s’adresser (à qn), aller trouver qn; ïÝûñ»ÝÇÝ ~ s’adresser au directeur 2) se diriger (vers) (ß³ñÅí»Éª áõÕÕí»Éª ù³ÛÉ»ñÝ áõÕÕ»É ¹»åÇ) 3) recourir (à) vt ind. (~ Ëݹñ³Ýùáíª û·ÝáõÃ۳ݪ ÙÇçáóÇ), avoir recours à (³å³íÇÝ»É); μ³ñÓñ³·áõÛÝ Çß˳ÝáõÃÛ³ÝÁ ~ recourir à l’autorité suprême; áõÅÇ ~ recourir à la force;



¹ÇÙ³Ë³Õ ¹ÇÙ³å³ÏÇ (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ¨ ³ÛÉÝ)



pare-brise m



¹ÇÙ³å³ïÏ»ñ ï»°ë ¹ÇÙ³Ýϳñ ¹ÇÙ³çáõñ (ÉáëÛáÝ) lotion f (pour le vi-



sage)



259



÷³ËáõëïÇ ~ prendre la fuite; ÙÇçáóÇ ~ mettre en œuvre un moyen, en appeler à…; ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý ϳñÍÇùÇÝ ~ en appeler à l’opinion publique ¹ÇٻɳӨ formule f; ù³Õ³ù³í³ñ³Ï³Ý ~ formule de politesse ¹ÇÙ»ñ»ë (¹ñ³ÙÇ) face f ¹ÇÙѳñ étai m; ~ª ѻݳñ³Ý ¹Ý»É étayer



ï³É décerner un diplôme



¹ÇåÉáÙ³ÛÇÝ de diplôme; ~ ³ß˳ï³Ýù



mémoire m (de fin d’études)



¹ÇåÉáÙ³íáñ diplômé,e adj/n ¹Çåã»É 1) toucher vt (ßáß³÷»É, Ó»éù



ï³É); effleurer vt, frôler vt (ûè³ÏÇ ~, ùëí»É); ÇÝùݳëÇñáõÃÛ³ÝÁ ~ blesser l’amour-propre ◊ Ýáõñμ ûɻñÇÝ ~ piquer au vif 2) atteindre vt (÷³Ù÷áõßïÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ); Ý߳ݳϻïÇÝ ~ atteindre le but, toucher le (au) but; ÷³Ù÷áõßïÁª ·Ý¹³ÏÁ Ýñ³ èÇÝ ¹Çå³í la balle l’a atteint au bras 3) se cogner (contre) (¹»Ù ³éÝ»É, ½³ñÝí»É, Ë÷í»É); áïùÁ ù³ñÇÝ ~ se cogner le pied contre une pierre ¹Çåí³Í 1) hasard m; aventure f (¹»åù, å³ï³Ñ³ñ); ~áí (å³ï³Ñ³μ³ñ) par hasard 2) épisode m (¹ñí³·, ¹»åù) ¹Çåí³Í³μ³é (¹Çåí³Í³μ³ÝáõÃÛáõÝ) mot m occasionnel, mot m éphémère ¹Çåí³Í³μ³ñ accidentellement, occasionnellement ¹Çåí³Í³Ï³Ý, ¹Çåí³Í³ÛÇÝ 1) épisodique 2) fortuit,e, accidentel,le (å³ï³Ñ³Ï³Ý); ~ª å³ï³Ñ³Ï³Ý ѳݹÇåáõÙ rencontre f fortuite 3) É»½íμ. occasionnel,le; ~ ·áñͳÍáõÃÛáõÝ (μ³éÇ, ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛ³Ý ¨ ³ÛÉÝ) emploi occasionnel 4) aléatoire (å³ï³Ñ³Ï³Ý, ³Ýáñáß, ³ÝëïáõÛ·) ¹ÇåáõÏ (³Ýíñ»å) juste; ~ Ýß³Ý μéÝ»É viser juste; ~ Ññ³ÓÇ· bon tireur m; ~ Ëáëù un mot qui porte; ~ ³ãù coup m d’œil juste, œil m perçant ¹Çåáõϳѳñ tireur,-euse n d’élite (isolé,e); tireur,-euse n embusqué,e (¹³ñ³Ý³Ï³É) ¹ÇåáõÏáõÃÛáõÝ justesse f ¹Çë»ñï³Ýï ï»°ë ³ï»Ý³Ëáë ¹Çë»ñï³ódz ï»°ë ³ï»Ý³ËáëáõÃÛáõÝ ¹Çëǹ»Ýï ï»°ë ³ÛɳËáÑ ¹Çëǹ»Ýï³Ï³Ý ï»°ë ³ÛɳËáÑ³Ï³Ý ¹Çëǹ»ÝïáõÃÛáõÝ ï»°ë ³ÛɳËáÑáõÃÛáõÝ ¹ÇëÉáϳódz ï»°ë ï³ñ³ï»ÕáõÙ



vt



¹ÇÙáñ¹ 1) candidat,e n 2) demandeur –



demanderesse n (Ëݹñ³ñÏáõ, ѳÛóáÕ) ¹ÇÙáõÙ demande f; adresse f (áõÕÕí³Í Ù»ÏÇÝ); ³å³Ñ³ñ½³ÝÇ ~ ï³É formuler une demande en divorce; ~ Ý»ñϳ۳óÝ»É adresser (faire, formuler, présenter) une demande; ~Á μ³í³ñ³ñ»É satisfaire une dmande; ~Á Ù»ñÅ»É refuser (rejeter) une demande ¹ÇݳÙÇÏ (ß³ñÅáõÝ, ѳñ³ß³ñÅ) dynamique ¹ÇݳÙÇϳ 1) dynamique f (ٻ˳ÝÇϳÛÇ μ³ÅÇÝÁ, áõųμ³ÝáõÃÛáõÝ) 2) dynamisme m (ß³ñÅáõÙ, ß³ñÅٳݪ ½³ñ·³óٳݪ ÷á÷áËáõÃÛ³Ý ÁÝóóùÁ) 3) ï»°ë ß³ñÅÁÝóó ¹ÇݳÙÇÏ³Ï³Ý (áõųμ³Ý³Ï³Ý) dynamique ¹ÇݳÙÇï ï»°ë áõÅ³Ý³Ï ¹Çݳëïdz (ѳñëïáõÃÛáõÝ, ·³Ñ³ïáÑÙ) dynastie f ¹ÇݳëïÇ³Ï³Ý (·³Ñ³ïáÑٳϳÝ, ïáÑٳϳÝ) dynastique ¹Çݳñ denier m (¹ñ³Ù³Ï³Ý Ùdzíáñ) ¹ÇÝ·á (³íëïñ³ÉÇ³Ï³Ý í³ÛñÇ ßáõÝ) dingo m ¹ÇÝá½³íñ dinosaure m ¹Çá¹ ¿É. diode f ¹Çå³Ï (Ù»ï³ùëÛ³ áëÏ»Ã»É ¨ ³ñÍ³Ã³Ã»É Ïïáñ) brocart m ¹Çå³Ï³½³ñ¹ recouvert,e de brocart ¹Çå³ÏÛ³ (¹Çå³Ï») en (de) brocart, fait,e en brocart ¹ÇåÉáÙ diplôme m; ѳٳÉë³ñ³Ý³Ï³Ý ÁݹѳÝáõñ ÏñÃáõÃÛ³Ý ~ (üñ³ÝëdzÛáõÙ) diplôme d’études universitaires générales (D.E.U.G.); ~ 260



¹Çí³å³ßï adorateur,-trice n du dé-



¹ÇëÏ»ï ï»°ë ÏñÇã ¹ÇëÏá disco m/adj; ~ª å³ñ³ÛÇÝ »ñ³Åß-



mon



ïáõÃÛáõÝ musique f disco ¹ÇëÏáï»Ï ï»°ë å³ñ³ëñ³Ñ ¹Çëå³Ýë»ñ μÅßÏ. dispensaire m; ѳϳÃáù³Ëï³ÛÇÝ ~ dispensaire antituberculeux ¹Çëå³Ýë»ñ³ÛÇÝ de dispensaire ¹Çëå³Ýë»ñ³óáõÙ observation f médicale prophylactique ¹Çëå»ïã»ñ ï»°ë ϳñ·³í³ñ ¹Çëå»ïã»ñ³Ï³Ý ï»°ë ϳñ·³í³ñ(³-



¹Çí³å³ßïáõÃÛáõÝ adoration f du dé-



mon



¹Çí»ñë³Ýï ï»°ë ˳÷³Ý³ñ³ñ ¹Çí»ñëdz ï»°ë ˳÷³Ý³ñ³ñáõÃÛáõÝ ¹Çíǹ»Ý¹ ï»°ë ߳ѳμ³ÅÇÝ ¹Çíǽdz ï»°ë ½áñ³ÙdzíáñáõÙ ¹Çï³Ëï (ëÇñ³ÛÇÝ áñ¨¿ ï»ë³ñ³Ý



·³ÕïÝÇ ¹Çï»Éáí ѳ×áõÛù ëï³Ý³Éáõ ³Ëïª ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ) voyeurisme m ¹Çï³Ëï³íáñ (ëÇñ³ÛÇÝ áñ¨¿ ï»ë³ñ³Ý ·³ÕïÝÇ ¹Çï»Éáí ѳ×áõÛù ëï³óáÕ, ³Û¹ ³Ëïáí ï³é³åáÕ) voyeur,-euse n, voyeuriste n ¹Çï³Ï lunette f d’approche, longuevue f; jumelle(s) f (pl), lorgnette f (óï»ñ³Ï³Ý Ý»ñϳ۳óÙ³Ý Å³Ù³Ý³Ï ·áñͳÍíáÕ) ¹Çï³Ï³É é³½Ù. patrouilleur m ¹Çï³Ï³Û³Ý poste m de surveillance (d’observation) ¹Çï³Ï»ï poste m d’observation, poste



ϳÝ) ¹Çë÷É»Û ï»°ë óáõó³ë³ñù ¹Çí³μ³ÝáõÃÛáõÝ démonologie f ¹Çí³μ³ñ diaboliquement ¹Çí³¹³¹³ñ ³Ý»É inquiéter celui qui



dort



¹Çí³Ñ³ñ possédé,e (obsédé,e) du dé-



mon (du diable); ~ ÉÇÝ»É être possédé,e par le démon (par le diable) ¹Çí³Ñ³ñáõÃÛáõÝ obsession f, possession f, diablerie f ¹Çí³ÛÇÝ diabolique; démoniaque (ë³ï³Ý³Û³Ï³Ý) ¹Çí³Ý 1) archives f pl, greffe m 2) secrétairerie f, secrétariat m, bureau m (·ñ³ë»ÝÛ³Ï) 3) å³ïÙ. divan m (³ñùáõÝÇ ¹³ÑÉÇת ³ïÛ³Ý) ¹Çí³Ý³·»ï diplomate n ¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý diplomatique; ~ ³ÝÓݳϳ½Ùª Ù³ñÙÇÝ corps m diplomatique; ~ ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñ relations f pl diplomatiques; ~ ÷áëï valise f diplomatique; ~ ³ÝÓݳ·Çñ passeport m diplomatique; ~ ͳé³ÛáõÃÛáõÝ carrière f diplomatique; ~ ³é³ù»ÉáõÃÛáõÝ mission f diplomatique ¹Çí³Ý³·Çïáñ»Ý d’une manière diplomatique, diplomatiquement ¹Çí³Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ diplomatie f; ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý ~ diplomatie populaire ¹Çí³Ý³¹åÇñ greffier,-ière n ¹Çí³Ý³å»ï chef m de bureau; archiviste n, conservateur m des archives; å³ïÙ. chancelier m ¹Çí³Ý³ïáõÝ å³ïÙ. chancellerie f, bureau m du chancelier



m



¹Çï³Ñ³Û»ÉÇ rétroviseur m (³íïáÙ»ù»-



ݳÛÇ)



¹Çï³Ñáñ ï»Ë. fosse f de visite ¹Çï³ÑáñǽáÝ champ m visuel ¹Çï³ÝÏÛáõÝ ýǽ. angle m visuel; ÷Ëμ.



point m de vue (ï»ë³Ï»ï); áñ¨¿ μ³ÝÇ ~Çó au (du) point de vue de… ¹Çï³Ýáó (μ³ñÓñ ï»Õª ³ßï³ñ³Ï, áñï»ÕÇó å³Ñ³ÏÝ»ñÁ ¹ÇïáõÙ »Ý ßñç³Ï³ÛùÁ) tour f de guet ¹Çï³Ýóù é³½Ù. fente f de visée ¹Çï³íáñÛ³É exprès (¹ÇïÙ³Ùμ); tendancieux,-euse (ÙÇïáõÙݳíáñ); avec préméditation, prémédité,e, intentionnel,le (ϳÝ˳Ùï³Íí³Í); ~ Ï»ñåáí à dessein, exprès, intentionnellement ¹Çï³íáñáõÃÛáõÝ intention f; dessein m, préméditation f (ϳÝ˳Ùï³ÍáõÙ, ϳÝ˳Ùï³Íí³ÍáõÃÛáõÝ); ³é³Ýó ¹Çï³íáñáõÃÛ³Ý pas exprès, non prémédité,e (³é³Ýó ϳÝ˳Ùï³Íí³Í ÉÇÝ»Éáõ), involontaire (³Ï³Ù³) 261



¹Çï³ñ³Ý observatoire m ¹Çï³ñÅ³Ý spectaculaire; notable, re-



manquer de sens d’observation



¹Çïáñ¹ observateur,-trice n; ~Ç Ï³ñ·³-



marquable; ~ª ï»ë³ñÅ³Ý í³Ûñ curiosité f ¹Çï³ñÏ»É 1) étudier vt (áõëáõÙݳëÇñ»É) 2) examiner vt (ùÝÝáõÃÛ³Ý ³éÝ»É) 3) observer vt (½ÝÝ»É) 4) considérer vt (¹Çï»É áñå»ë, ѳٳñ»É) ¹Çï³ñÏí»É 1) être étudié,e (áõëáõÙݳëÇñí»É) 2) être examiné,e (ùÝÝáõÃÛ³Ý ³éÝí»É) 3) être observé,e (½ÝÝí»É, ½ÝÝáõÃÛ³Ý »ÝóñÏí»É) 4) être considéré,e (¹Çïí»É áñå»ë, ѳٳñí»É) ¹Çï³ñÏáõÙ observation f (½ÝÝáõÙ); examen m (ùÝÝáõÙ) ¹Çï³÷áÕ longue-vue f ¹Çï»É 1) regarder vt; Ñ»éáõëï³óáõÛó ~ regarder la télé; ÏÇÝáÝϳñ ~ regarder un film; ÏÇÝáÝϳñÁ ~ ¿` ÏÇÝáÝϳñÇ óáõó³¹ñÙ³ÝÁ Ñ³×³Ë»É ¿ 200 000 Ù³ñ¹ le film a fait 200 000 entrées 2) observer vt (½ÝÝ»É, áõß³¹Çñ ¹Çï»É) 3) contempler vt (³ÏݳåÇß Ý³Û»É) 4) considérer vt (~ áñå»ë, ѳٳñ»É); Çñ»Ý ~ª ѳٳñ»É áñå»ë… se considérer ¹ÇïÙ³Ùμ exprès, à dessein; tendancieusement, intentionnellement (áñáß³ÏÇ ¹Çï³íáñáõÃÛ³Ùμ, ÙÇïáõÙݳíáñ Ï»ñåáí); ϳñÍ»ë ~ª ѳϳé³ÏÇ å»ë comme (par) un fait exprès ¹ÇïáÕ³Ï³Ý d’observation, observationnel,le; ~ ÓÇñù (ÁݹáõݳÏáõÃÛáõÝ) don m d’observation; ׳ݳãáÕáõÃÛ³Ý ~ ÑÇÙù»ñÁ les bases f pl observationnelles de la connaissance; ~ª ½ÝÝ³Ï³Ý ÝÛáõûñª å³ñ³·³Ý»ñ matériel m didactique ¹ÇïáճϳÝáõÃÛáõÝ esprit m (don m, qualités f pl) d’observation ¹ÇïáÕáõÃÛáõÝ remarque f, observation f; ×Çßïª ï»ÕÇÝ ~ remarque pertinente; ~ ³Ý»É faire une remarque (une observation) ¹ÇïáÕáõÝ³Ï observateur,-trice ¹ÇïáÕáõݳÏáõÃÛáõÝ sens m d’observation; ~ ãáõݻݳɪ ~Çó ½áõñÏ ÉÇÝ»É



íÇ׳Ïáíª áñå»ë ~ en tant qu’observateur; ~Ç Ï³ñ·³íÇ×³Ï áõÝ»óáÕ ³Ý¹³Ù (áñ¨¿ ϳ½Ù³Ï»ñåáõÃ۳ݪ Ù³ñÙÝÇ) membre m observateur ¹Çïáñ¹³Ï³Ý d’observateur; ~ ³é³ù»ÉáõÃÛáõÝ mission f d’observateur ¹Çïí»É se voir, se regarder; ~ª ÁÝϳÉí»É áñå»ë… être perçu,e comme… ¹ÇïáõÙ 1) présentation f (ýÇÉÙÇ ¨ ³ÛÉÝ) 2) observation f (½ÝÝáõÙ, áõß³¹Çñ ¹Çï»ÉÁ) 3) contemplation f (ѳۻóáÕáõÃÛáõÝ, ³ÏݳåÇß Ý³Û»ÉÁ) 4) visionnage m (óáõó³¹ñáõÙ) ¹ÇïáõÙݳíáñ intentionnel,le, prémédité,e ¹Çñ»ÏïÇí ï»°ë Ññ³Ñ³Ý·, óáõóáõÙ ¹ÇñÇųμÉ dirigeable m ¹ÇñÇÅáñ ï»°ë Ýí³·³í³ñ ¹ÇñÇÅáñ³Ï³Ý ï»°ë Ýí³·³í³ñ³Ï³Ý ¹ÇñÇÅáñáõÃÛáõÝ ï»°ë Ýí³·³í³ñáõÃÛáõÝ ¹Çñï lie f (·ÇÝáõ); marc m (ëáõñ×Ç Ùñáõñ) ¹Çñù 1) position f (ï»Õ³Ýù, ¹Çñù³íáñáõÙ); Ýëï³Í ~ position assise; ëå³ëáÕ³Ï³Ý ~ª íÇ×³Ï position d’attente; »ÉÙ³Ý ~ é³½Ù. position initiale, Ù³ñ½. position de départ; ·»ñÇßË³Õ ~ position dominante 2) emplacement m, site m (ï»Õ, í³Ûñ) 3) situation f (ï»Õ³¹ñáõÃÛáõÝ) 4) attitude f (í»ñ³μ»ñÙáõÝù, ¹ÇñùáñáßáõÙ), pose f (Ï»óí³Íù) ◊ ~Á å³ñï³íáñ»óÝáõÙ ¿ noblesse oblige ¹Çñù³ÛÇÝ de position; ~ å³ï»ñ³½Ù guerre f de positions ¹Çñù³íáñí»É se positionner ¹Çñù³íáñáõÙ positionnement m ¹ÇñùáñáßáõÙ 1) position f; prise f de position (~ áñ¹»·ñ»ÉÁ) 2) orientation f (ÏáÕÙÝáñáßáõÙ) 3) plateforme f (ù³Õ³ù³Ï³Ý-·³Õ³÷³ñ³Ï³Ý) 4) attitude f, approche f (Ùáï»óáõÙ); ³Ýï³ñμ»ñ ~ª Ï»óí³Íù laisser-faire m



¹Çó³μ³Ý mythologue n ¹Çó³μ³Ý³Ï³Ý mythologique ¹Çó³μ³ÝáõÃÛáõÝ mythologie f 262



¹Çó³Ýáõ¥Û¤ß nymphe f; fée f (ѳí»ñų-



ÛÇã); fascinant,e (ÃáíÇã)



ѳñë); dryade f (³Ýï³éÇ); naïade f (³ÕμÛáõñÝ»ñÇ áõ ·»ï»ñÇ) ¹Çó³å³ßï 1) idolâtre adj/n (¹Çù»ñÇݪ ¹Çó³μ³Ý³Ï³Ý ³ëïí³ÍÝ»ñÇÝ å³ßïáÕ) 2) ÏñáÝ. païen,ne adj/n (Ïé³å³ßï, ѻóÝáë) ¹Çó³å³ßï³Ï³Ý 1) idolâtrique 2) païen,ne (Ïé³å³ßï³Ï³Ý, ѻóÝáë³Ï³Ý) ¹Çó³å³ßïáõÃÛáõÝ 1) idolâtrie f 2) paganisme m (Ïé³å³ßïáõÃÛáõÝ, ѻóÝáëáõÃÛáõÝ) ¹ÇóáõÑÇ (³ëïí³ÍáõÑÇ) déesse f ¹Çóáõù soit, étant donné; admettons que…, mettons que…, supposons que… ¹Çý»ñ»ÝóÇ³É 1. adj Ù³Ã. différentiel,le 2. Ù³Ã. différentielle f ¹Çýûñdz, ¹ÇýûñÇï diphtérie f ¹ÇýûñÇï³ÛÇÝ diphtérique ¹ÇýÇñ³Ùμ ï»°ë ¹ÇÃÇñ³Ùμ ¹ËϹËÏ³É faire du bruit (du fracas) ¹ËϹËÏáó fracas m, grondement m ¹ÑáÉ »ñÅßï., ÅÕ. tambour m; ~ Ýí³·»É battre le tambour ¹ÕÛ³Ï château m; ÷áùñ ~ castel m ◊ û¹³ÛÇÝ ~Ý»ñ ϳéáõó»É (³ÝÇñ³·áñÍ»ÉÇ ³ÝáõñçÝ»ñáí ï³ñí»É) bâtir des châteaux en Espagne ¹Õ۳ϳï»ñ, ¹Õ۳ϳïÇñáõÑÇ châtelain,e n ¹Õñ¹³É (Ãݹ³É) gronder vi, tonner vi (³ÙåñáåÇ, Ññ³ÝáÃÇ Ù³ëÇÝ) ¹Õñ¹³óÝ»É ébranler vt ¹Õñ¹ÛáõÝ, ¹Õñ¹áó fracas m; vacarme m, éclat m ¹Ù³Ï queue f (grasse f) de mouton ¹Ù³Ï³íáñ áã˳ñ mouton m (brebis f) à queue grasse ¹Ùμá (¹ÙμÉá) nigaud,e adj/n, niais,e, ËëÏó. béta,sse n/adj ¹ÛáõÃ³Ï³Ý magique, féérique ¹ÛáõóÝù enchantement m, fascination f; sortilège m (ϳ˳ñ¹³Ýù) ¹ÛáõÃ»É enchanter vt; charmer vt (ÑÙ³Û»É); fasciner vt (Ãáí»É); ensorceler vt (ϳ˳ñ¹»É) ¹ÛáõÃÇã ravissant,e; charmant,e (ÑÙ³-



¹ÛáõÅÇÝ (»ñÏí»óÛ³Ï) douzaine f ¹ÛáõÛÙ ï»°ë Ù³ïݳã³÷ ¹Ûáõñ³μ³ñ facilement ¹Ûáõñ³μ»Ï 1) fragile (μ»ÏáõÝ, ÷ËñáõÝ);



cassant,e (ÏáïñíáÕ); ~ ¹³ñÓÝ»É fragiliser vt 2) ÷Ëμ. frêle, délicat,e (íïÇï, Ýáõñμ) ¹Ûáõñ³μ»ÏáõÃÛáõÝ fragilité f ¹Ûáõñ³μáñμáù (¹Ûáõñ³·ñ·Çé, ï³ù³ñÛáõÝ) emporté,e, coléreux,-euse, irascible, irritable ¹Ûáõñ³μáñμáùáõÃÛáõÝ emportement m, irascibilité f, irritabilité f ¹Ûáõñ³·Ý³ó (facilement) praticable; ~ ׳Ù÷³ chemin m praticable ¹Ûáõñ³·ñ·Çé ï»°ë ¹Ûáõñ³μáñμáù ¹Ûáõñ³·ñ·éáõÃÛáõÝ ï»°ë ¹Ûáõñ³μáñμá-



ùáõÃÛáõÝ ¹Ûáõñ³¹³ñÓ mobile, souple ¹Ûáõñ³¹³ñÓáõÃÛáõÝ souplesse f, flexi-



bilité f



¹Ûáõñ³½·³ó 1) susceptible; sensible (½·³ÛáõÝ) 2) impressionnable



(ïå³íáñíáÕ)



¹Ûáõñ³½·³óáõÃÛáõÝ 1) susceptibilité f, sensibilité f (½·³ÛáõÝáõÃÛáõÝ) 2) im-



pressionnabilité f (ïå³íáñíáÕ ÉÇÝ»ÉÁ) ¹Ûáõñ³Ã³÷³Ýó facilement pénétrable ¹Ûáõñ³Ã³÷³ÝóáõÃÛáõÝ pénétrabilité f facile ¹Ûáõñ³Ã»ù flexible; souple, plastique (×ÏáõÝ) ¹Ûáõñ³Ã»ùáõÃÛáõÝ flexibilité f; souplesse f, plasticité f (×ÏáõÝáõÃÛáõÝ) ¹Ûáõñ³Ë³μ dupe ¹Ûáõñ³Ë³μ»É duper vt ¹Ûáõñ³Ë³μáõÃÛáõÝ duperie f ¹Ûáõñ³ÏÇñ ï»°ë ¹Ûáõñ³ï³ñ ¹Ûáõñ³Ïá÷ (¹ÛáõñÇÝ ï³ßíáÕ) facile à tailler (ù³ñ) ¹Ûáõñ³Ñ³É facilement fusible, à bas point de fusion, facile à fondre; soluble (Ñ»ÕáõÏÇ Ù»ç); ~ Ù»ï³Õ métal m facilement fusible (facile à fondre); ~ ëáõñ× café m soluble ¹Ûáõñ³Ñ³Õáñ¹ (Ñ»ßïáõÃÛ³Ùμ ѳÕáñ¹³ÏÇó ¹³ñÓáÕ, Ù³ñ¹³Ùáï) sociable, 263



communicatif,-ive, ouvert,e



¹ÛáõñÁÙμéÝáÕ (ÁÝϳÉáõݳÏ) réceptif,-



¹Ûáõñ³Ñ³Õáñ¹áõÃÛáõÝ (Ù³ñ¹áõ ¹Ûáõñ³Ñ³Õáñ¹ ÉÇÝ»ÉÁ) sociabilité f, com-



ive (à)



¹ÛáõñÁÝûéÝ»ÉÇ lisible, aisé,e à lire (à



municabilité f accommodant,e, facile; complaisant,e (μ³ñ»Ñ³×); conciliant,e (ѳٳϻñåíáÕ, ½ÇçáÕ) ¹Ûáõñ³Ñ³×áõÃÛáõÝ caractère m accommodant, complaisance f (μ³ñ»Ñ³×áõÃÛáõÝ) ¹Ûáõñ³Ñ³í³Ý peu exigeant,e; sans prétention ¹Ûáõñ³Ñ³í³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ¹Ûáõñ³Ñ³-



déchiffrer)



¹ÛáõñÁÝûéÝ»ÉÇáõÃÛáõÝ lisibilité f ¹ÛáõñÁÝÏ³É (¹ÛáõñÇÝ ÁÝϳÉíáÕ) facile à



¹Ûáõñ³Ñ³×



concevoir



¹ÛáõñÁÝϳɻÉÇ ï»°ë ¹ÛáõñÁÙμéÝ»ÉÇ ¹ÛáõñÁÝïñ³Ýù facilité f de choix (de



sélection)



¹ÛáõñÇÝ facile, aisé,e ¹ÛáõñÇÝáõÃÛáõÝ, ¹ÛáõñáõÃÛáõÝ facilité f ¹Ûáõó³½Ý¥áõÑǤ *héros - héroïne n (Ñ»-



ñáë,áõÑÇ), géant,e n (Ñëϳ); titan m, hercule m ¹Ûáõó³½Ý³μ³ñ héroïquement, comme un géant (un titan, un hercule) ¹Ûáõó³½Ý³Ï³Ý épique; héroïque, herculéen,ne ¹Ûáõó³½Ý³Ñ³ë³Ï d’une taille d’hercule, bâti,e en hercule ¹Ûáõó³½Ý³í»å (¿åáë) poème m épique, roman m épique (héroïque), chanson f de geste ¹Ûáõó³½Ý»ñ·³Ï³Ý épique, d’épopée ¹Ûáõó³½Ý»ñ·áõ poète m épique ¹Ûáõó³½Ý»ñ·áõÃÛáõÝ épopée f; poésie f épique ¹Ûáõó³½ÝáõÃÛáõÝ 1) héroïsme m (Ñ»ñáëáõÃÛáõÝ) 2) audace f (Ëǽ³ËáõÃÛáõÝ) 3) bravoure f (³ñÇáõÃÛáõÝ, ù³çáõÃÛáõÝ) ¹Ý·ë»É, ¹Ý·ëï»É ÅÕ. tabasser vt (ͻͪ ùáÃ³Ï ï³É) ¹Ý¹»Õ, ¹Ý¹»ñ (÷³÷áõϪ ³ÝáëÏñ ÙÇë) chair f ¹Ý¹Ý³É (¹Ý¹Ý³óÝ»É) 1) lambiner vt (¹³Ý¹³Õ ß³ñÅí»É, ¹³Ý¹³Õ ·áñÍ ³Ý»É) 2) fredonner vt, chantonner vt (ùÃÇ ï³Ïª ó³Íñ³Ó³ÛÝ »ñ·»É), ronronner vt (ÕáõÝÕáõݳÉ, ÙñÙÝç³É) ¹Ý»É 1) mettre vt; ï»ÕÁ ~ mettre à sa place; í»ñç ~ mettre fin (à); ßñç³Ý³éáõÃÛ³Ý Ù»ç ~ mettre en circulation 2) poser vt, déposer vt (í³Ûñ ~, ó³Í ~, íñ³Ý ~); ·ÉáõËÁ μ³ñÓÇÝ ~ poser la tête sur l’oreiller; ·»ïÝÇÝ ~ déposer à (par) terre; ͳÕÏ»÷áõÝç ~ déposer une gerbe; ·»ñ»½-



×áõÃÛáõÝ ¹Ûáõñ³Ñ³í³ï 1) crédule, qui croit fa-



cilement; confiant,e (ѳí³ï³óáÕ, íëï³ÑáÕ) 2) naïf,-ive (ÙdzÙÇï) ¹Ûáõñ³Ñ³í³ïáõÃÛáõÝ 1) crédulité f; confiance f (ѳí³ï) 2) naïveté f (ÙdzÙïáõÃÛáõÝ) ¹Ûáõñ³Ù³ïã»ÉÇ accessible ¹Ûáõñ³Ù³ñë facile à digérer, digestible, digeste; ~ ëÝáõݹª ëÝݹ³Ùûñù aliment m digestible ¹Ûáõñ³Ù³ñëáõÃÛáõÝ digestibilité f ¹Ûáõñ³Ùáé³ó (áñ ¹ÛáõñÇÝ ¿ Ùáé³Ý³É) facile à oublier ¹Ûáõñ³Ý³É devenir facile ¹Ûáõñ³ß³ñÅ agile, alerte; vif,-ive (³ßËáõÛÅ); leste (ûè³ß³ñÅ); remuant,e (ß³ñÅáõÝ); mobile (Çñ»ñÇ Ù³ëÇÝ) ¹Ûáõñ³ß³ñÅáõÃÛáõÝ agilité f, légèreté f, vivacité f, aisance f; souplesse f (×ÏáõÝáõÃÛáõÝ) ¹Ûáõñ³í (Ñ»ßïáõÃÛ³Ùμ) facilement, aisément ¹Ûáõñ³í³é inflammable ¹Ûáõñ³í³éáõÃÛáõÝ inflammabilité f ¹Ûáõñ³ï³ñ portatif,-ive, portable (Ïñ»ÉÇ); ~ ѳٳϳñ·Çã ordinateur m portable ¹Ûáõñ³óÝ»É faciliter vt, rendre facile ¹ÛáõñÁÙμéÝ»ÉÇ (¹ÛáõñÁÝϳɻÉÇ) compréhensible, facile (aisé,e) à comprendre; intelligible, clair,e ¹ÛáõñÁÙμéÝ»ÉÇáõÃÛáõÝ compréhensibilité f, intelligibilité f, clarté f 264



Ù³ÝÇ íñ³ ͳÕÏ»åë³Ï ~ déposer une couronne sur une tombe 3) appliquer vt (íÇñ³Ï³å, Ãñçáó); apposer vt (ÏÝÇù, ³Ûó³·Çñ, Ýß³·Çñ, ëïáñ³·ñáõÃÛáõÝ) 4) infliger vt (ïáõ·³Ýù) 5) placer vt (ï»ÕÁ ¹Ý»É), disposer vt (¹³ë³íáñ»É, ß³ñ»É); ÏñÏÇÝ ï»ÕÁ ~ replacer vt; ç»ñÙ³ã³÷ ~ª ç»ñÙáõÃÛáõÝÁ ã³÷»É prendre la température; ³ÏÝáó ~ porter (mettre) des lunettes; ß³ñÅÙ³Ý Ù»ç ~ª ³ß˳ï»óÝ»É mettre en marche; Ù»ÏÇ íñ³ å³ï³ë˳ݳïíáõÃÛáõÝ ~ charger qn de…; Ù»ÏǪ Ù»Ï ³ÛÉ ³ÝÓݳíáñáõÃÛ³Ý Ï³Ù ÙÇ μ³ÝÇ ï»ÕÁ ~ prendre pour qn, qch ¹ÝáíÇ artificiel,le (³ñÑ»ëï³Ï³Ý); ~ ³ï³ÙÝ»ñ fausses dents f pl ¹Ýã³Ï³É (»ñ³Ë³Ï³É) muselière f ¹ßËáõÑÇ reine f (mère) ¹á »ñÅßï. do m ¹áμ»ñÙ³Ý (ß³Ý ï»ë³Ï) doberman m ¹á·Ù³ dogme m ¹á·Ù³Û³Ï³Ý³óÝ»É dogmatiser vt ¹á·Ù³ïÇÏ (¹á·Ù³Û³Ï³Ý) dogmatique ¹á·Ù³ïÇÏáõÃÛáõÝ (¹á·Ù³Û³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) dogmatisme m ¹á¹áß Ï»Ý¹μ. crapaud m ◊ ~Ç å»ë ï·»Õ laid,e comme un crapaud ¹á¹áß³Ýáó crapaudière f ¹á¹áß³ù³ñ ÑÝù. (óÝϳ·ÇÝ ù³ñ) crapaudine f ¹á½³ ï»°ë ¹»Õ³μ³ÅÇÝ ¹á½³íáñáõÙ ï»°ë μ³ÅÝáñáßáõÙ ¹áÅ å³ïÙ. doge m ¹áÉɳñ dollar m; ~Ç ³ÝÏáõÙ chute f (fléchissement m) du dollar; ~Ç ³ÝÏáõÙÁ ϳë»óÝ»É freiner la chute du dollar ¹áÏ ï»°ë ݳí³Ýáñá·³ñ³Ý ¹áÏ»ñ (ݳí³ßÇݳñ³ÝÇ Ï³Ù Ý³í³Ýáñá·³ñ³ÝÇ μ³Ýíáñ) docker m ¹áÏïáñ (¹áÏïáñÇ ·Çï³Ï³Ý ³ëïÇ×³Ý áõÝ»óáÕ ³ÝÓ) docteur m; μÅßÏ³Ï³Ý ·ÇïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ docteur en médecine; ýǽÇϳ-ٳûٳïÇÏ³Ï³Ý ·ÇïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ docteur ès sciences; μ³Ý³ëÇñ³Ï³Ý ·ÇïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ docteur ès lettres;



Çñ³í³μ³Ý³Ï³Ý ·ÇïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ docteur en droit; Ï»Ýë³μ³Ý³Ï³Ý ·ÇïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ docteur en biologie; ~Ç ³ëïÇ×³Ý ëï³Ý³É passer son doctorat, accéder au doctorat ¹áÏïáñ³Ï³Ý de docteur; ~ ³ï»Ý³ËáëáõÃÛáõÝ thèse f de doctorat; ~ª ¹áÏïáñÇ ³ëïÇ×³Ý doctorat m ¹áÏïáñ³Ýï (áí ¹áÏïáñ³Ï³Ý û½ ¿ ·ñáõÙ) doctorant,e n ¹áÏïáñáõÃÛáõÝ (¹áÏïáñÇ ³ëïÇ׳Ý) doctorat m ¹áÕ1 1) frisson m (¹áÕ¹áÕáó), frémissement m (ë³ñëáõé) 2) frissonnement m (ï»Ý¹³ÛÇÝ ~ª ë³ñëáõé) 3) tressaillement m (óÝóáõÙ, ë³ñëéáõÙ) ¹áÕ2 (³Ýí³¹áÕ) pneu m; å³Ñ»ëï³ÛÇÝ ~ª å³Ñ»ëï³¹áÕ pneu de réserve; ³éç¨Çª »ï¨Ç ~ pneu avant, arrière; ͳϪ ͳÏí³Í ~ pneu crevé; ~Á ÷ã»É gonfler un pneu ¹áÕ³É 1) trembler vi; óñïÇó ~ trembler de froid, grelotter vi (¹áÕ³óÝ»É); í³ËÇóª ³ÑÇó ~ trembler de peur; ³ÙμáÕç Ù³ñÙÝáí ~ trembler de tout son corps 2) frémir vi, avoir des frissons (ë³ñëé³É) 3) vibrer vi (Ó³ÛÝÇ Ù³ëÇÝ) ¹áճѳñ 1. adj tremblant,e; grelottant,e (óñïÇó), frémissant,e 2. adv en tremblant, en grelottant, en frémissant (¹áÕ³Éáí) ¹áÕ³óÝ»É avoir la fièvre; ¹áÕ³óÝáõÙ »Ù j’ai des frissons ¹áÕ³óáÕ (¹áÕ¹áçáõÝ, ÃñÃéáõÝ) frémissant,e ¹áÕ¹áÕ³É trembloter vi; frémir vi, frissonner vi (ë³ñëé³É, ëñÃëñóÉ); vaciller vi (»ñ»ñ³É) ¹áÕ¹áç, ¹áÕ¹áçÛáõÝ frémissement m ¹áÕ¹áçáõÝ (¹áÕ³óáÕ, ÃñÃéáõÝ) frémissant,e; palpitant,e; ~ª Ï»ñÏ»ñáõÝ Ó³ÛÝ voix f chevrotante ¹áÕ¿ñáóù fièvre f ¹áÙÇÝá (˳Õ) domino m; ~ Ë³Õ³É jouer aux dominos ¹áÙÏñ³ï ï»°ë ³Ùμ³ñÓÇÏ ¹áÙݳ ï»°ë Ññ³Ñ³Éáó ¹áÙݳÛÇÝ ï»°ë Ññ³Ñ³Éáó³ÛÇÝ 265



¹áݹáÕ ËÑññ. gélatine f (~³ÝÛáõÃ); gelée



¹åñáó³ßÇÝáõÃÛáõÝ construction f des



f (¹áݹáÕ³Ï, Żɻ) ¹áݹáÕ³Ï gelée f



écoles



¹åñáó³í³ñï élève n sortant,e ¹åñáõÃÛáõÝ ÑÝó. lettres f pl, littérature f ¹éÝ³Ã³Ï marteau m (de porte) ¹éÝ³Ï petite porte f, portillon m ¹éݳå³Ý¥áõÑǤ portier,-ière n (ѳÝñ³-



¹áݹáÕ³ÛÇÝ gélatineux,-euse ¹áÝÅáõ³Ý³Ï³Ý donjuanesque, de don



Juan



¹áÝÅáõ³ÝáõÃÛáõÝ donjuanisme m ¹áÝáñ ï»°ë ³ñÛáõݳïáõ, ÝíÇñ³ïáõ ¹áåÇÝ· ï»°ë ËóÝÇã ¹áï³ódz ï»°ë Éñ³í׳ñ ¹áó»Ýï maître m de conférence ¹áó»ÝïáõÃÛáõÝ grade m de maître de



ÛÇÝ Ñ³ëï³ïáõÃÛáõÝÝ»ñǪ ÑÛáõñ³ÝáóÝ»ñÇ ÙáõïùÁ ÑëÏáÕ); concierge n (μݳϻÉÇ ï³Ýª ß»ÝùÇ) ¹éݳï»Õ baie f de porte ¹éÝμ³ó en public (Ññ³å³ñ³Ï³í); ouvert,e; ~ ÝÇëï séance f ouverte ¹éÝ»¹áõé de porte en porte; ~ ³é¨ïáõñ porte-à-porte m; ~ ³é¨ïáõñ ³Ý»É faire du porte-à-porte ¹éÝ÷³Ï fermé,e; à huis clos; ~ ÝÇëï séance f à huis clos ¹éé³É vrombir vi, bourdonner vi; retentir vi (Ãݹ³É) ¹ééáó vrombissement m, bourdonnement m, bruit m sourd; ß³ñÅÇãÇ ~Á le vrombissement d’un moteur ¹ëïñÇÏ fillette f, petite fille f ¹ñ³Å» ï»°ë ß³ù³ñ³Ñ³ï ¹ñ³Ëï paradis m; éden m (»¹»Ù); »ñÏñ³ÛÇÝ ~ paradis terrestre, paradis sur (la) terre (¹ñ³Ëï³í³Ûñ); ~ ·Ý³Éª ÁÝÏÝ»É aller au paradis; ïÝï·. ѳñϳÛÇÝ ~ paradis fiscal ¹ñ³Ëï³ËÝÓáñ pomme f de Chine (ËÝÓáñÇ ï»ë³Ï) ¹ñ³Ëï³Ñ³í oiseau m de paradis, paradisier m ¹ñ³Ëï³ÛÇÝ de paradis, paradisiaque; édénique (»¹»Ù³Ï³Ý) ¹ñ³Ëï³í³Ûñ paradis m sur (la) terre, paradis m terrestre, coin m de paradis, eldorado m, pays m de cocagne ¹ñ³Ëï³í³ñ¹ (Ñáñï»Ý½Ç³) μëμ. hortensia m ¹ñ³Íá marionnette f ¹ñ³Ï³Ý 1) affirmatif,-ive (ѳëï³ï³Ï³Ý); ~ å³ï³ëË³Ý réponse f affirmative 2) ùñÏÝ. positif,-ive; ~ ³ëïÇ×³Ý (³Í³Ï³ÝÇ, Ù³Ïμ³ÛÇ) degré m positif ¹ñ³Ï³Ý³óÝ»É (μ³ñ»É³í»É) positiver vt



conférence



¹á÷³å³ñ (ã»ãáïϳ) claquettes f pl ¹á÷»É 1) (¹á÷¹á÷»É, áïù»ñÁ í»ñóݻɹݻÉ) taper du pied, piétiner vi 2)



÷Ëμ. patiner vi (ÝáõÛÝ ï»ÕáõÙ ÙݳÉ, ã½³ñ·³Ý³É, ³é³ç ã·Ý³É); μ³Ý³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñÁ ¹á÷áõÙ »Ý les négociations patinent ◊ ï»ÕáõÙ ~ tourner en rond ¹á÷ÛáõÝ piétinement m, trépignement m ¹åÇñ ÑÝó. clerc m; secrétaire m (ù³ñïáõÕ³ñ); scribe m (·ñÇã, ӻ鳷Çñ ÁݹûñÇݳÏáÕ) ¹åñ³Ýáó (¹åñ»í³Ýù) séminaire m ¹åñ»í³Ýù ï»°ë ¹åñ³Ýáó ¹åñáó école f; ï³ññ³Ï³Ý ~ école primaire; ÙÇçݳϳñ· ~ école secondaire; μ³ñÓñ³·áõÛÝ ~ école supérieure; å»ï³Ï³Ý ~ école publique; Ù³ëݳíáñ ~ école privée; Ù³ëݳ·Çï³óí³Í μ³ñÓñ³·áõÛÝ ~Ý»ñ (üñ³ÝëdzÛáõÙ) grandes écoles f pl; ~Ç áõëáõóÇã maître m d’école; ~Ç μ³Ï cour f de l’école; ~Çóª ¹³ë»ñÇó ÷³Ëã»É faire l’école buissonière, ËëÏó. sécher les cours (¹³ñÓ.); ÷Ëμ. ~ ÑÇÙݻɪ Ñ»ï¨áñ¹Ý»ñ áõÝ»Ý³É faire école ¹åñáó³Ï³Ý 1. écolier,-ière n (³ß³Ï»ñï) 2. adj scolaire; ~ ï³ñÇù âge m scolaire; ~ ÁÝÏ»ñ(áõÑÇ) camarade n d’école, condisciple n, compagnon m d’études ¹åñáó³Ñ³ë³Ï d’âge scolaire ¹åñáó³Ù»ñÓ (¹åñáóÇÝ Ñ³ñ³ÏÇó) attenant,e à l’école



266



capital fondamental, capital fixe; ßñç³Ý³éáõ ~ capital roulant (circulant, mobile), fonds de roulement; ÑÇÙݳ¹Çñ ~ capital de base, capital fixe; ÷á˳ïí³Ï³Ý ~ capital de prêt; ³é¨ïñ³ÛÇÝ ~ fonds de commerce; ¹ñ³Ù³·ÉËÇ Ïáõï³ÏáõÙ accumulation f du capital; ~ Ý»ñ¹Ý»É verser des fonds; ¹ñ³Ù³·ÉËÇ í»ñ³Í»É capitaliser vt; ¹ñ³Ù³·ÉËÇ í»ñ³Í»ÉÁ capitalisation f 2) ï»°ë



¹ñ³Ï³Ýáñ»Ý positivement, affirmati-



vement



¹ñ³ÏáÝÛ³Ý (¹³Å³Ý, ³ÝáÕáù) draco-



nien,ne; ~ ûñ»ÝùÝ»ñ lois f pl draconiennes ¹ñ³Ù argent m; monnaie m; dram m (unité monétaire arménienne); ËëÏó. pognon m, fric m; ϳÝËÇÏ ~ argent comptant (liquide), cash m; ϳÝËÇÏ ~áí au comptant, cash; Ù³Ýñ ~ monnaie de change; ·ñå³ÝÇ ~ argent de poche; ³ñͳû ~ monnaie d’argent; Ï»ÕÍ ~ fausse monnaie; ß³ÑáõÛà ãμ»ñáÕ ~ argent qui dort; ·Ý³ÛáõÝ ~ monnaie courante; Ù³Ýñ»ÉÇ ~ monnaie de change; ~Ç ï³·Ý³å disette f d’argent; ~Ç Éí³óáõÙ blanchiment m de l’argent; ~ í³ëï³Ï»É gagner de l’argent; ~ ͳËë»É dépenser de l’argent; ~ ѳÛóÛÃ»É se procurer de l’argent; ~ ëï³Ý³É toucher de l’argent; ~Á ˳ÕÇ Ù»ç ÏáñóÝ»É perdre son argent au jeu; ~ ãáõÝ»Ý³É être sans argent, être à sec; ~ Ý»ñ¹Ý»É placer de l’argent, faire des investissements, investir vt; ~Ç í»ñ³Í»É monnayer vt; ~ Ù³Ýñ»É faire de la monnaie, changer de l’argent; ÙáïÁª ·ñå³ÝáõÙ ~ áõÝ»Ý³É avoir de l’argent sur soi; Ùáïë ~ ãáõݻ٠je n’ai pas d’argent (de monnaie) sur moi; ~ Ñ³Ý»É (ѳßíÇó) retirer de l’argent; ~ ßáñÃ»É racketter vt, extorquer de l’argent; ~ ѳï»Éª Ïïñ»É frapper la monnaie, battre monnaie, monnayer vt ◊ ųٳݳÏÁ ~ ¿ le temps c’est de l’argent ¹ñ³Ù³ (óï»ñ³Ë³Õ) drame m ¹ñ³Ù³μ³ßËÇã (ÇÝùݳß˳ï ë³ñù) billetterie f, distributeur m automatique de billets (DAB) ¹ñ³Ù³·»ï numismate n ¹ñ³Ù³·Çï³Ï³Ý numismatique ¹ñ³Ù³·ÇïáõÃÛáõÝ numismatique f ¹ñ³Ù³·ÉáõË 1) capital m; fonds m; ѳëï³ïáõݪ ϳÛáõÝ ~ capital constant; ÷á÷áËáõÝ ~ capital variable; ÑÇÙÝ³Ï³Ý ~ capital de base,



ϳåÇï³É ¹ñ³Ù³½³Ý·í³Í masse f monétaire ¹ñ³Ù³Ï³Ý monétaire, d’argent, pécu-



niaire; ~ é»ýáñÙª μ³ñ»÷áËáõÃÛáõÝ réforme f monétaire; ~ ¹Åí³ñáõÃÛáõÝÝ»ñª Ý»ÕáõÃÛáõÝ problèmes m pl d’argent, difficultés f pl financières, embarras m pl pécuniaires; ~ ÙÇçáóÝ»ñ ressources f pl, moyens m pl; ~ å³ñ·¨ª å³ñ·¨³ïñáõÙ gratification f; ѳßí. ~ ÷á˳ÝóáõÙ reversement m; ~ Ùdzíáñ unité f monétaire; ~ ѳٳϳñ· système m monétaire; ~ ³½³ï ÙÇçáóÝ»ñª ïñ³Ù³¹ñ»ÉÇ Ï³ÝËÇÏ ¹ñ³Ù disponibilités f pl ¹ñ³Ù³Ï³åÇï³É capital m monétaire ¹ñ³Ù³Ï³ñ·áõÙ monétique f ¹ñ³Ù³Ñ³Ù³Ï³ñ· système m monétaire ¹ñ³Ù³Ñ³í³ù 1) receveur,-euse n (³ÝÓÁ) 2) collecte f (d’argent) (ѳݷ³Ý³ÏáõÃÛáõÝ) ¹ñ³Ù³Ñ³ï monnayeur m; Ï»ÕÍ ~ faux monnayeur ¹ñ³Ù³Ñ³ï³ñ³Ý Hôtel m de la Monnaie ¹ñ³Ù³Ñ³ï»É frapper de la monnaie ¹ñ³Ù³Ñ³ïϳóáõÙ assignation f ¹ñ³Ù³Ñ³ïáõÙ (¹ñ³Ù³Ñ³ïáõÃÛáõÝ) monnayage m, frappe f (des monnaies); ¹ñ³Ù³Ñ³ïÙ³Ý Çñ³íáõÝù régale f des monnaies ¹ñ³Ù³Ñáëù (ϳÝËÇÏ ¹ñ³ÙÇ) ýÇÝ. liquidité f, cash-flow m ¹ñ³Ù³ÛÇÝ monétaire; ~ª ¹ñ³Ù³í³ñϳÛÇÝ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f monétaire



267



¹ñ³Ù³Ý»Ý· faux-monnayeur m, faus-



¹ñ³Ù³ïáõÝ (μ³ÝÏ) banque f; Ï»Ýïñá-



saire n (Ï»Õͳñ³ñ) ¹ñ³Ù³Ý»Ý·áõÃÛáõÝ fabrication f de fausse monnaie, falsification f de monnaie, faux monnayage m ¹ñ³Ù³ÝÇß ýÇÝ. monnaie f, pièce f de monnaie, signe m monétaire ¹ñ³Ù³ßÝáñÑ subvention f; don m ¹ñ³Ù³ßáñà racketteur m, extorqueur,euse n d’argent ¹ñ³Ù³ßáñÃ»É racketter vt, extorquer de l’argent ¹ñ³Ù³ßáñÃáõÃÛáõÝ, ¹ñ³Ù³ßáñÃáõÙ racket m, extorsion f d’argent ¹ñ³Ù³ßñç³Ý³éáõÃÛáõÝ circulation f monétaire, mouvement m pl de fonds, circulation de l’argent (des capitaux); ¹ñ³Ù³ßñç³Ý³éáõÃÛ³Ý ³Ùñ³åݹáõÙ assainissement m de la circulation monétaire ¹ñ³Ù³å³Ý (μ³ÝÏÇñ) banquier m ¹ñ³Ù³å³Ý³Ï porte-monnaie m ¹ñ³Ù³å³ßï cupide, avide, âpre au gain (߳ѳÙáÉ) ¹ñ³Ù³å³ßïáõÃÛáõÝ cupidité f; avidité f (³Ýѳ·áõÃÛáõÝ) ¹ñ³Ù³ë»ñ cupide ¹ñ³Ù³í³ñϳÛÇÝ de crédit; ~ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f de crédit ¹ñ³Ù³ï»ñ capitaliste n, financier,-ière n (Ëáßáñ ~); richard,e n (ٻͳѳñáõëï) ¹ñ³Ù³ïÇÏ³Ï³Ý dramatique ¹ñ³Ù³ïÇñ³Ï³Ý capitaliste; ~ ѳë³ñ³ÏáõÃÛáõÝ société f capitaliste ¹ñ³Ù³ïÇñáõÃÛáõÝ capitalisme m ¹ñ³Ù³ïݳÛÇÝ (μ³ÝϳÛÇÝ) bancaire, de banque; ~ ·áñͳéÝáõÃÛáõÝ opération f bancaire; ~ í³ñÏ crédit m bancaire; ~ ÷á˳ïíáõÃÛáõÝ prêt m bancaire; ~ ÷á˳ÝóáõÙ virement m bancaire ¹ñ³Ù³ïÝï»ë³Ï³Ý monétariste ¹ñ³Ù³ïÝï»ëáõÃÛáõÝ (¹ñ³ÙáñáßÇã ïÝï»ë³Ï³Ý ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) monétarisme m; ¹ñ³Ù³ïÝï»ëáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó monétariste n ¹ñ³Ù³ïáÙë billet m de banque ¹ñ³Ù³ïíáõÃÛáõÝ subside m, subvention



Ý³Ï³Ý ~ banque centrale; ѳٳß˳ñѳÛÇÝ ~ banque mondiale; ³é¨ïñÇ ~ banque commerciale; å³Ñ³éáõ ~ banque de dépôts; å»ï³Ï³Ý ~ banque d’État; ÃÕó¹ñ³Ù ÃáÕ³ñÏáÕ (¿ÙÇëÇáÝ) ~ banque d’émission; ì»ñ³Ï³éáõóÙ³Ý áõ ½³ñ·³óÙ³Ý ÙÇç³½·³ÛÇÝ ~ Banque internationale pour la reconstruction et le développement (BIRD); ¹ñ³Ù³ï³Ý ͳé³ÛáÕ employé,e n de banque; ¹ñ³Ù³ï³ÝÝ ÁÝóóÇÏ Ñ³ßÇí áõÝ»Ý³É avoir un compte en banque; ¹ñ³Ù³ïÝÇó ÷áÕ Ñ³Ý»ÉÁ retrait m d’argent à la banque ¹ñ³Ù³ïáõñ· ï»°ë óï»ñ³·Çñ ¹ñ³Ù³ïáõñ·Ç³ ï»°ë óï»ñ³·ñáõÃÛáõÝ ¹ñ³Ù³ïáõñ·Ç³Ï³Ý ï»°ë óï»ñ³·ñ³Ï³Ý ¹ñ³Ù³ïáõ÷ tirelire f ¹ñ³Ù³ñÅáõÛà monnaie f; ~Ç ï³ï³Ýáõ٥ݻñ¤ flottement m (fluctuation f)



des monnaies



¹ñ³Ù³ñÏÕ (·³ÝÓ³ñÏÕ) caisse f; Ëݳ-



ÛáÕ³Ï³Ý ~, Ñåí. Ëݳ۹ñ³Ù³ñÏÕ caisse d’épargne; û·ÝáõÃÛ³Ý ~ caisse de secours; ³å³Ñáí³·ñ³Ï³Ý ~ caisse d’assurance ¹ñ³Ù³ñÏÕ³ÛÇÝ de caisse; ~ å³ïáõÑ³Ý guichet m; ѳßíÇã ~ Ù»ù»Ý³ caisse f enregistreuse ¹ñ³Ù³÷áË 1) changeur,-euse n, agent m de change (¹ñ³Ù³÷á˳ݳÏÙ³Ý Ï»ïÇ ³ß˳ïáÕ) 2) monnayeur m (¹ñ³ÙÁ Ù³Ýñ³óÝáÕ ÇÝùݳß˳ï ë³ñùª ·áñÍÇù) ¹ñ³Ù³÷á˳ݳÏáõÙ, ¹ñ³Ù³÷áËáõÃÛáõÝ change m; ¹ñ³Ù³÷á˳ݳÏ-



Ù³Ý Ï»ï bureau m de change



¹ñ³Ù³ûųݹ³ÏáõÃÛáõÝ aide f finan-



cière



¹ñ³ÙûÅÇï dot f ¹ñ³Ýó à ceux-ci, à ceux-là (à celles-ci,



à celles-là)



¹ñ³å drap m ¹ñ³å» de drap, en drap



f



268



estampe f (¹ñáßÙ³ÏÝÇù, ßï³Ùå); poinçon m (Ù»ï³ÕÇ íñ³); ·áñͳñ³ÝÇ ~ marque d’usine ¹ñáßÙ³·Çï³Ï³Ý (ýÇɳï»ÉÇëï³Ï³Ý) philatélique ¹ñáßÙ³·ÇïáõÃÛáõÝ (ýÇɳï»Édz) philatélie f ¹ñáßÙ³½³ñ¹ estampé,e ¹ñáßÙ³½³ñ¹»É estamper vt ¹ñáßÙ³½³ñ¹áõÙ estampage m ¹ñáßÙ³ÃáõÕà papier m timbré ¹ñáßÙ³Íñ³ñ enveloppe f timbrée ¹ñáßÙ³ÏÝÇù tampon m, timbre m, estampe f ¹ñáßÙ³ÏÝù»É tamponner vt, timbrer vt, estamper vt ¹ñáßٳѳí³ù 1) philatéliste n (¹ñáßÙ³ÝÇßÝ»ñª ݳٳϳÝÇßÝ»ñ ѳí³ùáÕª ѳí³ù³Íáõ ϳ½ÙáÕ, ýÇɳï»ÉÇëï) 2) philatélie f (¹ñáßÙ³ÝÇßÝ»ñª ݳٳϳÝÇßÝ»ñ ѳí³ù»ÉÁª ѳí³ù³ÍáõÝ»ñ ϳ½Ù»ÉÁ, ýÇɳï»Édz) ¹ñáßÙ³ÝÇß timbre m, timbre-poste m; ~ ÷³ÏóÝ»É timbrer vt; ݳٳÏÇ íñ³ ~ª ݳٳϳÝÇß ÷³ÏóÝ»É timbrer une lettre ¹ñáßÙ³ÝÇß³·»ï philatéliste n ¹ñáßÙ³ÝÇß³·Çï³Ï³Ý philatéliste ¹ñáßÙ³ÝÇß³·ÇïáõÃÛáõÝ philatélie f ¹ñáßÙ³Ýϳñ estampe f, gravure f ¹ñáßÙ³Ýᯐ 1) timbrer vt (¹ñáßÙ³ÝÇß ÷³ÏóÝ»É) 2) composter vt (¹³Ï»É, ¹ñáßÙ³¹³Ï»É) ¹ñáßÙ³ÝßáõÙ 1) timbrage m (¹ñáßÙ³ÝÇߪ ݳٳϳÝÇß ÷³ÏóÝ»ÉÁ) 2) compostage m (¹³ÏáõÙ, ¹ñáßÙ³¹³ÏáõÙ) ¹ñáßÙ³ë»ñ (ýÇɳï»ÉÇëï) philatéliste n ¹ñáßÙ³ëÇñáõÃÛáõÝ (ýÇɳï»Édz) philatélie f ¹ñáßÙ³íáñ timbré,e (¹ñáßÙ³ÝÇßáí, ݳٳϳÝÇßáí) ¹ñáßÙ³íáñ»É (¹ñáßÙ³ÝÇß ÷³ÏóÝ»É) timbrer vt (ݳٳÏ, ÷³ëï³ÃáõÕÃ) ¹ñáßÙ³íáñáõÙ (¹ñáßÙ³ÝÇß ÷³ÏóÝ»ÉÁ) timbrage m (ݳٳÏÇ, ÷³ëï³ÃÕÃÇ) ¹ñáßÙ»É empreindre vt, marquer vt; estamper vt; cacheter vt, imprimer vt, graver vt ¹ñáßÙí»É 1) s’imprimer, être empreint,e



¹ñ³ë³Ý· (ͳÕϳßÕó) guirlande f;



feston m ¹ñ³ë³Ý·»É guirlander vt; festonner vt ¹ñ³óÇ 1.voisin,e n 2. adj voisin,e ¹ñ³óÇ³Ï³Ý de voisin, de voisinage ¹ñ³óÇáõÃÛáõÝ voisinage m ¹ñ¹³å³ï׳é 1) motif m; raison f; á±ñÝ ¿ Ó»ñ ³Ûó»ÉáõÃÛ³Ý ~Á quel est le motif de votre visite? 2) motivation f (Ù³ëݳíáñ³å»ë Ñá·»μ³Ý³Ï³Ý) ¹ñ¹»É inciter vt (à), pousser vt; attiser vt (μáñμáù»É) ¹ñ¹Çã, ¹ñ¹áÕ instigateur,-trice adj/n ¹ñ¹áõÙ incitation f; instigation f ¹ñÁ¯ËÏ patatras! ¹ñÁ¯Ù÷ pan! pouf! ¹ñÅ»É violer vt, enfreindre vt; transgresser vt; ËáëïáõÙÁ ~ violer sa parole; »ñ¹áõÙÁ ~ se parjurer ¹ñÅáÕ parjure n ¹ñÅáÕ³Ï³Ý (ÅËïáճϳÝ) négationniste n/adj ¹ñÅáճϳÝáõÃÛáõÝ (ÅËïáճϳÝáõÃÛáõÝ) négationnisme m ¹ñÅáõÙ violation f; parjure m (»ñ¹Ùݳ½³ÝóáõÃÛáõÝ) ¹ñdz¹ (³Ýï³éÇ ¹ÇóáõÑÇ) ¹Çó. dryade f ¹ñÏÇó ï»°ë ѳñ¨³Ý, ¹ñ³óÇ ¹ñáÅ ï»°ë ËÙáñÇã ¹ñáß (¹ñáß³Ï) drapeau m; étendard m; bannière f (³½¹³¹ñáß, ˳㳹ñáß, ½áñ³¹ñáß); Íáí. pavillon m; fanion m (Ý³í³¹ñáß, å³ïí³¹ñáß, Ñáõß³¹ñáß); ³½·³ÛÇݪ å»ï³Ï³Ý ~ drapeau national; ~ μ³ñÓñ³óÝ»É hisser un drapeau; ~ å³ñ½»É déployer un drapeau; ~Ý»ñáí ½³ñ¹³ñ»É pavoiser vt; ~Á Çç»óÝ»É abaisser (rentrer) le drapeau ¹ñáß³·»ï vexillologue n ¹ñáß³·ÇïáõÃÛáõÝ vexillologie f ¹ñáß³½³ñ¹ pavoisé,e ¹ñáß³½³ñ¹»É pavoiser vt ¹ñáß³Ï drapeau m; pavillon m; ÷áùñÇÏ` Ó»éùÇ ~ banderole f ¹ñá߳ϳÏÇñ porte-drapeau m ¹ñáß³ÓáÕ lance f; hampe f (ÏáÃ) ¹ñáßÙ marque f; empreinte f (Ñ»ïù); 269



2) ÷Ëμ. ~ ÑÇßáÕáõÃÛ³Ý Ù»ç se



¹ñáõÃÛáõÝ situation f (Çñ³íÇ׳Ï); état



m; ÙÇç³½·³ÛÇÝ ~ situation internationale; ÁÝï³Ý»Ï³Ý ~ situation de famille; é³½Ù³Ï³Ý ~ loi f martiale; ³ñï³Ï³ñ· ~ état d’urgence; ÑáõÝí³ñÇ 1-Ç ¹ñáõÃÛ³Ùμ au premier janvier; ~Çó »Éù ·ïÝ»É trouver une issue; ~Çó ¹áõñë ·³É se tirer d’affaire ¹ñáõÛà 1) thèse f (û½, û½Çë) 2) dogme m (³Ý³é³ñÏ»ÉÇ åݹáõÙ, ÑÇÙÝ³Ï³Ý ëϽμáõÝù); ÁݹѳÝáõñ ~Ý»ñ généralités f pl ¹ñáõÛóÛÇÝ directeur,-trice; ~ ѳñó»ñ questions f pl directrices ¹ñáõÛù 1) traitement m, appointements m pl (¹ñáõÛù³ã³÷, ³Ùë³Ï³Ý éá×ÇÏ) 2) tarif m, tarif m de paiement (í³ñÓ³ã³÷, í׳ñ³ã³÷) ¹ñáõÛù³ã³÷ ï»°ë ¹ñáõÛù ¹ñáõÛù³í³ñÓ paie f ¹áõ tu; toi; DZÝã »ë ³ÝáõÙ que fais-tu?; ³Û¹ ¹á±õ »ë c’est toi?; Ù»ÏÇ Ñ»ï §¹áõ¦-áí Ëáë»É tutoyer qn ¹áõ³Éǽ٠÷ÇÉ. dualisme m ¹áõ³ÉÇëï ÷ÇÉ. dualiste n ¹áõ³ÉÇëï³Ï³Ý ÷ÇÉ. dualiste ¹áõμÉÇϳï ï»°ë ÏñÏÝûñÇݳÏ, ÏñÏݳ-



graver dans la mémoire ¹ñáßÙáõÙ estampage m; frappe f ¹ñë»Ï nouveau venu m, nouvelle venue f; étranger,-ère n (ûï³ñ³Ï³Ý) ¹ñë¨áñ»É faire preuve (de) (óáõó³μ»ñ»É, Ç Ñ³Ûï μ»ñ»É` ù³çáõÃÛáõÝ ¨ ³ÛÉÝ); montrer vt, manifester vt (Ñ»ï³ùñùñáõÃÛáõÝ ¨ ³ÛÉÝ ~) ¹ñë¨áñí»É se manifester, se révéler ¹ñë¨áñáõÙ manifestation f, révélation f ¹ñëÇó dehors, de dehors; å³ïáõѳÝÝ»ñÁ Éí³Ý³É Ý»ñëÇó áõ ~ laver les fenêtres dedans et dehors ¹ñëáõÙ dehors; ~ óáõñï ¿ il fait froid dehors; ³ÙμáÕç ûñÁ ~ »Ù ÉÇÝ»Éáõ je serai dehors toute la journée ¹ñí³·1 1) épisode m (¹»åù, ³Ýóù, å³ï³Ñ³ñ) 2) séquence f (ýÇÉÙÇ, Ýϳñ³Ñ³ÝÙ³Ý) ¹ñí³·2 (¹ñí³·³½³ñ¹, ¹ñáßÙ³½³ñ¹) incrustation f ¹ñí³·³μ³ñ (¹ñí³·1-Çó) par épisodes ¹ñí³·³½³ñ¹ (¹ñí³·³Ý³Ëß) 1. adj incrusté,e (¹ñí³·Ý»ñáí ½³ñ¹³ñí³Í, ¹ñí³·³íáñ) 2. incrustation f; vignette f (·ñùÇ ³é³çÇÝ ¿çáõ٠ϳ٠·ÉáõËÝ»ñǪ μ³ÅÇÝÝ»ñÇ í»ñçáõÙ) ¹ñí³·³½³ñ¹»É (¹ñí³·³Ý³Ëß»É, Ý»ñ¹ñí³·»É) incruster vt ¹ñí³·³½³ñ¹áõÙ (¹ñí³·³Ý³ËßáõÙ, Ý»ñ¹ñí³·áõÙ) incrustation f ¹ñí³·»É incruster vt; plaquer vt; bosseler vt (Ù»ï³ÕÛ³ Çñ»ñÁ) ¹ñí³·áõÙ ornementation f; bosselage m (Ù»ï³ÕÛ³ Çñ»ñÇ) ¹ñí³Íù pose f, organisation f; ѳñóÇ ÝÙ³Ý ~Á… la question ainsi posée ¹ñí³ï³Ï³Ý élogieux,-euse, laudatif,ive ¹ñí³ï³Ýù éloge m, louange f; ~Ç ³ñųÝÇ ÉÇÝ»É être digne d’éloge ¹ñí³ï»É faire l’éloge de, louer vt, vanter vt ¹ñí³ï»ÉÇ digne d’éloge, louable ¹ñí³ïáõÙ ï»°ë ¹ñí³ï³Ýù ¹ñí»É être mis,e; se poser (³é³ç³¹ñí»É); Çñ³ñ íñ³ ~ª ß³ñí»Éª ¹Ç½í»É se superposer



·Çñ ¹áõμÉÛáÝϳ ï»°ë ÏñÏݳÙáõßï³Ï ¹áõ¹áõÏ doudouk m (chalumeau m armé-



nien) ◊ Ù»ÏÇ ~Ç ï³Ï å³ñ»É marcher sous la houlette de qn, se laisser mener par le bout du nez ¹áõ¹áõϳѳñ(áõÑÇ) joueur,-euse n de doudouk (chalumeau m arménien) ¹áõÙ μÅßÏ. inflammation f des muqueuses, catarrhe m ¹áõÙ³ douma f; å»ï³Ï³Ý ~ (èáõë³ëï³ÝáõÙ) douma d’État ¹áõÛ½Ý ÇëÏ pas du tout, aucunément ¹áõÛÉ seau m; Ù³ÝÏ³Ï³Ý ~ seau d’enfant; ~Ç Ï³Ýà anse f d’un seau ¹áõÝã museau m; mufle m (Ëáßáñ ϻݹ³Ýáõ »ñ³Ë); chanfrein m (ÓÇáõ) ¹áõé porte f; ÙáõïùǪ »ÉùÇ ~ porte d’entrée, de sortie; »ñÏ÷»ÕϳÝÇ ~ porte à deux battants (à double battant); å³ïß·³ÙμÇ ~ porte-fenêtre 270



f; μ³ó ¹éÝ»ñÇ ûñ journée f portes ouvertes; μ³ó ¹éÝ»ñÇ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f de porte ouverte; ¹é³Ý ß»ÙÁ le seuil de la porte; ÷³Ï ¹éÝ»ñÇ »ï¨áõÙª ¹éÝ÷³Ï à huis clos; ~Á ×ééáõÙ ¿ la porte grince; ¹é³Ý ×ééáó grincement m de la porte; ¹é³Ý ½³Ý·Á ï³É sonner à la porte ◊ ~Á óáõÛó ï³É montrer la porte; ~Á Ù»ÏÇ »ñ»ëÇÝ ÷³Ï»É fermer la porte au nez de qn ¹áõëïñ 1) fille f 2) ïÝï·. ~ ÁÝÏ»ñáõÃÛáõݪ Ù³ëݳ×ÛáõÕ filiale f; ~ Ó»éݳñÏáõÃÛáõÝ entreprise f liée ¹áõñ (·áñÍÇù) ciseau m, bec-d’âne m (ѳïÇã) ¹áõñ ·³É plaire vi; aimer vt; ³Û¹ Ý»ñϳ۳óáõÙÝ ÇÝÓ ß³ï ¿ ¹áõñ ·³ÉÇë ce spectacle me plaît beaucoup, j’aime beaucoup ce spectacle ¹áõñ·³Ù ï»Ë. rivet m ¹áõñ·³Ù»É ï»Ë. river vt ¹áõñ»Ï³Ý plaisant,e, agréable; attrayant,e (·ñ³íÇã) ¹áõñ»Ï³ÝáõÃÛáõÝ agrément m, plasir m ¹áõñ ã·³É déplaire vi ¹áõñë hors (de); dehors; en dehors de; ÙñóáõÛÃÇó ~ hors concours; ûñ»ÝùÇó ~ hors la loi; ·áñͳÍáõÃÛáõÝÇó ~ hors d’usage; ã³÷Çó ~ trop; ß»ÝùÇó ~ en dehors du bâtiment; ¹ñëÇó de dehors; Ù»ÏÇÝ ~ ³Ý»Éª íéݹ»É mettre (flanquer) qn à la porte; ~ μ»ñ»Éª Ñ³Ý»É faire sortir; ~ ·³É sortir vi; descendre vi (Ççݻɪ ³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇó, í³·áÝÇó); se débrouiller (~ åñÍݻɪ Ý»Õ íÇ׳ÏÇó); ~ ·Ý³É aller dehors; ~ ·ñ»Éª ù³Õí³Íù Ñ³Ý»É extraire vt, relever vt; ~ ÃáÕݻɪ ÃáõÛÉ ï³É, áñ ¹áõñë ·³ laisser sortir, laisser partir; É»½áõÝ ~ ѳݻɪ É»½áõ óáõÛó ï³É tirer la langue; ·ÉáõËÁ å³ïáõѳÝÇó ~ Ñ³Ý»É pencher la tête par la fenêtre; ~ ÙÕ»É supplanter vt; ~ ÙÕí»É être supplanté,e; ~ åñÍÝ»É se tirer de; ïÑ³× íÇ׳ÏÇó ~ åñÍÝ»É se tirer d’une situation fâcheuse; ~ ù³ß»Éª ѳݻɪ åáÏ»É arracher vt; ~ ù³ß»ÉÁª ѳݻÉÁ



arrachement m



¹áõñëμ»ñáõÙ 1) retrait m; ½áñù»ñÇ ~ retrait des troupes 2) évacuation f



(ï³ñ³ï»ÕáõÙ, ï³ñ³Ñ³ÝáõÙ, Ñ»é³óáõÙ) ¹áõñëÁ (¹ñëáõÙ) à l’extérieur ¹áõñëÙÕáõÙ 1) évincement m; supplantation f (Çñ»Ýáí ÷á˳ñÇÝ»ÉÁ) 2) ýǽ. déplacement m ¹áõù vous; §¹áõù¦-áí Ëáë»É vouvoyer vt; ~ ÇÝùÝ»ñ¹ vous-même(s) ¹áõùë, ¹ùëáõÑÇ duc m, duchesse f ¹áõùë³Ï³Ý (¹ùë³Ï³Ý) ducal,e ¹ùëáõÃÛáõÝ duché m



º »μ»Ýáë μëμ. ébène f ¥÷³ÛïÁ¤; ébénier m ¥Í³éÁ¤ »μ»Ýáë³·áñÍ ébéniste n »μ»Ýáë³·áñÍáõÃÛáõÝ ébénisterie f »μ»Ýáë», »μ»ÝáëÛ³Ý d’ébène »μñ³Û³μ³ÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. hébraïsme m »μñ³Û³·»ï hébraïsant,e n; hébraïste n »μñ³Û³·ÇïáõÃÛáõÝ É»½íμ. hébraïstique f »μñ³Û³Ï³Ý hébraïque »μñ³Û³Ï³ÝáõÃÛáõÝ caractère m hébra-



ïque



»μñ³Û»ñ»Ý hébreu m, langue f hébra-



ïque



»μñ³Û»óǥݻñ¤ Hébreu(x) m (pl); Israélite n ¥Çëñ³Û»É³óǤ »·Çåï³·»ï, »·Çåï³μ³Ý égypto-



logue n



»·Çåï³·ÇïáõÃÛáõÝ, »·Çåï³μ³ÝáõÃÛáõÝ égyptologie f »·Çåï³Ï³Ý égyptien,ne, d’Egypte, de



l’Egypte; ~ ÑÝáõÃÛáõÝÝ»ñÁ les antiquités égyptiennes »·Çåï³Ñ³í ϻݹμ. ibis m »·Çåï³óÇ, »·ÇåïáõÑÇ Egyptien,ne n »·Çåï³óáñ»Ý maïs m »·Çåï»ñ»Ý ¥ÑÇÝ »·Çåï³óÇÝ»ñÇ É»½áõݤ égyptien m 271



»¹»Ù éden m; paradis m ¥¹ñ³Ëï¤ »¹»Ù³Ï³Ý, »¹»Ù³ÛÇÝ d’éden, édénique; de paradis ¥¹ñ³Ëï³ÛÇݤ; ~



»½ñ³μ³é ¥ï»ñÙÇݳÛÇÝ μ³é, ·Çï³μ³é, ï»ñÙÇݳμ³é, »½ñáõÛä terme m



ËÝÓáñ pomme f de Chine »½ bœuf m; ~Á μ³é³ãáõÙ ¿ le bœuf mugit; μëμ. »½³Ý É»½áõ plantain m ¥·³ÕïÇÏáõñ, çÕ³Ëáï¤ ◊ ~³Ý å»ë ³ß˳ï»É travailler comme un bœuf »½³ÏÇ 1¤ unique ¥ÙdzϤ 2¤ ùñÏÝ. singulier m ¥~ ÃÇí¤ 3¤ rare ¥Ñ³½í³·Ûáõï¤, exceptionnel,le ¥μ³ó³éÇϤ 4¤ unitaire ¥ÙdzÏ, μ³ó³éÇϤ »½³ÏÇáñ»Ý rarement ¥Ñ³½í³¹»å¤; singulièrement »½³ÏÇáõÃÛáõÝ 1¤ singularité f; unicité f ¥ÙdzÏÁ ÉÇÝ»ÉÁ¤ 2¤ rareté f, caractère m rare ¥Ñ³½í³·Ûáõï ÉÇÝ»ÉÁ¤ 3¤ exceptionnel m ¥μ³ó³éÇÏáõÃÛáõݤ »½³Ýáó bouverie f, étable f à bœufs »½»ñ³μÝ³Ï riverain,e n/adj »½»ñ»É border vt, lisérer vt »½»ñáõÙ ¥Íáå³íáñáõÙ¤ liserage (lisérage) m »½»ñù bord m, rivage m ¥³÷¤; côte f ¥ÍáíǤ; rive f ¥μ³ó ÍáíÇ »½»ñù¤ »½Ç¹¥Ç¤, »½Ç¹áõÑÇ Yézidi,e n »½Ý³½·ÇÝ»ñ ϻݹμ. bovidés m pl »½Ý³É»½áõ ¥»½³Ý É»½áõ¤ μëμ. plantain m ¥·³ÕïÇÏáõñ, çÕ³Ëáï¤ »½Ý³ÉáõÍ attelage m de bœuf; joug m ¥Éáõͤ »½Ý³Ï ¥»½ÝÇÏ, ÷áùñÇÏ »½, ³ñáõ Ñáñä bouvillon m »½Ý³ÏÝ ¥Ë³ÕáÕÇ ÙÇ ï»ë³ÏÁ¤ chasselas



»½ñ³·ÇÍ 1¤ contour m; bord m, liséré m 2¤ Ù³ñ½. ligne f d’arrivée, arrivée f,



finish m



»½ñ³·Í³ÛÇÝ de contour, linéaire »½ñ³·Í»É faire (tracer) le contour de



qch



»½ñ³·ÍáõÙ lisérage m »½ñ³·áïÇ bordure f; liséré m ¥»½ñ³-



ųå³í»Ý` ½·»ëïÇ, óßÏÇݳÏÇ ¨ ³ÛÉݤ »½ñ³·ñáõÃÛáõÝ ¥»½ñáõÛó·ñáõÃÛáõÝ, ï»ñÙÇݳ·ñáõÃÛáõݤ terminographie f



»½ñ³½³ñ¹, »½ñ³¹ñí³· bordure f, li-



séré m



»½ñ³½³ñ¹»É border vt, liserer (lisérer) vt



»½ñ³½³ñ¹í»É être bordé,e, être liseré,e



(liséré,e)



»½ñ³½³ñ¹áõÙ liserage (lisérage) m »½ñ³ÃáõÙμ ¥×³Ý³å³ñÑǤ bord m du



chemin



»½ñ³Å³å³í»Ý ¥½·»ëïÇ` óßÏÇݳÏÇ ¨ ³ÛÉݤ liséré m »½ñ³ÉáõÛë ³íï. feu m de position »½ñ³Ï³ñ couture f de bord, couture f pour border; surjet m ¥·áñÍí³ÍùÇ »ñÏáõ »½ñ»ñÇ ÙdzóáõÙ¤ »½ñ³Ï³ñ»É coudre pour border; surjeter vt ¥·áñÍí³ÍùÇ »ñÏáõ »½ñ»ñÁ Ùdzóݻɤ »½ñ³Ï³óÝ»É conclure vt; tirer une conclusion ¥»½ñ³Ï³óáõÃÛáõÝ` Ñ»ï¨áõÃÛáõÝ ³Ý»É¤ »½ñ³Ï³óáõÃÛáõÝ 1¤ conclusion f; ~ ³Ý»É



m



»½Ý³ñ³Í ¥Ñáï³Õ¤ bouvier,-ière n »½áåáëÛ³Ý É»½áõ ÷Ëμ. langage



m



d’Ésope »½ñ 1¤ bord m; ë»Õ³ÝÇ ~ bord de la table; ·É˳ñÏÇ ~ bord d’un chapeau; ÙÇÝ㨠~Á` åéáõÝÏÁ ÉóÝ»É remplir à ras bords 2¤ ï»°ë »½ñ³μ³é »½ñ³μ³Ý ¥ï»ñÙÇݳμ³Ý¤ terminologue



faire une conclusion, tirer une conclusion, conclure vt; ëË³É ~ conclusion erronée; »½ñ³Ï³óáõÃÛ³Ý ·³É` ѳݷ»É en venir à la conclusion; ÷áñÓ³·Çï³Ï³Ý ~ conclusion d’une expertise; Çñ³íμ. Ù»Õ³¹ñ³Ï³Ý ~ acte m d’accusation 2¤ Ù³Ã., ÷ÇÉ. déduction f ¥»½ñ³Ñ³Ý·áõÙ¤ »½ñ³Ñ³Ý·»É 1¤ ï»°ë »½ñ³Ï³óÝ»É 2¤ déduire vt »½ñ³Ñ³Ý·áõÙ 1¤ ï»°ë »½ñ³Ï³óáõÃÛáõÝ



n



¥ï»ñÙÇݳμ³Ý³Ï³Ý¤ terminologique »½ñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ ¥»½ñáõÛóμ³ÝáõÃÛáõÝ, ï»ñÙÇݳμ³ÝáõÃÛáõݤ terminologie f »½ñ³μ³Ý³Ï³Ý



272



2¤ déduction f; »½ñ³Ñ³Ý·Ù³Ý ·³É



éthéré,e ¥Ã»Ã¨, ³ÝÝÛáõóϳÝ, Ýñμ³·»Õ, áã »ñÏñ³ÛÇݤ; ~ ë»ñ amour m éthéré »Ã»ñ³ÛÝáõÃÛáõÝ caractère m éthéré »Ã»ñ³ÛáõÕ huile f volatile »Ã»ñ³ÛáõÕ³ïáõ ¥»Ã»ñ³ïáõ¤ ~ μáõÛë»ñ plantes f pl à parfum »Ã»ñ³Ý³É se volatiliser »Ã»ñ³ÝÙ³Ý ùÇÙ. éthéré,e »Ã»ñ³ëñ³Ñ studio m ¥é³¹ÇáÛÇ, Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃ۳ݤ »Ã»ñ³óÝ»É ùÇÙ. éthérifier vt ¥»Ã»ñÇ í»ñ³Í»É¤, éthériser vt ¥»Ã»ñáí ѳ·»óݻɤ »Ã»ñ³óáõÙ éthérisation f »Ãáíå³Ï³Ý éthiopien,ne, d’Éthiopie »Ãáíå³óÇ, »ÃáíåáõÑÇ ¥Ñ³μ»ß,áõÑǤ Éthiopien,ne n »Ãáíå»ñ»Ý éthiopien m, langue f éthiopienne »É³·ÇÍ ligne f de départ »É³Ï fraise f; ~Ç ³Ýáõß` Ùáõñ³μ³ confiture f de fraises; ~Ç ·áõÛÝ, »É³Ï³·áõÛÝ fraise adj invar »É³Ï³·áõÛÝ fraise adj invar; ~ ųå³í»ÝÝ»ñ rubans m pl fraise »É³Ï³Ýáó fraiseraie f »É³Ï»ÝÇ fraisier m »É³Ï»ï point m de départ »É³Ï»ï³ÛÇÝ de départ; initial,e ¥ëϽμݳϳݤ »É³ÏÇ de fraise; ~ ³Ýáõß` Ùáõñ³μ³ confiture f de fraises »É³ÝÛáõà produit m constituant (de base) »É³Ýóù ¥ÉÛáõϤ trappe f »É¨¿ç 1¤ hausse f et baisse f; ondulation f ¥Í÷³ÝùǤ 2¤ »ñÅßï. modulation f »É¨¿ç³íáñáõÙ ¥ÑÝã»ñ³Ý·¤ É»½íμ. intonation f »É¨¿ç»É »ñÅßï. moduler vt »ÉÝ»É 1¤ sortir vi ¥¹áõñë ~¤ 2¤ monter vi; ¥μ³ñÓñ³Ý³É¤ 3¤ partir vi (de) ¥»É³Ï»ï áõݻݳɤ; ï»ÕÇó ~` í»ñ Ï»Ý³É se lever; ׳Ù÷³ ~ se mettre en route; ͳéÁ ~ monter sur l’arbre; ë³ñÇ ·³·³ÃÁ ~ atteindre (gagner) le sommet d’une montagne; »ñÏñÇó ~ quitter le pays; ¹Åí³ñáõÃÛáõÝÝ»ñÁ



arguer vi; ³Ûë ÇñáÕáõÃÛáõÝÇó áã ÙÇ »½ñ³Ñ³Ý·Ù³Ý ã»ù ϳñáÕ ·³É vous ne pouvez rien arguer de ce fait »½ñ³Ù³ë bord m; ׳ݳå³ñÑÇ ~ bord de la route »½ñ³Ù»ñÓ riverain,e ¥·»ïǤ; côtier,ière, littoral,e ¥ÍáíǤ; ÍáíÇ ~ ·áïÇ littoral m, ligne f côtière »½ñ³ÛÇÝ riverain,e ¥·»ïÇ ¹»åùáõÙ¤, littoral,e ¥ÍáíÇ ¹»åùáõÙ¤; Ù³ñ½. ailier m; ³ç` Ó³Ë ~ ѳñÓ³ÏíáÕ ailier droit, gauche; ~ Ùñó³í³ñ juge m de ligne ¥Ã»ÝÇëǤ, juge m de touche ¥ýáõïμáÉǤ »½ñ³Ý³Ëß ï»°ë »½ñ³½³ñ¹ »½ñ³Ý³í»É caboter vi, faire le cabotage »½ñ³Ý³íáõÙ cabotage m »½ñ³ß»ñï bord m; abords m pl »½ñ³å³ï ¥ùÇí³å³ï¤ parapet m, garde-fou m »½ñ³íáñ à bords; ~ ·É˳ñÏ chapeau m à bords »½ñ³÷³Ï»É conclure vt, achever vt; ËáëùÁ ~ achever sa parole »½ñ³÷³ÏÇã 1. adj final,e; concluant,e, conclusif,-ive; ~` ÷³ÏÙ³Ý Ëáëù discours m de clôture 2. Ù³ñ½. finale f ¥~ ˳դ; »½ñ³÷³ÏãÇ Ù³ëݳÏÇó finaliste n »½ñ³÷³Ïí»É être conclu,e, s’achever »½ñ³÷³ÏáõÙ conclusion f, achèvement m



»½ñ³ù³ñ bordure f »½ñáõÛÃ ï»°ë »½ñ³μ³é »Ã» si conj; ~ áõ½áõÙ »ù, »ë Ó»½ ÏáõÕ»Ï-



ó»Ù si vous voulez, je vous accompagnerai; ~ ãÍË»Çñ, ù»½ ³í»ÉÇ É³í Ͻ·³ÛÇñ si tu ne fumais pas, tu te sentirais mieux; ~ »ñμ»ù ... si jamais ...; ~ ÙdzÛÝ ¹³ ÉÇÝ»ñ si ce n’était que cela »Ã»ñ 1¤ éther m ¥ÝÛáõÃ, ÙÃÝáÉáñï¤; áõÕÇÕ ~áõÙ en direct; ~ ѳÕáñ¹»É` Ñ»é³ñÓ³Ï»É diffuser vt ¥é³¹ÇáÛáí¤, téléviser vt ¥Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃÛ³Ùμ¤ 2¤ μÝëï. éther m »Ã»ñ³Ï³Ý, »Ã»ñ³ÛÇÝ ùÇÙ. éthéré,e; ~ ÛáõÕ»ñ huiles f pl volatiles; ÷Ëμ.



273



ѳÕóѳñ»Éáí ~` μ³ñÓñ³Ý³É escalader vt; ²ñ³ñ³ï É»éÁ ~` μ³ñÓñ³Ý³É escalader le Mont Ararat; »ÉÙ³Ý ¹Çñù position f de départ »Éáõ½³Ï ï»°ë ³í³½³Ï »Éáõ½³Ï³ËáõÙμ ï»°ë ³í³½³Ï³ËáõÙμ »Éáõ½³Ï³ÛÇÝ ï»°ë ³í³½³Ï³ÛÇÝ »Éáõ½³Ï³Ý³í bateau m pirate, pirate m »Éáõ½³ÏáõÃÛáõÝ ï»°ë ³í³½³ÏáõÃÛáõÝ »ÉáõÙáõï entrée et sortie f; ~ ³Ý»É entrer et sortir; ~ áõÝ»Ý³É avoir accès (à) »ÉáõÛà discours m ¥×³é¤; intervention f ¥ÝÇëïÇ` ÅáÕáíÇ` ·Çï³ÅáÕáíÇ Å³Ù³Ý³Ï¤; allocution f ¥»ñμ ùÝݳñÏáõÙÁ μ³ó³éíáõÙ ¿¤; ~ áõÝ»Ý³É se produire ¥¹»ñ³ë³ÝÇ Ù³ëÇݤ, intervenir vi ¥ÝÇëïÇ` ÅáÕáíÇ Å³Ù³Ý³Ï¤; ~ áõÝ»óáÕ ¥ÝÇëïÇ` ÅáÕáíÇ` ùÝݳñÏÙ³Ý Å³Ù³Ý³Ï¤ intervenant,e adj/n; ~ áõÝ»Ý³É áñå»ë ... intervenir en qualité de ... »ÉáõÛóí³ñ¥áõÑǤ animateur,-trice n »Éáõݹ verrue f ¥ÏáÍÇÍ, ÷áùñÇÏ áõéáõóù¤, bosse f ¥»ñ»ëÇ` Ó»éùÇ ³Ûïáõó, Ëáõɤ; ׳ϳïÇÝ ~ ³é³ç³óÝ»É ¥Ë÷»Éáõó¤` ׳ϳïÝ áõé»óÝ»É se faire une bosse au front »Éáõëï ¥óóí³Íù¤ saillie f »Éù 1¤ sortie f ¥¹áõñë ·³Éáõ ï»Õ¤; ~Ç ¹áõé porte f de sortie; ûųݹ³Ï` Éñ³óáõóÇã` å³Ñ»ëï³ÛÇÝ ~ sortie de secours 2¤ issue f ¥Çñ³íÇ׳ÏÇó¤, débouché m ¥ÉáõÍáõÙ, ÙÇçáó¤; ³ÛÉ ~ ãϳ il n’y a pas d’autre issue 3¤ solution f ¥~ ¹Åí³ñ ϳóáõÃÛáõÝÇó, áñáßáõÙ¤; ¹³ ÙÇ³Ï ~Ý ¿` ÉáõÍáõÙÝ ¿ c’est l’unique solution 4¤ dénouement m ¥Ñ³Ý·áõó³ÉáõÍáõÙ, í³Ë׳ݤ; ~ ¹»åÇ Íáí accès m à la mer »ÉùáõÙáõïù ¥Í³Ëù»ñ áõ »Ï³ÙáõïÝ»ñ¤ ѳßí. recettes f pl et dépenses f pl »Ï³Ùï³μ»ñ 1¤ rentable; lucratif,-ive, d’un bon rapport ¥ß³Ñáõóμ»ñ, ߳ѳμ»ñ¤; porteur,-euse; ~ ßáõϳ marché m porteur 2¤ rémunératoire ¥É³í í³ñÓ³ïñíáÕ¤ rendement m »Ï³Ùï³μ»ñáõÃÛáõÝ (économique); rentabilité f ¥ß³Ñáõóμ»ñáõÃÛáõݤ



»Ï³Ùï³Ñ³ñÏ impôt m sur le revenu;



³×áÕ ~ impôt progressif sur le revenu »Ï³Ùï³ÛÇÝ de revenu, du revenu »Ï³Ùï³ã³÷ ¥ß³Ñáõóã³÷¤ taux m du (de) profit »Ï³Ùï³óáõó³Ï déclaration f des revenus »Ï³Ùáõï revenu m, rapport m; profit m ¥û·áõï¤; bénéfice m ¥ß³ÑáõÛä, recette f ¥Ñ³ëáõÛä; rente f ¥ï³ñ»Ï³Ý` ³Ù»Ý³ÙÛ³ »Ï³Ùáõï` ѳëáõÛä; ï³ñ»Ï³Ý ~ revenu (rapport) annuel; ÑÇÙÝ³Ï³Ý ~ revenu de base; ѳٳ˳éÝ ~ revenu brut; μÛáõç»Ç ÙáõïùÇ ~Ý»ñ recettes budgétaires; Ëáßáñ ~Ý»ñ bénéfices de gros; ãѳñÏíáÕ ~ bénéfice non imposable; å»ï³Ï³Ý ~Ý»ñ` Ùáõïù»ñ revenus (recettes) de l’Etat, recettes publiques; ³½·³ÛÇÝ ~ revenu national; ³åûñÇÝÇ ~Ý»ñ profits illicites; ÏáñáõëïÝ»ñ ¨ ~Ý»ñ pertes f pl et profits; »Ï³ÙïÇ ëï³óáõÙ faire-valoir m; ~Ý»ñÇ ë³Ý¹Õ³Ï hiérarchie f des revenus; ä»ï³Ï³Ý ~Ý»ñÇ Ý³Ë³ñ³ñáõÃÛáõÝ Ministère m de Revenus de l’État; ~ μ»ñ»É rapporter un revenu; ~Ý»ñÁ ѳñÏáõÙÇó óùóÝ»ÉÁ dissimulation f de revenus au fisc »Ï»Õ»ó³Ï³Ý ecclésiastique adj/n, d’église; ~ ÍáõË paroisse f »Ï»Õ»ó³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ¥»Ï»Õ»ó³Ï³ÝÝ»ñÇ ¹³ë, Ñá·¨áñ ¹³ë, Ñá·¨áñ³Ï³ÝáõÃÛáõݤ clergé m »Ï»Õ»ó³ßÇݳñ³ñ bâtisseur,-euse n d’église (de cathédrale) »Ï»Õ»ó³å³ßïáõÃÛáõÝ adoration f de l’église »Ï»Õ»ó³å³ïÏ³Ý qui appartient à l’église »Ï»Õ»óÇ église f; Ð³Û ³é³ù»É³Ï³Ý ~ Eglise apostolique arménienne; ϳÃáÉÇÏ` ϳÃáÕÇÏ» ~ église catholique; áõÕÕ³÷³é ~ église orthodoxe; ³í»ï³ñ³Ý³Ï³Ý ~ église réformée (protestante); ³Ý·ÉÇÏ³Ý ~ église anglicane; Ù³Ûñ ~ cathéd274



rale f; »Ï»Õ»óáõ Ù³Ûñ ¹áõéÁ le portail de l’église; »Ï»Õ»óáõ ·³íÇÃÁ le parvis (le porche) de l’église »ÏáÕ ¥Ñ³çáñ¹¤ prochain,e; ~ ß³μ³Ã la semaine prochaine; ~ ï³ñÇ l’année prochaine »Ïíáñ nouveau venu (nouvelle venue) n; étranger,-ère n ¥ûï³ñ³Ï³Ý¤ »Ñáí³Ï³ÝÝ»ñ ¥ºÑáí³ÛÇ íϳݻñ, ³Û¹ ³Õ³Ý¹Ç Ý»ñϳ۳óáõóÇãÝ»ñ¤ témoins m pl de Jéhovah »Õ³Ý fourche f »Õ³Ý³Ï1 manière f, façon f ¥Ó¨, Ï»ñå¤; mode m; méthode f; procédé m ¥Ù³ëݳíáñ³å»ë ï»ËÝÇϳÛáõÙ¤; moyen m ¥ÙÇçáó¤; DZÝã ~áí de quelle manière?; ÝáõÛÝ ~áí` Ó¨áí de la même manière; Ñ»ï¨Û³É ~áí` Ó¨áí de la façon suivante; û·ï³·áñÍÙ³Ý ~Á mode d’emploi; ëå³éÙ³Ý ~ mode de consommation »Õ³Ý³Ï2 temps m ¥ÙÃÝáÉáñïÇ íÇ׳ÏÁ¤; saison f ¥ï³ñí³¤; ɳí` í³ï ~ ¿ il fait beau, mauvais (temps); í³ï ~ intempérie f; ~Ç ï»ëáõÃÛáõÝ bulletin m météo (météorologique); ÓÛáõݳμ»ñ ~ temps neigeux; ïáà ~` ßá·»ñ températures f pl caniculaires; canicules f pl; Ù³é³Ëɳå³ï ~ temps couvert »Õ³Ý³Ï3 ¥Ù»Õ»¹Ç¤ air m, mélodie f, motif m »Õ³Ý³Ï4 ùñÏÝ. mode m ¥μ³ÛÇ ù»ñ³Ï³Ý³Ï³Ý ϳñ·¤; ë³ÑÙ³Ý³Ï³Ý ~ mode indicatif »Õ³Ý³Ï³ÛÇÝ1 ¥ï³ñí³ ³Ûë ϳ٠³ÛÝ »Õ³Ý³ÏÇÝ Ñ³ïáõϤ saisonnier,ière »Õ³Ý³Ï³ÛÇÝ2 ùñÏÝ. modal,e; ~ ³ñÅ»ù valeur f modale »Õ³Ý³Ï³ÛÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. modalité f »Õ³Ý³Ï³íáñáÕ μ³Û ùñÏÝ. verbe m modal »Õ³Ý³Ï³íáñáõÃÛáõÝ ¥»Õ³Ý³Ï³ÛÝáõÃÛáõݤ É»½íμ. modalité f »Õ³Ý³Ó¨ fourchu,e »Õμ³Ûñ frère m; Ëáñà ~ demi-frère m »Õμ³Ûñ³μ³ñ en frère; flaternellement »Õμ³Ûñ³·Çñ frère m adoptif



»Õμ³Ûñ³Ï³Ý fraternel,le; ~ ë»ñ amour



fraternel; ~ ·»ñ»½Ù³Ý fosse f commune »Õμ³Ûñ³ÏÇó ¥ÏñáݳÏÇó¤ confrère m »Õμ³Ûñ³Ïó³Ï³Ý confraternel,le »Õμ³Ûñ³ÏóáõÃÛáõÝ confraternité f; ÏñáÝ. confrérie f »Õμ³Ûñ³Ý³É fraterniser vi (avec qn); »Õμ³Ûñ³ó³Í ù³Õ³ùÝ»ñ` ùáõÛñ ù³Õ³ùÝ»ñ villes f pl jumelées »Õμ³Ûñ³ëå³Ý fratricide; ~ å³ï»ñ³½Ù guerre f fratricide »Õμ³Ûñ³ëå³ÝáõÃÛáõÝ fratricide m »Õμ³Ûñ³óÝ»É fraterniser vt »Õμ³Ûñ³óáõÙ fraternisation f »Õμ³ÛñÇÏ ËëÏó. frérot m, petit frère m »Õμ³ÛñáõÃÛáõÝ fraternité f; ÏñáÝ. confrérie f; fratrie f ¥ÁÝï³ÝÇùáõÙ ùáõÛñ»ñÇ ¨ »Õμ³ÛñÝ»ñÇ ÙÇáõÃÛáõÝÁ¤ »Õμáñ³ÕçÇÏ, »Õμáñ¹áõëïñ nièce f »Õμáñáñ¹Ç neveu m »Õ»·¥Ý¤ μëμ. jonc m, roseau m, canne f; bambou m ¥Ñݹϻջ·¤ »Õ»·Ý³Ó¨, »Õ»·Ý³ÝÙ³Ý en forme de jonc, jonchiforme »Õ»·Ý³ß³ù³ñ sucre m de canne »Õ»·Ý³ß»Ý construit,e de joncs »Õ»·Ý³å³ï 1. adj couvert,e de joncs m pl (de roseaux m pl) 2. palissade f de roseau ¥»Õ»·Çó ë³ñù³Í å³ï` ó³Ýϳå³ï¤ »Õ»·Ý³ëñÇÝ· flûte f de roseau, chalumeau m »Õ»·ÝÇñ³Ý frêle comme un roseau »Õ»·ÝÛ³ ¥»Õ»·Ç¤ de jonc; de roseau(x), de canne »Õ»·Ýáõï, »Õ»·Ý³ß³Ùμ lieu m couvert de roseaux; cannaie f ¥ß³ù³ñ»Õ»·Ç¤ »Õ»ÉáõÃÛáõÝ 1¤ fait m ¥÷³ëï¤; »Õ»ÉáõÃÛáõÝÝ ³ÛÝ ¿, áñ ... le fait est que ... 2¤ histoire f vraie ¥Çñ³Ï³Ý å³ïÙáõÃÛáõݤ »Õ»éÝ génocide m ¥ó»Õ³ëå³ÝáõÃÛáõݤ; massacre m ¥ç³ñ¹¤ »Õ»éݳμ³ñ d’une façon scélérate »Õ»éݳ·áñÍ scélérat,e n; criminel,le n ¥á×ñ³·áñͤ »Õ»éݳ·áñÍ³Ï³Ý scélérat,e; crimi275



nel,le ¥á×ñ³·áñͳϳݤ »Õ»éݳ·áñÍáõÃÛáõÝ crime m, forfait m;



»ÕÝÇÏ Ï»Ý¹μ. cerf m ¥»Õç»ñáõ` ³ñáõݤ, biche f ¥¿·Á¤, daim m ¥ç»Ûñ³Ý¤; ~Ç



»Õ»éÝ³Ï³Ý ¥ó»Õ³ëå³Ý³ÛÇݤ génoci-



»ÕÝç³ï»Ý¹ μÅßÏ. fièvre f ortiée, urti-



scélératesse f



Ó³· bichette f, faon m



daire; ~` ó»Õ³ëå³Ý³ÛÇÝ μÝáõÛÃÁ le caractère génocidaire »Õ»ëå³Ï μëμ., ¹Õ·ñÍ. sauge f »Õ¨ÇÝ ¥ëá׳½·ÇÝ»ñÇ ÁÝï³ÝÇùÇÝ å³ïϳÝáÕ Í³é¤ épicéa m »Õ¨Ý³ÏáÝ pomme f de sapin »Õ¨Ý³÷³Ûï bois m de sapin »Õ¨ÝÇ μëμ. sapin m; arbre m du Nouvel an, arbre m de Noël ¥ïáÝ³Í³é¤ »Õ¨ÝÛ³ de sapin »Õ¨Ýáõï sapinière f »Õ»ñ³Ï³Ý tragique, lugubre; ~ Ù³Ñ mort f tragique »Õ»ñ³Ï³Ýáñ»Ý tragiquement »Õ»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ tragique m »Õ»ñ³Ï³ï³Ï»ñ·³Ï³Ý ¥ïñ³·ÇÏáÙÇϤ tragicomique »Õ»ñ³Ï³ï³Ï»ñ·áõÃÛáõÝ ¥ïñ³·ÇÏáÙ»¹Ç³¤ tragicomédie f »Õ»ñ³Ù³Ûñ ¥ë·³óáÕ Ù³Ûñ¤ pleureuse f »Õ»ñ¹ ¥×³ñ׳ïáõϤ μëμ. chicorée f »Õ»ñ»ñ· ¥¿É»·Ç³¤ »ñÅßï. élégie f »Õ»ñ»ñ·³Ï élégiaque m; ɳïÇÝ¥³óǤ ~Ý»ñÁ les élégiaques latins »Õ»ñ»ñ·³Ï³Ý élégiaque »Õ»ñ»ñ·»É pleurer vt; déplorer vt ¥áÕμ³É¤ »Õ»ñ»ñ·áõÃÛáõÝ élégie f »ÕÇÝç μëμ. ortie f »ÕÍ¥í³Í¤ corrompu,e, gâté,e; abîmé,e »ÕÍ»É corrompre vt, gâter vt, abîmer vt, détériorer vt, altérer vt »ÕÍí»É se corrompre, se gâter, s’abîmer, se détériorer, s’altérer »ÕÍáõÙ altération f, corruption f, détérioration f »ÕÏ»ÉÇ ¥áÕμ³ÉÇ, Ãßí³é, Ñ»ù¤ malheureux,-euse, misérable, déplorable »ÕÛ³Ù givre m, frimas m; ~áí ͳÍÏí³Í ͳé»ñ arbres m pl couverts de givre; ~Ç μÛáõñ»ÕÝ»ñ cristaux m pl de givre; ~áí å³ïí»É se couvrir de givre »ÕÛ³Ù³å³ï givré,e »ÕÝ·³ÏñÍáõÙ onychophagie f »ÕÝ·³ù³ñ ¥ûÝÇùë¤ ÑÝù. onyx m



caire f



»Õç»ñ³μ½»½ ϻݹμ. lucane m »Õç»ñ³Ã³Õ³Ýà ϽÙËë. cornée f (de



l’œil)



»Õç»ñ³ÏÇñ ¥»ÕçÛáõñ³íáñ, ÏÝáçÇó ˳μí³Í ³ÙáõëÇݤ cocu m, cornard m »Õç»ñ³íáñ cornu,e; ~ ³Ý³ëáõÝ bétail m



à cornes; bétail m cornu, Ëáßáñ ~ ³Ý³ëáõÝÝ»ñ bovins m pl; Ù³Ýñ ~ ³Ý³ëáõÝÝ»ñ ovins m pl, menu bétail m »Õç»ñ³ï»É écorner vt »Õç»ñ³÷áÕ cor m; áñëáñ¹³Ï³Ý ~ cor de chasse »Õç»ñ»ÝÇ ¥³Ï³ódz¤ μëμ. acacia m »Õç»ñí³μáõÍ³Ï³Ý d’élevage du renne »Õç»ñí³μáõÍáõÃÛáõÝ élevage m du renne »Õç»ñí³μáõÛÍ éleveur m de rennes »Õç»ñí³ë³ÑÝ³Ï traîneau m à rennes »Õç»ñí»ÝÇ ¥½³Ùߤ chamois m (peau f de chamois); daim m (peau f de daim) »Õç»ñí»Ýáõ de chamois; de daim »Õç»ñáõ ϻݹμ. cerf m ¥³ñáõݤ; biche f ¥»ÕÝÇÏ, ¿·Á¤ »ÕçÛáõñ ¥Ïáïáߤ corne f; ~Ý»ñáí ѳñí³Í»É donner un coup de cornes ◊ ³é³ïáõÃÛ³Ý ~ corne d’abondance »ÕçÛáõñ³Ñ³ñ»É donner des coups de cornes »ÕçÛáõñ³Ó¨, »ÕçÛáõñ³ÝÙ³Ý corniforme »ÕçÛáõñ³íáñ ¥»ÕçÛáõñÝ»ñ áõÝ»óáÕ¤ cornu,e »ÕçÛáõñ», »ÕçáõñÛ³ de corne, en corne »ÕçÛáõñÇÏ croissant m ¥ÏÇë³ÉáõëݳӨ μáõÉÏǤ; chausse-pied m ¥ÏáßÇÏ Ñ³·Ý»Éáõ¤ »Õñ¨³ÝÇ ¥ËëÏó. Û³ë³Ù³Ý¤ lilas m »ÕáõÝ· ongle m; ~Ý»ñÁ Ù³ùáõñ` Ï»Õïáï ÉÇÝ»É avoir les ongles propres, sales (noirs); ~Ý»ñÁ ÏñÍ»É manger (ronger) ses ongles; Ó»éùÇ` áïùÇ ~Ý»ñÁ Ïïñ»É se couper les ongles des mains, des pieds; ~Ý»ñÇ ËέݳÏ` ÙÏñ³ï brosse f, ciseaux m pl à ongles; ~Ç É³ù vernis m à ongles 276



»ÕáõÝ·ÏïñÇã coupe-ongle(s) m »Ýóμ³Å³Ý»É subdiviser vt »Ýóμ³Å³ÝáõÙ subdivision f »Ýóμ³ÅÇÝ 1¤ section f, sous-section f 2¤ paragraphe m ¥·ñùÇ, Ñá¹í³ÍÇ, ³ï»Ý³ËáëáõÃÛ³Ý ¨ ³ÛÉݤ »ÝÃ³μ¨»é³ÛÇÝ ¥Ù»ñÓ³ñÏïÇϳϳݤ



»ÝóËáõÙμ sous-groupe m ¥ÁݹѳÝñ³Ï³Ý ÇÙ³ëïáí¤; Ù³Ã. sous-ensem-



ble m



»Ýóϳ 1¤ subordonné,e n/adj ¥ëïáñ³¹³ë¤; ³ÙμáÕçáíÇÝ ~` ϳËÙ³Ý Ù»ç inféodé,e ¥Ù³ÙáõÉ ¨ ³ÛÉݤ; áñ¨¿ μ³-



ÝÇ ~ ÝÛáõà sujet m à ...; áõëáõÙݳëÇñÙ³Ý ~ ÑÇÙݳѳñó problème m à étudier 2¤ ùñÏÝ. sujet m »ÝÃ³Ï³Û³Ï³Ý ùñÏÝ. du sujet; ~ ëïáñá·»ÉÇ attribut m du sujet »ÝÃ³Ï³Û³Ý ï»Ë. ¥¿É»Ïïñ³μ³ßËÇã ¨ ³ÛÉݤ sous-station f »Ýóϳ۳ñ³Ý »ñÏÃÕ. petite station f »ÝóϳÛáõÃÛáõÝ subordination f; dépendance f ¥Ï³ËáõÙ¤ »Ýóϳå³É³éáõ sous-entrepreneur m »Ýóϳéáõóí³Íù, »ÝóϳéáõÛó infrastructure f; ³ñï³¹ñ³Ï³Ý ~Ý»ñ infrastructures productrices; ²ñï³¹ñ³Ï³Ý ~Ý»ñÇ ·áñÍáõÝ»áõÃÛáõÝÁ ѳٳϳñ·áÕ Ý³Ë³ñ³ñ Ministre n coordinateur des Infrastructures Productrices »Ýóϳñ· ϻݹμ. sous-ordre m »Ýóϳñ·í³Í ¥ß»ñï³íáñí³Í¤ hiérarchisé,e; ~` ß»ñï³íáñí³Í ѳë³ñ³ÏáõÃÛáõÝ société f hiérarchisée »Ýóϳñ·áõÃÛáõÝ, »Ýóϳñ·áõÙ subordination f; hiérarchie f ¥ëïáñ³Ï³ñ·áõÃÛáõݤ »ÝóϽ³Ï ¥ÏñÏݳϽ³Ï¤ ϽÙËë. double menton m »ÝóϽ³Ï³ÛÇÝ ¥»ÝóÍÝáï³ÛÇݤ ϽÙËë. sous-maxillaire »ÝóÏáÙÇï» sous-comité m »ÝóѳٳÉÇñ sous-ensemble m



subarctique »Ýóμçç³ÛÇÝ subcellulaire



»Ýó·Çï³Ïó³μ³ñ, »Ýó·Çï³Ïóáñ»Ý



subconsciemment



»Ýó·Çï³Ïó³Ï³Ý subconscient,e »Ýó·Çï³ÏóáõÃÛáõÝ subconscience f »Ýó·Çñ sous-titre m; »Ýó·ñ»ñáí ÏÇ-



Ýáųå³í»Ý film m sous-titré



»Ýó·ÉáõË sous-chapitre m ¥·ñùÇ ¨ ³ÛÉݤ »Ýó¹³ë μëμ., ϻݹμ. sous-classe f »Ýó¹ñ³μ³ñ hypothétiquement, à titre



de supposition, conjecturalement; prétendument ¥Çμñ¨ û¤ »Ýó¹ñ³Ï³Ý supposé,e ¥»Ýó¹ñíáÕ, »Ýó¹ñ۳ɤ, hypothétique; problématique ¥Ï³ëϳͻÉÇ, ùÇã ѳí³Ý³Ï³Ý¤; ùñÏÝ. ~` å³ÛÙ³Ý³Ï³Ý »Õ³Ý³Ï mode m conditionnel »Ýó¹ñ³Ýϳñ portrait m robot »Ýó¹ñ»É supposer vt, faire une supposition, conjecturer vt; admettre vt; présumer vt ¥Ñݳñ³íáñ ѳٳñ»É¤; »Ýó¹ñ»Ýù û ... supposons que ..., admettons que ... ¥ÁݹáõÝ»Ýù, û ...¤ »Ýó¹ñ»ÉÇ supposé,e; hypothétique ¥»Ýó¹ñ³Ï³Ý¤ »Ýó¹ñÛ³É 1. adj sous-entendu,e, supposé,e 2. ~Á le sous-entendu »Ýó¹ñí»É »Ýó¹ñíáõÙ ¿, áñ ... on suppose que ... »Ýó¹ñáõÃÛáõÝ supposition f; conjecture f; hypothèse f ¥í³ñϳͤ; ~Ý»ñ ³Ý»É faire des suppositions; Ù»ñ ~Á ãѳëï³ïí»ó notre supposition n’a pas été confirmée; ~Ý»ñÇó Çñ»Ý ÏáñóÝ»É` ßí³ñ»É se perdre en conjectures »Ýóɻ½í³ÛÇÝ 1¤ ϽÙËë. sublingual,e 2¤ μÅßÏ. perlingual,e ¥¹»Õ³ÙÇçáó¤ »Ýó˳í sous-couche f »ÝóËáñ³·Çñ ï»°ë »Ýóí»ñݳ·Çñ



»ÝóѳÝÓݳÅáÕáí, »ÝóѳÝÓݳËáõÙμ sous-commission f »Ýóѳçáñ¹ ¥÷á˳ñÇÝáÕ ³åñ³Ýù¤ ïÝï·. succédané m



»ÝóٳÏÝÇß sous-marque f »ÝóٳßÏ Ï½ÙËë., μÅßÏ. tissu m cellu-



laire sous cutané, hypoderme m



»ÝóٳßϳÛÇÝ sous-cutané,e; ~ Ý»-



ñ³ñÏáõÙ injection f sous-cutanée



»ÝóÙݳ ¥ÙdzóÙ³Ý ·ÍÇϤ trait m



d’union



277



»ÝóÝñ³Ï³ÛÇÝ Ï½ÙËë. sous-clavier,-



»é ébulition f, bouillonnement m; ~Ù³Ý



Ï»ï point m d’ébulition; ~ ·³É` »é³É bouillir vi »é³μ³ßË Ù³Ã. trinôme, trinomial,e »é³μ³ßËÇÏ, »é³μ³ßËÇã raccord m à voies, raccord m en T, té m »é³μ³ñμ³é É»½íμ. triphtongue f »é³μÉÃ³Ï μëμ. trilobé,e »é³·³·³Ã à trois sommets, à trois cimes »é³·ÉáõË tricéphale »é³·Ùμ»Ã à trois coupoles »é³·ñáõÃÛáõÝ ·ñ³Ï., ³ñí. trilogie f »é³·áõÛÝ tricolore; ~ ¹ñáß drapeau m tricolore »é³¹³ßïáõÃÛáõÝ ·ïÝï. assolement m triennal »é³ÃÇí ï»°ë »é³ÝÇß »é³Å³ÝÇ ¥»é³ï³Ù »Õ³Ý¤ trident m »é³É bouillir vi; çáõñÁ »éáõÙ ¿ 100 ³ëïÇ׳ÝáõÙ l’eau bout à 100 degrés; ÷Ëμ. ³ñÛáõÝÁ »éáõÙ ¿ le sang bout; ³ß˳ï³ÝùÁ` ïáݳѳݹ»ëÁ »éáõÙ ¿ le travail, la fête bat son plein »é³É³ñ à trois cordes; ¿É. triphasé,e; ~ »ñ³Åßï³Ï³Ý ·áñÍÇù instrument m de musique à trois cordes »é³É»½íÛ³Ý ¥»ñ»ùÉ»½í۳ݤ trilingue; ~ μ³é³ñ³Ý dictionnaire m trilingue »é³É»½áõ trilingue; ~ óñ·Ù³ÝÇã interprète n trilingue »é³Í³Ûñ à trois extrémités; ~ ·É˳ñÏ tricorne m »é³Ï³½Ù de trois éléments; de trois parties ¥»é³Ù³ë¤ »é³Ï³ÛÙ Íáí. à trois mâts; ~ ݳí troismâts m »é³ÏÇ 1. adj triple 2. adv triplement; ~ ã³÷áí au triple; ~ óÝÏ í׳ñ»É payer le triple »é³ÏÇÝ ¥»ñ»ù ÏÇÝ áõÝ»óáÕ¤ trigame adj/m »é³ÏÝáõÃÛáõÝ trigamie f »é³ÏáÕ trièdre, triédrique; ~ μáõñ· pyramide f trièdre; ~ ³ÝÏÛáõÝ angle m trièdre, trièdre m »é³ÏáÕÙ¥³ÝǤ trilatéral,e; ~ ѳٳӳÛݳ·Çñ accord m trilatéral 2¤ ùÕù. tripartite; ~ ѳÝÓݳÅáÕáí commission f tripartite; ~ μ³Ý³ÏóáõÃÛáõÝ-



ière



»Ýó߻ñï 1¤ sous-couche f 2¤ É»½íμ.



substrat m



»Ýóë»é sous-genre m »Ýóëå³ sous-officier m »Ýóëï³Ùáùë, »Ýóëï³Ùáùë³·»ÕÓ Ï½ÙËë. pancréas m



pancréatique; ~ ·»ÕÓ` »Ýóëï³Ùáùë³·»ÕÓ pancréas m; ~ ÑÛáõà suc m pancréatique »Ýóí³×³é³ÝÇß sous-marque f »Ýóí³ñÓ³Ï³É sous-locataire n »Ýóí³ñÓ³Ï³É»É sous-louer vt »Ýóí³ñӳϳÉáõÃÛáõÝ sous-location f, sous-bail m »Ýóí³ñÓ»É sous-louer vt »Ýóí³ñå»ï apprenti m »Ýóí»ñݳ·Çñ sous-titre m »Ýóï»ë³Ï 1¤ ϻݹμ. sous-espèce f, variété f; 2¤ É»½íμ. sous-type m »Ýóï»ùëï non-dit m ¥ËáëùáõÙ ã³ëí³ÍÁ, »ïÇÝ ÙÇïù¤ »ÝóñÏ»É ¥Ñݳ½³Ý¹»óÝ»É, Ñå³ï³Ï»óݻɤ soumettre vt; ûñ»ÝùÝ»ñÇÝ ~ soumettre vt aux lois; Çñ»Ý íï³Ý·Ç ~ s’exposer au danger, courir un danger »ÝóñÏí»É 1¤ se soumettre, encourir vt; å³ïÅÇ` ïáõ·³ÝùÇ ~ encourir une peine, une amende; ϳÝáݳ¹ñáõÃÛ³ÝÁ ~ se soumettre aux réglements 2¤ s’exposer (à) ¥»Ýóϳ ÉÇݻɤ 3¤ obéir (à) vt ind ¥Ñݳ½³Ý¹í»É¤ »ÝóñÏáõÙ soumission f, sujétion f ¥»ÝóñÏ»Éáõ ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÁ¤; subordination f, soumission f ¥íÇ׳ÏÁ¤ »Ýóñï³¹ñ³Ýù ¥»ñÏñáñ¹³ÛÇÝ ³ñï³¹ñ³Ýù¤ sous-produit m »ÝÃáñáí³ÛÝ Ï½ÙËë. hypogastre m »ÝÃáñáí³ÛݳÛÇÝ Ï½ÙËë. hypogastrique »ÝÇã»ñÇ å³ïÙ. janissaire m »åÇëÏáåáë »Ï»Õ. évêque m; ~ Ó»éݳ¹ñ»É consacrer (sacrer) un évêque »åÇëÏáåáë³Ï³Ý »Ï»Õ. d’évêque, épiscopal,e; ~ ¹³ë épiscopat m »åÇëÏáåáë³ñ³Ý »Ï»Õ. évêché m »åÇëÏáåáëáõÃÛáõÝ ¥»åÇëÏáåáëÇ ³ëïÇ׳ݤ »Ï»Õ. épiscopat m »Ýóëï³Ùáùë³ÛÇÝ



278



Ý»ñ négociations f pl tripartites



»é³Ý¹³ÉÇó plein,e d’ardeur, plein,e de



»é³Ïó»É ï»Ë. souder vt »é³ÏóáÕ soudeur,-euse n; soudeuse f ¥~ ë³ñù¤ »é³ÏóáõÙ ¥½á¹áõÙ¤ ï»Ë. soudure f; soudage m ¥ÝßáõÙ ¿ μ³ó³é³å»ë ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÁ¤; »é³ÏóÙ³Ý Ï³ñ³Ý



zèle



»é³Ý¹³Ù trinôme, à trois termes; É»½íμ.



ternaire; ~ ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝ phrase ternaire »é³Ý¹áõÝ ardent,e, zélé,e; énergique ¥·áñÍáõݤ »é³Ý¹áõÝáõÃÛáõÝ zèle m, entrain m, ardeur f; ~` ÷áõóç³ÝáõÃÛáõÝ Ñ³Ý¹»ë μ»ñ»É, ç³Ýù ·áñͳ¹ñ»É s’évertuer »é³ÝÇß de trois chiffres; ~ ÃÇí nombre m de trois chiffres »é³ÝÇëï »ñÏñã. trièdre m »é³ÝÇí à trois roues; ~ ѻͳÝÇí ¥¨ ³ÛÉݤ tricycle m »é³Ýϳñ ³ñí. triptyque m »é³ÝÏÛáõÝ triangulaire »é³ÝÏÛáõݳӨ triangulaire »é³ÝÏÛáõݳã³÷³Ï³Ý trigonométrique »é³ÝÏÛáõݳã³÷áñ»Ý trigonométriquement »é³ÝÏÛáõݳã³÷áõÃÛáõÝ trigonométrie f »é³ÝÏÛáõÝÇ 1. »ñÏñã. triangle m; ѳí³ë³ñ³ëñáõÝ ~ triangle isocèle; ѳí³ë³ñ³ÏáÕÙ ~ triangle équilatéral; áõÕÕ³ÝÏÛáõÝ ~ triangle rectangle 2¤ »ñÅßï. triangle m ¥·áñÍÇù¤ »é³ÝÓÝáõÃÛáõÝ triade f »é³Ýí³·1 à trois reprises ¥»ñ»ù Ýí³·áí` Ñ»ñÃáí ϳï³ñíáÕ¤ »é³Ýí³·2 »ñÅßï. trio m; ~ ¹³ßݳÙáõñÇ, çáõóÏÇ ¨ óíçáõóÏÇ Ñ³Ù³ñ trio pour piano, violon et violoncelle »é³ß»ñï à trois couches »é³ã³÷ 1¤ tridimensionnel,le 2¤ ïÕã÷. de trois pieds »é³å³ïÇÏ 1. adj triple ¥»é³ÏǤ; ~ ³í»É³óÝ»É` ٻͳóÝ»É, »é³å³ïÏ»É tripler vt 2. adv triplement »é³å³ïÏ»É tripler vt »é³å³ïÏí»É tripler vi, être triplé,e »é³å³ïÏáõÙ triplement m »é³å³ïáõÙ trilogie f »é³å»ï å³ïÙ. triumvir m »é³å»ï³Ï³Ý å³ïÙ. triumviral,e »é³å»ïáõÃÛáõÝ å³ïÙ. triumvirat m »é³ëïÇ×³Ý 1¤ à trois degrés; ayant trois degrés 2¤ »ñÅßï. triton m »é³ëïÕ¥³ÝǤ ~ ÑÛáõñ³Ýáó hôtel m trois



joint m soudé; ³Õ»Õ³ÛÇÝ ~ soudure à l’arc »é³Ñ³ïáñ en trois volumes »é³Ñ³ñÏ à (de) deux étages »é³Ñ»ñà à trois équipes »é³ÑÇÙù ùÇÙ. tribasique »é³Ñáë³Ýù tricourant adj inv »é³Ó³ÛÝ à trois voix; ~ »ñ·»É chanter à trois voix »é³×ÛáõÕ ýǽ. triphasé,e »é³Ù³ë de trois parties »é³Ù³ï tridactyle; ~ ÃéãáõÝ oiseau m tridactyle »é³Ù³ñï Ù³ñ½. triathlon m »é³Ù³ñïÇÏ Ù³ñ½. triathlète n, triathlonien,ne n »é³ÙÛ³ triennal,e; de trois ans; ~ Ùñó³Ý³Ï prix m triennal; ~ Ý߳ݳÏáõÙ nomination f triennale; ~ »ñ»Ë³ enfant n de trois ans »é³ÙÛ³Ï 1¤ troisième anniversaire m ¥ï³ñ»¹³ñÓ¤ 2¤ période f de trois ans; triennalité f ¥Å³Ù³Ý³Ï³Ñ³ïí³Í¤ »é³ÙëÛ³ de trois mois; trimestriel,le; ~ ųÙÏ»ï délai m de trois mois; ~ å³ßïáݳí³ñáõÃÛáõÝ fonction f trimestrielle »é³ÙëÛ³Ï trimestre m; quartier m »é³Ùë۳ϳÛÇÝ trimestriel,le »é³Ý³í ×ñïñå. trinéfal,e ¥»Ï»Õ»óǤ »é³Ý¹ énergie f ¥áõÅ, Ïáñáí¤; ardeur f, zèle m; ferveur f ¥μáõéÝ ~` Ó·ïáõÙ` ï»Ýã¤; ~áí É»óáõÝ plein,e d’énergie (d’ardeur); ~áí ·áñÍ»É` ÷áõóç³ÝáõÃÛáõÝ óáõó³μ»ñ»É s’évertuer; ~áí ½μ³Õí»É` Çñ³ñ ³ÝóÝ»É` »éáõ½»éÇ Ù»ç ÉÇÝ»É s’affairer »é³Ý¹³·ÇÝ 1. adv énergiquement, ardemment, avec zèle 2. adj ardent,e, fervent,e 279



étoiles, un trois étoiles



»éûñÛ³ de trois jours; ~ ųÙÏ»ï délai



»é³ëïí³ÍáõÃÛáõÝ triade f; trinité f ¥êáõñμ ºññáñ¹áõÃÛáõݤ »é³í³ÝÏ ùñÏÝ. 1. adj trisyllabe 2. trisyllabe m ¥»é³í³ÝÏ μ³é¤ »é³ï³Ù ï»°ë »é³Å³ÝÇ »é³ï»ñ¨ à trois feuilles, triphylle »é³ïáÕ ¥»ñ»ù ïáÕÇó μ³Õϳó³Í μ³Ý³ëï»ÕÍ³Ï³Ý ïáõݤ ·ñÏÝ. tercet



de trois jours; ~ ųÙÏ»ïáõÙ en trois jours »ë je, moi; ~ ÇÝùë moi-même; áã ݳ, áã ~ ni lui, ni moi; ~ »ñç³ÝÇÏ »Ù je suis heureux »ë³Ï»ÝïñáÝ ¥Í³Ûñ³Ñ»Õ »ë³ÙáÉ, ¿·áó»ÝïñÇϤ égocentrique adj/n »ë³Ï»ÝïñáÝáõÃÛáõÝ ¥Í³Ûñ³Ñ»Õ »ë³ÙáÉáõÃÛáõÝ, ¿·áó»Ýïñǽ٤ égocentrisme m »ë³ÙáÉ ï»°ë »ë³ë»ñ »ë³Ùáɳμ³ñ ï»°ë »ë³ëÇñ³μ³ñ »ë³ÙáÉ³Ï³Ý ï»°ë »ë³ëÇñ³Ï³Ý »ë³ÙáÉáõÃÛáõÝ ï»°ë »ë³ëÇñáõÃÛáõÝ »ë³å³ßï ï»°ë »ë³ë»ñ »ë³å³ßï³Ï³Ý ï»°ë »ë³ëÇñ³Ï³Ý »ë³å³ßïáõÃÛáõÝ ï»°ë »ë³ëÇñáõÃÛáõÝ »ë³ë»ñ égoïste n »ë³ëÇñ³μ³ñ égoïstement »ë³ëÇñ³Ï³Ý égoïste »ë³ëÇñáõÃÛáõÝ égoïsme m ¨ et; ~ ³ÛÉÝ et cœtera, Ñåí. etc.; ~ Çñáù et en effet; ~ ³Ûë ~ ³ÛÝ et l’un et l’autre »í·»ÝÇϳ ï»°ë ɳí³ë»ñáõÙ ¨»Ã ÇëÏáõÛÝ ~ tout de suite; ³Ûëûñ ~ aujourd’hui même; ÇëÏáõÛÝ ~ í»ñ³¹³ñÓ»ù rentrez tout de suite ¨ë encore; aussi ¥ÝáõÛÝå»ë¤; ݳ ~ Ý»ñϳ ¿ñ il était présent, lui aussi; ~ »ñ»ù ÏÇÉáÙ»ïñ ¨ Ù»Ýù ÏѳëÝ»Ýù encore trois kilomètres et nous arriverons; Ù»Ï ³Ý·³Ù ~ encore une fois; ³é³í»É ~ d’autant plus »íñ³ÇÝï»·ñáõÙ intégration f européenne ºíñ³ËáñÑñ¹³ñ³Ý Parlement m européen ºíñ³ËáñÑáõñ¹ Conseil m de l’Europe ºíñ³Ñ³Ù³ÛÝù Communauté f européenne ºíñ³Ñ³ÝÓݳÅáÕáí Commission f européenne ºíñ³ÙÇáõÃÛáõÝ Union f européenne »íñ³ßáõϳ euromarché m »íñ³å³ßïáÝÛ³ eurocrate n ¥»ñμ»ÙÝ Ýí³ëï.` »íñ³í³ñã³ñ³ñ ÇÙ³ëïáí¤ »íñ³å³ï·³Ù³íáñ ¥»íñ³ËáñÑñ¹³m



m; ~ áï³Ý³íáñ tercet m



»é³ñÅáõóϳÝáõÃÛáõÝ ùÇÙ., É»½íμ. tri-



valence f



»é³ñÅáõÛà ùÇÙ., É»½íμ. trivalent,e; ~ μ³Û



verbe m trivalent



»é³ó³ïÏ triple saut m »é³ó³ïÏáñ¹¥áõÑǤ triple sauteur,-euse n



»é³óÝ»É faire bouillir »é³óñ³Í bouilli,e; ~ çáõñ eau f bouillie »é³óáõÙ bouillonnement m; ébullition f »é³÷»ÕÏ à trois battants ¥¹áõé, å³ïáõѳݤ »é»ñ· »ñÅßï. trio m »é»ñ·áõÃÛáõÝ ¥»é»ñÏ ëï»Õͳ·áñÍáõÃÛáõÝ, ïñÇÉá·Ç³¤ ·ñÏÝ. trilogie f »éÙ³Ý bouillant,e; ~ çáõñ eau f bouil-



lante



»éÛ³Ï 1¤ »ñÅßï. trio m ¥Ï³ï³ñáÕÝ»ñǤ 2¤ Ù³ñ½. triplette f; Ï»ÝïñáݳϳÝ` ѳñÓ³ÏÙ³Ý ~ ¥ýáõïμáÉáõÙ¤ triplet-



te centrale; ~ ÙÇáõÃÛáõÝ triple alliance f; ~ ѳٳӳÛÝáõÃÛáõÝ triple entente f »éáï³ÝÇ ¥ë»Õ³Ý¤ trépied m »éáó ¥¿É»Ïïñ³Ï³Ý ¹Ûáõñ³ï³ñ çñ³ï³ù³óáõóÇã ë³ñù¤ thermoplongeur m; bouilloire f ¥ÇÝùݳ»é¤ »éíáñÛ³ÏÝ»ñ ¥Ù»Ï ÙáñÇó ÙÇ³Å³Ù³Ý³Ï ÍÝí³Í »ñ»ù »ñ»Ë³¤ triplé(e)s m (f) pl; trois jumeaux m pl (trois jumelles f pl) »éáõ½»é agitation f; remue-ménage m ¥Çñ³ñ³ÝóáõÙ, ÅËáñ¤; ~Ç Ù»ç ÉÇÝ»É battre son plein, s’affairer ¥Çñ³ñ ³ÝóÝ»É, »é³Ý¹áí ½μ³Õí»É¤ »éáõÙ ¥»é³ÉÁ, »éù¤ ébullition f »éáõÝ bouillonnant,e; ÷Ëμ. bouillant,e, ardent,e; effervescent,e ¥åÕåçáõݤ »éáõóÇã ï»°ë »éáó 280



ñ³ÝÇ å³ï·³Ù³íáñ¤ eurodéputé,e



»ï¨³é³ç ¥»ïݳé³ç¤ sens m devant



derrière



n



»íñ³ëÇ³Ï³Ý eurasien,ne, eurasiatique;



»ï¨Ç ¥»ïÇݤ de derrière; arrière; ~



~ å»ïáõÃÛáõÝÝ»ñ États m pl eurasiens »íñ³í³ñÏ eurocrédit m »íñ³ï»ëÇÉ eurovision f »íñ³ñÅáõÛà eurodevise f »íñá ¥ºíñ³ÙÇáõÃÛ³Ý »ñÏñÝ»ñÇ ¹ñ³Ù³ñÅáõÛÃÁ` ¹ñ³Ù³ÝÇßÁ¤ euro m »íñáå³Ï³Ý européen,ne, d’Europe; ~ ³ñÅáõÛóÛÇÝ Ñ³Ù³Ï³ñ· système m monétaire européen (S.M.E.) »íñáå³Ï³Ý³Ý³É s’européaniser, devenir européen,ne »íñáå³Ï³Ý³óÝ»É européaniser vt »íñáå³Ï³Ý³óí»É être européanisé,e »íñáå³Ï³Ý³óáõÙ européanisation f »íñáå³Ï³ÝáõÃÛáõÝ européanisme m »íñáå³Ù»ï orienté,e vers l’Europe, proeuropéen,ne »íñáå³Ù»ïáõÃÛáõÝ orientation f vers l’Europe »íñáå³ïÛ³ó europhobe adj/n »íñáå³ïÛ³óáõÃÛáõÝ europhobie f »íñáå³óÇ Européen,ne n »ï en arrière ¥¹»åÇ ~¤; ~ ·Ý³É` ¹»åÇ ~ ß³ñÅí»É aller en arrière, reculer vi ¥ÁÝÏñÏ»É, ݳѳÝç»É¤, aller en reculons ¥»ï-»ï ·Ý³É¤; ݳ ÁÝÏ»ñÝ»ñÇó ~ ¿ ÙÝáõÙ il est en arrière de ses camarades; ~ ÙÝ³É rester en arrière; ~ ݳۻÉ` ßñçí»É se retourner, regarder en arrière ¥¹»åÇ ³ÝóÛ³ÉÁ ¹³éݳɤ; ~ ¹³éݳÉ` í»ñ³¹³éÝ³É revenir vi, revenir sur ses pas; ~ ÙÕ»É` Ññ»É repousser vt ¥ÃßݳÙáõÝ , ·ñáÑÁ ¨ ³ÛÉݤ, parer vt ¥·Ý¹³ÏÁ, ѳñí³ÍÁ¤; ~ ÙÝ³É ¥Å³Ù³óáõÛóÇ Ù³ëÇݤ retarder vi (de); ~ Ý»ï»É` ·ó»É rejeter vt; ~ ëáíáñ»É` í³ñÅí»É, ï³ñÁÝï»É³Ý³É se déshabituer de qch; ~ ï³É, ~ - ~ ùᯐ faire marche arrière; ~ μ»ñ»É rapporter vt »ï³× rétrogression f »ï¹³ñÓ retour m »ï¨ derrière; ï³Ý »ï¨áõÙ derrière la maison; Ýëï»É Ù»ÏÇ ~Á s’asseoir derrière qn



óûñ pattes f pl de derrière; ~ ³ÝÇí roue f arrière »ï¨Çó derrière, de derrière; Ýñ³ ~ derrière lui; ¹é³Ý ~ de derrière la porte; Ù»ÏÇ ~ ·áé³É crier après qn »ï¨áõÙ derrière, en arrière; ݳ ~` »ï Ùݳó il est resté en arrière; ï³Ý ~ derrière la maison »ïÁÝóó ¥Ù»ù»Ý³ÛǤ marche f arrière »ïÁÝïñ³Ï³Ý postélectoral,e »ïÇÝ ÙÇïù arrière-pensée f »ïËáñÑñ¹³ÛÇÝ postsoviétique »ïÍÝÝ¹Û³Ý ¥»ïÍÝݹ³μ»ñáõÃ۳ݤ ßñç³Ý suite f de couches »ïѳïáõó»É ¥í׳ñí³Í ·áõÙ³ñÁ »ï í»ñ³¹³ñÓݻɤ rembourser vt »ïѳïáõóáõÙ ¥í׳ñí³Í ·áõÙ³ñÁ »ï í»ñ³¹³ñÓÝ»ÉÁ¤ remboursement m »ï׳ßÛ³ d’après le déjeuner; ~ ѳÝ-



·Çëï sieste f



»ïÙÕáõÙ refoulement m »ïݳμ»Ù coulisses f pl »ïݳμ»Ù³ÛÇÝ ¥ÏáõÉÇë³ÛÇÝ, ݳ¨` ÷Ëμ.¤



de coulisses



»ïݳ¹áõé ¥»ïݳÙáõïù¤ entrée f de



service; porte f de dégagement



»ïݳɻ½í³ÛÇÝ É»½íμ. postlingual,e »ïݳÙáõïù ¥»ïݳ¹áõé, ͳé³ÛáÕ³Ï³Ý Ùáõïù¤ entrée f de service »ïݳå³Ñ arrière-garde f »ïå³ï»ñ³½ÙÛ³Ý d’après-guerre »ñ³½ 1¤ rêve m; ~ ï»ëÝ»É faire (voir) un



rêve; í³ï ~ »Ù ï»ë»É j’ai fait un mauvais rêve; ~áõÙ ï»ëÝ»É voir vt en rêve ◊ ~Ç å»ë ³ÝóÝ»É-·Ý³É passer comme un rêve; ~Ç å»ë ³ÝÑ»ï³Ý³É` ãù³Ý³É s’évanouir (disparaître) comme une ombre; ³ë»ë ~áõÙ comme dans un rêve 2¤ fantasme m ¥»ñ¨³Ï³Û³Ï³Ý ~, ï»ëÇÉù, óÝáñù¤ »ñ³½³Ë³μáõÃÛáõÝ μÅßÏ. pollution f (nocturne) »ñ³½³Ñ³Ý 1¤ livre m des songes, clef f des songes ¥»ñ³½³·Çñù¤ 2¤ interprète n des songes, oniromancien,ne n ¥³ÝÓ¤ 281



interprétation des songes, oniromancie f »ñ³½³ÛÇÝ 1¤ de rêve, relatif,-ive aux rêves (aux songes) 2¤ ÷Ëμ. illusoire ¥å³ïñ³Ýù³ÛÇÝ, »ñ¨³Ï³Û³Ï³Ý¤; convoité,e, ardemment désiré,e ¥ËÇëï ÷³÷³·»ÉÇ` ï»Ýã³ÉǤ »ñ³½³Ýù rêve m; rêverie f ¥³Ýáõñç, ³Ýñç³Ýù¤; ³ÝÇñ³Ï³Ý³Ý³ÉÇ ~ rêve impossible, fantasme m ¥ï»ëÇÉù¤; ~Ý»ñÇ ·ÇñÏÝ ÁÝÏÝ»É` ³Ýñç»É rêvasser vi »ñ³½³ß˳ñÑ ¥óÝáñù, ³ÝÇñ³·áñÍ»ÉÇ μ³Ý, áõïáådz¤ utopie f »ñ³½»É rêver vi; rêvasser vi, faire des rêves ¥³Ýñç»É¤; ~ ÙÇ μ³ÝÇ Ù³ëÇÝ rêver à; ѳñÃÙÝÇ ~ rêver les yeux ouverts; rêver de ¥»ñ³½áõÙ ï»ëݻɤ; ÇÝãDZ Ù³ëÇÝ »ë »ñ³½áõÙ à quoi rêves-tu?; Ñ³×³Ë »ñ³½áõÙ »Ù ³Û¹ ׳ݳå³ñÑáñ¹áõÃÛ³Ý Ù³ëÇÝ je rêve souvent de ce voyage »ñ³½»ÉÇ ¥ï»Ýã³ÉÇ, μ³ÕÓ³ÉǤ convoité,e, ardemment désiré,e »ñ³½Ïáï rêveur,-euse; ~ ï»ëù air m rêveur »ñ³½ÏáïáõÃÛáõÝ rêverie f; esprit m rêveur (contemplatif) »ñ³½áÕ ¥³ÝñçáÕ¤ rêveur,-euse adj/n; songeur,-euse adj/n »ñ³ÅÇßï musicien,ne n »ñ³Åßï³μáõÅáõÃÛáõÝ musicothérapie f »ñ³Åßï³·»ï musicologue n, spécialiste n de musicologie »ñ³Åßï³·Çï³Ï³Ý musicologique »ñ³Åßï³·ÇïáõÃÛáõÝ musicologie f »ñ³Åßï³Éáõñ chantant,e »ñ³Åßï³ËáõÙμ ï»°ë Ýí³·³ËáõÙμ »ñ³Åßï³Ï³Ý de musique; musical,e ¥ÉëáÕáõÃÛ³Ý, Ó³ÛÝÇ Ù³ëÇݤ; ~ ·áñÍÇù instrument m de musique; ~ ÉëáÕáõÃÛáõÝ oreille f musicale; ~ ÑÝãÛáõÝ son m musical; ~ ÏñÃáõÃÛáõÝ` áõëáõÙ études f pl musicales; ~ ѳÕáñ¹áõÙ émission f musicale; ~ ùÝݳ¹³ï critique m musical; ~ ëï»Õͳ·áñÍáõÃÛáõÝ œuvre f musicale »ñ³Åßï³Ï³Ýáñ»Ý musicalement



»ñ³Åßï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ musicalité f »ñ³Åßï³Ñ³Ý ¥»ñ·³Ñ³Ý, ÏáÙåá½Çïáñ¤ compositeur,-trice n »ñ³Åßï³ÙáÉ ï»°ë »ñ³Åßï³ë»ñ »ñ³Åßï³ÙáÉáõÃÛáõÝ ï»°ë »ñ³Åßï³ëÇñáõÃÛáõÝ »ñ³Åßï³Ýáó ï»°ë »ñ³Åßï³ñ³Ý »ñ³Åßï³å»ï maestro m; chef m d’orchestre ¥Ýí³·³í³ñ¤; maître m de chapelle ¥Ñá·¨áñ »ñ³ÅßïáõÃÛ³Ý »ñ·ã³ËÙμÇ ËÙμ³í³ñ¤ »ñ³Åßï³ë»ñ ¥»ñ³Åßï³Ùáɤ mélomane



»ñ³½³Ñ³ÝáõÃÛáõÝ



n



»ñ³Åßï³ëÇñáõÃÛáõÝ mélomanie f »ñ³Åßï³ëñ³Ñ ¥Ñ³Ù»ñ·³ëñ³Ñ¤ salle f



de concert



»ñ³Åßï³ñ³Ý ¥»ñ³Åßï³Ýáó, ÏáÝë»ñí³ïáñdz¤ conservatoire m »ñ³Åßï³ñí»ëï art m musical »ñ³Åßïáñ»Ý musicalement »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ musique f; »ñ·»óáÕ³-



Ï³Ý ~ musique vocale; ·áñÍÇù³ÛÇÝ ~ musique instrumentale; ¹³ë³Ï³Ý ¨ ųٳݳϳÏÇó ~ musique classique et contemporaine; ϳٻñ³ÛÇÝ ~ musique de chambre; ¹³ßݳÙáõñ³ÛÇÝ ~ musique pour piano; ëÇÙýáÝÇÏ ~ musique symphonique; ûè ~ musique légère; Ñá·¨áñ ~ musique sacrée, spirituelle »ñ³Ë gueule f »ñ³Ë³Ï³É ¥¹Ýã³Ï³É¤ muselière f »ñ³Ë³ÛñÇù ¥³é³çݳåïáõÕ, Ýáñ³μ»ñù¤ prémices f pl »ñ³Ëï³·»ï ¥»ñ³Ëï³å³ñï¤ reconnaissant,e »ñ³Ëï³·Çï³Ï³Ý de gratitude, de reconnaissance; ~ Ý³Ù³Ï lettre f de reconnaissance »ñ³Ëï³·Çïáñ»Ý ¥»ñ³Ëï³·ÇïáõÃÛ³Ùμ¤ avec gratitude, avec reconnaissance »ñ³Ëï³·ÇïáõÃÛáõÝ ¥»ñ³Ëï³å³ñïáõÃÛáõݤ gratitude f; reconnaissance f »ñ³Ëï³Ñ³ïáõÛó reconnaissant,e; ~ ÉÇÝ»É être reconnaissant à qn, savoir gré à qn »ñ³Ëï³Ùáé ¥³å»ñ³Ëï¤ ingrat,e adj/n 282



»ñ³Ëï³ÙáéáõÃÛáõÝ ¥³å»ñ³ËïáõÃÛáõݤ ingratitude f »ñ³Ëï³å³ñï 1¤ reconnaissant,e ¥»ñ³Ëï³·»ï¤; »ë Ó»½ ß³ï ~ »Ù je vous suis très reconnaissant,e; 2¤ obligé,e ¥å³ñï³Ï³Ý¤ »ñ³Ëï³å³ñïáõÃÛáõÝ gratitude f, re-



»ñ³Ý³í»ï ï»°ë »ñ³Ý»ÉÇ »ñ³Ý³óÝ»É ¥»ñ³Ý³í»ï»É, »ñç³ÝϳÑÇ-



ß³ï³ÏÝ»ñÇ` »ñ³Ý»ÉÛ³ó ß³ñùÁ ¹³ë»É¤ ÏñáÝ. béatifier vt »ñ³Ý³óáõÙ ¥»ñ³Ý³í»ïáõÙ, »ñç³ÝϳÑÇß³ï³ÏÝ»ñÇ` »ñ³Ý»ÉÛ³ó ß³ñùÁ ¹³ë»ÉÁ¤ ÏñáÝ. béatification f »ñ³Ý· 1¤ ton m ¥·áõÝ»ñ³Ý·, ïáݤ; í³é ~Ý»ñáí ½·»ëï robe f aux tons criards 2¤ nuance f ¥»ñ³Ý·³íáñáõÙ, Ýñμ»ñ³Ý·¤; μ³ó³ë³Ï³Ý ~ nuance péjorative; á×³Ï³Ý ~ nuance stylistique; ÇÙ³ëï³ÛÇÝ ~` ÝñμÇÙ³ëï nuance sémantique »ñ³Ý·³Ë³Õ chatoiement m ¥·áõÛÝ»ñǤ »ñ³Ý·³ÝϳñÇã coloriste n »ñ³Ý·³åÝ³Ï ¥Ý»ñϳåݳϤ palette f »ñ³Ý·³íáñ ¥ÏáÉáñÇï³ÛÇݤ coloré,e »ñ³Ý·³íáñ»É nuancer vt, colorer vt; enluminer vt ¥·áõݳ½³ñ¹»É ÑÇÝ Ó»é³·ñ»ñÁ, ÏñáÝ³Ï³Ý ·ñù»ñÁ¤ »ñ³Ý·³íáñáÕ ¥»ñ³Ý·Ç㤠coloriste n; enlumineur,-euse n ¥ÑÇÝ Ó»é³·ñ»ñÁ` ÏñáÝ³Ï³Ý ·ñù»ñÁ ·áõݳ½³ñ¹áÕ¤ »ñ³Ý·³íáñáõÙ 1¤ couleur f, coloris m; ï»Õ³ÛÇÝ ~ couleur locale; á×³Ï³Ý ~ couleur stylistique 2¤ coloration f ¥·áñÍáÕáõÃÛáõÝÁ¤ 3¤ ~Ý»ñ nuances f pl ¥Ýñμ»ñ³Ý·Ý»ñ¤ »ñ³Ý»ÉÇ 1¤ béat,e ¥ÅåÇï, ï»ëù, ¹»Ùù¤ 2¤ bienheureux,-euse ¥»ñ³Ý³í»ï¤ 3¤ euphorique ¥óÝͳÉǤ »ñ³Ý»ÉÇáõÃÛáõÝ béatitude f »ñ³ÝÇ heureux! ~ Ýñ³Ý, áí ... heureux celui qui ...; ~ û plût à Dieu! plût au ciel!; ~ ù»½ que tu es heureux; ~ ï³É Ù»ÏÇÝ estimer qn heureux »ñ³ÝáõÃÛáõÝ 1¤ béatitude f; bien-être m ¥Ù³ñÙݳϳݤ; »ñ³ÝáõÃÛ³Ý Ù»ç ëáõ½í³Í plongé,e dans une béatitude 2¤ euphorie f ¥óÝÍáõÃÛáõݤ »ñ³ß˳·Çñ ïÝï·. aval m ¥ÙáõñѳϳÛÇݤ »ñ³ß˳íáñ garant,e n; accréditeur m ¥Ñ³ÝÓݳñ³ñ¤; ~Á ÉÇÝ»É être (se porter) garant,e (de qn, de qch) »ñ³ß˳íáñ³·Çñ 1¤ lettre f de garantie; référence f 2¤ cautionnement m



connaissance f



»ñ³Ëï³íáñ 1¤ qui mérite la reconnaissance 2¤ bienfaiteur,-trice n ¥μ³ñ»ñ³ñ¤ »ñ³ËïÇù bienfait m; service m ¥μ³ñÓñ



·Ý³Ñ³ïáõÃÛ³Ý ³ñųÝÇ Í³é³ÛáõÃÛáõݤ; mérite m ¥³ñųÝÇù¤ »ñ³Ï ϽÙËë., ÑÝù. veine f; nervure f ¥ï»ñ¨Ç íñ³¤; μÅßÏ. ~Ç É³ÛݳóáõÙ varice f; ~Ç ½³ñÏÁ la pulsation »ñ³Ï³μ³Ý μÅßÏ. phlébologue n »ñ³Ï³μ³Ý³Ï³Ý μÅßÏ. phlébologique »ñ³Ï³μ³ÝáõÃÛáõÝ μÅßÏ. phlébologie f, angiologie f »ñ³Ï³μáñμ ¥ýÉ»μÇï¤ μÅßÏ. phlébite f »ñ³Ï³½³ñÏ 1¤ μÅßÏ. pouls m; ѳ׳˳ÏÇ ~ pouls fréquent; ³Ýѳí³ë³ñ³ã³÷` ÁݹѳïáõÙÝ»ñáí ~ pouls intermittent 2¤ pulsation f ¥»ñ³ÏÇ ½³ñÏÁ, »ñ³Ï³½³ñÏáõÙ¤ »ñ³Ï³½³ñÏáõÙ pulsation f »ñ³Ï³Ëó³ÝáõÙ μÅßÏ. thrombose f; infarctus m ¥ëñï³ÙϳÝǤ »ñ³Ï³Ñ³Ý ¥»ñ³Ï³ÛïáõóÁ` ɳÛݳó³Í »ñ³ÏÁ ù³ßáÕ-Ñ»é³óÝáÕ ·áñÍÇù¤ μÅßÏ. tire-veine m, stipper m »ñ³Ï³Ñ³ï μÅßÏ. phlébotome m; lancette f ¥Ýßïñ³Ï¤ »ñ³Ï³Ñ³ïáõÃÛáõÝ μÅßÏ. phlébotomie f »ñ³Ï³ÛÇÝ veineux,-euse »ñ³Ï³íáñ veineux,-euse; noueux,euse; ~ ÷³Ûï bois m veineux »ñ³Ï³ï³å ï»°ë »ñ³Ï³μáñμ »ñ³Ù volée f ¥ÃéãáõÝÝ»ñǤ; banc m ¥íï³é` ÓÏÝ»ñǤ; essaim m ¥Ù»ÕáõÝ»ñÇ, ׳Ý×»ñÇ, ÙáͳÏÝ»ñǤ »ñ³Ù³Ï ¥Ñáï, »ñ³Ù` ³é³í»É³å»ë ÓÇ»ñǤ troupeau m »ñ³Ù³Ï³ÛÇÝ grégaire; ~ μݳ½¹ instinct m grégaire »ñ³Ù³Ï³å³Ý gardien m de chevaux »ñ³Ý³ßÝáñÑ bienheureux,-euse 283



ÝÙ³Ý μ³Ý ã»Ù ï»ë»É je n’ai jamais vu rien de pareil ◊ É³í ¿ áõß, ù³Ý ~ mieux vaut tard que jamais »ñμí³ÝDZó depuis quand? »ñ· 1¤ chanson f, chant m; ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý ~ chanson populaire; ëÇñá ~ chanson d’amour; ÷áùñÇÏ ~ chansonnette f 2¤ ÏñáÝ. cantique m ¥ûñÑÝáõÃÛáõݤ; ºñ· »ñ·áó la Cantique des Cantiques ¥²ëïí³Í³ßÝãÇ ·ñù»ñÇó Ù»ÏÇ í»ñݳ·ÇñÁ¤; ◊ ϳñ³åÇ ~ chant m du cygne; ÙÇßï ÝáõÛÝ ~Ý ¿ c’est toujours la même litanie »ñ·³Ïó»É accompagner vt en fredonnant »ñ·³Ñ³Ý ¥ÏáÙåá½Çïáñ¤ compositeur,trice n »ñ·³ÛÇÝ de chanson ¥»ñ·»óáճϳݤ; vocal,e ¥»ñ·»óÇϤ »ñ·³ñ³Ý recueil m de chansons (de chants) »ñ·³ñí»ëï art m du chant »ñ·³ó³ÝÏ répertoire m »ñ·»É chanter vt, vi; ëÏë»É ~ entonner vt; μ³½ÙáõÃÛáõÝÁ ëÏë»ó ~ سñë»ÉÛ»½Á la foule entonna la Marseillaise; chantonner vt, vi ¥ÏÇë³Ó³Ûݤ; ×Çßï` ëË³É ~ chanter juste, faux; ËÙμáíÇÝ ~ chanter en chœur »ñ·»ÑáÝ orgue m ¥Ñá·Ý³ÏÇ ÃíáõÙ` Ç·³Ï³Ý, les grandes orgues¤; ~ Ýí³·»É jouer de l’orgue; ßñçÇÏ »ñ³ÅßïÇ ~ÇÏ orgue m de Barbarie »ñ·»Ñáݳѳñ¥áõÑǤ organiste n, joueur,-euse n d’orgue »ñ·»ÑáݳÛÇÝ d’orgue; pour orgue; ~ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ musique f pour orgue »ñ·»ÑáÝÇÏ ¥ßñçÇÏ »ñ³ÅßïÇ ÷áùñÇÏ, ³é³Ýó ëï»Õݳ߳ñÇ »ñ·»Ñáݤ orgue m de Barbarie »ñ·»óÇÏ chantant,e; ~ ëñ׳ñ³Ý café m chantant »ñ·»óáÕáõÃÛáõÝ ¥»ñ·, »ñ·»ÉÁ¤ chant m; »ñ·»óáÕáõÃÛ³Ý ¹³ë cours de chant; »ñ·»óáÕáõÃÛ³Ý ¹³ë»ñÇ ·Ý³É suivre des cours de chant; ٻݳӳÛÝ` »ñÏÓ³ÛÝ` »é³Ó³ÛÝ ~ chant à une, à



¥íëï³Ñ³·Çñ, å³ñï³íáñ³·Çñ¤ »ñ³ß˳íáñ»É 1¤ garantir vt, se porter garant (de) ¥»ñ³ß˳íáñ ÉÇÝ»É, ³å³Ñáí»É, íëï³Ñ»óݻɤ; donner une garantie ¥»ñ³ßËÇù ï³É¤; avaliser vt ¥»ñ³ß˳íáñ³·ñ»É¤; cautionner vt (pour) 2¤ recommander vt ¥Ñ³ÝÓݳñ³ñ»É¤ »ñ³ß˳íáñí³Í garanti,e; ~ Ýí³½³-



·áõÛÝ ³ß˳ï³í³ñÓ salaire minimum garanti



m



»ñ³ß˳íáñáõÃÛáõÝ, »ñ³ß˳íáñáõÙ garantie f, caution f ¥»ñ³ßËÇù¤; re-



commandation f; cautionnement m



¥÷³ëï³ÃáõÕä; aval m ¥»ñ³ß˳íáñ³·Çñ¤ »ñ³ßËÇù garantie f, caution f; gage m ¥·ñ³í, ·ñ³í³Ï³Ý, ³éѳí³ïãÛ³¤; ¹ñ³Ù³ïݳÛÇÝ ¥μ³ÝϳÛÇݤ ~ cau-



tion (garantie) bancaire; ~Çó û·ïí»É bénéficier d’une garantie »ñ³ßËÇù³ÛÇÝ de garantie; ~ å³Ûٳݳ·Çñ contrat m de garantie; ~ ųÙÏ»ï durée f de garantie; ýÇÝ. ~ ѳí³ëï³·Çñ certificat m de garantie »ñ³ßï sécheresse f, aridité f; ~ ï³ñÇ année f de sécheresse »ñ³ßï³¹ÇÙ³óÏáõÝ supportant la sécheresse »ñ³ßï³Ñ³í ϻݹμ. mésange f »ñ³ßï³ÛÇÝ sec-sèche; ~ ·áïÇ zone f aride, zode de sécheresse; ~ »Õ³Ý³Ï temps m sec »ñ³ë³Ý rêne f, bride f ¥ë³ÝÓ¤ »ñμ quand, lorsque ~í³ÝDZó depuis quand? »ñμ»ÙÝ parfois, des fois, quelquefois; de temps en temps ¥Å³Ù³Ý³Ï ³é ųٳݳϤ; »ñμ»ÙÝ-»ñμ»ÙÝ` Å³Ù³Ý³Ï ³é Å³Ù³Ý³Ï sporadiquement »ñμ»ÙÝÇ d’autrefois; d’antan ¥ÑÝó.¤ »ñμ¨¿ ¥»ñμ¨Çó»¤ un jour, un jour ou l’autre ¥³å³·³ÛÇ Ù³ëÇݤ; jamais ¥³ÝóÛ³ÉÇ Ù³ëÇݤ; ~ Ïï»ëÝ»±Ù Ýñ³Ý le verrai-je un jour?; ~ Éë»±É »ù ¹³ avez-vous jamais entendu cela? »ñμ»ù jamais, jamais de la vie; »ë ~



284



juré; ~ ³ï»Ý³Ï³É juré m; ~ ³ï»Ý³Ï³ÉÝ»ñÇ` »ñ¹íÛ³ÉÝ»ñÇ ¹³ï³ñ³Ý cour f d’assises »ñ¹áõÙ serment m; ~ ï³É faire un serment, jurer vt ¥»ñ¹í»É¤; prêter serment ¥~ Áݹáõݻɤ; μ³ñ»Ï³ÙáõÃÛ³Ý` ѳí³ï³ñÙáõÃÛ³Ý ~ ï³É jurer amitié, fidélité à qn; ëáõï ~ faux serment; ÐÇåáÏñ³ïÇ ~ serment d’Hippocrate »ñ» gibier m »ñ»Ë³ enfant n; bébé m ¥Ù³ÝÏÇϤ; Ýáñ³ÍÇÝ ~ nouveau-né,é n; ÏñÍùÇ ~ nourisson n; ~ áõݻݳÉ` ÍÝݹ³μ»ñ»É accoucher vi ◊ Çñ»Ý ~ÛÇ å»ë å³Ñ»É se conduire (agir) comme un enfant (un gamin) »ñ»Ë³Û³μ³ñ comme un enfant »ñ»Ë³Û³Ï³Ý enfantin,e; infantile ¥Ù³ÝϳÙÇï¤ »ñ»Ë³Û³ÙÇï naïf,-ive, ingénu,e, candide, enfantin,e, puéril,e »ñ»Ë³Û³ÙïáõÃÛáõÝ ï»°ë Ù³ÝϳÙïáõ-



deux, à trois voix; μ³½Ù³Ó³ÛÝ ~ chant à plusieurs voix »ñ·Çͳμ³Ý satirique n, satiriste n »ñ·Çͳμ³Ý³Ï³Ý satirique »ñ·Çͳμ³Ý»É satiriser vt »ñ·Çͳμ³Ýáñ»Ý satiriquement »ñ·Çͳμ³ÝáõÃÛáõÝ satire f »ñ·Çͳûñà journal m satirique »ñ·ÇÍ³Ï³Ý satirique; ~ ·ñáÕ écrivain m satirique »ñ·ÇͳÝϳñ dessin m satirique »ñ·ÇͳÝϳñÇã peintre m satirique »ñ·ÇͳÝϳñãáõÃÛáõÝ peinture f satirique »ñ·ÇͳÝù satire f »ñ·Çͳí»å roman m satirique »ñ·ÇÍ»É ¥Í³Õñ»É¤ railler vt, ridiculiser vt; parodiser vt »ñ·ÇÍáõÙ ridiculisation f »ñ·Çã, »ñ·ãáõÑÇ chanteur,-euse; chantre m ¥»Ï»Õ»óáõÙ ·É˳íáñ »ñ·Çã, »ñ·³å»ï¤; ûå»ñ³ÛÇÝ ~ chanteur d’opéra, cantatrice f »ñ·ã³ËáõÙμ chœur m, chorale f; chapelle f ¥»Ï»Õ»óáõ¤ »ñ·ã³Ï³Ý vocal,e; ~ ³ñí»ëï art m vocal, art m du chant ¥»ñ·³ñí»ëï¤ »ñ·ãáõÑÇ chanteuse f; cantatrice f ¥¹³ë³Ï³Ý »ñ³ÅßïáõÃÛ³Ý, ûå»ñ³ÛÇݤ »ñ·í»É se chanter »ñ·áõëáõÛó maître m de chant, professeur n de chants »ñ¹ÇÏ lucarne f »ñ¹Çϳíáñ à lucarne, ayant une lucarne »ñ¹Ùݳ·Çñ acte m de serment »ñ¹Ùݳ½³Ýó ÉÇÝ»É se parjurer, faire un parjure, commettre un parjure »ñ¹Ùݳ½³ÝóáõÃÛáõÝ parjure m; »ñ¹Ùݳ½³ÝóáõÃÛ³Ý Ù»ç Ù»Õ³¹ñí»É être coupable de parjure »ñ¹Ùݳå³Ñ fidèle au serment »ñ¹Ùݳå³ÑáõÃÛáõÝ fidélité f au serment »ñ¹í»É jurer vt (de faire qch); faire serment »ñ¹í»óÝ»É ¥Ù»ÏÇó »ñ¹áõÙ í»ñóݻɤ faire jurer qn »ñ¹íÛ³É juré,e; ~ ÃßݳÙÇ ennemi m



ÃÛáõÝ »ñ»Ë³Û³Ý³É retomber en enfance »ñ»Ë³ÛáõÃÛáõÝ 1¤ enfance f ¥Ù³ÝÏáõÃÛáõݤ 2¤ enfantillage m ¥»ñ»Ë³ÛÇ í³ñÙáõÝù¤; ~Ý»ñ ³Ý»É faire des



enfantillages, faire l’enfant



»ñ»Ï hier; ~ »ñ»ÏáÛ³Ý hier soir; ~í³ d’hier; ~ ã¿` ÙÛáõë ¥³é³çǤ ûñÁ



avant-hier



»ñ»Ïá soir m; soirée f ¥»ñ»ÏáÛ³Ý Å³Ù»ñ, »ñ»ÏáõÛä; μ³ñÇ ~ bonsoir!; ÙÇÝã ~



à ce soir!; ·ñ³Ï³Ý ~ soirée littéraire; ÑÇß³ï³ÏÇ ~, Ñáõß- ~ soirée en commémoration de ...; ³ÙμáÕç ~Ý ³Ýóϳóñ»óÇ ï³ÝÁ j’ai passé toute la soirée chez moi; ~Ý ÇçÝáõÙ ¿ le jour baisse »ñ»ÏáÛ³Ý le soir; ~ ûñà journal du soir; ~ ¹»Ù vers le soir, vers la soirée; dans la soirée ¥~ ųٻñÇݤ; ݳ í»ñ³¹³ñÓ³í ~ il est revenu le soir »ñ»Ïí³ d’hier »ñ»Ïí³ÝÇó depuis hier »ñ»ÏáõÛà soirée f; ·ñ³Ï³Ý ~ soirée littéraire 285



»ñ»ë 1) figure f, visage m ¥¹»Ùù¤ 2¤ face f ¥³ñï³ùÇÝ ÏáÕÙ, »ñ»ëÇ ÏáÕÙ¤ 3¤ joue f ¥³Ûï¤ 4¤ page f ¥·ñùÇ ¨ ³ÛÉÝǤ; ѳϳé³Ï ~Á ¥¹ñ³ÙÇ ¨ ³ÛÉݤ revers m; ~ÇÝ ³ë»É dire vt en



»ñ»ëå³ßï³Ï³Ý hypocrite »ñ»ëå³ßïáõÃÛáõÝ hypocrisie f; tartuferie f ¥Ï»ÕÍ μ³ñ»å³ßïáõÃÛáõݤ »ñ»ëëñμÇã serviette f; ˳í³íáñ ~ ser-



viette-éponge f



face, dire ouvertement (carrément) ◊ ~ ï³É gâter vt; ~ ³éÝ»É être gâté,e; ~ ¹³ñÓÝ»É` ûù»É se détourner (de), tourner le dos à; ~Á ÷³÷áõÏ` ½ÇçáÕ prêt,e à céder, qui cède facilement, pliable; ~Ç íñ³ ÃáÕÝ»É laisser qn sans aide, délaisser vt; ~Á` ùÇÃÁ Ï³Ë»É bouder vi; ~ ³é ~ face à face, en tête à tête; ~Çó` å³ï׳éáí` Ù»Õùáí par la faute de, à cause de »ñ»ë³Ï facette f, chanfrein m ¥ù³ñÇ, ÷³ÛïÇ, Ù»ï³ÕǤ »ñ»ë³Ï³É ¥ßÕ³ñß, »ñ»ëÇ ùáÕ¤ voile m »ñ»ë³Ï³íáñ ¥»ñ»ë³Ï³Í¤ à facettes, facetté,e, taillé,e; ~ μÛáõñ»Õ³å³ÏÇ cristal m taillé »ñ»ë³Ï»É facetter vt ¥Ã³ÝϳñÅ»ù ù³ñÁ¤, tailler vt ¥ù³ñÁ, ÷³ÛïÁ, Ù»ï³ÕÁ¤ »ñ»ë³ÏáõÙ taille f »ñ»ë³å³ï revêtu,e »ñ»ë³å³ï»É revêtir vt; daller vt ¥ë³ÉÇÏÝ»ñáí¤ »ñ»ë³å³ïáÕ ¥μ³Ýíáñ¤ dalleur m »ñ»ë³å³ïáõÙ revêtement m »ñ»ë³é³Í ¥ß÷³ó³Í¤ gâté,e »ñ»ë³óáõ 1. adj de revêtement 2. revêtement m »ñ»ëÝ³Ï³Ý Ãí³Ï³ÝÝ»ñ les années f pl trente; ~ÇÝ aux années trente »ñ»ëݳÙÛ³ de trente ans; âgé,e de trente ans ¥»ñ»ëáõÝ ï³ñ»Ï³Ý¤; ~ Ñáμ»ÉÛ³Ý trentième anniversaire m »ñ»ëݳÙÛ³Ï 1¤ période f de trente ans 2¤ trentième anniversaire m ¥»ñ»ëݳÙÛ³ Ñáμ»É۳ݤ »ñ»ëÝÇí³Ûñ face contre terre »ñ»ëÝÇí»ñ ¥Ù»çùÇ íñ³¤ à la renverse; ~ ÁÝÏÝ»É tomber à la renverse »ñ»ëå³ßï hypocrite; pharisien,ne; faux dévot m, fausse dévote f »ñ»ëå³ßï³μ³ñ, »ñ»ëå³ßïáñ»Ý hypocritement



»ñ»ëáõÝ trente; ³ÙëÇ ~Á ß³μ³Ã ¿ le



trente est un samedi; Ùáï ~ ï³ñ»Ï³Ý d’une trentaine d’années »ñ»ëáõÝ»ñáñ¹ trentième; ~ ¿ç page f trente; ~ ¿çáõÙ à la page trente »ñ»ë÷áË³Ý ï»°ë å³ï·³Ù³íáñ »ñ»ëùáÕ ¥»ñ»ë³ùáÕ¤ voile m »ñ¨³É 1¤ se voir ¥ÝßÙ³ñí»É¤; ¹³ »ñ¨á±õÙ ¿ ça se voit?; »ñ¨áõÙ ¿, áñ ... on voit que ... 2¤ se montrer, apparaître vi ¥Ñ³ÛïÝí»É¤ 3¤ ÷Ëμ. s’ouvrir ¥μ³óí»É¤; ~ ³ß˳ñÑÇÝ s’ouvrir au monde »ñ¨³ÉÁ ¥Ñ³ÛïÝí»ÉÁ¤ apparition f ºñ¨³Ï ¥ë³ïáõéݤ ³ëïÕ·. Saturne m »ñ¨³Ï³Û³ÍÇÝ fantastique, imaginaire; fantasmagorique »ñ¨³Ï³Û³Ï³Ý imaginaire ¥Ï³ñÍ»ó۳ɤ; fantastique, irréel ¥³ÝÇñ³Ï³Ý¤; ~ ÑÇí³Ý¹ malade n imaginaire; ~Á l’imaginaire m; Çñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ áõ ~Á la réalité et l’imaginaire »ñ¨³Ï³Û»É 1¤ imaginer vt, s’imaginer ¥å³ïÏ»ñ³óݻɤ, fantasmer vt ¥³Ýñç»É¤; »ñ¨³Ï³Û»ù, áñ ... figurezvous que ... 2¤ ÷Ëμ. se croire qn ¥Çñ Ù³ëÇÝ Ù»Í Ï³ñÍÇùÇ ÉÇÝ»É` Ù»Í Ñ³Ù³ñáõÙ áõݻݳɤ, prendre des airs ¥Çñ»Ý Ñáí»ñ ï³É¤ »ñ¨³Ï³Û»ÉÇ imaginable; concevable ¥ÁÝϳɻÉǤ »ñ¨³Ï³ÛáõÃÛáõÝ imagination f; fantaisie f; í³é ~ imagination vive »ñ¨³Ï»É ¥Ñ³Ûï³Í»É¤ ÉëÝÏñã. développer vt



»ñ¨³ÏÇ㠥ѳÛï³ÍÇ㤠ÉëÝÏñã. révélateur m



»ñ¨³ÏáõÙ ¥Ñ³Ûï³ÍáõÙ¤ ÉëÝÏñã. dévelop-



pement m



»ñ¨³Ý ~ ·³É apparaître; se montrer ¥»ñ¨³É¤, se révéler, être découvert,e ¥μ³ó³Ñ³Ûïí»É¤; ~ ѳݻÉ` μ»ñ»É



manifester vt, faire preuve de, 286



montrer vt ¥óáõÛó ï³É¤, mettre à nu ¥Ù»ñϳóݻɤ; ~ ѳݻÉÁ` Ù»ñϳóÝ»ÉÁ mise f à nu »ñ¨³ÝÛ³Ý érévanais,e; d’Erévan »ñ¨³ÝóÇ ¥ºñ¨³ÝÇ μݳÏÇ㤠Erévanien,ne »ñ¨³óÝ»É faire paraître vt ¥ï»ë³Ý»ÉÇ ¹³ñÓݻɤ, montrer vt ¥óáõÛó ï³É¤; faire semblant ¥Ãí³óÝ»É, Ó¨³óݻɤ »ñ¨³óáÕ apparent,e »ñ¨»ÉÇ remarquable ¥Ý߳ݳíáñ¤, éminent,e, marquant,e ¥Ï³ñϳéáõݤ, notable ¥³Ï³Ý³íáñ¤; ~ ¹»Ùù` ³ÝÓ personnage m marquant; ~ Ù³ñ¹` çáç grosse légume f »ñ¨Ç ¥Áëï »ñ¨áõÛÃÇݤ apparemment; visiblement »ñ¨áõóμ³Ý³Ï³Ý ·Çï. phénoménologique »ñ¨áõóμ³ÝáõÃÛáõÝ ·Çï. phénoménologie f »ñ¨áõóμ³ñ ¥³é»ñ¨áõÛä en apparence »ñ¨áõÃ³Ï³Ý ¥Ãí³ó۳ɤ apparent,e »ñ¨áõÛà 1¤ phénomène m 2¤ fait m ¥÷³ëï, ÇñáÕáõÃÛáõݤ 3¤ apparence f ¥³ñï³ùÇÝ ï»ëù, Ï»ñå³ñ³Ýù¤; Áëï ~ÇÝ apparemment »ñ»ñ³É chanceler vi, vaciller vi; tituber vi ¥ÑÇí³Ý¹Ç, ѳñμ³ÍÇ Ù³ëÇݤ; balancer vi, se balancer ¥ï³ñáõμ»ñí»É, ×á×í»É¤; ßáõϳÛáõÙ ¹áÉɳñÁ »ñ»ñáõÙ ¿ le dollar est secoué sur les marchés »ñ»ñ³Ï³ÛáõÝ ¥ë»ÛëٳϳÛáõÝ, ë»ÛëÙ³¹ÇÙ³óÏáõݤ parasismique, antisismique »ñ»ñ³Ýù vacillement m, vacillation f »ñ»ñ³ù³ÛÉ d’un pas chancelant »ñ»ñáõÙ ¥»ñ»ñ³ÉÁ¤ chancellement m, balancement m »ñ»ñáõÝ chancelant,e, titubant,e, mouvant,e; ÷Ëμ. vacillant,e; ~ ÉáõÛë lumière f vacillante »ñ»ó ¥ù³Ñ³Ý³¤ curé m »ñ»ù trois; ~áí à trois; ~Ý ¿É ³Ûëï»Õ »Ý tous les trois sont là; ~ ³Ý·³Ù` »ñÇóë trois fois »ñ»ù³Ï³Ý par trois ¥»ñ»ù-»ñ»ù¤; trois de chaque ¥Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñ ï»ë³-



ÏÇó »ñ»ù Ñ³ï¤ »ñ»ù·É˳ÝÇ à trois têtes »ñ»ùÉ»½íÛ³Ý trilingue; ~ μ³é³ñ³Ý dic-



tionnaire m trilingue



»ñ»ùѳñϳÝÇ à deux étages ¥³é³çÇÝ Ñ³ñÏÁ` rez-de-chaussée m¤ »ñ»ùÝáõÏ μëμ. trèfle m »ñ»ùß³μÃÇ mardi m; ~ ûñÁ mardi; ~



ûñ»ñÁ` ³Ù»Ý »ñ»ùß³μÃÇ le mardi, tous les mardis »ñ»ùíáñÛ³Ï trois jumeaux m pl, triplés m pl



»ñ»ùï³Ï triple; ~ Ͻ³Ï triple menton m



»ñ»ùï»Õ³ÝÇ à trois places, triplace »ñ»ùûñÛ³ ï»°ë »éûñÛ³ »ñà marche f ¥ß³ñÅáõÙ, ·Ý³ÉÁ¤; défilé m ¥ßù»ñä; ç³Ñ»ñáí ~` ç³Ñ»ñà défilé



aux flambeaux; μ³ñÇ ~` μ³ñÇ ×³Ý³å³ñÑ bon voyage m »ñó¹³¹³ñ ¥¹³¹³ñù¤ halte f »ñÃ³É ï»°ë ·Ý³É »ñóÛÇÝ 1¤ de marche; 2¤ de route ¥×³Ý³å³ñѳÛÇݤ »ñè»Ï allées et venues »ñè»Ï»É circuler vi; aller et venir »ñè»ÏáõÃÛáõÝ, »ñè»ÏáõÙ 1¤ circulation f ¥÷áÕáó³ÛÇݤ 2¤ trafic m ¥×³Ý³å³ñѳÛÇÝ ~` ·Ý³óùÝ»ñÇ, ³íïáÙ»ù»Ý³Ý»ñǤ; ׳ݳå³ñѳÛÇÝ »ñè»ÏáõÃÛ³Ý Ï³ñ·³íáñáõÙ gestion f du trafic routier; ³íïáÙáμÇɳÛÇÝ »ñè»ÏáõÃÛ³Ý ÙÇçáóÝ»ñ transports m pl routiers »ñÃáõ¹³ñÓ aller et retour; ~Ç ïáÙë billet m aller et retour »ñÃáõÕ³ÛÇÝ ï³ùëÇ taxi m en stationnement, taxi m à itinéraire fixe »ñÃáõÕÇ itinéraire m »ñǽ bande f, bandelette f, ruban m; liséré m, bordure f; galon m ¥½ÇÝíáñ³Ï³Ý¤ »ñǽ³·áñÍ, »ñǽ³í³×³é passementier,-ière n »ñǽ³·áñÍáõÃÛáõÝ ¥»ñǽݻñÇ, ßù»ñǽݻñÇ ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ` í³×³éù¤ passementerie f »ñǽ³¹³ñ³Ý cassettothèque f »ñǽ³å³ï bandé,e; lié,e (entouré,e)



287



de bandelette(s)



·Çï³Ï³Ý¤; ~»ñÇ Édzϳï³ñ ÅáÕáí³Íáõ œuvres complètes; ÁÝïÇñ ~»ñ œuvres choisies »ñϳà fer m; ~Ç ¹³ñ âge m du fer ◊ ~Á ï³ù-ï³ù ÏÍ»Í»Ý il faut battre le fer quand il est chaud (pendant qu’il est chaud) »ñϳóμ»ñ ferrifère »ñϳó·áñÍ taillandier m; ferblantier m ¥ÃÇûճ·áñͤ; ferronnier,-ière ¥Ù³ëݳíáñ³å»ë »ñϳÃÇó ·»Õ³ñí»ëï³Ï³Ý Çñ»ñ å³ïñ³ëïáÕ` í³×³éáÕ¤ »ñϳó·áñÍ³Ï³Ý de taillanderie; de ferblanterie ¥ÃÇûճ·áñͳϳݤ taillanderie f; »ñϳó·áñÍáõÃÛáõÝ ferblanterie f ¥ÃÇûճ·áñÍáõÃÛáõݤ »ñϳóųݷ rouille f »ñϳóɳñ fil m de fer »ñÏ³Ã³Ë³Õ ï»°ë ͳÝñ³Ù³ñï »ñϳó˳éÝ ferrugineux,-euse; ~ ųÛé»ñ roches f pl ferrugineuses; ~ çñ»ñ eaux f pl ferrugineuses »ñϳóͳÛñ ferré,e; ~ ·³í³½³Ý bâton m ferré »ñϳóϳ٠d’une volonté de fer ¥»ñϳÃÛ³ ϳÙùÇ ï»ñ¤ »ñϳóÏáõé forgé,e de fer »ñϳóѳÝù mine f de fer »ñϳóÓáÕ barre f de fer »ñÏ³Ã³ß»Ý construit,e (fait,e) en fer »ñϳóå³ï ferré,e, garni,e de fer; ~ ³ñÏÕ caisse f ferrée »ñϳóå³ï»É ferrer vt, garnir vt de fer »ñϳóå³ïáõÙ ferrage m »ñϳóñÏÕ ¥ãÑñÏǽíáÕ å³Ñ³ñ³Ý¤ coffre-fort m »ñϳóó³Ýó filet m de fer »ñϳóù³ñ ÑÝù. minerai m de fer »ñϳÃμ»ïáÝ béton m armé »ñϳÃμ»ïáÝ» en béton armé »ñϳ÷ÇÍ voie f ferrée; chemin m de fer ¥»ñϳÃáõÕǤ »ñϳû, »ñϳÃÛ³ de fer; ~` »ñϳÃÛ³ ϳÙù volonté f de fer; »ñϳÃÛ³ ϳñ·³å³ÑáõÃÛáõÝ discipline f de fer; å³ïÙ. ~ ¹³ñ âge m du fer ◊ ~ í³ñ³·áõÛñ rideau m de fer »ñÏ³Ã»Õ»Ý quincaillerie f, ferblanterie



»ñǽ³å³ï»É border vt, lisérer vt »ñǽ³å³ïáõÙ bordure f, liséré m; lisérage m ¥·áñÍáÕáõÃÛáõÝÁ¤ »ñǽ³íáñ ï»°ë »ñǽ³å³ï »ñǽ³íáñ»É ï»°ë »ñǽ³å³ï»É »ñǽ³íáñáõÙ ï»°ë »ñǽ³å³ïáõÙ »ñǽ³ïáõ÷ cassette f »ñǽ»É border vt, lisérer vt, galonner vt »ñǽáñ¹ ϻݹμ. ténia m »ñÇϳ٠ϽÙËë. rein m; ~Ý»ñÇ μáñμáùáõÙ



néphrite f



»ñÇϳٳμ³Ý μÅßÏ. néphrologue n »ñÇϳٳμ³Ý³Ï³Ý μÅßÏ. néphrolo-



gique



»ñÇϳٳμ³ÝáõÃÛáõÝ μÅßÏ. néphrologie f »ñÇϳٳμáñμ μÅßÏ. néphrite f »ñÇϳٳËÇà colique f néphrétique »ñÇϳٳÛÇÝ Ï½ÙËë. rénal,e; ·Çï. né-



phrétique; ~ ³Ýμ³í³ñ³ñáõÃÛáõÝ insuffisance f rénale »ñÇϳٳï³å ï»°ë »ñÇϳٳμáñμ »ñÇϳٳù³ñ calcul m (gravier m) rénal »ñÇϳÙáõÝù 1¤ ϽÙËë. les reins m pl 2¤ ËÑññ. rognons m pl ¥Ï»ñ³Ïáõñ¤ »ñÇÝç génisse f, taure f, jeune vache f »ñÇí³ñ ¥ÝÅáõÛ·¤ coursier m, cheval m de course; cheval m de bataille, destrier m ¥Ù³ñï³Ï³Ý ÓǤ »ñÇí³ñ»É ¥Ódzí³ñ»É, ÓÇáí ·Ý³É¤ aller à cheval, chevaucher vt »ñÇï³ë³ñ¹ 1. adj jeune 2¤ jeune homme m »ñÇï³ë³ñ¹³μ³ñ ¥»ñÇï³ë³ñ¹³í³ñǤ d’une manière jeune (juvénile) »ñÇï³ë³ñ¹³Ï³Ý de jeune(s), des jeunes; juvénile ¥³íÛáõÝáí ÉǤ »ñÇï³ë³ñ¹³Ý³É rajeunir vi, se rajeunir »ñÇï³ë³ñ¹³óÝ»É rajeunir vt »ñÇï³ë³ñ¹³óáõÙ rajeunissement m »ñÇï³ë³ñ¹áõÃÛáõÝ jeunesse f, jeunes m pl; »ñÏñáñ¹ ~ seconde jeunesse »ñÇïÃáõñù jeune-turc m »ñÇó³ïáõÝ presbytère m »ñÇóë ¥»ñ»ù ³Ý·³Ù¤ trois fois »ñÇóáõÏ μëμ. marguerite f; camomille f ¥¹»Õ³μáõÛë¤ »ñÏ œuvre f, ouvrage m ¥³é³í»É³å»ë 288



f; ferraille f; ~ í³×³éáÕ quincailler,-ière n »ñϳÃáõÕ³ÛÇÝ 1. adj de chemin de fer; ferroviaire; ~ ͳé³ÛáÕÝ»ñ employés m pl des chemins de fer; ~ ѳÕáñ¹³ÏóáõÃÛáõÝ` ÷á˳¹ñ³ÙÇçáóÝ»ñ transports m pl ferroviaires; ~ ѳݷáõÛó centre m ferroviaire; ~ ·Í»ñÇ ß³Ñ³·áñÍáõÙ exploitation f ferrovière; ~ ó³Ýó réseau m de chemins de fer 2. cheminot m ¥»ñϳÃáõÕ³ÛÇÝ Ñ³Õáñ¹³ÏóáõÃÛ³Ý ³ß˳ïáÕ¤ »ñϳÃáõÕ³ù³ñßáõÙ ï»Ë. ferroutage m »ñϳÃáõÕÇ chemin m de fer, voie f ferrée ¥»ñϳ÷Çͤ; »ñϳÃáõÕáõ ×ÛáõÕ ligne f de chemin de fer; »ñϳÃáõÕáí par chemin de fer, en train ¥·Ý³óùáí¤ »ñϳÏÇ 1¤ double; ambivalent,e ¥»ñϹÇÙǤ; ~ ¹»ñ Ë³Õ³É jouer un double jeu; ~` »ñϹÇÙÇ í³ñÙáõÝù comportement m ambivalent 2¤ ùñÏÝ. duel m »ñϳÏÇáõÃÛáõÝ dualité f »ñϳٳñï Ù³ñ½. combiné m; biathlon



»ñϳݳÓáõÏ ¥Ï»ý³É¤ ϻݹμ. mulet m; ·Çï. muge m



»ñϳݹ³Ù 1. Ù³Ã. binôme m 2. ùñÏÝ. à



deux termes; ~ ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝ proposition f à deux termes »ñϳÝÇß ÃÇí nombre m de deux chiffres »ñϳÝÇëï »ñÏñã. dièdre adj/m »ñϳÝÇí à deux roues »ñϳÝù meule f »ñϳëÇñáõÃÛáõÝ étude f, ouvrage m »ñϳëïÇ×³Ý à deux degrés; à deux niveaux ¥áõëáõÙݳéáõÃÛ³Ý Ù»ç¤ »ñϳï»É diviser vt en deux; dédoubler vt



»ñϳïí»É se diviser en deux, se dédoubler; bifurquer vi ¥»ñÏ×Õí»É¤ »ñϳïáõÙ bifurcation f; É»½íμ. dichoto-



mie f; ³ÝÓÇ ~ dédoublement m de la personnalité »ñϳñ 1. adj long-longue; ~, ~ Å³Ù³Ý³Ï longtemps; ~ ųٳݳÏáí pour longtemps; »ñϳ±ñ ųٳݳÏáí »ù Ù»ÏÝáõÙ vous partez pour longtemps? ~ ÷»ß ¥áñ ù³ÛÉáÕÇ »ï¨Çó ùëíáõÙ ¿ ·»ïÝÇݤ traîne f; ~ ÷»ßáí ѳñëݳßáñ robe f de mariée à traîne 2. adv longuement; ~ å³ïÙ»É raconter vt, longuement »ñϳñ³μ³½áõÏ aux bras longs »ñϳñ³μ³Ý prolixe, verbeux,-euse »ñϳñ³μ³Ý»É parler longuement, bavarder vi »ñϳñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ prolixité f, loquacité f, verbosité f; verbiage m ¥¹³ï³ñÏ ß³ï³ËáëáõÃÛáõݤ »ñϳñ³¹»Ù à visage allongé »ñϳñ³¹ÇÙ³óÏáõÝ durable; solide ¥¹ÇÙ³óÏáõݤ »ñϳñ³Ã¨ ï»°ë »ñϳñ³μ³½áõÏ »ñϳñ³Å³ÙÏ»ï à long terme; ~ å³Ûٳݳ·Çñ contrat m à long terme »ñϳñ³ÉÇù é³¹. à ondes longues, à grandes ondes »ñϳñ³Ï³Ýç à longues oreilles, oreillard,e »ñϳñ³Ï»óáõÃÛáõÝ 1¤ longévité f, durée f de vie 2¤ durabilité f ¥ï¨³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, ¹ÇÙ³óÏáõÝáõÃÛáõݤ



m



»ñϳٳñïÇÏ Ù³ñ½. biathlonien,ne n »ñϳÙÛ³ de deux années; μëμ. bisannuel,le; (âgé) de deux ans ¥ï³ñÇùÇ Ù³ëÇݤ; ~` »ñÏáõ ï³ñÇÝ Ù»Ï Ï³½-



ٳϻñåíáÕ óáõó³Ñ³Ý¹»ë biennale



f



»ñϳÙëÛ³ 1¤ de deux mois; ~ ųÙÏ»-



ïáõÙ en deux mois, au bout de deux mois 2¤ bimestriel,le ¥»ñÏáõ ³ÙÇëÁ Ù»Ï ³Ý·³Ù ï»ÕÇ áõÕ»óáÕ Ï³Ù ÉáõÛë ï»ëÝáÕ¤; ~ Ññ³ï³ñ³ÏáõÃÛáõÝ publication f bimestrielle, un bimestriel »ñϳÙáõëÇÝ bigame adj/n ¥ÏÇÝ Ï³Ù ïÕ³Ù³ñ¹¤ »ñϳÙáõëÝáõÃÛáõÝ bigamie f »ñϳÛÝ³μ³½áõÏ ï»°ë »ñϳñ³μ³½áõÏ »ñϳÛÝ³Ï³Ý longitudinal,e, en long; ~ Ïïñí³Íù coupe f en long »ñϳÛݳÏÇ en longueur »ñϳÛÝù longueur f; ~áí le long de; ·»ïÇ ~áí le long de la rivière 289



ger vt ¥»ñϳñ³Ó·»É, »ñϳñ³ï¨ ¹³ñÓݻɤ 3¤ laisser pousser vt ¥Ù³½»ñÁ, μ»Õ»ñÁ, ÙáñáõùÁ¤ »ñϳñ³óáõÙ allongement m ¥»ñϳñ³Ý³ÉÁ¤; prolongation f ¥Å³ÙÏ»ïǤ; ÏÛ³ÝùÇ ï¨áÕáõÃÛ³Ý ~ allongement de la durée de vie »ñϳñ³÷»ß à longs pans, à longues basques »ñϳñ³ùÇà à long nez »ñϳñ-μ³ñ³Ï 1¤ d’une manière prolixe, prolixement, d’une manière délayée (interminable) 2¤ d’une manière détaillée, par le menu détail ¥Ù³Ýñ³Ù³ëÝáñ»Ý¤ »ñϳñ»É 1¤ s’allonger; se prolonger ¥Å³Ù³Ý³ÏÇ Ù³ëÇݤ 2¤ tendre vt, allonger vt ¥Ù»ÏÝ»É, Ó·»É¤; íǽÁ ~ allonger le cou »ñϳñÅáõÛà bivalent,e »ñϳñÇã ¿É. rallonge f »ñϳñáïÝ ï»°ë »ñϳñ³ëñáõÝù »ñϳñáñ»Ý longuement »ñϳñáõÃÛáõÝ 1¤ longueur f; »ñ»ù Ù»ïñ »ñϳñáõÃÛ³Ùμ` »ñ»ù Ù»ïñ ~ áõÝ»óáÕ long de trois mètres, d’une longueur de trois mètres ; »ñϳñáõÃÛ³Ý ã³÷Ç Ùdzíáñ mesure de longueur; »ñϳñáõÃÛ³Ùμ` »ñϳÛÝùáí le long de; ³ÙμáÕç »ñϳñáõÃÛ³Ùμ tout au long de 2¤ ³ßË·ñ. longitude



»ñϳñ³ÏÛ³ó vivace; ~ Ù³ñ¹ homme



vivace



»ñϳñ³ÏÝ×Çà ¥μ½»½¤ ϻݹμ. charançon m



»ñϳñ³Ïïáõó à long bec, longirostre »ñϳñ³Ñ³ë³Ï de haute taille, de taille



élancée, grand,e



»ñϳñ³Ó·»É ¥»ñϳñ³óÝ»É, »ñϳñ³ï¨ ¹³ñÓݻɤ prolonger vt; traîner vt ¥Ó·Ó·»É, áõß³óݻɤ; ųÙÏ»ïÁ ~ pro-



longer le délai; ÏÛ³ÝùÁ ~ prolonger la vie »ñϳñ³Ó·í»É se prolonger, durer vi ¥ï¨»É¤ »ñϳñ³Ó·áõÙ prolongation f; prorogation f, remise f ¥Ñ»ï³Ó·áõÙ¤; ³ñÓ³Ïáõñ¹Ç ~ prolongation du congé »ñϳñ³Ó¨ ¥»ñϳñ³íáõݤ oblong,ue, allongé,e »ñϳñ³Ó¨áõÃÛáõÝ forme f oblongue »ñϳñ³ÓÇ· prolongé,e; délayé,e ¥½»ÏáõóáõÙ, å³ïÙáõÃÛáõÝ, Ñá¹í³Í¤ »ñϳñ³×Çï ÏáßÇÏ botte f »ñϳñ³Ù³½ à cheveux longs; à poils longs »ñϳñ³ÙÛ³ de longue date, de plusieurs années; ~ μ³ñ»Ï³ÙáõÃÛáõÝ` ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ amitié f de longue date »ñϳñ³Ùáñáõë, »ñϳñ³Ùáñáõù à la longue barbe »ñϳñ³ßáõÝã délayé,e, prolixe; interminable ¥³Ýí»ñç³Ý³ÉǤ; de longue haleine ¥»ñϳñ³ï¨¤ »ñϳñ³ëñáõÝù à longues jambes »ñϳñ³í³ñë à cheveux longs »ñϳñ³íǽ à long cou »ñϳñ³íáõÝ oblong,ue, allongé,e; longiligne; ~ áõñí³·ÇÍ` ëïí»ñ³å³ïÏ»ñ silhouette f longiligne »ñϳñ³ï¨ de longue durée, long-longue, durable ¥ï¨³Ï³Ý¤; de longue haleine ¥»ñϳñ³ßáõÝ㤠»ñϳñ³ï¨»É durer vi, se prolonger »ñϳñ³ï¨áñ»Ý durablement, d’une façon durable »ñϳñ³ï¨áõÃÛáõÝ longue durée f, durée f »ñϳñ³óÝ»É 1¤ (r)allonger vt 2¤ prolon-



f



»ñϳñáõÓÇ· prolongé,e, de longue durée; interminable ¥³Ýí»ñç³Ý³ÉǤ »ñÏμ³Û»É ï»°ë »ñÏÙï»É »ñÏμ³Û»ÉÇ douteux,-euse; incertain,e »ñÏμ³ÛáõÃÛáõÝ hésitation f; indécision f ¥³ÝáñáßáõÃÛáõݤ; doute m ¥Ï³ëϳͤ »ñÏμ³ñμ³é ùñÏÝ. diphtongue f »ñÏμ³ñμ³é³óáõÙ É»½íμ. diphtongaison f »ñÏμ³ñμ³éí»É É»½íμ. se diphtonguer »ñÏμ¨»é¥³ÛÇݤ ¥ÏñÏÝ³μ¨»é¤ ýǽ., Ù³Ã.



bipolaire »ñÏ쨻é³ÛÝáõÃÛáõÝ ¥ÏñÏÝ³μ¨»éáõÃÛáõݤ ýǽ., Ù³Ã. bipolarité f



»ñÏ쨻é³óáõÙ ùÕù. bipolarisation f »ñÏμ»ñ³Ý ¥»ñÏë³Ûñ¤ à deux tranchants,



à double tranchant; ~ ¹³Ý³Ï couteau m à double tranchant



290



◊ ~ μ³ñÓñ³óÝ»É` Ñ³Ý»É porter vt aux nues, élever jusqu’aux nues; Ûáûñáñ¹ »ñÏÝùáõÙ ÉÇÝ»É être (ravi,e) au septième ciel; »ñÏÝùÇó ÁÝÏÝ»É ¥ï»ÕÛ³Ï ãÉÇݻɤ tomber du ciel »ñÏÇß˳ÝáõÃÛáõÝ dualité f du pouvoir, dyarchie f, bicéphalisme m »ñÏÇñ pays m; contrée f ¥ÏáÕÙ»ñ, í³Ûñ¤; terre f ¥ÑáÕ¤; ³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý` ·ÛáõÕ³ïÝï»ë³Ï³Ý ~ pays industriel, agricole; ½³ñ·³ó³Í` ûñ½³ñ·³ó³Í` ½³ñ·³óáÕ ~ pays développé, sous-développé, en voie de développement (en développement); É»éݳÛÇÝ ~ pays montagneux; »ñÏñÇó Ñ»é³Ý³É quitter le pays; ³í»ïÛ³ó ~ terre f promise »ñÏɳñ à deux cordes »ñÏÉ»½í³ÏÇñ ¥³ÝÓ¤ bilingue n »ñÏÉ»½íÛ³Ý, »ñÏÉ»½áõ bilingue; »ñÏÉ»½íÛ³Ý μ³é³ñ³Ý dictionnaire m bilingue; »ñÏÉ»½áõ ³ÝÓ personne f bilingue »ñÏÉ»½íáõÃÛáõÝ bilinguisme m »ñÏËáë»É dialoguer vi; Ù»ÏÇ Ñ»ï ~ dialoguer avec qn »ñÏËáëáõÃÛáõÝ dialogue m; ~ í³ñ»É dialoguer vi; ¥Ù»ÏÇ Ñ»ï¤ ~ áõÝ»Ý³É avoir un dialogue (avec qn) »ñÏÍ³É plié,e en deux »ñÏϳÛÙ 1. adj à deux mâts 2. brick m ¥»ñÏϳÛÙ Ý³í¤ »ñÏϳÛٳݳí deux-mâts m »ñÏÏ»Ýó³Õ amphibie adj/n; ϻݹμ. ~Ý»ñ amphibiens m pl, batraciens m pl »ñÏÏÇÝ bigame adj/m »ñÏÏ×ճϳíáñ ϻݹμ. paridigitidé,e »ñÏÏÝáõÃÛáõÝ bigamie f »ñÏÏáÕÙ¥³ÝǤ bilatéral,e; ~ »ñè»ÏáõÃÛáõÝ circulation f à double sens; ~ å³Ûٳݳ·Çñ` ·áñͳñù contrat m, acte m bilatéral »ñÏÏáñÝóñ¹ biconvexe »ñÏÏáõë³Ïó³Ï³ÝáõÃÛáõÝ bipartisme m »ñÏѳ½³ñ³ÙÛ³ bimillénaire; ~ ù³Õ³ù³ÏñÃáõÃÛáõÝ civilisation f bimillénaire »ñÏѳ½³ñ³ÙÛ³Ï bimillénaire m



»ñÏ·É˳ÝÇ, »ñÏ·ÉáõË à deux têtes,



bicéphale



»ñÏ·á·³íáñ ýǽ. biconcave »ñÏ·áõÛÝ à (de) deux couleurs; bicolore »ñϹ³ñÛ³ de deux siècles, bicentenaire »ñϹ»Ù à double faces, à double visages; hypocrite ¥»ñÏ»ñ»ë³ÝÇ, »ñ»ëå³ßï¤; faux-fausse, fourbe ¥Ï»Õͤ »ñϹÇÙÇ ambigu,ë, équivoque; ambivalent,e ¥»ñϳÏÇ, ѳϳë³Ï³Ý¤; ~



å³ï³ëË³Ý réponse f ambiguë



»ñϹÇÙáñ»Ý d’une manière ambiguë



(équivoque)



»ñϹÇÙáõÃÛáõÝ ambiguïté f, double sens



m, équivoque f; É»½íμ. amphibologie f ¥»ñϹÇÙáõÛÃ, »ñÏÇÙ³ëïáõÃÛáõÝ,



³ÝÑëï³ÏáõÃÛáõݤ; ³é³Ýó »ñϹÇÙáõÃÛ³Ý sans équivoque »ñϹéݳÝÇ, »ñϹáõé à deux portes; ~ ³íïáÙ»ù»Ý³ voiture f à deux portes »ñÏ»ÕçÛáõñ, »ñÏ»ÕçÛáõñ³íáñ à deux cornes, bicorne; ~ éÝ·»ÕçÛáõñ rhinocéros m bicorne »ñÏ»ñ»ë³ÝÇ ¥»ñ»ëå³ßï¤ hypocrite, à double face; tartufe m/adj; en peau de lapin ¥¹³ñÓ. ßáõé ïí³Í¤ »ñÏ»ñ»ë³ÝÇáñ»Ý hypocritement »ñÏ»ñ»ë³ÝÇáõÃÛáõÝ ¥»ñ»ëå³ßïáõÃÛáõݤ hypocrisie f; duplicité f »ñÏÁÝïñ³Ýù dilemme m; alternative f ¥³ÛÉÁÝïñ³Ýù¤; ~Ç ³éç¨ ¥Ï³Ý·Ý³Í¤ ÉÇÝ»É être devant un dilemme »ñÏ襳ÝǤ 1¤ ×ñïñå. à deux ailes 2¤ ϻݹμ. diptère ¥ÙÇç³ï¤ »ñÏûñà μëμ. de deux pétales, dipétale »ñÏÃÇ à deux rames »ñÏųÙÛ³ de deux heures »ñÏųÝÇ fourche f ¥»Õ³Ý¤ »ñÏÇÙ³ëï ¥»ñϹÇÙǤ équivoque, ambigu,ë; ~ ³ÏݳñÏ propos m équivoque »ñÏÇÙ³ëïáõÃÛáõÝ ¥»ñϹÇÙáõÃÛáõݤ équivoque f, ambiguïté f »ñÏÇÝù ciel m; μ³ó »ñÏÝùÇ ï³Ï à la belle étoile; ³Ý³Ùå ~ ciel sans nuage(s); çÇÝç ~ ciel pur; ϳåáõï³Ï ~ ciel bleu; ~Á å³ñ½íáõÙ ¿ le ciel se découvre, le ciel s’éclaircit 291



»ñÏѳïáñ en deux volumes »ñÏѳïáñÛ³Ï ouvrage m en deux volu-



»ñÏÛáõÕ³ÍáõÃÛáõÝ piété f, dévotion f ¥μ³ñ»ßïáõÃÛáõݤ »ñÏÛáõÕ»É craindre vt ¥í³Ë»Ý³É¤, redouter vt ¥ë³ëïÇÏ í³Ë»Ý³É, ½³ñÑáõñ»É¤ »ñÏݳ·áõÛÝ bleu ciel; bleu clair ¥μ³ó ϳåáõÛï¤ »ñÏݳ·áõݹ globe m céleste; sphère f armillaire ¥ÑÇÝ ³ëïÕ³·ÇïáõÃÛ³Ý Ù»ç¤ »ñÏݳϳٳñ firmament m, voûte f



mes (en deux tomes)



»ñÏѳïáõÙ Ù³Ã. bissection f »ñÏѳñϳμ³ÅÇÝ ¥ß»ÝùáõÙ »ñÏáõ ѳñÏ ½μ³Õ»óÝáÕ μݳϳñ³Ý¤ duplex m »ñÏѳñϳÝÇ à un étage; ~ ïáõÝ maison



à un étage



»ñÏѳñÛáõñ³ÙÛ³ bicentenaire »ñÏѳñÛáõñ³ÙÛ³Ï bicentenaire n »ñÏÑ»ñà à deux équipes; ~ ³ß˳ï³Ýù



céleste



travail m à deux équipes



»ñÏÑÇÙݳÛÇÝ ùÇÙ. dibasique »ñÏÑÝãÛáõÝ 1¤ ï»°ë »ñÏμ³ñμ³é 2¤ à deux sons ¥»ñÏáõ ÑÝãÛáõÝÇó ϳ½Ùí³Í` μ³Õϳó³Í¤ »ñÏÓ³ÛÝ »ñÅßï. à deux voix; ~ »ñ·»É



»ñÏݳÛÇÝ céleste; ~ Ù³ñÙÇÝÝ»ñ corps m pl pl



célestes; ~ Éáõë³ïáõÝ»ñ astres m



»ñÏݳßáÕ radieux,-euse, rayonnant,e »ñÏݳëɳù³í³ñ aiguilleur m du ciel »ñÏݳù³ñ météorite m ou f, aérolithe m »ñÏݳù»ñ ¥μ³ñÓñ³μ»ñÓ ß»Ýù¤ gratte-



chanter à deux voix



»ñÏÓ»éݳÝÇ bimane adj/n »ñÏÓÇ à deux chevaux »ñÏ×ÛáõÕ¥³íáñ¤ μëμ. dichotomique »ñÏ×ÛáõÕ³íáñáõÙ μëμ. bifurcation



ciel m »ñÏÝ»É être en mal d’enfant ¥ÍÝݹ³μ»ñ»É¤; ÷Ëμ. créer vt, composer vt, inventer vt »ñÏÝÇëï ï»°ë »ñϳÝÇëï »ñÏÝã»É ï»°ë »ñÏÛáõÕ»É »ñÏß³μ³ÃÛ³ ¥³ÙÇëÁ »ñÏáõ ³Ý·³Ù ï»ÕÇ áõÝ»óáÕ Ï³Ù ÉáõÛë ï»ëÝáÕ¤ bimensuel,le; ~ ³Ùë³·Çñ bimensuel



f, dichotomie f »ñÏÙÇï hésitant,e ¥ï³ï³ÝíáÕ¤; indécis,e ¥³Ýáñáߤ »ñÏÙß³ÏáõóÛÇÝ biculturel,le »ñÏÙß³ÏáõóÛÝáõÃÛáõÝ biculturalisme m ¥ûñ. γݳ¹³ÛáõÙ¤ »ñÏÙï³Ýù ï»°ë »ñÏÙïáõÃÛáõÝ »ñÏÙï»É hésiter vi, douter vi »ñÏÙïáõÃÛáõÝ hésitation f, irrésolution f, perplexité f »ñÏÛáõÕ crainte f; peur f ¥í³Ë¤; appréhension f ¥Ùï³Ñá·áõÃÛáõÝ, ϳëϳͳÝù¤; ~ Ý»ñßÝã»É inspirer des craintes; ~áí μéÝí»É être saisi,e de crainte (de peur); ~ ùÝÝáõÃÛáõÝÇó ³é³ç appréhension avant l’examen »ñÏÛáõÕ³ÉÇ qui inspire la crainte (la peur); inquiétant,e ¥³Ýѳݷëï³óÝáÕ¤, angoissant,e ¥ï³·Ý³å ³é³ç³óÝáÕ¤ »ñÏÛáõÕ³Í 1¤ effrayé,e, apeuré,e; craintif,-ive, effarouché,e ¥í³Ë»ó³Í¤ 2¤ pieux,-euse, dévot,e ¥μ³ñ»å³ßï¤ »ñÏÛáõÕ³Íáñ»Ý ¥»ñÏÛáõճͳμ³ñ, »ñÏÛáõÕ³ÍáõÃÛ³Ùμ, μ³ñ»å³ßïáñ»Ý¤ pieusement, avec dévotion



m



»ñÏß³ñÅÇã bimoteur; ~ û¹³Ý³í avion m



bimoteur, biréacteur m



»ñÏß³ñù à deux rangs »ñÏß»ñï à deux couches, bicouche »ñÏßñÃݳÛÇÝ É»½íμ. bilabial,e; ~ μ³Õ³-



Ó³ÛÝ consonne f bilabiale; bilabiale f



»ñÏáï³ÝÇ bipède adj/n; à deux pieds »ñÏãáï timide ¥í»Ñ»ñáï¤; hésitant,e ¥í³ñ³ÝáÕ, ³ÝѳٳñӳϤ; complexé,e ¥μ³ñ¹áõÛóíáñí³Í, ³ñ·»É³ÏáõÙÝ»ñ áõÝ»óáÕ¤ »ñÏãáï³μ³ñ, »ñÏãáïáñ»Ý timidement »ñÏãáïáõÃÛáõÝ 1¤ timidité f, pusillanimité f ¥í»Ñ»ñáïáõÃÛáõݤ 2¤ poltronnerie f, lâcheté f ¥í³ËÏáïáõÃÛáõݤ »ñÏå³É³ï ùÕù. à deux Chambres, bi-



caméral,e; ~ ѳٳϳñ· système m bicaméral, bicamérisme m »ñÏå³é³Ïï»É désunir vt, mettre vt en



292



discorde; diviser vt ¥μ³Å³Ý»É¤ »ñÏå³é³Ïïí»É se désunir, être en désaccord; se diviser ¥μ³Å³Ýí»É¤ »ñÏå³é³ÏïáõÙ scission f, désunion f,



»ñÏñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ géologie f »ñÏñ³μ³ßË ¥·»á¹»½Çëï¤ géodésiste n »ñÏñ³μ³ßË³Ï³Ý ¥·»á¹»½Ç³Ï³Ý¤ géo-



désique



»ñÏñ³μ³ßËáõÃÛáõÝ ¥·»á¹»½Ç³¤ géodé-



schisme m



sie f



»ñÏå³é³ÏáõÃÛáõÝ 1¤ discorde f ¥ï³ñ³Ó³ÛÝáõÃÛáõݤ; ~ ë»ñÙ³Ý»É semer la discorde 2¤ désaccord m ¥³ÝѳٳӳÛÝáõÃÛáõݤ 3¤ dissension f ¥³ÝÙdzμ³ÝáõÃÛáõݤ »ñÏë³Ï³·Ý³ÛÇÝ à double tarif »ñÏë³Ûñ à deux tranchants »ñÏë³å³ï¥³ÝÇ, ³íáñ¤ à deux bosses;



»ñÏñ³μÝ³Ï habitant m de la Terre,



terrien,ne n



»ñÏñ³·Çï³Ï³Û³Ý ïÇ»½. géostation f »ñÏñ³·Çï³Ï³Û³Ý³ÛÇÝ ïÇ»½. géosta-



tionnaire



»ñÏñ³·ÇïáõÃÛáõÝ 1¤ géographie f régionale ¥ï³ñ³Íù³ÛÇÝ ³ß˳ñѳ·ñáõÃÛáõݤ 2¤ civilisation f du pays ¥»ñÏñÇ ù³Õ³ù³ÏñÃáõÃÛáõݤ »ñÏñ³·áïÇ zone f »ñÏñ³·áñÍ ï»°ë ÑáÕ³·áñÍ »ñÏñ³·áñÍ³Ï³Ý ï»°ë ÑáÕ³·áñÍ³Ï³Ý »ñÏñ³·áñÍáõÃÛáõÝ ï»°ë ÑáÕ³·áñÍáõÃÛáõÝ »ñÏñ³·áõݹ globe m terrestre »ñÏñ³Ëáõ½³Ï³Ý de prospection géolo-



~ áõÕï chameau m (à double bosse)



»ñÏë»Ý۳ϳÝáó de deux pièces »ñÏë»é bisexuel,le ¥»ñÏáõ ë»é»ñÇÝ Ñ³ïáõϤ; bisexué,e ¥»ñÏáõ ë»éÇ Ñ³ïϳÝÇßÝ»ñ áõÝ»óáÕ¤; mixte; ~



¹åñáó` ¹³ë³ñ³Ý école, classe mixte »ñÏë»é³ÛÇÝ ¥³Ýѳï, áñÇ å³Ñí³ÍùÁ ÙÇ³Å³Ù³Ý³Ï ³ñ³Ï³Ý ¨ Ç·³Ï³Ý ë»é»ñÇ ÙÇïáõÙÝ»ñ ¿ ³ñï³Ñ³ÛïáõÙ¤ ambisexué,e »ñÏëéݳÝÇ, »ñÏëéÝÇ ï»Ë. biaxe; à deux essieux »ñÏí³ÝÏ¥³ÝǤ É»½íμ. dissyllabique, dissyllabe, de deux syllabes »ñÏíáñÛ³ÏÝ»ñ 1¤ jumeaux m pl, jumelles f pl; ~Ç å»ë ÝÙ³Ý ÉÇÝ»É se ressembler comme des jumeaux (jumelles) 2¤ Gémeaux m pl ¥Ï»Ý¹³Ý³Ï»ñåÇ »ññáñ¹ Ýß³ÝÁ¤ »ñÏíáõÃÛáõÝ dualité f, dualisme m; duplicité f ¥»ñϹÇÙáõÃÛáõݤ »ñÏï³Ï double; doublé,e »ñÏï³Ï»É doubler vt »ñÏï³Ïí»É doubler vi »ñÏï³ñ»óÇ ¥³ß³Ï»ñï¤ redoublant,e; élève m qui redouble »ñÏï³ññ à deux éléments »ñÏï»Õ¥³ÝǤ à deux places; biplace ¥û¹³Ý³íÇ, ³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ Ù³ëÇݤ; à deux lits, pour deux personnes ¥ÑÛáõñ³Ýáó³ÛÇÝ ë»ÝÛ³ÏÇ Ù³ëÇݤ »ñÏïáÕ billet m, (petit) mot m »ñÏïáÕ³ÝÇ à deux lignes »ñÏñ³μ³Ý géologue n »ñÏñ³μ³Ý³Ï³Ý géologique



gique



»ñÏñ³Ëáõ½áõÃÛáõÝ prospection f géolo-



gique



»ñÏñ³ËáõÛ½ géologue m prospecteur;



explorateur,-trice n



»ñÏñ³Ï»Õ¨ écorce f terrestre »ñÏñ³Ï»ÝïñáÝ ³ëïÕ·. géocentrique »ñÏñ³Ï»ÝïñáÝáõÃÛáõÝ å³ïÙ., ·Çï. géo-



centrisme m



»ñÏñ³Ù³·ÝÇë³Ï³Ý ¥·»áÙ³·ÝÇë³Ï³Ý¤



géomagnétique; ~ ¹³ßï champ m géomagnétique »ñÏñ³Ù³·ÝÇë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ¥·»áÙ³·ÝÇë³Ï³ÝáõÃÛáõݤ géomagnétisme m, magnétisme m terrestre »ñÏñ³Ù³ë contrée f, région f, pays m »ñÏñ³Ù³ë³ÛÇÝ de la contrée, du pays »ñÏñ³Ù»ñÓ ³ëïÕ·. circumterrestre »ñÏñ³ÛÇÝ terrestre, de la terre; ~ ¹ñ³Ëï paradis m terrestre; ~ ÏÛ³Ýù vie f terrestre »ñÏñ³ß³ñÅ tremblement m de terre, séisme m; ~Ç ¿åÇÏ»ÝïñáÝ épicentre m sismique »ñÏñ³ß³ñųμ³Ý³Ï³Ý sismologique »ñÏñ³ß³ñų·»ï ¥»ñÏñ³ß³ñųμ³Ý, ë»ÛëÙáÉá·¤ sismologue n 293



second degré; ~ Ó»éùÇó de seconde main; ~ Ï»ëÁ la seconde moitié; ~ ¿çáõÙ à la page deux »ñÏñáñ¹³Ï³Ý secondaire; ùñÏÝ. ~` ëïáñ³¹³ë³Ï³Ý ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝ proposition f subordonnée; ݳ˳¹³ëáõÃÛ³Ý ~ ³Ý¹³ÙÝ»ñ termes m pl secondaires de la proposition »ñÏñáñ¹³ÛÇÝ ßáõϳ marché m secondaire »ñÏñáñ¹³ÛÝáñ»Ý ¥Ñ³ñ³ÏÇó Ï»ñåáí¤ marginalement »ñÏñáñ¹»É réitérer vt, redire vt, renouveler vt, répéter vt »ñÏñå³·»É ¥å³ßï»É¤ 1¤ adorer vt; 2¤ déifier vt, diviniser vt ¥³ëïí³Í³óݻɤ »ñÏñå³·»ÉÇ ¥å³ßï»ÉǤ adorable »ñÏñå³·áõ 1¤ admirateur,trice n; ÏáõÛñ ~ fétichiste n 2¤ Ù³ñ½. supporter m; Ãáõݹ ~ mordu,e n ¥ËëÏó.¤; ýáõïμáÉÇ Ãáõݹ ~ mordu de foot »ñÏñå³·áõÃÛáõÝ, »ñÏñå³·áõÙ ¥å³ßï³ÙáõÝù¤ adoration f; ÏáõÛñ ~ fétichisme m »ñÏáõ deux; ~ ³Ý·³Ù deux fois; ~ ³Ý·³Ù ³í»ÉÇ deux fois plus; ~ ѳñÛáõñ deux cents; ~ ѳñÛáõñ Ù»Ï deux cent un; ~ëáí à deux; ~ëáí ³ß˳ï»É travailler à deux; ~ëÝ ¿É les deux, tous les deux; ~ëÇó Ù»ÏÁ de deux l’un(e); ~ ³Ý·³Ù ~ deux fois deux; ~ - ~` ½áõÛ·»ñ ϳ½Ù»Éáí par deux; ~ ù³ÛÉÇ íñ³` ß³ï Ùáï à deux pas ◊ ~ Ïñ³ÏÇ ³ñ³ÝùáõÙ entre deux feux »ñÏáõ³Ï³Ý deux à deux »ñÏáõÝù 1¤ μÅßÏ. parturition f, enfantement m ¥μÝ³Ï³Ý ÍÝݹ³μ»ñáõÃÛáõݤ; ~Ç ó³í»ñ douleurs f pl de l’enfantement 2¤ martyre m de la création ¥ëï»Õͳ·áñÍ³Ï³Ý ~¤ »ñÏáõß³μÃÇ lundi m; ~ ûñÁ lundi; ~ ûñ»ñÁ ¥Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñ ~¤ le lundi, tous les lundis »ñÏáõëï»ù 1. adj mutuel,le, réciproque; ~ ½ÇçáõÙÝ»ñ concessions f pl mutuelles; ~ ѳݹáõñÅáճϳÝáõÃÛáõÝ tolérance f réciproque 2. adv mu-



»ñÏñ³ß³ñų·Çï³Ï³Ý sismologique »ñÏñ³ß³ñų·ÇïáõÃÛáõÝ ¥ë»ÛëÙáÉá·Ç³¤



sismologie f »ñÏñ³ß³ñų·Çñ,



»ñÏñ³ß³ñų·ñÇã



sismographe m



»ñÏñ³ß³ñų·ñáõÃÛáõÝ sismogramme m »ñÏñ³ß³ñųÛÇÝ sismique; ~ óÝóáõÙÝ»ñ



secousses f pl sismiques



»ñÏñ³ß³ñųã³÷ sismomètre m »ñÏñ³ß³ñųã³÷áõÃÛáõÝ sismométrie f »ñÏñ³ã³÷ ¥»ñÏñ³ã³÷áõÃÛ³Ý Ù³ëݳ·»ï¤ géomètre n »ñÏñ³ã³÷³Ï³Ý géométrique »ñÏñ³ã³÷áñ»Ý géométriquement »ñÏñ³ã³÷áõÃÛáõÝ géométrie f; ·Í³-



·ñ³Ï³Ý ~ géométrie descriptive; í»ñÉáõÍ³Ï³Ý ~ géométrie analytique »ñÏñ³å³Ñ défenseur m (du pays) »ñÏñ³ç»ñÙ³ÛÇÝ géothermique »ñÏñ³ç»ñÙáõÃÛáõÝ géothermie f »ñÏñ³óÇ compatriote n, personne f du même pays; ËëÏó., ·íé. pays,e n »ñÏñ³ù³Õ³ù³·»ï géopoliticien,ne n »ñÏñ³ù³Õ³ù³·ÇïáõÃÛáõÝ géopolitique f



»ñÏñ³ù³Õ³ù³Ï³Ý géopolitique »ñÏñ³ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ géopolitique f



»ñÏñ³ùÇÙdz ¥·»áùÇÙdz¤ géochimie f »ñÏñ³ùÇÙÇ³Ï³Ý ¥·»áùÇÙdzϳݤ géo-



chimique



»ñÏñ³ùÇÙÇÏáë ¥·»áùÇÙÇÏáë¤ géochi-



miste n



»ñÏñ³ýǽÇϳ ¥·»áýǽÇϳ¤ géophy-



sique f, physique f du globe (terrestre) »ñÏñ³ýǽÇÏ³Ï³Ý géophysique; ~ áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõÝÝ»ñ études f pl géophysiques »ñÏñ³ýǽÇÏáë géophysicien,ne n »ñÏñáñ¹ deuxième, second,e; deux ¥¿ç, ѳٳñ³Ï³ÉáõÙ Ýß»ÉÇë¤; ~ ѳٳß˳ñѳÛÇÝ å³ï»ñ³½Ù La Deuxième (Seconde) Guerre mondiale; ~ ׳߳ï»ë³Ï plat m de résistance; ·ñùÇ ~ ·ÉáõËÁ le deuxième chapitre d’un livre; ~ ³ëïÇ׳ÝÇ` ٳϳñ¹³ÏÇ áõëáõóáõÙ enseignement m du 294



tuellement, réciproquement, de deux côtés; ~ û·Ý»É ¥ÙÇÙÛ³Ýó¤ s’aider mutuellement, s’entraider »ñÏ÷»ÕÏ¥³ÝǤ à deux battants; ~ ¹áõé porte f à deux battants »ñÏ÷»ÕÏ»É 1¤ diviser vt en deux, dédoubler vt 2¤ ÷Ëμ. désunir vt, partager vt, mettre vt en désaccord »ñÏ÷»ÕÏí³ÍáõÃÛáõÝ scission f, schisme m, division f; dualisation f »ñÏ÷»ÕÏí»É 1¤ se diviser en deux 2¤ se désunir, se partager »ñÏ÷»ÕÏáõÙ bifurcation f, scindement m »ñÏ÷áÕ¥³ÝǤ à deux canons; à deux tubes; ~ Ññ³ó³Ý fusil m à deux coups (à deux canons, à double canon) »ñÏ÷áõÉ ¿É. biphasé,e, diphasé,e »ñÏù³Õ³ù³óÇ binational,e adj/n »ñÏù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý de double nationalité, binational,e »ñÏù³Õ³ù³óÇáõÃÛáõÝ double nationalité f, double allégeance f »ñÏûñÛ³ de deux jours »ñÝ»Ï ï»°ë »ñ³ÝÇ »ñÝçÝ³Ï μëμ. érynge m, éryngion m, panicaut m »ñßÇÏ saucisson m; ~Ç ·áñͳñ³Ý charcuterie f; ³ñÛáõÝ»÷ ~ boudin m; ³åËï³Í ~ saucisson fumé »ñßÇϳ·áñÍ charcutier,-ière n »ñßÇϳ·áñÍáõÃÛáõÝ charcuterie f »ñßÇϳí³×³é charcutier,-ère n »ñßÇÏ»Õ»Ý charcuterie f; ~Ç Ë³ÝáõÃ` μ³ÅÇÝ charcuterie f »ñç³ÝÇÏ heureux,-euse; ~ ½áõÛ· couple m heureux; ~ ¿ ݳ, áí ... heureux celui qui ...; ~ »Õ»°ù soyez heureux! ~ ÏÛ³Ýù vie f heureuse; ~ å³ï³Ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ` ¹Çåí³Í heureux hasard m »ñç³Ýϳμ³ñ heureusement »ñç³Ýϳμ»ñ 1. adj qui porte le bonheur; 2. porte-bonheur m »ñç³ÝϳÑÇß³ï³Ï bienheureux,-euse, d’heureuse mémoire, de glorieuse mémoire; ÏñáÝ. ~Ý»ñÇ` »ñ³Ý»ÉÛ³ó ß³ñùÁ ¹³ë»É béatifier vt; ~Ý»ñÇ` »ñ³Ý»ÉÛ³ó ß³ñùÁ ¹³ë»ÉÁ béatification f



»ñç³ÝÏ³Ý³É être heureux,-euse »ñç³ÝϳóÝ»É rendre heureux, faire le



bonheur de



»ñç³ÝÏáõÃÛáõÝ bonheur m; ϳï³ñÛ³É ~



bonheur parfait; ·»ñ³·áõÛÝ ~ bonheur suprême; ~ μ»ñ»É porter bonheur; ~ Ù³ÕÃ»É souhaiter du bonheur; ÷Ëμ. ~Çó ׳鳷»É rayonner de joie ◊ ÷áÕÁ ~ ãÇ μ»ñÇ l’argent ne fait pas le bonheur »ññáñ¹ troisième; trois ¥¿ç` ѳٳñ³Ï³ÉáõÙ Ýß»Éáõ ¹»åùáõÙ¤; tierce; ~ ³Ý·³Ù la troisième fois; ~ ³ñ³·áõÃÛáõÝ troisième vitesse f; ~ ¿çÁ la page trois; ÙÇ ~ ³ÝÓ une tierce personne, un tiers ¥ÏáÕÙݳÏÇ Ù³ñ¹¤; Ù»Ï ~Á` Ù»Ï ~ Ù³ëÁ le tiers; ùñÏÝ. ~ ¹»Ùù troisième personne f »ññáñ¹³ÛÇÝ tertiaire; »ñÏñμ. ~ ųٳݳϳßñç³Ý ère f tertiaire; μÅßÏ. ëÇýÇÉÇëÇ ~ ÷áõÉ phase f tertiaire de la syphilis ºññáñ¹áõÃÛáõÝ ¥êáõñμ ºññáñ¹áõÃÛáõݤ ÏñáÝ. Trinité f; êáõñμ ºññáñ¹áõÃÛáõÝ la Sainte-Trinité, la Trinité »ñ÷Ý»ñ³Ý· multicolore, de diverses nuances, de couleurs variées »ñ÷Ý»ñ³Ý·»É orner vt de couleurs variées (de diverses nuances) »ñ÷Ý»ñ³Ý·í»É apparaître sous différentes couleurs »ñ÷Ý»ñ³Ý·áõÃÛáõÝ diversité f de couleurs »÷ cuisson m, bouillonnement m; ébullition f ¥»éáõÙ, »é³ÉÁ¤; ~ ·³É` »é³É bouillir vi »÷³Í cuit,e »÷»É ¥Ë³ß»É¤ faire cuire vt, cuire vt; faire bouillir vt ¥»é³óݻɤ; Ù»ÕÙ Ïñ³ÏÇ íñ³ ~ mijoter vt; ëáõñ×` Ã»Û ~ faire du (un) café, du (un) thé; ɳí ã~ ne pas cuire à point; ~ó÷»É faire la cuisine »÷í»É cuire vi; bouillir vi ¥»é³É¤; ³åáõñÁ »÷íáõÙ ¿ la soupe cuit »÷áõÏ infusion f, tisane f ¥Ëáï»ñǤ; eau f de cuisson ¥ÙëÇ, μñÝÓÇ ¨ ³ÛÉݤ



295



½³Ûñ³óÏáï irascible, emporté,e, colé-



¼



reux,-euse, irritable



½³Ûñ³óÏáïáõÃÛáõÝ irascibilité f, irrita-



bilité f



¼²¶ê ï»°ë ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý ½³½ñ³·áñÍ ignoble, ignominieux,-



½³Ûñ³óÝ»É fâcher vt, mettre vt en co-



lère; révolter vt (íñ¹áí»É); irriter vt (·ñ·é»É, μáñμáù»É) ½³Ûñ³óáõóÇã révoltant,e (íñ¹áí»óáõóÇã); scandaleux,-euse (˳Ûï³é³Ï, ³ÕÙϳѳñáõÛó); irritant,e (·ñ·éáÕ, μáñμáùáÕ); rageant,e (ϳï³Õ»óÝáÕ, ½³ÛñáõÛà ³é³ç³óÝáÕ) ½³ÛñáõÛà colère f (μ³ñÏáõÃÛáõÝ); agacement m (çÕ³ÛÝáõÃÛáõÝ); emportement m (μáñμáùáõÙ); courroux m (ó³ëáõÙ); fureur f, rage f (ϳï³ÕáõÃÛáõÝ); indignation f (íñ¹áíÙáõÝù); ~áí Éóí»Éª íñ¹áíí»É s’indigner ½³Ý³½³Ý divers,e; différent,e (ï³ñμ»ñ); varié,e (μ³½Ù³½³Ý, ³Ûɳ½³Ý, å»ë-å»ë) ½³Ý³½³Ý»É distinguer vt (ï³ñμ»ñ»É); discerner vt (ï³ñμ»ñ³Ï»É); différencier vt (ï³ñμ»ñáõÃÛáõÝ ¹Ý»É) ½³Ý³½³ÝÇã (ï³ñμ»ñ³ÏÇã) distinctif,ive ½³Ý³½³Ýí»É se distinguer (par), différer vi (en), se différencier, être distinct,e; se faire remarquer, se signaler (³ãùÇ ÁÝÏÝ»É) ½³Ý³½³ÝáõÃÛáõÝ différence f, distinction f (ï³ñμ»ñáõÃÛáõÝ); diversité f, variété f (μ³½Ù³½³ÝáõÃÛáõÝ) ½³Ý³½³ÝáõÙ (ï³ñμ»ñ³ÏáõÙ) distinction f ½³Ý· cloche f; sonnerie f (~Ç Ó³Ûݪ ÑÝãÛáõÝ); sonnette f (½³Ý·³Ï); ¹é³Ý ~ sonnette de la porte; ¿É»Ïïñ³Ï³Ý ~ sonnerie électrique; ~ ÑÝã»óÝ»É sonner la cloche; ~Á ÑÝã»ó on a sonné; la sonnerie a retenti (Éëí»ó ½³Ý·Ç Ó³ÛÝÁ); ~ ï³Éª ~Á ÑÝã»óÝ»É sonner vi ½³Ý·³É»½í³Ï battant m ½³Ý·³Ï (÷áùñ ½³Ý·) clochette f, sonnette f ½³Ý·³Ï³½·Ç¥Ý»ñ¤ μëμ. campanulacée(s) f (pl)



euse, infâme, odieux,-euse ½³½ñ³·áñÍáõÃÛáõÝ infâmie f, ignominie f; bassesse f (ëïáñáõÃÛáõÝ) ½³½ñ³¹»Ù vilain,e, hideux,-euse ½³½ñ³Ëáë ordurier,-ière adj/n ½³½ñ³Ëáë»É dire des saletés, dire des choses sales (obscènes), tenir des propos obscènes ½³½ñ³ËáëáõÃÛáõÝ paroles f pl obscènes, obscénités f pl, ordures f pl, saletés f pl, saloperies f pl ½³½ñ³Ýù infamie f ½³½ñ»ÉÇ ignoble, infâme, odieux,-euse (í³ñù); abominable, exécrable, répugnant,e (½½í»ÉÇ, í³ÝáÕ) ½³½ñ»ÉÇáõÃÛáõÝ ignominie f, infâmie f, abomination f, vilénie f ½³ÇñÛ³Ý zaïrois,e ½³ÇñóÇ Zaïrois,e n ½³ÙμÇ³Ï³Ý zambien,ne ½³ÙμdzóÇ Zambien,ne n ½³ÙμÇÏ (Ù³ï³Ï ÓÇ) jument f, μÝëï. cavale f; pouliche f (»ñÇï³ë³ñ¹ ½³ÙμÇÏ) ½³ÙμÛáõÕ panier m, corbeille f (ÃÕÃÇ, ѳóÇ Ñ³Ù³ñ); cabas m, sac m à provisions (ÙûñùÇ); ïÝï·. ëå³éáÕ³Ï³Ý ~ panier m (de la ménagère); cueilloir m (åïáõÕª ÙÇñ· ѳí³ù»Éáõ ѳٳñ, åïճѳí³ù); *hotte f (áñ Ù»çùÇÝ »Ý ÏñáõÙ) ½³ÙμÛáõÕ³·áñÍ vannier m ½³ÙμÛáõÕ³·áñÍáõÃÛáõÝ vannerie f ½³Ùß ï»°ë »Õç»ñí»ÝÇ, óí߳ϳßÇ ½³Ùß» ï»°ë »Õç»ñí»Ýáõ, óí߳ϳßí» ½³Ûñ³·ÇÝ (ϳï³ÕÇ, ó³ëáõÙݳÉÇ) furieux,-euse, acharné,e ½³Ûñ³Ý³É se fâcher (contre), se mettre en colère (contre); s’irriter (μáñμáùí»É); s’indigner (íñ¹áíí»É) ½³Ûñ³ó³Í fâché,e, en colère, irrité,e (μáñμáùí³Í), indigné,e (íñ¹áíí³Í) 296



½³Ý·³Ï³Í³ÕÇÏ



μëμ. ËëÏó. clochette f



campanule f;



ѳßíÇ ã³éÝ»ÉÁ) 2) transgression f, infraction f (ûñ»ÝùÇ, ϳñ·Ç ¨ ³ÛÉÝ) 3) É»½íμ. prétérition f (׳ñï³ë³Ý³Ï³Ý Ñݳñ³Ýù) ½³é (˳ճÉáõ) dé m; ~ ·ó»É lancer le dé (les dés) ½³é³Ù³Ëï (Í»ñáõÝ³Ï³Ý ÑÛáõͳÝù) μÅßÏ. marasme m ½³é³Ù»É vieillir vi ½³é³ÙÛ³É décrépit,e, très vieux-vieille, vieilli,e; ~ Í»ñáõÝÇ vieux m décrépit (sénile) ½³é³ÙÛ³ÉáõÃÛáõÝ, ½³é³ÙáõÃÛáõÝ décrépitude f, sénilité f, extrême vieillesse f ½³é³Ýó³Ï³Ý délirant,e ½³é³Ýó³Ýù délire m; ~Ý»ñ (óÝáñùÝ»ñ) chimères f pl; ~Ç Ù»ç ÉÇÝ»É être en (plein) délire ½³é³Ýó»É 1) délirer vi; avoir le délire 2) ÷Ëμ. dire des absurdités (³ÝѻûÃáõÃÛáõÝÝ»ñ ³ë»É) ½³é³ÝóáõÙ ï»°ë ½³é³Ýó³Ýù ½³éÇó÷ escarpement m, pente f, descente f ½³éÇÏ ùÇÙ. arsénic m (ÙÏݹ»Õ) ½³éÇí³Ûñ descente f; pente f (ûùáõÃÛáõÝ, í³Ûñ¿çù); escarpement m (¹³ñÇí³ñ) ½³éÇí»ñ montée f ½³é-Ù³Ýáõß³Ï μëμ. pensée f ½³éݳíáõËï (÷³ñã³, áëÏ»Ã»É Ï³Ù ³ñÍ³Ã³Ã»É ·áñÍí³Íù) brocart m ½³í³Ï enfant n ½³í»ßï farce f; ~Ç í»ñ³Í»É tourner vt à la farce; bouffonnerie f (Ë»Õϳï³ÏáõÃÛáõÝ); facétie f (ͳÕñ³ÍáõÃÛáõÝ); humour m (ÑáõÙáñ) ½³í»ßï³μ³Ý (ÑáõÙáñÇëï) humoriste n ½³í»ßï³Ë³Õ (ý³ñë) farce f ½³í»ßï³Ï³Ý, ½³í»ßï³ÛÇÝ grotesque; humoristique (ÑáõÙáñ³ÛÇÝ); bouffe (ͳÕñ³ß³ñÅ); comique (ÍÇͳճ߳ñÅ) ½³í»ßï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ comique m, burlesque m ½³í»ßï³ë»ñ farceur,-euse n/adj, moqueur,-euse adj/n, railleur,-euse n/adj, goguenard,e



½³Ý·³Ï³Ó¨ en cloche, en forme de



cloche; ~ ·É˳ñÏ chapeau m cloche



½³Ý·³Ï³ïáõÝ clocher m ½³Ý·³Ñ³ñ sonneur m; carillonneur m



(μ³½Ù³Ó³ÛÝ ½³Ý·»ñÇ)



½³Ý·³Ñ³ñ»É (Ñ»é³Ëáëáí) téléphoner vi (à), appeler vt; ù³Õ³ùª ¹áõñë ~áõ



ѳٳñ (ÑÛáõñ³ÝáóÇó) pour téléphoner à l’extérieur ½³Ý·³Ñ³ñáõÃÛáõÝ sonnerie f des cloches; carillon m (ѳٳÕáÕ³Ýç); glas m (Ù³Ñí³Ý ϳ٠ÑáõÕ³ñϳíáñáõÃÛ³Ý Å³Ù³Ý³Ï) ½³Ý·³å³Ý¥Ý»ñ¤ guêtre(s) f (pl) ½³Ý·»É sonner vi (½³Ý·Á ï³Éª ÕáÕ³Ýç»óÝ»É); téléphoner vi, appeler vt (½³Ý·Ñ³ñ»Éª Ñ»é³Ëáëáí); ½³Ý·»ù ÇÝÓ Å³ÙÁ 5-ÇÝ appelez-moi à cinq heures ½³Ý·í³Í 1) masse f; amas m (ÏáõÛï, ß»Õç); bloc m (ù³ñÇ, Ù»ï³ÕÇ); motte f (ÑáÕÇ) 2) agglomération f, accumulation f (Ïáõï³ÏáõÙ) 3) rassemblement m (Ù³ñ¹Ï³Ýó) ½³Ý·í³Í³μ³ñ massivement ½³Ý·í³Í³ÛÇÝ de masse; massif,-ive; ~ áãÝã³óÙ³Ý ½»Ýù arme(s) f (pl) de destruction massive; ~ μáÕáù protestation f de masse; ~ ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ production f en série; ~ Éñ³ïí³ÙÇçáóÝ»ñª ¼ÈØ-Ý»ñ média m pl



½³Ýó ~ ³éÝ»É omettre vt; négliger vt



(ϳñ¨áñáõÃÛáõÝ ãï³É, ÝϳïÇ ã³éÝ»É) ½³Ýó³Ýù contravention f; délit m (ûñÇݳ˳ËïáõÙ) ½³Ýó³é»É 1) omettre vt, négliger vt 2) transgresser vt, enfreindre vt (˳Ëï»Éª ϳñ·Á, ûñ»ÝùÁ ¨ ³ÛÉÝ) ½³Ýó³éáõ violateur,-trice n; perturbateur,-trice n/adj (³Ýϳñ·áõÃÛáõݪ ˳éݳÏáõÃÛáõÝ ëï»ÕÍáÕ); ûñ»ÝùÇ ~ violateur (transgresseur m) des lois ½³Ýó³éáõÃÛáõÝ, ½³Ýó³éáõÙ 1) omission f, négligence f (μ³ó ÃáÕÝ»ÉÁ, 297



½³íÃ»É prendre vt (Çß˳ÝáõÃÛáõÝÁ); envahir vt (ï³ñ³ÍùÁ); occuper vt



½³ïí»É 1) se séparer, se détacher 2) se distinguer (ï³ñμ»ñí»É) 3) ùÇÙ. se



½³íÃÇã envahisseur m, occupant,e n;



½³ïáõÙ 1) séparation f 2) ùÇÙ. dégage-



dégager



(·ñ³í»É); s’emparer (Ó»éù ·ó»É)



agresseur m (ݳ˳ѳñÓ³Ï, Ý»ñËáõÅáÕ) ½³íÃáÕ³Ï³Ý de conquêtes; expansionniste; ~ å³ï»ñ³½Ù guerre f de conquêtes; ~ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f expansionniste, expansionnisme m ½³íÃáճϳÝáõÃÛáõÝ caractère m expansionniste ½³íÃáõÙ envahissement m, mainmise f (sur); occupation f (·ñ³íáõÙ); ·áõÛùÇ ~ª Ûáõñ³óáõÙ détournement m d’un bien; Çß˳ÝáõÃÛ³Ý ~ prise f du pouvoir ½³ï 1. adj séparé,e, isolé,e, détaché,e 2. prép outre, excepté, hormis (μ³óÇ) 3. adv séparément, isolément, à part ½³ï³ù³ñ (¹ÇáñÇï) »ñÏñμ. diorite f ½³ï»É 1) séparer vt (μ³Å³Ý»É) 2) isoler vt (³é³ÝÓݳóÝ»É) 3) détacher vt (³Ýç³ï»É) 4) choisir vt, trier vt, sélectionner vt (ÁÝïñ»É) 5) désunir vt (Ñ»é³óÝ»É, å³é³Ïï»É) ½³ï-½³ï séparément, isolément, à part ½³ïÁÝïÇñ choisi,e, sélectionné,e ½³ïÇÏ1 (ùñÇëïáÝ»³Ï³Ý) Pâques f pl; ½³ïÏÇ Ñ³íÏÇÃÝ»ñ œufs m pl de Pâques; ½³ïÏÇ ³ñÓ³Ïáõñ¹ vacances f pl de Pâques ½³ïÇÏ2 (ÙÇç³ï) ϻݹμ. coccinelle f, bête f à bon Dieu ½³ïÇã divisant,e, séparateur,-trice ½³ïϳͳÕÇÏ ï»°ë Ù³ñ·³ñï³Í³ÕÇÏ ½³ïÏ³Ï³Ý (½³ïÏÇ) de Pâques, pascal,e; ~ª ½³ïÏÇ ÙáÙ cierge m pascal ½³ïϳ߳μ³Ã semaine f sainte, semaine f pascale ½³ïáñáᯐ discerner vt; distinguer vt (ï³ñμ»ñ»É) ½³ïáñáßáõÙ discernement m; distinction f, différenciation f (ï³ñμ»ñ³ÏáõÙ) ½³ïí³ÍáõÃÛáõÝ isolement m



ment m



½³ñ·³Ý³É 1) se développer; »ñÏÇñÁª



ïÝï»ëáõÃÛáõÝÁ ½³ñ·³ÝáõÙ ¿ le pays, l’économie se développe 2) s’instruire (ÏñÃí»É, áõëáõÙª ·Çï»ÉÇù ëï³Ý³É) ½³ñ·³ó³Í 1) développé,e; ~ »ñ»Ë³ enfant n avancé,e; ~ »ñÏÇñ pays m développé 2) instruit,e (ÏñÃí³Í, áõëÛ³É) ½³ñ·³óÝ»É développer vt; ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝÁ ~ développer l’industrie; ÑÇßáÕáõÃÛáõÝÁ ~ exercer sa mémoire ½³ñ·³óáÕ en (voie de) développement; ~ »ñÏÇñ pays m en (voie de) développement; pays m sousdéveloppé (ûñ½³ñ·³ó³Í »ñÏÇñ) ½³ñ·³óáõÙ 1) développement m; ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛ³Ý ~ développement de l’industrie; ³é¨ïñÇ ~ développement commercial 2) extension f (ÁݹɳÛÝáõÙ, Áݹ³ñÓ³ÏáõÙ); ïÝï»ë³Ï³Ý ϳå»ñÇ ~ extension des liaisons économiques 3) évolution f (μ³ñ»ßñçáõÃÛáõÝ, ¿íáÉÛáõódz); ïÝï·. ßáõϳÛÇ ~ évolution du marché; ·ÇïáõÃÛ³Ý ¨ ï»ËÝÇϳÛÇ ~ évolution f des sciences et des techniques 4) déroulement m (ÁÝóóù) ½³ñ¹ 1) bijou m (óÝϳ·ÇÝ); parure f; joyau m (·áѳñ) 2) ornement m (½³ñ¹³ñ³Ýù) ½³ñ¹³μáõÛë plante f d’ornement ½³ñ¹³·áñÍ ³ñí. ornemaniste n (½³ñ¹»ñ ù³Ý¹³ÏáÕª ÝϳñáÕª ÑÛáõëáÕ) ½³ñ¹³·áñÍ»É ornementer vt ½³ñ¹³·áñÍáõÃÛáõÝ ornementation f ½³ñ¹³¹³ç imprimé,e; ~ ·áñÍí³Íù tissu m imprimé, toile f imprimée ½³ñ¹³¹³ç»É imprimer vt (·áñÍí³ÍùÁ, Ïï³íÁ, Ï»ñå³ëÁ) ½³ñ¹³¹³çáõÙ impression f (·áñÍí³ÍùÇ, Ïï³íÇ, Ï»ñå³ëÇ) 298



½³ñ¹³½¹³·Çñ (áñ ëáíáñ³μ³ñ ï³ÝÝ



ïÁ å³×áõ×»Éáõ ѳٳñ) parurerie f



»Ý ÷³ÏóÝáõÙ) poster m ½³ñ¹³Ë³Ýáõà bijouterie f ½³ñ¹³Ï³Õ³å³ñ (ݳË߳ϳճå³ñ) patron m, poncif m; pochoir m (Ýϳñ»Éáõ, Ý»ñÏ»Éáõ) ½³ñ¹³Ï³Ù³ñ³ß³ñ ×ñïñå. arcature f ½³ñ¹³Ï³ñ 1. adj brodé,e 2. broderie f ½³ñ¹³ÑÛáõë à dessin, façonné,e ½³ñ¹³ÛÇÝ ornemental,e ½³ñ¹³Ý³Ëß, ½³ñ¹³Ýϳñ ornement m, décor m ½³ñ¹³Ýϳñ»É ornementer vt ½³ñ¹³ÝϳñÇã peintre m, ornementaliste n, décorateur,-trice n ½³ñ¹³ÝϳñãáõÃÛáõÝ ornementation f ½³ñ¹³ßÕó guirlande f ½³ñ¹³å³ïÏ»ñ ornement m ½³ñ¹³çáõñ eau f de toilette ½³ñ¹³é¨ïáõñ (ϳݳÝó ѳ·áõëïÁ å³×áõ×áÕ ½³ñ¹»ñÇ ³é¨ïáõñ) parurerie f ½³ñ¹³ë»Õ broche f; épingle f (÷áÕϳåÇ) ½³ñ¹³ë»Õ³Ý toilette f, coiffeuse f ½³ñ¹³ë»ÝÛ³Ï boudoir m; loge f (¹»ñ³ë³ÝÇ) ½³ñ¹³ë»ñ coquet,te, qui a le goût de la parure ½³ñ¹³ëÇñáõÃÛáõÝ coquetterie f, goût m de la toilette (de la parure) ½³ñ¹³ï³é en lettres ornées ½³ñ¹³ïáõ÷ boîte f à bijoux, coffret m; baguier m (Ù³ï³Ý»ïáõ÷); écrin m (·áѳñ³ïáõ÷) ½³ñ¹³ñ³Ýù décoration f, ornement m (½³ñ¹, ½³ñ¹³ù³Ý¹³Ï); garniture f (½·»ëïÇ ¨ ³ÛÉÝ); Ù³Ýñ ~ (Ù³Ýñ Ýñμ³·»Õ Çñ) bibelot m ½³ñ¹³ñ»É orner vt (de), décorer vt (de); agrémenter vt, garnir vt (de) (å³×áõ×»É); ïáݳͳéÁ ~ orner l’arbre de Noël; ¹ñáßÝ»ñáí ~ pavoiser vt ½³ñ¹³ñí³Í orné,e, décoré,e; garni,e; pavoisé,e (¹ñáß³½³ñ¹) ½³ñ¹³ñí»É s’orner, se décorer; se parer (ѳñ¹³ñí»É, ßå³ñí»É) ½³ñ¹³ñí»ëï art m décoratif ½³ñ¹³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ (ϳݳÝó ѳ·áõë-



½³ñ¹³ñáõÙ ornement m, décoration f ½³ñ¹³ñáõÝ (½³ñ¹³ñí³Í) orné,e, dé-



coré,e, paré,e



½³ñ¹³ù³Ý¹³Ï ornement m ½³ñ¹³ù³Ý¹³Ï»É ornementer vt ½³ñ¹»Õ»Ý bijoux m pl, bijouterie f ½³ñ½³Ý¹ effroi m, épouvante f; terreur f



(ë³ñë³÷)



½³ñ½³Ý¹»É être saisi,e d’effroi, être



épouvanté,e, être terrifié,e



½³ñ½³Ý¹»ÉÇ effrayant,e, épouvantable,



terrible



½³ñ½³Ý¹»óÝ»É épouvanter vt, terrifier vt ½³ñûóÝ»É réveiller vt, éveiller vt; ÷Ëμ. éveiller vt, évoquer vt; remuer vt



(½·³óÙáõÝù)



½³ñÃÝ»É se réveiller, s’éveiller ½³ñÃáÝù réveil m; μÝáõÃÛ³Ý ~Á le réveil



de la nature; renaissance f (í»ñ³ÍÝáõݹ); renouveau m; Ñá·¨áñ ~ renouveau spirituel ½³ñÃáõÝ ï»°ë ³ñÃáõÝ ½³ñÃáõóÇã réveil m; réveille-matin m; ~Á ɳñ»É ųÙÁ í»óÇ Ñ³Ù³ñ mettre le réveil à six heures ½³ñÏ 1) battement m; ëñïÇ ~»ñÁ les battements du cœur 2) coup m (ѳñí³Í) 3) tape f, claque f (³÷³Ñ³ñí³Í) ½³ñÏ»É taper vt, frapper vt; battre vt; donner (porter) un coup (ѳñí³Í»É) ½³ñÏ»ñ³Ï ϽÙËë. artère f; pouls m (»ñ³Ï³½³ñÏ) ½³ñÏ»ñ³Ï³ÛÇÝ artériel,le; ~ ×ÝßáõÙ tension f artérielle ½³ñÏí»É (μ³Ëí»É) se heurter (se cogner) contre ½³ñÑáõñ³Ýù terreur f, frayeur f, épouvante f, horreur f, effroi m ½³ñÑáõñ»É s’effrayer, s’épouvanter, avoir grand-peur ½³ñÑáõñ»ÉÇ épouvantable, terrible, effrayant,e ½³ñÑáõñ»óÝ»É épouvanter vt, terrifier vt ½³ñÑáõñ»óáõóÇã épouvantable, effroyable, terrible 299



½³ñÙ³Ý³É s’étonner (de), être étonné,e



ï³Ýù), occupation f; ÉñÇí ~ plein emploi; ½μ³Õí³ÍáõÃÛ³Ý ·áñͳϳÉáõÃÛáõÝ agence f pour l’emploi 2) absence f de loisir (³½³ï ųٳݳÏÇ μ³ó³Ï³ÛáõÃÛáõÝ) ½μ³Õí»É 1) s’occuper (de); faire vt; á±í ¿ ½μ³ÕíáõÙ ³Ûë ·áñÍáí qui s’occupe de cette affaire ?; ÇÝãá±í »ù ½μ³ÕíáõÙ que faites-vous ? 2) exercer vt; ³é¨ïñáí ~ exercer le commerce ½μáë³ËÝçáõÛù (åÇÏÝÇÏ) pique-nique m; ~ ϳ½Ù³Ï»ñå»É pique-niquer vi (piqueniquer vi); ~Ç Ù³ëݳÏÇó pique-niqueur,-euse n (piqueniqueur,-euse n) ½μáë³Ï³Û³Ý station f de tourisme ½μáë³Ñ³Ý¹»ë ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý ~ fête f populaire ½μáë³Û·Ç parc m; jardin m public ½μáë³Ý³í (Û³Ëï³) yacht m, navire m de plaisance ½μáë³Ýù promenade f; tour m; randonnée f (»ñϳñ ~ áïùáí, ѻͳÝíáí, ³íïáÙ»ù»Ý³Ûáí), ËëÏó. balade f; ³íïáÙ»ù»Ý³Ûáíª Ñ»Í³Ýíáí ~ promenade en voiture, en vélo; ½í³ñ׳ÉÇ ~ partie f de plaisir; ~ ϳï³ñ»É faire une promenade (un tour); ~Ç ¹áõñë ·³É aller en promenade ½μáë³ßñç³Ñ³Ù³ÉÇñ (Íáí»½ñÛ³) marina f ½μáë³ßñç³ÛÇÝ, ½μáë³ßñçÇϳÛÇÝ (ïáõñÇëï³Ï³Ý) touristique ½μáë³ßñçÇÏ (ïáõñÇëï) touriste n



(de)



½³ñٳݳÉÇ étonnant,e, surprenant,e;



frappant,e, stupéfiant,e (³åß»óáõóÇã); ¹ñ³ÝáõÙ ~ áãÇÝã ãϳ cela n’a rien d’étonnant ½³ñٳݳÉÇáñ»Ý d’une manière étonnante (surprenante, frappante, stupéfiante); étonnamment ½³ñٳݳÉÇù prodige m; miracle m (Ññ³ßù); merveille f (Ññ³ß³ÉÇù) ½³ñٳݳÑñ³ß miraculeux,-euse, exquis,e, merveilleux,-euse, prodigieux,-euse ½³ñÙ³Ýù étonnement m; surprise f, ébahissement m; stupéfaction f (½³ñÙ³ÝùÇó ³Ýß³ñųݳÉÁ); Ç ½³ñÙ³Ýë μáÉáñÇ à l’étonnement général; Ç Ù»Í ½³ñÙ³Ýë ÇÙ à ma grande surprise; ~áí Ý³Û»É regarder avec étonnement ½³ñÙ³ó³Í étonné,e; surpris,e (ѳÝϳñͳÏÇÇ »Ï³Í); stupéfié,e (½³ñÙ³ÝùÇó ³Ýß³ñųó³Í) ½³ñÙ³óÝ»É étonner vt, surprendre vt; stupéfier vt, ahurir vt, ébahir vt ½³ñÙ³óÝáÕ étonnant,e, surprenant,e ½³ñÙÇÏ, ½³ñÙáõÑÇ cousin,e n ½³ñïáõÕÇ détourné,e, indirect,e, fourvoyé,e; ~ ׳ݳå³ñÑ détour m, crochet m ½³ñïáõÕáõÙ détournement m, déviation f



½³ýñ³Ý (ùñùáõÙ) safran m ½μ³Õ»óÝ»É 1) occuper vt; donner de



l’occupation (½μ³ÕÙáõÝù ï³É); ß³ï ï»Õ ~ occuper beaucoup de place 2) amuser vt, divertir vt (½í³ñ׳óÝ»É) ½μ³ÕÙáõÝù 1) occupation f 2) métier m, profession f (³ñÑ»ëï, Ù³ëݳ·ÇïáõÃÛáõÝ); ~ áõݻݳɪ Ù³ëݳ·ÇïáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É exercer une profession ½μ³Õí³Í occupé,e, pris,e; ~ ÉÇÝ»É être occupé,e, être pris,e, être en train de (áñ¨¿ μ³Ýáí ~ ÉÇÝ»É, áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»ÉÇë ÉÇÝ»É) ½μ³Õí³ÍáõÃÛáõÝ 1) emploi m (³ß˳-



½μáë³ßñçáõÃÛáõÝ,



½μáë³ßñçÇÏáõÃÛáõÝ



(ïáõñǽÙ) tourisme m; camping m (íñ³ÝÝ»ñÇ ï³Ï) ½μáë³åáõñ³Ï square m, petit jardin m public ½μáë³ë»ñ qui aime la (les) promenade(s), qui aime se promener (faire des promenades) ½μáë³í³Ûñ (Ñ»ïÇáïÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ ݳ˳ï»ëí³Í ³½³ï ½μáë³ÝùÇ í³Ûñ ù³Õ³ù³ÛÇÝ å³ÛÙ³ÝÝ»ñáõÙ) piazza f, agora f ½μáë³í³ñ guide n 300



hallucination f



½μáë³ñß³í balade f; excursion f (¿ùë-



Ïáõñëdz) ½μáëÝ»É se promener; faire un tour ½μáëÝáÕ promeneur,-euse n ½·³É sentir vt (ÑåáõÙ, ѳÙ, Ñáï, óáõñï, ù³Õó, ó³í); Çñ»Ý É³íª í³ï ~ se sentir bien, mal; éprouver vt (½·³óÙáõÝùÝ»ñ); ѳ×áõÛù ~ éprouver du plaisir; ressentir vt (Ëáñ³å»ë ~, ³åñ»É); Ñá·Ý³ÍáõÃÛáõÝ ~ sentir la fatigue; íÇßï ~ª ³åñ»É ressentir la douleur ½·³ÉÇ 1) sensible; ~ ï³ñμ»ñáõÃÛáõÝ différence f sensible 2) considérable (ßáß³÷»ÉÇ, Ý߳ݳϳÉÇ); ~ ·áõÙ³ñ somme f considérable; ~ ã³÷áí considérablement, en grande partie ½·³ÉÇáñ»Ý sensiblement, considérablement ½·³Û³μ³ÝáõÃÛáõÝ μÝËë. esthésiologie f ½·³Û³·ñ·éáõÙ sensibilisation f ½·³Û³½»Õ (ëñï³½»Õ, ¿ùëå³ÝëÇí) expansif,-ive ½·³Û³½ñÏ»É (³Ý½·³Û³óÝ»É) insensibiliser vt; μÅßÏ. anesthésier vt ½·³Û³½ñÏÇã (½·³Û³½ñÏáÕ) μÅßÏ. anesthésiant,e adj/m, anesthésique adj/n ½·³Û³½ñÏáÕ (³Ý½·³Û³óÝáÕ) μÅßÏ. 1. adj anesthésiant,e 2. anesthésiologiste n (μÅÇßÏ) ½·³Û³½ñÏáõÙ (³Ý½·³Û³óáõÙ) insensibilisation f; μÅßÏ. anesthésie f ½·³Û³½áõñÏ insensible (³Ý½·³) ½·³Û³Ë³μáõÃÛáõÝ hallucination f; ï»ëáÕ³Ï³Ý ~ hallucination visuelle ½·³Û³Ï³Ý sensuel,le ½μ³Û³Ï³ÝáõÃÛáõÝ 1) sensibilité f 2) sentimentalisme m (·»ñ½·³ÛáõÝáõÃÛáõÝ) ½·³Û³ÙáÉ (Ñ»ßï³ÙáÉ, Ñ»ßï³Ýù ëÇñáÕ) érotomane n, érotomaniaque n ½·³Û³ÙáÉáõÃÛáõÝ érotomanie f (Ñ»ßï³ëÇñáõÃÛáõÝ, Ñ»ßï³ÝùÝ»ñáí ï³ñí³Í ÉÇÝ»ÉÁ); sensualité f (½·³Û³ëÇñáõÃÛáõÝ) ½·³Û³å³ßï sensualiste adj/n ½·³Û³å³ßï³Ï³Ý sensualiste ½·³Û³å³ßïáõÃÛáõÝ sensualisme m ½·³Û³å³ïñ³Ýù (½·³Û³Ë³μáõÃÛáõÝ)



½·³Û³ë»ñ sensuel,le ½·³Û³ëÇñ³Ï³Ý sensuel,le; charnel,le



(Ù³ñÙݳëÇñ³Ï³Ý) (Ñ»ßï³ëÇñáõÃÛáõÝ) sensualité f ½·³Û³ñ³Ý sens m; ~»ñ organes m pl des sens; ÑÇÝ· ~Ý»ñÝ »Ýª ï»ëáÕáõÃÛáõÝ, ÉëáÕáõÃÛáõÝ, Ñáï³éáõÃÛáõÝ, ׳߳ϻÉÇù, ßáß³÷»ÉÇù les cinq sens sont: la vue, l’ouïe, l’odorat, le goût, le toucher; í»ó»ñáñ¹ ~ le sixième sens ½·³Û³ñ³Ý³Ï³Ý sensoriel,le ½·³Û³óÝóáõÙ (ë»Ýë³ódz) sensation f ½·³Û³óáõÝó sensationnel,le, à sensation; pathétique; ~ Çñ³¹³ñÓáõÃÛáõÝ événement m sensationnel ½·³ÛÝ³Ï³Ý (Ñ»ßï³ëÇñ³Ï³Ý) érotomane ½·³ÛáõÃÛáõÝ sensation f, sens m; sentiment m (½·³óÙáõÝù) ½·³ÛáõÝ sensible; délicat,e (¹Ûáõñ³½·³ó); ~ ó³íÇ Ñ³Ý¹»å sensible à la douleur; ~ ¹³ñÓÝ»É sensibiliser vt ½·³ÛáõÝ³Ï réceptif,-ive, susceptible; sensible (½·³ÛáõÝ); ~ ¹³ñÓݻɪ ½·³ÛáõݳϳݳóÝ»É sensibiliser vt ½·³ÛáõݳϳݳóÝ»É sensibiliser vt ½·³ÛáõݳϳݳóáõÙ sensibilisation f ½·³ÛáõݳÏáõÃÛáõÝ réceptivité f, susceptibilité f; sensibilité f (½·³ÛáõÝáõÃÛáõÝ) ½·³ÛáõÝáõÃÛáõÝ sensibilité f; émotivité f (Ñáõ½³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) ½·³ëï 1) vigilant,e (½·áÝ, ³ã³Éáõñç) 2) aux aguets (½·áõÛß, å³ïñ³ëï) 3) raisonnable (ëó÷, ˻ɳÙÇï) 4) sain,e (áÕç³ÙÇï) ½·³ëï³μ³ñ avec vigilance ½·³ëï³ÙÇï sensé,e, raisonnable ½·³ëï³ÙïáõÃÛáõÝ bon sens m ½·³ëï³Ý³É 1) reprendre ses sens, revenir à la raison, devenir raisonnable 2) se dégriser (ѳñμ³Í íÇ׳ÏÇó ¹áõñë ·³É, ½·áݳݳÉ) ½·³ëï³ñ³Ý centre m de dégrisement ½·³ëï³óÝ»É 1) rendre vigilant,e (raisonnable) 2) dégriser vt (½·áÝ ½·³Û³ëÇñáõÃÛáõÝ



301



¹³ñÓÝ»É, ѳñμ³Í íÇ׳ÏÇó ѳݻÉ) dégrisement m (ݳ¨ª ÷Ëμ.); désillusionnement m (å³ïñ³Ýù³½»ñÍáõÙ) ½·³ëï³óáõóÇã de dégrisement ½·³ëïáñ»Ý ï»°ë ½·³ëï³μ³ñ ½·³ëïáõÃÛáõÝ 1) vigilance f; bon sens m (áÕç³ÙïáõÃÛáõÝ) 2) retenue f (ËáÑ»ÙáõÃÛáõÝ, ½ëåí³ÍáõÃÛáõÝ) 3) tempérance f (ã³÷³íáñáõÃÛáõÝ, ÅáõÅϳÉáõÃÛáõÝ) ½·³ó³Ï³Ý affectif,-ive ½·³ó³Ï³ÝáõÃÛáõÝ affectivité f ½·³óÙáõÝù sentiment m; í»Ñ ~Ý»ñ sentiments élevés; ~ áõݻݳɪ ï³Í»É avoir, éprouver un sentiment; ~Ý»ñÝ ³ñï³Ñ³Ûï»É exprimer (manifester) ses sentiments; ~ ³é³ç³óݻɪ ³ñÃݳóÝ»É éveiller un sentiment ½·³óÙáõÝù³ÛÇÝ sentimental,e; affectif,ive (Ñáõ½³Ï³Ý) ½·³óÙáõÝù³ÛÝáõÃÛáõÝ sentimentalité f; affectivité f (Ñáõ½³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) ½·³óÝ»É faire sentir; faire comprendre (ѳëϳóÝ»É); (Çñ»Ý) ~ ï³É se faire sentir ½·³óáÕ³Ï³Ý ï»°ë ½·³ó³Ï³Ý ½·³óáճϳÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ½·³ó³Ï³-



½·»ëï³å³Ñ³ñ³Ý armoire f (à vête-



ments), penderie f



½·³ëï³óáõÙ



½·»ëï³í³×³é marchand,e n d’habits ½·»ëï³íáñ»É revêtir vt, habiller vt,



travestir vt, costumer vt



½·»ëï³íáñí»É se revêtir (de qch), se



travestir, prendre des habits



½·»ëï³÷áË (Íåïí³Í) travesti,e (en



qn), déguisé,e (en qn)



½·»ëï³÷áË»É 1) changer vt; »ñ»Ë³-



ÛÇݪ ÑÇí³Ý¹ÇÝ ~ changer un enfant, un malade (½·»ëïÁ, ëåÇï³Ï»Õ»ÝÁ ÷áË»É) 2) travestir vt (Íåï»É) ½·»ëï³÷áËí»É 1) se changer (½·»ëïÁª ѳ·áõëïÁ ¨ ³ÛÉÝ ÷áË»É) 2) se travestir, se déguiser (Íåïí»É) ½·»ëï»Õ»Ý (½·»ëïÝ»ñÇ ³ÙμáÕçáõÃÛáõÝÁª ½·»ëï³å³Ñ³ñ³Ý) garderobe f; ~Áª ½·»ëïÝ»ñÁ Ýáñ³óݻɪ óñÙ³óÝ»É renouveler sa garderobe ½·áÝ vigilant,e (½·³ëï, ³ã³Éáõñç); perspicace (ßñç³Ñ³Û³ó) ½·áݳμ³ñ avec vigilance, vigilamment ½·áÝ³Ý³É revenir à la raison; devenir sérieux,-euse (Éñç³Ý³É) ½·áÝáõÃÛáõÝ vigilance f, circonspection f (ßñç³Ñ³Û³óáõÃÛáõÝ); ~ óáõó³μ»ñ»É faire preuve de vigilance ½·áõÛß 1) prudent,e 2) aux aguets (½·³ëï) 3) circonspect,e (ßñç³Ñ³Û³ó) ½·áõß³μ³ñ 1) avec précaution 2) prudemment (½·áõß³íáñáõÃÛ³Ùμ) 3) tout doucement (ѳݹ³ñïáñ»Ý, ϳٳóáõÏ) ½·áõß³Ý³É prendre garde (à); se garder (de); se méfier (de) (ϳëϳͳÝùáí í»ñ³μ»ñí»É, ãѳí³ï³É) ½·áõß³íáñ 1) prudent,e; précautionneux,-euse 2) circonspect,e (ßñç³Ñ³Û³ó) 3) prévoyant,e (Ñ»é³ï»ë) ½·áõß³íáñáõÃÛáõÝ 1) précaution f (ݳ˳½·áõßáõÃÛáõÝ); prudence f (½·áõßáõÃÛáõÝ); ~ óáõó³μ»ñ»É faire preuve de prudence 2) circonspection f (ßñç³Ñ³Û³óáõÃÛáõÝ) 3) prévoyance f (ϳÝ˳ï»ëáõÃÛáõÝ, Ñ»é³ï»ëáõÃÛáõÝ)



ÝáõÃÛáõÝ ½·³óáÕáõÃÛáõÝ sensation f; sentiment m ½·³óí³Í ému,e, attendri,e; touché,e ½·³óí»É 1) se faire sentir 2) ÷Ëμ. s’at-



tendrir, être touché,e (ému,e) m (½·³óÙáõÝù); émotion f (Ñáõ½ÙáõÝù); sens m; å³ï³ë˳ݳïíáõÃÛ³Ý ~ sens de(s) responsabilité(s); ÑáõÙáñÇ ~ sens de l’humour ½·»ëï habit m, vêtement m; robe f (ßñç³½·»ëï, ßáñ); toilette f (ÏÝáç Ýñμ³·»Õ ~); ~Á ÷áË»É se changer; Å³Ù³Ý³Ï ãáõÝ»ó³ ~ëª ßáñ»ñë ÷áË»Éáõ je n’ai pas eu le temps de me changer; ~Ǫ ßñç³½·»ëïÇ ßñßÛáõÝÁ le froufrou d’une robe ½·»ëï³Ï³É porte-manteau m ½·»ëï³ÛÇÝ (½·»ëïÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ) vestimentaire ½·³óáõÙ sentiment



302



½·áõß³óÝ»É 1) mettre en garde (contre);



½»Õͳñ³ñáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É frauder



prévenir vt (de); íï³Ý·Ç Ù³ëÇÝ ~ prévenir du danger 2) alerter vt (ݳ˳½·áõß³óÝ»É, ³Ñ³½³Ý·»É) 3) avertir vt (ï»Õ»Ï³óÝ»Éáí) ½·áõß³óí³Í prévenu,e, averti,e (ݳ˳½·áõß³óí³Í) ½·áõß³óí»É être averti,e (prévenu,e) ½·áõß³óáõÙ (ݳ˳½·áõß³óáõÙ) avertissement m ½·áõßáñ»Ý ï»°ë ½·áõß³μ³ñ ½·áõßáõÃÛáõÝ 1) prudence f; précaution f (ݳ˳½·áõßáõÃÛáõÝ) 2) circonspection f (ßñç³Ñ³Û³óáõÃÛáõÝ) ½»μñ (í³·ñ³ÓÇ) ϻݹμ. zèbre m ½»μáõ ϻݹμ. zébu m (ë³å³ï³íáñ »½) ½»É³Ý¹³Ï³Ý zélandais,e ½»É³Ý¹³óÇ, ½»É³Ý¹áõÑÇ Zélandais,e n ½»Ë débauché,e, libertin,e, déréglé,e, prodigue ½»ËáõÃÛáõÝ 1) débauche f; prodigalité f (ßé³ÛÉáõÙ, í³ïÝáõÙ) 2) orgie f (ßí³ÛïáõÃÛáõÝ, óá÷áõÃÛáõÝ, Ï»ñáõËáõÙ) 3) luxure f (Ñ»ßï³Ýù, Ñ»ßï³ëÇñáõÃÛáõÝ) ½»ÏáõÛó 1) rapport m; ~ ï³Éª ½»Ïáõó»É faire un rapport 2) compte rendu m (ѳßí»ïíáõÃÛáõÝ) 3) note f (å³ßïáݳϳÝ) ½»Ïáõó³·Çñ note f, mémoire m ½»Ïáõó»É 1) faire un rapport (ѳÕáñ¹áõÙ ³Ý»É), exposer vt (Ý»ñϳ۳óÝ»É) 2) annoncer vt (ѳÛïݻɪ ³Ûó»ÉáõÇ Ù³ëÇÝ) ½»ÏáõóáÕ 1) conférencier,-ière n 2) rapporteur,-euse n (¹³ï³ñ³ÝáõÙ, ËáñÑñ¹³ñ³ÝáõÙ ¨ ³ÛÉáõñ) ½»ÏáõóáõÙ rapport m (·áñÍݳϳÝ, ѳßí»ïáõ); exposé m (·Çï³Ï³Ý); ÑÇÙÝ³Ï³Ý ~ (·Çï³ÅáÕáíÇ ¨ ³ÛÉÝÇ) exposé magistral ½»Õ»É 1) verser vt 2) ÷Ëμ. épancher vt, déverser vt; ½·³óÙáõÝùÝ»ñÁ ~ épancher ses sentiments; Ù³ÕÓÁ ~ déverser sa bile ½»Õͳñ³ñ fraudeur,-euse n, déprédateur,-trice n/adj, falsificateur,-trice n ½»Õͳñ³ñáõÃÛáõÝ fraude f, falsification f, déprédation f; détournement m;



vi



½»ÕÍ»É contrefaire vt (÷³ëï³ÃáõÕÃ,



ëïáñ³·ñáõÃÛáõÝ); falsifier vt



½»Õã rabais m; remise f; réduction f; tarif



m réduit (Çç»óí³Í ·Ý»ñ); escompte m (ϳÝËÇÏ ·áõÙ³ñÇ ¹»åùáõÙ); ~áí au rabais; ~áí í³×³éù vente f au



rabais; ~ ·Ýáí à prix réduit, à tarif réduit; ùë³Ý ïáÏáë ~ réduction de vingt pour cent; ~ ·Ýáí ïáÙë billet m de réduction; ·Ý»ñÇ ~ª Çç»óáõÙ remise f des prix; ~ ïñ³Ù³¹ñ»É accorder un rabais (une remise); ~ ·Ýáí ³é¨ïáõñ solderie f ½»Õã³ñ³ñ ýÇÝ. escompteur,-euse n (ÙáõñѳÏÁ ½»ÕãáÕ) ½»Õã»É faire un rabais; faire une réduction (·ÇÝÁ ~); ýÇÝ. escompter vt (ïáÏáëÁ, ÙáõñѳÏÁ) ½»Õãí³Í ùñÏÝ. elliptique; ~ ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝ phrase f elliptique ½»ÕãíáÕ (½»ÕãÙ³Ý »Ýóϳ) escomptable ½»ÕãáõÙ 1) ï»°ë ½»Õã 2) abattement m (Ïñ׳ïáõÙ, Çç»óáõÙ. å³ÑáõÙ, ѳÝáõñ¹ª ѳñÏÇ, ³ß˳ï³í³ñÓÇ); ýÇÝ. escompte m (ïáÏáëÇ, ÙáõñѳÏÇ) 3) É»½íμ. ellipse f ½»ÕáõÙ effusion f, épanchement m; ÷Ëμ. ·áÕïñÇϪ ùÝùáõß ~Ý»ñ tendres épanchements; μÅßÏ. ³ñÛ³Ý ~ congestion f ½»ÛÃáõÝ ï»°ë ÓÇóåïáõÕ ½»ÝÇà ³ëïÕ·. zénith m; ÷Ëμ. ÷³éùÇ ~áõÙª ·³·³ÃݳϻïÇÝ au comble de la gloire ½»ÝÇóÛÇÝ ³ëïÕ·. zénithal,e; é³½Ù. antiaérien,ne; ~ Ññ»ï³ÝÇ artillerie f antiaérienne; ~ Ññ»ï³Ý³íáñ servant m de pièce de D.C.A.; ~ Ññ³Ýáà pièce f de D.C.A. (défense contre avions) ½»Ýù arme(s) f (pl); ³Ýѳï³Ï³Ý ~ arme f individuelle; ¹³ë³Ï³Ý ~ª ~Ç ¹³ë³Ï³Ý ï»ë³ÏÝ»ñ armes conventionnelles; ³ïáÙ³ÛÇÝ ~ arme atomique; ÙÇçáõϳÛÇÝ ~ arme nucléaire; Ù³Ýñ¿³Ï³Ý ~ arme bacté303



répugnance (de l’aversion) à qn; écœurer vt 2) ennuyer vt, embêter vt (Ó³ÝÓñ³óÝ»É) ½½íáÕ dégoûté,e (Ù³ëݳíáñ³å»ë ëÝݹ³ÙûñùÇó) ½Á¯Ý· dring ! ding ! drelin ! ½Ç·½³· zigzag m; ~Ý»ñ ³Ý»É zigzaguer vi, faire des zigzags ½Ç·½³·³Ó¨ en zigzag; ~ ׳ݳå³ñÑ route f en zigzag ½ÇÉ perçant,e, aigu,ë, strident,e (Ó³ÛÝ) ½ÇÙμ³μí»³Ï³Ý zimbabwéen,ne ½ÇÙμ³μí»óÇ, ½ÇÙμ³μíáõÑÇ Zimbabwéen,ne n ½Çݳ·áñÍ armurier m ½Çݳ·áñͳñ³Ý fabrique f d’armes ½Çݳ·áñÍáõÃÛáõÝ (½Çݳñï³¹ñáõÃÛáõÝ) fabrication f d’armes ½Çݳ¹³¹³ñ armistice m; trêve f (ųٳݳϳíáñ, ϳñ׳ï¨); ~ ÏÝù»É conclure (signer) un armistice; cessez-le-feu m (Ïñ³ÏǪ é³½Ù³Ï³Ý ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ¹³¹³ñ»óáõÙ) ½Çݳ¹³ßï é³½Ù. place f d’armes, champ m d’opérations ½Çݳó÷ désarmé,e ½Çݳó÷»É désarmer vt ½Çݳó÷í»É se désarmer, être désarme,é; rendre les armes (½»ÝùÁ ѳÝÓÝ»É) ½Çݳó÷áõÃÛáõÝ, ½Çݳó÷áõÙ désarmement m; ÁݹѳÝáõñ ¨ ³Ýí»ñ³å³Ñ ~ désarmement général et inconditionné; Ù³ëݳÏÇ ~ désarmement partiel ½ÇݳÏÇó compagnon m d’armes; allié,e n (¹³ßݳÏÇó) ½ÇݳÏáã ï»°ë ½áñ³Ïáã ½ÇݳÏáã»É ï»°ë ½áñ³Ïáã»É ½ÇݳÏáãÇÏ ï»°ë ½áñ³ÏáãÇÏ ½ÇݳÏó»É être compagnon d’armes (½ÇݳÏÇó ÉÇÝ»É); être alliés (¹³ßݳÏÇó ÉÇÝ»É) ½ÇݳÏóáõÃÛáõÝ alliance f ½ÇݳÙûñù munitions f pl; armement m (ëå³é³½ÇÝáõÃÛáõÝ) ½ÇݳÝÇß, ½ÇݳÝß³Ý armoiries f pl; armes f pl; blason m (ïáÑٳϳÝ); å»ï³Ï³Ý ~ armoiries d’État;



riologique; ½³Ý·í³Í³ÛÇÝ áãÝã³óÙ³Ý ~ arme(s) de destruction massive; ùÇÙÇ³Ï³Ý ~ arme chimique; Ï»Ýë³μ³Ý³Ï³Ý ~ arme biologique; ѳϳï³ÝϳÛÇÝ ~ armes antichars; ë³éÁ ~ arme blanche; ~½ñ³Ñª ~ áõ ½ñ³Ñ armure f; ~Ç å³Ñ»ëï dépôt m d’armes, arsenal m (½ÇݳÝáó); ~Ç ß³ãáõÙª ß³ãÛáõÝ cliquetis m d’armes; ~ í»ñóÝ»É prendre les armes; ~Ý áõÕÕ»É Ù»ÏÇ íñ³ braquer une arme vers qn; ~Á í³Ûñ ¹Ý»É déposer les armes ◊ Ç ½»°Ý aux armes ! ½»Ýùáõ½ñ³Ñ armure f ½»é³É grouiller vi ½»éáõÝ ï»°ë ëáÕáõÝ ½»ï»Õ³ñ³Ý local m ½»ï»Õ»É placer vt; établir vt, installer vt (ï»Õ³íáñ»É); caser vt (ï»Õ³¹ñ»É); mettre vt (¹Ý»É), disposer vt (¹³ë³íáñ»É) ½»ï»Õí»É se placer, s’installer, se caser ½»ï»ÕáõÙ placement m, installation f, arrangement m; insertion f (ï»Õ³¹ñáõÙª ûñÃáõÙ ¨ ³ÛÉÝ) ½»ñÍ exempt,e de; libre de (³½³ï); ~ ÉÇÝ»É être exempt,e de; ~ å³Ñ»É dispenser de; exempter, rendre (qn) exempt,e de ½»÷Ûáõé brise f, brise f légère; μÝëï. zéphyr m ½½í³Ýù 1) dégoût m; ~áí avec dégoût, d’un air dégoûté 2) aversion f (ÝáÕϳÝù, ·³ñß³Ýù) 3) répugnance f (Ëáñß³Ýù) 4) répulsion f (í³ÝáõÙ) 5) nausée f (ëñï˳éÝáõù) ½½í»É avoir du dégoût pour; avoir horreur de (·³ñß»É); se dégoûter (Ó³ÝÓñ³Ý³É, Ñá·Ý»É, Ñ»ï³ùñùñáõÃÛáõÝÁ ÏáñóÝ»É) ½½í»ÉÇ dégoûtant,e, répugnant,e (Ëáñß»ÉÇ); abominable, exécrable (ÝáÕϳÉÇ, ½³½ñ»ÉÇ, ·³ñß»ÉÇ) ½½í»ÉÇáñ»Ý horriblement, abominablement, exécrablement ½½í»óÝ»É 1) (½½í³Ýù ³é³ç³óÝ»É) dégoûter vt, donner de la répugnance (du dégoût) à qn, inspirer de la 304



ö³ñÇ½Ç ~Á armes de Paris



½ÇÝí»É



½ÇݳÝáó arsenal m (ݳ¨ª ÷Ëμ.); ÙÇçáõ-



1)



s’armer (ëå³é³½ÇÝí»É);



÷Ëμ. s’armer de qch, se munir de



qch; ѳÙμ»ñáõÃÛ³Ùμ ~ s’armer de patience 2) s’équiper (³å³Ñáíí³Í ÉÇÝ»É ³ÝÑñ³Å»ßï …-áí) ½ÇÝíáñ soldat m; ˳ճÃÕÃÇ ~ (í³É»ï) valet m; pion m (ß³ËÙ³ïÇ Ë³Õ³½ÇÝíáñ) ½ÇÝíáñ³·ñ»É engager vt; enrôler vt, recruter vt ½ÇÝíáñ³·ñí»É s’engager; s’enrôler dans l’armée ½ÇÝíáñ³Ï³Ý 1. adj militaire; de guerre; ~ ѳٳ½·»ëï tenue f militaire; ~ ³Ù³é³ÛÇÝ ·É˳ñÏ calot m 2. militaire m; ϳ¹ñ³ÛÇÝ ~ militaire de carrière ½ÇÝíáñ³Ï³Ýáñ»Ý militairement ½ÇÝíáñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ les militaires m pl ½ÇÝáõÅ forces f pl armées ½ÇÝáõÙ armement m; équipement m (ݳ¨ª ë³ñù³íáñáõÙÝ»ñáí, ѳݹ»ñÓ³Ýùáí) ½Çç»É 1) céder vi (à) 2) condescendre à (ٻͳÑá·³μ³ñ, ѳÏí³Í ÉÇÝ»Éáí) 3) concéder à (ïñ³Ù³¹ñ»É, ßÝáñÑ»É) 4) acquiescer à (ѳí³ÝáõÃÛáõÝ ï³É) 5) transiger vi (½ÇçáõÙÝ»ñ ³Ý»É); ׳ݳå³ñÑÁ ~ laisser passer (qn) ½ÇçáÕ prêt,e à céder; accommodant,e (ѳñÙ³ñíáÕ); conciliant,e (ѳٳӳÛÝáÕ) ½ÇçáÕ³μ³ñ avec indulgence; avec condescendance ½ÇçáÕ³Ï³Ý indulgent,e, complaisant,e; condescendant,e ½ÇçáճϳÝáõÃÛáõÝ 1) caractère m accommodant 2) indulgence f (Ý»ñáÕ³ÙïáõÃÛáõÝ) 3) condescendance f (½ÇçáÕáõÃÛáõÝ, ٻͳÑá·áõÃÛáõÝ) ½ÇçáÕ³ÙÇï 1) prêt,e à céder 2) accommodant,e (ѳñÙ³ñíáÕ) 3) consentant,e (ѳٳӳÛÝíáÕ) 4) complaisant,e (ëÇñ³ÉÇñ, Ý»ñáÕ³ÙÇï) ½ÇçáÕ³ÙïáõÃÛáõÝ caractère m accommodant ½ÇçáÕáõÃÛáõÝ, ½ÇçáõÙ 1) concession f; ½ÇçáõÙÝ»ñ ³Ý»É faire des conces-



ϳÛÇÝ é³½Ù³í³ñ³Ï³Ý ~ arsenaux nucléaires stratégiques ½Çݳå³É³ï Palais m des armures ½Çݳå³Ñ»ëï dépôt m de munitions ½Çݳå³ïÛ³Ý gaine f, fourreau m; ~Ç Ù»ç ¹Ý»É (½»ÝùÁ å³ïÛ³ÝÇ Ù»ç ¹Ý»É) engainer vt; ~Çó Ñ³Ý»É (½»ÝùÁ å³ïÛ³ÝÇó ѳݻÉ) dégainer vt ½Çݳå³ñï mobilisable m; conscrit m (½áñ³ÏáãÇÏ) ½Çݳå³ñïáõÃÛáõÝ service m militaire obligatoire ½Çݳí³×³é armurier m ½Çݳí³ñÅ exercé(e) aux armes ½Çݳí³ñÅáõÃÛáõÝ exercices m pl aux armes ½Çݳï»ë³Ï armement m; armes f pl; ëáíáñ³Ï³Ý (¹³ë³Ï³Ý, áã ÙÇçáõϳÛÇÝ, áã ùÇÙdzϳÝ) ~Ý»ñ armes conventionnelles, moyens m pl conventionnels; ÙÇçáõϳÛÇÝ ~Ý»ñ armes nucléaires ½ÇݳïÛ³ó (ÏñáÝ³Ï³Ý Ýϳï³éáõÙÝ»ñáí ½ÇÝíáñ³Ï³Ý ͳé³ÛáõÃÛáõÝÇó Ññ³Å³ñíáÕ) objecteur m de conscience ½Çݳñï³¹ñáÕ fabricant,e n d’armes ½Çݳñï³¹ñáõÃÛáõÝ fabrication f d’armes ½ÇÝ·ñùáõÛÏ (½ÇÝíáñ³Ï³Ý ·ñùáõÛÏ) livret m militaire ½ÇÝ»É (ëå³é³½ÇÝ»É) armer vt; équiper vt (ݳ¨ª ë³ñù³íáñáõÙÝ»ñáí, ѳݹ»ñÓ³Ýùáí) ½ÇÝͳé³ÛáÕ (½ÇÝíáñ³Ï³Ý) militaire m ½ÇÝÏáÙ chef m du bureau (du service) de recrutement ½ÇÝÏáÙÇë³ñdzï bureau m (service m) de recrutement ½ÇÝÛ³É, ½ÇÝí³Í armé,e; ½ÇÝí³Í áõÅ»ñ forces f pl armées; ÙÇÝ㨠³ï³ÙÝ»ñÁ ½ÇÝí³Í armé jusqu’aux dents; ½ÇÝí³Í ѳϳٳñïáÃÛáõÝ conflit m armé ½ÇÝí³ÍáõÃÛáõÝ (ѳ·»ó³Íª ³å³Ñáíí³Í ÉÇÝ»ÉÁ) équipement m; ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ~ équipement technique 305



sions; ïÝï·. ë³Ï³·Ý³ÛÇÝ ½ÇçáõÙÝ»ñ concession tarifière 2) Çñ³íμ. cession f; ·áõÛùÇ ½ÇçáõÙ cession de biens; Çñ³íáõÝùÝ»ñÇ ½ÇçáõÙª ÷á˳ÝóáõÙ cession f de droits ½Çëï ϽÙËë. cuisse f (³½¹ñ); hanche f (ÏáÝù) ½É³Ý³É ne pas vouloir, manquer à ½É³óáõÙ mauvaise volonté f; manquement m ¼ÈØ ï»°ë ½³Ý·í³Í³ÛÇÝ (Éñ³ïí³ÙÇçáóÝ»ñ) ½Ï»é μëμ. nèfle f ½Ï»é»ÝÇ néflier m ½Ïéï³É (·Ëï³É, μËϳÉ) roter vi ½Ïéïáó rot m, renvoi m ½Õç³É se repentir (de); regretter vt, avoir du regret (³÷ëáë³É) ½ÕçáõÙ repentir m; pénitence f (³å³ß˳ñáõÃÛáõÝ, ³å³ß˳ñ³Ýù) ½Ù³ÛɳÝù ravissement m; extase f, émerveillement m (Ñdz½Ù³ÛÉáõÃÛáõÝ, ѳ÷ßï³Ïí³ÍáõÃÛáõÝ) ½Ù³ÛÉ»ÉÇ ravissant,e; charmant,e (·ñ³íÇã); émerveillant,e (ÑdzóÝáÕ) ½Ù³ÛÉ»óÝ»É ravir vt, charmer vt, enchanter vt, transporter vt; émerveiller vt (ÑdzóÝ»É) ½Ù³ÛÉ»óáõóÇã ravissant,e; stupéfiant,e (³åß»óáõóÇã); charmant,e (·ñ³íÇã); émerveillant,e (ÑdzóÝáÕ) ½Ù³ÛÉí³Í ravi,e, émerveillé,e, enchanté,e ½Ù³ÛÉí»É être charmé,e, être enchanté,e, être ravi,e; être émerveillé,e; tomber en extase (Ñdz½Ù³ÛÉí»É, ѳ÷ßï³Ïí»É) ½Ù»ÉÇ (·ñå³ÝÇ ÷áùñÇÏ ¹³Ý³Ï) canif m ½ÙéÝÇï (ÑÕϳù³ñ) émeri m ½ÙéÝÇï³ÃáõÕà (ÑÕϳÃáõÕÃ) papier m (d’) émeri ½Ùéë»É 1) cacheter vt (ݳٳÏ, Íñ³ñ) 2) embaumer vt (¹Ç³ÏÁ) 3) momifier vt (ÙáõÙdz ¹³ñÓÝ»É) ½Ùéëí»É 1) être cacheté,e (ݳٳÏÁ, Íñ³ñÁ) 2) être embaumé,e (¹Ç³ÏÁ) 3) être momifié,e (ÙáõÙdzÛÇ í»ñ³Íí»É) ½ÙéëáõÙ embaumement m (¹Ç³ÏÇ)



½ÙñáõËï émeraude f; ~Ç å»ë ϳݳã



vert,e comme une émeraude



½ÙñáõËï» d’émeraude ½Ùáõéë myrrhe f; cire f à cacheter



(ÏÝù³ÙáÙ)



½Ý·³É sonner vi, tinter vt, résonner vi



(ÑÝã»É, Ó³ÛÝ Ñ³Ý»É); cliqueter vi (ß³ã»É) ½Ý·³óÝ»É tinter vt (ÑÝã»óÝ»É); cliqueter vt (ß³ã»óÝ»É, ß³ãÛáõÝ ³é³ç³óÝ»É) ½Ý·áó tintement m; cliquetis m (ß³ãÛáõÝ) ½Ý·áõÝ sonore; ~ Ó³ÛÝ voix f sonore (timbrée) ½Ý¹³Ý1 (¹³ñμÝÇ ë³É) enclume f ½Ý¹³Ý2 (³ÝÓáõϪ ˳í³ñ μ³Ýï) cachot m; cellule f (μ³Ýï³Ëáõó) ½Ýݳμ³ñ avec observation; en observant (½ÝÝ»Éáí) ½ÝÝ³Ï³Ý 1) d’observation 2) observationnel,le (·ÇïáõÃÛ³Ý áñ¨¿ ×ÛáõÕÇ Ù³ëÇÝ) 3) contemplatif,-ive (ѳۻóáճϳÝ); ~ ÙÇïù esprit m contemplatif ½ÝݳÓáÕ (½áݹ) sonde f ½Ýݳë³ñù (û¹³Ï³Û³ÝáõÙ áõÕ¨áñÝ»ñÇ Ùáï ½ÇݳÙûñù áõ å³ÛÃáõóÇÏ Ñ³Ûïݳμ»ñ»Éáõ ѳٳñ) portique m ½ÝÝ»É 1) examiner vt (ùÝÝ»É) 2) observer vt (¹Çï»É) 3) contempler vt (¹Çï»É, ³ÏݳåÇß Ý³Û»É, ѳۻÉ) 4) scruter vt (ݳۻÉáí, ¹Çï»Éáí ~); ÑáñǽáÝÁ ~ scruter l’horizon ½ÝÝ»ÉÇ observable; visible (ï»ë³Ý»ÉÇ) ½ÝÝáÕ 1) observateur,-trice; ~ ѳ۳óù regard m observateur 2) scrutateur,trice (¹ÇïáõݳÏ) 3) investigateur,trice (Ëáõ½³ñÏÇã) ½ÝÝáõÃÛáõÝ, ½ÝÝáõÙ 1) observation f (¹ÇïáõÙ) 2) inspection f (ëïáõ·áõÙª Ù³ëݳíáñ³å»ë ï»ËÝÇϳϳÝ) 3) examen m (ùÝÝáõÃÛáõÝ); ³ñï³ùÇÝ ~ examen d’aspect 4) contemplation f (¹ÇïáõÙ, ѳÛáõÙ, ѳۻÉÁ) 5) exploration f (ѻﳽáïáõÙ, ùÝÝáõÙ) 6) Çñ³íμ. reconnaissance f; ¹»åùÇ í³ÛñÇ ~ reconnaissance des lieux ½áμ ï»°ë ËåÇå ½á¹³É³Ùå lampe f à souder ½á¹³Ïó»É, ½á¹»É souder vt 306



½á¹³Ïóí»É, ½á¹í»É être soudé,e ½á¹Ç³Ï (½á¹Ç³Ïáë) ï»°ë ϻݹ³Ý³Ï»ñå ½á¹Çã ï»Ë. soudeuse f, fer m à souder



½áñ³μ³ÅÇÝ é³½Ù. division f ½áñ³μ³Ý³Ï é³½Ù. corps m d’armée ½áñ³·áõݹ (·áõݹ) é³½Ù. régiment m ½áñ³¹ñáß drapeau m militaire; couleurs



½á¹áÕ soudeur m (μ³Ýíáñ, Ù³ëݳ·»ï) ½á¹áõÙ (½á¹³ÏóáõÙ, »é³ÏóáõÙ) soudage



½áñ³Ë³Õ»ñ é³½Ù. manœuvres f pl ½áñ³ËáõÙμ é³½Ù. troupe f (militaire) ½áñ³Ï³½Ù contingent m ½áñ³Ï³Û³Ý base f militaire, stationne-



(ᇖꂝ) m,



f pl



soudure f



½áÉ (ß»ñï³·ÇÍ) rayure f, raie f ½áɳíáñ à rayures, rayé,e; zébré,e, tig-



ment m des troupes



½áñ³ÏÇó solidaire (ѳٻñ³ßË) ½áñ³Ïáã appel m (aux armes), recrute-



ré,e ½áÑ 1) victime f; Ù³ñ¹Ï³ÛÇÝ ~»ñ victimes 2) proie f (·³½³ÝÇ áñëª ×³ñ³Ï, ݳ¨ª ÷Ëμ.) 3) ÷Ëμ. offrande f, sacrifice m (ÁÝͳ۳μ»ñáõÃÛáõÝ, Ù³ï³Õ) ½áѳμ»ñ»É sacrifier vt; ³ÝÓÁª Çñ»Ý ~, ÝíÇñ»É se sacrifier ½áѳμ»ñáõÃÛáõÝ, ½áѳμ»ñáõÙ sacrifice



ment m, appel m sous les drapeaux



½áñ³Ïáã³ÛÇÝ de l’appel, de recrute-



ment, de conscription; ~ ï»Õ³Ù³ë bureau m de recrutement ½áñ³Ïáã»É appeler sous les drapeaux ½áñ³ÏáãÇÏ conscrit m, appelé m; recrue f



½áñ³Ïáãí»É être appelé sous les dra-



m



peaux



½áѳë»Õ³Ý, ½áѳñ³Ý autel m, sanc-



tuaire m



½áñ³ÏáãáõÙ (½áñ³Ïáã) conscription f ½áñ³Ïó»É se solidariser (avec) ½áñ³ÏóáõÃÛáõÝ solidarité f (ѳٻñ³ß-



½áѳïíáõÃÛáõÝ sacrifice m ½áÑ»É sacrifier vt ½áÑáÕáõÃÛáõÝ sacrifice m ½áÑí»É 1) périr vi, succomber vi (ÁÝÏÝ»É, Ù»éÝ»É, Ïáñã»É, áãÝã³Ý³É) 2) se



ËáõÃÛáõÝ)



½áñ³Ñ³Ý¹»ë revue f militaire, défilé m,



parade f



sacrifier, s’immoler (ÝíÇñí»É, Çñ»Ý ½áѳμ»ñ»É) ½áݳ ï»°ë ·áïÇ ½áݹ ï»°ë ½ÝݳÓáÕ ½áݹ³Å, ½áݹ³ñÏáõÙ ï»°ë ÓáÕ³ñÏáõÙ ½áݹ³ñÏ»É ï»°ë ÓáÕ³ñÏ»É ½áí frais-fraîche; ~ ¿ il fait frais; ~ û¹ air m frais; ~ ·Çß»ñ nuit f fraîche; ~ ïáõÝ maison f fraîche ½áí³Ý³É se rafraîchir ½áí³ëáõÝ frais-fraîche; frisquet,te ½áí³ï³ù³óáõóÇã (û¹³Ï³ñ·³íáñÇã, û¹áñ³ÏÇã, ÏáݹÇóÇáÝ»ñ) climatiseur m, conditionneur m ½áí³óÝ»É rafraîchir vt ½áí³óáõÙ rafraîchissement m ½áí³óáõóÇã rafraîchissant,e; ~ ËÙÇãùÝ»ñ boissons f pl rafraîchissantes; ~Ý»ñ rafraîchissements m pl (½áí³óáõóÇã ËÙÇãùÝ»ñ, å³Õå³Õ³Ï, ë³éÁ Ùñ·»ñ ¨ ³ÛÉÝ) ½áíáõÃÛáõÝ fraîcheur f



½áñ³Ñ³í³ù mobilisation f, recrute-



ment m; ÁݹѳÝáõñ ~ mobilisation générale ½áñ³Ñ³í³ù³ÛÇÝ mobilisateur,-trice; de mobilisation; ~ Ï»ÝïñáÝ centre m mobilisateur (de mobilisation) ½áñ³Ñ³í³ù»É mobiliser vt ½áñ³Ññ³Ù³Ý³ï³ñ commandant m de l’armée ½áñ³Ù³ë¥»ñ¤ é³½Ù. troupe(s) f (pl) ½áñ³ÙdzíáñáõÙ (¹Çíǽdz) é³½Ù. division f ½áñ³Ý³É se renforcer, devenir plus fort,e; se réconforter (áõÅ ³éÝ»É) ½áñ³Ýáó caserne f; ~áõÙ ï»Õ³íáñ»É caserner vt ½áñ³Ýáó³ÛÇÝ de caserne ½áñ³ß³ñÅ é³½Ù. manœuvre f ½áñ³í³ñ (·»Ý»ñ³É) général m ½áñ³í³ñųÝù, ½áñ³í³ñÅáõÃÛáõÝ é³½Ù.



manœuvre(s) f (pl)



½áñ³íÇ· aide m, soutien m, appui m; ~ 307



ÉÇÝ»É réconforter vt



½ëå»É 1) retenir vt; Çñ»Ý ~ se retenir; Ñ»-



½áñ³íáñ fort,e (áõÅ»Õ); vigoureux,-



ϻϳÝùÁª ³ñóáõÝùÝ»ñÁ ~ retenir ses larmes 2) dompter vt (Ñݳ½³Ý¹»óÝ»É, ë³Ýӳѳñ»É); ·³½³ÝÝ»ñÇÝ ~ dompter les fauves 3) refréner vt (ë³ÝÓ»É, »ï å³Ñ»É) 4) réprimer vt (ÁÝÏ×»É, ×Ýß»É) 5) maîtriser vt; Çñ»Ý ~ se maîtriser (ÇÝùݳïÇñ³å»ï»É) ½ëåí³Í (½áõëå) réservé,e ½ëåí³ÍáõÃÛáõÝ réserve f, retenue f; réticence f (½·áõß³íáñáõÃÛáõÝ, ã³÷³íáñáõÃÛáõÝ) ½ëåáõÙ domptage m; répression f (×ÝßáõÙ), refrènement m (ë³ÝӳѳñáõÙ) ½ëï³ÙÏ³Ý nerf m sciatique, sciatique



euse (½áñ»Õ); puissant,e (ѽáñ) ½áñ³ï»ë é³½Ù. revue f ½áñ³ï»ë³Ï é³½Ù. formation f (unité f) militaire ½áñ³óÝ»É 1) renforcer vt (áõŻճóÝ»É) 2) fortifier vt (Ù³ñÙÇÝÁ, ϳÙùÁ, á·ÇÝ) 3) consolider vt, raffermir vt (³Ùñ³åݹ»É) 4) réconforter vt (ù³ç³É»ñ»É, áõŪ »é³Ý¹ ѳÕáñ¹»É) ½áñ³óñ»É démobiliser vt ½áñ³óñí»É être démobilisé,e ½áñ³óñáõÙ démobilisation f ½áñ³óáõÙ renforcement m; μ³Ý³ÏÇ ~ renforcement d’une armée ½áñ»Õ vigoureux,-euse; fort,e (áõÅ»Õ); puissant,e (ѽáñ) ½áñ»Õ³óÝ»É dynamiser m (áõŻճóÝ»É, ËóݻÉ, ó÷ ѳÕáñ¹»É) ½áñ»Õ³óÝáÕ dynamisant,e (áõŻճóÝáÕ, ËóÝáÕ, ó÷ ѳÕáñ¹áÕ) ½áñ»Õ³óáõÙ dynamisation f (áõŻճóáõÙ, ËóÝáõÙ, ó÷ ѳÕáñ¹»ÉÁ) ½áñáõÃÛáõÝ force f (áõÅ), puissance f (ѽáñáõÃÛáõÝ); vigueur f (Ïáñáí) ½áñù armée f (μ³Ý³Ï); ~»ñ troupes f pl; Ý»ñùÇÝ ~»ñ Forces f pl de l’Intérieur; ½ñ³Ñ³ï³ÝϳÛÇÝ ~»ñ troupes blindées; ó³Ù³ù³ÛÇÝ ~»ñ troupes terrestres; ÑñÃÇé³ÛÇÝ ~»ñ troupes de(s) fusées; ~Ç Ãí³ù³Ý³ÏÁ l’effectif m d’une armée ½áñûñÇÝ³Ï par exemple ½áù³Ýã belle-mère f ½é³É braire vi; ËëÏó. (ɳÉϳÝáõÃÛáõÝ ³Ý»É) pleurnicher vi ½é³Ý ÷Ëμ. pleurard,e, pleurnichard,e, pleurnicheur,-euse (ɳÉϳÝ) ½éáó braiment m, hi-han m ½ëå³μ³ñÓÇÏ (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ Ù»ç) airbag m ½ëå³Ý (é»ëáñ) ï»Ë. ressort m ½ëå³Ý³Ï ressort m; ųٳóáõÛóÇ ~Á le ressort de la montre ½ëå³Ý³Ï³ÛÇÝ de ressort ½ëå³Ý³Ï³íáñ à ressort ½ëå³Ý³Ï»É faire ressort ½ëå³ß³åÇÏ camisole f de force



m



½ëï³ÛÇÝ sciatique ½ëï³ó³í sciatique f ½ëïáëÏñ ϽÙËë. os m iliaque ½í³ñà joyeux,-euse (áõñ³Ë); jovial,e



(Ï»Ýë³ËÇݹ); enjoué,e (ß»ÝßáÕ)



½í³ñóμ³Ý humoriste n ½í³ñóμ³ñ ï»°ë ½í³ñÃáñ»Ý ½í³ñó·ÇÝ réjouissant,e, d’un air gai ½í³ñó¹»Ù d’un air joyeux (gai, riant),



épanoui,e



½í³ñÃ³Ý³É s’égayer; s’animer (³ß-



ËáõųݳÉ)



½í³ñóóÝ»É égayer vt, rendre joyeux,-



euse (enjoué,e) gaiement, joyeusement; avec entrain ½í³ñÃáõÃÛáõÝ gaîté f, joie f, bonne humeur f ½í³ñ׳μ³Ý ï»°ë ½í³ñ׳Ëáë ½í³ñ׳½μáë³Ýù partie f de plaisir ½í³ñ׳ÉÇ 1) amusant,e; divertissant,e, réjouissant,e; plaisant,e (ѳ׻ÉÇ) 2) drôle (ÍÇͳճ߳ñÅ); distrayant,e (ͳÝñ Ùïù»ñÁª ïñ³Ù³¹ñáõÃÛáõÝÁ óñáÕ) ½í³ñ׳ÉÇáñ»Ý joyeusement, d’une manière amusante (plaisante) ½í³ñ׳ÉÇù amusement m, divertissement m; passe-temps m (ųٳÝó) ½í³ñ׳Ëáë (½í³ñ׳μ³Ý) farceur,euse n/adj, facétieux,-euse, moqueur,-euse adj/n ½í³ñÃáñ»Ý



308



bavarder vi, babiller vi



½í³ñ׳Ëáë»É plaisanter vi, badiner vi,



½ñ³ËáëáõÃÛáõÝ (³í»Éáñ¹ áõ ³Ýï»ÕÇ



blaguer vi



½í³ñ׳ËáëáõÃÛáõÝ plaisanterie f, facé-



Ëáë»ÉÁ) bavardage m, babillage m



tie f, farce f, badinerie f ½í³ñ×³Ý³É se divertir, se distraire; s’amuser, s’égayer (áõñ³Ë³Ý³É), ËëÏó. se marrer (ÍÇͳջÉ); se récréer (ѳ×áõÛù ëï³Ý³É, óñí»É, ½μ³Õí»É) ½í³ñ׳Ýù (½í³ñ×áõÃÛáõÝ) amusement m, divertissement m; ~Ç ·áñͳñ³ñáõÃÛáõÝ show-business m ½í³ñ׳ë»ñ joyeux,-euse, luron,ne n ½í³ñ׳í³Ûñ lieu m de divertissement ½í³ñ׳óÝ»É divertir vt, distraire vt; amuser vt (áõñ³Ë³óÝ»É); récréer vt (½μ³Õ»óÝ»É, ѳ×áõÛù å³ï׳é»É) ½í³ñ׳óáõóÇã amusant,e, drôle, comique, divertissant,e, hilarant,e ½í³ñ×áõÃÛáõÝ 1) amusement m, divertissement m 2) agrément m, plaisir m (ѳ×áõÛù) 3) réjouissance f (áõñ³ËáõÃÛáõÝ, ËݹáõÃÛáõÝ) ½ï³Í, ½ïí³Í filtré,e; raffiné,e (ݳíÃ, ß³ù³ñ) ½ï³ñ³Ý raffinerie f ½ï³ñÛáõÝ (ó»Õ³Ï³Ý) (de) pur sang; ~ ÓÇ pur-sang m, cheval m (de) pur sang ½ï³ù³ß (Ý»ïïá ù³ß) poids m net ½ï»É épurer vt (çáõñÁ, ·³½Á); rectifier vt (ëåÇñïÁ); filtrer vt (ù³Ù»É ½ïÇãáíª ù³ÙÇãáí); raffiner vt (ß³ù³ñÁ, ݳíÃÁ); écrémer vt (ϳÃÁ) ½ïÇã (ýÇÉïñ) filtre m; épurateur m; écrémeuse f (ϳÃÇ) ½ïí»É filtrer vi; s’épurer (de) ½ïáõÙ épuration f (çñÇ, ·³½Ç); filtration f, filtrage m (½ïÇãáí, ù³ÙÇãáí); raffinage m (ß³ù³ñÇ, ݳíÃÇ); rectification f (ëåÇñïÇ); écrémage m (ϳÃÇ) ½ñ³¹³ßï³Ï³Ý ÏñáÝ., å³ïÙ. zoroastrien,ne ½ñ³¹³ßï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ÏñáÝ., å³ïÙ. zoroastrisme m ½ñ³Ëáë (³í»Éáñ¹ áõ ³Ýï»ÕÇ ËáëáÕ) bavard,e adj/n, babillard,e adj/n ½ñ³Ëáë»É (³í»Éáñ¹ áõ ³Ýï»ÕÇ Ëáë»É)



½ñ³Ñ 1) (ݳíÇ, ½ñ³Ñ³Ù»ù»Ý³ÛÇ, ³-



å³ëï³ñ³ÝÇ ¨ ³ÛÉÝ) blindage m; cuirasse f 2) ϻݹμ. carapace f (ÏñdzÛÇ å³ïÛ³Ý) ½ñ³Ñ³μ³×ÏáÝ¥³Ï¤ gilet m pare-balles (å³ßïå³Ý³Ï³Ý μ³×ÏáÝ) ½ñ³Ñ³·Ý³óù train m blindé ½ñ³Ñ³ÏÇñ cuirassé,e; ~ ݳí navire m cuirassé, cuirassé m ½ñ³Ñ³Ù»ù»Ý³ blindé m ½ñ³Ñ³Ý³í cuirassé m; äáïÛáÙÏÇÝ ~Á le cuirassé Potemkine ½ñ³Ñ³å³ï blindé,e, cuirassé,e ½ñ³Ñ³å³ï»É blinder vt, cuirasser vt ½ñ³Ñ³å³ïí»É être blindé,e, être cuirassé,e ½ñ³Ñ³å³ïáõÙ blindage m ½ñ³Ñ³ï³ÝϳÛÇÝ ~ μ³Ý³Ï armée f blindée; ~ ½áñù»ñ troupes f pl blindées ½ñϳÝù privation f; ~Ý»ñ Ïñ»É vivre de privations ½ñÏ»É priver (de); ųé³Ý·áõÃÛáõÝÇó ~ déshériter; Ù»ÏÇÝ Çñ³íáõÝùÝ»ñÇó ~ priver qn de ses droits; déposséder vt (áõÝ»óí³ÍùÇó ~); dépareiller vt (³ÙμáÕçáõÃÛáõÝÇó ~ª ѳí³ù³ÍáõÝ, ëå³ëù³Ï³½ÙÁ ¨ ³ÛÉÝ) ½ñÏí³Í privé,e, démuni,e; dépossédé,e (áõÝ»óí³ÍùÇó) ½ñÏí»É être privé,e (de), être dépourvu,e (de), être démuni,e (de); être dépossédé,e (de) (áõÝ»óí³ÍùÇó) ½ñÏáõÙ (½ñϳÝù) privation f; Çñ³íμ. ~ Çñ³íáõÝùÝ»ñÇó privation des droits ½ñÝ·³É sonner vi, tinter vi ½ñÝ·³óÝ»É sonner vt, tinter vt; cliqueter vt (ß³ã»óÝ»É) ½ñÝ·áó tintement m; cliquetis m (ß³ãÛáõÝ) ½ñÝ·áõÝ sonore, retentissant,e, éclatant,e; ~ ÍÇÍ³Õ rire m sonore (éclatant); ~ Ó³ÛÝ voix m sonore ½ñá zéro m; ~ ³ëïÇ×³Ý zéro degré; ~ÛÇ Ñ³í³ë³ñ»óÝ»É réduire à zéro; ~ÛÇó ëÏë»É partir (repartir) de zéro, 309



sieurs; ϳݳÝó ~ double dames; ˳éÁ ~ double mixte ½áõ·³Ïó»É unir vt, réunir vt (ÙdzóÝ»É); combiner vt (ѳٳÏó»É); joindre vt; ~ ËáëùÝ áõ ·áñÍÁ joindre le geste à la parole ½áõ·³Ïóí»É s’unir, être réuni,e, se joindre ½áõ·³ÏóáõÃÛáõÝ, ½áõ·³ÏóáõÙ (ϳå³ÏóáõÃÛáõÝ, ѳٳÏóáõÃÛáõÝ) combinaison f, union f; ï»ëáõÃÛ³Ý áõ ÷áñÓÇ ~ union de la théorie et de la pratique ½áõ·³Ñ»é 1) parallèle adj/m; ~ ³ÝóϳóÝ»É établir (faire) un parallèle 2) Ù³Ã. parallèle f (~ ·ÇÍ) ½áõ·³Ñ»é³μ³ñ parallèlement ½áõ·³Ñ»é³·ÇÍ »ñÏñã. parallélogramme



commencer à zéro; ~ÛÇó í»ñëÏë»É repartir à zéro; ~ÛÇó ï³ë ³ëïÇ×³Ý ó³Íñª μ³ñÓñ dix degrés audessous, au-dessus de zéro ½ñáÛ³Ï³Ý de zéro; Ù³Ã. nul, zéro; ~ ³× croissance f zéro ½ñå³ñï³Ýù ï»°ë ½ñå³ñïáõÃÛáõÝ ½ñå³ñï»É calomnier vt, diffamer vt ½ñå³ñïÇã calomniateur,-trice n, diffamateur,-trice n ½ñå³ñïã³Ï³Ý calomnieux,-euse, diffamatoire; ~ Ù»Õ³¹ñ³Ýù accusation f calomnieuse ½ñå³ñïáõÃÛáõÝ, ½ñå³ñïáõÙ calomnie f; diffamation f ½ñáõÛó conversation f (Ëáë³ÏóáõÃÛáõÝ); causerie f (Ùï»ñÙÇÏ); entretien m (·áñÍݳϳÝ, å³ßïáݳϳÝ); entrevue f (ï»ë³ÏóáõÃÛáõÝ, ѳݹÇåáõÙ); Ñ»é³Ëáë³ÛÇÝ ~ conversation téléphonique ½ñáõó³μ³½Ùáó (»ñÏáõ Ñá·áõ ѳٳñ) causeuse f ½ñáõó³·Çñù ï»°ë ½ñáõó³ñ³Ý ½ñáõó³ÏÇó interlocuteur,-trice n ½ñáõó³ë»ñ (³ëáÕ-ËáëáÕ) causeur,euse, loquace ½ñáõó³ëÇñáõÃÛáõÝ loquacité f; convivialité f (ѳÕáñ¹³ëÇñáõÃÛáõÝ, ÁÝÏ»ñ³ëÇñáõÃÛáõÝ) ½ñáõó³ñ³Ý (½ñáõó³·Çñù) guide m de conversation ½ñáõó»É causer vi (avec qn de qch), converser vi; discuter vi; s’entretenir (ÙÇ μ³ÝÇ Ù³ëÇÝ) ½áõμñ ϻݹμ. aurochs m ½áõ·³·áõÉ峥ݻñ¤ collant(s) m (pl) ½áõ·³¹Çå»É coïncider vi ½áõ·³¹ÇåáõÃÛáõÝ, ½áõ·³¹ÇåáõÙ coïncidence f ½áõ·³¹ñ»É confronter vt, comparer vt ½áõ·³¹ñ»ÉÇ comparable (ѳٻٳï»ÉÇ) ½áõ·³¹ñáõÃÛáõÝ, ½áõ·³¹ñáõÙ 1) confrontation f, comparaison f (ѳٻٳïáõÃÛáõÝ) 2) É»½íμ. parallélisme



m



½áõ·³Ñ»é³Ï³Ý ³ßË·ñ. ¨ ÷Ëμ. parallèle m



½áõ·³Ñ»é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ parallélisme m ½áõ·³Ñ»é³ÝÇëï »ñÏñã. parallélépipède m



½áõ·³Ñ»éáõÃÛáõÝ parallélisme m ½áõ·³Ó³ÛÝ à deux voix ½áõ·³Ó¨ ùÇÙ., Ù³Ã., É»½íμ. isomorphe ½áõ·³Ó¨áõÃÛáõÝ ùÇÙ., Ù³Ã., É»½íμ. isomor-



phisme m



½áõ·³Ù»ï (ѳñ³Ù»ï) convergent,e ½áõ·³Ù»ïáõÃÛáõÝ (ѳñ³Ù»ïáõÙ) con-



vergence f



½áõ·³Ýí³· duo m; ~ ϳï³ñ»É jouer en



duo



½áõ·³å³ñ danse f à deux; Ù³ñ½. danse f



en couple



½áõ·³ë³Ñáñ¹¥áõÑǤ patineur,-euse n en



couple



½áõ·³ë³Ñù Ù³ñ½. patinage m en couple ½áõ·³ë³Ý¹áõÕù (Ó»éݳë³Ý¹áõÕù)



échelle f double



½áõ·³ë»ÝÛ³Ï (¹»ñ³ë³ÝÇ Ñ³ñ¹³ñí»Éáõ



ë»ÝÛ³Ï, ½³ñ¹³ë»ÝÛ³Ï) loge f



½áõ·³íáñ»É accoupler vt (ϻݹ³ÝÇÝ»-



ñÇÝ)



½áõ·³íáñí»É s’accoupler (ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ



m



½áõ·³ÃÇí (½áõÛ· ÃÇí) nombre m pair ½áõ·³Ë³Õ (ûÝÇëÇ) Ù³ñ½. double m;



ïÕ³Ù³ñ¹Ï³Ýó ~ double



Ù³ëÇÝ)



½áõ·³íáñáõÙ accouplement m ½áõ·³ñ³Ý toilettes f pl, cabinets m pl,



mes-



310



waters m pl, W.-C. m pl; ѳÝñ³ÛÇÝ ~ toilettes publiques, sanisette f ½áõ·³ñ³Ý³ÏáÝù (Ýëï³ÏáÝù, áõÝÇï³½) cuvette f ½áõ·³÷³Û糧ñ¤ Ù³ñ½. barres f pl parallèles ½áõ·³÷»ÕÏ 1. double battants m pl 2. adj à double battants (å³ïáõѳÝ) ½áõ·³÷áËáõÃÛáõÝ (ë»é³Ï³Ý ½áõ·ÁÝÏ»ñÝ»ñ ÷áË»ÉÁ) échangisme m ½áõ·³ù³ÛÉ (ѳٳù³ÛÉ) au pas; ~ ß³ñÅí»Éª ·Ý³É aller (marcher) au pas ½áõ·»É habiller vt, parer vt ½áõ·»ñ· duo m; ~ ϳï³ñ»É chanter en duo ½áõ·ÁÝóó concomitant,e; accompagnant,e (áõÕ»ÏóáÕ) ½áõ·ÁÝóó³μ³ñ, ½áõ·ÁÝóóáñ»Ý parallèlement, corrélativement ½áõ·ÁóóáõÃÛáõÝ concomitance f, parallélisme m ½áõ·ÁÝÏ»ñ¥áõÑǤ partenaire n (ݳ¨ª ë»é³Ï³Ý) ½áõ·áñ¹³Ï³Ý associatif,-ive ½áõ·áñ¹»É associer vt; unir vt, réunir vt (ÙdzóÝ»É) ½áõ·áñ¹»ÉÇáõÃÛáõÝ (ϳå³Ïó»ÉÇáõÃÛáõÝ, ѳٳÏó»ÉÇáõÃÛáõÝ) combinabilité f ½áõ·áñ¹í»É s’associer ½áõ·áñ¹áõÃÛáõÝ, ½áõ·áñ¹áõÙ association f, combinaison f ½áõ·í³Í endimanché,e, paré,e ½áõ·í³ÍáõÃÛáõÝ parure f ½áõ·í»É (½³ñ¹³ñí»É) s’habiller bien (·»Õ»óÇÏ ½·»ëïÝ»ñ ѳ·Ý»É), se parer, faire sa toilette (ѳñ¹³ñí»É), s’endimancher (ïáÝ³Ï³Ý ½·»ëï ѳ·Ý»É) ½áõÃËÇ (óé³÷³½·Ç ÓáõÏ, ë¨ñÛáõ·³) esturgeon m étoilé ½áõÉ³É limpide, clair,e; cristallin,e (μÛáõñ»ÕÛ³, í×Çï); transparent,e (ó÷³ÝóÇÏ) ½áõÉ³É»É rendre limpide (transparent,e) ½áõɳÉí»É devenir limpide (transparent,e) ½áõɳÉáõÃÛáõÝ limpidité f, clarté f, pureté f, transparence f



½áõÛ· 1. adj pair,e; ~ ÃÇí nombre m pair; ~ ûñ»ñ jours m pl pairs 2. paire f



(³é³ñϳݻñÇ, Çñ»ñÇ), couple m (ïÕ³Ù³ñ¹ ¨ ÏÇÝ); ÙÇ ~ ÏáßÇÏ une paire de chaussures; ~»ñáí par couples; ~»ñáí Ï³Ý·Ý»É se mettre par deux; ~ - ~ª ~»ñáí deux par deux ½áõÛ·»É (½áõÛ·-½áõÛ· ϳå»Éª ÙdzóÝ»É) coupler vt ½áõéݳ zourna m (instrument de musique arménien à vent) ½áõéݳãÇ joueur,-euse n de zourna ½áõëå 1. adj 1) réservé,e (ã³÷³íáñ), discret,-ète (ѳٻëï), retenu,e; ~ ·áõÛÝ»ñ couleurs f pl retenues 2) réticent,e (½·áõß³íáñ) 3) sobre (ã³÷³íáñ, ÅáõÅϳÉ) 2. adj sobrement (~ Ï»ñåáí, ½ëåí³ÍáõÃÛ³Ùμ), discrètement (ѳٻëï³μ³ñ) ½áõï net,te (³Ý˳éÝ); pur,e (Ù³ùáõñ); ~ »Ï³Ùáõï revenu m net; ~ ß³ÑáõÛà profit m net; ~ª ³ÙμáÕçáõÃÛ³Ùμ μ³Ùμ³Ï pur coton; ~ ù³ßª ½ï³ù³ß poids m net; ~ áëÏǪ ³ñͳà or m, argent m fin ½áõñ 1. adj vain,e; inutile; ~ ç³Ýù»ñ vains efforts m pl 2. adv ~ ï»ÕÁ` ǽáõñ en vain, inutilement, vainement; ~ ç³Ý³É (áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»É) avoir beau (+inf) ½áõñÏ privé,e (de), dépourvu,e (de), démuni,e (de); dénué,e, (de) (»ñ¨³Ï³ÛáõÃÛáõÝÇó, ½·³óÙáõÝùÇó ¨ ³ÛÉÝ); ÑÇÙݳíáñáõÙÇó ~ª ³ÝÑÇÙÝ dénué,e de fondement ½ûñ áõ ·Çß»ñ nuit et jour, jour et nuit



311



ñ³Ù³ëÝáõÃÛáõÝÝ»ñ minorités f pl ethniques ¿ÃÝÇϳå»ë ethniquement ¿ÃÝέݷí³Í masse f ethnique ¿ÃÝáÉ»½í³μ³Ý ï»°ë ³½·³É»½í³μ³Ý ¿ÃÝáÉ»½í³μ³Ý³Ï³Ý ï»°ë ³½·³É»½í³-



¾ ¿³μ³Ý ï»°ë ·áÛ³μ³Ý ¿³μ³Ý³Ï³Ý ï»°ë ·áÛ³μ³Ý³Ï³Ý ¿³μ³Ýáñ»Ý ï»°ë ·áÛ³μ³Ýáñ»Ý ¿³μ³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ·áÛ³μ³ÝáõÃÛáõÝ ¿³Ï être m, créature f; ϻݹ³ÝÇ ~Ý»ñ



μ³Ý³Ï³Ý ¿ÃÝáÉ»½í³μ³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ³½·³É»½í³μ³ÝáõÃÛáõÝ ¿ÃÝáÑá·»μ³Ý ï»°ë ³½·³Ñá·»μ³Ý ¿ÃÝáÑá·»μ³Ý³Ï³Ý ï»°ë ³½·³Ñá·»μ³Ý³Ï³Ý ¿ÃÝáÑá·»μ³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ³½·³Ñá·»μ³ÝáõÃÛáõÝ ¿ÃÝáë ethnie f ¿ÃÝáëáóÇáÉá·Ç³ ethnosociologie f ¿Å³Ý pas cher, peu cher, bon marché; abordable ¥Ù³ïã»ÉǤ; ~ ·Ýáí à bon marché; ~ ¿ ce n’est pas cher ¥Ã³ÝÏ ã¿¤ ¿Å³Ý³·ÇÝ 1¤ ï»°ë ¿Å³Ý 2¤ ÷Ëμ. ba-



êtres vivants; ï³ñûñÇݳÏ` ³ñï³ëáíáñ ~ étrange créature f ¿³Ï³Ý 1¤ essentiel,le, substantiel,le; ~Á l’essentiel m 2¤ vital,e ¥Ï»Ýë³Ï³Ý¤ 3¤ considérable ¥½·³ÉÇ, Ý߳ݳϳÉǤ 4¤ important,e ¥Ï³ñ¨áñ¤ 5¤ ùñÏÝ. ~ μ³Û verbe m substantif ¥ûñ. être¤ ¿³Ï³Ý³Ý³É devenir essentiel,le; devenir vital,e ¥Ï»Ýë³Ï³Ý ¹³éݳɤ ¿³Ï³Ý³óÝ»É rendre essentiel,le; rendre vital,e ¥Ï»Ýë³Ï³Ý ¹³ñÓݻɤ ¿³Ï³Ý³óí»É être rendu essentiel (vital, important) ¿³Ï³Ýáñ»Ý 1¤ essentiellement 2¤ fondamentalement ¥ÑÇÙݳíáñ³å»ë, 3¤ principalement μáÉáñáíÇݤ ¥ÑÇÙݳϳÝáõÙ, ·É˳íáñ³å»ë¤ ¿³å»ë essentiellement ¿μ»Ýáë ï»°ë »μ»Ýáë ¿μ»Ýáë» ï»°ë »μ»Ýáë» ¿μáÝÇï ébonite f ¿μáÝÇï» en ébonite, d’ébonite ¿· femelle f/adj; ~ ßáõÝ` ù³Í chienne f ¿·áÇ½Ù ï»°ë »ë³ëÇñáõÃÛáõÝ, »ë³ÙáÉáõ-



nal,e, rebattu,e; ~ ϳï³Ï plaisanterie f banale ¿Å³Ý³Ý³É baisser vi (de prix), diminuer vi de prix, devenir moins cher ¿Å³Ý³óÝ»É baisser (réduire) le prix, solder vt, rabaisser vt ¿Å³Ý³óí»É devenir moins cher, devenir meilleur marché ¿Å³Ý³óáõÙ réduction f du (des) prix, solde(s) f (pl) ¿Å³ÝáõÃÛáõÝ bon marché m, bas prix m pl



ÃÛáõÝ ¿·áÇëï ï»°ë »ë³ë»ñ, »ë³ÙáÉ ¿·áÇëï³Ï³Ý ï»°ë »ë³ëÇñ³Ï³Ý, »ë³å³ßï³Ï³Ý ¿·áó»ÝïñÇ½Ù ï»°ë »ë³Ï»ÝïñáÝáõÃÛáõÝ ¿·áó»ÝïñÇÏ ï»°ë »ë³Ï»ÝïñáÝ ¿¹»Éí³Ûë ï»°ë ³éÛáõͳ׳ÝÏ ¿½áåÛ³Ý ï»°ë »½áåáëÛ³Ý ¿Ã³Ý ùÇÙ. éthane m ¿ÃÇÉ ùÇÙ. éthyle m ¿ÃÇɳÛÇÝ ùÇÙ. éthylique ¿ÃÇÉ»Ý ùÇÙ. éthylène m ¿ÃÇɻݳÛÇÝ éthylénique ¿ÃÇϳ ï»°ë μ³ñáÛ³·ÇïáõÃÛáõÝ, μ³ñá۳ϳÝáõÃÛáõÝ, í³ñí»óáÕáõÃÛáõÝ ¿ÃÝÇÏ³Ï³Ý ¥ó»Õ³ÝÇߤ ethnique; ~ ÷áù-



¿É aussi ¥ÝáõÛÝå»ë, ݳ¨¤; »ë ~ ϷݳÙ



j’irai moi aussi; ~ ³í»ÉÇ encore plus; »ñÏáõëÝ ~ tous les deux; ϳ٠~ ou bien ¿É¹áñ³¹á ¥Ñ»ùdzóÛÇÝ` ³é³ëå»É³Ï³Ý »ñÏÇñ¤ eldorado m ¿É»·³Ýï ï»°ë Ýñμ³×³ß³Ï, Ýñμ³·»Õ ¿É»·³ÝïáõÃÛáõÝ ï»°ë Ýñμ³×³ß³ÏáõÃÛáõÝ, Ýñμ³·»ÕáõÃÛáõÝ ¿É»·Ç³ ï»°ë »Õ»ñ»ñ·áõÃÛáõÝ ¿É»Ïïñ³³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f



électrique



¿É»Ïïñ³μ³ßËÇã de distribution élec-



trique



¿É»Ïïñ³μáõųñ³Ý μÅßÏ. établissement m



312



d’électrothérapie



¿É»Ïïñ³μáõÅáõÃÛáõÝ,



¿É»Ïïñ³ÏÃáõÙ traite f électrique ¿É»Ïïñ³ÏÇóé guitare f électrique ¿É»Ïïñ³Ïáõï³ÏÇã ¿É., é³¹. ¥Ïáݹ»Ýë³ïáñ, Ëï³ñ³ñ¤ condensateur m ¿É»Ïïñ³Ñ³ÉáõÙ fonte f électrique ¿É»Ïïñ³Ñ³Õáñ¹³Ï³Ý électroconduc-



¿É»Ïïñ³μáõÅáõÙ



μÅßÏ. électrothérapie f



¿É»Ïïñ³·ÇÍ ligne f électrique; ¿É»Ïï-



ñ³·Í»ñÇ ³ÝóϳóáõÙ` ¿É»Ïïñ³·Í»ñ ³ÝóϳóÝ»ÉÁ installation f électrique ¿É»Ïïñ³·Ý³óù train m de banlieue ¿É»Ïïñ³·áñÍ ¥¿É»ÏïñÇϤ électricien,ne



tible



¿É»Ïïñ³Ñ³Õáñ¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝ conducti-



bilité f électrique



n



¿É»Ïïñ³·áñÍÇù appareil m électrique ¿É»Ïïñ³¹ÇݳÙÇϳ électrodynamique f ¿É»Ïïñ³¹ÇݳÙÇÏ³Ï³Ý électrodyna-



¿É»Ïïñ³Ñ³Õáñ¹Çã ýǽ. conducteur m



¿É»Ïïñ³¹Çï³Ï électroscope m ¿É»Ïïñ³»é³ÏóáõÙ soudage m (soudure



¿É»Ïïñ³Ñ³ßíÇã compteur m d’électri-



électrique



¿É»Ïïñ³Ñ³Õáñ¹áõÙ



mique



électrique



transmission



f



cité



f)



électrique ¿É»Ïïñ³½á¹Çã ¥¿É»Ïïñ³½á¹áÕ¤ soudeur m à électricité ¿É»Ïïñ³½á¹áõÙ ï»Ë. soudage m (soudure f) électrique (électrothermique) ¿É»Ïïñ³¿Ý»ñ·Ç³ énergie f électrique ¿É»Ïïñ³É³Ùå ampoule f ¿É»Ïïñ³É³ñ fil m électrique ¿É»Ïïñ³ÉáõÍ³Ï³Ý ¥¿É»Ïïñ³ï³ññ³ÉáõͳϳÝ, ¿É»ÏïñáÉǽ³ÛÇݤ électrolytique



¿É»Ïïñ³Ñ³ñ»É électrocuter vt ¿É»Ïïñ³Ñ³ñí³Í ¥³ÝÓ¤ électrocuté,e adj/n



¿É»Ïïñ³Ñ³ñí»É être électrocuté,e, se



faire électrocuter ¿É»Ïïñ³Ñ³ñáõÙ électrocution f; électrochoc m ¥¿É»Ïïñ³óÝóáõÙ` μáõÅ³Ï³Ý Ýå³ï³ÏÝ»ñáí¤ ¿É»Ïïñ³Ñáë³Ýù courant m électrique ¿É»Ïïñ³Ñáñ³ïÇã électroforeuse f ¿É»Ïïñ³Õ³ó moulin m électrique ¿É»Ïïñ³Ù³·ÝÇë électroaimant m ¿É»Ïïñ³Ù³·ÝÇë³Ï³Ý électromagnétique ¿É»Ïïñ³Ù³·ÝÇë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ électromagnétisme m ¿É»Ïïñ³Ù³ï³Ï³ñ³ñáõÙ alimentation f (approvisionnement m) en énergie ¿É»Ïïñ³Ù»Ïáõë³óáõÙ isolation f électrique ¿É»Ïïñ³Ù»ÏáõëÇã isolateur m électrique ¿É»Ïïñ³Ù»ù»Ý³·»ï électromécanicien,ne n ¿É»Ïïñ³Ù»ù»Ý³·Çï³Ï³Ý électromécanique ¿É»Ïïñ³Ù»ù»Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ électromécanique f ¿É»Ïïñ³Ù»ù»Ý³ßÇÝáõÃÛáõÝ construction f électromécanique ¿É»Ïïñ³ß³ñÅÇã électromoteur m, moteur m (électrique) ¿É»Ïïñ³ã³÷ ýǽ. électromètre m ¿É»Ïïñ³ã³÷³Ï³Ý ýǽ. électrométrique



¿É»Ïïñ³ÉáõÍáõÃÛáõÝ, ¿É»Ïïñ³ÉáõÍáõÙ, ¿É»Ïïñ³ï³ññ³ÉáõÍáõÙ électrolyse f



¿É»Ïïñ³ÉáõÍáõÛà électrolyte m ¿É»Ïïñ³ÍÇÝ électrogène; ~ Ù»ù»Ý³ gé-



nérateur m électrique, génératrice f



¿É»Ïïñ³Ï³Û³Ý centrale f (électrique);



ß³ñÅ³Ï³Ý ~ groupe m électrogène



¿É»Ïïñ³Ï³Ý électrique; ~ Ñáë³Ýù cou-



rant m électrique; ~ ³Ãáé chaise f électrique; ~ ½³Ý· sonnerie f électrique ¿É»Ïïñ³Ï³Ý³Ý³É être électrisé,e, s’électriser ¿É»Ïïñ³Ï³Ý³ó³Í électrisé,e ¿É»Ïïñ³Ï³Ý³óÝ»É électriser vt ¿É»Ïïñ³Ï³Ý³óí³Í électrisé,e ¿É»Ïïñ³Ï³Ý³óáõÙ électrisation f ¿É»Ïïñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ électricité f; ¿É»Ïïñ³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ³ÝóϳóáõÙ` ~ ³ÝóϳóÝ»ÉÁ installation f électrique ¿É»Ïïñ³ÏÃÇã trayeuse f (électrique) 313



¿É»Ïïñ³ã³÷áõÃÛáõÝ,



¿É»ÏïñáÝ ýǽ. électron m ¿É»ÏïñáݳÛÇÝ ýǽ. électronique; ~ ˳-



¿É»Ïïñ³ã³÷áõÙ



électrométrie f ¿É»Ïïñ³åáÙå pompe f électrique, électropompe f ¿É»Ïïñ³ç»éáõóáõÙ chauffage m électrique ¿É»Ïïñ³ë³É¥ÇϤ cuisinière f électrique ¿É»Ïïñ³ë³ÛÉ³Ï chariot m électrique ¿É»Ïïñ³ë³ñù appareil m électrique; ~»ñ ¥ïÝï»ë³Ï³Ý ¿É»Ïïñ³Ï³Ý ·áñÍÇùÝ»ñ` ³ñ¹áõÏ, ÷áß»ÏáõÉ, ë³éݳñ³Ý ¨ ³ÛÉݤ électroménager m; ~»ñÇ Ë³Ýáõà magasin m d’électroménager; ~»ñÇ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f de l’électroménager; ~»ñ í³×³éáÕ électroménagiste n ¿É»Ïïñ³ë³ñù³íáñáõÙ équipement m électrique ¿É»Ïïñ³ëÕáó scie f électrique ¿É»Ïïñ³ëÛáõÝ pylône m; μ³ñÓñ ɳñí³ÍáõÃÛ³Ý ~ pylône haute tension ¿É»Ïïñ³ëñï³·Çñ μÅßÏ. électrocardiogramme m ¿É»Ïïñ³ëñï³·ñÇã ¥·áñÍÇù¤ électrocardiographe m ¿É»Ïïñ³ëñï³·ñáõÃÛáõÝ électrocardiographie f ¿É»Ïïñ³íáñ»É ¥¿É»ÏïñÇýÇϳóݻɤ électrifier vt ¿É»Ïïñ³íáñáõÙ ¥¿É»ÏïñÇýÇϳódz¤ électrification f ¿É»Ïïñ³ï³ññ³ÉáõÍáõÙ ¥¿É»ÏïñáÉǽ¤ électrolyse f ¿É»Ïïñ³ï»ËÝÇÏ ¥¿É»ÏïñÇϤ électricien,ne n ¿É»Ïïñ³ï»ËÝÇϳ électrotechnique f ¿É»Ïïñ³ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý électrotechnique ¿É»Ïïñ³ó³Ýó réseau m électrique ¿É»Ïïñ³óÝóáõÙ électrochoc m ¿É»Ïïñ³óáõÛó électroscope m ¿É»Ïïñ³ù³ñß locomotive f électrique ¿É»ÏïñÇýÇϳódz ï»°ë ¿É»Ïïñ³íáñáõÙ ¿É»ÏïñÇýÇϳóÝ»É ï»°ë ¿É»Ïïñ³íáñ»É ¿É»Ïïñá¹ ýǽ. électrode f; ¹ñ³Ï³Ý` μ³ó³ë³Ï³Ý ~ électrode positive, négative ¿É»ÏïñáÉǽ ï»°ë ¿É»Ïïñ³ÉáõÍáõÙ, ¿-



Õ»ñ jeux m pl électroniques; ~ ÷áëï courrier m électronique, courriel m, e-mail m ¿É»ÏïñáÝÇϳ ýǽ. électronique f ¿ÉÇ encore ¥¨ë¤; de nouveau, derechef; ~ ÙÇ ù³ÝÇ ·Çñù encore quelques livres; ~ áõ ~ encore et encore; ~ ÍËáõÙ ¿ ¥ÏñÏÇÝ ëÏë»É ¿ Í˻ɤ il fume de nouveau; ~ ÑÇí³Ý¹ ¿ il est de nouveau malade; ~ ëÏë»É commencer de nouveau ¿ÉÇåë ¥Óí³ÍÇñ, Óí³ñ¹¤ »ñÏñã. ellipse f ¿ÉÇåë³Ó¨ ¥Óí³Íñ³Ó¨, Óí³ñ¹³Ó¨¤ elliptique ¿ÉÇï³ ï»°ë ÁÝïñ³Ë³í, í»ñÝ³Ë³í ¿ÉÇï³ñ ï»°ë ÁÝïñ³Ë³í³ÛÇÝ, í»ñݳ-



˳í³ÛÇÝ ¿ÉÇï³ñǽÙ, ¿ÉÇï³ñáõÃÛáõÝ ï»°ë ÁÝïñ³Ë³íáõÃÛáõÝ ¿ÉÇùëÇñ ï»°ë μáõųѻÕáõÏ, μáõÅÁÙå»ÉÇù, Ãñٳ˳éÝáõñ¹ ¿ËÇÝáÏáÏ ï»°ë μßï³×Ç×áõ, å³ñϳ×Ç×áõ ¿Ï½³Éï³ódz ï»°ë Ñdz½Ù³ÛÉáõÃÛáõÝ ¿Ï½»Ù³ ¥ÃñÙ³ùáë, ÃñÙáñ, áñùÇݤ μÅßÏ.



eczéma m ¿Ï½Çëï»ÝódzÉÇ½Ù ï»°ë ·áÛáõûݳϳÝáõÃÛáõÝ ¿Ï½Çëï»ÝódzÉÇëï ï»°ë ·áÛáõûݳϳÝáõÃÛáõÝ ¥·áÛáõûݳϳÝáõÃÛ³Ý Ñ»ï¨áñ¹¤ ¿Ï½Çëï»ÝódzÉÇëï³Ï³Ý ï»°ë ·áÛáõÃ»Ý³Ï³Ý ¿Ï½áïÇÏ ï»°ë ï³ñ³ß˳ñÑÇÏ, ³ñï³ëáíáñ, ï³ñûñÇÝ³Ï ¿Ï½áïÇϳ ï»°ë ï³ñ³ß˳ñѳÛÝáõÃÛáõÝ ¿ÏÉ»Ïïǽ٠¥¿ÏÉ»ÏïÇϳ¤ ï»°ë ÁÝïñ³ù³ÕáõÃÛáõÝ ¿ÏÉ»ÏïÇÏ¥³Ï³Ý¤ ï»°ë ÁÝïñ³ù³Õ³ÛÇÝ ¿ÏÉ»ñ ¥Ï³ñϳݹ³ÏÇ ï»ë³Ï¤ éclair m ¿Ïá³Õ»ï ¥μݳå³Ñå³Ý³Ï³Ý ³Õ»ï¤



désastre m écologique ¿ÏáÉá· ï»°ë μݳå³Ñå³Ý ¿ÏáÉá·Ç³ ï»°ë μݳå³Ñå³ÝáõÃÛáõÝ, μݳå³Ñå³ÝáõÙ ¿ÏáÉá·Ç³Ï³Ý ï»°ë μݳå³Ñå³Ý³Ï³Ý



É»Ïïñ³ï³ññ³ÉáõÍáõÙ 314



¿Ïí³¹áñÛ³Ý équatorien,ne ¿Ïí³¹áñóÇ Equatorien,ne n ¿Ïñ³Ý écran m ¿Ïñ³Ý³íáñ»É porter à l’écran, adapter



¿Ý»ñ·³·»ï



cien,ne n



¥¿Ý»ñ·»ïÇϤ



énergéti-



¿Ý»ñ·³·Çï³Ï³Ý énergétique ¿Ý»ñ·³·ÇïáõÃÛáõÝ ¥¿Ý»ñ·»ïÇϳ¤ éner-



gétique f



vt



¿Ïñ³Ý³íáñáõÙ adaptation f cinéma-



¿Ý»ñ·³ÏÇñ porteur m de courant; ~Ý»ñ



¿ÏáõÙ»Ýǽ٠ﻰë ÙÇçùñÇëïáÝ»³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, ѳٳùñÇëïáÝ»áõÃÛáõÝ, ÙÇç»Ï»Õ»ó³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ¿ÏáõÙ»ÝÇÏ ï»°ë ÙÇçùñÇëïáÝ»³Ï³Ý, ѳٳùñÇëïáÝ»³Ï³Ý, ÙÇç»Ï»Õ»ó³Ï³Ý ¿Ù³É ¥³ñÍÝ, ³ñÍݳå³ÏǤ émail m ¿Ù³É³å³ï ¥³ñÍݳå³ï¤ émaillé,e ¿Ù³É³å³ï»É ¥³ñÍݳå³ï»É¤ émailler



¿Ý»ñ·³Ñ³Ù³ÉÇñ complexe m énergé-



tographique



sources f pl d’énergie



tique



¿Ý»ñ·³Ñ³Ù³Ï³ñ· système m énergé-



tique



¿Ý»ñ·³Ñ³ßíÇã ï»°ë ¿É»Ïïñ³Ñ³ßíÇã ¿Ý»ñ·³å³ß³ñ ressources f pl énergé-



tiques



¿Ý»ñ·³ëÝáõÙ, ¿Ý»ñ·³ëÝáõóáõÙ alimen-



tation f en énergie



¿Ý»ñ·³ï³ñ de grande absorption de



vt



l’énergie, énergivore



¿Ù³É³å³ïáÕ ¥³ñÍݳå³ïáÕ¤ émail-



leur,-euse n



¿Ý»ñ·³ï³ñáõÃÛáõÝ ¥¿Ý»ñ·³ï³ñ ÉÇÝ»ÉÁ¤ capacité f d’absorption de



¿Ù³É³å³ïáõÙ ¥³ñÍݳå³ïáõÙ¤ émail-



lage m, émaillure f



l’énergie



¿Ù³É» d’émail; émaillé,e ¥¿Ù³É³å³ï¤ ¿Ù³ÝëÇå³ódz ï»°ë ³½³ï³·ñáõÃÛáõÝ ¿Ùμ³ñ·á ï»°ë μ»éݳñ·»Éù, ݳí³ñ·»Éù ¿Ùμɻ٠ﻰë ËáñÑñ¹³ÝÇß, ËáñÑñ¹³Ýß³Ý ¿ÙÇ·ñ³Ýï ï»°ë íï³ñ³Ý¹Ç, ï³ñ³·Çñ ¿ÙÇëdz ¥³ñÅ»ÃÕûñÇ Ï³Ù ÃÕó¹ñ³ÙÇ ÃáÕ³ñÏáõÙ¤ ýÇÝ. émission f ¿ÙÇñ émir m ¿ÙÇñáõÃÛáõÝ ¥¿ÙÇñ³Ã, ¿ÙÇñÇ ÏáÕÙÇó ϳé³í³ñíáÕ ï³ñ³Íù¤ émirat m;



¿Ý»ñ·³ïáõ ¥áõųïáõ¤ μÅßÏ. énergisant,e adj/m ¥¹»Õ³ÙÇçáó¤ ¿Ý»ñ·³ó³Ýó réseau m électrique ¿Ý»ñ·»ïÇÏ ï»°ë ¿Ý»ñ·³·»ï ¿Ý»ñ·»ïÇϳ ï»°ë ¿Ý»ñ·³·ÇïáõÃÛáõÝ ¿Ý»ñ·»ïÇÏ³Ï³Ý énergétique, d’éner-



gie



¿Ý»ñ·Ç³ 1¤ énergie f; ³ïáÙ³ÛÇÝ` ³-



ñ¨³ÛÇÝ` ٻ˳ÝÇϳϳÝ` ÙÇçáõϳÛÇÝ` çñ³ÛÇÝ ¥Ñáë³çñǤ` ù³Ùáõ ~ énergie atomique, solaire, mécanique, nucléaire, de cours d’eau, éolienne 2¤ ï»°ë »é³Ý¹ ¿ß âne m; ânesse f, bourrique f ¥¿·Á); ~Ç Ó³·` ùáõé³Ï ânon m, bourriquet m; ~Á ½éáõÙ ¿ l’âne braie; ~ Ýëï»É` Ñ»ÍÝ»É monter sur l’âne ◊ ~Ç å»ë ѳٳé têtu comme un âne (une bourrique) ¿ßáõÃÛáõÝ ânerie f, bêtise f ¥ÑÇÙ³ñáõÃÛáõݤ ¿áÉÇà ÑÝ·ï. éolithe m ¿áÉÛ³Ý ï³íÇÕ harpe f éolienne ¿åÇ·áÝ épigone m ¿åÇ·ñ³Ù ï»°ë ٳϳ·Çñ ¿åǹdzëÏáå ï»Ë. rétroprojecteur m ¿åÇÉ»åëdz ï»°ë ÁÝÏݳíáñáõÃÛáõÝ, í»ñ-



¿ÙÇñáõÃÛ³Ý` ¿ÙÇñ³Ã³Ï³Ý émirati,e



¿Ùáódz ï»°ë ÑáõÛ½ ¿ÙáóÇáÝ³É ï»°ë Ñáõ½³Ï³Ý ¿ÙåÇñǽ٠ﻰë ÷áñÓ³å³ßïáõÃÛáõÝ ¿ÙåÇñÇÏ ï»°ë ÷áñÓ³å³ßï ¿ÙåÇñÇÏ³Ï³Ý ï»°ë ÷áñÓ³å³ßï³Ï³Ý ¿ÙåÇñÇáÏñÇïÇóǽ٠÷ÇÉ. empiriocriti-



cisme m



¿ÙáõÉëdz émulsion f ¿Ý¹áÏñÇÝáÉá· ï»°ë Ý»ñÍáñ³μ³Ý ¿Ý¹áÏñÇÝáÉá·Ç³ ï»°ë Ý»ñÍáñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ ¿Ý¹áëÏáå ï»°ë Ý»ñ¹Çï³Ï ¿Ý¹áëÏáådz ï»°ë Ý»ñ¹ÇïáõÙ ¥Ý»ñ½ÝÝáõÙ¤ ¿Ý¹áëÏáåÇÏ ï»°ë Ý»ñ¹Çï³Ï³Ý ¥Ý»ñ½Ýݳϳݤ



ÝáïáõÃÛáõÝ ¿åÇÉ»åïÇÏ ï»°ë ÁÝÏݳíáñ, í»ñÝáï 315



¿ëïñ³¹³ 1¤ variétés f pl ¥áñå»ë ³ñí»ëïÇ ï»ë³Ï¤ 2¤ ï»°ë μ»Ù³Ñ³ñÃ³Ï ¿ëïñ³¹³ÛÇÝ de variétés; ~ »ñ³Åßïáõ-



¿åÇÉá· ï»°ë í»ñç»ñ· ¿åÇÏ³Ï³Ý ï»°ë íÇå»ñ·³Ï³Ý ¿åÇÏ»ÝïñáÝ ¥í»ñݳϻÝïñáݤ épicen-



tre m; »ñÏñ³ß³ñÅÇ ~ épicentre sismique ¿åÇÏáõñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ épicurisme m ¿åÇÏáõñÛ³Ý épicurien,ne adj/n ¿åáë ï»°ë ¹Ûáõó³½Ý³í»å ¿ç page f; »ñÏñÇ å³ïÙáõÃÛ³Ý ÷³é³å³ÝÍ ~ page glorieuse de l’histoire du pays; ~Ç` ûñÃÇ Ñ³Ï³é³Ï »ñ»ë verso m ¿ç³·ñ»É ¥¿ç»ñÁ ѳٳñ³Ï³É»É, ¿ç³íáñ»É¤ paginer vt ¿ç³·ñáõÙ ¥¿ç»ñÇ Ñ³Ù³ñ³Ï³ÉáõÙ, ¿ç³íáñáõÙ¤ pagination f ¿ç³¹ñ»É paginer vt ¿ç³¹ñáõÙ ¥¿ç³Ï³ÉáõÙ, ¿ç³·ñáõÙ¤ pagination f ¿ç³Ï³å ¥¿ç³Ï³åáõÙ, ¿ç³Ï³å»ÉÁ¤ mise f en pages ¿ç³Ï³å»É mettre en pages ¿ç³ÝÇß, ¿ç³Ýß³Ý signet m ¿ç³íáñ»É ï»°ë ¿ç³·ñ»É ¿ç³íáñáõÙ ï»°ë ¿ç³·ñáõÙ ¿ç³ï³Ï bas m de page ¿ë»Ýódz ï»°ë μݳÑÛáõà ¿ëûï ï»°ë ·»Õ³·»ï, ·»Õ³å³ßï ¿ëûïÇϳ ï»°ë ·»Õ³·ÇïáõÃÛáõÝ ¿ëûïÇÏ³Ï³Ý ï»°ë ·»Õ³·Çï³Ï³Ý ¿ëûïáñ»Ý ï»°ë ·»Õ³·Çïáñ»Ý ¿ëϳ¹ñ³ ï»°ë ݳí³ËáõÙμ, ݳí³ïáñ-



ÃÛáõÝ musique f de variétés



¿ëùǽ ï»°ë áõñí³·ÇÍ, ×»å³Ýϳñ ¿í³Ïáõ³ódz ï»°ë ï³ñ³Ñ³ÝáõÙ, ï»Õ³Ñ³ÝáõÙ ¿í³Ïáõ³óÝ»É ï»°ë ï³ñ³Ñ³Ý»É, ï»Õ³Ñ³Ý»É ¿í³Ïáõ³óí»É ï»°ë ï³ñ³Ñ³Ýí»É, ï»Õ³Ñ³Ýí»É ¿íϳÉÇåï ï»°ë Ýí»ÝÇ, ï»Ý¹³Í³é ¿íáÉÛáõódz ï»°ë ½³ñ·³óáõÙ, μ³ñ»ßñçáõÃÛáõÝ ¿°íñÇϳ ¥·ï³°¤ eurêka! ¿ï¥áõÙ¤ ·ïÝï. taille f, émondage m, éla-



gage m



¿ï³ÉáÝ ï»°ë ã³÷³ÝÙáõß ¿ï³å ï»°ë ÷áõÉ, ßñç³Ý ¿ï»É ·ïÝï. tailler vt, émonder vt, éla-



guer vt



¿ïÇÏ»ï ï»°ë í³ñí»É³Ó¨, í³ñí»É³Ï³ñ·, åÇï³Ï ¿ïÛáõ¹ étude f ¿ïáó ¥×ÛáõÕ»ñ Ïïñ»Éáõ ÙÏñ³ï¤ ébran-



choir m, sécateur m



¿ïñáõëÏ¥áõÑǤ å³ïÙ. Étrusque n ¿ïñáõëÏ³Ï³Ý étrusque ¿ïñáõëÏ»ñ»Ý étrusque m, langue f étrus-



que



¿ïáõÙ ï»°ë ¿ï ¿ñ³Ý»É ·ïÝï. vanner vt; óáñ»Ý ~ vanner



du blé



ÙÇÏ ¿ëϳ¹ñÇÉdz ï»°ë ë³í³éݳϳËáõÙμ ¿ëϳ¹ñáÝ ï»°ë ѻͻɳí³ßï ¿ëϳɳïáñ ï»°ë ß³ñųë³Ý¹áõÕù ¿ëÏÇÙáë¥áõÑǤ Esquimau,de n ¿ëÏÇÙáë»ñ»Ý esquimau m (esquimo m) ¿ëÏÇÙáëÛ³Ý esquimau,de ¿ëå»ñ³Ýïá ¥ÙÇç³½·³ÛÇÝ ³ñÑ»ëï³Ï³Ý É»½áõ¤ espéranto m; ~ÛÇ Ù³ëݳ-



¿ñ·áÝáÙ ï»°ë ³ß˳ï³μ³Ý ¿ñ·áÝáÙdz, ¿ñ·áÝáÙÇϳ ï»°ë ³ß˳ï³μ³ÝáõÃÛáõÝ ¿ñ·áÝáÙÇ³Ï³Ý ï»°ë ³ß˳ï³μ³Ý³Ï³Ý ¿ñá½Ç³ ï»°ë áÕáÕ³Ù³ßáõÙ, ù³Ûù³ÛáõÙ, ù»ñÍí³Íù ï»°ë ï³ñ÷³Ï³Ý, ¿ñáïÇÏ¥³Ï³Ý¤ ï³ñ÷³ÉÇó ¿ñáïÇϳ ï»°ë Ñ»ßï³ëÇñáõÃÛáõÝ ¿ñáóù μÅßÏ. fièvre ¿áõÃÛáõÝ 1¤ essence f, Ù³ñ¹áõ ~Á l’essen-



·»ï` ¿ëå»ñ³ÝïÇëï espérantiste n



¿ëë» ï»°ë ³ÏݳñÏ ¿ëë»Çëï ï»°ë ³Ïݳñϳ·Çñ ¿ëï³ý»ï ï»°ë ÷á˳ÝóáõÙ³í³½ù ¿ëïáÝ³Ï³Ý estonien,ne ¿ëïáݳóÇ, ¿ëïáÝáõÑÇ Estonien,ne n ¿ëïáÝ»ñ»Ý estonien m, langue f esto-



ce de l’homme; ·áñÍÇ ~Á, ·É˳íáñÁ, ÑÇÙݳϳÝÁ l’essentiel m; Áëï ¿áõÃÛ³Ý au fond; ѳñóÇ ~Á le fond de la question 2¤ nature f



nienne



316



¥μÝáõÛÃ, ѳïÏáõÃÛáõݤ 3¤ substance f ¥ÑÇÙù¤; Ëáë»É Áëï ¿áõÃÛ³Ý s’en



À



tenir au sujet



¿ùÛáõ ¥»íñáå³Ï³Ý ³ñÅáõÛÃÇ Ùdzíáñ,



ÁÕÓ³É désirer vt, souhaiter vt, envier vt; convoiter vt ¥μ³Õӳɤ ÁÕÓ³ÉÇ désiré,e, désirable, souhaitable; convoité,e ¥μ³ÕÓ³ÉǤ ÁÕÓ³ÉÇáõÃÛáõÝ caractère m désirable ÁÕÓ³Ï³Ý ùñÏÝ. ~ »Õ³Ý³Ï mode m sub-



ݳ¨ ÑÇÝ Ù»ï³Õ³¹ñ³Ù` áëÏáõó ϳ٠³ñͳÃÇó ÓáõÉí³Í¤ écu m ¿ùë·áõÙ³ódz ï»°ë ³ñï³ßÇñÙáõÙ ¿ùëϳí³ïáñ ï»°ë ÑáÕ³÷áñ, ·»ïݳ÷áñÇã ¿ùëÏáõñë³í³ñ ¥áõÕ»í³ñ, ½μáë³í³ñ¤



jonctif (optatif); subjonctif m, optatif m ÁÕÓ³Ýù ¥ÇÕÓ, ÷³÷³·¤ envie f, désir m, souhait m ÁÙμÇߥáõÑǤ, ÁÙμß³Ù³ñïÇÏ¥áõÑǤ lutteur,-euse n ÁÙμÇß³ÛÇÝ athlétique; ~` Ù³ñ½³Ï³Ý ϳ½Ùí³Íù` Ù³ñÙÇÝ corps m athlétique ÁÙμß³Ù³ñï Ù³ñ½. lutte f; ³½³ï á×Ç ~ lutte libre; Ñáõݳ-ÑéáÙ»³Ï³Ý á×Ç ~ lutte gréco-romaine ÁÙμß³Ù³ñï»É lutter (avec qn, contre qn) ÁÙμß³Ù³ñïÇÏ ï»°ë ÁÙμÇß ÁÙμáßËÝ»É ¥×³ß³Ï»É, í³Û»É»É¤ savourer vt, goûter vt, jouir (à) vt ind ÁÙμáßËÝáõÙ plaisir m ¥Ñ³×áõÛù¤, jouissance f, délectation f ¥μ»ñÏñ³Ýù¤, satisfaction f ¥μ³í³Ï³ÝáõÃÛáõݤ ÁÙμáëï rebelle, réfractaire (à); indocile ¥³ÝÑݳ½³Ý¹¤ ÁÙμáëï³μ³ñ indocilement ÁÙμáëï³Ý³É se révolter, se mutiner, se rebeller ÁÙμáëï³óÝ»É inciter à la révolte ÁÙμáëï³óáõÙ révolte f; désobéissance f ¥³ÝÑݳ½³Ý¹áõÃÛáõݤ ÁÙμáëïáõÃÛáõÝ mutinerie f, rébellion f, révolte f; insubordination f ¥ã»ÝóñÏí»ÉÁ¤; désobéissance f ¥³ÝÑݳ½³Ý¹áõÃÛáõݤ ÁÙμéÝ»É 1¤ saisir vt, concevoir vt; entendre vt, comprendre vt ¥Ñ³ëϳݳɤ; y voir clair ¥å³ñ½ å³ïÏ»ñ³óݻɤ 2¤ percevoir vt ¥ÁÝϳɻɤ ÁÙμéÝ»ÉÇ compréhensible ¥Ñ³ëϳݳÉǤ; intelligible, concevable ¥ÁÝϳɻÉǤ



guide n



¿ùëÏáõñëdz ¥½μáë³ñß³í¤ excursion f ¿ùå³Ýëdz ï»°ë ͳí³ÉáõÙ ¿ùëå³ÝëÇáÝǽ٠ﻰë ͳí³É³å³ßïáõÃÛáõÝ ¿ùëå³ÝëÇáÝÇëï ï»°ë ͳí³É³å³ßï ¿ùëå³ÝëÇáÝÇëï³Ï³Ý ï»°ë ͳí³É³å³ßï³Ï³Ý ¿ùëå³ÝëÇí ï»°ë ½·³Û³½»Õ, ëñï³½»Õ ¿ùëå³ÝëÇíáõÃÛáõÝ ï»°ë ëñï³½»ÕáõÃÛáõÝ ¿ùë廹Çódz ï»°ë ·Çï³ñß³í, ³ñß³í³ËáõÙμ, ³é³ùáõÙ ¿ùëå»ñÇÙ»Ýï³É ï»°ë ÷áñÓ³é³Ï³Ý, ÷áñÓ³ñ³ñ³Ï³Ý ¿ùëå»ñï ï»°ë ÷áñÓ³·»ï ¿ùëå»ñïǽ³ ï»°ë ÷áñÓ³ùÝÝáõÃÛáõÝ ¿ùëåá½Çódz ï»°ë óáõó³¹ñáõÃÛáõÝ, óáõó³¹ñáõÛà ¿ùëåñ»ëÇáÝÇ½Ù ï»°ë ³ñï³Ñ³Ûïã³å³ßïáõÃÛáõÝ ¿ùëåñ»ëÇáÝÇëï ï»°ë ³ñï³Ñ³Ûïã³å³ßï ¿ùëåñáÙï 1¤ ï»°ë ѳÝå³ïñ³ëïÇó ¥ëï»Õͳ·áñÍáõÃÛáõݤ 2¤ »ñÅßï., ·ñ³Ï. ¨ ³ÛÉÝ impromptu m ¥»ñÏ, ëï»Õͳ·áñÍáõÃÛáõݤ ¿ùëï³½ ï»°ë ѳ÷ßï³Ïí³ÍáõÃÛáõÝ, Ñdz½Ù³ÛÉáõÃÛáõÝ, ½Ù³ÛɳÝù ¿ùëïñ³¹Çódz ¥á×ñ³·áñÍÇÝ` ѳÝó³·áñÍÇÝ Çñ å»ïáõÃÛ³ÝÁ ѳÝÓÝ»ÉÁ¤



extradition f ¿ùëïñ³Ïï ï»°ë ѳÝáõÏ, Ù½í³Íù ¿ùëïñ»Ù³É ï»°ë ͳÛñ³Ñ»Õ, ³ñï³Ï³ñ· ¿ùëó»ÝïñÇÏ ï»°ë ³ñï³Ï»ÝïñáÝ, ï³ñûñÇÝ³Ï ¿ý»Ïï ï»°ë ³ñ¹ÛáõÝù, ³ñ·³ëÇù, ïå³íáñáõÃÛáõÝ 317



ÁÙμéÝáÕ compréhensif,-ive ¥Ñ³ëϳóáÕ¤; réceptif,-ive ¥ÁÝϳÉáõݳϤ ÁÙμéÝáÕáõÃÛáõÝ réceptivité f ¥ÁÝϳÉáõݳÏáõÃÛáõݤ ÁÙμéÝáõÙ 1¤ conception f ¥»ñ¨áõÛÃÇ ¨ ³ÛÉݤ 2¤ concept m ¥Ñ³Û»ó³Ï»ï, ѳëϳóáõÃÛáõݤ 3¤ compréhension f ¥Ñ³ëϳݳÉÁ, ѳëϳóáõÙ¤ 4¤ perception f ¥ÁÝϳÉáõÙ¤ ÁÙå³ÓáÕÇÏ paille f ÁÙå³Ý 1¤ ϽÙËë. pharynx m 2¤ gosier m ¥ÏáÏáñ¹, μáõϤ ÁÙå³Ý³μáñμ ¥ý³ñÇÝ·Çï¤ μÅßÏ. pha-



Áݹ³í³×³éáõÃÛáõÝ graineterie f Áݹ³íáñ μëμ. légumineux; ÉáμÇÝ ~ μáõÛë



¿ le haricot est une plante légumineuse; ~Ý»ñ légumineuses f pl Áݹ³ñÓ³Ï 1¤ spacieux,-euse, vaste; étendu,e ¥ï³ñ³ÍáõÝ, ɳÛݳñӳϤ 2¤ ùñÏÝ. ~ ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝ phrase f étendue Áݹ³ñÓ³Ï»É étendre vt, élargir vt; amplifier vt ¥ÁݹɳÛݻɤ; agrandir vt ¥Ù»Í³óݻɤ Áݹ³ñÓ³Ïáñ»Ý largement, amplement, grandement Áݹ³ñÓ³Ïí»É s’élargir ¥É³ÛݳݳÉ, ÁݹɳÛÝí»É¤, s’étendre ¥ï³ñ³Íí»É¤ Áݹ³ñÓ³ÏáõÃÛáõÝ vaste étendue f, ampleur f Áݹ³ñÓ³ÏáõÙ élargissement m ¥ÁݹɳÛÝáõÙ, ɳÛݳóáõÙ¤; extension f, expansion f ¥ï³ñ³ÍáõÙ, ͳí³ÉáõÙ¤ Áݹ³ñÙ³Ý³É s’engourdir Áݹ³ñÙ³ó³Í ¥ÃÙñ³Í¤ engourdi,e Áݹ³ñÙ³óÝ»É engourdir vt Áݹ³ñÙ³óáõÙ engourdissement m Áݹ³ñÙ³óáõóÇã ¥Áݹ³ñÙ³óÝáÕ¤ engourdissant,e Áݹ·Í»É souligner vt ¥ï³ÏÁ ·ÇÍ ù³ß»É ¨ ÷Ëμ. ß»ßï»É, ³é³ÝÓݳóݻɤ; mettre en relief ¥ó³ÛïáõÝ` ³Ïݳéáõ ¹³ñÓݻɤ Áݹ·Íí»É être souligné,e; se distinguer ¥ï³ñμ»ñí»É¤ Áݹ·ÍáõÙ soulignement m Áݹ·ñÏ»É 1¤ embrasser vt 2¤ insérer vt, intégrer vt ¥Ý»ñ³é»É, ÙdzÓáõɻɤ 3¤ incorporer vt ¥Ï³½ÙÇ Ù»ç¤, englober vt ¥å³ñ÷³Ï»É¤; ûñ³Ï³ñ·áõÙ ~ inscrire à l’ordre du jour Áݹ·ñÏí»É 1¤ être insére,e ¥Ý»ñ³éí»É¤ 2¤ être englobé,e ¥å³ñ÷³Ïí»É¤ 3¤ être incorporé,e ¥Ï³½ÙÇ Ù»ç ~¤ 4¤ être inscrit,e ¥ûñ³Ï³ñ·áõÙ¤ 5¤ s’intégrer ¥Ý»ñ³éí»É, ÙdzÓáõÉí»É¤ Áݹ·ñÏáõÙ 1¤ insertion f ¥Ý»ñ³éáõÙ¤; 2¤ englobement m ¥å³ñ÷³ÏáõÙ¤ 3¤ ampleur f, envergure f ¥·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý Ã³÷¤; ~ ûñ³Ï³ñ·áõÙ` ûñ³Ï³ñ·áõÙ Áݹ·ñÏí»ÉÁ insciption f à l’ordre du jour



ryngite f



ÁÙå³Ý³¹Çï³Ï μÅßÏ. pharyngoscope m ÁÙå³Ý³¹ÇïáõÙ μÅßÏ. pharyngoscopie f ÁÙå³Ý³Ï petit verre m, verre m à pied ÁÙå³Ý³ÛÇÝ Ï½ÙËë. pharyngien,ne ÁÙå³ë³ÛÉ³Ï ¥ËÙÇãù ¨ ³ÛÉÝ μ³Å³Ý»Éáõ ß³ñųë³ÛɳϤ minibar m ÁÙå³ñ³Ý ¥÷áùñÇÏ` ËÙÇãùáí ÉÇ ë³éݳñ³Ý ÑÛáõñ³ÝáóáõÙ¤ minibar m ÁÙå»É boire vt ÁÙå»É³ñ³Ý buvette f ÁÙå»ÉÇ buvable; potable ¥ËÙ»Éáõ ѳٳñ åÇï³ÝǤ ÁÙå»ÉÇù boisson f ¥ËÙÇãù¤; ½áí³óáõóÇã



~ boissons raffraîchissantes; ³ÉÏáÑáɳÛÇÝ ~` ËÙÇãù boissons alcoolisées; ³Ëáñųμ»ñ ~ boisson apéritive, apéritif m Áݹ³Ï»ñ ϻݹμ. granivore; ~ ÃéãáõÝÝ»ñ oiseaux granivores; ~Ý»ñ granivores m pl Áݹ³Ù»ÝÁ au total, en tout; ~` ÙdzÛÝ ë³ rien que ça (cela) Áݹ³é³ç à la rencontre; ÇÝÓ ~ à ma rencontre; Ù»ÏÇÝ ~ ·Ý³É aller à la rencontre de qn Áݹ³é³ç»É ÷Ëμ. accéder aux désirs de qn; être compréhensif,-ive avec ...; faire preuve de bonne volonté avec ... ¥μ³ñÇ Ï³Ù»óáÕáõÃÛáõÝ ¹ñë¨áñ»É¤; donner satisfaction à ¥μ³í³ñ³ñ»É¤ Áݹ³é³çáÕ ¥ëÇñ³ÉÇñ, å³ïñ³ëï³Ï³Ù¤ prévenant,e Áݹ³é³çáõÙ concours m, assistance f ¥û·ÝáõÃÛáõݤ Áݹ³í³×³é grainetier,-ière n 318



Áݹ·ñÏáõÛà diapason m, registre m Áݹ·ñÏáõÝ complexe Áݹ¹»Ù 1¤ contre ¥Ñ³Ï³é³Ï¤; å³Û-



μ³éÇÙ³ëïÇ ~ extension du sens (d’un mot) ÁݹÍáíÛ³ 1. adj sous-marin,e 2. sousmarin m ¥ëáõ½³Ý³í¤ Áݹѳϳé³ÏÁ au contraire, par contre ÁݹѳÝñ³Ï³Ý universel,le, général,e ÁݹѳÝñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ universalisme m ÁݹѳÝñ³Ý³É devenir universel,le, devenir général,e, se généraliser ÁݹѳÝñ³å»ë en général, généralement, d’une façon générale ÁݹѳÝñ³óÝ»É généraliser vt; globaliser vt ¥³ÙμáÕç³Ï³Ý³óݻɤ ÁݹѳÝñ³óÝáÕ généralisateur,-trice ÁݹѳÝñ³óáõÙ généralisation f; ~ ϳï³ñ»É` ÁݹѳÝñ³óÝ»É généraliser



ù³ñ»É ~ Ù»ÏÇ` ÙÇ μ³ÝÇ lutter contre qn, qch; ~ Ù»ÏÇ Ï³ÙùÇ contre la volonté de qn 2¤ vis-à-vis de, à l’opposite de ¥¹»Ù³é¹»Ù, ¹»Ù ѳݹÇٳݤ 3¤ en dépit de ¥Ç Ñ»×áõÏë¤ Áݹ¹ÇÙ³·áñÍáõÃÛáõÝ ¥íÇÅ»óáõÙ, ûμëïÁñáõÏódz¤ obstruction f Áݹ¹ÇÙ³¹Çñ 1¤ opposant,e n/adj; ~ ÏáÕÙ partie f opposante 2¤ réfractaire ¥ÁÙμáëï, ³ÝÑݳ½³Ý¹¤ Áݹ¹ÇÙ³¹ñ³Ï³Ý opposant,e Áݹ¹ÇÙ³¹ñ»É tenir tête Áݹ¹ÇÙ³¹ñáõÃÛáõÝ, Áݹ¹ÇÙ³¹ñáõÙ opposition f Áݹ¹ÇÙ³Ëáë opposant,e adj/n, contradicteur,-trice n Áݹ¹ÇÙ³Ëáë³Ï³Ý contradictoire Áݹ¹ÇÙ³Ëáë»É présenter ses objections, contredire vt Áݹ¹ÇÙ³ËáëáõÃÛáõÝ contradiction f Áݹ¹ÇÙ³Ý³É s’opposer (à) Áݹ¹ÇÙ³í»× ¥Ñ³×³Ë ù³Õ³ù³Ï³Ý μÝáõÛÃǤ face-à-face m inv. Áݹ¹ÇÙáõÃÛáõÝ opposition f Áݹ»Éáõ½»É monter vt, encastrer vt, enchâsser vt; enfiler vt, entrelacer vt Áݹ»Éáõ½áõÙ encastrement m, enchâssement m, enfilement m Áݹ»Õ»Ý graminées f pl Áݹ»ñÏñÛ³ endogé,e; ~` ÑáÕÇ ï³Ï ³åñáÕ Ï»Ý¹³Ý³Ï³Ý ³ß˳ñÑ faune f endogée Áݹ»ñù sous-sol m; ~Ç Ñ³ñëïáõÃÛáõÝÁ la richesse du sous-sol ÁݹɳÛÝ»É élargir vt, agrandir vt, amplifier vt ÁݹɳÛÝí»É s’élargir, s’agrandir, se dilater ¥Áݹ³ñÓ³Ïí»É, ɳÛݳݳɤ; prendre de l’ampleur ¥Í³í³Éí»É¤ ÁݹɳÛÝáõÙ 1¤ élargissement m, agrandissement m, amplification f 2¤ dilatation f ¥Áݹ³ñÓ³ÏáõÙ, ɳÛݳóáõÙ¤ 3¤ redéploiement m; ·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý ~ redéploiement d’une activité 4¤ extension f; ³é¨ïñÇ ~ extension du commerce 5¤ É»½íμ.



vt



ÁݹѳÝñáõÃÛáõÝ généralité f; identité f ¥ÝáõÛÝáõÃÛáõݤ; ϳñÍÇùÝ»ñÇ` ï»ë³-



Ï»ïÝ»ñÇ ~ identité d’opinions; ÁݹѳÝñáõÃÛ³Ý Ù»ç dans l’ensemble ÁݹѳÝáõñ 1¤ commun,e; ~ ßáõϳ marché m commun; ~ ϳñÍÇù opinion f commune; ~ ߳ѻñ intérêts m pl communs 2¤ général,e ¥³Ù»ÝùÇÝ` ³Ù»Ý ÇÝãÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ, ³é³Ýó Ù³Ýñ³Ù³ëÝáõÃÛáõÝÝ»ñǤ; ~ ϳÝáÝ règle f générale; ~ Ù³ñ¹³Ñ³Ù³ñ recensement m général; ~ ÅáÕáí réunion générale; ~ ³éÙ³Ùμ en général 3¤ total,e ¥³ÙμáÕç, ÙdzëÇÝ í»ñóñ³Í¤; ~` ³ÙμáÕç ·áõÙ³ñÁ la somme totale, le total 4¤ global,e ¥Ñ³ÙÁݹѳÝáõñ¤; ~ »Ï³Ùáõï revenu m global 5¤ Ù³Ã. ~ ѳÛï³ñ³ñ dénominateur m commun 6¤ ~ å³ïÙáõÃÛáõÝ histoire f universelle ÁÝ¹Ñ³ï ¥ÁݹѳïáõÝ, Áݹѳï³Ï³Ý, μ»Ïμ»Ïáõݤ saccadé,e, entrecoupé,e, interrompu,e, discontinu,e; »ñÅßï. staccato; ~ Ýí³·»É jouer staccato Áݹѳï³μ³ñ d’une manière discontinue Áݹѳï³Ï clandestinité f; ~ ³ÝóÝ»É passer dans la clandestinité Áݹѳï³Ï³ÛÇÝ ¥·áñÍÇ㤠militant m clandestin Áݹѳï³Ï³Ý discontinu,e, intermittent,e 319



Áݹѳï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ discontinuité f;



Áݹ áñáõÙ et avec cela ÁݹëÙÇÝ avec cela ÁÝ¹í½»É se révolter, se rebeller, se mu-



intermittence f Áݹѳï³ÏÛ³ ¥·³ÕïÝǤ clandestin,e; ~ Ó¨áí` ·³ÕïÝÇ clandestinement Áݹѳï»É 1¤ interrompre vt, entrecouper vt, rompre vt, saccader vt 2¤ suspendre vt ¥Å³Ù³Ý³Ï³íáñ³å»ë ¹³¹³ñ»óÝ»É, ³éϳ˻ɤ 3¤ couper vt; ½ñáõÛóÁ` Ëáë³ÏóáõÃÛáõÝÁ ~ couper la conversation 4¤ juguler vt ¥½³ñ·³óáõÙÁ, ³é³çÁÝóóÁ¤ Áݹѳïí»É s’interrompre, s’entrecouper, se rompre ÁݹѳïáõÙ 1¤ interruption f; ³é³Ýó ÁݹѳïÙ³Ý sans interruption 2¤ suspension f ¥Å³Ù³Ý³Ï³íáñ ~, ³éϳËáõÙ¤ 3¤ rupture f, discontinuation f ¥Ë½áõÙ, ³Ýѳñ³ï¨áõÃÛáõݤ 4¤ cessation f, arrêt m ¥¹³¹³ñ»óáõÙ¤; íóñ³ÛÇÝ ~ arrêt d’urgence 5¤ É»½íμ. aposiopèse f ÁݹѳïáõÙ³ÛÇÝ interruptif,-ive ÁݹѳïáõÝ ¥ÁݹѳïíáÕ¤ discontinu,e Áݹѳñí»É 1¤ se heurter (contre); s’entrechoquer 2¤ ÷Ëμ. avoir un différend; entrer en collision ÁݹѳñáõÙ 1¤ choc m, heurt m, collision f ¥μ³ËáõÙ¤ 2¤ ÷Ëμ. conflit m ¥Ñ³Ï³Ù³ñïáõÃÛáõݤ; ËëÏó. accrochage m ÁݹѳñáõÙ³ÛÇÝ ¥μ³ËáõÙݳÛÇݤ conflictuel,le; ~ Çñ³íÇ×³Ï situation f conflictuelle ÁݹÑáõå tout contre (qn, qch); serrés; ~ ÙÇÝ㨠jusqu’à ÁݹÙÇßï pour toujours, à jamais; pour la vie ÁݹÙÇç³μ³ñ d’une manière interrompue ÁݹÙÇç»É ¥Áݹѳï»É¤ interrompre vt ÁݹÙÇçí»É s’interrompre ÁݹÙÇçáõÙ 1¤ intervalle m ¥¹³¹³ñ¤ 2¤ interruption f ¥ÁݹѳïáõÙ¤ 3¤ suspension f ¥³éϳËáõÙ¤ 4¤ óïñ. »ñÅßï. entracte m 5¤ pause f ¥³ß˳ï³ÝùÇ í³ÛñáõÙ, ѳݷëï³Ý³Éáõ ѳٳñ¤; Ï»ëûñí³ ~ pause de midi; pause-repas f ¥×³ßǤ Áݹáëï 1. adj brusque 2. adv brusquement



tiner



Áݹí½áõÙ révolte f; rébellion f Áݹí½áõÝ rebelle adj/n ÁݹáõÝ³Ï doué,e ¥ûÅïí³Í, ßÝáñѳÉǤ; capable de, apte à ¥Ï³ñáÕ¤; ~



»ñ»Ë³ enfant m doué; ݳ ³Ù»Ý ÇÝãÇ ~ ¿ il est capable de faire tout ÁݹáõݳÏáõÃÛáõÝ 1¤ aptitude f ¥áõݳÏáõÃÛáõݤ; ·Çï³Ï³Ý ~Ý»ñ` áõݳÏáõÃÛáõÝÝ»ñ aptitudes pour les sciences 2¤ capacité f ¥Ï³ñáÕáõÃÛáõݤ ÁݹáõݳÛÝ 1. adj vain,e ¥½áõñ¤; inutile ¥³Ýû·áõï¤ 2¤ adj vainement, en vain ¥Ç ½áõñ¤ ◊ áõݳÛÝáõÃÛáõÝ áõݳÛÝáõÃÛ³Ýó ¨ ³Ù»Ý ÇÝã ~ ¿ vanité des vanités et tout n’est que vanité Áݹáõݳñ³Ý salon m ¥μݳϳñ³ÝǤ; salle f de réception ¥å³ßïáÝ³Ï³Ý ³ÝÓ³Ýó, μÅßÏÇ ¨ ³ÛÉáó¤; bureau m de réception, réception f ¥ÑÛáõñ³ÝáóáõÙ¤ ÁݹáõÝ»É 1¤ recevoir vt ¥Ù»ÏÇÝ ~` Éë»É¤; accueillir vt ¥ÑÛáõñ, å³ïíÇñ³ÏáõÃÛáõݤ 2¤ accepter vt ¥Ýí»ñÁ, ³é³ç³ñÏÁ. ѳٳӳÛݻɤ 3¤ adopter vt ¥Íñ³·Çñ, ûñ»Ýù, ݳ˳·ÇÍ, ¹³í³Ý³Ýù. ѳëï³ï»É¤; ùñÇëïáÝ»áõÃÛáõÝ ~ adopter le christianisme 4¤ prendre vt ¥¹»Õ, Éá·³Ýù, áñáßáõÙ ¨ ³ÛÉݤ; áñ¨¿ Ù»ÏÇ ï»Õ ~ prendre pour qn 5¤ reconnaître vt; Çñ ë˳ÉÝ ~ reconnaître sa faute 6¤ admettre vt ¥Ñݳñ³íáñ ѳٳñ»É¤; ÁݹáõÝ»Ýù, û ... admettons que ... 6¤ engager vt ¥³ß˳ï³ÝùǤ ÁݹáõÝ»ÉÇ 1¤ acceptable; admissible 2¤ valable ¥í³í»ñ³Ï³Ý, áõÅÇ Ù»ç ·ïÝíáÕ` ÷³ëï³ÃáõÕä 3¤ plausible ¥Ñݳñ³íáñ, ³ñųݳѳí³Ý¤ 4¤ adoptable ¥áñ¹»·ñ»ÉǤ 5¤ convenable ¥Ñ³ñÙ³ñ¤ ÁݹáõÝ»ÉÇáõÃÛáõÝ ¥ÁݹáõÝ»ÉÇ ÉÇÝ»ÉÁ¤ acceptabilité f; admissibilité f; Çñ³íμ. recevabilité f ÁݹáõÝ»ÉáõÃÛáõÝ 1¤ réception f ¥å³ßïáݳϳݤ; ~ ¹»ëå³Ý³ï³ÝÁ récep320



tion à l’ambassade 2¤ audience f ¥³Ûó»ÉáõǤ 2¤ accueil m ¥ÑÛáõñ»ñÇ, ųٳÝáÕÝ»ñÇ, å³ïíÇñ³ÏáõÃ۳ݤ 3¤ consultation f ¥μÅßÏÇ Ùáï¤ 4¤ admission f ¥¹åñáó, ѳٳÉë³ñ³Ý ¨ ³ÛÉݤ; ÁݹáõÝ»ÉáõÃÛ³Ý ùÝÝáõÃÛáõÝÝ»ñ` ÙñóáõÛà concours d’entrée ÁݹáõÝÇã 1. adj de réception ¥ÁݹáõÝÙ³Ý, ÁݹáõÝáÕ¤ 2. récepteur m; poste m de radio, radio f ÁݹáõÝáÕ réceptionnaire n ¥³åñ³ÝùÁ, ³åñ³ÝùÇ áñ³ÏÁ¤; ~` ÑÛáõñÁÝϳÉáÕ »ñÏÇñ pays m d’accueil; ~` ÑÛáõñÁÝϳÉáÕ ÏáÕÙ partie f invitante ÁݹáõÝí³Í 1¤ admis,e; adopté,e ¥áñ¹»·ñ³Í¤ 2¤ reconnu,e ¥×³Ý³ãáõÙ ·ï³Í¤ 3¤ établi,e ¥Ñ³ëï³ïí³Í¤; ~ ëáíáñáõÛà usage m établi 4¤ consacré,e ¥É»½íáõÙ ï³ñ³ÍáõÙ ëï³ó³Í¤; ~ ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ expression f consacrée ÁݹáõÝí»É 1¤ être reçu,e ¥å³ßïáÝÛ³ÛÇ ÏáÕÙÇó¤ 2¤ être accepté,e ¥³é³ç³ñÏÇ, Ýí»ñÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇݤ 3¤ être adopté,e ¥áñáßÙ³Ý, ûñ»ÝùÇ Ù³ëÇݤ 4¤ être reconnu,e ¥×³Ý³ãí»É¤ 5¤ entrer vi; ѳٳÉë³ñ³Ý ~ entrer à l’université; Ïáõë³ÏóáõÃÛ³Ý ß³ñù»ñÝ ~ entrer (adhérer) au parti ÁݹáõÝáõÙ 1¤ adoption f ¥Íñ³·ñÇ, ݳ˳·ÍÇ, ûñ»ÝùÇ ¨ ³ÛÉݤ; μÛáõç»Ç ~ adoption du budget; ûñ»ÝùÇ ~ adoption d’une loi 2¤ admission f ¥Ï³½Ù³Ï»ñåáõÃÛ³Ý` Ïáõë³ÏóáõÃÛ³Ý ß³ñù»ñÁ, ÏñÃ³Ï³Ý Ñ³ëï³ïáõÃÛáõݤ 3¤ réception f ¥ÑÛáõñ»ñÇ, ³åñ³ÝùÇ, ϳï³ñí³Í ³ß˳ï³ÝùÇ, ¹ÇÙáõÙǤ 4¤ acceptation f ¥³é³ç³ñÏÇ ~, ѳí³ÝáõÃÛáõÝ` ѳٳӳÛÝáõÃÛáõÝ ï³ÉÁ¤ 5¤ naturalisation f ¥ù³Õ³ù³óÇáõÃ۳ݤ 6¤ reconnaissance f ¥Ù»ÕùÇ, ë˳ÉǤ ÁݹûñÇÝ³Ï»É imiter vt ¥ÝٳݳϻÉ, Ýٳݻóݻɤ; copier vt ¥å³ï׻ݻɤ ÁݹûñÇݳϻÉÇ imitable ÁݹûñÇݳÏáÕ imitateur,-trice adj/n ÁݹûñÇݳÏáõÃÛáõÝ ¥å³ï׻ݤ copie f; ÝϳñÇ ~` å³ï×»Ý copie f d’un tableau



ÁݹûñÇݳÏáõÙ ¥ÝٳݳÏáõÙ, ÝٳݻóáõÙ¤



imitation f



ÁÝÃ³Ý³É marcher vi; avancer vi ¥³é³ç ·Ý³É¤; aller bon train ¥Ñ³çáÕ ·Ý³É¤;



·áñÍ»ñÁ É³í »Ý ÁÝóÝáõÙ les affaires marchent bien ÁÝóó³·ÇÝ ¥ÁÝóóÇÏ ·ÇÝ, Ïáõñë¤ ïÝï·. prix m courant ÁÝóó³Ï³ñ· procédure f ÁÝóó³Ï³ñ·³ÛÇÝ de procédure ÁÝóóÇÏ courant,e; du jour; ~ ѳßÇí compte m courant; ~ Ýáñá·áõÙ maintenance f; ~ ËݹÇñÝ»ñ problèmes m pl du jour; ~ ·áñÍ»ñ affaires f pl courantes; ~ ³Ùëí³ ï³ëÇÝ le dix courant; ~ ï³ñÇ année f courante; ~ ï³ñáõÙ dans l’année courante, cette année ¥³Ûë ï³ñǤ; ~` ßáõÏ³Û³Ï³Ý ·ÇÝ prix m courant ÁÝóóù 1¤ cours m; Çñ³¹³ñÓáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~Á le cours des événements; ~áõÙ au cours de (au fil de, pendant) 2¤ déroulement m ¥ß³ñÅÁÝóó, ÁÝóóùÇ Ù»ç ÉÇÝ»ÉÁ, ½³ñ·³óáõÙ, ï»ÕÇ áõݻݳÉÁ¤ 3¤ allure f, marche f ¥ß³ñÅáõÙ¤; ·áñÍ»ñÇ ~Á la marche des affaires; å³ñ³å ~ ¥Ù»ù»Ý³ÛÇ, ·áñÍÇùǤ marche à vide 4¤ tour m ¥·áñÍǤ 5¤ processus m ¥·áñÍÁÝóó¤ 6¤ rythme m ¥éÇÃÙ, ï»Ùå¤ 7¤ »ñÏáõ ûñí³ ~áõÙ` ųٳݳϳѳïí³ÍáõÙ en deux jours 8¤ ~Á` áõÕÕáõÃÛáõÝÁ ÷áË»É changer le cap ÁÝóóùáõÙ au cours de, pendant, durant; ųٳݳÏÇ ~ avec le temps; ¥Çñ¤ ³ÙμáÕç ÏÛ³ÝùÇ ~ sa vie durant ÁÝûéÝ»ÉÇ lisible ÁÝûéÝ»ÉÇáõÃÛáõÝ lisibilité f ÁÝûñ³Ï³ assistant,e n; témoin m ¥Ëáõ½³ñÏáõÃÛ³Ý Ï³Ù ³é·ñ³íÙ³Ý Å³Ù³Ý³Ï Ù³ëݳÏÇó ¹³ñÓíáÕ ³ÝÓ, íϳ¤ ÁÝûñ³Ï³Û»É assister vt ÁÝûñ³Ï³ÛáõÃÛáõÝ assistanat m ÁÝûñó³ÝáõÃÛáõÝ lecture f ÁÝûñó³ë»ñ liseur,-euse n, passionné,e n de lecture ÁÝûñó³ëÇñáõÃÛáõÝ amour m de la lec321



ture, attachement m à la lecture



ÁÝϳÉáõݳÏáõÃÛáõÝ 1¤ réceptivité f 2¤ susceptibilité f ¥½·³ÛáõÝáõÃÛáõݤ ÁÝϳÉáõã ï»Ë. récepteur m; écouteur m ÁÝÏ»ñ¥áõÑǤ 1¤ camarade n; ami,e ¥μ³ñ»Ï³Ù,áõÑǤ; ~Ý»ñ ·ïÝ»É se faire des amis 2¤ compagnon m; ׳Ù-



ÁÝûñó³ëñ³Ñ salle f de lecture ÁÝûñó³ñ³Ý livre m de lecture ÁÝûñó»É lire vt; μ³ñÓñ³Ó³ÛÝ ~ lire à



haute voix; ~áõ ÇÝã-áñ μ³Ý áõÝ»Ý³É avoir qch à lire; ÐÛáõ·á ~ μݳ·ñáí lire Hugo dans le texte ÁÝûñóáÕ lecteur,-trice n ÁÝûñóáճϳ½Ù lectorat m; ɳÛÝ ~` ÁÝûñóáÕÝ»ñÇ É³ÛÝ ßñç³Ý³Ï ¥Ã»ñÃÇ, ³Ùë³·ñÇ ¨ ³ÛÉݤ un large lectorat ÁÝûñóáÕ³Ï³Ý de lecteur ÁÝûñóáõÙ lecture f; Çñ³íμ. ³é³çÇÝ` »ñÏñáñ¹ ÁÝûñóÙ³Ùμ ÁݹáõÝí³Í ûñ»Ýù loi f adoptée en première, en seconde lecture ÁÝÃñ»É dîner vi; souper vi ¥áõß »ñ»Ïá۳ݤ ÁÝÃñÇù 1¤ dîner m; souper m ¥áõß »ñ»Ïá۳ݤ 2¤ ÏñáÝ. ï»ñáõÝ³Ï³Ý ~ cène f ÁÝͳ 1¤ présent m, don m, cadeau m 2¤ étrenne f ¥³Ù³ÝáñÛ³¤ 3¤ offrande f ¥ÁÝͳ۳μ»ñáõÃÛáõÝ, Ù³ï³Õ¤ ÁÝͳ۳μ»ñ donateur,-trice n ÁÝͳ۳μ»ñ»É faire don, faire cadeau (présent)



÷áñ¹áõÃÛ³Ý ~ compagnon de voyage; μ³Ëï³ÏÇó ~ ¥³ÝѳçáÕáõÃÛ³Ý ¹»åùáõÙ¤ compagnon d’infortune 3¤ copain-copine n ¥¹³ëÁÝÏ»ñ, ³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ ~¤ 4¤ associé,e n ¥·áñÍÁÝÏ»ñ, ·áñͳÏÇó¤ 5¤ compagne f ¥ÏÛ³ÝùÇ ~¤ ◊ ~Á Ý»Õ ûñÇÝ ¿ ׳ݳãíáõÙ au besoin on connaît l’ami ÁÝÏ»ñ³μ³Ý ¥ëáóÇáÉá·¤ sociologue n ÁÝÏ»ñ³μ³Ý³Ï³Ý ¥ëáóÇáÉá·Ç³Ï³Ý¤ sociologique ÁÝÏ»ñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ ¥ëáóÇáÉá·Ç³¤ sociologie f ÁÝÏ»ñ³μ³ñ en ami; en camarade; amicalement ¥μ³ñ»Ï³Ù³μ³ñ¤ ÁÝÏ»ñ³ËáõÙμ groupe m d’amis; compagnie f ÁÝÏ»ñ³Ï³Ý amical,e; ~ ˳Õ` Ùñó³Ë³Õ match m amical ÁÝÏ»ñ³ÏÇó ¥·áñͳÏÇó¤ associé,e n, coopérateur,-trice n, compagnon m ÁÝÏ»ñ³Ïó³μ³ñ en compagnie; ensemble ¥ÙdzëÇÝ, Ùdzëݳμ³ñ¤ ÁÝÏ»ñ³Ïó³ÛÇÝ coopératif,-ive ÁÝÏ»ñ³Ïó»É tenir compagnie à qn; accompagner vt ¥áõÕ»Ïó»É¤ ÁÝÏ»ñ³ÏóáõÃÛáõÝ 1¤ compagnie f ¥ÁÝÏ»ñ³ËáõÙμ¤; ÁÝÏ»ñ³ÏóáõÃÛ³Ùμ en compagnie de 2¤ communauté f ¥ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ, ÙÇáõÃÛáõݤ 3¤ coopérative f ¥³ñï³¹ñ³Ï³Ý` ³é¨ïñ³Ï³Ý ÙdzíáñáõÙ¤ 4¤ ligue f ¥ÙÇáõÃÛáõݤ 5¤ association f; Ùß³ÏáõóÛÇÝ ~ association culturelle ÁÝÏ»ñ³ÏóáõÙ accompagnement m ÁÝÏ»ñ³ÛÇÝ ¥ëáódzɳϳݤ social,e ÁÝÏ»ñ³Ý³É se lier d’amitié; s’associer ¥·áñÍÁÝÏ»ñ ¹³éݳÉ, Ùdzݳɤ ÁÝÏ»ñ³ë»ñ amical,e; dévoué,e à ses amis ¥ÁÝÏ»ñÝ»ñÇÝ ÝíÇñí³Í¤ ÁÝÏ»ñ³ëÇñ³μ³ñ amicalement ÁÝÏ»ñ³ëÇñáõÃÛáõÝ amitié f, camaraderie



ÁÝͳ۳μ»ñáõÃÛáõÝ, ÁÝͳ۳μ»ñáõÙ 1¤ donation f 2¤ offrande f ¥Ù³ï³Õ¤ ÁÝͳ۳·Çñ 1¤ Çñ³íμ. titre m de donation 2¤ dédicace f ¥ÓáÝ ·ñùÇ` ³ß˳ïáõÃÛ³Ý` ÝϳñÇ íñ³¤ ÁÝͳ۳·ñ»É dédicacer vt ¥ÓáÝ»É, ÓáÝ ·ñ»É ·ñùÇ` ³ß˳ïáõÃÛ³Ý íñ³¤ ÁÝÍ³Û³Ï³Ý 1. dédicace f ¥Óáݤ 2. adj de



donation



ÁÝͳ۳ïñáõÃÛáõÝ ¥ÁÝͳ ï³ÉÁ¤ dona-



tion f



ÁÝͳ۳ïáõ donateur,-trice n ÁÝÍ³Û»É 1¤ offrir vt, faire cadeau (de qch), faire présent ¥ÝíÇñ»É¤ 2¤ dédier vt ¥Óáݻɤ ÁÝͳÛáõÙ donation f, don m ÁÝÏ³É»É percevoir vt, saisir vt ¥ÁÙμéݻɤ; comprendre vt ¥Ñ³ëϳݳɤ perceptible, saisissable; ÁÝϳɻÉÇ compréhensible ¥Ñ³ëϳݳÉǤ ÁÝϳÉáõÙ ¥ÁÙμéÝáõÙ¤ perception f ÁÝϳÉáõÝ³Ï 1¤ réceptif,-ive 2¤ susceptible ¥½·³Ûáõݤ 3¤ compréhensif,ive ¥ÁÙμéÝáÕ¤



f



322



ÁÝÏݳíáñí»É avoir une attaque (une



ÁÝÏ»ñ³í³ñÇ ï»°ë ÁÝÏ»ñ³μ³ñ ÁÝÏ»ñáíÇ en ami, en camarade, en



crise) d’épilepsie



bonne compagnie



ÁÝÏݳíáñáõÃÛáõÝ ¥í»ñÝáïáõÃÛáõÝ, ¿åÇÉ»åëdz¤ μÅßÏ. épilepsie f; ËëÏó.



ÁÝÏ»ñí³ñ³Ï³Ý 1. adj socialiste ¥ëáódzÉÇëï³Ï³Ý¤ 2. socialiste n ¥ëáódzÉÇëï¤ ÁÝÏ»ñí³ñáõÃÛáõÝ ¥ëáódzÉǽ٤ socialis-



haut mal m, mal caduc m



ÁÝÏÝ»É 1¤ tomber vi; ·»ïÇÝ ~ tomber



par terre; ÙáõÃÝ ÁÝÏÝáõÙ ¿ la nuit tombe 2¤ baisser vi, être en baisse ¥ÇçÝ»É` ·ÝÇ Ù³ëÇݤ; ³Ûë ³åñ³ÝùÇ ·ÇÝÝ ÁÝÏÝáõÙ ¿ cette marchandise baisse 3¤ chuter vi ¥í³Ûñ ÁÝÏÝ»É, ·Éáñí»É¤ 4¤ ÷Ëμ. être tombé,e bien bas ¥μ³ñáÛ³å»ë¤; 5¤ ³ãùÇ ~` ³ãùÇ ½³ñÝ»É sauter aux yeux 6¤ ·ÉËÇ ~ deviner vt ¥·áõ߳ϻɤ 7¤ ѳñμáõË ~ attraper un rhume 8¤ Ñ»ï¨Çó ~ ¥Ñ»ï³åݹ»É¤ poursuivre vt ÁÝÏñÏ»É reculer vi ¥Ý³Ñ³Ýç»É, »ï ù³ßí»É¤; aller à reculons ¥»ï-»ï ·Ý³É¤ ÁÝÏñÏáõÙ reculade f; abandon m ¥ÉùáõÙ¤; dérobade f ¥Ëáõë³÷³Ýù¤ ÁÝÏáõ½» de noyer; de noix ÁÝÏáõ½»ÝÇ noyer m; ÁÝÏáõ½»Ýáõ ÷³ÛïÇó en bois de noyer, en noyer ÁÝÏáõÛ½ noix f; ~áí à la noix; ÏáÏáëÛ³Ý ~ noix de coco ÁÝÏáõÛ½ÏáïñÇã casse-noix m ÁÝÓ³Ëáï ¥³ÏáÝÇï¤ μëμ., ¹Õ·ñÍ. aconit



me m



ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ 1¤ amitié f, camaraderie f 2¤ association f ¥ÙÇáõÃÛáõݤ; г۳ë-



ï³Ý-üñ³Ýëdz ~ Association Arménie-France 3¤ compagnie f, société f ¥ýÇñÙ³, ÙdzíáñáõÙ¤; ³å³Ñáí³·ñ³Ï³Ý ~ compagnie d’assurance; μ³ÅÝ»ïÇñ³Ï³Ý ~ société anonyme (par actions); ¹áõëïñ ~ société affiliée; ~Á ·ñ³Ýó»É faire enregistrer une société; ݳíóÛÇÝ ~ compagnie pétrolière; ß᷻ݳí³ÛÇÝ ~ compagnie de navigation; ë³Ñٳݳ÷³Ï å³ï³ë˳ݳïíáõÃÛ³Ùμ ~ société à responsabilité limitée (S.A.R.L.); ëå³éáÕ³Ï³Ý ~ société de consommation ÁÝÏ»ñù ϽÙËë. placenta m ÁÝÏ»óÇÏ rejeté,e, abandonné,e; ~ »ñ»Ë³ enfant n trouvé,e ÁÝÏÕÙ»É plonger vt ¥ëáõ½»É¤; immerger vt ¥Ñ»ÕáõÏÇ Ù»ç¤; baigner vt ¥Ãñç»É, óó˻ɤ ÁÝÏÕÙí»É 1¤ plonger vi, s’enfoncer, sombrer vi; ÷Ëμ. se plonger 2¤ couler bas, couler à fond ¥Ñ³ï³ÏÝ Ççݻɤ 3¤ s’immerger, être immergé,e ¥Ñ»ÕáõÏÇ Ù»ç¤ ÁÝÏÕÙáõÙ immersion f, submersion f, naufrage m ÁÝÏ×»É accabler vt; oppresser vt ¥×Ý߻ɤ; ÷Ëμ. affliger vt ¥íßï³μ»Ï ³Ý»É¤ ÁÝÏ×í³Í accablé,e, abattu,e ÁÝÏ×í³ÍáõÃÛáõÝ accablement m, abattement m; dépression f ÁÝÏ×í»É perdre courage m, se décourager, être accablé,e ÁÝÏ×áõÙ répression f; oppression f ¥×ÝßáõÙ¤ ÁÝÏݳíáñ ¥í»ñÝáï, ¿åÇÉ»åïÇϤ épileptique adj/n



m



ÁÝÓ³éÛáõÍ Ï»Ý¹μ. léopard m ÁÝÓ»é»É accorder vt, donner vt, offrir vt ÁÝÓ»éáõÙ octroi m ÁÝÓÛáõÕ pousse f ¥ÍÇÉ, Ýáñ³ÍÇɤ; rejeton m ¥ßÇí¤; germe m ¥ÍÇÉ, μáÕμáç¤ ÁÝÓÛáõÕ»É pousser vi, germer vi ÁÝÓáõÕï ϻݹμ. girafe f; ~Ç Ó³· girafeau m



(girafon m)



ÁÝã³½áõñÏ infortuné,e adj/n; prolétaire m ÁÝã³ù³Õó ï»°ë ³·³Ñ ÁÝã³ù³ÕóáõÃÛáõÝ ï»°ë ³·³ÑáõÃÛáõÝ ÁÝï³Ý»μ³ñ ¥³é³Ýó ù³ßí»Éáõ` ³Ù³ã»Éáõ, ³é³Ýó Ó¨³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñǤ



sans façon



ÁÝï³Ý»½áõñÏ sans famille ÁÝï³Ý»Ï³Ý de famille; familial,e; ~



ïáÝ fête f de famille; ~ »ñç³ÝÏáõÃÛáõÝ bonheur m familial ÁÝï³Ý»í³ñáõÃÛáõÝ familiarité f ¥³Ý323



μéݳ½μáë ÙáïÇÏáõÃÛáõÝ` Ùï»ñÙáõÃÛáõݤ; sans-façon m ¥³Ýμéݳ½μáëáõÃÛáõÝ, ³é³Ýó å³ßïáݳϳÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇ í»ñ³μ»ñÙáõÝù¤ ÁÝï³Ý»óÝ»É ¥ÁÝï³ÝÇ ¹³ñÓݻɤ domestiquer vt; apprivoiser vt ÁÝï³Ý»óí»É être domestiqué,e, être apprivoisé,e ÁÝï³Ý»óáõÙ ¥ÁÝï³Ý»óÝ»ÉÁ, ÁÝï³Ý»óí»ÉÁ¤ domestication f, apprivoisement m ÁÝï³ÝÇ domestique; ~ ϻݹ³ÝÇÝ»ñ animaux m pl domestiques ÁÝï³ÝÇù famille f; ménage m ¥ÁÝï³Ý»Ñ³ñÏ, ïÝï»ëáõÃÛáõݤ; ѳٻñ³ßË ~ une famille unie; ~Ç ·ÉáõË chef de famille; μ³½Ù³Ý¹³Ù ~ famille nombreuse; »ñ¨»ÉÇ ~ famille illustre; ³ñí»ëï³·»ïÝ»ñÇ ~ famille d’artistes ÁÝï³ÝÛáù en famille ÁÝï»É³Ý³É 1¤ s’habituer à, s’accoutumer à ¥í³ñÅí»É, ѳñÙ³ñí»É¤ 2¤ se familiariser ¥Ùï»ñٳݳÉ, μ³ñ»Ï³Ù³Ý³É¤ 3¤ s’acclimatiser ¥»Õ³Ý³ÏÇÝ ~¤ ÁÝï»É³óÝ»É 1¤ apprivoiser vt; domestiquer vt ¥í³ÛñÇ Ï»Ý¹³Ýáõݤ 2¤ acclimater vt ¥μáõÛëÁ ~ »Õ³Ý³ÏÇݤ ÁÝï»É³óí»É être apprivoisé,e ÁÝï»É³óáõÙ apprivoisement m, domestication f ¥í³ÛñÇ Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñǤ 2¤ acclimatation f ¥μáõÛëÇ` ϻݹ³Ýáõ ~Á »Õ³Ý³ÏÇݤ ÁÝïÇñ 1¤ super adj invar 2¤ exquis,e ¥Ýñμ³×³ß³Ï¤ 3¤ distingué,e ¥í³Û»Éã³·»Õ¤ 4¤ choisi,e; ~ »ñÏ»ñ œuvres f pl choisies 5¤ excellent,e ¥·»ñ³½³Ýó¤ 6¤ d’élite ¥É³í³·áõÛݤ 7¤ de choix ¥μ³ñÓñ³Ï³ñ·¤ 8¤ sélectif,ive ¥ÁÝïñáíǤ ÁÝïñ³½³Ý·í³Í électorat m, corps m électoral ÁÝïñ³Ë³Õ ¥ÁÝïñ³Ï³Ý ˳դ Ù³ñ½. match m éliminatoire, éliminatoire f ÁÝïñ³Ë³í ¥¿ÉÇﳤ élite f; ~Ç Ó¨³íáñáõÙ` ³é³ÝÓݳóáõÙ ¥Ç íݳë ٻͳٳëÝáõÃ۳ݤ élitisme m ÁÝïñ³Ë³í³ÛÇÝ ¥¿ÉÇï³ñ¤ élitaire



ÁÝïñ³Ë³í³Ýå³ëï ¥ÁÝïñ³Ë³í` ¿ÉÇï³ Ó¨³íáñ»ÉáõÝ Ýå³ëïáÕ¤ élitiste ÁÝïñ³Ë³íáõÃÛáõÝ ¥¿ÉÇï³ñǽ٤ élitis-



me m



ÁÝïñ³ËóÇÏ cabine f électorale ÁÝïñ³Ï³½Ù corps m électoral, électorat m



ÁÝïñ³Ï³Ý 1¤ électoral,e, de vote; ~



Çñ³íáõÝù droit m de vote; ~ ï»Õ³Ù³ë bureau m de vote; ~ ûñ»Ýù loi f électorale; ~ ѳٳϳñ·` ÁÝïñ³Ñ³Ù³Ï³ñ· système m électoral 2¤ Ù³ñ½. éliminatoire; ~ ˳Õ` ÁÝïñ³Ë³Õ match m éliminatoire, éliminatoire f ÁÝïñ³Ï³ß³éù corruption f électorale ÁÝïñ³Ï³ñ· scrutin m; ѳٳٳëݳϳÝ` ٻͳٳëÝ³Ï³Ý ~ scrutin proportionnel, majoritaire ÁÝïñ³Ï»ÕÍÇù fraude f électorale ÁÝïñ³Ñ³Ù³Ï³ñ· système m électoral ÁÝïñ³Ó³ÛÝ ï»°ë ùí» ÁÝïñ³Ù³ë ï»°ë ÁÝïñ³ï³ñ³Íù ÁÝïñ³ÝÇ 1. 1¤ élite f ¥ÁÝïñ³Ë³í, ¿ÉÇﳤ 2¤ Ù³ñ½. sélection f ¥Ñ³í³ù³Ï³Ý ÃÇÙ¤ 2. adj assorti,e ¥ÁÝïñ³Í, çáϳͤ; ~ ÏáÝý»ïÝ»ñ` å³ÝñÇ ï»ë³ÏÝ»ñ bonbons m pl, fromages m pl assortis ÁÝïñ³Ýù ¥ë»É»Ïódz¤ sélection f, choix m; ïÕÏ·. extraction f, lecture f ¥ïíÛ³ÉÝ»ñǤ ÁÝïñ³Ýù³ÛÇÝ sélectif,-ive ÁÝïñ³ßñç³Ý 1¤ ùÕù. période f d’élection ¥ÁÝïñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ßñç³Ý` ųٳݳϳѳïí³Í¤; mandature f ¥Å³Ù³Ý³Ï³ßñç³Ý, áñÇ Ñ³Ù³ñ ÁÝïñíáõÙ ¿ ïíÛ³É Ù³ñÙÇÝÁ` å³ßïáÝ۳ݤ 3¤ ï»°ë ÁÝïñ³ï³ñ³Íù ÁÝïñ³å³Ûù³ñ ï»°ë ÁÝïñ³ñß³í ÁÝïñ³ë»ñáõÙ ¥ë»É»Ïódz¤ sélection f ÁÝïñ³ï³ñ³Íù circonscription f électorale, arrondissement m électoral ÁÝïñ³ñÏÕ ï»°ë ùí»³ïáõ÷ ÁÝïñ³ñß³í campagne f électorale ÁÝïñ³ñß³í³ÛÇÝ de campagne électorale ÁÝïñ³óáõó³Ï liste f électorale ÁÝïñ³÷áõÉ tour m d’une élection; 324



voie d’élection, électivement



³é³çÇÝ` »ñÏñáñ¹ ~ premier, second tour d’une élection ÁÝïñ³ù³Õ³ÛÇÝ ¥¿ÏÉ»ÉïÇϤ éclectique ÁÝïñ³ù³ÕáõÃÛáõÝ ¥¿ÏÉ»ÏïǽÙ, ¿ÏÉ»ÏïÇϳ¤ éclectisme m ÁÝïñ³ù³ñá½ãáõÃÛáõÝ propagande f électorale ÁÝïñ»É 1¤ choisir vt, sélectionner vt 2¤ opter vi (pour, entre) ¥ÁÝïñáõÃÛáõÝ Ï³ï³ñ»É¤ 3¤ voter vi ¥ùí»³ñÏ»É, Ó³ÛÝ ï³É¤ 4¤ élire vt ¥ùí»³ñÏáõÃÛ³Ý ÙÇçáóáí¤ 5¤ assortir vt ¥Ñ³ñÙ³ñÁ` ѳٳå³ï³ë˳ÝÁ ·ïÝ»É. ûñ. í»ñݳ߳åÇÏÇÝ Ñ³ñÙ³ñ` ѳٳå³ï³ëË³Ý ÷áÕϳå ~¤ 6¤ ݳ˳å»ë ~ présélectionner vt ÁÝïñ»ÉÇ ùÕù. éligible ÁÝïñ»ÉÇáõÃÛáõÝ ùÕù. éligibilité f ÁÝïñÛ³É ¥ùí»³ñÏáõÃÛ³Ùμ¤ élu,e n/adj; ÅáÕáíñ¹Ç ~ élu du peuple; Ýñ³ ~Á son élu(e) ÁÝïñáÕ 1¤ électeur,-trice n ¥ÁÝïñáõÃÛ³Ý Ù³ëݳÏÇó¤; votant,e n ¥ùí»³ñÏáÕ¤ 2¤ sélectionneur,-euse ¥ÁÝïñáõÃÛáõÝ` ÁÝïñ³Ýù ϳï³ñáÕ¤ ÁÝïñáÕ³μ³ñ par une sélection, sélectivement ÁÝïñáíÇ 1¤ électif,-ive ¥ÁÝïñáõÃÛ³Ùμ` ùí»³ñÏáõÃÛ³Ùμ ϳï³ñíáÕ¤; 2¤ d’élite ¥ÁÝïÇñ¤; ~ ½áñù»ñ troupes f pl d’élite ÁÝïñáíÇáõÃÛáõÝ ¥ÁÝïñáíÇ ÉÇÝ»ÉÁ¤ électivité f ÁÝïñí³Í ¥ùí»³ñÏáõÃÛ³Ùμ¤ élu,e ÁÝïñí»É 1¤ être choisi,e, être sélectionné,e 2¤ être élu,e ¥ùí»³ñÏáõÃÛ³Ùμ¤ ÁÝïñáõÃÛáõÝ 1¤ choix m, sélection f; tri m ¥¹³ë¹³ëáõÙ, ½³ïáõÙ, ÁÝïñ³Ýù¤; μÝ³Ï³Ý ~ sélection naturelle; ÁÝïñáõÃÛ³Ùμ` Áëï ׳߳ÏÇ au choix; ɳí` í³ï ~ ³Ý»É faire un bon, un mauvais choix; Ù»Í ~ grand choix 2¤ ùÕù. élection f; ÁݹѳÝáõñ ~Ý»ñ élections générales; ËáñÑñ¹³ñ³Ý³Ï³Ý ~Ý»ñ élections législatives, les législatives; ݳ˳·³Ñ³Ï³Ý ~Ý»ñ élections présidentielles; áõÕÕ³ÏÇ` ³ÝáõÕÕ³ÏÇ ~Ý»ñ suffrage m direct, indirect; ~Ý»ñÇ ÙÇçáóáí par



ÁÝïñáõÙ sélection f ¥çáÏáõÙ` ½³ïáõÙ



Áëï áñ¨¿ ѳïϳÝÇßÇ` áñ¨¿ ѳïÏáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³Ó³ÛÝ, ³é³ÝÓݳóáõÙ Ùdzï»ë³ÏÝ»ñÇ Ù»ç, ÁÝïñ³Ýù¤; tri m ¥¹³ë¹³ëáõÙ, ½³ïáõÙ. ûñ. ÷áëïáõÙ` ݳٳÏÝ»ñǤ Áëï selon, d’après; suivant; ~ ûñ»ÝùÇ` ûñ»ÝùÇ Ñ³Ù³Ó³ÛÝ selon la loi; ~ Çë` Ç٠ϳñÍÇùáí selon moi, d’après moi, à mon avis; ~ »ñ¨áõÛÃÇÝ apparemment ¥»ñ¨Ç¤, visiblement ¥Ñ³í³Ý³μ³ñ¤; ~ ³ñųÝíáõÛÝ à sa juste valeur; ~ ³ë³ÍÇ` ѳÛï³ñ³ñáõÃÛ³Ý aux dires de; ~ ³ÛëÙ` ³Û¹Ù, ³ÛÝÙ en conformité de, conformément à, en conformité avec



 óμáõÉ» ¥ëÇñdz-ÉÇμ³Ý³ÝÛ³Ý áõï»ëï¤



taboulé m



ó· couronne f; ³ñù³Û³Ï³Ý ~ couron-



ne royale; Ù»ÏÇ ·ÉËÇÝ ~ ¹Ý»É couronner vt, poser la couronne; ~Çó Ññ³Å³ñí»É abdiquer la couronne ó·³¹ñ»É couronner vt ó·³¹ñí³Í couronné,e ó·³¹ñí»É se couronner, être couronné,e ó·³¹ñáõÃÛáõÝ, ó·³¹ñáõÙ couronnement m ó·³½³ñ¹ orné,e de couronne, couronné,e ó·³½³ñ¹»É orner vt de couronne ó·³½ñÏ»É détronner vt ó·³½áõñÏ détronné,e ó·³Å³é³Ý· héritier m présomptif, héritier m de la couronne (du trône), dauphin m; ~Ç ÏÇÝ dauphine f ó·³ÏÇñ couronné,e ó·³Ó¨, ó·³ÝÙ³Ý en couronne, en 325



forme de couronne



óóËí»É se tremper, se plonger óóËáõÙ ¥Ã³Ã³Ë»ÉÁ, Ãñç»ÉÁ¤ trempage m; ëåÇï³Ï»Õ»ÝÇ ~ ¥çñÇ Ï³Ù Éí³ó³Ñ»ÕáõÏÇ Ù»ç¤ trempage du



ó·³å³ÏÇ crown-glass m ó·³íáñ roi m ¥Ý³¨ ß³ËÙ³ïǤ; ѳÛáó



~ roi d’Arménie; ~Ç ûÍáõÙ sacre m, couronnement m ¥Ã³·³¹ñáõÙ¤; Ï»óó» ~Á vive le roi; ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ ~Á le roi des animaux (le lion); ~³ó ~ roi des rois ó·³íáñ³μ³ñ royalement ó·³íáñ³½³ñÙ princier,-ière, d’une famille royale ó·³íáñ³Ï³Ý ¥³ñù³Û³Ï³Ý¤ 1. adj royal,e, de roi, du roi; ~ Ýëï³í³Ûñ résidence f royale; ~ ·³Ñ trône m 2. royaliste n ¥Ã³·³íáñÇ ÏáÕÙݳÏÇó¤ ó·³íáñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ royalisme m ó·³íáñ³ÝÇëï de résidence royale; ~ ù³Õ³ù capitale f ó·³íáñ³ëå³Ý ¥³ñù³Û³ëå³Ý¤ régicide n ó·³íáñ³ëå³ÝáõÃÛáõÝ régicide m ó·³íáñ³í³Û»É digne de roi ó·³íáñ»É ¥Çß˻ɤ régner vi ó·³íáñáÕ régnant,e ó·³íáñáõÃÛáõÝ 1¤ règne m ¥Ã³·³íáñ»ÉÁ, ó·³íáñáõÙ¤; μáõÛë»ñÇ` ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ ~ règne végétal, animal; ...Ç Ã³·³íáñáõÃÛ³Ý ûñáù sous le règne de ... 1¤ royaume m ¥ï³ñ³ÍùÁ¤; »ñÏݳÛÇÝ ~ royaume de Dieu (des cieux) 3¤ royauté f ¥Ã³·³íáñ³Ï³Ý Çß˳ÝáõÃÛáõݤ; ó·³íáñáõÃÛ³Ý` ó·³íáñ³Ï³Ý Çß˳ÝáõÃÛ³Ý ³ÝÏáõÙ chute f de la royauté ó·³íáñáõÙ règne m ó·³íáñûÍáõÃÛáõÝ sacre m ó·áõÑÇ reine f ¥Ý³¨` ß³ËÙ³ïǤ; Ù³Ûñ ~ reine mère f ¥Ã³·³íáñÇ Ù³ÛñÁ¤; ÇßËáÕ ~ souveraine f; ²Ý·ÉdzÛÇ ~ reine d’Angleterre; »ñÏݳÛÇÝ ~ ¥Ø³Ûñ ²ëïí³Í³ÍÇݤ Reine du ciel óà 1¤ patte f; ~Ç Í³ÛñÁ l’extrémité de la patte; ³éç¨Ç` »ï¨Ç ~»ñ pattes de devant, de derrière; Ëáßáñ ~»ñ áõÝ»Ý³É avoir de grosses pattes; Íáí³Ë»ó·»ïÝÇ ~»ñ pattes de crabe 2¤ plateau m ¥Ïß»éùǤ ◊ ~Á ÙÇ μ³ÝÇ íñ³ ¹Ý»É faire main basse sur qch Ã³Ã³Ë»É tremper vt, plonger vt



linge



óóӨ, óóÝÙ³Ý digitiforme, di-



gité,e



Ã³Ã³é ¥åïáõï³ÑáÕÙ¤ trombe f ¥Íáí³ÛÇݤ, cyclon m óóñ, óóñáõÑÇ Tatar,e n óóñ³Ï³Ý tatar,e óóñ»ñ»Ý tatar m óÃÇÏ menotte f ¥»ñ»Ë³ÛǤ; ËëÏó.



(petite) patte f



óÃÙ³Ý, óÃå³Ý moufle f, mitaine f,



manchon m



óÇÃ³Ï³Ý tahitien,ne óÇÃóÇ, óÇÃáõÑÇ Tahitien,ne n Ã³É³Ý pillage m Ã³É³Ý»É piller vt; dévaliser vt ¥ÏáÕáåï»É¤ óɳÝÇã, óɳÝãÇ pillard,e n/adj; cambrioleur,-euse n ¥ÏáÕáåïáÕ, ³í³ñ³éáõ¤ óɳÝãÇ³Ï³Ý pillard,e óɳÝãÇáõÃÛáõÝ pillage m, brigandage m; cambriolage m ¥ÏáÕáåáõï, ³í³ñ³éáõÃÛáõݤ óɳÝáõÙ pillage m; cambriolage m ¥μݳϳñ³ÝǤ óÉÇμ³Ï³Ý taliban,e óÉÇμ³Ý ¥³ýÕ³Ý³Ï³Ý Ù³ÑÙ»¹³Ï³Ý é³½Ù³Ï³Ý ß³ñÅÙ³Ý ³Ý¹³Ù¤ tali-



ban n



óÉÇëÙ³Ý talisman m; porte-bonheur m óÉÏ³Ý³É défaillir vi, s’évanouir, se



pâmer, se trouver mal



óÉϳóáõÙ défaillance f, faiblesse f,



malaise f; évanouissement m, syncope f óÉáõÏ 1. évanouissement m, syncope f ¥Ýí³ÕáõÙ¤; faiblesse f ¥ÃáõÉáõÃÛáõݤ 2. adj évanoui,e, affaibli,e ó˳ÝÓ³μ³ñ instamment; avec insistance; humblement ¥Ëáݳñѳμ³ñ¤ ó˳ÝÓ³·ÇÝ 1. adj pressant,e; ~ Ëݹñ³Ýù demande f pressante 2. adv instamment, avec instance, humblement 326



ó˳ÝÓ³ÉÇ¥ó¤, ó˳ÝÓ³Ï³Ý sup-



óճÏÇó habitant,e n du même quar-



pliant,e, implorant,e ó˳ÝÓ³Ýù sollicitation f, instance f; insistance f ó˳ÝÓ»É supplier vt, implorer vt, solliciter vt óËÇÍ affliction f, ËëÏó. cafard m; tristesse f ¥ïËñáõÃÛáõݤ; mélancolie f ¥Ù»É³Ù³ÕÓ¤ óËͳ·ÇÝ, óËͳÉÇ tristement, mélancoliquement óËͳ¹»Ù ¥ïËñ³¹»Ù¤ attristé,e óËͳÝù peines f pl, chagrins m pl; ëÇñá ~ chagrins d’amour óËÍ»É s’affliger, ËëÏó. avoir le cafard; s’attrister ¥ïËñ»É¤, être triste ¥ïËáõñ ÉÇݻɤ; se chagriner ¥íßï³Ý³É¤ óËÍáï affligé,e; triste ¥ïËáõñ¤; soucieux,-euse ¥Ùï³Ñá·¤; mélancolique ¥Ù»É³Ù³ÕÓáï¤, ËëÏó. cafardeux,-euse; sombre ¥Ùé³Ûɤ óËÍáïáõÃÛáõÝ affliction f; tristesse f ¥ïËñáõÃÛáõݤ; mélancolie f ¥Ù»É³Ù³ÕÓ¤ óËï couchette f; canapé m; divan m ¥μ³½Ùáó¤ Ã³Ï 1¤ heurtoir m ¥¹é³Ý¤; maillet m ¥÷³Ûï» Ã³ÏÇ㤠2¤ pilon m 3¤ coups m pl ¥Ã³Ïáó, ÃËÏáó, ÃËÏÃËÏáó, ѳñí³ÍÝ»ñ¤ óϳñ¹ 1¤ piège m ¥ÍáõÕ³Ï, áñá·³Ûä; ~ ɳñ»É tendre un piège; ~Ý ÁÝÏÝ»É tomber dans un piège; ~áí μéÝ»É piéger vt, chasser vt (prendre, attraper) au moyen d’un piège óϳñ¹»É piéger vt, chasser vt (prendre vt, attraper vt) au moyen d’un piège Ã³Ï»É 1¤ frapper vt ¥μ³Ë»É¤; ¹áõéÁ ~ frapper à la porte; ³é³Ýó ~áõ ãÙïÝ»°É frappez avant d’entrer, prière de frapper avant d’entrer 2¤ battre vt ¥Ñ³ñí³Í»É, Ë÷»É, ͻͻɤ 3¤ cogner vt ¥μ¨»é»É, ·³Ù»É¤ óÏÇã 1¤ batte f ¥·áñÍÇù¤ 2¤ ï»ùëï. espade f; roue f de battage óÏáó coups m pl óÕ1 quartier m óÕ2 ï»°ë ³Û·»Ã³Õ



tier



óճٳë 1¤ arrondissement m ¥ù³Õ³ùÇ í³ñã³ï³ñ³Íù¤; ö³ñÇ½Ç ~»ñÁ les arrondissements de Paris 2¤ cité f ¥áõë³Ýáճϳݤ 3¤ quartier m ¥Ã³Õ¤ óճٳë³ÛÇÝ d’arrondissement, de



l’arrondissement; ~ ùí»³ñÏáõÃÛáõÝ scrutin m d’arrondissement óճÛÇÝ du quartier óճÝà membrane f; enveloppe f ¥å³ï۳ݤ óճÝóè³íáñÝ»ñ ϻݹμ. hyménoptères m pl óճÝóÛÇÝ 1¤ Ï»Ýëμ. membranaire 2¤ ϻݹμ., μÅßÏ. membraneux,-euse óճÝóÝÛáõà 1¤ μëμ., ï»Ë. cellulose f ¥ó»ÉÛáõÉὤ 2¤ ϽÙËë. tissu m cellulaire óճÝóå³ï couvert,e d’une membrane, membraneux,-euse óճÝóíáñ membraneux,-euse; ϻݹμ. ~ è»ñ` óճÝóè»ñ ailes f pl membraneuses óճÝóï³å ¥åɨñÇï¤ μÅßÏ. pleurésie f, pleurite f óճå»ï maire m d’arrondissement óճå»ï³Ï³Ý municipal,e óճå»ï³ñ³Ý mairie f de l’arrondissement; municipalité f óճå»ïáõÃÛáõÝ ¥Ã³Õ³å»ïÇ å³ßïáÝÁ` ·áñÍáõÝ»áõÃÛáõÝÁ¤ fonction f du maire d’arrondissement óճñ ¥Ë»ó³Ù³Ý, Ï³í» ³Ù³Ý¤ pot m; ͳÕÏÇ ~ pot de fleurs Ã³Õ»É 1¤ enterrer vt 2¤ ensevelir vt ¥å³ï³Ý»É, å³ï³Ýù»É¤ 3¤ inhumer vt ¥ÑáÕÇÝ Ñ³ÝÓݻɤ 4¤ enfouir vt ¥Ñáñ»É, ÑáÕáõ٠óùóݻɤ óջóÇ ï»°ë óճÏÇó óÕÇù feutre m; ~» ·É˳ñÏ chapeau m de feutre óÕÇù³å³ï feutré,e óÕÇù³å³ï»É feutrer vt óÕÇù» de feutre óÕí»É 1¤ être enterré,e 2¤ ÷Ëμ. s’enterrer, s’enliser ¥Ëñí»É¤, s’embourber ¥ó»ËÇ Ù»ç¤, s’enfoncer ¥ÙËñ×í»É¤ 3¤ 327



s’enfouir ¥·»ïÝÇ ï³Ï óùÝí»É, ݳ¨` ÏÍÏí»É, ÁÝÏÕÙí»É¤ 4¤ ÷Ëμ. ·áñÍ»ñÇ Ù»ç ~` óÕí³Í ÉÇÝ»É être plongé,e dans les affaires, être submergé,e de travail óÕáõÙ enterrement m; funérailles f pl, obsèques f pl ¥ÑáõÕ³ñϳíáñáõÃÛáõݤ; inhumation f ¥ÑáÕÇÝ Ñ³ÝÓÝ»ÉÁ¤; óÕÙ³Ý ·ñ³ë»ÝÛ³Ï service m (bureau m) des pompes funèbres óÙμ selle f; ~ÇÝ Ýëï»É monter en selle, se mettre en selle; ³é³Ýó ~Ç ÓÇ Ñ»ÍÝ»É monter un cheval sans selle; ~Á Ñ³Ý»É desseller vt óÙμ³·áñÍ sellier m óÙμ³·áñÍáõÃÛáõÝ sellerie f óÙμ³É ËëÏó. flemmard,e adj/n, cossard,e n/adj óÙμ³Ï³É sangle f óÙμ»É seller vt; ÓÇÝ ~ seller le cheval óÛɳݹ³Ï³Ý thaïlandais,e óÛɳݹóÇ, óÛɳݹáõÑÇ Thaïlandais,e



écomusée m; ÈáõíñÇ ~Á le Musée du Louvre; ųٳݳϳÏÇó ³ñí»ëïÇ ~ musée m de l’art moderne; ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý ³ñí»ëïÇ ~ musée des arts populaires óݷ³ñ³Ý³·»ï muséologue n óݷ³ñ³Ý³·Çï³Ï³Ý muséologique óݷ³ñ³Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ muséologie f óݷ³ñ³Ý³ÛÇÝ de musée; ~ ÝÙáõß pièce f rare, rareté f óÝÃñí»ÝÇ μëμ. sureau m óÝÏ 1. adj cher-chère; coûteux,-euse ¥Ã³ÝϳñÅ»ù, μ³ñÓñ ·ÇÝ áõÝ»óáÕ¤; précieux,-euse ¥Ã³Ýϳ·Çݤ; 2. adv ~ í׳ñ»É payer cher; ~ ³ñÅ»Ý³É coûter cher; ¹³ ÇÝÓ íñ³ ~ Ýëï»ó cela m’a coûté cher óÝϳ·ÇÝ cher-chère ¥ëÇñ»ÉǤ; précieux,-euse ¥Ã³ÝϳñÅ»ù¤; óÝϳ·ÇÝë` ëÇñ»ÉÇë mon cher, ma chère (mon chéri, ma chérie, Ù³ëݳíáñ³å»ë ³ÙáõëÇÝÝ»ñÇ ÙÇç¨) óÝÏ³Ý³É renchérir vi, augmenter vi (de prix), devenir plus cher-chère óÝϳñÅ»ù 1¤ précieux,-euse ¥Ã³Ýϳ·Çݤ; ~ Çñ objet m précieux; ~ Ù»ï³ÕÝ»ñ métaux m pl précieux 2¤ coûteux,-euse, de prix, de grand prix ¥μ³ñÓñ ·ÇÝ áõÝ»óáÕ¤; de grande valeur ¥μ³ñÓñ³ñÅ»ù¤ óÝϳóÝ»É augmenter le prix (de), renchérir vt óÝϳóí»É être augmenté,e, être renchéri,e óÝϳóáõÙ augmentation f (accroissement m) des prix (du coût), hausse f, renchérissement m óÝÏáõÃÛáõÝ prix m pl élevés, vie f chère óÝÓñ dense ¥ËÇï, Ñáͤ; épais,-se ¥Ñ³ëï¤; ~ Ù³é³ËáõÕ brouillard m dense; ~` ѳëï í³ñ³·áõÛñÝ»ñ rideaux m pl épais óÝÓñ³Ï³Ý³Ý³É ¥Ã³ÝÓñ³ó³Ï³Ý` ÝÛáõÃ³Ï³Ý ¹³éݳɤ se concrétiser óÝÓñ³Ù³ñÙÇÝ obèse, corpulent,e óÝÓñ³ÙÇï stupide, obtus,e, à l’esprit lourd (lent) óÝÓñ³ÙáñÃÝ»ñ ϻݹμ. pachydermes m pl ¥÷ÇÕ ¨ ³ÛÉݤ



n



óÛí³Ý³Ï³Ý taïwanais,e óÛí³ÝóÇ, óÛí³ÝáõÑÇ Taïwanais,e n óÛýáõÝ typhon m Ã³Ý ¥Ù³ÍÝÇ Ï³Ù ë»ñáõóùÇ Ñ»ÕáõÏ Ùݳóáñ¹Á` ϳñ³·Á ѳñ»Éáõó Ñ»ïá¤



babeurre m



óݳåáõñ ï»°ë ëå³ë óݳù encre f; ϳåáõÛï` ë¨` ϳñÙÇñ ~



encre bleue, noire, rouge; ~Ç ÙÇçáõÏ cartouche f d’encre; ÷áßÇ ~ ¥å³ï׻ݳѳÝǤ encre en poudre; ãçÝçíáÕ ~ encre indélébile óݳù³μÇÍ tache f d’encre, pâté m óݳù³·áõÛÝ couleur f encre óݳù³ÓáõÏ Ï»Ý¹μ. seiche f óݳù³Ù³Ý encrier m óݳù³ÛÇÝ d’encre óݳùáï taché,e d’encre ¥Ã³Ý³ù³μÇÍ áõÝ»óáÕ¤; maculé,e d’encre ¥Ã³Ý³ùÇó Ï»Õïáïí³Í¤; ~ Ù³ïÝ»ñ doigts m pl maculés d’encre óݳùáï»É faire une tache d’encre, faire un pâté ¥Ã³Ý³ù³μÇÍ ³Ý»É¤; encrer vt ¥Ã³Ý³ùáí å³ï»É, íñ³Ý óݳù ùë»É¤ óݷ³ñ³Ý musée m; ³½·³·ñ³Ï³Ý ~ 328



óÝÓñ³ÙïáõÃÛáõÝ stupidité f óÝÓñ³Ý³É 1¤ prendre vi; ëáëÇÝÓÁ óÝóñ³ó»É ¿ la colle a pris 2¤ s’épaissir ¥Ñ³ëï³Ý³É¤ 3¤ se condenser ¥Ëï³Ý³É¤ óÝÓñ³ßáõñà lippu,e óÝÓñ³ó³Ï³Ý ¥ÏáÝÏñ»ï¤ concret,-ète;



óí touffu,e; épais,se ¥ËÇï¤; ~ Ù³½»ñ



cheveux m pl épais; ~ μáõñ¹` Ù³½ ¥Ï»Ý¹³Ýáõ íñ³¤ poil m touffu; ~ ÑáÝù»ñ sourcils m pl épais; ~ Ó³ÛÝ voix f basse; ~ μ³ë basse f profonde Ã³í³ ¥ï³å³Ï¤ poêle f Ã³í³·Éáñ 1. adv en dégringolant, à la renverse; ~ ÁÝÏÝ»É` Ã³í³·Éáñí»É dégringoler vi, tomber à la renverse, culbuter vi, se précipiter 2¤ adj culbuté,e, roulé,e Ã³í³·Éáñ»É renverser vt, culbuter vt Ã³í³·Éáñí»É ï»°ë Ã³í³·Éáñ ¥ÁÝÏݻɤ Ã³í³·ÉáñáõÙ culbute f, roulade f óí³É»É rouler vt, renverser vt; culbuter vt ¥Ã³í³·Éáñ ³Ý»É, ·ÉËÇí³Ûñ ·Éáñ»É¤ óí³Éí»É se rouler, se renverser; culbuter vi ¥Ã³í³·Éáñ ·³É, ·ÉËÇí³Ûñ ·Éáñí»É¤ óí³ÉáõÙ culbute f; dégringolade f ¥í³Ûñ ·Éáñí»ÉÁ¤ óí³ËÇï épais,se; ~ ³Ýï³é bois m épais óí³ÑáÝ¥ù¤ aux sourcils épais óí³ÑáõÝã de basse; ~ Ó³ÛÝáí Ëáë»É parler d’une voix de basse óí³Ù³½ chevelu,e, velu,e, poilu,e; hirsute ¥÷ñãáï, Ù³½áï, μñ¹áï¤ Ã³í³Ùáñáõù à barbe fournie óí³÷áÕ »ñÅßï. tuba m óí³÷áճѳñ »ñÅßï. joueur m de tuba, tubiste m óíÇß velours m, peluche f óí߳ͳÕÇÏ μëμ. tagète m, œillet m (rose f) d’Inde óí߳ϳßÇ ¥»Õç»ñí»ÝǤ daim m óí߳ϳßí» ¥»Õç»ñí»Ýáõ¤ de daim, de chamois óíß³ÑáõÝã velouté,e; ~ Ó³ÛÝ voix f veloutée óíß³Ó³ÛÝ voix f veloutée ¥Ã³íß³ÑáõÝã Ó³Ûݤ; d’une voix veloutée ¥Ã³íß³ÑáõÝã Ó³ÛÝáí¤ Ã³íß³Ù³ßÏ, óíß³Ùáñà à peau veloutée óíß³ÛÇÝ 1¤ de velours; en velours ¥Ã³íß»¤ 2¤ ÷Ëμ. velouté,e, velou-



~ ¹³éÝ³É se concrétiser



óÝÓñ³ó³Ï³Ý³óÝ»É ¥Ã³ñÓñ³ó³Ï³Ý` ÝÛáõÃ³Ï³Ý ¹³ñÓݻɤ concrétiser vt óÝÓñ³óÝ»É 1¤ condenser vt, densifier vt ¥Ëï³óݻɤ 2¤ épaissir vt ¥Ñ³ëï³óݻɤ óÝÓñ³óáõÙ 1¤ épaississement m; Ù³-



é³ËáõÕÇ ~ épaississement du brouillard 2¤ condensation f ¥Ëï³óáõÙ¤ óÝÓñáõÃÛáõÝ 1¤ épaisseur f 2¤ densité f ¥ËïáõÃÛáõݤ 3¤ ï»Ë. consistance f óÝÓñáõÏ ¥ëááõë¤ ëÝݹ. sauce f; marc m ¥ëáõñ×Ç Ùñáõñ¤; caillot m ¥³ñ۳ݤ óÝã ¥¹Ç½»Ýï»ñdz¤ ³Ëï. dysenterie f óßÏÇÝ³Ï mouchoir m; Ù»ï³ùë» ~ mouchoir de soie; ·ñå³ÝÇ ~ mouchoir de poche; ³ë»Õݳ·áñÍ³Í ~ mouchoir brodé; ÃÕû ~ mouchoir de (en) papier, mouchoir jetable óé1 ¥ÃéãÝǤ perchoir m óé2 ¥³ñ¨»ÉÛ³Ý »ñ³Åßï³Ï³Ý ɳñ³ÛÇÝ ·áñÍÇù¤ tar m (instrument de musique oriental, à cordes) óé³Ù³Í fané,e, flétri,e, défraîchi,e ¥Í³ÕÏÇ` μáõÛëÇ Ù³ëÇݤ; flétri,e ¥Ù³ßÏÇ` ¹»ÙùÇ Ù³ëÇݤ óé³Ù»É ¥Ãáßݻɤ se faner, se flétrir óé³Ù»óÝ»É faner vt, flétrir vt óé³ÙáõÃÛáõÝ, óé³ÙáõÙ flétrissure f óé³Ýã ï»°ë ѳé³ã³Ýù, Ñá·áó óé³Ýã»É ï»°ë ѳé³ã»É óé³÷ ¥ûë»ïñ, ÓÏ³Ý ï»ë³Ï¤ esturgeon m óé»É percher vi, se percher (sur), jucher vi (sur) óë 1¤ bol m ¥ëϳѳϤ 2¤ cuvette f ¥ï³ßï³Ï` Éí³óí»Éáõ¤ 3¤ coupe f ¥ÁÙå³Ý³Ï¤ óë³Ï calotte f, bonnet m; toque f ¥Ëáѳñ³ñǤ 329



teux,-euse; ~ Ó³ÛÝ voix f veloutée



μ³É»ñÇݳ¤ ballerine f, danseuse f de ballet óï»ñ³åïáõÛï tournée f óï»ñ³ë»ñ fervent,e n du théâtre óï»ñ³ëñ³Ñ salle f de théâtre, salle f de spectacle óï»ñ³ñí»ëï art m théâtral; art m scénique ¥μ»Ù³ñí»ëï¤ Ã³ï»ñ³÷áñÓ répétition f de spectacle óï»ñ· ï»°ë óï»ñ·áõÃÛáõÝ Ã³ï»ñ·áõÃÛáõÝ ¥Ã³ï»ñ³Ë³Õ, åÇ»ë¤ pièce f óïñáÝ théâtre m; ~ - ëñ׳ñ³Ý caféthéâtre m óñ³Ë pus m; ~ ³ñï³Ãáñ»É suppurer



óíß³ÝÙ³Ý velouté,e; velouteux,-euse óíß³å³ï couvert,e de velours óíß», óíßÛ³ de velours, en velours;



de peluche, en peluche; ~ ßñç³½·»ëï robe f de velours; ~ í»ñݳ½·»ëï veste f de velours; ~ μ³½Ï³Ãáé fauteuil m de velours (en velours); ~ ³ñçáõÏ ¥Ë³Õ³ÉÇù¤ ourson m en peluche; ~ ѻճßñçáõÙ coup m d’État feutré óíáï ¥Ë³í³íáñ¤ laineux,-euse; à long poils ¥Ù³½Ù½áõÏÝ»ñáí å³ïí³Í¤ óíçáõÃ³Ï violoncelle m óíçáõóϳѳñ¥áõÑǤ violoncelliste n óíáõï fourré m, taillis m, bosquet m; buisson m, maquis m ¥Ù³ó³éáõï¤ Ã³ï»ñ³μ»Ù scène f; ÷Ëμ. théâtre m; å³ï»ñ³½Ù³Ï³Ý ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ théâtre de la guerre óï»ñ³·»ï critique m théâtral óï»ñ³·ÇïáõÃÛáõÝ critique f dramatique óï»ñ³·Çñ, óï»ñ³·ñáõÑÇ auteur m dramatique, dramaturge n óï»ñ³·ñáõÃÛáõÝ dramaturgie f óï»ñ³¹Çï³Ï ¥Ñ»é³¹Çï³Ï` óïñáÝáõ٠ݳۻÉáõ ѳٳñ¤ jumelles f pl (de spectacle) óï»ñ³Ë³Õ 1¤ pièce f de théâtre ¥Ã³ï»ñ·áõÃÛáõÝ, åÇ»ë¤ 2¤ spectacle m, représentation f ¥Ý»ñϳ۳óáõÙ¤; drame m ¥¹ñ³Ù³¤ óï»ñ³ËáõÙμ troupe f (de théâtre) óï»ñ³Ï³Ý théâtral,e, de théâtre; ~ ѳñ¹³ñ³Ýù` μ»Ù³Ñ³ñ¹³ñ³Ýù décors m pl de théâtre; ~ Ý»ñϳ۳óáõÙ représentation f théâtrale óï»ñ³Ï³Ý³óÝ»É théâtraliser vt óï»ñ³Ï³Ý³óí³Í théâtralisé,e óï»ñ³Ï³Ý³óáõÙ théâtralisation f óï»ñ³Ï³Ýáñ»Ý théâtralement óï»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ théâtralité f óï»ñ³Ñ³ñÃ³Ï ï»°ë μ»Ù óï»ñ³ßñç³Ý saison f théâtrale óï»ñ³å³ïß·³Ùμ balcon m óï»ñ³å³ñ ¥μ³É»ï¤ ballet m óï»ñ³å³ñáõÑÇ ¥μ³É»ïÇ å³ñáõÑÇ,



vi



óñ³Ë³μßïÇÏ bouton m purulent; abcès m ¥Ã³ñ³Ë³å³É³ñ¤ óñ³Ë³ÍÇÝ purulent,e, pyogène óñ³Ë³Íáñ»É suppurer vi óñ³Ë³Ï³É»É suppurer vi óñ³Ë³Ï³ÉáõÙ suppuration f óñ³Ë³ÏáõÛï foyer m purulent ¥Ã³ñ³ËÇ μáõÛÝ` ûç³Ë¤; abcès m ¥Ã³ñ³Ë³å³É³ñ¤ óñ³Ë³Ñáëù μÅßÏ. suppuration f óñ³Ë³ÛÇÝ ¥Ã³ñ³Ëáï¤ purulent,e óñ³Ë³å³É³ñ abcès m; furoncle m ¥ãÇμ³Ý¤ óñ³Ëáï purulent,e, suppurant,e óñ³Ëáõï abcès m óñ·Ù³Ý ¥μ³Ý³íáñ óñ·Ù³ÝÇ㤠inter-



prète n



óñ·Ù³Ý³μ³Ý traductologue n óñ·Ù³Ý³μ³ñ en traduction óñ·Ù³Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ ¥Ã³ñ·Ù³Ý³μ³ÝáõÃÛáõݤ traductologie f óñ·Ù³Ý³Ï³Ý de traduction; ~ ·ñ³-



ϳÝáõÃÛáõÝ littérature f de traduction óñ·Ù³Ý»É traduire vt; ѳۻñ»ÝÇó ýñ³Ýë»ñ»Ý ~ traduire de l’arménien en français; μ³Ý³íáñ ~ interpréter vt óñ·Ù³Ý»ÉÇ traduisible óñ·Ù³Ý»ÉÇù à traduire; ~ ï»ùëï texte m à traduire óñ·Ù³ÝÇã, óñ·Ù³ÝãáõÑÇ traducteur,trice n; interprète n ¥μ³Ý³íáñ 330



mettre la charrue devant les bœufs



óñ·Ù³ÝÇã, óñ·Ù³Ý¤ óñ·Ù³Ýã³Ï³Ý de traducteur óñ·Ù³ÝãáõÃÛáõÝ ¥Ã³ñ·Ù³ÝãÇ ³ñí»ëïÁ` ½μ³ÕÙáõÝùÁ¤ art m de traducteur; interprétariat m ¥μ³Ý³íáñ¤ óñ·Ù³Ýí³Íù texte m de la traduction óñ·Ù³Ýí»É être traduit,e óñ·Ù³ÝáõÃÛáõÝ traduction f; ³½³ï ~



óñ÷ ¥ÓáõÏ áñë³Éáõ ÏáÕáí¤ nasse f óó 1¤ mouillé,e; ~` Ëáݳí ëåÇï³Ï»Õ»Ý linge m mouillé 2¤ trempé,e ¥Ãñçí³Í, çáõñ ù³ß³Í, óóËí³Í¤; ÙÇÝ㨠áëÏáñÝ»ñÁ ~` Ãñçí³Í trempé,e jusqu’aux os 3¤ humide ¥ËáÝ³í¤ Ã³ó³Ý³É tremper vi, être trempé,e; se mouiller ¥Ãñçí»É¤ óó³óÝ»É tremper vt, mouiller vt ¥Ãñç»É¤, humecter vt ¥Ëáݳí³óÝ»É, ï³ÙϳóÝ»É, ï³ÙáõÏ ¹³ñÓݻɤ óó-óó tout(e) mouillé(e); détrem-



traduction libre; ѳٳñÅ»ù` ×ß·ñÇï ~ traduction fidèle; ѳÙÁÝóó` ѳٳųٳݳÏÛ³` ëÇÝËñáÝ ~ traduction simultanée; Ù»ù»Ý³Ï³Ý ~ traduction automatique (mécanique); μ³é³óÇ ~ traduction littérale óñÃ»É 1¤ cligner vt, vi, clignoter vi ¥ùÃûɤ; ³ãù»ñÁ ~ cligner (clignoter) des yeux; ³é³Ýó ³ãùÁ ~ áõ sans broncher 2¤ ciller vi ¥Ã³ñÃÇãÝ»ñÁ Ë÷»É-μ³ó»É¤ óñÃÇã 1¤ cil m ¥Ã»ñûñáõÝù, ³ñ勉ÝáõÝù¤ 2¤ clignotant m ¥³íïáÙ»ù»Ý³ÛǤ óñÃáõÙ clignotement m óñËáõÝ μëμ. estragon m óñÙ frais-fraîche; ~ û¹ air m frais; ~` Ù³ùáõñ û¹áõÙ en plein air; μáÉáñáíÇÝ ~ Ñ»ïù»ñ traces f pl toutes fraîches; ~ ѳó` ϳñ³· du pain, du beurre frais; ~ ѳíÏÇÃÝ»ñ œufs m pl frais óñÙ³Ý³É devenir frais-fraîche; se rachraîchir ¥½áí³Ý³É¤ óñÙ³ßáõÝã rafraîchissant,e óñÙ³óÝ»É 1¤ rafraîchir vt 2¤ renouveler vt ¥Ýáñ³óݻɤ óñÙ³óÝáÕ rafraîchissant,e ¥½áí³óÝáÕ, ½áí³óáõóÇ㤠óñÙ³óí»É être rafraîchi,e óñÙ³óáõÙ rafraîchissement m óñÙ³óáõóÇã ï»°ë óñÙ³óÝáÕ Ã³ñÙáõÃÛáõÝ fraîcheur f ¥û¹Ç, ÙûñùÇ ¨ ³ÛÉݤ óñß³Ù³Í ¥ÃáéáÙ³Í, ×Éáñ³Í¤ flasque óñë ËëÏó. ¥Ñ³Ï³é³Ï¤ ~ ÏáÕÙ envers m; ~` ѳϳé³Ï ÏáÕÙÇó à l’envers; áñ¨¿ μ³Ý ~ ѳ·Ý»É mettre qch à l’envers; ◊ ~ Ý³Û»É regarder vt de travers; ³Ù»Ý ÇÝã ~ áõ ßÇï³Ï ³Ý»É



pé,e



óóáõÃÛáõÝ moiteur f ¥ï³ÙÏáõÃÛáõݤ, humidité f ¥ËáݳíáõÃÛáõݤ ó÷ 1¤ élan m; ~ ³éÝ»É` ëï³Ý³É



prendre son élan, ÷Ëμ. prendre son essor; ~ ѳÕáñ¹»É donner de l’essor (à), dynamiser vt 2¤ empleur f ¥Áݹ·ñÏáõÙ¤ 3¤ envergure f ¥·áñÍáõÝ»áõÃÛáõݤ 4¤ rythme m ¥ÁÝóóù, éÇÃÙ¤; ³ß˳ï³ÝùÇ ~ rythme du travail 5¤ ~ ï³É` ó÷³Ñ³ñ»É secouer; ·ÉáõËÁ ~ ï³É hocher la tête ¥áñå»ë ѳí³ÝáõÃÛ³Ý Ý߳ݤ; è»ñÁ ~ ï³É ¥ÃéãÝÇ Ù³ëÇݤ battre des ailes ó÷³Ñ³ñ»É 1¤ agiter vt ¥Ã³÷³Ñ³ñ»Éáí ˳éݻɤ; ·áñͳͻÉáõó ³é³ç ~ agiter avant de s’en servir; ÷Ëμ. óßÏÇݳÏÁ ~ agiter son mouchoir; è»ñÁ ~ balancer les bras ¥ù³ÛÉ»ÉÇë¤, agiter les bras ¥Ýß³Ý ³Ý»Éáõ ѳٳñ¤, battre des ailes ¥ÃéãÝÇ Ù³ëÇݤ 2¤ secouer vt ¥Ã³÷ ï³É, óÝó»É¤ ó÷³Ñ³ñáõÙ secousse f; saccade f ¥óÝóáõÙ` ÁݹѳïáõÙÝ»ñáí¤; cahotement m ¥áã ѳñà ׳ݳå³ñÑÇ íñ³¤ ó÷³Ý tripes f pl ¥Ï»Ý¹³Ýáõ¤ ó÷³ÝÇí ï»Ë. volant m, roue f motrice ó÷³Ýó³å³ïÏ»ñ ¥Ã³÷³Ýó³Ýϳñ, ¹Ç³åá½ÇïÇí, ëɳ۹¤ diapositive f; ~Ý»ñ óáõó³¹ñ»Éáõ ë³ñù` ¹Ç³ëÏáå diascope m ó÷³Ýó»É pénétrer vi; s’introduire ¥ÙïÝ»É, Ùáõïù ·áñÍ»É, ëáÕáëϻɤ ó÷³Ýó»ÉÇ pénétrable; perméable 331



ó÷³Ýó»ÉÇáõÃÛáõÝ pénétrabilité f; per-



m, manque m de discipline ¥³Ýϳñ·³å³ÑáõÃÛáõݤ ó÷Ã÷áõÏ déchets m pl, rebuts m pl, ordures f pl ¥³Õμ¤; ѳë³ñ³ÏáõÃÛ³Ý ~Ý»ñÁ la lie (les bas-fonds m pl) de la société ó÷áݳí³Ûñ ¥Ñ»ï³·³ Ùß³ÏÙ³Ý Ñ³Ù³ñ¤ déchetterie f ó÷áÝÝ»ñ ¥ÙݳóáõÏÝ»ñ¤ déchets m pl, rebuts m pl; ³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý ~ déchets industriels ó÷áí ~ Ù³ñ¹ homme m d’une grande envergure ó÷áñ cortège m; procession f ¥ÏñáݳíáñÝ»ñǤ; convoi m ¥ë·á¤; ë·á ~ cortège (convoi) funèbre ó÷í»É 1¤ se répandre ¥ßñçí»É, ß³Õ ·³É¤ 2¤ se jeter ¥Ý»ñÑáë»É` ·»ïÇ Ù³ëÇݤ; ê»ÝÁ ó÷íáõÙ ¿ ȳ سÝßÇ Ý»ÕáõóÁ la Seine se jette dans la Manche 3¤ tomber vi ¥Ù³½»ñÇ Ù³ëÇݤ 4¤ couler vi ¥Ñáë»É, Íáñ³É¤; Ñ»ÕáõÏÁ ó÷íáõÙ ¿ ³Ûë ï³Ï³éÇó le liquide coule de ce tonneau; Ñáñ¹³é³ï ³Ýóñ¨ ¿ ó÷íáõÙ il pleut à seaux ó÷áõñ vacant,e; ~ ï»Õ` å³ßïáÝ vacance f, emploi m vacant, poste m vacant, place f vacante ó÷ù ³íï. carrosserie f, caisse f óùÝí³Í ¥ã³ñï³Ñ³ÛïíáÕ, ã»ñ¨³óáÕ, Ç Ñ³Ûï ã»ÏáÕ¤ latent,e, caché,e, dissimulé,e óùÝí»É 1¤ se cacher 2¤ se dérober (à qn) ¥Ù»ÏÇó Ëáõë³÷»É, Ëáõë³Ý³í»É¤ 3¤ s’abriter, se mettre à l’abri ¥å³ïëå³ñí»É¤ óùëï³ñ³Ý, óùëïáó cachette f; abri m ¥³å³ëï³ñ³Ý¤ óùóÝ»É 1¤ cacher vt (à qn) 2¤ dissimuler vt ¥·³ÕïÝÇ å³Ñ»É, ͳÍÏ»É, óáõÛó ãï³É, å³ñï³Ï»É¤; ß³ÑáõÛÃÁ ~ dissimuler les (ses) bénéfices 3¤ celer vt, tenir vt secret, receler vt ¥Çñ Ù»ç óùóÝ»É, å³ñ÷³Ï»É. Çñ³íμ. å³ñï³Ï»É¤ óùóÝ»ÉÁ ¥óáõÛó ãï³ÉÁ` ½·³óÙáõÝùÝ»ñÇ, ß³ÑáõÛÃÇ ¨ ³ÛÉݤ; ß³ÑáõÛÃÁ`



méabilité f ó÷³ÝóÇÏ transparent,e ¥Ý³¨` ÷Ëμ.¤ ó÷³ÝóÇÏáõÃÛáõÝ transparence f ¥Ý³¨` ÷Ëμ.¤ ó÷³ÝóáÕ pénétrant,e; ~ óáõñï froid m



pénétrant



ó÷³ÝóáõÙ pénétration f; implantation f ¥ßáõϳ¤ ó÷³é³ËáõÙμ campement m; ·ÝãáõÝ»-



ñÇ ~ campement de Bohémiens (de Tsiganes) ó÷³é³Ï³Ý ambulant,e ¥»ñ³ÅÇßïÝ»ñÇ` ¹»ñ³ë³ÝÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ; errant,e ¥ßÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ; vagabond,e n/adj ¥Ã³÷³é³ßñçÇϤ; ~ ÏÛ³Ýù vie f vagabonde (errante) ó÷³é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ vagabondage m ó÷³é³ÏÛ³ó ¥ùáãíáñ¤ nomade ó÷³é³ßñçÇÏ vagabond,e adj/n; clochard,e n ¥³ÝïáõÝ, Ãßí³é¤ ó÷³é³ßñçÇÏáõÃÛáõÝ vagabondage m ó÷³é»É errer vi; vagabonder vi; flâner vi ¥Ãñ¨ ·³É¤ ó÷³éáÕ errant,e; μÅßÏ. erratique, flottant,e ó÷³éáõÙ flânerie f, errance f ó÷³ñ·»É tampon m ¥ßá·»ù³ñßǤ; pare-chocs m ¥³íïáÙ»ù»Ý³ÛǤ ó÷³ñ·»É³ÛÇÝ de tampon; de parechocs ó÷»É 1¤ verser vt ¥Ñ»Õ»É¤; ³ñÛáõÝ ~ verser du sang; ³ñï³ëáõù ~ verser des larmes 2¤ répandre vt ¥ß³Õ ï³É¤ 3¤ renverser vt (sur) ¥ßñç»É, íñ³Ý ó÷»Éáí Ï»Õïáï»É¤; ë÷éáóÇ íñ³ ·ÇÝÇ ~ renverser du vin sur la nappe 4¤ déverser vt ¥Ù»Ï ï»ÕÇó ÙÛáõëÁ ÉóÝ»É, ³Í»É¤ ó÷Ã÷»É disperser vt; éparpiller vt ¥÷áùñ` ûè Çñ»ñ¤ ó÷Ã÷í³Í ¥÷ÝÃÇ, ³Ý÷áõÛä brouillon,ne, désordonné,e ¥³Ýϳñ·, ³ÝϳÝáݤ; épars,e; ~ Ù³½»ñ cheveux m pl épars ó÷Ã÷í³ÍáõÃÛáõÝ négligence f ¥³Ý÷áõÃáõÃÛáõÝ, ³ÝËݳ٠í»ñ³μ»ñÙáõÝù¤; malpropreté f ¥÷ÝÃÇáõÃÛáõÝ, ³ÝÙ³ùñ³ëÇñáõÃÛáõݤ; relâchement 332



»Ï³ÙáõïÁ ~ la dissimulation de bénéfices óùóí»É être caché,e être dissimulé,e, être tenu,e secret,-ète óùáõÝ 1. adj 1¤ caché,e, dissimulé,e ¥Ã³ùÝí³Í¤ 2¤ secret,-ète ¥·³ÕïÝÇ, ͳÍáõϤ 3¤ sous-jacent,e ¥Ëáñù³ÛÇݤ 4¤ μÅßÏ. larvé,e ¥Í³ÍáõÏ, ùáÕ³ñÏí³Í` ç»ñÙ, ï»Ý¹ ¨ ³ÛÉݤ 2. adv 1¤ en secret, en cachette ¥·³Õïݳμ³ñ, Éé»ÉÛ³Ûݤ 2¤ en catimini ¥Í³ÍáõÏ, ³ÝÝÏ³ï¤ 3¤ à la dérobée, furtivement ¥·áÕïáõÏ, ·³Õï³·áÕǤ; Ù»ÏÇÝ ~` ·áÕïáõÏ Ý³Û»É regarder qn à la dérobée û que, si ¥»Ã»¤, ou ¥Ï³Ù¤, et ¥¨¤; ³ëáõÙ »Ý, û ... on dit que ...; ϳñÍ»ë û ... comme si ...; ~ ¥»Ã»¤ ÇٳݳÛÇ, ã¿Ç ·³ si je savais, ne ne viendrais pas; í³Õ ~ áõß tôt ou tard; û° Ù»ÏÁ, û° ÙÛáõëÁ ¥¨° Ù»ÏÁ, ¨° ÙÛáõëÁ¤ et l’un(e) et l’autre; ~ áñ si; ~ ã¿ ¥Ñ³Ï³é³Ï ¹»åùáõÙ¤ sinon û³Ï³Ý hypothétique; É»½íμ. conditionnel,le û¨ ¥ãݳ۳Í, ãÝ³Û³Í áñ, ûå»ï¤ bien que, quoique; d’ailleurs; Ï·³, ~ ÑÇí³Ý¹ ¿ il viendra bien qu’il soit malade; ݳ ¹»é ãÇ í»ñ³¹³ñÓ»É, ~ ³ñ¹»Ý áõß ¿ il n’est pas encore rentré, d’ailleurs il est déjà tard û½ ¥Ã»½Çë, ¹ñáõÛÃ, ݳ¨` ³ï»Ý³ËáëáõÃÛáõݤ thèse f û½³ÝÇù ¥Ã¨ù, Ù³ÝÅ»ï¤ manche f, manchette f û½Çë thèse f ¥¹ñáõÛä ûè 1¤ léger,-ère; light; ~ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f légère; ~ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ musique f légère; ~ ×³ß repas m léger, casse-croûte m; ~ ëáõñ×` Ã»Û café m, thé m léger; ~ ѳ·áõëï vêtements m pl légers; ~ ùáõÝ sommeil m léger; ~ í³ñùÇ ï»ñ ÏÇÝ femme f de mœurs légères; Ù³ñ½. ~ ù³ß poids m léger; ~ ³ïÉ»ï athlète n; ~ ³ïÉ»ïÇϳ athlétisme m; ~ Í˳Ëáï cigarette f light 2¤ facile; ~ ³ß˳ï³Ýù travail m facile; ~ μݳíáñáõÃÛáõÝ



caractère m facile 3¤ ~ ݳ˳׳߻É` ÙÇ ùÇã μ³Ý áõï»É manger vt sur le pouce ¥¹³ñÓ.¤; ~` ÃáõÛÉ Ïñ³ÏÇ íñ³ »÷»É cuire vt à petit feu ◊ ~ Ó»éù áõÝÇ c’est un porte-bonheur ûè³μ³ñ ï»°ë ûèáñ»Ý ûè³μ³ñá de conduite légère, frivole; débauché,e ¥³Ý³é³Ï¤ ûè³μ³ñáÛáõÃÛáõÝ frivolité f, légèreté f; débauche f ¥³Ý³é³ÏáõÃÛáõݤ ûè³·áõÛÝ ù³ß Ù³ñ½. poids m coq ûè³ÏÇ, ûè³ÏÇáñ»Ý légèrement; ~ ¹Çåã»É effleurer vt ûè³ÙÇï léger,-ère, irréfléchi,e, frivole; ~ í³ñí»É faire des bêtises ¥ÑÇÙ³ñáõÃÛáõÝÝ»ñ ³Ý»É¤ ûè³Ùï³μ³ñ, ûè³Ùïáñ»Ý à la légère, légèrement ûè³ÙïáõÃÛáõÝ ¥³ÝÉñçáõÃÛáõݤ légèreté f, frivolité f ûè³Ý³É s’alléger; ÷Ëμ. se soulager ¥Ñ³Ý·ëï³Ý³É, ë÷á÷í»É¤ ûè³ß³ñÅ leste; agile ¥ß³ñÅáõÝ, ÅÇñ¤ ûè³ß³ñÅáõÃÛáõÝ agilité f, souplesse f, dextérité f ûè³óÝ»É 1¤ alléger vt ¥μ»éÁ, μ»éÝí³ÍáõÃÛáõÝÁ ¨ ³ÛÉݤ; ѳñÏ»ñÁ` ѳñϳÛÇÝ μ»éÁ ~ alléger les charges 2¤ ÷Ëμ. soulager vt ¥Ñ³Ý·ëï³óÝ»É, ë÷á÷»É, Ù»Õٻɤ 3¤ faciliter vt ¥Ñ»ßï³óÝ»É, ¹Ûáõñ³óݻɤ ûè³óáõÙ ¥Ã»Ã¨³óÝ»ÉÁ¤ allégement m ¥μ»éÇ, μ»éÝí³ÍáõÃÛ³Ý ¨ ³ÛÉݤ; ÷Ëμ. soulagement m ¥Ã»Ã¨áõÃÛáõÝ, ë÷á÷³Ýù¤ ûè³ù³ÛÉ à pas légers, d’un pas léger ûè³ù³ß léger,-ère, d’un poids faible ûèáñ»Ý ¥Ã»Ã¨³μ³ñ¤ légèrement ûèëáÉÇÏ frivole, léger,-ère, irréfléchi,e ¥³ÝËáѻ٤; imprudent,e ¥³Ý½·áõÛߤ ûèëáÉÇÏáõÃÛáõÝ légèreté f, frivolité f ûèáõÃÛáõÝ légèreté f; agilité f ¥³ñ³·³ß³ñÅáõÃÛáõÝ, ÅñáõÃÛáõݤ ûŠbrûlant,e, ardent,e; ÷Ëμ. ~ Ï»ï point m chaud; ~` »éáõÝ ßñç³ÝáõÙ ÉÇÝ»É battre son plein; ~ ųٻñ ¥»ñè»ÏáõÃ۳ݤ heures f pl de pointe Ã»Å³Ý³É 1¤ s’enflammer, s’allumer, se mettre à flamber ¥μáó³í³éí»É, 333



ûÉùáõé fibrome m ûÏݳÍáõ candidat,e n; å³ï·³Ù³íá-



μáñμáùí»É` Ïñ³ÏÇ Ù³ëÇݤ 2¤ ÷Ëμ. s’échauffer, se déchaîner ¥μ³Ý³í»×Á, íÇ׳μ³ÝáõÃÛáõÝÁ ¨ ³ÛÉݤ ûųóÝ»É 1¤ chauffer vt, souffler vt; Ïñ³ÏÁ ~ raviver (souffler) le feu 2¤ ÷Ëμ. échauffer vt, déchaîner vt; attiser vt ¥μáñμáù»É¤; ~ ѳϳٳñïáõÃÛáõÝÁ attiser le conflit ûÅáõÃÛáõÝ chaleur f ûǽ٠¥³ëïí³Í³¹³í³ÝáõÃÛáõݤ théisme m ûÇëï ¥³ëïí³Í³¹³í³Ý¤ théiste n ûÇëï³Ï³Ý ¥³ëïí³Í³¹³í³Ý³Ï³Ý¤ théiste Ã»É fil m, ficelle f ¥¹»ñӳݤ; ÙÇ ~` ÙÇ ß³ñ³Ý Ù³ñ·³ñÇï un rang de perles; ÷Ëμ. ~Á ÏáñóÝ»É ¥½ñáõÛóÇ, Ùïù»ñÇ, ¹³ïáÕáõÃÛáõÝÝ»ñǤ perdre le fil de ... ◊ ~Çó ϳËí³Í ÉÇÝ»É ne tenir qu’à un fil ûɳ¹ñ³Ýù 1¤ dictée f; ѳݷ³Ù³ÝùÝ»ñÇ ~áí ·áñÍ»É agir sous la dictée des circonstances 2¤ suggestion f ¥ÑáõßáõÙ¤ 3¤ instigation f ¥¹ñ¹áõÙ¤ 4¤ incitation f ¥Ññ³ÑñáõÙ¤ 5¤ diktat m; ~Ç ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f de diktat ûɳ¹ñ»É 1¤ dicter vt 2¤ suggérer vt ¥Ñáõß»É` ÙÇïù, ·³Õ³÷³ñ¤ 3¤ instiguer vt ¥¹ñ¹»É¤ ûɳ¹ñí»É ¥ÇÝùݳμ»ñ³μ³ñ ³é³ç ·³É` ͳ·»É¤ être dicté,e (suggéré,e), s’imposer ûɳ¹ñáõÃÛáõÝ dictée f ûɳ¹ñáõÙ dictée f ûɳ˳í poil m ¥Ù³Ñáõ¹Ç¤ ûɳϳñ faufil m, bâti m ¥Ã»ÉÁ, ϳñÁ¤; faufilage m ¥·áñÍáÕáõÃÛáõÝÁ¤ ûɳϳñ»É ¥ßáõɳɻɤ faufiler vt, surfiler



ñáõÃÛ³Ý ~ candidat à la députation; áñ¨¿ å³ßïáÝÇ ~ candidat à un poste; μ³Ý³ëÇñáõÃÛ³Ý ~ licencié,e n ès lettres; Çñ³í³·ÇïáõÃÛ³Ý ~ licencié en droit ûÏݳÍáõ³Ï³Ý de candidat; de licencié ¥·Çï³Ï³Ý ³ëïÇ׳ÝÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤ ûÏݳÍáõÃÛáõÝ candidature f; Çñ ~Ý ³é³ç³¹ñ»É poser sa candidature, se présenter à; Çñ ~Á Ñ³Ý»É retirer sa candidature, se désister (en faveur de qn, Ù»ÏÇ û·ïÇÝ); Ù»ÏÇ ~Á å³ßïå³Ý»É appuyer (soutenir) une candidature ûÏáõ½ quoique, bien que ¥Ã»¨, ûå»ï¤ û٠»Ï»Õ. diocèse m ûٳ ¥ÝÛáõä sujet m; thème m ¥»ñ³ÅßïáõÃÛ³Ý` ëï»Õͳ·áñÍáõÃÛ³Ý Ù»ç¤; Ëáë³ÏóáõÃÛ³Ý ~` ÝÛáõà sujet de conversation; »ñÅßï. motif m ¥Ù»Õ»¹Ç, »Õ³Ý³Ï¤ Ã»Ù³Ï³É prélat m; ~ ³é³çÝáñ¹ prélat du diocèse Ã»Ù³Ï³Ý »Ï»Õ. de diocèse; diocésain,e adj/n ¥Ã»ÙÇ ³Ý¹³Ù¤; ~ ËáñÑáõñ¹ conseil m diocésain ûٳÛÇÝ, ûٳïÇÏ thématique ûٳïÇϳ thématique f Ã»Û thé m; ûè` Ãáõݹ ~ thé léger, fort; ÉÇÙáÝáí` ϳÃáí ~ thé au citron, au lait; Ù»Ï ·³í³Ã ~ une tasse de thé; ~Ç ëå³ëù service m à thé; ~ ËÙ»É prendre (boire) du thé; ~Ç å³ñÏáõ× ¥Ñ³ïÇϳíáñ ~Ç ÷áùñÇÏ Íñ³ñÁ¤ sachet m de thé; ~Ç ïÝϳ¹³ßï ¥åɳÝï³ódz¤ plantation f de thé; ~Ç ·¹³É cuillère f à thé; ~Ç ·³í³Ã tasse f à thé û۳μáõÍ³Ï³Ý de culture du thé û۳μáõÍáõÃÛáõÝ ¥Ã»Û³Ùß³ÏáõÃÛáõÝ, û۳Ùß³ÏáõÙ¤ culture f du thé û۳μáõÛÍ cultivateur,-trice n de thé û۳¹ñ³Ù ¥Ù³Ýñ ¹ñ³Ù³Ï³Ý å³ñ·¨¤ pourboire m; ~ ï³É donner un pourboire û۳ѳí³ù cueillette f du thé



vt



ûɳÏá× ï»Ë. bobine f; canette f ¥Ù³ùáùÇ Ù»ç¤ Ã»É³ÝÙ³Ý filiforme ûɳíáñ fibreux,-euse, filamenteux,-euse ûɳï»É effilocher vt ûɳïí»É s’effilocher Ã»É»É enfiler vt; ³ë»ÕÁ ~ enfiler l’aiguille ûÉÇÏ bout m de fil ûÉáõÏ μëμ. ansérine f 334



Ã»Û³Ù³Ý théière f û۳ëå³ëù service m à thé û۳ëñ³Ñ ï»°ë û۳ñ³Ý û۳í׳ñ ï»°ë û۳¹ñ³Ù û۳ï»ñ¨ feuille f de thé û۳ïáõ÷ boîte f à thé û۳ñ³Ý salon m de thé Ã»Û»É prendre (boire) du thé ûÛùíáÝ¹á ¥Ã³»ùí³Ý¹á, Ïáñ»³Ï³Ý Ù³ñï³ñí»ëï¤ taekwondo m ûÝÇë tennis m; ~Ç ·Ý¹³Ï balle f de



è³ÏáË»É entrer vi; atteindre vt; ~ ¿ Çñ



í³ÃëáõݳÙÛ³ÏÁ il a atteint l’âge de soixante ans; Ýáñ ¹³ñ³ßñç³Ý ~ entrer dans une ère nouvelle è³ÏáËáõÙ entrée f è³Ñ³ñ é³½Ù. de flanc ¥ÃßݳÙáõ è»ñÇÝ Ñ³ñí³ÍáÕ¤; ~ Ïñ³Ï tir(s) m (pl) de flanc è³Ñ³ñ»É ¥Ã¨»ñáí û¹ÇÝ Ñ³ñí³Í»É, è³μ³Ë»É¤ battre des ailes è³ÛÇÝ 1¤ é³½Ù. de flanc 1¤ ï»°ë è³-



tennis; ~Ç Ññ³å³ñ³Ï court m; ~ Ë³Õ³É jouer au tennis; ë»Õ³ÝÇ ~ tennis de table, ping-pong m; ~Ç Ùñó³ß³ñ tournois m de tennis ûÝÇëÇëï,áõÑÇ joueur,-euse n de tennis ûáñ»Ù Ù³Ã. théorème m; ~ ³å³óáõó»É démontrer un théorème ûå»ï ¥Ã»¨, ãݳ۳ͤ bien que, quoique ûëï 1¤ ï»°ë ùÝݳ·Çñ, ѳñó³ß³ñ 2¤ test m ¥Ñá·»μ³Ý³Ï³Ý, ï»ËÝÇϳϳݤ ûëï³μ³Ý, ûëï³·»ï testologue n ûëï³·ÇïáõÃÛáõÝ testologie f ûëï³íáñ»É ¥Ã»ëï³ÛÇÝ ëïáõ·áõ٠ϳï³ñ»É, ûëï³ÛÇÝ ëïáõ·Ù³Ý »Ýóñϻɤ tester vt ûëï³íáñáÕ testeur,-euse n è 1¤ bras m ¥μ³½áõϤ; ~»ñÇ Ù»ç ³éÝ»É` ·ñÏ»É prendre dans ses bras; ~ ~Ç ïí³Í` è³ÝóáõÏ ù³ÛÉ»É aller bras dessus, bras dessous; Ù»ÏÇ ~Á ÙïÝ»É` è³ÝóáõÏ ³Ý»É prendre le bras de qn 2¤ aile f ¥ÃéãÝÇ, ÑáÕÙ³Õ³óÇ, çñ³Õ³óÇ, ϳéáõÛóÇ ¨ ³ÛÉݤ; ~»ñÁ ó÷³Ñ³ñ»É ¥ÃéãÝÇ Ù³ëÇݤ battre des ailes; ~»ñÁ å³ñ½»É` ï³ñ³Í»É ¥ÃéãÝÇ Ù³ëÇݤ déployer les ailes 3¤ battant m, vantail m ¥÷»ÕϤ 4¤ flanc m ¥ÏáÕÙ¤ ◊ ~»ñ ï³É donner des ailes è³½áõñÏ ¥³Ýè¤ ϻݹμ. aptère è³Ã³÷ ¥Ñáõë³Ñ³ï¤ désespéré,e, désolé,e; ◊ ~ ³Ý»É désespérer vt, désoler; ~ ÉÇÝ»É être désespéré,e, être désolé,e, baisser les bras è³Í»É planer vi; voler vi ¥Ãéã»É¤ è³ÍáõÙ vol m è³Ï³å brassard m



ѳñ è³Ý³í ¥ëïáñçñÛ³ è»ñ áõÝ»óáÕ Ý³í¤



hydroptère m



è³Ýó»É é³½Ù. tourner vt; ÃßݳÙáõÝ`



ÃßݳÙáõ ¹Çñù»ñÁ ~ tourner la position ennemie (les positions ennemies) è³ÝóáõÏ bras dessus, bras dessous; ~ ù³ÛÉ»É aller bras dessus, bras dessous è³ÝóáõÙ é³½Ù. mouvement m tournant è³íáñ ailé,e; ~ Ëáëù aphorisme m ¥ÇÙ³ëï³ÉÇó Ëáëù¤, maxime f ¥Ëñ³ï³Ëáëù¤ è³íáñ»É donner des ailes; encourager vt, donner du courage ¥ù³ç³É»ñ»É¤ è³ï manchot,e adj/n è³ï³Ï 1¤ aisselle f 2¤ dessous-de-bras m ¥Ã¨³ï³ÏÇ ùñïÇÝùÇó ѳ·áõëïÁ å³ßïå³ÝáÕ Ïïáñ¤ è³ï³ñ³Í aux ailes étendues; à bras ouverts ¥·ñϳμ³ó¤ è³ï»É couper (rogner) les ailes (à un oiseau, à qn) Ã¨×³Ï ¥é³Ï»ï¤ Ù³ñ½. raquette f èáõÃÇÏáõÝù soutien m, appui m èù ¥Ñ³·áõëïǤ manche f; ~»ñÁ ëáÃï»É` ùßï»É retrousser les manches èù³Í³É parement m èù³×³ñٳݹ bouton m de manchette ûñ ~ ¨ ¹»Ù le pour et le contre ûñ³μ»éÝ»É ne pas charger complètement ûñ³μ»éÝáõÙ chargement m incomplet; sous-emploi m ¥Ó»éݳñÏáõÃ۳ݤ ûñ³·³ÝÓ»É ne pas percevoir complètement ûñ³·³ÝÓáõÙ perception f incomplète 335



généraliste, généraliste n



ûñ³·Ý³Ñ³ï»É sous-estimer vt, sousévaluer vt ¥Çñ³Ï³Ý ³ñÅ»ùÇó å³Ï³ë ·Ý³Ñ³ï»É¤; méconnaître vt,



ûñ³å¨ïÇÏ ¥Ã»ñ³å¨ïÇϳϳݤ théra-



peutique



inférioriser vt



ûñ³ådz ï»°ë μáõÅáõ٠ûñ³ë³óáõÃÛáõÝ ï»°ë ûñ³ëáõÃÛáõÝ Ã»ñ³ëÝí³Í sous-alimenté,e ûñ³ëÝí»É être sous-alimenté,e; ne pas



sous-estimation f, sous-évaluation f ¥Çñ³Ï³Ý ³ñÅ»ùÇó å³Ï³ë ·Ý³Ñ³ï»ÉÁ¤ ûñ³ÃË»É ne pas cuire vt à point ûñ³ÃáõË cuit,e à demi, peu cuit,e ûñ³Ï³½Ù ¥áã ÉñÇí` ³ÙμáÕç³Ï³Ý¤ incomplet,-ète ûñ³Ï³éáõÛó ¥ÏÇë³Ï³éáõÛó¤ inachevé,e ûñ³Ï³ï³ñ ¥³Ý³í³ñï, ÏÇë³Ï³ï³ñ¤ inachevé,e, imparfait,e, incomplet,-ète ûñ³Ï³ï³ñ»É ne pas achever l’exécution, exécuter vt incomplètement ûñ³Ï³ï³ñáõÙ exécution f incomplète, inachèvement m ûñ³ÏÕ½³ÛÇÝ péninsulaire ûñ³ÏÕ½Ç presqu’île f; péninsule f ¥Ù»Í¤ ûñ³Ïßé»É tromper vt sur le poids ûñ³ÏßéáõÙ poids m insuffisant ûñ³Ñ³ë qui n’est pas mûr,e, vert,e ûñ³Ñ³í³ï ¥ëÏ»åïÇϤ 1¤ sceptique adj/n 2¤ incrédule adj/n, méfiant,e, défiant,e; ~ ÉÇÝ»É` ·ïÝí»É, ãѳí³ï³É se méfier ûñ³Ñ³í³ïáñ»Ý avec méfiance ûñ³Ñ³í³ïáõÃÛáõÝ scepticisme m ¥ëÏ»åïÇóǽ٤; méfiance f, incrédulité f ûñ³× 1. adj immature ¥Ã»ñ³Ñ³ë¤; sous-développé,e ¥Ã»ñ½³ñ·³ó³Í¤ 2. développement m incomplet ¥Ã»ñ³×áõÙ¤ ûñ³×áõÙ ï»°ë ûñ³× 2. ûñ³Ù³ï³Ï³ñ³ñáõÙ livraison f incomplète ûñ³ÙÇï arriéré,e; niais,e, bêta-bêtasse ûñ³ÙïáõÃÛáõÝ arriération f; niaiserie f, bêtise f ûñ³Ý³É manquer à ses devoirs, faire défaut ûñ³ã³÷»É tromper qn sur la mesure; frustrer qn sur qch ûñ³å¨ï ¥Ý»ñùÇÝ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÝ»ñÇ μÅÇßÏ, Ý»ñùݳμáõÛŤ médecin m ûñ³·Ý³Ñ³ïáõÙ



manger à sa faim



ûñ³ëÝáõÙ ¥Ã»ñëÝáõóáõÙ¤ sous-alimen-



tation f



ûñ³ëïí»ñ ¥ÏÇë³ëïí»ñ¤ pénombre f ûñ³ëáõÃÛáõÝ ¥Ã»ñ³ë³óáõÃÛáõݤ réticence f ¥Ý³¨` Çñ³íμ., ¹Çï³íáñÛ³É ~, å³ñï³ÏáõÙ¤ ûñ³í³ñÅ ¥ëÏëݳϤ débutant,e adj/n, novice n/adj; inexpérimenté,e ¥³Ý÷áñÓ¤ ûñ³í³ñï inachevé,e ¥³Ý³í³ñï¤;



³ß˳ï³ÝùÁ ~ ¿ le travail est inachevé; laissé,e à l’abandon ¥ÏÇë³ï ÃáÕÝí³Í¤ ûñ³í³ñïáõÃÛáõÝ ¥³Ýϳï³ñáõÃÛáõݤ imperfection f; lacune f ûñ³í׳ñ ¥Ã»ñÇ í׳ñí³Í¤ souspayé,e ûñ³í׳ñ»É sous-payer vt ûñ³ï ï»°ë ûñÇ Ã»ñ³ï»ë malvoyant,e n ¥ÃáõÛÉ ï»ëÝáÕ¤; myope n/adj ¥Ï³ñ׳ï»ë¤ ûñ³ñÅ»ù inférieur,e, de valeur incomplète; d’une valeur inférieure à son titre ¥¹ñ³ÙÇ Ù³ëÇݤ ûñ³ñÅ»ùáõÃÛáõÝ valeur f incomplète, valeur f inférieure; ûñ³ñÅ»ùáõÃÛ³Ý μ³ñ¹áõÛà complexe m d’infériorité ûñ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ sous-production f ûñ³óáõÙ manquement m ¥å³ñï³Ï³ÝáõÃ۳ݤ; négligence f ¥³Ý÷áõÃáõÃÛáõݤ, insouciance f ¥³ÝÑá·áõÃÛáõݤ ûñμ»éÝí³Í sous-chargé,e ûñμ»éÝí³ÍáõÃÛáõÝ sous-charge f; sous-emploi m ûñμݳϻóí³Í sous-peuplé,e ; ~ ßñç³Ý région f sous-peuplée ûñμݳϻóáõÙ sous-peuplement m ûñ¨ë peut-être ûñ»÷ ¥Ã»ñÇ »÷³Í, ÏÇë³»÷¤ qui n’est pas cuit,e à point, peu cuit,e 336



ûñ»÷»É ne pas cuire à point ûñ½³ñ·³ó³Í immature ¥Ùï³íáñ ³sous-développé,e; ~ éáõÙáí¤;



¥ë³ñù³íáñáõÙÝ»ñáí, ϳѳíáñ³Ýùáí¤ sous-équipé,e ûñѳ·»óí³ÍáõÃÛáõÝ ¥ë³ñù³íáñáõÙÝ»ñáí, ϳѳíáñ³Ýùáí¤ sous-équipement m ûñÑÇßáÕáõÃÛáõÝ μÅßÏ. paramnésie f ûñÙáë ï»°ë ç»ñÙ³å³Ñ ûñÙáëï³ï ï»°ë ç»ñÙ³å³Ñå³ÝÇã ûñáñ³Ï³íáñí³Í ¥Ã»ñáñ³Ï۳ɤ sousqualifié,e ûñëÝí»É ne pas manger à sa faim, se nourrir insuffisamment; être sousalimenté,e ûñëÝáõóáõÙ ¥Ã»ñëÝáõÙ¤ sous-alimentation f ûñëå³éáõÙ ¥ëå³éÙ³Ý ó³Íñ ٳϳñ¹³Ï¤ sous-consommation f ûñï»Õ»Ï³óí³Í sous-informé,e ûñï»Õ»Ï³óí³ÍáõÃÛáõÝ sous-information f ûñáõÃÛáõÝ 1¤ défaut m; Ù³ñÙÝ³Ï³Ý ~ défaut du corps; ßÇݳñ³ñ³Ï³Ý ~ défaut de construction; ϳ½Ù³Ï»ñå³Ï³Ý ~Ý»ñ défauts d’organisation; ÑÇÙÝ³Ï³Ý ~Ý»ñ défauts majeurs; ѳٳϳñ·ã³ÛÇÝ Íñ³·ñÇ ~ défaut d’un programme informatique; ~Ý»ñÇó ½»ñÍ exempt,e de défauts; ~Ý»ñÇ í»ñ³óáõÙ élimination f des défauts 2¤ vice m ¥³ñ³ï¤; ³ñï³ë³Ý³Ï³Ý ~ vice de prononciation 3¤ imperfection f ¥³Ýϳï³ñáõÃÛáõݤ 4¤ lacune f ¥μ³ó, å³Ï³ëáõÃÛáõݤ ûñáõß³¹ñáõÃÛáõÝ ¥³ãù³ÃáÕ³Ýù¤ inadvertance f ûñáõë à demi (à moitié) instruit,e ûñû·ï³·áñÍ»É sous-employer vt û÷ sciure f ¥÷³Ûï³Ã»÷¤; son m ¥óáñ»ÝÇ, ѳó³Ñ³ïÇϳÛÇÝ μáõÛë»ñǤ; pellicule(s) f (pl) ¥·ÉËÇ, Ù³ßÏǤ û÷³½»ñÍ écaillé,e ¥Ã»÷áõÏÝ»ñÁ Ù³ùñ³Í, ÓÏ³Ý Ù³ëÇݤ û÷³½»ñÍ»É écailler ¥ÓáõÏÁ¤ û÷³Ã¨³íáñÝ»ñ ϻݹμ. lépidoptères m ûñѳ·»óí³Í



ïÝï»ëáõÃÛáõÝ économie f sousdéveloppée; ~ »ñÏÇñ pays m sousdéveloppé ûñ½³ñ·³ó³ÍáõÃÛáõÝ immaturité f ¥Ùï³íáñ¤; sous-développement m ¥ïÝï»ëáõÃÛ³Ý, »ñÏñǤ ûñ½³ñ·³óáõÙ sous-développement m ûñ½μ³Õí³ÍáõÃÛáõÝ sous-emploi m ûñÁÙμéÝ»É ne pas comprendre jusqu’au bout ûñÁÙμéÝáõÙ manque m de compréhension; manque d’entente ¥÷á˳¹³ñÓ¤ ûñÃ1 ¥ûñ³Ã»ñÃ, Éñ³·Çñ¤ journal m ûñÃ2 feuille f; ÙÇ ~ ÃáõÕà une feuille de papier; ͳÕÏÇ ~ pétale m; Ù»ï³ÕÇ ~ tôle f (métallique) ûñóËÙáñ pâte f feuilletée ûñóíáñ en feuille; folié,e ûñóï»É 1¤ effeuiller vt ¥Í³ÕÏÇ Ã»ñûñÁ¤ 2¤ couper les pages (d’un livre) ûñóù³ñ »ñÏñμ. schiste m; ardoise f ¥Ñ»ñÓ³ù³ñ¤ ûñÃ»É ¥·ÇñùÁ, ³Ùë³·ÇñÁ ¨ ³ÛÉݤ feuilleter vt ûñûñáõÝù ¥Ã³ñÃÇ㤠cil m ûñÃÃí³ÍÝáõÃÛáõÝ ¥ÃÃí³Íݳù³Õó¤ μÅßÏ. anoxémie f ûñÃÇÏ 1¤ feuillet m 2¤ pétale m ¥Í³ÕÏǤ 3¤ bulletin m (d’élève), carnet m ¥³ß³Ï»ñïÇ ³é³ç³¹ÇÙáõÃ۳ݤ ûñÃáÝ feuilleton m ûñÃáݳ·Çñ feuilletoniste n ûñÃáëÏÇ or m mussif ûñÃáõÙ ¥Ã»ñûÉÁ¤ action f de tourner les pages de ¥·ñùÇ, ³Ùë³·ñÇ ¨ ³ÛÉݤ ûñÇ défectueux,-euse ¥Ã»ñáõÃÛáõÝÝ»ñ áõÝ»óáÕ¤; inachevé,e ¥³Ý³í³ñï¤; incomplet,-ète ¥³Ýϳï³ñ¤; ~` áã ÉñÇí ½μ³Õí³ÍáõÃÛáõÝ sous-emploi m; ~ ÉÇÝ»É laisser à désirer ûñË³ß peu cuit,e; ~ ѳíÏÇÃ` Óáõ œuf m à la coque ûñϳÉáñÇ³Ï³Ý hypocalorique



pl



û÷³Ï³É»É ï»°ë û÷áï¥í¤»É û÷³Ñ³Ý»É séparer le son; bluter vt ¥Ù³Õ»Éáí û÷Á Ù³ùñ»É¤ 337



squameux,-euse ¥Ù³ßÏÇ` Ù³ñÙÝÇ Ù³ëÇݤ; écailleux,-euse ¥Ã»÷áõÏÝ»ñ áõÝ»óáÕ` ûÓÇ, ÙáÕ»ëÇ, ÓÏ³Ý Ù³ëÇݤ û÷áï¥í¤»É ¥Ù³ßÏÇ Ù³ëÇݤ desquamer vi, se desquamer û÷áïáõÙ ¥Ù³ßÏǤ μÅßÏ. desquamation f û÷áõÏ écaille f ¥ÓϳÝ, áñáß ëáÕáõÝÝ»ñǤ; ÓÏ³Ý ~Ý»ñÁ Ù³ùñ»É écailler vt; ÓÏ³Ý ~Ý»ñÁ Ù³ùñ»Éáõ ·áñÍÇù écailleur m û÷áõϳíáñ écailleux,-euse ûù 1¤ incliné,e ¥Ã»ùí³Í¤; ~ ѳñÃáõÃÛáõÝ plan m incliné; ÷Ëμ. ~ ѳñÃáõÃÛ³Ùμ ·Éáñí»É, ¹»åÇ ³ÝÏáõÙ ·Ý³É être sur une mauvaise pente 2¤ oblique ¥ß»Õ¤, sur le côté ¥ÏáÕùǤ; ~ ѳ۳óù regard m oblique ûù³Ï³Ý É»½íμ. flexionnel,le; ~ É»½áõ langue f flexionnelle, langue f à flexions ûù»É 1¤ incliner vt, pencher vt ¥Ñ³Ï»É, Ëáݳñѻɤ 2¤ recourber vt ¥×ÛáõÕÁ ¨ ³ÛÉݤ 3¤ tourner vt ¥ßñç»É¤; ·ÉáõËÁ ~ tourner la tête ◊ »ñ»ë ~` ¹³ñÓÝ»É tourner le dos (à) ûù»ÉÇ inclinable ûùí³Íù ï»°ë ûùáõÃÛáõÝ Ã»ùí»É 1¤ tourner vi ¥¹³éÝ³É ¹»åǤ; ³ç ~ tourner à droite 2¤ s’incliner, se pencher ¥ËáݳñÑí»É¤ 3¤ déraper vi ¥ë³Ñ»Éáí ûùí»É, ׳ݳå³ñÑÇó ß»Õí»É` ¹áõñë ·³É¤ ûùáõÃÛáõÝ inclinaison f; pente f ¥½³éÇí³Ûñ, ½³éÇí»ñ¤; talus m ¥×³Ù÷»½ñǤ ûùáõÙ 1¤ inclinaison f, inflexion f 2¤ ùñÏÝ. flexion f ý³ã³÷ d’un pouce; Ù»Ï ~` Ãǽ ³é³ç ï³Ý»É faire avancer d’un pouce ý³ëï³Ý ï»°ë ý»Ýáõï ý³ï»ñ¨ feuille f de vigne ý»ÝÇ figuier m; ý»Ýáõ ï»ñ¨ feuille f de vigne ý»Ýáõï figuerie f, figueraie f ýáõÏ nain,e n/adj; pygmée m ¥Ù³ñ¹áõÏ, ·³×³×¤; lilliputien,ne adj/n; gnome m ¥Ñ»ùdzÃÝ»ñáõÙ¤; Ýí³ëï. nabot,e n/adj ýáõϳÛÇÝ nain,e



ýáõÏáõÃÛáõÝ nanisme m, achondropla-



û÷áï



sie f



Ãóëï³Ý ¥ÃûÝáõï, Ãó۷Ǥ mûreraie f



ÃûÝÇ ¥ÃÃÇ Í³é¤ mûrier m ÃûÝáõï ï»°ë Ãóëï³Ý ÃÃËÙáñ levain m ÃÃí³Í aigre; aigrelet,te ¥ÏÇë³ÃÃí³Í¤;



~ ϳà lait m aigre; ~ ·ÇÝÇ vin m aigrelet ÃÃí³ÍÇÝ oxygène m; ~ ï³É` ³í»É³óÝ»É oxygéner vt ÃÃí³Íݳ˳éÝ oxygéné,e ÃÃí³ÍݳÛÇÝ d’oxygène; ~ ³Ýμ³í³ñ³ñáõÃÛáõÝ` ÃÃí³Íݳù³Õó anoxémie f



ÃÃí³Íݳù³Õó



¥Ã»ñÃÃí³ÍÝáõÃÛáõݤ



anoxémie f ÃÃí³Ï³Õ³Ùμ ¥×³ß³ï»ë³Ï, Ù³ëݳíáñ³å»ë ³É½³ë۳ݤ choucroute f ÃÃí³Ï³ÛáõÝ résistant,e aux acides,



antiacide



ÃÃí³Ï³ÛáõÝáõÃÛáõÝ résistance f aux



(traitements) acides, inattaquabilité f aux acides ÃÃí³Ñ³Ù acidulé,e, aigrelet,te ¥ÃÃí³ß¤, suret,te ÃÃí³Ñ³ÙáõÃÛáõÝ saveur f aigre; aigreur f



ÃÃí³ÛÇÝ acide; ~ ÙdzóáõÃÛáõÝÝ»ñ com-



posés m pl acides



ÃÃí³ÛÝáõÃÛáõÝ acidité f; μ³ñÓñ ~ hyper-



chlorhydrie f; ó³Íñ ~ hypochlorhydrie f; ëï³Ùáùë³ÑÛáõÃÇ ~ acidité gastrique ÃÃí³ß aigrelet,te, aigre-doux (douce) ÃÃí³ßáõÃÛáõÝ saveur f aigrelette ÃÃí³ã³÷ acidimètre m ÃÃí³çáõñ ¥Ñ³Ù»Ù³çáõñ¤ marinade f ÃÃí³ë»ñ crème f fraîche ÃÃí³ù³Õóñ aigre-doux (douce) ÃÃí»É aigrir vi; ÷Ëμ. avoir le cafard ¥Ùé³ÛÉí»É, ËáÅáéí»É, íѳïí»É¤; ϳÃÁ ~ ¿` Ïïñí»É ¿ le lait a tourné ÃÃí»Õ»Ý salaison f ÃÃí»óÝ»É 1¤ faire aigrir vt; faire fermenter ¥Ï³Õ³ÙμÁ¤ 2¤ ùÇÙ. oxyder vt 3¤ ÷Ëμ. ¹»ÙùÁ ~ se renfrogner ¥Ùé³ÛÉí»É, ËáÅáéí»É¤ 338



en fer-blanc



ÃÃí»óáõÙ 1¤ ëÝݹ. conservation f en



ÃÇûé¥ÝÇϤ papillon m ◊ ÃÇûéÝÇÏÇ å»ë



présence d’acide lactique; fermentation f ¥Ï³Õ³ÙμǤ 2¤ ùÇÙ. oxydation f; acidification f ÃÃí»óáõóÇã 1. adj d’oxydation; d’acidification 2. ùÇÙ. oxydant m; acidifiant m ÃÃíáõÃÛáõÝ aigreur f; acidité f; ÉÇÙáÝÇ ~Á l’acidité du citron ÃÃíáõÙ ùÇÙ. oxydation f ÃÃíáõï ùÇÙ. oxyde m ÃÃáõ 1. adj aigre, acide; ~ ·ÇÝÇ vin m aigre; Ë³Ï áõ ~ åïáõÕ fruit vert et acide 2. 1¤ marinade f ¥μ³Ýç³ñ»Õ»ÝǤ; ~ ¹Ý»É` μéÝ»É mariner vt 2¤ ùÇÙ. acide m; ùÉáñ³çñ³ÍÝ³Ï³Ý ~ acide chlorhydrique ÃÇ1 Ù³ñ½. aviron m ¥ÃdzϤ ÃÇ2 ¥μ³Ñ¤ pelle f ÃdzÏ1 1¤ rame f; aviron m ¥·áñͳÍáõÙ »Ý ëåáñïáõÙ rame-Ç ÷á˳ñ»Ý¤ 2¤ pelle f (à pâtisserie, à tarte) ¥ÃËí³ÍùÇ, ÃËí³Íù` Ññáõß³Ï»Õ»Ý í»ñóÝ»Éáõ¤ 3¤ chausse-pied m ¥ÏáßÇÏ Ñ³·Ý»Éáõ ~, ѳ·Ý»É³ÃǤ ÃdzÏ2 ϽÙËë. omoplate f ÃÇ³Ï³É tolet m ¥Ý³í³ÏǤ Ãdzϳíáñ à rames; ~ ݳí³Ï canot m à rames ÃdzٳÏáõÛÏ ï»°ë Ãdzݳí³Ï Ãdzݳí³Ï ¥ÃdzٳÏáõÛϤ canot m à rames Ãdzå³ñï å³ïÙ. galérien m, forçat m Ãdzå³ñïáõÃÛáõÝ å³ïÙ. galères f pl Ãdzí³ñ rameur,-euse n Ãdzí³ñ»É ramer vi Ãdzí³ñáõÃÛáõÝ, Ãdzí³ñáõÙ Ù³ñ½. canotage m, aviron m Ãǽ pouce m, empan m; áã ÙÇ ~ pas un (seul) pouce ÃÇÃ»Õ fer-blanc m ÃÇûճ·áñÍ ferblantier m ÃÇûճ·áñÍáõÃÛáõÝ ferblanterie f ÃÇûճͳÍÏ ï»°ë ÃÇûճå³ï ÃÇÃ»Õ³Ù³Ý ¥Ñ»ÕáõÏǤ bidon m ÃÇûճÙÏñ³ï cisaille f ÃÇûճå³ï couvert,e de fer-blanc ÃÇûջ, ÃÇûÕÛ³ en fer-blanc; ~ å³Ñ³ÍáÛ³ïáõ÷ boîte f de conserve



ûè léger comme un papillon



ÃÇûéݳÉáÕ brasse f papillon, papillon m



ÃÇûéݳͳÕÇÏÝ»ñ, ÃÇûéݳͳÕϳíáñÝ»ñ μëμ. papillonacées f pl ÃÇûéݳó³Ýó ¥ÃÇûé μéÝ»Éáõ ó³Ýó¤



filet m à papillon



ÃÇÏ-Ã³Ï ¥Å³Ù³óáõÛóǤ tic-tac m ÃÇÏÝ ï»°ë ÃÇÏáõÝù; ~ ï³É` ÃÇÏÝ»É



s’adosser



ÃÇÏݳμ³ñÓ coussin m ÃÇÏݳ½áñ ¥ÃÇÏݳå³Ñ ½áñù¤ garde f ÃÇÏݳ½áñ³ÛÇÝ 1. adj de garde 2. soldat m



de garde



ÃÇÏݳÃáé fauteuil m; ³Ýí³íáñ` ³Ýí³-



ϳíáñ ~ fauteuil à roulettes



ÃÇÏݳÉáÕ Ù³ñ½. nage f sur le dos ÃÇÏÝ³Ï ¥³ÃáéÇ` μ³½Ï³ÃáéÇ` Ýëï³ñ³ÝÇ Ù»çù¤ dos m, dossier m ÃÇÏݳÙÇë ¥ëáõÏÇ, ýÇÉ»¤ filet m ÃÇÏݳå³Ñ garde m du corps ÃÇÏݳå³Ûáõë³Ï ¥×³Ý³å³ñÑáñ¹³Ï³Ý¤ sac m à dos ÃÇÏݳå³ñÏ sac m à dos ÃÇÏÝ»É s’adosser (contre qch); s’appuyer à (contre) ¥Ñ»Ýí»É¤ ÃÇÏÝ»Õ large d’épaule; trapu,e ¥åݹ³Ï³½Ù, ³Ùñ³Ï³½Ù¤ ÃÇÏÝáó imperméable m ¥³Ýçñ³ÝóÇÏ í»ñ³ñÏáõ¤; capote f ¥½ÇÝíáñ³Ï³ÝǤ; pèlerine f ¥Ï³Ý³Ýó, Ñ³×³Ë ÏÝ·áõÕáí¤ ÃÇÏáõÝù 1¤ dos m; ~ ~Ç dos à dos ◊ ~ ¹³ñÓÝ»É tourner le dos 2¤ é³½Ù.



arrière f; 鳽ٳ׳ϳïÇ ~ arrièrefront m 3¤ ÷Ëμ. soutien m, appui m ÃÇÏáõÝù³ÛÇÝ é³½Ù. de l’arrière ÃÇÙ ¥ËáõÙμ¤ Ù³ñ½. équipe f; ýáõïμáÉÇ ~ équipe de football; ѳí³ù³Ï³Ý ~ sélection f ÃÇÙ³ÏÇó coéquipier,-ière n, équipier,-



ière n



ÃÇÙ³ÛÇÝ d’équipe ÃÇÙ³å»ï capitaine n (d’une équipe) ÃÇí 1¤ nombre m; Ï»Ýï ~ nombre im-



pair; ½áõÛ· ~ nombre pair; ùñÏÝ. »½³ÏÇ ~ singulier m; Ñá·Ý³ÏÇ ~



339



entendit frapper à la porte



pluriel m; Ù³Ã. ³ÙμáÕç ~ nombre entier; Ïáïáñ³Ï³ÛÇÝ ~ nombre fractionnaire; μ³½Ù³å³ïÇÏ ~ multiple m 2¤ chiffre m ¥Ãí³Ýß³Ý, ÃíÇ ·ñ³ÛÇÝ Ý߳ݤ; ÑéáÙ»³Ï³Ý Ãí»ñ chiffres romains; ³ñ³μ³Ï³Ý Ãí»ñ chiffres arabes 3¤ Ç ~ë parmi; ³Û¹ ÃíáõÙ` Ý»ñ³éÛ³É y compris; Ñ»ïÇÝ Ãíáí antidaté,e ◊ Ãí»ñÁ ËáëáõÝ »Ý les chiffres parlent d’eux-mêmes ÃÇñ³Ë cible f; but m ÃÉí³ï bègue; grasseyant,e ¥Õ³ï³ë³ó, Õ³ï³ÑáõÝ㤠ÃÉí³ïáõÃÛáõÝ bégaiement m; grasseyement m ¥Õ³ï³ëáõÃÛáõݤ ÃÉ÷³ï¥í³Í¤ circoncis,e; ãÃÉ÷³ïí³Í incirconcis,e ÃÉ÷³ï»É ÏñáÝ. circoncire vt ÃÉ÷³ïáõÙ ÏñáÝ. circoncision f Ã˳·áõÛÝ bronzé,e, basané,e; brunâtre Ã˳¹»Ù au teint basané; bronzé,e, basané,e, brun,e; hâlé,e ¥³ñ¨Çó Ã˳ó³Í¤ Ã˳ѻñ, Ã˳ٳ½ brun,e n; ÑÝó. brunet,te n; aux cheveux noirs ¥ë¨³Ñ»ñ¤ Ã˳ٳñÙÇÝ, Ã˳ÙáñÃ, Ã˳ٳßÏ à peau basanée; basané,e Ã˳Ùáñáõë à barbe noire ÃË³Ý³É brunir vi; bronzer vi Ã˳ãÛ³ ¥ë¨³ãÛ³¤ aux yeux noirs Ã˳íáõÝ brunâtre Ã˳óÝ»É brunir vt, bronzer vt, hâler vt; ³ñ¨Á Ã˳óÝáõÙ ¿ Ù³ßÏÁ le soleil brunit la peau Ã˳óÝáÕ bronzant,e; ~ ùëáõù crème f bronzante ÃË»É cuire vt; ɳí` ÙÇÝ㨠³ÝÑñ³Å»ßï ³ëïÇ׳ÝÁ ~ cuire à point ÃË»ÝÇ μëμ. putier m (putiet m); merisier m à grappes ÃËÃËϳóÝ»É taper légèrement (sur qch) ÃËÃËÏáó coups m pl ¥Ñ³ñí³ÍÝ»ñ¤; bruit m ¥³ÕÙáõϤ ÃËϳóÝ»É ¥μ³Ë»É¤ frapper vt; cogner vt ÃËÏÇ ¥ÃËÏ»ÝǤ μëμ. érable m ÃËÏáó ¥½³ñϤ coup m; ¹é³Ý ~ Éëí»ó on



ÃËáñ³Ï brunâtre ÃËå»É, ÃËåáï»É se couvrir de nuages ÃËåáï sombre ¥Ùé³Ûɤ, gris,e ¥·áñߤ, couvert,e ¥³Ùå³Ù³Í¤; pluvieux,euse ¥³ÝÓñ¨³ÛÇݤ; ~ »Õ³Ý³Ï



temps m sombre



ÃËë³Ù³Ûñ ¥ÃáõËë, ÃËëϳÝ, ÃËë³Ù»ñ¤



couveuse f



ÃËë³Ù»ù»Ý³ couveuse f, incubateur m ÃËë³ñ³Ý couvoir m, incubateur m ÃËë»É ¥ÃáõËë Ýëï»Éáí Ó³· ѳݻɤ



couver vt ÃËëÏ³Ý ï»°ë ÃËë³Ù³Ûñ ÃËëáõÙ couvaison f, incubation f ÃËí³Íù ¥Ññáõ߳ϻջݤ pâtisserie f ÃËí³Íù³μÉÇà biscuits m pl, gâteaux m pl



secs



ÃËí»É cuire vi; être cuit,e ÃËáõÃÛáõÝ teint m bronzé (basané) ÃÕóμ³ó ï»°ë ÃÕó·áõß³Ï ÃÕóμ³óáõÃÛáõÝ ï»°ë ÃÕó·áõß³ÏáõÃÛáõÝ ÃÕó·áñÍ ouvrier m papetier ÃÕó·áñͳñ³Ý usine f de papeterie ÃÕó·áõß³Ï ¥ÃÕóμ³ó¤ tireur,-euse n



de cartes, cartomancien,ne n ¥ÃÕóμ³óáõÃÛáõݤ cartomancie f ÃÕó¹³Ý³Ï ¥ÃáõÕà Ïïñ»Éáõ ¹³Ý³Ï¤ coupe-papier m ÃÕó¹ñ³Ù papier-monnaie m; ýÇÝ. devise f, coupure f ÃÕó½³Ý·í³Í papier m mâché ÃÕóųå³í»Ý serpentin m ÃÕÃ³Ë³Õ jeu m de cartes ÃÕó˳ճïáõÝ maison f de jeu (aux cartes) ÃÕóͳÕÇÏ fleur f en papier ÃÕóϳ½Ù reliure f en papier ÃÕóϳå, ÃÕóÙñ³ÏÇã ¥·áñÍÇù¤ agrafeuse f ÃÕóϳåáó ¥ÃÕóÏáõÛï¤ liasse f ÃÕóÏÇó correspondant,e n, envoyé,e n; ѳïáõÏ ~ envoyé spécial; reporter m ¥Éñ³Ñ³Õáñ¹¤; ~ ³Ý¹³Ù membre m correspondant ÃÕóÏó³ÛÇÝ de correspondant; de correspondance ÃÕó·áõß³ÏáõÃÛáõÝ



340



ÃÙμϳѳñ»É 1¤ battre le tambour, tambouriner vt ¥ÃÙμáõÏ Ýí³·»É¤ 2¤



ÃÕóÏó»É ¥Ý³Ù³Ï³·ñáõÃáÛõÝ áõݻݳɤ



correspondre vt, être en correspondance ÃÕóÏóáõÃÛáõÝ ¥Ý³Ù³Ï³·ñáõÃÛáõݤ correspondance f; courrier m ¥÷áëï¤ ÃÕóÏáõÛï tas m de papier ÃÕóѳï coupe-papier m ¥ÃÕó¹³Ý³Ï, ÃáõÕà Ïïñ»Éáõ ¹³Ý³Ï¤; cutter m ¥ÏïñÇã¤; coupeuse f à papier ¥·áñÍÇù, Ù»ù»Ý³¤ ÃÕÃ³Ù³Ý ¥ÃÕó½³ÙμÛáõÕ¤ corbeille f à papier ÃÕóÙáÉ 1¤ joueur,-euse n de cartes passionné(e) ¥ÃÕó˳ճÙáɤ 2¤ ËëÏó. Ñ»·Ý. écrivailleur,-euse n ¥·ñ³·ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ëÇñ³Ñ³ñ, ·ñáïáÕ-ÙñáïáÕ¤ ÃÕóÙáÉáõÃÛáõÝ passion f pour le jeu de cartes ÃÕóÛÇÝ de papier ÃÕóå³Ý³Ï 1¤ chemise f, dossier m, poche f 2¤ porte-documents m, attaché-case m ¥÷³ëï³ÃÕûñǤ 3¤ parapheur m ¥ëïáñ³·ñÙ³Ý Ý»ñϳ۳óí»ÉÇù ÷³ëï³ÃÕûñÇ Ñ³Ù³ñ¤ ÃÕóå³ï (re)couvert,e de papier ÃÕóí³×³é, ÃÕóñï³¹ñáÕ papetier,ière n ÃÕû de papier; en papier; ~ óßÏÇÝ³Ï mouchoir m en papier ÃÕÃáÝ ¥ÃÕÃÇ Ã³÷áݤ papier m à recycler ÃÙμ»É ¥ÃáõÙμ ë³ñù»É, ÃáõÙμ ¹Ý»É, ÃÙμ»ñáí ׳ݳå³ñÑÁ ÷³Ï»É¤ endiguer vt; ·»ïÁ ~ endiguer un fleuve (une rivière) ÃÙμÇ ¥Éáñ»ÝǤ μëμ. tilleul m ÃÙμÇñ 1¤ engourdissement m, assoupissement m, torpeur f, somnolence f 2¤ μÅßÏ. léthargie ¥Ù³Ñ³ÃÙμÇñ¤ ÃÙμÉÇÏ replet,-ète, dodu,e, grassouillet,te, rondelet,te, potelé,e ÃÙμϳóճÝà ¥³Ï³Ýç³Ã³Õ³Ýä ϽÙËë. tympan m ÃÙμϳËáñß Ï½ÙËë. cavité f tympanique ÃÙμϳѳñ tambour m, joueur m de tambour; percussionniste n, batteur m ¥Ñ³ñí³Í³ÛÇÝ ·áñÍÇùÝ»ñ Ýí³·áÕ¤; timbalier m



÷Ëμ. claironner vt, trompeter vt



ÃÙμϳѳñáõÃÛáõÝ tambourinage m ÃÙμϳѳñáõÙ ÷Ëμ. tam-tam m; battage m,



bruit m



¥ÃÙμϳѳñÇ ÷³ÛïÇϤ baguette f (de tambour) ÃÙμáõÏ »ñÅßï. tambour m; timbales f pl ¥ÏÇ볷ݹ³Ó¨ ½áõÛ· ~Ý»ñ, ÏÇë³ÃÙμáõÏÝ»ñ¤; ~ ½³ñÝ»É` Ýí³·»É battre le tambour, tambouriner vi, vt; Ù»Í ~ grosse caisse f ÃÙñ³μ³Ý narcologue n ÃÙñ³μ³Ý³Ï³Ý narcologique ÃÙñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ narcologie f ÃÙñ³μ»ñ soporifique, somnifère ¥ùݳμ»ñ¤ ÃÙñ³μǽݻë ï»°ë ÃÙñ³é¨ïáõñ ÃÙñ³·áñͳñ³ñ ï»°ë ÃÙñ³í³×³é³ÃÙμϳ÷³Ûï



Ï³Ý ÃÙñ³¹»Õ narcotique m, stupéfiant m,



drogue f; ~Ç ³é¨ïáõñ trafic de drogue, narcotrafic m; ~ ÁݹáõÝ»É se droguer ÃÙñ³¹áÉɳñÝ»ñ ¥ÃÙñ³ÝÛáõûñÇ í³×³éùÇó ëï³óí³Í ·áõÙ³ñÝ»ñ¤ narcodollars m pl ÃÙñ³Ë³μáõÃÛáõÝ Ñá·μ. psychédelisme m ÃÙñ³Í ¥Áݹ³ñÙ³ó³Í¤ engourdi,e, assoupi,e ÃÙñ³ÍáõÃÛáõÝ engourdissement m, torpeur f ¥Áݹ³ñÙ³óáõÙ¤ ÃÙñ³Ï³Ëí³ÍáõÃÛáõÝ ¥ÃÙñ³ÝÛáõÃÇó ϳËÙ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»ÉÁ¤ toxico-dépendance f ÃÙñ³Ù³Ýñ³í³×³é ¥¹ÇÉ»ñ¤ dealer m (dealeur m), revendeur m de drogue ÃÙñ³Ù³ýdz maf(f)ia f de la drogue ÃÙñ³ÙÇçáó drogue f; stupéfiant m ÃÙñ³ÙáÉ toxicomane n; drogué,e n; intoxiqué,e n ÃÙñ³ÙáÉ³Ï³Ý toxicomaniaque ÃÙñ³ÙáÉáõÃÛáõÝ toxicomanie f ÃÙñ³ÝÛáõà drogue f, ËëÏó. fumette f; ~Ç ³é¨ïáõñ` ~»ñÇ ³åûñÇÝÇ í³×³éù trafic m de drogue; ~ í»ñ³í³×³éáÕ` ÙÇçÝáñ¹ ÃÙñ³í³×³é dealer (dealeur) m 341



ÃÙñ³é¨ïáõñ ¥ÃÙñ³μÇ½Ý»ë¤ trafic m de



Ù³½³ñÏ canonnade f



Ãݹ³Ýáóë³ÛÉ affût m Ãݹ³óÝ»É faire gronder vt; ÷Ëμ. faire



drogue, narcotrafic m ÃÙñ³í³×³é trafiquant,e n de drogue; dealer (dealeur) m ¥í»ñ³í³×³éáÕ, ÙÇçÝáñ¹¤ ÃÙñ³í³×³é³Ï³Ý ¥ÃÙñ³é¨ïñ³Ï³Ý¤ narcotrafiquant m ¥Ù»Í³Í³Ë¤ ÃÙñ³ñϳѳí³ù ¥Ñ³í³ù ÃÙñ³ÝÛáõà ÁݹáõÝ»Éáõ ѳٳñ¤ acid-party m ÃÙñ»É s’engourdir, tomber dans la torpeur; s’assoupir; áïùÁ ~ avoir des fourmis dans la jambe ÃÙñ»óÝ»É engourdir vt, assoupir vt, endormir vt ÃÙñ»óáõÙ ¥Ý³ñÏá½, ³Ý½·³Û³óáõÙ¤ μÅßÏ. narcose f; ÁݹѳÝáõñ ~ anesthésie f générale ÃÙñ»óáõóÇã 1¤ assoupissant,e, soporifique 2¤ ï»°ë ÃÙñ³μ»ñ ÃÙñáõÃÛáõÝ stupeur f, torpeur f ÃÛáõݳÓáõÏ, ÃÛáõÝÇÏ Ï»Ý¹μ. maquerau m ÃÛáõÝáë ¥ÓÏ³Ý ï»ë³Ï¤ thon m ÃÛáõñ faux-fausse, erroné,e; ~ å³ïÏ»ñ³óáõÙ idée f fausse, impression f erronée ÃÛáõñÁÙμéÝáõÙ manque m de compréhension; manque d’entente ¥÷á˳¹³ñÓ¤ ÃÛáõñÁÝϳÉáõÙ mésentente f ÃÛáõñÇÙ³ó³μ³ñ, ÃÛáõñÇÙ³óáñ»Ý par mégarde, par méprise ¥ë˳ÉÙ³Ùμ¤; par inadvertance ¥³Ýáõß³¹ñáõÃÛ³Ý Ñ»ï¨³Ýùáí¤ ÃÛáõñÇÙ³óáõÃÛáõÝ malentendu m, erreur f, équivoque f; ïѳ×` ³Ýó³ÝϳÉÇ` ³÷ëáë³ÝùÇ ³ñųÝÇ ~ malentendu regrettable; ÃÛáõñÇÙ³óáõÃÛ³Ý Ù»ç ·ó»É induire vt en erreur Ãݹ³É ¥¹Õñ¹³É¤ gronder vi ¥áñáïÇ, Ãݹ³ÝáÃÇ, ·Ý³óùÇ Ù³ëÇݤ; retentir vi ¥Ó³ÛÝÇ, ÷³éùÇ, ³Ýí³Ý Ù³ëÇݤ Ãݹ³Ó³ÛÝ retentissant,e, grondant,e Ãݹ³Ýáà canon m; ѳϳï³ÝϳÛÇÝ ~ canon antichar; ½»ÝÇóÛÇÝ ~ canon antiaérien Ãݹ³ÝáóӷáõÃÛáõÝ ¥Ãݹ³ÝáóÛÇÝ Ïñ³Ï¤ canonnade f Ãݹ³ÝáóÓÇ· canonnier m, artilleur m Ãݹ³ÝáóÛÇÝ de canon; ~ Ïñ³Ï` ѳ-



retentir



ÃݹÛáõÝ retentissement m; fracas m ¥ß³ãÛáõݤ; détonation f ¥×³ÛÃÛáõݤ; grondement m ¥Ññ³ÝáÃÇ, áñáïǤ ÃݹáõÃÛáõÝ ¥³ÉÏáÑáɳÛÇÝ ËÙÇãùÝ»ñǤ



pourcentage m d’alcool



ÃÝçÏ»É ébouriffer vt ¥Ù³½»ñÁ¤; ÷Ëμ. embrouiller ¥Ë×׻ɤ ÃÝçáõÏ1 1¤ enchevêtrement m; ûɻñÇ ~ enchevêtrement de fils; 2¤ nœud m ¥Ñ³Ý·áõÛó¤ ÃÝçáõÏ2 ¥ëåÇï³Ï ëáõÝϤ cèpe m, bolet m



Ãßݳٳμ³ñ en ennemi, hostilement,



d’une manière hostile; avec malveillance ¥³Ýμ³ñÛ³ó³Ï³Ùáñ»Ý¤ ÃßÝ³Ù³Ï³Ý hostile; ennemi,e ¥ÃßݳÙáõ¤; ÷Ëμ. virulent,e ¥ÃáõÝáï, ã³ñ³Ï³Ù¤ ÃßÝ³Ù³Ý³É devenir l’ennemi de qn ¥Ù»ÏÇ ÃßݳÙÇÝ ¹³éݳɤ ÃßݳٳÝù 1¤ hostilité f 2¤ malveillance f ¥³Ýμ³ñÛ³ó³Ï³ÙáõÃÛáõݤ 3¤ opposition f ¥Áݹ¹ÇÙ³¹ñáõÃÛáõÝ, ѳϳé³ÏáõÃÛáõݤ 4¤ animosité f ¥ã³ñáõÃÛáõÝ, ù»Ý¤; é³ë³Û³Ï³Ý ~ animosité raciale provoquer l’hostilité ÃßݳٳóÝ»É ¥ÃßݳٳÝù ë»ñٳݻɤ ÃßݳÙÇ ennemi,e n/adj; ~ ïáÑÙ»ñ familles f pl ennemies; »ñ¹íÛ³É ~ ennemi juré; áË»ñÇÙ ~ ennemi mortel; Ýñ³Ýù ~Ý»ñ »Ý ils sont ennemis; ù³Õ³ù³Ï³Ý ~Ý»ñ ennemis politiques; ÅáÕáíñ¹Ç ~ ennemi du peuple ÃßݳÙáõÃÛáõÝ animosité f, hostilité f, inimité f; haine f ¥³ï»ÉáõÃÛáõݤ; ~ μáñμáù»É provoquer l’animosité (l’hostilité) Ãßß³É grésiller vi ¥ÛáõÕÇ` ׳ñåÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇݤ; pétiller vi ¥ß³Ùå³ÛÝÇ Ù³ëÇݤ Ãßß³Ý pétillant,e ¥·ÇÝÇ, ß³Ùå³Ûݤ; mousseux,-euse ¥÷ñ÷ñáõݤ; gazeux,-euse ¥·³½³íáñ³Í¤; grésillant,e ¥ÛáõÕ¤ 342



Ãßß³óÝ»É siffler vi ¥ýßß³óÝ»É` ûÓÇ Ù³ëÇݤ Ãßßáó grésillement m ¥ÛáõÕǤ; pétillement m ¥·ÇÝáõ¤ Ãßí³é infortuné,e adj/n; misérable adj/n;



lancer vt ¥³åñ³ÝùÇ Ýáñ ÝÙáõßÁ í³×³éùÇ Ñ³Ý»É¤ ÃáÕ³ñÏáÕ ýÇÝ. émetteur,-trice; ¹ñ³Ù ~ ¥¿ÙÇëÇáݤ ¹ñ³Ù³ïáõÝ` μ³ÝÏ banque f émettrice ÃáÕ³ñÏí»É être produit,e ¥³ñï³¹ñí»É¤, être mis,e en circulation ¥ßñç³Ý³éáõÃÛ³Ý Ù»ç ¹ñí»É¤ ÃáÕ³ñÏáõÙ 1¤ émission f ¥é³¹Çá ϳ٠ѻéáõëï³ï»ë³ÛÇÝ Ñ³Õáñ¹áõÙ, ݳ¨` ÃÕó¹ñ³ÙÇ, ³ñÅ»ÃÕûñÇ, ¹ñ³Ù³ÝÇßÝ»ñÇ ¨ ³ÛÉݤ; å»ï³Ï³Ý ³ñÅ»ÃÕûñÇ ~ émission publique; ¹ñ³ÙÇ` ¹ñ³Ù³ÝÇßÝ»ñÇ ~ émission de signes monétaires; ѳïáõÏ ~` ϳñ¨áñ Éáõñ é³¹ÇáÛáí, Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃÛ³Ùμ flash m (spécial) 2¤ production f ¥³ñï³¹ñ³Ýù¤ 3¤ ïÝï·. sortie f ¥³ñï³¹ñ³ÝùÇ, ³åñ³ÝùǤ, lancement m; Ýáñ ³åñ³ÝùÇ ~ lancement d’une nouveau produit; ÷á˳éáõÃÛ³Ý ~ lancement de l’emprunt ÃáÕÝ»É 1¤ laisser vt; quitter vt ¥ÃáÕÝ»É, Ñ»é³Ý³É¤; ÇÝÓ Ñ³Ý·Çëï ÃáÕ»°ù laissez-moi tranquille; ݳ ÃáÕ»É ¿ñ ѳÛñ»ÝÇ ù³Õ³ùÁ il avait quitté sa ville natale 2¤ laisser pousser vt ¥»ñϳñ³óÝ»É` Ùáñáõù, Ù³½¤; Ý»ñë ~ laisser entrer vt, permettre vt ¥ÃáõÛɳïñ»É¤ 3¤ lâcher vt ¥μ³ó ~, ³ñӳϻɤ ÃáÕïíáõÃÛáõÝ tolérance f ¥Ñ³Ý¹áõñÅáճϳÝáõÃÛáõݤ; complaisance f ¥Ñ³×áõÃÛáõݤ; permissivité f ¥ÍÝáÕÝ»ñÇ` í»ñ³¹³ëÇ ÏáÕÙÇó¤ ÃáÕáõÃÛáõÝ »Ï»Õ. rémission f; Ù»Õù»ñÇ ~ rémission des péchés; Ù»Õù»ñÇÝ ~ ï³É remettre (pardonner) les péchés ÃáÕáõݳÏáõÃÛáõÝ capacité de rendement; capacité f (d’écoulement), capacité de trafic ¥×³Ý³å³ñÑǤ; débit m, capacité f ¥ËáÕáí³ÏǤ Ãáß³Ï ï»°ë Ï»Ýë³Ãáß³Ï, ÏñóÃáß³Ï Ãá߳ϳéáõ retraité,e adj/n; boursier,ière n ¥ëáíáñáÕ, áõë³ÝáÕ¤ Ý߳ݳϻɤ Ãá߳ϳíáñ»É ¥Ãáß³Ï accorder une pension, pensionner



miséreux,-euse adj/n; malheureux,euse adj/n ¥¹Åμ³Ëï¤ Ãßí³é³Ï³Ý misérable adj/n; malheureux,-euse adj/n ¥¹Åμ³Ëï¤ Ãßí³é³Ý³É tomber dans la misère, devenir malheureux,-euse Ãßí³é³óÝ»É rendre misérable; rendre malheureux,-euse ¥¹Åμ³Ëï³óݻɤ; jeter qn dans la misère Ãßí³éáõÃÛáõÝ misère f; ͳÛñ³Ñ»Õ ~ misère noire; Ãßí³éáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É être dans la misère Ãá½ ï»°ë ÷áßÇ; ◊ ³ãùÇÝ` ³ãù»ñÇÝ ~ ÷ã»É jeter de la poudre aux yeux Ãáó÷»É secouer vt; ÉáõÍÁ ~ secouer le joug; ÷áßÇÝ ~` ó÷ ï³É secouer la poussière Ãáó÷í»É être secoué,e Ãáó÷áõÙ renversement m ¥ï³å³ÉáõÙ` ÇÝùݳϳÉáõÃÛ³Ý, ÉÍǤ ÃáÃáí bègue adj/n ¥Ï³Ï³½¤; ~ »ñ»Ë³ enfant n bègue ÃáÃáí³Ýù balbutiement m; bégaiement m ¥Ï³Ï³½áõÙ¤ ÃáÃáí»É 1¤ balbutier vt 2¤ bégayer vi ¥Ï³Ï³½»É¤ ÃáÃí»É 1¤ hausser vt ¥í»ñ ù³ß»É¤; áõë»ñÁ ~ hausser les épaules 2¤ secouer vt ¥Ã³÷³Ñ³ñ»É¤ ÃáÏ ¥å³ñ³Ý¤ corde f, cordage m; ◊ ~Çó ÷³Ë³Í échappé,e de la corde, garnement m, polisson,ne n ÃáÑáõμáÑ tohu-bohu m; remue-ménage m ¥ï³ÏÝáõíñ³ÛáõÃÛáõÝ, Çñ³ñ³ÝóáõÙ¤ Ãá°Õ que; ÃáÕ ·³ qu’il vienne; ~ ³Û¹å»ë ÉÇÝÇ qu’il soit ainsi! ÃáÕ³ñÏ»É 1¤ produire vt ¥³ñï³¹ñ»É¤ 2¤ ïÝï·., ýÇÝ. émettre vt ¥¹ñ³Ù³ÝÇß` μ³ÅÝ»ïáÙë»ñ` ³ñÅ»ÃÕûñ ~` ßñç³Ý³éáõÃÛ³Ý Ù»ç ¹Ý»É¤ 3¤ mettre en circulation ¥ßñç³Ý³éáõÃÛ³Ý Ù»ç ¹Ý»É¤ 4¤ publier vt ¥Ññ³ï³ñ³Ï»É¤ 5¤ 343



vt; accorder une bourse ¥ëáíáñáÕÇÝ, áõë³ÝáÕÇݤ ³Ýóݻɤ Ãá߳ϳíáñí»É ¥Ãáß³ÏÇ prendre sa retraite ÃáßÝ³Í ¥Ã³é³Ù³Í¤ fané,e, flétri,e; flasque, mou-molle ¥Ù³ßÏÇ, Ù³ñÙÝÇ Ù³ëÇݤ ÃáßݳÍáõÃÛáõÝ flétrissure f ÃáßÝ»É ¥Ã³é³Ù»É¤ se faner; se flétrir ÃáßÝáõÙ flétrissure f; dépérissement m ¥Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇݤ; défloraison m ¥Í³Õϳó÷áõÃÛáõݤ Ãáé¥ÝÇϤ1 petit-fils m; ³ÕçÇÏ ~` ÃáéÝáõÑÇ petite-fille f; ~Ý»ñ petits-enfants



Ãáù³μáñμ μÅßÏ. ¥Ãáù»ñÇ μáñμáùáõÙ¤



pneumonie f



Ãáù³Ëï μÅßÏ. phtisie f, tuberculose f



pulmonaire, maladie f de poitrine



Ãáù³Ëï³μ³Ý μÅßÏ. phtisiologue n Ãáù³Ëï³μ³ÝáõÃÛáõÝ μÅßÏ. phtisiologie f



Ãáù³Ëï³ÛÇÝ tuberculeux,-euse, de la



tuberculose



Ãáù³Ëï³íáñ tuberculeux-euse n Ãáù³Ùǽ ¥É³Ýç³Ã³Õ³ÝÃ, åɨñ³¤ ϽÙËë. plèvre f



Ãáù³ÛÇÝ pulmonaire Ãáù³ï³å ¥Ãáù³μáñμ, Ãáù»ñÇ μáñμáùáõÙ¤ pneumonie f Ãåñï³É barboter vi ¥çñáõÙ¤; μ³¹»ñÁ



m pl



Ãáé2 ï»°ë áõéÏ³Ý ÃáéݳÕçÇÏ ¥Ãáé³Ý ³ÕçÇϤ arrière-pe-



ÃåñïáõÙ »Ý ׳Ñ×áõÙ les canards barbotent dans la mare; ëÇñïÁ ÃåñïáõÙ ¿` ïñá÷áõÙ ¿` μ³μ³ËáõÙ ¿ son cœur palpite Ãåñïáó 1¤ barbotage m ¥çñáõÙ¤ 2¤ palpitation f ¥ïñá÷ÛáõÝ, ëñïÇ μ³μ³ËáõÙ¤ ÃéÇãù 1¤ vol m; décollage m ¥û¹³Ý³íÇ ¨ ³ÛÉÝÇ ·»ïÝÇó Ïïñí»ÉÁ¤ 2¤ saut m ¥ó³ïϤ; Ù³ñ½. ~ μ³ñÓñáõÃÛáõÝ saut en hauteur; ~ »ñϳñáõÃÛáõÝ saut en longueur; ~ ·áñÍ»É` ó³ïÏ»É faire un saut; ~Ç μ³ñÓñáõÃÛáõÝ` ³ñ³·áõÃÛáõÝ ¥û¹³Ý³íǤ altitude f, vitesse f de vol; ³é³Ýó ÙÇç³ÝÏÛ³É í³Ûñ¿çùÇ ~ vol sans escale; ÷Ëμ. volée f ¥ëɳóù¤ 3¤ ×ñïñå. baie f; arche f, travée f ¥Ï³ÙñçǤ ÃéÇãù³·áïÇ û¹·. piste f d’envol ÃéÇãù³¹³ßï û¹·. champ m (terrain m) d’aviation ÃéÇãù³Ï³Û³Ý û¹·. aérodrome m; ïÇ»½»ñ³Ï³Ý ~ station f spatiale ÃéÇãù³Ï»ñå, ÃéÇãù³Ó¨ saccadé,e, par saccades, par poussées; ~ ½³ñ·³óáõÙ développement m saccadé ÃéÇãù³Ññ³å³ñ³Ï û¹·. piste f d’envol ÃéÇãù³ÛÇÝ de vol ÃéÇãù³í³Ûñ¿çù³ÛÇÝ û¹·. de décollage et d’atterrissage ÃéÇãùáõÕÇ û¹·. piste f de décollage (d’envol)



tite-fille f



ÃáéÝáñ¹Ç, ÃáéÝáñ¹áõÑÇ arrière-petit-fils m,



arrière-petite-fille f ÃáéÝáõÑÇ petite-fille f ÃáéáÙ ï»°ë óé³Ù³Í, ÃáßÝ³Í ÃáéáÙ»É ï»°ë óé³Ù»É, ÃáßÝ»É Ãáí»É enchanter vt, charmer vt ¥Ñٳۻɤ ÃáíÇã charmant,e, ravissant,e; fascinant,e ¥Ï³Ë³ñ¹Ç㤠Ãáíã³Ýù charme m ¥ÑÙ³Ûù¤, attrait m ¥Ññ³åáõÛñ¤, fascination f ¥ÃáíãáõÃÛáõÝ, ϳ˳ñ¹³Ýù¤ ÃáíãáõÃÛáõÝ ï»°ë Ãáíã³Ýù Ãáñ³Í distillé,e; ~ çáõñ eau f distillée Ãáñ³Ù³Ý, Ãáñ³Ýáà ¥Ãáñ»Éáõ ³Ýáä ùÇÙ. cornue f Ãáñ³Ýáó, Ãáñ³ñ³Ý distillerie f Ãáñ³çáõñ eau f distillée Ãáñ»É ùÇÙ. distiller vt ÃáñÇã appareil m distillatoire; alambic m ÃáñßáÙ»É ï»°ë óé³Ù»É ÃáñáõÙ distillation f Ãá÷ ¥ÃÕÃÇ, å³ëï³éÇ, ·áñÍí³ÍùǤ rouleau m Ãá÷-Ùá¹»É ¥μ³ñÓñ³Ï³ñ· Ùṻɤ topmodèle n (top modèle, top model) Ãáù poumon m; ~»ñÇ μáñμáùáõÙ` Ãáù³μáñμ pneumonie f Ãáù³μ³Ý μÅßÏ. pneumologue n; phtisiologue n ¥Ãáù³Ëï³μ³Ý¤ Ãáù³μ³ÝáõÃÛáõÝ μÅßÏ. pneumologie f; phtisiologie f ¥Ãáù³Ëï³μ³ÝáõÃÛáõݤ 344



ÃéÇíéÇ remuant,e, qui ne tient pas en



Ãéãݳí³×³éáõÃÛáõÝ oisellerie f Ãéãݳí³Ý¹³Ï cage f d’oiseau; volière f ¥Ãéãݳñ³Ý¤ Ãéãݳñ³Ý ï»°ë ÃéãݳÝáó ÃéãÝ»Õ»Ý ¥ÃéãݳÙÇë¤ volaille f; ~ áõï»É



place, frétillant,e Ãéã»É voler vi; s’envoler ¥ÃéãÝÇ Ù³ëÇݤ; prendre son vol ¥¹»åÇ í»ñ ~` ëɳݳɤ; décoller vi, partir vi ¥·»ïÝÇó Ïïñí»É` û¹³Ý³íÇ Ù³ëÇݤ; íñ³Ûáí ~ survoler vt ù³Õ³ùÇ íñ³Ûáí ~ survoler la ville Ãéã»É-·³É arriver vi Ãéã»É-·Ý³É s’envoler ¥ÃéãáõÝÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ; partir vi ¥û¹³Ý³íÇ Ù³ëÇݤ ÃéãÏáï»É sauter vi, sautiller vi ¥ó³ïÏáï»É¤; áõñ³ËáõÃÛáõÝÇó ~ sauter (sautiller) de joie ÃéãÏáïáõÙ sauts m pl, sautillement m Ãéãݳμ³Ý ornithologue n Ãéãݳμ³Ý³Ï³Ý ornithologique Ãéãݳμ³ÝáõÃÛáõÝ ornithologie f ÃéãݳμáõÍ³Ï³Ý d’aviculture, avicole; ~ ý»ñÙ³ ferme f avicole Ãéãݳμáõͳñ³Ý ferme f avicole ÃãݳμáõÍáõÃÛáõÝ aviculture f ÃéãݳμáõÛÍ aviculteur,-trice n, éleveur,euse n d’oiseaux (de volailles), volailleur,-euse n ÃéãݳμáõÛÝ nid m d’oiseau; aire f ¥·Çß³ïÇã ÃéãÝǤ Ãéãݳ·Çñ lettre f en forme d’oiseau Ãéãݳ·ñÇå ¥ÃéãݳÛÇÝ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ` Ù³ñ¹áõ ѳٳñ í³ñ³ÏÇ㤠grippe f aviaire, ornithose f; psittacose f ¥ÃáõóÏǤ ÃéãÝ³Ï ¥ÃéãÝÇϤ oisillon m, oiselet m Ãéãݳϻñå en forme d’oiseau Ãéãݳӳ· oiselet m, petit m d’un oiseau ÃéãݳӨ ï»°ë Ãéãݳϻñå ÃéãݳÕμ fiente f (de volaille); guano m ÃéãݳÛÇÝ d’oiseau ÃéãݳÝáó basse-cour f; volière f ¥ÃÁéãݳñ³Ý¤ Ãéãݳß˳ñÑ avifaune f Ãéãݳßáõϳ marché m d’oiseaux, marché m à la volaille; le marché aux oiseaux ¥ö³ñǽáõÙ¤ Ãéãݳëɳó ¥Ãéãݳëɳó μ³ñÓáõÝùÇó¤ à vol d’oiseau Ãéãݳí³×³é marchand,e n d’oiseaux, oiselier,-ière n



manger de la volaille



ÃéãÝ»ñ³Ù volée f ÃéãÝÇÏ ¥ÃéãݳϤ oiselet m, oisillon m ÃéãÝáñë ¥ÃéãáõÝ áñë³óáÕ¤ chasseur m



d’oiseaux, oiseleur m



ÃéãÝáñë³Ï³Ý de chasse d’oiseaux,



d’oisellerie



ÃéãÝáñëáõÃÛáõÝ ¥ÃéãáõÝ μéÝ»ÉÁ¤ chasse f



aux oiseaux, oisellerie f



ÃéãáÕ volant,e; ~ Ù»ù»Ý³Ý»ñ machines f



pl volantes; ~ ë³ñù»ñ appareils m pl volants; ~ ÓÏÝ»ñ poissons m pl volants ÃéãáõÝ oiseau m; ãíáÕ ~ oiseau migrateur; ïݳÛÇÝ ~Ý»ñ ÑíùÏ. volaille f, oiseaux domestiques; »ñ·áÕ ~ oiseau chanteur; ·Çß³ïÇã ~ oiseau de proie, oiseau rapace; ó³Ù³ù³ÛÇÝ` çñ³ÛÇÝ ¥Íáí³ÛÇݤ ~Ý»ñ oiseaux terrestres, marins; ëáõ½íáÕ ~Ý»ñ oiseaux plongeurs; ~Ý»ñÇ »ñ³Ù volée f (nuée f, bande f) d’oiseaux; μ³ñÓñ³ëñáõÝ ~Ý»ñ oiseaux échassiers; óճÝóóÃ` çñÉáÕ ~Ý»ñ oiseaux palmipèdes; Ù³·ÉóáÕ ~Ý»ñ oiseaux grimpeurs; çñ³ÛÇÝ ~ oiseau aquatique; ·Çß»ñ³ÛÇÝ ~ oiseau nocturne Ãéíé³É voltiger vi, voleter vi; sautiller vi ¥ó³ïÏáï»É¤; folâtrer vi, s’ébattre ¥áõñ³ËáõÃÛáõÝÇó ÃéãÏáï»É, ˳Ûï³É¤ Ãéíé³Ý vif-vive ¥³ßËáõÛŤ; fringant,e, alerte ¥Ï³Ûï³é¤ Ãéíéáó sautillement m ÃéíéáõÝ ï»°ë Ãéíé³Ý ÃéíéáõÝáõÃÛáõÝ enjouement m ¥ÅñáõÃÛáõÝ, ϳÛï³éáõÃÛáõݤ, vivacité f ¥³ßËáõÅáõÃÛáõݤ ÃéóÝ»É 1¤ faire voler ◊ μ»ñ³ÝÇó ~ laisser échapper un secret; Ë»ÉùÁ ~ devenir fou, perdre l’esprit (la raison) 2¤ ÷Ëμ. subtiliser vt, chiper vt ¥·áճݳÉ` ùë³ÏÁ¤



345



ÃéáõóÇÏ1 ¥Ï³ñ׳ï¨, ³ñ³·¤ fugitif,ive, éphémère ¥ûñ³ï¨¤; passager,ère ¥³ÝóáÕÇϤ ÃéáõóÇÏ2 1¤ tract m; ~Ý»ñ μ³Å³Ý»É` óñ»É distribuer des tracts 2¤ ï»°ë û¹³å³ñÇÏ Ãí³μ³Ý¥³·»ï¤ arithméticien,ne n Ãí³μ³Ý³Ï³Ý arithmétique; ~ ѳß-



datée (de)



Ãí³Ñ³Ù³ñ numéro m ¥ÃÇí, ѳٳñ¤; numéro d’ordre ¥Ñ»ñÃ³Ï³Ý Ñ³Ù³ñ¤ Ãí³ÛÇÝ 1¤ numéral,e ¥Ñ³çáñ¹³Ï³Ý¤; ~ ѳٳϳñ· système m numéral 2¤



numérique; Ù³Ã. ~ ³ñÅ»ù valeur f numérique; ~ ³ÕÛáõë³Ï table f numérique; ~ ïíÛ³ÉÝ»ñ données f pl numériques (en chiffres) Ãí³ÛݳóÝ»É Ñ³ÙÏñ·ã. numériser vt, digitaliser vt; Ãí³ÛݳóÝáÕ ë³ñù digitaliseur m Ãí³Ûݳóí³Í numérisé,e, digitalisé,e Ãí³Ûݳóí»É ѳÙÏñ·ã. être numérisé,e, être digitalisé,e Ãí³Ûݳóáõ٠ѳÙÏñ·ã. numérisation f Ãí³ÝÇß numérique, digital,e Ãí³Ýß³Ý 1¤ chiffre m ¥ÃÇí¤ 2¤ note f ¥·Ý³Ñ³ï³Ï³Ý¤ Ãí³ï³Ëï³Ï ¥Ãí³óáõÛó¤ cadran m Ãí³ñÏ»É énumérer vt Ãí³ñÏáõÃÛáõÝ ère f; Ù»ñ ~Çó ³é³ç ¥Ù.Ã.³.¤ avant notre ère, avant Jésus-Christ ¥Ñåí. av. J.-C¤ Ãí³ñÏáõÙ énumération f Ãí³óáõÛó ¥Ãí³ï³Ëï³Ï` ųٳóáõÛóÇ ¨ ³ÛÉݤ cadran m Ãí³ù³Ý³Ï effectif m ¥áñ¨¿ ËÙμÇ` ¹³ë³ñ³ÝÇ ¨ ³ÛÉݤ; effectifs m pl ¥½ÇÝíáñ³Ï³Ý ³ÝÓݳϳ½ÙǤ Ãí»É citer vt; Ãí»ù ³Û¹ »ñÏñÇ Ù»Í ù³Õ³ùÝ»ñÁ citez les grandes villes de ce pays ÃíÇëï ¥å³ñ³ï»ë³Ï¤ twist m; ~ å³ñáÕ twisteur,-euse n; ~ å³ñ»É twister vi Ãñ³Ï³É fourreau m, ceinturon m; baudrier m ¥Ãñ³·áïǤ Ãñ³ÓáõÏ Ï»Ý¹μ. espadon m Ãñ³Ù³ñï combat m au sabre Ãñ³Ù³ñï»É sabrer vi Ãñ³Ù³ñïÇÏ sabreur m Ãñ³ßáõß³Ý μëμ. glaïeul m Ãñ³å³ïÛ³Ý fourreau m de sabre Ãñ³ëáõë»ñ Ù³ñ½. sabre m; ~Ç ³ß˳ñÑÇ ³é³çÝáõÃÛáõÝ championnat m du monde de sabre Ãñ³ëáõë»ñ³ÏÇñ Ù³ñ½. sabreur m



í³ñÏ calcul m arithmétique; ~ ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÝ»ñ opérations f pl arithmétiques; ~ ³é³ç³ïíáõÃÛáõÝ ¥åñá·ñ»ëdz¤ progression f (suite f) arithmétique Ãí³μ³Ýáñ»Ý arithmétiquement Ãí³μ³ÝáõÃÛáõÝ arithmétique f Ãí³·ñ»É 1¤ dater vt ¥Ãí³Ï³Ý` ³Ùë³ÃÇí ¹Ý»É, ï³ñ»ÃÇí Ý߳ݳϻɤ; ݳٳÏÁ ~ dater une lettre 2¤ chiffrer vt, numéroter vt ¥Ñ³Ù³ñ³Ï³É»É, Ãí»ñ ¹Ý»É¤ Ãí³·ñí³Í ¥Ãí³·Çñ¤ daté,e Ãí³·ñáõÙ 1¤ datation f, datage m ¥Ãí³Ï³Ý` ³Ùë³ÃÇí` ï³ñ»ÃÇí ¹Ý»ÉÁ¤ 2¤ millésime m, vintage m ¥ßù³¹ñ³ÙÇ, ݳٳϳÝÇßÇ, ·ÇÝáõ, ß³Ùå³ÛÝǤ 3¤ numérotage m ¥Ñ³Ù³ñ³Ï³ÉáõÙ¤ Ãí³É sembler vi; paraître vi ¥ÝÙ³Ý ÉÇÝ»É, ï»ëù áõݻݳɤ; çáõñÁ ÇÝÓ ë³éÝ ¿ ÃíáõÙ l’eau me semble froide; ݳ Ñá·Ý³Í ¿ ÃíáõÙ il paraît fatigué; ÇÝÓ ÃíáõÙ ¿, áñ... il me semble que... Ãí³Ï³½Ù nombre m; effectif(s) m (pl) Ãí³Ï³ÉáõÙ ï»°ë ѳٳñ³Ï³ÉáõÙ Ãí³Ï³Ý 1¤ date f ¥ï³ñ»ÃÇí, ³Ùë³ÃÇí¤; ÑÇëáõÝ³Ï³Ý ~Ý»ñÇÝ dans les années f pl cinquante 2¤ ùñÏÝ. adjectif m numéral, numéral m; ù³Ý³Ï³Ï³Ý ~ adjectif numéral cardinal; ¹³ë³Ï³Ý ~ adjectif numéral ordinal Ãí³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë Ãí³ñÏáõÃÛáõÝ Ãí³Ï³ñ· ordre m numérique, ordre m de classement Ãí³Ï³ñ·»É numéroter vt ¥Ñ³Ù³ñ³Ï³É»É¤ Ãí³Ï³ñ·áõÙ numérotage m ¥Ñ³Ù³ñ³Ï³ÉáõÙ¤ Ãí³ÏÇñ daté,e (de); ~ Ý³Ù³Ï lettre f 346



Ãñ³ëáõë»ñ³Ù³ñï Ù³ñ½. escrime f au



2¤ ÷Ëμ. s’endurcir, se tremper ¥Ïá÷í»É¤ ÃñÍáõÙ cuite f ¥³ÕÛáõëÇ, ѳË׳å³Ïáõ¤; calcination f ¥Ñ³Ýù³·áñÍáõÃÛ³Ý Ù»ç¤ Ãñٳ˳éÝáõñ¹ ¥μáõųѻÕáõÏ, μáõÅÁÙå»ÉÇù, ¿ÉÇùëÇñ¤ élixir m ÃñÙ÷³É s’écrouler, s’effondrer; tomber vi ¥ÁÝÏݻɤ ÃñÙ÷áó écroulement m, effondrement m ÃñÙûÕÇ ¥Ùñ·ûÕǤ ratafia m Ãñç³Í trempé,e, mouillé,e Ãñç»É tremper vt, mouiller vt; áïù»ñÁ ~



sabre



Ãñ³ëáõë»ñ³Ù³ñï»É faire de l’escrime



au sabre



Ãñ³ëáõë»ñ³Ù³ñïÇÏ Ù³ñ½. escrimeur m



au sabre



Ãñ³ï»É sabrer vt Ãñ¨ ·³É flâner vi, se balader, battre le



pavé



ÃñÃÇé 1¤ vibration f ¥Ó³ÛÝǤ; vacillation f, vacillement m ¥ÉáõÛëǤ 2¤ palpitation f ¥ëñïǤ ÃñÃÝç³ÃÃáõ ï»°ë ÃñÃÝç¥áõ¤Ï³ÃÃáõ ÃñÃÝç¥áõ¤Ï³ÃÃáõ ùÇÙ. acide m oxalique ÃñÃÝçáõÏ μëμ. oseille f ÃñÃÝçáõϳÛÇÝ 1¤ μëμ. d’oseille 2¤ ùÇÙ.



se mouiller les pieds; faire tremper ¥Ã³ó³óÝ»É, çñÇ Ù»ç ¹Ý»É¤ Ãñçáó compresse f; ~ ¹Ý»É appliquer une (des) compresse(s) Ãñçí³Í trempé,e (de, par); mouillé,e ¥³ÙμáÕçáíÇÝ ~` óó¤; ³Ýóñ¨Çó ~ trempé,e par la pluie; ÙÇÝ㨠áëÏáñÝ»ñÁ ~ mouillé,e jusqu’aux os Ãñçí»É être trempé,e, se tremper; être mouillé,e, se mouiller; ÙÇÝ㨠áëÏáñÝ»ñÁ ~ être mouillé,e jusqu’aux os ÃñçáõÙ mouillage m; ëåÇï³Ï»Õ»ÝÇ ~ ³ñ¹áõÏ»Éáõó ³é³ç mouillage du linge avant de le repasser Ãñù³Ëáë turcophone adj/n Ãñù³ËáëáõÃÛáõÝ turcophonie f Ãñù³ÙáÉ turcomane adj/n Ãñù³ÙáÉáõÃÛáõÝ turcomanie f Ãñù³ë»ñ turcophile adj/n Ãñù³ëÇñáõÃÛáõÝ turcophilie f Ãñù³í³ñÇ à la turque ÃñùáõÑÇ Turque f Ãáõ½ figue f Ãáõà mûre f ÃáõÃ³Ï perroquet m; ~Ç å»ë ÏñÏÝ»É répéter comme un perroquet ÃáõÃù μÅßÏ. hémorroïdes f pl Ãáõɳϳ½Ù chétif,-ive ¥Ýí³½, ïϳñ¤; maladif,-ive ¥ÑÇí³Ý¹áï¤ Ãáõɳϳ½ÙáõÃÛáõÝ chétivité f Ãáõɳϳ٠veule, sans volonté; faible de caractère ¥ÃáõÛÉ μݳíáñáõÃÛ³Ý ï»ñ¤ ÃáõɳϳÙáõÃÛáõÝ manque m (faiblesse f) de caractère, veulerie f ÃáõɳÙÇï débile, arriéré,e mental, re-



oxalique; ~ ÃÃáõ, ÃñÃÝçϳÃÃáõ acide m oxalique ÃñÃé³É 1¤ vibrer vi ¥Ó³ÛÝÇ Ù³ëÇݤ; vaciller vi ¥ÉáõÛëÇ Ù³ëÇݤ 2¤ palpiter vi ¥ëñïÇ Ù³ëÇݤ 3¤ frémir vi ¥¹áճɤ ÃñÃé³ë³ñù ï»Ë. vibrateur m ÃñÃé³óÝ»É faire vibrer ÃñÃéáó palpitation f ¥ëñïǤ, frémissement m ¥¹áÕ¤ ÃñÃéáõÙ ýǽ. vibration f; frémissement m ¥¹áÕ³ÉÁ¤ ÃñÃéáõÝ vibrant,e; ~ Ó³ÛÝ voix f vibrante (chevrotante) ÃñÃáõñ 1¤ ϻݹμ. chenille f, larve f 2¤ ï»Ë. chenille f ÃñÃáõñ³ÛÇÝ Ï»Ý¹μ. de chenille ÃñÃáõñ³ÝÙ³Ý vermiculaire, vermiforme ÃñÃáõñ³ëå³Ý larvicide adj/m ÃñÃáõñ³íáñ à chenilles, chenillé,e; ~ ïñ³Ïïáñ tracteur m à chenilles ÃñÇù crotte f ¥³ÛÍÇ, ݳå³ëï³ÏÇ ¨ ÙÇ ù³ÝÇ ³ÛÉ Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñǤ; bouse f ¥ÏáíǤ; fiente f ¥Í»ñï¤; fumier m ¥·áÙ³Õμ¤ ÃñËÏ³É s’effondrer, tomber vi ¥ÁÝÏݻɤ; se cogner contre ¥μ³Ëí»É¤ Ãñͳí³é³ñ³Ý, Ãñͳñ³Ý four m à calcination ÃñÍ»É 1¤ cuire vt, griller vt ¥³ÕÛáõëÁ ¨ ³ÛÉݤ; calciner vt ¥Ï³íÁ¤ 2¤ ÷Ëμ. endurcir vt, tremper vt ¥Ïá÷»É¤ ÃñÍí»É 1¤ être cuit,e (grillé,e, calciné,e) 347



gros nuage m



tardé,e, simple d’esprit



ÃáõɳÙáñà mollasse, veule, sans volonté; faible de caractère ¥ÃáõÛÉ μݳíáñáõÃÛ³Ý ï»ñ¤; ~ Ù³ñ¹ homme



ÃáõËë couveuse f ¥ÃËë³Ù»ñ, ÃËë³Ù³Ûñ, ÃËëϳݤ; ~ Ýëï»É couver vt;



ѳíÁ ~ ¿ Ýëï»É la poule a couvé



ÃáõÕà papier m; ·ñ»Éáõ ~ papier à écrire;



veule, homme sans volonté, pusillanime ¥í»Ñ»ñáï¤ ÃáõɳÙáñÃáõÃÛáõÝ faiblesse f de caractère ¥μݳíáñáõÃÛ³Ý ÃáõÉáõÃÛáõݤ; mollesse f, veulerie f; pusillanimité f ¥í»Ñ»ñáïáõÃÛáõݤ ÃáõɳÙïáõÃÛáõÝ faiblesse f d’esprit, débilité f mentale, arriération f mentale, retard m intellectuel ÃáõÉ³Ý³É 1¤ s’affaiblir ¥Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇݤ; faiblir vi ¥áñ¨¿ μ³ÝÇ Ù³ëÇݤ 2¤ se desserrer ¥ë»ÕÙí³ÍÁ μ³óí»É` ÙÇÙÛ³ÝóÇó Ñ»é³Ý³É¤ 3¤ languir vi ¥Ýí³Õ»É¤ 4¤ ù³ÙÇÝ ÃáõɳÝáõÙ ¿ le vent tombe ÃáõɳëÇñï poltron,ne ¥»ñÏãáï, ³ñÇáõÃÛáõÝÇó ½áõñϤ; peureux,-euse ¥í³ËÏáï¤; timide ¥»ñÏãáï, ù³ßíáÕ¤ Ãáõɳï»ë μÅßÏ. amblyope Ãáõɳï»ëáõÃÛáõÝ amblyopie f Ãáõɳó³Í 1¤ mou-mol-molle ¥×Éáñ³Í, Ãáñßáٳͤ 2¤ ÷Ëμ. veule ¥³ÝáõÅ, ϳٳ½áõñϤ ÃáõɳóÝ»É 1¤ affaiblir ¥ïϳñ³óݻɤ 2¤ desserrer vt ¥ë»ÕÙ¥í¤³ÍÁ μ³ó ³Ý»É¤ 3¤ détendre vt ¥É³ñí³ÍáõÃÛáõÝÁ¤ 4¤ amollir vt ¥Ï³ÏÕ³óÝ»É, ÷³÷áõÏ ¹³ñÓݻɤ ÃáõɳóáõÙ 1¤ affaiblissement m ¥ïϳñ³óáõÙ¤ 2¤ relaxation f ¥ÙϳÝÝ»ñÁ` ÝÛ³ñ¹»ñÁ ѳݷëï³óÝ»ÉÁ¤ 3¤ détente f ¥ÉÇóù³Ã³÷áõÙ` ɳñí³ÍáõÃ۳ݤ; ÙÇç³½·³ÛÇÝ É³ñí³ÍáõÃÛ³Ý ~ détente internationale ÃáõɳóáõóÇã μÅßÏ. purgatif m, laxatif m ¥μáõųÙÇçáó¤ ÃáõÉáõÃÛáõÝ 1¤ faiblesse f; ~ ½·³É se sentir faible; μݳíáñáõÃÛ³Ý ~ faiblesse de caractère 2¤ faible m ¥Ñ³ÏáõÙ¤; penchant m ¥áñ¨¿ μ³ÝÇ ÝϳïÙ³Ùμ¤; áñ¨¿ μ³ÝÇ ~ áõÝ»Ý³É avoir un faible pour ÃáõË ¥Ã˳ÙáñÃ, ë¨áõϤ basané,e, brun,e ÃáõËå brume f, brouillard m; nuée f,



ݳٳÏÇ ~ papier à lettre(s); ½áõ·³ñ³ÝÇ ~ papier hygiénique, papiertoilette; ÙÇ Ã»ñà ~ une feuille de papier; μ³½Ù³åÇï³ÝÇ ~ ¥μ³½Ù³Ýå³ï³Ï û·ï³·áñÍÙ³Ý ~` ³éïÝÇÝ û·ï³·áñÍÙ³Ý Ñ³Ù³ñ¤ essuitout m invar ◊ ~ Ùñáï»É barbouiller du papier ÃáõÙμ digue f, jetée f; môle m ¥Íáí³å³ïݻߤ ÃáõÛÉ faible; ~ ³éáÕçáõÃÛáõÝ santé f précaire, santé f fragile (délicate); ~ ù³ÙÇ vent m faible, brise f ¥½»÷Ûáõé¤; ~ ·ÇÝÇ vin m léger; Çñ»Ý ~ ï³É se permettre ◊ ~ ë»é` ϳݳÛù sexe m faible ÃáõÛɳïñ³·Çñ ïÝï·. licence f ÃáõÛɳïñ»É permettre (à qn de faire qch); autoriser vt (à faire qch) ¥Çñ³íáõÝù ï³É¤; sanctionner vt ¥å³ßïáݳå»ë¤; laisser faire ¥ÃáõÛÉ ï³É, ã˳ݷ³ñ»É¤ ÃáõÛɳïñ»ÉÇ qu’on peut permettre; permis,e, autorisé,e ¥ÃáõÛɳïñí³Í¤ ÃáõÉÛ³ïñ»ÉÇáõÃÛáõÝ caractère m permissif ÃáõÛɳïñáÕ ¥ã³ñ·»ÉáÕ, ³½³ï³Ï³Ý¤ permissif,-ive; ~ ÍÝáÕÝ»ñ parents m pl permissifs ÃáõÛɳïñáճϳÝáõÃÛáõÝ ¥³½³ï³Ï³ÝáõÃÛáõݤ permissivité f ÃáõÛɳïñí»É être permis,e, être autorisé,e ¥Çñ³íáõÝù ïñí»É¤ ÃáõÛɳïñáõÙ ï»°ë ÃáõÛÉïíáõÃÛáõÝ ÃáõÛÉ ï³É ¥ã˳ݷ³ñ»É¤ laisser faire vt ÃáõÛÉïíáõÃÛáõÝ 1¤ permission f; autorisation f ¥Ñ³Ù³Ó³ÛÝáõÃÛáõݤ; ѳïáõÏ ÃáõÛÉïíáõÃÛ³Ùμ sur permission spéciale; ³é³Ýó ÃáõÛÉïíáõÃÛ³Ý ·Ý³É` Ñ»é³Ý³É partir sans permission (autorisation); Çñ³íμ. ѳÛñ³Ï³Ý ~ autorisation paternelle; ³ÙáõëÝáõ ~ autorisation maritale 2¤ permis m, licence f ¥÷³ëï³ÃáõÕÃ, ·ñ³íáñ 348



ÃáõݳíáñáõÙ empoisonnement m ¥ÃáõÛÝÇó, ëÝÏÇó ¨ ³ÛÉݤ; intoxication f ¥Ãáõݳíáñ ÝÛáõûñÇó¤ Ãáõݹ fort,e; ~ ûÛ` ëáõñ× thé m, café m



ÃáõÛÉïíáõÃÛáõÝ, ÃáõÛɳïñ³·Çñ, ³ñïáݳ·Çñ¤; ßÇݳñ³ñáõÃÛ³Ý ~ permis de construire; μ»éÝÙ³Ý` ³ñï³Ñ³ÝÙ³Ý` »ÉùÇ ~ permis d’embarquement, d’exportation, de sortie; Ý»ñÙáõÍÙ³Ý ~ licence d’importation; ë³Ñٳݳ÷³Ï ~ licence limitée; ÃáõÛÉïíáõÃÛ³Ùμ ³ñï³¹ñ»É fabriquer sous licence 3¤ visa m ¥³Ûó³·Çñ¤; ÙáõïùÇ ~ visa d’entrée; ï³ñ³ÝóÇÏ ~ visa de transit ÃáõÛÝ poison m; venin m ¥ûÓÇ, ÙÇç³ïÇ, μáõÛëǤ; toxique m ¥Ãáõݳíáñ ÝÛáõûñÇ Ù³ëÇݤ Ãáõݳμ³Ý ¥Ãáõݳ·»ï¤ toxicologue n Ãáõݳμ³Ý³Ï³Ý ¥Ãáõݳ·Çï³Ï³Ý¤ toxicologique Ãáõݳμ³ÝáõÃÛáõÝ ¥Ãáõݳ·ÇïáõÃÛáõݤ toxicologie f Ãáõݳ·»ï ï»°ë Ãáõݳμ³Ý Ãáõݳ½»ñÍ privé,e de poison, détoxiqué,e Ãáõݳ½»ñÍ»É priver vt de poison, détoxiquer vt Ãáõݳ½»ñÍáõÙ détoxication f ÃáõݳÉÇ¥ó¤ vénéneux,-euse ¥μáõÛë»ñÇ Ù³ëÇݤ; venimeux,-euse ¥ûÓÇ ¨ ³ÛÉݤ; toxique ¥ÃáõݳíáñáÕ` ÝÛáõÃÇ Ù³ëÇݤ ÃáõݳÙßáõß smog m ÃáõݳÙáÉ ï»°ë ÃÙñ³ÙáÉ ÃáõݳÙáÉáõÃÛáõÝï»°ë ÃÙñ³ÙáÉáõÃÛáõÝ ÃáõݳÝÛáõà toxine f ÃáõݳëáõÝÏ champignon m vénéneux Ãáõݳíáñ vénéneux,-euse ¥μáõÛë»ñÇ Ù³ëÇݤ; venimeux,-euse ¥ûÓÇ Ù³ëÇÝ ¨ ÷Ëμ. ÇÙ³ëïáí¤; toxique ¥ÝÛáõûñÇ Ù³ëÇݤ Ãáõݳíáñ»É empoisonner vt; ÷Ëμ. envenimer vt ¥ÙÃÝáÉáñïÁ, Çñ³íÇ׳ÏÁ¤ ÃáõݳíáñÇã, ÃáõݳíáñáÕ empoisonneur,-euse n Ãáõݳíáñí³Í empoisonné,e ¥ÃáõÛÝÇó¤; intoxiqué,e ¥Ãáõݳíáñ ÝÛáõûñÇó¤ Ãáõݳíáñí»É s’empoisonner, être empoisonné,e; s’intoxiquer ¥·³½»ñÇó, Ãáõݳíáñ ³ñï³Ý»ïáõÙÝ»ñÇó, ËÙÇãùÇó¤



fort; ~ ·ÇÝÇ vin m fort; ~ Í˳Ëáï tabac m fort, cigarettes f pl fortes; ~` »ñ¹íÛ³É ÃßݳÙÇ ennemi m juré (mortel); ~ í»× violente discussion f



ÃáõÝ»É tunnel m; ◊ ~Ç Í³ÛñÇÝ ÉáõÛë ï»ëÝ»É ¥³ß˳ï³ÝùÇ Ñݳñ³íáñ ³í³ñïÁ ÝßÙ³ñ»É¤ apercevoir le bout



du tunnel



Ãáõݻɳ·áñÍ tunnelier m Ãáõݻɳ÷áñÇã ¥Ù»ù»Ý³¤ tunnelier m ÃáõÝÇëÛ³Ý tunisien,ne ÃáõÝÇëóÇ, ÃáõÝÇëáõÑÇ Tunisien,ne n ÃáõÝáï ¥Ë³ÛÃáÕ, ˳ÛÃÇã, ËáóáÕ¤



caustique, aigre; venimeux,-euse, envenimé,e; virulent,e ¥ã³ñ³Ï³Ù, Ãßݳٳϳݤ; ÷Ëμ. ~ É»½áõ langue f de vipère ÃáõÝáïáõÃÛáõÝ acrimonie f, aigreur f ¥Ë³ÛÃáÕáõÃÛáõݤ 2¤ virulence f ¥ã³ñáõÃÛáõÝ, ùÇÝáïáõÃÛáõݤ; ÃáõÝáïáõÃÛ³Ùμ ùÝݳ¹³ï»É critiquer vt avec virulence Ãáõß ï»°ë ³Ûï Ãáõç ¥ãáõ·áõݤ fonte f Ãáõç³Óáõɳñ³Ý fonderie f Ãáõç» de (en) fonte Ãáõñ sabre m; glaive m ¥»ñÏë³Ûñ¤; épée f ¥ëáõñ¤ ÃáõñÇÝç ¥Ý³ñÝçÇ ï»ë³Ï¤ orange f amère, bigarade f ÃáõñÙ tisane f, infusion f Ãáõñù, ÃñùáõÑÇ Turc, Turque n Ãáõñù³É»½áõ turcophone Ãáõñù³Ï³Ý turc-turque; ~ Ó¨áí` á×áí, Ãñù³í³ñÇ à la turque Ãáõñù»ñ»Ý turc m, langue f turque ÃáõñùÙ»Ý,áõÑÇ Turkmène n ÃáõñùÙ»Ý³Ï³Ý turkmène Ãáõñùٻݻñ»Ý turkmène m Ãáõ÷ buisson m, arbuste m, arbrisseau m; »Õñ¨³Ýáõ ¥Û³ë³Ù³ÝǤ ~ lilas m; Ùáñáõ ~ framboisier m Ãáõù crachat m; salive f ¥ÉáñÓáõÝù¤; ~Á ÏáõÉ ï³É avaler sa salive ◊ ~ë ·ÝáõÙ 349



¿ l’eau me vient à la bouche



Ä



Ã÷³ß³ï, Ã÷³é³ï buissonneux,-euse Ã÷Ã÷³É 1¤ battre des ailes ¥Ã¨»ñÁ ó÷³Ñ³ñ»É` ÃéãÝÇ Ù³ëÇݤ 2¤ ï»°ë μ³μ³Ë»É Ã÷Ã÷³óÝ»É taper vt, vi, donner des



ųÅÇÏ caillebote f, fromage m frais ųËáõÏ ï»°ë ÏÍíÇã (Ëñ»Ý) ųϻï jaquette f Å³Ñ (ųѳÑáïáõÃÛáõÝ) 1) odeur f fétide (empestée, infecte) 2) ordure f,



coups



Ã÷Ã÷áó 1¤ bruit m de pas ¥áïݳӳÛÝ»ñ¤ 2¤ battements m pl, palpitation f ¥μ³μ³ËáõÙ¤; ëñïÇ ~ battements du



saleté f (Ï»ÕïáïáõÃÛáõÝ, Ï»Õï)



cœur



ųѳ¹»Ù hideux,-euse ųѳ¹ÇÙáõÃÛáõÝ hideur f ųѳÑáï 1. adj puant,e, fétide, infect,e 2. puanteur f, fétitude f (ųѳÑá-



Ã÷ÇÏ μëμ. arbuste m, petit arbre m Ã÷áï ï»°ë Ã÷³ß³ï Ã÷ñï³É se battre, se débattre; frétiller vi ¥ÓÏ³Ý Ù³ëÇݤ; palpiter vi ¥ëñïÇ Ù³ëÇݤ Ã÷áõï buisson m; broussaille f ¥Í³ÏáÕ¤; maquis m ¥Ù³ó³éáõï` ³Ýï³é³ÛÇݤ Ãù³·»ÕÓ glande f salivaire Ãù³Í ~ áõÝ»Ý³É s’en ficher, s’en foutre,



ïáõÃÛáõÝ, ·³ñß³ÑáïáõÃÛáõÝ)



ųѳÑáïáõÃÛáõÝ ï»°ë ųѳÑáï 2. ųÑñ (·³ñß³Ñáï óñ³Ë) pus m ųÑñáï purulent,e, suppurent,e ųÑñáï»É suppurer vi ųÙ1 heure f; ~Á ù³ÝDZëÝ ¿ quelle heure



est-il ?; ~Á 7-Ý ¿ il est sept heures; ~Á ù³ÝÇëÇ±Ý à quelle heure ?; ~Á 12-ÇÝ à midi (ó»ñ»Ïí³), à minuit (·Çß»ñí³); Ï»ë ~ une demi-heure; ·Çß»ñí³ ~Á 2-ÇÝ à deux heures du matin; ãͳÝñ³μ»éÝí³Í ~»ñ (ù³Õ³ù³ÛÇÝ »ñè»ÏáõÃÛ³Ý) heures creuses; ɳñí³Í »ñè»ÏáõÃÛ³Ý ~»ñ heures de pointe; ³é³íáï۳ݪ »ñ»ÏáÛ³Ý ~Á 8-ÇÝ à huit heures du matin, du soir; »ñ»ù ù³éáñ¹ ~ª 45 ñáå» trois quarts d’heure; å³ñ»ï³ÛÇÝ ~ couvre-feu m; ³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ ~»ñ heures de travail, temps m ouvrable; ³½³ï ~»ñ heures de loisir (³½³ï ųٳݳÏ); Ù»Ï ~Çó dans une heure; »ñÏáõ ~áõÙª »ñÏáõ ~í³ ÁÝóóùáõÙ en deux heures; ~Á ٻϪ ûÛÇ ·¹³Éáí (¹»ÕÝ ÁݹáõÝ»Éáõ Ù³ëÇÝ) une cuillerée à café toutes les heures; ß³ñÅí»É ~áõ٠ѳñÛáõñ ÏÇÉáÙ»ïñ ³ñ³·áõÃÛ³Ùμ faire cent kilomètres à l’heure; Ýßí³Í ~ÇÝ à l’heure indiquée; ×Çßï ~ÇÝ ·³Éª ѳëÝ»É être à l’heure; ~ Ýß³Ý³Ï»É fixer l’heure; å³éÏ»Éáõ ~Ý ¿ il est l’heure de se coucher; ~ ³é ~ d’une heure à l’autre; ~Á ݳۻɪ ųٳ-



se moquer de; ~ áõݻ٠je m’en fiche, je m’en fous Ãù³Íáñ³Ýù μÝËë. salivation f; μÅßÏ. sialorrhée f Ãù³Ï³É»É se remplir de salive Ãù³Ù³Ý crachoir m Ãù³ÛÇÝ Ï½ÙËë. salivaire Ãù³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ μÅßÏ. salivation f Ãù»É cracher vt/vt; expectorer vt ¥ËáñËÁ¤; ·»ïÝÇÝ ~ cracher par terre; ³ñÛáõÝ ~ cracher du sang; ÷Ëμ. ÙÇ μ³ÝÇ íñ³ ~, ³ñѳٳñÑ»É cracher sur qch ◊ ~ Ù»ÏÇ ¹»ÙùÇÝ cracher à la face de qn; ·éÑÏ. Ãù³Í áõÝ»Ý³É s’en balancer de; Ãù³°Í áõݻ٠¥Ñ»ñÝ ¿É ³ÝÇͳͤ je m’en balance Ãù»É-Ùñ»É gronder vt, faire honte (à qn), bafouer vt Ãùáï baveux,-euse Ãùáï»É mouiller vt de salive ÃùáõÙ crachement m; μÅßÏ. expectoration f



350



óáõÛóáí ëïáõ·»É consulter sa montre ųÙ2 ï»°ë »Ï»Õ»óÇ Å³Ù³·Çñù »Ï»Õ. bréviaire m, livre m des heures ųٳ·áñÍ horloger,-ère n ųٳ·áñÍ³Ï³Ý horloger,-ère; ~ ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ industrie f horlogère ųٳ·áñÍáõÃÛáõÝ horlogerie f ųٳ¹Çï³Ï ï»Ë. chronoscope m ųٳ¹ñ³í³Ûñ, ųٳ¹ñ³ï»Õ lieu m d’un rendez-vous ųٳ¹ñ»É fixer (donner) un rendezvous ųٳ¹ñí»É fixer (donner) un rendezvous; se donner un rendez-vous (Çñ³ñ Ñ»ï) ųٳ¹ñáõÃÛáõÝ 1) rendez-vous m; ~ áõݻݳɪ ųٳ¹ñí³Í ÉÇÝ»É avoir (un) rendez-vous (avec qn); ~ Ýß³Ý³Ï»É donner rendez-vous (à) 2) entrevue f, rencontre f (ï»ë³ÏóáõÃÛáõÝ, ѳݹÇåáõÙ) ųٳϳñ·áõÃÛáõÝ »Ï»Õ. heures f pl canoniales ųٳѳñ »Ï»Õ. 1) sonneur m, carillonneur m 2) ï»°ë ųÙÏáã ųٳѳñáõÃÛáõÝ sonnerie f (»Ï»Õ»óáõ ½³Ý·»ñÇ ¨ ³ÛÉÝ) ųٳѳó (Ñ᷻ѳó) repas m funéraire Å³Ù³Ý³Ï temps m; lors (ÁÝóóùáõÙ); ³½³ï ~ loisir m; ~Ý ¿ (ÇÝã-áñ μ³ÝÇ, ÇÝã-áñ μ³Ý ³Ý»Éáõ) il est temps de; í³Õáõó ~Ý ¿ (ÇÝã-áñ μ³ÝÇ, ÇÝãáñ μ³Ý ³Ý»Éáõ) il est grand temps ...; ÙǨÝáõÛÝ ~ en même temps; ó³Ýϳó³Í ~ª å³ÑÇ à n’importe quel moment; ³ÛÝ ~Çó dès lors; ³ÛÝ ~, »ñμ pendant que, alors que; ~ ߳ѻɪ ÏáñóÝ»É gagner, perdre du temps; ~ áõÝ»Ý³É avoir du temps; ÇÝã-áñ μ³Ý ³Ý»Éáõ ~ áõÝ»Ý³É avoir le temps de faire qch; ³Ûë ³ß˳ï³ÝùÁ ß³ï ~ ËÉ»ó ce travail a pris beaucoup de temps; ï»Õ³Ï³Ý ~ heure f locale; ѳٳß˳ñѳÛÇÝ ~ temps universel (T.U.); ~Ý ³ÝóÝáõÙ ¿ le temps passe; Ýáñ ~Ý»ñ temps modernes, temps nouveaux; Ù»ñ



~Ý»ñáõÙ de nos jours, à notre époque; í»ñçÇÝ ~Ý»ñë ces derniers temps; ³Û¹ ~Çó depuis, dès; ~ ³ÝóϳóÝ»É, ½í³ñ׳ݳÉ, óñí»É se distraire; ~Ç Ñ»ïª ~ÇÝ ½áõ·ÁÝóóª ~Ç ÁÝóóùáõÙ avec le temps; ³Ù»Ý ÇÝã Çñ ~ÇÝ toute chose à son temps; ~Ç ëÕáõÃÛáõÝ ½·³Éª áõÝ»Ý³É être à court de temps; ËëÏó. être coincé,e par le temps; í»ñ³¹³ñÓÝ»É Ïáñóñ³Í ~Á rattraper le temps perdu; ùÇã ~áõÙª ³ñ³· en peu de temps; »ñϳñ ~ longtemps; ~ ³é ~ de temps en temps; ~Ç Ùdzíáñ unité f de temps; ³ÙμáÕç ~ª ³Ý¹³¹³ñ tout le temps ◊ ~Á ÷áÕ ¿ le temps c’est de l’argent; ³ÛÉ ~Ý»ñª ³ÛÉ μ³ñù»ñ autres temps, autres mœurs ųٳݳϳμ³ÝáõÃÛáõÝ chronologie f ųٳݳϳ·Çñ chroniqueur,-euse n, annaliste n ųٳݳϳ·Çñù annales f pl; chroniques f pl ųٳݳϳ·ñ³Ï³Ý chronologique; ~ ϳñ·áí chronologiquement ųٳݳϳ·ñ»É rédiger (écrire, dresser, établir) une chronologie ųٳݳϳ·ñáõÃÛáõÝ chronique f; chronologie f ųٳݳϳÏÇó 1. adj contemporain,e; moderne (Ýáñ³Ó¨); actuel,le (³ñ¹Ç, Ý»ñϳ); ~ ·ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ littérature f contemporaine; ~ ѳñÙ³ñáõÃÛáõÝÝ»ñ confort m moderne 2. contemporain,e n (³ÝÓ) ųٳݳϳѳïí³Í délai m, intervalle m, espace m de temps, laps m de temps ųٳݳϳÙÇçáó intervalle m, laps m de temps; créneau m, entretemps m (·áñÍáÕáõÃÛáõÝÝ»ñǪ ÇñáÕáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ÙÇç¨) ųٳݳϳÛÇÝ temporel,le ųٳݳϳßñç³Ý 1) période f; ׷ݳųٳÛÇÝ ~ période de crise; ³ÝóÙ³Ý ~ période de transition 2) époque f, ère f (¹³ñ³ßñç³Ý); ùñÇëïáÝ»áõÃÛ³Ý ~ l’époque, l’ère chrétienne 351



ųٳݳϳã³÷ ï»Ë. chronomètre m ųٳݳϳã³÷³Ï³Ý chronométrique ųٳݳϳã³÷»É chronométrer vt ųٳݳϳã³÷Çã, ųٳݳϳã³÷áÕ



Ý»ñª ÇÝã-áñ ï»ÕÇó) en provenance de; سñë»ÉÇó ~ ·Ý³óù train m en provenance de Marseille ųٳÝó passe-temps m; loisirs m pl (³½³ï ųٻñª ųٳݳÏ); divertissement m (½í³ñ×áõÃÛáõÝ) ųٳÝó³ÛÇÝ de passe-temps; de loisirs; divertissant,e (½í³ñ׳ÉÇ, ½í³ñ׳óÝáÕ) ųٳÝó³ë»ñ amateur,-trice n de passe-temps (de loisirs) ųٳÝáõÙ (·³Éáõëï) arrivée f ųٳã³÷»É minuter vt ųٳã³÷áõÙ minutage m ųٳå³Ñ sentinelle f; ~ ÉÇݻɪ Ï³Ý·Ý»É être en sentinelle, faire sentinelle; ~ÇÝ ÷á˻ɪ ÷á˳ñÇÝ»É Ù»Ï áõñÇßáí relever une sentinelle ųٳå³ÑáõÃÛáõÝ sentinelle f ųٳë³ó »Ï»Õ. officiant m ųٳë³óáõÃÛáõÝ ï»°ë ųٻñ·áõÃÛáõÝ Å³Ù³í³×³é ÉÇÝ»É perdre son temps, tuer le temps ųٳí³×³éáõÃÛáõÝ perte f de temps ųٳí³ñÓ tarif m (salaire m) horaire ųٳí׳ñ (ųٳí³ñÓ) paye f à l’heure, rétribution f à l’heure, tarif m horaire ųٳí׳ñ³ÛÇÝ horaire; ~ í³ñÓ³ïñáõÃÛáõÝ salaire m horaire ųٳï³Ëï³Ï emploi m du temps (¹³ë³óáõó³Ï); horaire m (·Ý³óùÝ»ñÇ ãí³óáõó³Ï, ųٳݳϳóáõÛó) ųٳóáõÛó montre f (Ó»éùÇ); pendule f (å³ïÇ, ×á׳ݳϳíáñ); horloge f (³ßï³ñ³ÏÇ); sablier m (³í³½Ç); ¹³ëï³ÏÇ ~, ~ - ³å³ñ³Ýç³Ý montre-bracelet f; ³ñ¨Ç ~ cadran m solaire; ÑÝãáÕ ~ montre à sonnerie; ·ñå³ÝÇ ~ montre de gousset (de poche); ~Ç ßÕó chaîne f de montre; ~Ç ³å³ÏǪ Ãí³óáõÛóª ëɳùª ½ëå³Ý³Ï verre m, cadran m, aiguille f, ressort m d’une montre; ~Á ³é³ç ¿ ÁÝÏÝáõÙ la montre avance; ~Á Ñ»ï ¿ ÙÝáõÙ la montre retarde; ~Á ɳñ»É remonter une montre; ~Ý áõÕÕ»É régler (mettre) la montre; ~Ç ëɳùÇ áõÕÕáõÃÛ³Ùμ dans



chronométreur,-euse n ųٳݳϳã³÷áõÃÛáõÝ, ųٳݳϳã³÷áõÙ chronométrage m; chrono-



métrie f (·ÇïáõÃÛ³Ý ×ÛáõÕÁ)



ųٳݳϳíáñ provisoire, temporaire;



passager,-ère (³ÝóáÕÇÏ); intérimaire (ͳé³ÛáÕ³Ï³Ý å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇ í»ñ³μ»ñÛ³É); ~ ϳé³í³ñáõÃÛáõÝ gouvernement m provisoire; ~ ³Ý³ß˳ïáõݳÏáõÃÛáõÝ invalidité f provisoire; ~ ³ß˳ï³Ýù travail m temporaire; ~ Çß˳ÝáõÃÛáõÝ pouvoir m temporaire; ~ »ñç³ÝÏáõÃÛáõÝ bonheur m passager; ~ ³ÝÓݳϳ½Ù personnel m intérimaire; ~ å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñ ϳï³ñáÕ ³ÝÓ intérimaire n; ~ª ³ÝϳÛáõÝ ¹³ñÓÝ»É précariser vt; ~ û·ï³·áñÍÙ³Ý ï³É prêter vt ųٳݳϳíáñ³å»ë provisoirement, temporairement; par intérim (å³ßïáݳϳï³ñ ÉÇÝ»Éáõ ÇÙ³ëïáí); ~ ϳï³ñ»É Ù»Ï áõñÇßÇ å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÁ, å³ßïáݳϳï³ñ ÉÇÝ»É assurer l’intérim ųٳݳϳíáñáõÃÛáõÝ (ųٳݳϳíáñ ÉÇÝ»ÉÁ) nature f temporaire ųٳݳϳíñ»å anachronique ųٳݳϳíñÇåáõÃÛáõÝ, ųٳݳϳíñÇåáõÙ anachronisme m ųٳݳϳï³ñ ï»°ë ³ß˳ï³ï³ñ ųٳݳϳóáõÛó horaire m; calendrier m,



planning m (³ß˳ï³ÝùÝ»ñÇ); ͳÝñ³μ»éÝí³Í ~ horaire chargé; ×Ïáõݪ ë³ÑáõÝ ~ horaire souple (variable, flexible) ųٳݳÏÇÝ 1) à temps (×Çßï ~) 2) autrefois, à l’époque (³ÝóÛ³ÉáõÙ) ųٳݳÏáí autrefois, jadis, dans le temps Å³Ù³Ý»É arriver vi; å³ïíÇñ³ÏáõÃÛáõÝÁ Å³Ù³Ý»É ¿ la délégation est arrivée ųٳÝßí³Í (ïáÙë, ϳ۳ÝáõÙ ¨ ³ÛÉÝ) horodaté,e ųٳÝáÕ (·Ý³óùª ÇÝùݳÃÇéª áõÕ¨áñ352



le sens des aiguilles d’une montre



ųÛé³ùáë μëμ. lichen m des rochers ųÛé» de roche, de rocher ųÛéáï couvert,e de rochers (de



ųٳóáõó³Ï (³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ) ho-



raire m



roches); rocheux,-euse



ųٻñ·áõÃÛáõÝ »Ï»Õ. office m (divin);



service m; ó»ñ»Ï³ÛÇÝ ~ office du jour; »ñ»ÏáÛ³Ý ~ vêpres f pl ųÙÏ»ï 1) délai m; í׳ñÙ³Ý ~ délai de règlement, échéance f; Ù³ñÙ³Ý ~ délai de remboursement; ϳñ× ~áõÙ à bref délai; ³Ù»Ý³Ï³ñ× ~áõÙ dans les plus brefs délais; å³Ûٳݳ·ñÇ ·áñÍáÕáõÃÛ³Ý ~Á durée f (de validité) d’un contrat; ~Çó ßáõïª ³é³ç avant le délai, avant terme, par anticipation, avant la date prévue; ùÝÝáõÃÛáõÝÁ ~Çó ßáõï ѳÝÓÝ»É passer un examen par anticipation; ³é³ùÙ³Ý ~ délai de livraison; ~Ç Ñ»ï³Ó·áõÙª ~ ïñ³Ù³¹ñ»ÉÁ délai; ~Çó ¹áõñë hors délai; ~Ý»ñÁ ѳñ·»É respecter les délais 2) échéance f (å³ÛٳݳųÙ); í׳ñÙ³Ý ~Á å³Ñå³Ý»É respecter les échéances; ~Á Éñ³ó³Í échéant,e; ~Á Éñ³Ý³É échoir vi 3) terme m (í»ñçÇÝ ~, ~Á Éñ³Ý³Éáõ å³ÑÁ) 4) date f; í׳ñÙ³Ý ~ date de paiement; ~Á »ñϳñ³óÝ»É prolonger vt ųÙÏ»ï³ÛÇÝ à terme; ýÇÝ. ~ ³í³Ý¹ dépôt m à échéance ųÙÏ»ï³Ýó (÷³ëï³ÃÕÃÇ Ù³ëÇÝ) périmé,e, délai expiré; Ó»ñ ³Ûó³·ÇñÁª íǽ³Ý ~ ¿ votre visa m est périmé ųÙÏ»ï³ÝóáõÙ déchéance f ųÙÏá㠻ϻÕ. bedeau m; sonneur m, carillonneur m (ųÙѳñ) ųÛÃù»É jaillir vi; gicler vi (ó³Ûï»É); ÷Ëμ. déborder vi; ųÛÃùáÕ »é³Ý¹ énergie f débordante ųÛÃùáõÙ (Ññ³μËÇ) éruption f (d’un volcan) ųÛé rocher m, roche f; roc m (³å³é³Å); ³÷³Ù»ñÓ ~ falaise f; ³÷³Ù»ñÓ ~ª Ëáõà récif m ųÛé³Í³ÍÏ ï»°ë ųÛéáï ųÛé³Ï»ñï, ųÛé³Ïá÷ taillé,e de roche ųÛé³å³ï ï»°ë ųÛéáï ųÛé³÷áñ rupestre



ųݳÝí³Ï (÷áùñ ³ï³ÙݳÝÇí) ï»Ë.



pignon m



ųݷ rouille f ųݷ³·áõÛÝ couleur f de rouille, rouille ųݷ³Ï³É¥í¤»É se couvrir de rouille ųݷá拾ͤ rouillé,e ųݷáï¥í¤»É rouiller vi, se rouiller, se



couvrir de rouille



ųݹ³ñÙ gendarme m ųݹ³ñٳϳÝ, ųݹ³ñÙ³ÛÇÝ



de gendarme(s) ųݹ³ñÙ»ñdz gendarmerie f ųÝÇù croc m; défense f (í³ñ³½Ç, ÷ÕÇ); ß³Ý ~ croc d’un chien; ÷ÕÇ ~ défenses d’éléphant ųÝÇù³íáñ aux grands crocs ųÝÛ³Ï dentelle f ųÝ۳ϳ·áñÍ dentellière f (ųÝÛ³Ï ·áñÍáÕ); ~ Ù»ù»Ý³ dentellière f ųÝ۳ϳ·áñÍ³Ï³Ý dentellier,-ière ųÝ۳ϳ·áñÍ»É faire de la dentelle ųÝ۳ϳ·áñÍáõÃÛáõÝ dentellerie f ųÝ۳ϳ½³ñ¹ avec des dentelles, garni,e de dentelle, dentelé,e ųÝ۳ϳÑÛáõë en (de) dentelle(s) ųÝ۳ϳӨ, ųÝ۳ϳÝÙ³Ý en dentelle(s) ųÝ۳ϳíáñ de dentelle, en dentelle ųÝ۳ϻ de dentelle; ~ ɳÝç³Ï³É jabot m de dentelle ųÝï cruel,le, atroce, féroce ųÝï³μ³ñ cruellement, atrocement, férocement ųÝï³μ³ñá ï»°ë ųÝï ųÝï³Ã½»ÝÇ (Ùáɳý»ÝÇ) μëμ. sycomore m ųÝï³Ãáõ½ fruit m du sycomore ųÝï³Ëï peste f ųÝï³Ëï³Ñ³ñ pestiféré,e ųÝï³Ëï³ÛÇÝ de peste; pestilentiel,le, pestiféré,e (ųÝï³Ëïáí í³ñ³Ïí³Í); pesteux,-euse (ųÝï³Ëï³Ñ³ñª ³éÝ»ï ¨ ³ÛÉÝ) ųÝï³Ëï³íáñ ï»°ë ųÝï³Ëï³Ñ³ñ 353



ųÝï³Ñáï 1. adj infect,e, fétide 2.



ųé³Ý·³ÏÇó, ųé³Ý·³ÏóáõÑÇ Çñ³íμ.



cohéritier,-ière n



mauvaise odeur f ųÝï³ÑáïáõÃÛáõÝ (·³ñß³ÑáïáõÃÛáõÝ) puanteur f, miasme m, fétidité f ųÝï³çáõñ (³ñù³Û³çáõñ) eau-forte f ųÝï³ï»Ý¹ (ٳɳñdz) paludisme m ųÝï³ï»ëÇÉ hideux,-euse, d’un aspect repoussant ųÝï³ùÇë ϻݹμ. putois m ųÝñ (ï»ë³Ï) genre m ųÝñ³ÛÇÝ de genre ųÝñ³Ýϳñ (Ï»Ýó³Õ³ÛÇÝ Ýϳñ) tableau m de genre ųÝñ³ÝϳñÇã peintre m de genre ųÝñ³ÝϳñãáõÃÛáõÝ peinture f de genre ųå³í»Ý 1) ruban m (»ñǽ); bande f (Ó³Ûݳ·ñÇãÇ ~, Ó³ÛÝ»ñǽ); Ù³·ÝÇë³Ï³Ý ~ bande magnétique; Ù»ÏáõëÇã ~ ruban isolant, chatterton m; ~Á ù³Ý¹»É délacer le ruban 2) pellicule f (Éáõë³Ýϳñã³Ï³Ý, Ýϳñ³Ñ³ÝÙ³Ý) 3) cordon m (ï³ñμ»ñ³Ýß³Ý, å³ïí³Ýß³Ý) ųå³í»Ý³·áñÍ¥áõÑǤ rubanier,-ière n ųå³í»Ý³·áñÍ³Ï³Ý rubanier,-ière ųå³í»Ý³·áñÍáõÃÛáõÝ rubanerie f ųå³í»Ý³½³ñ¹ enrubanné,e ųå³í»Ý³½³ñ¹»É enrubanner vt ųå³í»Ý³Ï³å (í³ñ¹³Ï³å) nœud m de ruban(s) ųé³Ý· (ųé³Ý·áñ¹) héritier,-ière n; ûñÇÝ³Ï³Ý ~ héritier légitime; ÙÇ³Ï ~ héritier unique; ѳí³Ý³Ï³Ý ~ héritier présomptif ųé³Ý·³μ³ñ en héritage; par droit d’hérédité (ųé³Ý·³Ï³Ý Çñ³íáõÝùáí) ųé³Ý·³½ñÏ»É déshériter vt ųé³Ý·³½ñÏí»É être déshérité,e



ųé³Ý·³Ïó»É cohériter vi ųé³Ý·³ÏóáõÃÛáõÝ cohéritage m ųé³Ý·³íáñ »Ï»Õ. séminariste m (×»-



Ù³ñ³Ý³Ï³Ý); ~³ó ¹åñáó séminaire m ųé³Ý·»É hériter vt, vi (de qch, qch de qn); áõÝ»óí³Íùª ѳñëïáõÃÛáõݪ ϳñáÕáõÃÛáõÝ ~ hériter d’une fortune ųé³Ý·»ÉÇ Ï»Ýëμ. héritable ųé³Ý·»ÉÇáõÃÛáõÝ Ï»Ýëμ. héritabilité f ųé³Ý·áñ¹ héritier,-ière n; Çñ³íμ. ~áõÃÛ³Ý Çñ³íáõÝù hérédité f ųé³Ý·áõÃÛáõÝ héritage m; ~ ëï³Ý³É hériter vt; ~Çó ½ñÏ»É déshériter vt; ѳÛñ³Ï³Ý ~ héritage patrimonial, patrimoine m ųí»É³çáõñ eau f de javel ųñ·áÝ (Ëáëí³Íù) jargon m ųñ·áݳμ³é»ñ (ųñ·áݳÛÇÝ μ³é»ñ, ųñ·áݳμ³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñ) mots m pl de jargon ųñ·áݳɻ½áõ (·Çï³Ï³Ý áñ¨¿ Ýáñ³Ó¨ ųñ·áÝáí ·ñí³Í ï»ëùëïÇ Ù³ëÇÝ) jargonneux,-euse ųñ·áݳÛÇÝ de jargon, argotique, d’argot ŻɳïÇÝ ï»°ë ¹áݹáÕ¥³ÝÛáõä Żɻ ï»°ë ¹áݹáÕ³Ï Å»Ýß»Ý μëμ. ginseng m Å»ëï ï»°ë ß³ñųÝù Å»ïáÝ (ѳٳñ³ÝÇß, Ù»ï³Õ³ÝÇß) 1) jeton m 2) ï»°ë ˳ճÝÇß ÅÇÉ»ï ï»°ë μ³×ÏáÝ³Ï ÅÇñ vif – vive, agile; allègre (ϳÛï³é), alerte (³ñÃáõÝ) Åɳï avare, cupide (ÁÝã³ù³Õó); parcimonieux,-euse (Ëݳ۳ë»ñ) Åɳï³μ³ñ avec avarice, cupidement, parcimonieusement Åɳï³Ý³É lésiner vt; devenir avare (cupide), ËëÏó. mégoter vt Åɳïáñ»Ý ï»°ë Åɳï³μ³ñ ÅɳïáõÃÛáõÝ avarice f, cupidité f (ÁÝã³ù³ÕóáõÃÛáõÝ), parcimonie f (Ëݳ۳ëÇñáõÃÛáõÝ) ÅËáñ vacarme m, rumeur f, tumulte f, tintamarre m



ųé³Ý·³½ñÏáõÃÛáõÝ, ųé³Ý·³½ñÏáõÙ



privation f d’un héritage



ųé³Ý·³½áõñÏ déshérité,e ųé³Ý·³Ï³Ý héréditaire; ~ Çñ³íáõÝù



droit m héréditaire; ~ áõÝ»óí³Íù biens m pl héréditaires; ~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ maladie f héréditaire ųé³Ý·³Ï³ÝáõÃÛáõÝ hérédité f; Ï»Ýëμ. héritabilité f ųé³Ý·³ÏÇñ gène m



354



générale; ûñ»Ýë¹Çñ ~ assemblée législative; ²½·³ÛÇÝ ~ Assemblée nationale 2) »Ï»Õ. concile m ÅáÕáí³Íáõ recueil m; μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ recueil de poèmes; ÁÝïÇñ »ñÏ»ñÇ ~ recueil de morceaux choisis; »ñÏ»ñÇ Édzϳï³ñ ~ œuvres f pl complètes ÅáÕáí³Ï³Ý participant,e n de la réunion; membre m de l’Assemblée (du Congrès) ÅáÕáí³ëñ³Ñ salle f de réunion ÅáÕáí»É assembler vt; réunir vt (ѳí³ù»É); rassembler vt (Ù»Ïï»Õ μ»ñ»É, ËÙμ»É) ÅáÕáíí»É se rassembler, se réunir ÅáÕáíñ¹³·Çñ démographe n ÅáÕáíñ¹³·ñ³Ï³Ý démographique ÅáÕáíñ¹³·ñáõÃÛáõÝ démographie f ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý populaire, du peuple; national,e (³½·³ÛÇÝ); ~ ³ñí»ëï art m populaire; ~ ïÝï»ëáõÃÛáõÝ économie f nationale; ~ ¹»ñ³ë³Ý artiste n du Peuple; ~ »ñ· chanson f populaire; ~ Ù³ñ¹ homme m populaire; ~ Ù»Õ»¹Ç air m populaire; ùÕù. ~ ׳ϳï front m populaire ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý³Ý³É se populariser ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý³óÝ»É populariser vt ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý³óáõÙ popularisation f ÅáÕáíñ¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝ popularité f; ~ Ó»éù μ»ñ»É gagner de la popularité; ~ í³Û»ÉáÕª áõÝ»óáÕ Ù³ñ¹ homme du peuple; ÅáÕáíñ¹³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ã³÷Á la cote de la popularité ÅáÕáíñ¹³Ñ³×á agréable au peuple ÅáÕáíñ¹³ÛÇÝ populaire; national,e (³½·³ÛÇÝ) ÅáÕáíñ¹³ÛݳóáõÙ ï»°ë ÅáÕáíñ¹³Ï³-



ÅËáñ³ÛÇÝ bruyant,e, tumultueux,-euse,



agité,e



ÅËï³μ³Ý (Ñ»ñùáÕ, ÅËïáÕ, ÅËïáÕ³-



Ï³Ý Ùáï»óáõÙ óáõó³μ»ñáÕ) négationniste n ÅËï³μ³Ý³Ï³Ý (Ñ»ñùáÕ, ÅËïáճϳÝ) négationniste ÅËï³μ³ÝáõÃÛáõÝ (ÅËïáÕ³Ï³Ý Ùáï»óáõÙ) négationnisme m ÅËï³Ï³Ý négatif,-ive; ùñÏÝ. ~ Ó¨ forme f négative ÅËï³ñ³ñ (ÅËïáճϳÝ, ÝÇÑÇÉÇëï) nihiliste n ÅËï³ñ³ñ³Ï³Ý (ÝÇÑÇÉÇëï³Ï³Ý) nihiliste ÅËï³ñ³ñáõÃÛáõÝ (ÅËïáճϳÝáõÃÛáõÝ, ÝÇÑÇÉǽÙ) nihilisme m ÅËï»É 1) nier vt, réfuter vt (Ñ»ñù»É) 2) dénier vt (ãÁݹáõÝ»É) 3) désavouer vt, méconnaître vt (Ññ³Å³ñí»É ³ë³ÍÇóª ³ñ³ÍÇó, áõñ³Ý³É) ÅËï»ÉÇ déniable, désavouable, niable ÅËïáÕ (ãÁݹáõÝáÕ, Ññ³Å³ñíáÕ) négationniste n ÅËïáÕ³μ³ñ (μ³ó³ë³μ³ñ) négativement ÅËïáÕ³Ï³Ý 1. adj nihiliste (ÝÇÑÇÉÇëï³Ï³Ý) 2. nihiliste n (ÅËï³ñ³ñ, ÝÇÑÇÉÇëï); négationniste n (³Ù»Ý³ÅËïáÕ, ÅËïáÕ³Ï³Ý Ï»óí³Íù ÁݹáõÝ³Í ³ÝÓ) ÅËïáճϳÝáõÃÛáõÝ 1) nihilisme m (ÅËï³ñ³ñáõÃÛáõÝ) 2) négationnisme m (³Ù»Ý³ÅËïáõÙ, ÅËïáÕ³Ï³Ý Ï»óí³Íù) ÅËïáõÙ 1) négation f; réfutation f (Ñ»ñùáõÙ) 2) désaveu m (Ññ³Å³ñáõÙ ³ë³ÍÇóª ³ñ³ÍÇó, áõñ³óáõÙ) 3) dénégation f (ѳٳéáñ»Ý ãËáëïáí³Ý»ÉÁ, ѳÝó³ÝùÇ ~ª áõñ³óáõÙª μ³ó³ëáõÙ) ÅÛáõñÇ (Ùñó³ïÛ³Ý) jury m ÅÝ¨Û³Ý genevois,e ÅݨóÇ, ÅݨáõÑÇ Genevois,e n ÅáÏ»Û ï»°ë Ódzñß³íáñ¹ ÅáÕÏñÃμ³ÅÇÝ Ñåí. département m d’instruction publique ÅáÕáí 1) réunion f, assemblée f; ÁݹѳÝáõñ ~ réunion générale, assemblée



ݳóáõÙ ÅáÕáíñ¹³ÛÝáõÃÛáõÝ caractère m national ÅáÕáíñ¹³ë»ñ 1. adj qui aime son peuple 2. ami,e n du peuple (ÅáÕáíñ¹Ç



μ³ñ»Ï³Ù)



ÅáÕáíñ¹³ëÇñáõÃÛáõÝ



peuple



amour



m



du



ÅáÕáíñ¹³í³ñ démocrate n ÅáÕáíñ¹³í³ñ³μ³ñ démocratiquement ÅáÕáíñ¹³í³ñ³Ï³Ý démocratique 355



ÅáÕáíñ¹³í³ñ³Ý³É se démocratiser ÅáÕáíñ¹³í³ñ³óÝ»É démocratiser vt ÅáÕáíñ¹³í³ñ³óáõÙ démocratisation f ÅáÕáíñ¹³í³ñáõÃÛáõÝ démocratie f ÅáÕáíñ¹³ñí»ëï art m populaire ÅáÕáíáõÙ (ÅáÕáí»ÉÁ) rassemblement m ÅáÕáíáõñ¹ peuple m ÅåÇï sourire m; ~áí en souriant



Æ Ç μÝ» de nature, par la nature Çμñ comme si; soi-disant (Çμñ¨ û) Çμñ¨ (áñå»ë) comme, en tant que, en



qualité de; ~ Ù³Ýϳí³ñÅ comme (en tant que) pédagogue; ~ û soidisant; prétendument (»Ýó¹ñ³μ³ñ) Ç·³Ï³Ý féminin,e, de femme; ~ ë»é sexe m féminin; ùñÏÝ. ~ ë»é féminin



(Ååï³Éáí)



ÅåÇñÑ insolant,e, impertinent,e (³Ý-



å³ïϳé), impudent,e (³Ý³ÙáÃ), effronté,e (ÉåÇñß, ÉÏïÇ) ÅåÇñÑáõÃÛáõÝ insolence f, impertinence f (³Ýå³ïϳéáõÃÛáõÝ), impudence f (³Ý³ÙáÃáõÃÛáõÝ) Ååï³¹»Ù souriant,e Ååï³É sourire vi; ~áí en souriant (ÅåÇïáí) Ååï»ñ»ë ï»°ë Ååï³¹»Ù ÅåïáõÝ souriant,e Åñ³Ý³É s’animer (³ßËáõųݳÉ), se ranimer (í»ñ³Ï»Ý¹³Ý³Ý³É); prendre de la vivacité (ϻݹ³ÝáõÃÛáõݪ ³ßËáõÅáõÃÛáõÝ ëï³Ý³É) Åñ³ç³Ý assidu,e, zélé,e, appliqué,e, studieux,-euse (áõëÙ³Ý Ù»ç) Åñ³ç³Ýáñ»Ý avec assiduité (application, zèle) Åñ³ç³ÝáõÃÛáõÝ assiduité f; application f, zèle m Åñ³óÝ»É animer vt (³ßËáõųóÝ»É); donner de la vivacité (ϻݹ³ÝáõÃÛáõݪ ³ßËáõÅáõÃÛáõÝ Ñ³Õáñ¹»É) Åñ»É ï»°ë Åñ³Ý³É ÅñáõÃÛáõÝ vivacité f (ϻݹ³ÝáõÃÛáõÝ), animation f (³ßËáõÅáõÃÛáõÝ) ÅáõÅÏ³É sobre; abstinent,e (ã³÷³íáñ áõïáÕ ¨ ËÙáÕ, ËÙÇãùÇó ϳٳíáñ Ññ³Å³ñíáÕ); frugal,e (ë³Ï³í³å»ï) ÅáõÅϳɳμ³ñ avec réserve, sobrement, avec sobreté, avec abstinence ÅáõÅÏ³É»É s’abstenir, se retenir ÅáõÅϳÉáõÃÛáõÝ abstinence f, sobriété f, tempérence f, ascétisme m ÅáõéݳÉÇëï¥áõÑǤ ï»°ë Éñ³·ñáÕ¥áõÑǤ ÅáõéݳÉÇëïÇϳ ï»°ë Éñ³·ñáõÃÛáõÝ



m



se féminiser (ÏÝáçÁ μÝáñáß ·Í»ñ Ó»éù μ»ñ»É) Ç·³Ï³Ý³ó³Í féminisé,e Ç·³Ï³Ý³óÝ»É féminiser vt Ç·³Ï³Ý³óáõÙ féminisation f Ç·³Ï³ÝáõÃÛáõÝ féminité f Ç·³Ï»ñå efféminé,e Ç·³ÙáÉ (Ç·³å³ßï) 1. adj lasif,-ive, lubrique, luxurieux,-euse 2. homme m à femmes Ç·³ÙáÉáõÃÛáõÝ (Ç·³å³ßïáõÃÛáõÝ) lasciveté f, lubricité f, luxure f Ç·³å³ßïå³Ý féministe n Ç·³å³ßïå³Ý³Ï³Ý féministe; ~ ß³ñÅáõÙ mouvement m féministe Ç·³å³ßïå³ÝáõÃÛáõÝ féminisme m Ç·³ó³Í efféminé,e Ç·³óÝ»É efféminer vt Ç·Çà ﻰë ÏïñÇ× Ç ·ÇïáõÃÛáõÝ ÁݹáõÝ»É prendre acte de qch, se tenir pour averti,e; ÁݹáõÝ»ù Ç ·ÇïáõÃÛáõÝ tenez-vous le pour dit !, notez bien cela ! ǹ»³É (μ³ñÓñ³·áõÛÝ Ýå³ï³Ï, ï»ëɳϳÝ) idéal m ǹ»³É³Ï³Ý idéal,e; parfait,e (ϳï³ñÛ³É) ǹ»³É³Ï³Ý³óÝ»É idéaliser vt ǹ»³É³Ï³Ý³óáõÙ idéalisation f ǹ»³É³Ï³ÝáõÃÛáõÝ idéalité f ǹ»³Éǽ٠(·³Õ³÷³ñ³å³ßïáõÃÛáõÝ) ÷ÇÉ. idéalisme m ǹ»³ÉÇëï (·³Õ³÷³ñ³å³ßï) ÷ÇÉ. idéaliste n Ç·³Ï³Ý³Ý³É



356



ment, certes, certainement, bien entendu; sans doute (³ÝϳëϳÍ); ~ á°ã bien sûr que non ! Ç Ñ»×áõÏë (ѳϳé³Ï) pour contrarier (qn); ~ Çñ ѳñ¨³ÝÇ pour contrarier son voisin ÇÕÓ aspiration f; envie f; désir m (ó³ÝÏáõÃÛáõÝ); convoitise f (ï»Ýã, ï»Ýã³Ýù) ÇÙ mon, ma, mes ÇÙ³Ù (Ù³ÑÙ»¹³Ï³ÝÝ»ñÇ Ñá·¨áñ ³é³çÝáñ¹) imam m ÇÙ³Ý³É savoir vt, connaître vt (·Çï»Ý³É); apprendre vt (Éë»É, ï»Õ»Ï³Ý³É) ÇٳݳÉÇ perceptible (ÁÝϳɻÉÇ), connaissable (׳ݳã»ÉÇ) ÇٳݳÉÇáõÃÛáõÝ perceptibilité f Ç Ù³ëݳíáñÇ (Ç ÙÇçÇ ³ÛÉáó) entre autres ÇÙ³ëï sens m, signification f; acception f (³éáõÙ); μ³éÇ ~Á le sens du mot; óÝÓñ³ó³Ï³Ýª í»ñ³ó³Ï³Ý ~ sens concret, abstrait; ÷á˳μ»ñ³Ï³Ý ~ sens figuré, métaphorique; μ³é³ÛÇÝ ~ª μ³éÇÙ³ëï sens lexical; μáõݪ áõÕÕ³ÏÇ ~ sens propre ÇÙ³ëï³μ³Ý É»½íμ. sémasiologue n ÇÙ³ëï³μ³Ý³Ï³Ý sémantique, sémasiologique ÇÙ³ëï³μ³Ýáñ»Ý sémantiquement ÇÙ³ëï³μ³ÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. sémantique f; sémasiologie f ÇÙ³ëï³½ñÏ»É dénuer (priver) de sens; ÷Ëμ. rendre absurde ÇÙ³ëï³½ñÏí»É se dénuer (se priver) de sens; ÷Ëμ. devenir absurde ÇÙ³ëï³½áõñÏ dénué,e de sens; absurde (³ÝѻûÃ) ÇÙ³ëï³ÉÇ¥ó¤ sensé,e, raisonnable, sage; ~ Ëáëùª ÇÙ³ëï³Ëáëù aphorisme m ÇÙ³ëï³Ëáë sage adj/n ÇÙ³ëï³ËáëáõÃÛáõÝ sagesse f; ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý ~ sagesse populaire ÇÙ³ëï³Ëáëù aphorisme m ÇÙ³ëï³Ï sophiste m, pédant,e n/adj ÇÙ³ëï³Ï»É philosopher vi, ratiociner vi, faire de l’esprit



ǹ»³ÉÇëï³Ï³Ý (·³Õ³÷³ñ³å³ßï³-



ϳÝ) idéaliste Ç ¹»Ùë en la personne de qn Ç ¹»å à propos, au fait Ç ¹»ñ¨ »ÉÝ»É s’en aller en fumée, s’évanouir en fumée ǹÇáÙ ï»°ë ѳïϳμ³ÝáõÃÛáõÝ Ç¹ÇáÙ³ÛÇÝ, ǹÇáÙ³ïÇÏ ï»°ë ѳïϳ-



μ³Ý³Ï³Ý ǹÇáÙ³ïÇϳ ï»°ë ѳïϳμ³ÝáõÃÛáõÝ, ¹³ñÓí³Í³μ³ÝáõÃÛáõÝ Ç»Ý (׳åáÝ³Ï³Ý ¹ñ³Ù) yen m Ç ½³ñÙ³Ýë (ÇÝÓ) à ma surprise Ç ½»°Ý aux armes ! ǽáïáå¥Ý»ñ¤ ýǽ., ùÇÙ. isotope(s) m (pl) Ç ½áñáõ ÉÇÝ»É être en état de (faire qch) ǽáõñ en vain, inutilement; avoir tort



(de faire qch); ~ª ³Ýï»ÕÇ Å³Ù³Ý³Ï ÏáñóÝ»É perdre son temps en vain; ~ Ñá·Ý»É se fatiguer inutilement; ~ ã¿, áñ… ce n’est pas en vain que…; ~ ã¿, áñ ·Ý³óÇÝù Ýñ³Ý ï»ëÝ»Éáõ ce n’est pas en vain que nous sommes allés le voir; ~ »ù ³Ýѳݷëï³ÝáõÙ vous avez tort de vous inquiéter Ç ÃÇíë parmi; y compris (Ý»ñ³éÛ³É) ÇÅ vipère f; ~Ç Ó³· vipereau m ÇųËáï μëμ. viperine f, herbe f aux vipères ÇɳӨ (ÇɳÝÙ³Ý) fusiforme ÇÉ»ÝÇ μëμ. fusain m ÇÉÇÏ quenouille f ÇÉÇϳӨ (ÇÉÇϳÝÙ³Ý) fusiforme ÇÉÛáõÙÇݳïáñ ï»°ë Éáõë³ÝóáõÛó Ç ÉñáõÙÝ en addition à qch, pour compléter qch; suite à Ç Éáõñ ³Ù»ÝùǪ μáÉáñÇ publiquement, bien haut Ç Ëáñáó ëñïÇ de tout cœur Çͳ߳ñáõÏ (Ù³ÝÏ³Ï³Ý Ë³Õ) sautemouton m; ~ Ë³Õ³É jouer à sautemouton Ç ÍÝ» dès la naissance Ç Ï³ï³ñ ³Í»É mettre à exécution Ç Ñ³Ûï μ»ñ»É révéler vt; faire voir, mettre en évidence (³ÏÝ»ñ¨ ¹³ñÓÝ»É) ÇѳñÏ» (³Ýßáõßï) bien sûr, assuré357



ÇÙ³ëï³Ïáñ»Ý d’une manière pédan-



ÇÙÇ·ñ³Ýï ï»°ë Ý»ñ·³ÕÃÛ³É Ç ÙÇçÇ ³ÛÉáó (Ç Ù³ëݳíáñÇ) entre



tesque (sophistique) ÇÙ³ëï³ÏáõÃÛáõÝ pédantisme m, pédanterie f; sophisme m ÇÙ³ëï³ÛÇÝ sémantique ÇÙ³ëï³ë»ñ (÷ÇÉÇëá÷³) philosophe n ÇÙ³ëï³ëÇñ³Ï³Ý (÷ÇÉÇëá÷³Û³Ï³Ý) philosophique ÇÙ³ëï³ëÇñ»É (÷ÇÉÇëá÷³Û»É) philosopher vi ÇÙ³ëï³ëÇñáõÃÛáõÝ (÷ÇÉÇëá÷³ÛáõÃÛáõÝ) philosophie f ÇÙ³ëï³íáñ»É donner un (du) sens



autres; d’ailleurs (Ç ¹»å)



ÇÙáíë³ÝÝ de mon mieux, autant qu’il



est en mon pouvoir



Ç Ùáïá (ÙáïÇÏÇó) de près ÇÙå»ñdzÉǽ٠impérialisme m ÇÙå»ñdzÉÇëï impérialiste n ÇÙå»ñdzÉÇëï³Ï³Ý impérialiste ÇÙåÇãÙ»Ýà ùÕù. impeachment m (³Ý-



íëï³ÑáõÃÛáõÝ áñ¨¿ ù³Õ³ù³Ï³Ý ·áñÍãÇ ÝϳïÙ³Ùμ, Ù»Õ³¹ñáõÙ) ÇÙåáï»Ýï ï»°ë ßáõßï³Ý¹³Ù ÇÙåáï»ÝïáõÃÛáõÝ ï»°ë ßáõßï³Ý¹³-



ÇÙ³ëï³÷áËáõÃÛáõÝ, ÇÙ³ëï³÷áËáõÙ É»½íμ. changement m sémantique,



ÙáõÃÛáõÝ ÇÙåñ»ë³ñÇá imprésario m ÇÙåñ»ëÇáÝǽ٠³ñí. impressionnisme m ÇÙåñ»ëÇáÝÇëï ³ñí. impressionniste n ÇÙåñ»ëÇáÝÇëï³Ï³Ý impressionniste ÇÙåñáíǽ³ïáñ (ѳÝå³ïñ³ëïÇó



changement m de sens, glissement de sens (ÇÙ³ëï³ÛÇÝ ï»Õ³ß³ñÅ) ÇÙ³ëïݳμ³ñ sagement, en sage, avec sagacité; raisonnablement (μ³Ý³Ï³Ýáñ»Ý) ÇÙ³ëïÝ³Ý³É s’instruire, se cultiver, devenir sage ÇÙ³ëïݳóÝ»É instruire vt, rendre sage (cultivé,e, savant,e) ÇÙ³ëïÝáõÃÛáõÝ, ÇÙ³ëïáõÃÛáõÝ sagesse



ëï»Õͳ·áñÍáÕª ÑáñÇÝáÕ) improvisateur,-trice n ÇÙåñáíǽ³ódz (ѳÝå³ïñ³ëïÇó ëï»Õͳ·áñÍ»ÉÁª ÑáñÇÝ»ÉÁ, ѳÝϳñͳëï»ÕÍáõÃÛáõÝ) improvisation f; ~ ³Ý»É improviser vt ÇÙáõÛà ɻ½íμ. sémème m ÇÙáõÝ ï»°ë í³ñ³Ï³Ù»ñÅ ÇÙáõݳËóÝÇã Ï»Ýëμ. immunostimulant m ÇÙáõݳϳݳóÝ»É (³Ýí³ñ³Ï»ÉdzóÝ»É, ÇÙáõÝǽ³óÝ»É) immuniser vt ÇÙáõݳϳݳóáõÙ (³Ýí³ñ³Ï»ÉdzóáõÙ, ÇÙáõÝǽ³ódz) immunisation f ÇÙáõݳÛÇÝ immunitaire; μÅßÏ. ~ ³Ýμ³í³ñ³ñáõÃÛáõÝ immunodéficience f ÇÙáõÝǽ³ódz ï»°ë ÇÙáõݳϳݳóáõÙ,



f



ÇÙ³ëïáõÛà ɻ½íμ. sémantème m ÇÙ³ëïáõÝ sage m/adj; savant,e n (·Ç-



ïáõÝ, ·ÇïݳϳÝ)



ÇÙ³ëïáõÝáõÃÛáõÝ sagesse f ÇÙ³ó ~ ³Ý»É, ~ ï³É informer vt, faire



savoir qch, annoncer vt (ѳÕáñ¹»É)



ÇÙ³ó³μ³Ý gnoséologue n ÇÙ³ó³μ³Ý³Ï³Ý gnoséologique ÇÙ³ó³μ³ÝáõÃÛáõÝ gnoséologie



f,



théorie f de la connaissance ÇÙ³ó³Ï³Ý de cognition, de perception ÇÙ³ó³Ï³ÝáõÃÛáõÝ (ÇÙ³ó³Ï³Ý ϳñáÕáõÃÛáõÝ) faculté f de cognition (de perception) ÇÙ³óÝ»É aviser vt, informer qn de qch (ï»Õ»Ï³óÝ»É); avertir vt (ï»ÕÛ³Ï å³Ñ»É, ½·áõß³óÝ»É, ݳ˳½·áõß³óÝ»É) ÇÙ³óí»É être connu,e ÇÙ³óáõÃÛáõÝ connaissance f; cognition f (׳ݳãáÕáõÃÛáõÝ) Ç ÙÇ μ»ñ»É 1) réunir vt, rassembler vt 2) généraliser vt (ÁݹѳÝñ³óÝ»É), synthétiser vt (ѳٳ¹ñ»É)



³Ýí³ñ³Ï»ÉdzóáõÙ ÇÙáõÝÇï»ï ï»°ë ³ÝÁÝϳÉáõÃÛáõÝ, ³ÝÁÝϳÉáõݳÏáõÃÛáõÝ, ¹íÝ·. ³ÝÓ»éÝÙÁË»ÉÇáõÃÛáõÝ, μÅßÏ. ³Ýí³ñ³Ï»ÉÇáõÃÛáõÝ, í³ñ³Ï³Ù»ñÅáõÃÛáõÝ ÇÙáõÝÇï»ï³ÛÇÝ ï»°ë í³ñ³Ï³Ù»ñÅ ÇÙáõÝáÉá·Ç³ (³ÝÁÝϳÉáõݳμ³ÝáõÃÛáõÝ)



immunologie f



(³ÝÁÝϳÉáõݳÏáõÃ۳ݪ í³ñ³Ï³Ù»ñŠѳïÏáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³Ï³ñ·) système m immunologique



ÇÙáõÝáѳٳϳñ·



358



Çݹ»ùë 1) ï»°ë ѳٳÃÇí, óáõóÇã, ¹³ëÇã 2) ·Ý»ñÇ ~ indice m des prix; ³ß-



ÇÝÏáõμ³óÝ»É incuber vt ÇÝѳɳódz μÅßÏ. inhalation f ÇÝÓ1 à moi; me; ݳ ~ ¹ÇÙ»ó il s’est ad-



˳ï³í³ñÓÇ ~ indice des salaires; ÷áëï³ÛÇÝ ~ code m postal Çݹ»ùë³íáñ»É (óáõóã³íáñ»É) indexer vt Çݹ»ùë³íáñáõÙ (óáõóã³íáñáõÙ) indexation f; ³ß˳ï³í³ñÓ»ñÇ ~ indexation des salaires ÇݹÇíǹáõ³ÉÇ½Ù ï»°ë ³Ýѳï³å³ß-



ressé à moi; ݳ ~ ãÇ ï»ëÝáõÙ il ne me voit pas; ~ ×Çßï ãѳëϳó³ù vous m’avez mal compris(e) ÇÝÓ2 ϻݹμ. jaguar m (³Ù»ñÇÏÛ³Ý Ñáí³½) ÇÝÝ ï»°ë ÇÝÁ ÇÝݳÙÛ³ de neuf ans ÇÝݳÙëÛ³ de neuf mois ÇÝݳÝÏÛáõÝ »ñÏñã. ennéagonal,e ÇÝݳÝÏÛáõÝÇ »ñÏñã. ennéagone m ÇÝݳå³ïÇÏ nonuple; ~ ã³÷áí au nonuple ÇÝÝ»ñáñ¹ neuvième ÇÝÝëáõÝ quatre-vingt-dix; ÇÝÝëáõÝÙ»Ï quatre-vingt-onze; ÇÝÝëáõÝ»ñÏáõ quatre-vingt-douze ÇÝÝëáõÝ³Ï³Ý Ãí³Ï³ÝÝ»ñ les années f pl quatre-vingt-dix; ÇÝÝëáõÝ³Ï³Ý Ãí³Ï³ÝÝ»ñÇÝ aux années quatrevingt-dix ÇÝÝëáõݳÙÛ³ de quatre-vingt-dix ans, âgé,e de quatre-vingt-dix ans, nonagénaire ÇÝÝëáõݳÙÛ³Ï quatre-vingt-dixième anniversaire ÇÝÝëáõÝ»ñáñ¹ quatre-vingt-dixième ÇÝÝûñÛ³ de neuf jours ÇÝã que, quoi; quel,le; DZÝã »ù ó³ÝϳÝáõÙ que désirez-vous ?; ~DZ Ù³ëÇÝ »ù Ùï³ÍáõÙ à quoi pensez-vous ?; ǯÝã ·»Õ»óÇÏ μÝáõÃÛáõÝ quelle belle nature; ~ ³ë»ë n’importe quoi; DZÝã ³ñÅ» à combien, combien coûte; ËÝÓáñÝ Ç±Ýã ³ñÅ» à combien (sont) les pommes; ~ ¿É (¹³) ÉÇÝÇ quoi que ce soit; ë³ Ç±Ýã ¿ qu’est-ce que c’est ?; ¹» DZÝã eh bien ?; DZÝã ϳãϳ quoi de neuf ?; ~ í»ñ³μ»ñáõÙ ¿ quant à, en ce qui concerne; ~Ç Ñ³Ù³ñª ~ ϳñÇù ϳ à quoi bon; ~DZ Ù³ëÇÝ (»ù ËáëáõÙ) de quoi (parlez-vous) ?; ËëÏó. ¿¹ DZÝã μ³Ý ¿ qu’est-ce que c’est que ce truc-là ?; DZÝã Çٳݳë sait-on jamais, qui sait; ~ ¿É áñ ÉÇÝÇ quoi qu’il en soit ÇÝ㨿, ÇÝã¨Çó» bref, en un mot (ÙÇ



ïáõÃÛáõÝ ÇݹÇíǹáõ³ÉÇëï ï»°ë ³Ýѳï³å³ßï ÇݹÇíǹáõ³ÉÇëï³Ï³Ý ï»°ë ³Ýѳï³å³ßï³Ï³Ý ÇݹáÝ»½³Ï³Ý, ÇݹáÝ»½Û³Ý indoné-



sien,ne, d’Indonésie



ÇݹáÝ»½»ñ»Ý indonésien m ÇݹáÝ»½óÇ, ÇݹáÝ»½áõÑÇ Indonésien,ne n



Çݹáõǽ٠ﻰë Ñݹáõǽ٠ÇݹáõÏïÇí ï»°ë Ù³Ï³Í³Ï³Ý ÇݹáõÏódz ï»°ë ٳϳÍáõÃÛáõÝ ÇݹáõÏóÇáÝ (ٳϳͳϳÝ) ýǽ. ~ Ïá×



bobine f à induction



Çݹáõëïñ³óÝ»É ï»°ë ³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý³óÝ»É Çݹáõëïñ³óáõÙ ï»°ë ³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý³óáõÙ ÇÝ»ñï 1) ï»°ë ÑáõÛÉ, ³Ýï³ñμ»ñ 2)



inerte



ÇÝ»ñïáõÃÛáõÝ inertie f ÇÝ»ñódz ýǽ. inertie f, force f d’inertie ÇÝÁ neuf; ÇÝÝ ³Ý·³Ù neuf fois ÇÝŻݻñ ï»°ë ׳ñï³ñ³·»ï ÇÝŻݻñ³Ï³Ý 1) ï»°ë ׳ñï³ñ³·Çï³Ï³Ý 2) ~ ³ß˳ï³ÝùÝ»ñª ͳ-



é³ÛáõÃÛáõÝÝ»ñ ingénierie f



ÇÝŻݻñáõÃÛáõÝ ï»°ë ׳ñï³ñ³·ÇïáõÃÛáõÝ ÇÝϳë³ïáñ ï»°ë ·³ÝÓÇã ÇÝÏá·ÝÇïá (ͳÍáõÏ, ·³ÕïÝÇ, ³ÝѳÛï



ÙݳÉÁ) incognito adv/m



ÇÝÏíǽÇïáñ ï»°ë ѳí³ï³ùÝÝÇã, ÏñáݳùÝÝÇã ÇÝÏíǽÇïáñ³Ï³Ý ï»°ë ѳí³ï³ùÝݳϳÝ, ÏñáݳùÝÝ³Ï³Ý ÇÝÏíǽÇódz ï»°ë ѳí³ï³ùÝÝáõÃÛáõÝ, ÏñáݳùÝÝáõÃÛáõÝ ÇÝÏáõμ³ïáñ ï»°ë ×ï³Ñ³Ý (Ù»ù»Ý³) ÇÝÏáõμ³ódz μÅßÏ., ·ïÝï. incubation f 359



Ëáëùáí), quoi qu’il en soit (ÇÝã ¿É áñ ÉÇÝÇ) ÇÝã-áñ quelque (ÙÇ ÇÝã-áñ); ~ Ó¨áí en quelque sorte; ~ μ³Ýª áñ¨¿ μ³Ý quelque chose (de); ~ ·»Õ»óÇÏ μ³Ý quelque chose de beau; ËëÏó. truc m, machin m (ÙÇ μ³Ý); ~ Ù»ÏÁª áñ¨¿ Ù»ÏÁ quelqu’un; ³ñÑÙñ. quidam m, (áÙÝ, ÙÇ áÙÝ) ÇÝãå»ë comme; comment (ѳñó); ÇÝãå»±ë ϳñ»ÉÇ ¿ ¹³ ³Ý»É comment peut-on le faire ?; ~ ÙÇßï comme toujours; ~ ÙÛáõëÝ»ñÁ comme les autres; ÇÝãå»±ë »ù ¥»ë¤ comment allez-vous (vas-tu) ?; ÇÝãå»±ë »ù Ó»½ ½·áõÙ comment vous sentezvous ?; ~ ¿É ÉÇÝǪ ÇÝã ¿É áñ ÉÇÝÇ quoi qu’il en soit; Ý³Û³Í ~ ça dépend; ~ û comment donc !; ~ ѳÛïÝÇ ¿ comme on le sait ÇÝãåÇëÇ quel,le; ~ ·»Õ»óÏáõÃÛáõÝ quelle beauté ! ÇÝãáõ pourquoi; ã·Çï»ë ~ on ne sait pourquoi; ³Ñ³ û ~ c’est (voilà) pourquoi ÇÝãáõÙ en quoi ÇÝãù³Ý (áñù³Ý) combien; ÇÝãù³±Ý ³ñÅ» combien ça coûte ? c’est (à) combien ? Ç Ýå³ëï au profit de ÇÝëïÇïáõï institut m, école f supérieure; ²ñ¨»ÉÛ³Ý É»½áõÝ»ñÇ ¨ ù³Õ³ù³ÏñÃáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ³½·³ÛÇÝ ~ (üñ³ÝëdzÛáõÙ) Institut national des Langues et Civilisations orientales (Ñåí. INALCO) ÇÝëïÇïáõóÇáÝ³É institutionnel,le ÇÝëáõÉÇÝ μÅßÏ. insuline f; μáõÅáõÙ ~áí insulinothérapie f ÇÝï»·ñ³É Ù³Ã. intégrale f ÇÝï»·ñ»É (Áݹ·ñÏ»É) intégrer vt ÇÝï»·ñí»É (Áݹ·ñÏí»É) s’intégrer ÇÝï»·ñáõÙ (Áݹ·ñÏáõÙ, Áݹ·ñÏ»ÉÁ) intégration f ÇÝï»É»Ïï ï»°ë Ë»Éù, μ³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ÇÝï»É»Ïïáõ³É ï»°ë Ùï³íáñ ÇÝï»Ý¹³Ýï ï»°ë ѳÙμ³ñ³Ï ÇÝï»ñÇ»ñ ï»°ë Ý»ñëáõÛà ÇÝï»ñÙ»¹Ç³ ï»°ë ÙÇç³Ë³Õ



ÇÝï»ñݳóÇáÝ³É 1) Internationale f;



ÏáÙáõÝÇëï³Ï³Ý ~ Internationale Communiste 2) l’Internationale f (ÙÇç³½·³ÛÇÝ åñáÉ»ï³ñdzïÇ ÑÇÙÝÁ) ÇÝï»ñݳóÇáݳÉǽ٠internationalisme m



ÇÝï»ñݳóÇáݳÉÇëï internationaliste n ÇÝï»ñݳóÇáݳÉÇëï³Ï³Ý internatio-



naliste



ÇÝï»ñÝ»ï ï»°ë ѳٳó³Ýó ÇÝï»ñí³É ï»°ë ÙÇç³Ï³Ûù, ųٳݳϳѳïí³Í, ³ñ³Ýù ÇÝï»ñíÛáõ ï»°ë ѳñó³½ñáõÛó ÇÝïÇÙ ï»°ë Ùï»ñٳϳÝ, Ùï»ñÙÇÏ ÇÝïáõÇïÇí ï»°ë Ý»ñÁÙμéÝáÕ³Ï³Ý ÇÝïáõÇódz ï»°ë Ý»ñÁÙμéÝáõÙ ÇÝù¹ toi-même ÇÝùÁ lui, lui-même ÇÝùݳμ³í ïÝï·. autosuffisant,e ÇÝùݳμ³í³Ï³ÝáõÃÛáõÝ Ñá·μ. autosatis-



faction f



ÇÝùݳμ³í³ñ³ñí³ÍáõÃÛáõÝ (ÇÝùݳ·á-



ÑáõÃÛáõÝ) autosatisfaction f



ÇÝùݳμ³í³ñ³ñáõÃÛáõÝ (ÇÝùݳμ³íáõ-



ÃÛáõÝ) ïÝï·. autosuffisance f



ÇÝùݳμ³íáõÃÛáõÝ (ÇÝùݳμ³í³ñ³ñáõÃÛáõÝ) ïÝï·. autosuffisance f; auto-



consommation f



ÇÝùݳμ³ñÓÇã (ٻ˳ÝǽÙ) chargeur m



mécanique



ÇÝùݳμ³ó³ñÏ désistement m; ~ ѳÛ-



ï³ñ³ñ»É (Ù»Ï áõñÇßÇ û·ïÇÝ) se désister (en faveur de qn) ÇÝùݳμ»ÕÙݳíáñáõÙ μëμ., ϻݹμ. autofécondation f ÇÝùݳμ»ñ³μ³ñ spontanément; involontairement (³Ï³Ù³ÛÇó); machinalement, automatiquement (Ù»ù»Ý³Û³μ³ñ) ÇÝùݳμ»ñ³Ï³Ý (ÇÝùݳμáõË) spontané,e; involontaire (³Ï³Ù³); automatisé,e (³íïáÙ³ï³óí³Í, Ù³ëݳíáñ³å»ë áõëáõóÙ³Ý ³ëå³ñ»½áõÙ) ÇÝùݳμ»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ (ÇÝùݳμáõË ÉÇÝ»ÉÁ, ÇÝùݳμáõËáõÃÛáõÝ) spontanéité f ÇÝùݳμݳçÝçáõÙ autodestruction f 360



ÇÝùݳμéÝÏíáÕ auto-inflammable ÇÝùݳμéÝÏáõÙ auto-ignition f, auto-inflammation f, combustion f sponta-



ÇÝùݳ·ñ³ùÝÝáõÃÛáõÝ autocensure f ÇÝùݳ·ñÇã ë³ñù appareil m enre-



gistreur (ÇÝùݳӳÛݳ·ñÇã) (ÇÝùݳ·Éáõ˪ ³é³Ýó ¹³ïÇ å³ïÅ»ÉÁ) justice f sommaire, lynchage m ÇÝùݳ¹³ïáõÃÛáõÝ ï»°ë ÇÝùݳٻճ¹-



née



ÇÝùݳ¹³ï³ëï³Ý



ÇÝùݳμáõÅáõÙ (¹»Õ³ÙÇçáóÝ»ñÇ û·ï³-



·áñÍáõÙ ³é³Ýó μÅßÏÇ ËáñÑñ¹Ç) automédication f ÇÝùݳμáõË spontané,e, sincère (³ÝÏ»ÕÍ); ~ Ï»ñåáí spontanément ÇÝùݳμáõËáõÃÛáõÝ (ÇÝùݳμ»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) spontanéité f; ùÕù. spontanéisme m ÇÝùݳ·Çï³ÏÇó conscient,e (·Çï³ÏÇó)



ñ³Ýù ÇÝùݳ¹³ñÓ (ÇÝùݳßñçÇã) autoreverse;



~ Ó³Ûݳ·ñÇã magnétophone m autoreverse ÇÝùݳ¹Çï³ñÏáõÙ (Ý»ñѳۻóáÕáõÃÛáõÝ) introspection f ÇÝùݳ»é bouilloire f, samovar m ÇÝùݳ½³ñ·³óáõÙ auto-développement



ÇÝùݳ·Çï³ÏóáõÃÛáõÝ, ÇÝùݳ·Çï³ÏóáõÙ conscience f ÇÝùݳ·Çñ autographe m ÇÝùݳ·ÉËáõÃÛáõÝ actes f pl d’arbitraire,



m



ÇÝùݳ½·³óáÕáõÃÛáõÝ état m général;



arbitraire m (ϳٳ۳ϳÝáõÃÛáõÝ)



ÇÝãå»±ë ¿ Ó»ñ ~Á comment allezvous ?, comment vous portezvous ? ÇÝùݳ½ÙéëáõÙ (ÇÝùݳÝáõß³Ñáï ¹³éݳÉÁ) auto-embaumement m ÇÝùݳ½ÝÝáõÃÛáõÝ, ÇÝùݳ½ÝÝáõÙ introspection f (ÇÝùݳѳۻóáÕáõÃÛáõÝ, ÇÝùݳѳۻóáõÙ) ÇÝùݳ½áÑ plein,e d’abnégation (de sacrifice) ÇÝùݳ½áѳμ³ñ avec abnégation ÇÝùݳ½áÑáõÃÛáõÝ abnégation f, sacrifice m de soi (³ÝÓݳ½áÑáõÃÛáõÝ, ³ÝÓÝáõñ³óáõÃÛáõÝ) ÇÝùݳ½ëåáõÙ maîtrise f de soi (ÇÝùݳïÇñ³å»ïáõÙ), retenue f (½ëåí³ÍáõÃÛáõÝ) ÇÝùݳó÷ (μ»éݳï³ñ) camion-déchargeur m ÇÝùݳûɳ¹ñáõÃÛáõÝ autodictée f ÇÝùݳûɳ¹ñáõÙ autosuggestion f ÇÝùݳÃÇé (û¹³Ý³í) avion m; μ»éݳï³ñ ~ avion-cargo m; Ññß»ç ~ canadair m; é³½Ù³Ï³Ý ~ avion militaire; ~Ç Ù»ç à bord de l’avion ÇÝùݳÃÇé³ßÇݳñ³ñ constructeur m d’avions ÇÝùݳÃÇé³ßÇÝáõÃÛáõÝ construction f d’avions, industrie f aéronautique ÇÝùݳÃ˳óÝáÕ autobronzant,e ÇÝùݳÃáõݳíáñáõÙ auto-intoxication f ÇÝùݳÉáõóáõÙ (ÇÝùݳí³éáõÙ, ÇÝùݳ-



ÇÝùݳ·ÉáõË 1) insubordonné,e, volon-



taire, qui agit à sa guise; arbitraire (ϳٳ۳ϳÝ) 2) autocéphale, indépendant,e (³ÝϳË); Ð³Û ³é³ù»É³Ï³Ý »Ï»Õ»óÇÝ ~ª ³ÝÏ³Ë »Ï»Õ»óÇ ¿ l’Eglise f apostolique arménienne est une église autocéphale ÇÝùݳ·Ý³Ñ³ïáõÙ (ÇÝùݳ·Ý³Ñ³ï³Ýù) autoappréciation f, auto (-)évaluation f ÇÝùݳ·Ý³ó 1. adj automoteur,-trice, propulsé,e 2. (Ù»ù»Ý³) véhicule m automoteur ÇÝùݳ·áÑ content,e de soi, satisfait,e de soi ÇÝùݳ·áÑáõÃÛáõÝ autosatisfaction f, fatuité f, suffisance f (ÇÝùݳμ³í³ñ³ñí³ÍáõÃÛáõÝ) ÇÝùݳ·áÛ³óáõÙ génération f spontanée, abiogénèse f ÇÝùݳ·áí vantard,e, hâbleur,-euse n/adj, fanfaron,ne adj/n ÇÝùݳ·áíáõÃÛáõÝ, ÇÝùݳ·áíù vantardise f, hâblerie f, fanfaronnade f ÇÝùݳ·áñÍ d’amateur ÇÝùݳ·áñÍáõÝ»áõÃÛáõÝ 1) activité f d’amateurs; ÇÝùݳ·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý Ñ³Ù»ñ· concert m d’amateurs 2) Ýí³ëï. amateurisme f, dilettantisme m



361



í³éí»ÉÁ) allumage m automatique



ÇÝùÝ³Ï³É³Ï³Ý autocratique ÇÝùݳϳÉáõÃÛáõÝ autocratie f, pouvoir



f; curriculum vitae (Ñåí. CV) m, curriculum m (ÇÝùݳϻÝë³·ñ³Ï³Ý ѳٳéáï ïíÛ³ÉÝ»ñ) ÇÝùݳÏáã 1. imposteur m (˳μ»μ³) 2. adj faux-fausse (Ï»ÕÍ, ÇÝùݳÑݳñ) ÇÝùݳÏáãáõÃÛáõÝ imposture f ÇÝùݳÏáïñíáÕ (¹»Õ³ëñí³Ï) autocassable ÇÝùݳÏáñͳÝÇã (ÇÝùÝ Çñ»Ý ÏáñͳÝáÕ) autodestructeur,-trice ÇÝùݳÏåãáõÝ autocollant,e, autoadhésif,-ive ÇÝùݳÏñÃ³Ï³Ý autodidacte ÇÝùݳÏñÃáõÃÛáõÝ autodidactisme m, autodidaxie f ÇÝùÝ³Ñ³× présomptueux,-euse ÇÝùݳѳ×áõÃÛáõÝ présomption f



ÇÝùݳϳ٠1) volontaire; bénévole; spontané,e (ÇÝùݳμáõË) 2) arbit-



ÇÝùݳѳÙá½áõÙ, ÇÝùݳѳÙá½í³ÍáõÃÛáõÝ autopersuasion f ÇÝùݳѳۻóáÕáõÃÛáõÝ (ÇÝùݳѳۻóáõ-



ÇÝùݳϳÙáñ»Ý volontairement, spon-



ÇÝùݳѳí³Ý orgueuilleux,-euse, infa-



ÇÝùݳ˳μ»áõÃÛáõÝ leurre m; illusion f



(å³ïñ³Ýù)



ÇÝùݳ˳ñ³½³ÝáõÙ autoflagellation f ÇÝùݳ˻ÕáõÙ automutilation f ÇÝùݳͳËë³Í³ÍÏ qui couvre ses



frais



ÇÝùݳͳËë³Í³ÍÏáõÙ le fait de cou-



vrir ses frais



ÇÝùݳͳÕñ³Ýù autodérision f ÇÝùݳÍÇÝ »ñÏñμ. natif,-ive, vierge; naturel,le (μݳϳÝ); autogène ÇÝùݳϳ½Ù³Ï»ñåí»É s’organiser ÇÝùÝ³Ï³É autocrate m; dictateur m;



tyran m (μéݳå»ï) m absolu,



absolutisme m



raire (ϳٳ۳ϳÝ)



ÃÛáõÝ, ÇÝùݳ½ÝÝáõÙ) introspection f



tanément (ÇÝùݳμáõË Ï»ñåáí) 1) volontariat m (å³ïñ³ëï³Ï³ÙáõÃÛáõÝ) 2) spontanéité f (ÇÝùݳμáõË ÉÇÝ»ÉÁ) 3) insubordination f (³ÝÑݳ½³Ý¹áõÃÛáõÝ); licence f (ϳٳ۳ϳÝáõÃÛáõÝ); Çñ³íμ. arbitraire m ÇÝùݳϳݷ auto-stop m ÇÝùݳϳé³í³ñíáÕ autogéré,e (·áñͳñ³Ý, Ó»éݳñÏáõÃÛáõÝ ¨ ³ÛÉÝ); autonome (ÇÝùÝáõñáõÛÝ); autogestionnaire; ~ ëáódzÉǽ٠socialisme m autogestionnaire ÇÝùݳϳé³í³ñáõÙ autogestion f; autonomie f (ÇÝùÝáõñáõÛÝáõÃÛáõÝ); gestion f autonome (ïÝïѳßí³ñÏ); ï»Õ³Ï³Ý ~ autogestion locale; ï»Õ³Ï³Ý ÇÝùݳϳé³í³ñÙ³Ý Ù³ñÙÇÝÝ»ñ collectivités f pl locales ÇÝùݳϳñ·³å³ÑáõÃÛáõÝ autodiscipline f



tué,e, fat,e; prétentieux,-euse (ѳí³ÏÝáï) ÇÝùݳѳí³Ýáñ»Ý orgueilleusement ÇÝùݳѳí³ÝáõÃÛáõÝ orgueil m, fatuité f; infatuation f, prétention f (ѳí³ÏÝáïáõÃÛáõÝ) ÇÝùݳÑݳñ inventé,e, imaginé,e ÇÝùݳÑáųñ 1. adj volontaire, bénévole; ~ ³ß˳ï³Ýù volontariat m 2. adv volontairement, de bon gré, de plein gré ÇÝùݳÑáë 1) stylo m (·ñÇã) 2) laisseraller m (³Ýϳ½Ù³Ï»ñå ÁÝóóù, ~Ç Ù³ïÝí³Í ÉÇÝ»ÉÁ); relâchement m ÇÝùݳÑéã³Ï autoproclamé,e ÇÝùݳÑéã³Ïí»É s’autoproclamer ÇÝùݳÑéã³ÏáõÙ autoproclamation f ÇÝùݳÑëÏáõÙ autocontrôle m ÇÝùݳÑñ³Å³ñáõÙ 1) renoncement m 2) abnégation f (³ÝÓÝáõñ³óáõÃÛáõÝ)



ÇÝùݳϳÙáõÃÛáõÝ



ÇÝùݳÑñ³åáõñ³Ýù, ÇÝùݳÑñ³åáõñáõÙ autoravissement m, autoenchante-



ÇÝùݳϳñ·³íáñÇã, ÇÝùݳϳñ·³íáñáÕ autorégulateur,-trice ÇÝùݳϳñ·³íáñáõÙ ï»Ë. autoréglage m;



ment m



ÇÝùݳӳÕÏáõÙ ï»°ë ÇÝùݳ˳ñ³½³ÝáõÙ ÇÝùݳÓÇ· à tir automatique; ~ ½»Ýù ar-



autorégulation f



ÇÝùݳϻÝë³·ñ³Ï³Ý autobiographique ÇÝùݳϻÝë³·ñáõÃÛáõÝ autobiographie



me f à tir automatique; mitraillette f



362



ÇÝùݳջϳë³ñù (³íïáåÇÉáï) pilote



ñÇ Ù³ëÇÝ) automatiquement



m automatique



ÇÝùݳßáß³÷áõÙ μÅßÏ. autopalpation f ÇÝùݳßñçÇã (ÇÝùݳ¹³ñÓ) autoreverse



ÇÝùÝ³× ïÝï·. (áñ¨¿ »ñÏñÇ, Ó»éݳñÏáõ-



ÃÛ³Ý) décollage m, take-off m inv



adj invar; ~ Ó³Ûݳ·ñÇã phone m autoreverse



ÇÝùݳ׳ݳã autoconscient,e ÇÝùݳ׳ݳãáÕ³Ï³Ý identitaire ÇÝùݳ׳ݳãáõÙ ÷ÇÉ. connaissance f de



soi



ÇÝùݳٳï³Ï³ñ³ñáõÙ



ment m



ÇÝùݳáãÝã³óáõÙ anéantissement m de



soi-même, autodestruction f



ÇÝùݳå³ÑáíáõÙ ïÝï. autarcie f, auto-



consommation f



autoravitaille-



ÇÝùݳå³Ñå³ÝáõÃÛáõÝ, ÇÝùݳå³Ñå³ÝáõÙ autoconservation f ; ÇÝù-



ÇÝùݳٳïáõÛó qui se donne ÇÝùݳٳùñíáÕ autonettoyant,e ÇÝùݳٻÏáõë³óáõÙ autoséquestration f ÇÝùݳٻճ¹ñ³Ýù, ÇÝùݳٻճ¹ñáõÙ



ݳå³Ñå³ÝÙ³Ý μݳ½¹ instinct m de conservation ÇÝùݳå³ßï ï»°ë »ë³ë»ñ ÇÝùݳå³ßïå³Ý³Ï³Ý autodéfensif,ive ÇÝùݳå³ßïå³ÝáõÃÛáõÝ autodéfense f ÇÝùݳå³ßïáõÃÛáõÝ ï»°ë »ë³ëÇñáõ-



(ݳ¨ª ѳÝó³ÝùÁ ϳï³ñ³Í ÉÇÝ»Éáõ Ëáëïáí³ÝáõÃÛáõÝ) autoaccusation f ÇÝùݳÙáé³ó dévoué,e; désintéressé,e ÇÝùݳÙáé³óáõÃÛáõÝ,



magnéto-



ÇÝùݳÙáé³óáõÙ



oubli m de soi-même, abnégation f (³ÝÓݳ½áÑáõÃÛáõÝ) ÇÝùݳÙñó³ÏóáõÃÛáõÝ autoconcurrence f ÇÝùݳÙ÷á÷ recueilli,e, renfermé,e; fermé,e, peu communicatif,-ive (ùÇã ѳÕáñ¹³ÏóíáÕ) ÇÝùݳÙ÷á÷í»É 1) se recueillir, se replier sur soi-même, se renfermer en soi-même 2) se concentrer (Ï»ÝïñáݳݳÉ) ÇÝùݳÙ÷á÷áõÃÛáõÝ extrême réserve f; retenue f



ÃÛáõÝ ÇÝùݳå³ï³ë˳ÝÇã répondeur m ÇÝùݳå³ïÅáõÙ autopunition f ÇÝùݳå³ï×»ÝáÕ autocopiant,e ÇÝùݳå³ï×»ÝáõÙ autocopie f ÇÝùݳå³ñ÷³ÏáõÙ repli m sur soi ÇÝùݳë»ñ qui a de l’amour-propre ÇÝùݳëÇñ³Ñ³ñí³Í infatué,e, fat,e adj/m



ÇÝùݳëÇñ³Ñ³ñí³ÍáõÃÛáõÝ infatuation f;



fatuité f, narcissisme m



ÇÝùݳëÇñáõÃÛáõÝ amour-propre m; Ù»ÏÇ



~Á íÇñ³íáñ»É blesser l’amourpropre de qn ÇÝùݳëÝáõóí»É s’autoalimenter ÇÝùݳëÝáõóáõÙ autoalimentation f ÇÝùݳëáëÝÓíáÕ ï»°ë ÇÝùݳÏåãáõÝ ÇÝùݳëå³Ý (³ÝÓݳëå³Ý) suicidé,e adj/n; ~ª ³ÝÓݳëå³Ý ÉÇÝ»É se suicider, se donner la mort ÇÝùݳëå³ÝáõÃÛáõÝ (³ÝÓݳëå³ÝáõÃÛáõÝ) suicide m; ÇÝùݳëå³ÝáõÃÛ³Ý ÷áñÓ Ï³ï³ñ³Í ³ÝÓ suicidant,e; ÇÝùݳëå³ÝáõÃÛ³Ý ÷áñÓ tentative f de suicide ÇÝùݳëå³ë³ñÏáõÙ libre-service m; self-service m; ~áí Éó³Ï³Û³Ý station f libre-service; ~áí ˳Ýáõà magasin m (en) libre-service ÇÝùݳëïáõ·áõÙ autocontrôle m, contrôle m de soi-même



ÇÝùݳݳѳï³ÏáõÃÛáõÝ, ÇÝùݳݳѳï³ÏáõÙ sacrifice m de soi ÇÝùݳݹ³Ù³Ë»ÕáõÙ automutilation f ÇÝùݳݻïÇã û¹·. siège m ejéctable ÇÝùݳݻñßÝãáõÙ autosuggestion f ÇÝùݳÝϳñ autoportrait m; portrait m



de l’artiste par lui-même



ÇÝùݳÝå³ï³Ï fin f en soi ÇÝùݳÝí»ñ plein,e d’abnégation ÇÝùݳÝíÇñáõÙ abnégation f; ³ß˳ï»É



~áí travailler avec abnégation



ÇÝùݳÝáõÝ ïñ³Ù., É»½íμ. autonyme adj/m ÇÝùݳÝáõÝáõÃÛáõÝ autonymie f ÇÝùÝ³ß»Ý qu’on a fait soi-même, im-



provisé,e



ÇÝùݳß˳ï (³íïáÙ³ï) 1. adj automatique 2. automate m (~ Ù»ù»Ý³) ÇÝùݳß˳ïáñ»Ý (ÇÝùݳßË³ïª ³íïá-



Ù³ï Ï»ñåáí, ë³ñù»ñǪ Ù»ù»Ý³Ý»363



ÇÝùݳëñμ³·ñáõ٠ѳÙÏñ·ã. autocorrec-



ÇÝùÝÇß˳ݳμ³ñ souverainement ÇÝùÝÇßË³Ý³Ï³Ý (³Ýϳ˳ϳÝ) sou-



tion f



verainiste n



ÇÝùݳí³ñ autonome ÇÝùݳí³ñ³óáõÙ autonomisation f ÇÝùݳí³ñÅ (ÇÝùÝáõë) autodidacte n ÇÝùݳí³ñáõÃÛáõÝ autonomie f ÇÝùݳí»ñÉáõÍáõÃÛáõÝ, ÇÝùݳí»ñÉáõÍáõÙ



ÇÝùÝÇß˳Ýáñ»Ý ï»°ë ÇÝùÝÇß˳ݳμ³ñ (³ÝϳËáõÃÛáõÝ) ÇÝùÝÇß˳ÝáõÃÛáõÝ



souveraineté f



ÇÝùÝÇñ»Ý de soi-même (³Ï³Ù³) ÇÝùÝáñáߥí³Í¤ autodéterminé,e ÇÝùÝáñáßí»É s’autodéterminer ÇÝùÝáñáßáõÙ ùÕù. autodétermination f;



autoanalyse f



ÇÝùݳíëï³Ñ assuré,e, sûr,e de soi ÇÝùݳíëï³Ñ³μ³ñ, ÇÝùݳíëï³Ñáñ»Ý



avec assurance



ÇÝùÝáñáßÙ³Ý Çñ³íáõÝù droit m à l’autodétermination ÇÝùÝáõÃÛáõÝ identité f; Ù»ÏÇ ~Á áñáß»É` ѳëï³ï»É établir l’identité de qn; ~Á ×ßï»Éª å³ñ½»É identifier vt; ÇÝùÝáõÃÛ³Ý ×ßïáõÙ identification f; ÇÝùÝáõÃÛ³ÝÁ í»ñ³μ»ñáÕ identitaire ÇÝùÝáõÕÕáñ¹ é³½Ù. autodirecteur m (ÑñÃÇéÝ áõÕÕáñ¹áÕ Ù»Ë³ÝÇ½Ù Ç å³ï³ëË³Ý ÃÇñ³ËÇó »ÏáÕ ³½¹³Ýß³ÝÇ) ÇÝùÝáõÕÕáñ¹íáÕ é³½Ù. autoguidé,e ÇÝùÝáõÕÕáñ¹áõÙ é³½Ù. autoguidage m ÇÝùÝáõë autodidacte n ÇÝùÝáõëáõÛó manuel m (méthode f) autodidactique ÇÝùÝáõëáõóáõÙ autodidactisme m, autodidaxie f; autoformation f ÇÝùÝáõñáõÛÝ (³ÝϳË) indépendant,e ÇÝùÝáõñáõÛݳμ³ñ indépendamment, d’une façon indépendante ÇÝùÝáõñáõÛݳóáõÙ autonomisation f ÇÝùÝáõñáõÛÝáõÃÛáõÝ autonomie f, indépendance f (³ÝϳËáõÃÛáõÝ) ÇÝùë moi-même ÇÝý³ñÏï ï»°ë »ñ³Ï³Ëó³ÝáõÙ ÇÝýÉÛ³ódz ï»°ë ëÕ³× ÇÝýáñÙ³ïÇϳ ï»°ë ï»Õ»Ï³·ÇïáõÃÛáõÝ, ï»Õ»Ï³ïíáõÃÛáõÝ (ï»Õ»Ï³ïíáõÃÛ³Ý ï»ëáõÃÛáõÝ) ÇÝýáñÙ³ódz ï»°ë ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝ, ï»Õ»-



ÇÝùݳíëï³ÑáõÃÛáõÝ assurance (de soi)



f; applomb m (ѳݹáõ·Ýª ³Ýå³ïϳé ~) ÇÝùݳïÇå original,e; ~ Ñ»ÕÇݳϪ ï³Õ³Ý¹ auteur m, talent m original; ~ ·³Õ³÷³ñÝ»ñ idées f pl originales ÇÝùݳïÇåáñ»Ý d’une manière originale ÇÝùݳïÇåáõÃÛáõÝ originalité f ÇÝùݳïÇñ³å»ï»É être maître de soi, se maîtriser, se contrôler ÇÝùݳïÇñ³å»ïáÕ (½áõëå) maître de soi ÇÝùݳïÇñ³å»ïáõÙ maîtrise f de soi; retenue f (½ëåí³ÍáõÃÛáõÝ) ÇÝùݳñ·»É³Ï frein m automatique ÇÝùݳñ·»É³ÏáõÙ freinage m automatique ÇÝùݳñÅ»ù prix f de revient, prix m coûtant; ~áí à prix de revient, à prix coûtant; ~áí í³×³é»É vendre à prix de revient, à prix coûtant ÇÝùݳñÅ»ù³ÛÇÝ de prix coûtant ÇÝùݳùÝݳ¹³ï³Ï³Ý autocritique ÇÝùݳùÝݳ¹³ïáõÃÛáõÝ autocritique f; ÇÝùݳùÝݳ¹³ïáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É faire son autocritique ÇÝùݳùÝÝãáõÃÛáõÝ autocensure f ÇÝùݳýÇݳÝë³íáñ»É autofinancer vt ÇÝùݳýÇݳÝë³íáñí»É s’autofinancer ÇÝùݳýÇݳÝë³íáñáõÙ autofinancement m; autonomie f financière ÇÝùÝ»ñ¹ vous-même(s) ÇÝùÝÁëïÇÝùÛ³Ý, ÇÝùÝÇÝ de soi-même; ~ ѳëϳݳÉÇ ¿ il (cela) va sans dire, il (cela) va de soi ÇÝùÝÇÙ³óáõÃÛáõÝ ï»°ë ÇÝùݳ׳ݳãáõÙ ÇÝùÝÇßË³Ý (³ÝϳË) souverain,e



ϳïíáõÃÛáõÝ, Çñ³½»ÏáõÙ ÇÝýñ³Ï³ñÙÇñ (»ÝóϳñÙÇñ) ýǽ. in-



frarouge; ~ ׳鳷³ÛÃÝ»ñ rayons m infrarouges; ~ ׳鳷³ÛÃáõÙ infrarouge m ÇÝýáõ½áñdz ï»°ë Ñáճó÷ÇÏ Çß³μ»é charge f d’âne Ç߳ϳÃÝáõÏ μëμ. euphorbe f pl



364



Çß³Ù»Õáõ (μáé, Ïñ»ï) ϻݹμ. bourdon m,



¹³ï³Ï³Ý ~ pouvoir législatif, exécutif, judiciaire; å³Ûù³ñ Çß˳ÝáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ lutte f pour le pouvoir; ~Á í»ñóÝ»É, Çß˳ÝáõÃÛ³Ý ·ÉáõË Ï³Ý·Ý»É prendre le pouvoir, s’emparer du pouvoir; Çß˳ÝáõÃÛ³Ý ·³É arriver (accéder) au pouvoir; Çß˳ÝáõÃÛ³Ý ·³ÉÁ l’accession f au pouvoir; Çß˳ÝáõÃÛ³Ý ã³ñ³ß³ÑáõÙ abus m d’autorité; Ï»ÝïñáÝ³Ï³Ý ~ pouvoirs m pl centraux; å»ï³Ï³Ý ~ pouvoir étatique Çß˳ÝáõÑÇ princesse f ÇßË»É régner vi; dominer vt, vi (·»ñÇßË»É) Çß˻ɳÙáÉáõÃÛáõÝ (Çß˻ɳï»ÝãáõÃÛáõÝ) autoritarisme m ÇßËáÕ 1) dominant,e (·»ñÇßËáÕ, ïÇñ³å»ïáÕ) 2) autoritaire, impérieux,euse (³½¹áõ) ÇßáïÝáõÏ chevalet m ÇßáõÏ ânon m, bourriquet m ÇáÝ ýǽ. ion m ÇáݳóÝ»É ýǽ. ioniser vt ÇáݳóáõÙ ýǽ. ionisation f ÇáÝáÉáñï (ÇáÝáëý»ñ³) ïÇ»½., û¹»ñ¨. ionosphère f Ç å³ï³ëË³Ý en réponse à Ç å³ïÇí à (en) l’honneur de Çç³Ýóù (ÉÛáõÏ) trappe f; écoutille f (ݳíÇ) Ç稳ݥ³ïáõݤ auberge f (å³Ý¹áÏ); caravansérail m Ç稳ݳï»ñ aubergiste n (å³Ý¹áϳï»ñ); maître m d’un caravansérail Çç¨³Ý»É descendre vi (ÑÛáõñ³ÝáóáõÙ ¨ ³ÛÉÝ) Çç»óÝ»É 1) baisser vt, faire baisser (ó³Íñ³óÝ»É, å³Ï³ë»óÝ»É); ·Ý»ñÁ ~ baisser (abaisser) les prix; Ó³ÛÝÁ ~ª ó³Íñ³óÝ»É baisser la voix; ç»ñÙ³ëïÇ׳ÝÁ ~ faire baisser la température; Çç»óí³Í ·Ý»ñáí í³×³éù solde m, solderie f; Çç»óí³Í ·Ý»ñáí ³åñ³Ýù³ÛÇÝ Ùݳóáñ¹Ý»ñ invendus m pl soldés; ·ÉáõËÁ ~ª ϳ˻ɪ Ñ³Ï»É baisser la tête; í³ñ³·áõÛñÁ ~ baisser le rideau 2) débar-



guêpe f



Çß³Ûͳ٠ϻݹμ. élan m Çß³å³Ý ânier,-ière n Çß»Ùdz (³ñÛáõݳñ·»ÉáõÃÛáõÝ)



μÅßÏ.



ischémie f Çß»ÙÇÏ (³ñÛáõݳñ·»É³Ï³Ý, ³ñÛáõݳñ·»ÉáõÃÛ³Ùμ ÑÇí³Ý¹) ischémique adj/n



Çßdzë (Ýëï³ÝÛ³ñ¹Ç ó³í) μÅßÏ. scia-



tique f; goutte f sciatique



Çß˳Ý1 prince m; seigneur m (ï»ñ) Çß˳Ý2 (~ ÓáõÏ, ϳñÙñ³Ë³Ûï, Çß˳-



ݳÓáõÏ) truite f



Çß˳ݳμ³ñ princièrement Çß˳ݳ¹áõëïñ princesse f Çß˳ݳ½³ÝóáõÃÛáõÝ abus m du pou-



voir, abus m d’autorité



Çß˳ݳ½ñÏ»É priver vt de pouvoir Çß˳ݳ½ñÏí»É être privé,e de pouvoir Çß˳ݳ½áõñÏ privé,e de pouvoir ÇßË³Ý³Ï³Ý (Çß˳ÝÇÝ Ñ³ïáõϪ í»ñ³-



μ»ñáÕª í³Û»É) de prince, princier,ière Çß˳ݳÓáõÏ truite f Çß˳ݳٻï progouvernemental,e Çß˳ݳٻïáõÃÛáõÝ progouvernementalisme m, penchant m (attitude f) progouvernemental(e) Çß˳ݳå»ïáõÃÛáõÝ principauté f; ØáݳÏáÛÇ ~Á la principauté de Monaco Çß˳ݳë»ñ (Çß˳ݳï»Ýã) avide de pouvoir; ambitieux,-euse (ѳí³ÏÝáï) Çß˳ݳëÇñáõÃÛáõÝ (Çß˳ݳï»ÝãáõÃÛáõÝ) soif f du pouvoir; ambition f (ѳí³ÏÝáïáõÃÛáõÝ) Çß˳ݳí³Û»É digne d’un prince Çß˳ݳï»Ýã ï»°ë Çß˳ݳë»ñ Çß˳ݳï»ÝãáõÃÛáõÝ ï»°ë Çß˳ݳëÇñáõÃÛáõÝ Çß˳ݳ÷áËáõÃÛáõÝ passation



f du pouvoir Çß˳ÝÇÏ petit prince m Çß˳Ýáñ¹Ç fils m de prince Çß˳ÝáõÃÛáõÝ 1) pouvoir m 2) Ñá·Ý. autorités f pl; ï»Õ³Ï³Ý ~Ý»ñ autorités locales; ûñ»Ýë¹Çñª ·áñͳ¹Çñª



365



quer vt (³÷ ~, ݳíÇó ~); faire descendre (μéÝǪ ·Ý³óùÇó, û¹³Ý³íÇó); ~Á débarquement m (Ù³ñ¹Ï³Ýó ³÷ ~Á); ¹»ë³Ýï ~Á débarquement m, descente f Çç»óáõÙ 1) baisse f, rabaissement m, rabais m, abaissement m; ·Ý»ñÇ ~ baisse des (de) prix; ç»ñÙ³ëïÇ׳ÝÇ ~ baisse de température; Ñ»ÕáõÏÇ Ù³Ï³ñ¹³ÏÇ ~ abaissement du niveau d’un liquide; ³ß˳ï³í³ñÓ»ñÇ ~ abaissement des salaires; ÇÝùݳñÅ»ùÇ ~ abaissement du prix coûtant (du prix de revient) 2) rétrogradation f (å³ßïáÝǪ ³ëïÇ׳ÝÇ Çç»óáõÙ) 3) réduction f (Ïñ׳ïáõÙ); ѳñÏ»ñÇ ~ª Ïñ׳ïáõÙ réduction des impôts ÇçÝ»É 1) descendre vi; ë³Ý¹áõÕùáí ~ descendre l’escalier (les escaliers); í»ñ»É³Ïáí ~ descendre par l’ascenseur; ·Ý³óùÇó ~ descendre du train 2) baisser vi (ó³Íñ³Ý³É, å³Ï³ë»É, Ýí³½»É); çñÇ Ù³Ï³ñ¹³ÏÁ Çç»É ¿ le niveau de l’eau a baissé 3) débarquer vi (³÷ ~, ݳíÇó ~) Ççí³Íù 1) μÅßÏ. hernie f 2) cavité f (Ëáñß, Ëáéáã) 3) »ñÏñμ. glissement m (de terrain) Çé³óÇáÝ³É (³Ýѳٳã³÷»ÉÇ) Ù³Ã. irrationnel,le; ~ Ù»ÍáõÃÛáõݪ ÃÇí nombre m irrationnel Çé³óÇáݳÉǽ٠÷ÇÉ. irrationalisme m Çé³óÇáݳÉÇëï ÷ÇÉ. irrationaliste n Çéɳݹ³Ï³Ý irlandais,e Çéɳݹ³óÇ, ÇéɳݹáõÑÇ Irlandais,e n Çéɳݹ»ñ»Ý irlandais m Çë Áëï ~ selon moi; à mon avis (Ç٠ϳñÍÇùáí) Ç ë»ñ par amour; ~ ²ëïÍá par amour de Dieu Çëɳ٠ÏñáÝ. islam m; ~Ç Ñ»ï¨áñ¹ islamiste n Çëɳٳ¹³í³Ý de croyance islamique ÇëÉ³Ù³Ï³Ý islamique, islamiste ÇëɳٳϳÝáõÃÛáõÝ islamisme m Çëɳٳٻï pro-islamiste; ~ áõÅ»ñ forces f pl pro-islamistes ÇëɳٳóÝ»É islamiser vt



ÇëɳٳóáõÙ islamisation f Çëɳݹ³Ï³Ý islandais,e Çëɳݹ³óÇ, ÇëɳݹáõÑÇ Islandais,e n Çëɳݹ»ñ»Ý islandais m ÇëÏ et conj; ݳ Çï³É»ñ»Ý ¿ ëáíáñáõÙ,



ÇëÏ »ëª ýñ³Ýë»ñ»Ý il apprend l’italien et moi le français; ~ ¨ ~ exactement ÇëÏ³Ï³Ý 1) véritable, vrai,e, véridique (×ßÙ³ñÇï); ~ ÁÝÏ»ñª ×ßÙ³ñÇï μ³ñ»Ï³Ù ami m véritable; ~ ×ßÙ³ñïáõÃÛáõÝ pure vérité f; ~ å³ïÙáõÃÛáõÝ histoire f véritable (vraie, vécue) 2) réel,le (Çñ³Ï³Ý); ~ ѳ×áõÛù un réel plaisir 3) valable (ûñÇݳϳÝ, åÇï³ÝÇ) 4) original,e (÷³ëï³ÃÕÃǪ ï»ùëïÇ Ù³ëÇÝ) 5) authentique (ѳí³ëïÇ) 6) ~ ½ÇÝíáñ³Ï³Ý ͳé³ÛáõÃÛáõÝ service m actif 7) Çñ³íμ. ~Ç Ñ»ï ×Çßï ¿ copie f conforme ÇëϳϳÝáõÃÛáõÝ authenticité f Çëϳå»ë 1) en effet, effectivement (Çñáù) 2) vraiment (Çñ³í³Ùμ, Çñáù) 3) réellement, pour le bon (Çñ³å»ë) Ç ëϽμ³Ý» dès le début, dès le commencement ÇëÏÁ exactement; tout à fait; ¹³ ~ ³ÛÝ ¿, ÇÝã áõ½áõÙ ¿Ç Ó»½ ³ë»É c’est exactement ce que je voulais vous dire ◊ ~ Ñáñ ÏïáñÝ ¿ c’est (tout) le portrait de son père, ËëÏó. c’est son père tout craché ÇëÏáõÃÛáõÝ authenticité f (ѳí³ëïÇáõÃÛáõÝ); réalité f (×ßÙ³ñïáõÃÛáõÝ); ëïáñ³·ñáõÃÛ³Ý ~Á l’authenticité, la véracité d’une signature ÇëÏáõÛÝ immédiatement, aussitôt (³ÝÙÇç³å»ë); tout de suite (~ ¨»Ã); en un clin d’œil (Ù»Ï ³ÏÝóñÃáõÙ, í³Ûñϻݳå»ë) Çëå³Ý³μ³ÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. hispanisme m Çëå³Ý³Ï³Ý espagnol,e, d’Espagne; ~ å³ñ danse f espagnole Çëå³Ý³óÇ, Çëå³ÝáõÑÇ Espagnol,e n Çëå³Ý»ñ»Ý espagnol m, langue f espagnole, le castillan Çëå³é tout à fait, complètement, 366



entièrement, totalement; jusqu’à la fin (ÙÇÝ㨠í»ñç) Çëñ³Û»É³Ï³Ý israélien,ne; israélite (³ëïí³Í³ßÝãÛ³Ý ï»ùëïáõÙ) Çëñ³Û»É³óÇ, Çëñ³Û»ÉáõÑÇ Israélien,ne n; Israélite n (³ëïí³Í³ßÝãÛ³Ý ï»ùëïáõÙ) Ç í»ñ à partir de, depuis; ³Û¹ ûñí³ÝÇó ~ depuis ce jour-là Ç í»ñçá au bout du compte, finalement; à la rigueur (ͳÛñ³Ñ»Õ ¹»åùáõÙ); à la fin des fins (í»ñçÇí»ñçá) Ç íÇ׳ÏÇ ÉÇÝ»É être en état de (faire qch), être à même de (faire qch); être capable de, être en mesure de (ϳñáÕ ÉÇÝ»É) Çï³É³μ³ÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. italianisme m Çï³É³·»ï italianisant,e n Çï³É³Ï³Ý italien,ne, d’Italie Çï³É³Ï³Ý³óÝ»É italianiser vt Çï³É³Ï³Ý³óáõÙ italianisation f Çï³É³óÇ, Çï³ÉáõÑÇ Italien,ne n Çï³É»ñ»Ý italien m, langue f italienne Ç ï»ÕÇ par intérim Ç ï»ë pour la montre; ~ ¹Ý»É faire étalage, mettre à l’étalage Ç ïÝûñÇÝáõÃÛáõÝ à la disposition de Çñ1 (³é³ñϳ) objet m; ³é³çÇÝ ³ÝÑñ³Å»ßïáõÃÛ³Ý ~»ñ objets m pl de première nécessité; ³ÝÓÝ³Ï³Ý ~»ñ affaires f pl; ~»ñª áõÕ»μ»é bagages m pl; ~»ñÝ Çñ»Ýó ³ÝáõÝáí Ïáã»É appeler un chat un chat (¹³ñÓ.) Çñ2 son, sa ses; ~ ÁÝÏ»ñÁ son ami; ~ ϳÙùÁ sa volonté; ~ ó³ÝÏáõÃÛáõÝÝ»ñÁ ses désirs; ~ Ù³ëÇÝ Éáõñ ï³Éª ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝ Ñ³Õáñ¹»É donner de ses nouvelles Çñ³·áñÍ»É réaliser vt; mettre en application, mettre en œuvre Çñ³·áñÍ»ÉÇ réalisable; ~ Íñ³·Çñª ËݹÇñ projet m, tâche f réalisable Çñ³·áñÍ»ÉÇáõÃÛáõÝ faisabilité f Çñ³·áñÍáÕ (ϳï³ñáÕª Ññ³Ù³Ý, ѳÝÓݳñ³ñáõÃÛáõÝ) exécutant,e n Çñ³·áñÍí»É se réaliser, s’occomplir, s’exaucer Çñ³·áñÍáõÙ réalisation f; exécution f, accomplissement m



Çñ³¹³ñÓ³ÛÇÝ événementiel,le Çñ³¹³ñӳ߳ñ série f (suite f) d’évé-



nements; la chaîne, la suite des événements Çñ³¹³ñÓáõÃÛáõÝ 1) événement m; å³ïÙ³Ï³Ý ~ événement historique; ~Ý»ñÝ ³ñ³·³óÝ»É brûler les étapes (¹³ñÓ.); ~Ý»ñÇó ³é³ç ³Ýóݻɪ ÁÝÏÝ»É prendre les devants 2) péripétie f (ѳÝϳñÍ³Ï³Ý ÷á÷áËáõÃÛáõݪ ÙÇç³¹»å, í³ÛñÇí»ñáõÙ) Çñ³¹ñ³Ï³Ý, Çñ³¹ñ³ÛÇÝ (Çñ³íÇ׳ϳÛÇÝ) situationnel,le; É»½íμ. ~ á× style m situationnel Çñ³¹ñáõÃÛáõÝ situation f; conjoncture f (ѳݷ³Ù³ÝùÝ»ñ); ÙÇç³½·³ÛÇÝ ~ situation internationale; ³Ûë Çñ³¹ñáõÃÛ³Ý Ù»çª ³Ûë ¹ñáõÃÛ³Ý Ù»çª ³Ûë íÇ׳ÏáõÙ ceci-étant Çñ³½»Ï 1) informé,e, initié,e (ï»ÕÛ³Ï) 2) compétent,e (ɳí³ï»ÕÛ³Ï, ·Çï³Ï) 3) renseigné,e, au courant (ï»Õ»Ï³óí³Í); ~ª ï»ÕÛ³Ï ÉÇÝ»É être au courant (de) Çñ³½»Ï»É informer vt; renseigner vt (ï»Õ»Ï³óÝ»É); notifier vt (å³ßïáݳå»ë) Çñ³½»ÏáõÃÛáõÝ (ɳí³ï»ÕÛ³ÏáõÃÛáõÝ) compétence f Çñ³½»ÏáõÙ information f Çñ³Ï³Ý 1) réel,le; ~ ¹»åùª ÷³ëï un fait réel 2) objectif,ive (³é³ñϳ۳ϳÝ, ûμÛ»ÏïÇí); tangible (ßáß³÷»ÉÇ) Çñ³Ï³Ý³Ý³É 1) se réaliser (Çñ³·áñÍí»É, ÏÛ³ÝùÇ Ïáãí»É) 2) s’accomplir (ϳï³ñí»É) Çñ³Ï³Ý³Ý³ÉÇ réalisable; faisable (Çñ³·áñÍ»ÉÇ); réaliste (Çñ³ï»ë³Ï³Ý) Çñ³Ï³Ý³óÝ»É 1) réaliser vt (Çñ³·áñÍ»É), mettre en pratique (ÏÛ³ÝùÇ Ïáã»É) 2) matérialiser vt (ÝÛáõóϳݳóÝ»É) Çñ³Ï³Ý³óí»É être réalisé,e, être mis,e en pratique Çñ³Ï³Ý³óáõÙ réalisation f; É»½íμ. performance f (Ëáëù³ÛÇÝ Çñ³óáõÙ) Çñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ réalité f; ó³ÝϳÉÇÝ ~ 367



ÁݹáõÝ»É prendre ses désirs pour des réalités Çñ³Ï³ÝáõÙ en réalité, en fait Çñ³ÏáõÃÛáõÝ fait m (÷³ëï, ÇñáÕáõÃÛáõÝ); phénomène m (»ñ¨áõÛÃ), cas m (¹»åù) Çñ³ÛÇÝ matériel,le (ÝÛáõóϳÝ) Çñ³ÛÝáõÃÛáõÝ matérialité f (ÝÛáõóϳÝáõÃÛáõÝ) Çñ³Ý 1) torse m; taille f (Ù»çù, ·áïϳï»Õ); buste m (ÏáõñÍù) 2) ï»Ë. bâti m, châssis m, corps m (Ù»ù»Ý³ÛÇ) Çñ³Ý³Ï³É (ϳݳÝó) corsage m Çñ³Ý³Ï³Ý, Çñ³ÝÛ³Ý iranien,ne Çñ³ÝóÇ, Çñ³ÝáõÑÇ Iranien,ne n Çñ³å³ßï (黳ÉÇëï) ·ñÏÝ., ³ñí. réaliste n Çñ³å³ßï³Ï³Ý (黳ÉÇëï³Ï³Ý) ·ñÏÝ., ³ñí. réaliste Çñ³å³ßïáõÃÛáõÝ (黳ÉǽÙ) ·ñÏÝ., ³ñí. réalisme m Çñ³å»ë réellement, effectivement; en réalité (Çñ³Ï³ÝáõÙ); véritablement (Çëϳå»ë) Çñ³í ï»°ë Çñáù, Çñ³å»ë Çñ³í³μ³Ý juriste n, homme m de loi Çñ³í³μ³Ý³Ï³Ý de droit; juridique; ~ª Çñ³í³μ³ÝáõÃÛ³Ý ý³ÏáõÉï»ï faculté f de droit; ~ ³ÝÓ personne f morale; ~ ËáñÑñ¹³ïáõ conseiller,ère n juridique; ~ û·ÝáõÃÛáõÝ aide f juridique Çñ³í³μ³Ýáñ»Ý juridiquement, du point de vue juridique, au point de vue du droit; de jure Çñ³í³μ³ÝáõÃÛáõÝ droit f Çñ³í³·»ï ï»°ë Çñ³í³μ³Ý Çñ³í³·Çï³Ï³Ý jurisprudentiel,le Çñ³í³·ÇïáõÃÛáõÝ jurisprudence f; droit m (Çñ³í³μ³ÝáõÃÛáõÝ) Çñ³í³½³Ýó Çñ³íμ. délinquant,e n/adj, transgresseur m de la loi Çñ³í³½³ÝóáõÃÛáõÝ Çñ³íμ. infraction f à la loi, violation f d’une loi, transgression f de la loi Çñ³í³½áñ (Çñ³í³ëáõ) Çñ³íμ. compétent,e, plénipotentiaire (Édz½áñ) Çñ³í³½áñáõÃÛáõÝ (Çñ³í³ëáõÃÛáõÝ) Çñ³íμ. compétence f



Çñ³í³½ñÏ»É délégitimer vt; priver vt de



droits



Çñ³í³½ñÏí»É être délégitimé,e Çñ³í³½ñÏáõÃÛáõÝ 1) absence f de droits



(Çñ³íáõÝùÝ»ñÇ



μ³ó³Ï³ÛáõÃÛáõÝ)



2) délégitimation f (Çñ³íáõÝùÝ»ñÇó ½ñÏ»ÉÁ) Çñ³í³½ñÏáõÙ délégitimation f; priva-



tion f de droits



Çñ³í³½áõñÏ privé,e de droits Çñ³í³Ë³Ëï délinquant,e n, trans-



gresseur m



Çñ³í³Ë³Ëï»É transgresser la loi,



commettre une infraction



Çñ³í³Ë³ËïáõÙ (ûñÇݳ½³ÝóáõÃÛáõÝ)



infraction f (à la loi), transgression f (à la loi); délit m (ѳÝó³íáñ ³ñ³ñù); ~ ϳï³ñ»É commettre une infraction, transgresser la loi Çñ³í³ËáñÑñ¹³ïíáõÃÛáõÝ consultation f juridique Çñ³í³ËáñÑñ¹³ïáõ jurisconsulte n, avocat m consultant Çñ³í³Ï³Ý de droit, légal,e; ~ å³ßïå³ÝáõÃÛáõÝ protection f juridique Çñ³í³Ï³ñ· ordre m légal (juridique) Çñ³í³Ñ³çáñ¹ successeur n (å»ïáõÃÛ³Ý Ù³ëÇÝ); ayant-droit m Çñ³í³Ñ³çáñ¹áõÃÛáõÝ succession f Çñ³í³Ñ³í³ë³ñ égal,e en droit Çñ³í³Ñ³í³ë³ñáõÃÛáõÝ égalité f de (en) droits Çñ³í³Ñ³ñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñ relations f pl fondées sur le droit Çñ³í³Ùμ à juste titre, selon toute justice, avec raison Çñ³í³ßÝáñѳï»ñ (Çñ³í³ßÝáñÑ, Ù»Ï ³ÛÉ Ó»éݳñÏáõÃÛ³Ý ³åñ³Ýù³ÝÇßÁ ³ñïáݳ·ñáí û·ï³·áÍáÕ ³é¨ïñ³Ï³Ý) franchisé,e n Çñ³í³ßÝáñѳïáõ (Ó»éݳñÏáõÃÛ³Ý ³åñ³Ýù³ÝÇßÁ Ù»Ï áõñÇßÇÝ ³ñïáݳ·ñáÕ ³ñï³¹ñáÕª ³é¨ïñ³Ï³Ý) franchiseur m Çñ³í³ßÝáñÑ»É (Ó»éݳñÏáõÃÛ³Ý ³åñ³Ýù³ÝÇßÇ û·ï³·áñÍáõÙÁ Ù»Ï áõñÇßÇÝ ³ñïáݳ·ñ»É) franchiser vt Çñ³í³ßÝáñÑáõÙ (Ó»éݳñÏáõÃÛ³Ý ³åñ³Ýù³ÝÇßÇ û·ï³·áñÍÙ³Ý ³ñïá368



ment; μ³ó³éÇÏ ~ prérogative f, droit exclusif, exclusivité f; ù³Õ³ù³ódzϳݪ ë³Ñٳݳ¹ñ³Ï³Ýª ÙÇç³½·³ÛÇÝ ~ droit civil, constitutionnel, international; í³ñáñ¹³Ï³Ý ~ permis m (de conduire); ³ÝÓÝ³Ï³Ý ë»÷³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ~ droit à la propriété personnelle; Ó³ÛÝǪ ÁÝïñ»Éáõ ~ droit de vote; ųé³Ý·Ù³Ý ~ droit de succession; μáÕáù³ñÏÙ³Ý` ·³Ý·³ï³ñÏÙ³Ý ~ droit de recours; Ù³ñ¹áõ ~»ñÇ å³ßïå³ÝáõÃÛáõÝ défense f des droits de l’Homme; ³Ýϳåï»ÉÇ ~ droit inaliénable; óÙ³Ñ ~ droit viager; ~ áõÝ»Ý³É avoir le droit de, être en droit de; ~ áõÝ»±ù ³Û¹ μ³ÝÝ ³Ý»É avez-vous le droit de le faire ?; ~Á ˳Ëï»É violer le droit; ~Çó û·ïí»Éª ÙÇ μ³ÝÇ ~ áõÝ»Ý³É jouir d’un droit, bénéficier (de) vt ind; Çñ³íμ. áõñÇßÇ ·áõÛùÇó û·ïí»Éáõ ~ usufruit m Çñ³ï»ë réaliste; ~ ÉÇÝ»É être réaliste Çñ³ï»ë³Ï³Ý (黳ÉÇëï³Ï³Ý) réaliste Çñ³ï»ëáñ»Ý d’une manière réaliste, réalistement Çñ³ï»ëáõÃÛáõÝ réalisme m Çñ³ñ 1) l’un l’autre (l’une l’autre), les uns les autres, (les unes les autres); Ýñ³Ýù ѳñ·áõÙ »Ý ~ ils respectent l’un l’autre, ils se respectent (mutuellement); ~ ѳçáñ¹»É se succéder; ~Çó Ñ»éáõ ¹Ý»Éª Ñ»é³óÝ»É écarter vt; áïù»ñÁ ~Çó Ñ»éáõ ¹Ý»Éª ãé»É écarter les jambes 2) réciproquement (÷á˳¹³ñÓ³μ³ñ) ◊ ~ ³ÝóÝ»É s’affairer (³×³å³ñ³Ýáù ·áñÍ ³Ý»É, ¹»ëáõ¹»Ý í³½»É), s’agiter (»é³Ý¹áí ½μ³Õí»É) Çñ³ñ³Ù»ñÅ contradictoire Çñ³ñ³ÝóáõÙ agitation f; remue-ménage m (»éáõ½»é, ÅËáñ) Çñ³óÝ»É 1) réaliser vt (÷áÕÇ í»ñ³Í»É) 2) écouler vt; ³ñï³¹ñ³ÝùÁª ³åñ³ÝùÁ ~ faire écouler les produits (les marchandises) Çñ³óÝ»ÉÇ (³éϳ, ϳÝËÇÏ) disponible, réalisable



ݳ·ñáõÙÁ Ù»Ï áõñÇßÇÝ) franchisage m



Çñ³í³å³Ñ de l’ordre; ~ Ù³ñÙÇÝÝ»ñ



gardiens m pl de l’ordre; ~ áõÅ»ñ forces f pl de l’ordre Çñ³í³å³ßïå³Ý défenseur m des droits Çñ³í³ëáõ autorisé,e, habilité,e à; compétent,e Çñ³í³ëáõÃÛáõÝ 1) Çñ³íμ. juridiction f, compétence f 2) mandat m (Édz½áñáõÃÛáõÝ) 3) pouvoirs m pl Çñ³í³ñ³Ý (³ñμÇïñ³Å) arbitrage m; tribunal m arbitral, instance f d’arbitrage Çñ³í³ñ³ñ Çñ³íμ. 1. arbitre n (³ñμÇïñ) 2. adj arbitral,e; ~ª ÙÇçÝáñ¹ª ³ñμÇïñ³Å³ÛÇÝ ¹³ï³ñ³Ý tribunal m arbitral Çñ³í³ñ³ñ³Ï³Ý Çñ³íμ. arbitral,e Çñ³í³ñ³ñáõÃÛáõÝ (³ñμÇïñ³Å) Çñ³íμ. arbitrage m Çñ³í³óÇ juste; légitime (ûñÇݳϳÝ); équitable (³ñ¹³ñ³óÇ); ~ ÉÇÝ»É avoir raison; Ùdzݷ³Ù³ÛÝ ~ »ù vous avez parfaitement raison; ~ ã»ù vous n’avez pas raison, vous avez tort; ~ª ûñÇÝ³Ï³Ý å³Ñ³Ýç revendication f légitime Çñ³í³óÇáñ»Ý justement; équitablement (³ñ¹³ñ³óÇáñ»Ý) Çñ³í³óÇáõÃÛáõÝ justice f, équité f (³ñ¹³ñ³óÇáõÃÛáõÝ); légitimité f (ûñÇݳϳÝáõÃÛáõÝ, ûñÇݳíáñáõÃÛáõÝ) Çñ³íÇ×³Ï 1) situation f; conjoncture f (ѳݷ³Ù³ÝùÝ»ñ); ~Á ûųóÝ»É chauffer la situation; Ùï³Ñá·Ç㪠ɳñí³Í ~ situation préoccupante 2) ÷Ëμ. contexte m Çñ³íÇ׳ϳÛÇÝ (Çñ³¹ñ³ÛÇÝ) situationnel,le Çñ³íáõÝ³Ï habile Çñ³íáõݳÏáõÃÛáõÝ habilité f; Çñ³íáõݳÏáõÃÛ³Ý ×³Ý³ãáõÙ habilitation f Çñ³íáõÝù droit m; ³ß˳ï³ÝùÇ ~ droit au travail; ѳݷëïÇ ~ droit au repos; Ñ»ÕÇݳϳÛÇÝ ~ droit d’auteur; ÍÝáÕ³Ï³Ý ~ autorité f parentale; Ó»éݳñÏáõÃÛ³Ý ~ droit d’établisse369



Çñ³óí»É se réaliser; í³ï Çñ³óíáÕ



È



invendable (ãí³×³éíáÕ ³åñ³ÝùÇ Ù³ëÇÝ); ãÇñ³óí³Í ³ñï³¹ñ³Ýùª ³åñ³Ýù³ÛÇÝ Ùݳóáñ¹Ý»ñ invendus m pl Çñ³óáõÙ 1) réalisation f (í»ñ³ÍáõÙ ÷áÕÇ) 2) écoulement m, débit m (³åñ³ÝùÇ) 3) commercialisation f (í³×³éù, í³×³é³Ñ³ÝáõÙ); Çñ³óٳݪ í³×³éùǪ í³×³é³Ñ³ÝÙ³Ý ßáõϳ débouché m Çñ³ùÛ³Ý irakien,ne Çñ³ùóÇ Irakien,ne n Çñ»Õ»Ý matériel,le; ~ ³å³óáõÛó¥Ý»ñ¤ pièce(s) f (pl) à conviction, preuve(s) f (pl) matérielle(s) Çñ»Ý à lui, à elle; »ë ~ª Ýñ³Ý »Ù ¹ÇÙáõÙ je m’adresse à lui (à elle); (ÇÝùÝ) ~ ÃáõÛÉ ï³É se permettre; ~ ѳßÇí ï³É (ѳëϳݳÉ, ·Çï³Ïó»É, å³ïÏ»ñ³óÝ»É) se rendre compte (de) Çñ»Ýù eux, eux-mêmes; ~ »Ý ¹³ ³ñ»É ce sont eux qui ont fait cela ÇñÇÏݳ¹»Ù (ÇñÇÏݳÙáõï) crépuscule m, brune f, soirée f; ~ÇÝ au crépuscule, à l’heure du crépuscule, à la brune, à la nuit tombante, entre chien et loup (¹³ñÓ.) ÇñÇÏݳÙáõï ï»°ë ÇñÇÏݳ¹»Ù ÇñÇÏݳÛÇÝ du soir ÇñÇÏáõÝ ËëÏó. ï»°ë »ñ»Ïá ÇñáÕáõÃÛáõÝ (÷³ëï, »ñ¨áõÛÃ) fait m; ϳï³ñí³Í ~ fait accompli; ~Áª ÷³ëïÁ ϳï³ñí»Éáõó Ñ»ïá après coup, post factum Çñáù vraiment, en effet, effectivement (Çëϳå»ë); réellement (Çñ³å»ë); ~ ë³ñë³÷»ÉÇ ¿ c’est vraiment affreux Ç óáõÛó ¹Ý»É (óáõó³¹ñ»É, óáõó³Ñ³Ý»É) exhiber vt Ç ÷³éë à la gloire de Çùë³Ï³ñ·»É (ûñ. áñ¨¿ ýÇÉÙ X ϳñ·áõÙ ¹³ë³Ï³ñ·»Éª åáéÝϳ·ñ³Ï³Ý ѳٳñ»É) ixer vt



ɳμÇñÇÝÃáë labyrinthe m; dédale m



(μ³íÇÕ)



ɳμÇñÇÝÃáë³ÝÙ³Ý labyrinthique ɳμáñ³Ýï¥áõÑǤ laborantin,e, assis-



tant,e n de laboratoire (ɳμáñ³ïáñdzÛáõÙ, ÷áñÓ³ë»ÝÛ³ÏáõÙ); auxiliaire n de l’enseignement (¹³ë³í³Ý¹Ù³Ý ³ëå³ñ»½áõÙ)



ɳμáñ³ïáñ, ɳμáñ³ïáñ³Ï³Ý, ɳμáñ³ïáñ³ÛÇÝ de laboratoire ɳμáñ³ïáñdz laboratoire m, ËëÏó. Ñåí.



labo m



ɳ½»ñ ýǽ. laser m ɳ½»ñ³ÛÇÝ laser inv; ~ ëϳí³é³Ï dis-



que m laser, disque m compact (CD); ~ ׳鳷³Ûà rayon m laser ɳ½»ñ³ïåÇã (ɳ½»ñ³ÛÇÝ ïåÇã) ѳÙÏñ·ã. imprimante f à laser ɳ½áõñ azur m; ȳ½áõñ ³÷ Côte f d’Azur (üñ³ÝëdzÛÇ Ñ³ñ³íáõÙ) ɳ½áõñ³ÛÇÝ (ȳ½áõñ ³÷ÇÝ í»ñ³μ»ñáÕª μÝáñáß) azuréen,ne ɳ½áõñ¥»¤ (»ñÏݳ·áõÛÝ, ϳåáõï³Ï) d’azur, azuré,e; ~ »ñÏÇÝù ciel m d’azur; ~ »ñ³Ý· teinte f azurée ɳ½áõñÇï ï»°ë ɳçí³ñ¹ ɳà (ùáõñç) chiffon m; torchon m (ϳÑáõÛùª ³Ù³Ý»Õ»Ý ëñμ»Éáõ) É³Ã»Õ»Ý chiffons m pl; haillons m pl, loques f pl (óÝóáïÇÝ»ñ) É³É pleurer vi (ɳó ÉÇÝ»É), larmoyer vi (³ñï³ëí»É); ¹³éÝáñ»Ý ~ª ¹³éÁ ³ñï³ëáõù ó÷»É pleurer à chaudes larmes ɳɳ·ÇÝ plaintif,-ive, lamentable, déplorable ɳÉÏ³Ý pleurard,e adj/n; pleurnicheur,euse adj/n, pleurnichard,e ɳÉϳÝáõÃÛáõÝ pleurnicherie f ɳËï massue f É³Ï»É laper vt ɳÏáÝ³Ï³Ý laconique ɳÏáݳϳÝáõÃÛáõÝ laconisme m ɳÏáï chiot m (ß³Ý Ó³·); ÷Ëμ. ÑÛÑÛ. blanc-bec m (¹»ÕݳÏïáõó), mor370



veux,-euse n (÷ëÉÝùáï)



s’élargir, s’amplifier; se dilater; s’étendre (ï³ñ³Íí»É) ɳÛݳßáõñà lippu,e ɳÛݳë³Õ³ñà à larges feuilles ɳÛݳï³ñ³Í vaste, étendu,e, spacieux,-euse ɳÛݳï»ñ¨ ï»°ë ɳÛݳë³Õ³ñà spacieux,-euse, vaste, ɳÛݳñÓ³Ï étendu,e ɳÛݳñÓ³Ïáñ»Ý vastement, largement ɳÛݳñÓ³ÏáõÃÛáõÝ vaste espace m, vaste étendue f, large m, étendue f ɳÛݳóÝ»É élargir vt; faire élargir (~ ï³Éª ѳ·áõëïÁ) ɳÛݳóáõÙ (Áݹ³ñÓ³ÏáõÙ, ÁݹɳÛÝáõÙ) élargissement m; »ñ³ÏÝ»ñÇ ~ μÅßÏ. varice f ɳÛݳ÷»ß à larges pans ɳÛÝ»½ñ ·É˳ñÏ chapeau m à larges bords ɳÛÝ¿Ïñ³Ý panoramique; ~ ýÇÉÙ film m en cinémascope, film panoramique ɳÛÝáëÏñ osseux,-euse ɳÛÝáñ»Ý largement ɳÛÝáõÃÛáõÝ 1) largeur f (ɳÛÝù) 2) ³ßË·ñ. latitude f; »ñÏáõ Ù»ïñ ɳÛÝáõÃÛ³Ùμ (~ áõÝ»óáÕ) large de deux mètres, de deux mètres de largeur; ÃÇÏáõÝùÇ ~ carrure f (de dos) ɳÛÝáõÛà ýǽ. amplitude f ɳÛÝù (ɳÛÝáõÃÛáõÝ) largeur f; ~áí en largeur ɳݷ³é¥ù¤ balancier m ɳݷáõëï ϻݹμ. langouste f ɳݹ߳ýï ï»°ë μݳÝϳñ ɳÝç1 (ÏáÕ, ûùáõÃÛáõÝ, ½³éÇí³Ûñ) pente f; versant m (É»é³Ý ɳÝç»ñÇó Ù»ÏÁ, ë³ñ³É³Ýç) ɳÝç2 ϽÙËë. poitrine f; gorge f ɳÝç³μ³ó décolleté,e ɳÝç³μ³óí³Íù décolleté m ɳÝç³·áïÇ ceinturon m ɳÝç³½·»ëï corsage m ɳÝç³Ëáñß Ï½ÙËë. cavité f thoracique ɳÝç³Ù»ñÏ décolleté,e ɳÝç³Ùǽ (Ãáù³Ùǽ, åɨñÇï) ϽÙËë. plèvre f ɳÝç³ÛÇÝ thoracique ɳáë³Ï³Ý laotien,ne



ɳٳ1 ï»°ë áõÕï³ÛÍ É³Ù³2 (μáõ¹¹³Û³Ï³Ý Ïñáݳíáñª îÇμ»-



ÃáõÙ ¨ ØáÝÕáÉdzÛáõÙ) lama m



É³Ù³Û³Ï³Ý (ɳٳ۳ϳÝáõÃÛáõÝ ¹³-



í³ÝáÕ Ù³ñ¹) lamaïste n (μáõ¹¹³Û³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ïÇμ»Ã³-ÙáÝÕáÉ³Ï³Ý ï³ñ³ï»ë³ÏÁ) lamaïsme m ɳÙμ³¹³ (μñ³½ÇÉ³Ï³Ý Í³·áõÙ áõÝ»óáÕ å³ñ) lambada f ɳÙμ³Ï boutonnière f ɳÙå lampe f (·³½áí, ݳíÃáí í³éíáÕ, ݳ¨ª ë»Õ³ÝÇ, ·ñå³ÝÇ ¨ ³ÛÉÝ); ¿É»Ïïñ³Ï³Ý ~ª ¿É»Ïïñ³É³Ùå ampoule f (électrique); ¿É»ÏïñáݳÛÇÝ ~ tube m (électronique); ³½¹³Ý߳ݳÛÇÝ ~ voyant m; ~Ý ³Ûñí»É ¿ l’ampoule a grillé ɳÙå³·áñÍ fabricant m de lampes ɳÙå³Ï³É lampadaire m ɳÙå³ß³ñ (μ»Ù»½ñÇ) rampe f ɳÙå³ñ »Ï»Õ. veilleuse f ɳÛÝ large; ample (ѳ·áõëïÇ Ù³ëÇÝ); ~ ѳë³ñ³ÏáõÃÛáõÝ grand public m; ~ ëå³éÙ³Ý ³é³ñϳݻñ articles m pl de large consommation; μ³éÇ ~ ÇÙ³ëïáí au sens large du terme ɳÛݳ¹»Ù à la face large ɳÛݳè à larges ailes ɳÛݳÃÇÏáõÝù aux larges épaules, large d’épaules, d’une belle carrure ɳÛݳËáÑ qui voit large; large d’idées; ~ ÉÇÝ»É être large d’idées ɳÛݳËáÑáõÃÛáõÝ largeur f d’esprit, largeur f de vues ɳÛݳͳí³É 1) vaste; spacieux,-euse (Áݹ³ñÓ³Ï, ɳÛݳñÓ³Ï) 2) ÷Ëμ. de grande envergure ɳÛݳÍÝáï à large mâchoire ɳÛÝ³Ï³Ý transversal,e ɳÛݳÏÇ 1. adj transversal,e, en travers; ~ Ïïñí³Íùª Ó¨í³Íù coupe f en travers 2. adv en travers (de), transversalement (ɳÛÝùáí) ɳÛݳÏáõñÍù à large poitrine ɳÛݳÑáõÝ ayant un large lit (·»ï) ɳÛݳ׳ϳï au large front ɳÛÝ³Ý³É (Áݹ³ñÓ³Ïí»É, ÁݹɳÛÝí»É) ɳٳ۳ϳÝáõÃÛáõÝ



371



ɳáë»ñ»Ý laotien m ɳáëóÇ Laotien,ne n ɳã³Ï fanchon m ɳã³é ËëÏó. acariâtre, hargneux,-euse,



ɳíÇ ÃßݳÙÇÝ ¿ le mieux est l’ennemi du bien ɳí³Ý³É 1) se rétablir, se remettre, guérir vi (³éáÕç³Ý³É, ϳ½¹áõñí»É) 2) s’améliorer (μ³ñ»É³íí»É) 3) embellir vi (·»Õ»óϳݳÉ) 4) s’amender (μ³ñíáù ¹³éݳÉ, áõÕÕí»É) ɳí³Ý¹³ ï»°ë ݳñ¹áë, Ñáõë³Ù ɳí³ß lavache m (pain national arménien) ɳí³ë»ñáõÙ (»í·»ÝÇϳ, áõëÙáõÝù Ù³ñ¹Ï³ÛÇÝ ó»ÕÇ μ³ñ»É³íÙ³Ý Ù³ëÇÝ) eugénisme m ɳí³ï»ÕÛ³Ï bien informé,e; compétent,e, versé,e (·Çï³Ï) ɳí³ï»ÕÛ³ÏáõÃÛáõÝ compétence f (·Çï³Ï ÉÇÝ»ÉÁ) ɳí³ï»ë optimiste n ɳí³ï»ë³Ï³Ý optimiste ɳí³ï»ëáñ»Ý avec optimisme ɳí³ï»ëáõÃÛáõÝ optimisme m ɳí³ñÏ»É (ûåïÇٳɳóÝ»É) optimiser vt, optimaliser vt; amender vt; améliorer vt (μ³ñ»É³í»É) ɳí³ñÏáõÙ (ûåïÇٳɳóáõÙ) optimisation f; amendement m; amélioration f (μ³ñ»É³íáõÙ) ɳí³óÝ»É 1) guérir vt (μáõÅ»É) 2) améliorer vt, amender vt (μ³ñ»É³í»É, μ³ñíáù»É) ɳí³óáõÙ (μ³ñ»É³íáõÙ) amélioration f ɳíÇÏ joli,e ɳíÇï (åÇÝó»ï) pince f ɳíáñ³Ï de bonne qualité ɳíáñ³Ï»É améliorer la qualité ɳíáñ³ÏáõÃÛáõÝ bonne qualité f ɳíáñ³ÏáõÙ amélioration f de la qualité ɳíáõÃÛáõÝ bienfait m; ~ ³Ý»É faire du bien ◊ ~Á »ñμ»ù ãÇ ÏáñãáõÙ, ~ ³ñ³, çáõñÁ ·óÇñ un bienfait n’est jamais perdu ɳï³Ý»ÝÇ μëμ. latanier m ɳïÇݳμ³ÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. latinisme m ɳïÇݳ·»ï latiniste n ɳïÇݳ·Çñ (ɳïÇÝ»ñ»Ýáí ·ñí³Í) écrit,e en latin ɳïÇÝ³Ï³Ý latin,e ɳïÇÝ³Ý³É se latiniser ɳïÇݳï³é en caractères latins



querelleur,-euse



ɳåß³ nouilles f pl ɳåï»ñ lanterne f; réverbère m (÷áÕá-



óÇ); phare m (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ); Ùá·³Ï³Ý ~ lanterne magique ɳåï»ñ³Ï³É lampadaire m ɳåï»ñ³Ù³ùñÇã (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ) lave-phares m ɳåï»ñ³ÛÇÝ de lanterne ɳåï»ñ³ëÛáõÝ lampadaire m ɳåï»ñ³í³é ÑÝó. lanternier m, allumeur,-euse n ɳåï»ñÇÏ lampe f de poche ɳçí³ñ¹ azur m (·áõÛÝÁ); lazurite f, lapis m (ù³ñÁ) ɳçí³ñ¹³ÛÇÝ azuré,e, d’azur ɳëï (ɳëï³Ý³í) radeau m ɳëï³·áñÍ (ɳëï³Ý³íÇ μ³Ýíáñ) flotteur m ɳëï³Ï (÷³Ûï³Ù³Í) estrade f ɳëï³Ý³í bac m; chaland m (μ»éÝ»ñ ÷á˳¹ñáÕ) ɳëï³Ý³í³ÛÇÝ de bac ɳëï³é³ù flotteur m (÷³ÛïÇ) ɳëï³é³ù»É (÷³ÛïÁ) flotter vt, transporter par flottage ɳëï³é³ùáõÙ (ÉáõÕ³ñÏáõÙ) flottage m (÷³ÛïÇ) ɳëï³í³ñ passeur,-euse n ɳëï»ÝÇ μëμ. aune m (aulne m) ɳí 1. adj bon,ne, beau-belle; ~ å³ï³ëË³Ý bonne réponse f; DZÝã ~ μ³Ý ϳ qu’y a-t-il de bon ?; ³í»ÉÇ ~ meilleur,e; ~ »Õ³Ý³Ï beau temps m 2. adv bien; ³í»ÉÇ ~ mieux; ~ Ëáë»É parler bien; ~ ¿ ³ëí³Í c’est bien dit; ³Ûëï»Õ ~ ¿ª ³Ûëï»Õ Ù»½ ~ »Ýù ½·áõÙ on est bien ici; ~ Éë»É bien entendre; Ý»ñ»ó»ù, ~ ãÉë»óÇ excusez-moi, je n’ai pas bien entendu É³í³ lave f É³í³·áõÛÝ (³Ù»Ý³É³í) le meilleur, la meilleure; ~Á ãÉÇÝ»Éáõª ãáõݻݳÉáõ å³ï׳éáí faute de mieux ◊ ~Á 372



ɳïÇݳóÝ»É latiniser vt ɳïÇݳóáõÙ latinisation f ɳïÇÝ»ñ»Ý latin m, langue f latine; ¹³-



diminuer la tension, calmer le jeu 2) escalade f (ɳñí³ÍáõÃÛ³Ý Í³í³ÉáõÙ` ٻͳóáõÙ); ɳñí³ÍáõÃÛ³Ý ÃáõɳóáõÙ détente f, désescalade f 3) μÝËë. tonus m (ÏáñáíáõÃÛáõÝ, ïáÝáõë) 4) ¿É. μ³ñÓñ ~ haute tension ɳñí»É 1) être accordé,e (»ñ³Åßï³Ï³Ý ·áñÍÇùÇ Ù³ëÇÝ) 2) être remonté,e (ٻ˳ÝǽÙǪ ųٳóáõÛóÇ Ù³ëÇÝ) 3) faire des efforts, s’efforcer (ç³Ýù ó÷»É, ×Ç· ·áñͳ¹ñ»É) 4) se tendre (ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ) ɳñáõÙ 1) accordage m (»ñ³Åßï³Ï³Ý ·áñÍÇùÝ»ñÇ) 2) remontage m (ųٳóáõÛóÇ, ë³ñùÇ) 3) tension f (¿É»Ïïñ³Ï³Ý Ñáë³ÝùÇ) 4) ÷Ëμ. tension f (áõÅ»ñÇ, Ùï³íáñ ϳñáÕáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ¨ ³ÛÉÝ); áõÅ»ñÇ ~ª ç³Ýùª ×Ç· effort m ɳó pleurs m pl (ɳóáõÏáÍ); lamentation f (ѻͻͳÝù, ѳé³ã³Ýù, áÕμ); ~ ÉÇÝ»É pleurer vi ɳó³ÏáõÙ³Í en pleurs, éploré,e; larmoyant,e ɳó³óÝ»É faire pleurer ɳó»É pleurer vi; larmoyer vi (³ñï³ëí»É); ¹³éÁ ~ª ɳó ÉÇÝ»É pleurer à chaudes larmes ɳóÏ³Ý pleurard,e adj/n, pleurnicheur,euse n/adj; pleurnichard,e ɳóϳÝáõÃÛáõÝ pleurnicherie f; μ³í³Ï³°Ý ¿ ~ ³Ý»É assez de pleurnicheries ! ɳóáõÏáÍ pleurs m pl ɳ÷ pâtée f; lavasse f (çñÇϪ ³Ýѳ٠ϻñ³Ïáõñ) ◊ ·ÉËÇÝ ß³Ý ~ ó÷»É passer un savon à qn, laver la tête à qn ɳ÷»É dévorer vt, gober vt, laper vt; ËëÏó. bouffer vt, bâfrer vt ɳù vernis m; laque f; »ÕáõÝ·Ý»ñÇ ~ vernis à ongles; ѳï³ÏÇ ~ vernis à plancher; Ù³½»ñÇ ~ laque à cheveux; ~»ñ, ɳù³Ý»ñϳÛÇݪ ɳùáõÝ»ñÏÇ ÝÛáõûñ peintures f pl et vernis ɳù³å³ï verni,e, laqué,e ɳù³å³ï»É vernir vt, laquer vt ɳù»É laquer vt, vernir vt



ë³Ï³Ý ~ latin classique; ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý ~ latin populaire (latin vulgaire) ɳïÇߥáõÑǤ ï»°ë ɳïídzóÇ É³ïÇß³Ï³Ý (ɳïídzϳÝ) letton,e ɳïÇß»ñ»Ý letton m, langue f lettone ɳïíÇ³Ï³Ý (ɳïÇ߳ϳÝ) letton,e, de Lettonie ɳïídzóÇ, ɳïíáõÑÇ (ɳïÇߥáõÑǤ) Letton,e n, Latvien,ne n ɳñ fil m; corde f; ¿É»Ïïñ³Ï³Ý ~ª ¿É»Ïïñ³É³ñ fil électrique; »ñ³Åßï³Ï³Ý ·áñÍÇùÇ ~ corde f; ~Çó ·ó»É (»ñ³Åßï³Ï³Ý ·áñÍÇùÁ) désaccorder vt ɳñ³Ë³Õ³ó funambule n; équilibriste n; ÷Ëμ. bluffeur,-euse n/adj, hâbleur,-euse n/adj ɳñ³Ë³Õ³óáõÃÛáõÝ danse f sur la corde raide; ÷Ëμ. bluff m, hâblerie f ɳñ³ÛÇÝ à cordes; ~ ·áñÍÇù (»ñ³Åßï³Ï³Ý) instrument m à cordes; ~ Ýí³·³ËáõÙμ orchestre m à cordes ɳñ³÷³Ïáó barbelés m pl ɳñ»É 1) tendre vt (Ó·»É, åñÏ»É); ÉëáÕáõÃÛáõÝÁ ~ tendre l’oreille; ÙÇïùÁ ~ tendre l’esprit; Çñ μáÉáñ áõÅ»ñÁ ~ faire tous ses efforts 2) remonter vt (ٻ˳ÝǽÙ); ųٳóáõÛóÁ ~ remonter la montre 3) accorder vt (»ñ³Åßï³Ï³Ý ·áñÍÇùÁ); ¹³ßݳÙáõñÁª çáõóÏÁ ~ accorder le piano, le violon ɳñáÕ »ñÅßï. accordeur m; ¹³ßݳÙáõñ ~ accordeur de piano(s) ɳñáíÇ (ٻ˳ÝǽÙÇ Ù³ëÇÝ) mécanique ɳñí³Í 1. adj 1) tendu,e; ~ Çñ³íÇ×³Ï situation f tendue 2) intense, intensif,-ive (»é³Ý¹³·ÇÝ, áõÅ·ÇÝ, ½áñ»Õ) 2. adv avec intensité, intensivement (~ Ï»ñåáí) ɳñí³ÍáõÃÛáõÝ 1) tension f (ɳñí³Í íÇ׳Ϫ ¹ñáõÃÛáõÝ); ɳñí³ÍáõÃÛ³Ý ûç³Ë foyer m de tension; ~Á Ù»ÕÙ»É 373



bien pendue (¹³ñÓ.); ne pas avoir la langue dans sa poche (¹³ñÓ.) É»½í³ÝÇáõÃÛáõÝ volubilité f, faconde f É»½í³ÝÛáõà matériel m linguistique É»½í³ßÇÝáõÃÛáõÝ créativité f linguistique É»½í³ß˳ñѳ·ñáõÃÛáõÝ géographie f linguistique É»½í³å³ïÙ³Ï³Ý linguo-historique É»½í³ë³ÛóùáõÙ (É»½í³Ï³Ý íñÇåáõÙ) lapsus m É»½í³ñÙ³ï ϽÙËë. racine f de la langue É»½í³ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f linguistique É»½í³ù³Õ³ù³ÏñÃáõÃÛáõÝ civilisation f linguistique É»½áõ langue f; langage m (Ëáëù); Ù³Ûñ»ÝÇ ~ langue maternelle; ûï³ñ ~ langue étrangère; ³½·³ÛÇÝ ~ langue nationale; å»ï³Ï³Ýª å³ßïáÝ³Ï³Ý ~ langue officielle; ÙÇç³½·³ÛÇÝ ~ langue internationale; ·ñ³Ï³Ý ~ langue littéraire; ϻݹ³ÝǪ Ù»é³Í ~ langue vivante, morte; É»½íμ. ѳٳ¹ñ³Ï³Ýª í»ñÉáõÍ³Ï³Ý ~ langue synthétique, analytique; Ïó³Ï³Ý ~ langue agglutinante; ÷á˳ïáõ ~ langue prêteuse; ÷á˳éáõ ~ langue emprunteuse; Ù³Ûñ-~ langue mère; ëϽμݳÕμÛáõñ ~ (óñ·Ù³ÝáõÃÛ³Ý Ù»ç) langue source; »É³Ï»ï³ÛÇݪ óñ·Ù³ÝíáÕ ~ langue de départ; óñ·Ù³ÝáõÃ۳ݪ óñ·Ù³ÝáÕ ~ langue de traduction (d’arrivée); éáÙ³Ý³Ï³Ý ~Ý»ñ langues romanes; DZÝã É»½íáí »ù ËáëáõÙ quelle langue parlez-vous ?; ϽÙËë. É»½íÇ μáñμáùáõÙ glossite f; ~Ý ÏÍ»É se mordre la langue; ~Ý óáõÛó ï³É (μÅßÏÇÝ) montrer sa langue; ׳ñï³ñ ~ áõÝ»Ý³É avoir la langue bien pendue (¹³ñÓ.); ã³ñª ã³ñ³Ëáë ~ mauvaise langue, méchante langue ◊ ~ Ñ³Ý»É tirer sa langue; ~Ý Çñ»Ý ù³ß»É tenir sa langue; ~Ý Ù³ñ¹áõÝ ÐéáÙ ÏѳëóÝÇ qui langue a, à Rome va; ÁݹѳÝáõñ ~ ·ïÝ»É arriver à s’entendre (avec qn); ~Ý ÏáõÉ ï³É avaler sa langue; É»½íÇ Í³ÛñÇÝ ÉÇÝ»É avoir au



ɳùáï»É tacher vt, salir vt É»·»Ý¹ ï»°ë ³é³ëå»É É»·»Ý¹³ÛÇÝ ï»°ë ³é³ëå»É³Ï³Ý É»·»áÝ å³ïÙ. légion f; ä³ïíá ~Ç ßù³-



(ýñ³ÝëdzϳÝ) Légion Ýß³Ý d’honneur É»·»áÝ»ñ, É»·ÇáÝ³Ï³Ý (É»·»áÝÇ ½ÇÝíáñ) å³ïÙ. légionnaire m É»¹Ç lady f É»½·Ç, É»½·áõÑÇ Lesghien,ne n É»½·Ç³Ï³Ý lesghien,ne É»½·Ç»ñ»Ý lesghien m É»½í³μ³Ý linguiste n É»½í³μ³Ý³Ï³Ý linguistique; ~ Ñá·»μ³ÝáõÃÛáõÝ psychologie f linguistique É»½í³μ³Ýáñ»Ý linguistiquement É»½í³μ³ÝáõÃÛáõÝ linguistique f; ÁݹѳÝáõñ ~ linguistique générale; ÏÇñ³é³Ï³Ý ~ linguistique appliquée; ѳٻٳï³Ï³Ý ~ linguistique comparée (comparative) É»½í³μáñμ (É»½í³ï³å) μÅßÏ. glossite f É»½í³·»ï ï»°ë É»½í³μ³Ý É»½í³·Çï³Ï³Ý ï»°ë É»½í³μ³Ý³Ï³Ý É»½í³·ÇïáõÃÛáõÝ ï»°ë É»½í³μ³ÝáõÃÛáõÝ É»½í³ÁÝï³ÝÇù famille f de langues É»½í³ËáõÙμ groupe m de langues É»½í³Ï 1) languette f (ÏáßÇÏÇ, ÃÇûճïáõ÷Á μ³ó»Éáõ ¨ ³ÛÉÝ) 2) ϽÙËë. luette f, uvule f 3) ï»Ë. languette f; pêne m (÷³Ï³ÝùÇ) 4) »ñÅßï. anche f (÷áÕ³ÛÇÝ ·áñÍÇùÝ»ñÇ) 5) battant m (½³Ý·Ç, ½³Ý·³ÏÇ) É»½í³Ï³Ý É»½íμ. de la langue; langagier,-ière (Ëáëù³ÛÇÝ) É»½í³Ï³å ~ ÁÝÏÝ»É devenir muet,te É»½í³ÏéÇí logomachie f É»½í³Ñ³μ (É»½íÇ ï³Ï ³ëïÇ׳ݳμ³ñ ѳÉíáÕª ÉáõÍíáÕ ¹»Õ³Ñ³μ) linguette f



É»½í³Ñ³Ù³Ï³ñ· système m linguis-



tique



É»½í³ÓáõÏ sole f É»½í³Ùdzíáñ unité f linguistique É»½í³Ùß³ÏáõóÛÇÝ linguo-culturel,le É»½í³ÛÇÝ lingual,e É»½í³ÝÇ volubile, disert,e; ËëÏó. barati-



neur,-euse; ~ ÉÇÝ»É avoir la langue



374



bout de la langue



É»éݳ·ñ³Ï³Ý ³ßË·ñ. orographique É»éݳ·ñáõÃÛáõÝ ³ßË·ñ. orographie f É»éݳ¹³ÑáõϳÛÇÝ ~ ëåáñï ski m alpin



ɻóñ·Ç³ ï»°ë ٳѳÃÙμÇñ, ùݳËï ɻѥáõÑǤ Polonais,e n É»Ñ³Ï³Ý polonais,e, de Pologne ɻѻñ»Ý polonais m, langue f polonaise É»Õ³Ï bleu m É»Õ³Ï»É (ɻճϳçñ»É) passer vt au bleu;



(de montagne)



É»éݳ¹³ÑáõÏáñ¹¥áõÑǤ skieur,-euse n de



montagne



É»éݳ¹³ßï plateau m É»éݳ½³Ý·í³Í massif m montagneux É»éݳɳÝç versant m É»éÝ³Ï (÷áùñ É»é) monticule m É»éÝ³Ï³Ý (É»éÝóÇ, É»éݳμݳÏ) mon-



ëåÇï³Ï»Õ»ÝÁ ~ passer le linge au bleu ɻճϻÝÇ μëμ. indigotier m ɻճѳ٠amer,-ère ɻճ׳ù terrifié,e, saisi,e d’effroi (de terreur, d’horreur) ɻճå³ï³é saisi,e de panique, épouvanté,e ɻճå³ñÏ Ï½ÙËë. vésicule f biliaire; μÅßÏ. ~Ç μáñμáùáõÙ cholécystite f É»ÕÇ (Ù³ÕÓ) 1. ϽÙËë. bile f 2. adj amer,ère É»ÕÇáõÃÛáõÝ goût m amer É»ÛÏáóÇï (ÉëÝÇÏ, Éëݳ·Ý¹ÇÏ, ³ñÛ³Ý ëåÇï³Ï ·Ý¹ÇÏ) leucocyte m É»Ûï»Ý³Ýï¥áõÑǤ lieutenant,e n; ÏÁñïë»ñ ~ sous-lieutenant,e n É»ÛïÙáïÇí leitmotiv m É»ß charogne f É»é (ë³ñ) montagne f; ~Ý»ñáõÙª ë³ñ»ñáõÙ dans la montagne; μ³ñÓñ³μ»ñÓ ~ montagne élevée; Ññ³μ˳ÛÇÝ ~ montagne volcanique; μ³ñÓñ ~ haute montagne; ~³Ý ëïáñáïÇÝ au pied de la montagne; ~³Ý ɳÝç versant m (d’une montagne) É»éݳμÝ³Ï montagnard,e adj/n É»éݳ·³·³Ã sommet m (faîte m, cime f) de montagne; pic m (ëñ³Í³Ûñ) É»éݳ·³í³é (É»éݳí³Ûñ) contrée f montagneuse É»éݳ·ÛáõÕ village m dans les montagnes É»éݳ·Ý³ó (³ÉåÇÝÇëï) alpiniste n É»éݳ·Ý³óáõÃÛáõÝ (³ÉåÇÝǽÙ) alpinisme m É»éݳ·á· vallon m É»éݳ·áÛ³óáõÙ »ñÏñμ. formation f des chaînes montagneuses, orogenèse f É»éݳ·áñÍ ï»°ë ѳÝù³·áñÍ É»éݳ·áñÍáõÃÛáõÝ ï»°ë ѳÝù³·áñÍáõ-



tagnard,e adj/n



É»éݳÏÇñ× col m de montagne, gorge f



de montagne



É»éݳÏáõÛï amoncellement m de mon-



tagnes



É»éݳѳÝù mine f É»éݳѳÝù³ÛÇÝ minier,-ière É»éݳѳÝù³í³Ûñ, É»éݳѳÝù³ï»Õ



gisement m É»éݳÛÇÝ (É»éÝáï) montagneux,-euse, de montagne; ~ ßñç³Ý région f montagneuse; ~ ÉÇ× lac m de montagne É»éݳÝóù col m, défilé m, gorge m É»éݳ߳ñ chaîne f montagneuse É»éݳß˳ñÑ pays m de montagne, région f montagneuse, plateau m É»éݳßÕó, É»éݳå³ñ chaîne f de montagnes É»éݳí³ñ¹ (ݳ½í³ñ¹) azalée f É»éݳñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý minier,-ière É»éݳñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f minière É»éݳñß³í (É»éݳ·Ý³óáõÃÛáõÝ) alpinisme m É»éݳñß³í³ÛÇÝ (É»éݳñß³íáñ¹³ÛÇÝ, ³ÉåÇÝÇëï³Ï³Ý) de montagne, d’alpinistes É»éݳñß³íáñ¹ (É»éݳ·Ý³ó) alpiniste n É»éÝáï ï»°ë É»éݳÛÇÝ É»éÝóÇ montagnard,e adj/n É»ë³Ý pierre f à broyer É»ëμÇ³Ï³Ý lesbien,ne; ~ ë»ñ amour m lesbien É»ëμdzϳÝáõÃÛáõÝ lesbianisme m, lesbisme m É»ëμáõÑÇ (É»ëμáëÛ³Ý ëÇñá ³ÝÓݳïáõñ »ÕáÕ ÏÇÝ) lesbienne f



ÃÛáõÝ 375



É»ë»É broyer vt É»ëÇã broyeur m (·áñÍÇù) É»ëáõÙ broyage m É»ñ¹ coagulé,e (óÝÓñ³ó³Í, ٳϳñ¹-



Édz½áñ³·ñáí par procuration 2) créance f (ѳí³ï³ñÙ³·Çñ) Édz½áñ»É autoriser vt, donner plein pouvoir (à qn); accréditer vt (¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý ·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý μݳ·³í³éáõÙ); habiliter vt; déléguer vt Édz½áñí³Í autorisé,e, délégué,e; accrédité,e (¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý ·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý μݳ·³í³éáõÙ); ~ ³ÝÓ délégué,e n Édz½áñí»É (Édz½áñí³Í ÉÇÝ»É) être autorisé,e, être délégué,e; être accrédité,e (¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý ·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý μݳ·³í³éáõÙ) Édz½áñáõÃÛáõÝ pouvoir m, pleins pouvoirs m pl (Çñ³í³ëáõÃÛáõÝ); délégation f (Édz½áñáõÙ); ~Ý»ñÇ »ñÏñáñ¹ ųÙÏ»ï deuxième mandat m; ³Ýë³ÑÙ³Ý ~ª Çñ³íáõÝùÝ»ñ carte f blanche; ~Ý»ñ pouvoirs m pl; ~Ý»ñÁ ÷á˳Ýó»É déléguer les pouvoirs; ~Ý»ñÇ ë³ÑÙ³ÝÝ ³ÝóÝ»É dépasser ses pouvoirs; ~Ý»ñÇ ã³ñ³ß³ÑáõÙ abus de pouvoir, d’autorité; ~Ý»ñÁ ã³ñ³ß³Ñ»É détourner les pouvoirs Édz½áñáõÙ délégation f ÉdzÃáù à pleins poumons; ~ ßÝã»É respirer à pleins poumons; ÷Ëμ. de bon cœur; ~ ÍÇÍ³Õ»É rire de bon cœur; ~ ÏÛ³Ýùáí ³åñ»É vivre intensément ÉdzÉáõëÇÝ pleine lune f Édzϳ½Ù en corps, au grand complet Édzϳï³ñ 1) complet,-ète; »ñÏ»ñÇ ~ ÅáÕáí³Íáõ œuvres f pl complètes (de); ~ ³½³ïáõÃÛáõÝ pleine (totale) liberté f 2) intégral,e (³ÙμáÕç³Ï³Ý) Édzϳï³ñáõÃÛáõÝ 1) plénitude f 2) intégrité f, totalité f (³ÙμáÕç³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) ÉdzÏßÇé au poids requis ÉdzÏßéáõÃÛáõÝ juste poids m, bon poids



í³Í)



É»ñ¹³μáñμ ï»°ë É»ñ¹³ï³å É»ñ¹³Ëáó (ÉÛ³ñ¹Ç íñ³ ·áÛ³ó³Í Ëáó)



ulcère m de foie



É»ñ¹³Ëï (ÉÛ³ñ¹Ç ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ) ma-



ladie f de foie



É»ñ¹³Ëï³íáñ (ÉÛ³ñ¹Ç ÑÇí³Ý¹áõÃÛ³Ùμ



ï³é³åáÕ ³ÝÓ) hépatique n



É»ñ¹³Ï³É»É, É»ñ¹³Ý³É se coaguler (³ñ-



Û³Ý Ù³ëÇÝ)



É»ñ¹³ï³å (É»ñ¹³μáμ) hépatite f É»ñ¹³óáõÙ coagulation f É»ñÏ nu,e, dénudé,e; ~ ųÛé»ñ rocs m pl



(rochers m pl) nus; ~ª ï»ñ¨³½»ñÍ Í³é arbre m dénudé É»ñÏ³Ý³É affleurer vi (É»éݳÛÇÝ ³å³ñÝ»ñǪ ѳÝù»ñÇ Ù³ëÇÝ); se mettre à nu, se dénuder (Ù»ñϳݳÉ); se dépouiller (ͳéÇ Ù³ëÇÝ) É»ñϳóáõÙ dénudation f É»ñÏáõÃÛáõÝ nudité f (Ù»ñÏáõÃÛáõÝ); calvitie f (׳ճïáõÃÛáõÝ) É»óáõÝ 1) plein,e (ÉÇ, ÉÇùÁ) 2) rempli,e (Éóñ³Í) 3) bourré,e (ÉÇùÁ Éóñ³Í, áõé³Í) 4) comble (É»÷-É»óáõÝ) É»÷-É»óáõÝ bondé,e, comble; tout(e) plein(e); ~ ¹³ÑÉÇ× salle f comble; ~ ·Ý³óù train m bondé ÉÇ (ÉÇùÁ, É»÷-É»óáõÝ, Éóí³Í) plein,e; çñáí ~ μ³Å³Ï verre m plein d’eau Édzμ»éÝ»É charger vt entièrement ÉdzμáõË abondant,e Édzμáõé¥Ý¤ à pleine(s) main(s) Édz·áõÙ³ñ plénier,-ière; ~ ÝÇëï séance f plénière Édz½áñ 1. adj 1) plénipotentiaire; ~ Ý»ñϳ۳óáõóÇã plénipotentiaire m; résident m (¹ñ³Ù³ïݳÛÇÝ ·áñͳñùÝ»ñÇ ¹»åùáõÙ); ³ñï³Ï³ñ· ¨ ~ ¹»ëå³Ý ambassadeur m extraordinaire et plénipotentiaire 2) délégué,e (Édz½áñí³Í) 2. mandataire n, fondé,e n de pouvoir(s) (Édz½áñí³Í ³ÝÓ) Édz½áñ³·Çñ Çñ³íμ. 1) procuration f;



m



ÉdzÑÝãáõÝ sonore ÉdzÑáõÛë plein,e d’espoir ÉdzÑáõÝã ï»°ë ÉdzÑÝãáõÝ ÉdzӳÛÝ à pleine voix ÉdzӻéÝ à pleines mains; ~ ï³É donner 376



à pleines mains



·³ñß³å³ñÁ ~ lécher les bottes de qn Éǽí»É se lécher (Çñ³ñ Éǽ»É) ÉÇÃÇáõÙ ùÇÙ. lithium m ÉÇÇÙ³ëï É»½íμ. significatif,-ive, plein,e, lexical,e; ~ μ³é mot significatif (plein, lexical) ÉÇÇßË³Ý de plein pouvoir ÉÇÇß˳ÝáõÃÛáõÝ plein pouvoir m ÉÇÇñ³í jouissant de tous les droits ÉÇÇñ³íáõÃÛáõÝ possession f de tous les droits ÉÇÏÛáñ liqueur f ÉÇ× 1) lac m; ꨳݳ ~ lac (de) Sévan 2) étang m (÷áùñ ~ª É׳Ï, çñϳÛù) ÉÇÙáÝ citron m; ~Ç Í³éª ÉÇÙáݳͳé citronnier m; ~Ç ÑÛáõà jus m de citron, citronnade f; ~Á ׽ٻɪ ù³Ù»É presser le citron; ~áí Ã»Û thé m (au) citron ÉÇÙáݳ·áõÛÝ couleur f (de) citron, citron invar; ~ ½·»ëï robe f citron ÉÇÙáݳ¹ citronnade f, limonade f ÉÇÙáݳÃÃáõ (ÏÇïñáݳÃÃáõ) acide m citrique ÉÇÙáݳͳé citronnier m ÉÇÙáݳÑÛáõà jus m de citron ÉÇÝ· ï»°ë ÝÇ·, ÉÍ³Ï ÉÇݹ ϽÙËë. gencive f; Éݹ»ñÇ μáñμáùáõÙ inflammation f des gencives, gingivite f ÉÇÝ»É être; ö³ñǽáõÙ »Õ»±É »ù avez-vous été à Paris ?; »ñ»ÏáÛ³Ý ï³ÝÁ ÏÉÇݻ٠le soir je serai chez moi; ÇÝã áõ½áõÙ ¿ª ÃáÕ ÉÇÝÇ advienne que pourra !; Ãá°Õ ³Û¹å»ë ÉÇÝÇ soit !; ³Ûëï»Õ ³Ù»Ý ÇÝã ϳ ici il y a tout; ÉÇÝáõÙ ¿, ãÇ ÉÇÝáõÙ… il y avait une fois…; ͳÝáà ~ connaître vt; ϳñáÕ ~ être capable de, être apte à; ãÉÇÝ»Éáõª ãáõݻݳÉáõ å³ï׳éáí faute de ÉÇÝ»ÉáõÃÛáõÝ existence f, être m ÉÇÝáÉ»áõÙ linoléum m ÉÇÝáïÇå (ïáÕ³ïÇå, ïáճ߳ñ Ù»ù»Ý³) ïå·ñ. linotype f ÉÇÝã ~Ç ¹³ï³ëï³Ý lynchage m; ~Ç ¹³ï³ëï³ÝÇ »ÝóñÏ»É lyncher vt ÉÇÝã³Ñ³ñ»É (ÈÇÝãÇ ¹³ï³ëï³ÝÇ »Ý-



Édzٻïñ³Å de long métrage; ~ ýÇÉÙ



film m de long métrage, long métrage m Édzݥ³¤ μëμ. (÷³Ã³ÃíáÕ áõ Ù³·ÉóáÕ μáõÛë) liane f ÉÇ³Ý³É être comblé,e; se rassasier (ѳ·»Ý³É) Édzå»ë ï»°ë ÉÇáíÇÝ Édz鳷³ëï à pleines voiles Édzé³ï abondant,e Édzé³ïáõÃÛáõÝ abondance f; profusion f (Ñáñ¹³é³ïáõÃÛáõÝ) ÉdzëÇñï de tout cœur Édzí³ñï achevé,e Édzï³ñ³÷ ~ ³ÝÓñ¨ pluie f battante, pluie f torrentielle, averse f (Ñáñ¹³é³ï ³ÝÓñ¨) ÉdzñÅ»ù à valeur requise; de valeur (³ñÅ»ù³íáñ) ÉdzñÅ»ùáõÃÛáõÝ pleine valeur f ÉdzñÛáõÝ pléthorique (³é³ï ³ñÛáõÝ áõÝ»óáÕ); ÷Ëμ. plein,e de vie ÉdzñÛáõÝáõÃÛáõÝ μÅßÏ. pléthore f, ÷Ëμ. joie f de vivre ÉdzóÝ»É combler vt; rassasier vt (ѳ·»óÝ»É) ÉdzóáõÙ abondance f (³é³ïáõÃÛáõÝ); satiété f (ѳ·»óáõÙ) ÉÇμ³Ý³ÝÛ³Ý libanais,e, du Liban ÉÇμ³Ý³ÝóÇ, ÉÇμ³Ý³ÝáõÑÇ Libanais,e n ÉÇμ»ñ³É 1. adj libéral,e (³½³ï³Ï³Ý) 2. libérale,e n (ÉÇμ»ñ³É Ïáõë³ÏóáõÃÛ³Ý ³Ý¹³Ù) ÉÇμ»ñ³É³Ï³Ý ï»°ë ³½³ï³Ï³Ý, ÉÇμ»ñ³É ÉÇμ»ñ³É³óÝ»É ï»°ë ³½³ï³Ï³Ý³óÝ»É ÉÇμ»ñ³ÉǽÙ, ÉÇμ»ñ³ÉáõÃÛáõÝ ï»°ë ³½³ï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, ÃáÕïíáõÃÛáõÝ ÉÇμÇ³Ï³Ý libyen,ne ÉÇμdzóÇ Libyen,ne n ÉÇμñ»ïÇëï librettiste n ÉÇμñ»ïá óïñ. livret m ÉÇ·³ ï»°ë ÙÇáõÃÛáõÝ Éǹ»ñ ï»°ë ³é³çÝáñ¹ Éǽ»É lécher vt; se pourlécher, s’en lé-



cher les babines (¹³ñÓ.) (áõï»Éáõó ³é³ç ϳ٠ѻïá ßñÃáõÝùÝ»ñÁ Éǽ»Éª Ç Ýß³Ý ·áÑáõݳÏáõÃÛ³Ý) ◊ áïù»ñÁª 377



óñÏ»É) lyncher vt



ÉÇùÁ 1) plein,e, bondé,e (É»÷-É»óáõÝ) 2)



ÉÇÝã³Ñ³ñáõÃÛáõÝ, ÉÇÝã³Ñ³ñáõÙ (ÈÇÝãÇ



replet,-ète (·ÇñáõÏ), obèse (·Çñ³å³ñ³ñ) ÉÉϳÝù torture f; tourment m, obsession f, oppression f ÉÉÏ»É torturer vt; tourmenter vt, obséder



¹³ï³ëï³Ý) lynchage m ÉÇáíÇÝ complètement (Édzϳï³ñ ã³÷áí); entièrement, tout à fait, pleinement (³ÙμáÕçáíÇÝ); parfaitement (ϳï³ñ»É³å»ë) ÉÇë»é (·É³Ý) ï»Ë. arbre m; axe m; essieu



vt



ÉÉÏí»É être torturé,e; se mettre à la tor-



ture; se tourmenter, être obsédé,e



m



ÉËÉËÏ³É (ï³ñáõμ»ñí»É) se balancer ÉËÏ»É 1) se ramollir, s’amollir (ÃáõɳݳÉ) 2) devenir trop mûr,e (ã³÷Çó



ÉÇï³íñÝ»ñ ï»°ë ÃÙμáõÏ ÉÇïí³Ï³Ý lituanien,ne ÉÇïí³óÇ, ÉÇïíáõÑÇ Lituanien,ne n ÉÇïí»ñ»Ý lituanien m ÉÇïñ litre m; ѳñÛáõñ ~ hectolitre m ÉÇïñ³Ýáó (récipient m) d’un litre ÉÇñ³ (ݳËÏÇÝ ¹ñ³ÙÇ Ùdzíáñ Æï³-



³í»ÉÇ Ñ³ëáõݳݳÉ)



ÉÍ³Ï levier m; ³ñ³·áõÃ۳ݪ ³ñ³·áõ-



ÃÛáõÝÁ ÷áË»Éáõ ~ levier de vitesse;



ï»Ë. ϳé³í³ñÙ³Ý ~ levier de



ÉdzÛáõÙ) lyre f



commande; Ïß»éùÇ ~ fléau m; ù³Õ³ù³Ï³Ý ¨ ïÝï»ë³Ï³Ý ~Ý»ñ leviers politiques et financiers Éͳë³ñù (ÓÇáõ) harnais m, attelage m ÉÍ»É atteler vt; »½Ý»ñÁ ~ accoupler les bœufs ÉÍÏ³Ý de trait; ~ ³Ý³ëáõÝ bête f de trait ÉÍáñ¹»É unir vt, réunir vt; joindre vt ÉÍáñ¹í»É s’unir; se joindre ÉÍáñ¹áõÙ liaison f (ÙdzóáõÙ); jonction f (Ù»ù»Ý³ßÇÝáõÃÛ³Ý Ù»ç), connexion f (¿É»Ïïñ³Ï³Ý); ÑÙÏñ·ã. couplage m ÉÍí»É s’atteler à qch; ³ß˳ï³ÝùÇ ~ s’atteler à la besogne, se mettre au travail (·áñÍÇ ³ÝóÝ»É) ÉÍíáñ bouvier m (»½Ý»ñÇ) ÉÏëïí³Í gâté,e (ß÷³ó³Í) ÉÏëïí³ÍáõÃÛáõÝ gâterie f; dévergondage m ÉÏëïí»É être gâté,e; se laisser aller ÉÏïÇ impertinent,e, effronté,e adj/n, insolent,e adj/n ÉÏïdzμ³ñ effrontément, cyniquement, avec impertinence, avec insolence ÉÏïÇ³Ý³É devenir insolent,e (cynique, impertinent,e, effronté,e); se dévergonder, se conduire avec impudence ÉÏïÇáõÃÛáõÝ impertinence f, effronterie f, insolence f; impudence f (³Ý³ÙáÃáõÃÛáõÝ) ÉÕñ×»É salir vt, souiller vt ÉÕñ×í»É se salir, s’avilir



ÉÇñμ 1) impudent,e (³Ý³ÙáÃ), insolent,e (³Ýå³ïϳé) 2) débauché,e,



déréglé,e (³Ý³é³Ï) ÉÇó»Û lycée m ÉÇó»Û³Ï³Ý (ÉÇó»ÛÇ ¨ª ÉÇó»ÛáõÙ ëáíáñáÕ) lycéen,ne adj/n ÉÇó»Ý½Ç³ ï»°ë ³ñïáݳ·Çñ ÉÇóù charge f; impulsion f; ¿É»Ïïñ³Ï³Ý ~ charge électrique; ÷Ëμ. ~ ѳÕáñ¹»É donner (communiquer) une impulsion ÉÇóù³Ã³÷»É décharger vt; détendre vt, calmer le jeu (ɳñí³ÍáõÃÛáõÝÁ ÃáõɳóÝ»É) ÉÇóù³Ã³÷í»É 1) ¿É. se décharger 2) se détendre (ѳݷëï³Ý³É, ɳñí³ÍáõÃÛáõÝÁ Ãáõɳóݻɪ Ù»ÕÙ»É) ÉÇóù³Ã³÷áõÙ 1) ¿É. décharge f 2) détente f (ɳñí³ÍáõÃÛ³Ý ÃáõɳóáõÙª í»ñ³óáõÙ) ÉÇóù³ÛÇÝ de charge ÉÇóù³íáñ»É ¿É. charger vt; approvisionner vt (Ññ³½»ÝÁ) ÉÇóù³íáñáõÙ ¿É. charge f; chargement m (Ññ³½»ÝÇ) ÉÇáõÃÛáõÝ plénitude f; abondance f (³é³ïáõÃÛáõÝ); suffisance f (μ³í³Ï³Ý³ã³÷ ÉÇÝ»ÉÁ); aisance f (μ³ñ»Ï»óáõÃÛáõÝ); ÉÇáõÃÛ³Ý Ù»ç ³åñ»É vivre dans l’aisance ÉÇáõÉÇ abondamment, copieusement, à profusion



378



ÉÕñ×áõÏ souillé,e, malpropre É׳·Ý³× ïÝï·. (μ³ñÓñ ·áñͳ½ñÏáõ-



ÉáμμÇëï ï»°ë ߳ѳËáõÙμ (߳ѳËÙμÇ



³Ý¹³Ù)



ÉáμÇ *haricot(s) m (pl); ëåÇï³Ïª ϳñ-



ÃÛ³Ý áõ ¹³Ý¹³Õ ïÝï»ë³Ï³Ý ³×Ç (É׳óÙ³Ý) ¨ ï¨³Ï³Ý ·Ý³×Ç Ñ³Ù³ÏóáõÃÛáõÝÁ) stagflation f É×³Ï étang m; mare f, petit lac m; μÝ³Ï³Ý ¨ ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ~Ý»ñ étangs naturels et artificiels É×³Ý³É stagner vi, croupir vi (çñǪ Ñ»ÕáõÏÇ Ù³ëÇÝ); ÷Ëμ. croupir vi (Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ); ne pas se développer, stagner (ã½³ñ·³Ý³É, ³é³çÁÝóó ã³åñ»É) É׳ó³Í stagnant,e; ~ çáõñ eau f stagnante É׳óáõÙ 1) stagnation f (ݳ¨ª ³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý ³ÝÏáõÙ); É׳óÙ³Ý ßñç³Ý époque f de stagnation 2) marasme m (½³ñ·³óÙ³Ý μ³ó³Ï³ÛáõÃÛáõÝ); ·áñÍ»ñÇ ~ marasme des affaires; ïÝï»ë³Ï³Ý ~ marasme économique É׳÷ bord m du lac É׳÷ÝÛ³ qui se trouve au bord du lac, situé,e au bord du lac É׳÷áë (çñáí Éóí³Í ÷áë) flaque f, mare f ÉÛ³ (ɳ) »ñÅßï. la m ÉÛ³ñ¹ foie m; ~Ç μáñμáùáõÙª É»ñ¹³ï³å hépatite f ÉÛ³ñ¹³μ³ÝáõÃÛáõÝ hépatologie f ÉÛ³ñ¹³μáñμ ï»°ë É»ñ¹³ï³å ÉÛ³ñ¹³Ãáù ï»°ë ÷áñáïÇù ÉÛ³ñ¹³ÛÇÝ de foie, hépatique ÉÛáõûñ³Ï³Ý luthérien,ne adj/n ÉÛáõûñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ luthéranisme m ÉÛáõÏ ï»°ë Çç³Ýóù, »É³Ýóù Éݹ³μáñμ μÅßÏ. gingivite f; fluxion f (ýÉÛáõë) Éݹ³μáñμáùáõÙ μÅßÏ. gingivite f Éݹ³Ëï scorbut m; ~áí ÑÇí³Ý¹ scorbutique n Éݹ³Ëï³ÛÇÝ scorbutique Éݹ³Ëï³íáñ scorbutique n Éݹ³ÛÇÝ gingival,e Éݹáõéáõóù (ýÉÛáõë) μÅßÏ. fluxion f Éáμ³½·ÇÝ»ñ (μ³Ïɳ۳μáõÛë»ñ) μëμ. légumineuses f pl ÉáμμÇ ï»°ë ߳ѳËáõÙμ



ÙÇñª ϳݳã ~ haricots blancs, rouges, verts Éá·³Ýù bain m; baignade f (ÍáíáõÙ, ÉáÕ³í³½³ÝáõÙ); ~ ÁݹáõÝ»É prendre un bain; ³ñ¨Ç ~ ÁݹáõÝ»É prendre un bain de soleil Éá·³ë»ÝÛ³Ï salle f de bains Éá·³ñ³Ý baignoire f Éá·³ñÇÃÙ Ù³Ã. logarithme m; ~Ý»ñÇ ³ÕÛáõë³Ï table f des logarithmes Éá·³ñÇÃÙ³Ï³Ý logarithmique; ~ ù³ÝáÝ règle f à calcul (à coulisse) Éá·á廹 μÅßÏ. orthophoniste n Éá·á廹dz μÅßÏ. (Ëáë»É³Ë³Ý·³ñÙ³Ý ·ÇïáõÃÛáõÝ ¨ μáõÅáõÙ) logopédie f, orthophonie f Éá½áõÝ· ï»°ë ϳñ·³Ëáë ÉáÉÇÏ tomate f; ~Ç ÑÛáõà jus m de tomate; ~Ç Ù³ÍáõÏ concentré m de tomates ◊ ~Ç å»ë ϳñÙÇñ rouge comme une tomate ÉáÉá½»É ËëÏó. embobiner vt ÉáÉá½áõÙ ËëÏó. duperie f ÉáÏ seulement, ne … que, seul; ~ Ù»Ï ³Ý·³Ù une fois seulement; ~ ë»ñÝ ¿ Ù³ñ¹áõÝ ³åñ»óÝáõÙ il n’y a que l’amour qui fait vivre l’homme; ~ ݳ ϳñáÕ ¿ ³Û¹ μ³ÝÝ ³Ý»É lui seul peut faire cela Éáϳïáñ ï»°ë ï»ÕáñáßÇã ÉáÏáÙáïÇí ï»°ë ßá·»ù³ñß ÉáÕ natation f (Ù³ñ½³Ó¨); nage f (ÉáÕ³ÉÁ); ~ ï³Éª ÉáÕ³É nager vi; ³½³ï á×Ç ~ nage libre ÉáÕ³½·»ëï maillot m de bain; slip m (de bain) (ÉáÕ³í³ñïÇù); cachesexe m (ë»é³Ý¹³ÙÁ ѳ½Çí ͳÍÏáÕ) ÉáճóճÝà palmure f Éáճè (ÉáÕ³Ï) nageoire f (çñ³ÛÇÝ Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñÇ); ~»ñ (çñáõÙ ¹ÛáõñáõÃÛ³Ùμ ß³ñÅí»Éáõ ѳٳñ) palmes f pl



ÉáÕ³É nager vi; ³½³ï á×áí ~ nager le



crawl; Ñáë³ÝùÇ áõÕÕáõÃÛ³Ùμ ~ nager dans le courant; Ñáë³ÝùÇÝ Ñ³-



379



ϳé³Ï ~ remonter le courant, nager à contre-courant; ~áí à la nage; ~áí ³ÝóÝ»É traverser à la nage ÉáÕ³ËóÇÏ (Éá·³ËóÇÏ) cabine f de douche ÉáÕ³Ï (Éáճè) nageoire f (ÓϳÝ, çñ³ÛÇÝ Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñÇ) ÉáÕ³Ý flotteur m ÉáÕ³Ý³É se baigner ÉáÕ³Ýó course f (de natation) ÉáÕ³Ýó»É traverser vt à la nage ÉáÕ³ë»ÝÛ³Ï salle f de bains ÉáÕ³í³½³Ý piscine f; μ³óûÃÛ³ ~ piscine en plein air; ÷³Ï ~ piscine couverte ÉáÕ³í³ñïÇù slip m ÉáÕ³ñ³Ý baignoire f (Éá·³ñ³Ý); piscine f (ÉáÕ³í³½³Ý) ÉáÕ³óáÕ nageur,-euse n (ÉáÕ ïíáÕ); baigneur,-euse n (Éá·³Ýù ÁݹáõÝáÕ) ÉáÕ³óÝ»É baigner vt ÉáÕ³óáõÙ (Éá·³Ýù, ÉáճݳÉÁ, ÉáÕ³óÝ»ÉÁ) bain m ÉáÕ³÷ plage f ÉáÕ³÷³ï»ñ (í³ñÓáõ ï³ñ³Íùª ËóÇÏ ¨ ³ÛÉÝ ïñ³Ù³¹ñáÕ) plagiste n ÉáÕáñ¹¥áõÑǤ nageur,-euse n ÉáÕáõÝ³Ï flottant,e (ÉáÕ³óáÕ, ÉáÕ³Éáí ß³ñÅíáÕª ÷³ñáë ¨ ³ÛÉÝ) ÉáÕáõݳÏáõÃÛáõÝ flotabilité f ÉáÕáõëáõÛó maître m nageur ÉáÙμ³ñ¹ ï»°ë ·ñ³í³ïáõÝ ÉáݹáÝóÇ, ÉáݹáÝáõÑÇ Londonien,ne n Éáßï³Ï1 μëμ. bryone f Éáßï³Ï2 ÅÕ. oreillard m Éáé1 (ßáé) lait m caillé, caille-botte f, fromage m frais (non salé) Éáé³¹»Õ (ɳÏÙáõë) ùÇÙ. tournesol m Éáé³Ùñ·Ç canneberge f ÉáëÛáÝ ï»°ë ¹ÇÙ³çáõñ Éáëáë ï»°ë ë³ÕÙáÝ Éáïá ï»°ë íÇ×³Ï³Ë³Õ Éáïáë μëμ. lotus m Éáñ ϻݹμ. caille f Éáñ¹ lord m; Èáñ¹»ñÇ å³É³ï (²Ý·ÉdzÛáõÙ) Chambre f des lords Éáñ»ÝÇ μëμ. tilleul m ÉáñÇ ï»°ë Éáñ»ÝÇ ÉáñÓ ï»°ë ÉáñÓáõÝù



ÉáñÓ³·»ÕÓ Ï½ÙËë. glande f salivaire ÉáñӳóճÝà ϽÙËë. muqueuse f ÉáñÓ³ÛÇÝ Ï½ÙËë. muqueux,-euse ÉáñÓ³ÝÙ³Ý muqueux,-euse ÉáñÓáõÝù bave f, salive f; mucosité f



(ÉáñÓ, Ù³Õ³ë)



ÉáñÓáõÝù³μ»ñ μÅßÏ. sialagogue ÉáñÓáõÝù³ÛÇÝ muqueux,-euse, salivaire;



~ ·»ÕÓ, ÉáñÓ³·»ÕÓ glande f salivaire ÉáñÓáõÝùáï baveux,-euse ÉáñÓáõéáõóù (½áμ) μÅßÏ. goitre m Éáñïáõ ϻݹμ. couleuvre f ÉáóÙ³Ý ï»°ë ݳí³ï³ñ Éáùá (ÓáõÏ) silure m ÉåÇñß (ÉÏïÇ) impertinent,e, effronté,e adj/n



ÉåÇñß³μ³ñ, ÉåÇñßáñ»Ý effrontément,



avec arrogance, insolemment; cyniquement (ÉÏïdzμ³ñ) ÉåÇñß³Ý³É devenir de plus en plus impertinent,e (insolent,e) ÉåÇñßáõÃÛáõÝ (ÉÏïÇáõÃÛáõÝ) impertinence f, effronterie f, insolence f; impudence f (³Ý³ÙáÃáõÃÛáõÝ) Éåëï»É lécher vt; Ù³ïÝ»ñÁ ~ s’en lécher les doigts ÉåñÍáõÝ glissant,e; ~ ÓáõÏ poisson glissant Éé³ÏÛ³ó taciturne (Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ), silencieux,-euse Éé³ÏÛ³óáõÃÛáõÝ taciturnité f Éé»É se taire (Ó³ÛÝÁ Ïïñ»É); garder le silence Éé»ÉÛ³ÛÝ sans rien dire, silencieusement, en silence, tacitement Éé»óÝ»É faire taire, imposer silence à qn, réduire qn au silence ÉéÇÝ silencieux,-euse, taciturne Ééí»É se coincer; ~Áª ë»å³åݹáõÙ coincement m ÉéáõÃÛáõÝ 1) silence m; calme m (³Ý¹áññ); ϳï³ñÛ³É ~ silence total; μ³ó³ñÓ³Ï ~ silence absolu; ÉéáõÃÛ³Ý Ù»ç dans le calme; ~ å³Ñå³Ý»É garder le silence; ÉéáõÃÛ³Ý Ù³ïÝ»É taire vt, passer sous silence; ÉéáõÃÛ³Ý Ù³ïÝí»É être réduit au silence 2) mutisme m (ѳÙñáõ380



ÃÛáõÝ); ~ å³ñï³¹ñ»É réduire au mutisme ◊ ~Á ѳٳӳÛÝáõÃÛ³Ý Ýß³Ý ¿ qui ne dit mot, consent Éë³μ³Ý³Ï³Ý acoustique Éë³μ³ÝáõÃÛáõÝ acoustique f Éë³¹³ßï champ m auditif Éë³¹ÇïáÕ³Ï³Ý ï»°ë Éë³ï»ëáÕ³Ï³Ý Éë³½·³óáÕáõÃÛáõÝ μÝËë. tonie f Éë³Ï³Û³Ý station f (centre m) d’écoute Éë³ã³÷ (é³¹ÇáÑ»éáõëï³ï»ë³ÛÇÝ Ñ³Õáñ¹áõÙÝ»ñÇ) audimètre m Éë³ã³÷áõÙ (é³¹ÇáÑ»éáõëï³ï»ë³ÛÇÝ Ñ³Õáñ¹áõÙÝ»ñÇ) audimétrie f Éë³ï»ëáÕ³Ï³Ý audiovisuel,le; ~ Ù»Ãá¹ méthode f audivisuelle; ~ ÙÇçáóÝ»ñ moyens m pl audiovisuels, audiovisuel m Éë³ï»ëáÕáõÃÛáõÝ (Éë³ï»ëáÕ³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñÇ ³ÙμáÕçáõÃÛáõÝÁ) audiovisuel m Éë³ñ³Ý 1) salle f détudes (de cours); salle f de conférences (Ù»Í ¹³ë³ë»ÝÛ³Ï); amphithéâtre m (Ù»Í, μáÉáñ³Ó¨ Éë³ñ³Ý) 2) auditoire m (áõÝÏݹÇñÝ»ñ, áõÝÏݹñ³Ï³½Ù) Éë³÷áÕ (Ñ»é³ËáëÇ) récepteur m, écouteur m, combiné m; ~Á í»ñóÝ»É décrocher vt (le récepteur, l’écouteur); ~Á ϳ˻ɪ í³Ûñ ¹Ý»É raccrocher vt (le récepteur, l’écouteur); ËáõÉ»ñÇ ~ cornet m acoustique Éë³÷áÕ³Ï (μÅßÏ³Ï³Ý ·áñÍÇùª Ãáù»ñÁ ¨ ëÇñïÁ Éë»Éáõ ѳٳñ, ëï»ïáëÏáå) stéthoscope m Éë»É 1) entendre vt; écouter vt (áõÝÏݹñ»É, ³Ï³Ýç ¹Ý»É); Éë»É »Ùª Ù»ÏÝáõÙ »ù j’ai entendu dire que vous partiez; »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ ~ écouter de la musique 2) μÅßÏ. ausculter vt (ÑÇí³Ý¹ÇÝ Éë»Éáí ùÝÝ»É) 3) Çñ³íμ. entendre vt; áñ¨¿ ·áñÍ ~ entendre une cause ◊ ãÉë»Éáõ ï³É faire la sourde oreille Éë»ÉÇ audible; ѳ½Çí ~ à peine audible; ~ ÑÝãÛáõÝÝ»ñ sons m pl audibles Éë»ÉÇáõÃÛáõÝ 1) audibilité f; áã μ³í³ñ³ñ ~ audibilité insuffisante 2) acoustique f (³ÏáõëïÇϳ) Éë»ÉÇù (ÑÇÝ· ½·³Û³ñ³ÝÝ»ñÇó Ù»ÏÁ) ouïe f



ÉëݳÏáõ× (³É³μ³ëïñ) albâtre m ÉëݳÓáõÏ (ëåÇï³Ï³ÓáõÏ) ablette f ÉëݳٳßÏ (ÉëݳٳßÏáõÃÛ³Ùμ ï³é³-



åáÕ ÑÇí³Ý¹) albinos n



ÉëݳٳßÏáõÃÛáõÝ (³ÉμÇÝǽÙ) ³Ëï. al-



binisme m



ÉëÝáëÏÇ (åɳïÇÝ) platine m ÉëáÕ 1) celui, celle qui entend 2) obéis-



sant,e (Ñݳ½³Ý¹íáÕ) auditif,-ive, acoustique; ϽÙËë. ~ ÝÛ³ñ¹ nerf m acoustique; ~ ë³ñù appareil m acoustique ÉëáÕáõÃÛáõÝ ouïe f; oreille f; Ýáõñμ ~ ouïe fine; ݳ ɳí ~ áõÝÇ il a de l’oreille, il a l’oreille juste; ݳ ~ ãáõÝÇ il n’a pas d’oreille Éëí»É (ÑÝã»É) se faire entendre; retentir vi (μ³ñÓñ); Ó³ÛÝ»ñ »Ý ÉëíáõÙ des voix se font entendre ÉëáõÙ écoute f; audition f Éí³Ý³É laver vt; Ó»éù»ñÁ ~ se laver les mains; ëåÇï³Ï»Õ»ÝÁ ~ laver le linge ◊ Ó»éù»ñÁ ~ (ã˳éÝí»É, Ññ³Å³ñí»É Ù³ëݳÏÇó ÉÇÝ»É) se laver les mains Éí³ó³ÝÛáõà lessive f, détergent m, nettoyant m Éí³ó³ñ³Ý évier m (ËáѳÝáóáõÙ); lavabo m (Éá·³ë»ÝÛ³ÏáõÙ, ½áõ·³ñ³ÝáõÙ) Éí³ó³ñ³ñáõÃÛáõÝ blanchisserie f Éí³ó³ñ³ñáõÑÇ blanchisseuse f Éí³óÇã (Éí³óáÕª áÕáÕÇã Ù»ù»Ý³) laveur ÉëáճϳÝ



m



Éí³óí»É se laver Éí³óíáÕ (áñ ϳñ»ÉÇ ¿ Éí³Ý³É) lavable Éí³óáõÙ 1) lavage m 2) ÷Ëμ. blanchi-



ment m (³åûñÇÝÇ ×³Ý³å³ñÑáí, Ù³ëݳíáñ³å»ë ÃÙñ³ÝÛáõûñÇ í³×³éùÇó ëï³óí³Í ÷áÕ»ñÇ Ù³ëÇÝ) 3) μÅßÏ. lavement m Éí³óáõù ï»°ë Éí³óù³çáõñ Éí³óù lessive f; ~ ³Ý»É faire la lessive; ëåÇï³Ï»Õ»ÝÁ ~Ç ï³É donner du linge à laver; ~Ç Ù»ù»Ý³ lave-linge m, machine f à laver; ~Ç ÷áßÇ lessive f (en poudre) Éí³óù³ÝÛáõà (û׳é, Éí³óùÇ ÷áßÇ ¨ ³ÛÉÝ) détergent m 381



liser vt (÷³ëï³ÃáõÕÃÁ)



Éí³óù³çáõñ (Éí³óáõù, Ï»Õï³çáõñ) la-



vure f, rinçure f Éí³óù³ë»ÕÙ³Ï (Éí³óù ϳ˻Éáõ ë»ÕÙ³Ï) pince f à linge Éí³óù³ïáõÝ blanchisserie f, laverie f Éí³óù³÷áßÇ (Éí³óùÇ ÷áßÇ) lessive f (en poudre) ÉíÇ× puceron m (parasite), phylloxéra m Éñ³μ»ñ 1) messager,-ère n (Éáõñ μ»ñáÕ) 2) reporter n, reporteur m (Éáõñª ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝ ¨ ³ÛÉÝ Ñ³Õáñ¹áÕ Éñ³·ñáÕ) 3) journal m télévisé (Ñ»éáõëï³ï»ë³ÛÇÝ Éñ³ïí³Ï³Ý ѳÕáñ¹áõÙ) Éñ³·Çñ journal m Éñ³·ñ³Ï³Ý, Éñ³·ñ³ÛÇÝ de journal; des journaux; journalistique; ~ á× style m journalistique; Éñ³·ñ³ÛÇÝ ÷áùñÇϪ ϳñ× Ñá¹í³Í entrefilet m Éñ³·ñ³ë»Õ³Ý table f basse Éñ³·ñ³í³×³é marchand,e n (vendeur,-euse n) de journaux Éñ³·ñáÕ (ÅáõéݳÉÇëï) journaliste n; reporteur m, reporter n (Éñ³Ñ³Õáñ¹) Éñ³·ñáÕ³Ï³Ý journalistique Éñ³·ñáõÃÛáõÝ (ÅáõéݳÉÇëïÇϳ) journalisme m Éñ³¹³ñ³Ý médiathèque f Éñ³Ï³½Ù 1) assortiment m (Ý»ñùݳѳ·áõëïÇ, ³Ù³Ý»Õ»ÝÇ ¨ ³ÛÉÝ); jeu m, garniture f; å³Ñ»ëï³Ù³ë»ñÇ ~ jeu de pièces; μ³Ý³ÉÇÝ»ñÇ ~ jeu de clés; ³åñ³Ýù³·ñ»ñÇ ~ jeu de factures; ³ÝÏáÕݳÛÇÝ ~ literie f 2) complet m/adj; ~ ë³ñù³íáñáõÙ matériel m complet Éñ³Ï³½Ù»É compléter vt Éñ³Ï³½Ùí»É être complété,e Éñ³Ñ³Õáñ¹ reporteur m, reporter n Éñ³Ñ³Õáñ¹áõÙ (ѳÕáñ¹áõÙ, é»åáñï³Å) reportage m Éñ³Ñ³í³ù 1. collecte f des informations 2. adj de collecte des informations Éñ³Ñáë nouvelles f pl; ûñí³ ~Á les nouvelles du jour Éñ³Ù³ë accessoire m Éñ³Ùß³Ï»É 1) mettre vt au point (³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý ³åñ³ÝùÁ) 2) fina-



Éñ³Ùß³ÏáõÙ mise f au point Éñ³Ý³É expirer vi, échoir vi (ųÙÏ»ïÇ



Ù³ëÇÝ); ųÙÏ»ïÁ ~Áª ³í³ñïí»ÉÁ expiration f Éñ³ë÷Ûáõé médias m pl Éñ³ë÷é»É médiatiser vt Éñ³ë÷éáõÙ médiatisation f Éñ³í׳ñ 1) subside m, subvention f (ëáõμëǹdz) 2) dotation f (¹áï³ódz); ³Ùáñïǽ³óÇáÝ` Ù³ßí³Íù³Ù³ñÙ³Ý ~ dotation aux amortissements; ~ ï³É doter vt (de) (¹áï³ódz ï³É) Éñ³ïí³Ï³Ý d’information; ~ Ï»ÝïñáÝ centre m d’information médiatique (Éñ³ïí³ÙÇçáó³ÛÇÝ Ï»ÝïñáÝ) Éñ³ïí³ÙÇçáó média m (ëáíáñ³μ³ñ ·áñͳÍíáõÙ ¿ Ñá·Ý³ÏÇ Ãíáí) Éñ³ïí³ÙÇçáó³ÛÇÝ (Éñ³ïí³ÙÇçáóÝ»ñÇ) médiatique Éñ³ïíáõÃÛáõÝ reportage m publicitaire, publireportage m Éñ³ïáõ 1) informateur,-trice n (Éáõñ»ñ ѳÕáñ¹áÕ, Ù³ëݳíáñ³å»ë áëïÇϳÝáõÃÛ³ÝÁ) 2) chronique f (Éñ³·ñǪ ѳݹ»ëÇ ³ÛÝ μ³ÅÇÝÁ, áñï»Õ ïå³·ñíáõÙ »Ý í»ñçÇÝ Éáõñ»ñÁ) Éñ³óÝ»É 1) compléter vt (³ÙμáÕç³óÝ»É å³Ï³ëÁ); ·áõÙ³ñÁ ~ compléter une somme 2) remplir vt; ѳñó³Ã»ñÃÇÏ ~ remplir un questionnaire 3) combler vt; μ³óÁ ~ combler une lacune Éñ³óáõÙ 1) complément m, supplément m (ѳí»Éí³Í) 2) ùñÏÝ. complément m



Éñ³óáõóÇã 1. adj 1) supplémentaire,



complémentaire, en supplément (ѳí»ÉÛ³É), additionnel,le (·áõÙ³ñíáÕ); ~ ͳËë»ñ dépenses f pl supplémentaires; ~ª ³í»Éáñ¹ ³Ý·³Ù une fois de plus 2) accessoire (ûųݹ³Ï); å³Ûٳݳ·ñÇ ~ Ñá¹í³Í clause f accessoire 3) d’appoint (å³Ñ»ëï³ÛÇÝ); ~ áõÅ»ñ forces f pl d’appoint 2. adv ~ Ï»ñåáí supplémentairement, accessoirement



382



Éñ³ù³Õ reportage m Éñμ³Ý³É prendre un air effronté (inso-



Éñï»ëáõÃÛáõÝ espionnage m; ³ñ¹Ûáõݳ-



μ»ñ³Ï³Ý ~ espionnage industriel Ç ~ en addition à, pour compléter vt; par-dessus le marché (μ³óÇ ¹ñ³ÝÇó) Éó³Ï³Û³Ý (μ»Ý½ÇÝÇ) poste m d’essence, station-service f Éó³Ï³ñ reprise f; ravaudage m Éó³Ï³ñ»É repriser vt; ravauder vt; stopper vt Éó³Ï³ñáÕ repriseur,-euse n, stoppeur,euse n Éó³Ý³í (ï³ÝÏ»ñ) tanker m; ݳíÃÇ ~ pétrolier m Éó³íáñ»É prendre de l’essence (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ Ù³ëÇÝ); faire le plein (d’essence) (μ³ùÁ ÉÇùÁ ÉóÝ»É); ravitailler en kérosène (û¹³Ý³íÁ) Éó³ñÏÇã (ݳí, û¹³Ý³í ¨ ³ÛÉÝ) ravitailleur m/adj m Éó³ñÏáõÙ ravitaillement m (ݳíÇ, û¹³Ý³íÇ) ÉóÝ»É 1) verser vt (Ñ»ÕáõÏ, ËÙÇãù); ·ÇÝÇ ~ verser du vin 2) remplir vt (ÉÇùÁ ~); combler vt (μ»ñÝ»μ»ñ³Ý~, É»÷É»óáõÝ ³Ý»É); å³ñÏÁ ÉÇùÁ ~ remplir le sac; μ³Å³ÏÁ ~ remplir le verre 3) bourrer vt (ÉÇùÁ ~, ËóÏ»É` Í˳Ùáñ×Á, ׳ÙåñáõÏÁ,) 4) déverser vt (Ù»Ï ï»ÕÇó ÙÛáõëÁ ¹³ï³ñÏ»Éáí) ◊ Ïñ³ÏÇ íñ³ ÛáõÕ ~ jeter de l’huile sur le feu ÉóÝáíÇ à la pression; ~ ·³ñ»çáõñ bière f à la pression ÉóáÝ (Ë×áÕ³Ï) farce f ÉóáÝ³Í (ÉóáÝí³Í) farci,e; ~ ëÙμáõÏ (μ³¹ñÇç³Ý) aubergine f farcie ÉóáÝ»É 1) farcir vt 2) bourrer vt; ùí»³ïáõ÷»ñÁ ~ bourrer les urnes ÉóáÝáõÙ bourrage m (μ³ñÓÇ ¨ ³ÛÉÝÇ, ݳ¨ª ùí»³ïáõ÷»ñÇ) Éóí»É se remplir; ¹³ÑÉÇ×Ý ëÏëáõÙ ¿ ~ la salle commence à se remplir; Ýñ³ ³ãù»ñÁ ³ñóáõÝùáí Éóí»óÇÝ ses yeux se sont remplis de larmes ÉóáõÙ remplissage m; rembourrage m (ËóÏáõÙ) Éáõ puce f ◊ ~Ý áõÕï ßÇݻɪ ¹³ñÓÝ»É faire d’une mouche un éléphant



lent, impertinent), se conduire avec impudence, devenir insolent,e, se dévergonder, se dépraver, se pervertir, mener une vie déréglée Éñμáñ»Ý impudemment (³Ý³Ùáóμ³ñ) ÉñμáõÃÛáõÝ 1) impudence f (³Ý³ÙáÃáõÃÛáõÝ), insolence f (³Ýå³ïϳéáõÃÛáõÝ) 2) débauche f, libertinage m (³Ý³é³ÏáõÃÛáõÝ) ÉñÇí 1. adj complet,-ète (³ÙμáÕç³Ï³Ý), total,e (ÁݹѳÝáõñ) 2. adv en entier, en totalité, au complet, au grand complet; intégralement (³ÙμáÕç³Ï³Ý Ï»ñåáí); ~ ³ß˳ï³Å³Ù³Ý³Ïáí à plein-temps, à temps complet ÉñÇíáõÃÛáõÝ plénitude f (ÉÇùÁª É»óáõݪ É»÷-É»óáõÝ ÉÇÝ»ÉÁ); totalité f, intégralité f (³ÙμáÕçáõÃÛáõÝ) Éñç³·áõÛÝ gravissime, extrêmement grave (ë˳É, ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ ¨ ³ÛÉÝ) Éñç³¹»Ù d’un air sérieux Éñç³ËáÑ réfléchi,e, sérieux,-euse, sensé,e Éñç³ËáÑáõÃÛáõÝ sérieux m, bon sens m Éñç³ÙÇï ï»°ë ÉñçÙÇï Éñç³Ý³É 1) devenir sérieux,-euse; se ranger 2) se dégriser, désenivrer vi; dessoûler vi (½·áÝ³Ý³É ·ÇÝáíáõÃÛáõÝÇó Ñ»ïá) ÉñçÙÇï réfléchi,e, sérieux,-euse (Éáõñç), responsable (˻ɳÙÇï) ÉñçÙïáñ»Ý avec réflexion, sérieusement (Éñçáñ»Ý) ÉñçÙïáõÃÛáõÝ sérieux m Éñçáñ»Ý sérieusement; Ùdzݷ³Ù³ÛÝ ~ le plus sérieusement du monde ÉñçáõÃÛáõÝ sérieux m; gravité f (ϳñ¨áñáõÃÛáõÝ, ݳ¨ª íï³Ý·³íáñáõÃÛáõÝ) Éñï»ë espion,ne n; Ýí³ëï. mouchard,e n (áëïÇÏ³Ý³Ï³Ý ~ª Ù³ïÝÇã) Éñï»ë³Ï³Ý d’espion, d’espionnage; ~ ͳé³ÛáõÃÛáõÝ service m d’espionnage Éñï»ë»É espionner vt; épier vt (¹³ñ³Ý³Ï³É»É, óùáõÝ Ñ»ï¨»É); moucharder vt (Ù³ïÝ»É, áëïÇϳÝáõÃÛ³ÝÁ ѳÛïÝ»É)



ÉñáõÙÝ



383



å³ïÙ. (ýñ³ÝëÇ³Ï³Ý ÑÇÝ áëÏ»¹ñ³Ù) louis d’or m ÉáõÍ1 (×ÝßáõÙ, ϻջùáõÙ, ûï³ñ ïÇñ³å»ïáõÃÛáõÝ) joug m; ÉÍÇ ï³Ï ÁÝÏÝ»É tomber sous le joug de; ~Á Ãáó÷»É secouer le joug ÉáõÍ2 (μ»é) fardeau m; ѳñϳÛÇÝ ~ª μ»é impôts m pl ÉáõÍ3 (÷áñѳñáõÃÛáõÝ, ÷áñÉáõÍáõÃÛáõÝ) diarrhée f; ~ª ÷áñѳñáõÃÛáõÝ áõÝ»Ý³É avoir la diarrhée, avoir la colique ÉáõÍ4 (ÙdzëÇÝ ÉÍíáÕ Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñǪ ÓÇ»ñÇ, »½Ý»ñÇ ½áõÛ·) attelage m Éáõͳñ»É (ÉáõͳñùÇ »ÝóñÏ»É) liquider vt, résilier vt (å³ÛٳݷÇñÁ); áñ¨¿ Ó»éݳñÏáõÃÛáõÝ ~ liquider une entreprise ÉáõͳñáÕ liquidateur,-trice n Éáõͳñí»É être liquidé,e; être résilié,e (å³Ûٳݳ·ÇñÁ) ÉáõͳñáõÙ liquidation f, résiliation f (å³Ûٳݳ·ÇñÁª ѳٳӳÛÝáõÃÛáõÝÁ ã»ÕÛ³É Ñ³Ù³ñ»ÉÁ); dissolution f (Éáõͳñù, ·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý ¹³¹³ñ»óáõÙ); abolition f (í»ñ³óáõÙ) Éáõͳñù liquidation f; dissolution f (·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý ¹³¹³ñ»óáõÙ); ~Ç »Ýóñϻɪ Éáõͳñ»É liquider vt; abolir vt (í»ñ³óÝ»É) Éáõͳñù³ÛÇÝ liquidatif,-ive, de liquidation ÉáõÍ»É 1) résoudre vt (ËݹÇñ ¨ ³ÛÉÝ) 2) dissoudre vt (ѳɻóÝ»É) ÉáõÍ»ÉÇ soluble; ~ª ѳÉíáÕª ѳÉáõÝ³Ï ëáõñ× café m soluble; ~ª í×é»ÉÇ ËݹÇñ problème m soluble (résoluble) ÉáõÍ»ÉÇáõÃÛáõÝ (í×é»ÉÇáõÃÛáõÝ ¨ ѳÉáõݳÏáõÃÛáõÝ) solubilité f ÉáõÍÇã solvant m; dissolvant m (ÏÇñ³éí³Íª ùëí³Í ÝÛáõÃÁ Ù³ùñ»Éáõ ѳٳñ) ÉáõÍáÕ³Ï³Ý μÅßÏ. 1. adj laxatif,-ive, purgatif,-ive 2. laxatif m, purgatif m ÉáõÍí»É 1) se dissoudre (ѳÉí»É) 2) être résolu,e (ѳñó, ËݹÇñ) ÉáõÍíáÕ (ѳÉíáÕ, ÉáõÍ»ÉÇ) soluble; ³ñ³· ~ instantané,e; ~ ëáõñ× café m soluble



ÉáõÍáõÙ 1) résolution f (áñáßáõÙ, áñáß»-



Éáõǹáñ



ÉÁ); ËݹñÇ ~ résolution du problème; solution f du problème (ËݹñÇ å³ï³ë˳ÝÁ) 2) solution f (»Éù); ù³Õ³ù³Ï³Ý ~ solution politique ÉáõÍáõÛà solution f ÉáõÕ³ñÏ»É faire flotter ÉáõÕ³ñÏáõÙ (ɳëï³é³ùáõÙ) flottage m ÉáõÙ³ obole f; petite contribution f; Çñ ~Ý μ»ñ»É apporter son obole ÉáõÛë lumière f, jour m; ~Á í³é»Éª ѳݷóÝ»É (Ù³ñ»É) allumer, éteindre la lumière; ~ ë÷é»É répandre de la lumière; ~ ¿ il fait jour; ~Á ùáÕ³ñÏ»É cacher le jour; ~Á ãμ³óí³Íª ãÉáõë³ó³Í avant le jour; ÉáõëÝÇ ~ clair m de lune; ϳݳã ~ (Éáõë³óáõÛóÇ) feu m vert; ~ ÁÝÍ³Û»É publier vt, éditer vt (Ññ³ï³ñ³Ï»É); ~ ï»ëݻɪ Ññ³ï³ñ³Ïí»É sortir vi, paraître vi (·Çñù, ³Ùë³·Çñ), voir le jour; ~ ï»ëÝ»ÉÁª Ññ³ï³ñ³Ïí»ÉÁ parution f ◊ ~Ç ÝßáõÛÉ ï»ëݻɪ ÝßÙ³ñ»É (Ñݳñ³íáñ ³í³ñïÁ ï»ëÝ»É) apercevoir le bout du tunnel; ~Ç å»ë ·»Õ»óÇÏ beau (belle) comme le jour ÉáõÛëÁÝͳÛáõÙ publication f, parution f Éáõé 1. adj silencieux,-euse; tacite (³ÝËáëª ³é³ñϳÛÇ Ï³Ù »ñ¨áõÛÃÇ Ù³ëÇÝ) 2. adv silencieusement; en silence (ÉéáõÃÛ³Ùμ, Éé»ÉÛ³ÛÝ) ÉáõéáõÙáõÝç silencieusement Éáõë³μ³Ý»É 1) élucider vt, éclaircir vt (å³ñ½³μ³Ý»É) 2) exposer vt (ß³ñ³¹ñ»É), expliquer vt (μ³ó³ïñ»É); ѳñóÁ ~ exposer une question 3) mettre en lumière (ÉáõÛë ë÷é»É); Çñ³¹³ñÓáõÃÛáõÝÁ ~ couvrir un événement Éáõë³μ³ÝáÕ (óáõó³¹ñáճϳÝ, ½ÝݳϳÝ) illustratif,-ive Éáõë³μ³Ýí»É être élucidé,e (éclairci,e, exposé,e, expliqué,e) Éáõë³μ³ÝáõÙ élucidation f; éclaircissement m (å³ñ½³μ³ÝáõÙ); explication f (μ³ó³ïñáõÃÛáõÝ) Éáõë³μ³ó (³Û·³μ³ó) aube f, aurore f, point m du jour; ~ÇÝ à l’aube, au 384



point; Éáõë³ó»É ¿ il fait jour



point du jour



Éáõë³μ»ÏáõÙ ýǽ. réfraction f Éáõë³μ»ñ étoile f du jour Éáõë³μéÝÏÇã ÉëÝÏñã. flash m Éáõë³μáõÅáõÃÛáõÝ μÅßÏ. photothérapie f Éáõë³·áí³½¹ affiche f lumineuse, en-



Éáõë³Ýϳñ photo f; photographie f



(ÑÝó.); ÁÝï³Ý»Ï³Ý ~ photo de famille; ³ÙáõëÝ³Ï³Ý ~ photo de mariage; û¹Çó ³ñí³Í ~ª û¹³Éáõë³Ýϳñ photo aérienne Éáõë³Ýϳñ³Ñ³ÝáõÙ prise f de photos; ~ û¹Çó photographie f aérienne Éáõë³Ýϳñ³ÛÇÝ photographique Éáõë³Ýϳñ³ß³ñ série f de photos Éáõë³Ýϳñ»É photographier vt, prendre une (des) photo(s) Éáõë³ÝϳñÇã photographe n Éáõë³Ýϳñã³Ï³Ý photographique; ~ ë³ñù` ³å³ñ³ï appareil m photo; ~ ë³ñùÇ ßáÕ³ñÓ³Ï flash m Éáõë³Ýϳñã³ïáõÝ atelier-photo m Éáõë³ÝϳñãáõÃÛáõÝ photographie f Éáõë³Ýϳñí»É se faire photographier Éáõë³ÝϳñáõÙ prise f de photos Éáõë³Ýß³Ý ï»°ë Éáõë³óáõÛó Éáõë³Ýó³·Çñ, Éáõë³Ýó³·ñáõÃÛáõÝ (Éáõë³ÝóùáõÙ ·ñí³ÍÁ) note f marginale Éáõë³ÝóáõÛó hublot m (ݳíÇ, û¹³Ý³íÇ) Éáõë³Ýóù marge f (Ñ³×³Ë Ñá·Ý³ÏÇ); ~áõÙ dans les marges, en marge; ÷Ëμ. ~áõÙ ÉÇݻɪ ѳÛïÝí»É être en marge de Éáõë³Ýóù³ÛÇÝ marginal,e Éáõë³ßáÕ radieux,-euse, rayonnant,e Éáõë³ã³÷ ýǽ. photomètre m Éáõë³ã³÷³Ï³Ý ýǽ. photométrique Éáõë³ã³÷áõÃÛáõÝ ýǽ. photométrie f Éáõë³å³Ûͳé radieux,-euse, rayonnant,e Éáõë³å³ïÏ»ñ ï»°ë Éáõë³Ï Éáõë³å³ï×»Ý photocopie f Éáõë³å³ï×»Ý³Ñ³Ý (ë³ñù) photocopieur m, photocopieuse f Éáõë³å³ï×»Ý»É photocopier vt Éáõë³å³ï×»ÝáõÙ photocopie f Éáõë³åë³Ï auréole f Éáõë³é³ï inondé,e de lumière Éáõë³ëÇÝû½ (ýáïáëÇÝû½) μëμ. photosynthèse f Éáõë³ëÇÝû½³ÛÇÝ (ýáïáëÇÝû½³ÛÇÝ) photosynthétique Éáõë³ëïÕ étoile f du matin; Vénus f (²ñáõëÛ³Ï ÙáÉáñ³ÏÁ)



seigne f lumineuse



Éáõë³¹³ñ³Ý (Éáõë³ÝϳñÝ»ñÇ Ñ³í³-



ù³Íáõ) photothèque f



Éáõë³¹»Ù point m du jour, aube f; ~ÇÝ au



point du jour, à l’aube



Éáõë³»ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ son et lumière Éáõë³½³ñ¹ lumineux,-euse, illuminé,e Éáõë³½³ñ¹»É illuminer vt Éáõë³½³ñ¹áõÙ illumination f Éáõë³½·³ÛáõÝ ÉëÝÏñã. photosensible,



sensible à la lumière



Éáõë³½·³ÛáõÝáõÃÛáõÝ ÉëÝÏñã. photosensi-



bilité f, sensibilité f à la lumière



Éáõë³½¹ enseigne f lumineuse Éáõë³½ïÇã filtre m de lumière; écran m Éáõë³Ã³ñÃÇã (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ùÃó-



ÉáõÛë) clignotant m



Éáõë³ËáõÛë (ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ) luci-



fuge adj/n



Éáõë³Í³· ï»°ë Éáõë³μ³ó, Éáõë³¹»Ù Éáõë³Í³·ÇÝ ï»°ë Éáõë³μ³ó¥Çݤ Éáõë³ÍÇÝ phosphore m Éáõë³Ï (ëå»Ïïñ) spectre m Éáõë³Ï³¹Çï³Ï (Éáõë³å³ïÏ»ñ³óáõÛó,



ëå»Ïïñ³¹Çï³Ï) spectroscope m



Éáõë³ÏÇñ ï»°ë Éáõë³óáõÛó Éáõë³Ñá·Ç d’heureuse mémoire; feu,e Éáõë³ÑñÃÇé fusé,e f d’éclairage Éáõë³×³×³Ýã rayonnant,e, étincelant,e



de lumière



Éáõë³Ùáõï fenêtre f; ~Ç ·á· appui m



d’une fenêtre



Éáõë³Ùáõï³·á· appui m de fenêtre; ~ÇÝ



ͳÕÇÏÝ»ñ ϳÛÇÝ il y avait des fleurs sur la fenêtre Éáõë³Ùáõï³ï»Õ baie f de fenêtre Éáõë³Ù÷á÷ abat-jour m Éáõë³ÛÇÝ de lumière; lumineux,-euse; ~ ³½¹³Ýß³Ý signal m lumineux; ~ ·áí³½¹ enseigne f lumineuse Éáõë³Ý ϻݹμ. lynx m Éáõë³Ý³É (ÉáõÛëÁ μ³óí»É) Éáõë³ÝáõÙ ¿ il commence à faire jour, le jour 385



Éáõë³ëïí»ñ clair-obscur m, pénombre f



Éáõë³óáõÛó (»ñè»ÏáõÃÛ³Ý Éáõë³Ýß³Ý)



(ÏÇë³ëïí»ñ, ÏÇë³ÙáõÃ) Éáõë³í³ËáõÃÛáõÝ μÅßÏ. photophobie f Éáõë³í³é lumineux,-euse, brillant,e Éáõë³í³é»É illuminer vt Éáõë³í³éí³Í illuminé,e Éáõë³í³éáõÃÛáõÝ illumination f Éáõë³íÇÙ³·ñ³Ï³Ý ïå·ñ. photolithographique Éáõë³íÇÙ³·ñáõÃÛáõÝ photolithographie f Éáõë³íáñ clair,e, lumineux,-euse; ~ ³å³·³ avenir m radieux Éáõë³íáñ³Ï³Ý civilisateur,-trice Éáõë³íáñ»É 1) éclairer vt, illuminer vt 2) ÷Ëμ. instruire vt, cultiver vt (ÏñûÉ, ëáíáñ»óÝ»É) Éáõë³íáñÇã illuminateur m; êáõñμ ¶ñÇ·áñ Èáõë³íáñÇã Saint Grégoire l’Illuminateur Éáõë³íáñáÕ éclairagiste n (óïñáÝÇ, ÏÇÝáÛÇ) Éáõë³íáñí»É 1) s’éclairer, s’illuminer 2) ÷Ëμ. s’instruire, se cultiver Éáõë³íáñáõÃÛáõÝ 1) illumination f, éclairage m, lumière f 2) ÷Ëμ. instruction f (ÏñÃáõÃÛáõÝ), culture f (Ùß³ÏáõÛÃ); Éáõë³íáñáõÃÛ³Ý ¹³ñ³ßñç³Ý Siècle m des lumières Éáõë³íáñáõÙ éclairage m Éáõë³ï³ññ cellule f photo-électrique, photocellule f Éáõë³ï»ËÝÇϳ technique f de l’éclairage, éclairagisme m Éáõë³ïå³·ñ³Ï³Ý de phototypie Éáõë³ïå³·ñáõÃÛáõÝ,



feux m pl; signal m lumineux, signaux m pl Éáõë³÷³ÛÉ resplendissant,e, rayonnant,e Éáõë³÷³ÛÉ»É resplendir vi, rayonner vi Éáõë³÷³ÛÉáõÃÛáõÝ splendeur f, éclat m Éáõë³÷áñ³·ñáõÃÛáõÝ photogravure f Éáõë³ùáÕ³ñÏ»É camoufler la lumière Éáõë³ùáÕ³ñÏí³Í camouflé,e Éáõë³ùáÕ³ñÏáõÙ camouflage m lumineux Éáõë», Éáõë»Õ»Ý lumineux,-euse Éáõë»ñ³Ý· changeant,e, chatoyant,e ÉáõëÁÝÏ³É qui absorbe la lumière ÉáõëÁÝϳÉáõÃÛáõÝ pouvoir m d’absorbtion de la lumière (ѳïÏáõÃÛáõÝÁ) ÉáõëÁÝϳÉáõÙ absorption f de la lumière (·áñÍáÕáõÃÛáõÝÁ) ÉáõëÇÝ lune f; ÉáõëÝÇ ÉáõÛë claire m de lune; ÉáõëÝÇ ÉáõÛëáí au clair de la lune; ÉáõëÝÇ Ë³í³ñáõÙ éclipse f de Lune; ÉáõëÝÇ íñ³ Ççݻɪ í³Ûñ¿çù ϳï³ñ»É alunir vi, se poser (atterrir) sur la lune ◊ ÉáõëÝÇó ÇçÝ»É tomber de la lune ÉáõëÝ ³Ëï., μÅßÏ. (ë¨ çáõñ, ϳï³ñ³Ïï) cataracte f ÉáõëݳμÝ³Ï sélénite n, sélénien,ne n Éáõëݳ·»ï sélénologue n Éáõëݳ·Çß»ñ nuit f de clair de lune Éáõëݳ·ÇïáõÃÛáõÝ sélénologie f Éáõëݳ·ñ³Ï³Ý sélénographique; ~ ù³ñ﻽ carte f sélénographique Éáõëݳ·ñáõÃÛáõÝ sélénographie f ÉáõëݳÉÇñ ï»°ë ÉdzÉáõëÇÝ ÉáõëݳÉáõÛë clair m de lune Éáõëݳѳñ (ÉáõëÝáï) épileptique ÉáõëݳÑáÕ sol m lunaire ÉáõëݳӨ en forme de croissant ÉáõëݳÙÇë lunaison f, mois m lunaire ÉáõëݳÛÇÝ de lune; lunaire; ³ëïÕ·. ~ ³ÙÇë lunaison f, mois m lunaire; ~ ï³ñÇ année f lunaire Éáõëݳßñç³Ý ³ëïÕ·. mois m lunaire Éáõëݳù³ñ ÑÝù. pierre f de lune ÉáõëÝ¿çù alunissage m; ~ ϳï³ñ»Éª ÉáõëÝÇ íñ³ ÇçÝ»É alunir vi ÈáõëÝó· (ÚáõåÇï»ñ) ³ëïÕ·. Jupiter



Éáõë³ïå³·ñáõÙ



phototypie f Éáõë³ïíáõÃÛáõÝ luminosité f Éáõë³ïïÇÏ Ï»Ý¹μ. ver m luisant, lampyre m Éáõë³ïáõ astre m (»ñÏݳÛÇÝ) Éáõë³ñ³ñ »Ï»Õ. sacristain m Éáõë³ñÓ³Ï projecteur m, phare m (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ) Éáõë³ñÓ³Ï»É émettre de la lumière (des rayons) Éáõë³ñÓ³ÏáõÙ ýǽ. émission f lumineuse, luminescence f Éáõë³óÝ»É (³ÝùáõÝ ·Çß»ñ ³ÝóϳóÝ»É) passer une nuit blanche, veiller vt 386



ÉáõëÝϳ (ÉáõëÝÇ ÉáõÛëÁ) clair m de lune ÉáõëÝÛ³Ï ï»°ë ÉáõëÇÝ ÉáõëÝáï (·Çß»ñ³ßñçÇÏ) somnambule n ÉáõëÝáï³Ï³Ý, ÉáõëÝáï³ÛÇÝ somnam-



Ê



bulique



frauduleux,-euse, trompeur,-euse; ÷Ëμ. illusoire (å³ïñ³Ýù³ÛÇÝ), frustrant,e (å³ïñ³Ýù ³é³ç³óÝáÕ), mensonger,-ère, fallacieux,-euse (Ï»ÕÍ, å³ïñ³Ýù³ÛÇÝ) ˳μ»μ³ trompeur m, filou m; fripon,ne n (ëï³Ñ³Ï); fourbe m, coquin,e n (˳ñ¹³Ë, ݻݷ); escroc m (ßáñÃáÕ, ˳ñ¹³Ë), tricheur,-euse n (˳ñ¹³Ëª ˳ÕÇ Ù»ç) ˳μ»μ³Û³μ³ñ (˳μ»μ³ÛáõÃÛ³Ùμ) frauduleusement, par fourberie ˳μ»μ³Û³Ï³Ý frauduleux,-euse, trompeur,-euse ˳μ»μ³ÛáõÃÛáõÝ tromperie f, duperie f (˳μ»áõÃÛáõÝ); mensonge m (ëáõï, Ï»ÕÍÇù); fourberie f, escroquerie f (˳ñ¹³ËáõÃÛáõÝ, ßáñÃáõÙ); tricherie f, ËëÏó. arnaque f (˳ñ¹³ËáõÃÛáõݪ ˳ÕÇ Ù»ç); fraude f, supercherie f (½»Õͳñ³ñáõÃÛáõÝ, Ï»ÕÍÇù, Ù³ùë³Ý»Ý·áõÃÛáõÝ); ~ ³Ý»É frauder vi, ËëÏó. faire de l’arnaque ˳μ»É tromper vt, duper vt (ÙáÉáñ»óÝ»É); fourber vt, frauder vt (˳ñ¹³Ë»É); ËëÏó. arnaquer vt; tricher vt (˳ÕÇ Ù»ç); frustrer vt (å³ïñ³Ýù³Ë³μ»É) ˳μ»áõÃÛáõÝ tromperie f (˳μ»μ³ÛáõÃÛáõÝ), mensonge m (ëáõï, Ï»ÕÍÇù); fraude f (˳ñ¹³ËáõÃÛáõÝ); duplicité f (»ñϹÇÙáõÃÛáõÝ); duperie f; ˳μ»áõÃÛ³Ý ½áѪ ˳μí³Í Ù³ñ¹ dupe f; ˳μ»áõÃÛ³Ùμ trompeusement, par ruse (Ëáñ³Ù³ÝÏáõÃÛ³Ùμ, Ëáñ³Ù³ÝÏáñ»Ý) ˳μϳÝù supercherie f, mystification f; duperie f (ÙáÉáñ»óáõÙ); friponnerie f (ëï³Ñ³ÏáõÃÛáõÝ); mirage m (å³ïñ³Ýù) ˳μë Ù³ñ½. feinte f; ~ ï³É faire une feinte, feinter vi; ~ ïíáÕ feinteur,euse n Ë³μ»³Ï³Ý



ÉáõëÝáï»É souffrir de somnambulisme ÉáõëÝáïáõÃÛáõÝ somnambulisme m ÉáõëáÉáñï ³ëïÕ·. photosphère f Éáõëáí (»ñμ ¹»é ÉáõÛë ¿) pendant qu’il



fait jour; avant la tombée de la nuit (ݳËù³Ý ÙáõÃÝ ÁÝÏÝ»ÉÁ) Éáõï³É (Éáõï³Ý»É, Éáõï³Ýù ó÷»É) injurier vt, couvrir vt d’injures; dénigrer vt, insulter vt Éáõï³Ýù injures f pl, dénigrement m; ~ ó÷»É couvrir vt d’injures, injurier vt



Éáõñ 1) nouvelle f; information f (ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝ); ɳí ~ bonne nouvelle 2)



bruit m, rumeur f (Ëáë³ÏóáõÃÛáõÝ); ~ ï³ñ³Í»É faire courir un bruit; ~»ñ »Ý åïïíáõÙ, û… des bruits (des rumeurs) courent que…; ~ ï³É avertir vt; Ç ~ ³Ù»ÝùǪ μáÉáñÇ publiquement Éáõñà glauque, azuré,e, bleu m ciel Éáõñç sérieux,-euse, grave (ͳÝñ, ³Ýó³ÝϳÉÇ Ñ»ï¨³ÝùÝ»ñáí ÑÕÇ); ~ ï»ëù air m sérieux; ~ ÁݹáõÝ»É prendre vt au sérieux; ~ª ͳÝñ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ maladie f grave; ~ ëË³É faute f grave ÉáõóÏÇ allumette f; ÉáõóÏáõ ïáõ÷ boîte f d’allumettes Éù»É abandonner vt, quitter vt, délaisser vt (ÃáÕÝ»É, μ³ñÓÇÃáÕÇ ³Ý»É); »ñ»Ë³Ý»ñÇÝ ~ abandonner ses enfants; ïáõÝÁ ~ª ïÝÇó Ñ»é³Ý³É quitter sa maison; ÍÝáÕÝ»ñÇÝ ~ª ÃáÕÝ»É μ³ËïÇ ùٳѳ×áõÛùÇÝ délaisser ses parents ÉùÛ³É, Éùí³Í abandonné,e, délaissé,e Éùí³ÍáõÃÛáõÝ délaissement m, abandon m; isolement m (Ù»ÏáõëÇ ÙݳÉÁ) Éùí»É être abandonné,e (délaissé,e) ÉùáõÙ abandon m, délaissement m



387



tamiser vt (Ù³Õ»É)



˳μí³Í (˳μ»áõÃÛ³Ý ½áÑ ¹³ñÓ³Í



³ÝÓ) dupe f ˳μí»É être trompé,e; se méprendre (ë˳Éí»É, ß÷áûÉ); ËëÏó. s’arnaquer, se faire arnaquer (˳ñ¹³ËáõÃÛ³Ý ½áÑ ¹³éݳÉ); se laisser prendre, mordre à l’hameçon (ÍáõÕ³ÏÝ ÁÝÏÝ»É) ˳μáõëÇÏ trompeur,-euse; illusoire (å³ïñ³Ýù³ÛÇÝ); ~ ³ñï³ùÇÝ apparence f trompeuse ◊ ³ñï³ùÇÝÁ ~ ¿ les apparences sont trompeuses ˳μáõëÇÏáõÃÛáõÝ caractère m illusoire; apparence f trompeuse (³ñï³ùÇÝǪ ï»ëùÇ Ù³ëÇÝ) ˳½ »ñÅßï. note f ˳óñ»É altérer vt, détériorer vt; gâter vt; dégrader vt, abîmer vt ˳óñí»É s’altérer, se détériorer, se gâter; se dégrader, s’abîmer ˳óñáõÙ altération f, détérioration f; dégradation f; disfonctionnement m (·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý Ë³Ý·³ñáõÙ, Ù³ñÙÝÇ áñ¨¿ ûñ·³ÝÇ ³ß˳ï³ÝùÇ Ë³Ý·³ñáõÙ) ˳Šazuré,e, de couleur d’azur, bleu turquoise; glauque ˳ųÍÇÝ ùÇÙ. cyanogène m ˳ųϥݤ aux yeux bleu turquoise (pers) ˳ųÙáõÅ populace f ˳ųù³ñ azurite f Ë³É grain m de beauté, envie f; tache f, meurtrissure f (Ùñ·Ç, μáõë³åïÕÇ íñ³) ˳ɳà robe f de chambre (ïݳÛÇÝ ½·»ëï); sortie f de bain (Éá·³ÝùÇ); blouse f (μÅßÏÇ) ˳ɹ³Ï³Ý å³ïÙ. chaldéen,ne ˳ɹ»ñ å³ïÙ. les Chaldéens ˳ɹ»ñ»Ý É»½íμ. chaldéen m ˳ÉÇ ï»°ë ·áñ· ˳ÉÇý¥³¤ å³ïÙ. calife m (khalife m) ˳ÉÇý³Ã,



˳ÉÇý³ÛáõÃÛáõÝ



˳Ëï»É 1) troubler vt (³Ý¹áññÁ); ba-



fouer vt (ûñ»ÝùÁ); enfreindre vt (å³ñï³íáñáõÃÛáõÝÁ, ûñ»ÝùÁ, å³Ûٳݳ·ÇñÁ) 2) violer vt (½³Ýó ³éݻɪ ûñ»ÝùÁ, å³Ûٳݳ·ÇñÁ, û¹³ÛÇÝ ï³ñ³ÍùÁ); ~ ÷áÕáó³ÛÇÝ »ñè»ÏáõÃÛ³Ý Ï³ÝáÝÝ»ñÁ violer le code de la rue; ~ û¹³ÛÇÝ ï³ñ³ÍùÁ violer l’espace aérien 3) transgresser vt, déroger (à) vt ind (ß»Õí»É, ûñ»ÝùÇÝ ã»ÝóñÏí»É); ûñ»ÝùÁ ~ transgresser (déroger à) la loi 4) déséquilibrer vt (ѳí³ë³ñ³ÏßéáõÃÛáõÝÁª ѳßí»ÏßÇéÁ ~); ~ª ãѳñ·»É å³Ûٳݳ·ñÇ å³Ñ³ÝçÝ»ñÁ ne pas respecter les conditions du contrat ˳Ëïí»É être troublé,e (ѳݷëïÇ, ³Ý¹áññÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ); être enfreint,e (å³ñï³íáñáõÃÛ³Ý, ûñ»ÝùÇ, ϳñ·áõϳÝáÝÇ Ù³ëÇÝ); Çñ³íμ. être violé,e (½³Ýó ³éÝí»É); être bafoué,e, être transgressé,e ˳ËïáõÙ 1) violation f; ûñ»ÝùÇ ~ violation de la loi 2) infraction f, violation f (½³Ýó³éáõÙª ϳñ·³å³ÑáõÃÛ³Ý, å³Ûٳݳ·ñÇ); ϳñ·³å³ÑáõÃÛ³Ý ~ infraction à la discipline; ÏáåÇï ~ infraction (manquement m) grave 3) dérogation f (ß»ÕáõÙ, ³Ýï»ëáõÙª ûñ»ÝùÇ, å³Ûٳݳ·ñÇ) 4) inobservation f (ãѳñ·»ÉÁ, ãå³Ñå³Ý»ÉÁ) ˳Ëáõï peu solide, fragile; ÷Ëμ. instable, inconstant,e (³ÝϳÛáõÝ), versatile (÷á÷á˳ϳÝ), précaire (³ÝóáÕÇÏ) ˳ËáõïáõÃÛáõÝ fragilité f, non solidité f; ÷Ëμ. instabilité f (³ÝϳÛáõÝáõÃÛáõÝ), précarité f (ųٳݳϳíáñª ³ÝóáÕÇÏ ÉÇÝ»ÉÁ); versatilité f (÷á÷á˳ϳÝáõÃÛáõÝ) Ë³Í³Ý mordant,e; ~ ßáõÝ chien m mordant ˳ͳï»É mordiller vt Ë³Í»É (ÏÍ»É) mordre vt ˳ÍÏïÇÏ Ï»Ý¹μ. bouvreuil m ˳Íáï»É ï»°ë ˳ͳï»É ˳Íí³Íù morsure f



å³ïÙ.



califat m (khalifat m) Ë³Ë³É cribe m; tamis m (Ù³Õ), blutoir m (³ÉÛáõñÇ) Ë³Ë³É»É cribler vt, passer vt au crible; 388



Ë³Ï 1) pas mûr,e, vert,e (ãѳë³Í); ~ ÙÇñ·ª åïáõÕ fruit m vert 2) ÷Ëμ.



˳ճÍñ³·Çñ (ѳٳϳñ·ã³ÛÇÝ) ludi-



ciel m



immaturé,e (ïѳë) ˳ÏÇ ï»°ë ϳݳã³íáõÝ-ÑáÕ³·áõÛÝ Ë³ÏáõÃÛáõÝ verdeur f; ÷Ëμ. immaturité



˳ճϻë Ù³ñ½. mi-temps f ˳ճÏÇó (˳ÕÁÝÏ»ñ) partenaire n,



compagnon m de jeu



˳ճÑñ³å³ñ³Ï ï»°ë ˳ճ¹³ßï ˳ճÓáÕ (·Ý¹³Ë³ÕÇ, μÇÉdzñ¹Ç)



f



Ë³Õ 1) jeu m; match m (Ùñó³Ë³Õ); ~Ç



ϳÝáÝÝ»ñ règles f pl du jeu; ýáõïμáÉÇ ~ match m de football; ÃÇÙ³ÛÇÝ ~ jeu d’équipe; ûÉÇÙåÇ³Ï³Ý ~»ñ jeux olympiques; ~Á ߳ѻɪ ÏáñóÝ»É gagner, perdre le jeu 2) coup m (˳ճù³ÛÉ, ù³ÛÉ); ~Á Ó»°ñÝ ¿ à vous de jouer ! ◊ Ù»ÏÇ ·ÉËÇÝ ~ Ë³Õ³É jouer un tour à qn; ~Ç Ù»ç ÙïÝ»É entrer en jeu ˳ճ·Ý¹³Ï balle f; ballon m, ballon m de jeu (ϳßí»); ýáõïμáÉÇ ~ ballon de football; ûÝÇëÇ ~ balle de tennis ˳ճ·áõÙ³ñ mise f; enjeu m; ~ ¹Ý»É miser vt; ÓÇáõ íñ³ ~ ¹Ý»É (Ódzñß³í³ñ³ÝáõÙ) miser sur un cheval (aux courses); Ù³ñ½³Ï³Ý ~ enjeux sportifs ˳ճ¹³¹³ñ mi-temps f ˳ճ¹³ßï terrain m de jeux; terrain m de sport (Ù³ñ½³Ññ³å³ñ³Ï) ˳ճ¹³ëïdzñ³Ïã³Ï³Ý (˳ճÏñóϳÝ) ludoéducatif,-ive ˳ճ¹³ñ³Ý ludothèque f ˳ճ¹ñáõÛù enjeu m, mise f ˳ճÃÇ (é³Ï»ï) Ù³ñ½. raquette f; ûÝÇëÇ ~ raquette de tennis ˳ճÃáõÕà carte f à jouer; ˳ճÃÕûñÁ ˳éÝ»É battre les cartes; ˳ճÃÕûñÁ μ³Å³Ý»Éª Ïïñ»Éª μ³ó»É distribuer, couper, étaler les cartes; ˳ճÃÕûñáí ·áõß³ÏáõÃÛáõÝ ³Ý»É tirer les cartes; ·É˳íáñ ~ª ˳ճù³ñï, ѳÕóÃáõÕà atout m Ë³Õ³É 1) jouer vt, vi; áñ¨¿ μ³Ý ~ jouer à qch; ûÝÇë ~ jouer au tennis 2) jouer vt (¹»ñ ¨ ³ÛÉÝ) ˳ճÉÇù jouet m; joujou m (Ù³ÝÏ³Ï³Ý É»½íáí); ~Ç μ³ÅÇÝ rayon m des jouets Ë³Õ³Ë»É (˳ճËáñ¹»É) tanner vt ˳ճËáõÙ (˳ճËáñ¹áõÙ) tannage m



queue f



Ë³Õ³Õ 1. adj 1) pacifique; ~ ·áÛ³Ïóáõ-



ÃÛáõÝ coexistence f pacifique; Ê³Õ³Õ ûíÏdzÝáë océan m Pacifique, le Pacifique; ÙÇçáõϳÛÇÝ ¿Ý»ñ·Ç³ÛÇ û·ï³·áñÍáõÙ ~ Ýå³ï³ÏÝ»ñáí utilisation pacifique de l’énergie nucléaire 2) calme, tranquille (ѳݹ³ñï, ѳݷÇëï); paisible (ѳݹ³ñï, ³Ýíñ¹áí) 2. adv paisiblement, pacifiquement ˳ճճå³ßï³Ï³Ý pacifiste adj/n ˳ճճë»ñ 1. adj pacifique (˳ճճëÇñ³Ï³Ý) 2. pacifiste n (˳ճÕáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó) ˳ճճëÇñ³μ³ñ pacifiquement ˳ճճëÇñ³Ï³Ý pacifique; ~ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f de paix ˳ճճëÇñáõÃÛáõÝ esprit m pacifique; pacifisme m (˳ճÕáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇóÝ»ñÇ ·³Õ³÷³ñ³ËáëáõÃÛáõÝ) ˳ճճí»ï serein,e, paisible ˳ճճï»Ýã attaché,e à la paix, qui aspire à paix ˳ճճñ³ñ pacificateur,-trice n/adj; ~ áõÅ»ñ forces f pl de maintien de la paix ˳ճջóÝ»É apaiser vt, calmer vt, tranquilliser vt (ѳݷëï³óÝ»É, ѳݹ³ñï»óÝ»É); pacifier vt (˳ճÕáõÃÛáõÝ í»ñ³Ñ³ëï³ï»É) ˳ճջóáõÙ apaisement m (ѳݹ³ñï»óáõÙ); pacification f (˳ճÕáõÃÛ³Ý í»ñ³Ñ³ëï³ïáõÙ) ˳ճÕáñ»Ý paisiblement; calmement, tranquillement (ѳݹ³ñïáñ»Ý); doucement (Ù»ÕÙáñ»Ý) ˳ճÕí»É s’apaiser, se calmer, se tranquilliser (ѳݹ³ñïí»É) ˳ճÕáõÃÛáõÝ paix f; ϳÛáõÝ ~ paix durable; ˳ճÕáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó partisan m de la paix; ˳ճÕáõ389



ÙÝ³É rester à l’affiche



ÃÛ³Ý Ñ³Ù³ß˳ñѳÛÇÝ ËáñÑáõñ¹ Conseil m mondial de la paix; ~ ѳëï³ï»É établir la paix; ˳ճÕáõÃÛ³Ý ³Õ³íÝÇ colombe f de la paix ˳ճÕûíÏdzÝáëÛ³Ý du Pacifique ˳ճÙáÉ joueur,-euse n (passionné,e) ˳ճÙáÉáõÃÛáõÝ passion f du jeu, manie f du jeu ˳ճÛÇÝ ludique; ~ ½μ³ÕÙáõÝù activité f ludique, ludisme m; »ñ»Ë³Ý»ñÇ ~ ½μ³ÕÙáõÝù activité f ludique des enfants ˳ճݻݷ tricheur,-euse n ˳ճÝÇß (ýÇß, Å»ïáÝ) fiche f; jeton m ˳ճë»Õ³Ý table f de jeu, table f à jouer ˳ճë»ÝÛ³Ï salle f de jeux (»ñ»Ë³Ý»ñÇ Ñ³Ù³ñ) ˳ճë»ñ amateur,-trice n de jeux; joueur,-euse n ˳ճëÏǽμ début m (ß³ËÙ³ï³ÛÇÝ) ˳ճëñ³Ñ salle f de jeux ˳ճí³Ûñ lieu m du jeu (du match) ˳ճí³ñ (Ùñó³í³ñ) arbitre m ˳ճí³ñï fin f du jeu (du match); fin f de partie (ß³ËÙ³ïÇ Ù»ç) ˳ճï³Ëï³Ï échiquier m; ÷Ëμ. ~Ç íñ³ ÉÇÝ»É (˳ÕÇ Ù»ç ÉÇÝ»É, Ý»ñ·ñ³íí³Í ÉÇÝ»É) être en jeu ˳ճïÇÏÝÇÏ (˳ٳ×ÇÏ) marionnette f; guignol m (áñ ˳ճóÝáõÙ »Ý ³é³Ýó ɳñ»ñÇ, Ù³ïÝ»ñáí) ˳ճïáÙë (íÇ׳ϳ˳ÕÇ ïáÙë) billet m de loterie ˳ճïáõÝ casino m, maison f de jeu ˳ճïáõïÇÏ (˳ճïáõï) ϻݹμ. hochequeue m (ÃéãáõÝ) (˳ճñϳÛݳóí³Í) ˳ճñϳÛÇÝ scénarisé,e ˳ճñϳÛݳóÝ»É (áõëáõÙÝ³Ï³Ý ï»ë³Å³å³í»ÝÁ ¨ ³ÛÉÝ) scénariser vt ˳ճñÏ»É tirer au sort (íÇ׳ϳѳÝáõÃÛ³Ùμ), mettre en loterie ˳ճñÏáõÃÛáõÝ tirage m (íÇ׳ϳ˳ÕÇ ¨ ³ÛÉÝ); Ù³ñ½. ·³í³ÃÇ ~ la Coupe ˳ճñí»ëï art m du jeu ˳ճó³ÝÏ répertoire m; ÷Ëμ. ~áõÙ



˳ճóÝ»É faire jouer vt; ÷Ëμ. Ù»ÏÇÝ ~



tourner qn à son gré



˳ճóáÕ joueur,-euse n ˳ճ÷áõÉ set m (ûÝÇëÇ, íáÉ»ÛμáÉÇ ¨



³ÛÉÝ); jeu m décisif, tie-break m (í×éáñáß ~ ûÝÇëáõÙ) ˳ճù³ÛÉ coup m; íï³Ý·³íáñ ~ coup risqué ˳ճù³ñ (ß³ËÙ³ïÇ ¨ ³ÛÉÝ) pièce f ˳ճù³ñï ï»°ë ˳ճÃáõÕà ˳ÕÁÝóó (˳ÕÇ ÁÝóóùÁ) cours m du jeu ˳ÕÁÝÏ»ñ¥áõÑǤ compagnon m de jeu, partenaire n de jeu; coéquipier,-ière n (ÃÇÙ³ÏÇó) ˳ÕÇÏ couplet m folklorique ˳ÕáÕ raisin m; ~Ç ³Û·Ç vignoble m, vigne f; ~Ç de raisin; ~Ç ÑÛáõà jus m de raisin; ~Ç áÕÏáõÛ½ grappe f de raisin; ~Ç Ïáñǽ pépin m de raisin; ~Ç Ñ³ïÇÏ grain m de raisin ˳ÕáÕ³μáõÍáõÃÛáõÝ ï»°ë ˳ÕáÕ³·áñÍáõÃÛáõÝ Ë³ÕáÕ³μáõÛÍ ï»°ë ˳ÕáÕ³·áñÍ Ë³ÕáÕ³·áñÍ viticulteur,-trice n, vig-



neron,ne n (³Û·»·áñÍ)



˳ÕáÕ³·áñÍ³Ï³Ý viticole ˳ÕáÕ³·áñÍáõÃÛáõÝ viticulture f ˳Õáճ߳ù³ñ Ï»Ýë³ùÇÙ. sucre m de



raisin; glucose m



˳ÕáÕ³ù³Õ (³Û·»ÏáõÃ) vendange f; ~



³Ý»É vendanger vt



˳ÕáÕ»ÝÇ ï»°ë áñóïáõÝÏ Ë³ÕáÕûñÑÝ»ù bénédiction f de raisin ˳٠1) inexpérimenté,e (³Ý÷áñÓ), inexpert,e (³Ýí³ñÅ) 2) novice n/adj (ÝáñÁÝͳ, ûñ³í³ñÅ) 3) maladroit,e (³Ý׳ñåÇÏ, ³Ý׳ñ³Ï) 4)



naïf,-ïve (ÙdzÙÇï, ¹Ûáõñ³Ñ³í³ï); ~ ·áñÍ μéÝ»É agir avec imprévoyance ˳ٳ×ÇÏ 1) marionnette f; ~Ý»ñÇ Ã³ïñáÝ théâtre m de marionnettes, guignol m 2) ÷Ëμ. fantoche m/adj; ~ ϳé³í³ñáõÃÛáõÝ gouvernement m fantoche Ë³Ù³Ý³É perdre l’usage ˳Ùñ³Í flétri,e, fané,e; ~ ·áõÛÝ»ñ



390



couleurs f pl ternes; ~ ѳ۳óù œil m (regard m) vitré ˳Ùñ»É se faner, se flétrir, se ternir; se décolorer (·áõݳó÷í»É, ·áõݳ½ñÏí»É) ˳Ùñ»óÝ»É faner vt, flétrir vt, ternir vt; décolorer vt (·áõݳó÷»É, ·áõݳ½ñÏ»É) ˳ÙñáõÃÛáõÝ, ˳ÙñáõÙ flétrissure f; dépérissement m (Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ) ˳ÙáõÃÛáõÝ inexpérience f (÷áñÓ³éáõÃÛ³Ý å³Ï³ë); maladresse f (ÙdzÙÁïáõÃÛáõÝ); naïveté f (³Ý׳ñåÏáõÃÛáõÝ, ³Ý׳ñ³ÏáõÃÛáõÝ) ˳Ûà 1) piqûre f (ÙÇç³ïÇ); aiguillon m (˳ÛÃáó) 2) remords m (ËÕ×Ç); ËÕ×Ç ~ ½·³É avoir des remords ˳Ûóѳñ piqué,e ˳Ûóѳñ»É, ˳ÛÃ»É piquer vt ˳ÛÃÇã piquant,e ˳ÛÃáÕ mordant,e, caustique; piquant,e (ã³ñ, ÃáõÝáï, ËáóáÕ); aigre (¹³éÁ, ÏÍáõ) ˳ÛÃáÕáõÃÛáõÝ (ÃáõÝáïáõÃÛáõÝ) acrimonie f, aigreur f ˳ÛÃáó piqûre f (ÙÇç³ïǪ ÙáͳÏÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Í³ÏáÕ ÏÝ×ÇÃÁ, ݳ¨` ˳ÛÃí³Íù); dard m, aiguillon m (Ù»ÕíÇ, ϳñÇ×Ç Í³ÏáÕ ·áñͳñ³ÝÁª ÏÝ×ÇÃÁ); Ù»ÕíÇ ~` ˳ÛÃí³Íù piqûre de l’abeille ˳ÛÃáó³íáñ muni,e d’aiguillon(s) ˳ÛÃí³Íù piqûre f ˳ÛÍ (Ññ³åáõñ³Ï»ñ) amorce f, appât m (ݳ¨ª ÷Ëμ.); ~ ¹Ý»Éª ˳Ûͳíáñ»É amorcer vt; ϳñÃÇ Í³ÛñÇÝ ~ ¹Ý»É mettre un appât à la ligne; ~Á ÏáõÉ ï³É mordre à l’appât (à l’hameçon) (ݳ¨ª ÷Ëμ. ÍáõÕ³ÏÝ ÁÝÏÝ»É) ˳Ûï³μÕ»ï 1) bigarré,e, bariolé,e; multicolore (μ³½Ù»ñ³Ý·, μ³½Ù³·áõÛÝ, ·áõÛݽ·áõÛÝ) 2) ÷Ëμ. hétéromélangé,e, clite (ï³ñ³ë»é); varié,e ˳Ûï³μÕ»ïáõÃÛáõÝ bigarrure f; bariolage m ˳Ûï³É folâtrer vi, s’ébattre; bondir vi, sauter de joie



˳Ûï³Ñ³í (ÝáõÙǹ³Ñ³í) ϻݹμ. pin-



tade f (ÃéãáõÝ)



˳Ûï³Ýù ï»°ë μ»ñÏñ³Ýù ˳Ûï³é³Ï honteux,-euse (³ÙáóÉÇ);



~ª ³ÙáóÉÇ Ï»ñåáí honteusement, d’une manière honteuse; scandaleux,-euse (³ÕÙϳѳñáõÛó); ~ª ³ÕÙϳѳñáõÛó Ï»ñåáí scandaleusement, d’une manière scandaleuse ˳Ûï³é³Ï»É (³Ý³ñ·»É, å³ïí³½ñÏ»É) déshonorer vt ˳Ûï³é³Ïáñ»Ý honteusement (³ÙáóÉÇ Ï»ñåáí); scandaleusement (³ÕÙϳѳñáõÛó Ï»ñåáí) ˳Ûï³é³Ïí»É se déshonorer, se couvrir de honte ˳Ûï³é³ÏáõÃÛáõÝ 1) honte f (³ÙáÃ) 2) déshonneur m (³Ýå³ïíáõÃÛáõÝ) 3) scandale m 4) opprobre m (ݳ˳ïÇÝù) 5) ignominie f (Ýß³í³ÏáõÃÛáõÝ, ݳ˳ïÇÝù) ˳Ûï³ù³ñ brocatelle f Ë³Ý khan m ˳ݷ³ñ»É 1) empêcher vt (de) (ËáãÁݹáï»É, ³ñ·»Éù ¹³éݳÉ, ÃáõÛÉ ãï³É) 2) déranger vt (³Ýѳݷëï³óÝ»É); »ë Ó»½ 㻱٠˳ݷ³ñáõÙ je ne vous dérange pas ? 3) gêner vt (Ý»ÕáõÃÛáõÝ ï³Éª å³ï׳é»É) 4) troubler vt (ùáõÝÁ, ÉéáõÃÛáõÝÁ, ³Ý¹áññÁ ¨ ³ÛÉÝ) 5) perturber vt (ϳñ·áõϳÝáÝÁ); ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý ϳñ·Á ~ perturber l’ordre public ˳ݷ³ñÇã qui dérange, qui trouble; qui empêche, empêcheur,-euse (ËáãÁݹáïáÕ) ˳ݷ³ñáÕ (Ý»ÕáõÃÛáõÝ å³ï׳éáÕ) gênant,e ˳ݷ³ñí»É être dérangé,e (troublé,e, empêché,e, perturbé,e) ˳ݷ³ñáõÙ 1) dérangement m, trouble m, perturbation f 2) é³¹. parasites m pl, brouillage m 3) ÝÛ³ñ¹³ÛÇÝ ~ détraquement m des nerfs 4) ëï³ÙáùëÇ ~ diarrhée f (÷áñѳñáõÃÛáõÝ) 5) indigestion f (³ÝÙ³ñëáõÃÛáõÝ, Ù³ñë»Éáõ ³ÝϳñáÕáõÃÛáõÝ, ¹Åí³ñ³Ù³ñëáõÃÛáõÝ) 6) disfonctionnement m (·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý Ë³Ã³391



~); Ùûñ³ÛÇÝ ~ magasin d’alimentation; Ù³Ýñ³Í³Ëª Ù»Í³Í³Ë ~ magasin de détail, de gros (magasin de vente en gros, au détail); ÇÝùݳëå³ë³ñÏÙ³Ý ~ magasin (en) libre-service; Ù³ëݳ·Çï³óí³Í ~ magasin spécialisé; ³ñ¹áõ½³ñ¹Ç ~ mercerie f; Ýå³ñ»Õ»ÝÇ ~ épicerie f; ѳóÇ ~ boulangerie f; ûͳݻÉÇùÇ ~ parfumerie f; áëÏ»ñã³Ï³Ý ~ bijouterie f; ~-å³Ñ»ëï entrepôt m; ѳñáõëï ÁÝïñ³ÝÇ áõÝ»óáÕ ~ magasin bien assorti; §²Ù»Ý ÇÝã ï³Ý ѳٳñ¦ ~ maisonnerie f; ¿Å³Ý³óí³Í ·Ý»ñáí ³åñ³ÝùÝ»ñÇ ~ solderie f; ó³Íñª ëáíáñ³Ï³Ý ·Ý»ñáí í³×³éíáÕ ³åñ³ÝùÝ»ñÇ ~ magasin à prix uniques (Monoprix, Prisunic); ·É˳ñÏÇ ~ magasin de modes; û·ï³·áñÍí³Í Çñ»ñÇ ~ magasin d’occasion ˳ÝáõÃÛáõÝ khanat m ˳ÝáõÃå³Ý¥áõÑǤ boutiquier,-ière n; marchand,e n Ë³ß³Í bouilli,e; ~ ÙÇë viande f bouillie; ~ ѳíÏÇà œuf m dur Ë³ß»É faire bouillir, échauder vt, cuire vt à l’étouffée, pocher vt ˳ßÇÉ bouillie f de farine ˳ßɳٳ viande f à l’étouffée ˳ßË³ß pavot m; coquelicot m, pavot m des champs (í³ÛñÇ); ~Ç ë»ñÙ graine f de pavot ˳ßݳñ³Í¥áõÑǤ berger,-ère n; pâtre m ˳ßí»É s’échauder; s’ébouillanter ˳ã 1) croix f; γñÙÇñ ~ Croix-Rouge f (ϳ½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝÁ); γñÙÇñ ~Ç ÙÇç³½·³ÛÇÝ ÏáÙÇï» Comité m international de la Croix-Rouge (C.I.C.R.); ~Ç ×³Ù÷³Ý le Chemin de la croix 2) trèfle m (˳ճÃÕÃÇ) ˳ã³μÉáõñ (·áÕ·áó) calvaire m ˳㳷áÕ escroc m (׳ñåÇÏ Ë³μ»μ³) ˳㳹ñáß ï»°ë ˳ãí³é ˳㳽³ñ¹ garni,e de croix ˳ã³ÏÇñ 1) croisé m; ˳ã³Ïñ³ó ³ñß³í³Ýù croisade f 2) porte-croix m (ó÷áñÇ ³éç¨Çó ˳ãÁ ï³ÝáÕÁ) ˳ã³ÏÝù»É (»ñ»ëÁ ˳ã ѳݻÉ) se



ñáõÙ, Ù³ñÙÝÇ áñ¨¿ ûñ·³ÝÇ ³ß˳ï³ÝùÇ ~) ˳ݹ jalousie f; ~ ½·³Éª ï³Í»É être jaloux,-ouse; ~Ç ï»ë³ñ³Ý ë³ñù»É faire des scènes (de jalousie) ˳ݹ³·ÇÝ (˳ݹ³Õ³ï³·ÇÝ) tendre; attendri,e, câlin,e, affectueux,-euse ˳ݹ³Õ³ï³·ÇÝ ï»°ë ˳ݹ³·ÇÝ Ë³Ý¹³Õ³ï³Ýù attendrissement m; tendresse f (ùÝùßáõÃÛáõÝ); affection f (·áñáí); ~ ½·³É s’attendrir ˳ݹ³Õ³ï»É (˳ݹ³Õ³ï³Ýùáí Éóí»É) s’attendrir, s’émouvoir ˳ݹ³Õ³ï»óÝ»É attendrir vt, émouvoir vt, toucher vt ˳ݹ³í³é enthousiasmé,e; enthousiaste; exalté,e; pathétique (Ñáõ½áõÙݳÉÇó) ˳ݹ³í³é»É enthousiasmer vt; passionner vt (á·¨áñ»É, ѳ÷ßï³Ï»É); animer vt (³ßËáõųóÝ»É) ˳ݹ³í³éáÕ 1. adj enthousiasmant,e 2. animateur,-trice n ˳ݹ³í³éí³Í enthousiasmé,e, passioné,e ˳ݹ³í³éí»É s’enthousiasmer, se passionner (á·¨áñí»É, ѳ÷ßï³Ïí»É); s’animer (³ßËáõųݳÉ) ˳ݹ³í³éáõÃÛ³Ùμ avec enthousiasme ˳ݹ³í³éáõÃÛáõÝ 1) enthousiasme m (á·¨áñáõÃÛáõÝ) 2) passion f (Ññ³Ûñù) 3) entrain m, transport m (³íÛáõÝ) 4) exaltation f (Ñáõ½³í³éáõÃÛáõÝ) 5) ËëÏó. emballement m (ï³ù³ñÛáõÝáõÃÛáõÝ) ˳ݹ»É être jaloux,-ouse (de) ˳ݹáï jaloux,-ouse ˳ÝÓ³Ñáï odeur f de brûlé ˳ÝÓ³ñáõñ (μ³ñáõñ) lange m ˳ÝÓ³ñáõñ»É (μ³ñáõñ»É) langer vt ˳ÝÓ»É brûler vt; roussir vt ˳ÝÓí³Íù brûlé m ˳ÝÓí»É se brûler ˳Ýã»É (Ëá½Ç Ù³ëÇÝ) grogner vi ˳ÝãáõÙ (˳ÝãÛáõݪ Ëá½Ç) grognement m



˳Ýáõà magasin m; boutique f (Ù³Ýñ³-



Í³Ë ³é¨ïñÇ Ï³Ù å³ïñ³ëïÇ Ñ³·áõëï»Õ»ÝÇ Ù³ëݳ·Çï³óí³Í 392



signer, faire le signe de la croix



˳ãí»É se croiser (˳ã³Ó¨í»É, ˳ã³Ó¨ ѳïí»É); être crucifié,e (˳ãÁ ѳÝí»É) ˳ãí»ñ³ó »Ï»Õ. Exaltation f de la



˳ã³ÏÝùáõÙ signe m de la croix ˳ã³Ïñ³ó ~ ³ñß³í³Ýù croisade f ˳ã³Ñ³ÙμáõÛñ (˳ãÁ ѳÙμáõñ»ÉÁ) ÏñáÝ. baisement m de la croix



Sainte Croix (ÑÇÝ· ï³Õ³í³ñ ïáÝ»ñÇó Ù»ÏÁ) ˳ãáõÕÇ croisement m de routes ˳ãù³ñ khatchkar m, croix f de pierre ˳ãûñÑÝ»ù »Ï»Õ. bénédiction f de la croix ˳é³ï¥áõÑǤ tourneur,-euse n ˳é³ïáõÃÛáõÝ métier m de tourneur ˳éÁ 1) mêlé,e (˳éÝí³Íª ˳éÝáõñ¹Ç Ù³ëÇÝ); mélangé,e (Ùdz˳éÝí³Í) 2) mixte (ѳÝÓݳÅáÕáíÇ, »ñÏë»é ¹åñáóÇ, ³ÙáõëÝáõÃÛ³Ý Ù³ëÇÝ); ~ ³ÙáõëÝáõÃÛáõÝ mariage m mixte 3) embrouillé,e, délicat,e (˳éݳcompliqué,e ß÷áÃ, ÏÝ×éáï), (μ³ñ¹); ~ ųٳݳÏÝ»ñ période f de troubles 4) Ù³Ã. ~ ÃÇí nombre m mixte ˳éݳ·³½³Ý ¹Çó. chimère f (»Õç»ñí³ù³Õ, ³é³ëå»É³Ï³Ý Ññ»ß) ˳éݳ·ÇÍ (áõÕÇÕ ¨ Ïáñ ·Í»ñÇó ϳ½Ùí³Í) mixtiligne ˳éݳÅáÕáí attroupement m, rassemblement m ˳éݳÍÇÝ (˳éݳë»ñáõݹ) 1) hybride adj/m; métis,se adj/n 2) mulâtre, mûlatresse n/adj (ëåÇï³Ï³ÙáñÃÇ ¨ 먳ÙáñÃÇ) ˳éÝ³Ï confus,e (ß÷áÃ); vague (³Ýáñáß, ³Õáï); embrouillé,e (Ë×Á×í³Í) ˳éݳϻñ (³Ù»Ý³Ï»ñ) omnivore ˳éݳÏÇã semeur,-euse n de discorde, intrigant,e adj/n (μ³Ýë³ñÏáõ); ËëÏó. magouilleur,-euse n (˳ñ¹³í³ÝÇã); agitateur,-trice n (Ëéáí³ñ³ñ) ˳éݳÏãáõÃÛáõÝ intrigues f pl ˳éݳÏáõÃÛáõÝ désordre m, mélange m, trouble m, chaos m; embrouillement m (Ë××í³ÍáõÃÛáõÝ); confusion f (ß÷áÃ) ˳éݳÏáõÛï fouillis f (Çñ»ñÇ, ³é³ñϳݻñÇ); Ñíù., Ýí³ëï. canaille f (Ù³ñ¹Ï³Ýó) ˳éݳӳÛÝáõÃÛáõÝ, ˳éݳÕÙáõÏ (ϳ-



˳ã³Ñ³ÝáõÃÛáõÝ crucifiement m ˳ã³Ó¨ 1) (˳ãÇ Ó¨ áõÝ»óáÕ) cruciforme, en forme de croix, en croix 2) croisé,e (ÙÇ³Å³Ù³Ý³Ï ÙÇ ù³ÝÇ ÏáÕÙÇó ϳï³ñíáÕ); ~ Ïñ³Ï feu m



croisé



˳ã³Ó¨»É croiser vt; è»ñÁ ~ croiser les



bras



˳ã³Ó¨í»É se croiser; ׳ݳå³ñÑÝ»ñÁ



˳ã³Ó¨íáõÙ »Ýª ѳïíáõÙ »Ý les chemins se croisent ˳ã³Ó¨áõÙ croisement m; croisée f; ׳ݳå³ñÑÝ»ñÇ ~ croisée des chemins (des routes) ˳ã³ÝÙ³Ý ï»°ë ˳ã³Ó¨ ˳ã³å³ßï adorateur,-trice n de la croix; chrétien,ne n (ùñÇëïáÝÛ³) ˳ã³å³ßïáõÃÛáõÝ adoration f de la croix; christianisme m (ùñÇëïáÝ»áõÃÛáõÝ) ˳ã³ë»ñ»É ï»°ë ˳ã³íáñ»É ˳ã³ë»ñí»É ï»°ë ˳ã³íáñí»É ˳ã³ë»ñáõÙ ï»°ë ˳ã³íáñáõ٠˳ã³íáñ»É croiser vt, hybrider vt (μáõÛë»ñÁ, ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇÝ) ˳ã³íáñí»É se croiser, s’hybrider (μáõÛë»ñÇ, ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ) ˳ã³íáñáõÙ croisement m, hybridation f (μáõÛë»ñÇ, ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ) ˳ã³÷³Ûï crucifix m ˳ãμ³é mots m pl croisés ˳ã»É crucifier vt (˳ãÁ ѳݻÉ); croiser vt (˳ã³Ó¨»É) ˳ã»ÉáõÃÛáõÝ 1) ÏñáÝ. crucifix m (˳ã, ˳ã»ÉáõÃÛ³Ý å³ïÏ»ñ, ˳ã³÷³Ûï) 2) crucifiement m, crucifixion f (˳ãáõÙ, ˳ã»ÉÁ, ˳ã ѳݻÉÁ, ˳ã³Ñ³ÝáõÙ) ˳ãÙ»ñáõÏ carrefour m, croisement m; intersection f (ѳïÙ³Ý Ï»ïÁ, ˳ã³Ó¨Ù³Ý ï»ÕÁ), plaque f tournante (ݳ¨ª ÷Ëμ.) ˳ãí³Í (˳ãÁ ѳÝí³Í) crucifié,e ˳ãí³é (˳㳹ñáß) »Ï»Õ. gonfalon m 393



d’autrui, se mêler des affaires d’autrui ˳éÝáõÙ mélange m ˳éÝáõñ¹ 1) mélange m 2) alliage m (ÓáõÉí³Íù, ѳٳÓáõÉí³Íù) 3) mixture f (¹»Õ³Ë³éÝáõñ¹) ˳í 1) poil m (Ù³Ñáõ¹Ç) 2) ÷Ëμ. couche f; ѳë³ñ³ÏáõÃÛ³Ý ~»ñÁ les couches sociales; ÙÇçÇÝ ~Á la couche moyenne ˳í³Ã³÷ pelé,e; ~ Ùáõßï³Ï fourrure f pelée ˳í³íáñ éponge; laineux,-euse (μñ¹Ç ˳íáí ͳÍÏí³Í); ~ Ïïáñª ·áñÍí³Íù tissu m éponge, étoffe f laineuse; ~ ³ÝÓ»éáó` ëñμÇã serviette f éponge ˳í³ñ 1. ténèbres f pl, obscurité f, noir m (ÙÃáõÃÛáõÝ) 2. adj obscure, sombre, ténébreux,-euse ˳í³ñ³¹»Ù maussade, renfrogné,e, morne, morose ˳í³ñ³ÙÇï (˳í³ñ³ÙáÉ) obscurantiste adj/n; ignorant,e (ï·»ï); rétrograde adj/n, réactionnaire adj/n (ѻﳹÇٳϳÝ) ˳í³ñ³ÙáÉ ï»°ë ˳í³ñ³ÙÇï ˳í³ñ³ÙáÉáõÃÛáõÝ ï»°ë ˳í³ñ³-



ÏáýáÝdz) cacophonie f



˳éݳÙμáË cohue f; attroupement m ˳éݳß÷áà 1) en désordre, désordonné,e (³Ýϳñ·, ³ÝϳÝáÝ) 2) chaotique (ù³áë³ÛÇÝ) 3) confus,e, embrouillé,e (Ë××í³Í) ˳éݳß÷áÃáõÃÛáõÝ 1) manque m d’ordre, désordre m (³Ýϳñ·áõÃÛáõÝ, ³ÝϳÝáÝáõÃÛáõÝ) 2) chaos m (ù³áë) 3) confusion f; ËëÏó. mélimélo m, embrouillamini m (ß÷áÃ) 4) enchevêtrement m, pêle-mêle m (˳éݳ÷ÝÃáñáõÃÛáõÝ) ˳éݳçáõñ lavasse f ˳éݳñ³Ý cratère m; Ññ³μËÇ ~ cra-



tère d’un volcan



˳éݳñÛáõÝ ï»°ë ˳éݳÍÇÝ Ë³éݳó»Õ métis,se ˳éݳ÷ÝÃáñ en désordre, pêle-mêle ˳éݳ÷ÝÃáñáõÃÛáõÝ gâchis m; gabegie f



˳éݳù³ñ (ß»Õç³ù³ñ) »ñÏñμ. conglo-



mérat m



˳éÝ»É 1) mêler vt, mélanger vt (Ùdz˳éÝ»É) 2) ÷Ëμ. confondre vt (ß÷áûÉ) 3) brouiller vt (Ë××»É) 4) remuer vt (Ï»ñ³ÏáõñÁ, ³åáõñÁ) 5) mâtiner vt (˳ã³ë»ñ»É, Ùdz˳éÝ»É) ˳éÝÇËáõéÝ en désordre, pêle-mêle; ébouriffé,e (Ù³½»ñÇ Ù³ëÇÝ) ˳éÝÇ׳ճÝ× ï»°ë ˳éÝÇËáõéÝ Ë³éÝÇã 1) ï»Ë. bouloir m (߳ճ˻Éáõ) 2) moussoir m, mixeur m, batteur m, robot m (ËáѳÝáó³ÛÇÝ, ÷ñ÷ñ»óÝ»Éáõ ѳٳñ); mélangeur m (ï³ù ¨ ë³éÁ çáõñÁ ˳éÝáÕ ¨ ³ÛÉÝ) 3) ï»Ë. malaxeur m (μ»ïáÝÇ, ³ëý³ÉïÇ ¨ ³ÛÉÝ) ˳éÝí³Íù nature f; caractère m (μݳíáñáõÃÛáõÝ); tempérament m (Ï»Ýë³Ï³Ý ³ßËáõÅáõÃÛáõÝ, ³íÛáõÝ) ˳éÝí»É 1) se mêler (à), se mélanger (Ùdz˳éÝí»É) 2) ÷Ëμ. se confondre (ß÷áÃí»É) 3) s’embrouiller (Ë××í»É) 4) s’entremêler (Çñ³ñ ~) 5) s’ingérer, s’immiscer (·áñÍ»ñÇÝ ~); áõñÇßÇ ·áñÍ»ñÇÝ ~ s’ingérer



(s’immiscer)



dans



les



ÙïáõÃÛáõÝ Ë³í³ñ³ÙïáõÃÛáõÝ (˳í³ñ³ÙáÉáõÃÛáõÝ) obscurantisme m; ignorance f (ï·ÇïáõÃÛáõÝ); rétrogradation f, réaction f (ѻﳹÇÙáõÃÛáõÝ) ˳í³ñ³ÛÇÝ ï»°ë ˳í³ñ 2. ˳í³ñ³å³ï couvert,e de ténèbres; sombre, obscure (ÙáõÃ) ˳í³ñ³ë»ñ (ï³ñ³Ï³Ý) blatte f, ca-



fard m, cancrelat m



˳í³ñ»É 1) s’obscurcir, s’assombrir (ÙÃÝ»É) 2) se ternir (³Õáï³Ý³É) 3) s’éclipser (³ñ¨Ç, ÉáõëÝÇ Ù³ëÇÝ) ˳í³ñ»óÝ»É 1) obscurcir vt, assombrir vt (ÙÃÝ»óÝ»É) 2) ternir vt (³Õáï ¹³ñÓÝ»É, ³Õáï³óÝ»É) 3) éclipser vt (˳í³ñáõÙ ³é³ç³óݻɪ ³ñ¨Ç ¨ ³ÛÉÝ) ˳í³ñÍÇÉ μëμ. rhubarbe f ˳í³ñï (·³ñÝÇñ) garniture f; accom-



affaires



pagnement m; ÏáïÉ»ï` ~áí boulet-



394



tes (croquettes) f pl garnies



(·áñÍÁ Ù³ùáõñ ã¿) les dés sont pipés (¹³ñÓ.) ˳ñ¹³Ë»É frauder vi (˳ñ¹³ËáõÃÛáõÝ ³Ý»É), tricher vi (˳ÕÇ Ù»ç); ËëÏó. arnaquer vt (˳μ»É); falsifier vt (Ï»ÕÍ»É) ˳ñ¹³ËáõÃÛáõÝ, ˳ñ¹³ËáõÙ 1) fraude f, escroquerie f (˳μ»μ³ÛáõÃÛáõÝ) 2) falsification f (Ï»ÕÍáõÙ, ½»Õͳñ³ñáõÃÛáõÝ) 3) filouterie f, friponnerie f, supercherie f (ëï³Ñ³ÏáõÃÛáõÝ); ËëÏó. arnaque f (˳ÕÇ Ù»ç); ~ ³Ý»Éª ˳ÕÇ Ù»ç tricher vi, faire de l’arnaque; ˳ñ¹³ËáõÃÛ³Ý ½áÑ ¹³éÝ³É s’arnaquer, se faire arnaquer (ËëÏó.) ˳ñ¹³í³Ý³Ï³Ý perfide, astucieux,euse; insidieux,-euse ˳ñ¹³í³Ý»É ï»°ë ˳μ»É ˳ñ¹³í³ÝÇã intrigant,e adj/n; ËëÏó. magouilleur,-euse adj/n ˳ñ¹³í³Ýáñ»Ý sournoisement, insidieusement ˳ñ¹³í³Ýù perfidie f; intrigue f, mauvais tour m; ËëÏó. magouillage m (~áí ½μ³Õí»ÉÁ); ~áí ½μ³Õí»É magouiller vi; ~Ý»ñ ÑÛáõë»É ourdir (machiner) des intrigues ˳ñÇëË ancre f; ~ ·ó»É ancrer vt, jeter (mouiller) l’ancre; ~Á μ³ñÓñ³óÝ»É lever l’ancre; ˳ñëËÇ d’ancre ˳ñ˳÷¥³Ýù¤ ï»°ë ˳ñ˳÷áõ٠˳ñ˳÷»É tâtonner vi, aller à tâtons; ~áí à tâtons ˳ñ˳÷áõÙ tâtonnement m ˳ñËÉ»É 1) ébranler vt 2) ÷Ëμ. déstabiliser vt (³å³Ï³ÛáõݳóÝ»É) ˳ñËÉí³Í délabré,e ˳ñËÉí³ÍáõÃÛáõÝ délabrement m ˳ñËÉí»É 1) être délabré,e; être ébranlé,e 2) ÷Ëμ. être déstabilisé,e (³å³Ï³ÛáõݳݳÉ) ˳ñËÉáõÙ 1) délabrement m; ébranlement m 2) déstabilisation f (³å³Ï³ÛáõݳóáõÙ) ˳ñËáõÉ délabré,e, vetuste, détérioré,e; ~ ïáõÝ maison f délabrée ˳ñËáõÉáõÃÛáõÝ délabrement m; ·ñ³Ï. vétusté f, décrépitude f



˳í³ñáõÙ 1) ³ëïÕ·. éclipse f; ³ñ¨Ç ~



éclipse du Soleil; ÉáõëÝÇ ~ éclipse lunaire (de Lune); Ù³ëݳÏǪ ÉñÇí ~ éclipse partielle, totale 2) obscurcissement m (ÙÃÝáõÙ, ˳í³ñ»ÉÁ) ˳í³ù³ñï ï»°ë ëïí³ñ³ÃáõÕÃ Ë³í»½ñ (Ùáñû) bordure f de fourrure ˳ídzñ caviar m (ë¨); ϳñÙÇñ ~ caviar rouge; ѳïÇϳíáñª Ù³ÙÉ³Í ~ caviar grenu, pressé (compact) ˳íÇÍ bouillie f de farine sucrée ˳íáï laineux,-euse, peluché,e; duveteux-euse; ï»°ë ݳ¨ª ˳í³íáñ ˳ïáõï ï»°ë ˳ïáõïÇÏ2 ˳ïáõïÇÏ1 (Ïé³μ³Ýç³ñ) μëμ. pissenlit m, dent-de-lion f (³éÛáõͳï³Ù) ˳ïáõïÇÏ2 (˳ïáõï, ˳Ûï³íáñ) tacheté,e, tiqueté,e; grivelé,e (·áñß, ÙáËñ³·áõÛÝ »ñ³Ý·Ý»ñáí); bigarré,e, bariolé,e (·áõÛݽ·áõÛÝ, μ³½Ù»ñ³Ý·) ˳ñ (³Ý³ëݳϻñ) fourrage m ˳ñ³½³Ý cravache f; fouet m, knout m ˳ñ³½³Ý»É cravacher vt; fouetter vt; flageller vt (ݳ¨ª ÷Ëμ.) ˳ñ³½³ÝáõÙ flagellation f ˳ñ¥³¤Ï»É ï»°ë μáí»É ˳ñ³Ù (Ù»ï³Õ³Ë³ñ³Ù) scories f pl; ù³ñ³ÍËÇ ~ mâchefer m ˳ñ³Ý 1) å³ïÙ. flétrissure f, marque f (au fer rouge) 2) μÅßÏ. cautère m (ÑÛáõëí³ÍùÝ»ñÁ ³Ûñ»Éáõª ˳ñ³Ý»Éáõ ·áñÍÇù) ˳ñ³Ý³ÏÇñ, ˳ñ³Ý³íáñ marqué,e ˳ñ³Ý³ù³ñ pierre f à cautère ˳ñ³Ý»É 1) å³ïÙ. flétrir vt, marquer vt (d’un fer rouge); stigmatiser vt (ѳÝó³·áñÍÇÝ) 2) μÅßÏ. cautériser vt (³Ûñ»É ÑÛáõëí³ÍùÝ»ñÁ) ˳ñ³ÝáõÙ 1) å³ïÙ. marquage m; stigmatisation f (ѳÝó³·áñÍÇ) 2) μÅßÏ. cautérisation f (³ÛñáõÙª ÑÛáõëí³ÍùÝ»ñÇ) ˳ñ¹³Ë 1. escroc m (ßáñÃáÕ); filou m, fripon,ne n (ëï³Ñ³Ï), tricheur,euse n (˳ÕÇ Ù»ç) 2. adj frauduleux,-euse; ~ª ³Ý³½ÝÇí ·áñÍ ¿ 395



ë³ñùÇ ~ panne f, défaillance f



˳ñÏ»É ï»°ë μáí»É ˳ñëË³Ï³Û³Ý Íáí. rade f ˳ñëË³Ï³Û³Ý»É (ݳí³Ñ³Ý·ëïÇó



˳÷ßÇÏ (ѳμ»ß, »Ãáíå³óÇ) Ethio-



pien,ne n, Abyssinien,ne n, Abyssin,e n Ë»Ã1 oblique; de tavers; ~ ѳ۳óù regard m oblique; ~ Ý³Û»É regarder vt de travers Ë»Ã2 å³ïÙ. Hittite n Ë»Ã³Ï³Ý hittite Ë»Ã»É (˻à ݳۻÉ) regarder vt de travers ˻ûñ»Ý hittite m ˻Šgomme f, résine f ˻ųÛÇÝ (ËÇųÛÇÝ) gommeux,-euse, résineux,-euse, de résine Ë»Å»É ï»°ë Ë»Åáï»É Ë»Åáï résineux,-euse, gommeux,-euse Ë»Åáï»É ï»Ë. résiner vt, gommer vt Ë»É (ݳí³Ë»É)arrière m, poupe f ˻ɳ·³ñ (˻ɳå³Ï³ë, Ë»ÝÃ) fou (fol) - folle n/adj, ËëÏó. dingue adj/n; aliéné,e adj/n (Ñá·»Ï³Ý ÑÇí³Ý¹); affolé,e (˻ɳ·³ñí³Í); ËëÏó. timbré,e (ó³Ýó³é) ˻ɳ·³ñ³Ýáó (·Å³Ýáó) asile m; ÷Ëμ. maison f de fous ˻ɳ·³ñ»óÝ»É rendre fou vt, affoler vt, faire perdre la tête (à qn) (Ë»ÝóóÝ»É) ˻ɳ·³ñí³Í affolé,e; aliéné,e (Ñá·»Ï³Ý ÑÇí³Ý¹ ¹³ñÓ³Í) ˻ɳ·³ñí»É (Ë»ÉùÁ Ãéóݻɪ ÏáñóÝ»É) devenir fou - folle; être affolé,e, perdre la tête (·ÉáõËÁ ÏáñóÝ»É); ~ »ë tu es fou (folle) ˻ɳ·³ñáõÃÛáõÝ 1) folie f; ˻ɳ·³ñáõÃÛ³Ý ³ëïÇ׳ÝǪ ˻ɳ·³ñÇ å»ë ëÇñ»É aimer à la folie 2) démence f, aliénation f mentale (Ùï³íáñª Ñá·»Ï³Ý Ë³Ý·³ñáõÙ) ˻ɳ½áõñÏ 1) fou (fol) – folle n/adj (Ë»ÝÃ) 2) aliéné,e adj/n (Ùï³íáñª Ñá·»Ï³Ý Ë³Ý·³ñáõÙ áõÝ»óáÕ) ˻ɳÏáñáõÛë éperdu,e ˻ɳѳë mûr,e (ѳëáõÝ); sensé,e, sage (ÉñçÙÇï, ˻ɳÙÇï); ~ ï³ñÇù âge m de raison ˻ɳѳëáõÃÛáõÝ maturité f (ѳëáõÝáõÃÛáõÝ); bon sens m (ÉñçÙïáõÃÛáõÝ,



¹áõñë ·ïÝíáÕ Ý³í³Ï³Û³Ýáõ٠˳ñÇëË ·ó»É) être en rade ˳ñë˳ßÕó chaîne f d’ancrage (d’ancre) ˳ñëË»É ancrer vt ˳ñëËí³Í ancré,e (ݳ¨ª ÷Ëμ.); ~ ÉÇÝ»É être ancré,e ˳ñëËáõÙ ancrage m ˳ñï»É ï»°ë ˳ñïáó»É ˳ñïÛ³ß blond,e adj/n; blondin,e n ˳ñïÛ³ß³Ý³É blondir vi ˳ñï۳߳óÝ»É blondir vt; ³ñ¨Á ˳ñï۳߳óÝáõÙ ¿ Ù³½»ñÁ le soleil blondit les cheveux ˳ñïÛ³ßáõÃÛáõÝ (˳ñïÛ³ß ÉÇÝ»ÉÁ) blondeur f ˳ñïáó ï»Ë. lime f; »ÕáõÝ·Ý»ñÇ ~ lime à ongles ˳ñïáó»É limer vt ˳ñïáóáõÙ limage m ˳ñïí³Íù limaille f (Ù»ï³ÕÇ) ˳ñïáõù sciure f (ëÕáóáõÏ, û÷, ÷³Ûï³Ã»÷); limaille f (Ù»ï³ÕÇ) ˳ñáõÛÏ feu m de bois; bûcher m (ٳѳå³ïÅÇ) ˳÷³Ý³ñ³ñ saboteur,-euse n ˳÷³Ý³ñ³ñáõÃÛáõÝ sabotage m (íÇÅ»óáõÙ); diversion f (¹Çí»ñëdz) ˳÷³Ý»É 1) faire échouer vt, faire rater vt (Ó³ËáÕ»É); déjouer vt (Ç ¹»ñ¨ ѳݻÉ) 2) saboter vt (íÇÅ»óÝ»É) 3) empêcher vt, déranger vt (˳ݷ³ñ»É) 4) mettre vt en désordre (˳éݳß÷áà ëï»ÕÍ»É) 5) bloquer vt, barrer vt (÷³Ï»É) 6) abolir vt (ûñ»ÝùÁ) ˳÷³ÝÇã de barrage; ~ Ïñ³Ï feu m (tir m) de barrage ˳÷³Ýí»É 1) échouer vi, manquer vi, rater vi 2) être bloqué,e, être barré,e (÷³Ïí»É, å³ïÝ»ßí»É) ˳÷³ÝáõÙ arrêt m; interruption f (ÁݹѳïáõÙ); sabotage m (íÇÅ»óáõÙ); Çñ³íμ. ˳÷³ÝÙ³Ý ÙÇçáóÝ»ñ mesures f pl coercitives, moyens m pl de coercition; Ù»ù»Ý³ÛǪ 396



Ë»ÉáùáõÃÛáõÝ 1) intelligence f (˻ɳóÇáõÃÛáõÝ) 2) sagesse f, calme m (ѳݹ³ñïáõÃÛáõÝ) 3) docilité f (Ñ»-



˻ɳÙïáõÃÛáõÝ) Ë»É³Ñ»Õ impétueux,-euse; frénétique



(ÙáÉ»·ÇÝ); ~ ù³ÙÇ vent m impétueux ˻ɳѻÕáñ»Ý impétueusement; frénétiquement (ÙáÉ»·Ýáñ»Ý, ÙáÉ»·ÇÝ) ˻ɳѻÕáõÃÛáõÝ impétuosité f; frénésie f (ÙáÉ»·ÝáõÃÛáõÝ) ˻ɳÙÇï 1) raisonnable, sensé,e; ~ »ñ»Ë³ enfant n raisonnable 2) réfléchi,e (ÉñçÙÇï), judicieux,-euse (ËáÑáõÝ) 3) lucide (áÕç³ÙÇï, ½·³ëï, å³Ûͳé³ÙÇï) ˻ɳÙïáñ»Ý 1) raisonnablement 2) sagement (Ëáѻٳμ³ñ, ˻ɳóÇ Ï»ñåáí) 3) avec modération, modérément (ã³÷³íáñ Ï»ñåáí) ˻ɳÙïáõÃÛáõÝ 1) bon sens m; raison f, sagesse f 2) lucidité f (áÕç³ÙïáõÃÛáõÝ, ½·³ëïáõÃÛáõÝ, å³Ûͳé³ÙïáõÃÛáõÝ) ˻ɳé (˻ɳå³Ï³ë) timbré,e, cinglé,e, sot,te, toqué,e ˻ɳóÇ intelligent,e, sage, sensé,e, de bon sens; ~ Ï»ñåáí avec intelligence, intelligemment, sagement, d’une manière sensée ˻ɳóÇáñ»Ý avec intelligence, intelligemment, sagement; d’une manière sensée (˻ɳÙïáñ»Ý) ˻ɳóÇáõÃÛáõÝ intelligence f, sagesse f; bon sens m (˻ɳÙïáõÃÛáõÝ) ˻ɳóÝáñ¥³Ï³Ý¤ paranoïaque adj/n; délirant,e (½³é³ÝóáÕ, ½³é³Ýó³Ï³Ý) ˻ɳóÝáñáõÃÛáõÝ μÅßÏ. paranoïa f Ë»Éáù 1) intelligent,e (˻ɳóÇ) 2) sage, obéissant,e (Ñݳ½³Ý¹), docile (Ñ»½) Ë»Éáù³Ý³É 1) devenir raisonnable, devenir plus intelligent,e (plus sage) (˻ɳóÇ ¹³éݳÉ) 2) devenir obéissant,e (Ñݳ½³Ý¹ ¹³éݳÉ), devenir docile (Ñ»½³Ý³É) Ë»Éáù³óÝ»É 1) amener qn à la raison, faire entendre raison à qn (Ë»ÉùÇ μ»ñ»É) 2) rendre obéissant,e (Ñݳ½³Ý¹ ¹³ñÓÝ»É), rendre docile (Ñ»½³óÝ»É, Ñ»½ ¹³ñÓÝ»É)



½áõÃÛáõÝ), obéissance f (Ñݳ½³Ý¹áõÃÛáõÝ) Ë»ÉéïáõÏ ËëÏó. foldingue Ë»Éù 1) esprit m, intelligence f; Ù»Í ~Ç ï»ñ Ù³ñ¹ personne f d’une grande intelligence 2) intellect m (μ³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, ÇÝï»É»Ïï) ◊ ~Á ·ÉáõËÁ ·³Éª áõßùÇ ·³É se reprendre; ~Á ·ÉáõËÁ μ»ñ»É mettre à la raison; ~Á ÏáñóÝ»É perdre la tête (·ÉáõËÁ ÏáñóÝ»É), être fou (folle) de, raffoler de (ß³ï ëÇñ»Éª ѳí³Ý»É, ·Åí»É); ~Á ÃéóÝ»É devenir fou (folle); ~ÇÝ ÷ã»É passer par la tête; ~ÇÝ ÷ã³ÍÝ ³Ý»É n’en faire qu’à sa tête; ~Ç μ»ñ»É raisonner vt; ~Á Ùó·Ý»Éª Ùó·Ýí»É être troublé,e; ~Á ÙÇ μ³ÝÇ ï³É se donner tout entier à qch; ~Á ·Ý³Éáí ·³Éáí ¿ il change d’opinion comme de chemise Ë»Éù³Ù³Õ enchanté,e, ravi,e; ~ ³Ý»É enchanter vt, ravir vt, charmer vt ˻ճÃÛáõñ»É altérer vt, déformer vt, dénaturer vt (³Õ³í³Õí»É), falsifier vt (Ï»ÕÍ»É); ×ßÙ³ñïáõÃÛáõÝÁ ~ déformer la vérité; Ù»ÏÇ Ëáëù»ñÁ ~ déformer les paroles de…; ÷³ëï»ñÁ ~ travestir les faits ˻ճÃÛáõñí»É s’altérer, être déformé,e; être falsifié,e (Ï»ÕÍí»É, ³Õ³í³Õí»É) ˻ճÃÛáõñáõÙ 1) altération f; falsification f (Ï»ÕÍáõÙ, ³Õ³í³ÕáõÙ) 2) perversion f (³Ûɳë»ñáõÙ) ˻ճݹ³Ù mutilé,e n, estropié,e adj/n, infirme adj/n; invalide n, handicapé,e adj/n (ѳßٳݹ³Ù) ˻ճݹ³Ù»É (˻ջÉ, ˻ճݹ³Ù ¹³ñÓÝ»É) mutiler vt, estropier vt ˻ճݹ³ÙáÕ (ѳßÙáÕ) invalidant,e, handicapant,e ˻ճݹ³ÙáõÃÛáõÝ mutilation f ˻չ³Ù³Ñ étranglé,e, étouffé,e, asphyxié,e; ~ ³Ý»É étrangler vt (Ó»éù»ñáí), étouffer vt (μ³ñÓáí ¨ ³ÛÉÝ), asphyxier vt (·³½áí); ~ ÉÇÝ»É être 397



vrir (»ñÏñÇ, É»½íÇ Ù³ëÇÝ) 2) perdre courage, se décourager (íѳïí»É, Ñáõë³Éùí»É) 3) être accablé,e (abbatu,e, oppressé,e, déprimé,e) (×Ýßí³Íª íѳïí³Íª Ñáõë³Ñ³ïí³Í ÉÇÝ»É) Ë»Õ׳óÝ»É 1) dompter vt, mater vt (Ñݳ½³Ý¹»óÝ»É, Çñ»Ý »ÝóñÏ»É) 2) appauvrir vt (³Õù³ï³óÝ»É) 3) accabler vt (×Ýß»É, íѳï»óÝ»É) Ë»Õ×áõÃÛáõÝ 1) pauvreté f (³Õù³ïáõÃÛáõÝ), misère f (Ãßí³éáõÃÛáõÝ) 2) accablement m, abattement m (×Ýßí³ÍáõÃÛáõÝ, íѳïáõÃÛáõÝ) Ë»Õ×áõÏñ³Ï pitoyable; lamentable; ËëÏó. paumé,e Ë»Õí³Í mutilé,e, estropié,e, handicapé,e Ë»Õí»É être mutilé,e, s’estropier, être estropié,e Ë»ÕáõÃÛáõÝ, Ë»ÕáõÙ mutilation f Ë»Ý»ß débauché,e, corrompu,e, dépravé,e Ë»Ý»ß³Ý³É devenir dépravé,e (corrompu,e) ˻ݻßáõÃÛáõÝ débauche f, corruption f, dépravation f Ë»Ýà fou (fol) - folle adj/n; sot,te adj/n (³ÝË»Éù, ³ÝÙÇï); aliéné,e adj/n (Ñá·»Ï³Ý ÑÇí³Ý¹); ~Ç å»ë ëÇñ»É aimer vt éperdument ◊ ϳå»Éáõ ~ fou m (folle f) à lier Ë»ÝÃ³Ý³É devenir fou – folle, s’affoler; perdre la tête (·ÉáõËÁ ÏáñóÝ»É); Ë»Ýóó»É ¿ il s’est affolé; Ë»Ýóó»É »ù vous êtes fou Ë»ÝóÝáó ï»°ë ·Å³Ýáó Ë»ÝóóÝ»É rendre vt fou – folle, affoler vt; faire perdre la tête à (Ë»Éù³Ñ³Ý ³Ý»É) Ë»ÝóóÝáÕ affolant,e; bouleversant,e Ë»ÝÃáñ»Ý à la folie, follement; passionnément; ~ª Ë»ÝÃÇ å»ë ëÇñ»É aimer à la folie Ë»ÝÃáõÃÛáõÝ 1) folie f 2) sottise f (³ÝÙÁïáõÃÛáõÝ, ÑÇÙ³ñáõÃÛáõÝ) 3) déraison f (³ÝË»ÉùáõÃÛáõÝ, ³ÝËáÑ»ÙáõÃÛáõÝ) 4) aliénation f (Ñá·»Ï³Ý Ë³Ý·³ñáõÙ)



étranglé,e (étoufé,e, asphyxié,e) étranglement m, strangulation f; asphyxie f (·³½Çó); suffocation f (ßÝã³Ñ»ÕÓáõÃÛáõÝ) ˻չ»É 1) étouffer vt (ßÝã³Ñ»ÕÓ ³Ý»É); étrangler vt (˻չ³Ù³Ñ ³Ý»É); noyer vt (çñáõÙ) 2) ÷Ëμ. écraser vt (×Ýß»É) ˻չáó 1) chaleur f suffocante (torride) (ïáÃ) 2) cohue f (Ù»Í μ³½ÙáõÃÛáõÝ) 3) bousculade f (ÑñÙßïáó) ˻չí³Í noyé,e adj/n (çñáõÙ); étouffé,e (ßÝã³Ñ»ÕÓ »Õ³Í); asphyxié,e (·³½Çó) ˻չí»É étouffer vi (ßá·Çó, ïáÃÇó); ˻չíáõÙ »Ù j’étouffe; se noyer (çñáõÙ); çñáõÙ ~Á la noyade; être asphyxié,e (·³½Çó); s’étrangler (μÕ³í»Éáõó); ³Ûë Ù³ñ¹Á μÕ³í»Éáõó ˻չíáõÙ ¿ cet homme s’étrangle à force de crier ◊ ˻չíáÕÁ ÷ñ÷áõñÇÝ ¿É Ó»éù Ï·óÇ un homme qui se noie s’accroche à un brin de paille ˻չáõÏ étouffant,e; ~ û¹ air m étouffant; suffocant,e (Ñ»ÕÓáõóÇã); asphyxiant,e (ßÝã³Ñ»ÕÓ ³ÝáÕ) ˻չáõÙ étranglement m, strangulation f; noyade f, submersion f (çñáõÙ) Ë»Õ»É mutiler vt, estropier vt Ë»Õϳï³Ï bouffon m, arlequin,e n; fou m (å³É³ï³Ï³Ý ͳÕñ³Íáõ); clown m, paillasse m (ͳÕñ³Íáõ, ÙÇÙáë); å³ïÙ. mime m Ë»Õϳï³Ï³ÛÇÝ de bouffon, bouffon,ne, de clown, clownesque; burlesque Ë»Õϳï³Ï»É faire (dire) des bouffonneries, bouffonner vi Ë»Õϳï³ÏáõÃÛáõÝ bouffonnerie f; arlequinade f, clownerie f (ͳÕñ³ÍáõÃÛáõÝ); ~ ³Ý»É faire des bouffonneries Ë»Õ× 1) pauvre; ~ Ù³ñ¹ un pauvre (homme); ~ ÏÇÝ une pauvre (femme) 2) malheureux,-euse (¹Åμ³Ëï) 3) misérable (Ãßí³é) 4) pitoyable (Ë»Õ×áõÏñ³Ï) Ë»Õ×³Ý³É 1) devenir pauvre (³Õù³ï³Ý³É, Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ); s’appau˻չ³Ù³ÑáõÃÛáõÝ



398



Ë»ÝÃáõ˻ɳé 1) insensé,e, ËëÏó. dingue 2) absurde (³ÝѻûÃ) Ë»ÝÃáõÏ benêt m/adj, godiche, niais,e



óáõÃÛáõÝÁ ~ impulser la coopération 3) encourager vt (ù³ç³É»ñ»É, Ëñ³Ëáõë»É) 4) éperonner vt (ÓÇÝ) ËóÝÇã excitant m, stimulateur,-trice adj/m; stimulant,e adj/m, d’impulsion; ~ª ³é³çÙÕÇã ·áñÍáÕáõÃÛáõÝ fonction f d’impulsion, action f stimulatrice; ~ ¹»Õ³ÙÇçáó médicament m stimulant; ~Ý»ñÇ û·ï³·áñÍáõÙ dopage m, doping m; ~Ý»ñ Ù³ï³Ï³ñ³ñáÕ (Ù³ñ½ÇÏÝ»ñÇÝ) dopeur m ËóÝáÕ promotionnel,le (³½¹³ÏáÕ); dynamisant,e (áõųíáñáÕ) ËóÝáõÙ 1) stimulation f 2) incitation f (¹ñ¹áõÙ) 3) promotion f (³é³çÙÕáõÙ, Ýå³ëïáõÙ) 4) encouragement m (ù³ç³É»ñáõÙ, Ëñ³ËáõëáõÙ) 5) dynamisation f (áõųíáñáõÙ, ³ßËáõųóáõÙ, ³ñ¹Ûáõݳí»ïáõÃÛ³Ý μ³ñÓñ³óáõÙ) ËųÉáõñ cacophonique ËųÛÇÝ ï»°ë ˻ųÛÇÝ ËŹÅáõÃÛáõÝ 1) barbarie f; férocité f 2) cruauté f (¹³Å³ÝáõÃÛáõÝ) 3) émeute f; révolte f, rébellion f (ËéáíáõÃÛáõÝ) ËÅ»ÝÇ gommier m ËÅé»É bâfrer vt, vi, bouffer vt, dévorer vt ËÅéáó, ËÅéáõÙ grande bouffe f (ݳ¨ª ÷Ëμ. í³ïÝáõÙ, ÙëËáõÙ) Ëǽ³Ë courageux,-euse, brave (³ñÇ, ù³ç); téméraire (ËÇëï ѳݹáõ·Ý, ³Ýí³Ë); *hardi,e, audacieux,-euse (ѳٳñÓ³Ï, ѳݹáõ·Ý); intrépide (³Ýí»Ñ»ñ); ~ Ó¨³Ý³É faire le brave ◊ ~Ý»ñÇÝ μ³ËïÝ û·ÝáõÙ ¿ la fortune favorise les audacieux Ëǽ³Ë»É risquer vt; oser vi, s’enhardir (ѳٳñÓ³Ïí»É); *hasarder vi (éÇëÏÇ ¹ÇÙ»É); prendre un risque (áñáß³ÏÇ ¹»åùáõÙ) Ëǽ³Ëáñ»Ý courageusement; bravement (³ñdzμ³ñ, ù³ç³μ³ñ); *hardiment (ѳٳñÓ³Ïáñ»Ý) Ëǽ³ËáõÃÛáõÝ courage m (ù³çáõÃÛáõÝ); audace f, *hardiesse f (ѳٳñÓ³ÏáõÃÛáõÝ) Ëǽ³ËáõÙ risque m ËÇà (ͳÏÍÏáó, ËáëïáõÏ) colique f;



adj/n, bêta,-asse n/adj, petit fou (petite folle); sot,te adj/n, nigaud,e adj/n Ë»ó³Ù³Ý pot m de terre Ë»ó³å³ÏÇ (ϳí³å³ÏÇ) vitrocéramique f Ë»ó³ï tesson m Ë»ó·»ïÇÝ 1) ϻݹμ. écrevisse f 2) ³ëïÕ·. Cancer m; Ë»ó·»ïÝÇ ³ñ¨³¹³ñÓ tropique m du Cancer 3) Cancer m (ϻݹ³Ý³Ï»ñåÇ ãáññáñ¹ Ýß³ÝÁ) Ë»ó»·áñÍ céramiste n Ë»ó»·áñÍ³Ï³Ý céramique Ë»ó»·áñÍáõÃÛáõÝ céramique f Ë»ó»Õ»Ý (ϳíÇó å³ïñ³ëïí³Í Çñ»ñª ³é³ñϳݻñ) céramique f Ë»ó»ÙáñÃÝ»ñ ϻݹμ. crustacés m pl Ë»óÇ coquille f; coquillage m (Ë»ó»ÙáñÃ) ◊ ~Ç å»ë ¹³ï»É raisonner comme un coquillage ˽³Ïáà garrot m (ÓÇáõ); nuque f (Ù³ñ¹áõ ÍáÍñ³Ï); crosse f (½»ÝùÇ) Ë½μ½³Ýù griffonnage m, gribouillage m Ë½μ½»É (í³ï ·ñ»É) griffonner vt, gribouiller vi, vt ˽μ½áó ï»°ë Ë½μ½³Ýù ˽»É rompre vt; ¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý ϳå»ñÁª ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñÁ ~ rompre les relations diplomatiques ˽½áó (ßÝã³é³Ï³Ý) râle m ˽í³ÍáõÃÛáõÝ isolement m (Ù»ÏáõëÇáõÃÛáõÝ); éloignement m (Ñ»éáõ ÉÇÝ»ÉÁ); rupture f (³Ýç³ïí³ÍáõÃÛáõÝ) ˽í³Íù (¿É»Ïïñ³É³ñÇ ¨ ³ÛÉÝ) rupture f



˽í»É se rompre, rompre vi; s’inter-



rompre, s’entrecouper (Áݹѳïí»É)



˽áõÙ rupture f ËóÝ1 impulsion f (ÙÕáõÙ), incitation f



(¹ñ¹áõÙ, ûɳ¹ñáõÙ)



ËóÝ2 (ÏáßϳËóÝ) éperon m ËÃ³Ý»É 1) stimuler vt; promouvoir vt (³é³ç ÙÕ»É, Ýå³ëï»É) 2) impulser vt, donner de l’impulsion (½³ñÏ ï³É, ³ßËáõųóÝ»É); ѳٳ·áñͳÏ-



399



»ñÇϳÙÇ ~ colique néphrétique



3) caler vi (ß³ñÅÇãÇ Ù³ëÇÝ) Ëɳñ³ñ modérateur m (Ó³ÛÝÇ, ÑÝãÛáõÝÇ) ËɳóÝ»É assourdir vt, rendre vt sourd,e;



ËÇÅ μÝËë. colostrum m ËÇųμ»ñ gommifère ËÇų˳éÝ mêlé,e de gomme ËÇųÛÇÝ ï»°ë ˻ųÛÇÝ ËÇÅ»ÝÇ gommier m ËÇÅáï gommeux,-euse ËÇÕ× conscience f; ËÕ×Ç Ë³Ûà remords



étouffer vt (Éé»óÝ»É); brouiller vt (é³¹ÇáѳÕáñ¹áõÙÁ) ËɳóáõÙ assourdissement m ËɳóáõóÇã 1. adj assourdissant,e 2. ï»Ë. pot m d’échappement ËÉ»½ (ÙáÕ»ë) ϻݹμ. lézard m ËÉ»É 1) ôter vt, enlever vt (μéÝÇ áõÅáí) 2) prendre vt (ųٳݳÏ); ß³ï Å³Ù³Ý³Ï ~ª å³Ñ³Ýç»É prendre beaucoup de temps 3) arracher vt (åáÏ»É) ËÉÃËÉÃ³É bouillonner vi ËÉÃËÉÃáó bouillonnement m ËÉÇÝù (÷ëÉÇÝù) morve f; mucosité f (Ù³Õ³ë, ÉáñÓ) ËÉÝùáï morveux,-euse ËÉíÉ³É grouiller vi ËÉñï³É se remuer, remuer vi, se mouvoir, s’agiter ËÉñï»óÝ»É bouger vt, remuer vt, mouvoir vt, agiter vt ËÉñïáõÙ agitation f (Çñ³ñ³ÝóáõÙ, ß÷áÃ); trouble m (½³Ý·í³Í³ÛÇÝ Ñáõ½ÙáõÝù, ËéáíáõÃÛáõÝ) ËÉñïáõÝ remuant,e ËÉáõÃÛáõÝ surdité f (ݳ¨ª É»½íμ. μ³Õ³Ó³ÛÝÝ»ñÇ ~) ËÉáõñ¹ ϻݹμ. taupe f; ~Ç μáõÛÝ taupinière f ËÉáõñ¹³ÛÇÝ (ËÉñ¹³ÛÇÝ) de taupe ËË³Ñ³Ý (ËáõËÁ ѳÝáÕª ¹áõñë μ»ñáÕ) 1. adj expectorant,e 2. ~ ¹»Õ³ÙÇçáó expectorant m ËËÙ»É être trempé,e, être détrempé,e, s’imbiber ËËÙ»óÝ»É tremper vt, faire tremper, imbiber vt ËËáõÙ trempé,e ËËáõÝç 1) ϻݹμ. escargot m, limaçon m 2) ϽÙËë. limaçon m, hélix m ËÍμͳÝù cancan m, potin m, commérage m ËÍμÍ»É faire des cancans (des potins) ËÍáõÍ1 (íáõßǪ ϳݻ÷Ç ¨ ³ÛÉÝÇ Ã»É»ñÇ Ã³÷Ã÷í³Í Ù³Ýñáõùª ÙݳóáõÏ) étoupe f



m; ~Á ѳݷÇëï ÉÇÝ»É



avoir la conscience nette (en paix, tranquille); ~Á Ù³ùáõñ ÉÇÝ»É avoir la conscience nette; ËÕ×Ç ³½³ïáõÃÛáõÝ liberté f de conscience; ËÕ×Ç Ùïáù en bonne conscience; ËÕ×Ç Ó³ÛÝÁ la voix de la conscience; ËÕ×ÇÝ ¹»Ù ·áñÍ»É agir contre sa conscience; ËÕ×Ç Ñ³Ý·ëïáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ par acquit de conscience ËÇ× (Ë׳ù³ñ) caillou m, cailloutis m; ÑíùÏ. gravier m, gravillon m ËÇݳͳé (ùÇݳͳé, ËÇݳ۳ͳé) quinquina m ËÇݹ joie f, allegresse f; réjouissance f (áõñ³ËáõÃÛáõÝ); hilarité f (½í³ñÃáõÃÛáõÝ) ËÇÝÇÝ ï»°ë ùÇÝÇÝ ËÇëï 1. adj 1) sévère (Ëëï³å³Ñ³Ýç) 2) strict,e (ϳÝáÝÝ»ñǪ å³Ñ³ÝçÝ»ñÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ) 3) rude (¹³Å³Ý, óñï³ßáõÝ㪠ÓÙ»é) 4) austère (Ëëï³μ³ñá); ~ ½í³ñ׳ÉǪ ë³ëïÇÏ ÍÇͳջÉÇ marrant,e 2. adv crûment (Ëëïáñ»Ý, ãáñ); ~ Ëáë»É parler crûment; ~ í³ñí»É (Ù»ÏÇ Ñ»ï) être sévère (avec qn) ËÇï 1) épais,se; ~ μݳϻóí³Í populeux,-euse; ³ÙμáËǪ μ³½ÙáõÃÛ³Ý ³Ù»ÝÇó ³í»ÉÇ ~ ï»ÕáõÙ au plus épais de la foule 2) dru,e, touffu,e (Ù³½»ñ, Ùáñáõù, ³Ýï³é ¨ ³ÛÉÝ) 3) compact,e (ÑáÍ, ѳí³ù, å³ñ÷³Ï) 4) dense (óÝÓñª Ù³é³ËáõÕ, ë³Õ³ñà ¨ ³ÛÉÝ) ËÇó (ËÍáõÍ, ï³ÙåáÝ) tampon m Ëɳѳí (ó³Ë³ùÉáñ) grand coq m de bruyère Ëɳ٠ﻰë ÑÝáïÇ ËÉ³Ý³É 1) devenir sourd,e (Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ) 2) s’éteindre (³ÕÙáõÏÇ Ù³ëÇÝ) 400



ËÍáõÍ2 (ËÇó, ï³ÙåáÝ) tampon m; íÇñ³-



Ë׳ñÏ»É ï»°ë Ë׳å³ï»É Ë׳ù³ñ ï»°ë ËÇ× Ë××»É emmêler vt, mêler vt, embrouiller



μáõÅ³Ï³Ý ~ª íÇñ³ËÍáõÍ tampon m ËÕ×³É avoir pitié de, plaindre vt; »ë Ýñ³Ý ËÕ×áõÙ »Ù j’ai pitié de lui, il me fait pitié ËÕ׳ÉÇ pitoyable, piteux,-euse, miséreux,-euse (áÕáñÙ»ÉÇ); déplorable, lamentable (áÕμ³ÉÇ) ËÕ׳ÉÇáñ»Ý pitoyablement; piteusement (áÕáñÙ»ÉÇ Ï»ñåáí); déplorablement, lamentablement (áÕμ³ÉÇáñ»Ý) ËÕ׳ѳñ compatissant,e; charitable (·Ã³ëÇñï) ËÕ׳ѳñí»É s’attendrir, s’apitoyer, se laisser attendrir ËÕ׳ѳñáõÃÛáõÝ pitié f; ~Çó par pitié; ~ ½·³É avoir pitié (de qn), éprouver de la pitié (envers qn); ~ å³ï׳é»É faire pitié; ~ ³é³ç³óݻɪ ·áõÃÁ ß³ñÅ»É apitoyer vt ËÕ׳ÙÇï scrupuleux,-euse; méticuleux,-euse (μͳËݹÇñ); consciencieux,-euse (μ³ñ»ËÇÕ×) ËÕ×Ùï³μ³ñ scrupuleusement; méticuleusement (μͳËݹñáñ»Ý); consciencieusement (μ³ñ»ËÕ×áñ»Ý) ËÕ×Ùï³Ýù ï»°ë ËÕ×ÙïáõÃÛáõÝ ËÕ×ÙïáõÃÛáõÝ scrupule m; ponctualité f (×ßï³å³ÑáõÃÛáõÝ, ×ß·ñïáõÃÛáõÝ); conscience f (ËÇÕ×) ËÕ×áõÏ ï»°ë ËÕ׳ÉÇ; ~ª Ë»Õ×áõÏñ³Ï ïáõݪ μݳϳñ³Ý taudis m Ë׳½³ñ¹ de (en) mosaïque Ë׳ͳÍÏ caillouté,e; gravillonné,e; ~ ͳéáõÕÇ allée f gravillonnée Ë׳ͳÍÏ»É caillouter vt, gravillonner vt; ͳéáõÕÇÝ ~ gravillonner une allée Ë׳Ýϳñ 1) mosaïque f, marqueterie f 2) jeu m de patience (˳ժ ѳí³ù³Ýϳñ, Ùá½³Çϳ) Ë׳Ýϳñ³ÛÇÝ de mosaïque Ë׳ÝϳñãáõÃÛáõÝ mosaïque f Ë׳å³ï»É revêtir de gravier, couvrir de gravier Ë׳å³ïÏ»ñ ï»°ë Ë׳Ýϳñ Ë×³í³½ blocage m; gravillon m (Ù³Ýñ), blocaille f (Ëáßáñ)



vt (ûɻñÁ, Ù³½»ñÁ ¨ ³ÛÉÝ); brouiller vt (ѳßÇíÝ»ñÁ, Ñ»ïù»ñÁ); déjouer vt



(Íñ³·ñ»ñÁ)



Ë××í³Í emmêlé,e (ûɻñǪ Ù³½»ñÇ Ù³-



ëÇÝ); embrouillé,e (˳éݳß÷áÃ) embrouillement m; complication f (μ³ñ¹áõÃÛáõÝ) Ë××í»É 1) s’embrouiller, s’emmêler (Ù³½»ñǪ ûɻñÇ Ù³ëÇÝ, ѳßÇíÝ»ñÇ Ù»ç) 2) ÷Ëμ. s’embarrasser, s’empêtrer; s’embrouiller (Ùïù»ñÇ Ù³ëÇÝ); perdre le fil du discours (ÙïùÇ Ã»ÉÁ ÏáñóÝ»É) Ë×áÕ³Ï farce f Ë×áÕ»É 1) encombrer vt (ÉÇùÁ ÉóÝ»É, ͳÝñ³μ»éÝ»É) 2) farcir vt (Ë×áÕ³Ïáí ÉóÝ»É) Ë×áÕí»É être encombré,e Ë×áÕáõÙ (Ë×áÕí³ÍáõÃÛáõÝ) encombrement m Ë×áõÕÇ chaussée f, route f ËÙ³Í ï»°ë ѳñμ³Í ËÙ³ÍáõÃÛáõÝ ï»°ë ѳñμ³ÍáõÃÛáõÝ ËÙμ³·Çñ rédacteur,-trice n; ·É˳íáñ ~ rédacteur en chef ËÙμ³·ñ³Ï³½Ù (ËÙμ³·ñ³Ï³Ý ϳ½Ùª ËáñÑáõñ¹) comité m (conseil m) de rédaction ËÙμ³·ñ³Ï³Ý 1. adj de rédaction, rédactionnel,le; ~ ϳ½Ù (ËáñÑáõñ¹) comité m (conseil m) de rédaction 2. éditorial m (Ñåí. édito m), article m de fond (³é³çÝáñ¹áÕ Ñá¹í³Í) ËÙμ³·ñ³å»ï (·É˳íáñ ËÙμ³·Çñ) rédacteur,-trice n en chef ËÙμ³·ñ³ïáõÝ rédaction f, bureau m de rédaction ËÙμ³·ñ»É revoir vt, réviser vt; corriger vt (áõÕÕ»É) ËÙμ³·ñáõÃÛáõÝ rédaction f, bureau m de rédaction ËÙμ³·ñáõÙ rédaction f ËÙμ³Ï cercle m; groupe m (ËáõÙμ) ËÙμ³Ï³ÛÇÝ de groupe ËÙμ³Ï³ÛÝáõÃÛáõÝ (ÏɳݳÛÝáõÃÛáõÝ) clanisme m Ë××í³ÍáõÃÛáõÝ



401



ËÙμ³Ï³Ý (ËÙμ³ÛÇÝ, ËÙμ³Ï³ÛÇÝ) de



ËÙ»ÉÇ potable; ~ çáõñ eau f potable ËÙ»ÉÇù boisson f; breuvage m; ½áí³óáõ-



groupe



ËÙμ³ÏóáõÃÛáõÝ groupement m, groupe m; ËáñÑñ¹³ñ³Ý³Ï³Ý ~



parlementaire



óÇã ~ª ÁÝå»ÉÇù Ñíù. rafraîchissements m pl ËÙ»óÝ»É 1) faire boire; ·¹³Éáí ~ faire boire à la cuillère (ËÙ»Éáõ μ³Ý ï³Éª çáõñ ¨ ³ÛÉÝ); abreuver vt (ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇÝ ~ª çñ»É) 2) griser vt, enivrer vt, soûler vt (ѳñμ»óÝ»É) ËÙÇãù boisson f (ÁÙå»ÉÇù); á·»ÉÇó ~ boisson alcoolisée; ½áí³óáõóÇã ~ ÑíùÏ. rafraîchissements m pl; ³Ëáñųμ»ñ ~ apéritif m ËÙÇãù»Õ»Ý Ñíù. boissons m pl; ½áí³óáõóÇã ~ rafraîchissements m pl; á·»ÉÇó ~ boissons f pl alcoolisées (spiriteuses) ËÙáÕ buveur,-euse n (ݳ¨ª ѳñμ»óáÕ); alcoolique adj/n, ivrogne adj/n (ѳñμ»óáÕ, ·ÇÝ»ÙáÉ); ß³ï ëáõñ× ~ un grand buveur de café; ѳÛïÝÇ ~ ¿ c’est un grand alcoolique (grand ivrogne) ËÙáñ pâte f; ³Ùáù³ÑáõÝóª ÛáõÕ³ÑáõÝóª ѳٻÕáõÝ ~ pâte au beurre; ß»ñï³íáñ ~ pâte feuilletée; ~ ÑáõÝó»É pétrir la pâte ËÙáñ»É (ÑáõÝó»É) pétrir la pâte ËÙáñ»Õ»Ý pâtes f pl (alimentaires); pâtisserie f (Ññáõ߳ϻջÝ) ËÙáñÇã 1. levure f, enzyme m (ÝÛáõÃ); ·³ñ»çñÇ ~ levure de bière 2. adj fermentatif,-ive (ËÙáñáõÙ ³é³ç³óÝáÕ) ËÙáñí»É fermenter vi (ݳ¨ª ÷Ëμ.) ËÙáñáõÙ fermentation f (ݳ¨ª ÷Ëμ.) ËÛáõë mélange m (˳éݳÑÛáõë), purée f (μ³Ýç³ñ»Õ»ÝÇ, ËÝÓáñÇ), pulpe f (Ùñ·Ç) ËݳٳËáë marieur,-euse n, intermédiaire n (entremetteur,-euse n) de mariage ËݳٳËáëáõÃÛáõÝ recherche f en mariage, entremise f de mariage ËÝ³Ù³Ï³É tuteur,-trice n (³Ýã³÷³Ñ³ëÇ, »ñμ»Ùݪ ã³÷³Ñ³ëÇ, áñÁ ËݳٳϳÉáõÃÛ³Ý Ï³ñÇù áõÝÇ); Çñ³íμ. curateur,-trice n (ã³÷³Ñ³ëÇ) ËÝ³Ù³Ï³É³Ï³Ý de tuteur, de tutelle;



groupe



ËÙμ³Ýϳñ, ËÙμ³å³ïÏ»ñ photo f en



groupe



ËÙμ³å³ñ danse f en groupe, danse f



exécutée par un groupe de personnes ËÙμ³å»ï chef m (de groupe); Ýí³ëï. chef m de bande ËÙμ³í³ñ chef m de chœur; maître m de chapelle (»Ï»Õ»óáõÙ) ËÙμ³íáñ»É grouper vt ËÙμ³íáñí»É se grouper, être groupé,e ËÙμ³íáñáõÙ 1) groupement m 2) fraction f (Ïáõë³Ïó³Ï³Ýª Ý»ñÏáõë³Ïó³Ï³Ý ~ª ËáõÙμ, ýñ³Ïódz) ËÙμ³ù³Ý³Ï (³åñ³ÝùÇ) lot m ËÙμ»É grouper vt (ËáõÙμ ϳ½Ù»É); réunir vt, assembler vt (ѳí³ù»É) ËÙμ»ñ· chœur m; chant m en chœur ËÙμ»ñ·³ÛÇÝ choral,e ËÙμ»ñ·»É chanter vt en chœur ËÙμ»ñ·Çã (ËÙμ»ñ·ãáõÑÇ) choriste n ËÙμ»ñ·áõÃÛáõÝ chant m en chœur ËÙμÇßË³Ý³Ï³Ý (ûÉÇ·³ñËdzϳÝ) oligarchique ËÙμÇß˳ݳíáñ (ûÉÇ·³ñË) oligarque m



ËÙμÇß˳ÝáõÃÛáõÝ (ûÉÇ·³ñËdz) oligar-



chie f



ËÙμáíÇÝ 1) en chœur (»ñ·»É, ³ë»É, å³ï³ëË³Ý»É ¨ ³ÛÉÝ) 2) en troupe, en



foule (Ù»Í ËÙμáí, μ³½ÙáõÃÛ³Ùμ), en masse (ËáõéÝ»ñ³Ù) ËÙμí³Í attroupé,e (μ³½ÙáõÃÛ³Ý, ³ÙμáËÇ Ù³ëÇÝ) ËÙμí»É se grouper; s’attrouper, se rassembler (ÅáÕáíí»É, ѳí³ùí»É) ËÙ»É 1) boire vt; prendre vt (ëáõñ×, ûÛ, ¹»Õ); ÙÇ ßÝãáíª Ùdzݷ³ÙÇó ~ boire d’un trait; ~ »Ù áõ½áõÙª ͳñ³í »Ù j’ai soif; Ù»ÏÇ Ï»Ý³óÁ ~ boire (porter un toast) à la santé de qn 2) se soûler (ѳñμ»É) 3) ËëÏó. trinquer vt (³ÉÏáÑáɳÛÇÝ ËÙÇãù) Ëٻɳçáõñ eau f potable 402



Çñ³íμ. tutélaire; ~ å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñ charges f pl tutélaires ËÝ³Ù³Ï³É»É (ËÝ³Ù³Ï³É ÉÇÝ»É) 1) Çñ³íμ. se charger de la tutelle de qn 2) tenir qn en tutelle ËݳٳϳÉáõÃÛáõÝ tutelle f, Çñ³íμ. curatelle f; charge f; Ù»ÏÇ ËݳٳϳÉáõÃÛ³Ý ï³Ï sous la tutelle de qn, à la charge de qn Ëݳٳéáõ (Ëݳٳï³ñ) tuteur,-trice n ËݳٳéáõÃÛáõÝ (Ëݳٳï³ñáõÃÛáõÝ) tutorat m Ëݳٳï³ñ (Ëݳٳéáõ) tuteur,-trice n Ëݳٳï³ñáõÃÛáõÝ (ËݳٳéáõÃÛáõÝ) tutorat m ËݳٳñÏÛ³É personne f à la charge de qn ËݳٳñÏáõ ï»°ë ËÝ³Ù³Ï³É ËÝ³Ù»É soigner vt (ÑÇí³Ý¹ÇÝ, ͳÕÇÏÝ»ñÁ); prendre soin, donner ses soins (Ñá· ï³Ý»É) ËݳÙÇ parent,e n par alliance, allié,e n ËݳÙdzμ³ñ en parent par alliance ËݳÙÇ³Ï³Ý de parenté par alliance, de parenté civile ËݳÙÇ³Ý³É s’apparenter à, devenir parent(s), s’allier à (avec) ËݳÙÇáõÃÛáõÝ parenté f par alliance, parenté f civile ËݳÙí³Í soigné,e ËݳÙáõÙ ï»°ë ËݳÙù ËݳÙù 1) soins m pl (ËݳÙáõÙª Ù»ÏÇ, ÙÇ μ³ÝÇ); soin m (Ñá·³ÍáõÃÛáõÝ); ÑÇí³Ý¹Ç ~ soins donnés à un malade; ~áí avec soin 2) entretien m (å³Ñå³ÝáõÙª ϳÑáõÛùÇ, ³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ¨ ³ÛÉÝ) 3) maintenance f (å³Ñ³ËݳÙù, ËݳÙáõÙ, ÁÝóóÇÏ Ýáñá·áõÙ) 4) Ù»ÏÇ ~Ç ï³Ï ÉÇݻɪ ·ïÝí»É être à la charge de qn ËݳÙùáí soigneusement, avec soin Ëݳ۳ë»ñ (ËݳÛáÕ) économe; parcimonieux,-euse (Ëݳ۳ÙáÉ, ËÇëï ËݳÛáÕ, Åɳï) Ëݳ۳ëÇñáõÃÛáõÝ économie f; parcimonie f (Ëݳ۳ÙáÉáõÃÛáõÝ, ËÇëï ~, ÅɳïáõÃÛáõÝ) Ëݳ۳ïáõ÷ tirelire f, caisse f; cagnotte



(ËݳÛáÕ³Ï³Ý ¹ñ³Ù³ñÏÕǪ Ëݳ۹ñ³Ù³ñÏÕÇ ·ñùáõÛÏ) livret m de caisse d’épargne Ëݳ۹ñ³Ù³ñÏÕ caisse f d’épargne; ~Ç ·ñùáõÛϪ Ëݳ۷ñùáõÛÏ livret m (de caisse) d’épargne ËÝ³Û»É 1) ménager vt (å³Ñå³Ý»Éª áõÅ»ñÁ, ³éáÕçáõÃÛáõÝÁ ¨ ³ÛÉÝ); ³ß˳ï»É ³é³Ýó áõÅ»ñÁ ~áõ travailler sans ménager ses forces; Çñ»Ý ~ª Çñ Ù³ëÇÝ Ñá·³É se ménager 2) économiser vt (ïÝï»ë»É); mettre de côté (»ï ·ó»Éª ¹ñ³Ù ¨ ³ÛÉÝ) 3) épargner vt (Ù»ÏÇÝ, Í»ñáõÃÛáõÝÁ, ½·³óÙáõÝùÝ»ñÁ. ·Ã³É) 4) ménager vt (ï³Ýç³Ýù, ã³ñã³ñ³Ýù ãå³ï׳é»É) ËݳÛáÕ économe (ïÝï»ëáÕ); parcimonieux,-euse (Ëݳ۳ÙáÉ, ËÇëï ~) ËݳÛáÕ³μ³ñ avec économie, économiquement; ~ ³åñ»É vivre économiquement; parcimonieusement, avec parcimonie (ËÇëï ~, Åɳïáñ»Ý) ËݳÛáÕ³Ï³Ý d’épargne, économique; ~ ¹ñ³Ù³ñÏÕ, Ëݳ۹ñ³Ù³ñÏÕ caisse f d’épargne; ~ ϳñ· (û¹³Ý³íáõÙ, ݳíáõÙ) classe f économique ËݳÛáÕáõÃÛáõÝ économie f; épargne f (ïÝï»ëáõÙ); parcimonie f (Ëݳ۳ÙáÉáõÃÛáõÝ); ~Ý»ñª ïÝï»ëí³Í ·áõÙ³ñÝ»ñ économies f pl ËݳÛáõÙ 1) épargne f, économie f (ïÝï»ëáõÙ) 2) ménagement m (ËݳۻÉÁ, ·Ã³ÉÁ) Ëݹ³·ÇÝ riant,e Ëݹ³É 1) rire vi (ÍÇͳջÉ) 2) se réjouir de qch, être heureux,-euse de (Ññ×í»É, »ñç³ÝÇÏ ÉÇÝ»É, óÝͳÉ); s’égayer (áõñ³Ë³Ý³É, ½í³ñ׳ݳÉ) 3) se moquer de, railler vt (ͳÕñ»É, ͳݳϻÉ) Ëݹ³ÉÇó joyeux,-euse, enjoué,e; gai,e Ëݹ³ÉÇù risible, ridicule; ËëÏó. rigolo,te Ëݹ³óÝ»É faire rire (ÍÇͳջóÝ»É); réjouir vt, divertir vt (ËݹáõÃÛáõÝ å³ï׳é»É, áõñ³Ë³óÝ»É); amuser vt (½í³ñ׳óÝ»É) Ëݳ۷ñùáõÛÏ



f



403



ËݹÇñ 1) problème m; ~ ÉáõÍ»É résoudre



Ëݹñ»Ù 1) s’il vous plaît (Ñ·Ý.), s’il te plaît (»½.) (¹ÇÙ»Éáõ ù³Õ³ù³í³ñ³Ï³Ý Ó¨, ù³Õ³ù³í³ñÇ ¹ÇÙáõÙ) 2) je vous en prie (Ñ·Ý.), je t’en prie (»½.)



un problème; ~ª ¹Åí³ñáõÃÛáõÝ Ñ³ñáõó»É poser un problème 2) tâche f (ѳÝÓݳñ³ñáõÃÛáõÝ, ·áñÍ, ³Ý»ÉÇù, ³é³ç³¹ñ³Ýù); ~Áª ³é³ç³¹ñ³ÝùÁ ϳï³ñ»É accomplir une tâche 3) cause f, but m, objectif m (Ýå³ï³Ï) 4) ùñÏÝ. régime m (Ëݹñ³é³Ï³Ý Éñ³óáõÙ); complément m; áõÕÇÕ ~ complément (d’objet) direct; ³ÝáõÕÕ³ÏÇ ~ complément (d’objet) indirect 5) question f (ѳñó); å³ïíÇ ~ question d’honneur ËݹÇñù prière f, demande f (Ëݹñ³Ýù), recours f (¹ÇÙáõÙ, ¹ÇÙ»ÉÁ), sollicitation f (ó˳ÝÓ³·ÇÝ Ëݹñ³Ýù) Ëݹñ³·Çñ pétition f (ѳÝñ³·Çñ, ³Õ»ñë³·Çñ, å»ïÇódz); demande f, requête f (ѳñó, Ëݹñ³Ýù); ~ Ý»ñϳ۳óÝ»É pétitionner vi; ~ ϳ½Ù»ÉÁª Ý»ñϳ۳óÝ»ÉÁ pétitionnement m Ëݹñ³·Çñù recueil m de problèmes Ëݹñ³Ñ³ñáõÛó problématique Ëݹñ³Ýù demande f, prière f (ËÇëï ù³Õ³ù³í³ñÇ), sollicitation f (ó˳ÝÓ³·ÇÝ ~); ÙÇ ~ áõݻ٠ӻ½ j’ai quelque chose à vous demander; ~Á μ³í³ñ³ñ»Éª Ù»ñÅ»É satisfaire, rejeter une demande Ëݹñ³éáõÃÛáõÝ (í³ñáõÛÃ, ϳé³í³ñáõÙ) É»½íμ. rection f Ëݹñ³ïáõ (¹ÇÙáÕ) Çñ³íμ. postulant,e n (³ß˳ï³ï»Õ ËݹñáÕ); solliciteur,-euse n (ѳÛó³ñÏáõ); pétitionnaire n (Ëݹñ³·Çñª å»ïÇódz ϳ½ÙáÕª ëïáñ³·ñáÕ) Ëݹñ»É demander vt (à qn; à qn de faire qch); prier vt (de faire qch) (ËÇëï ù³Õ³ù³í³ñÇ); solliciter vt, supplier vt (ó˳ÝÓ»É); quémander vt (Ñ»½áñ»Ý); ÃáõÛÉïíáõÃÛáõÝ ~ demander la permission; Ý»ñáÕáõÃÛáõÝ ~ demander pardon; Ù»ÏÇÝ ~ ÉéáõÃÛáõÝ å³Ñå³Ý»É prier qn de garder le silence; Ó»éùÁ ~ demander en mariage; áõÝÏݹñáõÃÛáõÝ ~ solliciter une audience; ÍÝϳãáù ~ supplier à genoux



(Ý»ñáÕáõÃÛáõÝ ËݹñáÕÇÝ Ï³Ù ßÝáñѳϳÉáõÃÛáõÝ Ñ³ÛïÝáÕÇÝ ïñíáÕ å³ï³ë˳ÝÇ Ó¨Ý ¿); Ü»ñ»ó»°ù: Êݹñ»Ù: Excusez-moi! – Je vous en prie. ËݹñáÕ solliciteur,-euse n, quémandeur,-euse n; demandeur,-euse n (³ÏÝϳÉáÕ); ³ß˳ï³Ýù ~ demandeur d’emploi; ~Ç íÇ׳ÏáõÙ å³Ñ»É tenir à bout de bras (¹³ñÓ.) ËݹáõÃÛáõÝ joie f, réjouissance f, enjouement m ËݹáõÙ»ñ»ë (Ëݹ³¹»Ù, ½í³ñó¹»Ù) jovial,e, enjoué,e; ~ Ù³ñ¹ homme m à figure joviale ËݹáõÝ gai,e, joyeux,-euse ËÝϳμ»ñ qui produit de l’encens (des parfums) ËÝϳμáõÛñ qui exhale l’encens; odoriférant,e, aromatique (Ñáï³í»ï, ³Ýáõß³μáõÛñ) ËÝϳÉÇ¥ó¤ plein,e d’encens, parfumé,e d’encens ËÝϳͳÕÇÏ marjolaine f, origan m ËÝÏ³Ï³É autel m de l’encens; encensoir m (μáõñí³é) ËÝÏ³Ù³Ý 1) ï»°ë ËÝÏ³Ï³É 2) cassolette f (ËÝϳñ³Ý) ËÝϳí»ï encensé,e, parfumé,e ËÝϳñÏ»É 1) encenser vt, offrir de l’encens 2) ÷Ëμ. faire l’éloge de qn, combler d’éloges, exalter vt; glorifier vt (÷³é³μ³Ý»É); porter aux nues (»ñÏÇÝù μ³ñÓñ³óÝ»É) ËÝϳñÏáõ encenseur,-euse n; thuriféraire m (ݳ¨ª ÷Ëμ. Ù»ÏÇÝ ËÝϳñÏáÕ) ËÝϳñÏáõÃÛáõÝ, ËÝϳñÏáõÙ encensement m; ÷Ëμ. éloge m, louange f ËÝÏ»É (ËáõÝÏ ÍË»É) encenser vt ËÝÏ»ÝÇ μëμ. encensier m ËÝÏáõÝÇ μëμ. romarin m ËÝÓáñ pomme f, ~Ç ÑÛáõà jus m de pomme; ~áí ÃËí³Íù tarte f aux pommes 404



ËÝÓáñ³Ï (³ãùÇ) ϽÙËë. globe m ocu-



Ëá½³Ý³Ï brosse f; ³ï³ÙǪ Ù³½Çª



ѳ·áõëïǪ ÏáßÇÏÇ ~ brosse à dents, à cheveux, à habits, à chaussures; ÷áß»ÏáõÉÇ ~ brosse d’un aspirateur Ëέݳϳ·áñÍ brossier,-ière n Ëέݳϳ·áñÍáõÃÛáõÝ brosserie f Ëá½³Ý³Ï»É brosser vt, donner un coup de brosse; ³ï³ÙÝ»ñÁ ~ se brosser les dents ËέݳÏí»É se brosser; être brossé,e ËέݳÏáõÙ brossage m; Ù³½»ñÇ ~ brossage des cheveux Ëá½³Ýáó porcherie f (ݳ¨ª ÷Ëμ.) Ëá½³å³Ñ porcher,-ère n Ëá½³å³ÑáõÃÛáõÝ ï»°ë Ëá½³μáõÍáõ-



laire



ËÝÓáñ»ÝÇ pommier m ËÝÓáñáõï verger m de pommiers, ѽí¹.



pommeraie f



ËÝÓáñûÕÇ cidre m; calvados m (ËëÏó.



calva)



ËÝáó»É baratter vt ËÝáóÇ baratte f ËÝã»É (ùÇÃÁ ëñμ»É) se moucher ËÝçáõÛù festin m, régal m (Ëñ³Ë׳Ýù,



ù»ý); banquet m (׳ßÏ»ñáõÛÃ)



ËßËß³É bruire vi (çñǪ ï»ñ¨Ý»ñÇ ¨



³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ); froufrouter vi, faire frou-frou (½·»ëïÇ Ù³ëÇÝ) ËßËßáó bruissement m (çñǪ ï»ñ¨Ý»ñÇ ¨ ³ÛÉÝ); froufrou m (½·»ëïÇ) Ëßß³É bruire vi; murmurer vi Ëßßáó (ËßËßáó) bruissement m; murmure m Ëá½ porc m; cochon m; ÷Ëμ. cochon,ne n; ~Ç ÙÇë viande f de porc, du porc; ~Ç Ó³· (Ëá×Ïáñ, ·á×Ç) petit cochon m, cochon m de lait, cochonnet m, porcelet m; ~Ç ×³ñå lard m de porc; ~Á ËéÝãáõÙ ¿, ˳ÝãáõÙ ¿ le cochon grogne ◊ ~Ç å»ë ·»ñ gros,se comme un cochon; ~Ç å»ë Ï»Õïáïª ³ÝÉí³ sale comme un cochon Ëá½³μ³ñ (Ëá½³í³ñÇ) en cochon Ëá½³μáõÍ³Ï³Ý d’élevage des porcs Ëá½³μáõͳñ³Ý porcherie f Ëá½³μáõÍáõÃÛáõÝ élevage m de porcs Ëá½³μáõÛÍ éleveur,-euse n de porcs (de cochons) ËέϳÕÇÝ gland m ËέϳßÇ couenne f Ëέ׳ñå lard m Ëá½³Ù³½ soies f pl de porc Ëá½³Ù³Ûñ (Ù³Ûñ Ëá½) truie f Ëá½³ÛÇÝ de cochon Ëá½³Ý (ѳó³Ñ³ïÇϳÛÇÝ μáõÛë»ñÇ óáÕáõÝÇ ³ÛÝ Ù³ëÁ, áñ ÑÝÓ»Éáõó Ñ»ïá ÙÝáõÙ ¿ ·»ïÝÇÝ) chaume m Ëá½³Ý³É 1) ÷Ëμ. engraisser vi, prendre de l’embonpoint (·Çñ³Ý³É, ׳ñå³Ï³É»É) 2) se conduire comme un cochon (³Ýμ³ñ»Ñ³ÙμáõÛñ ¹³éݳÉ)



ÃÛáõÝ Ëá½³åáõËï jambon m Ëá½³í³ñÇ (Ëá½³μ³ñ) en cochon Ëá½³ï³ÝÓ poire f sauvage Ëá½³ñ³Í ï»°ë Ëá½³å³Ñ Ëá½»ÝÇ (Ëá½Ç ϳßÇ, ËέϳßÇ)



couenne f



Ëá½»ñ³Ù³Ï (Ëá½»ñÇ Ñáïª »ñ³Ù³Ï)



troupeau m de cochons



Ëá½áõÃÛáõÝ cochonnerie f; saleté f (Ï»Õ-



ïáïáõÃÛáõÝ)



Ëá½áõÏ 1) μÅßÏ. oreillons m pl (ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ) 2) ϻݹμ. petit cochon m,



cochon m de lait, cochonnet m, porcelet m ËáÃ»É fourrer vt; enfoncer vt (Ëñ»É), introduire vt (ÙïóÝ»É, Ý»ñë ï³Ý»É); ÷Ëμ. ùÇÃÁ ~ fourrer le nez; ùÇÃÁ áõñÇßÝ»ñÇ ·áñÍ»ñÇ Ù»ç ~ fourrer son nez dans les affaires d’autrui ËáÅáé renfrogné,e, morne; sombre, maussade (Ùé³ÛÉ, ¹Åݹ³Ï) ËáÅáé»É froncer vt, renfrogner vt; ÑáÝù»ñÁ ~ froncer les sourcils ËáÅáéí»É se renfrogner, s’assombrir ËáÅáéáõÃÛáõÝ renfrognement m ËáÅáéáõÙ froncement m (ÑáÝù»ñÁ ËáÅáé»ÉÁ) ËáÉ furieux,-euse, violent,e ËáÉ»ëï»ñÇÝ cholestérol m ËáÉ»ñ³ μÅßÏ. choléra m; ~Ûáí í³ñ³Ïí³Íª ÑÇí³Ý¹ atteint,e du choléra, cholérique n; ~ÛÇ Ñ³Ù³×³ñ³Ï épidémie f de choléra 405



art m culinaire (Ëáѳñ³ñ³Ï³Ý ³ñí»ëï) Ëáѻ٠raisonnable, sensé,e (áÕç³ÙÇï); prudent,e (½·áõß³íáñ) Ëáѻٳμ³ñ raisonnablement (áÕç³Ùïáñ»Ý); sagement (˻ɳÙïáñ»Ý); prudemment (½·áõß³íáñáõÃÛ³Ùμ) ËáÑ»Ù³Ý³É devenir raisonnable (sensé,e); devenir prudent,e (½·áõß³íáñ ¹³éݳÉ) ËáÑ»ÙáõÃÛáõÝ sagesse f; prudence f (½·áõß³íáñáõÃÛáõÝ) ËáÑáõÝ réfléchi,e; circonspect,e (ßñç³Ñ³Û³ó); ~ Ù³ñ¹ homme m réfléchi ËáÑáõÝáõÃÛáõÝ pénétration f ËáÕËáÕ»É poignarder vt (¹³ßáõݳѳñ»É), tuer à coups de baïonnette (ëíÇݳѳñ»É); égorger vt (÷áÕáï»É, ÙáñûÉ, íǽÁ Ïïñ»É); massacrer vt (Ïáïáñ»É, ç³ñ¹»É) ËáÕËáÕÇã tueur,-euse n, égorgeur,euse n; massacreur,-euse n ËáÕËáÕáõÙ tuerie f, massacre m, égorgement m, carnage m ËáÕáí³Ï tuyau m, tube m; conduite f (çñÇ, ·³½Ç); cheminée f, tuyau de cheminée (ÍËÇ ËáÕáí³Ï, ÍËÝ»ÉáõÛ½, Í˳ï³ñ, Í˳Ý); ³ñï³Ý»ïÇã ~ tuyau d’échappement; çñÇ ~ conduite d’eau; Ññ¹»Ñ³ß»ç ~ lance f d’incendie; ~ª ÍËÝ»ÉáõÛ½ª Í˳ï³ñ Ù³ùñáÕ ramoneur m ËáÕáí³Ï³Ó¨ en forme de tube, cylindrique ËáÕáí³Ï³ß³ñ tuyauterie f, canalisation f, conduite f (çñÇ), pipeline m (ݳíÃÇ, μÝ³Ï³Ý ·³½Ç) ËáÕáí³Ï³ëÛáõÝ colonne f montante; chute f (ÏáÛáõÕáõ) Ëá×Ïáñ (·á×Ç) petit cochon m, pourceau m, cochon m de lait, cochonnet m, porcelet m ËáÛ 1) bélier m (³ñáõ áã˳ñ) 2) Bélier m (ϻݹ³Ý³Ï»ñåÇ ³é³çÇÝ Ýß³ÝÁ) ËáÛ³Ï ×ñïñå. chapiteau m Ëá۳ϳӨ ×ñïñå. en forme de chapiteau Ëá۳ϳíáñ ×ñïñå. à chapiteau; ~ ß»Ýùª ß»ÝùÇ ×³Ï³ï³Ù³ë bâtiment m,



ËáÉ»ñ³ÛÇÝ cholérique; ~ Éáõͪ ³Õ»Ñá-



ëáõÃÛáõÝ diarrhée f cholérique ËáÉáé (ËáÉáñ) ï»°ë ËáÅáé; ~ Ý³Û»É regarder de travers ËáÉáñÓ (ûñËǹ»³) μëμ. orchidée f ËáËáç ï»°ë ËáËáçÛáõÝ ËáËáç³É murmurer vi, gazouiller vi ËáËáçÛáõÝ murmure m, gazouillement m



ËáËáçáõÝ gazouillant,e; ~ ·»ï³Ïª ³é-



í³Ï ruisseau m gazouillant



ËáÏ³É penser vi, penser à vt ind, réflé-



chir vi, réfléchir à qch vt ind; songer à vt ind, méditer vi (ËáñÑ»É, ËáñÑñ¹³Í»É) ËáϳͳÕÇÏ (½³é-Ù³Ýáõß³Ï, »é³·áõÛÝ Ù³Ýáõß³Ï) μëμ. pensée f ËáÏáõÙ (ËáϳÉÁ) méditation f, réflexion f ËáÑ réflexion f, méditation f ËáÑ³Ï³Ý sensé,e, raisonnable (ËáѳÙÇï, ËáÑ»Ù, áÕç³ÙÇï), sage (˻ɳóÇ); circonspect,e (ßñç³Ñ³Û³ó) ËáѳϳÝáõÃÛáõÝ sagesse f, bon-sens m; circonspection f (ßñç³Ñ³Û³óáõÃÛáõÝ) ËáѳÏÇó partisan m des mêmes idées ËáѳÙÇï ï»°ë ËáÑ³Ï³Ý ËáѳÙïáõÃÛáõÝ ï»°ë ËáѳϳÝáõÃÛáõÝ ËáѳÝáó cuisine f (ݳ¨ª ׳߳ï»ë³ÏÝ»ñ); ѳÛÏ³Ï³Ý ~ cuisine arménienne ËáѳÝáó³ÛÇÝ de cuisine; ~ ·áñÍ»ñáí ½μ³Õí»Éª »÷»É-ó÷»É faire la cuisine ËáѳÝáó³í³×³é (ËáѳÝáó³ÛÇÝ ·áõÛù í³×³éáÕ ¨ ï»Õ³¹ñáÕ) cuisiniste n Ëáѳñ³ñ¥áõÑǤ cuisinier,-ière n; coq m (ݳíÇ íñ³); ³í³· ~ chef cuisinier, cuisinier en chef, maître-coq m (ݳíÇ íñ³) Ëáѳñ³ñ³·ÇïáõÃÛáõÝ (Ëáѳñ³ñ³Ï³Ý ³ñí»ëï) art m culinaire Ëáѳñ³ñ³Ï³Ý culinaire; ~ ³ñí»ëïª Ëáѳñ³ñ³·ÇïáõÃÛáõÝ art m culinaire Ëáѳñ³ñ³å»ï chef m cuisinier, cuisinier m en chef, chef m de cuisine Ëáѳñ³ñáõÃÛáõÝ métier m de cuisinier; 406



façade f à chapiteau



ËáÝç (Ñá·Ý³Í, ËáÝç³ó³Í) las,se, fati-



ÃéÇãù) û¹·. vol m piqué, piqué m



ËáÝç³Ý³É se lasser, se fatiguer ËáÝç³Ýù (Ñá·ÝáõÃÛáõÝ, Ñá·Ý³ÍáõÃÛáõÝ)



Ëá۳ѳñ»É piquer vt, amorcer un piqué Ëá۳ѳñáõÙ (ËáÛÁÝóóª í³Ûñ³ëɳó



gué,e



ËáÛ³Ý³É s’élancer, se ruer, s’abattre



lassitude f, fatigue f



sur



ËáÝçáõÃÛáõÝ ï»°ë ËáÝç³Ýù Ëáßáñ 1) gros,se, grand,e; volumineux,-euse (ٻͳͳí³É, ëïí³ñ, ͳÝñ³ù³ß); massif,-ive (ͳÝñ áõ



ËáÛ³Ýù élan m, aspiration f (vers, à) ËáÛÁÝóó en piqué; ~ û¹³Ý³í avion-



piqueur m



Ëáݳí humide; moite (ï³ÙáõÏ); ~



ëïí³ñ); ~ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ grande industrie f; ~ ׳ÙåñáõÏ grosse valise f; ~ ÷³Ã»Ã paquet m volumineux; ~ áëÏ»½³ñ¹ bijou m d’or massif; ~ Ù³ñ¹ homme m massif 2) important,e (ϳñ¨áñ), d’envergure; ~ ·áõÙ³ñ somme f importante; ~ Ù³ëݳ·»ï spécialiste n d’envergure Ëáßáñ³Í³í³É volumineux,-euse; de grandes dimensions (Ù»Í ã³÷»ñÇ) Ëáßáñ³Ñ³ïÇÏ à gros grains Ëáßáñ³Ý³É grossir vi; s’agrandir Ëáßáñ³ã¥Û³¤ aux grands yeux Ëáßáñ³íáõÝ assez grand,e, assez gros,se Ëáßáñ³óÝ»É grossir vt, rendre vt gros,se (volumineux,-euse), agrandir vt; Ëáßáñ³óÝáÕ ³å³ÏÇ verre m grossissant Ëáßáñ³óáõÙ grossissement m, agrandissement m (ٻͳóáõÙ); regroupement m (÷áùñ Ó»éݳñÏáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ÙdzóáõÙ) Ëáßáñ³óáõÛó loupe f; ~áí ϳñ¹³É lire à la loupe Ëáßáñ³óáõóÇã ÉëÝÏñã. agrandisseur m (ë³ñù) ËáßáñáõÃÛáõÝ grosseur f; grandeur f (Ù»ÍáõÃÛáõÝ) Ëáßï³Ý·»É torturer vt, mettre vt à la torture, supplicier vt; tourmenter vt, martyriser vt (ã³ñã³ñ»É, ï³Ýç»É) Ëáßï³Ý·Çã de torture; torturant,e (μ³ñáÛ³Ï³Ý ÇÙ³ëïáí) Ëáßï³Ý·í»É être torturé,e, être mis,e à la torture, être livré,e au supplice Ëáßï³Ý·áõÙ torture f, supplice m; sévices m pl; Ù³ñÙÝ³Ï³Ý ~Ý»ñ sévices corporels



ÝÏáõÕ cave f humide; ~ »Õ³Ý³Ï temps m humide; ³ñóáõÝùÝ»ñÇó ~ª óó ³ãù»ñ yeux m pl humides de larmes; ~ ÏÉÇÙ³ climat m humide; ~ Ó»éù»ñ mains f pl moites Ëáݳí³Ý³É devenir humide; s’humecter (Ãñçí»É, óó³Ý³É) Ëáݳí³ã³÷ ï»Ë. hydromètre m Ëáݳí³ã³÷³Ï³Ý hydrométrique Ëáݳí³ã³÷áõÃÛáõÝ hydrométrie f Ëáݳí³óÝ»É rendre humide; humecter vt, humidifier vt (Ãñç»É, óó³óÝ»É) Ëáݳí³óáõÛó ï»Ë. hydroscope m ËáݳíáõÃÛáõÝ humidité f; moiteur f (ï³ÙÏáõÃÛáõÝ) ËáݳñÑ humble (Ñ»½), obéissant,e (Ñݳ½³Ý¹); soumis,e, docile (»ÝóñÏíáÕ, ÑÉáõ); modeste (ѳٻëï) Ëáݳñѳμ³ñ humblement, docilement; avec résignation (ѳٳϻñmodestement (ѳåáõÙáí), Ù»ëïáñ»Ý) ËáݳñѳÙÇï humble, docile ËáݳñÑ»É 1) pencher vt, incliner vt (ûù»É, ѳϻÉ); ·ÉáõËÁ ~ pencher la tête 2) ùñÏÝ. conjuguer vt ËáݳñÑí»É 1) se pencher, s’incliner (ûùí»É); Ù»ÏÇ ³éç¨ ~ s’incliner devant qn; Ù»ÏÇ ÑÇß³ï³ÏÇ ³éç¨ ~ª ·ÉáõË ËáݳñÑ»É s’incliner devant le souvenir de qn 2) ùñÏÝ. se conjuguer ËáݳñÑáõÃÛáõÝ humilité f, docilité f (ËáݳñÑ ÉÇÝ»ÉÁ); soumission f (ÑÉáõÃÛáõÝ), obéissance f (Ñݳ½³Ý¹áõÃÛáõÝ), résignation f (ѳٳϻñåáõÙ) ËáݳñÑáõÙ 1) inclination f (ËáݳñÑ»ÉÁ, ËáݳñÑí»ÉÁ) 2) ùñÏÝ. conjugaison f 407



versation, lier conversation; ~ áõÝ»Ý³É (Ù»ÏÇ Ñ»ï) avoir un entretien (avec qn); ~Áª Ëáë³ÏóáõÃÛ³Ý ÝÛáõÃÁ ÷áË»É changer de conversation; ~Ý Áݹѳï»Éª ϳñ× Ïïñ»É couper court 2) causerie f (½ñáõÛó) 3) dialogue m (»ñÏËáëáõÃÛáõÝ) 4) bruit m, rumeur f (Éáõñ) Ëáë³Ó³Ûݳ·ñÇã ï»°ë Ëáë³·ñÇã Ëáë³ñ³Ý (½ñáõó³ñ³Ý) parloir m Ëáë³ñ·»ÉáõÃÛáõÝ μÅßÏ. aphasie f (³ÝËáëáõÃÛáõÝ, Ëáë»É³½ñÏáõÃÛáõÝ, å³å³ÝÓáõÙ) Ëáë³÷áÕ (ÙÇÏñáýáÝ) micro m, microphone m; porte-voix m, mégaphone m (Ó³Ûݳ÷áÕ) Ëáë»É parler vi; Ù»ÏÇ Ñ»ï ~ parler à qn; Ù»ÏǪ ÙÇ μ³ÝÇ Ù³ëÇÝ ~ parler de qn, de qch; ó³Íª μ³ñÓñ ~ parler bas, haut (fort); ýñ³Ýë»ñ»Ý ~ parler français; ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃ۳ݪ ·ñ³Ï³ÝáõÃ۳ݪ ·áñÍ»ñÇ Ù³ëÇÝ ~ parler politique, littérature, affaires; ³é»ÕÍí³ÍÝ»ñáí ~ parler par énigmes; Ù»ÏÇ Ñ»ï §¹áõ¦-áí ~ tutoyer qn; ë³ÑáõÝ ~ parler couramment; ³÷»Õó÷»Õª í³ÛñÇí»ñá ~ parler à tort et à travers; ·ÉáõË ·ÉËÇ ~ parler en tête à tête; μ³ó ëñïáí ~ parler à cœur ouvert; ³å³ñ¹Ûáõݪ ¹³ï³ñÏ ï»ÕÁ ~ parler pour ne rien dire; Ù»ÏÇ û·ïÇÝ ~ parler en faveur de qn; »Ã» Éñçáñ»Ý Ëáë»Ýù à parler sérieusement; ³í»Éáñ¹ ¿ ³Û¹ Ù³ëÇÝ ~Á il est inutile d’en parler ◊ ùÃÇ ï³Ï ~ parler entre ses dents; ~Ý ³ñͳà ¿, ÉéáõÃÛáõÝÁª áëÏÇ la parole est d’argent et le silence est d’or Ëáë»É³Ï»ñå ï»°ë Ëáë»É³Ó¨ Ëáë»É³Ó¨ manière f de parler, ton m (ïáÝ); μ³ñ»Ï³Ù³Ï³Ý ~ ton amical Ëáë»É³á× ï»°ë Ëáë»É³Ó¨ Ëáë»É³ó³í loquacité f (ß³ï³ËáëáõÃÛáõÝ), verbosité f; prolixité f Ëáë»ÉÇù thème m de conversation (Ëáë»Éáõ ÝÛáõÃ); ~ª ³ë»ÉÇù áõݻ٠ӻ½ j’ai à vous parler Ëáë»óÝ»É faire parler (causer)



ËáãÁݹáï embarras m; obstacle m, entrave f; barrière f (³ñ·»Éù, å³ï-



Ý»ß); ~Á ѳÕóѳñ»Éª ¹Åí³ñ ϳóáõÃÛáõÝÇó ¹áõñë ·³É se tirer d’embarras, surmonter les obstacles; ³ÝѳÕóѳñ»ÉÇ ~ obstacle insurmontable; É»½í³Ï³Ý ~ obstacle de la langue ËáãÁݹáï³í³½ù ï»°ë ³ñ·»É³í³½ù ËáãÁݹáï»É 1) barrer vt (³é³çÁ ÷³Ï»É, ³ñ·»Éù ÉÇÝ»É) 2) empêcher vt (˳ݷ³ñ»É) 3) entraver vt (˳ݷ³ñ»É, ·áñÍÁ ˳éÝ»É, ³ñ·»É³Ï»É) 4) intercepter vt (׳ݳå³ñÑÁ ÷³Ï»Éª Ïïñ»É, ³é³çÁ ÷³Ï»É) ËáãÁݹáïáõÙ barrage m, empêchement m



Ëáå³Ý 1. adj inculte; en friche 2. terre f



vierge (en friche) (~ ÑáÕ)



Ëáåáå (·³Ý·áõñ) boucle f Ëáåáå³Ý³É friser vi, frisotter vi; boucler vi, onduler vi (³ÉÇù³íáñí»É) Ëáåáå³íáñ bouclé,e, frisé,e Ëáåáå³óÝ»É friser vt, frisotter vt; boucler vt, onduler vt (³ÉÇù³íáñ»É) ËáåáåÇÏ bouclette f, petite boucle f Ëáéá½³Ï (Ïñáõå) μÅßÏ. croup m (ÑÝó.);



spasme m du larynx



Ëáéáã 1) ϽÙËë. cavité f (³ï³ÙÇ,



μ»ñ³ÝÇ); μ»ñ³ÝÇ ~ cavité buccale 2) creux m, enfoncement m (Ëáñß); trou m (³Ýóù) Ëáéáã³ÛÇÝ Ï½ÙËë. cavitaire; μÅßÏ. ~ íݳëí³Íù lésion f cavitaire Ëáéáã³Ý³É (÷áë ÁÝÏÝ»É) se creuser (³Ûï»ñÇ Ù³ëÇÝ), s’affaisser Ëáéáã³íáñ creux,-euse, caverneux,euse Ëáë³·ñÇã dictaphone m Ëáë³ÏÇó (½ñáõó³ÏÇó) interlocuteur,trice n Ëáë³Ïó³Ï³Ý familier,-ière; ~ á× style m familier; ~ É»½áõ langue f parlée Ëáë³Ïó»É causer vi, converser vi, s’entretenir Ëáë³ÏóáõÃÛáõÝ 1) entretien m, conversation f; Ñ»é³Ëáë³ÛÇÝ ~ conversation téléphonique; ~ ëÏë»Éª Ëáë³ÏóáõÃÛ³Ý μéÝí»É engager une con408



ËáëÏ³Ý verbeux,-euse, loquace, ba-



expressif,-ive (³ñï³Ñ³ÛïÇã), éloquent,e (å»ñ׳Ëáë); ~ ûñÇÝ³Ï exemple m parlant Ëáëù 1) parole f; ~»ñÝ áõ ·áñÍ»ñÁ les paroles et les actes; ~Ç ³½³ïáõÃÛáõÝ liberté f de parole (d’expression); ~Ç ï»ñ Ù³ñ¹ homme m de parole; ~Á ϳï³ñ»Éª ~Ç ï»ñÁ ÉÇÝ»É tenir sa parole; ~ ï³Éª Ëáëï³Ý³É promettre vt; ~ ï³É (»ÉáõÛà áõÝ»óáÕÇÝ) passer la parole (à); ³½ÝÇí ~ parole d’honneur; ³½ÝÇ°í ~ parole d’honneur !; ³½ÝÇí ~ ï³É donner sa parole d’honneur; ¹³ï³ñÏ ~»ñ paroles creuses; ~ í»ñóÝ»É prendre parole; ~Çó ·áñÍÇ ³ÝóÝ»É passer des paroles aux actes 2) langage m, langue f; μ³Ý³íáñ ~ langage (langue) parlé(e); ·ñ³íáñ ~ langage (langue) écrit(e); ~Ý ³ÛëÇÝã μ³ÝÇ Ù³ëÇÝ ¿ il s’agit de, il est question de; ùã»ñÇÝ Ñ³ëϳݳÉÇ ~ langage isotérique 3) discours m; ùñÏÝ. ~Ç Ù³ë»ñ parties f pl du discours; áõÕÕ³ÏǪ ³ÝáõÕÕ³ÏÇ ~ discours direct, indirect; μ³óÙ³Ý ~ discours inaugural; allocution f (~ áõÕÕí³Í Ù³ëݳÏÇóÝ»ñÇÝ); áÕçáõÛÝÇ ~ discours de bienvenue; »½ñ³÷³ÏÇã ~ discours de clôture; Ù»ÏÇ ~Á Ïïñ»Éª Áݹѳï»É interrompre vt; ÙÇ ~áí en un mot, bref; ~Á Ù»ñ Ù»ç (Ùݳ) entre nous soit dit; ~Á ï»Õ ѳëóÝáÕ, Ù³ïÝÇã, μ³Ýë³ñÏáõ rapporteur,-euse n/adj; ·³Ýù Ù»ñ ~ÇÝ, í»ñ³¹³éݳÝù Áݹѳïí³Í ~ÇÝ revenons à nos moutons (¹³ñÓ.); ~»ñë »ï »Ù í»ñóÝáõÙ je retire ce que j’ai dit ◊ ~Á ÏïáõñÁ ·ó»É détourner la conversation Ëáëù³ÛÇÝ verbal,e; oral,e (μ³Ý³íáñ); de parole, de discours, de langage Ëáëù³ß³ñ É»½íμ. contexte m (ѳٳï»ùëï) Ëáëù³ß³ñ³ÛÇÝ É»½íμ. contextuel,le (ѳٳï»ùëï³ÛÇÝ) Ëáëù³ß³ñ³óáõÙ É»½íμ. contextualisation f (ѳٳï»ùëï³ÛݳóáõÙ) ËáëùÇÙ³ë³ÛÇÝ ~ ÷á˳ÝóáõÙ hypos-



vard,e, prolixe ËáëÝ³Ï porte-parole n, speaker m ËáëáÕ (³ÝÓ) locuteur,-trice n; sujet m parlant ËáëáÕáõÃÛáõÝ 1) faculté f de parler (Ëáë»Éáõ áõݳÏáõÃÛáõÝ) 2) É»½íμ. acte m de la parole Ëáëí³Íù É»½íμ. parler m, idiome m, patois m; ï»Õ³ÛÇÝ ~ parler local, patois, langue f vernaculaire Ëáëï³Ý³É promettre vt (à qn de faire qch); donner sa parole (Ëáëù ï³É); s’engager (å³ñï³íáñí»É) Ëáëï³óÛ³É promis,e Ëáëï¥áõ¤Ùݳ½³Ýó qui ne tient pas sa promesse (son engagement) ËáëïÙݳ½³ÝóáõÃÛáõÝ dédit m Ëáëïáí³Ý³Ëáõó ï»°ë Ëáëïáí³Ý³ñ³Ý Ëáëïáí³Ý³Ñ³Ûñ »Ï»Õ. confesseur m Ëáëïáí³Ý³Ýù (Ù»Õù»ñÁ Ëáëïáí³-



Ý»ÉÁ) »Ï»Õ. confession f



Ëáëïáí³Ý³ñ³Ý »Ï»Õ. confessionnal m Ëáëïáí³Ý»É 1) avouer vt; reconnaître vt (ÁݹáõÝ»É); Çñ³íμ. confesser vt 2) »Ï»Õ. confesser vt (Ù»Õù»ñÁ); se confesser (Ëáëïáí³ÝáõÃÛ³Ý ·Ý³É) Ëáëïáí³Ý»óÝ»É (Ëáëïáí³Ý³Ýù ÁÝ-



¹áõݻɪ ϳï³ñ»É) »Ï»Õ. confesser vt Ëáëïáí³ÝáÕ (Ù»Õù»ñÁ ½ÕçáõÙáí ù³-



ѳݳÛÇÝ Ñ³ÛïÝáÕ) »Ï»Õ. pénitent,e



Ëáëïáí³ÝáõÃÛáõÝ 1) aveu m; ëÇñá ~ déclaration f d’amour 2) »Ï»Õ., Çñ³íμ. confession f



ËáëïáõÙ promesse f; ~Á ϳï³ñ»É tenir sa promesse, tenir sa parole (ËáëùÇ



ï»ñÁ ÉÇÝ»É); ~Á ¹ñÅ»É manquer à sa parole, ne pas tenir sa promesse, enfreindre (violer) sa promesse ËáëïáõÙݳÉÇ¥ó¤ prometteur,-euse ËáëïáõÙݳé³ï plein,e de promesses ËáëïáõÙݳë»ñ prometteur,-euse Ëáëïáõù (ËÇÃ) μÅßÏ. colique f ËáëáõÛà ɻ½íμ. discours m; acte m de parole (ËáëáÕ³Ï³Ý ³Ïï, ËáëáÕáõÃÛáõÝ) ËáëáõÝ 1) loquace, verbeux,-euse, bavard,e (³ëáÕ-ËáëáÕ) 2) ÷Ëμ. 409



tase f; conversion f (÷á˳ϳñ·áõÃÛáõÝ) Ëáï herbe f; verdure f (¹³É³ñ ~); herbage m (¹³ßïǪ ³ñáïÇ ~); ãáñ ~ foin m; ~Á ÑÝÓ»É faucher l’herbe Ëáï³μáõÛë plante f herbacée; μÅßÏ³Ï³Ý ~»ñ herbes f pl médicinales Ëáï³¹³ßï pré m, prairie f (Ù³ñ·³·»ïÇÝ); pâturage m (³ñáï³í³Ûñ) Ëáï³½·Ç herbacé,e; ~ μáõÛë plante f herbacée Ëáï³Í³ÍÏ couvert,e d’herbe Ëáï³Ï»ñ ϻݹμ. herbivore adj/n; ~ ³Ý³ëáõÝ herbivore m Ëáï³Ñ³Ý (Ù»ù»Ý³) ·ïÝï. extirpateur m (ÙáɳËáïÁ Ù³ùñáÕ) Ëáï³×³ñ³Ï ï»°ë Ëáï³Ï»ñ Ëáï³Ý 1. rebut m (ó÷áÝ), pièces f pl (marchandises f pl) rebutées, défaut m; ³ñï³¹ñ³Ï³Ý ~ défaut(s) m (pl) de fabrication; ~ª Ëáï³Ýí³Í ³ñï³¹ñ³Ýù production(s) f (pl) défectueuse(s) (de rebut) 2. adj défectueux,-euse Ëáï³Ý³ñ³ñ (Ëáï³Ý ³ñï³¹ñáÕ) gâcheux,-euse n, bâcleur,-euse n, bousilleur,-euse n Ëáï³Ý»É mettre vt au rebut; ÷Ëμ. rejeter vt (Ù»ñÅ»É) Ëáï³ÝÇã, Ëáï³ÝáÕ réceptionnaire n Ëáï³Ýáó fenil m Ëáï³ÝáõÙ mise f au rebut Ëáï³é³ï (Ëáï³ÉÇ, Ëáï³μ»ñ) herbeux,-euse Ëáï³ï»ÕÇ ï»°ë Ëáï³¹³ßï Ëáï» d’herbe(s) Ëáïѳñ (Ëáï ÑÝÓáÕ Ù³ñ¹) faucheur,euse n Ëáïѳñù ï»°ë ËáïÑáõÝÓ ËáïÑÝÓÇã (Ù»ù»Ý³) faucheuse f ËáïÑáõÝÓ fenaison f Ëáïáñ 1. adj détourné,e, oblique, tortueux,-euse; ×ñïñå. biais,e 2. adv ï»°ë ËáïáñݳÏÇ Ëáïáñ»É 1) dériver vt, détourner vt, dévier vt (áõÕÕáõÃÛáõÝÇó ߻ջÉ); dériver vi (áõÕÕáõÃÛáõÝÇó ß»Õí»Éª ݳíÇ, û¹³Ý³íÇ Ù³ëÇÝ) 2) ýǽ. infléchir vt



ËáïáñÝ³Ï ï»°ë Ëáïáñ ËáïáñݳÏÇ obliquement,



de (en) biais, de côté, de travers Ëáïáñí»É 1) décliner vi, se détourner 2) s’écarter, dériver vi (ß»Õí»É, Ñ»é³Ý³É) ËáïáñáõÙ 1) détournement m, déviation f; dérive f (ݳíÇ, û¹³Ý³íÇ) 2) divergence f (ß»ÕáõÙ) Ëáñ profond,e; ~ ³÷ë» assiette f creuse; ~ ³ßáõÝ arrière-saison f; ~ Í»ñáõÃÛáõÝ âge m avancé; ~ ·»ï fleuve m (rivière f) profond(e); ~ ѳñ·³Ýù profond respect m; ~ ·Çï»ÉÇùÝ»ñ connaissances f pl approfondies; ~¥Çݤ »ñ³Ëï³·ÇïáõÃÛáõÝ profonde reconnaissance f; ~ áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõÝ étude f approfondie Ëáñ³·Çï³Ï compétent,e, versé,e, ËëÏó. calé,e, érudit,e (μ³½Ù³ÑÙáõï) Ëáñ³·ÇïáõÃÛáõÝ compétence f, érudition f Ëáñ³·Çñ rubrique f; titre m (í»ñݳ·Çñ); en-tête m (í»ñï³éáõÃÛáõݪ å³ßïáÝ³Ï³Ý ÷³ëï³ÃÕÃÇ, μɳÝÏÇ íñ³) Ëáñ³·ñ»É intituler vt, titrer vt Ëáñ³½ÝÇÝ scrutateur,-trice, minutieux,-euse (Ù³Ýñ³ÏñÏÇï); ~ ѳ۳óù regard m scrutateur Ëáñ³½ÝÝ»É scruter vt, sonder vt Ëáñ³½ÝÝáõÃÛáõÝ observation f profonde Ëáñ³½ÝÝáõÙ (ÓáÕ³ñÏáõÙ) sondage m Ëáñ³Ã³÷³Ýó sagace, perspicace, clairvoyant,e; pénétrant,e (ó÷³ÝóáÕ), perçant,e (ѳ۳óù) Ëáñ³Ã³÷³Ýóáñ»Ý avec sagacité (perspicacité, clairvoyance) Ëáñ³Ã³÷³ÝóáõÃÛáõÝ sagacité f, perspicacité f, clairvoyance f Ëáñ³ÑÙïáõÃÛáõÝ (μ³½Ù³ÑÙïáõÃÛáõÝ) érudition f Ëáñ³Ù³ÝÏ rusé,e, malin-maligne, fin,e; malicieux,-euse (ã³ñ³××Ç ~); futé,e (í³ñå»ïáñ¹Ç), astucieux,euse (Ëáñ³Ù³ÝϳÙÇï); ~ Ñݳñùª Ëáñ³Ù³ÝÏáõÃÛáõÝ manège m ◊ ~ÇÝ



410



³í»ÉÇ Ù»Í ~ ѳݹÇå»ó à malin, malin et demi Ëáñ³Ù³ÝϳÙÇï (Ñݳñ³ÙÇï) astucieux,-euse Ëáñ³Ù³ÝÏ»É ruser vi, faire le malin Ëáñ³Ù³ÝÏáñ»Ý avec ruse, malicieusement Ëáñ³Ù³ÝÏáõÃÛáõÝ ruse f; finesse f (Ýáõñμ ~); astuce f (Ñݳñ³ÙÇï ~); malice f (Ï»Õͳíáñ ~); faux-fuyant m, subterfuge m (Ëáõë³÷³Ýù) Ëáñ³ÙÇï sagace; perspicace (Ëáñ³Ã³÷³Ýó); judicieux,-euse Ëáñ³Ùïáñ»Ý avec sagacité (perspicacité); judicieusement Ëáñ³ÙïáõÃÛáõÝ profondeur f de la pensée; sagacité f; perspicacité f (Ëáñ³Ã³÷³ÝóáõÃÛáõÝ) Ëáñ³ÙáõË profond,e; pénétrant,e, perçant,e; ~ ѳ۳óù regard m pénétrant (perçant); ~ ÉÇÝ»É approfondir vt, entrer dans; ѳñóÇ Ù»ç ~ ÉÇÝ»É approfondir une question; Ù³Ýñ³Ù³ëÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ù»ç ~ ÉÇÝ»É entrer dans les détails Ëáñ³Ý »Ï»Õ. autel m, sacristie f Ëáñ³Ý³É s’approfondir, devenir plus profond,e; s’enfoncer, aller au fond (¹»åÇ ËáñùÁ ·Ý³É) Ëáñ³Ý³ñ¹ 1. cube m; ~ Ù»ïñ mètre m cube (m3) 2. adj cubique; Ù³Ã. ~ ³ñÙ³ï racine f cubique Ëáñ³Ý³ñ¹³Ë³Õ (Ù³ÝϳϳÝ) jeu m de cubes Ëáñ³Ý³ñ¹³Ó¨ 1. adj cubique, de forme cubique 2. forme f cubique Ëáñ³Ý³ñ¹³ÛÇÝ cubique Ëáñ³Ý³ñ¹³å³ßï (ÏáõμÇëï) ³ñí. cubiste n Ëáñ³Ý³ñ¹³å³ßï³Ï³Ý (ÏáõμÇëï³Ï³Ý) ³ñí. cubiste Ëáñ³Ý³ñ¹³å³ßïáõÃÛáõÝ (ÏáõμǽÙ) ³ñí. cubisme m Ëáñ³ã³÷ sonde f; bathymètre m (Íáí³ÛÇÝ ËáñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ) Ëáñ³ã³÷³Ï³Ý de sonde; bathymétrique (Íáí³ÛÇÝ); ~ ù³ñ﻽ carte f bathymétrique Ëáñ³ã³÷»É sonder vt



Ëáñ³ã³÷áõÃÛáõÝ sondage m; bathymétrie f (Íáí³ÛÇÝ ËáñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ) Ëáñ³å»ë profondément Ëáñ³ëáõ½»É plonger vt, immerger vt, noyer vt (Ñ»ÕáõÏÇ Ù»çª ³ÙμáÕçáõÃÛ³Ùμ); tremper vt, baigner vt (Ñ»-



ÕáõÏÇ Ù»çª Ù³ë³Ùμ); enfoncer vt (ÙËñ×»É) Ëáñ³ëáõ½í»É se plonger, s’immerger, plonger vi; s’absorber (ÁÝûñó³ÝáõÃ۳ݪ áõëáõÙݳëÇñáõÃÛ³Ý Ù»ç, ï³ñí»É); s’enfoncer (ÙËñ×í»É) Ëáñ³ëáõ½áõÙ immersion f, plongement m (Ñ»ÕáõÏÇ Ù»ç); enfoncement m (ÙËñ×áõÙ) Ëáñ³ëáõÛ½ plongé,e, immergé,e, noyé,e Ëáñ³ï»ë sagace, perspicace, clairvoyant,e Ëáñ³ï»ëáõÃÛáõÝ sagacité f, perspicacité f, clairvoyance f Ëáñ³ó³Í approfondi,e Ëáñ³óÝ»É approfondir vt; ѳϳëáõÃÛáõÝÝ»ñÁ ~ª μ³ñ¹³óÝ»É aggraver les contradictions Ëáñ³óí³Í approfondi,e, d’une manière approfondie Ëáñ³óí»É être approfondi,e Ëáñ³óáõÙ approfondissement m; ·Çï»ÉÇùÝ»ñÇ ~ approfondissement des connaissances; ׷ݳųÙÇ ~ aggravation f de la crise; ѳٳ·áñͳÏóáõÃÛ³Ý ~ª ³Ùñ³åݹáõÙ renforcement m de la coopération Ëáñ³ù³Ý¹³Ï ³ñí. bas-relief m Ëáñ¹ ï»°ë ÏéáõÝÏ Ëáñ¹³Ýáó débarras m Ëáñ¹»ÝÇ μëμ. géranium m Ëáñ¹áõμáñ¹ rugueux,-euse, raboteux,euse Ëáñ¹áõμáñ¹áõÃÛáõÝ (³ÝѳñÃáõÃÛáõÝ, ³ÝáÕáñÏáõÃÛáõÝ) rugosité f Ëáñà 1) étranger,-ère (³Ýѳñ³½³ï, ûï³ñ, ûï³ñáõÑÇ) 2) illégitime (³ÝûñÇݳϳÝ), bâtard,e (³ñï³ÙáõëݳϳÝ); ~ Ù³Ûñ belle-mère f; ~ ѳÛñ beau-père m; ~ ïÕ³ beau-fils m; ~ ³ÕçÇÏ belle-fille f; ~ »Õμ³Ûñ demi-frère m; ~ ùáõÛñ demi-sœur f 411



Ëáñóμ³ÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. barbarisme m ËáñÃ³Ý³É s’éloigner (Ñ»é³Ý³É), s’isoler (Ù»Ïáõë³Ý³É); s’aliéner (ûï³ñí»É); s’abâtardir (í³ïóñ³Ý³É) ËáñóóÝ»É éloigner vt (Ñ»é³óÝ»É), isoler vt (Ù»Ïáõë³óÝ»É); aliéner vt (ûï³ñ»É) ËáñóóáõÙ, ËáñÃáõÃÛáõÝ éloignement m (Ñ»é³óáõÙ), isolement m (Ù»Ïáõë³óáõÙ); aliénation f (ûï³ñáõÙ) Ëáñǽ fourrage m; ~áí ÏáÝý»ï bonbon



ËáñÑñ¹³ÍáõÃÛáõÝ (ÙïáñáõÙ) méditation f,



réfléxion f



ËáñÑñ¹³Ï³Ý conseiller,-ère n; å»ï³-



Ï³Ý ~ conseiller d’État



ËáñÑñ¹³ÏÇó confident,e n (Ùï»ñÇÙ) ËáñÑñ¹³Ïó³Ï³Ý consultatif,-ive; ~



Ó³ÛÝ voix f consultative



ËáñÑñ¹³Ïó»É consulter vt, demander coonseil (ËáñÑáõñ¹ ѳñóÝ»É); prendre l’avis de (Ù»ÏÇ Ï³ñÍÇùÁ



ÇٳݳÉ); délibérer vt ind (sur); se concerter (ѳٳӳÛÝáõÃÛ³Ý ·³É, å³Ûٳݳíáñí»É) ËáñÑñ¹³ÏóáõÃÛáõÝ 1) conférence f; consultation f (μÅÇßÏÝ»ñÇ) 2) réunion f (ÅáÕáí, ѳí³ù) 3) délibération f (ùÝݳñÏáõÙ) ËáñÑñ¹³ÛÇÝ soviétique ËáñÑñ¹³ÛݳóÝ»É soviétiser vt ËáñÑñ¹³ÛݳóáõÙ soviétisation f ËáñÑñ¹³ÝÇß symbole m; emblème m (ËáñÑñ¹³Ýß³Ý) ËáñÑñ¹³Ýß³Ï³Ý symbolique; emblématique ËáñÑñ¹³Ýß³Ý emblème m; symbole m (ËáñÑñ¹³ÝÇß) ËáñÑñ¹³Ýᯐ symboliser vt ËáñÑñ¹³ÝßáõÙ symbolisation f ËáñÑñ¹³å³Ñ confident,e ËáñÑñ¹³å³Ñ³Ï³Ý confidentiel,le ËáñÑñ¹³å³Ñáñ»Ý confidentiellement, de façon confidentielle; ËëÏó. entre nous ËáñÑñ¹³å³ÑáõÃÛáõÝ confidentialité f ËáñÑñ¹³å³ßï (ëÇÙíáÉÇëï) ³ñí., ·ñ³Ï. symboliste n ËáñÑñ¹³å³ßï³Ï³Ý symboliste; mystique ËáñÑñ¹³å³ßïáõÃÛáõÝ mystique f (ÙÇëïÇϳ); ³ñí., ·ñ³Ï. symbolisme m (ëÇÙíáÉǽÙ); mysticisme m (ËáñÑñ¹³½·³óáõÃÛáõÝ) ËáñÑñ¹³íáñ mystérieux,-euse; énigmatique (³é»ÕÍí³Í³ÛÇÝ); sibyllin,e (ѳݻÉáõϳÛÇÝ, Ùßáõß³å³ï); ~ Ï»ñåáíª Ó¨áí mystérieusement, énigmatiquement (³é»ÕÍí³Íáñ»Ý) ËáñÑñ¹³íáñáõÃÛáõÝ mystère m, caractère m mystérieux (énigmatique)



m fourré



ËáñÇÙ³ëï profond,e, judicieux,-euse;



~ Ùïù»ñ pensées f pl profondes; ~ª ï»ÕÇÝ ùÝݳ¹³ïáõÃÛáõݪ ¹ÇïáÕáõÃÛáõÝ critique f (remarque f) judicieuse ËáñÇÙ³ëïáñ»Ý judicieusement, intelligemment (˻ɳóÇáñ»Ý) ËáñÇÙ³ëïáõÃÛáõÝ profondeur f de la pensée ËáñÇÙ³ó (·Çï³Ï) compétent,e, versé,e en (dans), savant,e (en, sur), expert,e; ËëÏó. calé,e ËáñÇÙ³óáõÃÛáõÝ compétence f ËáñÇÝ profond,e; ~ ѳñ·³Ýù profond respect m ËáñÇëË (ÙáÙ»Õ»Ý μçÇçÝ»ñÇ ó³Ýó, áñ å³ïñ³ëïáõÙ »Ý Ù»ÕáõÝ»ñÁ) rayon m



ËáñË1 (ËáõË) μÅßÏ. mucosités f pl, cra-



chats m pl; ~Á Ãù»É, ËË»É expectorer vt



ËáñË2 (Ù³ßϳ÷áË Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñÇ ¹áõñë



Ý»ï³Í Ù³ßÏÁª ß³åÇÏÁ) mue f; ~Á ÷áË»É muer vi Ëáñ˳μ»ñ expectorant,e adj/m ËáñË»É (ËáõËÁ ѳݻÉ) expectorer vt; cracher vt ËáñËáñ³ï (íÇÑ, ³Ý¹áõݹ) précipice m, abîme m, gouffre m ËáñÑ»É réfléchir vi (à, sur), songer (à); ~áõª Ùï³Í»Éáõ ÝÛáõà ï³É donner (fournir) matière à réfléxion ËáñÑáÕ penseur,-euse n ËáñÑñ¹³ÅáÕáí conférence f; assemblée f



ËáñÑñ¹³Í»É méditer vt ind (sur qch),



réfléchir vt ind (à, sur qch)



412



ËáñÑñ¹³ïí³Ï³Ý consultatif,-ive; ~



ËáñßáÙ³Í ridé,e; ~ ׳ϳï front m ridé ËáñßáÙ³íáñ ridé,e, couvert,e de rides ËáñßáÙ»É se rider; se ratatiner (ëÙù»É) ËáñßáõÙ aversion f; répulsion f; répugnance f; dégoût m (½½í³Ýù) Ëáñáí³Í 1. adj rôti,e, grillé,e 2. bro-



ÏáÙÇï» comité m consultatif ËáñÑñ¹³ïíáõÃÛáõÝ consultation f; Çñ³í³μ³Ý³Ï³Ýª μÅßÏ³Ï³Ý ~ consultation juridique, médicale; Çñ³í³μ³Ý³Ï³Ý ËáñÑñ¹³ïíáõÃÛ³Ý ·ñ³ë»ÝÛ³Ï bureau m de consultation juridique ËáñÑñ¹³ïáõ consultant,e adj/n; ~ ÉÇݻɪ ËáñÑáõñ¹Ý»ñ ï³É donner des consultations; ~ μÅÇßÏ médecin m consultant ËáñÑñ¹³ñ³Ý parlement m; ~Ç ³Ý¹³Ù parlementaire n ËáñÑñ¹³ñ³Ý³Ï³Ý parlementaire adj/n, membre n du Parlement (ËáñÑñ¹³ñ³ÝÇ ³Ý¹³Ù); ϳé³í³ñÙ³Ý ~ ѳٳϳñ· régime m parlementaire; ~ ËáõÙμª ËÙμ³ÏóáõÃÛáõÝ groupe m parlementaire ËáñÑñ¹³ñ³Ý³ÛÇÝ parlementaire ËáñÑáõÙ (ËáñÑ»ÉÁ) méditation f, réflexion f ËáñÑáõÝ réfléchi,e (ËáÑáõÝ); circonspect,e (ßñç³Ñ³Û³ó); ~ Ù³ñ¹ homme m réfléchi ËáñÑáõñ¹ conseil m; ݳ˳ñ³ñÝ»ñÇ ~ Conseil des ministres; ~ ï³É conseiller vt; ~ ãï³Éª »ï å³Ñ»É, ï³ñѳÙá½»É déconseiller vt; ~ ѳñóÝ»É demander conseil (à), consulter vt; í³ñã³Ï³Ý ~ conseil d’administration; ºíñáå³ÛÇ ~ª ºíñ³ËáñÑáõñ¹ ~ Conseil de l’Europe; ³Ýíï³Ý·áõÃÛ³Ý ~ Conseil de Sécurité; ë³Ñٳݳ¹ñ³Ï³Ý ~ Conseil constitutionnel Ëáñß niche f (áñÙݳËáñß); coin m (³ÝÏÛáõÝ); pli m, repli m (ͳÉù) Ëáñß³¹³ñ³Ý casier m Ëáñß³Ï (ïáóù³ÙÇ) simoun m Ëáñß³Ýù ï»°ë ËáñßáõÙ Ëáñß³íáñ cellulaire Ëáñᯐ répugner (à) vt ind; avoir de l’aversion pour qn (pour qch); éviter vt (Ëáõë³÷»É) Ëáñß»ÉÇ répugnant,e, dégoûtant,e; repoussant,e (í³ÝáÕ) ËáñßáÙ (ÏÝ×Çé) ride f, pli m



chette(s) f (pl), rôti m, viande f rôtie; Ù»Ýù ~ Ï»ñ³Ýù nous avons mangé des brochettes (du rôti, de la viande rôtie); ~ å³ïñ³ëïáÕª í³×³éáÕ rôtisseur,-euse n Ëáñáí³Í³Ýáó ï»°ë Ëáñáí³Í³ñ³Ý Ëáñáí³Í³í³×³é rôtisseur,-euse n Ëáñáí³Í³ñ³Ý (Ëáñáí³Í³Ýáó) rôtisserie f Ëáñáí³Í³ñ³ñ rôtisseur,-euse n Ëáñáí»É rôtir vt (Ïñ³ÏÇ íñ³, ÷éáõÙ); griller vt (ϳñÙñ³óÝ»É, ϳëϳñ³ÛÇ íñ³ ~, ɳí ï³å³Ï»É) Ëáñáíí»É rôtir vi (Ïñ³ÏÇ íñ³, ÷éáõÙ) ËáñáíáõÙ (Ëáñáí»ÉÁ) rôtissage m, grillage m (ϳëϳñ³ÛÇ íñ³) Ëáñí³Ã Croate n Ëáñí³Ã³Ï³Ý croate Ëáñï³Ï»É détruire vt (ù³Ý¹»É); ruiner vt (³í»ñ»É); briser vt (÷ßñ»É, ݳ¨ª ÷Ëμ.); fracasser vt (ç³Ëç³Ë»É, ç³ñ¹»É); subvertir vt (ÏáñͳݻÉ, ï³å³É»É) Ëáñï³ÏÇã destructeur,-trice n/adj; destructif,-ive, subversif,-ive (Ïáñͳݳñ³ñ); fracassant,e (ç³Ëç³ËÇã) Ëáñï³Ïí»É s’écrouler, s’effondrer; se briser Ëáñï³ÏáõÙ destruction f, écroulement m, effondrement m; naufrage m (ݳíÇ), ruine f (³ÝáõñçÝ»ñÇ, Íñ³·ñ»ñÇ, ÑáõÛë»ñÇ) ËáñïÇÏ hors-d’œuvre m; zakouski m (éáõë.) Ëáñïϳ·ÇïáõÃÛáõÝ art m culinaire (Ëáѳñ³ñ³Ï³Ý ³ñí»ëï) Ëáñïϳñ³Ý bar m, bistrot (bistro) m, prêt-à-manger m ËáñáõÃÛáõÝ profondeur f; ѳñÛáõñ Ù»ïñ ËáñáõÃÛ³Ý íñ³ª ËáñáõÃÛ³Ùμ à une profondeur de cent mètres ËáñáõÝÏ profond,e 413



Ëáñù fond m, ~áõÙ au fond de; ¹³ÑÉÇ×Ç



Ëéáí brouillé,e, fâché,e; offensé,e, vexé,e (íÇñ³íáñí³Í); Ù»ÏÇ Ñ»ï ~



~áõÙ au fond de la salle; Ñá·áõ ~áõÙ dans son for intérieur; ¹³ñ»ñÇ ~áõÙ dans la nuit des temps Ëáñù³ÛÇÝ des profondeurs, profond,e; abyssal,e (Íáí³ÛÇÝ çñ»ñÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ) Ëáó μÅßÏ. ulcère m; ëï³ÙáùëÇ ~ ulcère de l’estomac (à l’estomac) Ëáó»É percer vt, transpercer vt; ÷Ëμ. blesser vt (íÇñ³íáñ»É) Ëáó»ÉÇ vulnérable (¹ÇñùáñáßáõÙ); fragile (÷³ëï³ñÏ); ~ ¹³ñÓÝ»É vulnérabiliser vt Ëáó»ÉÇáõÃÛáõÝ vulnérabilité f; fragilité f; áñ¨¿ ï»ëáõÃÛ³Ý ~Á la vulnérabilité d’une théorie Ëáóí»É être percé,e (transpercé,e); être blessé,e (íÇñ³íáñí»É, íÇñ³íáñ ÉÇÝ»É) Ëá÷ soc m; ·áõóÝǪ ³ñáñÇ ~Á le soc de la charrue ◊ ~Á ù³ñÇÝ (¹»Ù) ³éÝ»É échoir vi, éprouver une déconvenance, subir un échec (³ÝѳçáÕáõÃÛ³Ý Ù³ïÝí»É), faire fiasco ËåÇå (½áμ) μÅßÏ. goitre m; double menton m (ÏñÏݳϽ³Ï, ÅÕ. μá˳Ë) ËåÇå³ÛÇÝ μÅßÏ. goitreux,-euse; ~ áõéáõóù tumeur f goitreuse ËéÃËéÃ³É craquer vi; croustiller vi (³ï³ÙÇ ï³Ï) ËéÃËéÃ³Ý croustillant,e ËéÇϳÛÇÝ, ËéÇϳíáñ branchial,e ËéÇÏÝ»ñ (çñ³μÝ³Ï Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñÇ ßÝã³éáõÃÛ³Ý ·áñͳñ³ÝÁ) ouïes f pl; branchies f pl ËéÇí ébouriffé,e, mal peigné,e (í³ï ë³Ýñí³Í); hérissé,e (óóí³Í) ËéËé³É (Ëéé³óÝ»É, Ëéé³É) râler vi ËéËéáó râle m ËéÙ÷³É (ËéÙ÷³óÝ»É) ronfler vi ËéÙ÷áó ronflement m ËéÝã³É, ËéÝã»É ï»°ë ˳Ýã»É ËéÝí»É (ËÙμí»É, ÅáÕáíí»É, ѳí³ùí»É) s’attrouper, se rassembler; se presser ËéÝáõÙ (ËéÝí»ÉÁ) attroupement m, rassemblement m, affluence f



ÉÇÝ»É être brouillé,e avec qn; Ýñ³Ýù ~ »Ý ils sont brouillés Ëéáí³ÑáõÛ½ agité,e, tumultueux,-euse Ëéáí³ñ³ñ émeutier,-ière n, rebelle n, perturbateur,-trice n; agitateur,trice n Ëéáí³ñ³ñáõÃÛáõÝ perturbation f, agitation f Ëéáí»É 1) troubler vt, agiter vt, bouleverser vt; émouvoir vt (Ñáõ½»É); perturber vt (³Ý¹áññÁ, ÉéáõÃÛáõÝÁ, ϳñ·áõϳÝáÝÁ) 2) se vexer, s’offenser (ݻճݳÉ, íÇñ³íáñí»É) 3) se brouiller (·Åïí»É), rompre vi avec qn (ϳå»ñÁ ˽»É) Ëéáí»óÝ»É (·Åï»óÝ»É) brouiller vt ËéáíÏ³Ý (íÇñ³íáñíáÕ) susceptible, chatouilleux,-euse, pointilleux,euse (μͳËݹÇñ, Ýñμ³ËݹÇñ) ËéáíϳÝáõÃÛáõÝ susceptibilité f ËéáíÙáõÝù agitation f, perturbation f Ëéáíí»É se troubler, s’agiter; s’émouvoir (Ñáõ½í»É) ËéáíáõÃÛáõÝ émeute f, révolte f, rébellion f; trouble m (Ñáõ½áõÙ) Ëéáíù (ë³ëïÇÏ Ñáõ½ÙáõÝù, ﳷݳå) trouble m; agitation f Ëéã³Ï (Ëéã³÷áÕ, ÏáÏáñ¹) ϽÙËë. larynx m Ëéã³Ï³μáñμ μÅßÏ. laryngite f Ëéã³Ï³¹»ï μÅßÏ. laryngoscope m Ëéã³Ï³¹ÇïáõÃÛáõÝ μÅßÏ. laryngoscopie f



Ëéã³÷áÕ Ï½ÙËë. larynx m Ëéã³÷áÕ³ï³å ï»°ë Ëéã³Ï³μáñμ Ëéåáï rauque, éraillé,e; enroué,e (˽í³Í); ~ Ó³ÛÝ voix f rauque Ëéåáï»É être enroué,e, avoir la gorge



prise



ËéåáïáõÃÛáõÝ, ËéåáïáõÙ enrouement m, extinction f de voix (Ó³ÛÝÇ



ËéåáïáõÙ)



Ëéé³É, Ëéé³óÝ»É ronfler vi Ëééáó ronflement m ËéáõÏ (Ïñáõå) μÅßÏ. croup m ËëÇñ natte f; paillasson m (áïùÇ, áïù»-



ñÁ ëñμ»Éáõ)



414



Ëëï³μ³ñ sévèrement; rigoureusement (ËëïÇí), d’une manière sévère Ëëï³μ³ñá austère; sévère, dur,e (ËÇëï, Ëëï³å³Ñ³Ýç) Ëëï³μ³ñáÛáõÃÛáõÝ sévérité f, austérité



ù³ßí»Éáõ, ßÇ÷-ßÇï³Ï) (Ëëï³å³Ñ³ÝçáõÃÛáõÝ) sévérité f, rigueur f; austérité f (¹³Å³ÝáõÃÛáõÝ) Ëï³μÝ³Ï à population dense, populeux,-euse Ëï³Íá ï»°ë Ëï³ÝÛáõà Ëï³Ñ³Ýù concentré m de minerai Ëï³× (μݳÏãáõÃÛ³Ý) densification f; ~Ý ³í»É³óݻɪ ٻͳóÝ»É densifier ËëïáõÃÛáõÝ



f



Ëëï³·áõÛÝë sévèrement, strictement; ~



³ñ·»ÉíáõÙ ¿ il est sévèrement défendu (strictement interdit) de… Ëëï³¹»Ù sombre, renfrogné,e, morose; austère Ëëï³Ï³ÝáÝ rigoureux,-euse Ëëï³Ï»óáõÃÛáõÝ ascétisme m Ëëï³ÏÛ³ó ascète n Ëëï³ÏñáÝ (׷ݳÏÛ³ó) austère, rigoriste Ëëï³ÏñáÝáõÃÛáõÝ (Ëëï³ÏñáÝ ³åñ»É³Ï»ñå, ׷ݳÏÛ³óáõÃÛáõÝ) austérité f; rigorisme m Ëëï³Ó³ÛÝ d’une voix sévère Ëëï³Ý³É devenir sévère (dur,e, violent,e, rigoureux,-euse) Ëëï³ßáõÝã rude, rigoureux,-euse (ÏÉÇÙ³, ÓÙ»é) ; ~ ÓÙ»é hiver m rigoureux Ëëï³å³Ñ³Ýç exigeant,e (å³Ñ³ÝçÏáï), sévère (ËÇëï); strict,e (ϳÝáÝÝ»ñÇ, å³Ñ³ÝçÝ»ñÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ) Ëëï³å³Ñ³ÝçáõÃÛáõÝ sévérité f, rigueur f (ËëïáõÃÛáõÝ); exigence f (å³Ñ³ÝçÏáïáõÃÛáõÝ) Ëëï³ëÇñï cruel,le (¹³Å³Ý), impitoyable (³Ý·áõÃ) Ëëï³ëñïáñ»Ý durement, cruellement (¹³Å³Ýáñ»Ý), impitoyablement (³Ý·Ã³μ³ñ) Ëëï³ëñïáõÃÛáõÝ dureté f de cœur, cruauté f (¹³Å³ÝáõÃÛáõÝ) Ëëï³í³ñÅ»óÝ»É (Ëëï³ÏñûÉ) ËëÏó. dresser vt Ëëï³í³ñÅáõÃÛáõÝ (Ëëï³í³ñÅ»óáõÙ) ËëÏó. dressage m Ëëï³óÝ»É rendre vt sévère (dur,e), endurcir vt ËëïÇí, Ëëïáñ»Ý sévèrement, strictement, rigoureusement; crûment (ËÇëï); ~ ³ë»Éª Ëáë»É dire, parler crûment (»ñ»ëÇÝ, μ³ó, ³é³Ýó



vt



Ëï³Ý³É épaissir vi, s’épaissir; devenir



plus dense, se condenser



Ëï³ÝÛáõà (Ëï³Íá, Ëï³Ùûñù) con-



centré m, produit m concentré; ѳÝù³ÛÇÝ ~ concentré de minérai Ëï³ã³÷ (óÝÓñ³ã³÷) ï»Ë. densimètre m; pycnomètre m Ëï³ã³÷³Ï³Ý densimétrique Ëï³ã³÷áõÃÛáõÝ densimétrie f Ëï³ëϳí³é³Ï disque m compact Ëï³ñ³ñ (Ïáݹ»Ýë³ïáñ) condensateur m Ëï³óÝ»É 1) condenser vt, concentrer vt, épaissir vt (óÝÓñ³óÝ»É, ë»ÕÙ»É); Ëï³óñ³Í ϳà lait m concentré (condensé) 2) ï»Ë. densifier vt, compacter vt (ë»ÕÙ»É, ѳí³ù ¹³ñÓÝ»É) Ëï³óñ³Í concentré,e; ~ ϳà lait m concentré; ~ Ï»ñ (ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ) aliment m combiné Ëï³óáõÙ 1) condensation f (ë»ÕÙáõÙ) 2) ï»Ë. densification f, compactage m



ËïÕï³Ýù, ËïÕïáõÙ chatouillement m ËïÕï³óÝ»É, ËïÕï»É chatouiller vt Ëïñ³Ï³Ý discriminatoire Ëïñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ 1) discrimination f;



³é³Ýó Ëïñ³Ï³ÝáõÃÛ³Ý sans discrimination; ë»é³ÛÇݪ ëáódzɳϳݪ é³ë³Û³Ï³Ý ~ discrimination sexiste (sexisme m), sociale, raciale 2) ségrégation f (먳ÙáñÃÝ»ñÇ ~, ó»Õ³ÛÇÝ ~) 3) numérus clausus m (Ëïñ³Ï³Ýª Ï³Ù³Û³Ï³Ý ë³Ñٳݳ÷³ÏáõÙÝ»ñ) ËïñáõÃÛáõÝ distinction f; partialité f (ÏáÕÙݳå³ÑáõÃÛáõÝ); ³é³Ýó Ëïñáõ-



415



ÃÛ³Ý sans distinction; ~ ¹Ý»É faire une distinction ËïáõÃÛáõÝ densité f, épaisseur f, compacité f; ³½·³μݳÏãáõÃÛ³Ý ~ densité de population Ëñ³Ë׳Ýù festin m, régal m, réjouissance f; ËëÏó. fiesta f Ëñ³Ë׳ë»ñ viveur m; ËëÏó. fêtard,e n, noceur,-euse n/adj; débauché,e adj/n Ëñ³Ëáõë³Ï³Ý d’encouragement; encourageant,e (Ëñ³ËáõëáÕ) Ëñ³Ëáõë³Ýù (Ëñ³ËáõëáõÙ) encouragement m Ëñ³Ëáõë»É encourager vt (ù³ç³É»ñ»É), stimuler vt (ËóݻÉ) Ëñ³Ëáõë»ÉÇ 1) ï»°ë ·áí»ÉÇ 2) digne d’encouragement, d’être encouragé,e (Ëñ³Ëáõë³ÝùÇ ³ñųÝÇ) Ëñ³ËáõëÇã encourageant,e, stimulant,e (ËóÝáÕ) Ëñ³Ëáõëí»É être encouragé,e Ëñ³ËáõëáõÙ ï»°ë Ëñ³Ëáõë³Ýù Ëñ³Ù (÷áë) fossé m Ëñ³Ù³ï é³½Ù. tranchée f; ~ ÷áñ»É creuser (faire, ouvrir) une tranchée Ëñ³Ù³ï³ÛÇÝ de tranchée Ëñ³Ù³ï³íáñí»É se retrancher Ëñ³ÙáõÕÇ ï»°ë Ëñ³Ù, Ëñ³Ù³ï Ëñ³ï sermon m, précepte m (å³ïíÇñ³Ý); conseil m (ËáñÑáõñ¹); ~ ï³É faire la morale, faire un sermon, sermonner vt Ëñ³ï³μ³Ý»É moraliser vt, sermonner



caractère m obscur (compliqué, hermétique) ËñÃݳμ³ÝáõÃÛáõÝ (ËñÃÇݪ ËñÃݳμ³Ý ÉÇÝ»ÉÁ) obscurité f du langage; inintelligibilité f ËñÃÝÇÙ³ëï (ËñÃÇÝ ÇÙ³ëï áõÝ»óáÕ) alambiqué,e, ampoulé,e Ëñǽ³Ýû٠ﻰë ùñǽ³Ýû٠ËñËÇÝç *hennissement m ËñËÝç³É (íñÝç³É) *hennir vi ËñÓ³Ù»ù»Ý³ (Ëñӳϳå Ù»ù»Ý³) lieuse f (de gerbes), moissonneuselieuse f ËñÓ³Ýáó grange f ËñÓ»É lier une gerbe, mettre en gerbe Ëñ×Çà chaumière f, cabane f, *hutte f ËñáËï 1) fier,-ière (Ñå³ñï) 2) *hardi,e, audacieux,-euse (ѳݹáõ·Ý, Ëǽ³Ë) 3) invincible (³Ýå³ñï) 4) retentissant,e (ÑÝãáõÝ); ~ Ó³ÛÝ voix f retentissante (sonore) ËñáËï³μ³ñ 1) fièrement, avec fierté (Ñå³ñïáñ»Ý) 2) *hardiment, audacieusement (Ëǽ³Ëáñ»Ý) ËñáËï³Ó³ÛÝ fort,e, retentissant,e ËñáËï³Ý³É défier vi, braver vi (ѳݹáõ·Ý ¹³éݳÉ); se prévaloir, se targuer, s’enorgueillir de qch (Ñå³ñï³Ý³É, Ñå³ñï ï»ëù ÁݹáõÝ»É) ËñáËïáõÃÛáõÝ 1) fierté f (Ñå³ñïáõÃÛáõÝ) 2) audace f, témérité f (ѳٳñÓ³ÏáõÃÛáõÝ, Ëǽ³ËáõÃÛáõÝ) 3) magnificence f, splendeur f, pompe f (å»ñ×áõÃÛáõÝ) ËñáÝÇÏ³Ï³Ý (ùñáÝÇϳϳÝ, ß³ñáõݳϳϳÝ) chronique; ~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ maladie f chronique Ëñáó¥³Ï¤ ¿É. fiche f; cheville f de contact Ëñí»É s’enfoncer; s’enliser (³í³½Çª ׳Ñ×Ç Ù»ç); s’embourber (ó»ËÇ Ù»ç); s’envaser (ïÇÕÙÇ Ù»ç) ËñïÝ»É s’effaroucher, s’effrayer, être intimidé,e ËñïÝ»óÝ»É effaroucher vt, effrayer vt, intimider vt ËñïÝ»óÝáÕ rebutant,e ËñïíÇÉ³Ï épouvantail m; ³éÛáõÍÇ ~ ËñÃÇÝáõÃÛáõÝ



vt



Ëñ³ï³Ëáëù maxime f, sentence f Ëñ³ï³Ï³Ý instructif,-ive, senten-



cieux,-euse; édifiant,e



Ëñ³ï³ÝÇ livre de maximes (de sen-



tences); sermonnaire m



Ëñ³ï»É sermonner vt, moraliser vt Ëñ³ïí»É 1) être sermonné,e (Ëñ³ï ëï³Ý³É) 2) devenir raisonnable



(Ë»ÉùÇ ·³É)



Ëñ»É enfoncer vt ËñÃÇÝ 1) obscur,e (³ÝѳëϳݳÉÇ, ¹Åí³ñ ѳëϳݳÉÇ) 2) compliqué,e (μ³ñ¹) 3) hermétique; ~ á× style m



hermétique (ampoulé)



416



tion f, fouille f; Ëáõ½³ñÏáõÃÛ³Ý Ï³ñ·³¹ñ³·Çñ mandat m de perquisition; ~ ϳï³ñ»É faire (procéder à) une perquisition, perquisitionner vi, vt; fouiller vt, soumettre vt à la fouille; ³ÝÓÝ³Ï³Ý ~ª ½ÝÝáõÙ fouille f corporelle (à corps) Ëáõ½»É couper vt (Ïïñ»Éª Ù³½»ñÁ); tondre vt (ϻݹ³Ýáõ μáõñ¹Á); tailler vt (ͳé»ñÁ, Ã÷»ñÁ) Ëáõ½áÕ, Ëáõ½áñ¹ 1) tondeur,-euse n (³ÝÓ) 2) ï»Ë. tondeuse f (Ëáõ½áÕ Ù»ù»Ý³) Ëáõ½í³Íù coupe f; tonte f (áã˳ñÇ μñ¹Ç); taille f (ͳéÇ, Ã÷Ç) Ëáõ½í»É être coupé,e (Ù³½»ñÇ Ù³ëÇÝ); être tondu,e (ϻݹ³Ýáõ μñ¹Ç Ù³ëÇÝ); être taillé,e (ͳéǪ Ã÷Ç Ù³ëÇÝ) Ëáõ½áõÙ coupe f (Ïïñ»ÉÁ); tonte f (áã˳ñÇ, ëǽ³Ù³ñ·Ç); taille f (ͳéÇ, Ã÷Ç) Ëáõà (ëïáñçñÛ³ ųÛé) récif m, écueil m ËáõÅ³Ý canaille f, populace f, racaille f (˳éÝÇ׳ճÝ× ³ÙμáË, ˳éݳËáõÙμ); voyou m, vaurien,ne n (³ÝÓ) ËáõÅ»É envahir vt, faire irruption (dans qch, chez qn); affluer vi (Ñáñ¹»É); se ruer (Ý»ïí»É, ѳñÓ³Ïí»É) ËáõÅáõÙ envahissement m, irruption f ËáõÉ 1) sourd,e adj/n 2) ÷Ëμ. ~ª ³Ù³ÛǪ Ñ»é³íáñ í³Ûñ un coin perdu; ~ Ó¨³Ý³Éª ³Ýå³ï³ëË³Ý ÃáÕݻɪ ãÉë»Éáõ ï³É faire la sourde oreille ËáõÉÇ·³Ý voyou m; vaurien,ne n; blouson m noir (μ³é³óǪ ë¨ μ³×Ïáݳíáñ) ËáõÉÇ·³Ý³Ï³Ý de voyou ËáõÉÇ·³ÝáõÃÛáõÝ voyoutisme m; ~ ³Ý»É se conduire en voyou ËáõÉáõѳÙñ sourd(e)-muet(te) ËáõÉáõѳÙñáõÃÛáõÝ surdimutité f ËáõÉáõÙáõÝç ï»°ë ËáõÉáõѳÙñ ËáõË ï»°ë ËáñË ËáõÕ ï»°ë ÑÛáõÕ³Ï, Ëñ×Çà Ëáõ׳å panique f; sauve-qui-peut m (×áÕáåñáõÙ); ~ ·ó»Éª ~Ç Ù³ïÝ»É paniquer vt; ~Ç Ù³ïÝí»Éª Ëáõ׳-



(å³×áõ׳å³ï³Ýù) lion m empaillé Ëó³Ý bouchon m; liège m (ÝÛáõÃÇ ³Ýí³ÝáõÙÁ) Ëó³Ý³Ñ³Ý tire-bouchon m Ëó³Ý» de liège, en liège Ëó³Ý»É 1) boucher vt (Éí³ó³ñ³ÝÁ, çñ³ï³ñÁ ¨ ³ÛÉÝ); ³Ï³ÝçÝ»ñÁ ~ se boucher les oreilles 2) obstruer vt (Ëó»É, ÷³Ï»É) 3) ËëÏó. bouchonner vt (³íïá׳ݳå³ñÑÇÝ Ëó³ÝáõÙ ³é³ç³óÝ»É) Ëó³Ýí»É être obstrué,e (³Õμ³Ï³Éí»É, ÷³Ïí»É); se boucher (Éí³ó³ñ³ÝÇ, çñ³ï³ñ ËáÕáí³ÏÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ) Ëó³ÝáõÙ 1) bouchage m (ßß»ñÇ); Ñ»ñÙ»ïÇÏ ~ bouchage hermétique 2) μÅßÏ. tamponnade f (ëñï³ÝáóÛÇÝ); tamponnement m (³ñÛáõݳÑáëáõÃÛáõÝÁ ¹³¹³ñ»óÝ»Éáõ ѳٳñ íÇñ³ßÕ³ñߪ ï³ÙåáÝ ¹Ý»ÉÁ) 3) embouteillage m (׳ݳå³ñÑÝ»ñÇ, ÷áÕáóÝ»ñÇ, »ñè»ÏáõÃÛ³Ý) ËóÇÏ 1) cabine f; isoloir m (ÁÝïñáÕÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ); Ñ»é³Ëáë³ÛÇÝ ~ª Ñ»é³Ëáë³ËóÇÏ cabine téléphonique 2) caméra f (Ýϳñ³Ñ³ÝÙ³Ý ï»ë³ËóÇÏ) ËóÏ³Í (ÉÇùÁ Éóñ³Í, É»óáõÝ, áõé³Í) bourré,e ËóÏ»É fourrer vt; cacher vt (óùóÝ»É); glisser vt (³ÝÝϳï); bourrer vt (ÉÇùÁ Éóݻɪ ׳ÙåñáõÏ ¨ ³ÛÉÝ) ËóÏí»É se fourrer; se glisser (³ÝÝϳï) ËóáõÙ (Ëó»ÉÁ, Ëóí»ÉÁ) obstruction f Ëáõ½ (áã˳ñÇ, ëǽ³Ù³ñ·Ç) tonte f (d’un mouton, d’un gazon) Ëáõ½³Ù»ù»Ý³ (Ëáõ½áÕ Ù»ù»Ý³) tondeuse f Ëáõ½³ñÏ»É perquisitionner vi, vt (ß»ÝùÁ, μݳϳñ³ÝÁ); fouiller vt (Ù»ÏÇÝ, ·ñå³ÝÝ»ñÁ ¨ ³ÛÉÝ); Ù»ÏÇ μݳϳñ³ÝÁ ~ perquisitionner chez qn (à son domicile) Ëáõ½³ñÏáõ détective m (áëïÇϳÝáõÃÛ³Ý ·³ÕïÝÇ ·áñͳϳÉ); ~ ßáõݪ áñë³ßáõÝ limier m Ëáõ½³ñÏáõÃÛáõÝ, Ëáõ½³ñÏáõÙ perquisi417



å³Ñ³ñ ÉÇÝ»É paniquer vi



íáñ å³ï³ë˳Ý) échappatoire f, réponse f évasive Ëáõë³Ñݳñù tergiversation f Ëáõë³Ý³í»É louvoyer vi; manœuvrer vi; se dérober à (Ëáõë³÷»Éª å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÇó, ³Ý»ÉÇùÇó) Ëáõë³Ý³íáõÙ louvoiement m, détour m, manœuvre f Ëáõë³÷³Ýù dérobade f, subterfuge m; faux-fuyant m, tergiversation f (Ëáõë³Ñݳñù) Ëáõë³÷»É 1) éviter vt, échapper (à) vt ind; se dérober à (Ëáõë³Ý³í»É) 2) esquiver vt; ѳñí³ÍÇó ~ esquiver un coup 3) éluder vt (ßñç³Ýó»É) 4) ËëÏó. fuguer vi (÷³Ëã»É ÁÝï³Ý»Ï³Ý ÙÇç³í³ÛñÇó) 5) se soustraire à (ûÓÇùÝ ³½³ï»É); å³ïÅÇó ~ se soustraire au châtiment 6) tergiverser vt (Ëáõë³Ý³í»É, åáã ˳ճóÝ»É) Ëáõë³÷»ÉÇ que l’on peut éviter, évitable Ëáõë³÷áÕ (÷³ËãáÕ) fugitif,-ive n/adj; fuyard,e n/adj; évadé,e, n/adj (μ³ÝïÇóª ·»ñáõÃÛáõÝÇó ÷³Ë³Í) Ëáõë³÷áÕ³μ³ñ d’une manière évasive, évasivement Ëáõë³÷áÕ³Ï³Ý évasif,-ive; ~ å³ï³ëË³Ý réponse f évasive Ëáõë³÷áճϳÝáõÃÛáõÝ attitude f évasive Ëáõë³÷áõÙ manquement m (å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇó); disgression f (ûٳÛÇó); ~ ѳñÏ»ñÇ í׳ñáõÙÇó fraude f fiscale; dérogation f (ûñ»ÝùÇó, ϳÝáÝÝ»ñÇó) Ëáõïáõï chatouillement m; ~ ï³É chatouiller vt; ~Çó í³Ë»Ý³Éª ËáõïáõïÏ³Ý ÉÇÝ»É être chatouilleux,-euse ËáõñÓ gerbe f; touffe f; fagot m; faisceau m (÷áõÝçª ×³é³·³ÛÃÝ»ñÇ) ËáõñçÇÝ besace f Ëáõó 1) chambre f; ³ÛñÙ³Ý ~ (ß³ñÅÇãÇ) chambre de combustion 2) cellule f (μ³Ýï³Ëáõó) Ëáõ÷ (ϳ÷³ñÇã) couvercle m Ë÷»É 1) frapper vt (ѳñí³Í»É); donner un coup (de qch à qn); Ù»ÏÇ Ó»éùÇÝ



Ëáõ׳å³Ñ³ñ paniqué,e; ~ ÉÇݻɪ Ëáõ-



׳åÇ Ù³ïÝí»É paniquer vi; ~ ³Ý»Éª Ëáõ׳åÇ Ù³ïÝ»É paniquer vt Ëáõ׳å³ÛÇÝ panique; ~ í³Ë peur f panique Ëáõ׳å³ñ³ñ (³ÝÓ) paniquard,e n Ëáõ׳å»É (Ëáõ׳åÇ Ù³ïÝí»É) paniquer vi Ëáõ×áõ× bouclé,e, frisé,e, crépu,e; ~ Ù³½»ñáí aux cheveux crépus ËáõÙμ 1) groupe m, équipe f 2) fraction f (ËÙμ³íáñáõÙ, ËÙμ³ÏóáõÃÛáõÝ, ýñ³Ïódz) 3) panel m (ϳÝáݳíáñ³å»ë ѳñóÙ³Ý »ÝóñÏíáÕÝ»ñÇ, ݳ¨ª ÏÉáñ ë»Õ³ÝÇ ÑÇÙÝ³Ï³Ý Ï³½Ù); Ý»ñϳ۳óáõóÇãÝ»ñÇ ~ panel de représentants 4) Ù³ñ½. division f; »ñÏñáñ¹ ËÙμáõÙ en seconde division ËáõÛë ï³É 1) échapper vi à; s’échapper; ѳñÏ»ñÇ í׳ñáõÙÇó ~ frauder le fisc; Ù»ÏÇó ~ échapper à qn 2) esquiver vt (Ëáõë³÷»É); ѳñí³ÍÇó ~ esquiver un coup ËáõÛñ 1) »Ï»Õ. mitre f (μ³ñÓñ³ëïÇ×³Ý Ñá·¨áñ³Ï³ÝÝ»ñÇ); »åÇëÏáåáëÇ ~ mitre d’évêque 2) »Ï»Õ. tiare f (ÐéáÙÇ å³åÇ åë³Ï³Ã³·) 3) diadème m (³ÏݳÏáõé ³å³ñáß, ·áѳñ³Ïáõé í³ñë³Ï³É) ËáõÝ³Ý³É déteindre vi, se décolorer (·áõݳó÷í»Éª ·áñÍí³ÍùǪ ÏïáñÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ); se ternir (³Õáï³Ý³É) ËáõݳóÝ»É décolorer vt (·áõݳó÷»É) ËáõݳóáõÙ décoloration f ËáõÝÏ encens m; ~ Í˻ɪ ËÝÏ»É encenser vt ◊ ~Á` ÍËáÕÇÝ, ѳÛÑáÛ³ÝùÁ` ѳÛÑáÛáÕÇÝ à tout seigneur tout honneur ËáõÝçÇÏ-ÙáõÝçÇÏ coquet,te; ~ ·³É faire la coquette, se montrer coquet(te) ËáõÝï³ junte f ËáõéÝ 1) dense; ~ μ³½ÙáõÃÛáõÝ foule f dense 2) désordonnée,e (˳éݳÏ, ˳éݳß÷áÃ, ˳éÝÇËáõéÝ) ËáõéÝ»ñ³Ù en foule, en masse Ëáõë³·ñáõÃÛáõÝ (Ëáõë³÷áÕ³Ï³Ý ·ñ³418



~ frapper qn à la main; Ù»ÏÇÝ áïùáí ~ donner un coup de pied à qn 2) battre vt (ͻͻÉ, óϻÉ) 3) battre vi (ëñïǪ ½³ñÏ»ñ³ÏÇ Ù³ëÇÝ, μ³μ³Ë»É) 4) taper vt (Ó»éùáí áõëÇݪ ë»Õ³ÝÇÝ ~, ½³ñÏ»É) 5) sonner vi (½³ñÏ»É, ÑÝã»Éª ųٳóáõÛóÇ Ù³ëÇÝ) 6) abattre vt (~ ·ó»É, í³Ûñ ·ó»É, ï³å³É»É) Ë÷áó battement m; palpitation f (μ³μ³ËáõÙ, ïñá÷áõÙ) Ë÷í»É 1) se heurter (contre), se cogner (à, contre) (μ³Ëí»É, ¹Çåã»É) 2) périr vi, succomber vi (½áÑí»É, ëå³Ýí»É)



ͳ·áõÙݳμ³Ý généticien,ne n ͳ·áõÙݳμ³Ý³Ï³Ý Ï»Ýëμ. génétique;



généalogique; É»½áõÝ»ñÇ ~ ¹³ë³Ï³ñ·áõÙ classification f généalogique des langues ͳ·áõÙݳμ³Ýáñ»Ý génétiquement, généalogiquement ͳ·áõÙݳμ³ÝáõÃÛáõÝ génétique f ¥Ï»Ýë³μ³ÝáõÃÛ³Ý ×ÛáõÕÁ¤; généalogie f Í³É revers m ¥Í³Éí³Íù, ¹³ñÓ` ½·»ëïÇ, ÏáßÇÏÇ íñ³¤ 2¤ ï»°ë ͳÉù ͳɳμ³ÅÇÝ rempli m, ourlet m ͳɳÃáé pliant m, chaise f pliante, siège m pliant ͳɳٳÏáõÛÏ ¥÷ãíáÕ Ù³ÏáõÛϤ canot m pneumatique ͳɳå³ïÇÏ les jambes croisées; ~ Ýëï»É croiser les jambes Í³É»É plier vt ¥ÃáõÕÃÁ, ûñÃÁ, ѳ·áõëïÁ, èÁ, ÍáõÝÏÁ ¨ ³ÛÉݤ; Ó»éù»ñÁ ~ ¥Ýëï»É¤ croiser les bras ¥³Ý·áñÍ Ýëï»É¤; replier vt ¥μ³óí³ÍÁ ~, ÏñÏÇÝ ~¤ ͳÉÍ³É ¥Ù³Ýñ³Í³Éù³íáñ¤ plissé,e ͳÉáíÇ 1¤ pliant,e ¥Í³ÉíáÕ¤; ~ Ù³Ñ×³Ï³É lit m pliant 2¤ rabattu,e; ~ ûÓÇù col m rabattu ͳÉí³Íù ¥Í³É³ï»Õ¤ pli m ͳÉí»É se plier, être plié,e ͳÉíáÕ pliant,e; pliable ¥¹Ûáõñ³Í³É¤ ͳÉáõÙ pliage m ͳÉù pli m, repli m ¥÷áä; ~»ñÝ áõÕÕ»É` ѳñ¹³ñ»É déplisser vt, défaire les plis ¥~»ñÁ ù³Ý¹»É` í»ñ³óݻɤ ͳÉù³íáñ plissé,e ͳÉù³íáñ»É plisser vt ͳÉù³íáñáõÙ ¥Ù³Ýñ³Í³Éù³íáñáõÙ¤ plissage m Í³Ë»É vendre vt ¥í³×³é»É¤; écouler vt ¥Çñ³óݻɤ ◊ Çñ»Ý óÝÏ ~ se faire valoir, ËëÏó. se faire mousser; faire des façons ¥Ó¨»ñ ó÷»É, Ïáïñ³ïí»É¤ ͳËáÕ ¥í³×³éáÕ¤ vendeur,-euse n ͳËë 1¤ dépense f; frais m; ï³Ý ~»ñ dépenses de la maison; ÁÝóóÇÏ ~»ñ dépenses courantes, frais de roulement; ãݳ˳ï»ëí³Í ~»ñ dépenses imprévues; ~»ñÁ Ïñ׳ï»É



Ì Í³· ¥»½ñ, ë³ÑÙ³Ý, ÏáÕÙ¤ bout m,



extrémité f



ͳ·»É 1¤ apparaître vi ¥³é³ç³Ý³É, »ñ¨³Ý ·³É¤; surgir vi ¥Ñ³ÝϳñÍ, ³Ýëå³ë»ÉÇáñ»Ý¤ 2¤ se lever; paraître vi ¥»ñ¨³É¤; poindre vi ¥Ýáñ-Ýáñ` ѳ½Çí ~¤; ³ñ¨Á ͳ·áõÙ ¿ le soleil



se lève; ³ñ¨Ý ëÏëáõÙ ¿ñ ~ le soleil commençait à poindre; ÉáõÛëÁ ͳ·áõÙ ¿` μ³óíáõÙ ¿ le jour paraît 3¤ émaner ¥μË»É, ³é³ç³Ý³É¤ 4¤ provenir vi, remonter à ¥ëÏÇ½μ ³éÝ»É, ³é³ç ·³É¤ ͳ·áõÙ apparition f ¥³é³ç³óáõÙ, »ñ¨³Ý ·³ÉÁ¤ 2¤ émergence f ¥Ñ³ÝϳñͳÏÇ, ³Ýëå³ë»ÉÇ ~¤ 3¤ lever m ¥Í³·»ÉÁ` ³ñ¨Ç ¨ ³ÛÉݤ 4¤ étymologie f ¥ëïáõ·³μ³ÝáõÃÛáõݤ, origine f; É»½íμ. μ³éÇ ~Á l’origine (l’étymologie) du mot; ~áí Ñ³Û d’origine arménienne 4¤ provenance f ¥³ÕμÛáõñ, ëϽμݳÕμÛáõñ¤ 5¤ ÷Ëμ. émanation f ¥μËáõÙ, μË»ÉÁ, ³é³ç³óáõÙ, ³é³ç³Ý³ÉÁ¤ 419



restreindre (freiner) les dépenses; Ù³Ýñ ~»ñ menues dépenses, menus frais; ׳ݳå³ñÑáñ¹áõÃÛ³Ý ~»ñ frais de voyage; ³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý ~»ñ frais de production; ¹³ï³Ï³Ý ~»ñ frais judiciaires, frais de justice; ·ñå³ÝÇ ~` ¹ñ³Ù` argent de poche; ~Á Ñá·³É` ~»ñÇó ³½³ï»É défrayer vt; μÛáõç»ï³ÛÇÝ ~»ñ frais budgétaires; ë³ñù³íáñáõÙÝ»ñÇ å³Ñå³ÝÙ³Ý` ߳ѳ·áñÍÙ³Ý ~»ñ frais d’entretien; Ù³ï³Ï³ñ³ñÙ³Ý ~»ñ frais d’approvisionnement; ³å³Ñáí³·ñ³Ï³Ý ~ frais d’assurance; ~»ñÁ ѳïáõó»É rembourser les frais; ~»ñÝ Çñ íñ³ í»ñóÝ»É assumer les frais, prendre à sa charge; ~»ñÁ ÷³Ï»É couvrir ses frais; Éñ³óáõóÇã ~»ñ annexes f pl ͳËë³ÛÇÝ de dépense ͳËë³ï³ñ ¥Í³Ëë³ß³ï¤ couteux,euse, onéreux,-euse ͳËë»É 1¤ dépenser vt, débourser vt 2¤ consommer vt ¥ëå³é»É¤ ͳËëí»É 1¤ être dépensé,e 2¤ être consommé,e ¥ëå³éí»É¤ ͳËëáõÙ 1¤ dépense f 2¤ consommation f ¥ëå³éáõÙ¤ ͳËí³Í 1¤ vendu,e 2¤ ÷Ëμ. corrompu,e ͳËí³ÍáõÃÛáõÝ ¥Ï³ß³éí³ÍáõÃÛáõݤ corruption f, vénalité f ͳËí»É se vendre ͳËáõ 1¤ à vendre ¥í³×³éíáÕ¤; en vente ¥í³×³éùáõÙ ³éϳ¤ 2¤ ÷Ëμ. vénal,e, corrompu,e ¥Ï³ß³éíáÕ, ϳ߳éí³Í¤ ͳËù coût m; ~»ñ frais m pl; ³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý ~»ñ frais (coût) de production (de fabrication); ϳé³í³ñÙ³Ý ~»ñ frais de gestion; ϳÛáõÝ ~ coût fixe Í³Í³Ý Ï»Ý¹μ. carassin m; carpe f ¥·»ï³Í³Í³Ý¤ Í³Í³Ý»É faire flotter; agiter vt ¥Ã³÷³Ñ³ñ»É¤ ͳͳÝí»É ¥Í÷³É, ÷áÕ÷áջɤ flotter vi, ondoyer vi; onduler vi ¥ËáïÇ Ù³ëÇݤ



ͳͳÝáõÙ flottement m; ondulation f;



¹ñáßÇ ~ flottement d’un drapeau; ѳëÏ»ñÇ ~ ondulation des blés ͳͳÝù ï»°ë ͳͳÝáõ٠ͳÍÏ 1¤ couverture f; revêtement m ¥Í³ÍÏáõÛä 2¤ auvent m ¥³ÝÓñ¨Çó` ³ñ¨Çó å³ßïå³Ýí»Éáõ ѳٳñ¤; appentis m ¥ÏÇë³Í³ÍϤ 3¤ toiture f ¥ÏïáõñÇ ~, ï³ÝÇù¤ 4¤ ³íï. capot m ¥Í³ÍÏáó¤ ͳÍϳμ³ÝáõÃÛáõÝ mot m argotique, argotisme m ͳÍϳμ³ñ ¥Í³ÍáõÏ Ï»ñåáí¤ secrètement ͳÍϳ·³íÇà ¥¹åñáóÇ, í³ÝùÇ, μ³ÝïǤ préau m ͳÍϳ·Çñ 1. 1¤ code m; chiffre m 2¤ cryptogramme m ¥·³Õïݳ·Çñ¤ 3¤ code-barre m ¥³åñ³ÝùÇ íñ³¤ 2 adj codé,e ͳÍϳ·ñ³Ï³Ý cryptographique ͳÍϳ·ñ»É coder vt, codifier vt, encoder vt ¥Ïá¹³íáñ»É¤; chiffrer vt ͳÍϳ·ñÇã codeur m ¥ë³ñù¤ ͳÍϳ·ñáÕ encodeur m ¥³ÝÓ Ï³Ù ë³ñù¤ ͳÍϳ·ñáõÃÛáõÝ codification f, codage m; cryptographie f ͳÍϳ·ñáõÙ codification f; chiffrage m ͳÍϳûñÃÇÏ, ͳÍϳÃáõÕà antisèche f, aide-mémoire m ͳÍϳɻ½í³ÛÇÝ É»½íμ. argotique ͳÍϳɻ½áõ É»½íμ. argot m ͳÍϳϳݷ³é ¥³íïáμáõëÇ ¨ ³ÛÉÝÇ` Ñ»é³Ëáë³ËóÇÏáí¤ abribus m, aubette f ͳÍϳϳéù carrosse m ͳÍϳѳٳñ numéro m codé ͳÍϳÙÇï dissimulé,e, cachottier,-ière n/adj, sournois,e n/adj ͳÍϳÙïáõÃÛáõÝ dissimulation f, cachotterie f, sournoiserie f ͳÍϳÝϳñ ¥Ñ³Ý»ÉáõϳÝϳñ¤ rébus m ͳÍϳÝáõÝ ¥Ï»ÕͳÝáõݤ pseudonyme m ¥ËëÏó. Ñåí. pseudo m¤ å³ëï³é¤ ͳÍϳ߳åÇÏ ¥ß³åÇÏ, housse f; ϳÑáõÛùÇ ~ housse de meubles; ѳ·áõëïÇ ~ housse à vêtements 420



ͳÍϳí»ñÍ³Ý»É ¥³å³Í³Íϳ·ñ»É¤ dé-



ͳÏÍÏáó colique f ¥ËáëïáõϤ; point m ¥Í³Ïáó¤ ͳÏÍÏí³Í ¥Í³Ïáïí³Í¤ percé,e de



coder vt



ͳÍϳí»ñͳÝÇã



¥³å³Í³Íϳ·ñÇã¤



trous; criblé,e



décodeur m



ͳÏáÕ perçant,e; piquant,e ¥Í³ÏÍÏáÕ¤ ͳÏáï ¥Í³ÏͳÏáï¤ percé,e, troué,e;



ͳÍϳí»ñͳÝáõÙ ¥³å³Í³Íϳ·ñáõÙ¤



décodage m



percé,e de trous



ͳÍÏ»É couvrir vt ¥íñ³Ý ·ó»É¤; cacher vt ¥Ã³ùóݻɤ; ¹»ÙùÁ Ó»éù»ñáí ~ cou-



¥ëáñ³Å³å³í»Ý¤ bande f perforée ͳÏáï³ù³ñï ¥ëáñ³ù³ñï¤ carte f perforée ͳÏáï»É ï»°ë ͳÏÍÏ»É Í³ÏáïÇ Ï»Ýëμ., ϽÙËë. pore f ͳÏáïÇã perforateur m (de bureau) ¥·ñ³ë»Ý۳ϳÛÇݤ ͳÏáïÏ»Ý ¥Í³Ï-ͳϤ poreux,-euse ͳÏáïÏ»ÝáõÃÛáõÝ porosité f ͳÏáó point m; piqûre f ¥Ë³ÛÃáó¤; ëï³ÙáùëÇ ~ point d’estomac ͳÏí³Í ¥Í³Ï, ͳÏÍÏí³Í¤ troué,e; percé,e; ~ ¹áÕ` ³Ýí³¹áÕ pneu m crevé ͳÏí³Íù trou m, perforation f; crevaison f ¥³Ýí³¹áÕǤ ͳÏí»É être troué,e, être percé,e; être crevé ¥³Ýí³¹áÕÇ Ù³ëÇݤ ͳÏáõÍáõÏ coin et recoin; ³Ù»Ý ~ tous les coins et les recoins ͳÏáõÙ percement m; μÅßÏ. perforation f, térébration f ¥Ù³ñÙÝÇ áñ¨¿ ·áñͳñ³Ý μ³ó ³Ý»ÉÁ¤ ͳÕÇÏ1 fleur f ¥Ý³¨` ÷Ëμ.¤; Ñáï³í»ï ~ fleur odorante; μáõñáõÙݳí»ï ~ fleur odoriférante; ~Ý»ñ ù³Õ»É cueillir des fleurs; ~Ý»ñ Ùß³Ï»É cultiver des fleurs; ·»ïÇÝÁ ~Ý»ñáí ͳÍÏ»É joncher la terre de fleurs; ~Ý»ñÁ ó÷í»É` ͳÕϳó÷ ÉÇÝ»É, ͳÕÏ»ÉÝ ³ÝóÝ»É défleurir vi; ÷Ëμ. ~ ѳë³ÏáõÙ à la fleur de l’âge ◊ ÙÇ Í³ÕÏáí ·³ñáõÝ ãÇ ·³ une hirondelle ne fait pas le printemps ͳÕÇÏ2 ¥ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ, ͳÕϳËï¤ variole f; ~áí ÑÇí³Ý¹ variolé m ͳÕϳμ³Å³Ï μëμ. calice m ͳÕϳμ»ñ florifère ͳÕϳμáõÍ³Ï³Ý de floriculture ͳÕϳμáõÍáõÃÛáõÝ ¥Í³ÕϳÙß³ÏáõÃÛáõݤ floriculture f, culture f des fleurs ͳÏáï³Å³å³í»Ý



vrir le visage de ses mains; ͳËù»ñÁ ~ couvrir les frais; ¹áõéÁ ~ fermer la porte ͳÍÏáó 1¤ couverture f; couvre-lit m, dessus-de-lit m ¥Ù³Ñ׳ϳÉǤ 2¤ ³íï. capot m ¥Ï³åáï¤ Í³ÍÏáó³ß³É ¥åÉ»¹¤ plaid m ͳÍÏí»É se couvrir; »ñÏÇÝùÁ ͳÍÏí»ó ³Ùå»ñáí le ciel s’est couvert de nuages ͳÍÏáõÛà ﻰë ͳÍÏ, ͳÍÏáó ͳÍáõÏ 1. adj secret,-ète ¥·³ÕïÝÇ, óùáõݤ; occulte ¥·³ÕïݳËáñÑáõñ¹¤; dans la coulisse ¥í³ñ³·áõÛñÇ »ï¨áõÙ¤; caché,e ¥Ã³ùáõÝ, óùóñ³Í¤; dissimulé,e ¥ëùáÕí³Í¤; clandestin,e ¥Áݹѳï³ÏÛ³, ·³ÕïÝǤ; larvé,e ¥ùáÕ³ñÏí³Í, óùáõÝ, ëùáÕí³Í¤ 2. adv en secret, en cachette, en catimini ¥~` óùáõÝ Ï»ñåáí, ·³Õïݳμ³ñ¤ Í³Ï 1¤ trou m ¥³Ýóù¤; ouverture f ¥μ³óí³Íù¤ 2. adj troué,e, percé,e ¥Í³Ïí³Í¤ ͳϳãù avide ¥³·³Ñ¤, cupide ¥ÁÝã³ù³Õó¤; envieux,-euse, insatiable ¥³ÝÏáõßï¤ Í³Ï³ãùáõÃÛáõÝ avidité f ¥³·³ÑáõÃÛáõݤ, cupidité f ¥ÁÝã³ù³ÕóáõÃÛáõݤ, insatiabilité f ¥³ÝÏßïáõÃÛáõݤ Í³Ï»É trouer, faire un trou ¥³Ýóù μ³ó»É¤; percer vt 2¤ forer vt ¥·³ÛÉÇÏáÝ»É, ß³Õ³÷»É¤ 3¤ piquer vt ¥ëáõñ ³é³ñϳÛáí¤ 4¤ crever vt ¥¹áÕÁ ¨ ³ÛÉݤ ͳÏÇã ï»Ë. pointeau m; perforeuse f, perforatrice f ¥÷áñÇã, ÷áñáÕ Ù»ù»Ý³¤ ͳÏÍÏ»É percer des trous; cribler vt; picoter vt ¥³ãù»ñÁ ~` ÍËÇ, ÉáõÛëÇ Ù³ëÇݤ 421



ͳÕϳμáõÛÉ μëμ. inflorescence f ͳÕϳμáõÛÍ fleuriste n ͳÕϳ·áñÍ ¥Í³ÕÇÏÝ»ñáí ³ë»Õݳ·áñÍí³Í¤ brodé,e de fleurs ͳÕϳ½³ÙμÛáõÕ corbeille f à (de) fleurs ͳÕϳ½³ñ¹ 1. adj orné,e (garni,e, émaillé,e) de fleurs ¥Í³ÕÇÏÝ»ñáí ½³ñ¹³ñí³Í¤, fleuronné,e 2. »Ï»Õ. ¥ïáݤ Pâques f pl fleuries, diman-



ͳÕϳíáñ μáõÛë»ñ plantes f pl à fleurs ͳÕϳÝϳñ ¥·áñ·Ç ¨ ³ÛÉÝÇ íñ³¤ fleurage m ͳÕϳÝϳñÇã peintre m fleuriste ͳÕϳÝáà pot m de fleurs ͳÕϳÝáó parterre m (de fleurs) ͳÕϳ߳ï riche en fleurs; parsemé,e de fleurs ¥Í³Õϳë÷Ûáõé¤ Í³ÕϳßÕó guirlande f ͳÕϳå³ï 1¤ ï»°ë ͳÕϳ½³ñ¹ 2¤ couvert,e de fleurs, décoré,e de fleurs ͳÕϳå³ï»É couvrir de fleurs, décorer de fleurs ͳÕϳåë³Ï 1¤ μëμ. corolle f ¥Í³ÕϳûñÃÇÏÝ»ñÇ ³ÙμáÕçáõÃÛáõÝÁ, ͳÕÏÇ åë³ÏÁ¤ 2¤ couronne f de fleurs ¥Í³ÕÇÏÝ»ñÇó ÑÛáõëí³Í åë³Ï¤ 3¤ couronne f mortuaire (funéraire) ¥Ã³Õٳݤ ͳÕϳë³÷áñ ï»°ë ͳÕϳóճñ ͳÕϳë»ñ amateur,-trice n de fleurs ͳÕϳëï³Ý ï»°ë ͳÕϳÝáó ͳÕϳë÷Ûáõé parsemé,e de fleurs ͳÕϳí³×³é¥áõÑǤ fleuriste n, marchand,e n de fleurs ͳÕϳí»ï parsemé,e de fleurs ͳÕϳí»ïáõÃÛáõÝ ¥Í³Õϳé³ïáõÃÛáõݤ floribondité f; í³ñ¹»Ýáõ ~ floribondité d’un rosier ͳÕϳíáñ à fleurs ¥Í³ÕÇÏ áõÝ»óáÕ, áñ ͳÕÇÏ ¿ ï³ÉÇë¤; fleuri,e ¥íñ³Ý ͳÕÇÏÝ»ñ áõÝ»óáÕ¤; ~ μáõÛë»ñ plantes f pl à fleurs; ~ ½·»ëï robe f fleurie ͳÕϳï³ñ ¥Í³ÕÇÏ ÑÇí³Ý¹áõÃÛ³Ý ÃáÕ³Í ëåÇÝ»ñ áõÝ»óáÕ¤ grêlé,e ͳÕϳïáõ ¥Í³Õϳμ»ñ¤ florifère ͳÕϳñÏÕ jardinière f ͳÕϳñí»ëï ï»°ë ͳÕϳѳñ¹³ñáõ٠ͳÕϳóáÕáõÝ ¥Í³ÕÏÇ óáÕáõݤ tige f de fleur ͳÕϳ÷ÃÇà épanoui,e, fleuri,e ͳÕϳ÷áßÇ μëμ. pollen m ͳÕϳù³Õ 1¤ cueillette f des fleurs ¥Í³ÕÇÏÝ»ñ ù³Õ»ÉÁ¤ 2¤ ï»°ë ѳïÁÝ-



che m des Rameaux, Les Rameaux



ͳÕϳ½³ñ¹»É orner de fleurs; fleuron-



ner vt



ͳÕϳóճñ pot m à fleurs ͳÕϳó÷ 1. adj défleuri,e, dépouillé,e de fleurs 2. défloraison f ¥Í³Õϳó÷áõÃÛáõݤ ͳÕϳó÷í»É perdre ses fleurs,



défleurir vi



ͳÕϳó÷áõÃÛáõÝ défloraison f ͳÕϳûñÃ¥ÇϤ ¥åë³Ï³Ã»ñä pétale m ͳÕϳÃáõÙμ parterre m ͳÕϳËï μÅßÏ. ¥Í³ÕÇÏ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõݤ variole f ͳÕÏ³Í fleuri,e ͳÕϳϳճÙμ chou-fleur m ͳÕϳÏáÏáÝ bouton m de fleur ͳÕϳѳݹ»ë ¥Í³ÕÏÇ ïáݤ floralies f pl



ͳÕϳѳë μëμ. floraison f ¥Í³ÕÇÏÝ»ñÇ μ³óí»ÉÁ, ¹ñ³ ųٳݳÏÁ¤ ͳÕϳѳñ ¥Ù³ñÙÝÇ` ѳïϳå»ë ¹»Ù-



ùÇ íñ³ ͳÕÇÏ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÇó Ùݳó³Í ëåÇÝ»ñ` ͳÕÇÏ áõÝ»óáÕ¤ grêlé,e, marqué,e de la petite vérole ͳÕϳѳñ¹³ñáõÙ ¥ÇÏ»μ³Ý³¤ ikebana m



ͳÕϳÑÛáõà ¥Ý»Ïï³ñ¤ nectar m ͳÕϳÑÛáõë tissé,e de fleurs ͳÕÏ³Ù³Ý vase m à fleurs; pot m de fleurs ¥Í³ÕϳÝáä; ϳËáíÇ ~



porte-bouquet m



ͳÕϳÙß³Ï horticulteur,-trice n, jardi-



nier,-ière n fleuriste



ͳÕϳÙß³ÏáõÃÛáõÝ,



ͳÕϳÙß³ÏáõÙ



floriculture f ͳÕϳÛÇÝ de fleurs ¥Í³ÕÇÏÝ»ñÇó å³ïñ³ëïí³Í¤; floral,e; ~ μݳÑÛáõûñ essences f pl de fleurs; ~`



ïÇñ ͳÕÏ»É 1¤ fleurir vi; être en fleur(s);



¹»ÕÓ»ÝÇÝ»ñÁ ~ »Ý les pêchers sont



422



en fleur(s); ͳÕÏ³Í ÉÇÝ»É être en fleur(s); 2¤ s’épanouir ¥Í³ÕÇÏÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ ¨ ÷Ëμ. ÇÙ³ëïáí¤ 3¤ prospérer vi ¥μ³ñ·³í³×»É¤ ͳÕÏ»åë³Ï ï»°ë ͳÕϳåë³Ï ͳÕÏ»óÝ»É faire fleurir vt ͳÕÏ»÷áõÝç bouquet m (de fleurs); gerbe f de fleurs ¥Ù»Í ~¤; ~ ÝíÇñ»É offrir un bouquet ͳÕÏÇÏ ¥÷áùñ ͳÕÇϤ fleurette f ͳÕÏáÕ 1. adj fleurissant,e ¥μáõÛë»ñÇ Ù³ëÇݤ; ÷Ëμ. florissant,e ¥μ³ñ·³í³×áÕ¤ 2. enlumineur,-euse n ¥Ó»é³·Çñ Ù³ïÛ³ÝÝ»ñ ͳÕϳ½³ñ¹áÕ` Ýϳñ³½³ñ¹áÕ¤ ͳÕÏáõÙ 1¤ floraison f; épanouissement m 2¤ éclosion f ¥÷ÃÃáõÙ, ͳÕÏ»ÉÁ, μ³óí»ÉÁ¤; í³ñ¹Ç ~ éclosion d’une rose 3¤ prospérité f ¥μ³ñ·³í³×áõÙ¤ ͳÕÏáõÝ 1¤ en fleur, fleuri,e; ÷Ëμ. florissant,e; ~` ͳÕÏ³Í ³Û·ÇÝ»ñ jardins m pl en fleur; ~ »ñÏÇñ pays m florissant 2¤ prospère ¥μ³ñ·³í³×¤ ͳÕÏáõÝù floraison f ͳÕñ moquerie f, raillerie f ¥Í³Õñ³Ýù¤; risée f ¥Í³ÕñáõͳݳϤ; sarcasme m ¥ÏÍáõ, ˳ÛÃáÕ¤; ~Ç ³é³ñϳ ¹³éݳÉ` ÉÇÝ»É être la risée (de), servir de bouffon ͳÕñ³μ³Ý railleur,-euse n humoriste n, moquer,-euse n ͳÕñ³μ³Ý»É railler qn, se moquer de qn, de qch; ironiser vi ¥Ñ»·Ý»É¤ ͳÕñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ raillerie f; moquerie f, ironie f, persiflage m ͳÕñ³μ³ñ d’un ton railleur ¥Í³Õñ³Ï³Ý ïáÝáí¤; d’un air moqueur ¥Í³Õñ³Ï³Ý ï»ëùáí, ͳÕñ³Ýùáí¤ Í³Õñ³ÉÇ¥ó¤ drôle, ridicule, risible ͳÕñ³Íáõ clown m ¥ÏñÏ»ëǤ; bouffon m ¥Ë»Õϳï³Ï¤; fou m ¥å³É³ï³Ï³Ý¤ ͳÕñ³ÍáõÃÛáõÝ bouffonnerie f, clownerie f, arlequinade f ͳÕñ³Ï³Ý moqueur,-euse, railleur,euse, narquois,e; ironique ¥Ñ»·Ý³Ï³Ý¤, goguenard,e ¥Ñ»·Ý³Ï³ï³Ï¤; risible ¥ÍÇͳճ߳ñŤ, burlesque



¥Í³Õñ³ß³ñŤ ͳÕñ³Ýϳñ caricature f; charge f ¥Ï³ï³Ï³Ýϳñ, ß³ñŤ ͳÕñ³Ýϳñ³ÛÇÝ caricatural,e ͳÕñ³Ýϳñ»É caricaturer vt, faire la carucature (de qn); charger vt ¥Ï³ï³Ï³Ýϳñ»É¤ ͳÕñ³ÝϳñÇã caricaturiste n ͳÕñ³Ýϳñã³Ï³Ý caricatural,e ͳÕñ³ÝϳñãáõÃÛáõÝ caricature f; charge f ¥Ï³ï³Ï³ÝϳñãáõÃÛáõݤ ͳÕñ³ÝÙ³Ý³Ï»É ¥Í³Õñ³å³ï׻ݻÉ, ͳÕñ³Ýٳݻóݻɤ parodier vt ͳÕñ³ÝٳݳÏáÕ ¥å³ñá¹Çëï¤ paro-



diste n



ͳÕñ³ÝٳݳÏáõÙ ¥å³ñá¹Ç³¤ parodie f



ͳÕñ³ÝٳݻóÝ»É parodier vt ͳÕñ³ÝáõÝ surnom m plaisant (mo-



queur), sobriquet m ͳÕñ³Ýù raillerie f, moquerie f ͳÕñ³ß³ñÅ comique; burlesque ͳÕñ³å³ï×»Ý»É ¥Í³Õñ³ÝٳݳϻÉ, ͳÕñ³Ýٳݻóݻɤ parodier vt ͳÕñ³å³ï×»ÝáÕ ¥å³ñá¹Çëï¤ parodiste n ͳÕñ³å³ï×»ÝáõÙ ¥å³ñá¹Ç³¤ parodie f



ͳÕñ³ë»ñ moqueur,-euse adj/n, narquois,e ¥Ñ»·Ý³ë»ñ¤ ͳÕñ»É se moquer (de), railler vt ¥Í³Ý³Ï»É¤, ridiculiser vt ¥Í³ÕñÇ »Ýóñϻɤ, tourner vt en ridicule ¥Í³Õñ³ÝùÇ í»ñ³Í»É¤ ͳÕñ»ñ·áõÃÛáõÝ opéra m bouffe ͳÕñáÕ moqueur,-euse n ͳÕñáõÍ³Ý³Ï risée f; ~Ç ³é³ñϳ ÉÇÝ»É



être la risée de



ͳ٠chevelure f; tresse f (de cheveux),



natte f (de cheveux)



ͳٳÍé»É ¥¹»ÙùÁ¤ grimacer vi, faire des



grimaces



ͳٳÍéí»É 1¤ grimacer vi, faire des grimaces ¥Í³Ù³ÍéáõÃÛáõÝÝ»ñ ³Ý»É¤ 2¤ se contracter ¥¹»ÙùÇ` ßñÃáõÝùÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ 3¤ se tordre ¥·³É³ñí»É¤, se crisper ¥çÕ³Ó·í»É¤ ͳٳÍéáõÃÛáõÝ grimace f ¥¹ÇÙ³ÍéáõÃÛáõݤ; moue f ¥¹Å·áÑ ~¤; ~ ³Ý»É` 423



¹»ÙùÁ ͳٳÍé»É grimacer vi, faire des grimaces Í³Ù»É mâcher vt; ¹³Ý¹³Õ ~` ͳÙÍÙ»É mâchonner vt ͳÙÇã ~` ͳÙáÕ ³ï³Ù dent f molaire ͳÙÍÙ»É mâchonner vt, mastiquer vt; bafouiller vi ¥Í³ÙÍÙ»Éáí Ëáë»É¤ ͳÙÏ³É ¥Í³Ù³Ï³É¤ épingle f à cheveux, bandeau m ͳÙáÝ chewing-gum m, gomme f à mâcher ͳÙáõÙ mastication f; mâchonnement m ¥¹³Ý¹³Õ¤ ͳÛñ 1¤ bout m; ù³Õ³ùÇ ÙÛáõë ~ÇÝ à l’autre bout de la ville; ³ß˳ñÑÇ ~Á le bout du monde; ~Çó ~ d’un bout à l’autre; ѳϳé³Ï ~Çó ëÏë»É mettre la charrue avant les bœufs ¥¹³ñÓ.¤ ◊ ~ ³éÝ»É commencer vi; ~Á ~ÇÝ Ñ³ëóÝ»É joindre les deux bouts; É»½íÇ ~ÇÝ ÉÇÝ»É avoir sur le bout de la langue 2¤ extrémité f ¥í»ñç³íáñáõÃÛáõݤ; ÷áÕáóÇ ~ÇÝ` í»ñç³íáñáõÃÛ³ÝÁ à l’extrémité de la rue; ~ ³ëïÇ×³Ý extrêmement, excessivement ͳÛñ³·³·³Ã sommet m, cime f, faîte



ͳÛñ³Ñ»ÕáõÃÛáõÝ excès m; exagération f ¥ã³÷³½³ÝóáõÙ¤; ~Ý»ñ ³Ý»É` ã³÷Ý



³ÝóÝ»É se livrer à des excès; ͳÛñ³Ñ»ÕáõÃÛ³Ý Ñ³ëóÝ»É pousser à l’extrême ͳÛñ³Ù³ë périphérie f ͳÛñ³Ù³ë³ÛÇÝ périphérique ͳÛñ³Ý¹³Ù ¥í»ñçáõÛä ϽÙËë. extrémité f; membre m; í»ñÇÝ ~Ý»ñ extrémités supérieures, membres supérieurs; ëïáñÇÝ ~Ý»ñ extrémités inférieures, membres inférieurs ͳÛñ³ÝáõÝ ï»°ë ³ÏñáëïÇùáë, ͳÛñ³Ï³å ͳÛñ³ëïÇ×³Ý extrêmement, excessi-



vement, au dernier point



ͳÛñ»Í³Ûñ de part en part ¥³ÙμáÕçáõÃÛ³Ùμ¤; d’un bout à l’autre ¥Í³ÛñÇó ͳÛñ¤ Í³Ý³Ï»É railler vt; tourner en ridicule



(en dérison), ridiculiser vt; se moquer de ¥Í³Õñ»É¤ ͳݳÏí»É être raillé,e, être ridiculisé,e ͳݳÏáõÙ raillerie f; moquerie f ¥Í³ÕñáõÙ, ͳÕñ³Ýù¤ ͳÝÍ³Õ ¥áã ËáñÁ¤ peu profond,e; bas,se; ~ ·»ï rivière peu profonde; ~ çñ»ñ eaux f pl basses ͳÝÍ³Õ³Ý³É baisser vi ¥Ù³Ï³ñ¹³ÏÁ Ççݻɤ; s’ensabler ¥³í³½áí Éóí»É¤ ͳÝͳÕáõÃÛáõÝ ¥çñÇ Ù³ëÇݤ basses eaux f pl ͳÝͳÕáõÙ ensablement m ͳÝͳÕáõï 1¤ haut-fond m ¥áã ݳí³ñÏ»ÉǤ, bas-fond m ¥Ý³í³ñÏ»ÉǤ; banc m de sable ¥³í³½³ÛÇݤ; ~Ç Ù»ç Ëñí»É échouer sur un bas-fond (sur un banc de sable) 2¤ platier m ¥³é³÷ÝÛ³¤ 3¤ gué m; ~áí ³ÝóÝ»É passer à gué ͳÝáà 1. adj connu,e; su,e ¥Ñ³ÛïÝǤ; de connaissance ¥Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇݤ; ~ Ù»Õ»¹Ç air m connu; ~ ÏÇÝ une femme de connaissance; ~ ÉÇÝ»É ¥Ù»ÏÇÝ ×³Ý³ã»É¤ connaître qn; Ù»Ýù í³Õáõó »Ýù ~ nous nous connaissons depuis longtemps; ~ Ó³ÛÝ voix f familière 2. connaissance f; ëáíáñ³Ï³Ý ÙÇ ~ ¿ c’est une simple



m



ͳÛñ³·áõÛÝ limite, extrême, suprême; maximum ¥³é³í»É³·áõÛݤ; ~



å³ïñdzñù patriarche m suprême ¥³ÏñáëïÇùáë¤ ·ñÏÝ. acrostiche m ͳÛñ³Ï»ï point m extrême; apogée f ¥·³·³ÃÝ³Ï»ï¤ Í³Ûñ³Ñ»Õ extrême; axcessif,-ive ¥ã³÷³½³Ýó¤; ~ ¹»åùáõÙ à la rigueur; ~ ³Õù³ïáõÃÛáõÝ extrême pauvreté f; ~ ÙÇçáó moyen m extrême; ~ ßá· chaleur f excessive; ¹³ ~ ë³ÑÙ³ÝÝ ¿` ³í»ÉÇÝ ãÇ ÉÇÝáõÙ c’est le (un) comble, c’est trop fort ͳÛñ³Ñ»Õ³μ³ñ ï»°ë ͳÛñ³Ñ»Õáñ»Ý ͳÛñ³Ñ»Õ³Ï³Ý extrémiste n/adj, jusqu’au-boutiste n ͳÛñ³Ñ»Õ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ extrémisme m, jusqu’au-boutisme m ͳÛñ³Ñ»Õáñ»Ý extrêmement, excessivement ¥ã³÷³½³Ýó¤ ͳÛñ³Ï³å



424



connaissance



ųٳù³Ý³ÏÁ¤ ͳÝñ³μ»éÝí»É se surcharger, être sur-



ͳÝáó·ñ»É annoter vt; commenter vt ¥Ù»Ïݳμ³Ý»É¤ ͳÝáó·ñáÕ annotateur,-trice n; commentateur,-trice n ¥Ù»Ïݳμ³ÝáÕ¤ ͳÝáó·ñáõÃÛáõÝ, ͳÝáó·ñáõÙ anno-



ͳÝñ³μ»éÝáõÙ surcharge f; encombrement m ¥Ë×áÕáõÙ¤ ͳÝñ³Éáõñ, ͳÝñ³Ï³Ýç ¥í³ï ÉëáÕ¤



ͳÝáÃ³Ý³É faire connaissance (avec



ͳÝñ³ÏßÇé de poids ¥Í³Ýñ ÏßéáÕ¤;



chargé,e



tation f, note f



malentendant,e adj/n



qn), faire la connaissance (de qn); prendre connaissance (de qch) ¥áñ¨¿ μ³ÝǤ; ~ ·áñÍ»ñÇ íÇ׳ÏÇÝ s’informer de l’état des affaires, se mettre au courant de l’état des affaires; ~ ·áñͳñ³ÝÇÝ visiter l’usine ͳÝáóóÝ»É présenter vt (à qn) ¥Ý»ñϳ۳óݻɤ; faire connaître (qch) ¥áñ¨¿ μ³ÝǤ ͳÝáóóáõÙ mise f au courant de, présentation f de; ~ ·áñÍÇÝ` ÷³ëï³ÃÕûñÇÝ, ¹ñ³Ýó ͳÝáóóÝ»ÉÁ mise au courant (présentation f) d’une affaire, d’un dossier ͳÝáÃáõÃÛáõÝ 1¤ connaissance f; ~ ѳëï³ï»É lier connaissance 2¤ note f, remarque f ¥Í³Ýáó·ñáõÃÛáõݤ ͳÝñ 1¤ lourd,e; ~ ³ß˳ï³Ýù lourde besogne f; ~ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f lourde; ~ Ññ»ï³ÝÇ artillerie f lourde; ~ û¹ air m lourd; ~ á× style m lourd; Ù³ñ½. ~ ù³ß poids m lourd; ýǽ. ~ çáõñ eau f lourde 2¤ grave; ~` Éáõñç` íï³Ý·³íáñ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ maladie f grave; ~ å³ïÇÅ peine f grave 3¤ pénible ¥¹Åí³ñÇݤ; ~ ÏÛ³Ýù vie f pénible; ~ ѳñí³Í coup m pénible ͳÝñ³μ³ñá sérieux,-euse; grave ͳÝñ³μ³ñáÛáõÃÛáõÝ sérieux m, gravité f ͳÝñ³μ»éÝ»É charger vt; surcharger vt ¥·»ñͳÝñ³μ»éݻɤ ͳÝñ³μ»éÝí³Í chargé,e; surchargé,e ¥·»ñͳÝñ³μ»éÝí³Í¤; ~` Ë×áÕí³Í ÷áÕáó rue f encombrée; ~ Ñ»é³Ëáë³·ÇÍ ligne f téléphonique encombrée ͳÝñ³μ»éÝí³ÍáõÃÛáõÝ 1¤ surcharge f ¥Í³Ýñ³μ»éÝí³Í ÉÇÝ»ÉÁ¤ 2¤ charge f ¥¹³ë³í³Ý¹áÕÇ μ»éÝí³ÍáõÃÛáõÝÁ`



÷Ëμ. solide, de poids, d’une grande portée; important,e ¥Ï³ñ¨áñ¤; ~ ÷³ëï³ñÏ argument m de poids ͳÝñ³Ñ³Ù ranci,e ͳÝñ³Ñáï fétide, malodorant,e, puant,e ¥·³ñß³Ñáï¤, nauséabond,e ¥ëñï˳éÝáõù ³é³ç³óÝáÕ¤ ͳÝñ³ÓáÕ Ù³ñ½. barre f à disques, haltère m ͳÝñ³Ù³ñÙÇÝ corpulent,e, pesant,e lourdaud,e, étoffé,e ͳÝñ³Ù³ñë ¥¹Åí³ñ³Ù³ñë¤ difficile à digérer, indigeste, lourd,e ͳÝñ³Ù³ñï haltérophilie f ͳÝñ³Ù³ñïÇÏ ¥Í³Ýñáñ¹¤ haltérophile n



ͳÝñ³ÙÇï ¥ïϳñ³ÙÇï¤ à



l’esprit lourd, obtus,e ͳÝñ³ÙïáõÃÛáõÝ esprit m lourd ͳÝñ³Ý³É s’alourdir, devenir lourd,e; peser sur ¥ÙÇ μ³ÝÇ íñ³¤; ÷Ëμ. s’aggraver ¥Ñ³Ýó³ÝùÁ¤; s’appesantir ¥Ïáå»ñÁ¤; ◊ ËÕ×Ç íñ³ ~ avoir qch sur le cœur (sur la conscience) ͳÝñ³ß³ñÅ lourdaud,e, pataud,e, lent,e ËëÏó. empoté,e ͳÝñ³ß³ñÅáõÃÛáõÝ lenteur f, lourdeur f ͳÝñ³ßÝãáõÃÛáõÝ ¥ßÝã³ñ·»Éù, ³ëÃÙ³¤ asthme m ͳÝñ³ßáõÝã suffocant,e, étouffant,e ¥Ë»Õ¹Çã` û¹ ¨ ³ÛÉݤ ͳÝñ³ã³÷ baromètre m ͳÝñ³ã³÷³Ï³Ý barométrique ͳÝñ³óÝ»É 1¤ alourdir vt, appesantir vt 2¤ ÷Ëμ. aggraver vt ¥í³ïóñ³óݻɤ; ͳÝñ³óÝáÕ` í³ïóñ³óÝáÕ Ñ³Ý·³Ù³ÝùÝ»ñ circonstances f pl aggravantes ◊ Çñ»Ý ~` óÝÏ Í³Ë»É, ݳ½áõïáõ½ ³Ý»É se faire valoir, ËëÏó. se faire mousser ͳÝñ³óáõÙ 1¤ alourdissement m 2¤ ÷Ëμ. 425



aggravation f ¥í³ïóñ³óáõÙ¤; ÑÇí³Ý¹Ç íÇ׳ÏÇ ~ aggravation de l’état du malade 3¤ Çñ³íμ. aggravation f ¥Ù»ÕùǤ; å³ïÅÇ ~ aggravation de la peine ͳÝñ³óáõóÇã aggravant,e; Çñ³íμ. ~ ѳݷ³Ù³ÝùÝ»ñ ¥~ ¹»åù ѳÝó³Ý³ó¤ circonstances f pl aggravantes ͳÝñ³ù³ÛÉ à pas lourds ͳÝñ³ù³ß ¥Í³Ýñ¤ pesant,e; ~ μ»é fardeau m pesant ͳÝñ³ù³ñß gros porteur; ~ μ»éݳï³ñ ¥³íïáÙ»ù»Ý³¤ camion m gros porteur, poids m lourd ͳÝñáñ¹ ¥Í³Ýñ³Ù³ñïÇϤ Ù³ñ½. haltérophile n ͳÝñáñ»Ý ¥Í³Ýñ, ͳÝñ Ï»ñåáí¤ lourdement ͳÝñáó colis m ͳÝñáõûè ³Ý»É peser le pour et le contre; mettre en balance ¥Ïß»éùÇ íñ³ ¹Ý»É¤ ͳÝñáõÃÛáõÝ 1¤ pesanteur f ¥Í³Ýñ ÉÇÝ»ÉÁ¤; poids m ¥ù³ß¤; charge f ¥μ»é¤ 2¤ ýǽ. ͳÝñáõÃÛ³Ý áõÅ gravité f; ͳÝñáõÃÛ³Ý Ï»ÝïñáÝ centre m de gravité ͳÝáõÛó ¥Í³Ýáõó³ï»ïñ¤ prospectus m ͳÝáõó³·Çñ avis m; convocation f ¥Ññ³í»ñ` ÝÇëïÇ, ¹³ï³ñ³Ý¤; fairepart m ¥Í³ÝáõóáÕ³Ï³Ý Ý³Ù³Ï¤; avertissement m ¥Í³ÝáõóáõÙ¤; avis de retrait ¥÷áëïÇó¤; ïÝï·., ýÇÝ. avis m ¥Í³ÝáõóáõÙ, ³íǽᤠͳÝáõó³ï»ïñ ¥Í³ÝáõÛó¤ prospectus m, catalogue m publicitaire ͳÝáõó³ñÏ»É médiatiser vt ͳÝáõó³ñÏáõÙ médiatisation f ͳÝáõó³ñß³í campagne f de publicité ͳÝáõó»É 1¤ informer vt, faire savoir qch; aviser ¥Ý³Ë³½·áõß³óÝ»Éáõ ÇÙ³ëïáí¤ 2¤ Çñ³íμ. notifier 3¤ annoncer vt ¥³½¹³ñ³ñ»É, ³í»ï»É¤, avertir vt ¥ï»ÕÛ³Ï å³Ñ»É, áõß³¹ñáõÃÛáõÝÁ Ññ³íÇñ»É¤ ͳÝáõóáõÙ 1¤ avis m, annonce f; lettre f d’avis, faire-part m ¥Í³ÝáõóáÕ` ͳÝáõóáÕ³Ï³Ý Ý³Ù³Ï¤; ~ ëï³Ý³Éáõ Ù³ëÇÝ accusé m de réception 2¤



Çñ³íμ. notification f 3¤ publicité f



¥·áí³½¹¤ ͳé arbre m; åïÕ³ïáõ ~ arbre fruitier;



ͳÕÏ³Í ~ arbre en fleur; ÷áùñÇÏ` Ù³ïÕ³ß ~ arbrisseau m; ³½·³μ³Ý³Ï³Ý ~ arbre généalogique; ~Ç μáõÝÁ le tronc de l’arbre; ~Ç ³ñÙ³ïÝ»ñÁ les racines de l’arbre; ~Ç Ï³ï³ñÁ le sommet (la cime, le faîte) de l’arbre; ~Ç Ï»Õ¨Á l’écorce de l’arbre; ~ ïÝÏ»É planter un arbre (des arbres); ~ ѳï»É abattre un arbre (des arbres) ◊ åïáõÕÁ ~Çó Ñ»éáõ ãÇ ÁÝÏÝÇ la pomme (le fruit) ne tombe jamais loin de l’arbre; ~Ý Çñ åïÕÇó Ï׳ݳãíÇ c’est au fruit qu’on connaît l’arbre Í³é³ ¥ëå³ë³íáñ¤ domestique m, valet m, serviteur m; Ó»ñ ËáݳñÑ ~Ý votre humble serviteur ͳé³μ³Ý ï»°ë ͳ鳷»ï ͳé³μ³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ͳ鳷ÇïáõÃÛáõÝ Í³é³μÝ³Ï arboricole; ~ ÃéãáõÝ oiseau m



arboricole



ͳé³μáõÝ tronc m ͳ鳷»ï dendrologiste n, dendrolo-



gue m



ͳ鳷ÇïáõÃÛáõÝ dendrologie f ͳ鳷ݳó ¥Ãéãáõݤ grimpereau m ͳ鳽³ñ¹ 1¤ garni,e d’arbres, planté,e d’arbres ¥Í³é³ïáõÝϤ, boisé,e ¥³Ýï³é³å³ï¤ 2¤ »Ï»Õ. dimanche m



des Rameaux, Pâques f pl fleuries



¥Í³é½³ñ¹³ñ¤ ͳ鳽³ñ¹»É planter vt d’arbres; boiser vt ¥³Ýï³é³å³ï»É¤ ͳ鳽³ñ¹áõÙ plantation f d’arbres; boisement m ¥³Ýï³é³å³ïáõÙ¤ ͳ鳽»ñÍ»É déboiser vt ͳ鳽»ñÍí»É être déboisé,e ͳ鳽»ñÍáõÙ déboisement m ͳ鳽áõñÏ déboisé,e ͳé³Ãáõ÷ arbrisseau m; buisson m ͳé³Éáé ï»°ë ͳé³ùáë ͳé³ËÇï boisé,e; touffu,e (d’arbres) ͳé³ËáõÉ rameau m ͳé³Ñ³ï bûcheron m ͳé³Ñ³ï»É abattre (couper) un arbre; 426



déboiser vt ¥³Ýï³é³Ñ³ï»É¤ ͳé³Ñ³ïáõÙ abattage m (coupe f) des arbres; déboisement m ¥³Ýï³é³Ñ³ïáõÙ¤ ͳé³ÙÏñ³ï sécateur m, émondoir m ͳé³Ùß³Ï arboriculteur,-trice n ͳé³Ùß³ÏáõÃÛáõÝ arboriculture f; ͳ-



~Ý»ñ services publics; Ù³ùë³ÛÇÝ ~ service des douanes; μ³ÝϳÛÇÝ ~Ý»ñ services pl bancaires; áñ³ÏÇ ~ service m (département m) de qualité; ½ÇÝíáñ³Ï³Ý ~ service militaire; í׳ñáíÇ ~Ý»ñ Ù³ïáõóáÕ` ëå³ë³ñÏáÕ ³ÝÓ Ï³Ù Ï³½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝ prestataire m; ~Ý»ñÇ áÉáñï secteur m tertiaire; Ù³ÙáõÉÇ ~ service de presse; áëïÇÏ³Ý³Ï³Ý ~ service de police; ͳé³ÛáõÃÛ³Ý ³ÝóÝ»É` ÙïÝ»É entrer en service; Ù»ÏÇÝ ~ Ù³ïáõó»É rendre (un) service à qn, servir vt ͳé³Ý³É 1¤ se dresser ¥Ëá۳ݳÉ, μ³ñÓñ³Ý³É¤; se cabrer ¥Í³éë ÉÇݻɤ 2¤ ÷Ëμ. se rebifier, se révolter, regimber ¥ÁÝ¹í½»É, ÁÙμáëï³Ý³É¤ 3¤ surgir vi ¥³é³ç ·³É, ͳ·»É¤; ͳé³ó³Í ËݹÇñÝ»ñ problèmes m pl surgis; ͳé³ó³Í ¹Åí³ñáõÃÛáõÝÝ»ñ difficultés surgies ͳé³ÝÙ³Ý μëμ. arborescent,e ͳé³ß³ï boisé,e ͳé³å³ï planté,e d’arbres ͳé³å³ï»É planter d’arbres, boiser vt ͳé³å³ïÝ»ß, ͳé³å³ïí³ñ abattis



é³Ùß³ÏáõÃÛ³ÝÁ í»ñ³μ»ñáÕ arboricole ͳé³Û³μ³ñ servilement, d’une manière servile ͳé³Û³μ³ñá servile ͳé³Û³Ï³½Ù domesticité f; gens m pl de service ͳé³Û³Ï³Ù ¥Í³é³Û³ë»ñ, å³ïñ³ëï³Ï³Ù¤ serviable ͳé³Û³Ï³ÙáõÃÛáõÝ ¥Í³é³Û³ë»ñ` å³ïñ³ëï³Ï³Ù ÉÇÝ»ÉÁ¤ serviabilité f ͳé³Û³Ï³Ý 1¤ de laquais, de valet, servile 2¤ ï»°ë ͳé³ÛáÕ³Ï³Ý Í³é³Û³Ï³ÝáõÃÛáõÝ servilité f ͳé³Û³ÙÇï servile, obséquieux,-euse; rampant,e ¥ëáÕáõݤ ͳé³Û³Ùïáñ»Ý servilement, obséquieusement ͳé³Û³ÙïáõÃÛáõÝ servilité f, obséquiosité f ͳé³Û³ë»ñ ¥Í³é³Û³Ï³Ù, å³ïñ³ëï³Ï³Ù¤ serviable ͳé³Û»É servir vt, vt ind; être utile (à) ¥å»ïù ·³É, û·ï³Ï³ñ ÉÇݻɤ; »ñÏñÇÝ ~ servir son pays; ³Ûë ÇñÝ ³Ûɨë áãÝãÇ ãÇ Í³é³ÛáõÙ cet objet ne sert plus à rien; ~ áñå»ë` û·ï³Ï³ñ ÉÇÝ»É servir de; μ³Ý³ÏáõÙ ~ faire son service (militaire) ͳé³Û»óÝ»É 1¤ faire servir, mettre à profit ¥áñ¨¿ μ³ÝÇ ~¤ 2¤ asservir vt, réduire à la servitude ¥Í³é³ ¹³ñÓÝ»É, ëïñϳóݻɤ ͳé³ÛáÕ 1¤ employé,e n; fonctionnaire n ¥å³ßïáÝÛ³¤ 2¤ serviteur m ¥Í³é³¤ ͳé³ÛáÕ³Ï³Ý de service; ~ Ùáõïù entrée f de service; ~ å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÁ ϳï³ñ»ÉÇë dans l’exercice de ses fonctions ͳé³ÛáõÃÛáõÝ service m; ѳÝñ³ÛÇÝ



m



ͳé³å³ïáõÙ boisement m ͳé³åë³Ï couronne f (d’arbre) ͳé³ï»É ï»°ë ͳé³Ñ³ï»É ͳé³ïáõÙ ï»°ë ͳé³Ñ³ïáõ٠ͳé³ïáõÝÏ 1. plantation f d’arbres 2.



planté,e d’arbres; ~ ÑáÕ³Ù³ë terrain m planté d’arbres ͳé³ñÙ³ï racines f pl d’un arbres (de l’arbre) ͳé³ù³ñ ¥Í³é³Ï»ñå ѳÝù³ÛÇÝ ·áÛ³óáõÃÛáõݤ dendrite f ͳé³ùáë ¥Í³é³Éáé¤ μëμ. lichen n ͳ齳ñ¹³ñ ï»°ë ͳ鳽³ñ¹ 2¤ ͳéë ÉÇÝ»É se cabrer ͳéáõÕÇ allée f ͳéáõï petit bois m, bosquet m ͳí³É 1¤ volume m; ïÝï·. ³åñ³Ýù³ßñç³Ý³éáõÃÛ³Ý ~ volume des échanges; ݳËÝ³Ï³Ý ~Ý»ñ volumes initiaux 2¤ dimension f ¥ã³÷, ã³÷áõÙ¤; 3¤ extension f ¥ï³ñ³ÍáõÙ, adj



427



soif; ~ »Ù j’ai soif; ~Á ѳ·»óÝ»É boire à sa soif; ÷Ëμ. áõëÙ³Ý ~ soif de s’instruire 2. adj assoiffé,e ¥Í³ñ³í³Í¤, altéré,e ¥ë³ëïÇÏ ~` ͳñ³íǤ ͳñ³í»É avoir soif; ~ »Ù j’ai soif ͳñ³í»óÝ»É assoiffer vt, altérer vt, provoquer la soif ͳñ³íÇ ï»°ë ͳñ³í 2. ͳñ³íáõÃÛáõÝ soif f ͳñÇñ ùÇÙ. antimoine f, stibine f ͳ÷ 1¤ battement m des mains 2¤ ï»°ë



Áݹ³ñÓ³ÏáõÙ¤ 4¤ ampleur f ¥Áݹ·ñÏáõÙ¤ 5¤ grandeur f ¥Ù»ÍáõÃÛáõݤ, envergure f ¥ã³÷»ñ¤ ͳí³É³¹Çï³Ï ¥ï³ñ³Í³¹Çï³Ï¤ stéréoscope m ͳí³É³Ï³Ý ¥áñÁ ϳñáÕ ¿ ͳí³Éí»É` Áݹ³ñÓ³Ïí»É¤ dilatable ¥Ù»ï³Õ, ³Ýáà ¨ ³ÛÉݤ ͳí³É³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ýǽ. dilatibilité f, extensibilité f, aptitude f à l’extension; expansibilité f ¥·³½Ç, çñǤ ͳí³É³ÛÇÝ de volume; ýǽ. volumétrique ͳí³É³ã³÷ 1¤ gabarit m ¥Í³í³ÉÇ ã³÷Á¤; Ëáßáñ ~Ç` Ëáßáñ ~ áõÝ»óáÕ de gros gabarit 2¤ voluménomètre m ¥ë³ñù¤ ͳí³É³ã³÷³Ï³Ý ýǽ. volumétrique ͳí³É³ã³÷áõÃÛáõÝ ýǽ. volumétrie f ͳí³É³å³ßï ¥¿ùëå³ÝëÇáÝÇëï¤ expansionniste n ͳí³É³å³ßï³Ï³Ý ¥¿ùëå³ÝëÇáÝÇëï³Ï³Ý¤ expansionniste ͳí³É³å³ßïáõÃÛáõÝ ¥¿ùëå³ÝëÇáÝǽ٤ expansionnisme m ͳí³É»É 1¤ déployer vt, élargir vt ¥Áݹ³ñӳϻÉ, ÁݹɳÛݻɤ; ·áñÍáõÝ»áõÃÛáõÝ ~ déployer des activités 2¤ augmenter vt ¥³í»É³óݻɤ 3¤ étendre vt ¥ï³ñ³Í»É¤ 4¤ développer vt ¥½³ñ·³óݻɤ 5¤ donner de l’ampleur ¥³í»ÉÇ Ù»Í ã³÷»ñ ѳÕáñ¹»É¤ ͳí³Éí»É 1¤ se déployer, s’élargir ¥Áݹ³ñÓ³Ïí»É, ÁݹɳÛÝí»É¤ 2¤ augmenter vi ¥³í»É³Ý³É¤ 3¤ s’étendre ¥ï³ñ³Íí»É¤ 4¤ se développer ¥½³ñ·³Ý³É¤ 5¤ prendre de l’ampleur ¥ÁݹɳÛÝí»É, ï³ñ³Íí»É, ³í»ÉÇ Ù»Í ã³÷»ñ ëï³Ý³É¤ ͳí³ÉáõÙ 1¤ extension f ¥ï³ñ³ÍáõÙ¤ 2¤ expansion f ¥·ñ³íáõÙ, ½³íÃáõÙ` ù³Õ³ù³Ï³Ý, ïÝï»ë³Ï³Ý¤; å³ï»ñ³½ÙÇ ~ escalade de la guerre 3¤ ýǽ. dilatation f ¥Áݹ³ñÓ³ÏáõÙ¤ ͳí³ÉáõÝ vaste; spacieux,-euse ¥Áݹ³ñӳϤ; ÷Ëμ. vaste, étendu,e, ample ͳíÇ bleu clair, bleu ciel; azuré,e, d’azur, pers; ~ ³ãù»ñ yeux m pl pers ͳñ³í 1. soif f; ~ ÉÇÝ»É` ½·³É avoir



ͳ÷³Ñ³ñáõÃÛáõÝ Í³÷³Ñ³ñ»É applaudir vt; battre des mains ¥Í³÷ ï³É, ³÷ͳ÷»É¤; acclamer vt ¥Í³÷áÕçáõݻɤ ͳ÷³Ñ³ñ»ÉÇ digne d’applaudissement ͳ÷³Ñ³ñáÕ applaudisseur,-euse n ͳ÷³Ñ³ñáõÃÛáõÝ applaudissement m;



μáõéÝ` áñáïÁݹáëï ~Ý»ñ applaudissements éclatants, salve f d’applaudissements ͳ÷ÏáïñáõÏ ¥ÑáÕٳͳÕÇϤ μëμ. anémone f ͳ÷áÕçáõÛÝ ovation f ¥ûí³ódz¤; acclamation f ͳ÷áÕçáõÝ»É ovationner vt; acclamer vt Í»· ÅÕ. ï»°ë ³ñ¨³Í³·, ³ñß³ÉáõÛë, ³Û·, Éáõë³μ³ó Í»Í coups m pl ¥~Ç Ñ³ñí³ÍÝ»ñ¤, bastonnade f ¥·³í³½³ÝÇ Ñ³ñí³ÍÝ»ñ¤; ~ ï³É` Í»Í»É battre vt, rouer vt



de coups; ~ áõï»É être battu,e, recevoir des coups; ~ ï³É` ùáÃ³Ï»É bastonner vt Í»Í»É 1¤ battre vt, donner des coups; matraquer ¥é»ïÇÝ» ٳѳÏáí¤ 2¤ frapper vt ¥Ñ³ñí³Í»É, óϻɤ; ¹áõéÁ ~` Ã³Ï»É frapper à la porte 3¤ broyer vt ¥Ù³Ýñ»É, Ù³Ýñ³óÝ»É, ïñáñ»É, ÷ßñ»É¤ Í»ÍÏéïáó ¥Í»ÍÏéïáõù¤ rixe f, bagarre f, mêlée f; empoignade f ¥ïáõñáõ¹Ùμáó¤; ~ ѳñμ³Í íÇ׳ÏáõÙ bagarre due à l’alcool Í»Íí»É être battu,e ¥Í»Í áõï»É¤; se battre, en venir aux mains ¥Çñ³ñ ͻͻɤ Í»Õ ¥Ñ³ñ¹Ç ßÛáõÕ¤ brin m de paille 428



Í»ë ÏñáÝ. rite m ¥ÍÇë³Ï³ï³ñáõÃÛáõݤ, cérémonie f ¥³ñ³ñáÕáõÃÛáõݤ; ѳÛ-



Í»÷³Íá modelé,e Í»÷³Ù³ÍáõÏ mastic m Í»÷»É ¥ëí³Õ»É, ·³ç»É¤



Ï³Ï³Ý ~áí å³ï³ñ³· messe f (cérémonie f) en rite arménien Í»ñ vieux-vieil-vieille; âgé,e; ~ Ù³ñ¹` Í»ñáõÝÇ vieil homme, vieillard m; ~ ÏÇÝ vieille f, vieille femme f Í»ñ³μ³Ý gérontologue n Í»ñ³μ³Ý³Ï³Ý gérontologique Í»ñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ gérontologie f Í»ñ³ÏáõÛï ¥ë»Ý³ï¤ sénat m Í»ñ³Ïáõï³Ï³Ý 1. sénateur m ¥Í»ñ³ÏáõÛïÇ` ë»Ý³ïÇ ³Ý¹³Ù, ë»Ý³ïáñ¤ 2. adj sénatorial,e ¥Í»ñ³ÏáõÛïÇÝ` Ýñ³ ³Ý¹³ÙÝ»ñÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤ Í»ñ³Ý³É vieillir vi, devenir vieux; prendre de l’âge ¥ï³ñÇùÝ ³éݻɤ Í»ñ³Ýáó maison f de retraite, hospice m (de vieillards), asile m de vieillards Í»ñ³å»ïáõÃÛáõÝ ùÕù. ¥å»ïáõÃÛáõÝ` ϳé³í³ñáõÃÛáõÝ, áñÁ ջϳí³ñíáõÙ ¿ Í»ñ Ù³ñ¹Ï³Ýó ÏáÕÙÇó¤ gérontocratie f Í»ñ³ó³Í vieilli,e Í»ñ³óÝ»É vieillir vt, rendre vieux (plus vieux) Í»ñ³óáÕ vieillissant,e Í»ñ³óáõÙ vieillissement m Í»ñå fente f, crevasse f Í»ñå³Ëó»É ¥¹éÝ»ñÇ, å³ïáõѳÝÝ»ñÇ ¨ ³ÛÉÝÇ ³Ýóù»ñÁ ÷³Ï»É` Ëó»É¤ calfeutrer vt Í»ñï ¥ÃéãáõÝǤ fiente f ¥ÍÇñï¤ Í»ñáõÃÛáõÝ vieillesse f; Í»ñáõÃÛ³Ý Ï»Ýë³Ãáß³Ï pension f de vieillesse (de retraite); ³åñ»É ÙÇÝ㨠Ëáñ ~ atteindre un âge avancé Í»ñáõÏ 1¤ ï»°ë Í»ñáõÝÇ 2¤ petit vieux ¥ùÝùß³Ï³Ý í»ñ³μ»ñÙáõÝùáí¤ Í»ñáõݳ½³ñ¹ vénérable ¥å³ïϳé»ÉǤ; à cheveux blancs ¥³É»Ñ»ñ¤ Í»ñáõÝ³Ï³Ý de vieillard, sénile Í»ñáõÝÇ vieillard m, vieux m, vieil homme m Í»÷ ¥ëí³Õ¤ plâtre m; crépi m; enduit m; ~Á ó÷íáõÙ ¿ le plâtre s’effrite Í»÷³·áñÍ ¥·³ç³·áñͤ plâtrier m Í»÷³·áñÍáõÃÛáõÝ plâtrage m, crépissage m Í»÷³·áõÛÝ blême, livide



plâtrer vt, couvrir vt de plâtre, enduire vt d’un crépi, crépir vt Í»÷Ç㠥ٳɳ¤ truelle f Í»÷í³Íù crépi m ¥áñٳͻ÷¤ Í»÷áõÙ plâtrage m, crépissage m Í»ùÍ»ùí»É minauder vi Í»ùÍ»ùáõÙ minauderie f Í»ùÍ»ùáõÝ cérémonieux,-euse ÍÇ³Í³Ý arc-en-ciel m Ídzͳݳ·áõÛÝ irisé,e ÍdzͳݳóճÝà ¥³ãùǤ ϽÙËë. iris m ÍdzͳݳӨ en arc, arqué,e ¥Ï³Ù³ñ³Ó¨¤ ÍdzͳݳÛÇÝ irisé,e Ídzͳݳù³ñ ï»°ë ³ñ¨³ÏÝ ÍÇÃñáÝ ¥ÍáÃñÇÝ, ÏáñÃÇݤ μëμ. sarriette f ÍÇÉ ¥ÁÝÓÛáõÕ¤ pousse f, germe m; ~ ï³É donner des pousses, germer vi ÍÇÍ ¥ëïÇÝù, ÏáõñÍù¤ ϽÙËë. mamelle f; mamelon m, tétin m ¥åïáõϤ; ~ ï³É allaiter vt ÍÇÍ³Õ rire m; ~Ç åáéÃÏáõÙ éclats m pl de rire; ³Ý½áõëå ~ fou rire; ~Çó ˻չíáõÙ »Ù j’étouffe de rire ¹³ ~ ¿ ³é³ç³óÝáõÙ cela fait rire; ~Ç ï»ÕÁ` å³ÑÁ ã¿ ce n’est pas le moment de rire; ~Çó ³ãù»ñÝ ³ñóáõÝùáí Éóí»É rire aux larmes ◊ »÷³Í ѳíÇ ~Á Ï·³ c’est à mourir de rire; ß³ï ~Á ɳó Ïμ»ñÇ tel qui rit vendredi, dimanche pleurera ÍÇͳճ߳ñÅ 1¤ drôle; amusant,e ¥½í³ñ׳ÉǤ; ~ å³ïÙáõÃÛáõÝ récit m drôle 2¤ comique, grotesque ¥½³í»ßï³Ï³Ý¤ ÍÇͳճë»ñ rieur,-euse ÍÇÍ³Õ»É rire vi; se moquer (de) ¥Ù»ÏÇ, ÙÇ μ³ÝÇ íñ³ ~` ͳÕñ»É` ͳݳϻɤ; μ³ñÓñ³Ó³ÛÝ` ù³Ñ-ù³Ñ` ÉdzÃáù ~ rire aux éclats; ùÃÇ ï³Ï ~ rire sous cape; μéݳ½μáë ~ rire du bout des lèvres; ³ñï³ëí»Éáõ ³ëïÇ×³Ý ~ rire aux larmes; ~áõó ÃáõÉ³Ý³É se pâmer de rire ◊ ÍÇͳÕáõÙ ¿ ݳ, áí í»ñçÇÝÝ ¿ ÍÇͳÕáõÙ rira bien qui rira le dernier 429



ÍÇͳջÉÇ ridicule, drôle; ËëÏó. rigolo,te; dérisoire ¥Í³Õñ³Ï³Ý¤; ~ íÇ-



ÍÇñ³Ý³Í³é abricotier m ÍÇñ³Ý³ãÇñ abricots m pl secs ÍÇñ³Ý³ù³ñ ÑÝù. porphyre m ÍÇñ³Ý»ÝÇ ¥ÍÇñ³ÝÇ Í³é¤ abricotier m ÍÇñ³ÝÇ 1. adj pourpre, vermeil,le ¥ÍÇñ³Ý³·áõÛÝ, μáëáñ³·áõÛݤ 2. pourpre f ¥Ã³·³íáñÝ»ñÇ ÍÇñ³Ý³·áõÛÝ å³ïÙáõ׳ݤ ÌÇñϳÃÇÝ ¥Ð³ñ¹³·áÕÇ ×³Ý³å³ñѤ



׳Ïáõ٠ѳÛïÝí»É se trouver dans une situation ridicule ÍÇͳջÉÇáñ»Ý ridiculement, grotesquement, comiquement ÍÇͳջóÝ»É faire rire ÍÇͳÕÏáï riant,e; rieur,-euse ÍÇͳÕÏáïáõÃÛáõÝ penchant m au rire ÍÇͳé μÝëï. ï»°ë ÍÇÍ»éÝ³Ï ÍÇÍ»éÝ³Ï hirondelle f; ~Ç Ó³· petit m de l’hirondelle, hirondeau m ÍÇÝ ¥Ï»Ý¹³Ýáõ¤ mise f bas; vêlage m ¥ÏáíǤ, agnelage m ¥áã˳ñǤ; Ç ÍÝ» de naissance; Ç ÍÝ» ÏáõÛñ aveugle m de naissance ÍÇë³μ³Ý ritualiste n ÍÇë³μ³Ý³Ï³Ý ritualiste ÍÇë³Ï³Ý rituel,le ¥Í»ëÇ, ³ñ³ñáճϳݤ; »Ï»Õ. liturgique ¥ÍÇë³Ï³ï³ñáõÃÛ³ÝÁ í»ñ³μ»ñáÕ¤ ÍÇë³Ï³Ý³óÝ»É ritualiser vt ÍÇë³Ï³Ý³óáõÙ ritualisation f ÍÇë³Ï³Ýáñ»Ý rituellement, cérémonieusement ÍÇë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ rites m pl, cérémonies f



Voie f lactée



ÍÇñï ¥ÃéãáõÝÝ»ñǤ fiente f ¥Í»ñï¤ ÍɳñÓ³Ï germé,e, en germination ÍɳñÓ³Ï»É germer vi ÍɳñÓ³ÏáõÙ germination f; bourgeonnement m ¥μáÕμáçáõÙ¤ ÍÉ»É germer vi, bourgeonner vi ¥μáÕμáç»É¤ ÍÉ»å morfil m ÍÉÏ»É filer vi; filer à l’anglaise ¥¹³ñÓ¤;



s’esquiver, ËëÏó. s’éclipser, détaler vi, décamper vi ÍÉÝ·³É tinter vi ÍÉÝ·áó tintement m ÍÉáÉ ¥ÍÉáõɤ morve f ÍÉíÉ³É ¥×éíáջɤ gazouiller vi, pépier vi ÍÉíÉáó gazouillement m, pépiement m, ramage m ÍÉáõÉ ï»°ë ÍÉáÉ ÍÉáõÙ ï»°ë ÍɳñÓ³ÏáõÙ Í˳μáõÛë μëμ. fumeterre f; ~»ñ fumariacées Í˳·É³Ý é³½Ù., ·ïÝï. fumigène m Í˳·áõÛÝ gris cendré; ~ ³å³ÏÇÝ»ñ verres m pl fumés Í˳¹³¹³ñ ¥ÍË»Éáõ ѳٳñ ѳïϳóíáÕ ¹³¹³ñ¤ pause f pour fumer Í˳ÃáõÕà ¥·É³Ý³Ï ÷³Ã³Ã»Éáõ¤ papier m à cigarettes ÍË³É ¥ÍáõË ³ñӳϻɤ fumer vi Í˳Ëáï tabac m ¥Í˳Ëáï³μáõÛë, ÝÛáõÃÁ¤; cigarette f ¥·É³Ý³Ï¤; ~Ç Ùݳóáñ¹` ÍËáõÏ mégot m, bout m de cigarette (de cigare); ~Ç ÍáõËÁ Ý»ñë ù³ß»É tirer sur sa cigarette; Ù»Ï ïáõ÷ ~ un paquet de cigarettes; ~ Í³Ù»É chiquer vt, mâcher du tabac Í˳Ëáï³μáõÍáõÃÛáõÝ ï»°ë Í˳Ëá-



pl



ÍÇë³Ï³ï³ñáõÃÛáõÝ ÏñáÝ. rite m ¥Í»ë¤,



célébration f du rituel; »Ï»Õ. liturgie f



ÍÇë³Ï³ñ· rite m, rituel m ÍÇë³Ï³ñ·³ÛÇÝ ¥³ñ³ñáճϳݤ



rituel,le; »Ï»Õ. ~ »ñ·»ñ chants m pl rituels ÍÇë³Ù³ïÛ³Ý ¥ÍÇë³ñ³Ý¤ missel m, rituel m ÍÇë³å³ßïáõÃÛáõÝ ritualisme m ÍÇë³ñ³Ý ï»°ë ÍÇë³Ù³ïÛ³Ý ÍÇï moineau m ÍÇïÇÏ oiselet m, oisillon m, moineau m ◊ ~Ç ã³÷ áõï»É manger comme un moineau ÍÇñ 1¤ cercle m ¥ßñç³Ý³Ï¤ 2¤ contour m ¥áõñí³·Çͤ 3¤ circonférance f ¥ßñç³·Çͤ; ÌÇñϳÃÇÝ ¥Ð³ñ¹³·áÕÇ ×³Ý³å³ñѤ Voie f lactée ÍÇñ³Ý abricot m; ~Ç Í³é abricotier m ÍÇñ³Ý³·áõÛÝ ¥μáëáñ³·áõÛݤ pourpre, vermeil,le



ï³·áñÍáõÃÛáõÝ 430



Í˳Ýóù cheminée f, carneau m Í˳å³ï plein,e de fumée, enfumé,e Í˳ë÷Ûáõé ¥ÍáõË ï³ñ³ÍáÕ¤ fumi-



Í˳Ëáï³μáõÛÍ ï»°ë Í˳Ëáï³·áñÍ Í˳Ëáï³·áñÍ ¥Í˳Ëáï³μáõÛͤ cul-



tivateur,-trice n de tabac, tabaculteur,-trice n Í˳Ëáï³·áñÍáõÃÛáõÝ ¥Í˳Ëáï³μáõÍáõÃÛáõݤ culture f du tabac Í˳Ëáï³·áõÛÝ couleur f tabac Í˳Ëáï³ÙáÉ tabagique n



gène; ~ ³ñÏ fumigène m



Í˳ï³ñ ï»°ë ÍËÝ»ÉáõÛ½, Í˳Ýóù Í˳ñ³Ý fumoir m; fumerie f ¥áñï»Õ ³÷ÇáÝ »Ý ÍËáõÙ¤ Í˳÷áÕ fume-cigarette m ÍË»É 1¤ fumer vt; ÃáõÛÉ ïí»ù ~ permet-



Í˳Ëáï³ÙáÉáõÃÛáõÝ, Í˳Ëáï³ÙáÉáõóù μÅßÏ. tapagisme m, tabacoma-



tez-moi de fumer; ·É³Ý³Ï` ëÇ·³ñ»ï ~ fumer une cigarette; ~Ý ³ñ·»ÉíáõÙ ¿ défense de fumer; ~ áõ ¹»Ù antitabac adj invar; ß³ñÅáõÙ` ÙÇçáó³éáõÙ ~ áõ ¹»Ù campagne f antitabac 2¤ ËáõÝÏ ~ encenser vt Í˻ɳ¹³¹³ñ pause f cigarette ÍËÝ»ÉáõÛ½ cheminée f; ~` Í˳ï³ñ Ù³ùñáÕ ramoneur m; ~ ï»Õ³¹ñáÕ` Ýáñá·áÕ fumiste; ~Á Ù³ùñ»É ramoner vt ÍËÝÇ ¥¹é³Ý, å³ïáõѳÝǤ charnière f, gond m ÍËáÕ fumeur,-euse adj/n; ~Ý»ñÇ` ãÍËáÕÝ»ñÇ í³·áݳËóÇÏ ¥·Ý³óùáõÙ¤ compartiment m fumeurs, non-fumeurs ÍËáõÏ ¥Í˳ËáïÇ Ùݳóáñ¹Á¤ mégot m ÍËáõÙ ¥ÍËÇ ÙÇçáóáí íݳë³ïáõ ÙÇç³ïÝ»ñÇ ¹»Ù å³Ûù³ñ»ÉÁ¤ fumigation f ÍÍ³Ï ¥Ù³Ýϳϳݤ sucette f; têtine f ¥Ù³ÝÏ³Ï³Ý Ï»ñ³Ïñ³ßßÇ Í³ÛñÇÝ ³Ùñ³óíáÕ¤ ÍÍ³Ý ¥Ã³Ý³ùÁ ãáñ³óÝ»Éáõ ·ñ³ë»Ý۳ϳÛÇÝ åÇïáõÛù¤ buvard m ÍͳݳÃáõÕà ¥Ã³Ý³ùÁ ãáñ³óÝáÕ ÃáõÕä buvard m, papier m buvard ÍÍ»É sucer vt; têter vt ¥Ùáñ ϳÃÁ¤ ÍÍÏ»ñ 1¤ nourrisson m 2¤ ÷Ëμ. blancbec m ¥¹»ÕݳÏïáõó¤ ÍÍÙ³Ûñ nourrice f



nie f



Í˳Ëáï³ÛÇÝ tabagique; ~ Ãáõݳíá-



ñáõÙ intoxication f tabagique



Í˳Ëáï³í³×³é marchand,e n de



tabac



Í˳Ëáï³ïáõ÷ porte-cigarettes m; ta-



batière f



Í˳Ëáï³ùë³Ï blague f (à tabac) Í˳ͳÍÏáõÛà rideau m de fumée Í˳ͳÕÇÏ μëμ. pétunia m ÍË³Ï³Ý »Ï»Õ. 1¤ adj paroissial,e; ~



ËáñÑáõñ¹ conseil m paroissial; ~ ÏÛ³Ýù vie f paroissiale 2. paroissien,ne n ¥»Ï»Õ»ó³Ï³Ý ÍáõËÇÝ å³ïϳÝáÕ ³ÝÓ, ÍáõËÇ ³Ý¹³Ù¤ Í˳ѳ٠brûlé,e ÍË³Ñ³Ý cheminée f, tuyau m de cheminée Í˳ѳñ fumé,e ¥Ùë³åáõËïÇ, ׳ñåÇ, ÓÏ³Ý Ù³ëÇݤ; saur ¥ï³é»ËÇ Ù³ëÇݤ Í˳ѳñ»É fumer vt, saurer vt, boucaner vt



Í˳ѳñáõÙ ¥Í˳ѳñáõÃÛáõݤ fumage



m, saurissage m (saurage m), boucanage m Í˳Ñáï fumée f; odeur f de graillon ¥³Ûñí³ÍÇ` ˳ÝÓí³ÍÇ Ñáï¤ ÍË³Ù³Í fumeux,-euse, fumant,e Í˳ٻ· ¥Í˳Ùßáõߤ smog n Í˳ÙáÉ tabagique n, tabacomane n; fumeur,-euse n, grand,e fumeur,-euse



ÍÍÙμ³ÃÃí³Ï³Ý, ÍÍÙμ³ÃÃí³ÛÇÝ ùÇÙ.



sulfurique



n



ÍÍÙμ³ÃÃáõ ùÇÙ. acide m sulfurique ÍÍÙμ³ÛÇÝ de soufre; sulfurique ÍÍÙμ³çñ³ÍÇÝ ùÇÙ. sulfure m d’hydro-



Í˳ÙáÉáõÃÛáõÝ ï»°ë Í˳Ëáï³ÙáÉáõÃÛáõÝ Í˳Ùáñ× pipe f; ~ í³é»É` ÏåóÝ»É allu-



mer une pipe; ~Á ÉóÝ»É bourrer sa pipe Í˳ÝéÝ³Ï grenade f fumigène



gène, hydrogène m sulfuré



ÍÍÙμ³ù³ñ ÑÝù. pyrite f ÍÍáõÙ succion f; absorption f ¥ÏɳÝáõÙ¤ 431



ÍÍáõÙμ ùÇÙ. soufre m ÍÕáëÏñ ¥³ñÙÝÏáëÏñ¤ ϽÙËë. humérus m ÍÕáï paille f; chaume m ÍÕáï³·áõÛÝ de couleur paille, paille; ~



ÍÝϳӨ ï»Ë. coudé,e; ~ ÉÇë»é arbre m



coudé



ÍÝϳãáù ¥ÍÝñ³¹Çñ¤ à genoux, age-



nouillé,e



½·»ëï robe f paille, robe f de couleur paille ÍÕáï³Ñ³ï hache-paille m invar, coupe-paille m invar ÍÕáï» de paille; de chaume ¥ï³ÝÇù, Ïïáõñ, ͳÍϤ; ~ ·É˳ñÏ chapeau m de paille ÍÕñǹ grillon m ÍÕñï³É piailler vi, piauler vi ÍÕñï³Ý piailleur,-euse, piaillard,e ¥»ñ»Ë³, ³ÝÓ¤; grêle ¥Ó³Ûݤ; criard,e ¥×ã³Ý, ×ã³óáÕ¤ ÍÕñïáó piaillement m, piaulement m, ËëÏó. piaillerie f ÍÙ³Ï 1. adj ombreux,-euse, ténébreux,euse ¥³ñ¨³½áõñÏ, ëïí»ñáï¤ 2. lieu m ombragé ÍÝ³× ¥³Ý³ëáõÝÝ»ñÇ ÍÝáõݹÁ` ³×Á` μ»ñÁ¤ portée f ÍÝ·³É tinter vi, sonner vi ÍÝ·³óÝ»É tinter vt, faire tinter, sonner vt ÍÝ·áó tintement m, sonnerie f ÍÝ»μ»Ï μëμ. asperge f ÍÝ»É 1¤ mettre au monde ¥³ß˳ñÑ μ»ñ»É¤, donner naissance; accoucher vt, enfanter vt, procréer vt ¥ÍÝݹ³μ»ñ»É¤ 2¤ mettre bas ¥Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ 3¤ engendrer vt ¥³é³ç³óÝ»É, ³é³ç μ»ñ»É¤; ³Ý·áñÍáõÃÛáõÝÁ` å³ñ³åáõÃÛáõÝÁ ïËñáõÃÛáõÝ áõ Ó³ÝÓñáõÛà ¿ ÍÝáõÙ l’oisiveté f engendre la tristesse et l’ennui Íݻɳ·ÇïáõÃÛáõÝ μÅßÏ. orthogénisme m Íݻɳϳñ·³íáñáõÙ μÅßÏ. orthogénie f ÍÝ»ÉÇáõÃÛáõÝ ¥ÍÝ»ÉáõÃÛáõݤ natalité f; ÍÝ»ÉÇáõÃÛ³Ý ïáÏáëÁ` ã³÷Á taux m de natalité; ÍÝ»ÉÇáõÃÛ³Ý ³ÝÏáõÙ dénatalité f; μ³ñÓñ ~ surnatalité f ÍÝ»ÉáõݳÏáõÃÛáõÝ fécondité f (des femmes) ÍÝÍÕ³ »ñÅßï. cymbale(s) f (pl) ÍÝÍճѳñ cymbalier m, cymbaliste m ÍÝÏ³Ï³É ¥ÍÝÏ³Ï³å¤ jarretière f ÍÝϳÑṠϽÙËë. articulation f fémorotibiale



ÍÝϳå³Ý ¥áñÁ ͳÍÏáõÙ` å³ßïå³ÝáõÙ ¿ ÍáõÝÏÁ¤ genouillère f ÍÝϳ÷áë ¥ÍÝÏÇ »ï¨Ç Ù³ëáõÙ¤ ϽÙËë.



jarret m



ÍÝÏ»É ¥ÍáõÝÏÇ ·³É, ÍáõÝÏ Ççݻɤ se



mettre à genoux, s’agenouiller



ÍÝÏáëÏñ ϽÙËë. rotule f ÍÝݹ³μ»ñ³Ï³Ý d’accouchement;



~ μ³Å³ÝÙáõÝù service m d’accouchement ÍÝݹ³μ»ñ»É accoucher vt ¥»ñ»Ë³ áõݻݳɤ; mettre au monde ¥³ß˳ñÑ μ»ñ»É¤, ÑÝó. enfanter; ݳ ïÕ³ ¿ ~` ïÕ³ »ñ»Ë³ ¿ áõÝ»ó»É elle a accouché d’un garçon ÍÝݹ³μ»ñáõÃÛáõÝ accouchement m, couches f pl; ÑÝó. enfantement m; í³Õ³Å³Ù ~ accouchement prématuré (avant terme); ͳÝñ ~ couches laborieuses (pénibles) ÍÝݹ³Ï³Ý ¥ÍÝÝ¹Û³Ý íϳ۳ϳݤ acte m de naissance ÍÝݹ³í³Ûñ lieu m de naissance; pays m natal ¥Ñ³Ûñ»ÝÇ »ñÏÇñ¤ ÍÝݹ³ïáõÝ maternité f ÍÝÝ¹Ï³Ý accouchée f ¥ÍÝݹ³μ»ñ³Í ÏÇݤ; femme en couches ¥ÍÝݹ³μ»ñáÕ ÏÇݤ ÍÝÝ¹Û³Ý 1¤ μÅßÏ. de l’accouchement ¥ÍÝݹ³μ»ñáõÃÛ³ÝÁ í»ñ³μ»ñáÕ¤ 2¤ de naissance; ~ íÏ³Û³Ï³Ý acte m de naissance; ~ ûñ jour m de naissance, anniversaire m ¥ï³ñ»¹³ñÓ¤; ~ ïáÝ»ñ Noël m ÍÝáեݻñ¤ parent(s) m (pl); ³ÙáõëÝáõ` ÏÝáç ÍÝáÕÝ»ñÁ beaux-parents m pl; Ëáñà ~Ý»ñ parents adoptifs ÍÝáÕ³μ³ñ en père et mère, en parents ÍÝáÕ³½áõñÏ ¥áñμ¤ orphelin,e n/adj; »ñÏÏáÕÙ³ÝÇ ~ orphelin de père et de mère ÍÝáÕ³Ï³Ý de parents, parental,e; Çñ³íμ. ~ Çñ³íáõÝùÝ»ñ autorité f parentale; ½ñÏáõÙ ~ Çñ³íáõÝùÝ»ñÇó` ~ Çñ³íáõÝùÝ»ñÇó ½ñÏ»ÉÁ retrait m 432



d’autorité parentale



Íáå ¥Íáå»ñǽ¤ frange f Íáå³½³ñ¹ frangé,e; à franges ¥Íáå³íáñ¤ Íáå³½³ñ¹»É franger vt Íáå³íáñ à franges, frangé,e ¥Íáå»ñǽ³íáñ¤; ~ í³ñ³·áõÛñ rideau m à



ÍÝáÕ³ë»ñ qui aime ses parents ÍÝáÕ³ëÇñáõÃÛáõÝ amour m pour les



parents



ÍÝáÕ³ïÛ³ó qui hait (qui déteste) ses



parents



franges



ÍÝáï ϽÙËë. mâchoire f; maxillaire m ¥·Çï³Ï³Ý ³Ýí³ÝáõÙÁ¤; í»ñÇÝ`



Íáå³íáñ»É ï»°ë Íáå³½³ñ¹»É Íáå»ñǽ ï»°ë Íáå Íáé arrière-petit-fils m ¥ÍáéÝáñ¹Ç¤, arrière-petite-fille f ¥ÍáéݳÕçÇϤ; ~ Ý»ñ ¥ÃáéÝáñ¹Çù, ë»ñáõݹݻñ, ѳçáñ¹Ý»ñ¤ arrière-petits-enfants m pl ÍáéݳÕçÇÏ ¥ÍáéÝáõÑǤ arrière-petite-



Ý»ñùÇÝ ~ machoire supérieure, inférieure; ¹ÝáíÇ ~` ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ³ï³ÙÝ»ñ dentier m, appareil m dentier ÍÝáïáëÏñ os m maxillaire, maxillaire m ÍÝí»É naître vi; ÏáõÛñ ~ naître aveugle; ùáõÛñë ³ßݳÝÝ ¿ ~ ma sœur est née en automne ◊ μ³Ëï³íáñ ³ëïÕÇ ï³Ï ~` ÍÝí³Í ÉÇÝ»É ¥Ñ³çáÕ³Ï ÉÇݻɤ naître (être né,e) sous une bonne (heureuse) étoile (sous un astre favorable) ÍÝñ³¹Çñ ï»°ë ÍÝϳãáù ÍÝñ³¹ñ»É s’agenouiller, se mettre à genoux ¥ÍáõÝÏÇ ·³É¤ ÍÝñ³¹ñáõÙ agenouillement m; génuflexion f ¥ÑdzóÙáõÝùÇ` ѳñ·³ÝùÇ` »ÝóñÏí»Éáõ Ý߳ݤ ÍÝáõݹ 1¤ naissance f; procréation f ¥áñ¹»ÍÝáõÃÛáõÝ, ë»ñáõÙ¤; ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ~ procréation médicalement assistée (P.M.A.); ÍÝÝ¹Û³Ý ûñ` ï³ñ»¹³ñÓ anniversaire m; ÍÝÝ¹Û³Ý íÏ³Û³Ï³Ý acte m de naissance; êáõñμ ÌÝáõݹ ¥øñÇëïáëÇ ÍÝÝ¹Û³Ý ûñÁ` ïáÝÁ¤ Noël m; nativité f ¥øñÇëïáëÇ ÍÝݹ³ÝϳñÁ¤; ~¹ ßÝáñѳíáñ bon anniversaire; Ç ÍÝ» de naissance; Ç ÍÝ» ÏáõÛñ aveugle-né,e 2¤ engendrer vt ¥~ ï³É` ³é³ç³óÝ»É` ³é³ç μ»ñ»É¤ ÍáÍñ³Ï nuque f, occiput m ÍáÍñ³Ï³ÛÇÝ Ï½ÙËë. d’occiput, occipital,e; ~ áëÏáñ` ÍáÍñ³ÏáëÏñ occipital m ÍáÍñ³ÏáëÏñ occipital m, os m occipital ÍáÙ ¥ÍáÙ³å³ÑáõÃÛáõÝ, å³Ñù¤ jeûne m; ~ å³Ñ»É ¥å³ë å³Ñ»É, ãáõï»É¤ jeûner vi; ~Á ÉáõÍ»É` Áݹѳï»É rompre le jeûne; ~ å³ÑáÕ jeûneur,-euse n ÍáÙ³å³Ñ jeûneur,-euse n



fille f



ÍáéÝáñ¹Ç arrière-petit-fils m Íáí mer f; μ³ó ~ large m, pleine mer;



μ³ó ~áõÙ en pleine mer; μ³ó ~ ¹áõñë ·³É ¥Ý³íÇ Ù³ëÇݤ prendre le large (la mer); ³É»ÏáÍ` ѳݹ³ñï ~ mer agitée (houleuse), calme; ~Ç Ù³Ï»ñ¨áõÛÃÇó μ³ñÓñ au-dessus du niveau de la mer; ~Ç Ù³ÏÁÝóóáõÃÛáõÝÝ áõ ï»Õ³ïíáõÃÛáõÝÁ le flux et le reflux de la mer; ÐÛáõëÇë³ÛÇÝ ~ mer du Nord; γñÙÇñ ~ mer Rouge; ´³ÉÃÇÏ ~ mer Baltique; γëåÇó ~ mer Caspienne; ØÇç»ñÏñ³Ï³Ý ~ mer Méditerranée, la Méditerranée; ²¹ñdzïÇÏ ~ mer Adriatique; ê¨ ~ mer Noire; Ø»éÛ³É ~ mer Morte; º·»Û³Ý ~ mer Egée Íáí³μ³¹ macreuse f Íáí³μáÕÏ μëμ. raifort m Íáí³μáõÅáõÃÛáõÝ thalassothérapie f ¥ËëÏó. thalasso¤ Íáí³μáõÛë plante f maritime Íáí³μáõëï corail m Íáí³·³ÛÉ ¥·Çß³ïÇã ÓáõϤ loup m de mer Íáí³·»ï ï»°ë ûíÏdzݳ·»ï Íáí³·ÇïáõÃÛáõÝ ï»°ë ûíÏdzݳ·ÇïáõÃÛáõÝ Íáí³·Ý³ó navigateur,-trice n Íáí³·Ý³ó³Ï³Ý, Íáí³·Ý³ó³ÛÇÝ navi-



gateur,-trice



Íáí³·Ý³óáõÃÛáõÝ navigation f maritime Íáí³·é³í ϻݹμ. corbeau m de mer,



cormoran m



433



Íáí³·ñ³Ï³Ý hydrographique Íáí³·ñáõÃÛáõÝ hydrographie f Íáí³·áõÛÝ bleu de mer Íáí³É×³Ï ³ßË·ñ. lagune f Íáí³Éá·³Ýù bain m de mer Íáí³Éáé¥Ç¤ μëμ. algue f marines; goé-



Íáí³Ùûñù ¥Íáí³ÛÇÝ μ³ñÇùÝ»ñ¤ fruits m pl de



mer



Íáí³ÙáÕ»ë ϻݹμ., ÑÝ¿³μ. plésiosaure m Íáí³ÙññÇÏ coup m de vent, tempête f Íáí³ÛÇÝ 1. adj de mer, maritime, ma-



rin,e; ~ ù³ÙÇ vent m de mer; ~ ݳí³Ñ³Ý·Çëï port m maritime (de mer); ~ ϻݹ³ÝÇÝ»ñ animaux m pl marins; ~ ÏÉÇÙ³ climat m maritime; ~ ׳ݳå³ñÑáñ¹áõÃÛáõÝ voyage m sur mer; ~ áõÕÇÝ»ñ voies f pl maritimes; é³½Ù. ~ áõÅ»ñ` ÍáíáõÅ forces f pl navales; ~ Ù³ñï` Íáí³Ù³ñï combat m naval; ~ ëå³ officier m de marine; ~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ` Íáí³Ëï mal m de mer; ~ μ³ñÇùÝ»ñ fruits m pl de mer 2. marin m ¥Ý³í³ëïǤ Íáí³Ýϳñ marine f, peinture f marine Íáí³ÝϳñÇã peintre m de marines Íáí³ÝϳñãáõÃÛáõÝ peinture f de marines Íáí³ßáõÝ ï»°ë ÷áÏ2 Íáí³å³ïÝ»ß jetée f ¥çñ³å³ïݻߤ; môle m ¥³Ùμ³ñï³Ï¤ Íáí³éÛáõÍ Ï»Ý¹μ. lion m de mer Íáí³éáõÙμ ¥ïáñ廹¤ torpille f Íáí³ëå³ officier m de marine Íáí³ëïÕ Ï»Ý¹μ. étoile f de mer, astérie f Íáí³ëáõ½³Ï ¥ëáõ½³μ³¹¤ ϻݹμ. plongeon m Íáí³ï³é»Ë hareng m Íáí³ñÍÇí ϻݹμ. aigle m de mer Íáí³ñß³í ¥Íáí³ÛÇÝ Ñ³×»ÉÇ ½μáë³Ýù` ׳Ù÷áñ¹áõÃÛáõݤ croisière f Íáí³óáõÉ ¥Íáí³÷ÇÕ¤ morse m Íáí³÷ 1¤ bord m de la mer; littoral m ¥Íáí»½»ñù¤; ÙÇç»ñÏñ³Ï³Ý Íáí³÷Á le littoral méditerranéen 2¤ rive f, rivage m ¥»½ñ, ³÷¤ Íáí³÷ÇÕ éléphant m de mer Íáí³÷ÝÛ³ littoral,e, côtier,-ière, riverain,e, maritime; ~ ù³Õ³ù ville f maritime Íáí³÷ñ÷áõñ écume f de mer Íáí»½»ñù côte f, littoral m Íáí»½ñ ï»°ë Íáí»½»ñù Íáí»½ñÛ³ littoral,e, côtier,-ière Íáíá½ÝÇ Ï»Ý¹μ. oursin m



mon m, varech m, fucus m Íáí³Ë³éÝÇ× ¥Íáí³ÛÇÝ Ëáßáñ Ë»ó·»ïÇݤ ϻݹμ. langouste m Íáí³Ë»ó·»ïÇÝ Ï»Ý¹μ. crabe m; crevette f ¥Ù³Ýñ, Ïñ¨»ïϳ¤ Íáí³Ëá½¥áõϤ ϻݹμ. cochon m d’Inde, cochon m de mer, marsouin m Íáí³Ëáï zostère f, varech m Íáí³Ëáñß baie f Íáí³Ëï mal m de mer Íáí³Íáó golfe m Íáí³Ï ¥Ù»Í ÉÇפ grand lac m Íáí³Ï³É amiral m Íáí³Ï³É³Ï³Ý d’amiral Íáí³Ï³É³Ý³í navire m (vaisseau m) amiral Íáí³Ï³ÉáõÃÛáõÝ amirauté f Íáí³Ï³Õ³Ùμ μëμ. chou m marin, crambe m Íáí³Ï³ïáõ ¥Íáí³ñç¤ Ï»Ý¹μ. ours m marin Íáí³ÏÝ ÑÝù. aigue-marine f Íáí³Ïݳ·áõÛÝ d’aigue-marine, couleur f aigue-marine Íáí³Ïñdz ϻݹμ. tortue f de mer Íáí³Ñ³ï³Ï fond m de la mer Íáí³Ñ³ñë ¹Çó. sirène f Íáí³Ñ»ÕÓ noyé,e dans la mer Íáí³Ñ»Ý pirate m Íáí³Ñ»ÝáõÃÛáõÝ piraterie f; Íáí³Ñ»ÝáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É pirater vi Íáí³ÑáÕÙ ï»°ë Íáí³ÙññÇÏ Íáí³Ñáë³Ýù courant m de la mer Íáí³Ññ»ß ϻݹμ. pieuvre f Íáí³ÓÇ ¹Çó. hippocampe m Íáí³ÓáõÏ poisson m de mer Íáí³×³Ù÷áñ¹ croisiériste n Íáí³×³Ù÷áñ¹áõÃÛáõÝ croisière f Íáí³Ù³Ùáõé algue f Íáí³Ù³Ûñ ¥Ù»¹áõ½³¤ ϻݹμ. méduse f Íáí³Ù³ñï combat m naval Íáí³Ù»ñÓ maritime; littoral,e 434



ÍáíáõÅ é³½Ù. forces f pl navales ÍáíáõÕÇ voie f maritime Íáñ1 ¥Íáñ»ÉÁ, ÍáñáõÙ¤ fuite f, échappement m; ~ ï³É suinter vi ¥Íáñ³É, ϳÃÏûɤ; dégoutter vi ¥Ï³Ã»É¤ Íáñ2 μëμ. épine-vinette f Íáñ³É ruisseler vi, découler vi ¥Ñáë»É¤; suinter vi ¥Ï³ÃÏûɤ; dégoutter vi ¥Ï³Ã»É¤ Íáñ³Ï robinet m; mitigeur m ¥Ë³ã³Ó¨



Ý»É il n’eut pas le temps de faire ouf Íé³Ã³Ã ¥Íáõéóä 1¤ qui marche les pieds en dedans 2¤ ÷Ëμ., ËëÏó. maladroit,e, pataud,e ¥³Ý׳ñ³Ï, ӳ˳í»ñ¤ Íé»É 1¤ courber vt ¥Ïáñ³óݻɤ 2¤ plier vt ¥Í³É»É` èÁ, ÍáõÝÏÁ¤ 3¤ incliner vt ¥Ã»ù»É¤ 4¤ fléchir vt ¥×ϻɤ 5¤ incurver vt ¥Ý»ñë Íé»É, ·á·³íáñ»É¤ 6¤ infléchir vt ¥Ïáñ³óÝ»É, ûù»É, ߻ջɤ ÍéÙé»É 1¤ tortiller vt ¥·³É³ñ»É¤ 2¤ déformer vt ¥Ó¨³Ë³Ëï»É, Ó¨³½»ÕÍ»É, Ó¨³ÛɳÛɻɤ ÍéÙéí»É 1¤ se tortiller; tortiller vi ¥ß³ñÅí»ÉÇë, ù³ÛÉ»ÉÇë¤ 2¤ se déformer ¥Ó¨³Ë³Ëïí»É, Ó¨³½»ñÍí»É, Ó¨³ÛɳÛÉí»É¤ ÍéÙéáõÙ 1¤ tortillement m 2¤ déformation f ¥Ó¨³Ë³ËïáõÙ, Ó¨³ÛɳÛÉáõÙ¤ Íéí³ÍáõÃÛáõÝ μÅßÏ. distorsion f Íéí³Íù courbure f; μÅßÏ. áÕݳ߳ñÇ ~ scoliose f dorsale Íéí»É 1¤ se courber ¥Ïáñ³Ý³É¤ 2¤ se plier ¥Í³Éí»É¤ 3¤ s’incliner ¥Ã»ùí»É, ËáݳñÑí»É¤ 4¤ fléchir vi ¥×Ïí»É¤ ÍéáõÃÛáõÝ courbure f ¥ÏáñáõÃÛáõݤ; inclinaison f ¥Ã»ùáõÃÛáõÝ, ËáïáñáõÙ¤ ÍéáõÙ déviation f ¥ß»ÕáõÙ¤, écart m, écartement ¥ËáïáñáõÙ¤ Íí³Õ ¥Íí³Õ»Ýáõ åïáõÕÁ, ¹³÷ݻϻé³ë¤ μëμ. laurier-cerise m Íí³Õ»ÝÇ μëμ. laurier-cerise m Íí³ï»É 1¤ déchirer vt, lacérer vt, mettre vt en lambeaux (en pièces) ¥å³ï³éáï»É¤ 2¤ torturer vt, tourmenter vt ¥ï³Ýç»É¤; ÷Ëμ. Ñá·ÇÝ` ëÇñïÁ ~ fendre l’âme, le cœur Íí³ïí»É se déchirer; ÷Ëμ. se tourmenter, être à la torture Íí³ïáõÙ déchirement m ¥Ý³¨ ÷Ëμ.¤; torture f ¥ï³Ýç³Ýù¤; tourment m ¥ï³é³å³Ýù, ³ÝÓÏáõÃÛáõݤ Íí³ñ³Í blotti,e, pelotonné,e ¥ÏÍÏí³Í, ÏÍÇÏ ¹³ñÓ³Í, Ïáõ㠻ϳͤ; réfugié,e ¥³å³íÇݳÍ, å³ïëå³ñí³Í¤ Íí³ñ»É se blottir, se pelotonner, se réfugier, se tapir Íí³ñáõÙ pelotonnement m



ëÝÙ³Ý Íáñ³Ï, áñÁ ÃáõÛÉ ¿ ï³ÉÇë Ù»Ï ß³ñÅáõÙáí ϳñ·³íáñ»É ï³ù ¨ ë³éÁ çñ»ñÇ Ë³éÝáõñ¹Á¤; ~Á μ³ó»É` ÷³Ï»É ouvrir, fermer le robinet Íáñ³Ý 1¤ tuyau m ¥ËáÕáí³Ï¤; robinet m ¥Íáñ³Ï¤ 2¤ ϽÙËë. tube m Íáñ³Ýù fuite f ÍáñáõÙ 1¤ écoulement m, découlement m 2¤ ï»°ë Íáñ1 ÍáñáõÝ coulant,e, fluide Íáó1 ¥Íáí³Íáó¤ golfe m Íáó2 ¥·ÇñϤ sein m; ◊ ~áõÙ ûÓ ï³ù³óÝ»É réchauffer un serpent dans son sein Íáó³·ñå³Ý poche f intérieure Íáó³ï»ïñ carnet m (de poche); calepin m; agenda m ¥Ñáõß³ï»ïñ¤; bloc-notes m Íá÷áñ ¥ýñǽ¤ ×ñïñå. frise f ÍåÍå³óÝ»É clapper vi ¥ßñÃáõÝùÝ»ñáí, É»½íáí¤ ÍåÍåáó clappement m Íåï³É ¥ÍåïáõÝ Ñ³Ý»É¤ souffler mot, faire entendre un piaulement; ݳ ãÍåï³ó il n’a pas soufflé mot; ݳ ãÇ Ñ³Ù³ñÓ³ÏíáõÙ ~ il n’ose souffler mot; ݳ ãѳëóñ»ó ~ il n’eut pas le temps de faire ouf Íåï³Ýù 1¤ déguisement m; travestissement m ¥½·»ëï³÷áËáõÙ¤ 2¤ é³½Ù. camouflage m Íåï»É déguiser vt; masquer vt ¥¹ÇÙ³Ïáí¤ ÍåïÛ³É 1. adv incognito ¥·³ÕïÝǤ 2¤ ï»°ë Íåïí³Í Íåïí³Í ¥Íåï۳ɤ déguisé,e (en); ÓÙ»é å³åÇ å»ë ~ déguisé en père Noël Íåïí»É se déguiser; se masquer ¥¹Çٳϳíáñí»É¤ ÍåïáõÝ petit cri m; ݳ ãѳëóñ»ó ~ ѳ435



té,e; se tramer ¥Ã³ùáõÝ, Ù»ÏÇ ¹»Ù¤ Íñ³ñ enveloppe f ¥Ý³Ù³ÏÇ ¨ ³ÛÉݤ; paquet m ¥÷³Ã»Ã, ϳåáó¤; pochette f ¥Ó³ÛݳåݳÏÇ ¨ ³ÛÉݤ Íñ³ñ»É emballer vt, empaqueter vt; mettre dans une enveloppe ¥Íñ³ñÇ Ù»ç ¹Ý»É¤ Íñ³ñáÕ emballeur,-euse n, empaque-



Íí»Ý ¥Ïïáñ, å³ï³éÇϤ lambeau m; loque f ¥Ï»ñå³ëÇ, ÏïáñǤ; Íí»Ý-



Íí»Ý ³Ý»É mettre en lambeaux



ÍíÍí³É ¥Ííí³É¤ piailler vi, piauler vi ÍíÍí³Ý grêle ¥Ó³Ûݤ, piailleur,-euse ¥»ñ»Ë³¤ ÍíÍíáó ¥Íííáó¤ piaillement m, piaule-



ment m



teur,-euse n



Ííí³É ï»°ë ÍíÍí³É Íííáó ï»°ë ÍíÍíáó Íï³μáõÛÝ ¥Íï³μáõݤ nid m Íï³å³ß³ñ ¥×Ý×Õϳå³ß³ñ¤ μëμ. cap-



Íñ³ñí»É être enveloppé,e (empaque-



té,e, emballé,e)



Íñ³ñáõÙ mise f en enveloppe ¥Íñ³ñÇ Ù»ç ¹Ý»ÉÁ¤; empaquetage m, emballage ¥÷³Ã»Ã³íáñáõÙ¤ Íñï»É fienter vi ÍáõɳÙÇï à l’esprit lourd, obtus,e, stu-



selle f, bourse-à-pasteur f



Íñ³·Çñ 1¤ programme m; ~ ϳ½Ù»É faire un programme 2¤ chaîne f ¥Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃ۳ݤ 3¤ ï»ÕÏ·. logiciel m ¥Ñ³Ù³Ï³ñ·ã³ÛÇÝ ~, Íñ³·ñ»ñÇ ÷³Ã»Ã, Íñ³·ñ³ß³ñ¤; áõëáõóáÕ ~ didacticiel m 4¤ projet m ¥Ùï³¹ñáõÃÛáõÝ, ÑÕ³óáõÙ¤ 5¤ plan m ¥åɳݤ 6¤ enjeu m ¥Ýå³ï³Ï, ÃÇñ³Ë¤ Íñ³·ñ³¹³ñ³Ý ï»ÕÏ·. programma-



pide



ÍáõɳÙïáõÃÛáõÝ lourdeur f d’esprit, stu-



pidité f



ÍáõÉ³Ý³É 1¤ paresser vi; ³Ûë »ñ»Ë³Ý



ÍáõɳÝáõÙ ¿ áõ Ó³ÝÓñ³ÝáõÙ cet enfant paresse et s’ennuie 2¤ faire le paresseux ¥ÍáõÉáõÃÛáõÝ ³Ý»É¤; ËëÏó. avoir la flemme (de faire qch); ÍáõɳÝáõÙ »Ù ³ÛÝï»Õ ·Ý³É j’ai la flemme d’y aller ÍáõÉáñ»Ý paresseusement, avec paresse, nonchalamment ÍáõÉáõÃÛáõÝ 1¤ paresse f; ËëÏó. flemme f; ~ ³Ý»É faire le paresseux 2¤ fainéantise f ¥³Ý·áñÍáõÃÛáõݤ ÍáõË1 fumée f; ÍËÇ ùáõɳ bouffée f de fumée; ~ ï³ñ³ÍáÕ` Í˳ë÷Ûáõé fumigène ◊ ³é³Ýó Ïñ³ÏÇ ~ ãÇ ÉÇÝáõÙ il n’y a point de fumée sans feu ÍáõË2 »Ï»Õ. paroisse f ÍáõÍ moelle f ◊ ÙÇÝ㨠áõÕÝ áõ ~Á jusqu’à la moelle des os ÍáõÕ³Ï ¥Ã³Ï³ñ¹¤ piège m; ~ ɳñ»É tendre un piège; ~Ý ÁÝÏÝ»É tomber dans un piège ÍáõÕñáõÕá¯õ cocorico; ~ ϳÝã»É pousser un cocorico ÍáõÛÉ paresseux,-euse adj/n; fainéant,e n/adj ¥³Ý·áñÍ, ¹³ï³ñϳåáñï¤; ËëÏó. flemmard,e adj/n, cossard,e n/adj ¥³É³ñÏáï, ³Ýμ³Ý¤; cancre m ¥ÍáõÛÉÇÏ ³ß³Ï»ñï¤



thèque f, logithèque f



Íñ³·ñ³É»½áõ ï»ÕÏ·. langage m de prog-



rammation de programme; ~ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ musique f à programme; ~ ³å³ÑáíáõÙ logiciels m pl Íñ³·ñ³ß³ñ ï»ÕÏ·. logiciel m Íñ³·ñ³å³ÑáíáõÙ logiciel m Íñ³·ñ³í³ñ animateur,-trice n ¥é³¹ÇáÛáí, Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃÛ³Ùμ ¨ ³ÛÉݤ Íñ³·ñ³íáñ»É programmer vt Íñ³·ñ³íáñ»ÉÇ programmable Íñ³·ñ³íáñáÕ ï»ÕÏ·. programmeur,euse n Íñ³·ñ³íáñí³Í programmé,e; planifié,e ¥åɳݳíáñí³Í¤ Íñ³·ñ³íáñáõÙ 1¤ ï»ÕÏ·. programmation f; Íñ³·ñ³íáñÙ³Ý ÙÇçáóÝ»ñ logiciel m 2¤ planification f ¥åɳݳíáñáõÙ¤ Íñ³·ñ³ó³ÝÏ répertoire m Íñ³·ñ»É 1¤ projeter vt, faire un projet ¥Ùï³¹ñí»É¤ 2¤ ourdir vt ¥Ù»ù»Ý³ÛáõÃÛáõÝ` μ³Ýë³ñÏáõÃÛáõÝ ~¤ 3¤ planifier vt ¥åɳݳíáñ»É¤ Íñ³·ñí»É être programmé,e; être projeÍñ³·ñ³ÛÇÝ



436



ÍáõÛÉÇÏ ËëÏó. cancre m ÍáõÝÏ genou m; ÍÝÏÇ ·³É se mettre à



ϳμ»É³ÛÇÝ (Ù³Éáõ˳ÛÇÝ) de câble; ~



Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃÛáõÝ télévision f par câble ϳμÇÝ»ï 1) ùÕù. cabinet m (ϳé³í³ñáõÃÛ³Ý Ï³½ÙÁ) 2) ï»°ë ³ß˳ï³-



genoux, s’agenouiller; ÍÝÏÇ μ»ñ»É mettre à genoux; ÙÇÝ㨠ÍÝÏÝ»ñÁ jusqu’aux genoux; ÍÝÏÇ »Ï³Í à genoux Íáõé courbe; tortu,e, torse; ~ áïù»ñ` ëñáõÝùÝ»ñ jambes f pl torses 2¤ oblique, incliné,e ¥ß»Õ¤ 3¤ de travers; ~` ß»Õ` ûù Ý³Û»É regarder de travers Íáõé³ãù ¥ßÇÉ, ßɹÇϤ bigle, louche Íáõéóà ﻰë Íá³Ã³Ã Íáõéáï ¥Íáõé áïù»ñ áõÝ»óáÕ¤ bancal,e; boiteux,-euse ¥Ï³Õ¤ Íáõéíǽ au cou tors ÍáõéïÇÏ tortu,e, tortueux,-euse ÍáõéïÇÏ-ÙáõéïÇÏ à tort et à travers ÍáõéáõÙáõé tortueux,-euse ¥áÉáñ-ÙáÉáñ¤; sinueux,-euse ¥áÉáñ-ÙáÉáñ, ·³É³ñáõÝ, áÉáñáõݤ ÍáõéùÇà au nez tors Íáõ÷ ï»°ë Í÷³Ýù Í÷³É flotter vi ¥Í³Í³Ýí»É¤; ondoyer vi ¥³É»Í÷í»É¤ Í÷³Ýù ondulation f, houle f, fluctuation f, agitation f; ³ÉÇùÝ»ñÇ ~Á l’ondulation des vagues Í÷»ÝÇ ¥Í÷Ǥ μëμ. orme m Í÷ÛáõÝ ¥×Õ÷ÛáõÝ, ×áÕ÷Ûáõݤ clapotement m, clapotis m



ë»ÝÛ³Ï Ï³μñÇáÉ»ï (»ñϳÝÇí ϳéù ¨ Ù³ñ¹³-



ï³ñ ³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ Ã³÷ùª Ñ»ï·óáíÇ ÷³÷áõÏ Í³ÍÏáí) cabriolet m



ϳ¹³ëïñ cadastre m ϳ¹ÙÇáõÙ ùÇÙ. cadmium m ϳ¹ñ1 (³ß˳ïáÕ Ù³ëݳ·»ï, ³é³í»-



ɳå»ë Ñ·Ý.) ~»ñ (½ÇÝíáñ³Ï³Ý) cadres m pl; ~»ñÇ μ³ÅÇÝ service m du personnel; ~»ñÇ μ³ÅÝÇ å»ï chef m du personnel; ~»ñÇ å³ïñ³ëïáõÙ formation f du personnel ϳ¹ñ2 (ÏÇÝáųå³í»ÝÇ, Ñ»éáõëï³Å³å³í»ÝÇ) image f, séquense f (ѳïí³Í, ï»ë³ñ³Ý) ϳ¹ñ³ÛÇÝ 1) professionnel,le (Ù³ëݳ·»ï) 2) é³½Ù. actif,-ive; ~ ½áñù»ñª μ³Ý³Ï armée f active; ~ ëå³ officier m de carrière ϳ¹ñÇÉ (å³ñ³ï»ë³Ï) quadrille m ϳ½³Ï cosaque m ϳ½³Ï³ÛÇÝ de cosaque ϳ½¹áõñ»É (³éáÕç³óÝ»É) assainir vt, rétablir vt; fortifier vt ϳ½¹áõñÇã réconfortant,e, fortifiant,e ϳ½¹áõñí»É (³éáÕç³Ý³É) se rétablir, se remettre, guérir vi ϳ½¹áõñáõÙ rétablissement m; assainissement m (³éáÕç³óáõÙ) ϳ½ÇÝá ï»°ë ˳ճïáõÝ Ï³½Ù1 (·ñùÇ ¨ ³ÛÉÝ) reliure f; couverture f ϳ½Ù2 1) personnel m (³ß˳ï³Ï³½Ù), corps m (³ÝÓݳϳ½Ù); ³ÙμáÕç ~áí au grand complet, en corps 2) contingent m (ѳٳϳ½Ù, ÏáÝïÇÝ·»Ýï); ~ áõ å³ïñ³ëï frais et dispos ϳ½Ù³ÉáõÍ»É 1) déstructurer vt, dynamiter vt (ù³Ûù³Û»Éª áñ¨¿ ѳٳϳñ·, ϳéáõÛó) 2) dissoudre vt (óñ»É, Éáõͳñ»É) ϳ½Ù³ÉáõÍáÕ destructeur,-trice n/adj



Πϳ¥Ý¤ il y a ϳμ³ñ» cabaret m ϳμ»É (Ù³ÉáõË) câble m; ¿É»Ïïñ³Ï³Ý ~



câble électrique; ëïáñçñÛ³ ~ câble sous-marin; Ñ»é³Ëáë³ÛÇÝ ~ câble téléphonique; ×áå³ÝáõÕáõ ~ câble de téléphérique ϳμ»É³·áñÍ (Ù³Éáõ˳·áñÍ) câblier m ϳμ»É³·áñÍáõÃÛáõÝ câblerie f



437



ϳ½Ù³ÉáõÍáõÙ 1) déstructuration f 2) décomposition f (ù³Ûù³ÛáõÙ) 3) dissolution f (óñáõÙ, ÉáõͳñáõÙ) 4)



ϳ½Ù³ñ³ñ³Ï³Ý de reliure ϳ½Ù³ñ³ñáõÃÛáõÝ reliure f ϳ½Ù³ù³Ý¹áõÙ destruction f ϳ½Ù»É 1) composer vt, faire vt, former



dynamitage m (ѳٳϳñ·Ç, ϳéáõÛóÇ ~) ϳ½Ù³Ëáë anatomiste n ϳ½Ù³Ëáë³Ï³Ý anatomique ϳ½Ù³ËáëáõÃÛáõÝ (³Ý³ïáÙdz) anatomie f ϳ½Ù³Ï»ñå³Ï³Ý d’organisation ϳ½Ù³Ï»ñå»É organiser vt (³ß˳ï³Ýù, ѳٻñ·, óáõó³Ñ³Ý¹»ë ¨ ³ÛÉÝ) ϳ½Ù³Ï»ñåÇã organisateur,-trice n ϳ½Ù³Ï»ñåáÕ mobilisateur,-trice (ѳٳËÙμáÕ) ϳ½Ù³Ï»ñåã³Ï³Ý d’organisateur; organisationnel,le ϳ½Ù³Ï»ñåí³Í organisé,e; ~ ѳÝó³·áñÍáõÃÛáõÝ crime m organisé; ~ ѳÝó³íáñáõÃÛáõÝ criminalité f organisée ϳ½Ù³Ï»ñåí³ÍáõÃÛáõÝ bonne organisation f; ϳ½Ù³Ï»ñåí³ÍáõÃÛ³Ý μ³ó³Ï³ÛáõÃÛáõÝ manque m d’organisation ϳ½Ù³Ï»ñåí»É s’organiser ϳ½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝ organisation f, organisme m; áã ϳé³í³ñ³Ï³Ý ~ organisation non gouvernementale (O.N.G.); ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý ~ organisme public; Ødzíáñí³Í ³½·»ñÇ ~ Organisation des Nations Unies (O.N.U.) ϳ½Ù³Ï»ñåáõÙ organisation f ϳ½Ù³ß³åÇÏ (·ñùÇ Ï³½ÙÇ ß³åÇÏ) jaquette f ϳ½Ù³íáñ»É former vt; organiser vt; structurer vt ϳ½Ù³íáñí»É se former; s’organiser ϳ½Ù³íáñáõÙ 1) »ñÏñμ., ùÕù. formation f; ѳÝù³ï»ë³ÏÝ»ñÇ ~ formations géologiques; ϳé³í³ñáõÃÛ³Ý ~ formation du cabinet 2) émergence f (³Ýëå³ë»ÉÇ ³é³ç³óáõÙª ·áÛ³óáõÙ) ϳ½Ù³ïáõÙ démontage m ϳ½Ù³ïáõÝ ïå·ñ. atelier m de reliure ϳ½Ù³ñ³ñ¥áõÑǤ relieur,-euse n



vt (ϳ½Ù³íáñ»É, Ó¨³íáñ»É); ѳí³ù³Íáõ ~ composer une collection; óáõó³Ï ~ faire (dresser) une liste; ݳ˳·ÇÍ ~ faire (concevoir) un projet; å³ïÏ»ñ³óáõÙ ~ se faire une idée; ËáõÙμª ÃÇÙ ~ former une équipe 2) dresser vt, rédiger vt (·ñ³íáñ ß³ñ³¹ñ»É); åɳݪ Íñ³·Çñª ³ñӳݳ·ñáõÃÛáõÝ ~ dresser un plan, un programme, un procèsverbal; å³Ûٳݳ·Çñ ~ rédiger (dresser) un contrat 3) élaborer vt (Ù߳ϻɪ ݳ˳·ÇÍ ¨ ³ÛÉÝ) 4) constituer vt (Ý»ñϳ۳óÝ»É, ѳݹÇë³Ý³É); Ù³ë»ñ, áñ ³ÙμáÕçáõÃÛáõÝ »Ý ϳ½ÙáõÙ parties f pl qui constituent un tout ϳ½ÙÏáÙÇï» (Ñåí.) comité m d’organisation ϳ½ÙáÕ (Ñ»ÕÇݳÏ) rédacteur,-trice n; μ³é³ñ³Ý ~ rédacteur d’un dictionnaire ϳ½Ùí³Íù (Ù³ñÙݳϳÝ) complexion f, constitution f; silhouette f, ligne f; ϳݳóÇ ~ silhouette de femme; ~Á å³Ñå³Ý»É garder la ligne; ݳ ·»Õ»óÇÏ ~ áõÝÇ elle est bien fait,e ϳ½Ùí»É se former (ϳ½Ù³íáñí»É, Ó¨³íáñí»É); se composer (de), consister (en) (μ³Õϳó³Í ÉÇÝ»É) ϳ½ÙáõÃÛáõÝ 1) formation f (ϳ½ÙáõÙ, ϳ½Ù»ÉÁ) 2) composition f (μ³Õ³¹ñáõÃÛáõÝ) 3) structure f (ϳéáõóí³Íù) ϳ½ÙáõÙ (ϳ½Ù»ÉÁ, ϳ½Ùí»ÉÁ) 1) formation f 2) élaboration f (Ùß³ÏáõÙª åɳÝÇ, Íñ³·ñÇ) 3) rédaction f (·ñ³íáñ ß³ñ³¹ñáõÙ) ϳà lait m; Ëï³óñ³Í ~ lait concentré (condensé); ~Ç ·áñͳñ³Ý laiterie f; ~Á Ïïñí»É ¿ le lait a tourné; ~Ç ÷áßÇ lait en poudre; Ù³Ûñ³Ï³Ý ~ lait maternel; Çñ ~áí Ï»ñ³Ïñ»É nourrir (l’enfant) de son lait; ~ ï³Éª ÏñÍùáí Ï»ñ³Ïñ»É allaiter vt



438



(»ñ»Ë³ÛÇÝ); ~Á »éáõÙ ¿ le lait bout; ~ Íͻɪ ëïÇÝùÇó téter vt; ÛáõÕáï ~ lait crémeux; ~Ç ë»ñÁ ù³ß»É écrémer le lait; ~Ç ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f laitière Ï³Ã»É goutter vi, dégoutter vi (ϳÃÏóÉ); Íáñ³ÏÇó ϳÃáõÙ ¿ le robinet goutte, l’eau goutte du robinet; ùñïÇÝùÁ ϳÃáõÙ ¿ ׳ϳïÇó la sueur lui dégoutte du front; ~ ϳÃÇÉ ³é ϳÃÇÉ tomber goutte à goutte ϳûóÝ»É verser une goutte (de); laisser tomber une goutte (de) (³Ý½·áõßáñ»Ý) ϳÃÇÉ goutte f; çñǪ ùñïÇÝùÇ ~ goutte d’eau, de sueur; ~ ³é ~ goutte à goutte ◊ çñÇ »ñÏáõ ~Ç å»ë ÝÙ³Ý ÉÇÝ»É se ressembler comme deux gouttes d’eau; ÍáíÇ Ù»ç ÙÇ ~ une goutte d’eau dans la mer ϳÃÏÃ³É dégoutter vi, tomber vi goutte à goutte (ϳÃÇÉÝ»ñáí ó÷í»Éª Ñáë»É); s’égoutter (ù³Ùí»É) ϳÃÏÃáó (ѳÉáó, ÓÝѳÉ) dégel m ϳÃݳμ»ñ lactifère; ~ áõÕÇÝ»ñ conduits m pl lactifères; ~ μáõÛë»ñ plantes f pl lactifères ϳÃݳ·»ÕÓ Ï½ÙËë. glande f mammaire, mamelle f ϳÃݳ·áñÍ laitier,-ière n ϳÃݳ·áñÍáõÃÛáõÝ laiterie f ϳÃݳ·áõÛÝ couleur f de lait, laiteux,euse ϳÃݳÃÃáõ acide m lactique ϳÃݳÃáõÛñ ï»°ë ϳÃݳ·áõÛÝ Ï³ÃݳÉÛáõñ farine f lactée ϳÃݳËï μÅßÏ. muguet m (ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ) ϳÃݳËï³ã³÷ (ϳÃݳã³÷) ï»Ë. lactodensimètre m, galactomètre m ϳÃݳÍÍ³Ï tétine f ϳÃݳϻñ 1) nourisson m (ÏáõñÍù áõïáÕ Ýáñ³ÍÇݪ Ù³ÝÏÇÏ) 2) ÷Ëμ. blanc-bec m (³Ý÷áñÓ »ñÇï³ë³ñ¹, ¹»ÕݳÏïáõó, ˳Ï) ϳÃݳÏÇó ï»°ë ϳÃÝ»Õμ³Ûñ ϳÃݳѳïáõÃÛáõÝ (»ñ»Ë³ÛÇÝ Ï³ÃÇóª ÏñÍùÇó Ïïñ»ÉÁ, ÏñÍùáí ãÏ»ñ³Ïñ»ÉÁ) sevrage m



ϳÃݳÑáëáõÃÛáõÝ galactorrhée f ϳÃݳÑáõÝó au beurre; ~ ϳñϳݹ³Ï



brioche f



ϳÃÝ³Ù³Ý pot m au lait ϳÃݳÙûñù (ϳÃݻջÝ) produits m pl



laitiers, laitage m, crémerie f; ~Ç Ë³Ýáõê μ³ÅÇÝ crémerie f ϳÃݳÙß³ÏáõÙ traitement m du lait ϳÃݳÛÇÝ de lait; au lait (ϳÃáí); lacté,e; ~ ßáÏáɳ¹ chocolat m au lait; ~ ëÝݹ³Ï³ñ· diète f lactée ϳÃݳÝÛáõà galactose m ϳÃݳ߳ù³ñ ùÇÙ. lactose m ϳÃݳßÇɳ bouillie f au lait ϳÃݳßÇ×áõÏ (ϳÃÇ ßÇ×áõÏ) petit-lait m ϳÃݳßáé fromage m blanc ϳÃݳã³÷ ï»Ë. lactomètre m, galactomètre m ϳÃݳå³ÏÇ verre m dépoli ϳÃݳåáõñ soupe f au lait; riz m au lait (μñÝÓáí ϳÃÝáí) ϳÃݳë»ñ (ϳÃÇ ë»ñ) crème f ϳÃݳëáõÝ mammifère m ϳÃݳí³×³é¥áõÑǤ laitier,-ière n; crémier,-ière n (ϳÃÝ»Õ»Ý í³×³éáÕ) ϳÃݳï³Ù¥Ý»ñ¤ dent(s) f (pl) de lait ϳÃݳï»É (»ñ»Ë³ÛÇÝ Ï³ÃÇóª ÏñÍùÇó Ïïñ»É) sevrer vt ϳÃݳïÝï»ëáõÃÛáõÝ ferme f laitière ϳÃݳïíáõÃÛáõÝ rendement m (d’une vache) ϳÃݳïáõ laitier,-ière; ~ Ïáí vache f laitière, vache à lait ϳÃݳïáõÝ crémerie f ϳÃݳñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f du lait ϳÃݳ÷áßÇ lait m en poudre ϳÃݳùáõÛñ sœur f de lait ϳÃÝ»Õμ³Ûñ (ϳÃݳÏÇó) frère m de lait ϳÃÝ»Õ»Ý laitage m; produits m pl laitiers; ~Ç Ë³Ýáõê μ³ÅÇÝ crémerie f ϳÃÝáí bouillie f de riz au lait ϳÃÝáõÏ μëμ. laitue f; euphorbe f (Ç߳ϳÃÝáõÏ) ϳÃá·ÇÝ 1. adj passionné,e; affectueux,-euse (·áñáí³·ÇÝ), tendre (ç»ñÙ, ùÝùáõÛß) 2. adv passionné439



ment; affectueusement (·áñáí³·ÇÝ Ï»ñåáí); tendrement (ç»ñÙáñ»Ý, ùÝùßáñ»Ý); ~ ëÇñáí ÙÇÙÛ³Ýó ëÇñ»É s’aimer éperdument (tendrement) ϳÃá¹ ýǽ. cathode f ϳÃá¹³ÛÇÝ ýǽ. cathodique ϳÃáÉÇÏ catholique adj/n ϳÃáÉÇϳμ³ñ catholiquement ϳÃáÉÇÏ³Ï³Ý catholique ϳÃáÉÇϳϳÝáõÃÛáõÝ (ϳÃáÉÇÏ³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁ) catholicité f ϳÃáÉÇÏáõÃÛáõÝ catholicisme m ϳÃáÕÇÏ» catholique (ϳÃáÉÇÏ, ϳÃáÉÇϳϳÝ) ϳÃáÕÇÏáë catholicos m, patriarche m suprême (ͳÛñ³·áõÛÝ å³ïñdzñù); ²Ù»Ý³ÛÝ Ð³Ûáó γÃáÕÇÏáë Catholicos (Patriarche Suprême) de Tous les Arméniens ϳÃáÕÇÏáë³Ï³Ý propre au catholicos (ϳÃáÕÇÏáëÇÝ Ñ³ïáõÏ), qui appartient au catholicos (ϳÃáÕÇÏáëÇÝ å³ïϳÝáÕ), patriarcal,e (å³ïñdzñù³Ï³Ý) ϳÃáÕÇÏáë³ñ³Ý siège m du catholicos, résidence f du patriarche suprême ϳÃáÕÇÏáëáõÃÛáõÝ 1) pouvoir m suprême du catholicos, patriarcat m suprême 2) catholicossat m (Ýëï³í³ÛñÁ, Ï»ÝïñáÝÁ); ÎÇÉÇÏdzÛÇ ~Á le catholicossat de Cilicie ϳÃáó ï»°ë ϳÃÏÃáó, ϳÃáõ٠ϳÃáóÇÏ (åÇå»ïϳ) compte-gouttes m; pipette f ϳÃáóÇã μÅßÏ. goutte-à-goutte m (¹»Õ³ÝÛáõÃÁ ϳÃÇÉÝ»ñáí Ý»ñ³ñÏ»Éáõ ë³ñù) ϳÃë³ 1) chaudron m; casserole f (ÏáÃáí); marmite f (ëáíáñ³μ³ñ μéݳÏáí); ~ÛÇ Ï³÷³ñÇãÁ μ³ó»É soulever le couvercle de la casserole 2) ï»Ë. chaudière f (ÑÝáó, Ãáñ³Ï³Ãë³) ϳÃë³Û³·áñÍ chaudronnier m ϳÃë³Û³·áñÍ³Ï³Ý chaudronnier,ière; ~ ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ industrie f chaudronnière ϳÃë³Û³·áñÍáõÃÛáõÝ chaudronnerie f ϳÃë³Û³ïáõÝ chaufferie f, chambre f



de chauffe



ϳÃë³ÛÇÏ gamelle f (½ÇÝíáñÇ, ³ñß³í



·Ý³óáÕÇ ¨ ³ÛÉÝ)



ϳÃí³Í μÅßÏ. 1) apoplexie f (ϳÃí³-



ͳѳñáõÃÛáõݪ); áõÕ»ÕÇ ~ apoplexie cérébrale 2) paralysie f (³Ý¹³Ù³ÉáõÍáõÃÛáõÝ) ϳÃí³Í³Ñ³ñ (³Ý¹³Ù³ÉáõÛÍ) paralytique adj/n; ~ ³Ý»É paralyser vt; ~ ÉÇÝ»É être paralysé,e; ~ »Õ³Í (³Ý¹³Ù³ÉáõÛÍ ¹³ñÓ³Í) atteint,e de paralysie ϳÃí³Í³Ñ³ñ»É paralyser vt ϳÃí³Í³Ñ³ñáõÃÛáõÝ apoplexie f (áõÕ»ÕÇ), paralysie f (³Ý¹³Ù³ÉáõÍáõÃÛáõÝ) ϳÃí³Í³ÛÇÝ apoplectique ϳÃáõÙ (ϳûÉÁ, ϳÃÏûÉÁ) écoulement m par gouttes ϳŠécheveau m; μñ¹Çª Ù»ï³ùëÇ ~ écheveau de laine, de soie Ï³É (ϳɳï»Õ) aire f; ~ ³Ý»É ï»°ë ϳÉë»É ϳɳݳËáõó cellule f, cachot m ϳɳݳÏÇó codétenu,e n ϳɳݳí³Ûñ centre m (lieu m) de dé-



tention



ϳɳݳíáñ détenu,e adj/n ϳɳݳíáñ»É (ϳɳݻÉ)



arrêter vt; mettre vt aux arrêts ϳɳݳíáñáõÙ (ϳɳÝáõÙ) arrestation f ϳɳݳï»Õ¥Ç¤ ï»°ë ϳɳݳí³Ûñ ϳɳݳïáõÝ ï»°ë μ³Ýï ϳɳݹ (íÇñ³Ï³å) bandage m Ï³É³Ý»É ï»°ë ϳɳݳíáñ»É ϳɳÝã¥áó¤ (ßÝ»ñÇ áéÝáóª ϳÕϳÝÓ) hurlement m ϳɳÝã»É (áéݳɪ ϳÕϳÝÓ»É, ß³Ý Ù³ëÇÝ) hurler vi ϳɳÝáõÙ ï»°ë ϳɳݳíáñáõ٠ϳɳÝù 1) saisie f (·áõÛùÇ); ·áõÛùÇ íñ³ ~ ¹Ý»É saisir les biens, mettre les biens sous séquestre 2) arrêts m pl; détention f (ݳËÝ³Ï³Ý ~ª μ³Ýï³ñÏáõÃÛáõÝ); incarcération f (ϳɳÝùÇ ï³Ï å³Ñ»ÉÁ); ïݳÛÇÝ ~ arrêts à domicile; ݳËÝ³Ï³Ý ~ incarcération préventive; ѳÝó³·áñÍÇÝ Ã³ùóÝ»É ~Çó soustraire un 440



criminel à l’arresatation



ϳ˳½³ñ¹ pendentif m, breloque f ϳ˳ϳÝç aux oreilles pendantes Ï³Ë³Õ³Ý potence f, gibet m;



ϳɳßÝÇÏáí (Ññ³½»Ý, áñÝ ëï³ó»É ¿ ½Ç-



~ μ³ñÓñ³óݻɪ Ñ³Ý»É pendre vt ϳ˳ñ³Ý ï»°ë ϳËÇã ϳ˳ñ¹ sorcier,-ière n, magicien,ne n ϳ˳ñ¹³Ï³Ý magique, féerique (¹ÛáõóϳÝ, ÙᷳϳÝ); ~ª Ùá·³Ï³Ý ÷³ÛïÇÏ baguette f magique ϳ˳ñ¹³Ýù sorcellerie f; sortilège m, magie f (ÑÙ³ÛáõÃÛáõÝ, ¹ÛáõóÝù); ÷Ëμ. enchantement m ϳ˳ñ¹»É ensorceler vt; enchanter vt, charmer vt (ÑÙ³Û»É); fasciner vt, envoûter vt (¹ÛáõûÉ, Ãáí»É) ϳ˳ñ¹Çã 1) enchanteur,-teresse; fascinant,e (¹ÛáõÃÇã) 2) ï»°ë ϳ˳ñ-



ݳ·áñÍ ØÇ˳ÛÇÉ Î³É³ßÝÇÏáíÇ ³ÝáõÝÁ) kalachnikov f ϳɳï»Õ ï»°ë Ï³É Ï³É³ù³ñ ùÇÙ. soude f ϳÉÇáõÙ ùÇÙ. potassium m; ~Ç ódzÝǹ cyanure m de potassium ϳÉÇáõÙ³Ï³Ý (ϳÉÇáõÙ³ÛÇÝ) de potassium, potassique ϳÉÙÇÏ¥áõÑǤ Kalmouk,e n ϳÉÙÇÏ³Ï³Ý kalmouk,e ϳÉÙÇÏ»ñ»Ý kalmouk m, langue f kalmouke ϳÉáñdz calorie f; ~Ý»ñáí ѳñáõëï riche en calories ϳÉáñÇ³Ï³Ý calorique; riche en calories (ϳÉáñdzݻñáí ѳñáõëïª Ñ³·»ó³Í) ϳÉáñdzϳÝáõÃÛáõÝ valeur f calorique (énergétique) ϳÉáñdzã³÷ ýǽ. calorimètre m ϳÉáñdzã³÷³Ï³Ý calorimétrique ϳÉáñdzã³÷áõÃÛáõÝ calorimétrie f ϳÉáñÇý»ñ ï»°ë û¹³ç»éáõóÇã ϳÉáó ï»°ë ϳÉëáõ٠ϳÉë»É ·ïÝï. battre vt ϳÉëÇã (Ù»ù»Ý³) ·ïÝï. batteuse f ϳÉëáÕ, ϳÉëáñ¹ batteur m ϳÉëáõÙ ·ïÝï. battage m; óáñ»ÝÇ ~ battage de blé ϳÉí³Í³í³ñÓ fermage m, location f d’une ferme ϳÉí³Í³ï»ñ (ϳÉí³Í³ïÇñáõÑÇ) propriétaire n foncier,-ière; Ëáßáñ ~ gros propriétaire foncier ϳÉí³Í³ïÇñ³Ï³Ý d’un propriétaire foncier; å³ïÙ. seigneurial,e ϳÉí³Íù propriété f, terres f pl; domaine m ϳÉíÇÝ³Ï³Ý calviniste adj/n ϳÉíÇݳϳÝáõÃÛáõÝ calvinisme m ϳÉíáñ batteur,-euse n ϳÉóÇáõÙ (Ïñ³ÍÇÝ) ùÇÙ. calcium m ϳÉóÇáõٳϳÝ, ϳÉóÇáõÙ³ÛÇÝ ùÇÙ. de calcium ϳÉáõÝ³Ï (μ³ñÓ³Ï, ÏñáÝßï»ÛÝ) support m, appui m Ï³Ë suspendu,e; ~ ÁÝÏÝ»É pendre vi



¹³Ï³Ý ϳ˳ñ¹í³Í ensorcelé,e; enchanté,e



(ÑÙ³Ûí³Í), fasciné,e (¹ÛáõÃí³Í) ϳ˳ñ¹í»É être ensorcelé,e; ÷Ëμ. être charmé,e (fasciné,e) ϳ˳ñ¹áõÃÛáõÝ sorcellerie f, magie f ϳ˳ñ¹áõÑÇ sorcière f ϳ˳ñ¹áõÙ ï»°ë ϳ˳ñ¹³Ýù ϳ˷ÉáõË replié,e, boutonné,e, peu communicatif,-ive Ï³Ë»É 1) suspendre vt, accrocher vt (Ï»éÇó); Ýϳñ ~ suspendre un tableau; Éë³÷áÕÁ ~ raccrocher vi 2) pendre vt (Ï³Ë³Õ³Ý μ³ñÓñ³óݻɪ ѳݻÉ) ϳËÇã portemanteau m; cintre m (³é³ÝÓÇÝ ½·»ëïǪ ѳ·áõëïÇ); patère f (å³ïÇÝ ³Ùñ³óí³Í ³é³ÝÓÇÝ Ï»é); porte-serviettes m (ëñμÇãÝ»ñÇ) ϳËÙ³Ý Ï»ï»ñ (μ³½Ù³Ï»ï) points m pl de suspension (…) ϳËÛ³É dépendant,e ϳËáíÇ suspendu,e (ϳËí³Í); ~ ϳÙáõñç pont m suspendu; ~ ÏáÕå»ù cadenas m ϳËí³Í 1) suspendu,e 2) ÷Ëμ. ~ ÉÇݻɪ ϳËáõÙ áõÝ»Ý³É dépendre vi, être dépendant,e ϳËí³ÍáõÃáõÝ (ϳËÛ³É íÇ׳Ï) dépendance f ϳËí»É 1) pendre vi; être suspendu,e (ϳËí³Í ÉÇÝ»É) 2) se pendre (~ª 441



ÇÝùݳëå³Ý ÉÇÝ»É) 3) se pencher (ûùí»É); å³ïáõѳÝÇó ~ se pencher à la fenêtre 4) surplomber vt (í»ñ¨Çó ϳËí³Í ÉÇÝ»É); ųÛé»ñÁ ϳËí³Í »Ý ׳ݳå³ñÑÇ íñ³ les rochers surplombent le chemin ϳËáõÙ 1) suspension f 2) dépendance f (ϳËí³ÍáõÃÛáõÝ); ~ áõÝ»Ý³É dépendre vi; Ù»ÏÇó ϳËÙ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É être sous la coupe de qn (¹³ñÓ.) 3) ùñÏÝ. ϳËÙ³Ý Ï»ï»ñ (μ³½Ù³Ï»ï) points m pl de suspension Ï³Í³Ý (³ñ³Ñ»ï) sentier m; ~áí ·Ý³É suivre le sentier ϳϳ½ bègue adj/n ϳϳ½»É bégayer vi ϳϳ½áõÙ (ϳϳ½»ÉÁ) bégaiement m ϳϳá chocolat m (Ñ»ÕáõÏ íÇ׳ÏáõÙ, ÁÙå»ÉÇùÁ); ~ÛÇ Ãáõ÷ cacaoyer m; ~ÛÇ ë»ñÙ (áñÇó ßáÏáɳ¹ »Ý å³ïñ³ëïáõÙ) cacao m ϳϳá»ÝÇ cacaoyer m ϳϳã μëμ. tulipe f (í³ñ¹³Ï³Ï³ã); coquelicot m (¹³ßï³ÛÇÝ); pavot m (~Ç ë»ñÙ) ◊ ~Ç å»ë ϳñÙÇñ rouge comme un coquelicot ϳϳ㳷áõÛÝ (d’un) rouge vif, vermeil,le ϳϳ㳽·ÇÝ»ñ μëμ. papavéracées f pl ϳÏÕ³ÙÇë (ϳÏáõÕ ÙÇë áõÝ»óáÕ ÓáõϪ áñëÇ ÙÇë ¨ ³ÛÉÝ) à chair tendre ϳÏÕ³Ùáñà 1. ϻݹμ. mollusque m; limace f 2. adj ÷Ëμ. mollasse, veule (Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ) ϳÏÕ³óÝ»É (÷³÷ϳóÝ»É) amollir vt, ramollir vt ϳÏÕ³óáõÙ amollissement m, ramollissement m ϳÏÕ»É s’amollir, se ramollir; ÷Ëμ. s’adoucir, s’attendrir ϳÏÕáõÃÛáõÝ mollesse f ϳÏÕáõÙ amollissement m, ramollissement m ϳÏáýáÝdz ï»°ë ˳éݳӳÛÝáõÃÛáõÝ,



ϳÏáõÕ mou – mol – molle ϳѳíáñ³Ýù 1) ameublement m, mobilier m (ϳÑáõÛù, ϳÑϳñ³ëÇ) 2)



équipement m (ѳݹ»ñÓ³Ýù, ë³ñù³íáñáõÙÝ»ñ) ϳѳíáñ»É 1) meubler vt (μݳϳñ³ÝÁ, ë»ÝÛ³ÏÁ) 2) aménager vt (ѳñÙ³ñ»óݻɪ áñ¨¿ Ýå³ï³Ïáí ·áñͳͻÉáõ ѳٳñ) 3) équiper vt (ѳݹ»ñÓ»É, ë³ñù³íáñáõÙÝ»ñáí ѳ·»óݻɪ ³å³Ñáí»É) ϳѳíáñ»ÉÇ aménageable ϳѳíáñí»É être meublé,e (ë»ÝÛ³Ï, ïáõÝ); être aménagé,e (ѳñÙ³ñ»óí»É); être équipé,e (ë³ñù³íáñáõÙÝ»ñáí, ѳݹ»ñÓ³Ýùáí); ϳѳíáñí³Í ë»ÝÛ³Ï chambre f meublée ϳѳíáñáõÙ 1) ameublement m (ϳѳíáñ»ÉÁ, ϳÑáõÛù ¹Ý»ÉÁ, ݳ¨ª ϳÑáõÛù, ϳÑϳñ³ëÇ) 2) équipement m (ѳݹ»ñÓ³Ýù, ë³ñù³íáñáõÙ) ϳѻÝÇ ï»°ë ٳѳ·áÝÇ Ï³Ñϳñ³ëÇ (ϳÑáõÛù) meubles m pl, mobilier m ϳÑáõÛù (ϳÑϳñ³ëÇ) meubles m pl, mobilier m; ËáѳÝáóǪ Éá·³ë»ÝÛ³ÏǪ ·ñ³ë»ÝÛ³ÏÇ ~ meubles de cuisine, de salle de bains, de bureau; ÑÛáõëÏ»Ý ~ meubles en rotin, meubles en vannerie ϳÑáõÛù³·áñÍ menuisier m en meubles; fabricant m de meubles (³ñï³¹ñáÕ) ϳÑáõÛù³·áñÍáõÃÛáõÝ fabrication f des meubles ϳÑáõÛù³·ñ»É faire l’inventaire (de), inventorier vt ϳÑáõÛù³·ñáõÙ inventaire m ϳÑáõÛù³å³ëï³é tapisserie f, tenture f, étoffe f ϳÑáõÛù³í³×³é marchand,e n de meubles ϳÑáõÛù³í³×³éù vente f de meubles Ï³Õ boiteux,-euse adj/n Ï³Õ³É boiter vi; Ó³Ë áïùÇó ~ boiter du pied gauche; »ñÏáõ áïùÇó ~ boiter des deux pieds; clopiner vi (÷áùñÇÝã ~, áïù»ñÁ ù³ñß ï³É) ϳճٳËÇ (¹áÕ¹áçáõÝ) μëμ. tremble m



˳éݳÕÙáõÏ, ³ÝÝ»ñ¹³ßݳÏáõÃÛáõÝ Ï³Ïïáõë μëμ. cactus m ϳÏïáõë³½·ÇÝ»ñ μëμ. cactées f pl, cac-



tacées f pl



442



ϳճٳñ (óݳù³ÓáõÏ) ϻݹμ. calmar



ϳÕÝ»÷³Ûï bois m de chêne, du chêne ϳÕÝÇ μëμ. chêne m (Ù»Í Í³é); noise-



m



tier m (ϳÕÝáõ Ãáõ÷)



ϳճÙμ μëμ. chou m; ÃÃáõª ³Õ³Í ~



choucroute f; ~ Ïïñ³ï»É hacher du chou ϳճÙμ³Ïáà trognon m de chou ϳճÙμ³åáõñ soupe f aux choux Ï³Õ³Ý³É devenir boiteux,-euse (Ï³Õ ¹³éݳÉ) ϳճݹ Jour m de l’An, Nouvel an m, premier jour de l’an ϳճå³ñ moule m; forme f; cliché m; modèle m; ÷Ëμ. stéréotype m (ÝÙáõß³Ï, ϳñÍñáõÛÃ), cliché m, poncif m ϳճå³ñ³μ³é (ÏÉÇß») cliché m ϳճå³ñ³·áñÍ¥áõÑǤ modeleur,-euse n, mouleur m ϳճå³ñ³Ù³Í coffrage m (÷³Ûï³Ï³Õ³å³ñª μ»ïáÝ Ã³÷»Éáõ ѳٳñ, ݳ¨ª ï³Ëï³Ï³Ù³ÍáõÙ, ÏáÕ³å³ïáõÙ, ÷³Ûï³Ù³ÍáõÙ) ϳճå³ñ³ÛÇÝ de moule, de forme, de cliché; ÷Ëμ. stéréotypé,e; É»½íμ. ~ ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ cliché m ϳճå³ñ»É mouler vt, former vt, modeler vt (³ñï³ùÇÝ Ó¨Á ï³É) ϳճå³ñáÕ 1. adj moulant,e (Ù³ñÙÇÝÁ), Ù³ñÙÇÝÁ ~ ½·»ëï robe f moulante 2. mouleur m (~ μ³Ýíáñ) ϳճå³ñí³Í moulé,e, modelé,e; ÷Ëμ. stéréotypé,e; ~ Ùï³Í»É³Ï»ñå mentalité f stéréotypée ϳճå³ñí³Íù moulure f ϳճå³ñí»É se mouler, se former, se modeler (sur) ϳճå³ñáõÙ moulage m; modelage m (³ñï³ùÇÝ Ó¨Á ï³ÉÁ) ϳÕÇÝ noisette f ϳÕÇÝÏáïñÇã casse-noisette m ϳÕϳÝÓ *hurlement m, glapissement



ϳÕÝáõï chênaie f, coudraie f (Ã÷³-



ϳÕÝáõï)



ϳÕáõÃÛáõÝ boitement m; clochement m;



claudication f; boiterie f (ϻݹ³Ýáõ)



Ï³× (óÕÇù) feutre m ϳ׳·áñÍáõÃÛáõÝ (óÕÇù³·áñÍáõÃÛáõÝ)



feutrage m, industrie f de feutre



ϳ׳é (³Ï³¹»Ùdz) académie f; ·Ç-



ïáõÃÛ³Ý ~ Académie f des sciences



ϳ׳é³Ï³Ý 1. adj académique (³Ï³¹»ÙdzϳÝ) 2. académicien,ne n



(³Ï³¹»ÙÇÏáë,áõÑÇ)



ϳ׻, ϳ×Û³ (óÕÇù») de feutre, en



feutre



ϳ×Û³Ï bottes f pl de feutre ϳ٠ou; ¨ ~ª ~ ûª ~ ¿É ou bien; ÑÇÙ³ ~



»ñμ»ù maintenant ou jamais; ~ …~ soit … soit, ou … ou ϳٳ-³Ï³Ù³ bon gré mal gré ϳٳ½»ñÍ privé,e de volonté ϳٳ½ñÏ»É priver vt de volonté ϳٳ½ñÏí»É être privé,e de volonté ϳٳ½áõñÏ (ϳÙùÇó ½áõñÏ, ³ÝϳÙ) sans volonté; faible de caractère (ÃáõÛÉ μݳíáñáõÃÛ³Ý ï»ñ) ϳٳÍÇÝ volontaire (ϳٳíáñ), spontané,e (ÇÝùݳμáõË, ÇÝùݳϳÙ); arbitraire (ϳٳ۳ϳÝ, ùٳѳ×) ϳٳϳï³ñ 1. serviteur m 2. adj complaisant,e, obséquieux,-euse (ѳ×á۳ϳï³ñ) ϳٳϳï³ñáõÃÛáõÝ complaisance f, obséquiosité f (ѳ×á۳ϳï³ñáõÃÛáõÝ) ϳٳÏáñ obstiné,e, têtu,e, entêté,e, opiniâtre; capricieux,-euse (ùٳѳ×); intraitable (ãѳÙá½íáÕ, ã½ÇçáÕ) ϳٳÏáñ»É s’entêter, s’obstiner, faire des caprices (ùٳѳ×áõÃÛáõÝ ³Ý»É) ϳٳÏáñáõÃÛáõÝ obstination f, entêtement m, opiniâtreté f; caprice m, fantaisie f (ùٳѳ×áõÃÛáõÝ); ~ ³Ý»É s’entêter, s’obstiner; faire des caprices (ùٳѳ×áõÃÛáõÝ ³Ý»É)



m



ϳÕϳÝÓ»É *hurler vi, pousser des



*hurlements, glapir vi



ϳÕݳϻñ (ϻݹ³ÝÇ) glandivore ϳÕÝ» de chêne, en bois de chêne



(ϳÕÝáõ ÷³ÛïÇó)



ϳÕÝ»ï³Ï³é fût m de chêne; ~Ç Ù»ç



ÑÝ»óñ³Í ÏáÝÛ³Ï cognac m vieilli en fût de chêne 443



ϳٳÙμ»ñ (ϳٳÝμ»ñ) camembert m



ϳÙμáçáõÑÇ Cambodgien,ne n ϳٻÉdz (׳åáݳí³ñ¹) μëμ. camélia



ϳÙμáç³óÇ,



(ýñ³ÝëÇ³Ï³Ý å³ÝñÇ ï»ë³Ï) Ï³Ù³Û³Ï³Ý (ùٳѳ×) arbitraire (áñáßÙ³Ý ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ) ϳٳ۳ϳÝáñ»Ý arbitrairement ϳٳ۳ϳÝáõÃÛáõÝ arbitraire m ϳٳ۳ÙáÉáõÃÛáõÝ manie f de l’arbitraire ϳٳÛÇÝ de volonté, volontaire; ~ Ù³ñ¹ un homme volontaire (résolu) (í×é³Ï³Ý) ϳٳíáñ volontaire adj/n, bénévole adj/n; ~ Ï»ñåáí volontairement, bénévolement ϳٳíáñ³Ï³Ý 1. adj de volontaire 2. volontaire n ϳٳíáñáõÃÛáõÝ volontariat m ϳٳñ arc m; arche f (ϳÙñçÇ); гÕóݳÏÇ ~ (ö³ñǽáõÙ) Arc de triomphe; voûte f; »ñÏݳÛÇÝ ~ª »ñÏݳϳٳñ firmament m, voûte céleste; ~ áõÝù»ñ sourcils m pl arqués ϳٳñ³½³ñ¹ arqué,e, voûté,e ϳٳñ³Í³ÍÏ, ϳٳñ³Ï³å voûté,e, cintré,e, en arcade ϳٳñ³Ó¨ en forme de voûte, arqué,e, cintré,e, en arcade (ϳٳñ³Ï³å) ϳٳñ³ß³ñ ×ñïñå. arcade f; arcature f (ϳٳñÇϳ߳ñ) ϳٳñÇÏ (÷áùñ ϳٳñ) arceau m ϳٳñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ (ϳٳñï³Ñ³ÛïáõÙ) expression f de la volonté ϳٳó 1) doucement (Ù»ÕÙáñ»Ý) 2) sans bruit (³Ý³ÕÙáõÏ), tout bas (ó³Íñ³Ó³ÛÝ) 3) avec précaution (½·áõßáõÃÛ³Ùμ) 4) tranquillement, calmement (ѳݹ³ñïáñ»Ý) 5) peu à peu (ùÇã ùÇã); petit à petit (÷áùñ ³é ÷áùñ); graduellement (ϳٳóϳٳó, ³ëïÇ׳ݳμ³ñ, Ñ»ï½Ñ»ï»); ÷Ëμ. ~ - ~ (áã ɳí, áã í³ï) (tout) doucement; – ÆÝãå»±ë »ù : – ~ - ~ Comment allez-vous ? – Doucement. ϳٳóáõÏ tout doucement; sans bruit (³Ý³ÕÙáõÏ) ϳÙμáç³Ï³Ý cambodgien,ne, de Cambodge



m



Ï³Ù»Ý³É vouloir vt; désirer vt (ó³Ý-



ϳݳÉ)



ϳٻñ³ (·Ý¹³ÏǪ ³Ýí³¹áÕÇ é»ïÇÝ»



Ý»ñ¹Çñ) vessie f



ϳٻñ³ÛÇÝ (ë»Ý»Ï³ÛÇÝ) de chambre; ~



»ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ musique f de chambre; ~ »ñ³ÅÇßï chambriste n ϳٻñïáÝ (»ñÏÙ³ïÝÛ³Ï) »ñÅßï. diapason m ϳٻñáõÝ³Ï³Ý camerounais,e ϳٻñáõÝóÇ Camerounais,e n ϳٻóáÕ 1) désireux,-euse (ó³ÝϳóáÕ) 2) bienveillant,e (μ³ñÇ Ï³Ù»óáÕ, μ³ñ»Ñ³ÙμáõÛñ) ϳٻóáÕ³Ï³Ý de bienveillance, de bonne volonté (μ³ñÇ Ï³ÙùÇ) ϳٻóáÕáõÃÛáõÝ bienveillance f, bonne volonté f (μ³ñÇ Ï³Ùù) ϳÙÁÝïÇñ (ϳÙÁÝïñáíÇ, ϳÙÁÝïñ³Ï³Ý, ݳ˳ëÇñ³Ï³Ý, áã å³ñï³¹Çñ) facultatif,-ive, optionnel,le ϳÙáíÇÝ de bon gré, de plein gré, volontairement ϳÙñç³Ï passerelle f (Ñ»ïÇáïÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ, ݳíÇ íñ³); ponceau m (÷áëÇ íñ³) ϳÙñç³ßÇݳñ³ñ constructeur,-trice n de ponts ϳÙñç³ßÇÝáõÃÛáõÝ construction f de ponts ϳÙñç³ëÛáõÝ pile f ϳÙñç»É communiquer (joindre) par un pont; jeter un pont, ponter vt (ϳÙáõñç ·ó»É) ϳÙñçáõÙ pontage m ϳÙáõñç pont m; ß³ñųϳݪ ³Ùμ³ñÓÇÏ ~ pont mobile, pont-levis m; ϳËáíÇ ~ pont suspendu; ~ Ñ»ïÇáïÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ pont pour les piétons; ~ ³íïáÙ»ù»Ý³Ý»ñÇ Ñ³Ù³ñ pont pour les voitures; »ñϳÃáõÕ³ÛÇÝ ~ pont ferroviaire; çñ³ÝóáõÛó ~ acqueduc m; ~ ·ó»É jeter un pont; ~Ý ³ÝóÝ»É traverser le pont ϳÙù volonté f; ³ÝÑáÕ¹áÕ¹ ~ volonté 444



mettre qch à exécution (·áñͳ¹ñ»É); prononcer vt, rendre vt (áñáßáõÙ, ¹³ï³í×Çé); áñáßáõÙ ~ prendre une décision ϳ۳óí»É être effectué,e; être réalisé,e (Çñ³·áñÍí»É, Çñ³Ï³Ý³óí»É); être mis,e à exécution (·áñͳ¹ñí»É) ϳ۳óáõÙ ï»°ë Ó¨³íáñáõÙ, ϳ½Ù³íáñáõ٠ϳÛÍ étincelle f ◊ ~Çó μáó ¿ μéÝÏíáõÙ petite étincelle engendre grand feu ϳÛÍ³Ï (ß³ÝÃ) foudre f ◊ ß³Ýà áõ ~ ³ñÓ³Ï»É jeter feu et flamme ϳÛͳÏݳμ³ñ avec la rapidité de l’éclair ϳÛͳÏݳѳñ foudroyé,e, frappé,e par la foudre ϳÛͳÏݳѳñ»É foudroyer vt



ferme; μ³ñÇ ~ bonne volonté; μ³ñÇ ~Ç ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ geste m de bonne volonté; μ³ñÇ ~Ç ï»ñ de bonne volonté; ÃáõÛɪ ïϳñ ~ velléité f; ~áíª Ï³Ùáù voulu,e par; Çñ ~áíª Çñ ÇëÏ ó³ÝÏáõÃÛ³Ùμ de son plein gré; áõñÇßÇ ~áí ß³ñÅí»É se laisser conduire; ~Á Ïáïñ»É rompre la volonté; ~ÇÝ Ñ³Ï³é³Ï, áã Çñ ~áí contre son gré ϳÙý³ñ³ (ϳÙýáñ³) ï»°ë ù³÷áõñ ϳ۳½áñ garnison f ϳ۳½áñ³Ï³Ý, ϳ۳½áñ³ÛÇÝ de garnison; ~ ͳé³ÛáõÃÛáõÝ service m de garnison Ï³Û³Ý station f; ï³ùëÇÝ»ñÇ ~ station de taxis; ïÇ»½»ñ³Ï³Ý ~ station spatiale Ï³Û³Ý³É 1) avoir lieu (ï»ÕÇ áõݻݳÉ); se tenir (ѳݹÇë³íáñ ѳí³ùÇ Ù³ëÇÝ) 2) consister vi (en); á±ñÝ ¿ Ó»ñ Íñ³·ñÇ ¿áõÃÛáõÝÁª ÇÝãá±õÙ ¿ ³ÛÝ Ï³Û³ÝáõÙ en quoi consiste votre projet ? ϳ۳ݳí³Ûñ (ß᷻ݳíÇ) escale f ϳ۳ݳï»Õ¥Ç¤ (³íïáÙ»ù»Ý³Ý»ñÇ) parking m; ï³ùëÇÝ»ñÇ ~ stationnement m de taxis ϳ۳ݳ÷áË»É (Ñ»éáõëï³ï»ë³ÛÇÝ ³ÉÇùÝ»ñÁ ³ñ³·-³ñ³· ÷áË»É, Ù»ÏÇó ÙÛáõëÇÝ ³ÝóÝ»É) zapper vi ϳ۳ݳ÷áËáõÙ (Ñ»éáõëï³ï»ë³ÛÇÝ ³ÉÇùÝ»ñÁ ³ñ³·-³ñ³· ÷áË»ÉÁ, Ù»ÏÇó ÙÛáõëÇÝ ³ÝóÝ»ÉÁ) zapping m Ï³Û³Ý»É stationner vi; garer vt, parquer vt (³íïáÙ»ù»Ý³Ý) ϳ۳ÝáõÙ stationnement m, parking m ϳ۳ÝáõÙ³ã³÷ (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ Ï³Û³ÝÙ³Ý Å³Ù³Ý³ÏÁ ã³÷áÕ Ñ³ßíÇã) parcmètre m ϳ۳ñ³Ý gare f (»ñϳÃáõÕ³ÛÇÝ); station f (Ù»ïñáÛÇ); í»ñçÇÝ ~ terminus



ϳÛͳÏݳѳñáõÃÛáõÝ, ϳÛͳÏݳѳñáõÙ foudroiement m ϳÛͳÏݳÛÇÝ foudroyant,e (ß³Ýóѳ-



ñáÕ); ~ å³ï»ñ³½Ù guerre f éclair; ~ ³ñ³·áõÃÛ³Ùμ avec la rapidité d’un éclair ϳÛÍÏÉï³É (ϳÛÍ»ñ ³ñӳϻÉ, ÷³Ûɳï³Ï»É, ßáÕßáÕ³É) étinceler vi ϳÛÍÏÉïáÕ étincelant,e (ßáÕßáÕ³óáÕ) ϳÛÍÏÉïáó étincellement m (ßáÕßáÕáõÙ) ϳÛÍÙ³ñÇã ï»Ë. pare-étincelles m ϳÛÍáé¥ÇϤ ver m luisant (Éáõë³ïïÇÏ, Éáõë³ïïÝÇÏ) ϳÛÍù³ñ »ñÏñμ. silex m; pierre f à briquet (í³éÇãÇ) ϳÛÙ mât m ϳÛٳѳñÃ³Ï Íáí. hune f ϳÛÙ³ÓáÕ Íáí. mât m de hune ϳÛÙ³å³ñ³Ý¥Ý»ñ¤ haubans m pl ϳÛë»ñ³Ï³Ý impérial,e, d’empereur; ~ Ññáí³ñï³Ï édit m impérial ϳÛë»ñ³å³ßï impérialiste n ϳÛë»ñ³å³ßï³Ï³Ý impérialiste ϳÛë»ñ³å³ßïáõÃÛáõÝ impérialisme m ϳÛë»ñ³å»ï³Ï³Ý ï»°ë ³ÙμáÕç³ïÇñ³Ï³Ý ϳÛëñ empereur m ϳÛëñáõÃÛáõÝ empire m ϳÛëñáõÑÇ impératrice f ϳÛï³é alerte, vif,-ive (³ßËáõÛÅ); agi-



m



ϳ۳ñ³Ý³Ù»ñÓ attenant,e à la gare; ~



Ññ³å³ñ³Ï place f attenante à la gare ϳ۳ñ³Ý³å»ï chef m de gare ϳ۳óÝ»É effectuer vt (ϳï³ñ»É); réaliser vt (Çñ³·áñÍ»É, Çñ³Ï³Ý³óÝ»É);



le, leste (ûè³ß³ñÅ); vert (Í»ñáõÝáõ Ù³ëÇÝ)



445



légumes; marchand,e des quatre saisons (ßñçÇÏ Ï³Ý³ã³í³×³é) ϳݳã³íáõÝ verdâtre ϳݳã³íáõÝ-ÑáÕ³·áõÛÝ (ϳݳãÇÝ ïíáÕ μ³ó ¹»ÕÇÝ, ˳ÏÇ) kaki adj



ϳÛï³é³Ý³É devenir alerte ϳÛï³é³óÝ»É rendre alerte ϳÛï³éáñ»Ý vivement (³ßËáõÅáñ»Ý);



agilement, avec agilité, lestement; légèrement (ûè³ß³ñÅáñ»Ý) ϳÛï³éáõÃÛáõÝ vivacité f, agilité f ϳÛáõÝ stable; durable (勉ϳÝ), fort,e (³ñï³ñÅáõÛÃÇ Ù³ëÇÝ), fixe (ѳëï³ïáõÝ, áñáß³ÏÇ); ~ ·ÇÝ prix m fixe, prix stable (³Ý÷á÷áË ~); ~ ³ß˳ï³í³ñÓ salaire m fixe; ~ »Ï³Ùáõï revenu m fixe ϳÛáõÝ³Ý³É se stabiliser ϳÛáõݳóÝ»É stabiliser vt ϳÛáõݳóáõÙ stabilisation f ϳÛáõÝáõÃÛáõÝ 1) stabilité f; ù³Õ³ù³Ï³Ýª ýÇݳÝë³Ï³Ý ~ stabilité politique, financière; ßáõϳÛÇ ~ stabilité du marché 2) fermeté f (³ÝÑáÕ¹áÕ¹ ÉÇÝ»ÉÁ) 3) ïÝï·. tenue f (μáñë³ÛÇݪ ë³Ï³ñ³Ý³ÛÇÝ ÏáõñëÇ); fixité f (³ñï³ñÅáõÛÃÇ, ï³ñ³¹ñ³ÙÇ) ϳÛù 1) bien(s) m (pl), avoirs m pl (áõÝ»óí³Íù) 2) site m (ѳٳó³ÝóáõÙ); ѳٳó³Ýó³ÛÇÝ ~ site Internet ϳݳ¹³Ï³Ý canadien,ne, du Canada ϳݳ¹³óÇ, ϳݳ¹áõÑÇ Canadien,ne n ϳݳã1 1. adj vert,e; ~ ·áïÇ zone f verte; ~ Ëáï herbe f verte; ~ ï³ñ³ÍùÝ»ñ espaces m pl verts; ~ÇÝ ï³É verdoyer vi 2. vert m (~ ·áõÛÝÁ); Ùáõ·ª μ³ó ~ vert foncé, clair; ~Á Ç٠ݳËÁÝïñ³Í ·áõÛÝÝ ¿ le vert est ma couleur préférée ◊ ~ ÉáõÛë í³é»Éª ׳ݳå³ñÑ μ³ó»É donner le feu vert (à qn, à qch) ϳݳã2 (μáõë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) verdure f ϳݳ㳷»Õ d’un beau vert ϳݳ㳷áõÛÝ vert,e, de couleur verte ϳݳ㳽³ñ¹ ï»°ë ϳݳã³å³ï ϳݳ㳽³ñ¹»É ï»°ë ϳݳã³å³ï»É ϳݳ㳽³ñ¹áõÙ ï»°ë ϳݳã³å³ïáõ٠ϳݳã³å³ï aménagé,e d’espaces verts ϳݳã³å³ï»É aménager des espaces verts ϳݳã³å³ïáõÙ aménagement m d’espaces verts ϳݳã³í³×³é marchand,e n de



invar



ϳݳã³óÝ»É verdir vt, rendre vert,e ϳݳã»É verdir vi; verdoyer vi (ϳݳ-



ãÇÝ ï³É, ϳݳ㠷áõÛÝ ëï³Ý³É); ÏñÏÇÝ ~ reverdir vi ϳݳã»Õ»Ý verdure f (ϳݳãÇ); légumes m pl (μ³Ýç³ñ»Õ»Ý); primeurs f pl (í³Õ³Ñ³ë μ³Ýç³ñ»Õ»Ý) ϳݳãÇ légumes m pl (verts), verdure(s) f (pl), fines herbes f pl ϳݳãáÕ (ϳݳ㠷áõÛÝ ëï³óáÕ, ϳݳãÇÝ ïíáÕ) verdoyant,e ϳݳãáõÃÛáõÝ verdeur f; verdure f (¹³É³ñÇù) ϳݳóÇ (ÏÝáç, ϳݳÝó) féminin,e; de femme; pour dames (ϳݳÝó ѳٳñ); ~ ÏáßÇÏ chasussures f pl pour dames; ß³ï ~ ÉÇÝ»É être très femme ϳݳóÇ³Ï³Ý féminin,e ϳݳóÇáñ»Ý en femme ϳݳóÇáõÃÛáõÝ féminité f; grâce f féminine ϳݷ stagnation f ϳ°Ý· ³é (ϳó, ϳݷÝÇñ) stop ! ϳݷ³é arrêt m; í»ñçÇÝ ~ terminus m; ï³ùëÇÝ»ñÇ ~ station f de taxis; stationnement m (ϳݷ³éáõÙ, ϳݷ ³éÝ»ÉÁ) ϳݷ ³éÝ»É s’arrêter; ųٳóáõÛóÁ ϳݷ ¿ ³é»É la montre s’est arrêtée Ï³Ý·Ý³Í (áïùÇ) debout; ~ ÉÇݻɪ áïùÇ íñ³ ÉÇÝ»É être debout; ~ çáõñ eau f stagnante Ï³Ý·Ý»É 1) se lever (í»ñ ϻݳÉ); être (rester) debout (Ï³Ý·Ý³Í ÉÇÝ»É, áïùÇ íñ³ ÉÇÝ»É); ÇÝãá±õ »ù ~, Ýëï»ù pourquoi restez-vous debout ? asseyez-vous 2) se tenir (Ï³Ý·Ý³Í ÙݳÉ); å³ïáõѳÝÇ Ùáï ~ se tenir près de la fenêtre; ѳۻÉáõ ¹ÇÙ³ó ~ se tenir devant le miroir 3) stationner vi (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ Ù³ëÇÝ) 4) s’ériger (ѳéÝ»É, í»ñ μ³ñÓñ³Ý³Éª ³ñÓ³ÝÇ, Ñáõß³ñÓ³ÝÇ, ßÇ446



ÝáõÃÛ³Ý ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ)



ϳÝ˳½·³óáõÙ (ݳ˳½·³óáõÙ) pres-



ϳݷݻóÝ»É 1) arrêter vt, stopper vt;



sentiment m; ~ áõÝ»Ý³É avoir un pressentiment ϳÝ˳½·áõß³óáõÙ préavis m ϳÝ˳Íñ³·ñ»É préprogrammer vt ϳÝ˳Íñ³·ñí»É être préprogrammé,e ϳÝ˳Íñ³·ñáõÙ préprogrammation f ϳÝË³Ï³É préconçu,e; ~ ϳñÍÇù opinion f (idée f) préconçue, préjugé m, parti m pris (ݳ˳ïñ³Ù³¹ñí³ÍáõÃÛáõÝ, ϳÝ˳ϳñÍÇù), prévention f (ϳÝ˳ѳÙá½ÙáõÝù) ϳÝ˳ϳÉáñ»Ý avec une idée préconçue, de parti pris ϳÝ˳ϳÉáõÃÛáõÝ opinion f préconçue, préjugé m (ϳÝË³Ï³É Ï³ñÍÇù), prévention f (ϳÝ˳ѳÙá½ÙáõÝù) ϳÝ˳ϳñÍÇù prévention f; parti m pris, préjugé m ϳÝ˳Ïé³Ñ»É ï»°ë ϳÝ˳·áõß³Ï»É Ï³Ý˳ѳÙá½ÙáõÝù prévention f ϳÝ˳ÑáõßáÕ prédictif,-ive ϳÝ˳Ùï³Í»É préméditer vt ϳÝ˳Ùï³Íí³Í prémédité,e, intentionnel,le (ÙÇïáõÙݳíáñ); ~ ѳÝó³·áñÍáõÃÛáõÝ délit m intentionnel; ~ Ï»ñåáíª ¹Çï³íáñÛ³É avec préméditation, à dessein ϳÝ˳Ùï³Íí³ÍáõÃÛáõÝ préméditation



suspendre vt (¹³¹³ñ»óÝ»É); »ñè»ÏáõÃÛáõÝÁ ~ arrêter la circulation 2) dresser vt, ériger vt (³ñÓ³Ý, Ñáõß³ñÓ³Ý, ßÇÝáõÃÛáõÝ ¨ ³ÛÉÝ) ϳݷáõÝ1 1. adj élevé,e, dressé,e; vertical,e, droit,e 2. adv debout ϳݷáõÝ2 (»ñϳñáõÃÛ³Ý ã³÷) å³ïÙ. aune f ϳݻ÷ μëμ. chanvre m; ~Ç ë»ñÙ graines f pl de chanvre, chènevis m; ~Ç ÛáõÕª ӻà huile f de chènevis ϳݻ÷³μáõÍáõÃÛáõÝ culture f du chanvre ϳݻ÷³μáõÛÍ chanvrier,-ière n ϳݻ÷³Ã»É fibre f de chanvre ϳݻ÷³Ó»Ã huile f de chènevis ϳݻ÷³ë»ñÙ chènevis m ϳݻ÷áõï chènevière f ϳÝà anse f (¹áõÛÉÇ, û۳ٳÝÇ, ÏáÕáíÇ) ϳÝÃ»É ~ è»ñÁ mettre les mains sur les hanches ϳÝÃ»Õ lampion m; ÑëÏÇã ~ veilleuse f ϳÝûճËáï μëμ. chélidoine f ϳÝÃ»Õ³Ï³É lampadaire m ϳÝ˳·Í»É (ϳÝ˳Ýß»É, áõñí³·Í»É, ݳ˳Ýß»É) prescrire vt ϳÝ˳·ÍáõÙ (ϳÝ˳ÝßáõÙ, áõñí³·ÍáõÙ, ݳ˳ÝßáõÙ) prescription f ϳÝ˳·áõß³Ï précurseur m, pronostiqueur,-euse n, annonciateur,-trice n ϳÝ˳·áõß³Ï»É prédire vt; pronostiquer vt; deviner vt à l’avance; prévoir vt (ϳÝ˳ï»ë»É)



f



ϳÝ˳Ýϳï prévoyant,e ϳÝ˳Ýß³Ý signe m, marque f, indice m



ϳÝ˳Ýᯐ prescrire vt ϳÝ˳ÝßáõÙ prescription f ϳÝ˳å³ÛÙ³Ý (í»ñ³å³ÑáõÃÛáõÝ) sti-



ϳÝ˳·áõß³ÏáõÃÛáõÝ, ϳÝ˳·áõß³ÏáõÙ prédiction f, pronostic m; pré-



pulation f; ~ ¹Ý»Éª í»ñ³å³ÑáõÃÛáõÝ ³Ý»É stipuler vt ϳÝ˳åñáõÙ (ɳíÇ Ï³Ù í³ïÇ) avantgoût m ϳÝ˳í d’avance, par avance, par anticipation; ~ ßÝáñѳϳÉáõÃÛáõÝ merci d’avance ϳÝ˳í³ñÏ³Í Çñ³íμ. présomption f; ѳÝó³·áñÍáõÃÛ³Ý ~ présomption de culpabilité; ³ÝÙ»ÕáõÃÛ³Ý ~ présomption d’innocence ϳÝ˳í׳ñ (ϳÝ˳í³ñÓ) 1) avance f (³ß˳ï³í³ñÓÇ); ~ ï³É faire



vision f (ϳÝ˳ï»ëáõÙ); »Õ³Ý³ÏÇ ~ª ï»ëáõÃÛáõÝ prévisions f pl météorologiques ϳÝ˳¹³ï»É (ϳÝ˳å»ëª ݳËûñáù ¹³ïáÕáõÃÛáõÝÝ»ñ ³Ý»É áñ¨¿ μ³ÝÇ Ù³ëÇÝ) préjuger vt ϳÝ˳¹³ïáõÃÛáõÝ (ϳÝ˳å»ëª ݳËûñáù ³ñí³Í ¹³ïáÕáõÃÛáõÝ) préjugé m ϳÝ˳¹ñáõÛà ïñ³Ù., Ù³Ã. postulat m ϳÝ˳½·³É (ݳ˳½·³É) pressentir vt, avoir un pressentiment 447



une avance 2) acompte m, arrhes f pl (ÙÇÝ㨠å³ïí»ñÁ ϳï³ñ»ÉÁ); ~ ÙáõÍ»É verser un acompte (des arrhes), avancer vt ϳÝ˳í׳ñ³ÛÇÝ avancé,e; ~ ·áõÙ³ñ somme f avancée ϳÝ˳í׳ñ»É prépayer vt ϳÝ˳í׳ñí³Í avancé,e; ~ ·áõÙ³ñ somme f avancée ϳÝ˳ï»ë¥áÕ¤ prévoyant,e; prudent,e (½·áõß³íáñ) ϳÝ˳ï»ë»É (ݳ˳ï»ë»É) prévoir vt ϳÝ˳ï»ë»ÉÇ prévisible ϳÝ˳ï»ë»ÉÇáõÃÛáõÝ prévisibilité f ϳÝ˳ï»ëáÕ, ϳÝ˳ï»ëáñ¹ prévisionniste n ϳÝ˳ï»ëáñ»Ý par précaution; par prudence (½·áõß³μ³ñ, ½·áõß³íáñáõÃÛ³Ùμ) ϳÝ˳ï»ëáõÃÛáõÝ (Ù³ñ·³ñ»áõÃÛáõÝ) prophétie f ϳÝ˳ï»ëáõÙ prévoyance f, prévision f; présage m (·áõß³ÏáõÃÛáõÝ); diagnostic m; ~Ý»ñ pronostics m pl; û¹»ñ¨áõóμ³Ý³Ï³Ý ~ Ý»ñ prévisions f pl météo ϳÝ˳ï»ëáõÙ³ÛÇÝ prévisionnel,le ϳÝ˳ïñ³Ù³¹ñ»É prédisposer vt ϳÝ˳ïñ³Ù³¹ñí³ÍáõÃÛáõÝ prédisposition f ϳÝ˳ñ·»É»É prévenir vt; devancer vt ϳÝ˳ñ·»ÉÇã (ϳÝËÇã) préventif,-ive, prophylactique; ~ ÙÇçáóÝ»ñ mesures f pl prophylactiques; ~ μáõÅáõÙª ¹³ñÙ³ÝáõÙ traitement m prophylactique (préventif) ϳÝ˳ñ·»ÉáõÙ (ϳÝËáõÙ) prévention f, prophylaxie f ϳÝË»É prévenir vt; anticiper vt; ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÁ ~ prévenir la maladie; íï³Ý·Á ~ª íï³Ý·Ç ³é³çÝ ³éÝ»É conjurer le danger ϳÝË»Ýó¹ñÛ³É présupposé,e ϳÝË»Ýó¹ñáõÃÛáõÝ présupposition f ϳÝË»Ýó¹ñáõÛà présupposé m ϳÝËÇÏ 1. adj 1) comptant; ~ ¹ñ³Ù argent m comptant (liquide), comptant m, cash m, espèces f pl; ~ª ïñ³Ù³¹ñ»ÉÇ ¹ñ³Ù³ÙÇçáóÝ»ñ liquidités



f pl 2)



disponible (³éϳ); ¹ñ³Ù³Ï³Ý ~ª ³éϳª ³½³ï ÙÇçáóÝ»ñ ressources f pl disponibles 2. adv au comptant, en cash; ~ ·Ý»É acheter au comptant; ~ í׳ñ»É payer comptant, payer cash ϳÝËÇã (ϳÝ˳ñ·»ÉÇã) préventif,-ive ϳÝËáñáᯐ prédestiner vt, prédéterminer vt; décider vt d’avance ϳÝËáñáßÇã prédéterminant,e ϳÝËáñáßáõÙ prédestination f, prédétermination f; décision f préalable ϳÝËáõÙ (ϳÝ˳ñ·»ÉáõÙ) prévention f ϳÝϳé (³ñïÇ×áõÏ) μëμ. artichaut m ϳÝÛáÝÇÝ· (çñ³ÛÇÝ Ù³ñ½³Ó¨, ¹Åí³ñ³Ýó³Ý»ÉÇ ÏÇñ×Ç Ñáë³Ýùáí í³Ûñ ë³Ñ»ÉÁ) canyoning m ϳÝá» (Ù³ñ½³Ï³Ý Ãdzíáñ ݳí³Ï) canoé m ϳÝáÝ 1) règle f; áõÕÕ³·ñ³Ï³Ý ~Ý»ñ règles de l’orthographe; ³ñï³ë³ÝáõÃÛ³Ý ~Ý»ñ règles de prononciation; ˳ÕÇ ~Ý»ñ règles du jeu 2) »Ï»Õ. canon m (ϳÝáݳ¹ñáõÃÛáõÝ) 3) code m; ÷áÕáó³ÛÇÝ »ñè»ÏáõÃÛ³Ý ~Ý»ñ code de la route 4) É»½íμ. norme f (É»½í³Ï³Ý ÝáñÙ³) ϳÝáݳ·Çñù 1) code m, registre m des règlements 2) »Ï»Õ. livre m des canons ϳÝáݳ¹ñ³Ï³Ý réglementaire ϳÝáݳ¹ñ»É réglementer vt ϳÝáݳ¹ñáõÃÛáõÝ statuts m pl, règlement m ϳÝáݳ½³Ýó contrevenant,e adj/n ϳÝáݳ½³ÝóáõÃÛáõÝ, ϳÝáݳ½³ÝóáõÙ



contravention f, infraction f



ϳÝáÝ³Ï³Ý (¹³í³Ý³Ï³Ý) »Ï»Õ. cano-



nique; ~ ¹³ñÓÝ»É rendre canonique



ϳÝáݳϳÝáõÃÛáõÝ canonicité f ϳÝáݳϳñ· règlement m ϳÝáݳϳñ·³ÛÇÝ réglementaire ϳÝáݳϳñ·»É réglementer vt ϳÝáݳϳñ·áÕ (ϳÝáݳϳñ·³ÛÇÝ)



réglementaire



ϳÝáݳϳñ·áõÙ réglementation f ϳÝáݳíáñ 1) régulier,-ière; ~ ¹ÇÙ³·Í»ñ traits m pl réguliers 2) normal,e (μݳϳÝáÝ) 3) systématique 448



(Ùßï³Ï³Ý); ~ Ï»ñåáí systématiquement, de façon régulière (Ùßï³å»ë) ϳÝáݳíáñ³å»ë régulièrement, de façon régulière; systématiquement (Ùßï³å»ë) ϳÝáݳíáñ»É (ϳñ·³íáñ»É) régler vt, arranger vt; normaliser vt, régulariser vt ϳÝáݳíáñÇã régulateur,-trice adj/n ϳÝáݳíáñí»É se régler ϳÝáݳíáñáõÃÛáõÝ régularité f ϳÝáݳíáñáõÙ (ϳñ·³íáñáõÙ) normalisation f; (re)mise f en ordre; régularisation f ϳÝáݳñÏÇã, ϳÝáݳñÏáÕ normatif,ive ϳÝáÝÇÏáë »Ï»Õ. chanoine m ϳÝáÝÇÏáë³Ï³Ý propre au chanoine, canonial,e ϳÝáÝÇÏáëáõÃÛáõÝ canonicat m ϳÝã 1) appel m; cri m; ³é³çÇÝ ~áí au premier appel 2) convocation f (¹³ï³ñ³Ý ϳÝã»ÉÁ) ϳÝã»É 1) appeler vt; ßï³å û·ÝáõÃÛáõÝ ~ appeler le médecin de garde; ¹³ï³ñ³Ý ~ appeler en justice, assigner vt; ³ß³Ï»ñïÇÝ ·ñ³ï³Ëï³ÏÇ Ùáï ~ interroger (faire venir) un élève au tableau; û·ÝáõÃÛ³Ý ~ appeler au secours 2) convoquer vt (Ññ³íÇñ»Éª ѳí³ùÇ, ÅáÕáíÇ ¨ ³ÛÉÝ) ϳÝãí»É être appelé,e; être convoqué,e (Ññ³íÇñí»Éª ѳí³ùÇ, ÅáÕáíÇ ¨ ³ÛÉÝ) ϳÝï³ï »ñÅßï. cantate f ϳÝóÉ»ñ (í³ñã³å»ïª ¶»ñÙ³ÝdzÛáõÙ) chancelier m ϳÝáõË tôt; ³é³íáï ~ de bon matin, tôt le matin ϳ߳Éáï ï»°ë íÇß³å³ÓáõÏ Ï³ß³é³Ï»ñ (ϳ߳é³éáõ) corrompu,e; concussionnaire n/adj; ËëÏó. ripou adj/m; ~ áëïÇÏ³Ý ripou m; ݳ ~ ¿ il se fait graisser la patte (¹³ñÓ.) ϳ߳é³Ï»ñáõÃÛáõÝ corruption f; concussion f ϳ߳é³éáõ ï»°ë ϳ߳é³Ï»ñ ϳ߳é³ïáõ corrupteur,-trice n



ϳ߳é»É corrompre vt, soudoyer vt;



Ù³ùë³íáñÝ»ñÇÝ ~ soudoyer les douaniers; ËëÏó. graisser la patte (à qn) (¹³ñÓ.) ϳ߳é»ÉÇ corruptible ϳ߳éí³ÍáõÃÛáõÝ (ͳËí³ÍáõÃÛáõÝ) vénalité f, corruption f ϳ߳éíáÕ (ͳËáõ) vénal,e ϳ߳éáõÙ corruption f ϳ߳éù pot-de-vin m, dessous-de-table m; ~ ï³É verser un pot-de-vin, corrompre vt (ϳ߳é»É); ËëÏó. graisser la patte; ~ ëï³Ý³É recevoir (accepter) un pot-de-vin, se laisser corrompre (ϳ߳éí»É); ~ ëï³óáÕ corrompu,e n ϳ߻μ³×ÏáÝ veste f de cuir ϳ߻·áñÍ corroyeur m (ϳßÇ Ùß³ÏáÕ); tanneur m (˳ճËáñ¹); peaussier m (Ùáñó·áñÍ) ϳ߻·áñͳñ³Ý tannerie f (˳ճËáñ¹³ñ³Ý) ϳ߻·áñÍáõÃÛáõÝ corroyage m (ϳ߻Ùß³ÏáõÙ); peausserie f (Ùáñó·áñÍáõÃÛáõÝ) ϳ߻ϳ½Ù en reliure pleine, recouvert,e en peau; couvert,e de cuir ϳ߻ϳå ï»°ë ϳ߻÷áÏ Ï³ß»Ùß³ÏáõÙ (ϳßíÇ Ùß³ÏáõÙ) corroyage m ϳ߻å³ï couvert,e de cuir ϳ߻å³ïÛ³Ý gaine f ϳ߻÷áÏ courroie f de cuir ϳßÇ (Ùß³Ïí³Í) cuir m, peau f (ÙáñÃÇ); ~ Ùß³Ï»É corroyer vt; ϳßíÇ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f de cuir; ~Ý Ñ³Ý»É ôter la peau ◊ ϳßíÇó ¹áõñë ·³É se mettre en quatre; Ýñ³ ~Ý áõ áëÏáñÝ»ñÝ »Ý Ùݳó»É il n’a que la peau et les os; ~Ý ù»ñÃ»É écorcher vt (ݳ¨` ÷Ëμ.); ~Ý ÷ñÏ»É sauver la peau ϳßϳݹ»É 1) gêner vt, embarrasser vt 2) ÷Ëμ. entraver vt, bloquer vt ϳßϳݹí³ÍáõÃÛáõÝ gêne f, embarras m, situation f embarrassante (délicate) ϳßϳݹí»É être gêné,e, être embarrassé,e 449



ϳßÙÇñ (μñ¹» Ýáõñμ ·áñÍí³Íù, ùÇßÙÇñ)



ϳå³É³éáõ entrepreneur,-euse n; sou-



cachemire m ϳßí» de cuir, en cuir ϳßí»Õ»Ý cuirs m pl; peausserie f (ÙáñûջÝ) ϳã³Õ³Ï ϻݹμ. pie f; ¶áÕ Ï³ã³Õ³Ï (èáëÇÝÇÇ ûå»ñ³Ý) La Pie voleuse ◊ ~Ç å»ë ß³ï³Ëáë bavard,e comme une pie ϳå1 1) lien m; ³ÙáõëÝ³Ï³Ý ~ lien conjugal; ³½·³Ïó³Ï³Ý ~ lien de parenté; å³ï׳é³Ï³Ý ~ lien de cause à effet, ÷ÇÉ. causalité f; μ³ñ»Ï³Ù³Ï³Ýª ÁÝÏ»ñ³Ï³Ý ~»ñ liens d’amitié; ³ñÛáõݳÏó³Ï³Ý ~ lien du sang; ³½·³Ïó³Ï³Ý ~ filiation f; ëÇñ³ÛÇÝ ~ liaison f (amoureuse); ~»ñ ѳëï³ï»É établir des liens, établir des ponts (ϳÙáõñçÝ»ñ ·ó»É); ~»ñ å³Ñå³Ý»É entretenir des liens 2) rapport m, relation f (ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝ, ³éÝãáõÃÛáõÝ); ·áñͳñ³ñ ~»ñ relations d’affaires; ³é¨ïñ³Ï³Ý ~»ñ relations commerciales 3) ï»Ë. liaison f; communication f; û¹³ÛÇÝ ~ liaison aérienne; ³ñμ³Ý۳ϳÛÇÝ ~ liaison par satellite; ÷áëï³ÛÇÝ ~ liaisons postales; Ñ»é³Ëáë³ÛÇÝ ~ liaisons téléphoniques; ~Ç ÙÇçáóÝ»ñ moyens m pl de communication; ~Ý Áݹѳï»Éª ˽»Éª ³Ýç³ï»É déconnecter vt 4) cohérence f (ѳñ³ÏóáõÃÛáõÝ, ϳåí³ÍáõÃÛáõÝ) 5) attachement m (ë»ñ, ÝíÇñí³ÍáõÃÛáõÝ, ϳåí³Í ÉÇÝ»ÉÁ, Ùï»ñÙáõÃÛáõÝ) 6) nœud m (ѳݷáõÛó); ~ ³Ý»É faire un nœud; ÏáßÇÏÇ ~ lacet m (de chaussure); ¹³ áã ÙÇ ~ ãáõÝÇ (ÇÝã-áñ μ³ÝÇ Ñ»ï) cela n’a rien à voir (avec) ϳå2 (ïñó³Ï) 1) trousseau m (μ³Ý³ÉÇÝ»ñÇ) 2) botte f (ËáïÇ, ϳݳãáõ, μáÕÏÇ ¨ ³ÛÉÝ) ϳå³É entreprise f; ~ í»ñóݻɪ ï³É prendre, donner à l’entreprise; soumission f, forfait m; ~Ç Ñ³Ûï ï³É soumissionner vt; ßÇݳñ³ñ³Ï³Ý ~ promotion f immobilière ϳå³É³ÛÇÝ ~ »Õ³Ý³Ïáí par entreprise



missionnaire n



ϳå³Ïó³Ï³Ý de liaison; de relation ϳå³Ïó»É 1) lier vt; relier vt, rattacher vt;



attacher vt (ϳå»É); joindre vt (ÙdzóÝ»É, Ïó»É) 2) ï»Ë. interconnecter vt (Çñ³ñ ÙdzóÝ»É) ϳå³Ïó»ÉÇáõÃÛáõÝ (ѳٳÏó»ÉÇáõÃÛáõÝ) combinabilité f ϳå³ÏóáÕ de liaison; de relation ϳå³Ïóí³Í cohérent,e; suivi,e (ß³ñáõݳϳϳÝ) ϳå³Ïóí³ÍáõÃÛáõÝ cohérence f (de); suite f (dans) (ß³ñáõݳϳϳÝáõÃÛáõÝ) ϳå³Ïóí»É se lier; se relier, se rattacher; s’attacher; se joindre ϳå³ÏóáõÃÛáõÝ (ѳٳÏóáõÃÛáõÝ, ½áõ·³ÏóáõÃÛáõÝ) combinaison f; ³Ûë ϳå³ÏóáõÃÛ³Ùμ à ce propos, à cet égard ϳå³ÏóáõÙ 1) ï»Ë. connexion f, interconnexion f 2) É»½íμ. liaison f (μ³é³Ï³å, μ³Õ³Ó³ÛÝÝ»ñÇ ÙdzóáõÙÁ Ó³ÛݳíáñÝ»ñÇÝ) ϳå³Ýù¥Ý»ñ¤ fers m pl, chaînes f pl; ϳå³ÝùÝ»ñÇó ³½³ïí»É rompre ses chaînes ϳå³Ýù³½»ñÍ»É ôter les fers, ôter les chaînes; ÷Ëμ. affranchir vt ϳå³ß³ñ (É»éݳñß³íáñ¹Ý»ñÇ) cordée f



ϳå³íáñ 1) employé,e n des P.T.T. (poste, télégraphe, téléphone) 2) é³½Ù. agent m de liaison



ϳå³ñ1 (³ñ×Ç×) ÑÝù. plomb m ϳå³ñ2 μëμ. câpre(s) f (pl) ϳå³ñ³μ»ñ (ÑáÕ, ѳÝù) »ñÏñμ. plom-



bifère



ϳå³ñ³·áõÛÝ couleur f de plomb;



plombé,e, livide ϳåï³íáõÝ)



(·áñß³·áõÛÝ,



ϳå³ñ³¹ñáßÙ, ϳå³ñ³ÏÝÇù (åÉáÙμ)



plomb m



ϳå³ñ³¹ñáßÙ»É, ϳå³ñ³ÏÝù»É (åÉáÙ-



μ»É) plomber vt



ϳå³ñ³¹ñáßÙí»É,



ϳå³ñ³ÏÝùí»É



(åÉáÙμí»É) être plombé,e 450



ϳå³ñ³¹ñáßÙáõÙ,



ϳåϳÛÇÝ de singe ϳåϳÝÙ³Ý simiesque; ~ ¹»Ùù visage



ϳå³ñ³ÏÝùáõÙ



plombage m



ϳå³ñ³ÃáõݳíáñáõÙ μÅßÏ. saturnisme



m simiesque



ϳåϳÝáó (ϳåϳñ³Ý) singerie f ϳåÏ»É singer vt ϳåÏå»É lier vt ensemble; ligoter vt,



m



ϳå³ñ³Ñ³Ýù mine f de plomb ϳå³ñ³ÓáõÛÉ de plomb ϳå³ñ³ÛÇÝ de plomb ϳå³ñ³å³ï couvert,e de plomb ϳå³ñ³å³ï»É couvrir vt de plomb ϳå³ñ³å³ïí»É être couvert,e de



garrotter vt



ϳåÏáõÙ singerie f ϳåáï ï»°ë ͳÍÏáó ϳåáï»É attacher vt, ficeler vt; ligoter vt



(è»ñÝ áõ áïù»ñÁ)



plomb



ϳå³ñ³å³ïáõÙ plombage m ϳå³ñ³ñͳà (ÙáÉÇμ¹»Ý) molybdène f ϳå³ñ», ϳå³ñÛ³ de plomb ϳå³ñ»É plomber vt ϳå»É 1) lier vt (Çñ³ñ ϳå»É, Ùdzó-



ϳåáó 1) paquet m (÷³Ã»Ã, Íñ³ñ) 2)



liasse f (ïñó³Ïª ݳٳÏÝ»ñÇ, ûñûñÇ, ÃÕûñÇ ¨ ³ÛÉÝ) ϳåí³Í lié,e, attaché,e; connexe (ѳñ³ÏÇó) ϳåí³ÍáõÃÛáõÝ 1) attachement m (Ùï»ñÙáõÃÛáõÝ, ϳå, ë»ñ, ÝíÇñí³ÍáõÃÛáõÝ); ~ »ñ»Ë³Ý»ñÇ Ñ»ï attachement aux enfants 2) cohérence f (ѳñ³ÏóáõÃÛáõÝ) ϳåí»É 1) se nouer (å³ñ³ÝǪ ÷áÕϳåÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ) 2) s’attacher (áñ¨¿ μ³ÝÇ ~ª ϳåí³Í ÉÇÝ»É, Çñ³ñ ~); ÷Ëμ. s’attacher (à), être attaché,e (Ùï»ñٳݳÉ, ÁÝï»É³Ý³É, ϳåí³Í ÉÇÝ»É) ϳåï³μÇÍ bleu m; ³ãù»ñÇ ï³Ï ϳåï³μÍ»ñ Ï³Ý il a les yeux cernés ϳåï³·áõÛÝ 1. adj bleu,e 2. couleur f bleue (ϳåáõÛï ·áõÛÝÁ) ϳåï³·áõÝ»É devenir bleu,e, bleuir vi ϳåï³·áõÝáõÃÛáõÝ couleur f bleue, bleu m; ombres f pl (³ãù»ñÇ ï³Ï) ϳåï³ÃÃáõ ùÇÙ. acide m prussique; ·Çï. acide m cyanhydrique ϳåï³Ëï (ódzÝá½) μÅßÏ. cyanose f, maladie f bleue ϳåï³Ï³Ý³ã bleu-vert adj/m, turquoise f/adj ϳåï³íáõÝ bleuâtre; bleuté,e (ϳåáõÛïÇÝ ïíáÕ) ϳåï³óÝ»É rendre bleu,e, bleuir vt; passer au bleu (ëåÇï³Ï»Õ»ÝÁ) ϳåï»É devenir bleu,e, bleuir vi ϳåïáõÃÛáõÝ couleur f bleue, bleu m ϳåïáõÏ (ϳåï³Í ï»Õª Ù³ßÏÇ íñ³) bleu m, ecchymose f, meurtrissure f; ~Ý»ñáí ͳÍÏí³Í Ù³ñÙÇÝ corps m



Ý»É); ligoter vt (Ù³ñ¹áõÝ Ï³åÏå»É, Ó»éù»ñÝ áõ áïù»ñÁ ϳå»É) 2) attacher vt (³Ùñ³óÝ»É) 3) bander vt avec (÷³Ã³Ã»É); ³ãù»ñÁ ~ bander les yeux 4) nouer vt (ųå³í»Ý, ÷áÕϳå); faire un nœud (ѳݷáõÛó ³Ý»É) 5) ficeler vt (ûÉáí, μ³ñ³Ï å³ñ³Ýáí) ϳå»ñï (ϳñå»ï) carpette f ϳåÇÏ singe m; guenon f (¿·Á); ~Ç å»ë ͳٳÍéáõÃÛáõÝÝ»ñ ³Ý»É faire des grimaces comme un singe ϳåÇÏáõÃÛáõÝ (ϳåÏáõÃÛáõÝ) singerie f; ~Ý»ñª ϳåÏáõÃÛáõÝÝ»ñ ³Ý»É faire des singeries ϳåÇã cordon m; ·á·ÝáóÇ ~Ý»ñ cordons d’un tablier; ·É˳ñÏÇ ~ bride f; ÏáßÇÏÇ ~ lacet m (de chaussure); ~Áª ųå³í»ÝÁ ù³Ý¹»É délacer vt ϳåÇï³É ï»°ë ¹ñ³Ù³·ÉáõË Ï³åÇï³ÉÇ½Ù ï»°ë ¹ñ³Ù³ïÇñáõÃÛáõÝ Ï³åÇï³ÉÇëï ï»°ë ¹ñ³Ù³ï»ñ ϳåÇï³ÉÇëï³Ï³Ý ï»°ë ¹ñ³Ù³ïÇñ³Ï³Ý ϳåÇï³Ý ½ÇÝí. capitaine m ϳåÇïáõÉÛ³ódz capitulation f; ~ÛÇ »ÝóñÏí»É capituler vi; ³Ýí»ñ³å³Ñ



~ capitulation sans conditions (ϳåÇïáõÉÛ³ódzÛÇ »ÝóñÏí»É, ³ÝÓݳïáõñ ÉÇÝ»É) capituler vi ϳåϳͳé ï»°ë í³ñ³½³Í³é, μ³á-



ϳåÇïáõÉÛ³óí»É



μ³μ 451



service administratif 3) gouverneur m (Ù³ñ½å»ï, ݳѳݷ³å»ï) 4) ïÝï·. manager m, manageur,-euse n; gestionnaire n (ϳé³í³ñÙ³Ý Ù³ëݳ·»ï) 5) directeur,-trice n (ïÝûñ»Ý) ϳé³í³ñáÕ (ջϳí³ñáÕ) dirigeant,e adj/n; gérant,e n ϳé³í³ñãáõÃÛáõÝ conseil m d’administration ϳé³í³ñáõÃÛáõÝ gouvernement m; cabinet m (ݳ˳ñ³ñÝ»ñÇ ³ÙμáÕç ϳ½ÙÁ); ϳé³í³ñáõÃÛ³Ý ³Ý¹³Ù membre m du gouvernement; Ïá³ÉÇóÇáݪ Ù³ëݳÏó³ÛÇÝ ~ gouvernement de coalition ϳé³í³ñáõÙ 1) gestion f; Ó»éݳñÏáõÃÛ³Ý ~ gestion d’entreprise; ïÝï»ëáõÃÛ³Ý ~ gestion économique; å»ï³Ï³Ý ~ gestion des affaires; ýÇݳÝëÝ»ñÇ ~ gestion des finances (financière); ѳٳï»Õ ~ cogérance f, cogestion f; ϳé³í³ñÙ³Ý Ñ³ÝÓÝ»É (³é¨ïñ³ÛÇÝ Ó»éݳñÏáõÃÛáõÝÁ) mettre en gérance 2) administration f (í³ñã³Ï³Ý ~); γé³í³ñÙ³Ý ³½·³ÛÇÝ ¹åñáó (üñ³ÝëdzÛáõÙ) École f nationale d’administration (E.N.A.) 3) ï»Ë. commande f; ϳé³í³ñÙ³Ý í³Ñ³Ý³Ïª Ï»ï poste m de commande 4) gérance f (·áñÍ»ñÇ í³ñáõÙ, ·áñͳí³ñáõÃÛáõÝ) 5) ïÝï·. management m; Ó»éݳñÏáõÃ۳ݪ ѳëï³ïáõÃÛ³Ý Ï³é³í³ñÙ³Ý Ï³éáõóí³ÍùÁ organigramme



couvert de meurtrissures



ϳåñ³É (Ïñïë»ñ Ññ³Ù³Ý³ï³ñ³Ï³Ý



ϳ½ÙÇ ½ÇÝíáñ³Ï³Ý ÏáãáõÙ) caporal m ϳåáõÏ (˳ճÃÕûñÇ) jeu m de cartes ϳåáõÕÇ canal m ϳåáõÛï 1. adj bleu,e; ~ ³ãù»ñ yeux m pl bleus; ~ ѳ½ coqueluche f 2. bleu m (~ ·áõÛÝÁ); Ùáõ· ~ bleu marine, bleu foncé; μ³ó ~ bleu clair; ~ÇÝ ïíáÕ bleuté,e ϳåáõï³Ï (ɳ½áõñ, »ñÏݳ·áõÛÝ) d’azur, azuré,e ϳåáõï³ãÛ³ aux yeux bleus ϳåáõïÇÏ (ϳåáõÛï ï»ñ»÷áõÏ, ݳßï) μëμ. bleuet m ϳ鳷áñÍ carrossier m ϳ鳷áñÍáõÃÛáõÝ carrosserie f ϳ鳹áõé porte f cochère ϳé³Ù³ïáõÛó quai m, débarcadère m ϳé³Ùμ³ñÓ cric m ϳé³Ý³ï»Õ quai m ϳé³Ý»É aborder vt, accoster vt ϳé³Ýí³Í abordé,e, accosté,e; ~ ݳí navire m accosté ϳé³å³Ý cocher m; charretier m (ë³Ûɳå³Ý) ϳé³å³Ý¹áÏ (ÙáûÉ) motel m ϳé³í³ñ³Ï³Ý gouvernemental,e, de gouvernement; áã ~ ϳ½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝ organisation f non gouvernementale (O.N.G.) ϳé³í³ñ³Ï»ï (ϳé³í³ñÙ³Ý í³Ñ³Ý) tableau m, poste m ϳé³í³ñ³Ù»ï ï»°ë Çß˳ݳٻï ϳé³í³ñ»É 1) diriger vt, gérer vt (ջϳí³ñ»É); ·áñÍ»ñÁ ~ª ջϳí³ñ»É gérer les affaires 2) administrer vt (í³ñã³Ï³Ý ³ß˳ï³Ýù ³Ý»É), gouverner vt (Ù³ñ½Á, ݳѳݷÁ, å»ïáõÃÛáõÝÁ) 3) commander vt (Ññ³Ñ³Ý·»É, Ññ³Ù³Û»É) ϳé³í³ñ»ÉÇ (ջϳí³ñ»ÉÇ) gérable ϳé³í³ñ»ÉÇáõÃÛáõÝ gérabilité f ϳé³í³ñÇã 1) gérant,e n; ϳé³í³ñãÇ ï»Õ³Ï³É vice-gérant,e n 2) administrateur,-trice n (ϳñ·³¹ñÇã, ³¹ÙÇÝÇëïñ³ïáñ); ·áñÍ»ñÇ ~ secrétaire n administratif,-ive, chef m du



m



ϳé³ïáõÝ (ϳé³ëñ³Ñ) remise f ϳé³÷ݳï (·ÇÉÛáïÇÝ) guillotine f ϳé³÷ݳï»É (·ÉáõËÁ Ïïñ»É, ·É˳-



ï»É) guillotiner vt, décapiter vt échafaud m; ~ μ³ñÓñ³Ý³É monter sur l’échafaud ϳéã³Í accroché,e ϳéã»É s’accrocher (à); se cramponner (à) (Ïåã»É); saisir vt (μéÝ»É); s’agripper, empoigner vt (Ó»éù»ñáí) ϳéáõÛó 1) (ßÇÝáõÃÛáõÝ) construction f, bâtiment m, bâtisse f, édifice m 2) structure f (ϳéáõóí³Íù) ϳé³÷ݳñ³Ý



452



tion f; édification f; érection f (Ñáõß³ñÓ³ÝÇ) ϳéù voiture f, calèche f, coupé m, carrosse m ϳë»ï ï»°ë »ñǽ³ïáõ÷, Ó³ÛÝ»ñǽ ϳë»óÝ»É suspendre vt, arrêter vt; freiner vt (³ñ·»É³Ï»É); ½³ñ·³óáõÙÁ ~ freiner le développement; parer vt (ѳñí³ÍÁ ~) ϳë»óí»É être suspendu,e, être arrêté,e ϳë»óáõÙ 1) suspension f, arrêt m; ¹³ï³ùÝÝáõÃÛ³Ý ~ suspension d’audience 2) moratoire m (³éϳËáõÙ) ϳëϳ¹ cascade f (ë³Ý¹Õ³çñí»Å) ϳëϳ¹Ûáñ cascadeur, -euse n ϳëϳ¹Ûáñ³Ï³Ý de cascadeur ϳëÏ³Í 1) soupçon m; doute m; ~Ý»ñ áõÝ»Ý³É avoir des soupçons; ~Ý»ñÁ ÷³ñ³ï»É dissiper les doutes; ~Ç ï³Ï ³éݻɪ ¹Ý»É mettre en doute; ~ ³ñï³Ñ³Ûï»É exprimer des doutes, se montrer sceptique; ~Çó í»ñ ¿ il est hors de doute; ~ ãÇ Ñ³ñáõóáõÙ ³ÛÝ, áñ… il ne fait pas de doute que…; ~Á ÏñÍáõÙ ¿ Ýñ³ Ñá·ÇÝ il est rongé par le doute 2) suspicion f (³Ýíëï³ÑáõÃÛáõÝ) ϳëϳͳѳñáõÛó douteux,-euse ϳëϳͳÙÇï soupçonneux,-euse; méfiant,e, défiant,e (ϳëϳÍáÕ, ãѳí³ï³óáÕ); incrédule (ϳëϳÍÏáï, ãíëï³ÑáÕ) ϳëϳͳÙïáñ»Ý avec méfiance, avec suspicion ϳëϳͳÙïáõÃÛáõÝ méfiance f, défiance f ϳëϳͳÝù 1) doute m 2) soupçon m, suspicion f 3) crainte f, appréhension f ϳëϳͳíáñ suspicieux,-euse (ѳ۳óù) ϳëÏ³Í»É soupçonner vt; se douter (de) (»Ýó¹ñ»É); Ù»Ýù ³Û¹ Ù³ëÇÝ ã¿ÇÝù ϳëϳÍáõÙ nous ne nous en doutions pas ϳëϳͻÉÇ 1) douteux,-euse; suspect,e (³Ýíëï³Ñ»ÉÇ); ~ ÉÇÝ»É (³å³óáõÛóÝ»ñǪ ѳëï³ïÙ³Ý Ï³ñÇù áõݻݳÉ) être sujet,te à caution 2) prob-



ϳéáõó³·»ï (ÏáÝëïñáõÏïáñ, ϳéáõó-



í³Íù ëï»ÕÍáÕ) constructeur,-trice n; ingénieur m structure (ßÇݳñ³ñáõÃÛ³Ý ³ëå³ñ»½áõÙ); ingénieur d’études m (Ù»ù»Ý³ßÇÝáõÃÛ³Ý Ù»ç); ·É˳íáñ ~ chef m du bureau d’études ϳéáõó³Ï³ñ· ï»°ë ٻ˳Ýǽ٠ϳéáõó³å³ï»É bâtir vt (sur un terrain) ϳéáõó³å³ïáÕ (ϳéáõóáÕ) maître m d’ouvrage ϳéáõó³å³ïí»É se couvrir de bâtiments ϳéáõó³å³ïáõÙ construction f de bâtiments ϳéáõó»É construire vt; bâtir vt; édifier vt; ïÝ»ñª ·áñͳñ³ÝÝ»ñ ~ construire des maisons, des usines; ïáõÝ, ù³Õ³ù ~ bâtir une maison, une ville ◊ û¹³ÛÇÝ ³ÙñáóÝ»ñ ~ bâtir des châteaux en Espagne ϳéáõóáÕ (ßÇݳñ³ñ) constructeur,trice n, bâtisseur,-euse n; maître m d’ouvrage (ϳéáõó³å³ïáÕ) ϳéáõóáÕ³μ³ñ d’une manière constructive ϳéáõóáÕ³Ï³Ý de construction; ÷Ëμ. constructif,-ive ϳéáõóí³Íù 1) structure f; construction f; composition f, conception f (ÑáñÇÝí³Íù); å»ï³Ï³Ý ~ organisation f (structure) de l’État; ~ ï³Éª ϳéáõóí³Íù³ÛݳóÝ»É structurer vt 2) ï»Ë. agencement m (Ù»ù»Ý³ÛÇ, ë³ñùÇ) ϳéáõóí³Íù³ÛÇÝ structural,e, structurel,le; ~ É»½í³μ³ÝáõÃÛáõÝ linguistique f structurale; ~ μ³ñ»÷áËáõÙÝ»ñ réformes f pl; ~ ÷á÷áËáõÃÛáõÝÝ»ñ changements m pl structurels, restructuration f ϳéáõóí³Íù³ÛݳóÝ»É structurer vt ϳéáõóí³Íù³ÛݳóáõÙ (ϳéáõóù³íáñáõÙ, ϳéáõóí³ÍùáñáßáõÙ, ϳéáõóí³Íù ï³ÉÁª ëï³Ý³ÉÁ) structuration f ϳéáõóí³ÍùáñáßÇã (ϳéáõóí³Íù³Ýå³ëï) structurant,e ϳéáõóáõÙ (ßÇݳñ³ñáõÃÛáõÝ) construc453



lématique (ùÇã ѳí³Ý³Ï³Ý, »Ýó¹ñ³Ï³Ý) ϳëϳͻÉÇáñ»Ý douteusement, d’une manière douteuse (suspecte); soupçonneusement, avec suspicion ϳëϳͻÉÇáõÃÛáõÝ 1) méfiance f, défiance f 2) incertitude f (³Ýѳí³ëïÇáõÃÛáõÝ, ³Ýëïáõ·áõÃÛáõÝ) ϳëϳÍÛ³É (³ÝÓ) suspect,e n ϳëϳÍáï ï»°ë ϳëϳͳÙÇï ϳëϳÍáïáõÃÛáõÝ ï»°ë ϳëϳͳÙïáõ-



Ï³í» d’argile; de terre (³Ù³ÝÇ Ù³-



ëÇÝ); ~ ÏáõŪ ë³÷áñ pot m de terre; ~ ³Ù³Ý»Õ»Ý poterie f; ~ Çñ»ñ poterie(s) f (pl) ϳíÇ× craie f; ~áí ·Í»É tracer vt à la craie ϳí׳ÛÇÝ »ñÏñμ. crayeux,-euse ϳí×» de craie ϳï³Éǽ³ïáñ ùÇÙ., Ï»Ýëμ. (ݳ¨ª ÷Ëμ.) catalyseur m ϳï³ÉáݳϳÝ, ϳï³ÉáÝÛ³Ý catalan,e ϳï³ÉáݳóÇ, ϳï³ÉáÝáõÑÇ Catalan,e



ÃÛáõÝ Ï³ëϳ٠(μáõÇ ÙÇ ï»ë³ÏÁ, μíÇ׳Ï)



n



ϳï³Ï plaisanterie f; ËëÏó. blague f;



chouette f



ϳë-ϳåáõÛï tout bleu ϳëϳñ³ gril m ϳë-ϳñÙÇñ tout rouge ϳëï³ caste f ϳëï³Ý»ïÝ»ñ, ϳëï³ÝÛ»ïÝ»ñ »ñÅßï.



~áí par plaisanterie; ³é³Ýó ~Ǫ Éñçáñ»Ý pour de bon; ~Á ÙÇ ÏáÕÙ sans blague; ã³ñ ~ mauvaise plaisanterie; ~Ç í»ñ³Í»É tourner vt en plaisanterie ϳï³Ï³μ³Ý railleur,-euse n, humoriste n (»ñ·Çͳμ³Ý) ϳï³Ï³μ³Ý»É plaisanter vi, badiner vi; ËëÏó. blaguer vi ϳï³Ï³μ³ÝáõÃÛáõÝ plaisanterie f ϳï³Ï³Ëáë plaisant,e ϳï³Ï³ËáëáõÃÛáõÝ plaisanterie f ϳï³Ï³ÛÇÝ (ϳï³ÏÇ μÝáõÛà áõÝ»óáÕ) badin,e; ~ ïñ³Ù³¹ñáõÃÛáõÝ humeur f badine ϳï³Ï³Ýϳñ (ß³ñÅ) charge f; caricature f (ͳÕñ³Ýϳñ) ϳï³Ï³ë»ñ (ϳï³ÏáÕ) badin,e, ËëÏó. blagueur,-euse; farceur,-euse ϳï³Ï»É plaisanter vi, ËëÏó. blaguer vi, badiner vi; ϳï³Ïá¯õÙ »ù vous voulez rire !; ~áí en plaisantant, en riant, en badinant ϳï³Ï»ñ·³Ï (ϳï³Ï»ñ·áõ) óïñ. comique n ϳï³Ï»ñ·³Ï³Ý comique ϳï³Ï»ñ·áõ ï»°ë ϳï³Ï»ñ·³Ï ϳï³Ï»ñ·áõÃÛáõÝ comédie f; »ñ³Åßï³Ï³Ý ~ comédie musicale ϳï³ÏÉǽ٠ﻰë ѻճÏáñͳÝáõ٠ϳï³ÏáÙμ (·»ïݳ÷áñ ¹³Ùμ³ñ³Ý) catacombes f pl ϳï³Õ³μ³ñ furieusement; avec rage, rageusement, avec acharnement ϳï³Õ³Í enragé,e; emporté,e (½³Û-



castagnettes f pl ϳí 1) argile f; μñáõï³·áñÍ³Ï³Ý ~ glaise f 2) pâte f à modeler (Í»÷³ÙáÙ, Í»÷³Ï³í, åɳëïÇÉÇÝ) ϳí³μ»ñ (ÑáÕ) »ñÏñμ. argilifère Ï³í³·áñÍ ï»°ë μñáõï Ï³í³·áñÍ³Ï³Ý ï»°ë μñáõï³·áñÍ³Ï³Ý Ï³í³·áñÍáõÃÛáõÝ ï»°ë μñáõï³·áñÍáõÃÛáõÝ Ï³í³ÑáÕ 1) terre f argileuse (ϳí³ÛÇݪ ϳíáï ÑáÕ) 2) ùÇÙ. oxyde m d’alu-



minium, alumine f (³ÉÛáõÙÇÝÇ ûùëǹ, áñÇó ³ÉÛáõÙÇÝ »Ý ëï³ÝáõÙ) ϳí³ÑáÕ³ÛÇÝ (³í³½³Ï³í³ÛÇÝ) argileux,-euse ϳí³Ù³Ý (Ï³í» ³Ù³Ý) récipient m de terre ϳí³ÛÇÝ (ϳí³Ë³éÝ, ϳíáï) argileux,-euse ϳí³ß»Ý en pisé, fait,e de terre argileuse ϳí³å³ÏÇ (Ë»ó³å³ÏÇ) vitrocéramique f ϳí³ï entremetteur,-euse n; proxénète n; ËëÏó. marieur,-euse n ϳí³ïáõÃÛáõÝ métier m d’entremetteur,-euse, métier de marieur,-euse, proxénétisme m ϳí³ù³ñ ÑÝù. ocre f



454



perfection; áñ¨¿ É»½íÇ ~ ïÇñ³å»ï»É connaître une langue à la perfection ϳï³ñ»ÉÇ exécutable; réalisable (Çñ³·áñÍ»ÉÇ) ϳï³ñ»ÉáõÃÛáõÝ perfection f; ϳï³ñ»ÉáõÃÛ³Ý Ñ³ëÝ»É toucher à la perfection; ϳï³ñ»ÉáõÃÛ³Ý Ñ³ëóÝ»É porter à la perfection ϳï³ñÛ³É parfait,e; accompli,e, achevé,e (³í³ñïáõÝ); ~ ·»Õ»óÏáõÃÛáõÝ beauté f parfaite; ~ ï³ÝïÇñáõÑÇ maîtresse f de maison accomplie; ~ ÑÇÙ³ñ un sot en trois lettres (¹³ñÓ.); ~ Ù³ñ¹ ãϳ nul n’est parfait ϳï³ñáÕ exécutant,e n (Ññ³Ù³Ý, ѳÝÓݳñ³ñáõÃÛáõÝ, ݳ¨ª ~ »ñ³ÅÇßï); interprète n (¹»ñ³ë³Ý); ·É˳íáñ ¹»ñÁ ~ª ·É˳íáñ ¹»ñ³Ï³ï³ñ (áñ¨¿ ·áñÍÇ Ù»ç) protagoniste m ϳï³ñáÕ³Ï³Ý exécutif,-ive ϳï³ñí»É 1) s’accomplir (Çñ³·áñÍí»É), se réaliser (Çñ³Ï³Ý³Ý³É), se faire (³ñí»É) 2) se passer; avoir lieu (ï»ÕÇ áõݻݳÉ, å³ï³Ñ»É); DZÝã ¿ ϳï³ñíáõÙ qu’est-ce qui se passe ?, que se passe-t-il ? 3) s’effectuer (ÁÝóݳÉ) 4) survenir vi (³Ýëå³ë»ÉÇáñ»Ý ï»ÕÇ áõݻݳÉ, íñ³ ѳëÝ»É) ϳï³ñáõÙ accomplissement m (å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇ, ó³ÝÏáõÃÛáõÝÝ»ñÇ); exécution f (Çñ³·áñÍáõÙ); réalisation f (Çñ³Ï³Ý³óáõÙ); å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ accomplissement des devoirs; Ù³ùë³ÛÇݪ Ù³ùë³½»ñÍÙ³Ý Ó¨³Ï»ñåáõÙÝ»ñÇ ~ accomplissement des formalités de dédouanement; Ç ~Ý en exécution de…; »Ýóϳ ¿ ϳï³ñÙ³Ý est à exécuter; Ù»ÏÇ Ï³ï³ñÙ³Ùμ »ñÅßï. exécuté,e par, óïñ. interprêté,e par; ³ÝóÝ»É å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ï³ï³ñÙ³ÝÁ entrer en fonctions ϳﻷáñdz (ϳñ·) catégorie f ϳïÇÏ Ï½ÙËë. luette f, uvule f ϳïá¹ ï»°ë ϳÃṠϳïá¹³ÛÇÝ ï»°ë ϳÃá¹³ÛÇÝ



ñ³ó³Í); ~ ßáõÝ chien m enragé



ϳï³Õ»É s’enrager, devenir enragé,e;



÷Ëμ. se mettre en fureur, s’emporter, s’acharner ϳï³Õ»óÝ»É faire (en)rager vt; exciter vt (ß³ÝÁ); ÷Ëμ. mettre vt en fureur ϳï³Õ»óÝáÕ (½³ÛñáõÛà ³é³ç³óÝáÕ) rageant,e; enrageant,e ϳï³ÕÇ 1) enragé,e, furieux,-euse, acharné,e; ~ Ù³ñï combat acharné 2) violent,e (μáõéÝ, ÙáÉ»·ÇÝ) ϳï³Õáñ»Ý ï»°ë ϳï³Õ³μ³ñ ϳï³ÕáõÃÛáõÝ rage f; fureur f, acharnement m, frénésie f (ÙáÉ»·ÝáõÃÛáõÝ); ÑÝó., μÝëï. ire f ϳï³åáõÉï ï»°ë ÇÝùݳݻïÇã ϳï³ñ1 crête f (ÃéãáõÝÇ, É»é³Ý, ³ÉÇùÇ); faîte m (ͳéÇ, É»é³Ý) ϳï³ñ2 Ç ~ ³Í»É mettre vt à exécution; ¹³ï³í×ÇéÝ Ç ~ ³Í»É exécuter la sentence ϳï³ñ³Íáõ (¹³ï³Ï³Ý) Çñ³íμ. huissier m ϳï³ñ³Ïï (³ãùÇ ÷³éª í³ñ³·áõÛñ) μÅßÏ. cataracte f ϳï³ñ»É 1) faire vt, accomplir vt; å³ñïùÁ ~ accomplir son devoir 2) exécuter vt (Çñ³·áñÍ»É, ·áñͳ¹ñ»É); Ññ³Ù³Ý ~ exécuter un ordre; »ñ³Åßï³Ï³Ý »ñÏ ~ª Ýí³·»É exécuter une œuvre musicale 3) réaliser vt (Çñ³Ï³Ý³óÝ»É) 4) Çñ³íμ. commettre vt (ѳÝó³·áñÍáõÃÛáõÝ, ë˳É); perpétrer vt (á×Çñ, ùñ»³Ï³Ý ³ñ³ñù) 5) effectuer vt (׳ݳå³ñÑáñ¹áõÃÛáõÝ, ÃéÇãù) 6) ËáëïáõÙÁ ~ tenir sa promesse ϳï³ñ»É³·áñÍ»É perfectionner vt; sophistiquer vt ϳï³ñ»É³·áñÍí³Í perfectionné,e; sophistiqué,e, performant,e ϳï³ñ»É³·áñÍí»É se perfectionner, se sophistiquer ϳï³ñ»É³·áñÍáõÙ perfectionnement m; ϳï³ñ»É³·áñÍÙ³Ý ¹³ëÁÝóóÝ»ñ cours m pl de perfectionnement ϳï³ñ»É³å³ßï perfectionniste n ϳï³ñ»É³å³ßïáõÃÛáõÝ perfectionnisme m ϳï³ñ»É³å»ë parfaitement, à la



455



ϳïí³½·ÇÝ»ñ ϻݹμ. félidés m pl ϳïí³Ëáï (³Õμ³ÕμáõÏ, í³É»ñdzÝ)



(ϳñ³ÏáõÉÇ ÙáñÃáõó) d’astrakan ϳñ³Ù»É caramel m ϳñ³ÝïÇÝ ï»°ë Ù»Ïáõë³óáõ٠ϳñ³áÏ» karaoké m ϳñ³å cygne m ◊ ~Ç »ñ· (í»ñçÇݪ ٳѳٻñÓ »ñ·) chant m du cygne ϳñ³å³íǽ à cou de cygne ϳñ³å»ï précurseur m, avant-coureur m, pionnier,-ière n ϳñ³åÇÏ ï»Ë. treuil m ϳñ³ë jarre f ϳñ³ëÇ meubles m pl, mobilier m ϳñ³ï (óÝϳ·ÇÝ ù³ñ»ñÇ Ïßé³ã³÷ = 0,2 ·ñ³ÙÇ) carat m ϳñ³ï» (׳åáÝ³Ï³Ý Ù³ñ½³Ó¨) karaté m ϳñ³ï»Çëï karatéka n ϳñμǹ ùÇÙ. carbure m ϳñμÛáõñ³ïáñ ï»Ë. carburateur m ϳñ· 1) rang m, rangée f (ß³ñù); ³é³çÇÝ ~áõÙ au premier rang 2) ordre m (ϳñ·áõϳÝáÝ); ³Ûμμ»Ý³Ï³Ý ~ ordre alphabétique; ~Ç μ»ñ»É mettre en ordre, ranger vt (ß³ñ»É, ¹³ñë»É); arranger vt (ϳñ·Ç μ»ñ»É, ßïϻɪ ûÓÇùÁ, ë³Ýñí³ÍùÁ); mettre à jour (·áñÍ»ñÁ, ·ñ³éáõÙÝ»ñÁ); ÁݹáõÝí³Í ~ ¿ª ëáíáñ³Ï³Ý μ³Ý ¿ c’est dans l’ordre des choses; ~ å³Ñå³Ý»É maintenir l’ordre; Ù»ÏÇÝ ~Ç Ññ³íÇñ»É rappeler qn à l’ordre; ë³ÑÙ³Ýí³Í ~áí selon les modalités en vigueur; ³Ù»Ý ÇÝã ~ÇÝ ¿ tout va bien 3) catégorie f (¹³ë, É»½í³μ³Ý³Ï³Ý ϳﻷáñdz) 4) classe f (³ñÅ»ùª áñ³ÏÇ Ï³ñ¨áñáõÃÛ³Ý ³éáõÙáí), qualité f (áñ³Ï); ³é³çÇÝ ~Ǫ áñ³ÏÇ de première qualité, haut de gamme 5) dispositif m (¹³ë³íáñáõÃÛáõÝ); å³Ñ»ëï³íáñÙ³Ý ~ dispositif de stockage ϳñ·³μ³Ý ·Çï. taxinomiste n ϳñ·³μ³Ý³Ï³Ý ·Çï. taxinomique ϳñ·³μ³ÝáõÃÛáõÝ ·Çï. taxinomie f ϳñ·³μ»ñ»É régler vt (·áñÍÇùÁ, ë³ñùÁ), ajuster vt ϳñ·³μ»ñáÕ (μ³Ýíáñ, Ù³ëݳ·»ï) régleur m ϳñ³ÏáõÉ»



valériane f, herbe-à-chats f (herbe-aux-chats f) ϳïí³Ó³· chaton m; ËëÏó. minet,te n ϳïí³ÓáõÏ Ï»Ý¹μ. raie f ϳïí³ÛÇÝ de chat; félin,e (ϳïíÇÝ Ñ³ïáõϪ μÝáñáß) ϳïí³éÛáõÍ (åáõÙ³, Ïáõ·áõ³ñ) ϻݹμ. puma m, couguar m (cougouar) ϳïí³ó»Õ ï»°ë ϳïí³½·ÇÝ»ñ ϳïíÇÏ1 ϻݹμ. chaton m, petit chat m; ËëÏó. minet,te n ϳïíÇÏ2 (÷ß÷ßáõÏ) μëμ. chaton m ϳïáõ chat m, chatte f (¿·Á); ϳïíÇ Ó³·ª ϳïíÇÏ chaton m, petit chat m, ËëÏó. minet,te n; ~Ý ÙɳíáõÙ ¿ le chat miaule; ÁÝï³ÝǪ í³ÛñÇ ~ chat domestique, sauvage; ~Ý ÙáõÏ ¿ μéÝáõÙ le chat attrape la souris; Îáßϳíáñ ~Ý (Ñ»ùdzÃÇó) le Chat botté ◊ ÙáõÏÝ áõ ~ Ë³Õ³É jouer au chat et à la souris; ϳïíÇ å»ë ÙÇßï óûñÇ íñ³ ÁÝÏÝ»É retomber comme un chat sur ses pattes; ³åñ»É ÇÝãå»ë ßáõÝ áõ ~ s’accorder comme chien et chat; Ýñ³Ýó ÙÇç¨ ë¨ ~ ¿ ³Ýó»É il y a un froid entre eux; »ñμ ~Ý ïáõÝÁ ã¿, ÙÏÝ»ñÁ å³ñ »Ý μéÝáõÙ le chat parti, les souris dansent ϳñ 1) couture f; ~ ³Ý»É faire de la couture; ~Áª ϳñ³ÍÁ ù³Ý¹»É découdre vt; ~Ç Ù»ù»Ý³ machine f à coudre 2) μÅßÏ. point m de suture; ~»ñ ¹Ý»É faire des points de suture ϳñ³· beurre m; ~Á ѳñ»É battre le beurre; ~ ùë»É beurrer vt; íñ³Ý ~ ùëí³Í ѳó pain m beurré; óñÙ ~ beurre frais; ~áí ѳó du pain avec du beurre ϳñ³·³Ñ³ó tartine f, tartine f de pain beurré ϳñ³·³Ù³Ý beurrier m ϳñ³·áï beurré,e ϳñ³Í³Éù (ϳñ) couture f ϳñ³Ïó»É coudre vt ensemble ϳñ³ÏóáõÙ couture f; suture f (í»ñùÇ »½ñ»ñÇ) ϳñ³ÏáõÉ (ÙáñÃÇ) astrakan m μëμ.



456



ϳñ·³μ»ñáõÙ réglage m; ajustement m;



lâcher la bride (¹³ñÓ. ë³ÝÓÁª ë³ÝÓ»ñÁ μ³ó ÃáÕÝ»É) ϳñ·³í³ñ (¹Çëå»ïã»ñ) dispatcher m (dispatcheur m) ϳñ·³í³ñ³Ï³Ý ~ Ï»ïª ¹Çëå»ïã»ñ³Ï³Ý Ï»ï (¹Çëå»ïã»ñ³Ýáó) poste m de distribution (de commande), dispatching m ϳñ·³íÇ×³Ï qualité f, statut m; ~áí en qualité de; ù³Õ³ù³óáõ ~ª ù³Õ³ù³óÇáõÃÛáõÝ qualité de citoyen, citoyenneté f; ¹Çïáñ¹Ç ~ statut d’observateur; ¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý ~ statut diplomatique; ù³Õ³ù³Ï³Ý ³å³ëï³Ý ëï³ó³ÍÇ ~ statut de réfugié politique ϳñ·³íáñ»É 1) arranger vt, mettre au point, régler vt; ·áñÍ»ñÁ ~ arranger les affaires 2) normaliser vt (ϳÝáݳíáñ»É) 3) régulariser vt, réguler vt (ë³ñùǪ ·áñÍÇùÇ ³ß˳ï³ÝùÁ , éÇÃÙÁ) ϳñ·³íáñ»ÉÇ (ϳñ·³íáñíáÕ) réglable ϳñ·³íáñÇã ï»Ë. régulateur,-trice adj/m; syntoniseur m, tuner m (ë³ñù) ϳñ·³íáñáÕ 1. adj ï»Ë. régulateur,trice 2. dispatcher (ou dispatcheur) m (ϳñ·³í³ñ) ϳñ·³íáñí»É être mis,e en ordre; être réglé,e; être normalisé,e; être arrangé,e ϳñ·³íáñáõÙ 1) régulation f, mise f en ordre; règlement m; réglementation f; arrangement m; ËݹñÇ ~Á le règlement du problème; Ë³Õ³Õ ~ª ÉáõÍáõÙ solution f pacifique 2) normalisation f, régularisation f (ϳÝáݳíáñáõÙ) 3) ï»Ë. réglage m (ϳñ·³μ»ñáõÙ) 4) ïÝï·. gestion f; å³Ñ³Ýç³ñÏÇ ~ gestion de la demande; ßáõϳÛÇ ~ gestion du marché; ýÇݳÝë³Ï³Ý ·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý ~ gestion financière; ïÝï»ëáõÃÛ³Ý å»ï³Ï³Ý ~ dirigisme m ϳñ·»É (Ý߳ݳϻÉ) nommer vt ϳñ·ÇÝ convenable, comme il faut; assez bon,ne; ³Ù»Ý ÇÝã ~ ¿ tout va bien



mise f au point ϳñ·³¹Çñ ordonnateur,-trice n/adj ϳñ·³¹ñ³·Çñ mandat m; bon m; Ó»ñμ³Ï³ÉÙ³Ý ~ mandat d’arrêt; Ëáõ½³ñÏáõÃÛ³Ý ~ mandat de perquisition; å³ïí»ñÇ ~ bon de commande; ³åñ³ÝùÇ ³é³ùٳݪ ѳÝÓÝÙ³Ý ~ bon de livraison ϳñ·³¹ñ»É 1) ordonner vt à, donner l’ordre de (Ññ³Ù³Û»É) 2) commander vt (ïÝûñÇÝ»É) ϳñ·³¹ñÇã ordonnateur,-trice n (ïáÝÇ, ÑáõÕ³ñϳíáñáõÃÛ³Ý ¨ ³ÛÉÝÇ Ï³½Ù³Ï»ñåÙ³Ý Å³Ù³Ý³Ï); ~ ïÝûñ»Ý directeur m administratif ϳñ·³¹ñáÕ³Ï³Ý administratif,-ive ϳñ·³¹ñáõÃÛáõÝ 1) prescription f (Ññ³Ñ³Ý·); μÅßÏÇ ~ prescription d’un médecin (ϳñ·³¹ñ³·Çñ) 2) ordre m, injonction f (Ññ³Ù³Ý) 3) décision f (áñáßáõÙ) ϳñ·³½³Ýó indiscipliné,e (³Ýϳñ·³å³Ñ); violateur,-trice (ûñÇݳ½³Ýó) ϳñ·³ÃÇí (ϳñ·³Ñ³Ù³ñ) numéro m d’ordre ϳñ·³ÃáÕ (Ñá·¨áñ ÏáãáõÙÇó Ññ³Å³ñí³Í) »Ï»Õ. défroqué adj/m; ~ ÉÇÝ»É se défroquer; ~ ³Ý»É défroquer vt ϳñ·³ÉáõÍ»É (Ñá·¨áñ ëå³ë³íáñÇÝ Ï³ñ·³ÉáõÛÍ ³Ý»É) défroquer vt ϳñ·³ÉáõÛÍ »Ï»Õ. défroqué; ~ ³Ý»Éª (Ñá·¨áñ³Ï³ÝÇÝ) ϳñ·³ÉáõÍ»É défroquer vt; ~ ÉÇÝ»É être défroqué ϳñ·³Ëáë (Éá½áõÝ·) mot m d’ordre, slogan m; devise f (Ý߳ݳμ³Ý) ϳñ·³Ñ³Ù³ñ ï»°ë ϳñ·³ÃÇí ϳñ·³ÛÇÝ 1. adj 1) d’ordre 2) Ù³ñ½. de catégorie 2. Ù³ñ½. sportif,-ive n qualifié,e, professionnel,le n qualifié,e ϳñ·³ÝÇß (Ïá¹) code m ϳñ·³å³Ñ discipliné,e ϳñ·³å³Ñ³Ï³Ý disciplinaire; ~ ïáõÛÅ sanction f disciplinaire ϳñ·³å³ÑáõÃÛáõÝ discipline f, Ý»ñùÇÝ Ï³ñ·³å³ÑáõÃÛ³Ý Ï³ÝáÝÝ»ñ règlement m intérieur; ~Á ÃáõɳóÝ»É 457



ϳñ·áñáᯐ codifier vt ϳñ·áõϳÝáÝ ordre m; discipline f



ϳñ»Ïó»É 1) compatir (à); Ù»ÏÇ íßïÇÝ ~ compatir à la douleur de qn 2)



(ϳñ·³å³ÑáõÃÛáõÝ); ~ ѳëï³ï»É mettre de l’ordre (dans) ϳñ¹³É lire vt; μ³ñÓñ³Ó³ÛÝ ~ lire à haute voix; í³ñŪ ë³ÑáõÝ ~ lire couramment; ¹³ë³ËáëáõÃÛáõÝ ~ faire un cours (áõë³ÝáÕÝ»ñÇ, áõÝÏݹÇñÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ), faire (donner) une conférence (Ññ³å³ñ³Ï³ÛÇÝ ¹³ë³ËáëáõÃÛáõÝ Ï³ñ¹³É) ϳñ¹³Ý (ϳñ¹³Ý³ÛÇÝ ÉÇë»é, ϳñ¹³Ý³ÉÇë»é) ³íï. cardan m ϳñ¹³ó³Í (½³ñ·³ó³Í, ·Çï»ÉÇùÝ»ñáí ѳñáõëï) qui a beaucoup lu, érudit,e, ËëÏó. calé,e ϳñ¹³óáÕ (ϳñ¹³É ëÇñáÕ Ù³ñ¹) liseur,-euse n ϳñ¹³óí»É se lire; ³Ûë ·ÇñùÁ É³íª ¹ÛáõñÇÝ ¿ ϳñ¹³óíáõÙ ce livre se lit facilement ϳñ¹ÇÝ³É »Ï»Õ. cardinal m ϳñ¹ÇÝ³É³Ï³Ý de cardinal, cardinalice; ~ Ýëï³í³Ûñ siège m cardinalice; ~ ³ëïÇ×³Ý dignité f cardinalice ϳñ¹ÇݳÉáõÃÛáõÝ cardinalat m ϳñ»É coudre vt; ~ ï³É faire faire (å³ïí»ñáí); confectionner vt (ѳ·áõëï»Õ»Ý); ourler vt (ùÕ³ÝóùÁ, ÷»ßÁª »½ñÁ ¹³ñÓÝ»Éáí) ϳñ»É(áõÑÇ) Carélien,ne n ϳñ»É³Ï³Ý carélien,ne ϳñ»É»ñ»Ý (ϳñ»ÉÝ»ñÇ É»½áõÝ) carélien



avoir pitié (de), plaindre vt (ËÕ׳É)



ϳñ»ÏóáÕ compatissant,e n ϳñ»ÏóáõÃÛáõÝ (ϳñ»Ïó³Ýù) 1) compassion f, commisération f 2) sym-



pathie f (ѳٳÏñ³Ýù)



ϳñ»Ý³É pouvoir (+ inf); savoir (+ inf) ϳñ¨áñ 1) important,e; ~ ¿ il est impor-



tant; ~ ¿ Çٳݳɪ ·Çï»Ý³É, áñ… il est important de savoir que…; ¹³ ß³ï ~ ¿ c’est très important; ~Ý ³ÛÝ ¿, áñ… ce qui importe c’est de…; ~ Ý߳ݳÏáõÃÛáõÝ áõÝ»Ý³É compter beaucoup 2) clé (í×éáñáß); é³½Ù. ~ ¹Çñù position f clé; DZÝã ~ ¿, û… qu’importe ! ϳñ¨áñ³·áõÛÝ le plus important; crucial,e (ÑÇÙݳϳÝ, ³ñÙ³ï³Ï³Ý); ~ ѳñó question f cruciale ϳñ¨áñ»É attacher de l’importance à, faire cas de, faire état de ϳñ¨áñáõÃÛáõÝ importance f, portée f; gravité f (ͳÝñ³ÏßÇé ÉÇÝ»ÉÁ); ~ ï³É accorder (attacher, attribuer) de l’importance (à qch); Ù»Í ~ ï³É attacher une grande importance ϳñà 1) ligne f, canne f à pêche (ϳñóÓáÕ); ~áí ÓáõÏ áñë³É pêcher vt à la ligne; ~áí ÓÏÝáñëáõÃÛáõÝ pêche f à la ligne 2) hameçon m (ÓáõÏ áñë³Éáõ Ï»éÇϪ ׳ÝÏ) ϳñÃ³Ã»É (ϳñÃÇ Ã»É) fil m, ligne f ϳñóÓáÕ canne f à pêche ϳñÅ (ûÉÇ ÷³ÃáõÛÃ) écheveau m ϳñdzïǹ ï»°ë ³ñӳݳëÛáõÝ Ï³ñÇ»ë ï»°ë áëÏñ³÷ïáõ٠ϳñÇ»ë³ÍÇÝ (ϳñÇ»ë ³é³ç³óÝáÕ) cariant,e, cariogène ϳñÇ»ñ³ carrière f (ÏÛ³ÝùÇ ß³íÇÕª ÁÝóóù) ϳñÇ× scorpion m (ݳ¨ª ϻݹ³Ý³Ï»ñåÇ Ýß³ÝÁ Scorpion) ϳñÇù 1) besoin m; nécessité f (ѳñϳíáñáõÃÛáõÝ, ³ÝÑñ³Å»ßïáõÃÛáõÝ); ~ áõÝ»Ý³É avoir besoin de; û·ÝáõÃ۳ݪ ѳݷëïÇ ~ áõÝ»Ý³É avoir besoin d’aide, de repos; ÏÛ³ÝùÇ ~Ý»ñÁ les nécessités de la vie; ~Ç



m



ϳñ»ÉÇ possible; faisable (Çñ³·áñÍ»ÉÇ,



Ñݳñ³íáñ); ~ ¿ il est possible, c’est possible, c’est faisable; áñù³Ý ~ ¿ ³ñ³· le plus vite possible, au plus vite; áñù³Ý ~ ¿ ßáõï le plus tôt possible ϳñ»ÉÇáõÃÛáõÝ possibilité f; faisabilité f ϳñ»ÏÇó (ϳñ»Ïó³Ï³Ý) compatissant,e; charitable (·Ã³ëÇñï) ϳñ»Ïó³μ³ñ avec compassion ϳñ»Ïó³Ï³Ý compatissant,e ϳñ»Ïó³Ýù compassion f; pitié f (·áõÃ, ËÕ׳ѳñáõÃÛáõÝ); ~ ѳñáõó»É inspirer de la compassion 458



pris,e pour



¹»åùáõÙ en cas de besoin 2) ÷Ëμ. gêne f; pauvreté f (³Õù³ïáõÃÛáõÝ); ~Ç Ù»ç ÉÇÝ»É être dans la gêne; dénuement m (ãù³íáñáõÃÛáõÝ); indigence f (å³Ï³ë, ³Õù³ïáõÃÛáõÝ, ËÕ×áõÏáõÃÛáõݪ Ùïù»ñÇ ¨ ³ÛÉÝ) 3) ~ª ѳñÏ ãϳ ce n’est pas la peine de; ÏñÏÝ»Éáõ ~ ãϳ ce n’est pas la peine de répéter; ÑÇß»óÝ»Éáõ ~ ãϳ il n’y a plus lieu de rappeler ϳñÇù³íáñ nécessiteux,-euse; indigent,e (ãù³íáñ); pauvre (³Õù³ï) ϳñÍ»É 1) croire vt, penser vt, estimer vt; ϳñÍáõÙ ¿Ç, û ÇÙ μ³ñ»Ï³ÙÝ ¿ je le croyais mon ami; ϳñÍáõÙ »Ùª Çñ³í³óÇ ¿ j’estime (je pense) qu’il a raison 2) imaginer vt (å³ïÏ»ñ³óÝ»É) 3) supposer vt, présumer vt (»Ýó¹ñ»É) ϳñÍ»ë (³ë»ë) comme si; ݳ ³ÛÝå»ë ¿ í³½áõÙ, ~ ï³ëÝÑÇÝ· ï³ñ»Ï³Ý ÉÇÝÇ il court comme s’il avait quinze ans ϳñÍ»óÛ³É 1) apparent,e (Ãí³óÛ³É); ~ íï³Ý· danger m apparent 2) prétendu,e (»ñ¨³Ï³Û³Ï³Ý, Ãí³óáÕ); supposé,e (»Ýó¹ñÛ³É) 3) imaginaire (»ñ¨³Ï³Û³Ï³Ý), illusoire (å³ïñ³Ýù³ÛÇÝ); ~ª »ñ¨³Ï³Û³Ï³Ý ÑÇí³Ý¹ malade n imaginaire ϳñÍÇù opinion f, avis m; ѳÝñ³ÛÇݪ ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý ~ opinion publique; ϳÝË³Ï³É ~ opinion préconçue, parti m pris, préjugé m; ѳϳé³Ï ~ contrepartie f; ~Ý»ñÇ μ³½Ù³½³ÝáõÃÛáõÝ large éventail m d’opinions; ~Ý»ñÇ ÷á˳ݳÏáõÙ échange m de vues; ÇÙ ~áíª Áëï Çë à mon avis; ~ ѳÛïÝ»É exprimer son opinion; Ù»ÏÇ ~Á ѳñóÝ»É prendre l’avis de qn; Ù»ÏÇ ~Á ÏÇë»É partager l’opinion de qn; ~Á ÷áË»É changer d’avis; ÝáõÛÝ ~ÇÝ ÉÇÝ»É être du même avis ◊ áñù³Ý Ù³ñ¹, ³ÛÝù³Ý ~ autant de têtes, autant d’avis ϳñÍÇù³÷á˳ݳÏáõÃÛáõÝ échange m de vues ϳñÍí»É (ѳٳñí»É) être estimé,e; être considéré,e comme (¹Çïí»É); être



ϳñÍñ (åÇݹ, Ïáßï) dur,e; rigide



(ãÍéíáÕ, ãûùíáÕ)



ϳñÍñ³Ë»Å ï»Ë. ébonite f ϳñÍñ³Ëï (åݹ»ñ³ÏáõÃÛáõÝ, ëÏÉ»ñá½) μÅßÏ. sclérose f



ϳñÍñ³Ëï³ÍÇÝ (ϳñÍñ³Ëïª ëÏÉ»ñá½



³é³ç³óÝáÕ) sclérogène



ϳñÍñ³Ëï³Ñ³ñ (ϳñÍñ³Ëïáíª ëÏÉ»-



ñá½áí ï³é³åáÕ) sclérosé,e



ϳñÍñ³Ëï³ÛÇÝ ³Ëï. scléreux,-euse ϳñÍñ³Ï³Õ³å³ñ ï»°ë ϳñÍñáõÛà ϳñÍñ³Ù³ßÏ à peau dure ϳñÍñ³Ý³É 1) durcir vi, se durcir, s’endurcir (Ïáßï³Ý³É) 2) se solidifier



(åݹ³Ý³É)



ϳñÍñ³ëÇñï impitoyable



(³Ý·áõÃ), cruel,le (¹³Å³Ý), sans cœur (³ÝëÇñï) ϳñÍñ³ëñïáõÃÛáõÝ dureté f de cœur; cruauté f (¹³Å³ÝáõÃÛáõÝ); manque m de pitié (³Ý·ÃáõÃÛáõÝ) ϳñÍñ³íáõÝ un peu dur,e ϳñÍñ³ïÇå ï»°ë ϳñÍñáõÛà ϳñÍñ³ó³ÍáõÃÛáõÝ durcissement m, endurcissement m ϳñÍñ³óÝ»É durcir vt, endurcir vt ϳñÍñ³óáõÙ durcissement m; solidification f (åݹ³óáõÙ, ³ÝóáõÙ Ñ»ÕáõÏ íÇ׳ÏÇó åÇݹ íÇ׳ÏÇ) ϳñÍñ³óáõóÇã (ϳñÍñ³óÝáÕª åݹ³óÝáÕ ÝÛáõÃ) durcisseur m ϳñÍñáõÃÛáõÝ dureté f (åݹáõÃÛáõÝ); rigidité f (ÏáßïáõÃÛáõÝ) ϳñÍñáõÛà (ϳñÍñ³ó³Í ÙÇïùª ·³Õ³÷³ñª ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ) stéréotype m ϳñϳ٠gêné,e, entravé,e, stupéfié,e; ÷Ëμ. irrésolu,e, perplexe, peu assuré,e, mal assuré,e; ï»°ë ݳ¨ª ϳñÏ³Ù³Í Ï³ñϳٳËï (åñϳËï) μÅßÏ. tétanos m



ϳñϳٳËï³ÛÇÝ μÅßÏ. tétanique



(åñϳËï³ÛÇÝ)



stupéfait,e, stupéfié,e; ébahi,e, ahuri,e ϳñÏ³Ù»É demeurer vi stupéfié,e; devenir muet,te, perdre la parole (å³-



ϳñϳٳÍ



459



grêlée



å³ÝÓí»É, É»½áõÝ Ï³å ÁÝÏÝ»É)



ϳñϳÙáõÃÛáõÝ (ϳñϳÙáõÙ) stupéfac-



ϳñÏï³Ñ³ñáõÃÛáõÝ,



tion f, stupeur f; ébahissement m, ahurissement m ϳñϳݹ³Ï gâteau m; ËÝÓáñáí ~ gâteau aux pommes; brioche f (ù³Õóñ³μÉÇÃ); tarte f (ïáñÃ) ϳñϳã¥Ûáõݤ murmure m, gazouillement m ϳñϳã³Ñáë, ϳñϳã³Ó³ÛÝ gazouillant,e, murmurant,e; ~ ·»ï³Ï ruisseau m gazouillant ϳñϳã»É (ËáËáç»É) gazouiller vi, murmurer vi ϳñϳãáõÝ (ϳñϳã³Ó³ÛÝ, ϳñϳã³Ñáë) gazouillant,e, murmurant,e ϳñϳé»É tendre vt, allonger vt; Ó»éù»ñÁ ~ª å³ñ½»É tendre les bras ϳñϳéáõÝ 1) étendu,e, tendu,e, avancé,e (Ó»éù»ñÇ Ù³ëÇÝ) 2) saillant,e (óóáõÝ, ¹áõñë óóí³Í) 3) ÷Ëμ. éminent,e (Ý߳ݳíáñ), marquant,e (»ñ¨»ÉÇ), remarquable (³ãùÇ ÁÝÏÝáÕ); ~ª »ñ¨»ÉÇ ¹»Ùù personnage m marquant ϳñϳë ï»°ë ÑÇÙݳÏÙ³Ëù, ÑÇÙݳٳë ϳñϳï³Í rapiécé,e ϳñϳï³Ý pièce f; ~Ý»ñáí, ϳñϳïí³Í rapiécé,e ◊ ëåÇï³Ï ~ ÉÇÝ»É (áñ¨¿ μ³Ý ³ÝßÝáñÑù Ï»ñåáí óùóÝ»Éáõ ¹»åùáõÙ) être cousu,e de fil blanc ϳñϳï»É (ѳ·áõëïÁ) rapiécer vt, raccommoder vt, repriser vt ϳñϳïáõÙ (ϳñϳï»ÉÁ) rapiéçage m, raccommodage m (ѳ·áõëïÇ) ϳñÏÇÝ compas m; ~áí ã³÷»É compasser vt; ~Ç ïáõ÷ boîte f à compas ϳñÏÇݳïáõ÷ boîte f à compas ϳñÏï³μ»ñ de grêle; ~ ³Ùå»ñ nuages m pl de grêle ϳñÏï³Ë³éÝ mêlé,e de grêle; ~ ³ÝÓñ¨ pluie f mêlée de grêle ϳñÏï³Ñ³ïÇÏ grêlon m ϳñÏï³Ñ³ñ grêlé,e, gâté,e (dévasté,e, abîmé,e) par la grêle ϳñÏï³Ñ³ñ»É grêler vt ϳñÏï³Ñ³ñí»É être grêlé,e; ³ÙμáÕç ßñç³ÝÁ ~ ¿ toute la région a été



ϳñÏï³Ñ³ñáõÙ



dommage m causé (occasionné) par la grêle ϳñÏï³ñ·»É paragrèle adj/m ϳñÏï»É (ϳñÏáõï ï»Õ³É) grêler vi ϳñÏáõï grêle f ; ~ ¿ ·³ÉÇëª ï»ÕáõÙ il grêle ◊ ~Á Í»Í³Í ï»ÕÁ ÏÍ»ÍÇ aux chevaux maigres vont les mouches, l’arbre tombe toujours du côté où il penche ϳñ× court,e (ï³ñ³ÍáõÃÛ³Ý Ù»ç); bref,-ève (ųٳݳϳÛÇÝ ³éáõÙáí, ϳñ׳ï¨); ~ ßñç³½·»ëï robe f courte; ~ Ù³½»ñ cheveux m pl courts; ~ ѳë³Ï taille f courte; ~ ï³μ³ïª ÏÇë³ï³μ³ï pantalon m court, short m; ~ª ß³ï ~ ÷»ßª ÏÇë³ßñç³½·»ëï minijupe f; ~ ÑÇßáÕáõÃÛáõÝ courte mémoire f; ¿É. ~ ÙdzóáõÙ court-circuit m; é³¹. ~ ³ÉÇù onde f courte; ~ª ϳñ×³ï¨ Ñ³Ý¹ÇåáõÙ une brève rencontre; ~ ¨ ÏïñáõϪ ɳÏáÝÇÏ laconique; ~ ¨ ÏïñáõÏ Ó¨áí laconiquement; ~ ϳå»Éª Ïïñ»É couper court; ~ Ëáë»É être bref; ~ ³ë³Í bref; ~ ųٳݳÏáí pour peu de temps, en passant, pas pour longtemps ϳñ׳μ³Ý avare de parole (Ù³ñ¹); laconique (å³ï³ë˳Ý); bref,ève, concis,e (ѳÏÇñ×, ³Ù÷á÷) ϳñ׳μ³Ý»É être laconique ϳñ׳μ³ÝáõÃÛáõÝ laconisme m ϳñ׳μáõñ¹, ϳñ׳·»ÕÙ (ϳñ× μáõñ¹ áõÝ»óáÕ) ϻݹμ. à poil ras ϳñ׳·Ç (ϳñ× åáã áõÝ»óáÕ) ϻݹμ. à courte queue ϳñ׳½·»ëï (ϳñ× Ñ³·Ýí³Í) courtvêtu,e ϳñ׳è ϻݹμ. à courtes ailes ϳñ׳ųÙÏ»ï à court terme, à courte durée ϳñ׳ÉÇù 1. é³¹. adj d’ondes courtes 2. onde f courte (ϳñ× ³ÉÇù) ϳñ׳ÏÛ³ó de courte durée ϳñ׳ѳë³Ï (ϳñ×ÉÇÏ) de petite taille ϳñ׳ѻñ, ϳñ׳ٳ½ aux cheveux courts 460



ϳñ׳ٻïñ³Å ~ ÏÇÝáųå³í»Ý court



rouge (Ñ»ùdzÃÇó); ~ ÉáõÛë (Éáõë³óáõÛóÇ) feu m rouge; ~ ÉáõÛëÇ ï³Ïáí ³ÝóÝ»É brûler le feu rouge; γñÙÇñ ʳã Croix f Rouge 2. rouge m (~ ·áõÛÝÁ) ϳñÙñ³μáëáñ pourpre; purpurin,e ϳñÙñ³·áõÛÝ de couleur rouge, rouge ϳñÙñ³·áõÝ»É rougir vi; s’empourprer ϳñÙñ³¹»Ù rougeaud,e, haut en couleur ϳñÙñ³Ã³Ã aux pattes rouges ϳñÙñ³Ã¨ aux ailes rouges ϳñÙñ³Ã¨ÇÏ (ýɳÙÇÝ·á, »ñϳñ í½áí áõ è»ñáí ÃéãáõÝ) ϻݹμ. flamant m ϳñÙñ³ÃáõÛñ ï»°ë ϳñÙñ³íáõÝ Ï³ñÙñ³Ãáõß (ϳñÙñ³ÃßÇÏ) aux joues vermeilles, haut en couleur ϳñÙñ³É³Ýç (ßÇϳѳí) ϻݹμ. rougegorge m ϳñÙñ³Ë³Ûï (Çß˳ݳÓáõÏ, ÇßË³Ý ÓáõÏ) ϻݹμ. truite f ϳñÙñ³Ë³Ûï³μáõÍáõÙ truiticulture f ϳñÙñ³Ëï μÅßÏ. roséole f; purpura m ϳñÙñ³Í³é (Ï»ÝÇ) μëμ. if m ϳñÙñ³Ï³ï³ñ 1. ϻݹμ. chardonneret m (ϳñÙñ³Ï³ï³ñÇÏ) 2. adj à crête rouge ϳñÙñ³ÏÝ Ï»Ý¹μ. gardon m (ÓáõÏ) ϳñÙñ³Ïïáõó à bec rouge ϳñÙñ³ÑáÕ terres f pl rouges ϳñÙñ³Ù³½ (ϳñÙñ³Ñ»ñ) roux-rousse; aux cheveux roux ϳñÙñ³Ù³ßÏ, ϳñÙñ³Ùáñà 1. adj à la peau rouge 2. Peaux-Rouges m pl (³Ù»ñÇÏÛ³Ý Ù³Ûñó³Ù³ùÇ ÑݹϳóÇÝ»ñÇ ³Ýí³ÝáõÙÁ) ϳñÙñ³Ùáñáõë, ϳñÙñ³Ùáñáõù à la barbe rousse ϳñÙñ³Ûï ï»°ë ϳñÙñ³Ãáõß Ï³ñÙñ³Ý³ñÇÝç orange f rouge ϳñÙñ³ßáõß³Ý μëμ. martagon m, lis m martagon ϳñÙñ³ßáõñà aux lèvres rouges ϳñÙñ³åáãÇÏ (ÃéãáõÝ) ϻݹμ. rougequeue m ϳñÙñ³íáõÝ rougeâtre ϳñÙñ³ï³Ï»É s’empourprer, devenir tout rouge ϳñÙñ³ïáïÇÏ aux pieds rouges



métrage m ϳñ׳ÙÇï borné,e (ë³Ñٳݳ÷³Ï Ë»Éùáíª ·Çï»ÉÇùÝ»ñáí); ~ Ù³ñ¹ esprit m borné ϳñ׳Ùáñáõù à barbe courte ϳñ׳Ùï³μ³ñ, ϳñ׳Ùïáñ»Ý (ÑÇÙ³ñ³μ³ñ, ³ÝË»Éù Ó¨áí) sottement, stupidement, niaisement ϳñ׳ÙïáõÃÛáõÝ (Ë»ÉùǪ ÙïùÇ ë³Ñٳݳ÷³ÏáõÃÛáõÝ) esprit m borné ϳñ×³Ý³É raccourcir vi (ѳ·áõëïÇ Ù³ëÇÝ); devenir court,e (ûñí³, ·Çß»ñí³ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ) ϳñ׳å³ïáõÙ récit m court ϳñ׳åáã à courte queue ϳñ׳éáï 1. adj court,e (ϳñ×), abrégé,e (Ïñ׳ï), concis,e (ѳÏÇñ×), succinct,e (³Ù÷á÷), laconique (ϳñ× áõ ÏïñáõÏ) 2. adv brièvement, en bref, laconiquement ϳñ׳íáõÝ un peu court,e ϳñ׳ï»ë myope; ÷Ëμ. à courte vue ϳñ׳ï»ëáõÃÛáõÝ 1) myopie f 2) ÷Ëμ. vue f courte, imprévoyance f (³ÝÑ»é³ï»ë ÉÇÝ»ÉÁ, ³ÝÑ»é³ï»ëáõÃÛáõÝ) ϳñ×³ï¨ de courte durée; passager,ère (³ÝóáÕÇÏ); éphémère (ûñ³ï¨, ³ÏÝóñóÛÇÝ) ϳñ׳ï¨áõÃÛáõÝ courte durée f ϳñ׳óÝ»É raccourcir vt ϳñ׳óáõÙ raccourcissement m ϳñ×»É 1) ï»°ë ϳñ׳óÝ»É 2) Çñ³íμ. cesser vt, faire cesser vt, mettre fin à ϳñ×ÉÇÏ de petite taille (Ù³ñ¹); nain,e (Í³é ¨ ³ÛÉÝ) ϳñ×áï³ÝÇ à jambes courtes ϳñ×áñ»Ý brièvement, succinctement (³Ù÷á÷ Ó¨áí) ϳñ×áõÃÛáõÝ taille f courte (áã »ñϳñ ÉÇÝ»ÉÁ); brièveté f, courte durée f (ϳñ× ï¨»ÉÁ); É»½íμ. brévité f (í³ÝÏÇ, Ó³ÛݳíáñÇ) ϳñ×áõÙ Çñ³í. abandon m de poursuites; cessation f ϳñÙÇñ 1. adj rouge; ~ ÷³Ûï acajou m; ~ ·É˳ñÏ (le Petit) Chaperon m



461



ϳñÙñ³óÝ»É rougir vt, mettre du rouge;



ϳñáï³μ³ÕÓáõÃÛáõÝ nostalgie f ϳñáï³ÉÇ désireux,-euse ϳñáï³Ëï nostalgie f ϳñáï³Ëï³ÛÇÝ nostalgique ϳñáï³ï»Ýã très désireux,-euse ϳñáï»É s’ennuyer de qn; »ñ»Ë³Ý»-



dorer vt (ï³å³Ï»Éáí ϳ٠÷éáõÙ) ϳñÙñ³óáÉù (Ññ³óáÉùª Ññ¹»ÑÇ) lueur f d’incendie ϳñÙñ³óáñ»Ý μëμ. épeautre m ϳñÙñ³÷³ÛÉ rutilant,e ϳñÙñ³÷³Ûï acajou m ϳñÙñ³÷³Ûï» d’acajou ϳñÙñ³ù³ñ ÑÝù. hématite f ϳñÙñ³ùÇà au nez rouge ϳñÙñ»É rougir vi; ³ÙáÃÇóª ½³ÛñáõÛÃÇó ~ rougir de honte, de colère; ÙÇÝ㨠³Ï³ÝçÝ»ñÁ ~ rougir jusqu’au blanc des yeux ϳñÙñáõÃÛáõÝ rougeur f ϳñÙñáõÏ μÅßÏ. rougeole f; ~áí ÑÇí³Ý¹ rougeoleux,-euse n ϳñÙñáõÙ (ϳñÙñ»ÉÁ) rougissement m ϳñáÕ capable, apte (à); puissant,e (ѽáñ, ½áñ»Õ); ~ª ÁݹáõÝ³Ï ÉÇÝ»É áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»Éáõ être capable de faire qch, être apte à faire qch (Ç íÇ׳ÏÇ ÉÇÝ»É áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»Éáõ) ϳñáÕ³Ý³É pouvoir vt, vi; savoir vi (Ó»éùÇó ·³É, áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»É ·Çï»Ý³É) ϳñáÕáõÃÛáõÝ 1) capacité f; puissance f (ѽáñáõÃÛáõÝ); ³ñï³¹ñ³Ï³Ý ~Ý»ñ capacités de production, potentiel m productif; Ùï³íáñ ~Ý»ñ capacités (facultés f pl) intellectuelles 2) taille f (ѽáñáõÃÛáõÝ); Ó»éݳñÏáõÃÛ³Ý ~Áª ѽáñáõÃÛáõÝÁ la taille de l’entreprise 3) rendement m; ÉñÇí ϳñáÕáõÃÛ³Ýμª Ñ½áñáõÃÛ³Ùμ à plein rendement 4) savoir-faire m (ÑÙïáõÃÛáõÝ) 5) bien m, avoir m, fortune f (áõÝ»óí³Íù) ϳñáÕáõÝ³Ï ï»°ë ϳñáÕ Ï³ñáÕáõݳÏáõÃÛáõÝ ï»°ë ϳñáÕáõÃÛáõÝ Ï³ñáë (³½³ïù»Õ, Ù³Õ³¹³Ýáë) persil



ñÇÝ ~ s’ennuyer de ses enfants; ݳ ϳñáïáõÙ ¿ »ñ»Ë³Ý»ñÇÝ il s’ennuie de ses enfants, ses enfants lui manquent; ѳÛñ»ÝÇùÁ ~ª ѳÛñ»ÝÇùÇ Ï³ñáïÁ ù³ß»É avoir le mal du pays ϳñå»ï (ϳå»ñï) moquette f; tapis m; carpette f ϳñí³Íù couture f ϳñï»ñ ï»°ë ÛáõÕ³Ýáà ϳñïáýÇÉ pomme f de terre; ~Ç ³ÉÛáõñ fécule f; ï³å³Ï³Í ~ pommes de terre frites, des frites ϳñïáýÇÉ³Ñ³Ý (Ù»ù»Ý³) arracheuse f de pommes de terre ϳñïáýÇɳÛÇÝ de pommes de terre ϳñïáýÇɳïÝÏÇã,



ϳñïáýÇɳó³Ý



(Ù»ù»Ý³) planteuse f de pommes de terre ϳñáõÑÇ couturière f ϳñáõÓ¨ couture f; ~Ç ¹åñáó école f de couture ϳñáõë»É manège m (de chevaux de bois) ϳñù³Ý¹ ³Ý»É (ϳñÁª ϳñ³ÍÁ ù³Ý¹»É) découdre vt ϳó³ñ³Ý logis m, demeure f, habitation f; habitat m; domicile m; caserne f (½ÇÝíáñ³Ï³Ý) ϳó³ñ³Ý³ßÇÝáõÃÛáõÝ construction f de logements ϳóÇÝ *hache f; cognée f (÷³Ûï³Ñ³ïÇ); ÷áùñ ~ *hachette f, *hachereau m; ~áí Ïïñ»É couper avec une hache; ͳéÁ ~áí Ïïñ»É abattre l’arbre avec une hache ϳóݳÏáà manche m de hache ϳóݳѳñ»É donner des coups de hache ϳóݳѳñáõÃÛáõÝ, ϳóݳѳñáõÙ abattage m à coups de hache (à la cognée) ϳóÝÇÏ (ï³å³ñÇÏ) *hachette f, *hachereau m



m



ϳñáíÇ (ϳñ³Í, ϳñ»Éáí å³ïñ³ë-



ï³Í) cousu,e



ϳñáï désir m, envie f; chagrin m,



tristesse f, tourment m; ËëÏó. cafard m; ѳÛñ»ÝÇùÇ ~ª ѳÛñ»Ý³μ³ÕÓáõÃÛáõÝ nostalgie f, mal m du pays ϳñáï³μ³ÕÓ nostalgique 462



pelé,e (ÙÇñ·Á), être épluché,e (μ³Ýç³ñ»Õ»ÝÁ) ϻը³½»ñÍáõÙ (ͳéÇ) écorçage m ϻը³Ï³É»É se couvrir d’écorce (ͳéǪ ×ÛáõÕÇ Ù³ëÇÝ); se couvrir de peau (Ùñ·Çª μ³Ýç³ñ»Õ»ÝÇ Ù³ëÇÝ) ϻը³Ñ³Ý¥Ç㤠(ë³ñù, ·áñÍÇù) écorceuse f ϻը³Ýù (í»ñùÇ) croûte f ϻը»É éplucher vt (μ³Ýç³ñ»Õ»Ý, Ùñ·»ñ); peler vt (Ùñ·»ñ, ëáË); décortiquer vt (ϻը³Ñ³Ý ³Ý»É) ϻըݻñ (ÏÉ»åÝ»ñ, Ï×»åÝ»ñ) épluchures f pl ϻըáõÙ épluchage m ϻջù»É opprimer vt, exploiter vt (߳ѳ·áñÍ»É, ѳñëï³Ñ³ñ»É) ϻջùÇã oppresseur m, exploiteur,-trice n (߳ѳ·áñÍáÕ) ϻջùã³Ï³Ý d’exploiteur, d’oppresseur ϻջùí³Í (ѳñëï³Ñ³ñí³Í) opprimé,e ϻջùí³ÍáõÃÛáõÝ oppression f; ÷Ëμ. abattement m, accablement m ϻջùí»É être opprimé,e ϻջùáõÙ oppression f, exploitation f (߳ѳ·áñÍáõÙ) Ï»ÕÍ 1) faux-fausse (˳ñ¹³Ëí³Í); ~ ¹ñ³Ù fausse monnaie f 2) affecté,e (ßÇÝÍáõ, óáõó³¹ñáíÇ, ³ÝμݳϳÝ) 3) artificiel,le (³ñÑ»ëï³Ï³Ý); ~ ³ï³ÙÝ»ñ dents f pl artificielles, fausses dents; ~ Ù³½»ñ cheveux m pl artificiels 4) fictif,-ive (ßÇÝÍáõ, ë³ñùáíÇ); ~ μ³Å³ÝáõÙ séparation f fictive; ~ ³ÙáõëÝáõÃÛáõÝ mariage m blanc; ~ ÷³ëï³ÃáõÕà faux m; ~ Çñª ÝÙ³Ý³Ï³Í ³é³ñϳ, ÝÙ³Ýí³Íù imitation f; ~ μ³ñ»å³ßï (ëáõï ׷ݳíáñ) bigot,e adj/n 5) Çñ³íμ. ~ íϳ faux témoin m; ~ íϳÛáõÃÛáõÝ faux témoignage m; ~ íϳÛáõÃÛáõÝ ï³É faire un faux témoignage Ï»Õͳμ³ñ faussement, mensongèrement; avec feinte (ßÇÝÍáõ Ï»ñåáí, ³é»ñ»ë) Ï»Õͳ·Çñ, Ï»ÕͳÃáõÕà (Ï»ÕÍ ÷³ëï³ÃáõÕÃ) faux m Ï»Õͳ٠perruque f; ~ ¹Ý»É porter une



ϳóáõóӨ régime m, formation f;



structure f; ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý-ïÝï»ë³Ï³Ý ~ formation sociale économique (socio-économique) ϳóáõÃÛáõÝ situation f; état m (íÇ׳Ï); ¹Åí³ñÇÝ Ï³óáõÃÛ³Ý Ù»ç ¹Ý»É mettre en situation difficile ϳáõãáõÏ 1) caoutchouc m; ³ñÑ»ëï³Ï³Ýª ëÇÝûïÇÏ ~ caoutchouc synthétique 2) ï»°ë é»ïÇÝ Ï³áõãáõϳÛÇÝ de caoutchouc, caoutchouteux,-euse ϳáõãáõÏ»ÝÇ μëμ. arbre m à caoutchouc ϳáõëïÇÏ caustique; ~ ëá¹³ soude f caustique ϳ÷³ñÇã (Ëáõ÷) couvercle m; soupape f (ϳ÷áõÛñ, ÷³Ï³Ý); couvre-plat m, dessus-de-plat m (³÷ë»Ç); capuchon m (÷áùñÇÏ ~ª ·ñãÇ, å³ñÏáõ×Ç) ϳ÷ϳ÷»É claquer vi (³ï³ÙÝ»ñáí), grincer vi (³ï³ÙÝ»ñÁ Ïñ×ï³óÝ»É) ϳ÷ϳ÷áó claquement m ϳ÷áõÛñ (÷³Ï³Ý) soupape f; valve f; ³å³ÑáíÇã ~ soupape de sûreté; ³ñï³Ý»ïÇã ~ soupape d’échappement ϳù³í ϻݹμ. perdrix f ϳù³íÇÏ Ï»Ý¹μ. perdreau m ϳý»ÇÝ ï»°ë μݳëáõñ× Ï»Éï³Ï³Ý celtique; ~ É»½áõÝ»ñ langues f pl celtiques Ï»Éï»ñ Celtes m pl Ï»Éï»ñ»Ý celtique m Ï»Õ ï»°ë Ëáó ϻը 1) écorce f (ͳéÇ, ݳñÝçÇ, ÉÇÙáÝÇ); »ñÏñÇ ~Á l’écorce terrestre; pelure f (Ù³ùñ³Íª ÏÉå³Í Ùñ·Çª μ³Ýç³ñ»Õ»ÝÇ); épluchures f pl (Ù³ùñ»Éáõó ³é³ç³ó³Í ϻըݻñÁª ÏÉ»åÝ»ñÁ); robe f (ëáËÇ); peau f (Ýñμ»ñßÇÏÇ); écale f (ÁÝÏáõÛ½Ç, ϳÕÇÝÇ, ß³·³Ý³ÏÇ); croûte f (ѳóÇ) 2) ϽÙËë. ·ÉËáõÕ»ÕÇ ~Á cortex m, écorce f cérébrale ϻը³½»ñÍ»É 1) ï»°ë ϻը»É 2) détacher l’écorce (ͳéÁ, ×ÛáõÕÁ ~) 3) enlever (ôter) la peau, peler (ÙÇñ·Á) ϻը³½»ñÍí»É 1) être détaché,e de l’écorce (ͳéÁ, ×ÛáõÕÁ) 2) être



463



perruque, porter perruque (ÙÇßï, ëáíáñ³μ³ñ) Ï»Õͳٳ·áñÍ perruquier m Ï»ÕͳÝáõÝ pseudonyme m (Ñåí. pseudo m); ~áí sous le pseudonyme de Ï»Õͳ߳ù³ñ (ë³Ë³ñÇÝ) faux-sucre m, édulcorant m Ï»Õͳíáñ hypocrite n/adj, dissimulé,e, sournois,e (Ï»ÕͳíáñáõÃÛ³Ùμ) Ï»Õͳíáñ³μ³ñ avec hypocrisie, hypocritement, avec dissimulation, sournoisement Ï»Õͳíáñ»É faire l’hypocrite, être faux -fausse Ï»ÕͳíáñáõÃÛáõÝ hypocrisie f, dissimulation f, sournoiserie f, tartuferie f Ï»Õͳñ³ñ falsificateur,-trice n; faussaire n (¹ñ³Ùª Ýϳñ ¨ ³ÛÉÝ Ï»ÕÍáÕ); faux-monnayeur m (¹ñ³Ù³Ý»Ý·) Ï»Õͳñ³ñáõÃÛáõÝ falsification f; trucage m; manœuvre f, machination f (Ñݳñù, ˳μ»μ³ÛáõÃÛáõÝ) Ï»ÕÍ»É 1) falsifier vt (³åñ³ÝùÁ, ÷³ëï³ÃáõÕÃÁ); contrefaire vt (ëïáñ³·ñáõÃÛáõÝÁ, ¹ñ³ÙÁ) 2) simuler vt, feindre vt (Ó¨³óÝ»É) 3) Çñ³íμ. fabriquer vt (ÝٳݳϻÉ) Ï»ÕÍÇã (Ó¨³óÝáÕ) simulateur,-trice n Ï»ÕÍÇù 1) mensonge m 2) Çñ³íμ. fraude f (½»Õͳñ³ñáõÃÛáõÝ, Ù³ùë³Ý»Ý·áõÃÛáõÝ, ˳μ»μ³ÛáõÃÛáõÝ) 3) arnaque f (ßÇÝÍáõ μ³Ý, ˳ñ¹³ËáõÃÛáõÝ, ˳μ»μ³ÛáõÃÛáõÝ) Ï»ÕÍí³Í faussé,e, falsifié,e; ÁÝïñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ ³ñ¹ÛáõÝùÝ»ñ résultats m pl électoraux faussés Ï»ÕÍáõÃÛáõÝ (Ï»Õͪ ßÇÝÍáõ ÉÇÝ»ÉÁ) fausseté f Ï»ÕÍáõÙ 1) falsification f (Ï»Õͳñ³ñáõÃÛáõݪ Ù»ï³Õ³¹ñ³ÙÇ, ÷³ëï³ÃÕûñÇ); contrefaçon f (¹ñ³ÙÇ Ë³ñ¹³ËáõÙª ÝٳݳÏáõÙ) 2) simulation f (Ó¨³óáõÙ) 3) Çñ³íμ. fabrication f (ÝٳݳÏáõÙ); ÷³ëï³ÃÕÃÇ ~ fabrication d’un faux, altération f (÷á÷áËáõÙª áõÕÕáõÙª ÷³ëï³ÃÕûñÇ, ³ñ¹ÛáõÝùÝ»ñÇ); ùí»³ñÏáõÃÛ³Ý ³ñ¹ÛáõÝùÝ»ñÇ ~ altération de scrutin



Ï»Õï 1) saleté f; ordure f (³Õμ); ~Ç Ù»ç Ïáñã»É traîner dans la boue 2) ÷Ëμ.



saleté f, vilenies f pl



Ï»Õï³μÇÍ tache f Ï»Õï³ÏáñáõÛë peu



salissant,e, non salissant,e Ï»Õï³Ñ³Ý dégraissant,e adj/m; détachant,e adj/m (μͳѳÝ, μÇÍÁ ѳÝáÕ) Ï»Õï³Ñ³Ý»É dégraisser vt; détacher vt (μͳѳݻÉ, μÇÍÁ ѳݻÉ) Ï»Õï³Ñ³ÝáõÙ dégraissage m; détachage m (μͳѳÝáõÙ) Ï»Õï³Ñáï (·³ñß³ÑáïáõÃÛáõÝ) puanteur f, odeur f infecte, fétidité f Ï»Õï³çáõñ (Éí³óáõù, Éí³óù³çáõñ) lavure f, rinçure f, eaux f pl de grasses (résiduelles) Ï»Õï³éáõ (ßáõï Ï»ÕïáïíáÕ) salissant,e; ~ Ïïáñ (·áñÍí³Íù) tissu m salissant Ï»Õïáï sale (³Õïáï); malpropre, impur,e (³ÝÙ³ùáõñ); ÷Ëμ. vilain,e (·³ñß»ÉÇ, ½½í»ÉÇ); ~ ÷áÕ»ñ argent m sale Ï»Õïáï»É salir vt (³Õïáï»É); tacher vt (μÇÍ ³Ý»É); barbouiller vt (¹»ÙùÁ) Ï»Õïáïí»É (³Õïáïí»É) se salir; se barbouiller Ï»ÕïáïáõÃÛáõÝ saleté f, ordure f (Ï»Õï, ³Õμ) Ï»ÕïáïáõÙ encrassement m; infection f Ï»Ý³É (μݳÏí»É) demeurer vi; ~Á séjour m



ϻݳÏÇó ¥Ï»Ý³ÏóáõÑǤ concubin,e ϻݳÏó»É cohabiter vi (Ù»Ï Ñ³ñÏÇ ï³Ï



³åñ»É); vivre en concubinage (³ñï³ÙáõëÝ³Ï³Ý Ñ³Ù³ï»Õ ÏÛ³Ýùáí ³åñ»É) ϻݳÏóáõÃÛáõÝ cohabitation f (Ù»Ï Ñ³ñÏÇ ï³Ï ³åñ»ÉÁ); concubinage m, union f libre (³ñï³ÙáõëÝ³Ï³Ý Ñ³Ù³ï»Õ ÏÛ³Ýù) ϻݳñ³ñ vivifiant,e ϻݳó toast m; ~ ³ë»Éª ³é³ç³ñÏ»É porter un toast; Ó»°ñ ϻݳóÁ à votre santé !; Ù»ÏÇ ~Á ËÙ»É boire à la santé de qn ◊ ~ áõ Ù³Ñáõ ѳñóª ËݹÇñ question f de vie et de mort; 464



~ ¨ Ù³Ñáõ å³Ûù³ñ lutte f à outrance ϻݷáõñáõ ï»°ë ³·»í³½ ϻݹ³Ý³μ³Ý zoologiste n ϻݹ³Ý³μ³Ý³Ï³Ý zoologique; ~ ³Û·Ç jardin m zoologique, zoo m ϻݹ³Ý³μ³ÝáõÃÛáõÝ zoologie f ϻݹ³Ý³·Çñ peintre m ϻݹ³Ý³·ñ³Ï³Ý de peinture, pictural,e ϻݹ³Ý³·ñáõÃÛáõÝ peinture f; art m pictural ϻݹ³Ý³½ÝÝáõÙ μÅßÏ. (ϻݹ³ÝÇ Ù³ñÙÝÇó í»ñóñ³Í ÑÛáõëí³ÍùÇ ½ÝÝáõÙÁ) biopsie f ϻݹ³Ý³ÃáõÛÝ venin m ϻݹ³Ý³ÍÇÝ Ï»Ý¹μ. vivipare; ~Ý»ñ vivipares m pl ϻݹ³Ý³ÍÝáõÃÛáõÝ Ï»Ý¹μ. viviparité f ϻݹ³Ý³Ï³½ÙáõÃÛáõÝ anatomie f animale (zoologique) ϻݹ³Ý³Ï³Ù³ñ ³ëïÕ·. zodiaque m ϻݹ³Ý³Ï³Ý animal,e; ~ ³ß˳ñÑ monde m animal, faune f (ý³áõݳ) ϻݹ³Ý³Ï»ñå (½á¹Ç³Ï) ³ëïÕ·. zodiaque m; ~Ç Ýß³ÝÝ»ñ Signes m pl du zodiaque: ËáÛ Bélier, óáõÉ Taureau, »ñÏíáñÛ³ÏÝ»ñ Gémeaux, Ë»ó·»ïÇÝ Cancer, ³éÛáõÍ Lion, ÏáõÛë Vierge, Ïß»éù Balance, ϳñÇ× Scorpion, ³Õ»Õݳíáñ Sagitaire, ³ÛÍ»ÕçÛáõñ Capricorne, çñÑáë Verseau, ÓÏÝ»ñ Poissons ϻݹ³Ý³Ï»ñåáõÃÛáõÝ zoomorphisme m (Ù³ëݳíáñ³å»ë Ñ»ùdzÃÝ»ñáõÙ)



ϻݹ³Ý³óÝ»É ranimer vt, vivifier vt; ÷Ëμ. animer vt (³ßËáõųóÝ»É)



ϻݹ³Ý³óáõÙ 1) animation f (³ßËáõųóáõÙ) 2) réanimation f (í»ñ³Ï»Ý¹³Ý³óáõÙ) 3) renaissance f (í»ñ³-



ÍÝáõݹ)



ϻݹ³ÝÇ 1. animal m, bête f; (³Ý³-



ëáõÝ); ÁÝï³ÝÇ ~ animal domestique; í³ÛñÇ ~ animal sauvage; ·Çß³ïÇã ~ bête féroce (carnassière); ÏñÍáÕ ~ animal rongeur; ÙÇç³ï³Ï»ñ ~ animal insectivore; áñá׳óáÕ ~ animal ruminant; ãáñùáï³ÝÇ ~ animal quadrupède, quadrupède m; Ï×ճϳíáñ ~Ý»ñ ongulés m pl; Ëáï³Ï»ñ ~ herbivore m 2. adj vivant,e (³åñáÕ, áÕç); ~ ¿³Ï être m vivant; ~ É»½áõ langue f vivante (Ý߳ݳ·Çϻݹ³Ý߳ݳ·ÇïáõÃÛáõÝ ïáõÃÛáõÝ, áñÝ áõëáõÙݳëÇñáõÙ ¿ ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ Ñ³Õáñ¹³ÏóáõÙÝ áõ ¹ñ³Ý ³éÝãíáÕ í³ñÙáõÝùÁ) zoosémiotique f ϻݹ³ÝáõÃÛáõÝ vivacité f; animation f (³ßËáõÅáõÃÛáõÝ); ϻݹ³ÝáõÃÛ³Ý Ýß³ÝÝ»ñ signes m pl de vie; ϻݹ³ÝáõÃÛ³Ý ûñáù de son vivant ϻݹ³ÝáõÝ (ϻݹ³Ýáõ ³ÝáõÝ) zoonyme m



Ï»ÝÇ μëμ. if m Ï»Ýë³μ³½Ù³½³ÝáõÃÛáõÝ biodiversité f Ï»Ýë³μ³Ý biologiste n Ï»Ýë³μ³Ý³Ï³Ý biologique Ï»Ýë³μ³Ýáñ»Ý biologiquement Ï»Ýë³μ³ÝáõÃÛáõÝ biologie f Ï»Ýë³μ³ñ»É³íáõÙ mieux-vivre m Ï»Ýë³μ³ñáÛ³·ÇïáõÃÛáõÝ bioéthique f Ï»Ýë³μ»ñ vivifiant,e Ï»Ýë³μÅßÏ³Ï³Ý biomédical,e Ï»Ýë³μáõË joyeux,-euse, plein,e de



ϻݹ³Ý³Ñ»ñÓáõÃÛáõÝ, ϻݹ³Ý³Ñ»ñÓáõÙ



vivisection f



ϻݹ³Ý³Ý³É se ranimer; s’animer (³ß-



ËáõųݳÉ); ressusciter vi (í»ñ³Ï»Ý¹³Ý³Ý³É, ѳñáõÃÛáõÝ ³éÝ»É) ϻݹ³Ý³å³ßï zoolâtre adj/n, adorateur,-trice n d’animaux ϻݹ³Ý³å³ßïáõÃÛáõÝ zoolâtrie f ϻݹ³Ý³ë»ñ zoophile adj/n ϻݹ³Ý³ëÇñáõÃÛáõÝ zoophilie f ϻݹ³Ý³í³ñÅ (ϻݹ³ÝÇÝ»ñ í³ñÅ»óÝáÕ) dresseur,-euse n ϻݹ³Ý³í³ñÅáõÃÛáõÝ (ϻݹ³ÝÇÝ»ñ í³ñÅ»óÝ»ÉÁ) dressage m



vivacité



Ï»Ýë³·Çñ biographe n Ï»Ýë³·áñÍ»É réaliser vt; effectuer vt,



exécuter vt, accomplir vt (ϳï³ñ»É, Çñ³Ï³Ý³óÝ»É) Ï»Ýë³·áñÍ»ÉÇ réalisable; exécutable; possible, faisable (Ñݳñ³íáñ) Ï»Ýë³·áñÍí»É se réaliser; s’accomplir (ϳï³ñí»É), se concrétiser, se 465



matérialiser (áñáß³ÏǪ ³é³ñÏ³Û³Ï³Ý ¹³éݳÉ) Ï»Ýë³·áñÍáõÙ réalisation f; exécution f, accomplissement m Ï»Ýë³·áñÍáõÝ»áõÃÛáõÝ 1) activité f 2) μÅßÏ., μÝËë. tonus m (ïáÝáõë) Ï»Ýë³·ñ³Ï³Ý biographique Ï»Ýë³·ñáõÃÛáõÝ biographie f Ï»Ýë³¹ÇÙ³óÏáõÝ vivace (ѽí¹. Ù³ñ¹Ï³Ýó Ù³ëÇÝ Ëáë»ÉÇë); ~ ϳÕÝÇÝ»ñ des chênes vivaces Ï»Ýë³¹ÇÙ³óÏáõÝáõÃÛáõÝ vivacité f Ï»Ýë³½³Ý·í³Í biomasse f Ï»Ý볿ݻñ·Ç³ bioénergétique f Ï»Ýë³Ãáß³Ï pension f (de retraite); retraite f; Í»ñáõÃÛ³Ý ~ pension de retraite, retraite f; ѳßٳݹ³ÙáõÃÛ³Ý ~ pension d’invalidité; óÙ³Ñ ~ª Ãáß³Ï pension (allocation f) viagère; ~ ëï³Ý³É toucher une pension, bénéficier d’une pension; ~ ï³É verser une pension; ~Ç ³ÝóÝ»É prendre sa retraite, être à la retraite (~³éáõ ÉÇÝ»É) Ï»Ýë³Ãá߳ϳÛÇÝ de pension, de pensionné,e Ï»Ýë³Ãá߳ϳéáõ pensionné,e n/adj, retraité,e adj/n Ï»Ýë³Ãá߳ϳíáñ»É fixer une pension (de retraite) Ï»Ýë³Ãá߳ϳíáñí»É prendre sa retraite, être à la (en) retraite Ï»Ýë³Ãáí¥Ç㤠vivifiant,e Ï»Ýë³ÃñÃÇé radieux,-euse, épanoui,e, joyeux,-euse Ï»Ýë³ÉÇñ, Ï»Ýë³ÉÇó plein,e de vie Ï»Ýë³ËÇݹ jovial,e, joyeux,-euse, radieux,-euse, plein,e de vie Ï»Ýë³Ëݹáñ»Ý jovialement, joyeusement Ï»Ýë³ËݹáõÃÛáõÝ jovialité f, joie f de vivre Ï»Ýë³Ï³ÛáõÝ viable; ferme Ï»Ýë³Ï³ÛáõÝáõÃÛáõÝ viabilité f; fermeté



Ï»Ýë³Ï³Ýáñ»Ý ³ÝÑñ³Å»ßï d’une im-



portance vitale



Ï»Ýë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ vitalité f Ï»Ýë³Ï³ñ· (é»ÅÇÙ) régime m Ï»Ýë³Ï»ñå mode m (genre m) de vie Ï»Ýë³ÏÉÇÙ³ bioclimat m Ï»Ýë³ÏÉÇÙ³Û³·ÇïáõÃÛáõÝ bioclimato-



logie f



Ï»Ýë³ÏÉÇÙ³Û³Ï³Ý bioclimatique Ï»Ýë³Ñ³Ù³ï»Õ»ÉÇ μÅßÏ. biocompatible Ï»Ýë³Ñ³Ù³ï»Õ»ÉÇáõÃÛáõÝ μÅßÏ. bio-



compatibilité f



Ï»Ýë³Ñ³Û³óù,



Ï»Ýë³Ñ³Û»óáÕáõÃÛáõÝ



perception f de la vie Ï»Ýë³Ñ»ÕáõÏ élixir m (de longue vie) Ï»Ýë³ÑÛáõà élixir m Ï»Ýë³Ó¨ ï»°ë Ï»Ýë³Ï»ñå Ï»Ýë³Ù³Ï³ñ¹³Ï niveau m de vie; ~Ç μ³ñÓñ³óáõÙª ³×, μ³ñÓñ ~ mieuxêtre m Ï»Ýë³Ùûñù denrées f pl alimentaires, vivres m pl Ï»Ýë³ÙÇÝÇÙáõÙ minimum m vital Ï»Ýë³ÙÇçáó moyens m pl d’existence Ï»Ýë³ÝÛáõà μÅßÏ. biomatériau m Ï»Ýë³ã³÷³Ï³Ý biométrique Ï»Ýë³ã³÷áõÃÛáõÝ biométrie f Ï»Ýë³å³Ûٳݥݻñ¤ condition(s) f (pl) de vie Ï»Ýë³å³Ûù³ñ lutte f pour l’existence (pour la vie) Ï»Ýë³éÇÃÙ biorythme m Ï»Ýë³ë»ñ qui aime la vie, plein,e de vie Ï»Ýë³ëÇñáõÃÛáõÝ amour m de la vie Ï»Ýë³ëå³Ý (ÝÛáõÃ) ùÇÙ. biocide m Ï»Ýë³í³é»É³ÝÛáõà biocarburant m Ï»Ýë³ï»ËÝáÉá·Ç³ biotechnologie f Ï»Ýë³ï»ËÝáÉá·Ç³Ï³Ý biotechnologique Ï»Ýë³ïáõ vivifiant,e Ï»Ýë³ñ³ñ ï»°ë ϻݳñ³ñ Ï»Ýë³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ (Ï»Ýë³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ, Ï»Ýë³ï»ËÝáÉá·Ç³Ý»ñÇ íñ³ ÑÇÙÝí³Í ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ) bio-industrie f Ï»Ýë³÷áñÓ expérience f du monde Ï»Ýë³ù³Ûù³ÛíáÕ biodégradable Ï»Ýë³ù³Ûù³ÛáõÙ biodégradation f



f



Ï»Ýë³Ï³Ý vital,e; indispensable (³Ý-



Ññ³Å»ßï); ~ ߳ѻñ intérêts m pl vitaux; ~ ϳñ¨áñáõÃÛáõÝ importance f vitale 466



Ï»Ýë³ùÇÙdz biochimie f Ï»Ýë³ùÇÙÇ³Ï³Ý biochimique Ï»Ýë³ùÇÙÇÏáë biochimiste n Ï»Ýë³ýǽÇϳ biophysique f Ï»Ýë³ýǽÇÏ³Ï³Ý biophysique Ï»Ýë³ýǽÇÏáë biophysicien,ne n Ï»ÝëáÉáñï biosphère f Ï»ÝëáõÅ (Ï»Ý볿ݻñ·Ç³) bioénergie f Ï»ÝëáõÝ³Ï 1) viable 2) productif,-ive



Ï»Ýïñáݳó³Í (먻éáõÝ) concentré,e;



recueilli,e (ÇÝùݳÙ÷á÷)



Ï»ÝïñáݳóÝ»É 1) concentrer vt; focali-



ser f (Ïǽ³Ï»ï»É); ~ Çñ μáÉáñ áõÅ»ñÁ concentrer toutes ses forces 2) fixer vt (먻é»É); áõß³¹ñáõÃÛáõÝÁ ÙÇ μ³ÝÇ íñ³ ~ fixer son attention sur qch 3) centraliser vt; centrer vt; ~ ѳÝñ³ÛÇÝ Í³é³ÛáõÃÛáõÝÝ»ñÁ centraliser les services publics; ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÝ»ñÁ ~ (áñ¨¿ μ³ÝÇ íñ³) centrer ses actions (sur qch) Ï»ÝïñáݳóÝáÕ centralisateur,-trice Ï»Ýïñáݳóí³Í concentré,e; focalisé,e; fixé,e (먻éí³Í) Ï»Ýïñáݳóí»É être centré,e (Ï»ÝïñáÝáõÙ ¹ñí»É, ݳ¨ª ÷Ëμ.); être focalisé,e (Ïǽ³Ï»ïí»É) Ï»ÝïñáݳóáõÙ 1) centralisation f 2) concentration f (Ïáõï³ÏáõÙ, ³Ù÷á÷áõÙ) Ï»Ýó³Õ vie f de tous les jours, vie f quotidienne (³éûñÛ³ ÏÛ³Ýù); mode m de vie (Ï»Ýë³Ï»ñå, ³åñ»É³Ï»ñå); mœurs f pl (ÝÇëïáõϳó, μ³ñù»ñ); ~Ý áõ ëáíáñáõÛÃÝ»ñÁ les mœurs et coutumes f pl Ï»Ýó³Õ³·ÇïáõÃÛáõÝ savoir-vivre m Ï»Ýó³Õ³·Çñ écrivain,e n qui peint les mœurs Ï»Ýó³Õ³ÛÇÝ 1) de la vie quotidienne (courante) (³Ù»ÝûñÛ³); ~ å³ÛÙ³ÝÝ»ñ conditions f pl matérielles; ~ ¿É»Ïïñ³ë³ñù»ñ électroménager m 2) de mœurs (ÝÇëïáõϳóÇ, μ³ñù»ñÇ) Ï»Ýó³Õ³í³ñáõÃÛáõÝ mode m de vie; conduite f Ï»Ýó³Õëå³ë³ñÏáõÙ services m pl Ï»ãÇ μëμ. bouleau m; ëåÇï³Ï ~ bouleau blanc Ï»ãáõï (Ï»ãáõ åáõñ³Ïª ³Ýï³é³Ï) boulaie f, bois m de bouleaux Ï»åÇ (ïÕ³Ù³ñ¹áõ Ñáí³ñ³íáñ ·É˳ñÏ) képi m Ï»é (׳ÝÏ) crochet m, croc m; crampon



(·áñÍáõÝ)



Ï»ÝëáõݳÏáõÃÛáõÝ vitalité f; viabilité f



(ë³ÕÙÇ)



Ï»Ýëáõñ³Ë joyeux,-euse, enjoué,e Ï»Ýëáõñ³ËáõÃÛáõÝ joie f de vivre Ï»Ýíáñ (μݳÏÇã, í³ñÓϳÉ) locataire n Ï»Ýï impair,e; ~ ÃÇí nombre m impair Ï»Ýï³íñáë ³é³ëå. centaure m Ï»ÝïñáÝ centre m; Ùß³ÏáõóÛÇÝ ~ cen-



tre culturel; ³é¨ïñÇ ~ centre commercial; ͳÝñáõÃÛ³Ý ~ centre de gravité; ù³Õ³ùÇ ~ centre de la ville (centre-ville m); ÝÛ³ñ¹³ÛÇÝ ~Ý»ñ centres nerveux; ¶Çï³Ï³Ý ѻﳽáïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ³½·³ÛÇÝ ~ Centre national de la recherche scientifique (C.N.R.S.); ï»Õ»Ï³ïí³Ï³Ý ~ centre d’information; ~áõÙ ¹Ý»Éª ï»Õ³¹ñ»É (í»ñݳ·ÇñÁ, Éáõë³ÝϳñÁ ¨ ³ÛÉÝ) centrer vt Ï»ÝïñáݳËáõÛë centrifuge; ~ áõÅ»ñ forces f pl centrifuges Ï»ÝïñáÝ³Ï³Û³Ý quartier m général Ï»ÝïñáÝ³Ï³Ý central,e; ~ ÏáÙÇï» comité m central; ~ ç»éáõóáõÙ chauffage m central; ~ ÝÛ³ñ¹³ÛÇÝ Ñ³Ù³Ï³ñ· système m nerveux central; Ù³ñ½. ~ ѳñÓ³ÏíáÕ avant-centre m; ~ ¹ñ³Ù³ïáõÝ banque f centrale Ï»ÝïñáݳÓÇ· centripète; ~ áõÅ»ñ forces f pl centripètes Ï»Ýïñáݳٻï 1) ï»°ë Ï»ÝïñáݳÓÇ· 2) ùÕù. centriste; ~ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõݪ ¹ÇñùáñáßáõÙ centrisme m; ~ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó centriste n Ï»ÝïñáÝ³Ý³É se concentrer; se recueillir (ÇÝùݳÙ÷á÷í»É); être concentré,e; se focaliser (Ïǽ³Ï»ïí»É) Ï»Ýïñáݳï»ÕÇ centre m



m



(ëí³ëïÇϳ) svastika m (swastika m) Ï»é³Í³Ûñ crochu,e; ~ Ïïáõó bec m



Ï»é³Ë³ã



467



crochu; ~ ùÇÃ nez m crochu



Ï»ëáõñ ï»°ë ëÏ»ëáõñ Ï»ëûñ midi m; ~ ¿ il est midi; ~ÇÝ à mi-



Ï»é³Ý³É se courber, se tordre; se



replier sur soi-même



di; ~Çó ³é³ç, ÙÇÝ㨠~ avant midi; ~í³ Ùáï vers midi; ~Çó Ñ»ïá après-midi m (Ñ»ïÙÇçûñ»), (dans) l'après-midi (ųٳݳÏÇ ³éáõÙáí); ~Çó Ñ»ïá ëåáñïáí ¿ ½μ³ÕíáõÙ dans l'après-midi il fait du sport Ï»ëûñÛ³ de midi (Ï»ëûñÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ) Ï»ï1 1) point m (ï»ùëïáõÙ); ~ ëïáñ³Ï»ï point-virgule m; ~ ³é ~ de point en point; ~ ³é ~ ß³ñ³¹ñ»É exposer point par point; ųٳÝÙ³Ý ~ point d'arrivée; μ»éÝÙ³Ý ~ point de chargement; »ÉÙ³Ý ~` »É³Ï»ï point de départ; Ñ»ÝÙ³Ý ~` ѻݳϻï point d'appui 2) poste m; Ññ³Ñ³Ý·³íáñÙ³Ý ~ poste de commande 3) clause f (å³Ûٳݳ·ñÇ Ñá¹í³Í) Ï»ï2 ϻݹμ. baleine f; ~Ç Ó³· baleineau



Ï»é³ë cerise f; guigne f (÷áùñ, ϳñÙÇñ,



ù³Õóñ³Ñ³Ù Ï»é³ë); í³ÛñÇ ~ merise f Ï»é³ë»ÝÇ cerisier m; í³ÛñÇ ~ merisier m



Ï»é³ëáõï cerisaie f Ï»é³ëûÕÇ kirsch m Ï»é³ùÇà au nez crochu Ï»éÇÏ crochet m; ϳñÃÇ ~ hameçon m Ï»éÙ³Ý zigzag m; détour m, sinuosité f Ï»éٳݳӨ en zigzag Ï»éٳݳ߳ï tortueux,-euse, sinueux,-



euse



Ï»éÝ»Ë Ï»Ý¹μ. merle m Ï»éùÇà ﻰë Ï»é³ùÇà ϻë moitié f, mi, demi,e m/adj; ¨ª áõª ³Ýó



~ et demi,e; ųÙÁ »ñ»ù ³Ýó ~ ¿ il est trois heures et demie; ÑÇÝ· ¨ ¥áõ¤ ~ ÏÇÉáÙ»ïñ cinq kilomètres et demi; ÏÇëáí ã³÷ à moitié, à demi; ~ ׳ݳå³ñÑÇÝ à mi-chemin; ~ ų٠demi-heure f; Ù»Ýù Ýñ³Ý ëå³ë»óÇÝù ~ ų٠nous l’avons attendu une demi-heure; ~ ³é ~ (»ñÏáõ ѳí³ë³ñ Ù³ëÇ) en deux; ~ ³é ~ μ³Å³Ý»É partager en deux; ·ÇÝÇÝ çñÇ Ñ»ï ~ ³é ~ ˳éÝ»É couper le vin d’eau; ~ÇÝ au milieu de; ·Çß»ñí³ ~ÇÝ au milieu de la nuit Ï»ë³ñ (ϳÛëñ, Ùdzå»ï) å³ïÙ. césar



m



ϻﳷÇÍ pointillé m ϻﳷͳÛÇÝ pointillé,e Ï»ï³·Í»É pointiller vi, vt ϻﳷÍáõÙ pointillage m ϻﳹñ³Ï³Ý de ponctuation; ~ Ýß³Ý-



Ý»ñ signes m pl de ponctuation



ϻﳹñ»É ponctuer vt ϻﳹñáõÃÛáõÝ, ϻﳹñáõÙ ponctua-



tion f



Ï»ï³×³ñå huile f de baleine Ï»ï³ÝÙ³ÝÝ»ñ (ϻﳽ·ÇÝ»ñ) ϻݹμ.



cétacés m pl



m



Ï»ë³ñÛ³Ý (ѳïáõÙ` ³ñ·³Ý¹³Ñ³ïáõÙ)



Ï»ï³Ýᯐ pointer vt; cocher vt (Ýß»É,



ÃÛáõÝ accouchement m par césarienne; ~ ѳïáõ٠ϳï³ñ»É césariser vt, faire subir une césarienne à (une femme) Ï»ë·Çß»ñ minuit m; ~ÇÝ à minuit; áõÕÇÕ ~ÇÝ à minuit précis Ï»ë·Çß»ñ³ÛÇÝ de minuit ϻ빳ñÛ³ demi-séculaire, de cinquante ans Ï»ëųÙÛ³ d'une demi-heure Ï»ëÉÇïñ³Ýáó d'un demi-litre Ï»ëϳï³Ï avec une pointe de malice Ï»ëñ³Ûñ ï»°ë ëÏ»ëñ³Ûñ



Ï»ï³ã³÷ ïå·ñ. point m Ï»ïáëÏñ fanon m (de baleine) Ï»ïáñë chasse f à la baleine (Ï»ïÇ



μÅßÏ. césarienne f; ~ ÍÝݹ³μ»ñáõ-



Ýß³Ý ³Ý»É` ¹Ý»É)



áñë); chasseur m de baleines (Ï»ï áñë³óáÕ); ~ ݳí baleinier m Ï»ïáñë³ÛÇÝ baleinier,-ière Ï»ïáñë³Ý³í baleinier m Ï»ïáñëáõÃÛáõÝ pêche f à la baleine Ï»ñ nourriture f (ëÝáõݹ); fourrage m (³Ý³ëݳϻñ) Ï»ñ³μ³ÅÇÝ ï»°ë Ï»ñ³Ïñ³μ³ÅÇÝ Ï»ñ³μáõÛë plante fourragère; ~»ñ fourragères f pl



468



Ï»ñ³Ïñ³μ³ÅÇÝ (׳߳μ³ÅÇÝ) ration f Ï»ñ³Ïñ³½½í³Ýù μÅßÏ. idiosyncrasie f Ï»ñ³Ïñ³Ù³Ý 1) ï»°ë Ï»ñ³Ù³Ý 2) ga-



Ï»ñáÝ cierge m Ï»ñáëÇÝ kérosène m (û¹³Ý³í ÉÇóù³-



íáñ»Éáõ)



melle f (׳ݳå³ñѳÛÇÝ, ½ÇÝíáñ³Ï³Ý) Ï»ñ³Ïñ³ëá¹³ bicarbonate m Ï»ñ³Ïñ³ï»ë³Ï (׳߳ï»ë³Ï) plat m, mets m; ³é³çÇÝ ~ entrée f; ÏÇë³å³ïñ³ëïÇ ~ plat m cuisiné Ï»ñ³Ïñ³ó³ÝÏ (׳߳ó³ÝÏ) carte f, menu m Ï»ñ³Ïñ³÷áÕ (áñÏáñ) ϽÙËë. œsophage



Ï»ñå 1) manière f, façon f, mode m (Ó¨,



»Õ³Ý³Ï); DZÝã ~ de quelle manière ?; ÙÇ ~ en quelque sorte, à peine (ѳ½Çí), à grand-peine (¹Åí³ñáõÃÛ³Ùμ) 2) moyen m 3) ùñÏÝ. aspect m (μ³ÛÇ ù»ñ³Ï³Ý³Ï³Ý ϳñ·) Ï»ñå³ÛÇÝ (μ³ÛÇ Ï»ñåÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ) aspectuel,le Ï»ñå³ë étoffe f; soie f (Ù»ï³ùë) (Ù³Ñáõ¹³í³×³é) Ï»ñå³ë³í³×³é drapier,-ière n Ï»ñå³ë»Õ»Ý étoffe f (de soie, de coton) Ï»ñå³íáñ»É représenter vt Ï»ñå³íáñí»É se représenter Ï»ñå³íáñáõÙ représentation f Ï»ñå³ñ personnage m (·ñ³Ï³Ý), image f (³ÝÓÇ) Ï»ñå³ñ³Ý³÷áË»É transfigurer vt Ï»ñå³ñ³Ý³÷áËí»É se transfigurer, se métamorphoser Ï»ñå³ñ³Ý³÷áËáõÃÛáõÝ (Ï»ñå³ñ³Ý³÷áËáõÙ) transfiguration f, métamorphose f Ï»ñå³ñ³Ýù physionomie f (ï»ëù, ¹»Ùù); mine f (¹»ÙùÇ ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ); apparence f (³ñï³ùÇÝ ï»ëù); attitude f (Ï»óí³Íù) Ï»ñå³ñí»ëï art(s) m (pl) plastique(s) Ï»ñï»É créer vt (ëï»ÕÍ»É), incarner vt (Ù³ñÙݳíáñ»É) Ï»ñïí³Íù construction f (ϳéáõóí³Íù); édifice m (ßÇÝáõÃÛáõÝ, ϳéáõÛó) Ï»ñïáõÙ création f Ï»ñó³í ï»°ë ÷ï³Ëï Ï»ñáõËáõÙ (Ëñ³Ë׳Ýù) festin m Ï»óí³Íù tenue f, pose f, maintien m, port m (å³Ñí³Íù, ß³ñÅáõÓ¨); attitude f (¹Çñù, í»ñ³μ»ñÙáõÝù); Ïñ³íáñ³Ï³Ý ~ attitude passive Ï»óó»¯ vive ! hourra ! (áõ鳯); Ï»óó»°ë, Ï»óó»°ù bravo ! Ï»óáõÃÛáõÝ (·áÛ, ÉÇÝ»ÉáõÃÛáõÝ) être m; existence f; ~Ý ¿ áñáßáõÙ ·Çï³ÏóáõÃÛáõÝÁ l’être détermine la conscience



m



Ï»ñ³Ïñ»É (ëÝ»É) nourrir vt (qn de qch);



donner à manger (qch à qn) (áõï»ÉÇù ï³É); »ñ»Ë³ÛÇÝ ·¹³Éáí ~ nourrir un enfant à la cuillère; ß³ÝÁ` ÓÇáõÝ ~ donner à manger à un chien, à un cheval; ÏñÍùáí ~ allaiter vt Ï»ñ³ÏñáÕ 1) soutien m de famille, gagne-pain m (ÁÝï³ÝÇùÁ ~) 2) nourrice f (ÏñÍùáí) Ï»ñ³Ïñí»É (ëÝí»É) se nourrir Ï»ñ³ÏñáõÙ allaitement m (ÏñÍùáí); affourragement m (³Ý³ëáõÝÇ); alimentation f (ëÝáõÙ, ëÝáõóáõÙ) Ï»ñ³Ïáõñ (áõï»ÉÇù) plat m, mets m; repas m (׳ß); ï³ù ~ repas chaud; ~ ï³É donner à manger; ~ å³ïñ³ëï»É` »÷»É-ó÷»É cuisiner vt, faire la cuisine, préparer des mets; ~Á Ù³ïáõó»É servir le repas Ï»ñ³Ñ³ó³Ñ³ïÇÏ fourrage m Ï»ñ³Ù³Ý auge f, mangeoire f, crèche f (³Ý³ëáõÝÝ»ñÇ); trémie f (ïݳÛÇÝ ÃéãáõÝÝ»ñÇ); auget m (ÃéãÝÇ í³Ý¹³ÏáõÙ) Ï»ñ³ÙÇϳ ï»°ë Ë»ó»·áñÍáõÃÛáõÝ Ï»ñ³ÙÇÏ³Ï³Ý ï»°ë Ë»ó»·áñÍ³Ï³Ý Ï»ñ³ÛÇÝ (Ï»ñÇ, ³Ý³ëݳϻñÇ) fourragère; ~ μáõÛë plante f fourragère Ï»ñ³ï³ßï (³Ý³ëáõÝÝ»ñÇ) mangeoire f



Ï»ñμ»ñ, Ï»ñμ»ñáë ¹Çó. Cerbère m; ÷Ëμ.



cerbère m



Ï»ñÏ»ñ ï»°ë Ï»ñÏ»ñáõÝ Ï»ñÏ»ñ³É vibrer vi (Ó³ÛÝÁ) Ï»ñÏ»ñáõÝ enroué,e, rauque, vibrant,e 469



Ï»ùë (ù³Õóñ ËÙáñ»Õ»Ý) cake m Ͻ³Ï ϽÙËë. menton m; »ñÏÍ³É ~ª



ÏÇÉáí³ïï ¿É. kilowatt m (kW); ~ - ųÙ



kilowattheure m (kWh)



ÏñÏݳϽ³Ï double menton Ͻ³Ï³ÛÇÝ maxillaire Ͻ³Ý³É ï»°ë Ïé³Ý³É Ͻ³ùÇë ϻݹμ. martre f; hermine f (ëåÇï³Ï ~) ÏÃ³Ù³Ý seau m à traire ÏÃ³Ý laitier,-ière; ~ Ïáí vache f laitière ÏÃ»É traire vt; ~áõ Ù»ù»Ý³ª Ïóٻù»Ý³ª ÏÃÇã trayeuse f ÏÃí³Íù rendement m d’une vache ÏÃíáñ¥áõÑǤ trayeur,-euse n ÏÃáõÙ traite f; Ù»ù»Ý³Û³óí³Íª Ù»ù»Ý³Ûáí ~ traite mécanique ÏÇμ»éÝ»ïÇϳ cybernétique f ÏÇμ»éÝ»ïÇÏ³Ï³Ý cybernétique Ïǽ³Ï»ï ýǽ. foyer m; ~áõÙ au point Ïǽ³Ï»ï³ÛÇÝ ýǽ. focal,e; ~ ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝ distance f focale Ïǽ³Ï»ï»É focaliser vt Ïǽ³Ï»ïí»É se focaliser Ïǽ³Ï»ïáõÙ focalisation f (Ïǽ³Ï»ïí»ÉÁ) Ïǽ³ÑáÕ (ïáñý) tourbe f Ïǽ³ÑáÕ³ÛÇÝ de tourbe, tourbeux,euse Ïǽ³ñ³Ý ï»°ë ¹Ç³Ïǽ³ñ³Ý Ïǽ³ù³ñ ï»°ë ¹Åá˳ù³ñ Ïǽ»É brûler vt, vi; calciner vt (ßÇϳóÝ»É, ÃñÍ»É) ÏǽÇã brûlant,e, cuisant,e, ardent,e (³ÛñáÕ); caniculalire, torride (ïáÃ, Ñ»ÕÓáõóÇã) Ïǽí»É brûler vi; se brûler ÏǽáõÙ incinération f; crémation f (¹Ç³ÏǽáõÙ) ÏÇà ﻰë ÏÃáõÙ ÏÇóé guitare f ÏÇóé³Ñ³ñ guitariste n ÏÇÉá·ñ³Ù kilogramme m, kilo m ÏÇÉáÉÇïñ kilolitre m ÏÇÉáÙ»ïñ kilomètre m ÏÇÉáÙ»ïñ³Å ï»°ë ÏÇÉáÙ»ïñ³ã³÷áõÙ ÏÇÉáÙ»ïñ³Ýáó kilométrique ÏÇÉáÙ»ïñ³ã³÷»É kilométrer vt ÏÇÉáÙ»ïñ³ã³÷áõÙ (ÏÇÉáÙ»ïñ³Å) kilométrage m ÏÇÉáÙ»ïñ³ëÛáõÝ borne f kilométrique



ÏÇÏÉáå (óÇÏÉáå) ³é³ëå. cyclope m ÏÇÏÉáåÛ³Ý (óÇÏÉáåÛ³Ý) cyclopéen,ne ÏÇÙáÝá kimono m ÏÇÝ femme f; épouse f (å³ßïáݳϳÝ



á×áõÙ); dame f (ïÇÏÇÝ); ³Ùáõëݳó³Í ~ femme mariée; ·»Õ»óÇÏ ~ belle femme ◊ ÏÝáç Ëáëùª ²ëïÍá ϳÙù (ÇÝã áñ ÏÇÝÝ ¿ ó³ÝϳÝáõÙ, ³ÛÝ ²ëïí³Í ¿ ó³ÝϳÝáõÙ) Ce que femme veut, Dieu le veut ÏÇݳμ³ñ ÑÝù. cinabre m ÏÇݻٳïÇϳ Ù»Ë. cinématique f ÏÇݻٳïá·ñ³ý cinématographe m ÏÇÝáÙ³ïá·ñ³ýdz cinématographie f ÏÇݻٳïá·ñ³ýÇ³Ï³Ý cinématographique ÏÇÝ»ïÇÏ¥³Ï³Ý¤ cinétique ÏÇÝ»ïÇϳ ýǽ. cinétique f ÏÇÝ× (í³ÛñÇ Ëá½, í³ñ³½) sanglier m ÏÇÝá (áñå»ë ³ñí»ëïÇ ï»ë³Ï, ß³ñųÝϳñ) cinéma m, ciné m; ѳÙñ ~ cinéma muet; ÑÝãÛáõݳÛÇÝ ~ cinéma parlant (sonore) ÏÇÝá³ÏáõÙμ cinéclub m ÏÇÝá³ß˳ïáÕ ï»°ë ÏÇÝá·áñÍÇã ÏÇÝá³å³ñ³ï caméra f, appareil m cinématographique, appareil m de prises de vues (Ýϳñ³Ñ³ÝÙ³Ý); projecteur m cinématographique (óáõó³¹ñÙ³Ý) ÏÇÝá³ëïÕ star f, vedette f de cinéma; ~ ¹³ñÓÝ»É stariser vt (ËëÏó.); ~ ¹³ñÓÝ»ÉÁ starisation f (ËëÏó.) ÏÇÝá³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f cinématographique ÏÇÝá³ñí»ëï cinématographie f, art m cinématographique; le septième art (Ûáûñáñ¹ ³ñí»ëïÁ) ÏÇÝáμ»Ù³·Çñ scénario m (d’un film) ÏÇÝáμ»Ù³¹ñÇã réalisatuer,-trice n ÏÇÝá·áñÍÇã cinéaste n ÏÇÝá¹³ñ³Ý (ýÇÉÙ³¹³ñ³Ý) cinémathèque f ÏÇÝá¹»ñ³ë³Ý¥áõÑǤ artiste n de cinéma ÏÇÝá¹ÇïáÕ spectateur,-trice n de ciné(ma)



470



ÏÇÝá¿Ïñ³Ý (grand) écran m ÏÇÝáóïñáÝ cinéma m, ciné m ÏÇÝáųå³í»Ý pellicule f (cinémato-



ÏÇÝáûå»ñ³ïáñ cadreur,-euse n, came-



raman m



ÏÇå³ñÇë (Ýá×Ç) cyprès m ÏÇåñáëÛ³Ý (ÎÇåñáëÇ) chypriote ÏÇåñáëóÇ (ÎÇåñáëÇ μݳÏÇã) Chyprio-



graphique), film m, bande f (»ñǽ)



ÏÇÝáÅáõéÝ³É ciné-journal m, actualités f



te n



pl



ÏÇÝá˳Ýáõà ciné-shop (cinéshop) m ÏÇÝáËñáÝÇϳ ï»°ë ÏÇÝáÅáõéݳÉ, ÏÇÝáï³ñ»·ñáõÃÛáõÝ ÏÇÝáËóÇÏ caméra f ÏÇÝáϳ¹ñ image f ÏÇÝáϳï³Ï»ñ·áõÃÛáõÝ film m comique ÏÇÝáѳٳÛݳå³ïÏ»ñ cinérama m ÏÇÝáѳݹÇë³ï»ë (ÏÇÝá¹ÇïáÕ) specta-



ÏÇë³μ³ó entrouvert,e; ~ ¹áõé porte f



entrouverte



ÏÇë³μ³ó»É (ÏÇë³μ³ó ³Ý»É, ÏÇëáí ã³÷



μ³ó»É) entrouvrir vt



ÏÇë³μ³óí»É s’entrouvrir ÏÇë³μ»ñ³Ý (ãáõ½»Éáí, ¹ÅϳÙáñ»Ý) à



contrecœur, sans entrain



ÏÇë³μáÉáñ, ÏÇë³μáÉáñ³Ï (ÏÇë³ßñç³-



teur,-trice n de ciné(ma)



ݳӨ) en demi-cercle, demi circulaire, hémicycle; ~ ëñ³Ñ salle hémicycle ÏÇë³μñ¹», ÏÇë³μñ¹Û³ mi-laine ÏÇë³·³Õáõà (ÏÇë³·³ÕáõóÛÇÝ »ñÏÇñ) pays m semi-colonial ÏÇë³·³ÕáõóÛÇÝ semi-colonial,e ÏÇë³·ñ³·»ï sous-lettré,e, sachant à peine lire et écrire ÏÇë³·áõÉå³ chaussette f, socquette f ÏÇë³·áõݹ ³ßË·ñ. hémisphère m; ÑÛáõëÇë³ÛÇÝ ~ hémisphère nord (boréal); ѳñ³í³ÛÇÝ ~ hémisphère sud (austral) ÏÇë³¹³ï³ñÏ à demi vide ÏÇë³¹»Ù¥ù¤ profil m ÏÇë³¹ÇÙ³Ï loup m (¹Çٳϳѳݹ»ëÇ) ÏÇë³¹ÇÙÇ (ÏÇë³¹»Ùáí) de profil ÏÇë³»½ñ³÷³ÏÇã Ù³ñ½. demi-finale f; ~Ç Ù³ëݳÏÇó demi-finaliste n; ~áõÙ en demi-finale ÏÇë³»÷ demi-cuit,e semi-précieuse ÏÇë³Ã³ÝϳñÅ»ù (ÙdzÛÝ ù³ñ»ñÇ Ù³ëÇÝ); ~ ù³ñ pierre f semi-précieuse ÏÇë³Ã³÷³ÝóÇÏ à demi transparent,e, translucide ÏÇë³Ã»Ã¨ Ù³ñ½. ~ ù³ß` ù³ß³ÛÇÝ poids m plume ÏÇë³Ã¨ (ϳñ× Ã¨»ñáí) à manches courtes ÏÇë³ÃÙμϳѳñ (ÏÇë³ÃÙμáõÏ Ýí³·áÕ, ·áë³Ñ³ñ) timbalier m ÏÇë³ÃÙμáõÏ (ÏÇ볷ݹ³Ó¨ ÃÙμáõÏ, ·áë) »ñÅßï. timbale f



ÏÇÝáÑ»Ý pirate m de films ÏÇÝáÑ»ÝáõÃÛáõÝ piraterie f de films ÏÇÝáÓ»éݳñϳï»ñ (ÏÇÝáåñá¹Ûáõë»ñ)



producteur,-trice n de cinéma



ÏÇÝáٻ˳ÝÇÏ projectionniste n, opé-



rateur,-trice n projectionniste



ÏÇÝáÝϳñ film m; Édzٻïñ³Å ~ long



métrage m; ϳñ׳ٻïñ³Å ~ court métrage m; í³í»ñ³·ñ³Ï³Ý ~ documentaire m; ³ñϳͳÛÇÝ ~ film d’aventures; ë³ñë³÷ ~ film d’épouvante; ·Çï³ý³Ýï³ëïÇÏ ~ film de science-fiction; ¹»ï»ÏïÇí ~ film policier, ËëÏó. polar m; μ³½Ù³Ù³ë ~ feuilleton m, série f (ë»ñdzÉ); ɳÛÝ¿Ïñ³Ý ~ film sur large écran; ÏñÏÝûñÇݳÏí³Í ~ film doublé; ãÏñÏÝûñÇݳÏí³Í ~ film en version originale (en V.O.) ÏÇÝáÝϳñ³Ñ³Ý»É filmer vt, tourner un film, réaliser un film ÏÇÝáÝϳñ³Ñ³ÝáõÙ tournage m, réalisation f, filmage m ÏÇÝá뻳Ýë séance f de cinéma ÏÇÝáëÇñáÕ cinéphile n; amateur,-trice n de cinéma (ÏÇÝáÛÇ ëÇñ³Ñ³ñ) ÏÇÝáëïáõ¹Ç³ studio m de cinéma ÏÇÝáëñ³Ñ salle f de cinéma ÏÇÝáëó»Ý³ñ scénario m ÏÇÝáï³ñ»·ñáõÃÛáõÝ ciné-journal m, actualités f pl ÏÇÝá÷³é³ïáÝ festival m du film, festival de cinéma (cinématographique) 471



demi-étage m



ÏÇë³ÉáõÛë demi-jour m, pénombre f,



clair-obscur m ÏÇë³ÉáõëÇÝ (Ù³ÑÇÏ) croissant m ÏÇë³ÉáõëݳӨ semi-lunaire ÏÇë³Éáõñç moitié sérieux,-euse ÏÇë³Ë³Ï pas assez mûr,e ÏÇë³Ë³í³ñ (ÏÇë³ÙáõÃ) pénombre f, demi-jour m ÏÇë³Ë³ñËáõÉ délabré,e ÏÇë³Ë»É³·³ñ demi fou m (demi folle f) ÏÇë³Ë»Õ¹ à demi étranglé,e; à demi étouffé,e (ÏÇë³ßÝã³Ñ»ÕÓ) ÏÇë³Ë»Ýà ﻰë ÏÇë³Ë»É³·³ñ ÏÇë³Ëáݳí un peu humide ÏÇë³Ëáõ÷ à demi fermé,e (ÏÇë³÷³Ï); mi-clos,e; ~ ³ãù»ñ yeux m pl miclos ÏÇë³Í³ÍÏ à moitié couvert,e ÏÇë³Í³Õñ³Ï³Ý un peu moqueur,euse, légèrement moqueur,-euse ÏÇë³Í³Ýñ Ù³ñ½. ~ ù³ß` ù³ß³ÛÇÝ milourd adj/m ÏÇë³Ï³½Ù (·ñùÇ) demi-reliure f ÏÇë³Ï³Ù à contrecœur ÏÇë³Ï³Û³ñ³Ý petite station f ÏÇë³Ï³åÇÏ Ï»Ý¹μ. maki m, lémur m ÏÇë³Ï³éáõÛó inachevé,e (³Ý³í³ñï) ÏÇë³Ï³ï³Ï 1. adj semi-badin,e, facétieux,-euse 2. adv facétieusement ÏÇë³Ï³ï³ñ (Ï»ëϳï³ñ) incomplet,ète, inachevé,e (³Ý³í³ñï), imparfait,e (³Ýϳï³ñ) ÏÇë³Ï»Ý¹³Ý ï»°ë ÏÇë³Ù»é ÏÇë³ÏÇñà peu cultivé,e; peu instruit,e ÏÇë³ÏÉáñ semi-circulaire, demi-circulaire ÏÇë³ÏáßÇÏ bottine f ÏÇë³ÏáñÍ³Ý à demi ruiné,e ÏÇë³Ñ³·Ýí³Í à demi vêtu,e, en déshabillé ÏÇë³Ñ³Õáñ¹Çã ýǽ. semi-conducteur m ÏÇë³Ñ³Ýí³Í ï»°ë ÏÇë³Ñ³·Ýí³Í ÏÇë³Ñ³ë¥³Í¤ qui n’est pas mûr,e; à moitié mûr,e; vert,e (Ù³ëݳíáñ³å»ë Ùñ·»ñÇ Ù³ëÇÝ) ÏÇë³Ñ³ñμ³Í légèrement ivre, à moitié ivre, gris,e ÏÇë³Ñ³ñÏ entresol m, mezzanine f,



ÏÇë³Ñ»·Ý³Ï³Ý ï»°ë ÏÇë³Í³Õñ³Ï³Ý ÏÇë³Ñ»ÕáõÏ semi-fluide ÏÇë³ÑáõÙ ï»°ë ÏÇë³»÷ ÏÇë³Ó³ÛÝ à mi-voix; ~ Ëáë»É parler à



mi-voix; ~ª ùÃÇ ï³Ï »ñ·»É chantonner vt, vi, fredonner vt, vi ÏÇë³Ó³Ûݳíáñ É»½íμ. semi-voyelle f semi-consonne f (ÏÇë³μ³Õ³Ó³ÛÝ) ÏÇë³Ó»éÝáó mitaine f ÏÇë³×³Ý³å³ñÑ, ÏÇë³×³Ù÷³ michemin m; ~ÇÝ à mi-chemin ÏÇë³×ïù³íáñ ~ ÏáßÇÏ` ÏÇë³ÏáßÇÏ bottine f ÏÇë³Ù³ß à demi usé,e, à moiitié usé,e ÏÇë³Ù»é demi-mort,e, à demi mort,e; plus mort,e que vif,-ive (í³ËÇó) ÏÇë³Ù»ñÏ 1. adj demi-nu,e, moitié nu,e 2. adv à moitié nu,e ÏÇë³ÙÃáõÃÛáõÝ ï»°ë ÏÇë³Ùáõà 1. ÏÇë³ÙÇçÇÝ Ù³ñ½. ~ ù³ß` ù³ß³ÛÇÝ mimoyen adj/m ÏÇë³ÙÇçáó 1) demi-mesure f 2) μÅßÏ. palliatif,-ive adj/m ÏÇë³ÙÛ³ semestriel,le, semi-annuel,le ÏÇë³ÙÛ³Ï semestre m ÏÇë³Ù۳ϳÛÇÝ semestriel,le; de six mois (í»ó³ÙëÛ³) ÏÇë³Ùáé³ó¥í³Í¤ à demi oublié,e ÏÇë³ÙëÛ³ (»ñÏß³μ³ÃÛ³) bimensuel,le, de quinze jours; ~ ѳݹ»ë revue f bimensuelle, un bimensuel ÏÇë³Ùáõà 1. pénombre f, demi-jour m, clair-obscur m (ÏÇë³Ë³í³ñ, ³Õç³ÙáõÕç) 2. adj sombre, obscure ÏÇë³Ùáõßï³Ï pelisse f courte ÏÇë³Ý¹ñÇ ³ñí. buste m ÏÇë³ÝÏáõÕ (ÏÇë³ÝÏáõÕ³ÛÇÝ Ñ³ñÏ) sous-sol m ÏÇë³ß³μ³Ã³Ã»ñà (áñÁ ÉáõÛë ¿ ï»ëÝáõÙ ß³μ³Ã³Ï³Ý »ñÏáõ ³Ý·³Ù) bihebdomadaire m ÏÇë³ß»Ý ï»°ë ÏÇë³Ï³éáõÛó ÏÇë³ßñç³¹³ñÓ demi-tour m ÏÇë³ßñç³Ý demi-cercle m, hémicycle m ÏÇë³ßñç³Ý³Ó¨ en demi-cercle, demicirculaire ÏÇë³å³ßïáÝ³Ï³Ý semi-officiel,le; officieux,-euse (áã å³ßïáݳϳÝ) 472



ment m (³Ý³í³ñïáõÃÛáõÝ)



ÏÇë³å³ßïå³Ý Ù³ñ½. demi m (ýáõï-



μáÉÇ Ù»ç); Ï»ÝïñáÝ³Ï³Ý ~ demicentre m; ³çª Ó³Ë ~ demi-droit m, demi-gauche m ÏÇë³å³ßïå³ÝáõÃÛáõÝ Ù³ñ½. demis m



ÏÇë³ñÃáõÝ à moitié réveillé,e ÏÇë³÷³Ï demi-clos,e, mi-clos,e ÏÇë³ù³Õó 1. adj famélique; ~ ÏÛ³Ýù



une vie de famine 2. sous-alimentation f (ÏÇë³ù³ÕóáõÃÛáõÝ) ÏÇë³ù³ÕóáõÃÛáõÝ sous-alimentation f ÏÇë³ù³Ý¹ à demi détruit,e, à demi démoli,e ÏÇë³ù³éÛ³Ï ïÕã÷. distique m ÏÇë³ùáõÝ somnolent,e, en demi-sommeil; assoupi,e ÏÇë³ûųݹ³Ï (μ³Û) ùñÏÝ. semi-auxiliaire ÏÇë³ý³μñÇϳï¥Ý»ñ¤ demi-produit(s) m (pl); produit(s) m (pl) semi-fini(s) ÏÇë³ý»á¹³É³Ï³Ý semi-féodal,e ÏÇë»É partager vt; Ù»ÏÇ áõñ³ËáõÃÛáõÝÁ ~ partager la joie de qn; ïå³íáñáõÃÛáõÝÝ»ñÁ ~ (Ù»ÏÇ Ñ»ï) faire part de ses impressions ÏÇëáíǥݤ à demi, à moitié; moitiémoitié, fifty-fifty ÏÇëáñ¹ Ù³Ã. bissectrice f ÏÇëí»É se partager, être partagé,e ÏÇëï³ ï»°ë μáõßï ÏÇëáõÙ division f; répartition f (μ³Å³ÝáõÙ, μ³Å³Ý»ÉÁ) ÏÇí résine f (ͳéÇ íñ³) ÏÇíÇ (Ù»ñÓ³ñ¨³¹³ñÓ³ÛÇÝ ÙÇñ·) μëμ. kiwi m ÏÇíÇí ϻݹμ. vanneau m



pl



ÏÇë³å³éÏ»É (ÏÇë³å³éÏ³Í ÉÇÝ»É) être



à moitié couché,e



ÏÇë³å³ïñ³ëïÇ semi-fini,e; ~ ³å-



ñ³Ýùª ³ñï³¹ñ³Ýù produit m semifini, demi-produit m; ~ Ï»ñ³Ïñ³ï»ë³Ï plat m cuisiné ÏÇë³å³ïñ³ëïí³Íù (ÏÇë³å³ïñ³ëïÇ ³ñï³¹ñ³Ýù) produit m semifini, demi-produit m, semi-produit m



ÏÇë³åïáõÛï demi-tour m ÏÇë³ë³ñÏ³í³· (Ïñïë»ñ ë³ñÏ³í³·) »Ï»Õ. sous-diacre m



ÏÇë³ë³ñÏ³í³·áõÃÛáõÝ (Ïñïë»ñ ë³ñ-



Ï³í³·áõÃÛáõÝ) »Ï»Õ. sous-diaconat m



ÏÇë³ë»½áݳÛÇÝ (³ßݳÝ-·³ñݳÝ) de



demi-saison



ÏÇë³ëÛáõÝ ×ñïñå. pilastre m ÏÇë³ëïí³Í ¹Çó. demi-dieu m ÏÇë³ëïí»ñ pénombre f ÏÇë³ëïí»ñ³·ÇÍ ³ñí. clair-obscur m ÏÇë³í³Ûñ»ÝÇ (ÏÇë³í³ÛñÇ) demi-sau-



vage (ó»Õ»ñ)



ÏÇë³í³ñï (ÏÇë³å³ïñ³ëï) ïÝï·.



semi-fini,e



ÏÇë³í³ñïÇù culotte f (courte), short m ÏÇë³í»ñ à demi ruiné,e, à demi dét-



ÏÇï³Å³ÝÇ ÷Ëμ. íÇß³å³ÓáõÏ ÏÇï³×³ñå ï»°ë Ï»ï³×³ñå ÏÇï»É 1) entasser vt; amasser vt (¹Ç½»É), accumuler vt (Ïáõï³Ï»É) 2) froncer



ruit,e, à moitié démoli,e (ÏÇë³ù³Ý¹) ÏÇë³í»ñ³ñÏáõ manteau m court ÏÇë³ï 1. adv à demi, à moitié; áñ¨¿ μ³Ý ~ ³Ý»É faire qch à demi 2. adj inachevé,e (³Ý³í³ñï), incomplet,-ète (³Ýϳï³ñ) ÏÇë³ï³μ³ï (ϳñ× ï³μ³ï) short m ÏÇë³ï³ù (·áÉ·ÉáõÏ, ïÑ³× ·áɪ ï³ù) tiédasse; ~ ·³ñ»çáõñ bière f tiédasse ÏÇë³ïáÑÙÇÏ demi-sang m (ÓÇ) ÏÇë³ïáÕ ïÕã÷. hémistiche m ÏÇë³ïáÝ (Ï»ë ïáÝ) »ñÅßï. demi-ton m ÏÇë³ïáõÃÛáõÝ non fini m; inachève-



vt (ÑáÝù»ñÁ)



s’entasser, être entassés; s’amasser (¹Ç½í»É); s’accumuler (Ïáõï³Ïí»É) ÏÇïñáÝ citron m; ~Ç Í³é citronnier m; ~Á ù³Ù»É presser un citron ÏÇïñáݳ·áõÛÝ couleur f citron, citron ÏÇïí»É



adj invar



ÏÇïñáݳ½·ÇÝ»ñ μëμ. agrumes m pl ÏÇïրոնաթթու քիմ. acide m citrique ÏÇïñáÝ»ÝÇ (ÏÇïñáÝÇ Í³é, ÏÇïñáݳ-



ͳé) citronnier m



ÏÇïáõÙ accumulation f; agglomération f 473



ÏÇñ chaux f; ãѳݷ³Íª ѳݷ³Í ~ chaux



ñ³ÝÇÝ ~ ÉÇÝ»É jouxter le restaurant 2) près de, auprès de; près…; ¹»ëå³Ý³ï³ÝÁ ~ près l’ambassade; ݳ˳ñ³ñáõÃÛ³ÝÁ ~ auprès du ministère ÏÉ³Û»Ï étamure f Ïɳۻϳ·áñÍ étameur m ÏÉ³Û»Ï»É étamer vt; ϳÃë³Ý ~ faire étamer une casserole ÏɳۻÏáõÙ étamage m ÏɳÝ1 ϽÙËë. pharynx m; ËëÏó. gosier m ÏɳÝ2 1) å³ïÙ. clan m (ïáÑÙ) 2) ï»°ë



vive, éteinte ÏÇñ³ÏÇ dimanche m; ~ օրը dimanche; ~ օրերը` ամեն ~ le dimanche, tous les dimanches ÏÇñ³ÏݳÙáõï veille f du dimanche ÏÇñ³ÏÝûñÛ³ de dimanche; ~ ѳ·áõëï habits m pl de dimanche; ~ª ïáÝ³Ï³Ý Ñ³·áõëï ѳ·óݻɪ ѳ·Ý»É endimancher vt, s’endimancher; »Ï»Õ. ~ Ó³Ûݳíáñ å³ï³ñ³· grande messe f dominicale ÏÇñ³é³Ï³Ý 1) appliqué,e; ~ ³ñí»ëï art m appliqué; ~ É»½í³μ³ÝáõÃÛáõÝ linguistique f appliquée 2) utilitaire (û·ï³å³ßï³Ï³Ý, ·áñÍÝ³Ï³Ý ÏÇñ³éáõÃÛáõÝ áõÝ»óáÕ) ÏÇñ³é»É appliquer vt, mettre en application (·áñÍáÕáõÃÛ³Ý Ù»ç ¹Ý»É); Ýáñ Ù»Ãá¹ ~ appliquer une nouvelle méthode ÏÇñ³é»ÉÇ applicable, utilisable (û·ï³·áñÍ»ÉÇ, ·áñͳͳϳÝ) ÏÇñ³é»ÉÇáõÃÛáõÝ applicabilité f, possibilité f d’application, possibilité f d’être appliqué,e ÏÇñ³éáÕ (·áñͳÍáÕ, û·ï³·áñÍáÕ) utilisateur,-trice n, usager,-ère n ÏÇñ³éí»É s’appliquer, être appliqué,e; s’employer, être employé,e (·áñͳÍí»É, û·ï³·áñÍí»É) ÏÇñ³éáõÙ application f; utilisation f (·áñͳÍáõÙ, û·ï³·áñÍáõÙ); emploi m, usage m (·áñͳÍáõÃÛáõÝ) ÏÇñ³ñÏ»É ï»°ë ÏÇñ³é»É ÏÇñ³ñÏáõÃÛáõÝ É»½íμ. usage m ÏÇñ·Ç½¥áõÑǤ Kirghiz,e n ÏÇñ·Ç½³Ï³Ý kirghiz,e ÏÇñ·Ç½»ñ»Ý kirghiz m ÏÇñà 1) cultivé,e; ~ Ù³ñ¹ homme m cultivé 2) instruit,e (áõëÛ³É) ÏÇñ× 1) col m, gorge f (de montagne) 2) défilé m (³Ýó³ï»Õ) ÏÇñù passion f; vif désir m ÏÇó 1) contigu,ë, attenant,e (ѳñ³ÏÇó), joint,e (Ïóí³Í); ~ Ý»ñϳ۳óíáõÙ ¿ ci-joint,e (³é¹Çñ); ~ ÷³ëï³ÃÕûñ pièces f pl jointes; ~ ÉÇݻɪ ѳñ¨³ÝáõÃÛ³Ùμ ·ïÝí»É jouxter vt; é»ëïá-



ѳÝó³ËáõÙμ ÏɳݳÛÇÝ ï»°ë ËÙμ³Ï³ÛÇÝ ÏɳݳÛÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ËÙμ³Ï³ÛÝáõÃÛáõÝ ÏÉ³Ý»É absorber vt ÏɳÝÇã, ÏɳÝáÕ³Ï³Ý absorbant,e ÏɳÝáճϳÝáõÃÛáõÝ absorbance f ÏɳÝã¥áó¤ hurlement m ÏɳÝã»É hurler vi ÏɳÝáõÙ (Ý»ñÍÍáõÙ) absorption f ÏɳéÝ»ï »ñÅßï. clarinette f ÏɳéÝ»ï³Ñ³ñ clarinettiste n ÏɳëÇóǽ٠(¹³ë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) classicis-



me m



Ïɳí»ëÇÝ ï»°ë ѳñ³¹³ßÝ³Ï Ïɳí»ëÇݳѳñ ï»°ë ѳñ³¹³ßݳϳѳñ ÏɳñÝ»ï ï»°ë ÏɳéÝ»ï ÏɳñÝ»ï³Ñ³ñ ï»°ë ÏɳéÝ»ï³Ñ³ñ ÏÉ»å ï»°ë ϻը ÏÉÇ»Ýï ï»°ë ѳ׳Ëáñ¹, ëå³ë³ñÏÛ³É ÏÉǽٳ ï»°ë ·ñ»Ë, Ñá·Ý³ ÏÉÇÙ³ climat m; Ù»ñÓ³ñ¨³¹³ñÓ³ÛÇÝ ~



climat subtropical; μ³ñ»Ë³éÝ ~ climat tempéré; ó³Ù³ù³ÛÇÝ ~ climat continental; ѳñ³í³ÛÇÝ ~ climat méridional; ÑÛáõëÇë³ÛÇÝ ~ climat septentrional; É»éݳÛÇÝ ~ climat de montagne; ~Ý ÷áË»É changer de climat; ~ÛÇÝ ÁÝï»É³Ý³Éª í³ñÅí»É s’acclimater



ÏÉÇÙ³Û³μáõÅáõÃÛáõÝ,



ÏÉÇÙ³Û³μáõÅáõÙ



climatothérapie f ÏÉÇÙ³Û³·»ï climatologue n, climatologiste n ÏÉÇÙ³Û³·Çï³Ï³Ý climatologique ÏÉÇÙ³Û³·ÇïáõÃÛáõÝ climatologie f 474



chien ne mord pas 2) piquer vt (˳ÛûÉ) ÏÍÇÏ 1) pelote f, peloton m (÷áùñ); ·áõݹ áõ ~ ¹³éݳɪ ÏÍÏí»É se rouler en boule, se pelotonner; ~Á ù³Ý¹»É défaire (dénouer) la pelote; ÷Ëμ. ÝÛ³ñ¹»ñÇ ~ ÉÇÝ»É avoir les nerfs en pelote 2) écheveau m (ϳñÅ, ϳÅ, ûÉÇ ÷³ÃáõÛÃ) ÏÍÇå ï»°ë Ù³ïݳßáõÝã ÏÍÍÇ (Åɳï) avare ÏÍÍÇáõÃÛáõÝ (ÅɳïáõÃÛáõÝ) avarice f; ~ ³Ý»É mégoter vi ÏÍϳÝù crampe f, spasme m ÏÍÏ»É 1) dévider vt; pelotonner vt (ÏÍÇÏ ³Ý»É) 2) serrer vt (ë»ÕÙ»É) ÏÍÏáÕ³Ï³Ý μÝËë. contractile ÏÍÏáճϳÝáõÃÛáõÝ μÝËë. contractilité f ÏÍÏí»É se pelotonner, se blottir, se ramasser, se recroqueviller ÏÍÏáõÙ spasme m, contracture f, convulsion f (çÕ³ÏÍÏáõÙ); crispation f (¹»ÙùÇ ÙϳÝÝ»ñÇ); distorsion f (í»ñçáõÛÃÝ»ñÇ çÕ³Ó·áõÃÛáõÝ); ÙϳݳÛÇÝ ~ contracture musculaire ÏÍáËáõñ μëμ. épine-vinette f ÏÍáÕ mordant,e (ݳ¨ª ÷Ëμ.) ÏÍáï»É mordiller vt ÏÍáó morsure f; piqûre f (˳ÛÃáó) ÏÍí³Í rance, ranci,e; ~ ϳñ³· beurre m rance ÏÍí³ÍáõÃÛáõÝ rance m (ϳñ³·Ç, ÛáõÕÇ ¨ ³ÛÉÝ) ÏÍí³Íù morsure f (߳ݪ ûÓÇ ÏÍ³Í ï»ÕÁ); piqûre f (˳ÛÃáó) ÏÍí³Ñ³Ù (ÏÍáõ) piquant,e ÏÍí»É rancir vi, devenir rance; ׳ñåÁ ~ ¿ le lard a ranci ÏÍíÇã (ųËáõÏ, Ëñ»Ý) μëμ. raifort m sauvage, cranson m ÏÍíáõÃÛáõÝ âcreté f, âpreté f; piquant m (áõï»ÉÇùÇ) ÏÍáõ 1) piquant,e, fort,e; âcre (ÏÍí³Ñ³Ù); épicé,e (ѳٻÙí³Í), pimenté,e, poivré,e (åÕå»Õí³Í); ~ ëááõë sauce f piquante; ÷Ëμ. mordant,e, caustique; à l’emporte-pièce (ëáõñ, ¹³ÕáÕ) 2) ~ -Ñ»·Ý³Ï³Ý sarcastique



ÏÉÇÙ³Û³ÁÝï»ÉáõÃÛáõÝ ï»°ë ÏÉÇÙ³Û³í³ñÅáõÃÛáõÝ ÏÉÇÙ³Û³Ï³Ý climatique ÏÉÇÙ³Û³í³ñÅ»É (û¹ÁÝï»É³óÝ»É) accli-



mater vt



ÏÉÇÙ³Û³í³ñÅí»É (ÏÉÇÙ³ÛÇÝ Ñ³ñÙ³ñí»Éª



ÁÝï»É³Ý³É) s’acclimater



ÏÉÇÙ³Û³í³ñÅáõÃÛáõÝ, ÏÉÇÙ³Û³í³ñÅáõÙ



(ÏÉÇÙ³ÛÇÝ Ñ³ñÙ³ñí»ÉÁª ÁÝï»É³Ý³ÉÁ) acclimatation f ÏÉÇÙ³Û³÷áË»É, ÏÉÇÙ³Û³÷áËí»É changer de climat ÏÉÇÙ³Û³÷áËáõÃÛáõÝ changement m de climat ÏÉÇÝÇϳ ï»°ë μáõųñ³Ý ÏÉÇÝÇÏ³Ï³Ý ï»°ë μáõųñ³Ý³ÛÇÝ ÏÉÇß» ï»°ë ϳճå³ñ, ϳճå³ñ³μ³é, ϳñÍñáõÛà ÏÉÇå ï»°ë ï»ë³ÑáÉáí³Ï ÏÉÏÉ³É glouglouter vi, faire glouglou



(Ñ»ÕáõÑÇ Ù³ëÇÝ)



ÏÉÏÉáó glouglou m (Ñ»ÕáõÏÇ) ÏÉáÝ Ï»Ýëμ. clone m ÏÉáݳíáñ»É Ï»Ýëμ. cloner vt ÏÉáݳíáñáõÙ Ï»Ýëμ. clonage m ÏÉáñ 1) rond,e; ~ ѳßÇí compte m rond;



~ ï³ñÇÝ toute l’année, l’année entière; ~ª ÏÉáñÇÏ ·áõÙ³ñ somme f rondelette 2) arrondi,e (ÏÉáñ³íáõÝ) 3) sphérique (·Ý¹³Ó¨) ÏÉáñ³¹»Ù (ÏÉáñ»ñ»ë) à face ronde ÏÉáñ³Ï 1. adj arrondi,e (ÏÉáñ, μáÉáñ³Ï) 2. rond m, rondelle f ÏÉáñ³Ó¨ (ÏÉáñ³íáõÝ) arrondi,e ÏÉáñ³Ý³É s’arrondir ÏÉáñ³íáõÝ arrondi,e ÏÉáñ³óÝ»É arrondir vt; ѳßÇíÁ ~ arrondir le compte ÏÉáñ³óáõÙ arrondissement m ÏÉáñ»ñ»ë ï»°ë ÏÉáñ³¹»Ù ÏÉáñÇÏ rondelet,te (ËëÏó.); ~ ·áõÙ³ñ somme f rondelette ÏÉáñáõÃÛáõÝ rondeur f; rotondité f (·Ý¹³Ó¨áõÃÛáõݪ »ñÏñ³·Ý¹Ç) ÏÉå»É ï»°ë ϻը»É ÏÉåí»É ï»°ë ϻըí»É ÏËï³ñ ï»°ë ³ÛÍÛ³Ù ÏÍ³Ý (ÏÍáÕ) mordant,e ÏÍ»É 1) mordre vt; ³Ûë ßáõÝÁ ãÇ ÏÍáõÙ ce 475



ÏÏáó»É cligner vt; ³ãù»ñÁ ~ cligner des



Ï×Õ³Ï sabot m, onglon m Ï×Õ³Ï³Ï»Õ (¹³μ³Õ) ϻݹμ. fièvre f



yeux



aphteuse



ÏÏáõ ϻݹμ. coucou m ÏÕμ»ÝÇ (ÏáõÕμÇ ÙáñÃÇ) peau f de castor,



Ï×ճϳíáñÝ»ñ ϻݹμ. ongulés m pl Ï×׳·áñÍ potier,-ière n Ï×å»É (ËëÏó.) ï»°ë ϻը»É Ï×áõ× pot m, pot m de terre; cruche f



castor m



ÏÕ»ñ (»Ï»Õ»ó³Ï³ÝÝ»ñÇ ¹³ë) clergé m ÏÕ»ñ³Ï³Ý 1. clerc m; clérical,e n (ÏÕ»ñ³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó) 2.



(ÏáõÅ, ë³÷áñ); ÷áùñ ~ ª ÏáõŪ ë³÷áñ cruchon m ÏÙ³Ëù squelette m; carcasse f; Ù³ñ¹áõ ~ squelette d’un homme; ݳíÇ ~ carcasse d’un navire; ossature f, charpente f (Ù»ù»Ý³ÛÇ, ß»ÝùÇ); ÷Ëμ. ~ ¹³éÝ³É n’avoir plus que les os et la peau (ϳßÇÝ áõ áëÏáñÁ ÙݳÉ) ÏÙ³Ëù³μ³Ý³Ï³Ý ostéologique ÏÙ³Ëù³μ³ÝáõÃÛáõÝ ostéologie f ÏÙ³Ëù³ÛÇÝ squelettique ÏÙ³Ëù³Ý³É devenir squelette (ÏÙ³Ëù ¹³éݳÉ); ÷Ëμ. maigrir vi (ÝÇѳñ»É), n’avoir plus que les os et la peau (ϳßÇÝ áõ áëÏáñÁ ÙݳÉ) ÏÙÏÙ³É bégayer vi; balbutier vt ÏÙÏÙáó (ÏÙÏÙ³ÉÁ) bégaiement m, balbutiement m ÏÛ³Ýù vie f; Ù³ñ¹Ï³ÛÇÝ ~ vie humaine; ѳí»ñųϳݪ ѳíÇï»Ý³Ï³Ý ~ vie éternelle; ³ÝÓÝ³Ï³Ý ~ vie privée; ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý ~ vie publique; ³ÙáõëÝ³Ï³Ý ~ vie conjugale; ÁÝï³Ý»Ï³Ý ~ vie familiale; ÝÛáõóå»ë ³å³Ñáíª μ³ñ»Ï»óÇÏ ~ vie aisée; ïÝï»ë³Ï³Ý ~ vie économique; ~Ç ÁÝóóùÁ le cours de la vie; ~Ǫ ³åñ»Éáõ ÇÙ³ëïÁ la raison d’être, le sens de la vie; ~Ç áõ Ù³Ñí³Ý ËݹÇñ question f de vie ou de mort; ÏÛ³°ÝùÝ ¿ ³Û¹å»ë c’est la vie !; Ýáñ ~ ëÏë»É commencer une vie nouvelle; ~Á ÝíÇñ»É (ÙÇ μ³ÝÇ) consacrer sa vie (à); ~Á íï³Ý·Ç »ÝóñÏ»É exposer sa vie au danger; ~Ç Ïáã»É, ÝÛáõóϳݪ ³é³ñÏ³Û³Ï³Ý ¹³ñÓÝ»É matérialiser vt; ~Çó »ï ÙÝ³É ne pas être à la page, retarder vi Ïݳμ³ñá efféminé,e ÏݳËï³μ³Ý (·ÇÝ»ÏáÉá·) μÅßÏ. gynécologue n



adj clérical,e



ÏÕ»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ clergé m (ÏÕ»ñ³Ï³Ý-



Ý»ñÇ ³ÙμáÕçáõÃÛáõÝÁ); cléricalisme m (áõëÙáõÝù) ÏÕ»ñ³ÙÇï clérical,e adj/n ÏÕ»ñ³ÙïáõÃÛáõÝ cléricalisme m ÏÕ½»μÝ³Ï (ÏսdzμݳÏ) insulaire adj/n ÏÕ½»ËáõÙμ (³ñßÇå»É³·) ³ßË·ñ. archipel m, groupe m d’îles ÏÕ½Ç île f; ÷áùñ ~ª ÏÕ½Û³Ï îlot m; ÏÕ½áõÙ dans l’île ÏÕ½Ç³Ý³É 1) se transformer en île (ÏÕ½Ç ¹³éݳÉ, ÏÕ½áõ í»ñ³Íí»É) 2) ÷Ëμ. s’isoler (³é³ÝÓݳݳÉ, Ù»Ïáõë³Ý³É); se renfermer (÷³Ïí»É) Ïսdzó³ÍáõÃÛáõÝ ÷Ëμ. isolement m (Ù»ÏáõëÇ íÇ׳Ï) ÏսdzóÝ»É 1) transformer vt en île 2) ÷Ëμ. isoler vt (Ù»Ïáõë³óÝ»É) Ïսdzóí»É ÷Ëμ. être isolé,e (Ù»Ïáõë³óí»É) ÏսdzóáõÙ ÷Ëμ. isolement m (Ù»Ïáõë³óáõÙ) ÏÕ½Û³Ï îlot m ÏÕÏÕ³É (ÃéãáõÝÝ»ñǪ ϳù³íÇ, ѳíÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ) glousser vi, caqueter vi ÏÕÏÕ³Ýù (³ñï³ÃáñáõÃÛáõÝ) excréments m pl ÏÕÏÕ³Ýù³ÛÇÝ fécal,e ÏÕÙÇݹñ tuile f ÏÕÙÇݹñ³·áñÍ¥áõÑǤ tuilier,-ière n ÏÕÙÇݹñ³·áñÍ³Ï³Ý tuilier,-ière ÏÕÙÇݹñ³·áñͳñ³Ý tuilerie f ÏÕÙÇݹñ³·áñÍáõÃÛáõÝ tuilerie f ÏÕÙÇݹñ³Í³ÍÏ couvert,e de tuiles ÏÕÙÇݹñ» de tuiles, en tuiles Ï׳ï camus,e, camard,e; ~ ùÇà nez m camus (camard) Ï×»å 1) coquille f, coque f (ÓíÇ, ÁÝÏáõÛ½Ç, ÝáõßÇ ¨ ³ÛÉÝÇ å³ïÇ×) 2) pelure f (ϻը, ÏÉ»å); robe f (ëáËÇ) 476



ÏݳËï³μ³Ý³Ï³Ý (·ÇÝ»ÏáÉá·Ç³Ï³Ý) μÅßÏ. gynécologique



ÏݳËï³μ³ÝáõÃÛáõÝ μÅßÏ. gynécologie f



ÏÝ×Çà trompe f; suçoir m (ÙÇç³ïÇ) ÏÝ×Çé ride f (ËáñßáÙ), pli m ÏÝ×é³½»ñÍáõÙ (¹»ÙùÇ) μÅßÏ. déridage m ÏÝ×é»É (ÏÝ×éáï»É) froncer vt; plisser vt



(·ÇÝ»ÏáÉá·Ç³)



(׳ϳïÁ)



ÏݳËï³μáõÛÅ ï»°ë ÏݳËï³μ³Ý Ïݳѳץᤠgalant; ~ ïÕ³Ù³ñ¹ homme m



ÏÝ×éáï ridé,e (ËáñßáÙ³íáñ), plissé,e;



galant



÷Ëμ. épineux,-euse (¹Åí³ñÉáõÍ»ÉÇ);



Ïݳѳ×áõÃÛáõÝ galanterie f ÏݳѳïÏáõÃÛáõÝ (ϳݳÝó



~ ѳñó queston f épineuse (embarrassante) ÏÝ×éáï»É ï»°ë ÏÝ×é»É ÏÝ×éáïí»É se rider, se froncer ÏÝã»É grogner vi ÏÝãÛáõÝ grognement m ÏÝáõÃÛáõÝ état m de femme; ÏÝáõÃÛ³Ý ³éÝ»É prendre pour épouse ÏÝáõÝù (ÙÏñïáõÃÛáõÝ) »Ï»Õ. baptême m ÏÝù³μ³ñÓÇÏ tampon m encreur, encreur m ÏÝù³Ñ³Ûñ parrain m; ËëÏó. compère m (ë³Ý³Ñ»ñ) ÏÝù³Ñ³ÛñáõÃÛáõÝ parrainage m ÏÝù³Ù³Ûñ marraine f; ËëÏó. commère f (ë³Ý³Ù»ñ) ÏÝù³ÙáÙ (½Ùáõéë) cire f à cacheter ÏÝù³å³Ñ å³ïÙ. garde m des Sceaux (²ñ¹³ñ³¹³ïáõÃÛ³Ý Ý³Ë³ñ³ñ) ÏÝù³í³½³Ý (ÙÏñïáõÃÛ³Ý ³í³½³Ý) fonts m pl (baptismaux) ÏÝù³ï»É (ÏÝÇùÁ åáÏ»É, μ³ó ³Ý»É) décacheter vt; ݳٳÏÁ ~ décacheter la lettre ÏÝù»É 1) sceller vt (ÏÝÇù Ë÷»É, ÏÝÇùáí ÷³Ï»É); cacheter vt (÷³Ï»Éª ݳٳÏÁ ¨ ³ÛÉÝ) 2) conclure vt (¹³ßÇÝù, å³Ûٳݳ·Çñ); ѳßïáõÃÛáõÝ ~ conclure un traité de paix (la paix); å³Ûٳݳ·Çñ ~ signer (passer) un contrat 3) baptiser vt, faire baptiser (ÙÏñï»É) ÏÝùí»É 1) être cacheté,e (ÏÝÇù ¹ñí»É) 2) être conclu,e (å³Ûٳݳ·Çñ, ѳٳӳÛݳ·Çñ) 3) se faire baptiser (ÙÏñïí»É) ÏÝùáõÙ (·áñͳñùÇ, å³Ûٳݳ·ñÇ ¨ ³ÛÉÝ) conclusion f; ·áñͳñùÇ ~ conclusion d’une affaire; å³Ûٳݳ·ñÇ ~ conclusion d’un contrat; ³å³Ñáí³·ñ³Ï³Ý å³Ûٳݳ·ñÇ ~ conclusion d’une police d’assuran-



μÝáñáß Ùï³Í»É³Ï»ñåÇ, ³ÙμáÕçáõÃÛáõÝÁ)



½·³óÙáõÝùÝ»ñÇ, ѳïϳÝÇßÝ»ñÇ féminitude f Ïݳٳñ¹Ç efféminé; ~ ïÕ³Ù³ñ¹ homme m efféminé Ïݳٻͳñ (Ïݳѳ×á) galant ÏݳٻͳñáõÃÛáõÝ (Ïݳѳ×áõÃÛáõÝ) galanterie f ÏݳÙáÉ coureur m de femme, don Juan, lovelace m, homme m à femmes, coureur m de jupons ÏݳÙáÉáõÃÛáõÝ donjuanisme m ÏݳÝÙ³Ý (ϳݳódzϻñå) efféminé,e Ïݳå³ßï féministe n Ïݳå³ßï³Ï³Ý féministe Ïݳå³ßïáõÃÛáõÝ féminisme m Ïݳå»ïáõÃÛáõÝ matriarcat m Ïݳë»ñ qui adore les femmes ÏݳïÛ³ó misogyne adj/n ÏݳïÛ³óáõÃÛáõÝ misogynie f ÏÝ·Ù»ÝÇ (ëåÇï³Ï Ͻ³ùÇëÇ ÙáñÃÇ) hermine f ÏÝ·áõÕ 1) capuchon m (·É˳Ýáó) 2) μëμ. capsule f ÏÝ·áõÙ ï»°ë Ͻ³ùÇë (ëåÇï³Ï) ÏݹñáõÏ benjoin m ÏÝÇù 1) tampon m, cachet m (·ñ³ë»Ý۳ϳÛÇÝ ¹ñáßÙ³ÏÝÇù); sceau m (ÑÇÙݳñÏÇ å³ßïáÝ³Ï³Ý ~, ÏÉáñ ~); Ù³ùë³ÛÇÝ ~ scellement m douanier; ~ ¹Ý»É, ÏÝù»É mettre un tampon, apposer un cachet; ~ áí ѳëï³ï»Éª í³í»ñ³óÝ»É sceller vt; ~Ç μ³ñÓÇÏ tampon encreur, encreur m 2) ÷Ëμ. empreinte f (Ñ»ïù), marque f; ÙÇ μ³ÝÇ ~Á Ïñ»É porter l’empreinte de qch ÏÝÓÇÏ (÷áùñÇÏ ÏáõÝÓª ÑáÕ³Ïáßï) motte f



ÏÝÓÝÇ μëμ. orme m 477



ce; ÙÇç³½·³ÛÇÝ å³Ûٳݳ·ñÇ ~ conclusion d’un traité Ïß»éù balance f (ݳ¨ª ϻݹ³Ý³Ï»ñåÇ Ýß³ÝÁ` Balance); pèse-personne m (Ù³ñ¹Ï³Ýó ѳٳñ); pèse-bébé m (Ù³ÝÏÇÏÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ); peson m (Ó»éùÇ ½ëå³Ý³Ï³íáñ ~); bascule f (ï³ëÝáñ¹³Ï³Ý); trébuchet m (÷áùñ, ɳμáñ³ïáñ³ÛÇÝ) ÏßÇé 1) poids m (ù³ß, ͳÝñáõÃÛáõÝ); ï»ë³Ï³ñ³ñ ~ poids spécifique; ÷Ëμ. ~ áõÝ»Ý³É avoir du poids 2) pourcentage m (ïáÏáë³ÛÇÝ Ñ³ñ³μ»ñáõÃÛ³Ùμ); ÷Ëμ. importance f relative (ϳñ¨áñáõÃÛ³Ý ã³÷Á) Ïßé³¹³ï»É peser vt, mesurer vt, réfléchir vt; ~ ûñ áõ ¹»Ù ÏáÕÙ»ñÁ peser le pour et le contre; å³ï³ë˳ÝÁ ~ peser sa réponse Ïßé³¹³ïí³Í (ɳí Ùï³Íí³Í) réfléchi,e Ïßé³¹³ïí»É être pesé,e, être réfléchi,e Ïßé³¹³ïáõÃÛáõÝ, Ïßé³¹³ïáõÙ réflexion f, délibération f Ïßé³½ñÏáõÃÛáõÝ ýǽ. impondérabilité f; ïÇ»½. apesanteur f, non-pesanteur f Ïßé³½áõñÏ ýǽ. impondérable Ïßé³Ã³Ã ï»°ë Ýųñ Ïßé³ÉÍ³Ï fléau m Ïßé³Ï (Ó»éùÇ ½ëå³Ý³Ï³íáñ Ïß»éù) peson m Ïßé³ã³÷»ñ mesures f pl de poids Ïßé³í³ñ ï»°ë Ïßéáñ¹ Ïßé³ù³ñ poids m Ïßé»É peser vt, vi; áñù³±Ý ¿ ׳ÙåñáõÏÇ ù³ßÁª áñù³Ý ¿ ÏßéáõÙ combien pèse la valise ? Ïßéáñ¹ (ÏßéáÕ) ѽí¹. peseur,-euse n Ïßéí»É se peser ÏßéáõÙ pesage m ÏßéáõÛà (éÇÃÙ) rythme m, mesure f, cadence f ÏßéáõÛóÛÇÝ (éÇÃÙÇÏ) rythmique Ïßï³Ùμ³ÉÇó (ѳݹÇٳݳϳÝ) réprobateur,-trice; ~ ѳ۳óù regard m réprobateur Ïßï³Ùμ³Ýù reproche m (ѳݹÇÙ³ÝáõÃÛáõÝ); blâme m (å³ñë³í³Ýù); réprimande f (ݳ˳ïÇÝù, ¹ÇïáÕáõÃÛáõÝ)



Ïßï³Ùμ»É reprocher (qch à qn); blâmer



(å³ñë³í»É); réprimander vt, gronder vt (ݳ˳ï»É, ¹ÇïáÕáõÃÛáõÝ ³Ý»É); invectiver vt (Éáõï³Ýù ó÷»Éª ѳÛÑáÛ»É) Ïßï³ÙμáÕ³Ï³Ý ï»°ë Ïßï³Ùμ³ÉÇó Ïßï³Ý³É manger à sa faim (Ïáõßï áõï»É); se rassasier (ѳ·»Ý³É) Ïßï³ó³Í (ѳ·»ó³Í, Ïáõßï) rassasié,e Ïßï³óÝ»É (Ïáõßï Ï»ñ³Ïñ»É, ѳ·»óÝ»É) rassasier vt Ïßï³óÝáÕ (ѳ·»óÝáÕ, ³é³ï) copieux,-euse (׳ß, Ï»ñ³Ïáõñ) ÏßïáõÃÛáõÝ satiété f Ïá³É³ ϻݹμ. koala m Ïá³ÉÇódz ï»°ë ÙdzíáñáõÙ Ïá³ÉÇóÇáÝ ï»°ë Ù³ëݳÏó³ÛÇÝ, Ùdzvt



íáñí³Í Ïáμ³Éï ùÇÙ. cobalt m Ïáμ³Éï³Ï³Ý, Ïáμ³Éï³ÛÇÝ ùÇÙ. de



cobalt, cobaltique



Ïáμ³Éï³ù³ñ minerai m de cobalt,



cobaltite f



Ïáμñ³ ï»°ë ûÓ (³ÏÝáó³íáñ) Ïá¹ ï»°ë Ý߳ݳ·Çñ, ͳÍϳ·Çñ, Ó³Ûݳ½¹³Ýß³Ý ï»°ë Ý߳ݳ·ñ»É, Ïá¹³íáñ»É ͳÍϳ·ñ»É Ïá¹³íáñáõÙ ï»°ë Ý߳ϳñ·áõÙ Ïá½Çñ ï»°ë ѳÕóÃáõÕà Ïáà 1) manche m (μéݳÏ); ¹³Ý³ÏÇ ~ manche de couteau 2) crosse f (Ññ³ó³ÝÇ ~ª Ññ³ó³Ý³ÏáÃ) 3)



poignée f (ٻ˳ÝǽÙÇ μéݳϪ μéݳï»Õ) 4) manivelle f (ٻ˳ÝǽÙÁ åïï»óÝ»Éáõ ѳñÙ³ñ³Ýù) 5) manette f (¹³ëï³å³Ýª ë³éÁ ½»ÝùÇ) 6) *hampe f (μéݳÏáÃ, ÓáÕª ¹ñáß³ÏÇ ¨ ³ÛÉÝ) Ïáóé (å³ïñáÝ) ¿É. douille f ÏáÃáÕ monument m; stèle f (ù³ñ³ÏáÃáÕ); obélisque m (ëÛáõݳÝÙ³Ý ~) ÏáÃáÕ³ÛÇÝ monumental,e ÏáÃáõÝ μëμ. queue f ÏáɳŠ³ñí. collage m (ï»°ë ݳ¨ª ѳٳ¹ñáõÙ) ÏáÉ»·Ç³ (í³ñã³Ï³Ý ËáñÑáõñ¹) conseil m administratif 478



ÏáÉ»·Ç³É collégial,e ÏáÉ»·Ç³ÉáõÃÛáõÝ collégialité f ÏáÉ»ÏïÇí 1. (ѳٳï»Õ ³ß˳ïáÕ



ÏáϳÛÇݳÙáÉ cocaïnomane n ÏáϳÛÇݳÙáÉáõÃÛáõÝ cocaïnomanie f Ïáϳ-Ïáɳ coca-cola m, coca m Ïáϳñ¹ (·¹³Ï³ÝÇß) cocarde f ÏáÏ»É lisser vt, polir vt (ÑÕÏ»É) ÏáÏ»ï ï»°ë ë»Ã¨»Ã¥áõÑǤ ÏáÏ»ïáõÃÛáõÝ ï»°ë ë»Ã¨»Ã³Ýù ÏáÏÇÏ soigné,e (ËݳÙùáí ѳñ¹³ñ-



Ù³ñ¹Ï³Ýó ËáõÙμ) collectivité f, équipe f 2. adj collectif,-ive (ѳí³ù³Ï³Ý) ÏáÉ»Ïódz ï»°ë ѳí³ù³Íáõ ÏáÉ»ÏóÇáÝ»ñ ï»°ë ÝÙáõ߳ѳí³ù ÏáÉ»ç ï»°ë ùáÉ»ç ÏáÉÇμñÇ (ß³ï ÷áùñÇÏ ÃéãáõÝ) colibri m, oiseau-mouche m ÏáÉÇÝç μÅßÏ. colique f ÏáÉáÉ³Ï ËÑññ. boulette f, croquette f ÏáÉáÉ»É (·Ý¹»É) rouler vt ÏáÉáÙμ ùÇÙ. tantale m ÏáÉáñ³ïáõñ³ »ñÅßï. colorature f ÏáÉáñ³ïáõñ³ÛÇÝ »ñÅßï. ~ ëáåñ³Ýá soprano f colorature ÏáÉáñÇëï ï»°ë »ñ³Ý·³ÝϳñÇã ÏáÉáñÇï ï»°ë »ñ³Ý·³íáñáõÙ ÏáÉáñÇï³ÛÇÝ ï»°ë »ñ³Ý·³íáñ ÏáÉá÷áÝ (쨻Ïݳ˻Å) colophane m; ~ ùë»É (Ýí³·³ñ³ÝÇ É³ñ»ñÇÝ) enduire de colophane ÏáÉáõÙμ³óÇ Colombien,ne n ÏáÉáõÙμÇ³Ï³Ý colombien,ne ÏáË»É (áïùáí ïñáñ»É, íñ³Ý ù³ÛÉ»É) marcher vi sur, fouler avec les pieds; Ù»ÏÇ áïùÁ ~ marcher sur le pied de qn ÏáËÏñï»É (ÏáËáï»É) fouler vt, écraser vt; piétiner vt (áïݳï³Ï ï³É, ïñáñ»É) ÏáËÏñïáõù piétinement m (áïݳï³Ï ³Ý»ÉÁ) ÏáËáï»É ï»°ë ÏáËÏñï»É ÏáÍ lamentation f, plainte f (áÕμ); pleurs



í³Í); rangé,e, arrangé,e (¹³ë³íáñí³Í) ÏáÏÇÏ³Ý³É s’arranger; se lisser (áõÕÕí»É, áõÕÇÕª ѳñà ¹³éݳÉ) ÏáÏÇϳóÝ»É arranger vt; lisser vt ÏáÏÇÏáõÃÛáõÝ bon ordre m ÏáÏáÝ 1) bouton m; ͳÕÏÇ ~ bouton de fleur 2) bourgeon m (μáÕμáç) ÏáÏáÝ³Ï³É»É se couvrir de boutons; bourgeonner vi (μáÕμáç»É) ÏáÏáݳϳÉáõÙ bourgeonnement m (μáÕμáçáõÙ) ÏáÏáë ï»°ë ÑݹÏÁÝÏáõÛ½ ÏáÏáë»ÝÇ ï»°ë ÑݹÏÁÝÏáõ½»ÝÇ ÏáÏáñ¹ ϽÙËë. gorge f, gosier m; larynx m (Ëéã³÷áÕ); ~Á ó³í»É avoir mal à la gorge; ~Á Ù³ùñ»É (ѳ½³Éáí) expectorer vt; s’éclaircir, se racler la gorge; Ñáõ½ÙáõÝùÇó ~Á ë»ÕÙí»É avoir la gorge nouée par l’émotion; ÙÇÝ㨠~Á Ïáõßï ÉÇÝ»É en être rassasié,e; ÙÇÝ㨠~Á ½μ³Õí³Í ÉÇÝ»É avoir de la besogne (des affaires) pardessus la tête ÏáÏáñ¹³μ³Ý μÅßÏ. laryngologue n, laryngologiste n ÏáÏáñ¹³μ³Ý³Ï³Ý μÅßÏ. laryngologique ÏáÏáñ¹³μ³ÝáõÃÛáõÝ (Ëéã³Ï³μ³ÝáõÃÛáõÝ) μÅßÏ. laryngologie f ÏáÏáñ¹³μáñμ μÅßÏ. laryngite f ÏáÏáñ¹³μáõÛÅ μÅßÏ. laryngologue n, laryngologiste n ÏáÏáñ¹³¹Çï³Ï μÅßÏ. laryngoscope m



f pl



ÏáÍ»É (áÕμ³É) pleurer vt, déplorer vt ÏáÍÇÍ verrue f ÏáÍÏ»É voiler vt, masquer vt, cacher vt,



enrober vt, dissimuler vt; étouffer vt (·áñÍÁ) ÏáÍÏáõÙ dissimulation f ÏáÏ (ѳñ¹, áÕáñÏ) plat,e; poli,e (ÑÕÏí³Í); lisse; ~ Ù³½»ñ cheveux m pl plats, cheveux lisses Ïáϳ»ÝÇ μëμ. coca m ÏáϳÛÇÝ cocaïne f



ÏáÏáñ¹³¹ÇïáõÃÛáõÝ,



ÏáÏáñ¹³¹ÇïáõÙ



μÅßÏ. laryngoscopie f



ÏáÏáñ¹³Ñ³ïáõÃÛáõÝ, ÏáÏáñ¹³Ñ³ïáõÙ



laryngotomie f



ÏáÏáñ¹³ÛÇÝ de gorge, de la gorge;



É»½íμ. glottal,e, guttural,e (Ñ»ïݳùÙ³ÛÇÝ); ~ μ³Õ³Ó³ÛÝ consonne f glottale



479



ÏáÕÙ 1) côté m; ³çª Ó³Ë ~ côté droit,



ÏáÏáñ¹³ï³å ï»°ë ÏáÏáñ¹³μáñμ ÏáÏáñ¹³ó³í (³Ý·Çݳ) angine f; ~ áõÝÇ



gauche; Çñ ~Çó de son côté; ³Ù»Ý ~Çó de tous côtés, de toutes parts; ÙÇ ~ ÃáÕÝ»É mettre (laisser) de côté; Çñ ÃáõÛÉ ~Á ·ÇïÇ il sait son côté faible 2) Çñ³íμ. partie f; ÙÛáõëª Ñ³Ï³é³Ï ~Á la partie adverse; μáÕáùáÕ ~Á la parite plaignante 3) part f; ÇÙ ~Çó de ma part; Ù»ÏÇ ~Çó de la part de qn; ÙÇ ~Çó…, ÙÛáõë ~Çó d’une part…, d’autre part; Ù»ÏÇ ~Á μéݻɪ å³Ñ»É prendre la part de qn; Ù»ÏÇÝ ÙÇ ~ ï³Ý»É (½ñáõÛóÇ, áñ¨¿ μ³Ý ³ë»Éáõ) prendre qn à part 4) face f (»ñ»ë); Ý»ñùÇÝ ¨ ³ñï³ùÇÝ ~»ñÁ les faces interne et externe (d’une chose) 5) envers m; Ù»¹³ÉÇ Ñ³Ï³é³Ï ~Áª »ñ»ëÁ l’envers de la médaille (ݳ¨ª ÷Ëμ.) 6) aspect m; ѳñóÁ μáÉáñ ~»ñÇó ùÝÝ»É considérer la question sous tous les aspects 7) ³ÛÝ ~, ³ÛÝ ~áõÙ au-delà de; ë³ñ»ñÇó ³ÛÝ ~, ë³ñ»ñÇ ³ÛÝ ~áõÙ au-delà des montagnes ◊ ÙÇ ~ ù³ßí»É se mettre à l’écart, se retirer ÏáÕÙÝ³Ï³É partial,e ÏáÕÙݳϳÉáñ»Ý avec partialité, partialement, d’une manière partiale ÏáÕÙݳϳÉáõÃÛáõÝ partialité f, parti m pris ÏáÕÙݳÏÇ accessoire (ѳñ³ÏÇó); secondaire (»ñÏñáñ¹³Ï³Ý); étranger,-ère (ûï³ñ); indirect,e (³ÝáõÕÕ³ÏÇ); détourné,e (Ëáïáñ); ~ª Éñ³óáõóÇã ѳ٠arrière-goût m ÏáÕÙݳÏÇáñ»Ý indirectement (³ÝáõÕÕ³ÏÇáñ»Ý); accessoirement ÏáÕÙݳÏÇó partisan,e n/adj; adhérent,e n; ˳ճÕáõÃÛáõÝ ~ partisan de la paix ÏáÕÙݳÏóáõÃÛáõÝ partialité f (Ù³ñ¹áõ ÏáÕÙݳѳí³ë³ñ³ÏßéáõÙ Ù³ñÙÝÇ ³ç³ÏáÕÙÛ³Ý Ï³Ù Ó³Ë³ÏáÕÙÛ³Ý ·áñͳé³Ï³Ý ³Ýѳٳã³÷áõÃÛ³Ý í»ñ³óáõÙ ³çÉÇÏÝ»ñÇ ¨ Ó³ËÉÇÏÝ»ñÇ Ùáï í³Õ Ù³ÝÏ³Ï³Ý Ñ³ë³ÏáõÙ) latéralisation f ÏáÕÙݳ×á×áõÙ Íáí. roulis m



il a une angine (ÏáÏáñ¹³ó³íáí ÑÇí³Ý¹ ¿) ÏáÏáñ¹ÇÉáë crocodile m; alligator m (ÑÛáõëÇë³ÛÇÝ ²Ù»ñÇϳÛáõÙ ³åñáÕ ~Ç ï»ë³Ï) ◊ ~Ç ³ñóáõÝùÝ»ñ (Ï»ÕÍ ³ñï³ëáõù, ëáõï ɳó) larmes f pl de crocodile ÏáÏáñ¹ÇÉáë³ÛÇÝ de crocodile ÏáÏéáß (÷߳ѳճñç) μëμ. groseille f (rouge, blanche, noire) ÏáÏéáß»ÝÇ (÷߳ѳճñç»ÝÇ) μëμ. groseillier m épineux, groseiller m à maquereau ÏáÏï»ÛÉ (ËÙÇãù³Ë³éÝáõñ¹) cocktail m ÏáÑ³Ï lame f, flot m, vague f, onde f ÏáѳϳӨ, Ïáѳϳíáñ ondé,e, ondulé,e ÏáѳÏí»É s’agiter (ÍáíÇ Ù³ëÇÝ); ondoyer vi, onduler vi (çñǪ ³ñïÇ Ù³ëÇÝ) ÏáѳÏáõÙ agitation f, houle f (ÍáíÇ íñ³); ondulation f (çñÇ, ³ñïÇ) ÏáÕ (ÏáÕáëÏñ) ϽÙËë. côte f ◊ ~Ç ÁÝÏÝ»É s’obstiner, s’entêter; ~Á ѳëï têtu,e, obstiné,e ÏáճûùáõÙ Íáí., û¹·Ý. roulis m, inclinaison f, bande f ÏáÕ³Ãáù³ï³å μÅßÏ. pleuropneumonie f



ÏáÕ³ÏÇó mari m, époux m (³ÙáõëÇÝ);



femme f, épouse f (ÏÇÝ); concubin,e (áã ûñÇݳϳÝ) ÏáÕ³ÏóáõÃÛáõÝ union f conjugale ÏáÕ³Ù»çù entrecôte f ÏáÕ³ÙÇçÛ³Ý Ï½ÙËë. intercostal,e; ~ ó³í»ñ douleurs f pl intercostales; ~ ÙϳÝÝ»ñ muscles m pl intercostaux ÏáÕ³ÙÇë entrecôte f ÏáÕ³ÛÇÝ de côte; latéral,e; ϽÙËë. de côte, costal,e, iliaque ÏáÕ³å³ï paroi f ÏáÕ³ë³Ñ»É déraper vi (³Ï»ñÇ Ù³ëÇÝ) ÏáÕ³ë³ÑáõÙ, ÏáÕ³ë³Ñù dérapage m (³Ï»ñÇ) ÏáÕ³ï³å, ÏáÕ³ó³í μÅßÏ. pleurésie f, pleurite f ÏáÕÇÏ côtelette f



480



ÏáÕÙݳÛÇÝ (ÏáÕùÇ) latéral,e ÏáÕÙݳå³Ñ ï»°ë ÏáÕÙÝ³Ï³É ÏáÕÙݳå³ÑáõÃÛáõÝ ï»°ë ÏáÕÙݳϳÉáõÃÛáõÝ ÏáÕÙݳë³Ñ»É (³ÝÇíÝ»ñÇ Ù³ëÇݪ ׳-



ÏáõÙáíª ¹ñ³Ù³ï³Ý íñ³ ¨ ³ÛÉÝ)



ÏáÕáëÏñ (ÏáÕ) ϽÙËë. côte f; os m



iliaque



ÏáÕáëÏñ³ÛÇÝ de côte, costal,e ÏáÕáí corbeille f, panier m; cabas m



ݳå³ñÑÇ íñ³) déraper vi; ³íïáÙ»ù»Ý³Ý ÏáÕÙݳë³Ñ»ó la voiture a dérapé ÏáÕÙݳë³Ñù (³ÝÇíÝ»ñÇ ë³ÑùÁ ׳ݳå³ñÑÇ íñ³) dérapage m ÏáÕÙݳóáõÛó boussole f; compas m; Íáí³ÛÇÝ ~ boussole f marine, compas m ÏáÕÙÝáñáᯐ orienter vt; cibler vt (áõÕÕáñ¹»É); ~ áñ¨¿ ³åñ³Ýù³ï»ë³ÏÇ Ñ³×³Ëáñ¹Ý»ñÇÝ cibler la clientèle d’un produit ÏáÕÙÝáñáßÇã 1. repère m; point m de repère; ~ ͳé³Û»É servir de repère 2. adj directif,-ive (áõÕÕáñ¹Çã) ÏáÕÙÝáñáßí»É s’orienter; se repérer (áñ¨¿ ËݹñáõÙ) ÏáÕÙÝáñáßáõÙ orientation f; ciblage m (ѳë³ñ³ÏáõÃÛ³Ý áõÕÕáñ¹áõÙÁ áñ¨¿ ³åñ³Ýù³ï»ë³ÏǪ ³ñï³¹ñ³ÝùÇ); Ù³ëݳ·Çï³Ï³Ý ~ orientation professionnelle ÏáÕÙÝáõÕÇ détour m, biais m ÏáÕáåï»É piller vt (óɳݻɪ ù³Õ³ùÁ, ˳ÝáõÃÁ); dévaliser vt (³Ýóáñ¹Ý»ñÇÝ, μݳϳñ³ÝÁ); cambrioler vt (Ùáõïù ·áñÍ»Éáí, Ïáïñ»Éáí, ç³ñ¹»Éáíª μݳϳñ³ÝÁ ¨ ³ÛÉÝ); saccager vt (³í»ñ»É, ï³ÏÝáõíñ³ ³Ý»É); ÏáÕáåïí³Í ˳Ýáõà magasin m saccagé; ÷Ëμ. écumer vt; ËëÏó. rafler vt (ëñμ»É, ³Ù»Ý ÇÝã ï³Ý»É) ÏáÕáåïÇã pillard,e n (ù³Õ³ùÇ, ˳ÝáõÃÇ); cambrioleur,-euse n (Ùáõïù ·áñÍáÕ, ÏáïñáÕ, ç³ñ¹áÕ); brigand m (·áÕ, ³í³½³Ï); saccageur,-euse n (³í»ñáÕ, ï³ÏÝáõíñ³ ³ÝáÕ) ÏáÕáåïã³Ï³Ý pillard,e ÏáÕáåïí»É être pillé,e; être dévalisé,e ÏáÕáåáõï pillage m (óɳÝ); cambriolage m (Ïáïñ³Ýùáí); spoliation m (Ï»ÕÍÇùÇ Ï³Ù Çß˳ÝáõÃÛáõÝÁ ã³ñ³ß³Ñ»Éáõ ÙÇçáóáí); hold-up m (½ÇÝí³Í ³í³½³Ï³ÛÇÝ Ñ³ñÓ³-



(ë³Ï³é); Ù»çùǪ Ù»çùÇÝ ï³ñíáÕ ~ hotte f ÏáÕáí³·áñÍ (½³ÙμÛáõÕ³·áñÍ) vannier m



ÏáÕáí³·áñÍáõÃÛáõÝ (½³ÙμÛáõÕ³·áñÍáõ-



ÃÛáõÝ) vannerie f



ÏáÕå fermé,e; ~ å³Ñ»É mettre vt sous



clé



ÏáÕå»É fermer à clé (μ³Ý³ÉÇáí), ver-



rouiller vt (ëáÕݳÏáí)



ÏáÕå»ù serrure f; cadenas m (ϳËáíÇ);



fermoir m (½³ñ¹³×³ñٳݹ); ϳËáíÇ ~áí ÷³Ï»É, ϳËáíÇ ~ ¹Ý»É cadenasser vt ◊ Ûáà ~Ç »ï¨áõÙª ï³Ï strictement secret ÏáÕåí»É être fermé,e ÏáÕñ (»·Çåï³óáñ»ÝÇ ·ÉáõËÁª ѳïÇÏÝ»ñáí) épi m ÏáÕù côté m; flanc m; ~Ç íñ³ å³éÏ»É se coucher sur le côté (sur le flanc); ~ - ~Ç côte à côte; ~ - ~Ç ù³ÛÉ»É marcher côte à côte; ~ë ͳÏáõÙ ¿ j’ai un point de côté; ~ÇÝ à côté de; près de (Ùáï); Ýñ³ ~ÇÝ à côté de lui (d’elle); Çñ ïÇÏÝáç ~ÇÝ aux côtés de son épouse Ïá×1 bobine f (׳˳ñ³Ï) Ïá×2 (í»·, ׳Ý) ϽÙËë. cheville f Ïá×³Ï bouton m (ѳ·áõëïÇ, ½³Ý·Ç, ë³ñùÇ ¨ ³ÛÉÝ); ~Ç ³ñï³¹ñáõÃÛáõݪ ý³μñÇϳª ³ñÑ»ëï³Ýáóª ³é¨ïáõñ boutonnerie f; ~Ç ûճϪ ɳÙμ³Ï boutonnière f; ~ ϳñ»É coudre (attacher) un bouton; ~Ý ³ñӳϻɪ ù³Ý¹»É déboutonner vt Ïá׳ϳ·áñÍ boutonnier,-ière n Ïá׳ϳñÓ³Ï déboutonné,e Ïá×³Ï»Õ»Ý boutonnerie f Ïá׳åÕå»Õ (ï³ùÏá×, ½³Ýç³ýÇÉ, ÇÙμÇñ) μëμ. gingembre m Ïá׳÷³Ûï »ñÏÃÕ.,ï»Ë. traverse f Ïá×·³Ù (먻é³Ï) punaise f (·ñ³ë»Ý۳ϳÛÇÝ); ~áí ³Ùñ³óÝ»É fixer avec une punaise 481



Ïá×Ï»É boutonner vt (Ïá׳ÏÝ»ñáí); fer-



ÏáÙåá½Çïáñ (»ñ·³Ñ³Ý) compositeur,-



mer vt (ë»ÕÙ³Ïá׳Ïáí, ßÕóÛáí); boucler vt, agrafer vt (׳ñٳݹáí) Ïá×Ïí³Í boutonné,e Ïá×Ïí»É se boutonner; Ïá×ÏíÇ°ñ boutonne-toi ! Ïá×ÏáõÙ boutonnage m (ѳ·áõëïÁ Ïá×Ï»ÉÁ); ³çÇó ӳ˪ Ó³ËÇó ³ç ~ ª Ïá×Ïí»ÉÁ boutonnage de droite à gauche, de gauche à droite Ïá×Õ souche f; bûche f (í³é»É³÷³ÛïÇ Ïïáñ) Ïá×Õ³Ñ³Ý (Ù»ù»Ý³) arracheuse f des souches Ïá×Õ³Ñ³Ý»É essoucher vt Ïá×ճѳÝáõÙ essouchement m Ïá×Õ³ñÙ³ï rhizome m Ïá×Õ³÷³Ûï souche f (noueuse) Ïá×Õ»½ μëμ., ϽÙËë. bulbe m ÏáÙ³ ï»°ë ٳѳÃÙμÇñ ÏáÙ³ÛÇÝ ï»°ë ٳѳÃÙμÇñ³ÛÇÝ ÏáÙμ³ÛÝ moissonneuse-batteuse f (ѳó³Ñ³ïÇϳѳí³ù) ÏáÙμ³Ûݳí³ñ conducteur,-trice n de moissonneuse-batteuse ÏáÙμÇÝ»½áÝ ï»°ë ³ß˳ﳽ·»ëï ÏáÙ»¹Ç³ ï»°ë ϳï³Ï»ñ·áõÃÛáõÝ ÏáÙÇÏ³Ï³Ý comique ÏáÙÇϳϳÝáõÃÛáõÝ comisme m ÏáÙÇë³ñ commissaire m; ·»ñ³·áõÛÝ ~ haut-commissaire m ÏáÙÇï» comité m; å»ï³Ï³Ý ~ comité étatique; ·áñͳ¹Çñ ~ comité exécutif; å³ïÙ³Ùß³ÏáõóÛÇÝ Ñáõß³ñÓ³ÝÝ»ñÇ å³Ñå³ÝáõÃÛ³Ý ÏáÙÇï» (г۳ëï³ÝáõÙ) Comité pour la Sauvegarde des Monuments de l’Histoire et de la Culture de la République d’Arménie ÏáÙÛáõÝÇÏ» ï»°ë ѳÕáñ¹³·ñáõÃÛáõÝ ÏáÙá¹ ï»°ë Ñ»ßï³¹³ñ³Ý ÏáÙåÉ»Ïï ï»°ë Éñ³Ï³½Ù ÏáÙåɻٻÝï³ñ ï»°ë ÷áËÉñ³óáõÙ³ÛÇÝ ÏáÙåÉ»ùë³íáñí³Í ï»°ë μ³ñ¹áõÛó-



trice n



ÏáÙåá½Çódz (ÁݹѳÝñ³Ï³Ý ÇÙ³ëïáíª



ϳéáõóí³Íù, ÑáñÇÝí³Íù) composition f ÏáÙåáï ï»°ë Ùñ·³Ýáõß1 ÏáÙåñ»ë ï»°ë Ãñçáó ÏáÙåñ»ëáñ (ï»Ë. ×Ýß³Ï, μÅßÏ. ë»ÕÙÇã, ×Ýß³Ý) compresseur m ÏáÙë(áõÑÇ) comte m, comtesse f ÏáÙëáõÃÛáõÝ titre m de comte (ÏáÙëÇ ïÇïÕáëÁ); comté m (í³ñã³ïÝï»ë³Ï³Ý μ³Å³ÝáõÙª Ùdzíáñ) ÏáÙáõÝ³É (ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý, ѳٳÛÝù³ÛÇÝ) communal,e; ~ ͳé³ÛáõÃÛáõÝÝ»ñ services m pl communaux (urbains) ÏáÙáõݳñ å³ïÙ. communard m ÏáÙáõÝǽ٠(ѳٳÛݳí³ñáõÃÛáõÝ) communisme m ÏáÙáõÝÇëï (ѳٳÛݳí³ñ) communiste n



ÏáÙáõÝÇëï³Ï³Ý (ѳٳÛݳí³ñ³Ï³Ý)



communiste



ÏáÙáõï³ïáñ ï»°ë ÷á˳ñÏÇã ÏáÛ³μ½»½ ϻݹμ. scarabée m ÏáÛ³Ýáó (ݻ˳çáõñ, É׳ó³Íª Ñáï³Í



çáõñ) cloaque m



ÏáÛ³çáõñ purin m ÏáÛáõÕ³·ÇÍ égout m ÏáÛáõÕ³ó³Ýó réseau m d’assainisse-



ment



ÏáÛáõÕÇ canalisation f, égout m; réseau



d’évacuation; ÏáÛáõÕáõ ËáÕáí³Ï tuyau m de canalisation; ÏáÛáõÕáõ çñ»ñ eaux f pl des égouts ÏáÝ 1) »ñÏñã. cône m 2) μëμ. (ëá×áõª åÇëï³Ï»Ýáõ ¨ ³ÛÉ Í³é»ñÇ ÏáݳӨ åïáõÕÁ) cône m Ïáݳμ»ñ μëμ. conifère ÏáÝ³Ë³Õ jeu m de quilles Ïáݳϻñå conoïde ÏáݳӨ (ÏáݳÝÙ³Ý) conique ÏáÝ·ñ»ë 1) ï»°ë ѳٳÅáÕáí, í»Ñ³ÅáÕáí 2) Congrès m (ËáñÑñ¹³ñ³Ý ²ØÜ-áõÙ) ÏáÝ·ñ»ë³Ï³Ý congressiste n (ѳٳÅáÕáíǪ í»Ñ³ÅáÕáíÇ Ù³ëݳÏÇó); membre m du Congrès (³Ù»ñÇÏÛ³Ý m



íáñí³Í ÏáÙåÛáõï»ñ ï»°ë ѳٳϳñ·Çã ÏáÙåÛáõï»ñǽ³ódz ï»°ë ѳٳϳñ·ã³ÛݳóáõÙ 482



ÎáÝ·ñ»ëǪ ËáñÑñ¹³ñ³ÝÇ ³Ý¹³Ù, ÏáÝ·ñ»ëÙ»Ý) Ïáݹ³Ï »Ï»Õ. bulle f, bref m; décret m (Ññáí³ñï³Ï) Ïáݹ³Ï³ñ³Ý (Ïáݹ³ÏÝ»ñÇ ÅáÕáí³Íáõ) bullaire m Ïáݹ»Ýë³ïáñ ï»°ë ¿É»Ïïñ³Ïáõï³ÏÇã,



ÏáÝïáõ½Ç³ ï»°ë ë³Éç³ñ¹ ÏáÝó»åódz ï»°ë ѳۻó³Ï³ñ· ÏáÝó»éÝ (Ëáßáñ ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ, ¹ñ³-



Ù³ïÝ»ñÇ ÙdzíáñáõÙ) consortium m



ÏáÝó»ñï (»ñ³Åßï³Ï³Ý »ñÏ áñ¨¿ ·áñ-



ÍÇùÇ ¨ Ýí³·³ËÙμÇ Ñ³Ù³ñ) concerto m ÏáÝù1 ϽÙËë. bassin m, pelvis m; hanche



Ëï³ñ³ñ ÏáݹÇóÇáÝ»ñ ï»°ë û¹áñ³ÏÇã Ïáݹáñ ï»°ë Ïáñ× ÏáÝÍ»É boire d’un trait; s’enivrer, se



f



ÏáÝù2 (ɳÛÝ, áã Ëáñ ï³ßï) baquet m;



cuvette f; crèche f, mangeoire f (Ùëáõñ) ÏáÝù³½¹ñ³ÛÇÝ Ï½ÙËë. coxal,e, iliaque; ~ áëÏáñ os m iliaque (coxal) ÏáÝù³Ù³Ý (½áõ·³ñ³Ý³ÏáÝù, Ýëï³ÏáÝù) cuvette f ÏáÝù³ÛÇÝ Ï½ÙËë. pelvien,ne, du bassin ÏáÝùáëÏñ os m coxal (pelvien) ÏáÝý»¹»ñ³ódz ï»°ë ѳٳ¹³ßÝáõÃÛáõÝ ÏáÝý»ï bonbon m ÏáÝý»ï³ïáõ÷ bonbonnnière f ÏáÝý»ñ³Ýë ï»°ë ËáñÑñ¹³ÅáÕáí ÏáÝýÉÇÏï ï»°ë μ³ËáõÙ, ѳϳٳñïáõ-



soûler (ѳñμ»É) ÏáÝÏɳí (å³åÁÝïÇñ ÅáÕáí, ³Û¹ ÅáÕáíÇ í³ÛñÁ) conclave m ÏáÝÏñ»ï ï»°ë óÝÓñ³ó³Ï³Ý, áñáß³-



ÏÇ ÏáÝÏñ»ï³óÝ»É (áñáß³ÏÇ ¹³ñÓÝ»É, áñá-



ß³ÏdzóÝ»É) concrétiser vt (áñáß³ÏÇ ¹³ñÓÝ»ÉÁ, áñáß³ÏdzóáõÙ) concrétisation f ÏáÝÏñ»ïáõÃÛáõÝ ï»°ë áñáß³ÏÇáõÃÛáõÝ ÏáÝÛ³Ï cognac m; ~Ç ·áñͳñ³Ý usine f de cognac ÏáÝ۳ϳ·áñÍáõÃÛáõÝ production f de cognac ÏáÝë»ñí³ïáñdz ï»°ë »ñ³Åßï³ñ³Ý ÏáÝëáñóÇáõÙ ï»°ë ·áñͳÏóáõÃÛáõÝ, ÏáÝÏñ»ï³óáõÙ



ÃÛáõÝ ÏáÝýÉÇÏïáÉá· ï»°ë μ³ËáõÙݳμ³Ý ÏáÝýÉÇÏïáÉá·Ç³ ï»°ë μ³ËáõÙݳμ³ÝáõÃÛáõÝ ÏáÝýáñÙǽ٠ﻰë ѳٳϻñåíáճϳÝáõÃÛáõÝ, ѳñÙ³ñíáճϳÝáõÃÛáõÝ ÏáÝýáñÙÇëï ï»°ë ѳñÙ³ñíáÕ³Ï³Ý ÏáÝýáñÙÇëï³Ï³Ý ï»°ë ѳٳϻñåíáÕ³Ï³Ý ÏáßÇÏ chaussure f, soulier m; Ù»Ï ½áõÛ·



ѳٳËáõÙμ ÏáÝëå»Ïï ï»°ë ѳٳéáï³·ñáõÃÛáõÝ ÏáÝëïñáõÏïáñ constructeur,-trice n



(ϳéáõó³·»ï); jeu m de construction (˳ճÉÇù, Ù³ë»ñÇ Ñ³í³ù³Íáõ) ÏáÝëáõÉï³Ýï ï»°ë ËáñÑñ¹³ïáõ ÏáÝëáõÉï³ódz ï»°ë ËáñÑñ¹³ïíáõ-



~ une paire de chaussures (de souliers); ×ïù³íáñ ~ bottine f; ~Ç ã³÷ëÁ la pointure de soulier; ~Ç Ï³åª Ï³åÇã lacet m; ~Ç Ï³å»ñÁ ϳå»Éª ù³Ý¹»É lacer, délacer ses chaussures (ses souliers); ~ ѳ·Ý»Éáõ ÃdzϪ ÏáßϳÓÇ· chausse-pied m; ~ Ýáñá·áÕ, Ñݳϳñϳï raccommodeur m de chaussures; ~Ç ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ industrie f des chaussures; ~Ç ³é¨ïáõñ commerce m des chaussures; ~Ý»ñÁ Ñ³Ý»É ôter les chaussures, se déchausser (Çñ ÏáßÇÏÝ»ñÁ), déchausser vt (áõñÇßÇÝÁ); ~(Ý»ñ) ѳ·óÝ»É chausser vt; ~(Ý»ñ) ѳ·Ý»É se chausser; ~Ý»ñÁ



ÃÛáõÝ ÏáÝí»Û»ñ ï»°ë ÷á˳ÏñÇã, ѳñ³Ñáë ÏáÝí»Ýódz ï»°ë ѳٳӳÛݳ·Çñ ÏáÝï»ÛÝ»ñ ï»°ë μ»éݳñÏÕ, ÷á˳¹ñ³Ùμ³ñ ÏáÝïÇÝ·»Ýï ï»°ë ѳٳϳ½Ù ÏáÝïñ³μ³ë »ñÅßï. contrebasse f ÏáÝïñ³μ³ë³Ñ³ñ¥áõÑǤ »ñÅßï. contre-



bassiste n, contrebasse n



ÏáÝïñ³Éïá »ñÅßï. (ϳݳóÇ ³Ù»Ý³-



ó³Íñª ³Ù»Ý³Ã³í Ó³ÛÝÁ, ³Û¹ Ó³ÛÝÝ áõÝ»óáÕÁ) contralto m ÏáÝïñ³Ïï ï»°ë å³Ûٳݳ¹ñáõÃÛáõÝ, å³Ûٳݳ·Çñ 483



Ù³ùñ»Éª ÷³ÛÉ»óÝ»É nettoyer, cirer les chaussures Ïáßϳ·áñÍ bottier m (å³ïí»ñáí ÏáßÇÏ Ï³ñáÕ); cordonnier m (Ïáßϳϳñ) ÏáßϳËÃ³Ý (ËóÝ) éperon m Ïáßϳϳå lacet m Ïáßϳϳñ cordonnier m, bottier m ◊ ~ÇÝ Ù³ßÇÏ ãÇ ÉÇÝÇ les cordonniers sont toujours les plus mal chaussés Ïáßϳϳñ³Ï³Ý de cordonnier Ïáßϳϳñ³Ýáó cordonnerie f ÏáßϳϳñáõÃÛáõÝ cordonnerie f ÏáßϳÓÇ· (ÏáßÇÏ Ñ³·Ý»Éáõ ÃǪ ÃdzÏ) chausse-pied m, tire-botte m ÏáßϳݻñÏ (ùëáõÏ) cirage m Ïáßϳí³×³é marchand m de chaussures Ïáßϳíáñ botté,e; ~ ϳïáõÝ Le Chat botté (Þ. ä»éáÛÇ Ñ»ùdzÃÝ»ñÇó) Ïáßϳï³Ï semelle f ÏáßÏ»Õ»Ý chaussures f pl Ïáßï dur,e; rude; rigide; grossier,-ière (ÏáåÇï); ~ ÙÇë viande f dure; ~ Ù³½»ñ cheveux m pl rudes; ~ª ÷³÷áõÏ ëϳí³é³Ï disque m dur, souple; ~ Ó³ÛÝ grosse voix f; ~ ¹Çñù μéÝ»É avoir une position dure Ïáßï³μ³ñ grossièrement, brutalement Ïáßï³μáõñ¹ (Ïáßï μñ¹Çó å³ïñ³ëïí³Í) en grosse laine Ïáßï³Ý³É s’endurcir; durcir vi Ïáßï³óÝ»É durcir vt Ïáßï³óáõÙ durcissement m ÏáßïáõÃÛáõÝ 1) dureté f, solidité f (åݹáõÃÛáõÝ, ϳñÍñáõÃÛáõÝ) 2) grossièreté f, brutalité f (ÏáåïáõÃÛáõÝ) ÏáßïáõÏ durillon m, cor m (áïùÇ íñ³) Ïáßïáõϳå³ï (ÏáßïáõÏÝ»ñáí ͳÍÏí³Í) cailleux,-euse; ~ Ó»éù»ñ mains f pl cailleuses Ïááå»ñ³ïÇí 1) coopérative f; ëå³éáÕ³Ï³Ý ~ coopérative de consommation; ³ñï³¹ñ³Ï³Ý ~ coopérative de production 2) ï»°ë ·áñͳÏ-



Ïááñ¹Çݳódz ï»°ë ѳٳ¹³ëáõÃÛáõÝ, ѳٳӳÛÝ»óáõÙ Ïááñ¹ÇݳóÝ»É ï»°ë ѳٳ¹³ë»É, ѳٳӳÛÝ»óÝ»É Ïááñ¹ÇݳóáõÙ ï»°ë ѳٳ¹³ëáõÙ, ѳٳӳÛÝ»óáõÙ Ïáã appel m; ~ ³Ý»É faire appel, invo-



quer vt (ѳÛó»É, ³Õ»ñë»É); ϳñ·áõϳÝáÝÇ ~ ³Ý»É rappeler à l’ordre; ~ áõÕÕ»É lancer un appel; ~áí ¹ÇÙ»É faire appel à… Ïáã³Ï³Ý (μ³é) mot m (mis) en apostrophe; ùñÏÝ. ~ ÑáÉáí vocatif m Ïáã»É (³Ýí³Ý»É) 1) appeler vt, nommer vt; áñ ÏáãáõÙ »Ý qu’on appelle; ³Ûëå»ë Ïáãí³Í (³ñÑÙñÑ.) prétendu,e, soi-disant; ³Ûëå»ë Ïáãí³Í ³½³ïáõÃÛáõÝÝ»ñÁ les prétendues libertés; ³Ûëå»ë Ïáãí³Í ÷ÇÉÇëá÷³Ý»ñÁ les soi-disant philosophes 2) intituler vt (í»ñݳ·ñ»É) 3) baptiser vt (ÏÝáõÝùÇ Å³Ù³Ý³Ï) Ïáã»óÛ³É nommé,e, appelé,e Ïáãݳ½³Ý· Ù³ñ½. gong m Ïáãí³Í (ÑÇßÛ³É, ÑÇß³ï³Ïí³Í) dénommé,e Ïáãí»É s’appeler, se nommer (³ÝáõÝÁ ÉÇÝ»É, ³Ýí³Ýí»É); être intitulé,e (í»ñݳ·ñí»É, í»ñݳ·ñí³Í ÉÇÝ»É) ÏáãáõÙ 1) titre m (ïÇïÕáë); grade m; ½ÇÝíáñ³Ï³Ý ~ grade militaire; ·Çï³Ï³Ý ~ grade universitaire; å³ïí³íáñ ~ grade honorifique; ~ ßÝáñÑ»É conférer un titre 2) vocation f (ѳÏáõÙ, ÁݹáõݳÏáõÃÛáõÝ, ÓÇñù); ݳ ~áí ¹»ñ³ë³Ý ¿ il a la vocation d’un artiste; Ñá·¨áñ ~ état m ecclésiastique Ïáå paupière f Ïáå³μáñμ ï»°ë Ïáå³ó³í Ïáå³Ù³ïÇï eye-liner m Ïáå³ó³í ³Ëï. blépharite f Ïáå»Ï kopeck m; ÙÇÝ㨠í»ñçÇÝ ~Á jusqu’au dernier sou; áã ÙÇ ~ ãáõÝ»Ý³É n’avoir plus un sou, être à sec, loger le diable dans sa bourse (¹³ñÓ.) ÏáåÇã (Ù³Ýñ ËÇת Ë׳ù³ñ) gravillon m, gravier m, caillou m



óáõÃÛáõÝ, ÁÝÏ»ñ³ÏóáõÃÛáõÝ Ïááå»ñ³ïÇí¥³ÛÇݤ ï»°ë ·áñͳÏó³Ï³Ý, ÁÝÏ»ñ³Ïó³ÛÇÝ Ïááå»ñ³ïáñ ï»°ë ·áñͳÏÇó, ÁÝÏ»ñ³ÏÇó 484



ÏáåÇï 1) grossier,-ière; ~ ëË³É faute f



ÏáëÙá¹ñáÙ ï»°ë ïÇ»½»ñ³Ï³Û³Ý ÏáëÙáåáÉÇï ï»°ë ³ß˳ñѳù³Õ³ù³óÇ, ѳٳß˳ñÑ³Ï³Ý ÏáëÙáåáÉÇïÇ½Ù ï»°ë ³ß˳ñѳù³Õ³ù³óÇáõÃÛáõÝ, ѳٳß˳ñѳϳÝáõÃÛáõÝ Ïáëï³éÇϳóÇ, Ïáëï³éÇÏáõÑÇ Costari-



(erreur f) grossière; ϳݳÝó ѳݹ»å ~ ¿, ϳݳÝó Ñ»ï ~ ¿ í³ñíáõÙ il est grossier envers (avec) les femmes 2) brutal,e (μÇñï, ¹³Å³Ý); ~ª μÇñï áõÅ force f brutale 3) rude (Ïáßïª Ù³ßÏÇ, ٳϻñ»ëÇ Ù³ëÇÝ) 4) ~ í³ñí»Éª í³ï í»ñ³μ»ñí»É malmener vt, maltraiter vt Ïáåï³μ³ñ (Ïáåïáñ»Ý) grossièrement, brutalement; ~ª ÏáåÇï å³ï³ëË³Ý»É répondre grossièrement; Ù»ÏÇ Ñ»ï ~ª ÏáåÇï í³ñí»É maltraiter qn, malmener qn Ïáåï³Ý³É 1) devenir rude, s’endurcir 2) ÷Ëμ. devenir grossier,-ière (μ³ñù»ñÇ, ß³ñÅáõÓ¨Ç, Ëáëí³ÍùÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ) Ïáåï³ñ³ñ (ÏáåÇï í³ñÙáõÝùÇ ï»ñ) maltraitant,e; ~ ÍÝáÕÝ»ñ parents m pl maltraitants Ïáåï³ñ³ñáõÃÛáõÝ maltraitance f Ïáåï³óÝ»É rendre vt rude (Ïáßï³óÝ»É); rendre vt brutal,e (μÇñïª ¹³Å³Ý ¹³ñÓÝ»É); rendre vt grossier (Ïáßïª ÏáåÇïª ³Ýï³ßª ³ÝÏÇñà ¹³ñÓÝ»É) Ïáåï»É dire des grossièretés (ÏáåÇï Ëáëù»ñ ³ë»É), être grossier,-ière envers qn (Ù»ÏÇ Ñ»ï ÏáåÇï í³ñí»É) Ïáåïáñ»Ý ï»°ë Ïáåï³μ³ñ ÏáåïáõÃÛáõÝ grossièreté f; brutalité f Ïáé (ѳñϳ¹Çñ ÓñÇ ³ß˳ï³Ýù) å³ïÙ. corvée f ÏáéÝ»ï »ñÅßï. cornet m ÏáéÝ»ï³Ñ³ñ¥áõÑǤ »ñÅßï. cornettiste n Ïáéá½Ç³ ï»°ë ù³Ûù³ÛáõÙ ÏáéáõÙå³óÝ»É ï»°ë ³Ûɳë»ñ»É 2) ÏáéáõÙå³óí³Í ï»°ë ³Ûɳë»ñí³Í 2) Ïáéáõåódz ï»°ë ³Ûɳë»ñí³ÍáõÃÛáõÝ 2),



cain,e n (Costaricien,ne n)



Ïáëï³éÇÏÛ³Ý costaricain,e (costari-



cien,ne)



ÏáëïÛáõÙ costume m, complet m (ïÕ³-



Ù³ñ¹áõ); tailleur m (ÏÝáç)



Ïáí vache f; ϳÃݳïáõ ~ (ݳ¨ª ÷Ëμ.



ÏÃ³Ý ~) vache laitière; ~Ǫ ï³í³ñÇ ÙÇë viande f de bœuf, du bœuf; ~Ç μ³é³ã mugissement m (beuglement m) d’une vache; ~ ÏÃ»É traire une vache; ~Ç Ï³Ã lait m de vache; ~Á μ³é³ãáõÙ ¿ la vache mugit ◊ ϳñÙÇñ ~Ý Çñ ϳßíÇó ¹áõñë ãÇ ·³ (ϳßÇÝ ãÇ ÷áËÇ) dans sa peau mourra le loup; en sa peau mourra le renard Ïáí³μáõÍáõÃÛáõÝ élevage m de vaches Ïáí³Ýáó (Ïáí»ñÇ ·áÙ) vacherie f Ïáí³å³Ñ, Ïáí³ñ³Í vacher,-ère n ÏáíμáÛ (Ñ»ÍÛ³É ÑáíÇí ²Ù»ñÇϳÛáõÙ) cow-boy m ÏáíϳëÛ³Ý caucasien,ne, du Caucase ÏáíϳëóÇ Caucasien,ne n ÏáíÏÇà (ÏÇÃ, ÏûÉáõ ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÁ) traite f; Ù»ù»Ý³Û³óí³Í ~ traite mécanique Ïáï³Ý·»ë (ßáß³÷³ÏÇó) Ù³Ã. cotangente f Ïáï»Ù μëμ. cresson m Ïáï»ç (÷áùñÇÏ ³Ù³é³Ýáó³ïáõÝ) cottage m ÏáïÉ»ï boulette f, croquette f Ïáïáß (»ÕçÛáõñ) corne f Ïáïá߳ѳñ»É donner des coups de corne Ïáïáß³íáñ ï»°ë »Õç»ñ³íáñ Ïáïáñ³Í massacre m (ç³ñ¹); carnage m (ëå³Ý¹), hécatombe f (³ñÛáõݳѻÕáõÃÛáõÝ), boucherie f, tuerie f Ïáïáñ³Ï1 Ù³Ã. fraction f; å³ñ½ ~ fraction simple; ï³ëÝáñ¹³Ï³Ý ~ fraction décimale



ϳ߳é³Ï»ñáõÃÛáõÝ Ïáë»Ï³Ýë (ѳï³ÝáÕ³ÏÇó) Ù³Ã. cosé-



cante f



ÏáëÇÝáõë Ù³Ã. cosinus m ÏáëÙ»ïÇϳ ï»°ë ѳñ¹³ñí»ëï, ¹Çٳѳñ¹³ñáõÙ ÏáëÙ»ïÇÏ³Ï³Ý ï»°ë ¹Çٳѳñ¹³ñ³ÛÇÝ 485



Ïáïáñ³Ï2



(ϳå³ñ» Ù³Ýñ³·Ý¹³Ï) plomb m de chasse Ïáïáñ³Ï³ÛÇÝ Ù³Ã. fractionnaire Ïáïáñ»É massacrer vt, exterminer vt (áãÝã³óÝ»É) Ïáïáñí»É être massacré,e, être exterminé,e (áãÝã³óí»É) ÏáïáñáõÙ (Ïáïáñ»ÉÁ) massacre m, extermination f Ïáïñ³ï»É casser vt, briser vt (÷ßñ»É) Ïáïñ³ïí»É 1) se casser (ç³ñ¹í»É), se briser (÷ßñí»É) 2) ÷Ëμ. faire des façons (Ó¨ª Ó¨»ñ ó÷»É, ݳ½áõïáõ½ ³Ý»É), minauder vi, faire des mines (ë»Ã¨»Ã»É) Ïáïñ³ïíáÕ ÷Ëμ. minaudier,-ière, poseur,-euse; ~ ÏÇÝ femme f minaudière, une minaudière Ïáïñ³ïíáÕáõÃÛáõÝ simagrées f pl, minauderie f Ïáïñ»É 1) casser vt (ç³ñ¹»É); ³å³ÏÇÝ ~ casser la vitre; ÁÝÏáõÛ½ ~ casser des noix; ÷Ëμ. ÙÇ μ³ÝÇ íñ³ ·ÉáõË ~ se casser la tête sur qch 2) forcer vt (¹áõéÁª ÷³Ï³ÝùÁ ~, ~áíª ç³ñ¹»Éáí μ³ó»É) 3) briser vt (ë³éáõÛóÁ); ÷Ëμ. ëÇñïÁ ~ briser le cœur 4) enfoncer vt (¹áõéÁ) 5) fendre vt (×»Õù»Éáí); ÷³Ûï ~ fendre (casser) du bois ÏáïñÇã casse-noisette(s) m (ϳÕÇÝÏáïñÇã); casse-noix m (ÁÝÏáõÛ½ÏáïñÇã) Ïáïñí³Íù (áëÏáñÇ) fracture f Ïáïñí»É se casser, casser vi; s’écraser (ѳíÏÇÃÇ Ù³ëÇÝ) ÏáïñíáÕ fragile (÷ËñáõÝ); ~ ³åñ³°Ýù ¿ (áõÕ»μ»éǪ μ»éÝ»ñǪ μ»éݳñÏÕÇ íñ³) fragile ! Ïáïñï³Ýù débris m pl; fragments m pl (÷ßáõñÝ»ñÁ, ÏïáñÝ»ñÁª Ïáïñí³ÍÇ, ç³ñ¹í³ÍÇ) Ïáïñï»É ï»°ë Ïáïñ³ï»É Ïáïñïí»É ï»°ë Ïáïñ³ïí»É Ïáïñïáõù ï»°ë Ïáïñï³Ýù Ïáñ 1. adj courbe; ~ ·ÇÍ ligne f courbe 2. courbe f, courbature f (Ïáñ³·ÇÍ, ·³É³ñ) Ïáñ³·ÇÍ 1. courbe f (Ïáñ ·ÇÍ) 2. adj curviligne



Ïáñ³·Í³ã³÷ (·áñÍÇù) curvimètre m Ïáñ³É ï»°ë μáõëï Ïáñ³Í perdu,e; ~ Å³Ù³Ý³Ï temps m



perdu; ~ª ³ÝѳçáÕáõÃÛ³Ý Ù³ïÝí³Í ·áñÍ affaire f manquée; ÷Ëμ. ~ Ù³ñ¹ homme m fini Ïáñ³Ïïáõó curviroste Ïáñ³Ó¨ courbe, curviligne; cambré,e Ïáñ³Ù»çù voûté,e, courbé,e Ïáñ³Ý³É se courber vt; plier vi (Íéí»É, ûùí»Éª ͳÝñáõÃÛáõÝÇó); se voûter (Ù»çùÁ ~, Ïáõ½Á ¹áõñë ·³É) Ïáñ³ã³÷ curvimètre m Ïáñ³ó³Í (Ïé³ó³Í, Ïáõ½Á ¹áõñë »Ï³Í) voûté,e Ïáñ³óÝ»É courber vt, infléchir vt (Íé»É, Ïé³óÝ»É, ×Ï»É); plier vt (Íé»É, ûù»É) Ïáñ³óáõÙ 1) courbure f; pli m, repli m 2) μÅßÏ. distorsion f (Íéí³ÍáõÃÛáõÝ) Ïáñ³ùÇà 1. nez m busqué (Ïáñ ùÇÃ) 2. adj à nez busqué (Ïáñ ùÇà áõÝ»óáÕ, Ïáñ ùÃáí) Ïáñ»³Ï³Ý coréen,ne, de Corée Ïáñ»³óÇ, Ïáñ»áõÑÇ Coréen,ne n Ïáñ»»ñ»Ý coréen m Ïáñ»Ï μëμ. millet m Ïáñ»Ï³Ó³í³ñ (Ïáñ»ÏÇ Ó³í³ñ) millet m



Ïáñ½»É extorquer vt, escroquer vt, souti-



rer vt (ßáñûÉ); arracher vt (åáÏ»É); Ù»ÏÇó ¹ñ³Ù ~ extorquer à qn de l’argent Ïáñ½Çã (ßáñÃÇã) extorqueur,-euse Ïáñ½áÕ³Ï³Ý d’extorqueur extorsion f, Ïáñ½áճϳÝáõÃÛáõÝ exaction f; chantage m Ïáñ½áõÙ extorsion f; racket m (ßáñÃáõÙ) Ïáñǽ noyau m; pépin m (Ïáõïª Ë³ÕáÕÇ, ËÝÓáñÇ ¨ ³ÛÉÝ); ~Ý»ñÁ ѳݻɪ Ïáñǽ³Ñ³Ý ³Ý»É dénoyauter vt, énucléer vt Ïáñǽ³Ñ³Ý appareil m à dénoyauter, dénoyauteur m (ë³ñù); ~ ³Ý»É retirer le noyau, dénoyauter vt Ïáñǽ³Ñ³ÝáõÙ (Ùñ·Ç, åïÕÇ) dénoyautage m, énucléation f Ïáñǽ³íáñ à noyau; à pépin (Ïáõïáí) Ïáñͳݳñ³ñ destructeur,-trice (³í»ñÇã); désastreux,-euse (³Õ»ï³ÉÇ); 486



néfaste (Ïáñëï³μ»ñ)



Ïáñëï³μ»ñ ruineux,-euse, funeste, per-



ÏáñÍ³Ý»É ruiner vt (³í»ñ³ÏÝ»ñÇ í»ñ³-



nicieux,-euse; gravement préjudiciable ÏáñóÝ»É 1) perdre vt; Å³Ù³Ý³Ï ~ perdre son temps 2) égarer vt (Çñ»ñÁ, ¹ñ³Ýó áõñ ÉÇÝ»ÉÁ ãÇٳݳÉ) 3) ·Çï³ÏóáõÃÛáõÝÁ ~ perdre connaissance ÏáñáõÃÛáõÝ courbure f, cambrure f Ïáñáõݹ »ñÏñμ., ÑÝù. corindon m ÏáñáõëÛ³É perdu,e Ïáñáõëï perte f; dommage m (íݳë); privation f (½ñÏ»ÉÁ); íëï³ÑáõÃÛ³Ý ~ perte de confiance; ųٳݳÏÇ ~ perte de temps; ï»ëáÕáõÃÛ³Ý ~ privation de la vue; ·Çï³ÏóáõÃÛ³Ý ~ª áõß³·Ý³óáõÃÛáõÝ évanouissement m; ÑÇßáÕáõÃÛ³Ý ~ amnésie f, perte f de la mémoire; ~Ý»ñ Ïñ»É subir des pertes; ÏáñëïÛ³Ý Ù³ïÝí»É être condamné,e à la perte; ½áõï ~ª íݳë perte sèche Ïá÷³Íá forgé,e, martelé,e Ïá÷»É tremper vt (åáÕå³ïÁ); forger vt (Ù»ï³ÕÁ Ïé»É); ÷Ëμ. endurcir qn; Ù³ñÙÇÝÁ ~ endurcir le corps; ³éáÕçáõÃÛáõÝÁ ~ fortifier la santé; ϳÙùÁ ~ tremper la volonté Ïá÷í³Í trempé,e, d’une bonne trempe, durci,e Ïá÷í³ÍáõÃÛáõÝ bonne trempe f Ïá÷í³Íù trempe f Ïá÷í»É s’endurcir; se fortifier (³Ùñ³Ý³É) Ïá÷áõÙ trempe f Ïáùë coke m Ïáùë³Ý³É se cokéfier Ïáùë³óÝ»É cokéfier vt Ïáùë³óáõÙ cokéfaction f Ïáý»ÇÝ caféine f Ïáý»Çݳ½»ñÍ décaféiné,e Ïáý»Çݳ½»ñÍ»É (Ïáý»ÇÝÁ ѳݻÉ) décaféiner vt (ëáõñ×Á) ÏãÏã³É 1) glousser vi (ѳíÇ ¨ ³ÛÉ ÃéãáõÝÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ); caqueter vi (Óáõ ³Í»Éáõ å³ÑÇÝ) 2) rire aux éclats (μ³ñÓñ³Ó³ÛÝ ÍÇͳջÉ) ÏãÏãáó 1) gloussement m (ѳíÇ); caquetage m (Óáõ ³Í»Éáõ å³ÑÇÝ) 2) rire m



Í»É); anéantir vt (áãÝã³óÝ»É); détruire vt (ù³Ý¹»É, ù³ñáõù³Ý¹ ³Ý»É); perdre vt (Ù»ÏÇÝ ~ª ¹Åμ³Ëï³óÝ»É); ÑÇÙݳѳï³Ï ~ ruiner vt de fond en comble ÏáñͳÝÇã 1. (û¹³Ý³í) é³½Ù. avion m de chasse, chasseur m 2) adj ï»°ë Ïáñͳݳñ³ñ ÏáñͳÝí»É 1) s’effondrer, s’écrouler, tomber en ruines (³í»ñí»É) 2) périr vi,



s’abattre (Ïáñã»É, ³ÝÑ»ï³Ý³É, Ëáñï³Ïí»É, áãÝã³Ý³É) ÏáñͳÝáõÙ 1) destruction f, effondrement m; ruine f (³í»ñáõÙ); ݳíÇ ~ª Ëáñï³ÏáõÙ nauffrage m, perdition f 2) délabrement m (ù³Ûù³ÛáõÙ, ˳ñËÉáõÙ) 3) ýÇÝ. krach m (ëݳÝϳóáõÙ) ÏáñÍ»É (·ÉËÇí³Ûñ ßñç»É, ßáõé ï³É) renverser vt ÏáñÏáï semoule f Ïáñ× (³Ý·Õ³ñÍÇí, Ïáݹáñ) ϻݹμ. condor m ÏáñÛáõÝ (³éÛáõÍÇ Ó³·) lionceau m ÏáñÝ·³Ý μëμ. esparcette f ÏáñÝóñ¹ (áõéáõóÇÏ) convexe, bombé,e ÏáñÝóñ¹áõÃÛáõÝ convexité f Ïáñáí vigueur f, verve f, fougue f (³íÛáõÝ); énergie f (»é³Ý¹), vivacité f (³ßËáõÅáõÃÛáõÝ), ardeur f (Ññ³Ûñù) ÏáñáíÇ vigoureux,-euse; énergique (»é³Ý¹áõÝ) Ïáñã»É disparaître vi, se perdre, être perdu,e (³ÝѳÛï³Ý³É, ³ÝÑ»ï³Ý³É, ãù³Ý³É); ·ÇñùÁ Ïáñ»É ¿ le livre est perdu, le livre a disparu; ³ãùÇóë Ïáñ³í je l’ai perdu(e) de vue; ÷Ëμ. Ïáñ³Í »Ù je suis perdu,e; ÏáñãÇ° (³ÝÏóÇ°) à bas ! Ïáñåáñ³ódz ï»°ë ÙdzíáñáõÙ Ïáñåáõë 1) ï»°ë ½áñ³μ³Ý³Ï, Ù³ëݳ߻Ýù 2) é³½Ù. corps m; μ³Ý³Ï³ÛÇÝ ~ corps d’armée 3) ¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý ~ª Ù³ñÙÇÝ corps m diplomatique ÏáñëÇÏ³Ï³Ý corse ÏáñëÇϳóÇ, ÏáñëÇÏáõÑÇ Corse n 487



aux éclats (μ³ñÓñ³Ó³ÛÝ ÍÇͳÕ)



Ïé³íáó (³·é³íÇ, μáõÇ) croassement m Ïé³ïáõÏ μëμ. bardane f, glouteron m Ïé³ïáõÝ (Ïé³å³ßïÝ»ñÇ ï³×³ñ)



Ïåã³Ý copeau m, allume-feu m Ïåã»É 1) coller vi (à), se coller (à, contre qch, qn), adhérer vi (à) 2) toucher vt (¹Çåã»É, ßáß³÷»É) 3) se cogner (contre) (μ³Ëí»É, ¹»Ù ³éÝ»É) 4)



temple m



Ïé³ó³Í courbé,e, penché,e; voûté,e



(Ïáõ½Á ¹áõñë »Ï³Í, Ïáñ³ó³Í)



s’accrocher (à), se cramponner (à) (ϳéã»É) 5) μëμ. prendre vi (ͳéÇ, Ã÷Ç) ÏåãáõÏ μëμ. bardanette f ÏåãáõÝ collant,e; gluant,e, visqueux,euse (Ù³ÍáõóÇÏ); adhésif,-ive (ÏåóÝ»Éáõª ÷³ÏóÝ»Éáõ ѳٳñ); ~ ųå³í»Ý adhésif m ÏåãáõÝáõÃÛáõÝ viscosité f Ïåñ³·áñÍ goudronneur m Ïåñ³ÃáñáõÙ extraction f du goudron Ïåñ³Ë³éÝ bitumineux,-euse Ïåñ³ÛÇÝ bitumeux,-euse, bitumineux,euse Ïåñ³Ýáó goudronnerie f Ïåñ³å³ï»É couvrir vt de bitume, goudronner vt Ïåñ»É goudronner vt, bitumer vt ÏåóÝ»É (÷³ÏóÝ»É) coller vt; appliquer vt (å³ïÇÝ); joindre vt (Çñ³ñ ÙdzóÝ»É) ÏåáõÙ μÅßÏ. adhérence f Ïé³μ³Ýç³ñ ï»°ë ˳ïáõïÇÏ1 Ïé³Ñ»É 1) deviner vt 2) prévoir vt (ϳÝ˳ï»ë»É), préfigurer vt (ݳ˳å»ë å³ïÏ»ñ³óÝ»É) Ïé³ÑáõÙ prévision f, anticipation f Ïé³Ý ï»Ë. massette f, masse f, marteau



Ïé³óÝ»É (ûù»É) pencher vt Ïé»É (¹³ñμÝ»É) forger vt; marteler vt



(Ùáõñ×áí) forgeable, malléable (×ÏáõÝ, »ÝóñÏíáÕ) Ïé»ÉÇáõÃÛáõÝ malléabilité f ÏéÃÏéÃ³É glousser vi, caqueter vi ÏéÃÏéÃáó gloussement m, caquetage m ÏéÃÝ»É s’appuyer contre (Ñ»Ýí»É), s’adosser contre (Ù»çùáí), s’accouder sur (à) (³ñÙáõÝÏÝ»ñáí) ÏéÃÝ»óÝ»É appuyer contre, adosser contre ÏéÇÝã ï»°ë ÏéÝãÛáõÝ ÏéÇí bagarre f, rixe f (ïáõñáõ¹Ùμáó); ·áñÍÁ ѳë³í ÏéíÇ on en est venu aux mains (aux coups); ~ ·Ý³É aller à la guerre; ÏéíÇ ¹³ßï champ m de bataille ÏéÏé³É coasser vi (·áñïÇ, ¹á¹áßÇ Ù³ëÇÝ) ÏéÏéáó coassement m (·áñïÇ, ¹á¹áßÇ); gargouillement m (ëï³Ùáùë³³ÕÇù³ÛÇÝ ÕéÕéáó) Ïé×ÇÏ (³×³é) ϽÙËë. cartilage m Ïé×ÇϳÛÇÝ Ï½ÙËë. cartilagineux,-euse Ïé×áݥݻñ¤ restes m pl Ïé×ï³óÝ»É (³ï³ÙÝ»ñÁ) grincer des dents; ùÝÇ Ù»ç ³ï³ÙÝ»ñÁ ~ grincer les dents pendant le sommeil Ïé×ïáó (Ïé×ïÛáõÝ) grincement m; ³ï³ÙÝ»ñÇ ~ grincement de dents ÏéÝ³Ï (ÃÇÏáõÝù) dos m Ïéݳï manchot,te ÏéÝÏ»ÝÇ ï»°ë Ëáñ¹»ÝÇ ÏéÝã³É cacarder vi (ë³·Ç Ù³ëÇÝ); croasser vi (³·é³íÇ Ù³ëÇÝ); craqueter vi (ÏéáõÝÏǪ ³ñ³·ÇÉÇ Ù³ëÇÝ) ÏéÝãÛáõÝ, ÏéÝãáó craquement m (³ñ³·ÇÉÇ, ÏéáõÝÏÇ) Ïéé³É croasser vi (³·é³íÇ Ù³ëÇÝ) Ïééáó (³·é³íÇ) croassement m Ïéí³½³Ý ï»°ë Ïéí³ñ³ñ Ïé»ÉÇ



m



Ïé³Ý³É 1) se baisser; se pencher (sur) 2) s’incliner (ËáݳñÑí»É) 3) se courber (ûùí»É, Ïáñ³Ý³É) 4) se



voûter (Ïáñ³Ý³É, Ïáõ½Á ¹áõñë ·³É)



Ïé³å³ßï 1) ÏñáÝ. païen,ne adj/n (ѻóÝáë) 2) idolâtre adj/n (Ïáõéù å³ß-



ïáÕ)



Ïé³å³ßï³Ï³Ý 1) ÏñáÝ. païen,ne (ѻóÝáë³Ï³Ý) 2) idolâtrique (Ïáõéù



å³ßï»ÉáõÝ Ñ³ïáõÏ)



Ïé³å³ßïáõÃÛáõÝ 1) ÏñáÝ. paganisme m (ѻóÝáëáõÃÛáõÝ) 2) idolâtrie f



(Ïáõéù ¹³ñÓÝ»ÉÁª å³ßï»ÉÁ)



Ïé³í»É (³·é³íÇ, μáõÇ Ù³ëÇÝ) croasser vi



488



Ïï³Ï³ñ³Ý »Ï»Õ. testament m; ÐÇÝ



Ïéí³½³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë Ïéí³ñ³ñáõÃÛáõÝ Ïéí³ËÝÓáñ pomme f de discorde Ïéí³Ý argument m (÷³ëï³ñÏ), raison



Îï³Ï³ñ³Ý Ancien Testament; Üáñ Îï³Ï³ñ³Ý Nouveau Testament Ïï³Ï³ñ³ñ (Ïï³Ï³·Çñ) Çñ³íμ. testateur,-trice n Ïï³Ï»É léguer vt; faire un testament, tester vi Ïï³Ï»ñ (Ïáõï áõïáÕ, ѳïÇϳϻñ) granivore; ~ ÃéãáõÝÝ»ñ oiseaux m pl granivores, granivores m pl Ïï³ÏáõÙ (Ïï³Ï»ÉÁ, Ïï³Ïí»ÉÁ) legs m Ïï³í toile f (å³ëï³éÇ ¨ ÝϳñÇ ÇÙ³ëïáí) Ïï³í³·áñÍ toilier,-ière (Ïï³í ³ñï³¹ñáÕ Ï³Ù í³×³éáÕ) Ïï³í³Ó»Ã huile f de lin Ïï³í³ï (íáõß) μëμ. lin m; ~Ç ÛáõÕª ӻà huile f de lin; ~Ç ë»ñÙª ѳïÇÏ graine f de lin Ïï³í³ï³½·ÇÝ»ñ μëμ. linacées f pl Ïï³í³ù³ñ (³ÝÏǽ³ù³ñ, ³ëμ»ëï) ÑÝù. amiante m, asbeste m Ïï»É (Ù³ñÙÝÇ íñ³ ¹³ç»É) tatouer vt ÏïÏï³óÝ»É taper (frapper) légèrement (sur qch) ÏïÏïáó coups m pl ÏïÕáõó (ÏïÕ³Ýù, ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ ½áõ·³íáñÙ³Ý ßñç³Ý) rut m Ïïݳéù (ùáõç, ˳ÍÇ, ù³ñ×ÇÏ) jabot m (ÃéãáõÝÝ»ñÇ) ÏïáÕ (Ù³ñÙÝÇ íñ³ ¹³çáÕ) tatoueur,euse n Ïïáñ 1) morceau m; ѳóǪ å³ÝñÇ ~ morceau de pain, de fromage 2) pièce f; ~ - ~ ³Ý»É mettre en pièces; ÷Ëμ. ѳ½³ñ ~ ÉÇÝ»É se déchirer en mille pièces, se mettre en quatre 3) bout m (å³ï³éÇÏ, μ»Ïáñ); bribes f pl (å³ï³éÇÏÝ»ñ, Ïïáñï³Ýù) 4) tissu m, étoffe f (·áñÍí³Íù, ÑÛáõëí³Íùª ѳ·áõëïÇ); Ùdz·áõÛݪ å³ñ½ ~ étoffe unie; ~Ç Ùݳóáñ¹ coupon m 5) parcelle f (÷áùñÇÏ ~ª Ù³ë); fragment m (μ»Ïáñ, ÷ßáõñ) 6) lambeau m (åáÏí³Í ~, Íí»Ý) Ïïáñ»Õ»Ý tissus m pl (·áñÍí³Íù, Ï»ñå³ë»Õ»Ý) Ïïáñï³Ýù (å³ï³éÇÏÝ»ñ) bribes f pl



f



Ïéí³ñ³ñ (Ïéí³ë»ñ) querelleur,-euse,



batailleur,-euse, agressif,-ive, chamailleur,-euse Ïéí³ñ³ñáõÃÛáõÝ caractère m querelleur (batailleur, agressif, chamailleur) Ïéí»É se battre; ~ Ù»ÏǪ ÙÇ μ³ÝÇ ¹»Ù, Ù³ñïÝã»É se battre contre qn (qch); ~ª Ïéíßï»É, Í»ÍÏéïí»É se battre, en venir aux mains Ïéí»óÝ»É brouiller vt (í»×ª ·ÅïáõÃÛáõÝ ³é³ç μ»ñ»É); exciter vt au combat (Ññ³Ññ»É Ïéí»Éáõ) ÏéíáÕ (Ù³ñïÝãáÕ) combattant,e n/adj ÏéáõÙ (Ïé»ÉÁ) forgeage m ÏéáõÝÏ1 (ÃéãáõÝ` Ëáñ¹) ϻݹμ. grue f ÏéáõÝÏ2 (³Ùμ³ñÓÇã) ï»Ë. grue f ÏéáõÝϳí³ñ grutier,-ière n ÏëÏÇÍ douleur f, affliction f, peine f ÏëÏͳ·ÇÝ douloureux,-euse ÏëÏÍ³É être affligé,e, déplorer vt (áÕμ³É) ÏëÏͳÉÇ douloureux,-euse (íßï³ÉÇ); navrant,e, déchirant,e, poignant,e, déplorable (áÕμ³ÉÇ, ó³í³ÉÇ), cuisant,e (ó³í å³ï׳éáÕ) ÏëÏͳÝù chagrins m pl; ëÇñá ~Á chagrins d’amour ÏëÙÃ»É pincer vt ÏëÙÇà (ÏëÙÃáó) pinçage m; pincement m; pinçon m (~Ç Ñ»ïùÁ) Ïí³ë kwas m (kvas m) Ïí³ñï»ï ï»°ë ù³éÛ³Ï2 Ïí³ñó (áñÓ³ù³ñ) ÑÝù. quartz m Ïí»ÝÇ (ëá׳½·ÇÝ»ñÇ ÁÝï³ÝÇùÇÝ å³ïϳÝáÕ Í³é) mélèze m Ïï³Ï Çñ³íμ. testament m, acte m testamentaire; legs m; ~ ϳ½Ù»É faire un testament, tester vt; ~ áí ÃáÕÝ»É léguer par testament; ~Á ·áñͳ¹ñ»Éª ϳï³ñ»É exécuter le testament; ~Á ã»ÕÛ³É Ñ³Ù³ñ»É révoquer un testament Ïï³Ï³Ï³ï³ñ Çñ³íμ. exécuteur,-trice n testamentaire Ïï³Ï³ÛÇÝ testamentaire 489



(ï³Ýç³Ýù, Ëáßï³Ý·áõÙ) torture f, supplice m, tourment m; ~Ý»ñÇ »ÝóñÏ»É mettre à la torture Ïïï»É (ï³Ýç»É, Ëáßï³Ý·»É) torturer vt, tourmenter vt ÏïïÏ»ÝÇ μëμ. sureau m Ïïñ³Ï³Ý³å»ë catégoriquement, d’une manière catégorique, péremptoirement; ~ Ù»ñŻɪ Ññ³Å³ñí»É refuser net Ïïñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ caractère m péremptoire (catégorique, décisif) Ïïñ³ï»É découper vt; tailler vt (×ÛáõÕ»ñÁ), trancher vt (ѳóÁ), hacher vt (μ³Ýç³ñ»Õ»ÝÁ, ϳݳãÇÝ) Ïïñ³ïáõÙ découpage m Ïïñ»É 1) couper vt, tailler vt (×ÛáõÕ»ñÁ); Ù³ïÁ ~ se couper le doigt (au doigt) 2) découper vt (Ïïñ»É ѳݻÉ, Ïïñ³ï»Éª ÃÕÃÇó, ÷³ÛïÇó ¨ ³ÛÉÝ) 3) μÅßÏ. enlever vt, amputer vt (³Ý¹³Ù³Ñ³ï»É) 4) parcourir vt (׳ݳå³ñÑ, ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝ), traverser vt (Ïïñ»É ³ÝóÝ»É); ÍáíÁ ~ traverser la mer 5) trancher vt (ѳï»É); abattre vt (ͳéÁ) ◊ ËáëùÁ ~ couper la parole, rompre la conversation; ϳñ× ~ couper court ÏïñÇ× brave adj/n; vaillant,e ÏïñÇã couperet m (¹³Ý³Ï); tranchet m; outil m de coupe (·áñÍÇù); ciseau m (ù³Ý¹³Ï³·áñÍÇ); lame f (ë³Ûñª ѳëïáóÇ) ÏïñáÕ coupeur m (μ³Ýíáñ); ù³ñ ~ Ù»ù»Ý³ tailleur m de pierre ÏïñáÝ 1) coupure f (ûñÃÇó ¨ ³ÛÉÝ) 2) coupon m (³ñÅ»ÃÕÃÇ, ã»ÏǪ í׳ñ³·ñÇ) 3) bon m, ticket m; μ»Ý½ÇÝÇ ~ bon d’essence; Ù»ïñáÛÇ ~ ticket de métro Ïïñáó (å³ïí³ëïÇ) greffoir m Ïïñí³Í 1) coupé,e 2) éloigné,e (Ñ»é³íáñ), isolé,e (Ù»ÏáõëÇ) Ïïñí³ÍáõÃÛáõÝ éloignement m (Ñ»éáõ ·ïÝí»ÉÁ); isolement m (Ù»ÏáõëÇáõÃÛáõÝ); coupure f (³Ýç³ïí³ÍáõÃÛáõÝ) Ïïñí³Íù 1) coupe f (ɳÛݳϳÝ, »ñϳÛÝ³Ï³Ý ¨ ³ÛÉÝ) 2) coupure f (í»ñù,



Ïïñí³Í ï»Õ) 3) fente f (×»Õù, μ³óí³Íù); ~áíª μ³óí³Íùáí ÷»ßª ÏÇë³ßñç³½·»ëï jupe f fendue; ³ãù»ñÇ ·»Õ»óÇÏ ~ áõÝ»Ý³É avoir les yeux bien fendus 4) rupture f (˽áõÙ, ˽í³Íù, Ïïñí³Í ï»ÕÁ) Ïïñí»É 1) se couper, être coupé,e 2) se rompre (Áݹѳïí»É) 3) s’arracher (åáÏí»É) 4) tourner vi (ϳÃÇ Ù³ëÇÝ) 5) ËëÏó. ùÝÝáõÃÛáõÝÇó ~ échouer à l’examen ÏïñáõÏ 1) brusque (ß³ñÅáõÙ, Ëáë»É³Ó¨); ~ ßñç³¹³ñÓ détour m brusque; ~ Ï»ñåáí d’une manière brusque, brusquement; ç»ñÙ³ëïÇ׳ÝÇ ~ ÷á÷áËáõÃÛáõÝ changement m brusque de température 2) catégorique (í×é³Ï³Ý, Ïïñ³Ï³Ý) ÏïñáõÏáõÃÛáõÝ 1) résolution f, décision f (í×é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) 2) dureté f, âpreté f (μ³é»ñǪ Ëáëù»ñÇ ËëïáõÃÛáõÝ) 3) brusquerie f (ß³ñÅáõÙÝ»ñÇ, Ëáë»É³Ó¨Ç) ÏïñáõÙ (Ïïñ»ÉÁ) coupure f Ïïó³Ñ³ñ 1. ï»°ë ÷³Ûï÷áñÇÏ 2. adj béqueté,e (Ïïó³Ñ³ñí³Í) Ïïó³Ñ³ñ»É ï»°ë Ïïó»É Ïïó³Ñ³ñáõÙ coups m pl de bec Ïïó³ñ ϻݹμ. bécasse f Ïïó»É (Ïïó³Ñ³ñ»É) becqueter vt, picorer vi, vt (ÃéãáõÝÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ); mordre vi (ÓÏÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ) ÏïáõÙ (¹³çáõÙ Ù³ñÙÝÇ íñ³, Ïï»É³·ñáõÃÛáõÝ) tatouage m Ïïáõñ ï»°ë ï³ÝÇù ◊ ËáëùÁ ÏïáõñÁ ·ó»É détourner la conversation Ïïáõó bec m; »ñϳñ ~ long bec; ɳÛݪ Ïáñª ï³÷³Ï ~ bec large, crochu, aplati; ~ -ÏïóÇ bec à bec Ïñ³μ ï»°ë Íáí³Ë»ó·»ïÇÝ Ïñ³μ»ñ ï»°ë Ïñ³ÛÇÝ Ïñ³Ë ï»°ë ÷Éáõ½áõÙ, ÏáñͳÝáõÙ, ëݳÝ-



Ïïï³Ýù



ϳóáõÙ Ïñ³Í»÷ crépi,e (enduit,e) de chaux Ïñ³Í»÷»É crépir vt (enduire vt) de



chaux



Ïñ³ÍÇÝ (ϳÉóÇáõÙ) ùÇÙ. calcium m Ïñ³Ï feu m; ~ í³é»É faire du feu; ~Á



ѳݷóݻɪ Ù³ñ»É éteindre le feu;



490



férence f (³Ýï³ñμ»ñáõÃÛáõÝ)



ÃáõÛÉ ~Ç íñ³ à petit feu; ¹Çٳѳñ ~ª Ïñ³Ïáó contre-feu m; ~ μ³ó»Éª Ïñ³Ï»É ouvrir le feu ◊ ~Ç íñ³ ÛáõÕ ÉóÝ»É mettre (jeter) de l’huile sur le feu; ³é³Ýó ~Ç ÍáõË ãÇ ÉÇÝÇ il n’y a pas de fumée sans feu; ~Ç Ñ»ï Ë³Õ ã»Ý ³ÝÇ il ne faut pas jouer avec le feu; »ñÏáõ ~Ç ³ñ³ÝùáõÙ entre le marteau et l’enclume Ïñ³Ï³·ÇÍ é³½Ù. ligne f de feu Ïñ³Ï³Ï³É (Ù³ÝÕ³É) rôtissoire f, réchaud m à braise Ïñ³Ï³Ï»ï emplacement m de combat Ïñ³Ï³Ñ»ñà rafale f Ïñ³Ï³å³ßï adorateur,-trice n du feu, pyrolâtre n Ïñ³Ï³å³ßïáõÃÛáõÝ culte m du feu, pyrolâtrie f Ïñ³Ï³í »ñÏμ. marne f Ïñ³Ï³ï»Õ¥Ç¤ âtre m Ïñ³Ï³ïáõÝ (³ïñáõß³Ý) temple m du feu Ïñ³Ï³ñ³Ý (ÑÝáó) foyer m, brasier m Ïñ³Ï³ó³Ýó (Ññ³Ï³ÉǪ Ïñ³Ï³Ï³ÉÇ ó³Ýó) ï»Ë. grille f Ïñ³Ï»É 1) tirer vi, faire feu; Ññ³ó³Ýáíª Ññ³ó³ÝÇó ~ tirer au fusil; Ù»ÏÇ íñ³ ~ tirer sur qn 2) décharger vt (Ññ³½»ÝÁ å³ñå»Éª Ïñ³Ï»Éáí ¹³ï³ñÏ»É) Ïñ³Ï˳éÝÇã tisonnier m, attisoir m Ïñ³ÏÙ³ñÇã extincteur m Ïñ³Ïáï ardent,e, impétueux,-euse (μáõéÝ), passionné,e, enflammé,e Ïñ³ÏáïáõÃÛáõÝ (³íÛáõÝ, ï³ù³ñÛáõÝáõÃÛáõÝ, ï»Ùå»ñ³Ù»Ýï) tempérament m, ardeur f, fougue f, flamme f, impétuosité f Ïñ³Ïáó coup m (de feu); ~Ç Ó³Ûݪ å³ÛÃÛáõÝ détonation f Ïñ³ÛÇÝ calcaire, de chaux Ïñ³çáõñ eau f de chaux Ïñ³çñ»É (ÑáÕÁ) chauler vt Ïñ³çñáõÙ (ÑáÕÇ) chaulage m Ïñ³íáñ³μ³ñ passivement Ïñ³íáñ³Ï³Ý passif,-ive; ùñÏÝ. ~ ë»é voix f passive Ïñ³íáñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ passivité f, manque m d’initiative; inertie f; indif-



Ïñ³ù³ñ ÑÝù. calcaire m, pierre f calcaire Ïñ³ù³ñ³ÛÇÝ ÑÝù. calcaire Ïñ»É 1) porter vt (ï³Ý»É); ׳ÙåñáõÏÝ»ñÁ ~ porter les valises 2) subir vt,



essuyer vt; ï³Ýç³ÝùÝ»ñ ~ subir (endurer) des souffrances; ÏáñáõëïÝ»ñ ~ essuyer des pertes 3) encourir vt (Çñ íñ³ í»ñóݻɪ ͳËë»ñÁ); assumer vt (ëï³ÝÓÝ»É) Ïñ»ÉÇ (¹Ûáõñ³ï³ñ) portable, portatif,ive Ïñ»ÙÉ Kremlin m Ïñ»áÉ (Ïñ»áÉÛ³Ý, ˳ã³ë»ñí³Í) É»½íμ. créole; ~ É»½áõÝ»ñ langues f pl créoles Ïñ»áɳóáõÙ (˳ã³ë»ñáõÙ) É»½íμ. créolisation f Ïñ»å (·áñÍí³ÍùÇ ï»ë³Ï) crêpe m Ïñ»å¹»ßÇÝ (ãÇÝ³Ï³Ý Ïñ»å, Ù»ï³ùë» Ïïáñ) crêpe m de Chine Ïñ»ï ϻݹμ. guêpe f (Çß³Ù»Õáõ, åÇͳÏ); bourdon m (μáé) ÏñóÃáß³Ï bourse f (d’études) ÏñóÃá߳ϳéáõ boursier,-ière n ÏñÃ³Ï³Ý d’instruction (ÏñÃáõÃÛ³Ý áÉáñïÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ); instructif,ive (¹³ëïdzñ³Ïã³Ï³Ý, ½³ñ·³óáճϳÝ, ÏñÃÇã); ~ ѳٳϳñ· système m d’enseignement Ïñóѳٳϳñ· système m d’enseignement Ïñóñ³Ý (·ÇÙݳ½Ç³) gymnase m Ïñó÷áñÓ expérience f pédagogique ÏñÃ»É (ëáíáñ»óÝ»É, Éáõë³íáñ»É) instruire vt; éduquer vt (¹³ëïdzñ³Ï»É) ÏñÃí³Í instruit,e; éduqué,e, bien cultivé,e (¹³ëïdzñ³Ïí³Í); cultivé,e (ÏÇñÃ); éclairé,e (Éáõë³íáñÛ³É) ÏñÃí³ÍáõÃÛáõÝ bonne éducation f, instruction f, cultivité f ÏñÃí»É s’instruire; se civiliser (ù³Õ³ù³ÏñÃí»É); s’éduquer (¹³ëïdzñ³Ïí»É) ÏñÃáõÃÛáõÝ instruction f (Éáõë³íáñáõÃÛáõÝ), enseignement m; ÙÇçݳϳñ· ~ instruction secondaire; ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý ~ instruction publique; enseignement μ³ñÓñ³·áõÛÝ ~ 491



supérieur; ÏñÃáõÃÛ³Ý μݳ·³í³é domaine m éducatif ÏñÃûç³Ë établissement m d’enseignement Ïñdz tortue f; ~Ç å³ï۳ݪ í³Ñ³Ý³Ï carapace f de tortue ◊ ~ÛÇ ù³ÛÉ»ñáí à pas de tortue; ~ÛÇ å»ë ¹³Ý¹³Õ³ß³ñÅ lent,e comme une tortue ÏñÇã (ѳٳϳñ·ãÇ ¹Ûáõñ³Ã»ù ëϳí³é³Ï, ¹ÇëÏ»ï) disquette f ÏñÇïÇÏ³Ï³Ý ýǽ. critique ÏñÇïÇϳϳÝáõÃÛáõÝ ýǽ. criticité f ÏñÍ»É ronger vt; grignoter vt (ãáñ ѳó, å³ùëÇÙ³ï); croquer vt; »ÕáõÝ·Ý»ñÁ ~ se ronger les ongles; ËÝÓáñ ~ª ÏÍ»Éáí áõï»É croquer une pomme ÏñÍÏ³É (ϳݳÝó) soutien-gorge m; bavette f, brassière f (Ù³ÝϳϳÝ) ÏñÍáÕ (ϻݹ³ÝÇ) rongeur m; ~Ý»ñª ~Ý»ñÇ ¹³ë rongeurs m pl ÏñÍáÝ¥ù¤ trognon m ÏñÍáëÏñ ϽÙËë. sternum m ÏñÍáï»É grignoter vt ÏñÍå³Ý (ѳ·áõëïÇ ÏñÍùÇ Ù³ëÇ Í³Éí³Íù, ¹³ñӳͳÉ) revers m (d’habit) ÏñÍù³μ³Ý (ëïÇÝù³μ³Ý) μÅßÏ. sénologue n ÏñÍù³μ³Ý³Ï³Ý μÅßÏ. sénologique ÏñÍù³μ³ÝáõÃÛáõÝ (ëïÇÝù³μ³ÝáõÃÛáõÝ) μÅßÏ. sénologie f, mastologie f ÏñÍù³μ³ó torse m nu ÏñÍù³·»ÕÓ Ï½ÙËë. mamelle f ÏñÍù³Ëáéáã cavité f thoracique ÏñÍù³Ï³É ï»°ë ÏñÍÏ³É ÏñÍù³Ñ³ïáõÙ (ÏñÍùÇ Ñ»é³óáõÙ) μÅßÏ. mastectomie f ÏñÍù³Ñ»ÕÓáõÏ (ëï»Ýáϳñ¹Ç³) μÅßÏ. sténocardie f, angine f de poitrine ÏñÍù³ÛÇÝ de poitrine; pectoral,e (·Çï.); thoracique (ÏñÍù³í³Ý¹³ÏÇ) ÏñÍù³Ýß³Ý insigne m; badge m (ëϳáõï³Ï³Ý, áñ¨¿ ѳí³ùÇ Ù³ëݳÏóÇ ¨ ³ÛÉÝ) ÏñÍù³í³Ý¹³Ï cage f thoracique; thorax m ÏñÍùáëÏñ ï»°ë ÏñÍáëÏñ ÏñÏ»ë cirque m ÏñÏ»ë³Ù³ñïÇÏ (·É³¹Ç³ïáñ) å³ïÙ.



gladiateur m



ÏñÏÇÝ de nouveau, une nouvelle fois



(ÝáñÇó, ¹³ñÓÛ³É, í»ñëïÇÝ); une seconde fois (»ñÏñáñ¹ ³Ý·³Ù); ~ »÷»É recuire vt; ~ ³ë»É redire vt ÏñÏݳμ³ÝáõÃÛáõÝ (ÝáõÛݳμ³ÝáõÃÛáõÝ) tautologie f ÏñÏÝ³μ¨»é ýǽ., Ù³Ã. bipolaire ÏñÏÝ³μ¨»éáõÃÛáõÝ ýǽ., Ù³Ã. bipolarité f ÏñÏݳ·Çñ (ÏñÏÝûñÇݳÏ, ¹áõμÉÇϳï) contrepartie f; duplicata m ÏñÏݳè ϻݹμ. diptère m; ~ ÙÇç³ïÝ»ñ insectes m pl diptères ÏñÏÝ³Ï 1. 1) doublet m; É»½íμ. ëïáõ·³μ³Ý³Ï³Ý ~Ý»ñ doublets pl étymologiques 2) sosie m (ÝٳݳϪ Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ) 2. adj double ÏñÏÝ³Ï³Ý (ÏñÏÝíáÕ) répétitif,-ive, itératif,-ive ÏñÏݳϳÝã (μÇë) bis m (¹»ñ³ë³ÝÇݪ »ñ·ãÇÝ »ñÏñáñ¹ ³Ý·³Ù ϳï³ñ»Éáõ Ññ³íÇñáÕ Ï³Ýã) ÏñÏݳϳÝã»É bisser vt (¹»ñ³ë³ÝÇݪ »ñ·ãÇÝ »ñÏñáñ¹ ³Ý·³Ù ϳï³ñ»Éáõ Ññ³íÇñáÕ Ï³Ýã áõÕÕ»É) ÏñÏݳϻï (Ó³ÛݳíáñÇ íñ³ ¹ñíáÕ ÑÝãÛáõݳáõÕÕ³·ñ³Ï³Ý Ýß³Ý) tréma m ÏñÏݳϽ³Ï double menton m ÏñÏݳÏÇ (ÏñÏݳå³ïÇÏ) deux fois; double; ݳ ~ áõÅ»Õ ¿ ѳϳé³Ïáñ¹Çó il est deux fois plus fort de (que) son adversaire; ~ í׳ñ»É payer le double; ~ ѳñÏáõÙ double taxation f; ~ ã³÷áí au double ÏñÏݳÏÇÝ (»ñÏÏÇÝ, »ñÏáõ ÏÇÝ áõÝ»óáÕ) bigame adj/n ÏñÏݳÏÝáõÃÛáõÝ (»ñÏÏÝáõÃÛáõÝ, »ñÏáõ ÏÇÝ áõݻݳÉÁ) bigamie f ÏñÏݳÏáßÇÏ caoutchouc m, galoche f ÏñÏݳѳÝó³·áñÍ (é»óǹÇíÇëï) récidiviste n ÏñÏݳѳÝó³·áñÍáõÃÛáõÝ, ÏñÏݳѳÝó³Ýù (é»óǹÇí) Çñ³íμ. récidive f; ~



ϳï³ñ»É récidiver vi



ÏñÏݳѳÝó³íáñáõÃÛáõÝ (é»óǹÇí) ré-



cidive f



ÏñÏݳÙáõßï³Ï (¹áõμÉÛáÝϳ) canadien-



ne f



492



ÏñÏݳÙáõëÇÝ (»ñϳÙáõëÇÝ, »ñÏáõ ³Ùáõ-



Ùdzå³Õ³Õ ·áñÍ tâche f répétitive 2) μÅßÏ. récurrent,e (å³ñμ»ñ³μ³ñ ~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛ³Ý Ù³ëÇÝ) ÏñÏÝíáÕáõÃÛáõÝ répétitivité f ÏñÏÝáõÃÛáõÝ 1) répétition f 2) révision f, récapitulation f (ëáíáñ³ÍÇ) 3) réitération f (Ëݹñ³ÝùÇ, ËáëïáõÙÇ, Ññ³Ù³ÝÇ) 4) É»½íμ. réduplication f (ÏñÏݳíáñáõÙª ï³éÇ, í³ÝÏÇ, μ³éÇ) ÏñÏÝáõÙ répétition f ÏñÏÝáõëáõÛó (é»å»ïÇïáñ) répétiteur,trice n ÏñÏÝûñÇÝ³Ï duplicata m, double m; copie f (å³ï×»Ý) ÏñÏÝûñÇÝ³Ï»É doubler vt (ýÇÉÙ); dupliquer vt (å³ï׻ݻɪ ÝϳñÁ, Ó³ÛÝ»ñǽÁ, ѳٳϳñ·ã³ÛÇÝ Íñ³·ÇñÁ ¨ ³ÛÉÝ) ÏñÏÝûñÇݳÏáõÙ (ýÇÉÙÇ) doublage m (d’un film) Ïñ׳ï réduit,e, abrégé,e, sommaire (ѳٳéáï) Ïñ׳ï»É raccourcir vt (ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝÁ, ï»ùëïÁ); abréger vt (ųÙÏ»ïÁ, ï»ùëïÁ ¨ ³ÛÉÝ, ѳٳéáï»É); réduire vt (ͳËë»ñÁ ¨ ³ÛÉÝ, å³Ï³ë»óÝ»É); ³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ ûñÁ ~ réduire la journée de travail; diminuer vt (Ýí³½»óÝ»É) Ïñ׳ïáÕ (ë³Ñٳݳ÷³ÏáÕ, Ýí³½»óÝáÕ) réducteur,-trice Ïñ׳ïí³Í réduit,e; ~ Ãí³ù³Ý³Ïª ³ÝÓݳϳ½Ù effectifs m pl réduits Ïñ׳ïí»É se réduire, être réduit,e (ͳËë»ñÁ ¨ ³ÛÉÝ); être abrégé,e (ï»ùëïÁ, ųÙÏ»ïÁ ¨ ³ÛÉÝ); diminuer vi (å³Ï³ë»É, Ýí³½»É) Ïñ׳ïáõÙ abrègement m; diminution f (å³Ï³ë»óáõÙ), retranchement m; réduction f; ëå³é³½ÇÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ réduction des armements; ³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ ûñí³ ~ réduction de la journée de travail; ³ß˳ï³í³ñÓÇ ~ réduction (diminution, compression f) du salaire; abréviation f (ųÙÏ»ïÇ) Ïñ×ï³óÝ»É grincer vi; ³ï³ÙÝ»ñÁ ~ grincer des dents



ëÇÝ áõÝ»óáÕ, »ñϳÛñ ÏÇÝ) bigame



adj/f



ÏñÏݳÙáõëÝáõÃÛáõÝ (»ñϳÙáõëÝáõÃÛáõÝ,



»ñÏáõ ³ÙáõëÇÝ áõݻݳÉÁ, »ñϳÛñáõÃÛáõÝ) bigamie f ÏñÏݳ߻ñï bicouche adj/f ÏñÏݳå³ïÇÏ deux fois, doublement, au double; ~Á í׳ñ»É payer le double ÏñÏݳå³ïÏ»É doubler vt, redoubler vt; ç³Ýù»ñÁ ~ doubler (redoubler) les efforts ÏñÏݳå³ïÏí³Í doublé,e, redoublé,e ÏñÏݳå³ïÏí»É doubler vi, redoubler vi; ³ß³Ï»ñïÝ»ñÇ ÃÇíÁ ~ ¿ le nombre des élèves a redoublé ÏñÏݳå³ïÏáõÙ 1) doublement m 2) Ù³Ã. duplication f 3) É»½íμ. réduplication f (ï³éÇ, í³ÝÏÇ) ÏñÏݳë»é bisexuel,le adj/n, bisexué,e ÏñÏݳë»éáõÃÛáõÝ bisexualité f ÏñÏݳí³×³é (í»ñ³í³×³éáÕ) revendeur,-euse n ÏñÏݳí³×³é»É (í»ñ³í³×³é»É) revendre vt ÏñÏݳí»ñçáõÛà ɻ½íμ. épiphore f ÏñÏݳï»ëáõÃÛáõÝ μÅßÏ. diplopie f ÏñÏݳ÷»ÕÏ à deux battants (¹áõé) ÏñÏÝ»É 1) répéter vt; réviser vt (ëáíáñ³ÍÁ) 2) redire vt (ÏñÏÇÝ ³ë»É) 3) réitérer vt (Ëݹñ³ÝùÁ, ËáëïáõÙÁ, Ññ³Ù³ÝÁ) 4) recommencer vt, reprendre vt (í»ñëÏë»É) 5) renouveler vt (óñÙ³óÝ»É, Ýáñá·»É, í»ñ³Ñ³ëï³ï»É) ÏñÏÝ»ñ· refrain m ÏñÏÝ»ñ¨áõÛà (ÙÇñ³Å, ˳μϳÝù, å³ïñ³Ýù) mirage m ÏñÏÝ»÷ (ÏñÏÇÝ ³Ý·³Ù »÷í³Í) recuit,e ÏñÏÝ»÷»É recuire vt ÏñÏÝ»÷áõÙ recuit m ÏñÏÝáÕáõÃÛáõÝ (ëáíáñ³ÍÇ) révision f, récapitulation f ÏñÏÝáñ¹ (ÝٳݳÏ) sosie m; Ù»ÏÇ ~Á ÉÇÝ»É être le sosie de qn ÏñÏÝí»É se répéter ÏñÏÝíáÕ 1) répétitif,-ive, itératif,-ive; ~ ß³ñÅáõÙÝ»ñ gestes m pl répétitifs; ~ª 493



Ïñ×ïáó grincement m; ³ï³ÙÝ»ñÇ ~



ÉÇÝ»É se convertir; ~ ³Ý»É convertir



grincement des dents ÏñÝϳÏáË ~ ѻ層É` Ñ»ï³åݹ»É talonner vt; serrer vt (suivre vt) de près ÏñÝϳٳë (ÏáßÇÏÇ) quartier m ÏñÝϳï³Ï pièce f de renforcement ÏñáÉ (ÉáÕ³Ó¨) ï»°ë ³ñ³·³ÉáÕ ÏñáÝ1 religion f; culte m (å³ßï³ÙáõÝù); ~Ç ³½³ïáõÃÛáõÝ liberté f de culte ÏñáÝ2 (¹ñ³Ù³Ï³Ý Ùdzíáñ ÙÇ ß³ñù »ñÏñÝ»ñáõÙ` ¸³ÝdzÛáõÙ, ÆëɳݹdzÛáõÙ, Üáñí»·Ç³ÛáõÙ, Þí»¹Ç³ÛáõÙ ¨ ³ÛÉÝ) couronne f Ïñáݳ·Çï³Ï³Ý catéchistique Ïñáݳ·ÇïáõÃÛáõÝ (ÏñáÝÇ áõëáõóáõÙ) catéchisme m Ïñáݳ¹³í³Ý³Ï³Ý confessionnel,le (¹³í³Ý³Ï³Ý); ~ ¹åñáó école f confessionnelle ÏñáÝ³Ï³Ý religieux,-euse; ~ ÍÇë³Ï³ï³ñáõÃÛ³Ùμ religieusement; ³ÙáõëÝáõÃÛáõÝÁ ~ ÍÇë³Ï³ï³ñáõÃÛ³Ùμ ϳï³ñ»É célébrer religieusement le mariage ÏñáݳϳÝáõÃÛáõÝ (ÏñáݳëÇñáõÃÛáõÝ) religiosoté f ÏñáݳÏÇó coreligionnaire n ÏñáݳÙáÉ fanatique n religieux,-euse (ÙáÉ»é³Ý¹) ÏñáݳÙáÉ³Ï³Ý de fanatisme religieux ÏñáݳÙáÉáõÃÛáõÝ fanatisme m religieux (ÙáÉ»é³Ý¹áõÃÛáõÝ) Ïñáݳå³ßïáõÃÛáõÝ religiosité f Ïñáݳë»ñ (μ³ñ»å³ßï) dévot,e adj/n, pieux,-euse ÏñáݳëÇñ³Ï³Ý dévot,e, pieux,-euse ÏñáݳëÇñáõÃÛáõÝ dévotion f, piété f (μ³ñ»å³ßïáõÃÛáõÝ); religiosité f (ÏñáݳϳÝáõÃÛáõÝ) Ïñáݳíáñ religieux m; moine m (í³Ý³Ï³Ý); ÝáñÁÝͳ ~ novice m; ~ ¹³éÝ³É entrer en religion, prendre l’habit ÏñáݳíáñáõÑÇ (ÙdzÝÓÝáõÑÇ) religieuse



vt



Ïñáݳ÷áËáõÃÛáõÝ conversion f; renie-



ment m (áõñ³óáõÙ); apostasie f (Ññ³Å³ñáõÙ ùñÇëïáÝ»³Ï³Ý ÏñáÝÇó) ÏñáݳùÝÝ³Ï³Ý inquisitorial,e ÏñáݳùÝÝÇã (ÇÝÏíǽÇïáñ) ÏñáÝ. inquisiteur m ÏñáݳùÝÝáõÃÛáõÝ (ÇÝÏíǽÇódz) ÏñáÝ. inquisition f ÏñáÝßï»ÛÝ ï»°ë μ³ñÓ³Ï ÏñáÝáõëáõÛó (ÏñáÝ ¹³ë³í³Ý¹áÕ) catéchiste n Ïñáë ï»°ë í³½ù³ñß³í Ïñå³Ï kiosque m; boutique f (÷áùñ ˳ÝáõÃ); ûñÃÇ ~ kiosque à journaux Ïñå³Ï³í³×³é, Ïñå³Ï³í³ñ vendeur,-euse n de kiosque; boutiquier,-ière n Ïñïë»ñ 1) cadet,te; ~ ¹³ë³ñ³ÝÝ»ñ petites classes f pl 2) subalterne (å³ßïáÝǪ ¹ÇñùÇ ³éáõÙáí); ~ ëå³Û³Ï³½Ù officiers m pl subalternes; ~ É»Ûï»Ý³Ýï sous-lieutenant m; ~ ·Çï³ß˳ïáÕ collaborateur,-trice n scientifique adjoint(e); ~ ݳí³ëïÇ mousse m ÏñáõÙ (Ïñ»ÉÁ, Ïñí»ÉÁ) transport m (÷á˳¹ñáõÙ) ÏñáõÝÏ talon m; μ³ñÓñª ó³Íñ ~ (ÏáßÇÏÇ) talon haut, bas; ~áí ÏáßÇÏÝ»ñ souliers m pl à talon; μ³ñÓñ ~áí ÏáßÇÏÝ»ñ chaussures f pl à talons hauts; μ³ñÓñª Ýáõñμ áõ ëñ³Í³Ûñ ~Ý»ñ talons aiguilles Ïñáõå ï»°ë Ëáéá½³Ï Ïñù³ÙáÉ luxurieux,-euse, lubrique, lascif,-ive, sensuel,le; voluptueux,euse (Ñ»ßï³ë»ñ) Ïñù³ÙáÉáõÃÛáõÝ luxure f, lubricité f, sensualité f; volupté f (Ñ»ßï³ëÇñáõÃÛáõÝ) Ïñùáï passionné,e; ~ ˳éÝí³Íù tempérament m passionné; áñ¨¿ μ³ÝÇ ~ ëÇñ³Ñ³ñ ÉÇÝ»É avoir la passion de qch; ~ Ï»ñåáí avec passion Ïñùáïáñ»Ý avec passion, passionnément



f



Ïñáݳ÷áË converti,e adj/n; renégat,e



(áõñ³óáÕ); apostat,e adj/n (ùñÇëïáÝ»³Ï³Ý ÏñáÝÇó Ññ³Å³ñíáÕ); ~ 494



ÏñùáïáõÃÛáõÝ caractère m passionné;



Ïóí»É se joindre, se rallier; se réunir,



passion f (ÏÇñù); ÏñùáïáõÃÛ³Ùμª Ïñùáï Ï»ñåáí Ëáë»É parler avec passion Ïó³·áõݹ Ù³ñ½. haltère m Ïó³Å³ÝÛ³Ï dentelle f d’application Ïó³Ï³Ý É»½íμ. agglutinant,e; ~ É»½áõ langue f agglutinante Ïó³Ï³ÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. agglutination f Ïó³Ï³éáõÛó ï»°ë Ïó³ß»Ýù Ïó³Ï³ñ piqûre f Ïó³Ï»é crochet m de traction, crochet m d’attelage Ïó³Ï»ï point m de jonction Ïó³Ý³ÛÇÝ de joncture, d’attachement Ïó³Ý³í péniche f; barge f Ïó³Ýù assemblage m, montage m Ïó³ß»Ýù (Ïó³Ï³éáõÛó, ÏÇó ϳéáõÛó) annexe f; appentis m (ßí³ù³ñ³Ý, ÏÇë³Í³ÍÏ) Ïó³ë³ÛÉ³Ï remorque f (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ) Ïó³ë»Õ (·Ý¹³ë»Õ, ùáñáó) épingle f Ïó³ï»Õ (Ïó³Ï»ï, Ïóí³Ýù) jointure f, joint m Ïó»É joindre vt; attacher vt (ϳå»É); rapiécer vt (ϳñϳï»É); connecter vt (ÙdzóÝ»É); rattacher vt (ï³ñ³ÍùÁ); annexer vt ÏóÏïáõñ saccadé,e, entrecoupé,e; discontinu,e (Áݹѳï); fragmentaire (ûñÇ, áã ÉñÇí); décousu,e (³Ýϳå); ~ Ëáëù»ñ paroles f pl décousues Ïóáñ¹ attaché,e n; ¹»ëå³Ý³ï³Ý ~ attaché,e d’ambassade; ½ÇÝíáñ³Ï³Ý ~ attaché,e militaire; Ùß³ÏáõóÛÇÝ Ñ³ñó»ñáí ~ attaché,e culturel; Ù³ÙáõÉÇ ·Íáí ~ attaché,e de presse Ïóáñ¹³Ï»ï point m de jonction Ïóáñ¹»É conjoindre vt, joindre vt; unir vt (ÙdzóÝ»É, Ùdzíáñ»É) Ïóáñ¹Çã ï»Ë. manchon m; accouplement m Ïóáñ¹áõÙ ï»Ë. embrayage m (ßÕó۳ÏóáõÙ); accrochage m (ÙdzóáõÙ, ÙdzóÝ»ÉÁ); jonction f (ٻ˳ÝÇϳÛÇ Ù»ç) Ïóí³Ýù ï»°ë Ïó³ï»Õ



s’unir, se mêler (ÙdzݳÉ, ˳éÝí»É); adhérer (à) vt ind (ѳñ»É); s’attacher, se lier (ϳåí»É) ÏóáõÕÇ (áõÕ»μ³Å³Ýùª ³íïáÙáμÇɳÛÇÝ ×³Ý³å³ñÑÝ»ñÇ) échangeur m ÏóáõÙ (ÙdzÏóáõÙ) jonction f; connexion f (ÙdzóáõÙ, ѳñ³¹ñáõÙ); liaison f (ϳå); rattachement m; accrochage m (ÙdzóáõÙ, ÙdzóÝ»ÉÁ, Ïóáñ¹áõÙ); »ñÏáõ í³·áÝÝ»ñÇ ~ accrochage de deux voitures Ïóáõñ¹ 1) »Ï»Õ. antienne f; ë³ÕÙáëÇ ~ antienne de psaume 2) É»½íμ. épanaphore f Ïáõμ³Û³Ï³Ý cubain,e Ïáõμ³óÇ Cubain,e n (Ëáñ³Ý³ñ¹³å³ßïáõÃÛáõÝ) Ïáõμǽ٠³ñí. cubisme m ÏáõμÇëï (ÏáõμǽÙÇ Ñ»ï¨áñ¹, Ëáñ³Ý³ñ¹³å³ßï) ³ñí. cubiste n ÏáõμÇëï³Ï³Ý (Ëáñ³Ý³ñ¹³å³ßï³Ï³Ý) ³ñí. cubiste Ïáõ½ (ë³å³ï) bosse f; ~Á ¹áõñë ·³Éª Ïáñ³Ý³É se voûter Ïáõ½»Ïáõ½ courbé,e, voûté,e Ïáõ½ÇÏ (ë³å³ï³íáñ) bossu,eadj/n Ïáõ½ÇÏ³Ý³É se courber, se voûter Ïáõ½áõÃÛáõÝ gibbosité f Ïáõà (ϳñ) point m ÏáõÅ (ë³÷áñ) cruche f, cruchon m ◊ ~Á çñÇ ×³Ù÷ÇÝ ÏÏáïñíÇ tant va la cruche à l’eau qu’à la fin elle se casse ÏáõÉ ~ ï³É (ÏÉÉ»É) avaler vt; ÷Ëμ. s’approprier, s’emparer de (Ûáõñ³óÝ»É); ~ ·Ý³É être avalé,e; ÷Ëμ. être (la) victime de Ïáõɳ petite cruche f, cruchon m (÷áùñ) ÏáõÉ³Ï å³ïÙ. koulak m ÏáõÉÇë ï»°ë ³Ý¹ñ³μ»Ù ÏáõÉÙÇݳódz ï»°ë ·³·³Ãݳϻï ÏáõÉÙÇݳóÇáÝ ï»°ë ·³·³Ãݳϻï³ÛÇÝ ÏáõÉáÝ1 ï»°ë ϳ˳½³ñ¹ ÏáõÉáÝ2 ýǽ. (¿É»Ïïñ³Ñáë³ÝùÇ ã³÷Ç Ùdzíáñ) coulomb m ÏáõÉïáõñǽ٠ﻰë Ù³ñÙݳÙß³ÏáõÙ ÏáõÕμ (çñßáõÝ) ϻݹμ. castor m ÏáõÙ (áõÙå) gorgée f; ÙÇ ~áí d’un trait; 495



~ - ~ª áõÙå-áõÙå ËÙ»É boire à petites gorgées; ~ ³Ý»É prendre une gorgée (de) ÏáõÙÇë koumis m (koumys m) ÏáõÛë (³ÕçÇÏ) vierge f/adj (ݳ¨ª ϻݹ³Ý³Ï»ñåÇ Ýß³ÝÁ Vierge) ÏáõÛï tas m, amas m (ß»Õç, ¹»½); entassement m (Ïáõï³ÏáõÙ); pile f, monceau m, amoncellement m (Çñ³ñ íñ³ ß³ñí³Íª ¹³ñëí³Í Çñ»ñÇ ~); ³÷ë»Ý»ñÇ ~ une pile d’assiettes ÏáõÛñ aveugle adj/n; Ç ÍÝ» ~ aveuglené,e, aveugle de naissance; Ù»Ï ³ãùÁ ~ borgne; ϽÙËë. ~ ³ÕÇù cæcum m, appendice m; ~ ³ÕÇùÇ μáñμáùáõÙ appendicite f ◊ ~»ñÇ Ù»ç Ùdzãù³ÝÇÝ Ã³·³íáñ ¿ au royaume des aveugles, les borgnes sont rois ÏáõÛñ³ÍÇÝ aveugle-né,e, aveugle de naissance ÏáõÝÓ (ÑáÕ³Ïáßï) motte f ÏáõÝÓÕ gazon m Ïáõßï 1) rassasié,e (Ïßï³ó³Í, ѳ·»ó³Í); »ë ~ »Ù je n’ai plus faim 2) à satiété (ÙÇÝ㨠ѳ·»Ý³ÉÁ); ~ áõï»É manger à sa faim ◊ ~ ÉÇÝ»É (áñ¨¿ μ³ÝÇó Ñá·Ý³Íª Ó³ÝÓñ³ó³Í ÉÇÝ»É) ËëÏó. en avoir marre; ~ »Ù (μ³í³Ï³Ý ¿) j’en ai marre, j’en ai assez Ïáõã ~ ·³É se blottir, se recroqueviller, se pelotonner; se tapir (óùÝí»É) Ïáõå» ï»°ë í³·áݳËóÇÏ Ïáõåñ goudron m, bitume m Ïáõé uni,e, soudé,e; ~ ß³ñù»ñ rangs m pl serrés Ïáõéù idole f; ~ ¹³ñÓÝ»É idolâtrer vt Ïáõë³Ã³Õ³Ýà ϽÙËë. hymen m Ïáõë³Ë³ÕáÕ μëμ. vigne f vierge, ·Çï. ampélopsis m Ïáõë³Í³ÕÇÏ μëμ. pervenche f Ïáõë³Ï³É å³ïÙ. gouverneur m général, préfet m Ïáõë³Ï³É»É å³ïÙ. gouverner vt Ïáõë³Ï³ÉáõÃÛáõÝ å³ïÙ. gouvernement m général, préfecture f Ïáõë³Ï³Ý virginal,e; vierge; ~ ³ÙáÃ˳ÍáõÃÛáõÝ pudeur f virginale; ~ ³Ýï³é forêt f vierge Ïáõë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ virginité f



Ïáõë³ÏÇó partisan,e n/adj, adhérent,e adj/n



Ïáõë³ÏñáÝ ÏñáÝ. célibataire; ~ Ñá·¨áñ³-



ϳݪ ù³Ñ³Ý³ religieux m (prêtre m) célibataire (qui vit dans le célibat) Ïáõë³ÏñáÝ³Ï³Ý monastique, claustral,e, monacal,e (í³Ý³Ï³Ý) Ïáõë³ÏñáÝáõÃÛáõÝ célibat m, état m d’un religieux célibataire, vie f monastique, monachisme m Ïáõë³Ïó³Ï³Ý 1. adj de parti, du parti 2. membre n d’un parti Ïáõë³Ïó³Ï³ÝáõÃÛáõÝ esprit m du parti, appartenance f au parti Ïáõë³Ïó³å»ï chef m du (de) parti Ïáõë³ÏóáõÃÛáõÝ parti m; Ïáõë³ÏóáõÃÛ³Ý ³Ý¹³Ù membre n du parti Ïáõë³Ýáó (Ïáõë³í³Ýù) couvent m de religieuses Ïáõë³åÇÕÍ (ÏáõëáõÃÛáõÝÁ åÕÍáÕ) violeur m Ïáõë³åÕÍ»É violer vt Ïáõë³åÕÍáõÃÛáõÝ viol m ÏáõëáõÃÛáõÝ (ÏáõÛë ÉÇÝ»ÉÁ) virginité f Ïáõï pépin m (Ïáñǽª ˳ÕáÕÇ, ËÝÓáñÇ ¨ ³ÛÉÝ); graine f (ѳïÇÏ); noyau m (Ïáñǽ) Ïáõï³Ï»É 1) accumuler vt (¹Ç½»É, ³Ùμ³ñ»É) 2) amasser vt (ѳí³ù»É) 3) entasser vt, amonceler vt (ÏáõÛï ³Ý»É, ¹Ç½»É) 4) emmagasiner vt (å³Ñ»ëï³íáñ»É) 5) capitaliser vt (¹ñ³Ù ~, ãͳËë»É) Ïáõï³Ï»ÉÇ (¹ñ³ÙǪ ¹ñ³Ù³·ÉËÇ Ù³ëÇÝ) capitalisable Ïáõï³ÏÇã ï»Ë. accumulateur m Ïáõï³Ïí³Í accumulé,e (ѳí³ùí³Í); amoncelé,e (¹Ç½í³Í), entassé,e (Çñ³ñ íñ³ ¹ñí³Íª ß³ñí³Í); ~ ѳñëïáõÃÛáõÝ richesse f accumulée Ïáõï³Ïí³ÍáõÃÛáõÝ agglomération f; accumulation f (Ïáõï³ÏáõÙ); rassemblement m (Ù³ñ¹Ï³Ýó) Ïáõï³Ïí»É s’amasser, s’accumuler, s’entasser, s’amonceler Ïáõï³ÏáõÙ 1) accumulation f 2) entassement m, amoncellement m (¹Ç½í»ÉÁ) 3) rassemblement m (Ù³ñ¹496



ϳÝó) 4) emmagasinage m (å³Ñ»ëï³íáñáõÙ) 5) encombrement m (Ë×áÕáõÙ, ͳÝñ³μ»éÝáõÙ) 6) μÅßÏ. rétention f (ÑÛáõëí³Íùáõ٠ϳ٠ËáéáãáõÙ) Ïáõñ³ÙáõÏ ï»°ë ËÉáõñ¹ Ïáõñ³Ý³É devenir vi aveugle, perdre la vue; ÷Ëμ. s’aveugler (×ßÙ³ñïáõÃÛáõÝÁ ãï»ëÝ»É) Ïáõñ³óÝ»É aveugler vt; ÷Ëμ. éblouir vt (ßɳóÝ»É) Ïáõñ³óÝáÕ aveuglant,e Ïáõñ³óáõÙ cécité f (ÏáõñáõÃÛáõÝ); ÷Ëμ. aveuglement m (×ßÙ³ñïáõÃÛáõÝÁ ãï»ëÝ»ÉÁ) Ïáõñ³óáõóÇã (ݳ¨ª ÷Ëμ.) aveuglant,e, éblouissant,e (ßɳóáõóÇã) ÏáõñÍ pis m (ϳÃݳëáõÝ ¿· ϻݹ³Ýáõ ϳÃݳ·»ÕÓÁ) ÏáõñÍù 1) poitrine f; sein m, mamelle f (ÏÝáç ~, ëïÇÝù, ÏñÍù³·»ÕÓ); ɳÛݪ Ý»Õ ~ poitrine large, étroite; ÏñÍùÇ »ñ»Ë³ nourisson m; ~ ï³É, ÏñÍùáí Ï»ñ³Ïñ»É allaiter vt; ÏñÍùáí Ï»ñ³Ïñ»ÉÁ allaitement m; ÏñÍùÇó Ïïñ»É (»ñ»Ë³ÛÇÝ) sevrer vt; ÏñÍùÇÝ ë»ÕÙ»É serrer vt contre son cœur; presser vt contre sa poitrine 2) buste m (ÏñÍù³í³Ý¹³Ï) Ïáõñáñ»Ý aveuglément; à l’aveuglette, à tâtons (˳ñ˳÷»Éáí, ³ãù»ñÁ ÷³Ï); ~ Ñݳ½³Ý¹í»É obéir vi aveuglément Ïáõñë 1) année f (áõëáõÙݳϳÝ); »ñÏñáñ¹ ~Ç áõë³ÝáÕ étudiant de deuxième année 2) ï»°ë ¹³ëÁÝóó 3) μÅßÏ. cure f, traitement m (μáõÅÁÝóó) 4) ïÝï·. cours m (·ÇÝ, ·Ý³ÝßáõÙ); ³ñÅáõóÛÇÝ ~ cours de change (de monnaies, des devises); ÷á˳ݳϳÛÇÝ ~ cours de conversion; ·áñÍáÕ ~ cours en vigueur; ϳÛáõÝ ~ cours stable (ferme); ѳٳß˳ñѳÛÇÝ ·Ý»ñÇ ~ cours mondial; ~áí au cours; ûñí³ ~áí au cours du jour; ~ ë³ÑÙ³Ý»É établir (fixer) un cours Ïáõñë³ÛÇÝ de cours; ~ ³ß˳ï³Ýù exposé m scientifique



Ïáõñë³Ýï ½ÇÝí. élève-officier m Ïáõñïǽ³ÝáõÑÇ (å»ñ׳ÕÇ×) courtisane f



ÏáõñáõÃÛáõÝ cécité f Ïù³ÝÇëï Ù³ñ½. accroupissement m Ïù³Ýëï»É s’accroupir Ïù»É plier vi, courber vi, s’affaisser Ïùí»É se plier, se courber, s’affaisser;



s’incliner, se pencher



ÏùáõÙ inclinaison f



Рѳ ï»°ë ³Ûá Ñ³μ ¥¹»Õ³Ñ³μ, ¹»Õ³Ñ³ï¤ comprimé m; cachet m ¥å³ñÏáõפ, pilule f ѳμ³Ý»ñ³ ¥Ð³í³Ý³Ûáõ٠ͳ·áõÙ



³é³Í Çëå³Ý³Ï³Ý å³ñ, ¹ñ³ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝÁ¤ habanera f ѳμ»ß¥áõÑǤ Éthiopien,ne n ѳμ»ß³Ï³Ý éthiopien,ne ѳμ»ß»ñ»Ý langue f éthiopienne ѳ·³·³ÛÇÝ É»½íμ. aspiré,e; ~ μ³Õ³Ó³ÛÝ consonne f aspirée ѳ·³Í-ϳå³Í ¥½áõ·í³Í-½³ñ¹³ñí³Í¤ endimanché,e; paré,e ¥å×Ýí³Í, ½³ñ¹³ñí³Í¤ ѳ·»Ý³É se rassasier, s’assouvir; áõï»Éáí ~ manger vi à sa faim ѳ·»ó³Í 1¤ rassasié,e, assouvi,e ¥Ïßï³ó³Í, Ïáõßï¤ 2¤ approvisionné,e ¥Ù³ï³Ï³ñ³ñí³Í¤; ³åñ³Ýù³ï»ë³ÏÝ»ñáí ɳí` í³ï ~ ˳Ýáõà magasin bien, mal approvisionné 3¤ chargé,e ¥Íñ³·Çñ ¨ ³ÛÉݤ 4¤ ùÇÙ. saturé,e 5¤ équipé,e ¥½ÇÝí³Í` ³å³Ñáíí³Í ³ÝÑñ³Å»ßï ë³ñù³íáñáõÙÝ»ñáí ¨ ³ÛÉݤ ѳ·»óÝ»É 1¤ rassasier vt 2¤ ùÇÙ. saturer vt 3¤ assouvir vt, étancher vt ¥Ñ³·áõñ¹ ï³É¤; ù³ÕóÁ ~ assouvir sa faim; ͳñ³íÁ ~ étancher (calmer, assouvir) sa soif 4¤ imprégner vt, imbiber vt ¥ïá·áñ»É¤ 497



ѳ·»óÝáÕ rassasiant,e, assouvissant,e ¥ù³ÕóÁ¤; étanchant,e ¥Í³ñ³íÁ¤ ѳ·»óí³ÍáõÃÛáõÝ saturation f; ïÝï·.



ѳ·áõñ¹ satiété f; ~ ï³É satisfaire vt; assouvir vt ¥å³Ñ³ÝçÇÝ, ó³ÝÏáõÃÛ³ÝÁ¤; contenter vt ¥·áѳóݻɤ ѳ½ toux f; ϳåáõÛï ~ coqueluche f;



ßáõϳÛÇ ~ saturation du marché; ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ~ niveau m d’équipement ѳ·»óáõÙ assouvissement m; étanchement m; ùÇÙ. saturation f ѳ·Ý»É mettre vt; ßñç³½·»ëïÁ ~ mettre sa robe; porter vt ¥Ñ³·ÇÝ áõݻݳɤ; í»ñ³ñÏáõ ~ porter un manteau; chausser vt ¥ÏáßÇϤ; passer vt, endosser vt ¥³ñ³· ѳ·Ý»É, íñ³Ý ·ó»É¤; enfiler vt ¥·ÉáõËÁ ϳ٠áïù»ñÁ ÙïóÝ»Éáí ~` í»ñݳ½·»ëï, ï³μ³ï ¨ ³ÛÉݤ ѳ·Ý»ÉÇù ¥Ñ³·áõëï¤ vêtements m pl, habits m pl ѳ·Ý»É-ϳå»É ¥½áõ·í»É-½³ñ¹³ñí»É¤ s’endimancher; se parer ¥å×Ýí»É, ½³ñ¹³ñí»É¤ ѳ·Ýí³Íù manière f (style m) de s’habiller ѳ·Ýí»É s’habiller, se vêtir; ÏñÏÇÝ` ÝáñÇó` í»ñëïÇÝ ~ se rhabiller ѳ·óÝ»É 1¤ habiller vt; vêtir vt 2¤ poser vt ¥³å³ÏÇÝ ßñç³Ý³ÏÇ Ù»ç¤, remettre vt ¥³å³ÏÇÝ ³ÏÝáóÇ Ù»ç¤, encadrer vt ¥ÝϳñÁ ßñç³Ý³ÏÇ Ù»ç¤; chausser vt ¥ÏáßÇÏÝ»ñÁ¤ ѳ·áõëï vêtements m pl, habit m; tenue f ¥å³ßïáݳϳÝ, ݳ¨` ѳٳ½·»ëï¤; accoutrement m ¥ï³ñûñÇݳÏ, ÍÇͳջÉǤ; å³ïñ³ëïÇ ~ prêt-à-porter m; å³ïñ³ëïÇ ~Ç Ë³ÝáõÃ` μ³ÅÇÝ magasin m, rayon m de prêt-à-porter; ~Á ÷áñÓ»É essayer un habit; ~Á ݻճóÝ»É rétrécir un habit; ~Á ϳñ׳óÝ»É` »ñϳñ³óÝ»É raccourcir, rallonger son habit; ïáÝ³Ï³Ý ~ ѳ·Ý»É` ѳ·óÝ»É s’endimancher, endimancher vt; ~Á Ñ³Ý»É deshabiller ¥áõñÇßÇ ~Á¤, se deshabiller ¥Çñ ~Á, ѳÝí»É¤ ѳ·áõëï³÷áËáõÃÛáõÝ ¥ë»é³Ï³Ý ß»ÕáõÙ, ѳϳé³Ï ë»éÇ Ñ³·áõëï ѳ·Ý»ÉÁ ¨ ëáíáñáõÃÛáõÝÝ»ñÁ Ó»éùμ»ñ»ÉÁ¤ travestisme m ѳ·áõëï»Õ»Ý habillement m



ãáñ ~ toux sèche; ~Ç Ýáå³ accès m (quintes f pl) de toux; ûè ~ petite toux ; ë³ëïÇÏ ~ toux violente; ËñáÝÇÏ³Ï³Ý ~ toux chronique ѳ½³μáõÛÅ ¥Ñ³½Á μáõÅáÕ¤ antitussif,ive; ~` ѳ½Á Ù»ÕÙáÕ ûß³ñ³Ï sirop m antitussif ѳ½³¹»Õ ¥Ñ³½Á μáõÅ»Éáõ` ¹³¹³ñ»óÝ»Éáõ ¹»Õ¤ antitussif m ѳ½³É tousser vi; toussoter vi ¥Ã»Ã¨³ÏÇ ~¤; ˻չí»Éáí ~, ѳ½Ç Ýáå³ áõÝ»Ý³É avoir un accès de toux ѳ½³ñ1 1. adj num. mille; mil ¥ï³ñ»Ãí»ñáõÙ¤; ~ Ý»ñáÕáõÃÛáõÝ mille excuses; ~ ÇÝÁ ѳñÛáõñ áõÃëáõÝ Ãí³Ï³ÝÇÝ en mil neuf cent quatrevingts 2. mille m, millier m ¥~ ѳï¤; ~ÇÝ ·áõÙ³ñ³Í ~ ÑÇÝ· ѳñÛáõñ mille plus mille cinq cents; ~Ý»ñáí` ³ÝÃÇí` ³Ýѳٳñ par milliers ѳ½³ñ2 ¥Ù³éáɤ μëμ. laitue f ѳ½³ñ³·áõÛÝ multicolore ¥μ³½Ù³·áõÛÝ, »ñ÷Ý»ñ³Ý·¤ ѳ½³ñ³Ã»ñÃÇÏ ¥Ñ³½³ñ³ï»ñ¨áõϤ μëμ. millefeuille f, achillée f ѳ½³ñ³ÙÛ³ millénaire, de mille ans ѳ½³ñ³ÙÛ³Ï millénaire m ѳ½³ñ³Ý μÉμáõÉ oiseau m de feu ѳ½³ñ³å³ïÇÏ mille fois autant ѳ½³ñ³íáñ millier; ~ ï³ñÇÝ»ñ des milliers d’années ѳ½³ñ»ñ³Ý· polychrome ѳ½³ñ»ñáñ¹¥³Ï³Ý¤ millième; ~ Ù³ëÁ millième m ѳ½³ñÝ»ñáí par milliers ѳ½³ñáï³ÝÇ Ï»Ý¹μ. millepatte f ѳ½³ñï»ñ¨áõÏ ï»°ë ѳ½³ñ³Ã»ñÃÇÏ Ñ³½³óÝ»É faire tousser; provoquer la toux ¥Ñ³½ ³é³ç³óݻɤ ѳ½³óáÕ tousseur,-euse n ѳ½Çí à peine; de peu; Ýñ³ Ó³ÛÝÁ ~ ¿ ÉëíáõÙ on entend à peine sa voix; ~ ¿Ç ¹áõñë »Ï»É à peine étais-je sorti; ~ û` ùÇã ѳí³Ý³Ï³Ý ¿, áñ ... il est 498



douteux que, il est peu probable que; ~ ¿ ßÝãáõÙ il est plus mort que vivant ¥¹³ñÓ.¤; Ù³ÑÇó ~ ÷ñÏí»É` Ëáõë³÷»É échapper de peu à la mort ѳ½Çíѳ½ à peine ѳ½áó toussotement m ѳ½í³·Ûáõï rare; unique ¥»½³ÏǤ; exceptionnel,le ¥μ³ó³éÇϤ; ~ Çñ objet m rare, rareté f ѳ½í³¹»å 1. adv rarement ¥ë³Ï³í³¹»å¤; ݳ ~ ¿ Ù»½ ³Ûó»ÉáõÙ il vient rarement nous voir 2. adj rare; ~ í³ñå»ïáõÃÛáõÝ une rare maîtrise ѳ½í³¹ÇåáõÃÛáõÝ rareté f Ñ³É³Í fondu,e; ~ ÓÛáõÝ neige f fondue ◊ ~ ÛáõÕÇ ï»Õ ÁݹáõÝ»É prendre pour argent comptant ѳɳͳÝù persécution f; harcèlement m, poursuite f ¥Ñ»ï³åݹáõÙ¤; répression f ¥×ÝßáõÙ¤; ~Ý»ñÇó Ëáõë³÷»É échapper aux persécutions Ñ³É³Í»É persécuter vt; poursuivre vt ¥Ñ»ï³åݹ»É¤; harceler vt ¥Ñ³Ý·Çëï ãï³É, ï³Ýç»É¤, pourchasser vt ¥Ñ³Ù³éáñ»Ý, ß³ñáõݳϳμ³ñ ~¤ ѳɳÍáÕ persécuteur,-trice n ѳɳÍí³Í persécuté,e; poursuivi,e ¥Ñ»ï³åݹí³Í¤ ѳɳÍí»É être persécuté,e; être poursuivi,e ¥Ñ»ï³åݹí»É¤ ѳɳÍáõÙ persécution f; poursuite f ¥Ñ»ï³åݹáõÙ¤; expulsion f ¥íï³ñáõÙ, ³ñï³ùëáõÙ¤ Ñ³É»É ¥Ñ³É»óݻɤ fondre vt, dégeler vt ¥ë³éáõÛóÁ, áñ¨¿ ë³é³Í μ³Ý¤; dissoudre vt ¥Ñ»ÕáõÏÇ Ù»ç¤; ÏñÏÇÝ ~ refondre vt ѳɻóáõÙ ¥Ñ³ÉáõÙ¤ 1¤ fonte f; fusion f 2¤ décongélation f ¥ë³é³ÍǤ ѳÉÛáõóÇݳódz ï»°ë ½·³Û³å³ïñ³Ýù ѳÉá·»Ý ùÇÙ. halogène m; ~³ÛÇÝ É³Ùå lampe f halogène, halogène m ѳÉáóù dégel m ѳÉí³ ¥³ñ¨»ÉÛ³Ý ù³Õóñ³í»ÝÇù¤ halva



ѳÉí»É ¥Ñ³Éã»É¤ fondre vi, dégeler vi;



ÓÛáõÝÁ ѳÉí»É ¿ la neige a fondu



ѳÉíáÕ ¥ÉáõÍíáÕ¤ soluble; ~ ëáõñ× café m



soluble



ѳÉáõÙ ï»°ë ѳɻóáõ٠ѳÉáõÙ³ß éreinté,e ¥ë³ëïÇÏ Ñá·Ý³Í¤; épuisé,e, exténué,e ¥áõųëå³éí³Í¤; ~ ³Ý»É éreinter vt, épuiser vt,



exténuer vt; ~ ÉÇÝ»É s’épuiser, être éreinté,e (exténué,e) ѳÉáõÛà matière f fluide, masse f fondue; métal m liquide ¥Ù»ï³ÕǤ ѳË׳å³Ï» de faïence; ~ Çñ»ñ, ѳË׳å³Ï»Õ»Ý faïencerie f ѳË׳å³Ï»·áñÍ faïencier,-ière n ѳË׳å³Ï»·áñÍáõÃÛáõÝ faïencerie f ѳË׳å³Ï»Õ»Ý ¥Ñ³Ë׳å³ÏÛ³ Çñ»ñ¤ faïencerie f ѳË׳å³ÏÇ faïence f; ѳË׳å³Ïáõ ·áñͳñ³Ý` ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ faïencerie f ѳË׳ë³É¥ÇϤ carreau m; ѳË׳ë³É»ñáí »ñ»ë³å³ï»É` ѳË׳ë³É»É carreler vt ѳË׳ë³É³å³ï carrelé,e; ~ ÉáÕ³í³½³Ý piscine f carrelée ѳË׳ë³É» ¥Ñ³Ë׳ë³É³å³ï¤ carrelé,e, à carreaux ѳË׳ë³É»É ¥Ñ³Ë׳ë³É»ñáí »ñ»ë³å³ï»É¤ carreler vt ѳË׳ë³Éí»É être carrelé,e ѳËáõéÝ 1¤ mal fondé,e ¥³ÝËáñÑáõñ¹, ãÏßé³¹³ïí³Í¤ 2¤ impétueux,-euse ¥μáõéÝ, ÙáÉ»·Çݤ; ~ Ï»ñåáí impétueusement; ~ ù³çáõÃÛáõÝ courage m indompté; ~ ·áñÍ»É agir au hasard ѳͳݳí croiseur m Ñ³Ï colis m, balle f; ballot m ¥÷áùñ¤; μ³Ùμ³ÏÇ ~ balle de coton ѳϳ³É»ñ·Ç³Ï³Ý ¥Ñ³Ï³³É»ñ·ÇϤ antiallergique adj/m; ~ ¹»Õ³ÙÇçáóÝ»ñ médicaments m pl antiallergiques, antiallergiques m pl ѳϳ³ÉÏáÑáɳÛÇÝ antialcoolique ѳϳ³Ñ³μ»ÏÇã contre-terroriste n ѳϳ³Ñ³μ»Ïã³Ï³Ý antiterroriste, contre-terroriste; ~ ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÝ»ñ opérations f pl antiterroristes,



m



ѳÉí³Íù ¥Ù»ï³ÕǤ coulée f, fusion f; fonte f ¥ÓáõÉí³Íù¤ ѳÉí» ¥³ÉỤ aloès m 499



activités f pl contre-terroristes contre-terrorisme m



ѳϳ·ñáÑ contre-attaque f, contre-



offensive f



ѳϳ³Ñ³μ»ÏãáõÃÛáõÝ



ѳϳ·ñáÑ»É contre-attaquer vi ѳϳ¹³ñÓ inverse; ~ ѳÙñ³Ýù comp-



ѳϳ³Õ³Ý¹³ÛÇÝ, ѳϳ³Õ³Ý¹³íáñ³Ï³Ý antisectaire; ~ ß³ñÅáõÙ



te m à rebours



mouvement m antisectaire ѳϳ³Ù»ñÇÏÛ³Ý antiaméricain,e ѳϳ³é³ç³ñÏ contre-proposition f ѳϳ³é¨³Ý·³ÛÇÝ antivol adj/n ¥ë³ñù¤ antihygiéѳϳ³éáÕç³å³Ñ³Ï³Ý nique, contraire à l’hygiène ѳϳ³í»ï³ñ³Ý³Ï³Ý antiévangélique ѳϳ³ïáÙ³ÛÇÝ antiatomique ѳϳ³ñμ³Ý۳ϳÛÇÝ antisatellite ѳϳ³ñÑÙÇáõÃ»Ý³Ï³Ý antisyndical,e ѳϳ³ñï³óáÉáÕ antireflet ¥Ñ³Ù³Ó³ÛÝíáõÙ ¿ ÙdzÛÝ Ñá·Ý³ÏÇ ÃíáõÙ¤; ~ ß»ñï couche f antireflet; ~ ³å³ÏÇÝ»ñ` ³ÏÝáóÝ»ñ verres m pl, lunettes f pl antireflets ѳϳμ»ÕÙݳíáñÇã ¥ÑÕ³ñ·»ÉÇ㤠contraceptif,-ive; ~ ÙÇçáó contraceptif m, stérilet m ѳϳμ»ÕÙݳíáñáõÙ ¥ÑÕ³ñ·»ÉáõÃÛáõݤ contraception f ѳϳμÇáïÇÏ antibiotique m ѳϳμÝ³Ï³Ý antinaturel,le ѳϳμݳå³Ñå³Ý³Ï³Ý antiécologique ѳϳμáñμáù³ÛÇÝ anti-inflammatoire ѳϳ·³½ masque m à gaz ѳϳ·³ÕáõóÛÇÝ anticolonial,e ѳϳ·³ÕáõóïÇñ³Ï³Ý anticolonialiste ѳϳ·³Õáõóñ³ñ anticolonialiste n ѳϳ·³Õáõóñ³ñáõÃÛáõÝ anticolonialisme m ѳϳ·Çï³Ï³Ý antiscientifique ѳϳ·Éáμ³Éǽ٠antiglobalisme m, antimondialisme m ѳϳ·Éáμ³ÉÇëï antiglobaliste n, antimondialiste n ѳϳ·Éáμ³ÉÇëï³Ï³Ý antiglobaliste, antimondialiste ѳϳ·áí³½¹ antipublicité f ѳϳ·áñͳ¹áõɳÛÇÝ antigrève ѳϳ·áñÍ»É s’opposer à, résister à ¥¹ÇÙ³¹ñ»É¤



ѳϳ¹³ñÓ»É répliquer vt, riposter vi ¥å³ï³ë˳ÝÁ ï³É¤ ѳϳ¹³ñÓ»ÉÇ réversible ѳϳ¹³ñÓ»ÉÇáõÃÛáõÝ réversibilité f ѳϳ¹³ñÓáõÙ riposte f ¥Ñ³Ï³¹³ñÓ` å³ïñ³ëïÇ å³ï³ë˳ݤ ѳϳ¹Çñ opposé,e; contraire ¥Ï³ñÍÇù, ï»ë³Ï»ï ¨ ³ÛÉݤ; ~ ³÷ÇÝ sur la



rive opposée; ~ ϳñÍÇù opinion f contraire (opposée), contrepartie f ѳϳ¹áÕ¿ñáóù³ÛÇÝ ¥Ñ³Ï³ï»Ý¹³ÛÇݤ antipaludéen,ne ѳϳ¹ñ³Ï³Ý ï»°ë ѳϳ¹Çñ ѳϳ¹ñ³ÙdzëÝáõÃÛáõÝ unité f des contraires ѳϳ¹ñ»É opposer vt (à) ѳϳ¹ñ»ÉÇ opposable ѳϳ¹ñí»É s’opposer ѳϳ¹ñáõÃÛáõÝ 1¤ contraste m, opposition f; contraire m; ~ ϳ½Ù»É contraster vt; ~Ý»ñÇ ÙdzëÝáõÃÛáõÝ unité f des contraires; Ç ~ contrairement à 2¤ É»½íμ. antithèse f ¥á×³Ï³Ý μ³Ý³¹³ñÓÙ³Ý ï»ë³Ï¤ ѳϳ¹ñáõÙ opposition f ѳϳ¹ñáõÛà ÷ÇÉ. antithèse f ѳϳ»ñÏñ³ß³ñųÛÇÝ antisismique ѳϳ½·³ÛÇÝ antinational,e ѳϳ½¹³Ï ¥é»³ÏïÇí¤ ùÇÙ. réactif m ѳϳ½¹»É réagir vi ѳϳ½¹»óáõÃÛáõÝ ¥Ñ³Ï³½¹áõÙ¤ réaction f, contre-réaction f ѳϳû÷³ÛÇÝ ¥Ã»÷³½»ñÍáÕ¤ antipelliculaire; ~ û׳é³Ñ»ÕáõÏ shampoing m antipelliculaire ѳϳÃÙñ³¹»Õ³ÛÇÝ, ѳϳÃÙñ³ÝÛáõóÛÇÝ antidrogue adj invar ѳϳÃáù³Ëï³ÛÇÝ antituberculeux,-



euse



ѳϳÃáõÛÝ contrepoison m, antidote m; anavenin m ¥ûÓÇ ÃáõÛÝÇ ¹»Ù¤ ѳϳÃáõݳμáõÅ³Ï³Ý antipoison adj invar; ~ Ï»ÝïñáÝ



son



500



centre m antipoi-



ѳϳѳٳϻñå³Ï³Ý anticonformiste



ѳϳųݷ ¥Å³Ý·Çó` ųݷáïí»Éáõó å³ßïå³ÝáÕ ÝÛáõä antirouille m ѳϳÅáÕáíñ¹³Ï³Ý antipopulaire; antisocial,e ¥Ñ³Ï³Ñ³ë³ñ³Ï³Ï³Ý¤ ѳϳÅáÕáíñ¹³í³ñ antidémocrate n ѳϳÅáÕáíñ¹³í³ñ³Ï³Ý antidémo-



cratique



ѳϳÅáÕáíñ¹³í³ñáõÃÛáõÝ



cratie f



adj/n



ѳϳѳٳϻñåáõÃÛáõÝ



misme m ѳϳѳٳ׳ñ³Ï³ÛÇÝ



mique



antidoping



mentaire



antiépidé-



ѳϳѳٳÛݳí³ñ ùÕù. anticommu-



antidémo-



niste n



ѳϳѳٳÛݳí³ñ³Ï³Ý ùÕù. anticom-



muniste



ѳϳÇñ³í³Ï³Ý contraire au droit ѳϳÉáõÛë contre-jour m ѳϳËóÝÇ㥳ÛÇݤ μÅßÏ. antidopage, ѳϳËáñÑñ¹³ñ³Ý³Ï³Ý



anticonfor-



ùÕù. anticommunisme m ѳϳѳÛÏ³Ï³Ý antiarménien,ne ѳϳѳÛñ»Ý³ëÇñ³Ï³Ý antipatriotique ѳϳѳÛñ»Ý³ëÇñáõÃÛáõÝ antipatriotisme m ѳϳѳÛó Çñ³íμ. demande f reconventionnelle, reconvention f ѳϳѳÝñ³å»ï³Ï³Ý antirépublicain,e adj/n ѳϳѳë³ñ³Ï³Ï³Ý antisocial,e ѳϳѳñϳÛÇÝ antifiscal,e ѳϳѳñÓ³Ïí»É contre-attaquer vi ѳϳѳñÓ³ÏáõÙ contre-attaque f, contre-offensive f ѳϳѳñí³Í riposte f; é³½Ù. contreattaque f; ÷Ëμ. contrecoup m ¥³Ý¹ñ³¹³ñÓáõÙ, ѻ勉Ýù¤; ~ ï³É riposter vi ѳϳѳñáõóÇã 1¤ μÅßÏ. antiviral,e adj/m 2¤ ѳÙÏñ·ã. antivirus m ѳϳѻճ÷áË³Ï³Ý contre-révolutionnaire n/adj ѳϳѻճ÷áËáõÃÛáõÝ contre-révolution f ѳϳѻï³Ëáõ½áõÃÛáõÝ contre-espionnage m; services m pl secrets ѳϳѻï³ËáõÛ½ agent m de contreespionnage, agent m secret ѳϳѻ勉ϳÛÇÝ é³½Ù. antipersonnel,le; ~ ³Ï³Ý³½»ñÍáõÙ déminage m antipersonnel ѳϳÑÇ·Ç»ÝÇÏ ï»°ë ѳϳ³éáÕç³å³-



ѳϳѳٳÛݳí³ñáõÃÛáõÝ



antiparle-



antiparlementarisme m ѳϳÍ˳Ëáï³ÛÇÝ antitabac adj invar ѳϳϳé³í³ñ³Ï³Ý antigouvernemental,e ѳϳϳñÍÇù ¥Ñ³Ï³é³Ï` ѳϳ¹Çñ ϳñÍÇù¤ contrepartie f ѳϳϳñϳٳËï³ÛÇÝ ¥Ñ³Ï³åñϳËï³ÛÇݤ antitétanique ѳϳϳñÏï³ÛÇÝ antigrèle; ~ ͳé³ÛáõÃÛáõÝ service m antigrèle ѳϳÏÕ»ñ³Ï³Ý anticlérical,e adj/n ѳϳÏÕ»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ anticléricalisme m ѳϳÏßÇé contrepoids m ѳϳÏßé»É contrebalancer vt; équilibrer vt ¥Ñ³í³ë³ñ³Ïßé»É¤ ѳϳÏáÙáõÝǽ٠ﻰë ѳϳѳٳÛݳѳϳËáñÑñ¹³ñ³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ



í³ñáõÃÛáõÝ Ñ³Ï³ÏáÙáõÝÇëï ï»°ë ѳϳѳٳÛݳí³ñ ѳϳÏáÙáõÝÇëï³Ï³Ý ï»°ë ѳϳѳٳÛݳí³ñ³Ï³Ý ѳϳÏáéáõåóÇáÝ anticorruption ѳϳÏåãáõÝ antiadhésif,-ive ѳϳÏñ³Ï³Ý antipathique ѳϳÏñ³Ýù antipathie f, Ù»ÏÇ Ñ³Ý¹»å



~ ï³Í»É avoir de l’antipathie pour qn, prendre qn en grippe ¥¹³ñÓ.¤ ѳϳÏñ»É avoir de l’antipathie pour qn, prendre qn en grippe ¥¹³ñÓ.¤ ѳϳÏñ»ÉÇ antipathique ѳϳÏñáÝ³Ï³Ý antireligieux,-ieuse ѳϳÏáõë³Ïó³Ï³Ý antiparti,e adj/n



Ñ³Ï³Ý Ñ³Ï³Ñá·»μáõÅ³Ï³Ý ¥Ñá·»Ï³Ý ÑÇí³Ý-



¹áõÃÛáõÝÝ»ñÁ ëáóÇ³É³Ï³Ý ·áñÍáÝÝ»ñáí μ³ó³ïñáÕ¤ antipsychiatrique ѳϳÑá·»μáõÅáõÃÛáõÝ ¥Ñá·»Ï³Ý ÑÇ501



à, résister à



í³Ý¹áõÃÛáõÝÝ»ñÇ μ³ó³ïñáõÃÛáõÝ ëáóÇ³É³Ï³Ý ·áñÍáÝÝ»ñáí¤ antipsychiatrie f ѳϳÑá·»μáõÛÅ ¥Ñá·»Ï³Ý ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÝ»ñÁ ëáóÇ³É³Ï³Ý ·áñÍáÝÝ»ñáí μ³ó³ïñáÕ Ñá·»μáõÛÅ, ѳϳÑá·»μáõÅáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó¤ antipsychiatre n ѳϳÑñ¹»Ñ³ÛÇÝ pare-feu m, coupe-feu



ѳϳٳñïáõÃÛáõÝ antagonisme m; conflit m ¥μ³ËáõÙ¤; conflagration f ¥ß³Ñ»ñÇ ~` ÙÇç³½·³ÛÇÝ, Ù»Í ã³÷»ñǤ; ½ÇÝí³Í ~ conflit armé; Ý»ñùÇÝ



~Ý»ñ conflits internes



ѳϳٻï porté,e à, enclin,e à; »ë ~ »Ù



ϳñÍ»Éáõ, áñ ... je suis porté à croire que ... ѳϳÙdzå»ï³Ï³Ý 1. adj antimonarchique 2. antimonarchiste n ѳϳÙÇÉÇï³ñǽ٠ﻰë ѳϳ鳽ٳ-



m



¥Ññ»³ïÛ³ó¤ antisémite, antijuif,-ive ѳϳÑñ»³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ¥Ññ»³ïÛ³óáõÃÛáõݤ antisémitisme m ѳϳÑñÃÇé³ÛÇÝ antimissile ѳϳÓdzѳÛÇÝ antisida adj invar ѳϳÕïáï³ÛÇÝ antipollution adj invar; ~ ÙÇçáóÝ»ñ` ë³ñù³íáñáõÙÝ»ñ équipements m pl antipollution ѳϳ׳鳷³ÛÃáõÙ³ÛÇÝ antiradiation ѳϳ׳é»É contredire vt; ÙÇÙÛ³Ýó ~ se contredire; ~áõ` ѳϳé³Ïí»Éáõ á·Ç esprit m de contradiction ѳϳ׳éáÕ contradicteur,-trice n; contestataire adj/n ¥íÇ׳ñÏáÕ¤ ѳϳ׳éáõÃÛáõÝ, ѳϳ׳éáõÙ contradiction f, contestation f ѳϳ×á×ù³ÛÇÝ ï»Ë. antiroulis; ~ ë³ñù dispositif m antiroulis ѳϳٳ·ÝÇë³Ï³Ý antimagnétique ѳϳٳÝϳí³ñÅ³Ï³Ý antipédagogique ѳϳٳÝñ¿ ¥³ÝïÇμÇáïÇϤ μÅßÏ. antibiotique m ѳϳٳÝñ¿³Ï³Ý antibiotique ѳϳٳé³ËáõÕ³ÛÇÝ antibrouillard; ~ Éáõë³ñÓ³ÏÝ»ñ` óáɳñÓ³ÏÝ»ñ phares m pl antibrouillards, antibrouillards m pl ѳϳٳñ¹Ï³ÛÇÝ inhumain,e ¥³ÝÙ³ñ¹Ï³ÛÇݤ; cruel,le ¥¹³Å³Ý¤ ѳϳٳñÙÇÝ μÅßÏ., Ï»Ýëμ. anticorps m ѳϳٳñï¥áÕ¤ 1¤ antagonique, antagoniste; ~ áõÅ»ñ forces antagoniques 2¤ conflictuel,le ¥μ³ËáõÙ³ÛÇݤ; ~ ÏáÕÙ»ñ parties f pl en conflit ѳϳٳñï³Ñ³ñáõÛó ¥Ñ³Ï³Ù³ñïáõÃÛáõÝ ³é³ç³óÝáÕ¤ conflictologène ѳϳٳñï»É lutter contre, s’opposer ѳϳÑñ»³Ï³Ý



ÙáÉáõÃÛáõÝ Ñ³Ï³ÙÇÉÇï³ñÇëï ï»°ë ѳϳ鳽ٳÙáÉ Ñ³Ï³ÙÇÉÇï³ñÇëï³Ï³Ý ï»°ë ѳϳ鳽ٳÙáÉ³Ï³Ý Ñ³Ï³ÙÇçáó contre-mesure f ѳϳÙÇçáõϳÛÇÝ antinucléaire ѳϳÙÇïáõÃÛáõÝ penchant m (pour), disposition f (pour) ¥ïñ³Ù³¹ñí³ÍáõÃÛáõݤ ѳϳÙñó³Ïó³ÛÇÝ anticoncurrentiel,le Ñ³Ï³Ý»Ë»É désinfecter vt ѳϳݻËÇã antiseptique adj/m, désin-



fectant,e adj/m



ѳϳݻËáõÙ désinfection f, antisepsie f ѳϳݻ-ѳÝí³Ý» par leurs noms, no-



minativement



ѳϳÝÇß É»½íμ. antonyme m; contraire m



ѳϳÝÇß³ÛÇÝ É»½íμ. antonyme, antony-



mique



ѳϳÝÇßáõÃÛáõÝ É»½íμ. antonymie f ѳϳÝÛáõà ýǽ. antimatière f ѳϳÝáõÝ ï»°ë ѳϳÝÇß Ñ³Ï³ÝáõÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ѳϳÝÇßáõÃÛáõÝ Ñ³Ï³ßÇ×áõÏ antisérum m ѳϳå³ï»ñ³½Ù³Ï³Ý antimilitariste,



anti-guerre; ~ óáõÛó»ñ manifestation f pl anti-guerre ѳϳå³ïÏ»ñ antipode m, opposé m, contraire m; contraste m; ³Ûë »ñ»Ë³Ý »Õμáñ ×Çßï ~Ý ¿ cet enfant est tout l’opposé de son frère ѳϳå³ïÙ³Ï³Ý antihistorique ѳϳå»ï³Ï³Ý antinational,e, contraire aux intérêts de l’État ѳϳåñϳËï³ÛÇÝ ¥Ñ³Ï³Ï³ñϳ-



502



Ù³Ëï³ÛÇݤ antitétanique ѳϳç»ñÙ¥³ÛÇݤ antipyrétique, fébri-



ÕáõÃÛáõÝÝ»ñ jugements m pl contradictoires ѳϳë³Ï³Ýáñ»Ý contradictoirement ѳϳë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ contradiction f; incohérence f ѳϳë³Ñٳݳ¹ñ³Ï³Ý anticonstitutionnel,le, inconstitutionnel,le, contraire à la constitution; ~ »Õ³Ý³Ïáí anticonstitutionnellement, inconstitutionnellement, d’une manière anticonstitutionnelle (inconstitutionnelle) ѳϳë³ÛóùáõÙ³ÛÇÝ antidérapant,e; ~ ³Ýí³¹áÕ»ñ pneus m pl antidérapants ѳϳë³ÝÇï³ñ³Ï³Ý ï»°ë ѳϳ³éáÕ-



fuge



ѳϳ鳽ٳÙáÉ antimilitariste n ѳϳ鳽ٳÙáÉ³Ï³Ý antimilitariste ѳϳ鳽ٳÙáÉáõÃÛáõÝ antimilitarisme m



ѳϳé³Ï 1¤ contraire, inverse, contre;



~ ¹»åùáõÙ dans le cas contraire (sinon, autrement); Ù»ÏÇ Ï³ÙùÇÝ ~ contre la volonté de qn; ~ áõÕÕáõÃÛ³Ùμ ·Ý³É aller dans la direction inverse; ~Ý ³Ý»É ¥Ã³ñë ³Ý»É¤ faire à l’inverse; ~ ÏáÕÙÁ ¥¹ñ³ÙÇ, ûñÃÇ ¨ ³ÛÉݤ l’envers m, l’inverse m, le verso ¥÷³ëï³ÃÕÃǤ 2¤ en dépit de ¥Áݹ¹»Ù, ãݳ۳ͤ; contrairement; áÕç³ÙïáõÃÛ³ÝÁ ~ en dépit du bon sens; ~Ç å»ë comme un fait exprès; ïñ³Ù³·Íáñ»Ý ~ diamétralement opposé,e; ~ ï»ë³Ï»ï` ϳñÍÇù contrepartie f; ~ ï»ë³Ï»ïÁ å³ßïå³Ý»É` áõݻݳÉ, Ñ»ñù»É prendre le contre-pied de 3¤ pour contrarier (qn) ¥Ç Ñ»×áõÏë¤; Ýñ³Ý ~ pour le contrarier 4¤ à l’envers ¥ßáõé ïí³Í, ˳éݳß÷áä ѳϳé³Ï³μ³Ý contradicteur,-trice n ѳϳé³Ï³μ³Ý»É contredire vt ѳϳé³Ï³μ³ÝáõÃÛáõÝ contradiction f ѳϳé³Ï³μ³ñ contrairement ѳϳé³Ï»É s’opposer à; résister à vt ind ¥¹ÇÙ³¹ñáõÃÛáõÝ óáõÛó ï³É¤; ³é³Ýó ~áõ sans résistance ѳϳé³Ïáñ¹ 1¤ adversaire n; rival,e n/adj ¥³Ëá۳ݤ; 2¤ concurrent,e adj/n ¥Ùñó³ÏÇó¤ 3¤ ennemi,e n/adj ѳϳé³Ïí»É ï»°ë ѳϳé³Ï»É ѳϳé³ÏáõÃÛáõÝ opposition f; contrariété f; démêlé m ¥ï³ñ³Ï³ñÍáõÃÛáõÝ, í»×¤ ѳϳé³ç³ñÏ contre-offre f, contreproposition f ѳϳé³ë³Û³Ï³Ý antiraciste adj/n ѳϳé³ë³Û³Ï³ÝáõÃÛáõÝ antiracisme m; ѳϳé³ë³Û³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó antiraciste n ѳϳë³μ³ñ contradictoirement ѳϳë³Ï³Ý contradictoire; ~ ¹³ïá-



ç³å³Ñ³Ï³Ý ѳϳë³éÇã ¥³ÝïÇýñǽ¤ antigel m/adj ѳϳë»É 1¤ être contraire (à); contre-



dire vt; ³Û¹ íϳÛáõÃÛáõÝÁ ѳϳëáõÙ ¿ Ýñ³ ѳÛï³ñ³ñáõÃÛ³ÝÁ ce témoignage contredit sa déclaration 2¤ Çñ³íμ. contrevenir à vt ind; ~ ë³Ñٳݳ¹ñáõÃÛ³ÝÁ contrevenir à la Constitution ѳϳë»Ù³Ï³Ý ï»°ë ѳϳÑñ»³Ï³Ý ѳϳë»Ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ѳϳÑñ»³Ï³ÝáõÃÛáõÝ Ñ³Ï³ë»ÛëÙÇÏ antisismique ѳϳëճ׳ÛÇÝ contre-inflationniste ѳϳëÝϳÛÇÝ antifongique adj/n, fon-



gicide



ѳϳëáÕ contradictoire; opposé,e ¥Ñ³Ï³¹Çñ¤ ѳϳëåǹ³ÛÇÝ ï»°ë ѳϳÓdzѳÛÇÝ Ñ³Ï³ëï³ïÇÏ ¥ëï³ïÇÏ ¿É»Ïïñ³Ï³Ý ÉÇóù»ñÁ 㻽áù³óÝáÕ¤ antistatique adj/n; ~ ÝÛáõà produit m



antistatique



ѳϳëáõÃÛáõÝ 1¤ contradiction f 2¤ ÷ÇÉ. antinomie f ¥Ý»ñѳÏáõÃÛáõݤ ѳϳí³ñ³ÏÇã anti-infectueux,-euse ѳϳí»Ý»ñ³Ï³Ý antivénérien,ne ѳϳíáñ»É emballer vt, empaqueter



(mettre) vt en ballots



ѳϳíáñáõÙ emballage m, empaque-



tage m



ѳϳï³ÝϳÛÇÝ antichar; ~ ³Ï³Ý`



ÝéÝ³Ï mine f, grenade f antichar; ~ ÑñÃÇé missile m antichar



503



¥Ñ³Ï³ÏÝ×Çé³ÛÇݤ



ѳÏÁݹ¹»Ù opposé,e; Çñ³íμ. ~ ѳÛó



ѳϳï»Ý¹³ÛÇÝ 1¤ fébrifuge; ~ ¹»Õ³ÙÇçáóÝ»ñ ¥³ëåÇñÇÝ ¨ ³ÛÉݤ remèdes m pl fébrifuges 2¤ antipaludien,ne ¥Ñ³Ï³¹áÕ¿ñáóù³ÛÇݤ ѳϳïñ³Ù³μ³Ý³Ï³Ý illogique, alo-



ѳÏÁÝóó de rencontre; ~ ·Ý³óù train



ѳϳï³ñÇù³ÛÇÝ



anti-âge adj inv



demande f reconventionnelle



qui va dans le sens inverse, train qu’on va croiser; ~ ù³ÙÇ vent m contraire ѳÏÇÙ³ëï ¥Ñ³Ï³é³Ï` Ë»ÉùÇ ¹»Ù ÇÙ³ëï¤ contresens m ѳÏÇÙ³ëïáõÃÛáõÝ É»½íμ. antiphrase f ѳÏÇÝà 1¤ rubis m ¥Ï³ñÙÇñ¤, saphir m ¥ß³÷ÛáõÕ³¤, hyacinthe f 2¤ μëμ. jacinthe f ¥Í³ÕÇϤ ѳÏÇñ× bref,-ève; court,e ¥Ï³ñפ; succinct,e ¥³Ù÷á÷¤; concis,e ¥Ñ³Ù³éáï, ë»ÕÙ¤; ~ ß³ñ³¹ñ³Ýù résumé m, abrégé m, exposé m sommaire; ~ Ï»ñåáí brièvement, succinctement ѳÏÇñ×áõÃÛáõÝ briéveté f, laconisme m; concision f ¥ë»ÕÙ` ѳٳéáï ÉÇÝ»ÉÁ¤ ѳÏáïÝÛ³ antipode m ѳÏí³Í enclin,e à; ~ ÉÇÝ»É être enclin à; ³ÝÑá·áõÃÛ³Ý` ³Ý÷áõÃáõÃÛ³Ý ~ ÉÇÝ»É être enclin à la nonchalance ѳÏí³ÍáõÃÛáõÝ penchant m (à, pour), disposition f (pour) ¥ïñ³Ù³¹ñí³ÍáõÃÛáõݤ, goût m (pour); ~` ѳÏáõÙ áõÝ»Ý³É avoir un penchant à (pour) ѳÏí»É 1¤ se pencher, s’incliner, se courber 2¤ ÷Ëμ. pencher vi (pour), incliner vi (à); être enclin,e à ¥Ñ³Ïí³Í ÉÇݻɤ ѳÏáõÙ ï»°ë ѳÏí³ÍáõÃÛáõÝ Ñ³Õ³ñç μëμ. groseille f ¥Ï³ñÙÇñ ϳ٠ëåÇï³Ï¤; cassis m ¥ë¨¤; ~Ç ÉÇÏÛáñ cassis m ѳճñç»ÝÇ groseillier m ¥Ï³ñÙÇñ ϳ٠ëåÇï³Ï åïÕáí¤; cassis m ¥ë¨ åïÕáí¤ Ñ³Õà puissant,e; énorme; victorieux,euse; gigantesque ¥Ñ½áñ, íÇÃ˳ñǤ ѳÕÃ³μ³½áõÏ aux bras robustes ѳÕóμ»ñ victorieux,-euse; triomphant,e ѳÕóÃáõÕà ¥Ñ³ÕóݳÏÇ` ѳçáÕáõÃÛ³Ý ·ñ³í³Ï³Ý¤ atout m ѳÕóϳ½Ù ¥Ñ³ÕóٳñÙÇݤ corpulent,e ѳÕóϳٳñ arc m de triomphe ѳÕÃ³Ï³Ý 1¤ triomphal,e, de triomm m



gique



ѳϳñμ³Ý۳ϳÛÇÝ antisatellite ѳϳóÇÏÉáÝ û¹»ñ¨. anticyclone m ѳϳóÇÏÉáݳÛÇÝ û¹»ñ¨. anticyclonique ѳϳóáõó»É μÅßÏ. contre-indiquer vt ѳϳóáõóÙáõÝù Çñ³íμ. contre-déposi-



tion f



ѳϳóáõóí³Í μÅßÏ. contre-indiqué,e ѳϳóáõóáõÙ μÅßÏ. contre-indication f ѳϳ÷ÇÉÇëá÷³Û³Ï³Ý antiphiloso-



phique



ѳϳ÷áñÓ contre-épreuve f, contreessai m; vérification f ¥ëïáõ·áõÙ¤ anticancéreux,ѳϳù³ÕóϻճÛÇÝ



euse



ѳϳù³ÛÉ contre-mesure f ѳϳù³Ûù³ÛÇã ¥ù³Ûù³ÛáõÙÇó` Ïáéá½Ç³ÛÇó å³ßïå³ÝáÕ¤ anticorro-



sion adj invar



ѳϳù³ñá½ãáõÃÛáõÝ antipropagande f,



contre-propagande f



ѳϳùáñ³ÛÇÝ antiprurigineux,-euse ѳϳùñÇëïáÝ»³Ï³Ý antichrétien,ne ѳϳùñÇëïáÝ»áõÃÛáõÝ antichristianis-



me m



ѳϳû¹³ÛÇÝ antiaérien,ne; ~ å³ßï-



å³ÝáõÃÛáõÝ défense f antiaérienne, D.C.A. (défense contre avions, défense contre aéronefs) ѳϳûñÇÝ³Ï³Ý 1¤ illégal,e; ~ »Õ³Ý³Ïáí illégalement 2¤ dérogatoire; ~` ûñ»ÝùÇÝ Ñ³Ï³ëáÕ Ñá¹í³Í clause f dérogatoire ѳϳûñÇݳϳÝáõÃÛáõÝ illégalité f ѳϳûùëǹ³ÛÇÝ antioxydant,e ѳϳûùëǹÇã antioxydant m ѳϳý³ßǽ٠antifascisme m ѳϳý³ßÇëï antifasciste n ѳϳý³ßÇëï³Ï³Ý antifasciste Ñ³Ï»É ¥ËáݳñÑ»É, ûù»É¤ pencher vt, incliner vt, baisser vt ¥·ÉáõËÁ¤ ѳϻñ»ë ¥¹³ñÓ»ñ»ë¤ envers m 504



phe; ~ ϳٳñ` ѳÕóϳٳñ` ѳÕóݳÏÇ Ï³Ù³ñ arc m de triomphe 2¤ victorieux,-euse, triomphant,e; ~ ï»ëù air m triomphant (victorieux); ~` ѳÕÃ³Ý³Ï³Í ½áñù»ñ troupes f pl victorieuses 3¤ triomphaliste ¥~ Ï»óí³Íùáí¤ Ñ³ÕóϳÝáñ»Ý victorieusement, triomphalement ѳÕóϳÝáõÃÛáõÝ ¥Ñ³ÕÃ³Ï³Ý Ï»óí³Íù¤ triomphalisme m ѳÕóѳݹ»ë triomphe m ѳÕóѳë³Ï gigantesque; colossal,e ѳÕóѳñ»É surmonter vt; franchir vt; ¹Åí³ñáõÃÛáõÝÝ»ñÁ ~ surmonter les difficultés; í³ËÁ ~ surmonter la peur; ³ñ·»ÉùÝ»ñÁ ~ franchir les obstacles ѳÕóѳñ»ÉÇ surmontable, franchissable ѳÕóѳñáõÙ élimination f de qch; victoire f sur qch ѳÕóѻñáë ¥Ñ³ÕÃ³Ï³Ý Ï»óí³Íù ÁݹáõÝáÕ` ÁݹáõÝ³Í ³ÝÓ¤ triomphaliste adj/n ѳÕóٳñÙÇÝ ¥Ñ³Õóϳ½Ù¤ corpulent,e; robuste ¥Ñ³Õóݹ³Ù¤ ѳÕÃ³Ý³Ï 1¤ victoire f; ~ ï³Ý»É remporter une victoire 2¤ triomphe m ¥í»ñçݳϳÝ, ÷³ÛÉáõݤ ѳÕÃ³Ý³Ï³Í victorieux,-euse, triomphant,e ѳÕÃ³Ý³Ï»É triompher vi ѳÕóݳÏáÕ 1. adj triomphant,e 2. triomphateur,-trice n, vainqueur m ѳÕóݹ³Ù corpulent,e, vigoureux,euse, membru,e ѳÕóݹ³ÙáõÃÛáõÝ corpulence f ѳÕóÝß³Ý trophée m ѳÕóñß³í marche f triomphale ѳÕóù³ñï ï»°ë ѳÕóÃáõÕà ѳÕÃ»É 1¤ vaincre vt, triompher vi ¥Ñ³ÕÃ³Ý³Ï ï³Ý»É¤ 2¤ gagner vt, battre vt ¥Ë³ÕÁ, ÙñóáõÙÁ ߳ѻÉ` ï³Ý»É¤ ѳÕÃáÕ 1¤ vainqueur m; triomphateur,trice n ¥÷³ÛÉáõÝ Ñ³ÕÃ³Ý³Ï ï³ñ³Í ³ÝÓ¤ 2¤ gagneur,-euse n/adj ¥ÙñóáõÙ` ˳Õ` å³Ûù³ñ ß³Ñ³Í ³ÝÓ, ѳÕóݳÏáÕ¤



ѳÕÃáõÃÛáõÝ victoire f, triomphe m ѳÕáñ¹³·ÇÍ ligne f de transmission ѳÕáñ¹³·Çñ avis m, notification f ѳÕáñ¹³·ñ»É notifier qch à qn ¥å³ßïáݳå»ë¤ ѳÕáñ¹³·ñáõÃÛáõÝ ¥å³ßïáݳϳݤ



communiqué m



ѳÕáñ¹³Å³Ù heure f de diffusion ¥é³¹ÇáÛǤ, heure f d’émission ¥Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃ۳ݤ ѳÕáñ¹³É³ñ câble m, fil m; ¿É»Ïïñ³-



Ï³Ý ~` ¿É»Ïïñ³É³ñ câble (fil) électrique ѳÕáñ¹³Ï³Û³Ý station f émettrice ѳÕáñ¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ýǽ. conductibilité f



ѳÕáñ¹³ÏÇó 1¤ initié,e, communiqué,e,



associé,e; ~ ¹³ñÓÝ»É associer vt (à), initier vt (à) ¥Çñ³½»Ï ¹³ñÓݻɤ; ~` Çñ³½»Ï ¹³ñÓÝ»ÉÁ, ͳÝáóóÝ»ÉÁ initiation f 2¤ communicatif,-ive, ouvert,e ¥Ñ³Õáñ¹³ë»ñ, ½ñáõó³ë»ñ, Ù³ñ¹³Ùáï¤; ~ ÉÇÝ»É` ¹³éݳÉ, ѳÕáñ¹³Ïóí»É communiquer vi ѳÕáñ¹³Ïó³Ï³Ý 1¤ de communication ¥Ñ³Õáñ¹³ÏóáõÃÛ³ÝÁ í»ñ³μ»ñáÕ¤ 2¤ É»½íμ. communicatif,-ive ¥Ñ³Õáñ¹³Ïó³ÛÇݤ ѳÕáñ¹³Ïó³Ï³ÝáõÃÛáõÝ communicabilité f ѳÕáñ¹³Ïó³Ýå³ëï communicationnel,le ѳÕáñ¹³Ïó¥í¤»É être en communication, communiquer vi ѳÕáñ¹³ÏóíáÕ ï»°ë ѳÕáñ¹³ë»ñ ѳÕáñ¹³ÏóáõÃÛáõÝ ¥Ï³å¤ communication f; ѳÕáñ¹³ÏóáõÃÛ³Ý ×³Ý³å³ñÑÝ»ñ voies f pl de communication ѳÕáñ¹³ÏóáõÙ communication f ѳÕáñ¹³ÙÇçáó média m ѳÕáñ¹³ß³ñ série f d’émissions ѳÕáñ¹³ßÕó ¿É. circuit m ѳÕáñ¹³ë»ñ ¥Ù³ñ¹³Ùáï, ß÷íáÕ¤ communicatif,-ive; ouvert,e ¥³ÝÏ»ÕÍ, μ³ó³Ëáë¤ Ñ³Õáñ¹³ëÇñáõÃÛáõÝ ¥½ñáõó³ëÇñáõÃÛáõݤ communicabilité f ѳÕáñ¹³í³ñ¥áõÑǤ ¥é³¹ÇáÛÇ, Ñ»éáõë505



ï³ï»ëáõÃ۳ݤ présentateur,-trice n; animateur,-trice n ¥»ñ»ÏáõÛÃ` ÙÇçáó³éáõÙ í³ñáÕ¤ ѳÕáñ¹³ïáõ÷ ¥Ù³ëݳïáõ÷¤ »Ï»Õ. ciboire m ѳÕáñ¹³÷áÏ courroie f de transmission ѳÕáñ¹»É 1¤ communiquer vt 2¤ informer vt, renseigner vt, faire connaître, faire savoir ¥ï»Õ»Ï³óÝ»É, Çñ³½»Ï»É, ͳÝáõó»É¤ 3¤ transmettre vt ¥Ñ³ÛïÝ»É, ÷á˳Ýó»É¤; μ³ñ¨Ý»ñë ѳÕáñ¹»ù Ó»ñ ïÇÏÝáçÁ transmettez mes amitiés (le bonjour) à votre femme; é³¹ÇáÛáí ~ transmettre par la radio 4¤ diffuser vt ¥ë÷é»É` é³¹ÇáÛáí, Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃÛ³Ùμ¤; télédiffuser vt, téléviser vt ¥Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃÛ³Ùμ¤ 5¤ ýǽ. transmettre vt ¥÷á˳Ýó»É` ç»ñÙáõÃÛáõÝÁ ¨ ³ÛÉݤ 6¤ rendre vt ¥³ñï³Ñ³Ûï»É¤ 7¤ conférer vt ¥ÁÝÓ»é»É, ï³É, å³ñ·¨»É¤ ѳÕáñ¹Çã é³¹. émetteur m, poste m émetteur; Ñ»éáõëï³ï»ë³ÛÇÝ ~ émetteur de télévision; ¿É. conducteur m ѳÕáñ¹í»É1 se communiquer, être communiqué,e (transmis,e, rendu,e) ѳÕáñ¹í»É2 ¥Ñ³Õáñ¹áõÃÛáõÝ ³éÝ»É` Áݹáõݻɤ »Ï»Õ. communier vi, recevoir la communion ѳÕáñ¹íáÕ ¥Ñ³Õáñ¹áõÃÛáõÝ ÁݹáõÝáÕ¤ »Ï»Õ. communiant,e n ѳÕáñ¹áõÃÛáõÝ »Ï»Õ. saint sacrement m, eucaristie f, communion f ¥Í»ëÁ¤; ³é³çÇÝ ~ première communion f; ~ ÁݹáõÝ»É communier vi ѳÕáñ¹áõÙ 1¤ émission f ¥é³¹ÇáÛáí, Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃÛ³Ùμ¤; áõÕÇÕ ~ émission directe 2¤ information f ¥ï»Õ»ÏáõÃÛáõݤ ѳÕáñ¹áõݳÏáõÃÛáõÝ ýǽ. conductibilité



f; μ³ñÓñ` ó³Íñ ~



haute, basse fréquence; É»½íμ. ѳ׳˳ϳÝáõÃÛ³Ý μ³é³ñ³Ý dictionnaire m de fréquence ѳ׳˳ÏÇ fréquent,e ѳ׳˳ÙǽáõÃÛáõÝ μÅßÏ. polyurie f Ñ³×³Ë³Ý³É devenir (plus) fréquent,e Ñ³×³Ë»É fréquenter vt; ¹³ë»ñÇÝ ~ fréquenter (suivre) les cours ѳ׳˻ÉÇ fréquentable; áã ~ óճٳë quartier m pas fréquentable ѳ׳˻ÉÇáõÃÛáõÝ fréquentabilité f ѳ׳Ëáñ¹ client,e n; ~Ý»ñ Ñíù. clientèle f; Ùßï³Ï³Ý ~` ³Ûó»Éáõ habitué,e n, client régulier; consommateur,-trice n ¥ëñ׳ñ³ÝÇ, é»ëïáñ³ÝǤ ѳ׳Ëáñ¹³Ï³½Ù ¥Ñ³×³Ëáñ¹Ý»ñ¤ clientèle f ѳ׳ËáõÃÛáõÝ fréquence f ¥¿É»Ïïñ³Ñáë³ÝùǤ; åïïÙ³Ý ~ ¥ß³ñÅÇãÇ ¨ ³ÛÉݤ vitesse f de rotation ѳ׳ËáõÙ ¥Ñ³×³Ë»ÉÁ¤ fréquentation f; ɳí` í³ï ~ bonne, mauvaise fréquentation ѳ׳ñ μëμ. épeautre m ѳ׳ñ»ÝÇ μëμ. *hêtre m ѳ׻ÉÇ agréable, plaisant,e; ~ ¿ il est agréable, c’est agréable; ѳٳï»Õ»É û·ï³Ï³ñÝ áõ ~Ý joindre l’utile à l’agréable ѳ׻ÉÇáñ»Ý agréablement ѳ׻ÉÇáõÃÛáõÝ agrément m; plaisir m ¥Ñ³×áõÛù¤ ѳ×á agréable ѳ×áÛ³Ëáë complimenteur,-euse n, flatteur,-euse n ѳ×áÛ³Ëáë»É faire un compliment (des compliments) à qn, complimenter vt ѳ×áÛ³ËáëáõÃÛáõÝ 1¤ compliment m; ~Ý»ñ ßé³ÛÉ»É se répandre en compliments 2¤ fleurette f ¥ù³Õóñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ, ·áí³Ýù¤ ѳ×á۳ϳï³ñ ¥Í³é³Û³ë»ñ¤ obséquieux,-euse; ~ ù³Õ³ù³í³ñáõÃÛáõÝ politesse f obséquieuse ѳ×á۳ϳï³ñáõÃÛáõÝ obséquiosité f; empressement m ¥÷áõÃÏáïáõÃÛáõݤ ѳ×áÛ³Ý³É s’empresser auprès de qn,



f



Ñ³×³Ë souvent, fréquemment Ñ³×³Ë³Ï³Ý de fréquence, fréquen-



tiel,le; É»½íμ. fréquentatif,-ive; ~` μ³½Ù³å³ïÏ³Ï³Ý μ³Û verbe m fréquentatif ѳ׳˳ϳÝáõÃÛáõÝ ¿É. ýǽ. fréquence 506



rechercher les bonnes grâces (de qn) ѳ×áÛ³å³ßï épicurien,ne n, hédoniste



ѳٳ·Çñ pantographe m ѳٳ·ÛáõÕ³óÇ du même



village; Ýñ³Ýù ѳٳ·ÛáõÕ³óÇÝ»ñ »Ý ils sont du même village ѳٳ·á¥Û¤ consubstantiel,le ѳٳ·áÛ³ÏÇó coexistant,e ѳٳ·áÛ³Ïó»É coexister vi ѳٳ·áÛ³ÏóáõÃÛáõÝ coexistence f; Ë³Õ³Õ ~ coexistence pacifique ѳٳ·áÛ³ÏóáõÙ ùÕù. cohabitation f ¥Ý³Ë³·³ÑÇ ¨ Áݹ¹ÇÙ³¹Çñ ϳé³í³ñáõÃ۳ݤ ѳٳ·áñͳÏÇó collaborateur,-trice n ѳٳ·áñͳÏó³ÛÇÝ de collaboration; ~ Ù³Ýϳí³ñÅáõÃÛáõÝ pédagogie de collaboration ѳٳ·áñͳÏó»É collaborer vi, coopérer



n



ѳ×áÛ³å³ßï³Ï³Ý épicurien,ne, hé-



doniste, hédonistique épicurisme m, hédonisme m, eudémonisme m ѳ×áÛ³ë»ñ épicurien,ne adj/n ѳ×áÛ³ëÇñáõÃÛáõÝ épicurisme m, hédonisme m ѳ×áÛ³ï»ë agréable à la vue; gentil,le, joli,e; charmant,e ¥ÑÙ³ÛÇ㤠ѳ×áõÛù plaisir m, agrément m; satisfaction f ¥μ³í³Ï³ÝáõÃÛáõݤ; jouissance f ¥μ»ñÏñ³Ýù¤; délectation f ¥½í³ñ×áõÃÛáõݤ; délices f pl ¥Ñ»ßï³Ýù¤; ~áí avec plaisir; ~ å³ï׳é»É faire plaisir; ~ ëï³Ý³É prendre plaisir; óÝÏ ~ plaisir coûteux; ~ å³ï׳éáÕ jouissant,e, jouissif,-ive ѳ٠goût m, saveur f; ~Á ï»ëÝ»É` ѳÙï»ë ³Ý»É goûter vi; ¹³éÁ ~ goût amer; ~Ç ½·³óáÕáõÃÛ³Ý Ïáñáõëï perte f de la sensibilité gustative ѳٳ³Ù»ñÇÏÛ³Ý panaméricain,e ѳٳ³íëïñ³ÉÇ³Ï³Ý panaustralien,ne ѳٳ³ýñÇÏÛ³Ý panafricain,e ѳٳμ³Ý³ÉÇ ¥ï³ñμ»ñ ÷³Ï³ÝùÝ»ñ μ³óáÕ μ³Ý³ÉǤ passe-partout m ѳٳμ³Ý³Ï³Ý ¥ÝٳݳϳÛÇݤ analogique ѳٳμ³ÝáõÃÛáõÝ ¥ÝٳݳÏáõÃÛáõݤ analogie f; ѳٳμ³ÝáõÃÛ³Ùμ par analogie ѳٳμ³ñμ³é concordance f; glossaire ѳ×áÛ³å³ßïáõÃÛáõÝ



vi



coopérant,e adj/n; ÃßݳÙáõ Ñ»ï ~ collaborationniste n ѳٳ·áñͳÏóáõÃÛáõÝ collaboration f ¥Ñ³Ù³ï»Õ ·áñÍáõÝ»áõÃÛáõݤ; coopération f ¥Ý³¨ ÙÇç³½·³ÛÇݤ; ѳٳ·áñͳÏóáõÃÛ³Ùμ en collaboration (avec); ºíñáå³Ï³Ý ïÝï»ë³Ï³Ý ~ Communauté f économique européenne (C.E.E.) ѳٳ·áõÙ³ñ congrès m; assemblée f; ~Ý»ñÇ å³É³ï palais m des congrès ѳٳ¹³Ù ¥Ñ³Ù»Õ, ÁÝïÇñ¤ délicieux,euse, exquis,e, friand,e, savoureux,-euse ѳٳ¹³Ù³ë»ñ ï»°ë ѳٻճë»ñ ѳٳ¹³ßݳÛÇÝ confédéral,e ѳٳ¹³ßÝáõÃÛáõÝ confédération f; ²ß˳ï³ÝùÇ ÁݹѳÝáõñ ~ Confédération générale du travail (C.G.T.) ѳٳ¹³ë coordonné,e; de même classe ¥ÝáõÛÝ ¹³ëÇÝ å³ïϳÝáÕ¤ ѳٳ¹³ë³Ï³Ý coordonné,e; ùñÏÝ. ~ ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝÝ»ñ propositions f pl coordonnées ѳٳ¹³ë³ñ³ÝóÇ camarade n de classe ѳٳ¹³ë»É coordonner vt ѳٳ¹³ëáõÃÛáõÝ, ѳٳ¹³ëáõÙ coordination f ѳٳ¹³ñÙ³Ý panacée f ѳٳ¹ñ³μ³ñ synthétiquement ѳٳ·áñͳÏóáÕ



m



ѳٳμ»Ù³¹ñÇ㠥ѳٳμ»Ù³¹ñáÕ` ýÇÉÙÇ, ѳÕáñ¹Ù³Ý¤ coréalisateur,-trice n



ѳٳμݳϥÇ㤠cohabitant,e n ѳٳμݳÏí»É cohabiter vi ѳٳμݳÏáõÃÛáõÝ cohabitation f ѳٳμÝáõÛà identique (à, avec qch) ѳٳμáõųñ³Ý ¥μáõųñ³Ý, åáÉÇÏÉÇÝÇϳ¤ polyclinique f ѳٳ·»ñÙ³Ý³Ï³Ý pangermaniste ѳٳ·»ñٳݳϳÝáõÃÛáõÝ pangerma-



nisme m



507



nationale; ~ áõÝ»óí³Íù` ³½·³ÛÇÝ Å³é³Ý·áõÃÛáõÝ bien m public, patrimoine m national ѳٳÇëÉ³Ù³Ï³Ý panislamique ѳٳÇëɳٳϳÝáõÃÛáõÝ panislamisme



ѳٳ¹ñ³Ï³Ý synthétique ѳٳ¹ñ»É confronter vt; comparer vt ¥Ñ³Ù»Ù³ï»É¤; synthétiser vt; mettre en parallèle ¥½áõ·³¹ñ»É, ÏáÕù-ÏáÕùÇ ¹Ý»É¤ ѳٳ¹ñ»ÉÇ comparable ¥Ñ³Ù»Ù³ï»ÉǤ; commensurable ¥~ ͳí³ÉÝ»ñ` Ãí»ñ` ·Í»ñ ¨ ³ÛÉݤ ѳٳ¹ñ»ÉÇáõÃÛáõÝ comparabilité f ѳٳ¹ñÇã ¥ëÇÝû½³ïáñ¤ »ñÅßï.



m



ѳٳÉÇñ 1. ensemble m; complexe



adj/n; ׳ñï³ñ³å»ï³Ï³Ý ~ ensemble architectural; ³·ñá³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý ~ complexe agro-industriel (agro-alimentaire); é³½Ù³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý ~ complexe industriel militaire; Ù³ñ½³Ñ³Ù»ñ·³ÛÇÝ ~ complexe sportif et des concerts 2. combiné,e; é³½Ù. ~ ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÝ»ñ opérations f pl combinées ѳٳÉë³ñ³Ý université f; å»ï³Ï³Ý ~ université d’état; Ù³ëݳíáñ ~ université privée ѳٳÉë³ñ³Ý³Ï³Ý universitaire adj/n; ~ ¹³ëÁÝóó cursus m; ~ íÏ³Û³Ï³Ý licence f universitaire; ~ óճٳë campus m universitaire ѳٳÉë³ñ³Ý³í³ñï diplômé,e d’une université ѳٳÉñ»É compléter vt; é³½Ù. recruter vt ѳٳÉñí»É être complété,e, se compléter ѳٳÉñáõÙ complètement m; é³½Ù. recrutement m ѳٳ˳éÝ brut,e; global,e; ~ ³ñï³¹ñ³Ýù production f globale, production f brute, produit m brut; Ý»ñùÇÝ ~ ³ñï³¹ñ³Ýù production f brute intérieure; ~ »Ï³Ùáõï revenu m brut (global) ѳٳËÙμ»É grouper vt, regrouper vt, rassembler vt, réunir vt ѳٳËÙμí³ÍáõÃÛáõÝ cohésion f ѳٳËÙμí»É se grouper, se regrouper; s’unir, s’associer ¥Ùdzݳɤ; se rassembler ¥Ñ³í³ùí»É¤ ѳٳËÙμáõÙ union f ¥ÙÇáõÃÛáõݤ; réunion f ¥Ñ³Ù³ËÙμí»ÉÁ¤; unification f ¥ÙdzíáñáõÙ, ÙdzóáõÙ¤; ³½·³ÛÇÝ ~ rassemblement m national ѳٳËáÑ 1¤ partisan m des mêmes idées 2¤ complice m ¥Ù»Õë³ÏÇó¤



synthétiseur m



ѳٳ¹ñáÕ coordinateur,-trice n ѳٳ¹ñáõÃÛáõÝ ¥ëÇÝû½¤ synthèse f ѳٳ¹ñáõÙ 1¤ synthèse f; confrontation f; comparaison f ¥Ñ³Ù»Ù³ïáõÙ¤ 2¤



Çñ³íμ. confrontation f; ³å³óáõÛóÝ»ñÇ ~ confrontation des preuves 2¤ ³ñí. collage m ѳٳ»íñáå³Ï³Ý paneuropéen,ne ѳٳ½³ñÏ é³½Ù. salve f; ~ ï³É tirer une salve ѳٳ½·³ÛÇÝ national,e, de toute la nation ѳٳ½·³óáÕáõÃÛáõÝ synesthésie f ѳٳ½·»ëï uniforme m; ëå³Û³Ï³Ý ~ uniforme d’officier; ~áí en uniforme; ½ÇÝíáñ³Ï³Ý ~` ѳ·áõëï tenue f militaire ѳٳ½»ÏáõóáÕ corapporteur m ѳٳ½»ÏáõóáõÙ corapport m ѳٳ½áñ adéquat,e; équivalent,e ¥Ñ³Ù³ñÅ»ù¤ ѳٳÃÇí ïÝï·. index m ѳٳÃíáõÙ ïÝï·. indexation f ѳٳųٳݳÏÛ³ ¥ÙdzųٳݳÏÛ³¤ simultané,e; synchronique; ~ áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõÝ étude f synchronique; ~ É»½í³μ³ÝáõÃÛáõÝ linguistique f synchronique; ~ óñ·Ù³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ѳÙÁÝóó óñ·Ù³-



ÝáõÃÛáõÝ Ñ³Ù³Å³Ù³Ý³ÏáõÃÛáõÝ synchronie f ѳٳųé³Ý· Çñ³íμ. cohéritier,-ière n ѳٳÅáÕáí congrès m, colloque m, as-



semblée f; زÎ-Ç ·É˳íáñ ~` ³ë³ÙμÉ»³ assemblée générale de l’O.N.U. ѳٳÅáÕáíñ¹³Ï³Ý du peuple, national,e, public-publique; ~ ïáÝ fête 508



ѳٳËáÑáõÃÛáõÝ communauté f d’i-



communauté f (conformité f) d’idées Ñ³Ù³Ï»É saisir vt, s’emparer de, pénétrer vt; combler vt, affecter vt, imprégner vt; í³ËÁ ~ ¿ñ Ýñ³Ý il avait été saisi de peur; áõñ³ËáõÃÛ³Ùμ ~ inonder vt de joie; ïËñáõÃÛ³Ùμ ~ combler de tristesse; ³ÙáÃáí ~ couvrir de honte; ·³Õ³÷³ñáí ~ imprégner d’idée ѳٳϻݳÏóáõÑÇ ¥μ³½Ù³ÏÇÝ ïÕ³Ù³ñ¹áõ ϳݳÝóÇó Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñÁ¤ coépouse f ѳٳϻÝïñáÝ concentrique ѳٳϻÝïñáݳóÝ»É concentrer vt ѳٳϻÝïñáݳóáõÙ concentration f; ѳٳϻÝïñáݳóÙ³Ý ×³Ùμ³ñ camp m de concentration ѳٳϻñå conforme ѳٳϻñå»É ¥Ñ³ñÙ³ñ»óÝ»É, ѳٳå³ï³ë˳ݻóݻɤ conformer (qch à qch), adapter (qch à qch) ѳٳϻñåí»É se conformer, se résigner; s’adapter ¥Ñ³ñÙ³ñí»É, í³ñÅí»É¤ ѳٳϻñåíáÕ ¥Ñ³ñÙ³ñíáÕ, ½ÇçáÕ¤ accomodant,e, malléable, facile; conformiste ¥ëáíáñáõÛÃÝ»ñÇÝ, ³í³Ý¹áõÛÃÝ»ñÇÝ, ݳ¨` ûñí³ Çñ³íÇ׳ÏÇÝ Ñ³ñÙ³ñíáÕ¤ ѳٳϻñåíáÕ³Ï³Ý conformiste adj/n ѳٳϻñåíáճϳÝáõÃÛáõÝ ¥ÏáÝýáñÙǽ٤ conformisme m ѳٳϻñåáõÃÛáõÝ conformité f, résignation f ѳٳϻñåáõÙ ¥Ñ³Ù³Ï»ñåí»ÉÁ¤ accomodation f, résignation f, adaptation f ѳٳϻóáõÃÛáõÝ cohabitation f; concubinage m ¥ïÕ³Ù³ñ¹áõ ¨ ÏÝáç ѳٳï»Õ ÏÛ³Ýù` ³é³Ýó ³ÙáõëݳݳÉáõ¤ ѳٳÏÇñ sympathisant,e adj/n ѳٳÏßé»É équilibrer vt ѳٳÏáÕÙ³ÝÇ divers,e, varié,e; multiforme ¥μ³½Ù³Ó¨, μ³½Ù³Ï»ñå¤; approfondi,e ¥ËáñÁ¤; ~ áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõÝÝ»ñ études f pl approfondies ѳٳϳñÍáõÃÛáõÝ



dées, idéal m commun; coalition f ѳٳËï³ÝÇß μÅßÏ. syndrôme m ѳٳËáõÙμ1 ï»°ë Ùdzëݳμ³ñ ѳٳËáõÙμ2 ¥ÏáÝëáñóÇáõÙ¤ ïÝï·. consortium m ¥Ëáßáñ ¹ñ³Ù³ïÝ»ñÇ` ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ÙÇáõÃÛáõݤ ѳٳÏ1 1. tout,e; Ù»ÝáõÃÛáõÝÁ ~ ß³ñÅáõÙ ¿ áõ ~ Ý»ñ¹³ßݳÏáõÃÛáõÝ la solitude est tout mouvement et toute harmonie 2. adv entièrement ¥³ÙμáÕçáíÇݤ ѳٳÏ2 ï»°ë ó³Ýó³×á× Ñ³Ù³Ï³½Ù contingent m ѳٳϳñ· système m; ÝÛ³ñ¹³ÛÇÝ ~ système nerveux; ³ñ»·³ÏݳÛÇÝ ~ système solaire; ÁÝïñ³Ï³Ý ~ système électoral; ѳñϳÛÇÝ ~ système fiscal; ¹³ï³Ï³Ý ~ système judiciaire ѳٳϳñ·³μ»ñáÕ ¥Ñ³Ù³ÉÇñ ѳٳϳñ·»ñÇ Ù³ëݳ·»ï, ÝÙ³Ý Ñ³Ù³Ï³ñ·»ñ ëï»ÕÍáÕ¤ systémicien,ne n ѳٳϳñ·³ÛÇÝ systématique, systémique ¥³ÙμáÕç` Ù³ëݳíáñ³å»ë ³ñÛáõݳï³ñ ѳٳϳñ·ÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤ ѳٳϳñ·³ëï»ÕÍáõÙ ¥μ³ñ¹ ѳٳϳñ·»ñÇ ëï»ÕÍáõÙ¤ systémique f ѳٳϳñ·»É systématiser vt; codifier vt ¥ûñ»ÝùÝ»ñ¤ ѳٳϳñ·Çã ordinateur m; ÙÇçÇÝ ã³÷Ç ~ mini-ordinateur m; ÷áùñ ~` Ù³Ýñ³Ñ³Ù³Ï³ñ·Çã microordinateur m ѳٳϳñ·áÕ coordinateur,-trice n/adj ѳٳϳñ·ã³·»ï informaticien,ne n ѳٳϳñ·ã³Ñ»Ý fouineur,-euse n, hacker m ѳٳϳñ·ã³ÛÇÝ d’ordinateur, d’un ordinateur ѳٳϳñ·ã³ÛݳóÝ»É informatiser vt ѳٳϳñ·ã³ÛݳóáõÙ ¥Ñ³Ù³Ï³ñ·ã³íáñáõÙ¤ informatisation f ѳٳϳñ·í³Í systématisé,e, systématique; ~ Ó¨áí systématiquement ѳٳϳñ·áõÙ systématisation f ѳٳϳñÍÇù du même avis; ~ ÉÇÝ»É être du même avis, partager l’opinion 509



ѳٳÏáÕÙ³ÝÇáñ»Ý sous tous les as-



¥Ñ³í³ë³ñ ã³÷»ñáí¤ Ñ³Ù³Ñ³í³ë³ñ»óáõÙ ¥³ß˳ï³í³ñÓ»ñÇ ¨ ³ÛÉݤ nivellement m ѳٳѳí³ù 1. adj intégral,e; général,e; ~ ï»ùëï texte intégral 2. réu-



pects, sous tous les points de vue ѳٳÏáÕÙ³ÝÇáõÃÛáõÝ ¥μ³½Ù³ÏáÕÙ³ÝÇáõÃÛáõݤ universalisme m ѳٳÏáñͳÝáõÙ ¥Ñ³Ù³Õ»ï¤ cataclysme m ѳٳÏí»É être saisi,e (emparé,e, pénétré,e, comblé,e, affecté,e, imprégné,e, inondé,e); s’affecter, s’imprégner, se couvrir, se combler ѳٳÏñ³Ýù sympathie f; ~ ï³Í»É avoir de la sympathie (pour qn), nourrir une sympathie (pour qn); ~áí avec sympathie ѳٳÏñ»É sympathiser vi (avec qn); avoir (éprouver) de la sympathie (pour qn) ѳٳÏñ»ÉÇ sympathique (sympa) ѳٳÏñ»ÉáõÃÛáõÝ ¥Ñ³Ù³Ïñ»ÉÇ ÉÇÝ»ÉÁ¤ attrait m, charme m ѳٳÏñáÕ sympathisant,e adj/n ѳٳÏñáÝ ¥ÏñáݳÏÇó¤ coreligionnaire n ѳٳÏó»É combiner vt; conjuguer vt ¥½áõ·³Ïó»É¤ ѳٳÏó»ÉÇáõÃÛáõÝ ¥½áõ·áñ¹»ÉÇáõÃÛáõÝ, ϳå³Ïó»ÉÇáõÃÛáõݤ combinabilité f ѳٳÏóí³Í 1¤ combiné,e 2¤ conjugué,e ¥½áõ·³Ïóí³Í¤ 3¤ concentré,e; ~ Ï»ñ ¥³Ý³ëáõÝÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ¤ aliment m concentré (pour le bétail) ѳٳÏóáõÃÛáõÝ ¥Ï³å³ÏóáõÃÛáõÝ, ½áõ·³ÏóáõÃÛáõݤ combinaison f ѳٳÏóáõÙ ¥½áõ·³ÏóáõÙ¤ combinaison f ѳٳÏáõñë»óÇ copain-copine n de même année ѳٳѳÉí³Íù ¥Ù»ï³ÕÇ ÓáõÉí³Íù¤ alliage m ѳٳѳÕáñ¹³ó³Ýó ï»ÕÏ·. cyberespace m ѳٳѳÛÏ³Ï³Ý panarménien,ne; ~ ˳ջñ jeux m pl panarméniens ѳٳѳÛϳϳݳóÝ»É panarméniser vt ѳٳѳÛϳϳÝáõÃÛáõÝ panarménité f ѳٳѳݹÇå»ÉÇáõÃÛáõÝ ¥Ù»Ï ϳ٠³í»ÉÇ É»½í³ÙdzíáñÝ»ñÇ ÙÇ³Å³Ù³Ý³Ï »ñ¨³Ý ·³ÉÁ ïíÛ³É ³ëáõÛÃáõÙ¤ É»½íμ. cooccurrence f ѳٳѳí³ë³ñ tout à fait (entièrement) égal,e; en parties égales



nion f générale



ѳٳѳñÃ»É niveler vt; ßÇÝ. aplanir vt ¥Ñ³ñûóݻɤ ѳٳѳñûóáõÙ, ѳٳѳñÃáõÙ nivel-



lement m; ßÇÝ. aplanissement m



¥Ñ³ñûóáõÙ¤ ѳٳѻÕÇÝ³Ï coauteur m; collaborateur,-trice n ¥³ß˳ï³ÏÇó¤ ѳٳѻÕÇݳÏáõÃÛáõÝ collaboration f ¥³ß˳ï³ÏóáõÙ¤; ѳٳѻÕÇݳÏáõ-



ÃÛ³Ùμ` ³ß˳ï³ÏóáõÃÛ³Ùμ ·ñí³Í ·Çñù livre m écrit en collaboration (avec) ѳٳÑÇÙݳ¹Çñ cofondateur,-trice n ѳٳÑÝãáõÝ ¥Ñ³Ù³ÑáõÝ㤠harmonieux,euse ¥Ý»ñ¹³ßݳϤ, consonant,e ѳٳÑÝãáõÝáõÃÛáõÝ harmonie f, consonance f ѳٳÑñ³ï³ñ³Ï»É coéditer vt ѳٳÑñ³ï³ñ³ÏÇã coéditeur,-trice n ѳٳÑñ³ï³ñ³ÏáõÙ coédition f ѳٳÑáõÝã consonant,e, harmonieux,euse ¥Ý»ñ¹³ßݳϤ; É»½íμ. homophone; ~ μ³é»ñ mots m pl homophones, homophones m pl; ~ ï»ë³Ï»ïÝ»ñ` ¹ÇñùáñáßáõÙÝ»ñ positions f pl concordantes ѳٳӳÛÝ ¥Áëï áñ¨¿ μ³ÝǤ conforme, conformément (à), d’après (qch), selon (qch), suivant (qch); Ó»ñ Ëݹñ³ÝùÇ ~ conforme à votre demande; ûñ»ÝùÇ ~ conformément à la loi; ~ ÉÇÝ»É être d’accord, consentir à; Ù»ÏÇ Ñ»ï ~ ÉÇÝ»É être d’accord avec qn, être du même avis que qn ¥ÝáõÛÝ Ï³ñÍÇùÇÝ ÉÇݻɤ; μáÉáñÁ ~ »Ý ¹ñ³Ý tout le monde est d’accord là-dessus; ~ »Ù je suis d’accord, d’accord! ѳٳӳÛݳ·Çñ accord m; traité m ¥¹³ßݳ·Çñ å»ïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ÙÇ稤; convention f ¥Ñ³ïáõÏ Ñ³ñó»ñÇ í»ñ³μ»ñÛ³É, ÏáÝí»Ýódz¤; »ñÏÏáÕÙ³ÝÇ ~ accord bilatéral; ÷áËû·Ýáõ510



préalable (avec)



ÃÛ³Ý ~ accord d’aide mutuelle; ѳٳ·áñͳÏóáõÃÛ³Ý ~ accord de coopération; å³Ûٳݳ·ñ³ÛÇÝ ~ accord contractuel; ³é¨ïñ³Ï³Ý ~ accord commercial; μ³ñ»Ï³ÙáõÃÛ³Ý ¨ ѳٳ·áñͳÏóáõÃÛ³Ý ~ traité d’amitié et de coopération; ˳ճÕáõÃÛ³Ý ~ traité de paix; ÙÇç³½·³ÛÇÝ` ¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý, 鳽ٳϳÝ, ³é¨ïñ³ÛÇÝ, Ù³ùë³ÛÇÝ ~ convention internationale, diplomatique, militaire, commerciale, douanière; ~ ÏÝù»É signer (conclure, passer) un accord; ~Á ˽»É` ¹³¹³ñ»óÝ»É rompre un accord; ѳٳӳÛݳ·ñÇ Ë³ËïáõÙ violation f d’un accord; ѳٳӳÛݳ·ñÇÝ ÙdzݳÉÁ accès m à la convention 2¤ contrat m ¥å³Ûٳݳ·Çñ` ïÝï»ë³Ï³Ý¤ ѳٳӳÛÝ»É ¥Ñ³Ù³Ó³ÛÝí»É¤ consentir (à); donner son accord ¥Ñ³Ù³Ó³ÛÝáõÃÛáõÝ ï³É¤; accepter vt ¥Áݹáõݻɤ; se concerter ¥Ñ³Ù³Ó³ÛÝáõÃÛ³Ý ·³É, Ùdzμ³Ý»É¤; s’entendre ¥Çñ³ñ ѳëϳݳÉ, ѳٳӳÛÝáõÃÛ³Ý ·³É¤; se mettre d’accord ¥Ñ³Ù³Ó³ÛÝí»É¤; se prêter au jeu ¥ÇÝãáñ ù³ÛÉÇ ·Ý³É, »ÝóñÏí»É¤; ݳ ѳٳӳÛÝ»ó Ù»ÏÝ»É Ù»½ Ñ»ï il a consenti à partir avec nous; ѳٳӳÛÝí»É Ù»ÏÇ ³é³ç³ñÏÇÝ` ÁݹáõÝ»É ³é³ç³ñÏÁ être d’accord avec qn; ÙÇ μ³ÝÇ Ñ»ï` ÙÇ Ñ³ñóáõÙ ~ tomber d’accord au sujet de qch ѳٳӳÛÝ»óÝ»É 1¤ coordonner vt; concerter vt ¥·áñÍáÕáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Íñ³·Çñ ¨ ³ÛÉݤ 2¤ ùñÏÝ. accorder vt ѳٳӳÛÝ»óí³Í concerté,e, coordonné,e; consensuel,le ¥ÏáÕÙ»ñÇ ÙÇ稤 ѳٳӳÛÝ»óí³ÍáõÃÛáõÝ concordance f, convergence f ѳٳӳÛÝ»óáõÙ coordination f; concertation f ¥ÏáÕÙ»ñÇ ÙÇç¨` μ³Ý³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ÙÇçáóáí¤; conciliation f ¥ß³Ñ»ñÇ ¨ ³ÛÉݤ; ѳٳӳÛÝ»óÙ³Ý Ñ³ÝÓݳÅáÕáí commission f de conciliation; ³é³Ýó ݳËÝ³Ï³Ý Ñ³Ù³Ó³ÛÝ»óÙ³Ý sans concertation



ѳٳӳÛÝáÕ ¥ÁݹáõÝáÕ¤ consentant,e;



~ ÉÇÝ»É être consentant,e



ѳٳӳÛÝáճϳÝ



³ñÑÙñÑ.



liant,e, conciliateur,-trice



conci-



ѳٳӳÛÝáճϳÝáõÃÛáõÝ ³ñÑÙñÑ. esp-



rit m de conciliation



ѳٳӳÛÝáõÃÛáõÝ 1¤ accord m ¥÷á˳¹³ñÓ¤, consentement m; ϳï³ñÛ³É



~ accord parfait; ÁݹѳÝáõñ` »ñÏáõëï»ù` ÷á˳¹³ñÓ Ñ³Ù³Ó³ÛÝáõÃÛ³Ùμ d’un commun accord; ѳٳӳÛÝáõÃÛ³Ý ·³É ¥Ù»ÏÇ Ñ»ï¤ se mettre d’accord (avec qn), arriver à l’accord, convenir vi (de) ¥å³Ûٳݳíáñí»É¤, s’entendre; Ýñ³Ýù ã»Ý ϳñáÕ³Ýáõ٠ѳٳӳÛÝáõÃÛ³Ý ·³É ils ne peuvent pas se mettre d’accord; ѳٳӳÛÝáõÃÛ³Ý ·³É` å³Ûٳݳíáñí»É ѳݹÇåÙ³Ý Ù³ëÇÝ convenir d’un rendez-vous; ÏáÕÙ»ñÇ Ñ³Ù³Ó³ÛÝáõÃÛ³Ùμ par consentement des parties; ѳñϳ¹ñí³Í ~ consentement forcé; ϳٳíáñ ~ consentement libre; ÷á˳¹³ñÓ ~ consentement mutuel ◊ ÉéáõÃÛáõÝÁ ѳٳӳÛÝáõÃÛ³Ý Ýß³Ý ¿ qui ne dit mot, consent 2¤ acquiescement m, agrément m, assentiment m ¥Ñ³í³ÝáõÃÛáõÝ, ÁݹáõÝáõÙ¤ 3¤ entente f ¥÷áËÁÙμéÝáõÙ¤ 4¤ consensus m ¥÷á˳¹³ñÓ ~ ÏáÕÙ»ñÇ ÙÇ稤 5¤ connivence f ¥·³ÕïÝÇ` ͳÍáõÏ ~¤ 6¤ collusion f ¥~ Ç íÝ³ë »ññáñ¹ ³ÝÓǤ 7¤ Çñ³íμ. autorisation f ¥ÃáõÛÉïíáõÃÛáõݤ; ³ÙáõëÝáõ ~ autorisation maritale ѳٳӻéݳñÏáõÃÛáõÝ coentreprise f, joint-venture f ¥Ñ³Ù³ï»Õ Ó»éݳñÏáõÃÛáõݤ ѳٳӨ uniforme ѳٳӨáõÃÛáõÝ uniformité f ѳٳÓáõÉ»É allier vt; fondre vt ensemble ѳٳÓáõÉí³Íù ï»Ë. alliage m ѳٳÓáõÉáõÙ ï»Ë. alliage m ѳٳÓáõÛÉ 1¤ monolithe 2¤ ÷Ëμ. uni,e ¥ÙdzÓáõÛÉ, Ùdzμ³Ý, ѳٻñ³ßˤ Ñ³Ù³Õ»ï ¥Ñ³Ù³ÏáñͳÝáõÙ¤ cataclysme m 511



commune f; ï»Õ³Ï³Ý ~ collectivité locale; ~Ç ³í³·³ÝÇ conseil m municipal ѳٳÛÝù³ÛÇÝ communautaire; ~ ÏÛ³Ýù vie f communautaire; communal,e ¥Ñ³Ù³ÛÝùÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ` å³ïϳÝáÕ¤; associatif,-ive ¥Ñ³Ù³ÛÝùÇ Ñ³ë³ñ³Ï³Ï³Ý ϳ½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝÝ»ñÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤ ѳٳÛÝù³å³ïÏ³Ý communal,e; ~ ÑáÕ»ñ terrains m pl communaux, les communaux m pl ѳٳÛÝù³å»ï maire m de la commune ѳٳÛÝù³å»ï³ñ³Ý mairie f de la commune ѳٳÛó μÅßÏ. visites f pl; ~ ϳï³ñ»É faire des visites ѳٳݳ˳·³Ñ coprésident,e n ѳٳݳ˳·³ÑáõÃÛáõÝ coprésidence f ѳٳݳ˳·³ÑáõÙ ¥Ñ³Ù³Ý³Ë³·³Ñ»ÉÁ¤ coprésidence f ѳٳݻñáõÙ Çñ³íμ. amnistie f; ~ ßÝáñÑ»É amnistier vt; ѳٳݻñÙ³Ý »Ýóϳ amnistiable ѳٳÝÇß ï»°ë ÑáÙ³ÝÇß Ñ³Ù³ÝÙ³Ý analogue; identique ¥ÝáõÛݳϳݤ ѳٳÝÙ³ÝáõÃÛáõÝ analogie f; identité f ¥ÝáõÛݳϳÝáõÃÛáõݤ; similitude f ¥ÝÙ³ÝáõÃÛáõݤ ѳٳÝí³· ÷Ëμ. symphonie f ѳٳÝí³Ý³Ï³Ý ¥Ñ³Ù³ÝáõݳÛÇݤ homonymique ѳٳÝáõÝ É»½íμ. homonyme m ѳٳÝáõÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. homonymie f ѳٳß˳ñÑ³Ï³Ý ¥³ß˳ñѳù³Õ³ù³óÇ, ÏáëÙáåáÉÇï¤ cosmopolite n ѳٳß˳ñѳϳÝáõÃÛáõÝ ¥³ß˳ñѳù³Õ³ù³óÇáõÃÛáõÝ, ÏáëÙáåáÉÇïǽ٤ cosmopolitisme m ѳٳß˳ñѳÛÇÝ mondial,e, universel,le; ~ å³ïÙáõÃÛáõÝ histoire f universelle; ~ å³ï»ñ³½Ù guerre f mondiale; ~ ¹ñ³Ù³ïáõÝ` μ³ÝÏ banque f mondiale ѳٳß˳ñѳÛݳóÝ»É mondialiser vt ѳٳß˳ñѳÛݳóáõÙ mondialisation f ѳٳß˳ñѳÛÝáñ»Ý mondialement,



ѳٳջï³ÛÇÝ cataclysmique ѳٳÕáÕ³Ýç ¥½³Ý·»ñǤ carillon m ѳٳ׳ñ³Ï épidémie f ѳٳ׳ñ³Ï³μ³Ý μÅßÏ. épidémiolo-



giste n, spécialiste n de l’épidémiologie ѳٳ׳ñ³Ï³μ³Ý³Ï³Ý μÅßÏ. épidémiologique ѳٳ׳ñ³Ï³μ³ÝáõÃÛáõÝ μÅßÏ. épidémiologie f ѳٳ׳ñ³Ï³ÍÇÝ épidémiogène ѳٳ׳ñ³Ï³ÛÇÝ épidémique ѳٳٳëÝ proportionné,e ѳٳٳëݳ·»ï ¥μÅÇßϤ généraliste n, omnipraticien,ne n ѳٳٳëÝ³Ï³Ý proportionnel,le; ~ ÁÝïñ³Ï³ñ· scrutin m proportionnel ѳٳٳëݳϳÝáñ»Ý proportionnellement ѳٳٳëݳϳÝáõÃÛáõÝ proportionnalité f ѳٳٳëݳÏÇó coparticipant,e n ѳٳٳëÝáñ»Ý proportionnellement ѳٳٳëÝáõÃÛáõÝ proportion f; proportionnalité f ¥Ñ³Ù³Ù³ëݳϳÝáõÃÛáõݤ ѳٳٳñ¹Ï³ÛÇÝ ¥Ñ³Ù³ß˳ñѳÛÇݤ universel,le ѳٳÙÇï unanime; d’accord; du même avis; ~ ÉÇÝ»É être unanime (d’accord, du même avis) ѳٳÙáÉáñ³Ï³ÛÇÝ omniplanétaire ѳٳÛÇÝ ¥Ñ³ÙÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤ gustatif,ive ѳٳÛÝ entier,-ière; ~ ³ß˳ñÑÁ le monde entier ѳٳÛÝ³Ï³Ý 1¤ communal,e, de la communauté ¥Ñ³Ù³ÛÝùÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ` å³ïϳÝáÕ¤ 2¤ public-publique ¥Ñ³Ýñ³ÛÇݤ 3¤ communautaire; ~ ÏÛ³Ýù vie f communautaire; ݳËÝ³Ï³Ý ~ ѳë³ñ³Ï³ñ· société f communautaire primitive ѳٳÛݳå³ïÏ»ñ panorama m ѳٳÛݳí³ñ communiste n ѳٳÛݳí³ñ³Ï³Ý communiste ѳٳÛݳí³ñáõÃÛáõÝ communisme m ѳٳÛÝù collectivité f, communauté f; 512



avec la constitution



universellement



ѳٳßáõϳ ¥ÁݹѳÝáõñ ßáõϳ¤ marché m



ѳٳå³ï³ñ³·»É ¥Ñ³Ù³ÍÇë³Ï³ï³ñ»É¤ concélébrer vt ѳٳå³ï³ñ³·áõÙ ¥Ñ³Ù³ÍÇë³Ï³ï³ñáõÙ¤ concélébration f ѳٳå³ïÏ»ñ ï»°ë ѳٳÛݳå³ïÏ»ñ ѳٳå³ñ÷³Ï universel,le; global,e, exhaustif,-ive ¥Ñ³ÙÁݹ·ñÏáõݤ ѳٳå»ï³Ï³Ý de l’État, d’intérêt



commun



ѳٳã³÷ 1¤ proportionnel,le; 2¤ synchrone ¥Ñ³Ù³Ñ³í³ë³ñ, ѳٳų٤; ~ ß³ñÅáõÙÝ»ñ mouvements m pl synchrones 3¤ régulier,-ière ¥Ñ³í³ë³ñ³ã³÷¤ 4¤ symétrique ¥½áõ·³ã³÷¤ proportionnellement ѳٳã³÷áñ»Ý ¥Ñ³Ù³Ù³ëÝáñ»Ý¤, en proportion; symétriquement ¥½áõ·³ã³÷áñ»Ý¤ ѳٳã³÷áõÃÛáõÝ 1¤ proportion f 2¤ symétrie f ¥½áõ·³ã³÷áõÃÛáõݤ 3¤ rythme m, cadence f ¥ÁÝóóùÇ ~¤ ѳٳå³ï³ëË³Ý conforme à, cor-



national



ѳٳçÝç»É exterminer vt ¥μݳçÝç»É¤, détruire vt (entièrement) ¥í»ñ³óÝ»É` ³ÙμáÕçáíÇݤ ѳٳçÝçáõÙ extermination f ¥μݳçÝçáõÙ¤ ѳٳé 1¤ têtu,e, entêté,e ¥Ï³Ù³Ïáñ, ѳëï³ÏáÕ¤ 2¤ obstiné,e, opiniâtre, tenace ¥³ÝÝÏáõݤ, persévérant,e ¥Ñ³ñ³ï¨áÕ¤ ѳٳé»É s’obstiner, s’entêter, s’opi-



respondant à; selon qch; en conformité avec ¥~ Ó¨áí¤; adéquat,e ¥Ñ³Ù³ñÅ»ù¤; ÝÙáõßÇÝ ~ conforme à l’échantillon; ÙÇç³½·³ÛÇÝ ã³÷³ÝÇßÝ»ñÇÝ ~ conforme aux normes internationales, en conformité avec les standards internationaux ѳٳå³ï³ë˳ݳμ³ñ respectivement, conformément à qch ѳٳå³ï³ë˳ݳïáõ coresponsable; ~ ÉÇÝ»ÉÁ coresponsabilité f ѳٳå³ï³ëË³Ý»É correspondre à, être conforme à ¥ÇÝã-áñ μ³ÝǤ, répondre à; équivaloir à ¥Ñ³Ù³ñÅ»ù ÉÇݻɤ ѳٳå³ï³ë˳ݻóÝ»É 1¤ conformer qch à 2¤ coordonner vt ¥Ý»ñ¹³ßݳϻɤ ѳٳå³ï³ë˳ݻóí»É se conformer (à qch), se régler sur qch ѳٳå³ï³ë˳ݻóáõÙ adaptation f; ~ ѳٳß˳ñѳÛÇÝ å³Ñ³Ýç³ñÏÇÝ adaptation à la mondialisation ѳٳå³ï³ë˳ÝáÕ 1¤ correspondant,e 2¤ convenable ¥Ñ³ñÙ³ñ¤ ѳٳå³ï³ë˳Ýáñ»Ý conformément à qch, en conformité avec qch; respectivement ѳٳå³ï³ë˳ÝáõÃÛáõÝ correspondance f, conformité f; Çñ³íμ. ~Á ûñ»ÝùÇÝ` ûñÇÝ³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁ conformité à la loi; ûñ»ÝùÝ»ñÇ ~Á ë³Ñٳݳ¹ñáõÃÛ³ÝÁ conformité des lois



niatrer, persister vi; insister sur ¥åݹ»É¤ ѳٳéáï bref,-ève; laconique, succinct,e; concis,e ¥ë»ÕÙ¤; ~ Ï»ñåáí` ³Ù÷á÷ succinctement ѳٳéáï³μ³ÝáõÃÛáõÝ laconisme m; brièveté f ѳٳéáï³·ñ»É abréger vt ¥Ïñ׳ï»É¤; résumer vt ¥³Ù÷á÷»É¤ ѳٳéáï³·ñáõÃÛáõÝ 1¤ aide-mémoire m ¥ÏáÝëå»Ïï¤ 2¤ abréviation f ¥Ñ³å³íáõÙ¤ ѳٳéáï³ÏÇ ¥Ñ³ÏÇñ× Ï»ñåáí¤ en abrégé, en bref; succinctement, brièvement ¥ë»ÕÙ` ³Ù÷á÷ Ï»ñåáí¤ Ñ³Ù³éáï»É résumer vt; abréger vt ¥Ïñ׳ï»É¤ ѳٳéáïáõÃÛáõÝ ¥Ñ³Ù³éáï` ë»ÕÙ ÉÇÝ»ÉÁ¤ brièveté f ѳٳéáñ»Ý obstinément, avec obstination; opiniâtrement; ~` ó˳ÝÓ³·ÇÝ ÙÇçÝáñ¹»É` Ëݹñ»É solliciter vt ѳٳéáõÃÛáõÝ 1¤ obstination f, opiniâtreté f ¥Ñ³ëï³ï³Ï³ÙáõÃÛáõݤ, ténacité f ¥ïáÏáõÝáõÃÛáõÝ, ¹ÇÙ³óÏáõÝáõÃÛáõÝ, ѳñ³ï¨áõÃÛáõݤ 2¤ entêtement m ¥Ï³Ù³ÏáñáõÃÛáõÝ, ѳëï³ÏáÕáõÃÛáõݤ ѳٳë»é homogène; ~ ѳë³ñ³Ïáõ513



ÃÛáõÝ société f homogène



ѳѳï»Õí»É être cumulé,e, être réuni,e ѳٳï»ÕáõÃÛáõÝ cumul m ¥³ß˳ï³ÝùÇ, å³ßïáÝǤ; ѳٳï»ÕáõÃÛ³Ùμ



ѳٳë»é³ËáõÛë ¥áí ·³ñßáõÙ ¿ ѳٳë»é³ÙáÉÝ»ñÇó¤ homophobe m/adj ѳٳë»é³ÙáÉ homosexuel,le n/adj,



³ß˳ï»É cumuler vt, vi



ËëÏó. homo m/adj, homophile m/adj,



gay m



ѳٳë»é³ÙáÉ³Ï³Ý ËëÏó. homo



ѳٳï»ÕáõÙ réunion f ¥ÙdzóáõÙ) ѳٳï»ñ copropriétaire n, coposses-



seur m



homosexuel,le,



ѳٳï»ùëï contexte m ѳٳï»ùëï³ÛÇÝ contextuel,le; ~ í»ñ-



ѳٳë»é³ÙáÉáõÃÛáõÝ homosexualité f ѳٳë»éáõÃÛáõÝ homogénéité f ѳٳë»÷³Ï³Ý³ï»ñ copropriétaire n ѳٳëï»ÕáõÃÛáõÝ constellation f ѳٳëïáñ³·ñ»É cosigner vt ѳٳëïáñ³·ñáÕ ¥Ñ³Ù³ëïáñ³·ñ۳ɤ



ÉáõÍáõÃÛáõÝ analyse f contextuelle



ѳٳï»ùëï³ÛݳóáõÙ É»½íμ. contex-



tualisation f



ѳٳïÇ»½»ñ³Ï³Ý 1¤ universel,le 2¤



œcuménique; ~ »Ï»Õ»óÇ Église f œcuménique ¥ùñÇëïáÝ»áõÃÛáõݤ ѳٳïÇñáõÃÛáõÝ condominium m; copropriété f ¥ÁݹѳÝáõñ áõÝ»óí³Íù¤ ѳٳïÝï»ë³Ï³Ý ¥Ù³ÏñáïÝï»ë³Ï³Ý¤ macroéconomique ѳٳïÝï»ëáõÃÛáõÝ ¥Ù³ÏñáïÝï»ëáõÃÛáõݤ macroéconomie f ѳٳñ1 pour prép; »ë ³ÛÝ ù»½ ~ »Ù ·Ý»É je l’ai acheté pour toi; Ù»½ ßÝáñѳíáñ»Éáõ ~ pour nous féliciter; ϳï³ÏÇ` ϳï³Ï»Éáõ ~ pour plaisanter, histoire de plaisanter ѳٳñ2 1¤ numéro m ¥ÃÇí¤; Ñ»ñóϳÝ` ¹³ë³Ï³ñ·Ù³Ý ~ numéro d’ordre (de classement); ѳßíÇ ~ numéro de compte 2¤ chambre f (d’hôtel) ¥ÑÛáõñ³ÝáóáõÙ¤; Ù»Ï ï»Õ³ÝÇ` »ñÏï»Õ³ÝÇ ~ chambre à un lit, à deux lits; ~ ³Ùñ³·ñ»É réserver une chambre 3¤ pointure f ¥ÏáßÇÏÇ, Ó»éÝáóÇ ¨ ³ÛÉÝ, ã³÷¤ ѳٳñ³Ï³É»É numéroter vt; éditionner vt ¥·ñùÇ Ññ³ï³ñ³ÏáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñÝ»ñÁ Ý߻ɤ ѳٳñ³Ï³Éí³Í numéroté,e ѳٳñ³Ï³ÉáõÙ numérotage m numération f ѳٳñ³ÝÇß 1¤ jeton m ¥Ù»ï³Õ³ÝÇß, Å»ïáݤ 2¤ numéro m ¥Ñ³Ù³ñ` ï³Ý, ³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ¨ ³ÛÉݤ ѳٳñ»É estimer vt; croire vt ¥Ï³ñͻɤ; prendre pour ¥...Ç ï»Õ Áݹáõݻɤ; considérer vt comme ¥áñå»ë ... ~¤; ѳñÏ ~ juger nécessaire; Çñ»Ý ~ se ÏñáÝ.



cosignataire n/adj ѳٳëïí³Í³Ï³Ý ¥å³ÝûÇëï³Ï³Ý¤



panthéiste



ѳٳëïí³ÍÛ³Ý



¥å³ÝûÇëï¤



théiste n



pan-



ѳٳëïí³ÍáõÃÛáõÝ ¥å³Ýûǽ٤ pan-



théisme m



ѳٳë÷Ûáõé1 répandu,e, parsemé,e ѳٳë÷Ûáõé2 ¥ºñáõë³Õ»ÙÇ Í³ÕÇϤ μëμ.



croix f de Jérusalem



ѳٳë÷é»É répandre vt, parsemer vt ѳٳí³×³é³ïáõÝ supermarché m,



hypermarché m



ѳٳí³ñÇã ¥åñáó»ëáñ¤ ѳÙÏñ·ã. pro-



cesseur m



ѳٳï³ñ³Í 1¤ répandu,e ¥ï³ñ³Íí³Í¤ 2¤ universel,le ¥Ñ³ÙÁݹѳÝáõñ¤ 3¤ en vogue ¥Ýáñ³Ó¨ ¹³ñӳͤ; courant,e ¥ëáíáñ³Ï³Ý¤ ѳٳï³ññ homogène ѳٳï»Õ 1¤ commun,e; collectif,-ive;



~ ç³Ýù»ñ efforts m pl communs (concertés) 2¤ conjoint,e, mixte; en coopération ¥·áñͳÏó»Éáí¤; ~ ½áñ³í³ñÅáõÃÛáõÝÝ»ñ exercices m pl militaires conjoints; ~ ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ société f mixte; ~ Ó»éݳñÏáõÃÛáõÝ entreprise f mixte, joint-venture f; ~ ϳé³í³ñáõÙ cogérance f, cogestion f; ~ Ññ³ï³ñ³ÏáõÃÛáõÝ coédition f ѳٳï»Õ»É cumuler vt ¥»ñÏáõ ³ß˳ï³Ýù¤; unir vt, réunir vt ¥Ùdzíáñ»É¤ ѳٳï»Õ»ÉÇ compatible, cumulable ѳٳï»Õ»ÉÇáõÃÛáõÝ compatibilité f 514



considérer, s’estimer; Çñ»Ý »ñç³ÝÇÏ ~` ½·³É s’estimer heureux ѳٳñÅ»ù 1. équivalent m 2. adj équivalent,e ¥Ñ³Ù³ñÅ»ù³ÛÇݤ; ~ ÉÇÝ»É équivaloir (à) vt ind; adéquat,e ¥Ñ³Ù³½áñ¤; áã ~` áã ѳٳ½áñ inadéquat,e; fidèle ¥×ß·ñÇï, μݳ·ñÇÝ Ñ³ñ³½³ï` ÉÇáíÇÝ Ñ³Ù³å³ï³ë˳ÝáÕ¤; ~ óñ·Ù³ÝáõÃÛáõÝ traduction f fidèle ѳٳñÅ»ù»É rendre équivalent,e ѳٳñÅ»ùáñ»Ý d’une manière équivalente ѳٳñÅ»ùáõÃÛáõÝ équivalence f, valeur f équivalente ѳٳñÇã Ù³Ã. numérateur m ѳٳñÓ³Ï hardi,e; audacieux,-euse ¥Ñ³Ý¹áõ·Ý¤; ~ ¹³éݳÉ` ѳٳñÓ³Ï³Ý³É s’enhardir ѳٳñÓ³Ï³Ý³É s’enhardir ѳٳñÓ³Ïáñ»Ý hardiment, audacieusement; délibérément ¥³½³ïáñ»Ý¤ ѳٳñÓ³Ïí»É 1¤ oser vt ¥Ñ³Ý¹·Ý»É¤; ~ áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»É oser faire qch 2¤ risquer vt ¥Ñ³Ù³ñÓ³Ï ù³ÛÉÇ` ³ñ³ñùÇ ¹Çٻɤ 3¤ avoir l’audace de ¥Ñ³Ù³ñÓ³ÏáõÃÛáõÝ áõݻݳɤ ѳٳñÓ³ÏáõÃÛáõÝ hardiesse f, audace f; ³Ý»ñ»ë ~, ѳݹ·ÝáõÃÛáõÝ toupet m; risque m ¥Ñ³Ù³ñÓ³Ï ù³ÛÉ` ³ñ³ñù¤ ѳٳñÛ³ presque; ~ áãÇÝã presque rien ѳٳñÛáõÝ ¥³ñÛáõݳÏÇó¤ consanguin,e ѳٳñÛáõÝáõÃÛáõÝ ¥³ñÛáõݳÏóáõÃÛáõݤ consanguinité f ѳٳñí»É passer pour; être considéré,e, être estimé,e; être censé,e ¥»Ýó¹ñí»É¤; ݳ É³í³·áõÛÝ Ù³ëݳ·»ïÝ»ñÇó Ù»ÏÝ ¿ ѳٳñíáõÙ il passe pour l’un des meilleurs spécialistes; ѳٳñíáõÙ ¿` »Ýó¹ñíáõÙ ¿, û ³Û¹ μ³ÝÁ ãÇ ÇÙ³ó»É il est censé l’ignorer ¥Çμñ ãÇ ÇÙ³ó»É¤ ѳٳñíáÕ ¥»Ýó¹ñíáÕ¤ présumé,e, supposé,e; censé,e ³ÝÙ»Õ ~ présumé innocent ѳٳñï³¹ñ³Ýù coproduction f ѳٳñï³¹ñ»É coproduire vt ѳٳñï³¹ñáÕ coproducteur,-trice n ѳٳñáõÙ réputation f ¥Ñ³Ùμ³í¤, crédit



m ¥í³ñϤ;



estime m, considération f; ɳí` í³ï ~ áõÝ»Ý³É avoir une bonne, une mauvaise réputation ѳٳó³Ýó ¥ÇÝï»ñÝ»ï¤ ï»ÕÏ·. internet m; ~Çó û·ïíáÕ internaute n ѳٳó»Õ de la même race, de la même tribu ѳٳù³Õ³ù³Ï³Ý de la politique générale ѳٳù³Õ³ù³ÏñÃ³Ï³Ý de civilisation universelle ѳٳù³Õ³ù³ÏñÃáõÃÛáõÝ civilisation f universelle ѳٳù³Õ³ù³ÛÇÝ de toute la ville, à l’échelle de toute la ville ѳٳù³Õ³ù³óÇ concitoyen,ne n ѳٳù³ÛÉ au pas; ~ ß³ñÅí»É` ÁÝÃ³Ý³É aller au pas ѳٳù³ß ¥μñáõïïá ù³ß¤ poids m brut ѳٳùñÇëïáÝ»³Ï³Ý ¥ÙÇçùñÇëïáÝ»³Ï³Ý, ¿ÏáõÙ»ÝÇϤ œcuménique; ~ ß³ñÅáõÙ mouvement m œcuménique, œcuménisme m ѳٳùñÇëïáÝ»áõÃÛáõÝ ¥ÙÇçùñÇëïáÝ»³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, ¿ÏáõÙ»Ýǽ٤ œcuménisme m ѳٳýÇݳÝë³íáñ»É cofinancer vt ѳٳýÇݳÝë³íáñáõÙ cofinancement m ѳÙμ³Ï ignorant,e ¥ï·»ï¤; illettré,e ¥³Ý·ñ³·»ï¤; incompétent,e en qch ¥áã ·Çï³Ï¤ ѳÙμ³í réputation f ¥³ÝáõÝ, ѳٳñáõÙ¤; renommée f ¥Ñéã³Ï¤; notoriété f ¥~ áõݻݳÉÁ, ѳÝñ³Í³Ýáà ÉÇÝ»ÉÁ¤; ѳٳß˳ñѳÛÇÝ ~ áõÝ»Ý³É avoir une renommée mondiale, être reconnu,e dans le monde entier ѳÙμ³í³μ»ñ messager m ѳÙμ³í³ë»ñ ambitieux,-euse ѳÙμ³í³íáñ réputé,e, renommé,e; illustre ¥Ñéã³Ï³íáñ¤, célèbre ¥Ý߳ݳíáñ, ѳÛïÝÇ, ׳ݳãí³Í¤, fameux,-euse ¥³Ï³Ý³íáñ¤ ѳÙμ³ñ³Ï ¥Ù³ï³Ï³ñ³ñÙ³Ý Í³é³ÛáõÃÛ³Ý ½Çݳß˳ïáÕ¤ intendant m militaire ѳÙμ³ñ³ÏáõÃÛáõÝ intendance f ѳÙμ³ñÓí»É faire une ascension, monter vi, s’élever 515



ratif,-ive; proportionnel,le; ~ ù»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ grammaire f comparée; ~` μ³Õ¹³ï³Ï³Ý ³ëïÇ×³Ý degré m comparatif; Ù³Ã. ѳϳ¹³ñÓ ~ inversement proportionnel ѳٻٳï»É comparer vt, confronter vt; mettre en parallèle ¥ÏáÕù-ÏáÕùÇ ¹Ý»É, ½áõ·³¹ñ»É¤ ѳٻٳï»ÉÇ comparable ѳٻٳï»ÉÇáõÃÛáõÝ comparabilité f ѳٻٳïí»É se comparer ѳٻٳïáõÃÛáõÝ comparaison f; confrontation f; ѳٻٳïáõÃÛ³Ùμ par rapport à, en comparaison de; É»½íμ. å³ïÏ»ñ³íáñ ~ comparaison imagée ◊ ~Ý ³å³óáõÛó ã¿ comparaison n’est pas raison ѳٻٳïáõÙ confrontation f Ñ³Ù»Ù»É ¥áõï»ÉÇùÁ¤ assaisonner vt (de); épicer vt ¥μ³ñÏ` ÏÍáõ ѳٻÙáõÝùáí¤, aromatiser vt ѳٻÙí³Í assaisonné,e; épicé,e ¥μ³ñÏ` ÏÍáõ ѳٻÙáõÝùáí¤; ~ ׳߳ï»ë³Ï plat m épicé ѳٻÙáõÏ ¥í³ÝÇɤ vanille f ѳٻÙáõÝù assaisonnement m; épices f pl ¥μ³ñÏ, ÏÍáõ¤ ѳٻݳÛÝ ~ ¹»åë en tout cas; à toute éventualité ¥»Ã» å³Ñ³Ýç ½·³óíǤ ѳٻëï modeste; dicret,-ète; ÷Ëμ. modéré,e ¥ã³÷³íáñ¤; ~ ·Ý»ñ prix m pl modérés; modique ¥³ß˳ï³í³ñÓÇ` ·ÝÇ Ù³ëÇݤ ѳٻëï³μ³ñ modestement ѳٻëï³μ³ñá discret,-ète, de caractère modeste ѳٻëï³Ý³É devenir modeste ѳٻëïáñ»Ý ï»°ë ѳٻëï³μ³ñ ѳٻëïáõÃÛáõÝ modestie f, retenue f ¥½ëåí³ÍáõÃÛáõݤ; ~ ³Ý»É faire le modeste Ñ³Ù»ï ¥÷³É³Ý¤ bât m; ~ ¹Ý»É bâter vt; ~Á Ñ³Ý»É débâter vt ѳٻï»É bâter vt ѳٻñ³ßË 1¤ adj uni,e; solidaire; ~ ÁÝï³ÝÇù famille f unie; ~ ÉÇÝ»É` ãÉÇÝ»É se solidariser, se désolidariser avec qn 2. adv ~ ³åñ»É vivre unis (en harmonie)



ѳÙμ³ñÓáõÙ ¥øñÇëïáëǤ ÏñáÝ. Ascen-



sion f



ѳÙμ»ñ³Ñ³ï ¥Ñ³Ùμ»ñáõÃÛ³Ý μ³Å³ÏÁ Éóí³Í` Éóí³Í ÉÇÝ»ÉÁ¤ ras-le-bol interj et m



ѳÙμ»ñ³ï³ñ patient,e; endurant,e ¥¹Åí³ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇÝ ¹ÇÙ³óáÕ, ïáÏáõݤ ѳÙμ»ñ³ï³ñáõÃÛáõÝ patience f; endurance f ¥Ñ³Ùμ»ñ³ï³ñ ïáÏáõÝáõÃÛáõݤ ѳÙμ»ñ»É 1¤ patienter vi, prendre patience 2¤ tolérer vt ¥Ñ³Ý¹áõñŻɤ 3¤ endurer vt ¥Ñ³Ùμ»ñ³ï³ñ ïáϳɤ ѳÙμ»ñáõÃÛáõÝ patience f; ~Á ÏáñóÝ»É



perdre patience, s’impatienter; ~Çó ¹áõñë ·³É s’emporter; ~Çó Ñ³Ý»É faire perdre patience ѳÙμáõÛñ baiser m; accolade f ¥·ñϳ˳éÝáõÃÛáõÝ` ѳÙμáõÛñ å³ñ·¨³ïñ»ÉÇë¤; embrassade f ¥·ñϳ˳éÝáõÃÛáõݤ; Ðáõ¹³ÛÇ ~ baiser m de Judas ѳÙμáõñ·»ñ ËÑññ. hamburger m ѳÙμáõñ»É embrasser vt, donner un baiser; baiser vt ¥Ó»éùÁ¤; ßñÃáõÝùÝ»ñÁ ~ embrasser sur la bouche ѳÙμáõñí»É s’embrasser; ~ ëÇñáÕ, å³ã³Ý embrasseur,-euse n/adj Ñ³Ù»Õ 1. adj bon,ne, savoureux,-euse, délicieux,-euse; Ñ³Ù»Õ ¿ c’est bon; ǯÝã Ñ³Ù»Õ ¿ que c’est bon! 2. adv savoureusement; ~ å³ïñ³ëïí³Í savoureusement préparé,e Ñ³Ù»Õ³Ý³É devenir savoureux,-euse ѳٻճë»ñ gourmet m, gourmand,e n ѳٻճëÇñáõÃÛáõÝ gourmandise f ѳٻճóÝ»É rendre savoureux,-euse ѳٻÕáõÃÛáõÝ saveur f, bon goût m ѳٻ٠¥·ÇÝÓ¤ μëμ. coriandre f ѳٻٳçñ»É ¥»÷»Éáõó ³é³ç¤ mariner vt ѳٻٳçáõñ ¥ÃÃí³çáõñ¤ marinade f ѳٻٳï 1¤ conforme; suivant ¥Áëï¤; ׳߳ÏÇÝ ~ conforme à ses goûts; ³ñųÝÇùÇÝ ~ suivant le mérite 2¤ par rapport à, en comparaison de ¥Ñ³Ù»Ù³ïáõÃÛ³Ùμ¤ Ñ³Ù»Ù³ï³μ³ñ ¥Ñ³ñ³μ»ñ³Ï³Ýáñ»Ý¤ relativement ѳٻٳï³Ï³Ý comparé,e; compa516



ѳٻñ³ßËáñ»Ý en bonne entente ¥ÁÝ-



ѳٳųٳݳÏáõÃÛáõݤ; parallélisme m ¥½áõ·³Ñ»é ÁÝóóù¤ ѳÙÁÝÏ»ñ camarade n, compagnon m; associé,e n ¥³é¨ïñÇ` ·áñͳñ³ñáõÃÛ³Ý Ù»ç¤ Ñ³ÙÁÝÏÝ»É coïncider vi; correspondre vi ¥Ñ³Ù³å³ï³ë˳ݻɤ; concorder avec ѳÙÁÝÏÝáÕ coïncident,e ѳÙÁÝÏÝáõÙ coïncidence f; ѳ۳óùÝ»ñÇ ~` ½áõ·³¹ÇåáõÃÛáõÝ coïncidence (identité f, concordance f) de vues ѳÙÇëÉ³Ù³Ï³Ý panislamique ѳÙÇëɳÙáõÃÛáõÝ ¥å³ÝÇëɳÙǽ٤ panislamisme m ѳÙѳñ½ aide m de camp; officier m d’ordonnance ѳÙÑ»ÉÉ»Ý³Ï³Ý panhellénique ѳÙÑ»ÉɻݳϳÝáõÃÛáõÝ panhellénisme



Ï»ñáõÃÛ³Ý` μ³ñ»Ï³ÙáõÃÛ³Ý Ù³ëÇݤ; en (bonne) harmonie ¥Ý»ñ¹³ßݳÏáñ»Ý¤ ѳٻñ³ßËáõÃÛáõÝ solidarité f; bonne entente f ¥÷áËÁÙμéÝáõÙ¤ ѳٻñ· concert m; ~ ï³É donner un concert ѳٻñ·³ÛÇÝ de concert; ~ Íñ³·Çñ programme m de concert ѳٻñ·³ß³ñ cycle m de concerts ѳٻñ·³ßñç³Ý saison f des concerts ѳٻñ·³ëñ³Ñ salle f de concert ѳٻñ·³í³ñ¥áõÑǤ présentateur,-trice n



ѳٻñ·³ïáõ concertiste n ѳٻñÏñ³óÇ compatriote n; ËëÏó., ·íé.



pays,e n



ѳÙÁÙμéÝáõÙ É»½íμ. synecdoque f ѳÙÁݹ·ñÏáõÙ envergure f ѳÙÁݹ·ñÏáõÝ universel,le; d’enver-



m



ѳÙá½»É 1¤ convaincre vt ¥Ñ³í³ï³óݻɤ 2¤ persuader vt (de) ¥Ñáñ¹áñ»É,



gure



~ áñ¨¿ μ³ÝÇ ³ÝÑñ³Å»ßïáõÃÛ³Ý Ù»ç¤; ~áí ·áñÍ»É agir par la persuasion 3¤ décider vt (à) ¥Ñ³Ù³Ó³ÛÝáõÃÛáõÝ ëï³Ý³É¤ ѳÙá½Çã 1¤ convaincant,e; persuasif,ive; ~ ïáÝ ton m persuasif 2¤ probant,e, concluant,e ¥³å³óáõóáÕ¤; ùÇã ~ peu probant (convaincant); ~ ÷³ëï³ñÏ argument m concluant ѳÙá½ÙáõÝù conviction f; persuasion f ¥Ñ³Ùá½í³ÍáõÃÛáõݤ; ~áí` ѳÙá½í³ÍáõÃÛ³Ùμ ·áñÍ»É agir par conviction; ³Ù»Ý³ï³ñμ»ñ ~Ý»ñÇ ï»ñ Ù³ñ¹ÇÏ hommes m pl de tous horizons ѳÙá½ãáõÃÛáõÝ force f de persuasion, force f probante ѳÙá½í³Í convaincu,e; persuadé,e; ~ ÏáÕÙݳÏÇó partisan m convaincu ѳÙá½í³ÍáõÃÛáõÝ persuasion f, assurance f, certitude f ѳÙá½í»É se convaincre, se persuader (de); s’assurer (de, que) ¥Ñ³í³ëïdzݳɤ ѳÙá½áõÙ ¥Ñ³Ùá½»ÉÁ¤ persuasion f ѳÙáÉáñï ¥ÑáÙáëý»ñ³¤ homosphère f ѳÙáí ï»°ë ѳٻÕ



ѳÙÁݹѳÝñ³Ï³Ý ¥Ñ³ÙÁݹѳÝñ³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó¤ universaliste adj/n



ѳÙÁݹѳÝñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ¥μ³½Ù³ÏáÕÙ³ÝÇáõÃÛáõݤ universalisme m ѳÙÁݹѳÝñ³óáõÙ globalisation f ¥·Éáμ³É³óáõÙ¤; universalisation f ѳÙÁݹѳÝñáõÃÛáõÝ universalité f, gé-



néralité f



ѳÙÁݹѳÝáõñ universel,le; général,e ¥ÁݹѳÝáõñ¤; ~ ÁÝïñ³Ï³Ý Çñ³-



íáõÝù suffrage m universel; ~ ·áñͳ¹áõÉ grève f générale; ~ Ù³ñ¹³Ñ³Ù³ñ recensement m général; ~ ·Çï³ÏóáõÃÛáõÝ conscience f universelle ѳÙÁÝóó concomitant,e, simultané,e; parallèle ¥½áõ·³Ñ»é¤; ~` ëÇÝËñáÝ Ã³ñ·Ù³ÝáõÃÛáõÝ traduction f simultanée; ~ ù³ÙÇ vent m favorable; ~ ù³ÛÉ»É marcher au pas ѳÙÁÝóóáñ»Ý simultanément, concomitamment, en même temps ¥ÙdzųٳݳϤ; parallèlement ¥½áõ·³Ñ»é³μ³ñ¤ ѳÙÁÝóóáõÃÛáõÝ simultanéité f, concomitance f ¥ÙdzųٳݳÏáõÃÛáõÝ, 517



ѳÙáí-Ñáïáí savoureux,-euse, délicieux,-euse; ÷Ëμ. coloré,e ¥Ï»Ý¹³ÝÇ, ³ñï³Ñ³ÛïÇ㤠ѳÙáñáßáõÙ ¥Ñ³Ù³ï»Õ` ÁݹѳÝáõñ áñáßáõÙ¤ codécision f ѳÙå³ñ ambre m gris; ambre m jaune ¥ë³Ã¤ ѳÙëï»ñ ï»°ë ·»ñٳݳÙáõÏ Ñ³Ùï»ë 1¤ dégustateur,-trice n ¥Ñ³Ùáí



ensemble architectural



ѳۥáõÑǤ Arménien,ne n; Ð³Û μ³ñ»-



·áñÍ³Ï³Ý ÁݹѳÝáõñ ÙÇáõÃÛáõÝ Union f Générale Arménienne de Bienfaisance (U.G.A.B.); Ð³Û Ñ»Õ³÷áË³Ï³Ý ¹³ßݳÏóáõÃÛáõÝ ¥ÐÚ¸¤ Fédération f révolutionnaire arménienne (F.R.A.) ѳ۳μ³ÝáõÃÛáõÝ ¥Ñ³Ûϳμ³ÝáõÃÛáõݤ arménisme m ѳ۳μÝ³Ï habité,e par les Arméniens ѳ۳·»ï arménologue n, arméniste n ѳ۳·Çï³Ï³Ý arménologique ѳ۳·ÇïáõÃÛáõÝ arménologie f ѳ۳·Çñ en lettres arméniennes, en caractères arméniens ¥Ñ³Û»ñ»Ý ï³é»ñáí ·ñí³Í` ѳ۳ï³é¤; écrit,e en arménien ¥Ñ³Û»ñ»Ýáí ·ñí³Í¤ ѳ۳¹³í³Ý de confession de l’Église apostolique arménienne ѳ۳½·Ç d’origine arménienne ѳ۳Ëáë ¥Ñ³Û³ÑáõÝ㤠arménophone ѳ۳ËáëáõÃÛáõÝ arménophonie f ѳ۳ٻï pro-arménien,ne; ~ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f pro-arménienne ѳ۳ٻïáõÃÛáõÝ pro-arménisme m Ñ³Û³Ý³É s’arméniser, devenir Arménien,ne ѳ۳Ýå³ëï au profit des Arméniens (de l’Arménie); arménophile ѳ۳ßáõÝã dans un esprit arménien ѳ۳ë»ñ arménophile adj/n ѳ۳ëÇñáõÃÛáõÝ arménophilie f ѳ۳ëï³Ý³μÝ³Ï qui habite l’Arménie ѳ۳ëï³ÝÛ³Ý de l’Arménie ѳ۳í³Û»É digne d’un Arménien ѳ۳ï³é en lettres arméniennes, en caractères arméniens ѳ۳ïÛ³ó arménophobe ѳ۳ïÛ³óáõÃÛáõÝ arménophobie f ѳ۳óÝ»É arméniser vt ѳ۳óáõÙ arménisation f ѳ۳óù 1¤ regard m; coup d’œil m; ³é³çÇÝ ~Çó à première vue; 먻éáõÝ ~ regard fixe; ÃéáõóÇÏ ~ un coup d’œil rapide; ~ ·ó»É jeter un regard (un coup d’œil) 2¤ opinion f,



áñ³ÏÁ áñáßáÕ, Ù³ëݳíáñ³å»ë ËÙÇãùǤ 2¤ ï»°ë ѳÙï»ëáõ٠ѳÙï»ë³ÛÇÝ de dégustation ѳÙï»ë»É déguster vt ¥Ñ³ÙÁ ï»ëÝ»Éáí áñ³ÏÁ áñáß»É, Ù³ëݳíáñ³å»ë ËÙÇãùǤ; goûter ¥Ñ³Ùï»ë ³Ý»É¤ ѳÙï»ëáÕ dégustateur,-trice n ѳÙï»ëáõÙ ¥Ñ³Ùï»ë ³Ý»ÉÁ, ѳÙÁ ï»ëÝ»Éáí áñ³ÏÁ áñáß»ÉÁ¤ dégustation f ѳÙñ muet,te adj/n; ËáõÉ áõ ~ sourd(e)muet(te) n/adj; ~ ÏÇÝá cinéma m muet ѳÙñ³É»½áõ, ѳÙñ³Ëáë qui a un vice de prononciation; ÷Ëμ. qui a la langue liée ѳÙñ³ËáëáõÃÛáõÝ vice m de parole, vice m de prononciation ѳÙñ³Ý³É devenir vi muet,te, perdre la parole ѳÙñ³Ýù ¥Ñ³Ùñ»ÉÁ, ѳßí»ÉÁ¤ comptage m, décompte m, dénombrement m; énumération f ¥Ãí³ñÏáõÙ¤; ѻﳹ³ñÓ ~ compte m à rebours ѳÙñ³óÝ»É rendre muet,te ѳÙñ³óáõÙ mutisme m; ÷Ëμ. engourdissement m ¥Áݹ³ñÙ³óáõÙ¤ ѳÙñ³ù³ÛÉ à pas lents ѳÙñ»É ¥Ñ³ßí»É¤ compter vt; calculer vt ѳÙñÇã 1¤ boulier m; ~Ç íñ³ ѳßí»É compter sur un boulier 2¤ chapelet m, rosaire m ¥í³ñ¹³ñ³Ý, ï»ñáÕáñÙÛ³¤ ѳÙñáñ»Ý ¥Éáõé, Éé³ÏÛ³ó Ï»ñåáí¤ silencieusement, en silence, tacitement ѳÙñáõÃÛáõÝ mutisme m ѳÙñáõÏ Ï»Ý¹μ. paresseux m ѳÙáõÛà ensemble m; »ñ·Ç-å³ñÇ ~ ensemble de chants et de danses; ׳ñï³ñ³å»ï³Ï³Ý ~` ѳٳÉÇñ 518



tation f ¥Ùï³ËáÑáõÃÛáõݤ; ѳۻóáÕáõÃÛ³Ùμ, ϳÙùáí, ó³ÝÏáõÃÛ³Ùμ au gré de; Ó»°ñ ѳۻóáÕáõÃÛ³ÝÁ à votre gré; ë»÷³Ï³Ý ѳۻóáÕáõÃÛ³Ùμ ·áñÍ»É agir à sa guise ѳÛóÛÃ»É 1¤ fournir vt, pourvoir vt; procurer vt 2¤ obtenir vt, se fournir ¥Ó»éù μ»ñ»É¤ 3¤ alimenter vt ¥ëÝáõó»É¤ ѳÛóÛÃáÕ ¥Ù³ï³Ï³ñ³ñ, ѳÛóÛÃÇ㤠fournisseur,-euse n ѳÛóÛÃí»É être pourvu,e (fourni,e, procuré,e) ѳÛóÛÃáõÙ ravitaillement m; approvisionnement m, alimentation f; ½ÇݳÙûñùÇ ~ approvisionnement en munitions ѳÛϳ½Û³Ý arménien,ne ѳÛϳ½áõÝù les Arméniens ѳÛÏ³Ï³Ý arménien,ne ѳÛϳϳÝáõÃÛáõÝ arménité f



point m de vue ¥Ï³ñÍÇù, ï»ë³Ï»ï¤ ѳ۹áõÏ å³ïÙ. *haïdouk m Ñ³Û»É ¥Ñ³Û³óùÁ ѳé»É¤ contempler vt; regarder vt ¥Ý³Û»É, ¹Çï»É¤ ѳۻɳμ³Ý³Ï³Ý ýǽ. catoptrique ѳۻɳμ³ÝáõÃÛáõÝ ýǽ. catoptrique f ѳۻɳ·áñÍ miroitier,-ière n glacier m ѳۻɳ·áñÍáõÃÛáõÝ miroiterie f, glacerie f



ѳۻɳ½³ñ¹ orné,e de glaces (de mi-



roirs)



ѳۻɳå³ï à glace; entouré,e de gla-



ces; ~ å³Ñ³ñ³Ý armoire à glace; ~ ëñ³Ñ galerie f des glaces ѳۻɳå³ï»É orner vt de glaces ¥Ñ³Û»É³½³ñ¹»É¤; entourer vt de glaces ѳۻɳí³×³é miroitier,-ière n ѳۻɳí³×³éáõÃÛáõÝ miroiterie f ѳۻÉÇ miroir m, glace f; rétroviseur m ¥³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ¹Çï³Ñ³Û»ÉǤ; Ùá·³Ï³Ý ~ miroir magique; ·á·³íáñ ~ miroir concave; ÏáñÝóñ¹ ~ miroir convexe; ~áí å³Ñ³ñ³Ý armoire f à glace ◊ ѳۻÉáõ å»ë ѳñÃ` áÕáñÏ poli (lisse) comme un miroir (une glace) ѳۻñ»Ý ¥Ñ³Ûáó É»½áõ¤ arménien m, langue f arménienne; ¹³ë³Ï³Ý ~, arménien classique (grabar m); ·ñ³Ï³Ý ~ arménien littéraire; ųٳݳϳÏÇó ~ arménien moderne; Ëáë³Ïó³Ï³Ý ~ arménien parlé ѳۻñ»Ý³·»ï arménologue n ѳۻñ»Ý³·Çï³Ï³Ý arménologique ѳۻñ»Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ arménologie f ѳۻó³Ï³ñ· conception f; vision f ¥ï»ë³Ï»ï¤ ѳۻó³Ï³ñ·³ÛÇÝ conceptuel,le ѳۻó³Ï»ï aspect m; point m de vue ¥ï»ë³Ï»ï¤; ~áí sous l’aspect (de) ѳۻó³Ï»ñå aspect m ѳۻóÇ dans un esprit arménien ѳۻóÇáõÃÛáõÝ esprit m arménien ѳۻóáÕ contemplateur,-trice n; rêveur,-euse n ¥»ñ³½áÕ¤; songeur,euse n ¥ËáñÑáÕ¤ ѳۻóáÕ³Ï³Ý contemplatif,-ive, méditatif,-ive ѳۻóáÕáõÃÛáõÝ contemplation f; médi-



ѳÛ-ѳÛÁ ·Ý³ó»É, í³Û-í³ÛÝ ¿ Ùݳó»É



c’est un homme fini; il est coulé, ËëÏó. il est fichu ѳÛÑáÛ³Ëáë ordurier,-ière ѳÛÑáÛ³ËáëáõÃÛáõÝ obscénités f pl, grossièretés f pl, ordures f pl; ËëÏó. saletés f pl, cochonneries f pl ѳÛÑáÛ³Ï³Ý injurieux,-euse; ~` ݳ˳ï³Ï³Ý Ëáëù ·éÑÏ. coup m de gueule ѳÛÑáÛ³Ýù jurons m pl; gros mots m pl; injures f pl ѳÛÑáÛ»É jurer vi; dire des gros mots (des obscénités, des ordures); ËëÏó. dire des saletés ◊ μ»éݳÏñÇ å»ë ~ jurer comme un portefaix ѳÛáñ¹Ç fils m d’Arménien ѳÛáó arménien,ne; ~ É»½áõ langue f arménienne; ~ ³ß˳ñÑ` г۳ëï³Ý Arménie f ѳÛëÙ³íáõñù ménologie f ѳÛï 1¤ requête f; ~ Ý»ñϳ۳óÝ»É adresser une requête 2¤ demande f; Ù³ëݳÏóáõÃÛ³Ý ~ demande de participation; ³ñïáݳ·ñÇ ~ demande de brevet 3¤ Ç ~ μ»ñ»É` »ñ¨³Ý Ñ³Ý»É déceler vt, dépister vt; é³½Ù. détecter vt ¥áñë³É¤ 519



ѳÛï³·Çñ 1¤ note f ¥Ýáﳤ 2¤ programme m ¥Íñ³·Çñ` »ñ»ÏáõÛÃÇ, ѳݹ»ëÇ ¨ ³ÛÉݤ ѳÛï³·ñ³ß³ñ ï»ÕÏ·. logiciel m ¥Íñ³·ñ³ß³ñ¤ ѳÛï³Í»É ¥»ñ¨³Ï»É¤ ÉëÝÏñã. révéler vt,



ѳÛïݳμ»ñí»É être découvert,e; se révéler ¥Ç ѳÛï ·³É¤ ѳÛïݳμ»ñáõÃÛáõÝ trouvaille f ѳÛïݳμ»ñáõÙ révélation f, découverte f ¥μ³ó³Ñ³ÛïáõÙ¤; dévoilement m ¥Ù»ñϳóáõÙ, μ³ó³Ñ³ÛïáõÙ¤; détection f ¥³Ýë³ñùáõÃÛáõÝÝ»ñÇ, ׳鳷³Ûó³ÏïÇíáõÃÛ³Ý ¨ ³ÛÉݤ ѳÛïݳ·áñÍ»É découvrir vt ѳÛïݳ·áñÍí»É être découvert,e ѳÛïݳ·áñÍáõÃÛáõÝ, ѳÛïݳ·áñÍáõÙ découverte f; invention f ¥·Ûáõï¤; ~



développer vt



ѳÛï³ÍÇã ¥»ñ¨³ÏÇ㤠ÉëÝÏñã. révélateur m



ѳÛï³ÍáõÙ ¥»ñ¨³ÏáõÙ¤ ÉëÝÏñã. déve-



loppement m



ѳÛï³ÝÇß symptôme m ѳÛï³Ýß³ÛÇÝ symptomatique ѳÛï³ïáõ déposant,e n ѳÛï³ñ³ñ Ù³Ã. dénominateur m; Áݹ-



³Ý»É faire une découverte clairement, nettement; évidemment, d’une manière évidente ¥³ÏÝ»ñ¨³μ³ñ¤ ѳÛïÝ»É 1¤ annoncer vt; faire part de qch, mettre au courant ¥ï»Õ»Ï³óݻɤ; Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃÛ³Ùμ ~ annoncer à la télévision 2¤ faire savoir ¥ï»ÕÛ³Ï å³Ñ»É` å³ßïáݳå»ë¤ 3¤ communiquer vt ¥Ñ³Õáñ¹»É¤ 4¤ exprimer vt ¥³ñï³Ñ³Ûï»É¤; ϳñÍÇù ~ exprimer son opinion 5¤ clamer vt ¥μ³ñÓñ³Ó³ÛÝ ~` ³ñï³Ñ³Ûï»É¤; áõñ³ËáõÃÛáõÝÁ ~ clamer sa joie 6¤ Çñ³íμ. dénoncer vt ¥Ñ³Ýó³·áñÍáõÃÛ³Ý Ù³ëÇݤ ѳÛïÝÇ 1¤ connu,e ¥×³Ý³ãí³Í¤; renommé,e ¥³Ýí³ÝǤ, réputé,e ¥Ñ³Ùμ³í³íáñ, ѳÙμ³í í³Û»ÉáÕ¤; ~ ¹³éݳÉ` å³ñ½í»É s’avérer; ~ ¹³ñÓ³í, áñ ... il s’est avéré que ...; ~ ¿, áñ ... on sait que ...; Ó»½ ~ ¿, áñ ... vous savez que; áñù³Ý ÇÝÓ ~ ¿ autant que je sache, à ma connaissance 2¤ explicite ¥μ³ó³Ñ³Ûï, áñáß³ÏǤ ѳÛïÝí»É 1¤ se montrer, apparaître vi ¥»ñ¨³É¤ 2¤ se trouver ¥áñ¨¿ ï»ÕáõÙ, áñ¨¿ Çñ³íÇ׳ÏáõÙ` ³Ýëå³ë»ÉÇáñ»Ý¤; ݳ ¹áõñë »Ï³í ¨ ѳÛïÝí»ó ÙÇ Ý»Õ ÷áÕáóáõÙ il est sorti et il s’est trouvé dans une rue étroite; ݳ ~ ¿ñ ¹Åí³ñÇÝ Ï³óáõÃÛ³Ý Ù»ç elle s’était trouvée dans un état difficile 3¤ surgir vi ¥Ñ³ÝϳñͳÏÇ ~` »ñ¨³Ý ·³É¤ 4¤ s’émerger ¥çñÇ »ñ»ëÇÝ ~, çñÇ »ñ»ë ¹áõñë ·³É¤ ѳÛïݳå»ë



ѳÝáõñ ~dénominateur commun; ÁݹѳÝáõñ ~Ç μ»ñ»É réduire au même dénominateur ѳÛï³ñ³ñ³·Çñ 1¤ déclaration f; Ù³ùë³ÛÇÝ ~ déclaration de douane (en douane) 2¤ affiche f ¥³½¹³·Çñ¤ ѳÛï³ñ³ñ³·ñ»É déclarer vt ¥Ù³ùë³ï³ÝÁ ¨ ³ÛÉáõñ¤; »Ï³ÙáõïÝ»ñÁ ~ déclarer ses revenus ѳÛï³ñ³ñ³·ñáõÙ déclaration f; »Ï³ÙáõïÝ»ñÇ ~ déclaration des revenus ѳÛï³ñ³ñ³ïáõ déclarant,e n ѳÛï³ñ³ñ»É 1¤ déclarer vt, annoncer vt; å³ï»ñ³½Ù ~ déclarer la guerre; ëݳÝÏ ~ déclarer en faillite 2¤ afficher vt ¥³½¹³ñ³ñ»É¤ 3¤ proclamer vt ¥Ñéã³Ï»É¤ ѳÛï³ñ³ñáõÃÛáõÝ 1¤ annonce f; ûñÃáõÙ ~ ï³É` ½»ï»Õ»É mettre une annonce dans le journal 2¤ pancarte f ¥³½¹¤ 3¤ déclaration f; ~ ³Ý»É` å³ßïáݳå»ë ѳÛï³ñ³ñ»É faire une déclaration; ~Ý»ñ ³Ý»É, Ëáë³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñ ï³ñ³Í»É tenir des propos ѳÛï³ñ³ñáõÙ 1¤ déclaration f; å³ï»ñ³½ÙÇ ~ déclaration de la guerre 2¤ proclamation f ¥Ñéã³ÏáõÙ¤ ѳÛï³óáõó³Ï liste f des demandes ѳÛïݳμ»ñ»É 1¤ découvrir vt ¥÷Ýïñ»Éáí ·ïݻɤ 2¤ révéler vt ¥Ç ѳÛï μ»ñ»É, »ñ¨³Ý ѳݻɤ 3¤ démasquer vt ¥Ù»ñϳóÝ»É, ¹Çٳϳ½»ñÍ ³Ý»É¤ 4¤ déceler vt, dépister vt ¥å³ñ½»É, μ³ó³Ñ³Ûï»É, »ñ¨³Ý ѳݻɤ 520



ѳÛïÝí»ÉÁ ¥»ñ¨³ÉÁ¤ apparition f; émergence f ¥Ñ³ÝϳñͳÏÇ, ³Ýëå³ë»ÉÇáñ»Ý¤ ѳÛïÝáõÃÛáõÝ 1¤ révélation f; manifes-



Ùïù»ñ` ËáÑ»ñ pensées f pl nostalgiques ѳÛñ»Ý³μ³ÕÓáõÃÛáõÝ nostalgie f; mal m du pays natal ¥Ñ³Ûñ»ÝÇùÇ Ï³ñáï¤ Ñ³Ûñ»Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ connaissance de la patrie ѳÛñ»Ý³¹³í 1. adj qui trahit sa patrie 2. traître m à sa patrie ѳÛñ»Ý³¹³íáõÃÛáõÝ haute trahison f ѳÛñ»Ý³¹³ñÓ rapatrié,e n ѳÛñ»Ý³¹³ñÓ»É rapatrier qn ¥Ñ³Ûñ»ÝÇù í»ñ³¹³ñÓݻɤ; exfiltrer vt ¥·³ÕïÝÇ ·áñͳϳÉÇÝ` ³é³ù»ÉáõÃÛáõÝÝ ³í³ñï»Éáõó Ñ»ïᤠѳÛñ»Ý³¹³ñÓí»É être rapatrié,e, se rapatrier ѳÛñ»Ý³¹³ñÓáõÃÛáõÝ rapatriement m ѳÛñ»Ý³¹³ñÓáõÙ rapatriement m ¥Ñ³Ûñ»ÝÇù μ»ñ»ÉÁ¤; exfiltration f ¥·³ÕïÝÇ ·áñͳϳÉÇ` ³é³ù»ÉáõÃÛáõÝÝ ³í³ñï»Éáõó Ñ»ïᤠѳÛñ»Ý³½ñÏáõÃÛáõÝ apatridie f ѳÛñ»Ý³½áõñÏ apatride adj/n ѳÛñ»Ý³ÃáÕáõÃÛáõÝ ¥Ñ³Ûñ»Ý³ÉùáõÃÛáõÝ, ³ñï³·³Õä expatriation f, abandon m de la patrie ѳÛñ»Ý³ÉùáõÃÛáõÝ ï»°ë ѳÛñ»Ý³ÃáÕáõ-



tation f, apparition f, énonciation f 2¤ »Ï»Õ. гÛïÝáõÃÛ³Ý ·Çñù Apocalypse f; »Ï»Õ. ¥Ï³ÃáÉÇϤ ѳÛïÝáõÃÛ³Ý ûñ Epiphanie f, jour m des Rois (6 janvier) ѳÛñ père m; papa m ¥Ñ³ÛñÇϤ; Ëáñà ~ beau-père m ¥Ùáñ »ñÏñáñ¹ ³ÙáõëÇÝÁ¤, père adoptif ¥Ñ³Ûñ³·Çñ, áñ¹»·ñÇ Ñ³Ûñ³óáõ¤; ÁÝï³ÝÇùÇ ~ père de famille; ~ ëáõñμ Saint père; Ñá·¨áñ ~ père spirituel; ·»ñ³å³ïÇí` ³ñųݳå³ïÇí ~ Révérend Père; гÛñ Ù»ñ ¥³ÕáÃùÁ¤ Notre Père m, Pater m; »ñÏݳíáñ ~ Père céleste ѳÛñ³μ³ñ paternellement, en père, à la manière d’un père ѳÛñ³μ³ñá d’un caractère paternel ѳÛñ³·Çñ ¥áñ¹»·ñÇ Ñ³Ûñ³óáõ¤ père m adoptif ѳÛñ³½áõñÏ qui n’a pas de père ѳÛñ³ËáëáõÃÛáõÝ ¥Ñ³Ûñ³μ³ÝáõÃÛáõݤ »Ï»Õ. patrologie f; ɳïÇÝ³Ï³Ý ~ patrologie latine ѳÛñ³Ï³Ý paternel,le; ~ ûñÑÝáõÃÛáõÝ bénédiction f paternelle; ~ ïáõÝ maison f paternelle ѳÛñ³Ý³É devenir père ѳÛñ³Ýí³Ý³Ï³Ý patronymique ѳÛñ³ÝáõÝ nom m du père; patronyme m, prénom m patronymique ѳÛñ³å»ï »Ï»Õ. patriarche m; pontife m ¥Ï³ÃáÉÇÏ »Ï»Õ»óáõ ù³Ñ³Ý³Û³å»ï¤ ѳÛñ³å»ï³Ï³Ý patriarcal,e, de patriarche; pontifical,e ¥Ï³ÃáÉÇÏ »Ï»Õ»óáõÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤; ~ ·³Ñ trône m patriarcal (pontifical) ѳÛñ³å»ïáõÃÛáõÝ »Ï»Õ. patriarcat m; pontificat m ¥Ï³ÃáÉÇÏ »Ï»Õ»óáõ¤ ѳÛñ³ëå³Ý parricide n/adj ѳÛñ³ëå³ÝáõÃÛáõÝ parricide m ѳÛñ³ïÛ³ó qui hait son père ѳÛñ³ïáÑÙ ³½··ñ. patriclan m ѳÛñ³óáõ beau-père m ѳÛñ»Ý³μ³ÕÓ¥³Ï³Ý¤ nostalgique; ~



ÃÛáõÝ Ñ³Ûñ»Ý³Ï³Ý 1¤ national,e; ~ ³ñ¹Ûáõ-



ݳμ»ñáõÃÛáõÝ` ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ industrie f (production f) nationale; ~ å³ï»ñ³½Ù guerre f nationale 2¤ patrimonial,e ¥Ñ³Ûñ»ÝǤ; ~` ѳÛñ»ÝÇ áõÝ»óí³Íù patrimoine m ѳÛñ»Ý³Ï³ñáï nostalgique ѳÛñ»Ý³ÏÇó, ѳÛñ»Ý³ÏóáõÑÇ compatriote n; ËëÏó. pays,e n ¥»ñÏñ³óǤ ѳÛñ»Ý³Ïó³Ï³Ý de compatriote(s); ~ ÙÇáõÃÛáõÝ association f de compatriotes ѳÛñ»Ý³Ýå³ëï favorable à la (sa) patrie ѳÛñ»Ý³Ýí»ñ dévoué,e à la patrie ѳÛñ»Ý³å³ßï qui adore sa patrie ѳÛñ»Ý³å³ßïáõÃÛáõÝ défense f de la patrie ѳÛñ»Ý³ë»ñ patriote n/adj ѳÛñ»Ý³ëÇñ³μ³ñ patriotiquement ѳÛñ»Ý³ëÇñ³Ï³Ý patriotique 521



ѳÛñ»Ý³ëÇñáõÃÛáõÝ patriotisme m ѳÛñ»ÝÇ natal,e, paternel,le; ~ »ñÏÇñ`



ѳݳù ï»°ë ϳï³Ï ѳݷ ïÕã÷. rime f ѳݷ³ÃáõË ¥μ³Ý³ÃáõË, áï³Ý³íáñ ÃËáÕ¤ rimailleur,-euse n ѳݷ³Ë³Õ ¥μ³é³Ë³Õ¤ calembour m ѳݷ³Ù³Ý³ÉÇ¥ó¤ détaillé,e, circonstan-



ÑáÕ pays m natal; ~ ù³Õ³ù ville f natale; ~ ïáõÝ demeure f paternelle ѳÛñ»ÝÇù patrie f, pays m natal ¥ÍÝݹ³í³Ûñ¤; ~Ç ë»ñ` ë»ñ ¹»åÇ ~Á amour m de la patrie; ~Á Éù»É ¥~Çó Ñ»é³Ý³É¤ s’expatrier (quitter sa patrie); ~Çó íï³ñ»É expatrier vt; ~ í»ñ³¹³éÝ³É rentrer dans sa patrie; ~ÇÝ Í³é³Û»É servir sa patrie; ~ÇÝ ÝíÇñí»É se dévouer à sa patrie; Ù³Ûñ ~ mère Patrie f; ~Ç Ï³ñáï` ѳÛñ»Ý³μ³ÕÓáõÃÛáõÝ mal m du pays, nostalgie f ѳÛñÇÏ ÷Õùß. papa m ѳÛñÇßË³Ý³Ï³Ý patriarcal,e; ~ ѳë³ñ³ÏáõÃÛáõÝ société f patriarcale ѳÛñÇß˳ÝáõÃÛáõÝ patriarcat m ѳÛñáõÃÛáõÝ paternité f ѳÛó Çñ³íμ. action f, demande f (en justice), grief m; réclamation f; poursuites f pl ¥Ñ»ï³åݹáõÙ¤; ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý ~ action f (cause f, plainte f) civile; ~ Ý»ñϳ۳óÝ»É porter (produire) une action, entamer des poursuites; ~Á ùÝݳñÏ»É examiner une demande (en justice); Ù»ÏÇ ¹»Ù ~ áõÝ»Ý³É avoir des griefs contre qn (à l’égard de qn) ѳÛó³¹ÇÙáõÙ Çñ³íμ. demande f en justice ѳÛó³Ï³Ý ~ ÑáÉáí ùñÏÝ. accusatif m ѳÛó»É solliciter vt; Ý»ñáÕ³ÙïáõÃÛáõÝÁ ~ solliciter l’indulgence ѳÛóáÕ ï»°ë ѳÛóáñ¹ ѳÛóáñ¹ postulant,e n; candidat,e n ¥ÙñóáõÛÃǤ; prétendant,e n ¥Ñ³í³ÏÝáñ¹¤ ѳÛóíáñ ¥Ñ³Ûó³ï»ñ¤ Çñ³íμ. demandeur,-eresse n, poursuivant,e n ѳÛóáõÙ sollicitation f ѳÛáõÃÛáõÝ les Arméniens ¥Ñ³Û»ñÁ, Ñ³Û ³½·Á¤ ѳÛáõÑÇ Arménienne f ѳݳÍá ÑÝù. minéral m; û·ï³Ï³ñ ~Ý»ñ minéraux m pl utiles, ressources f pl minières (du sous-sol) ѳݳ峽ûñÛ³ quotidien,ne, de tous les jours



cié,e; étoffé,e



ѳݷ³Ù³Ýáñ»Ý en détail ¥Ù³Ýñ³Ù³ëÝáñ»Ý¤; soigneusement, avec soin ¥ËݳÙùáí¤; à fond ¥ÑÇÙݳíáñ³å»ë¤ ѳݷ³Ù³Ýù circonstance f; cas m ¥å³ñ³·³¤; Áëï ~Ý»ñÇ selon les cir-



constances; áñáß ~Ý»ñáõÙ en certains cas; ~Ý»ñÇ μ»ñáõÙ` ½áõ·³¹ÇåáõÙ concours m de circonstances; ³ñï³Ï³ñ· ~Ý»ñ circonstances exceptionnelles; ãݳ˳ï»ëí³Í ~Ý»ñ circonstances imprévisibles; Çñ³íμ. Ù»ÕÙ³óáõóÇã` ͳÝñ³óáõóÇã ~Ý»ñ circonstances atténuantes, aggravantes ѳݷ³Ý³Ï»É cotiser vt, collecter vt, faire une collecte; cotiser vi ¥Çñ μ³ÅÇÝÁ μ»ñ»É ѳݷ³Ý³ÏáõÃÛ³ÝÁ¤ ѳݷ³Ý³ÏáõÃÛáõÝ cotisation f, collecte f ¥Ñ³Ý·³Ý³ÏáõÙ¤; ~ ³Ý»É` ѳݷ³Ý³Ï»É cotiser vt ѳݷ³íáñ ¥Ñ³Ý·³íáñí³Í¤ rimé,e ѳݷ³íáñ»É rimer vt ѳݷ³íáñáõÙ ·ñÏÝ. combinaisons f pl de la rime ѳݷ»É1 ï»°ë ѳݷã»É ѳݷ»É2 1¤ arriver à; »½ñ³Ï³óáõÃÛ³Ý ~ arriver à la conclusion 2¤ aboutir à ¥³í³ñïí»É ÇÝã-áñ μ³Ýáí¤ Ñ³Ý·»óÝ»É mener vt (aboutir vt) à; réduire vt à ѳݷ»óáõÙ ¥Ñ³Ý·»óÝ»ÉÁ, ѳݷ»óí»ÉÁ¤ réduction f ѳݷÇëï 1. adj tranquille, calme ¥Ñ³Ý¹³ñï¤; ~` ѳݹ³ñï ÙÇ ³ÝÏÛáõÝ un coin m tranquille (calme); ÇÝÓ ~ ÃáÕ»°ù laissez-moi tranquille 2. 1¤ repos m, calme m ¥Ñ³Ý·ëïáõÃÛáõÝ, ³Ý¹áññ¤; ѳݷëïÇ Å³Ù heure de repos; ѳݷëïÛ³Ý ûñ jour m de repos, dimanche m ¥ÏÇñ³ÏǤ; ѳݷëïÛ³Ý ïáõÝ maison f de 522



repos; Ñ»ï׳ßÛ³ ~` ùáõÝ sieste f 2¤ quiétude f ¥Ñ᷻ϳݤ 3. adv tranquillement, calmement ¥Ñ³Ý¹³ñïáñ»Ý¤; ~ ËáñÑ»É` Ùï³Í»É réfléchir calmement ѳݷã»É 1¤ s’éteindre ¥Ù³ñ»É¤; 2¤ gésir vi ¥Ã³Õí³Í ÉÇݻɤ; ³ëï ¥³Ûëï»Õ¤ ѳݷãÇ ... ¥³Ûëï»Õ óÕí³Í ¿¤ cigît ... ѳݷëï³Å³Ù heure f de repos ѳݷëï³Ý³É 1¤ se reposer 2¤ se calmer, se tranquilliser, se rassurer ¥Ñ³Ý¹³ñïí»É, ãÙï³Ñá·í»É¤; ѳݷëï³ó»°ù calmez-vous! ѳݷëï³í³Ûñ lieu m de repos ѳݷëï³í»ï paisible; accueillant,e ѳݷëï³óÝ»É calmer vt, apaiser vt ¥Ñ³Ý¹³ñï»óݻɤ; rassurer vt ¥í³ËÁ` ϳëϳÍÁ ÷³ñ³ï»É¤; tranquilliser vt ¥ÙËÇóñ»É, ë÷á÷»É¤; sécuriser vt ¥íëï³Ñ»óݻɤ ѳݷëï³óÝáÕ 1. adj tranquillisant,e, apaisant,e, calmant,e 2. tranquillisant m ¥¹»Õ³ÙÇçáó¤ ѳݷëï³óáÕ ¥³ñÓ³Ïáõñ¹Ý ³ÝóϳóÝáÕ ³ÝÓ, ³ñÓ³Ïáõñ¹³íáñ¤ vacancier,-ière n, estivant,e n ¥³Ùé³ÝÁ¤ ѳݷëï³óáõÙ ¥Ñ³Ý·ëï³óÝ»ÉÁ¤ apaisement m ѳݷëï³óáõóÇã 1. tranquillisant m ¥ó³í³ÙáùÇã` ó³í³½ñÏÇã ¹»Õ³ÙÇçáó¤ 2. adj calmant,e, tranquillisant,e, apaisant,e ѳݷëïÛ³Ý de repos; ~ ûñ jour m de repos; jour m férié ¥áã ³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ ûñ¤; ~ ûñ»ñ ¥ß³μ³Ã ¨ ÏÇñ³ÏǤ week-end m; ~ ïáõÝ maison f de repos, centre m de vacances ѳݷëïáõÃÛáõÝ ¥Ñ³Ý¹³ñïáõÃÛáõÝ, ³Ý¹áññ¤ tranquillité f, calme m ѳݷñí³Ý ¥μ³½³¤ station f, camping m; Ù³ñ½³¹³ÑáõϳÛÇÝ ~ station de ski; ÷Ëμ., μÝëï. havre m; é³½Ù. base f (militaire) ѳݷñí³Ý»É 1¤ aborder vi (à, dans, en, sur), accoster vt, vi (à) ¥Ñ³ëÝ»É, ³÷ ¹áõñë ·³É¤ 2¤ faire halte ¥¹³¹³ñ ³éݻɤ 3¤ rester vi ¥Ùݳɤ, séjourner vi ¥Ï»Ý³É, Ùݳɤ



ѳݷóÝ»É ¥Ù³ñ»É¤ éteindre vt; Ññ¹»ÑÁ ~



éteindre (arrêter) l’incendie; ÉáõÛëÁ ~ éteindre la lumière; souffler vt ¥ÙáÙÁ¤; fermer le bec de gaz ¥·³½Á ѳݷóÝ»É` ³Ýç³ï»É¤ ѳݷáõÛÝ pareil,le, semblable ¥Ñ³Ù³ÝÙ³Ý, ÝÙ³ÝûñÇݳϤ; comme ¥áñå»ë¤ ѳݷáõÛó nœud m ¥Ã»ÉÇ, å³ñ³ÝǤ; ÷Ëμ. í»åÇ` ¹ñ³Ù³ÛÇ ~Á le nœud de l’intrigue; »ñϳÃáõÕ³ÛÇÝ ~ nœud ferrovière; ~ ϳå»É` Ï³å ³Ý»É faire un nœud; ~Á ù³Ý¹»É défaire le nœud, dénouer vt ◊ ·áñ¹Û³Ý ~ nœud gordien; ·áñ¹Û³Ý ~Á ÉáõÍ»É trancher le nœud gordien 2¤ maille f ¥·áõÉå³ÛÇ, ÑÛáõëùÇ ûÕ¤ ѳݷáõó³ÉáõÍáõÙ ¥»Éù, í³Ë׳ݤ dénouement m; ³Ýëå³ë»ÉÇ ~ coup m de théâtre ѳݷáõó³Ï³Û³Ý »ñÏÃÕ. nœud m ferroviaire (de communication); ׳ݳå³ñѳÛÇÝ` ³íïáÙáμÇɳÛÇÝ ~ nœud m routier (autoroutier) ѳݷáõó³Ï³åÇã ¥·áñÍÇù, ë³ñù¤ noueur m ѳݷáõó³ÛÇÝ crucial,e, fondamental,e, capital,e; ~ ѳñó question f cruciale; ~ Ï»ï point m crucial ѳݷáõó³íáñ ¥Ñ³Ý·áõÛóÝ»ñ áõÝ»óáÕ¤ noueux,-euse ѳݷáõó»É nouer vt; faire un nœud ¥Ñ³Ý·áõÛó ³Ý»É¤ ѳݷáõóÛ³É 1¤ défunt,e adj/n, feu,e; ~ å³ñáÝ ¸áõμáõ³Ý feu monsieur Dubois; ~ ѳÛñë mon feu père 2¤ mort,e adj/n ¥Ù³Ñ³ó³Í, ٳѳó³ÍÁ¤, décédé,e adj ¥í³Ë׳Ýí³Í¤ ѳݷáõóí»É être noué,e, se nouer ѳݹ 1¤ champ m 2¤ pâturage m ¥³ñáï³í³Ûñ¤ ѳݹ³ñï 1. adj calme, tranquille, paisible; ~ ÷áÕáó rue f calme; ~ μݳíáñáõÃÛáõÝ caractère m paisible; ~ ù³ÛÉáí d’un pas tranquille 2. adv tranquillement ¥Ñ³Ý¹³ñïáñ»Ý¤ doucement ¥Ù»ÕÙáñ»Ý¤; Ùdzݷ³Ù³ÛÝ ~` ³Ýíñ¹áí` ³ÝËéáí en toute sérénité 523



ѳݹ»ñÓ1 avec; ëñ³Ýáí ~ avec cela;



ѳݹ³ñï»óÝ»É calmer vt, apaiser vt, tranquilliser vt; rassurer vt ¥Ñ³Ý·Áë-



ÁÝï³ÝÛáù ~ en famille



ѳݹ»ñÓ2 ¥Ñ³·áõëï¤ habits m pl, vête-



ï³óÝ»É, í³ËÁ` ϳëϳÍÁ ÷³ñ³ï»É¤ ѳݹ³ñïáñ»Ý tranquillement, calmement, doucement ¥Ù»ÕÙáñ»Ý, ϳٳóáõϤ ѳݹ³ñïí»É se calmer, s’apaiser; se tranquilliser; se rassurer ¥ÙïáíǤ ѳݹ³ñïáõÃÛáõÝ 1¤ calme m, tranquillité f ¥³Ý¹áññ, ѳݷëïáõÃÛáõݤ; repos m ¥Ñ³Ý·Çëï¤ 2¤ sérénité f ¥çÇÝçáõÃÛáõݤ 3¤ quiétude f ¥³Ý¹áññ, ˳ճÕáõÃÛáõݤ 4¤ bonace f ¥ÍáíÇ Ï³ï³ñÛ³É` Ù»éÛ³É ³Ýß³ñÅáõÃÛáõݤ ѳݹ·Ý³μ³ñ avec impertinence, impertinemment, effrontément, d’une manière effrontée; impudemment ¥³Ý³Ùáóμ³ñ¤; d’une manière insolente, insolemment ¥³Ýå³ïϳé Ï»ñåáí¤ Ñ³Ý¹·Ý»É ¥Ñ³Ù³ñÓ³Ïí»É¤ oser vt; ~ áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»É oser faire qch; avoir l’audance de ¥Ñ³Ý¹·ÝáõÃÛáõÝ áõݻݳɤ ѳݹ·ÝáõÃÛáõÝ 1¤ audace f, témérité f, hardiesse f ¥ù³çáõÃÛáõÝ, ѳٳñÓ³ÏáõÃÛáõݤ; ~ áõݻݳÉ` ѳݹáõ·Ý ÉÇÝ»É avoir de l’audace 2¤ toupet m ¥³Ý»ñ»ë ~` ѳٳñÓ³ÏáõÃÛáõݤ; ~` ѳݹáõ·Ý í³ñù³·ÇÍ áõÝ»Ý³É avoir le toupet de ... 3¤ impertinence f, insolence f ¥³Ýå³ïϳéáõÃÛáõݤ ѳݹ»å envers, à l’égard de, par rapport à, vis-à-vis de; ݳ ÇÙ ~ É³í ¥í³ï¤ ¿ ïñ³Ù³¹ñí³Í il est bien (mal) disposé envers moi; ٻͻñÇ ~ »ñ»Ë³Ý»ñÇ ³Ýï³ñμ»ñáõÃÛáõÝÁ l’indifférence des enfants à l’égard des adultes; ÇÝùÝ Çñ ~ vis-à-vis de soi ѳݹ»ë1 fête f ¥ïáݤ; solennité f ¥Ñ³Ý¹Çë³íáñ ïáݤ; ѳñë³Ý»Ï³Ý ~ cérémonie f du mariage; ~ ·³É se produire (dans); ~ μ»ñ»É ¥ù³çáõÃÛáõÝ, ѳٳñÓ³ÏáõÃÛáõÝ ¨ ³ÛÉݤ faire preuve de ѳݹ»ë2 revue f ¥³Ùë³·Çñ¤; périodique m ¥å³ñμ»ñ³Ï³Ý¤



ments m pl



ѳݹ»ñÓ³Ýù 1¤ équipement m ¥³ÝÑñ³-



Å»ßï å³ñ³·³Ý»ñÇ Ï³Ù ë³ñù³íáñáõÙÝ»ñÇ ³ÙμáÕçáõÃÛáõÝÁ, ϳѳíáñ³Ýù¤ 2¤ accessoires m pl ¥Éñ³óáõóÇã Çñ»ñ` ³é³ñϳݻñ` ³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ, ѳñ¹³ñ³ÝùÇ, ½·»ëïÇ ¨ ³ÛÉݤ 3¤ effets m pl, approvisionnements m pl ¥åÇïáõÛùÝ»ñ¤ ѳݹ»ñÓ³å³Ñ¥áõÑǤ employé,e n du vestiaire ѳݹ»ñÓ³å³Ñ³ñ³Ý ¥½·»ëï³å³Ñ³ñ³Ý¤ penderie f ѳݹ»ñÓ³ë»ÝÛ³Ï vestiaire m, dressingroom m (dressing m) ѳݹ»ñÓ³íáñ»É ¥³ÝÑñ³Å»ßï å³ñ³·³Ý»ñáí` ë³ñù³íáñáõÙÝ»ñáí¤ équiper vt ѳݹ»ñÓ³íáñáõÙ ¥Ù³ï³Ï³ñ³ñáõÙ, ѳÛóÛÃáõÙ¤ équipement m; é³½Ù. maintenance f ѳݹ»ñÓ³ñ³Ý vestiaire m ѳݹ»ñÓ³óáõÛó ¥Ù³Ý»Ï»Ý¤ mannequin m



ѳݹ»ñÓ»É équiper vt ¥ë³ñù³íáñ»É, ϳѳíáñ»É¤; garnir vt ¥½³ñ¹³ñ»É¤; meubler vt ¥Ï³Ñ³íáñ»É¤ ѳݹ»ñÓÛ³É d’outre-tombe ¥³Ý¹ñßÇñÇÙ۳ݤ; ~ ³ß˳ñÑ l’autre monde m; ~ ÏÛ³Ýù vie f



future



ѳݹ»ñÓáõÙ ¥³å³ÑáíáõÙ, ½ÇÝáõÙ¤ do-



tation f en matériel, attribution f de matériel ¥ï»°ë ݳ¨ ѳݹ»ñÓ³íá-



ñáõÙ¤ ѳݹÇÙ³Ý ¹»Ù ~ vis-à-vis de, en face de ѳݹÇٳݳμ³ñ avec reproche ѳݹÇÙ³Ý³Ï³Ý réprobateur,-trice; ~



ѳ۳óù regard m réprobateur



ѳݹÇÙ³Ý»É reprocher vt (qch à qn);



réprimander vt, accuser de, gronder vt ¥Ïßï³Ùμ»É, ݳ˳ï»É¤ ѳݹÇÙ³ÝáõÃÛáõÝ reproche m, réprimande f, blâme m ѳݹÇå³¹ñ»É opposer vt ѳݹÇå³¹ñí»É être opposé,e, s’opposer 524



¥Ñ³Ý¹Çå³¹ñáõÙ¤ opposition f ѳݹÇå³Ï³Ý venant en sens contraire, inverse ¥Ñ³Ï³é³Ï¤; ~ ù³ÙÇ vent m contraire; ~ ·Ý³óù train venant en sens inverse ѳݹÇå³Ï³ó opposé,e; ~ ³ÝÏÛáõÝÝ»ñ angles m pl opposés ѳݹÇå³í³Ûñ lieu m de rencontre; rendez-vous m ѳݹÇå»É 1¤ rencontrer vt; croiser vt ¥¹»Ù-¹ÇÙ³ó ·³É¤; ÷áÕáóáõÙ Ù»ÏÇÝ ~ rencontrer (croiser) qn dans la rue; Çñ³ñ ~ se rencontrer, se retrouver; se voir ¥ï»ë³Ïó»É, ï»ëÝí»É¤; Ù»Ýù ѳ½í³¹»å »Ýù ѳݹÇåáõÙ` ï»ë³ÏóáõÙ nous nous voyons rarement; ¹Åí³ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ se heurter à des difficultés 2¤ tomber (sur qn) ¥³Ýëå³ë»ÉÇáñ»Ý, å³ï³Ñ³μ³ñ¤ ѳݹÇå»óÝ»É faire rencontrer ѳݹÇåáõÙ rencontre f ¥Ý³¨` Ù³ñ½³Ï³Ý¤; entrevue f ¥ï»ë³ÏóáõÃÛáõÝ, ½ñáõÛó¤; Ù³ñ½. ÁÝÏ»ñ³Ï³Ý ~ match m amical; ~ Ýß³Ý³Ï»É Ù»ÏÇ Ñ»ï prendre rendez-vous avec qn; entretien m ¥½ñáõÛóÇ` ½ñáõó»Éáõ Ýå³ï³Ïáí¤ Ñ³Ý¹Çë³μ³ñ ¥Ñ³Ý¹Çë³íáñ³å»ë, ѳݹÇë³íáñ Ï»ñåáí¤ solennellement ѳݹÇë³μ»Ù estrade f ѳݹÇë³Ï³Ý spectateur,-trice n ѳݹÇë³Ï³ñ· cérémonial m; étiquette f ¥å³É³ï³Ï³Ý¤; protocole m ¥¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý ³ñ³ñáճϳñ·¤ ѳݹÇë³Ï³ñ·³ÛÇÝ de cérémonie, protocolaire ѳݹÇë³Ý³É ¥ÉÇݻɤ être ѳݹÇë³å»ïáõÃÛáõÝ haute présidence; ѳݹÇë³å»ïáõÃÛ³Ùμ sous la haute présidence ѳݹÇë³ëñ³Ñ salle f des fêtes ѳݹÇë³í³ñ animateur,-trice n, présentateur-trice ѳݹÇë³íáñ solennel,le; pompeux,euse ¥Ù»Í³ßáõù¤; ~ Ï»ñåáí solennellement ѳݹÇë³íáñ³å»ë solennellement



ѳݹÇë³íáñáõÃÛ³Ùμ ¥Ñ³Ý¹Çë³íáñ Ï»ñåáí¤ solennellement ѳݹÇë³íáñáõÃÛáõÝ solennité f; apparat m, pompe f ¥å»ñ׳ßáõù ~¤ ѳݹÇë³ï»ë spectateur,-trice n ѳݹÇë³ïáõÝ maison f de fêtes ѳݹÇëáõÃÛáõÝ fête f (solennelle), so-



ѳݹÇå³¹ñáõÃÛáõÝ



lennité f; ~Ý»ñÇ ëñ³Ñ salle f de fêtes; ~Ý»ñ festivités f pl ѳݹáõ·Ý 1¤ audacieux,-euse, hardi,e ¥Ëǽ³Ë, ѳٳñӳϤ 2¤ impertinent,e, insolent,e ¥³Ýå³ïÏ³é¤ Ñ³Ý¹áõñÅ»É 1¤ supporter vt; Ù»ÏÇÝ ãѳݹáõñÅ»É ne pas supporter qn 2¤ tolérer vt ¥Ý»ñáÕ³Ùïáñ»Ý¤ 3¤ endurer vt ¥Ñ³Ùμ»ñáõÃÛ³Ùμ¤ Ñ³Ý¹áõñÅ»ÉÇ supportable, tolérable ѳݹáõñÅ»ÉÇáõÃÛáõÝ caractère m tolérable ѳݹáõñÅáÕ tolérant,e; indulgent,e ¥Ý»ñáÕ³ÙÇï¤; ~ ÍÝáÕÝ»ñ parents m pl tolérants ѳݹáõñÅáÕ³μ³ñ avec tolérance ѳݹáõñÅáÕ³Ï³Ý tolérant,e ѳݹáõñÅáճϳÝáõÃÛáõÝ tolérance f; indulgence f ¥Ý»ñáÕ³ÙïáõÃÛáõݤ Ñ³Ý»É 1¤ enlever vt ¥Ñ³·áõëïÁ¤; ôter vt ¥·É˳ñÏÁ¤ 2¤ extraire vt ¥÷áõßÁ, ·Ý¹³ÏÁ` í»ñùÇó¤; Ù³Ã. ù³é³ÏáõëÇ ³ñÙ³ï ~ extraire la racine carrée; Ù³Ã. soustraire vt ¥Ñ³ÝÙ³Ý ·áñÍáÕáõÃÛáõÝ Ï³ï³ñ»É¤ 3¤ déduire vt ¥å³Ï³ë»óݻɤ, décompter vt ¥å³Ï³ë»óÝ»É, å³Ñáõ٠ϳï³ñ»É ·áõÙ³ñÇó, ѳßíÇó ¹áõñë ·³É¤ 4¤ sortir vt, tirer vt ¥áñ¨¿ ï»ÕÇó¤; ·ñå³ÝÇó ~ tirer de sa poche; óßÏÇݳÏÁ ·ñå³ÝÇó ~ sortir (tirer) le mouchoir de sa poche 5¤ puiser vt ¥³Ù³Ýáí í»ñóÝ»É` çñÑáñÇó ¨ ³ÛÉݤ; çáõñ ~ puiser de l’eau ¥çñÑáñÇó, ·»ïÇó¤ 6¤ arracher vt ¥÷áñ»Éáí, ù³ß»Éáí` ϳñïáýÇÉ ¨ ³ÛÉݤ; ³ï³ÙÁ ~` ù³ß»É ï³É faire arracher une dent 7¤ retirer vt (lever vt); ûñ³Ï³ñ·Çó ~ retirer (lever) de l’ordre du jour 8¤ ÷Ëμ. ³ÝáõÝ ~ devenir célèbre; Ù»ÏÇÝ Ñ³Ùμ»ñáõÃÛáõÝÇó ~ faire perdre patience à qn; Ù»ÏÇÝ Ñ³í³525



mission (d’un jury)



ë³ñ³ÏßéáõÃÛáõÝÇó ~ mettre qn hors de lui, faire perdre l’équilibre à qn ѳݻÉÇ Ù³Ã. nombre m à soustraire ѳݻÉáõÏ devinette f; énigme f ¥³é»ÕÍí³Í¤; ~ ³ë»É poser une devinette ѳݻÉáõϳÛÇÝ énigmatique ¥³é»ÕÍí³Í³ÛÇݤ; mystérieux,-euse ¥ËáñÑñ¹³íáñ¤ ѳÝÇ ï»°ë ï³ï¥ÇϤ ѳÝÇñ³íÇ injustement, iniquement, à tort ѳÝϳñÍ ¥Ñ³ÝϳñͳÏÇ, ³Ýëå³ë»ÉÇáñ»Ý, ٻϻݤ tout à coup, soudain, subitement, brusquement ѳÝϳñͳ¹»å ¥³Ýëå³ë»ÉÇ, å³ï³fortuit,e, imprévu,e, ѳϳݤ brusque ѳÝϳñͳÏÇ subitement, soudainement; tout à coup, sans crier gare ¥Ñ³Ýϳñͤ; brusquement ¥³Ýëå³ë»ÉÇáñ»Ý¤; ~Ç μ»ñ»É prendre au dépourvu, surprendre vt; ~Ç ·³É être pris au dépourvu, être surpris ѳÝϳñͳÏÇáõÃÛáõÝ soudaineté f, brusquerie f ѳÝϳñͳѳë subit,e; inattendu,e, brusque ¥³Ýëå³ë»ÉǤ; ~ Ù³Ñ mort f subite ѳÝϳñͳÑáÕÙ ¥÷áÃáñϳÝù, ÷áÃáñÇϤ rafale f ѳÝϳñÍ³Ù³Ñ ~ ÉÇÝ»É mourir subitement ѳÝϳñͳٳÑáõÃÛáõÝ mort f subite ѳÝϳñͳßñçáõÙ ¥Ùáõï³ódz¤ mutation f ѳÝϳñͳëï»ÕÍáõÙ ¥Ñ³Ýå³ïñ³ëïÇó ëï»Õͳ·áñÍ»ÉÁ, ÇÙåñáíǽ³ódz¤ improvisation f ѳÝÓÇÝ¥ë¤ en la personne de (qn) ѳÝÓÝ ~ ³éÝ»É se charger de, prendre qch sur soi; s’obliger à, s’engager à ¥å³ñï³íáñí»É¤ ѳÝÓݳ·Çñ mandat m ѳÝÓݳÅáÕáí commission f; ùÝÝ³Ï³Ý ~ commission d’examen; Ù³ñ¹áõ Çñ³íáõÝùÝ»ñÇ ~ commission des droits de l’homme ѳÝÓݳÅáÕáí³Ï³Ý ¥Ñ³ÝÓݳÅáÕáíÇ ³Ý¹³Ù¤ membre m d’une com-



ѳÝÓݳËáõÙμ jury m, commission f;



comité m



ѳÝÓݳϳï³ñ commissaire n; mandataire n; coursier,-ière n ¥óñÇã`



áñ¨¿ ÑÇÙݳñÏáõÃÛ³Ý, ÑÛáõñ³ÝáóÇ, ÷áëï³ÛÇÝ Í³ÝñáóÝ»ñÇ ¨ ³ÛÉݤ; ·»ñ³·áõÛÝ ~ haut commissaire ѳÝÓݳéáõ engagé,e; ~ ÉÇÝ»É être engagé,e ѳÝÓݳéáõÃÛáõÝ ¥å³ñï³íáñáõÃÛáõݤ engagement m; ÙÇç³½·³ÛÇÝ ~Ý»ñ engagements internationaux; ~ ëï³ÝÓÝ»É prendre un engagement ѳÝÓݳñ³ñ³·Çñ lettre f de recommandation ¥»ñ³ß˳íáñ³·Çñ¤ ѳÝÓݳñ³ñ³Ï³Ý recommandation f; ~ Ý³Ù³Ï lettre f de recommandation ѳÝÓݳñ³ñ»É 1¤ charger vt 2¤ recommander vt ¥»ñ³ß˳íáñ»É, ËáñÑáõñ¹ ï³É, ¹ñ³Ï³Ý ϳñÍÇù ï³É¤ 3¤ déléguer vt ¥Édz½áñ»É¤ ѳÝÓݳñ³ñ»ÉÇ recommandable ѳÝÓݳñ³ñáõÃÛáõÝ 1¤ commission f, mission f ¥³é³ù»ÉáõÃÛáõݤ, message m ¥μ³Ý³íáñ¤; Ù»ÏÇ Ñ³ÝÓݳñ³ñáõÃÛ³Ùμ ¥Ù»ÏÇ ÏáÕÙÇó¤ de la part de qn, sur la demande de qn; ~ ï³É charger vt d’une commission 2¤ recommandation f ¥»ñ³ß˳íáñáõÃÛáõÝ, »ñ³ß˳íáñáõÙ, ËáñÑáõñ¹ ï³ÉÁ¤ ѳÝÓÝ»É 1¤ remettre vt (à); faire passer ¥Ù»ÏÇ ÙÇçáóáí¤; livrer vt (à) ¥Ñ³ëó»³ïÇñáçÁ, ·Ýáñ¹Çݤ 2¤ octroyer vt ¥ï³É, ѳïϳóÝ»É` ³ñïáݳ·Çñ ¨ ³ÛÉݤ 3¤ rendre vt; ·ÇñùÁ ·ñ³¹³ñ³Ý ~ rendre le livre à la bibliothèque 4¤ passer vt; ùÝÝáõÃÛáõÝ ~ passer un examen 5¤ délivrer vt ¥÷³ëï³ÃáõÕä 6¤ transmettre vt ¥÷á˳Ýó»É` ë»÷³Ï³ÝáõÃÛáõÝÁ, Çß˳ÝáõÃÛáõÝÁ¤ 7¤ Çñ³íμ. déposer vt ¥³í³Ý¹³ïíáõÃÛáõÝ Ï³ï³ñ»É¤ ѳÝÓÝí»É ¥³ÝÓݳïáõñ ÉÇݻɤ se rendre; ·»ñÇ ~ être fait prisonnier; baisser les bras ¥Ã¨³Ã³÷ ÉÇÝ»É, íѳïí»É, Ñáõë³Ñ³ïí»É¤ 526



tition f; ~ Ý»ñϳ۳óÝ»É adresser (présenter) une pétition ѳÝñ³·áõÙ³ñ bilan m ¥í»ñçݳñ¹ÛáõÝù¤; montant m ¥ÁݹѳÝáõñ ·áõÙ³ñÁ` ã³÷Á` ³ñÅ»ùÁ¤; total m, totalité f ¥³ÙμáÕçáõÃÛáõݤ; ~Ç μ»ñ»É dresser le bilan, faire le total, sommer vt, totaliser vt; faire le point ¥³Ù÷á÷»É¤ ѳÝñ³·áõÙ³ñ³ÛÇÝ total,e; global,e ѳÝñ³·áõÙ³ñáõÙ totalisation f ѳÝñ³É»½í³μ³Ý³Ï³Ý sociolinguistique ѳÝñ³É»½í³μ³ÝáõÃÛáõÝ sociolinguistique f ѳÝñ³Ë³Ýáõà grand magasin m, supermarché m, galeries f pl, prisunic m; Ù³ëݳ×ÛáõÕ»ñ áõÝ»óáÕ ~ grand magasin (supermarché) à succursales; Ù»Í ~ magasin m grande surface ѳÝñ³Í³Ýáà bien connu,e; notoire ¥ù³ç³Í³Ýáä ѳÝñ³Í³ÝáÃáõÃÛáõÝ notoriété f; ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý ~` ѳÝñ³×³Ý³ãáõÃÛáõÝ notoriété publique ѳÝñ³Ï³ñ· ¥Ñ³ë³ñ³Ï³Ï³Ý ϳñ·¤ ordre m social ѳÝñ³Ï³ó³ñ³Ý foyer m, résidence f; áõë³ÝáÕ³Ï³Ý ~ foyer pour étudiants; résidence (cité f) universitaire, campus m ѳÝñ³Ï»Ýë³μ³Ý sociobiologiste n ѳÝñ³Ï»Ýë³μ³Ý³Ï³Ý sociobiologique ѳÝñ³Ï»Ýë³μ³ÝáõÃÛáõÝ sociobiologie



ѳÝÓÝáõÙ 1¤ remise f; ѳí³ï³ñÙ³-



·ñ»ñÇ ~ remise des lettres de créance; ѳÝó³·áñÍÇ ~ remise du criminel 2¤ livraison f ¥Ñ³ëó»³ïÇñáçÁ, ·Ýáñ¹Çݤ; ïáõÝ μ»ñ»ÉÁ` ѳÝÓÝ»ÉÁ livraison à domicile 3¤ distribution f ¥÷áëïÇ, ÷áëï³ÛÇÝ ³é³ùáõÙÝ»ñǤ 4¤ délivrance f ¥÷³ëï³ÃÕÃÇ, íǽ³ÛÇ ¨ ³ÛÉݤ; ¹ÇåÉáÙÝ»ñÇ ~ délivrance des diplômes 4¤ octroi m ¥Ñ³ïϳóáõÙ¤; ³ñïáݳ·ñ»ñÇ ~` ѳïϳóáõÙ octroi des licences 5¤ extradition f ¥Ñ³Ýó³·áñÍÇ Ñ³ÝÓÝáõÙÁ Çñ å»ïáõÃÛ³ÝÁ¤ ѳÝ׳ñ génie m ѳÝ׳ñ»Õ génial,e, de génie; ~ Ï»ñåáí d’une manière géniale, génialement; ~ ·ÇïÝ³Ï³Ý savant m de génie ѳÝ׳ñ»Õáñ»Ý génialement, d’une manière géniale ¥Ñ³Ý׳ñ»Õ Ï»ñåáí¤; ~ óñ·Ù³Ýí³Í ëï»Õͳ·áñÍáõÃÛáõÝ œuvre f génialement traduite ѳÝ׳ñ»ÕáõÃÛáõÝ génie m; ѽí¹. génialité f ѳÝáíÇ détachable ¥³Ýç³ïíáÕ¤; amovible ¥Ñ³ÝáíÇ-¹ÝáíǤ; démontable ¥³å³ÙáÝï³ÅíáÕ¤; mobile ¥ß³ñųϳݤ ѳÝå³ïñ³ëïÇó 1. adv à l’improviste; 2. adj improvisé,e, impromptu,e; ~ ëï»Õͳ·áñÍáõÃÛáõÝ impromtu m ѳÝí»É ¥Ñ³·áõëïÁ ѳݻɤ se déshabiller, se dévêtir; se défaire; se mettre à nu ¥Ù»ñϳݳɤ ѳÝí»óÝ»É déshabiller vt, dévêtir vt; mettre à nu ¥Ù»ñϳóݻɤ ѳÝñ³μ³ñ ensemble, en commun ѳÝñ³·»ï érudit,e, savant,e adj/n; encyclopédiste n ¥Ñ³Ýñ³·Çï³Ï¤ ѳÝñ³·Çï³Ï 1¤ encyclopédiste m 2¤ érudit,e adj/n ¥Ëáñ³·Çï³Ï, μ³½Ù³·Çï³Ï¤ ѳÝñ³·Çï³Ï³Ý encyclopédique; ~ μ³é³ñ³Ý dictionnaire m encyclopédique ѳÝñ³·Çï³ñ³Ý encyclopédie f ѳÝñ³·Çï³ñ³Ý³ÛÇÝ encyclopédique ѳÝñ³·Çñ ¥Ëݹñ³·Çñ, å»ïÇódz¤ pé-



f



ѳÝñ³ÏÇÝ ¥Ù³ñÙݳí³×³éáõÑǤ prostituée f; ·éÑÏ. putain f ¥åáéÝÏáõÑǤ ѳÝñ³ÏñÃ³Ï³Ý d’enseignement géné-



ral



ѳÝñ³Ñ³Ûï bien connu,e, notoire ¥ù³ç³Í³Ýáä ѳÝñ³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ ¥Ñ³Ýñ³Ñ³Ûï ÉÇÝ»ÉÁ¤ notoriété f ѳÝñ³Ñ³ßÇí algèbre f ѳÝñ³Ñ³ßí³·»ï algébriste n ѳÝñ³Ñ³ßí³Ï³Ý algébrique ѳÝñ³Ñ³ßíáñ»Ý algébriquement 527



ѳÝñ³Ñ³í³ù meeting m, manifesta-



ÙÇç³½·³ÛÇÝ ~ communauté f internationale ѳÝñû·áõï d’utilité collective, d’utilité publique; ~ ³ß˳ï³Ýù travail d’utilité collective ¥Ñåí. tuc¤ ѳÝó³·áñÍ 1¤ criminel,le adj/n; auteur m du crime; å³ï»ñ³½ÙÇ ~ criminel de guerre 2¤ délinquant,e n ѳÝó³·áñÍáõÃÛáõÝ 1¤ crime m ¥á×Çñ¤; ѳÝó³·áñÍáõÃÛ³Ý í³ÛñáõÙ` ï»ÕáõÙ μéÝ»É prendre en flagrant délit; ~ ϳï³ñ»É commettre un crime; ϳ½Ù³Ï»ñåí³Í ~ crime organisé; ~ Ù³ñ¹ÏáõÃÛ³Ý ¹»Ù crime contre l’humanité; ÏñáÝ³Ï³Ý ÑáÕÇ íñ³ ϳï³ñí³Í ~ crime perpétré pour cause de religion 2¤ délinquance f ¥Çñ³í³Ë³ËïáõÙ¤ ѳÝó³½»ñÍ»É décriminaliser vt ѳÝó³½»ñÍáõÙ décriminalisation f ѳÝó³ËáõÙμ bande f; ³Ýã³÷³Ñ³ëÝ»ñÇ ~ bande d’adolescents ѳÝó³ÍÇÝ criminogène; ~ ·áñÍáÝÝ»ñ facteurs m pl criminogènes ѳÝó³Ï³½Ù Çñ³íμ. corps m du délit; ~Ç μ³ó³Ï³ÛáõÃÛ³Ý å³ï׳éáí faute de corps du délit ѳÝó³Ï³ÝËáõÙ prévention f d’un délit ѳÝó³ÏÇó ¥Ù»Õë³ÏÇó¤ Çñ³íμ. complice n, coauteur m de l’infraction ѳÝó³ÏñÏÝáõÃÛáõÝ ¥ÏñÏݳѳÝó³íáñáõÃÛáõÝ, é»óǹÇí¤ Çñ³íμ. récidive



tion f; ãÃáõÛɳïñí³Í ~ meeting (manifestation) non autorisé(e) ѳÝñ³Ñ³í³ù³ÛÇÝ de meeting ѳÝñ³Ñá·»í»ñÉáõͳμ³Ý sociopsychanalyste n ѳÝñ³Ñá·»í»ñÉáõÍáõÃÛáõÝ sociopsychanalyse f ѳÝñ³Ñéã³Ï illustre, célèbre, renommé,e ѳÝñ³×³Ý³ã universellement reconnu,e, bien connu,e, notoire; universellement admis,e ¥μáÉáñÇ ÏáÕÙÇó ÁݹáõÝí³Í¤ ѳÝñ³×³Ý³ãáõÃÛáõÝ notoriété f ѳÝñ³Ù³ïã»ÉÇ à la portée de tout le monde (de tous); accessible à tous ¥·ÝÇ ³éáõÙáí¤ Ñ³Ýñ³Ù³ïã»ÉÇáõÃÛáõÝ accessibilité f ѳÝñ³ÛÇÝ public-publique; ~ ϳñÍÇù opinion f publique; ~ ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ travaux m pl publics; ~ ³Û·Ç` ½μáë³Û·Ç jardin m public; ~ áõÝ»óí³Íù bien m public; ~ Ñ»é³Ëáë publiphone m; ~ ½áõ·³ñ³Ý sanisette f ѳÝñ³ÛݳóÝ»É socialiser vt, collectiviser vt ѳÝñ³ÛݳóáõÙ socialisation f, collectivisation f ѳÝñ³ÛÝáñ»Ý publiquement ѳÝñ³ÛÝáõÃÛáõÝ communauté f ѳÝñ³å»ï³Ï³Ý républicain,e adj/n ѳÝñ³å»ïáõÃÛáõÝ république f; г۳ëï³ÝÇ ~ République d’Arménie; üñ³ÝëÇ³Ï³Ý ~ République Française ѳÝñ³ïáõÝ ¥Ñ³ë³ñ³Ï³ó ïáõݤ bordel



f



ѳÝó³ÏóáõÃÛáõÝ Çñ³íμ. complicité f;



ѳÝó³ÏóáõÃÛ³Ý Ù»ç Ù»Õ³¹ñíáÕ ³ÝÓ accusé,e n de complicité ѳÝó³Ñ³ñáõÛó criminogène ѳÝó³Ýß³Ý preuve f ѳÝó³Ýù délit m; faute f ¥Ù»Õù¤; crime m ¥Ñ³Ýó³·áñÍáõÃÛáõݤ; ~Ç Ù»ç` ï»ÕáõÙ` í³ÛñáõÙ` íñ³ μéÝ»É prendre en flagrant délit ѳÝó³ß˳ñÑ monde m criminel; pègre f ѳÝó³íáñ 1¤ criminel,le ¥Ñ³Ýó³ÉÇó, ѳÝó³å³ñï¤; ~` ·³ÕïÝÇ Ñ³Ù³Ó³ÛÝáõÃÛáõÝ connivence f; ~ ³ñ³ñù délit m 2¤ délictueux,-euse; ~ ·áñÍáÕáõÃÛáõÝ` ½³Ýó³Ýù acte m délictueux



m



ѳÝñ³ù³Õ³ù³óÇ ï»°ë ³ß˳ñѳù³Õ³ù³óÇ Ñ³Ýñ³ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý ï»°ë ³ß˳ñѳù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý Ñ³Ýñ³ù³Õ³ù³óÇáõÃÛáõÝ ï»°ë ³ß˳ñѳù³Õ³ù³óÇáõÃÛáõÝ Ñ³Ýñ³ùí» référendum m ѳÝñ³ùí»³Ï³Ý ¥Ñ³Ýñ³ùí»ÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤ référendaire ѳÝñáõÃÛáõÝ public m; communauté f; 528



chissement



ѳÝó³íáñáõÃÛáõÝ criminalité f; délinquance f ¥Ñ³Ýó³íáñ ·áñÍáõÝ»áõÃÛáõݤ; culpabilité f ¥Ù»Õ³íáñáõÃÛáõݤ; ѳÝó³íáñáõÃÛ³Ý ³× prog-



ѳÝù³Ñáñ mine f; puits m ¥Ñáñ³Ý¤;



ù³ñ³ÍËÇ ~` ù³ñ³Í˳ѳÝù mine de charbon ѳÝù³ÓÛáõà ï»Ë. goudron m (de houille) ѳÝù³ÕμÛáõñ source f minérale ѳÝù³ÙáÙ ÑÝù. cire f de montagne, ozocérite f (ozokérite f) ѳÝù³ÛÇÝ minéral,e; ~ çáõñ eau f minérale; ~ ³Õ sel m gemme; ~ å³ñ³ñï³ÝÛáõûñ engrais m pl minéraux; ~ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ, ѳÝù³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f minière ѳÝù³ÛáõÕ huile f minérale ѳÝù³ÝÛáõà ¥Ñ³Ý³Íá, ÙÇÝ»ñ³É¤ minéral m; minerai m ¥Ñ³Ýù³ù³ñ¤ ѳÝù³ÝÛáõóï³ñ ¥Ñ³Ýù³ÝÛáõûñ ÷á˳¹ñáÕ μ»éÝ³Ý³í¤ minéralier m ѳÝù³ß»ñï ¥Ñ³Ýù³Ïáõï³Ï, ѳÝù³í³Ûñ¤ gisement m (de minerai) ¥û·ï³Ï³ñ ѳݳÍáÝ»ñǤ ѳÝù³çáõñ ¥Ñ³Ýù³ÛÇÝ çáõñ¤ eau f minérale ѳÝù³í³Ûñ ¥Ñ³Ýù³ï»Õ¤ »ñÏñμ. gisement m; áëÏáõ ~ gisement d’or ѳÝù³ï»Õ ï»°ë ѳÝù³í³Ûñ ѳÝù³ï»ë³Ï minerai m; roche f ѳÝù³ï»ñ propriétaire n de mines ѳÝù³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý minier,-ière ѳÝù³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f minière ѳÝù³÷áñ ï»°ë ѳÝù³·áñÍ Ñ³Ýù³ù³ñ minerai m ѳßÇß ¥ÃÙñ³ÝÛáõä haschisch m (haschich m) ѳßÇß³ÙáÉ ¥ÃÙñ³Ùáɤ toxicomane adj/n ѳßÇß³ÙáÉáõÃÛáõÝ ¥ÃÙñ³ÙáÉáõÃÛáõݤ toxicomanie f ѳßÇí 1¤ compte m; ÁÝóóÇÏ ~ compte courant; ³ÝÓÝ³Ï³Ý ~ compte personnel; μ³ó` ÷³Ï ~ compte ouvert, clos; ³í³Ý¹³ÛÇÝ ~ compte de dépôt; ѳßíÇ Ùݳóáñ¹ solde m, reste m de compte; Çñ ѳßíÇÝ à son (propre) compte; í»ñçÇÝ Ñ³ßíáí` Ç í»ñçá au bout du compte, tout compte fait; ~ μ³ó»É ouvrir un compte; Çñ ѳßíÇÝ áõÝ»Ý³É comp-



ression f de la criminalité



ѳÝó³÷áñÓ ¥÷áñÓ¤ Çñ³íμ. tentative f;



~ ϳï³ñ»É tenter vt



ѳÝáõÏ ¥Ù½í³Íù, ¿ùëïñ³Ïï¤ extrait m ѳÝáõÙ 1¤ soustraction f ¥Ãí³μ³Ý³Ï³Ý ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÁ¤ 2¤ retenue f ¥å³ÑáõÙ` ³ß˳ï³í³ñÓÇó ¨ ³ÛÉݤ 3¤ décompte m ¥å³Ï³ë»óáõÙ, å³ÑáõÙ ·áõÙ³ñÇó` ѳßíÇó, ѳÝáõñ¹¤ 4¤ ѳßí., Çñ³íμ. précompte m ¥³ß˳ï³í³ñÓÇó¤ 5¤ extraction f ¥³ñ¹ÛáõݳѳÝáõÙ¤ 6¤ retrait m ¥ßñç³Ý³éáõÃÛáõÝÇó, ·áñͳÍáõÃÛáõÝÇó¤; ³å-



ñ³ÝùÇ ~ ßñç³Ý³éáõÃÛáõÝÇó retrait d’une marchandise du circuit ѳÝáõÛà ¥³ñ¹ÛáõݳѳÝáõÙ¤ extraction f ѳÝáõÝ au nom de, pour; ~ ˳ճÕáõÃÛ³Ý pour la paix; ~ μ³ñ»Ï³ÙáõÃÛ³Ý au nom de l’amitié; ~ ²ëïÍáõ au nom de Dieu; ~ ÇÝãDZ à quoi bon?, pour quoi faire? ѳÝù 1¤ mine f; áëÏáõ` ³ñͳÃÇ ~ mine d’or, d’argent 2¤ carrière f ¥μ³ó ù³ñѳÝù, ³í³½³Ñ³Ýù ¨ ³ÛÉݤ ѳÝù³μ³Ý minéralogiste n ѳÝù³μ³Ý³Ï³Ý minéralogique ѳÝù³μ³ÝáõÃÛáõÝ minéralogie f ѳÝù³μ»ñ riche en minéraux; métallifère ¥Ù»ï³Õ³μ»ñ¤ ѳÝù³·áñÍ mineur m ѳÝù³·áñÍ³Ï³Ý de mine, d’exploitation des mines ѳÝù³·áñÍáõÃÛáõÝ exploitation f des mines, industrie f minière ѳÝù³Ë³éÝáõñ¹ »ñÏñμ. conglomérat m ѳÝù³Ëáñß chantier m ѳÝù³Ëáñß³ÛÇÝ de chantier ѳÝù³Ëáõ½³Ï³Ý de prospection géologique ѳÝù³Ëáõ½áõÃÛáõÝ prospection f géologique ѳÝù³Ñ³É³ñ³Ý, ѳÝù³Ñ³Éáó fonderie f ѳÝù³Ñ³ñëï³óáõóÇã ÑÝù. d’enrichissement; ~ ·áñͳñ³Ý usine f d’enri529



té f; ѳßٳݹ³ÙáõÃÛ³Ý Ãáß³Ï pension f d’invalidité ѳßÙ³ë³ÛÉ³Ï fauteuil m roulant (pour handicapé) ѳßÙ»É ¥Ë»Õ³Ý¹³Ù»É¤ ivalider vt ѳßÙáÕ ¥Ë»Õ³Ý¹³ÙáÕ¤ invalidant,e ѳßí³Ù»ù»Ý³ arithmomètre m ѳßí³å³Ñ comptable n; ·É˳íáñ ~ chef comptable ѳßí³å³Ñ³Ï³Ý de comptable, comptable; ~ Ù³ïÛ³Ý livre m de comptes; ~ ѳßí³éáõÙ inventaire m; comptabilité f ¥É³ÛÝ ÇÙ³ëïáí¤; ~ ·ñ³ÝóáõÙ comptabilisation f; ~ ѳßí³éÙ³Ý Ù»ç ³ñï³óáÉ»É comptabiliser vt; ~ ·áõÛù³·ñáõÙ inventaire m comptable ѳßí³å³ÑáõÃÛáõÝ comptabilité f ѳßí³é»É calculer vt, faire le compte de qch, recenser vt; comptabiliser vt ¥Ñ³ßíÇ Ù»ç Ùïóݻɤ ѳßí³éí»É être calculé,e; être comptabilisé,e ¥Ñ³ßíÇ Ù»ç ÙïÝ»É` Ùïóí»É¤ ѳßí³éáõÙ ¥Ñ³ßí³éù¤ comptabilité f, compte(s) m (pl) ¥Ñ³ßí³å³Ñ³Ï³Ý¤; inventaire m ¥³åñ³ÝùÇ, ·áõÛùÇ ¨ ³ÛÉݤ; dénombrement m, recensement m ¥μݳÏãáõÃÛ³Ý ¨ ³ÛÉݤ; ~ ³ÝóϳóÝ»É, ѳßí³éù` ëïáõ·áõ٠ϳï³ñ»É recenser vt; ÅáÕïÝï»ëáõÃÛ³Ý ~ statistique f de l’économie nationale; ѳßí³å³Ñ³Ï³Ý ~ inventaire comptable ѳßí³ñ³ñ ¥Ù³ñ¹³Ñ³Ù³ñÇ Å³Ù³Ý³Ï¤ recenseur,-euse n ѳßí³ñÏ 1¤ calcul m, compte m; Ùáï³íáñ ~ calcul approximatif; ~Ç Ù»ç ë˳Éí»É se tromper dans ses calculs 2¤ décompte m ¥Ñ³Ùñ³Ýù¤; Ó³ÛÝ»ñÇ` ùí»³Ã»ñÃÇÏÝ»ñÇ ~ décompte des bulletins 3¤ évaluation f ¥³ß˳ï³í³ñÓǤ ѳßí³ñϳ·Çñ ïÝï·. accréditif m ¥Ñ³ßí³ñϳÃáõÕÃ, ³Ïñ»¹ÇïÇí. ϳñ»ÉÇ ¿ ëï³Ý³É ¹ñ³Ù³ïݳÛÇÝ Ù»Ï` áñáß³ÏÇ μ³Å³ÝÙáõÝùÇó¤; lettre f de crédit ¥Ï³ñ»ÉÇ ¿ ëï³Ý³É ¹ñ³Ù³ïݳÛÇÝ ó³Ýϳó³Í μ³Å³ÝÙáõÝùÇó¤



ter à son actif; ѳßíÇÝ ÷á˳Ýó»É inscrire (verser) au compte; ѳßíÇ ³éÝ»É tenir (prendre) en compte; ѳßíÇ ã³éÝ»É ignorer vt; ѳßíÇ ³éÝ»ÉÁ prise f en compte; ѳßíÇ ³éÝ»Éáí, áñ considérant que ..., compte tenu de; ~ ï³É` ѳßí»ïáõ ÉÇÝ»É rendre compte (de qch à qn); Çñ»Ý ~ ï³É, ѳëϳݳÉ, ·Çï³Ïó»É, å³ïÏ»ñ³óÝ»É se rendre compte, être conscient,e de; ~Ý»ñÁ ÷³Ï»É régler son compte; Ù»ñ ~Ý»ñÁ ù»½ ¥Ó»½¤ Ñ»ï ÷³Ïí³Í »Ý nous sommes quittes; ~Ý»ñÁ í³ñ»É tenir la comptabilité; ¹³ ѳßíÇ Ù»ç ã¿` ѳßíÇ ãÇ ³éÝíáõÙ cela ne compte pas 2¤ calcul m ¥Ñ³ßíáõÙ, ѳßí³ñϤ; Ãí³μ³Ý³Ï³Ý ~` ѳßí³ñÏ calcul arithmétique; ~ ÙïùáõÙ calcul mental; ѳßíÇ ëË³É erreur f de calcul; ~Ý»ñÁ ˳éÝ»É` ~Ý»ñÇ Ù»ç Ë××í»É se perdre dans les calculs 3¤ Ù³ñ½. score m 4¤ note f ¥ÑÛáõñ³ÝáóáõÙ¤ 5¤ facture f ¥·³½Ç, Ñ»é³ËáëÇ ¨ ³ÛÉݤ 6¤ addition f ¥é»ëïáñ³ÝáõÙ¤ 7¤ Áëï ѳßíÇ í׳ñ»É` ÙáõÍ»É payer (régler) une note, une addition; aquitter une facture; Ù»ÏÇ Ñ³ßíÇÝ` Ýñ³ ÙÇçáóÝ»ñáí aux frais de ...; ÙÇ μ³ÝÇ Ñ³ßíÇÝ` Ç íݳë aux dépens de qch; áõñÇßÇ Ñ³ßíÇÝ ³åñ»É vivre au dépens d’autrui ѳßÙ³Ý³É ï»°ë ѳßٳݹ³Ù³Ý³É ѳßٳݹ³Ù invalide adj/n, infirme adj/n, handicapé,e ¥Ë»Õí³Í¤, mutilé,e, estropié,e ¥Ë»Õ³Ý¹³Ùí³Í¤; ~ ¹³ñÓÝ»É estropier vt, mutiler vt ѳßٳݹ³Ù³Ù³ñ½³Ï³Ý handisport adj; ~ ûÝÇë tennis m handisport ѳßٳݹ³Ù³Ý³É ¥Ë»Õ³Ý¹³Ù ¹³éݳɤ s’estropier, être estropié,e, se mutiler ¥ÇÝùÝ Çñ»Ý ѳßٳݹ³Ù` ˻ճݹ³Ù ¹³ñÓݻɤ, être mutilé,e ¥Ë»Õ³Ý¹³Ùí³Í ÉÇݻɤ ѳßٳݹ³Ù³óÝ»É estropier vt; mutiler vt ¥Ë»Õ»É¤, invalider vt ѳßٳݹ³ÙáÕ ¥ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõݤ handicapant,e, invalidant,e ѳßٳݹ³ÙáõÃÛáõÝ invalidité f; infirmi530



ѳßí³ñϳÛÇÝ de calcul, de compte; ~



Ý»ñǤ 2¤ ï»°ë Ù³ñ¹³Ñ³Ù³ñ ѳßí»Ñ³ñ¹³ñ règlement m de comp-



³ÕÛáõë³Ï barème m, table f de calcul; ~ ѳßí»ÏßÇé balance des comptes; ~ ïáÏáë taux m d’escompte ѳßí³ñÏ»É quantifier vt, supputer vt, calculer vt; évaluer vt ¥³ñÅ»ùÁ áñá߻ɤ; comptabiliser vt ¥Ñ³ßí³å³Ñ³Ï³Ý ѳßí³ñÏáõ٠ϳï³ñ»É¤ ѳßí³ñÏ»ÉÇ quantifiable, calculable ¥Ñ³ßí»ÉǤ ѳßí³ñÏ»ÉÇáõÃÛáõÝ ¥Ñ³ßí»ÉÇáõÃÛáõݤ calculabilité f ѳßí³ñÏÇã, ѳßí³ñÏáÕ calculateur,trice n ѳßí³ñÏí»É être calculé,e (supputé,e); être évalué,e ¥³ñÅ»ùÇ ³éáõÙáí¤ Ñ³ßí³ñÏáõÙ calcul m, supputation f; évaluation f ¥³ñÅ»ùÇ áñáßáõÙ¤; comptage m; ѳßí³ñÏÙ³Ý Ñ³Ù³Ï³ñ· repère m ѳßí»·ñ»É ѳßí. mettre en compte de ѳßí»·ñÇã ¥Ù»ù»Ý³¤ arithmographe m ѳßí»·ñùáõÛÏ livre m de comptes ѳßí»É 1¤ compter vt; Ýñ³ ûñ»ñÁ ѳßí³Í »Ý ses jours sont comptés; ãѳßí³Í sans compter 2¤ calculer vt ¥Ñ³ßÇí ³Ý»É, ѳßí³ñϻɤ, dénombrer vt ¥Ñ³Ùñ»É¤; ÙïùáõÙ ~ faire un calcul mental ѳßí»ÉÇ ¥Ñ³ßí³ñÏ»ÉǤ calculable ѳßí»ÏßÇé ïÝï·. balance f; bilan m ¥Ñ³Ýñ³·áõÙ³ñ¤; ~ ϳ½Ù»É faire la balance, dresser (faire) un bilan; ѳßí³ñϳÛÇÝ ~ balance des comptes; ³é¨ïñÇ` ³é¨ïñ³ÛÇÝ ~ balance commerciale (du commerce); ï³ñ»Ï³Ý ~` ѳÝñ³·áõÙ³ñ bilan de l’année, balance annuelle; ³Ù÷á÷Çã ~ bilan global (d’ensemble); ѳßí»ÏßéÇ Ë³ËïáõÙ déséquilibre



te(s); ~ ï»ëÝ»É régler son compte à qn ѳßí»Ù³ïÛ³Ý livre m de comptes ѳßí»Ùݳóáñ¹ ïÝï·. report m, solde m ¥»ÉùÇ ¨ ÙáõïùǤ; ~Ç μ»ñ»É solder vt ѳßí»Ýϳï Ýí³ëï. calculateur,-trice, intéressé,e ѳßí»Ýϳïáñ»Ý Ýí³ëï. par calcul; ~ ·áñÍ»É agir par calcul, agir d’une manière intéressée ѳßí»ÝϳïáõÃÛáõÝ Ýí³ëï. calcul m, intérêt m ѳßí»å³Ï³ëáñ¹ ¥¹»ýÇóÇï¤ déficit m ѳßí»ëË³É erreur f de compte (de calcul), mécompte m ѳßí»ëïáõ·»É ¥Ñ³ßí»ùÝÝáõÃÛáõÝ` ³áõ¹Çï ϳï³ñ»É¤ auditer vt ѳßí»ëïáõ·áÕ ¥³áõ¹Çïáñ¤ auditeur,trice n, audit m ѳßí»ëïáõ·áõÙ ¥³áõ¹Çï¤ audit m ѳßí»ï³ñ teneur,-euse n de livres, facturier,-ière n, chiffreur,-euse n ѳßí»ï³ñÇ ¥ïÝï»ë³Ï³Ý` ѳßí»ïáõ` ýÇݳÝë³Ï³Ý ï³ñǤ exercice m ѳßí»ïíáõÃÛáõÝ compte m rendu; bilan m d’activité; rapport m ¥½»ÏáõÛó¤; ·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý ~ rapport d’activité; ýÇݳÝë³Ï³Ý ~ rapport financier ѳßí»ïáõ comptable; ~ ÉÇÝ»É` ѳßÇí ï³É rendre compte (de qch à qn), présenter son bilan d’activité; áñ¨¿ Ù»ÏÇÝ ~ ãÉÇÝ»É n’être comptable à personne (de qch); ~ ųٳݳϳßñç³Ý exercice m; ~ ½»ÏáõóáõÙ rapport m ѳßí»óáõÛó ¥Ñ³ßíÇã ë³ñù¤ compteur m ѳßí»÷³ÏáõÙ liquidation f d’un compte ѳßí»ù³ÝáÝ règle f à calcul ѳßí»ù³éÛ³Ï ¥Ñ³Ùñ³Ýùáí áï³Ý³íáñ Ù³ÝÏ³Ï³Ý Ë³Õ»ñáõÙ¤ comptine f ѳßí»ùÝÝ³Ï³Ý ¥³áõ¹Çïáñ³Ï³Ý¤ d’audit ѳßí»ùÝÝ»É ¥ëïáõ·»É, í»ñëïáõ·»É, ³áõ¹ÇïáñáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É¤ auditer vt ѳßí»ùÝÝÇ㠥ѳßí»ùÝÝáÕ, í»ñëïáõ·Çã,



m



ѳßí»Ïßé³ÛÇÝ de bilan ѳßí»Ïßé»É 1¤ ѳßí. faire la balance 2¤ tenir l’équilibre ¥Ñ³í³ë³ñ³Ïßé»É¤ ѳßí»Ïßéí³Í ¥Ñ³í³ë³ñ³Ïßéí³Í¤



équilibré,e



ѳßí»ÏßéáõÙ balancement m ѳßí»Ñ³Ù³ñ 1¤ inventaire m ¥³åñ³Ýù531



mis, accomodement m 2. opportunisme m ¥ûåáñïáõÝǽÙ` ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛ³Ý Ù»ç¤ Ñ³ßïáõÃÛáõÝ conciliation f, réconciliation f; paix f ¥Ë³Õ³ÕáõÃÛáõݤ; ѳßïáõÃÛ³Ý ¹³ßݳ·Çñ traité m de paix; ~ ÏÝù»É conclure la paix ѳã³Ý aboyeur,-euse n; ◊ ~ ßáõÝÁ ãÇ ÏÍÇ chien qui aboie ne mord pas ѳã»É aboyer vi; Ù»ÏÇ íñ³ ~ aboyer après qn; ◊ ßáõÝÁ ÏѳãÇ, ù³ñ³í³ÝÁ ÏùáãÇ les chiens aboient, la caravane passe ѳã»óÝ»É faire aboyer ѳãáó aboiement m Ñ³å³ ¥¹», ûݤ allons! va! ѳå³É³ë μëμ. myrtille f ѳå³É³ë»ÝÇ μëμ. myrtille f ѳå³Õ»É tarder vi (à); ³é³Ýó ~áõ sans tarder; aussitôt, sur-le-champ, immédiatement ¥³ÝÙÇç³å»ë¤ ѳå³ÕáõÙ retard m ѳå³í»É abréger vt ѳå³íáõÙ abréviation f; ëϽμݳï³é³ÛÇÝ ~ sigle m ¥³ñ¹ÛáõÝùÁ¤, siglaison f ¥·áñÍÁÝóóÁ¤; ëϽμݳï³é³ÛÇÝ ~, áñÝ ³ñï³ë³ÝíáõÙ ¿ ëáíáñ³Ï³Ý μ³éÇ ÝÙ³Ý acronyme m (p.ex. sida) ѳå³íáõٳݳËß ¥Çñ` ³åñ³Ýù, áñÇ íñ³ áñå»ë ½³ñ¹ ï³é³Ñ³å³íáõ٠ϳ¤ siglé,e ѳå×»å précipité,e, hâtif,-ive ѳå×»åáñ»Ý en toute hâte, avec hâte, à la hâte, précipitamment; à la sauvette ¥Ã³ùáõÝ` ϳëϳͻÉÇ ³ñ³·áõÃÛ³Ùμ, ßï³åáí¤ Ñ³å×»åáõÃÛáõÝ précipitation f, hâte f ѳåßï³å ï»°ë ѳå×»åáñ»Ý ѳçáÕ ¥Ñ³çáÕí³Í¤ réussi,e ¥μ³ñ»Ñ³çáÕ¤; ~ ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ expression f heureuse ѳçáÕ³Ï chanceux,-euse adj/n; ËëÏó. chançard,e, veinard,e; ~ Ù³ñ¹ homme m chanceux ѳçáÕ³ÏáõÃÛáõÝ veine f, bonne chance f, heureux hasard m ѳçáÕ»É ¥Ñ³çáÕáõÃÛáõÝ áõݻݳÉ, ѳçáÕáõÃÛ³Ý Ñ³ëݻɤ réussir vi



³áõ¹Çïáñ¤ auditeur,-trice n ѳßí»ùÝÝí»É ¥Ñ³ßí»ùÝÝáõÃÛ³Ý` ³áõ¹ÇïÇ »ÝóñÏí»É¤ être audité,e ѳßí»ùÝÝáõÃÛáõÝ, ѳßí»ùÝÝáõÙ ¥Ñ³ßí³å³Ñ³Ï³Ý ëïáõ·áõÙ` í»ñëïáõ·áõÙ, ³áõ¹Çï¤ audit m; ѳßí»ùÝÝáõÃÛ³Ý »ÝóñÏ»É, ѳßí»ùÝÝ»É auditer vt



ѳßíÇã 1¤ compteur m ¥ë³ñù¤; ï³ùëáõ



~ compteur de taxi; çñÇ` ·³½Ç ~ compteur à eau, à gaz; ¿É»Ïïñ³Ï³Ý ~ compteur d’électricité; ~Á ëïáõ·»É relever le compteur; ~ Ù»ù»Ý³ calculateur m, machine f calculatrice 2¤ calculatrice f ¥·áñÍÇù¤, calculette f ¥÷áùñÇÏ, ·ñå³ÝǤ 3¤ ~` ѳßíáÕ³Ï³Ý Ï»ÝïñáÝ centre m informatique; service m informatique ¥³í»ÉÇ ÷áùñ¤ ѳßíáÕ³Ï³Ý ï»ËÝÇϳ technique f informatique, informatique f ѳßíáõÙ ¥Ñ³ßí³ñÏáõÙ¤ calcul m ѳßï ¥Ñ³ßïí³Í¤ réconcilié,e; ~ áõ Ë³Õ³Õ ³åñ»É vivre dans un accord parfait, bien s’entendre ¥ÙÇÙÛ³Ýó ɳí ѳëϳݳɤ, faire bon ménage ¥ÁÝï³ÝÇùáõÙ¤ ѳßï³ë»ñ pacifique; débonnaire ѳßï³ñ³ñ 1. adj conciliant,e 2. conciliateur,-trice n ѳßï³ñ³ñ³Ï³Ý Çñ³íμ., ùÕù. conciliatoire; ~ ³ñ³ñáÕáõÃÛáõÝ procédure f conciliatoire ѳßï³ñ³ñáõÃÛáõÝ conciliation f, réconciliation f ѳßï»óÝ»É réconcilier vt, concilier vt ѳßï»óáõÙ conciliation f, réconciliation f; ÏáÕÙ»ñÇ ~ conciliation des parties ѳßï»óáõóÇã ï»°ë ѳßï³ñ³ñ 1. ѳßïí»É 1¤ se réconcilier ¥ÙÇÙÛ³Ýó Ñ»ï¤ 2¤ se résigner ¥Ñ³Ù³Ï»ñåí»É¤ ѳßïíáÕ³Ï³Ý 1. adj conciliateur,trice; enclin,e aux compromis ¥½ÇçáõÙÝ»ñÇ Ñ³Ïí³Í¤ 2. ùÕù. opportuniste n/adj ¥Ñ³Ù³Ó³ÛÝáճϳÝáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó¤ ѳßïíáճϳÝáõÃÛáõÝ 1. esprit m de conciliation, esprit m de compro532



ѳçáÕ»óÝ»É arranger vt, régler vt ѳçáÕí³Í réussi,e, heureux,-euse; ~



ÝáõÃÛ³Ý par ordre décroissant ѳçáñ¹³ß³ñáõÃÛáõÝ ¥ë»ñdzϳÝáõÃÛáõݤ »ñÅßï. sérialisme m ѳçáñ¹»É succéder (à) vt ind; ÙÇÙÛ³Ýó ~



¹ÇÙ³Ýϳñ portrait m réussi; ~ ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ expression f heureuse ѳçáÕí»É réussir vi (à); ÷áñÓÁ ãѳçáÕí»ó la tentative n’a pas réussi; Ýñ³Ý ãѳçáÕí»ó ÇÝÓ Ñ³Ùá½»É il n’a pas réussi à me convaincre ѳçáÕáõÃÛáõÝ 1¤ réussite f; chance f; ~ μáÉáñ ·áñÍ»ñáõÙ réussite dans toutes les affaires; ѳçáÕáõÃÛá¯õÝ ¥~ »Ù Ù³ÕÃáõÙ` ó³ÝϳÝáõÙ¤ bonne chance! ѳçáÕáõÃÛ³Ý Ñ³ëÝ»É` ѳçáÕ»É réussir vi, arriver vi 2¤ succès m ¥·ñùÇ, ¹»ñ³ë³ÝÇ ¨ ³ÛÉݤ; progrès m ¥áõëÙ³Ý Ù»ç¤; ~ áõÝ»Ý³É avoir du succès; ~Ý»ñ Ó»éù μ»ñ»É, ³é³ç³¹ÇÙ»É faire des progrès; ѳçáÕáõÃÛ³Ùμ avec succès; ѳçáÕáõÃÛ³Ùμ ³í³ñïÇÝ Ñ³ëóÝ»É mener vt à bien; ß³ï Ù»Í` Ë»É³Ñ»Õ ~ áõÝ»Ý³É ËëÏó. faire un tabac ѳçáñ¹ 1. adj suivant,e; prochain,e ¥·³ÉÇù¤; ~ ûñÁ le jour suivant, le lendemain; ~ ³Ý·³Ù la prochaine fois 2. successeur n ¥Ñ³çáñ¹Á, ѳçáñ¹áÕÁ¤; continuateur,-trice n ¥·áñÍÁ ß³ñáõݳÏáÕÁ¤, héritier,-ière n ¥Å³é³Ý·áñ¹Á¤ ѳçáñ¹³μ³ñ successivement; tour à tour, à tour de rôle, l’un après l’autre ¥Ñ»ñÃáí, Ñ»ñóϳÝáõÃÛ³Ùμ, Ù»ÏÁ ÙÛáõëÇ »ï¨Çó¤; alternativement, en alternance ¥÷áËÝÇ÷áË, Ñ»ñó·³Ûí»Éáí¤ Ñ³çáñ¹³Ï³Ý successif,-ive, suivi,e; consécutif,-ive ¥Çñ³ñ ѳçáñ¹áÕ, ß³ñáõݳϳϳݤ ѳçáñ¹³Ï³Ýáñ»Ý ¥Ñ³çáñ¹³μ³ñ¤ successivement ѳçáñ¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝ succession f; suite f ¥ß³ñáõݳϳϳÝáõÃÛáõݤ, ordre m ¥Ï³ñ·¤; filiation f ¥Å³é³Ý·áñ¹áõÃÛáõÝ, ѳçáñ¹áõÃÛáõݤ; ³×áÕ Ñ³çáñ¹³Ï³ÝáõÃÛ³Ùμ` Áëï ³×áÕ Ñ³çáñ¹³Ï³ÝáõÃÛ³Ý par ordre croissant; Ýí³½áÕ Ñ³çáñ¹³Ï³ÝáõÃÛ³Ùμ` Áëï Ýí³×áÕ Ñ³çáñ¹³Ï³-



se succéder, se suivre



ѳçáñ¹áÕ 1. adj postérieur,e ¥Å³Ù³Ý³ÏÇ ³éáõÙáí¤ 2. disciple n ¥³ß³Ï»ñï¤, adepte n ¥áõëÙáõÝùÇ ÏáÕÙݳÏÇó¤, continuateur,-trice n ¥·áñÍÁ ß³ñáõݳÏáÕ¤ ѳçáñ¹áõÙ 1¤ postériorité f ¥Å³Ù³Ý³ÏÇ ³éáõÙáí¤ 2¤ succession f ¥Ñ³-



çáñ¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, ųé³Ý·áñ¹áõÃÛáõݤ ѳé³ã ï»°ë ѳé³ã³Ýù ѳé³ã³ÉÇ¥ó¤ ¥Ñ³é³ã³Ýùáí ÉǤ soupirant,e, gémissant,e ѳé³ã³Ýù soupir m; gémissement m ¥Ñ»Í»Í³Ýù¤ ѳé³ã»É soupirer vi; pousser un soupir ¥Ñá·áó ѳݻɤ; gémir vi ¥Ñ»Í»É¤ ѳ鳰ç en avant! ѳé»É fixer vt; ѳ۳óùÁ ~ fixer le regard (sur) ѳéÝ»É 1¤ s’élever; se lever 2¤ ressusciter vi ¥Ñ³ñáõÃÛáõÝ ³éݻɤ ѳéÝáõÙ 1¤ ÏñáÝ. résurrection f 2¤ ÷Ëμ. ressuscitation f ѳë³Í ¥Ñ³ëáõݳó³Í, ѳëáõݤ mûr,e ѳë³Ï 1¤ taille f ¥Ù³ñÙÝÇ μ³ñÓñáõÃÛáõÝÁ, μáÛ¤; Ù»ÏÇ Ñ»ï ÝáõÛÝ ~Ý áõÝ»Ý³É être de la taille de qn 2¤ âge m ¥ï³ñÇù¤; í³Õ ~ jeune âge; í³Õ ~Çó dès le jeune âge; ~Ý ³éÝ»É prendre de l’âge, être âgé,e ѳë³Ï³ÏÇó ¥ï³ñ»ÏÇó¤ de même âge; ݳ ÇÙ ~Ý ¿ il a le même âge que moi; Ù»Ýù ~Ý»ñ »Ýù nous sommes du même âge ѳë³Ï³íáñ ¥ï³ñ»ó¤ âgé,e ѳë³Ý»ÉÇ accessible, abordable; réalisable ¥Çñ³Ï³Ý³Ý³ÉǤ; ~ ÉÇÝ»É être à la portée de ѳë³Ý»ÉÇáõÃÛáõÝ ¥Ù³ïã»ÉÇáõÃÛáõݤ portée f, accessibilité f; ~Çó ¹áõñë ¥³Ýѳë³Ý»ÉǤ hors de portée, hors d’atteinte ѳë³Ý»ÉÇù Çñ³íμ. afférent,e; Ýñ³Ý ~ ·áõÙ³ñÁ la somme lui afférente; 533



ѳë³Ý»ÉÇ μ³ÅÇÝ` Ù³ë part f afférente ѳë³éáõ ï»°ë ѳëáõóéáõ ѳë³ñ³Ï 1¤ simple ¥å³ñ½¤; primitif,ive ¥å³ñ½áõݳϤ; Ù³Ã. ~ Ïáïáñ³Ï fraction f simple 2¤ commun,e, ordinaire ¥ëáíáñ³Ï³Ý¤; ùñÏÝ. ~ ³ÝáõÝ nom m commun ѳë³ñ³Ï³·»ï spécialiste n de sciences sociales (dans le domaine des sciences sociales); professeur m de sciences sociales ¥¹³ë³í³Ý¹áÕ¤ de sciences ѳë³ñ³Ï³·Çï³Ï³Ý sociales ѳë³ñ³Ï³·ÇïáõÃÛáõÝ sciences f pl sociales ѳë³ñ³Ï³Í ³ßË·ñ. équateur m ѳë³ñ³Ï³Í³ÛÇÝ équatorial,e ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý social,e, public-publique, sociétal,e; ~ ϳñÍÇù opinion f publique; ~ ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñ rapports m pl sociaux, relations f pl sociales; ~ ·ÇïáõÃÛáõÝÝ»ñ sciences f pl sociales; ~ - ù³Õ³ù³Ï³Ý sociopolitique; ~ - Ùß³ÏáõóÛÇÝ socioculturel,le ѳë³ñ³Ï³ÛÝáõÃÛáõÝ le grand public; ·Çï³Ï³Ý ~ milieux m pl scientifiques ѳë³ñ³Ï³Ý³É 1¤ devenir simple 2¤ se simplifier ¥å³ñ½` å³ñ½áõÝ³Ï ¹³éݳɤ ѳë³ñ³Ï³ñ· 1¤ ordre m social 2¤ ùÕù. régime m ¥å»ï³Ï³Ý ϳñ·` ϳé³í³ñÙ³Ý Ó¨¤ ѳë³ñ³Ï³ó public-publique; ~ ïáõÝ maison f close, maison f de prostitution, ·éÑÏ. bordel m ѳë³ñ³Ï³óÝ»É 1¤ rendre plus simple (commun,e) 2¤ simplifier vt ¥å³ñ½»óÝ»É, å³ñ½áõÝ³Ï ¹³ñÓݻɤ ѳë³ñ³Ï³óáõÙ simplification f ѳë³ñ³ÏáõÃÛáõÝ 1¤ société f; μ³ñÓñ ~ haute société; ~Çó ¹áõñë ÙÕ»É marginaliser vt 2¤ public m, communauté f ¥ÅáÕáíáõñ¹, ѳÝñáõÃÛáõݤ, monde m ¥Ù³ñ¹ÇϤ ѳëÏ épi m; óáñ»ÝÇ ~ épi de blé; ~ μéÝ»É` ѳëÏ³Ï³É»É épier vi



ѳëÏ³Ï³É»É épier vi ѳëϳϳÉáõÙ ·ïÝï. épiage m ѳëÏ³Ý³É 1¤ comprendre vt; saisir vt, entendre vt ¥ÁÙμéݻɤ 2¤ s’y connaître ¥·ÉáõË Ñ³Ý»É, ï»ÕÛ³Ï` ÑÙáõï ÉÇݻɤ; ï»ËÝÇϳÛÇó ~ s’y connaître en technique 3¤ y voir clair ¥å³ñ½ å³ïÏ»ñ³óݻɤ; Ù»Ýù Çñ³ñ ã»Ýù



ѳëϳÝáõÙ c’est un dialogue de sourds ¥¹³ñÓ.¤; Ï»ë ËáëùÇó ~ entendre à demi-mot; ~ ï³É laisser entendre, faire comprendre ¥Ñ³ëϳóݻɤ ѳëϳݳÉÇ compréhensible, intelligible ¥ÁÙμéÝ»ÉǤ, clair,e ¥å³ñ½, Ñëï³Ï¤; ~ Ï»ñåáí` ѳëϳݳÉÇáñ»Ý d’une manière compréhensible (intelligible, claire); ~ ³ñï³Ñ³Ûïí»É se faire comprendre; ~ ¿` å³ñ½ ¿ c’est clair; ÇÝÓ Ñ³Ù³ñ ³Ù»Ý ÇÝã ~ ¿ tout est clair pour moi; ~ ¿, áñ ... il est clair que ...; ÇÝùÝÇÝ ~ ¿ cela va sans dire; ¹³ ~ ¿ cela (ça) se comprend ѳëϳݳÉÇáñ»Ý d’une manière compréhensible (intelligible), intelligiblement; d’une manière claire, clairement ¥å³ñ½, Ñëï³Ï Ó¨áí¤ Ñ³ëϳݳÉÇáõÃÛáõÝ compréhensibilité f, intelligibilité f; clarté f ¥Ñëï³ÏáõÃÛáõÝ, å³ñ½áõÃÛáõݤ ѳëϳ߳ï qui porte beaucoup d’épis, à gros épis ѳëϳíáñ ¥μáõÛë¤ graminée f; ~ μáõÛë»ñ graminées f pl ѳëϳóÝ»É faire comprendre; laisser entendre ¥Ñ³ëÏ³Ý³É ï³É¤ ѳëϳóáÕ 1¤ compréhensif,-ive 2¤ connaisseur m ¥áñ¨¿ μ³ÝÇó` ·áñÍÇó ѳëϳóáÕ, ·Çï³Ï¤ ◊ ~ÇÝ Ï»ë ËáëùÝ ¿É μ³í³Ï³Ý ¿ à bon entendeur, demi-mot ѳëϳóáÕáõÃÛáõÝ compréhension f ѳëϳóí»É se comprendre ¥Ñ³ëϳݳÉÇ` å³ñ½ ÉÇݻɤ; être évident,e ¥³ÏÝ»ñ¨ ÉÇݻɤ, être clair,e ¥å³ñ½ ÉÇݻɤ ѳëϳóáõÃÛáõÝ notion f; ÷ÇÉ. concept m ѳëϳù³Õ glanage m; ~ ³Ý»É` ѳëϳ534



ѳëï³Ý³É grossir vi; s’épaissir ¥Ã³ÝÓñ³Ý³É, ëïí³ñ ¹³éݳɤ; engraisser vi ¥·Çñ³Ý³É¤ ѳëï³ßñÃáõÝù, ѳëï³ßáõñà lippu,e ѳëï³çÇÉ noueux,-euse ѳëï³íǽ à cou épais, à cou puissant; à cou de taureau ¥¹³ñÓ.¤ ѳëï³ï 1. adj certain,e, sûr,e; ~ ¾, áñ



ù³Õ»É, ÑáõÝÓÇó Ñ»ïá Ùݳó³Í ѳëÏ»ñÁ ѳí³ù»É glaner vt ѳëϳù³Õ»É ¥Ã³÷Ã÷í³Í ѳëÏ»ñÁ ѳí³ù»É¤ glaner vt ѳëÙÇÏ μëμ. jasmin m ѳëÝ»É1 1¤ arriver vi; ųٳݳÏÇÝ ~ arriver à temps 2¤ arriver à ¥áñ¨¿ μ³ÝÇ` Ýå³ï³ÏÇ ~, ϳñáճݳɤ; Ýå³ï³ÏÇÝ ~ arriver à son but 3¤ parvenir à vt ind, gagner vt ¥áñ¨¿ ï»Õ` ÇÝã-áñ μ³ÝÇ ~¤ 4¤ rattraper vt ¥»ï¨Çó ~, μéݻɤ 5¤ accéder à vt ind ¥å³ßïáÝÇ, áõÝ»óí³ÍùÇ, ٳϳñ¹³ÏÇ, ³ÝϳËáõÃ۳ݤ 6¤ atteindre vt; Ó»éùáí ³é³ëï³ÕÇÝ ~ atteindre le plafond; Ýå³ï³ÏÇÝ ~ atteindre son but 7¤ obtenir vt; μ³ñÓñ` Ý߳ݳϳÉÇ ³ñ¹ÛáõÝùÇ ~ obtenir un résultat remarquable; ÷Ëμ. íñ³ ~` ³Ýëå³ë»ÉÇáñ»Ý ϳï³ñí»É survenir vi ѳëÝ»É2 ¥Ñ³ëáõݳݳɤ mûrir vi, devenir mûr,e ѳëåÇë ÑÝù. jaspe m ѳëåÇë³ÝÙ³Ý jaspé,e; ~ Ù³ñÙ³ñ marbre m jaspé ѳëï épais,se ¥ëïí³ñ¤; gros,se; ~ ³å³ÏÇ verre m épais; ~ ³ÕÇù gros intestin m ѳëï³μ³½áõÏ aux bras vigoureux ѳëï³μ»Õ à fortes moustaches, moustachu ѳëï³·ÉáõË ¥Ù³ñ¹¤ tête f dure, tête f carrée, esprit m lourd (obtus) ¥μáõä ѳëï³Ï³ßÇ 1¤ à peau épaisse, pachyderme 2¤ ÷Ëμ. effronté,e, impudent,e ¥³Ý³Ùáä 3¤ ÷Ëμ. stupide, obtus,e, à l’esprit lourd ¥μóÙÇï¤ Ñ³ëï³Ï»Õ¨ ¥ÙÇñ·¤ à peau épaisse ѳëï³ÏáÕ entêté,e, têtu,e, opiniâtre ѳëï³ÏáÕáõÃÛáõÝ entêtement m, obstination f, opiniâtrerie f, ténacité f ѳëï³ÑáÝ ¥Ã³í ÑáÝù»ñáí¤ à sourcils épais ѳëï³ÕÇ¥ù¤ ϽÙËë. gros intestin m ѳëï³Ù³·ÇÉ aux griffes fortes ѳëï³Ù³ßÏ Ï»Ý¹μ. pachyderme; ~Ý»ñ, ~ ϻݹ³ÝÇÝ»ñ parchydermes m pl ѳëï³Ù³ñÙÇÝ obèse, gros,se, gras,se



ݳ Ïß³ÑÇ Ù»Í Ùñó³Ý³ÏÁ il est certain qu’il gagnera le grand prix 2. adv certainement, sûrement ¥Ñ³ëï³ï³å»ë, ѳëï³ï Ï»ñåáí¤ Ñ³ëï³ï³μ³ñ ¥Ñ³ëï³ï³å»ë¤ d’une manière sûre, sûrement, certainement ѳëï³ï³·ñ»É confirmer vt; attester vt ѳëï³ï³·ñí³Í confirmé,e; attesté,e ѳëï³ï³·ñáõÙ confirmation f, attestation f ѳëï³ï³Ï³Ù ferme, de volonté ¥³ÝÑáÕ¹áÕ¹¤; résolu,e ¥í×é³Ï³Ý¤; persévérant,e ¥Ñ³ñ³ï¨áÕ¤; ~ Ù³ñ¹ homme m ferme (résolu) ѳëï³ï³Ï³Ùáñ»Ý résolument, avec résolution, fermement, avec fermeté, avec volonté ѳëï³ï³Ï³ÙáõÃÛáõÝ fermeté f; résolution f ¥í×é³Ï³ÝáõÃÛáõݤ; persévérance f ¥Ñ³ñ³ï¨»Éáõ ϳÙù¤ ѳëï³ï³Ï³Ý 1¤ affirmatif,-ive; ùñÏÝ. ~ ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝ phrase f affirmative 2¤ positif,-ive ¥¹ñ³Ï³Ý¤; ~` ¹ñ³Ï³Ý å³ï³ëË³Ý réponse f positive ѳëï³ï³ÙÇï ¥í×é³Ï³Ý¤ résolu,e ѳëï³ï³Ùïáñ»Ý ¥í×é³Ï³Ýáñ»Ý¤ avec résolution ѳëï³ï³ÙïáõÃÛáõÝ résolution f ѳëï³ï³å»ë avec fermeté, fermement; sûrement, avec assurance ¥íëï³Ñ³μ³ñ¤ ѳëï³ï³ù³ÛÉ à pas fermes ѳëï³ï»É 1¤ affirmer vt 2¤ confirmer vt ¥×ßïáõÃÛáõÝÁ, ·áÛáõÃÛáõÝÁ¤ 3¤ certifier vt, ratifier vt, entériner vt ¥í³í»ñ³óݻɤ 4¤ établir vt ¥Ï³ñ·áõϳÝáÝ, ûñÇݳϳÝáõÃÛáõÝ, ¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñ, ϳå»ñ¤ 5¤ adopter vt ¥Ý³Ë³·ÇÍ, Íñ³535



·Çñ¤ 6¤ voter vt; ûñ»Ýù ~ voter une loi 7¤ accuser vt ¥~ ëï³óáõÙÁ` ݳٳÏÇ, ͳÝñáóÇ ¨ ³ÛÉݤ; accuser réception de ... ѳëï³ïáñ»Ý ï»°ë ѳëï³ï³å»ë ѳëï³ïí»É 1¤ s’installer, s’établier, se fixer, prendre pied ¥ÑÇÙݳíáñí»É, ï»Õ³íáñí»É¤ 2¤ se confirmer ¥×ßïáõÃÛáõÝÁ ~¤ 3¤ être entériné,e (ratifié,e) ¥í³í»ñ³óí»É¤ 4¤ s’instaurer ¥ëÏëí»É¤; »ñÏËáëáõÃÛáõÝ ¿ ~ un dialogue s’est instauré ѳëï³ïáõÃÛáõÝ institution f, établissement m; áõëáõÙÝ³Ï³Ý ~ établissement d’enseignement ѳëï³ïáõÙ 1¤ affirmation f, assertion f ¥åݹáõÙ¤ 2¤ adoption f ¥Íñ³·ñÇ, ݳ˳·ÍÇ ¨ ³ÛÉݤ 3¤ confirmation f ¥Ñ³í³ëïáõÙ¤ 4¤ ratification f, promulgation f, certification f ¥í³í»ñ³óáõÙ` ûñ»ÝùÇ ¨ ³ÛÉݤ 5¤ approbation f ¥Ñ³í³ÝáõÃÛáõÝ ï³ÉÁ¤; μÛáõç»Ç ~ approbation f d’un budget; ~ ϳé³í³ñáõÃÛ³Ý` ËáñÑñ¹³ñ³ÝÇ ÏáÕÙÇó approbation gouvernementale, parlementaire; ѳëï³ïÙ³Ý »Ýóϳ soumis,e à l’approbation ѳëï³ïáõÝ 1¤ ferme; assuré,e; ~ ϳÙù volonté f ferme 2¤ fixe, constant,e ¥áñáß³ÏÇ, ϳÛáõݤ; ïÝï·. ~ ·ÇÝ prix m fixe; ~ ϳåÇï³É` ¹ñ³Ù³·ÉáõË capital m constant 3¤ stable ¥Ï³ÛáõÝ, ³Ý÷á÷áˤ 4¤ solide ¥³Ùáõñ¤ 5¤ durable ¥ï¨³Ï³Ý, ѳñ³ï¨¤; ~ ˳ճÕáõÃÛáõÝ` μ³ñ»Ï³ÙáõÃÛáõÝ paix, amitié durable 6¤ ¿É. ~ Ñáë³Ýù courant m continu 7¤ Ù³Ã. ~ Ù»ÍáõÃÛáõÝ grandeur f constante ѳëï³ïáõÝáõÃÛáõÝ fermeté f; stabilité f ¥Ï³ÛáõÝáõÃÛáõݤ; constance f ¥Ñ³ñ³ï¨áõÃÛáõݤ; solidité f ¥³ÙñáõÃÛáõݤ ѳëï³ñÙ³ï aux racines solides ѳëï³óÝ»É épaissir vt, rendre vt plus épais,se; grossir vt ѳëï³óáõÙ grossissement m; épaississement m ¥Ã³ÝÓñ³óáõÙ, ëïí³ñ³óáõÙ¤



ѳëï³÷áñ ¥óÙ÷áñ¤ ventru,e, bedon-



nant,e



ѳëïÇù charge f, poste m, place f; effectif m ¥³éϳ ϳ½Ù¤; ~Ý»ñÇ



Ïñ׳ïáõÙ effectifs



compression



f



des



ѳëïÇù³ÛÇÝ titulaire, en titre; ~ ¹³-



ë³Ëáë professeur m titulaire



ѳëïÇù³íáñ»É ¥Ñ³ëïÇù³ÛÇÝ ³ß˳ï³ÝùÇ Ý߳ݳϻɤ titulariser vt ѳëïÇù³íáñí³Í titularisé,e ѳëïÇù³íáñí»É ¥Ñ³ëïÇù³ÛÇÝ ³ß˳ï³ÝùÇ ³Ýóݻɤ être titularisé,e ѳëïÇù³íáñáõÙ titularisation f ѳëïÇù³óáõó³Ï tableau m des ef-



fectifs; effectifs m pl



ѳëïÉÇÏ replet,-ète, rondelet,te, po-



telé,e, grassouillet,te



ѳëïáó machine-outil f; métier m; métier m à tisser ¥Ù³Ý³Í³·áñͳϳݤ; ¹ñáßÙáÕ ~ presse f; ÷³Ûï³-



Ùß³ÏÙ³Ý ~ machine f à bois; ·³ÛÉÇÏáÝÇã` ·³ÛÉÇÏáÝ»Éáõ ~ perceuse f; ˳é³ï³ÛÇÝ ~ tour m; ÑÕÏÇã` ÑÕÏÙ³Ý Ñ³ëïáó, ÑÕϳѳëïáó rectifieuse f ѳëïáó³ßÇÝ³Ï³Ý de machines-outils; ~ ·áñͳñ³Ý usine f de machinesoutils ѳëïáó³ßÇÝáõÃÛáõÝ industrie f des machines-outils ѳëïáõÃÛáõÝ épaisseur f, grosseur f, masse f ѳëó» adresse f; ï³Ý ~ adresse personnelle ѳëó»³·Çñù répertoire m d’adresses ѳëó»³·ñ»É adresser vt ѳëó»³·ñáÕ 1¤ expéditeur,-trice 2¤ É»½íμ. destinateur m ѳëó»³·ñí»É être adressé,e ѳëó»³·ñáõÙ ï»ÕÏ·., ѳÙÏñ·ã. adressage m ѳëó»³ÑÕáõÙ ï»°ë ѳëó»³·ñáõ٠ѳëó»³ë»Õ³Ý bureau m d’adresses ѳëó»³ï»ñ destinataire n ѳëóÝ»É 1¤ mener vt, mettre à; ·áñÍÁ ÙÇÝ㨠í»ñç ~ mener une affaire à son terme; Ñáõë³Ñ³ïáõÃÛ³Ý ~ mettre au désespoir 2¤ réduire à 536



poule glousse; ~Á ÃáõËë ¿ ÝëïáõÙ la poule couve ѳí³μáõͳñ³Ý ferme f à volailles ѳí³μáõÍáõÃÛáõÝ élevage m des poules; aviculture f ¥ÃéãݳμáõÍáõÃÛáõݤ ѳí³μáõÛÍ éleveur,-euse des poules ѳí³μáõÝ ¥Ñ³í³Ýáó¤ poulailler m ѳí³Ã³é perchoir m ѳí³ÉáõëÝ ¥ÃáÝÓ, å»ÉÇϳݤ ϻݹμ. pélican m ѳí³ÏÝ»É prétendre (à); avoir des prétentions ¥Ñ³í³ÏÝáõÃÛáõÝÝ»ñ áõݻݳɤ ѳí³ÏÝáï 1¤ prétentieux,-euse; ~ ÉÇÝ»É être prétentieux,-euse, avoir des prétentions 2¤ ambitieux,-euse; ~ Íñ³·Çñ plan m (projet m) ambitieux ѳí³ÏÝáïáõÃÛáõÝ prétentions f pl ѳí³ÏÝáñ¹ 1¤ candidat,e n; challenger (challengeur) m ¥Ù³ñ½³Ï³Ý ïÇïÕáëǤ; prétendant m ¥·³ÑÇ, ³Õçϳ Ó»éùÁ ëï³Ý³Éáõ¤; 2¤ Çñ³íμ. accédent,e n; áõÝ»óí³ÍùÇ ~ accédent à la propriété 3¤ favori,te n ¥·É˳íáñ ~` Ùñó³ÏÇó¤ ѳí³ÏÝáõÃÛáõÝ ¥ÝÏñïáõÙ¤ prétention f; áñ¨¿ μ³ÝÇ ~ áõÝ»Ý³É avoir la prétention de ѳí³Ùñ·Ç ï»°ë ó³ËÇ Ñ³í³Û³Ý hawaïen,ne; ~ ÏÇóé guitare f hawaïenne ѳí³Ý³μ³ñ probablement; sans doute ¥³Ýϳëϳͤ; apparemment, vraisemblablement ¥Áëï »ñ¨áõÛÃÇݤ ѳí³Ý³Ï³Ý 1¤ probable; vraisemblable ¥×ßÙ³ñï³Ýٳݤ; ~ ¿, áñ ... il est probable que ... 2¤ possible, éventuel,le ¥Ñݳñ³íáñ¤ ѳí³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ 1¤ probabilité f; vraisemblance f ¥×ßÙ³ñï³ÝÙ³ÝáõÃÛáõݤ; ³Ù»Ý³ÛÝ Ñ³í³Ý³Ï³ÝáõÃÛ³Ùμ selon toute probabilité; Ù³Ã. ѳí³Ý³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ï»ëáõÃÛáõÝ théorie f (calcul m) des probabilités 2¤ éventualité f ¥Ñݳñ³íáñ ÉÇÝ»ÉÁ¤ 3¤ chance f ¥Ñ³çáÕáõÃÛ³Ý Ý³Ë³¹ñÛ³É, ß³Ýë¤; ѳçáÕáõÃÛ³Ý ~ chance de succès ѳí³Ý· mortier m



¥íÇ׳ÏÇ



~, í»ñ³Í»É¤; ëáódzÉïÝï»ë³Ï³Ý áÕμ³ÉÇ íÇ׳ÏÇ ~ réduire à un état socio-économique lamentable 3¤ faire parvenir vt ¥ï»Õ ~, ѳëó»³ïÇñáçÁ ~¤ 4¤ avoir le temps (de) ¥Å³Ù³Ý³Ï áõݻݳɤ; arriver à temps ¥Å³Ù³Ý³ÏÇÝ ~¤; ݳ ãÇ Ñ³ëóñ»É Ù»½ ½·áõß³óÝ»É il n’a pas eu le temps de nous prévenir; Ýñ³Ýù ųٳݳÏÇÝ Ñ³ëóñ»óÇÝ ×³ßÇ ·³É ils sont arrivés à temps pour le repas; Ù»Ýù ãѳëóñ»óÇÝù ·Ý³óù Ýëï»É nous avons manqué le train 5¤ íݳë ~ causer du mal; ѳñí³Í ~ porter un coup; ³åï³Ï ~ assener une gifle (à qn); ͳÛñ³Ñ»ÕáõÃÛ³Ý ~ pousser à l’extrême ◊ ͳÛñÁ ͳÛñÇÝ ~ joindre les deux bouts ѳëáõ compétent,e; ~ ÉÇÝ»É être compétent,e; ~` Ç íÇ׳ÏÇ ÉÇÝ»É ¥áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»Éáõ` ϳï³ñ»Éáõ¤ être de taille (à faire qch) ѳëáõóμ»ñ rentable, d’un bon rapport; lucratif,-ive ѳëáõóμ»ñáõÃÛáõÝ rentabilité f, bon rapport m; rendement m ѳëáõóéáõ ¥Ñ³ë³éáõ, ѳëáõóï»ñ, é³ÝïÛ», é»Ýï³Ûáí ³åñáÕ¤ rentier,-ière n ѳëáõÛà revenu m; rapport m, rente f, ¥ï³ñ»Ï³Ý »Ï³Ùáõï¤; recette f; ÷áùñ` ³Õù³ïÇÏ ~ de maigres revenus; ï³ñ»Ï³Ý ~ rapport annuel; ~Ý»ñÝ áõ ͳËë»ñÁ les recettes et les dépenses; ~ μ»ñ»É rapporter vt ѳëáõÝ mûr,e; ~ ï³ñÇù l’âge m mûr, âge m de mâturité ѳëáõÝ³Ý³É mûrir vi; ÷Ëμ. arriver à la maturité; ³ÙμáÕçáíÇÝ Ñ³ëáõݳó³Í ÉÇÝ»É être en pleine maturité ѳëáõݳóáõÙ mûrissement m, maturation f; véraison f ¥Ùñ·»ñǤ ѳëáõÝáõÃÛáõÝ 1¤ maturité f; ë»é³Ï³Ý ~ puberté f 2¤ Ñá·μ. adultisme m ¥Ñ³ëáõÝ` ã³÷³Ñ³ë Ù³ñ¹áõ í³ñÙáõÝù¤ ѳí poule f; ~Ç ×áõï¥ÇϤ poussin m; ~Ç ÙÇë du poulet; Óáõ ³ÍáÕ` ³Í³Ý ~ poule pondeuse; ~Á ÏãÏãáõÙ ¿ la 537



ѳí³Ý»É trouver bon vt; approuver vt ¥Ñ³í³ÝáõÃÛáõÝ ï³É¤ ѳí³Ý»óÝ»É faire agréer; faire approuver ¥Ñ³í³ÝáõÃÛ³Ý ³ñųݳóݻɤ ѳí³ÝáÕ³Ï³Ý ¥Ñ³í³ÝáõÃÛ³Ý, ѳí³ÝáõÃÛáõÝ ³ñï³Ñ³ÛïáÕ¤ approba-



ѳí³ë³ñ³Ïßéí»É s’équilibrer ѳí³ë³ñ³ÏßéáõÃÛáõÝ équilibre m; ~Á



å³Ñå³Ý»É garder l’équilibre; ~Á ÏáñóÝ»É perdre l’équilibre; ù³Õ³ù³Ï³Ý ~ équilibre politique; ïÝï·. »Ï³ÙáõïÝ»ñÇ ¨ ͳËë»ñÇ ~ équilibre des rentrées et sorties ѳí³ë³ñ³ÏßéáõÙ équilibrage m; ³Ýí³¹áÕ»ñÇ ~ équilibrage des roues ѳí³ë³ñ³ÏáÕÙ »ñÏñã. équilatéral,e; ~ »é³ÝÏÛáõÝÇ triangle m équilatéral ѳí³ë³ñ³Ù»Í »ñÏñã., ýǽ. de dimension égale, isométrique ѳí³ë³ñ³ÝÏÛáõÝ »ñÏñã. équiangle, isogone; ~ »é³ÝÏÛáõÝÇ triangle m équiangle ѳí³ë³ñ³ã³÷ égal,e; régulier,-ière ѳí³ë³ñ³ã³÷áõÃÛáõÝ régularité f ѳí³ë³ñ³å³ßï ¥Ñ³í³ë³ñ³å³ßïáõÃÛ³Ý ç³ï³·áí, μ³ó³ñÓ³Ï Ñ³í³ë³ñáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó¤ égalitariste n ѳí³ë³ñ³å³ßï³Ï³Ý ¥ù³Õ³ù³Ï³Ý áõ ëáóÇ³É³Ï³Ý μ³ó³ñÓ³Ï Ñ³í³ë³ñáõÃÛ³ÝÁ í»ñ³μ»ñáÕ¤ égalitaire ѳí³ë³ñ³å³ßïáõÃÛáõÝ ¥ù³Õ³ù³Ï³Ý áõ ëáóÇ³É³Ï³Ý μ³ó³ñÓ³Ï Ñ³í³ë³ñáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³Ï³ñ·, μ³ó³ñÓ³Ï Ñ³í³ë³ñ»óáõÙ¤ égalitarisme m ѳí³ë³ñ³å»ë en parties égales ¥Ñ³í³ë³ñ ã³÷»ñáí¤; également, de façon égale ѳí³ë³ñ³ç»ñÙ ýǽ. isothermique ѳí³ë³ñ³ëñáõÝ »ñÏñã. isocèle; ~ »é³ÝÏÛáõÝÇ triangle m isocèle ѳí³ë³ñ³ï¨ ýǽ. isochrone ѳí³ë³ñ³ï¨áõÃÛáõÝ ýǽ. isochronisme m ѳí³ë³ñ³ñ niveleur,-euse n/adj; égalitaire ¥Ñ³í³ë³ñáճϳݤ ѳí³ë³ñ³ñÅ»ù équivalent,e; de la même valeur, ayant la même valeur ¥ÝáõÛÝ ³ñÅ»ùÝ áõÝ»óáÕ¤ ѳí³ë³ñ»óÝ»É 1¤ égaliser vt, niveler vt ¥Ù³Ï»ñ»ëÁ¤ 2¤ aligner vt ¥ß³ñù»ñÁ¤ 3¤ mettre au même niveau que, mettre sur le même pied d’égalité ¥Çñ³íáõÝùÝ»ñÇ Ù»ç, ³ñųÝÇùÝ»ñÁ ·Ý³Ñ³ï»ÉÇë¤



teur,-trice



ѳí³Ýáñ»Ý ï»°ë ѳí³Ý³μ³ñ ѳí³Ýáó poulailler m; basse-cour f ¥ÃéãݳÝáó¤ ѳí³ÝáõÃÛáõÝ approbation f; consente-



ment m, agrément m, assentiment m



¥Ñ³Ù³Ó³ÛÝáõÃÛáõݤ; ݳËÝ³Ï³Ý ~



approbation préalable; ~ ï³É approuver vt, appuyer vt, entériner vt, donner son aval; ~ ãï³É désapprouver vt; ~` ѳٳӳÛÝáõÃÛáõÝ ï³É agréer vt; ~` ѳٳӳÛÝáõÃÛáõÝ ïíáÕ ³ÝÓ acceptant,e n ѳí³ë³ñ égal,e; pareil,le ¥Ýٳݤ; paritaire ¥ÏáÕÙ»ñÇ Ñ³í³ë³ñ å³ÛÙ³ÝÝ»ñÇ ¹»åùáõÙ¤; ~ å³ÛÙ³ÝÝ»ñ conditions f pl égales; ݳ Çñ ~Á ãáõÝÇ il n’a pas son égal (son pareil, ÝÙ³ÝÁ); ~ ÉÇÝ»É égaler vt; »ñÏáõ ³Ý·³Ù »ñ»ù ~ ¿ í»óÇ deux fois trois égalent (font) six; áñÁ ~ ¿ ... soit l’équivalent,e ... ѳí³ë³ñ³·ÇÝ de la même valeur, équivalent,e ¥Ñ³Ù³ñÅ»ù¤ ѳí³ë³ñ³½áñ égal,e en force ¥Ñ³í³ë³ñ áõÅÇ ï»ñ¤; équivalent,e ¥Ñ³í³ë³ñ³ñÅ»ù¤; identique ¥ÝáõÛݳϳݤ ѳí³ë³ñ³½áñáõÃÛáõÝ égalité f en force ¥Ñ³í³ë³ñ áõÅ áõݻݳÉÁ` áõÅÇ ï»ñ ÉÇÝ»ÉÁ¤; équivalence f ¥Ñ³í³ë³ñ³ñÅ»ùáõÃÛáõݤ ѳí³ë³ñ³ÏßÇé équilibré,e; en équilibre, pondéré,e ѳí³ë³ñ³Ïßé»É équilibrer vt, balancer vt, mettre vt en balance ѳí³ë³ñ³ÏßéáÕ équilibreur,-euse ¥Ù»Ë³ÝǽÙ, ûñ·³Ý¤; équilibrant,e ¥Ñ³Ï³ÏßéáÕ¤; ~ ù³ß` ͳÝñáõÃÛáõÝ poids m équilibrant ѳí³ë³ñ³Ïßéí³Í équilibré,e ѳí³ë³ñ³Ïßéí³ÍáõÃÛáõÝ pondération f; équilibre m 538



ѳí³ë³ñ»óáõÙ égalisation f; nivellement m ¥ëáódzɳϳݤ ѳí³ë³ñáÕ³Ï³Ý ¥Ñ³í³ë³ñ³ñ¤ éga-



ѳí³ëïáõÙ assurances f pl; constatation f ¥³ñӳݳ·ñáõÙ¤; confirmation f ¥Ñ³ëï³ïáõÙ¤; Ç ~Ý en confir-



ѳí³ë³ñí»É être égal à, égaler vt ѳí³ë³ñáõÃÛáõÝ 1¤ égalité f; ѳí³ë³-



ѳí³ï foi f; croyance f ¥Ñ³í³ï³ÉÇù¤; confiance f ¥íëï³ÑáõÃÛáõݤ; ùñÇë-



litaire



mation de



ñáõÃÛ³Ý Ýß³Ý signe m d’égalité; Çñ³íáõÝùÝ»ñÇ ~ égalité en droit 2¤ parité f ¥ÏáÕÙ»ñǤ ѳí³ë³ñáõÙ Ù³Ã. équation f; ù³é³ÏáõëÇ ~ équation f quadratique; »ñÏáõ ³ÝѳÛïáí ~ équation à deux inconnues; ~Á ÉáõÍ»É résoudre une équation ѳí³ëï³·Çñ certificat m, attestation f; ýÇÝ. certificat de garantie ¥»ñ³ßËÇù³ÛÇÝ ~¤ ѳí³ëï³·ñ»É certifier vt, authentifier



ïáÝ»³Ï³Ý ~ foi chrétienne; ~ ÁÝͳۻÉ` íëï³Ñ»É avoir confiance (en qch, en qn), prêter foi ѳí³ï³½ñÏ»É ¥íëï³Ñ³½ñϻɤ décrédibiliser vt ѳí³ï³É croire vt, vi; Ù»ÏÇÝ ~ croire qn; áñ¨¿ μ³ÝÇ ~ croire à (en) qch; ²ëïÍáõÝ ~ croire en Dieu; μÅßÏáõÃÛ³ÝÁ ~ croire à la médecine ѳí³ï³ÉÇ 1¤ croyable 2¤ probable ¥Ñ³í³Ý³Ï³Ý¤ 3¤ vraisemblable ¥×ßÙ³ñï³ÝÙ³Ý, ³ñųݳѳí³ï¤ ѳí³ï³ÉÇù croyance f; ÏñáÝ³Ï³Ý ~Ý»ñ croyances religieuses ѳí³ï³ÏÇó ¥¹³í³Ý³ÏÇó¤ correligionnaire n ѳí³ï³ÏóáõÃÛáõÝ communion f ¥Ù³ëݳíáñ³å»ë ùñÇëïáÝ»³Ï³Ý¤ ѳí³ï³Ùù credo m; ù³Õ³ù³Ï³Ý ~ credo politique ѳí³ï³íáñ ï»°ë ѳí³ï³óÛ³É Ñ³í³ï³ñÇÙ fidèle; dévoué,e ¥ÝíÇñí³Í¤; ËáëùÇÝ ~ ÉÇÝ»É` ËáëïáõÙÁ ϳï³ñ»É tenir sa parole; å³ñïùÇÝ ~ fidèle au devoir; Ù»ÏÇÝ ~ ÉÇÝ»É être fidèle à qn; ~ ÁÝÏ»ñ ami m fidèle; ~ ßáõÝ chien m fidèle ѳí³ï³ñÙ³μ³ñ ¥Ñ³í³ï³ñÙáñ»Ý¤ fidèlement; loyalement ¥áõÕÕ³Ùïáñ»Ý¤ ѳí³ï³ñÙ³·Çñ 1¤ Çñ³íμ. procuration f; ѳí³ï³ñÙ³·ñáí par procuration, par délégation 2¤ ¹íÝ·. lettre f de créance ѳí³ï³ñÙ³·ñ»É ¹íÝ·. accréditer vt ѳí³ï³ñÙ³·ñáÕ ¥³ÝÓ¤ accréditeur m ѳí³ï³ñÙ³·ñí³Í accrédité,e; ~ ÉÇÝ»É être accrédité,e; ~ ¹Çí³Ý³·»ï diplomate n accrédité,e ѳí³ï³ñÙ³·ñáõÙ ¹íÝ·. accréditation f; ѳí³ï³ñÙ³·ñÙ³ÝÝ ³éÝãíáÕ Ó¨³Ï»ñåáõÙÝ»ñ formalités f pl d’accréditation



vt



ѳí³ëï³·ñí»É être certifié,e (authen-



tifié,e)



ѳí³ëï³·ñáõÙ certification f; authen-



tification f



ѳí³ëï»É constater vt; certifier vt ¥Ñ³í³ëï³·ñ»É¤ ѳí³ëïÇ certain,e; sûr,e; authentique ¥ëïáõÛ·, Çñ³Ï³Ý¤; incontestable ¥³Ý³é³ñÏ»ÉǤ; digne de foi ¥³ñųݳѳí³ï¤; ~ ³ÕμÛáõñÇó de



bonne source, de source certaine, de source autorisée (bien informée) ѳí³ëïÇ³Ý³É s’assurer de (que); se convaincre de (que), se persuader de (que) ¥Ñ³Ùá½í»É¤ ѳí³ëïdzóÝ»É 1¤ assurer vt ¥íëï³Ñ»óݻɤ; convaincre vt, persuader vt ¥Ñ³Ùύɤ 2¤ rassurer vt ¥Ñ³Ý·Áëï³óÝ»É, í³ËÁ` ϳëϳÍÁ ÷³ñ³ï»É¤ 3¤ certifier vt ¥Ñ³ëï³ï»É¤ ѳí³ëïdzóáõÙ assurance f, témoignage m ѳí³ëïÇáõÃÛáõÝ autenticité f; certitude f; Çñ³íμ. fidélité f; íϳݻñÇ óáõóÙáõÝùÝ»ñÇ ~ fidélité du témoignage ѳí³ëïÇù assurance(s) f (pl); ÁݹáõÝ»ù ѳñ·³ÝùÝ»ñÇë ~Á vueillez agréer l’assurance (les assurances) de ma considération (de mes sentiments distingués) 539



ѳí³ù³·ñáÕ recruteur,-euse n ѳí³ù³·ñáõÙ 1¤ recrutement m; enrô-



ѳí³ï³ñÙ³ï³ñ 1¤ ¹íÝ·. ·áñÍ»ñÇ ~ chargé m d’affaires 2¤ Çñ³íμ.



lement m; embauche f, embauchage m ¥³ß˳ï³ÝùÇ Ñ³Ù³ñ` μ³ÝíáñÝ»ñÇ, ³ß˳ïáõÅǤ 2¤ perception f ¥·³ÝÓáõÙ¤; ѳñÏ»ñÇ ~ perception des impôts ѳí³ù³Íáõ collection f; ~ ϳ½Ù»É collectionner vt ѳí³ù³Íáõ³ï»ñ ï»°ë ѳí³ùáñ¹ ѳí³ù³Ï³Û³Ý parc m ¥³íïáÙ»ù»Ý³Ý»ñǤ; dépôt m ¥ßá·»ù³ñß»ñÇ, ïñ³Ùí³ÛÝ»ñǤ ѳí³ù³Ï³Ý 1. adj collectif,-ive; ~ ÑÇßáÕáõÃÛáõÝ mémoire f collective; ~ å³Ûٳݳ·Çñ convention f collective 2. 1¤ Ù³ñ½. sélection f; ³½·³ÛÇÝ ~ équipe f nationale 2¤ ùñÏÝ. ~ Ãí³Ï³Ý numéral m collectif ѳí³ù³Ï³Ýáñ»Ý collectivement ѳí³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ collectivité f; ensemble m; globalité f, intégralité f ¥³ÙμáÕç³Ï³ÝáõÃÛáõݤ ѳí³ù³Ïó»É ¥ÙáÝï³Å»É¤ monter vt ѳí³ù³Ïóáñ¹ ¥ÙáÝï³ÅáÕ¤ monteur,euse n ѳí³ù³ÏóáõÙ ¥ÙáÝï³Å¤ montage m ѳí³ù³Ýϳñ ¥Ë³Õ` Ë׳Ýϳñ, Ùá½³Çϳ¤ jeu m de patience ѳí³ù³í³Ûñ, ѳí³ù³ï»ÕÇ lieu m de rassemblement ѳí³ù³ñ³ñ nettoyeur m; ~áõÑÇ femme f de service; femme f de ménage ¥ï³ÝÁ¤ ѳí³ù»É 1¤ réunir vt, rassembler vt ¥ÅáÕáí»É` Ù³ñ¹Ï³Ýó¤ 2¤ collectionner vt ¥Ñ³í³ù³Íáõ ϳ½Ù»É¤ 3¤ cueillir vt ¥ù³Õ»É¤; ramasser vt ¥ëáõÝÏ ¨ ³ÛÉݤ; ɳí μ»ñù ~ faire une bonne récolte 4¤ ramasser vt ¥³ÛÝ, ÇÝã ó÷í³Í ϳ٠ÁÝÏ³Í ¿ ·»ïÝÇÝ, ·»ïÝÇó í»ñóݻɤ 5¤ monter vt ¥Ñ³í³ù³Ïó»É` é³¹ÇáÁݹáõÝÇã, ë³ñù ¨ ³ÛÉÝ, ÙáÝï³Å»É¤ 6¤ nettoyer vt ¥Ù³ùñ»É¤; ïáõÝÁ ~ faire le ménage; ë»ÝÛ³ÏÁ ~ faire la chambre; ³ÝÏáÕÇÝÁ ~ faire le lit 7¤ rentrer vt ¥μ»ñùÁ¤ 8¤ lever vt ¥·³Ýӻɤ 9¤ composer vt; Ñ»é³ËáëÇ Ñ³Ù³ñ` ÃÇí ~ composer un numé-



¹³ï³Ï³Ý ~ avoué m



ѳí³ï³ñÙ³ïáõ ¥íëï³Ñáñ¹, Édz½áñáÕ¤ Çñ³íμ. commettant,e n, man-



dant,e n



ѳí³ï³ñÙáñ»Ý ï»°ë ѳí³ï³ñÙ³μ³ñ ѳí³ï³ñÙáõÃÛáõÝ 1¤ fidélité f; ³Ùáõë-



Ý³Ï³Ý ~ fidélité conjugale; ³ÙáõëÝ³Ï³Ý ~Á ¹ñÅ»É violer la fidélité conjugale 2¤ dévouement m ¥ÝíÇñí³ÍáõÃÛáõݤ ѳí³ï³óÛ³É croyant,e adj/n fidèle adj/n; dévot,e adj/n ¥ç»ñÙ»é³Ý¹ ~¤; pieux,-euse ¥μ³ñ»å³ßï¤ Ñ³í³ï³óÝ»É faire croire; persuader vt ¥Ñ³Ùύɤ; assurer (qn de qch) ¥íëï³Ñ»óݻɤ ѳí³ï³÷áË converti,e adj/n, apostat,e n, renégat,e n ѳí³ï³÷áË»É convertir vt ѳí³ï³÷áËí»É se convertir ѳí³ï³÷áËáõÃÛáõÝ apostasie f ѳí³ï³ùÝÝ³Ï³Ý inquisitorial,e ѳí³ï³ùÝÝÇã inquisiteur,-trice m/adj ѳí³ï³ùÝÝáõÃÛáõÝ inquisition f ѳí³ïáõñ³ó ï»°ë ѳí³ï³÷áË Ñ³í³ïáõñ³óáõÃÛáõÝ ï»°ë ѳí³ï³÷á-



ËáõÃÛáõÝ Ñ³í³ïù foi f; croyance f ¥Ñ³í³ï³ÉÇù¤; religion f ¥Ïñáݤ ѳí³ù 1. rassemblement m, réunion f;



~Ý»ñ ³ÝóϳóÝ»É organiser des rassemblements (des réunions) 2. adj compact,e ¥ËÇï, Ñáͤ ѳí³ù³μ³Ý³Ï³Ý ¥ëÇÉÉá·Çëï³Ï³Ý¤ ïñ³Ù. syllogystique ѳí³ù³μ³ÝáõÃÛáõÝ ¥ëÇÉÉá·Ç½Ù¤ ïñ³Ù. syllogisme m ѳí³ù³μ³ñ collectivement ѳí³ù³·Ý»É ïÝï·. accaparer vt ѳí³ù³·Ýáñ¹ accapareur,-euse n ѳí³ù³·ÝáõÙ ïÝï·. accaparement m ѳí³ù³·ñ»É recruter vt ¥³ß˳ïáÕÝ»ñ, ͳé³ÛáÕÝ»ñ¤; embaucher vt ¥í³ñÓ»É` ³ß˳ïáõÅ, μ³ÝíáñÝ»ñ¤; enrôler vt ¥½ÇÝíáñ³Ï³Ý ͳé³ÛáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ ~, ½ÇÝíáñÝ»ñ ~¤



540



nel,le; ~ ͳËë»ñ dépenses f pl supplémentaires; ~ ³ß˳ï³Ýù surtravail m; ïÝï·. ~ ³ñÅ»ù` ѳí»É³ñÅ»ù plus-value f; ~ ³é³ç³ñÏ` å³Ñ³Ýç³ñÏ excès m de l’offre, de la demande; ~ ѳñÏ surtaxe f ѳí»Éí³Í supplément m ¥³Ùë³·ñÇ, μ³é³ñ³ÝÇ ¨ ³ÛÉݤ; appendice m ¥·ñùǤ; annexe f ¥³é¹Çñ ÷³ëï³ÃÕûñ¤; ÙÇç³½·³ÛÇÝ Ñ³Ù³Ó³Ûݳ·ñÇ ~ annexe d’un traité international ѳí»Éí³Í³μ³ñ complémentairement, en supplément; en addition ѳí»Éí³Í³Ï³Ý complémentaire, supplémentaire ѳí»ÉáõÙ addition f ¥³í»É³óáõÙ, ³í»É³óÝ»ÉÁ¤; augmentation f ¥³ß˳ï³í³ñÓǤ, enchère f ¥·ÝÇ ~ ³×áõñ¹Ç ųٳݳϤ; hausse f ¥μ³ñÓñ³óáõÙ¤ ѳí»Éáõñ¹ surplus m, excédent m ѳí»ï pour toujours, à jamais, pour la vie ѳí»ñÅ 1. adj éternel,le, perpétuel,le; ~ ÷³°éù gloire f éternelle 2. adv éternellement, à jamais, pour toujours ¥ÁݹÙÇßï¤ Ñ³í»ñÅ³Ï³Ý éternel,le, perpétuel,le; ~ ß³ñÅáõÙ mouvement m perpétuel ѳí»ñųϳÝáõÃÛáõÝ éternité f ѳí»ñųѳñë fée f; ¹Çó. nymphe f ѳí»ñÅ³Ý³É s’éterniser; s’immortaliser ¥³Ýٳѳݳɤ; se perpétuer ¥Ñ³ñ³ï¨»É¤; se pérenniser ¥Ùßï³ï¨»É¤ ѳí»ñųóÝ»É éterniser vt; immortaliser vt ¥³Ýٳѳóݻɤ; perpétuer vt, pérenniser vt ¥Ùßï³ï¨ ¹³ñÓݻɤ; ÑÇß³ï³ÏÁ ~ immortaliser la mémoire ѳí»ñųóí»É être éternisé,e; être immortalisé,e ¥³Ýٳѳóí»É¤; être pérennisé,e ¥Ùßï³ï¨ ¹³éݳɤ ѳí»ñųóáõÙ immortalisation f; perpétuation f ѳí»ñÅ»É vivre (exister) éternellement ѳí»ñÅáñ»Ý éternellement, perpétuellement



ro, faire un numéro 10¤ áõÅ»ñÁ ~ recueillir ses forces; Çñ»ñÁ` áõÕ»μ»éÁ ~ faire ses bagages; ë»Õ³ÝÁ` ëå³ëùÁ ~ desservir la table; Çñ»Ý ~` ÇÝùݳïÇñ³å»ï»É se maîtriser ѳí³ùÇ㠥ѳݷ³Ý³ÏáÕ, ѳñϳѳí³ù¤ collecteur,-trice n ѳí³ùáÕ ¥Ñ³í³ù³Ïóáñ¹, ÙáÝï³ÅáÕ¤ monteur,-euse n ѳí³ùáíÇ démontable ¥³å³ÙáÝï³ÅíáÕ¤; ~ ïáõÝ maison f préfabriquée ѳí³ùáñ¹ ¥Ñ³í³ùÇã, ѳí³ù³Íáõ ϳ½ÙáÕ, ÏáÉ»ÏóÇáÝ»ñ¤ collectionneur,-euse n ѳí³ùí³Í rassemblé,e ¥Ù³ñ¹Ï³Ýó Ù³ëÇݤ ѳí³ùí»É 1¤ se réunir, s’assembler ¥Ù»Ïï»Õ ÅáÕáíí»É¤; se retrouver ¥Çñ³ñ ·ïݻɤ; »ñ»ÏáÛ³Ý ÁÝï³ÝÇùÁ ѳí³ùíáõÙ ¿ le soir la famille se retrouve 2¤ s’attrouper, se rassembler ¥ËÙμí»É, ËéÝí»É¤ ѳí³ùáõÙ 1¤ assemblage m, montage m ¥Ñ³í³ù³ÏóáõÙ, ÙáÝï³ÅáõÙ` Ù»ù»Ý³Ý»ñÇ, ë³ñù»ñÇ ¨ ³ÛÉݤ; ³íïáÙ»ù»Ý³Ý»ñÇ Ñ³í³ùÙ³Ý ·áñͳñ³Ý usine f d’assemblage automobile 2¤ récolte f ¥μ»ñù ѳí³ù»ÉÁ¤ ѳí³ùáõÛà réunion f; soirée f ¥»ñ»ÏáõÛä ѳí»É³μ»é¥Ýí³ÍáõÃÛáõݤ surcharge f ѳí»É³·ÇÝ plus-value f ѳí»É³Ãáé ¥Í³ÉáíÇ ³Ãáé` Éñ³óáõóÇã Ýëï³ï»Õ óïñáÝáõÙ, ÷á˳¹ñ³ÙÇçáóÇ Ù»ç¤ strapontin m ѳí»É³Å³Ù heure f supplémentaire ѳí»É³Ï³Ý additionnel,le, supplémentaire ѳí»É³ÝÛáõà 1¤ additif m (alimentaire) ¥ëÝݹ³ÙûñùÇ Ù»ç¤; ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ~»ñ additifs artificiels 2¤ adjuvant m ¥Ý»ñÏÇ, μ»ïáÝǤ ѳí»É³í׳ñ supplément m; sursalaire m ¥³ß˳ï³í³ñÓǤ ѳí»É³ñÅ»ù surcoût m, surprix m, plusvalue f ѳí»É»É ajouter vt; augmenter vt; ѳí»É»Ýù, áñ ... ajoutons que ... ѳí»ÉÇÙ³ëï É»½íμ. connotation f ѳí»ÉÛ³É supplémentaire, addition541



ѳí»ñÅáõÃÛáõÝ éternité f ѳíÇÏ poulet m ¥í³é»Ï¤; poussin m ¥Ñ³íÇ ×áõï¤ Ñ³íÇï»Ý³μ³ñ éternellement ѳíÇï»Ý³Ï³Ý éternel,le, perpétuel,le;



ѳï³Ï³·Íí»É être tracé,e ѳï³Ï³·ÍáõÙ tracé m de plans ѳï³Ï³ßáñ ¥Ñ³ï³ÏÁ ëñμ»Éáõ ßáñ¤



serpillière f ѳï³Ï³ç³Ñ ¥Ñ³ï³Ï³¹Çñ ç³Ñ, ÓáÕ³ç³Ñ, ïáñß»ñ¤ torchère f ѳï³Ï³ùëáõÏ ¥Ù³ëïÇϳ¤ cire f,



~ ÏÛ³Ýù vie f éternelle



ѳíÇï»Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ éternité f ѳíÇï»ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ѳíÇï»Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ Ñ³íÇïÛ³Ý à jamais, pour toujours, pour la vie ¥³éѳí»ï¤; ~ë ѳíÇ-



encaustique f; Ù³Ýñ³Ñ³ï³ÏÁ ~áí ÷³ÛÉ»óÝ»É frotter un parquet de cire (avec de la cire) ѳï³Ï»É ¥Ñ³ï³Ï ·ó»É¤ poser les planchers; parqueter vt ¥Ù³Ýñ³ï³Ëï³Ïáí¤; paver vt ¥ë³É³Ñ³ï³Ïáí¤ Ñ³ï³åïÕ³ÛÇÝ de baie; aux baies ¥Ñ³ï³åïáõÕÝ»ñáí` ÃËí³Íù, å³Õå³Õ³Ï ¨ ³ÛÉݤ ѳï³åïáõÕ baie f ѳï³í³×³é ¥Ù³Ýñ³Í³Ë¤ 1. adj de détail 2. vendeur,-euse n au détail



ï»ÝÇó de toute éternité; ~ë ѳíÇï»ÝÇó, ³Ù»Ý ¥³ÕáÃùÇ í»ñçáõÙ¤ pour les siècles des siècles. Amen. ѳíÏóӨ ¥Óí³Ó¨¤ ovale ѳíÏóí³×³é marchand,e n d’œufs ѳíÏÇà œuf m; ûñ˳ß` ÃáõÛÉ »÷³Í` ÏÇë»÷ ~ œuf à la coque; åݹ³Ë³ß` åÇݹ »÷³Í ~ œuf dur; ~` Óáõ ³Í»É pondre des œufs; ~Ç ¹»ÕÝáõóÁ` ëåÇï³ÏáõóÁ le jaune, le blanc de l’œuf; ~ ѳñ»É battre les œufs ѳíÏáõÉ Ï»Ý¹μ. busard m ѳíÏáõñ μÅßÏ. héméralope adj/n ѳíÏáõñáõÃÛáõÝ μÅßÏ. héméralopie f ѳíáõñ ~ å³ïß³×Ç comme cela se doit, dûment ѳíù ï»°ë ÃéãáõÝ Ñ³ï pièce f; ~Á ÑÇÝ· »íñá cinq euros la pièce; ÑÇÝ· ~ ϳñϳݹ³Ï cinq gâteaux; Ù»Ï ~ un (une) seul(e); ~ - ~ un à un (une à une); ~áí ͳ˻É` í³×³é»É vendre par pièce ѳï³Í ¥Ñ³ïí³Í, Ïïñ³Í, ϳñ׳óí³Í¤ tronqué,e ѳï³Ï 1¤ fond m ¥Ñáõݤ; ~Á ·Ý³É` Ëáñ³ëáõ½í»É` çñ³ëáõÛ½ ÉÇÝ»É couler vi, aller au fond 2¤ plancher m; Ù³Ýñ³ï³Ëï³Ï» ~ parquet m; ë³ÉÇϳíáñ ~` ë³ÉÇϳѳï³Ï carrelage m; ~Ç ùëáõù cire f, encaustique f; ~ ÷³ÛÉ»óÝáÕ ¥³ÝÓ¤ frotteur,-euse n; ~ÇÝ Ýëï»É être assis par terre ѳï³Ï³·ÇÍ plan m; ù³Õ³ùÇ ~ plan d’une ville; ~ ·Í»É tracer un plan; ù³Õ³ùÇ ½³ñ·³óÙ³Ý ·É˳íáñ ~ schéma m directeur de développement urbain ѳï³Ï³·Í»É tracer un plan



ѳï³í³×³éáõÃÛáõÝ,



ѳï³í³×³éù



vente f au détail, détail m, commerce m de détail ¥Ù³Ýñ³Í³Ë ³é¨ïáõñ¤ ѳï³ù³ñ ¥·ñ³ÝÇï¤ granit m ѳï»É couper vt, trancher vt ¥Ïïñ»É¤; abattre vt ¥Í³éÁ¤; traverser vt ¥÷áÕáóÁ, ³Ýï³éÁ ¨ ³ÛÉݤ; tronquer vt ¥Ïïñ³ï»É` ͳÛñ»ñÁ, »½ñ»ñÁ¤; battre vt ¥¹ñ³Ù¤; ÷Ëμ. Ù»ÏÇ ×³Ý³å³ñÑÁ ~` Ïïñ»É couper le chemin à qn ѳïÁÝïÇñ œuvres f pl choisies, morceaux m pl choisis; anthologie f ѳïÇÏ grain m; graine f, granule m, granulé m ¥ë»ñÙ, ë»ñÙݳѳïÇÏ, áõݹ¤; óáñ»ÝÇ ~ grain de blé; Ëáßáñ ~Ý»ñáí à gros grains; ~ ³é ~` Ù»Ï ³é Ù»Ï un à un (une à une) ѳïÇϳ½ïÇã ¥ï»ë³Ï³íáñáÕ ë³ñù` Ù»ù»Ý³¤ trieur m ѳïÇϳÛÇÝ ~ Ù߳ϳμáõÛë»ñ céréales f pl



ѳïÇϳíáñ en grains; granuleux,-



euse, grenu,e; ~ ëáõñ× café en grains; »ñÏñμ. ~ ųÛé»ñ roches granuleuses (grenues); ~ ˳ídzñ caviar m grenu ѳïÇã burin m ¥÷áñ³·ñÇãǤ; ciseau m 542



¥ù³Ý¹³Ï³·áñÍǤ; lame f ¥ë³Ûñ` ѳëïáóǤ; ÷áùñ ~` ¹áõñ ciselet m; bec-d’âne m ¥¹áõñ¤ ѳïϳμ³Ý³Ï³Ý idiomatique; ~ ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ expression f idiomatique ѳïϳμ³ÝáõÃÛáõÝ ¥Ç¹ÇáÙ¤ É»½íμ. idiotisme m, idiome m, locution f idiomatique ѳïϳÝÇß ¥³é³ÝÓݳѳïÏáõÃÛáõÝ, ·Çͤ trait m; indice m, marque f, ligne f; ÁݹѳÝáõñ ~ trait commun; ï³ñμ»ñ³ÏÇã ~ trait distinctif (différentiel) ѳïϳÝß³Ï³Ý caractéristique; particulier,-ière ¥³é³ÝÓݳѳïáõϤ; distinctif,-ive ¥ï³ñμ»ñ³ÏÇã¤; typique ¥μÝáñáߤ ѳïϳÝß³Ý ¥³åñ³Ýù³Ý߳ݤ logo m ѳïϳÝ߳ݳÛÝáõÃÛáõÝ ¥·ÇÝáõ μÝáñáß áñ³ÏÝ»ñÇ ³ÙμáÕçáõÃÛáõÝÁ¤ typicité



¥¹ñ³Ù³í³ñϳÛÇݤ 5¤ allocation f,



μÛáõç»ï³ÛÇÝ ~Ý»ñ allocations budgétaires 6¤ subside m ¥Ýå³ëï, ¹ñ³Ù³Ï³Ý ûųݹ³ÏáõÃÛáõݤ 7¤ octroi m ¥Ñ³ÝÓÝáõÙ¤; ³ñïáݳ·ñ»ñÇ ~` ѳÝÓÝáõÙ octroi des licences 8¤ prêt m; μ³ÝϳÛÇÝ ~ prêt bancaire; ϳñ׳ųÙÏ»ï ¥»ñϳñ³Å³ÙÏ»ï¤ ~ prêt à court (à long) terme; гٳß˳ñѳÛÇÝ μ³ÝÏÇ ~Ý»ñÁ les prêts de la Banque Mondiale ѳïϳóáõóÇã ùñÏÝ. complément m de (du) nom (complément m au génétif) ѳïÏáñáᯐ ¥μÝáñáß»É, μÝáõó·ñ»É¤ caractériser vt ѳïÏáñáßÇã caractéristique adj/f ѳïÏáñáßí»É ¥μÝáñáßí»É, μÝáõó·ñí»É¤ se caractériser ѳïÏáõÃÛáõÝ 1¤ propriété f 2¤ caractéristique f ¥Ñ³ïϳÝÇߤ 3¤ particularité f ¥³é³ÝÓݳѳïÏáõÃÛáõݤ 4¤ qualité f ¥áñ³Ï¤ 5¤ spécificité f ¥Ûáõñ³Ñ³ïÏáõÃÛáõÝ, áõñáõÛÝáõÃÛáõÝ, ³é³ÝÓݳѳïÏáõÃÛáõݤ ѳï-ѳï un à (par) un ¥Ù»Ï ³é ٻϤ; par pièce, à la pièce ¥Ñ³ïáí¤ Ñ³ïÝ»É ¥ëå³éí»É, í»ñç³Ý³É¤ s’épuiser, se tarir; ѳÙμ»ñáõÃÛáõÝë ѳï»É ¿ je suis au bout de patience, ma patience est à bout ѳïÝáõÙ épuisement m, tarissement m ѳïáí par pièce, à la pièce ѳïáñ volume m; tome m; »ñ»ù ~áí` ѳïáñ³ÝÇ` ѳïáñ³Ýáó en trois volumes ѳïáñ³ÝÇ, ѳïáñ³Ýáó en ... volumes; ÑÇÝ· ~ í»å roman m en cinq volumes ѳïáñ³íáñ ¥μ³½Ù³Ñ³ïáñ¤ en plusieurs volumes ѳïí³Í 1¤ partie f ¥Ù³ë¤; ׳ݳå³ñÑÇ ~ partie du chemin 2¤ laps m; ųٳݳÏÇ ~ laps de temps 3¤ fragment m, bloc m ¥Ïïáñ, μ»Ïáñ, Ù³ë¤ 4¤ segment m; ßáõϳÛÇ ~ segment du marché; Ù³Ã. áõÕÇÕ ·ÍÇ ~ segment de droite 5¤ extrait m ¥·ñùÇ,



f



ѳïϳÝᯐ caractériser vt ѳïϳå»ë surtout, particulièrement, en particulier ¥Ù³Ý³í³Ý¹, ³é³ÝÓݳå»ë¤; spécialement ¥Ñ³ïáõÏ, Ýå³ï³Ïáí¤ Ñ³ïϳóÛ³É ùñÏÝ. complément m dé-



terminé



ѳïϳóÝ»É 1¤ consacrer vt ¥Å³Ù³Ý³Ï ¨ ³ÛÉݤ; Ù»Í ï»Õ ~` Ù»Í áõß³¹ñáõ-



ÃÛáõÝ ¹³ñÓÝ»É faire une large place



2¤ octroyer vt ¥³ñïáݳ·Çñ ¨ ³ÛÉݤ 3¤ accorder vt ¥³ñïáÝáõÃÛáõÝ ï³É, í³ñÏ ïñ³Ù³¹ñ»É¤ 4¤ affecter vt ¥¹ñ³Ù³í³ñϳÛÇÝ Ñ³ïϳóáõÙÝ»ñ ³Ý»É¤ 5¤ assigner vt ¥¹ñ³Ù³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñ ïñ³Ù³¹ñ»É¤ 6¤ allouer vt ¥ßÝáñÑ»É` ¹ñ³Ù³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñ` ·áõÙ³ñ` í³ñÏ. ųٳݳϳÙÇçáó ï³É¤ ѳïϳóáõÙ 1¤ assignation f ¥¹ñ³Ù³Ï³Ý¤; affectation f de fonds ¥ÙÇçáóÝ»ñÇ ~¤ 2¤ prestation f ¥í׳ñÝ»ñ ÑÇ-



í³Ý¹áõÃÛ³Ý` ·áñͳ½ñÏáõÃÛ³Ý, ÑÕÇáõÃÛ³Ý, Ù³Ñí³Ý, ѳßٳݹ³ÙáõÃÛ³Ý ¨ ³ÛÉ ¹»åù»ñáõÙ¤; ëáóÇ³É³Ï³Ý ~Ý»ñ` í׳ñáõÙÝ»ñ prestations sociales 3¤ dotations f pl ¥~Ý»ñ Ù³ßí³ÍùÇ Ñ³Ù³ñ¤ 4¤ crédits m pl 543



ï»ùëïǤ 6¤ secteur m ¥áÉáñï¤ 7¤ tronçon m ¥Ù³ë, Ïïáñ¤; ÷áÕáóÇ` ׳ݳå³ñÑÇ` »ñϳ÷ÍÇ ~ tronçon de rue, de route, de chemin de fer 8¤ bande f; ¶³½³ÛÇ ~Á la bande de Gaza ѳïí³Í³μ³ñ par fragments; par parties ¥Ù³ë-Ù³ë¤ Ñ³ïí³Í³Ï³Ý partiel,le, fragmentaire; incomplet,-ète ¥áã ³ÙμáÕç³Ï³Ý, áã ϳï³ñ۳ɤ ѳïí³Í³Ï³Ý³óÝ»É ï»°ë Ù³ëݳï»É ѳïí³Í³ÏáÕÙ ¥åñǽٳ¤ »ñÏñã. prisme



ѳïáõó³í³ñÓ ¥Ñ³ïáõó³í׳ñ, ÷áËѳïáõóáõÙ¤ taux m de compensa-



tion



ѳïáõó»É 1¤ payer vt; ë˳ÉÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ ~ payer ses fautes 2¤ compenser vt ¥÷áËѳïáõó»É¤, dédommager vt ¥íݳëÁ¤; indemniser vt ¥Ïñ³Í íݳëÝ»ñÇ ¹ÇÙ³ó¤; å»ïáõÃÛáõÝÁ



³Õ»ïÛ³ÉÝ»ñÇÝ ~ ¿ les sinistrés ont été indemnisés par l’État 3¤ récompenser vt ¥í³ñÓ³ïñ»É¤ payable; indemnisable ѳïáõó»ÉÇ ¥íݳëÝ»ñÇ ¹ÇÙ³ó¤; compensatoire ¥÷áËѳïáõó»ÉǤ ѳïáõóáõÙ 1¤ récompense f ¥í³ñÓ³ïñáõÃÛáõݤ; áñå»ë ~ en récompense (de) 2¤ dédommagement m ¥íݳëǤ 3¤ indemnité f, indemnisation f ¥÷áËѳïáõóáõÙ Ïñ³Í íݳëÝ»ñÇ ¹ÇÙ³ó¤ 4¤ compensation f ¥÷áËѳïáõóáõÙ¤ ѳñ ~ ¨ ÝÙ³Ý très (bien) ressemblant,e ѳñ³μ»ñ³Ï³Ý relatif,-ive; relationnel,le ¥ÙÇç³ÝÓݳÛÇÝ Ï³å»ñÇÝ` ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤; ùñÏÝ. ~ ¹»ñ³ÝáõÝ pronom m relatif; ³Ù»Ý ÇÝã ~ ¿ tout est relatif; ~ ³Ý¹áññ calme m relatif ѳñ³μ»ñ³Ï³Ý³óÝ»É relativiser vt ѳñ³μ»ñ³Ï³Ý³óáõÙ relativisation f ѳñ³μ»ñ³Ï³Ýáñ»Ý ¥Ñ³Ù»Ù³ï³μ³ñ¤ relativement ѳñ³μ»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ relativité f; ѳñ³μ»ñ³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ï»ëáõÃÛáõÝ théorie f de la relativité ѳñ³μ»ñ³ÏÇó corrélatif,-ive ѳñ³μ»ñ³Ïó»É ¥÷áËϳå³Ïó»É¤ corréler vt ѳñ³μ»ñ³ÏóáõÃÛáõÝ 1¤ rapport m, ·Ý»ñÇ ~ rapport des prix 2¤ corrélation f ¥Ñ³Ù³Ñ³ñ³μ»ñ³ÏóáõÃÛáõݤ ѳñ³μ»ñÛ³É antécédent m ¥Ý³Ëáñ¹áÕ¤ ѳñ³μ»ñí»É ¥Ñ³ñ³μ»ñáõÃÛáõÝ áõݻݳɤ avoir rapport à; se rapporter à, concerner vt ¥í»ñ³μ»ñ»É¤ ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝ relation f, rapport m; contact m ¥ß÷áõÙ¤; liaison f ¥Ï³å¤; ¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý ~Ý»ñ relations diplomatiques; ÷áË߳ѳí»ï ~Ý»ñ



m



ѳïí³Í³ÏáÕÙÛ³Ý »ñÏñã. prismatique ѳïí³Í³ÛÇÝ sectoriel,le ѳïí³Í³íáñ»É segmenter vt ѳïí³Í³íáñáõÙ segmentation f;



ßáõϳÛÇ ~ segmentation du marché



ѳïí³Íù ¥Ïïñí³Íù, Ïïñí³Í ï»ÕÁ¤



coupe f



ѳïí»É 1¤ se croiser ¥÷áËѳïí»É¤ 2¤ être coupé,e ¥Ïïñí»É¤; être abattu,e ¥Í³é, ³Ýï³é¤ ѳïáõ tranchant,e; ~ ëáõñ épée tran-



chante



ѳïáõÏ 1¤ propre (à) ¥Ûáõñ³Ñ³ïáõϤ;



³ÝѳïÇÝ ~ ·Í»ñ traits m pl propres à un individu; ùñÏÝ. ~ ³ÝáõÝ nom m propre; ~ ³ÝáõÝÝ»ñÇ μ³é³ñ³Ý dictionnaire m des noms propres 2¤ spécial,e ¥³é³ÝÓݳѳïáõϤ; ~ ÇÙ³ëï sens m spécial; ~ ÃáõÛÉïíáõÃÛáõÝ autorisation f spéciale 3¤ particulier,-ière ¥³é³ÝÓÇÝ, Ù³ëݳíáñ¤; ~ ¹»åù cas m particulier ѳïáõÏ»Ýï peu nombreux,-euse, rare ѳïáõÏïáñ fragmentaire; sans suite ¥³ÝÏ³å¤ Ñ³ïáõÙ 1¤ coupe f 2¤ intersection f; croisement m ¥×³Ý³å³ñÑÝ»ñǤ; ѳïÙ³Ý Ï»ï point m d’intersection 3¤ échangeur m ¥÷áËѳïáõÙ, ˳ã³íáñáõÙ` μ³½Ù³Ù³Ï³ñ¹³Ï ׳ݳå³ñÑÝ»ñǤ ѳïáõÛà ٳÃ., É»½íμ. segment m ѳïáõÛóÛÇÝ Ù³Ã., É»½íμ. segmental,e ѳïáõÛóíáñáõÙ Ù³Ã., É»½íμ. segmentation f 544



relations mutuellement avantageuses; ³ñï³ùÇÝ ~Ý»ñ relations extérieures; »ñÏÏáÕÙ³ÝÇ ~Ý»ñ relations bilatérales; μ³ñǹñ³óÇ³Ï³Ý ~Ý»ñ relations de bon voisinage; ÙÇçå»ï³Ï³Ý ~Ý»ñ relations entre États (interétatiques); ÙÇç³½·³ÛÇÝ ~Ý»ñ relations internationales; ɳñí³Í ~Ý»ñ relations tendues; å³Ûٳݳ·ñ³ÛÇÝ ~Ý»ñ relations contractuelles, rapports contractuels; ëÇñ³ÛÇÝ ~Ý»ñ` ϳå»ñ liaisons amoureuses; ~Ý»ñ ѳëï³ï»É établir des relations; ~Ý»ñÁ ˽»É rompre les relations; Ù»ÏÇ Ñ»ï É³í ¥í³ï¤ ѳñ³μ»ñáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É être en bons (mauvais) termes avec qn; ~Ý»ñÁ ɳñí»óÇÝ` í³ïóñ³ó³Ý les relations se sont envenimées ѳñ³μáõË ¥ÙÇßï μËáÕ, Ùßï³μáõË, ³Ýëå³é¤ intarissable ѳñ³¹³ßÝ³Ï ¥Ïɳí»ëÇݤ clavecin m ѳñ³¹³ßݳϳѳñ claveciniste n ѳñ³¹Çñ ¥Ñ³ñ³¹ñ³Ï³Ý¤ É»½íμ. analytique; ~ μ³Û verbe m analytique ѳñ³¹åñáó³Ï³Ý ¥³ñï³¹³ë³ñ³Ý³Ï³Ý¤ parascolaire ѳñ³¹ñ»É juxtaposer vt ѳñ³¹ñÛ³É juxtaposé,e ѳñ³¹ñáõÃÛáõÝ juxtaposition f ѳñ³¹ñáõÙ juxtaposition f; connexion f ¥ÙdzóáõÙ, ÏóáõÙ¤ ѳñ³½³ï propre ¥³ñÛáõݳÏÇó¤; proche ¥Ù»ñÓ³íáñ, Ùáï¤; ~ áñ¹ÇÝ ¿ c’est son propre fils; ~ »Õμ³ÛñÝ»ñ frères germains; ~Ý»ñ proches m pl ¥Ùï»ñÇÙÝ»ñ¤; parents m pl ¥³½·³Ï³ÝÝ»ñ¤ ѳñ³½³ï³Ý³É s’apparenter ¥³ÙáõëÝáõÃÛ³Ùμ, ËݳÙÇ³Ï³Ý Ñ³ñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñáí¤ Ñ³ñ³½³ï³óÝ»É apparenter vt ¥³ÙáõëÝáõÃÛ³Ùμ, ËݳÙÇ³Ï³Ý Ñ³ñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñáí¤ Ñ³ñ³½³ïáñ»Ý intimement ¥Ùï»ñÙ³cordialement ¥ëñï³Ýó, μ³ñ¤; ëñï³μ³óáñ»Ý¤; amicalement ¥μ³ñ»Ï³Ù³μ³ñ¤



ѳñ³½³ïáõÃÛáõÝ parenté f ¥³½·³Ï³ÝáõÃÛáõݤ, consanguinité f ¥³ñÛáõݳÏóáõÃÛáõݤ ѳñ³É»½í³μ³Ý³Ï³Ý paralinguistique ѳñ³É»½í³μ³ÝáõÃÛáõÝ paralinguistique f



ѳñ³É»½áõ ¥Ñ³Õáñ¹³ÏóÙ³Ý áã Ëáëù³-



ÛÇÝ ÙÇçáóÝ»ñÇ` ¹ÇÙ³ËáëáõÃÛ³Ý, Å»ëï»ñÇ, ëáõÉáóÇ ¨ ³ÛÉÝÇ ³ÙμáÕçáõÃÛáõÝ, áñáÝù ëáíáñ³μ³ñ ·áñͳÍíáõÙ »Ý Ëáëù³ÛÇÝ ÙÇçáóÝ»ñÇ Ñ»ï¤ paralangage m ѳñ³Ï³ï³ñ ~ ¹»ñμ³Û ùñÏÝ. participe m passé ѳñ³Ï³ñÍ³Ï³Ý paradoxal,e ѳñ³Ï³ñÍáõÃÛáõÝ ¥ï³ñ³ÙïáõÃÛáõÝ, å³ñ³¹áùë¤ paradoxe m ѳñ³ÏÇó 1¤ cohérent,e; attenant,e, contigu,ë ¥ÏÇó¤; accessoire ¥ÏáÕÙݳÏǤ; ~ ë»ÝÛ³Ï chambre f (pièce f) contiguë 2¤ limitrophe ¥ë³ÑٳݳÏÇó¤ 3¤ avoisinant,e ¥Ù»ñӳϳ¤ 4¤ concomitant,e ¥áõÕ»ÏóáÕ¤ 5¤ connexe; ~ ·ÇïáõÃÛáõÝÝ»ñ sciences f pl connexes 6¤ ~ Ï»ñåáí` »ñÏñáñ¹³ÛÝáñ»Ý marginalement ѳñ³ÏñÏÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. anaphore f ѳñ³Ïó»É joindre vt, lier vt ѳñ³Ïóí»É se joindre, se lier ѳñ³ÏóáõÃÛáõÝ cohérence f, contiguïté f; ѳñ³ÏóáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É être en cohérence (avec) ѳñ³Ñáë ¥÷á˳ÏñÇã Ñáëù³·ÇÍ, ÏáÝí»Û»ñ¤ chaîne f; ~áí à la chaîne ѳñ³Ñáë³ÛÇÝ ¥Ñáëù³·Í³ÛÇݤ de chaîne ѳñ³×áõÝ progressif,-ive, croissant,e; ~` ³×áÕ Ñ³ñÏ impôt m progressif ѳñ³Ù»ïáõÙ ¥½áõ·³Ù»ïáõÃÛáõݤ convergence f ѳñ³Û-Ññáó vacarme m, clameur f, tumulte m, brouhaha m, tohu-bohu m ѳñ³Ý߳ݳϳÛÇÝ ¥Ý߳ݳÏó³ÛÇÝ, ѳí»ÉÇÙ³ëï³ÛÇݤ connotatif,-ive ѳñ³Ýß³Ý³Ï»É ¥Ý߳ݳÏó»É¤ É»½íμ., ÷ÇÉ. connoter vt ѳñ³Ý߳ݳÏáõÃÛáõÝ ¥Ý߳ݳÏóáõÙ, ѳí»ÉÇÙ³ëï¤ É»½íμ., ÷ÇÉ. connotation f ѳñ³Ýí³Ý³Ï³Ý É»½íμ. paronymique 545



ѳñ³ÝáõÝ É»½íμ. paronyme m ѳñ³ÝáõÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. paronymie f ѳñ³ß³ñÅ en mouvement continu



ѳñ³óáõó³ÛÝáõÃÛáõÝ paradigmatique f ѳñ³÷á÷áË changeant,e, variable ѳñμ³Í ¥·ÇÝáí¤ ivre, soûl,e; ~` áã



ѳñ³ß³ñÅáõÃÛáõÝ mouvement m conti-



ѳñμ³ÍáõÃÛáõÝ ivresse f, enivrement m, griserie f ¥·ÇÝáíáõÃÛáõݤ ѳñμ»É se soûler, se griser, s’enivrer ¥·ÇÝáí³Ý³É¤; boire vt ¥Ëٻɤ ѳñμ»óÝ»É griser vt, enivrer vt; faire boire (qn) ¥ËÙ»óݻɤ ѳñμ»óÝáÕ enivrant,e, grisant,e, capi-



(perpétuel); dynamique



ëó÷ íÇ׳ÏáõÙ en état d’ivresse



nu (perpétuel); dynamisme m



ѳñ³ã³÷ ¥å³ñ³Ù»ïñ¤ paramètre m ѳñ³ã³÷»É ¥å³ñ³Ù»ïñ»É¤ paramétrer vt



¥ë»é³Ï³ÝáõÃÛ³Ùμ å³Ûٳݳíáñí³Í Ñá·»μ³Ý³Ï³½Ù³Ëáë³Ï³Ý »ñ¨áõÛÃÝ»ñÇ ³ÙμáÕçáõÃÛáõÝÁ¤ parasexualité f ѳñ³ëáõÃÛáõÝ ï»°ë ѳñ³ëáõÛà ѳñ³ëáõÛà ɻ½íμ. paraphrase f ѳñ³ëáõÛóÛÇÝ É»½íμ. paraphrastique ѳñ³í sud m; midi m; üñ³ÝëdzÛÇ ~Á` ѳñ³í³ÛÇÝ Ù³ëÁ` ßñç³ÝÁ le Midi de la France; üñ³ÝëdzÛÇ ~áõÙ` ѳñ³í³ÛÇÝ Ù³ëáõÙ` ßñç³ÝáõÙ dans le Midi de la France; ~ - ³ñ¨»Éù sud-est m; ~ - ³ñ¨Ùáõïù sud-ouest ѳñ³ë»é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ



teux,-euse; ~ ·ÇÝÇ vin m capiteux



ѳñμ»óáÕ ¥·ÇÝ»Ùáɤ ivrogne n, alcoo-



lique n, ËëÏó. alcoolo n; buveur,euse n ¥ËÙáÕ¤; ËëÏó. soûlard,e n ѳñμ»óáÕáõÃÛáõÝ ivrognerie f; beuverie f; ËëÏó. soûlerie f ѳñμ»óáõÙ ivresse f ¥Ñ³ñμ»ÉÁ¤; enivrement m, griserie f; transport m ¥³ñμ»óáõÙ, ³ñμ»Ý³ÉÁ¤ ѳñμáõË rhume m; ë³ëïÇÏ ~ gros rhume; ~áí ÑÇí³Ý¹³Ý³É attraper un rhume; ݳ ~ áõÝÇ il a attrapé un rhume, il est enrumé ѳñ· 1¤ titre m ¥Ñ³ñ·³ÝÇß, ѳñ·³¹ñáßÙ` ³½ÝÇí Ù»ï³ÕÝ»ñÇ íñ³¤; 56 ~Ç áëÏÇ or m au titre de 56 2¤ ÷Ëμ. ~Á` í³ñÏÁ μ³ñÓñ å³Ñ»É tenir sa réputation ѳñ·³¹ñáßÙ poinçon m de garantie (de titre) ѳñ·³¹ñáßÙ»É apposer un poinçon, marquer (frapper) d’un poinçon ѳñ·³¹ñáßÙáõÙ poinçonnage m de garantie (de titre) ѳñ·³ÉÇó respectueux,-euse, révérencieux,-euse, déférent,e ѳñ·³ÝÇß ï»°ë ѳñ· ѳñ·³Ýù 1¤ respect m, estime f, considération f; ~ áõݻݳÉ` ï³Í»É avoir du respect; ÷á˳¹³ñÓ ~ respect mutuel; ~Çó »ÉÝ»Éáí par respect pour; Ù»ÏÇÝ Çñ ~Á ѳí³ëï»É présenter ses compliments à qn; ÁݹáõÝ»ó»ù ËáñÇÝ Ñ³ñ·³Ý³óë ѳí³ëïÇùÁ ¥Ý³Ù³ÏÇ í»ñçáõÙ¤ veuillez agréer l’assurance de ma considération distinguée 2¤ honneurs m pl ¥å³ïÇí, ٻͳñ³Ýù¤ 3¤



m



ѳñ³í³μÝ³Ï ¥Ñ³ñ³í³óÇ, üñ³ÝëdzÛÇ Ñ³ñ³í³ÛÇÝ ßñç³ÝÝ»ñÇ μݳÏÇã¤



méridional,e



ѳñ³í³ÑáÕÙ vent m du sud ѳñ³í³Û· û¹»ñ¨. aurore f australe ѳñ³í³ÛÇÝ (du) sud; méridional,e;



austral,e; ~ 쨻é Pôle m Sud (austral); ~ ù³ÙÇ vent m du sud; ~ ÏÉÇÙ³ climat m méridional; ~ ²Ù»ñÇϳ Amérique du Sud; ~ ë³ÑÙ³ÝÝ»ñ frontières f pl méridionales ѳñ³í³ëÇ³Ï³Ý sud-asiatique ѳñ³í-³ñ¨»Éù sud-est m ѳñ³í-³ñ¨Ùáõïù sud-ouest m ѳñ³í³óÇ Méridional,e n ѳñ³ï¨ continuel,le, perpétuel,le, d’une longue durée ѳñ³ï¨»É 1¤ durer vi, se prolonger; persister vi 2¤ persévérer vi ¥ß³ñáõݳϻÉ` Ñ»ï¨»É ÙÇÝ㨠í»ñç¤ Ñ³ñ³ï¨áÕ ¥³ÝÓ¤ persévérant,e ѳñ³ï¨áõÃÛáõÝ, ѳñ³ï¨áõÙ perpétuité f; constance f, permanence f; persévérance f ¥Ñ»ï¨áճϳÝáõÃÛáõݤ ѳñ³óáõÛó É»½íμ. paradigme m ѳñ³óáõó³ÛÇÝ É»½íμ. paradigmatique 546



déférence f ¥³ÏݳͳÝù¤ 4¤ vénération f ¥Ù»Í³ñ³Ýù, ٻͳñáõÙ¤ ѳñ·³ñÅ³Ý honorable, respectable; vénérable ¥Ù»Í³ñ·á¤; d’honneur; ~ ÑÛáõñ hôte m d’honneur ѳñ·³ñųݳóÝ»É ¥Ñ³ñ·³ñųÝ` å³ïϳé»ÉÇ` ³ÏݳͻÉÇ ¹³ñÓݻɤ respectabiliser vt ѳñ·»É respecter vt ¥Ù»ÏÇÝ, ÙÇ μ³Ý¤, estimer vt ¥Ù»ÏÇݤ; honorer vt, vénérer vt ¥Ù»Í³ñ»É¤; Ù»ÏÇ ÑÇß³ï³ÏÁ ~ honorer la mémoire de qn ѳñ·»ÉÇ 1¤ ï»°ë ѳñ·³ñÅ³Ý 2¤ respecté,e ¥Ñ³ñ·í³Í¤; μáÉáñÇ ÏáÕÙÇó ~` ѳñ·í³Í respecté,e de tous 3¤ cher-chère ¥Ù»ÏÇÝ ¹ÇÙ»ÉÇë¤ 4¤ valable ¥ÑÇÙݳíáñ¤; ~ å³ï׳é raison f valable ѳñ·»ÉÇáõÃÛáõÝ ¥Ñ³ñ·»ÉÇ ÉÇÝ»ÉÁ¤ respectabilité f ѳñ·Ç précieux,-euse, estimé,e ѳñ·áñáᯐ ¥³½ÝÇí Ù»ï³ÕÇ ïáÏáëÁ áñá߻ɤ reconnaître le titre ѳñ¹ paille f; chaume m ¥ï³ÝÇùÇ íñ³¤; ~áí ÉóÝ»É empailler vt; ~» ³ÝÏáÕÇÝ paillasse f гñ¹³·áÕÇ ×³Ý³å³ñÑ ¥ÌÇñϳÃÇݤ ³ëïÕ·. Voie f lactée ѳñ¹³·áõÛÝ couleur f de paille, paille (invar); ~ Ó»éÝáóÝ»ñ gants m pl paille ѳñ¹³ÉÇó ¥Ñ³ñ¹áí Éóí³Í¤ empaillé,e ѳñ¹³ÉóÝáÕ empailleur,-euse n ѳñ¹³ÉóáõÙ empaillage m ѳñ¹³Í³ÍÏ couvert,e de chaume ¥ï³ÝÇù¤, couvert,e de paille ѳñ¹³ÏáõÛï pailler m ѳñ¹³ÝÏáÕÇÝ ¥Ñ³ñ¹» ³ÝÏáÕÇݤ paillasse f ѳñ¹³Ýáó pailler m ѳñ¹³ñ³Ýù 1¤ parure f, ornement m, décoration f ¥½³ñ¹³ñ³Ýù¤ 2¤ toilette f ¥Ï³Ý³óÇ ½·»ëïÝ»ñ, ݳ¨` ѳñ¹³ñí»ÉÁ¤ 3¤ équipement m ¥Ñ³Ý¹»ñÓ³Ýù¤ ѳñ¹³ñ³çáõñ ¥Ñ³ñ¹³ñí»Éáõ çáõñ¤ eau f de toilette ѳñ¹³ñ³ë»ÝÛ³Ï ¥Ã³ïñáÝáõÙ, ¹»ñ³ë³ÝǤ loge f



ѳñ¹³ñ»É 1¤ ranger vt, arranger vt; mettre en ordre ¥Ï³ñ·Ç μ»ñ»É¤; Ù³-



½»ñÁ ~ arranger les cheveux; ³ÝÏáÕÇÝÁ` ë»ÝÛ³ÏÁ ~ faire le lit, la chambre 2¤ orner vt, décorer vt ¥½³ñ¹³ñ»É¤ ѳñ¹³ñí»É faire sa toilette, s’arranger; s’endimancher ¥ïáÝ³Ï³Ý ½·»ëïÝ»ñ ѳ·Ý»É¤, se parer ¥½áõ·í»É-½³ñ¹³ñí»É¤, se pomponner ¥å×Ýí»É¤ ѳñ¹³ñí»ëï ¥ÏáëÙ»ïÇϳ¤ cosmétologie f ѳñ¹³ñáõÙ arrangement m, ajustement m ¥¹³ë³íáñáõÙ, ÏáÏáõÙ, ϳñ·Ç ·ó»ÉÁ¤; ѳñ¹³ñÙ³Ý í»ñçݳϳÝ` ³í³ñï³Ï³Ý ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ travaux m pl de finition ѳñ¹» de paille; de chaume ¥ï³ÝÇùÇ` ͳÍÏÇ Ù³ëÇݤ ѳñ»É1 ¥ÙdzݳÉ, ÏáÕÙݳÏÇó ÉÇݻɤ adhérer à, se joindre, s’affiler, être affilé,e à; ~ Ïáõë³ÏóáõÃÛ³ÝÁ adhérer (se joindre, s’affiler) au parti ѳñ»É2 fouetter vt ¥ë»ñáõóù, ëåÇï³Ïáõó¤; battre vt ¥Ñ³íÏÇä ѳñ»Ù ¥Ï³Ý³Ýáó¤ harem m ѳñ¨³Ý¥áõÑǤ 1. voisin,e n ¥¹ñ³óǤ 2. adj voisin,e; avoisinant,e ¥Ù»ñӳϳ¤; limitrophe ¥ë³ÑٳݳÏÇó¤; ~ »ñÏñÝ»ñ pays m pl avoisinants (limitrophes) ѳñ¨³ÝóÇ passager,-ère ¥³ÝóáÕ³ÏǤ; superficiel,le ¥Ù³Ï»ñ»ë³ÛÇݤ; ~ ѳ۳óù coup m d’œil rapide ѳñ¨³ÝóÇáñ»Ý en passant; ~ ÑÇß³ï³Ï»É mentionner en passant; superficiellement ¥Ù³Ï»ñ»ëáñ»Ý¤ ѳñ¨³ÝáõÃÛáõÝ voisinage m; ѳñ¨³ÝáõÃÛ³Ùμ ¥ß³ï Ùáï ·ïÝíáÕ¤ dans le voisinage, tout près ѳñà 1¤ plat,e ¥ï³÷³Ï, ï³÷³ñ³Ï¤; uni,e, plan,e; ~ ٳϻñ»ë surface f plane 2¤ lisse, poli,e ¥áÕáñϤ; ~ Ù³ßÏ peau f lisse; ~ Ù³½»ñ cheveux m pl lisses ѳñó·ÇÍ »ñÏñã. apothème m ѳñó·áõݹ ³ßË·ñ. planisphère m ѳñóóÃáõÃÛáõÝ μÅßÏ. pied m plat ѳñÃ³Ï 1¤ plateforme f (plate-forme f) 547



2¤ palier m ¥ë³Ý¹Õ³Ñ³ñóϤ ѳñóϳñ plumetis m; ~áí au plu-



ñáñ¹ ~ premier étage; ï³ëÁ ~³ÝÇ ß»Ýù maison f de neuf étages; Ù»Ï ~³ÝÇ ïáõÝ maison f sans étages; ÷Ëμ. toit m; ÝáõÛÝ ~Ç ï³Ï ³åñ»É habiter sous le même toit; ѳÛñ³Ï³Ý ~ toit m paternel; ³ÙáõëÝ³Ï³Ý ~ toit m conjugal ѳñÏ2 ïÝï·. impôt m; taxe f; contribution f ¥å»ïáõÃÛ³ÝÁ, ï»Õ³Ï³Ý ѳٳÛÝùÝ»ñÇݤ; áõÕÕ³ÏÇ` ³ÝáõÕÕ³ÏÇ ~ impôt (contribution) direct(e), indirect(e); ³í»É³óí³Í ³ñÅ»ùÇ ~ taxe à la valeur ajoutée (T.V.A.); å»ï³Ï³Ý ~ impôt national; ~»ñ ¨ ïáõñù»ñ impôts et taxes; ÑáÕÇ ~ impôt foncier; Éñ³óáõóÇã ~ surtaxe f; ~»ñÇ ÁݹѳÝáõñ ·áõÙ³ñÁ le montant des impôts; ~»ñÇ ³í»É³óáõÙ augmentation f des impôts; ~»ñÇ Çç»óáõÙ` Ïñ׳ïáõÙ réduction des impôts; ~»ñÇó ³½³ïáõÙ exonération f (exemption f) d’impôts, franchise f fiscale; ~»ñÇ ·³ÝÓáõÙ perception f des impôts; ~»ñÁ ·³ÝÓ»É percevoir (recouvrer) les impôts; ~»ñÁ í׳ñ»É payer (acquitter) ses impôts; ~»ñÇó ³½³ïí³Í exonéré,e (exempt,e) d’impôts; ~Ç í׳ñáõÙÇó Ëáõë³÷»É éluder l’impôt, frauder le fisc; ~ ¹Ý»É taxer vt; ~»ñÁ ûè³óÝ»É alléger les impôts; ~»ñÇ Ã»Ã¨³óáõÙ allègements m pl fiscaux ѳñÏ3 ¥³ÝÑñ³Å»ßïáõÃÛáõÝ, ϳñÇù¤ nécessité f, besoin m; ~ »Õ³Í ¹»åùáõÙ en cas de nécessité, au besoin; Ýñ³Ý ï»ÕÛ³Ï å³Ñ»Éáõ ~ ãϳ il n’est pas nécessaire de l’avertir; ÇÝãå»ë ~Ý ¿ comme suit ѳñϳμ³ÅÇÝ appartement m ѳñϳ·³ÝÓáõÙ perception f ѳñϳ¹Çñ de contrainte, forcé,e; ~ ÙÇçáóÝ»ñ mesures f pl de contrainte ѳñϳ¹ñ³μ³ñ par contrainte, forcément ѳñϳ¹ñ³Ï³Ý ¥Ñ³ñϳ¹ñí³Í¤ forcé,e; ~ í³Ûñ¿çù atterrissage m forcé ѳñϳ¹ñ³Ýù contrainte f; ³é³Ýó ~Ç sans contrainte; ýǽÇÏ³Ï³Ý ~ contrainte physique; Çñ³íμ. coerci-



metis



ѳñÃ³Ý³É s’aplatir ѳñóã³÷ »ñÏñμßË. planimètre m ¥·áñÍÇù¤ ѳñóã³÷³Ï³Ý planimétrique ѳñóã³÷»É niveler vt ѳñóã³÷áÕ niveleur,-euse n ѳñóã³÷áõÃÛáõÝ planimétrie f ѳñóã³÷áõÙ nivellement m ѳñóí³Ûñ ³ßË·ñ. plaine f; basse contrée f ¥ó³Íñ³¹Çñ í³Ûñ, ó³Íñ³í³Ûñ¤; ~Ç μݳÏÇã habitant m de la



plaine



ѳñóí³Ûñ³ÛÇÝ plat,e; de plaine f ѳñóù³Ý¹³Ï ¥Ëáñ³ù³Ý¹³Ï¤ bas-



relief m



ѳñÃ»É 1¤ aplanir vt; déplisser vt ¥½·»ëïÇ Í³Éù»ñÁ¤; niveler vt ¥Ù³Ï»ñ»ëÁ¤; raboter vt ¥é³Ý¹³Ûáí¤; ÉáÕ³÷Á ~ aplanir une plage 2¤ ÷Ëμ. lever vt ¥ËáãÁݹáïÁ, ¹Åí³ñáõÃÛáõÝÁ¤; atténuer vt ¥Ù»Õٻɤ ѳñûóáõÙ aplanissement m; nivellement m ¥Ù³Ï»ñ»ëÇ, Ñáñǽáݳϳݤ; décrêpage m, défrisage m ¥Ù³½»ñÇ ³å³·³Ý·ñ³óáõÙ¤ ѳñÃÇã 1¤ râpe f ¥ÑÛáõëÝÇ ù»ñáó¤ 2¤ planeur,-euse n ¥Ñ³ñÃáÕ μ³Ýíáñ¤;



planeuse f, machine f à planer, niveleuse f ¥Ñ³ñÃáÕ ·áñÍÇù` Ù»ù»Ý³¤ ѳñÃÙÝÇ ¥³ñÃáõÝ íÇ׳ÏáõÙ` ųٳݳϤ en éveil, en réalité ѳñÃí»É 1¤ s’aplanir 2¤ ÷Ëμ. s’effacer, disparaître vi, se corriger ѳñÃáõÃÛáõÝ »ñÏñã. plat m; plan m, surface f plane ѳñÃáõÏ ï»°ë ³ñ¹áõÏ Ñ³ñÃáõÏ»É ï»°ë ³ñ¹áõÏ»É Ñ³ñÃáõÏáõÙ ï»°ë ³ñ¹áõÏáõ٠ѳñÃáõÙ aplanissement m ¥ï³÷³Ï»óáõÙ¤, nivellement m ¥Ù³Ï»ñ»ëǤ ѳñÇÝ· ¥Íáí³ï³é»Ë¤ ϻݹμ. hareng m ѳñÇã ¥ÙÇùë»ñ¤ mixeur m ¥¿É»Ïïñ³Ï³Ý¤ ѳñÇñ conforme; cohérent,e ѳñÏ1 étage m; niveau m ¥Ë³ÝáõÃáõÙ¤; ³é³çÇÝ ~ rez-de-chaussée m; »ñÏ548



tion f ¥ûñ»ÝùÇÝ »ÝóñÏí»Éáõ ~¤ ѳñϳ¹ñ»É1 contraindre vt (à qch, de



áõñ ѳñÏ»ñÝ ³í»ÉÇ ó³Íñ »Ý ¨ ³í»ÉÇ Ýå³ëï³íáñ ·áñÍáõÝ»áõÃÛáõÝ Í³í³É»Éáõ ѳٳñ¤ paradis m fiscal; ~ ³ñïáÝáõÃÛáõÝÝ»ñ avantages m pl (agréments m pl) fiscaux; ~ ½»Õã déduction f fiscale; ~ Ùáõïù»ñ rentrées f pl fiscales; ~ å³ñï³íáñáõÃÛáõÝÝ»ñ` ѳÝÓݳéáõÃÛáõÝÝ»ñ charge f fiscale; ~ ï³ñÇ` ѳñϳï³ñÇ année f fiscale; ~ í׳ñáõÙÝ»ñÇó Ëáõë³÷»É échapper au fisc ѳñϳÛݳóÝ»É fiscaliser vt ѳñϳÛݳóáõÙ fiscalisation f ѳñϳã³÷ taux m de l’impôt; ~ ë³ÑÙ³Ý»É fixer le taux de l’impôt, fixer l’imposition ѳñÏ³í ¥³Ýßáõßï¤ bien sûr, bien entendu; certes, certainement; sans aucun doute ¥³Ýϳëϳͤ ѳñϳí׳ñáõÙ acquittement m des impôts ѳñϳíáñ 1¤ nécessaire; indispensable ¥³ÝÑñ³Å»ßï¤; ~ ¿ il faut, on doit 2¤ requis,e ¥å³Ñ³ÝçíáÕ, ³ÝÑñ³Å»ßï¤ Ñ³ñϳíáñáõÃÛáõÝ nécessité f; besoin m ¥³ÝÑñ³Å»ßïáõÃÛáõݤ ѳñϳï³ñÇ ¥Ñ³ñϳÛÇÝ ï³ñǤ année f fiscale ѳñϳïíáõÃÛáõÝ paiement m des impôts ѳñϳïáõ contribuable n; prestataire m ѳñϳóáõó³Ï tarif m des impôts (des taxes) ѳñÏ»É taxer vt ¥Ñ³ñÏ ·³Ýӻɤ, fiscaliser vt ¥Ñ³ñÏ ¹Ý»É¤, fixer l’imposition, imposer vt ¥Ñ³ñϳã³÷ ë³Ñٳݻɤ ѳñÏ»ÉÇ ¥Ñ³ñÏÙ³Ý »Ýóϳ¤ taxable, imposable ѳñÏáõÙ 1¤ taxation f ¥Ñ³ñϳ·³ÝÓáõÙ¤, fiscalisation f ¥Ñ³ñÏ ¹Ý»ÉÁ¤; ÏñÏݳÏÇ ~ double taxation; imposition f ¥Ñ³ñϳã³÷Ç ë³ÑÙ³ÝáõÙ¤; ѳñÏÙ³Ý »Ýóϳ imposable 2¤ fiscalité f ¥Ñ³ñÏÙ³Ý Ñ³Ù³Ï³ñ·¤; ³ÝáõÕÕ³ÏÇ ~ fiscalité indirecte; »Ï³ÙáõïÝ»ñÁ ~Çó óùóÝ»ÉÁ dissimulation f de revenus au fisc ѳñÓ³ÏáÕ³Ï³Ý 1¤ offensif,-ive; ~



faire qch), forcer vt; imposer vt



¥å³ñï³¹ñ»É¤; ÉéáõÃÛáõÝ ~ contrain-



dre vt au silence, imposer silence (à qn) ѳñϳ¹ñ»É2 ¥Ñ³ñÏ ¹Ý»É, ѳñÏÙ³Ý »Ýóñϻɤ fiscaliser vt ѳñϳ¹ñí»É ¥Ñ³ñϳ¹ñí³Í ÉÇݻɤ être forcé,e (obligé,e, contraint,e) ѳñϳ¹ñáõÙ1 ¥ëïÇåáõÙ, å³ñï³¹ñáõÙ¤ contrainte f, coercition f; pression f ¥×ÝßáõÙ¤ ѳñϳ¹ñáõÙ2 ïÝï·. fiscalisation f; imposition f ¥Ñ³ñÏáõÙ¤ ѳñϳ¹ñáõÛù taux m de l’impôt ѳñϳ½»Õã détaxe f ѳñϳ½»Õã»É détaxer vt ѳñϳ½»ÕãáõÙ détaxation f, détaxe f ѳñϳ½»ñÍ exempt,e d’impôts ѳñϳ½»ñÍ»É ¥Ñ³ñÏ»ñÇó ³½³ï»É¤ exempter (exonérer) d’impôts ѳñϳ½»ñÍáõÙ ¥Ñ³ñÏ»ñÇó ³½³ïáõÙ¤ exemption f (exonération f) d’impôts, exonérations f pl fiscales ѳñϳËáõÛë ¥Ñ³ñÏ í׳ñ»Éáõó Ëáõë³÷áÕ ³ÝÓ¤ fraudeur,-euse n fiscal,e ѳñϳËáõëáõÃÛáõÝ fraude f fiscale ѳñÏ³Ñ³Ý ï»°ë ѳñϳѳí³ù ѳñϳѳÝáõÙ ï»°ë ѳñϳѳí³ùáõ٠ѳñϳѳí³ù collecteur,-trice n d’impôts, percepteur,-trice n ѳñϳѳí³ùáõÙ perception f des impôts ѳñϳÙÇçÛ³Ý ¥Ñ³ñÏ»ñÇ ÙÇç¨ ·ïÝíáÕ¤ entre les étages ѳñϳÛÇÝ ïÝï·. fiscal,e; ~ ѳٳϳñ· système m fiscal; ~ ûñ»Ýë¹ñáõÃÛáõÝ législation f fiscale; ~ ³å³ñ³ï appareil m fiscal; ~ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f fiscale; ~ ÙÇçáóÝ»ñ mesures f pl fiscales; ~ ï»ëãáõÃÛáõÝ inspection f des impôts; ~ ï»ëáõã inspecteur m des impôts, agent m de fisc; ~ Ù³ñÙÇÝÝ»ñ services m pl fiscaux; ~ ѳÛï³ñ³ñ³·Çñ déclaration f d’impôts; ~ ·³ÝÓáõÙÝ»ñ prélèvements m pl fiscaux; ~ ×ÝßáõÙ pression f fiscale; ~ ¹ñ³Ëï ¥»ñÏÇñ, 549



å³ï»ñ³½Ù guerre f offensive; Ù³ñ½. ~ á×Ç ÃÇÙ équipe f offensive 2¤ agressif,-ive ¥Ýí³×áճϳÝ, ½³íÃáճϳݤ ѳñÓ³Ïí»É 1¤ attaquer vt; se jeter sur ¥íñ³ Ý»ïí»É¤; Ù»ÏÇ íñ³ ~ attaquer qn 2¤ agresser vt ¥÷áÕáóáõÙ` Ù³ñ¹áõ íñ³¤ 3¤ assaillir vt ¥·ñáѻɤ ѳñÓ³ÏíáÕ attaquant,e n; assaillant,e adj/n ¥·ñáÑáÕ¤; agresseur m ¥Ý³Ë³Ñ³ñӳϤ; Ù³ñ½. attaquant,e n; Ï»ÝïñáÝ³Ï³Ý ~ avant-centre m ѳñÓ³ÏáõÙ 1¤ attaque f, offensive f; ѳñÓ³ÏÙ³Ý ³ÝóÝ»É passer à l’offensive 2¤ agression f ¥Ý³Ë³Ñ³ñÓ³ÏáõÙ, ½ÇÝí³Í ~ Ýí³×áÕ³Ï³Ý Ýå³ï³Ïáí. ݳ¨` ~ ÷áÕáóáõÙ` Ù³ñ¹áõ íñ³¤ 3¤ assaut m ¥·ñáѤ 4¤ cambriolage m ¥ÏáÕáåáõïÇ Ýå³ï³Ïáí¤ Ñ³ñ× concubine f; odalisque f ѳñÙ³ñ 1. adj convenable; commode; ~ å³Ñ ÁÝïñ»É choisir le moment convenable; ~ ѳ·áõëï habit m commode; ·áñͳͻÉáõ ѳٳñ ~` ¹Ûáõñ³·áñͳͻÉÇ commode à manier 2¤ accueillant,e ¥μ³ñ»Ñ³ñÙ³ñ, ѳݷëï³í»ï¤ 3¤ opportun,e, propice ¥å³ï»Ñ¤; ~ å³ÑÇÝ au moment opportun; å³ÑÁ ~ ¿ le moment est propice 4¤ ~` ÁݹáõÝ»ÉÇ ÉÇÝ»É, μ³í³ñ³ñ»É convenir vi; ¹³ ÇÝÓ ~ ¿ cela me convient (m’arrange); ³Ûë ÏáëïÛáõÙÁ ÇÝÓ ~ ã¿ ce constume ne me convient pas; »Ã» Ó»½ ~ ¿ si cela vous arrange; Çñ»Ý ~ ½·³É être bien, être à son aise 2. adv commodément; confortablement ¥Ñ³ñÙ³ñ³í»ïáñ»Ý, ѳñÙ³ñ³í»ï Ï»ñåáí¤ Ñ³ñÙ³ñ³¹ñáõÙ ¥ã³÷³μ»ñáõÙ, ϳñ·³μ»ñáõÙ¤ ï»Ë. ajustement m, réglage



ѳñÙ³ñ³í»ï 1. adj confortable; ~ μ³½Ï³Ãáé fauteuil m confortable 2. adv



confortablement



ѳñÙ³ñ³í»ïáñ»Ý ¥Ñ³ñÙ³ñ³í»ï Ï»ñåáí¤ confortablement ѳñÙ³ñ³í»ïáõÃÛáõÝ ¥Ñ³ñÙ³ñáõÃÛáõݤ



confort m



ѳñÙ³ñ»óÝ»É adapter vt, accommoder vt, approprier vt; aménager vt ¥áñ¨¿



Ýå³ï³Ïáí û·ï³·áñÍ»Éáõ ѳٳñ¤; reconvertir vt ¥~ Ýáñ å³ÛÙ³ÝÝ»ñÇݤ ѳñÙ³ñ»óí³Í adapté,e, approprié,e ѳñÙ³ñ»óáõÙ ¥Ñ³ñÙ³ñ»óÝ»ÉÁ¤ adaptation f, accommodation f ѳñÙ³ñí³ÍáõÃÛáõÝ accommodation f ѳñÙ³ñí»É 1¤ s’adapter (à), s’accommoder (à) 2¤ s’habituer (à) ¥ÁÝï»É³Ý³É, í³ñÅí»É¤; ~Á` ÁÝï»É³Ý³ÉÁ` í³ñÅí»ÉÁ adaptation f, accommodation f ѳñÙ³ñíáÕ ¥Ñ³Ù³Ï»ñåíáÕ, ½ÇçáÕ¤ accommodant,e; ݳ ß³ï ~ ¿ il est très accommodant ѳñÙ³ñíáÕ³Ï³Ý ¥Ñ³Ù³Ó³ÛÝáճϳݤ conformiste n/adj; áã ~ non-conformiste n/adj ѳñÙ³ñíáճϳÝáõÃÛáõÝ 1¤ conformisme m; áã ~ non-conformisme m 2¤ faculté f d’adaptation ¥Ñ³ñÙ³ñí»Éáõ ѳïÏáõÃÛáõݤ 3¤ Ï»Ýëμ. accommodat m ѳñÙ³ñíáÕáõÃÛáõÝ faculté f d’accommodation (d’adaptation) ѳñÙ³ñáõÃÛáõÝ 1¤ commodité f; confort m ¥Ñ³ñÙ³ñ³í»ïáõÃÛáõݤ; μáÉáñ ~Ý»ñáí avec tout le confort; ~Ý»ñ commodités 2¤ opportunité f ¥å³ï»ÑáõÃÛáõÝ, å³ï»Ñ ³éÇä 3¤ convenance f ¥Ñ³ñÙ³ñ` ѳٳå³ï³ëË³Ý ÉÇÝ»ÉÁ¤ ѳñÙáÝ »ñÅßï. accordéon m ѳñÙáݳѳñ accordéoniste n ѳñÙáÝdz »ñÅßï. harmonie f ѳñÛáõñ cent; ~Ý»ñáí par centaines; ~ ïáÏáëáí cent pour cent ѳñÛáõñ³ÙÛ³ de cent ans, centenaire; séculaire ¥¹³ñ³íáñ¤ ѳñÛáõñ³ÙÛ³Ï centenaire m; siècle m



m



ѳñÙ³ñ³Ï»óáõÃÛáõÝ confort m, bien-



être m, aise f



ѳñÙ³ñ³ÏáõÙ ¥Ñ³ñÙ³ñ»óáõÙ¤ adapta-



tion f



ѳñÙ³ñ³Ýù ¥ë³ñù¤ dispositif m; méca-



nisme m



550



¥¹³ñ¤; période f de cent ans ѳñÛáõñ³å³ïÇÏ centuple adj/n ѳñÏáõñ³å³ïÏ»É centupler vt ѳñÛáõñ³ëïÇ׳ÝÛ³ centigrade; ~ ç»ñ-



í³Í, ×Ýßí³Í¤; exploité,e ¥ß³Ñ³·áñÍí³Í¤ ѳñëï³Ñ³ñáõÙ oppression f ¥Ï»Õ»ùáõÙ, ×ÙßáõÙ¤; exploitation f ¥ß³Ñ³·áñÍáõÙ¤ ѳñëï³Ý³É s’enrichir; devenir riche; faire fortune ѳñëï³óÝ»É enrichir vt, rendre riche ѳñëï³óáõÙ ¥Ñ³ñëï³Ý³ÉÁ¤ enrichissement m ѳñëï³óáõóÇã ÑÝù. d’enrichissement; ~ ·áñͳñ³Ý usine f d’enrichissement ѳñëïáõÃÛáõÝ1 richesse f, fortune f ¥áõÝ»óí³Íù¤; μÝ³Ï³Ý ~Ý»ñ richesses f pl naturelles ѳñëïáõÃÛáõÝ2 dynastie f ¥ïÇñáÕ` ó·³íáñáÕ ïáÑÙ, ·³Ñ³ïáÑÙ¤ ѳñí³Í 1¤ coup m; choc m ¥μ³ËáõÙ¤; ~ ѳëóÝ»É porter (donner) un coup; μéáõÝóùÇ ~ coup de poing; ~Á ˳÷³Ý»É` »ï ÙÕ»É, ~Çó å³ßïå³Ýí»É parer le coup; å³ï³ëË³Ý ~ riposte f 2¤ Ù³ñ½. ïáõ·³Ý³ÛÇÝ ~ penalty m; ïáõ·³Ý³ÛÇÝ ~Ç Ý߳ݳÏáõÙ pénalisation f; ³é³çÇÝ ~Á ýáõïμáÉáõÙ coup d’envoi 3¤ é³½Ù. û¹³ÛÇÝ ~ frappe f aérienne 4¤ ÷Ëμ. atteinte f; ~ Ù³ñ¹Ï³ÛÇÝ ³ñųݳå³ïíáõÃÛ³ÝÁ atteinte à la dignité humaine ѳñí³Í³·áñÍÇù ¥Ñ³ñí³Í³ÛÇÝ ·áñÍÇù¤ »ñÅßï. instrument m à (de) percussion; ~ Ýí³·áÕ batteur m, percussionniste n ѳñí³Í³¹ÇÙ³óÏáõÝ résistant,e aux chocs ѳñí³Í³¹ÇÙ³óÏáõÝáõÃÛáõÝ résistance f aux chocs ѳñí³Í³ÛÇÝ ¥Ñ³ñí³ÍǤ de choc; »ñÅßï. ~ ·áñÍÇùÝ»ñ instruments m pl à (de) percussion; ~ ·áñÍÇùÝ»ñ Ýí³·áÕ percussionniste n; é³½Ù. ~ ½áñ³ËáõÙμ force f de frappe ѳñí³Í³ß³ñ série f de coups; Ù³ñ½. tirs m pl au but ¥11 Ù»ïñ³ÝáóÝ»ñǤ ѳñí³Í³÷³Ûï ¥μÇÉdzñ¹Ç¤ queue f ѳñí³Í»É ¥Ë÷»É¤ frapper vt; donner un coup (de qch à qn); Ù»ÏÇ Ã¨ÇÝ ~ frapper qn au bras; Ù»ÏÇÝ áïùáí ~



_Ù³ã³÷ thermomètre m centigrade



ѳñÛáõñ³íáñ des centaines (de) ѳñÛáõñ»ñáñ¹ centième; ~ ¿ç page f



cent



ѳñÛáõñÛ³Ï ¥Ñ³ñÛáõñ Ñ³ï¤ centaine f ѳñÛáõñïáÏáë³ÝÇ à cent pour cent ѳñáÕ ¥ÏáÕÙݳÏÇó¤ adhérent,e adj/n ѳñáë ¥ó»É¤ terre f en jachère; ~ ÃáÕÝ»É



mettre une terre en jachère



ѳñë fiancée f ¥Ñ³ñëݳóáõ¤; belle-fille, ÑÝó. bru f ¥áñ¹áõ ÏÇÝÁ¤; belle-sœur f ¥»Õμáñ ÏÇÝÁ¤; nouvelle mariée f ¥Ýáñ³Ñ³ñë¤; ~ áõ ÷»ë³ les futurs



époux



ѳñë³Ý»Ï³Ý de noce(s), nuptial,e; ~



½·»ëï robe f de noce; ~ ³ñ³ñáÕáõÃÛáõÝ cérémonie f nuptiale; ~ ë»ÝÛ³Ï chambre f nuptiale; ~ ·Çß»ñ nuit f de noces; ~ ׳Ù÷áñ¹áõÃÛáõÝ voyage m de noce; ~ Ýí»ñÝ»ñ cadeaux m pl (corbeille f) de mariage ѳñë³ÝÇà ﻰë ϳñÙñáõÏ Ñ³ñë³ÝÇù noce f; mariage m ¥³ÙáõëÝáõÃÛáõݤ; ѳñë³ÝÛ³ó ѳݹ»ë noces f pl; ³ñͳû` áëÏ» ~ noces d’argent, d’or ѳñë³Ýù³ëñ³Ñ salle f pour noces ѳñë³Ýù³íáñÝ»ñ noce f ѳñëݳ½·»ëï robe f de noce ѳñëݳóáõ fiancée f ѳñëݳùáÕ voile m de mariée ѳñëݳùáõÛñ demoiselle f d’honneur ѳñëÝ»Õμ³Ûñ garçon d’honneur ¥Ñ³ñëÇÝ áõÕ»ÏóáÕ »ñÇï³ë³ñ¹ ϳ٠÷áùñÇÏ ïÕ³¤ ѳñëÝ»ñ· ¥Ñ³ñë³Ý»Ï³Ý μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõݤ épithalame m ѳñëÝÛ³Ï Ï»Ý¹μ. chrysalide f ѳñëï³μ³ñ richement ѳñëï³·áõÛÝ richissime ѳñëï³Ñ³ñ»É opprimer vt; exploiter vt ¥ß³Ñ³·áñͻɤ ѳñëï³Ñ³ñÇã oppresseur m; exploiteur,-euse n ¥ß³Ñ³·áñÍáÕ¤ ѳñëï³Ñ³ñí³Í opprimé,e ¥Ï»Õ»ù-



551



donner un coup de pied à qn



~Ç ï³Ï ÉÇÝ»É être douteux,-euse, être en question ѳñó³Ï³Ýáñ»Ý interrogativement ѳñó³ÏáÕ³Ï³Ý ¥½³íÃáճϳÝ, ³·ñ»ëÇí¤ agressif,-ive; ~ å³ï»ñ³½Ù guerre f de conquêtes (agressive) ѳñó³ÏïñáÝ ¥å³ï³ë˳ݻÉáõ ѳٳñ¤ carte-réponse f ѳñó³Ñ³Ý¹»ë ¥íÇÏïáñÇݳ¤ jeu m de questions et réponses ѳñó³ÝÇß, ѳñó³Ýß³Ý point m d’interrogation ѳñó³ß³ñ ¥ùÝݳ·Çñ, ûëï¤ test m ѳñó³åݹ»É ¥Ñ³ñó³åݹáõÙ ³Ý»É¤ interpeller vt, adresser une interpellation ѳñó³åݹáÕ interpellateur,-trice n ѳñó³åݹáõÙ ¥ËáñÑñ¹³ñ³ÝáõÙ¤ interpellation f; ~ ³Ý»É` ϳï³ñ»É interpeller vt, adresser une interpellation ѳñó³ë»ñ ¥Ñ»ï³ùñùñ³ë»ñ¤ curieux,euse adj/n ѳñó³ëÇñáõÃÛáõÝ curiosité f, soif f de connaître ѳñó³í³ñ ï»°ë ѳñó³½ñáõó³í³ñ ѳñó³ïáÙë ¥ùÝÝ³Ï³Ý ïáÙë, ùÝݳïáÙë¤ billet m d’examen ѳñó³ñ³Ý questionnaire m; ~ Éñ³óÝ»É remplir un questionnaire ѳñó³ó³ÝÏ ï»°ë ѳñó³ñ³Ý ѳñóáõ÷áñÓ ¥Ñ³ñó³ùÝÝáõÃÛáõݤ Çñ³íμ. interrogatoire m ѳñóáõ÷áñÓ»É ¥Ñ³ñó³ùÝݻɤ Çñ³íμ. interroger vt ѳñó³ùÝÝ»É interroger vt, questionner vt, enquêter vt, débriefer vt ¥Ù³Ýñ³Ù³ëÝáñ»Ý¤ ѳñó³ùÝÝáÕ interrogateur,-trice n/adj; examinateur,-trice n ¥ùÝÝáÕ¤ ѳñó³ùÝÝáõÃÛáõÝ Çñ³íμ. interrogatoire m; íϳݻñÇ ~ audition f des témoins; ˳ã³Ó¨ ~ interrogatoire croisé ѳñó³ùÝÝáõÙ interrogatoire m; examen m ¥ùÝÝáõÙ¤ ѳñóÝ»É demander (qch à qn); interroger vt ¥Ñ³ñóáõ÷áñÓ ³Ý»É, ѳñó³ùÝݻɤ; ËáñÑáõñ¹ ~ demander conseil (à qn); ÇÝùÝ Çñ»Ý ~ se de-



ѳñó question f; problème m ¥ËݹÇñ, ¹Åí³ñáõÃÛáõݤ; å³ïíÇ ~ question



d’honneur; ãÉáõÍí³Í` ³éÏ³Ë Ùݳó³Í ~ question en suspens; ~ ãϳ` ËݹÇñ ã¿ pas de problème; ųٳݳÏÇ ~ ¿ c’est une affaire de temps; ³ÝÓÝ³Ï³Ý ~áí pour affaire privée; ~ ¿ ͳ·áõÙ une question se pose; ...Ç ~áõÙ` í»ñ³μ»ñÛ³É en matière de ...; ~ ï³É poser une question; ~»ñ ï»Õ³É presser de questions; ~ ßáß³÷»É aborder (évoquer, soulever) une question; ~ ùÝݳñÏ»É discuter d’une question, examiner une question; ~Á ѳϳ¹³ñÓ»É retourner la question; ~ÇÝ ÁÝóóù ãï³É éluder une question; ~ÇÝ Í³Ýáà ã»Ù` ·Çï³Ï ã»Ù je ne maîtrise pas cette question ѳñó³¹ñáõÙ position f de la question (du problème); questionnement m ¥Ñ³ñó»ñÇ ÙÇ ³ÙμáÕçáõÃÛáõÝ ³é³ç ù³ß»ÉÁ¤ ѳñó³½ñáõÛó interview f; ~ ï³É accorder une interview, être interviewé,e; ~ áõݻݳÉ` í³ñ»É interviewer vt; ~ í³ñáÕ` ѳñó³½ñáõó³í³ñ intervieweur,-euse n; ~Ç Ññ³íÇñí³Í ³ÝÓ personne f interviewée ѳñó³½ñáõó³í³ñ ¥Ñ³ñó³í³ñ, ѳñó³½ñáõóáñ¹, ѳñó³½ñáõÛó í³ñáÕ¤ intervieweur,-euse n ѳñó³½ñáõó»É ¥Ñ³ñó³½ñáõÛó í³ñ»É¤ interviewer vt ѳñó³Ã»ñÃ¥ÇϤ questionnaire m; formulaire m, enquête f ¥³Ýϻﳤ; ~ Éñ³óÝ»É remplir un questionnaire (un formulaire) ѳñó³Ã»ñóÛÇÝ d’enquête, de questionnaire; ~ ïíÛ³ÉÝ»ñ données f pl du questionnaire ѳñó³ËáõÛ½ 1¤ sondage m; ~Ç »ÝóñÏí³Í ³ÝÓ sondé,e n 2¤ enquêteur,trice n ¥Ñ³ñóáõÙ ³ÝóϳóÝáÕ¤ ѳñó³Ï³Ý d’interrogation; interrogatif,-ive; ~ Ýß³Ý point m d’interrogation; ~ ѳ۳óù regard m interrogatif; ùñÏÝ. ~ Ó¨ forme interrogative; 552



mander, s’interroger



boulangerie f; ~Ç ÙÇçáõÏ mie f; ~Ç Ï»Õ¨ croûte f; ~ ÷ßñ³Ýù miettes f pl de pain; ~Ç ß»ñï tranche f de pain; ~ ÃË»É cuire du pain; ~ ³é³ùáÕ Ù»ù»Ý³ boulangère f ◊ Ù»ÏÇ ~Á Ïïñ»É` »Ï³ÙïÇó ½ñÏ»É ôter le pain à qn ѳó³μáõÛë»ñ ¥Ñ³ó³½·ÇÝ»ñ¤ céréales f



ѳñóí³Í ¥Ï³ñÍÇùÝ ÇٳݳÉáõ ѳٳñ



ѳñóÙ³Ý` ѳñó³ËáõÛ½Ç »ÝóñÏí³Í ³ÝÓ¤ sondé,e n ѳñóáõÙ demande f, interrogation f; enquête f, sondage m ¥Ñ³ë³ñ³Ï³Ï³Ý ϳñÍÇùǤ; ¹Çåí³Í³Ï³Ý` å³ï³Ñ³Ï³Ý ~ sondage aléatoire; ѳñóÙ³Ý »ÝóñÏ»É questionner vt, sonder vt ¥Ñ³ñóáõ÷áñÓ ³Ý»É¤; μݳÏãáõÃÛ³ÝÁ ѳñóÙ³Ý »ÝóñÏ»É sonder la population; ѳñóÙ³Ý` ѳñó³ËáõÛ½Ç »ÝóñÏí³Í ³ÝÓ sondé,e ѳñóáõ÷áñÓ questions f pl; interrogation f ¥Ñ³ñóáõÙ¤; interpellation f ¥Ñ³ñó³åݹáõÙ¤; ~ ³Ý»É questionner vt, interroger vt ѳñáõÃÛáõÝ ÏñáÝ. résurrection f; ~ ³éÝ»É ressusciter vi; ~ ï³É ressusciter vt; øñÇëïáëÇ Ñ³ñáõÃÛáõÝÁ ¥Ñ³ñáõÃÛáõÝ ³éÝ»ÉÁ¤ la résurrection du Christ; øñÇëïáë ѳñÛ³í Ç Ù»é»Éáó Christ est ressuscité (des morts) ѳñáõÙ 1¤ contiguïté f ¥Ñ³ñ»ÉÁ, ѳñ³ÏÇó ÉÇÝ»ÉÁ¤ 2¤ adhésion f ¥ÙdzóáõÙ, ³Ý¹³Ù³ÏóáõÙ¤ ѳñáõëï 1. riche adj/n; ~ ïÕ³Ù³ñ¹` ÏÇÝ richard,e n ¥μ³ó³ë³Ï³Ý »ñ³Ý·áí¤; ÇÝã-áñ μ³Ýáí ~ riche en...; íÇï³ÙÇÝÝ»ñáí ~ riche en vitamines 2. adv richement ¥~ Ï»ñåáí¤ Ñ³ñáõó»É 1¤ provoquer vt, attirer vt ¥³é³ç μ»ñ»É¤; í»× ~ provoquer une dispute; ³ï»ÉáõÃÛáõÝ ~ provoquer (exciter) du mépris; Çñ ÝϳïÙ³Ùμ ~ s’attirer 2¤ Çñ³íμ. intenter vt; Ù»ÏÇ ¹»Ù ·áñÍ ~ intenter un procès à qn ѳñáõóÇã virus m ѳñáõóÇã³ÛÇÝ virulent,e ѳñáõóí»É être provoqué,e (excité,e); Çñ³íμ. être intenté ¥·áñͤ ѳñáõóáõÙ provocation f, excitation f, incitation f ѳó pain m; óñÙ ~ pain frais; μáí³Í ~ pain grillé; ãáñ ~ pain sec; ѳݳ峽ûñÛ³ ~ pain quotidien; ûñÑÝÛ³É ~ pain bénit; ³é³Ýó ÃÃËÙáñÇ ~ pain m azyme; ~Ç ÷áõé, ~Ç Ë³ÝáõÃ



pl



ѳó³·áñÍ boulanger,-ère n ѳó³·áñͳñ³Ý usine f de panification ѳó³·áñÍáõÃÛáõÝ métier m du boulan-



ger



ѳó³¹áõÉ grève f de la faim; ~ ѳÛï³-



ñ³ñ»É déclarer la grève de la faim



ѳó³¹áõɳíáñ gréviste n de la faim Ñ³ó³½·Ç μëμ. céréale f; ~Ý»ñ céréales f pl



ѳó³ÏáÕ ¥Ñ³óÇ ³ñï³ùÇÝ` Ïáßï ß»ñïÁ¤ croûte f, croûton m, ËëÏó. quig-



non m



ѳó³Ñ³ïÇÏ céréale f; blé m ¥óáñ»Ý¤;



~Ç μ»ñù³Ñ³í³ù` ÑáõÝÓ moisson f; ~Ç å³Ñ»ëï grenier m à blé ѳó³Ñ³ïÇϳѳí³ù ¥ÏáÙμ³Ûݤ moissonneuse-batteuse f ѳó³Ñ³ïÇϳÛÇÝ céréalier,-ière; ~ ßñç³Ý région f céréalière; ~ ³ñï³¹ñ³Ýù productions f pl céréalières ѳó³Ñ³ïÇϳï³ñ ¥Ý³í¤ céréalier m ѳó³Ù³Ý corbeille f à pain ѳó³Ùμ³ñ silo m à céréales; grenier m ѳó³ÙûñáõÙ stockage m de blés, approvisionnements m pl de blés ѳó³ß»ñï tranche f de pain ѳó³í³×³é boulanger,-ère n ѳó³í³×³éáõÃÛáõÝ boulangerie f ѳóμáíÇ㠥ѳóÁ ϳñÙñ³óÝ»Éáõ ѳñÙ³ñ³Ýù¤ grille-pain m, toasteur m ѳó»ÝÇ μëμ. frêne m ѳóÃáõË boulanger m ѳóÏ»ñáõÛà ¥ËÝçáõÛù¤ régal m, festin m; banquet m ¥×³ßÏ»ñáõÛä ѳ÷ßï³Ï»É 1¤ enlever vt 2¤ ravir vt ¥μéÝÇ áõÅáí ï³Ý»É, ³é¨³Ý·»É¤ 3¤ détourner vt ¥û¹³Ý³í ³é¨³Ý·»É, ¹ñ³Ù³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñÁ ~¤; å»ï³Ï³Ý ÷áÕ»ñÁ ~ détourner les fonds 553



publics 4¤ voler vt ¥·áճݳɤ ѳ÷ßï³ÏÇã ravisseur,-euse n; voleur,euse n ¥·áÕ¤ ѳ÷ßï³Ïí³ÍáõÃÛáõÝ ¥Ñdz½Ù³ÛÉáõÃÛáõÝ, ½Ù³ÛÉí³ÍáõÃÛáõÝ, ½Ù³ÛɳÝù¤



Ñ»½ humble; doux-douce ¥Ñ»½³μ³ñá, Ù»ÕÙ³μ³ñá, Ñ»½³Ñ³ÙμáõÛñ¤; modeste ¥Ñ³Ù»ëï¤ Ñ»½³×ÏáõÝ gracieux,-euse Ñ»½³ë³Ñ qui coule doucement, paisib-



le; ~ íï³Ï` ³éí³Ï ruisseau m paisible Ñ»½áñ»Ý humblement Ñ»½áõÃÛáõÝ humilité f; modestie f ¥Ñ³Ù»ëïáõÃÛáõݤ ѻóÝáë ¥Ïé³å³ßï¤ païen,ne n ѻóÝáë³μ³ñ en païen ѻóÝáë³Ï³Ý ¥Ïé³å³ßï³Ï³Ý¤ païen,ne ѻóÝáë³Ý³É ¥Ïé³å³ßï ¹³éݳɤ devenir païen,ne ѻóÝáë³óÝ»É paganiser vt ѻóÝáë³óáõÙ paganisation f ѻóÝáëáõÃÛáõÝ ¥Ïé³å³ßïáõÃÛáõݤ paganisme m Ñ»ÉÇáëï³ï ýǽ. héliostat m Ñ»ÉÇáõÙ ùÇÙ. hélium m Ñ»ÉɻݥáõÑǤ å³ïÙ. Hellène n Ñ»Éɻݳμ³Ý ï»°ë Ñáõݳμ³Ý Ñ»Éɻݳμ³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë Ñáõݳμ³Ýáõ-



extase f, transport m, ravissement m



ѳ÷ßï³Ïí»É 1¤ être ravi,e (enlevé,e) ¥³é¨³Ý·í»É¤ 2¤ ÷Ëμ. se passionner (pour) ¥á·¨áñí»É, ˳ݹ³í³éí»É¤,



être charmé,e, tomber en extase



¥½Ù³ÛÉí»É, Ñdz½Ù³ÛÉí»É¤ ѳ÷ßï³ÏáõÃÛáõÝ 1¤ enlèvement m, ravissement m 2¤ ÷Ëμ. engouement m ¥ï³ñí³ÍáõÃÛáõÝ, ÙÇ μ³Ýáí ï³ñí³Í ÉÇÝ»ÉÁ¤ 3¤ ÷Ëμ. passion f, transport m ¥Ññ³åáõñ³Ýù¤ ѳ÷ßï³ÏáõÙ enlèvement m, ravisse-



ment m; rapt m, kidnappage m, kidnapping m ¥Ù³ñ¹áõ, »ñ»Ë³ÛǤ; vol m ¥·áÕáõÃÛáõݤ; pillage m ¥Ã³É³Ý¤; détournement m ¥³é¨³Ý·áõÙ` û¹³Ý³íÇ ¨ ³ÛÉݤ ѳ÷ñ³Ý³É se blaser, se dégoûter; se lasser, se rassasier ѳ÷ñ³Ýù satiété f; dégoût m ѳ÷ñ»óÝ»É blaser vt, dégoûter vt; lasser vt, rassasier vt ѳ÷ñáõÃÛáõÝ rassasiement m, blasement m, satiété f ѳ÷áõÏ ¥Ñ³÷ñáõϤ μëμ. réséda m Ñ»· ¥Ë»Õ×, Ãßí³é¤ malheureux,-euse, misérable; pitoyable Ñ»·»É épeler vt Ñ»·»É³Ï³Ý ÷ÇÉ. 1. hégélianiste n ¥Ñ»·»É³Ï³ÝáõÃÛ³Ý Ñ»ï¨áñ¹¤ 2. adj hégélien,ne Ñ»·»É³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ÷ÇÉ. hégélianisme m Ñ»·»ÙáÝdz ï»°ë ·»ñÇß˳ÝáõÃÛáõÝ Ñ»·Ý³μ³ñ avec ironie, ironiquement Ñ»·Ý³Ï³Ý ironique, railleur,-euse, sarcastique, narquois,e; goguenard,e ¥Í³Õñ³Ï³Ý¤ Ñ»·Ý³Ýù ironie f; sarcasme m ¥ÏÍáõ, ˳ÛÃáÕ¤; ~áí avec ironie, ironiquement Ñ»·Ý»É ironiser vt, railler vt; se moquer de ¥Í³Õñ»É¤ Ñ»·ÝáÕ ¥Ñ»·Ý³ë»ñ¤ railleur,-euse n/adj, moqueur,-euse adj/n ¥Í³ÕñáÕ¤



ÃÛáõÝ Ñ»ÉÉ»Ý³Ï³Ý å³ïÙ. hellénique; ~ ¹³ñ³-



ßñç³Ý époque f hellénique



Ñ»ÉɻݳϳݳóáõÙ hellénisation f Ñ»ÉɻݳϳÝáõÃÛáõÝ ¥Ñ»ÉÉ»Ýǽ٤ hellénis-



me m



Ñ»Éɻݳë»ñ philhellène Ñ»ÉáõÝ crochet m Ñ»Éáõݳ·áñÍáõÃÛáõÝ crochet m Ñ»Í³Ý poutre f, solive f ѻͳÝÇí bicyclette f; vélo m; »ñÏï»Õ³-



ÝÇ ~ tandem m; ³Ù»Ý³·Ý³ó ~ vélo tout-terrain (V.T.T.); ~ ùᯐ faire du vélo (de la bicyclette); ѻͳÝíáí ·Ý³É aller à bicyclette ѻͳÝí³¹³ÑáõÏ véloski m ѻͳÝí³Ññ³å³ñ³Ï vélodrome m ѻͳÝí³ÛÇÝ de bicyclette; cycliste; ~ Ù³ñ½³Ó¨ cyclisme m; ~ Ù³ñ½³Ó¨áí ½μ³Õí»É faire du vélo ѻͳÝí³ë³ÛÉ³Ï cyclopousse m ѻͳÝí³ëåáñï cyclisme m ѻͳÝí³í³½ù course f cycliste ѻͳÝíáñ¹¥áõÑǤ cycliste n 554



ѻͳÝíáõÕÇ piste f cycliste Ñ»Í»É gémir vi, geindre vi, se lamenter,



Ñ»Õ»Õ inondation f ¥Ñ»Õ»ÕáõÙ¤; averse f ¥ï³ñ³÷¤; torrent m ¥çñ³ÛÇݤ; flot m ¥ÉáõÛëÇ, μ³é»ñÇ, ³ñóáõÝùÝ»ñÇ ¨ ³ÛÉݤ ѻջճÛÇÝ torrentiel,le ѻջճï ravin m; torrent m ¥ÑáñÓ³Ýù, ÑáñÓ³Ýáõï¤ Ñ»Õ»Õ»É inonder vt, submerger vt; noyer



pousser des gémissements



ѻͻɳ½áñ cavalerie f ѻͻɳ½áñ³ÛÇÝ 1. adj de cavalerie 2. cavalier m ¥Ñ»Í»É³½áñÇ ½áñ³Ï³Ý¤ ѻͻɳѳݹ»ë défilé m de cavaliers,



cavalcade f



ѻͻɳë³ñù harnais m ѻͻɳí³ßï ¥¿ëϳ¹ñáݤ é³½Ù. escad-



vt; ÷Ëμ.



envahir vt; ÉáõÛëáí ~ inonder de lumière; ßáõÏ³Ý ~` ·ñ³í»É envahir le marché ѻջÕí»É être inondé,e ѻջÕáõÙ inondation f, affluence f Ñ»ÕÇÝ³Ï auteur m; inventeur,-trice n ¥·Ûáõï³ñ³ñ¤; Ùï³ÑÕ³óÙ³Ý ~ concepteur,-trice n; »ñ·Ç Ëáëù»ñÇ ~ parolier,-ère n Ñ»ÕÇݳϳ½ñÏ»É ¥Ù»ÏÇݤ priver qn de son autorité, faire perdre à qn son autorité Ñ»ÕÇݳϳ½ñÏí»É être privé,e de son autorité, perdre son autorité Ñ»ÕÇݳϳ½ñÏáõÙ perte f de l’autorité Ñ»ÕÇݳϳÏÇó ¥Ñ³Ù³Ñ»ÕÇݳϤ coauteur m Ñ»ÕÇݳϳÛÇÝ d’auteur; ~ Çñ³íáõÝù droit m d’auteur Ñ»ÕÇݳϳíáñ autorisé,e; compétent,e ¥·Çï³Ï, μ³ÝÇÙ³ó¤; prestigieux,euse ¥μ³ñÓñ í³ñÏ áõÝ»óáÕ¤ Ñ»ÕÇÝ³Ï»É ¥ëï»ÕÍ»É, ·ñ»É, ÑáñÇݻɤ composer vt Ñ»ÕÇݳÏáõÃÛáõÝ autorité f; prestige m; ~ í³Û»É»É jouir de l’autorité; ~Ý»ñ ¥áñ¨¿ ³ëå³ñ»½Ç Ý߳ݳíáñ Ù³ñ¹ÇϤ gotha m; ýÇݳÝë³Ï³Ý ³ß˳ñÑÇ ~Ý»ñÁ le gotha de la finance Ñ»ÕÑ»ÕáõÏ inconsistant,e ¥³ÝϳÛáõݤ, indécis,e ¥³Ýí×é³Ï³Ý¤, frivole ¥Ã»Ã¨³ÙÇï¤ inconsistance f, Ñ»ÕÑ»ÕáõÏáõÃÛáõÝ indécision f, frivolité f Ñ»ÕÓ³Ï »ñÅßï. étouffoir m ¥¹³ßݳÙáõñǤ Ñ»ÕÓ³ÙÕÓáõÏ oppressé,e, étranglé,e; ~ Ó³ÛÝ voix oppressée Ñ»ÕÓáõÏ ¥Ñ»ÕÓáõóÇ㤠asphyxiant,e Ñ»ÕÓáõóÇã étouffant,e, suffocant,e; asphyxiant,e ¥·³½»ñÇ Ù³ëÇݤ; astrin-



ron m (de cavalerie)



ѻͻͳÝù gémissement m; sanglot m ¥Ñ»Ï»Ï³Ýù¤ Ñ»Í»Í»É ï»°ë Ñ»Í»É Ñ»ÍÏÉï³É ï»°ë Ñ»Ï»Ï³É Ñ»ÍÏÉï³Ýù ï»°ë ѻͻͳÝù Ñ»ÍÛ³É ¥Ódzíáñ¤ cavalier m Ñ»ÍÝ»É monter vt; ÓÇ ~ monter à cheval; chevaucher vi ¥ÓÇáí` ÓÇáõ íñ³ ·Ý³É¤ Ñ»Ï»Ï³É ¥Ñ»ÍÏÉï³É¤ sangloter vi,



pousser des sanglots; pleurnicher vi



¥ÝíÝí³É, ï½½³É¤ ѻϻϳÝù, ѻϻÏáó sanglot m Ñ»Ïï³ñ hectare m Ñ»ÏïáÉÇïñ hectolitre m Ñ»ÏïáÙ»ïñ hectomètre m ѻճÏáñͳÝáõÙ ¥Ñ³Ù³Õ»ï¤ cataclys-



me m



ѻճßñç»É bouleverser vt, révolutionner vt,



transformer vt



ѻճßñçí»É être bouleversé,e; se trans-



former, être transformé,e



ѻճßñçáõÙ bouleversement m; å»ï³-



Ï³Ý ~ coup m d’État; ~ ·ÇïáõÃÛ³Ý Ù»ç révolution f dans la science ѻճ÷á˳μ³ñ révolutionnairement ѻճ÷áË³Ï³Ý révolutionnaire adj/n ѻճ÷á˳ϳݳóÝ»É révolutionner vt ѻճ÷á˳ϳݳóáõÙ révolutionnarisation f ѻճ÷á˳ϳÝáõÃÛáõÝ esprit m révolutionnaire, révolution(n)arisme m ѻճ÷áË»É bouleverser vt, transformer vt



ѻճ÷áËáõÃÛáõÝ révolution f Ñ»Õ»É répandre vt, verser vt; ³ñóáõÝù ~`



ó÷»É verser des larmes; ³ñÛáõÝ ~ répandre le sang



555



gent,e; ~ û¹ air m suffocant; ~` ˻չáÕ Ñáï odeur f astringente Ñ»ÕáõÏ 1¤ liquide adj/n; ~ û׳é savon m liquide; ~ ·³½ gaz m liquéfié 2¤ fluide ¥Ñáëáõݤ Ñ»Õáõϳ½»ñÍ»É dessécher vt, sécher vt, déshydrater vt Ñ»Õáõϳ½»ñÍáõÙ déshydratation f Ñ»ÕáõϳÛÇÝ liquide Ñ»ÕáõÏ³Ù³Ý réservoir m Ñ»ÕáõÏ³Ý³É se liquéfier Ñ»Õáõϳݳí bateau-citerne m; navireciterne m ¥Ù»Í¤ Ñ»ÕáõϳÝí³½áõÙ ¥ûñ·³ÝǽÙáõÙ¤ μÅßÏ. déplétion f Ñ»Õáõϳã³÷ verre m gradué Ñ»Õáõϳï»ËÝÇϳ hydrotechnique f Ñ»Õáõϳï»ËÝÇÏ³Ï³Ý hydrotechnique Ñ»ÕáõϳóÇñ ¥÷áß»óÇñ¤ pulvérisateur m; vaporisateur m, nébuliseur m ¥ûͳݻÉÇùÇ, ¹»Õ³ÙÇçáóǤ Ñ»ÕáõϳóÝ»É ¥Ñ»ÕáõÏ ¹³ñÓݻɤ liquéfier vt; fluidifier vt Ñ»ÕáõϳóñáõÙ ¥Ñ»ÕáõÏÁ Ù³Ýñ ϳÃÇÉÝ»ñáí ß³Õ ï³ÉÁ¤ nébulisation f Ñ»ÕáõϳóáõÙ liquéfaction f ¥·³½»ñǤ; fluidisation f Ñ»ÕáõÙ effusion f; ³ñÛ³Ý ~ effusion de sang Ñ»ÕáõÛë ï»Ë. boulon m; ³Ïáë³íáñ ~ boulon à vis Ñ»Õáõë»É boulonner vt, riveter vt, river vt, cheviller vt Ñ»ÕáõëáõÙ rivetage m; rivure f Ñ»×áõÏ Ç ~ë en dépit de, malgré Ñ»Ùá·ÉáμÇÝ Ï½ÙËë. hémoglobine f Ñ»Ý ¥³í³½³Ï, ³í³ñ³éáõ¤ pirate m, forban m; bandit m Ñ»Ý³Ï 1¤ support m ¥Ñ»Ý³Ï³É¤ 2¤ béquille f ¥Ñ³ßٳݹ³ÙÇ ³Ýóóáõå¤ 3¤ ÷Ëμ. appui m ¥Ñ»Ý³ñ³Ý, ³å³í»Ý¤ Ñ»Ý³Ï³É support m; appui-bras m, repose-bras m ¥Ñ»Ý³ÃÇ³Ï ³íïáÙ»ù»Ý³ÛáõÙ¤ Ñ»Ý³Ï³Û³Ý ï»°ë ѻݳϻï 2¤ ѻݳϳíáñ ¥ïÕ³Ù³ñ¹, ÏÇݤ ËëÏó. béquillard,e n ѻݳϻï 1¤ point m d’appui 2¤ base f;



é³½Ù³Ï³Ý ~ base militaire; é³½Ù³Íáí³ÛÇÝ ~ base navale; é³½Ù³û¹³ÛÇÝ ~ base aérienne ѻݳϻï³ÛÇÝ d’appui; de base ¥μ³½³ÛÇݤ ѻݳѳñÃ³Ï plateforme f ѻݳÝÇß »ñÏñμßË. repère m ѻݳå³ï mur m de soutènement, mur m d’appui ѻݳë³Ý¹áõÕù échelle f ѻݳë³ñù ¥³Ùñ³ßñç³Ý³Ï, ß³ëëǤ châssis m ѻݳëÛáõÝ colonne f de soutènement ѻݳñ³Ý 1¤ appui m; ³ÃáéÇ ~ dossier m de chaise, accoudoir m ¥³ñÙÝϳϳɤ 2¤ ÷Ëμ. soutien m ¥Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇݤ ѻݳó³ïÏ ï»°ë ÓáÕ³ó³ïÏ Ñ»Ý³÷³Ûï ¥Ñ»Ý³óáõå¤ canne f Ñ»Ý»É appuyer vt (à, sur, contre); adosser à ¥Ù»çùÇ Ù³ëáí¤ Ñ»ÝáñÙ mur m d’appui Ñ»Ýí»É 1¤ s’appuyer (à, sur, contre); s’adosser à ¥Ù»çùáí¤; s’accouder (à, sur) ¥³ñÙáõÝÏÝ»ñáí¤ 2¤ se référer (à) ¥ÑÇÙù Áݹáõݻɤ Ñ»Ýó précisément, justement; ~ ³Û¹ Ù³ëÇÝ ¿ ËáëùÁ il s’agit justement (précisement) de cela; ~ Ýáñ` ÑÇÙ³ tout à l’heure; ~ ³Ûëûñ aujourd’hui même; ~ áñ aussitôt que, dès que Ñ»Ýù 1¤ base f, fondement m 2¤ ourdissage m ¥·áñÍí³ÍùǤ 3¤ fond m ¥ÝϳñÇ ¨ ³ÛÉݤ 4¤ canevas m ¥³ë»Õݳ·áñÍáõÃ۳ݤ 5¤ charpente f ¥Ñ»Ý³ñ³Ý, ݳ¨` ÷Ëμ.¤ Ñ»Ýù³ÛÇÝ de base, de fond, de fondement Ñ»ßï 1. adj facile; aisé,e ¥¹ÛáõñÇݤ; ã³÷³½³Ýó ~ facile (simple) comme tout 2. adv facilement Ñ»ßï³·ÇÝ 1. 1¤ agréable, délectable 2¤ voluptueux,-euse ¥ï³ñ÷³ÉÇó¤ 2. adv agréablement; voluptueusement ¥Ñ»ßï³Ýùáí¤ Ñ»ßï³¹³ñ³Ý commode f Ñ»ßï³ÉÇ voluptueux,-euse Ñ»ßï³ÙáÉ luxurieux,-euse, lascif,-ive; voluptueux,-euse ¥Ñ»ßï³ë»ñ, í³556



í³ßáï¤; viveur m ¥ßí³Ûï, óá÷³ë»ñ¤ Ñ»ßï³Ý³É devenir plus facile; s’alléger ¥Ã»Ã¨³Ý³É¤ Ñ»ßï³Ýù volupté f; délices f pl Ñ»ßï³ë»ñ ¥í³í³ßáï¤ voluptueux,euse Ñ»ßï³ëÇñ³μ³ñ avec volupté, voluptueusement Ñ»ßï³ëÇñáõÃÛáõÝ ¥Ñ»ßï³Ýù¤ volupté f; sensualité f, érotisme m Ñ»ßï³óÝ»É 1¤ faciliter vt; Çñ ÏÛ³ÝùÁ ~ se faciliter la vie 2¤ alléger vt ¥Ã»Ã¨³óݻɤ Ñ»ßï³óáõÙ 1¤ facilitation f 2¤ allégement m ¥Ã»Ã¨³óáõÙ¤ Ñ»ßïáñ»Ý facilement; aisément ¥¹Ûáõñ³í¤ Ñ»ßïáó ϽÙËë. vagin m Ñ»ßïáõÃÛáõÝ facilité f; Ñ»ßïáõÃÛ³Ùμ facilement, avec facilité Ñ»å³ñ¹ ï»°ë í³·ñ³Ï³ïáõ ѻ鳷Çñ 1¤ télégramme m, dépêche f 2¤ télégraphie f ¥Ñ»é³·ñáõÃÛáõݤ; ~ ï³É télégraphier; ~ áõÕ³ñÏ»É envoyer un télégramme ѻ鳷ÝáõÙ téléachat m ¥Ñ»é³Ëáëáí ¨ ³ÛÉݤ ѻ鳷ñ³μ³Ý³ÉÇ manipulateur m ѻ鳷ñ³Å³å³í»Ý bande f télégraphique ѻ鳷ñ³Ï³Ý, ѻ鳷ñ³ÛÇÝ télégraphique ѻ鳷ñ³á× style m télégraphique ѻ鳷ñ³ëÛáõÝ poteau m télégraphique ѻ鳷ñ³í³ñ¥áõÑǤ télégraphiste n ѻ鳷ñ³ïáõÝ bureau m télégraphique ѻ鳷ñ»É télégraphier vt, vi ѻ鳷ñÇ㠥ѻ鳷ñáÕ¤ télégraphiste n ѻ鳷ñáõÃÛáõÝ télégraphie f ѻ鳹Çï³Ï jumelle(s) f (pl), longuevue f; lunette f d’approche; lorgnette f ¥Ñ³ïϳå»ë Ý»ñϳ۳óáõÙÝ»ñÇ Å³Ù³Ý³Ï û·ï³·áñÍíáÕ¤; ³ëïÕ·. téléscope m ¥³ëïÕ³¹Çï³Ï¤ ѻ鳹Çï³Ï³ÛÇÝ ¥³ëïÕ³¹Çï³Ï³ÛÇݤ téléscopique ѻ鳽·³É avoir la télépathie ѻ鳽·³Û³Ï³Ý télépathique



ѻ鳽·³ÛáõÃÛáõÝ télépathie f ѻ鳽·³ó télépathe n/adj ѻ鳽¹³ñ³ñáõÙ ï»Ë. télésignalisation f



ѻ鳽»ÏáõÛó ~ ë³ñù ¥÷»Ûç»ñ¤ pager m inv,



pageur m



Ñ»é³Ëáë téléphone m; ~áí Ëáë»É parler



au téléphone; ~áí Ù»ÏÇÝ ½³Ý·»É donner (passer) un coup de téléphone, téléphoner (à qn, chez qn), appeler vt (qn au téléphone); ~Á ½³Ý·áõÙ ¿ le tépéphone sonne; μçç³ÛÇÝ` Ó»éùÇ ~ téléphone portable Ñ»é³Ëáë³·ÇÍ ligne f téléphonique Ñ»é³Ëáë³·Çñ message m téléphonique Ñ»é³Ëáë³·Çñù annuaire m (des téléphones) Ñ»é³Ëáë³½³Ý· coup m de téléphone, coup m de fil Ñ»é³Ëáë³½ñáõÛó conversation f (entretient m) téléphonique Ñ»é³Ëáë³ÃÇí numéro m de téléphone Ñ»é³Ëáë³É³ñ fil m téléphonique Ñ»é³Ëáë³ÉëáõÙÝ»ñ écoutes f pl téléphoniques Ñ»é³Ëáë³ËóÇÏ cabine f téléphonique; publiphone m ¥Ñ³Ýñ³ÛÇݤ Ñ»é³Ëáë³Ï³Û³Ý central m téléphonique Ñ»é³Ëáë³Ï³Ýã appel m téléphonique Ñ»é³Ëáë³Ï³å communication f (transmission f, liaison f) téléphonique Ñ»é³Ëáë³Ñ³Ù³ñ numéro de téléphone; ëË³É ~ ѳí³ù»É se tromper de numéro; Ù»ñ ~Ý ¿` Ù»½ ϳñáÕ »ù ÙÇ³Ý³É on peut nous joindre au ... Ñ»é³Ëáë³Ù³ñ³ÃáÝ phonéton m Ñ»é³Ëáë³ÛÇÝ de téléphone, téléphonique; ~ ϳå communication f (liaison f) téléphonique; ~ ½ñáõÛó` Ñ»é³Ëáë³½ñáõÛó conversation f téléphonique; ~ Ïá¹ indicatif m téléphonique Ñ»é³Ëáë³í³ñ¥áõÑǤ standardiste n; téléphoniste n Ñ»é³Ëáë³í³ñÓ redevance f téléphonique 557



Ñ»é³Ëáë³ó³Ýó réseau m téléphonique Ñ»é³Ëáë³÷áÕ écouteur m Ñ»é³Ëáë³ù³ñï télécarte f Ñ»é³Ëáë»É téléphoner vt, vi, appeler vt Ñ»é³Ï³ ¥Ï³ñ·áí¤ par correspondance;



perspective f; ~áõÙ en perspective; ~áõÙ É³í ³å³·³ áõÝÇ il a un bel avenir en perspective; ïíÛ³É ~áõÙ dans cette perspective Ñ»é³Ýϳñ³·»ï prospectiviste n; futurologue n ¥³å³·³Û³·»ï¤ Ñ»é³Ýϳñ³·ÇïáõÃÛáõÝ prospective f; futurologie f ¥³å³·³Û³·ÇïáõÃÛáõݤ Ñ»é³Ýϳñ³ÛÇÝ perspectif,-ive; porteur,-euse; ~ Íñ³·Çñ projet m porteur Ñ»é³ã³÷ ¥ë³ñù¤ télémètre m Ñ»é³ã³÷³Ï³Ý télémétrique Ñ»é³ã³÷áõÃÛáõÝ télémétrie f Ñ»é³å³ï×»Ý 1¤ télécopie f, fax m 2¤ télécopieur m ¥Ñ»é³å³ï×»ÝáÕ ë³ñù¤ Ñ»á³å³ï×»Ý»É faxer vt Ñ»é³ëï³Ý lointain m; vaste espace m ¥É³ÛݳñÓ³Ï ï³ñ³ÍáõÃÛáõݤ Ñ»é³ë÷é»É ï»°ë Ñ»é³ñÓ³Ï»É Ñ»é³í³Ñ³Ý³Ï ¥Ñ»éáõëï³³ÉÇùÝ»ñÁ ÷áË»Éáõ¤ télécommande f; ~áí ÷áË»É Ñ»éáõëï³³ÉÇùÝ»ñÁ zapper vt Ñ»é³í³ñ à distance; ~ áõëáõóáõÙ enseignement m à distance Ñ»é³íáñ lointain,e, éloigné,e; ~ ·ÛáõÕ un village lointain; ~ ³½·³Ï³Ý un parent éloigné; ~ ׳ݳå³ñÑáñ¹áõÃÛáõÝ long voyage m; ~ ²ñ¨»Éù Extrême-Orient m Ñ»é³íáñáõÃÛáõÝ distance f; éloignement m ¥Ñ»éíáõÃÛáõÝ, Ñ»é³íáñ ÉÇÝ»ÉÁ¤; Ñ»é³íáñáõÃÛ³Ý íñ³ à distance; Ñ»é³íáñáõÃÛ³Ý íñ³ å³Ñ»É tenir à distance Ñ»é³ï»Õ»Ï³·Çï³Ï³Ý téléinformatique, télématique Ñ»é³ï»Õ»Ï³·ÇïáõÃÛáõÝ téléinformatique f, télématique f Ñ»é³ï»ë 1¤ prévoyant,e; perspicace 2¤ clairvoyant,e ¥Ïé³ÑáÕ¤ 3¤ μÅßÏ. presbyte ¥Ñ»éáõÝ É³í ï»ëÝáÕ¤ Ñ»é³ï»ëÇÉ ï»°ë Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃÛáõÝ Ñ»é³ï»ëáñ»Ý avec prévoyance, avec perspicacité; avec précaution ¥½·áõßáñ»Ý¤ Ñ»é³ï»ëáõÃÛáõÝ 1¤ prévoyance f; Ñ»é³Ýϳñ



~ áõëáõóáõÙ enseignement par correspondance; ~ í³×³éù vente f par correspondance; Çñ³íμ. ~ ¹³ï³í×Çé ϳ۳óÝ»É condamner par contumace (par défaut) Ñ»é³Ï³Û»É faire ses études par correspondance Ñ»é³Ï³ÛáÕ élève n de cours par correspondance Ñ»é³Ï³ÛáõÙ études f pl par correspondance Ñ»é³Ï³é³í³ñ»É téléguider vt Ñ»é³Ï³é³í³ñíáÕ téléguidé,e; ~ ÑñÃÇé fusée f téléguidée; ~ ³Ñ³μ»Ïã³Ï³Ý ·áñÍáÕáõÃÛáõÝ attentat m terroriste téléguidé Ñ»é³Ï³é³í³ñáõÙ téléguidage m, télécommande f; Ñ»é³Ï³é³í³ñÙ³Ý í³Ñ³Ý³Ï télécommande f Ñ»é³Ï»ï ³ëïÕ·. apogée m Ñ»é³Ñ³Õáñ¹³Ï³å télétransmission f Ñ»é³Ñ³Õáñ¹³Ïó³Ï³Ý télécommunicatif,-ive Ñ»é³Ñ³Õáñ¹³ÏóáõÃÛáõÝ télécommunication f; Ñ»é³Ñ³Õáñ¹³ÏóáõÃÛ³Ý ÙÇçáóÝ»ñ télécommunications f pl ¥ËëÏó. Ñåí. les télécoms¤ Ñ»é³Ñ³Ûïݳμ»ñáõÙ télédétection f Ñ»é³Ñ³ñ é³½Ù. à grande portée Ñ»é³Ñ³ñáõÃÛáõÝ portée f Ñ»é³ÑëÏáÕáõÃÛáõÝ, Ñ»é³ÑëÏáõÙ ï»Ë.



télésurveillance f Ñ»é³Ó³ÛÝ ï»°ë Ñ»é³Ëáë Ñ»é³Ó³ÛÝ»É ï»°ë ½³Ý·³Ñ³ñ»É, Ñ»é³Ëáë»É Ñ»é³Ý³É s’éloigner; s’en aller, se retirer, quitter vt, abandonner vt ¥ÃáÕÝ»É Ñ»é³Ý³É¤; partir vi ¥·Ý³É¤; s’écarter ¥ÙÇ ÏáÕÙ ù³ßí»É` ·Ý³É. ݳ¨` ûٳÛÇó ß»Õí»É¤; »ñÏñÇó` ù³-



Õ³ùÇó ~ quitter le pays, la ville; ÁÝï³ÝÇùÇó ~` ÁÝï³ÝÇùÁ Éù»É abandonner sa famille; ~Á` ÃáÕÝ»É ~Á` ÃáÕÝ»ÉÁ le retrait 558



téléconférence íñ³¤



perspicacité f 2¤ μÅßÏ. presbytie f Ñ»é³ïÇå téléscripteur m, téléimprimeur m, télétype m



f



¥ï³ñ³ÍáõÃÛ³Ý



Ñ»éáõëï³μ»Ù³¹ñÇã réalisateur,-trice n



de télévision



Ñ»é³ñÓ³Ï»É télédiffuser vt; téléviser vt ¥Ñ»é³Ñ³Õáñ¹»É¤ Ñ»é³ñÓ³ÏáÕ ¥Ñ»éáõëï³ë÷éáÕ ë³ñù¤



Ñ»éáõëï³·Ýáñ¹ téléacheteur,-euse n ¥Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃÛ³Ùμ ³åñ³ÝùÇ



ï»Ë. télédiffuseur m



óáõó³¹ñáõÙÇó Ñ»ïá ³ÛÝ å³ïíÇñáÕ¤ Ñ»éáõëï³·ÝáõÙ téléachat m ¥Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃÛ³Ùμ ³åñ³ÝùÇ óáõó³¹ñáõÙÇó Ñ»ïá ³ÛÝ å³ïíÇñ»ÉÁ` ·Ý»ÉÁ¤ Ñ»éáõëï³·áí³½¹ publicité f par la télévision, publicité f TV Ñ»éáõëï³·áñÍÇã téléaste n Ñ»éáõëï³¹³ë leçon f télévisée Ñ»éáõëï³¹³ñ³Ý téléthèque f Ñ»éáõëï³¹ÇïáÕ téléspectateur,-trice n Ñ»éáõëï³»ÉáõÛà intervention f à la télévision, intervention f TV Ñ»éáõëï³½¹ téléaffichage m Ñ»éáõëï³½ñáõÛó ¥Ñ³Õáñ¹³í³ñÇ ¨ Ññ³íÇñÛ³ÉÝ»ñÇ ÙÇ稤 talk-show m Ñ»éáõëﳿÏñ³Ý écran m de téléviseur Ñ»éáõëï³ÁݹáõÝÇã Ï³Û³Ý station f de réception de télévision Ñ»éáõëï³Å³å³í»Ý ¥Ñ»éáõëï³ýÇÉÙ¤ téléfilm m Ñ»éáõëï³Éñ³·ñáÕ journaliste n (reporter n) de télévision Ñ»éáõëï³Éáõë³Ýϳñ téléphoto f Ñ»éáõëï³Ë³Õ jeu m télévisé Ñ»éáõëï³ËóÇÏ caméra f de télévision, caméra f TV ¥Ýϳñ³Ñ³Ýٳݤ Ñ»éáõëï³Íñ³·Çñ programmes m pl de télévision Ñ»éáõëï³Ï³Û³Ý station f de télévision, station f TV; téléport m ¥ÙÇç³ÝÏÛ³É, ÷á˳ÝóáÕ¤ Ñ»éáõëï³Ï³å ï»°ë Ñ»é³Ñ³Õáñ¹³Ï-



Ñ»é³ñÓ³Ïí»É être télédiffusé,e (télé-



visé,e)



Ñ»é³ñÓ³ÏáõÙ ¥Ñ»éáõëï³ë÷éáõÙ¤ télé-



diffusion f, télédistribution f ¥Ù³Éáõ˳ÛÇݤ Ñ»é³ó³ïÏ Ù³ñ½. saut m en longueur Ñ»é³ó³ïÏáñ¹¥áõÑǤ sauteur,-euse n en longueur Ñ»é³óÝ»É 1¤ éloigner vt ¥Ñ»éáõ ï³Ý»É¤ 2¤ écarter vt ¥ÙÇ ÏáÕÙ ï³Ý»É` ù³ß»É¤ 3¤ arracher vt, extraire vt ¥åáÏ»É, ù³ß»Éáí ѳݻÉ` ³ï³ÙÁ ¨ ³ÛÉݤ 4¤ licencier vt, congédier vt ¥³½³ï»É` ³ß˳ï³ÝùÇó¤ 5¤ révoquer vt, limoger vt, destituer vt ¥å³ßïáݳÝÏ ³Ý»É¤ 6¤ éliminer vt ¥í»ñ³óݻɤ 7¤ évincer vt ¥Ù»Ïáõë³óݻɤ Ñ»é³óí»É 1¤ être éloigné,e 2¤ être écarté,e ¥ÙÇ ÏáÕÙ ï³ñí»É¤ 3¤ être arraché,e ¥³ï³ÙÇ Ù³ëÇÝ ¨ ³ÛÉݤ 4¤ être limogé,e, être révoqué,e ¥å³ßïáݳÝÏ ³ñí»É, å³ßïáÝÇó ³½³ïí»É¤ Ñ»é³óáõÙ éloignement m, écartement m; élimination f ¥í»ñ³óáõÙ¤; extraction f ¥³ï³ÙǤ; révocation f ¥å³ßïáÝÇó¤; exclusion f ¥Ù³ñ½ÇÏÇ` ¹³ßïÇó¤ Ñ»é³áõëáõóáõÙ ¥Ñ»é³í³ñ áõëáõóáõÙ¤ enseignement m à distance Ñ»éáõ loin; ϳ۳ñ³ÝÇó ~ loin de la gare; Ñ»éíáõÙ au loin; Ñ»éíÇó de loin; Ñ»éíÇó-~ de loin en loin; ÷Ëμ. ݳ ~¥Ý¤ Ϸݳ il ira loin ◊ ³ãùÇó ~` ëñïÇó ~ loin des yeux, loin du cœur Ñ»éáõëï³³½¹³Ýß³ÝáõÙ télésignalisation f Ñ»éáõëï³³ÉÇù chaîne f (canal m) de télévision (de TV) Ñ»éáõëï³³ÏáõÙμ téléclub m Ñ»éáõëï³μ³Ý³í»× débat m télévisé;



óáõÃÛáõÝ Ñ»éáõëï³Ï³åáõÕÇ chaîne f de télévi-



sion



Ñ»éáõëï³Ï»ÝïñáÝ centre m de télévi-



sion, centre m TV



station f émettrice de télévision Ñ»éáõëï³Ñ³Õáñ¹³ß³ñ série f d’émissions télévisées Ñ»éáõëï³Ñ³Õáñ¹³í³ñ¥áõÑǤ présentaÑ»éáõëï³Ñ³Õáñ¹³Ï³Û³Ý



559



télévision, télé f; ·áõݳíáñ ~ téléviseur (télé) couleur; ~ Ý³Û»É regarder la télévision Ñ»éáõëï³óáõó³ÛÇÝ de télévision; de téléviseur Ñ»éáõëï³áõëáõóáõÙ téléenseignement m Ñ»éáõëï³ùÝݳñÏáõÙ ¥ï»ë³ùÝݳñÏáõÙ, ï»ë³μ³Ý³í»×¤ visioconférence f, vidéoconférence f Ñ»éáõëï³ýÇÉÙ ¥Ñ»éáõëï³Å³å³í»Ý¤ téléfilm m Ñ»ë³Ý ¥ëñáó¤ affiloir m, aiguisoir m Ñ»ë³Ý³÷áÏ cuir m à repasser Ñ»ë³Ý³ù³ñ ¥ëñ³ù³ñ¤ pierre f à aiguiser Ñ»ë³Ý»É ¥ëñ»É¤ aiguiser vt, affiler vt, repasser vt; ³Í»ÉÇ ~ aiguiser un rasoir Ñ»ë³ÝáÕ, Ñáë³Ýáñ¹ aguiseur m; repasseur m ¥Ï³ßíÇ` ÷áÏÇ íñ³¤ Ѩ³É haleter vi; étouffer vi ¥ßÝã³ëå³é ÉÇݻɤ Ѩ³ëå³é haletant,e, essoufflé,e Ñ»íÇÑ»í en haletant, essoufflé,e Ѩáó essoufflement m Ѩù halètement m Ñ»ï1 avec; ensemble ¥ÙdzëÇݤ; Ù»ÏÇ ~ ×³ß»É dîner avec qn; Çñ³ñ ~` ÙdzëÇÝ ·Ý³É aller ensemble; Ýñ³Ýù ÙÇßï Çñ³ñ ~ »Ý ils sont toujours l’un avec l’autre; Ù»ÏÇ ~ ѳٳӳÛÝ ÉÇÝ»É être d’accord avec qn; Ù»ÏÇ ~ ³ÙáõëÝ³Ý³É se marier avec qn; ◊ Ù»ÏÇ ~ ɳí` í³ï ÉÇÝ»É ¥É³í` í³ï ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñ áõݻݳɤ être bien, mal avec qn Ñ»ï2 ï»°ë »ï ѻﳷ³ futur,e ¥³å³·³¤; prochain,e, suivant,e ¥Ñ³çáñ¹¤; ultérieur,e, postérieur,e ¥Ñ³çáñ¹áÕ¤ ѻﳷ³ÛáõÙ par la suite, ultérieurement ¥³ÛÝáõÑ»ï¨, Ñ»ïá¤; à l’avenir ¥³å³·³ÛáõÙ¤; plus tard ¥³í»ÉÇ áõߤ ѻﳷÇÍ trajectoire f ѻﳷͳã³÷áõÃÛáõÝ ³ëïÕ·. trajectographie f ѻﳹ³ë É»½íμ. postposé,e; ~ ³Í³Ï³Ý adjectif m postposé ѻﳹ³ë»É É»½íμ. postposer vt



teur,-trice n à la télévision



Ñ»éáõëï³Ñ³Õáñ¹áõÙ émission f de té-



lévision, émisison f télévisée; áõÕÇÕ ~` áõÕÇÕ Ñ»éáõëﳻûñ émission f de télévision en direct Ñ»éáõëï³Ñ³Ûï³·Çñ programme m de télévision Ñ»éáõëï³Ñ³Ý¹»ë fête f télévisée Ñ»éáõëï³Ñ³Ý¹Çë³ï»ë ï»°ë Ñ»éáõëï³¹ÇïáÕ Ñ»éáõëï³Ñ»é³ñÓ³ÏáõÙ ï»°ë Ñ»éáõëï³ë÷éáõÙ Ñ»éáõëï³Ñáõß³ñ³ñ ¥Ñ»éáõëﳿÏñ³-



ÝÇó ϳñ¹³óí»ÉÇù ï»ùëïÁ ÑáõßáÕ ë³ñù¤ télésouffleur m, prompteur m Ñ»éáõëï³×³é discours m télévisé Ñ»éáõëï³Ù³ñ³ÃáÝ téléthon m ¥Ñ»éáõëï³Ñ³Ý·³Ý³ÏáõÃÛáõÝ, Ñ»éáõëï³ÝíÇñ³ïíáõÃÛáõݤ Ñ»éáõëï³Ù»Ïݳμ³Ý commentateur,trice n à la télévision Ñ»éáõëï³Ý»ñϳ۳óáõÙ spectacle m télévisé Ñ»éáõëï³ã³÷³Ï³Ý télémétrique Ñ»éáõëï³ã³÷áõÃÛáõÝ télémétrie f Ñ»éáõëï³é³¹³ñ téléradar m Ñ»éáõëï³ë³½ ¥¹»Ùù, ¹»ñ³ë³Ý, »ñ·Çã ¨ ³ÛÉݤ télégénique Ñ»éáõëï³ë³½áõÃÛáõÝ télégénie f Ñ»ïáõëï³ëÇñáÕ téléphile n Ñ»éáõëï³ëïáõ¹Ç³ studio m de télévision, studio m TV Ñ»éáõëï³ë÷é»É télédiffuser vt Ñ»éáõëï³ë÷éáõÙ télédiffusion f Ñ»éáõëï³í³×³éù télévente f Ñ»éáõëï³í³ñ présentateur,-trice n (animateur,-trice n) à la télévision Ñ»éáõëï³í׳ñáõÙ ¥Ñ»é³í׳ñáõÙ¤ télépaiement m Ñ»éáõëï³ï»ë³ÛÇÝ de télévision; télévisé,e; ~ ѳÕáñ¹áõÙ émission f télévisée (de télévision); ~ Éñ³ïáõ` Éñ³ïíáõÃÛáõÝ journal m télévisé Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃÛáõÝ télévision f, télé f (T.V.); ѳÝñ³ÛÇÝ ~ télévision publique; Ù³ëݳíáñ ~ télévision privée; Ù³Éáõ˳ÛÇÝ ~ télévision par câble Ñ»éáõëï³óáõÛó téléviseur m, poste m de 560



ѻﳹ³ëáõÃÛáõÝ É»½íμ. postposition f ѻﳹ³ñÓ de retour; rétrospectif,-ive, rétro ¥Ñ»ï³Ñ³Û³ó¤; ~ ׳ݳå³ñÑ



Ñ»ï³Ëáõ½³Ï³Ý de reconnaissance, de recherche; de prospection ¥»ñÏñ³μ³Ý³Ï³Ý¤ Ñ»ï³Ëáõ½»É 1¤ »ñÏñμ. prospecter vt, explorer vt 2¤ é³½Ù. reconnaître vt, éclairer vt/vi 3¤ Çñ³íμ. rechercher vt Ñ»ï³Ëáõ½áõÃÛáõÝ reconnaissance f ¥é³½Ù³Ï³Ý¤; prospection f ¥»ñÏñ³μ³Ý³Ï³Ý¤; service m de renseignements ¥·³ÕïÝÇ Í³é³ÛáõÃÛáõݤ;



chemin m de retour; ~ ѳ۳óù regard m rétrospectif; ~ ѳëó» adresse f de l’expéditeur; ~ ѳÙñ³Ýù compte m à rebours ѻﳹ³ñÓáñ»Ý rétrospectivement ѻﳹ³ñÓáõÃÛáõÝ rétrospective f ѻﳹÇÙ³Ï³Ý 1. réactionnaire adj/n 2. adj régressif,-ive ѻﳹÇٳϳÝáõÃÛáõÝ caractère m réactionnaire; régression m ѻﳹÇÙ»É régresser vt, subir une régression, être en régression; rétrograder vi ѻﳹÇÙáõÃÛáõÝ régression f; rétrogradation f ѻﳽ¹»óÇÏ rétroactif,-ive; ~ ѳïÏáõÃÛáõÝ rétroactivité f, caractère m rétroactif ѻﳽ¹»óáõÃÛáõÝ rétroaction f; caractère m rétroactif ѻﳽÝÝ³Ï³Ý exploratoire ѻﳽáï³Ï³Ý de recherche; ·Çï³Ñ»ï³½áï³Ï³Ý ³ß˳ï³Ýù recherche f ѻﳽáï»É faire des recherches, rechercher vt; étudier vt ¥áõëáõÙݳëÇñ»É¤; ³ßË·ñ., μÅßÏ. explorer vt; examiner vt ¥ùÝÝ»É, ½Ýݻɤ ѻﳽáïáÕ chercheur,-euse n/adj; ³ßË·ñ. explorateur,-trice n; investigateur,-trice n ¥áõëáõÙݳëÇñáÕ¤ ѻﳽáïáõÃÛáõÝ recherche f, étude f, investigation f ¥áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõݤ: ³ßË·ñ., μÅßÏ. exploration f; ïÇ»½»ñùÇ ~ étude (exploration) du cosmos; ·Çï³Ï³Ý ~Ý»ñ recherches scientifiques; Çñ³íÇ׳ÏÇ ~ recherche conjoncturelle; ÇÝŻݻñ³»ñÏñ³μ³Ý³Ï³Ý ~` ѻﳽÝÝáõÃÛáõÝ reconnaissance f des sols; ѻﳽáïáõÃÛ³Ùμ` ·ÇïáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É faire de la recherche (des recherches) ѻﳽáïáõÙ 1¤ sondage m 2¤ ï»°ë



ùñ»³Ï³Ý ~ instruction f criminelle, police f judiciaire ¥üñ³ÝëdzÛáõÙ¤ Ñ»ï³Ëáõ½áõÙ investigation f; Çñ³íμ. recherche f; »ñÏñμ. sondage m Ñ»ï³ËáõÛ½ 1¤ é³½Ù. éclaireur,-euse n; ~ ÇÝùݳÃÇé avion m éclaireur (de reconnaissance) 2¤ »ñÏñμ. explorateur,-trice n, prospecteur,-trice n Ñ»ï³Ñ³Û³ó rétrospectif,-ive; ~ á× rétro m; ~ Ï»ñåáí rétrospectivement Ñ»ï³Ñ³Û³óáõÃÛáõÝ rétrospective f Ñ»ï³Ó·»É remettre vt, ajourner vt; ѳçáñ¹ ûñí³Ý ~ remettre vt au lendemain, ajourner vt; reporter vt; reculer vt ¥Å³ÙÏ»ïÁ¤ Ñ»ï³Ó·í»É être remis,e, être ajourné,e, être reporté,e; être reculé,e ¥Å³ÙÏ»ïÁ¤ Ñ»ï³Ó·áõÙ 1¤ remise f; ajournement m, report m; Çñ³íμ. ¹³ï³ùÝÝáõÃÛ³Ý ~ remise de l’affaire, ajournement m de l’audience 2¤ ïÝï·. délai m de paiement, atermoiement m ¥í׳ñÙ³Ý Å³ÙÏ»ïǤ; rééchelonnement m ¥å³ñïùÇ Ù³ñÙ³Ý Å³ÙÏ»ïÝ»ñǤ 3¤ é³½Ù., Çñ³íμ. délai m ¥»ñϳñ³Ó·áõÙ, ï³ñ»Ï»ïáõÙ¤ 4¤ suspension f ¥³éϳËáõÙ¤ Ñ»ï³× régression f, rétrogression f Ñ»ï³Ùݳó arriéré,e; ~ ·³Õ³÷³ñÝ»ñ idées f pl arriérées Ñ»ï³ÙݳóáõÃÛáõÝ état m arriéré, retard m, infériorité f; ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ~ infériorité technique Ñ»ï³Ùï»É poursuivre vt; obséder vt, hanter vt ¥Ñ»ï³åݹ»É¤ Ñ»ï³ÙïáõÙ poursuite f Ñ»ï³Ùáõï à la recherche; ~ ÉÇÝ»É re-



ѻﳽáïáõÃÛáõÝ Ñ»ï³Ëáõ½³ËáõÙμ groupe m de pros-



pection



561



sant,e ¥½í³ñ׳ÉǤ; passionnant,e, captivant,e ¥Ñ³÷ßï³ÏáÕ, ·»ñáÕ¤ Ñ»ï³ùñùñ³ë»ñ curieux,-euse; avide de savoir Ñ»ï³ùñùñ³ëÇñáõÃÛáõÝ curiosité f Ñ»ï³ùñùñ»É intéresser vt Ñ»ï³ùñùñí³Í intéressé,e, branché,e ¥³ßËáõÅáñ»Ý¤; concerné,e ¥ß³Ñ³·ñ·Çé¤ Ñ»ï³ùñùñí»É s’intéresser à; ݳ Ñ»ï³ùñùñíáõÙ ¿ ³ñí»ëïáí il s’intéresse à l’art Ñ»ï³ùñùñáõÃÛáõÝ intérêt m; curiosité f; Ù»Í Ñ»ï³ùñùñáõÃÛ³Ùμ avec un vif intérêt; ~ óáõó³μ»ñ»É montrer de l’intérêt pour; ~Á ß³ñÅ»É exciter la curiosité, intriguer vt; Ù»Í ~ ³é³ç³óÝ»É susciter un grand intérêt (auprès de); ÁݹѳÝáõñ ~ ³é³ç³óÝ»É susciter l’intérêt général Ñ»ïμáõÑ³Ï³Ý ï»°ë Ñ»ïѳٳÉë³ñ³-



chercher vt, poursuivre vt; être en quête de ¥áñáÝáõÙÝ»ñÇ` åñåïáõÙÝ»ñÇ` ÷ÝïñïáõùÇ Ù»ç ÉÇݻɤ; áñ¨¿ Ýå³ï³ÏÇ ~ ÉÇÝ»É poursuivre un but Ñ»ï³Ûëáõ dorénavant; désormais ¥³Ûëáõѻ﨤 Ñ»ï³Ýóù ¥ëñμ³Ý¤ ϽÙËë. anus m Ñ»ï³Ýóù³ÛÇÝ anal,e Ñ»ï³åݹ»É 1¤ poursuivre vt, engager des poursuites; ÏñÝϳÏáË ~ talonner vt 2¤ persécuter vt, pourchasser vt ¥Ñ³É³Í»É¤; Ñ»ï³åݹí»Éáõ` Ñ»ï³åݹí³Í ÉÇÝ»Éáõ ÙáÉáõóù manie f de la persécution 3¤ obséder vt, hanter vt ¥Ñ³Ý·Çëï ãï³É` Ùïù»ñÇ Ù³ëÇݤ 4¤ harceler vt ¥Ý»Õ»É, Ñá·ÇÝ Ñ³Ý»É, ѳɳͻɤ Ñ»ï³åݹáÕ poursuivant,e; Ù³ñ½. poursuiteur m ¥Ñ»Í³Ýíáñ¹¤; persécuteur,-trice n/adj ¥Ñ³É³ÍáÕ¤ Ñ»ï³åݹí»É être poursuivi,e; être persécuté,e ¥Ñ³É³Íí»É¤; être obsédé,e ¥Ùïù»ñÇó¤ Ñ»ï³åݹáõÙ poursuite f (de qn); obsession f, hantise f ¥Ùïù»ñǤ; persécution f; harcèlement m ¥Ý»Õ»ÉÁ, ѳݷÇëï ãï³ÉÁ, ѳɳͻÉÁ¤ Ñ»ï³ë»ñ³Ï³Ý ï»°ë ³éѳí³Ï³Ý Ñ»ï³ë»ñáõÙ ï»°ë ³éѳíáõÃÛáõÝ Ñ»ï³ó³ïÏ ¥¹³ñÓ³ó³ïÏ, éÇÏáß»ï¤ ricochet m; ~áí par ricochet Ñ»ï³ùÝÝ»É Çñ³íμ. faire (conduire) une enquête, enquêter vt Ñ»ï³ùÝÝÇã enquêteur,-euse n Ñ»ï³ùÝÝáõÃÛáõÝ Çñ³íμ. enquête f; instruction f; ~ ëÏë»É ouvrir une enquête; ϳï³ñíáõÙ ¿ ~ une enquête est ouverte; ݳËÝ³Ï³Ý ~ enquête préliminaire ¥Ý³Ë³ùÝÝáõÃÛáõݤ Ñ»ï³ùñùÇñ intéressant,e ¥Ñ»ï³ùñùñ³Ï³Ý¤; curieux,-euse ¥Ñ»ï³ùñùñ³ß³ñŤ Ñ»ï³ùñùñ³μ³ñ avec intérêt Ñ»ï³ùñùñ³Ï³Ý intéressant,e; curieux,-euse ¥Ñ»ï³ùñùñ³ß³ñŤ Ñ»ï³ùñùñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ caractère m intéressant, nature f intéressante Ñ»ï³ùñùñ³ß³ñÅ curieux,-euse; amu-



Ý³Ï³Ý Ñ»ï·ÝáõÙ rachat m; Çñ³íμ. rédemption f Ñ»ï·ñáõÃÛáõÝ ¥Ð.¶.¤ post-scriptum m



(P.S.)



Ñ»ï¹åñáó³Ï³Ý postscolaire; ~ áõëáõ-



óáõÙ enseignement m postscolaire



Ñ»ï¨ ï»°ë »ï¨ Ñ»ï¨³μ³ñ par conséquent ѻ勉½áñ ¥Ñ»ï¨³Ï ½áñù¤ infanterie f Ñ»ï¨³Ï soldat m d’infanterie, fantassin m



ѻ勉ϳÛÇÝ 1. adj d’infanterie 2. soldat m d’infanterie ¥ ~ ½ÇÝíáñ¤ ѻ勉Ýù 1¤ conséquence f, suite f;



Ññ¹»ÑÇ ~Ý»ñÁ conséquences de l’incendie; ÑÇí³Ý¹áõÃÛ³Ý ~Ý»ñÁ suites d’une maladie; ~áí par suite de, en conséquence de, en raison de; à la suite de ¥áñå»ë ³ñ¹ÛáõÝù¤; ~Á` ³ñ¹ÛáõÝùÁ ÉÇÝ»É être fonction de 2¤ séquelles f pl ¥μ³ñ¹áõÃÛáõÝÝ»ñ¤; å³ï»ñ³½ÙÇ ~Ý»ñÁ les séquelles de la guerre 3¤ corollaire m ¥μݳϳÝáÝ ß³ñáõݳÏáõÃÛáõݤ; áñå»ë ~ áõÝ»Ý³É avoir pour corollaire 4¤ incidence f; ¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý ~Ý»ñ incidences diplomatiques ѻ勉å»ë ¥Ñ»ï¨³μ³ñ¤ par con562



séquent; donc ¥áõëïÇ, áõñ»Ùݤ Ñ»ï¨»É 1¤ suivre vt ¥Ù»ÏÇÝ, ÙïùÇ, Ýáñ³Ó¨áõÃÛ³Ý, ѳ۳óùáí¤; Ù»ÏÇ ûñÇݳ-



ϳÝáí Ýß»ÉÁ¤ antidate f Ñ»ïÇÝ de derrière ¥»ï¨Ç¤; postérieur,e ¥Ñ³çáñ¹Á Áëï ųٳݳÏǤ; ~ ÙÇïù



ÏÇÝ ~ suivre l’exemple de qn; Ýáñ³Ó¨áõÃÛ³ÝÁ ~ suivre la mode; ³ãù»ñáí` ѳ۳óùáí ~ suivre des yeux (du regard); ÙÇÙÛ³Ýó ~` Çñ³ñ ѳçáñ¹»É se suivre, se succéder; ѻ層°ù ÇÝÓ suivez-moi! 2¤ surveiller vt ¥ÑëÏ»É, ~ ³éáÕçáõÃÛ³ÝÁ¤ 3¤ s’ensuivre, résulter ¥μ˻ɤ; ¹ñ³ÝÇó Ñ»ï¨áõÙ ¿, áñ ... il s’ensuit que ..., il en résulte que ... Ñ»ï¨Çó ¥Ñ»ï¨Ç ÏáÕÙÇó¤ par derrière Ñ»ï¨Û³É suivant,e; prochain,e ¥Ñ³çáñ¹¤ Ñ»ï¨áÕ³Ï³Ý suivi,e; conséquent,e ¥ïñ³Ù³μ³Ý³Ï³Ý¤; Çñ ëϽμáõÝùÝ»ñÇ Ù»ç ~ ÉÇÝ»É être conséquent avec ses principes; ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ù»ç ~ ÉÇÝ»É être conséquent dans ses actions; ~` ϳå³Ïóí³Í ¹³ïáÕáõÃÛáõÝ raisonnement m suivi Ñ»ï¨áճϳÝáñ»Ý 1¤ avec esprit m de suite 2¤ logiquement, conséquemment ¥ïñ³Ù³μ³Ýáñ»Ý¤ Ñ»ï¨áճϳÝáõÃÛáõÝ 1¤ esprit m de suite; suivi m 2¤ suite f logique ¥ïñ³Ù³μ³Ý³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁ¤ Ñ»ï¨áñ¹ disciple n, adepte n Ñ»ï¨áõÃÛáõÝ déduction f ¥»½ñ³Ñ³Ý·áõÙ¤; conclusion f ¥»½ñ³Ï³óáõÃÛáõݤ; ~ ³Ý»É tirer une conclusion; Ñ»ï¨áõÃÛ³Ý` »½ñ³Ï³óáõÃÛ³Ý Ñ³Ý·»É en venir à la conclusion; ÙÇþ ßï³å»ù ~Ý»ñ ³Ý»É n’en tirez pas de conclusions hâtives Ñ»ï¨áõÙ ¥Ñ»ï¨Ç ÏáÕÙáõÙ¤ derrière Ñ»ï»ñÏñ³ß³ñųÛÇÝ ¥Ñ»ï³Õ»ï³ÛÇݤ postsismique Ñ»ï½Ñ»ï» peu à peu, progressivement, au fur et à mesure ¥³ëïÇ׳ݳμ³ñ, ·Ý³Éáí¤ Ñ»ïÁÝóó régressif,-ive Ñ»ïÁÝóóáõÃÛáõÝ régression f, rétrogression f Ñ»ïÁÝïñ³Ï³Ý postélectoral,e Ñ»ïÃí³·ñ»É ¥Ýß»É Ñ»ïÇÝ` ³Ýó³Í Ãí³Ï³Ýáí¤ antidater vt Ñ»ïÃí³·ñáõÙ ¥Ñ»ïÇÝ` ³Ýó³Í Ãí³-



arrière-pensée f; ~ ³Ùë³Ãíáí Ýᯐ antidater vt; ~ åÉ³Ý arrière-plan m, arrière-fond m Ñ»ïÇáïÝ piéton,ne n/adj Ñ»ïÇáïݳÛÇÝ piétonnier,-ère; ~` Ñ»ïÇáïÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ ݳ˳ï»ëí³Í ÷áÕáó rue f piétonnière (piétonne) Ñ»ïÇáïݳÛݳóÝ»É ¥áñ¨¿ óճٳë` ÷áÕáó Ñ»ïÇáïݳÛÇÝ ·áïáõ í»ñ³Í»É¤ piétoniser vt Ñ»ïÇáïݳÛݳóáõÙ ¥áñ¨¿ óճٳë` ÷áÕáó Ñ»ïÇáïݳÛÇÝ ·áïáõ í»ñ³Í»ÉÁ¤ piétonisation f Ñ»ïËáñÑñ¹³ÛÇÝ post-soviétique Ñ»ïÍÝݹ³μ»ñ³Ï³Ý, Ñ»ïÍÝÝ¹Û³Ý postnatal,e Ñ»ïϳÝã¥áõÙ¤ rappel m; révocation f ¥¹»ëå³ÝÇ, å³ï·³Ù³íáñÇ ¨ ³ÛÉݤ Ñ»ïÏ»ëûñ ï»°ë Ñ»ïÙÇçûñ» Ñ»ïÏ»ëûñÛ³ ¥Ñ»ïÙÇçûñÛ³¤ de l’aprèsmidi Ñ»ïÏáÙáõÝÇëï³Ï³Ý postcommuniste Ñ»ïѳٳÉë³ñ³Ý³Ï³Ý postuniversitaire Ñ»ïѻճ÷áË³Ï³Ý d’après la révolution Ñ»ï׳ßÛ³ (d’)après le repas; ~ ѳݷÇëï` ùáõÝ sieste f Ñ»ïÙ³Ñáõ à titre posthume Ñ»ïÙÇçûñ» après-midi m ou f Ñ»ïÙÕáõÙ refoulement m ¥óáõó³ñ³ñÝ»ñÇ, ·ñáÑÇ ¨ ³ÛÉݤ Ñ»ïÙá¹»éÝÇëï³Ï³Ý ï»°ë Ñ»ïÝáñ³å³ßï³Ï³Ý Ñ»ïݳμ³Ï ¥Ñ»ïݳ·³íÇä arrière-cour f



Ñ»ïݳμ»Ù arrière-scène f; coulisses f pl Ñ»ïݳ·³íÇà ﻰë Ñ»ïݳμ³Ï Ñ»ïݳÃí³·ñ»É ¥Ýᯐ ³í»ÉÇ áõß` ·³ÉÇù Ãí³Ï³Ýáí¤ postdater vt Ñ»ïÃí³·ñáõÙ ¥ÝßáõÙ ³í»ÉÇ áõß` ·³ÉÇù Ãí³Ï³Ýáí¤ postdate f Ñ»ïݳɻ½í³ÛÇÝ É»½íμ. postlingual,e; ~



μ³Õ³Ó³ÛÝ consonne f postlinguale, postlinguale f



563



Ñ»ïݳѻÝù ¥ýáݤ fond m Ñ»ïݳٳë arrière m; ݳíÇ ~Á l’arrière



íñ³ ¹Ý»É mettre sur la piste; ~»ñÁ ÏáñóÝ»É` ͳÍÏ»É brouiller les pistes; ~Á ·ïÝ»É dépister vt Ñ»ñ ï»°ë Ù³½ Ñ»ñ³μ³Å³Ý ¥Ñ»ñ³·ÇÍ, í³ñëÇ ·ÇÍÁ, μ³ÅáõϤ raie f Ñ»ñ³Ã³÷ ¥×³Õ³ï¤ chauve, sans cheveux Ñ»ñ³Ã³÷áõÃÛáõÝ alopécie f ¥Å³Ù³Ý³Ï³íáñ¤; calvitie f ¥×³Õ³ïáõÃÛáõݤ Ñ»ñ³ËéÇí aux cheveux ébouriffés Ñ»ñ³Ï³É ï»°ë ͳÙÏ³É Ñ»ñ³ñÓ³Ï échevelé,e, ébouriffé,e Ñ»ñ»ïÇÏáë hérétique n Ñ»ñ»ïÇÏáë³μ³ñ hérétiquement Ñ»ñ»ïÇÏáë³Ï³Ý hérétique Ñ»ñ»ïÇÏáëáõÃÛáõÝ hérésie f Ñ»ñà 1¤ tour m; file f d’attente ¥·Ýáñ¹Ý»ñǤ; ËëÏó. queue f; ~áí` Ù»ÏÁ ÙÛáõëÇ »ï¨Çó tour à tour, à tour de rôle; Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñÝ Çñ ~ÇÝ chacun à son tour; ~ Ï³Ý·Ý»É faire la queue; ³é³çÇÝ ~ÇÝ en premier lieu 2¤ équipe f ¥³ß˳ï³Ýù³ÛÇݤ Ñ»ñó·³Û»É alterner vt Ñ»ñó·³Ûí»É alterner vi; ~áí en alternance, alternativement Ñ»ñó·³ÛáõÃÛáõÝ, Ñ»ñó·³ÛáõÙ alternance f Ñ»ñó·ñ»É porter vt sur une liste; inscrire vt ¥óáõó³Ï³·ñ»É¤ Ñ»ñÃ³Ï³Ý ~ ³Ý·³Ù` Ù»Ï ³Ý·³Ù ¨ë encore une fois; ~ ÙÇç³¹»å un nouvel incident; ~ ³ñÓ³Ïáõñ¹ congé m payé; ~ ËݹÇñ ¥ûñ³ËݹÇñ ѳñó¤ problème m du jour; ~ ÝÇëï séance f ordinaire Ñ»ñóϳÝáõÃÛáõÝ ordre m successif f; Ñ»ñóϳÝáõÃÛ³Ùμ` ѳçáñ¹³μ³ñ successivement Ñ»ñóå³Ñ de service ¥Ñ»ñóå³ÑáõÃÛáõÝ ³ÝáÕ¤; de garde ¥μÅßÏÇ Ù³ëÇݤ; ~ ¹»Õ³ïáõÝ pharmacie de nuit; ~ ÉÇÝ»É être de service Ñ»ñóå³Ñ»É être de service; être de garde ¥μÅßÏÇ Ù³ëÇݤ Ñ»ñóå³ÑáõÃÛáõÝ service m; garde f ¥μÅßÏǤ; ·Çß»ñ³ÛÇÝ ~ service (garde) de nuit; Ñ»ñóå³ÑáõÃÛ³Ý`



d’un navire, poupe f entrée f de service; escalier m de service ¥Ñ»ïݳë³Ý¹áõÕù¤ Ñ»ïݳå³Ñ arrière-garde f Ñ»ïݳë³Ý¹áõÕù escalier m de service Ñ»ïݳóáõÛó ³íï. ¥Ñ»ï¨Ç ¹Çï³Ñ³Û»ÉǤ rétroviseur m Ñ»ïݳóáõó³¹ñÇã ¥óáõó³¹ñáÕÇ »ï¨áõÙ ·ïÝíáÕ å³ëï³éÇ íñ³ óáõÛó ïíáÕ ë³ñù¤ ï»Ë. rétroprojecteur m Ñ»ïݳóáõó³¹ñáõÙ rétroprojection f ¥óáõó³¹ñáÕÇ »ï¨áõÙ ·ïÝíáÕ å³ëï³éÇ íñ³. ûñ. ¹³ë³ËáëáõÃÛ³Ý ÁÝóóùáõÙ¤ Ñ»ïݳùÙ³ÛÇÝ guttural,e; ~ μ³Õ³Ó³ÛÝ consonne f gutturale, gutturale f Ñ»ïÝáñ³Ó¨ postmoderne Ñ»ïÝáñ³Ó¨áõÃÛáõÝ postmodernisme m, postmoderne m Ñ»ïÝáñ³å³ßï³Ï³Ý ¥Ñ»ïÙá¹»éÝÇëï³Ï³Ý¤ ³ñí. postmoderne Ñ»ïÝáñ³å³ßïáõÃÛáõÝ ¥Ñ»ïÙá¹»éÝǽ٤ ³ñí. postmodernisme m Ñ»ïÝáñ¹ descendant,e n ¥ß³é³íÇÕ¤; disciple n ¥³ß³Ï»ñï, Ñ»ï¨áñ¹¤ Ñ»ïá après; ensuite, puis ¥³ÛÝáõÑ»ï¨, ³å³¤; plus tard ¥³í»ÉÇ áõߤ; ¹³ë»ñÇó ~ après les classes Ñ»ïݳÙáõïù



Ñ»ïå³ï»ñ³½ÙÛ³Ý, Ñ»ïå³ï»ñ³½Ù³Ï³Ý d’après-guerre; ~ ßñç³Ý



période f d’après-guerre



Ñ»ïí³×³éù³ÛÇÝ après-vente adj invar;



~ ͳé³ÛáõÃÛáõÝÝ»ñ services m pl après-vente (S.A.V.) Ñ»ïíÇñ³Ñ³ï³Ï³Ý μÅßÏ. postopératoire; ~ ÷áËÝ»ñ³ñÏáõÙ transfusion f postopératoire Ñ»ïíݳëí³Íù³ÛÇÝ posttraumatique Ñ»ïóÝóáõÙÝ»ñ ¥»ñÏñ³ß³ñųÛÇݤ secousses f pl postsismiques Ñ»ïáõÛù derrière m; ËëÏó. cul m, baba m, postérieur m Ñ»ïù trace f; empreinte f ¥¹ñáßÙ¤; piste f ¥áïݳѻïù¤; Ù»ÏÇ ~Ý»ñáí ·Ý³É suivre les traces de qn, marcher sur les traces de qn; ~Á óáõÛó ï³É` ~Ç 564



Ñ»ñóå³Ñ»Éáõ ûñ jour m de service



Ñ»ñÛáõñ»É 1¤ calomnier vt ¥½ñå³ñï»É¤ 2¤ médire vt ¥ã³ñ³Ëáë»É¤ 3¤ diffamer vt ¥³Ýí³Ý³ñϻɤ Ñ»ñÛáõñáÕ ¥Ñ»ñÛáõñÇ㤠1¤ calomniateur,trice n ¥½ñå³ñïáÕ¤ 2¤ médisant,e adj/n ¥ã³ñ³Ëáë¤ 3¤ diffamateur,trice n ¥³Ýí³Ý³ñÏáÕ¤ Ñ»ñáÛÇÝ ¥ÃÙñ³¹»Õ¤ héroïne f Ñ»ñáë *héros m Ñ»ñáë³μ³ñ héroïquement; en *héros Ñ»ñáë³Ï³Ý héroïque Ñ»ñáë³Ù³ñï bataille f héroïque, com-



Ñ»ñó÷áË ¥Ù³ñ¹Ï³Ýó¤ équipe f; ó»ñ»-



ϳÛÇÝ` ·Çß»ñ³ÛÇÝ ~ équipe de jour, de nuit; révèle f ¥÷á˳ñÇÝáõÙ¤; ~Á ëï³ÝÓÝ»É ¥·³É ÷á˳ñÇÝ»Éáõ¤ prendre la relève Ñ»ñó÷á˳ÛÇÝ d’équipe; posté,e; ~ ³ß˳ï³Ýù travail m posté Ñ»ñÇù ¥μ³í³Ï³Ý¤ assez; Ñ»ñÇ°ù ¿ ¥μ³í³Ï³Ý ¿¤ c’est assez!, assez!, suffit! ça suffit! Ñ»ñÏ¥áõÙ¤ labour m, labourage m Ñ»ñÏ»É 1¤ labourer vt; Ñ»ñÏ³Í ¹³ßï champ m labouré 2¤ défricher vt ¥Ëáå³Ý ï³ñ³ÍùÁ Ù߳ϻÉÇ ¹³ñÓݻɤ Ñ»ñÏ»ÉÇ labourable; ~ ÑáÕ terre f labourable Ñ»ñÏáÕ ¥Ñ»ñÏ ³ÝáÕ ·ÛáõÕ³óǤ laboureur



bat m héroïque



Ñ»ñáë³Ý³É devenir *héros Ñ»ñáë³å³ïáõÙ ¥¹Ûáõó³½Ý»ñ·áõÃÛáõݤ



épopée f



Ñ»ñáëáõÃÛáõÝ héroïsme m; ~ óáõó³μ»ñ»É



faire preuve d’héroïsme, se conduire en *héros Ñ»ñáëáõÑÇ héroïne f Ñ»ñó ã÷·. *hertz m Ñ»ñóá·¥áõÑǤ duc m, duchesse f Ñ»ñóá·áõÃÛáõÝ duché m Ñ»ñáõ ¥³ÝóÛ³É ï³ñǤ l’année f dernière, l’an m passé Ñ»ñù»É réfuter vt ¥ï»ëáõÃÛáõÝ, ¹ñáõÛà ¨ ³ÛÉݤ; démentir vt ¥ÅËï»É` Éáõñ, ³ë»Ïáë» ¨ ³ÛÉݤ Ñ»ñù»ÉÇ réfutable Ñ»ñùí»É se réfuter; se démentir ¥Éáõñ, ³ë»Ïáë» ¨ ³ÛÉݤ Ñ»ñùáõÙ démenti m ¥ÉáõñÇ, ³ë»Ïáë»Ç ¨ ³ÛÉݤ; réfutation f ¥ï»ëáõÃÛ³Ý, ¹ñáõÛÃÇ ¨ ³ÛÉݤ; ûñÃáõÙ ~ ï³É donner un démenti dans un journal Ñ»ùdzà 1¤ conte m; ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý ~Ý»ñ contes populaires; ϳ˳ñ¹³Ï³Ý ~Ý»ñ contes de fée 2¤ ÷Ëμ. histoire f; ~Ý»ñ` ßÇÝÍáõ μ³Ý»ñ å³ïÙ»É raconter des histoires Ñ»ùdzó·Çñ conteur,-euse n Ñ»ùdzóÛÇÝ 1¤ de conte(s) 2¤ ÷Ëμ. féerique, fantastique Ñ»ùdzóë³ó ¥Ñ»ùdzÃÝ»ñ å³ïÙáÕ¤ conteur,-euse n Ñ»ùÇÙ guérisseur,-euse n Ñ»ùÇÙáõÃÛáõÝ métier m (pratique f) de guérisseurs ѽáñ 1. adj puissant,e; vigoureux,-euse



m



Ñ»ñÏáõÉ»ë ¥ß³ï áõÅ»Õ Ù³ñ¹¤ hercule m Ñ»ñÏáõÉ»ëÛ³Ý herculéen,ne Ñ»ñÏáõÙ ï»°ë Ñ»ñÏ μÅßÏ. Ñ»ñÓ³¹³Ý³Ï ¥íÇñ³μáõÛÅǤ



scalpel m, bistouri m Ñ»ñÓ³Ï ï»°ë Ñ»ñÓ³¹³Ý³Ï Ñ»ñÓ³ë»Õ³Ý table f de dissection Ñ»ñÓ³ï³Ù ¥ÏïñÇã ³ï³Ù¤ ϽÙËë. dent f



incisive, incisive f



Ñ»ñÓ³ñ³Ý salle f de dissection f Ñ»ñÓ³ù³ñ ¥ßÇý»ñ¤ ardoise f Ñ»ñÓ»É ¥¹Ç³ÏÁ¤ disséquer vt Ñ»ñÓáÕ disséqueur,-euse n, dissecteur,-



euse n



Ñ»ñÓáõÙ ¥¹Ç³ÏǤ dissection f; autopsie f ¥¹Ç³½ÝÝáõÙ¤ Ñ»ñÙ»ïÇÏ hermétique Ñ»ñÙ»ïÇÏáñ»Ý hermétiquement Ñ»ñÙ»ïÇÏáõÃÛáõÝ herméticité f, étan-



chéité f



Ñ»ñÛáõÝ ¥μǽ, ٳ˳ä poinçon m, alêne f



Ñ»ñÛáõñ³Ëáë ï»°ë ½ñå³ñïÇã Ñ»ñÛáõñ³Ýù 1¤ calomnie f ¥½ñå³ñïáõÃÛáõݤ 2¤ médisance f ¥ã³ñ³ËáëáõÃÛáõݤ 3¤ diffamation f ¥³Ýí³Ý³ñÏáõÙ¤ 4¤ mensonge m ¥ëáõï, Ï»ÕÍÇù¤ 5¤ spéculation f ¥³ÝÑÇÙÝ »Ýó¹ñáõÃÛáõݤ 565



té,e, désappointé,e, désillusionné,e)



¥½áñ»Õ¤; ~ ß³ñÅÇã moteur m puissant 2. adv ~ Ï»ñåáí puissament; ~



Ñdzëó÷áõÃÛáõÝ déception f, désan-



chantement m, désillusion f, désappointement m Ñdzëù³Ýã merveilleux,-euse, ravissant,e, exquis,e; magnifique, admirable, délicieux,-euse ¥ÑdzݳÉǤ Ñdzó³Í ravi,e, enchanté,e Ñdzó³Ï³Ý admiratif,-ive, émerveillé,e, exalté,e ÑdzóÙáõÝù admiration f, ravissement m, émerveillement m; transport m, extase f ¥½Ù³ÛÉáõÙ, ѳ÷ßï³ÏáõÃÛáõݤ ÑdzóÝ»É ravir vt, enchanter vt, émerveiller vt ÑdzóáÕ admirateur,-trice n ÑdzóáõÙ ï»°ë ÑdzóÙáõÝù ÑÇμñǹ hybride; ï»°ë ݳ¨` ˳éݳÍÇÝ ÑÇμñǹ³ÛÇÝ hybride ÑÇμñǹ³óÝ»É hybrider vt ÑÇμñǹ³óáõÙ hybridation f ÑǷǻݳ hygiène f; ³ÝÓÝ³Ï³Ý ~ hygiène corporelle ÑÇ·Ç»ÝÇÏ hygiénique Ñǹñ³ ³é³ëå. hydre f ¥μ³½Ù³·É˳ÝÇ íÇß³å¤ Ñǹñ³ï ùÇÙ. hydrate m Ñǹñá»ñÏñ³μ³Ý ï»°ë çñ³»ñÏñ³μ³Ý Ñǹñá»ñÏñ³μ³Ý³Ï³Ý ï»°ë çñ³»ñÏñ³-



Ï»ñåáí ½ÇÝí³Í »ñÏÇñ pays m puissamment armé ѽáñ³Ý³É devenir (se rendre) puissant,e ѽáñ³óÝ»É rendre puissant,e ѽáñ³óáõÙ renforcement m ѽáñáõÃÛáõÝ 1¤ puissance f; Ù»Í` ÷áùñ ѽáñáõÃÛ³Ý à grande (de faible) puissance f 2¤ capacité f, rendement m ¥Ï³ñáÕáõÃÛáõÝ, ³ñï³¹ñáճϳÝáõÃÛáõÝ` Ù»ù»Ý³ÛÇ, ·áñͳñ³ÝÇ ¨ ³ÛÉݤ; áÕç ѽáñáõÃÛ³Ùμ` ϳñáÕáõÃÛ³Ùμ à pleine capacité, à plein rendement; ³ñï³¹ñ³Ï³Ý ~` Ý»ñáõÅ potentiel m productif Ñdz½Ù³ÛÉ ¥ÑdzóÙáõÝùÇó ½Ù³ÛɳÍ` ëù³Ýã³ó³Í¤ exalté,e Ñdz½Ù³ÛÉ¥í¤»É ¥½Ù³ÛÉ»É, ѳ÷ßï³Ïí»É¤ tomber en extase Ñdz½Ù³ÛÉáõÃÛáõÝ ¥Í³Ûñ³Ñ»Õ ÑdzóÙáõÝù` ½Ù³ÛɳÝù, á·¨áñáõÃÛáõÝ, ѳ÷ßï³Ïí³ÍáõÃÛáõݤ exaltation f, extase f ÑÇ³Ý³É 1¤ admirer vt; être ravi,e (de); áñ¨¿ μ³Ýáí ~ admirer qch; ÑdzÝáõÙ »Ù Ýñ³ ù³çáõÃÛ³Ùμ j’admire son courage; Ñdzó³Í »Ù je suis ravi,e (enchanté,e) 2¤ s’émerveiller ¥ëù³Ýã³Ý³É¤ 3¤ s’extasier (sur) ¥½Ù³ÛÉí»É¤; s’entousiasmer (pour) ¥Ë³Ý¹³í³éí»É¤ ÑdzݳÉÇ 1¤ admirable, magnifique 2¤ merveilleux,-euse, ravissant,e ¥ëù³Ýã»ÉǤ 3¤ délicieux,-euse ¥ÑáïÇ` ѳÙÇ Ù³ëÇݤ; ~ μáõñÙáõÝù parfum m délicieux 4¤ excellent,e ¥·»ñ³½³Ýó¤ ÑdzݳÉÇáñ»Ý admirablement, merveilleusement, à merveille Ñdzëó÷»óÝ»É décevoir vt, désanchanter vt, désappointer vt, désillusionner vt Ñdzëó÷»óÝáÕ décevant,e, frustrant,e ¥Ñáõë³Ë³μ ³ÝáÕ¤ Ñdzëó÷í³Í déçu,e, désenchanté,e, désappointé,e, désillusionné,e Ñdzëó÷í»É être déçu,e (désanchan-



μ³Ý³Ï³Ý Ñǹñá»ñÏñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë çñ³»ñÏñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ Ñǹñá¿É»Ïïñ³Ï³Û³Ý ï»°ë çñ³¿É»Ïïñ³Ï³Û³Ý ÑǹñáÏ³Û³Ý centrale f hydraulique



(hydroélectrique)



Ñǹñáٻ˳ÝÇϳ ï»°ë çñ³Ù»Ë³ÝÇϳ Ñǹñáٻ˳ÝÇÏ³Ï³Ý ï»°ë çñ³Ù»Ë³ÝÇÏ³Ï³Ý Ñǹñáï»ËÝÇϳ ï»°ë Ñ»Õáõϳï»ËÝÇϳ Ñǹñáï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ï»°ë Ñ»Õáõϳï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ÑÇ»ñ³ñËdz ï»°ë ëïáñ³Ï³ñ·áõÃÛáõÝ, å³ßïáݳϳñ·áõÃÛáõÝ ÑÇ»ñá·ÉÇý ¥Ù»Ñ»Ý³·ñáõÃÛáõݤ *hiéroglyphe m ÑÇ»ñá·ÉÇý³ÛÇÝ *hiéroglyphique 566



ÑÇà ßù»ñà *hit-parade m, palmarès m ÑÇÙ³ maintenant ¥³ÛÅÙ¤; actuellement, à présent ¥Ý»ñϳÛáõÙë¤; Ñ»Ýó ~`



Ù³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñ¤; capital m ¥¹ñ³Ù³·Éáõˤ; ØÇç³½·³ÛÇÝ ³ñÅáõóÛÇÝ ~ Fonds monétaire international (F.M.I.) ÑÇÙݳ¹ñ»É ¥ÑÇÙݻɤ fonder vt, instituer



³ÝÙÇç³å»ë tout de suite; tout à l’heure ¥ßáõïáí¤; ~ ÏËáë»Ýù ¹ñ³ Ù³ëÇÝ on va en parler tout à l’heure ÑÇÙ³Ý ~ íñ³ sur la base de; en vertu de ¥ûñ»ÝùÇ, å³Ûٳݳ·ñǤ ÑÇÙ³ñ 1¤ bête; idiot,e (adj/n); stupide ¥μáõä; ϳï³ñÛ³É ~ bête comme tout ¥¹³ñÓ.¤ ◊ ѳíÇ` ³í³Ý³ÏÇ å»ë ~ bête comme une oie 2¤ sot,te ¥³ÝË»Éù, ³ÝÙÇï¤ ◊ ~Ç μ³ËïÁ μ»ñáõÙ ¿ la fortune rit aux sots 3¤ imbécile ¥ïϳñ³ÙÇï¤ 4¤ borné,e ¥ë³Ñٳݳ÷³Ï¤ 5¤ ËëÏó., ·éÑÏ. con,asse ÑÇÙ³ñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ absurdités f pl, bêtises f pl, sottises f pl, baliverne f ÑÇÙ³ñ³μ³ñ d’une manière bête, bêtement; par bêtise ¥ÑÇÙ³ñáõÃÛáõÝÇó, ÑÇÙ³ñáõÃÛ³Ý å³ï׳éáí¤; sottement ¥³ÝÙÇï Ó¨áí¤ ÑÇÙ³ñ³Ý³É devenir bête, s’abêtir, s’abrutir ÑÇÙ³ñ³Ýáó ï»°ë ·Å³Ýáó ÑÇÙ³ñ³óÝ»É ¥Ë³μ»Éáí ÑÇÙ³ñ íÇ׳ÏÇ Ù»ç ¹Ý»É¤ duper vt ÑÇÙ³ñÇÏ ËëÏó. béta,sse n/adj, nigaud,e



vt



ÑÇÙݳ¹ñáõÙ fondation f, institution f ÑÇÙݳ¹ñáõÛà principe m fondamental ÑÇÙݳ½áõñÏ mal fondé,e, arbitraire; ~



ÉÇÝ»ÉÁ mal m fondé, arbitraire m



ÑÇÙݳÍñ³·Çñ programme m principal ÑÇÙݳϳ½Ù fondamental,e ÑÇÙÝ³Ï³Ý fondamental,e; principal,e, capital,e ¥·É˳íáñ¤; essentiel,le ¥¿³Ï³Ý¤, de fond, de base ¥μ³½³ÛÇݤ; ~ ûñ»Ýù loi f fondamentale; ~



å³ÛÙ³Ý condition f principale; ~ å³ï׳é cause f essentielle; ~ Ýáñá·áõÙ` ÑÇÙݳÝáñá·áõÙ grosses réparations f pl; É»½íμ. ~ μ³é³ýáݹ fonds m essentiel du lexique; ~Á` ¿³Ï³ÝÁ l’essentiel m ÑÇÙݳϳÝáõÙ essentiellement, principalement ¥·É˳íáñ³å»ë¤ ÑÇÙݳÏÙ³Ëù ¥Ï³ñÏ³ë¤ carcasse f ÑÇÙݳѳï³Ï de fond en comble; ~ ³Ý»É ruiner vt de fond en comble ÑÇÙݳѳñó question f de fond, problème m ÑÇÙÝ³Ù³ë ¥ë³í³éݳÏÇ ÑÇÙݳÏÙ³Ëù¤ fuselage m ÑÇÙݳÛÇÝ ùÇÙ. de la base, basique ÑÇÙݳÝ߳ݳϳÛÇÝ ¥ÝßáõÙ³ÛÇݤ É»½íμ. dénotatif,-ive ÑÇÙݳÝ߳ݳÏáõÃÛáõÝ É»½íμ. dénotation f ÑÇÙݳÝáñá·»É faire de grosses réparations, faire une réparation capitale ÑÇÙݳÝáñá·áõÙ grosses réparations f pl, réparation f capitale, réfection f ¥ß»ÝùÇ, ßÇÝáõÃ۳ݤ; révision f complète ¥»ñϳñ Å³Ù³Ý³Ï ã³ß˳ï³Í ·áñÍÇùǤ ÑÇÙݳå³ÛÙ³Ý condition f principale ÑÇÙݳå³ï gros mur m, mur m portant ÑÇÙݳå³ïÏ»ñ fond m ÑÇÙݳëÛáõÝ socle m, support m ÑÇÙݳí»ñ ¥ÑÇÙݳÏáñͳݤ de fond en comble; ~ ù³Ý¹»É détruire vt de fond en comble



adj/n



ÑÇÙ³ñáõÃÛáõÝ bêtise f, sottise f; ~Çó` ÑÇ-



Ù³ñáõÃÛ³Ý å³ï׳éáí par bêtise; ~Ý»ñ ³Ý»É faire des bêtises; ~ ¿ c’est bête, c’est stupide; ~Ý»ñ ¹áõñë ï³É dire des sottises ÑÇÙÝ ¥ûñÑÝ»ñ·¤ hymne m; å»ï³Ï³Ý ~ hymne national ÑÇÙݳμ³é mot m essentiel; dominante f ¥ÑáÙ³Ýß³ÛÇÝ ß³ñùǤ ÑÇÙݳ·ÇÍ ¥ÑÇÙݳϳÝ` ·É˳íáñ` μÝáñáß ·Çͤ ligne f générale ÑÇÙݳ·áõÛÝ ¥ýáݤ fond m ¥ÝϳñǤ ÑÇÙݳ¹Çñ fondateur,-trice n/adj; constitutif,-ive; ÐÇÙݳ¹Çñ ÅáÕáí Assemblée f Constituante (Constitutive), la Constituante; ~ ÅáÕáí réunion f constitutive ÑÇÙݳ¹ñ³Ù fondation f; fonds m ¥¹ñ³567



ÑÇÙݳíáñ fondé,e, bien fondé,e, valab-



ë³ñ ~Ý»ñáí à titre égaux; ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý ~Ý»ñáí` ϳٳíáñ Ï»ñåáí bénévolement ÑÇÙù 1¤ base f; ~ áõÙ ÉÇÝ»É être à la base de 2¤ fondations f pl, assise f ¥ß»ÝùǤ; ß»ÝùÇ ~Á ÷áñ»É creuser les fondations d’un immeuble 3¤ raison f ¥å³ï׳é¤; μáÉáñ ~»ñÝ áõݻ٠ϳñÍ»Éáõ, áñ ... j’ai toutes les raisons de penser que ...; ³é³í»É ¨ë ~ ϳ raison de plus; ~ ÁݹáõÝ»É` Ñ»Ýí»É se référer à; DZÝã ~áí` ÇÝãÇ ÑÇÙ³Ý íñ³ à quel titre 4¤ É»½íμ. radical m ¥μ³éÇ ~` μ³é³ÑÇÙù¤ ÑÇÝ 1¤ ancien,ne ¥Ý³ËÏÇݤ; ~ ѳۻñ»Ý ancien arménien m; ~ ýñ³Ýë»ñ»Ý ancien français m 2¤ vieux-vieilvieille ¥Ñݳó³Í¤ 3¤ d’occasion ¥û·ï³·áñÍí³Í, ·áñͳÍí³Í¤; ~` û·ï³·áñÍí³Í ³íïáÙ»ù»Ý³ voiture f d’occasion; ~ ÁÝÏ»ñ vieil ami m; ÑÝáõÙ` ݳËÏÇÝáõÙ dans le temps ÑÇݳ henné m; ~ ¹Ý»É` ÑÇÝ³Û»É teindre vt au henné ÑÇݳͳÕÇÏ μëμ. balsamine f ÑÇÝ³Û»É teindre vt au henné ÑÇݳíáõñó ¥ÑݳٻÝǤ ancien,ne; antique ÑÇÝ· cinq; ë»åï»Ùμ»ñÇ ~Á le cinq septembre; ~ Ñá·áí à cinq; ~Ý ¿É tous les cinq ◊ ~ Ù³ïÇ å»ë ·Çï»Ý³É savoir sur le bout du doigt ÑÇÝ·³Ï³Ý par cinq ÑÇÝ·»ñáñ¹ cinquième; cinq ¥Ñ»ñóϳÝáõÃÛáõÝ` ѳٳñ Ýß»Éáõ ¹»åùáõÙ¤; ~ ³Ý·³Ù la cinquième fois; ~ ¿ç page cinq; ~ Ù³ëÁ un cinquième ÑÇݷѳñϳÝÇ à (de) quatre étages ÑÇÝ·ß³μÃÇ jeudi m; ~ ûñÁ jeudi; ~ ûñ»ñÇÝ ¥³Ù»Ý ÑÇÝ·ß³μÃǤ le jeudi, tous les jeudis; »Ï»Õ. ³í³· ~ jeudi saint ÑÇÝ¹Ç ¥Ðݹϳëï³ÝÇ å»ï³Ï³Ý É»½áõݤ *hindi m ÑÇÝ»É ¥Ñ»Ýù ·ó»É¤ Ù³ÝÍ·. ourdir vt; ÑÇÝáÕ ë³ñù` Ù»ù»Ý³ ourdissoir m ÑÇÝáõÙ ¥ÑÇÝ»ÉÁ, Ñ»Ýù ·ó»ÉÁ¤ Ù³ÝÍ·. ourdissage m ÑÇß³¹³Ùμ³Ý cénotaphe m



le; ~ ÷³ëï³ñÏ argument m valable; probant,e ¥Ùï³íáñ ³ëå³ñ»½áõÙ¤ ÑÇÙݳíáñ³å»ë à fond, fondamentalement, d’une manière fondamentale ÑÇÙݳíáñ»É argumenter vt ¥÷³ëï³ñϻɤ, motiver vt ¥å³ï׳é³μ³Ý»É¤; justifier vt ¥³ñ¹³ñ³óݻɤ; Çñ ï»ë³Ï»ïÁ ~ justifier son point de vue ÑÇÙݳíáñí³Í fondé,e ÑÇÙݳíáñí³ÍáõÃÛáõÝ bien-fondé m, cohérence f ÑÇÙݳíáñí»É 1¤ être argumenté,e; être motivé,e ¥å³ï׳é³μ³Ýí³Í ÉÇݻɤ 2¤ s’installer ¥Ñ³ëï³ïáõÝ Ï»ñåáí ï»Õ³íáñí»É, ѳëï³ïí»É¤ ÑÇÙݳíáñáõÙ argumentation f, motivation f, justification f ÑÇÙݳñ³ñ capital,e, fondamental,e; ~ ³ß˳ïáõÃÛáõÝ œuvre f capitale ÑÇÙݳñÏ¥áõÃÛáõݤ établissement m; institution f ¥Ñ³ëï³ïáõÃÛáõݤ; å»ï³Ï³Ý ~` ѳëï³ïáõÃÛáõÝ établissement public ÑÇÙݳñÏ»É ¥ÑÇÙù ¹Ý»É` ·ó»É¤ faire (jeter) les fondations f pl ÑÇÙݳñÏ»ù ¥ß»ÝùÇ, ßÇÝáõÃ۳ݤ pose f de la première pierre (des fondements) ÑÇÙݳñÏáõÙ ¥ÑÇÙù ·ó»ÉÁ¤ pose f de la première pierre ÑÇÙݳù³ñ pierre f fondamentale; soubassement m ¥ÑÇÙù` ß»ÝùÇ, ßÇÝáõÃ۳ݤ; socle m ¥å³ïí³Ý¹³Ý¤; ~Á ¹Ý»É poser la première pierre ÑÇÙÝ»É fonder vt ¥ÑÇÙݳ¹ñ»É¤; baser vt ¥Ë³ñë˻ɤ; instituer vt ¥Ñ³ëï³ï»É, ëï»Õͻɤ ÑÇÙÝáíÇÝ à fond; ~ áõëáõÙݳëÇñ»É étudier vt à fond ÑÇÙÝáñáß fondamental,e ÑÇÙÝí»É ¥Ñ»Ýí»É¤ se baser sur, reposer sur; se fonder, s’appuyer; être fondé,e ÑÇÙÝáõÕÇ ¥ÑÇÙÝ³Ï³Ý áõÕǤ voie f principale ÑÇÙÝáõÙ fondation f, institution f ÑÇÙáõÝù principe m; ÷ÇÉ. raison f; ѳí³568



ÑÇß³ã³ñ rancunier,-ère ÑÇß³ã³ñáõÃÛáõÝ rancune f, ressentiment



~Ý»ñ` Ñáõß»ñ ³ñÃݳóÝ»É éveiller des souvenirs ÑÇßáó ï»°ë ѳÛÑáÛ³Ýù ÑÇßí»É rester vi dans la mémoire ÑÇå»ñμáÉ Ù³Ã. hyperbole f ÑÇå»ñïáÝdz ¥½³ñÏ»ñ³Ï³ÛÇÝ ×ÝßÙ³Ý ËÇëï μ³ñÓñ³óáõÙ¤ μÅßÏ. hypertension f ÑÇåÇ hippie (hippy) n ÑÇåÇ³Ï³Ý hippie (hippy); ~ ß³ñÅáõÙ mouvement m hippie ÑÇåÝáë hypnose f; ~áí μáõÅ»É traiter vt par l’hypnose; ÷Ëμ. fascination f ¥Ï³Ë³ñ¹³Ýù, Ãáíã³Ýù¤ ÑÇåÝáë³μáõÅáõÃÛáõÝ traitement m par l’hypnose ÑÇåÝáë³Ï³Ý, ÑÇåÝáë³ÛÇÝ hypnotique ÑÇåÝáë³Ñ³ñ hypnotisé,e; ~ íÇ׳ÏáõÙ ÉÇÝ»É être en état d’hypnose ÑÇåÝáë³ñ³ñ hypnotiseur,-euse n ÑÇåÝáë³ñ³ñáõÃÛáõÝ ¥ÑÇåÝáïǽ٤ hypnotisme m ÑÇåÝáë»É, ÑÇåÝáë³óÝ»É hypnotiser vt; ÷Ëμ. fasciner vt ¥Ï³Ë³ñ¹»É, ·»ñ»É, Ãáí»É, ¹Ûáõûɤ ÑÇåÝáëáõÙ hypnotisme m ÑÇåÝáïǽ٠ﻰë ÑÇåÝáë³ñ³ñáõÃÛáõÝ ÑÇåáû½ ï»°ë í³ñÏ³Í ÑÇåáÏñ³ïÛ³Ý μÅßÏ. hippocratique; ~ ³í³Ý¹áõÛà tradition f hippocratique; ~ »ñ¹áõÙ serment m d’Hippocrate ÑÇååÇ ï»°ë ÑÇåÇ ÑÇëݳÙÛ³ de cinquante ans; quinquagénaire ¥ï³ñÇùÇ Ù³ëÇݤ ÑÇëݳÙÛ³Ï période f de cinquante ans ¥Å³Ù³Ý³Ï³Ñ³ïí³Í¤; cinquantième anniversaire, cinquantenaire ¥ï³ñ»¹³ñÓ, ï³ñ»ÉÇó¤ ÑÇëï»ñdz hystérie f ÑÇëï»ñÇÏ ¥ã³÷³½³Ýó ¹Ûáõñ³·ñ·Çé¤ hystérique ÑÇëï»ñÇϳ crise f de nerfs ÑÇëáõÝ cinquante; ~ ï³ñ»Ï³Ý de cinquante ans ÑÇëáõÝ³Ï³Ý par cinquantaine ¥ÑÇëáõÝÑÇëáõݤ; ~ Ãí³Ï³ÝÝ»ñ les années f pl cinquante; ~ Ãí³Ï³ÝÝ»ñÇÝ aux années f pl cinquante



m



ÑÇß³ï³Ï souvenir m; mémoire f; Ç ~



Ù»ñ ѳݹÇåÙ³Ý en souvenir de notre rencontre; ѳñ·»É ٳѳó³ÍÇ ~Á honorer la mémoire d’un mort ÑÇß³ï³Ï³·Çñ auteur m de mémoires, mémorialiste n ÑÇß³ï³Ï³·ñáõÃÛáõÝ mémoires f pl ¥Ñáõß»ñ, Ñáõß³·ñáõÃÛáõݤ ÑÇß³ï³Ï³ñ³Ý journal m, notes f pl ÑÇß³ï³Ï»É mentionner vt; citer vt ¥Ý߻ɤ, rappeler vt ¥ÑÇß»óݻɤ mémorable; ~ ûñ` ÑÇß³ï³Ï»ÉÇ Çñ³¹³ñÓáõÃÛáõÝ jour m, événement m mémorable ÑÇß³ï³Ïí»É être mentionné,e; être cité,e ¥Ýßí»É¤ ÑÇß³ï³ÏáõÃÛáõÝ, ÑÇß³ï³ÏáõÙ mention f, citation f; commémoration f; ÑÇß³ï³ÏáõÃÛ³Ý ûñ jour m de commémoration; Ç ~ ... en mémoire de ... ÑÇß³ñÅ³Ý mémorable; ~ ï³ñ»ÃÇí date f mémorable ÑÇᯐ se rappeler, se souvenir (de); retenir vt ¥Ùï³å³Ñ»É¤; »ë É³í »Ù ÑÇßáõÙ ÇÙ ¹åñáó³Ï³Ý ï³ñÇÝ»ñÁ je me rappelle bien mes années scolaires; ÑÇß»°ù Ó»ñ ËáëïáõÙÝ»ñÁ souvenez-vous de vos promesses! ÑÇß»óÝ»É 1¤ rappeler vt 2¤ prendre les allures de ¥ÝÙ³Ý ÉÇÝ»É, ÝÙ³Ýí»É¤ ÑÇß»óáõÙ rappel m; avertissement m ÑÇßÛ³É cité,e, mentionné,e, précité,e; susdit,e ¥í»ñáÝß۳ɤ ÑÇßáÕ³Ï³Ý de mémoire ÑÇßáÕáõÃÛáõÝ 1¤ mémoire f; ɳí ~ bonne mémoire; ϳñ× ~ courte mémoire; ÑÇßáÕáõÃÛ³Ý Ù»ç ÙÝ³É rester dans la mémoire; ÑÇßáÕáõÃÛ³Ùμ Ýí³·»É jouer de mémoire; ѳí³ù³Ï³Ý ~ mémoire collective; ÑÇßáÕáõÃÛ³Ý Ïáñáõëï` Ùó·ÝáõÙ, ³ÝÑÇßáõÃÛáõÝ trou m (lacune f) de mémoire, μÅßÏ. amnésie f; ÑÇßáÕáõÃÛ³Ý Ïáñëïáí ï³é³åáÕ amnésique adj/n 2¤ souvenir m ¥Ñáõß, í»ñÑáõߤ; 569



ÑÇëáõÝ»ñáñ¹ cinquantième; cinquante ¥ï³ñ»ÃÇí, ¿ç, ѳٳñ Ýß»ÉÇë¤; ~



santé f précaire, petite santé f ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ maladie f; mal m; í³ñ³ÏÇã ~ maladie contagieuse (infectieuse); Íáí³ÛÇÝ ~` Íáí³Ëï mal de mer; ³ÝμáõÅ»ÉÇ ~ maladie incurable; ûè` ͳÝñ ~ maladie légère, grave; ë»é³Ï³Ý ׳ݳå³ñÑáí ÷á˳ÝóíáÕ ~ maladie sexuellement transmissible (M.S.T.); ~Á μáõÅ»É soigner la maladie ÑÇïÉ»ñ³Ï³Ý hitlérien,ne n ÑÇïÉ»ñÛ³Ý hitlérien,ne ÑÇñ³íÇ en effet; en vérité ¥Çñáù¤ ÑÇñÇÏ ¥Í³ÕϳμáõÛë¤ μëμ. iris m ÑÇ÷áûù hypothèque f ÑÇ÷áûù³ÛÇÝ hypothécaire; ~ ѳïϳóáõÙÝ»ñ prêts m pl hypothécaires ÑɳÍáõÏ μëμ. barbarée f ÑÉáõ soumis,e; obéissant,e ¥Ñݳ½³Ý¹¤; docile ¥ËáݳñÑ, Ñ»½¤ ÑÉáõÃÛáõÝ soumission f; obéissance f ¥Ñݳ½³Ý¹áõÃÛáõݤ; docilité f ¥ËáݳñÑáõÃÛáõÝ, Ñ»½áõÃÛáõݤ; résignation f ¥Ñ³Ù³Ï»ñåáõÙ¤ ÑÉáõÑݳ½³Ý¹ humble et obéissant,e ÑÕ³Ý³É 1¤ concevoir vt; ÙÇïù ~ avoir une idée 2¤ ourdir vt ¥Íñ³·ñ»É` Ù»ù»Ý³ÛáõÃÛáõÝ, μ³Ýë³ñÏáõÃÛáõݤ ÑÕ³ñ·»ÉÇã ï»°ë ѳϳμ»ÕÙݳíáñÇã ÑÕ³ñ·»ÉáõÃÛáõÝ ï»°ë ѳϳμ»ÕÙݳíáÑÇí³Ý¹áïáõÃÛáõÝ



ï³ñ»¹³ñÓ cinquantième anniversaire m; ~ ¿ç page f cinquante ÐÇëáõë Jésus m; ÐÇëáõë øñÇëïáë JésusChrist ÑÇí³Ý¹ malade adj/n; souffrant,e ¥í³ï³éáÕç¤; patient,e n ¥μáõÅíáÕ ~¤; ~ ÉÇÝ»É être malade; ûè ~ un peu malade (souffrant); ͳÝñ ~ malade grave; »ñ¨³Ï³Û³Ï³Ý ~ malade imaginaire; ³ÝμáõÅ»ÉÇ ~ malade incurable; »ñϳñ³ï¨` ß³ñáõݳϳμ³ñ ~ ÉÇÝ»É être chroniquement malade; ~ Ó¨³Ý³É simuler une maladie; ~ ËÝ³Ù»É soigner un (une) malade ÑÇí³Ý¹³μ»ñ infectueux,-euse, pathogène ÑÇí³Ý¹³·ÇÝ maladif,-ive; ~ ï»ëù air m maladif; ~ ÇÝùݳëÇñáõÃÛáõÝ amourpropre m maladif ÑÇí³Ý¹³Ëݳ٠garde-malade n ÑÇí³Ý¹³Ý³É tomber malade; ·ñÇåáí ~ attraper la grippe, avoir la grippe ¥·ñÇåáí ÑÇí³Ý¹ ÉÇݻɤ; ݳ ͳÝñ ÑÇí³Ý¹³ó»É ¿ il est tombé gravement malade ÑÇí³Ý¹³Ý³í navire-hôpital m ÑÇí³Ý¹³Ýáó hôpital m; clinique f ¥Ù³ëݳíáñ¤; ¹³ßï³ÛÇÝ ~ hôpital de campagne, hôpital ambulant ¥ß³ñųϳݤ; ~ ï³ñí»É être hospitalisé,e; ~ å³éÏ»óÝ»É hospitaliser vt; ~ å³éÏ»óÝ»ÉÁ hospitalisation f ÑÇí³Ý¹³Ýáó³ÛÇÝ hospitalier,-ière, d’hôpital; ~ ͳé³ÛáõÃÛáõÝ Service m hospitalier; ѳٳÉë³ñ³Ý³Ï³Ý ~ Ï»ÝïñáÝ Centre m hospitalier universitaire (C.H.U.); ~ Ù³Ñ×³Ï³É lit m d’hôpital ÑÇí³Ý¹³å³Ñ¥áõÑǤ infirmier,-ière n, garde-malade n ¥ÑÇí³Ý¹³Ëݳ٠³ÝÓ¤ ÑÇí³Ý¹³ë»ÝÛ³Ï ¥ÑÇí³Ý¹³ÝáóáõÙ¤ salle f (d’hôpital) ÑÇí³Ý¹³óÝ»É rendre malade ÑÇí³Ý¹áï maladif,-ive; chétif,-ive ¥íïÇï, Ãáõɳϳ½Ù¤; ~ ï»ëù air m maladif



ñáõÙ ÑÕ³óáÕ concepteur,-trice n ¥Ñ»ÕÇݳÏ, Ùß³ÏáÕ¤ ÑÕ³óáõÙ conception f ÑÕ»É ¥áõÕ³ñϻɤ envoyer vt, expédier vt; adresser vt ¥Ñ³ëó»³·ñ»É¤ ÑÕÇ enceinte, grosse; ~ ÏÇÝ femme en-



ceinte; ~ ÉÇÝ»É être enceinte; ÷Ëμ. gros de ¥³é³ç³óÝ»Éáõ ÁݹáõݳϤ; ѻ勉ÝùÝ»ñáí ~ gros de conséquences ÑÕÇ³Ý³É tomber vi (devenir vi) enceinte ÑÕdzóáõÙ conception f; fécondation f ¥μ»ÕÙݳíáñáõÙ, ³ñ·³ë³íáñáõÙ¤ ÑÕÇáõÃÛáõÝ grossesse f; gestation f ¥Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñǤ; ÙÇ ù³ÝÇ ³Ùëí³ ~ grossesse de quelques mois ÑÕÇáõÃÛ³Ý Ï³Ù³íáñ ÁݹѳïáõÙ ¥íÇÅáõÙ,



570



captivé,e ¥·»ñí»É¤; être séduit,e ¥·³ÛóÏÕí»É¤; être enchanté,e ¥Ñdzó³Í ÉÇݻɤ ÑÙ³ÛáõÃÛáõÝ ¥Ï³Ë³ñ¹³Ýù¤ sorcellerie



íÇÅ»óáõÙ¤ interruption f volontaire de grossesse (I.V.G.); ÑÕÇáõÃÛ³Ý ßñç³ÝÇ Ñ³Ù³ñ ïñíáÕ ³ñÓ³Ïáõñ¹ congé m de maternité ÑÕϳ·áñÍ polisseur,-euse n ÑÕϳÃáõÕà papier m (d’)émeri ÑÕϳù³ñ émeri m ÑÕÏ»É 1¤ polir vt ¥Ý³¨` ÷Ëμ.¤; á×Á ~ polir son style 2¤ limer vt ¥Ë³ñïáóáí¤ 3¤ égriser vt ¥áÕáñÏ»É` Ù³ñÙ³ñ, óÝϳñÅ»ù ù³ñ¤ ÑÕÏÇã 1¤ polisseur,-euse n ¥ÑÕÏáÕ μ³Ýíáñ,áõÑÇ, ÑÕÏáñ¹¤ 2¤ polisseuse f ¥·áñÍÇù¤; polissoir m ¥áÕáñÏÇã ·áñÍÇù` ËέݳÏ, ÑÕÏáó¤ ÑÕÏí³Í poli,e; égrisé,e ¥áÕáñÏí³Í¤ ÑÕÏí³Íù polissage m ÑÕÏí»É se polir; ³¹³Ù³Ý¹Á ³¹³Ù³Ý¹áí ¿ ÑÕÏíáõÙ le diamant se polit par le diamant ÑÕÏáõÙ polissage m ÑÕáõÃÛáõÝ conception f; ÏñáÝ. ²Ý³ñ³ï ÐÕáõÃÛáõÝ ¥êáõñμ ²ëïí³Í³ÍÝǤ l’Immaculée Conception ÑÕáõÙ renvoi m, référence f; ~ ³Ý»É faire référence à ÑÕ÷³Ý³É vivre dans l’abondance, nager dans l’opulence; être comblé,e (saturé,e, rassasié,e); se blaser ¥Ñ³÷ñ³Ý³É¤ ÑÕ÷³óÝ»É rassasier vt, combler vt, saturer vt; blaser vt ¥Ñ³÷ñ³óݻɤ ÑÕ÷³óáõÙ rassasiement m, saturation f, ËëÏó. vie f à gogo ÑÙ³Û»É 1¤ charmer vt, ravir vt ¥¹ÛáõûÉ, Ñdzóݻɤ 2¤ fasciner vt, ensorceler vt ¥Ï³Ë³ñ¹»É¤ 3¤ captiver vt ¥·»ñ»É¤ ÑÙ³ÛÇÉ ï»°ë å³Ñå³Ý³Ï 2¤ ÑÙ³ÛÇã 1¤ charmant,e, ravissant,e ¥¹ÛáõÃÇã¤, admirable 2¤ captivant,e ¥·»ñáÕ¤ 3¤ séduisant,e ¥·³ÛóÏÕÇ㤠4¤ glamoureux,-euse ¥~ å»ñ׳å³×áõÛ× Ó¨áí¤; ~` ¹ÛáõÃÇã` ϳ˳ñ¹Çã Ëáëù incantation f ÑÙ³ÛáÕ charmeur,-euse n; séducteur,trice n/adj ¥·³ÛóÏÕáÕ¤; fascinateur,-trice ¥Ï³Ë³ñ¹áÕ¤ ÑÙ³Ûí³Í enchanté,e, ravi,e ¥Ñdzó³Í¤ ÑÙ³Ûí»É être charmé,e (ravi,e); être



f,



sortilège m



ÑÙ³Ûù charme m ¥Ññ³åáõÛñ, Ãáíã³Ýù¤; attrait m ¥·ñ³íãáõÃÛáõݤ; glamour m ¥å»ñ׳å³×áõÛ× ~¤ ÑÙï³Ý³É acquérir des connaissances



(des qualités); s’instruire, s’informer ÑÙï³ó³Í versé,e dans; expert,e (en, dans) ¥÷áñÓí³Í, ÷áñÓ³éáõ¤ ÑÙïáñ»Ý habilement, en maître ¥í³ñå»ïáñ»Ý¤; savamment ¥·Çï³Ï Ó¨áí¤ ÑÙïáõÃÛáõÝ 1¤ maîtrise f, habileté f, savoir-faire m 2¤ expérience f ¥÷áñÓ³éáõÃÛáõݤ 3¤ habitude f ¥í³ñÅí³ÍáõÃÛáõݤ 4¤ génie m; ·áñÍ»ñÁ í³ñ»Éáõ ~ génie des affaires ÑÙáõï habile, expert,e, expérimenté,e ¥÷áñÓí³Í, ÷áñÓ³éáõ¤; versé,e dans ¥í³ñå»ï, í³ñŤ; instruit,e, connaisseur,-euse ¥·Çï³Ï¤ ÑÛáõà 1¤ jus m ¥Ùñ·Ç¤; ݳñÝçÇ ~ jus d’orange 2¤ suc m ¥μáõë³Ï³Ý, ϻݹ³Ý³Ï³Ý¤ 3¤ sève m ¥³íÇߤ ÑÛáõóÉÇ juteux,-euse ¥Ùñ·»ñÇ Ù³ëÇݤ, succulent,e ¥μáõÛëÇ Ù³ëÇÝ, ݳ¨` ÷Ëμ. ѳٻդ ÑÛáõóÉÇáõÃÛáõÝ succulence f ÑÛáõóù³ÙÇã presse-fruits m invar ÑÛáõÃ»Õ ï»°ë ÑÛáõóÉÇ ÑÛáõûÕáõÃÛáõÝ ï»°ë ÑÛáõóÉÇáõÃÛáõÝ ÑÛáõÉ» atome m; ~Ç ïñáÑáõÙ fission f atomique (du noyau de l’atome), fission f nucléaire ÑÛáõÉ»³μ³Ý ¥ÑÛáõÉ»³·»ï, ÙÇçáõϳ·»ï, ³ïáÙ³·»ï¤ atomiste n ÑÛáõÉ»³μ³ÝáõÃÛáõÝ ¥ÙÇçáõϳÛÇÝ ýǽÇϳ¤ physique f atomique ÑÛáõÉ»³Ï³Ý atomique; nucléaire ¥ÙÇçáõϳÛÇݤ ÑÛáõͳËï phtisie f ÑÛáõÍ»É épuiser vt, exténuer vt; éreinter vt ¥ë³ëïÇϤ ÑÛáõÍÇã épuisant,e, exténuant,e; ereintant,e, accablant,e 571



ÑÛáõÍí³Í épuisé,e, exténué,e, ¥áõųëå³é¤; éreinté,e ¥ë³ëïÇϤ ÑÛáõÍí³ÍáõÃÛáõÝ épuisement m, exténuation f; éreintement m ¥ë³ëïÇϤ ÑÛáõÍí»É s’épuiser, s’exténuer ¥áõųëå³éí»É¤; s’éreinter ¥ë³ëïÇϤ ÑÛáõÍáõÙ épuisement m, exténuation f ÑÛáõÕ³Ï cabane f, baraque f; chaumière f ¥Ëñ×Çä; hutte f ¥ùáÉÇÏ, ÑáÉÇϤ ÑÛáõÕ³í³Ý bidonville m ÑÛáõå³ïáë ¹íÝ·. consul,e n; ·É˳íáñ ~



ÑÛáõëí³Í³μ³Ý Ï»Ýëμ. histologue n ÑÛáõëí³Í³μ³Ý³Ï³Ý Ï»Ýëμ. histolo-



gique



ÑÛáõëí³Í³μ³ÝáõÃÛáõÝ Ï»Ýëμ. histologie f



ÑÛáõëí³Íù 1¤ tissu m ¥Ý³¨` Ï»Ýëμ.¤ 2¤ tricotage m ¥·áñÍí³Íù¤ ÑÛáõëí³Íù³·áñÍ ¥ïñÇÏáï³Å³·áñͤ



bonnetier,-ière n



ÑÛáõëí³Íù³ÛÇÝ Ï»Ýëμ. tissulaire ÑÛáõëí³Íù»Õ»Ý ¥ïñÇÏáï³Å¤ bonnetterie f ¥³åñ³Ýù, ³ñï³¹ñ³Ýù¤ ÑÛáõëí»É être tressé,e; s’entrelacer ¥ÙdzÑÛáõëí»É¤ ÑÛáõëáõÙ tressage m, nattage m ÑÛáõëù ¥Ù³½»ñǤ tresse f de cheveux,



consul,e général,e



ÑÛáõå³ïáë³Ï³Ý ¹íÝ·. consulaire, de



consul; ~ ͳé³ÛáõÃÛáõÝ service m consulaire ÑÛáõå³ïáë³ñ³Ý consulat m ÑÛáõå³ïáëáõÃÛáõÝ consulat m ÑÛáõë ¥Ù³½»ñÇ Í³Ù¤ natte f, tresse f; ~ ³Ý»É` ͳ٠ÑÛáõë»É faire une natte (une tresse) ÑÛáõë»É tresser vt ¥½³ÙμÛáõÕ, Ù³½»ñÁ ¨ ³ÛÉݤ; åë³Ï ~ tresser une couronne; tisser vt ¥Ïï³í¤; tricoter vt ¥ßÛáõÕ»ñáí¤; natter vt ¥÷ëdzä; mailler vt ¥ûճϤ; μáõÛÝ ~` ßÇÝ»É faire son nid ÑÛáõëÇë nord m; ~áõÙ dans le Nord; ~ ³ýñÇÏÛ³Ý nord-africain,e ÑÛáõëÇë³μÝ³Ï habitant,e n du nord, Nordique n ÑÛáõëÇë³Û· aurore f boréale ÑÛáõëÇë³ÛÇÝ du nord, septentrional,e, nordique; ~ ù³ÙÇ vent m du nord; ~ 쨻é Pôle m Nord; ~ ºíñáå³ Europe f septentrionale (nordique); ~ ²Ù»ñÇϳ Amérique du Nord; ~ Íáí mer f du Nord ÑÛáõëÇë³ïɳÝïÛ³Ý nord-atlantique ÑÛáõëÇë-³ñ¨»Éù nord-est m ÑÛáõëÇë-³ñ¨Ùáõïù nord-ouest m ÑÛáõëÇë³÷³ÛÉ aurore f boréale ÑÛáõëÇë³ýñÇϳóÇ ¥³ÉÅÇñóÇ Ï³Ù Ù³ñáÏϳóǤ Maghrébin,e n ÑÛáõëÝ menuisier m; charpentier m ¥³ï³ÕÓ³·áñͤ ÑÛáõëݳñ³Ý ¥ÑÛáõëÝáó, ÑÛáõëÝÇ ³ñÑ»ëï³Ýáó¤ atelier m de menuisier ÑÛáõëÝáó ï»°ë ÑÛáõëݳñ³Ý ÑÛáõëÝáõÃÛáõÝ ¥³ï³ÕÓ³·áñÍáõÃÛáõݤ menuiserie f



natte f de cheveux



ÑÛáõñ 1¤ hôte n, invité,e n ¥Ññ³íÇñ۳ɤ;



μ³ñÓñ³ëïÇ×³Ý ~ hôte de marque; ~ ·Ý³É` ³Ûó»É»É aller voir qn; Ù»ÏÇ ï³ÝÁ ~ ÉÇÝ»É être chez qn; ~ »Ï³Í ÉÇÝ»É être en visite ~»ñ áõÝ»Ý³É avoir du monde; ~»ñÇ ÁݹáõÝáõÙ ¥ÑÛáõñ³ÝáóáõÙ¤ réception f 2¤ visiteur,-euse n ¥³Ûó»Éáõ¤ 3¤ convive n ¥×³ß³ÏÇó, áõñÇßÝ»ñÇ Ñ»ï ׳ßÇ Ññ³íÇñí³Í ³ÝÓ¤ ÑÛáõñ³Ë³Õ tournée f; ~»ñ áõÝ»Ý³É être en tournée; ~»ñÇ Ù»ÏÝ»É faire des tournées ÑÛáõñ³Ë³Õ³ÛÇÝ de tournée ÑÛáõñ³Ýáó hôtel m; ~áõÙ Çç¨³Ý»É descendre à l’hôtel; ~Ç Ï³é³í³ñÇã gérant m d’hôtel; ~Á ÉÇùÝ ¿ l’hôtel est complet ÑÛáõñ³Ýáó³ÛÇÝ hôtelier,-ière; ~ ·áñÍ` ÑÛáõñ³Ýáó³í³ñáõÃÛáõÝ hôtellerie f; ~ »Ýóϳéáõóí³Íù` ~ ó³Ýó infrastructure f hôtelière, capacité f d’accueil ÑÛáõñ³Ýáó³í³ñáõÃÛáõÝ ¥ÑÛáõñ³Ýáó³ÛÇÝ ·áñͤ hôtellerie f ÑÛáõñ³Ýáó³ï»ñ ¥ÑÛáõñ³Ýáó³ïÇñáõÑǤ hôtelier,-ière n ÑÛáõñ³ë»Õ³Ý table f d’hôte ÑÛáõñ³ë»ÝÛ³Ï salle f de séjour, salon m ÑÛáõñ³ë»ñ hospitalier,-ière ÑÛáõñ³ëÇñ³μ³ñ avec hospitalité, d’une manière hospitalière 572



ÑÛáõñ³ëÇñ»É 1¤ offrir (l’hospitalité); Ã»Û ~ offrir du thé 2¤ régaler vt ¥ë»Õ³Ý ·ó»É, ׳ßÏ»ñáõÛà ϳ½Ù³Ï»ñå»É¤ 3¤ payer vt ¥í׳ñ»É` ׳߳ñ³ÝáõÙ ¨ ³ÛÉáõñ¤ ÑÛáõñ³ëÇñí»É ¥í³Û»É»É Ñ³Ù»Õ áõï»ÉÇùÁ¤



Ñݳ¹³í³Ý ÏñáÝ. vieux croyant m Ñݳ¹³í³Ý³Ï³Ý de vieux croyant Ñݳ¹³ñ antiquité f; ~áõÙ` Ëáñ ÑÝáõÃÛ³Ý



ßñç³ÝáõÙ dans l’antiquité, dans les temps les plus reculés Ñݳ¹³ñÛ³Ý ancien,ne; antique; archaïque ¥ÑݳٻÝǤ Ñݳ½³Ý¹ obéissant,e, docile ¥Ñ»½¤ Ñݳ½³Ý¹³μ³ñ ï»°ë Ñݳ½³Ý¹áñ»Ý Ñݳ½³Ý¹»óÝ»É soumettre vt; assujettir ¥ûñ»ÝùÇÝ »Ýóñϻɤ Ñݳ½³Ý¹»óáõÙ soumission f, sujétion f ¥»ÝóñÏáõÙ¤ Ñݳ½³Ý¹áñ»Ý docilement, humblement; avec soumission ¥»ÝóñÏí»Éáí¤ Ñݳ½³Ý¹í»É 1¤ obéir à vt ind 2¤ se soumettre à, obtempérer à vt ind ¥»ÝóñÏí»É¤ 3¤ se plier ¥ï»ÕÇ ï³É¤ Ñݳ½³Ý¹áõÃÛáõÝ obéissance f, soumission f; obédience f ¥ÏñáݳíáñǤ Ñݳϳñϳï raccommodeur,-euse n Ñݳϻݹ³Ý³μ³ÝáõÃÛáõÝ paléozoologie



se régaler



ÑÛáõñ³ëÇñáõÃÛáõÝ hospitalité f ÑÛáõñ³ëñ³Ñ salle f de réception; salon m ¥ÑÛáõñ³ë»Ý۳Ϥ ÑÛáõñ³ïÛ³ó inhospitalier,-ière ¥³ÝÑÛáõñÁÝϳÉ, ÑÛáõñ ãëÇñáÕ¤ ÑÛáõñ³ïÛ³óáõÃÛáõÝ inhospitalité f ¥³ÝÑÛáõñÁÝϳÉáõÃÛáõݤ ÑÛáõñÁÝÏ³É hospitalier,-ière; ~ ¹³ñÓÝ»É ¥áñ¨¿ í³Ûñ¤ convivialiser vt ÑÛáõñÁÝÏ³É»É accueillir les hôtes ÑÛáõñÁÝϳÉáÕ hôte m, hôtesse f ÑÛáõñÁÝϳÉí»É être en visite, être ac-



cueilli,e



ÑÛáõñÁÝϳÉíáÕ hôte n; ~ÇÝ ÁݹáõÝ»É ¥ï»Õ³íáñ»É¤ recevoir (loger) un



hôte (une hôte)



ÑÛáõñÁݳϳÉáõÃÛáõÝ hospitalité f ÑÛáõñÁÝϳÉáõÙ réception f, accueil m Ñݳμ³Ý 1¤ ï»°ë Ñݳ·»ï 2¤ archaïsant,e adj/n ¥Ñݳμ³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñ ·áñͳ-



f



Ñݳѳí³ï ï»°ë Ñݳ¹³í³Ý Ñݳѳí³ù antiquaire n ÑݳӨ ï»°ë Ñݳá× ÑÝ³Ù³ß usé,e, vieux-vieil-vieille, râpé,e, usagé,e ¥·áñͳÍí³Í, Ù³ßí³Í¤ ÑݳٻÝÇ ancien,ne, antique ¥ÑÇݳíáõñó¤; archaïque ¥í³ÕÝç³Ï³Ý¤; préhistorique ¥Ý³Ë³å³ïٳϳݤ ÑݳÙáÉ routinier,-ière; conservateur,trice ¥å³Ñå³Ýáճϳݤ ÑݳÙáÉáõÃÛáõÝ routine f; conservatisme m ¥å³Ñå³ÝáճϳÝáõÃÛáõݤ; traditionalisme m ¥Ñݳí³Ý¹³Ï³ÝáõÃÛáõݤ ÑÝ³Ý³É vieillir vi; s’user, être usé,e ¥Ù³ßí»É¤; être délabré,e ¥Ë³ñËÁÉí»É¤; être suranné,e ¥Å³Ù³Ý³Ï³íñ»å ¹³éݳɤ; tomber en désuétude ¥³Ý·áñͳͳϳÝ` ³ÝÏÇñ³é»ÉÇ ¹³éݳɤ ÑÝ³ß»Ý de vieille construction, d’une



ÍáÕ` ·ñ³íáñ ϳ٠μ³Ý³íáñ ËáëùáõÙ¤ Ñݳμ³Ý³Ï³Ý archaïque Ñݳμ³ÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. archaïsme m ÑݳμÝ³Ï ancien habitant m; aborigène n ¥μÝÇϤ Ñݳ·³½³Ý ÑÝ¿³μ. paléothérium m Ñݳ·»ï archéologue n Ñݳ·Çï³Ï antiquaire m Ñݳ·Çï³Ï³Ý archéologique; ~ å»ÕáõÙÝ»ñ fouilles f pl (recherches f pl) archéologiques Ñݳ·ÇïáõÃÛáõÝ archéologie f Ñݳ·ñ³·»ï paléographe n Ñݳ·ñ³·Çï³Ï³Ý paléographique Ñݳ·ñ³·ÇïáõÃÛáõÝ paléographie f Ñݳ·ñ³Ë³Ýáõà librairie f d’occasion; magasin m de bouquiniste Ñݳ·ñ³í³×³é bouquiniste n Ñݳ·áõÛÝ très ancien,ne, antique, de l’antiquité; séculaire ¥μ³½Ù³¹³ñÛ³¤



construction ancienne



Ñݳßáñ chiffon m; ~»ñ ѳí³ùáÕ chif-



fonnier,-ière n



573



tuel,le ¥Ý»ñáõݳϤ; ~ íï³Ý·` Ïáñáõëï risque m Ñݳñ³íáñÇÝë autant que possible ¥áñù³Ý Ñݳñ³íáñ ¿¤, dans la mesure du possible ¥Ñݳñ³íáñÇÝ ã³÷, Ñݳñ³íáñáõÃÛ³Ý ë³ÑÙ³ÝÝ»ñáõÙ¤ Ñݳñ³íáñáõÃÛáõÝ possibilité f; occasion f ¥å³ï»Ñ ³éÇä; moyen m ¥ÙÇçáó¤; ³ñï³Ñ³ÝÙ³Ý ~Ý»ñ possibilités d’exportation; ýÇݳÝë³Ï³Ý ~Ý»ñ possibilités financières, moyens financiers Ñݳñ»É 1¤ inventer vt ¥·ïÝ»É, ·Ûáõï ³Ý»É, ѳÛïݳ·áñÍ»É, ݳ¨` ÑáñÇݻɤ 2¤ imaginer vt ¥»ñ¨³Ï³Û»É, å³ïÏ»ñ³óݻɤ 3¤ concevoir vt ¥Ï³½Ù»É` Íñ³·Çñ, ݳ˳·ÇÍ ¨ ³ÛÉݤ ÑݳñÅ»ù ~ Çñ»ñÇ Ë³Ýáõà magasin m d’antiquités f pl; antiquités f pl ÑݳñáÕ ¥·Ûáõï³ñ³ñ¤ inventeur,-trice n ÑݳñáíÇ inventé,e; fictif,-ive ¥ßÇÝÍáõ¤, imaginé,e ¥»ñ¨³Ï³Û³Ï³Ý¤ Ñݳñù 1¤ truc m ¥×³ñåÇÏ ³ñ³ñù` ˳դ 2¤ manœuvres f pl ¥Ù»ù»Ý³ÛáõÃÛáõݤ; ë³Ï³ñ³Ý³ÛÇÝ` μáñë³ÛÇÝ ~Ý»ñ` Ù»ù»Ý³ÛáõÃÛáõÝÝ»ñ manœuvres de bourse 3¤ mode m ¥Ï»ñå, Ó¨, »Õ³Ý³Ï¤ 4¤ stratagème m ¥Ëáñ³Ù³ÝÏáõÃÛáõÝ, ׳ñåÇÏ ~¤ Ñݳñù³·»ï truquiste n Ñݳó³Í 1¤ vieilli,e 2¤ périmé,e ¥Å³ÙÏ»ï³Ýó¤ 3¤ désuet,-ète ¥·áñͳÍáõÃÛáõÝÇó ¹áõñë »Ï³Í¤ 4¤ délabré,e ¥Ë³ñËáõɤ Ñݳó³ÍáõÃÛáõÝ 1¤ désuétude f ¥Å³ÙÏ»ï³ÝóáõÃÛáõÝ, ųٳݳϳíñ»åáõÃÛáõÝ, ·áñͳÍáõÃÛáõÝÇó ¹áõñë »Ï³Í ÉÇÝ»ÉÁ¤; Çñ³íμ. caducité f ¥³Ýí³í»ñáõÃÛáõݤ 2¤ usure f ¥Ù³ßí³ÍáõÃÛáõݤ 3¤ délabrement m ¥Ë³ñËáõÉáõÃÛáõݤ ÑݳóÝ»É user vt ¥Ù³ß»É¤, faire vieillir; Ñݳóñ³Í ·ÇÝÇ vin m vieux ÑݳóáõÙ ¥Ù³ßáõÙ, Ù³ßí³ÍáõÃÛáõݤ usure f, obsolescence f ÑÝ·³Ã¨ à cinq branches; ~ ³ëïÕ étoile f à cinq branches ÑÝ·³Ù³ïÛ³Ý ¥ÐÇÝ Îï³Ï³ñ³ÝÇ ³é³çÇÝ ÑÇÝ· ·ÇñùÁ¤ pentateuque m ÑÝ·³Ù³ñï Ù³ñ½. pentathlon m



Ñݳßáõϳ ¥·áñͳÍí³Í Çñ»ñÇ ßáõϳ¤



marché m aux puces Ñݳá× ¥Ñݳó³Í¤ passé,e de mode, démodé,e; obsolète ¥ë³ñù³íáñáõÙ¤; ~ ¹³éݳÉ` ¹³¹³ñ»É Ýáñ³Ó¨ ÉÇÝ»É se démoder Ñݳí³×³é brocanteur,-euse n; fripier,ière n, chiffonnier,-ière n ¥Ñ³·áõëï»Õ»ÝǤ Ñݳí³×³éáõÃÛáõÝ brocantage m, commerce m de bric-à-brac; friperie f ¥Ñ³·áõëï»Õ»ÝǤ; Ñݳí³×³éáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É brocanter vi, vt Ñݳí³Ý¹ de vieille coutume; de vieille tradition; ~ ëáíáñáõÃÛáõÝ` ëáíáñáõÛà usage m de vieille coutume ÑݳïÇå incunable; ~ ·Çñù incunable m; ~ Ññ³ï³ñ³ÏáõÃÛáõÝ édition f incunable Ñݳñ ï»°ë Ñݳñ³íáñáõÃÛáõÝ Ñݳñ³·»ï ingénieux,-euse, inventif,ive Ñݳñ³·Çïáñ»Ý ingénieusement; habilement ¥×³ñåÏáñ»Ý¤ Ñݳñ³·ÇïáõÃÛáõÝ ¥×³ñï³ñáõÃÛáõÝ, í³ñå»ïáõÃÛáõݤ savoir-faire m invar



Ñݳñ³ÙÇï 1¤ ingénieux,-euse, inventif,-ive 2¤ débrouillard,e, habile ¥×³ñåÇϤ; ~ Ù³ñ¹ débrouillard,e n ¥ËëÏó.¤ 3¤ astucieux,-euse ¥Ëáñ³Ù³ÝϳÙÇï¤; ~ å³ï³ëË³Ý répon-



se f astucieuse



Ñݳñ³Ùïáñ»Ý ingénieusement, astucieusement ¥Ëáñ³Ù³ÝϳÙïáñ»Ý¤; habilement, adroitement ¥×³ñåÏáñ»Ý¤ Ñݳñ³ÙïáõÃÛáõÝ ingéniosité f, esprit m; savoir-faire m; habileté f ¥×³ñåÏáõÃÛáõݤ; astuce f ¥Ëáñ³Ù³ÝÏ ~¤; imagination f ¥ÉáõÍáõÙÝ»ñ ·ïÝ»Éáõ ~¤ Ñݳñ³Ýù fiction f; invention f Ñݳñ³íáñ 1¤ possible; éventuel,le, ¥áñ¨¿ å³ÛÙ³ÝÇ ¹»åùáõÙ¤; ~ ¿ c’est



possible, il est possible; áñù³Ý ~ ¿ autant que possible; áñù³Ý ~ ¿ ³ñ³· le plus vite possible; ~ μ³ñ»É³íáõÙ éventuelle amélioration f 2¤ probable ¥Ñ³í³Ý³Ï³Ý¤ 3¤ vir-



574



ÑÝ·³Ù³ñïÇÏ Ù³ñ½. pentathlonien,ne n ÑÝ·³ÙÛ³ quinquennal,e, de cinq ans ÑÝ·³ÙÛ³Ï quinquennat m ÑÝ·³ÙëÛ³ de cinq mois ÑÝ·³ÝÇß de cinq chiffres ÑÝ·³ÝÇëï »ñÏñã. pentaèdre adj/n ÑÝ·³ÝÏÛáõÝ pentagonal,e ÑÝ·³ÝÏÛáõÝÇ »ñÏñã. pentagone m ÑÝ·³å³ïÇÏ 1. adj quintuple; ÙÛáõëÇó ~



Ñݹϳù³Õ³Õ ¥³ñáõ ÑÝ¹Ï³Ñ³í¤ dindon m



Ñݹϻջ· ¥μ³ÙμáõϤ μëμ. bambou m ÑݹÏÁÝÏáõ½»ÝÇ ¥ÏáÏáë»ÝǤ μëμ. cocotier m



ÑݹÏÁÝÏáõÛ½ ¥ÏáÏáë¤ μëμ. noix f de coco,



coco m



ÑݹÏáï»Ù μëμ. capucine f Ñݹáõǽ٠ÏñáÝ. hindouisme m ÑÝ¿³μ³Ý paléontologiste n, paléonto-



Ù»Í ·áõÙ³ñ somme f quintuple d’une autre 2. quintuple m, au quintuple; ~Á í׳ñ»É payer le quintuple; ~ ã³÷áí` ~Á í»ñ³¹³ñÓÝ»É rendre au quintuple ÑÝ·³å³ïÏ»É quintupler vt ÑÝ·³é¿ç μëμ. pentandre ÑÝ·Û³Ï »ñÅßï. quintette m ÑÝ·áïÝÛ³ ïÕã÷. pentamètre adj/n ÑÝ·ûñÛ³ de cinq jours; ~ ųÙÏ»ïáõÙ en cinq jours Ñݹ³íáñ ¥Ñáõݹ áõÝ»óáÕ¤ μëμ. grenu,e Ñݹ»íñáå³μ³Ý indo-europiste n Ñݹ»íñáå³μ³ÝáõÃÛáõÝ linguistique f indo-européenne Ñݹ»íñáå³Ï³Ý indo-européen,ne; ~ É»½áõ langue f indo-européenne Ñݹ»íñáå³óÇ Indo-Européen,ne n ÑݹÇÏ, ÑݹÏáõÑÇ Indien,ne n ÑݹϳÉÇÙáÝ ¥·ñ»Ûåýñáõï¤ μëμ. pamplemousse m; ~Ç Í³é pamplemoussier



logue n



ÑÝ¿³μ³Ý³Ï³Ý paléontologique ÑÝ¿³μ³ÝáõÃÛáõÝ paléontologie f ÑÝÓ³Ù»ù»Ý³ ¥ÑÝÓÇã Ù»ù»Ý³¤ moisson-



neuse f, faucheuse f



ÑÝÓ³Ý 1¤ pressoir m 2¤ hutte f ÑÝÓ»É faucher vt; moissonner vt ¥Ñ³ó³Ñ³ïÇϤ; ËáïÁ ~ faucher l’herbe ◊



ÇÝã áñ ó³Ý»ë, ¿Ý ÏÑÝÓ»ë on récolte ce qu’on a semé ÑÝÓÇã ¥Ù»ù»Ý³¤ moissonneuse f, faucheuse f; ~ - ϳÉëÇã` ѳó³Ñ³ïÇϳѳí³ù Ù»ù»Ý³ moissonneusebatteuse f ÑÝÓíáñ¥áõÑǤ moissonneur,-euse n, faucheur,-euse n ÑÝáïÇ ¥ÑÇÝáõÙÇÝ Çñ»ñ¤ bric-à-brac m; friperie f, chiffons m pl ¥ÑÇÝ Ñ³·áõëï¤ ÑÝáïdzßáõϳ marché aux puces ÑÝáïdzí³×³é ï»°ë Ñݳí³×³é ÑÝáïÇù ¥ÑÇÝ` ³Ýå»ïù` ³Ý³ñÅ»ù μ³Ý»ñ¤ frusques f pl; bric-à-brac m (pl invar); vieillerie f ÑÝáó 1¤ four m 2¤ ï»Ë. chaudière f 3¤ chaufferie f ¥ÑÝáó³ïáõÝ, ϳÃë³Û³ïáõݤ 4¤ forge f ¥¹³ñμÝáóǤ ÑÝáó³å³Ý chauffeur m ÑÝã³Ï sonnette f ÑÝã³Ï³Ý acoustique ÑÝã³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ¥Éë»ÉÇáõÃÛáõÝ, ³ÏáõëïÇϳ¤ acoustique f ÑÝã»É 1¤ sonner vi ¥½³ñÃáõóÇãÇ, ÍÇͳÕÇ Ù³ëÇݤ; résonner vi ¥ÕáÕ³Ýç»É` Ó³ÛÝÇ, ½³Ý·Ç Ù³ëÇݤ; tinter vi ¥½³Ý·Ç, ÷áùñ ½³Ý·Ç` ½³Ý·³ÏÇ Ù³ëÇݤ; retentir vi ¥³ñÓ³·³Ýù ï³É, Ãݹ³É¤; se faire entendre ¥Éëí»É¤; ¹³ Ï»ÕÍ ¿ ÑÝãáõÙ cela sonne



m



ÑݹϳËÝÓáñ μëμ. goyave f ÑݹϳËÝÓáñ»ÝÇ μëμ. goyavier m ÑÝ¹Ï³Ï³Ý indien,ne, d’Inde Ñݹϳѳí ϻݹμ. dinde f; dindon m ¥³ñáõ ~, Ñݹϳù³Õ³Õ¤; Ñݹϳѳ-



íÇ ×áõï` ÑݹϳѳíÇÏ dindonneau m



ÑݹϳݳñÇÝç ï»°ë ÑݹϳÉÇÙáÝ ÑݹϳÝß»ÝÇ μëμ. cacaoyer m ÑݹϳÝáõß μëμ. ¥Ï³Ï³á¤ cacao m ÑݹϳãÇÝÛ³Ý indochinois,e ÑݹϳãÇÝóÇ, ÑݹϳãÇÝáõÑÇ Indochi-



nois,e



ÑݹϳóÇ ¥Ï³ñÙñ³Ùáñä Indien,ne n Ñݹϳóáñ»Ý μëμ. sarrasin m, blé m noir; ~Ç de sarrasin; ~Ç ßÇɳ ¥ù³ßáíÇ, ϳ߳¤ du sarrasin 575



phonématique f, phonémique f



faux 2¤ prononcer vt ¥³ñï³ë³Ý»É, É»½íÇ ÑÝãÛáõÝÝ»ñÁ ³ñï³μ»ñ»É¤ ÑÝã»ÉÇ ¥³ñï³ë³Ý»ÉÇ, ³ñï³μ»ñíáÕ¤ prononçable ¥ÑÝãÛáõÝÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ; ¹Åí³ñ ~` ³ñï³ë³Ý»ÉÇ difficilement prononçable ÑÝã»Õ ¥ÑÝãáõݤ sonore, ample; retentissant,e ¥μ³ñÓñ ÑÝãáÕ, Ãݹáõݤ; ~ Ó³ÛÝ voix f sonore (ample) ÑÝã»Õ³Ó³ÛÝ ayant une voix sonore ÑÝã»Õáñ»Ý d’une manière sonore ÑÝã»ÕáõÃÛáõÝ sonorité f ÑÝã»ñ³Ý· intonation f ¥»É¨¿ç³íáñáõÙ¤; timbre m ¥Ó³ÛÝÇ »ñ³Ý·¤ ÑÝã»óÝ»É faire sonner; faire résonner; faire tinter; faire retentir; ³Ñ³½³Ý· ~ sonner le tocsin; ÷Ëμ. ѳñó ~` μ³ñÓñ³óÝ»É soulever une question ÑÝãÛáõÝ son m; Ýí³·³ËÙμÇ ~Ý»ñÇ Ý»ñùá aux sons de l’orchestre ÑÝãÛáõݳμ³Ý phonéticien,ne n ÑÝãÛáõݳμ³Ý³Ï³Ý phonétique ÑÝãÛáõݳμ³Ýáñ»Ý phonétiquement ÑÝãÛáõݳμ³ÝáõÃÛáõÝ phonétique f ÑÝãÛáõݳ·Çñ ¥ë³ñù¤ sonagraphe m ÑÝãÛáõݳ·ñáõÃÛáõÝ sonagramme m ÑÝãÛáõÝ³Ï³Ý phonique; phonétique ¥ÑÝãÛáõݳμ³Ý³Ï³Ý¤ ÑÝãÛáõݳÛÇÝ sonore; ~ ÏÇÝáÝϳñ film m sonore; ~ ûå»ñ³ïáñ ingénieur m du son ÑÝãÛáõݳã³÷ ¥Ó³Ûݳã³÷¤ ýǽ. phonomètre m ÑÝãÛáõݳã³÷áõÃÛáõÝ ýǽ. phonométrie f ÑÝãÛáõݳí»ñÉáõÍÇã ¥ë³ñù¤ sonagraphe m ÑÝãÛáõݳíáñ»É sonoriser vt ¥ýÇÉÙÁ ¨ ³ÛÉݤ ÑÝãÛáõݳíáñáõÙ sonorisation f ¥ýÇÉÙÇ ¨ ³ÛÉݤ ÑÝãÛáõݳ÷áËáõÃÛáõÝ É»½íμ. changement m phonétique ÑÝãáõÙ ¥ÑÝãÛáõÝÝ»ñÇ ³ñï³ë³ÝáõÃÛáõÝ, ³éá·³ÝáõÃÛáõݤ prononciation f, accent m ÑÝãáõÛà ɻ½íμ. phonème m ÑÝãáõÛóμ³Ý³Ï³Ý phonologique, phonématique, phonémique ÑÝãáõÛóμ³ÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. phonologie f,



ÑÝãáõÛóÛÇÝ É»½íμ. phonologique ÑÝãáõÝ sonore; ~ Ó³ÛÝ voix f sonore ÑÝãáõÝáõÃÛáõÝ sonorité f ÑÝáõÃÛáõÝ 1¤ ancienneté f ¥ÑÇÝ ÉÇÝ»ÉÁ¤ 2¤ antiquités f pl ¥Ùß³ÏáõÛÃÇ ³ÝóÛ³ÉÇó å³Ñå³Ýí³Í Çñ»ñ, Ñáõß³ñÓ³ÝÝ»ñ¤ 3¤ vétusté f, délabrement m ¥Ñݳó³Í` ˳ñËÉí³Í ÉÇÝ»ÉÁ¤ ÑÝáõÙ dans l’antiquité, dans la haute



antiquité



ÑÝáõó de tout temps; depuis longtemps, de longue date ¥í³Õáõó¤ ÑÝûñÛ³ ancien,ne ÑáμμÇ ¥Ý³ËÁÝïñ³Í ųٳÝó` ½μ³ÕÙáõÝù¤ hobby m Ñáμ»ÉÛ³Ý anniversaire m; commémoration f ¥áñ¨¿ ï³ñ»ÃíÇ Ñáμ»ÉÛ³Ý³Ï³Ý ³ñ³ñáÕáõÃÛáõݤ; solennités f pl ¥Ñ³Ý¹ÇëáõÃÛáõÝÝ»ñ¤; jubilé m ¥ÙdzÛÝ ÑÇëݳÙÛ³ ï³ñ»¹³ñÓÇ ¹»åùáõÙ¤ Ñáμ»ÉÛ³Ý³Ï³Ý à l’occasion de l’anni-



versaire, commémoratif,-ive



ÑáμáÛ »ñÅßï. hautbois m Ñáμá۳ѳñ ¥ÑáμáÛÇëï¤ »ñÅßï. haut-



boïste n



Ñá· soin m; ~ ï³Ý»É prendre (avoir)



soin de qn, se soucier de qch; soigner vt ¥Ëݳٻɤ, se préoccuper (de qch) ¥½μ³Õí»É ÙÇ μ³Ýáí¤; ~ ã¿ ce n’est pas grave, ça ne fait rien!, ce n’est pas un drame ¥áÕμ»ñ·áõÃÛáõÝ ã¿¤; ~ ï³ñ»ù prenez soin Ñá·³μ³ñÓáõ curateur,-trice n ¥Ëݳٳϳɤ Ñá·³μ³ñÓáõÃÛáõÝ patronage m; curatelle f ¥ËݳٳϳÉáõÃÛáõݤ Ñá·³É se soucier de qch, avoir (prendre) soin de qn; se préoccuper de Ñá·³ÍáõÃÛáõÝ sollicitude f; attention f ¥áõß³¹ñáõÃÛáõݤ Ñá·³ï³ñ plein,e de sollicitude, plein,e de soins attentifs; attentionné,e ¥áõß³¹Çñ¤; ~ í»ñ³μ»ñÙáõÝù sollicitude f; ~ Ï»ñåáí avec sollicitude Ñá·³ï³ñáõÃÛáõÝ sollicitude f, soins m pl; Ñá·³ï³ñáõÃÛ³Ùμ avec sollicitude; Ù³Ûñ³Ï³Ý ~ sollicitude maternelle 576



mentale; ~ ˳ݷ³ñáõÙ áõÝ»óáÕ` ~ ÑÇí³Ý¹ aliéné,e adj/n Ñ᷻ϻñïí³Íù conception f d’âme Ñ᷻ѳÛñ père m adoptif Ñá·»Ñ³Ý pénible ¥¹Åí³ñÇÝ, ï³Å³Ý»ÉǤ; douloureux,-euse ¥ó³í³·Çݤ Ñ᷻ѳݷÇëï »Ï»Õ. office m des morts; ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý ~ meeting m de deuil; Ñ᷻ѳݷëïÛ³Ý å³ï³ñ³· messe f de requiem, messe f des morts; service m funèbre Ñ᷻ѳñ³½³ï intime; cordial,e ¥ëñï³Ùáï, ëñï³ÏÇó¤; ~` Ùï»ñÙÇÏ ½ñáõÛó entretien m intime Ñ᷻ѳñ³½³ïáõÃÛáõÝ intimité f; cordialité f ¥ëñï³ÏóáõÃÛáõݤ Ñ᷻ѳó repas m funéraire Ñá·»ÑÙ³ enchanteur,-teresse n Ñá·»ÑáõÛ½ pathétique; émouvant,e ¥Ñáõ½Ç㤠Ñá·»Õμ³Ûñ frère m spirituel Ñá·»Õ»Ý spirituel,le; immatériel,le ¥³ÝÝÛáõóϳݤ, incorporel,le ¥³ÝÙ³ñÙÇݤ Ñá·»Õ»ÝáõÃÛáõÝ spiritualité f Ñá·»Ù³Ûñ mère f adoptive Ñá·»Ù³ß pénible, affligeant,e, déchirant,e Ñá·»Ù»ï psychotrope; ~ ¹»Õ` ÝÛáõà psychotrope m Ñ᷻ݻñ·áñÍáõÝ stupéfiant,e adj/n; ~ ÝÛáõà substance f stupéfiante, stupéfiant m Ñá·»Ýáñá·áõÙ renouveau m spirituel Ñá·»áñ¹Ç fils m adoptif Ñá·»áñëáõÃÛáõÝ ÏñáÝ. prosélytisme m Ñá·»å»ë spirituellement, moralement; intérieurement ¥Ý»ñùáõëï¤ Ñá·»í³ñ ¥Ñá·»í³ñùÇ Ù»ç ·ïÝíáÕ¤ agonisant,e, moribond,e adj/n, mourant,e adj/n Ñá·»í³ñù agonie f; ~Ç Ù»ç ÉÇÝ»É être à l’agonie; ~Ç Ù»ç ·ïÝíáÕ` Ñá·»í³ñ agonisant,e, moribond,e, mourant,e; ~Ç Ù»ç ·ïÝíáÕ ïÝï»ëáõÃÛáõÝ économie f moribonde Ñá·»í»ñÉáõͳμ³Ý psychanalyste n Ñá·»í»ñÉáõÍ³Ï³Ý psychanalytique Ñá·»í»ñÉáõÍáõÃÛáõÝ psychanalyse f;



Ñá·»³é tourmenteur,-euse n; persécu-



teur,-trice; ~ Ññ»ßï³Ï ange m déchu, mauvais ange m Ñá·»μ³Ý psychologue n Ñá·»μ³Ý³Ï³Ý psychologique Ñá·»μ³Ý³Ù³Ýϳí³ñÅ³Ï³Ý psychopédagogique Ñá·»μ³Ý³Ù³Ýϳí³ñÅáõÃÛáõÝ psychopédagogie f Ñá·»μ³Ý-Ù³Ýϳí³ñÅ psychopédagogue n Ñá·»μ³Ýáñ»Ý psychologiquement Ñá·»μ³ÝáõÃÛáõÝ psychologie f Ñá·»μáõÅ³Ï³Ý psychiatrique; ~ ÑÇí³Ý¹³Ýáó` Ñá·»μáõųñ³Ý hôpital m psychiatrique Ñá·»μáõųñ³Ý psychiatrie f, hôpital m psychiatrique, asile m d’aliénés Ñá·»μáõÅ»É μÅßÏ. psychiatriser vt Ñá·»μáõÅáõÃÛáõÝ μÅßÏ. psychiatrie f, psychothérapie f Ñá·»μáõË cordial,e, sincère Ñá·»μáõÛÅ μÅßÏ. psychiatre m, analyste n, psychanalyste n Ñá·»·³Éáõëï ¥Ñá·»·³ÉëïÛ³Ý ûñ` ïáݤ »Ï»Õ. Pentecôte Ñá·»¹³ñÓ résurrection f Ñá·»¹áõëïñ fille f adoptive Ñá·»½³í³Ï enfant n adoptif,-ive Ñá·»½Ù³ÛÉ ravissant,e Ñá·»½Ù³ÛɳÝù, Ñá·»½Ù³ÛÉáõÃÛáõÝ ravissement m Ñá·»Ãáí ï»°ë Ñá·»½Ù³ÛÉ Ñ᷻ųé³Ý· ï»°ë Ñá·»áñ¹Ç Ñ᷻ɻ½í³μ³Ý psycholinguiste n Ñ᷻ɻ½í³μ³Ý³Ï³Ý psycholinguistique Ñ᷻ɻ½í³μ³ÝáõÃÛáõÝ psycholinguistique f Ñ᷻˳ËïáõÙ ï»°ë Ñ᷻˳ݷ³ñáõÙ Ñ᷻˳ݷ³ñáõÙ ¥åëÇËὤ psychose f Ñá·»Ëéáí agité,e; troublé,e, anxieux,euse Ñá·»Ëéáíù agitation f; émoi m, anxiété f



Ñá·»Ï³Ý d’âme, de l’âme; ~ íÇ׳Ï`



Ñá·»íÇ×³Ï état m d’âme, état m moral; ~ ѳݷëïáõÃÛáõÝ quiétude f d’âme; ~ ˳ݷ³ñáõÙ aliénation f 577



Ñá·Ý»É 1¤ se fatiguer; Ñá·Ý³Í ÉÇÝ»É être fatigué,e 2¤ se lasser ¥áõųëå³éí»É¤ 3¤ s’éreinter ¥ë³ëïÇÏ Ñá·Ý»É¤ Ñá·Ý»óÝ»É 1¤ fatiguer vt, exténuer vt, épuiser vt, éreinter vt 2¤ lasser vt ¥Ó³ÝÓñ³óݻɤ Ñá·Ý»óÝáÕ ¥Ñá·Ý»óáõóÇ㤠fatigant,e,



Ñá·»í»ñÉáõÍáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É ¥Ý³¨` Ñá·»í»ñÉáõÍáõÃÛ³Ùμ μáõŻɤ psychanalyser vt; Ñá·»í»ñÉáõÍáõÃÛ³Ùμ μáõÅí»É se faire psychanalyser Ñá·»íÇ×³Ï état m d’âme, état m moral Ñá·»íÇñ³μáõÅáõÃÛáõÝ psychochirurgie f Ñá·»íÇñ³μáõÛÅ psychochirurgien,ne n Ñá·¨áñ spirituel,le; ~ ³ñÅ»ùÝ»ñ valeurs f pl spirituelles; ~ »ñ·»ñ chants m pl spirituels, cantique f ¥ûñÑÝ»ñ·¤; ~ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ musique f sacrée Ñá·¨áñ³Ï³Ý ecclésiastique m Ñá·¨áñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ clergé m Ñá·»ï³Ýç déchirant l’âme, qui déchire l’âme Ñá·»óáõÝó bouleversant l’âme, qui bouleverse l’âme Ñá·»÷áËáõÃÛáõÝ métempsycose f, réincarnation f; transmigration f des âmes Ñá·Ç 1¤ âme f; ³ÙμáÕç Ñá·áí` ëñïáí de tout (mon, son etc.) cœur; Ñá·áõë ËáñùáõÙ au fond de moi; ~Ý ³í³Ý¹»É rendre l’âme; ²ëïí³Í ~Ý Éáõë³íáñÇ Dieu veuille avoir son âme; Ñá·áõ Ñ»ï Ë³Õ³É taquiner vt; ~ë` ëÇñ»ÉÇë mon chou ◊ Ñá·áí ¥áõ¤ Ù³ñÙÝáí corps et âme 2¤ personne f ¥Ù³ñ¹, ³ÝÓ¤; ÙÇ ù³ÝÇ ~ quelques personnes 3¤ esprit m ¥á·Ç¤; êáõñμ ~ Saint-Esprit Ñá·Û³Ï¥ë¤ ÷Õùß. ma mignonne, ma chérie, mon chou Ñá·Ý³ lavement m ¥·áñÍáÕáõÃÛáõÝÁ¤; poire f à lavement ¥Ñá·Ý³ ³Ý»Éáõ ѳñÙ³ñ³Ýù¤; ~ ³Ý»É` ¹Ý»É faire un lavement; ~ ÁݹáõÝ»É prendre un lavement; ~ Ýß³Ý³Ï»É administrer un lavement Ñá·Ý³μ»Ï exténué,e, brisé,e de fatigue Ñá·Ý³Í fatigué,e, las,se; áñ¨¿ μ³ÝÇó ~` Ó³ÝÓñ³ó³Í` Ïßï³ó³Í ÉÇÝ»É en avoir marre ¥ËëÏó.¤ Ñá·Ý³ÍáõÃÛáõÝ ¥Ñá·ÝáõÃÛáõݤ fatigue f, lassitude f; ~Ý ½·³ÉÇ ¿ la fatigue se fait sentir Ñá·Ý³ÏÇ ¥ÃÇí¤ ùñÏÝ. pluriel m Ñá·Ý³ÏÇáõÃÛáõÝ É»½íμ. pluralité f Ñá·Ý³ï³Ýç éreinté,e, épuisé,e ¥ÑÛáõÍí³Í¤



épuisant,e, exténuant,e, éreintant,e



Ñá·Ý»óáõóÇã ï»°ë Ñá·Ý»óÝáÕ Ñá·ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë Ñá·Ý³ÍáõÃÛáõÝ Ñá·áó ¥Ñ³é³ã³Ýù¤ soupir m; ËáñÁ ~



gros soupir; ~ Ñ³Ý»É pousser un soupir, soupirer vi Ñá·ë souci m; préoccupation f ¥Ùï³Ñá·áõÃÛáõݤ; soin m; ~»ñ tracasserie f ¥·É˳ó³í³Ýù¤; ~ å³ï׳é»É donner du souci; ϳñÍ»ë áõñÇß ~ ãϳñ` ÙdzÛÝ ë³ ¿ñ å³Ï³ë il ne manquait plus que cela Ñá·ë³ß³ï plein,e de soucis, soucieux,-euse, préoccupé,e; anxieux,euse ¥Ùï³Ñá·¤ Ñá¹1 ϽÙËë. articulation f; ÍÝÏÇ` ³ñÙáõÝÏÇ ~ articulation du genou, du coude Ñá¹2 ùñÏÝ. article m; ³Ýáñáß ~ article indéfini; áñáßÇã ~ article défini; ÙdzÓáõÉí³Í ~ article contracté; Ù³ëÝ³Ï³Ý ~ article partitif Ñá¹³μ³ßË articulé,e; ~ Ëáëù langage m articulé Ñá¹³μáñμ μÅßÏ. arthrite f Ñá¹³·³ñáõÃÛáõÝ μÅßÏ. rhumatisme m articulaire Ñá¹³¹Çï³½ÝÝáõÙ μÅßÏ. arthroscopie f Ñṳ˳Ëï»É ¥Ñá¹Á ¹áõñë ·ó»É¤ démettre vt; désarticuler vt, se fouler; áïùÁ ~ se fouler le pied Ñṳ˳ËïáõÙ μÅßÏ. entorse f, luxation f, distorsion f, déboîtement m Ñṳϳå1 ¥ÑṤ ï»Ë. charnière f; ·Ý¹³Ó¨ ~ rotule f Ñṳϳå2 ¥Ï³åáÕ Ó³Ûݳíáñ¤ ùñÏÝ. voyelle f de liaison Ñá¹³ÛÇÝ Ï½ÙËë. articulaire Ñá¹³íáñáõ٠ϽÙËë. articulation f Ñá¹³ï³å μÅßÏ. goutte f; arthrite f Ñá¹³ó³í μÅßÏ. rhumatisme m ¥é¨Ù³ïǽ٤; arthralgie f ¥Ñá¹³ï³å¤



578



Ñá¹³ó³í³ÛÇÝ rhumatismal,e Ñá¹í³Í 1¤ article m; ³é³çÝáñ¹áÕ ~ ¥Ã»ñÃÇ, ³Ùë³·ñǤ éditorial m ¥ËëÏó., Ñåí. édito m¤ 2¤ Çñ³íμ. article m ¥å³Ûٳݳ·ñÇ` ûñ»ÝùÇ Ï»ï¤, clause f ¥å³Ûٳݳ·ñǤ, chapitre m, chapitre m budgétaire ¥μÛáõç»Ç¤; ~Ç



ÑáÉáíí»É ùñÏÝ. se décliner; ÷Ëμ. se



répéter



ÑáÉáííáÕ ¥ÑáÉáí»ÉǤ ùñÏÝ. déclinable; ~



·áÛ³Ï³Ý nom m déclinable



ÑáÉáíáõÙ ùñÏÝ. déclinaison f ÑáÉáíáõÛà 1¤ évolution f ¥¿íáÉÛáõódz¤ 2¤ É»½íμ. polyptote m ¥ÏñÏÝáõÃÛ³Ý ï»-



ѳٳӳÛÝ en vertu de l’article; ~ ³é ~ par article Ñá¹í³Í³·Çñ auteur m de l’article Ñá¹í³Í³ß³ñ série f d’articles Ñá¹í³Íáï³ÝÇÝ»ñ ϻݹμ. anthropodes m



ë³Ï, μ³éÇ ÏñÏÝáõÃÛáõÝÁ ï³ñμ»ñ Ó¨»ñáí` ÑáÉáíÝ»ñáí¤ ÑáËáñï³É braver vt, narguer vt, s’enhardir ÑáËáñï³ÉÇ¥ó¤ hautain,e, arrogant,e ÑáËáñï³Ýù bravade f ÑáÍ dense; épais,se, compact,e ¥ËÇï¤; ~ μ³½ÙáõÃÛáõÝ foule f dense, tas m de monde ÑáÏ»Û hockey m; ~ ë³éáõÛóÇ íñ³ ¥ï³÷ûÕ³Ïáí Ñáϻۤ hockey sur glace; ËáïÇ ~ ¥Ù³Ï³Ý³Ë³Õ¤ hockey sur gazon ÑáÏ»ÛÇëï,-áõÑÇ hockeyeur,-euse n, joueur,-euse n de hockey ÑáÏï»Ùμ»ñ octobre m; ~ÇÝ en octobre, au mois d’octobre ¥~ ³ÙëÇݤ; ~Ç ùë³ÝÇÝ le vingt octobre ÑáÏï»Ùμ»ñÛ³Ý d’octobre ÑáÕ terre f; terrain m ¥ÑáÕ³μ³ÅÇݤ; sol m ¥·»ïÇݤ; μ»ññÇ` å³ñ³ñï ~ terre fertile; ³Ýμ»ññÇ ~ terre infertile; Ëáå³Ý ~ terre vierge; ë¨ ~` 먳ÑáÕ terre noire; ³í³½áï ~` ³í³½³ÑáÕ terre sablonneuse; Ù߳ϻÉÇ ~` í³ñ»É³ÑáÕ terre arable; ³ÝÙß³Ï ~ terre inculte; ѳÛñ»ÝÛ³ó` ѳÛñ»Ý³Ï³Ý ~ sol de la patrie; ~Ç áñ¹ ver m de terre; ~Ç ë»÷³Ï³ÝáõÃÛáõÝ propriété f foncière; ~Á Ñ»ñÏ»É labourer la terre; ~Á áéá·»É irriguer la terre; ~Á ³éáÕç³óÝ»É` μ»ññdzóÝ»É bonifier la terre; ~Ç ï³ÏÇó ÷áñ»Éáí Ñ³Ý»É déterrer vt; ÷Ëμ. ~ ݳ˳å³ïñ³ëï»É poser des jalons ÑáÕ³μ³Å³ÝáõÙ, ÑáÕ³μ³ßËáõÙ partage m du terrain ÑáÕ³μ³ÅÇÝ terrain m, lot m de terrain; parcelle f de terrain ¥÷áùñ¤ ÑáÕ³μ³ñ»É³íáõÙ bonification f de la terre ÑáÕ³μÉáõñ butte f, tertre m, monticule m



pl



Ñáųñ³μ³ñ 1¤ à l’amiable; ~ ³ÙáõëݳÉáõÍí»É divorcer à l’amiable 2¤ volontiers ¥ëÇñáí¤; de bon gré ¥Ñáųñ³Ï³Ù¤ Ñáųñ³·Çñ ¥³Ïó»åï¤ acceptation f Ñáųñ³Ï³Ù 1. adv volontairement, bé-



névolement, de bon gré, de son plein gré; volontiers ¥ëÇñáí¤ 2. adj volontaire, bénévole Ñáųñ³Ï³ÙáõÃÛáõÝ libre consentement m; bon gré m ÑáÉ toupie f Ñáɳݹ³Ï³Ý *hollandais,e; de *Hollande; ~ å³ÝÇñ fromage m de Hollande Ñáɳݹ³óÇ, ÑáɳݹáõÑÇ *Hollandais,e Ñáɳݹ»ñ»Ý *hollandais m, néerlandais m



ÑáɳÝÇ 1¤ découvert,e 2¤ ï»°ë Ù»ñÏ ÑáɹÇÝ· ¥ÑáɹÇÝ·³ÛÇÝ ÁÝÏ»ñáõÃÛáõݤ



holding m ou f



ÑáÉÇíáõ¹Û³Ý *hollywoodien,ne ÑáÉÉ ï»°ë ݳ˳ëñ³Ñ ÑáÉáí ùñÏÝ. cas m; áõÕÕ³Ï³Ý ¥ë»é³Ï³Ý,



ïñ³Ï³Ý, ѳÛó³Ï³Ý, μ³ó³é³Ï³Ý, ·áñÍdzϳÝ, Ý»ñ·á۳ϳÝ, Ïáã³Ï³Ý¤ ÑáÉáí nominatif m (génitif m, datif m, accusatif m, ablatif m, instrumental m, locatif m, vocatif m) ÑáÉáí³Ï ï»Ë. roulette f, galet m; poulie f ¥÷áϳÝÇí¤ ÑáÉáí³Ï³Ý ùñÏÝ. casuel,le; ~ í»ñç³íáñáõÃÛáõÝÝ»ñ désinences f pl casuelles; ~ ûùáõÛà flexion f casuelle ÑáÉáí³Ó¨ ùñÏÝ. forme f casuelle ÑáÉáí»É ùñÏÝ. décliner vt; ÷Ëμ. répéter vt 579



ÑáÕ³·»ï pédologue n ÑáÕ³·Çï³Ï³Ý pédologique ÑáÕ³·ÇïáõÃÛáõÝ pédologie f, agrologie f ¥Ù߳ϻÉÇ ÑáÕ»ñÇ ·Çï³Ï³Ý áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõݤ ÑáÕ³·áñÍ¥áõÑǤ laboureur m ¥ÑáÕ³Ù߳Ϥ; agriculteur,-trice n, cultiva-



terreuse; ~ μ³ñ»÷áËáõÙ` é»ýáñÙ réforme f agraire; ~ ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ travaux m pl de terrassement; ~ ë»÷³Ï³ÝáõÃÛáõÝ propriété f foncière; ~ ѳñÏ impôt m foncier; ~ í³ñÏ crédit m foncier ÑáÕ³Ýó»É mettre vt à la terre ÑáÕ³ÝóáõÙ mise f à la terre ÑáÕ³ß»Ý bâti,e (fait,e) de terre Ñáճ߻ñï couche f de terre ÑáÕ³ßÇݳñ³ñ³Ï³Ý d’organisation agraire ÑáÕ³ßÇݳñ³ñáõÃÛáõÝ réglementation f de l’exploitation de la terre ÑáÕ³ã³÷ arpenteur m, arpenteur m géomètre, géomètre n ÑáÕ³ã³÷³Ï³Ý d’arpentage, d’arpenteur ÑáÕ³ã³÷áõÃÛáõÝ, ÑáÕ³ã³÷áõÙ arpentage m ÑáÕ³å³ïÝ»ß retranchement m de terre, rempart m (mur m) de terre ÑáÕ³å³ñÇëå é³½Ù. fortification f de terre ÑáÕ³ë³Ï³í qui manque de terre ÑáÕ³ë³Ï³íáõÃÛáõÝ manque m de terre ÑáÕ³ï³ñ³Íù ¥ÑáÕ³Ïïáñ¤ terrain m; ~Ç Ñ³ïϳóáõÙ ¥Ï³éáõó³å³ïÙ³Ý Ñ³Ù³ñ¤ attribution f d’un terrain ÑáÕ³ï»ñ propriétaire n foncier (terrien) ÑáÕ³ïÇñ³Ï³Ý foncier,-ière, des propriétaires fonciers, terrien,ne ÑáÕ³ïÇñáõÃÛáõÝ propriété f foncière (terrienne) ÑáÕ³ïÝ³Ï hutte f ÑáÕ³ïáõñù ï»°ë ÑáճѳñÏ ÑáÕ³÷áñ ¥·»ïݳ÷áñÇã, ¿ùëϳí³ïáñ¤ excavateur m ÑáÕ» de terre ÑáÕ»É ¥ÑáÕáí ͳÍϻɤ couvrir vt de terre ÑáÕ»Õ»Ý terrestre ¥»ñÏñ³ÛÇݤ ÑáÕÙ tempête f, ouragan m; vent m ¥ù³ÙǤ ÑáÕÙ³·Çñ ¥·áñÍÇù¤ anémographe m ÑáÕÙ³·ñáõÃÛáõÝ anémographie f ÑáÕٳ˳éÝ mêlé,e de vent ÑáÕٳͳÕÇÏ ¥³Ý»Ùáݤ μëμ. anémone f ÑáÕÙ³Ï³Û³Ý éolienne f f



teur,-trice n



ÑáÕ³·áñÍ³Ï³Ý agricole; rural,e ÑáÕ³·áñÍáõÃÛáõÝ ¥»ñÏñ³·áñÍáõÃÛáõݤ



agriculture f ¥»ñÏñ³·áõݹ¤ globe m terrestre ÑáÕ³½³íÃáõÙ ¥ÑáÕ³ï³ñ³Íù ½³íûÉÁ¤ annexion f (d’un territoire) ÑáÕ³½ñÏ»É déposséder vt de ses terres ÑáÕ³½ñÏí»É être dépossédé,e, de ses terres ÑáÕ³½ñÏáõÃÛáõÝ ¥ÑáÕÇ å³Ï³ëáõÃÛáõÝ, ÑáÕ³½áõñÏ ÉÇÝ»ÉÁ¤ pénurie f de terre ÑáÕ³½ñÏáõÙ dépossession f de ses terres ÑáÕ³½áõñÏ sans terre; ~ ·ÛáõÕ³óÇÝ»ñ paysans m pl sans terre Ñáճó÷ pantoufle f, mule f; tong f ¥ÉáÕ³÷³ÛÇÝ, ûè¤ Ñáճó÷ÇÏ ¥ÇÝýáõ½áñdz, ݳ˳ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ ï»ë³ÏÇÝ å³ïϳÝáÕ ÙdzμçÇç ϻݹ³ÝǤ infusoire m ÑáÕ³ÃáõÙμ remblai m ÑáÕ³ÉÇóù ¥ÑáÕ³ÉóáõÙ¤ remblai m Ñáճ˳éÝ terreux,-euse ÑáճͳÍÏ couvert,e de terre ÑáճͳÍÏáõÛà couverture f de terre ÑáÕ³ÍáõË ï»°ë Ïǽ³ÑáÕ Ñáճϻñ géophage ¥Ï»Ý¹³ÝÇ Ï³Ù Ù³ñ¹¤ ÑáճϻñáõÃÛáõÝ géophagie f ÑáÕ³Ïáßï ¥ÑáÕ³ÏáõÝÓ¤ motte f ÑáÕ³Ïïáñ terrain m; parcelle f de terre ¥÷áùñÇϤ ÑáÕ³ÏáõÛï levée f de terre, digue f ÑáճѳñÏ impôt m foncier, foncier m, rente f foncière ÑáÕ³Ù³ë terrain m; ïݳٻñÓ ~ enclos m, potager m (individuel) ÑáÕ³Ùß³ÏáõÃÛáõÝ, ÑáÕ³Ùß³ÏáõÙ culture f de la terre ÑáÕ³ÛÇÝ terreux,-euse; agraire; foncier,-ière; ~ ·áÛ³óáõÃÛáõÝ substance ÑáÕ³·áõݹ



580



ÑáÕٳϳÛáõÝ résistant,e aux vents ÑáÕٳϳÛáõÝáõÃÛáõÝ résistance f aux vents ÑáÕÙ³ÏáÍ, ÑáÕÙ³Ñ³É³Í agité,e par le



ÙáÉáõÃÛáõÝ ÑáÙáë»ùëáõ³ÉÇëï ï»°ë ѳٳë»é³ÙáÉ Ñá۳ϳå merveilleux,-euse, magnifique; superbe ¥ëù³Ýã»ÉǤ, splendide ¥ßù»Õ¤; formidable ¥ÑdzݳÉǤ; excellent,e ¥·»ñ³½³Ýó¤; grandiose ¥í»Ñ³å³Ýͤ; ~ Ï»ñåáí merveilleu-



vent



ÑáÕٳѳñ battu,e des vents, travaillé,e



par le vent



ÑáÕٳѳñ»É éventer vt ¥Ý³¨` û¹ÇÝ ï³É¤, exposer vt au vent ÑáÕٳѳñí»É s’éventer ÑáÕÙ³Ó³ÛÝ hurlant,e comme le vent ÑáÕÙ³Õ³ó moulin m à vent; ~Ç Ã¨ aile f



sement, magnifiquement, formidablement Ñá۳ϳåáõÃÛáõÝ magnificence f, splendeur f, grandiose m, pompe f Ñá۳ϻñï majestueux,-euse, grandiose ¥í»Ñ³å³Ýͤ, sublime ¥í»Ñ³ßáõù¤ ÑáÛ³ß»Ý ï»°ë Ñá۳ϻñï ÑáÝ μëμ. cornouille f ¥åïáõÕÁ¤; cornouiller m ¥ÑáÝ»ÝÇ, ÑáÝǤ ÑáÝ·áõñ-ÑáÝ·áõñ ɳó ÉÇÝ»É sangloter vi Ñáݹáõñ³ëóÇ *Hondurien,ne n ÑáÝ»Õ ¥Ã³í ÑáÝù»ñ áõÝ»óáÕ¤ aux sourcils épais ÑáÝ»ÝÇ, ÑáÝÇ cornouiller m ÑáÝ»ñ å³ïÙ. les Huns m pl ÑáÝáñ³ñ honoraires m pl; Ñ»ÕÇݳϳÛÇÝ ~ droits m pl d’auteur ÑáÝù ¥áõÝù¤ sourcil m; óí ~»ñ sourcils épais (touffus); ~»ñÁ ÏÇï»É froncer les sourcils; ~»ñÁ ÏÇï³Í renfrogné,e; ~»ñÁ μ³ñÓñ³óÝ»É` Çç»óÝ»É hausser, baisser les sourcils Ñáßáï»É dévorer vt; déchirer vt ¥å³ï³éáï»É, μ½Ïï»É¤; déchiqueter vt ¥μ½ÇÏ-μ½ÇÏ ³Ý»É¤; mettre en pièces ¥·³½³ÝÇ Ù³ëÇݤ; ÷Ëμ. ѳ۳óùáí ~ dévorer des yeux ÑáßáïáÕ 1. dévoreur,-euse n ¥áñ¨¿ μ³Ý ß³ï áõïáÕ Ù³ñ¹¤; ÷Ëμ. ·Çñù ~ dévoreur de livres 2. adj dévorant,e ¥·Çß³ïÇã` ϻݹ³ÝǤ ÑáßáïáõÙ déchirement m; mise f en pièces Ñáåáå ϻݹμ. huppe f Ñáé»ï»ë pessimiste n Ñáé»ï»ë³Ï³Ý pessimiste Ñáé»ï»ëáõÃÛáõÝ pessimisme m ÑáéÇ vilain,e; mauvais,e, méchant,e Ñáë³Ýù 1¤ courant m ¥Ý³¨` ËÙμ³íáñáõÙ¤; ~áí` ~Ç áõÕÕáõÃÛ³Ùμ ÉáÕ³É nager dans le courant; ~áí` ~Ç áõÕÕáõÃÛ³Ùμ ·Ý³É` ÇçÝ»É suivre (des-



de moulin



ÑáÕÙ³ÛÇÝ venteux,-euse ÑáÕÙ³ßáõÝã qui souffle le vent ÑáÕÙ³ã³÷ ¥·áñÍÇù¤ û¹»ñ¨. anémomètre m



ÑáÕÙ³ã³÷³Ï³Ý anémométrique ÑáÕÙ³ã³÷áõÃÛáõÝ anémométrie f ÑáÕÙ³å³ÏÇ ¥³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ³é³ç³Ù³ëÇ ³å³ÏǤ pare-brise m ÑáÕÙ³åïáõÛï 1. tourbillon m ¥ÙññÇϤ 2. adj



de tourbillon



ÑáÕÙ³í³ñ¹ μëμ. rose f des vents ÑáÕÙ³ï³ñ³÷ ouragan m, tempête f ÑáÕÙ³ñ·»É paravent m ÑáÕÙ³óñÇí dispersé,e par le vent (par



la tempête)



ÑáÕÙ³óáõÛó girouette f ÑáÕáï terreux,-euse ÑáÕû·ï³·áñÍáõÙ exploitation f du sol ÑáÕûñÑÝ»ù bénédiction f du sol ÑáÙ³ÝÇ ¥ï³ñ÷³Íáõ¤ amant m ÑáÙ³ÝÇß synonyme m; ·³Õ³÷³ñ³ÝÇß`



ÝñμÇÙ³ëï³ÛÇÝ ~Ý»ñ synonymes pl idéographiques; á×³Ï³Ý ~Ý»ñ synonymes stylistiques; ~Ý»ñÇ ß³ñù série f de synonymes ÑáٳݥǤ߳ÛÇÝ synonymique; ~ ß³ñù série f synonymique; ~ ϳå rapport m synonymique ÑáٳݥǤßáõÃÛáõÝ synonymie f ÑáÙ³ÝáõÑÇ ¥ï³ñ÷áõÑǤ maîtresse f ÑáÙ»áå³Ã ï»°ë ÝٳݳμáõÛÅ ÑáÙ»áå³Ãdz ï»°ë ÝٳݳμáõÅáõÃÛáõÝ ÑáÙ»áå³ÃÇÏ ï»°ë ÝٳݳμáõÅ³Ï³Ý ÑáÙ»ñ³Ï³Ý homérique; ~ ÍÇÍ³Õ rire m homérique ÑáÙáë»ùëáõ³É ï»°ë ѳٳë»é³ÙáÉ³Ï³Ý ÑáÙáë»ùëáõ³Éǽ٠ﻰë ѳٳë»é³-



581



cendre) le courant; ~ÇÝ Ñ³Ï³é³Ï` ~Ç Ñ³Ï³é³Ï áõÕÕáõÃÛ³Ùμ ·Ý³É` ÉáÕ³É remonter le courant, nager à contre-courant 2¤ ¿É. ¿É»Ïïñ³Ï³Ý ~ courant m (électrique); μ³ñÓñ ɳñÙ³Ý ~ courant haute tension; ~Á ³Ýç³ï»É` í»ñ³Ï³Ý·Ý»É ¥Ùdzóݻɤ couper, rétablir le courant Ñáë³Ýù³½ñÏ»É couper (interrompre) le courant électrique Ñáë³Ýù³½ñÏí»É être privé,e de courant électrique Ñáë³Ýù³½ñÏáõÙ interruption f du courant électrique Ñáë³Ýù³½áõñÏ privé,e de courant électrique (d’électricité) Ñáë³Ýù³Ñ³ñ»É électrocuter vt Ñáë³Ýù³Ñ³ñí»É être électrocuté,e; se faire électrocuter Ñáë³Ýù³Ñ³ñáõÃÛáõÝ ¥Ñáë³Ýù³Ñ³ñáõÙ¤ électrocution f Ñáë³Ýù³Ù³ï³Ï³ñ³ñáõÙ alimentation f en électricité Ñáë³Ýù³Ýç³ïÇã ¿É. sectionneur m Ñáë³Ýù³÷áËÇã ¥Ñáë³Ýù³÷á˳ñÏÇã, ïñ³ÝëýáñÙ³ïáñ¤ ¿É. transformateur m Ñáë»É couler vi ¥·»ïÇ, ³éíÇ Ù³ëÇݤ; s’écouler ¥¹áõñë Ñáë»É, í³½»É¤; ruisseler vi ¥Íáñ³É¤; ÷Ëμ. s’écouler, passer vi ¥Å³Ù³Ý³ÏÇ Ù³ëÇݤ; ùÃÇó ³ñÛáõÝ ~` ·³É saigner du nez; ÑáëáÕ çáõñ eau f courante Ñáë»óÝ»É faire couler ÑáëÁÝóó ¥Ñ³ñ³Ñáë, Ñáëù³ÛÇÝ ³ñï³¹ñáõÃÛáõݤ production f en chaîne ÑáëáÕ courant,e, liquide ¥Ñ»ÕáõϤ; ruisselant,e ¥Íáñ³óáÕ¤; ~ çáõñ eau f courante ÑáëáõÝ ¥Ñ»ÕáõϤ fluide, liquide ÑáëáõÝáõÃÛáõÝ ýǽ. 1¤ fluidité f 2¤ ÷Ëμ. fluctuation f; ³ß˳ïáÕÝ»ñÇ` ³ÝÓݳϳ½ÙÇ ~ fluctuation du personnel Ñáëù flux m, flot m ¥Ñáñ¹áõÙ¤; afflux m ¥Ý»ñÑáëù¤; écoulement m ¥Å³Ù³Ý³ÏǤ; affluence f ¥Ïáõï³ÏáõÙ, ËéÝáõÙ` ³Ûó»ÉáõÝ»ñÇ, ѳ׳Ëáñ¹-



Ý»ñÇ ¨ ³ÛÉݤ; ¹ñ³Ù³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñÇ` ¹ñ³Ù³·ÉËÇ ~` Ý»ñÑáëù afflux de capitaux Ñáëù³μ³Ý³Ï³Ý ¥Ñáë³μ³Ý³Ï³Ý¤ Ù»Ë. rhéologique Ñáëù³μ³ÝáõÃÛáõÝ ¥Ñáë³μ³ÝáõÃÛáõݤ Ù»Ë. rhéologie f Ñáëù³·ÇÍ chaîne f, chaîne f de travail; ³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý ~ chaîne de fabrication, chaîne de production, ligne f automatique ¥ÇÝùݳß˳ï ~¤, ligne f en continu Ñáëù³ÛÇÝ ¥Ñáëù³·Í³ÛÇÝ, ѳñ³Ñáë³ÛÇݤ à la chaîne; ~ ³ß˳ï³Ýù travail m à la chaîne; ~ ·ÇÍ` Ñáëù³·ÇÍ chaîne de travail; ~ ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ production f en chaîne Ñáí1 1. fraîcheur f ¥½áíáõÃÛáõݤ 2. adj frais-fraîche ¥½áí¤ Ñáí2 ï»°ë ù³ÙÇ Ñáí³½ ϻݹμ. panthère f Ñáí³Ñ³ñ»É ventiler vt; aérer vt ¥û¹³÷á˻ɤ Ñáí³Ñ³ñáõÙ ventilation f; aération f ¥û¹³÷áËáõÙ¤ Ñáí³Ý³É se rafraîchir ¥½áí³Ý³É¤; se refroidir ¥ë³éã»É, óñï»É¤; »Õ³Ý³ÏÁ Ñáí³ÝáõÙ ¿ le temps se rafraîchit Ñáí³Ý³íáñ protecteur,-trice n; sponsor m, parraineur,-euse n; mécène m ¥Ù»Ï»Ý³ë¤; protectionniste n ¥Ñáí³Ý³íáñÇã¤; ïÝï·. commanditaire n



Ñáí³Ý³íáñ»É protéger vt ¥å³ßïå³Ý»É¤, ËëÏó. pistonner vt; sponsoriser vt,



parrainer vt; commanditer vt



¥ýÇݳÝë³íáñ»É¤ Ñáí³Ý³íáñÇã protectionniste n Ñáí³Ý³íáñÛ³É protégé,e adj/n; ËëÏó.



pistonné,e adj/n



Ñáí³Ý³íáñáÕ protecteur,-trice n Ñáí³Ý³íáñã³Ï³Ý protectionniste; ~



ѳٳϳñ· système m protectionniste Ñáí³Ý³íáñãáõÃÛáõÝ protectionnisme m Ñáí³Ý³íáñáõÃÛáõÝ, Ñáí³Ý³íáñáõÙ protection f; patronnage m, parrainage m; mécénat m ¥Ù»Ï»Ý³ëáõÃÛáõݤ; sponsorisation f; Ñáí³Ý³íáñáõ582



ÃÛ³Ý ï³Ï ³éÝ»É prendre en parrainage; Ù»ÏÇ Ñáí³Ý³íáñáõÃÛ³Ý Ý»ñùá sous les auspices de qn; μ³ñÓñ Ñáí³Ý³íáñáõÃÛ³Ùμ sous le haut patronnage Ñáí³ÝÇ μÝëï., ÷Ëμ. voiles m pl, ombre f; Ñáí³Ýáõ ï³Ï à l’ombre (sous les voiles) de; Ñáí³Ýáõ` Ñáí³Ý³íáñáõÃÛ³Ý Ý»ñùá sous l’égide (de) Ñáí³Ýáó ombrelle f ¥³ñ¨Ç¤; parasol m ¥Ù»Í` ÉáÕ³÷Ç, ëñ׳ñ³ÝÇ ¨ ³ÛÉݤ; parapluie m ¥³ÝÓñ¨Ç ~, ³ÝÓñ¨³Ýáó¤ Ñáí³Ýáó³íáñÝ»ñ μëμ. ombellifères f pl Ñáí³ëáõÝ aéré,e; frais-fraîche ¥½áí³ëáõݤ Ñáí³ï³Ï ¥³ñáõ ÓǤ étalon m Ñáí³ñ ¥·É˳ñÏǤ visière f Ñáí³óÝ»É ¥å³Õ»óݻɤ faire refroidir ¥áõï»ÉÇùÁ, çáõñÁ ¨ ³ÛÉݤ; rafraîchir vt ¥½áí³óݻɤ Ñáí³óáõÙ refroidissement m Ñáí»Ï vacancier,-ière n, estivant,e n ÑáíÇÏ ¥Ã»Ã¨` Ù»ÕÙ Ñáí, ½»÷Ûáõé¤ brise f légère, μÝëï. zéphir m ÑáíÇí, ÑáííáõÑÇ 1¤ berger,-ère n 2¤ »Ï»Õ. pasteur m ¥Ñá·¨áñ ~¤, prêtre m paroissial ¥ÍË³Ï³Ý ù³Ñ³Ý³¤ ÑáíÇï vallée f; ÷áùñ ~ vallon m ÑáíÏáõÉ ¥×³Ý×áñë, ÙÇç³ï áñë³óáÕ Ãéãáõݤ gobe-mouche m, engoulevent m Ñáíѳñ éventail m Ñáíѳñ³Ó¨ en éventail Ñáíѳñ»É ¥Çñ»Ý¤ s’éventer ÑáíѳñÇã ventilateur m Ñáíѳñí»É s’éventer Ñáíí³Ï³Ý de berger, pastoral,e Ñáíí³ßáõÝ chien m de berger, berger m Ñáíí³å»ï »Ï»Õ. pontife m ¥³é³í»É³å»ë ϳÃáÉÇÏ »Ï»Õ»óáõ¤; évêque m ¥»åÇëÏáåáë¤, archevêque m ¥³ñù»åÇëÏáåáë¤ Ñáíí³å»ï³Ï³Ý pontifical,e ¥Ï³ÃáÉÇÏ »Ï»Õ»óáõÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤; épiscopal,e ¥»åÇëÏáåáë³Ï³Ý¤ Ñáíí³å»ïáõÃÛáõÝ ¥Ñáíí³å»ïÇ ³ëïÇ׳ݤ pontificat m ¥Ï³ÃáÉÇϤ; épiscopat m ¥»åÇëÏáåáëáõÃÛáõݤ



Ñáíí»ñ·³Ï³Ý idyllique, pastoral,e Ñáíí»ñ·áõÃÛáõÝ idylle f, pastorale f Ñáíï³ÛÇÝ de vallée, de vallon Ñáíï³ßáõß³Ý μëμ. muguet m Ñáï1 odeur f; parfum m ¥μáõñÙáõÝù¤; arôme m ¥μáõÛñ¤; fumet m ¥Ï»ñ³ÏáõñǤ; ~ ·³É sentir vi; ɳí` í³ï ~ ·³É



sentir bon, mauvais; áñ¨¿ μ³ÝÇ ~ áõÝ»Ý³É sentir qch, avoir l’odeur (de); ³Ûë ë»ÝÛ³ÏÇó μáñμáëÇ ~ ¿ ·³ÉÇë cette pièce sent le moisi; ~ ù³ß»É sentir vt; respirer le parfum de ¥ûͳݻÉÇùÇó, ͳÕÏÇó ¨ ³ÛÉݤ; ~ ³ñӳϻÉ` μáõñ»É exhaler, répandre une odeur; ÷Ëμ. ~Ý ³éÝ»É ¥½·³É, ·áõ߳ϻÉ, Ïé³Ñ»É¤ flairer vt Ñáï2 troupeau m; áã˳ñÝ»ñÇ ~ troupeau de moutons Ñáï3 »Ï»Õ. fidèles m pl, paroissiens m pl, ouailles f pl Ñáï³½»ñÍ»É désodoriser vt Ñáï³½»ñÍÇã ¥¹»½á¹áñ¤ déodorant adj/m; assainisseur m Ñáï³½»ñÍáõÙ désodorisation f Ñáï³Í pourri,e ¥Ý»Ë³Í¤; gâté,e ¥÷ã³ó³Í, ÷ï³Í¤; ~ ѳíÏÇà œuf m pourri Ñáï³ÍáõÃÛáõÝ pourriture f Ñáï³Õ pastoureau-pastourelle n Ñáï³é³Ï³Ý olfactif,-ive Ñáï³éáõÃÛáõÝ 1¤ flair m ¥Ý³¨` ÷Ëμ.¤; ~ áõÝ»Ý³É avoir du flair; Ýáõñμ` ëáõñ ~ áõÝ»Ý³É avoir un flair fin 2¤ odorat m ¥Ñáïáï»ÉÇù, ½·³Û³ñ³ÝÁ¤ Ñáï³í»ï odorant,e, odoriférant,e, aromatique, parfumé,e, ~ û׳é savon m parfumé Ñáï³í»ï»É parfumer vt Ñáï³í»ïáõÃÛáõÝ arôme m, parfum m; fumet m ¥Ï»ñ³ÏáõñǤ Ñáï»É pourrir vi, se gâter ¥Ý»Ë»É, ÷ã³Ý³É¤; ÷Ëμ. bouder vi; faire la moue Ñáï»óÝ»É laisser vt pourrir ÑáïÝϳÛë debout; ~ ѳñ·»É Ù»ÏÇ ÑÇß³ï³ÏÁ honorer la mémoire de qn en se levant Ñáïáï»É ¥Ñáï ù³ß»É¤ sentir vt ¥Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇݤ; flairer vt ¥ß³Ý Ù³ëÇݤ; respirer le parfum de ¥Í³ÕÇÏÁ ¨ ³ÛÉÝ ~¤ 583



Ñáïáï»ÉÇù odorat m Ñáñ fosse f; puits m ¥çñÑáñ¤; ÷Ëμ. ~`



ÃÃí³ÍÝÇ ~` Ñáëù bouffée d’oxygène Ñáñ»É enfouir vt, enterrer vt ¥Ã³Õ»É¤ Ñáñ»Õμ³Ûñ oncle m, ËëÏó. tonton m Ñáñ»Õμáñ³¹áõëïñ cousine f germaine Ñáñ»Õμáñáñ¹Ç cousin m germain Ñáñà veau m; ~Ç ÙÇë du veau ÑáñóÝáó étable f ÑáñǽáÝ horizon m; ~áõÙ` ~Ç íñ³ à l’horizon; ~áõÙ ³ÝÑ»ï³Ý³É disparaître à l’horizon Ñáñǽáݳμ³ñ ¥ÑáñǽáÝ³Ï³Ý Ï»ñåáí¤ horizontalement Ñáñǽáݳ·ÇÍ ligne f horizontale ÑáñǽáÝ³Ï³Ý horizontal,e; ~ ·ÇÍ horizontale f; ~ ·Íáí à l’horizontale; ~ Ï»ñåáí horizontalement ÑáñǽáݳϳÝáñ»Ý horizontalement ÑáñǽáݳϳÝáõÃÛáõÝ horizontalité f ÑáñÇÝ»É 1¤ composer vt ¥ëï»ÕÍ»É, ·ñ»É¤; μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝ ~` ·ñ»É composer des vers 2¤ inventer vt ¥Ùï³ó³ÍÇÝ μ³Ý»ñ ~` Ùá·áݻɤ; fabriquer vt ¥ßÇÝÍáõ μ³Ý»ñ ~¤ 3¤ concevoir vt ¥Ùï³Í»Éáí ëï»ÕÍ»É, ݳ˳·Í»É¤ ÑáñÇÝí³Í 1¤ conçu,e ¥Ùï³Íí³Í, ëï»ÕÍí³Í, ݳ˳·Íí³Í¤; ɳí ~ Íñ³·Çñ un plan bien conçu 2¤ inventé,e, fabriqué,e ¥ÑáñÇÝáíÇ, Ùï³ó³ÍÇݤ ÑáñÇÝí³Íù ¥Ï³éáõóí³Íù¤ composition f; conception f ¥Ùï³ÑÕ³óáõÙ¤; ~Ç` Ùï³ÑÕ³óÙ³Ý Ã»ñáõÃÛáõÝ défaut m de conception ÑáñӳݳåïáõÛï tourbillon m, remous



÷áë ÷áñ»É tendre un piège à qn



Ñáñ³μ»ñ³Ý margelle f Ñáñ³Ý ¥Ñ³Ýù³Ñáñ¤ puits m (de mine) Ñáñ³Ýç 1¤ bâillement m 2¤ É»½íμ. hiatus m



Ñáñ³Ýç»É bâiller vi Ñáñ³çáõñ ¥çñÑáñÇ çáõñ¤ eau f de puits Ñáñ³ï ¥Ñáñ³ïÇã Ù»ù»Ý³¤ foreuse f;



sonde f



Ñáñ³ï³Ùáõñ× trépan m de sonde, outil m



de forage



Ñáñ³ï³ÝóáõÙ ÑÝù. fonçage m Ñáñ³ï³Ýóù trou m (puits m) de forage Ñáñ³ï»É ¥÷áñ»É¤ forer vt Ñáñ³ïáÕ ¥μ³Ýíáñ¤ foreur m Ñáñ³ïáõÙ forage m; sondage m; Ñá-



ñ³ïÙ³Ý ³ßï³ñ³Ï derrick m



Ñáñ³ùáõÛñ tante f Ñáñ¹ ¥Ñáñ¹³é³ï¤ abondant,e; ~ ³ÝÓñ¨



averse f, pluie f drue (battante, torrentielle); ~ ³ÝÓñ¨ ¿ ·³ÉÇë il pleut à verse Ñáñ¹³ å³ïÙ. horde f; ÷Ëμ. bande f ¥³í³½³Ï³ËáõÙμ, Ññáë³Ï³ËáõÙμ¤ Ñáñ¹³μáõË surabondant,e; excessif,ive Ñáñ¹³Ý³É déborder vi ¥·»ïÇ` ·»ï³ÏÇ Ù³ëÇݤ Ñáñ¹³Ý³ÝÛ³Ý jordanien,ne Ñáñ¹³Ý³ÝóÇ Jordanien,ne n Ñáñ¹³é³ï ï»°ë Ñáñ¹ Ñáñ¹³é³ïáõÃÛáõÝ 1¤ abondance f, profusion f 2¤ μÅßÏ. pléthore ¥ÉdzñÛáõÝáõÃÛáõݤ Ñáñ¹³ñÛáõÝ pléthorique; ~ ÏÛ³Ýù vie f active Ñáñ¹³óáõÙ ¥çñ»ñÇ í³ñ³ñáõÙ¤ crue f Ñáñ¹»É 1¤ affluer vi ¥³éÑáë»É¤; ³ñÛáõÝÁ ¹»ÙùÁ Ñáñ¹»ó le sang a afflué au visage 2¤ regorger vi ¥³÷»ñÇó ¹áõñë ·³É¤; ÷Ëμ. regorger de ¥ÙÇ μ³Ýáí ³é³ï ÉÇݻɤ 3¤ abonder vi (en) ¥ÉÇ` Édzé³ï ÉÇݻɤ Ñáñ¹áñ¥³Ýù¤ exhortation f Ñáñ¹áñ»É exhorter vt; Çß˳ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇÝ ~ exhorter les autorités Ñáñ¹áõÙ ¥Ñáëù¤ afflux m; bouffée f;



m



ÑáñÓ³Ýáõï 1¤ rapide m; ·»ïÇ ~Ý»ñÁ les rapides du fleuve 2¤ torrent m ¥ÑáñÓ³Ýù¤ ÑáñÓ³Ýáõï³Ý³í³Ï raft m ÑáñÓ³Ýáõï³Ý³í³ëåáñï rafting m ÑáñÓ³Ýù ¥ÑáñÓ³Ýáõï¤ torrent m ÑáñÙáÝ Ï»Ýëμ. hormone f ÑáñÙáݳμáõÅáõÃÛáõÝ μÅßÏ. hormonothé-



rapie f



ÑáñÙáݳ·ÇïáõÃÛáõÝ hormonologie f ÑáñÙáݳÛÇÝ hormonal,e; ~ ³Ýμ³í³ñ³-



ñáõÃÛáõÝ insuffisance f hormonale



ÑáñáëÏáå ï»°ë μ³Ëï³óáõÛó 584



toire, d’orateur, rhétorique; ~ ѳñó question f oratoire Ñé»ïáñáõÃÛáõÝ ¥Ñé»ïáñ³Ï³Ý ³ñí»ëï¤ rhétorique f ÑéÑé³É rire à gorge déployée; rire aux éclats ¥ù³Ñ-ù³Ñ ÍÇͳջɤ ÑéÑéáó gros rire m Ñéݹ³É faire du fracas ÑéݹÛáõÝ fracas m ÑéáÙ»³Ï³Ý romain,e ÑéáÙ»³óÇ Romain,e n Ñéã³Ï renommée f, réputation f, célébrité f Ñéã³Ï³·Çñ déclaration f Ñéã³Ï³íáñ renommé,e, fameux,-euse, illustre, célèbre; ~ ¹³ñÓÝ»É rendre fameux (illustre, célèbre) Ñéã³Ï³íáñáõÃÛáõÝ célébrité f Ñéã³Ï³íáñáõÙ ¥Ñ³Ýñ³×³Ý³ã³íáñáõÙ, ³ëïÕ ¹³ñÓÝ»ÉÁ¤ vedettisation f Ñéã³Ï»É proclamer vt; ѳÝñ³å»ïáõÃÛáõÝ ~ proclamer la république; ûñ»Ýù ~ promulguer une loi; Çñ»Ý ~ se proclamer Ñéã³Ïí»É se rendre célèbre (par qch), devenir vi illustre ¥Ñéã³Ï Ó»éù μ»ñ»É¤; être proclamé,e ¥Ñ³Ûï³ñ³ñí»É¤; être promulgué,e ¥ûñ»ÝùÇ Ù³ëÇݤ Ñéã³ÏáõÙ proclamation f; г۳ëï³ÝáõÙ ùñÇëïáÝ»áõÃÛ³Ý ~Á áñå»ë å»ï³Ï³Ý ÏñáÝ la proclamation du christianisme comme religion d’État en Arménie Ñëϳ géant,e n/adj; colosse m; titan m; ~ÛÇ ù³ÛÉ»ñáí ³é³ç ß³ñÅí»É avancer à pas de géant Ñëϳ۳ͳí³É colossal,e; gigantesque ¥íÇÃ˳ñǤ ÑëÏ³Û³Ï³Ý énorme, immense, colossal,e; gigantesque, géant,e ¥íÇÃ˳ñǤ; titanesque ¥ïÇï³Ý³Ï³Ý¤; ~ ß»Ýù bâtiment m immense; ~` ß³ï Ëáßáñ ßáõÝ chien m énorme; ~ ç³Ýù»ñ efforts m pl gigantesques; ~` ß³ï Ù»Í áõ ¹Åí³ñÇÝ Ó»éݳñÏáõÙ entreprise f titanesque Ñëϳ۳ù³ÛÉ à pas de géant ÑëÏ»É surveiller vt ¥Ù»ÏÇÝ, ßÇݳñ³ñáõ-



Ñáñçáñç»É dénommer vt, nommer vt,



appeler vt, surnommer vt Ñáñçáñçí»É se nommer, s’appeler, être surnommé,e ÑáñçáñçáõÙ nom m, surnom m, titre m Ñáñï»Ý½Ç³ ï»°ë ¹ñ³Ëï³í³ñ¹ Ñå³Ï»ï ¥ÑåÙ³Ý Ï»ï¤ point m de tangence Ñå³Ýó»É effleurer vt, friser vt, frôler vt Ñå³ÝóÇÏ 1. adj fugitif,-ive, passager,ère, éphémère 2. adv en passant Ñå³ï³Ï 1¤ sujet,te n; ressortissant,e n/adj ¥áñ¨¿ å»ïáõÃ۳ݤ 2¤ dépendant,e, soumis,e ¥»Ýóϳ¤ Ñå³ï³Ï³·ñ»É ¥Ñå³ï³Ï ¹³ñÓݻɤ naturaliser vt Ñå³ï³Ï³·ñí»É ¥Ñå³ï³ÏáõÃÛáõÝ ÁݹáõÝ»É, Ñå³ï³Ï ¹³éݳɤ se faire naturaliser Ñå³ï³Ï³·ñáõÙ naturalisation f Ñå³ï³Ï»óÝ»É assujettir vt; soumettre vt ¥»Ýóñϻɤ Ñå³ï³Ï»óáõÙ sujétion f; soumission f ¥»ÝóñÏáõÙ¤ Ñå³ï³Ïí»É s’assujettir, se soumettre, obtempérer vi ¥»ÝóñÏí»É¤ Ñå³ï³ÏáõÃÛáõÝ 1¤ citoyenneté f, natioalité f ¥ù³Õ³ù³óÇáõÃÛáõݤ; ~ ÁݹáõÝ»É se faire naturaliser 2¤ soumission f, sujétion f ¥»ÝóñÏí»ÉÁ, Ñå³ï³Ïí»ÉÁ¤ Ñå³ñï fier,-ière; orgueilleux,-euse ¥·áéὤ Ñå³ñï³Ý³É être fier,-ière (de); s’enorgueillir (de) ¥·áéέݳɤ Ñå³ñï³Ýù ï»°ë Ñå³ñïáõÃÛáõÝ Ñå³ñïáñ»Ý avec fierté Ñå³ñïáõÃÛáõÝ fierté f; orgueil m; ûñÇÝ³Ï³Ý ~ orgueil légitime Ñå»É approcher vt, rapprocher vt; serrer vt contre Ñåí»É se serrer contre, toucher vt, frôler vt, effleurer vt ¥Ã»Ã¨³ÏǤ ÑåáõÙ ¥ß÷áõÙ¤ contact m; frôlement m; effleurement m ¥Ã»Ã¨³ÏǤ Ñé»ïáñ orateur m; tribun m ¥Ñ³ë³ñ³Ï³Ï³Ý ·áñÍÇã, ׳ñï³ë³Ý, Çñ³íáõÝùÝ»ñÇ áõ ߳ѻñÇ å³ßïå³Ý¤ Ñé»ïáñ³Ï³Ý ¥×³ñï³ë³Ý³Ï³Ý¤ ora585



actif (en activité); ѳݷ³Í ~ volcan éteint; Ññ³μËÇ Å³ÛÃùáõÙ éruption f d’un volcan; Ññ³μËÇ Ë³éݳñ³Ý cratère m d’un volcan Ññ³·ñáõÃÛáõÝ pyrogravure f Ññ³¹³¹³ñ cessez-le-feu m Ññ³¹³ïáõÃÛáõÝ ¥Ë³ñáõÛÏÇ íñ³ ³Ûñ»ÉÁ¤ å³ïÙ. autodafé m Ññ³¹ÇÙ³óÏáõÝ ï»°ë Ññ³Ï³ÛáõÝ Ññ³½»Ý arme f à feu Ññ³Å³ñ³·ÇÝ dédit m, frais m pl de dédit Ññ³Å³ñ³·Çñ acte m de renonciation Ññ³Å³ñ³Ï³Ý démission f ¥³ß˳ï³ÝùÇó ³½³ïí»Éáõ¤; abdication f ¥Ññ³Å³ñáõÙ μ³ñÓñ³·áõÛÝ Çß˳ÝáõÃÛáõÝÇó` ·³ÑÇó¤; ~ ï³É donner (présenter) sa démission, démissionner vi; ~ ïí³Í ³ÝÓ démissionnaire n; ~ ïí³Í ݳ˳ñ³ñ ministre m démissionnaire Ññ³Å³ñ»óÝ»É ¥å³ßïáݳÝÏ ³Ý»É¤ destituer vt, révoquer vt, limoger vt Ññ³Å³ñí»É 1¤ refuser vt (de faire qch) ¥Ù»ñÅ»É áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»É¤ 2¤ renoncer à vt ind ¥Ùï³¹ñáõÃÛáõÝÇó, áñáßáõÙÇó¤; ë»÷³Ï³Ý` ³ÝÓÝ³Ï³Ý Íñ³·ñ»ñÇó ~ renoncer à ses projets 3¤ abdiquer vt, vi ¥·³ÑÇó, Çß˳ÝáõÃÛáõÝÇó¤ 4¤ se rétracter, se dédire ¥~ Çñ Ëáëù»ñÇó, ³ë³ÍÝ áõñ³Ý³É¤ 5¤ se passer de ¥Ó»éù ù³ß»É, ѳñÙ³ñí»É, Ûáɳ ·Ý³É¤ 6¤ Çñ³íμ. répudier vt ¥Ï³Ù³íáñ ~¤; se désister ¥áõñ³Ý³É ѳÝó³ÝùÁ` Ù»ÕùÁ¤ Ññ³Å³ñáõÙ 1¤ renoncement m; refus m ¥Ù»ñÅáõÙ¤ 2¤ renonciation f ¥Ùï³¹ñáõÃÛáõÝÇó, áñáßáõÙÇó, ųé³Ý·áõÃÛáõÝÇó, ϳñÍÇùÇó, ѳí³ïÇó¤ 3¤ abdication f ¥·³ÑÇó, μ³ñÓñ Çß˳ÝáõÃÛáõÝÇó¤ 4¤ désaveu m, déni m ¥áõñ³óáõ٠ϳï³ñí³ÍÇó ϳ٠³ë³ÍÇó¤ 4¤ Çñ³íμ. répudiation f ¥Å³é³Ý·áõÃÛáõÝÇó, áõÝ»óí³ÍùÇó¤; abandon m; ~ ·áõÛùÇó abandon de biens; ~ Çñ³íáõÝùÇó abandon d’un droit; ~ ë»÷³Ï³ÝáõÃÛ³Ý Çñ³íáõÝùÇó abandon de propriété Ññ³Å»ßï adieux m pl; séparation f



ÃÛ³Ý ÁÝóóùÁ ¨ ³ÛÉݤ; garder vt ¥å³Ñå³Ý»É¤; veiller à vt ind ¥Ù³ùñáõÃÛ³ÝÁ, ϳñ·áõϳÝáÝÇݤ ÑëÏÇã surveillant,e ¥í»ñ³Ï³óáõ¤; contrôleur,-euse n ¥í»ñ³ÑëÏÇã¤; ouvreuse f ¥ÏÇÝ ~` óïñáÝáõÙ, ÏÇÝáÛáõÙ¤ ÑëÏáÕáõÃÛáõÝ surveillance f; garde f ¥å³Ñå³ÝáõÙ¤; contrôle m ¥í»ñ³ÑëÏáõÙ, ëïáõ·áõÙ¤; suivi m ¥³Ù»ÝûñÛ³ ~¤; ÑëÏáÕáõÃÛ³Ý ï³Ï ÉÇÝ»É être sous la surveillance de; μÅßÏ³Ï³Ý ~ surveillance médicale; ËÇëï ~ contrôle rigoureux ÑëÏí»É être survéillé,e, être contrôlé,e ¥í»ñ³ÑëÏí»É¤ ÑëÏáõÙ surveillance f Ñëï³Ï 1¤ clair,e ¥å³ñ½, ѳëϳݳÉǤ; ~ ·³Õ³÷³ñ idée f claire 2¤ net,te ¥å³ñ½áñáß, áñáß³ÏÇ` ӻ鳷ñÇ, Éáõë³ÝϳñÇ, ¹ÇñùáñáßÙ³Ý, μ³ó³ïñáõÃÛ³Ý ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇݤ; ~ å³ïÏ»ñ³óáõÙ áõÝ»Ý³É avoir une idée nette de qch 3¤ précis,e ¥×ß·ñÇï, áñáß³ÏǤ 4¤ distinct,e ¥ï³ñáñáߤ Ñëï³Ï³μ³ñ ï»°ë Ñëï³Ïáñ»Ý Ñëï³Ï³Ý³É devenir clair,e; se clarifier Ñëï³Ï»óÝ»É rendre clair,e; préciser vt ¥×ßï»É¤; concrétiser vt ¥áñáß³ÏÇ ¹³ñÓݻɤ Ñëï³Ï»óáõÙ éclaircissement m, clarification f; concrétisation f ¥áñáß³ÏdzóáõÙ¤ Ñëï³Ïáñ»Ý d’une façon claire, clairement; nettement ¥å³ñ½áñáß Ï»ñåáí¤; précisément ¥×ß·ñïáñ»Ý¤ Ñëï³ÏáõÃÛáõÝ clarté f ¥å³ñ½áõÃÛáõݤ; netteté f ¥å³ñ½áñáßáõÃÛáõݤ; précision f ¥×ß·ñïáõÃÛáõÝ, áñáß³ÏÇáõÃÛáõݤ ÑïåÇï bouffon m, baladin m ÑïåÇï³ÛÇÝ de bouffon, de baladin Ññ³μ˳·»ï volcanologue n Ññ³μ˳·Çï³Ï³Ý volcanologique Ññ³μ˳·ÇïáõÃÛáõÝ volcanologie f Ññ³μ˳ÛÇÝ volcanique Ññ³μ˳ÛÝáõÃÛáõÝ volcanisme m Ññ³μ˳ù³ñ pierre f volcanique Ññ³μáñμáù incandescent,e; ardent,e Ññ³μáõË volcan m; ·áñÍáÕ ~ volcan 586



¥μ³Å³ÝáõÙ¤;



Ññ³Ññ»É provoquer vt, inciter vt ¥¹ñ¹»É, ë³¹ñ»É¤; pousser vt (à faire qch) ¥Ùջɤ; catalyser vt ¥Ñ³ñáõó»É¤; fomenter vt ¥ßÇϳóÝ»É, ·ñ·é»É¤; attiser vt ¥μáñμáù»É¤; instiguer vt (à faire qch) ¥¹ñ¹»É¤ Ññ³ÑñÇã, Ññ³ÑñáÕ provocateur,-trice n, instigateur,-trice n ¥¹ñ¹Ç㤠Ññ³ÑñáõÙ provocation f, incitation f; instigation f ¥¹ñ¹áõÙ¤ Ññ³Ó·³ÛÇÝ de tir; de tireur ¥Ññ³ÓǷǤ;



~Çó` μ³Å³Ýí»Éáõó ³é³ç avant de se dire adieu, avant de se quitter; Ù»ÏÇÝ ~ ï³É faire ses adieux à qn, prendre congé; se séparer, se quitter ¥μ³Å³Ýí»É¤; ÁÝÏ»ñÝ»ñÇÝ ~ ï³É quitter ses amis; ÙÇ μ³ÝÇ ~ ï³É dire adieu à qch; ~Ç d’adieu; ~Ç ³Ûó»ÉáõÃÛáõÝ visite f d’adieu(x); ~Ç` Ù»ÏÝáõÙÇ Ëáëù»ñ` μ³é»ñ paroles f pl d’adieu(x) Ññ³É³í³ coulée f de lave Ññ³ÍÇÝ ¥ÑñÇó ÍÝí³Í¤ né,e du feu Ññ³Ï³ÛáõÝ ininflammable ¥³ÝμéÝÏ»ÉǤ; réfractaire ¥³ÕÛáõë, ϳí, Ù»ï³Õ¤ Ññ³Ï³ÛáõÝáõÃÛáõÝ résistance f au feu, ignifugation f Ññ³Ï³í ï»Ë. argile f réfractaire, chamotte f Ññ³Ï³ñÙÇñ rouge feu Ññ³Ï»½ ardent,e, brûlant,e Ññ³Ïݳï é³½Ù. embrasure f, meurtrière f, créneau m Ññ³Ñ³Éáó ¥Ññ³Ñ³Éáó³ÛÇÝ í³é³ñ³Ý¤ *haut-fourneau m Ññ³Ñ³Ý chien m ¥Ññ³ó³ÝǤ; briquet m ¥í³éÇ㤠Ññ³Ñ³Ý· instruction f, commande f; directive f ¥Çß˳ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇ` ջϳí³ñÝ»ñÇ ÏáÕÙÇó ïñí³Í óáõóáõÙ¤; consigne f ¥Ï³ñ·³¹ñáõÃÛáõÝ, ݳ¨` ·áñÍÇùÇÝ ïñíáÕ ~¤; notice f ¥óáõóáõÙ¤; ѳí³ùÙ³Ý` ѳí³ù³ÏóÙ³Ý` ï»Õ³Ï³ÛÙ³Ý ~ notice de montage; ߳ѳ·áñÍÙ³Ý ~ notice d’exploitation Ññ³Ñ³Ý·³ë³ñù ï»Ë. appareil m de commande Ññ³Ñ³Ý·»É donner des instructions (à), instruire vt (de); enjoindre vt ¥Ï³ñ·³¹ñ»É, å³ïíÇñ»É¤ Ññ³Ñ³Ý·Çã instructeur m; moniteur,trice n ¥Ù³ñ½³Ï³Ý¤; maître m nageur ¥ÉáÕǤ Ññ³Ñ³Ý·ã³Ï³Ý directif,-ive, instructif,-ive, de direction; ~ ½»ÏáõóáõÙ exposé m directif; ~ Ý³Ù³Ï lettre f de directions Ññ³Ñ³Ý·áõÙ instructions f pl Ññ³Ñ»ÕáõÏ lave f; magma m



~ í³ñÅáõÃÛáõÝÝ»ñ exercices m pl de tir Ññ³Ó·³ñ³Ý champ m de tir; tir m; polygone m ¥Ññ»ï³Ýáõ ѳٳñ¤ Ññ³Ó·áõÃÛáõÝ tir m; feu m ¥Ïñ³Ï¤; fusillade f ¥Ññ³ó³Ý³Ó·áõÃÛáõݤ; canonnade f ¥Ãݹ³ÝáóӷáõÃÛáõݤ; Ññ³Ó·áõÃÛ³Ý ÙñóáõÙ concours m de tir Ññ³ÓÇ· tireur,-euse n Ññ³Ù³Û³μ³ñ, Ññ³Ù³Ûáñ»Ý impérativement, impérieusement Ññ³Ù³Û³Ï³Ý impératif,-ive, injonctif,ive; impérieux,-euse ¥Ññ³Ù³ÛáճϳÝ, ÇßËáÕ¤; ~ Ëáë»É³á× ton m impérieux; ùñÏÝ. ~ »Õ³Ý³Ï impératif m, mode m impératif; ~Á` å³Ñ³ÝçÁ l’impératif m; Ýáñ³Ó¨áõÃÛ³Ý ~Ý»ñÁ les impératifs de la mode Ññ³Ù³Û»É ordonner vt, vi (de), donner l’ordre (de); commander vi; imposer vt ¥å³ñï³¹ñ»É¤ Ññ³Ù³Ý ordre m; commandement m, injonction f ¥Ï³ñ·³¹ñáõÃÛáõݤ; ~ ³ñӳϻÉ` ï³É donner l’ordre Ññ³Ù³Ý³·Çñ décret m; ݳ˳·³ÑÇ ~ décret présidentiel Ññ³Ù³Ý³·ñ»É décréter vt; ûñ»Ýù ~ décréter une loi Ññ³Ù³Ý³ï³ñ commandant m; ·É˳íáñ ~ commandant en chef; û¹³Ý³íÇ ~ commandant m de bord Ññ³Ù³Ý³ï³ñ³Ï³Ý de commandement; ~ ϳ½Ù cadre(s) m (pl); ~ Ï»ï poste m de commandement Ññ³Ù³Ý³ï³ñáõÃÛáõÝ 1¤ commandement m; Ññ³Ù³Ý³ï³ñáõÃÛ³Ùμ` Ññ³Ù³Ý³ï³ñáõÃÛ³Ý Ý»ñùá sous les ordres; ~ ³Ý»É commander vt 2¤ 587



état-major m ¥ëå³Û³ÏáõÛï, ßï³μ¤; μ³Ý³ÏÇ ·É˳íáñ ~ haut commandement de l’armée Ññ³ÙóÝ»É servir vt; régaler vt ¥ÑÛáõñ³ëÇñ»É¤; ÷Ëμ. présenter vt, offrir vt; ³Ý³ÏÝÏ³É ~ faire une surprise Ññ³ÛÇÝ de feu, igné,e; ardent,e ¥³ÛñáÕ¤ Ññ³Ûñù ¥ë³ëïÇÏ »é³Ý¹, μáõéÝ ï»Ý㤠ardeur f, zèle m Ññ³Ý»ï lance-flammes m invar Ññ³ÝÛáõà ¥½ÇݳÙûñù¤ é³½Ù. munitions



¥Ññ³ß³ÉÇù¤; ~Ý»ñ ·áñÍ»É faire des miracles; ~áí par miracle; ~Ý»ñÇ` Ññ³ß³ÉÇùÝ»ñÇ »ñÏÇñ pays m des merveilles; Øáíë»ëÇ ~Ý»ñÁ les prodiges de Moïse ¥²ëïí³Í³ßÝãÇó¤ Ññ³ã³÷ pyromètre m Ññ³ã³÷³Ï³Ý pyrométrique Ññ³ã³÷áõÃÛáõÝ pyrométrie f Ññ³ãÛ³ aux yeux ardents Ññ³å³ñ³Ï place f; гÝñ³å»ïáõÃÛ³Ý ~ place de la République; ßÇݳñ³ñ³Ï³Ý ~` ßÇÝÑñ³å³ñ³Ï chantier m Ññ³å³ñ³Ï³·Çñ ï»°ë Ññ³å³ñ³Ï³-



f pl



Ññ³Ýáà 鳽Ù. pièce f d’artillerie; canon m ¥Ãݹ³Ýáä Ññ³ÝáóÛÇÝ é³½Ù. de pièce (d’artil-



Ëáë Ññ³å³ñ³Ï³Ëáë publiciste n Ññ³å³ñ³Ï³Ëáë³Ï³Ý de publiciste,



lerie), de canon, d’artillerie; ~ Ïñ³Ï feu m d’artillerie Ññ³ÝáõÝÏ μëμ. renoncule f ¥·áñïÝáõϤ Ññ³ß³·»Õ merveilleux,-euse, d’une beauté merveilleuse; ravissant,e, exquis,e Ññ³ß³·áñÍ 1. adj miraculeux,-euse, prodigieux,-euse; thaumaturgique ¥Ññ³ß³·áñͳϳݤ 2. thaumaturge n, magicien,ne n; êáõñμ ¶ñÇ·áñ ~ Saint-Grégoire Thaumaturge Ññ³ß³·áñÍ³Ï³Ý ï»°ë Ññ³ß³·áñÍ 1. Ññ³ß³·áñÍ»É ¥Ññ³ßùÝ»ñ ·áñͻɤ faire des miracles Ññ³ß³·áñÍáõÃÛáõÝ thaumaturgie f; miracle m, prodige m ¥Ññ³ßù¤ Ññ³ß³ÉÇ merveilleux,-euse, prodigieux,-euse; admirable ¥ÑdzݳÉǤ; exquis,e ¥ëù³Ýã»ÉǤ Ññ³ß³ÉÇáñ»Ý merveilleusement Ññ³ß³ÉÇù merveille f; ³ß˳ñÑÇ Ûáà Ññ³ß³ÉÇùÝ»ñÁ ~ les Sept Merveilles du monde (pyramides d’Egypte, phare d’Alexandrie, jardins de Babylone, temple de Diane à Éphèse, tombeau de Mausole (le Mausolée), statue de Zeus de Phidias, colosse de Rhodes) Ññ³ß³Ï»ñï 1. adj splendide, superbe 2. construction f merveilleuse, monument m grandiose Ññ³ß³Ù³ÝáõÏ ¥½³ñٳݳÑñ³ß »ñ»Ë³¤ enfant n prodige Ññ³ßù miracle m, prodige m; merveille f



publicitaire



Ññ³å³ñ³Ï³ËáëáõÃÛáõÝ articles m pl



sur la vie politique et sociale Ññ³å³ñ³Ï³ÛÇÝ public-publique Ññ³å³ñ³Ï³ÛݳóÝ»É rendre public (publique) Ññ³å³ñ³Ï³ÛÝáñ»Ý ï»°ë Ññ³å³ñ³Ï³í Ññ³å³ñ³Ï³ÛÝáõÃÛáõÝ transparence f;



ùÕù. politique f de transparence, glasnost m; ~ ѳÕáñ¹»É rendre public Ññ³å³ñ³Ï³í en public, publiquement ¥Ññ³å³ñ³Ïáñ»Ý¤ Ññ³å³ñ³Ï»É divulguer vt ¥ï³ñ³Í»É, ѳÛïÝÇ ¹³ñÓݻɤ; Çñ³íμ. promulguer vt ¥ûñ»Ýù¤ Ññ³å³ñ³Ïáñ»Ý ¥Ññ³å³ñ³Ï³í¤ en public, publiquement Ññ³å³ñ³ÏáõÙ 1¤ divulgation f ¥Ññ³å³ñ³Ï ѳݻÉÁ, ï³ñ³ÍáõÙ, ï³ñ³Í»ÉÁ¤ 2¤ Çñ³íμ. promulgation f ¥ûñ»ÝùǤ 3¤ publication f ¥Ññ³ï³ñ³ÏáõÙ, ïå³·ñáõÙ¤ Ññ³åáõÛñ charme m; attrait m ¥·ñ³íãáõÃÛáõݤ; appas m pl Ññ³åáõñ³Ýù ¥Ñ³÷ßï³ÏáõÃÛáõݤ passion f, séduction f Ññ³åáõñ»É charmer vt; attirer vt, allécher vt ¥·ñ³í»É¤; séduire vt ¥·³ÛóÏÁջɤ; ravir vt ¥Ñٳۻɤ; captiver vt ¥·»ñ»É¤; débaucher vt ¥·ñ³í»Éáí Çñ



588



Ññ³ï³ñ³Ï»É publier vt, éditer vt; faire paraître ¥ÉáõÛë ÁÝͳۻɤ Ññ³ï³ñ³ÏÇã éditeur,-trice n Ññ³ï³ñ³Ïã³Ï³Ý d’édition Ññ³ï³ñ³ÏãáõÃÛáõÝ maison f d’édition;



ÏáÕÙÁ ù³ß»É` μ»ñ»É ³ÛÉ Ó»éݳñÏáõÃÛ³Ý ³ß˳ïáÕÇ, Ù³ñ½ÇÏÇ, ѻﳽáïáÕÇ ¨ ³ÛÉݤ Ññ³åáõñÇã charmant,e; attrayant,e, alléchant,e ¥·ñ³íÇã¤; séduisant,e ¥·³ÛóÏÕÇã¤; ravissant,e ¥ÑÙ³ÛÇã, ¹ÛáõÃÇã¤; captivant,e ¥·»ñáÕ¤; passionnant,e ¥á·¨áñáÕ, Ñ»ï³ùñùñ³ß³ñŤ Ññ³åáõñáÕ ¥·³ÛóÏÕÇã, ·³ÛóÏÕ»óÝáÕ ïÕ³Ù³ñ¹¤ séducteur m Ññ³åáõñí»É être charmé,e (séduit,e, ravi,e, captivé,e), se laisser séduire, se passionner pour Ññ³åáõñáõÙ séduction f, fascination f Ññ³ë³ÛÉ ¥ï³ÝϤ char m, tank m Ññ³í³é 1¤ ardent,e, enflammé,e 2¤ inflammable ¥ÑñÏǽíáÕ, ³ñ³· μáó³í³éíáÕ¤; ~ ÝÛáõûñ matières f pl inflammables Ññ³í³éáõÃÛáõÝ feu m d’artifice; illumination f ¥Éáõë³í³éáõÃÛáõÝ, Éáõë³Ñ³Ý¹»ë¤ Ññ³í»ñ invitation f; ~Á ÁݹáõÝ»É` Ù»ñÅ»É accepter, refuser une invitation; ѳñë³ÝÇùÇ ~ invitation à un mariage; Ù»ÏÇ ~áí à l’invitation de qn, sur l’invitation de qn Ññ³í»ñù ¥×³ßÏ»ñáõÛä dîner m de gala Ññ³íÇñ³ïáÙë carte f (billet m) d’invitation Ññ³íÇñ»É 1¤ inviter vt (à faire qch); ÁÝÏ»ñÝ»ñÇÝ ~ inviter ses amis; ׳ßÇ ~ inviter à dîner 2¤ convier vt, convoquer vt ¥Ï³Ýã»É, ѳí³ù»É¤ 3¤ rappeler vt ¥Ïá㠳ݻɤ; ϳñ·Ç ~ rappeler à l’ordre Ññ³íÇñÛ³É invité,e n, convive n ¥×³ßǤ; hôte n ¥ÑÛáõñ¤ Ðñ³ï ³ëïÕ·. Mars m Ññ³ï³å 1. adj 1¤ urgent,e ¥ßï³å, ³ÝÑ»ï³Ó·»ÉÇ, ßáõï³÷áõÛä 2¤ d’actualité ¥ëáõñ, ûñí³¤; ~ ÉÇÝ»ÉÁ urgence f 2. adv d’urgence ¥Ññ³ï³å Ï»ñåáí¤ Ññ³ï³åáõÃÛáõÝ actualité f; ËݹñÇ Ññ³ï³åáõÃÛáõÝÁ l’actualité du problème; urgence f ¥³ÝÑ»ï³Ó·»ÉÇáõÃÛáõݤ



les Éditions f pl



Ññ³ï³ñ³Ïí»É paraître vi ¥ÉáõÛë ï»ëݻɤ; être édité,e Ññ³ï³ñ³ÏáõÃÛáõÝ édition f; í»ñ³Ý³Û-



í³Í ¨ Éñ³óí³Í ~ édition revue et complétée; publication f ¥ïå³·ñáõÙ¤ Ññ³ï³ñ³ÏáõÙ publication f, édition f; ѳïáõÏ ~ édition f spéciale Ññ³ñí»ëï ¥Ññ³í³éáõÃÛáõÝÝ»ñ ϳ½Ù³Ï»ñå»Éáõ ³ñí»ëï¤ ï»Ë. pyrotechnie f Ññ³ñí»ëï³·»ï ¥Ññ³í³éáõÃÛáõÝÝ»ñ ϳ½Ù³Ï»ñå»Éáõ Ù³ëݳ·»ï¤ pyrotechnicien,ne n Ññ³ó³Ûï qui jaillit du feu; étincelant,e; enflammé,e Ññ³ó³Ý fusil m; áñëáñ¹³Ï³Ý ~ fusil de chasse; ûåïÇÏ³Ï³Ý Ýß³Ýáóáí ~ fusil à lunette; ~Ç Ïñ³Ïáó coup m de fusil; »ñÏ÷áÕ³ÝÇ ~ fusil à deux coups (à deux canons); ~Ç Ïñ³ÏáóÝ»ñ ³ñÓ³Ï»É tirer des coups de fusil Ññ³ó³Ý³μáõÝ crosse f Ññ³ó³Ý³·áñÍ ¥½Çݳ·áñͤ armurier m Ññ³ó³Ý³½³ñÏ coup m de fusil, détonation f, décharge f Ññ³ó³Ý³ÏÇñ mousquetaire m Ññ³ó³Ý³Ïáà ¥Ññ³ó³ÝÇ Ïáä crosse f Ññ³ó³Ý³Ó·áõÃÛáõÝ ¥÷áËÑñ³Ó·áõÃÛáõݤ fusillade f Ññ³ó³Ý³ÛÇÝ de fusil Ññ³ó³Ý³íáñ tireur m, tirailleur m; carabinier m Ññ³ó³Ý³÷áÏ bretelle f de fusil Ññ³ó³Ý³÷áÕ canon m de fusil Ññ³óáÉù lueur f de feu; lueur f d’incendie ¥Ññ¹»ÑǤ Ññ³ù³ñ pyrite f Ññ¹»Ñ incendie m; feu m ¥Ïñ³Ï¤; ~ ³é³ç³óÝ»É` Ññ¹»ÑÇ å³ï×³é ¹³éÝ³É provoquer un incendie; ~Á ѳݷóÝ»É éteindre l’incendie 589



gardien; ¶³μñÇ»É ~ l’ange Gabriel; Ñá·»³é ~ ange déchu, mauvais ange; ~ë mon ange; ~Ç å»ë ·»Õ»óÇÏ beau comme un ange Ññ»ßï³Ï³μ³ñ angéliquement, comme un ange, d’une manière angélique Ññ»ßï³Ï³·»Õ beau (belle) comme un ange Ññ»ßï³Ï³Ëáï μëμ. angélique f Ññ»ßï³Ï³ÛÇÝ angélique, d’ange Ññ»ßï³Ï³ÝÙ³Ý pareil,le à un ange, angélique Ññ»ßï³Ï³å»ï archange m Ññ»ßï³Ï³å»ï³Ï³Ý archangélique Ññ»ßï³ÏÇÏ angelot m Ññ»ßáõÃÛáõÝ monstruosité f Ññ»ï³ÏáÍ»É é³½Ù. canonner vt, bombarder vt Ññ»ï³ÏáÍí»É être canonné,e, être bombardé,e Ññ»ï³ÏáÍáõÃÛáõÝ é³½Ù. canonnade f Ññ»ï³ÓÇ· é³½Ù. artilleur m, canonnier m ¥Ãݹ³ÝáóÓÇ·¤ Ññ»ï³Ó·áõÃÛáõÝ tir m d’artillerie; canonnade f ¥Ãݹ³ÝáóӷáõÃÛáõݤ Ññ»ï³Ý³ÛÇÝ d’artillerie; ~ Ïñ³Ï feu d’artillerie Ññ»ï³Ý³íáñ artilleur m Ññ»ï³ÝÇ ¥Ññ»ï³½áñ¤ artillerie f; ½»ÝÇóÛÇÝ ~ artillerie antiaérienne; ͳÝñ ~ artillerie lourde; ѳϳï³ÝϳÛÇÝ ~ artillerie (canons) antichars Ññ»áõÃÛáõÝ ¥Ññ»³ ÉÇÝ»ÉÁ¤ judéité f ÑñÃÇé fusée f; é³½Ù. missile m; ïÇ»½»ñ³Ï³Ý ~ fusée spatiale (cosmique); ï³ÝáÕ ~ fusée porteuse; ÙÇçáõϳÛÇÝ ~ missile nucléaire; Ñ»é³Ñ³ñ ~ fusée à longue portée; μ³ÉÇëïÇÏ ~ missile balistique; »ñÏÇñ-û¹ ¹³ëÇ ~ missile sol-air; ÙÇçÙ³Ûñó³Ù³ù³ÛÇÝ ~ missile intercontinental; ~ ³ñÓ³Ï»É lancer une fusée; μ³½Ù³Ù³ñï³·ÉËÇϳíáñ ~ fusée f à têtes multiples ÑñÃÇé³·»ï fuséologue n, é³½Ù. missilier m ÑñÃÇé³Ï³É³ÝÇã radar m ÑñÃÇé³ÛÇÝ de fusée; ~ ï»ËÝÇϳ tech-



Ññ¹»Ñ³Ï³ÛáõÝ ignifuge; à l’épreuve du



feu; ~ ÝÛáõà matière f ignifuge Ññ¹»Ñ³ßÇçáõÙ extinction f de l’incendie (d’un incendie) Ññ¹»Ñ³íï³Ý· qui provoque l’incendie, qui peut provoquer un incendie Ññ¹»Ñ»É ¥Ïñ³Ï ï³É¤ mettre le feu à, incendier vt Ññ¹»Ñí»É être incendié,e Ññ¹»ÑáõÙ incendie m prémédité ¥Ï³Ý˳Ùï³Íí³Í¤ Ññ» de feu Ññ»³, Ññ»áõÑÇ Juif m, Juive f; Israélite n Ññ»³μ³ÝáõÃÛáõÝ hébraïsme m Ññ»³·»ï ï»°ë »μñ³Û³·»ï Ññ»³·ÇïáõÃÛáõÝ ï»°ë »μñ³Û³·ÇïáõÃÛáõÝ Ññ»³¹³í³Ý judaïste n/adj, israélite n/adj Ññ»³¹³í³ÝáõÃÛáõÝ judaïsme m Ññ»³Ï³Ý juif,-ive; israélite Ññ»³Ï³Ý³óÝ»É judaïser vt ¥Ññ»³Ý»ñáí μݳϻóÝ»É, Ññ»³μÝ³Ï ¹³ñÓݻɤ Ññ»³Ï³ÝáõÃÛáõÝ judaïsme m ¥Ññ»³Ï³Ý Ïñáݤ; judaïté f ¥Ññ»³ÛÇ Ï³ñ·³íÇ׳ÏÁ¤ Ññ»³ï»óáõÃÛáõÝ ï»°ë Ññ»³ïÛ³óáõÃÛáõÝ Ññ»³ïÛ³ó antisémite adj/n Ññ»³ïÛ³óáõÃÛáõÝ antisémitisme n Ññ»»ñ»Ý ï»°ë »μñ³Û»ñ»Ý Ññ»É 1¤ pousser vt ¥Ññ»Éáí ï³Ý»É¤; bousculer vt ¥³ÙμáËÇ Ù»ç ÑñÙßï»É¤; Çñ³ñ ~` ÑñÙßï»É se bousculer 2¤



Ù³ñ½. lancer vt; ·áõݹ Ññ»É lancer le poids Ññ»Õ»Ý de feu, enflammé,e, igné,e; fougueux,-euse, ardent,e Ññ»ß monstre m ¥×Çí³Õ¤, démon m ¥¹¨¤ Ññ»ß³μ³Ý tératologue n Ññ»ß³μ³Ý³Ï³Ý tératologique Ññ»ß³μ³ÝáõÃÛáõÝ tératologie f Ññ»ß³μ³ñ monstrueusement Ññ»ß³íáñ, Ññ»ß³ÛÇÝ monstrueux,-euse; ~ ѳÝó³·áñÍáõÃÛáõÝ crime m monstrueux Ññ»ß³íáñáõÃÛáõÝ monstruosité f; á×ñÇ ~Á la monstruosité du crime Ññ»ßï³Ï ange m; å³Ñ³å³Ý ~ ange



590



nique f des fusées lance-fusées m; é³½Ù. lance-missiles m, lance-engins m ÑñÃÇé³ßÇÝáõÃÛáõÝ construction f de fusées ÑñÃÇé³ï³ñ porte-fusée ÑñÏǽ»É mettre le feu à, incendier vt; brûler vt ¥³Ûñ»É¤ ÑñÏǽáõÙ incendie m prémédité ÑñÓÇ· instigateur,-trice n, agitateur,trice n, fauteur,-trice n; å³ï»ñ³½ÙÇ ~Ý»ñ fauteurs de guerre ÑñÓáõÏ ¥ë³ñ¹Çݤ ϻݹμ. sardine f Ññ×í³ÉÇ¥ó¤ joyeux,-euse; épanoui,e ¥¹»Ùù, ï»ëù¤ Ññ×í³Ýù joie f, réjouissance f, allégresse f ¥μ»ñÏñ³Ýù¤, enjouement m ¥ËݹáõÃÛáõݤ Ññ×í»É ¥áõñ³Ë³Ý³É¤ se réjouir ÑñÙßï»É bousculer vt; Çñ³ñ ~ se bousculer ÑñÙßïáó ¥ÑñÙßïáõù¤ bousculade f Ññß»ç pompier m, sapeur-pompier m; ~ Ù»ù»Ý³ autopompe f, voiture f de pompier; ~ ÇÝùݳÃÇé canadair m Ññáë³Ï, Ññáë³Ï³ËáõÙμ bande f, horde



Ñáõ½³Ëéáí agité,e Ñáõ½³Ï³Ý émotif,-ive,



ÑñÃÇé³Ý»ï



Ñá·μ. émotionnel,le



affectif,-ive;



Ñáõ½³Ï³ÝáõÃÛáõÝ émotivité f, caractère m



émotif (affectif)



Ñáõ½³ß˳ñÑ monde m affectif Ñáõ½³í³é exalté,e Ñáõ½³í³éáõÃÛáõÝ exaltation f Ñáõ½»É 1¤ émouvoir m; agiter vt, troubler vt ¥Ëéáí»É, íñ¹áí»É¤ 2¤ attendrir vt, toucher vt, affecter vt ¥ëÇñïÁ



ß³ñÅ»É, ·áõÃÁ ß³ñÅ»É, ˳ݹ³Õ³ï³Ýù ³é³ç³óݻɤ 3¤ préoccuper vt ¥³Ýѳݷëï³óݻɤ; bouleverser vt ¥ï³ÏÝáõíñ³ ³Ý»É¤ Ñáõ½Çã émouvant,e; touchant,e, pathétique ¥ëñï³éáõã¤; attendrissant,e ¥Ë³Ý¹³Õ³ï³Ýù ³é³ç³óÝáÕ¤; chaud,e; ~` ç»ñÙ Ó³ÛÝ voix f chaude Ñáõ½ÙáõÝù émotion f, agitation f ¥Ëéáí³Ñáõ½áõÃÛáõݤ, émoi m ¥ï³·Ý³å, Ùï³Ñá·áõÃÛáõݤ; affect m ¥Ñ᷻ϳݤ; ~ å³ï׳é»É causer une émotion Ñáõ½í³Í ému,e; agité,e ¥Ëéáí³ÑáõÛ½¤; affecté,e ¥ËÇëï ~¤ Ñáõ½í»É 1¤ s’émouvoir; s’attendrir ¥ëÇñïÁ ß³ñÅí»É, Ù»ÕٳݳÉ, ˳ݹ³Õ³ï³Ýù ½·³É¤ 2¤ se troubler ¥ß÷áÃí»É, ßí³ñ»É¤; ÙÇ° Ñáõ½í»ù ne vous troublez pas 3¤ être inquiet,-ète ¥³Ýѳݷëï³Ý³É¤ Ñáõ½áõÙ émotion f; agitation f ¥Ñáõ½ÙáõÝù, ³ÝѳݷëïáõÃÛáõݤ; ½³Ý·í³Í³ÛÇÝ ~Ý»ñ` óáõÛó»ñ troubles m



f



Ññáë³Ï³å»ï chef m de bande Ññáí³ñï³Ï édit m; manifeste m, charte f



Ññáí³ñï³Ï»É ¥Ññáí³ñï³Ï Ññ³å³ñ³Ï»É¤ édicter vt Ññí³Ý¹³Ý cap m ÑñáõÙ heurt m, choc m; Ù³ñ½. lancement



m; ·Ý¹Ç ~ lancement du poids; épaulé-jeté m ¥Í³Ýñ³Ù³ñïáõÙ¤ Ññáõß³Ï ¥Ï³ñϳݹ³Ï¤ pâtisserie f Ññáõ߳ϳ·áñÍ pâtissier,-ière n, confiseur,-euse n Ññáõ߳ϳÛÇÝ de pâtisserie, de confiserie Ññáõ߳ϳí³×³é¥áõÑǤ pâtissier,-ière Ññáõ߳ϳñ³Ý ¥Ññáõ߳ϻջÝÇ Ë³Ýáõä pâtisserie f, confiserie f Ññáõß³Ï»Õ»Ý pâtisseries f pl, confiseries f pl; ~Ç Ë³Ýáõà pâtisserie f, confiserie f Ñáõ¹³ ¥Ù³ïÝÇ㤠judas m Ñáõ½³Ã³Ã³í plein,e d’émotion



pl



Ñáõ½áõÙݳÉÇ¥ó¤ 1¤ plein,e d’émotion (d’agitation) 2¤ inquiétant,e ¥³ÝѳݷëïáõÃÛáõÝ å³ï׳éáÕ¤, alarmant,e ¥ï³·Ý³å³Ñ³ñáõÛó¤, bouleversant,e ¥ï³ÏÝáõíñ³ ³ÝáÕ¤ ÑáõÅÏáõ vigoureux,-euse; puissant,e ¥½áñ»Õ, ѽáñ¤ ÑáõÉÇë juillet m; ÑáõÉÇëÇÝ en juillet; ~



³ÙëÇÝ au mois de juillet



ÑáõÉÇë³Ï³Ý ¥ÑáõÉÇë ³ÙëÇÝ ³ñÓ³Ïáõñ¹ Ù»ÏÝáÕ¤ ËëÏó. juillettiste n ÑáõÉÇëÛ³Ý de juillet 591



vous; Ù»ÏÇ` ÙÇ μ³ÝÇ íñ³ ~ áõݻݳÉ` Ñáõë³É tabler sur qn/qch, espérer vt; ~¥»ñ¤ ï³Í»É` ÷³Û÷³Û»É nourrir l’espoir ◊ ~Á í»ñçÇÝÝ ¿ ٳѳÝáõÙ tant qu’il y a de la vie, il y a de l’espoir, l’espoir fait vivre ÑáõÝ ¥·»ï³Ñáõݤ 1¤ lit m 2¤ ÷Ëμ. cours; ~Ç Ù»ç ÙïÝ»É reprendre son cours Ñáõݳμ³Ý ¥Ñ»Éɻݳμ³Ý¤ 1. hélléniste n 2. grécophile ~ ¹åñáó École grécophile Ñáõݳμ³ÝáõÃÛáõÝ ¥Ñ»Éɻݳμ³ÝáõÃÛáõݤ hellénisme m Ñáõݳ·»ï ï»°ë Ñáõݳμ³Ý 1. Ñáõݳɻ½áõ ¥ÑáõݳËáë¤ grécophone ÑáõÝ³Ï³Ý grec-grecque; de Grèce; ~ Ó¨áí` á×áí à la grecque ÑáõݳÑéáÙ»³Ï³Ý gréco-romain,e; Ù³ñ½. ~ ÁÙμß³Ù³ñï lutte f grécoromaine ÑáõݳëÇñáõÃÛáõÝ hellénomanie f Ñáõݳñ»Ý grec m, langue f grecque; ÑÇÝ ~ grec ancien; ³ñ¹Ç ~ grec m moderne, néogrec m ÑáõÝ·³ñ ï»°ë ÑáõÝ·³ñ³óÇ ÑáõÝ·³ñ³Ï³Ý hongrois,e ÑáõÝ·³ñ³óÇ, ÑáõÝ·³ñáõÑÇ Hongrois,e n ÑáõÝ·³ñ»ñ»Ý ¥É»½áõ¤ hongrois m, langue f hongroise Ñáõݹ grain m ÑáõÝÇë juin m; ~ÇÝ en juin; ~ ³ÙëÇÝ au mois de juin ÑáõÝÇëÛ³Ý de juin ÑáõÝÓ¥ù¤ moisson f, fauchage m ÑáõÝí³ñ janvier m; ~ÇÝ en janvier; ~ ³ÙëÇÝ au mois de janvier; ~Ç Ù»ÏÇÝ le premier janvier ÑáõÝí³ñÛ³Ý de janvier ÑáõÝó»É pétrir vt, faire (travailler) la pâte ÑáõÝóáÕ pétrisseur,-euse n ¥μ³Ýíáñ, μ³ÝíáñáõÑǤ; pétrisseuse f ¥Ù»ù»Ý³¤ ÑáõÝóáõÙ pétrissage m; Ó»éùáí` Ù»ù»Ý³Ûáí ~ pétrissage à main, mécanique Ñáõß 1¤ souvenir m; Ù³ÝÏ³Ï³Ý ~»ñ souvenirs d’enfance 2¤ Ñá·Ý. mémoires m pl ¥·ñ³Ï³Ý ¨ ³ÛÉ ~»ñ¤ 3¤ réminiscence f ¥³Õáï ~, í»ñÑáõߤ Ñáõß³·Çñ ¹íÝ·. mémorandum m; note f



ÑáõÉáõÃÛáõÝ apathie f; nonchalance f ¥³Ý÷áõÃáõÃÛáõÝ, ³ÝÑá·áõÃÛáõÝ, ÃáõÉáõÃÛáõݤ ÑáõÉáõÝù ï»°ë áõÉáõÝù ÑáõÕ³ñϳíáñ³ïáõÝ ¥·»ñ»½Ù³Ý³ï³Ý



Ùáï ·ïÝíáÕ ß»Ýù, áõñ ѳí³ùíáõÙ »Ý ѳݷáõóÛ³ÉÝ»ñÇ ÁÝï³ÝÇùÝ»ñÁ óÕáõÙÇó ³é³ç¤ funérarium m ÑáõÕ³ñϳíáñáõÃÛáõÝ funérailles f pl, obsèques f pl ¥å³ßïáÝ³Ï³Ý É»½íáõÙ¤; ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý ~ obsèques civiles ÑáõÙ cru,e, mal cuit,e; ~ ÙÇë viande f crue; ~` ã»é³óñ³Í ϳà lait m non bouilli Ñáõٳϻñ ï»°ë μݳϻñ ÑáõٳϻñáõÃÛáõÝ ï»°ë μݳϻñáõÃÛáõÝ ÑáõÙ³Ýǽ٠å³ïÙ., ÷ÇÉ. humanisme m ÑáõÙ³ÝÇëï humaniste m ÑáõÙ³ÝÇëï³Ï³Ý humaniste ÑáõÙ³ÝÇï³ñ humanitaire; ~ û·ÝáõÃÛáõÝ aide f humanitaire; ~ ·ÇïáõÃÛáõÝÝ»ñ sciences f pl humaines ÑáõÙ-ÑáõÙ tout cru; ~ áõï»É manger tout cru ÑáõÙáñ humour m; ~Ç ½·³óáõÙ sens de l’humour; ~Ç ½·³óáõÙ` ~ áõÝ»Ý³É avoir de l’humour (le sens de l’humour) ÑáõÙáñ³ÛÇÝ humoristique ÑáõÙáñÇëï ï»°ë ½³í»ßï³μ³Ý ÑáõÙáñÇëï³Ï³Ý ï»°ë ½³í»ßï³Ï³Ý ÑáõÙë»ñ ¥Ñáõ٠ϳÃÇ »ñ»ëÇó ѳí³ù³Í ë»ñ¤ crème f; ~Á ù³ß»É écrémer vt ÑáõÙáõë ï»°ë μáõë³ÑáÕ ÑáõÙù matières f pl premières, matière f brute, matière f de base; ³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý ~ matières premières industrielles ÑáõÛ½ émotion f ÑáõÛÅ fort, strictement; ~ ϳñ¨áñ ¿ il est fort nécessaire; ~ ·³ÕïÝÇ` Ùï»ñÙ³Ï³Ý strictement confidentiel,le ÑáõÛÉ veule, paresseux,-euse, apathique ÑáõÛÝ Grec m, Grecque f ÑáõÛë espoir m, espérance f; áã ÙÇ ~ ¥ãϳ¤ il n’y a pas le moindre espoir; Ù»ÏÇ íñ³ ~ ¹Ý»É compter sur qn; ~ë Ó»½ íñ³ ¿ je compte sur 592



Ñáõß³·ñ»É écrire des mémoires Ñáõß³·ñáõÃÛáõÝ ¥Ñáõß»ñ¤ mémoires f pl Ñáõß³¹ñ³Ù médaille f commémorative Ñáõß³¹ñáß Ù³ñ½. fanion m Ñáõ߳ûñÃ¥ÇϤ aide-mémoire m; mé-



Ñáõë³ÉÇáñ»Ý d’une manière sûre Ñáõë³ÉÇñ, Ñáõë³ÉÇó plein,e d’espoir



(d’espérance)



Ñáõë³ÉÇáõÃÛáõÝ 1¤ sûreté f ¥íëï³ÑáõÃÛáõÝ, »ñ³ßËÇù¤ 2¤ sécurité f ¥³å³ÑáíáõÃÛáõݤ 3¤ solidité f ¥³ÙñáõÃÛáõݤ 4¤ fiabilité f, crédibilité f ¥íëï³Ñ»ÉÇáõÃÛáõÝ` ѳٳϳñ·Ç,



mento m



Ñáõß³ÏáÃáÕ mémorial m Ñáõ߳ѳٳÉÇñ ensemble de monu-



ments commémoratifs



·áñÍÇùÇ, ÝÛáõÃÇ, ³ÝÓÇ, ϳ½Ù³Ï»ñåáõÃÛ³Ý, ¨ ³ÛÉݤ Ñáõë³Éù»É désespérer vt, désoler vt, décourager vt Ñáõë³Éùí³Í désespéré,e, désolé,e Ñáõë³Éùí»É désespérer vi, se désespérer, se décourager Ñáõë³ÉùáõÃÛáõÝ, Ñáõë³ÉùáõÙ désolation f; désespoir m, désespérance f ¥Ñáõë³Ñ³ïáõÃÛáõݤ; découragement m, abattement m ¥íѳïáõÃÛáõݤ Ñáõë³Ë³μ déçu,e; désillusionné,e; ~ ³Ý»É décevoir vt; ~ ÉÇÝ»É être déçu,e Ñáõë³Ë³μ»É ¥Ñáõë³Ë³μ ³Ý»É¤ décevoir vt, désillusionner vt Ñáõë³Ë³μ»óÝáÕ ¥Ñáõë³Ë³μáÕ¤ décevant,e Ñáõë³Ë³μí»É être déçu,e; être désillusionné,e Ñáõë³Ë³μáõÃÛáõÝ déception f; désillusion f Ñáõë³Ñ³ï ¥Ñáõë³Ñ³ï³Ï³Ý¤ désespéré,e; ~` ³ÝÑáõÛë íÇ×³Ï situation désespérée Ñáõë³Ñ³ï»óÝ»É désespérer vt; décourager vt Ñáõë³Ñ³ïáñ»Ý désespérément Ñáõë³Ñ³ïí»É désespérer vi, se désespérer, se désoler; ãå»ïù ¿ ~ il ne faut pas désespérer Ñáõë³Ñ³ïáõÃÛáõÝ désespoir m, désolation f, détresse f Ñáõë³Ù ¥Ý³ñ¹áë¤ μëμ. lavande f Ñáõë³ñ å³ïÙ. hussard m Ñáõë³ñ³Ï³Ý å³ïÙ. de hussard(s) Ñáõñ feu m ¥Ïñ³Ï¤; flamme f ¥μáó¤; ~ ѳíÇïÛ³Ý à tout jamais, pour toujours; Ññá ׳ñ³Ï ¹³éݳÉ` ³Ûñí»É être brûlé,e ÑáõñÇ ~ ÷»ñÇ *houri f ÑáõñÑñ³É étinceler vi ¥÷³ÛÉ÷É»É, ßáÕßá-



Ñáõß³Ù³ïÛ³Ý livre m d’or, livre m de



mémoires



Ñáõß³Ùñó³ß³ñ tournoi m à la mémoire



de...



Ñáõß³Ýí»ñ souvenir m Ñáõß³ëÛáõÝ colonne f commémorative;



obélisque m



Ñáõß³ï³Ëï³Ï plaque f commémora-



tive



Ñáõß³ï»ïñ agenda m; calepin m, carnet m ¥Íáó³ï»ïñ¤; bloc-notes m ¥ÝßáõÙÝ»ñÇ ï»ïñ¤ Ñáõß³ñ³ñ¥áõÑǤ souffleur,-euse n; ~Ç



ËóÇÏ trou m du souffleur



Ñáõß³ñ³ñ³Ï³Ý de souffleur Ñáõß³ñÓ³Ý monument m; ~ ϳݷݻóÝ»É



ériger un monument



Ñáõß³ù³ñ monument m commémoratif Ñáõᯐ 1¤ souffler vt 2¤ ÷Ëμ. suggérer vt ¥ÙÇïù, ·³Õ³÷³ñ¤ ÑáõßÇÏ 1. adj léger,-ère; silencieux,-euse ¥Éé»ÉÛ³Ûݤ; ~ ù³ÛÉ»ñ pas m pl légers 2. adv doucement, tendrement Ñáõë³μ»Ï découragé,e, désepéré,e Ñáõë³μ»ñ rassurant,e, encourageant un



espoir



Ñáõë³¹ñ³Ï³Ý rassurant,e; encourageant,e ¥ù³ç³É»ñáÕ¤ Ñáõë³¹ñ»É donner de l’espoir (à qn); donner l’assurane (à qn) ¥íëï³Ñ»óݻɤ; faire espérer ¥ÑáõÛë Ý»ñßÝã»É¤ Ñáõë³¹ñáÕ qui donne de l’espoir Ñáõë³½ñÏ»É décevoir vt, désappointer vt Ñáõë³½áõñÏ privé,e d’espoir Ñáõë³É ¥ÑáõÛë áõݻݳɤ espérer vt;



Ñáõëáí »Ù, áñ Ó»½ Ïï»ëݻ٠j’espère vous voir Ñáõë³ÉÇ sûr,e; fiable ¥íëï³Ñ»ÉǤ; ~` íëï³Ñ»ÉÇ ¹³ñÓÝ»É fiabiliser vt 593



ճɤ; briller vi ¥÷³Ûɻɤ ÑáõñÑñ³ï»É flamber vi, flamboyer vi; être en flammes ¥μáó»ñÇ Ù»ç ÉÇݻɤ Ñû·áõï au profit de, à l’avantage de; en



ӳ˳ÏáÕÙ côté m gauche, gauche f ӳ˳ÏáÕÙÛ³Ý 1) du côté gauche; ùÕù.



~ Ïáõë³ÏóáõÃÛáõÝ parti m de gauche



2) ùÕù. gauchiste n/adj (~ áñáßáõÙÝ»-



faveur de, pour le bénéfice de



ñǪ ÉáõÍáõÙÝ»ñÇ ÏáÕÙݳÏÇó, ͳÛñ³Ñ»Õ³Ï³Ý) ӳ˳í»ñ maladroit,e; ËëÏó. Ýí³ëï. gourde ӳ˳í»ñ³μ³ñ maladroitement ӳ˳í»ñáõÃÛáõÝ maladresse f ӳ˳÷ÝÛ³ de la rive gauche Ó³ËÉÇÏ gaucher,-ère adj/n Ó³ËÉÇÏáõÃÛáõÝ gaucherie f Ó³ËáÕ³Ï 1. adj malchanceux,-euse 2. raté,e n Ó³ËáÕ»É faire échouer vt, vouer vt à l’échec (Ó³ËáÕÙ³Ý Ù³ïÝ»É), rater vt, faire capoter; déjouer vt (Ç ¹»ñ¨ ѳݻÉ) Ó³ËáÕí»É 1) rater vi, ne pas réussir; ·áñÍÁ Ó³ËáÕí»ó l’affaire a raté (n’a pas réussi) 2) essuyer un échec, échouer vi (Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ); ùÝÝáõÃÛ³ÝÁ ~ échouer à l’examen 3) se déjouer (Ç ¹»ñ¨ »ÉÝ»É) Ó³ËáÕáõÙ échec m; fiasco m (ϳï³ñÛ³É Ó³ËáÕáõÙª ³ÝѳçáÕáõÃÛáõÝ); ratage m (íñÇåáõÙ) Ó³Ëáñ¹ 1) malchanceux,-euse adj/n (³ÝѳçáÕ³Ï) 2) néfaste (ã³ñ³μ³ëïÇÏ) Ó³Ëáñ¹áõÃÛáõÝ (³ÝѳçáÕáõÃÛáõÝ) malchance f, infortune f; échec m, revers m Ó³ËáõÃÛáõÝ ùÕù. gauchisme m Ó³ÕÏ»É cingler vt, fouetter vt, cravacher vt, flageller vt Ó³ÕÏáõÙ (˳ñ³½³ÝáõÙ, Ùïñ³ÏáõÙ) flagellation f, fustigation f; ѽí¹. fouettement m Ó³ÛÝ voix f; ton m; parole f; ÑÝã»Õ ~ voix sonore; Ëéåáïª Ï»ñÏ»ñáõÝ ~ voix rauque (enrouée); ù³Õóñª Ù»ÕÙ ~ voix douce; ¹áÕ¹áçáõÝ ~ voix tremblante; ÃñÃéáõÝ ~ voix chevrotante; ×Õ×Õ³Ý ~ voix criarde; ³ÙμáÕç ~áí à pleine (à toute) voix; ~Ǫ ùí»³ñÏ»Éáõ Çñ³íáõÝù droit m de vote; í×éáñáß ~ voix



Ñû¹ë ~ óݹ»É sauter en l’air; voler en éclats ¥÷ßáõñ-÷ßáõñ` ç³ñ¹áõ÷ßáõñ ÉÇݻɤ; ~ óݹ»óÝ»É` å³ÛûóÝ»É faire sauter vt, exploser vt ¥å³Ûûóݻɤ; ÷Ëμ. s’envoler (sauter) en fumée



Ò Ó³· petit m (d’un animal); ϳïíÇ ~



chaton m, ËëÏó. minet m; ÙÏ³Ý ~ª ÙÏÝÇÏ souriceau m; ß³Ý ~ jeune chien m, chiot m; ÃéãáõÝÇ ~ oiselet m; ³í³Ý³ÏÇ ~ ânon m; ³ñçÇ ~ª ³ñçáõÏ ourson m; áã˳ñÇ ~ª ·³é agneau m; áõÕïÇ ~ chamelon m; ÏáíÇ ~ª Ñáñà veau m; ³ÛÍÇ ~ª áõÉ chevreau m; ³éÛáõÍÇ ~ª ÏáñÛáõÝ lionceau m; ·³ÛÉÇ ~ louveteau m; ÓÇáõ ~ª ÙïñáõÏ poulain m; ³ñÍíÇ ~ aiglon m; ç³ÛɳÙÇ ~ autruchon m Ó³·³ñ 1) entonnoir m; chantepleure f 2) trou m d’obus (³ñÏÇ ³é³ç³óñ³Í) Ó³·³ñ³Ó¨ en forme d’entonnoir, en entonnoir; infundibuliforme Ó³·³ñ³÷áë entonnoir m Ó³·áõÏ petit m; bébé m (Ù³ÝÏÇÏ); ËëÏó. mioche n Ó³Ë gauche adj/f; ~ Ó»éù main f gauche; ~ ÏáÕÙáõÙª ~Çó à gauche; ¹»åÇ ~ à gauche; ~ ÏáÕÙ gauche f; ÇÙ ~ ÏáÕÙáõÙ à ma gauche; ê»ÝÇ ~ ³÷Á la rive gauche de la Seine; ùÕù. ~ Ïáõë³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñ partis m pl de gauche, gauche f; ~Çó ³ç de gauche à droite; ³ç áõ ~ à droite et à gauche ◊ ~ áïùÇ íñ³ í»ñ Ï»Ý³É se lever du pied gauche



594



délibérative; ~ Ëݹñ»É demander la parole; ~Áª ïáÝÁ μ³ñÓñ³óݻɪ Çç»óÝ»É hausser, baisser la voix, le ton; ~»ñÇ Ù»Í³Ù³ëÝáõÃÛáõÝ ëï³Ý³É obtenir la majorité des voix Ó³Ûݳμ³Ý³Ï³Ý acoustique Ó³Ûݳμ³ÝáõÃÛáõÝ (Ó³Ûݳ·ÇïáõÃÛáõÝ, ³ÏáõëïÇϳ) acoustique f Ó³ÛݳμáõÅáõÃÛáõÝ μÅßÏ. orthophonie f Ó³ÛݳμáõÛÅ μÅßÏ. orthophoniste n Ó³Ûݳ·ÇïáõÃÛáõÝ (Ó³Ûݳμ³ÝáõÃÛáõÝ, ³ÏáõëïÇϳ) acoustique f (ýǽÇϳÛÇ μ³ÅÇÝ) Ó³Ûݳ·Çñ phonographe m Ó³Ûݳ·ñ»É enregistrer vt; Ó³ÛÝ»ñǽǪ Ó³ÛݳåݳÏÇ íñ³ ~ enregistrer sur bande, sur disque Ó³Ûݳ·ñÇã magnétophone m Ó³Ûݳ·ñáõÃÛáõÝ enregistrement m (du son), live m invar (ϻݹ³ÝÇ Ñ³Ù»ñ·Çó ϳï³ñí³Í) Ó³Ûݳ·ñáõÙ ï»°ë Ó³Ûݳ·ñáõÃÛáõÝ Ó³Ûݳ¹³ñ³Ý phonothèque f Ó³Ûݳ½¹³Ýß³Ý indicatif m (å³ÛٳݳϳÝ); Ñ»é³Ëáë³ÛÇÝ ~Ý»ñ indicatifs téléphoniques Ó³Ûݳ½ñÏ»É retirer la parole à qn Ó³Ûݳ½áõñÏ 1) privé,e de la parole; ~ ¹³ñÓݻɪ Ó³Ûݳ½ñÏ»É priver vt de la parole 2) aphone (áñÁ Ïáñóñ»É ¿ Ó³ÛÝÁ) Ó³Ûݳó÷³Ýó perméable aux sons Ó³ÛݳÃí³ÛÇÝ audionumérique Ó³Ûݳɳñ¥»ñ¤ corde(s) f (pl) vocale(s) Ó³ÛݳÉÇù ýǽ. onde f sonore Ó³Ûݳͳí³É (¹Ç³å³½áÝ) »ñÅßï. diapason m; tessiture f; registre m; étendue f Ó³ÛÝ³Ï³Ý vocal,e Ó³Ûݳϳå É»½íμ. liaison f Ó³Ûݳϳñ·áõÃÛáõÝ (ÏáÝïñ³åáõÝÏï) »ñÅßï. contrepoint m Ó³ÛݳÏɳÝÇã absorbeur m acoustique Ó³ÛݳÏɳÝáõÙ absorption f phonique Ó³ÛݳÏó»É accompagner vt (en fredonnant) Ó³ÛݳѳÕáñ¹ conducteur,-trice du son Ó³ÛݳѳÕáñ¹³Ï³ÝáõÃáõÝ ýǽ. conductibilité f sonore



Ó³Ûݳѳ׳˳ϳÝáõÃÛáõÝ ï»Ë. audio-



fréquence f



Ó³Ûݳѳٳ¹ñÇã (ëÇÝû½³ñ³ñ) syn-



thétiseur m



Ó³ÛݳٻÏáõë³óÝ»É insonoriser vt insonorisation f; Ó³ÛݳٻÏáõë³óáõÙ



isolation f phonique



Ó³ÛݳٻÏáõëÇã isolateur m (de son) Ó³ÛݳÛÇÝ 1) vocal,e 2) acoustique



(ÑÝã³Ï³Ý); ~ ѳٳ¹ñÇã synthétiseur m (ëÇÝû½³ñ³ñ) Ó³ÛݳÝÇß (Ýáï³) »ñÅßï. note f Ó³ÛݳÝٳݳÏáÕ imitateur,-trice n de voix Ó³ÛݳÝٳݳÏáõÙ imitation f de voix Ó³Ûݳ߳ñ (·³ÙÙ³) »ñÅßï. gamme f; ~Ç Ó³ÛݳÝÇßÝ»ñÁª Ýáï³Ý»ñÝ »Ý. ¹á, é», ÙÇ, ý³, ëáÉ, ɳ (ÉÛ³), ëÇ les notes f pl de la gamme sont : do, ré, mi, fa, sol, la, si Ó³Ûݳã³÷ ýǽ. phonomètre m Ó³Ûݳã³÷³Ï³Ý ýǽ. phonométrique Ó³Ûݳã³÷áõÃÛáõÝ ýǽ. phonométrie f Ó³ÛݳåÝ³Ï disque m; ~Ç Ï³½Ù pochette f de disque; ~Ý»ñÇ Ñ³í³ù³Íáõ discothèque f; ~ ¹Ý»Éª Éë»Éáõ mettre (passer) un disque; ÷Ëμ. ~Áª Ëáë³ÏóáõÃÛ³Ý ÝÛáõÃÁ ÷áË»É changer de disque (ËëÏó.) Ó³Ûݳë³ÑÙ³Ý (é»·Çëïñ) »ñÅßï. registre m Ó³Ûݳëϳí³é³Ï ï»°ë Ó³ÛݳåÝ³Ï Ó³ÛݳëïÇ×³Ý (ïáÝ) »ñÅßï. ton m Ó³Ûݳëñï³·Çñ échocardiogramme m Ó³Ûݳë÷Ûáõé (é³¹Çá) radio f Ó³Ûݳë÷é»É radiodiffuser vt Ó³Ûݳë÷éáõÙ radiodiffusion f Ó³Ûݳí»ñͳÝÇã (ë³ñù) ¿É. vocodeur m Ó³Ûݳíáñ É»½íμ. voyelle f; éÝ·³ÛÇÝ ~ voyelle nasale; ϳåáÕ ~ª Ñṳϳå voyelle de liaison Ó³Ûݳíáñ³óáõÙ É»½íμ. vocalisation f Ó³Ûݳï³ñ porte-voix m; mégaphone m Ó³ÛݳñÏ³Ï³Ý interjectif,-ive; ~ ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ locution f interjective Ó³ÛݳñÏáõÃÛáõÝ ùñÏÝ. interjection f Ó³Ûݳ÷áË»É »ñÅßï. transposer vt (Ù»Ï ³ÛÉ ïáݳÛÝáõÃÛ³Ý ÷á˳Ýó»É)



595



Ó³Ûݳ÷áËáõÃÛáõÝ »ñÅßï. transposition



Ó·³Ë»Å (ϳáõãáõÏ) caoutchouc m Ó·³Ï³å»ñ bretelles f pl Ó·³Ý (Ññ³½»ÝÇ) détente f, gâchette f;



f (Ù»Ï ³ÛÉ ïáݳÛÝáõÃÛ³Ý ÷á˳Ý-



ó»ÉÁ)



chien m (áñëáñ¹³Ï³Ý Ññ³ó³ÝÇ); ~Á ù³ß»É appuyer sur la détente Ó·³å³ñ³Ý (ó³ÝóÇ) corde f Ó·»É 1) tirer vt (ù³ß»É); Ù»ÏÇ ³Ï³ÝçÝ»ñÁ ~ tirer les oreilles de qn 2) allonger vt (»ñϳñ³óÝ»É); étendre vt (Ó»éù»ñÁ, áïù»ñÁ); tendre vt (íǽÁ, å³ñ³ÝÁ) 3) resserrer vt (åñÏ»É, ù³ß»Éáí åݹ³óÝ»É) 4) distendre vt (»ñϳñ³óÝ»É, ɳÛݳóÝ»É, ͳí³É»É) 5) faire durer vt (»ñϳñ³Ó·»É, Ó·Ó·»É) 6) μÅßÏ. se donner (se faire) une entorse (Ó·»Éáí íݳë»É, ·»ñÓ·»É) 7) ÷Ëμ. attirer vt (·ñ³í»É) Ó·Ó·»É traîner vt, faire traîner vt (ù³ßùß»É, ¹³Ý¹³Õ»óÝ»É, ù³ßùßáõÏ ëï»ÕÍ»É) Ó·Ó·í³Í (·ñ³íáñ ϳ٠μ³Ý³íáñ Ëáëù) prolixe Ó·Ó·í³ÍáõÃÛáõÝ (·ñ³íáñ ϳ٠μ³Ý³íáñ ËáëùÇ) prolixité f Ó·Ó·í»É (¹³Ý¹³Õ»É) traîner vi, durer vi (»ñϳñ 層É, Ó·í»É) Ó·Ó·áõÙ retard m; ajournement m (Ñ»ï³Ó·áõÙ) Ó·áÕ³Ï³Ý attractif,-ive; ~ áõÅ force f attractive Ó·áճϳÝáõÃÛáõÝ attraction f Ó·áÕáõÃÛáõÝ (Ó·áճϳÝáõÃÛáõÝ) ýǽ. attraction f, gravitation f; ïÇ»½»ñ³Ï³Ý Ó·áÕáõÃÛ³Ý ûñ»Ýù loi f de l’attraction universelle, gravitation universelle Ó·í³Í tendu,e (ݳ¨ª ÷Ëμ. ɳñí³Í); étendu,e (ï³ñ³Íí³Í, Ù»ÏÝí³Í); contracté,e (çÕ³Ó·í³Í) Ó·í»É 1) se tendre, être tendu,e (Ó·í³Í ÉÇÝ»É) 2) s’étendre (»ñϳñ»É, ï³ñ³Íí»É, ÷éí»É), s’allonger (»ñϳñ»É, ݳ¨ª ÷Ëμ. Ù»ÏÝí»É, Ó·í³Í å³éÏ»É) 3) durer vi (層É) 4) s’étirer (»ñϳñ»Éª é»ïÇÝÇ, ·áñÍí³ÍùÇ, Ù³ñÙÝÇ Ù³ëÇÝ); Ñáñ³Ýç»Éáí ~ s’étirer en bâillant 5) traîner vi, se traîner (ųٳݳÏÇ Ù³ëÇÝ) Ó·ï»É aspirer à, tendre à (μ³ÕÓ³É, ï»Ý-



Ó³Ûݳ÷áÕ (μ³ñÓñ³Ëáë) mégaphone m,



porte-voix m invar Ó³Ûݳù³ñ ÑÝù. phonolithe m Ó³Ûݹ³ñÓ (Ó³ÛݳíáñÝ»ñÇ Ñ»ñó·³ÛáõÃÛáõÝ) 1) É»½íμ. alternance f vocalique 2) »ñÅßï. bécarre m (μ»Ï³ñ) Ó³ÛÝ»É (Ó³ÛÝ ï³É, ϳÝã»É) appeler vt Ó³ÛÝ»Õ sonore; ÑÝã. ~ μ³Õ³Ó³ÛÝ consonne f sonore Ó³ÛݻճóáõÙ ÑÝã. sonorisation f Ó³ÛÝ»ñ³Ý· timbre m; ton m; ëáõñ ~ ton aigu Ó³ÛÝ»ñǽ cassette f; bande f magnétique, bande f (»ñǽ, áñÇ íñ³ Ó³Ûݳ·ñáõÃÛáõÝ ¿ ϳï³ñí³Í) Ó³ÛÝáñ¹ ÑÝã. sonante f Ó³ÛÝáñë¥Ç㤠appareil m d’écoute; appareil m de repérage par le son, détecteur m au son Ó³ÝÓñ³ÉÇ ennuyeux,-euse, ennuyant,e; ~ ýÇÉÙ film m ennuyeux Ó³ÝÓñ³ÉÇáñ»Ý de façon ennuyeuse Ó³ÝÓñ³ÉÇáõÃÛáõÝ importunité f Ó³ÝÓñ³Ý³É s’ennuyer, s’embêter; Ù³Ñáõ ã³÷ ~ s’ennuyer à mourir; Ó³ÝÓñ³ó³Í ÉÇÝ»É ËëÏó. en avoir marre (áñ¨¿ μ³ÝÇó Ñá·Ý³Í ÉÇÝ»É); Ó³ÝÓñ³ó»É »Ù ï³ÝÁ ÙݳÉáõó j’en ai assez de rester à la maison Ó³ÝÓñ³óÝ»É ennuyer vt; importuner vt (Ïåã»É, åáÏ ã·³É); harceler vt (ѳݷÇëï ãï³É, ã³ñãñÏ»É); ~Á, ã³ñãñÏ»ÉÁ, ûÓÇùÇó Ïåã»ÉÁ harcèlement m; ÇÝÓ Ó³ÝÓñ³óñ»É ¿, Ó³ÝÓñ³ó»É »Ù j’en ai assez Ó³ÝÓñ³óÝáÕ (åݹ»ñ»ë, ѳݷÇëï ãïíáÕ) importun,e; gêneur,-euse (Ý»ÕáõÃÛáõÝ å³ï׳éáÕ, ˳ݷ³ñáÕ) Ó³ÝÓñ³óáõóÇã ennuyeux,-euse, ËëÏó. embêtant,e Ó³ÝÓñáõÛà ennui m Ó³í³ñ gruau m Ó³ñËáï (åï»ñ) μëμ. fougère f Ó·³μ³Ý balisticien,ne n Ó·³μ³Ý³Ï³Ý balistique Ó·³μ³ÝáõÃÛáõÝ balistique f 596



ã³É); tâcher de (ç³Ý³É), chercher à (~ ѳëÝ»É ÙÇ μ³ÝÇ, ×·Ý»É) Ó·ïáõÙ aspiration f (ÝÏñïáõÙ, ѳÏáõÙ, ÇÕÓ); tendance f (ÙÇïáõÙ) Ó·áõÙ (åñÏáõÙ) distension f; μÅßÏ. entorse f Ó·áõÝ (³é³Ó·³Ï³Ý, ×ÏáõÝ) élastique Ó»½ vous, à vous; ~ Ñ»ï avec vous; ³é³Ýó ~ sans vous; »ë ~ ³Ù»Ý ÇÝã Ïμ³ó³ïñ»Ù je vous expliquerez tout; ݳ ~ ÏáõÕ»ÏóÇ il vous accompagnera; ~ Ùáïª ·ñå³ÝáõÙ ¹ñ³Ù áõÝ»±ù avez-vous de l’argent sur vous ?; ³Û¹ Ó»°½ »Ù ¹ÇÙáõÙ c’est à vous que je m’adresse ӻà huile f (végétale); ³ñ¨³Í³ÕÏǪ μ³Ùμ³ÏǪ »·Çåï³óáñ»ÝǪ ÓÇóåïÕǪ ëáÛ³ÛǪ íáõßÇ ~ huile de tournesol, de coton, de maïs, d’olive, de soja, de lin Ó»ÕݳѳñÏ mansarde f, grenier m Ó»ÕݳÝóù (Ó»Õݳå³ïáõѳÝ) lucarne f Ó»ÕáõÝ toit m; plafond m (³é³ëï³Õ) ӻ鳷Çñ 1) écriture f; ·»Õ»óÇÏ ~ áõÝ»Ý³É avoir une belle écriture 2) manuscrit m (Ó»éùáí ·ñí³Í ÑÇÝ μݳ·Çñ); ÑÇÝ Ñ³ÛÏ³Ï³Ý ~ manuscrit arménien ancien ӻ鳷áñÍ ouvrage m à l’aiguille (³ë»Õݳ·áñÍí³Íù), ouvrage m à la main ӻ鳷áñÍ»É travailler vi à l’aiguille ӻ鳷ñ³μ³Ý graphologue n ӻ鳷ñ³μ³Ý³Ï³Ý graphologique ӻ鳷ñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ graphologie f ӻ鳷ñ³·»ï manuscriptologue n ӻ鳷ñ³·ÇïáõÃÛáõÝ manuscriptologie



Ó»éݳ·áõß³Ï chiromancien,ne n Ó»éݳ·áõß³ÏáõÃÛáõÝ chiromancie f Ó»éݳ¹³ßÝ³Ï (³Ïáñ¹»áÝ) accordéon m



Ó»éݳ¹ñ»É »Ï»Õ. sacrer vt, consacrer vt;



ordonner vt



Ó»éݳ¹ñÇã (Ó»éݳ¹ñáÕ) »Ï»Õ. ordinant m



Ó»éݳ¹ñí»É être ordonné,e, être sac-



ré,e; »åÇëÏáåáë ~ être sacré évêque Ó»éݳ¹ñáõÃÛáõÝ, Ó»éݳ¹ñáõÙ »Ï»Õ. ordination f Ó»éݳè ϻݹμ. chiroptère m Ó»éݳÍáõ (³×å³ñ³ñ) prestidigitateur,-trice n, illusionniste n; jongleur,-euse n Ó»éݳÍáõÃÛáõÝ (³×å³ñ³ñáõÃÛáõÝ) prestidigitation f, tour m de passepasse, manipulation f; ˳ճù³ñï»ñáí ~ tour de cartes Ó»éݳϳå ï»°ë Ó»éݳßÕó Ó»éݳÏÝáó lorgnon m Ó»éݳѳë ï»°ë Ó»éÝѳë Ó»éݳѳëáõÃÛáõÝ ï»°ë Ó»éÝѳëáõÃÛáõÝ Ó»éݳճó (Ó»éùÇ ³Õ³ó) moulin m à bras Ó»éÝ³Ù³Í à mains jointes Ó»éݳٳñï corps à corps m Ó»éݳÙáõË ÉÇÝ»É procéder à, se mettre à (ëÏë»É, ÙÇ μ³ÝÇ ³ÝóÝ»É); entreprendre vt (Ó»éݳñÏ»É); ~ ³ß˳ï³ÝùÇ, ³ß˳ï³ÝùÝ ëÏë»É, ³ß˳ï³ÝùÇ ³ÝóÝ»É se mettre au travail Ó»éݳÙáõßï³Ï manchon m Ó»éݳ߳ñÅáõÃÛáõÝ onanisme m Ó»éݳßÕó¥Ý»ñ¤ menotte(s) f (pl); Ù»ÏÇÝ ~ ¹Ý»Éª ѳ·óÝ»É mettre (passer) les menottes à qn, menotter vt Ó»éݳßï³Ý³Ï bougeoir m Ó»éݳë³ÑÝ³Ï luge f Ó»éݳë³ÛÉ³Ï brouette f Ó»éݳë³Ý¹áõÕù échelle f, échelle f double (½áõ·³ë³Ý¹áõÕù) Ó»éݳñ·»É³Ï frein m à main Ó»éݳñÏ 1) (áõëáõÙݳϳÝ) précis m 2) ï»°ë Ó»éݳñÏáõÙ Ó»éݳñϳï»ñ chef m d’entreprise; en-



f



ӻ鳷ñ³ïáõÝ (Ù³ï»Ý³¹³ñ³Ý) mai-



son f des manuscrits; dépôt m de manuscrits ӻ鳷ñ³óáõó³Ï catalogue m des manuscrits Ó»é³Ï»ñï fait,e à la main, fait,e de main d’homme; artisanal,e (³ñÑ»ëï³íáñ³Ï³Ý, ïݳÛݳ·áñͳϳÝ) Ó»éݳ·Ý¹³Ï Ù³ñ½. handball (handball) m Ó»éݳ·Ý¹áñ¹¥áõÑǤ handballeur,-euse n 597



trepreneur,-euse n (Ó»éÝ»ñ»ó); ÷áùñ ~ petit entrepreneur; patron,ne n, employeur,-euse n (·áñͳï»ñ); ~»ñÇ ÙÇáõÃÛáõÝ syndicat m patronal Ó»éݳñϳïÇñ³Ï³Ý d’entrepreneur, patronal,e, entrepreneurial,e; ~ Çñ³íáõÝù droit m d’établissement patronal; ~ ߳ѻñ intérêts m pl patronaux; ~ ·áñÍáõÝ»áõÃÛáõÝ activité f entrepreneuriale Ó»éݳñϳïÇñáõÃÛáõÝ activité f entrepreneuriale (Ó»éݳñϳïÇñ³Ï³Ý ·áñÍáõÝ»áõÃÛáõÝ); ÷áùñ ~ petite(s) entreprise(s) f (pl) Ó»éݳñÏ»É (ݳ˳ӻéÝ»É) entreprendre



Ó»éÝáó gant m; ϳßí» ~Ý»ñ gants de



cuir; μéÝóù³Ù³ñïÇ ~ gant de boxe; ~Ç ã³÷Á la pointure de gant; ~Ý»ñÁ ѳ·Ý»É mettre ses gants; ~Ý»ñÁ Ñ³Ý»É ôter ses gants (Çñ ~Ý»ñÁ), déganter vt (Ù»Ï áõñÇßÇ ~Ý»ñÁ); ~ ѳ·óÝ»É ganter vt Ó»éÝáó³·áñÍ gantier,-ière n Ó»éÝáó³·áñÍáõÃÛáõÝ ganterie f Ó»éÝáó³í³×³é gantier,-ière n Ó»éÝáó³íáñ ganté,e Ó»éÝå³Ñ abstentionniste n/adj; ~Ý»ñÇ Ù»Í ÃÇí un grand nombre d’abstentionnistes; ~ ÁÝïñáÕ électeur,-trice n abstentionniste; ~ ãϳ il n’y a pas d’abstentions; ~ ÙÝ³É s’abstenir (de) Ó»éݳå³ÑáõÃÛáõÝ abstention f Ó»éÝïáõ avantageux,-euse, profitable; lucratif,-ive, rentable (߳ѳí»ï); favorable (Ýå³ëï³íáñ) Ó»éÝáõݳÛÝ les mains vides, bredouille; ~ í»ñ³¹³éÝ³É revenir les mains vides, revenir bredouille Ó»éù main f; bras m (è); ~Çó μéÝ»É tenir (prendre) par la main; ~áí à la main; ~áí μ³ñ¨»É serrer la main; »ñÏáõ ~áí μéݻɪ å³Ñ»É tenir à deux mains; ~Çó ~ de main en main; ~ ~Ç ï³É, Çñ³ñ ~ μéÝ»É se donner la main; ãáñë ~áí Ýí³·»É (»ñÏáõ Ñá·áí ¹³ßݳÙáõñ Ýí³·»É) jouer à quatre mains; ~áõÙ å³Ñ»É (Õ»ÏÁ, ë³ÝÓÁ ¨ ³ÛÉÝ) détenir vt; ~ ·ó»É, ïÇñ³Ý³É s’emparer (de); ~Á ѳÙμáõñ»É baiser la main; ~ ï³É (¹Çåã»É, ßáß³÷»É) toucher vt; ~Çó ë³Ñ»Éª ¹áõñë ÁÝÏÝ»É échapper des mains; ~ μ»ñ»É obtenir vt, acquérir vt, procurer vt, se procurer (ѳÛóÛûÉ); μ³ñ»Ï³ÙÝ»ñ ~ μ»ñ»É se faire des amis; ÷Ëμ. Ù»ÏÇ íñ³ ~ μ³ñÓñ³óÝ»É lever la main sur qn; ³Ù»Ý μ³Ý ~Çó ·³É être bon à tout; áãÇÝã ~Çó ã·³É être bon à rien; ~»ñÁ Éí³Ý³É (ã˳éÝí»É, Ññ³Å³ñí»É) s’en laver les mains; Ù»ÏÇ ³ç ~Á ÉÇÝ»É être le bras droit de qn; Ù»ÏÇ ~Á Ëݹñ»É demander la main de qn (demander



vt



Ó»éݳñÏÇã entrepreneur,-euse n Ó»éݳñÏáõÃÛáõÝ entreprise f; ÷áùñ ¨



ÙÇçÇÝ ~Ý»ñ petites et moyennes entreprises (P.M.E.); ѳٳï»Õ ~ société f mixte (conjointe), coentreprise f, joint-venture m; ·áñÍáÕ ~ entreprise en exploitation; ÙñóáõÝ³Ï ~ entreprise compétitive; ³é³ç³ï³ñ ~ entreprise pilote; ¹áõëïñ ~ filiale f; å»ï³Ï³Ýª Ù³ëݳíáñ ~ entreprise publique, privée; Ó»éݳñÏáõÃÛ³Ý ïÝûñ»Ýª ջϳí³ñ chef m d’entreprise Ó»éݳñÏáõÙ entreprise f; démarche f (ù³ÛÉ, ݳ˳ӻéÝáõÙ) Ó»éݳ÷³Ûï canne f, bâton m (·³í³½³Ý) Ó»éÝ»ñ»ó 1. entrepreneur,-euse n, homme m d’affaires (·áñͳñ³ñ Ù³ñ¹, ·áñͳñ³ñ), femme f d’affaires (·áñͳñ³ñ ÏÇÝ) 2. adj entreprenant,e (ݳ˳ӻéÝáÕ) Ó»éÝ»ñ»óáõÃÛáõÝ esprit m d’entreprise, esprit m d’initiative, initiative f personnelle; génie m pratique (·áñÍݳϳÝáõÃÛáõÝ, ·áñÍÝ³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁ); Ù³Ýñ ~ activité f à petite échelle; ³½³ï ~ libre entreprise f Ó»éÝѳë compétent,e; capable (ϳñáÕ); habile(׳ñåÇÏ) Ó»éÝѳëáõÃÛáõÝ compétence f, capacité f; savoir-faire m (ÑÙïáõÃÛáõÝ, ϳñáÕáõÃÛáõÝ) 598



qn en mariage); ~»ñÁ ϳåí³Í ÉÇÝ»É avoir les mains liées; ~ ù³ß»Éª Ññ³Å³ñí»É renoncer à; ~ ãù³ß»É (ݻջÉ, ×Ýß»É, Ñ»ï³åݹ»É) harceler vt; ~Á ·ñå³ÝÁ ï³Ý»É (÷áÕ Í³Ëë»É, ·áõÙ³ñ ïñ³Ù³¹ñ»É) mettre la main à la poche; ÏñÏÇÝ ~Á í»ñóÝ»É reprendre en main ◊ ~Á ~ ÏÉí³Ý³ une main lave l’autre Ó»éùμ»ñáíÇ acquis,e Ó»éùμ»ñáõÙ 1) acquisition f; Ó»éݳñÏáõÃÛ³Ý ~ acquisition d’une entreprise 2) acquis m pl (ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý, ëáódzɳϳÝ) 3) accession f (Ó»éù μ»ñ»ÉÁ, ï»ñ ¹³éݳÉÁª μݳϳñ³ÝÇ ¨ ³ÛÉÝ) 4) Çñ³íμ. acquêts m pl (³ÙáõëÇÝÝ»ñÇ ÁݹѳÝáõñ ·áõÛùÁª áõÝ»óí³ÍùÁ) Ó»éùÇ 1) à main; ~ áõÕ»μ»é bagages m pl à main; ~Ç »ï¨Ç Ù³ëÁª ѳϳé³Ï »ñ»ëÁ dos m de la main 2) fait à la main (Ó»éùáí ³ñí³Íª å³ïñ³ëïí³Í), manuel,le; ~ ·áñÍ travail m fait à la main, travail m manuel; Ù³ñ½. ~ ·Ý¹³Ï (Ù³ñ½³Ë³Õ) handball (hand-ball) m Ó»éùë»ÕÙáõÙ poignée f de main Ó¨ 1) forme f; ¹ÇÙ»Éáõ ~ª ¹ÇٻɳӨ formule f; É»½íμ. ѳëï³ï³Ï³Ýª ÅËï³Ï³Ýª ѳñó³Ï³Ý ~ forme affirmative, négative, interrogative 2) manière f, façon f, mode m (Ï»ñå, »Õ³Ý³Ï); ³Ûë ~áí de cette manière, de cette façon, à la… (Ó¨áí, Ï»ñåáí, »Õ³Ý³Ïáí, …í³ñÇ); ýñ³ÝëÇ³Ï³Ý ~áí à la française; DZÝã ~áíª »Õ³Ý³Ïáí de quelle manière ?; Çñ ~áí, ÛáõñáíÇ à sa manière; Çñ áõ½³Í ~áí à sa guise; ѳ·áõëïÇ ~ª ï³ñ³½ façon f; ~ ï³É façonner vt Ó¨³μ³Ý³Ï³Ý ùñÏÝ. morphologique Ó¨³μ³ÝáõÃÛáõÝ ùñÏÝ. morphologie f Ó¨³Ã»ñà (μɳÝÏ, ³ÝÏ»ï³, Ó¨) formule f, formulaire m, questionnaire m Ó¨³ÃáõÕà formulaire m Ó¨³Ë³Ëï»É déformer vt Ó¨³Ë³Ëïí»É se déformer; être déformé,e (Ó¨³Ë³Ëïí³Í ÉÇÝ»É)



Ó¨³Ë³ËïáõÙ déformation f Ó¨³Ï³Õ³å³ñ (Ó¨³Ñ³Ý) démouleur m Ó¨³Ï³Ý formel,le Ó¨³Ï³Ýáñ»Ý formellement Ó¨³Ï³ÝáõÃÛáõÝ formalité f; ¹³ ëáëÏ ~ ¿



c’est une pure formalité; ³é³Ýó ~Ý»ñÇ (³é³Ýó ù³ßí»Éáõ, ÁÝï³Ý»μ³ñ) sans façon; ~Ý»ñ ³Ý»Éª Ó¨³å³ßï ÉÇÝ»É faire des façons Ó¨³Ï»ñå»É formuler vt Ó¨³Ï»ñåí»É être formulé,e; se formuler Ó¨³Ï»ñåáõÙ 1) formule f (ÙïùÇ ¨ ³ÛÉÝ); formulation f (Ó¨³Ï»ñå»ÉÁ, ÇÝãå»ë Ó¨³Ï»ñåí³Í ÉÇÝ»ÉÁ); ~Ý»ñ fomalités f pl 2) libellé m (·ñáõÃÛ³Ý, ÷³ëï³ÃÕÃÇ, ݳٳÏÇ ¨ ³ÛÉÝ) Ó¨³ÙáÉ formaliste n Ó¨³ÙáÉ³Ï³Ý formaliste Ó¨³ÙáÉáõÃÛáõÝ formalisme m Ó¨³ÛÇÝ de forme; formel,le Ó¨³ÛݳóÝ»É formaliser vt Ó¨³ÛݳóáõÙ formalisation f Ó¨³Ý³É (Ó¨³óÝ»É) se montrer, faire semblant (de + inf), faire comme si, feindre vt; affecter vt; simuler vt (Ï»ÕÍ»É); ÑÇí³Ý¹ ~ faire semblant d’être malade; ùÝ³Í ~ faire semblant de dormir; áõñ³Ë ~ affecter la gaieté; ³ÝÙ»Õ ~ feindre l’innocence Ó¨³ÝÙáõß (ß³μÉáÝ) modèle m; étalon m (¹ñáßÙ»Éáõ ѳٳñª ï³ù, ë³éÁ »Õ³Ý³Ïáí, Ó»éùáí ϳ٠ٻù»Ý³Ûáí) Ó¨³ã³÷ (ã³÷ë, ýáñÙ³ï) format m (·ñùÇ, ûñÃÇ ¨ ³ÛÉÝ); ~ ï³É ѳÙÏñ·ã. formatter vt Ó¨³ã³÷»É ѳÙÏñ·ã. formatter vt Ó¨³å³ßï ï»°ë Ó¨³ÙáÉ Ó¨³å³ßï³Ï³Ý ï»°ë Ó¨³ÙáÉ³Ï³Ý Ó¨³å³ßïáõÃÛáõÝ ï»°ë Ó¨³ÙáÉáõÃÛáõÝ Ó¨³íáñ façonné,e (ݳËß³íáñ); de forme (³ÕÛáõë); profilé,e (Ù»ï³Õ); ouvré,e (Ùß³Ïí³Í, Ó¨ ïñí³Í); ~ ãÙßϳë³Ñùª ·»Õ³ë³Ñù patinage m artistique; ~ ÷³Ï³·ÇÍ accolade f Ó¨³íáñ»É (ϳ½Ù³íáñ»É) former vt; ϳé³í³ñáõÃÛáõÝ ~ former un gouvernement Ó¨³íáñáÕ décorateur,-trice n (ß»ÝùÇ



599



arrêts, appréhender vt



Ý»ñë³ÏáÕÙÁ, ׻ݳå³ÏÇÝ ¨ ³ÛÉÝ); ÝϳñÇã ~ peintre m décorateur; graphiste n (Ýϳñ³½³ñ¹áÕ) Ó¨³íáñí»É se former (ϳ½Ù³íáñí»É); prendre une forme Ó¨³íáñáõÙ 1) présentation f (·ñùÇ ¨ ³ÛÉÝ); décoration f (óáõó³÷»ÕÏÇ, ³é³ç³Ù³ëÇ ¨ ³ÛÉÝ) 2) formation f (ϳ½Ù³íáñáõÙ); ïÝï·. ³é³ç³ñÏÇ ~ formation de l’offre 3) conditionnement m (³åñ³ÝùÇ ÷³Ã»Ã³íáñáõÙ Çñ³óÙ³Ý Ñ³Ù³ñ) Ó¨³ñ³ñ coupeur,-euse n Ó¨³ñ³ñ³Ï³Ý de coupe Ó¨³ñ³ñáõÃÛáõÝ métier m de coupeur Ó¨³óÝ»É ï»°ë Ó¨³Ý³É Ó¨³óÝáÕ (Ï»ÕÍÇã) simulateur,-trice n Ó¨³óáõÙ (Ï»ÕÍáõÙ) simulation f Ó¨³÷áË»É modifier vt, varier vt, remanier vt, refaire vt, changer vt de forme Ó¨³÷áËí»É se modifier, changer vi, varier vi Ó¨³÷áËáõÃÛáõÝ, Ó¨³÷áËáõÙ modification f; variation f, changement m Ó¨»É tailler vt; couper vt (ÏïáñÁ, ·áñÍí³ÍùÁ) Ó¨í³Íù 1) coupe f (Ïïñí³Íùª ѳ·áõëïÇ); ɳí ~áí ѳ·áõëï habit m de bonne coupe 2) patron m (ѳ·áõëïÇ Ñ³Ù³ñ ÃÕÃÇó ϳ٠ÏïáñÇó å³ïñ³ëïí³Í Ó¨³ÝÙáõß, Ó¨ûñÇݳÏ) Ó¨áõÙ coupe f Ó¨áõÛà ɻ½íμ. morphème m Ó¨áõÛóÛÇÝ É»½íμ. morphématique; ~ ٳϳñ¹³Ï niveau m morphématique Ó¨ûñÇÝ³Ï (Ó¨³ÝÙáõß) patron m; í»ñ³ñÏáõÇ ~ patron d’un manteau Ó»ñ votre; vos; ~ »ñ»Ë³Ý votre enfant; ~ »ñ»Ë³Ý»ñÁ vos enfants; ~Á le vôtre, la vôtre Ó»ñμ³½³ï»É délivrer vt, débarrasser vt, affranchir vt Ó»ñμ³½³ïí»É se délivrer, se débarrasser, s’affranchir Ó»ñμ³½³ïáõÙ délivrance f Ó»ñμ³Ï³É»É arrêter vt, mettre vt aux



Ó»ñμ³Ï³Éí»É être arrêté,e Ó»ñμ³Ï³ÉáõÃÛáõÝ, Ó»ñμ³Ï³ÉáõÙ arresta-



tion f; ѳÝó³·áñÍÇÝ Ã³ùóÝ»É Ó»ñμ³Ï³ÉáõÙÇóª ϳɳÝùÇó soustraire un criminel à l’arrestation; Ó»ñμ³Ï³ÉáõÃÛ³Ý Ï³ñ·³¹ñ³·Çñª ûñ¹»ñ mandat m d’arrêt Ó»ñáÝù les vôtres ÓÇ cheval m; jument f (¿· ÓÇ); μÝëï. cavale f; cavalier m (ß³ËÙ³ïÇ ù³ñÁ); ~áõ Ó³· poulain m; Ñ»ÍÏ³Ý ~ cheval de selle; ÉÍÏ³Ý ~ cheval d’attelage, de bât, de somme; ½ï³ñÛáõÝ ~ pur sang m; ùÝÓéáïª í³ï ~ canasson m, rosse f; ϳéùÇ ~ª ϳé³ÓÇ cheval de trait; ·³×³× ~ poney m; îñáÛ³Ï³Ý ~ cheval de Troie (ݳ¨ª ѳٳϳñ·ã³ÛÇÝ Ñ³ñáõóÇã` íÇñáõë); ~áõ μ³ß crinière f; ~áõ ·³í³Ï croupe f; ~áíª ~ Ñ»Í³Í à cheval; ~ Ñ»ÍÝ»É monter à cheval; ~Ý ½ëå»É dompter le cheval; ~Ý ë³ÝÓ»É brider un cheval; ~Ý ËÃ³Ý»É éperonner le cheval; ~áí ·Ý³É aller à cheval; ~Ý í³½»óÝ»É mettre un cheval au trot; ~Ý ù³é³ïñá÷ ³ñß³íáõÙ ¿ le cheval se met au galop; ~ å³Ûï»É ferrer un cheval; ~Ý ËñËçáõÙ ¿ª íñÝçáõÙ ¿ le cheval hennit ◊ ·»ï³ÝóÙ³Ý Å³Ù³Ý³Ï ~»ñÁ ã»Ý ÷áËÇ on ne change pas d’attelage (de cheval) au milieu du gué Ódzμ³Ý³Ï³Ý hippologique Ódzμ³ÝáõÃÛáõÝ hippologie f ÓdzμáõÅ³Ï³Ý hippiatrique ÓdzμáõÅáõÃÛáõÝ hippiatrie f ÓdzμáõÍ³Ï³Ý de *haras Ódzμáõͳñ³Ý *haras m ÓdzμáõÍáõÃÛáõÝ élevage m de chevaux; hippotechnie f (~ ¨ Ódzí³ñÅ»óáõÙ) ÓdzμáõÛÅ hippiatre n ÓdzμáõÛÍ éleveur m de chevaux Ódz·áÕ voleur m de cheval Ódz·áÕáõÃÛáõÝ vol m de cheval ÓÇ³Ï³Ý hippique, équestre Ódzϳéù carrosse m, voiture f, cabriolet m 600



Ódzϻñ hippophage n ÒƲР(Ó»éùμ»ñáíÇ ÇÙáõݳÛÇÝ ³Ýμ³-



Ódzñß³í (ÓÇ»ñÇ Ùñó³ß³í) course(s) f (pl); ³ñ·»ÉùÝ»ñáí ~



tacles



í³ñ³ñáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³Ëï³ÝÇß) sida m (Syndrome m d’Immunodéficience Acquise); ~áí ÑÇí³Ý¹ sidéen,ne n, sidatique n Ódzѳ·»ï sidologue n Ódzӻï μëμ. prêle f ÓdzÓáõÏ ¹Çó. hippocampe m Ódz׳Ý× (ÓdzåÇͳÏ) ϻݹμ. taon m Ódzٳñ¹ ¹Çó. centaure m Ódzٳñ½³ñ³Ý manège m Ódzٳñ½Çã dresseur,-euse n de chevaux Ódzٳñ½áõÃÛáõÝ dressage m de chevaux Ódzٳñï combat m de cavalerie ÓdzٳñïÇÏ cavalier m, soldat m à cheval (Ñ»ÍÛ³É ½ÇÝíáñ) ÓdzÙáÉ (ÙáÉÇ Ódzë»ñ) hippomane n ÓdzÙáÉáõÃÛáõÝ hippomanie f ÓdzÝáó écurie f Ódzå³Ñ (³Ëáé³å³Ý) palefrenier,ière n, valet m d’écurie Ódzå³Ý 1) ï»°ë Ódzå³Ñ 2) cocher m (ϳé³å³Ý) Ódzë³ÑÝ³Ï traîneau m tiré par des chevaux Ódzë³ñù *harnais m; ~ ѳ·óݻɪ ¹Ý»É *harnacher vt; ~ ¹Ý»ÉÁ *harnachement m Ódzë»ñ hippophile, passionné,e de chevaux Ódzëåáñï sport m équestre, sport m hippique, équitation f (Ódzí³ñáõÃÛáõÝ); hippisme m (ÓdzëåáñïÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ Ù³ñ½³Ó¨»ñÇ ³ÙμáÕçáõÃÛáõÝÁ) Ódzí³×³é marchand m de chevaux, maquignon m Ódzí³ñ écuyer m; instructeur m d’équitation (Ódzí³ñÅ) Ódzí³ñ»É monter à cheval, aller à cheval Ódzí³ñÅáõÃÛáõÝ manège m Ódzí³ñáõÃÛáõÝ équitation f Ódzíáñ (Ñ»ÍÛ³É) cavalier m Ódzñ³Í gardien m de chevaux ÓdzñÓ³Ý (Ñ»ÍÛ³ÉÇ ¨ ÓÇáõ ³ñÓ³Ý) statue f équestre



course d’obs-



Ódzñß³í³ñ³Ý hippodrome m Ódzñß³íáñ¹ jockey m ÓdzáõÅ cheval(-vapeur) m (Ñåí. Ch) ÓÇ· (åÇñÏ, åÇݹ) tendu,e (Ó·í³Í); ser-



ré,e; ~ ѳݷáõÛó nœud m serré; raide (ɳñÇ, å³ñ³ÝÇ, ×áå³ÝÇ Ù³ëÇÝ) ÓÇóμÉÇà (μÉÇÃ) beignet m, crêpe f ÓÇóμáõÛë»ñ oléacées f pl, oléagineux m pl



ÓÇó·áñͳñ³Ý huilerie f, oliverie f ÓÇó·áñÍáõÃÛáõÝ (Ó»ÃÇ ³ñï³¹ñáõ-



ÃÛáõÝ) fabrication f de l’huile



ÓÇó·áõÛÝ 1. couleur f olive 2. adj olive,



olivâtre (ϳݳã ÓÇóåïÕÇ ·áõÛÝÇÝ ÝÙ³ÝíáÕ) ÓÇóóÝÓñáõÏ (Ù³ÛáÝ»½) mayonnaise f ÓÇÃ³Ñ³Ý (ӻà ѳÝáÕ ·áñÍÇùª ë³ñù) pressoir m à huile ÓÇóѳÝáõÃÛáõÝ extraction f d’huile ÓÇÃ³Ù³Ý huilier m ÓÇóÛáõÕ huile f d’olive ÓÇóåïáõÕ olive f; 먪 ϳݳã ~ olive noire, verte; ÓÇóåïÕÇ ÛáõÕ huile f d’olive ÓÇóëï³Ý (ÓÇûÝáõï) oliveraie f, olivaie f, olivette f ÓÇóïáõ μëμ. oléagineux,-euse; ~ μáõÛë»ñ, ~Ý»ñ plantes f pl oléagineuses, oléacées f pl ÓÇóù³ñ »ñÏñμ. olivine f ÓÇûÝÇ olivier m; ÓÇûÝáõ ×ÛáõÕ rameau m d’olivier ÓÇûÝáõï ï»°ë ÓÇóëï³Ý ÓÇñù don m; talent m (ï³Õ³Ý¹); »ñ³Åßï³Ï³Ý ~ don (vocation f) pour la musique; É»½í³Ï³Ý ~ don pour les langues; ~ áõÝ»Ý³É (ûÅïí³Í ÉÇÝ»É) être doué,e ÓÇáõÏ bidet m ÓÏݳμ³Ý ichtyologiste n ÓÏݳμ³Ý³Ï³Ý ichtyologique ÓÏݳμ³ÝáõÃÛáõÝ ichtyologie f ÓÏݳμáõÍ³Ï³Ý de pisciculture, piscicole ÓÏݳμáõͳñ³Ý vivier m 601



ÓÏݳμáõÍáõÃÛáõÝ pisciculture f ÓÏݳμáõÛÍ pisciculteur,-trice n ÓÏݳ·»ï ï»°ë ÓÏݳμ³Ý ÓÏݳ·Çï³Ï³Ý ï»°ë ÓÏݳμ³Ý³Ï³Ý ÓÏݳ·ÇïáõÃÛáõÝ ï»°ë ÓÏݳμ³ÝáõÃÛáõÝ ÓÏݳ·áÕ braconnier,-ière n de poisson ÓÏݳ·áÕáõÃÛáõÝ braconnage m de pois-



ÓÏÝáñë³Ï³Ý de pêche, de pêcheur ÓÏÝáñë³Ý³í bâteau m de pêche ÓÏÝáñë³ñ³Ý (ÓáõÏ áñë³Éáõ í³Ûñ) pê-



cherie f



ÓÏÝáñë³ó³Ýó filet m ÓÏÝáñëáõÃÛáõÝ pêche f; ~ ³Ý»É être pê-



cheur (ÓÏÝáñë ÉÇÝ»É), pêcher vt, faire la pêche (ÓáõÏ áñë³É); ÓÏÝáñëáõÃÛ³Ý ·Ý³É aller à la pêche; ϳñÃáí ~ pêche à la ligne; áõéϳÝáí ~ pêche au filet ÓÙ»é hiver m; Ù»ÕÙ ~ hiver doux; Ëëï³ßáõÝã ~ hiver rigoureux (dur); ÓÛáõݳé³ï ~ hiver à grandes neiges; í³Õ³Ñ³ë ~ hiver précoce; áõß³ó³Í ~ hiver tardif; ÓÙé³ÝÁ en hiver; ~Á Ùáï»ÝáõÙ ¿ l’hiver approche; ~ å³åÇ Père m Noël ÓÙ»é³ÛÇÝ d’hiver, hivernal,e; ~ª ÓÙ»éí³ ³ÙÇëÝ»ñ mois m pl d’hiver; ~ Ùßáõß brume f hivernale; ~ ѳ·áõëï habit m d’hiver; ~ª Óٻ鳹ÇÙ³óÏáõÝ μáõÛë»ñ plantes f pl hiémales; ~ å³ñ﻽ jardin m d’hiver ÓÙ»é³Ýáó (ÓÙ»éÝ ³ÝóϳóÝ»Éáõª ³åñ»Éáõ ï»Õ) lieu m d’hivernage ÓÙ»é»É hiverner vi, passer l’hiver ÓÙ»éݳÙáõï approche f de l’hiver; ÓÙ»éݳÙáõïÇÝ à l’approche de l’hiver ÓÙ»éݳùáõÝ (ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ) hibernation f ÓÙ»éáÕ hivernant,e n ÓÙ»éáõÙ hivernage m ÓÙ»ñáõÏ pastèque f ÓÛáõ¹á Ù³ñ½. judo m ÓÛáõ¹áÇëï judoka n ÓÛáõà goudron m (Ïáõåñ), poix f ÓÛáõóå³ï goudronné,e, poissé,e ÓÛáõóå³ï»É ï»°ë ÓÛáõÃ»É ÓÛáõû de goudron; de résine ÓÛáõÃ»É goudronner vt, poisser vt ÓÛáõÃáï goudronneux,-euse, résineux,euse ÓÛáõÝ neige f; ~ ¿ ·³ÉÇë il neige, la neige tombe; ÓÛ³Ý ÷³ÃÇÉ flocon m de neige; ÓÛ³Ý Í³ÍÏáõÛà couche f de neige; ~ ï»Õ³É neiger v imp; ~ ¿ ï»Õ³Éáõ il va neiger; ÓÛ³Ý å»ë



son; ~ ³Ý»Éª ÓÏݳ·áÕáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É braconner vi ÓÏݳ·áñͳñ³Ý usine f pour le traitement du poisson; usine f pour la conservation des poissons (å³Ñ³ÍáÛ³óÙ³Ý) ÓÏݳϻñ (ϻݹ³ÝÇ) piscivore, ichtyophage; ~ ÃéãáõÝ oiseau m piscivore (ichtyophage) ÓÏݳϻñå pisciforme, ichtyoïde ÓÏݳÙûñù ï»°ë ÓÏÝ»Õ»Ý ÓÏݳÙáÕ»ë ÑÝ¿³μ. ichtyosaure m ÓÏݳÛÇÝ (ÓϳÝÁª ÓÏݳμáõÍáõÃÛ³ÝÁ ѳïáõÏ) piscicole ÓÏݳ߳ï ï»°ë ÓÏݳé³ï ÓÏݳåáõñ soupe f au poisson ÓÏݳé³ï (ÓÏݳ߳ï, ÓÏݳí»ï) poissonneux,-euse; ~ ÉÇ× lac m poissonneux; ~ ¹³ñÓÝ»É empoissonner vt ÓÏÝ³í³½³Ý (³Ïí³ñÇáõÙ) aquarium m ÓÏݳí³×³é¥áõÑǤ poissonnier,-ière n ÓÏݳí³×³é³Ýáó poissonnerie f ÓÏݳí³×³éáõÃÛáõÝ poissonnerie f, commerce m du poisson ÓÏݳñ³Ý 1) vivier m (ÓÏݳμáõͳñ³Ý) 2) aquarium m (ÓÏÝ³í³½³Ý, ³Ïí³ñÇáõÙ) ÓÏݳñ·»Éáó réserve f de pêche ÓÏݳñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f poissonnière ÓÏݳñÏ»É empoissonner vt ÓÏݳñÏáõÙ empoissonnement m ÓÏÝ»Õ»Ý du poisson ÓÏÝÇÏ petit (menu) poisson m, fretin m, menu fretin m ÓÏÝÏÇà 1) œufs m pl de poisson; ~ ¹Ý»É pondre des œufs, frayer vi 2) caviar m (˳ídzñ) ÓÏÝÏáõÉ Ï»Ý¹μ. *héron m ÓÏÝÛáõÕ (ÓÏ³Ý ÛáõÕ) huile f de foie de morue ÓÏÝáñë¥áõÑǤ pêcheur,-euse n 602



ëåÇï³Ïª ×»ñÙ³Ï blanc (blanche) comme (la) neige ÓÛáõݳμ»ñ neigeux,-euse; ~ »Õ³Ý³Ï temps m neigeux ÓÛáõݳμáõù tempête f de neige ÓÛáõݳ·³·³Ã 1. sommet m couvert (couronné) de neige 2. adj à sommet couvert (couronné) de neige ÓÛáõݳ¹³ßï champ m de neige ÓÛáõÝ³Ã³Ã³Ë tout,e couvert,e de neige ÓÛáõݳÃáõÙμ (ÓÛáõݳÏáõÛï) congère f ÓÛáõݳÃáõÛñ blanc (blanche) comme (la) neige, d’une blancheur de neige ÓÛáõݳ˳éÝ mêlé,e de neige ÓÛáõݳͳÍÏ couvert,e de neige, enneigé,e, neigeux,-euse ÓÛáõݳÏáõÛï amas m de neige; avalanche f (·ÉáñíáÕ); congère f (ÓÛáõݳÃáõÙμ) ÓÛáõݳѳí³ù (Ù»ù»Ý³) chasse-neige m ÓÛáõݳÑÛáõë avalanche f ÓÛáõݳÑáÕÙ ï»°ë ÓÛáõݳÙññÇÏ ÓÛáõݳ׻ñÙ³Ï blanc (blanche) comme (la) neige, d’une blancheur de neige, de neige ÓÛáõݳÙññÇÏ tourbillon m de neige ÒÛáõݳÝáõߥÇϤ la Fille de (la) neige ÓÛáõݳßÕó ³íï. chaîne f à neige ÓÛáõݳå³ßïå³Ý de protection contre la neige ÓÛáõݳå³ï ï»°ë ÓÛáõݳͳÍÏ ÓÛáõݳçáõñ eau f de neige ÓÛáõݳé³ï à grandes neiges; ~ ÓÙ»é hiver m à grandes neiges ÓÛáõݳï»ÕáõÙ chute f de neige ÓÛáõÝ» de neige ÓÛáõÝ»É (ÓÛáõÝ ï»Õ³É) neiger v. imp.; ÓÛáõÝáõÙ ¿, ÓÛáõÝ ¿ ·³ÉÇëª ï»ÕáõÙ il neige, la neige tombe ÓÛáõÝáï 1) ï»°ë ÓÛáõݳͳÍÏ, ÓÛáõݳé³ï 2) neigeux,-euse Óݳμ»ñ ï»°ë ÓÛáõݳμ»ñ Óݳμáõù ï»°ë ÓÛáõݳμáõù Óݳ·Ý¹Ç boule f de neige; ~ Ë³Õ³É jouer aux boules de neige ÓݳÑáëù avalanche f Óݳٳñ¹ ¥Óݻٳñ¹¤ bonhomme m de neige



Óݳã³÷³·»ï (Óݳã³÷áõÙÝ»ñ ϳï³-



ñáÕ Ù³ëݳ·»ï, ÓÝѳÉáóù³·»ï) nivologue n ÓݳóÇñ canon m à neige (¹³ÑáõÏáõÕÇÝ»ñÇ íñ³ ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ÓÛáõÝ ÉóÝáÕ Ù»ù»Ý³) Óݻٳñ¹ ï»°ë Óݳٳñ¹ ÓÝͳÕÇÏ μëμ. perce-neige m ÓÝÑ³É dégel m ÓáÕ barre f; gaule f, Ù³ñ½. perche f; pivot m (ëéÝÇ, ³é³Ýóù); ɳÛݳ¹Çñ ~` ·»ñ³Ý traverse f; μÇÉdzñ¹Çª ·Ý¹³Ë³ÕÇ ~ queue f de billard ÓáÕ³μ³Ùμ³Ï (ùÇà ¨ ³Ï³Ýç Ù³ùñ»Éáõ ѳٳñ) coton-tige m ÓáÕ³ÓáõÏ (μñ³ÓáõÏ) ϻݹμ. morue f ÓáÕ³Ýß³Ý balise f ÓáÕ³Ýᯐ baliser vt ÓáÕ³Ýßí»É être balisé,e ÓáÕ³ÝßáõÙ balisage m ÓáÕ³ã³÷ (Ù³ñ¹áõ ѳë³ÏÁ ã³÷»Éáõ ³ëïÇ׳ݳíáñ ѳñÙ³ñ³Ýùª ë³ñù) toise f ÓáÕ³ã³÷»É toiser vt ÓáÕ³ã³÷áõÃÛáõÝ toisé m (ѳï³Ï³ç³Ñ, ïáñß»ñ) ÓáÕ³ç³Ñ torchère f ÓáÕ³ñÏ»É sonder vt (Ëáñ³½ÝÝ»É) ÓáÕ³ñÏáõÙ sondage m (Ëáñ³½ÝÝáõÙ) ÓáÕ³ó³ïÏ (ÓáÕáí ó³ïÏ) Ù³ñ½. saut m à la perche ÓáÕ³ó³ïÏáñ¹ Ù³ñ½. sauteur,-euse n à la perche, perchiste n ÓáÕ³÷³Ûï Ù³ñ½. barre f ÓáÕÇÏ (μ³ñ³Ï ÓáÕ) barreau m ÓáÝ (ÓáÝáõÙ) dédicace f; hommage m; consécration f (ÁÝͳÛáõÙ), ode f (ÓáÝ»ñ·) ÓáÝ»É dédier vt (μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝÁª ·ÇñùÁ ¨ ³ÛÉÝ, ٳϳ·ñ»É); consacrer vt (ÝíÇñ»É, ÁÝͳۻÉ) ÓáÝ»ñ· ode f ÓáÝáõÙ ï»°ë ÓáÝ Óáñ col m, gorge f; val m, vallée f (ÑáíÇï) Óáñ³μ»ñ³Ý bouche f d’une gorge Óáñ³Ï (ѻջճï) ravin m, vallon m Óáñ³ÑáíÇï combe f, dépression f Óí³μçÇç Ï»Ýëμ. ovule m 603



ÓáõɳٳÛñ ïå·ñ. matrice f Óáõɳñ³Ý fonderie f ÓáõÉ»É 1) fondre vt (Ù»ï³Õ); mouler vt



Óí³·»ÕÓ ï»°ë ë»ñÙݳ·»ÕÓ Óí³¹ñ»É (ÓÏ³Ý Ù³ëÇÝ) frayer vi Óí³¹ñáõÙ (ÓÏÝ»ñÇ) frai m; Óí³¹ñÙ³Ý



(ϳճå³ñÇ ÙÇçáóáí Ó¨ ï³É), fusionner vt (ѳٳÓáõÉ»É) 2) ÷Ëμ. assimiler vt; ûï³ñ»ñÏñ³óÇÝ»ñÇÝ ~ assimiler les étrangers ÓáõÉáÕ, ÓáõÉáñ¹ fondeur m ÓáõÉí³Íù fonte f; coulage m, moulage m (Óáõɳϳճå³ñáõÙ); alliage m (ѳٳÓáõÉí³Íù) ÓáõÉí»É 1) fondre vi; fusionner vi 2) ÷Ëμ. s’assimiler ÓáõÉáõÙ 1) fonte f; fusion f (ÙdzÓáõÉáõÙ); ÓáõÉÙ³Ý ³ñï³¹ñ³Ù³ë fonderie f 2) ÷Ëμ. assimilation f; ÅáÕáíáõñ¹Ý»ñÇ ~ assimilation des peuples; ÓáõÉÙ³Ý ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f d’assimilation ÓáõÏ 1) poisson m; ÍáíÇ ~ª Íáí³ÓáõÏ poisson de mer; ·»ïǪ ù³Õóñ³Ñ³Ù çñÇ ~ poisson de rivière, d’eau douce; ï³å³Ï³Í ~ poisson frit; ³Õ³Íª ³ÕÁ ¹ñ³Í ~ poisson salé; ³åËï³Í ~ poisson fumé; ÓÏ³Ý ÷áõß arête f du poisson; ÓÏ³Ý ÛáõÕ huile f de foie de morue; ÓÏ³Ý Ë³Ýáõê μ³ÅÇÝ poissonnerie f; ~ áñë³É pêcher vt; áõéϳÝáí ~ áñë³É pêcher au filet; ~Á û÷³ï»Éª û÷³Ñ³Ý»É écailler le poisson ◊ áã ~ ¿, áã ÙÇë (áã ³Ûë ¿, áã ³ÛÝ) ni chair ni poisson; åÕïáñ çñáõÙ ~ áñë³É pêcher en eau trouble; ÓÏ³Ý å»ë ѳÙñ muet comme un poisson (une carpe); ÓÏ³Ý å»ë ÉáÕ³É nager comme un poisson; ~Á ·ÉËÇó ÏÑáïÇ c’est par la tête que le poisson pourrit, le poisson commence à sentir (pourrir) par la tête 2) ÓÏÝ»ñ, ï»°ë ϻݹ³Ý³Ï»ñåÇ Ýß³ÝÝ»ñÁ ÓáõÛÉ fondu,e, coulé,e



í³Ûñ frayère f



Óí³½³ï»É μÝËë. ovuler vi Óí³½³ïáõÙ μÝËë. ovulation f Óí³Í»Õ omelette f; ³ÏÝÇÏ ~ œufs m pl



au plat (sur le plat) (³é³Ýó Óí»ñÁ ѳñ»Éáõ) Óí³ÍÇÝ ovipare Óí³ÍÇñ (Óí³ñ¹, ¿ÉÇåë) Ù³Ã. ellipse f Óí³Ï»ñå ovoïde Óí³Ó¨ ovale; ovoïde; ~ ë»Õ³Ý table f ovale Óí³Ó¨áõÃÛáõÝ ovale m Óí³Ù³Ý coquetier m (ûñË³ß ÓáõÝ áõï»Éáõ ѳٳñ) Óí³ëáõÝÏ μëμ. girolle f (áõï»ÉÇ ëáõÝÏ) Óí³ïíáõÃÛáõÝ productivité f des poules Óí³ñ³Ý ϽÙËë. ovaire m Óí³ñ¹ ï»°ë Óí³ÍÇñ Óí³÷áßÇ œufs m pl en poudre ÓñÇ 1. adj gratuit,e; ~ áõëáõóáõÙ enseignement m gratuit; ~ ÉÇÝ»ÉÁ gratuité f 2. gratuitement (Óñdzμ³ñ), ËëÏó. gratis Óñdzμ³ñ gratuitement; ËëÏó. gratis Óñdzϻñ (åáñï³μáõÛÍ) parasite n/adj ÓñdzϻñáõÃÛáõÝ parasitisme m Óáõ œuf m; ûñË³ß ~ œuf à la coque; ˳߳ͪ åÇݹ »÷³Í ~ œuf dur; ÓíÇ Ï×»å coquille f, coque f; ÓíÇ ¹»ÕÝáõó jaune m d’œuf; ÓíÇ ëåÇï³Ïáõó blanc m d’œuf; ¼³ïÏÇ ~ œuf de Pâques; ~ ³Í»É pondre vi, vt; ÓíÇó ¹áõñë ·³É éclore vi; ÓíÇó ¹áõñë ·³ÉÁ éclosion f ◊ ~ ·áÕ³óáÕÁ ÓÇ ¿É Ï·áճݳ qui vole un œuf vole un bœuf Óáõɳ·áñÍ (ÓáõÉáñ¹) fondeur m Óáõɳ·áñͳñ³Ý fonderie f Óáõɳ·áñÍáõÃÛáõÝ fonderie f ÓáõɳÍá 1. adj fondu,e, coulé,e; ~ åáÕå³ï acier m fondu; ~ Ù³ë»ñ pièces f pl de fonderie 2. fonte f, coulage m Óáõɳϳճå³ñáõÙ moulage m ÓáõɳÏïáñ (Óáõɳ½³Ý·í³Í) lingot m; áëÏáõ ~ or m en lingot (en barre) 604



guider par; se guider sur (áõÕ»óáõÛóª ûñÇÝ³Ï áõݻݳÉáí áñ¨¿ μ³Ý) ջϳí³ñáõÃÛáõÝ direction f, administration f; ջϳí³ñáõÃÛ³Ùμ sous la direction de ◊ ~Á ãÇ áõß³ÝáõÙ, ³ÛÉ Ñ³å³ÕáõÙ ¿ un chef n’est jamais en retard, il est retenu ջϳí³ñáõÙ (ϳé³í³ñáõÙ) direction f; gestion f; ï»Ë. commande f; ïÝï»ë³Ï³Ý ~ gestion économique, management m Õ»Ïáñ¹ ï»°ë ջϳå»ï ÕÅÅ³É pousser des cris perçants ÕÅÅ³Ý perçant,e (ëáõñ, ³Ï³Ýç ͳÏáÕ Ó³ÛÝÇ Ù³ëÇÝ) ÕÅÅáó cris m pl perçants (aigus) ÕáÕ³Ýç (ÕáÕ³ÝçÛáõÝ) sonnerie f (ųٳóáõÛóÇ, ½³Ý·»ñÇ); tintement m (½³Ý·»ñÇ, ½³Ý·³ÏÝ»ñÇ, ·³í³ÃÝ»ñÇ, ÁÙå³Ý³ÏÝ»ñÇ); carillon m (½³Ý·»ñÇ); son m; ½³Ý·³ÏÇ ~Á le son d’une cloche ÕáÕ³Ýç»É sonner vi; tinter vi; résonner vi (ÑÝã»É); carillonner vi (½³Ý·»ñÇ Ù³ëÇÝ) ÕáÕ³Ýç»óÝ»É (½³Ý·»ñÁ) carillonner vt Õåï»ñ»Ý copte m, langue f copte ÕåïÇ, ÕåïáõÑÇ Copte n ÕåïÇ³Ï³Ý copte ÕáõÝÕáõÝ³É roucouler vi; ³Õ³íÝÇÝ ÕáõÝÕáõÝáõÙ ¿ le pigeon roucoule ÕáõÝÕáõÝáó roucoulement m Ôáõñ³Ý (Ù³ÑÙ»¹³Ï³ÝÝ»ñÇ ëñμ³½³Ý ·ÇñùÁ) Coran m



Ô Õ³½³Ë¥áõÑǤ Kazakh n Õ³½³Ë³Ï³Ý kazakh Õ³½³Ë»ñ»Ý (É»½áõ) kazakh m Õ³ÝÓÇÉ μëμ. ail m de cerf, ail m des ours Õ³ï³ë»É (ñ ÑÑÝãÛáõÝÇ ÷á˳ñ»Ý Õ



³ñï³ë³Ý»É) grasseyer vi



Õ³ï³ëáõÃÛáõÝ (ñ ÑÑÝãÛáõÝÁ Õ-Ç ÝÙ³Ý



³ñï³ë³Ý»ÉÁ) grasseyement m



Õ³ñ³ÝýÇÉ ï»°ë ß³Ñáùñ³Ù Õ»Ï volant m (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ); guidon m (ѻͳÝíÇ);



gouvernail m (ݳíÇ); ~Ç Ùáï au volant; Çß˳ÝáõÃÛ³Ý ~Á` ë³ÝÓÁ Ó»éùáõÙ å³Ñ»É détenir les rênes du pouvoir ջϳÛÇÝ de gouvernail ջϳÝÇí (ݳíÇ, û¹³Ý³íÇ) gouvernail m



ջϳå»ï (Õ»Ïáñ¹, ßïáõñÙ³Ý) naviga-



teur m, aiguilleur m du ciel (û¹³Ý³íÇ) ջϳë³ÑÝ³Ï (μáμëÉ»Û) bobsleigh m ջϳë³ÑݳÏáñ¹ (μáμëÉ»ÛÇëï) équipier m d’un bobsleigh, bobeur m ջϳí³ñ 1) chef m (·É˳íáñÁ, å»ï); ÁÝï³ÝÇùÇ ~ chef de famille 2) directeur,-trice n (ïÝûñ»Ý); ßáõϳ۳í³ñٳݪ Ù³ñù»ÃÇÝ·Ç μ³ÅÝÇ ~ directeur de marketing 3) gestionnaire n, manager m; ~ ϳ½Ù (Ó»éݳñÏáõÃÛ³Ý) encadrement m, cadres m pl 4) dirigeant,e n/adj (³é³çÝáñ¹) ջϳí³ñ»É diriger vt, administrer vt (ϳé³í³ñ»É); gérer vt (·áñÍ»ñÁ); gouverner vt (å»ïáõÃÛáõÝÁ); être chef de, être à la tête de (·É˳íáñ»É); guider vt (³é³çÝáñ¹»É, áõÕÕáõÃÛáõÝ ï³É) ջϳí³ñ»ÉÇ (ϳé³í³ñ»ÉÇ) gérable; ¹Åí³ñ ~ Ó»éݳñÏáõÃÛáõÝ entreprise f difficilement gérable ջϳí³ñáÕ (ϳé³í³ñáÕ) dirigeant,e adj/n; gouvernant,e; ~ ϳ¹ñ»ñ cadres m pl dirigeants ջϳí³ñí»É être dirigé,e par, se laisser



Ö ×³·³ñ ϻݹμ. lapin m; ~Ç Ó³· lape-



reau m; ~Ç áñç terrier m de lapin; ~Ç ÙÇë viande f de lapin, du lapin; ~Ç ÙáñÃÇ fourrure f de lapin ׳·³ñ³μáõÍ³Ï³Ý d’élevage de lapins ׳·³ñ³μáõͳñ³Ý lapinière f ׳·³ñ³μáõÍáõÃÛáõÝ élevage m de lapins 605



front; ~ ѳñÓ³ÏáõÙª ·ñáÑ attaque f frontale; ~ ·ÇÍ ligne f de front ׳ϳïáëÏñ ϽÙËë. os m frontal, frontal



׳·³ñ³μáõÛÍ éleveur,-euse n de lapins ׳·³ñ³ÙáõÏ (ó³ïϳÙáõÏ) ϻݹμ. ger-



boise f



׳·³ñ³Ýáó clapier m; lapinière f (׳-



m



·³ñ³μáõͳñ³Ý) ׳·³ñ»ÝÇ peau f de lapin (Ùáõßï³Ï³·áñÍáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ) ׳·³ñÇÏ (׳·³ñÇ Ó³·, ÷áùñÇÏ ×³·³ñ) ϻݹμ. lapereau m ׳˳ñ³Ï rouet m; ï»Ë. poulie f; bobine f; ~Ç íñ³ ÷³Ã³Ã»É mettre vt sur bobine, bobiner vt ׳Ëñ³μ³½» (׳ËñáõÏ) ϻݹμ. gerfaut



׳Ïݹ»Õ betterave f; ß³ù³ñÇ ~ bettera-



ve sucrière (à sucre); ~Ç ß³ù³ñ sucre m de betterave ◊ ~Ç å»ë ϳñÙÇñ rouge comme une betterave (une cerise, un coq, un coquelicot, une écrevisse, une pivoine, une tomate) ׳Ïݹ»Õ³·áñÍ (ß³ù³ñÇ ×³Ïݹ»Õ ³ñï³¹ñáÕ) betteravier,-ière n ׳Ïݹ»Õ³·áñÍ³Ï³Ý betteravier,-ière ׳Ïݹ»Õ³·áñÍáõÃÛáõÝ (׳Ïݹ»ÕÇ Ùß³ÏáõÙ) culture f de la betterave, culture f betteravière ׳ÑÇ× marais m; marécage m ׳Ñ׳μÝ³Ï marécageux,-euse ׳Ñ׳ͳÍÏ (׳ÑÇ×Ý»ñáí ͳÍÏí³Í) couvert,e de marécages, marécageux,-euse ׳Ñ׳ÏáõÕμ (Ýáõïñdz) ϻݹμ. ragondin m, myopotame m; ~Ç ÙáñÃáõó Ùáõßï³Ï manteau m de ragondin ׳Ñ׳ٳÙáõé μëμ. sphaigne f ׳Ñ׳ÙÉ³Ï Ï»Ý¹μ. moucheron m ׳Ñ׳ÛÇÝ palustre, marécageux,-euse, paludéen,ne; ~ μáõÛë»ñ plantes f pl marécageuses ׳Ñ×³Ý³É devenir marécageux,-euse; stagner vi (ݳ¨ª ÷Ëμ.) ׳Ñ׳å³ï ï»°ë ׳Ñ׳ͳÍÏ ×³Ñ׳ï»Ý¹ (ٳɳñdz) paludisme m, malaria f; ~áí ÑÇí³Ý¹ paludéen m, paludique n ׳Ñ׳ï»Ý¹³ÛÇÝ (ٳɳñdzÛÇ) paludéen,ne ׳Ñ׳ïÇÕÙ (ïÇÕÙ) vase f, limon m ׳Ñ׳ó³Í stagnant,e; ~ çáõñ eau f stagnante ׳Ñ׳óáõÙ formation f des marais; stagnation f (ݳ¨ª ÷Ëμ.) ׳Ñ×áï marécageux,-euse; ~ ï»Õ³Ýù terrain m marécageux ׳Ñ×áõï marais m, terrain m marécageux ×³Õ 1) aiguille f à tricoter (·áñÍ»Éáõª ÑÛáõë»Éáõ ßÛáõÕ) 2) ×ñïñå. balustre m



m



׳Ëñ³Ýù vol m, volée f; essor m ׳Ëñ»É planer vi, voler vi; ÷Ëμ. être



dans les nues



׳ϳï 1) front m; ɳÛݪ Ý»Õ ~ front



large, bas; ÏáñÝóñ¹ª ÏÝ×éáï (ËáñßáÙ³Í) ~ front bombé, ridé 2) façade f (׳ϳï³Ù³ëª ß»ÝùÇ) ◊ ~Ç ùñïÇÝùáí Çñ ѳóÁ í³ëï³Ï»É gagner son pain à la sueur de son front ׳ϳﳷÇñ 1) destin m, sort m, destinée f; ׳ϳﳷñÇ Ñ³ñí³ÍÝ»ñÁ coups m pl du destin; ׳ϳﳷñÇ ï»ñÁ ÉÇÝ»É être maître de son sort; ׳ϳﳷñÇó ã»ë ÷³ËãÇ on n’échappe pas à son destin 2) fatalité f (Ó³Ëáñ¹áõÃÛáõÝ, ³ÝѳçáÕáõÃÛáõÝ); ׳ϳﳷñÇÝ Ñ³í³ï³É croire à la fatalité ׳ϳﳷñ³Ï³Ý fatal,e; ~ å³Ñ instant m fatal; ~ Ï»ñåáí, ׳ϳﳷñáñ»Ý fatalement ׳ϳﳷñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ fatalité f ׳ϳﳷñ³å³ßï fataliste n ׳ϳﳷñ³å³ßï³Ï³Ý fataliste ׳ϳﳷñ³å³ßïáõÃÛáõÝ fatalisme m ׳ϳﳷñáñ»Ý fatalement ׳ϳï³Ù³ë (ß»ÝùÇ ×³Ï³ï) façade f ׳ϳï³Ù³ñï bataille f, combat m; ~Ç ¹³ßï champ m de bataille; ~ ï³É livrer une bataille ׳ϳï³Ù³ñï»É se battre, combattre vt, lutter vi (contre) ׳ϳï³Ù»ñÓ é³½Ù. voisin,e du front ׳ϳï³ÛÇÝ frontal,e; du front, de



606



(½³ñ¹³×³Õ, Ó¨³íáñ ~)



׳ÙåñáõÏ valise f; ~Á ¹³ñë»É faire sa



׳ճ߳ñ balustrade f; parapet m, gar-



(la) valise



de-fou m (í³Ý¹³Ï³å³ï); barre f (¹³ï³ñ³ÝáõÙ) ׳ճí³Ý¹³Ï (μ³ÝïáõÙ, ¹³ï³ñ³ÝáõÙ) cage f de fer ׳ճï chauve; ~ ·ÉáõË crâne m chauve ׳ճï³Ý³É devenir chauve ׳ճïáõÃÛáõÝ calvitie f ׳׳Ýã reflet m, miroitement m (³éϳÛÍáõÙ); rayon m (ßáÕ, ׳鳷³ÛÃ); luminosité f (÷³ÛÉ, ßáÕ, ÷³ÛÉ»ÉÁ, ßáÕ³ÉÁ) ׳׳Ýã³·»Õ radieux,-euse, rayonnant,e ׳׳Ýã³åë³Ï auréole f ׳׳Ýã³í³é μÝëï. radieux,-euse, rayonnant,e ׳׳Ýã³÷³ÛÉ étincelant,e; scintillant,e; fulgurant,e ׳׳Ýã»É luire vi, reluire vi, briller vi (÷³ÛÉ»É), scintiller vi (÷³ÛÉ÷É»É, ³éϳÛÍ»É) ׳׳ÝãáëÏñ ϽÙËë. radius m ׳׳ÝãáëÏñ³ÛÇÝ Ï½ÙËë. radial,e ׳ٳÛϳóÇ Jamaïcain,e n ׳ٳñï³Ï (ß³Õ³Ïñ³ï, ß³éɳï³Ý) charlatan m, phraseur,-euse n, fanfaron,ne n, hâbleur,-euse n ׳ٳñï³Ï»É (ß³Õ³Ïñ³ï»É, ٻͳËáë»É) pérorer vi; palabrer vi; parler à tort et à travers ׳ٳñï³ÏáõÃÛáõÝ charlatanisme m, forfanterie f, hâblerie f, fanfaronnade f ׳Ùμ³ñ camp m; colonie f; terrain m de camping; ѳݷëïÇ ~ (Ù³ÝϳϳÝ, »ñÇï³ë³ñ¹³Ï³Ý) colonie de vacances; ѳٳϻÝïñáݳóÙ³Ý ~ camp de concentration; é³½Ù³Ï³Ý ~ camp militaire; ùÕù. Áݹ¹ÇÙ³¹Çñ ~ camp opposé ׳Ùμ³ñ³Ï³Ý campeur,-euse n ׳Ùμ³ñ³ÛÇÝ de camp ׳Ùμ³ñ»É camper vi; ~áõ ѳٳñ ѳñÙ³ñ»óí³Í ³íïáÙ»ù»Ý³, ³íïáÙ»ù»Ý³-ïáõÝ autocaravane f, motorhome m



׳Ù÷³ route f, chemin m; trajet m



(ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝ, ³ÝóÝ»ÉÇù ׳ݳå³ñÑÁ); ~ ÁÝÏÝ»É se mettre en route; ÷³éùÇ ~ chemin de gloire; ~ ï³É laisser passer; ~ ѳñûɪ ׳ݳå³ñÑ μ³ó»É se frayer un chemin; ׳Ù÷áõ ¹Ý»É (¹áõñë ³Ý»É, íéݹ»É, Ù»ñÅ»É) éconduire vt ׳Ù÷³μ³Å³Ý croisée f des chemins; carrefour m (˳ãÙ»ñáõÏ); ~Ç íñ³ à la croisée des chemins, au carrefour ׳Ù÷³Ëó³Ý (׳ݳå³ñÑÝ»ñÇ Ë×áÕáõÙª Ëó³ÝáõÙ) embouteillage m ׳Ù÷»½ñ accotement m, bas-côté m; Ï³Û³Ý»É ~ÇÝ stationner sur l’accotement ׳Ù÷»½ñÛ³ d’accotement, de bas-côté ׳Ù÷áñ¹ ï»°ë ׳ݳå³ñÑáñ¹ ׳Ù÷áñ¹³Ï³Ý de voyage; ~ ͳËë»ñ frais m pl de voyage; ~ ·ñ³ë»ÝÛ³Ï agence f de voyage ׳Ù÷áñ¹»É ï»°ë ׳ݳå³ñÑáñ¹»É (׳ݳå³ñÑáñ¹áõ׳Ù÷áñ¹áõÃÛáõÝ ÃÛáõÝ) voyage m; traversée f (Íáíáí) ×³Û Ï»Ý¹μ. geai m; mouette f (áñáñ) ׳ÛÃ»É éclater vi (å³ÛûÉ); craquer vi (×ÃóÉ); détonner vi (áñáï³É); ³ÙåñáåÁ ׳Ûûó l’orage a éclaté ׳ÛÃÇã détonateur m (å³ÛÃáõóÇã, ¹»ïáݳïáñ) ׳ÛÃÛáõÝ détonation f (Ïñ³ÏáóÇ), crépitement m (˳ñáõÛÏÇ) ×³Ý ÅÕ. ï»°ë í»· ׳ݳã»É connaître vt (ͳÝáà ÉÇÝ»É); reconnaître vt (ï»ëÝ»Éáíª Éë»Éáí ~, ݳ¨ª ÁݹáõÝ»É); identifier vt (ÇÝùÝáõÃÛáõÝÁ áñá߻ɪ ×ßï»É); »ë Ó»ñ ùñáçÁ ã»Ù ׳ݳãáõÙ je ne connais pas votre sœur; áã áù áã áùÇ ãÇ ×³Ý³ãáõÙ personne ne se connaît; ¹»Ùùáí ~ connaître de vue; ³ÝáõÝáí ~ connaître de nom; »ë Ó»½ ã׳ݳã»óÇ je ne vous ai pas reconnu; Ó³ÛÝÇó ~ reconnaître à sa voix; ~ª ÁݹáõÝ»É Ñ³Ûáó ó»Õ³ëå³607



ÝáõÃÛáõÝÁ reconnaître le génocide des Arméniens; ~ ïÕ³Ù³ñ¹Ï³Ýó ¨ Ï³Ý³Ýó ѳí³ë³ñáõÃÛáõÝÁ reconnaître l’égalité des hommes et des femmes; Çñ³íμ. Çñ»Ý Ù»Õ³íáñ ~ se reconnaître coupable ׳ݳã»ÉÇ reconnaissable; connaissable; identifiable ׳ݳãáÕ³Ï³Ý cognitif,-ive, de cognition ׳ݳãáÕáõÃÛáõÝ ÷ÇÉ. cognition f, connaissance f ׳ݳãí³Í (ѳÝñ³Ñ³Ûï) connu,e, reconnu,e; illustre, célèbre, fameux,euse; ~ »ñ³ÅÇßï musicien,ne n connu,e (reconnu,e) ׳ݳãí»É être connu,e, être reconnu,e ׳ݳãáõÙ (ÁݹáõÝáõÙ, ·Ý³Ñ³ïáõÃÛáõÝ) reconnaissance f, approbation f (ѳí³ÝáõÃÛáõÝ); Çñ³íμ. Çñ³íáõÝùÝ»ñÇ ~ reconnaissance des droits; ~ Ó»éù μ»ñ»Éª ï³ñ³Íí»É se donner libre cours; ѳÛáó ó»Õ³ëå³ÝáõÃÛ³Ý ~Á la reconnaissance du génocide des Arméniens ׳ݳå³ñÑ route f; chemin m; voie f (»ñϳÃáõÕ³ÛÇÝ, û¹³ÛÇÝ, ѳÕáñ¹³ÏóÙ³Ý, ½³ñ·³óÙ³Ý áõÕÇ); parcours m (³Ýó³Í ~); ïáõÝÁ ~Ç »½ñÇÝ ¿ la maison est au bord de la route; ~Á ã·Çï»Ù je ne connais pas le chemin; ~ÇÝ en chemin, chemin faisant; Ï»ë ~ÇÝ à mi-chemin; ѻﳹ³ñÓ ~ chemin de retour; μ³ñÇ ~ bon voyage !, bonne route !; ~ ÁÝÏÝ»É se mettre en route; μ³ñÇ ~ Ù³ÕÃ»É souhaiter bonne route; Ù»ÏÇÝ ~ ï³Éª ÃáõÛÉ ï³É, áñ ³ÝóÝÇ laisser passer qn; ~Á ÷³Ï»Éª ³ñ·»É³÷³Ï»É barrer le passage (la route); ~ ³Ýóݻɪ ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝ Ïïñ»É suivre un parcours; ³Ý³Ýó³Ý»ÉÇ ~ chemin impraticable; û¹³ÛÇÝ ~ª û¹áõÕÇ voie aérienne; ~ μ³ó»É frayer le chemin; ~ ·Ý³É suivre un chemin (une route); ~áíª ÙÇçáóáí par le biais de; ~ª ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝ trajet m ◊ гñ¹³·áÕÇ ~ª ÌÇñϳÃÇÝ Voie lactée; ϳݳã ~



ï³É donner le feu vert; μáÉáñ ~Ý»ñÁ ÐéáÙ »Ý ï³ÝáõÙ tous les chemins mènent à Rome ׳ݳå³ñѳ·ÇÍ marquage m, tracé m ׳ݳå³ñѳ·Ý³ó voyageur,-euse n ׳ݳå³ñѳ½áõñÏ sans chemins praticables ׳ݳå³ñѳͳËë frais m pl de voyage, frais m pl de route ׳ݳå³ñѳÏÇó (áõÕ»ÏÇó) compagnon m de route (de voyage) ׳ݳå³ñѳٳë tronçon m de route ׳ݳå³ñѳٻñÓ du bord de la route ׳ݳå³ñѳÛÇÝ de (la) route, routier,ière; ~ íóñ accident m de la route; ~ ù³ñ﻽ carte f routière; ~ óáõó³Ý³Ï tableau m (poteau m) indicateur; ~ ßÇݳñ³ñáõÃÛáõÝ construction f de routes, construction f routière ׳ݳå³ñѳßÇݳñ³ñ ingénieur m de ponts et chaussées; cantonnier m (μ³Ýíáñ) ׳ݳå³ñѳßÇݳñ³ñ³Ï³Ý ~ ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ travaux m pl de ponts et chaussées ׳ݳå³ñѳßÇÝáõÃÛáõÝ construction f de routes, construction f routière ׳ݳå³ñѳïáõñù péage m; ³íïáÙ»ù»Ý³Ý»ñÇ ~ péage autoroutier ׳ݳå³ñÑ»É reconduire vt, accompagner vt; mettre en route (׳ݳå³ñÑ ·ó»É) ׳ݳå³ñÑáñ¹ voyageur,-euse n; passager,-ère n (áõÕ¨áñ) ׳ݳå³ñÑáñ¹³Ï³Ý de voyage; ~ ·áñͳϳÉáõÃÛáõÝ agence f de voyage; ~ å³Ûáõë³Ï sac m de voyage ׳ݳå³ñÑáñ¹»É (׳Ù÷áñ¹»É) voyager vi, faire un voyage; être en voyage (׳ݳå³ñÑáñ¹áõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É) ׳ݳå³ñÑáñ¹áõÃÛáõÝ voyage m; ~ Íáíáí voyage par mer, croisière f, traversée f; ³ÙáõëÝ³Ï³Ý ~ voyage de noces; ׳ݳå³ñÑáñ¹áõÃÛ³Ý å³ïñ³ëïí»É faire ses valises; ׳ݳå³ñÑáñ¹áõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É être en voyage ׳ݳå³ñÑí»É (׳ݳå³ñÑ ÁÝÏÝ»É) se 608



mettre en route



׳߳ϳíáñ de bon goût ×³ß³Ï»É goûter vt; savourer vt (ÁÙμáßË-



׳ݹ³É μëμ. santal m ׳ÝÏ ongle m, griffe f (·³½³ÝÇ); serre f



Ý»É, í³Û»É»É); déguster vt (ѳÙï»ë»É, ѳÙï»ë ³Ý»É) ׳߳ϻÉÇù (׳߳ÏǪ ѳÙÇ ½·³óáõÙ) sens m du goût, goût m ׳߳ϻëóáõù (ë»Õ³ÝÇ ûñÑÝáõÃÛáõÝ) ÏñáÝ. bénédicite f ×³ß³Ù³Ý (Ëáñ) écuelle f (·áñÍ³Í³Ï³Ý ¿ ·ÛáõÕ³Ï³Ý í³Ûñ»ñáõÙ); terrine f (ϳí») ׳߳ÙÇçáó pause f (du) déjeuner; heure f du repas ׳߳ë»Õ³Ý table f (de la salle à manger) ׳߳ë»ÝÛ³Ï salle f à manger ׳߳ëå³ëù (ëå³ëù) couvert m ׳߳ëñ³Ñ salle f à manger; restaurant



(í³ÛñÇ ÃéãáõÝÝ»ñÇ); ÷Ëμ. ~Á ·ó»É empoigner vt ׳ÝϳӨ crochu,e ׳Ýϳíáñ crochu,e (׳ÝϳӨ); griffu,e (׳ÝÏ»ñ áõÝ»óáÕ), armé,e de griffes (׳ÝÏ»ñáí ½ÇÝí³Í) ׳ÝÏ»É 1) griffer vt (׳ÝÏé»É); saisir vt (μéÝ»É), happer vt (û¹áõÙª ß³Ý Ù³ëÇÝ) 2) ÷Ëμ. empoigner vt (~Á ·ó»É) ׳ÝÏËáï μëμ. ive f ׳ÝÏé»É (׳ÝÏéáï»É) griffer vt (׳ÝÏ»ñáí, »ÕáõÝ·Ý»ñáí); égratigner vt (ù»ñÍ»É) ׳ÝÏéáïí»É s’égratigner (ù»ñÍí»É) ׳ÝÏéí³Íù égratignure f, écorchure f (ûè) ׳Ý× mouche f; ~Ç μ½½áó bourdonnement m; ~ Ë÷»Éª áñë³Éª μéÝ»É attraper des mouches; ~»ñÁ ùᯐ émoucher vt ׳Ý×³Ï³É (׳Ý×áñë³Ï) attrapemouche m ׳Ý×áñë (ÃéãáõÝ) gobe-mouche m ×³ß repas m (ÁݹѳÝñ³Ï³Ý ÇÙ³ëïáí); déjeuner m (Ï»ëûñí³); dîner m (»ñ»ÏáÛ³Ý); ~Ç Å³Ù³Ý³Ïª ׳ßÇÝ au repas; ~Á Ù³ïáõóí³Í ¿ª å³ïñ³ëï ¿ le dîner est servi; ~Ç Ýëï»É se mettre à table (ë»Õ³Ý Ýëï»É); ~Ç Ññ³íÇñ»É inviter vt à dîner; å³ïñ³ëïÇ ~ª ׳߳ï»ë³ÏÝ»ñ Ù³ï³Ï³ñ³ñáÕ (³ÝÓ, ϳ½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝ) traiteur m; ~Çó Ñ»ïá ѳݷëï³Ý³Éª ùÝ»É (ó»ñ»ÏÁ) faire la sieste; ~Ç ÁݹÙÇçáõÙ pause-repas m ׳߳μ³ÅÇÝ ration f, portion f ׳߳ų٠heure f du dîner (du repas) ׳߳Éñ³ó (˳í³ñï, ³Ùáù³Ýù, ·³ñÝÇñ) garniture f ×³ß³Ï goût m; ɳí ~ áõÝ»Ý³É avoir bon goût; Ù»ÏÇ ~áí ÉÇÝ»É être au goût de qn; ~ Ç ËݹÇñ ¿ c’est une affaire de goût ◊ ~ÇÝ ÁÝÏ»ñ ãϳ chacun (a) son goût; des goûts et des couleurs, il ne faut pas discuter; tous les goûts sont dans la nature



m



׳߳ï»ë³Ï plat m, mets m; ³é³çÇÝ ~ª



ݳËáõï»ëï entrée f; »ñÏñáñ¹ ~ plat de résistance; ï³ù ~ plat chaud; ûñí³ ~Á (é»ëïáñ³ÝáõÙ, ׳߳ñ³ÝáõÙ) le plat du jour; ѳٻÙí³Íª ѳٻÙáõÝùÝ»ñáí ~ mets épicé ׳߳ñ³Ý cantine f, réfectoire m (¹åñáóáõÙ, ·áñͳñ³ÝáõÙ, μ³Ý³ÏáõÙ); restaurant m universitaire (ѳٳÉë³ñ³ÝáõÙ) ׳߳ñ³Ý³å»ï (Ù³ïáõóÙ³Ý Í³é³ÛáõÃÛáõÝÝ»ñÇ å³ï³ë˳ݳïáõ) maître m d’hôtel ׳߳ñ³Ý³ï»ñ propriétaire n d’un restaurant ׳߳ó³ÝÏ carte f (é»ëïáñ³ÝáõÙ); menu m ; ~áí ×³ß»É dîner à la carte ׳߳óáõó³Ï ï»°ë ׳߳ó³ÝÏ ×³ß»É déjeuner vi, prendre le déjeuner (Ï»ëûñÇÝ, Ï»ëûñÇó Ñ»ïá); dîner vi (»ñ»ÏáÛ³Ý); prendre le repas (ÁݹѳÝñ³Ï³Ý ÇÙ³ëïáí) ׳ßÁÝÏ»ñ commensal,e n, compagnon m de table ׳ßÇÏ dînette f; goûter m ׳ßÏ»ñáõÛà (å³ßïáݳϳÝ) banquet m ׳ßáó »Ï»Õ. missel m ׳å³Õ vague, imprécis,e, flou,e, diffus,e; plat,e, banal,e ׳å³Õáñ»Ý 1) vaguement, d’une ma609



nière vague (imprécise, floue) 2) d’une manière plate, platement, d’une manière banale, banalement ׳å³ÕáõÃÛáõÝ 1) vague m, imprécision f 2) platitude f, banalité f ׳åáÝ³Ï³Ý japonais,e ׳åáݳóÇ, ׳åáÝáõÑÇ Japonais,e n ׳åáÝ»ñ»Ý japonais m, langue f japonaise ׳é discours m; ~ ³ñï³ë³Ý»É faire (prononcer) un discours; Ññ³å³ñ³Ï³ÛÇÝ ~ª Ëáëùª áõÕ»ñÓ allocution f; »ñϳñ³ßáõÝã ~ª Ëáëùª ٻݳËáëáõÃÛáõÝ tirade f; Çñ³íμ. Ù»Õ³¹ñ³Ï³Ý ~ réquisitoire m; å³ßïå³Ý³Ï³Ý ~ plaidoyer m ׳鳷³Ûà rayon m; ³ñ¨Ç ~ rayon du soleil; é»Ýï·»ÝÛ³Ý ~Ý»ñ rayons X; áõÉïñ³Ù³Ýáõ߳ϳ·áõÛÝ ~Ý»ñ rayons ultraviolets; ÇÝýñ³Ï³ñÙÇñ ~Ý»ñ rayon infrarouges; ɳ½»ñ³ÛÇÝ ~ rayon laser ׳鳷³Ûó³ÏïÇí ýǽ. radioactif,-ive ׳鳷³Ûó³ÏïÇíáõÃÛáõÝ ýǽ. radioactivité f ׳鳷³ÛóμáõÅáõÙ radiothérapie f, traitement m par les rayons ׳鳷³Ûó½ÝÝáõÙ radioscopie f ׳鳷³Ûóѳñ»É irradier vt ׳鳷³Ûóѳñí»É être irradié,e ׳鳷³ÛóѳñáõÙ irradiation f ׳鳷³ÛóӨ rayonné,e, radié,e ׳鳷³ÛóÛÇÝ de rayon; ~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõݪ ßáճѳñáõÃÛáõÝ mal m des rayons ׳鳷³Ûóã³÷ ýǽ. radiomètre m ׳鳷³Ûóã³÷³Ï³Ý radiométrique ׳鳷³Ûóã³÷áõÃÛáõÝ radiométrie f ׳鳷³Ûóíáñ rayonnant,e ׳鳷³ÛÃ»É rayonner vi; émettre vt (³ñӳϻÉ); irradier vi ׳鳷³ÛÃáõÙ rayonnement m; irradiation f, radiation f ׳鳷»É 1) émettre vt, répandre vt; se répandre (ÉáõÛëÇ Ù³ëÇÝ); rayonner de qch; ÉáõÛë ~ émettre des rayons 2) jaillir vi (ó³Ûï»É) ׳é³Ëáë (Ñé»ïáñ) orateur m; ~ ÏÇÝ une femme orateur, oratrice f (ѽí¹.)



׳é³Ëáë³Ï³Ý d’orateur ׳é³Ëáë»É tenir (faire) un discours



(×³é ³ñï³ë³Ý»É); Ñ»·Ý. pérorer vi, discourir vi ׳é³ÙáÉ *hâbleur,-euse n ׳é³ÙáÉáõÃÛáõÝ *hâblerie f ׳é»É Ñ»·Ý. pérorer vi, discourir vi ׳ïñ³Ï ï»°ë ß³ËÙ³ï ׳ïñáõÏ pétard m; ~ å³ÛûóÝ»É faire claquer un pétard ׳ñ moyen m (ÙÇçáó); remède m, panacée f (¹³ñÙ³Ý); expédient m (»Éù, ÙÇçáó, Ñݳñ); solution f (ÉáõÍáõÙ); ~ ·ïÝ»É trouver un moyen; ·ÉËÇ ~Á ï»ëÝ»É se tirer d’affaire ׳ñ³Ñ³ïÛ³É forcé,e (ëïÇåí³Í); impuissant,e (³ÝϳñáÕ, ³Ý׳ñ) ׳ñ»É procurer vt, obtenir vt (Ó»éù μ»ñ»É); trouver vt (·ïÝ»É); Çñ ѳٳñ ~ª Ó»éù μ»ñ»É se procurer ׳ñ׳ï»É craquer vi (׳ù»É); crépiter vi (Ïñ³ÏÇ, ³ÛñíáÕ ÝÛáõÃÇ, Ù³ëݳíáñ³å»ë ÷³ÛïÇ Ù³ëÇÝ); éclater vi (å³ÛûÉ) ׳ñ׳ïÛáõÝ craquement m (×ÛáõÕ»ñÇ ¨ ³ÛÉÝ), crépitement m (Ïñ³ÏÇ, Ïñ³ÏáóÝ»ñÇ) ׳ñ׳ïáõÏ μëμ. chicorée f ׳ñٳݹ agrafe f, boucle f; ·ñùÇ ~ fermoir m; ~Á ³ñÓ³Ï»É dégrafer vt ׳ñٳݹ»É agrafer vt, boucler vt (·áïÇÝ, ׳ÙåñáõÏÁ) ׳ñå graisse f; lard m (Ëá½Ç); suif m (×ñ³·áõ); Ï»Ýëμ. ~»ñ lipides m pl; ~Ç μÇÍ tache f de graisse; ~Á Ñ³Ý»É dégraisser vt ׳ñå³μÇÍ tache f de graisse ׳ñå³·»ÕÓ glande f sébacée ׳ñå³·áõݹ μÅßÏ. lipome m ׳ñå³½»ñÍ»É (ÛáõÕ³½»ñÍ»É) dégraisser vt



׳ñå³½»ñÍáõÙ dégraissage m; liposuc-



cion f (׳ñåÇ Ñ»é³óáõÙ ûñ·³ÝǽÙÇó) ׳ñå³Í³é μëμ. gluttier m ׳ñå³Ï³É»É engraisser vi, s’engraisser, prendre de la graisse, prendre de l’embonpoint (·Çñ³Ý³É) ׳ñå³Ï³ÉáõÙ obésité f, adiposité f; 610



d’ingénierie; ~ ѳٳÉë³ñ³Ý université f d’ingénierie ׳ñï³ñ³·ÇïáõÃÛáõÝ (ÇÝŻݻñáõÃÛáõÝ) ingénierie f ׳ñï³ñ³Ëáë (å»ñ׳Ëáë) éloquent,e ׳ñï³ñ³ËáëáõÃÛáõÝ (å»ñ׳ËáëáõÃÛáõÝ) éloquence f ׳ñï³ñ³ÙÇï ingénieux,-euse, spirituel,le; inventif,-ive (Ñݳñ³ÙÇï) ׳ñï³ñ³ÙïáõÃÛáõÝ esprit m d’à-propos; ingéniosité f (Ñݳñ³ÙïáõÃÛáõÝ) ׳ñï³ñ³å»ï architecte n achitectural,e, ׳ñï³ñ³å»ï³Ï³Ý d’architecture ׳ñï³ñ³å»ïáñ»Ý architecturalement ׳ñï³ñ³å»ïáõÃÛáõÝ architecture f ׳ñï³ñáñ»Ý avec art, savamment; de main de maître ׳ñï³ñáõÃÛáõÝ habileté f (ÑÙïáõÃÛáõÝ), savoir-faire m (í³ñå»ïáõÃÛáõÝ, Ñݳñ³·ÇïáõÃÛáõÝ) ׳ù fissure f (×»Õù, ×»Õùí³Íù); lézarde f (å³ïÇ); gerçure f (Ù³ßÏÇ); fêlure f (³å³Ïáõ, ѳۻÉáõ); crevasse f (ËáñÁ ׳ùª ×»Õùí³Íù, Ëáéáã) ׳ù»É se fendre; se fendiller (ûè³ÏÇ ×³ù»É, ׳ù×ùí»Éª Ù³ßÏÇ, å³ïÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ); se fêler (³å³Ïáõ, ѳۻÉáõ Ù³ëÇÝ); craquer vi (ë³éáõÛóÇ Ù³ëÇÝ) ׳ù×ù»É se fendiller (Ù³ßÏÇ, å³ïÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇݪ ûè³ÏÇáñ»Ý); se gercer (Ó»éù»ñÇ, ßñÃáõÝùÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ) ׳ùí»É ï»°ë ׳ù»É ׷ݳų٠crise f; ïÝï»ë³Ï³Ý ~ crise économique; ù³Õ³ù³Ï³Ý ~ crise politique; Çß˳ÝáõÃÛ³Ý ~ crise du pouvoir; ýÇݳÝë³Ï³Ý ~ crise financière; ³é¨ïñ³ÛÇÝ ~ crise commerciale; ~Ç Ù»ç ·ïÝíáÕ »ñÏÇñª ïÝï»ëáõÃÛáõÝ pays m, économie f en crise; ~ ³åñ»É, ~Ç Ù»ç ÉÇÝ»É traverser une crise ׷ݳųٳÛÇÝ (ﳷݳå³ÉÇ) critique, de crise; ѳٳ׳ñ³ÏÇ ~ ßñç³Ý période f critique de l’épidémie ׷ݳϻóáõÃÛáõÝ ï»°ë ׷ݳíáñáõÃÛáõÝ



embonpoint m, grosseur f (·ÇñáõÃÛáõÝ); engraissement m (ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇÝ ·Çñ³óÝ»ÉÁ) ׳ñå³Ñ³Ù 1. goût m de lard 2. qui a un goût de lard ׳ñå³Ñáï graillon m (³Ûñí³Í ׳ñåÇ Ñáï) ׳ñå³ÙáÙ chandelle f ׳ñå³ÛÇÝ graisseux,-euse, adipeux,euse; ~ ÑÛáõëí³Íù tissu m adipeux; ~ áõéáõóù tumeur f graisseuse, lipome m ׳ñå³ß»ñï couche f de graisse ׳ñåÇÏ 1) adroit,e (í³ñÅ, í³ñå»ï) 2) habile (Ó»éÝѳë) 3) débrouillard,e (Ñݳñ³ÙÇï); ~ ˳ժ ³ñ³ñù truc m ׳ñåÏ³Ý³É devenir habile (adroit,e; débrouillard,e) ׳ñåÏáñ»Ý adroitement, habilement ׳ñåÏáõÃÛáõÝ adresse f, habileté f; dextérité f (׳ñï³ñáõÃÛáõÝ) ׳ñåáï gras,se (ÛáõÕáï, ÛáõÕ³ÉÇ); graisseux,-euse (׳ñåÇó Ï»Õïáïí³Í); obèse (·»ñ, ~ª Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ); onctueux,-euse (ÛáõÕ³ÛÇÝ, ÛáõÕ³ÝÙ³Ý, ÛáõÕ³ÛÝáõÃÛáõÝ å³ñáõݳÏáÕª Ñ»ÕáõÏ, û×³é ¨ ³ÛÉÝ) ׳ñåáïí»É devenir gras,se; devenir obèse (·Çñ³Ý³É) ׳ñï³ë³Ý 1. orateur m 2. adj éloquent,e (å»ñ׳Ëáë) ׳ñï³ë³Ý³Ï³Ý (Ñé»ïáñ³Ï³Ý) oratoire, d’orateur, rhétorique; ~ ³ñí»ëï art m oratoire; ~ á× style m oratoire; ~ ѳñó question f oratoire; ~ ß»ßï accent m oratoire ׳ñï³ë³ÝáõÃÛáõÝ 1) rhétorique f (׳ñï³ë³Ý³Ï³Ý ³ñí»ëï) 2) éloquence f (å»ñ׳ËáëáõÃÛáõÝ) ׳ñï³ñ expert,e (ÑÙáõï); habile (׳ñåÇÏ); ingénieux,-euse (Ñݳñ³ÙÇï) ׳ñï³ñ³·»ï (ÇÝŻݻñ) ingénieur n; ·É˳íáñª ³í³· ~ ingénieur en chef, ingénieur principal; ïÝï»ë³·»ï ~ ingénieur économiste; ·Çï³Ïª áñ³ÏÛ³É ~ ingénieur compétent (qualifié) ׳ñï³ñ³·Çï³Ï³Ý (ÇÝŻݻñ³Ï³Ý) 611



׷ݳíáñ ascète n; ermite m; anachorète



׻峽ñáõÛó briefing m, bref m ×»å³ÅáÕáí réunion f express ×»å³Ýϳñ (¿ëùǽ) esquisse f; croquis m ×»å³Ýϳñ»É esquisser vt, faire une



m (ÙdzÛݳÏÛ³ó, ³Ý³å³ï³Ï³Ý);



~Ç ÏÛ³Ýù í³ñ»É vivre en ermite (comme un ermite) ׷ݳíáñ³Ï³Ý ascétique; d’ermite; d’anachorète ׷ݳíáñáõÃÛáõÝ ascétisme m, vie f d’ermite (d’anachorète) ׷ݳñ³Ý ermitage m; monastère m, cloître m (ٻݳëï³Ý, í³Ýù) ×·Ý»É 1) s’efforcer, travailler dur (×Ç· ó÷»É, ç³Ý³É) 2) mener une vie d’ermite, vivre en ermite (׷ݳíáñÇ ÏÛ³Ýùáí ³åñ»É) ×·ÝáõÃÛáõÝ peine f; souffrance f; lutte f (å³Ûù³ñ) ×»Õù fente f (×»Õùí³Íù, Í»ñå), fissure f (÷áùñ); crevasse f, gerçure f (׳ù) ×»Õù»É fendre vt (³ÉÇùÁ, û¹Á); disséquer vt (Ïïñ³ï»É, Ù³ë»ñÇ μ³Å³Ý»É, ѳï»É); é³½Ù. percer vt ×»Õùí³Íù (μ³óí³Íù) fente f, fissure f; ~ μÛáõç»áõÙ trou m dans le budget ×»Õùí»É se fendre ×»ÕùáõÙ fission f, scission f; désintégration f; ³ïáÙÇ ~ fission atomique, désintégration f de l’atome; éclatement m (ïñáÑáõÙ) ×»Ù³ëñ³Ñ foyer m; hall m ×»Ù³í³Ûñ (÷³Ï) promenoir m ×»Ù³ñ³Ý séminaire m ×»Ù³ñ³Ý³Ï³Ý (×»Ù³ñ³ÝÇ ë³Ý) séminariste n ×»Ù»É se promener; faire une promenade, faire un tour ×»Ù»ÉÇù galerie f; allée f, boulevard m (ͳ鳽³ñ¹ ɳÛÝ ÷áÕáó) ×»ÙáÕ promeneur,-euse n/adj ×»ÙáõÕÇ boulevard m, promenade f ׻ݳå³ÏÇ porcelaine f; ׻ݳå³Ïáõ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f porcelainière ׻ݳå³ÏÛ³ de porcelaine, en porcelaine; porcelainier,-ière (׻ݳå³ÏáõÝ í»ñ³μ»ñáÕ) ×»Ý× crasse f ×»Ý×áï crasseux,-euse ×»Ý×áïí»É s’encrasser ׻峷Çñ dépêche f



esquisse (un croquis)



×»åÁÝóó rapide; ~ ·Ý³óùª ×»åÁÝóó



rapide m, express m; ~ Ýëï»É prendre l’express ×»ñÙ³Ï blanc-blanche ×»ñٳϳ˳éÝ grisonnant,e; ~ Ù³½»ñ cheveux m pl grisonnants (poivre et sel) ×»ñٳϳíáõÝ blanchâtre ×»ñÙ³Ï»É (Ù³½»ñÁ) blanchir vi ×»ñÙ³Ï»Õ»Ý linge m; lingerie f (ϳݳÝó Ý»ñùݳ½·»ëï); ~Á ÷áË»É changer de linge ×»ñٳϻóÝ»É blanchir vt ×»ñÙ³ÏáõÃÛáõÝ blancheur f ×»÷-×»ñÙ³Ï tout blanc (toute blanche), complètement blanc (blanche), blanc (blanche) comme la neige, comme la craie ×½Ù»É 1) presser vt; ݳñÇÝçÁ ~ presser l’orange 2) écraser vt (ïñáñ»É, ×ÙÉ»É, ×ËÉ»É); ˳ÕáÕ ~ écraser le raisin; ëËïáñ ~ écraser de l’ail ×½ÙÇã (μ³Ýç³ñ»Õ»Ý ×½Ù»Éáõ ËáѳÝáó³ÛÇÝ ·áñÍÇù) presse-purée m ×½Ùí³Í 1) pressé,e 2) μÅßÏ. contus,e, meurtri,e; ~ í»ñù plaie f contuse ×½Ùí³Íù μÅßÏ. contusion f; meurtrissure f, bleu m (ϳåïáõÏ) ×½Ùí»É 1) être pressé,e 2) être contus,e, être meurtri,e; être écrasé,e ×½ÙáõÙ écrasement m ×Ã×Ã³É craquer vi, crépiter vi, pétiller vi ×Ã×Ãáó craquement m, crépitement m, pétillement m ×Ç· 1) effort m; ~ ·áñͳ¹ñ»É s’efforcer, faire un effort (des efforts); ÙÇ í»ñçÇÝ ~ ·áñͳ¹ñ»É faire un dernier effort 2) application f (ç³Ýù) ×ǽíÇï (»½íÇï) jésuite m ×ǽíÇï³Ï³Ý jésuite; Ýí³ëï. jésuitique ×ǽíÇïáõÃÛáõÝ (»½íÇïáõÃÛáõÝ) jésuitisme m ×Ç×íáï véreux,-euse; ~ Ùñ·»ñ fruits m pl véreux 612



×Ç×íáï»É devenir véreux,-euse ×Ç×áõ (áñ¹) ver m; ³ÕÇùÇ ÏÉáñ ~ª ÷áñÇ



×Çñ³Ý³íáñ griffu,e ×ÉíÉ³É gazouiller vi, pépier vi ×ËÉ»É (×ÙÉ»É, ×½Ù»É) écraser vt; fouler vt



áñ¹ ascaride m; ÷áùñ ~ vermisseau



(áïù»ñáí ïñáñ»É)



m



×Çßï 1. adj 1) vrai,e (×ßÙ³ñÇï); ~ ¿



×ËÉí»É être écrasé,e; être foulé,e (áïù»-



c’est vrai; ~Ý ³ë³Í à vrai dire, ma foi; ¹áõù ~ »ùª Çñ³í³óÇ »ù vous avez raison 2) juste; exact,e (×ß·ñÇï, ëïáõÛ·); ~ ÙÇïù idée f juste; ~ ¹³ïáÕáõÃÛáõÝ raisonnement m exact; Ùdzݷ³Ù³ÛÝ ~ ¿ c’est tout à fait exact; ~ ų٠heure f exacte; ~ ï³ëÁ ï³ñÇ ¿ ³Ýó»É, áñ … il y a juste dix ans que… 3) correct,e (³Ýë˳É, ϳÝáݳíáñ); ~ ³ñï³ë³ÝáõÃÛáõÝ prononciation f correcte; ~ å³ï³ëË³Ý réponse f correcte 4) précis,e (×ßïáñáß); ~ ųÙÁ »ñ»ùÇÝ à trois heures précises (pile) 5) Çñ³íμ. ÇëϳϳÝÇ Ñ»ï ~ ¿ pour copie conforme 2. adv correctement (³ÝëË³É Ï»ñåáí); exactement (×ßïáñ»Ý); ~ ·ñ»É écrire correctement; ³Ûëï»Õ ~ ѳ½³ñ »íñá ϳ il y a là exactement mille euros ×Çã cri m; Ñdzó³Ï³Ý ~ cri d’admiration; Ñáõë³Ñ³ïáõÃÛ³Ý ~ cri de désespoir; ³ÕÇáÕáñÙ ~ cri pitoyable; ~ ³ñÓ³Ï»É pousser un cri; áõñ³ËáõÃÛ³Ý ~»ñ ³ñÓ³Ï»É pousser des cris de joie; ÷Ëμ. Ýáñ³Ó¨áõÃÛ³Ý í»ñçÇÝ ~Á le dernier cri de la mode ×Çåáï fouet m; ÑÝó. verge f ×Çåáï³Ñ³ñ»É fouetter vt; cingler vt (Ùïñ³Ï»É, ˳ñ³½³Ý»É) ×Çåáï³Ñ³ñáõÃÛáõÝ fouettement m ×Çåé ï»°ë ×åáõé2 ×Çí³Õ (Ññ»ß) monstre m; croquemitaine m (»ñ»Ë³Ý»ñÇÝ í³Ë»óÝ»Éáõ »ñ¨³Ï³Û³Ï³Ý Ï»ñå³ñ) ×Çí³Õ³μ³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë Ññ»ß³μ³Ýáõ-



ñáí ïñáñí»É)



×ϳëáõë»ñ Ù³ñ½. fleuret m ×ϳëáõë»ñ³ÏÇñ fleurettiste n ×ϳ÷áÕ (÷áÕñ³Ï) manche f, boyau m;



tuyau m souple, tube m flexible



×Ï»É plier vt, fléchir vt, courber vt ×Ïé»É plier vi; se courber ×Ïí»É plier vi, fléchir vi, se courber;



÷Ëμ. se soumettre (»ÝóñÏí»É, ï»ÕÇ ï³É) ×ÏáõÙ cintrage m; courbage m; pliage m ×ÏáõÛà ϽÙËë. petit doigt m, auriculaire; áïùÇ ~ petit orteil m ×ÏáõÝ 1) souple, flexible (¹Ûáõñ³Ã»ù); ~ μÛáõç» budget m flexible; ~ ëϳí³é³Ï disquette f, disque m souple 2) élastique (³é³Ó·³Ï³Ý, Ó·áõÝ) ×ÏáõݳóÝ»É 1) assouplir vt (¹Ûáõñ³Ã»ù ¹³ñÓÝ»É, ³é³Ó·³Ï³Ý³óÝ»É) 2) flexibiliser vt (ųٳݳϳóáõÛóÁ, ³ß˳ï³í³ñÓÇ í׳ñáõÙÁ) ×ÏáõݳóáõÙ assouplissment m ×ÏáõÝáñ»Ý avec souplesse ×ÏáõÝáõÃÛáõÝ souplesse f, flexibilité f (¹Ûáõñ³Ã»ùáõÃÛáõÝ); élasticité f (³é³Ó·³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) ×Õ»É 1. fendre vt (×»Õù»Éáí Ù³ë»ñÇ μ³Å³Ý»É) 2. ï»°ë å³ïé»É ◊ ³ñ³ÝùÁ ~ se sauver, décamper vi, filer vi ×Õ×ÇÙ mesquin,e (·ÍáõÍ); avare (Åɳï, ³·³Ñ); futile, insignifiant,e (ãÝãÇÝ, ³ÝÝß³Ý) ×Õ×ÇÙáõÃÛáõÝ mesquinerie f (·ÍáõÍáõÃÛáõÝ) ×Õ×Õ³É lancer des cris perçants; piailler vi



×Õ×Õ³Ý piailleur,-euse n/adj, piaillard,e;



criard,e; ~ Ó³ÛÝ voix f criarde



ÃÛáõÝ ×Çí³Õ³ÛÇÝ monstrueux,-euse ×Çí³ÕáõÃÛáõÝ monstruosité f ×Çï ï»°ë íǽ, å³ñ³Ýáó ×Çïù (ëñÝù³å³Ý) tige f (ÏáßÇÏÇ) ×Çñ³Ý griffe f, ongle m (ϻݹ³Ýáõ),



×Õ×Õáó piaillement m, piaillerie f ×Õ÷³É (³ÉÇùǪ çñÇ Ù³ëÇÝ) clapoter vi ××Ç (áõïÇ×) puceron m ×ÙÉ»É (×½Ù»É, ×ËÉ»É) écraser vt, meurtrir vt



serre f (·Çß³ïÇã ÃéãÝÇ)



×ÙÉÇã (˳ÕáÕ ×ÙÉ»Éáõ Ù»ù»Ý³) pressoir 613



m,



fouloir m



~Á ×éíáÕáõÙ ¿ª ÍÉíÉáõÙ ¿ le moineau pépie ×Ýß³Ï (ÏáÙåñ»ëáñ) ï»Ë. compresseur



×ÙÉí³Íù ï»°ë ×½Ùí³Íù ×ÙÏÃ»É (ÏëÙûÉ, ÏÙßï»É) pincer vt ×ÙÏÇà (ÏëÙÇÃ, ÏÙßï»ÉÁ) pinçon m ×Ùé»É écraser vt (ïñáñ»É) ×ÙéÃ»É (ïñáñ»É) froisser vt; chiffonner



m



×Ýß³ÙÇçáó sanction f (ë³ÝÏódz); re-



présailles f pl (~Ý»ñ)



vt (ѳ·áõëïÁ)



×Ýß³ã³÷ 1) manomètre m (Ñ»ÕáõÏÝ»ñÇ áõ ·³½»ñÇ ×ÝßáõÙÁ ã³÷áÕ ë³ñù) 2)



×ÙéÃí³Í (ïñáñí³Íª ѳ·áõëïÇ Ù³ëÇÝ)



froissé,e, chiffonné,e



baromètre m (ÙÃÝáÉáñï³ÛÇÝ ×ÝßáõÙÁ ã³÷áÕ ë³ñù) ×Ýß³ã³÷³Ï³Ý 1) manométrique (Ñ»ÕáõÏÝ»ñÇÝ áõ ·³½»ñÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ) 2) barométrique (ÙÃÝáÉáñï³ÛÇÝ ×ÝßÙ³ÝÁ í»ñ³μ»ñáÕ) ×Ýß³ã³÷áõÃÛáõÝ 1) manométrie f (Ñ»ÕáõÏÝ»ñÇ áõ ·³½»ñÇ) 2) barométrie f (ÙÃÝáÉáñï³ÛÇÝ) ×Ýᯐ 1) oppresser vt, accabler vt (ÁÝÏ×»É), exercer une pression (×ÝßáõÙ ·áñͳ¹ñ»É) 2) réprimer vt (ë³ÝÓ»É), étouffer vt (ËéáíáõÃÛáõÝÁ) 3) déprimer vt (Ýí³ëï³óÝ»É, ëïáñ³óÝ»É) 4) peser vt (ͳÝñ³Ý³É) ×ÝßÇã (ÁÝÏ×áÕ) déprimant,e ×ÝßáÕ accablant,e, lourd,e, écrasant,e, pénible, repressif,-ive; ~ ٻͳٳëÝáõÃÛáõÝ majorité f écrasante, grande majorité f ×Ýßí³Í abattu,e, accablé,e (ÁÝÏ×í³Í); opprimé,e (ѳɳÍí³Í, ϻջùí³Í) ×Ýßí³ÍáõÃÛáõÝ (ÁÝÏ×í³ÍáõÃÛáõÝ) abattement m, accablement m; oppression f ×Ýßí»É se gêner (Ý»Õí»É); être accablé,e (oppressé,e, abattu,e) (ÁÝÏ×í»É, ѳɳÍí»É) ×ÝßáõÙ 1) pression f; Ù»ÏÇ íñ³ ~ ·áñͳ¹ñ»É faire pression (exercer des pressions) sur qn 2) répression f (×Ýß³ÙÇçáó, ѳɳͳÝù), harcèlement m (Ñ»ï³åݹáõÙ, ݻջÉÁ) 3) oppression f (ϻջùáõÙ, ѳñëï³Ñ³ñáõÙ) 4) μÅßÏ. tension f; ³ñÛ³Ý μ³ñÓñ ~ hypertension f; ³ñÛ³Ý ó³Íñ ~ hypotension f; ³ñÛ³Ý μ³ñÓñª ó³Íñ ~áí ï³é³å»É souffrir d’hypertension, d’hypotension; Ù»ÏÇ ~Á ã³÷»É prendre la tension de qn; ѳÛñë ~ áõÝǪ ~Á μ³ñÓñ



×ÙéÃí»É se froisser, se chiffonner; ³Ûë



ÏïáñÁ ãÇ ×ÙéÃíáõÙ ce tissu ne se froisse (ne se chiffonne) pas ×Ùáõé panade f ×ÛáõÕ 1) branche f (ݳ¨ª ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛ³Ý, ·ÇïáõÃÛ³Ý ~ª μݳ·³í³é); ͳéÇ ~»ñÁ ó÷³Ñ³ñ»É secouer les branches d’un arbre; ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛ³Ý ~»ñÁ les branches de l’industrie; ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛ³Ý ³é³ç³ï³ñ ~»ñ industries f pl de pointe 2) secteur m (μݳ·³í³é); ³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý ~ª μݳ·³í³é secteur m d’industrie 3) rameau m (áëï, ßÇí), tige f (óáÕáõÝ); Ñíù. ~»ñ ramure f, branchage m ×ÛáõÕ³·ñ³Ï³Ý (ïáÑÙ³μ³Ý³Ï³Ý) généalogique ×ÛáõÕ³·ñáõÃÛáõÝ (ïáÑÙ³μ³ÝáõÃÛáõÝ) généalogie f ×ÛáõÕ³½áõñÏ privé,e de branches ×ÛáõÕ³ÛÇÝ sectoriel,le; d’une branche d’insdustrie; ³ñï³¹ñáճϳÝáõÃÛ³Ý ~ í»ñÉáõÍáõÃÛáõÝ analyse f sectorielle de (la) productivité ×Ûáõճ߳ï branchu,e; rameux,-euse ×ÛáõÕ³íáñ rameux,-euse, branchu,e ×ÛáõÕ³íáñ»É ramifier vt ×ÛáõÕ³íáñí³Í ramifié,e ×ÛáõÕ³íáñí»É se ramifier ×ÛáõÕ³íáñáõÃÛáõÝ, ×ÛáõÕ³íáñáõÙ 1) embranchement f; ramification f 2) bifurcation f (׳ݳå³ñÑÇ, ÏáÛáõÕáõ, ËáÕáí³ÏÇ ¨ ³ÛÉÝ) ×ÛáõÕ³ï»É élaguer vt, émonder vt; tailler vt (Ïïñ»É, ϳñ׳óÝ»É) ×ÛáõÕ³ïáõÙ taille f (des branches), élagage m, émondage m ×Ý×Õ³½·ÇÝ»ñ ϻݹμ. passeraux m pl ×Ý×ÕáõÏ (ÍÇï) moineau m, ËëÏó. piaf m; 614



¿ mon père a la tension



ÃÛ³ÝÁ μ³ó ³ãù»ñáí Ý³Û»É regarder les choses en face; ~Á ³ãù ¿ ͳÏáõÙ il n’y a que la vérité qui blesse ×ßï³å³Ñ ponctuel,le, exact,e ×ßï³å³Ñ³Ýç (å³Ñ³ÝçÏáï) exigeant,e ×ßï³å³Ñ³ÝçáõÃÛáõÝ (å³Ñ³ÝçÏáïáõÃÛáõÝ) exigence f ×ßï³å³Ñáñ»Ý ponctuellement ×ßï³å³ÑáõÃÛáõÝ ponctualité f; exactitude f ×ßï»É préciser vt; concrétiser vt (Ñëï³Ï»óÝ»É, áñáß³ÏÇ ¹³ñÓÝ»É); vérifier vt (×ß·ñï»É, ëïáõ·»É) ×ßïáñ»Ý exactement; ~ í»ñ³ñï³¹ñ»É reproduire vt exactement ×ßïí»É se préciser; se concrétiser (áñáß³ÏÇ ¹³éݳÉ, Ñëï³Ï»óí»É); s’avérer (å³ñ½í»É, Ç Ñ³Ûï ·³É, å³ñ½ ¹³éݳÉ) ×ßïáõÃÛáõÝ justesse f; exactitude f, fidélité f (×ß·ñïáõÃÛáõÝ); précision f (ѳßí³ñÏÇ, ã³÷áõÙÝ»ñÇ ¨ ³ÛÉÝ) ×ßïáõÙ 1) précision f, mise f au point 2) identification f (μ³ó³Ñ³ÛïáõÙ, áñáßáõÙ); Çñ³Ï³Ý ϳ½Ù³Ï»ñåÇãÝ»ñÇ ~ identification des vrais organisateurs 3) vérification f (ëïáõ·áõÙ, ×ß·ñïáõÙ) ×áË somptueux,-euse, luxueux,-euse, de luxe (ßù»Õ); luxuriant,e (÷³ñóÙ, ³é³ïª μáõë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ¨ ³ÛÉÝ); copieux,-euse (³é³ï); ~ ë»Õ³Ýª ×³ß repas m copieux ×á˳μ³ñ luxueusement, somptueusement; avec beaucoup de luxe ×á˳½³ñ¹ richement orné,e ×áË³Ý³É devenir somptueux,-euse (luxueux,-euse) ×á˳óÝ»É rendre somptueux,-euse (luxueux,-euse) ×áËáõÃÛáõÝ luxe m; somptuosité f, magnificence f, splendeur f; luxuriance f (÷³ñóÙáõÃÛáõÝ, ³é³ïáõÃÛáõÝ) ×áÕáåñ»É se sauver, s’enfuir; décamper vi; s’esquiver (³ÝÝÏ³ï ³ÝÑ»ï³Ý³É) ×áÕí³Íù (³Õ»Ã³÷áõÃÛáõÝ, Ççí³Íù) μÅßÏ. hernie f



×ß·ñÇï précis,e, exact,e; ~ ã³÷Çã ë³ñ-



ù»ñ instruments m pl de précision; ~ ·ÇïáõÃÛáõÝÝ»ñ sciences f pl exactes; ~ª ѳٳñÅ»ù óñ·Ù³ÝáõÃÛáõÝ traduction f fidèle ×ß·ñï»É préciser vt; vérifier vt (×ßï»É) ×ß·ñïáñ»Ý exactement, d’une manière exacte, précisément, avec précision, d’une façon précise ×ß·ñïí»É être précisé,e ×ß·ñïáõÃÛáõÝ exactitude f, précision f; 0,1-Ç ×ß·ñïáõÃÛ³Ùμ à 0,1 près ×ß·ñïáõÙ précision f, mise f au point; vérification f (×ßïáõÙ) ×ßÙ³ñÇï véritable (ÇëϳϳÝ); juste, vrai,e; réel,le (Çñ³Ï³Ý); véridique (×ßÙ³ñï³óÇ); ~ ¿ c’est vrai; ~ ë»ñ véritable amour m ×ßÙ³ñï³μ³ñ ï»°ë ×ßÙ³ñï³å»ë ×ßÙ³ñï³Ëáë véridique ×ßÙ³ñï³ËáëáõÃÛáõÝ véracité f, véridicité f; droiture f (áõÕÕ³ÙïáõÃÛáõÝ, ßÇï³ÏáõÃÛáõÝ) ×ßÙ³ñï³ÝÙ³Ý vraisemblable; plausible (³ñųݳѳí³Ý) ×ßÙ³ñï³ÝÙ³ÝáõÃÛáõÝ vraisemblance f; plausibilité f (³ñųݳѳí³ÝáõÃÛáõÝ) ×ßÙ³ñï³å»ë véritablement, en vérité; réellement (Çñ³å»ë) ×ßÙ³ñï³ë»ñ sincère (³ÝÏ»ÕÍ), francfranche (ßÇï³Ï), droit,e (áõÕÕ³ÙÇï) ×ßÙ³ñï³ëÇñáõÃÛáõÝ sincérité f (³ÝÏ»ÕÍáõÃÛáõÝ), franchise f (ßÇï³ÏáõÃÛáõÝ), droiture f (áõÕÕ³ÙïáõÃÛáõÝ) ×ßÙ³ñï³óÇ véridique; véritable (×ßÙ³ñÇï, ëïáõÛ·) ×ßÙ³ñï³óÇáñ»Ý véridiquement, d’une manière véridique ×ßÙ³ñï³óÇáõÃÛáõÝ véracité f, véridicité f; authenticité f (í³í»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) ×ßÙ³ñïáñ»Ý (×ßÙ³ñï³å»ë) véritablement, vraiment, en vérité; réellement (Çñ³Ï³Ý Ï»ñåáí) ×ßÙ³ñïáõÃÛáõÝ vérité f; vrai m; ѳÝñ³Ñ³Ûï ~ axiome m ◊ ×ßÙ³ñïáõ615



asservissement m



×áÕ÷³É (×Õ÷³É) clapoter vi ×áÕ÷ÛáõÝ (×Õ÷ÛáõÝ) clapotement m,



×áñïáõÃÛáõÝ servage m; ÷Ëμ. servitude



×á×¥ù¤ balançoire f; bascule f (×á׳-



×ã³É crier vi; pousser des cris (×Çã»ñ



clapotis m



f,



Ãáé)



esclavage m (ëïñÏáõÃÛáõÝ)



³ñӳϻÉ); vagir vi (Ýáñ³ÍÝÇ Ù³ëÇÝ) ×ã³Ý criard,e; ~ Ó³ÛÝ voix f criarde ×ã³óáÕ 1) ï»°ë ×ã³Ý 2) qui crie ×ãáó cris m pl aigus ×åéáï chassieux,-euse; ~ ³ãù»ñ yeux m pl chassieux ×åéáï»É être chassieux (³ãù»ñÇ Ù³ëÇÝ) ×åáõé1 ϻݹμ. cigale f ×åáõé2 (³ãùÇ ×Çåé) chassie f ×éÃ×éÃ³É craquer vi; croustiller vi (ËéÃËéóɪ ³ï³ÙÇ ï³Ï) ×éÃ×éÃ³Ý croustillant,e (ËéÃËéóÝ) ×éÃ×éÃáó craquement m; crépitation f (׳ñ׳ïÛáõÝ) ×éÇÏ ï»°ë ÍÕñǹ ×éÇÝã (×ééáó) grincement m; ³ÝÇíÝ»ñÇ ~ grincement de roues ×é×é³É craquer vi; grincer vi (¹é³Ý Ù³ëÇÝ) ×é×é³Ý grinçant,e (×éé³Ý, ×éé³óáÕ) ×é×éáó craquement m; grincement m (¹é³Ý) ×éÝÇÏ (»ñ»Ë³Ý»ñÇÝ ù³ÛÉ»É ëáíáñ»óÝ»Éáõ ѳñÙ³ñ³Ýùª ë³ÛɳÏ) youpala m, trotteuse f ×éÝã³É ï»°ë ×éé³É ×éÝãáó ï»°ë ×ééáó ×éé³É grincer vi; ¹áõéÁ ×ééáõÙ ¿ la porte grince ×éé³óáÕ (×éé³Ý) grinçant,e ×ééáó (×éÇÝã) grincement m; ¹é³Ý ~ grincement d’une porte ×éíáÕ»É (ÍÉíɳÉ) gazouiller vi, pépier vi ×éíáÕÛáõÝ gazouillement m, pépiement m, ramage m (¹³ÛɳÛÉ) ×ëïÇÏ 1) minuscule, tout(e) petit(e), mignon,ne (÷áùñ³Ù³ñÙÇÝ) 2) débrouillard,e (Ñݳñ³ÙÇï, ³ãù³μ³ó), alerte, vif-ive (ÅÇñ, ³ßËáõÛÅ) ×í³É (×Çã ³ñӳϻÉ) crier vi, pousser des cris ×í³óÝ»É faire crier ×í×í³É pousser des cris aigus (per-



×á׳Ãáé bascule f, chaise f (fauteuil m)



à bascule, rocking-chair m



×á׳ÓáÕ Ù³ñ½. trapèze m ×á×³Ý³Ï balançoire f; pendule m, ba-



lancier m (ųٳóáõÛóÇ)



×á׳ݳϳíáñ à pendule; ~ ųٳóáõÛó



pendule f



×á×»É 1) balancer vt, faire balancer vt; bercer vt (ûñáñ»Éª Ù³ÝϳÝÁ) 2) ho-



cher vt (ï³ñáõμ»ñ»É); ·ÉáõËÁ ~ª ï³ñáõμ»ñ»É hocher la tête 3) basculer vt (ï³ñáõμ»ñ»É, »ï ·ó»É) 4) faire osciller vt (ï³ï³Ý»É) ×á×í»É se balancer (ûñáñí»É); osciller vi, basculer vi (ï³ñáõμ»ñí»É) ×á×áõÙ (×á×ù) ballotement m, balancement m; oscillation f (ï³ï³ÝáõÙ); basculement m (ï³ñáõμ»ñáõÙ) ×á×ù hamac m ×áå³Ý câble m; Íáí. amarre f; ~Ǫ ɳñÇ íñ³Ûáí ù³Ûɻɪ ɳñ³Ë³Õ³óáõÃÛáõÝ ³Ý»É marcher sur la corde raide ×áå³ÝáõÕÇ téléphérique (téléférique) m; ÷á˳¹ñáõÙ ~áí téléphérage (téléférage) m ×áéáÙ emphatique, pompeux,-euse, ampoulé,e, boursouflé,e; ~ á× style m emphatique (déclamatoire) ×áéáÙ³μ³Ý *hâbleur,-euse n/adj, phraseur,-euse n ×áéáÙ³μ³Ý»É parler avec emphase; faire des phrases, pérorer vi, pontifier vi ×áéáÙ³μ³ÝáõÃÛáõÝ phrases f pl, verbiage m, emphase f ×áñï serf m, serve f; esclave n (ëïñáõÏ) ×áñï³ï»ñ esclavagiste n ×áñï³ïÇñ³Ï³Ý de servage, esclavagiste; ~ Çñ³íáõÝù servage m ×áñï³ïÇñáõÃÛáõÝ servage m; esclavagisme m (ëïñϳïÇñáõÃÛáõÝ) ×áñï³óÝ»É réduire au servage (à la servitude); ÷Ëμ. asservir vt ×áñï³óáõÙ réduction f au servage,



616



çants); piailler vi, piauler vi



Ù³·Éó»É grimper vi (à,sur); gravir vt, es-



×í×íáó cris m pl aigus; piaillement m,



calader vt (~áí μ³ñÓñ³Ý³Éª ѳëÝ»É) Ù³·ÉóáÕ grimpeur,-euse adj/n; ~ ϻݹ³ÝÇÝ»ñ animaux m pl grimpeurs Ù³·ÉóáõÙ escalade f; ascension f (í»ñ»Éù); grimpe f Ù³·Ù³ ï»°ë Ññ³Ñ»ÕáõÏ Ù³·Ý³ï (ÙÇç³½·³ÛÇÝ Ï³åÇï³ÉǽÙÇ Ñ½áñ Ý»ñϳ۳óáõóÇã) magnat m; ݳíóÛÇÝ ~ magnat du pétrole Ù³·Ý»½ÇáõÙ ùÇÙ. magnésie f, oxyde m de magnésium Ù³·ÝÇë aimant m ◊ ~Ç å»ë Ó·»Éª ù³ß»É attirer comme un aimant Ù³·ÝÇë³¹³ßï (Ù³·ÝÇë³Ï³Ý ¹³ßï) champ m magnétique Ù³·ÝÇë³½»ñÍ amagnétique Ù³·ÝÇë³½»ñÍ»É désaimanter vt Ù³·ÝÇë³½»ñÍáõÙ désaimantation f Ù³·ÝÇë³Ï³Ý magnétique; ~ ëϳí³é³Ï disque m magnétique; ~ ¹³ßï champ m magnétique; ~ Ó·áÕáõÃÛáõݪ Ó·áճϳÝáõÃÛáõÝ attraction f magnétique Ù³·ÝÇë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ýǽ. magnétisme m; »ñÏñ³·Ý¹Ç ~ magnétisme terrestre Ù³·ÝÇë³Ý³É s’aimanter, se magnétiser Ù³·ÝÇë³ã³÷ (Ù³·ÝÇë³Ï³Ý ¹³ßïÇ áõÅÁ ã³÷áÕ ·áñÍÇùª ë³ñù) magnétomètre m Ù³·ÝÇë³ã³÷³Ï³Ý magnétométrique (Ù³·ÝÇë³Ï³Ý Ù³·ÝÇë³ã³÷áõÃÛáõÝ ¹³ßïÇ áõÅÁ ã³÷áÕ ·ÇïáõÃÛáõÝ) magnétométrie f Ù³·ÝÇë³óÝ»É aimanter vt, magnétiser vt; ÷Ëμ. hypnotiser vt (ÑÇåÝáë³óÝ»É) Ù³·ÝÇë³óÝáÕ 1. adj magnétisant,e 2. ÷Ëμ. magnétiseur,-euse n (ϻݹ³ÝÇÝ»ñ ~ ³ÝÓ); hypnotiseur,-euse n (ÑÇåÝáë³óÝáÕ) Ù³·ÝÇë³óáõÙ aimantation f, magnétisation f; ÷Ëμ. hypnotisme m (ÑÇåÝáë³óáõÙ) Ù³·ÝÇëáÉáñï ³ëïÕ·. magnétosphère f Ù³·ÝÇïáýáÝ ï»°ë Ó³Ûݳ·ñÇã Ù³·ÝáÉdz (Ù³·ÝáÉ»ÝÇ) μëμ. magnolia m



piaulement m ×íáó cri(s) m (pl) ×ï³Ñ³Ý (ÃËë³Ù»ù»Ý³) couveuse f (artificielle), incubateur m ×ï³Ýáó poussinière f ×ïù³ÏáßÇÏ ï»°ë ×ïù³íáñ ×ïù³íáñ ~ ÏáßÇÏ botte f ×ñ³· chandelle f, veilleuse f; ~Á í³é»Éª Ù³ñ»É allumer, éteindre la chandelle ◊ ~Ý Çñ ï³ÏÁ ÉáõÛë ãÇ ï³ le cordonnier est le plus mal chaussé ×ñ³·³ÉáõÛó (×ñ³·³ÉáõÛëÇ ëáõñμ å³ï³ñ³·) »Ï»Õ. la veille de Noël (de l’Épiphanie, de Pâques) ×ñ³·³Ï³É chandelier m (ÙáÙ»ñÇ) ×ñ³·áõ suif m, graisse f ×áõà (×ÇÃ) ï»°ë áÕÏáõÛ½ ×áõé³Ï ϻݹμ. autour m; épervier m ×áõï¥ÇϤ poussin m; poulet m (í³é»Ï) ×ù×ù³Ý ~ óáõñï froid m à pierre fendre



Ø Ù³·³Õ³Ã parchemin m Ù³·³Õ³Ã³·áñÍ parcheminier,-ière n Ù³·³Õ³Ã³·áñÍáõÃÛáõÝ parcheminerie f



Ù³·³Õ³Ã³ÃáõÕà papier-parchemin m Ù³·³Õ³ÃÛ³ en parchemin; ~ ÃáõÕê



Ù³·³Õ³Ã³ÃáõÕà papier-parchemin m Ù³·ÇÉ griffe f (·³½³ÝÇ); serre f (í³ÛñÇ ÃéãÝÇ); ongle m (×Çñ³Ý); ³ñÍíÇ ~Ý»ñÁ les serres de l’aigle Ù³·Çɳíáñ griffu,e, armé,e de griffes Ù³·Çëïñ³É ï»°ë Ù³ÛñáõÕÇ Ù³·Çëïñ³ïáõñ³ maîtrise f (master m) Ù³·Çëïñáë maître m; ~Ç ïÇïÕáëª ³ëïÇ×³Ý maîtrise f, mastère m Ù³·Çëïñáë³Ï³Ý de maîtrise; ~ ³í³ñï³×³é mémoire m de maîtrise Ù³·ÇëïñáëáõÃÛáõÝ maîtrise f 617



Ù³·ÝáÉdz½·ÇÝ»ñ μëμ. magnoliacées f pl Ù³¹»ñ³ (Ãáõݹ ·ÇÝáõ ï»ë³Ï) madère



pl



capillaires, capillaires m pl



Ù³½³Ý»ñÏ colorant m de cheveux Ù³½³Ýáåݻñ¤ ϽÙËë. vaisseau(x) m (pl)



m



capillaire(s), capillaire(s) m (pl)



Ù³¹áÝݳ ï»°ë ïÇñ³Ù³Ûñ Ù³»ëïñá maestro m Ù³½ cheveu m; poil m (Ù³ñ¹áõ Ù³ñÙÝÇ



Ù³½³ÝáóÛÇÝ capillaire Ù³½³ã³÷ pas le moindre (Ýí³½³-



¨ ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ íñ³); ߻Ϫ ß³·³Ý³Ï³·áõÛݪ ˳ñïÛ³ß ~»ñ cheveux roux, châtains, blonds; ³É»Ë³éÝ ~»ñ cheveux grisonnants (poivre et sel); ·³Ý·áõñ ~»ñ cheveux ondulés (frisés); ~»ñÇ ÑÛáõëù natte f; ~»ñÇ μ³óí³Íùª ×»Õùª ·ÇÍ raie f; ~»ñÁ ë³Ýñ»É (Ù»Ï áõñÇßÇ) peigner les cheveux (de qn); Çñ ~»ñÁ ë³Ýñ»Éª ë³Ýñí»É se peigner; ~»ñÁ ÑÛáõë»É tresser les cheveux; ~»ñÁ Ïïñ»É (í³ñë³íÇñ³ÝáóáõÙ Ïïñ»É ï³É) se faire couper les cheveux; ~»ñÁ ó÷í»É perdre ses cheveux; ~»ñÁ μǽ-μǽ »Ý ÉÇÝáõÙª ϳݷÝáõÙ les cheveux se dressent sur la tête; ~»ñÁ Ý»ñÏ»É se teindre les cheveux; ÷Ëμ. ~»ñÁ åáϻɪ ÷»ï»É s’arracher les cheveux ◊ ~Çó ϳËí³Í ÉÇÝ»É ne tenir qu’à un cheveu Ù³½³·ÇÍ (Ù³½»ñÇ μ³óí³Íùª ×»Õù) raie



·áõÛÝ); aucun,e, nul,le (áã ÙÇ); áñ¨¿ μ³ÝÇ Ù³ëÇÝ ~ å³ïÏ»ñ³óáõÙ ãáõÝ»Ý³É n’avoir aucune idée de qch; ~ ϳëÏ³Í ãϳ il n’y a pas le moindre doute; ~ ³Ý·³Ù d’un seul iota; ³é³Ýó ~ ÷áË»Éáõ sans changer un iota Ù³½³åáõñÍ à peine échappé,e à Ù³½³ñÙ³ï racine f d’un cheveu Ù³½³÷áËáõÃÛáõÝ (áñáß Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñÇ) mue f Ù³½³÷áõÝç mèche f (de cheveux), frange f (׳ϳïÇÝ), touffe f (Ù³ëݳíáñ³å»ë ϻݹ³Ýáõ) Ù³½Ù½áõÏ μëμ. radicelle f Ù³½áËǽ٠ﻰë ë³ëïϳμ³ñáÛáõÃÛáõÝ Ù³½áËÇëï ï»°ë ë³ëïϳμ³ñáÛ³Ï³Ý Ù³½áï chevelu,e (·ÉËÇ Ù³ëÇÝ); poilu,e, velu,e (Ù³ñÙÝǪ Ù³ßÏÇ Ù³ëÇÝ); hirsute (óí³Ù³½, ÷ñãáï) Ù³½áõà ï»Ë. mazout m; ~ ÉóÝ»É, ݳ¨ª ~áí Ï»Õïáï»Éª ͳÍÏ»É (çñÇ Ù³Ï»ñ»ë, ÉáÕ³÷) mazouter vt Ù³½áõÃáï mazouté,e Ù³½áõÃáï»É mazouter vt Ù³½áõñϳ (É»Ñ³Ï³Ý å³ñ, ³Û¹ å³ñÇ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝÁª Ù»Õ»¹ÇÝ) mazurka



f



Ù³½³Ã³÷ (Ù³½»ñÁ ó÷í³Í, ׳ճï)



devenu,e chauve, chauve; ~ ÉÇÝ»É devenir chauve Ù³½³Ã³÷áõÃÛáõÝ chute f des cheveux (des poils) Ù³½³Ë³í (Ù³Ñáõ¹Ç) poil m Ù³½³ËáÕáí³Ï capillaire m (Ù³½³ÝáÃ) Ù³½³Ï³É»É se couvrir de poils Ù³½³Ñ³Ý (ë³ñù) épilateur m, épileur m Ù³½³Ñ³Ý»É (Ù³½³Ñ³Ýáõ٠ϳï³ñ»É) épiler vt Ù³½³Ñ³ÝáõÙ épilation f Ù³½³Ñ³ñ¹³ñ (í³ñë³Ñ³ñ¹³ñ) coiffeur,-euse n Ù³½³Ñ³ñ¹³ñÇã ï»°ë í³ñë³Ñ³ñ¹³ñÇã Ù³½³Ñ³ñ¹³ñáõÙ arrangement m d’une coiffure; coiffure f (ë³Ýñí³Íù); ÙݳÛáõݪ ï¨³Ï³Ý ~ permanente f Ù³½³ÛÇÝ 1) μÅßÏ. pilaire (Ù³½»ñÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ) 2) Ï»Ýëμ. capillaire; ~ ³ÝáÃÝ»ñª Ù³½³ÝáÃÝ»ñ vaisseaux m



f



ٳûٳïÇϳ mathématiques f pl; ~ÛÇ



ý³ÏáõÉï»ï faculté f de mathématiques ٳûٳïÇÏ³Ï³Ý mathématique mathématicien,ne n; ٳûٳïÇÏáë ËëÏó. mateux,-euse n (ٳûٳïÇϳÛÇ μ³ÅÝÇ áõë³ÝáÕ, ٳûٳïÇÏ³Ï³Ý ÁݹáõݳÏáõÃÛáõÝÝ»ñ áõÝ»óáÕ) ٳûٳïÇÏáñ»Ý mathématiquement ٳɳ·³ (ù³Õóñ ·ÇÝáõ ï»ë³Ï) malaga m



ٳɳËÇï ï»°ë ¹³Ñ³Ý³Ï Ù³É³Û³Ï³Ý malais,e ٳɳ۳óÇ, ٳɳÛáõÑÇ Malais,e n 618



pesticide m/adj



ٳɳۻñ»Ý malais m, langue f malaise ٳɳñdz ï»°ë ׳Ñ׳ï»Ý¹, ųÝï³ï»Ý¹, ï»Ý¹³Ëï Ù³É»É (Ý»ñùÇݳóÝ»É, ³ÙáñÓ³ï»É) chât-



ٳϳμáõÍáõÃÛáõÝ parasitisme m ٳϳμáõÛÍ parasite n/adj; ~Ç ÏÛ³Ýù vie f



parasitique; ~ ïáõÝÏ plante f parasite ٳϳ·Çñ (»ñ·ÇÍ³Ï³Ý ÷áùñ³Í³í³É μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝ, ¿åÇ·ñ³Ù) épigramme f ٳϳ·Í»É surligner vt ٳϳ·ÍÇã (ٳϳ·Í»Éáõ Ù³ïÇï) surligneur m ٳϳ·ñ»É 1) écrire vt sur (íñ³Ý ·ñ»É); inscrire au-dessus (í»ñ¨áõÙ ·ñ»É) 2) apposer vt; áñáßáõÙ ~ apposer une décision 3) dédicacer vt (ÁÝͳ۳·ñ»Éª ·Çñù ¨ ³ÛÉÝ) ٳϳ·ñáõÃÛáõÝ 1) inscription f (³ñӳݳ·ñáõÃÛáõÝ) 2) décision f (áñáßáõÙ); ~ ³Ý»Éª áñáßáõ٠ٳϳ·ñ»É apposer une décision 3) enseigne f (óáõó³Ý³Ï) 4) dédicace f (ÁÝͳ۳·Çñ) Ù³Ï³Í³Ï³Ý ïñ³Ù. inductif,-ive; ýǽ. inducteur,-trice Ù³Ï³Í»É ïñ³Ù., ýǽ. induire vt ٳϳÍáõÃÛáõÝ ïñ³Ù., ýǽ. induction f Ù³Ï³Ï (ϳåÏÇ ï»ë³Ï) macaque m ٳϳѻñÓ»É inciser vt, entailler vt ٳϳѻñÓáõÙ incision f, entaille f Ù³Ï³× (Ù³ñÙÝǪ μáõÛëÇ íñ³) excroissance f Ù³Ï³Ý 1) Ù³ñ½. crosse f 2) crosse f, bâton m Ù³Ï³Ý³Ë³Õ Ù³ñ½. hockey m; ~ ËáïÇ íñ³ hockey sur gazon ٳϳÝáñ¹ Ù³ñ½. hockeyeur,-euse n ٳϳÝí³Ý»É surnommer vt ٳϳÝí³Ýí»É être surnommé,e ٳϳÝáõÝ surnom m; sobriquet m (Ëáë³Ïó³Ï³Ý, Ñ³×³Ë Í³Õñ³Ï³Ý) ٳϳñ¹ levain m; levure f, ferment m; enzyme m ٳϳñ¹³Ï niveau m; palier m (ÙÇç³ÝÏÛ³É ³ëïÇ׳Ý); ÙÇçÇÝ ~ niveau moyen; ÙÇçÇÝÇó μ³ñÓñ ~ niveau avancé; ³Ù»Ý³μ³ñÓñ ~ niveau plafond; ·Ý»ñÇ ³Ù»Ý³μ³ñÓñ ~ª ³Ù»Ý³μ³ñÓñ ·ÇÝ prix m plafond; ~Çó ó³Íª ³í»ÉÇ ó³Í ~Ç íñ³ en



rer vt, castrer vt; émasculer vt Ù³ÉÃ³Ï³Ý maltais,e Ù³ÉóóÇ Maltais,e n Ù³ÉÃáõë³Ï³Ý malthusien,ne adj/n Ù³ÉÃáõë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ malthusianisme m Ù³ÉáõË (ϳμ»É) câble m Ù³ÉáõÙ (³ÙáñÓ³ïáõÙ) castration f ٳ˳à (Ñ»ñÛáõÝ, μǽ) poinçon m, alêne f (ϳßíÇ); ÏáßϳϳñÇ ~ª Ñ»ñÛáõÝ poinçon de cordonnier Ù³Ë³Õ musette f, bissac m Ù³ÍÇÏ (Ù³ëïÇϳ) mastic m (×»Õù»ñÁ ÷³Ï»Éáõ); encaustique f (ùëáõϪ ѳï³ÏÇ, ϳÑáõÛùÇ ËݳÙùÇ Ñ³Ù³ñ) Ù³ÍÏ»É (Ù³ÍÇÏ ùë»É) mastiquer vt; ³å³ÏÇÝ»ñÁ ~ mastiquer les vitres Ù³ÍÏÇã (Ù³ÍϳÃdzÏ) spatule f Ù³ÍÏáõÙ masticage m (×»Õù»ñÁ ÷³Ï»Éáõ ѳٳñ); encaustiquage m (ѳï³ÏÁ, ϳÑáõÛùÁ ËݳٻÉáõ ѳٳñ) Ù³ÍáÕ (Ó·áÕ, åñÏáÕ, åݹ³óÝáÕ) astringent,e; ~ ¹»Õ³ÙÇçáóª μáõųÙÇçáó remède m astringent Ù³ÍáõÏ pâte f; ³ï³ÙÇ ~ pâte dentifrice Ù³ÍáõÝ yaourt m, lait m caillé Ù³ÍáõóÇÏ gluant,e, visqueux,-euse; collant,e (ÏåãáõÝ) Ù³ÍáõóÇÏáõÃÛáõÝ viscosité f زΠ(Ødzíáñí³Í ³½·»ñÇ Ï³½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝ) O.N.U. f (Organisation des Nations Unies); زÎ-Ç onusien,ne; زÎ-Ç å³ßïáÝÛ³ onusien,ne n; زÎ-Ç Ï»Ýïñáݳϳ۳ÝÁ le siège de l’O.N.U.; زÎ-Ç ³Ýíï³Ý·áõÃÛ³Ý ËáñÑáõñ¹Á le Conseil m de sécurité de l’O.N.U. ٳϳμ»ñ³Ï³Ý conjectural,e; déductif,-ive (³ñï³Í³Ï³Ý) ٳϳμ»ñ»É conjecturer vt, présumer vt; déduire vt (³ñï³Í»É) ٳϳμ»ñáõÃÛáõÝ conjecture f; déduction f (³ñï³ÍáõÙ) ٳϳμáõͳ½»ñÍ»É déparasiter vt ٳϳμáõÍ³Ï³Ý parasitaire, parasitique ٳϳμáõͳëå³Ý (ùÇÙÇ³Ï³Ý ÝÛáõÃ) 619



perficiellement



contrebas; ïáõÝÁ ·ïÝíáõÙ ¿ ׳ݳå³ñÑÇ ~Çó ó³Í la maison se trouve en contrebas du chemin; å»ï³Ï³Ý ~áí au niveau étatique; ³Ù»Ý³μ³ñÓñ ~áí à l’échelon le plus élevé ٳϳñ¹³Ï³ã³÷ ï»Ë. planimètre m ٳϳñ¹³Ï³ã³÷áõÃÛáõÝ ï»Ë. planimétrie f ٳϳñ¹»É faire lever la pâte (ËÙáñÁ), mettre du levain; faire fermenter ٳϳñ¹»ÉÇ coagulable ٳϳñ¹»ÉÇáõÃÛáõÝ coagulabilité f; ³ñÛ³Ý ~ coagulabilité du sang ٳϳñ¹í»É se coaguler (³ñ۳ݪ ϳÃÇ Ù³ëÇÝ); tourner vi (ϳÃÇ Ù³ëÇÝ) ٳϳñ¹íáÕ ï»°ë ٳϳñ¹»ÉÇ Ù³Ï³ñ¹áõÏ caillot m (³ñÛ³Ý) ٳϳñ¹áõÙ coagulation f ٳϳñáÝ macaronis m pl, spaghettis m pl (~Ç ï»ë³Ï) ٳϳñáÝ»Õ»Ý pâtes f pl (alimentaires) Ù³Ïμ³Û ùñÏÝ. adverbe m; ï»ÕǪ ųٳݳÏǪ  ~ adverbe de lieu, de temps, de manière Ù³Ïμ³Û³μ³ñ ùñÏÝ. adverbialement Ù³Ïμ³Û³Ï³Ý ùñÏÝ. adverbial,e; ~ ¹³ñÓí³Í locution f adverbiale Ù³Ïμ³Û³óÝ»É adverbialiser vt Ù³Ïμ³Û³óáõÙ adverbialisation f ٳϹÇñ É»½íμ., ·ñÏÝ. épithète f ٳϻ¹áÝ³Ï³Ý macédonien,ne, de Macédoine ٳϻ¹áݳóÇ, ٳϻ¹áÝáõÑÇ Macédonien,ne n ٳϻ¹áÝ»ñ»Ý macédonien m ٳϻï ï»°ë Ù³Ýñ³Ï»ñï ٳϻñ»ë surface f, superficie f; ÍáíÇ ~ surface de la mer; μݳϻÉÇ ~ surface habitable; ï³ñ³ÍùǪ ÑáÕ³ÏïáñÇ ~Á ã³÷»É calculer (mesurer) la superficie d’un terrain ٳϻñ»ë³ÛÇÝ superficiel,le; à fleur de (ٳϻñ»ëÇ íñ³, áã ËáñÁ); »ñÏñ³Ï»Õ¨Ç ~ ß»ñï»ñÁ couches f pl superficielles de l’écorce terrestre; ~ ·Çï»ÉÇùÝ»ñ connaissances f pl superficielles ٳϻñ»ë³ÛÝáñ»Ý (ٳϻñ»ëáñ»Ý) su-



ٳϻñ»ë³ÛÝáõÃÛáõÝ caractère m super-



ficiel, superficialité f



ٳϻñ»ë³ã³÷ (ѳñóã³÷) »ñÏñμßË.



planimètre m



ٳϻñ¨áõóÛÇÝ de surface ٳϻñ¨áõÛà surface f, superficie f; ÍáíÇ



~Çó μ³ñÓñ au-dessus du niveau de la mer ٳϻñÇϳ٠surrénale f ٳϻñÇϳٳÛÇÝ Ï½ÙËë. surrénal,e Ù³ÏÁÝóó³ÛÇÝ de flux, de marée montante Ù³ÏÁÝóó³ã³÷ marégraphe m Ù³ÏÁÝóóáõÃÛáõÝ flux m, marée f montante; ~ ¨ ï»Õ³ïíáõÃÛáõÝ flux et reflux m, marée f Ù³ÏÝÇß marque f (déposée), label m; áñ³ÏÇ ~ª ³åñ³Ýù³ÝÇߪ áñ³Ï³ÝÇß label de qualité; ·áñͳñ³Ý³ÛÇÝ ~ marque de fabrique; ³é¨ïñ³ÛÇÝ ~ appellation f commerciale, dénomination f de vente Ù³ÏÝÇß³ÛÇÝ de marque Ù³ÏÝÇᯐ labelliser vt Ù³ÏÝÇßáõÙ labellisation f Ù³Ïáñáí³ÛÝ Ï½ÙËë. épigastre m Ù³Ïáñáí³ÛݳÛÇÝ Ï½ÙËë. épigastrique Ù³Ïñ³Ù» macramé m Ù³Ïñá¿ÏáÝáÙÇϳ ï»°ë ѳٳïÝï»ëáõÃÛáõÝ, Ù³ÏñáïÝï»ëáõÃÛáõÝ Ù³Ïñá¿ÏáÝáÙÇÏ³Ï³Ý ï»°ë ѳٳïÝï»ë³Ï³Ý, Ù³ÏñáïÝï»ë³Ï³Ý Ù³ÏñáïÝï»ë³·Çï³Ï³Ý macroécono-



mique



Ù³ÏñáïÝï»ë³·ÇïáõÃÛáõÝ



nomie f



macroéco-



(ѳٳïÝï»ë³Ï³Ý, Ù³Ïñá¿ÏáÝáÙÇϳϳÝ) macroéconomique Ù³ÏñáïÝï»ëáõÃÛáõÝ (ѳٳïÝï»ëáõÃÛáõÝ, Ù³Ïñá¿ÏáÝáÙÇϳ) macroéconomie f Ù³Ïáõɳïáõñ³ ï»°ë ÃÕÃáÝ Ù³ÏáõÕ»Õ Ï½ÙËë. hypophyse f Ù³ÏáõÛÏ barque f; canot m (ݳí³Ï); chaloupe f Ù³ÏáõÛϳÙñóáõÙ (³é³·³ëïáí ϳ٠ÃdzÏÝ»ñáí) régates f pl Ù³ÏñáïÝï»ë³Ï³Ý



620



Ù³ÏáõÛϳí³ñ batelier m, canotier m;



ÍáÕ) matraqueur,-euse m/adj



passeur m (ɳëï³í³ñ) Ù³Ñ mort f; décès m (í³Ë׳Ý); μÝ³Ï³Ý ~ mort naturelle; μÝ³Ï³Ý ~áí Ù»éÝ»É mourir d’une mort naturelle; áÕμ»ñ·³Ï³Ý ~ mort tragique; ³ÝųٳݳϪ í³Õ³Å³Ù ~ mort prématurée; ÏÛ³ÝùÇ áõ ~í³Ý ÙÇ稪 ³ñ³ÝùáõÙ entre la vie et la mort; ~í³Ý íÏ³Û³Ï³Ý acte m de décès; Ññ³ßùáí ³½³ïí»É ~Çóª ٳѳݳÉáõó échapper à la mort par miracle; ~í³Ý ¹³ï³å³ñï»É condamner à mort; ~í³Ý ¹áõéÁ ѳëÝ»É arriver au seuil de la mort ٳѳμ³Ý³Ï³Ý thanatologique ٳѳμ³ÝáõÃÛáõÝ thanatologie f ٳѳμ»ñ meurtrier,-ière, mortel,le; ~ ѳٳ׳ñ³Ï épidémie f meurtrière; ~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ maladie f mortelle; ~ ÉéáõÃÛáõÝ silence m mortel ٳѳ·»ï thanatologue n ٳѳ·ÇïáõÃÛáõÝ thanatologie f ٳѳ·áÝÇ (Ù³Ñá·»ÝÇ) μëμ. acajou m ٳѳ·áõÛÅ 1. adj funeste; qui sent la mort 2. nouvelle f d’une mort ٳѳ·áõß³Ï qui présage la mort ٳѳ½¹ avis m de décès ٳѳÃÙμÇñ (ÏáÙ³) coma m, léthargie f, sommeil m léthargique ٳѳÃÙμÇñ³ÛÇÝ comateux,-euse, léthargique ٳѳÃéÇãù (ë³Éïá) saut m périlleux ٳѳų٠(í»ñçÇÝ Å³Ù) heure f suprême ٳѳËáë³Ï³Ý (¹³Ùμ³Ý³Ï³Ý) nécrologie f Ù³Ñ³Ï matraque f (é»ïÇÝ»); gourdin m; massue f (ɳËï); ~áí ѳñí³Í»Éª Í»Í»É matraquer vt Ù³Ñ³Ï³Í»Í (¹³Ý³Ñ³ñáõÃÛáõÝ) matraquage m Ù³Ñ³Ï³Í»Í»É matraquer vt ٳѳϳͻÍí»É être matraqué,e ٳѳϳÛÇÝ ÷Ëμ. de matraque (μéݳϳɳϳÝ, ¹³Å³Ý, μÇñï); ~ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f de matraque ٳѳϳíáñ (ٳѳÏáí Í»ÍáÕª ѳñí³-



Ù³Ñ³Ï»É (ٳѳÏáí ѳñí³Í»Éª ͻͻÉ)



matraquer vt près de mourir; mourant adj/n; agonisant,e, moribond,e adj/n (Ñá·»í³ñùÇ Ù»ç ·ïÝíáÕ) Ù³Ñ³Ý³É mourir vi; décéder vi (í³Ë׳Ýí»É) ٳѳå³ïÇÅ peine f de mort, peine f capitale (suprême); mise f à mort (ٳѳå³ïÅÇ »ÝóñÏ»ÉÁ); ٳѳå³ïÅÇ »ÝóñÏ»É exécuter vt; ٳѳå³ïÅÇ ¹³ï³å³ñï»É condamner à mort; ٳѳå³ïÅÇ í»ñ³óáõÙ abolition f de la peine de mort ٳѳå³ñï 1) condamné,e n à mort (Ù³Ñí³Ý ¹³ï³å³ñïí³Í ³ÝÓ) 2) kamikaze m (Ù³ëݳíáñ³å»ë û¹³ãáõ) ٳѳå³ñï»É (Ù³Ñí³Ý ¹³ï³å³ñï»É) condamner vt à mort ٳѳåë³Ï couronne f mortuaire ٳѳåáõñÍ échappé,e à la mort ٳѳí×Çé sentence f de mort ٳѳñÓ³Ý monument m funéraire, tombeau m, tombe f ٳѳó³Í mort,e; décédé,e (í³Ë׳Ýí³Í) ٳѳóáõ mortel,le; ~ ѳñí³Í coup m mortel; ~ Ï»ñåáí mortellement, à mort ٳѳóáõÃÛáõÝ mortalité f; ٳѳóáõÃÛ³Ý ³× (Ýí³½áõÙ) accroissement m (régression f) de la mortalité; ٳѳóáõÃÛ³Ý ïáÏáë taux m de mortalité; Ù³ÝÏ³Ï³Ý ~ mortalité infantile; Ýáñ³ÍÇÝÝ»ñÇ ~ mortalité des nouveau-nés ٳѳóáõÙ 1) mort f; agonie f (Ñá·»í³ñù) 2) atrophie f (³å³×áõÙ) ٳѳ÷áñÓ attentat m, tentative f d’assassinat; ~ ³Ý»Éª ϳï³ñ»É attenter vi (à) ٳѳùáõÝ ï»°ë ٳѳÃÙμÇñ ٳѻñ· chant m funèbre; réquiem m (ϳÃáÉÇÏÝ»ñÇ Ùáï) Ù³ÑÇÏ (ÏÇë³ÉáõëÇÝ) croissant m Ù³ÑÇ× couche f (³ÝÏáÕÇÝ); Ù³Ñí³Ý ~ lit m de mort ٳѳٻñÓ



621



Ù³Ñϳݳóáõ mortel,le adj/n Ù³Ñ×³Ï (í³·áÝÇ, ݳíÇ) banquette f Ù³Ñ×³Ï³É lit m; Ù»Ïï»Õ³ÝÇ ~ lit à une



Ù³ÕÓáïí»É devenir bilieux,-euse (fielleux,-euse); ÷Ëμ. se faire de la bile Ù³ÕÓáïáõÃÛáõÝ caractère m bilieux; bile f, fiel m (Ù³ÕÓ) Ù³Õí»É être tamisé,e, être criblé,e Ù³ÕáõÙ criblage m, tamisage m; blutage m (³ÉÛáõñÇ) ٳ׳ñ moût m; vin m nouveau Ù³×Ï³É laboureur m ٳٳó μÝËë. chyle m ٳٳó³μ»ñ μÝËë. chylifère; ~ ³ÝáÃÝ»ñ vaisseaux m pl chylifères, chyllifères m pl ٳٳó³ÛÇÝ chylieux,-euse ٳٻÉÛáõÏ (Ù³ÙÉáõÏ, Ù³ÙÉáõù) å³ïÙ. mamelouk m Ù³ÙÇÏ (ï³ïÇÏ, ëÇñ»ÉÇ ï³ï) grandmère f, ËëÏó. mamie f Ù³ÙÉ³Ï étau m Ù³ÙɳٳÛñ (ï³é³Ù³Ûñ) ïå·ñ. matrice f Ù³ÙÉ»É presser vt Ù³ÙÉÇã presse f; ~Ç ï³Ï ¹Ý»É mettre à la presse Ù³ÙÉáõÙ pressage m Ù³ÙË»ÝÇ μëμ. prunellier m Ù³ÙáÝï ϻݹμ. mammouth m Ù³ÙáÝï³Í³é μëμ. arbre m mammouth Ù³Ùé³Ï³É³Í ï»°ë Ù³Ùé³å³ï Ù³Ùé³Ï³É»É être couvert,e de mousse, se couvrir de mousse ◊ ·Éáñ³Ý ù³ñÁ ãÇ Ù³Ùé³Ï³ÉÇ pierre qui roule n’amasse pas mousse Ù³Ùé³Ï³ÉáõÙ le fait de se couvrir de mousse Ù³Ùé³å³ï moussu,e, couvert,e de mousse Ù³Ùé³å³ï»É couvrir vt de mousse Ù³Ùé³å³ïí»É se couvrir de mousse Ù³Ùéáï (Ù³Ùé³å³ï, Ù³Ùé³Ï³É³Í) moussu,e, couvert,e de mousse Ù³ÙáõÉ1 presse f; ~Ǫ Ù³ÙÉá ³ëáõÉÇë conférence f de presse; ³½³ïª ³ÝÏ³Ë ~ presse libre; ~Ç ³½³ïáõÃÛáõÝ liberté f de la presse; ³½·³ÛÇÝ ~ presse nationale; å³ñμ»ñ³Ï³Ý ~ presse périodique; ïå³·ñ³Ï³Ý ~ feuille f imprimée; ~Ç ·áñͳϳÉáõÙ³ÕÓáï»É,



place; »ñÏï»Õ³ÝÇ ~ lit à deux places (pour deux); Ù³ÝÏ³Ï³Ý ~ lit d’enfant; μ³½Ùáó-~ canapé-lit m; ͳÉáíÇ ~ lit pliant; »ñÏáõ ~áíª »ñÏï»Õ³ÝÇ ë»ÝÛ³Ï (ÑÛáõñ³ÝáóáõÙ) chambre à deux lits; ѳñÛáõñ ~áí ÑÇí³Ý¹³Ýáó clinique f de cent lits Ù³ÑÙ»¹³Ï³Ý musulman,e adj/n (ÙáõëáõÉÙ³Ý), mahométan,e n/adj; islamiste n (~áõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇóª ç³ï³·áí) Ù³ÑÙ»¹³Ï³Ý³óÝ»É islamiser vt Ù³ÑÙ»¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝ islam m, islamisme m, mahométisme m Ù³Ñá·»ÝÇ ï»°ë ٳѳ·áÝÇ Ù³Ñáõ¹ drap m Ù³Ñáõ¹³·áñÍ drapier m Ù³Ñáõ¹³·áñͳñ³Ý fabrique f de drap Ù³Ñáõ¹» de drap Ù³Ñáõã³÷ mortellement, à mort; ~ ·áõݳï mortellement pâle Ù³ÑûÕ³Ï looping m Ù³Õ tamis m, crible m, sas m; blutoir m (˳˳É) Ù³Õ³·áñÍ tamisier,-ière n Ù³Õ³·áñÍáõÃÛáõÝ tamiserie f Ù³Õ³¹³Ýáë ï»°ë ³½³ïù»Õ, ϳñáë Ù³Õ³Ë (ËáõñçÇÝ) besace f Ù³Õ»É tamiser vt, passer au tamis, cribler vt, sasser vt; bluter vt (³ÉÛáõñÁ); ³ÝÓñ¨ ¿ Ù³ÕáõÙ il tombe une pluie fine, il bruine Ù³ÕóÝù souhait m, vœu m; É³í³·áõÛÝ ~Ý»ñë mes meilleurs vœux, tous mes vœux Ù³ÕÃ»É (μ³ñ»Ù³ÕûÉ) souhaiter vt (à qn); ³ÙμáÕç ëñïáí ~ souhaiter de tout son cœur Ù³ÕÓ μÝËë. bile f; fiel m (ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ, ݳ¨ª ÷Ëμ.) Ù³ÕÓ³ÛÇÝ biliaire Ù³ÕÓ³å³ñÏ Ï½ÙËë. vesicule f biliaire Ù³ÕÓ³ù³ñ μÅßÏ. calcul m biliaire Ù³ÕÓáï bilieux,-euse, fielleux,-euse; ~ Ù³ñ¹ homme m bilieux; ~ Ëáëù»ñ paroles f pl fielleuses 622



ÃÛáõÝ agence f de presse; ~Ç Ï»ÝïñáÝ centre m de presse; ¹Çí. Ù³ÙÉ᪠ٳÙáõÉÇ Ñ³ñó»ñáí Ïóáñ¹ attaché,e n de presse Ù³ÙáõÉ2 (ÝÛáõûñÁ ×ÝßáõÙáí Ù߳ϻÉáõ Ù»ù»Ý³) presse f Ù³ÙáõɳÛÇÝ de presse; ~ ³Ý³ÏÝÏ³É surprise f de presse Ù³ÙáõË μëμ. prunelle f Ù³ÙáõÏ (ë³ñ¹) araignée f Ù³Ùáõé mousse f Ù³Û»É bêler vi Ù³Ûà trottoir m Ù³Ûû½ñ bord m du trottoir Ù³ÛÇë (³ÙÇë) mai m; ~ÇÝ (~ ³ÙëÇÝ) en mai (au mois de mai); ~Ç 1-ÇÝ le premier mai Ù³ÛÇëÛ³Ý de mai, du mois de mai; ~ μ½»½ hanneton m Ù³Ûϳ ï»°ë Ù³ñ½³ß³åÇÏ Ù³ÛáÕ bêlant,e; ~ Ñáï troupeau m bêlant Ù³ÛáÝ»½ ËÑññ. (ÓÇóóÝÓñáõÏ) mayonnaise f Ù³Ûáñ ½ÇÝí. commandant m; major m (áñáß »ñÏñÝ»ñÇ μ³Ý³ÏáõÙ) Ù³Ûáó ï»°ë Ù³ÛáõÝ Ù³Ûñ mère f; ÷Õùß. maman f (Ù³ÛñÇÏ); Ëáñà ~ belle-mère f; Ï»ñ³ÏñáÕ ~ mère qui allaite; »ñÏáõ ½³í³ÏÇ ~ mère de deux enfants; É»½íμ. ~ É»½áõ langue f mère; ~ »Ï»Õ»óÇ cathédrale f; »Ï»Õ. سÛñ ²Ãáé Saint-Siège m; سÛñ ²ëïí³Í³ÍÇÝ Sainte Vierge f; ~ ÙïÝ»É se couher; ~ å»ïáõÃÛáõÝ (Çñ ·³ÕáõÃÝ»ñÇ ÝϳïÙ³Ùμ) métropole f Ù³Ûñ³μ³ñ maternellement Ù³Ûñ³·áñáí (Ù³Ûñ³·áõÃ) plein,e de tendresse maternelle Ù³Ûñ³Ï³Ý (Ùáñ) maternel,le Ù³Ûñ³Ñ³í ϻݹμ. tétras-lyre m, coq m des bouleaux, coq m de montagne, petit coq m Ù³Ûñ³Ùáõï 1) coucher m du soleil; ~ÇÝ au coucher du soleil 2) ÷Ëμ. déclin m; ÏÛ³ÝùÇ ~ déclin de la vie Ù³Ûñ³Ý³É devenir mère; enfanter vt (»ñ»Ë³ áõݻݳÉ)



Ù³Ûñ³å»ï »Ï»Õ. supérieure f Ù³Ûñ³ëå³Ý qui tue sa mère, parricide n,



matricide n



Ù³Ûñ³ëå³ÝáõÃÛáõÝ parricide m, mat-



ricide m



Ù³Ûñ³ïáÑÙ ³½··ñ. matriclan m Ù³Ûñ³ù³Õ³ù capitale f, métropole f; ~Á



ï»Õ³÷á˻ɪ ÷á˳¹ñ»É transférer la capitale Ù³Ûñ³ù³Õ³ù³μÝ³Ï habitant,e, n de la capitale Ù³Ûñ³ù³Õ³ù³ÛÇÝ de la capitale; métropolitain,e Ù³Ûñ³ù³Õ³ù³óÇ habitant,e, n de la capitale; métropolitain,e n Ù³Ûñ»ÝÇ maternel,le; ~ É»½áõ langue f maternelle Ù³Ûñ»Ýáõï (Ù³Ûñ»ÝÇÝ»ñÇ ³Ýï³é) forêt f de cèdres Ù³ÛñÇ μëμ. cèdre m Ù³ÛñÇÏ ÷Õùß. maman f, petite maman f Ù³ÛñÇßË³Ý³Ï³Ý matriarcal,e; ~ ѳë³ñ³ÏáõÃÛáõÝ société f matriarcale Ù³ÛñÇß˳ÝáõÃÛáõÝ matriarcat m Ù³Ûñó³Ù³ù (³ß˳ñѳٳë) continent m



Ù³Ûñó³Ù³ù³ÛÇÝ continental,e, de con-



tinent



Ù³ÛñáõÃÛáõÝ maternité f Ù³ÛñáõÕÇ grande voie f de communica-



tion; route f nationale; artère f; ·É˳íáñ ~ artère principale; í׳ñáíÇ ~ª ³íïá׳ݳå³ñÑ autoroute f à péage; í׳ñáíÇ Ù³ÛñáõÕáõ í³ñÓÁ ·³ÝÓáÕ ³ÝÓ péagiste n; »ñϳÃáõÕ³ÛÇÝ ~ grande ligne f Ù³ÛáõÝ (Ù³Ûáó, Ù³Û»ÉÁ) bêlement m Ù³Ý ~ ³Í»É promener vt; ~ ·³É se promener, faire un tour; ³íïáÙ»ù»Ý³Ûáí ~ ³Í»Éª ~ ï³É promener en voiture ٳݳͳ·áñÍ¥áõÑǤ ouvrier,-ière n du textile, tisseur,-euse n, tisserand,e n ٳݳͳ·áñÍ³Ï³Ý textile; ~ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f textile, textile m; ~ ѳëïáóª çáõÉѳϳѳëïáó métier m à tisser ٳݳͳ·áñͳñ³Ý filature f ٳݳͳ·áñÍí³Íù (ï»ùëïÇÉ) textile m ٳݳͳ·áñÍáõÃÛáõÝ filature f 623



ٳݳݳ manne f; ÏñáÝ. »ñÏÝùÇó Çç³Í



ٳݻù»Ý¥áõÑǤ mannequin m Ù³ÝÃÇ (׳߳ï»ë³Ï) ravioli m Ù³ÝÅ»ï ï»°ë û½³ÝÇù Ù³Ýdz ï»°ë Ùáɳ·³ñáõÃÛáõÝ Ù³ÝÇÏÛáõñ ï»°ë Ù³ïݳѳñ¹³ñáõÙ Ù³ÝÇß ï»°ë Ûá¹ Ù³ÝÇý»ëï manifeste m Ù³Ýϳμ³ñ d’une manière enfantine,



~ª »ñÏݳÛÇÝ μ³ñÇù manne tombée du ciel Ù³Ý³Ý»Ë moutarde f; ~Ç ëå»Õ³ÝÇ cataplasme m (sinapisé); ~Ç ³Ù³Ý` Ù³Ý³Ý»Ë³Ù³Ý moutardier m; ~Ç Ñ³ïÇÏ grain m de moutarde Ù³Ý³Ý»Ë³Ù³Ý (ٳݳݻËÇ ³Ù³Ý) moutardier m ٳݳí³Ý¹ surtout, en particulier (Ù³ëݳíáñ³å»ë); ~ áñ d’autant plus que ٳݳñ³Ý filature f; μ³Ùμ³ÏǪ μñ¹Çª Ù»ï³ùëÇ ~ filature de coton, de laine, de soie ٳݷ³Õ faucille f ٳݷ³Õ³Ó¨ falciforme, en forme de faucille (de croissant) ٳݷ³Õ»É (ٳݷ³Õáí ÑÝÓ»É) faucher vt ٳݷ³Ý (³ñçݳù³ñ) ùÇÙ. manganèse



comme un enfant; puérilement (ïÕ³Û³μ³ñ) Ù³Ýϳμ³ñÓ¥áõÑǤ accoucheur,-euse n; médecin m accoucheur, obstétricien,ne n; sage-femme f Ù³Ýϳμ³ñÓ³Ï³Ý obstétrical,e Ù³Ýϳμ³ñÓáõÃÛáõÝ obstétrique f; Ù³Ýϳμ³ñÓáõÃÛ³Ý ¹³ëÁÝóóÝ»ñ cours m pl d’obstétrique Ù³ÝϳμáõÅ³Ï³Ý pédiatrique, de (la) pédiatrie; ~ ͳé³ÛáõÃÛáõÝÝ»ñ services m pl pédiatriques Ù³ÝϳμáõÅáõÃÛáõÝ pédiatrie f Ù³ÝϳμáõÛÅ pédiatre n Ù³Ýϳ·Çñ écrivain m d’enfants Ù³Ýϳ¹³Û³Ï bonne f d’enfants Ù³ÝϳËݳÙù (Ù³ÝáõÏÝ»ñÇ ËݳÙùÝ áõ ¹³ëïdzñ³ÏáõÃÛáõÝÝ ³å³ÑáíáÕ »Õ³Ý³ÏÝ»ñÇ ³ÙμáÕçáõÃÛáõÝÁ) puériculture f Ù³ÝϳÍÝáõÃÛáõÝ procréation f; accouchement m (ÍÝݹ³μ»ñáõÃÛáõÝ) Ù³ÝÏ³Ï³Ý d’enfant, pour enfants (»ñ»Ë³Ý»ñÇ Ñ³Ù³ñ); enfantin,e, infantile; puéril,e (ïճ۳ϳÝ); ~ ·ñù»ñ livres m pl d’enfant (pour enfants); ~ ÏÇÝáÝϳñ film m pour enfants; ~ ˳ջñ jeux m pl d’enfant; ~ ˳ճÑñ³å³ñ³Ï terrain m de jeux pour enfants; ~ Ëáëù langage m enfantin, babillage m; ~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÝ»ñ maladies f pl infantiles; ~ ٳѳóáõÃÛáõÝ mortalité f infantile Ù³ÝϳÏÇñ (Ù³ÝáõÏÝ»ñÇ ï»Õ³÷áËÙ³Ý Ñ³Ù³ñ ݳ˳ï»ëí³Í ѳñÙ³ñ³Ýù ѻͳÝíÇ íñ³, ³íïáÙ»ù»Ý³Ûáõ٠ϳÙ` Ó»éùáí ÷á˳¹ñ»Éáõ ѳٳñ) porte-bébé m Ù³Ýϳѳë³Ï jeune; ËëÏó. jeunet,te, jeunot,te Ù³ÝϳÑá·»μ³Ý pédopsychologue n



m



ٳݷ³Ý³μÛáõñ»Õ permanganate m ٳݷ»ÝÇ (ٳݷáÛÇ Í³é) μëμ. manguier m ٳݷá μëμ. mangue f; ~ÛÇ Í³é manguier m



ٳݷáõëï ϻݹμ. mangouste f ٳݹ³Ï (ßáõß³Ýμ³Ýç³ñ) μëμ. cerfeuil m



ٳݹ³ï mandat m; ËáñÑñ¹³ñ³Ý³-



Ï³Ý ~ mandat parlementaire



ٳݹ³ï³ÛÇÝ de(s) mandat(s); ~ ѳÝÓ-



ݳÅáÕáí commission f des mandats ٳݹ³ï³íáñ mandataire n ٳݹ³ñÇÝ μëμ. mandarine f; ~Ç Í³é mandarinier m ٳݹáÉÇÝ »ñÅßï. mandoline f ٳݹáÉÇݳѳñ mandoliniste n ٳݹñÇÉ (ßݳϳåÇÏ) ϻݹμ. mandrill m Ù³Ý»É filer vt Ù³Ý»Ï (åݹûÕ³Ï) ï»Ë. écrou m Ù³Ý»Ï»Ý ï»°ë ٳݻù»Ý ٳݻÏÇ (ٳݻϳÛÇÝ) ï»Ë. ~ ¹³ñӳϪ ٳݻϳμ³Ý³ÉǪ åïáõï³Ï³μ³Ý³ÉÇ clé f anglaise ٳݨñ manœuvre f ٳݨñ³ÛÝáõÃÛáõÝ (ٳݨñáõݳÏáõÃÛáõÝ) manœuvrabilité f, maniabilité f ٳݨñ»É manœuvrer vi



624



Ù³ÝϳÑá·»μ³Ý³Ï³Ý



gique



pédopsycholo-



Ù³Ýϳë»é³ÙáÉ pédophile adj/n Ù³Ýϳë»é³ÙáÉáõÃÛáõÝ pédophilie f Ù³Ýϳë»ñ qui aime les enfants Ù³ÝϳëÇñáõÃÛáõÝ amour m des enfants Ù³Ýϳëå³Ý infanticide adj/n infanticide m Ù³Ýϳëå³ÝáõÃÛáõÝ



Ù³ÝϳÑá·»μ³ÝáõÃÛáõÝ pédopsycholo-



gie f, psychologie f de l’enfant



Ù³ÝϳÑá·»μáõÅáõÃÛáõÝ pédopsychiatrie f



Ù³ÝϳÑá·»μáõÛÅ pédopsychiatre n Ù³ÝϳٳѳóáõÃÛáõÝ mortalité f infan-



(Ù³ëݳíáñ³å»ë Ýáñ³ÍÇÝ »ñ»Ë³ÛÇ), meurtre m d’un enfant (d’un nouveau-né) Ù³Ýϳí³ñÅ pédagogue n Ù³Ýϳí³ñÅ³Ï³Ý pédagogique Ù³Ýϳí³ñÅáñ»Ý pédagogiquement Ù³Ýϳí³ñÅáõÃÛáõÝ pédagogie f Ù³ÝϳïáõÝ maison f d’enfants; orphelinat m (áñμ³Ýáó) Ù³ÝϳóÝ»É transformer vt en enfant, infantiliser vt Ù³ÝÏÇÏ bébé m; ÍÍÏ»ñ ~ª ÏñÍùÇ »ñ»Ë³ nourrisson m Ù³ÝÏɳíÇÏ 1) å³ïÙ. page m (å³É³ï³Ï³Ý ëå³ëÇÏ) 2) ÷Ëμ., Ýí³ëï. suppôt m, acolyte m Ù³ÝÏáõÃÛáõÝ enfance f; ~Çó Ç í»ñ (Ù³ÝáõÏ Ñ³ë³ÏÇó, Ù³ÝÏáõó) dès le bas âge Ù³ÝÏáõó dès l’enfance Ù³ÝÕ³É ï»°ë Ïñ³Ï³Ï³É, ϳëϳñ³ Ù³ÝÛ³Ï (Ù³Ý۳ϳ߳ñ) collier m; rivière f (³¹³Ù³Ý¹³ß³ñ, ³¹³Ù³Ý¹» Ù³ÝÛ³Ï) Ù³Ýß³ÛÇÝ ï»°ë Ûá¹³ÛÇÝ Ù³ÝáÕ fileur,-euse n (μ³Ýíáñ,áõÑÇ) Ù³ÝáÙ»ïñ ï»°ë ×Ýß³ã³÷ Ù³Ýã garçon m, fils m Ù³ÝãáõÏ gosse m, gars m, garçonnet m, bambin m Ù³Ýí³Í³å³ï embrouillé,e, emmêlé,e (˳éݳß÷áÃ); nébuleux,-euse (ÙáõÃ, ³ÝѳëϳݳÉÇ) Ù³Ýí³Íù filé m, fil m Ù³Ýí³Íù³ÛÇÝ textile, à filer; ~ ý³μñÇϳª ٳݳ·áñͳñ³Ý filature f Ù³Ýñ 1. adj 1) menu,e, petit,e (÷áùñ); ~ Ïïñ³ï»É couper en menus morceaux; ~ ͳËë»ñ menues dépenses f pl, menus frais m pl 2) fin,e (μ³ñ³Ïª ³ÝÓñ¨, ß³ù³ñ³í³½, Ýáõñμª Ó»é³·Çñ) 3) mince (Ýáõñμ, μ³ñ³Ï) 2. monnaie f (Ù³Ýñ³¹ñ³Ù, ¹ñ³ÙÇ



tile



Ù³Ýϳٳñ¹ ï»°ë Ù³Ýϳѳë³Ï Ù³ÝϳÙÇï infantile, puéril,e, enfan-



tin,e; frivole (ûè³ÙÇï); naïf,ive, candide (ÙdzÙÇï) Ù³ÝϳÙáÉ pédophile adj/n, pédéraste m Ù³ÝϳÙáÉáõÃÛáõÝ pédophilie f, pédérastie f Ù³ÝϳÙëáõñ crèche f Ù³ÝϳÙï³μ³ñ (Ù³ÝϳÙïáñ»Ý) d’une manière puérile, puérilement, d’une manière infantile Ù³ÝϳÙï³Ý³É (Ù³ÝÏáõÃÛ³Ý ·ÇñÏÝ ÁÝÏÝ»É) retomber en enfance; faire des enfantillages (»ñ»Ë³ÛáõÃÛáõÝÝ»ñ ³Ý»É) Ù³ÝϳÙïáõÃÛáõÝ infantilisme m, puérilité f; frivolité f (ûè³ÙïáõÃÛáõÝ) Ù³ÝϳÛÝáõÃÛáõÝ infantilisme m Ù³ÝÏ³Ý³É ï»°ë Ù³ÝϳÙï³Ý³É Ù³Ýϳå³Ñ (ÍÝáÕÝ»ñÇ μ³ó³Ï³ÛáõÃÛ³Ý Å³Ù³Ý³Ï »ñ»Ë³Ý»ñÇÝ í³ñÓ³ïñáõÃÛ³Ùμ å³ÑáÕ ³ÝÓ) babysitter n Ù³Ýϳå³ÑáõÃÛáõÝ (ÍÝáÕÝ»ñÇ μ³ó³Ï³ÛáõÃÛ³Ý Å³Ù³Ý³Ï »ñ»Ë³Ý»ñÇÝ í³ñÓ³ïñáõÃÛ³Ùμ å³Ñ»ÉÁ) babysitting m Ù³Ýϳå³ñÏ (å³ñϳÝÙ³Ý å³Ûáõë³Ï, áñ ϳñ»ÉÇ ¿ Ïñ»É Ù»çùÇÝ Ï³Ù ÏñÍùÇݪ Ù³ÝáõÏÇÝ ï»Õ³÷áË»Éáõ ѳٳñ) porte-bébé m Ù³Ýϳå³ñ﻽ 1) jardin m d’enfants, école f maternelle, maternelle f 2) garderie f (»ñϳñûñÛ³ ~) Ù³ÝϳåÇÕÍ ï»°ë Ù³ÝϳÙáÉ Ù³ÝϳåÕÍáõÃÛáõÝ ï»°ë Ù³ÝϳÙáÉáõÃÛáõÝ Ù³Ýϳë³ÛÉ³Ï (Ù³ÝÏ³Ï³Ý ë³ÛɳÏ, ë³Û-



ɳÏ) voiture f d’enfant, poucette f



Ù³Ýϳë»ÝÛ³Ï chambre f d’enfants



625



Ùݳóáñ¹); ~Áª ¹ñ³ÙÇ Ùݳóáñ¹Á í»ñ³¹³ñÓÝ»É rendre la monnaie; ~Á å»ïù ã¿ gardez la monnaie Ù³Ýñ³μáõë³ß˳ñÑ (ÙÇÏñáýÉáñ³) microflore f Ù³Ýñ³·ÉáõË microcéphale adj/n Ù³Ýñ³·Ý¹³Ï (áñëáñ¹³Ï³Ý Ññ³ó³ÝÇ) dragée f, petit plomb m de chasse Ù³Ýñ³·áõÛÝ (÷áùñ³·áõÛÝ) le, la (les) moindre(s) Ù³Ýñ³¹³ÑáõÏ (ëáíáñ³Ï³ÝÇó ϳñ× ¹³ÑáõÏ) miniski m Ù³Ýñ³¹Çï³Ï microscope m; ~áí ½Ýݻɪ áõëáõÙݳëÇñ»É examiner, étudier qch au microscope Ù³Ýñ³¹Çï³Ï³ÛÇÝ microscopique Ù³Ýñ³¹ÇïáõÃÛáõÝ microscopie f Ù³Ýñ³¹ñ³Ù (petite) monnaie f Ù³Ýñ³½ÝÇÝ 1. adj minutieux,-euse, méticuleux,-euse 2. adv ~ Ï»ñåáí minutieusement, avec minutie, méticuleusement Ù³Ýñ³½ÝÝ»É observer vt minutieusement Ù³Ýñ³¿É»ÏïñáݳÛÇÝ (ÙÇÏñá¿É»ÏïñáݳÛÇÝ) ï»Ë. microélectronique Ù³Ýñ³¿É»ÏïñáÝÇϳ (ÙÇÏñá¿É»ÏïñáÝÇϳ) ï»Ë. microélectronique f Ù³Ýñ³Ã»É fibre f, microfibre f; filament m (¿É»Ïïñ³Ï³Ý ɳÙåÇ) Ù³Ýñ³Ã»É³¹Çï³Ï (ûñ·³ÝǽÙÇ ËáéáãÝ»ñÁ ½ÝÝ»Éáõ ѳٳñ) fibroscope m Ù³Ýñ³Ã»É³¹ÇïáõÙ (Ù³Ýñ³Ã»É³¹Çï³Ïáí Ù³ñ¹áõ áñ¨¿ ûñ·³ÝÇ ½ÝÝáõÙ) fibroscopie f Ù³Ýñ³Ã»É³íáñ fibreux,-euse, filamenteux,-euse Ù³Ýñ³Å³å³í»Ý microfilm m Ù³Ýñ³ÉÇù (÷áõé) micro-ondes m inavr, four m à micro-ondes Ù³Ýñ³Éáõë³Ýϳñ microphotographie f, microphoto f Ù³Ýñ³Éáõë³Ýϳñã³Ï³Ý microphotographique Ù³Ýñ³Éáõë³ÝϳñãáõÃÛáõÝ microphotographie f, photomicrographie f Ù³Ýñ³ËÇ× gravier m; gravillon m (ß³ï Ù³Ýñ); blocaille f (ù³ñÇ ç³ñ¹áÝ); ßÇÝ. pierres f pl cassées



Ù³Ýñ³ËݹÇñ mesquin,e (·ÍáõÍ); chica-



neur,-euse, chicanier,-ière (ù³ßùßáõÏ ëï»ÕÍáÕ) Ù³Ýñ³Ëݹñáñ»Ý d’une manière mesquine (·ÍáõÍ Ï»ñåáí), d’une manière chicaneuse (ù³ßùßáõÏ ëï»ÕÍ»Éáí) Ù³Ýñ³ËݹñáõÃÛáõÝ mesquinerie f (·ÍáõÍáõÃÛáõÝ); chicane f (ù³ßùßáõÏ) Ù³Ýñ³ËáõÛ½ ï»°ë Ù³Ýñ³½ÝÇÝ Ù³Ýñ³Í³Éù³íáñ (ͳÉͳÉ) plissé,e; ~ ÏÇë³ßñç³½·»ëïª ÷»ß jupe f plissée Ù³Ýñ³Í³Éù³íáñáõÙ plissage m Ù³Ýñ³Í³Ë de détail, au détail; ~ ·ÇÝ prix m de détail; ~ ³é¨ïáõñ commerce m de détail, détail m; ~ ·ÝáõÙ achat m au détail; ~ ·ÝáõÙª í³×³éù ϳï³ñ»É acheter, vendre au détail; ~ ³é¨ïñ³Ï³Ý détaillant,e n, vendeur,-euse n au détail; ~ í³×³éùÇ Ë³Ýáõà magasin m de vente au détail Ù³Ýñ³Í³ÏáïÏ»Ý microporeux,-euse Ù³Ýñ³Íñ³·Çñ microprogramme m Ù³Ýñ³Íñ³·ñ³íáñáõÙ microprogrammation f Ù³Ýñ³Ï (Ù»ù»Ý³ÛǪ ·áñÍÇùÇ Ù³ë, ¹»ï³É) pièce f Ù³Ýñ³Ï³ñ·Çã (ß³ï ÷áùñª ¹Ûáõñ³ï³ñ ѳٳϳñ·Çã) microordinateur m Ù³Ýñ³Ï»Ýë³μ³Ý (ÙÇÏñáμÇáÉá·) microbiologiste n Ù³Ýñ³Ï»Ýë³μ³Ý³Ï³Ý microbiologique Ù³Ýñ³Ï»Ýë³μ³ÝáõÃÛáõÝ (ÙÇÏñáμÇáÉá·Ç³) microbiologie f Ù³Ýñ³Ï»ñï (ٳϻï) maquette f, modèle m réduit Ù³Ýñ³Ï»ñïáõÙ maquettisme m Ù³Ýñ³ÏñÏÇï minutieux,-euse, méticuleux,-euse, scrupuleux,-euse; ~ Ï»ñåáí minutieusement, méticuleusement, scrupuleusement Ù³Ýñ³ÏñÏÇïáñ»Ý minutieusement, méticuleusement, scrupuleusement Ù³Ýñ³ÏñÏÇïáõÃÛáõÝ méticulosité f, scrupulosité f, minutie f Ù³Ýñ³Ñ³μ (ѳϳμ»ÕÙݳíáñÇã ¹»Õ³626



ѳμ) micropilule f



í³Íù) 2. adj circonstancié,e, détaillé,e Ù³Ýñ³å׻եݻñ¤ ϻݹμ. menu bétail m, ovins m pl Ù³Ýñ³í³×³é marchand,e n au détail, détaillant,e n, débitant,e n Ù³Ýñ³í³×³é³ïáõÝ mercerie f Ù³Ýñ³í³ñÇã (ÙÇÏñáåñáó»ëáñ) ѳÙÏñ·ã. microprocessuer m Ù³Ýñ³íÇñ³μáõÅáõÃÛáõÝ (ÙÇÏñáíÇñ³μáõÅáõÃÛáõÝ) μÅßÏ. microchirurgie f Ù³Ýñ³ï³Ëï³Ï (å³ñÏ»ï) parquet m Ù³Ýñ³ï³ß»Õ (÷³ÛïÇ) bûchette f Ù³Ýñ³ï³é 1. petit caractère m 2. adv en petits caractères; ~ ·ñ»É écrire en petits caractères Ù³Ýñ³ï»Õ»Ï³·ÇïáõÃÛáõÝ micro-informatique f Ù³Ýñ³ï»ñ¨ à petites feuilles Ù³Ýñ³ïÇå³ñáõÙ modélisme m Ù³Ýñ³ïÝï»ë³Ï³Ý (ÙÇÏñá¿ÏáÝáÙÇϳϳÝ) microéconomique Ù³Ýñ³ïÝï»ëáõÃÛáõÝ (ÙÇÏñáïÝï»ëáõÃÛáõÝ, ÙÇÏñá¿ÏáÝáÙÇϳ) microéconomie f Ù³Ýñ³ïí³ÍáõÃÛáõÝ morcellement m Ù³Ýñ³óÝ»É broyer vt, triturer vt (ïñáñ»É, ÷ßñ»É); ëÝݹ. râper vt (ïñáñÇãáí) Ù³Ýñ³óáõÙ trituration f Ù³Ýñ³÷»ïáõñ duvet m Ù³Ýñ³ù³ÛÉ à petits pas Ù³Ýñ³ù³ñ galet m (çñÇó ÑÕÏí³Í ù³ñ Íáí³÷Çݪ ·»ï³÷ÇÝ) Ù³Ýñ»É 1) broyer vt, réduire vt en petits (menus) morceaux (Ù³Ýñ³óÝ»É, ïñáñ»É, ͻͻÉ, ÷ßñ»É) 2) faire de la monnaie (¹ñ³ÙÁ); ѳñÛáõñ »íñáÝ ~ faire la monnaie de cent euros Ù³Ýñ¿ bactérie f; microbe m Ù³Ýñ¿³μ³Ý bactériologue n, bactériologiste n, microbiologiste n bactériologique, Ù³Ýñ¿³μ³Ý³Ï³Ý microbiologique Ù³Ýñ¿³μ³ÝáõÃÛáõÝ bactériologie f, microbiologie f Ù³Ýñ¿³μáõÅáõÃÛáõÝ μÅßÏ. bactériothérapie f Ù³Ýñ¿³½»ñÍ¥í³Í¤ (ëï»ñÇÉ) stérile



Ù³Ýñ³Ñ³Ù³Ï³ñ· microstructure f Ù³Ýñ³Ñ³Ù³Ï³ñ·Çã (ÙÇÏñáѳٳϳñ-



·Çã) micro-ordinateur (microordinateur) m Ù³Ýñ³Ñ³ï³Ï (å³ñÏ»ï) parquet m; ~ Ë÷»É parqueter vt Ù³Ýñ³Ñ³ï³Ï³·áñÍ parqueteur m Ù³Ýñ³Ó³í³ñ (ëåÇï³Ï³Ó³í³ñ) semoule f Ù³Ýñ³ÓáõÏ fretin m, menu poisson m Ù³Ýñ³Ù³ë ï»°ë Ù³Ýñ³Ù³ëÝáõÃÛáõÝ Ù³Ýñ³Ù³ëÝ 1) détaillé,e 2) en détail (Ù³Ýñ³Ù³ëÝáñ»Ý) 3) approfondi,e (ËáñÁ) Ù³Ýñ³Ù³ëÝ»É détailler vt, présenter vt en détail Ù³Ýñ³Ù³ëÝáñ»Ý en détail, d’une manière détaillée, minutieusement, scrupuleusement Ù³Ýñ³Ù³ëÝáõÃÛáõÝ détail m; ~Ý»ñÇ Ù»ç ÙïÝ»É entrer dans les détails Ù³Ýñ³Ù³ëÝáõÙ spécification f Ù³Ýñ³Ý³É devenir plus petit,e, rapetisser vi (÷áùñ³Ý³É) Ù³Ýñ³Ýϳñ miniature f, enluminure f; ~Ç Ó¨áí, ÷áùñ³å³ïÏ»ñ en miniature Ù³Ýñ³ÝϳñÇã peintre m de miniatures, miniaturiste n, enlumineur,-euse n; ÙÇçݳ¹³ñÛ³Ý ~ enlumineur du Moyen Âge Ù³Ýñ³ÝϳñãáõÃÛáõÝ miniature f, enluminure f; ÙÇçݳ¹³ñÛ³Ý ~ enluminure du Moyen Âge Ù³Ýñ³ß³ñÅÇã micromoteur m Ù³Ýñ³ß˳ñÑ (ÙÇÏñá³ß˳ñÑ, ÙÇÏñáÏáëÙáë) ÷ÇÉ. microcosme m Ù³Ýñ³ßÕó (¿É»Ïïñ³Ï³Ý) microcircuit m Ù³Ýñ³ã³÷ micromètre m Ù³Ýñ³ã³÷³Ï³Ý micrométrique Ù³Ýñ³ã³÷³íáñ»É miniaturiser vt Ù³Ýñ³ã³÷³íáñáõÙ miniaturisation f Ù³Ýñ³ã³÷áõÃÛáõÝ micrométrie f Ù³Ýñ³å³ï×»Ý»É microcopier vt Ù³Ýñ³å³ï×»ÝáõÙ microcopie f Ù³Ýñ³å³ïáõÙ 1. description f détaillée; récit m court (ϳñ× å³ïÙÁ627



Ù³Ýñ¿³½»ñÍ»É (ëï»ñÇɳóÝ»É) stériliser



Ù³ßϳμ³ÝáõÃÛáõÝ dermatologie f Ù³ßϳμáñμ μÅßÏ. dermatite f (dermite f) Ù³ßϳμáõÅáõÃÛáõÝ (áõÉïñ³Ù³Ýáõ߳ϳ-



vt



Ù³Ýñ¿³½»ñÍÇã (ëï»ñÇÉǽ³ïáñ) stérili-



sateur m



·áõÛÝ ×³é³·³ÛÃÝ»ñÇ ÙÇçáóáí) puvathérapie f Ù³ßϳ¹ñáßÙ (¹³çí³Íù Ù³ßÏÇ íñ³) tatouage m Ù³ßϳ¹ñáßÙ»É (Ù³ßÏÇ íñ³ ¹³ç»É) tatouer vt Ù³ßϳ¹ñáßÙáÕ (Ù³ßÏÇ íñ³ ¹³çáÕ) tatoueur,-euse n Ù³ßϳ¹ñáßÙáõÙ (Ù³ßÏÇ íñ³ ¹³ç»ÉÁ) tatouage m Ù³ßϳËï (ÙáñóËï) μÅßÏ. eczéma m, dermatose f Ù³ßϳÛÇÝ de peau, de la peau, cutané,e, dermique; ~ ÑÛáõëí³Íù tissu m dermique; ~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ maladie f de la peau, maladie f (affection f) cutanée, dermatose f Ù³ßϳå³ïí³ëïáõÙ ¥Ù³ßϳå³ïí³ëïÙ³Ý íÇñ³Ñ³ïáõÃÛáõݤ chirurgie f plastique (esthétique) Ù³ßϳí»Ý»ñ³μ³Ý dermato-vénérologue n Ù³ßϳí»Ý»ñ³μ³Ý³Ï³Ý dermato-vénérologique, de dermato-vénérologie Ù³ßϳí»Ý»ñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ dermato-vénérologie f Ù³ßÏ»É écorcher vt Ù³ßÏáïÝ¥Û³¤ (Ù³ßÏáï³ÝÇ) ϻݹμ. palmipède adj/n Ù³ßí³Í usé,e; obsolète (Ñݳó³Í, ųٳݳÏÇ å³Ñ³ÝçÝ»ñÁ ãμ³í³ñ³ñáÕ); ~ ÏáßÇÏ chaussure f usée; ~ª ųٳݳÏÝ ³åñ³Í Ù»ù»Ý³ machine f obsolète Ù³ßí³ÍáõÃÛáõÝ 1) usure f; amortissement m; Ù³ßí³ÍáõÃ۳ݪ Ù³ñÙ³Ý ïáÏáëÁ taux m d’amortissement 2) obsolescence f (μ³ñáÛ³Ï³Ý ~ª Ù»ù»Ý³ÛÇ, ë³ñùÇ ¨ ³ÛÉÝ) Ù³ßí³Íù ï»°ë Ù³ßí³ÍáõÃÛáõÝ Ù³ßí³Íù³Ù³ñáõÙ amortissement m Ù³ßí»É s’user, être usé,e Ù³ßïáó (ÍÇë³ñ³Ý) »Ï»Õ. rituel m, cérémonial m



Ù³Ýñ¿³½»ñÍáõÙ (ëï»ñÇɳóáõÙ) stérili-



sation f; upérisation f (Ñ»ÕáõÏ ëÝݹǪ ßá·»ëñëÏÙ³Ý ÙÇçáóáí) Ù³Ýñ¿³Ï³Ý bactérien,ne, microbien,ne Ù³Ýñ¿³Ï»Ýë³μ³Ý microbiologiste n Ù³Ýñ¿³Ï»Ýë³μ³Ý³Ï³Ý microbiologique microbioÙ³Ýñ¿³Ï»Ýë³μ³ÝáõÃÛáõÝ logie f Ù³Ýñ¿³ëå³Ý bactéricide adj/m; virocide adj/m Ù³ÝñÇÏ (åëïÉÇÏ) minuscule, tout(e) petit(e), mignon,ne Ù³ÝñáÉáñï microsphère f Ù³Ýñáõù 1) détail m; menues f pl pièces; ~Ý»ñÇ Ù»ç ÁÝÏÝ»É se perdre dans les détails 2) bagatelle f, rien m; ~ ¿ ce n’est rien Ù³ÝáõÏ (»ñ»Ë³) enfant n; ~ ѳë³Ï première (petite) enfance f, bas âge m



Ù³Ýáõß³Ï μëμ. violette f; »é³·áõÛÝ ~ª



ËáϳͳÕÇÏ pensée f



Ù³Ýáõ߳ϳ·áõÛÝ violet,te; Ùáõ· ~ mau-



ve



Ù³Ýáõ߳ϳ½·Ç¥Ý»ñ¤ violacée(s) f (pl) Ù³Ýáõ߳ϳíáõÝ violacé,e; ~ ³Ùå»ñ



nuages m pl violacés



ٳ߳ϳÛáõÝ (ãÙ³ßíáÕ) résistant,e à



l’usure (ÝÛáõÃ); endurant,e (¹ÇÙ³óÏáõݪ ë³ñù, ë³ñù³íáñáõÙ, ·áñÍÇù) ٳ߳ϳÛáõÝáõÃÛáõÝ (ãÙ³ßí»Éáõ ѳïÏáõÃÛáõÝ) résistance f à l’usure (ÝÛáõÃÇ); endurance f (·áñÍÇùÇ) Ù³ß»É (ٳ߻óÝ»É) user vt Ù³ßÇÏÝ»ñ (Ñáճó÷»ñ, ãëï»ñ) pantoufles f pl (ïݳÛÇÝ); tennis m pl (Ù³ñ½³Ï³Ý) Ù³ßÏ peau f; ~ Á ѳݻɪ ù»ñÃ»É écorcher vt; ÷Ëμ. ~Á ÷ñÏ»É sauver sa peau; ~Ç Í³ÏáïÇÝ»ñÁ les pores m pl (de la peau) Ù³ßϳμ³Ý dermatologue n, dermatologiste n Ù³ßϳμ³Ý³Ï³Ý dermatologique 628



Ù³ßáõÙ usure f; érosion f (áÕáÕ³Ù³ßáõÙ,



f (÷³Û) 3) ïÝï·.



tranche f (Ù³ëݳíáñ³å»ë ¹ñ³Ù³Ï³Ý ѳïϳóáõÙÝ»ñÇ) Ù³ëݳ·»ï spécialiste n Ù³ëݳ·Çï³Ï³Ý professionnel,le, spécial,e Ù³ëݳ·Çï³Ý³É se spécialiser Ù³ëݳ·Çï³óÝ»É spécialiser vt spécialisé,e; ~ Ù³ëݳ·Çï³óí³Í ¹åñáó école f professionnelle Ù³ëݳ·Çï³óáõÙ spécialisation f Ù³ëݳ·Çïáñ»Ý de façon professionnelle, professionnellement Ù³ëݳ·ÇïáõÃÛáõÝ spécialité f; profession f (½μ³ÕÙáõÝù) Ù³ëݳ·Çñ spécification f Ù³ëݳ¹»å cas m particulier, cas m spécial Ù³ëÝ³Ï³Ý ùñÏÝ. partitif; ~ Ñá¹ article m partitif Ù³ëݳÏÇ partiel,le; ~ ˳í³ñáõÙ éclipse f partielle Ù³ëݳÏÇáñ»Ý en partie, partiellement Ù³ëݳÏÇó 1) participant,e adj/n; μ³Ý³í»×Ç ~ participant,e d’un débat 2) membre m (³Ý¹³Ùª ËÙμ³ÏÇ, ³ñß³í³ËÙμÇ ¨ ³ÛÉÝ) 3) ~Ý»ñª »ÉáõÛà áõÝ»óáÕÝ»ñ intervenants m pl 4) coparticipant,e n/adj (ѳٳٳëݳÏÇó) 5) impliqué,e (߳ѳ·ñ·Çé, áñ¨¿ μ³ÝáõÙ Áݹ·ñÏí³Í) 6) å³ï»ñ³½ÙÇ ~ ancien combattant m 7) ~ ¹³ñÓÝ»É faire participer à, associer



¿ñá½Ç³)



Ù³é³Ëɳå³ï brumeux,-euse; embru-



mé,e; nébuleux,-euse (ÙÇ·³Ù³Í)



Ù³é³Ëɳå³ï»É embrumer vt; s’em-



brumer (Ù³é³ËáõÕáí å³ïí»É), se couvrir de brume Ù³é³ËáõÕ brouillard m; brume f (Ùßáõß, Ùßáõß³ùáÕ) Ù³é³Ý cave f; cellier m (·ÇÝáõ, ÙûñùÇ); ~Á ¹Ý»É encaver vt (·ÇÝÇÝ); ~ ¹Ý»ÉÁª Ù³é³Ý»ÉÁ encavement m (·ÇÝáõ Ù³ëÇÝ), encavage m (Ùûñùª å³ÝÇñ ¨ ³ÛÉÝ Ù³é³Ý»ÉÁ) Ù³éÉÛ³ ï»°ë ßÕ³ñß Ù³éáÉ (ѳ½³ñ) μëμ. laitue f Ù³ë 1) partie f; Ù»Í ~Á la majeure partie; μ³ÕϳóáõóÇã ~ partie intégrante; Ù³ñÙÝÇ ~»ñ les parties du corps; É»½íμ. ËáëùÇ ~»ñ les parties du discours; ~ ϳ½Ù»É faire partie; ³Ýμ³Å³Ý»ÉÇ ~ ϳ½Ù»É faire partie intégrante 2) part f (÷³Û), lot m (μ³ÅÇÝ, Ù³ëݳμ³ÅÇÝ) 3) pièce f; Ù»ù»Ý³ÛÇ ~ pièce d’une machine 4) épisode m (ÏÇÝáÝϳñÇ) Ù³ë³Å ï»°ë Ù»ñëáõÙ Ù³ë³ÅÇëï ï»°ë Ù»ñëáñ¹ Ù³ë³Ùμ en partie, partiellement; Ù»Í ~ en grande partie, dans la plupart des cas Ù³ëÁÝÏ»ñ associé,e Ù³ëÇÝ à; de; sur; à propos de, au sujet de (í»ñ³μ»ñÛ³É); Ùï³Í»É Ù»ÏǪ ÙÇ μ³ÝÇ ~ penser à qn, à qch; Ëáë»É Ù»ÏǪ ÙÇ μ³ÝÇ ~ parler de qn, de qch; ËáñÑ»É ÙÇ μ³ÝÇ ~ réfléchir sur (à) qch; ¹³ë³ËáëáõÃÛáõÝ ýñ³ÝëÇ³Ï³Ý »ñ³ÅßïáõÃÛ³Ý ~ conférence f sur la musique française; ³Û¹ ~ ³ë»ÉÇù ãáõݻ٠à ce propos je n’ai rien à dire; ³Û¹ ~ ѳݷÇëï »Ù je suis tranquille à ce sujet; ³Û¹ ·áñÍÇ ~ áãÇÝã ã»Ù ϳñáÕ ³ë»É je ne peux rien dire au sujet de cette affaire Ù³ëݳμ³Å³ÝáõÙ parcellisation f Ù³ëݳμ³ÅÇÝ 1) part f; ϳåÇï³ÉÇ ~ part de capital 2) cote m, quote-part



vt



Ù³ëݳÏó³ÛÇÝ de participation Ù³ëݳÏó»É participer vi (à), prendre



part (à); ÙñóáõÛÃÇÝ ~ participer (prendre part) au concours Ù³ëݳÏóáõÃÛáõÝ participation f, part f; intervention f; ~ áõݻݳɪ μ»ñ»É prendre part (à) Ù³ëݳ×ÛáõÕ filiale f; succursale f; ˳ÝáõÃÇ ~ succursale d’un magasin Ù³ëݳ×ÛáõÕ³ÛÇÝ (˳ÝáõÃÝ»ñ ¨ ³ÛÉÝ) ³é¨ïñ. succursaliste Ù³ëݳ×ÛáõÕ³ÛݳóÝ»É filialiser vt Ù³ëݳ×ÛáõÕ³ÛݳóáõÙ filialisation f Ù³ëݳ×ÛáõÕ³óáõÙ (˳ÝáõÃÝ»ñÇ) ³é¨ïñ. succursalisme m 629



Ù³ëßï³μ1 échelle f; ~áí à l’échelle de;



Ù³ëݳ߻Ýù local m; bâtiment m Ù³ëݳí׳ñ acompte m Ù³ëݳí׳ñ»É verser un acompte Ù³ëݳíáñ 1) particulier,-ière (³é³Ý-



ѳٳß˳ñѳÛÇÝ ~áí à l’échelle mondiale; å»ï³Ï³Ý ~áí à l’échelle nationale Ù³ëßï³μ2 ï»°ë ã³÷³·ÇÍ Ù³ëßï³μ³ÛÇÝ d’échelle Ù³ëáÝ ï»°ë ý³ñÙ³ëáÝ, ýñ³ÝÏÙ³ëáÝ Ù³ëáÝ³Ï³Ý ï»°ë ý³ñÙ³ëáݳϳÝ,



ÓÇÝ, μ³ó³éÇÏ, áã ëáíáñ³Ï³Ý); ~ ¹»åù cas m particulier 2) privé,e (³ÝÓݳϳÝ); ~ ë»÷³Ï³ÝáõÃÛáõÝ propriété f privée; ~ª áã å»ï³Ï³Ý ѳïí³Í ïÝï·. secteur m privé; ~ ¹³ë»ñ leçons f pl privées; ~ ϳñ·áí à titre privé Ù³ëݳíáñ³μ³ñ, Ù³ëݳíáñ³å»ë en particulier, particulièrement; notamment (ѳïϳå»ë) Ù³ëݳíáñ»É concrétiser vt, particulariser vt; spécifier vt, stipuler vt (×ßï»É) Ù³ëݳíáñ»óÝ»É ïÝï·. privatiser vt (·áõÛùÁ, áõÝ»óí³ÍùÁ) Ù³ëݳíáñ»óí³Í privatisé,e Ù³ëݳíáñ»óáõÙ 1) ïÝï·. privatisation f (·áõÛùÇ, áõÝ»óí³ÍùÇ) 2) spécialisation f (ѳïÏáñáßáõÙ), concrétisation f (áñáß³ñÏáõÙ, Ù³ëݳíáñáõÙ) Ù³ëݳíáñáõÙ concrétisation f Ù³ëݳï»É 1) diviser vt, partager vt (μ³Å³Ý»É) 2) découper vt (Ïïñ³ï»É) 3) morceler vt (Ù³ë-Ù³ëª ÏïáñÏïáñ ³Ý»É) 4) démembrer vt (³Ý¹³Ù³ï»É) 5) parcelliser vt (Ù³ëÝÇÏÝ»ñÇ μ³Å³Ý»Éª í»ñ³Í»É) Ù³ëݳïí³ÍáõÃÛáõÝ morcellement m, division f, partage m Ù³ëݳïí»É se diviser; ÷Ëμ. se partager Ù³ëݳïáõÙ 1) division f, partage m (μ³Å³ÝáõÙ) 2) morcellement m (Ù³ë-Ù³ëª Ïïáñ-Ïïáñ ³Ý»ÉÁ) 3) démembrement m (³Ý¹³Ù³ïáõÙ) 4) partition f (ï³ñ³ÍùÇ μ³Å³ÝáõÙ ³é³ÝÓÇÝ Ù³ë»ñÇ) 5) parcellisation f (Ù³ëݳμ³Å³ÝáõÙ) Ù³ëݳïáõ÷ (ѳÕáñ¹³ïáõ÷) »Ï»Õ. ciboire m Ù³ëÝÇÏ particule f (ݳ¨ª ù»ñ³Ï³Ý³Ï³Ý); parcelle f; ϽÙËë. corpuscule f; É»½íμ. affixe m Ù³ëÝÇϳíáñ constitué,e de particules; parcellaire; É»½íμ. affixal,e Ù³ëÝáñÙ pan m de muraille



ýñ³ÝÏÙ³ëáÝ³Ï³Ý Ù³ëáÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ý³ñÙ³ëáÝáõÃÛáõÝ, ýñ³ÝÏÙ³ëáÝáõÃÛáõÝ Ù³ëë³ ï»°ë ½³Ý·í³Í Ù³ëë³Û³Ï³Ý ï»°ë ½³Ý·í³Í³ÛÇÝ (½³Ý·í³Í³ÛÇÝ Ù³ëë³Û³Ï³Ý³Ý³É



¹³éݳÉ) se populariser; se démocratiser (μáÉáñÇÝ Ù³ïã»ÉÇ ¹³éݳÉ); ³Ûë Ù³ñ½³Ó¨Á Ù³ëë³Û³Ï³Ý³ÝáõÙ ¿ ce sport se démocratise Ù³ëë³Û³Ï³Ý³óÝ»É vulgariser vt, populariser vt, démocratiser vt Ù³ëë³Û³Ï³Ý³óí»É se populariser, se démocratiser Ù³ëë³Û³Ï³Ý³óáõÙ popularisation f, vulgarisation f Ù³ëë³Û³Ï³ÝáõÃÛáõÝ popularité f Ù³ëï³Ï ï»°ë ͳÙáÝ Ù³ëïÇϳ ï»°ë Ù³ÍÇÏ, ùëáõù (ѳï³ÏÇ) Ù³ëñ³ ï»Ë. bobine f (Ïá×) Ù³ëñ»ÝÇ μëμ. églantier m Ù³ëáõÝù relique f Ù³ëáõñ églantine f Ù³íñ¥áõÑǤ Maure n (More n) Ù³íñÇï³Ý³Ï³Ý mauresque; ~ ׳ñï³ñ³å»ïáõÃÛáõÝ architecture f mauresque Ù³íñÇï³Ý³óÇ, Ù³íñÇï³ÝáõÑÇ Mauritanien,ne n; Maure n (More n) Ù³ï1 doigt m; áïùÇ ~ orteil m; ~áí óáõÛó ï³É montrer au doigt; ~ë óñ³Ë³Ï³É»É ¿ j’ai un abcès au doigt ◊ ~Á ~ÇÝ ãË÷»É ne pas lever le petit doigt, se tourner les pouces; ÑÇÝ· ~Ç å»ë ·Çï»Ý³É connaître sur le bout des doigts; ~Ç ÷³Ã³Ã³Ý ¹³ñÓÝ»É chercher chicane (chercher noise) à qn Ù³ï2 (ß³ËÙ³ïÇ Ù»ç) mat m; ~ ³Ý»É faire échec et mat (à qn) Ù³ï³Ï (¿· ÓÇ) jument f; μÝëï. cavale f 630



fournisseur,-euse n; ravitailleur m/adj; approvisionneur,euse adj/n; intendant m (áõëáõÙÝ³Ï³Ý Ñ³ëï³ïáõÃÛáõÝÝ»ñáõÙª ÉÇó»ÛáõÙ, ùáÉ»çáõÙ ¨ ³ÛÉÝ); áñμ³ÝáóÇ ~ intendant de l’orphelinat Ù³ï³Ï³ñ³ñ»É approvisionner vt (ëÝݹ³Ùûñù, í³é»ÉÇù ¨ ³ÛÉÝ); munir vt (ë³ñù³íáñáõÙÝ»ñ, ¹ñ³Ù ¨ ³ÛÉÝ, ³å³Ñáí»É); fournir vt (ѳÛóÛûÉ); alimenter vt (ëÝáõó»É); pourvoir vt (Ñá·³É, å³Ï³ëÁ Éñ³óÝ»É); ·³½ ~ª ·³½áí ³å³Ñáí»É approvisionner de gaz; ³Ù»Ý ÇÝã ~ª ³Ù»Ý ÇÝãáí ³å³Ñáí»É munir de tout le nécessaire; ÑáõÙù ~ª ѳÛóÛÃ»É fournir les matières premières; É³íª í³ï Ù³ï³Ï³ñ³ñí³Í ˳Ýáõà (³åñ³ÝùÝ»ñáí) magasin m bien, mal approvisionné Ù³ï³Ï³ñ³ñáõÙ approvisionnement m, ravitaillement m, alimentation f; livraison f (ѳÝÓÝáõÙ); ÝÛáõóï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ~ approvisionnements m pl; Ù³ï³Ï³ñ³ñÙ³Ý »Ýóϳ livrable Ù³ï³Õ1 tendre, jeune; ~ ѳë³Ï l’âge m tendre, la tendre jeunesse Ù³ï³Õ2 (½áÑ Ù³ïáõó»Éáõ ϻݹ³ÝÇ) offrande f, sacrifice m Ù³ï³Õ³μ³ßËáõÃÛáõÝ distribution f des offrandes Ù³ï³Õ³ïáõÝÏ μëμ. jeune plante f Ù³ï³Ý»Ù³ï (Ù³ïݻٳï) ϽÙËë. annulaire m Ù³ï³ÝÇ bague f; anneau m; Ý߳ݳ¹ñáõÃ۳ݪ ³ÙáõëÝáõÃÛ³Ý ~ alliance f; ÙdzÛÝ Ù»Ï Ù»Í ³¹³Ù³Ý¹áí ~ solitaire m Ù³ï»Ý³·»ï bibliographe n Ù³ï»Ý³·Çï³Ï³Ý bibliographique Ù³ï»Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ bibliographie f Ù³ï»Ý³·Çñ (ï³ñ»·Çñ) annaliste n; chroniqueur,-euse n, mémorialiste n Ù³ï»Ý³·ñ³Ï³Ý (ï³ñ»·ñ³Ï³Ý, ï³ñ»·ñáõÃÛ³Ý) des annales Ù³ï»Ý³·ñ»É 1) écrire des annales (des chroniques) 2) dresser une bibliographie



Ù³ï»Ý³·ñáõÃÛáõÝ (ï³ñ»·ñáõÃÛáõÝ) 1) annales f pl, chroniques f pl 2)



Ù³ï³Ï³ñ³ñ¥áÕ¤



bibliographie f



Ù³ï»Ý³¹³ñ³Ý maison f de manuscrits



anciens, Maténadaran m (en Arménie) Ù³ï»Ý³ÙáÉ (·ñù³ÙáÉ) bibliomane n Ù³ï»Ý³ÙáÉáõÃÛáõÝ (·ñù³ÙáÉáõÃÛáõÝ) bibliomanie f Ù³ï»Ý³ß³ñ série f de livres, série f de volumes Ù³ï»Ý³ë»ñ bibliophile n Ù³ï»Ý³ëÇñáõÃÛáõÝ bibliophilie f Ù³ï»Ý³í³ñ enregistreur m; réceptionniste n (ÑÛáõñ³ÝáóáõÙ, ³éáÕç³ñ³ÝáõÙ ¨ ³ÛÉáõñ ÑÛáõñ»ñÇÝ ÁݹáõÝáÕ ³ÝÓ) Ù³ï»Ý³ó³ÝÏ catalogue m; liste f des livres (·ñ³óáõó³Ï) Ù³ï»ñdz ÷ÇÉ. matière f Ù³ï»ñdzÉǽ٠(ÝÛáõóå³ßïáõÃÛáõÝ) matérialisme m Ù³ï»ñdzÉÇëï (ÝÛáõóå³ßï) matérialiste n Ù³ï»ñdzÉÇëï³Ï³Ý (ÝÛáõóå³ßï³Ï³Ý) matérialiste Ù³ïÇï crayon m; é»ïÇÝáí ~ crayon gomme m; ~áí ·ñ»Éª Ýϳñ»É écrire, dessiner au crayon; ~ ëñ»É tailler un crayon; ·áõݳíáñ ~Ý»ñ crayons de couleur; ~áí ·Í»Éª áõñí³·Í»É tracer au crayon Ù³ïÇï³Ï³É porte-crayon m Ù³ïÇï³Ýϳñ dessin m au crayon Ù³ïÇï³ÝϳñÇã crayonneur,-euse n Ù³ïÇï³ÝϳñãáõÃÛáõÝ (·ñ³ýÇϳ) art m graphique Ù³ïÇïëñÇã taille-crayon m Ù³ïÕ³ß jeune, tendre Ù³ïÛ³Ý registre m, journal m, livre m; ѳßí³å³Ñ³Ï³Ý ~ registre de comptabilité; Ùáõïù áõ »ÉùÇ ~ livre des recettes et des dépenses; ¹ñ³Ù³ñÏÕ³ÛÇÝ ~ livre de caisse; áëÏ» ~ livre d’or; ӻ鳷Çñ ~ manuscrit m; êáõñμ ~ Écriture f sainte Ù³ïݳ½³ñÏ (åÉݹñ»Ï) chiquenaude f, pichenette f Ù³ïݳɻ½áõ (ËáõÉ áõ ѳÙñ»ñÇ Ñ³Ù³ñ) 631



dactylologie f, langage m digital



f 2)



Ù³ïݳå³Ñ (Ù³ïÇ å³Ñå³Ý³Ï, ëáíá-



trahison f (¹³í³×³ÝáõÃÛáõÝ) 3) félonie f (áõËï³¹ñÅáõÃÛáõÝ, ¹³í³¹ñáõÃÛáõÝ, »ñ¹Ùݳ½³ÝóáõÃÛáõÝ) Ù³ïáëÏñÇÏ phalange f Ù³ïã ï»°ë Ùñó³Ù³ñï, Ùñó³Ë³Õ Ù³ïã»ÉÇ accessible, à la portée de tout le monde; abordable, raisonnable (·ÇÝ) Ù³ïã»ÉÇáõÃÛáõÝ 1) accessibilité f (ѳë³Ý»ÉÇáõÃÛáõݪ Ùáï»Ý³Éáõ ³éáõÙáí, Ù»ñÓ»ÉÇáõÃÛáõÝ, ݳ¨ª Ùáõïù, ÃáõÛÉïÁíáõÃÛáõÝ ëï³Ý³Éáõ Ñݳñ³íáñáõÃÛáõÝ) 2) compréhensibilité f, intelligibilité f (ѳëϳݳÉÇáõÃÛáõÝ) 3) ï»ÕÏ·. convivialité f (ë³ñù»ñÇ ¹Ûáõñ³Ï³é³í³ñ»ÉÇáõÃÛáõݪ ¹Ûáõñû·ï³·áñÍ»ÉÇáõÃÛáõÝ) Ù³ïéí³Ï ÑÝó. échanson m, bouteiller m Ù³ïéí³Ï»É servir (verser) à boire Ù³ïñÇó³ ï»°ë ï³é³Ù³Ûñ, Ù³Ùɳ-



Ù³ïݳï»Õ (ÏÇóéÇ, çáõóÏÇ ¨ ³ÛÉÝ)



Ù³Ûñ Ù³ïáõÛó¥Ý»ñ¤ abords m pl; approches f



Ù³ïݳѳñ¹³ñ manucure n Ù³ïݳѳñ¹³ñáõÙ manucure f; ~ ³Ý»É



faire les ongles, ËëÏó. manucurer vt



Ù³ïݳѳñ»É tapoter vt Ù³ïݳѻïù empreinte f digitale Ù³ïݳÑá¹ articulation f du doigt Ù³ïݳӨ digitiforme, digité,e, dacty-



lé,e



Ù³ïݳÛÇÝ digital,e Ù³ïݳÝᯐ indiquer vt, désigner vt



(Ù³ïݳóáõÛó ³Ý»É)



Ù³ïݳÝßáõÙ indication f Ù³ïݳßáõÝã μÅßÏ. panaris m, ËëÏó. tour-



niole f



Ù³ïݳã³÷ (¹ÛáõÛÙª 2.54 ëÙ) ï»Ë.



pouce m



سïݳã³÷ÇÏ Petit Poucet m (Ñ»ùdz-



ÃÇó)



ñ³μ³ñ ϳßí») doigtier m



»ñÅßï. touche f; ÏÇóéÇ ~»ñÁ les touches d’une guitare Ù³ïݳóáõÛó ~ ³Ý»É` Ù³ïݳóáõó»É indiquer vt; désigner vt Ù³ïݳ÷áË »ñÅßï. doigté m Ù³ïݳ÷áË»É »ñÅßï. doigter vi, vt Ù³ïÝ»É 1) dénoncer vt, faire une délation; livrer vt, vendre vt 2) trahir vt (¹³í³×³Ý»É); ÇÝùÝ Çñ»Ý ~ se trahir 3) å³ñïáõÃÛ³Ý ~ vaincre vt; ÏÛ³ÝùÁ íï³Ý·Ç ~ mettre sa (la) vie en danger; ÉéáõÃÛ³Ý ~ passer qch sous silence Ù³ïÝÇã 1) dénonciateur,-trice n, délateur,-trice n 2) traître,-esse n (¹³í³×³Ý); félon,ne adj/n (áõËï³¹ñáõÛÅ, ¹³í³¹Çñ, »ñ¹Ùݳ½³Ýó) 3) rapporteur,-euse n/adj (Ëáëù ï»Õ ѳëóÝáÕ) Ù³ïÝáëÏñ phalange f Ù³ïÝáó dé m (à coudre) Ù³ïÝí»É 1) être dénoncé,e (livré,e, trahi,e); Ù»ÏÇ ÏáÕÙÇó ~ être dénoncé,e par qn 2) s’abandonner (ïñí»É); Ñáõë³Ñ³ïáõÃÛ³Ý ~ s’abandonner au désespoir Ù³ïÝáõÃÛáõÝ 1) dénonciation f, délation



pl; accès m; ù³Õ³ùÇ ~Ý»ñáõÙ aux abords de la ville Ù³ïáõé chapelle f Ù³ïáõï³Ï μëμ. réglisse f Ù³ïáõó³ñ³Ý plateau m Ù³ïáõó»É servir vt (Ññ³ÙóÝ»É); présenter vt (Ý»ñϳ۳óÝ»É); Ã»Û ~ servir du thé; ÁÝͳ ~ offrir un cadeau; ½áÑ ~ offrir un sacrifice; Ù»ÏÇÝ Í³é³ÛáõÃÛáõÝ ~ rende service à qn Ù³ïáõóáÕ serveur,-euse n; garçon m Ù³ïáõóí»É être servi,e (Ññ³Ùóí»É); être présenté,e (Ý»ñϳ۳óí»É); ׳ßÁ Ù³ïáõóí³Í ¿ le dîner est servi Ù³ïáõóáõÙ présentation f; å³ï³ñ³·Ç ~ célébration f de la messe Ù³ñ³· (ѳñ¹³Ýáó, Ëáï³Ýáó) grange f à foin, fenil m, pailler m Ù³ñ³ÃáÝ (Ù³ñ³ÃáÝÛ³Ý í³½ù) Ù³ñ½. marathon m (ݳ¨ª ÷Ëμ.) Ù³ñ³ÃáÝÛ³Ý marathonien,ne; ~ í³½ù marathon m; ~ í³½áñ¹(áõÑÇ) marathonien,ne n Ù³ñ³É (³½Ýí³ó»Õ »Õç»ñáõ) cerf m, jeune cerf m; renne m (ÑÛáõëÇë³ÛÇÝ) Ù³ñ³ç³Ëï maréchal m Ù³ñ³ç³ËïáõÃÛáõÝ maréchalat m



632



Ù³ñ· (³Íáõ) plate-bande f Ù³ñ·³·»ïÇÝ pré m, prairie f; ³Éådz-



·Ç); ~ÇÏ gens m (f) pl; ³½ÝÇí ~ homme honnête; ³Ýå»ïù ~ homme de rien; ÏñÃí³Í ~ homme cultivé; ~ ³ñ³ñ³Í être m humain; ·áñͳñ³ñ ~ homme d’affaires; ·áñÍÝ³Ï³Ý ~ homme pratique; ·áñÍÇÝ Çñ³½»Ï ~ homme avisé; É³íª ³½ÝÇí ~ un brave homme; ϳñ·ÇÝ` ßÝáñÑùáí ~ homme comme il faut; ù³ç ~ un homme brave; μ³ñÇ Ï³ÙùÇ ï»ñ ~ÇÏ hommes de bonne volonté; ѳë³ñ³Ï ~ÇÏ petites gens; ~ϳÝó Ù»Í Ù³ëÁ la plupart des gens; μ³Ý³Ï³Ý ~Á homo sapiens (ɳï.); áñù³°Ý Ù³ñ¹ ϳ que de monde; ~áõ Çñ³íáõÝùÝ»ñ droits m pl de l’homme ◊ ~áõ μ³ËïÝ Çñ Ó»éùÇÝ ¿ chacun est l’artisan de sa fortune; ³Ù»Ý ~ Çñ ˳ãÝ ¿ ï³ÝáõÙ chacun porte sa croix; ~Á ëË³É³Ï³Ý ¿ il n’est si bon cheval qui ne bronche; ~áõÝ ·áñÍáí »Ý ×³Ý³ãáõÙ à l’œuvre on connaît l’artisan; ~Ý ³Ýó³ÍÝ ¿ ·áíáõÙ l’an passé est toujours le meilleur; áñù³Ý ~, ³ÛÝù³Ý ϳñÍÇù autant de têtes, autant d’avis; ~Á Íñ³·ñáõÙ ¿, ²ëïí³Í ïÝûñÇÝáõÙ l’homme propose et Dieu dispose Ù³ñ¹³μ³Ý anthropologue n, anthropologiste n Ù³ñ¹³μ³Ý³Ï³Ý anthropologique Ù³ñ¹³μ³ÝáõÃÛáõÝ anthropologie f Ù³ñ¹³μ³ñá (Ù³ñ¹Ï³ÛÇÝ) humain,e Ù³ñ¹³μÝ³Ï peuplé,e Ù³ñ¹³μáÛ de grandeur d’homme Ù³ñ¹³·áÕ (Ù³ñ¹ ³é¨³Ý·áÕ) ravisseur,-euse n, voleur,-euse n d’homme Ù³ñ¹³·áÕáõÃÛáõÝ rapt m, enlèvement m Ù³ñ¹³Ëáï μëμ. mandragore f Ù³ñ¹³ËáõÛë insociable (ãѳÕáñ¹³ÏóíáÕ); misanthrope n/adj (Ù³ñ¹³ïÛ³ó) Ù³ñ¹³Ï (ɳÛݳ¹ñ³Ï) chevron m Ù³ñ¹³Ï³½Ù³Ï³Ý anatomique Ù³ñ¹³Ï³½ÙáõÃÛáõÝ anatomie f Ù³ñ¹³Ï³åÇÏ Ï»Ý¹μ. gorille m Ù³ñ¹³Ï»ÝïñáÝ anthropocentrique



Ï³Ý ~Ý»ñ prairies alpestres



Ù³ñ·³·»ïݳÛÇÝ des prés Ù³ñ·³ñ» prophète m; ÏÇÝ ~ prophétes-



se f



Ù³ñ·³ñ»³μ³ñ prophétiquement, en



prophète



Ù³ñ·³ñ»³Ï³Ý prophétique Ù³ñ·³ñ»³Ý³É (³å³·³Ý ·áõ߳ϻÉ)



prophétiser vt



Ù³ñ·³ñ»áõÃÛáõÝ prophétie f; prédiction



(ϳÝ˳ï»ëáõÃÛáõÝ, ϳÝ˳·áõß³ÏáõÙ) Ù³ñ·³ñÇÝ margarine f Ù³ñ·³ñÇï perle f; μÝ³Ï³Ý ~ perle naturelle; Ï»ÕÍ ~ fausse perle; ÙÇ ß³ñ³Ý ~ un rang de perles; ~Ý»ñáí Ù³Ý۳Ϫ Ù³ñ·³ñï³Ù³ÝÛ³Ï collier m de perles ◊ Ëá½Ç ³é³ç ~ ß³Õ ï³É jeter des perles aux pourceaux (aux cochons) Ù³ñ·³ñï³μ»ñ perlier,-ière; ~ Ë»óǪ Ù³ñ·³ñï³Ë»óÇ huître f perlière Ù³ñ·³ñï³·áõÛÝ gris m perle Ù³ñ·³ñï³½³ñ¹ orné,e de perles, perlé,e; ~ ßñç³½·»ëï robe f perlée; ~ ˳ã croix f perlée Ù³ñ·³ñï³½³ñ¹»É orner vt de perles Ù³ñ·³ñï³Ë»óÇ huître f perlière Ù³ñ·³ñï³Í³ÕÇÏ μëμ. marguerite f; pâquerette f (½³ïϳͳÕÇÏ) Ù³ñ·³ñï³Ï»ñï»É perler vt Ù³ñ·³ñï³Ñ³ï¥ÇϤ perle f Ù³ñ·³ñï³ÑÛáõë enfilé,e de perles Ù³ñ·³ñï³Ó¨ perlé,e Ù³ñ·³ñï³Ù³Ûñ ï»°ë Ù³ñ·³ñï³Ë»óÇ Ù³ñ·³ñï³Ù³ÝÛ³Ï collier m de perles Ù³ñ·³ñï³ÛÇÝ perlier,-ière Ù³ñ·³ñï³ß³ñ rang m de perles, collier m de perles Ù³ñ·³ñï³÷³ÛÉ perlé,e, brillant,e comme une perle Ù³ñ·³ñï³ù³ñ (å»éÉÇï) ÑÝù. perlite f Ù³ñ·³ñï», Ù³ñ·³ñïÛ³ de perles Ù³ñ·³ñïáñë (ÍáíÇ ËáñùÇó Ù³ñ·³ñÇïÝ»ñ áñë³óáÕª ѳÝáÕ Ù³ñ¹) pêcheur m de perles Ù³ñ¹ homme m; personne f (³ÝÓ, Ñáf



633



anthropocentrisme m Ù³ñ¹³Ï»ñ (Ù³ñ¹) cannibale m, anthropophage adj/n; ogre-ogresse n (Ñ»ùdzÃÝ»ñáõÙ); ~ ó»Õ tribu f anthropophage Ù³ñ¹³Ï»ñå (Ù³ñ¹³ÝÙ³Ý) anthropomorphe, anthropoïde; ~ ϳåÇÏ singe m anthropoïde Ù³ñ¹³Ï»ñå³Ï³Ý (Ù³ñ¹³Ï»ñå) anthropomorphique Ù³ñ¹³Ï»ñåáõÃÛáõÝ anthropomorphisme m m, Ù³ñ¹³Ï»ñáõÃÛáõÝ cannibalisme anthropophagie f Ù³ñ¹³Ïß»éù pèse-personne m Ù³ñ¹³ÏáõÛï multitude f, foule f Ù³ñ¹³Ñ³Ù³ñ recensement m (å³ßïáݳϳÝ); dénombrement m (ѳßí³éáõÙ); ~ ³ÝóϳóÝ»É recenser la population Ù³ñ¹³ÓÇ (Ï»Ýï³íñ) ³é³ëå., ¹Çó. Centaure m Ù³ñ¹³ÓáõÏ ¹Çó. Triton m Ù³ñ¹³Ùáï (ѳÕáñ¹³ë»ñ, ß÷íáÕ) communicatif,-ive, sociable (½ñáõó³ë»ñ) Ù³ñ¹³ÙáïáõÃÛáõÝ (½ñáõó³ëÇñáõÃÛáõÝ) sociabilité f; communicabilité f; convivialité f Ù³ñ¹³ß³ï (très) peuplé,e, populeux,euse; ~ í³Ûñ lieu m fréquenté; ~ ÷áÕáó rue f animée; ~ óճٳë quartier m populeux Ù³ñ¹³ã³÷³Ï³Ý anthropométrique Ù³ñ¹³ã³÷áõÃÛáõÝ anthropométrie f Ù³ñ¹³ë»ñ humaniste n, philantrope n Ù³ñ¹³ëÇñ³μ³ñ avec humanité (bonté, générosité) Ù³ñ¹³ëÇñ³Ï³Ý humanitaire; philanthropique; ~ Íñ³·ñÇñ projet m humanitaire; ~ ÙÇç³Ýóù couloir m (corridor m) humanitaire Ù³ñ¹³ëÇñáõÃÛáõÝ humanité f; humanisme m, philanthropie f Ù³ñ¹³ëå³Ý assassin,e n, meurtrier,ière n, homicide n, tueur,-euse n; í³ñÓáõ ~ tueur à gages Ù³ñ¹³ëå³ÝáõÃÛáõÝ meurtre m, assassinat m, homicide m



Ù³ñ¹³í³Û»É décent,e (å³ïß³×), dig-



Ù³ñ¹³Ï»ÝïñáÝáõÃÛáõÝ



ne de l’homme



Ù³ñ¹³ï³ñ ~ ·Ý³óù train m de voya-



geurs; ~ û¹³Ý³í avion m de ligne; ~ ³íïáÙ»ù»Ý³ voiture f Ù³ñ¹³ïÛ³ó misanthrope n/adj Ù³ñ¹³ïÛ³ó³Ï³Ý (Ù³ñ¹³ï»ó³Ï³Ý) misanthropique Ù³ñ¹³ïÛ³óáõÃÛáõÝ (Ù³ñ¹³ï»óáõÃÛáõÝ) misanthropie f Ù³ñ¹³ñÙ³ï ï»°ë Å»Ýß»Ý Ù³ñ¹ÇÏ gens m (f) pl, hommes m pl, monde m Ù³ñ¹Ï³ÛÇÝ humain,e; ~ ÏÛ³Ýù vie f humaine; ~ μÝáõÃÛáõݪ ¿áõÃÛáõÝ nature f humaine; ~ ó»Õ genre m humain, race f humaine; ~ ·áñÍáÝ facteur m humain Ù³ñ¹Ï³ÛݳóÝ»É humaniser vt Ù³ñ¹Ï³ÛݳóÝáÕ humanisant,e Ù³ñ¹Ï³Ûݳóí»É être humanisé,e Ù³ñ¹Ï³ÛݳóáõÙ humanisation f Ù³ñ¹Ï³ÛÝáñ»Ý humainement; ݳ ³ñ»ó ³Ù»Ý μ³Ý, ÇÝãÁ ~ Ñݳñ³íáñ ¿ñ Ýñ³Ý ÷ñÏ»Éáõ ѳٳñ il a fait tout ce qui était humainement possible pour le sauver Ù³ñ¹Ï³ÛÝáõÃÛáõÝ humanité f Ù³ñ¹ÏáõÃÛáõÝ humanité f; genre m humain Ù³ñ¹Ù»ù»Ý³ (éáμáï) robot m Ù³ñ¹Ù»ù»Ý³Û³·»ï (éáμáï³·»ï) roboticien,ne n Ù³ñ¹Ù»ù»Ý³Û³·ÇïáõÃÛáõÝ (éáμáï³·ÇïáõÃÛáõÝ) robotique f Ù³ñ¹Ù»ù»Ý³Û³óáõÙ (éáμáï³óáõÙ) robotisation f Ù³ñ¹-Ýí³·³ËáõÙμ homme-orchestre m Ù³ñ¹áñë chasse f aux hommes Ù³ñ¹áõÅ ressources f pl humaines Ù³ñ¹áõÏ (ýáõÏ, ·³×³×) nain,e n, pygmée m, bout m d’homme Ù³ñ»É 1) éteindre vt (ѳݷóÝ»É); ÉáõÛëÁ ~ éteindre la lumière; Ññ¹»ÑÁ ~ éteindre l’incendie; å³ñïùÁ ~ s’acquitter d’une dette, rembourser vt 2) s’éteindre (ѳݷ»É) Ù³ñ»ÙËáï (ËÝϳͳÕÇÏ) μëμ. marjolaine f 634



Ù³ñ½ région f (ßñç³Ý); province f (·³-



Ù³ñ½³í³Ûñ terrain m de sport Ù³ñ½³í³Ý cité f sportive Ù³ñ½³íÇ×³Ï forme f; ~áõÙ en forme;



í³é, ݳѳݷ); département m; marz m (г۳ëï³ÝáõÙ) Ù³ñ½³·áõÛù matériel m sportif Ù³ñ½³·áõݹ haltère m Ù³ñ½³¹³ÑÉÇ× salle f de sport Ù³ñ½³¹³ßï stade m; terrain m de sport (Ù³ñ½³Ññ³å³ñ³Ï) Ù³ñ½³¹åñáó école f de sport Ù³ñ½³½·»ëï ï»°ë Ù³ñ½³Ñ³·áõëï Ù³ñ½³Ë³Õ jeu m sportif Ù³ñ½³ËáõÙμ (ÃÇÙ) équipe f sportive Ù³ñ½³Ï³Ý sportif,-ive, de sport; ~ ù³ÛÉí³Íù allure f sportive; ~ ßÇÝáõÃÛáõÝ installation f sportive; ~ ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ société f sportive Ù³ñ½³ÏáßÇÏ chaussures f pl de sport; basket f; ~ ѳ·Ý»É porter des baskets Ù³ñ½³Ñ³·áõëï costume m de sport Ù³ñ½³Ñ³Ù³ÉÇñ centre m sportif Ù³ñ½³Ñ³Ý¹»ë fête f sportive, manifestation f sportive Ù³ñ½³Ññ³å³ñ³Ï terrain m de sport; court m (ûÝÇëÇ) Ù³ñ½³Ó¨ sport m; ³Ù³é³ÛÇݪ ÓÙ»é³ÛÇÝ ~»ñ sports d’été, d’hiver Ù³ñ½³ÓáÕ barre f fixe Ù³ñ½³×³Ùμ³ñ camp m de sport Ù³ñ½³ÛÇÝ (ßñç³Ý³ÛÇÝ) régional,e, de la région; ~ Ï»ÝïñáÝ (ßñçÏ»ÝïñáÝ) chef-lieu m Ù³ñ½³Ýù gymnastique f, sport m; exercices m pl Ù³ñ½³ß³åÇÏ maillot m, tee-shirt m Ù³ñ½³ß˳ñÑ monde m sportif Ù³ñ½³å³É³ï palais m des sports Ù³ñ½³å³ñ (³»ñáμÇϳ) aérobic f Ù³ñ½³ë³ñù engin m de sport; hometraîneur m ¥ï³Ý å³ÛÙ³ÝÝ»ñáõÙ¤ Ù³ñ½³ë»ñ 1) amateur,-trice n de sport 2) supporter m, tifosi m pl; ËëÏó. mordu,e n de sport (»ñÏñå³·áõ) Ù³ñ½³ëñ³Ñ ï»°ë Ù³ñ½³¹³ÑÉÇ× Ù³ñ½³ëáõë»ñ fleuret m Ù³ñ½³í³½áñ¹ (áã ÙñóáõÙݳÛÇÝ) joggeur,-euse n Ù³ñ½³í³½ù (áã ÙñóáõÙݳÛÇÝ) jogging m; ~áí ½μ³Õí»É jogger vi



ɳí ~áõÙ ÉÇÝ»É être en forme (en pleine forme) Ù³ñ½³ñ³Ý salle f de sport (Ù³ñ½³¹³ÑÉÇ×); terrain m de sport (Ù³ñ½³Ññ³å³ñ³Ï) Ù³ñ½»É entraîner vt, exercer vt; ýáõïμáÉÇ ÃÇÙ ~ entraîner une équipe de football; ÑÇßáÕáõÃÛáõÝÁ ~ exercer la mémoire Ù³ñ½ÇÏ, Ù³ñ½áõÑÇ sportif,-ive n Ù³ñ½Çã, Ù³ñ½ãáõÑÇ entraîneur,-euse n, coach n Ù³ñ½ã³Ï³Ý d’entraîneur Ù³ñ½å³Ý å³ïÙ. gouverneur m Ù³ñ½å»ï gouverneur m régional Ù³ñ½å»ï³ñ³Ý mairie f régionale Ù³ñ½í³Í entraîné,e Ù³ñ½í»É s’entraîner; s’exercer Ù³ñ½áõÑÇ sportive f Ù³ñ½áõÙ entraînement m Ù³ñÏ (ÑÇÝ ¹ñ³Ù³Ï³Ý Ùdzíáñ ¶»ñÙ³ÝdzÛáõÙ ¨ üÇÝɳݹdzÛáõÙ) mark m Ù³ñÏǽ ï»°ë Ù³ñùǽ Ù³ñÏǽáõÃÛáõÝ ï»°ë Ù³ñùǽáõÃÛáõÝ Ù³ñٳݹ doux-douce (Ù»ÕÙ); tranquille, calme (ѳݹ³ñï); modéré,e (ã³÷³íáñ) ◊ ~ çñÇó í³Ë»óÇñ il n’est pire eau que l’eau qui dort Ù³ñÙ³ç (ݳ¨ ÷Ëμ.) démangeaison f, prurit m Ù³ñÙ³ñ marbre m; ~Ç Ñ³Ýùª Ù³ñÙ³ñ³Ñ³Ýù marbrière f; ~» Çñ»ñ í³×³éáÕ marbrier m ◊ ~Ç å»ë ë³éÁ froid comme (du, le, un) marbre Ù³ñÙ³ñ³·áñÍ (ݳ¨ Ù³ñÙ³ñ³í³×³é) marbrier m Ù³ñÙ³ñ³·áñÍ³Ï³Ý marbrier,-ière; ~ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f marbrière Ù³ñÙ³ñ³·áñÍáõÃÛáõÝ marbrerie f Ù³ñÙ³ñ³·áõÛÝ couleur f de marbre Ù³ñÙ³ñ³·áõÝ»É (Ù³ñÙ³ñÇ ·áõÛÝ ï³É) marbrer vt (Ù³ñÙ³ñÇ ·áõÛÝ Ù³ñÙ³ñ³·áõÝáõÙ ï³ÉÁ) marbrure f Ù³ñÙ³ñ³Ñ³Ýù marbrière f 635



Ù³ñÙ³ñ³ß»Ý construit,e de marbre Ù³ñÙ³ñ³å³ï couvert,e de marbre Ù³ñÙ³ñ» de (en) marbre; ~ ëÛáõݪ ³ñ-



de gymnastique, gymnase m; ·»Õ³ñí»ëï³Ï³Ý ~ gymnastique moderne, gymnastique rythmique sportive; μáõÅ³Ï³Ý ~ gymnastique Ù³ñÙݳٳñ½áõÃÛ³Ùμ médicale; ½μ³Õí»É faire de la gymnastique Ù³ñÙݳٳñ½áõÑÇ gymnaste f Ù³ñÙݳÙß³ÏáõÙ (Ù³ñÙݳÑÕÏáõÙ) Ù³ñ½. culturisme m; ~áí ½μ³ÕíáÕ ³ÝÓ culturiste n Ù³ñÙݳÙáÉ (Ù³ñÙݳë»ñ) sensuel,le Ù³ñÙݳÙáÉáõÃÛáõÝ (Ù³ñÙݳëÇñáõÃÛáõÝ) sensualité f, érotisme m, luxure f Ù³ñÙÝ³Ý³É s’incarner Ù³ñÙݳå»ë corporellement, physiquement, charnellement Ù³ñÙݳí³×³éáõÑÇ prostituée f, callgirl f (Ñ»é³Ëáëáí ϳÝãíáÕ) Ù³ñÙݳí³×³éáõÃÛáõÝ prostitution f Ù³ñÙݳíáñ»É incarner vt Ù³ñÙݳíáñí»É s’incarner Ù³ñÙݳíáñáõÙ incarnation f Ù³ñÙݳï»Ýã lascif,-ive, érotique, sensuel,le Ù³ñÙݳó³Í incarné,e Ù³ñÙݳóáõÙ incarnation f Ù³ñÙÝ»Õ corpulent,e, étoffé,e, gras,se Ù³ñÙÝ»Õ»Ý corporel,le Ù³ñÙÝ»ÕáõÃÛáõÝ corpulence f Ù³ñÙñ»É (Ù³ñٳݹª ³Ýμáó ³Ûñí»É) couver vi; Ïñ³ÏÁ Ù³ñÙñáõÙ ¿ ÙáËñÇ ï³Ï le feu couve sous la cendre Ù³ñß ù³ÛÉáí Ù³°ñß en avant, marche ! Ù³ñß³É (Ù³ñ³ç³Ëï) maréchal m; ~Ç ÏÇÝ maréchale f Ù³ñáÏϳóÇ, Ù³ñáÏÏáõÑÇ (سñáÏÏáÛÇ μݳÏÇ㪠μݳÏãáõÑÇ) Marocain,e n Ù³ñáÏÏáÛ³Ï³Ý marocain,e, du Maroc Ù³ñáÝÇï ÏñáÝ. maronite n/adj Ù³ñç³Ý (μáõëï) corail m سñë (ÙáÉáñ³ÏÁ) Mars m; ~Ç (Ù³ñëÛ³Ý, سñë ÙáÉáñ³ÏÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ) martien,ne Ù³ñë³μÝ³Ï (سñë ÙáÉáñ³ÏÇ »Ýó¹ñÛ³É μݳÏÇã) Martien,ne n Ù³ñë»É digérer vt Ù³ñë»ÉÇ digestible, facile à digérer Ù³ñë»ÉÛ³Ý marseillais,e سñë»ÉÛ»½ (üñ³ÝëdzÛÇ ³½·³ÛÇÝ ÑÇÙ-



Ó³Ý colonne f, statue f de marbre; ~ ë³ÉÇÏ plaque f de marbre Ù³ñÙ³ñÇáÝ ï»°ë Ù³ñÙ³ñ Ù³ñٻɳ¹ ï»°ë Ùñ·³Ýáõß2 Ù³ñÙÇÝ corps m; organe m (ѳëï³ïáõÃÛáõÝ, ϳéáõÛó); organisme m, chair f (Ù³ñ¹áõ); Ù³ñÙÝÇ Ù³ë»ñ parties f pl du corps; Ù³ñÙÝÇ Ï³½Ùí³Íù complexion f; åÇݹ ~ corps solide; Ñ»ÕáõÏ ~ liquide m; ·³½³ÝÙ³Ý ~ corps gazeux; ³Ýϻݹ³Ý ~ corps inanimé; Ñá·áí áõ Ù³ñÙÝáí ÝíÇñí»É se dévouer corps et âme; ³ÙμáÕç Ù³ñÙÝáí ¹áÕ³É trembler de tous ses membres Ù³ñÙݳ·áõÛÝ couleur f chair; ~ ·áõÉå³Ý»ñ bas m pl couleur chair Ù³ñÙݳϳ½Ù³Ï³Ý de complexion du corps, de constitution du corps Ù³ñÙݳϳ½ÙáõÃÛáõÝ 1) complexion f (construction f) du corps 2) Ï»Ýëμ. anatomie f (ϳ½Ù³ËáëáõÃÛáõÝ) Ù³ñÙÝ³Ï³Ý corporel,le; charnel,le; organique; physique; somatique; ~ å³ïÇÅ châtiment m corporel; ~ª ë»é³Ï³Ý ѳ×áõÛù plaisir m charnel (de la chair); ~ ˳ݷ³ñáõÙÝ»ñª ³ÝѳݷëïáõÃÛáõÝÝ»ñ troubles m pl organiques; ~ª ýǽÇÏ³Ï³Ý ³ß˳ï³Ýù travail m physique; ~ íݳëí³Íù blessure f Ù³ñÙݳϳݳóÝ»É (Ñá·»Ï³Ý Ë³Ý·³ñáõÙÁª ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÁ) somatiser vt Ù³ñÙݳϳݳóáõÙ (Ñá·»Ï³Ý Ë³Ý·³ñٳݪ ÑÇí³Ý¹áõÃÛ³Ý ~) somatisation f Ù³ñÙݳÏñÃáõÃÛáõÝ (ýǽÏáõÉïáõñ³) éducation f physique, gymnastique f



Ù³ñÙݳٳñ½³Ï³Ý de gymnastique Ù³ñÙݳٳñ½³Ýù ï»°ë Ù³ñÙݳٳñ½áõÃÛáõÝ Ù³ñÙݳٳñ½ÇÏ, Ù³ñÙݳٳñ½áõÑÇ



gymnaste n



gymnastique f; Ù³ñÙݳٳñ½áõÃÛ³Ý ¹³ÑÉÇ× salle f



Ù³ñÙݳٳñ½áõÃÛáõÝ



636



ÝÁ) Marseillaise f



Ù³ñï³Ññ³í»ñ défi m; ~ Ý»ï»É lancer



Ù³ñë»ÉóÇ (سñë»É ù³Õ³ùÇ μݳÏÇã)



un défi; ~Ý ÁݹáõÝ»É accepter (relever) un défi Ù³ñï³Ý³í ï»°ë 鳽ٳݳí Ù³ñï³ÝϳñÇã peintre m de batailles Ù³ñï³Ýϳñã³Ï³Ý de peinture de batailles Ù³ñï³ÝϳñãáõÃÛáõÝ peinture f de batailles Ù³ñï³ßáõÝã ï»°ë é³½Ù³ï»Ýã Ù³ñï³í³ñ tacticien,ne n (ï³ÏïÇϳϳÝ) Ù³ñï³í³ñ³Ï³Ý tactique, de tactique



Marseillais,e n Ù³ñë»óáõóÇã digestif,-ive Ù³ñëáÕ³Ï³Ý digestif,-ive Ù³ñëáÕáõÃÛáõÝ (Ù³ñëáõÙ, Ù³ñë»ÉÁ) digestion f; Ù³ñëáÕáõÃ۳ݪ ëï³ÙáùëÇ Ë³Ý·³ñáõÙ indigestion f Ù³ñëí»É être digéré,e; Ñ»ßï Ù³ñëíáÕª Ù³ñë»ÉÇ facile à digérer, digestible Ù³ñíáÕ ïÝï·. amortissable; ~ ÷á˳éáõÃÛáõÝ emprunt m amortissable; ~ Éñ³í׳ñª ѳïϳóáõÙÝ»ñ dotation f aux amortissements Ù³ñï1 (³ÙÇë) mars m; ~ÇÝ (Ù³ñï ³ÙëÇÝ) en mars (au mois de mars); ~Ç 8-ÇÝ le huit mars Ù³ñï2 (׳ϳï³Ù³ñï) combat m, bataille f; ~Ç ¹³ßï champ m de bataille; ѳñÓ³ÏáÕ³Ï³Ý ~ combat offensif; å³ßïå³ÝáÕ³Ï³Ý ~ combat défensif; û¹³ÛÇÝ ~ combat aérien; Íáí³ÛÇÝ ~ combat naval; ~Ç Ù»ç Ùïݻɪ ~ ëÏë»É engager un combat; ³é³Ýó ~Ç Ñ³ÝÓÝí»É se rendre sans combat Ù³ñï³·ÉËÇÏ é³½Ù. ogive f; tête f nucléaire (ÙÇçáõϳÛÇÝ) Ù³ñï³¹³¹³ñ (Ññ³¹³¹³ñ) cessez-lefeu m Ù³ñï³¹³ßï champ m de bataille Ù³ñï³ÉÇóù charge f Ù³ñï³ËáõÙμ détachement m de combat Ù³ñï³Ï³Ý de combat; combatif,-ive (é³½Ù³ßáõÝã); martial,e (ï»ëù, ù³ÛÉí³Íù, Ó³ÛÝ); ~ á·Ç combativité f, esprit m combatif; ~ å³ïñ³ëïáõÃÛáõÝ état m d’alerte; ~ ï»ëù air m martial Ù³ñï³Ï³Ýáñ»Ý 1) belliqueusement (é³½Ù³ßáõÝã á·áí) 2) audacieusement, courageusement, *hardiment (Ëǽ³Ëáñ»Ý, ù³ç³μ³ñ) Ù³ñï³Ï³éù char m de combat Ù³ñï³ÏÇó (Ù³ñï³Ï³Ý ÁÝÏ»ñ, Ù³ñïÁÝÏ»ñ) compagnon m d’armes, frère m d’armes Ù³ñï³Ïáã appel m au combat, appel m aux armes



Ù³ñï³í³ñáõÃÛáõÝ,



Ù³ñï³í³ñáõÙ



(ï³ÏïÇϳ) tactique f Ù³ñï³íϳ témoin m Ù³ñï³ñí»ëï art m martial Ù³ñï³ýÇÉÙ film m à grand spectacle, superproduction f Ù³ñïÇÏ combattant,e adj/n; militant,e adj/n (Ù³ù³éáÕ, Ù³ñïÝãáÕ); ˳ճÕáõÃÛ³Ý ~ militant,e de la paix Ù³ñïÇñáë (ï³é³åÛ³É, ݳѳï³Ï) martyr,e n Ù³ñïÇñáë³·ñáõÃÛáõÝ martyrologe m (Ù³ñïÇñáë³óáõó³Ï, ݳѳï³ÏÝ»ñÇ óáõó³Ï) Ù³ñïÇñáë³Ï³Ý de martyr Ù³ñïÇñáë³Ý³É souffrir le martyre, devenir martyr,e Ù³ñïÇñáëáõÃÛáõÝ martyre m Ù³ñïÏáó 1) batterie f (¿É»Ïïñ³Ï³Ý) 2) radiateur m (ç»éáõóÙ³Ý) 3) é³½Ù. batterie f (Ññ»ï³Ù³ñïÏáó) 4) pile f (÷áùñÇϪ ¿É»Ïïñ³Ï³Ý Ù³ñïÏáóÇÏ) Ù³ñïÏáó³ÛÇÝ ¿É., é³½Ù. de batterie Ù³ñïÏáóÇÏ pile f Ù³ñïÝã»É se battre (contre), combattre vt (contre), ÷Ëμ. militer vi, lutter vi (·³Õ³÷³ñǪ ï»ë³Ï»ïÇ Ñ³Ù³ñ) Ù³ñïÝãáÕ combattant,e n/adj; militant,e adj/n (·³Õ³÷³ñÇ, ï»ë³Ï»ïÇ Ñ³Ù³ñ); ~ ï·ÇïáõÃÛáõÝ ignorance f militante Ù³ñïÝãáճϳÝáõÃÛáõÝ militantisme m Ù³ñïáõÝ³Ï apte au combat Ù³ñïáõݳÏáõÃÛáõÝ aptitude f au combat, force f combative, com637



bat(t)ivité f



Ù³ùë³ÛÇÝ douanier,-ière, de douane; ~



Ù³ñáõË μëμ. réglisse f Ù³ñáõÙ extinction f (Ïñ³ÏÇ); amortisse-



¹ñáõÛù³ã³÷ tarif m douanier; ~ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f douanière; ~ í³ñãáõÃÛáõÝ administration f des douanes; ~ ËáãÁݹáïÝ»ñ barrières f pl douanières Ù³ùë³Ý»Ý· contrebandier,-ière n/adj; fraudeur,-euse n/adj; de contrebande; ~ ³åñ³Ýù contrebande f Ù³ùë³Ý»Ý·áõÃÛáõÝ 1) contrebande f (ݳ¨ª Ù³ùë³Ý»Ý· ³åñ³Ýù); Ù³ùë³Ý»Ý·áõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É faire de la contrebande 2) fraude f (Ï»ÕÍÇù, ½»Õͳñ³ñáõÃÛáõÝ); Ù³ùë³Ý»Ý·áõÃÛ³Ùμª Ï»ÕÍÇùáíª ½»Õͳñ³ñáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É frauder vt Ù³ùë³å»ï chef m de douane, chef m du service douanier Ù³ùë³íáñ douanier,-ière n Ù³ùë³íáñ»É(Ù³ùë ³éÝ»É) taxer vt Ù³ùë³ïáõÝ douane f; Ù³ùë³ï³Ý ·áñͳϳɪ ³ß˳ï³ÏÇó douanier,ière n; Ù³ùë³ï³ÝÁ μéݳ·ñ³íí³Í ³åñ³ÝùÝ»ñ marchandises f pl saisies en douane Ù³ùë³ïáõñù 1) droits m pl de douane, droit m d’entrée; taxe f douanière; ~Á ß³ï μ³ñÓñ ¿ la taxe douanière est très élevée; ~Çó ³½³ï»É libérer vt d’un droit 2) péage m (Ù³ÛñáõÕáõ, ϳÙñçÇ) Ù³ùëÇÙ³ÉÇ½Ù ï»°ë ³é³í»É³å³ßïáõ-



ment m, remboursement m (å³ñïù»ñÇ); Ññ¹»ÑÇ ~ extinction d’un incendie; å³ñïùÇ ~ remboursement (amortissement) d’une dette, acquittement m Ù³ñù»ÃÇÝ· ï»°ë ßáõϳ۳í³ñáõÙ, ßáõ-



ϳ۳·ÇïáõÃÛáõÝ Ù³ñù»ÃáÉá· ï»°ë ßáõϳ۳·»ï Ù³ñùǽ¥áõÑǤ marquis,e n Ù³ñùǽáõÃÛáõÝ marquisat m Ù³ñùëǽ٠marxisme m Ù³ñùëÇëï marxiste n Ù³ñùëÇëï³Ï³Ý marxiste Ù³ó³é¥áõï¤ buisson m; broussaille f



(÷ßáï); maquis m (³Ýï³é³ÛÇÝ) buissonneux,-euse, broussailleux,-euse Ù³áõ½»ñ (³ïñ׳ݳÏÇ ï»ë³Ï) mauser



Ù³ó³é³ËÇï



m



Ù³ù³é»É lutter vi, combattre vi Ù³ù³éáõÙ lutte f Ù³ùÇ brebis f Ù³ùdzí»É³Ï³Ý 1. machiavéliste



n



(Ù³ùdzí»É³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó) 2. adj machiavélique (ݻݷ, Ëáñ³Ù³ÝÏ) Ù³ùdzí»É³Ï³ÝáõÃÛáõÝ machiavélisme m



Ù³ùáù navette f Ù³ùáù³ÛÇÝ de navette Ù³ùë droit m, taxe f; ~ í׳ñ»É payer la



ÃÛáõÝ Ù³ùëÇÙ³ÉÇëï ï»°ë ³é³í»É³å³ßï Ù³ùëÇÙ³ÉÇëï³Ï³Ý ï»°ë ³é³í»É³å³ßï³Ï³Ý Ù³ùëÇÙáõÙ ï»°ë ³é³í»É³·áõÛÝ Ù³ùñ³·Çñ copie f, mise f au net Ù³ùñ³·ñ»É mettre au propre, mettre au



douane



Ù³ùë³½»ñÍ exempt,e de droit; ~ª ѳñ-



Ï»ñÇó ³½³ï Ý»ñÙáõÍáõÙª Ý»ñÏñáõÙ entrée f en franchise Ù³ùë³½»ñÍ»É dédouaner vt Ù³ùë³½»ñÍí³Í dédouané,e Ù³ùë³½»ñÍáõÙ dédouanement m, dédouanage m Ù³ùë³½ÝÝáõÙ inspection f (contrôle m) de douane Ù³ùë³Ï»ï poste m (bureau m) de douane Ù³ùë³Ñ³Ý»É ï»°ë Ù³ùë³½»ñÍ»É Ù³ùë³Ñ³Ýí³Í ï»°ë Ù³ùë³½»ñÍí³Í Ù³ùë³Ñ³ÝáõÙ ï»°ë Ù³ùë³½»ñÍáõÙ



net



Ù³ùñ³·ñáõÃÛáõÝ copie f, mise f au net Ù³ùñ³Ï»óáõÃÛáõÝ propreté f; Ù³ùñ³Ï»-



óáõÃÛ³Ý Ï³ÝáÝÝ»ñ règles f pl de propreté Ù³ùñ³ÏñáÝ¥³Ï³Ý¤ puritain,e n/adj Ù³ùñ³ÏñáÝáõÃÛáõÝ puritanisme m Ù³ùñ³Ùß³ÏáõÙ (í»ñçݳÙß³ÏáõÙ, ѳñ¹³ñáõÙ) finition f Ù³ùñ³ÙáÉ É»½íμ. puriste n



638



Ù³ùñ³ÙáÉ³Ï³Ý É»½íμ. puriste Ù³ùñ³ÙáÉáõÃÛáõÝ É»½íμ. purisme m Ù³ùñ³ë»ñ propre (sur soi), qui aime la



(Ù³ýÇá½³ÛÇÝ) maffieux,-euse Ù·³Ý³É devenir foncé,e (·áõÛÝÇ Ù³ëÇÝ); brunir vi (Ã˳ݳÉ) Ù·³óÝ»É foncer vt, rendre foncé,e; brunir vt (Ã˳óÝ»É, ÃáõË ¹³ñÓÝ»É) Ù·É³Í (μáñμáëݳÍ) moisi,e ٷɳÑáï qui sent le moisi Ù·É»É (μáñμáëÝ»É) moisir vi Ù·ÉáïáõÃÛáõÝ moisissure f Ù·áõÃÛáõÝ teint m foncé Ù»· brume f; ténèbres f pl Ù»·³Ñ»ñó ýǽ. mégahertz m Ù»·³í³ïï ýǽ. mégawatt m Ù»·³ïáÝÝ mégatonne f Ù»·³ïáÝݳÝáó mégatonnique Ù»·³óÇñ (Ùßáõß³óÇñ) ï»Ë. dénébulateur m Ù»·³óñáõÙ (Ùßáõß³½»ñÍáõÙ) dénébulation f Ù»·³ýáÝ ï»°ë Ó³Ûݳ÷áÕ Ù»¹³É (ßù³¹ñ³Ù) médaille f ◊ ~Ç Ñ³Ï³é³Ï »ñ»ëÁª ÏáÕÙÁ le revers (l’envers) de la médaille Ù»¹³É³ÏÇñ médaillé,e adj/n; ûÉÇÙåÇ³Ï³Ý ~ médaillé,e olympique; áëÏ» ~ médaillé,e d’or Ù»¹³ÉÇáÝ médaillon m Ù»¹áõ½³ (Íáí³Ù³Ûñ) ϻݹμ. méduse f Ù»½1 urine f; ËëÏó., Ù³ÝÏ. pipi m, ·éÑÏ. pisse f; ~Ç ëïáõ·áõÙ analyse f d’urines; ~Á å³Ñ»É retenir son urine Ù»½2 nous, à nous; ݳ ~ ãÇ ï»ëÝáõÙ il ne nous voit pas; ݳ ~ ãÇ ¹ÇÙáõÙ il ne s’adresse pas à nous Ù»½áëý»ñ³ ï»°ë ÙÇçÝáÉáñï Ù»Ã³Ý (׳Ñ׳·³½) ùÇÙ. méthane m Ù»ÃÇÉ ùÇÙ. méthyle m Ù»Ãá¹ méthode f; ¹³ë³í³Ý¹Ù³Ýª áõëáõóÙ³Ý ~ méthode d’enseignement; ÷áñÓ³é³Ï³Ý ~ méthode expérimentale Ù»Ãá¹³μ³Ý³Ï³Ý méthodologique Ù»Ãá¹³μ³ÝáõÃÛáõÝ méthodologie f Ù»Ãá¹³μ³ñ méthodiquement; systématiquement Ù»Ãá¹³Ï³Ý méthodique Ù»ÃṳϳÝáõÃÛáõÝ ordre m méthodique; esprit m de système (d’ordre) Ù³ýÇέϳÝ



propreté



Ù³ùñ³ëÇñáõÃÛáõÝ propreté f Ù³ùñ»É 1) nettoyer vt (Ï»ÕïÇó, ÷áßáõó ¨



³ÛÉÝ); ïáõÝÁ ~ nettoyer la maison; ϳÃë³Ý»ñÁ ~ nettoyer les casseroles 2) brosser vt (ËέݳÏáí ~); ³ï³ÙÝ»ñÁ ~ se brosser (se laver) les dents 3) épurer vt (½ï»Éª çáõñÁ, ·³½Á, ÛáõÕÁ ¨ ³ÛÉÝ); rectifier vt (½ï»Éª ëåÇñïÁ) 4) éplucher vt (ϳñïáýÇÉ, ݳñÇÝç ¨ ³ÛÉÝ, ÏÉå»É); peler vt (Ùñ·»ñ, ëáË) 5) effacer vt (çÝç»É); ~ª çÝç»É ·ñ³ï³Ëï³ÏÇÝ ·ñí³ÍÁ effacer ce qui est écrit au tableau 6) ÷Ëμ. purifier vt (μ³ñáÛ³Ï³Ý ³ñ³ïÝ»ñÇó) Ù³ùñÇã épurateur m (½ïÇã ë³ñù); ~ Ï³Û³Ý station f d’épuration Ù³ùñáÕ nettoyeur,-euse n; ³å³ÏÇ ~ (³ÝÓ) nettoyeur de vitres Ù³ùñí»É se nettoyer; s’épurer (½ïí»É, Ñëï³Ïª çÇÝçª í×Çï ¹³éݳÉ); ÷Ëμ. se purifier (μ³ñáÛ³Ï³Ý ³ñ³ïÝ»ñÇó) Ù³ùñáõÃÛáõÝ propreté f; pureté f (³Ý˳éÝáõÃÛáõÝ, ½ïáõÃÛáõÝ); ù³Õ³ùÇ ~ propreté d’une ville; çñǪ É»½íÇ ~ pureté de l’eau, du langage Ù³ùñáõÙ 1) nettoyage m (μݳϳñ³ÝÇ ¨ ³ÛÉÝ); Ù³ùñÙ³Ý ï³É donner à nettoyer 2) épuration f (½ïáõÙ); Ù³ùñٳݪ ½ïÇã Ï³Û³Ý station f d’épuration 3) ÷Ëμ. purification f (Ñá·¨áñ, μ³ñá۳ϳÝ) Ù³ùáõñ propre; pur,e (³Ý˳éÝ, ½áõï, ³Ý³Õ³ñï); net,te; ~ ³÷ë» assiette f propre; ~ áëÏÇ or m pur; ~ ù³ßª ½ï³ù³ß poids m net; ~ »Ï³Ùáõï bénéfice m (profit m) net; ~ ËÇÕ× conscience f nette; ~ª ã·ñí³Í ¿ç page f blanche; ~ û¹áõÙª μ³óûÃÛ³ en plein air Ù³ýdz maffia (mafia) f Ù³ýÇ³Ï³Ý maffieux,-euse Ù³ýÇá½ maffieux,-euse n, maffioso m (pl maffiosi) 639



ٻͳμ»Ïáñ bloc m ٻͳμ»ñ³Ý à grande bouche (Ù»Í μ»-



Ù»Ãá¹³å»ë ï»°ë Ù»Ãá¹³μ³ñ Ù»Ãá¹Çϳ méthode f; procédure f ٻɳٳÕÓ mélancolie f ٻɳٳÕÓ³ÛÇÝ mélancolique ٻɳٳÕÓáï mélancolique ٻɳٳÕÓáïáõÃÛáõÝ mélancolie f; ca-



ñ³Ý áõÝ»óáÕ); ÷Ëμ. vantard,e, fanfaron,ne ٻͳ·³ñ (ٻͳÙáÉ) 1. mégalomane n 2. adj mégalomaniaque ٻͳ·³ñáõÃÛáõÝ (ٻͳÙáÉáõÃÛáõÝ, ٻͳÙïáõÃÛ³Ý ÙáÉáõóù) mégalomanie



fard m (Ùé³ÛÉ ïñ³Ù³¹ñáõÃÛáõÝ)



ٻɳٳÕÓáñ»Ý mélancoliquement ٻɳٳÕÓáõÃÛáõÝ (ٻɳٳÕÓ, ٻɳٳÕ-



f



ÓáïáõÃÛáõÝ) mélancolie f Ù»É³Ý ï»°ë óݳù Ù»Éá¹ÇÏ ï»°ë Ù»Õ»¹³ÛÇÝ Ù»Éá¹ñ³Ù mélodrame m Ù»ÉùÇáñ (åÕÝÓÇ ¨ ÝÇÏ»ÉÇ Ñ³Ù³Ñ³Éí³Íù) melchior m Ù»Ë (·³Ù) clou m; ~»ñáí »ñ»ë³å³ï»É, ·³Ù³½³ñ¹»É clouter vt Ù»Ë³Ï œillet m (ͳÕÇÏÁ); clou m de girofle (ѳٻÙáõÝùÁ) ٻ˳ϳͳé (ٻ˳ϻÝÇ) μëμ. giroflier



ٻͳ·ÉáõË à grande tête ٻͳ¹Çñ de grand format; ~ Éáõë³Ýϳñ



photo f de grand format



ٻͳÃÇí nombreux,-euse ٻͳËáë vantard,e adj/n, fanfaron,ne adj/n,



*hâbleur,-euse n/adj (÷ã³Ý, ¹³ï³ñϳμ³Ý) ٻͳËáë»É (ß³Õ³Ïñ³ï»É, ׳ٳñï³Ï»É) pérorer vi, pontifier vi, faire le fanfaron ٻͳËáëáõÃÛáõÝ vantardise f, *hâblerie f, ËëÏó. fanfaronnade f Ù»Í³Í³Ë de (en) gros; ~ ³é¨ïáõñ commerce m de gros, négoce m; ~ ³é¨ïñáí ½μ³ÕíáÕ grossiste n, négociant,e n; ~ ·ÝáõÙ achat m en gros; ~ ·ÇÝ prix m de gros; ~ í³×³éùÇ Ë³Ýáõà magasin m de vente en gros ٻͳͳí³É volumineux,-euse; encombrant,e (ï»Õ ·ñ³íáÕ, ˳÷³ÝáÕ); massif,-ive; ~ ëÛáõÝ colonne f massive ٻͳϳÝç aux grandes oreilles, qui a de grandes oreilles, ËëÏó. oreillard,e ٻͳѳÙμ³í très fameux,-euse, très renommé,e ٻͳѳë³Ï âgé,e, d’un certain âge ٻͳѳïáñ (ëïí³ñ³Í³í³É) volumineux,-euse ٻͳѳñ· (ٻͳñ·á) très estimé,e ٻͳѳñáõëï 1. adj très riche 2. personne f très riche (d’une grande richesse); ËëÏó., Ýí³ëï. richard,e n ٻͳÑá·³μ³ñ avec générosité; généreusement ٻͳÑá·Ç généreux,-euse; magnanime; clément,e (Ý»ñáÕ³ÙÇï) ٻͳÑá·áõÃÛáõÝ générosité f, grandeur f



m



ٻ˳Ýǽ٠mécanisme m, dispositif m;



ųٳóáõÛóÇ ~ mécanisme d’une horloge; Ù»ù»Ý³ÛÇ ~ mécanisme d’une machine; ÷Ëμ. ѳñϳÛÇÝ ~ dispositif d’impôt; ¹ñ³Ù³Ï³Ý û·ÝáõÃÛ³Ý ~ mécanisme d’une aide monétaire; ßáõÏ³Û³Ï³Ý ïÝï»ëáõÃÛ³Ý ~ mécanisme de l’économie de marché ٻ˳ÝÇÏ ï»°ë Ù»ù»Ý³·áñÍ, Ù»ù»Ý³·»ï ٻ˳ÝÇϳ (Ù»ù»Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ) ·Çï.



mécanique f



ٻ˳ÝÇÏ³Ï³Ý mécanique ٻ˳ÝÇÏáñ»Ý ï»°ë Ù»ù»Ý³μ³ñ Ù»Ë»É (·³Ù»É) clouer vt Ù»Ëí»É être cloué,e Ù»Í grand,e; gros,se (Ëáßáñ); ~ ï»ñáõ-



ÃÛáõÝÝ»ñ grandes puissances f pl; ~ª Ý߳ݳíáñ Ù³ñ¹ÇÏ les grands hommes m pl; ~ª Ëáßáñ ßáõÝ gros chien m; ~ Ù³ëÁª ٻͳٳëÝáõÃÛáõÝÁ la majeure partie, la plupart; ~ Ù³ë³Ùμ pour la plupart, le plus souvent (³Ù»ÝÇó ѳ׳Ë); Ø»Í áõÃÝÛ³ÏÇ ï»ñáõÃÛáõÝÝ»ñÁ le Grand huit, le G-8 ٻͳμ³Ý»É faire le fanfaron, se vanter (de qch) 640



d’âme, magnanimité f; clémence f (Ý»ñáÕ³ÙïáõÃÛáõÝ) ٻͳÑéã³Ï illustre, glorieux,-euse, célèbre, renommé,e ٻͳٳë³Ùμ dans la plupart des cas; le plus souvent (³Ù»ÝÇó ѳ׳Ë) ٻͳٳëÝ³Ï³Ý majoritaire; ~ ÁÝïñ³Ï³ñ· scrutin m majoritaire ٻͳٳëÝáñ»Ý majoritairement ٻͳٳëÝáõÃÛáõÝ majorité f; la plupart (Ù»Í Ù³ëÁ); Ó³ÛÝ»ñÇ ~ majorité des voix (des votes); ٻͳٳëÝáõÃÛ³Ùμ à la majorité; Ó³ÛÝ»ñÇ μ³ó³ñÓ³Ï ~ majorité absolue des voix (des votes); ëï³Ý³É Ó³ÛÝ»ñÇ ~Á recuillir la majorité (réunir la majorité) des voix; ×ÝßáÕ ~ majorité écrasante; ×ÝßáÕ Ù»Í³Ù³ëÝáõÃÛ³Ùμ (Ó³ÛÝ»ñÇ) à une écrasante majorité Ù»Í³Ù»Í 1. notable, remarquable 2. notable m, notabilité f; ù³Õ³ùÇ ~»ñÁª ~ Ù³ñ¹ÇÏ les notables (les notabilités) d’une ville ٻͳÙÇï hautain,e, orgueilleux,-euse, altier,-ière ٻͳÙáÉ (ٻͳ·³ñ) mégalomane n ٻͳÙáÉ³Ï³Ý mégalomaniaque ٻͳÙáÉáõÃÛáõÝ (ٻͳ·³ñáõÃÛáõÝ) mégalomanie f ٻͳÙï³Ý³É s’enorgueillir, se prévaloir (de qch), se targuer (de qch), se rengorger, se pavaner ٻͳÙïáñ»Ý avec hauteur, orgueilleusement ٻͳÙïáõÃÛáõÝ hauteur f, orgueil m, morgue f, outrecuidance f, vanité f ٻͳÛï joufflu,e Ù»Í³Ý³É grandir vi (ѳë³Ï ³éÝ»É); grossir vi (Ëáßáñ³Ý³É); s’agrandir (ï³ñ³Í³Ï³Ý ³éáõÙáí); s’accoître (³×»É); ù³Õ³ùÁ ٻͳó»É ¿ la ville s’est agrandie; ͳí³ÉÁ ~ augmenter de volume ٻͳÝáõÝ illustre; renommé,e; célèbre Ù»Í³ß³Ñ très lucratif,-ive, de grand profit ٻͳ߳é³ã retentissant,e Ù»Í³ß»Ý grandiose



ٻͳß˳ñÑ (Ù³Ïñá³ß˳ñÑ, Ù³Ïñá-



ÏáëÙáë) ÷ÇÉ. macrocosme m (ٻͳßñÃáõÝù, óÝÓñ³ßáõñÃ) lippu,e ٻͳßáõù somptueux,-euse, splendide, majestueux,-euse, pompeux,-euse ٻͳãÛ³ aux grands yeux ٻͳå³ïÇí (très) honorable; très honoré,e (Ù»ÏÇÝ ¹ÇÙ»ÉÇë) ٻͳå»ë grandement; considérablement ٻͳå»ï³Ï³Ý impérialiste ٻͳëÇñï (ɳÛݳëÇñï, ٻͳÑá·Ç) magnanime ٻͳëïÇÝù mamelu,e ٻͳëñïáõÃÛáõÝ (ɳÛÝëñïáõÃÛáõÝ, ٻͳÑá·áõÃÛáõÝ) magnanimité f ٻͳí³×³é (Ù»Í³Í³Ë ³é¨ïñ³Ï³Ý) marchand,e n en gros, grossiste n ٻͳí³ñå»ï (·ñáëÙ³Ûëï»ñ) grand maître m ٻͳíáñ supérieur,e n ٻͳï³Õ³Ý¹ de grand talent ٻͳï³é (·É˳ï³é) lettre f majuscule, majuscule f ٻͳïáÑÙÇÏ (³½Ýí³½³ñÙ) de haute (de bonne) naissance, bien né,e, de haute extraction ٻͳñ³Ýù hommage m, honneur m, vénération f ٻͳñ·á très honoré,e; honorable, vénéré,e ٻͳñ»É honorer vt, vénérer vt; Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñÇÝ Ù»Í³ñáõÙ »Ý Áëï ³ñųÝÇùÝ»ñÇ à tout seigneur tout honneur (¹³ñÓ.) ٻͳñÅ»ù de grande valeur, précieux,euse ٻͳñáõÙ ï»°ë ٻͳñ³Ýù ٻͳóÝ»É 1) élever vt (å³Ñ»É, ëÝáõó»Éª »ñ»Ë³ÛÇÝ, Ù»ÏÇÝ) 2) agrandir vt (ɳÛݳóÝ»É, Áݹ³ñӳϻÉ, Ëáßáñ³óÝ»É, ï³ñ³ÍáõÃÛ³Ý Ù»ç ٻͳóݻɪ å³ïÏ»ñÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ) 3) augmenter vt (³í»É³óݻɪ ³ñ³·áõÃÛáõÝÁ, ³ñï³¹ñáճϳÝáõÃÛáõÝÁ ¨ ³ÛÉÝ) 4) grossir vt (Ëáßáñ³óáõÛóáí) 5) élargir vt (ÁݹɳÛÝ»É, Áݹ³ñӳϻÉ) ٻͳßáõñÃ



641



(³Ùë³Ï³Ý)



(Ëáßáñ³óáõÙ) agrandissement m (å³ïÏ»ñÇ ¨ ³ÛÉÝ); élargissement m (Áݹ³ñÓ³ÏáõÙ, ÁݹɳÛÝáõÙ) ٻͳ÷áñ ventru,e ٻͳù³ÛÉ (Ù»Í-Ù»Í ù³ÛÉ»ñáí) à grands pas ٻͳù³Ý³Ï 1) de gros, en gros; en grande quantité; ~ ³é¨ïáõñ commerce m de gros, gros m; ~ ·Ýáñ¹ acheteur,-euse n en gros; ~ ·Ý»É acheter en gros (en bloc) 2) nombreux,-euse (ٻͳÃÇí) ٻͳùÇà à grand nez Ù»ÍáëÏáñ (Ù»ÍáëÏñ, áëÏñáï) osseux,euse Ù»ÍáõÃÛáõÝ 1) grandeur f, grosseur f (Ëáßáñ ÉÇÝ»ÉÁ); dimensions f pl (ã³÷»ñÇ, ͳí³ÉÇ ~); Ù³Ã. ѳëï³ïáõÝ ~ constante f; μݳϳݪ ÇëÏ³Ï³Ý Ù»ÍáõÃÛ³Ùμª ã³÷»ñáí en vraie grandeur, grandeur nature; 2) majesté f (ïÇïÕáë, í»Ñ³÷³éáõÃÛáõÝ); Ò»ñ¹ ~ Votre majesté Ù»Ï ¥ÙǤ un m, une f; ~ ³Ý·³Ù une fois; ÙdzÛÝ ~ ³Ý·³Ù une seule fois; ~Á ÙÛáõëÇ »ï¨Çó l’un (l’une) après l’autre; ~ ³é ~ un à un (une à une); ~` ÙÇ Ëáëùáí en un mot; Ù³ñ½. ~ ½ñá un à zéro; ~Ç ïñ³Ù³¹ñáõÃÛ³Ý ï³Ï ÉÇÝ»É être à la disposition de qn; ~ÇÝ ï»Õ»Ï³óݻɪ ï»ÕÛ³Ï å³Ñ»Éª Çñ³½»Ï ¹³ñÓÝ»É faire savoir (faire connaître) à qn; ~ÇÝ û·áõï μ»ñ»Éª û·ï³Ï³ñ ÉÇÝ»É faire du bien (être utile) à qn; ~ÇÝ íݳë å³ï׳é»É faire du mal à qn; ~ - ~ (ٻϳϳÝ, ~ ³é ~) un par un (une par une); ~ … ~ tantôt … tantôt; ~ ɳóáõÙ ¿, ~ ÍÇͳÕáõÙ tantôt elle pleure, tantôt elle rit; ~Á l’un m (l’une f); ~Á ¨ ÙÛáõëÁ l’un et l’autre; Ýñ³ÝóÇó ~Á l’un (l’une) d’entre eux Ù»Ï³Ï³Ý un de chaque (Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñÇó Ù»Ï Ñ³ï); un à un (Ù»Ï ³é Ù»Ï); un à chacun (Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñÇÝ Ù»Ï Ñ³ï) ٻϳÙÛ³ annuel,le, d’une année ٻϳÙëÛ³ 1) d’un mois 2) mensuel,le ٻͳóáõÙ



ٻϳÝáó (˳ճÃÕÃÇ, ïáõ½) as m Ù»Ï»Ý d’emblée, tout d’un coup ٻϻݳë mécène m ٻϻݳëáõÃÛáõÝ mécénat m Ù»ÏÁݹٻç alternativement Ù»ÏÁݹÙÇßï une fois pour toutes Ù»ÏÇÏ-Ù»ÏÇÏ un à un (une à une) Ù»ÏÇÝ (å³ñ½, ѳëϳݳÉÇ) clair,e,



net,te, explicite; å³ñ½ áõ ~ clair et net Ù»ÏÉ»½íÛ³Ý unilingue, monolingue Ù»ÏѳñϳÝÇ à un étage Ù»ÏÙ»Ïáõ ï»°ë ÙÇÙÛ³Ýó Ù»Ïݳμ³Ý 1) commentateur,-trice n; ù³Õ³ù³Ï³Ýª Ù³ñ½³Ï³Ý ~ commentateur politique, sportif 2) interprète n (óñ·Ù³Ý, Ù»ÏÝÇã) Ù»Ïݳμ³Ý³Ï³Ý interprétatif,-ive Ù»Ïݳμ³Ý»É commenter vt; interpréter vt (Ù»ÏÝ»É, Éáõë³μ³Ý»É) Ù»Ïݳμ³Ý»ÉÇ interprétable Ù»Ïݳμ³Ýí»É être interprété,e; être commenté,e Ù»Ïݳμ³ÝáõÃÛáõÝ, Ù»Ïݳμ³ÝáõÙ interprétation f, commentaire n; ï»ùëïÇ ~ interprétation du texte; ûñ»ÝùÇ ~ interprétation de la loi Ù»Ïݳų٠(Ù»ÏÝ»Éáõ ųÙ) heure f de départ Ù»Ïݳϻï point m de départ Ù»Ïݳϻñå version f Ù»ÏݳñÏ départ m; Ù³ñ½. ligne f de départ (Ù»Ïݳñϳ·ÇÍ) Ù»Ïݳñϳ·ÇÍ ligne f de départ Ù»ÏݳñϳÛÇÝ Ù³ñ½., ïÝï·. de départ; ~ª Ù»ÏݳñÏÇ ·ÇÍ ligne f de départ; ~ ·ÇÝ prix m de départ Ù»ÏݳñϳÝß³Ý signal m de départ Ù»ÏݳñÏ»É prendre le départ, partir vi Ù»ÏݳñÏÇã (ëï³ñïÛáñ) démarreur m; starter m (ݳ¨ª Ù³ñ½.) Ù»Ïݳñí»ëï herméneutique f Ù»ÏÝ»É1 partir vi (pour) (áõÕ¨áñí»É), aller vi (·Ý³É) Ù»ÏÝ»É2 (å³ñ½»É, »ñϳñ»É) tendre vt; Ó»éùÁ ~ tendre la main Ù»ÏÝ»É3 ï»°ë Ù»Ïݳμ³Ý»É Ù»ÏÝ»ÉÇ ï»°ë Ù»Ïݳμ³Ý»ÉÇ 642



Ù»ÏÝÇã (Ù»Ïݳμ³Ý) interprète n (ï»ùë-



í»É) 4) être marginalisé,e (ѳë³ñ³ÏáõÃÛáõÝÇó ¹áõñë ÙݳÉ) Ù»Ïáõë³óáõÙ 1) isolation f, isolement m (³é³ÝÓݳóáõÙ); Ùß³ÏáõóÛÇÝ ~ isolement culturel 2) localisation f (ï»Õ³ÛݳóáõÙ, ï»Õ³÷³ÏáõÙ) 3) cloisonnement m (Ù»Ïáõë³óí³ÍáõÃÛáõÝ, Ù»ÏáõëÇáõÃÛáõÝ) 4) quarantaine f (ϳñ³ÝïÇÝ) Ù»ÏáõëÇ isolé,e, séparé,e (³Ýç³ï); à part; retiré,e, écarté,e (Ñ»é³óí³Í); ~ ÙÝ³É rester à l’écart, se tenir à l’écart (³é³ÝÓݳݳÉ); ~ ÏÛ³Ýù í³ñ»É vivre dans l’isolement Ù»ÏáõëÇã isolateur m (ë³ñù, ÝÛáõÃ, ųå³í»Ý) Ù»Ï÷áÕ³ÝÇ à un canon, à un coup (Ññ³ó³Ý) Ù»ÏûñÛ³ d’un jour Ù»ÑÛ³Ý temple m païen Ù»Õ³ repentir m; ~ ·³É faire son mea culpa, s’en repentir vi, avouer sa faute; Ù»Õ³¯ mea culpa, c’est ma faute Ù»Õ³¹ñ³Ï³Ý d’accusation; Çñ³íμ. accusatoire; ~ ׳é réquisitoire m; ~ »½ñ³Ï³óáõÃÛáõÝ acte m d’accusation Ù»Õ³¹ñ³×³é Çñ³íμ. réquisitoire m Ù»Õ³¹ñ³Ýù Çñ³íμ. accusation f; inculpation f (ݳ˳ùÝÝáõÃÛ³Ý ÷áõÉáõÙª ÙÇÝ㨠¹³ï³í×ÇéÁ, ³Ùμ³ëï³ÝáõÃÛáõÝ); incrimination f (ѳÝó³Ýù í»ñ³·ñ»ÉÁ); imputation f (³é³Ýó ³å³óáõÛóÝ»ñÇ) Ù»Õ³¹ñ»É Çñ³íμ. accuser vt (de); inculper vt (³Ùμ³ëï³Ý»É); incriminer vt (ѳÝó³Ýù í»ñ³·ñ»É); imputer vt (Ù»Õë³·ñ»É); ÇÝùÝ Çñ»Ý ~ s’accuser Ù»Õ³¹ñ»ÉÇ blâmable; répréhensible; condamnable (¹³ï³å³ñï»ÉÇ) Ù»Õ³¹ñÛ³É (³Ùμ³ëï³ÝÛ³É) Çñ³íμ. accusé,e n; inculpé,e n (ÙÇÝ㨠¹³ï³í×ÇéÁ); ~ÇÝ ³ñ¹³ñ³óÝ»É acquitter un(e) accusé(e); ~Ç ³Ãáé banc m des accusés Ù»Õ³¹ñáÕ (³Ùμ³ëï³ÝáÕ) Çñ³íμ. accusateur,-trice n; å»ï³Ï³Ý ~ accusateur public



ïÇ, »ñ³½Ç ¨ ³ÛÉÝ); exégète m (Ñá·¨áñ ï»ùëï»ñÇ, ²ëïí³Í³ßÝãÇ) Ù»ÏÝáÕ partant,e n/adj; ~Ý»ñ ¨ í»ñ³¹³ñÓáÕÝ»ñ les partants et les revenants Ù»ÏÝáÕ³Ï³Ý herméneutique (÷ÇÉÇëá÷³Û³Ï³Ýª ÏñáÝ³Ï³Ý ï»ùëï»ñÇ Ù»Ïݳμ³ÝáõÃÛ³ÝÁ í»ñ³μ»ñáÕ); ~ ³ñí»ëïª Ù»Ïݳñí»ëï herméneutique f Ù»ÏÝáó ï»°ë ٻϳÝáó Ù»ÏÝí»É (å³éÏ»É, ÷éí»É, Ó·í»É) s’allonger, s’étendre Ù»ÏÝáõÃÛáõÝ ï»°ë Ù»Ïݳμ³ÝáõÃÛáõÝ Ù»ÏÝáõÙ départ m; Ù»ÏÝÙ³Ý Ï»ïª í³Ûñ lieu m de départ Ù»ÏÝáõÙ»ÏÁ quelqu’un (quelqu’une) Ù»ÏáÝ (Ù»ÏáÝÇáÝ, ˳ßË³ß μáõÛëÁ) μëμ. pavot m Ù»Ïï»Õ ensemble, avec qn; ¹ñ³ Ñ»ï ~ d’autre part, par ailleurs, de plus Ù»Ïï»Õ³ÝÇ (³íïáÙ»ù»Ý³, û¹³Ý³í) monoplace; ~ û¹³Ý³í avion m monoplace, monoplace m Ù»Ïï»Õ»É unir vt, réunir vt Ù»ÏáõÏ»ë un(e) ... et demi(e); ~ ÏÇÉá·ñ³Ù un kilo et demi; ~ ų٠une heure et demie Ù»Ïáõë³Ëáõó cachot m Ù»Ïáõë³Ý³É s’isoler; se retirer (Ñ»é³Ý³É); s’écarter (ÙÇ ÏáÕÙ ù³ßí»É) Ù»Ïáõë³ñ³Ý 1) isoloir m (ÁÝïñ³ËóÇÏ); box m 2) cachot m (å³ïųËáõó) Ù»Ïáõë³ó³Í isolé,e (Ù»ÏáõëÇ, ³é³ÝÓݳó³Í); marginal,e adj/n (㻽áù³ó³Í, ѳë³ñ³ÏáõÃÛáõÝÇó ¹áõñë Ùݳó³Í) Ù»Ïáõë³óÝ»É 1) isoler vt (³é³ÝÓݳóÝ»É) 2) bloquer vt (ßñç³÷³Ï»É) 3) localiser vt (ï»Õ³÷³Ï»É); ѳٳ׳ñ³ÏÁ ~ localiser l’épidémie 4) écarter vt (Ñ»é³óÝ»É) 5) marginaliser vt (㻽áù³óÝ»É, ѳë³ñ³ÏáõÃÛáõÝÇó ¹áõñë ÃáÕÝ»É) Ù»Ïáõë³óí³ÍáõÃÛáõÝ (Ù»ÏáõëÇáõÃÛáõÝ) cloisonnement m Ù»Ïáõë³óí»É 1) être isolé,e (³é³ÝÓݳóí»É) 2) être localisé,e (ï»Õ³÷³Ïí»É) 3) être écarté,e (Ñ»é³ó643



Ù»Õ³¹ñí»É être accusé,e; être inculpé,e



Ù»ÕÙ 1. adj doux-douce; bas,se; ~ Ó³ÛÝ



(³Ùμ³ëï³Ýí»É) Ù»Õ³¹ñáõÙ 1) ï»°ë Ù»Õ³¹ñ³Ýù 2) Çñ³íμ. incrimination f Ù»Õ³Û³·Çñ lettre f (déclaration f) de repentir Ù»Õ³Ýã³Ýù ï»°ë Ù»Õ³ÝãáõÙ Ù»Õ³Ýã»É (Ù»Õù ·áñÍ»É) pécher vi; ²ëïÍá ¹»Ù ~ pécher contre Dieu Ù»Õ³ÝãáÕ (Ù»Õ³íáñ) pécheur m, pécheresse f Ù»Õ³ÝãáõÙ péché m Ù»Õ³å³ñï coupable adj/n; condamné,e adj/n (¹³ï³å³ñïÛ³É) Ù»Õ³å³ñï»É culpabiliser vt Ù»Õ³å³ñïáÕ culpabilisant,e Ù»Õ³å³ñïáõÃÛáõÝ culpabilisation f Ù»Õ³íáñ coupable adj/n; fautif,-ive (ë˳Éí³Í); pécheur-pécheresse n (Ù»Õù ·áñÍ³Í ³ÝÓ); ~Ý»ñÇÝ å»ïù ¿ å³ïÅ»É il faut punir les coupables; ~ »Ùª ÇÙ Ù»Õùáí ¿ c’est (de) ma faute; ~ ã»Ùª ÇÙ Ù»Õùáí ã¿ ce n’est pas (de) ma faute Ù»Õ³íáñáõÃÛáõÝ culpabilité f; Ù»Õ³íáñáõÃÛ³Ý ½·³óáõÙ ³é³ç³óÝ»É culpabiliser vt; Ù»Õ³íáñáõÃÛ³Ý ³ëïÇ×³Ý degré m de culpabilité Ù»Õ»¹³ÛÇÝ mélodique (Ù»Õ»¹áõÝ í»ñ³μ»ñáÕ); mélodieux,-euse (ù³Õóñ³Éáõñ, μ³ñ»ÑÝãáõÝ, Ù»Éá¹ÇÏ) Ù»Õ»¹³ÛÝáñ»Ý mélodieusement Ù»Õ»¹³ÛÝáõÃÛáõÝ mélodie f Ù»Õ»¹Ç »ñÅßï. mélodie f, air m; motif m Ù»Õ»ëÇÏ (³Ù»ÃÇëï, óÝϳ·ÇÝ ù³ñ) améthyste f Ù»ÕÏ 1) sans volonté (ϳٳ½áõñÏ), veule, faible de caractère (ÃáõɳÙáñÃ) 2) efféminé,e (÷³÷ϳëáõÝ) 3) flasque (³É³ñÏáï, ÑáõÛÉ, ³Ý³ßËáõÛÅ) Ù»ÕÏ³Ý³É 1) perdre la volonté (ϳٳ½ñÏí»É), devenir veule 2) s’efféminer (÷³÷ϳëáõݪ ÷³÷ϳÙáñà ¹³éݳÉ) Ù»ÕÏáõÃÛáõÝ 1) perte f de volonté, veulerie f (ϳٳ½áõñÏ ¹³éݳÉÁ) 2) mollesse f; amollissement m (÷³÷ϳëáõÝáõÃÛáõÝ)



voix douce; ~ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ musique f douce 2. 1) »ñÅßï. piano adv/m; ß³ï ~ pianissimo adv/m 2) doucement (Ù»ÕÙáñ»Ý) Ù»ÕÙ³·ÇÝ doucement Ù»ÕÙ³Ó³ÛÝ μÝëï. mélodieux,-euse; harmonieux,-euse Ù»ÕÙ³Ý³É s’adoucir; s’atténuer (ûè³Ý³É); s’attendrir (·áõÃÁª ëÇñïÁ ß³ñÅí»É, ˳ݹ³Õ³ï³Ýù ½·³É); s’apaiser (ó³íÁ); se calmer (ѳݹ³ñïí»É) Ù»ÕÙ³ë³Ï³Ý euphémique Ù»ÕÙ³ëÇñï au cœur tendre; bon,ne (μ³ñÇ) Ù»ÕÙ³ëáõÃÛáõÝ euphémisme m Ù»ÕÙ³óÝ»É adoucir vt; atténuer vt (ó³íÁ, ïå³íáñáõÃÛáõÝÁ, ѳÝó³ÝùÁ); assouplir vt (μݳíáñáõÃÛáõÝÁ) Ù»ÕÙ³óáõÙ atténuation f, adoucissement m; amortissement m (ѳñí³ÍÇ); apaisement m (ѳݹ³ñï»óáõÙ); Çñ³íμ. å³ïÅÇ ~ atténuation de la peine; Ù³ñ½. amorti m (÷³÷ϳóáõÙª ·Ý¹³ÏÇ Ñ³ñí³ÍÇ) Ù»ÕÙ³óáõóÇã atténuant,e; Çñ³íμ. ~ ѳݷ³Ù³ÝùÝ»ñ, ~ ¹»åù ѳÝó³Ý³ó circonstances f pl atténuantes Ù»ÕÙ³ù³ÛÉ à pas légers Ù»ÕÙ»É atténuer vt, adoucir vt, affaiblir vt (ÃáõɳóÝ»É), alléger vt (ûè³óÝ»É); amortir vt (ѳñí³ÍÁ, óÝóáõÙÁ) Ù»ÕÙÇÏ doucement, tout doucement Ù»ÕÙÇã (óÝóáõÙÁª ó÷³Ñ³ñáõÙÁª ѳñí³ÍÁ Ù»ÕÙáÕ ë³ñù, ³Ùáñïǽ³ïáñ) ï»Ë. amortisseur m Ù»ÕÙÇã³ÛÇÝ ¥Ù»ÕÙÇãǤ ï»Ë. d’amortissement Ù»ÕÙáñ»Ý doucement, en douceur (ù³ÕóñáõÃÛ³Ùμ) Ù»ÕÙáó »ñÅßï. sourdine f Ù»ÕÙáõÃÛáõÝ (ÝñμáõÃÛáõÝ, ùÝùßáõÃÛáõÝ) douceur f Ù»ÕÙáõÙ (ѳñí³ÍÇ, óÝóÙ³Ý, ó÷³Ñ³ñÙ³Ý) amortissement m Ù»Õë³μ»ñ qu porte le péché Ù»Õë³·áñÍ coupable adj/n, criminel,le adj/n



644



Ù»Õë³·áñÍáõÃÛáõÝ crime m, délit m Ù»Õë³·ñ»É Çñ³íμ. imputer vt, incriminer vt,



Ù»Õñ³ß³ï riche en miel Ù»Õñ³çáõñ hydromel m Ù»Õñ³ïáõ ï»°ë Ù»Õñ³μ»ñ Ù»Õñ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ production f du



inculper vt



Ù»Õë³·ñáõÙ Çñ³íμ. imputation f, incul-



miel; apiculture f (Ù»Õí³μáõÍáõÃÛáõÝ) Ù»Õáõ abeille f; ~Ý Ë³ÛÃáõÙ ¿ l’abeille pique ◊ Ù»ÕíÇ å»ë Åñ³ç³Ý laborieux comme une abeille Ù»Õù 1) faute f (Ù»Õ³íáñáõÃÛáõÝ); ÇÙ ~áí ¿ c’est de (par) ma faute; áñ¨¿ Ù»ÏÇ ~áí par la faute de qn; ~Á áõñÇßÇ íñ³ μ³ñ¹»É rejeter la faute sur qn; Çñ³íμ. ~Ǫ ѳÝó³íáñáõÃÛ³Ý ³ëïÇ׳ÝÁ degré m de culpabilité 2) »Ï»Õ., ÏñáÝ. péché m; ٳѳóáõ ~ péché mortel; ~ ·áñÍ»É commettre un péché; ~»ñÁ Ëáëïáí³Ý»Éª ù³í»É avouer (confesser) ses péchés Ù»Õù³Ý³É ËëÏó. (ËÕ׳É) avoir pitié (de qn), prendre qn en pitié Ù»Ùμñ³Ý ï»Ë. membrane f Ù»Ùáñ³Ý¹áõÙ ï»°ë Ñáõß³·Çñ ٻݳμÝ³Ï solitaire, isolé,e ٻݳ·ñ³Ï³Ý monographique ٻݳ·ñáõÃÛáõÝ monographie f ٻݳ½·³ÛÇÝ monoethnique; ~ å»ïáõÃÛáõÝ état m monoethnique ٻݳËáë»É monologuer vi, soliloquer vi; parler tout seul (ÇÝùÝ Çñ»Ý Ëáë»É) ٻݳËáëáõÃÛáõÝ monologue m, soliloque m (ÇÝùÝ Çñ»Ý Ëáë»ÉÁ); aparté m ٻݳËáõó cellule f, cachot m (ÙdzͳÕϳٳÝ, ٻݳͳÕÏ³Ù³Ý áñáõ٠ϳñ»ÉÇ ¿ ÙdzÛÝ Ù»Ï Í³ÕÇÏ ¹Ý»É) soliflore m Ù»Ý³Ï seul,e, tout(e) seul(e); solitaire (ÙdzÛݳÏ); ݳ ~ ¿ ³åñáõÙ il vit seul ٻݳϳï³ñ soliste n ٻݳϳï³ñáõÙ solo m ٻݳϻóáõÃÛáõÝ vie d’ermite (d’anachorète); solitude f (ÙdzÛÝáõÃÛáõÝ), isolement m (Ù»ÝáõÃÛáõÝ, Ù»Ïáõë³óáõÙ) ٻݳÏÛ³ó ermite m, anachorète m (Ïñáݳíáñ); reclus,e adj/n, solitaire; ~Ç ÏÛ³Ýù vie f d’ermite; ~Ç ÏÛ³Ý-



pation f



Ù»Õë³½»ñÍ»É déculpabiliser vt Ù»Õë³½»ñÍáõÙ déculpabilisation f Ù»Õë³ÏÇó complice n Ù»Õë³Ïó»É être complice, participer à



une complicité



Ù»Õë³ÏóáõÃÛáõÝ complicité f Ù»Õí³μçÇç alvéole m, cellule f d’abeille Ù»Õí³μáõÍ³Ï³Ý apicole Ù»Õí³μáõÍáõÃÛáõÝ (Ù»Õí³å³ÑáõÃÛáõÝ)



apiculture f, élevage m d’abeilles



Ù»Õí³μáõÛÍ (Ù»Õí³å³Ñ) apiculteur,-



trice n, éleveur,-euse n d’abeilles



Ù»Õí³μáõÛÝ (÷»Ã³Ï) ruche f Ù»Õí³ËáõÙμ (å³ñë, Ù»Õí³å³ñë)



essaim m d’abeilles Ù»Õí³Ù³Ûñ reine f de la ruche Ù»Õí³Ýáó rucher m (÷»Ã³Ï³Ýáó), ruche f (÷»Ã³Ï); ~Ǫ ÷»Ã³ÏÇ å»ë ï½½³É bourdonner comme une ruche Ù»Õí³å³Ñ ï»°ë Ù»Õí³μáõÛÍ Ù»Õí³å³ÑáõÃÛáõÝ ï»°ë Ù»Õí³μáõÍáõÃÛáõÝ Ù»Õí³å³ñë ï»°ë Ù»Õí³ËáõÙμ Ù»Õí³÷»Ã³Ï ruche f Ù»Õñ miel m; ³Ý³ñ³ï ~ miel pur ◊ ~Ç



å»ë ù³Õóñ doux comme (le) miel



Ù»Õñ³μ»ñ (Ù»Õñ³ïáõ) mellifère Ù»Õñ³μÉÇà (ù³Õóñ³μÉÇÃ, ³Ýáõ߳ѳó)



pain m d’épice au miel



Ù»Õñ³·áõÛÝ couleur f de miel Ù»Õñ³¹¹áõÙ μëμ. potiron m Ù»Õñ³ÉÇ¥ó¤ mielleux,-euse Ù»Õñ³ÉáõëÇÝ ï»°ë Ù»Õñ³ÙÇë Ù»Õñ³Íáñ 1) ï»°ë Ù»Õñ³Ñ³Ù 2) ÷Ëμ. ~



Ëáëù»ñ paroles f pl mielleuses



Ù»Õñ³Ñ³Ù mielleux,-euse Ù»Õñ³Ñ³ó gâteau m de miel Ù»Õñ³×³Ý× (Ù»Õáõ) abeille f Ù»Õñ³Ù³Ý pot m de miel Ù»Õñ³ÙÇë lune f de miel Ù»Õñ³ÙáÙ cire f Ù»Õñ³ÛÇÝ de miel, mielleux,-euse Ù»Õñ³ÝáõÛß mielleux,-euse



645



ùáí ³åñ»É vivre en ermite (comme un ermite) ٻݳÏÝáó (ÙáÝáÏÉ) monocle m ٻݳÏáõÃÛáõÝ (Ù»ÝáõÃÛáõÝ) solitude f ٻݳѳٳñ solo m ٻݳѳٻñ· récital m ٻݳӳÛÝ »ñÅßï. monotone ٻݳӳÛÝáõÃÛáõÝ »ñÅßï. monotonie f ٻݳٳñï duel m; ~Ç Ï³Ýã»É provoquer qn en duel (Ó»éÝáó Ý»ï»É) ٻݳٳñï»É se battre en duel ٻݳٳñïÇÏ (ٻݳٳñïÇ Ù³ëݳÏÇóÝ»ñÇó Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñÁ) duelliste m ٻݳÙáÉ monomane adj/n, monomaniaque adj/n ٻݳÙáÉáõÃÛáõÝ monomanie f ٻݳÙáõëÇÝ monogame adj/n (áñÁ ÙÇ³Å³Ù³Ý³Ï áõÝÇ Ù»Ï ÏÇÝ, Ù»Ï ³ÙáõëÇÝ); ~ ÅáÕáíáõñ¹Ý»ñ peuples m pl monogames ٻݳÙáõëÝ³Ï³Ý monogamique ٻݳÙáõëÝáõÃÛáõÝ (ÙdzÏÝáõÃÛáõÝ ¨ ÙdzÛñáõÃÛáõÝ) monogamie f ٻݳݻñϳ۳óáõÙ spectacle m à un seul personnage, spectacle solo, one man show ٻݳÝí³· solo m ٻݳÝí³·»É jouer vt en solo ٻݳßÝáñÑ 1) monopole m; å»ï³Ï³Ý ~ monopole d’État; Çñ ~Á ¹³ñÓÝ»É monopoliser vt 2) privilège m, exclusivité f (³é³ÝÓݳßÝáñÑ, ³ñïáÝáõÃÛáõÝ); Ý»ñϳÝÛáõûñÇ í³×³éùÇ ~ exclusivité du commerce du colorat ٻݳßÝáñѳÛÇÝ monopolistique, de monopole; privilégié,e (³é³ÝÓݳßÝáñѪ ³ñïáÝáõÃÛáõÝ áõÝ»óáÕ) ٻݳßÝáñѳï»ñ monopoleur,-euse n, monopoliste n ٻݳßÝáñѳïÇñ³Ï³Ý monopoleur,euse ٻݳßÝáñѳïÇñáõÃÛáõÝ ï»°ë ٻݳ-



ٻݳå³ñ»É danser en solo ٻݳå³ñáÕ, ٻݳå³ñáõÑÇ danseur,-



euse n en solo, soliste n



ٻݳë³Ñù Ù³ñ½. patinage m individuel ٻݳëï³Ý monastère m, cloître m,



couvent m



ٻݳëïí³Í (Ùdzëïí³Í) monothéiste n/adj



(Ùdzëïí³ÍáõÃÛáõÝ) monothéisme m ٻݳíáñ isolé,e, solitaire ٻݳï»ñ ï»°ë ٻݳßÝáñѳï»ñ ٻݳïÇñ³Ï³Ý ï»°ë ٻݳßÝáñѳïÇٻݳëïí³ÍáõÃÛáõÝ



ñ³Ï³Ý ٻݳïÇñáõÃÛáõÝ ï»°ë ٻݳßÝáñÑ Ù»Ý³ïÝï»ë exploitant,e n individuel,le ٻݳïÝï»ëáõÃÛáõÝ exploitation f indi-



viduelle



ٻݳù³ñ monolithe adj/n ٻݻç»ñ ï»°ë ϳé³í³ñÇã ٻݻçÙ»Ýï ï»°ë ϳé³í³ñáõ٠ٻݻñ· solo m; air m (³ñdz); ûå»-



ñ³ÛÇÝ ~ air d’opéra



ٻݻñ·»É chanter vt en solo ٻݻñ·Çã, ٻݻñ·ãáõÑÇ soliste n Ù»ÝÃáÉ ¹Õ·ñÍ. menthol m Ù»ÝÇÙ³ëï É»½íμ. monosémique Ù»ÝÇÙ³ëïáõÃÛáõÝ É»½íμ. monosémie f Ù»ÝÇÝ·Çï (·ÉËáõÕ»ÕÇ Ã³Õ³ÝÃÇ μáñμá-



ùáõÙ) μÅßÏ. méningite f



Ù»ÝÇß˳ÝáõÃÛáõÝ ùÕù. monocratie f Ù»Ý-Ù»Ý³Ï tout(e) seul(e) Ù»Ýߨǽ٠å³ïÙ., ùÕù. menchévisme m Ù»ÝߨÇÏ å³ïÙ., ùÕù. menchévik n/adj Ù»ÝáõÃÛáõÝ solitude f Ù»Ýù nous; ~ ѳۻñë nous autres



Arméniens



Ù»ç 1) dans; ï»ïñÇ ~ dans le cahier 2)



à l’intérieur (Ý»ñëáõÙ); ѳٳÛÝùÇ ~ª Ý»ñëáõÙ à l’intérieur d’une communauté 3) parmi (ÙÇç³í³ÛñáõÙ, ß³ñùáõÙ); »ñÇï³ë³ñ¹Ý»ñÇ ~ª »ñÇï³ë³ñ¹áõÃÛ³Ý ÙÇç³í³ÛñáõÙ parmi les jeunes 4) entre (ÙÇç¨); Ù»ñ ~ ³ë³Í entre nous (soit dit) Ù»çμ»ñ»É citer vt Ù»çμ»ñáõÙ citation f; extrait m (ѳïí³Í, ù³Õí³Íù); ~ ³Ý»Éª ϳï³ñ»É citer vt



ßÝáñÑ Ù»Ý³ßÝáñÑ»É monopoliser vt ٻݳßÝáñÑáÕ monopolisateur,-trice adj/n ٻݳßÝáñÑáõÙ monopolisation f ٻݳå³Ûù³ñ combat m singulier ٻݳå³ñ danse f solo 646



Ù»ç¹Çñ signet m (·ñùÇ) Ù»çï»Õ milieu m; ë»ÝÛ³ÏÇ ~Á le milieu



Ù»ï³Éáõñ· ï»°ë Ù»ï³Õ³·áñÍ Ù»ï³Éáõñ·Ç³ ï»°ë Ù»ï³Õ³·áñÍáõÃÛáõÝ Ù»ï³Éáõñ·Ç³Ï³Ý ï»°ë Ù»ï³Õ³·áñÍ³Ï³Ý Ù»ï³Õ métal m; ³½ÝÇí ~Ý»ñ métaux pl



de la pièce; ~áõÙ au milieu de; ÷áÕáóÇ ~áõÙ au milieu de la rue; ×Çßï ~áõÙ au beau milieu de Ù»çù 1) dos m; ~áí ßñçí»É, ~Á ßñç»É ¹»åÇ tourner le dos à; ~Ç íñ³ å³éÏ»É coucher sur le dos; ~Ç íñ³ ÁÝÏÝ»É tomber à la renverse; ~Ç íñ³ ÉáÕ³É nager sur le dos; ~áí Ñ»Ýí»É s’adosser; ~ - ~Ç dos à dos 2) dossier m (ÃÇÏݳϪ ³ÃáéÇ, Ýëï³ñ³ÝÇ ¨ ³ÛÉÝ) 3) taille f (·áïϳï»Õ) Ù»é³Í mort,e; décédé,e (í³Ë׳Ýí³Í); ~ É»½áõ langue f morte Ù»é»É mort,e n; cadavre m Ù»é»É³·áõÛÝ d’une pâleur mortelle, livide Ù»é»É³ÍÇÝ mort(e)-né(e) n; ~ »ñ»Ë³ enfant m mort-né Ù»é»É³Ñ³ñóáõÃÛáõÝ nécromancie f (Ù»é»É³ÑÙ³ÛáõÃÛáõÝ), spiritisme m (᷻ѳñóáõÃÛáõÝ) Ù»é»É³Ñ³ñóáõÏ nécromancien,ne n (Ù»é»É³ÑÙ³), spirite n (᷻ѳñóáõÏ) Ù»é»É³ÛÇÝ de mort; ~ ÉéáõÃÛáõÝ silence m de mort ◊ ~ ª Ù»é»ÉǪ ß³ï ËáñÁ ùÝáí ùÝ»É dormir d’un sommeil de plomb (du juste) Ù»é»É³åë³Ï couronne f mortuaire Ù»é»É³ëï³Ý nécropole f Ù»é»Éáó »Ï»Õ. jour m des Morts Ù»éÛ³É mort,e; ï³ñí³ ~ »Õ³Ý³Ï morte saison f; ýǽ., ï»Ë., ÷Ëμ. ~ Ï»ï point m mort; ~ Íáí la mer Morte Ù»éÝ»É mourir vi; décéder vi (í³Ë׳Ýí»É); succomber vi (ã¹ÇٳݳÉ) ◊ ·Ý³ Ù»éÇñ, ³ñÇ ëÇñ»Ù quand le puits est sec, on sait ce que vaut l’eau; bien perdu, bien connu Ù»éáÝ »Ï»Õ. Saint Chrême m, Sainte Huile f (ëñμ³ÉáõÛë ~) Ù»éáÝ»É »Ï»Õ. oindre vt Ù»éáÝûñÑÝ»ù (Ù»éáÝûñÑÝáõÃÛáõÝ) »Ï»Õ. bénédiction f du Saint Chrême Ù»éóÝ»É faire mourir qn, tuer vt (ëå³Ý»É) Ù»ëdz ÏñáÝ. messie m



précieux; ·áõݳíáñ ~Ý»ñ métaux pl non ferreux; ãųݷáïíáÕ ~ métal inoxidable Ù»ï³Õ³μ»ñ métallifère Ù»ï³Õ³·»ï métallographe n Ù»ï³Õ³·Çï³Ï³Ý métallographique Ù»ï³Õ³·ÇïáõÃÛáõÝ métallographie f Ù»ï³Õ³·áñÍ (Ù»ï³Éáõñ·) métallurgiste m Ù»ï³Õ³·áñͳϳÝ(Ù»ï³Éáõñ·Ç³Ï³Ý) métallurgique Ù»ï³Õ³·áñͳñ³Ý usine f métallurgique (Ù»ï³Éáõñ·Ç³) Ù»ï³Õ³·áñÍáõÃÛáõÝ métallurgie f; ë¨ ~ sidérurgie f; ·áõݳíáñ ~ métallurgie non ferreuse; ͳÝñ ~ métallurgie lourde Ù»ï³Õ³¹ñ³Ù monnaie f, pièce f (de monnaie); Ù³Ýñ ~ petite monnaie; Ï»ÕÍ ~ fausse monnaie Ù»ï³Õ³Ã»ñà tôle f; feuille f de métal Ù»ï³Õ³É³ñ fil m de fer, fil m métallique; câble m (Ù³ÉáõË) Ù»ï³Õ³Ï³Ý métallique, de (en) métal Ù»ï³Õ³Ï»ñå métalloïde adj/n Ù»ï³Õ³ÓáÕ barre f de fer, tige f métallique; tringle f (í³ñ³·áõÛñÇ) Ù»ï³Õ³ÓáõÉ³Ï³Ý de fonderie; ~ í³é³ñ³Ý fourneau m de fonderie Ù»ï³Õ³Óáõɳñ³Ý fonderie f Ù»ï³Õ³ÓáõÉáõÃÛáõÝ,



Ù»ï³Õ³ÓáõÉáõÙ



fonte f du métal Ù»ï³Õ³ÛÇÝ métallique Ù»ï³Õ³ÝÇß (ѳٳñ³ÝÇß, Å»ïáÝ) jeton m Ù»ï³Õ³ß³åÇÏ (³ï³ÙÇ) couronne f Ù»ï³Õ³å³ï»É métalliser vt Ù»ï³Õ³å³ïáõÙ métallisation f Ù»ï³Õ³ç³ñ¹áÝ ferraille(s) f (pl) Ù»ï³Õ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f des métaux Ù»ï³Õ», Ù»ï³ÕÛ³ métallique, de métal; ~ Ó³ÛÝ voix f métallique 647



Ù»ï³ùë soie f; μݳϳݪ ³ñÑ»ëï³Ï³Ý



ù³Õ³ù, ݳ¨ª Ù³Ûñ³ù³Õ³ù) métropole f Ù»ïñáåáÉÇï»Ý métropolitain m, métro



~ soie naturelle, artificielle Ù»ï³ùë³·áñÍ sériculteur,-trice n (ß»ñ³Ù³å³Ñ) Ù»ï³ùë³·áñÍ³Ï³Ý séricicole; ~ ý³μñÇϳ soierie f Ù»ï³ùë³·áñͳñ³Ý usine f de soie; soierie f Ù»ï³ùë³·áñÍáõÃÛáõÝ sériciculture f (ß»ñ»Ù³å³ÑáõÃÛáõÝ); soierie f (Ù»ï³ùëÇ ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ ¨ í³×³éù); industrie f de soie (Ù»ï³ùëÇ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ) Ù»ï³ùë³Ã»É fil m de soie Ù»ï³ùë³½·»ëï (Ù»ï³ùëÛ³ ½·»ëï) robe f de soie Ù»ï³ùë³ÝÙ³Ý (÷³ÛÉáõÝ áõ ÷³÷áõÏ) soyeux,-euse Ù»ï³ùë», Ù»ï³ùëÛ³ (Ù»ï³ùëÇ) de soie, en soie; ~ ½·»ëï robe f de soie; ~ Ïïáñ»Õ»Ý soierie f Ù»ï³ùë»Õ»Ý soierie(s) f (pl) Ù»ï³ýǽÇÏ (μݳ½³Ýó³·»ï) métaphysicien,ne n Ù»ï³ýǽÇϳ (μݳ½³ÝóáõÃÛáõÝ) métaphysique f Ù»ï³ýǽÇÏ³Ï³Ý (μݳ½³Ýó³Ï³Ý) métaphysique Ù»ï»áñÇï ï»°ë »ñÏݳù³ñ Ù»ïñ mètre m; ù³é³ÏáõëÇ ~ mètre carré (m2); Ëáñ³Ý³ñ¹ ~ mètre cube (m3); ·Í³ÛÇÝ ~ª ·Í³Ù»ïñ mètre courant (m.c.) Ù»ïñ³Å ï»°ë Ù»ïñ³ã³÷áõÙ Ù»ïñ³Ï³Ý métrique; ~ ѳٳϳñ· système m métrique Ù»ïñ³Ýáó d’un mètre (Ù»Ï Ù»ïñ³Ýáó) Ù»ïñ³ã³÷»É métrer vt Ù»ïñ³ã³÷áõÙ métrage m Ù»ïñá métro m ◊ ~, ³ß˳ï³Ýù, ùáõÝ métro, boulot, dodo (÷³ñǽóÇ ³ß˳ï³íáñÇ íÇ׳ÏÁ μÝáñáßáÕ ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ) Ù»ïñáÙ»ù»Ý³í³ñ conducteur,-trice n de métro Ù»ïñáÝáÙ ï»°ë ã³÷³Ñ³ñ, ³Ù³Ý³-



m



Ù»ñ notre, nos; ~ ¹åñáóÁ notre école; ~



áõëáõóÇãÝ»ñÁ nos professeurs



Ù»ñ³½ÝÛ³ (Ù»ñ³½·Ç) de notre nation Ù»ñ³Ý (ٳϳñ¹) levain m (ѳóÇ);



présure f (ϳÃÇ)



Ù»ñ»É mettre du levain Ù»ñà parfois, quelquefois, tantôt; ~ … ~



… tantôt … tantôt …; ~ ɳí, ~ í³ï tantôt bien, tantôt mal Ù»ñÃÁݹٻñà de temps en temps, de temps à autre Ù»ñÅ»É 1) refuser vt (à qn); Ýí»ñÁ ~ refuser un cadeau 2) rejeter vt (í×é³μ³ñ ~, ¹»Ù ÉÇÝ»É); ³é³ç³ñÏÁ ~ rejeter la proposition 3) repousser vt (ãμ³í³ñ³ñ»Éª ¹ÇÙáõÙÁ, Ëݹñ³ÝùÁ); Ù»ÏÇ û·ÝáõÃÛáõÝÁ ~ª ãÁݹáõÝ»É repousser l’aide de qn 4) se prononcer contre (¹»Ù ³ñï³Ñ³Ûïí»É), opposer un refus (Ù»ñÅáÕ³Ï³Ý å³ï³ëË³Ý ï³É) 5) décliner vt (ãÁݹáõÝ»É), rebuter vt (í³Ý»É) Ù»ñÅ»ÉÇ rejetable; récusable Ù»ñÅáÕ³Ï³Ý 1) négatif,-ive (μ³ó³ë³Ï³Ý); ~ å³ï³ëË³Ý réponse f négative; ~ å³ï³ëË³Ý ï³É opposer un refus 2) négationniste (ÅËïáճϳÝ); ~ Ï»óí³Íù attitude f négationniste Ù»ñÅáճϳÝáõÃÛáõÝ (Ù»ñÅ»Éáõª Ù»ñÅáÕ³Ï³Ý ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, ÅËïáճϳÝáõÃÛáõÝ) négationnisme m; Ù»ñÅáճϳÝáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó, Ù»ñÅáÕ³Ï³Ý négationniste n Ù»ñÅí»É être refusé,e, être rejeté,e; essuyer un refus, se heurter à un refus Ù»ñÅáõÙ refus m; rejet m (¹ÇÙáõÙÇ, Ëݹñ³ÝùÇ); déni m (Ññ³Å³ñáõÙ); ~ ëï³Ý³É essuyer un refus, se heurter à un refus Ù»ñÇÝáë mérinos m (áã˳ñÇ ï»ë³Ï ¨ Ýñ³ μáõñ¹Á) Ù»ñÏ nu,e; deshabillé,e (³é³Ýó ѳ·áõëïÇ, ѳ·áõëïÁ ѳݳÍ, ѳÝ-



ϳã³÷, ³Ù³Ý³Ï³óáõÛó Ù»ïñáåáÉ (·É˳íáñª Ï»ÝïñáÝ³Ï³Ý 648



des (les phares codes)



í³Í); dénudé,e (Ù»ñϳó³Í); μáÉáñáíÇÝ ~ tout(e) nu(e), complètement nu,e; ~ ͳé arbre m dénudé; ÙdzÛÝ ~ Ãí»ñ rien que des chiffres Ù»ñÏ³Ý³É se mettre à nu, se dénuder; se deshabiller (ѳ·áõëïÁ ѳݻÉ, ѳÝí»É) Ù»ñϳݹ³Ù tout(e) nu(e); ËëÏó. à poil Ù»ñϳÝïÇÉ ï»°ë ߳ѳÙáɳϳÝ, ߳ѳ-



Ù»ñӳϳ proche, voisin,e; attenant,e



(ÏÇó, ѳñ³ÏÇó)



Ù»ñӳϳÛù alentours m pl, environs m pl;



parages m pl; ~áõÙ à proximité (de); ~ Ù³ñ¹ ãϳ il n’y a personne aux alentours; abords m pl (Ù³ïáõÛóÝ»ñ) Ù»ñӳϻï point m rapproché; ³ëïÕ·. périgée m Ù»ñÓ³ÏÇó proche, voisin,e; contigu,ë Ù»ñÓ³ÏóáõÃÛáõÝ rapprochement m, voisinage m; contiguïté f Ù»ñÓ³Ù³ñï combat m rapproché; corps à corps m (ÁÙμß³Ù³ñïǪ μéÝóù³Ù³ñïÇ Ù»ç) Ù»ñÓ³íáñ proche adj/n; intime (Ùï»ñÇÙ); Ø»ñÓ³íáñ ²ñ¨»Éù ProcheOrient m; ~ ³½·³Ï³Ý proche parent m Ù»ñÓ³íáñáõÃÛáõÝ proximité f, voisinage m, contiguïté f Ù»ñÓ³ï³ñ d’approche; ~ áõÕÇÝ»ñ voies f pl d’approche Ù»ñÓ³ñ¨³¹³ñÓ³ÛÇÝ subtropical,e (»ÝÃ³μ¨»é³ÛÇÝ) Ù»ñÓ³ñÏïÇÏ³Ï³Ý subarctique Ù»ñÓ³÷ÝÛ³ riverain,e (·»ïÇ); côtier,ière, littoral,e (ÍáíÇ); ÍáíÇ ~ ·áïÇ littoral m, ligne f côtière Ù»ñÓμ³ÉÃÛ³Ý (μ³ÉÃÛ³Ý) balte; ~ »ñÏñÝ»ñ pays m pl baltes (Lituanie f, Lettonie f, Estonie f) Ù»ñÓ쨻é³ÛÇÝ circumpolaire Ù»ñÓ»Ý³É s’approcher de, se rapprocher; approcher vi, aborder vt (Ùáï»Ý³É) Ù»ñӻݳÉÇ approchable, abordable; accessible (Ù³ïã»ÉÇ) Ù»ñÓ»óÝ»É approcher vt Ù»ñÓ»óáõÙ rapprochement m Ù»ñÓù³Õ³ù³ÛÇÝ de banlieue, suburbain,e; ~ ·Ý³óù train m de banlieue Ù»ñáÝù les nôtres Ù»ñáíë³ÝÝ de notre mieux Ù»ñë»É (Ù³ë³Å ³Ý»É) masser vt Ù»ñëáñ¹ (Ù»ñëáÕ, Ù»ñëÇã, Ù³ë³ÅÇëï) masseur,-euse n; kinésithérapeute n



Ëݹñ³Ï³Ý Ù»ñϳÝïÇÉǽ٠ﻰë ߳ѳËݹñáõÃÛáõÝ, ߳ѳÙáÉáõÃÛáõÝ Ù»ñϳå³ßï nudiste n, naturiste n Ù»ñϳå³ßï³Ï³Ý nudiste Ù»ñϳå³ßïáõÃÛáõÝ nudisme m, natu-



risme m



Ù»ñϳå³ñ³Ýáó décolleté,e, dont le



cou est découvert; ÷Ëμ. flagrant,e, évident,e (³ÏÝ»ñ¨); non dissimulé,e (déguisé,e) (³ÝóùáõÛó); sans preuve(s) (³Ý³å³óáõÛó) Ù»ñϳë³éáõÛó (ë³éáõÛóÇ μ³ñ³Ï ß»ñï) verglas m; ~áí ͳÍÏí³Í verglacé,e (÷áÕáó, ׳ݳå³ñÑ ¨ ³ÛÉÝ) Ù»ñϳë»ñÙ μëμ. gymnosperme; ~»ñ (μáõÛë»ñÇ ¹³ë) gymnospermes f pl Ù»ñϳï»ë³ëñ³Ñ (÷áùñÇÏ, ³å³Ï»å³ï ³Ýѳï³Ï³Ý Ëáõó»ñÇó μ³Õϳó³Í ëñ³Ñ, áñáÝóÇó Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñáõ٠ϳ ÇÝùݳóáõó³¹ñáõÃÛ³Ùμ ½μ³ÕíáÕ Ù»ñÏ ÏÇÝ, áñÇÝ Ï³ñ»ÉÇ ¿ ¹Çï»É ³å³Ïáõ »ï¨Çó) mirodrome m



Ù»ñϳóÝ»É deshabiller vt, dévêtir vt



(ѳ·áõëïÁ ѳݻÉ); mettre vt à nu, dénuder vt; ÷Ëμ. démasquer vt (¹Çٳϳ½»ñÍ»É), dévoiler vt (μ³ó³Ñ³Ûï»É, »ñ¨³Ý ѳݻÉ, ùáÕ³½»ñÍ»É) Ù»ñϳóáõÙ mise f à nu, dénudation f Ù»ñϳóáõóÇã (Ù»ñϳóÝáÕ) ÷Ëμ. qui dévoile, qui démasque (μ³ó³Ñ³ÛïáÕ, ¹Çٳϳ½»ñÍáÕ, »ñ¨³Ý ѳÝáÕ) Ù»ñÏÇñ³Ý nu,e, mis,e à nu; dénudé,e Ù»ñÏáïÝ nu-pieds; pieds-nus Ù»ñÏáõÃÛáõÝ nudité f Ø»ñÏáõñÇ ³ëïÕ·. Mercure m Ù»ñÓ³ÉáõÛë ³íï. éclairage m code (réduit); ~»ñÁ ÙdzóÝ»É allumer les co649



Ù»ñëáõÙ (Ù³ë³Å) massage m; kinésithé-



Ù»ù»Ý³Û³óáõÙ mécanisation f, moto-



rapie f Ù»ñí»É (ѳñÙ³ñí»É) s’habituer, s’accommoder; s’entendre (ÙÇÙÛ³Ýó ѳëϳݳÉ) Ù»ñáõÝ (·á×»Ù³Ûñ) truie f (reproductrice) Ù»ñûñÛ³ de nos jours, actuel,le; moderne (ųٳݳϳÏÇó) Ù»ù»Ý³ machine f; voiture f (³íïáÙ»ù»Ý³); Éí³óùÇ ~ machine à laver; ϳñÇ ~ machine à coudre; ·ÛáõÕ³ïÝï»ë³Ï³Ý ~ machine agricole; ѳßíÇã ~ machine à calculer; áõëáõóáÕ ~ machine à apprendre Ù»ù»Ý³μ³ñ (³Ý·Çï³Ïó³μ³ñ) machinalement Ù»ù»Ý³·»ï (ٻ˳ÝÇÏ) mécanicien,ne n; ׳ñï³ñ³·»ï-~ ingénieur m mécanicien Ù»ù»Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ (ٻ˳ÝÇϳ) mécanique f; technologie f (ï»ËÝáÉá·Ç³) Ù»ù»Ý³·Çñ (Ù»ù»Ý³·ñ³Í) dactylographié,e Ù»ù»Ý³·áñÍ (ٻ˳ÝÇÏ) mécanicien,ne



risation f



Ù»ù»Ý³Ûáñ»Ý (ÇÝùݳμ»ñ³μ³ñ) auto-



matiquement



Ù»ù»Ý³ÛáõÃÛáõÝ (ݻݷáõÃÛáõÝ) machina-



tion f, intrigue f; ~Ý»ñ manipulation intrigues; ËëÏó. magouille f (ù³Õ³ù³Ï³Ý); ~Ý»ñ ³Ý»É manipuler vt Ù»ù»Ý³ßÇÝ³Ï³Ý mécanique; ~ ·áñͳñ³Ý ateliers m pl (usine f) de fabrications mécaniques Ù»ù»Ý³ßÇݳñ³ñ constructeur m de machines Ù»ù»Ý³ßÇÝáõÃÛáõÝ constructions f pl (industries f pl, fabrications f pl) mécaniques, industrie f des constructions mécaniques Ù»ù»Ý³í³ñ mécanicien,ne n Ù»ùëÇÏ³Ï³Ý mexicain,e Ù»ùëÇϳóÇ, Ù»ùëÇÏáõÑÇ Mexicain,e n Ù½»É presser vt; tordre vt (ëåÇï³Ï»Õ»ÝÁ); extraire vt (ÑÛáõÃÁ) Ù½Çã pressoir m Ù½ÏÇà mosquée f Ù½í³Íù (Ù½áõÏ, ѳÝáõÏ, ¿ùëïñ³Ïï) extrait m Ù½áõÏ ï»°ë Ù½í³Íù Ù½áõÙ pressurage m Ùó·Ý³Í assombri,e, obscurci,e Ùó·Ý»É s’obscurcir, s’assombrir (ݳ¨ª ÷Ëμ.); obnubiler vt (Ùßáõß³å³ï»Éª ÙÇïùÁ, ÑÇßáÕáõÃÛáõÝÁ ¨ ³ÛÉÝ) Ùó·ÝáõÙ obscurcissement m, assombrissement m (ݳ¨ª ÷Ëμ.); μÅßÏ. ³ãùÇ áëåÝÛ³ÏÇ ~ cataracte f Ùó·áõÛÝ foncé,e Ùûñ³μ³ÅÇÝ (ëÝݹ³μ³ÅÇÝ) ration f Ùûñ³½³ÙμÛáõÕ cabas m, sac m à provisions Ùûñ³Ï³Û³Ý centre m de stockage Ùûñ³ÛÇÝ d’approvisionnement, de ravitaillement; d’alimentation; ~ ˳Ýáõà magasin m d’alimentation Ùûñ³Ýáó dépôt m de vivres; réserve f Ùûñ³å³ß³ñ provisions f pl Ùûñ³ïíáõÃÛáõÝ productivité f Ùûñ³ïáõ productif,-ive f pl,



n



de dactylographie, dactylographique Ù»ù»Ý³·ñ»É taper vt à la machine, dactylographier vt Ù»ù»Ý³·ñáõÑÇ dactylo f Ù»ù»Ý³·ñáõÙ (Ù»ù»Ý³·ñáõÃÛáõݪ ïå³·ñ³Ï³Ý Ù»ù»Ý³Ûáí) dactylographie f, frappe f Ù»ù»Ý³Ï³Ý 1) à la machine; ~ óñ·Ù³ÝáõÃÛáõÝ traduction f à la machine (automatique) 2) ÷Ëμ. machinal,e (ÇÝùݳμ»ñ³μ³ñ ϳï³ñíáÕ, ÇÝùݳμ»ñ³Ï³Ý) Ù»ù»Ý³Û³μ³ñ (Ù»ù»Ý³μ³ñ) machinalement; mécaniquement Ù»ù»Ý³Û³Ï³Ý mécanique Ù»ù»Ý³Û³óÝ»É mécaniser vt, motoriser vt; ·ÛáõÕ³ïÝï»ëáõÃÛáõÝÁ ~ motoriser l’agriculture Ù»ù»Ý³Û³óí³Í mécanisé,e, mécanique; automatique (ÇÝùݳß˳ï) Ù»ù»Ý³·ñ³Ï³Ý



Ùûñ³÷á˳ݳÏáõÃÛáõÝ, Ùûñ³÷á˳650



ݳÏáõÙ échange m de produits Ùûñ»É (å³ß³ñ ï»ëÝ»É) faire provision



ÙŻճñ·»É, ÙŻճó³Ýó moustiquaire f ÙÇ1 un(e); ~ ³Ý·³Ù une fois; ~ ûñ un



(de); s’approvisionner (de)



jour; ~ ·»Õ»óÇÏ ûñ un beau jour; ~ ùÇã un peu, un petit peu (ß³ï ùÇã); ~ ùÇã ѳݷëï³ó»ù reposez-vous un peu; ~ ùÇã ß³ù³ñ ³í»É³óñ»ù ajoutez un peu de sucre; ~ ³é³íáï, ~ ³Ý·³Ù ³é³íáïÛ³Ý un matin; ~ μ³Ý, áñ¨¿ μ³Ý, ÇÝã-áñ μ³Ý quelque chose; ~ ù³ÝÇ quelques, plusieurs; ~ ù³ÝÇ μ³éáí en quelques mots; ~ ù³ÝÇ ï³ñÇ ³é³ç il y a quelques années; ~ ù³ÝÇ ³Ý·³Ù plusieurs fois; ~ Ï»ñå avec peine (¹Åí³ñáõÃÛ³Ùμ, ѳ½Çíѳ½), n’importe comment (ÇÝã-áñ Ó¨áíª Ï»ñåáí); ~ ÏáÕÙ ï³Ý»É, Ñ»é³óÝ»É écarter vt; ~ ÏáÕÙ ù³ßí»É, Ñ»é³Ý³É s’écarter ÙÇ2 »ñÅßï. mi m (Ó³ÛݳÝÇßÁ) Ùdzμ³Ý 1. adj uni,e; unanime (ѳٻñ³ßË); ~ ÁÝï³ÝÇù famille f unie (soudée); ~ ÉÇÝ»É être unanime 2) ÏñáÝ. frère m, moine m Ùdzμ³Ý»É unir vt, réunir vt, solidariser vt, accorder vt (ÙdzëݳϳÝáõÙdzμ³Ýí³ÍáõÃÛáõÝ ÃÛáõÝ) unanimité f Ùdzμ³Ýí»É s’unir, se solidariser, s’accorder Ùdzμ³ÝáõÃÛáõÝ 1) unanimité f (ѳٻñ³ßËáõÃÛáõÝ) 2) ÏñáÝ., »Ï»Õ. confrérie f, congrégation f; ØËÇóñÛ³Ý ~ (ØËÇóñÛ³ÝÝ»ñ) Congrégation Mékhitariste Ùdzμ³ÝáõÙ concertation f Ùdzμ³ßË Ù³Ã. monôme m ÙÇ³μ¨»é (ÙÇ³μ¨»é³ÛÇÝ) ýǽ. unipolaire; ~ ѳÕáñ¹Ç㪠ɳñ câble m unipolaire Ùdzμ»ñ³Ý ï»°ë ÙdzӳÛÝ ÙdzμÉÃ³Ï ï»°ë Ùdz߳ùÇÉ ÙdzμçÇç Ï»Ýëμ. unicellulaire, monocellulaire Ùdz·ÇÍ (÷á˳¹ñ³ÙÇçáó) monorail; ~ ·Ý³óù train m monorail, monorail



Ùûñí»É être approvisionné,e ÙûñáõÙ approvisionnement m; magasi-



nage m, stockage m (å³Ñ»ëï³íáñáõÙª ÑáõÙùÇ, ·ÛáõÕ³ïÝï»ë³Ï³Ý ³ñï³¹ñ³ÝùÇ) Ùûñù aliments m pl, denrées f pl (produits m pl) alimentaires; óñÙ ~ aliments frais; ~Ç å³ß³ñª å³ñ»Ý provisions f pl, vivres m pl, stocks m pl alimentaires; ~ ·Ý»É faire ses provisions ÙÃÇÝ obscur,e, sombre; ténébreux,-euse (˳í³ñ) ÙÃݳíáõÝ un peu sombre, un peu obscur,e; un peu foncé,e (·áõÛÝ) ÙÃÝ»É (ÙáõÃÝ ÁÝÏÝ»É) s’assombrir; ÙÃÝáõÙ ¿ il commence à faire sombre, la nuit tombe; »ñÏÇÝùÁ ÙÃÝáõÙ ¿ le ciel s’assombrit; s’obscurcir (˳í³ñ»É) ÙÃÝ»óÝ»É assombrir vt, obscurcir vt ÙÃÝ»óáõÙ obscurcissement m ÙÃÝß³Õ crépuscule m; ~ÇÝ au crépuscule, à la brune ÙÃÝß³Õ³ÛÇÝ crépusculaire ÙÃÝáÉáñï atmosphère f (ݳ¨ ÷Ëμ.); ÷Ëμ. ambiance f, climat m; ~Ç áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõÝ étude f de l’atmosphère, météorologie f; ÷á˳¹³ñÓ íëï³ÑáõÃÛ³Ý ~ atmosphère de confiance; μ³ñ»Ï³Ù³Ï³Ýª ÁÝÏ»ñ³Ï³Ý ~ ambiance amicale; ù³Õ³ù³Ï³Ý ~ climat politique; ~Á ßÇϳÝáõÙ ¿ le climat s’alourdit; ~Á ßÇϳóݻɪ ɳñí³ÍáõÃÛáõÝÁ ٻͳóÝ»É faire monter la tension, jeter de l’huile sur le feu ¥¹³ñÓ.¤ ÙÃÝáÉáñï³ÛÇÝ atmosphérique; ~ ×ÝßáõÙ pression f atmosphérique; ~ ³ÕïáïáõÙ pollution f atmosphérique; ~ ï»ÕáõÙÝ»ñ précipitations f pl atmosphériques ÙÃáõÃÛáõÝ obscurité f; ténèbres f pl (˳í³ñ) ÙÅ»Õ moucheron m (ÙɳÏ); moustique m (ÙáͳÏ), cousin m



m



Ùdz·áõÙ³ñ (³ÙμáÕçáõÃÛáõÝ) ensemble m



Ùdz·áõÙ³ñ»É Ù³Ã. sommer vt 651



noparental,e; ~ ÁÝï³ÝÇù famille f monoparentale ÙÇ³Ï unique; seul,e; ~ áñ¹Ç fils m unique; ݳ ~Ý ¿, áñ ÇÝÓ Ñ³ëϳÝáõÙ ¿ il est seul à me comprendre; ~Á Çñ ï»ë³ÏÇ Ù»ç unique en son genre Ùdzϳճå³ñ standard adj invar (ëï³Ý¹³ñï); stéréotypé,e Ùdzϳ٠unanime; ~ ÉÇÝ»É être unanime ÙdzϳÙáõÃÛáõÝ unanimité f ÙdzϳÛÙ à un mât ÙdzϳÝÇ ï»°ë ÙdzÏݳÝÇ ÙdzϳÝç³ÝÇ à une oreille ÙdzϳñÍÇù ï»°ë ѳٳϳñÍÇù Ùdzϻñå uniforme; monotone (Ùdzå³Õ³Õ) Ùdzϻñå»É uniformiser vt ÙdzϻñåáõÃÛáõÝ uniformité f; monotonie f (Ùdzå³Õ³ÕáõÃÛáõÝ) ÙdzÏÇÝ monogame ÙdzÏݳÝÇ1 (Ùdzãù³ÝÇ) borgne ÙdzÏݳÝÇ2 (Ù»Ï ³Ïª ³ÝÇí áõÝ»óáÕ) à une roue, qui n’a qu’une roue; ~ ѻͳÝÇí monocycle m, vélo m à une roue (ÏñÏ»ëáõÙ) ÙdzÏÝáó ï»°ë ٻݳÏÝáó ÙdzÏÝáõÃÛáõÝ (ÙdzÛÝ Ù»Ï ÏÇÝ áõݻݳÉáõ Çñ³íáõÝùÁ, ÙdzÏÇÝ ÉÇÝ»ÉÁ) monogamie f ÙdzÏáÕÙ, ÙdzÏáÕÙ³ÝÇ unilatéral,e; ~ »ñè»ÏáõÃ۳ݪ ß³ñÅÙ³Ý ÷áÕáó rue f à sens unique; ~ ½Çݳó÷áõÙ désarmement m unilatéral ÙdzÏáÕÙ³ÝÇáñ»Ý unilatéralement; ~ áñáᯐ décider vt unilatéralement ÙdzÏáÕÙ³ÝÇáõÃÛáõÝ caractère m unilatéral ÙdzÏïáñ monolithe, monolithique ÙdzÏñáÝ (ÝáõÛݳÏñáÝ, ¹³í³Ý³ÏÇó) coreligionnaire ÙdzÏó»É 1) joindre vt, unir vt 2) enclencher vt (ßÕó۳Ïó»É, Ïóáñ¹»É, ·áñͳñϻɪ ë³ñùÁ, ·áñÍÇùÁ) ÙdzÏóÇã (ë³ñù) connecteur m ÙdzÏóáõÙ 1) jonction f (ÏóáõÙ); jointure f (ÙdzÏóÙ³Ý ï»ÕÁ) 2) enclenchement m (ßÕó۳ÏóáõÙ, Ïóáñ¹áõÙ, ·áñͳñÏáõÙª ë³ñùÇ, ·áñÍÇùÇ) ÙdzÏáõé monolithique



Ùdz·áõÛÝ uni,e, unicolore; ïå·ñ., Ýϳñã.



monochrome Ùdz¹³ÑáõÏ monoski m



Ùdz¹³Ñáõϳë³Ñù Ù³ñ½. monoski m Ùdz¹³í³Ý 1) (μáÕáù³Ï³Ý, áñÁ



ÅËïáõÙ ¿ êáõñμ ºññáñ¹áõÃÛáõÝÁ)



ÏñáÝ. unitaire n, unitarien,ne n 2)



coreligionnaire n (¹³í³Ý³ÏÇó) 3) monothéiste n/adj (Ù»Ï ³ëïÍá ѳí³ï³óáÕ, ٻݳëïí³ÍÛ³Ý); ~ ÅáÕáíáõñ¹ peuple m monothéiste Ùdz¹³í³ÝáõÃÛáõÝ monothéisme m Ùdz¹ÇÙÇ (Ù»Ï ¹»Ùù áõÝ»óáÕ μ³ÛÇ Ù³ëÇÝ) É»½íμ. unipersonnel (ûñ. il pleut) Ùdzûñà μëμ. monopétale (ͳÕÇÏ) ÙÇ³Å³Ù³Ý³Ï 1) en même temps, simultanément; concuremment (½áõ·³Ñ»é³μ³ñ) 2) à la fois; μáÉáñÁ ~ª ÙdzëÇÝ ëÏë»óÇÝ Ëáë»É ils ont commencé à parler tous à la fois ÙdzųٳݳÏÛ³ (ѳٳųٳݳÏÛ³) simultané,e; ~ª ѳÙÁÝóó óñ·Ù³ÝáõÃÛáõÝ traduction f simultanée; ß³ËÙ. ~ 뻳Ýë simultanée f ÙdzųٳݳÏáõÃÛáõÝ simultanéité f Ùdzɳñ1 (Ùdzå³Õ³Õ) monotone Ùdzɳñ2 (Ù»Ï É³ñ áõÝ»óáÕ) »ñÅßï. monocorde ÙdzɳñáõÃÛáõÝ (Ùdzå³Õ³ÕáõÃÛáõÝ) monotonie f Ùdzɻ½íáõÃÛáõÝ monolinguisme m Ùdzɻ½áõ unilingue, monolingue; ~ μ³é³ñ³Ý dictionnaire m unilingue; ~ Ù³ñ¹ homme m unilingue (Ù»Ï É»½íáí ËáëáÕ) Ùdz˳éÝ»É 1) mélanger vt (˳éÝ»É, ˳éÝáõñ¹ ¹³ñÓÝ»É) 2) emmêler vt (Çñ³ñ ˳éÝ»É, Ë××»É, ݳ¨ª ÷Ëμ. ˳éݳß÷áà ¹³ñÓÝ»É, μ³ñ¹³óÝ»É) Ùdz˳éÝí»É se mêler Ùdz˳éÝáõÙ mélange m; confusion f (ß÷áÃ) ÙdzͳÕÇÏ (ÙdzÛÝ Ù»Ï Í³ÕÇÏ ïíáÕ) μëμ. uniflore; ~ óáÕáõÝ tige f uniflore ÙdzÍÇÝ ÏñáÝ. fils unique (~ áñ¹Ç) ÙdzÍÝáÕ³ÝÇ (áõñ ϳ ÍÝáÕÝ»ñÇó ÙdzÛÝ Ù»ÏÁ, ³Ù»ÝÇó ѳ׳˪ Ù³ÛñÁ) mo652



ÙdzÏáõë³Ïó³Ï³ÝáõÃÛáõÝ (Ù»Ï Ïáõë³Ï-



ÙdzÓÇ à un cheval (ϳéù) ÙdzÓáõÉ»É fusionner vt; intégrer vt, in-



óáõÃÛ³Ý íñ³ ÑÇÙÝí³Í ù³Õ³ù³Ï³Ý ѳٳϳñ·) monopartisme m ÙdzѳÙáõé 1. adj unanime; commun,e (ÁݹѳÝáõñ); ~ ç³Ýù»ñ efforts m pl communs; ~ ͳ÷³Ñ³ñáõÃÛáõÝÝ»ñ applaudissements m pl unanimes 2. adv en commun, ensemble, à l’unanimité (~ Ï»ñåáí, ÙdzëÇÝ) Ùdzѳݷ monorime Ùdzѳí³ë³ñ 1. adj égal,e; régulier,ière 2. adv régulièrement, d’une manière régulière Ùdzѳí³ë³ñáõÃÛáõÝ régularité f Ùdzѳí³ï (ÙǨÝáõÛÝ Ñ³í³ïÝ áõÝ»óáÕ, ¹³í³Ý³ÏÇó) coreligionnaire



corporer vt (Áݹ·ñÏ»É, Ý»ñ³é»É)



ÙdzÓáõÉí»É être fusionné,e; s’intégrer,



s’incorporer (Áݹ·ñÏí»É, Ý»ñ³éí»É)



ÙdzÓáõÉáõÙ fusion f, fusionnement m;



Ó»éݳñÏáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ fusionnement des entreprises ÙdzÓáõÛÉ ×ñïñå. monolithe, monolithique; ~ ëÛáõÝ colonne f monolithe; ~ ÏáÃáÕ obélisque m monolithique ÙdzÙÇï naïf-naïve; ingénu,e, simple (å³ñ½ÙÇï, ³Ý÷áñÓ); ~ª μ³ñÇ Ù³ñ¹ bonhomme m ÙdzÙëÛ³ ï»°ë ٻϳÙëÛ³ ÙdzÙï³μ³ñ naïvement, ingénument ÙdzÙï³Ý³É (ÙdzÙïí»É) se rassurer, se tranquilliser ÙdzÙï³óÝ»É (ѳݷëï³óÝ»É, íëï³Ñ»óÝ»É) rassurer vt, tranquilliser vt ÙdzÙïí»É ï»°ë ÙdzÙï³Ý³É ÙdzÙïáõÃÛáõÝ naïveté f; ingénuité f; crédulité f (¹Ûáõñ³Ñ³í³ïáõÃÛáõÝ); candeur f (å³ñ½³ëñïáõÃÛáõÝ); simplicité f (å³ñ½³ÙïáõÃÛáõÝ) ÙdzÙáõëÇÝ ï»°ë ٻݳÙáõëÇÝ ÙdzÙáõëÝ³Ï³Ý ï»°ë ٻݳÙáõëÝ³Ï³Ý ÙdzÙáõëÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ٻݳÙáõëÝáõ-



adj/n



Ùdzѳïáñ (Ù»Ï Ñ³ïáñáí) en un vo-



lume



ÙdzѳñÏ à un étage ÙÇ³Ñ»Í³Ý 1) autoritaire; absolu,e (μ³-



ó³ñÓ³Ï); ~ í³ñã³Ï³ñ· régime m autoritaire 2) despotique (μéݳïÇñ³Ï³Ý, μéݳå»ï³Ï³Ý) ÙdzѻͳÝáõÃÛáõÝ autoritarisme m; absolutisme m (μ³ó³ñÓ³ÏáõÃÛáõÝ); despotisme m (μéݳïÇñáõÃÛáõÝ, μéݳå»ïáõÃÛáõÝ); autocratie f (ÇÝùݳϳÉáõÃÛáõÝ) ÙdzÑÛáõë»É entrelacer vt; ûɻñÁ ~ entrelacer les fils ÙdzÑÛáõëí»É s’entrelacer ÙdzÑÛáõëáõÙ entrelacement m ÙdzÑáõÝã mono adj invar, monophonique ÙdzӳÛÝ 1. adv à l’unanimité, unanimement; ~ ÁÝïñí»É être élu,e à l’unanimité; ~ ÁݹáõÝí³Í áñáßáõÙ décision f prise à l’unanimité; »ñÅßï. à l’unisson; ~ »ñ·»Éª Ýí³·»É chanter, jouer à l’unisson 2. adj unanime; ~ ѳí³ÝáõÃÛáõÝ approbation f unanime ÙdzӳÛÝáõÃÛáõÝ unanimité f; (ÁݹѳÝáõñÇ Ñ³Ù³Ó³ÛÝáõÃÛáõÝ); »ñÅßï. unisson m (Ù»Ï Ó³ÛÝáí »ñ·»ÉÁª Ýí³·»ÉÁ) ÙdzӨ uniforme ÙdzӨáõÃÛáõÝ uniformité f



ÃÛáõÝ ÙdzÛÝ seulement, ne … que; ~ ×ßÙ³ñ-



ïáõÃÛáõÝÝ ³ë»É ne dire que la vérité; ~ ÙÇ μ³Ý ¿ å³Ï³ë il ne manque qu’une chose; ~ û pourvu que; ~ û ãáõ߳ݳÝù pourvu qu’on ne soit pas en retard; áã ~ …, ³Ûɨ … non seulement …, mais aussi; ~ ¹³ ¿ñ å³Ï³ë il ne manquait plus que ça ÙdzÛÝ³Ï seul,e, tout(e) seul(e) (Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ); solitaire (ÏÛ³Ýù, ½μáë³Ýù ¨ ³ÛÉÝ); ~ Ù³Ûñ mère f célibataire ÙdzÛÝáõÃÛáõÝ solitude f, vie f solitaire ÙÇ³Ý³É s’unir, se réunir, s’associer, s’allier (Ùdzíáñí»É); se joindre (à) (ѳñ»É, Ïóí»É); adhérer vi (à) (ϳñÍÇùÇÝ, å³Ñ³ÝçÝ»ñÇÝ ¨ ³ÛÉÝ); rejoindre vt (ѳëÝ»É); ~Á accession f; ÙÇáõÃÛ³ÝÁ ~Á accession à l’union 653



Ùdzݷ³Ù ~ ÁݹÙÇßï une fois pour



Ùdzå³Õ³Õ (Ùdzɳñ) monotone Ùdzå³Õ³ÕáõÃÛáõÝ (ÙdzɳñáõÃÛáõÝ)



toutes



monotonie f



Ùdzݷ³Ù³ÛÝ tout à fait, parfaitement;



»ë ¹³ ~ Éáõñç »Ù ³ëáõÙ je le dis tout à fait sérieusement; ³ÛÝ, ÇÝã ³ëáõÙ »ù, ~ ×Çßï ¿ ce que vous dites est parfaitement exact; ¹áõù ~ Çñ³í³óÇ »ù vous avez parfaitement raison Ùdzݷ³ÙÇó (tout) d’un coup; d’un trait (ÙÇ ßÝãáí); d’emblée (ٻϻÝ) Ùdzݷ³ÙÛ³ pour une seule fois; jetable; ~ ³Í»ÉǪ í³éÇã rasoir m, briquet m jetable (non réutilisable) ÙdzÝÓÝ³Ï³Ý d’ermite; monastique; ~ ÏÛ³Ýù vie f d’ermite (monastique) ÙdzÝÓÝÛ³ personnel,le, individuel,le; ~ Çß˳ÝáõÃÛáõÝ pouvoir m autocratique; ~ áñáßáõÙ décision f personnelle (individuelle) ÙdzÝÓÝáõÑÇ religieuse f ÙdzÝÙ³Ý analogue; pareil,le, semblable; identique (ÝáõÛݳϳÝ) ÙdzÝÙ³ÝáõÃÛáõÝ similitude f; ressemblance f (ÝÙ³ÝáõÃÛáõÝ); analogie f; affinité f (׳߳ÏÝ»ñÇ) ÙdzÝß³Ý³Ï 1) équivalent,e (ÝáõÛÝ Ý߳ݳÏáõÃÛáõÝÝ áõÝ»óáÕ, ѳٳñÅ»ù) 2) sans aucun doute (³Ýï³ñ³ÏáõÛë, ³ÝϳëϳÍ, ~áñ»Ý) ÙdzÝí³· en une seule fois ÙdzÝáõÝ uninominal,e; ~ ùí»³Ã»ñÃÇÏ (áñáõÙ ÙdzÛÝ Ù»Ï ³ÝáõÝ Ï³) bulletin m uninominal monomoteur,-trice; ~ Ùdz߳ñÅÇã û¹³Ý³í avion m monomoteur, monomoteur m Ùdz߳ùÇÉ (ÙdzμÉóÏ) μëμ. monocotylédone Ùdzã³÷ (Ùdzͳí³É) unidimensionnel,le Ùdzãù³ÝÇ (ÙdzÏݳÝÇ) borgne ◊ ÏáõÛñ»ñÇ Ù»ç ~Ý Ã³·³íáñ ¿ Au royaume des aveugles, les borgnes sont rois Ùdzå³É³ï (ËáñÑñ¹³ñ³Ý) ùÕù. monocaméral,e; ~ ËáñÑñ¹³ñ³Ý³Ï³Ý ѳٳϳñ· monocamérisme m (monocaméralisme m)



Ùdzå³ïÛ³Ý univalve; ~ ϳÏÕ³ÙáñÃ



(ÙáÉÛáõëÏ) mollusque m univalve



Ùdzå»ï monarque m, souverain m Ùdzå»ï³Ï³Ý 1. adj monarchique 2.



monarchiste n



Ùdzå»ï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ monarchisme m Ùdzå»ïáõÃÛáõÝ monarchie f; μ³ó³ñ-



Ó³Ï ~ monarchie absolue, absolutisme m (μ³ó³ñÓ³Ï ÙÇ³Ñ»Í³Ý Çß˳ÝáõÃÛáõÝ); ë³Ñٳݳ¹ñ³Ï³Ý ~ monarchie constitutionnelle; ËáñÑñ¹³ñ³Ý³Ï³Ý ~ monarchie parlementaire Ùdzé»Éë »ñÏÃÕ. monorail ÙdzéÅ³Ù³Ý³Ï quelque temps, temporairement (áñáß Å³Ù³Ý³Ï, ųٳݳϳíáñ³å»ë); pour un temps (áñáß Å³Ù³Ý³Ïáí) Ùdzë³Ûñ (Ù»Ï ë³Ûñ áõÝ»óáÕ) à un tranchant Ùdzë³å³ï (Ù»Ï ë³å³ï áõÝ»óáÕ) à une bosse; ~ áõÕï dromadaire m Ùdzë»é 1) μëμ., Ï»Ýëμ. unisexué,e 2) unisexe (û° ïÕ³Ù³ñ¹Ï³Ýó, û° ϳݳÝó ѳٳñª ѳ·áõëï, ë³Ýñí³Íù ¨ ³ÛÉÝ) Ùdzë»é³Ï³Ý homosexuel,le n/adj Ùdzë»é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ homosexualité f Ùdzë»é³ÙáÉ ï»°ë Ùdzë»é³Ï³Ý Ùdzë»é³ÙáÉáõÃÛáõÝ ï»°ë Ùdzë»é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ Ùdzë»ñ (Ù»Ï ³Ý·³Ùª ÙdzÛÝ Ù»ÏÇÝ ëÇ-



ñáÕ) d’un seul amour



Ùdzë»ñÙ μëμ. monosperme ÙdzëÇÝ ensemble; en commun (Ùdz-



ѳÙáõé)



ÙdzëÙμ³Ï ϻݹμ. solipède Ùdzëݳμ³ñ (Ùdzμ³Ýáñ»Ý) de concert;



en accord; ensemble (ÙdzëÇÝ); en commun (ÙdzѳÙáõé); collégialement (áã ÙdzÝÓݳμ³ñ, ÏáÉ»·Ç³É Ï»ñåáí); conjointement (ѳٳï»Õ, ÙdzëÇÝ) ÙdzëÝ³Ï³Ý unique; commun,e, uni,e; ~ Ññ³Ù³Ý³ï³ñáõÃÛáõÝ commandement m unique; ~ ·Ý»ñ prix m pl



654



uniques; ~ª ÁݹѳÝáõñ Ýå³ï³Ï but m commun ÙdzëݳϳݳóÝ»É unifier vt ÙdzëݳϳݳóÝáÕ unificateur,-trice ÙdzëݳϳݳóáõÙ unification f ÙdzëݳϳÝáõÃÛáõÝ esprit m unificateur; unanimité f ÙdzëÝáõÃÛáõÝ 1) unité f (³ÙμáÕç³Ï³ÝáõÃÛáõÝ); ÷ÇÉ. ѳϳ¹ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ unité des contraires 2) union f (ÙÇáõÃÛáõÝ) Ùdzëïí³Í (Ùdzëïí³ÍÛ³Ý) monothéiste adj/n; ~ ÅáÕáíáõñ¹ peuple m monothéiste Ùdzëïí³Í³Ï³Ý, Ùdzëïí³Í³ÛÇÝ (ٻݳëïí³Í³ÛÇÝ) monothéique Ùdzëïí³Í³å³ßï monothéiste n Ùdzëïí³ÍáõÃÛáõÝ monothéisme m Ùdzí³ÝÏ ùñÏÝ. monosyllabe adj/n, monosyllabique; ~ μ³é monosyllabe m Ùdzíáñ 1) unité f; É»½í³Ï³Ý ~ª É»½í³Ùdzíáñ unité linguistique; É»½íÇ ~ unité de langue; ËáëùÇ ~ unité de parole; ¹ñ³Ù³Ï³Ý ~ unité monétaire 2) point m (ÏñÃ³Ï³Ý Ñ³Ù³Ï³ñ·áõÙ, Ù³ñ½³ß˳ñÑáõÙ) 3) degré m (áõÅ·ÝáõÃÛ³Ý ~) Ùdzíáñ»É 1) unir vt, allier vt, regrouper vt 2) réunir vt, rassembler vt (ѳí³ù»É, ÅáÕáí»É) 3) intégrer vt (Áݹ·ñÏ»É, Ý»ñ·ñ³í»É) 4) fusionner vt (ÓáõÉ»É) ÙdzíáñÇã d’unification, de fusion (ÙdzóÛ³É, Ùdzóí³Í) ÙdzíáñÛ³É joint,e, Ùdzíáñí³Í uni,e, lié,e, conjoint,e; Ødzíáñí³Í ³½·»ñÇ Ï³½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝ (زÎ) Organisation f des Nations Unies (O.N.U.) Ùdzíáñí»É s’unir, se réunir (ÙdzݳÉ); fusionner vi (ÓáõÉí»É) ÙdzíáñáõÙ 1) unification f, union f, regroupement m (ÙdzóáõÙ) 2) intégration f (Áݹ·ñÏáõÙ, Ý»ñ·ñ³íáõÙ); ßáõϳݻñÇ ~ intégration des marchés 3) coalition f, alliance f, corporation f (å»ïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ, Ïáõë³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñÇ) 4) fusion f, fusionnement m (ÓáõÉáõÙ)



Ùdzï³ññ homogène; ~ ¹³ñÓÝ»É homo-



généiser vt



Ùdzï³ññáõÃÛáõÝ homogénéité f Ùdzï»Õ (ÙdzëÇÝ) ensemble Ùdzï»ë³Ï similaire, uniforme, semb-



lable (ÝÙ³Ý); ~ ïÝ»ñ maisons f pl semblables Ùdzï»ë³ÏáõÃÛáõÝ uniformité f ÙdzïÇå du même type ÙdzïáÙ³ÝÇ ùÇÙ. monoatomique ÙdzñÅ»ù à valeur unique; ùÇÙ. monovalent,e ÙdzóÛ³É 1) réuni,e; associé,e, uni,e; ²Ù»ñÇϳÛÇ ØdzóÛ³É Ü³Ñ³Ý·Ý»ñ (²ØÜ) Etats-Unis d’Amérique (U.S.A.) 2) commun,e (ÁݹѳÝáõñ); ~ ç³Ýù»ñáí d’un effort commun 3) conjoint,e, joint,e (ÏÇó, ÙdzÓáõÛÉ, ÙdzíáñÛ³É) ÙdzóÝ»É 1) unir vt, réunir vt; allier vt, rallier vt (Ùdzíáñ»É) 2) joindre vt (Ïó»Éª ѳÕáñ¹³É³ñ»ñÇ Í³Ûñ»ñÁ ¨ ³ÛÉÝ); connecter vt (¿É»Ïïñ³Ï³ÝáõÃÛ³ÝÁ) 3) lier vt (ϳå»É) 4) relier vt (Ï³åª Ñ³Õáñ¹³ÏóáõÃÛáõÝ ëï»ÕÍ»É, Çñ³ñ ϳå»É) 5) assembler vt (ѳí³ù³Ïó»É) 6) brancher vt (¿É»Ïïñ³Ï³ÝáõÃÛ³ÝÁ ~, ³ß˳ï»óݻɪ Ñ»éáõëï³óáõÛóÁ, ÷áß»ÏáõÉÁ ¨ ³ÛÉÝ); Ùdzó³Í ÉÇÝ»É être branché,e; Ùdzó³Í ÉÇÝ»É Ñ³Ù³ó³ÝóÇÝ être branché à l’Internet 7) rattacher vt (ï³ñ³Íù, ÑáÕ³ï³ñ³Íù) 8) raccorder vt (ï»ËÝÇϳÛÇ Ù³ëÇÝ) ÙdzóáõÃÛáõÝ ùÇÙ. combinaison f ÙdzóáõÙ 1) union f; ÙdzóÙ³Ý ·ÍÇÏ trait m d’union; jonction f (׳ݳå³ñÑÝ»ñÇ, ѳÕáñ¹³É³ñ»ñÇ) 2) assemblage m (½áõ·³ÏóáõÙ, ѳí³ù³ÏóáõÙ) 3) réunion f (ÙdzíáñáõÙ) 4) liaison f (ϳå, ÏóáõÙ) 5) connexion f (ѳñ³ÏóáõÙ, ÏóáõÙ) 6) rattachement m (ÏóáõÙ, ÙdzíáñáõÙ); ²ñó³ËÇ ~Á г۳ëï³ÝÇÝ le rattachement de l’Artsakh à l’Arménie 7) raccord m (ËáÕáí³ÏÝ»ñÇ ¨ ³ÛÉÝ) 8) branchement m (¿É»Ïïñ³Ï³ÝáõÃÛ³ÝÁ) 9) Ùdzóٳݪ ÙdzóÝáÕª ÙdzÏóÇã ë³ñù connecteur m 10) ³íï. 655



ÙdzóÙ³Ý μ³Ý³ÉÇ clef f de contact 11) ¿É. ϳñ× ~ court-circuit m Ùdzý³½ ¿É. monophasé,e; ~ Ñáë³Ýù du monophasé ÙÇ·³Ù³Í brumeux,-euse ÙÇ·³Ù³ÍáõÃÛáõÝ ³ëïÕ·. nébuleuse f ÙÇ·³å³ï ï»°ë ÙÇ·³Ù³Í ÙÇ·³å³ï»É obscurcir vt, assombrir vt ÙÇ·³å³ïí»É s’obscurcir, s’assombrir, se couvrir de brume ÙÇ·ñ³ódz ï»°ë ·³ÕÃ, ³ñï³·³Õà ÙÇ·ñ»Ý (³Ý·³ñ, ·É˳ó³í) migraine f ÙÇ·áõó» peut-être ÙǨÝáõÛÝ le (la) même; pareil,le (ÙdzÝÙ³Ý); ~ μ³ÝÝ ¿ c’est la même chose; ÇÝÓ Ñ³Ù³ñ ~Ý ¿ cela m’est égal, cela ne me fait ni froid ni chaud ¥¹³ñÓ.¤ ÙÇ»ñ³Ý· monochrome ÙÇ»ñ³Ý·áõÃÛáõÝ monochromie f Ùǽ³μ³Ý (áõñáÉá·) urologue n Ùǽ³μ³Ý³Ï³Ý (áõñáÉá·Ç³Ï³Ý) urologique Ùǽ³μ³ÝáõÃÛáõÝ (áõñáÉá·Ç³) urologie f Ùǽ³μ»ñ ï»°ë Ùǽ³ÙáõÕ Ùǽ³ÃÃáõ acide m urique Ùǽ³ÃáõÉáõÃÛáõÝ (Ù»½Á å³Ñ»É ãϳñáճݳÉÁ) incontenance f d’urine Ùǽ³Íáñ³Ý ϽÙËë. uretère m; ³çª Ó³Ë ~ uretère droit, gauche; ~Ç Ý»Õ³óáõÙ rétrécissement m de l’uretère Ùǽ³Ï³åáõÃÛáõÝ ï»°ë Ùǽ³ñ·»ÉáõÃÛáõÝ Ùǽ³Ù³Ý urinal m (ÑÇí³Ý¹Ç); pot m de chambre Ùǽ³ÙáõÕ μÅßÏ. diurétique adj/m; médicament m diurétique, diurétique m Ùǽ³ÛÇÝ urinaire Ùǽ³ÝÛáõà ùÇÙ. urée f Ùǽ³Ýáà (å»ïù³ÝáÃ) bassin m (hygiénique) Ùǽ³Ýóù ï»°ë Ùǽ³Íáñ³Ý Ùǽ³ã³÷ uromètre m Ùǽ³å³ñÏ (Ùǽ³÷³Ù÷áõßï) ϽÙËë. vessie f (d’urine); ~Ç μáñμáùáõÙ cystite f Ùǽ³ñ³Ý pissoir m, urinoir m Ùǽ³ñ·»ÉáõÃÛáõÝ retention f d’urine Ùǽ³ñï³ÃáñáõÙ urination f Ùǽ³÷³Ù÷ßï³ï³å urocystite f



Ùǽ³÷³Ù÷áõßï ï»°ë Ùǽ³å³ñÏ Ùǽ³ù³ñ μÅßÏ. calcul m urinaire Ùǽ³ùÝÝáõÃÛáõÝ (Ù»½Ç ³Ý³Éǽ) analyse f d’urine



Ùǽ»É uriner vi; ËëÏó., ·éÑÏ. pisser vi; Ù³ÝÏ. faire pipi



Ùǽ»ñ³Ï ï»°ë Ùǽ³Íáñ³Ý Ùǽ»ñ³Ï³ÛÇÝ Ï½ÙËë. urétéral,e ÙǽáõÙ urination f ÙDZû est-il possible ?, est-ce que ?;



ÙDZû Ùáé³ó»É »ù est-il possible que vous ayez oublié ? ÙÇÃñ (»åÇëÏáåáë³Ï³Ý ó·) mitre f ÙÇÇß˳ÝáõÃÛáõÝ unité f de direction, direction f unique ÙÇɳñ³ÝÇ ï»°ë Ùdzɳñ ÙÇÉdzñ¹ milliard m ÙÇÉdzñ¹³íáñ des milliards de… ÙÇÉdzñ¹³ï»ñ milliardaire n ÙÇÉÇ·ñ³Ù milligramme m (mg) ÙÇÉÇÉÇïñ millilitre m (ml) ÙÇÉÇÙ»ïñ millimètre m (mm) ÙÇÉÇÙ»ïñ³ÃáõÕà papier m millimétré (millimétrique) ÙÇÉÇÙ»ïñ³Ýáó d’un millimètre ÙÇÉÇáÝ million m ÙÇÉÇáݳÝáó d’un million ÙÇÉÇáݳíáñ des millions de… de plusieurs millions (μ³½Ù³ÙÇÉÇáÝ) ÙÇÉÇáݳï»ñ millionnaire n ÙÇÉÇáÝ»ñáñ¹ millionième ÙÇÉÇï³ñǽ٠ﻰë é³½Ù³ÙáÉáõÃÛáõÝ ÙÇÉÇï³ñÇëï ï»°ë é³½Ù³ÙáÉ ÙÇÉÇï³ñÇëï³Ï³Ý ï»°ë é³½Ù³ÙáÉ³Ï³Ý ÙÇÉÇódz milice f ÙÇÉÇóÇáÝ»ñ milicien,ne n, agent m de



milice



ÙÇÉáñ¹ milord m ÙÇϳ¹á mikado m (׳åáÝ³Ï³Ý Ï³Ûë-



ñÇ ïÇïÕáëÁ)



ÙÇÏñá³íïáμáõë minibus m ÙÇÏñáμ ï»°ë Ù³Ýñ¿ ÙÇÏñáμÇáÉá· ï»°ë Ù³Ýñ¿³Ï»Ýë³μ³Ý ÙÇÏñáμÇáÉá·Ç³ ï»°ë Ù³Ýñ¿³Ï»Ýë³μ³ÝáõÃÛáõÝ ÙÇÏñáμÇáÉá·Ç³Ï³Ý ï»°ë Ù³Ýñ¿³Ï»Ýë³μ³Ý³Ï³Ý 656



ÙÇÏñá¿É»ÏïñáݳÛÇÝ ï»°ë Ù³Ýñ³¿É»ÏïñáݳÛÇÝ ÙÇÏñá¿É»ÏïñáÝÇϳ ï»°ë Ù³Ýñ³¿É»ÏïñáÝÇϳ ÙÇÏñá¿ÏáÝáÙÇϳ ï»°ë Ù³Ýñ³ïÝï»ëáõÃÛáõÝ ÙÇÏñá¿ÏáÝáÙÇÏ³Ï³Ý ï»°ë Ù³Ýñ³ïÝï»ë³Ï³Ý ÙÇÏñáÏÉÇÙ³ microclimat m ÙÇÏñáÏÉÇÙ³Û³Ï³Ý microclimatique ÙÇÏñáÏáëÙáë ï»°ë Ù³Ýñ³ß˳ñÑ ÙÇÏñáѳٳϳñ·Çã ï»°ë Ù³Ýñ³Ñ³Ù³Ï³ñ·Çã ÙÇÏñáÙ»ïñ ï»°ë Ù³Ýñ³ã³÷ ÙÇÏñáåñáó»ëáñ ï»°ë Ù³Ýñ³í³ñÇã ÙÇÏñáíÇñ³μáõÅáõÃÛáõÝ ï»°ë Ù³Ýñ³íÇñ³μáõÅáõÃÛáõÝ ÙÇÏñáïÝï»ë³·Çï³Ï³Ý microécono-



ÙÇÝÇÙáõÙ ï»°ë Ýí³½³·áõÛÝ (˳éݳ·³½³Ý, ÙÇÝáï³íñáë



Ï»ë Ù³ñ¹ Ï»ë ·³½³Ý) ¹Çó. Minotaure m ÙÇÝáñ¥³ÛÇݤ »ñÅßï. mineur,e; ÙÇÝáñ³ÛÇÝ Ó³Ûݳ߳ñª ·³ÙÙ³ gamme f mineure ÙÇÝã pendant que, alors que; ~ ßáõï³÷áõÛà ѳݹÇåáõÙ à bientôt; ~ ³Û¹ en attendant; entre-temps, d’ici-là (ëå³ë»Éáí ¹ñ³Ý, ~ ¹³ ÏÉÇÝÇ), précédemment (ݳËÏÇÝáõÙ); ~ Ùï³ÍáõÙ ¿Ç Ýñ³ Ù³ëÇÝ pendant que je pensais à lui ÙÇÝã³ÙáõëÝ³Ï³Ý prénuptial,e; ~ ѳٳϻóáõÃÛáõÝ cohabitation f prénuptiale ÙÇÝã¹»é tandis que ÙÇÝ㨠1) à (ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝ, ųٳݳÏ); ö³ñǽÇó ~ ºñ¨³Ý de Paris à Erévan; ³é³íáïÇó ~ »ñ»Ïá du matin au soir 2) jusqu’à (ÁݹÑáõå); ~ áñ jusqu’à ce que; ~ ³ÛÅÙ jusqu’à présent; jusqu’ici; ѳßí»É ~ ï³ëÁ compter jusqu’à dix 3) avant (ݳËù³Ý); ~ å³ï»ñ³½ÙÁ avant la guerre 4) d’ici; ~ ï³ñ»í»ñç d’ici la fin de l’année ÙÇÝãϳåÇï³ÉÇëï³Ï³Ý d’avant le capitalisme ÙÇÝãѻճ÷áË³Ï³Ý d’avant la révolution, prérévolutionnaire; ~ ßñç³Ý période f prérévolutionnaire



mique



ÙÇÏñáïÝï»ë³·ÇïáõÃÛáõÝ microécono-



mie f



ÙÇÏñáûñ·³Ýǽ٠(Ù³Ýñ¿) microorganis-



me (micro-organisme) m



ÙÇÏñáýÇÉÙ ï»°ë Ù³Ýñ³Å³å³í»Ý ÙÇÏñáýÉáñ³ ï»°ë Ù³Ýñ³μáõë³ß˳ñÑ ÙÇÏñáýáÝ ï»°ë Ëáë³÷áÕ ÙÇѳïáñÛ³Ï œuvres f pl en un volume ÙÇѳñϳÝÇ à un étage; sans étage ÙÇÓ»é³ÝÇ, ÙÇÓ»éݳÝÇ manchot,e adj/n ÙÇÙdzÛÝ seulement ÙÇÙÇϳ ï»°ë ¹ÇÙ³Ë³Õ ÙÇÙÛ³Ýó l’un l’autre; ~ Ñ»ï l’un avec



l’autre; ~ »ï¨Çó l’un après l’autre; ~ å³ñïù ãáõÝ»Ý³É être quittes ÙÇÙá½³ ï»°ë å³ïϳéáõÏ ÙÇÙáë (Ë»Õϳï³Ï, ͳÕñ³Íáõ) bouffon m; mime m ÙÇÙáëáõÃÛáõÝ bouffonnerie f ÙÇݳñ»¥Ã¤ minaret m ÙÇÝ»ñ³É ï»°ë ѳÝù³ÝÛáõà ÙÇÝÇ (ϳñ×) 1. adj invar mini; ~ Ýáñ³Ó¨áõÃÛáõÝ mode f mini 2. adv ~ ѳ·Ý¥í¤»É s’habiller mini 3. mini f, minijupe f (ϳñ× ÷»ßª ÏÇë³ßñç³½·»ëï) ÙÇÝÇѳٳϳñ·Çã (ÙÇçÇÝ ã³÷ëÇ Ñ³Ù³Ï³ñ·Çã) mini-ordinateur m ÙÇÝÇÙ³Éǽ٠ﻰë ë³Ï³í³å³ßïáõÃÛáõÝ ÙÇÝÇÙ³ÉÇëï ï»°ë ë³Ï³í³å³ßï



ÙÇÝãå³ï»ñ³½Ù³Ï³Ý, ÙÇÝãå³ï»ñ³½ÙÛ³Ý d’avant-guerre; ~ ٳϳñ-



¹³Ï niveau m d’avant-guerre préolympique; ~ Ù³ñ½áõÙÝ»ñ entraînements m pl préolympiques ÙÇÝáõ׳ñ unique ÙÇÝáõë (½ñáÛÇó ó³Íñ) moins; ³Ûëûñ ~ ï³ë ³ëïÇ×³Ý ¿ il fait moins dix aujourd’hui ÙÇßï toujours, de tout temps; ÇÝãå»ë ~ comme toujours ÙÇáï³ÝÇ à un seul pied; monopode; unijambiste n (Ù³ñ¹) ÙÇç³¹³ë interposé,e; ùñÏÝ. ~ ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝ proposition f interposée ÙÇç³¹»å incident m; épisode m (¹ñí³·) ÙÇÝãûÉÇÙådzϳÝ



657



tion chirurgicale; Çñ³íμ. ¹³ï³Ï³Ý ~ ingérence des tribunaux ÙÇç³ÝÏÛ³É intermédiaire; interposé,e; ùñÏÝ. ~ ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝ proposition f intercalée (incise), incise f ÙÇç³ÝÓݳÛÇÝ interpersonnel,le, interindividuel,le; ~ ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñ relations f pl interpersonnelles ÙÇç³ÝóÇÏ de part en part; ~ í»ñù blessure f de part en part; ~ ù³ÙǪ Ñáë³Ýù courant m d’air ÙÇç³Ýóù couloir m, corridor m; ~Ý»ñáõÙ dans les couloirs; ÷Ëμ. û¹³ÛÇÝ ~ couloir aérien; ȳãÇÝÇ ~Á le couloir de Latchine ÙÇç³é³ñÏ³Û³Ï³Ý (ÙÇçÙ³ëݳ·Çï³Ï³Ý) interdisciplinaire ÙÇç³ëï»Õ³ÛÇÝ (ÙÇç³ëïÕ³ÛÇÝ) interstellaire ÙÇç³í³Ûñ milieu m, entourage m (ßñç³å³ïª Ù³ñ¹Ï³Ýó); ambiance f, atmosphère f (å³ÛÙ³ÝÝ»ñ, ÙÃÝáÉáñï); ßñç³Ï³ ~ environnement m; ~áõÙ parmi; »ñÇï³ë³ñ¹áõÃÛ³Ý ~áõÙª »ñÇï³ë³ñ¹Ý»ñÇ Ù»ç parmi les jeunes ÙÇç³ï insecte m ÙÇç³ï³μ³Ý entomologiste n ÙÇç³ï³μ³Ý³Ï³Ý entomologique ÙÇç³ï³μ³ÝáõÃÛáõÝ entomologie f ÙÇç³ï³Ï (ÏáßÏǪ μ³ñ³Ï ϳßáõó, ù³Ã³ÝÇó ϳ٠ٳÑáõ¹Çó) semelle f ÙÇç³ï³Ï»ñ insectivore adj/n, entomophage; ~ ÃéãáõÝ oiseau m insectivore (entomophage); ϻݹμ. ~Ý»ñ insectivores m pl ÙÇç³ï³ëå³Ý insecticide adj/m ÙÇç³ï³ó³Ýó (ÙÇç³ï μéÝ»Éáõ ó³Ýó) filet m ÙÇç³ñÏ»É interpoler vt ÙÇç³ñÏáõÃÛáõÝ, ÙÇç³ñÏáõÙ interpolation f ÙÇçμ³ÝϳÛÇÝ ï»°ë ÙÇç¹ñ³Ù³ïݳÛÇÝ ÙÇçμçç³ÛÇÝ Ï»Ýëμ. intercellulaire ÙÇ緳ɳÏïÇÏ³Ï³Ý intergalactique ÙÇç·»ñ³ï»ëã³Ï³Ý interministériel,le; interdépartemental,e; ~ ßñç³μ»ñ³Ï³Ý circulaire f interministérielle ÙÇç·Çï³Ï³ñ·³ÛÇÝ interdisciplinaire



ÙÇç³¹Çñ 1) serviettes f pl hygiéniques



(périodiques), protège-slip m (ϳݳÝó) 2) signet m (·ñùÇ Ù»ç¹Çñ) ÙÇç³½·³ÛÇÝ international,e; ~ ¹ñáõÃÛáõݪ Çñ³íÇ×³Ï situation f internationale; ~ ³ïÛ³ÝÝ»ñ instances f pl internationales; ~ ѳÝñáõÃÛáõÝ communauté f internationale; ~ Çñ³íáõÝù droit m international; ØÇç³½·³ÛÇÝ ùñ»³Ï³Ý ¹³ï³ñ³Ý Cour f pénale internationale ÙÇç³½·³Ûݳ·»ï spécialiste n de relations internationales ÙÇç³½·³ÛݳóÝ»É internationaliser vt ÙÇç³½·³Ûݳóí»É être internationalisé,e ÙÇç³½·³ÛݳóáõÙ internationalisation f ÙÇç³½·³ÛÝáñ»Ý à l’échelle internationale ÙÇç³½·³ÛÝáõÃÛáõÝ internationalisme m ÙÇç³½·»ëï (ÏÇë³ßñç³½·»ëï) jupe f, jupon m ÙÇç³Ã³Õ³Ýà membrane f ÙÇç³Ë³Õ (ÇÝï»ñÙ»¹Ç³) óïñ. intermède m ÙÇç³Í³Ýó É»½íμ. infixe m ÙÇç³Í³Ýó³íáñ É»½íμ. infixé,e ÙÇç³Í³ÝóáõÙ É»½íμ. infixation f ÙÇç³Ï médiocre; passable (μ³í³ñ³ñ) ÙÇç³Ï³ (ÙÇç³ÝÏÛ³É) intermédiaire ÙÇç³Ï³Ûù intervalle m ÙÇç³Ï»ï deux-points m pl; point-virgule m ÙÇç³ÏáõÃÛáõÝ médiocrité f ÙÇç³ÏáõÙμ³ÛÇÝ Ù³ñ½. interclubs; ~ ѳݹÇåáõÙ rencontre f interclubs ÙÇç³Ñ³ë³Ï de taille moyenne ÙÇç³Ù³ï ϽÙËë. majeur m, médius m ÙÇç³Ùï»É intervenir vi (dans); se mêler (de), s’ingérer (dans) (˳éÝí»É, ÙÇç³ÙáõË ÉÇÝ»É); ~ ѳϳٳñïáõÃÛáõÝÝ»ñÇÝ s’ingérer dans les conflits; s’interposer, s’entremettre (íÇ׳μ³ÝáõÃÛ³ÝÁ í»ñç ï³Éáõ ѳٳñ); ãÙÇç³Ùï»Éáõ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f de non-intervention ÙÇç³ÙïáõÃÛáõÝ é³½Ù., μÅßÏ. intervention f; ingérence f (Ý»ñùÇÝ ·áñÍ»ñÇÝ); íÇñ³μáõÅ³Ï³Ý ~ interven658



ÙÇç·áñÍáÝ interactif,-ive ÙÇç·áñÍáÝáõÃÛáõÝ interactivité f ÙÇç¹³ßݳÏó³ÛÇÝ interallié,e, interfé-



é³ñϳ۳ϳÝ)



ÙÇçÙ³ëݳ·Çï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ (ÙÇç³é³ñ-



Ï³Û³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁ) interdisciplinarité



déral,e



f



ÙÇç¹åñáó³Ï³Ý interscolaire ÙÇç¹ñ³Ù³ïݳÛÇÝ (ÙÇçμ³ÝϳÛÇÝ) ýÇÝ.



ÙÇçÙ³ëÝÇÏ (ÙÇç³Í³Ýó) É»½íμ. infixe m ÙÇçÙ³ëÝÇϳíáñ É»½íμ. infixal,e ÙÇçÙϳݳÛÇÝ Ï½ÙËë. intermusculaire ÙÇçÙß³ÏáõóÛÇÝ interculturel,le; trans-



interbancaire



ÙÇç»Ï»Õ»ó³Ï³Ý œcuménique ÙÇç»Ï»Õ»ó³Ï³ÝáõÃÛáõÝ œcuménisme m ÙÇç¨ entre ◊ »ñÏáõ Ïñ³ÏÇ ~ entre deux



culturel,le; ~ »ñÏËáëáõÃÛáõÝ dialogue m interculturel ÙÇçÙßÏáõóÛÝáõÃÛáõÝ interculturalité f ÙÇçÙáÉ»ÏáõɳÛÇÝ ýǽ., ùÇÙ. intermoléculaire ÙÇçÙáÉáñ³Ï³ÛÇÝ interplanétaire; ~ ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝ espace m interplanétaire ÙÇçݳμ»ñ¹ å³ïÙ. citadelle f, acropole f ÙÇçݳ·ÇÍ Ù³Ã. médiane f ÙÇçݳ¹³¹³ñ 1) intervalle m (ųٳݳϳÛÇÝ ¨ »ñ³Åßï³Ï³Ý) 2) óïñ. entracte m (ÁݹÙÇçáõÙ) ÙÇçݳ¹³ñ Moyen Âge m; í³Õ ~ haut Moyen Âge m ÙÇçݳ¹³ñÛ³Ý du moyen âge, moyenâgeux,-euse, médiéval,e ÙÇçݳųÙÏ»ï à moyen terme; ~ í³ñÏ crédit m à moyen terme ÙÇçÝ³Ë³Õ Ã³ïñ. intermède m ÙÇçݳϳñ· secondaire; ~ ¹åñáó école f secondaire; ~ ÏñÃáõÃÛáõÝ enseignement m secondaire ÙÇçݳϻï point m central ÙÇçݳٳë milieu m ÙÇçݳٳï ï»°ë ÙÇç³Ù³ï ÙÇçݳå³ëï³é (í»ñݳ߳åÏÇ ûÓÇùÁ, ѳ·áõëïÁ, ÏáëïÛáõÙÁ ³Ùñ³óÝ»Éáõ ѳٳñ) triplure f ÙÇçݳå³ï (ÙÇçÝáñÙ) cloison f, paroi f ÙÇçݳå³ï»É (ÙÇçݳå³ïáí μ³Å³Ý»É) cloisonner vt ÙÇçݳå³ïí³Í (ÙÇçݳå³ïáí μ³Å³Ýí³Í) cloisonné,e (÷Ëμ. ³ÝçÁñå»ïí³Í) ÙÇçݳï³ñ³Íù enclave f ÙÇçݳñ³ñ óïñ. intermède m; entracte m (ÁݹÙÇçáõÙ) ÙÇçÝáÉáñï (Ù»½áëý»ñ³) ýǽ. mésosphère f ÙÇçÝáñ¹ 1) intermédiaire adj/n, médiateur,-trice n; É»½íμ. ~ É»½áõ langue f



feux



ÙÇç»ñ· (ÙÇç³Ýí³·) »ñÅßï. interlude m ÙÇç»ñ»ë³Ï interface f ÙÇç»ñÏñ³ÍáíÛ³Ý méditerranéen,ne; ~



»ñÏñÝ»ñ pays m pl méditerranéens



ÙÇç»ñÏñ³Ï³Ý méditerrané,e; ~ Íáí La



Méditerranée



ÙÇç½áñ³ÛÇÝ (ÙÇç½áñ³Ù³ë³ÛÇÝ, μáÉáñ



½áñ³ï»ë³ÏÝ»ñÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ) interarmé,e interethnique; ~ ÙÇç¿ÃÝÇÏ³Ï³Ý μ³ËáõÙÝ»ñ affrontements m pl interethniques ÙÇçÇÝ moyen,ne; ~ ¹³ñ»ñ Moyen Âge m; ~ ѳßíáíª ~Á en moyen; ~Á le moyen ÙÇçÇݳëÇ³Ï³Ý de l’Asie centrale ÙÇçÉ»½í³Ï³Ý É»½íμ. interlingual,e ÙÇçËÙμ³ÛÇÝ intergroupe ÙÇçËáñÑñ¹³ñ³Ý³Ï³Ý interparlementaire; ~ ѳÝÓݳÅáÕáí commission f interparlementaire ÙÇçÍÝáï³ÛÇÝ Ï½ÙËë. intermaxillaire ÙÇçϳé³í³ñ³Ï³Ý intergouvernemental,e; ~ ѳÝÓݳÅáÕáí commission f intergouvernementale ÙÇçÏáÕ³ÛÇÝ Ï½ÙËë. intercostal,e ÙÇçѳٳÉë³ñ³Ý³Ï³Ý interuniversitaire ÙÇçѳٳÛÝù³ÛÇÝ intercommunal,e; intercommunautaire; ~ áñáßáõÙ décision f intercommunale; ~ϳå»ñ relations f pl intercommunautaires ÙÇçÓ³Ûݳíáñ³ÛÇÝ É»½íμ. intervocalique ÙÇç×ÛáõÕ³ÛÇÝ interindustriel,le ÙÇçٳϻñ»ë ѳÙÏñ·ã. interface f ÙÇçÙ³Ûñó³Ù³ù³ÛÇÝ intercontinental,e; ~ ÑñÃÇé missile m intercontinental ÙÇçÙ³ëݳ·Çï³Ï³Ý interprofessionnel,le; transdisciplinaire (ÙÇç³659



positions (å³ïñ³ëïí»É ÙÇ μ³ÝÇ); ѳٳå³ï³ëË³Ý ~Ý»ñ Ó»éù ³éÝ»É adopter les mesures appropriées 3) ressources f pl (ÝÛáõÃ³Ï³Ý Ñݳñ³íáñáõÃÛáõÝÝ»ñ, é»ëáõñëÝ»ñ); μÛáõç»ï³ÛÇÝ ~Ý»ñ ressources budgétaires; ¹ñ³Ù³Ï³Ý ³½³ï ~Ý»ñ ressources disponibles 4) instrument m; ³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý ~Ý»ñ instruments de travail; í׳ñÙ³Ý ~Ý»ñ instruments monétaires 5) intervalle m, laps m de temps (ųٳݳϳÙÇçáó, ųٳݳϳѳïí³Í) 6) espace m (ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝ, Ñ»é³íáñáõÃÛáõÝ) 7) solution f (׳ñ, »Éù) ÙÇçáó³éáõÙ manifestation f; Ùß³ÏáõóÛÇÝ ~Ý»ñ manifestations culturelles ÙÇçå»ï³Ï³Ý interétatique ÙÇçé³ëë³Û³Ï³Ý ï»°ë ÙÇçó»Õ³ÛÇÝ ÙÇçïáÕ³ÛÇÝ (ïáÕ³ÙÇçÇ) interlinéaire ÙÇçó³Ù³ù³ÛÇÝ ï»°ë ÙÇçÙ³Ûñó³Ù³ù³-



intermédiaire; ýÇݳÝë³Ï³Ý ~ intermédiaire financier; ~ ÉÇݻɪ ~Ç ¹»ñ ϳï³ñ»É servir d’intermédiaire, être médiateur entre…; ³é³Ýó ~Ç sans intermédiaire 2) commissionnaire n (ѳÝÓݳϳï³ñ) 3) arbitre m (Çñ³í³ñ³ñ) 4) négociant,e n (³é¨ïñ³ÛÇÝ ·áñͳéÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ¹»åùáõÙ) 5) courtier,ière n, agent m de change (ë³Ï³ñ³ÝǪ μáñë³ÛÇ ~) 6) dealer (dealeur) m (~ ÃÙñ³í³×³é) ÙÇçÝáñ¹³·Çñ lettre f de recommandation ÙÇçÝáñ¹³¹ñ³Ù commissions f pl ÙÇçÝáñ¹³Ï³Ý médiateur,-trice, de médiation ÙÇçÝáñ¹³í³ñÓ (ÙÇçÝáñ¹³í׳ñ) courtage m, commission f ÙÇçÝáñ¹³í׳ñ ï»°ë ÙÇçÝáñ¹³í³ñÓ ÙÇçÝáñ¹»É servir d’intermédiaire, s’entremettre; intercéder (auprès de qn pour qn) (μ³ñ»Ëáë»É); ~ Ù»ÏÇ û·ïÇÝ intercéder en faveur de qn ÙÇçÝáñ¹áõÃÛáõÝ médiation f; sollicitation f; intermédiation f, intercession f; ÙÇçÝáñ¹áõÃÛ³Ùμ par l’intermédiaire (par l’entremise) de qn ÙÇçÝáñÙ ï»°ë ÙÇçݳå³ï ÙÇçÝáñÙ»É ï»°ë ÙÇçݳå³ï»É ÙÇçßñç³Ý³ÛÇÝ interrégional,e ÙÇçáëÏñ³ÛÇÝ Ï½ÙËë. interosseux,-euse ÙÇçáí à travers ÙÇçáó 1) moyen m; procédé m, méthode f (»Õ³Ý³Ï, Ñݳñ); ÷á˳¹ñ³Ï³Ý ~Ý»ñª ÷á˳¹ñ³ÙÇçáóÝ»ñ moyens de transports; ½³Ý·í³Í³ÛÇÝ ï»Õ»Ï³ïíáõÃÛ³Ý ~Ý»ñ médias m pl; ³éϳ ~Ý»ñ moyens disponibles, actifs m pl disponibles (¹ñ³Ù³Ï³Ý); ~áí par le moyen de, à l’aide de (û·ÝáõÃÛ³Ùμ); áõÝ»ó³Í ~Ý»ñÇó ³í»ÉÇÝ Í³Ëë»É, ßé³ÛÉ»É, ßé³ÛÉ ³åñ»É vivre au-dessus de ses moyens 2) mesure f; ݳ˳½·áõß³Ï³Ý ~ mesure de précaution; í×é³Ï³Ýª ÏïñáõÏ ~ mesure draconienne (drastique); ~Ý»ñ Ó»éù ³éݻɪ Ó»éݳñÏ»É prendre des mesures, prendre des dis-



ÛÇÝ ÙÇçó»Õ³ÛÇÝ interracial,e; ~ ³ÙáõëÝáõ-



ÃÛáõÝ mariage m interracial



ÙÇçáõÏ noyau m; recharge f (·ñãÇ, ÇÝù-



ݳÑáëÇ); mie f (de pain) (ѳóÇ)



ÙÇçáõϳ·»ï spécialiste n de la phy-



sique nucléaire; atomiste n



ÙÇçáõϳ½»ñÍ dénucléarisé,e (ÙÇçáõϳ-



ÛÇÝ ½»ÝùÇó ½»ñÍ); ~ª ³ÝÙÇçáõϳ½»Ý »ñÏÇñ pays m dénucléarisé ÙÇçáõϳ½»ñÍ»É (ÙÇçáõϳÛÇÝ ½»ÝùÇ ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝÁ Ïñ׳ï»É ϳ٠í»ñ³óÝ»É) dénucléariser vt ÙÇçáõϳÛÇÝ nucléaire; ~ ½»Ýù arme f nucléaire; ~ ¿Ý»ñ·Ç³ énergie f nucléaire; ~ ýǽÇϳ physique f nucléaire; ~ ¿Ý»ñ·Ç³ÛÇ Ï³Ù ½»ÝùÇ û·ï³·áñÍÙ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó nucléariste n ÙÇçáõϳÛݳóÝ»É (ÙÇçáõϳÛÇÝ ¿Ý»ñ·Ç³Ûáí ϳ٠½»Ýùáí ûÅï»É) nucléariser vt (áñ¨¿ »ñÏÇñ) ÙÇçáõϳÛݳóáõÙ (ÙÇçáõϳÛÇÝ ¿Ý»ñ·Ç³Ûáí ϳ٠½»Ýùáí ûÅï»ÉÁ) nucléarisation f (áñ¨¿ »ñÏñÇ) ÙÇçù³Õ³ù³ÛÇÝ interurbain,e; ~ Ñ»é³Ëáë³ÛÇÝ Í³é³ÛáõÃÛáõÝ service m téléphonique interurbain 660



rit m; avis m (Ùï³¹ñáõÃÛáõÝ); Ù»ÏÇ ~Á ·áõß³Ï»É deviner la pensée de qn; ïϳñ ~ esprit faible; Ñݳñ³·»ï ~ esprit inventif; Ùïùáí ³ÝóÝ»É, ·ÉËáõÙ ~ ³é³ç³Ý³É venir à l’esprit (à l’idée); ~ ³ñÃݳóÝ»É éveiller l’esprit; Ùïù»ñÇݪ ÙïáñáõÙÝ»ñÇÝ Ñ³Õáñ¹³ÏÇó ¹³ñÓÝ»É faire part de ses idées (à qn); ~ ï³É donner une idée; ~ Ñáõᯐ faire une suggestion à, suggérer vt; ~Áª Ùï³¹ñáõÃÛáõÝÁ ÷áË»É changer d’avis, se raviser; Ùïùáõ٠ϳñ¹³É lire des yeux; Ùïùáõ٠ѳßí»É calculer de tête; Ñ»ïÇÝ ~ arrière-pensée f ◊ ÙïùÇó ÁÝÏÝ»É (Ùáé³óí»É, ÑÇßáÕáõÃÛáõÝÇó »ÉÝ»É) échapper à la mémoire ÙÇñ³μ»É μëμ. (÷áùñ ¹»Õݳë³Éáñ) mirabelle f ÙÇñ³Å ï»°ë ÏñÏÝ»ñ¨áõÛÃ, û¹³ï»ëÇÉ,



ÙÇçùñÇëïáÝ»³Ï³Ý (ѳٳùñÇëïáÝ»³-



ϳÝ, ¿ÏáõÙ»ÝÇÏ) œcuménique ÙÇçùñÇëïáÝ»³Ï³ÝáõÃÛáõÝ (ѳٳùñÇëïáÝ»áõÃÛáõÝ, ¿ÏáõÙ»ÝǽÙ) œcuménisme n ÙÇçûíÏdzÝáë³ÛÇÝ interocéanique ÙÇçûñ» midi m ÙÇçûñ»³Ï³Ý méridien m ÙÇë viande f; chair f (Ù³ñ¹áõ ~ª Ù³ñÙÇÝ); ÑáõÙ ~ viande crue; ³ÝÛáõÕª ÛáõÕáï ~ viande maigre, grasse; óñÙª ë³é»óñ³Í ~ viande fraîche, congelée; »÷³Íª Ë³ß³Í ~ viande bouillie; ï³å³Ï³Í ~ viande grillée (rôtie); ·³é³Ýª áã˳ñǪ ï³í³ñǪ Ëá½Ç ~ viande d’agneau, de mouton, de bœuf, de porc; ÏÇë»÷ª ³ñÛáõÝáï ~ viande saignante; Ù³ñ¹áõ ~ª Ù³ñÙÇÝ chair humain; ÷Ëμ. Ãݹ³ÝáÃÇ ~ chair à canon; ÙëÇ Ë³Ýáõê μ³ÅÇÝ boucherie f; Ùëáí à la viande; ~Á ³Õ³É hacher la viande; ~Á ͻͻɪ ϳÏÕ³óݻɪ ÷³÷ϳóÝ»É mortifier (attendrir) la viande ÙÇëÇáÝ»ñ missionnaire n ÙÇëÇáÝ»ñ³Ï³Ý missionnaire ÙÇëÇáÝ»ñáõÃÛáõÝ Missions f pl ÙÇëïÇϳ ï»°ë ËáñÑñ¹³å³ßïáõÃÛáõÝ ÙÇëïÇÏ³Ï³Ý ï»°ë ËáñÑñ¹³å³ßï³-



Ùï³å³ïñ³Ýù ÙÇñ· fruit m; ãáñ ~ª ãÇñ fruit sec; Ë³Ï ~



fruit vert; ѳë³Í ~ fruit mûr; í³Õ³Ñ³ë ~ fruit précoce; ß³ù³ñ³Í Ùñ·»ñ fruits confits; Ùñ·»ñÁ ù³Õ»É cueillir les fruits ÙÇñѳí ï»°ë ÷³ëÇ³Ý ÙÇáõÃ»Ý³Ï³Ý de l’union ÙÇáõÃÛáõÝ 1) union f; Ù³ùë³ÛÇÝ ~ (ѳñ¨³Ý »ñÏñÝ»ñÇ) union douanière; ÊáñÑñ¹³ÛÇÝ ØÇáõÃÛáõÝ (å³ïÙ.) Union Soviétique ◊ ÙÇáõÃÛáõÝÁ ½áñáõÃÛáõÝ ¿ l’union fait la force 2) alliance f (¹³ßÝáõÃÛáõÝ); ~Ý ³Ùñ³åݹ»É sceller l’alliance 3) syndicat m (³ñÑ»ëï³Ïó³Ï³Ý); ³ñï³¹ñáÕÝ»ñÇ ~ª ÙdzíáñáõÙ syndicat de producteurs 4) association f (ÁÝÏ»ñ³ÏóáõÃÛáõÝ) 5) ligue f (ÁÝÏ»ñ³ÏóáõÃÛáõݪ ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý-ù³Õ³ù³Ï³Ý μÝáõÛÃÇ, ³é³í»É³å»ë ÙÇç³½·³ÛÇÝ); سñ¹áõ Çñ³íáõÝùÝ»ñÇ ~ª ÉÇ·³ Ligue des Droits de l’Homme ÙÇ÷»ÕϳÝÇ à un battant (¹áõé) ÙÇ÷áÕ³ÝÇ ï»°ë Ù»Ï÷áÕ³ÝÇ ÙÇùë»ñ (ÙÇÏë»ñ) ï»°ë ѳñÇã ÙÇûñÇÏ Ï»Ý¹μ. éphémère m (ÙÇç³ï) ÙÇûñÇÝ³Ï uniforme, standardisé,e; mo-



Ï³Ý ÙÇëïÇϳϳÝáõÃÛáõÝ (ÙÇëïÇóǽÙ) ï»°ë ËáñÑñ¹³å³ßïáõÃÛáõÝ ÙÇï»Õ³ÝÇ à une place; monoplace



(û¹³Ý³í); ~ Ù³Ñ×³Ï³É lit m à une place ÙÇïÇÝ· ï»°ë ѳÝñ³Ñ³í³ù ÙÇïÇÝ·³ÛÇÝ ï»°ë ѳÝñ³Ñ³í³ù³ÛÇÝ ÙÇïáõÙ (áõÕÕí³ÍáõÃÛáõÝ) tendance f; ·Çñ³Ý³Éáõ ~ tendance à grossir; ~ áõݻݳɪ ÙÇïí³Í ÉÇÝ»É avoir tendance à ÙÇïáõÙݳíáñ 1. adv exprès, intentionnellement (¹Çï³íáñÛ³É); tendancieusement (~ Ï»ñåáí) 2. adj intentionnel,le, tendancieux,-euse; prémédité,e (ϳÝ˳Ùï³Íí³Í) caractère m ÙÇïáõÙݳíáñáõÃÛáõÝ tendancieux (intentionnel) ÙÇïù pensée f; idée f (·³Õ³÷³ñ); esp661



notone (Ùdzå³Õ³Õ, Ùdzɳñ); répétitif,-ive (ÏñÏÝíáÕ) ÙÇûñÇݳϳμ³ñ uniformément; d’une manière monotone (Ùdzå³Õ³Õª Ùdzɳñ Ï»ñåáí) vt; ÙÇûñÇݳϳݳóÝ»É uniformiser standardiser vt ÙÇûñÇݳϳݳóáõÙ uniformisation f, standardisation f; étalonnage m ÙÇûñÇݳÏáõÃÛáõÝ uniformité f; monotonie f (Ùdzå³Õ³ÕáõÃÛáõÝ) ÙÇûñÛ³ d’un jour, d’un seul jour, de vingt-quatre heures; éphémère (í³Õ³ÝóÇÏ, ûñ³ï¨) ÙÉ³Ï moucheron m Ùɳí»É miauler vi Ùɳíáó (ÙɳíÛáõÝ) miaulement m ÙË³É fumer vi ÙË»É enfoncer vt; plonger vt ÙËÇóñ³Ï³Ý consolant,e; consolateur,-trice ÙËÇóñ³Ýù consolation f ÙËÇóñ»É consoler vt; réconforter vt (½áñ³óÝ»É, ³ñdzóÝ»É); tranquilliser vt (ë÷á÷»É, ѳݷëï³óÝ»É) ÙËÇóñÛ³Ý mékhitariste adj/m (ØËÇóñÛ³Ý Ùdzμ³ÝáõÃÛ³ÝÁ í»ñ³μ»ñáÕ, ØËÇóñÛ³Ý Ùdzμ³ÝáõÃÛ³Ý ³Ý¹³Ù); ØËÇóñÛ³Ý Ùdzμ³ÝáõÃÛáõÝ Congrégation f Mékhitariste; ØËÇóñÛ³Ý Ñ³Ûñ»ñ Pères m pl mékhitaristes ÙËÇóñáÕ (³ÝÓ) consolateur,-trice n ÙËÇóñí»É se consoler (de) ÙËÇóñáõÃÛáõÝ (ÙËÇóñáõÙ) consolation f ÙËáï (ÍËáï) fumeux,-euse; enfumé,e ÙËáó ï»Ë. piston m ÙËáó³íáñ à piston ÙËí»É s’enfoncer; se plonger ÙËñ×»É enfoncer vt, plonger vt ÙËñ×í»É s’enfoncer ÙËñ×áõÙ enfoncement m ÙÏ³Ý muscle m; ~Ý»ñª ÙϳÝáõÝùª ÙϳÝÝ»ñÇ Ñ³Ù³Ï³ñ· musculature f Ùϳݳμ³Ý myologue n Ùϳݳμ³Ý³Ï³Ý ϽÙËë. myologique Ùϳݳμ³ÝáõÃÛáõÝ Ï½ÙËë. myologie f ÙÏ³Ý³Ã»É Ï½ÙËë. fibre f musculaire



ÙϳݳÃáõÉáõÃÛáõÝ μÅßÏ. myasténie f ÙϳݳÏÍÏáõÙ crampe f, crispation f des



muscles



ÙϳݳÛÇÝ de muscle, musculaire; ~



ѳٳϳñ· système m musculaire



Ùϳݳó³í myalgie f Ùϳݳó³í³ÛÇÝ myalgique ÙϳÝáõÝù (ÙϳÝÝ»ñ) musculature f ÙϳÝáõï (ÙϳݻÕ) musclé,e, muscu-



leux,-euse



ÙÏÏ³É bêler vi ÙÏÏáó bêlement m ÙÏݳëáË μëμ. scille f ÙÏݳï³Ù (Ù³ßÏÇ ëÝϳÛÇÝ ÑÇí³Ý¹áõ-



ÃÛáõÝ, áñùÇÝ) μÅßÏ. teigne f tondante, pelade f; proriasis m ÙÏݹ»Õ arsenic m, mort f aux rats ÙÏÝÇÏ souriceau m; souris f (ѳٳϳñ·ãÇ) ÙÏñ³ï ciseaux m pl; cisailles f pl, sécateur m (Ù»ï³Õ³É³ñ Ïïñ»Éáõ, ×ÛáõÕ»ñ ѳï»Éáõª ¿ï»Éáõ ѳٳñ) ÙÏñ³ï»É couper avec des ciseaux; cisailler vt (×ÛáõÕ»ñÁ) ÙÏñï³·Çñ (ÙÏñïáõÃÛ³Ý íϳ۳ϳÝ) extrait m baptistaire ÙÏñï³ñ³Ý »Ï»Õ. baptistère m ÙÏñï»É (ÏÝù»É) »Ï»Õ. baptiser vt, faire baptiser qn ÙÏñïÇã (ÙÏñïáÕ) baptiseur m ÙÏñïí³Í (ÙÏñïÛ³É, ùñÇëïáÝÛ³ ¹³ñÓ³Í) baptisé,e ÙÏñïí»É (ÏÝùí»É) se faire baptiser ÙÏñïáõÃÛáõÝ (ÏÝáõÝù) baptême m; ÙÏñïáõÃÛ³Ý ³í³½³Ý fonts m pl baptismaux; ÙÏñïáõÃÛ³Ý çáõñ eau f baptismale ÙÕ»É pousser vt; inciter vt (¹ñ¹»É); »ï ~ repousser vt ÙÕÇã impulsif,-ive; moteur,-trice (³é³çß³ñÅÇã); ~ª ³é³çß³ñÅÇã áõÅ force f motrice ÙÕÉ³Ï (ëáÕݳÏ, ÷³Ï³Ý) verrou m, loquet m; espagnolette f (¹é³Ý ϳ٠å³ïáõѳÝÇ ÝÇ·); ¹áõéÁ ~áí ÷³Ï»É fermer la porte au loquet ÙÕÏï³É pleurer amèrement, pleurer à chaudes larmes; ëÇñïë ÙÕÏïáõÙ ¿ j’ai le cœur serré (gros) 662



ÙÕÏï³óÝ»É faire pleurer amèrement,



ÙÝãÛáõÝ (ÙÝãáó) roucoulement m ÙÝç³Ã³ïñáÝ théâtre m de pantomime ÙÝç³Ë³Õ pantomime f; ~Ç ¹»ñ³-



faire pleurer à chaudes larmes ÙÕÏïáó pleur m amer ÙÕÓ³í³Ýç cauchemar m ÙÕÓ³í³Ýç³ÛÇÝ de cauchemar, plein,e de cauchemars, cauchemardesque; ~ »ñ³½ sommeil m plein de cauchemars (cauchemardesque) ÙÕáÝ mille m ÙÕáݳã³÷áõÙ (ÙÕáÝÝ»ñáí ã³÷»ÉÁ) millage m ÙÕí»É être poussé,e ÙÕáõÙ impulsion f (ËóÝ, ¹ñ¹áõÙ); pulsion f (³½¹³Ï) ÙÛáõë autre; ~ ·ñù»ñÁ les autres livres; ~ ÏáÕÙÇó d’autre part; û° Ù»ÏÁ, û° ~Á l’un et l’autre; Ù»ÏÁ ~Ç »ï¨Çó l’un(e) après l’autre; ~Ý»ñÁ les autres ÙÝ³É 1) rester vi, demeurer vi; Ù»Ï Å³Ù ¿ ÙÝáõÙ il reste une heure 2) séjourner vi (ϻݳÉ, áñ¨¿ ï»ÕáõÙ ÙݳÉ) ÙݳÛáõÝ permanent,e (勉ϳÝ), constant,e (³Ý÷á÷áË, ϳÛáõÝ); ~ Ù³½³Ñ³ñ¹³ñáõÙ permanente f Ùݳë μ³ñáí (Ùݳù μ³ñáí) adieu ! Ùݳó³Í ~ Ù³ëÁ le reste (de) Ùݳóáñ¹ 1) reste m; ~Áª Ùݳó³Í Ù³ëÁ le reste de 2) monnaie f (¹ñ³ÙÇ); ~Áª Ù³Ýñ ¹ñ³ÙÁ í»ñ³¹³ñÓÝ»É rendre la monnaie 3) excédent m (³í»ÉóáõÏ); μÛáõç»ï³ÛÇÝ ~ excédent budgétaire; ³é¨ïñ³Ï³Ý ѳßí»ÏßéÇ ~ excédent de la balance commerciale; áõÕ»μ»éÇ ~ª ³í»ÉóáõÏ excédent de bagages 4) coupon m (ÏïáñÇ, ·áñÍí³ÍùÇ) 5) reliquat m (å³ñïùÇ) 6) surplus m (³í»ÉóáõÏ) 7) vestiges m pl (³ÝÑ»ï³ó³ÍÇ ~Ý»ñª Ñ»ïù»ñ) 8) ~Á ¿Å³Ý ·Ýáí í³×³é»É brader vt Ùݳóáñ¹³ÛÇÝ ï»°ë ³í»ÉóáõϳÛÇÝ; ~ í³×³éùª ¿Å³Ý í³×³éù braderie f ÙݳóáõϳÛÇÝ de déchets (ó÷áݳÛÇÝ) ÙݳóáõÏÝ»ñ déchets m pl (ó÷áÝÝ»ñ), résidus m pl; sous-produits m pl (Ù³ëݳíáñ³å»ë ùÇÙdzÛáõÙ) ÙÝã³É (ÙÝã»É) roucouler vi (³Õ³íÝáõ, ϳù³íÇ Ù³ëÇÝ)



ë³Ý¥áõÑǤª ÙÝç³Ë³Õ³ó mime n; ~Ç Ã³ïñáÝ théâtre m de pantomime ÙÝç³Ë³Õ³ó (ÙÝç³Ë³ÕÇ ¹»ñ³ë³Ý) mime n ÙÝçÇÏ sans bruit; ÉéÇÏ-ÙÝçÇÏ tout doucement ÙÝçáõÃÛáõÝ mutisme m Ùß³Ï laboureur m, cultivateur,-trice n Ù߳ϳμáõÛë ·ïÝï. culture f maraîchère; plante f cultivée Ùß³Ï»É 1) travailler vt (ÇÝã-áñ ÝÛáõÃ, ݳ¨ª ÑáÕÁ) 2) cultiver vt; ¹³ßï ~ cultiver un champ; ѳó³Ñ³ïÇÏ ~ cultiver des céréales 3) labourer vt (³ñïÁ) 4) élaborer vt (ݳ˳å³ïñ³ëï»Éª Íñ³·Çñ ¨ ³ÛÉÝ); mettre au point (í»ñçݳϳݳå»ë) 5) ï»Ë. traiter vt; usiner vt (Ù»ï³ÕÁ ¨ ³ÛÉݪ ѳëïáóÇ íñ³) 6) façonner vt (Ó¨ ï³É) 7) exploiter vt, dépouiller vt (ïíÛ³ÉÝ»ñ, ÷áñÓ³ñÏÙ³Ý ³ñ¹ÛáõÝùÝ»ñ, ÷³ëï³ÃÕûñ) Ù߳ϻÉÇ labourable, arable, cultivable; ï»Ë. traitable; ~ ÑáÕ»ñ terres f pl cultivables Ù߳ϻÉÇáõÃÛáõÝ (Ù»ï³ÕÇ ¨ ³ÛÉ ÝÛáõûñÇ) usinabilité f Ùß³Ïáõóμ³Ý culturologue n Ùß³Ïáõóμ³Ý³Ï³Ý culturologique Ùß³Ïáõóμ³ÝáõÃÛáõÝ culturologie f Ùß³ÏáõóÛÇÝ culturel,le; ~ Ï»ÝïñáÝ centre m culturel; ~ ÙÇáõÃÛáõÝ association f culturelle Ùß³ÏáõóÛݳóÝ»É culturaliser vt Ùß³ÏáõóÝå³ëï favorisant la culture Ùß³ÏáõÃÛáõÝ (Ùß³ÏÇ ½μ³ÕÙáõÝùÁ, ÑáÕ Ù߳ϻÉÁ) labourage m Ùß³ÏáõÙ 1) traitement m (Ù»ï³ÕÇ, ÷³ÛïÇ, ï»Õ»Ï³ïíáõÃÛ³Ý); ç»ñÙ³ÛÇÝ ~ traitement thermique 2) culture f (ÑáÕÇ, μáõÛëÇ); ˳ÕáÕÇ ~ culture de la vigne 3) »ñÅßï. arrangement m; Ýí³·³ËÙμ³ÛÇÝ ~ª ѳñÙ³ñ»óáõÙ adaptation f orchestrale 4) élaboration f, mise f au point (ϳ½ÙáõÙ, ËÙμ³·ñáõÙª ݳ˳·ÍÇ ¨ ³ÛÉÝ) 5) 663



usinage m (ٻ˳ÝÇÏ³Ï³Ý ~)



Ùßáõß³å³ï brumeux,-euse, envahi,e



Ùß³ÏáõÛà culture f; civilisation f (ù³Õ³-



de brouillard; nébuleux,-euse (ÙÇ·³Ù³Í); ÷Ëμ. voilé,e Ùßáõß³å³ï»É obscurcir vt, assombrir vt Ùßáõß³å³ïí»É s’obscurcir, s’assombrir, se couvrir de brume (de brouillard) Ùßáõßáï ï»°ë Ùßáõß³å³ï ÙáμÇÉǽ³ódz mobilisation f ÙáμÇÉǽ³óÝ»É mobiliser vt ÙáμÇÉǽ³óí»É être mobilisé,e Ùá·¥áõÑǤ magicien,ne n; enchanteurenchanteresse n (¹ÛáõÃáÕª ÑÙ³ÛáÕª Ññ³ß³·áñÍ ³ÝÓ); mage m Ùá·³Ï³Ý magique; ~ ÓáÕÇϪ ÷³ÛïÇÏ baguette f magique; ~ ɳåï»ñ lanterne f magique Ùá·³ñí»ëï art m magique Ùá·áÝ³Í fantaisiste; inventé,e de toutes pièces (Ñ»Ýó ³ÛÝå»ë, û¹Çó í»ñóñ³Í) Ùá·áÝ»É 1) ï»°ë ÑáñÇÝ»É 2) inventer de toutes pièces Ùá·áõÃÛáõÝ (ϳ˳ñ¹áõÃÛáõÝ, ÑÙ³ÛáõÃÛáõÝ) magie f Ùá¹³ ï»°ë Ýáñ³Ó¨áõÃÛáõÝ Ùá¹³ÛÇÏ ï»°ë Ýáñ³Ó¨ Ùá¹»É ï»°ë ÝÙáõß, ϳճå³ñ, ݳËûñÇ-



ù³ÏñÃáõÃÛáõÝ); ~Ǫ ÏñÃí³ÍáõÃÛ³Ý å³Ï³ë inculture f Ùßϳ˳ÕáÕ (Ùáõëϳï) μëμ. muscat m, raisin m muscat ÙßϳÑáï musqué,e ÙßϳÙáõÏ ondatra m, rat m musqué Ùßϳí³ñ¹ μëμ. rose f muscade ÙßÏ»ÝÇ (Ëáï³μáõÛë, áñÝ áõÝÇ ÙáõßÏÇ ³Ýáõß Ñáï) μëμ. muscatelle f ÙßÏÁÝÏáõ½»ÝÇ μëμ. muscadier m ÙßÏÁÝÏáõÛ½ μëμ. muscade f, noix f muscade (åïáõÕÁ); muscadier m (ͳéÁ) Ùßï³μ³ó toujours ouvert,e Ùßï³μÝ³Ï sédentaire adj/n Ùßï³¹³É³ñ toujours vert,e Ùßï³¹Çï³ñÏáõÙ (ÙáÝÇïáñÇÝ·) monitorage m, monitoring m Ùßï³Ï³ÛáõÝ stable Ùßï³Ï³Ý constant,e (ÙݳÛáõÝ, ³Ý÷á÷áË); permanent,e (áã ųٳݳϳíáñ); ~ Ý»ñϳ۳óáõóÇã représentant m permanent; ~ ³Ûó»Éáõª ·Ýáñ¹ª ѳ׳Ëáñ¹ habitué,e n Ùßï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ permanence f Ùßï³å»ë constamment; systématiquement (ϳÝáݳíáñ³å»ë) Ùßï³ï¨ permanent,e; constant,e, stable (ϳÛáõÝ); continu,e (ß³ñáõݳϳϳÝ); ~ª ï¨³Ï³Ý ¹³éÝ³É se pérenniser; ~ª ï¨³Ï³Ý ¹³ñÓÝ»É, 勉ϳݳóÝ»É pérenniser vt Ùßï³ï¨áõÃÛáõÝ permanence f; constance f, stabilité f (ϳÛáõÝáõÃÛáõÝ); continuité f, pérennité f (ß³ñáõݳϳϳÝáõÃÛáõÝ) Ùßï³ñÃáõÝ vigilant,e (³ã³Éáõñç); perspicace (ßñç³Ñ³Û³ó); éveillé,e (³ñÃáõÝ) ÙßïÝç»Ý³Ï³Ý éternel,le ÙßïÝç»Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ éternité f ÙßïÝç»Ý³å»ë, ÙßïÝç»Ý³μ³ñ éternellement Ùßáõß brouillard m (Ù³é³ËáõÕ), ténèbres f pl; brume f (ûè ~, Ùßáõß³ùáÕ); ϳñÍ»ëª ³ë»ë ~Ç ÙÇçÇó comme à travers un brouillard



Ý³Ï Ùṻɳ·áñÍ (ÙṻɳíáñáÕ) 1) ï»°ë ÝÙáõß³ñ³ñ 2) modeleur,-euse n



(ù³Ý¹³Ï³·áñÍ, μ³Ýíáñ, áñÁ ϳճå³ñÝ»ñ ¿ ëï»ÕÍáõÙª å³ïñ³ëïáõÙ, ϳճå³ñ³·áñÍ) Ùṻɳíáñ»É ï»°ë ÝÙáõßûñÇÝ³Ï»É ÙṻɳíáñáõÙ ï»°ë ÝÙáõßûñÇݳÏáõÙ Ùá¹»Ù (»Õ³Ý³ÏÇã) ѳÙÏñ·ã. modem m Ùá¹»éÝǽ٠ﻰë Ýáñ³å³ßïáõÃÛáõÝ Ùá¹»éÝÇëï ï»°ë Ýáñ³å³ßï Ùá¹»éÝÇëï³Ï³Ý ï»°ë Ýáñ³å³ßï³Ï³Ý Ùá½³ÙμÇÏÛ³Ý mozambicain,e Ùá½³ÙμÇÏóÇ, Ùá½³ÙμÇÏáõÑÇ Mozambi-



cain,e n



Ùá½Ç ÅÕ. bouvillon m, taurillon m



(³ñáõÝ), génisse f (¿·Á)



ÙáÃ»É (ϳé³å³Ý¹áÏ) motel m Ùáɳ·³ñ maniaque adj/n Ùáɳ·³ñáõÃÛáõÝ (Ù³Ýdz) manie f; Ñ»664



ÙáÉáß³í³ñ¹ μëμ. rose f trémière ÙáÉáß³ù³ñ (¹³Ñ³Ý³Ï, ٳɳËÇï)



ï³åݹٳݪ Ñ»ï³åݹí³Í ÉÇÝ»Éáõ ~ manie de la persécution Ùáɳý»ÝÇ ï»°ë ųÝï³Ã½»ÝÇ ÙáÉ³Ë³Õ jeu m de hasard ÙáɳËáï mauvaise herbe f, herbe f folle ◊ ~Ç å»ë ³×»É pousser comme une mauvaise herbe Ùáɳñ erroné,e; faux-fausse (ÃÛáõñ, ë˳É); égaré,e (ÙáÉáñí³Í) Ùáɹáí³Ï³Ý moldave, de la Moldavie Ùáɹáí³óÇ, ÙáɹáíáõÑÇ ¥Ùáɹ³í³óÇ, Ùáɹ³íáõÑǤ Moldave n Ùáɹáí»ñ»Ý (É»½áõ) moldave m, langue f moldave ÙáÉ»·ÇÝ violent,e; frénétique (ó³ëáõÙݳÉÇ); acharné,e (ϳï³ÕÇ, ³ÝáÕáù, ¹³Å³Ý) ÙáÉ»·Ý»É être en furie; ËëÏó. tempêter vi; enrager vi (ϳï³Õ»É), s’acharner (sur, après, contre); déferler vi (÷áÃáñÏ»É); sévir vi (ѳٳ׳ñ³ÏǪ ï³ñ»ñùÇ Ù³ëÇÝ); faire rage; å³ï»ñ³½ÙÁ ÙáÉ»·ÝáõÙ ¿ñ la guerre faisait rage ÙáÉ»·Ýáñ»Ý avec acharnement, avec frénésie, frénétiquement, d’une manière frénétique (acharnée) ÙáÉ»·ÝáõÃÛáõÝ furie f; rage f, acharnement m (ϳï³ÕáõÃÛáõÝ); fureur f, frénésie f (ó³ëáõÙ) ÙáÉ»ËÇݹ μëμ. ciguë f ÙáÉ»ÏáõÉ molécule f ÙáÉ»ÏáõɳÛÇÝ moléculaire ÙáÉ»ÏáõɳÛÝáõÃÛáõÝ molécularité f ÙáÉ»é³Ý¹ fanatique adj/n; ËëÏó. mordu,e; ç³½Ç ~ mordu,e de jazz; ~ ¹³ñÓÝ»É fanatiser vt ÙáÉ»é³Ý¹áñ»Ý fanatiquement ÙáÉ»é³Ý¹áõÃÛáõÝ fanatisme m ÙáÉÇ passionné,e; fanatique (Ñåí. fan) adj/n; Ù³ñ½. supporter m (»ñÏñå³·áõ); tifosi m pl (Çï³É³óÇ ÙáÉ»é³Ý¹ Ù³ñ½³ë»ñÝ»ñª Ù³ëݳíáñ³å»ë ýáõïμáÉÇ, ѻͳÝí³í³½ùÇ) ÙáÉÇμ¹»Ý (ϳå³ñ³ñͳÃ) molybdène



malachite f



ÙáÉáñ erroné,e; égaré,e; désemparé,e ÙáÉáñ³Ï planète f ÙáÉáñ³Ï³·ÇïáõÃÛáõÝ planétologie f ÙáÉáñ³Ï³ÛÇÝ de planète; planétaire; ~



ѳٳϳñ· système m planétaire



ÙáÉáñ³Ï³ÛÝáñ»Ý (ÙáÉáñ³Ïáíª ³ß˳ñ-



Ñáí Ù»Ï) planétairement



ÙáÉáñ»óÝ»É mystifier vt, duper vt; trom-



per vt (˳μ»É, ë˳ɻóÝ»É)



ÙáÉáñ»óáõÙ (˳μϳÝù) mystification f,



duperie f mystificateur,-trice n; trompeur,-euse n (˳μ»μ³) ÙáÉáñÛ³É, ÙáÉáñí³Í égaré,e; ÷Ëμ. ~ áñ¹Ç enfant m égaré ÙáÉáñí»É s’égarer, se perdre (׳ݳå³ñÑÁ ÏáñóÝ»É); se tromper (ë˳Éí»É) ÙáÉáñáõÃÛáõÝ égarement m; erreur f (ë˳É); ÙáÉáñáõÃÛ³Ý Ù»ç ÁÝÏÝ»É tomber dans l’erreur; ÙáÉáñáõÃÛ³Ý Ù»ç ·ó»É induire en erreur; ÷Ëμ. aberration f (ß»ÕáõÙ μ³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝÇóª ³éáÕç ¹³ïáÕáõÃÛáõÝÇó) ÙáÉáõÃÛáõÝ vice m; passion f (pour) ÙáÉáõóù accès m (μéÝÏáõÙ, Ýá峪 ½³ÛñáõÛÃÇ ¨ ³ÛÉÝ); frénésie f (ÙáÉ»·ÝáõÃÛáõÝ, ϳï³ÕáõÃÛáõÝ); passion f (ÏÇñù) ÙáËÇñ cendre(s) f (pl); ÷Ëμ. ~ ¹³ñÓÝ»É (ÏáñͳݻÉ, áãÝã³óÝ»É) réduire en cendres; ÙáËñÇó ѳéÝ»É renaître de ses cendres ÙáËñ³·áõÛÝ gris,e; cendré,e ÙáËñ³Í³ÕÇÏ μëμ. cinéraire f ÙáËñ³Ù³Ý cendrier m ÙáËñ³Ý³É se réduire en cendres (ÙáËñÇ í»ñ³Íí»É) ÙáËñ³óÝ»É (³Ûñ»É, ÑñÏǽ»É) incinérer vt; ³ÕμÁ ~ incinérer les ordures ÙáËñ³óáõÙ (³ÛñáõÙ, ÑñÏǽáõÙ) incinération f ØáËñáï (ØáËñáïÇÏ, ØáËñ³ïÇïÇÏ) Cendrillon f (Ñ»ùdzÃÇ Ñ»ñáëáõÑÇÝ) ÙáÍ³Ï moustique m; ٳɳñdzÛÇ ~ anophèle m ÙáÉáñÇã



m



ÙáÉÇμ¹»Ý³ÛÇÝ molybdique ÙáÉɳ mollah m ÙáÉáß (÷Ç÷»ñÃ) μëμ. mauve f 665



Ùáͳϳ½»ñÍ»É démoustiquer vt Ùáͳϳ½»ñÍáõÙ démoustication f ÙáÑ»ñ (³Ý·áñ³Ï³Ý ³ÛÍÇ μáõñ¹) mo-



Ùáé³Ý³É oublier vt; »ë Ùáé³ó»É »Ù Ýñ³



³ÝáõÝÁ j’ai oublié son nom; »ë Ùáé³ó»É ¿Ç ¹áõéÁ ÷³Ï»É j’avais oublié de fermer la porte Ùáé³óÏáï oublieux,-euse, distrait,e (óñí³Í) Ùáé³óÏáïáõÃÛáõÝ absence f de mémoire, défaut m de mémoire; μÅßÏ. amnésie f Ùáé³óÝ»É faire oublier qch à qn Ùáé³óí»É s’oublier, être oublié,e Ùáé³óíáÕ oubliable Ùáé³óáõÃÛáõÝ oubli m; Ùáé³óáõÃÛ³Ý Ù³ïÝ»É abandonner à l’oubli; Ùáé³óáõÃÛ³Ý Ù³ïÝí»É tomber dans l’oubli ÙáëÏáíÛ³Ý de Moscou, moscovite ÙáëÏí³óÇ (ØáëÏí³ÛÇ μݳÏÇã) Moscovite n Ùáï¥ÇϤ 1) proche; près de, tout près de; auprès de; ϳ۳ñ³ÝÁ ~ ¿ ù³Õ³ùÇÝ la gare est proche de la ville; ³í³ñïÁ ~ ¿ la fin est proche; ~ ³½·³Ï³Ý un proche parent; ¹åñáóÇ ~ ³Û·Ç ϳ il y a un jardin près de l’école; ß³ï ~ª Ùáï»ñùáõÙ tout près; ¹åñáóÁ Ýñ³Ýó ï³ÝÁ ß³ï ~ ¿ l’école est tout près de leur maison 2) chez; Ù»ÏÇ ~ª ïáõÝ ·Ý³É allez chez qn 3) vers (Ùáï³íáñ³å»ë, ųٳݳÏÇ Ù³ëÇÝ); ~ ųÙÁ ï³ëÇÝ vers dix heures 4) à peu près, approximativement, environ (Ùáï³íáñ³å»ë, ßáõñç) Ùáï³Éáõï imminent,e; ~ íï³Ý· danger m imminent Ùáï³ÉáõïáõÃÛáõÝ (Ùáï³Éáõï ÉÇÝ»ÉÁ) imminence f; ٳѳ÷áñÓÇ ~Áª Ùáï³Éáõï ÉÇÝ»ÉÁ l’imminence d’un attentat Ùáï³Ï³ proche, tout proche (ï»ÕÇ ³éáõÙáí); voisin,e (Ù»ñӳϳ); prochain,e (ųٳݳÏÇ ³éáõÙáí); à proximité (ѳñ¨³ÝáõÃÛ³Ùμ); ~ ÙÇ í³Ûñ un lieu proche (tout proche); ~ ïÝ»ñÁ les maisons voisines; ~ª ³é³çÇϳ ³ÙëÇÝ le mois prochain; ~ ÉÇÝ»É, ѳñ¨³ÝáõÃÛ³Ùμ ·ïÝí»É être à proximité



hair m



ÙáÑÇϳݥݻñ¤ Mohicans m pl; í»ñçÇÝ



ÙáÑÇϳÝÁ le dernier des Mohicans



ÙáÕ»ë lézard m ÙáÙ bougie f; cierge m; μÅßÏ. supposi-



toire m (¹»Õ³ÙáÙ); ï»Ë. Ù»ù»Ý³ÛÇ ~ bougie d’allumage ÙáÙ³·áñÍ cirier,-ière n ÙáÙ³Ã»É ligneul m ÙáÙ³ÃáõÕà papier-calque m Ùáٳͳé μëμ. arbre m à cire ÙáÙ³Ï³É chandelier m; bougeoir m ÙáÙ³å³ï ciré,e ÙáÙ³å³ï»É cirer vt ÙáÙ³í³×³é cirier,-ière n, marchand,e n de bougies ÙáÙ» de cire ÙáÙ»É (ÙáÙ³å³ï»É) cirer vt ÙáÙɳà toile f cirée ÙáÙɳû en (de) toile cirée ÙáÝ»·³ëÏ (ØáݳÏáÛÇ μݳÏÇã) Monégasque n ÙáÝ»ï³ñǽ٠ïÝï·. monétarisme m ÙáÝÇïáñÇÝ· ï»°ë í»ñ³ÑëÏáõÙ, Ùßï³¹Çï³ñÏáõÙ ÙáÝÕáÉ¥áõÑǤ Mongol,e n ÙáÝÕáÉ³Ï³Ý mongol,e ÙáÝÕáÉ»ñ»Ý (É»½áõ) mongol m, langue f



mongole



ÙáÝáÉÇà monolithe m/adj ÙáÝáÏÉ ï»°ë ٻݳÏÝáó ÙáÝáåáÉdz ï»°ë ٻݳßÝáñÑ ÙáÝáåáÉÇëï ï»°ë ٻݳßÝáñѳï»ñ ÙáÝáåáÉÇëï³Ï³Ý ï»°ë ٻݳßÝáñѳÛÇÝ ÙáÝï³Å¥áõÙ¤ ï»°ë ѳí³ùáõÙ, ѳí³ù³ÏóáõÙ, ï»Õ³Ï³ÛáõÙ ÙáÝï³Å»É ï»°ë ѳí³ù»É, ѳí³ù³Ïó»É, ï»Õ³Ï³Û»É ÙáÝï³ÅáÕ ï»°ë ѳí³ùáÕ, ѳí³ù³Ïóáñ¹, ï»Õ³Ï³ÛáÕ ÙáÝáõÙ»Ýï³É ï»°ë ÏáÃáÕ³ÛÇÝ Ùáß (ѳï³åïáõÕ) μëμ. ronce f, mûre f



sauvage



Ùáß»ÝÇ ronce f Ùáßáõï ronceraie f 666



(ѳñ¨³ÝáõÃÛáõÝ, Ù»ñӳϳÛáõÃÛáõÝ) 2) affinité f (ÝÙ³ÝáõÃÛáõÝ, ÁݹѳÝñáõÃÛáõݪ ׳߳ÏÇ, ѳÏáõÙÝ»ñÇ ¨ ³ÛÉÝ); parenté f (ѳ۳óùÝ»ñÇ) 3) intimité f (ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ) ÙáïÇí³ódz ï»°ë å³ï׳é³μ³Ýí³-



Ùáï³Ï³ÛáõÃÛáõÝ (Ùáï³Ï³ ÉÇÝ»ÉÁ) pro-



ximité f



Ùáï³Ï³Ûù environs m pl; ~áõÙ ÷áëï



ãϳ il n’y a pas de poste aux environs (à proximité) Ùáï³Ï³ÛùáõÙ tout près (de), à proximité (de) Ùáï³íáñ approximatif,-ive; ~ ·Ý³Ñ³ïáõÙ évaluation f approximative Ùáï³íáñ³å»ë 1) à peu près, environ, vers, approximativement; ݳ ~ 50 ï³ñ»Ï³Ý ¿ il a environ 50 ans; ~ ųÙÁ 5-ÇÝ vers cinq heures; ~ ·Ý³Ñ³ï»É évaluer approximativement; ¹³ ~ª ßáõñç 10% ¿ ϳ½ÙáõÙ cela fait approximativement 10% 2) grosso modo (ÁݹѳÝáõñ ·Í»ñáí, ³é³Ýó Ù³Ýñ³Ù³ëÝ»ñÇÝ ³Ý¹ñ³¹³éݳÉáõ) 3) à titre indicatif (ݳËÝ³Ï³Ý Ñ³ßí³ñÏÝ»ñáí) Ùáï³íáñáõÃÛáõÝ (Ùáï³íáñ ÉÇÝ»ÉÁ) approximation f (ݳ¨ª Ù³Ã.) Ùáï³ñÏáõÙ Ù³Ã. approximation f Ùáï»Ý³É 1) approcher vi; s’approcher (de); ³ßáõÝÁ Ùáï»ÝáõÙ ¿ l’automne approche; ݳ Ùáï»ÝáõÙ ¿ ¹é³ÝÁ il s’approche de la porte 2) aborder vi (³÷ÇÝ, ó³Ù³ùÇÝ); accoster vi (ݳíǪ ϳé³Ù³ïáõÛóÇÝ ~áõ Ù³ëÇÝ) 3) avoisiner vt (·ñ»Ã» ѳëÝ»É ÇÝã-áñ ÃíǪ ù³Ý³ÏÇ); ïå³ù³Ý³ÏÁ Ùáï»ÝáõÙ ¿ª ·ñ»Ã» ѳëÝáõÙ ¿ ѳ½³ñ ûñÇݳÏÇÝ le tirage avoisine les mille exemplaires 4) ³í³ñïÇÝ ~ toucher à sa fin Ùáï»ñùáõÙ ï»°ë Ùáï³Ï³ÛùáõÙ Ùáï»óÝ»É approcher vt; rapprocher vt (Çñ³ñ ~); aborder vt (³÷ÇÝ, ó³Ù³ùÇÝ); ë»Õ³ÝÝ»ñÁ ~ rapprocher les tables Ùáï»óáõÙ 1) approche f; rapprochement m 2) point m de vue (ï»ë³Ï»ï) 3) manière f d’aborder, attitude f (í»ñ³μ»ñÙáõÝù) 4) conception f (ѳۻó³Ï»ï, ¹ÇñùáñáßáõÙ) ÙáïÇÏ 1) à côté; »ë ~ »Ù ³åñáõÙ j’habite à côté 2) ï»°ë Ùáï ÙáïÇÏáõÃÛáõÝ 1) proximité f (ÙáïÇϪ Ù»ñӳϳ ÉÇÝ»ÉÁ); voisinage m



ÍáõÃÛáõÝ, ¹ñ¹³å³ï׳é, ß³ñųéÇà ÙáïáÙñó³ñß³í course(s) f (pl) de



motos



ÙáïáÙñóáõÙ motocross m; trial m (³ñ-



·»ÉùÝ»ñáí)



ÙáïáéáÉ»ñ scooter m Ùáïáí³ñáñ¹ (ÙáïáóÇÏÉÇëï) motocyc-



liste n, ËëÏó. motard m



Ùáïáñ³Ý³í³Ï petit bateau m à mo-



teur, canot m automobile, hors-bord m



Ùáïáñ³óÝ»É motoriser vt Ùáïáñ³óí³Í motorisé,e Ùáïáñ³óí»É être motorisé,e Ùáïáñ³óáõÙ motorisation f ÙáïáóÇÏÉ¥»ï¤ moto f, motocyclette f;



scooter m (÷áùñ ïñ³Ù³ã³÷Ç); trial m (³Ù»Ý³·Ý³óª ³ñ·»ÉùÝ»ñáí ÙñóÙ³Ý Ñ³Ù³ñ) ÙáïáóÇÏÉÇëï ï»°ë Ùáïáí³ñáñ¹ Ùáñ³Ïïó³ñ ϻݹμ. bécasse f Ùáñ³ïáñÇáõÙ ï»°ë ³éϳËáõÙ Ùáñ³ùáõÛñ tante f Ùáñ»Ë ϻݹμ. criquet m, sauterelle f Ùáñ»Õμ³Ûñ oncle m Ùáñ»ÝÇ μëμ. framboisier m (³½Ýí³ÙáñÇ, ³ñù³Û³ÙáñÇ) ÙáñÃ1 (Ù³ßÏ) peau f ÙáñÃ2 (³Ý³ëáõÝ ÙáñûÉÁ) abattage m Ùáñó·áõÛÝ couleur f de peau Ùáñó½»ñÍ écorché,e Ùáñó½»ñÍ»É écorcher vt Ùáñó½»ñÍáõÙ écorchement m ÙáñóËï μÅßÏ. pellagre f; eczéma m ÙáñóÛÇÝ ï»°ë Ù³ßϳÛÇÝ Ùáñóå³ßï égocentriste; égoïste adj/n (»ë³ë»ñ, »ë³å³ßï); intéressé,e (߳ѳËݹÇñ) Ùáñóå³ßïáõÃÛáõÝ égocentrisme m; égoïsme m (»ë³ëÇñáõÃÛáõÝ, »ë³å³ßïáõÃÛáõÝ, »ë³ÙáÉáõÃÛáõÝ)



667



Ùáñóïáõ ~ ϻݹ³ÝÇ bête f à poil, bête



son visage s’assombrit



à fourrure Ùáñû de peau; de fourrure (Ùáõßï³Ï»); ~ ûÓÇù col m en (de) fourrure Ùáñû·áñÍ fourreur m Ùáñû·áñÍáõÃÛáõÝ peausserie f ÙáñÃ»É abattre vt (³Ý³ëáõÝ), égorger vt (ÃéãáõÝ) ÙáñÃ»Õ»Ý fourrures f pl; pelleterie f (~Ç ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ ¨ í³×³éù) ÙáñÃÇ peau f; áã˳ñÇ ~ peau de mouton ÙáñÃáõÙ ï»°ë ÙáñÃ2 ÙáñÇ μëμ. fraise f; fraisier m (Ãáõ÷Á); framboise f (³½Ýí³ÙáñÇ) ÙáñÙ1 ϻݹμ. tarentule f ÙáñÙ2 μëμ. morelle f ÙáñÙáÝ³Ï³Ý ÏñáÝ. mormon,ne n/adj ÙáñÙáݳϳÝáõÃÛáõÝ ÏñáÝ. mormonisme



Ùé³ÛÉáõÃÛáõÝ temps m couvert, temps m



f



sombre (»Õ³Ý³ÏÇ Ù³ëÇÝ); morosité f, humeur f sombre (morose, maussade) (ïñ³Ù³¹ñáõÃÛ³Ý Ù³ëÇÝ) ÙéÃÙéÃ³É marmotter vt, bredouiller vt, marmonner vt, maugréer vi (contre qn, qch) ÙéÃÙéÃ³Ý (÷ÝÃ÷ÝóÝ) grognon,ne adj/n, bougon,ne, grincheux,-euse ÙéÃÙéÃáó grognement m, bougonnement m, bredouillement m ÙéÙé³É 1) grogner vi, grommeler vi 2) fredonner vt (ó³Íñ³Ó³Ûݪ ùÃÇ ï³Ï »ñ·»É) ÙéÙéáó (ÙéÙé³Éáõ Ó³ÛÝÁ) grognement m, grommellement m ÙéÝã³É rugir vi, pousser des rugissements (³éÛáõÍÇ, í³·ñÇ Ù³ëÇÝ); mugir vi (óáõÉÇ, ù³Ùáõ Ù³ëÇÝ) ÙéÝãÛáõÝ, ÙéÝãáó rugissement m, mugissement m Ùéé³É ronronner vi (ϳïíÇ Ù³ëÇÝ) Ùéáõà gueule f (é»Ë); mufle m (ϻݹ³Ýáõ); Ù»ÏÇ ~Á ç³ñ¹»É casser la gueule à qn ÙéáõÝã ï»°ë ÙéÝãÛáõÝ Ùë³·áñÍ boucher m Ùë³·áñÍáõÃÛáõÝ boucherie f Ùë³½áõñÏ (áñÇ íñ³ ÙÇë ãϳ, ã³÷³½³Ýó ÝÇѳñ) décharné,e Ùë³ÉÇ (Ùë»Õ) charnu,e Ùë³Í³É¥ù¤ bourrelet m (Ù³ñÙÝÇ íñ³) Ùë³Ï³É»É prendre de l’embonpoint (·Çñ³Ý³É), engraisser vi (׳ñå³Ï³É»É) Ùë³Ï³ÉáõÙ embonpoint m (·Çñ³óáõÙ), engraissement m (׳ñå³Ï³ÉáõÙ) Ùë³Ï»ñ carnivore adj/n (·Çß³ïÇã ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ ¨ª ËëÏó. Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ); carnassier,-ière adj/n (·Çß³ïÇã ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ) Ùë³ÏáõÛï masse f de viande Ùë³Ñ³Ý (ÙÇëÁ ³Ù³ÝÇó ѳݻÉáõ Ù»Í å³ï³é³ù³Õ, Ùë³Ï³É) grande fourchette f Ùë³Õ³ó hache-viande m Ùë³Ùûñù produits m pl de boucherie



m



ÙáñÙáù déchirement m;



tourment m (ï³Ýç³Ñ³ñáõÃÛáõÝ); chagrin m (íÇßï) ÙáñÙáù»É déchirer vt; tourmenter vt (ï³Ýç³Ñ³ñ ³Ý»É); chagriner vt (íßï³óÝ»É, ïñïÙ»óÝ»É) ÙáñÙáùÇã déchirant,e; chagrinant,e (íßï³Ñ³ñáÕ) ÙáñáõëÇÏ (÷áùñÇÏ Ùáñáõù) barbiche f Ùáñáõù barbe f; ~ å³Ñ»Éª ÃáÕÝ»É laisser pousser sa barbe; ÷áùñÇÏ ~ barbiche f Ùáñáõù³íáñ barbu,e adj/n Ùáñýǥݤ ï»°ë μݳ÷ÇáÝ ÙáñýÇݳÙáÉ morphinomane n ÙáñýÇݳÙáÉáõÃÛáõÝ morphinomanie f Ùé³ÛÉ maussade (¹Åݹ³Ï), morne, renfrogné,e (ËáÅáé); sombre, couvert,e (»Õ³Ý³ÏÇ, »ñÏÝùÇ Ù³ëÇÝ); triste, morose (ïËáõñ); ~ Ùïù»ñ idées f pl noires Ùé³ÛÉ³Ý³É (Ùé³ÛÉ»É) devenir sombre, s’assombrir; s’obscurcir Ùé³ÛÉ»óÝ»É assombrir vt; obscurcir vt; obnubiler vt (Ùßáõß³å³ï»Éª ÙÇïùÁ) Ùé³ÛÉáñ»Ý d’un air sombre (lugubre, maussade) Ùé³ÛÉí»É s’assombrir; se renfrogner (ËáÅáéí»É); Ýñ³ ¹»ÙùÁ Ùé³ÛÉí»ó 668



Ùë³çáõñ bouillon m, bouillon m gras;



Ë»É changer d’avis; μ³ñÇ ~Ý»ñ bonnes intentions Ùï³½μ³Õ préoccupé,e; pensif,-ive (Ùï³ÍÏáï) Ùï³½μ³ÕáõÃÛáõÝ préoccupation f (Ùï³ÍÏáï) pensif,-ive; Ùï³ËáÑ rêveur,-euse Ùï³ËáÑáõÃÛáõÝ rêverie f; méditation f, réflexion f Ùï³Í³Ï³Ý reflectif,-ive Ùï³Í»É 1) penser vi, penser (à) vt ind; songer (à) vt ind, réfléchir (à, sur) vt ind (ËáñÑ»É, Ùïáñ»É); ÇÝãDZ Ù³ëÇÝ »ù Ùï³ÍáõÙ à quoi pensez-vous ? (réfléchissez-vous ?); ݳËù³Ý å³ï³ë˳ݻÉÁ ɳí Ùï³Í»ùª ËáñÑ»ù réfléchissez bien avant de répondre; ³é³Ýó ³Û¹ Ù³ëÇÝ ~áõ sans y penser; ɳ°í Ùï³Í»ù ³Û¹ Ù³ëÇÝ songez-y bien ! ◊ Ùï³ÍáõÙ »Ù, áõñ»ÙÝ Ï³Ù je pense, donc je suis (ɳï. cogito, ergo sum, ¸»Ï³ñïÇ áõëÙáõÝùÇ ÑÇÙݳ¹ñáõÛÃÁ) 2) penser (de) vt ind (ϳñÍÇùÇ ÉÇÝ»É); DZÝã »ù Ùï³ÍáõÙ ³Û¹ Ù³ëÇÝ qu’en pensez-vous ?; DZÝã »ù Ùï³ÍáõÙ Ýñ³ Ù³ëÇÝ qu’est-ce que vous pensez de lui ? Ùï³Í»É³Ï»ñå mentalité f; manière f de penser Ùï³ÍÏáï pensif,-ive; ~ ï»ëù air m pensif Ùï³ÍÙáõÝù pensées f pl, méditations f pl, réflexions f pl Ùï³ÍáÕ penseur,-euse n Ùï³ÍáÕáõÃÛáõÝ pensée f; faculté f de penser Ùï³Íáõ٥ݻñ¤ méditation(s) f (pl), réflexion(s) f (pl) Ùï³Ñ³Û»ó³Ï³Ý (Ùï³Ñ³Û»óáճϳÝ) spéculatif,-ive; contemplatif,-ive Ùï³Ñ³Ý·áõÙ déduction f Ùï³ÑÕ³Ý³É avoir l’idée de; concevoir un projet Ùï³ÑÕ³óáõÙ conception f; projet m (ݳ˳·ÇÍ); intention f, dessein m (Ùï³¹ñáõÃÛáõÝ) Ùï³Ñá· préoccupé,e, soucieux,-euse, anxieux,-euse; ~ ÉÇÝ»É être sou-



consommé m (Ëï³óñ³Í Ùë³ÝÛáõÃÇó å³ïñ³ëïí³Í) Ùë³í³×³é boucher,-ère n Ùë³í³×³é³Ýáó boucherie f Ùë³í³×³éáõÃÛáõÝ boucherie f Ùë³óáõ d’abattoir; ~ ³Ý³ëáõÝ bétail m d’abattoir Ùë»Õ (Ùë³ÉÇ, å³ñ³ñï, Ù³ñÙÝ»Õ) charnu,e; potelé,e (ÃÙμÉÇÏ, ÃáÃáßÇÏ) Ùë»Õ»Ý de la viande ÙëË»É dissiper vt; gaspiller vt; prodiguer vt (ßé³ÛÉ»É); délapider vt (í³ïÝ»É); dépenser vt (ͳËë»É); détourner vt (å»ï³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñÁ ~ª Ûáõñ³óÝ»É) ÙëËáÕ dissipateur,-trice n/adj; dépensier,-ière adj/n (ã³÷³½³Ýó ß³ï ͳËëáÕ); gaspilleur,-euse n/adj (ßé³ÛÉáÕ); dilapidateur,-trice adj/n (í³ïÝáÕ) ÙëËáõÙ dilapidation f (í³ïÝáõÙ), gaspillage m (ßé³ÛÉáõÙ); dépense f (ͳËëáõÙ, ͳËù»ñ) Ùëáï charnu,e Ùëáõñ crèche f (Ù³ÝϳÙëáõñ ¨ ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ Ï»ñÇ ï³ßï³Ó¨ ï³Ëï³Ï³Ù³Ý); mangeoire f (ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ) Ùï³μ»ñ»É se souvenir (de qch), se rappeler (qch); se remémorer (qch) Ùï³μ»ñáõÙ souvenir m; souvenance f Ùï³·³ñ 1. adj toqué,e, fou-fol-folle; extravagant,e 2. schizophrène n Ùï³·³ñ³ÛÇÝ schizophrénique Ùï³·³ñáõÃÛáõÝ folie f, extravagance f; schizophrénie f Ùï³·ñáÑ remue-méninges m, brainstorming m Ùï³¹Çñ ~ ÉÇÝ»É (Ùï³¹ñáõÃÛáõÝ áõݻݳÉ) 1) avoir l’intention (de), compter vt, penser vt, envisager (de); »±ñμ »ù ~ Ù»ÏÝ»É quand pensez-vous partir ?; ~ »Ù í³ÕÁ Ù»ÏÝ»É je compte partir demain Ùï³¹ñí»É (Íñ³·ñ»É) projeter vt; se proposer; Ùï³¹ñí³Í Ï»ñåáíª ¹Çï³íáñÛ³É intentionnellement Ùï³¹ñáõÃÛáõÝ intention f; dessein m; projet m (Íñ³·Çñ); ~Áª ÙÇïùÁ ÷á669



cieux; ~ ï»ëù air m préoccupé



Ùï³í³ËáõÃÛáõÝ hésitation f; doute m;



souci



Ùï³í³ñųÝù exercice m des facultés



Ùï³Ñá·»É préoccuper vt; donner du



appréhension f, crainte f intellectuelles



Ùï³Ñá·Çã 1) préoccupant,e, inquié-



Ùï³íáñ intellectuel,le; mental,e; ~ ϳ-



tant,e, alarmant,e; Çñ³¹ñáõÃÛáõÝÁª Çñ³íÇ׳ÏÁ ~ ¿ la situation est préoccupante 2) perturbant,e (³Ýѳݷëï³óÝáÕ, Ñáõ½áÕ) Ùï³Ñá·í»É se soucier (de), se préoccuper (de) (Ñá· ï³Ý»É, ½μ³Õí»É); s’inquiéter (³Ýѳݷëï³Ý³É) Ùï³Ñá·áõÃÛáõÝ préoccupation f, souci m; inquiétude f (³ÝѳݷëïáõÃÛáõÝ) Ùï³ÑáñǽáÝ horizon m intellectuel; ɳÛÝ ~Ç ï»ñ ³ÝÓݳíáñáõÃÛáõÝ un esprit large Ùï³Ù³ñ½³Ýù exercice m de l’esprit Ùï³Ù³ñ½»É (ÙÇïùÁ Ù³ñ½»É) exercer l’esprit Ùï³ÙáÉáñ confus,e, désemparé,e; distrait,e (óñí³Í); ~ ѳ۳óù regard m distrait (absent) Ùï³Ù÷á÷ recueilli,e, concentré,e Ùï³Ù÷á÷áõÃÛáõÝ recueillement m, concentration f (Ï»ÝïñáݳݳÉÁ) Ùï³ÛÝáõÃÛáõÝ mentalité f Ùï³ß³ñ (Ùïù»ñÇ ß³ñùª ÁÝóóùª ½³ñ·³óáõÙ) suite f d’idées Ùï³å³Ñ»É retenir vt Ùï³å³ß³ñ bagage m intellectuel Ùï³å³ß³ñ»É (ÙÇïùÁ å³ß³ñ»É, Ùï³ï³Ýç»É) hanter vt, obséder vt Ùï³å³ß³ñáõÙ (ÙÇïùÁ å³ß³ñ»ÉÁ, Ùï³ï³Ýç»ÉÁ) hantise f, obsession f Ùï³å³ïÏ»ñ image f mentale Ùï³å³ïñ³Ýù mirage m; illusion f Ùï³ë¨»é concentré,e, réfléchi,e, attentif,-ive Ùï³ë¨»éáõÙ concentration f, réflexion f, attention f; idée f fixe (먻éáõÝ ÙÇïù) Ùï³ëáõ½í»É rester pensif,-ive; réfléchir vi, méditer vi Ùï³ëáõÛ½ pensif,-ive, rêveur,-euse, songeur,-euse Ùï³í³Ë timide, hésitant,e; craintif,ive (í³ËÏáï); douteux,-euse (ϳëϳͳÙÇï)



ñáÕáõÃÛáõÝÝ»ñ facultés f pl intellectuelles (mentales); ~ ³ß˳ï³Ýù travail m intellectuel; ~ ˳ݷ³ñáõÙ aliénation f mentale; ~ ë»÷³Ï³ÝáõÃÛáõÝ propriété f intellectuelle Ùï³íáñ³Ï³Ý intellectuel,le adj/n Ùï³íáñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ 1) intellectuels m pl (Ùï³íáñ³Ï³ÝÝ»ñ), intelligentsia f 2) intellectualité f (Ùï³íáñ³Ï³ÝÇ ³ñųÝÇùÝ»ñáí ûÅïí³Í ÉÇÝ»ÉÁ, Ùï³íáñ³Ï³Ý ³ÝÓ ÉÇÝ»ÉÁ) Ùï³ï³Ýç tourmenté,e, anxieux,-euse, angoissé,e Ùï³ï³Ýç»É tourmenter vt, agiter vt, préoccuper vt, hanter vt, faire souffrir qn Ùï³ï³Ýçí»É se tourmenter, souffrir vi Ùï³ï³ÝçáõÃÛáõÝ souffrance f, tourment m; obsession f Ùï³ïÇå³ñ (ï»ëɳϳÝ, ǹ»³É) idéal m



Ùï³ó³ÍÇÝ (»ñ¨³Ï³Û³Ï³Ý) imaginai-



re, inventé,e, imaginé,e; fictionnel,le (å³ïñ³Ýù³ÛÇÝ); ~ª ÑݳñáíÇ μ³Ý, »ñ¨³Ï³ÛáõÃÛ³Ý ³ñ¹ÛáõÝù, å³ïñ³Ýù fiction f, imagination f, invention f Ùï³óÇñ distrait,e (óñí³Í), inattentif,ive (³Ýáõß³¹Çñ); ~ ѳ۳óù regard m distrait (absent) Ùï³óÝáñ égaré,e, inconscient,e Ùï³óñÇí ï»°ë Ùï³óÇñ Ùï³÷áË»É faire changer qn d’avis, dissuader vt Ùï³÷áËí»É changer d’avis (d’opinion); se laisser dissuader Ùï»ñÇÙ intime; familier,-ière; cordial,e (ëñï³ÏÇó) Ùï»ñÙ³μ³ñ intimement, familièrement; confidentiellement (íëï³Ñ»Éáí) Ùï»ñÙ³Ï³Ý ï»°ë Ùï»ñÇÙ Ùï»ñÙ³Ý³É se lier (s’attacher) d’amitié; se familiariser 670



animaux frugivores; ~ ϻݹ³ÝÇ un frugivore Ùñ·³Ñ³Ù fruité,e Ùñ·³Ñ³í³ù cueillette f, récolte f de fruits; cueillaison f (~Ç ßñç³ÝÁ) Ùñ·³ÑÛáõà jus m de fruit; sirop m (ûß³ñ³Ï) Ùñ·³Ù³Ý vase m à fruits Ùñ·³Ùß³Ï (åïáõÕÁ í³×³é»Éáõ ѳٳñ Ùñ·³ïáõ ͳé»ñ ³×»óÝáÕ) fruiticulteur,-trice n, arboriculteur,-trice



Ùï»ñÙ³óÝ»É lier d’amitié, familiariser vt



Ùï»ñÙÇÏ 1) ï»°ë Ùï»ñÇÙ 2) familier,-



ière; ~ Ó³ÛÝ voix f familière



Ùï»ñÙáõÃÛáõÝ intimité f, familiarité f;



attachement m (ϳåí³ÍáõÃÛáõÝ); cordialité f (ëñï³ÏóáõÃÛáõÝ) ÙïÙï³É réfléchir vi, méditer vi ÙïÙï³Ýù, ÙïÙïáõù réflexion f, méditation f ÙïÝ»É 1) entrer vi; å³ïÙáõÃÛ³Ý Ù»ç ~ entrer dans l’histoire; Ù³ÝñáõùÝ»ñÇ Ù»ç ~ entrer dans les détails; ·áñÍáÕáõÃÛ³Ý Ù»ç ~ entrer en vigueur; Ù³Ûñ ~ se coucher; Ù»ÏÇ ¹ñáõÃÛ³Ý Ù»ç ~ se mettre à la place de qn 2) pénétrer vi (ó÷³Ýó»É) 3) rétrécir vi (ݻճݳÉ, Ý»Õ ¹³éݳÉ, ݻջɪ ѳ·áõëïÇ Ù³ëÇÝ) 4) emménager vi (Ýáñ μݳϳñ³Ý ~) Ùïáíǥݤ en pensée, mentalement; en imagination (»ñ¨³Ï³ÛáõÃÛ³Ùμ) Ùïáñ»É réfléchir vi (sur), méditer vi ÙïáñáõÙ réflexion f, méditation f; ~Ý»ñÇ Ù»ç ÁÝÏÝ»É se plonger dans la méditation ÙïáñáõÝ ï»°ë Ùï³½μ³Õ, Ùï³ÍÏáï Ùïñ³Ï fouet m, cravache f (˳ñ³½³Ý) Ùïñ³Ï»É fouetter vt; cingler vt; cravacher vt, donner des coups de cravache (˳ñ³½³Ý»É) ÙïñáõÏ (ÓÇáõ ùáõé³Ï) poulain m ÙïóÝ»É 1) faire entrer, introduire vt (Ý»ñë ï³Ý»É) 2) inclure vt, incorporer vt (Ý»ñ·ñ³í»Éª Áݹ·ñÏ»É Ï³½ÙÇ Ù»ç) 3) inscrire vt sur (óáõó³ÏÇ Ù»ç) 4) fourrer vt (ËóÏ»É) 5) glisser vt (³ÝÝϳï) 6) áõÕÕáõÙ ~ faire une correction, corriger vt Ùñ³÷ (Ùñ³÷áõÙ, Ùñ³÷áó) somnolence f, assoupissement m Ùñ³÷»É sommeiller vi, somnoler vi, s’assoupir fructifère; fruitier,-ière Ùñ·³μ»ñ (Ùñ·³ïáõ, åïÕ³ïáõ) Ùñ·³Í³é arbre m fruitier Ùñ·³Ï»ñ frugivore adj/n (ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ); ³ñçÁ, ϳåÇÏÁ ~ ϻݹ³ÝÇÝ»ñ »Ý l’ours, le singe sont des



n



Ùñ·³ÛÇÝ fruitier,-ière; fruité,e (Ùñ·³-



ѳÙ, Ùñ·³μáõÛñ)



Ùñ·³Ýáõß1 (ã³Ùã³ñ³Ï, ÏáÙåáï) com-



pote f, fruits m pl au sirop



Ùñ·³Ýáõß2 marmelade f, pâte f de fruits Ùñ·³ß³ï (Ùñ·³é³ï, Ùñ·³í»ï) abon-



dant,e en fruits



Ùñ·³å³Ñáó fruiterie f Ùñ·³ë»ñ qui aime les fruits Ùñ·³ëï³Ý verger m Ùñ·³í³×³é fruitier m, marchand,e n de



fruits; ~ - μ³Ýç³ñ³í³×³é (÷áÕáóáõÙ) marchand,e n de quatresaisons Ùñ·í³×³é³Ýáó (Ùñ·»Õ»ÝÇ Ë³ÝáõÃ) fruiterie f Ùñ·³í³×³éáõÃÛáõÝ fruiterie f Ùñ·³í»ï ï»°ë Ùñ·³ß³ï Ùñ·³ïáõ fruitier,-ière; ~ ͳé arbre m fruitier; ~ ³Û·Ç verger m Ùñ·»Õ»Ý fruits m pl; ~Ç Ë³Ýáõà fruiterie f



Ùñ·ûÕÇ (ÃñÙûÕÇ) ratafia m Ùñ»É ï»°ë Ùñáï»É ÙñÃÙñÃ³É ï»°ë ÙéÃÙéÃ³É Ùñ׳ѳñ (Ùñ׳ѳñáÕ μ³Ýíáñ) 1. marteleur m 2. adj martélé,e (Ùñ׳ѳñ-



í³Í)



Ùñ׳ѳñ»É marteler vt Ùñ׳ѳñáõÃÛáõÝ martèlement m (Ùáõñ×Ç



ѳñí³ÍÁª ѳñí³ÍÇ ³ÕÙáõÏÁ)



Ùñ׳ѳñáõÙ martelage m (Ùñ׳ѳñ»Éáõ



·áñÍáÕáõÃÛáõÝÁ)



Ùñ׳íáñ (Ùáõñ×áí ³ß˳ïáÕ) marte-



leur m



ÙñÙÝç³É murmurer vt, marmotter vt,



marmonner vt; fredonner vt (ùÃÇ



671



ï³Ï »ñ·»É); susurrer vt (ßßÝç³É)



adj/n,



émule n; rival,e n/adj, adversaire n (³ËáÛ³Ý, ѳϳé³Ïáñ¹) Ùñó³Ïó³ÛÇÝ concurrentiel,le; ~ ¹³ßï secteur m concurrentiel Ùñó³Ïó»É rivaliser vt, concourir vi, faire concurrence (à), être en concurrence (Ùñó³ÏóáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É), rivaliser avec Ùñó³ÏóáÕ ï»°ë Ùñó³ÏÇó Ùñó³ÏóáõÃÛáõÝ 1) concurrence f; ëáõñ ~ vive concurrence; Ùñó³ÏóáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇݻɪ Ùñó³ÏÇó áõÝ»Ý³É être en concurrence, être concurrencé,e; Ùñó³ÏóáõÃÛ³Ý Ù»ç ÙïÝ»É entrer en concurrence (en lice); ³éáÕç ~ saine concurrence; ³Ý³½ÝÇí ~ concurrence déloyale; ³½³ï ~ libre concurrence; ~Çó ¹áõñë hors concours 2) compétition f; ·Ý³ÛÇÝ ~ compétition des prix; ~Á ϳÝáݳϳñ·»Éª ϳñ·³íáñ»É réglementer la compétition 3) rivalité f (³ËáÛ³Ý ÉÇÝ»ÉÁ); ³é¨ïñ³ÛÇݪ ù³Õ³ù³Ï³Ý ~ rivalité commerciale, politique Ùñó³Ñ³ñÃ³Ï (éÇÝ·) ring m Ùñó³Ññ³å³ñ³Ï (ÙñóáõÕÇ, ïñ»Ï) Ù³ñ½. piste f (Ù³ëݳíáñ³å»ë ѻͳÝíÇ) Ùñó³Ññ³í»ñ défi m Ùñó³Ù³ñï match m Ùñó³Ù»ù»Ý³ voiture f de course, voiture f (de) sport Ùñó³Ý³Ï 1) prix m; ·ñ³Ï³Ý ~ prix littéraire; ٻͪ ·É˳íáñ ~ grand prix; å³ïí³íáñ ~ prix d’honneur; Üáμ»ÉÛ³Ý ~ prix Nobel; ~ ß³Ñ»É gagner un prix; ~ ï³Éª å³ñ·¨³ïñ»É primer vt 2) prime f (¹ñ³Ù³Ï³Ý å³ñ·¨) 3) Ù³ñ½. challenge m (÷á˳ÝóÇÏ) 4) nomination f (³Ýí³Ý³Ï³ñ·³ÛÇÝ ~); ÙÇ ù³ÝÇ ³Ýí³Ý³Ï³ñ·»ñáõÙ ~ ß³Ñ»É obtenir plusieurs nominations; ~Ç Ý»ñϳ۳óí³Í (³ÝÓ, ѳí³ÏÝáñ¹, ·áñÍ) sélectionné,e, nominé,e adj/n Ùñó³Ý³Ï³μ³ßËáõÃÛáõÝ 1) distribution f des prix (Ùñó³Ý³ÏÝ»ñÇ Ñ³ÝÓÝáõÙ) 2) concours m (ÙñóáõÛÃ) Ùñó³Ý³Ï³ÏÇñ gagnant,e n (ѳÕÃáÕ) Ùñó³Ý³Ï³ó³ÝÏ palmarès m



ÙñÙáõÝç murmure m, fredonnement m ÙñÙáõé blessure f cuisante (brûlante)



(ÙñÙé³óÝáÕ ó³í)



Ùñáï couvert,e de suie Ùñáï»É couvrir vt de suie; ÷Ëμ. noircir vt (먳óÝ»É); ÃáõÕà ~ barbouiller papier, griffonner vt (Ë½μ½»É)



du



Ùñáïí»É se couvrir de suie ÙñçÛáõÝ fourmi f ÙñçݳμáõÛÝ fourmilière f ÙñçݳÃÃáõ ùÇÙ. acide m formique Ùñçݳϻñ ϻݹμ. fourmilier m ÙñçݳÝáó ï»°ë ÙñçݳμáõÛÝ ÙñçݳéÛáõÍ Ï»Ý¹μ. fourmilion m Ùñçݳù³Õ ï»°ë Ùñçݳϻñ Ùñë³ÍáõÃÛáõÝ refroidissement m Ùñë»É avoir froid; ÙñëáõÙ »Ù j’ai froid;



Ó»éù»ñëª áïù»ñë ÙñëáõÙ »Ý j’ai froid aux mains, aux pieds; prendre froid, attraper froid (Ùñë»É ÑÇí³Ý¹³Ý³É) Ùñë»óÝ»É refroidir vt (ë³é»óÝ»É); faire prendre froid ÙñëÏ³Ý frileux,-euse; ~ ÉÇÝ»É être frileux ÙñëϳÝáõÃÛáõÝ frilosité f Ùñï³í³ñ¹ (³ÉåÛ³Ý í³ñ¹) μëμ. rhododendron m Ùñï»ÝÇ μëμ. myrte m ÙññÇÏ (÷áÃáñÇÏ) tempête f, bourrasque f, ouragan m Ùññϳμ»ñ orageux,-euse ÙññϳÉÇ¥ó¤ où les tempêtes sont fréquentes, tempétueux,-euse; ÷Ëμ. tumultueux,-euse, orageux,-euse, plein,e d’agitation (÷áÃáñϳÉÇ) Ùññϳѳí ϻݹμ. pétrel m ÙññϳÑáõÛ½ orageux,-euse ÙññϳëÛáõÝ (åïáõï³ÑáÕÙ, óóé) trombe f, tourbillon m Ùñó³·áñ· Ù³ñ½. tapis m, tatami m ¥×³åáÝ³Ï³Ý Ù³ñï³ñí»ëïÝ»ñǤ Ùñó³¹³ßï arène f (Ùñó³ëå³ñ»½) Ùñó³Ë³Õ match m; compétition f sportive Ùñó³Ï³ñ· (˳ÕÇ Ï³ÝáÝÝ»ñ) règles f pl d’un jeu Ùñó³ÏÇó, Ùñó³ÏóáõÑÇ concurrent,e 672



formante); ~ ·Ý»ñ prix m pl compétitifs; ~ ³íïáÙ»ù»Ý³ voiture f performante; ~ ѳٳϳñ·Çã ordinateur m performant ÙñóáõݳÏáõÃÛáõÝ ³é¨ïñ. compétitivité f, force f compétitive Ùñáõñ marc m, marc de café (ëáõñ×Ç); lie f (·ÇÝáõ, ·³ñ»çñÇ) Ùáõ· foncé,e (·áõÛÝÇ Ù³ëÇÝ) Ùáõ·³Ý³É ï»°ë Ù·³Ý³É Ùáõà 1. adj obscur,e; sombre (˳í³ñ); ~ μ³Ï cour f obscure; ~ ¿ il fait sombre 2. obscurité f, ténèbres f pl (ÙÃáõÃÛáõÝ, ˳í³ñ) ÙáõÅ ï»°ë Ù³é³ËáõÕ, Ùßáõß Ùáõɳï ï»°ë ˳éݳÍÇÝ ÙáõÉïÇÙÇÉdzñ¹³ï»ñ ï»°ë μ³½Ù³ÙÇ-



Ùñó³ß³ñ tournoi m; ûÝÇëǪ ß³ËÙ³ïÇ



~ tournoi de tennis, d’éhecs Ùñó³ßñç³Ý saison f des compétitions Ùñó³å³Ûù³ñ compétition f sportive; compétitions f pl Ùñó³ëå³ñ»½ arène f; ÷Ëμ. lice f ◊ ~ ÙïÝ»É entrer en lice (å³Ûù³ñÇ, Ùñó³ÏóáõÃÛ³Ý Ù»ç ÙïÝ»É, μ³Ý³í»×Ç Ù³ëݳÏó»É) Ùñó³ëñ³Ñ salle f de compétitions Ùñó³í³½ù course f; ëå³é³½ÇÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ course aux armements Ùñó³í³Ûñ lieu m de compétitions Ùñó³í³ñ arbitre n; juge m; juge-arbitre m (ûÝÇëÇ Ùñó³ß³ñÇ); »½ñ³ÛÇÝ ~ juge de ligne (de touche) Ùñó³í³ñ³Ï³Ý d’arbitrage; ~ ëË³É erreur f d’arbitrage Ùñó³í³ñ»É (ÙñóáõÙÁª ˳ÕÁ ¹³ï»É) arbitrer vt; μéÝóù³Ù³ñï ~ arbitrer un match de boxe Ùñó³í³ñáõÃÛáõÝ arbitrage m Ùñó³ï³ñ³Íù distance f Ùñó³ïÛ³Ý jury m Ùñó³ñß³í course f; ³íïáÙáμÇɳÛÇÝ ~ course automobile; ѻͳÝí³ÛÇÝ ~ course cycliste Ùñó³ñß³í³ÛÇÝ (Ùñó³ñß³íÇ) de course; ~ ³íïáÙ»ù»Ý³ voiture f de course Ùñó³ñß³íáñ¹ (Ùñó³í³½ùÇ Ù³ëݳÏÇó) coureur,-euse n Ùñó³÷áõÉ tour m Ùñó»É entrer en compétition (ÙñóÙ³Ý Ù»ç ÙïÝ»É); rivaliser vi, concourir vi (Ùñó³ÏóáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É) ÙñóáõóÛÇÝ ï»°ë ÙñóáõÛóÛÇÝ ÙñóáõÃÛáõÝ 1) émulation f 2) ï»°ë ÙñóáõÙ ÙñóáõÕÇ (Ùñó³Ññ³å³ñ³Ï, ïñ»Ï) Ù³ñ½. piste f (ѻͳÝíÇ) ÙñóáõÙ 1) Ù³ñ½. compétition f, concours m, épreuve f 2) émulation f (Ùñó³ÏóáõÃÛáõÝ) ÙñóáõÛà concours m; ~Çó ¹áõñë horsconcours; ~áí sur concours ÙñóáõÛóÛÇÝ de concours ÙñóáõÝ³Ï ³é¨ïñ., ïÝï·. compétitif,ive, performant,e; ~ Ó»éݳñÏáõÃÛáõÝ entreprise f compétitive (per-



Édzñ¹³ï»ñ ÙáõÉïÇÙÇÉÇáݳï»ñ ï»°ë μ³½Ù³ÙÇÉÇáݳï»ñ ÙáõÉïÇåÉÇϳïáñ (ÙáõÉïýÇÉÙ Ýϳñ³-



ѳÝáÕ) animateur,-trice n



ÙáõÉïÇåÉÇϳódz animation f ÙáõÉïÇåÉÇϳóÇáÝ ~ ýÇÉÙ` ÙáõÉïýÇÉÙ



dessin(s) m (pl) animé(s); ~ ýÇÉÙÇ` ÙáõÉïýÇÉÙÇ Ñ»ÕÇÝ³Ï animateur,trice n ÙáõË fumée f ÙáõÍ»É (í׳ñ»É) payer vt, verser vt ÙáõÍáõÙ paiement m, versement m; cotisation m (μ³ÅÝ»ÙáõÍáõÙ); ³Ý¹³Ù³í׳ñÝ»ñÇ ~ versement des cotisations; ~ ϳï³ñ»É verser vt ÙáõÏ souris f; ÙÏ³Ý ·áõÛݥǤ gris souris; ÙÏ³Ý Ó³·ª ÙÏÝÇÏ souriceau m; ÙÏ³Ý μáõÛÝ trou m ◊ É»éÁ ~ ÍÝ»ó c’est la montagne qui accouche d’une souris; ~Ý áõ ϳïáõ Ë³Õ³É jouer au chat et à la souris; »ñμ ϳïáõÝ ï³ÝÁ ã¿, ÙÏÝ»ñÁ å³ñ »Ý μéÝáõÙ quand le chat n’est pas là, les souris dansent (le chat parti, les souris dansent) ÙáõÙdz momie f ÙáõÝ»ïÇÏ 1) å³ïÙ. crieur m public; héraut m (³ñùáõÝÇ) 2) ÷Ëμ. messager,-ère n 3) porte-parole m (ï»ë³Ï»ï ³ñï³Ñ³ÛïáÕ å³ßïáÝ³Ï³Ý Ý»ñϳ۳óáõóÇã) 673



recouvrements m pl (ýÇݳÝë³Ï³Ý ~»ñ) Ùáõïù³·ñ»É ѳßí. porter vt à l’article des recettes Ùáõïù³í׳ñ prix m d’entrée Ùáõñ suie f Ùáõñ³μ³ 1) confiture f; »É³ÏÇ ~` ³Ýáõß confiture de fraises; ~ÛÇ ·áñͳñ³Ý confiturerie f 2) ï»°ë ³Ýáõß Ùáõñ³É mendier vt, demander l’aumône Ùáõñ³óÇÏ, Ùáõñ³óÏ³Ý mendiant,e n Ùáõñ³óϳÝáõÃÛáõÝ mendicité f; Ùáõñ³óϳÝáõÃÛ³Ý Ñ³ë³Í réduit,e à la mendicité ÙáõñÑ³Ï lettre f de change; papier m; μ³ÝϳÛÇÝ ~ papier de banque; ѳë³ñ³Ï ~ billet m à ordre ÙáõñѳϳÛÇÝ de lettre de change Ùáõñѳϳï»ñ porteur m (preneur m) d’une lettre de change Ùáõñѳϳïáõ (å³ñï³ÙáõñÑ³Ï ïíáÕ) tireur m, souscripteur,-trice n Ùáõñ× marteau m ◊ É³í ¿ ~ ÉÇÝ»É, ù³Ý ½Ý¹³Ý il vaut mieux être marteau qu’enclume Ùáõñ×ÇÏ (÷áùñÇÏ Ùáõñ×) martelet m ÙáõýÉáÝ (í³ÛñÇ áã˳ñª ËáÛ) mouflon m



ÙáõÝç muet,te; silencieux,-euse (Éé³Ï-



Û³ó) ÙáõßÏ musc m Ùáõßï³Ï (ÙáñÃÇ) fourrure f; ~Ç ³é¨ïáõñ commerce m de la fourrure; ~áí í»ñ³ñÏáõ pelisse f; ~» í»ñ³ñÏáõª ~ manteau m de fourrure Ùáõßï³Ï³·áñÍ fourreur m Ùáõßï³Ï³·áñÍáõÃÛáõÝ préparation f des fourrures; industrie f de la fourrure Ùáõßï³Ï³í³×³é fourreur m, marchand,e n de fourrure Ùáõßï³Ï»Õ»Ý fourrures f pl Ùáõë³ muse f Ùáõëϳï ï»°ë ÙßÏÁÝÏáõÛ½ ÙáõëëáÝ ³ßË·ñ. mousson f ÙáõëáõÉٳݥáõÑǤ musulman,e n ÙáõëáõÉÙ³Ý³Ï³Ý musulman,e ÙáõëáõÉÙ³ÝáõÃÛáõÝ (ÇëɳÙ) islamisme m Ùáõï³ódz ï»°ë ³Ûɳ÷áËáõÃÛáõÝ, ѳÝϳñͳßñçáõÙ Ùáõïù 1) entrée f; ·É˳íáñ ~ entrée



principale; ͳé³ÛáÕ³Ï³Ý ~ entrée de service; ~Ç í׳ñ prix m d’entrée; ~Ý ³Ýí׳ñ ¿ l’entrée est gratuite, entrée gratuite; ~Ý ³½³ï ¿ entrée libre; ~Ý ³ñ·»Éí³Í ¿ défense d’entrée, entrée interdite; ÏáÕÙݳÏÇ ³ÝÓ³Ýó ~Ý ³ñ·»Éí³Í ¿ interdit au public, réservé au service 2) accès m (~Ǫ ÙïÝ»Éáõ Ñݳñ³íáñáõÃÛáõݪ ÃáõÛÉïíáõÃÛáõݪ Çñ³íáõÝù); ³½³ï ~ accès libre; ~Ç Ñݳñ³íáñáõÃÛáõÝ áõÝ»Ý³É accéder à vt ind 3) adhésion f (Ïáõë³ÏóáõÃ۳ݪ ϳ½Ù³Ï»ñåáõÃÛ³Ý Ù»ç) 4) ïÝï·. rentrée f, recettes f pl (~»ñ, ѳñϳÛÇÝ ~»ñ »Ï³ÙáõïÝ»ñ); rentrées fiscales; μÛáõç»Ç ~»ñª »Ï³ÙáõïÝ»ñ recettes budgétaires; å»ï³Ï³Ý ~»ñª »Ï³ÙáõïÝ»ñ revenus m pl de l’État; ³ñÅáõóÛÇÝ ~»ñ recettes en devises; ¹ñ³Ù³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñÇ ~ª Ùáõïù³ÛÇÝ ·áñͳéÝáõÃÛáõÝ entrée de fonds; ~ áõ »Éù recettes et dépenses; ¹ñ³Ù³ñÏÕ³ÛÇÝ ~»ñ áõ »Éù»ñ entrées et sorties de caisse; ~Ç Ù³ïÛ³Ý sommier m, livre m (carnet m) de recettes 4)



Ú Û³μáõ rosse f Û³·áõ³ñ ϻݹμ. jaguar m Û³Ã³Õ³Ý yatagan m Û³ÏáμÇÝ å³ïÙ. jacobin m Û³ÏáμÇÝÛ³Ý å³ïÙ. jacobin,e; ~ ·³Õ³-



÷³ñÝ»ñ idées f pl jacobines



Û³ÏáμÇÝáõÃÛáõÝ å³ïÙ. jacobinisme m Û³ÏáõÃ¥áõÑǤ Yakoute n Û³ÏáõÃ³Ï³Ý yakoute Û³Ïáõûñ»Ý yakoute m, langue f yakoute Û³Õáõà ﻰë ѳÏÇÝà ۳Ùμ (ٻͳí»ñç) ïÕã÷. iambe (ïambe) m



674



Û³Ùμ³Ï³Ý (Û³Ùμáí ϳéáõóí³Í) ïÕã÷.



ݳ˳·³ÑáõÃÛáõÝ (Ûáà ï³ñÇ ï¨áÕ Ý³Ë³·³Ñ³Ï³Ý ßñç³Ý) présidence f septennale, septennat m ÛáÃݳÙÛ³Ï (ÛáÃݳÙÛ³ ßñç³Ý) septennat m ÛáÃݳÙëÛ³ de sept mois ÛáÃݳå³ïÇÏ septuple ÛáÃݳå³ïÏ»É septupler vt ÛáÃݳí³ÝÏ heptasyllabe ÛáÃÝÛ³Ï »ñÅßï. septuor m ÛáÃÝáó (˳ճÃáõÕÃ) sept m; ³·áõéÇ (ù³ñ÷ÇÝçÇ) ~Á le sept de carreau ÛáÃÝûñÛ³ de sept jours; ~ ųÙÏ»ïáõÙ dans un délai de sept jours Ûáɳ ·Ý³É se débrouiller (ÙÇ Ï»ñå ³åñ»É); s’accommoder (ѳñÙ³ñí»É) Ûáõ³Ý (âÇݳëï³ÝÇ ¹ñ³Ù³Ï³Ý ÙdzíáñÁ) yuan m ÛáõÕ huile f; graisse f (׳ñå); ³ñ¨³Í³ÕÏǪ ÓÇóåïÕÇ ~ huile de tournesol, d’olive; Ñ³É³Í ~ beurre m fondu; ϻݹ³Ý³Ï³Ý ~ graisse (huile) animale; ÓÏ³Ý ~ huile de foie de morue; μáõë³Ï³Ý ~ huile végétale; Ù»ù»Ý³ÛÇ ~ huile de graissage; »Ï»Õ. ûÍÙ³Ý ~ª Ù»éáÝ huile d’onction ◊ ~Ç å»ë (ѳñÃ, Ñ»ßï, ³Ý˳÷³Ý, ³Ý³ñ·»É) comme sur des roulettes; Ïñ³ÏÇ íñ³ ~ ÉóÝ»É verser de l’huile sur le feu ÛáõÕ³μÉÇà beignet m ÛáõÕ³·áñÍ huilier m, beurrier,-ière n ÛáõÕ³·áñͳñ³Ý beurrerie f ÛáõÕ³·áñÍáõÃÛáõÝ fabrication f du beurre (de l’huile) ÛáõÕ³½»ñÍ»É (׳ñå³½»ñÍ»É) dégraisser



iambique Û³ÝÏÇ yankee n



Û³ë³Ù³Ý ËëÏó. (»Õñ¨³ÝÇ) μëμ. lilas m;



~Ç ·áõÛÝ lilas



Û³ñ ÅÕ. bien-aimé,e; amant m, maîtresse f



Ûá· yogi m Ûá·Ç½Ù yoga m Ûá·áõñï yaourt m Ûá¹ (Ù³ÝÇß) iode m; ~Ç ÉáõÍáõÛà teinture f



d’iode



Ûṳ˳éÝ iodé,e Ûá¹³ÛÇÝ iodique Ûá¹³óÝ»É ioder vt Ûá¹³óí³Í iodé,e; ~ ³Õ du sel iodé Ûá¹³óí»É être iodé,e Ûáà sept; ~ ³Ý·³Ù sept fois ◊ ~ ë³ñÇ



»ï¨áõÙ ã¿ (ãÇ áõ߳ݳ) cela ne saurait tarder, c’est pour bientôt ÛáÃ³Ï³Ý par sept ÛáóݳëÝ³Ï³Ý ~ Ãí³Ï³ÝÝ»ñÇÝ aux années soixante-dix ÛáóݳëݳÙÛ³ de soixante-dix ans, âgé,e de soixante-dix ans, septuagénaire n; ~ Ñáμ»ÉÛ³Ý, ÛáóݳëݳÙÛ³Ï soixante-dixième anniversaire m ÛáóݳëݳÙÛ³Ï soixante-dixième anniversaire m ÛáóݳëáõÝ soixante-dix ÛáóݳëáõÝ»ñáñ¹ soixante-dixième ÛáóÝÇëï »ñÏñã. heptaèdre m ÛáóÝÇëï³Ó¨ heptaédrique ÛáóÝÏÛáõÝ (ÛáóÝÏÛáõݳÝÇ) heptagonal,e ÛáóÝÏÛáõÝÇ »ñÏñã. heptagone m Ûáûñáñ¹ septième; sept (ѳٳñÇ Ù³ëÇÝ) ◊ ~ »ñÏÝùáõÙ ÉÇÝ»É être (ravi,e) au septième ciel ÛáÃųÙÛ³ de sept heures ÛáÃɳñ³ÝÇ »ñÅßï. à sept cordes, heptacorde ÛáÃѳñϳÝÇ de six étages ÛáÃݳٳñï Ù³ñ½. heptathlon m (ϳݳÝó Ù³ñ½³Ó¨Ç ï»ë³Ï) ÛáÃݳٳñïáõÑÇ Ù³ñ½. heptathlonienne



vt



ÛáõÕ³½ïÇã ³íï. filtre m à l’huile ÛáõÕ³ÃáõÕà papier m huilé ÛáõÕ³ÉÇ (ÛáõÕáï) gras,se; crémeux,-



euse (ϳÃ)



ÛáõÕ³×Ýß³Ï³Ý Ù»Ë. oléopneumatique ÛáõÕ³Ù³Ý ï»Ë. graisseur m (ٻ˳Ýǽ-



ÙÇ Ý»ñëáõÙ); burette f (Ó»éùÇ); huilier m (ë»Õ³ÝÇ); beurrier m (ϳñ³·³Ù³Ý) ÛáõÕ³ÛÇÝ de graisse ÛáõÕ³ÛÝáõÃÛáõÝ teneur f en graisse (ÛáõÕÇ å³ñáõݳÏáõÃÛ³Ý ã³÷Á)



f



ÛáÃݳÙÛ³ de sept ans, septennal,e; ~ 675



conquérir vt (Ýí³×»É); ïÇ»½»ñùÁ ~ª Ýí³×»É conquérir le cosmos (l’espace) 6) apprendre vt (ëáíáñ»É); ³ñÑ»ëï ~ª ëáíáñ»É apprendre un métier Ûáõñ³óí»É s’assimiler, être assimilé,e, s’approprier, être approprié,e Ûáõñ³óáõÙ 1) appropriation f (ë»÷³Ï³Ý³óáõÙ, ½³íÃáõÙ); ·áõÛùÇ ~ appropriation des biens 2) assimilation f (ïÇñ³å»ïáõÙ, Ó»éùμ»ñáõÙª ·Çï»ÉÇùÝ»ñÇ, áõëáõÙÝ³Ï³Ý ÝÛáõÃÇ, ݳ¨ª ѳñÙ³ñ»óáõÙ); ûï³ñ μ³é»ñÇ ·ñ³ÛÇݪ ÑÝãÛáõÝ³Ï³Ý ~ (ѳñÙ³ñ»óáõÙ) assimilation (adaptation f) graphique, phonétique des mots étrangers 3) Çñ³íμ. détournement m (ÙÇçáóÝ»ñÇ Ñ³÷ßï³ÏáõÙ, ·ñå³ÝáõÙ) 4) Ýáñ ï»ËÝáÉá·Ç³Ý»ñÇ ~ mise f en œuvre de nouvelles techniques; Ýáñ ³ñï³¹ñ³ï»ë³ÏÝ»ñÇ ~ lancement m (mise f en fabrication) de nouveaux produits Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñ chaque, tout,e; ~ ³Ý·³Ù chaque fois; ~ áùª ~Á chacun,e; Ù»½³ÝÇó ~Á chacun de nous; ~ áùª Ù³ñ¹ tout homme ÛáõñáíÇ à sa manière; ݳ »ñç³ÝÇÏ ¿ ~ il est heureux à sa manière Ûáõñáíë³ÝÝ (Çñ áõÅ»ñÇ ã³÷áí) de son mieux, autant qu’il lui est possible ÛáõñûñÇÝ³Ï ï»°ë Ûáõñ³Ñ³ïáõÏ ÛáõñûñÇݳÏáõÃÛáõÝ caractère m propre, originalité f



ÛáõճݻñÏ huile f, couleur f à l’huile;



~áí Ýϳñ»É peindre à l’huile; ~ Ýϳñ peinture f à l’huile ÛáõÕ³Ýϳñ peinture f (tableau m) à l’huile ÛáõÕ³ÝϳñãáõÃÛáõÝ peinture f à l’huile ÛáõÕ³Ýáà ³íï. carter m ÛáõÕ³ã³÷ (ÛáõÕÇ ËïáõÃÛáõÝÁ ã³÷»Éáõ ·áñÍÇù) ï»Ë. oléomètre m; butyromètre m (ϳÃÇ ÛáõÕ³ÛÝáõÃÛáõÝÁ ã³÷»Éáõ ·áñÍÇù) ÛáõÕ»É huiler vt; beurrer vt (ϳñ³· ùë»É); graisser vt, lubrifier vt (Ù»ù»Ý³Ý, ѳëïáóÁ); ÷³Ï³ÝùÁ ~ huiler une serrure ÛáõÕÇã graisseur m (ÛáõÕáÕ μ³Ýíáñ ¨ ·áñÍÇù) ÛáõÕáï huileux,-euse; gras,se (ÛáõÕ³ÉÇ); onctueux,-euse ÛáõÕáõÙ huilage m, graissage m, lubrification f; Ù»ù»Ý³Ý»ñÇ ~ huilage (graissage) des machines ÚáõåÇï»ñ ³ëïÕ·., ¹Çó. Jupiter m Ûáõñ ï»°ë Çñ Ûáõñ³ÍÇÝ 1. adj né,e de lui-même 2. progéniture f Ûáõñ³Ñ³ïÏáõÃÛáõÝ particularité f; singularité f, spécificité f (³é³ÝÓݳѳïÏáõÃÛáõÝ); originalité f (ÇÝùݳïÇåáõÃÛáõÝ) Ûáõñ³Ñ³ïáõÏ particulier,-ière; singulier,-ière, spécifique (³é³ÝÓݳѳïáõÏ); original,e (ÇÝùݳïÇå) Ûáõñ³Ñݳñù gag m (ϳï³Ï³ÛÇݪ ÍÇͳճ߳ñÅ Ñݳñù ÏÇÝáÛáõÝ ¨ Ñ»éáõëï³ï»ëáõÃÛ³Ý Ù»ç) Ûáõñ³ÛÇÝ de la maison; ݳ ~ ¿ª ~ Ù³ñ¹ ¿ il est de la maison; sien,ne; ~Ý»ñ les siens (les siennes) Ûáõñ³ï»ë³Ï ï»°ë Ûáõñ³Ñ³ïáõÏ Ûáõñ³óÝ»É 1) s’approprier vt, se l’approprier (Çñ»ÝÁ ¹³ñÓÝ»É, ½³íûÉ); s’emparer (Ó»éù ·ó»É, ë»÷³Ï³Ý³óÝ»É, ïÇñ»É, ½³íûÉ) 2) assimiler vt (·Çï»ÉÇùÝ»ñÁ, áõëáõÙÝ³Ï³Ý ÝÛáõÃÁ ¨ ³ÛÉÝ) 3) acquérir vt (Ó»éù μ»ñ»É, ïÇñ³å»ï»É) 4) Çñ³íμ. détourner vt (·ñå³Ý»É, ѳ÷ßï³Ï»É, ³ÝûñÇÝ³Ï³Ý ×³Ý³å³ñÑáí ~) 5)



Ü Ý³ il, elle, lui; ~ »Ï³í il (elle) est



venu(e); ~ ¿ c’est lui, c’est elle; ~ ù»½ÝÇó ·áÑ ¿ il est content de toi; ~ ¹Åí³ñ³ÝáõÙ ¿ ³Ûë ׳ÙåñáõÏÁ ï³Ý»É` Ïñ»É elle a du mal à porter cette valise ݳμ³Ã ï»°ë ë³éݳ߳ù³ñ 676



d’honneur; гÝñ³å»ïáõÃÛ³Ý ~ président de la République ݳ˳·³Ñ³Ï³Ý présidentiel,le, de président; ~ Ýëï³í³Ûñ siège m présidentiel; ~ å³É³ï palais m présidentiel; ~ ÁÝïñáõÃÛáõÝÝ»ñ élections f pl présidentielles ݳ˳·³Ñ»É présider vt ݳ˳·³ÑáÕ président,e n de la séance ݳ˳·³ÑáõÃÛáõÝ présidence f; ݳ˳·³ÑáõÃÛ³Ùμ présidé,e par, sous la présidence de; å³ïí³íáñ ݳ˳·³ÑáõÃÛ³Ùμ sous la présidence d’honneur ݳ˳·³íÇà parvis m, avant-cour f ݳ˳·ÇÍ projet m, plan m ¥Íñ³·Çñ, Ùï³¹ñáõÃÛáõÝ, ÑÕ³óáõÙ¤; ûñ»ÝùÇ ~ projet de loi; å³Ûٳݳ·ñÇ ~ projet de contrat; ~ Ùß³Ï»É élaborer un projet; ~ Ý»ñϳ۳óÝ»É déposer un projet; ~Á ÁݹáõÝ»É, ݳ˳·ÍÇÝ Ñ³í³ÝáõÃÛáõÝ ï³É approuver un projet ݳ˳·Çï»ÉÇù notions f pl élémentaires ݳ˳·Í³ÛÇÝ de projets ݳ˳·Í»É faire (établir) un projet, projeter vt, tracer vt; esquisser vt ¥áõñí³·Í»É¤; concevoir vt ¥Ñճݳɤ ݳ˳·ÍáÕ projeteur,-euse n; concepteur,-trice n ¥Ùï³ÑÕ³óáÕ¤ ݳ˳·ÍáõÙ projet m 2¤ tracé m de plans ¥·Í³·ñ³ÛÇݤ ݳ˳·Ý³óï»°ë ݳ˳ϳñ³å»ï ݳ˳·á préexistant,e ݳ˳·áÛáõÃÛáõÝ préexistence f ݳ˳·áõß³Ï pronostiqueur,-euse n ݳ˳·áõß³Ï»É ¥Ï³Ý˳·áõ߳ϻɤ prédire vt; pronostiquer vt



ݳ¹Çñ ³ëïÕ·. nadir m ݳ¨ aussi, encore; également ¥Ñ³í³ë³ñ³å»ë, ³é³Ýó ï³ñμ»ñáõÃ۳ݤ;



~ ¹áõù` ¹áõù ÝáõÛÝå»ë` ¹áõù ¿É vous aussi; ݳ áã ÙdzÛÝ ÑÇÙ³ñ ¿, ³ÛÉ ~ ѳí³ÏÝáï non seulement il est bête, mais encore il est prétentieux; ϳñáÕ »ù ~ ³Ûë ׳ݳå³ñÑáí ·Ý³É vous pouvez également prendre ce chemin ݳ½³ÝÇ ï»°ë ݳ½»ÉÇ Ý³½³Ýù grâce f ݳ½»ÉÇ 1. adj gracieux,-euse, pleine de grâce 2. ï»°ë ·»Õ»óÏáõÑÇ Ý³½»ÉÇáñ»Ý gracieusement, avec grâce; élégamment ¥Ýñμ³·»Õáñ»Ý¤ ݳ½»ÉÇáõÃÛáõÝ grâce f; élégance f ¥Ýñμ³·»ÕáõÃÛáõݤ ݳ½ÇÏ mignon,ne adj/n ݳ½í³ñ¹ μëμ. azalée f ݳÅÇßï servante f Ý³É ï»°ë å³Ûï ◊ Ù»Ï ~ÇÝ ¿ Ë÷áõÙ, Ù»Ï` Ù»ËÇÝ il change d’opinions comme de chemise Ý³Ë d’abord; avant tout, tout d’abord, premièrement, en premier lieu ¥Ý³Ë ¨ ³é³ç, ³Ù»ÝÇó ³é³ç¤; au début ¥ëϽμáõÙ¤; ~ Ùï³ÍÇñ, Ñ»ïá å³ï³ë˳ÝÇñ réfléchis d’abord, réponds ensuite; ~ ³Ù»Ý ÇÝã É³í ¿ñ ÁÝóÝáõÙ au début tout allait bien Ý³Ë³μ³½áõÏ Ï½ÙËë. avant-bras m ݳ˳μ³Ý ¥³é³ç³μ³Ý¤ 1¤ préface f; avant-propos m ¥Ñ³Ù³éáï¤; préambule m; ³é³Ýó ~Ç sans préambule; ~ ·ñ»É ¥í»åÇ` ·ñùÇ ¨ ³ÛÉݤ préfacer vt; ~Ç Ñ»ÕÇÝ³Ï ¥»ñμ ³ÛÝ ·ñáÕÁ ·ñùÇ Ñ»ÕÇݳÏÁ 㿤 préfacier,-ière n 2¤ prologue m ¥Ý³Ë³ß³íÇÕ¤ ݳ˳μ»Ù avant-scène f ݳ˳μÝ³Ï aborigène n/adj, autochtone



ݳ˳·áõß³ÏáõÃÛáõÝ, ݳ˳·áõß³ÏáõÙ



prédiction f, pronostic m



ݳ˳¹³ÙÛ³Ý préadamite ݳ˳¹³ë antéposé,e; ùñÏÝ. ~ ³Í³Ï³Ý



adjectif m antéposé



adj/n



ݳ˳¹³ë»É antéposer vt ݳ˳¹³ë»ÉÇ ï»°ë ·»ñ³¹³ë»ÉÇ Ý³Ë³¹³ëï³Ï ϽÙËë. métacarpe m ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝ 1¤ phrase f ¥ÁݹѳÝñ³Ï³Ý ÇÙ³ëïáí¤; ѳëï³ï³Ï³Ý`



ݳ˳μÝÇÏ ï»°ë ݳ˳μÝ³Ï Ý³Ë³μáÕμáç ¥Ý³Ë³ÑÛáõÃ, åñáïáåɳ½Ù³¤ protoplasme m ݳ˳·³Ñ président,e; ~ ¨ ·É˳íáñ



ïÝûñ»Ý président-directeur général (P.D.G.); å³ïí³íáñ ~ président



ÅËï³Ï³Ý` ѳñó³Ï³Ý ~ phrase



m



677



affirmative, négative, interrogative 2¤ proposition f ¥áñå»ë μ³ñ¹ ݳ˳¹³ëáõÃÛ³Ý Ù³ë¤; ·É˳íáñ ~ proposition principale; »ñÏñáñ¹³Ï³Ý` ëïáñ³¹³ë ~ proposition subordonnée; å³ñ½ ~ proposition (phrase) simple ݳ˳¹»å précédent m; ~Á ãáõÝ»óáÕ sans précédent ݳ˳¹åñáó³Ï³Ý préscolaire; préélémentaire; ~ áõëáõóáõÙ enseignement m préélémentaire (préscolaire); ~ ï³ñÇù âge m préscolaire ݳ˳¹ñÛ³É 1¤ condition f ¥Ý³Ë³å³Ûٳݤ 2¤ ÷ÇÉ. prémisse f ¥Ý³Ë³¹ñáõÛä 3¤ présupposé m ¥Ï³ÝË»Ýó¹ñáõÛä 4¤ chance f ¥Ñ³çáÕáõÃÛ³Ý Ñ³í³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, ß³Ýë¤; ѳçáÕáõÃÛ³Ý ~ chance de succès ݳ˳¹ñáõÃÛáõÝ ï»°ë ݳ˹Çñ ݳ˳¹ñáõÛà ÷ÇÉ. prémisse f ݳ˳¹áõé ï»°ë ߻٠ݳ˳½·³É ¥Ï³Ý˳½·³É¤ pressentir vt ݳ˳½·³óáõÙ ¥Ï³Ý˳½·³óáõÙ¤ pressentiment m ݳ˳½·áõß³Ï³Ý préventif,-ive; ~ ÙÇçáóÝ»ñ mesures f pl préventives (prophylactiques), mesures f pl de précaution; ~ ÙÇçáóÝ»ñ Ó»éù ³éÝ»É prendre ses précautions ݳ˳½·áõß³Ý³É prendre garde; se mettre en garde (contre), être prudent,e ¥½·áõÛß ÉÇݻɤ ݳ˳½·áõß³óÝ»É prévenir vt; avertir vt ¥íï³Ý·Ç Ù³ëÇݤ; mettre en garde (contre); ³é³Ýó ~áõ sans prévenir, sans crier garde ݳ˳½·áõß³óáõÙ avertissement m; prévention f ¥Ï³ÝËáõÙ, ³é³çÝ ³éÝ»ÉÁ¤; mise f en garde ¥áñ¨¿ μ³ÝÇó ½·áõß³óÝ»ÉÁ¤ ݳ˳½·áõßáõÃÛáõÝ ¥½·áõßáõÃÛáõݤ précaution f ݳ˳½áñ³Ïáã³ÛÇÝ prémilitaire; ~ å³ïñ³ëïáõÃÛáõÝ formation f prémilitaire ݳ˳Ãáß³Ï ¥Ãá߳ϳÛÇÝ ï³ñÇùÁ ãÉñ³ó³Í ³ÝÓ³Ýó ïñíáÕ Ãá߳Ϥ préretraite f



ݳ˳ɻ½áõ É»½íμ. langue f mère; langue f primitive ¥Ù³Ûñ-É»½áõ, ÑÇÙù-É»½áõ¤ ݳ˳ɻé¥Ý»ñ¤ contrefort(s) m (pl) ݳ˳ɻéݳÛÇÝ de contrefort(s) ݳ˳ËÝ³Ù³Ï³Ý providentiel,le ݳ˳ËݳÙáñ»Ý providentiellement ݳ˳ËݳÙáõÃÛáõÝ providence f ݳ˳ͳÝó É»½íμ. préfixe m ݳ˳ͳÝó³ÛÇÝ É»½íμ. préfixal,e ݳ˳ͳÝó»É É»½íμ. préfixer vt ݳ˳ͳÝóáõÙ É»½íμ. préfixation f ݳ˳ÍÝ³Ï³Ý ¥Ý³Ë³ÍÝݹ³μ»ñ³Ï³Ý¤ prénatal,e ݳ˳ÍÝáÕ ÏñáÝ. aïeul,e n ݳ˳Íáó avant-port m ݳ˳Íñ³·Çñ avant-projet m ݳ˳Íñ³·ñáÕ projeteur,-euse n ݳ˳Íñ³·ñáõÙ projet m, tracé m de



plans



ݳ˳ϳɳÝù détention f préventive ݳ˳ϳÝËÇ㠥ϳÝ˳ñ·»ÉÇ㤠pré-



ventif,-ive; prophylactique; ~ μáõÅáõÙ traitement m préventif; ~ ÙÇçáóÝ»ñ mesures f pl préventives ݳ˳ϳñ³å»ï précurseur m ݳ˳ϳñ·³íáñ»É ¿É»ÏïñáÝ., é³¹. prérégler vt ݳ˳ϳñ·³íáñ»ÉÇ ¿É»ÏïñáÝ., é³¹. préréglable ݳ˳ϳñ·³íáñáõÙ ¿É»ÏïñáÝ., é³¹. préréglage m ݳ˳ϳñ·»É ¥Ý³ËÝ³Ï³Ý Ññ³Ñ³Ý·Ý»ñÁ ï³É, ï»Õ»Ï³·Çï³Ï³Ý ë³ñùÁ ݳ˳å³ïñ³ëï»É ³ß˳ï³ÝùǤ ѳÙÏñ·ã. initialiser vt ݳ˳ϳñ·áõÙ ¥Ý³ËÝ³Ï³Ý Ññ³Ñ³Ý·³íáñáõÙ, ï»Õ»Ï³·Çï³Ï³Ý ë³ñùÇ Ý³Ë³å³ïñ³ëïáõÙ ³ß˳ï³ÝùǤ ѳÙÏñ·ã. initialisation f ݳ˳ϻݹ³ÝÇ protozoaire m ݳ˳ϻñå³ñ ï»°ë ݳ˳ïÇå ݳ˳ÏñÃ³Ï³Ý primaire ݳ˳Ïñóñ³Ý école f primaire ݳ˳ÏñÃáõÃÛáõÝ instruction f primaire ݳ˳ѳٳÉë³ñ³Ý³Ï³Ý préuniversitaire ݳ˳ѳٳӳÛÝáõÃÛáõÝ ¥Ý³ËÝ³Ï³Ý Ñ³Ù³Ó³ÛÝáõÃÛáõݤ préaccord m ݳ˳ѳÛñ ï»°ë ݳËÝÇ 678



de son honneur



ݳ˳ѳßÇí 1¤ devis m; calcul m; ~ ϳ½Ù»É faire (établir) un devis 2¤ prévisions f pl ¥ëٻﳤ; ï³ñ»Ï³Ý



ݳ˳ÝÓ³Ëݹñáñ»Ý avec zèle; avec dévouement ¥ÝíÇñáõÙáí¤ Ý³Ë³ÝÓ³ËݹñáõÃÛáõÝ zèle m, dévouement m ¥ÝíÇñáõÙ¤ ݳ˳ÝÓ»É être jaloux,-ouse (de),



ͳËë»ñÇ ~ prévisions annuelles de dépenses ݳ˳ѳßí³ÛÇÝ de devis ݳ˳ѳßí³ñÏ ï»°ë ݳ˳ѳßÇí ݳ˳ѳñÓ³Ï ¥³·ñ»ëáñ¤ agresseur m; envahisseur m ݳ˳ѳñÓ³ÏáõÙ agression f ݳ˳ѻճ÷áË³Ï³Ý d’avant la révolution ݳ˳ÑÛáõà ¥Ý³Ë³μáÕμáç, åñáïáåɳ½Ù³¤ protoplasme m ݳ˳ÑÝãÛáõݳíáñáõÙ ¥ýÇÉÙǤ présonorisation f ݳ˳ӻéÝ»É ¥Ó»éݳñϻɤ entreprendre vt; avoir l’initiative; prendre l’initiative de ¥Ý³Ë³Ó»éÝáõÃÛáõÝÁ í»ñóݻɤ ݳ˳ӻéÝáÕ 1¤ initiateur,-trice n; promoteur,-trice n ¥³é³ç ÙÕáÕ, ó÷ ѳÕáñ¹áÕ¤; Ýáñ ·³Õ³÷³ñÝ»ñ ~ promoteur d’idées nouvelles 2¤ entrepreneur, -euse n ¥Ó»éÝ»ñ»ó¤ ݳ˳ӻéÝáõÃÛáõÝ initiative f; ~ óáõó³μ»ñ»É faire preuve d’initiative; Ù»ÏÇ Ý³Ë³Ó»éÝáõÃÛ³Ùμ sur l’initiative de qn; ~Á Çñ Ó»éùÁ í»ñóÝ»É` ݳ˳ӻéÝáÕ ¹³éÝ³É prendre l’initiative (de); ³ÝÓÝ³Ï³Ý ~ initiative personnelle Ý³Ë³×³ß petit déjeuner m ¥³é³íáï۳ݤ; déjeuner m ¥Ï»ëûñí³¤; ûè ~ collation f, casse-croûte m ¥³ß˳ï³ÝùÇ í³ÛñáõÙ, ¹ñëáõÙ¤ ݳ˳׳߳ñ³Ý cafétéria f, bistro m, snack m Ý³Ë³×³ß»É déjeuner vi; prendre son petit déjeuner ¥³é³íáï۳ݤ; prendre son déjeuner ¥Ï»ëûñÇݤ ݳ˳ٳÛñ encêtre f, aïeule f; Eve ݳ˳ٳñ¹ homme m primitif ݳ˳ÙáõëÝ³Ï³Ý prénuptial,e ݳ˳ݳí³Ñ³Ý·Çëï ï»°ë ݳ˳Íáó ݳ˳ÝÓ 1. adj jaloux,-ouse, envieux,euse 2. jalousie f ݳ˳ÝÓ³ËݹÇñ zélé,e, dévoué,e; jaloux,-ouse; Çñ å³ïíÇÝ ~ jaloux



jalouser vt, envier vt; Ýñ³Ý ã»Ù ݳ˳ÝÓáõÙ je ne l’envie pas; Çñ³ñ ~ se jalouser ݳ˳ÝÓ»ÉÇ enviable, digne d’envie ݳ˳ÝÓáï jaloux,-ouse, envieux,euse ݳ˳ÝÓáïáõÃÛáõÝ envie f ݳ˳ÝÛáõà ϻÝëμ. ¥åñáïáåɳ½Ù³¤ protoplasme m ݳ˳Ýß³Ý 1¤ présage m ¥Ñ³Ûï³ÝÇߤ; signe m ¥Ý߳ݤ; ɳí` í³ï ~ bon, mauvais présage 2¤ μÅßÏ. symptôme m ¥³Ëï³ÝÇߤ ݳ˳Ýᯐ prédestiner vt à; destiner vt à, prescrire vt ݳ˳Ýßí»É être prédestiné,e; être prescrit,e ݳ˳ÝßáõÙ prédestination f; prescription f; prédétermination f ¥Ý³ËáñáßáõÙ¤ ݳ˳ÝóÛ³É avant-dernier; ~ ûñÁ avanthier ݳ˳߳íÇÕ ¥·ñùÇ Ý³Ë³μ³Ý¤ prologue m ݳ˳߻٠¥ß»Ù¤ seuil m ݳ˳å³Ñ³Ýç réclamation f; ~ Ý»ñϳ۳óÝ»É réclamer vt ݳ˳å³ÛÙ³Ý condition f préliminaire (préalable) ݳ˳å³ß³ñÙáõÝù,



ݳ˳å³ß³ñáõÙ



préjugé m; prévention f ¥Ï³ÝË³Ï³É Ï³ñÍÇù¤ ݳ˳å³ß³ñí³Í prévenu,e contre (qn, qch) ݳ˳å³ß³ñí³ÍáõÃÛáõÝ prévention f ݳ˳å³å ¥Ù»Í å³å, å³åÇ Ï³Ù ï³ïÇÏÇ Ñ³ÛñÁ¤ arrière-grand-père m



ݳ˳å³ï»ñ³½ÙÛ³Ý ¥ÙÇÝãå³ï»ñ³½Ù۳ݤ d’avant-guerre ݳ˳å³ïÏ»ñ préfiguration f ݳ˳å³ï׳é cause f première ݳ˳å³ïÙ³Ï³Ý préhistorique 679



ݳ˳å³ïÙáõÃÛáõÝ préhistoire f ݳ˳å³ïí»ÉÇ ¥Ý³ËÁÝïñ»ÉǤ préfé-



ë³í»É¤; invectiver vt ¥Éáõï³Ýù ó÷»É¤ ݳ˳ï»ÉÇ blâmable; condamnable ¥¹³ï³å³ñï»ÉǤ; critiquable ¥ùÝݳ¹³ï»ÉǤ ݳ˳ï»ë»É prévoir vt; destiner vt ¥Ý³Ëáñáß»É, ݳ˳Ý߻ɤ; stipuler vt ¥å³Ûٳݳ·ñÇ Ù»ç¤ Ý³Ë³ï»ëáÕ ¥Ï³Ý˳ï»ëáÕ¤ prévoyant,e ݳ˳ï»ëí³Í prévu,e (pour), envisagé,e; destiné,e ¥áñ¨¿ μ³ÝÇ Ñ³Ù³ñ ݳËáñáßí³Í` ѳïϳóí³Í¤ ݳ˳ï»ëí»É être prévu,e ¥Ý³Ë³ï»ëí³Í ÉÇݻɤ; être destiné,e ¥áñ¨¿ μ³ÝÇ Ñ³Ù³ñ ݳËáñáßí³Í` ݳ˳Ýßí³Í ÉÇÝ»É, ѳïϳóí³Í ÉÇݻɤ ݳ˳ï»ëáõÙ prévision f; prédestination f ¥Ñ³ïϳóáõÙ¤ ݳ˳ïÇÝù injures f pl, blâme m ݳ˳ïÇå prototype m, archétype m ݳ˳ïáÝ veille f de fête ݳ˳ïáÝ³Ï »Ï»Õ. vigile f; ÌÝÝ¹Û³Ý ~ vigile de Noël ݳ˳ïáÝ³Ï³Ý de veille de fête ݳ˳ïñ³Ù³¹ñ»É prédisposer vt ݳ˳ïñ³Ù³¹ñáõÃÛáõÝ ¥ïñ³Ù³¹ñí³ÍáõÃÛáõݤ prédisposition f, disposition f ݳ˳ñ³ñ ministre m; ~Ý»ñÇ ËáñÑáõñ¹ conseil m des ministres ݳ˳ñ³ñ³Ï³Ý ministériel,le ݳ˳ñ³ñáõÃÛáõÝ ministère m; ·ÛáõÕ³ïÝï»ëáõÃÛ³Ý ~ ministère de l’Agriculture; ýÇݳÝëÝ»ñÇ ~ ministère des Finances; ÏñÃáõÃÛ³Ý ~ ministère de l’Education nationale; ³ñ¹³ñ³¹³ïáõÃÛ³Ý ~ ministère de la Justice; å³ßïå³ÝáõÃÛ³Ý ~ ministère de la Défense; å»ï³Ï³Ý áõÝ»óí³ÍùÇ Ï³é³í³ñÙ³Ý ~ ministère de l’Administration des biens étatiques; ³ñï³ùÇÝ ·áñÍ»ñÇ ~ ministère des Affaires étrangères ݳ˳ùÝÝáõÃÛáõÝ instruction f préalable; enquête f préliminaire ݳ˳ùñÇëïáÝ»³Ï³Ý d’avant l’ère chrétienne ݳ˳ýÇݳÝë³íáñ»É préfinancer vt



rable



ݳ˳å³ïíáõÃÛáõÝ préférence f ݳ˳å³ïñ³ëï³Ï³Ý préparatoire; préliminaire ¥Ý³Ëݳϳݤ; ~ ¹³ë-



ÁÝóó cours préparatoire; ~ ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ travaux m pl préliminaires ݳ˳å³ïñ³ëï»É préparer vt (d’avance); apprêter vt ¥Ý³Ë³Ù߳ϻɤ se préparer ݳ˳å³ïñ³ëïí»É (d’avance) ݳ˳å³ïñ³ëïáõÃÛáõÝ ¥Ý³Ë³å³ïñ³ëï³Ï³Ý ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ¤ préparatifs m pl ݳ˳å³ïñ³ëïáõÙ préparation f ݳ˳å³ñ﻽ palissade f ݳ˳å»ë d’avance, par avance, préalablement; ~ ÁÝïñ»É présélectionner vt; ~ í׳ñ»É prépayer vt ݳ˳çñѻջճÛÇÝ ï»°ë ³Ý¹ñçñѻջÕÛ³Ý Ý³Ë³ë³ÑÙ³Ý»É ï»°ë ݳ˳Ýß»É Ý³Ë³ë³ÑÙ³ÝáõÙ ï»°ë ݳ˳Ýßáõ٠ݳ˳ë»ÝÛ³Ï antichambre f, entrée f;



vestibule m



ݳ˳ëÇñ³Í ¥Ý³ËÁÝïñ»ÉǤ favori,te,



préféré,e, de prédilection



ݳ˳ëÇñ³Ï³Ý ¥Ï³ÙÁÝïÇñ, ϳÙÁÝïñ³Ï³Ý, ý³ÏáõÉï³ïÇí¤ facultatif,-



ive, de prédilection



ݳ˳ëÇñï ϽÙËë. oreillette f ݳ˳ëÇñáõÃÛáõÝ préférence f, prédi-



lection f



primitif,-ive, primordial,e, primaire; initial,e ݳ˳ëï»ÕÍ ¥Ý³¨` ÏñáÝ.¤ originel,le ݳ˳ëñ³Ñ vestibule m; foyer m, hall m ¥ÑÛáõñ³ÝáóÇ, ϳ۳ñ³ÝǤ; salle f des pas perdus ݳ˳í³ñųÝù Ù³ñ½. échauffement m ݳ˳í»ñçÇÝ avant-dernier,-ière ݳ˳ï³Ï³Ý injurieux,-euse ݳ˳ï³ï ¥Ù»Í ï³ï, å³åÇ Ï³Ù ï³ïÇ Ù³ÛñÁ¤ arrière-grand-mère f ݳ˳ï»É reprocher vt, gronder vt ¥Ñ³Ý¹ÇٳݻÉ, Ïßï³Ùμ»É¤; injurier vt, dire des injures, blâmer vt ¥å³ñݳ˳ëϽμݳϳÝ



680



ݳ˳ýÇݳÝë³íáñáõÙ préfinancement



ݳËß³½³ñ¹»É orner vt (couvrir vt) de



dessins; ornementer vt



m



ݳ˹Çñ ùñÏÝ. préposition f ݳ˹ñ³ÛÇÝ ùñÏÝ. prépositif,-ive ݳ˹ñ³íáñ ùñÏÝ. prépositionnel,le ݳ˻ñ·³Ýù »ñÅßï. prélude m; ouverture f ¥Ù³ëݳíáñ³å»ë ûå»ñ³ÛǤ ݳËÁÝóó ¥Ý³Ëáñ¹, ݳËáñ¹³Í¤ pré-



ݳËß³½³ñ¹áõÙ ornementation f ݳË߳ϳճå³ñ ¥½³ñ¹³Ï³Õ³å³ñ, ïñ³ý³ñ»ï¤ patron m, pochoir m ¥Ýϳñ»Éáõ, Ý»ñÏ»Éáõ¤, poncif m ݳËß³íáñ à dessin; ouvré,e, façonné,e ¥·áñÍí³Íù¤; orné,e ݳËß»É ï»°ë ݳËß³½³ñ¹»É ݳËßáõÙ ¥Ý³Ëß³½³ñ¹áõÙ¤ ornementa-



cédent,e; antécédent,e



ݳËÁÝÃñÇù goûter m ݳËÁÝïñ³Ï³Ý préélectoral,e, électo-



tion f



ral,e; ~ ËáëïáõÙÝ»ñ promesses f pl préélectorales; ~ ßñç³Ý période f préélectorale ݳËÁÝïñ»É ¥·»ñ³¹³ë»É¤ préférer vt (à), aimer mieux (que) ݳËÁÝïñ»ÉÇ préféré,e adj/n ¥ëÇñ»ÉÇ, ëÇñí³Í¤; préférable ¥·»ñ³¹³ë»ÉǤ; ~ ¿ il est préférable ݳËÁÝïñáõÃÛáõÝ ¥Ý³Ë³å³ïíáõÃÛáõݤ préférence f ݳËÇñ troupeau m; bétail m ݳËÏÇÝ ancien,ne; ex-; ~ ÁÝÏ»ñ ancien ami m; ~ ݳ˳·³Ñ ex-président m; ~ ¹ÇñùáõÙ ÙÝ³É garder la même position ݳËÏÇÝáõÙ 1¤ autrefois; ~ ³Û¹å»ë ¿ñ autrefois il en était ainsi 2¤ jadis ¥ÙÇ Å³Ù³Ý³Ï, ³ÝóÛ³ÉáõÙ¤ 3¤ précédemment ¥ÙÇÝã ³Û¹¤ ݳË×Çñ carnage m, massacre m; ~ ·áñÍ»É faire un carnage, massacrer vt ݳËݳ¹³ñÛ³Ý primitif,-ive ݳËÝ³Ï³Ý primitif,-ive, initial,e ¥ëϽμݳϳݤ; μ³éÇ ~ ÇÙ³ëïÁ le sens primitif du mot 2¤ préalable ¥Ý³Ëáñ¹áÕ¤; ~ ѳßí³ñÏÝ»ñ calculs m pl préalables 3¤ primaire; ~ ÁÝïñáõÃÛáõÝÝ»ñ ¥³é³çÇÝ ÷áõÉÇ ÁÝïñáõÃÛáõÝÝ»ñ¤ élections f pl primaires 4¤ préliminaire; ~ μ³ó³ïñáõÃÛáõÝ explication f préliminaire 5¤ ïáÙë»ñÇ ~ í³×³éù réservation f des places, location f ݳËÝÇ ancêtre n, aïeul,e n; Ù»ñ ~Ý»ñÁ` ݳ˳ѳÛñ»ñÁ nos ancêtres, nos aïeux ݳËß dessin m, ornement m ݳËß³½³ñ¹ à dessin, ornementé,e



ݳËßáõÝ à dessin, façonné,e; ÷Ëμ.



joli,e



ݳËáñ¹ 1. adj précédent,e, antérieur,e 2. prédécesseur m ¥áñ¨¿ å³ßïáÝáõÙ¤; Ó»ñ ~Á votre prédécesseur ݳËáñ¹»É précéder vt ݳËáñ¹áÕ 1¤ antérieur,e ¥Å³Ù³Ý³ÏÇ ³éáõÙáí¤ 2¤ antécédent,e, prémonitoire ¥Ý³ËÁÝóó, ݳ˳½·áõß³óÝáÕ¤; ~ ³Ëï³ÝÇß symptôme m pré-



monitoire



¥Å³Ù³Ý³ÏÇ ³éáõÙáí¤ antériorité f ݳËáñáᯐ prédéterminer vt ݳËáñáßÇã prédéterminant,e ݳËáñáßáõÙ prédétermination f ݳËñ³å³Ý berger m, pâtre m ݳËáõï»ëï entrée f; hors-d’œuvre m ¥ËáñïÇϤ ݳËù³Ý ¥ÙÇÝ㨤 avant de; avant que; ~ Ù»ÏÝ»ÉÁ avant de partir; ~ Ýñ³ Ù»ÏÝ»ÉÁ avant qu’il ne parte ݳËûñ» veille f; ~ÇÝ à la veille (de) ݳËûñÇÝ³Ï prototype m ¥Ý³Ë³ïÇå¤; modèle m ¥Ý³Ë³ÝÙáõߤ; original m ¥μÝûñÇݳϤ ݳËûñÛ³Ï ï»°ë ݳËûñ» ݳËûñáù ï»°ë ݳ˳å»ë ݳѳݷ 1¤ å³ïÙ. province f 2¤ département m, contrée f 3¤ Etat m ¥²ØÜáõÙ ¨ ³ÛÉáõñ¤; ²Ù»ñÇϳÛÇ ÙdzóÛ³É ~Ý»ñ Etats-Unis d’Amérique ݳѳݷ³ÛÇÝ départemental,e, provincial,e ݳѳݷ³å»ï gouverneur m; préfet m ݳѳݷ³å»ï³ñ³Ý préfecture f ݳѳÝç 1¤ é³½Ù. retraite f 2¤ recul m, reculade f ¥ÁÝÏñÏáõÙ¤ 3¤ déroute f ݳËáñ¹áõÙ



681



Ù³ÏÝ»ñÇ ÅáÕáí³Íáõ¤; correspondance f ¥Ý³Ù³ÏÝ»ñÇ Ó¨áí ·ñí³Í ·ñ³Ï³Ý »ñϤ ݳٳϳÝÇß timbre m, timbre-poste m ݳٳϳÝÇß³·»ï philatéliste n ݳٳϳÝÇß³·ÇïáõÃÛáõÝ philatélie f ݳٳϳïáõ÷ ¥÷áëï³ñÏÕ¤ boîte f aux (à) lettres; boîte f postale ݳٳϳñß³í ¥ëå³éÙ³Ý ßáõϳÛÇ áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõÝ Ý³Ù³ÏÝ»ñÇ ³é³ùÙ³Ý ÙÇçáóáí¤ ³é¨ïñ. publipostage m, mailing m ݳٳݳí³Ý¹ ï»°ë ٳݳí³Ý¹ ݳÙÇμÇ³Ï³Ý namibien,ne ݳÙÇμdzóÇ Namibien,ne n ݳÙáï ·íé. ¥Ëáݳí, óó¤ humide; moite ¥ï³ÙáõϤ ݳ۳¹ μëμ. naïade f Ý³Û»É regarder vt; voir vt ¥ï»ëݻɤ; å³ïáõѳÝÇó ~ regarder par la fenêtre; Çñ³ñ ~ se regarder; ˻à ~ regarder de travers; Çñ»Ý ѳۻÉáõ Ù»ç ~ se regarder dans un miroir; å³ïáõѳÝÁ ÷áÕáóÇÝ ¿ ݳÛáõÙ` ÷áÕáóÇ íñ³ ¿ μ³óíáõÙ la fenêtre donne sur la rue; ѳ׻ÉÇ ¿ ÝÙ³Ý ÏÇÝáÝϳñ ~Á c’est agréable de voir un film pareil ݳÛÉáÝ ¥åáÉdzÙǹ³ÛÇÝ Ã»Éù¤ nylon m ݳÛÉáÝ» de nylon m ݳÛí³Íù regard m ݳÝÇÏ ~ ³Ý»É Ù³ÝÏ. faire dodo ݳÝÇñ ¥ëÇÝ, áõݳÛÝ, ÷áõã, ¹³ï³ñϤ μÝëï. vain,e; frivole; futile; inutile ݳßï ï»°ë ï»ñ»÷áõÏ Ý³å³ëï³Ï lièvre m; ~Ç Ó³· levraut (levreau) m, jeune lièvre m ◊ ~Ç å»ë í³ËÏáï peureux comme un lièvre; Ù»Ï Ñ³ñí³Íáí »ñÏáõ ~ Ë÷»É faire coup double; »ñÏáõ ~Ç »ï¨Çó í³½áÕÁ Ù»ÏÝ ¿É ãÇ μéÝÇ il ne faut pas courir deux lièvres à la fois ݳåáÉ»áÝ ¥ÃËí³ÍùÁ¤ millefeuille m ݳí bateau m, navire m; paquebot m; bâtiment m; vaisseau m ¥ÑÝó.¤; ÓÏÝáñë³Ï³Ý ~ bateau de pêche; ³é¨ïñ³ÛÇÝ ~ bateau (navire) de commerce; é³½Ù³Ï³Ý ~` 鳽ٳݳí bâtiment de guerre; μ»éݳ-



¥Ë³éݳß÷áÃ



÷³Ëáõëï¤ 4¤ ~ ï³ñÇ année f bissextile ݳѳÝç»É 1¤ reculer vi, aller à reculons ¥»ï ù³ßí»É, ÁÝÏñϻɤ 2¤ é³½Ù. se replier, battre en retraite ݳѳå»ï patriarche m ݳѳå»ï³Ï³Ý patriarcal,e ݳѳå»ï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ caractère m patriarcal ݳѳï³Ï ¥Ù³ñïÇñáë, ï³é³å۳ɤ martyr,e n ݳѳï³Ï³å³ßïáõÃÛáõÝ culte m des martyrs ݳѳï³Ï»É martyriser vt ݳѳï³Ïí»É se martyriser, être le martyr de ݳѳï³ÏáõÃÛáõÝ martyre m Ý³Ù³Ï lettre f; å³ïíÇñí³Í ~ lettre recommandée; ·áñÍÝ³Ï³Ý ~ lettre d’affaires; ѳÝÓݳñ³ñ³Ï³Ý ~ lettre de recommandation; ~-Ññ³í»ñ lettre d’invitation; ³Ýëïáñ³·Çñ ~ lettre anonyme; óå³Ñ³Ýç ~ lettre poste restante; ßñç³μ»ñ³Ï³Ý ~ circulaire m; ÏÇó ~ lettre d’accompagnement; ѳٳӳÛÝáõÃÛáõÝ å³ñáõݳÏáÕ ~ lettre d’acceptation; ~Ç ÃáõÕà papier m à lettre; ~ áõÕ³ñÏ»É envoyer (expédier) une lettre; ~Á ÷áëï³ñÏÕÁ ·ó»É mettre la lettre dans la boîte ݳٳϳ·Çñ ¥Ý³Ù³Ï áõÕ³ñÏáÕ¤ expéditeur,-trice n, envoyeur,-euse n; signataire n ¥Ý³Ù³ÏÝ ëïáñ³·ñáÕ¤ ݳٳϳ·ñ³Ï³Ý 1¤ épistolaire; ~ á× style m épistolaire 2¤ de correspondance ¥Ý³Ù³Ï³·ñáõÃÛ³ÝÁ í»ñ³μ»ñáÕ¤; ~ ϳå áõÝ»Ý³É être en correspondance (avec) ݳٳϳ·ñáõÃÛáõÝ correspondance f; ~ áõÝ»Ý³É ¥Ù»ÏÇ Ñ»ï¤ se correspondre, être en correspondance (avec) ݳٳϳÏó»É ¥ÃÕóÏó»É, ݳٳϳ·ñáõÃÛáõÝ Ñ³ëï³ï»É¤ correspondre vi; Ù»ÏÇ Ñ»ï ~ correspondre avec qn ݳٳϳÏóáõÃÛáõÝ ¥ÃÕóÏóáõÃÛáõݤ correspondance f ݳٳϳÝÇ recueil m de lettres ¥Ý³682



ï³ñ ~ cargo m; Ï»ïáñë ~ baleinier m; ~ Ýëï»É s’embarquer, monter à bord; ~ Ýëï»óÝ»É embarquer vt; ~Ç íñ³ à bord; ~áí en bateau ݳí³μ»ÏÛ³É naufragé,e adj/n ݳí³μ»Ïáñ ¥Ý³í³μ»ÏáõÃÛ³Ý »ÝóñÏí³Í ݳíÇ μ»Ïáñ` ݳí³ÏÙ³Ëù¤ épave f ݳí³μ»Ïí»É ¥Ý³í³μ»ÏáõÃÛ³Ý »ÝóñÏí»É¤ faire naufrage ݳí³μ»ÏáõÃÛáõÝ naufrage m; ݳí³μ»ÏáõÃÛ³Ý »ÝóñÏí»É faire naufrage ݳí³μ»é cargaison f Ý³í³·Ý³ó ¥Íáí³·Ý³ó¤ navigateur,trice n Ý³í³·Ý³ó³ÛÇÝ de navigation Ý³í³·Ý³óáõÃÛáõÝ navigation f; Íáí³ÛÇÝ` ·»ï³ÛÇÝ ~ navigation maritime, fluviale Ý³í³·áñÍ ï»°ë ݳí³ßÇݳñ³ñ Ý³í³·áñͳñ³Ý ï»°ë ݳí³ßÇݳñ³Ý ݳí³Ë»É ¥Ý³íÇ »ïݳٳëÁ¤ poupe f, arrière m ݳí³ËÇ× Íáí. lest m ݳí³ËÇ×»É Íáí. lester vt ݳí³ËÇ×áõÙ Íáí. lestage m ݳí³ËáïáñáõÙ dérive f ݳí³ËóÇÏ cabine f ݳí³ËáõÙμ ¥Ý³í³ïáñÙÇÏ, ¿ëϳ¹ñ³¤ escadre f; convoi m de navires; flottille f ¥÷áùñ ݳí»ñǤ ݳí³Ëáõó ï»°ë ݳí³ËóÇÏ Ý³í³Ï 1¤ canot m; barque f ¥Ù³ÏáõÛϤ, chaloupe f ; ß³ñÅÇã³íáñ ~` Ùáïácanot automobile; ñ³Ý³í³Ï ÷ñϳñ³ñ ~ canot de sauvetage 2¤ tour f ¥ß³ËÙ³ïǤ ݳí³Ï³Ùáõñç ponton m ݳí³Ï³Û³Ý Íáí. rade f ¥Ý³í³Ñ³Ý·ëïÇó ¹áõñë¤ Ý³í³Ï³ÛÙ ï»°ë ϳÛ٠ݳí³Ï³í³ñ ï»°ë Ù³ÏáõÛϳí³ñ ݳí³ÏáÕ bord m ݳí³Ñ³Ý·Çëï port m; Íáí³ÛÇÝ ~ port maritime; ·»ï³ÛÇÝ ~ port fluvial; ï³ñ³ÝóÇÏ ~ port de transit; ~ ÙïÝ»É faire escale ݳí³Ñ³Ý·ëï³ÛÇÝ de port, portuaire; ~ ù³Õ³ù port m; ~ ë³ñù³íáñáõÙÝ»ñ



installations f pl portuaires



ݳí³Ñ³Ý·ñí³Ý ¥Ï³é³Ý³ï»Õ¤ embar-



cadère m



ݳí³Ñ³Ý¹»ë revue f navale ݳí³Ñ³ñÃ³Ï pont m; í»ñÇÝ ~ pont su-



périeur



ݳí³Ñ»ïù sillage m d’un navire ݳí³ÓÇ· remorqueur m, haleur m ݳí³Ó·»É remorquer vt ݳí³Ó·áõÃÛáõÝ, ݳí³Ó·áõÙ remor-



quage m



ݳí³×á×ù roulis m ¥ÏáÕ³ÛÇÝ, ɳÛݳÏǤ; tangage m ¥áÕݳ÷³ÛïÇ, »ñϳÛݳÏǤ; ballotement m ¥ï³ñáõμ»ñáõÙ¤ ݳí³Ù³ÏáõÛÏ embarcation f, canot m ݳí³Ù³ïáõÛó quai m, embarcadère m,



débarcadère m; μ»éݳó÷Ù³Ý ~ quai de déchargement ݳí³Ù³ñï combat m naval ݳí³Ùμ³ñ cale f, soute f ݳí³Ýáñá·³ñ³Ý dock m ݳí³ßÇÝ³Ï³Ý de construction navale ݳí³ßÇݳñ³Ý chantier m naval ݳí³ßÇݳñ³ñ ingénieur-constructeur m de la marine, ingénieur m des constructions navales ݳí³ßÇÝáõÃÛáõÝ construction f navale ݳí³å»ï capitaine m ݳí³é³çù proue f ݳí³ë³Ý¹áõÕù échelle f, passerelle f ¥Ï³Ùñç³Ï¤ ݳí³ëïÇ matelot m; mousse m ¥»ñÇï³ë³ñ¹, ëÏëݳϤ; marin m ¥Íáí³ÛÇݤ ݳí³í³ñÓ ¥Ý³íÇ ÷á˳¹ñ³í׳ñ` μ»éݳ÷á˳¹ñ³í³ñÓ¤ fret m ݳí³í³ñӳϳÉáõÙ affrétement m ݳí³í³ñÓ³ïáõ ¥³ÝÓ Ï³Ù ÑÇÙݳñϤ fréteur m ݳí³í³ñÓ»É ¥Ý³í í³ñӻɤ affréter vt; fréter un bateau ݳí³í³ñÓáñ¹ ¥Ý³í³í³ñÓáÕ¤ affréteur m ݳí³í³ñÓáõÙ affrétement m; fret m ݳí³ï³ñ ¥Éáóٳݤ Íáí. pilote m ݳí³ï³ñáÕáõÃÛáõÝ tonnage m ݳí³ï»ñ armateur m ݳí³ïáñÙ¥ÇÕ¤ flotte f; marine f ¥ÙdzÛÝ 683



Íáí³ÛÇݤ; û¹³ÛÇÝ ~ flotte aérienne; ÷áùñ ~ flottille f ݳí³ïáñÙÇÏ ¥Ý³í³ËáõÙμ, ¿ëϳ¹ñ³¤ escadre f, flottille f ݳí³ñ·»Éù ¥μ»éݳñ·»Éù, ¿Ùμ³ñ·á¤ embargo m ݳí³ñϳÝÇß ¥Ë³ñë˳ÝÇߤ Íáí. balise f; ~ ¹Ý»É` ï»Õ³¹ñ»É baliser vt ݳí³ñÏ»É naviguer vi ݳí³ñÏ»ÉÇ navigable; ~ ·»ï fleuve m (rivière f) navigable ݳí³ñÏ»ÉÇáõÃÛáõÝ navigabilité f ݳí³ñÏáõÃÛáõÝ, ݳí³ñÏáõÙ ¥Íáí³·Ý³óáõÃÛáõݤ navigation f, traversée f; ßáõñç»ñÏñÛ³ ~ périple m, circumnavigation f; croisière f ¥Ñ³Ý·ëïÇ` ½í³ñ׳ÝùÇ Ñ³Ù³ñ¤ ݳí³ñß³í ¥Ý³í»ñÇ ÙñóáõÃÛáõݤ régates f pl, course f de bateaux ݳí³óéáõÏ ¥Ý³íÇ ³é³ç³Ù³ëÁ¤ proue f, nez m du navire ݳí³ù³ñß remorqueur m ݳí³ù³ñᯐ remorquer vt ݳí³ù³ñßáõÙ remorquage m, remorque



bidon m (jerrican m) d’essence ݳíóÙμ³ñ réservoir m à pétrole ݳíóÙûñù produits m pl pétroliers ݳíóÙáõÕ oléoduc m, pipeline m ݳíóÛÇÝ pétrolier,-ière, de pétrole; ~ ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ` ݳíóÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ compagnie f pétrolière ݳíóÛñáó réchaud m à pétrole ݳíÃ³Ý³í ¥Ý³íóï³ñ Ý³í¤ pétrolier m ݳíóßï³ñ³Ï derrick m ݳíóí»ñ³Ùß³ÏáõÙ traitement m du pétrole brut, raffinage m du pétrole ݳíóï³ñ ¥Ý³í¤ 1¤ pétrolier m, navire m pétrolier, tanker m 2¤ ï»°ë



ݳíóٳÝ



ݳíóÙáõÕ Ý³íóñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý d’industrie f



pétrolière



ݳíóñ¹Ûáõݳμ»ñáÕ industriel m du



pétrole



industrie f pétrolière, industrie f du pétrole ݳíóñ¹ÛáõݳѳÝáÕ producteur,-trice n de pétrole; ~ »ñÏÇñ pays m producteur de pétrole ݳíóùÇÙdz pétrochimie f ݳíóùÇÙÇ³Ï³Ý pétrochimique ݳïÛáõñÙáñï Ýϳñã. nature f morte ݳïáõñ³Éǽ٠ﻰë μݳå³ßïáõÃÛáõÝ Ý³ïáõñ³ÉÇëï ï»°ë μݳå³ßï ݳïáõñ³ÉÇëï³Ï³Ý ï»°ë μݳå³ßï³Ý³íóñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ



f



¥Ý³íÇ ùÇÃ` ³é³ç³Ù³ë¤ proue f ݳíà pétrole m; ³ÝÙß³Ï ~ pétrole brut ݳíóμ»ñ pétrolifère ݳíó·áñÍ pétrolier m ݳíó¹áÉɳñÝ»ñ ¥Ý³íÃÇ í³×³éùÇó` ³é¨ïñÇó ·áÛ³ó³Í ¹ñ³Ù` ¹áÉɳñÝ»ñ¤ pétrodollars m pl ݳíó½ï³ñ³Ý raffinerie f de pétrole ݳíó½ïÇã de raffinerie de pétrole; ~ ·áñͳñ³Ý raffinerie f de pétrole ݳíó½ïáõÙ raffinage m du pétrole ݳíóÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ compagnie f pétrolière ݳíóÉÇÝ ùÇÙ. naphtaline f ݳíóËáÕáí³Ï³ß³ñ oléoduc m, pipeline m ݳíóѳÝù exploitation f pétrolière ݳíóÑáÕ ¥Ý³íóμ»ñ ÑáÕ` Ñáճ߻ñï¤ champ m pétrolifère; gisement m pétrolifère ݳíóÑáñ puits m de pétrole ݳíó×ñ³· lampe f à pétrole ݳí³ùÇÃ



Ï³Ý Ü²îú ³Ý·É. N.A.T.O. ϳ٠NATO



(North Atlantic Treaty Organisation); ýñ³Ýë. O.T.A.N. ϳ٠OTAN Organisation du Traité de l’Atlantique Nord; ܲîú-Ç Ï»ÝïñáÝ³Ï³Û³Ý quartier m général de l’O.T.A.N. ݳñ·»ë ¥Ý³ñ·Ç½¤ μëμ. narcisse m; jonquille f ݳñ·Ç½ ï»°ë ݳñ·»ë ݳñ·ÇÉ» ¥·É·É³Ï¤ narguilé m ݳñ¹»ë μëμ. férule f ¥Ëáï³μáõÛë¤ Ý³ñ¹Ç trictrac m ݳñ¹áë ¥Ñáõë³Ù¤ μëμ. lavande f ݳñÇÝç orange f; ݳñÝçÇ ÑÛáõà jus m d’orange; ݳñÝçÇ Í³é, ݳñÝç»ÝÇ oranger m 684



étroite; ~` ë³Ñٳݳ÷³Ï Éë³ñ³Ý auditoire m restreint; ~` Ù³ñÙÝÇÝ Ïå³Í ï³μ³ï pantalon m serré; ~ íÇ×³Ï situation f gênante; ~ íÇ׳ÏáõÙ ÉÇÝ»É être embarrassé,e ݻճ׳ϳï à front étroit Ý»Õ³Ý³É 1¤ se rétrécir, rétrécir vi ¥Ý»Õ ¹³éݳɤ 2¤ ÷Ëμ. se vexer, s’offenser ¥íÇñ³íáñí»É, ¹Å·áѻɤ; se fâcher ¥μ³ñϳݳÉ, ½³Ûñ³Ý³É¤; faire la moue ¥ùÇÃÁ ϳ˻ɤ ݻճóÏáï susceptible, chatouilleux,euse, ombrageux,-euse ݻճóÏáïáõÃÛáõÝ susceptibilité f ݻճóÝ»É 1¤ rétrécir vt ¥Ý»Õ ¹³ñÓÝ»É, ɳÛÝùÁ ÷áùñ³óݻɤ; ѳ·áõëïÁ ~ rétrécir un habit 2¤ ÷Ëμ. vexer vt; offenser vt ¥íÇñ³íáñ»É¤; indisposer vt ¥ïñ³Ù³¹ñáõÃÛáõÝÁ ·ó»É¤; fâcher vt ¥μ³ñϳóÝ»É, ½³Ûñ³óݻɤ ݻճóáõÙ 1¤ rétrécissement m ¥Ý»Õ ¹³éݳÉÁ` ¹³ñÓÝ»ÉÁ, ݻճóÝ»ÉÁ` ѳ·áõëïÁ ¨ ³ÛÉݤ 2¤ É»½íμ. restriction f (du sens d’un mot) ¥μ³éÇÙ³ëïǤ Ý»Õμ»ñ³Ý ¥ßßÇ Ù³ëÇݤ à goulot étroit Ý»Õ»É gêner vt, incommoder vt ¥Ý»ÕáõÃÛáõÝ å³ï׳é»É¤; inquiéter vt ¥³Ýѳݷëï³óݻɤ; troubler vt ¥Ñáõ½»É¤; déranger vt ¥Ë³Ý·³ñ»É¤ Ý»Õ׳ϳï ï»°ë ݻճ׳ϳï Ý»ÕÙÇï ¥ë³Ñٳݳ÷³Ï¤ borné,e, à l’esprit borné Ý»ÕÙïáõÃÛáõÝ étroitesse f ¥ë³Ñٳݳ÷³Ï Ùï³Ñáñǽáݤ, médiocrité f ¥Ùï³íáñ ë³Ñٳݳ÷³ÏáõÃÛáõÝ, ÙÇç³ÏáõÃÛáõݤ Ý»ÕëÇñï susceptible ¥³ñ³· íÇñ³íáñíáÕ¤; pointilleux,-euse ¥μͳËݹÇñ, Ýñμ³ËݹÇñ¤ Ý»Õëñï»É être vexé,e Ý»ÕëñïáõÃÛáõÝ susceptibilité f ¥Ý»Õ³óÏáïáõÃÛáõݤ; mauvaise humeur f ¥í³ï ïñ³Ù³¹ñáõÃÛáõݤ Ý»Õí³Í gêné,e ¥Ý»Õ íÇ׳ÏáõÙ, ÝÛáõÃ³Ï³Ý Ý»ÕáõÃÛ³Ý Ù»ç¤ Ý»Õí³Íù presse f Ý»Õí»É se gêner; s’inquiéter ¥³Ýѳݷëï³Ý³É¤; se troubler ¥Ñáõ½í»É¤; ³é³Ýó ~áõ` ù³ßí»Éáõ ¥³ñÓ³Ï,



ݳñÏá¹áÉɳñÝ»ñ ¥ÃÙñ³ÝÛáõÃÇ í³×³éùÇó Ó»éù μ»ñ³Í ¹áÉɳñÝ»ñ¤ narco-



dollars m pl



ݳñÏá½ ï»°ë ÃÙñ»óáõ٠ݳñÝç³·áõÛÝ orange adj invar, couleur f



d’orange



ݳñÝç³Í³ÕÇÏ fleur f d’oranger ݳñÝç³ÑÛáõà jus m d’orange ݳñÝç³Ýáó ¥Ý³ñÝçÇ ³Û·Ç, ݳñÝç³ëï³Ý¤ orangeraie f ݳñÝç³çáõñ orangeade f ݳñÝç³ëï³Ý ï»°ë ݳñÝç³Ýáó ݳñÝç³í³×³é marchand,e n d’oran-



ges



ݳñÝç»ÝÇ oranger m ݳñÝçûÕÇ ¥ÉÇÏÛáñÇ ï»ë³Ï¤ curaçao m ݳóǽ٠nazisme m ݳóÇáݳÉÇ½Ù ï»°ë ³½·³ÛݳÙáÉáõÃÛáõÝ Ý³óÇáݳÉÇëï ï»°ë ³½·³ÛݳÙáÉ Ý³óÇáݳÉÇëï³Ï³Ý ï»°ë ³½·³ÛݳÙáÉ³Ï³Ý Ý³óÇëï nazi,e n ݳóÇëï³Ï³Ý nazi,e ݳ÷áñï »Ï»Õ. chape f, chasuble f ¥ÏñáݳíáñÇ ßáõñç³é¤ Ý»³åáÉÇï³Ý³Ï³Ý napolitain,e Ý»·³ïÇí ¥ÅËï³Ýϳñ, 먳Ýϳñ¤ né-



gatif m



Ý»·ñ¥áõÑǤ Noir,e n Ý»·ñ³Ï³Ý noir,e; nègre; ~` Ý»·ñ»ñÇ



ѳñóÁ problème m noir; ~ ³ñí»ëï art m nègre Ý»Ë³Í pourri,e; croupi,e ¥É׳ó³Í¤; ~ çáõñ eau f croupie; ~ ѳíÏÇà œuf m pourri ݻ˳ÍáõÃÛáõÝ pourriture f ݻ˳Ñáï renfermé m, relent m Ý»Ë»É pourrir vi, se putréfier; croupir vi ¥çñÇ Ù³ëÇݤ ݻ˻óÝ»É pourrir vt, putréfier vt Ý»ËáõÙ pourriture f, putréfication f; croupissement m ¥çñǤ Ý»Ëáõñ ¥ù³ñ³íáõ½¤ μëμ. céléri m Ý»Ïï³ñ nectar m Ý»Õ étroit,e; restreint,e ¥ë³Ñٳݳ÷³Ï¤; serré,e ¥ë»ÕÙí³Í¤; gênant,e ¥Ý»ÕáÕ¤; ³Ûë ½·»ëïÁ ÇÝÓ Ñ³Ù³ñ ~ ¿` ÇÝÓ Ý»ÕáõÙ ¿ je suis à l’étroit dans cette robe; ~ ÷áÕáó rue f 685



ѳٳñӳϤ sans gêne Ý»ÕáõÃÛáõÝ 1¤ étroitesse f ¥Ý»Õ ÉÇÝ»ÉÁ¤;



Ý»áÉÇÃÛ³Ý »ñÏñμ. néolithique; ~ ¹³ñ³-



ßñç³Ý période f néolithique



÷áÕáóÇ ~Á l’étroitesse d’une rue; ÷Ëμ. Ý»ÕáõÃÛ³Ý Ù»ç ³åñ»É vivre à l’étroit; ë³ëïÇÏ Ý»ÕáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É tirer le diable par la queue ¥¹³ñÓ.¤ 2¤ gêne f ¥ÝÛáõóϳݤ; ÝÛáõÃ³Ï³Ý Ý»ÕáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É être dans les gênes 3¤ peine f ¥¹Åí³ñáõÃÛáõÝ, ç³Ýù¤ 4¤ ennui m ¥Ó³ÝÓñáõÛä 5¤ ~ ï³É` å³ï׳é»É déranger vt, causer de l’embarras (du gêne); ~ Ïñ»É` ù³ß»É ¥áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»Éáõ ѳٳñ¤ se déranger (pour), se donner de la peine; ~ å³ï׳éáÕ gênant,e Ý»Õáõó détroit m; æÇμñ³ÉóñÇ ~ détroit de Gibraltar Ý»ÛÉáÝ ï»°ë ݳÛÉáÝ Ý»ÛïñáÝ ýǽ. neutron m Ý»ÛïñáݳÛÇÝ neutronique, à neutrons; ~ éáõÙμ bombe f à neutrons ݻݷ perfide ¥¹³í³¹Çñ¤; coquin,e n/adj ݻݷ³μ³ñ perfidement, insidieusement ݻݷ³μ³ñá perfide, astucieux,-euse ݻݷ³¹³í³ÝáõÃÛáõÝ complot m perfide ݻݷ³¹áõÉ sabotage m ¥íÇÅ»óáõÙ¤ ݻݷ³¹áõÉ»É saboter vt ¥íÇÅ»óݻɤ ݻݷ³ÙÇï perfide, astucieux,-euse; malintentionné,e ¥í³ï ïñ³Ù³¹ñí³Í¤ ݻݷ³ÙïáõÃÛáõÝ perfidie f; astuce f ݻݷ³ßáñà ¥ß³Ýï³ÅÇëï¤ maître chanteur m ݻݷ³ßáñÃ»É ¥ß³Ýï³ÅÇ »Ýóñϻɤ faire chanter qn ݻݷ³ßáñÃáõÃÛáõÝ ¥ëå³éݳÝù, ß³Ýï³Å¤ chantage m ݻݷ³÷áË»É falsifier vt; déformer vt ¥³Õ³í³Õ»É¤ ݻݷ³÷áËÇã falsificateur,-trice n ¥Ï»Õͳñ³ñ¤; déformateur,-trice n ¥³Õ³í³ÕáÕ¤; å³ïÙáõÃÛ³Ý ~Ý»ñÁ les déformateurs de l’histoire ݻݷ³÷áËáõÙ falsification f ݻݷáñ»Ý ï»°ë ݻݷ³μ³ñ ݻݷáõÃÛáõÝ ¥Ë³ñ¹³í³Ýù¤ perfidie f ݻᷳÕáõóïÇñáõÃÛáõÝ néocolonialisme m Ý»áÉÇà »ñÏñμ. néolithique m



Ý»áÝ ùÇÙ. néon m Ý»áݳóǽ٠néonazisme m Ý»áݳóÇëï néonazi,e n Ý»áݳóÇëï³Ï³Ý néonazi,e Ý»á黳Éǽ٠néoréalisme m Ý»á黳ÉÇëï néoréaliste n Ý»á黳ÉÇëï³Ï³Ý néoréaliste Ý»áý³ßǽ٠néofascisme m Ý»áý³ßÇëï néofasciste n Ý»áý³ßÇëï³Ï³Ý néofasciste Ý»å³ÉÛ³Ý népalais,e Ý»å³ÉóÇ, Ý»å³ÉáõÑÇ Népalais,e n Ý»åáõÏ Ï»Ý¹μ. cloporte m Ý»é ÏñáÝ. antéchrist m Ý»ë»ë»ñ ï»°ë åÇïáÛ³ïáõ÷ Ý»ëïáñ³Ï³Ý ÏñáÝ. nestorien,ne n/adj Ý»ëïáñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ÏñáÝ. nestorianis-



me m Ý»íñá½ névrose f Ý»ï flèche f; ~ ³ñÓ³Ï»É tirer une flèche ◊ ~Ç å»ë ëáõñ³É passer comme une flèche Ý»ï³Ó·³ñ³Ý tir m Ý»ï³Ó·áõÃÛáõÝ tir m à l’arc, archerie f Ý»ï³ÓÇ· archer m Ý»ï»É 1¤ jeter vt, lancer vt; ·Ý¹³Ï` ù³ñ ~ jeter (lancer) une balle, une pierre; ѳ۳óù ~ lancer un regard; ÏñÏÇÝ ~ relancer vt 2¤ larguer vt ¥ó³Í ~, ó÷»É¤; û¹³Ý³íÇó éáõÙμ ~ lancer une bombe 3¤ Ù³ñ½. lancer vt; Ýǽ³Ï ~ lancer le javelot Ý»ï»ÉÇ ¥Ù»Ï³Ý·³ÙÛ³ û·ï³·áñÍÙ³Ý Çñ¤ jetable Ý»ïí»É 1¤ se jeter; se lancer, s’élancer; å³ïáõѳÝÇó ~ se jeter par la fenêtre; Ù»ÏÇ ·ÇñÏÁ ~ se jeter dans les bras de qn; ³é³ç ~ se lancer en avant, s’élancer ¥Ã³÷áí¤ 2¤ se jeter sur ¥Ñ³ñÓ³Ïí»É¤; se ruer ¥íñ³ åñÍݻɤ Ý»ïïá ù³ß ï»°ë ½ï³ù³ß Ý»ïáõÙ Ù³ñ½. lancement m; ëϳí³é³ÏÇ ~ lancement de disque; service m ¥·Ý¹³ÏÁ ˳ÕÇ Ù»ç ÙïóÝ»ÉÁ¤ Ý»ñ³½¹»É influencer qn, exercer une influence sur qn; influer sur qch 686



Ý»ñ³½¹»óáõÃÛáõÝ influence f, action f Ý»ñ³Í³Ï³Ý 1. adj inaugural,e, d’intro-



Ý»ñμáÕ»É faire l’éloge de qn ¥·áíùÝ ³Ý»É¤; vanter vt, exalter vt, glorifier vt ¥÷³é³μ³Ý»É¤ Ý»ñμçÇç³ÛÇÝ ¥Ý»ñμçç³ÛÇݤ intracellu-



duction, d’entrée; introductif,-ive



¥Ý³¨` Çñ³íμ. ݳËݳϳݤ; initial,e;



~ Ëáëù discours m inaugural, allocution f inaugurale (d’ouverture); ~ Ù³ë` ¥ëÏÇ½μ ·áñÍÝ³Ï³Ý Ý³Ù³ÏáõÙ¤ formule f initiale 2. Çñ³íμ. préambule m ¥Çñ³í³Ï³Ý ÷³ëï³ÃÕÃÇ ~ Ù³ë, ݳ¨` ~ Ëáëù¤ Ý»ñ³Í»É 1¤ introduire vt 2¤ importer vt ¥Ý»ñÙáõͻɤ Ý»ñ³ÍáõÃÛáõÝ introduction f, préambule m ¥÷³ëï³ÃÕÃǤ, entrée f ¥Ùáõïù¤ Ý»ñ³ÙáõëÝáõÃÛáõÝ endogamie f Ý»ñ³ß˳ñÑ vie f intérieure; âme f ¥Ñá·»Ï³Ý ³ß˳ñÑ, Ñá·Ç¤ Ý»ñ³é»É 1¤ embrasser vt, inclure vt, insérer vt (dans); ·ÝÇ Ù»ç ~ inclure dans le prix 2¤ comprendre vt ¥å³ñáõݳϻɤ 3¤ englober vt ¥Áݹ·ñÏ»É, Ùdzíáñ»É¤ 4¤ incorporer vt ¥Ï³½ÙÇ Ù»ç Ùïóݻɤ Ý»ñ³éÛ³É 1¤ y compris; ~ »ñ»Ë³Ý»ñÁ y compris les enfants 2¤ inclus,e; ciinclus,e ¥ÏÇó, Ïóí³Í¤; ÙÇÝ㨠¹»Ïï»Ùμ»ñÇ 31-Á ~ jusqu’au 31 décembre inclus Ý»ñ³éí»É s’incorporer Ý»ñ³éáõÙ insertion f, inclusion f, incorporation f Ý»ñ³ñ·³Ý¹³ÛÇÝ intra-utérin,e; ë³ÕÙÇ ~ ÏÛ³ÝùÁ la vie intra-utérine du fœtus Ý»ñ³ñÏ»É injecter vt, faire une injection Ý»ñ³ñÏÇã 1¤ μÅßÏ. seringue f; Ù»Ï ·áñͳÍáõÃÛ³Ý ¥Ù»Ï ³Ý·³Ùí³¤ ~ seringue jetable 2¤ ï»Ë. injecteur m Ý»ñ³ñÏáõÙ μÅßÏ. injection f; piqûre f ¥ëñëÏáõÙ¤; »ÝóٳßϳÛÇÝ ~ injection sous-cutanée; Ý»ñÙϳݳÛÇÝ ~ injection intramusculaire; Ý»ñ»ñ³Ï³ÛÇÝ ~ injection intraveineuse Ý»ñμ³Ý pied m ¥áïùÇ ï³ÏÇ Ù³ëÁ¤; semelle f ¥Ïáßϳï³Ï¤ Ý»ñμ³Ý³·Ý³ó plantigrade adj/n Ý»ñμ³Ý³÷áÏ sous-pied m Ý»ñμáÕ ode f ¥Óáݤ; dithyrambe m, éloge m ¥·áíù¤



laire



Ý»ñ·³Õà 1¤ immigration f 2¤ rapatriement m ¥Ñ³Ûñ»Ý³¹³ñÓáõÃÛáõݤ Ý»ñ·³ÕÃ»É 1¤ immigrer vi 2¤ se rapatrier, se faire rapatrier ¥Ñ³Ûñ»Ý³¹³ñÓí»É, ѳÛñ»ÝÇù ·³É¤ Ý»ñ·³ÕÃÛ³É immigrant,e n, immigré,e adj/n



Ý»ñ·³Ý·³ÛÇÝ μÅßÏ. endocrânien,ne Ý»ñ·áÛ³Ï³Ý ¥ÑáÉáí¤ ùñÏÝ. locatif m Ý»ñ·áñÍ³Ï³Ý ùñÏÝ. actif,-ive; ~ ë»é



voix f active



Ý»ñ·áñÍ»É 1¤ agir vi; faire son effet ¥¹»Õáñ³ÛùÇ Ù³ëÇݤ 2¤ exercer une



influence, influer vi sur, vt ¥³½·»óáõÃÛáõÝ ÃáÕݻɤ



influencer



Ý»ñ·áñÍáÕ ï»°ë Ý»ñ·áñÍáõÝ Ý»ñ·áñÍáõÃÛáõÝ ¥³½¹»óáõÃÛáõݤ effet m;



impact m; μ³ó³ë³Ï³Ý ~ áõݻݳÉ



¥μ³ó³ë³μ³ñ Ý»ñ·áñͻɤ avoir un



impact négatif



Ý»ñ·áñÍáõÝ ¥Ý»ñ·áñÍáÕ¤ efficace; ac-



tif,-ive; ~ ¹»Õ³ÙÇçáó remède m efficace; ~ ÙÇçáóÝ»ñ Ó»éù ³éÝ»É prendre des mesures efficaces Ý»ñ·ñ³í»É engager vt (dans); faire participer ¥Ù³ëݳÏÇó ¹³ñÓݻɤ; intégrer vt ¥Áݹ·ñÏ»É, Ý»ñ³é»É¤; associer vt, entraîner vt; ³ß˳ï³ÝùÇ Ù»ç ~ entraîner au travail Ý»ñ·ñ³íáÕ³Ï³Ý intégrationniste; ~ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ` ïÝï»ëáõÃÛáõÝ politique f, économie f intégrationniste Ý»ñ·ñ³íí³Í engagé,e; intégré,e Ý»ñ·ñ³íí»É être engagé,e; être intégré,e; s’impliquer Ý»ñ·ñ³íáõÙ engagement m; intégration f; implication f Ý»ñ¹³ßÝ³Ï 1¤ harmonieux,-euse 2¤ consonant,e ¥ÑÝãÛáõÝÝ»ñ¤ 3¤ symétrique ¥Ñ³Ù³ã³÷¤ 4¤ assorti,e ¥Ñ³ñÙ³ñ, å³ï߳פ Ý»ñ¹³ßÝ³Ï»É harmoniser vt; coordonner vt ¥Ñ³Ù³å³ï³ë˳ݻóݻɤ; 687



marier vt ¥·áõÛÝ»ñÁ¤ Ý»ñ¹³ßݳϻóáõÙ harmonisation f Ý»ñ¹³ßݳÏáñ»Ý harmonieusement Ý»ñ¹³ßݳÏí»É s’harmoniser; se marier ¥·áõÛÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ Ý»ñ¹³ßݳÏáõÃÛáõÝ 1¤ harmonie f 2¤ consonance f ¥ÑÝãÛáõÝÝ»ñǤ 3¤ symétrie f ¥Ñ³Ù³ã³÷áõÃÛáõݤ Ý»ñ¹³ßݳÏáõÙ harmonisation f Ý»ñ¹Çï³Ï μÅßÏ. endoscope m Ý»ñ¹Çï³Ï³Ý (Ý»ñ½ÝݳϳÝ) μÅßÏ. en-



Ý»ñ½³ïÇã ¥¿Ý¹áÏñÇݤ μÅßÏ. endocrine ¥·»ÕÓ»ñÇ Ù³ëÇݤ; endocrinien,ne ¥ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ; ~ ·»Õ-



Ó»ñ glandes f pl endocrines



Ý»ñ½·³É sentir profondément; se pénétrer (être pénétré,e) de qch ¥Ñ³Ù³Ïí»É¤ Ý»ñ½·³óáÕ³μ³ñ ¥Ý»ñ½·³óáÕáõÃÛ³Ùμ¤



intuitivement, par intuition



Ý»ñ½·³óáÕáõÃÛáõÝ ¥ÇÝïáõÇódz¤ intui-



tion f



doscopique Ý»ñ¹ÇïáõÙ ï»°ë Ý»ñ½ÝÝáõÙ Ý»ñ¹Çñ feuille f hors-texte; ïå·ñ. feuille f encartée; encart m, additif m ¥·ñùáõÙ, ³Ùë³·ñáõÙ, ÷³ëï³ÃÕÃÇ Ù»ç¤; ·áí³½¹³ÛÇÝ ~ encart publicitaire; ï»Õ»Ï³ïáõ ~ encart informatif Ý»ñ¹Çñ³Ï³É ïå·ñ. passe-partout m Ý»ñ¹ñ»É 1¤ mettre en pratique (en application) ¥ÏÇñ³é»É¤; implanter vt ¥³ñÙ³ï³íáñ»É¤ 2¤ ýÇÝ. investir vt, placer vt, verser des fonds ¥¹ñ³Ù³·Éáõˤ; ÏñÏÇÝ ~ réinvestir vt 3¤ ïÝï·. injecter vt ¥ë³ï³ñ»É í³ñÏáí` ¹ñ³Ù³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñáí¤ Ý»ñ¹ñáÕ ¥¹ñ³Ù, ¹ñ³Ù³·Éáõˤ investisseur m Ý»ñ¹ñáõÙ 1¤ mise f en pratique (en application) ¥ÏÇñ³éáõÙ¤; implantation f ¥³ñÙ³ï³íáñáõÙ¤ 2¤ ýÇÝ. investissement m, placement m; ¹ñ³Ù³·ÉËÇ ~ investissement (placement) de capitaux; Ý»ñ¹ñÙ³Ý Ñ³í³ëï³·Çñ certificat m d’investissement; ³Ýμ³í³ñ³ñ ~ sous-investissement m 3¤ apport m ¥Ýå³ëï, ³í³Ý¹¤ Ý»ñ¹ñáõÙ³ÛÇÝ d’investissement, de placement Ý»ñ»Ç¹ ¥Íáí³Ñ³ñë¤ ¹Çó. néréide f Ý»ñ»É excuser vt, pardonner vt; Ý»ñ»ó»°ù pardon! excusez-moi!; Ý»ñ»ó»°ù ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛ³Ýë ѳٳñ passez-moi ce mot (ÃáõÛÉ ïí»ù ³ë»É) Ý»ñ»ÉÇ pardonnable Ý»ñ»ñ³Ï³ÛÇÝ intraveineux,-euse; ~ ëñëÏáõÙ injection f intraveineuse



Ý»ñ½ÝÝáõÙ μÅßÏ. endoscopie f Ý»ñÁÙμéÝ»É comprendre par intuition



(intuitivement)



Ý»ñÁÙμéÝáÕ³μ³ñ par intuition, intuiti-



vement



Ý»ñÁÙμéÝáÕ³Ï³Ý ¥ÇÝïáõÇïÇí¤ intui-



tif,-ive



Ý»ñÁÙμéÝáõÙ ¥Ý»ñÁÙμéÝáÕáõÃÛáõÝ, ÇÝïáõÇódz¤ intuition f Ý»ñó÷³Ýó»É pénétrer vi, s’infiltrer ¥Ý»ñÍÍí»É¤, s’insinuer ¥ëáÕáëϻɤ Ý»ñó÷³ÝóáõÙ pénétration f; infiltration f ¥Ý»ñÍÍáõÙ¤ Ý»ñÉ»½í³Ï³Ý intralingual,e; intralin-



guistique



Ý»ñËáõÅ»É faire irruption (dans qch,



chez qn), faire incursion (dans); envahir vt ¥½³íûɤ Ý»ñËáõÅáÕ envahisseur m, occupant,e n ¥½³íÃÇã, ½³íÃáÕ¤; intrus,e n ¥ÇÝùݳÏáã` ÏáÕÙݳÏÇ ³ÝÓ¤ Ý»ñËáõÅáõÙ irruption f; invasion f, intervention f ¥½³íÃáõÙ, ·ñ³íáõÙ¤; intrusion f ¥ÇÝùݳÏáã Ï»ñåáí ËóÏí»ÉÁ¤ Ý»ñÍÍ»É absorber vt ¥Ïɳݻɤ; aspirer vt ¥û¹¤ Ý»ñÍÍí»É μÅßÏ. se résorber; s’absorber ¥ÏɳÝí»É¤; s’infiltrer ¥Ý»ñó÷³Ýó»É¤ Ý»ñÍÍíáճϳÝáõÃÛáõÝ résolvance f Ý»ñÍÍáõÙ absorption f ¥ÏɳÝáõÙ¤; μÅßÏ. résorption f; infiltration f ¥Ý»ñó÷³ÝóáõÙ¤ Ý»ñÍáñ³μ³Ý ¥¿Ý¹áÏñÇÝáÉá·¤ μÅßÏ. endocrinologue n Ý»ñÍáñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ ¥¿Ý¹áÏñÇÝáÉá·Ç³¤ μÅßÏ. endocrinologie f 688



le, actuellement; en ce moment ¥³Ûë å³ÑÇݤ Ý»ñϳÝÛáõà colorant m; matière f tinctoriale (colorante) Ý»ñϳåÝ³Ï palette f Ý»ñϳéáõóí³Íù³ÛÇÝ intrastructural,e Ý»ñϳïáõÝ teinturerie f Ý»ñϳïáõ÷ Ýϳñã. boîte f à couleurs Ý»ñϳñ³ñ teinturier,-ière ¥Ñ³·áõëï, ·áñÍí³Íù, ϳßÇ ¨ ³ÛÉÝ Ý»ñÏáÕ¤; peintre m en bâtiment(s) ¥ï³Ý, ßÇÝáõÃ۳ݤ; badigeonneur m ¥å³ï»ñÇ, ¹éÝ»ñǤ Ý»ñϳñ³ñáõÃÛáõÝ teinturerie f Ý»ñϳ÷áß»óñáõÙ ï»Ë. pistolage m Ý»ñÏ»É peindre vt; teindre vt ¥·áñÍí³ÍùÁ, Ù³½»ñÁ¤; colorer vt ¥·áõÛݽ·áõÛÝ ~, ·áõÛÝ ï³É, ·áõݳíáñ»É¤; ϳåáõÛï ~ peindre en bleu Ý»ñÏí»É se teindre, se colorer Ý»ñÏñ»É ¥Ý»ñÙáõͻɤ importer vt Ý»ñÏñ»ÉÇ importable Ý»ñÏñáÕ importateur,-trice adj/n Ý»ñÏñí³Í ¥Ý»ñÙáõÍí³Í¤ importé,e; ~ ³åñ³ÝùÝ»ñ des importations f pl Ý»ñÏñí»É ¥Ý»ñÙáõÍí»É¤ être importé,e Ý»ñÏñáõÙ ¥Ý»ñÙáõÍáõÙ¤ importation f, achats m pl extérieurs ¥³ñï³ùÇÝ ·ÝáõÙÝ»ñ¤ Ý»ñÏáõÙ teinture f ¥·áñÍí³ÍùÇ, ѳ·áõëïǤ; coloration f ¥·áõݳíáñáõÙ¤ Ý»ñÏáõë³Ïó³Ï³Ý au sein du parti Ý»ñÑ³Ï opposé,e, contraire; incompatible ¥³Ýѳٳï»Õ»ÉǤ, inverse ¥Ñ³Ï³é³Ï, ѳϳ¹Çñ¤ Ý»ñѳϳμ³ÝáõÃÛáõÝ antiphrase f Ý»ñÑ³Ï³Ï³Ý contradictoire; contraire, opposé,e; antinomique Ý»ñѳÏáõÃÛáõÝ opposition f; incompatibilité f ¥³Ýѳٳï»Õ»ÉÇáõÃÛáõݤ; contrepied m ¥Ñ³Ï³é³ÏÁ¤ Ý»ñѳٳÛÝù³ÛÇÝ intracommunautaire Ý»ñÑ³Û»É contempler vt Ý»ñѳۻó³Ï³Ý contemplatif,-ive, méditatif,-ive Ý»ñѳۻóáÕáõÃÛáõÝ contemplation f, méditation f Ý»ñѳïáõÏ intrinsèque, inhérent,e Ý»ñѳïáõÏáõÃÛáõÝ inhérence f



Ý»ñÏ couleur f, teinture f; peinture f ¥ßÇݳñ³ñ³Ï³Ý¤ Ý»ñϳ 1. adj 1¤ présent,e; ݳ ~ ¿ il est



présent; ~ ·ïÝí»É être présent,e (à), assister vi (à); ³Ûëï»Õ ~ ci-présent,e 2¤ actuel,le ¥³ñ¹Ç, Ý»ñϳÛÇë¤ 2. assistant,e n ¥~ ³ÝÓ¤; ~Ý»ñ` ~ ·ïÝíáÕ ³ÝÓÇÝù présents m pl; μáÉáñ ~Ý»ñÁ toute l’assistance; ùñÏÝ. ~ Å³Ù³Ý³Ï présent m Ý»ñϳμáõÛë plante f tinctoriale Ý»ñÏ³Í peint,e; teint,e ¥·áñÍí³Íù, Ù³½»ñ¤; ~ »ÕáõÝ·Ý»ñ ongles m pl vernis Ý»ñϳٳïÇï ¥ýÉáÙ³ëï»ñ¤ (crayon) feutre m Ý»ñÏ³Û³Ý³É se présenter; comparaître vi ¥Ï³ñ·³¹ñáõÃÛ³Ùμ, Ññ³Ñ³Ý·áí¤; ¹³ï³ñ³Ý ~ comparaître devant un tribunal; ¹³ï³ñ³Ý ϳ٠ùÝÝÇãÇ Ùáï ~Á comparution f Ý»ñϳ۳ݳÉÇ présentable; représentatif,-ive ¥Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇݤ Ý»ñϳ۳óÝ»É 1¤ présenter vt ¥óáõÛó ï³É¤ 2¤ représenter vt ¥Ù»ÏÇ Ý»ñϳ۳óáõóÇãÁ ÉÇÝ»É, ݳ¨` Ý»ñϳ۳óáõÙ ï³É¤ 3¤ fournir vt; ³å³óáõÛóÝ»ñ ~ fournir des preuves Ý»ñϳ۳óí»É être présenté,e Ý»ñϳ۳óáõÙ représentation f ¥Ý»ñϳ۳óÝ»ÉÁ¤; présentation f ¥óáõÛó ï³ÉÁ` ÷³ëï³ÃÕûñÁ ¨ ³ÛÉݤ; spectacle m ¥Ã³ï»ñ³Ë³Õ¤; ÏñÏ»ë³ÛÇÝ ~ spectacle de cirque; ó»ñ»Ï³ÛÇÝ ~ matinée f ¥ó»ñ»ÏáõÛä Ý»ñϳ۳óáõóÇã représentant,e n, délégué,e n/adj; Édz½áñ ~ mandataire n Ý»ñϳ۳óáõóã³Ï³Ý représentatif,-ive; ~ ÅáÕáí assemblée f représentative Ý»ñϳ۳óáõóã³Ï³ÝáõÃÛáõÝ représentativité f Ý»ñϳ۳óáõóãáõÃÛáõÝ représentation f; ¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý ~ représentation diplomatique; ³é¨ïñ³Ï³Ý ~ représentation commerciale Ý»ñϳÛáõÃÛáõÝ présence f, acte m de présence; Ý»ñϳÛáõÃÛ³Ùμ en présence de; ~Á å³ñï³¹Çñ ¿ présence indispensable Ý»ñϳÛáõÙë à présent, à l’heure actuel689



Ý»ñÑÛáõë»É enlacer vt, entrelacer vt Ý»ñÑáë»É couler dans; se jeter Ý»ñÑáëù ¥Ùáõïù¤ afflux m, entrée f;



Ý»ñå³ÛÃ³Ï³Ý É»½íμ. implosif,-ive; ~



μ³Õ³Ó³ÛÝ consonne f implosive



Ý»ñå³ÛÃ»É imploser vi Ý»ñå³ÛÃÛáõÝ implosion f Ý»ñë intérieur m; dedans; ~Ç ÏáÕÙ côté



¹ñ³Ù³·ÉËÇ` ¹ñ³Ù³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñÇ entrée (afflux) de capitaux; ûï³ñ ¹ñ³Ù³·ÉËÇ ~ injection f de capitaux étrangers Ý»ñÑáõÝ profond,e; érudit,e; pénétrant,e ¥Ëáñ³Ã³÷³Ýó¤ Ý»ñÙϳݳÛÇÝ μÅßÏ. intramusculaire; ~ Ý»ñ³ñÏáõÙ` ëñëÏáõÙ injection f intramusculaire Ý»ñÙáõÍ»É importer vt ¥Ý»ñÏñ»É¤; introduire vt ¥ÙïóÝ»É, Ý»ñ³Í»É¤ Ý»ñÙáõÍ»ÉÇ importable Ý»ñÙáõÍáÕ importateur,-trice adj/n Ý»ñÙáõÍí³Í ¥Ý»ñÏñí³Í¤ d’importation, importé,e; ~ ³åñ³ÝùÝ»ñ des importations f pl Ý»ñÙáõÍíáÕ importé,e, d’importation; ~ ³åñ³ÝùÝ»ñ importations f pl Ý»ñÙáõÍáõÙ importation f; ³ÝÙ³ùë ~ importation f en franchise; ~Ý»ñÇ ³× croissance f des importations Ý»ñßÝã³Ýù inspiration f ¥áñ¨¿ μ³Ýáí Ý»ñßÝãí»ÉÁ¤ Ý»ñßÝã»É 1¤ aspirer vt ¥û¹Á Ý»ñë ßÝã»É¤ 2¤ inspirer vt ¥Ý»ñßÝã³Ýù ѳÕáñ¹»É, á·»ßÝã»É¤; suggérer vt ¥ÙÇïù, ·³Õ³÷³ñ ~¤ Ý»ñßÝãáÕ inspirateur,-trice adj/n Ý»ñßÝãí»É ¥á·»ßÝãí»É¤ s’inspirer Ý»ñßÝãáõÙ 1¤ aspiration f ¥Ý»ñë ßÝã»ÉÁ¤ 2¤ ÷Ëμ. inspiration f ¥áñ¨¿ μ³Ýáí Ý»ñßÝãí»ÉÁ, Ý»ñßÝã³Ýù¤ Ý»ñáÕ¥³ÙÇï¤ indulgent,e, qui pardonne; clément,e; miséricordieux,euse Ý»ñáÕ³Ùï³μ³ñ, Ý»ñáÕ³Ùïáñ»Ý avec indulgence; avec condescendance ¥Ù»Í³ÙÇï Ý»ñáÕ³ÙïáõÃÛ³Ùμ¤ Ý»ñáÕ³ÙïáõÃÛáõÝ indulgence f; condescendance f ¥Ù»Í³ÙÇï Ý»ñáÕ³ÙïáõÃÛáõݤ; Ù»ÏÇ ~Á ѳÛó»É demander l’indulgence de qn Ý»ñáÕáõÃÛáõÝ excuse f; pardon m; ~ Ëݹñ»É demander pardon (à), s’excuser auprès de qn; ~ ѳÛó»É présenter ses excuses



m intérieur; ~ ÙïÝ»É entrer vi; ~ μ»ñ»É faire entrer; ~ ÃáÕÝ»É` ÃáõÛÉ ï³É ÙïÝ»É laisser entrer; ~ ù³ß»É ¥×³ÝÏ»ñÁ, ÷áñÁ¤ rentrer vt; ~Çó de l’intérieur; ~áõÙ à l’intérieur; dedans ¥Ù»çÁ¤ Ý»ñëáõÛà ¥ß»ÝùÇ Ý»ñë³ÏáÕÙ¤ intérieur m Ý»ñáõÅ potentiel m; potentialités f pl ¥Ñݳñ³íáñáõÃÛáõÝÝ»ñ, ϳñáÕáõÃÛáõÝÝ»ñ¤ Ý»ñáõųÛÇÝ potentiel,le Ý»ñáõÙ pardon m; grâce f; amnistie f ¥Ñ³Ù³Ý»ñáõÙ¤; Çñ³íμ. rémission f; ݳ˳·³Ñ³Ï³Ý ~, ~ ݳ˳·³ÑÇ ÏáÕÙÇó grâce présidentielle; ~ ßÝáñÑ»É faire grâce (à), gracier vt, accorder la grâce; ~ ëï³Ý³É obtenir sa grâce Ý»ñáõÝ³Ï potentiel,le; virtuel,le ¥Ñݳñ³íáñ¤ Ý»ñáõݳÏáõÃÛáõÝ potentialité f; virtualité f ¥Ñݳñ³íáñáõÃÛáõݤ Ý»ñ÷³Ï inclus,e, renfermé,e Ý»ñ÷³Ï»É inclure vt, renfermer vt Ý»ñ÷³ÏáõÙ renfermement m Ý»ñ÷ã»É μÅßÏ. insuffler vt Ý»ñ÷ãáõÙ μÅßÏ. insufflation f Ý»ñù³Õ³ù³Ï³Ý de politique intérieure Ý»ñù³ß»É entraîner vt (dans); mêler (qn à) ¥Ë³éݻɤ Ý»ñù³ßí»É être entraîné,e (dans) Ý»ñù³ßáõÙ entraînement m (dans) Ý»ñù¨ bas m ¥~Ç Ù³ëÁ¤; ~áõÙ en bas; ~áõÙ` ï³ÏÁ au-dessous; í»ñ¨Çó ~ du haut en bas; ~Çó d’en bas; ³ÕÙáõÏÁ ~Çó ¿ ·³ÉÇë le bruit vient d’en bas Ý»ñùÇÝ 1¤ intérieur,e; μÅßÏ. interne; ~` Ý»ñëÇ Ù³ë` ÏáÕÙ intérieur m; ~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÝ»ñ maladies f pl internes; ~ ·áñÍ»ñÇ Ý³Ë³ñ³ñáõÃÛáõÝ ¥Ý³Ë³ñ³ñ¤ ministère m (ministre n) de l’Intérieur; ~ ßáõϳ marché m intérieur 2¤ intrinsèque ¥Ý»ñѳïáõÏ, μáõݤ



690



Ý»ñùÇÝ³Ý³É ¥Ý»ñùÇÝÇ ¹³éݳɤ devenir



¥å³Ý¹áõËï¤ étranger,-ère, émigré,e; exilé,e ¥³ùëáñ۳ɤ, expatrié,e ¥Ñ³Ûñ»ÝÇùÇó Ñ»é³ó³Í` íï³ñí³Í¤ ÝÅáõÛ· 1¤ coursier m ¥³ñß³í³ÓǤ 2¤ Ù³ñ½. cheval m d’arçons ¥Ù³ñÙݳٳñ½³Ï³Ý¤ ÝÇ· barre f; levier m ¥ÉͳϤ ÝÇ·»ñÇ³Ï³Ý nigérien,ne ÝÇ·»ñdzóÇ Nigérien,ne n Ýǹ»éɳݹ³Ï³Ý néerlandais,e Ýǹ»éɳݹ³óÇ, Ýǹ»éɳݹáõÑÇ Néerlandais,e Ýǽ³Ï lance f; javelot m ¥Ù³ñ½³Ï³Ý¤; ~Ç Ý»ïáõÙ lancement m du javelot Ýǽ³Ï³Ë³Õ å³ïÙ. jeu de lance, joute ÝŹ»Ñ



eunuque



Ý»ñùÇݳå»ï ¥Ý»ñùÇÝÇÝ»ñÇ å»ï` ³í³·¤ chef m des eunuques Ý»ñùÇݳóÝ»É ¥Ý»ñùÇÝÇ ¹³ñÓݻɤ



châtrer vt, castrer vt, émasculer vt



Ý»ñùÇÝÇ eunuque m, castrat m; ~



¹³ñÓÝ»É` ³ÙáñÓ³ï»É châtrer vt, castrer vt, émasculer vt Ý»ñùݳ·³íÇà arrière-cour f; préau m ¥¹åñáóÇ, μ³ÝïÇ, í³ÝùǤ Ý»ñùݳ½·»ëï ¥Ý»ñùݳѳ·áõëï¤ sousvêtement m Ý»ñùݳ˳ñÇëË ¥ëÛ³Ý Ý»ñù¨Ç ˳ñÇëËÁ¤ socle m Ý»ñùݳÍáñ³μ³Ý ¥¿Ý¹áÏñÇÝáÉá·¤ μÅßÏ. endocrinologue n, endocrinologiste



f



Ýǽ³Ï³ÏÇñ å³ïÙ. lancier m Ýǽ³Ï³Ñ³ñ»É blesser d’un coup de



n



Ý»ñùÝ³Ï matelas m; ÍÕáï» ~ paillasse f Ý»ñùݳѳ·áõëï ï»°ë Ý»ñùݳ½·»ëï Ý»ñùݳѳñÏ sous-sol m Ý»ñùݳÓÇ· »ñÏñã. hypoténuse f Ý»ñùÝ³Ù³ë ¥Ý»ù¨Ç Ù³ë¤ bas m Ý»ñùݳÛݳóÝ»É Ñá·μ. intérioriser vt Ý»ñùݳÛݳóáõÙ Ñá·μ. intériorisation f Ý»ñùݳ߳åÇÏ combinaison f ¥Ï³Ý³Ýó¤ Ý»ñùݳß˳ñÑ ï»°ë Ý»ñ³ß˳ñÑ Ý»ñùݳå»ë intérieurement Ý»ñùá sous Ý»ñùáÑÇßÛ³É ci-dessous mentionné,e Ý»ñùáëïáñ³·ñÛ³É soussigné,e adj/n; »ë,



lance



Ýǽ³Ï³Ý»ïáñ¹ Ù³ñ½. lanceur,-euse n



de javelot



Ýǽ³Ï³Ý»ïáõÙ Ù³ñ½. lancement m du



javelot



ÝÇϳñ³·áõ³Ï³Ý nicaraguayen,ne ÝÇϳñ³·áõ³óÇ Nicaraguayen,ne n ÝÇÏ»É nickel m ÝÇϻɳå³ï nickelé,e, couvert,e de



nickel



ÝÇϻɳå³ï»É nickeler vt ÝÇϻɳå³ïáõÙ nickelage m ÝÇÏáïÇÝ nicotine f ÝÇÏáïÇݳ½»ñÍ»É dénicotiniser vt ÝÇÏáïÇݳ½»ñÍáõÙ dénicotinisation f ÝÇѳñ maigre; amaigri,e ¥~³Í¤ ÝÇѳñ³Ï³½Ù, ÝÇѳñ³íáõÝ maigrelet,te;



~ë je soussigné,e



Ý»ñùáõëï intérieurement Ý»óáõÏ support m; appui m, soutien m ¥½áñ³íÇ·¤; étai m ¥¹ÇÙѳñ, ѻݳñ³Ý¤; ~ ÉÇÝ»É apporter son soutien,



être l’appui (de), servir d’appui (à); ~` ¹ÇÙѳñ` ѻݳñ³Ý ï³É` ¹Ý»É étayer vt Ý»ýñÇï 1¤ ï»°ë »ñÇϳٳμáñμ 2¤ ÑÝù. jade m, jadéite f, nephrite f ݽáí»É maudire vt ¥³ÝÇͻɤ; »Ï»Õ. anathématiser vt, anathémiser vt ݽáíÛ³É ¥³ÝÇÍÛ³É, ³ÝÇÍí³Í¤ maudit,e; sacré,e; »Ï»Õ. anathématisé,e; ~ ÉÇÝÇ ³Û¹ ûñÁ maudit soit ce jour! ݽáíù ¥³Ý»Íù¤ malédiction f; »Ï»Õ. anathème m Ýųñ plateau m de balance



ËëÏó. maigriot,te, maigrichon,ne



ÝÇѳñ³óÝ»É maigrir vt, faire maigrir ÝÇѳñ³óÝáÕ amaigrissant adj/m; ~ ¹»-



Õ³ÙÇçáó amaigrissant m



ÝÇѳñ³óáõÙ amaigrissement m; ÝÇѳ-



ñ³óÙ³Ý` ÝÇѳñ»Éáõ ëÝݹ³Ï³ñ· régime m d’amaigrissement ÝÇѳñ»É maigrir vi; mincir vi ¥Ýñμ³Ý³É¤ ÝÇѳñáõÃÛáõÝ maigreur f ÝÇÑÇÉǽ٠ﻰë ÅËïáճϳÝáõÃÛáõÝ, ÅËï³ñ³ñáõÃÛáõÝ ÝÇÑÇÉÇëï ï»°ë ÅËïáճϳÝ, ÅËï³ñ³ñ 691



l’égard de qn 2¤ sur; ѳÕÃ³Ý³Ï ÃßݳÙáõ ~ victoire f sur l’ennemi ÝϳïáÕáõÃÛáõÝ observation f, remarque f; considération f ¥Ýϳï³éáõÙ¤ Ýϳïí»É se voir, être remarqué,e Ýϳñ 1¤ tableau m; toile f, peinture f ¥Ïï³í¤; ÛáõճݻñÏ ~ peinture à l’huile 2¤ dessin m ¥å³ïÏ»ñ¤; ÷áùñÇÏ ~Ý»ñÇ` å³ïÏ»ñÝ»ñÇ ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ áõ í³×³éù imagerie f Ýϳñ³·»Õ 1¤ pittoresque ¥·»Õ³ï»ëÇɤ 2¤ photogénique ¥Ýϳñ³ë³½, Ýϳñ³Ñ³×, ýáïá·»ÝÇϤ; ~ ¹»Ùù visage m photogénique Ýϳñ³·Çñ 1¤ description f ¥Ýϳñ³·ñáõÃÛáõݤ 2¤ image f ¥å³ïÏ»ñ, Ï»ñå³ñ³Ýù¤ 3¤ caractère m ¥μݳíáñáõÃÛáõݤ Ýϳñ³·ñ³Ï³Ý descriptif,-ive Ýϳñ³·ñ»É décrire vt; peindre vt, dépeindre vt; tracer vt ¥Ý»ñϳ۳óÝ»É, å³ïÏ»ñ»É¤ Ýϳñ³·ñáÕ descripteur m Ýϳñ³·ñáõÃÛáõÝ, Ýϳñ³·ñáõÙ description f Ýϳñ³½³ñ¹ ¥å³ïÏ»ñ³½³ñ¹¤ illustré,e; ~ ³ñϳͳå³ïáõÙ bande f dessinée (B.D., bédé) Ýϳñ³½³ñ¹»É ¥å³ïÏ»ñ³½³ñ¹»É¤ illustrer vt Ýϳñ³½³ñ¹áÕ illustrateur,-trice n Ýϳñ³½³ñ¹áõÙ ¥å³ïÏ»ñ³½³ñ¹áõÙ¤ illustration f Ýϳñ³Ï³É chevalet m Ýϳñ³Ñ³× ¥Ýϳñ³ë³½, ýáïá·»ÝÇϤ photogénique; ~ ÉÇÝ»ÉÁ photogénie f Ýϳñ³Ñ³Ý¹»ë salon m, exposition f de tabeaux (de peinture) ¥óáõó³Ñ³Ý¹»ë¤ Ýϳñ³Ñ³Ý»É ¥ÏÇÝáÝϳñ»É¤ tourner (un film) Ýϳñ³Ñ³Ý»ÉáõÏ ¥é»μáõë¤ rébus m Ýϳñ³Ñ³Ýí»É être tourné ¥ÏÇÝáÝϳñÇ Ù³ëÇݤ; tourner vi ¥ÏÇÝáÝϳñáõÙ` ¹»ñ³ë³ÝÇ Ù³ëÇݤ Ýϳñ³Ñ³ÝáõÙ prise f de vues, tournage



ÝÇÑÇÉÇëï³Ï³Ý ï»°ë ÅËïáճϳÝ, ÅËï³ñ³ñ³Ï³Ý ÝÇÝç somme m; Ù³ÝÏ. dodo m; sommeil m ¥ùáõݤ; somnolence f ¥ÃÙμÇñ¤ ÝÇß1 ¥Ý߳ݤ signe m; marque f; indice m ÝÇß2 ¥ÝÇß³¤ ï»°ë áñÙݳËáñß ÝÇëï 1¤ séance f; réunion f; ~ ³Ý»É



·áõÙ³ñ»É siéger vi, tenir séance; »½ñ³÷³ÏÇã ~ séance de clôture 2¤ Çñ³íμ. ¹³ï³Ï³Ý ~ audience f ÝÇëïáõϳó mode m de vie ÝÇïñ³ï ùÇÙ. nitrate m ÝÇñÑ ¥ÝÇÝç¤ somme m, somnolence f, assoupissement m ÝÇñÑ»É faire un (petit) somme; sommeiller vi; s’assoupir, somnoler vi ¥Ùñ³÷»É¤ ÝÇñí³Ý³ ÏñáÝ. nirvana m Ýϳï³éáõÙ considération f ¥³í»ÉÇ Ñ³×³Ë Ñá·Ý³ÏǤ; réflexion f ¥ÙïáñáõÙ¤; Ù³Ýϳí³ñÅ³Ï³Ý ~Ý»ñÇó »ÉÝ»Éáí pour des raisons pédagogiques Ýϳï»É 1¤ apercevoir vt, remarquer vt ¥ÝßÙ³ñ»É¤, s’apercevoir de 2¤ faire remarquer ¥³ë»É, Ýϳï»É ï³É¤ 3¤ distinguer vt ¥ï³ñμ»ñ»É¤ 4¤ constater vt ¥Ñ³ëï³ï»É¤ 5¤ déceler vt ¥μ³ó³Ñ³Ûï»É, »ñ¨³Ý ѳݻɤ Ýϳï»ÉÇ 1¤ visible ¥ÝßÙ³ñ»ÉǤ; apparent,e, manifeste ¥μ³ó³Ñ³Ûï¤; 2¤ sensible ¥½·³ÉǤ; ~ μ³ñ»É³íáõÙ amélioration f sensible 3¤ notoire ¥³ãùÇ ÁÝÏÝáÕ¤ Ýϳï»ÉÇáñ»Ý visiblement; sensiblement ¥½·³ÉÇáñ»Ý¤ ÝϳïÇ ~ ³éÝ»É prendre en considération, prendre acte ¥Ñ³ßíÇ ³éݻɤ; ÝϳïÇ ³éÝ»Éáí considérant que, vu qch, étant donné que, eu égard à; ÝϳïÇ ³éÝ»Éáí ͳÝñ Çñ³íÇ׳ÏÁ ... vu la situation difficile ..., étant donné que la situation est difficile ... ¥Í³Ýñ Çñ³íÇ׳ÏÇó »ÉÝ»Éáí ...¤; ~ áõÝ»Ý³É avoir en vue; envisager vt ¥Ý³Ë³ï»ë»É¤; sousentendre vt ¥»Ýó¹ñ»É¤ ÝϳïÙ³Ùμ 1¤ envers ¥Ñ³Ý¹»å¤, à l’égard de, par rapport à; Ù»ÏÇ ~ à



m



Ýϳñ³ß³ñ 1¤ série f de tableaux; série f de dessins; série f de photos ¥Éáõë³692



méopathie f



Ýϳñ³ß³ñ¤ 2¤ bandes f pl dessinées ¥Ýϳñ³ß³ñ³¹ñ³Ýù` ·ñùáõÙ, ûñÃáõÙ, ³Ùë³·ñáõÙ, Ù³ëݳíáñ³å»ë »ñ»Ë³Ý»ñÇ Ñ³Ù³ñ¤ Ýϳñ³ß³ñ³¹ñ³Ýù ï»°ë Ýϳñ³ß³ñ 2¤ Ýϳñ³ë³½ ï»°ë Ýϳñ³Ñ³× Ýϳñ³ë»ñ ¥Ù³ñ¹¤ amateur m de tableau(x) Ýϳñ»É 1¤ peindre vt ¥Ý»ñÏ»ñáí¤; ÛáõճݻñÏáí ~ faire de la peinture à l’huile 2¤ dessiner vt ¥·Í³·ñ»É, å³ïÏ»ñ»É¤ ÝϳñÇã, ÝϳñãáõÑÇ peintre m Ýϳñã³Ï³Ý 1¤ de peinture; à dessiner ¥Ýϳñ»Éáõ ѳٳñ¤ 2¤ pictural,e; ~ ³ñí»ëï art m pictural ÝϳñãáõÃÛáõÝ peinture f; ÛáõճݻñÏ ~ peinture à l’huile Ýϳñí»É se faire photographier ¥Éáõë³Ýϳñí»É¤; tourner vi ¥ÏÇÝáÝϳñáõÙ¤ ÝÏñï»É aspirer à vt ind; avoir des prétentions ¥Ñ³í³ÏÝáõÃÛáõÝÝ»ñ áõݻݳÉ, ѳí³Ïݻɤ ÝÏñïáõÙ 1¤ prétention f ¥Ñ³í³ÏÝáõÃÛáõݤ 2¤ aspiration f ¥ï»Ýã³Ýù, μ³ÕÓ³Ýù, ÇÕÓ, Ó·ïáõÙ¤ ÝÏáõÕ sous-sol m ¥ÝÏáõÕ³ÛÇÝ Ñ³ñϤ; cave f ¥Ù³é³Ý¤; cellier m ¥·ÇÝáõ¤; ÷áùñ ~ caveau m ÝÏáõճѳñÏ sous-sol m ÝÏáõÕ³ÛÇÝ de sous-sol ÝÙ³Ý 1¤ semblable, pareil,le; ressemblant,e ¥ÝÙ³ÝíáÕ¤; ~ ÉÇÝ»É ressembler à vt ind; ݳ ~ ¿ ÙáñÁ il ressemble à sa mère; Çñ³ñ ~ ÉÇÝ»É se ressembler; ¨ ~ μ³Ý»ñ ¥¨ ³ÛÉݤ et ainsi de suite (et cœtera, etc.); Ñ»ñáëÇ ~` Ñ»ñáë³μ³ñ en héros ◊ çñÇ »ñÏáõ ϳÃÇÉÇ å»ë ~ ÉÇÝ»É se ressembler comme deux gouttes d’eau; ~Á ~ÇÝ ¿ ·ïÝáõÙ qui se ressemble s’assemble 2¤ à l’instrar de ¥å»ë, ûñÇݳÏáí¤; Çñ ùáõÛñ»ñÇ ~` å»ë` ûñÇݳÏáí à l’instar de ses sœurs Ýٳݳμ³ñ ¥ÝÙ³Ý Ï»ñåáí¤ pareillement, semblablement ÝٳݳμáõÅ³Ï³Ý ¥ÑáÙ»áå³ÃÇϤ homéopathique ÝٳݳμáõÅáõÃÛáõÝ ¥ÑáÙ»áå³Ãdz¤ ho-



ÝٳݳμáõÛÅ ¥ÑáÙ»áå³Ã¤ homéopathe n ÝÙ³Ý³Ï 1¤ analogue m; ³Ûë Ýáñ Ù»ù»-



Ý³Ý ~Á ãáõÝÇ ³ß˳ñÑáõÙ cette nouvelle machine n’a pas d’analogue dans le monde 2¤ sosie m ¥ÏñÏÝáñ¹, Ù»Ï áõñÇßÇÝ ã³÷³½³Ýó ÝÙ³Ý Ù³ñ¹¤ ÝٳݳϳÛÇÝ ¥Ñ³Ù³μ³Ý³Ï³Ý¤ analogique ÝÙ³Ý³Ï»É ¥ÝٳݻóÝ»É, ÁݹûñÇݳϻɤ imiter vt; pasticher vt ¥·ñ³Ï³Ý ϳ٠³ñí»ëïÇ á×Á¤ ÝٳݳϻÉÇ imitable Ýٳݳϻñå uniforme; conforme ÝٳݳÏáÕ imitateur,-trice n; pasticheur,-euse n ¥·ñ³Ï³Ý ϳ٠³ñí»ëïÇ á×Á¤ ÝٳݳÏáõÃÛáõÝ ¥Ñ³Ù³μ³ÝáõÃÛáõݤ analogie f; ÝٳݳÏáõÃÛ³Ùμ par analogie ÝٳݳÏáõÙ ¥ÝٳݻóáõÙ, ÁݹûñÇݳÏáõÙ¤ imitation f; pastiche m ¥·ñ³Ï³Ý ϳ٠³ñí»ëïÇ á×Ǥ ÝÙ³Ý³Ñ³Ý»É ¥å³ï׻ݻɤ calquer vt ÝٳݳӳÛÝáõÃÛáõÝ ï»°ë μݳӳÛÝáõÃÛáõÝ Ýٳݳå»ë de même; aussi ¥ÝáõÛÝå»ë¤;



également, pareillement



ÝٳݳïÇå ¥ÝٳݳμÝáõÛä du même



type



ÝٳݻóÝ»É rendre semblable; imiter vt ¥ÝٳݳϻÉ, ÁݹûñÇݳϻɤ ÝٳݻóáõÙ ¥ÝٳݳÏáõÙ, ÁݹûñÇݳÏáõÙ¤



imitation f



ÝÙ³Ýí»É ¥ÝÙ³Ý ÉÇݻɤ ressembler vi (à



qn, à qch); prendre les allures de



¥ÑÇß»óÝ»É, ß³ï ÝÙ³Ý ÉÇÝ»É, ÝÙ³Ý ÁÝóóù ëï³Ý³É¤ ÝÙ³ÝáõÃÛáõÝ 1¤ ressemblance f, similitude f 2¤ affinité f ¥ÁݹѳÝñáõÃÛáõݤ ÝÙ³ÝûñÇÝ³Ï pareil,le, semblable, tel,le ÝÙáõß 1¤ modèle m ¥ÝÙáõßûñÇݳÏ, ûñÇݳϻÉÇ ïÇå³ñ¤ 2¤ exemplaire m ¥ûñÇݳϤ 3¤ échantillon m, échantillon m commercial ¥³åñ³Ýù³ÝÙáõߤ; ~ ÁÝïñ»É échantillonner vt;



í³×³éù Áëï ~Ç` ³åñ³Ýù³ÝÙáõßÇ vente f à l’échantillon 4¤ type m 693



¥ï»ë³Ï¤ 5¤ étalon m (ëï³Ý¹³ñï) ÝÙáõß³Ï ¥Ï³Õ³å³ñ, ëï»ñ»áïÇå¤



ÝÛ³ñ¹³ÛݳóáõÝó ¥ëïñ»ë³ÛÇݤ stres-



sant,e



stéréotype m



ÝÛ³ñ¹³ÛÝáñ»Ý nerveusement ÝÛ³ñ¹³ÛÝáõÃÛáõÝ nevrosité f ÝÛ³ñ¹³íÇñ³μáõÅáõÃÛáõÝ neurochirurgie



¥ÏáÉ»ÏóÇáÝ»ñ¤ collectionneur,-euse n ÝÙáõ߳ѳí³ù³Íáõ échantillonnage m ¥³åñ³Ýù³ÝÙáõßÝ»ñÇ Ñ³í³ù³Íáõ, ÝÙáõß³Ýù¤ ÝÙáõß³í³×³éù vente f à l’échantillon ÝÙáõß³ñ³ñ ¥Ùṻɳ·áñͤ modéliste n ¥Ñ³·áõëïǤ ÝÙáõßûñÇÝ³Ï»É ¥Ùṻɳíáñ»É¤ modéliser ÝÙáõ߳ѳí³ù



f



ÝÛ³ñ¹³íÇñ³μáõÛÅ neurochirurgien,ne ÝÛ³ñ¹³ó³í névralgie f ÝÛ³ñ¹³ó³í³ÛÇÝ névralgique ÝÛ³ñ¹áõéáõó fibrome m ÝÛáõà 1¤ matière f ¥·ñ»Éáõ, Ëáë»Éáõ ¨ ³ÛÉÝ, ݳ¨` ÷ÇÉ. Ù³ï»ñdz¤ 2¤ substance f ¥·áÛ³óáõÃÛáõݤ 3¤ matériel m ¥ÝÛáõÃÁ, áñÇó áñ¨¿ μ³Ý å³ïñ³ëïí³Í ¿¤ 4¤ sujet m ¥ëÛáõÅ»¤, thème m ¥Ã»Ù³¤ ÝÛáõÃ³Ï³Ý 1. adj matériel,le; ~ ³å³-



vt



ÝÙáõßûñÇݳÏáõÙ ¥ÙṻɳíáñáõÙ¤ modé-



lisation f



ÝÛ³ñ¹ ϽÙËë. nerf m; fibre f ¥çÇÕ¤; ~»ñÇ



íñ³ ³½¹»É taper sur les nerfs; ÷Ëμ. ~»ñÇ ÏÍÇÏ boule f de nerfs ÝÛ³ñ¹³μ³Ý neurologue n, neurologiste



óáõÛó preuve f matérielle; ~ û·ÝáõÃÛáõÝ aide f matérielle; ~ íݳëÝ»ñ dégâts m pl matériels; ~ ϳñÇùÝ»ñ besoins m pl matériels; ~ ¹Åí³ñáõÃÛáõÝÝ»ñ difficultés f pl matérielles 2. ~Á le matériel ÝÛáõÃ³Ï³Ý³Ý³É ¥ÝÛáõûջÝ` Çñ»Õ»Ý ¹³éݳɤ se matérialiser ÝÛáõóϳݳóÝ»É ¥ÝÛáõûջÝ` Çñ»Õ»Ý ¹³ñÓݻɤ matérialiser vt ÝÛáõóϳݳóáõÙ matérialisation f ÝÛáõóϳÝáõÃÛáõÝ matérialité f ÝÛáõóå³ßï 1¤ cupide ¥ÝÛáõóÙáÉ, ÁÝã³ù³Õó¤ 2¤ ÷ÇÉ. matérialiste adj/n ¥Ù³ï»ñdzÉÇëï¤ ÝÛáõóå³ßï³Ï³Ý matérialiste ¥Ù³ï»ñdzÉÇëï³Ï³Ý¤ ÝÛáõóå³ßïáõÃÛáõÝ 1¤ cupidité f ¥ÝÛáõóÙáÉáõÃÛáõÝ, ÁÝã³ù³ÕóáõÃÛáõݤ 2¤ ÷ÇÉ. matérialisme m ¥Ù³ï»ñdzÉǽ٤ ÝÛáõóå»ë matériellement ÝÛáõóï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ~ ³å³ÑáíáõÙ logistique f ÝÛáõó÷á˳ݳÏáõÃÛáõÝ métabolisme m ÝÛáõÃ»É combiner vt, ourdir vt, tramer vt, machiner vt ÝÛáõÃ»Õ»Ý matériel,le ÝÝç³½·»ëï pyjama m ÝÝç³Ãáé ¥å³éϻɳÃáé, ß»½ÉáÝ·¤ chaise f longue, transatlantique m (transat m)



n



ÝÛ³ñ¹³μ³Ý³Ï³Ý neurologique ÝÛ³ñ¹³μ³ÝáõÃÛáõÝ neurologie f ÝÛ³ñ¹³μáõÛÅ neurologiste n ÝÛ³ñ¹³·³ñ ¥çÕ³·³ñ¤ neurasthénique adj/n



ÝÛ³ñ¹³·³ñáõÃÛáõÝ



¥çÕ³·³ñáõÃÛáõݤ



neurasthénie f



ÝÛ³ñ¹³·ÇïáõÃÛáõÝ neurosciences f pl ÝÛ³ñ¹³Ãáõݳíáñ neurotoxique; é³½Ù. ~



·³½ gaz m neurotoxique



ÝÛ³ñ¹³Ëï ¥çɳËï¤ névrose f ÝÛ³ñ¹³Ï»Ýë³μ³Ý neurobiologiste n ÝÛ³ñ¹³Ï»Ýë³μ³ÝáõÃÛáõÝ neurobiolo-



gie f



¥¹»Õ³ÙÇçáó¤ neurodépresseur m ÝÛ³ñ¹³ÛÇÝ nerveux,-euse; névrotique; ~ ѳٳϳñ· système m nerveux; ~ óÝóáõÙ crise f de nerfs; ËÇëï ~` μáñμáùí³Í íÇ׳ÏáõÙ ÉÇÝ»É être à fleur de peau (¹³ñÓ.); ~ ˳ݷ³ñáõÙÝ»ñ troubles m pl névrotiques ÝÛ³ñ¹³ÛÝ³Ý³É s’énerver, s’irriter ÝÛ³ñ¹³ÛݳóÝ»É énerver vt, irriter vt; agacer vt ¥·ñ·é»É¤ ÝÛ³ñ¹³ÛݳóÝáÕ énervant,e; agaçant,e ¥·ñ·éáÕ, ·ñ·éÇ㤠ÝÛ³ñ¹³ÛݳóÝóáõÙ ¥ëïñ»ë¤ stress m; ~ ³é³ç³óÝ»É stresser vt ÝÛ³ñ¹³Ñ³Ý·ëï³ñ³ñ



694



d’interrogation; μ³ó³Ï³Ýã³Ï³Ý ~ point d’exclamation 3¤ indice m ¥óáõó³ÝÇß, ѳÛï³ÝÇߤ 4¤ marque f ¥ï³ñμ»ñ³ÝÇߤ; áñ³ÏÇ ~ marque de qualité Ý߳ݳμ³Ý devise f; mot m de passe ¥³Ýó³μ³é¤ Ý߳ݳμ³Ý³Ï³Ý ï»°ë Ý߳ݳ·Çï³-



ÝÝç³ë»ÝÛ³Ï, ÝÝç³ñ³Ý chambre f (à coucher); dortoir m ¥ÁݹѳÝáõñ ÝÝç³ñ³Ý, ÝÝç³ëñ³Ñ¤ ÝÝç»É dormir vi ¥ùݻɤ; s’endormir ¥ùáõÝ Ùïݻɤ; sommeiller vi ¥ÝÇñѻɤ ÝÝç»óÛ³É ¥Ñ³Ý·áõó۳ɤ défunt,e n Ýß³·»ÕÓ Ï½ÙËë. amygdale f; ~»ñÇ μáñ-



μáùáõÙ amygdalite f; ~»ñÇ Ñ»é³óáõÙ amygdalectomie f Ýß³·ÇÍ cran m; Ù»Ï Ýß³·Íáí μ³ñÓñ³óÝ»É` Çç»óÝ»É monter (hausser), baisser d’un cran Ýß³·Çñ 1¤ visa m,; ÙáõïùÇ ~ visa d’entrée; »ÉùÇ ~ visa de sortie 2¤ codebarres m, code m à barres ¥³é¨ïñ³ÛÇÝ ³åñ³ÝùÇ` Ù³ëݳíáñ³å»ë ëÝݹ³ÙûñùÇ íñ³¤ Ýß³·Í»É cocher vt Ýß³·ñ»É faire viser vt ¥íǽ³ ¹Ý»É¤; faire mention ¥ÝßáõÙ ³Ý»É¤ Ýß³·ñáõÙ ¥Ýß³·ñáõÃÛáõݤ notation f Ý߳ϳà lait m d’amande(s) Ý߳ϳñ· ¥ÏṤ code m Ý߳ϳñ·áõÙ ¥Ïá¹³íáñáõÙ¤ codage m Ý߳ϻï marque f, repère m Ýß³Ó¨ en amande; ~ ³ãù»ñ yeux m pl en amande Ýß³ÓáÕ 1¤ délinéateur m ¥óó³ÝÇß, áñ ¹ñíáõÙ ¿ ׳Ù÷»½ñÇݤ; Íáí. balise f ¥Ë³ñë˳Ýß³Ý, ݳí³ñϳÝÇߤ; ~ ¹Ý»É` ï»Õ³¹ñ»É baliser vt 2¤ barre f ¥μ³ñÓñ³ÓáÕ¤; ÷Ëμ. ~Á ß³ï μ³ñÓñ ¹Ý»É` ß³ï μ³ñÓñ³óÝ»É placer la barre très haut Ýß³ÛáõÕ ¥Ý߳ӻä huile f d’amande Ýß³Ý 1¤ signe m; å³ÛÙ³Ý³Ï³Ý ~Ý»ñ signes conventionnels; ϻﳹñ³Ï³Ý ~Ý»ñ signes de ponctuation; ³åñ³ÝùÇ ·áí³½¹³ÛÇÝ ~ signe publicitaire; ɳí` í³ï ~ bon, mauvais signe; ~ ³Ý»É ¥Ó»éùáí, ³ãùáí, ß³ñÅáõÙáí¤ faire signe; ~ ³Ý»É` Ýᯐ marquer vt, faire un signe; ~ μéÝ»É viser à vt ind; Ç ~ en signe de; ê³ïáõéÝÇ` ºñ¨³ÏÇ ~Ç ï³Ï ÍÝí³Í ÉÇÝ»É être né,e sous le signe de Saturne ◊ ÉéáõÃÛáõÝÁ ѳٳӳÛÝáõÃÛ³Ý ~ ¿ qui ne dit mot, consent 2¤ ùñÏÝ. point m; ѳñó³Ï³Ý ~ point



Ï³Ý Ý߳ݳμ³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë Ý߳ݳ·ÇïáõÃÛáõÝ Ý߳ݳμ³é ¥³Ýó³μ³é¤ mot m de passe Ý߳ݳ·»ï sémiologue n, sémioti-



cien,ne n



Ý߳ݳ·Çï³Ï³Ý sémiologique, sémio-



tique



Ý߳ݳ·ÇïáõÃÛáõÝ sémiologie f, sémio-



tique f



Ý߳ݳ·Çñ 1¤ code m 2¤ indicatif m ¥Ñ»é³Ëáë³ÛÇݤ 3¤ hiérogliphe m Ý߳ݳ·ñ»É coder vt Ý߳ݳ·ñáõÙ codification f Ý߳ݳ¹ñí»É ¥Ýß³Ýí»É¤ se fiancer Ý߳ݳ¹ñáõÃÛáõÝ fiançailles f pl; Ýß³-



ݳ¹ñáõÃÛ³Ý Ù³ï³ÝÇ alliance f



Ýß³Ý³Í fiancé,e n Ý߳ݳϳÉÇ 1¤ considérable 2¤ significatif,-ive ¥μ³½Ù³Ý߳ݳϤ 3¤ important,e ¥Ï³ñ¨áñ¤ 4¤ remarquable, mémorable ¥ÑÇß³ñųݤ Ý߳ݳϳÉÇáñ»Ý considérablement Ý߳ݳϳÉÇáõÃÛáõÝ importance f, portée f ¥Ï³ñ¨áñáõÃÛáõݤ Ýß³Ý³Ï»É 1¤ signifier vt ¥Ý߳ݳÏáõÃÛáõÝ` ÇÙ³ëï áõݻݳɤ; vouloir



dire vt; ¹³ DZÝã ¿ Ý߳ݳÏáõÙ qu’est-ce que cela signifie?, qu’estce que cela veut dire? 2¤ fixer vt; ųٳ¹ñáõÃÛáõÝ` ѳݹÇåáõÙ ~ fixer un rendez-vous 3¤ prescrire vt, ordonner vt ¥¹»Õ, ¹»Õáñ³Ûù¤; ¹»Õ ~ prescrire un médicament 4¤ nommer vt ¥å³ßïáÝǤ 5¤ établir vt ¥ë³ÑٳݻÉ` ·ÇÝ ¨ ³ÛÉݤ 6¤ affecter vt ¥³ß˳ï³ÝùÇ ~, ³ß˳ï³Ýù ѳïϳóݻɤ Ý߳ݳϻÉÇ É»½íμ. signifié m Ý߳ݳϻï but m; cible f; point m de mire, visée f; ~ÇÝ Ë÷»É` ¹ÇåóÝ»É 695



atteindre le but, toucher le (au) but; ~ÇÝ ãË÷»É, íñÇå»É manquer le but Ý߳ݳÏÇã É»½íμ. signifiant m Ý߳ݳÏó³ÛÇÝ ¥Ñ³ñ³Ý߳ݳϳÛÇݤ É»½íμ. connotatif,-ive Ý߳ݳÏó»É ¥Ñ³ñ³Ý߳ݳϻɤ É»½íμ. connoter vt Ý߳ݳÏóáõÙ ¥Ñ³ñ³Ý߳ݳÏáõÃÛáõݤ É»½íμ. connotation f Ý߳ݳÏáõÃÛáõÝ signification f, sens m ¥ÇÙ³ëï¤; acception f ¥³éáõÙ¤ 2¤ importance f, portée f ¥Ï³ñ¨áñáõÃÛáõݤ Ý߳ݳÏáõÙ 1¤ nomination f ¥å³ßïáÝ, ³ëïÇ×³Ý Ï³Ù ïÇïÕáë ï³ÉÁ¤ 2¤ désignation f ¥³ß˳ï³ÝùÇ, Çñ³íμ. ³ÝÓÇ, Çñ³í³Ñ³çáñ¹Ç¤ 3¤ prescription f ¥¹»ÕÇ, ¹»Õáñ³ÛùǤ 4¤ affectation f ¥³ß˳ï³ÝùÇ Ý߳ݳϻÉÁ, ³ß˳ï³Ýù ѳïϳóÝ»ÉÁ¤ 5¤ fixation f ¥·ÝÇ, ã³÷Ç ¨ ³ÛÉÝÇ ë³ÑÙ³ÝáõÙ¤ 6¤ Ý߳ݳÏÙ³Ý í³Ûñ destination f Ý߳ݳÓáÕ jalon m; ~ ¹Ý»É jalonner vt Ý߳ݳéáõ 1. é³½Ù. pointeur m 2. adj ajusté,e; ~ Ïñ³Ï tir m ajusté Ý߳ݳéáõÃÛáõÝ pointage m ¥½»ÝùǤ; visée f ¥Ýß³Ý μéÝ»ÉÁ¤ Ý߳ݳëÛáõÝ ¥ë»Ù³ýáñ¤ sémaphore m Ý߳ݳíáñ célèbre; éminent,e ¥³Ï³Ý³íáñ¤; illustre ¥Ñéã³Ï³íáñ, ٻͳÝáõݤ; remarquable ¥»ñ¨»ÉǤ; ~ ³ÝÓ une célébrité Ý߳ݳíáñ»É célébrer vt ¥ïáÝ»É, ѳݹÇë³íáñ³å»ë Ý߻ɤ; commémorer vt ¥ÑÇß³ï³ÏÁ Ý߻ɤ Ý߳ݳíáñí»É se signaler; être célébré,e ¥ïáÝí»É, Ýßí»É¤ Ý߳ݳíáñáõÙ célébration f ¥Ñ³Ý¹Çë³íáñ ÝßáõÙ¤; commémoration f ¥ÑÇß³ï³ÏǤ; Ç ~Ý` Ç ÑÇß³ï³ÏáõÙÝ en commémoration (de) Ý߳ݹñ»ù ï»°ë Ý߳ݳ¹ñáõÃÛáõÝ Ýß³Ý»É fiancer vt; célébrer les fiançailles Ýß³Ýí»É se fiancer; être fiancé,e ¥Ýß³Ýí³Í ÉÇݻɤ Ýß³ëÛáõÝ borne f Ýß³ëï³Ý amandaie f



Ýß³í³Ï risée f; ~` ͳÕñÇ ³é³ñϳ



¹³éÝ³É être la risée, servir de bouffon Ýß³í³Ï»É déshonorer vt; diffamer vt Ýß³í³Ï»ÉÇ infâme, honteux,-euse Ýß³í³ÏáõÙ honte f; humiliation f Ýß¹³ñ»ÝÇ ï»°ë μáËÇ Ýᯐ 1¤ marquer vt ¥Ýß³Ý ³Ý»É¤; noter vt ¥ÝßáõÙ ³Ý»É, ·ñ³é»É, ݳ¨` ß»ßï»É¤; indiquer vt; ¿ç ~ marquer une page; ѳëó» ~ indiquer une adresse; ѳñÏ ¿ ~ áñ ... ¥Ýß»Ýù, áñ ...¤ il est à noter que ... (il faut noter que ...) 2¤ désigner vt ¥Ù³ïݳóáõÛó ³Ý»É¤ 3¤ célébrer vt ¥ï³ñ»¹³ñÓ¤, fêter vt ¥ïáݻɤ 4¤ cocher vt ¥Éñ³óÝ»É` Ýß³Ý ³Ý»Éáí¤; ~ í³Ý¹³ÏáõÙ` Éñ³óÝ»É í³Ý¹³ÏÁ cocher la case 5¤ pointer vt ¥áõÕÕáõÃÛáõÝÁ, Ýå³ï³Ï³Ï»ïÁ¤ 5¤ dénoter vt ¥ß»ßï»Éáí ³é³ÝÓݳѳïÏáõÃÛáõÝÝ»ñÁ¤ Ýß»ÉÇ ¥Ýß»Éáõ ³ñųÝǤ notable Ýß»ÝÇ μëμ. amandier m ÝßÇÏ ï»°ë Ýß³·»ÕÓ Ýß˳ñ¥ù¤ »Ï»Õ. hostie f, pain m bénit Ýß˳ñ³ïáõ÷ ¥Ñ³Õáñ¹³ïáõ÷¤ »Ï»Õ. ciboire m ÝßÙ³ñ»É remarquer vt, entrevoir vt, apercevoir vt; déceler vt ¥μ³ó³Ñ³Ûï»É¤ ÝßÙ³ñ»ÉÇ visible ¥»ñ¨³óáÕ¤; manifeste, apparent,e ¥³ÏÝ»ñ¨, ³ÏÝѳÛï¤ ÝßÙ³ñí»É être aperçu,e ¥Ýϳïí»É¤; être manifeste, être apparent,e ¥³ÏÝ»ñ¨` ³ÏÝѳÛï ÉÇݻɤ Ýßï³ñ μÅßÏ. lancette f ¥íÇñ³μáõÛÅǤ ÝßáõÙ 1¤ note f ¥·ñ³éáõÙ¤; marque f ¥¹ñáßÙ¤; ~Ý»ñ` ·ñ³éáõÙÝ»ñ ³Ý»É prendre des notes 2¤ désignation f ¥Ù³ïݳóáõÛó ³Ý»ÉÁ¤ 3¤ É»½íμ. dénotation f ¥ÑÇÙݳÝ߳ݳÏáõÃÛáõݤ ÝßáõÛà ɻ½íμ. marque f ÝßáõÛóíáñ ¥ÝßáõÛóíáñí³Í¤ É»½íμ. marqué,e ÝßáõÛÉ 1¤ lueur f, reflet m ¥ßáÕ¤ 2¤ ÷Ëμ. grain m, parcelle f ¥ãÝãÇÝ ù³Ý³ÏáõÃÛáõÝ` Ýß³Ý` Ñ»ïù¤ ÝáÃ1 ~»ñÁ ϳ˻É` ÏÇï»É se renfrogner ÝáÃ2 ¥ÝßáõÙ, ·ñ³éáõÙ¤ note f; ~»ñ ¥ÝßáõÙ696



Ý»ñ, ·ñ³éáõÙÝ»ñ¤ notes f pl; ׳ݳå³ñÑáñ¹³Ï³Ý ~»ñ notes de voyage Ýáó·ñ»É noter vt, prendre des notes ¥ÝßáõÙÝ»ñ` ·ñ³éáõÙÝ»ñ ³Ý»É¤ Ýáóï»ïñ bloc-notes m; calepin m, carnet m ¥Íáó³ï»ïñ, Ñáõß³ï»ïñ¤ Ýá˳½ ¥³ñáõ ³Ûͤ bouc m; ◊ ù³íáõÃÛ³Ý ~ bouc émissaire Ýáϳáõï Ù³ñ½. knock-out m; ~áí ѳÕÃ»É battre par knock-out (par K.O.) ÝáϹ³áõÝ Ù³ñ½. knock-down m ÝáÏïÛáõñÝ ¥ó³Û·»ñ·¤ nocturne m ÝáÕÏ³É avoir du dégoût, avoir de la répugnance, avoir de l’aversion (pour qn, pour qch) ÝáÕϳÉÇ ignoble, odieux,-euse; abominable, vilain,e, abject,e, infâme ¥·³ñß»ÉÇ, ½³½ñ»ÉǤ; ~ ½ñå³ñïáõÃÛáõÝ odieuse calomnie f ÝáÕϳÉÇáñ»Ý abominablement, vilainement, ignoblement ÝáÕϳÉÇáõÃÛáõÝ ignominie f, infamie f, vilénie f ÝáÕϳÝù répugnance f, répulsion f, aversion f; dégoût m, écœurement m ¥½½í³Ýù, ·³ñß³Ýù¤ Ýá׳ëï³Ý ¥Ýá×ÇÝ»ñÇ ³Ýï³é` åáõñ³Ï` ³Û·Ç¤ cyprière f Ýá×Ç ¥ÏÇå³ñÇë¤ μëμ. cyprès m Ýá×áõï ï»°ë Ýá׳ëï³Ý ÝáÛ»Ùμ»ñ novembre m; ~ÇÝ en novembre, au mois de novembre ¥~ ³ÙëÇݤ; ~Ç ï³ëÝÙ»ÏÇÝ le onze novembre ÝáÛ»Ùμ»ñÛ³Ý de novembre ÝáÛÛ³Ý ï³å³Ý arche f de Noé Ýáå³ attaque f, crise f ¥ÏáõÛñ ³ÕÇùÇ, ëñïÇ, ßÝã³ñ·»ÉáõÃÛ³Ý ¨ ³ÛÉݤ; accès m ¥Ñ³½Ç, ½³ÛñáõÛÃÇ ¨ ³ÛÉݤ; quinte f ¥Ñ³½Ç, Ù³ëݳíáñ³å»ë ϳåáõÛï ѳ½Ç¤; paroxysme m ¥Ñ³ÝϳñÍ³Ï³Ý ~, μáñμáùáõÙ, μéÝÏáõÙ¤; çÕ³ÛÇÝ ~ crise (attaque) de nerfs; ½³ÛñáõÛÃÇ ~ accès de colère Ýáëï³ÉÅÇ ï»°ë ϳñáï³Ëï, ѳÛñ»Ý³-



Ýáëñ rare; clair,e ¥ó³ÝùÇ, ·áñÍí³ÍùÇ Ù³ëÇݤ; clairsemé,e ¥áã ËÇï ³×áÕ μáõÛë»ñÇ, ͳé»ñÇ Ù³ëÇݤ; ~



³Ýï³é forêt f claisemée



Ýáëñ³μÝ³Ï sous-peuplé,e; ~ ßñç³Ý ré-



gion f sous-peuplée



Ýáëñ³μݳϻóí³ÍáõÃÛáõÝ sous-peuple-



ment m



Ýáëñ³Ý³É 1¤ devenir plus clair,e; s’éclaircir 2¤ devenir plus rare, se raréfier ¥Ñ³½í³¹»å ¹³éݳɤ Ýáëñ³óÝ»É raréfier vt; éclaircir vt ¥³Ýï³éÁ ¨ ³ÛÉݤ; diluer vt ¥çñÇϳóݻɤ Ýáëñ³óáõÙ ýǽ. raréfaction f Ýáí»É ¥Ýáñ³í»å¤ nouvelle f Ýáí»É³·Çñ ¥Ýáí»ÉÝ»ñ ·ñáÕ¤ nouvelliste n



ÝáíáϳÇÝ ¹Õ·ñÍ. novocaïne f Ýáï³ »ñÅßï., ¹íÝ·. note f Ýáï³·ñ»É »ñÅßï. noter vt, mettre en



musique



Ýáï³·ñáõÃÛáõÝ,



Ýáï³·ñáõÙ



»ñÅßï.



mise f en notes Ýáï³Ï³É pupitre m ¥Ýí³·³í³ñÇ, ¹³ßݳÙáõñÇ ¨ ³ÛÉݤ Ýáï³Û³ÃáõÕà papier m à musique Ýáï³ÛÇÝ ¥»ñ³Åßï³Ï³Ý Ýáï³Ý»ñÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤ de notes; ÑÇÝ· ~ ·Í»ñ portée f Ýáï³ï»ïñ cahier de notes (de musique) Ýáï³ñ notaire m; ~Ç Ý»ñϳÛáõÃÛ³Ùμ par-devant notaire; ~Ç ÏáÕÙÇó ϳ½Ùí³Í notarié,e Ýáï³ñ³Ï³Ý de notaire; Çñ³íμ. notarial,e; ~ ·ñ³ë»ÝÛ³Ï étude f de notaire; ~ ³ñӳݳ·ñáõÃÛáõÝ acte m notarial Ýáï³ñáõÃÛáõÝ notariat m Ýáñ 1¤ nouveau (nouvel), nouvelle; neuf-neuve ¥ã·áñͳÍí³Í, ãÙ³ßí³Í¤; ~ Ù»Ãá¹ nouvelle méthode f; ~ ϳÑáõÛù meubles m pl neufs; Ýáñ ï³ñÇ Nouvel an m 2¤ récent,e ¥í»ñç»ñë å³ï³Ñ³Í, áã í³Õáõóí³¤ Ýáñ³μ³Ý³Ï³Ý É»½íμ. néologique Ýáñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. néologisme m Ýáñ³μ³ó nouvellement (récemment) ouvert,e



μ³ÕÓáõÃÛáõÝ 697



Ýáñ³μÝ³Ï nouveau locataire m ¥μݳϳñ³ÝǤ; nouveau résidant m



éáõÛó, Ýáñ³ß»Ý¤; récemment créé,e ¥Ýáñ³ëï»Õͤ Ýáñ³ÏáãÇÏ recrue f, conscrit m Ýáñ³Ñ³Ûï qui vient de paraître; récemment connu,e (découvert,e) Ýáñ³Ñ³ë nouveau (nouvel), nouvelle; ~ ϳñïáýÇÉ pommes f pl de terre nouvelles Ýáñ³Ñ³í³ï ï»°ë Ýáñ³¹³ñÓ Ýáñ³Ñ³í³ïáõÃÛáõÝ ï»°ë Ýáñ³¹³ñÓáõ-



(nouvelle résidante f), transplanté,e



n ¥»ñÏñáõÙ¤



Ýáñ³μáÕμáç nouvellement poussé,e Ýáñ³·³Õáõóñ³ñ³Ï³Ý néocolonia-



liste



Ýáñ³·³Õáõóñ³ñáõÃÛáõÝ



lisme m



néocolonia-



Ýáñ³·ÇïáõÃÛáõÝ É»½íμ. ¥·ÇïáõÃÛáõÝ Ýáñ³μ³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ néolo-



ÃÛáõÝ Ýáñ³Ñ³ñë nouvelle mariée f Ýáñ³Ñ³ñáõëï nouveau riche m Ýáñ³Ñݳñ nouvellement inventé,e Ýáñ³Ó¨ à la mode; de forme nouvelle;



gie f



Ýáñ³·Ûáõï nouvellement (récemment)



inventé,e



Ýáñ³·áÛ³óáõÃÛáõÝ nouvelle formation f; μÅßÏ. néoplasme m ¥áõéáõóù¤ Ýáñ³·áõÛÝ 1¤ le (la) plus récent(e) 2¤ de pointe ¥³é³ç³ï³ñ¤; ³ñ¹Ûáõݳμ»-



~ ÉÇÝ»É être à la mode; ~ ãÉÇÝ»É passer de mode, ne plus être à la mode, être démodé,e Ýáñ³Ó¨³ñ³ñ ¥ë»÷³Ï³Ý Ýáñ³Ó¨áõÃÛáõÝÝ»ñÇ ï³Ý ջϳí³ñ¤ couturier



ñ³Ï³Ý ~` ³é³ç³ï³ñ ×ÛáõÕ»ñ industries f pl de pointe 3¤ dernier cri m; »ñ»ù ~ ѳٳϳñ·Çã trois ordinateurs derniers cris Ýáñ³¹³ñÓ ÏñáÝ. ¥Ýáñ ÏñáÝÇ ¹³ñÓ³Í, Ïñáݳ÷áË, ѳí³ï³¹³ñÓ, Ýáñ³Ñ³í³ï¤ prosélyte n Ýáñ³¹³ñÓáõÃÛáõÝ ÏñáÝ. ¥Ïñáݳ÷áËáõÃÛáõÝ, ѳí³ï³¹³ñÓáõÃÛáõݤ prosélitisme m Ýáñ³ÃáõË ÏïÏ. frais (fraîche) émoulu(e) ¥Ýáñ³í³ñï Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇݤ; qui n’est que d’hier ¥Ùïù»ñ, ·³Õ³÷³ñÝ»ñ ¨ ³ÛÉݤ Ýáñ³ÉáõëÇÝ nouvelle lune f Ýáñ³ÍÇÉ nouvellement germé,e Ýáñ³ÍÇÝ nouveau-né,e adj/n; nourisson m ¥ÏñÍùÇ »ñ»Ë³¤; Ýáñ³ÍÝÇ ß³åÇÏ ¥³ñÓ³Ï, ³ÝÏá׳Ϥ brassière f; Ýáñ³ÍÝÇ ûÅÇï layette f Ýáñ³Íݳμ³ÝáõÃÛáõÝ ¥Ýáñ³Íݳ·ÇïáõÃÛáõÝ, μÅßÏáõÃÛ³Ý ×ÛáõÕ, áñÝ ½μ³ÕíáõÙ ¿ Ýáñ³ÍÝÇ Ñ³ñó»ñáí¤ néonatologie ϳ٠néonatalogie f Ýáñ³Ï³½Ù nouvellement formé,e (constitué,e) Ýáñ³Ï³½ÙáõÃÛáõÝ É»½íμ. néologie f; innovation f ¥Ýáñ³ÙáõÍáõÃÛáõݤ nouvellement bâti,e Ýáñ³Ï³éáõÛó (construit,e) Ýáñ³Ï»ñï récemment bâti,e ¥Ýáñ³Ï³-



m



Ýáñ³Ó¨áõÃÛáõÝ mode f; í»ñçÇÝ ~` Ýáñáõ-



ÃÛáõÝ dernier cri m



Ýáñ³ÙáÉ ï»°ë Ýáñ³å³ßï Ýáñ³ÙáÉáõÃÛáõÝ ï»°ë Ýáñ³å³ßïáõÃÛáõÝ Ýáñ³ÙáõÍáõÃÛáõÝ innovation f Ýáñ³Ùáõï 1. adj nouvellement intro-



duit,e (adopté,e); ~ í³ñ¹³å»ïáõÃÛáõÝÝ»ñ` áõëÙáõÝùÝ»ñ doctrines f pl nouvellement introduites (adoptées) 2. première f ¥åñ»ÙÇ»ñ³¤ Ýáñ³Ý³É se renouveler ¥Ýáñá·í»É¤ Ýáñ³Ý¹³Ù nouveau membre; ~ »ñÏÇñ pays m nouveau membre Ýáñ³Ýß³Ý³Ï nouvellement (récemment) nommé,e Ýáñ³ß»Ý nouvellement bâti,e Ýáñ³á× de nouveau style Ýáñ³å³ßï ¥Ùá¹»éÝÇëï, ³ñí»ëïÇ ¨ ·ñ³Ï³ÝáõÃÛ³Ý Ù»ç¤ moderniste n Ýáñ³å³ßï³Ï³Ý ¥Ùá¹»éÝÇëï³Ï³Ý¤ moderniste Ýáñ³å³ßïáõÃÛáõÝ ¥Ùá¹»éÝǽÙ, ³ñí»ëïÇ ¨ ·ñ³Ï³ÝáõÃÛ³Ý Ù»ç¤ modernisme m; néophilie f Ýáñ³åë³Ï nouveau marié m, nouvelle mariée f; ~Ý»ñ jeunes mariés m pl Ýáñ³ëï»ÕÍ nouvellement créé,e Ýáñ³ëï»ÕÍ»É créer nouvellement



698



¥Ýáñ³ÙáõÍáõÃÛáõݤ innovation f Ýáñ³í³Ý cité f nouvelle Ýáñ³í³ñï ¥í»ñç»ñë ³í³ñïí³Í¤ récemment terminé,e Ýáñ³í»å nouveau roman m; nouvelle f ¥Ýáí»É¤ Ýáñ³ïÇ ¥»ñÇï³ë³ñ¹, ¹»é³ïǤ jeune Ýáñ³ïÛ³óáõÃÛáõÝ néophobie f Ýáñ³ñ³ñ novateur,-trice n, innovateur,-trice n Ýáñ³ñ³ñ³Ï³Ý novateur,-trice, innovateur,-trice, innovant,e, rationnel,le Ýáñ³ñ³ñáõÃÛáõÝ innovation f, esprit m novateur, rationalisation f; ~ ³Ý»É rationaliser vt, innover vt ¥ÝáñáõÃÛáõÝ μ»ñ»É` Ùïóݻɤ Ýáñ³óÝ»É renouveler vt ¥Ã³ñÙ³óݻɤ; rénover vt ¥Ýáñ᷻ɤ Ýáñ³óáõÙ renouvellement m ¥Ã³ñÙ³óáõÙ¤; rénovation f ¥Ýáñá·áõÙ¤ Ýáñ³÷»ë³ nouveau marié m Ýáñ³÷ÃÇà fraîchement éclos,e; épanoui,e Ýáñ³ûÍ nouvellement sacré,e; ~ ë³ñÏ³í³· diacre m nouvellement sacré Ýáñ»ÉáõÏ novice n/adj ¥ÝáñÁÝͳ, ˳Ï, ³Ý÷áñÓ¤; parvenu,e adj/n ¥¹áõñëåñÍáõϤ Ýáñ»Ï ¥¹åñáóáõ٠ϳ٠³ß˳ï³í³ÛñáõÙ¤ nouveau m, nouvelle f ÝáñÁÝóó de fraîche date, récent,e; ~ Çñ³¹³ñÓáõÃÛáõÝÝ»ñ événements m pl de fraîche date; ~ »ñ¨áõÛÃÝ»ñ phénomènes m pl récents ÝáñÁÝͳ 1. adj nouvellement sacré,e 2. novice m ¥ù³Ñ³Ý³ ¨ ³ÛÉáù, ëÏëݳϤ ÝáñÁÝͳÛáõÃÛáõÝ ÏñáÝ. noviciat m ÝáñÁÝïÇñ nouvellement élu,e; ~ ³Ý¹³Ù ¥³Ï³¹»ÙdzÛÇ, áñ¨¿ ϳ½Ù³Ï»ñåáõÃ۳ݤ récipiendaire n ÝáñÇÝ ~ ·»ñ³½³ÝóáõÃÛáõÝ son Excellence; »Ï»Õ. ÜáñÇÝ êáõñμ úÍáõÃÛáõÝ Sa Sainteté ÝáñÇó ¥¹³ñÓÛ³É, ÏñÏÇÝ, í»ñëïÇݤ de (à) nouveau; ݳ ~ Ù»½ Ñ»ï ¿ il est de nouveau avec nous



Ýáñϳ ï»°ë çñ³ùÇë, çñ³ùÇë»ÝÇ ÝáñÙ norme f ¥ï»°ë ݳ¨` ϳÝáݤ ÝáñÙ³É ¥Ï³Ýáݳíáñ, μݳϳÝáݤ nor-



Ýáñ³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝ



mal,e



ÝáñÙ³É³Ý³É être normalisé,e ÝáñٳɳóÝ»É ¥Ï³ñ·³íáñ»É¤ normaliser vt



ÝáñٳɳóáõÙ ¥Ï³ñ·³íáñáõÙ¤ normali-



sation f



Ýáñٳݹ³Ï³Ý normand,e Ýáñٳݹ³óÇ Normand,e n ÝáñÙ³íáñ»É ï»°ë ϳÝáݳϳñ·»É, ã³÷áñáᯐ ÝáñÙ³íáñáõÙ ï»°ë ϳÝáݳϳñ·áõÙ ÝáñÙ³ïÇí³ÛÇÝ normatif,-ive Ýáñá· renouvelé,e; ~ ѳÛñ»ÝÇù patrie f



renouvelée



Ýáñá·»É 1¤ réparer vt ¥ÏáßÇÏ, ųٳóáõÛó¤ 2¤ rénover vt ¥μ³ñ»Ï³ñ·»É¤;



faire des travaux (des réparations) ¥ïáõÝÁ ¨ ³ÛÉݤ; μݳϳñ³ÝÁ ~ faire des travaux dans son appartement, faire des réparations 3¤ raccommoder vt ¥ÏáßÇÏÁ¤ 4¤ restaurer vt ¥í»ñ³Ï³Ý·Ý»É¤ 5¤ ÷Ëμ. renouveler vt, rénover vt Ýáñá·»ÉÇ réparable; ÷Ëμ. renouvelable Ýáñá·ã³Ï³Ý de rénovation f; ~ ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ travaux m pl de rénovation Ýáñá·í»É 1¤ se réparer; ÷Ëμ. se renouveler 2¤ se restaurer ¥í»ñ³Ï³Ý·ÝÁí»É¤ 3¤ être rénové,e ¥μ³ñ»Ï³ñ·í»É¤ Ýáñá·áõÙ 1¤ réparation f ¥í»ñ³Ýáñá·áõÙ¤; ųٳóáõÛóÁ Ýáñá·Ù³Ý ï³É donner sa montre à réparer 2¤ rénovation f ¥μ³ñ»Ï³ñ·áõÙ¤ 3¤ raccommodage m ¥ÏáßÇÏÇ ¨ ³ÛÉݤ 4¤ ÁÝóóÇÏ ~ petit entretien m, entretien courant m; ÑÇÙÝ³Ï³Ý ~` ÑÇÙݳÝáñá·áõÙ réhabilitation f, grosses réparations f pl; grosses réfections f pl, révision f complète f ¥ß»ÝùǤ; íóñ³ÛÇÝ ~ dépanage m 5¤ ÷Ëμ. renouvellement m, rénovation f ÝáñáíÇ à la nouvelle manière Ýáñí»·³Ï³Ý norvégien,ne Ýáñí»·³óÇ, Ýáñí»·áõÑÇ Norvégien,ne n 699



Ýáñí»·»ñ»Ý norvégien m, langue f nor-



Ýå³ëï³íáñ»É ¥Ýå³ëï ï³É¤ subven-



végienne Ýáñáõóμ»ñ innovant,e ÝáñáõÃÛáõÝ nouveauté f ¥ÝáñáõÛä; nouvelle f ¥Éáõñ, ï»Õ»ÏáõÃÛáõݤ; DZÝã ~ ϳ quoi de neuf? ¥ËëÏó.¤ ÝáñáõÛà innovation f ¥Ýáñ³ÙáõÍáõÃÛáõݤ; nouveauté f ÝáñûñÛ³ actuel,le, moderne, d’aujourd’hui Ýááõ-ѳáõ ¥ÇÙ³óáõÃÛáõÝ, ÷áñÓ¤ savoirfaire m; ßáõÏ³Ý ·ñ³í»Éáõ` Ýí³×»Éáõ ÇÙ³óáõÃÛáõÝ ¨ ÷áñÓ savoir-faire commercial Ýå³ëï 1¤ allocation f; ÁÝï³Ý»Ï³Ý ~»ñ allocations familiales; Í»ñáõÃÛ³Ý ~ allocation de vieillesse; μ³½Ù³½³í³Ï Ù³Ûñ»ñÇÝ ïñíáÕ ~ allocation aux mères de famille; ÙdzÛÝ³Ï Ùáñ` Ñáñ ~ allocation de parent isolé; ÍÝáÕ³½áõñÏ »ñ»Ë³Ý»ñÇ ~ allocation d’orphelin; ·áñͳ½ñÏáõÃÛ³Ý ~ allocation de chômage (d’aide publique); å»ï³Ï³Ý ~Ý»ñ allocations publiques; ųٳݳϳíáñ ~ allocation temporaire 2¤ subvention f ¥å»ïáõÃÛ³Ý Ï³Ù áñ¨¿ ÁÝÏ»ñáõÃÛ³Ý ÏáÕÙÇó ïñíáÕ ~, ÑÇÙݳϳÝáõÙ ¹ñ³Ù³Ï³Ý¤; subside m, versement m ¥¹ñ³Ù³Ï³Ý ûųݹ³ÏáõÃÛáõÝ, ¹ñ³Ù³Ñ³ïϳóáõÙ¤ 3¤ indemnité f ¥÷áËѳïáõóáõÙ¤; Ù³ÛñáõÃÛ³Ý ~ indemnité de maternité 4¤ prestation f; ëáóÇ³É³Ï³Ý ~Ý»ñ prestations sociales; ëáó³å³ÑáíáõÃÛ³Ý ~Ý»ñ prestations de la Sécurité sociale 5¤ apport m ¥Ý»ñ¹ñáõÙ¤; Ç ~` Ñû·áõï en faveur de Ýå³ëï³éáõ allocataire n; bénéficiaire n; érémiste n ¥Ýí³½³·áõÛÝ Ýå³ëï ëï³óáÕ¤ (R.M.I., Revenu Minimum d’Insertion, Ýí³½³·áõÛÝ Ýå³ëï) Ýå³ëï³íáñ 1¤ favorable; ~ ³ñÓ³·³ÝùÝ»ñ échos m pl favorables 2¤ avantageux,-euse ¥ß³Ñ»Ï³Ý¤ 3¤ bénéfique ¥μ³ñ»Ýå³ëï¤ 4¤ propice ¥Ñ³ñÙ³ñ¤ 5¤ ~ Ï»ñåáí favorablement



tionner vt



Ýå³ëï³íáñí»É ¥Ýå³ëï ëï³Ý³É¤ être



subventionné,e



Ýå³ëï»É favoriser vt, contribuer à; concourir à ¥ûųݹ³Ï»É, û·Ý»É¤ Ýå³ï³Ï 1¤ but m; objectif m ¥í»ñçݳÝå³ï³Ï, ÑÇÙÝ³Ï³Ý ~¤; ~áí dans



le but de; ݳ ϳñáÕ³ó³í ѳëÝ»É ~ÇÝ il a pu atteindre son objectif 2¤ cible m ¥ÃÇñ³Ë, Ýå³ï³Ï³Ï»ï¤ 3¤ fin f; ³Û¹ ~áí à cette fin; ~áí` ѳٳñ` áñå»ë½Ç aux fins de; ~ áõÝ»Ý³É viser à ◊ ~Ý ³ñ¹³ñ³óÝáõÙ ¿ ÙÇçáóÝ»ñÁ la fin justifie les moyens Ýå³ï³Ï³¹ñí»É se proposer de faire qch Ýå³ï³Ï³¹ñáõÙ orientation f vers un but Ýå³ï³Ï³Ï»ï point m de mire Ýå³ï³Ï³Ñ³ñÙ³ñ rationnel,le; utile ¥û·ï³Ï³ñ¤; convenable ¥Ñ³ñÙ³ñ¤ Ýå³ï³Ï³Ñ³ñÙ³ñáõÃÛáõÝ rationnel m; utilité f ¥û·ï³Ï³ñáõÃÛáõݤ; convenance f ¥Ñ³ñÙ³ñáõÃÛáõÝ, å³ïß³×áõÃÛáõݤ Ýå³ï³Ï³Ù»ï ï»°ë Ýå³ï³Ï³ëɳó Ýå³ï³Ï³ÙÕ»É ï»°ë Ýå³ï³Ï³áõÕÕ»É Ýå³ï³Ï³ÛÇÝ à destination spéciale Ýå³ï³Ï³ëɳó ¥Ýå³ï³Ï³Ù»ï¤ orienté,e (vers un but précis), constamment orienté,e vers un but choisi Ýå³ï³Ï³ëɳóáõÃÛáõÝ orientation f (vers un but précis), effort m constant vers un but Ýå³ï³Ï³áõÕÕ»É cibler vt, orienter vt vers un but précis Ýå³ï³Ï³áõÕÕí³Í ~ ÉÇÝ»É être ciblé,e, viser à Ýå³ï³Ï³áõÕÕí³ÍáõÃÛáõÝ finalité f ¥Ýå³ï³Ï³¹ñáõÃÛáõݤ Ýå³ï³Ï³áõÕÕáõÙ ciblage m Ýå³ñ ¥å³ñ»Ý, Ùûñù¤ comestibles m pl, aliment m, denrées f pl alimentaires, provision f Ýå³ñ³í³×³é épicier,-ière n; ~Ç Ë³Ýáõà épicerie f Ýå³ñ»Õ»Ý épicerie f; ~Ç Ë³Ýáõà épi-



700



cerie f; ~Ç μ³ÅÇÝ rayon m d’épicerie Ýé»ÝÇ ï»°ë ÝéÝ»ÝÇ Ýéݳ·áõÛÝ grenat adj invar, couleur f grenat ÝéÝ³Ï grenade f; ѳϳï³ÝϳÛÇÝ ~ grenade antichar Ýéݳϳݻï lance-grenades m Ýéݳϳíáñ ¥ÝéݳϳÓÇ·¤ grenadier m Ýéݳù³ñ grenat m Ýéݳù³ñ» de grenat ÝéÝ»ÝÇ ¥Ýé³Ý Í³é¤ grenadier m Ýë»Ù bas,se, inférieur,e Ýë»Ù³Ý³É s’humilier, s’abaisser Ýë»Ù³óÝ»É humilier vt, abaisser vt Ýë»Ù³óáõÙ humiliation f Ýë»ÙáõÃÛáõÝ bassesse f, vilénie f Ýëï³¹áõÉ ï»°ë Ýëï³óáõÛó Ýëï³Í assis,e Ýëï³Ï»óáõÃÛáõÝ vie f sédentaire Ýëï³ÏÛ³ó sédentaire; attaché,e au sol; ~ ÏÛ³Ýù vie f sédentaire Ýëï³ÏáÝù cuvette f Ýëï³ßñç³Ý session f; Ñ»ñÃ³Ï³Ý ~ session ordinaire Ýëï³çÇÕ nerf m sciatique Ýëï³í³Ûñ résidence f; siège m; ݳ˳·³Ñ³Ï³Ý ~ siège présidentiel Ýëï³ï»Õ 1¤ siège m; banquette f ¥í³·áÝáõÙ, ³íïáÙ»ù»Ý³ÛáõÙ¤; Ñ»ï·óáíÇ` ß³ñÅ³Ï³Ý ~ strapontin m 2¤ fesse f ¥Ñ»ïáõÛùÇ Ï»ëÁ¤ Ýëï³ñ³Ý 1¤ banc m; banquette f ¥í³·áÝáõÙ, ³íïáÙ»ù»Ý³ÛáõÙ¤ 2¤ pupitre m ¥³ß³Ï»ñï³Ï³Ý¤ Ýëï³óáõÛó sit-in m invar Ýëï»É 1¤ s’asseoir; ë»Õ³Ý ~ se mettre à table 2¤ monter vi (dans, en) ¥·Ý³óù, ³íïáÙ»ù»Ý³¤; prendre vt ¥Ù»ïñá, ³íïáμáõë, û¹³Ý³í¤ 3¤ se poser ¥ÃéãÝÇ` û¹³Ý³íÇ Ù³ëÇÝ, ÇçÝ»É` í³Ûñ¿çù ϳï³ñ»É¤ 4¤ rester vi ¥Ùݳɤ; ï³ÝÁ ~ rester à la maison; μ³Ýï ~ être en prison 5¤ aller vi ¥ë³½»É, ѳñÙ³ñ ÉÇÝ»É` ѳ·áõëïÇ Ù³ëÇݤ Ýëï»É³ï»Õ siège m Ýëï»óÝ»É ¥³ÃáéÇÝ, ë»Õ³ÝÇ ßáõñç ¨ ³ÛÉݤ faire asseoir; asseoir vt



¥»ñ»Ë³ÛÇݤ; μ³Ýï ~` Ý»ï»É mettre



en prison



Ýëï»óáõÙ ¥û¹³Ý³í, ·Ý³óù, Ý³í ¨ ³ÛÉÝ Ýëï»óÝ»ÉÁ¤ embarquement m Ýëïáó ¥½áõ·³ñ³ÝÇ ÏáÝù³Ù³Ý ¤ siège m Ýëïí³Íù 1¤ dépôt m; ·ÇÝáõ ~ dépôt du vin, lie f 2¤ ÷Ëμ. arrière-goût m 3¤



é³¹Çá³ÏïÇí ~Ý»ñ retombées f pl (radioactives) Ýí³·1 jeu m ¥Ýí³·»ÉÁ¤; musique f ¥»ñ³ÅßïáõÃÛáõݤ Ýí³·2 ¥³Ý·³Ù¤ fois f Ýí³·³ËÝμ³ÛÇÝ d’orchestre; pour orchestre ¥Ýí³·³ËÙμÇ Ñ³Ù³ñ¤, orchestral,e; ~ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ musique f orchestrale ¥Ù»Í Ýí³·³ËÙμÇ Ñ³Ù³ñ ·ñí³Í¤ Ýí³·³ËáõÙμ orchestre m; ÷áÕ³ÛÇÝ ~ fanfare f; ëÇÙýáÝÇÏ ~ orchestre symphonique; ϳٻñ³ÛÇÝ ~ orchestre de chambre; ç³½³ÛÇÝ ~ orchestre de jazz; ~ ջϳí³ñ»É conduire (diriger) un orchestre Ýí³·³Íáõ ¥»ñ³ÅÇßï¤ musicien,ne n Ýí³·³Ïó»É accompagner vt; »ñ·ãÇÝ ~ accompagner le chanteur Ýí³·³ÏóáÕ accompagnateur,-trice n Ýí³·³ÏóáõÃÛáõÝ, Ýí³·³ÏóáõÙ accompagnement m Ýí³·³Ñ³Ý¹»ë concert m Ýí³·³ÙáÉ mélomane n Ýí³·³ÙáÉáõÃÛáõÝ mélomanie f Ýí³·³í³ñ chef m d’orchestre; ~Ç ÷³ÛïÇÏ baguette f Ýí³·³í³ñ³Ï³Ý de chef d’orchestre Ýí³·³í³ñ»É ¥¹ÇñÇÅáñáõÃÛáõÝ ³Ý»É¤ diriger un orchestre Ýí³·³í³ñáõÃÛáõÝ, Ýí³·³í³ñáõÙ ¥¹ÇñÇÅáñáõÃÛáõݤ conduite f (direction f) d’un orchestre Ýí³·³ñ³Ý instrument m de musique Ýí³·³ñÏÇã tourne-disque m, électrophone m Ýí³·³ó³ÝÏ répertoire m de musique Ýí³·»É jouer vi, vt; áñ¨¿ ·áñÍÇù ~ jouer de; çáõÃ³Ï ~ jouer du violon; ï³Ý·á ~ jouer un tango Ýí³·áÕ musicien,ne n/adj; joueur de ... Ýí³·áõëáõÛó maître m de musique 701



Ýí³½1 chétif,-ive ¥ïϳñ, Ãáõɳϳ½Ù¤, malingre ¥íïÇï¤ Ýí³½2 ¥å³Ï³ë, ùÇ㤠moins, peu Ýí³½³μ³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë Ýí³½³ëáõÛà Ýí³½³·áõÛÝ 1¤ minimum; minimal,e ¥û¹»ñ¨áõóμ³ÝáõÃÛ³Ý Ù»ç¤; ~ ç»ñ-



Ýí³ÕáõÝ ï»°ë Ýí³ÕÏáï Ýí³×»É conquérir vt; ïÇ»½»ñùÁ ~ con-



quérir le cosmos



Ýí³×áÕ conquérant,e n; agresseur m ¥½³íÃáÕ¤ Ýí³×áÕ³Ï³Ý ¥Ñ³ñÓ³ÏáճϳÝ, ½³íÃáճϳݤ agressif,-ive, d’agres-



Ù³ëïÇ×³Ý température f minimale; ~Á` ~ ã³÷áí au minimum; ~ ½³ÙμÛáõÕ minimum m vital 2¤ minime ¥³ÝÝ߳ݤ; ~ ³ß˳ï³í³ñÓ»ñ salaires m pl minimes Ýí³½³Ï³Ý ¥÷áùñ³óáõóÇ㤠ùñÏÝ. diminutif,-ive; ~ í»ñç³Í³Ýó suffixe m diminutif Ýí³½³ëáõÛà ɻ½íμ. litote f Ýí³½»É 1¤ diminuer vi ¥å³Ï³ë»É¤; baisser vi ¥Ñ»ÕáõÏÇ` ç»ñÙ³ëïÇ׳ÝÇ Ù³ëÇݤ, être en baisse, décroître vi; ýáݹ»ñÁ Ýí³½áõÙ »Ý les fonds sont en baisse 2¤ se réduire ¥Ïñ׳ïí»É, å³Ï³ë»É¤ 3¤ amoindrir vi ¥÷áùñ³Ý³É¤; s’amoindrir ¥áõÝ»óí³ÍùÇ Ù³ëÇݤ Ýí³½»ÉÇ Ù³Ã. le plus grand nombre; premier nombre m ¥Ñ³ÝÙ³Ý ¹»åùáõÙ¤ Ýí³½»óÝ»É diminuer vt ¥å³Ï³ë»óݻɤ; réduire vt ¥Ïñ׳ï»É¤; abaisser vt ¥Çç»óݻɤ; amoindrir vt ¥÷áùñ³óݻɤ Ýí³½»óÝáÕ réducteur,-trice ¥ë³Ñٳݳ÷³ÏáÕ¤ Ýí³½»óáõÙ ¥å³Ï³ë»óáõÙ¤ diminution f Ýí³½áõÙ diminution f, décroissement m, décroissance f; baisse f, décrue f; ·Ý»ñÇ ~ baisse des prix; tare f ¥å³Ï³ë»ÉÁ, ùã³Ý³ÉÁ, Ïáñáõëï¤; retombée f ¥Çç»óáõÙ, ³ÝÏáõÙ¤ Ýí³É ¥Ýíí³É¤ geindre vi; se lamenter Ýí³Õ pâle, blafard,e ¥ÉáõÛëÇ Ù³ëÇݤ; ÷Ëμ. trouble, terne; languissant,e ¥Ýí³ÕÏáï¤ Ýí³Õ»É se pâmer (de), être pâmé (de); s’évanouir ¥áõ߳ó÷í»É¤; languir vi ¥Ãáõɳݳɤ Ýí³ÕÏáï languissant,e; langoureux,euse ¥ùÝùß³Ýí³Õáõݤ Ýí³ÕáõÙ langueur f; évanouissement m ¥áõß³·Ý³óáõÃÛáõݤ



sion; ~ å³ï»ñ³½Ù guerre f d’agression Ýí³×í»É être conquis,e, se conquérir Ýí³×áõÙ 1¤ conquête f 2¤ agression f ¥Ñ³ñÓ³ÏáõÙ, ½³íÃáõÙ¤ 3¤ réalisation f ¥Ó»éùμ»ñáõÙ, ѳçáÕáõÃÛáõݤ, performance f ¥Ù³ñ½³Ï³Ý¤; ~Ý»ñ réalisations f pl, acquis m pl Ýí³ëï 1¤ humble ¥Ñ»½, ËáݳñѤ; Ó»ñ ~` ËáݳñÑ Í³é³Ý votre humble serviteur 2¤ abject,e, vil,e, bas,se ¥³Ý³ñ·, ëïáñ, ó³Í¤ Ýí³ëï³μ³ñ humblement ¥Ñ»½áñ»Ý, Ëáݳñѳμ³ñ¤; bassement, d’une manière vile (indigne) ¥ëïáñ Ï»ñåáí, ëïáñ³μ³ñ¤ Ýí³ëï³Ï³Ý ¥μ³ó³ë³Ï³Ý¤ péjoratif,ive, dépréciatif,-ive Ýí³ëï³Ý³É s’humilier, s’abaisser; se dégrader, s’avilir Ýí³ëï³ó³Í ¥ëïáñ³ó³Í¤ humilié,e Ýí³ëï³óÝ»É ¥ëïáñ³óݻɤ humilier vt, abaisser vt; dégrader vt; vilipender vt ¥³Ý³ñ·»É¤; déprimer vt ¥ïϳñ³óÝ»É, ×Ýß»É, ³ñÅ»½ñϻɤ; inférioriser vt ¥³ñÅ»½ñÏ»É, ݳ¨` ûñ³ñÅ»ùáõÃÛ³Ý ½·³óáõ٠ѳÕáñ¹»É¤ Ýí³ëï³óáõÙ humiliation f Ýí³ëï³óáõóÇã humiliant,e Ýí»ÝÇ ¥ï»Ý¹³Í³é, ¿íϳÉÇåï¤ μëμ. eucalyptus m Ýí»ñ 1¤ cadeau m; présent m; étrenne f ¥²Ù³ÝáñǤ; ~ ï³É faire cadeau 2¤ don m ¥ÝíÇñ³ïíáõÃÛáõݤ 3¤ ÏñáÝ. offrande f ¥ÁÝͳ, ÁÝͳ۳μ»ñáõÃÛáõÝ, Ù³ï³Õ¤ ÝíÇñ³μ»ñ»É sacrifier vt; offrir vt; Çñ»Ý ~ se sacrifier ÝíÇñ³μ»ñí»É être sacrifié,e; se sacrifier ¥ÝíÇñí»É, ³ÝÓÁ` Çñ»Ý ÝíÇñ»É¤ ÝíÇñ³μ»ñáõÃÛáõÝ, ÝíÇñ³μ»ñáõÙ don m, donation f; »Ï»Õ. offrande f 702



ÝíÇñ³·áñÍ»É consacrer vt ÝíÇñ³·áñÍáõÃÛáõÝ, ÝíÇñ³·áñÍáõÙ con-



ÕáõÃÛáõÝ »Ù Ù³ÕÃáõÙ je leur souhaite du succès; »ë ¹ÇÙáõÙ »Ù ~ je m’adrresse à eux (à elles) Ýñ³Ýù ils m pl, elles f pl; eux, elles; ~ Ù»ÏÝ»óÇÝ ils (elles) sont parti(e)s; ~ »Ý ce sont eux, ce sont elles Ýñμ³μ³ÝáõÃÛáõÝ ¥ûùëÇÙáñáÝ, á×³Ï³Ý μ³Ý³¹³ñÓÙ³Ý ï»ë³Ï¤ É»½íμ. oxymore m, oxymoron m Ýñμ³μÝáõÛà délicat,e; ~` Ýáõñμ ѳñó question f délicate Ýñμ³·»Õ ¥í³Û»Éã³·»Õ¤ élégant,e, gracieux,-euse; plastique; ~ ß³ñÅáõÙÝ»ñ mouvements m pl plastiques; ~ å³ñ danse f plastique Ýñμ³·»ÕÙ à toison fine Ýñμ³·»Õáñ»Ý avec élégance, avec grâce, gracieusement Ýñμ³·»ÕáõÃÛáõÝ ¥í³Û»Éã³·»ÕáõÃÛáõݤ élégance f, grâce f Ýñμ³½·³ó délicat,e; sensible ¥½·³Ûáõݤ; ~ Ù³ñ¹ homme m délicat (sensible) Ýñμ³½·³óáõÃÛáõÝ délicatesse f, sensibilité f; tact m ¥å³ïß³× í³ñí»óáÕáõÃÛáõÝ, ï³Ïï¤; ~ áõݻݳÉ, å³ïß³× Ó¨áí í³ñí»É avoir du tact Ýñμ³Ã³ÕÇù ¥ý»ïñ¤ feutre m; ~» ·É˳ñÏ feutre m Ýñμ³Ã»É 1. adj à fibres fines 2. fibre f fine Ýñμ³Ï³½Ù ï»°ë Ýñμ³Ù³ñÙÇÝ Ýñμ³Ï»ñï élégant,e; gracieux,-euse; finement bâti,e Ýñμ³ÏÇñà délicat,e; de tact, plein,e de tact; comme il faut; ~ Ù³ñ¹ un homme comme il faut Ýñμ³ÏñÃáõÃÛáõÝ délicatesse f; tact m, savoir-vivre m Ýñμ³Ñ³ë³Ï gracile; élancé,e; grêle Ýñμ³ÑÛáõë de tissage fin Ýñμ³ÕÇ¥ù¤ intestin m grêle Ýñμ³×³ß³Ï recherché,e, raffiné,e; subtil,e, fin,e; bon chic, bon genre ¥Ñåí. Bcbg¤; ~ Ù³ñ¹ homme m raffiné Ýñμ³×³ß³ÏáõÃÛáõÝ recherche f, raffinement m; subtilité f, finesse f Ýñμ³Ù³ßÏ à peau fine (tendre)



sécration f



ÝíÇñ³Ï »Ï»Õ. nonce m ¥ä³åǤ ÝíÇñ³Ï³Ý sacré,e; ~ ÇÕÓ désir m le plus



cher



ÝíÇñ³å»ï³Ï³Ý »Ï»Õ. hiérarchique; ~



ϳñ· ordre m hiérarchique



ÝíÇñ³å»ïáõÃÛáõÝ »Ï»Õ. hiérarchie f ÝíÇñ³éáõ Çñ³íμ. donataire n ÝíÇñ³ïíáõÃÛáõÝ 1¤ don m, donation f;



ÝíÇñ³ïíáõÃÛ³Ý å³Ûٳݳ·Çñ acte m de donation 2¤ obole f ¥÷áùñ Ýå³ëï¤ 3¤ offrande f ¥ÁÝͳ¤ 4¤ ~Ý»ñÇ Ñ³Ý·³Ý³ÏáõÃÛáõÝ quête f ÝíÇñ³ïáõ Çñ³íμ. donateur,-trice n ÝíÇñ»É 1¤ offrir vt, faire cadeau (de qch); faire don de ¥ÝíÇñ³ïíáõÃÛáõÝ ³Ý»É, Ýí»ñ ï³É¤ 2¤ consacrer vt ¥Å³Ù³Ý³ÏÁ, ÏÛ³ÝùÁ ¨ ³ÛÉݤ ÝíÇñÛ³É dévoué,e ÝíÇñí³Í dévoué,e ¥³ÓÝí»ñ¤, fidèle ¥Ñ³í³ï³ñÇÙ¤; consacré,e ¥áñ¨¿ μ³ÝÇ ~¤; plein,e d’abnégation ¥³ÝÓݳ½áÑáõÃÛ³Ùμ ÉǤ ÝíÇñí³ÍáõÃÛáõÝ ¥³ÝÓÝíÇñáõÃÛáõݤ dévouement m; ÝíÇñí³ÍáõÃÛ³Ùμ avec dévouement ÝíÇñí»É ¥áñ¨¿ μ³ÝÇ ïñí»É¤ s’adonner (à), se consacrer (à); se sacrifier ¥Çñ»Ý ½áѳμ»ñ»É¤ ÝíÇñáõÙ 1¤ don m ¥ÝíÇñ»ÉÁ¤ 2¤ dévouement m ¥ÝíÇñí³ÍáõÃÛáõݤ ÝíÝí³É pleurnicher vi ¥Ñ»Ï»Ï³É, ïÁ½½³É¤; geindre vi ÝíÝí³Ý 1. pleurnichard,e 2. pleurnicheur,-euse n/adj ÝíÝíáó pleurnicherie f Ýñ³ son, sa, ses; ~ ·ÇñùÁ son livre; ~ ·Ý³Ñ³ï³Ï³ÝÁ sa note; Ýñ³ ·ñù»ñÁ ses livres; ~ ·Ý³Ñ³ï³Ï³ÝÝ»ñÁ ses notes; ~ ³ãù»ñÇ ï³ÏÁ ϳåáõÛï ¿ il a les yeux cernés Ýñ³Ý le, la; à lui, à elle; »ë ~ ï»ëÝáõÙ »Ù je le (la) vois; ÇÝÓ ã»±ù Ý»ñϳ۳óÝÇ ~ voulez-vous me présenter à lui (à elle)? Ýñ³Ýó les; leur; à eux, à elles; »ë ~ ï»ëÝáõÙ »Ù je les vois; »ë ~ ѳçá703



Ýñμ³Ù³ñÙÇÝ ¥Ýñμ³Ï³½Ù¤ fluet,te; dé-



ÝáõÛݳϳݳóáõÙ ¥ÝáõÛݳóáõÙ¤ identifi-



licat,e Ýñμ³ÙÇï subtil,e, raffiné,e Ýñμ³ÙïáõÃÛáõÝ subtilité f, raffinement m Ýñμ³Ý³É devenir fin,e; devenir délicat,e; se raffiner, s’affiner Ýñμ³Ýϳï délicat,e Ýñμ³Ýϳïáñ»Ý délicatement, d’une manière délicate (raffinée, recherchée) Ýñμ³ÝϳïáõÃÛáõÝ délicatesse f, discrétion f; tact m ¥÷³÷ϳÝϳïáõÃÛáõݤ; ~ áõÝ»Ý³É avoir du tact Ýñμ³Ýóù ruelle f Ýñμ³ßáõù recherché,e Ýñμ³ï³Ëï³Ï ¥ý³Ý»ñ³¤ contreplaqué



cation f



ÝáõÛݳϳÝáõÃÛáõÝ ¥ÝáõÛÝáõÃÛáõݤ identi-



té f



ÝáõÛݳÑÝãáõÃÛáõÝ É»½íμ. homophonie f ÝáõÛݳÑáõÝã É»½íμ. homophone adj/m ÝáõÛݳӨ ayant la même forme ÝáõÛÝ³Ý³É s’identifier, devenir iden-



tique



ÝáõÛݳÝÇß É»½íμ. synonyme m absolu ÝáõÛݳݥǤßáõÃÛáõÝ É»½íμ. synonymie f



absolue



ÝáõÛݳÝÙ³Ý identique, pareil,le, semb-



lable, similaire ¥Ñ³Ù³Ýáõݤ



ÝáõÛݳÝáõÝ



homonyme



adj/m



ÝáõÛݳÝáõÝáõÃÛáõÝ



m



Ýñμ³óÝ»É rendre plus fin,e (délicat,e),



¥Ñ³Ù³ÝáõÝáõÃÛáõݤ



homonymie f



raffiner vt, subtiliser vt



ÝáõÛݳëÏǽμ É»½íμ. anaphore f ÝáõÛݳï»ë³Ï, ÝáõÛݳïÇå analogue, du même type; identique ¥ÝáõÛݳÝٳݤ ÝáõÛݳóÝ»É ï»°ë ÝáõÛݳϳݳóÝ»É ÝáõÛݳóáõÙ ï»°ë ÝáõÛݳϳݳóáõÙ ÝáõÛÝÇÙ³ëï synonyme adj/m ÝáõÛÝÇëÏ même; voire ¥³Ý·³Ù¤; ~ »ë



Ýñμ³óáõóÇã atténuant,e; ~ ¹»åù ѳÝ-



ó³Ý³ó circonstances f pl atténuantes Ýñμ»ñ³Ý· nuance f; tonalité f ¥·áõÛÝǤ Ýñμ»ñßÇÏ saucisse f ÝñμÇÝ raffiné,e, subtil,e ÝñμÇñ³Ý ¥ëɳóÇÏ, í³Û»Éã³Ï³½Ù¤ élancé,e, svelte Ýñμáñ»Ý finement, avec finesse, subtilement, d’une manière subtile; délicatement ÝñμáõÃÛáõÝ finesse f, subtilité f; élégance f; grâce f ¥Ýñμ³·»ÕáõÃÛáõݤ; délicatesse f ÝáõÛÝ 1¤ le (la) même ¥ÙǨÝáõÛݤ; ~ ï³ÝÝ ³åñ»É habiter la même maison; ~ μ³ÝÁ ÏñÏÝ»É répéter la même chose 2¤ identique ¥ÝáõÛݳϳݤ ÝáõÛݳμ³Ý³Ï³Ý tautologique ÝáõÛݳμ³ÝáõÃÛáõÝ ¥ÏñÏݳμ³ÝáõÃÛáõݤ tautologie f ÝáõÛݳ·Çñ É»½íμ. homographe adj/n ¥μ³é»ñ¤ ÝáõÛݳ·ñáõÃÛáõÝ É»½íμ. homographie f ÝáõÛݳ¹³í³Ý coreligionnaire n ÝáõÛÝ³Ï³Ý identique ÝáõÛݳϳݳóÝ»É identifier vt ÝáõÛݳϳݳóÝáÕ ¥ÝáõÛݳóÝáÕ¤ identificatoire



même moi; ݳ ÇÝÓ ~ ï»ëÝ»É ãÇ áõ½áõÙ il ne veut même pas me voir; »ñϳñ ³ÙÇëÝ»ñ, ~ ¥³Ý·³Ù¤ ï³ñÇÝ»ñ de longs mois, voire des années ÝáõÛÝã³÷ autant (que); ï»°ë ÝáõÛÝù³Ý ÝáõÛÝå»ë ¥Ý³¨, ¿É¤ 1¤ aussi ¥Ñ³ëï³ï³Ï³ÝÇ ¹»åùáõÙ¤; non plus ¥ÅËï³Ï³ÝÇ ¹»åùáõÙ¤; »ë ~ ѳٳӳÛÝ »Ù moi aussi je suis d’accord; »ë ~ ѳٳӳÛÝ ã»Ù moi non plus je ne suis pas d’accord; ݳ ~ ¥Ý³ ¿É, ݳ¨ ݳ¤ lui (elle) aussi 2¤ également ¥Ýٳݳå»ë¤ ÝáõÛÝåÇëÇ pareil,le, semblable, tel,le ÝáõÛÝáõÃÛáõÝ ¥ÝáõÛݳϳÝáõÃÛáõݤ identité f ÝáõÛÝù³Ý autant de ¥ÝáõÛÝ ÃÇíÁ` ù³Ý³ÏÁ Ýß»Éáõ ѳٳñ¤; »ë ·Ý»óÇ ~ ·Çñù, áñù³Ý ï»ïñ j’ai acheté autant de livres que de cahiers ÝáõÛÝûñÇÝ³Ï semblable, pareil,le ÝáõÝã³Ïáõ ¥×³åáÝ³Ï³Ý Ù³ñï³½»Ýù` 704



ß³μ³ÃûñÛ³Ï samedi m de travail béné-



ϳ½Ùí³Í ßÕóÛáí ϳ٠å³ñ³Ýáí Çñ³ñ Ùdzó³Í »ñÏáõ ÷³Ûï³ÓáÕÇó¤ nunchaku m ÝáõÝáõý³ñ ï»°ë çñ³ßáõß³Ý Ýáõß amande f; ~áí ϳñϳݹ³Ï gâteau m d’amandes Ýáõé grenade f; Ýé³Ý ·áõÛÝ` Ýéݳ·áõÛÝ grenat m, couleur f grenat Ýáõïñdz ï»°ë ׳Ñ׳ÏáõÕμ Ýáõñμ 1¤ fin,e; subtil,e; ~ ¹ÇÙ³·Í»ñ traits m pl fins; ~ ÉëáÕáõÃÛáõÝ ouïe f (oreille f) fine; ~ ¹ÇïáÕáõÃÛáõÝ remarque f subtile; ~ Ñáï³éáõÃÛáõÝ nez m fin 2¤ raffiné,e ¥ÑÕÏí³Í, ݳ¨` í³ñå»ï, ׳ñï³ñ¤; ~ ù³Õ³ù³í³ñáõÃÛáõÝ politesse f raffinée 3¤ délicat,e ¥ÝñμÇݤ 4¤ ~ ³ÏݳñÏ allusion f discrète



vole



ß³μÉáÝ ¥Ó¨³ÝÙáõߤ patron m, modèle m;



gabarit m; ÷Ëμ. cliché m, poncif m



¥Ï³ñÍñ³ïÇå¤ ß³·³Ý³Ï châtaigne f; marron m ¥Ù»Í` áõï»ÉÇ ~¤; Ëáñáí³Í ~ marron gril-



lé; ß³ù³ñ³å³ï ~ marron glacé ◊ Ïñ³ÏÇó ~Ý»ñ Ñ³Ý»É tirer les marrons du feu ß³·³Ý³Ï³·»ÕÓ Ï½ÙËë. prostate f; ~Ç μáñμáùáõÙ prostatite f; ~Ç ÑÇí³Ý¹áõÃÛ³Ùμ ï³é³åáÕ prostatique m ß³·³Ý³Ï³·»ÕÓ³ÛÇÝ prostatique ß³·³Ý³Ï³·áõÛÝ marron adj invar, brun,e; châtain adj m; ~ ÏáßÇÏÝ»ñ chaussures f pl marron; ~ Ù³½»ñ cheveux châtains; ~ Ù³½»ñáí ÏÇÝ femme f châtain ß³·³Ý³Ï³ëï³Ý châtaigneraie f ß³·³Ý³Ï³í³×³é marchand,e n de marrons ß³·³Ý³Ï»ÝÇ μëμ. châtaignier m; marronier m ¥Ù»Í` áõï»ÉÇ åïáõÕÝ»ñáí¤ ß³·ñ»Ý ï»°ë óÇé ß³É ¥áõë³Í³ÍÏáó¤ châle m ß³É³Ï dos m; ~Á ï³É charger vt sur le dos; ~Ý ³éÝ»É prendre sur le dos, prendre à l’épaule ß³É³Ï»É prendre vt sur le dos; ËëÏó. trimbaler vt ¥ù³ñß ï³É, ï³Ý»É¤ ߳ɻ ¥μñ¹Û³¤ de laine ß³Éí³ñ ï»°ë ï³μ³ï ß³Ë ß³ËÙ. échec m; ~ ѳÛï³ñ³ñ»É faire échec; ~ ¨ Ù³ï échec et mat ß³ËÙ³ï ¥ß³ËÙ³ï³Ë³Õ¤ échecs m pl; ~ Ë³Õ³É jouer aux échecs; ~Ç ï³Ëï³Ï échiquier m; ~Ç ù³ñ` ýÇ·áõñ pièce f; ~Ç ï³Ëï³ÏÇ í³Ý¹³Ï case f; ~Ç ³é³çÝáõÃÛáõÝ tournoi m d’échecs ß³ËÙ³ï³Ó¨ en échiquier, en quinconce; ~ ïÝÏí³Í ͳé»ñ arbres m pl plantés en échiquier (en quinconce) ß³ËÙ³ï³ÛÇÝ d’échecs; échiquéen,ne ¥~ ˳ÕÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤; ~ ù³ÛÉ coup m, trait m; ~ ·ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ littérature f échiquéenne ß³ËÙ³ï³ë»ñ amateur,-trice n d’échecs



Þ ß³μ³Ã 1¤ samedi m ¥~ ûñÁ¤; ~ ûñ»ñÁ` ³Ù»Ý ~ ûñ le samedi 2¤ semaine f ¥ÛáÃÝûñ۳Ϥ; ³ÝóÛ³É ~ la semaine



dernière; ѳçáñ¹ ~ la semaine prochaine; ³Ù»Ý ~ tous les huit jours, chaque semaine; »ñÏáõ ~Çó dans deux semaines, dans une quinzaine, au bout d’une quinzaine; Ù»Ï ~í³ ÁÝóóùáõÙ sous huit jours; ³ÙμáÕç Ù»Ï ~ une semaine entière 3¤ ÏñáÝ. ²í³· ~ la semaine Sainte ß³μ³Ã³Ã»ñà hebdomadaire m ß³μ³Ã³Ï³Ý hebdomadaire, de huit jours, d’une semaine ß³μ³Ã³Ùáõï 1¤ veille f de samedi ¥áõñμ³Ã ûñí³` ÉáõÛë ß³μ³Ã »ñ»Ïáݤ 2¤ début m de la semaine ¥ß³μ³Ãí³` ÛáÃÝûñÛ³ÏÇ ëÏǽμÁ¤ ß³μ³Ã³í³ñÓ ¥Ù»Ï ß³μ³Ãí³ ³ß˳ï³í³ñÓ¤ salaire m hebdomadaire ß³μ³Ã³í»ñç fin f de semaine; weekend m ß³μ³ÃûñÛ³ de samedi 705



motivation f



ß³ËÙ³ïÇëï joueur m d’échecs ß³Ñ1 profit m ¥û·áõï¤; bénéfice m; gain m ¥¹ñ³Ù³Ï³Ý û·áõï¤; avantage m;



߳ѳ¹»ï spéculateur,-trice n; affairiste n



intérêt m; Ï»Ýë³Ï³Ý ~»ñ intérêts vitaux; ³ÝÓÝ³Ï³Ý ~ intérêt personnel; Ç ~ en faveur de, à l’avantage de, au profit de ¥Ñû·áõï¤; Ç ~ áñ¨¿ Ù»ÏÇ au bénéfice de qn; ~»ñÇ ÁݹѳÝñáõÃÛáõÝ communauté f d’intérêts; Ù»ÏÇ ~»ñÇÝ ¹Çåã»É toucher aux intérêts de qn ß³Ñ2 ¥Ùdzå»ïÇ ïÇïÕáë` Ù³ëݳíáñ³å»ë Æñ³ÝáõÙ, å³ñëÇó ~¤ schah (chah) m ߳ѳμ³ÅÇÝ ïÝï·. dividende m; ~ ï³É` ëï³Ý³É donner, toucher des dividendes ߳ѳμ»ñ ï»°ë ß³Ñáõóμ»ñ ߳ѳμ»ñáõÃÛáõÝ ï»°ë ß³Ñáõóμ»ñáõ-



߳ѳ¹Çï³μ³ñ spéculativement; d’une



façon intéressée



߳ѳ¹Çï³Ï³Ý spéculatif,-ive; intéres-



sé,e; ~ Ýå³ï³ÏÝ»ñáí à des fins spéculatives; ~ ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ` μ³ñ»Ï³ÙáõÃÛáõÝ amitié f intéressée ߳ѳ¹Çï»É ¥ß³Ñ³ñϻɤ spéculer vi ߳ѳ¹Çïáñ»Ý ï»°ë ߳ѳ¹Çï³μ³ñ ߳ѳ¹ÇïáõÃÛáõÝ spéculation f, affairisme m ߳ѳÃáõÕà ﻰë ѳÕóÃáõÕà ߳ѳ˳ñ¹³Ë aigrefin m, chevalier m d’industrie, escroc m; ËëÏó. arnaqueur,-euse n ߳ѳ˳ñ¹³ËáõÃÛáõÝ spéculation f; affaire f louche; fraude f; escroquerie



ÃÛáõÝ ß³Ñ³·áñÍ³Ï³Ý d’exploitation f; ~`



f



߳ѳËݹÇñ mercantile; vénal,e; cupide ¥ÁÝã³ù³Õó¤ ߳ѳËݹñ³Ï³Ý mercantile ߳ѳËݹñáñ»Ý d’une façon mercantile ߳ѳËݹñáõÃÛáõÝ mercantilisme m; cupidité f ¥ÁÝã³ù³ÕóáõÃÛáõݤ ߳ѳËáõÙμ ¥ÉáμμǤ lobby m; ߳ѳ-



߳ѳ·áñÍÙ³Ý Í³Ëë»ñ frais m pl d’exploitation ߳ѳ·áñÍ»É 1¤ exploiter vt 2¤ opprimer vt ¥Ï»Õ»ù»É, ѳñëï³Ñ³ñ»É¤ ߳ѳ·áñÍ»ÉÇ exploitable ߳ѳ·áñÍáÕ exploiteur,-euse n; exploitant,e adj/n, utilisateur,-trice n ¥Ùß³ÏáÕ, û·ï³·áñÍáÕ¤ ߳ѳ·áñÍí»É être exploité,e; entrer en exploitation ¥ëÏë»É ~¤ ߳ѳ·áñÍáõÙ exploitation f; ߳ѳ·áñÍÙ³Ý Ñ³ÝÓÝ»É mettre en exploitation; ߳ѳ·áñÍÙ³Ý Ñ³ÝÓÝ»ÉÁ, ~Ý ëÏë»ÉÁ la mise en exploitation; ߳ѳ·áñÍÙ³Ý Í³Ëë»ñ frais m pl d’exploitation ߳ѳ·ñ·Çé intéressé,e, concerné,e; ~ ÏáÕÙ»ñ parties f pl intéressées (concernées); ~ ³ÝÓ intéressé,e n ߳ѳ·ñ·é»É intéresser vt, éveiller l’intérêt de qn ߳ѳ·ñ·éí³Í ï»°ë ߳ѳ·ñ·Çé ߳ѳ·ñ·éí³ÍáõÃÛáõÝ intéressement m, intérêt m ߳ѳ·ñ·éí»É s’intéresser à, prendre intérêt à ߳ѳ·ñ·éáõÃÛáõÝ ¥ß³Ñ³·ñ·éí³ÍáõÃÛáõݤ intérêt m, intéressement m;



ËÙμÇ ³Ý¹³Ù lobbyiste n; ߳ѳËÙμÇ ·áñÍáõÝ»áõÃÛáõÝ action f d’un lobby, lobbying m ߳ѳÙáÉ cupide, âpre au gain; vénal,e ߳ѳÙáɳμ³ñ d’une façon mercantile (vénale) ߳ѳÙáÉ³Ï³Ý cupide; mercantile; vénal,e ߳ѳÙáÉáõÃÛáõÝ cupidité f; vénalité f; mercantilisme m ߳ѳéáõ bénéficiaire n ߳ѳë»ñ avide, cupide, vénal,e, mercantile, intéressé,e ߳ѳëÇñáõÃÛáõÝ cupidité f, vénalité f, mercantilisme m ߳ѳëåñ³Ù ï»°ë é»Ñ³Ý ߳ѳí»ï rentable ¥»Ï³Ùï³μ»ñ¤, lucratif,-ive; profitable, avantageux,euse ¥ß³Ñ»Ï³Ý, Ó»éÝïáõ¤; ~ ¹³ñÓÝ»É rentabiliser vt; ~` Ó»éÝïáõ å³ÛÙ³ÝÝ»ñáí à des conditions avantageuses



706



߳ѳí»ïáñ»Ý avantageusement, avec



ß³Ñáõóٳë part f (fraction f) des



profit, avec bénéfice ߳ѳí»ïáõÃÛáõÝ rentabilité f ¥»Ï³Ùï³μ»ñáõÃÛáõݤ; avantages m pl, profit m, bénéfice m; rendement m ¥Ñ³ëáõóμ»ñáõÃÛáõݤ ߳ѳïáÏáë taux m de rentabilité ߳ѳñÏ»É ¥ß³Ñ³¹Çï»É¤ spéculer vi (sur qch); ~ ·Ý»ñÇ μ³ñÓñ³óÙ³Ý íñ³ spéculer sur la hausse ߳ѳñÏ»ÉÇ spéculatif,-ive ߳ѳñÏáÕ ¥ß³Ñ³ñÏáõ¤ spéculateur,trice n ߳ѳñÏáõÙ spéculation f ß³Ñ»É 1¤ gagner vt; ¹³ïÁ ~ gagner son procès; Å³Ù³Ý³Ï ~ gagner du temps; Ùñó³Ý³Ï ~ gagner un prix 2¤ bénéficier ¥û·ïí»É¤, tirer du profit ¥û·áõï ù³Õ»É¤ ß³Ñ»Ï³Ý avantageux,-euse ߳ѻϳÝáñ»Ý avantageusement ß³Ñ»Ý Ï»Ý¹μ. vautour m, épervier m ¥ë³Ïé, ×áõé³Ï¤ ß³ÑáÕ 1¤ gagnant,e adj/n; íÇ׳ϳ˳ÕÇ ~ Ãí»ñÁ les numéros gagnants du loto 2¤ gagneur,-euse n ¥~` ß³Ñ»É ëÇñáÕ ³ÝÓ¤ ß³Ñáùñ³Ù μëμ. clou m de girofle ß³Ñåñ³Ï μëμ. giroflée f ß³Ñáõóμ³ÅÇÝ ¥ß³ÑáõÃ³Ù³ë¤ dividende m ß³Ñáõóμ»ñ 1¤ rentable ¥»Ï³Ùï³μ»ñ¤; áã ~ non rentable; ~ ¹³ñÓÝ»É rentabiliser vt 2¤ bénéfique, d’un bon rapport ¥Ñ³ëáõóμ»ñ¤ 3¤ lucratif,ive, profitable; áã ~` ß³ÑáõÛà ãÑ»ï³åݹáÕ non lucratif,-ive; Ýí³½` ë³Ï³í ~ marginal,e; Ýí³½` ë³Ï³í ~ Ó»éݳñÏáõÃÛáõÝ entreprise f marginale ß³Ñáõóμ»ñ³óÝ»É ¥ß³Ñáõóμ»ñ³Ï³Ý³óݻɤ rentabiliser vt ß³Ñáõóμ»ñ³óáõÙ ¥ß³Ñáõóμ»ñ³Ï³Ý³óáõÙ¤ rentabilisation f ß³Ñáõóμ»ñáõÃÛáõÝ ¥»Ï³Ùï³μ»ñáõÃÛáõݤ rentabilité f; rendement m ¥Ñ³ëáõóμ»ñáõÃÛáõݤ ß³ÑáõóѳñÏ impôt m sur le(s) bénéfice(s); taxes f pl à la production



bénéfices



ß³Ñáõóã³÷ ¥»Ï³Ùï³ã³÷¤ taux m du



(de) profit



ß³ÑáõÙ gain m; lot m ¥íÇ׳ϳ˳ÕǤ;



Ù»Í` Ëáßáñ ~ le gros lot



ß³ÑáõÛà bénéfice m, profit m ¥û·áõï¤; gain m ¥¹ñ³Ù³Ï³Ý¤; ѳٳ˳éÝ ~



bénéfice (profit m) brut; ½áõï` Ù³ùáõñ ~ bénéfice net; Ù»Í ~ ëï³Ý³É réaliser de gros bénéfices; ~ ëï³Ý³É ¥û·áõï ù³Õ»É¤ bénéficier vi; ~ ãÑ»ï³åݹáÕ non lucratif,-ive ß³Õ ¥óáÕ¤ rosée f ß³Õ³ÃÕÃÇÏ confetti m ß³Õ³Ë gâchée f ¥ó»Ù»ÝïÇ, ·³çǤ; mélange f ¥Ë³éÝáõñ¹¤ ß³Õ³Ë»É gâcher vt, mélanger vt ¥ó»Ù»ÝïÁ, ·³çÁ¤; pétrir vt ¥ëÝݹ³ÙûñùÁ, ϳíÁ¤ ß³Õ³ËáõÙ gâchage m ¥ó»Ù»ÝïÇ, ·³çǤ; pétrissage m ¥ëÝݹ³ÙûñùǤ ß³Õ³Ïñ³ï ¥×³Ù³ñï³Ï, ß³éɳï³Ý¤ charlatan m ß³Õ³Ïñ³ï³Ï³Ý ¥ß³Õ³Ïñ³ïǤ de charlatan; charlatanesque ¥Ñ½í¹.¤ ß³Õ³Ïñ³ï³Ýù charlatanerie f, bavardage m ß³Õ³Ïñ³ï»É ¥×³Ù³ñï³Ï»É, ٻͳËáë»É¤ pérorer vi; papoter vi, palabrer vi ß³Õ³÷ foret m, vrille f, perceuse f ß³Õ³÷³Ñ³ëïáó ï»Ë. machine f à percer (à forer), perceuse f ß³Õ³÷»É ¥·³ÛÉÇÏáÝ»É, ͳϻɤ forer vt, percer vt ß³Õ³÷Çã 1. adj de forage 2. perceur m ¥ß³Õ³÷áÕ ·áñÍÇù¤ ß³Õ³÷áõÙ forage m, perçage m ß³Õ·³Ù navet m, rave f ß³Õ»É ¥ß³Õ ï³É¤ éparpiller vt, répandre vt



ß³ÕÇÏ gouttelette f de rosée ß³Õϳå ùñÏÝ. conjonction f; ѳٳ¹³-



ë³Ï³Ý ~ conjonction de coordination; ëïáñ³¹³ë³Ï³Ý ~ conjonction de subordination ß³Õϳå³Ï³Ý ùñÏÝ. conjonctif,-ive ß³Õϳå»É conjoindre vt, joindre vt; attacher vt 707



chemisette f ¥Ï³ñ× Ã¨»ñáí¤ 2¤ combinaison f ¥Ï³Ý³Ýó¤ 3¤ couverture f ¥·ñùÇ ¨ ³ÛÉݤ 4¤ couronne f ¥³ï³ÙÇ Ù»ï³Õ³ß³åÇϤ 5¤ enveloppe f ¥å³ï۳ݤ ß³åϳ·áñÍ¥áõÑǤ chemisier,-ière n ß³åϳ·áñÍáõÃÛáõÝ chemiserie f ß³åϳí³×³é chemisier,-ière n ߳鳷áõÛÝ ¥³É ϳñÙñ³·áõÛݤ vermeil,le ¥ï»°ë ݳ¨ μáëáñ³·áõÛݤ ߳鳷áõÝ»É ¥ßÇÏÝ»É, ϳñÙñ»É¤ devenir vi vermeil, devenir vi tout rouge, s’empourprer ß³é³ã ï»°ë ß³é³ãÛáõÝ ß³é³ã»É faire du fracas; gronder vi, tonner vi ¥³ÙåñáåÇ` Ãݹ³ÝáÃÇ Ù³ëÇݤ ß³é³ãÛáõÝ fracas m; grondement m ¥³ÙåñáåÇ, Ãݹ³ÝáÃǤ ß³é³ãáõÝ qui gronde ß³é³íÇÕ 1¤ »ñÏñã. rayon m 2¤ ÷Ëμ. descendant,e n ¥ë»ñáõݹ, ųé³Ý·¤ ß³é³íÇÕ³ÛÇÝ radial,e; radiaire ß³éɳï³Ý ï»°ë ׳ٳñï³Ï, ß³Õ³Ï-



ß³ÕϳåáõÙ ligature f, enchaînement m;



attachement m ß³Õáï couvert,e de rosée ß³Õí³Íù mélange m pétri; pétrissage m ß³Õ ï³É ¥ß³Õ»É¤ répandre vt, éparpiller vt



ß³Ù³Ù ¥³Ýáõß³Ñáï ë»ËÇ ï»ë³Ï¤ μëμ.



melon m musqué



ß³Ùμ roseau m ß³Ùμáõï cannaie f ¥»Õ»·Ýáõï¤ ß³Ùå³ÛÝ champagne m ß³Ùå³ÛݳóÝ»É champagniser vt ß³Ùå³ÛݳóáõÙ ¥·ÇÝáõ¤ champagnisa-



tion f



ß³ÙåÇÝÛáÝ ï»°ë ³·³ñÇÏáÝ ß³ÙåáõÝ ï»°ë û׳é³Ñ»ÕáõÏ ß³Ù÷ñ»É ¥ß³Ù÷áõñÇ íñ³ ³Ýóϳóݻɤ



embrocher vt, mettre à la broche



ß³Ù÷áõñ broche f, brochette f ¥÷áùñ¤ ß³Ýà foudre f ◊ ~ áõ ϳÛÍ³Ï ³ñӳϻÉ



jeter feu et flammes



ß³Ýóѳñ foudroyé,e ß³Ýóѳñ»É foudroyer vt; ÷Ëμ. matraquer vt ¥³å߳ѳñ ³Ý»É¤; é»ëïáñ³Ý, áñ ß³ÝóѳñáõÙ ¿ ¥·Ý»ñáí¤



ñ³ï ß³éɳï³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ׳ٳñï³ÏáõÃÛáõÝ, ß³Õ³Ïñ³ï³Ýù ß³ëëÇ ï»°ë ³Ùñ³ßñç³Ý³Ï, ѻݳë³ñù ß³íÇÕ sentier m, trace f, piste f; ÷Ëμ.



restaurant m qui matraque ß³ÝóѳñáÕ ¥ß³ÝóѳñÇ㤠foudroyant,e ß³Ýóѳñí»É être foudroyé,e ß³ÝóѳñáõÃÛáõÝ, ß³ÝóѳñáõÙ foudroiement m; ÷Ëμ. coup m de foudre ß³Ýóñ·»É paratonnerre m ß³ÝÏñ ¥í»Ý»ñ³Ï³Ý ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõݤ μÅßÏ. chancre m ß³Ýë ï»°ë ѳí³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, ݳ˳-



chemin m, voie f 1¤ beaucoup (de); plusieurs, nombre de ¥ÙÇ ß³ñù, μ³½Ù³ÃÇí¤; gros; ~ Ù³ñ¹ÇÏ` ß³ï»ñÁ beaucoup de gens, nombre de gens; ~ μ³Ý beaucoup de choses; ~ Å³Ù³Ý³Ï ËÉ»É prendre beaucoup de temps; ¹³ ~ Å³Ù³Ý³Ï ÏËÉÇ cela prendra beaucoup de temps; ~ ï³ñÇÝ»ñ plusieurs années f pl; ~ í³ëï³Ï»É gagner gros; ~ óÝÏ ³ñŻݳÉ` Ýëï»É coûter gros 2¤ très, bien ¥³Í³Ï³ÝÇ ¨ Ù³Ïμ³ÛÇ Ñ»ï¤; beaucoup ¥μ³ÛÇ Ñ»ï¤; ~ ·áÑ très content,e, bien content,e; ~ ³ñ³· très vite; ~ ëÇñ»É aimer beaucoup; ~ ³é³ç ¥áñ¨¿ μ³ÝÇó¤ bien avant (qch); ~ ùÇã ¥ã³÷Ç` ù³Ý³ÏÇ Ù³ëÇݤ un (tout) petit peu; ~ μ³Ý »ù ëï³ÝÓÝáõÙ` í»ñóÝáõÙ Ó»½ íñ³



ß³ï



¹ñÛ³É ß³Ýë³ï³Ï ~ ³Ý»É faire crever comme



un chien; ~ ÉÇÝ»É crever comme un chien ß³ÝëáÝÛ» chansonnier m ß³Ýï³Å ï»°ë ëå³éݳÝù, ݻݷ³ßáñ-



ÃáõÃÛáõÝ ß³Ýï³ÅÇëï ï»°ë ݻݷ³ßáñà ߳ßÏÇ ï»°ë ¹³Ù³Ë³Õ ß³ã»É cliqueter vi ß³ã»óÝ»É faire cliqueter; brandir vt ¥½»ÝùÁ û¹áõÙ¤ ß³ãÛáõÝ cliquetis m ß³åÇÏ 1¤ chemise f ¥í»ñݳ߳åÇϤ, 708



vous vous engagez beaucoup



ß³ñ³¹ñ»É exposer vt; rédiger vt ¥·ñ³íáñ ~` ϳ½Ù»É¤ ß³ñ³¹ñáõÃÛáõÝ composition f; narration f; rédaction f ¥¹åñáó³Ï³Ý¤; dissertation f ¥μ³ñÓñ ¹³ë³ñ³ÝÝ»ñÇ



ß³ï³Ëáë bavard,e adj/n; parleur,-euse n ¥×áéáÙ³μ³Ý¤; babillard,e adj/n ¥ã³ã³Ý³Ï¤; moulin m à parole ¥¹³ñÓ.¤ ß³ï³Ëáë»É bavarder vi; ³ÝÁݹѳï ~`



³ß³Ï»ñïÝ»ñÇ ¨ áõë³ÝáÕÝ»ñÇ ÏáÕÙÇó ·ñí³Í¤ ß³ñ³Ï³Ý ÏñáÝ. cantique f, hymne f ß³ñ³Ï³ñ·³ÛÇÝ É»½íμ. syntagmatique ß³ñ³Ïó»É ï»°ë ѳñ³Ïó»É, ÙdzÏó»É ß³ñ³Ñ³ñ»É ùñÏÝ. juxtaposer vt ß³ñ³Ñ³ñáõÃÛáõÝ ùñÏÝ. juxtaposition f ß³ñ³ÑÛáõë³Ï³Ý ùñÏÝ. syntaxique ß³ñ³ÑÛáõëáñ»Ý ùñÏÝ. syntaxiquement ß³ñ³ÑÛáõëáõÃÛáõÝ ùñÏÝ. syntaxe f ß³ñ³ÛÇÝ é³½Ù. ~ ͳé³ÛáõÃÛáõÝ service m armé; service m effectif dans les troupes ß³ñ³Ý file f, suite f ¥ß³ñù¤; ~ -~ en file ß³ñ³Ý»É échelonner vt ß³ñ³Ýó défilé m ß³ñ³Ýó»É ¥ß³ñ³ëÛáõÝáí ³ÝóÝ»É, ïáÕ³Ýó»É¤ défiler vi ß³ñ³ëÛáõÝ colonne f; óáõó³ñ³ñÝ»ñÇ ~ colonne de manifestants ß³ñ³ñï³¹ñ³Ýù articles m pl de série ß³ñ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ ¥ë»ñÇ³Ï³Ý ³ñï³¹ñáõÃÛáõݤ production f en série ß³ñ³ó³Ý ·ïÝï. en lignes ß³ñ³ó³Ýù ·ïÝï. semis m en lignes ß³ñ»É 1¤ ranger vt ¥¹³ë³íáñ»É¤; ·ñù»ñÁ ·ñ³å³Ñ³ñ³ÝáõÙ ~ ranger les livres dans la bibliothèque 2¤ aligner vt ¥Ù»Ï ·ÍÇ íñ³¤ 3¤ ïå·ñ. composer vt 4¤ enfiler vt ¥Ã»ÉÇ íñ³¤ ß³ñÅ ï»°ë ͳÕñ³Ýϳñ, ϳï³Ï³Ýϳñ, ݳ¨` ͳÕñ³ÝϳñãáõÃÛáõÝ ß³ñųμ³ÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. cinétique f ß³ñųμáõÅáõÃÛáõÝ ¥Ù³ñ½³μáõÅáõÃÛáõݤ μÅßÏ. kinésithérapie f ß³ñųμáõÛÅ ¥Ù³ñ½³μáõÛŤ μÅßÏ. kinésithérapeute n ß³ñų·Çñ ¥»ñÏñ³ß³ñų·Çñ, ë»ÛëÙá·ñ³ý¤ sismographe m ß³ñų¹³ñÙ³ÝáõÙ ï»°ë ß³ñųμáõÅáõ-



Ëáë»É bavarder sans arrêt ß³ï³ËáëáõÃÛáõÝ bavardage m ¥¹³ï³ñϳËáëáõÃÛáõݤ ß³ï³Ï»ñ ¥áñÏñ³Ùáɤ glouton,ne adj/m, vorace adj/n, gourmand,e ß³ï³Ï»ñáõÃÛáõÝ ¥áñÏñ³ÙáÉáõÃÛáõݤ gloutonnerie f, voracité f, gourmandise f; ËëÏó. grande bouffe f ¥ËÅéáõÙ, ËÅéáó¤ ß³ï³Ý³É augmenter vi, s’augmenter; se multiplier ¥μ³½Ù³Ý³É, μ³½Ù³å³ïÏí»É¤ ß³ï³óÝ»É augmenter vt ¥³í»É³óݻɤ, multiplier vt ¥μ³½Ù³å³ïϻɤ ß³ï³óáõÙ augmentation f ¥³í»É³óáõÙ¤; accroissement m ¥³×¤; prolifération f ¥μ³½Ù³óáõÙ¤ ß³ïíáñ nombreux,-euse ß³ïñí³Ý jet m d’eau, fontaine f ß³ïñí³Ý»É jaillir vi ß³ïñí³ÝáõÙ jaillisement m; çñÇ ~ jaillissement d’eau ß³ïáõÃÛáõÝ ¥μ³½ÙáõÃÛáõÝ, μ³½Ù³ÃíáõÃÛáõݤ quantité f, multitude f; abondance f ¥³é³ïáõÃÛáõݤ ß³ñ³¹ ï»°ë μ³é³Ñ³Ý»ÉáõÏ, í³ÝÏ³Ë³Õ ß³ñ³¹³ë³ÛÇÝ ùñÏÝ. syntactique ß³ñ³¹³ë»É disposer vt par ordre, ran-



ger vt



ß³ñ³¹³ëáõÃÛáõÝ ùñÏÝ. ordre m des



mots; áõÕÇÕ ~ ordre direct (des mots); ³½³ï ~ ordre libre (des mots); ßñçáõÝ ~ ordre inverse (des mots) ß³ñ³¹ñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ narratologie f ß³ñ³¹ñ³Ýù 1¤ exposé m; ѳٳéáï ~ résumé m 2¤ narration f ¥~Ç ÝÛáõÃÁ, å³ïÙáõÃÛáõÝ, å³ïÙ»ÉÁ¤ 3¤ libellé m ¥ï»ùëïÇ ß³ñ³¹ñáõÙ` Ó¨³Ï»ñåáõÙ¤ 4¤ traité m ¥·Çï³Ï³Ý, ÷ÇÉÇëá÷³Û³Ï³Ý áñ¨¿ ËݹñÇ ùÝÝáõÃÛ³ÝÁ ÝíÇñí³Í¤



ÃÛáõÝ ß³ñųϳ½Ù »ñÏÃÕ. convoi m, train m ¥·Ý³óù¤ ß³ñÅ³Ï³Ý mobile; mobilier,-ière; ~ 709



·áõÛù biens m pl mobiliers (meubles); ~ ·áõÛùÇ í³×³éù vente f mobilière; ~ ϳÙáõñç pont m mobile, pont-levis m; ~ ¿É»Ïïñ³Ï³Û³Ý groupe m électrogène ß³ñųϳÝáõÃÛáõÝ mobilité f ß³ñųѳۻÉÇ psyché f ß³ñųÝÇí ¥ïáõñμÇݤ turbine f ß³ñųÝù ¥ß³ñÅÙáõÝù¤ 1¤ geste m; ~áí Ëáë»É gesticuler vi; ~áí Ëáë»ÉÁ gesticulation f 2¤ gestualité f ¥ß³ñÅáõÙÝ»ñÇ Ñ³Ù³Ï³ñ·` ³ÙμáÕçáõÃÛáõݤ ß³ñųéÇà motif m; raison f ¥ÑÇÙù¤; ÝáõÛÝ ~áí pour la même raison ß³ñųë³Ý¹áõÕù ¥¿É»Ïïñ³Ï³Ý, ¿ëϳɳïáñ¤ escalier m roulant (mécanique), escalator m ß³ñųí³ñ ï»°ë í³ñáñ¹ ß³ñų÷áÏ ï»Ë. courroie f de transmission ß³ñÅ»É remuer vt ¥ï»ÕÇó ß³ñÅ»É, ï³ñáõμ»ñ»É¤; mouvoir vt; déplacer vt ¥ï»Õ³ß³ñŻɤ ß³ñÅÁÝóó dynamique f ¥½³ñ·³óÙ³Ý ÁÝóóù, ¹ÇݳÙÇϳ¤; déroulement m ¥ÁÝóóù¤ ß³ñÅÁÝóó³ÛÇÝ ¥¹ÇݳÙÇϤ dynamique ß³ñÅÇã 1. moteur m; Ý»ñùÇÝ ³ÛñÙ³Ý ~ moteur à combustion interne; ѳí»ñÅ³Ï³Ý ~ perpetuum mobile m; ~Ç Ñ½áñáõÃÛáõÝ puissance f du moteur; ~Á ³ß˳ï»óÝ»É` ·áñÍÇ ¹Ý»É mettre le moteur en marche; ~Ý ³Ýç³ï»É arrêter le moteur; ~Á ϳݷ ³é³í` Éé»ó le moteur a calé 2. adj moteur,-trice; ~ áõÅ force f motrice ß³ñÅÇã³·»ï ¥ß³ñÅÇãÝ»ñÇ Ù³ëݳ·»ï¤ motoriste m ß³ñÅÇã³ÛÇÝ à moteur, muni,e d’un moteur ¥ß³ñÅÇã áõÝ»óáÕ, ß³ñÅÇãáí ûÅïí³Í¤ ß³ñÅí³Íù geste m ¥ß³ñÅáõÙ¤, gesticulation f ¥ß³ñÅáõÓ¨, ß³ñÅáõÙÝ»ñ¤ ß³ñÅí»É 1¤ remuer vi, bouger vi ¥ï»ÕÇó ~¤; ãß³ñÅí»°ù ne bougez pas 2¤ se déplacer ¥ï»Õ³ß³ñÅí»É¤; ëɳùÁ ß³ñÅíáõÙ ¿` ï»Õ³ß³ñÅíáõÙ ¿ Ãí³-



óáõÛóÇ íñ³ l’aiguille se déplace sur le cadran 3¤ avancer vi ¥³é³ç ~¤ 4¤ démarrer vi ¥³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ Ù³ëÇݤ 5¤ côtoyer vt ¥»ñϳñáõÃÛ³Ùμ` ÏáÕùáí ~¤ 6¤ se remuer ¥ß³ñÅáõÙÝ»ñ ³Ý»É¤ 7¤ ³ï³ÙÁ ß³ñÅíáõÙ ¿ la dent branle (bouge) ß³ñÅíáÕ mobile; branlant,e ¥Ë³Ëáõï¤; ~ ³ï³Ù dent f qui bouge (qui se déchausse) ß³ñÅáõÓ¨ ¥å³Ñí³Íù¤ manière f; í³ï ~ mauvaises manières f pl ß³ñÅáõÙ 1¤ mouvement m; marche f ¥»ñä; ÏïñáõÏ ~ mouvement brusque; ÷áÕáó³ÛÇÝ ~ ¥÷á˳¹ñ³ÙÇçáóÝ»ñÇ, »ñè»ÏáõÃ۳ݤ trafic m; ѳí»ñÅ³Ï³Ý ~ mouvement perpétuel; ß³ñÅÙ³Ý Ù»ç ¹Ý»É mettre en marche (en mouvement) 2¤ Ó»éùÇ ~Ý»ñ gesticulation f ß³ñÅáõÝ remuant,e, ~ »ñ»Ë³ un enfant remuant ß³ñÅáõÝ³Ï mobile; manœuvrable ß³ñÅáõݳÏáõÃÛáõÝ mobilité f; manœuvrabilité f ß³ñÅáõÝáõÃÛáõÝ mobilité f; vivacité f ¥³ßËáõÅáõÃÛáõÝ` Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇݤ ß³ñí³Íù ïå·ñ. composition f; ßÇÝ. ù³ñ» ~ maçonnerie f ß³ñí»É se ranger, s’aligner ¥Ù»Ï ·ÍÇ íñ³¤ ß³ñí»ß³ñ³Ý à la file, à la queue leu leu, en file indienne ß³ñáõÛà ɻ½íμ. syntagme m ß³ñáõÛóÛÇÝ syntagmatique ß³ñáõÝ³Ï sans cesse; Ýñ³Ýù ~ íÇ×áõÙ »Ý ils se disputent sans cesse ß³ñáõݳϳμ³ñ 1¤ continuellement, en continu ¥³ÝÁݹٻç, ³é³Ýó ÁݹÙÇçáõÙǤ 2¤ constamment ¥Ùßï³å»ë¤ ß³ñáõÝ³Ï³Ï³Ý continuel,le; continu,e ¥ß³ñáõݳÏíáÕ¤, ininterrompu,e ¥ãÁݹѳïíáÕ¤; incessant,e ¥³Ý¹³¹³ñ¤ ß³ñáõݳϳϳÝáõÃÛáõÝ ¥³ÝÁݹÙÇçáõÃÛáõݤ continuité f; pérennité f ¥»ñϳñ³ï¨áõÃÛáõݤ ß³ñáõÝ³Ï»É continuer vt, suivre vt, poursuivre vt ¥Ñ»ï¨»É¤; ׳ݳå³ñ710



ÑÁ ~ poursuivre la route; ³í³Ý¹áõÛÃÁ ~ suivre une tradition; áõëáõÙÁ ~ continuer ses études ß³ñáõݳϻÉÇ à suivre ß³ñáõݳÏáÕ ¥Ñ³çáñ¹¤ continuateur,trice n ¥·áñÍÁ ~¤ ß³ñáõݳÏí»É continuer vi; durer vi ¥ï¨»É¤; se poursuivre; ïáÝÁ ß³ñáõݳÏíáõÙ ¿ la fête continue; ³ß˳ï³ÝùÁ ß³ñáõݳÏíáõÙ ¿ le travail se poursuit; Ýñ³Ýó ½ñáõÛóÁ ¹»é ß³ñáõݳÏíáõÙ ¿ leur conversation dure encore ß³ñáõݳÏíáÕ ¥³ÝÁݹٻç, ß³ñáõݳϳϳݤ continu,e ß³ñáõݳÏáõÃÛáõÝ suite f ¥¹»åù»ñÇ, å³ïÙí³ÍùÇ ¨ ³ÛÉݤ; continuation f ¥ß³ñáõݳÏí»ÉÁ¤; ѳçáÕ ß³ñáõݳÏáõÃÛá°õÝ ¥ß³ñáõݳϻ°ù ÝáõÛÝ á·áí¤ bonne continuation ß³ñáõݳÏáõÙ ¥ß³ñáõݳϻÉÁ¤ continuation f; poursuite f; μ³ñ»Ï³ÙáõÃÛ³Ý ~ continuation d’une amitié; ³ß˳ï³ÝùÇ ~ ¥³ß˳ï³ÝùÁ ß³ñáõݳϻÉÁ¤ poursuite du travail; μ³Ý³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ ¥μ³Ý³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñÁ ß³ñáõݳϻÉÁ¤ poursuite des négociations ß³ñù 1¤ rang m; rangée f; å³ñï»ñÇ »ñÏñáñ¹ ~áõÙ au deuxième rang d’orchestre; »ñ»ù ~ ͳé trois rangées d’arbres; ~ Ï³Ý·Ý»É se mettre en rang, se ranger 2¤ série f ¥Ñ³çáñ¹³Ï³Ý ~¤; ûñÇݳÏÝ»ñÇ ~ série d’exemples; É»½íμ. ÑáÙ³Ýß³ÛÇÝ` ѳϳÝß³ÛÇÝ ~ série synonymique, antonymique 3¤ suite f, É»½íμ. séquence f ¥Ñ³çáñ¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, ßÕó¤ 4¤ file f ¥»ñϳñ ~, ß³ñ³Ý¤, ËëÏó. kyrielle f; ~áí` ß³ñ³Ý-ß³ñ³Ý en file, à la file 5¤ ~ ÙïÝ»É` ߳ѳ·áñÍÙ³Ý Ñ³ÝÓÝí»É être mis,e en exploitation ß³ñù³ÛÇÝ 1. adj simple, ordinaire ¥ëáíáñ³Ï³Ý¤ 2. é³½Ù. soldat m, troupier m ¥½ÇÝíáñ¤ ß³ñù³ó³Ý ·ïÝï. semoir m en lignes ß³÷ÛáõÕ³ ¥Ã³Ýϳ·ÇÝ ù³ñ¤ saphir m ß³÷ñ³Ï ¥Í³ÕÏÇ åë³Ï¤ corolle f



ß³ù³ñ sucre m; ~Ç ·áñͳñ³Ý raffi-



nerie f de sucre, sucrerie f; ׳Ïݹ»ÕÇ` ß³ù³ñ»Õ»·Ç ~ sucre de betterave, de canne; ~ ÉóÝ»É` ù³Õóñ³óÝ»É sucrer vt; ~Ç ÷áßÇ sucre en poudre; Ïïáñ ~ sucre en morceaux; ÙÇ Ïïáñ ~ un morceau de sucre ◊ ~Á ß³Ý μ»ñ³ÝÁ c’est donner de la confiture aux cochons ß³ù³ñ³·áñÍ ¥ß³ù³ñ ³ñï³¹ñáÕ¤ fabricant m de sucre ß³ù³ñ³·áñͳñ³Ý sucrerie f, raffinerie f ß³ù³ñ³·áñÍáõÃÛáõÝ ¥ß³ù³ñÇ ³ñï³¹ñáõÃÛáõݤ industrie f du sucre ß³ù³ñ³Ëï μÅßÏ. diabète m ß³ù³ñ³Ëï³μ³Ý diabétologue n ß³ù³ñ³Ëï³μ³ÝáõÃÛáõÝ diabétologie f ß³ù³ñ³Ëï³ÛÇÝ diabétique ß³ù³ñ³Ëï³íáñ ¥ß³ù³ñ³Ëïáí ï³é³åáÕ¤ diabétique n ß³ù³ñ³Í ¥ß³ù³ñ³å³ïí³Í¤ confit,e; ~ Ùñ·»ñ fruits m pl confits ß³ù³ñ³Ï³É»É se candir ß³ù³ñ³Ñ³Ù ¥ù³Õóñ¤ sucré,e ß³ù³ñ³Ñ³ï dragée f ß³ù³ñ³Ù³Ý sucrier m ß³ù³ñ³ÙǽáõÃÛáõÝ glycosurie f ß³ù³ñ³ÛÇÝ de sucre, à sucre ¥ß³ù³ñáí¤ ß³ù³ñ³Ý³É se transformer en sucre ß³ù³ñ³Ýáõß praline f ß³ù³ñ³ã³÷ saccharimètre m ß³ù³ñ³ã³÷³Ï³Ý saccharimétrique ß³ù³ñ³ã³÷áõÃÛáõÝ saccharimétrie f ß³ù³ñ³çáõñ eau f sucrée ß³ù³ñ³í³½ sucre m cristallisé, sucre m semoule ß³ù³ñ³í³×³é marchand,e n de sucre ß³ù³ñ³ïáõ÷ bonbonnière f ß³ù³ñ³óÝ»É ùÇÙ. saccharifier vt, transformer vt en sucre (en glucose) ß³ù³ñ³óáõÙ ùÇÙ. saccharification f, transformation en sucre (en glucose) ß³ù³ñ³÷áßÇ sucre m en poudre ß³ù³ñ»É sucrer vt ß³ù³ñ»Õ»· μëμ. canne f à sucre ß³ù³ñ»Õ»Ý ¥ù³Õóñ³í»ÝÇù¤ sucrerie f, friandise f 711



déviance f ¥Ñ³ë³ñ³Ï³ÛÝáñ»Ý ÁݹáõÝí³Í ϳÝáÝÝ»ñÇó¤ 6¤ anomalie f ¥³ÝϳÝáÝáõÃÛáõݤ 7¤ é³½Ù. diversion f ¥ÃßݳÙáõ áõß³¹ñáõÃÛáõÝÁ ߻ջÉÁ¤ 8¤ ~ ϳï³ñ»É ¥»ÉáõÛÃÇ` ׳éÇ ¨ ³ÛÉÝÇ ÁÝóóùáõÙ¤ ouvrir une parenthèse ߻٥ù¤ seuil m ¥Ý³¨` ÷Ëμ. ë³Ñٳݤ ß»ÛË sheik m ß»Ý 1. adj 1¤ habité,e ¥μݳϳí³ÛñÇ Ù³ëÇݤ 2¤ bien aménagé,e ¥μ³ñ»Ï³ñ·¤ 3¤ aisé,e ¥áõݨáñ, μ³ñ»Ï»óÇÏ, ³é³ï¤ 2. village m, localité f, habitation f ß»Ý³Ý³É 1¤ devenir aisé,e; devenir riche 2¤ se peupler ¥Ù³ñ¹Ï³Ýóáí Éóí»É¤ 3¤ être aménagé,e ¥μ³ñ»Ï³ñ·í»É¤ ߻ݳóÝ»É 1¤ rendre aisé,e (riche) 2¤ aménager vt ¥μ³ñ»Ï³ñ·»É¤ 3¤ peupler vt ¥Ù³ñ¹Ï³Ýóáí Éóݻɤ ߻ݳóáõÙ ¥μ³ñ»Ï³ñ·áõÙ¤ aménagement



ß³ù³ñÇÏ ¥å³ëï»Õ, áñ ÷á˳ñÇÝáõÙ ¿ ß³ù³ñÇݤ sucrette f ß³ù³ñÏáïñÇã pince f à sucre ß³ù³ñáï sucré,e ß³ù³ñáï»É sucrer vt ß³ùÇÉ ¥μÉóϤ μëμ. cotylédon m ß»½ÉáÝ· ï»°ë ÝÝç³Ãáé, å³éϻɳÃáé ß»Ï ¥ßÇϳѻñ¤ blond,e adj/n, châtain



clair adj invar



ß»ÏÉÇÏ châtain clair adj invar ß»Õ oblique, penché,e, incliné,e ¥Ã»ù¤; ~



³ãù»ñ yeux m pl obliques (bridés); ~ ѳ۳óù regard m oblique; ~` Ë»Ã Ý³Û»É regarder vt de travers ߻ճ·Çñ ï»°ë ßÕ³·Çñ ߻ճÏÇ obliquement, en biais; ÷áÕáóÁ ~ ³ÝóÝ»É traverser la rue en biais ߻ճÝÏÛáõÝ en losange, de losange, rhombique, rhomboïdal,e ߻ճÝÏÛáõݳÝÇëï »ñÏñã. rhomboèdre m ߻ճÝÏÛáõÝÇ Ù³Ã. losange m ߻ճã bigle, louche ߻ճï³é italique m; ~áí ³é³ÝÓݳóÝ»É` Áݹ·Í»É mettre en italique ß»Õμ lame f ß»Õ»É détourner vt ¥ÁÝóóùÁ ÷á˻ɤ; dévier vt, écarter vt ¥Ñ»é³óݻɤ; décliner vt, infléchir vt ¥Ïáñ³óÝ»É, Íé»É, ûù»É¤; áõß³¹ñáõÃÛáõÝÁ ~ détourner l’attention ß»Õç tas m, amas m, monceau m ß»Õç³ÏáõÛï entassement m ß»Õç»É entasser vt, amonceler vt ß»Õí³Í Ñá·μ. ¥áõÕ»ÕÇ ýáõÝÏóÇáÝ³É ß»ÕáõÙÝ»ñ áõÝ»óáÕ ³ÝÓ¤ latéralisé,e; ~ ³ÝÓ ¥Ù³ñ¹, áñÁ ãÇ Ñ»ï¨áõÙ ÏÛ³ÝùÇ ëáíáñ³Ï³Ý` ÁݹáõÝí³Í ϳÝáÝÝ»ñÇݤ décalé,e n ß»Õí»É se détourner, s’écarter (de qch), dévier vi; s’éloigner ¥Ñ»é³Ý³É` ÝÛáõÃÇó, ûٳÛÇó¤ ß»ÕáõÃÛáõÝ obliquité f; ³ñ¨Ç ׳鳷³ÛÃÝ»ñÇ ~Á l’obliquité des rayons solaires ß»ÕáõÙ 1¤ écart m; déviation f, divergence f, dérive f ¥ËáïáñáõÙ¤ 2¤ disgression f ¥Ã»Ù³ÛÇó¤ 3¤ dérogation f à qch ¥Ï³ÝáÝÝ»ñÇó, å³Ûٳݳ·ñÇó¤ 4¤ déclinaison f ¥Ù³·ÝÇë³Ï³Ý¤ 5¤



m



ß»ÝßáÕ radieux,-euse, rayonnant,e ß»ÝáõÃÛáõÝ bien-être m ¥μ³ñ»Ï»óáõÃÛáõÝ, μ³ñûñáõÃÛáõݤ; prospérité f ¥μ³ñ·³í³×áõÙ¤ ß»Ýù édifice m, bâtiment m, immeuble m ¥Ï³éáõÛó¤; μ³½Ù³Ñ³ñÏ ~ bâtiment



(édifice, immeuble) à plusieurs étages; ¹»ëå³Ý³ï³Ý ~»ñÁ` ßÇÝáõÃÛáõÝÝ»ñÁ les locaux de l’ambassade ß»ßï accent m; ~ ¹Ý»É, ß»ßï³¹ñ»É accentuer vt; ~Ý ÁÝÏÝáõÙ ¿ ... íñ³ l’accent porte sur ...; ëáõñ` μáõà ~ accent aigu, grave; ~Á ¹Ý»É ÙÇ μ³ÝÇ íñ³ porter l’accent sur qch; ÑÝã. í»ñçݳѳñ ~ accent oxyton ß»ßï³¹ñ³Ï³Ý accentuel,le ß»ßï³¹ñ»É ¥ß»ßï»É, Áݹ·Í»É¤ accentuer vt



ß»ßï³¹ñáõÃÛáõÝ, ß»ßï³¹ñáõÙ 1¤ accentuation f ¥ß»ßï³¹ñáõÃÛ³Ý Ï³ÝáÝÝ»ñ¤; ß»ßï³¹ñáõÃÛ³Ý ë˳ÉÝ»ñ fautes f pl d’accentuation 2¤ accent m;



ûï³ñ ~ accent étranger



ß»ßï³ÏÇ brusque ¥Ñ³ÝϳñͳÏÇ, ³Ýëå³ë»ÉǤ; ç»ñÙ³ëïÇ׳ÝÇ ~ ÷á712



÷áËáõÃÛáõÝ changement m brusque de température ß»ßï³ÏÇáñ»Ý 1¤ d’une manière brusque, brusquement 2¤ impétueusement, précipitamment ¥ÏïñáõÏ, Ùdzݷ³ÙÇó¤ ß»ßï³ÏÇñ ¥ß»ßïí³Í¤ ÑÝã. tonique; accentué,e ß»ßï³ÛÇÝ accentuel,le ß»ßï³ß³ñÅ »ñÅßï., É»íμ. syncope f ß»ßï³÷áËáõÃÛáõÝ É»½íμ. déplacement m de l’accent, métatonie f ß»ßï»É accentuer vt; ÷Ëμ. souligner vt, mettre l’accent sur ¥Áݹ·Í»É¤ ß»ßïí³Í accentué,e ß»ßïáõÙ accentuation f; ÷Ëμ. soulignement m ¥Áݹ·ÍáõÙ¤ ß»ñ³Ù¥áñ¹¤ ϻݹμ. ver m à soie; ~Ç μáÅáÅ cocon m ß»ñ³Ù³μáõÍ³Ï³Ý ï»°ë ß»ñ³Ù³å³Ñ³-



ß»ñï³ÓáÕ planchette f, tablette f ß»ñï³í³ñ³·áõÛñ jalousie f ß»ñï³íáñ 1¤ rayé,e, à rayures ¥·Í³íáñ¤ 2¤ feuilleté,e ¥ß»ñï-ß»ñï, ûñÃ-ûñä; ~ ųÛé roche f feuille-



tée; ~` ûñÃ-ûñà ËÙáñ pâte f feuilletée ß»ñï³íáñ»É détacher vt par couches (par feuilles); superposer vt ¥ß»ñï»ñáí Çñ³ñ íñ³ ß³ñ»É¤; exfolier vt ¥ß»ñï»ñÁ` ûñûñÝ Çñ³ñÇó ³Ýç³ï»É` μ³Å³Ý»É, ûñóï»É¤ ß»ñï³íáñí³Í hiérarchisé,e ¥ëïáñ³Ï³ñ·í³Í, »Ýóϳñ·í³Í¤; ~ ѳë³ñ³ÏáõÃÛáõÝ société f hiérarchisée ß»ñï³íáñí»É se détacher par couches (par feuilles); se superposer ¥ß»ñï»ñáí Çñ³ñ íñ³ ß³ñí»É¤; s’exfolier ¥ß»ñï»ñáí ³Ýç³ïí»É` μ³Å³Ýí»É, ûñóïí»É¤ ß»ñï³íáñáõÙ 1¤ disposition f par couches, exfoliation f ¥Ã»ñóïáõÙ¤ 2¤ »ñÏñμ. stratification f 3¤ clivage m ¥Ñ³ë³ñ³ÏáõÃ۳ݤ ß»ñï³ï»É cliver vt ß»ñï³ïáõÙ »ñÏñμ. clivage m ¥³å³ñÝ»ñÇ ù³Ûù³ÛáõÙ¤ ß»ñï³÷»ÕÏ ¥Éáõë³ÙáõïÇ ÷³Ïáó³÷»ÕϤ persienne f ß»ñï³ù³ñ ÑÝù. ardoise f ß»÷áñ ¥÷áÕ¤ »ñÅßï. trompette f; clairon m; ~ Ýí³·»É jouer de la trompette ß»÷áñ³Ñ³ñ trompettiste n; clairon m ß»÷áñ»É ¥÷áÕѳñ»É, ß»÷áñ³Ñ³ñ»É¤ claironner vi ß»ùëåÇñÛ³Ý shakespearien,ne ßóù³ñ ¥ëï³É³ÏïÇï¤ stalactite f ßdz¥Ý»ñ¤ chiite(s) ¥Ù³ÑÙ»¹³Ï³Ý »ñÏáõ ÏñáÝ³Ï³Ý ·É˳íáñ áõÕÕáõÃÛáõÝÝ»ñÇó Ù»ÏÇ Ñ»ï¨áñ¹¥Ý»ñ¤; ÙÛáõëÁ`



Ï³Ý ß»ñ³Ù³μáõÍáõÃÛáõÝ ï»°ë ß»ñ³Ù³å³ÑáõÃÛáõÝ ß»ñ³Ù³μáõÛÍ ï»°ë ß»ñ³Ù³å³Ñ ß»ñ³Ù³Ýáó ¥ß»ñ³Ù³ïáõÝ, ß»ñ³Ù³μáõͳñ³Ý¤ magnanerie f ß»ñ³Ù³å³Ñ ¥ß»ñ³Ù³μáõÛͤ séricicul-



teur,-trice n, magnanier,-ière n



ß»ñ³Ù³å³Ñ³Ï³Ý ¥ß»ñ³Ù³μáõͳϳݤ



séricicole



ß»ñ³Ù³å³ÑáõÃÛáõÝ ¥ß»ñ³Ù³μáõÍáõÃÛáõݤ sériciculture f; magnanerie f ¥Ý³¨` ß»ñ³Ù³μáõͳñ³Ý¤ ß»ñ»÷ louche f, grande cuillère f ß»ñ»÷³ÓáõÏ Ï»Ý¹μ. lotte f ß»ñ»÷áõÏ Ï»Ý¹μ. têtard m ß»ñÇý shérif m ß»ñï 1¤ couche f; μݳÏãáõÃÛ³Ý É³ÛÝ



~»ñÁ les larges couches de la population 2¤ »ñÏñμ. strate f 3¤ tranche f; ÙÇ ~ ѳó une tranche de pain; Ëá½³åáõËïÇ ~ tranche de jambon; ë»ËÇ ~ tranche de melon 4¤ feuillet m ¥ËÙáñÇ μ³ñ³Ï` ûñÃ-ûñà ~¤ 5¤ raie f ¥ß»ñï³·Çͤ; ÉáõÛëÇ ~ raie de lumière 6¤ bande f ¥·áïÇ` ÑáÕÇ ¨ ³ÛÉݤ ß»ñï³·ÇÍ ¥½áɤ rayure f ß»ñï³½·»ëï robe f rayée, robe f à rayures



ëáõÝÝǥݻñ¤¤ ßÇμ ï»°ë å³ÕÉ»Õ ßÇà 1¤ jet m, filet m ¥ó³Ûï¤; ~ ³ñӳϻÉ, ó³Ûï»É jaillir vi 2¤ gouttelette f; ³ÝÓñ¨Ç ~»ñ gouttelettes de la pluie 3¤ éclaboussure f ¥ó»ËÇ, Ï»Õï³çñǤ ßÇóÉá·³ñ³Ý ¥çñ³ßÇóÉá·³ñ³Ý, ç³Ïáõ½Ç¤ jacuzzi m ßÇÉ 1. adj louche, bigle, ·Çï. strabique 713



adj/n 2. loucheur,-euse n ¥ßÇÉ Ù³ñ¹, ßÇɳãù, ßÇɳÏݤ ßÇɳ bouillie f ßÇɳÏÝ ¥ßÇɳãù Ù³ñ¹¤ loucheur,-euse n ßÇɳß÷áà fouillis m, pêle-mêle m invar, confusion f, gachis m ßÇϳÍáõË braise f ßÇϳϳñÙÇñ roux-rousse; ~ Ù³½»ñ cheveux m pl roux ßÇϳѳí ϻݹμ. fauvette f ßÇϳѻñ aux cheveux roux, roux-rousse; μ³ó ~ blond,e ßÇÏ³Ý³É 1¤ devenir brûlant,e, être chauffé,e au rouge (à blanc) 2¤ ÷Ëμ. s’échauffer, s’emporter ßÇϳíáõÝ roussâtre ßÇϳó³Í 1¤ brûlant,e; incandescent,e 2¤ ÷Ëμ. surchauffé,e, tendu,e ¥É³ñí³Í¤ ßÇϳóÝ»É chauffer vt; ~ ÙÇÝ㨠ëåÇï³Ï»ÉÁ chauffer au rouge (à blanc) ßÇϳóáõÙ ï»Ë. incandescence f ßÇϳù³ñ spinelle m ßÇÏÝ³Í rougi,e ßÇÏݳÍáõÃÛáõÝ rougeur f ßÇÏÝ»É rougir vi, devenir rouge, s’empourprer ßÇ×áõÏ 1¤ μÅßÏ. sérum m; vaccin m; ~ Ý»ñ³ñÏ»É ¥¹³Ý¹³Õ, ß³ñáõݳϳμ³ñ¤ perfuser vt; ~Ç Ý»ñ³ñÏáõÙ perfusion f 2¤ petit-lait m ¥Ï³ÃǤ ßÇÙå³Ý½» ϻݹμ. chimpanzé m ßÇÝ³Ï³Ý paysan,ne, villageois,e n; rustre m ¥·»ÕçáõϤ ßÇݳÝÛáõà matériaux m pl de construction ßÇݳñ³ñ constructeur m; ~ μ³Ýíáñ ouvrier m du bâtiment; bâtisseur,euse n ¥Ï³éáõóáÕ¤; ~ ÇÝŻݻñ ingénieur m des constructions (civiles) ßÇݳñ³ñ³Ï³Ý de construction; ~ Ññ³å³ñ³Ï chantier m; ~ ³Õμ gravats m pl, décombres m pl, plâtres m; ~ ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ travaux m pl de construction ßÇݳñ³ñáõÃÛáõÝ construction f; ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý ~ génie m civil; μݳϳñ³Ý³ÛÇÝ ~ construction de logements



ßÇݳ÷³Ûï futaie f ßÇݳù³ñ pierre f de construction,



pierre f à bâtir



ßÇÝ»É1 1¤ fabriquer vt ¥Ó»éùáí å³ïñ³ëï»É¤ 2¤ bâtir vt, construire vt ¥Ï³éáõó»É¤ ßÇÝ»É2 ¥½ÇÝíáñ³Ï³ÝÇ »ñϳñ ï³ù í»ñ³ñÏáõ¤ capote f ßÇÝÍáõ 1¤ affecté,e, feint,e; faux-fausse ¥Ï»Õͤ 2¤ peu naturel,le ¥áã μݳϳݤ 3¤ forcé,e ¥μéݳ½μáë¤ 4¤ supposé,e ¥ë³ñùáíÇ, ÑݳñáíǤ; ~ ÷³ëï fait m supposé 5¤ factice ¥³Ýμݳϳݤ ßÇÝÍáõÛáõÃÛáõÝ fausseté f, manque m de



naturel, affectation f



ßÇÝÑñ³å³ñ³Ï ¥ßÇݳñ³ñ³Ï³Ý Ññ³å³ñ³Ï¤ chantier m ßÇÝßÇɳ ϻݹμ. chinchilla m ßÇÝáõÃÛáõÝ ¥Ï³éáõÛó¤ construction f, édifice m, bâtiment m, bâtisse f ¥Ù»Í ã³÷»ñǤ ßÇß bouteille f; canette f ¥·³ñ»çñÇ` ÉÇÙáݳ¹Ç ÷áùñÇÏ ßÇߤ; ßßÇó ËÙ»É boire



au goulot



ßÇçáõÙ ¥Ù³ñáõÙ, ѳݷóÝ»ÉÁ` Ïñ³ÏǤ



extinction f



ßÇí pousse f ßÇï³Ï 1. adj juste; franc-franche 2. adv



carrément, franchement; ~ ³ë»É dire carrément ßÇï³Ï³Ëáë droit,e; franc-franche ßÇï³ÏáõÃÛáõÝ franchise f, droiture f ßÇñÇÙ tombe f, tombeau m ¥·»ñ»½Ù³Ý¤ ßÇñÙ³·Çñ ï»°ë ï³å³Ý³·Çñ ßÇñÙ³ÙáÉáõÃÛáõÝ ¥·»ñ»½Ù³Ý³ÙáÉáõÃÛáõݤ taphophilie f ßÇñÙ³ïáõÝ ï»°ë ·»ñ»½Ù³Ýáó ßÇñÙ³÷áë ï»°ë ·»ñ»½Ù³Ý³÷áë ßÇñÙ³ù³ñ ï»°ë ·»ñ»½Ù³Ý³ù³ñ ßÇ÷-ßÇï³Ï tout droit ßÇý»ñ ï»°ë Ñ»ñÓ³ù³ñ ßÉ³Ý³É ÷Ëμ. être ébloui,e (émerveillé,e, séduit,e, fasciné,e) ßɳݷ ï»°ë ×ϳ÷áÕ, ÷áÕñ³Ï ßɳóÝ»É éblouir vt ¥Ý³¨` ÷Ëμ.¤, ÷Ëμ. émerveiller vt, séduire vt ¥·³ÛóÏջɤ, fasciner vt ¥Ï³Ë³ñ¹»É¤ ßɳóáõÙ éblouissement m 714



å³ÏóáõÙ¤ ßÙáÉ ùÇÙ. oxyde m de carbone ßÛáõÕ 1¤ brindille f, brin m, fêtu m ¥ÍÕáïǤ 2¤ aiguille f à tricoter ¥ÑÛáõë»Éáõ` ·áñÍ»Éáõ ׳դ ßÛáõÕ³·áñÍ tricoteur,-euse n ßÛáõÕ³·áñÍáõÃÛáõÝ tricotage m ßݳμ³ÝáõÃÛáõÝ cynologie f ßݳμ³ñ 1¤ comme un chien 2¤ ÷Ëμ.



ßɳóáõóÇã ¥Ïáõñ³óÝáÕ, ß³ï å³Ûͳé¤



aveuglant,e; ÷Ëμ. spectaculaire ¥ïå³íáñÇ㤠ßɹÇÏ 1. adj louche, bigle ¥ßÇɤ 2. lièvre m ¥Ý³å³ëï³Ï¤ ßÉ»É ¥ßÇÉ Ý³Û»É¤ loucher vi ßÉÛáõ½ ï»°ë çñ³ñ·»É³Ï ßÉáõÃÛáõÝ strabisme m ßÕ³·Çñ ¥ß»Õ³·Çñ, ߻ճï³é¤ italique adj/m; ßÕ³·ñáí en italique ßÕ³ñß tulle m; voile f ¥ùáÕ, ݳ¨` ÷Ëμ.¤; gaze f ¥Ù³éÉÛ³¤ ßÕ³ñß³·áñÍ tulliste n ßÕ³ñß³·áñÍ³Ï³Ý tullier,-ière; ~ ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ industrie f tullière; ~ ý³μñÇϳ tullerie f ßÕ³ñß³·áñÍáõÃÛáõÝ tullerie f ßÕ³ñß» de tulle, de voile, de gaze ßÕ³ñᯐ couvrir vt d’un tulle ¥ßÕ³ñßáí ͳÍϻɤ; voiler vt; ÷Ëμ. voiler vt, déguiser vt ßÕó 1¤ chaîne f; ųٳóáõÛóÇ ~ chaîne de montre; ÷áùñÇÏ` μ³ñ³Ï ~ chaînette f, gourmette f ¥Å³Ù³óáõÛóÇ, ³å³ñ³Ýç³ÝǤ 2¤ fermeture f, zip m ¥Ñ³·áõëïÇ ë³ÑáõÝ ßÕó¤ ßÕó۳½»ñÍ déchaîné,e ßÕó۳½»ñÍ»É déchaîner vt ßÕÃ³Û³Ï³Ý à chaîne, en chaîne; ~ 黳Ͻdz réaction f en chaîne; ï»Ë. ~ ÷á˳ÝóáõÙ transmission f à chaîne ßÕó۳ϳå 1¤ à la chaîne; ~ ßáõÝ chien m à la chaîne 2¤ enchaîné,e ¥ßÕóÛí³Í¤ ßÕó۳ϳå»É mettre à la chaîne ßÕó۳Ïó»É ï»Ë. embrayer vt ßÕó۳ÏóáõÙ ¥Ïóáñ¹áõÙ¤ ï»Ë. embrayage m; ùñÏÝ. enchaînement m ßÕÃ³Û»É enchaîner vt ¥Ý³¨` ÷Ëμ.¤, mettre à la chaîne ¥ßÕó۳ϳå»É¤ ßÕóÛÇÏ chaînette f; gourmette f ¥Å³Ù³óáõÛóÇ, ³å³ñ³Ýç³ÝǤ ßÕóÛí³Í ï»°ë ßÕó۳ϳå ßÕóÛí»É être enchaîné,e, être mis,e à la chaîne, s’enchaîner ¥ßÕó۳ϳåí»É¤ ßÕóÛáõÙ mise f à la chaîne ¥ßÕó۳ϳåáõÃÛáõݤ; enchaînement m ¥Ï³-



impudiquement, cyniquement



ßݳμáõÛÝ ¥ß³Ý μáõÛݤ niche f ßݳ·³ÛÉ Ï»Ý¹μ. chacal m ßݳɻ½áõ μëμ. cynoglosse f, langue f de chien ¥åáñïÝáõϤ ßÝ³Ï³Ý ¥ß³Ý, ßÝ»ñǤ de chien(s);



canin,e



ßݳϳåÇÏ Ï»Ý¹μ. mandrill m ßݳÓϳÛÇÝ de requin; ~ ³Ýѳ·áõÃÛáõÝ



voracité f de requin



ßݳÓáõÏ Ï»Ý¹μ. requin m ¥Ý³¨` ÷Ëμ.



·Çß³ïÇã, ·³½³Ý³μ³ñá, óɳÝáÕ, ·é÷áÕ¤ ßݳ׳Ý× ¥åÇͳÏ, ·áé»Ë¤ ϻݹμ. taon m ßݳÛÇÝ ï»°ë ßÝ³Ï³Ý ßÝ³Ý³É se livrer à la débauche, vivre dans la débauche ßݳÝáó chenil m ¥Ý³¨` ÷Ëμ.¤ ßݳå³Ñ, ßݳå³Ý gardien,ne n de chiens ßݳë³ÑÝ³Ï traîneau m à chiens ßݳë»ñ cynophile adj/n ßݳï³Ù canine f ßݳó»Õ race f canine ßݳóáÕ ¥³ÙáõëÝ³Ï³Ý Ñ³í³ï³ñÙáõÃÛáõÝÁ ¹ñÅáÕ¤ adultère ßÝÇÏ 1¤ petit chien m, chiot m, Ù³ÝÏ. toutou m 2¤ détente f, chien m ¥½»ÝùÇ Ññ³Ñ³Ý` áïù¤ 3¤ ï»Ë. déclic m ßÝáñÑ grâce f; faveur f; ~ ѳÛó»É solliciter une grâce (une faveur); ~ ³Ý»É faire la grâce de ßÝáñѳ·»Õ grâcieux,-euse ßÝáñѳ½ñÏ»É disgracier vt ßÝáñѳ½ñÏí»É être disgracié,e, tomber en disgrâce; ßÝáñѳ½ñÏí³Í ÉÇÝ»É ¥Ù»ÏÇ Ñ³Ù³Ïñ³ÝùÁ ãí³Û»É»É¤ être en disgrâce auprès de qn 715



ßÝáñѳ½ñÏáõÃÛáõÝ, ßÝáñѳ½ñÏáõÙ dis-



ßÝáñÑùáí convenablement, comme il faut; décemment ¥å³ïß³×áñ»Ý¤ ßÝã³¹ÇÙ³Ï masque m respiratoire ßÝã³Ëï³Ñ³ñáõóÇã ¥ßÝãáõÕÇÝ»ñÝ ³Ëï³Ñ³ñáÕ Ñ³ñáõóÇ㤠ϻÝëμ. rhino-



grâce f, défaveur f



ßÝáñѳ½áõñÏ 1¤ disgracieux,-euse ¥ßÝáñÑÇó ½ñÏí³Í¤ 2¤ sans talent ¥ßÝáñÑùÇó ½áõñÏ, ³ÝßÝáñÑù¤ ßÝáñѳÉÇ ¥ûÅïí³Í, ÓÇñù áõÝ»óáÕ¤



virus m



doué,e (de), de talent ßÝáñѳÉÇáõÃÛáõÝ talents m pl ßÝáñѳËݹñáõÃÛáõÝ demande f ultime, ultime recours m (en grâce) ßÝáñÑ³Ï³É reconnaissant,e ¥»ñ³Ëï³å³ñï¤; ~ ÉÇÝ»É` ßÝáñѳϳÉáõÃÛáõÝ Ñ³ÛïÝ»É remercier vt; Ù»ÏÇÝ ~` »ñ³Ëï³å³ñï ÉÇÝ»É être reconnaissant à qn; ~ »Ù merci, je te (vous) remercie ßÝáñѳϳɳ·Çñ lettre f de remerciement ßÝáñÑ³Ï³É³Ï³Ý de remerciement; ~ Ý³Ù³Ï lettre f de remerciement ßÝáñѳϳÉáõÃÛáõÝ merci m; remerciement m; ~ ѳÛïÝ»É remercier vt (de, pour); ßÝáñÑ³Ï³É »Ù je vous (te) remercie; ß³ï ~ merci beaucoup (bien) ßÝáñѳݹ»ë présentation f ßÝáñѳ߳ï richement doué,e ßÝáñѳå³ñï reconnaissant,e ßÝáñѳíáñ³·Çñ lettre f (télégramme m) de félicitation ßÝáñѳíáñ³Ï³Ý de félicitation ßÝáñѳíáñ³Ýù félicitation f; congratulation f ¥³ãù³Éáõë³Ýù¤ ßÝáñѳíáñ»É féliciter vt; ï³ñ»¹³ñÓÁ ~ souhaiter un bon anniversaire (à qn); »ñÇï³ë³ñ¹ Ýáñ³åë³ÏÝ»ñÇÝ ~ féliciter les jeunes mariés ßÝáñÑ»É 1¤ accorder vt; Ù»ÏÇÝ ³½³ïáõÃÛáõÝ ~ accorder la liberté à qn 2¤ décerner vt ¥Ùñó³Ý³Ï, ¹ÇåÉáÙ ¨ ³ÛÉݤ 3¤ conférer vt, attribuer vt ¥ÏáãáõÙ ¨ ³ÛÉݤ 4¤ octroyer vt; ÏñóÃáß³ÏÝ»ñ ~ octroyer des bourses ßÝáñÑÇí grâce à ßÝáñÑáõÙ attribution f; Ùñó³Ý³ÏÇ ~ attribution d’un prix ßÝáñÑù savoir-faire m invar ¥ÑÙïáõÃÛáõÝ` ϳñáÕáõÃÛáõÝ` ÇÙ³óáõÃÛáõݤ, don m, adresse f, dextérité f



ßÝã³Ïïáõñ essoufflé,e, haletant,e; ~ ÉÇÝ»É s’essouffler, haleter vi ¥Ñ¨³É¤,



étouffer vi, suffoquer vi



ßÝã³Ñ»ÕÓ ~ ÉÇÝ»É 1¤ s’asphyxier ¥Ë»Õ¹í»É, Ù»éݻɤ 2¤ étouffer vi ¥ßá·Çó, Ñáõ½ÙáõÝùÇó¤ 3¤ s’essouffler, être essoufflé,e ¥×Ç·` ç³Ýù ·áñͳ¹ñ»Éáõó, áõÅ»ñÇ É³ñáõÙÇó¤, haleter vi ¥Ñ¨³É¤, suffoquer vi ¥Ë»Õ¹í»É, ßÝã³ëå³é ÉÇݻɤ ßÝã³Ñ»ÕÓáõÃÛáõÝ ¥ßÝã³Ñ»ÕÓ ÉÇÝ»ÉÁ, ßÝã³ñ·»ÉáõÃÛáõݤ étouffement m; asphyxie f ¥ÃáõݳíáñáõÙ¤ ßÝã³ã³÷ μÅßÏ. spiromètre m ßÝã³é³Ï³Ý respiratoire; ~ áõÕÇÝ»ñ



voies f pl respiratoires



ßÝã³éáõÃÛáõÝ respiration f; haleine f;



³ñÑ»ëï³Ï³Ý ~ respiration artificielle ßÝã³ëå³é essoufflé,e, haletant,e ¥Ñ¨³óáÕ¤; ~ ÉÇÝ»É perdre le souffle, avoir le souffle coupé, être hors d’haleine, haleter vi ¥Ñ¨³É¤ ßÝã³ëå³éáõÃÛáõÝ essoufflement m ßÝã³íáñ animé,e ßÝã³íáñ»É animer vt; inspirer vt ¥á·¨áñ»É, Ý»ñßÝã»É¤ ßÝã³ñ·»ÉáõÃÛáõÝ 1¤ essoufflement m, apnée f, courte haleine f; ßÝã³ñ·»ÉáõÃÛ³Ùμ ï³é³å»É avoir l’haleine courte 2¤ asthme m ¥ßÝã³ñ·»Éù, ³ëÃÙ³¤; ßÝã³ñ·»ÉáõÃÛ³Ùμ ï³é³åáÕ ÑÇí³Ý¹ asthmatique n ßÝã³÷áÕ Ï½ÙËë. trachée f, trachéeartère f ßÝã»É respirer vi, vt; óñÙ û¹ ~ respirer l’air frais (le grand air) ßÝã»ÉÇ respirable ßÝã»Õ ÑÝã. aspiré,e; ~ μ³Õ³Ó³ÛÝ consonne f aspirée, aspirée f ßÝã»ÕáõÃÛáõÝ ÑÝã. aspiration f ßÝã»ñ³Ï ϽÙËë. artère f; Ù³Ûñ ~ aorte f ßÝãáõÕǥݻñ¤ voie(s) f (pl) respiratoire(s) 716



ß᷻ѳñ³Ýáó ¥ßá·»ë»Ý۳Ϥ étuve f ß᷻ѳñ»É ¥·áÉáñßÇáí` ·áÉáñßáõ Ù»ç »÷»É¤ faire cuire à l’étuvée ßá·»Ù³ÏáõÛÏ canot m à vapeur ßá·»Ù»ù»Ý³ machine f à vapeur ß᷻ݳí bateau m (à vapeur), paquebot



ßÝáõÃÛáõÝ ¥³ÙáõëÝ³Ï³Ý ³Ýѳí³ï³ñÙáõÃÛáõݤ adultère m ßÝáõëáõÛó ¥ßÝ»ñ í³ñÅ»óÝáÕ¤ maître-



chien m



ßß³ÉóÝ»É mettre vt en bouteilles ßß³Éóí»É être mis,e en bouteilles ßß³ÉóáõÙ mise f en bouteilles ßßÙ³Í 1¤ étourdi,e, stupéfié,e, ahuri,e, abassourdi,e ¥½³ñÙ³ó³Í, ³å߳ѳñ¤ 2¤ ÷Ëμ. stupide, borné,e ¥ïϳñ³ÙÇï, μóÙÇï, ³Ý׳ñ³Ï¤ ßßÙ³ÍáõÃÛáõÝ hébétement m, abrutisse-



m,



navire m



ß᷻߳ñÅ ¥ßá·áõ áõÅáí ß³ñÅíáÕ¤ à



vapeur



ß᷻߳ñÅÇã machine f à vapeur ßá·»ù³ñß locomotive f ßá·»ù³ñß³ÛÇÝ de locomotive(s) ßá·»ù³ñß³í³ñ¥áõÑǤ mécanicien,ne n ßá·Ç vapeur f ßá·Ç³Ý³É ¥·áÉáñßdzݳɤ s’évaporiser;



ment m, ahurissement m



ßßÙ»É demeurer vi interdit,e; rester vi



bouche bée; ÷Ëμ. s’abêtir, s’hébéter, s’abrutir ¥μóݳÉ, ÑÇÙ³ñ³Ý³É¤ ßßÙ»óÝ»É étourdir vt, stupéfier vt, abasourdir vt, effarer vt ßßÙ»óáõóÇã 1¤ étourdissant,e, stupéfiant,e ¥½³ñÙ³óÝáÕ¤, effarant,e 2¤ sensationnel,le ¥ë»Ýë³óÇáݤ ßßÝç³É chuchoter vt, murmurer vt; susurrer vi, vt ¥ÙñÙÝç³É¤ ßßÝçÛáõÝ, ßßÝçáó chuchotement m, murmure m, chuchoterie f ßßáõÏ ¥÷ë÷ëáó, ùã÷ãáó¤ chuchotement m, murmure m; ~áí` ó³Íñ³Ó³ÛÝ Ëáë»É parler à voix basse; ~Ý»ñ »Ý åïïíáõÙ, û ... le bruit court que ... ßßáõÝç chuchotement m ßá· 1. chaleur f ¥ïáÃ, ï³å¤; canicule f ¥³Ù³é³ÛÇÝ ËÇëï ßá·` ïáä; ³Ýï³Ý»ÉÇ ~ chaleur insupportable; ³Ùé³Ý ~»ñ les grandes chaleurs 2. adj chaud,e; ~ ¿ il fait chaud ßá·»μ³ÕÝÇù bain m de vapeur, sauna m ¥ë³áõݳ¤; étuve f ¥ßá·»ë»ÝÛ³Ï, ß᷻ѳñ³Ýáó¤ ßá·»É avoir chaud; ßá·áõÙ »Ù j’ai chaud; j’étouffe ¥ßá·Çó ˻չíáõÙ »Ù¤ ßá·»Ë³ß³Í ÙÇë viande f à l’étouffée (en daube) ßá·»Ë³ß»É étuver vt, cuire à l’étuvée ß᷻˳ßáõÙ cuisson m à l’étouffée, daube f ß᷻ϳÃë³ chaudière f (à vapeur); générateur m de vapeur ß᷻ϳéù ï»°ë ·Ý³óù



se volatiliser



ßá·Ç³óÝ»É ¥·áÉáñßdzóݻɤ vaporiser vt;



volatiliser vt



ßá·Ç³óáõÙ ¥·áÉáñßdzóáõÙ¤ évaporation f,



vaporisation f; volatilisation f ßáÏáɳ¹ chocolat m; ~áí au chocolat; ~áí ÏáÝý»ïÝ»ñ bonbons m pl au chocolat, chocolats m pl; ~Ç ë³ÉÇÏ plaque f (tablette f) de chocolat; ~Ç ·áñͳñ³Ý` ý³μñÇϳ chocolaterie f; í³ÝÇÉáí ~ chocolat à la vanille; ~áí å³Õå³Õ³Ï glace f au chocolat ßáÏáɳ¹³·áñÍ ¥Ý³¨` ßáÏáɳ¹³í³×³é¤ chocolatier,-ière ßáÏáɳ¹³·áõÛÝ couleur f de chocolat, chocolat ßáÏáɳ¹³å³ï chocolaté,e ßáÏáɳ¹» en chocolat; ~ ѳíÏÇà œuf m en chocolat; ~ ëÝϳÝÙ³Ý ÏáÝý»ï truffe f en chocolat ßáÑ empois m ßáÑ»É empeser vt, amidonner vt; ûÓÇùÁ ~ empeser un col ßáÑáõÙ empesage m, amidonnage m ßáÕ rayon m ¥×³é³·³Ûä, lueur f, reflet m; ³ñ¨Ç ~»ñÁ les rayons du soleil; ÑáõÛëÇ ~ lueur d’espérance ßáÕ³É luire vi, reluire vi; scintiller vi ¥ßáÕßáÕ³É, åëåճɤ, resplendir vi ¥÷³ÛÉ÷ɻɤ, rayonner vi ¥×³é³·³Ûûɤ, briller vi ¥÷³ÛÉ»É` ³ñ¨Ç ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇݤ ßáճϳà lumineux,-euse, éclatant,e de 717



lumière, rayonnant,e



ßáß³÷áÕ³Ï³Ý Ù³Ã. tangentiel,le; de



ßáÕ³ÏÝ brillant m ßáÕ³Ýϳñ ¥é»Ýﷻݤ radiographie f ßáÕ³ñÓ³Ï (Éáõë³Ýϳñã³Ï³Ý ë³ñùÇ)



tangente



ßáß³÷áõÏ Ï»Ý¹μ. tentacule m; antenne f ¥ÙÇç³ïÇ μáÕÏáõϤ ßáß³÷áõÙ toucher m, attouchement m ßáé fromage m frais (non salé); caille-



flash m



rayonner vi, luire vi, émettre des rayons ßáÕ³ñÓ³ÏáõÙ rayonnement m, éclat m ßáÕßáÕ³É ¥÷³ÛÉ÷É»É, åëåճɤ étinceler vi, reluire vi; rayonner vi, scintiller vi ¥³éϳÛͻɤ ßáÕßáÕáõÝ ¥ßáÕßáÕ³óáÕ¤ rayonnant,e, éclatant,e; ÷Ëμ. radieux,-euse, rayonnant,e ßáÕáÙ ¥ù³Õóñ—Ù»Õóñ, ù³Õóñ³íáõݤ doucereux,-euse; mièvre; ~ ï»ëù air m doucereux ßáÕáùáñà flatteur,-euse n/adj, hypocrite n/adj ¥Ï»Õͳíáñ¤ ßáÕáùáñóμ³ñ hypocritement ¥Ï»ÕͳíáñáõÃÛ³Ùμ¤ ßáÕáùáñÃ»É flatter vt, cajoler vt ¥ùÍݳμ³Ý»É, ù³Õóñ³μ³Ý»É¤ ßáÕáùáñÃáõÃÛáõÝ flatterie f, hypocrysie f ¥Ï»ÕͳíáñáõÃÛáõݤ ßáÕù rayon m ¥×³é³·³Ûä; lueur f ¥³Õáï ÉáõÛë¤; reflet m ¥óáÉù¤; ombre f ¥ëïí»ñ¤ ßáÛ³Ýù caresse f ßáÛ»É caresser vt, choyer vt; cajoler vt ¥÷³Õ³ù߻ɤ; ÷Ëμ. flatter vt; ÇÝùݳëÇñáõÃÛáõÝÁ ~ flatter l’amourpropre ßáÛÇã caressant,e ßáÛí»É être caressé,e; ÷Ëμ. être flatté,e ¥ÇÝùݳëÇñáõÃÛáõÝÁ¤ ßáß³÷»É toucher vt ¥¹Çåã»É¤, effleurer vt ¥Ã»Ã¨³ÏǤ; tâter vt, palper vt; ½³ñÏ»ñ³ÏÁ ~ tâter le pouls; ÑÇí³Ý¹ÇÝ ~` ùÝÝ»É palper le malade ßáß³÷»ÉÇ palpable, tangible; ÷Ëμ. sensible ¥½·³ÉǤ; ~ Ù»ñÓ»óÙ³Ý Ýß³Ý signe m tangible de rapprochement ßáß³÷»ÉÇáñ»Ý ÷Ëμ. sensiblement ¥½·³ÉÇáñ»Ý¤, visiblement ¥Ñ³Ûïݳå»ë, ³ÏÝ»ñ¨³μ³ñ¤ ßáß³÷»ÉÇù toucher m ¥½·³Û³ñ³ÝÁ¤ ßáß³÷»Éáí au toucher ßáß³÷áÕ Ù³Ã. tangente f ßáÕ³ñӳϻÉ



botte f



ßáé³μÉÇÃ, ßáé³Ï³ñϳݹ³Ï raton m ßáé³ãù ·íé. lubrique, luxurieux,-euse ßáíÇÝǽ٠¥³½·³ÙáÉáõÃÛáõÝ, ³½·³ÛݳÙáÉáõÃÛáõÝ, ûï³ñ³ïÛ³óáõÃÛáõݤ ùÕù. chauvinisme m



¥³½·³ÙáÉ, ³½·³ÛݳÙáÉ, ûï³ñ³ïÛ³ó¤ chauvin,e n ßáíÇÝÇëï³Ï³Ý ¥³½·³ÙáɳϳÝ, ³½·³ÛݳÙáɳϳÝ, ûï³ñ³ïÛ³ó¤ chauvin,e ßáïɳݹ³Ï³Ý écossais,e ßáïɳݹ³óÇ, ßáïɳݹáõÑÇ Ecossais,e n ßáïɳݹ»ñ»Ý écossais m ßáñ 1¤ habit m ¥Ñ³·áõëï¤, vêtement m ¥½·»ëï¤; robe f ¥ßñç³½·»ëï¤; ~»ñÁ ÷áË»É, ³ÛÉ ½·»ëï ѳ·Ý»É se changer 2¤ chiffon m, torchon m ¥É³Ã¤ ßáñÃ»É ï»°ë Ïáñ½»É ßáñÃÇã ï»°ë Ïáñ½Çã ßáñÃáõÙ ï»°ë Ïáñ½áõÙ ßááõ ¥Ý»ñϳ۳óáõÙ¤ show m; ~ μǽݻë show-business m invar ßã³Ï sirène f; klaxon m ¥³íïáÙ»ù»Ý³ÛǤ; sifflet m ¥·Ý³óùǤ ßã³Ï³Ý É»½íμ. chuintant,e; ~ μ³Õ³Ó³ÛÝ consonne f chuintante, chuintante f ßå³ñ fard m, maquillage m; cosmétique m; Çñ ~Á ѳݻÉ` Ù³ùñ»É se démaquiller ßå³ñ³Ñ³Ý»É démaquiller vt (Ù»Ï áõñÇßÇÝ) ßå³ñ³Ñ³ÝáõÙ démaquillage m ßå³ñ³å³Ûáõë³Ï ¥å³Ûáõë³Ï, áñáõÙ Ï³Ý Ï³Ý³Ýó ѳñ¹³ñÙ³Ý å³ñ³·³Ý»ñ¤ vanity-case m ßå³ñ»É maquiller vt; farder vt, grimer vt ¥¹»ñ³ë³ÝÇݤ ßå³ñí³Í maquillé,e, fardé,e ßå³ñí»É se maquiller, se farder; se grimer ¥¹»ñ³ë³ÝÇ Ù³ëÇݤ ßå³ñáõÙ maquillage m ßáíÇÝÇëï



718



ßíí³óÝ»É huer vt ßï³μ é³½Ù. état-major m; ·É˳íáñ ~



ßåñáï ¥Íáí³ÛÇÝ Ù³Ýñ³ÓáõÏ, ï³é»ËÇ ï»ë³Ï¤ sprat m ßåñï»É jeter vt, lancer vt ßé³ÛÉ prodigue; abondant,e ¥³é³ï¤; dépensier,-ière ¥Í³ËëáÕ, ßé³ÛÉáÕ¤ ßé³ÛÉ»É prodiguer vt; gaspiller vt ¥í³ïݻɤ ßé³ÛÉáñ»Ý avec prodigalité; à profusion, profusément ¥³é³ïáñ»Ý¤ ßé³ÛÉáõÃÛáõÝ prodigalité f; abondance f ¥³é³ïáõÃÛáõݤ, gaspillage m ¥í³ïÝáõÙ, ÙëËáõÙ¤, profusion f ¥Ñáñ¹³é³ïáõÃÛáõݤ ßé³ÛÉáõÙ gaspillage m, dissipation f ßéÇݹ retentissement m, éclat m ßéݹ³É retentir vi, éclater vi ßéݹ³ÉÇ¥ó¤ retentissant,e, éclatant,e; ~



état-major général



ßï³μ³Ï³Û³Ý é³½Ù. Quartier m général ßï³å 1. adj 1¤ urgent,e ¥Ññ³ï³å, ßáõï³÷áõÛÃ, ³ÝÑ»ï³Ó·»ÉǤ; rapide ¥³ñ³·¤; ~` ³ÝÑ»ï³Ó·»ÉÇ ·áñÍ»ñ



travaux m pl urgents; ~` ³ñ³· ³å³ùÇÝáõÙ guérison f rapide 2¤ immédiat,e ¥³Ýѳå³Õ¤; d’urgence; ~ û·ÝáõÃÛáõÝ secours m d’urgence, ambulance f ¥~ û·ÝáõÃÛ³Ý Ù»ù»Ý³¤ 2. adv vite, rapidement, à la hâte, avec hâte, précipitamment ¥ßï³åáí, ³×³å³ñ³Ýáù¤; Ñݳñ³íáñÇÝ ã³÷` áñù³Ý Ñݳñ³íáñ ¿ ~ aussi vite que possible, le plus vite possible; ~ ÙÇ μ³Ý áõï»É, ÙÇ Ïïáñ μ³Ý áõï»É manger sur le pouce ¥¹³ñÓ.¤, casser la croûte ¥¹³ñÓ.¤; ~ ÙÇ μ³Ý ³Ý»É ¥ÅÕ. ·É˳鳹 ³Ý»É¤ bâcler vt ßï³å»É 1¤ se dépêcher, se hâter, être pressé,e; ïáõÝ »Ù ßï³åáõÙ je me hâte (je me dépêche) de rentrer; ~ ·Ý³óù Ýëï»Éáõ se hâter pour prendre le train; ßï³å»ù, ³ñ¹»Ý áõß ¿ dépêchez-vous, il est déjà tard; Ýñ³Ýù ßï³åáõÙ »Ý` áõß³ÝáõÙ »Ý ils sont pressés 2¤ se précipiter ¥Ý»ïí»É` ÙÇ μ³Ý ³Ý»Éáõ¤ 3¤ s’empresser (de faire qch) ¥~ áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»É¤; ÙÇ° ßï³å»ù ¥ÇÝã-áñ μ³Ý ³Ý»Éáõ¤, ѳݷÇëï ß³ñÅí»ù prenez votre temps! ßï³å»óÝ»É presser vt, hâter vt, activer vt ßï³åáÕ³Ï³Ý pressant,e, urgent,e ¥³ÝÑ»ï³Ó·»ÉǤ ßï³åáճϳÝáõÃÛáõÝ hâte f, précipitation f ßï³åáí en toute hâte, avec hâte; précipitamment ¥³×³å³ñ³Ýùáí¤; ÷Ëμ. à la sauvette ¥Ï³ëϳͻÉÇ Ñ³å×»åáõÃÛ³Ùμ¤ ßï»Ù³ñ³Ý grenier m, grange f, entrepôt m; trésor m ¥·Çï»ÉÇùÝ»ñǤ ßï»Ù³ñ³Ý»É emmagasiner vt, engranger vt ßïÏ»É arranger vt ¥Ñ³ñ¹³ñ»É¤; rectifier



ѳÕÃ³Ý³Ï victoire f éclatante



ßí³Ûï ¥óá÷, ³Ý³é³Ï¤ débauché,e adj/n,



dépravé,e adj/n, déréglé,e ßí³Ûï³Ý³É s’adonner à la débauche, tomber dans la débauche ßí³Ûïáñ»Ý de façon débauchée (dépravée, déréglée) ßí³ÛïáõÃÛáõÝ ¥óá÷áõÃÛáõÝ, ³Ý³é³ÏáõÃÛáõݤ débauche f; orgie f ¥½»ËáõÃÛáõݤ ßí³ñ³Í désemparé,e, décontenancé,e; perplexe, déconcerté,e, embarrassé,e ¥ï³ñ³Ïáõë³Í, ß÷áÃí³Í¤; surpris,e ¥³Ý³ÏÝϳÉÇ »Ï³Í¤ ßí³ñ»É être désemparé,e (décontenancé,e, déconcerté,e, perplexe, embarrassé,e, surpris,e) ßí³ñ»óÝ»É embarasser vt, déconcerter vt, décontenancer vt ßí³ñáõÙ embarras m ßí³ù ¥ëïí»ñ, ßáõù¤ ombre f ßí»¹³Ï³Ý suédois,e ßí»¹³óÇ, ßí»¹áõÑÇ Suédois,e n ßí»¹»ñ»Ý suédois m, langue f suédoise ßí»Ûó³ñ³Ï³Ý suisse ßí»Ûó³ñ³óÇ, ßí»Ûó³ñáõÑÇ Suisse n ¥Ý³¨` Suissesse f¤ ßíÇ chalumeau m ßídzѳñ joueur m de chalumeau ßíÇÏ sifflet m ßíßí³óÝ»É siffloter vi ßíßíáó sifflotement m 719



¥×ßï»É, áõÕջɤ; corriger vt ¥ë˳ÉÁ¤; remettre vt en ordre, rajuster vt ¥Ï³ñ·Ç μ»ñ»É¤; ¹ñáõ-



ßñç³·³Û»É ï»°ë ׳ݳå³ñÑáñ¹»É ßñç³·³ÛáõÃÛáõÝ tournée f ßñç³·ÇÍ 1¤ contour m 2¤ Ù³Ã. circon-



ßïÏ»ÉÇ arrangeable, rectifiable; corrigeable ¥áõÕÕ»ÉǤ ßïÏí»É s’arranger ¥Ï³ñ·³íáñí»É¤; aller mieux ¥·áñÍ»ñÇ Ù³ëÇݤ; se corriger ¥áõÕÕí»É¤ ßïÏáõÙ rectification f ¥×ßïáõÙ, áõÕÕáõÙ¤, correction f ¥áõÕÕáõÙ` ë˳ÉǤ, amendement m ¥ûñÇݳ·ÍÇ, ³é³ç³ñÏǤ ßïáõñÙ³Ý ï»°ë ջϳå»ï ßñÁ°Ù÷ plouf! ßñÃѳñÙáÝ »ñÅßï. harmonica m; ~ Ýí³-



ßñç³¹³ë¥³Ï³Ý¤ É»½íμ. inversif,-ive; ~



vt



férence f, périmètre m



ÃÛáõÝÁ ~ redresser la situation



É»½áõ langue f inversive vt; ùñÏÝ. faire l’inversion ßñç³¹³ëí»É s’inverser ßñç³¹³ëáõÃÛáõÝ ùñÏÝ. inversion f ßñç³¹³ñÓ détour m; tournant m; virage m ¥·áñÍáÕáõÃÛáõÝÁ¤; ÷Ëμ. tournant m, revirement m, volte-face f, pirouette f ¥ÏïñáõÏ ßñç³¹³ñÓ` ÷á÷áËáõÃÛáõݤ; aléa m ¥³Ýëå³ë»ÉÇ ~, å³ï³Ñ³Ï³ÝáõÃÛáõݤ ßñç³¹³ñÓ³ÛÇÝ ÷Ëμ. critique, décisif,ive ¥í×éáñáߤ ßñç³¹Çï³Ï ï»Ë. périscope m ßñç³½·»ëï ¥½·»ëï, ßáñ¤ robe f ßñç³Ï³ environnant,e, des environs, des alentours; proche ¥Ùáï³Ï³¤; ~ ÙÇç³í³Ûñ environnement m; ~ ÙÇç³í³ÛñÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ, ßñç³ÙÇç³í³Ûñ³ÛÇÝ environnemental,e; ~ ÙÇç³í³ÛñÇ å³Ñå³ÝáõÃÛáõÝ protection f de l’environnement; ~ ÙÇç³í³ÛñÇÝ ÝíÇñí³Í ÙÇç³½·³ÛÇÝ ·Çï³ÅáÕáí conférence f internationale sur l’environnement; ~ ÙÇç³í³ÛñÇ ³ÕïáïáõÙ pollution f ßñç³Ï³Ûù alentours m pl, environs m pl; ù³Õ³ùÇ ~Á les alentours de la ville; ~áõÙ aux alentours de ßñç³Ñ³Û³ó 1¤ circonspect,e 2¤ prudent,e ¥½·áõÛß, ½·áõß³íáñ¤ 3¤ judicieux,-euse ¥Ë»É³ÙÇï, Ëáѻ٤ 4¤ avisé,e ¥½·áõß³íáñ, ÑëÏáÕ¤ ßñç³Ñ³Û»É regarder autour de soi ßñç³Ñ³Û»óáõÃÛáõÝ 1¤ circonspection f 2¤ prudence f ¥½·áõß³íáñáõÃÛáõݤ ßñç³ÙÇç³í³Ûñ³·»ï environnementaliste n ßñç³ÙÇç³í³Ûñ³ÛÇÝ ¥ßñç³Ï³ ÙÇç³í³ÛñÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤ environnemental,e ßñç³Ûó ï»°ë ѳٳÛó ßñç³Ý 1¤ région f ¥ï»Õ, í³Ûñ, Ù³ñ½¤ 2¤ arrondissement m ¥ù³Õ³ùÇ í³ñã³ßñç³¹³ë»É inverser



·»É jouer de l’harmonica



ßñÃѳñÙáݳѳñ harmoniciste n ßñÃݳͳÕÇÏÝ»ñ μëμ. labiées f pl, la-



biacées f pl



ßñÃݳÛÇÝ É»½íμ. labial,e; ~ μ³Õ³Ó³ÛÝ



consonne f labiale, labiale f



ßñÃÝ»Õ lippu,e ßñÃÝ»ñÏ rouge m (à lèvres) ßñÃáõÝù lèvre f; ëïáñÇÝ` í»ñÇÝ ~ lèvre



inférieure, supérieure; í³ñ¹³·»Õ ~Ý»ñ` ßáõñûñ lèvres de rose; ~Ý»ñÁ Ý»ñÏ»É, ßñÃÝ»ñÏ ùë»É se mettre du rouge à lèvres; ~Ý»ñÁ ÏÍáï»É se mordre les lèvres ßñÇß³Ï ¥åÉÇÝÃáõë¤ plinthe f; couvrejoint m ßñËÏ³É claquer vi, cliqueter vi ßñËÏ³Ý pétard m ßñËϳóÝ»É 1¤ claquer vt; ¹áõéÁ ~` ßñËϳóÝ»Éáí ÷³Ï»É claquer la porte (la portière, ³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ) 2¤ trinquer vi ¥μ³Å³ÏÝ»ñÝ Çñ³ñ ½³ñݻɤ ßñËÏáó claquement m, battement m ßñÙ÷³É tomber vi (lourdement); tomber à l’eau ¥çñÇ Ù»ç¤ ßñßÛáõÝ ¥Ëßßáó, ËßËßáó¤ bruissement m ¥ï»ñ¨Ý»ñǤ; froufrou m, frôlement m ¥½·»ëïǤ ßñç³μ³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ßñç³ëáõÃÛáõÝ ßñç³μ³éáõÛà ɻ½íμ. anagramme f ßñç³μ»ñ³Ï³Ý circulaire; ~ ݳٳÏ` ·ñáõÃÛáõÝ lettre f circulaire, circulaire f 720



fonds m pl roulants; ~ ¹ñ³Ù³·ÉáõË` ϳåÇï³É capitaux m pl circulants, fonds m pl de roulement ßñç³Ý³éáõÃÛáõÝ circulation f, roulement m; rotation f ¥åïáõÛï¤; ³ñÛ³Ý ~ circulation du sang; ¹ñ³Ù³ÛÇÝ ~ roulement de fonds; ¹ñ³Ù³·ÉËÇ ~` åïáõÛï rotation du capital; ³åñ³ÝùÝ»ñÇ ~ circulation des marchandises; ßñç³Ý³éáõÃÛ³Ý Ù»ç ¹Ý»É mettre en circulation; ~Çó Ñ³Ý»É retirer de circulation; ßñç³Ý³éáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É` ·ïÝí»É, ~ ϳï³ñ»É circuler vi ßñç³Ý³í³ñï élève n sortant,e ¥¹åñáóǤ, diplômé,e de l’enseignement supérieur ¥μ³ñÓñ³·áõÛÝ ¹åñáóǤ ßñç³Ýó»É contourner vt; éviter vt, éluder vt ¥ËáõÛë ï³É, Ëáõë³÷»É¤; ËݹÇñÁ ~ éluder le problème ßñç³ÝóÇÏ de détour, de contournement; ~ áõÕÇ détour m, voie f de contournement; ~ áõÕÇáí par un détour ßñç³ÝóáõÙ détour m; contournement m ßñç³å³ï environnement m; entourage m ¥ÙÇç³í³Ûñ¤ ßñç³å³ï»É entourer vt, environner vt; é³½Ù. encercler vt, boucler vt ¥å³ß³ñ»É, ûÕ³ÏÇ Ù»ç ³éݻɤ ßñç³å³ïí»É être entouré,e; é³½Ù. être encerclé,e ¥å³ß³ñí³Í ÉÇݻɤ ßñç³å³ïáÕ environnant,e ßñç³å³ïáõÙ encerclement m ¥å³ß³ñáõÙ¤ ßñç³å³ñ 1¤ ï»°ë ßáõñçå³ñ 2¤ valse f ¥í³Éë¤ ßñç³å³ñÇëå enceinte f, fortification f ßñç³åïáõÛï 1¤ circulation f, tourbillon m ¥ÑáÕÙ³åïáõÛï, ÑáñÓ³Ýáõï¤ 2¤ tournée f, circuits m pl (touristiques) ¥ßñç³·³ÛáõÃÛáõݤ ßñç³ë³Ï³Ý ·ñÏÝ. périphrastique ßñç³ëáõÃÛáõÝ ·ñÏÝ. périphrase f ¥ßñç³ëáõÛä; circonlocution f ßñç³ñÓ³·³ÝùáõÙ ambiophonie f ßñç³÷³Ï enclos m ßñç³÷³Ï»É bloquer vt; établir le blocus ßñç³÷³Ïí»É être bloqué,e ßñç³÷³ÏáõÙ blocus m; ïÝï»ë³Ï³Ý ~



Ï³Ý ï³ñ³Íù¤ 3¤ district m, canton m ¥Ù³ñ½Ç ϳ½ÙáõÙ¤; ù³Õ³ùÇ ~ district urbain 4¤ cercle m ¥ßñç³Ý³Ï¤ 5¤ tour m ¥åïáõÛï¤ 6¤ cycle m ¥÷áõÉ, ßñç³÷áõɤ; ϽÙËë. ¹³ßï³Ý³ÛÇÝ ~ cycle menstruel 7¤ stade m ¥ÁÝóó³ßñç³Ý, ÷áõɤ 8¤ période f ¥Å³Ù³Ý³Ï³ßñç³Ý, ųٳݳϳÙÇçáó¤; ³ÝóÙ³Ý ~ période de transition 9¤ Ù³Ã. ~Ç ù³éáñ¹³Ù³ë quadrant m 10¤ circonscription f; ÁÝïñ³Ï³Ý ~` circonscription ÁÝïñ³ï³ñ³Íù électorale 11¤ milieu m; ·áñͳñ³ñ ~Ý»ñ milieux d’affaires ßñç³μ³Å³ÝáõÙ périodisation f ßñç³Ý³·ÇÍ Ù³Ã. circonférence f ßñç³Ý³Ï 1¤ châssis m ¥¹é³Ý, Éáõë³ÙáõïÇ, ³å³Ïáõ ¨ ³ÛÉݤ; cadre m ¥ÝϳñǤ; monture f ¥³ÏÝáóǤ; ~Ç Ù»ç ¹Ý»É encadrer vt, enchâsser; sertir vt ¥½³ñ¹³ù³ñÁ¤; ~Ý»ñáõÙ` ë³ÑÙ³ÝÝ»ñáõÙ dans le cadre (de) 2¤ cercle m ¥μáÉáñ³Ï¤ 3¤ bordure f ¥»ñǽí³Íù¤ 4¤ ÷Ëμ. milieu m; ·ñ³Ï³Ý ~Ý»ñ milieux littéraires 5¤ ÷Ëμ. sphère f ¥áÉáñï¤; ·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý ~ sphère d’activité ßñç³Ý³Ï³·áñÍ ¥ÝϳñÇ, Éáõë³ÝϳñÇ ¨ ³ÛÉݤ encadreur,-euse n ßñç³Ý³Ï»É ¥ßñç³Ý³ÏÇ Ù»ç ¹Ý»É¤ encadrer vt, enchâsser vt; sertir vt ¥½³ñ¹³ù³ñÁ¤ ßñç³Ý³Ïí³Í ¥ßñç³Ý³ÏÇ Ù»ç í»ñóí³Í¤ encadré,e ßñç³Ý³ÏáõÙ ¥ßñç³Ý³ÏÇ Ù»ç ³éÝ»ÉÁ` ¹Ý»ÉÁ¤ encadrement m ¥ÝϳñÇ ¨ ³ÛÉݤ, enchâssement m; sertissage m, serte f ¥½³ñ¹³ù³ñǤ ßñç³Ý³Ó¨ circulaire; sphérique ßñç³Ý³ÛÇÝ régional,e; d’arrondissement ¥ù³Õ³ùÇ ßñç³ÝÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ ßñç³Ý³ÛݳóáõÙ ¥ßñç³ÝÝ»ñÇÝ ÷á˳Ýó»ÉÁ, ³å³Ï»ÝïñáݳóÝ»ÉÁ¤ régionalisation f ßñç³Ý³é»É ¥ßñç³Ý³éáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É, ßñç³Ý³éáõÃÛáõÝ Ï³ï³ñ»É¤ circuler vi



ßñç³Ý³éáõ ïÝï·. circulant,e; ýÇÝ. ~



ÙÇçáóÝ»ñ moyens m pl circulants,



721



blocus économique; ~Á í»ñ³óÝ»É lever le blocus, débloquer vt ßñç³÷áõÉ cycle m ßñç³÷áõɳÛÇÝ ¥å³ñμ»ñ³Ï³Ý, óÇÏɳÛÇݤ cyclique ßñç»É1 1¤ tourner vt, retourner vt; ¿çÁ ~ tourner la page; ï³å³ÏÇ` óí³ÛÇ ÙÇëÁ ~ retourner la viande dans la poêle 2¤ renverser vt ¥ßáõé ï³É` ·ÉËÇí³Ûñ¤; ¹áõÛÉÁ ~ renverser le seau; ³Ù»Ý ÇÝã ·ÉËÇí³Ûñ ~` ï³ÏÝáõíñ³ ³Ý»É mettre tout sens dessus dessous 3¤ détourner vt; ѳ۳óùÁ ~ détourner le regard (les yeux) 4¤ retourner vt, mettre à l’envers ¥Ñ³Ï³é³Ï ÏáÕÙÁ ~¤ ßñç»É2 ¥½μáëÝ»É, Ù³Ý ·³É¤ se promener, faire un tour, errer vi, flâner vi ßñç»ÉÇ réversible ßñç»ÉÇáõÃÛáõÝ réversibilité f ßñçÇÏ ambulant,e; ~ í³×³é³Ï³Ý marchand m ambulant ßñçÙáÉÇÏ vagabond,e adj/n ¥Ã³÷³é³ßñçÇϤ, errant,e ßñçÙáÉÇÏáõÃÛáõÝ vagabondage m ¥Ã³÷³é³ßñçÇÏáõÃÛáõݤ ßñçáÕ promeneur,-euse n ¥½μáëÝáÕ¤, vagabond,e n ¥Ã³÷³éáÕ¤ ßñçí³Í renversé,e ¥ßáõé ïí³Í¤ ßñçí»É 1¤ se tourner ¥¹»åǤ, se retourner ¥»ï ~` ݳۻɤ; ݳ ¹»åÇ ÇÝÓ ßñçí»ó elle s’est tournée vers moi; Ù»çùÇ íñ³ ~ se retourner sur le dos; ݳ ·Ý³ó ³é³Ýó ~áõ` ³é³Ýó »ï ݳۻÉáõ il est parti sans se retourner 2¤ se détourner ¥»ñ»ëÁ ßñç»É¤ 3¤ se renverser ¥ßáõé ·³É¤; chavirer vi ¥Ý³íÇ Ù³ëÇݤ ßñçáõÕÇ détour m ßñçáõÙ 1¤ ï»°ë ßñç³¹³ëáõÃÛáõÝ 2¤ renversement m ¥ßáõé ï³ÉÁ` ·³ÉÁ¤ ßáõÉ³É³Ã»É ¥ßáõɳɻÉáõ ûɤ faufil m ßáõÉ³É»É ¥ßáõɳɳϳñ»É, Ù»Í-Ù»Í Ï³ñ»É¤ faufiler vt ßáõɳÉáõÙ ¥ßáõɳɻÉÁ, ßáõɳɳϳñ ³Ý»ÉÁ, Ù»Í-Ù»Í Ï³ñ»ÉÁ¤ faufilage m ßáõϳ marché m; ѳٳß˳ñѳÛÇÝ ~ marché mondial; ýÇݳÝë³Ï³Ý ~ marché financier; ¹ñ³Ù³Ï³Ý ~



marché monétaire; ÁݹѳÝáõñ ~ marché commun; ³ñÅ»ÃÕûñÇ ~ marché des devises (des valeurs); ³ñÅáõóÛÇÝ` ³ñï³ñÅáõÛÃÇ ~ marché des changes (de devises); ³½³ï ~ marché libre; ³ñï³ùÇÝ` Ý»ñùÇÝ ~ marché extérieur, intérieur; ³ñ¨»ÉÛ³Ý ~ bazar m; Ñݳí³×³éÝ»ñÇ` ÑÝáïÇÝ»ñÇ ~ marché aux puces; ë¨ ~ marché noir; ³ß˳ï³ÝùÇ ~ marché de l’emploi (du travail); ·ÝÙ³Ý ~ marché d’achat; í³×³éùÇ ~ marché de vente; Ý»ñÙáõÍÙ³Ý ~ marché d’importation; ³ß˳ïáõÅÇ ~ marché de maind’œuvre; ëå³éÙ³Ý` í³×³é³Ñ³ÝÙ³Ý ~ débouché m; ϳñ·³íáñíáÕ ~ marché régulé; »ñÏñáñ¹³ÛÇÝ` ûųݹ³Ï ~ marché secondaire; ÷³Ï ~ marché couvert; ~ÛÇ å³Ñ³ÝçÝ»ñ impératif m du marché; å³Ûù³ñ ëå³éÙ³Ý ~Ý»ñÇ Ñ³Ù³ñ lutte f pour les débouchés; ~ Ñ³Ý»É jeter sur le marché; ~Ý áÕáÕ»É inonder le marché; ëå³éÙ³Ý Ýáñ ~Ý»ñ ·ïÝ»É` Ó»éù μ»ñ»É acquérir de nouveaux marchés; ~Ý Ñ³·»óÝ»É saturer le marché; ~ÛáõÙ ·ÝáõÙÝ»ñ ³Ý»É faire son marché ßáõϳ۳·»ï ¥Ù³ñù»ÃáÉá·¤ ïÝï·. mercaticien,ne n ßáõϳ۳·ÇïáõÃÛáõÝ ¥Ù³ñù»ÃÇÝ·¤ ïÝï·. mercatique f, marketing m ßáõÏ³Û³Ï³Ý de marché; ~ ïÝï»ëáõÃÛáõÝ économie f de marché ßáõϳ۳í³ñ mercaticien,ne n ßáõϳ۳í³ñáõÃÛáõÝ, ßáõϳ۳í³ñáõÙ ¥Ù³ñù»ÃÇÝ·¤ mercatique f, mar-



keting m



ßáõÙ»ñ³Ï³Ý å³ïÙ. sumérien,ne; ~ ³ñ-



í»ëï art m sumérien



ßáõÙ»ñ»ñ»Ý sumérien m ßáõÙ»ñÝ»ñ å³ïÙ. Sumériens m pl, Su-



mériennes f pl



ßáõÝ chien m, chienne f ¥¿·Á¤; ß³Ý Ó³·,



Ãáõɳ chiot m, jeune chien, Ù³ÝÏ. toutou m; ~Á ѳãáõÙ ¿ le chien aboie; ó»Õ³Ï³Ý ~ chien de race; ϳï³Õ³Í ~ chien enragé; å³Ñ³-



722



å³Ý ~, å³Ñ³Ï³ßáõÝ chien de garde, mâtin m; Ëáõ½³ñÏáõ ~ limier m; áëïÇÏ³Ý³Ï³Ý ~ chien policier; áñëÇ ~ chien de chasse; áñëÇÝ Ñ»ï³Ùáõï ~ limier m; ÑáííÇ ~ chien de berger; ß³Ý Ã³Ã»ñÁ` ųÝÇùÝ»ñÁ` åáãÁ les pattes, les crocs, la queue du chien; ß³Ý μáõÝ niche f; ßÝ»ñÇ áÑÙ³Ï meute f (de chiens); ~Á ϳåí³Í ¿ le chien est attaché ◊ ß³Ý å»ë ѳí³ï³ñÇÙ fidèle comme un chien; ѳã³Ý ßáõÝÁ ãÇ ÏÍÇ chien qui aboie ne mord pas; ß³Ý ³ÝáõÝÁ ïáõñ` ÷³ÛïÁ í»ñóñáõ quand on parle du loup, on en voit la queue ßáõÝã1 haleine f; souffle m; respiration f ¥ßÝã³éáõÃÛáõݤ; ~ ù³ß»É` ³éÝ»É, ~Á ï»ÕÁ μ»ñ»É reprendre haleine; souffler vi, se reposer un peu ¥ÙÇ ùÇã ѳݷëï³Ý³É¤; ~Á å³Ñ»É retenir son souffle (son haleine); ~ë ÏïñíáõÙ ¿ ça me coupe le souffle; ÙÇÝ㨠í»ñçÇÝ ~Á jusqu’au dernier soupir ◊ ~Á ÷ã»É` Ù³Ñ³Ý³É expirer vi, rendre l’âme ¥Ñá·ÇÝ ³í³Ý¹»É¤ ßáõÝã2 personne f ¥³ÝÓ, Ñá·Ç¤, âme f ßáõß³Ý μëμ. lis (lys) m ßáõ߳ݳ½³ñ¹ fleurdelisé,e ßáõ߳ݳ½·ÇÝ»ñ liliacées f pl ßáõßï³Ý¹³Ù impuissant m ßáõßï³Ý¹³ÙáõÃÛáõÝ impuissance f ßáõé ·³É ¥ßñçí»É, ·ÉËÇí³Ûñ ÁÝÏݻɤ se renverser ßáõé ï³É ¥ÏáñÍ»É, ·ÉËÇí³Ûñ ßñç»É¤ renverser vt ßáõéáõÙáõé ~ ·³É se tourner et se retourner ßáõï vite, rapidement ¥³ñ³·¤; tôt ¥í³Õ¤; ųٳݳÏÇó ~ prématurément ¥í³Õ³Å³Ù¤; áñù³Ý Ñݳñ³íáñ ¿ ~ le plus tôt possible; ³é³íáï ~ de bon matin, de bonne heure; áõß Ã» ~ tôt ou tard; áñù³Ý ~, ³ÛÝù³Ý ɳí le plus tôt sera le mieux; ݳ ~ ãÇ í»ñ³¹³éݳ il ne reviendra pas de sitôt ßáõï³ë»ÉáõÏ phrase f très difficile à prononcer



ßáõï³÷áõÛà ¥ßï³å, Ññ³ï³å, ³ÝÑ»ï³Ó·»ÉǤ 1. adj urgent,e 2. adv d’urgence ¥ßáõï³÷áõÛà ϻñåáí¤ ßáõï»÷áõÏ ¥³Ù³Ý, ϳÃ볤 cocotte-



minute f



ßáõïáí 1¤ bientôt ¥³å³·³ÛáõÙ¤; »ë ~



Ïí»ñ³¹³éݳ٠je reviendrai bientôt; ~ ³Ù³éÁ Ï·³ ce sera bientôt l’été ¥ßáõïáí ³Ù³é ÏÉÇÝǤ 2¤ peu après ¥³ÝóÛ³ÉáõÙ¤; ~ Ù»ÏÝ»ó peu après il est parti ßáõñà ﻰë ßñÃáõÝù ßáõñç ¥Ùáï, Ùáï³íáñ³å»ë¤ à peu près, approximativement ßáõñç³Ý³ÏÇ ¥ßáõñç μáÉáñÁ¤ tout autour ßáõñç³é »Ï»Õ. chasuble f, chape f ßáõñç»ñÏñÛ³ autour du monde; ~ ׳Ù÷áñ¹áõÃÛáõÝ voyage m autour du monde; ~ ݳí³ñÏáõÃÛáõÝ` ׳Ù÷áñ¹áõÃÛáõÝ périple m ßáõñçÁ 1. adv (tout) autour, alentour ¥ãáñë ÏáÕÙÁ, ãáñë ¹Çݤ; ~ ÉéáõÃÛáõÝ ¿` ³Ý¹áññ ¿ tout est calme alentour 2. prép autour de; å³ñï»½Ç ~ autour du jardin ßáõñçÏ³É battue f ¥áñëǤ; rafle f ¥Ù³ñ¹Ï³Ýó¤ ßáõñçÏ³É»É entourer vt, cerner vt ßáõñçå³ñ ¥ËÙμ³å³ñ¤ ronde f; ~ μéÝ»É faire la ronde ßáõñçûñÛ³ de vingt-quatre heures, vingt-quatre heures sur vingtquatre ßáõù 1¤ ombre f ¥ßí³ù, ëïí»ñ¤ 2¤ ÷Ëμ. pompe f, splendeur f ¥å»ñ×áõÃÛáõݤ 3¤ chic m ¥ßù»ÕáõÃÛáõÝ, ÷³Ûɤ ß÷³Ï³Ý É»½íμ. fricatif,-ive; ~ ÑÝãáõÛà phonème m fricatif; ~ μ³Õ³Ó³ÛÝ consonne f fricative ß÷³Ý³É ¥ë³ÝÓ³ñÓ³Ï ¹³éݳɤ se laisser aller; être gâté,e ß÷³ã³÷ ï»°ë ß÷áõÙ³ã³÷ ß÷³ã³÷³Ï³Ý ï»°ë ß÷áõÙ³ã³÷³Ï³Ý ß÷³ã³÷áõÃÛáõÝ ï»°ë ß÷áõÙ³ã³÷áõÃÛáõÝ ß÷³ó³Í ¥»ñ»ë ³é³Í¤ gâté,e; ~ »ñ»Ë³



enfant n gâté,e



ß÷³óÝ»É ¥»ñ»ë ï³É¤ gâter vt; choyer vt, dorloter vt ¥ßáÛ»É, ÷³Õ³ù߻ɤ 723



ß÷»É frotter vt; frictionner vt ¥Ù³ßÏÁ¤;



ß÷áõÙ³ã³÷ tribomètre m ß÷áõÙ³ã³÷³Ï³Ý tribométrique ß÷áõÙ³ã³÷áõÃÛáõÝ tribométrie f ßù³¹ñ³Ù ¥Ù»¹³É¤ médaille f ßù³½·»ëï grande tenue f ßù³ËáõÙμ suite f, cortège m; escorte f ¥ÃÇÏݳå³Ñ ËáõÙμ¤ ßù³Ñ³Ù»ñ· concert m de gala ßù³Ñ³Ý¹»ë solennité f, gala m, pompe f ßù³Ñ³Ý¹»ë³ÛÇÝ ¥ïáݳϳÝ, ßù»Õ¤ de gala ¥×³ßÏ»ñáõÛÃ, ÏáëïÛáõÙ ¨ ³ÛÉݤ ßù³ÙáÉ dandy m; ËëÏó. gommeux m ßù³ÙáÉáõÃÛáõÝ dandysme m ßù³Ùáõïù entrée f principale; portail m ¥ÏáÃáÕ³ÛÇݤ ßù³Ý³ñ·Ç½ ¥³Ù³ñÇÉÇë¤ μëμ. amaryllis f ßù³Ýß³Ý décoration f, médaille f; Ù»-



Ó»éù»ñÁ ~ se frotter les mains ß÷áà ¥Ë³éݳß÷áÃáõÃÛáõݤ 1. confusion f, désarroi m; ËëÏó. méli-mélo m, embrouillamini m 2. adj embrouillé,e, confus,e ¥³Ýáñáß, ³Ýå³ñ½, ˳éݳϤ; ~ ÙÇïù esprit m embrouillé ß÷áóѳñ effaré,e, confus,e ¥ß÷áÃí³Í¤, désemparé,e, décontenancé,e, déconcerté,e ß÷áÃ»É confondre vt ß÷áûóÝ»É 1¤ troubler vt, stupéfier vt, déconcerter ¥ß÷áÃÙáõÝùÇ Ù»ç ·ó»É, ßí³ñ»óݻɤ 2¤ choquer vt ¥å³ïß³×áõÃÛ³Ý Ï³ÝáÝÝ»ñÁ ˳Ëï»Éáí ³ÝѳñÙ³ñ íÇ׳ÏÇ Ù»ç ¹Ý»É¤; Ýñ³ í³ñÙáõÝùÁ ÇÝÓ ß÷áûóñ»ó` ³ÝѳñÙ³ñ íÇ׳ÏÇ Ù»ç ·ó»ó son comportement m’a choqué ß÷áÃÙáõÝù trouble m; confusion f; embarras m; ~Çó ϳñÙñ»É rougir de confusion; ~Ç Ù»ç ÁÝÏÝ»É être déconcerté,e ß÷áÃí³Í embarrassé,e, confus,e, troublé,e; déconcerté,e; effaré,e ¥·ÉáõËÁ Ïáñóñ³Í¤; désemparé,e ¥ßí³ñ³Í, ÙáÉáñ¤; perplexe ¥ï³ñ³Ïáõë³Í, í³ñ³Ýáï¤; ~ ï»ëùáí d’un air confus ß÷áÃí³ÍáõÃÛáõÝ trouble m; confusion f; embarras m; perplexité f ¥ï³ñ³ÏáõëáõÙ, ï³ñ³ÏáõëáõÃÛáõݤ ß÷áÃí»É ¥ß÷áÃÙáõÝùÇ Ù»ç ÁÝÏÝ»É, ßí³ñ»É¤ s’embarrasser, s’embrouiller; se troubler ¥Ñáõ½í»É¤; se démonter ß÷áÃáõÃÛáõÝ confusion f, trouble m, embarras m ß÷í»É 1¤ se frotter; se frictionner 2¤ ÷Ëμ. fréquenter vt ¥Ñ³Õáñ¹³Ïóí»É, ϳå áõݻݳÉ, ÙÇç³í³ÛñáõÙ ÉÇݻɤ; »ñÇï³ë³ñ¹Ý»ñÇ Ñ»ï ~, Ýñ³Ýó ÙÇç³í³ÛñáõÙ ÉÇÝ»É fréquenter les jeunes ß÷áõÙ 1¤ frottement m, friction f ¥ß÷»ÉÁ, ß÷í»ÉÁ¤; effleurement m ¥Ã»Ã¨³ÏÇ ÑåáõÙ¤ 2¤ contact m ¥³éÝãáõÃÛáõݤ; ·³ÕïÝÇ ~Ý»ñ contacts ß÷áõÙ³ÛÇÝ frictionnel,le



ÏÇÝ ~áí å³ñ·¨³ïñ»É décorer qn, médailler qn; ~ ëï³Ý³É être décoré,e (médaillé,e) ßù³Ý߳ݳÏÇñ décoré,e, médaillé,e ßù³å³ïß·³Ùμ loggia f ßù³ë³Ý¹áõÕù grand escalier m, escalier m d’honneur ßù»Õ 1¤ luxueux,-euse, de luxe ¥×áË, å»ñפ; ~ ³åñ»É³Ó¨` ³åñáõëï train m de vie luxueux; ~ Ññ³ï³ñ³ÏáõÃÛáõÝ édition f de luxe 2¤ somptueux,-euse; ~ å³É³ï palais m somptueux 3¤ splendide ¥Ù»Í³ßáõù¤ 4¤ chic adj invar; ~ ³ñ¹áõ½³ñ¹ toilette f chic ßù»Õ³½³ñ¹ ornementé,e, décoré,e ßù»Õ³½³ñ¹»É orner vt, décorer vt ßù»Õ³Ý³É devenir splendide (luxueux,euse, somptueux,-euse) ßù»Õ³óÝ»É rendre splendide (somptueux,-euse) ßù»Õáñ»Ý avec splendeur, avec (beaucoup de) luxe, luxueusement, somptueusement ßù»ÕáõÃÛáõÝ splendeur f; luxe m ¥å»ñ׳Ýù¤; chic m ¥ßáõù, ÷³Ûɤ; ßù»ÕáõÃÛ³Ý` å»ñ׳ÝùÇ Çñ»ñ objets m pl de luxe ßù»ñà parade f; revue f ¥½ÇÝíáñ³Ï³Ý¤



724



(ѳ÷ßï³Ïí»É)



à



á·¨áñáõÃÛáõÝ (˳ݹ³í³éáõÃÛáõÝ) en-



thousiasme m, animation f



á·Ç esprit m; génie m; ѳϳ¹ñí»Éáõ ~



á·»ÉÇó alcoolisé,e; ~ ËÙÇãùÝ»ñ boissons



esprit de contradiction; ã³ñª μ³ñÇ ~ mauvais, bon génie m; ųٳݳÏÇ á·áí dans l’esprit du temps á¹Çë³Ï³Ý odyssée f (³ñϳÍÝ»ñáí áõ ¹Åí³ñáõÃÛáõÝÝ»ñáí ÉÇ Ã³÷³é³Ï³Ý ÏÛ³Ýù) á½Ý»ÓáõÏ Ï»Ý¹μ. grémille f á½ÝÇ hérisson m; Íáí³ÛÇÝ ~ª Íáíá½ÝÇ oursin m á½áË (ÁÝÏáõÛ½Ç Ï³Ý³ã ϻը) brou m á½áñ»ÝÇ (á½áñÇ, Ï»ãáõ ï»ë³Ï) μëμ. osier m áÉÇÙåÇ³Ï³Ý (àÉÇÙåáëÇÝ Ñ³ïáõÏ) å³ïÙ., ¹Çó. olympien,ne áÉÇÙådzóÇ å³ïÙ., ¹Çó.Olympien,ne n àÉÇÙåáë å³ïÙ., ¹Çó. Olympe m áÉáé μëμ. pois m, petit pois m; ϳݳã ~ pois vert áÉáé³Ñ³ïÇÏ graine f de pois áÉáéݳμáõÛë»ñ légumineuses f pl áÉáéݳËáï μëμ. liseron m, volubilis m áÉáñ (áÉáñáõÝ) tors,e; tortueux,-euse, sinueux,-euse (áÉáñ-ÙáÉáñ) áÉáñ³½³ñ¹ volute f (å³ïß·³ÙμÇ, ó³Ýϳå³ïÇ) áÉáñ³Ó¨ en spirale; ~ ë³Ý¹áõÕù escalier m en spirale (à vis, en colimaçon, en escargot) áÉáñ³Ý tournant m, courbe f, méandre m (·»ïÇ), sinuosité f, détour m, virage m, arrondi m; ~áõÙ au tournant; ׳ݳå³ñÑÇ ~áõÙ au tournant de la route; íï³Ý·³íáñ ~ virage (tournant) dangereux áÉáñ³åïáõÛï tortueux,-euse, sinueux,euse áÉáñ³ë³Ñù (ëɳÉáÙ) Ù³ñ½. slalom m áÉáñ³í³Ûñ¿çù (ëɳÉáÙ) slalom m áÉáñ»É 1) tordre vt; tortiller vt (·³É³ñ»É) 2) rouler vt (÷³Ã³Ã»É) áÉáñ-ÙáÉáñ ï»°ë áÉáñ³åïáõÛï áÉáñí»É se tordre; se tortiller (·³É³ñí»É); serpenter vi (áÉáñáõÝ ·Çͪ åïáõÛïÝ»ñ ϳ½Ù»É, ׳ݳå³ñÑÇ` ·»ïÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ); se replier (ÏÍÏí»É)



f pl alcoolisées



á·»Ïáã»É évoquer vt; commémorer vt



(ÑÇß³ï³ÏÁ Ýß»É)



á·»Ïáãí»É être évoqué,e; être commé-



moré,e



á·»ÏáãáõÙ évocation f; commémoration



f (ÑÇß³ï³ÏÁ Ýß»ÉÁ); á·»ÏáãÙ³Ý ³ñ³ñáÕáõÃÛáõÝ cérémonie f de commémoration ᷻ѳñó (á·»Ïáã, ëåÇñÇï) spirite n ᷻ѳñó»É (á·»Ïáã»É) évoquer les esprits (᷻ѳñóáõÃ۳ݪ ëåÇñÇïǽÙÇ Å³Ù³Ý³Ï) ᷻ѳñóáõÃÛáõÝ (á·»ÏáãáõÃÛáõÝ, ëåÇñÇïǽÙ) spiritisme m á·»Õ»Ý spirituel,le á·»Õ»ÝáõÃÛáõÝ spiritualité f á·»ßÝã»É inspirer vt, animer vt, enthousiasmer vt á·»ßÝãáÕ inspirateur,-trice adj/n á·»ßÝãí³Í inspiré,e, enthousiasmé,e (˳ݹ³í³é) á·»ßÝãí³ÍáõÃÛáõÝ inspiration f; verve f (»é³Ý¹); enthousiasme m (˳ݹ³í³éáõÃÛáõÝ) á·»ßÝãí»É s’inspirer, s’animer, s’enthousiasmer (˳ݹ³í³éí»É) á·»ßÝãáõÙ inspiration f, enthousiasme m (˳ݹ³í³éáõÃÛáõÝ) á·»ßáõÝã ï»°ë á·»ßÝãí³Í á·»å³ßï animiste adj/n á·»å³ßïáõÃÛáõÝ (Ñá·»¹³í³ÝáõÃÛáõÝ, ³ÝÇÙǽÙ) animisme m á·»åݹ»É relever le moral á·¨áñ»É animer vt, enthousiasmer vt, passionner vt (˳ݹ³í³é»É) á·¨áñÇã enthousiasmant,e, passionnant,e (˳ݹ³í³éáÕ); animateur,trice, inspirateur,-trice á·¨áñí³Í animé,e, enthousiasmé,e (˳ݹ³í³éí³Í) á·¨áñí³ÍáõÃÛáõÝ ï»°ë á·¨áñáõÃÛáõÝ á·¨áñí»É s’animer, s’enthousiasmer (˳ݹ³í³éí»É), se passionner



725



áÉáñï 1) sphère f; ³½¹»óáõÃÛ³Ý ~ sphè-



ÉÇÝ»É être dans un état déplorable



áÕμ³ÉÇáñ»Ý déplorablement áÕμ³ÏÇó compagnon m de plainte áÕμ³Ó³ÛÝ d’une voix plaintive áÕμ³ë³ó (áÕμ³ñÏáõ) pleureur,-euse n áÕμ³ë³óáõÃÛáõÝ lamentation f áÕμ»ñ· complainte f; élégie f (»Õ»ñ»ñ·) áÕμ»ñ·³½³í»ßï (áÕμ»ñ·³Ï³ï³Ï»ñ-



re d’influence; ·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý ~ sphère d’activité; ßáõÏ³Û³Ï³Ý ~ sphère marchande 2) domaine m (μݳ·³í³é, ³ëå³ñ»½) 3) secteur m (ѳïí³Í, μݳ·³í³é); μ³ÝϳÛÇÝ ~ secteur bancaire; ïÝï»ë³Ï³Ý ~ secteur économique 4) espace m áÉáñáõÙ 1) ï»ùëï. retordage m 2) ï»Ë. enroulement m; torsion f; vrillage m (÷³Ã³ÃáõÙ) 3) μÅßÏ. volvulus m; ³ÕÇù³ÛÇÝ ~ volvulus intestinal áÉáñáõÝ ï»°ë áÉáñ áÉáñù (áÉáñ³Ý) détour m, sinuosité f; méandre m (·»ïÇ) áÉáù (áÉáùáëÏñ, ëñáõÝùÇ Ù»Í áëÏáñÁ) ϽÙËë. tibia m áÉáù³ÛÇÝ (áÉáùÇݪ ëñáõÝùÇ Ù»Í áëÏñÇÝ Ñ³ïáõÏ) ϽÙËë. tibial,e; ~ ÙϳÝÝ»ñ muscles m pl tibiaux áË rancune f; rancœur f (ÑÇß³ã³ñáõÃÛáõÝ); vengeance f (íñ»ÅËݹñáõÃÛáõÝ); ~ å³Ñ»É avoir de la rancune (contre qn), garder rancune (à qn de qch), en vouloir à qn; ~Á ѳݻɪ íñ»ÅËݹÇñ ÉÇÝ»É se venger (de) áË³Ï³É rancunier,-ière adj/n; vindicatif,-ive (íñ»ÅËݹÇñ); ~ μݳíáñáõÃÛáõÝ caractère m rancunier; ~ ѳϳé³Ïáñ¹ rival m vindicatif á˳ϳÉáõÃÛáõÝ esprit m rancunier; âme f rancunière áË»ñÇÙ haineux,-euse (³ï»ÉáõÃÛ³Ùμ Éóí³Í); acharné,e (ϳï³ÕÇ); juré,e (»ñ¹íÛ³É); ~ ÃßݳÙÇ ennemi m juré áÑ oh !, ah !, ô ! áÑÙ³Ï meute f (·³ÛÉ»ñÇ, ßÝ»ñÇ); ÷Ëμ. bande f; ·áÕ»ñǪ ˳μ»μ³Ý»ñÇ ~ bande de voleurs, de filous áÕ Ï½ÙËë. vertèbre f áÕμ lamentation f, pleurs m pl áÕμ³·ÇÝ lamentable, déplorable; plaintif,-ive áÕμ³É pleurer vt, déplorer vt, se lamenter áÕμ³ÉÇ déplorable, lamentable, piteux,euse; pitoyable (ËÕ׳ÉÇ); ~ ï»ëù mine piteuse; ~ª ËÕ׳ÉÇ íÇ׳ÏáõÙ



·áõÃÛáõÝ, ïñ³·ÇÏáÙ»¹Ç³) tragicomédie f áÕμ»ñ·³½³í»ßï³Ï³Ý (áÕμ»ñ·³Ï³ï³Ï»ñ·³Ï³Ý, ïñ³·ÇÏáÙÇÏ) tragicomique áÕμ»ñ·³Ï tragédien,ne n (¹»ñ³ë³Ý,áõÑÇ); auteur m tragique (áÕμ»ñ·³·Çñ) áÕμ»ñ·³Ï³Ý tragique; ~ íÇ×³Ï situation f tragique; Çñ³íÇ׳ÏÁ ~ ÁÝóóù ¿ ëï³ÝáõÙ la situation tourne au tragique; ~ Ó¨áí Ý»ñϳ۳óÝ»É dramatiser vt áÕμ»ñ·³Ï³Ý³óÝ»É dramatiser vt áÕμ»ñ·³Ï³Ý³óáõÙ dramatisation f áÕμ»ñ·³Ï³ÝáõÃÛáõÝ tragique m; Çñ³íÇ׳ÏÇ ~Á le tragique de la situation áÕμ»ñ·³Ï³ï³Ï»ñ·³Ï³Ý ï»°ë áÕμ»ñ·³½³í»ßï³Ï³Ý áÕμ»ñ·³Ï³ï³Ï»ñ·áõÃÛáõÝ ï»°ë áÕμ»ñ·³½³í»ßï áÕμ»ñ·áõ ï»°ë áÕμ»ñ·³Ï áÕμ»ñ·áõÃÛáõÝ tragédie f; ~ ë³ñù»Éª



¹³ñÓÝ»É dramatiser vt



áÕμáõÙ ï»°ë áÕμ áÕÏáõÛ½ grappe f; ˳ÕáÕÇ ~ grappe de



raisin; ÷áùñÇÏ ~ (ϳ٠~Ç ÙÇ Ù³ëÁ) grappillon m; ѳճñçÇ ~ grappe de groseilles áÕݳÍáõÍ ï»°ë áÕÝáõÕ»Õ áÕݳÛÇÝ vertébral,e áÕݳ߳ñ ϽÙËë. colonne f vertébrale, échine f (épine f) dorsale áÕݳ߳ñ³ÛÇÝ Ï½ÙËë. vertébral,e áÕݳ߳ñ³íáñ ϻݹμ. vertébré,e; ~ ϻݹ³ÝÇÝ»ñª ~Ý»ñ vertébrés m pl áÕݳó³í rachialgie f áÕÝáëÏñ (áÕÝ) ϽÙËë. vertèbre f áÕÝáõÕ»Õ Ï½ÙËë. moelle f épinière áÕÝáõÕ»Õ³ÛÇÝ Ï½ÙËë. de la moelle épinière 726



áÕÝáõó (áÕݳ÷³Ûï) quille f, coque f



ñáÕ³ÙïáõÃÛáõÝ, ³ÝÑÇß³ã³ñáõÃÛáõÝ) áÕáñÙ³Ó³ÛÝ d’une voix plaintive (lamentable, pitoyable) áÕáñÙ»ÉÇ 1) pitoyable, miséreux,-euse (ËÕ×áõÏ), misérable (Ãßí³é), piteux,-euse (ËÕ׳ÉÇ); ~ í³ËÏáï pauvre lâche m 2) plaintif,-ive (³ÕÇáÕáñÙ, áÕáñÙ³·ÇÝ) 3) lamentable (áÕμ³ÉÇ) 4) minable (Ë»Õ×) 5) piètre (Ë»Õ×, í³ï, ³ÝÝß³Ý); ~ ·ñáÕ écrivain m piètre áÕáñÙ»ÉÇáñ»Ý d’une manière pitoyable (lamentable, piteuse), pitoyablement, lamentablement, piteusement áÕáñÙ»ÉÇáõÃÛáõÝ état m pitoyable (misérable, piteux); ÷Ëμ. indigence f, médiocrité f (ÙÇç³ÏáõÃÛáõÝ) áÕáñÙáõÃÛáõÝ aumône f, charité f, miséricorde f; ~ Ëݹñ»É demander l’aumône, ËëÏó. faire la manche; Ùáõñ³óÇÏÇÝ ~ ï³É faire l’aumône à un mendiant; ³ëïí³Í³ÛÇÝ ~ miséricorde divine áÕç1 (ϻݹ³ÝÇ, ³åñáÕ) vivant,e; ݳ ¹»é ~ ¿ il est encore vivant, il est encore en vie; ~ -³éáÕç sain et sauf; ~ -³éáÕç ÉÇÝ»É être bien portant; ~ - ~ tout vif; ~ ÙÝ³É (³Õ»ïÇó Ñ»ïá í»ñ³åñ»É) survivre vi áÕç2 ï»°ë ³ÙμáÕç áÕç³·áõñ³Ýù accolade f; embrassade f, embrassement m (·ñϳ˳éÝáõÃÛáõÝ) áÕç³·áõñ»É embrasser vt, donner une accolade áÕç³·áõñí»É s’embrasser áÕç³·áõñáõÙ ï»°ë áÕç³·áõñ³Ýù áÕç³ËáÑ raisonnable (μ³Ý³Ï³Ý, áÕç³ÙÇï), sage (˻ɳóÇ), chaste (½áõëå) áÕç³Ëáѳμ³ñ raisonnablement, chastement áÕç³ËáÑáõÃÛáõÝ bon sens m, sagesse f, chasteté f áÕç³Ï»½ immolé,e; offert,e en holocauste, brûlé,e vif,-ive áÕç³Ïǽ»É faire un holocauste, offrir vt en holocauste, immoler vt



(ݳíÇ ÏÙ³Ëù) áÕÝáõó³×á×áõÙ (»ñϳÛݳÏÇ ×á×áõÙ) Íáí. tangage m áÕáճѳñ»É »ñÏñμ. éroder vt; çáõñÁ áÕáճѳñáõÙ ¿ ·»ï»ñÇ ÑáõÝÁ l’eau érode le lit des rivières áÕáճѳñí»É »ñÏñμ. s’éroder áÕáÕ³Ù³ßáõÙ (¿ñá½Ç³) »ñÏñμ. érosion f áÕáÕ³Ýù lavure f, rinçure f áÕáÕ³ï »ñÏñμ. alluvion f áÕáÕ»É 1) inonder vt, submerger vt; ÉáõÛëáí ~ inonder de lumière 2) rincer vt; se gargariser (ùÇÙùÁ, ÏáÏáñ¹Á ¨ ³ÛÉݪ μáõÅ³Ï³Ý Ýå³ï³Ïáí); μ»ñ³ÝÁ ~ se rincer la bouche áÕáÕí³Í inondé,e, baigné,e, submergé,e áÕáÕí»É être inondé,e (baigné,e, submergé,e) áÕáÕáõÙ 1) inondation f, submersion f (ÑáÕ»ñÇ ¨ ³ÛÉÝ) 2) rinçage m (³Ù³Ý»Õ»ÝÇ, ëåÇï³Ï»Õ»ÝÇ); gargarisme m (ùÇÙùÇ, ÏáÏáñ¹Çª μáõÅ³Ï³Ý Ýå³ï³Ïáí) áÕáñÏ lisse, poli,e; ~ Ù³½»ñ cheveux m pl lisses; ~ Ë׳ù³ñ caillou m poli áÕáñϳÃáõÕà ﻰë ÑÕϳÃáõÕà áÕáñÏ»É lisser vt, polir vt (ÑÕÏ»É) áÕáñÏÇã lisseur,-euse n, polisseur,-euse n (μ³Ýíáñ); lisseur m (³ëý³ÉïÁ áÕáñÏáÕ ·áñÍÇù); lisseuse f (ÃáõÕÃ, ϳßÇ, ·áñÍí³Íù áÕáñÏáÕ Ù»ù»Ý³); polisseuse f (Ù³ñÙ³ñÁ, ù³ñÁ áÕáñÏáÕ ·áñÍÇù); polissoir m (ÑÕÏÇã ·áñÍÇù) áÕáñÏáõÙ lissage m, polissage m áÕáñÙ³·ÇÝ pitoyable; lamentable (³é³í»É³å»ë Çñ»ñÇ Ù³ëÇÝ); minable (ѳ·áõëï, ï»ëù) áÕáñÙ³Í miséricordieux,-euse; charitable (·Ã³ëÇñï, μ³ñ»·áõÃ) áÕáñٳͳμ³ñ avec miséricorde, d’une manière miséricordieuse, miséricordieusement, d’une manière charitable, charitablement (·Ã³ëñïáñ»Ý) áÕáñÙ³ÍáõÃÛáõÝ miséricorde f, charité f (·Ã³ëñïáõÃÛáõÝ), clémence f (Ý»727



áÕç³ÏǽáõÙ holocauste m, immola-



á×Çñ 1) crime m; á×ñǪ ѳÝó³ÝùÇ í³Û-



tion f; sacrifice m (½áѳμ»ñáõÙ) áÕç³ÙÇï 1) ï»°ë áÕç³ËáÑ 2) sensé,e, de bon sens, lucide (˻ɳÙÇï); pondéré,e (ѳí³ë³ñ³Ïßéí³Í); ~ áñáßáõÙ résolution f sensée; ~ ³ÝÓݳíáñáõÃÛáõÝ personne f sensée; ~ Ù³ñ¹ homme m sensé; ~ ÉÇÝ»É avoir le bon sens áÕç³Ùïáñ»Ý raisonnablement áÕç³ÙïáõÃÛáõÝ 1) ï»°ë áÕç³ËáÑáõÃÛáõÝ 2) bon sens m, raison f, lucidité f (˻ɳÙïáõÃÛáõÝ) áÕç»ñà bon voyage m áÕçáõÛÝ salut m, salutation f, amitié f; ~Ç Ëáëù discours m de bienvenue; ~Ý»ñë ѳÕáñ¹»ù… mes salutations (mes amitiés) à…; ÏñáÝ. ~ ù»½ سñdz٠Ave Maria (³ÕáÃùÁ) áÕçáõÝ»É (μ³ñ¨»É) saluer vt; ÍÝÏ³Í³É ~ (Ñ»é³Ý³ÉÇë) tirer sa révérence; souhaiter la bienvenue (μ³ñÇ ·³Éáõëï Ù³ÕûÉ) áÕçáõÝ»ÉÇ digne d’approbation á× 1) style m; ³Ýѳï³Ï³Ý ~ style individuel; μ³Ý³ëï»ÕÍ³Ï³Ý ~ style poétique; ·Çï³Ï³Ý ~ style scientifique; ·áñͳé³Ï³Ý ~ style fonctionnel; ·áÃ³Ï³Ý ~ style gothique; ~Ý ÇÝùÁ Ù³ñ¹Ý ¿ª ~Á μÝáñáßáõÙ ¿ Ù³ñ¹áõÝ le style c’est l’homme 2) manière f, façon f (»Õ³Ý³Ïª ·ñ»Éáõ, Ýϳñ»Éáõ, »ñ·»Éáõ ¨ ³ÛÉÝ); ³Ù»Ý áù Çñ ~Ý áõÝÇ chacun a sa manière 3) Ù³ñ½. ³½³ï ~Ç ÉáÕ nage f libre á׳μ³Ý (á׳·»ï) stylisticien,ne n á׳μ³Ý³Ï³Ý (á׳·Çï³Ï³Ý) É»½íμ. stylistique á׳μ³ÝáõÃÛáõÝ (á׳·ÇïáõÃÛáõÝ) É»½íμ. stylistique f á×³Ï³Ý (á׳ÛÇÝ) stylistique á׳íáñ»É styliser vt á׳íáñáÕ (¹Ç½³ÛÝ»ñ) styliste n, designer n (³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý ³åñ³ÝùÝ»ñÇ Ó¨³íáñÙ³Ý μݳ·³í³éáõÙ) á׳íáñáõÙ stylisation f, design m (¹Ç½³ÛÝ); ³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý ~ª ¹Ç½³ÛÝ esthétique f industrielle



ñáõÙ en flagrant délit; ~ ·áñÍ»É commettre un crime; Ññ»ß³íáñ ~ crime monstrueux 2) forfait m (ã³ñ³·áñÍáõÃÛáõÝ) á×ñ³μ³ñ criminellement á×ñ³·»ï ï»°ë ùñ»³·»ï á×ñ³·ÇïáõÃÛáõÝ ï»°ë ùñ»³·ÇïáõÃÛáõÝ á×ñ³·áñÍ criminel,le adj/n (ѳÝó³·áñÍ), malfaiteur m (ã³ñ³·áñÍ), scélérat,e adj/n (»Õ»éݳ·áñÍ); ~ ËáõÙμ bande f criminelle; Çñ³íμ. ~ÇÝ Çñ å»ïáõÃÛ³ÝÁ ѳÝÓÝ»É extrader vt; ~ÇÝ Çñ å»ïáõÃÛ³ÝÁ ѳÝÓÝ»ÉÁ extradition f á×ñ³·áñͳμ³ñ ï»°ë á×ñ³μ³ñ á×ñ³·áñÍ³Ï³Ý criminel,le á×ñ³·áñÍáñ»Ý ï»°ë á×ñ³μ³ñ á×ñ³·áñÍáõÃÛáõÝ ï»°ë á×Çñ á×ñ³ËáõÙμ bande f de criminels, bande f de malfaiteurs á×ñ³ÛÇÝ criminel,le á×ñ³÷áñÓ (ٳѳ÷áñÓ) attentat m áÙ³Ýù certains (certaines), quelquesuns (quelques-unes); ~ ϳñÍáõÙ »Ý, û… certains (quelques-uns) pensent que… áÙÝ un certain, une certaine; un nommé, une nommée; quidam m (ÇÝãáñ Ù»ÏÁ); ~ äÇ»é un certain Pierre, un nommé Pierre (äÇ»é ³ÝáõÝáí Ù»ÏÁ) áã non; pas; ~ áù personne, pas un(e); ~ ÙÇ ³Ý·³Ù pas une fois; ~ ÙÇ Ï»ñå en aucune manière; ~ Ù»ÏÁ, ~ ÙÛáõëÁ ni l’un(e) ni l’autre; ~ ³Ûëûñ pas aujourd’hui; ~ ÙdzÛÝ non seulement; ~ ¿É »ë moi non plus; ~ Ñ»éáõ pas loin (de); ~ í³Õáõó depuis peu; ݳ ~ í³Õáõó ¿ ³ß˳ïáõÙ ³Ûëï»Õ il travaille ici depuis peu; ~ ÙÇ aucun,e, pas un(e), nul,le; ~ ÙÇ ·Ýáíª ¹»åùáõÙ pour rien au monde; ~ ÙÇ ï»Õ nulle part; ~ ³ÛÝù³Ý pas tellement; ~ μ³í³Ï³Ý³ã³÷, ~ μ³í³ñ³ñ insuffisant,e (adj), insuffisamment (adv); Ù³ñ½. ~ áùÇ partie f nulle, match m nul; ~ áùÇ Ë³Õ³É faire partie nulle (match nul) ◊ ~ 728



destruction massive



³Ûë ¿, ~ ³ÛÝ (~ ÓáõÏ ¿, ~ ÙÇë) ni lard, ni cochon, ni chair, ni poisson áãÇÝã rien; ¹³ ~ ã³ñÅ» ça ne vaut rien; ~ ã»ë ³ÝÇ rien à faire; ~ª Ñá· ã¿ ça ne fait rien !; áãÝãÇ í»ñ³Í»É réduire à rien; ~ ³í»ÉÇ rien de plus áã˳ñ 1) mouton m, brebis f (Ù³ùÇ, ¿· ~); ~Á Ù³ÛáõÙ ¿ le mouton bèle; ~Ç ÙÇë du mouton, viande de mouton; ~Ý»ñÇ Ñáï troupeau m de moutons; ~Ç μáõñ¹ laine f de mouton; ~Ç ³½¹ñ³ÙÇëª ½Çëïª μáõ¹ gigot m de mouton; ~Á ù»ñÃ»É dépouiller le mouton; ~Á Ëáõ½»É tondre le mouton ◊ ~Ç å»ë Ñ»½ª Ñ»½³μ³ñá doux comme un mouton; í»ñ³¹³éݳÝù Ù»ñ ~Ý»ñÇÝ (Ù»ñ Ëáë³ÏóáõÃÛ³Ý ÝÛáõÃÇÝ) revenons à nos moutons 2) bélier m (ËáÛ) áã˳ñ³μáõÍ³Ï³Ý d’élevage du mouton áã˳ñ³μáõÍáõÃÛáõÝ élevage m des moutons áã˳ñ³μáõÛÍ éleveur m de moutons áã˳ñ³½·»ëï (Ï»ÕÍ μ³ñ»å³ßï) vêtu,e de peau de mouton áã˳ñ³ÛÇÝ (áã˳ñÇ) ovin,e áã˳ñ³Ýáó (÷³ñ³Ë) bergerie f áã˳ñ³å³Ñ berger,-ère n áã˳ñ³óáõÉ Ï»Ý¹μ. bœuf m musqué áã˳ñ»ÝÇ (áã˳ñÇ ÙáñÃÇ) peau f de mouton áã˳ñáõÃÛáõÝ moutonnerie f, caractère m moutonnier (áã˳ñÇ μݳíáñáõÃÛáõÝ) áãÝã³Ý³É s’anéantir, être anéanti,e (μݳçÝçí»É, í»ñ³Ý³É); se détruire, s’écrouler (ÏáñͳÝí»É) áãÝã³óÝ»É anéantir vt, exterminer vt (μݳçÝç»É); détruire vt (ÏáñͳݻÉ); faire disparaître (³ÝÑ»ï³óÝ»É, í»ñ³óÝ»É); réduire (mettre) à néant (çÝç»É, í»ñ³óÝ»É) áãÝã³óáõÙ destruction f; anéantissement m (μݳçÝçáõÙ); ÷³ëï³ÃÕûñÇ ~ destruction de papiers; ÅáÕáíñ¹Ç ~ª μݳçÝçáõÙ anéantissement (extermination f) d’un peuple; ½³Ý·í³Í³ÛÇÝ áãÝã³óÙ³Ý ½»Ýù arme f de



áãÝãáõÃÛáõÝ (áãÇÝã Ù³ñ¹) nullité f, hom-



me m de rien, un bon (une bonne) à rien áã-áùÇ partie f nulle, match m nul; ~ Ë³Õ³É faire partie nulle (match nul) áçÇÉ pou m (pl poux) áçɳËï phtiriase f áçÉáï pouilleux,-euse áçÉáï»É être couvert,e de poux, se couvrir de poux áçÉáïáõÃÛáõÝ pédiculose f, phtiriase f (áçɳËï) áéÝ³É *hurler vi, pousser des *hurlements (³ÙμáËÇ, Ù³ñ¹áõ, ù³Ùáõ, ß³Ý Ù³ëÇÝ); mugir vi (ÙéÝã³Éª óáõÉÇ Ù³ëÇÝ) áéÝáó *hurlement(s) m (pl) (·³ÛÉÇ, ß³Ý), mugissement m (ÙéÝãáóª óáõÉÇ); ù³Ùáõ ~ les hurlements du vent áéá·»É irriguer vt, arroser vt áéá·»ÉÇ irrigable, arrosable áéá·Çã (áéá·áÕ) irrigateur,-trice, d’irrigation (áéá·Ù³Ý) áéá·áõÙ irrigation f, arrosement m, arrosage m áëÏ» d’or, en or; ~ ½³ñ¹»ñ bijoux m pl d’or; ~ ÓÏÝÇÏ poisson m rouge; ~ ͳÛñáí ·ñÇ㪠ÇÝùݳÑáë stylo m à plume en or; ~ ųٳóáõÛó montre f en or; ~ ÙÇçÇÝ juste milieu m ◊ ~ë³ñ»ñ Ëáëï³Ý³É promettre monts et merveilles; promettre la lune áëÏ»μ»ñ aurifère (³í³½, ·»ï, ÑáÕ) áëÏ»μ»ñ³Ý chrysostome; êáõñμ ÐáíÑ³Ý àëÏ»μ»ñ³Ý St. Jean Chrysostome áëÏ»μÛáõñ»Õ ÑÝù. chrysolithe (chrysolite) f áëÏ»·»ÕÙ toison f d’or áëÏ»·Çñ écrit,e en lettres d’or áëÏ»·áñÍ ï»°ë áëÏ»ñÇã áëÏ»·áñÍáõÃÛáõÝ ï»°ë áëÏ»ñãáõÃÛáõÝ áëÏ»·áõÛÝ doré,e, d’or; ~ ·³Ý·áõñÝ»ñ boucles f pl dorées; ~ Ù³½»ñ cheveux m pl d’or áëÏ»¹³ñ âge m (siècle m) d’or 729



de joaillerie; ~ ˳Ýáõà bijouterie f, joaillerie f; ~ Çñ»ñ bijouterie f, joaillerie f (·áѳñ»Õ»Ý) áëÏ»ñãáõÃÛáõÝ orfèvrerie f, joaillerie f (³Ïݳ·áñÍáõÃÛáõÝ) áëÏ»÷³ÛÉ aux éclats d’or áëÏ»÷»ïáõñ aux plumes d’or áëÏ»ù³ñ ï»°ë áëÏ»μÛáõñ»Õ áëÏÇ or m; áëÏáõ ѳÝù¥»ñ¤ mine(s) f (pl) d’or; áëÏáõ ÓáõɳÏïáñ lingot m d’or, barre f d’or; áëÏáõ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f de l’or ◊ ³Ù»Ý åëåÕ³óáÕ ~ ã¿ tout ce qui brille n’est pas or; áëÏáõ å»ë ÷³ÛÉ»É briller comme (de) l’or áëÏÛ³ ï»°ë áëÏ» áëÏáñ os m; ~Ý»ñ, ~Ý»ñÇ Ùݳóáñ¹Ý»ñ (Ù³ñ¹áõª ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ ÏÙ³ËùÝ»ñ) ossements m pl; ÙÇÝ㨠~Ý»ñÁ Ãñçí»É être trempé,e (mouillé,e) jusqu’aux os ◊ Ýñ³ ϳßÇÝ áõ ~Ý»ñÝ »Ý Ùݳó»É il n’a que les os et la peau áëÏñ ï»°ë áëÏáñ áëÏñ³μ³Ý ostéologue n áëÏñ³μ³Ý³Ï³Ý ostéologique áëÏñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ ostéologie f áëÏñ³μáñμ μÅßÏ. ostéite f áëÏñ³μáõÅ³Ï³Ý (ûñÃá廹dzϳÝ) orthopédique áëÏñ³μáõÅáõÃÛáõÝ (ûñÃá廹dz) orthopédie f áëÏñ³μáõÛÅ (ûñÃá廹) orthopédiste n áëÏñ³½»ñÍ désossé,e áëÏñ³½»ñÍ»É désosser vt áëÏñ³½»ñÍáõÙ désossement m áëÏñ³Ã³Õ³Ýà ϽÙËë. périoste m; μÅßÏ. ~Ç μáñμáùáõÙ, áëÏñ³Ã³Õ³Ýóμáñμ périostite f áëÏñ³Ã»ù³Ï³Ý (é³ËÇï³ÛÇÝ) μÅßÏ. rachitique áëÏñ³Ã»ùáõÃÛáõÝ (é³ËÇï) μÅßÏ. rachitisme m áëÏñ³ÃáõÉáõÃÛáõÝ μÅßÏ. ostéomalacie f áëÏñ³Ëï μÅßÏ. tuberculose f osseuse (des os) áëÏñ³ÍáõÍ moelle f (osseuse) áëÏñ³Ï³½ÙáõÃÛáõÝ μÅßÏ. ostéogénèse f áëÏñ³Ï³ÏÕáõÃÛáõÝ ï»°ë áëÏñ³ÃáõÉáõ-



áëÏ»¹³ñÛ³¥Ý¤ de l’âge d’or áëÏ»¹ñ³Ù monnaie f d’or, pièce f d’or áëÏ»½³ñ¹ orné,e (garni,e) d’or áëÏ»½³ñ¹»É orner vt avec de l’or áëÏ»½ûÍ doré,e áëÏ»½ûÍ»É dorer vt áëÏ»½ûÍáõÙ dorage m, dorure f (ݳ¨ª



áëÏ»½ûÍ ß»ñï)



áëÏ»Ã»É 1. fil m d’or 2. adj tressé,e (tis-



sé,e) de fil d’or (áëÏ»·áõÛÝ Ã»É»ñáí ·áñͳÍ) áëϻûñà aux feuilles d’or (dorées) áëÏ»ÃÇí (ÉáõëÝ³Ï³Ý ßñç³ÝÇ 19 ï³ñÇÝ) nombre m d’or áëÏ»ËáõÛ½ (áëÏÇ áñáÝáÕ) chercheur m d’or, orpailleur m áëϻͳÕÇÏ (ùñǽ³ÝûÙ) μëμ. chrysanthème m áëϻͳ٠aux cheveux d’or áëÏ»Ïáõï³ÏáÕ (áëÏ»ÙáÉ, ·³ÝÓ³Ïáõï³ÏáÕ) thésaurisateur,-trice n, thésauriseur,-euse adj/n áëÏ»Ïáõï³ÏáõÙ (áëÏ»ÙáÉáõÃÛáõÝ, ·³ÝÓ³Ïáõï³ÏáõÙ) thésaurisation f áëϻѳÝù mine f d’or áëϻѻñ ï»°ë áëϻͳ٠áëÏ»ÓáõÛÉ en or massif áëÏ»Õ»Ý objets m pl en or áëϻٳïÛ³Ý livre m d’or áëϻݳñ·»ë μëμ. jonquille f áëÏ»ßÕó chaîne f d’or áëÏ»å³ï recouvert,e d’or áëÏ»å³ïÛ³Ý à gaine d’or áëÏ»åë³Ï (áëÏ» ¹³÷ÝÇ) palme f d’or; γÝÝÇ ÏÇÝá÷³é³ïáÝÇ ~Áª áëÏ» ¹³÷ÝÇÝ la Palme d’or au Festival de Cannes áëÏ»çñ³Í doré,e áëÏ»çñ»É ï»°ë áëÏ»½ûÍ»É (áëÏ»½ûÍáÕ ³ñÑ»ëï³áëÏ»çñáÕ íáñ,áõÑÇ) doreur,-euse n áëÏ»çáõñ dorure f áëÏ»í³é étincelant,e; scintillant,e áëÏ»ï³é en lettres d’or áëÏ»ïáõ÷ boîte f en or áëÏ»ñÇã orfèvre m, bijoutier,-ière n, joaillier,-ière n (³Ïݳ·áñÍ, ·áѳñ³í³×³é) áëÏ»ñã³Ï³Ý d’orfèvre, de bijouterie,



ÃÛáõÝ 730



áëÏñ³Ï³ñÍñ³óáõÙ μÅßÏ. ostéosclérose f áëÏñ³Ñ³Ý ï»°ë áëÏñ³½»ñÍ áëÏñ³Ñ³Ý ³Ý»É ï»°ë áëÏñ³½»ñÍ»É áëÏñ³Ñ³Ý»É ï»°ë áëÏñ³½»ñÍ»É áëÏñ³Ñ³ÝáõÙ ï»°ë áëÏñ³½»ñÍáõÙ áëÏñ³Ñ³ïáõÃÛáõÝ μÅßÏ. ostéotomie f áëÏñ³ÛÇÝ osseux,-euse, des os áëÏñ³Ý³É s’ossifier áëÏñ³ÝÛáõà substance f ostéogénique áëÏñ³ï³å μÅßÏ. ostéite f áëÏñ³ó³Í ossifié,e áëÏñ³ó³í ostéalgie f áëÏñ³óÝ»É ossifier vt áëÏñ³óáõÙ ossification f áëÏñ³÷ïáõÙ (áëÏñ³÷áõï, ϳñÇ»ë)



áëïÇϳÝáõÃÛáõÝ police f áëïÛáõÝ (ó³ïÏ) bond m, saut m; Ù»Ï



~áí en un bond



áëïÝ³Ï (ó³ïϳѳñóÏ) Ù³ñ½. trem-



plin m



áëïÝ»É bondir vi áëïáëï³É, áëïáëï»É sautiller vi, gam-



bader vi



áëïáëïÛáõÝ, áëïáëïáõÙ sautillement m,



gambade f



áëïáëïáõÝ bondissant,e áëïáï ï»°ë áëï³íáñ áëïñ» ϻݹμ. huître f; Ù³ñ·³ñï³μ»ñ ~



huître perlière



áëïñ»³í³×³é¥áõÑǤ écailler,-ière n áëïñ»μáõÍ³Ï³Ý huîtrier,-ière; ostréicole áëïñ»μáõͳñ³Ý (áëïñ»³ñ³Ý) huît-



μÅßÏ. carie f



áëÏñ³ù³ñ (ù³ñ³ó³Í áëÏáñ) ostéo-



lithe m



rière f



áëÏñ» en os áëÏñáï osseux,-euse; ossu,e (Ù»ÍáëÏñ,



áëïñ»μáõÍáõÃÛáõÝ ostréiculture f áëïñ»μáõÛÍ ostréiculteur,-trice n áëïáõÙ 1) enjambée f (áëïÝ»ÉÁ) 2) sur-



Ù»Í áëÏáñÝ»ñ áõÝ»óáÕ)



saut m (ï»ÕÇó í»ñ ó³ïÏ»ÉÁ)



áëáË ï»°ë ÃßݳÙÇ áëå μëμ. lentille(s) f (pl) áëå³Ó¨ (áëå³ÝÙ³Ý) lentiforme, lenti-



áí1 qui; á±í ¿ qui est-ce ?; ~ ³ë»ë



n’importe qui; ~ ¿É ÉÇÝÇ qui que ce soit; á±í ¿ ³Û¹ï»Õ qui est là ?; ~ áñ… celui qui…, quiconque á°¯í2 o !, oh ! ~ ²ëïí³Í (²ëïí³Í ÇÙ) O ! mon Dieu ! áíù»ñ ceux, celles; ~ Ù³ëݳÏó»É »Ý, ·Çï»Ý, áñ… ceux qui ont pris part savent que… áï³μ³ó, áï³μáμÇÏ pieds nus; nupieds áï³Ý³íáñ (ã³÷³Íá) vers m pl áïݳóà pied m áïݳÃáõÙμ (óóÃÙμÇÏ, áïݳ×Çï) ϽÙËë. cou-de-pied m áïݳËëÇñ (áï³ßáñª áïù»ñÁ, ÏáßÇÏÝ»ñÁ ëñμ»Éáõ ѳٳñ) paillasson m áïÝ³Ï pédale f; ~Á ë»ÕÙ»É appuyer sur la pédale; ¹³ßݳÙáõñÇ ~Ý»ñÁ les pédales d’un piano áïݳϳå entrave f áïݳϳå»É entraver vt áïÝ³Ï»É (ѻͳÝÇíÁ ¨ ³ÛÉÝ) pédaler vt áïݳÏáË piétiné,e, foulé,e (ïñáñ³Í); ~ ³Ý»É, áïݳÏáË»É piétiner vt, fouler vt (ïñáñ»É); ~ Ñ»ï³åݹ»É talonner vt



culaire áëå» de lentille áëåݳå³ÏÇ ï»°ë áëåÝÛ³Ï áëåÝÛ³Ï lentille f; cristallin m (³ÏݳμÛáõñ»Õ); ³ãùÇ ¹ÝáíÇ ~ verre m de contact, lentilles f pl cornéennes; μÅßÏ. ~Ç Ùó·ÝáõÙ cataracte f áëåÝ۳ϳ·ÇïáõÃÛáõÝ (áëåÝ۳ϳμ³ÝáõÃÛáõÝ) contactologie f áëï branche f, rameau m; nœud m (ÅÕ. ÏáëïÕ) áëï³ÛÝ (ë³ñ¹áëï³ÛÝ) toile f d’araignée áëï³ÝÇÏ gentilhomme m, noble (³½Ýí³Ï³Ý) áëï³ß³ï branchu,e, rameux,-euse áëï³íáñ (áëïáï) noueux,-euse áëïÇÏ³Ý agent m de police áëïÇÏ³Ý³Ï³Ý policier,-ière, de police áëïÇϳݳå»ï chef m de police; préfet m de police (ö³ñǽáõÙ ¨ ÙÇ ù³ÝÇ Ù»Í ù³Õ³ùÝ»ñáõÙ) áëïÇϳݳïáõÝ commissariat m de police, poste m de police; préfecture m de police (ö³ñǽáõÙ) 731



áïݳÏáË»É piétiner vt, fouler vt aux



tenir les pieds au chaud; ~Ç Ù³ïÝ»ñǪ ͳÛñ»ñÇ íñ³ Ï³Ý·Ý»É se dresser sur la pointe des pieds; ~Ç Ù³ïÝ»ñÇ íñ³ ù³ÛÉ»É marcher sur la pointe des pieds; ~áí ѳñí³Í»Éª áïùÇ Ñ³ñí³Í ѳëóÝ»É donner un coup de pied; ~áí ·Ý³É aller à pied; ~Á ¹áõñë ·ó»É se fouler le pied; ~ ·ó»ÉÁ (í³Ûñ ·ó»Éáõ Ýå³ï³Ïáí) croc-en-jambe m, croche-pied m; ~ ·ó»É (í³Ûñ ·ó»Éáõ ѳٳñ) donner un croc-en-jambe (à qn); ~Ç Ï³Ý·Ý»Éª í»ñ Ï»Ý³É se lever; ~Ç Ñ³Ý»Éª ϳݷݻóÝ»É mettre sur pied; ~Ç Ñ³Ý»ÉÁª ϳݷݻóÝ»ÉÁ mise f sur pied ◊ ~ÇÝ ï»Õ ³Ý»É, ѳëï³ïí»É prendre pied; Ù»Ï ~Á ·»ñ»½Ù³ÝáõÙ ÉÇÝ»É avoir un pied dans la tombe; Ó³Ë ~Çó í»ñ Ï»Ý³É se lever du pied gauche; Ù»ÏÇ ~»ñÝ ÁÝÏÝ»É se jeter aux pieds de qn áñ³Ï qualité f, aloi m; É³íª í³ï ~ bonne, mauvaise qualité (bon, mauvais aloi); μ³ñÓñª ó³Íñ ~Ç de qualité supérieure, inférieure; ÙÇçÇÝ ~Ç de qualité moyenne; ~Ç í»ñ³ÑëÏáõÙ contrôle m de qualité áñ³Ï³·»ï qualiticien,ne n áñ³Ï³½ñÏ»É (ݳ¨ª áñ³Ï³íáñÙ³Ý Ï³ñ·Á Çç»óÝ»É, áñ³Ï³íáñÙ³ÝÁ áã ѳٳå³ï³ë˳ݪ ³í»ÉÇ ó³Í ³ß˳ï³Ýù ï³É) déqualifier vt, disqualifier vt áñ³Ï³½ñÏí»É être déqualifié,e (disqualifié,e), se disqualifier áñ³Ï³½ñÏáõÙ (ݳ¨ª áñ³Ï³íáñÙ³Ý Ï³ñ·Ç Çç»óáõÙ, áñ³Ï³íáñÙ³ÝÁ áã ѳٳå³ï³ë˳ݪ ³í»ÉÇ ó³Í ³ß˳ï³ÝùÇ Ý߳ݳÏáõÙ) déqualification f, disqualification f áñ³Ï³Ï³Ý 1) qualitatif,-ive; ~ ÷á÷áËáõÃÛáõÝÝ»ñ changements qualitatifs; ~ í»ñÉáõÍáõÃÛáõÝ analyse f qualitative 2) ùñÏÝ. qualificatif,-ive; ~ ³Í³Ï³Ý adjectif m qualificatif áñ³Ï³ÝÇß marque f (label m) de qualité áñ³Ï³å»ë qualitativement, au point de vue qualitatif áñ³Ï³íáñ»É qualifier vt, rendre quali-



pieds



áïݳѳñ 1) foulé,e 2) ÷Ëμ. bafoué,e áïݳѳñ¹³ñ pédicure n áïݳѳñ¹³ñáõÙ (áïù»ñÇ ËݳÙù,



廹ÇÏÛáõñ) pédicurie f



áïݳѳñ»É lésir vt; violer vt (˳Ë-



ï»É); bafouer vt (ͳÕñ»É, ͳÕñÇ »ÝóñÏ»É, ѳßíÇ ã³éÝ»É); porter atteinte à (íݳë ѳëóÝ»É, ë³Ñٳݳ÷³Ï»É); Ù»ÏÇ ß³Ñ»ñÁª Çñ³íáõÝùÝ»ñÁ ~ lésir les intérêts, les droits de qn; Ù³ñ¹áõ Çñ³íáõÝùÝ»ñÁ áïݳѳñí³Íª ͳÕñÇ »Ý »ÝóñÏí³Í ³ÛÝï»Õ les droits de l’homme y sont bafoués; ~ ËáëùÇ ³½³ïáõÃÛáõÝÁ porter atteinte à la liberté d’expression áïݳѳñáõÙ lésion f, atteinte f, violation f (˳ËïáõÙ) áïݳѻïù»ñ traces f pl des pieds áïݳӳÛÝ bruit m des pas, pas m áïݳٳï orteil m áïݳã³÷ pied m áïݳåïáõÛï pirouette f (μ³É»ïáõÙ) áïݳï³Ï ~ ï³É (áïݳï³Ï»É) fouler vt, écraser vt áïݳï»Õ (í³·áÝÇ ¨ ³ÛÉÝ) marchepied m



áïݳïñá÷ battement m des pieds áïݳó³í mal m de pied áïݳ÷³Ûï échasse f áïÝÉí³ (áïݳÉí³) »Ï»Õ. pédiluve f,



lavement m des pieds



áïÝÓ·áÕ agresseur m áïÝÓ·áõÃÛáõÝ atteinte f, acte m attenta-



toire; ~ ³Ý»É attenter vi (à), porter atteinte (à); agression f (μéݳ·ñ³íáõÙ); ~ ³½³ïáõÃÛ³ÝÁ atteinte à la liberté; ~ å»ï³Ï³Ý ³Ýíï³Ý·áõÃÛ³Ý ÝϳïÙ³Ùμ atteinte à la sûreté de l’État áïù pied m, jambe f (ëñáõÝù); Ù»ÏÇ ~Á ïñáñ»É marcher sur le pied de qn; ~Á ~ÇÝ (·ó³Í) jambes croisées; ·»Õ»óÇÏ ~»ñª ëñáõÝùÝ»ñ áõÝ»Ý³É avoir de belles jambes; ~Çó ·ÉáõË des pieds à la tête; ~Ç íñ³ ÉÇÝ»É être sur pied; ~»ñÁ ï³ù å³Ñ»É 732



fié,e (áñ³ÏÛ³É ¹³ñÓÝ»É)



áñ¹»ëå³Ý infanticide adj/n áñ¹»ëå³ÝáõÃÛáõÝ infanticide m áñ¹Ç fils m; ³í³·ª Ïñïë»ñ ~ fils aîné,



áñ³Ï³íáñÙ³Ý (áñ³Ï³íáñáÕ) quali-



fiant,e; ~ ¹³ëÁÝóóÝ»ñ stages m pl qualifiants áñ³Ï³íáñí»É être qualifié,e; Ù³ñ½. se qualifier áñ³Ï³íáñáõÙ qualification f (ݳ¨ª Ù³ñ½.), perfectionnement m (ϳï³ñ»É³·áñÍáõÙ); áñ³Ï³íáñÙ³Ý μ³ñÓñ³óáõÙ perfectionnement professionnel áñ³Ï»É qualifier vt áñ³ÏÛ³É 1) qualifié,e; ~ μ³Ýíáñ ouvrier m qualifié 2) de qualité, de bonne qualité; ~ ³åñ³Ýù marchandise f de bonne qualité áñ³Ïí»É être qualifié,e áñ³ÏáõÙ qualification f áñμ¥áõÑǤ orphelin,e n; ÑáñÇóª ÙáñÇó ~ orphelin de père, de mère áñμ³Ý³É devenir (rester) orphelin,e áñμ³Ýáó orphelinat m, asile m d’orphelins áñμ³Ýáó³ÛÇÝ d’orphelinat, d’asile áñ쨳ÛñÇ veuf,-ve adj/n áñμáõÃÛáõÝ orphelinage m áñ¹ ver m; ÑáÕÇ ~ª ³ÝÓñ¨áñ¹ ver de terre; ß»ñ³ÙÇ ~ ver à soie; ³ÕÇùÇ ÏÉáñ ~ ascaride m; ï³÷³Ï ~ ténia m, ver solitaire áñ¹³Ý ϳñÙÇñ cochenille f áñ¹»·Çñ (Ñá·»½³í³Ï) fils m adoptif, fille f adoptive áñ¹»·ñ»É adopter vt; »ñ»Ë³ ~ adopter un enfant; ÷Ëμ. prendre position áñ¹»·ñ»ÉÇ adoptable áñ¹»·ñáÕ adoptant,e adj/n áñ¹»·ñí³Í adoptif,-ive áñ¹»·ñáõÙ adoption f; »ñ»Ë³ÛÇ ~ adoption d’un enfant; ³ÙμáÕç³Ï³Ýª ÉñÇí ~ adoption plénière (»ñ»Ë³ÛÇ Ý³ËÏÇÝ Ï³å»ñÇ ³ÙμáÕç³Ï³Ý ˽áõÙáí); å³ñ½ ~ adoption simple (»ñ»Ë³ÛÇ Ý³ËÏÇÝ Ï³å»ñÇ å³Ñå³ÝáõÙáí); ÷Ëμ. prise f de position áñ¹»ÍÝáõÃÛáõÝ (áñ¹Çª ½³í³Ï ÍÝ»ÉÁ) procréation f áñ¹»ÏáñáõÛë qui a perdu son fils (ses fils)



cadet; ³Ý³é³Ï ~ enfant m (fils) prodigue áñ¹Ç³μ³ñ filialement, d’une manière filiale áñ¹Ç³Ï³Ý filial,e; de fils; ~ ë»ñ amour m filial áñ¹Û³Ï ËëÏó. gosse m, fiston m áñ¹Ý³Í véreux,-euse; ~ Ùñ·»ñ fruits m pl véreux áñ¹Ý³Ñ³ñ (áñ¹Ý³Ï»ñ, áñ¹Ýáï³Íª ÷³Ûï, ÷³Ûï» Çñ»ñ) vermoulu,e áñ¹Ý³Ó¨ vermiforme; ~ ÏáõÛñ³ÕÇù appendice m vermiforme (vermiculaire) áñ¹Ý»É devenir véreux,-euse áñ¨¿, áñ¨Çó» (ÇÝã-áñ) quelque; n’importe quel (ó³Ýϳó³Í); quelconque; ~ ï»Õ quelque part; ~ μ³Ý (ÇÝã-áñ μ³Ý, ÙÇ μ³Ý) quelque chose; ~ Ù³ñ¹ n’importe quel homme; ~ ó³ÝÏáõÃÛáõÝ un désir quelconque; ~ Ï»ñå d’une manière (d’une façon) ou d’une autre; ~ μ³ÝÇ í»ñ³μ»ñÛ³É au sujet de áñà (˳ÕáÕÇ) cep m, vigne f áñóÉíÇ× (áñó××Ç) ϻݹμ. phylloxéra m



áñóïáõÝÏ (˳ÕáÕÇ í³½) vigne f; ~Ç



de vigne



áñÍÏ³É vomir vt, vi áñÍÏáõÙ (áñÍϳÉÁ) vomissement m áñÏáñ ϽÙËë. 1) œsophage m (Ï»ñ³Ïñ³÷áÕ) 2) ÷Ëμ. ventre m, estomac m



áñÏáñ³ÛÇÝ Ï½ÙËë. œsophagien ,ne áñÏñ³ÙáÉ gourmand,e adj/n, glouton m



(ß³ï³Ï»ñ), goinfre m (Ï»ñ³Ïñ³ÙáÉ) áñÏñ³ÙáÉáõÃÛáõÝ gourmandise f, gloutonnerie f, voracité f (³ÝÏßïáõÃÛáõÝ), ËëÏó. grande bouffe f (ß³ï³Ï»ñáõÃÛáõÝ, ËÅéáõÙ) áñÓ (³ñáõ) mâle m/adj áñÓ³ μëμ. étamine f áñÓ³ï (³ÙáñÓ³ï³Í) châtré, émasculé, castré



733



(³ÙáñÓ³ï»É) châtrer vt, émasculer vt, castrer vt áñÓ³ïáõÙ (³ÙáñÓ³ïáõÙ) castration f, émasculation f áñÓ¨¿· hermaphrodite m/adj áñÓ¨¿·áõÃÛáõÝ hermaphrodisme m áñÙ (å³ï) mur m, muraille f áñÙ³½³ñ¹ décoration f murale áñÙ³½¹ affiche f (murale) áñÙ³½¹áõÙ (³½¹³·ñáõÙ å³ïÇ íñ³) affichage m áñÙ³Ýóù 1) embrasure f (¹é³Ý, å³ïáõѳÝÇ) 2) créneau m (å³ïÝ»ßÇ, ³ßï³ñ³ÏÇ, ¹ÕÛ³ÏÇ) áñÙ½¹»ÕÝ ï»°ë Çß³ÛÍÛ³Ù áñÙݳμ³óí³Íù (áñÙݳËáñߪ ¹é³Ý ϳ٠Éáõë³ÙáõïÇ Ñ³Ù³ñ) baie f áñÙݳ¹³ñ³Ý (å³ïÇ Ù»ç ë³ñù³Í å³Ñ³ñ³Ý) placard m áñÙݳ¹Çñ maçon m áñÙݳ¹ñí³· lambris m áñÙݳ¹ñáõÃÛáõÝ maçonnerie f; ~ ³Ý»É maçonner vt áñÙݳÃáõÕà (å³ïÇ å³ëï³é) tapisserie(s) f (pl), papier m peint áñÙݳɳÙå applique f áñÙÝ³Ë½μ½³Ýù graffiti m, tag m, ËëÏó. bombage m (Ý»ñÏ ÷ã»Éáí ³ñí³Í) áñÙÝ³Ë½μ½»É graffiter vt, taguer vt, ËëÏó. bomber vt (Ý»ñÏ ÷ã»Éáí) áñÙݳ˽μ½áÕ graffiteur,-euse n, tagueur,-euse n, bombeur,-euse n (Ý»ñÏ ÷ã»Éáí) áñÙݳËáñß niche f (ÝÇß, ÝÇß³), alcôve f (³ÝÏáÕݳËáñß); enfoncement m (Ëáñß) áñÙݳÝϳñ fresque f áñÙݳÝϳñ»É peindre à fresque áñÙݳÝϳñÇã fresquiste n, peintre m de fresques áñÙݳÝϳñãáõÃÛáõÝ fresque f, peinture f à fresque áñÙݳå³ëï³é papier m peint áñÙݳå³ïÏ»ñ fresque f áñÙݳëÛáõÝ ×ñïñå. pilastre m áñÙݳù³Ý¹³Ï bas-relief m (Ëáñ³ù³Ý¹³Ï) áñá·³Ûà piège m, attrape f; ~ ɳñ»É tendre un piège



áñá׳É, áñá×»É ruminer vt áñá׳óáÕ ï»°ë áñá×áÕ áñá×áÕ ruminant,e adj/n; ~Ý»ñ (~ Ï»Ý-



áñÓ³ï»É



¹³ÝÇÝ»ñ) ruminants m pl



áñá×áõÙ rumination f áñáÙ μëμ. ivraie f áñáÝ»É chercher vt (÷Ýïñ»É); Çñ³íμ.



rechercher vt; être en quête de (áñáÝáõÙÝ»ñÇ Ù»ç ÉÇÝ»É) áñáÝáÕ chercheur,-euse n; Ù³ñ·³ñÇï ~ pêcheur m de perles áñáÝáÕ³Ï³Ý de recherche; ~ ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ travaux m pl de recherche áñáÝó dont; auxquels, auxquelles áñáÝóÇó dont áñáÝáõÙ recherche f; quête f; Ù³ñ¹Ï³Ýó áñáÝÙ³Ý Ñ³Ù³Ï³ñ· système m de recherche des personnes; ~Ý»ñÇ Ù»ç ÉÇÝ»É être en quête de áñáß certain,e; quelque; ~ ¹»åù»ñáõÙ dans certains cas; ~ »ñÏñÝ»ñáõÙ dans certains pays; ~ Å³Ù³Ý³Ï un certain temps; ~ (ÇÝã-áñ) ÇÙ³ëïáí en quelque sorte áñáß³ÏÇ 1) déterminé,e, défini,e; ~ ù³Ý³ÏáõÃÛáõÝ quantité f déterminée 2) précis,e, distinct,e, net,te (Ñëï³Ï, ëïáõÛ·, å³ñ½áñáß); ~ å³ï³ëË³Ý réponse f précise 3) fixe (ϳÛáõÝ), fixé,e (Ý߳ݳÏí³Í); ~ ·ÇÝ prix m fixe 4) concret,-ète; ~ ¹³éݳɪ ¹³ñÓÝ»É se concrétiser, concrétiser vt 5) certain,e (ѳëï³ï) 6) explicite (μ³ó³Ñ³Ûï) áñáß³ÏÇáñ»Ý précisément, d’une manière précise; certainement; concrètement áñáß³ÏÇáõÃÛáõÝ précision f; netteté f (Ñëï³ÏáõÃÛáõÝ); clarté f (å³ñ½áõÃÛáõÝ) áñáß³ñÏ»É préciser vt, déterminer vt, concrétiser vt áñáß³ñÏáõÙ précision f, détermination f, concrétisation f áñáᯐ 1) décider vt; se décider (à), prendre son parti (áñáßáõÙ ÁݹáõÝ»É, áñáßÙ³Ý Ñ³Ý·»É, í×é»É); »ë ¹»é áãÇÝã ã»Ù ~ je n’ai encore rien décidé; ~ Ù»ÏÝ»É se décider à partir; 734



dominale; abdomen m



ã·Çï»Ù ÇÝã ~ª ÇÝã áñáßáõÙ ÁݹáõÝ»É je ne sais pas quel parti prendre 2) déterminer vt; définir vt (μ³éÇÙ³ëïÁ ¨ ³ÛÉÝ) 3) arrêter vt (í×é»Éª å³ßïáݳå»ë) 4) identifier vt (ÇÝùÝáõÃÛáõÝÁ) 5) résoudre vt (í×é»É) 6) fixer vt (ųÙÏ»ï, ã³÷³ù³Ý³Ï ¨ ³ÛÉÝ) 7) établir vt (ë³ÑٳݻÉ, Ý߳ݳϻɪ ·ÇÝ ¨ ³ÛÉÝ) áñáß»ÉÇ déterminable, définissable; identifiable (ÇÝùÝáõÃÛ³Ý Ù³ëÇÝ) áñáßÇã 1. adj 1) décisif,-ive, déterminant,e; ~ å³Ñ moment m décisif; ~ ¹»ñ Ë³Õ³É jouer un rôle déterminant 2) ùñÏÝ. défini,e, déterminatif,-ive (áñáßã³ÛÇÝ); ~ Ñá¹ article m défini; ~ »ñÏñáñ¹³Ï³Ý ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝ proposition f relative 2. ùñÏÝ. complément m du nom; épithète f (ٳϹÇñ) áñáßÛ³É défini,e, déterminé,e áñáßÛ³ÉáõÃÛáõÝ ùñÏÝ. détermination f (ù»ñ³Ï³Ý³Ï³Ý ϳñ·) áñáßã³ÛÇÝ ùñÏÝ. déterminatif,-ive; attributif,-ive áñáßí»É être décidé,e, être déterminé,e; être fixé,e (Ý߳ݳÏí»Éª ûñ, ų٠¨ ³ÛÉÝ) áñáßáõÙ 1) décision f; résolution f (í»ñçÝ³Ï³Ý ùÝݳñÏáõÙÇó Ñ»ïá ÁݹáõÝí³Í í×Çé); arrêté m (å³ßïáݳϳÝ, ·áñͳ¹Çñ Çß˳ÝáõÃÛ³Ý); ϳé³í³ñáõÃÛ³Ý ~áí par arrêté du gouvernement; ~ Áݹáõݻɪ ϳ۳óÝ»É prendre une décision, prendre une résolution (í×é»É); ѳٳӳÛÝ»óí³Í ~Ý»ñ décisions concertées; áñáßÙ³ÝÁ »ÝóñÏí»É se soumettre à la décision; ѳå×»åª Ñ³åßï³åª ãÙï³Íí³Í ~ décision improvisée; Çñ³íμ. ~Á μ»Ï³Ý»É casser une décision 2) Çñ³íμ. sentence f, verdict m (í×Çé); Çñ³í³ñ³ñ ~ sentence arbitraire 3) ~ ϳ۳óÝáÕ décisionnaire n áñáí³ÛÝ (÷áñ) ventre m áñáí³ÛݳóճÝà ϽÙËë. péritoine m; ~Ç μáñμáùáõÙ péritonite f áñáí³ÛݳËáéáã ϽÙËë. cavité f ab-



áñáí³ÛݳËáë ventriloque n/adj áñáí³ÛݳËáëáõÃÛáõÝ ventriloquie f áñáí³ÛݳٳßÏ ï»°ë áñáí³ÛݳóճÝà áñáí³ÛݳÙáÉ ï»°ë áñÏñ³ÙáÉ áñáí³ÛݳÙáÉáõÃÛáõÝ ï»°ë áñÏñ³ÙáÉáõÃÛáõÝ áñáí³ÛݳÛÇÝ abdominal,e, ventral,e áñáí³Ûݳå³ßï (áõï»Éáõ ·»ñÇ Ù³ñ¹,



áñáí³ÛݳÙáÉ) glouton,ne adj/n



áñáí³Ûݳå³ßïáõÃÛáõÝ (áõï»Éáõ ·»ñÇ



ÉÇÝ»ÉÁ, áñáí³ÛݳÙáÉáõÃÛáõÝ) gloutonnerie f áñáí³ÛݳåݹáõÃÛáõÝ (÷áñϳåáõÃÛáõÝ) constipation f áñáí³ÛݳïÇý fièvre f typhoïde áñáí³Ûݳó³í mal m de ventre, colique f (ËÇÃ) áñáíÑ»ï¨ parce que; puisque, car (ù³ÝÇ áñ) áñáï tonnerre m; roulement m (ϳÛͳÏÇ), grondement m (Ãݹ³ÝáÃÇ) áñáï³É tonner vi; gronder vi; retentir vi (Ïñ³ÏáóÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ); áñáïáõÙ ¿ il tonne, le tonnerre gronde áñáï³Ó³ÛÝ tonnant,e, retentissant,e, grondant,e; tonitruant,e (áñáï³ÉÇó) áñáïÁݹáëï ~ ͳ÷³Ñ³ñáõÃÛáõÝÝ»ñ vifs applaudissements m pl, applaudissements m pl enthousiastes; ovation f áñáïáõÙ (áñáï³ÉÁ) roulement m áñáñ (׳Û) ϻݹμ. mouette f áñã³÷ combien áñå»ë comme, en, en tant que, en qualité de, à titre de (Çμñ¨), en guise de (Ï»ñåáí) áñå»ë½Ç pour que, afin que, afin de; pour; ½³Ý·³Ñ³ñ»ù, ~ ·³ téléphonez pour qu’il vienne; ³ë³ó»ù Ýñ³Ý, ~ ï»ÕÛ³Ï ÉÇÝÇ dites-lui pour qu’il soit au courant; ݳ ½³Ý·³Ñ³ñ»ó, ~ Ù»½ ½·áõß³óÝÇ il a téléphoné pour nous prévenir áñåÇëÇ ï»°ë ÇÝãåÇëÇ áñåÇëáõÃÛáõÝ (³éáÕç³Ï³Ý íÇ׳Ï) santé f, état m de santé áñç antre m (·³½³ÝÇ); liteau m (·³Û735



É»ñÇ); tanière f (³éÛáõÍÇ); terrier m (μáõÛÝ ÑáÕÇ Ù»ç); repaire m (·áÕ»ñÇ, ã³ñ³·áñÍÝ»ñÇ) áñë 1) chasse f; ~Ç ÙÇë gibier m; »Õç»ñáõǪ í³ñ³½Ç ~ chasse au cerf, au sanglier; ~ ³Ý»É chasser vt; ~Ç ·Ý³É aller à la chasse 2) proie f (׳ñ³Ï, ³í³ñ, ½áÑ) 3) pêche f (ÓϳÝ) áñë³·áÕ braconnier,-ière n áñë³·áÕáõÃÛáõÝ braconnage m; ~ ³Ý»É, áñë³·áÕáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É braconner vi áñë³¹³Ý³Ï couteau m de chasse áñë³É chasser vt; ÓáõÏ ~ pêcher vt; ϳñÃáí ÓáõÏ ~ pêcher à la ligne; é³¹Çá³ÉÇù ~ capter une émission; détecter vt (Ç Ñ³Ûï μ»ñ»É) ◊ åÕïáñ çñáõÙ ÓáõÏ ~ pêcher en eau trouble áñë³ÉÇ (é³¹Çá³ÉÇù, Ñ»éáõëï³³ÉÇù, Ñ»éáõëï³Íñ³·Çñ) captable áñë³Ï»ñ (áñëáí ³åñáÕª ëÝíáÕ) prédateur,-trice adj/n (ϻݹ³ÝÇ, ·³½³Ý) áñë³ÏÇó compagnon m de chasse áñë³ÙÇë (áñëÇ ÙÇë) gibier m áñë³ß³ï giboyeux,-euse áñë³ßñç³Ý saison f de chasse áñë³ßáõÝ chien m de chasse; áñë³ßÝ»ñÇ ËáõÙμ meute f áñë³å³Ñ garde-chasse m áñë³å³ñÏ gibecière f, carnassière f áñë³é³ï ï»°ë áñë³ß³ï áñë³ë»ñ amateur,-trice n de chasse áñë³ëÇñáõÃÛáõÝ amour m (passion f) pour la chasse áñë³í³Ûñ lieu m de chasse áñë³ñ·»Éáó (áñë³ñ·»É³ñ³Ý) réserve f de chasse áñë³ñß³í (ÓÇáí áõ ßÝ»ñáí áñë) chasse f à courre áñë³ó³Ýó filet m de chasse; filet m à poissons (ÓáõÏ áñë³Éáõ) áñë³÷áÕ cor m de chasse áñëÇã (ë³ñù, ѳñÙ³ñ³Ýù) capteur m áñëáñ¹ chasseur m áñëáñ¹³Ï³Ý de chasse áñëáñ¹áõÃÛáõÝ chasse f áñï»Õ où; áñï»±Õ »ù ³åñáõÙ où habitez-vous ?; ~ áõ½»ë (áõ½»ù)ª áõñ ³ë»ë (³ë»ù) n’importe où



áñï»ÕÇó d’où; ã·Çï»ë ~ on ne sait



d’où



áñù³Ý 1) combien; áñù³±Ý ³ñÅ» combien ça coûte ? 2) autant; à quel



point (~áí, ѳñó³Ï³Ý ÇÙ³ëïáí); ~ ÇÝÓ ¿ ѳÛïÝÇ autant que je sache; ã·Çï»Ù, û ~áí ¿ ѳñÙ³ñ je ne sais pas à quel point c’est convenable; ~ Ù³ñ¹, ³ÛÝù³Ý ϳñÍÇù autant d’hommes, autant d’avis 3) ~ ³í»ÉÇ, ~ áñ à mesure que 4) comme, que (μ³ó³Ï³ÝãáõÃÛáõÝ); áñù³¯Ý áõñ³Ë »Ù Ó»½ ï»ëÝ»Éáõ ѳٳñ comme (que) je suis content de vous voir !; áñù³¯Ý ·»Õ»óÇÏ ¿ qu’elle est belle áñùÇÝ μÅßÏ. dartre f áñùÇÝáï dartreux,-euse áù áã ~ personne; ³Ù»Ý ~ª Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñÁ chacun,e; áã ³ÛÉ ~, ù³Ý… nul autre que…



â ã³¹ñ³ voile m islamique, voile m des



femmes musulmanes



ã³ÉåáõïáõñÇÏ bigarré,e, bariolé,e, cha-



marré,e; tacheté,e (åáõïåáõï³íáñ) ã³ËÏ³É ÅÕ. (ßݳ·³ÛÉ) ϻݹμ. chacal m ã³Ï»ñï¥Ý»ñ¤ guillemet(s) m (pl); ~Ý»ñÇ Ù»ç entre guillemets; ~Ý»ñÇ Ù»ç ³éÝ»É mettre entre guillemets, guillemeter vt; ~Ý»ñÁ μ³ó»Éª ÷³Ï»É ouvrir, fermer les guillemets ã³Ï»ñï³íáñ ÷Ëμ. entre guillemets, soi-disant, prétendu,e ã³Ï»ñï»É (ã³Ï»ñïÝ»ñÇ Ù»ç ³éÝ»É) mettre entre guillemets, guillemeter vt ã³Ï»ñïí»É être mis,e entre guillemets ã³Ï»ñïáõÙ mise f entre guillemets ã³Õ ï»°ë ·»ñ ã³Õ³Ý³É ï»°ë ·Çñ³Ý³É



736



ã³ñ³Ëáë médisant,e; ~ Ù³ñ¹ mauvaise



ã³Õ³óÝ»É ï»°ë ·Çñ³óÝ»É ã³ÕÉÇÏ ï»°ë ·ÇñáõÏ ã³Ù³Ý ï»°ë ù»ÙáÝ ã³ÙÇã raisin m sec ã³Ùã³ñ³Ï (ÏáÙåáï) compote f ã³Ý³ù (μ³Ùμ³Ï³ù³Õ, μ³Ùμ³Ï³Ñ³-



(méchante) langue f



ã³ñ³Ëáë»É médire vi, dire du mal de



qn, dénigrer vt; cancaner vi médisance f, détraction f, dénigrement m ã³ñ³Ï³Ù malintentionné,e, malveillant,e; méchant,e (ã³ñ), hostile (ÃßݳٳϳÝ); virulent,e (ÃáõÝáï) ã³ñ³Ï³Ùáñ»Ý avec malveillance, avec méchanceté ã³ñ³Ï³ÙáõÃÛáõÝ malveillance f, méchanceté f; hostilité f (ÃßݳٳÝù); virulence f (ÃáõÝáïáõÃÛáõÝ, ùÇÝáïáõÃÛáõÝ) ã³ñ³Õ»ï malencontreux,-euse, inopportun,e (³Ýå³ï»Ñ, ³ÝųÙ) ã³ñ³××Ç espiègle; polisson,ne n/adj; malicieux,-euse, malin-maligne (Ëáñ³Ù³ÝÏ); ~ »ñ»Ë³ enfant n espiègle ã³ñ³××Çáñ»Ý espièglement, d’un air espiègle (ã³ñ³××Ç ï»ëùáí) ã³ñ³××ÇáõÃÛáõÝ espièglerie f, caractère m espiègle, gaminerie f, polissonnerie f; ~Ý»ñ ³Ý»É faire des gamineries, polissonner vi ã³ñ³Ù»ï enclin,e au mal ã³ñ³ÙÇï malintentionné,e, méchant,e ã³ñ³Ùïáñ»Ý d’une manière malintentionnée, avec une mauvaise intention ã³ñ³ÙïáõÃÛáõÝ mauvaise intention f ã³ñ³Ý³É devenir méchant,e; se fâcher (½³Ûñ³Ý³É) ã³ñ³Ý»Ý· perfide, prémédité,e (ϳÝ˳Ùï³Íí³Í) ã³ñ³Ý»Ý·áñ»Ý d’une manière perfide, perfidement, avec préméditation (ϳÝ˳Ùï³Íí³Í Ó¨áí) ã³ñ³Ý»Ý·áõÃÛáõÝ perfidie f, fourberie f, préméditation f (ϳÝ˳Ùï³Íí³ÍáõÃÛáõÝ) ã³ñ³ÝáõÝ (í³ï³Ñ³Ùμ³í) malfamé,e ã³ñ³ß³Ñ³Ï³Ý abusif,-ive ã³ñ³ß³Ñ»É abuser vt, vt ind (de); spéculer vi; usurper vt (å³ßïáÝÁ, Çß˳ÝáõÃÛáõÝÁ, Çñ³í³ëáõÃÛáõÝÝ»ñÁ) ã³ñ³ß³ÑáÕ usurpateur,-trice n (å³ßã³ñ³ËáëáõÃÛáõÝ



í³ù) ·ïÝï. cueillette f du coton



ã³Ý·é»É griffer vt ã³Ýã1 marc m; ˳ÕáÕǪ ËÝÓáñǪ ÓÇó-



åïÕÇ ~ marc de raisin, de pommes, d’olives ã³Ýã2 ÅÕ. (óÃ) patte f ã³ã³Ý³Ï ËëÏó. crécelle f, babillard,e n, moulin m à paroles ã³ã³Ý³Ï»É ËëÏó. (ß³ï³Ëáë»É) tchatcher vi, babiller vi ã³ëïí³Í¥áõÑǤ faux dieu m, fausse déesse f ã³ñ (ã³ñ³Ï³Ù) méchant,e; mauvais,e; ~ É»½áõ mauvaise (méchante) langue f; ~ á·Ç mauvais génie m; ~ Ù³ñ¹ homme m méchant ã³ñ³μ³Ëï malencontreux,-euse, malheureux,-euse (¹Åμ³Ëï), infortuné,e (ï³ñ³μ³Ëï, Ãßí³é) ã³ñ³μ³ëïÇÏ malencontreux,-euse, néfaste; fatal,e (׳ϳﳷñ³Ï³Ý) ã³ñ³μ³ñ méchamment, avec méchanceté ã³ñ³·áñÍ malfaiteur m ã³ñ³·áñͳμ³ñ d’une façon scélérate, atrocement ã³ñ³·áñÍáõÃÛáõÝ forfait m (ͳÝñ ѳÝó³Ýù), malfaisance f; crime m (á×Çñ); délinquance f (ѳÝó³íáñáõÃÛáõÝ) ã³ñ³·áõÛÅ sinistre, funeste ã³ñ³·áõß³Ï (ã³ñ³·áõÛÅ) sinistre, funeste, de mauvais augure, néfaste (³Õ»ï³ÉÇ) ã³ñ³¹»å malencontreux,-euse, fâcheux,-euse ã³ñ³½¹»óÇÏ maléfique ã³ñ³É»½áõ ï»°ë ã³ñ³Ëáë ã³ñ³ËÇݹ méchant,e ã³ñ³Ëݹ³É se réjouir du malheur d’autrui ã³ñ³Ëݹáñ»Ý avec méchanceté ã³ñ³ËݹáõÃÛáõÝ joie f méchante 737



øñÇëïáëÇ ~Á la passion du Christ



ïáÝÁ, Çß˳ÝáõÃÛáõÝÁ, Çñ³í³ëáõÃÛáõÝÝ»ñÁ) ã³ñ³ß³Ñáñ¹ (ã³ñ³ß³Ñ, ߳ѳ¹»ï) spéculateur,-trice n; ÃÙñ³¹»Õ»ñÇ ~ trafiquant,e n ã³ñ³ß³ÑáõÙ 1) abus m; íëï³ÑáõÃÛ³Ý ~ abus de confiance; Çñ³íáõÝùÇ ~ abus de droit; å³ßïáÝÇ ~ abus de pouvoir (d’autorité); ³ÉÏáÑáÉÇ ~ abus d’alcool 2) spéculation f (߳ѳñÏáõÙ); ë³Ï³ñ³Ý³ÛÇÝ ~ spéculation boursière ã³ñ³ã³ñ (ë³ëïÇÏ, ã³÷³½³Ýó) trop, outre mesure, gravement; ¹áõù ~ ë˳ÉíáõÙ »ù vous vous trompez gravement ã³ñ³ëÇñï au cœur méchant ã³ñ³ëÇñáõÃÛáõÝ amour m du mal ã³ñ³ëñïáõÃÛáõÝ méchanceté f ã³ñ³ï³Ýç (ã³ñ³ã³ñ ï³Ýçí³Í) tourmenté,e par le mal ã³ñ³ïÛ³ó qui déteste le mal ã³ñ³ó³Í (μ³ñϳó³Í) en colère; ݳ μáÉáñÇ íñ³ ~ ¿ il est en colère contre tous ã³ñ³óÝ»É (½³Ûñ³óÝ»É) fâcher vt, mettre en colère; agacer vt, irriter vt (μáñμáù»É) injustifié,e, nonã³ñ¹³ñ³óí³Í justifié,e (³ÝÑÇÙÝ) ã³ñ¹³ñ³óíáÕ injustifiable ã³ñÅ» pas de quoi, de rien ã³ñÇù mal m; ~ ·áñÍ»É faire le mal; μ³ñÇùÇÝ ~áí å³ï³ëË³Ý»É rendre le mal pour le bien; ~Ç ³ñÙ³ïÁ la racine du mal; ~Á ³ñÙ³ï³ËÇÉ ³Ý»É déraciner le mal ◊ »ñÏáõ ~Çó (ϳ٪ ã³ñÛ³ó) ÷áùñ³·áõÛÝÁ å»ïù ¿ ÁÝïñ»É de (entre) deux maux il faut choisir le moindre; ãϳ ~ ³é³Ýó μ³ñÇùÇ à quelque chose malheur est bon ã³ñáñ³Ï malin-maligne; ~ áõéáõóù tumeur f maligne ã³ñáñ³ÏáõÃÛáõÝ μÅßÏ. malignité f; áõéáõóùÇ ã³ñáñ³ÏáõÃÛ³Ý ³ëïÇ׳ÝÁ le degré de malignité d’une tumeur ã³ñã³ñ³Ýù tourment m; torture f; souffrance f (ï³Ýç³Ýù, ï³é³å³Ýù);



ã³ñã³ñ»É tourmenter vt, faire souffrir,



torturer vt; molester vt (ï³Ýç»É, μÇñï áõÅ ·áñͳ¹ñ»É) ã³ñã³ñí»É se tourmenter, souffrir vi (ï³Ýçí»É), s’éreinter (ë³ëïÇÏ Ñá·Ý»É, Ù»çùÁ Íéí»É) ã³ñãÇ colporteur,-euse n, camelot m, marchand,e n ambulant,e (ßñçÇÏ Ù³Ýñ³í³×³é) ã³ñãÇ³Ï³Ý (Ù³Ýñ³Ëݹñ³Ï³Ý, ߳ѳËݹñ³Ï³Ý, ·ÍáõÍ) mercantile ã³ñãÇáõÃÛáõÝ (Ù³Ýñ³ËݹñáõÃÛáõÝ, ·ÍáõÍáõÃÛáõÝ, Ù³Ýñ ߳ѳËݹñáõÃÛáõÝ) mercantilisme m ã³ñãñÏ»É (Ó³ÝÓñ³óÝ»É, ³Ýѳݷëï³óÝ»É) harceler vt ã³ñãñÏáõÙ harcèlement m ã³ñáõÃÛáõÝ 1) méchanceté f; malfaisance f; malice f; malignité f (ã³ñ³ÙïáõÃÛáõÝ) 2) gaminerie f, polissonnerie f (ã³ñ³××ÇáõÃÛáõÝ); ~ ³Ý»É (»ñ»Ë³ÛÇ Ù³ëÇÝ) faire des gamineries, faire le polisson ã³ñáõéáõóù (³ñ³· ½³ñ·³óáÕ ã³ñáñ³Ï áõéáõóù) sarcome m ã³ñù esprit m malin ã³ñù³ß de tourment; pénible, dur,e ã³ñù³ßáõÃÛáõÝ tourment(s) m (pl); privations f pl (½ñϳÝùÝ»ñ) ã³÷ 1) mesure f; Ñݳñ³íáñÇÝ ~ª Ñݳñ³íáñáõÃÛ³Ý ë³ÑÙ³ÝÝ»ñáõÙ dans la mesure du possible, dans la limite de; ~Ý ³ÝóÝ»É dépasser la mesure; ~Ç ½·³óáõÙ sens m de la mesure; áõÅ»ñë Ý»ñ³ÍÇÝ ~áí dans la mesure de mes forces; ~Çó ¹áõñë hors (outre) mesure; ~Ý ³éÝ»É prendre la mesure de; ~áíª ~Á í»ñóÝ»Éáí (ϳñ»É, ë³ñù»É ¨ ³ÛÉÝ) sur mesure 2) »ñÅßï. mesure f (³Ù³Ý³Ï, ï³Ïï); ~ ï³É battre la mesure, marquer la cadence 3) dimension f (μÝ³Ï³Ý ~Áª Ù»ÍáõÃÛáõÝÁ); taille f (ѳ·áõëïÇ); pointure f (ÏáßÇÏÇ, Ó»éÝáóÇ); á±ñÝ ¿ Ó»ñ ½·»ëïÇ ~Á quelle taille faites-vous ?; á±ñÝ ¿ Ó»ñ áïùÇ ~Á quelle est votre pointure ? 4) ïÝï·. montant m 738



(ÁݹѳÝáõñ ~Áª ·áõÙ³ñÁª ³ñÅ»ùÁ); ¹ñ³Ù³·ÉËǪ ϳåÇï³ÉÇ ~Á le montant du capital; í³ñÏÇ ~Á le montant du crédit; Ýå³ëïÇ ~»ñÁ les taux m pl des allocations 5) jauge f (ï³ñáÕáõݳÏáõÃÛáõÝ, ïñ³Ù³ã³÷) 6) ~Çó ³í»ÉÇ ÉÇݻɪ ·»ñ³½³Ýó»É excéder vt; ~Çó ³í»ÉÇ ÉóÝ»É (ó÷í»Éáõ ³ëïÇ׳Ý) faire déborder; ˻ɳ·³ñí»Éáõ ~ª Ë»ÝÃÇ å»ë ëÇñ»É aimer à la folie; ~Çó ß³ï áõï»É trop manger 7) ÙÏ. ~Çó ³í»ÉǪ ã³÷³½³Ýó extrêmement, excessivement, exagérément ã³÷³μ³ÅÇÝ quota m (ÃáõÛɳïñí³Í ~, ùíáï³); tranche f (Ù³ëݳμ³ÅÇÝ, Ù³ë, ѳïí³Í) ã³÷³μ»ñ»É (ϳñ·³μ»ñ»É) ï»Ë. ajuster



ÃÛ³Ý sans exagération 2) É»½íμ. hyperbole f (á×³Ï³Ý Ñݳñ) ã³÷³½³ÝóáõÙ exagération f ã³÷³Íá en vers; ~ í»å roman m en vers ã³÷³Ï³Ý 1) ·ñÏÝ. métrique; ~ ï³Õ³ã³÷áõÃÛáõÝ versification f métrique 2) ã÷·. ~ ѳٳϳñ· système m métrique ã³÷³Ï³ñ·»É normaliser vt ã³÷³Ï³ñ·áõÙ normalisation f ã³÷³Ñ³ë 1. adj 1) majeur,e; pubère (³ñμáõÝùÇ Ñ³ë³Í); ~ ï³ñÇù majorité f; ~ ¹³éÝ³É arriver à la majorité 2) adulte adj/n (~ ï³ñÇù áõÝ»óáÕ, ѳëáõÝ) 2. majeur,e n (³ÝÓ) ã³÷³Ñ³ëáõÃÛáõÝ majorité f; puberté f (³ñμáõÝù, ³ñμáõÝùÇ ï³ñÇùÇÝ Ñ³ëÝ»ÉÁ); ³ÙáõëÝ³Ï³Ý ~ nubilité f; ³ÙáõëÝ³Ï³Ý ã³÷³Ñ³ëáõÃÛ³Ý Ñ³ë³Í nubile; Ñá·μ. adultisme m (ã³÷³Ñ³ëÇ í³ñÙáõÝù, ѳëáõÝáõÃÛáõÝ) ã³÷³Ñ³ñ (Ù»ïñáÝáÙ) »ñÅßï. métronome m ã³÷³Ó¨ format m ã³÷³ÝÇß critère m; ~ ͳé³Û»É servir de critère ã³÷³ÝÙáõß (¿ï³ÉáÝ) étalon m ã³÷³Ýßí³Íù (ïÇåûñÇݳÏ, ëï³Ý¹³ñï) standard m ã³÷³Ýáà verre m gradué ã³÷³íáñ modéré,e; retenu,e (½áõëå); sobre, frugal,e (áõï»ÉÇù, ëÝáõݹ); raisonnable (ÁݹáõÝ»ÉÇ); ~ ·ÇÝ prix raisonnable; modique (ѳٻëï, ÙÇç³Ï); ~ ³ß˳ï³í³ñÓ salaire modique; ~ Ï»ñåáí avec modération, d’une manière modéré,e, modérément ã³÷³íáñ»É modérer vt, tempérer vt; mitiger vt (Ù»ÕÙ³óÝ»É, ûè³óÝ»É, ³Ùáù»É); limiter vt (ë³Ñٳݳ÷³Ï»É) ã³÷³íáñáÕ (Ù»ÕÙáÕ, Ù»ÕÙ³óÝáÕ) modérateur,-trice ã³÷³íáñí»É se modérer, se contenir ã³÷³íáñáõÃÛáõÝ modération f; retenue f (½ëåí³ÍáõÃÛáõÝ); sobriété f (ë³Ï³í³å»ïáõÃÛáõÝ)



vt



ã³÷³μ»ñáõÙ (ѳñÙ³ñ³¹ñáõÙ, ϳñ·³-



μ»ñáõÙ) ï»Ë. ajustement m



ã³÷³·»ï métrologiste n ã³÷³·ÇÍ (Ù³ëßï³μ) échelle f ã³÷³·Çï³Ï³Ý métrologique ã³÷³·ÇïáõÃÛáõÝ métrologie f ã³÷³·ñ³Ï³Ý de mesurage; de mar-



quage; ·ïÝï. d’arpentage



ã³÷³·ñ»É ï»Ë. mesurer vt, ·ïÝï. ar-



penter vt



ã³÷³·ñáÕ ï»Ë. mesureur m, ·ïÝï.



arpenteur m



ã³÷³·ñáõÃÛáõÝ, ã³÷³·ñáõÙ ï»Ë. me-



surage m, ·ïÝï. arpentage m



ã³÷³½³Ýó 1. adj excessif,-ive; immo-



déré,e (³Ýã³÷); exagéré,e (ã³÷³½³Ýóí³Í) 2. adv trop, excessivement, extrêmement, exagérément; ~ ³ñ³· trop vite ã³÷³½³Ýó³Ï³Ý hyperbolique; exagéré,e (ã³÷³½³Ýóí³Í) ã³÷³½³Ýó»É exagérer vt, outrer vt; ÷Ëμ. dramatiser vt (·áõÛÝ»ñÁ Ëï³óÝ»É, áÕμ»ñ·³Ï³Ý »ñ³Ý· ѳÕáñ¹»É); Çñ³íÇ׳ÏÇ É³ñí³ÍáõÃÛáõÝÁ ~ dramatiser la situation ã³÷³½³ÝóáõÃÛáõÝ 1) excès m, exagération f, extrême m, outrance f; ã³÷³½³ÝóáõÃÛ³Ý Ñ³ëóÝ»É pousser vt à l’extrême; ³é³Ýó ã³÷³½³Ýóáõ739



res; Ù»ÏÇ Ñ»ï ~ se mesurer avec qn, à qn ã³÷áõÙ 1) mesure f (ã³÷»Éáõ ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÁ) 2) mesurage m (ã³÷³·ñáõÙ) 3) sondage m (ËáñáõÃÛ³Ý) 4) Ù³Ã. dimension f ã³÷ûñÇÝ³Ï (ëï³Ý¹³ñï) standard m ãμ³í³Ï³Ý³óÝ»É (å³Ï³ë»É) faire défaut ãμ»ñ (³ÙáõÉ) stérile ãμ»ñáõÃÛáõÝ (³ÙáõÉáõÃÛáõÝ) stérilité f ã·»ñ³½³Ýóí³Í inégalé,e (ѳí³ë³ñÁ ãáõÝ»óáÕ) ã·ÇïáõÃÛáõÝ ignorance f ã·áÛáõÃÛáõÝ néant m; inexistence f; ÷ÇÉ. non-être m 㻽áù 1) neutre; ~ å»ïáõÃÛáõݪ »ñÏÇñ État m, pays m neutre; ~ ·áïÇ zone f neutre 2) neutralisé,e (~ ¹³ñÓ³Í) 3) É»½íμ. ~ ë»é genre m neutre; á׳ϳÝáñ»Ý ~ μ³é mot m stylistiquement neutre 㻽áù³μ³ñ d’une manière neutre 㻽áù³Ý³É se neutraliser 㻽áù³óÝ»É neutraliser vt 㻽áù³óÝáÕ neutralisant,e adj/n 㻽áù³óáõÙ neutralisation f 㻽áùáõÃÛáõÝ neutralité f; ~ å³Ñå³Ý»É garder (observer) la neutralité, rester neutre; ~Á ˳Ëï»É violer la neutralité; ~Á ѳñ·»É respecter la neutralité ã»Ë¥áõÑǤ Tchèque n ã»Ë³Ï³Ý tchèque ã»Ë»ñ»Ý tchèque m, langue f tchèque ã»Ï ï»°ë í׳ñ³·Çñ ã»Ï³·ñùáõÛÏ (í׳ñ³·ñùáõÛÏ) chéquier m, carnet m de chèques ã»ÕÛ³É nul,le; non valable (áõÅÁ Ïáñóñ³Í); ~ ѳٳñ»É considérer comme nul; ~ ѳÛï³ñ³ñ»É annuler vt (Ññ³Ù³ÝÁ, ÝÇëïÁ ¨ ³ÛÉÝ), abroger vt (ûñ»ÝùÁ), dénoncer vt (å³Ûٳݳ·ÇñÁ), abolir vt (í»ñ³óÝ»É); ÁÝïñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ³ñ¹ÛáõÝùÝ»ñÁ ~ ѳÛï³ñ³ñ»É annuler les résultats des élections; ³ÙáõëÝáõÃÛáõÝÁ ~ ѳÛï³ñ³ñ»É annuler le mariage; ~ ѳÛï³ñ³ñ»ÉÁ annulation f (Ññ³-



ã³÷³íáñáõÙ tempérance f, continen-



ce f; limitation f (ë³Ñٳݳ÷³ÏáõÙ); mitigation f (Ù»ÕÙ³óáõÙ, ûè³óáõÙ, ³ÙáùáõÙ) ã³÷³÷áñÓ (ѳ·áõëïÁ, ÏáßÇÏÁ ¨ ³ÛÉÝ ÷áñÓ»ÉÁ) essayage m ã³÷³÷áñÓ»É essayer vt ã³÷³ù³Ý³Ï 1) quota m (ÃáõÛɳ³åñ³Ýù³ßñç³Ý³éáõïñí³Í); ÃÛ³Ý ë³ÑÙ³Ýí³Í ~ª ùíáï³ quota de vente 2) dose f (ã³÷³μ³ÅÇݪ ¹»Õáñ³ÛùÇ ¨ ³ÛÉÝ) ã³÷»É mesurer vt; toiser vt (ѳ۳óùáí); Ù»ÏÇ ç»ñÙáõÃÛáõÝÁ ~ prendre la température de qn; sonder vt (ËáñáõÃÛáõÝÁ); arpenter vt (ÑáÕÁ); jauger vt (ï³ñáÕáõݳÏáõÃÛáõÝÁ, ëå³éáõÙÁ) ◊ áõñÇßÝ»ñÇÝ ùá ³ñßÇÝáí ÙÇ° ã³÷Çñ il ne faut pas mesurer les autres à son aune ã³÷»ÉÇ mesurable, mensurable, sondable (ËáñáõÃÛáõÝÁ); ~ Ù»ÍáõÃÛáõÝ grandeur f mesurable ã³÷»ÉÇáõÃÛáõÝ mesurabilité f ã³÷»ñǽ ï»Ë. mètre m à ruban ã³÷Çã (ã³÷áճϳÝ) de mesure; ~ ë³ñù»ñ appareils m pl (instruments m pl) de mesure ã³÷áÕ mesureur m ã³÷áñáᯐ rationner vt (ëÝáõݹÁ, í³é»ÉÇùÁ); normaliser vt (ã³÷³Ï³ñ·»É) ã³÷áñáßÇã (ëï³Ý¹³ñï) standard m; å»ï³Ï³Ý ~ standard d’État; áñ³ÏÇ ~ standard de qualité ã³÷áñáßáõÙ normalisation f; rationnement m ã³÷ã÷»É mesurer et remesurer vt; ÷Ëμ. ÷áÕáóÁ ~ battre le pavé ã³÷ë 1) taille f (ѳ·áõëïÇ); ³Ûë ï³μ³ïÁ ÇÙ ~áí ã¿ ce pantalon n’est pas à ma taille (ÇÙ íñ³Ûáí ã¿) 2) mesure f; ~Áª ~»ñÁ í»ñóÝ»É prendre les mesures de 3) format m (Ó¨³ã³÷ª ·ñùÇ, ûñÃÇ ¨ ³ÛÉÝ) ã³÷í³Í mesuré,e ã³÷í»É être mesuré,e; se mesurer (ݳ¨ª ÷Ëμ. Ù»ÏÇ Ñ»ï ~, ѳٻٳïí»É); »ñϳñáõÃÛáõÝÁ ã³÷íáõÙ ¿ Ù»ïñ»ñáí la longueur se mesure en mèt-



740



long tuyau



Ù³ÝÇ ¨ ³ÛÉÝ), abrogation f (ûñ»ÝùÇ), invalidation f, dénonciation f (å³Ûٳݳ·ñÇ); å³Ûٳݳ·ÇñÁ ~ ѳÛï³ñ³ñ»ÉÁ invalidation d’un contrat; ٳѳå³ïÇÅÁ ~ ѳÛï³ñ³ñ»ÉÁª í»ñ³óÝ»ÉÁ abolition f de la peine capitale ã»ÙåÇáÝ¥áõÑǤ champion,ne n; ß³ËÙ³ïÇ ³ß˳ñÑÇ ~ champion du monde d’échecs; ÏñÏݳÏǪ »é³ÏÇ ~ double, triple champion; ûÉÇÙåÇ³Ï³Ý ~ champion olympique; ³ß˳ñÑÇ μ³½Ù³ÏÇ ~ multiple champion du monde ã»ÙåÇáÝ³Ï³Ý de champion ã»ÙåÇáݳï ï»°ë ³é³çÝáõÃÛáõÝ 2) ã»ÙåÇáÝáõÃÛáõÝ (ã»ÙåÇáÝÇ ïÇïÕáë) titre m de champion ã»Ùáõã»Ù simagrées f pl, minauderie f; ~ ³Ý»É faire des simagrées ã»ã³ù³ñ (ëÝϳù³ñ, å»Ù½³) pierre f ponce ã»ã»Ý¥áõÑǤ Tchétchène n ã»ã»Ý³Ï³Ý tchétchène ã»ã»Ý»ñ»Ý tchétchène m, langue f tchétchène ã»ãáï grêlé,e, marqué,e de la petite vérole ã»ãáïϳ ï»°ë ¹á÷³å³ñ ã»ñù»½¥áõÑǤ Circassien,ne n, Tcherkesse n ã»ñù»½³Ï³Ý circassien,ne, tcherkesse ã»ñù»½»ñ»Ý circassien m, tcherkesse m ã¿ ï»°ë áã ãÁݹѳïíáÕ (ß³ñáõݳÏíáÕ) ininterrompu,e, continu,e ãÁݹáõÝ»É (Ù»ñÅ»É) rejeter vt; ³é³ç³ñÏÁ ~ rejeter une proposition ãÁݹáõÝ»ÉÁ (ã׳ݳã»ÉÁ) non-reconnaissance f ãÁݹáõÝáõÙ (Ù»ñÅáõÙ) Çñ³íμ. irrecevabilité f (μáÕáùÇ, ·³Ý·³ïÇ ¨ ³ÛÉÝÇ ~, ÁݹáõÝ»Éáõ ѳٳñ ³ÝÑñ³Å»ßï ÑÇÙùÇ μ³ó³Ï³ÛáõÃÛáõÝÁ) ãû d’indienne ãÃ»Õ»Ý de l’indienne ãųݷáïíáÕ inoxydable ãÇμ³Ý ï»°ë óñ³Ë³å³É³ñ ãÇμáõË chibouque f, chibouk m, pipe f à



ãǽμáõñ·»ñ (å³Ýñ³Ï³ñϳݹ³Ï) chee-



seburger m



ãÇà indienne f ãÇÉÇ³Ï³Ý chilien,ne ãÇÉdzóÇ Chilien,ne n (ØdzóÛ³É ãÇϳÝá



ܳѳݷݻñáõÙ μݳÏíáÕ Ù»ùëÇϳóÇ) chicano m ãÇÙ³Ý³É (³Ýï»ÕÛ³Ï ÉÇÝ»É) ignorer vt ãÇÙ³óáõÃÛáõÝ (³Ýï»ÕÛ³ÏáõÃÛáõÝ) ignorance f ãÇݳ·»ï sinologue n ãÇݳ·Çï³Ï³Ý sinologique ãÇݳ·ÇïáõÃÛáõÝ sinologie f ãÇÝ³Ï³Ý chinois,e; de Chine; âÇÝ³Ï³Ý Ù»Í å³ñÇëåÁ la Grande Muraille f de Chine; ~ å³ñ﻽ jardin m chinois; ~ ïáõÝ maison f chinoise; ~ Ó¨áíª á×áí à la chinoise ãÇݳë»ñ sinophile adj/n ãÇݳñ ï»°ë ãÇݳñÇ ãÇݳñ»Ý (É»½áõ) chinois m, langue f chinoise ãÇݳñÇ (ͳé) platane m ãÇݳóÇ, ãÇÝáõÑÇ Chinois,e n ãÇãË³Ý μëμ. argousier m; houx m ãÇñ fruit m sec ãÇñ³·áñÍí³Í inexécuté,e; irréalisé,e (ãÇñ³Ï³Ý³ó³Í) ãÇù néant m; Ç ~ ¹³ñÓÝ»É réduire à néant, réduire à rien, anéantir vt, faire disparaître ãÉÙ÷³É, ãÉÙ÷³óÝ»É (ó»ËǪ çñÇ Ù»ç ù³ÛÉ»É) patauger vi ãÉÙ÷áó, ãÉá¯Ù÷ flac ! ãÉëí³Í inouï,e ãÉáõÍíáÕ insoluble; çñáõÙ ~ ÝÛáõà substance f insoluble dans l’eau ãËÏ³É claquer vi, cliqueter vi ãËϳóÝ»É 1) faire claquer, claquer vt 2) trinquer vi (μ³Å³ÏÝ»ñÝ Çñ³ñ ½³ñÏ»É ¨ ËÙ»É) ãËÏáó cliquètement m ãËÏãËÏáó cliquetis m ãϳ٠de mauvais vouloir, malveillant,e ãϳÙáñ»Ý à contrecœur, avec malveillance ãϳÙáõÃÛáõÝ mauvais vouloir m; malveillance f 741



ãϳï³ñ»É manquer vi ãϳï³ñáõÙ (ãϳï³ñ»ÉÁ) inexécution f;



ãÙßÏáõÙ (ãÙßÏ»ÉÁ) patinage m ãÙï³Íí³Í (³ÝËáÑ»Ù) irréfléchi,e,



inconsidéré,e



ϳñ·³¹ñáõÃÛ³Ý ~ inexécution d’un ordre ãÏÇñ³éáõÙ Çñ³íμ. inapplication f ãÏñ³Ïí»ÉÁ (ãå³ÛûÉÁ) raté m ãѳٳϳñ·í³Í non systématisé,e ãѳßí³Í (³é³Ýó ѳßíÇ ³éÝ»Éáõ) sans compter ãѳçáÕ»É échouer vi; ùÝÝáõÃÛ³ÝÁ ~ échouer à l’examen ãѳí³Ý difficile, capricieux,-euse ãѳñ»ÉÁ (ãÙdzݳÉÁ, ãÙ³ëݳÏó»ÉÁ) nonalignement m ãѳñÓ³ÏáõÙ (ãѳñÓ³Ïí»ÉÁ) non-agression f; ãѳñÓ³Ïٳݪ ãѳñÓ³Ïí»Éáõ ѳٳӳÛݳ·Çñ (å»ïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ÙÇç¨) pacte m de non-agression ãѳñÙ³ñ»óí³Í (áã ѳٳå³ï³ë˳Ý, ãѳٳå³ï³ë˳ݻóí³Í) inapproprié,e ãÑݳ½³Ý¹»É (ã»ÝóñÏí»É) désobéir vi ãÑñÏǽíáÕ ~ å³Ñ³ñ³Ý (ë»Ûý) coffrefort m ãÕçÇÏ chauve-souris f ã׳ݳã»ÉÁ (ãÁݹáõÝ»ÉÁ) non-reconnaissance f; ¹ÇåÉáÙÁ ~ la non-reconnaissance du diplôme ã׳ݳãí³Í (ãÁݹáõÝí³Í) méconnu,e; ~ ѳÝ׳ñ génie m méconnu; ~ ÃéãáÕ ûμÛ»Ïï (Ñåí. ãÃû) objet m volant non identifié (Ñåí. ovni m) ã×ßïí³Í non identifié,e; ~ ¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý ³ÕμÛáõñ source f diplomatique non identifiée ãÙdzóáÕ (ãÙdzó³Í) non-aligné,e; ~ »ñÏñÝ»ñ pays non-alignés ãÙdzóáõÙ ùÕù. non-alignement m; ãÙdzóÙ³Ý ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique de non-alignement ãÙÇç³Ùï»ÉÁ (ã˳éÝí»ÉÁ) non-intervention f ãÙßϳë³Ñù Ù³ñ½. patinage m; Ó¨³íáñ ~ª ·»Õ³ë³Ñù patinage artistique ãÙßÏ³í³½ù Ù³ñ½. patinage m ãÙßϳñ³Ý (ë³Ñ³¹³ßï) patinoire f ãÙßÏ»É patiner vi, faire du patin ãÙßÏ»ÉÇ patinable ãÙßÏáñ¹¥áõÑǤ patineur,-euse n



ãÙáõßÏ patin m ãݳ˳ï»ëí³Í



(³Ýëå³ë»ÉÇ, ³Ý³ÏÝϳÉ) imprévu,e; Çñ³íμ. imprévisible ãÝ³Û³Í malgré; ~ ¹ñ³Ý malgré cela, en dépit de (ѳϳé³Ï, Ç Ñ»×áõÏë); ~ áñ bien que; ~ ¹ñ³Ý cependant (³Û¹áõ³Ù»Ý³ÛÝÇí) ãݳß˳ñÑÇÏ admirable, merveilleux,euse, incomparable, sublime ãÝ»ñϳ۳ݳÉÁ (³ß˳ï³ÝùÇ) absentéisme m ãÝãÇÝ 1) insignifiant,e 2) faible (³ÝÝß³Ý); ~ ïáÏáë faible pourcentage m 3) dérisoire (·áõÙ³ñ), ridicule (ÍÇͳջÉÇ); ~ ³ß˳ï³í³ñÓ salaire m dérisoire 4) futile (³ÝÝß³Ý, ÷áõã) 5) peu important,e (áã ϳñ¨áñ) 6) infime (³ÝÝ߳ݪ ù³Ý³Ï³Ï³Ý ³éáõÙáí) 7) ~ Ù³ñ¹ personne f nulle, nullité f; ~ μ³Ý, Ù³Ýñáõù bagatelle f; ~ μ³ÝǪ áãÇÝã μ³ÝÇ Ñ³Ù³ñ ½³Ûñ³Ý³É se fâcher pour des riens ã߳ѳ·áñÍí³Í (ã߳ѳ·áñÍíáÕ) inexploité,e ãáñ 1) sec-sèche; ~ Ëáï foin m; ~ ѳ½ toux f sèche; desséché,e (ãáñ³ó³Íª μáõÛë, Ù³ßÏ, ßñÃáõÝù ¨ ³ÛÉÝ); aride (³Ýçñ¹Ç); rassis,e; ~ª ãáñ³ó³Í ѳó pain m rassis; ~ª ãáñ³ó³Í ×ÛáõÕ branche f rassise; ~ ×ÛáõÕ»ñª ÷³Ûï du bois mort 2) ÷Ëμ. dur,e (Ïáßï, μÇñï), insensible (³ÝÑá·Ç, ³Ý½·³, ·Ã³½áõñÏ) ◊ ~ ëñïÇݪ ~ ³ãù à cœur sec, œil sec ãáñ³·ÉáõË (Çñ ³ë³ÍÇ, ѳٳé) entêté,e, obstiné,e, têtu,e ãáñ³¹ÇÙ³óÏáõÝ (μáõÛë) supportant la sécheresse ãáñ³ÛÇÝ aride; sec-sèche; ~ ·áïǪ ßñç³Ý zone f aride, zone f de sécheresse ãáñ³ÛÝáõÃÛáõÝ sécheresse f ãáñ³Ý³É 1) sécher vi; se dessécher (μáõÛë»ñÇ, Ù³ßÏÇ, É×Ç, çñÑáñÇ ¨ 742



³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ); ëåÇï³Ï»Õ»ÝÁ ãáñ³ÝáõÙ ¿ le linge sèche; μ»ñ³Ýë ãáñ³ó»É ¿ j’ai la bouche sèche 2) rassir vi, se rassir (ѳóÇ, ×ÛáõÕÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ) 3) ÷Ëμ. durcir vi, s’endurcir (Ïáßïª μÇñï ¹³éݳÉ); rester (être) pétrifié,e (ù³ñ³Ý³É) ãáñ³Ýáó sécherie f (÷³ÛïÇ, ÙáñÃáõ, ÓϳÝ, ·áñÍí³ÍùÇ ¨ ³ÛÉÝ), séchoir m (ϳݻ÷Ç, Í˳ËáïÇ) ãáñ³å³Ñ³ñ³Ý (ãáñ³óÙ³Ý å³Ñ³ñ³Ý) étuve f ãáñ³íáõÝ un peu sec (sèche) ãáñ³ó³Í desséché,e ãáñ³óÝ»É faire sécher, sécher vt, dessécher vt; assécher vt, drainer vt (ó³Ù³ù»óÝ»É, çñ³ù³ß»É) ãáñ³óÝáÕ séchant,e; ~ Éí³óùÇ Ù»ù»Ý³ lave-linge m séchant ãáñ³óñ³Í séché,e, sec-sèche ãáñ³óáõÙ (ó³Ù³ù»óáõÙ) assèchement m, drainage m (׳ÑÇ×Ý»ñÇ ¨ ³ÛÉÝÇ çñ³ù³ßáõÙ) ãáñ»É (ãáñª ÏáåÇï å³ï³ë˳ݻÉ) μñμ. brusquer qn; dire des grossièretés, dire des brutalités ãáñ»ùóà à quatre pattes ãáñ»ùß³μÃÇ mercredi m; ³Ù»Ýª Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñ ~ª ~ ûñ»ñÁ le mercredi ãáñÃ³Ý babeurre m sec ãáñ-ãáñ ÷Ëμ. (ËÇëï, Ïáåïáñ»Ý) crûment ãáñë quatre; ~ Ñá·áí à quatre; ~Ý ¿É Ù»ÏÝ»É »Ý tous les quatre sont partis; ~ ÏáÕÙÁ autour; ~ μáÉáñÁ tout autour ãáñë³ÏݳÝÇ (ù³é³ÝÇí) à quatre roues ãáñë³ÙÛ³ de quatre ans ãáñë³ÙëÛ³ de quatre mois ãáñëųÙÛ³ de quatre heures ãáñëɳñ³ÝÇ (ù³é³É³ñ) à quatre cordes ãáñëÏáÕÙ³ÝÇ (ù³é³ÏáÕÙ) quadrilatéral,e ãáñëѳñϳÝÇ (ù³é³Ñ³ñÏ) à trois étages ãáñëáï³ÝÇ ï»°ë ãáñùáï³ÝÇ ãáñëí³ÝϳÝÇ (ù³é³í³ÝÏ) ùñÏÝ. de quatre syllabes, quadrisyllabique ãáñëï»Õ³ÝÇ (ù³é³ï»Õ) à quatre places



ãáñëáõ (í»ñ³¹ñ³Ï) barreau m ãáñëûñÛ³ de quatre jours; ~ ųÙÏ»ï



délai m de quatre jours



ãáññáñ¹ quatrième; quatre (ï³ñ»ÃÇí,



¿ç, ѳٳñ Ýß»Éáõ ѳٳñ); ~ ûñÁ le quatrième jour; ~ ¿çáõÙ à la page quatre; ~ Çß˳ÝáõÃÛáõÝ le quatrième pouvoir ãáñáõÃÛáõÝ sécheresse f, aridité f (»ñ³ßï); ÷Ëμ. ãáñáõÃÛ³Ùμ sèchement ãáñáõÏ (ѳóÇ) croûton m, croûte f ãáñùáï³ÝÇ quadrupède adj/n; ~ ϻݹ³ÝÇÝ»ñ animaux m pl quadrupèdes ãá÷ (ßÛáõÕ, Ïïáñï³Ýù) 1) copeau m, planure f (÷³ÛïÇ) 2) ÷Ëμ. trop maigre (ã³÷³½³Ýó ÝÇѳñ) ãá÷ãá÷³Ýáó (áã ËáñÁ ÉáÕ³í³½³Ý »ñ»Ë³Ý»ñÇ Ñ³Ù³ñ) pataugeoire f ãá÷áõé ï»°ë ã»ãáï ãáù»É se mettre à genoux, s’agenouiller (ÍÝñ³¹ñ»É) ãáù»ãáù à genoux ãáù»óÝ»É mettre à genoux ãåå³óÝ»É (×ïï³óÝ»É) faire claquer vi; É»½íáí ~ claquer sa langue ãé»É écarquiller vt (³ãù»ñÁ), écarter vt (áïù»ñÁ); ³ãù»ñÁ Ù»ÏÇ íñ³ ~ braquer les yeux sur qn, fixer le regard sur qn ãéé³É jaillir vi; ³ñÛáõÝÁ ãééáõÙ ¿ñ le sang jaillissait; ³ÝÓñ¨Á ãééáõÙ ¿ il pleut à verse ãí³×³éí³Í (ãÇñ³óí³Íª ³åñ³Ýù) invendu,e ãí³×³éíáÕ (ãÇñ³óíáÕ, ·Ýáñ¹ ãáõÝ»óáÕ) invendable ãí³Ý corde f ãí³óáõó³Ï horaire m; ~Á Ý³Û»É consulter l’horaire ãí»É s’envoler ãí»ñ³ÑëÏíáÕ incontrôlé,e ãí»ñà (û¹³ÛÇÝ) vol m ãí׳ñí³Í impayé,e; ~ å³ñïù»ñ impayés m pl, arrières m pl ãí׳ñáõÙ non-paiement m ãíáÕ ~ ÃéãáõÝÝ»ñ oiseaux m pl migrateurs ãï³ñ³ÍáõÙ (ÙÇçáõϳÛÇÝ ½»ÝùÇ) ùÕù. 743



non-prolifération f



admirablement, lement, à ravir ãùí»É ï»°ë ãù³Ý³É ãùݳÕáñ»Ý



ãï»ë parvenu,e adj/n, avide (³Ýѳ·,



³ÝÏáõßï)



adorab-



ãï»ëÝ»Éáõ ï³É (³ãù ÷³Ï»É) fermer les



yeux sur



ãï»ëáõÃÛáõÝ 1) étalage m (óáõó³ÙáÉáõÃÛáõÝ) 2) affectation f (Ó¨³óáõÙ, Ó¨³ÙáÉáõÃÛáõÝ) 3) avidité f (³Ýѳ-



ä



·áõÃÛáõÝ, ³ÝÏßïáõÃÛáõÝ) ãñÁËÏ crac ! ãñÃ»É ÅÕ. grignoter vt; ³ñ¨³Í³ÕÏÇ ë»ñÙ ~ grignoter les graines de tournesol ãñËÏ³É ï»°ë ãËÏ³É ãñËÏáó claquement m ãáõ migration f (ÃéãáõÝÝ»ñÇ) ãáõ·áõÝ ï»°ë Ãáõç ãáõ˳ (Ù³Ñáõ¹) drap m ãáõÕÕáñ¹í³Í (ãå³ñï³¹ñí³Í) nondirectif,-ive ãáõÕÕáñ¹í³ÍáõÃÛáõÝ (å³ñï³¹ñí³Í ãÉÇÝ»ÉÁ) non-directivité f ãáõݨáñ pauvre adj/n (³Õù³ï); nécessiteux,-euse, indigent,e (ϳñÇù³íáñ) ãáõݨáñáõÃÛáõÝ pauvreté f (³Õù³ïáõÃÛáõÝ), misère f (Ãßí³éáõÃÛáõÝ); indigence f (ϳñÇù³íáñáõÃÛáõÝ) ãáõëï ï»°ë Ñáճó÷ ãáõí³ß¥áõÑǤ Tchouvache n ãáõí³ß³Ï³Ý tchouvache ãáõí³ß»ñ»Ý tchouvache m ã÷ïáÕ imputrescible ãù³Ý³É disparaître vi (³ÝÑ»ï³Ý³É); s’éclipser (í³Ûñϻݳå»ë); s’esquiver, s’échapper (³ÝÝϳï) ãù³íáñ pauvre (³Õù³ï), misérable, indigent,e; nécessiteux,-euse (ϳñÇù³íáñ) ãù³íáñáõÃÛáõÝ misère f (Ãßí³éáõÃÛáõÝ), pauvreté f (³Õù³ïáõÃÛáõÝ); indigence f (ãáõݨáñª ϳñÇù³íáñ ÉÇÝ»ÉÁ) ãù³óÝ»É faire disparaître ãù³óáõÙ disparition f ãùÙ»Õ innocent,e; non-coupable (³ÝÙ»Õ, áã Ù»Õ³íáñ) ãùÙ»Õ³Ý³É faire semblant d’être innocent,e, feindre l’innocence ãùÝ³Õ merveilleux,-euse, admirable; exquis,e



å³·ßáï ï»°ë í³í³ßáï, ó³Ýϳë»ñ å³·ßáïáõÃÛáõÝ ï»°ë í³í³ßáïáõÃÛáõÝ, ó³ÝϳëÇñáõÃÛáõÝ å³Ã»ïÇÏ ï»°ë ëñï³éáõã, ½·³Û³óáõÝó, ˳ݹ³í³é å³Ãáë ¥Ë³Ý¹³í³éáõÃÛáõÝ, μáõéÝ á·¨áñáõÃÛáõݤ emphase f; pathétisme m



å³É³ï 1¤ palais m; cour f ¥³ñùáõÝÇù¤;



château m; ó·³íáñ³Ï³Ý ~ palais royal; ³ñ¹³ñ³¹³ïáõÃÛ³Ý ~ palais de justice; ~áõÙ` ³ñùáõÝÇùáõÙ ³åñ»É vivre à la cour; ѳٳ·áõÙ³ñÝ»ñÇ ~ palais de congrès; ì»ñë³ÉÇ ~Á le Château de Versailles 2¤ cour f ¥¹³ï³ñ³Ý¤; í»ñ³ÑëÏÇã ~ cour des comptes 3¤ chambre f ¥ÑÇÙݳñÏáõÃÛáõݤ; ³é¨ïñÇ ~ chambre de commerce; ³é¨ïñ³³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý ~ chambre de commerce et d’industrie å³É³ï³Ï³Ý 1. adj de palais, de la cour ¥å³É³ïÇÝ Ñ³ïáõÏ` í»ñ³μ»ñáÕ¤ 2. courtisan m ¥å³É³ï³Ï³Ý å³ßïáÝÛ³¤ å³É³ñ abcès m; μÅßÏ. tubercule m å³É³ñ³Ëï ¥ïáõμ»ñÏáõÉÛὤ μÅßÏ. tuberculose f; ~áí ÑÇí³Ý¹` Ãáù³Ëï³íáñ tuberculeux,-euse n å³É³ñ³ÛÇÝ tuberculeux,-euse å³É³ñ³íáñ μëμ. tubéreux,-euse å³É³ñí»É ¥å³É³ñÇ í»ñ³Íí»É¤ μÅßÏ. abcéder vi, se transformer en abcès, suppurer vi å³É»áÉÇà ¥ÑÇÝ ù³ñ» ¹³ñ¤ paléolithique m



å³É»áÉÇÃÛ³Ý ¥å³É»áÉÇÃÇÝ` ÑÇÝ ù³ñ» ¹³ñÇÝ Ñ³ïáõϤ paléolithique 744



å³Ë³ñ³Ï»É blâmer vt, désapprouver



å³Ï³ë»óáõÙ diminution f ¥Ýí³½»óáõÙ¤, réduction f ¥Ïñ׳ïáõÙ¤ å³Ï³ëáñ¹ déficit m, défaut m de quantité ¥ù³Ý³ÏǤ; μÛáõç»Ç` μÛáõç»ï³-



vt,



réprouver vt å³Ë³ñ³Ï»ÉÇ blâmable, désapprouvable, réprouvable å³Ë³ñ³Ïí»É être blâmé,e å³Ë³ñ³ÏáõÙ blâme m, désapprobation f, réprobation f å³Ëñ³ ï»°ë »ÕÝÇÏ, »Õç»ñáõ å³Ï³ë 1. 1¤ moins; áã ~ non moins, pas moins; áã ~ ϳñ¨áñ non moins important,e; ~ áõÅ»Õ moins fort,e 2¤ manque m, faute de ¥ãÉÇÝ»ÉÁ¤; ѳí³ïÇ` ѳñ·³ÝùÇ ~ manque de foi, de respect; ³ËáñųÏÇ ~ manque d’appétit; ϳÝËÇÏ ¹ñ³ÙÇ` ÙÇçáóÝ»ñÇ ~ manque de liquidités; ¹ñ³ÙÇ ~Ç` ¹ñ³Ù ãÉÇÝ»Éáõ å³ï׳éáí faute d’argent; μ³ñ»Ï³ÙÝ»ñÇ` ÁÝÏ»ñÝ»ñÇ ~ défaut m d’amis; ~ ½·³É manquer vi 3¤ déficit m, insuffisance f ¥³Ýμ³í³ñ³ñáõÃÛáõÝ, ³Ýμ³í³ñ³ñ ÉÇÝ»ÉÁ¤; pénurie f ¥ËÇëï ~¤; çñÇ ~ pénurie d’eau 2. adj manquant,e ¥å³Ï³ëáÕ¤; ѳí³ù³ÍáõÇ ~ Ù³ë»ñ pièces f pl manquantes d’une collection å³Ï³ë³ÙÇï débile d’esprit, faible d’esprit å³Ï³ë³ÙïáõÃÛáõÝ débilité f d’esprit, faiblesse f d’esprit å³Ï³ë³íáñ défectueux,-euse ¥³Ýϳï³ñ, ûñÇ, ûñáõÃÛáõÝÝ»ñ áõÝ»óáÕ¤; ~ μ³Û verbe m défectif å³Ï³ë»É 1¤ manquer vi, faire défaut ¥ãμ³í³Ï³Ý³óÝ»É, μ³ó³Ï³Û»É, ãÉÇݻɤ; Ýñ³Ý ѳÙμ»ñáõÃÛáõÝÝ ¿ å³Ï³ëáõÙ` ݳ ѳÙμ»ñáõÃÛáõÝ ãáõÝÇ il manque de patience; Ýñ³Ý ÷áñÓÝ ¿ å³Ï³ëáõÙ l’expérience f lui manque 2¤ diminuer vi, être en baisse ¥Ýí³½»É¤, être en diminution ¥ùã³Ý³É¤; ýáݹ»ñÁ å³Ï³ëáõÙ` Ýí³½áõÙ »Ý les fonds sont en baisse å³Ï³ë»óÝ»É 1¤ diminuer vt ¥Ýí³½»óÝ»É` ѳñÏÁ, ·ÇÝÁ ¨ ³ÛÉݤ; ³ñ³·áõÃÛáõÝÁ ~ diminuer la vitesse 2¤ réduire ¥Ïñ׳ï»É¤ 3¤ amoindrir vt ¥÷áùñ³óݻɤ, restreindre vt ¥ë³Ñٳݳ÷³Ï»É¤



ÛÇÝ ~ déficit du budget (budgétaire)



å³Ï³ëáñ¹³ÛÇÝ ¥¹»ýÇóÇï³ÛÇݤ défici-



taire



å³Ï³ëáõÃÛáõÝ ï»°ë å³Ï³ë å³ÏÇëï³ÝÛ³Ý pakistanais,e å³ÏÇëï³ÝóÇ Pakistanais,e n å³Ñ1 ¥³ÏÝóñÃ, í³ÛñÏ۳ݤ instant m,



moment m; ѳñÙ³ñ ~ÇÝ au moment opportun; ѳñÙ³ñ ~Çó û·ïí»É profiter de l’opportunité; ó³Ýϳó³Í ~Ç à n’importe quel moment; ³ÛÝ ~ÇÝ, »ñμ au moment où; Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñ ~Çó û·ïí»É profiter de chaque instant; ÝáõÛÝ ~ÇÝ à l’instant même å³Ñ2 ~ ÙïÝ»É se cacher; Ç ~ ï³É déposer vt, mettre en dépôt å³Ñ³Å³Ù ÉëÝÏñã. temps m de pose å³Ñ³Íá conserve f; ~ÛÇ ïáõ÷ boîte de conserve; ~Ý»ñÇ ·áñͳñ³Ý usine f de conserve, conserverie f; ~Ý»ñÇ ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ industrie f des conserves å³Ñ³ÍáÛ³·áñÍ conserveur,-euse n å³Ñ³ÍáÛ³·áñͳñ³Ý conserverie f, usine f de conserves å³Ñ³ÍáÛ³·áñÍáõÃÛáõÝ industrie f des conserves, conserverie f å³Ñ³ÍáÛ³óÝ»É mettre en conserve å³Ñ³ÍáÛ³óí³Í en conserve å³Ñ³ÍáÛ³óáõÙ mise f en conserve å³Ñ³Ï gardien,ne n; ~ ÉÇÝ»É faire la garde, être de garde; ·Çß»ñ³ÛÇÝ ~ veilleur m de nuit; å³ïíá ~ garde m d’honneur å³Ñ³Ï³·áõݹ régiment m de garde å³Ñ³Ï³½áñ garde f å³Ñ³Ï³ËáõÙμ 1¤ escorte f ¥áõÕ»ÏóáÕ¤; å³Ñ³Ï³ËÙμáí áõÕ»Ïó»É faire escorte à 2¤ garde f, service m de sécurité ¥½ÇÝí³Í å³Ñ³Ï³ËáõÙμ, å³Ñ³å³Ý ËáõÙμ` ͳé³ÛáõÃÛáõݤ å³Ñ³Ï³Ï»ï poste m; ~áõÙ ÉÇÝ»É être de garde å³Ñ³Ï³ÛÇÝ de garde; de poste



745



å³Ñ³Ï³Ý³í stationnaire m, escorteur m ¥áõÕ»ÏóáÕ¤, patrouilleur m å³Ñ³Ï³å»ï chef m de garde å³Ñ³Ï³ïáõÝ ¥å³Ñ³Ï³Ýáó¤ poste m



˳å³Ñ³Ýç Ý»ñϳ۳óݻɤ 4¤ nécessiter vt ¥³ÝÑñ³Å»ßï ¹³ñÓݻɤ; ͳËë»ñ ~` ͳËë»ñÇ ³ÝÑñ³Å»ßïáõÃÛáõÝ ³é³ç³óÝ»É nécessiter des dépenses 5¤ Çñ³íμ. requérir vt ¥¹ÇÙ»É, Ëݹñ»É¤ å³Ñ³ÝçÏáï exigent,e; áã ~ peu exigent,e å³Ñ³ÝçÏáïáõÃÛáõÝ exigences f pl ¥å³Ñ³ÝçÝ»ñ¤ å³Ñ³ÝçÙáõÝù besoin m ¥Ï³ñÇù¤, exigence f ¥å³Ñ³Ýç¤, nécessité f ¥³ÝÑñ³Å»ßïáõÃÛáõݤ å³Ñ³Ýçí»É être nécessaire, être indispensable å³Ñ³ÝçíáÕ ¥³ÝÑñ³Å»ßï¤ requis,e; ÁÝïñí»Éáõ ѳٳñ ~ Ó³ÛÝ»ñ des voix requises pour être élu å³Ñ³å³Ý 1¤ gardien,ne n/adj; ~ Ññ»ßï³Ï ange m gardien; ²ëïí³Í Ó»½ ~ Dieu vous garde!; ~ ßáõÝ chien m de garde 2¤ conservateur,trice n/adj ¥å³ÑáÕ, å³Ñå³ÝáÕ¤; óݷ³ñ³ÝÇ ·É˳íáñ ~` ýáݹ³å³Ñ conservateur d’un musée å³Ñ³ë»ÝÛ³Ï consigne f; ׳ÙåñáõÏÁ ~ ѳÝÓÝ»É mettre sa valise à la consigne; áõÕ»μ»éÁ ~Çó í»ñóÝ»É` Ñ³Ý»É retirer son bagage de la consigne å³Ñ³ï»Õ case f å³Ñ³ñ³Ý armoire f; å³ïÇ ~ placard m; buffet m ¥³Ù³Ý»Õ»ÝÇ, ëå³ëùÇ ~` ëå³ëù³å³Ñ³ñ³Ý¤; ãÑñÏǽíáÕ ~ coffre-fort m; ëåÇï³Ï»Õ»ÝÇ ~ armoire à linge; ~áõÙ áñ¨¿ μ³Ý ¹Ý»É` ¹³ñë»É mettre, ranger qch dans l’armoire å³Ñ³ñ³ÝÇÏ ¥÷áùñ å³Ñ³ñ³Ý Ù³Ñ׳ϳÉÇ Ùáï¤ table f de nuit å³Ñ»É 1¤ garder vt ¥·³ÕïÝÇù ~, å³Ñ»ëïáõÙ ~ ¨ ³ÛÉݤ; ÑÇí³Ý¹ ~ garder un malade 2¤ cacher vt ¥·³ÕïÝÇ ~` óùóݻɤ 3¤ conserver vt ¥å³Ñå³Ý»É` Ùûñù, ݳٳÏÝ»ñ ¨ ³ÛÉݤ 4¤ soutenir vt ¥ï³ÏÇó μéÝ»É` μéÝ»Éáí å³Ñ»É¤ 5¤ élever vt ¥Ù»Í³óÝ»É` »ñ»Ë³, ϻݹ³ÝǤ 6¤ tenir vt ¥μéÝ»É, Ó»éùáõÙ ~¤ 7¤ entretenir vt ¥Ù»ÏÇÝ ~` Ï»ñ³Ïñ»É` ËݳٻÉ, Ù»ÏÇ ËݳÙùÇÝ



de garde, corps m de garde



å³Ñ³Ï³÷áË ¥å³Ñ³ÏÝ»ñÇ Ñ»ñó÷áˤ relève f des gardes (des



postes)



å³Ñ³ÏáõÃÛáõÝ garde f; faction f ¥å³Ñ³Ï³Ï»ïáõÙ ÉÇÝ»ÉÁ¤ å³Ñ³Ý· ï»Ë. étrier m; crampon m ¥³Ùñ³Ï³å¤ å³Ñ³Ýç 1¤ demande f; exigence f ¥ËÇëï ~¤; revendication f ¥Çñ³í³-



Ï³Ý ~` ·áñͳ¹áõɳíáñÝ»ñÇ, ³ß˳ï³íáñÝ»ñǤ; ~Ý»ñÁ å³ßïå³Ý»É faire valoir les revendications; Ù»ÏÇ ~áí sur (à) la demande de qn; ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ~Ý»ñ exigences techniques; í׳ñÙ³Ý ~ demande de paiement 2¤ réclamation f¥Ý³Ë³å³Ñ³Ýç¤ 3¤ Çñ³íμ. grief m ¥Ñ³Ûó¤; requête f ¥¹ÇÙáõÙ, Ëݹñ³Ýù¤ 4¤ besoin m ¥Ï³ñÇù¤, nécessité f ¥³ÝÑñ³Å»ßïáõÃÛáõݤ; ³ß˳ïáõÅÇ ~ besoin de main-d’œuvre; μÝ³Ï³Ý ~ besoin naturel å³Ñ³Ýç³·Çñ Çñ³íμ. requête f, demande f ¥Ëݹñ³·Çñ¤ å³Ñ³Ýç³ï»ñ revendicateur,-trice n; créancier,-ière n ¥å³ñï³ï»ñ¤ å³Ñ³Ýç³ïÇñ³Ï³Ý revendicatif,-ive å³Ñ³Ýç³ïÇñáõÃÛáõÝ revendication f å³Ñ³Ýç³ñÏ demande f; ³é³ç³ñÏ ¨ ~ offre f et demande; ³é³ç³ñÏÁ ·»ñ³½³ÝóáõÙ ¿ ~Á l’offre dépasse la demande; ~ áõÝ»óáÕ recherché,e; ·ÝÙ³Ý ~ demande f d’achat; ~Ç ¨ ³é³ç³ñÏÇ Ï³ñ·³íáñáõÙ` ѳٳå³ï³ë˳ݻóáõÙ adéquation f de l’offre et de la demande å³Ñ³Ýç»É 1¤ demander vt; exiger vt; ³ß˳ï³í³ñÓÇ Ñ³í»ÉáõÙ ~ demander une augmentation de salaire; ¹³ ß³ï Å³Ù³Ý³Ï ¿ å³Ñ³ÝçáõÙ cela demande beaucoup de temps; μ³ó³ïñáõÃÛáõÝ ~ exiger des explications 2¤ revendiquer vt ¥Çñ³íáõÝùÝ»ñÁ¤ 3¤ réclamer vt ¥Ý³746



ѻ層ɤ 8¤ détenir vt ¥μ³ÝïáõÙ, Çñ ïÇñ³å»ïáõÃÛ³Ý` Çß˳ÝáõÃÛ³Ý ï³Ï, Çñ Ó»éùáõÙ ~¤; Çß˳ÝáõÃÛáõÝÁ ~ détenir le pouvoir 9¤ retenir vt ¥μ³ó ãÃáÕÝ»É, áñ ·Ý³. å³ÑáõÙ ³Ý»É ³ß˳ï³í³ñÓÇó. áõß³óÝ»É, ϳë»óÝ»É. ï»Õ ~¤ 10¤ ßáõÝ ~ avoir un chien; ÁÝï³ÝÇùÁ ~ nourrir sa famille; Çñ»Ý ɳí ~ se conduire (se comporter) bien å³Ñ»É³Ó¨ ¥í³ñí»É³Ï»ñå¤ manière f å³Ñ»ëï dépôt m, entrepôt m, magasin m, stock m; ½ÇݳÙûñùÇ ~ dépôt de munitions å³Ñ»ëï³μ³Ý³Ï armée f de réserve å³Ñ»ëï³¹áÕ pneu m de réserve å³Ñ»ëï³½áñ é³½Ù. réserves f pl, corps m de réserve; armée f de réserve ¥å³Ñ»ëï³μ³Ý³Ï¤ å³Ñ»ëï³½áñ³ÛÇÝ réserviste m å³Ñ»ëï³Ù³Ý ³íï. réservoir m (d’essence) å³Ñ»ëï³Ù³ë pièce f de rechange; ³ñ³·³Ù³ß ~»ñ pièces f pl d’usure å³Ñ»ëï³ÛÇÝ de réserve, de rechange; ~ Ù³ë»ñ` å³Ñ»ëï³Ù³ë»ñ pièces f pl de rechange; ~ »Éù sortie f de secours; ~ áõÕÇ voie f de garage ¥»ñϳÃáõÕ³ÛÇݤ; ~ ëå³ officier m de réserve; ~ μ³Ý³Ï armée f de réserve å³Ñ»ëï³Ýáó ¥í³Ûñ, áõñ å³ÑáõÙ »Ý ãû·ï³·áñÍíáÕ Çñ»ñÁ¤ débarras m å³Ñ»ëï³å»ï magasinier m, gardemagasin m; stockiste n å³Ñ»ëï³íáñ»É réserver vt, mettre vt en réserve ¥å³Ñ»ëïÇ áõݻݳɤ; emmagasiner vt, mettre vt en magasin ¥å³Ñ»ëïáõÙ ¹Ý»É¤; stocker vt, mettre vt en stock; entreposer vt (ųٳݳϳíáñ³å»ë) å³Ñ»ëï³íáñáõÙ magasinage m, mise f en magasin (en entrepôt, en réserve); stockage m, emmagasinage m; entreposage m ¥Å³Ù³Ý³Ï³íáñ¤ å³Ñ»ëï³ñ³Ý dépôt m, magasin m, entrepôt m å³Ñ»ëïÇ en réserve å³Ñ»óáÕ ¥å³ë å³ÑáÕ¤ jeûneur,-euse n



å³Ñ»óáÕáõÃÛáõÝ ï»°ë å³ë å³Ñɳí»ñ»Ý pehlvi (pahlavi) m å³ÑÙïáóÇ cache-cache m, partie f de



cache-cache; ~ Ë³Õ³É jouer à cache-cache å³Ñáó 1¤ dépôt m ¥å³Ñ»ëï³ñ³Ý¤ 2¤ archives f pl ¥³ñËÇí¤; ³ÝÓÝ³Ï³Ý ~` ³ñËÇí archives personnelles å³Ñå³Ý³Ï 1¤ préservatif m ¥Ñ³Ï³μ»ÕÙݳíáñÙ³Ý, ݳ¨` ë»é³Ï³Ý í³ñ³ÏÇã ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÝ»ñÇó å³ßïå³Ýí»Éáõ ѳٳñ, ³å³ÑáíÇ㤠2¤ amulette f, talisman m ¥Ã³ÉÇëٳݤ å³Ñå³Ý³Ï³Ý de protection å³Ñå³Ý³Ï³÷áõÛñ ï»Ë. soupape f de sûreté å³Ñå³Ý»É 1¤ garder vt; conserver vt; ÉéáõÃÛáõÝ ~ garder le silence; ѳݷÁëïáõÃÛáõÝ ~` ѳݹ³ñï ÙÝ³É garder son calme; ë³ÑÙ³ÝÝ»ñÁ ~` å³ßïå³Ý»É garder les frontières; ³éáÕçáõÃÛáõÝÁ ~ conserver la santé; ÑÇßáÕáõÃÛáõÝÁ ~ conserver sa mémoire 2¤ protéger vt (contre) ¥μÝáõÃÛáõÝÁ ¨ ³ÛÉݤ; Ñáõë³ÉÇáñ»Ý ~ protéger efficacement (parfaitement) 3¤ ménager vt ¥Ëݳۻɤ; áõÅ»ñÁ ~` ËÝ³Û»É ménager (épargner) ses forces 4¤ maintenir vt ¥Ï³ñ·áõϳÝáÝÁ¤ 5¤ observer vt ¥Ï³ï³ñ»É¤, respecter vt ¥Ñ³ñ·»É¤; ϳÝáÝÝ»ñÁ ~ observer les règles; ûñ»ÝùÁ ~` ѳñ·»É respecter la loi; ~ ÷áÕáó³ÛÇÝ »ñè»ÏáõÃÛ³Ý Ï³ÝáÝÝ»ñÁ observer le code de la rue 6¤ veiller sur ¥ÑëÏ»É, ½»ñÍ å³Ñ»É¤ å³Ñå³ÝÇã conservateur,-trice å³ÑÙ³ÝáÕ³Ï³Ý conservateur,-trice adj/n; immobiliste adj/n ¥ù³ñ³ó³Í ëϽμáõÝùÝ»ñáí ³é³çÝáñ¹íáÕ¤ å³Ñå³ÝáճϳÝáõÃÛáõÝ conservatisme m; immobilisme m ¥ù³ñ³ó³ÍáõÃÛáõݤ å³Ñå³Ýí»É se conserver, se garder ¥ÙݳÉ, ã÷áËí»É¤, être préservé,e å³Ñå³ÝáõÃÛáõÝ conservation f, garde f, f; å³Ñå³ÝáõÃÛ³Ý protection ѳÝÓÝ»É` Ç å³Ñ ï³É mettre en dépôt, déposer vt; ßñç³Ï³ ÙÇç³í³ÛñÇ 747



froid,e



~ protection de l’environnement



å³Õ»ëïÇÝÛ³Ý palestinien,ne å³Õ»ëïÇÝóÇ Palestinien,ne n å³Õ»óÝ»É refroidir vt ¥ë³é»óÝ»É, ݳ¨` ÷Ëμ. ·ÉËÇÝ ë³éÁ çáõñ Éóݻɤ å³Õ»óáõÙ refroidissement m; ï»Ë.



å³Ñå³ÝáõÙ 1¤ ï»°ë å³Ñå³ÝáõÃÛáõÝ 2¤ maintien m; entretien m ¥ËݳÙù¤;



ë³ñù³íáñáõÙÝ»ñÇ ~` ËݳÙù entretien d’équipement 3¤ observation f ¥Ï³ï³ñáõÙ¤; ϳÝáݳ¹ñáõÃÛ³Ý ~ observation du règlement å³Ñí³Íù ¥ß³ñÅáõÓ¨, í³ñí»É³Ó¨¤ manière f, façon f, maintien m å³Ñí»É être gardé,e, être tenu,e, être conservé,e, être soutenu,e ¥ï³ÏÇó¤, être retenu,e ¥ï»Õ¤ å³ÑáõÙ 1¤ rétention f; retenue f sur qch ¥áñ¨¿ μ³ÝÇó` ³ß˳ï³í³ñÓÇó ¨ ³ÛÉݤ; ѳßí. décompte m; ~ ³Ý»É` ϳï³ñ»É décompter vt; ~ ³ß˳ï³í³ñÓÇó retenue de salaire; ~ ϳï³ñ»É` ¹áõñë ·³É ³ß˳ï³í³ñÓÇó précompter vt 2¤ Çñ³íμ. détention f ¥³½³ï³½ñÏÙ³Ý í³ÛñáõÙ å³Ñ»ÉÁ, ݳËÝ³Ï³Ý Ï³É³Ýù¤ å³ÑáõÝ³Ï é³½Ù. chargeur m å³Ñáõëï ¥å³Ñ»ëï³ÛÇÝ ÙÇçáóÝ»ñ` å³ß³ñÝ»ñ, 黽»ñí¤ réserve f, stock m; ϳÝËÇÏ ¹ñ³ÙÇ ~ réserve de liquide å³Ñáõëï³ÛÇÝ de (en) réserve å³Ñáõëï³íáñ»É stocker vt, mettre vt en stock, faire une réserve de, mettre vt en réserve, emmagasiner vt, entreposer vt å³Ñáõëï³íáñáõÙ stockage m, mise f en stock; emmagasinage m, entreposage m å³Ñáõëï³ñ³Ý entrepôt m å³Ñù ï»°ë å³ë å³Õ ï»°ë ë³éÁ, óáõñï; ~ ùñïÇÝù sueur f froide å³Õ³ï³·ÇÝ, å³Õ³ï³ÉÇ suppliant,e, instant,e å³Õ³ï³Ýù supplication f, instance f, sollicitation f, invocation f å³Õ³ï»É supplier vt, implorer vt, solliciter vt, invoquer vt å³Õ³ñÛáõÝ de sang-froid, plein,e de sang-froid, flegmatique å³Õ³ñÛáõÝáõÃÛáõÝ sang-froid m, flegme



réfrigération f



å³ÕÉ»Õ ¥ßÇμ¤ ùÇÙ. alun m å³ÕɻճÍÇÝ ï»°ë ³ÉÛáõÙÇÝ å³Õå³Õ³Ï glace f å³Õå³Õ³Ï³·áñÍ glacier m å³Õå³Õ³Ï³·áñÍáõÃÛáõÝ glacerie f å³Õå³Õ³Ï³í³×³é vendeur,-euse n



de glaces, glacier m



å³ÕáõÃÛáõÝ froid m; ÷Ëμ. froideur f å³×áõ׳½³ñ¹ baroque å³×áõ׳Ýù parure f, ornement m, dé-



coration f



å³×áõ×»É ¥½³ñ¹³ñ»É¤ parer vt, orner vt,



décorer vt, agrémenter vt å³ÙýÉ»ï ¥å³ñë³í³·Çñ¤ pamphlet m å³ÛÃ³Ï³Ý ~ μ³Õ³Ó³ÛÝ ÑÝã. consonne f plosive, plosive f å³ÛÃ»É exploser vi; sauter vi ¥û¹ μ³ñÓñ³Ý³É¤; éclater vi ¥³ÕÙáõÏáí¤; crever vi ¥åÕåç³ÏÇ, óñ³Ë³å³É³ñÇ Ù³ëÇݤ; ÙÇ éáõÙμ å³Ûûó une bombe a éclaté; ³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ³ÏÁ å³Ûûó le pneu de la voiture a éclaté å³ÛûóÝ»É faire exploser; faire sauter, dynamiter vt ¥¹ÇݳÙÇïáí, áõųݳÏáí¤; ϳÙáõñç ~ dynamiter un pont å³ÛûóáõÙ dynamitage m å³ÛÃÛáõÝ explosion f, éclatement m, détonation f ¥Ññ³½»ÝÇ, ³ñÏǤ; ³ïáÙ³ÛÇÝ ~ explosion atomique; ³ñÏÇ ~ éclatement d’un obus å³ÛÃÛáõݳÉÇ, å³ÛÃÛáõݳÛÇÝ explosible å³ÛÃÛáõݳÛÝáõÃÛáõÝ explosibilité f å³ÛÃÛáõݳíï³Ý· explosible å³ÛÃáõóÇÏ explosif,-ive; ~ ÝÛáõà explosif m, substance f explosive å³ÛÃáõóÇÏáõÃÛáõÝ explosibilité f å³ÛÃáõóÇã 1. adj explosif,-ive, explosible 2. détonateur m ¥¹»ïáݳïáñ¤ å³Ûͳé 1¤ vif,-ive; éclatant,e; ~ ÉáõÛë lumière f vive; ~` í³é ·áõÛÝ»ñ couleurs f pl vives; ~ Éáõë³íáñáõÃÛáõÝ



m



å³Õ»É ¥ë³éã»É¤ se refroidir, devenir 748



vive clarté f; ~ ³ñ¨ soleil m éclatant



å³Ûٳݳ·Çñ contrat m; traité m ¥ÙÇçå»ï³Ï³Ý¤; pacte m ¥¹³ßÝ, ¹³ßݳ·Çñ¤; convention f, accord m ¥Ñ³Ù³Ó³Ûݳ·Çñ¤; ³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ ~



2¤ clair,e, lumineux,-euse ¥Éáõë³íáñ¤, serein,e ¥çÇÝç` »ñÏÝùÇ, »Õ³Ý³ÏÇ Ù³ëÇݤ 3¤ lucide ¥ÙÇïù, ·³Õ³÷³ñ¤ å³Ûͳ鳷»Õ d’une beauté élégante



contrat de travail; ³ß˳ï³í³ñÓ³ÛÇÝ ~ contrat de salaire; »ñϳñ³Å³ÙÏ»ï ~ contrat à long terme; Ýáï³ñÇ ÏáÕÙÇó ѳëï³ïí³Í ~ contrat notarié; ³ÝųÙÏ»ï ~ contrat sans délai fixe; »ñ³ßËÇù³ÛÇÝ ~ contrat de garantie; ïÇå³ÛÇÝ ~ contrat standardisé; ѳßí³ñϳÛÇÝ Ñ³ßíÇ ~ contrat de compte courant; ¹áõëïñ Ó»éݳñÏáõÃÛáõÝ ëï»ÕÍ»Éáõ ~ contrat d’affiliation; ˳ճÕáõÃÛ³Ý ~ traité de paix; ~ ãѳñÓ³Ïí»Éáõ Ù³ëÇÝ pacte de non-agression; ÏáÉ»ÏïÇí ~ convention collective; ÏáÉ»ÏïÇí ³Ýíï³Ý·áõÃÛ³Ý ~ traité de sécurité collective; ½Çݳ¹³¹³ñÇ ~ accord d’armistice; Ññ³¹³¹³ñÇ ~ accord de cessez-lefeu; ~Ç Ï³ï³ñáõÙ` Çñ³·áñÍáõÙ exécution d’un contrat; å³Ûٳݳ·ñÇ ÏÝùáõÙ passation f d’un contrat; ~Ç ÉáõÍáõÙ` ˽áõÙ résiliation f d’un contrat; ~Ç Ë³ËïáõÙ infraction d’un contrat; å³Ûٳݳ·ñáí sur un contrat; ~ ÏÝù»É conclure un contrat, un pacte ¥å»ïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ÙÇ稤, passer un contrat (un accord pour), contracter; ~Á ã»ÕÛ³É Ñ³Ù³ñ»É rompre le contrat; ÷á˳éáõÃÛ³Ý ~ ÏÝù»É contracter un emprunt; ~ ëïáñ³·ñ»É signer un contrat (pour); ÙdzÙÛ³` ï³ñ»Ï³Ý ~ accord annuel; å³Ûٳݳ·ñÇ å³ÛÙ³ÝÝ»ñÇÝ Ñ³Ù³å³ï³ëË³Ý»É être conforme au contrat; å³Ûٳݳ·ñáõÙ ³í»É³óÝ»É inserrer vt dans un contrat; å³Ûٳݳ·ñÇ Ù³ëݳÏÇó` ~ ÏÝùáÕ contractant m; ~ ÏÝùáÕ ÏáÕÙ»ñÁ les parties contractantes å³Ûٳݳ·ñ³ÛÇÝ contractuel,le; ~ å³ñï³íáñáõÃÛáõÝÝ»ñ obligations f pl contractuelles; ~ ÑÇÙáõÝùÝ»ñáí sur contrat; ~ ÑÇÙáõÝùÝ»ñáí ³ß˳ïáÕ contractuel,le n å³Ûٳݳ·ñáñ¹ ¥å³Ûٳݳ·Çñ ÏÝù³Í



(éclatante)



å³Ûͳ鳽³ñ¹ paré,e élégamment å³Ûͳé³Ï»ñå»É ÏñáÝ. transfigurer vt å³Ûͳé³Ï»ñåáõÃÛáõÝ ÏñáÝ. transfigu-



ration f; øñÇëïáëÇ ~Á la Transfiguration du Christ ¥ì³ñ¹³í³é¤ å³Ûͳé³ÙÇï d’un esprit lucide (éclairé) å³Ûͳé³ÙïáõÃÛáõÝ esprit m lucide (éclairé), lucidité f å³Ûͳé³Ý³É s’éclaircir, devenir clair,e (serein,e), s’illuminer ¥¹»ÙùÁ¤; áõñ³ËáõÃÛáõÝÇó ~ rayonner de joie å³Ûͳé³ï»ë clairvoyant,e; sagace ¥Ëáñ³Ã³÷³Ýó¤ å³Ûͳé³ï»ëáõÃÛáõÝ clairvoyance f, sagacité f ¥Ëáñ³Ã³÷³ÝóáõÃÛáõݤ å³Ûͳé³óÝ»É éclairer vt, illuminer vt å³Ûͳé³÷³ÛÉáõÃÛáõÝ Ò»ñ¹ ~ Votre Majesté å³Ûͳéáñ»Ý clairement, d’une façon claire å³ÛͳéáõÃÛáõÝ clarté f; lucidité f ¥ÙïùÇ, ·³Õ³÷³ñǤ; sérénité f ¥å³ñ½áõÃÛáõÝ, çÇÝçáõÃÛáõݤ; vivacité f ¥·áõÛÝǤ å³ÛÙ³Ý condition f; clause f ¥Ñ³Ù³Ó³Ûݳ·ñÇ, å³Ûٳݳ·ñǤ; modalité f; å³ñï³¹Çñ ~ condition indispensable (impérative), condition sine qua non; ³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ` Ï»Ýó³Õ³ÛÇÝ ~Ý»ñ conditions de travail, de vie; Ýå³ëï³íáñ ~Ý»ñ conditions avantageuses; ÝÛáõÃ³Ï³Ý ~Ý»ñ conditions matérielles; ѳٳӳÛݳ·ñÇ ~Ý»ñÁ les clauses d’un traité; í׳ñÙ³Ý ~Ý»ñÁ les modalités de payement; ~áí, áñ à condition que; ~ ¹Ý»É` å³ñï³¹ñ»É poser (imposer) une condition, Çñ³íμ. stipuler; Çñ ~Ý»ñÁ ûɳ¹ñ»É dicter ses conditions



749



ÏáÕÙ»ñÇó Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñÁ¤ contractant,e n å³Ûٳݳ¹ñ³Ï³Ý contractuel,le; ~ å³ñï³íáñáõÃÛáõÝÝ»ñ obligations f pl contractuelles å³Ûٳݳ¹ñ»É contracter vt å³Ûٳݳ¹ñáõÃÛáõÝ ¥ÏáÝïñ³Ïï¤ contrat m å³Ûٳݳų٠terme m, délai m, échéance f, expiration f å³ÛÙ³Ý³Ï³Ý 1¤ conventionnel,le; conditionné,e; ~ Ýß³Ý signe m conventionnel; ~ é»ýÉ»ùë réflexe m conditionné 2¤ arbitraire ¥Ï³Ù³ÛÇݤ 3¤ conditionnel,le; ùñÏÝ. ~` »Ýó¹ñ³Ï³Ý »Õ³Ý³Ï mode m conditionnel, conditionnel m 4¤ ~ Ýß³ÝÝ»ñ` ù³ñï»½Ç áõÕ»óáõÛóÇ légende f å³ÛٳݳϳÝáñ»Ý conventionnellement; sous condition ¥å³ÛÙ³Ýáí¤, sous toutes réserves; Çñ³íμ. ~ ¹³ïí³Í condamné,e avec sursis å³ÛٳݳϳÝã ¥Ó³Ûݳ½¹³Ý߳ݤ indicatif m å³ÛٳݳϳÝáõÃÛáõÝ convention f, caractère m conventionnel ¥å³ÛÙ³Ý³Ï³Ý μÝáõÛä å³ÛٳݳÝß³Ý ¥å³ÛÙ³Ý³Ï³Ý Ý߳ݤ signe m conventionnel å³Ûٳݳíáñ»É conditionner vt å³Ûٳݳíáñí³Í 1¤ convenu,e ¥Ñ³Ù³Ó³ÛÝ»óí³Í¤, décidé,e ¥áñáßí³Í¤; conditionné,e ¥áñ¨¿ μ³Ýáí ~¤; ~ ųÙÇÝ à l’heure convenue; ~ ï»ÕáõÙ à l’endroit convenu 2¤ négocié,e ¥μ³Ý³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ÙÇçáóáí¤ å³Ûٳݳíáñí³ÍáõÃÛáõÝ entente f, accord m ¥Ñ³Ù³Ó³ÛÝáõÃÛáõݤ; Áëï å³Ûٳݳíáñí³ÍáõÃÛ³Ý, å³Ûٳݳíáñí³ÍáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³Ó³ÛÝ comme convenu å³Ûٳݳíáñí»É 1¤ convenir vi (de) 2¤ s’entendre (sur); se mettre d’accord, tomber d’accord ¥Ñ³Ù³Ó³ÛÝí»É, ѳٳӳÛÝáõÃÛ³Ý ·³É¤; ~ ѳݹÇå»É convenir de se voir (de se rencontrer), convenir d’un renå³Ûٳݳíáñí»óÇ°Ýù dez-vous; c’est entendu



contractant,e; ~ ÏáÕÙ»ñ parties f pl contractantes å³Ûï fer m à cheval å³Ûï³Ó¨ en fer à cheval, en forme de fer à cheval å³Ûï³ñ ¥³Ý³ëáõÝÝ»ñ å³ÛïáÕ ³ñÑ»ëï³íáñ¤ maréchal-ferrant m å³Ûï³ñ³Ýáó maréchalerie f å³Ûï³ñáõÃÛáõÝ maréchalerie f å³Ûï»É ferrer vt; ÓÇ ~ ferrer un cheval å³ÛïáõÙ ferrage m, ferrure f å³Ûáõë³Ï sac m; serviette f ¥ÃÕóå³Ý³Ï¤, cartable m ¥³ß³Ï»ñï³Ï³Ý¤, musette f ¥áõëÇó ϳ٠áõëÇ íñ³Ûáí ϳËí³Í¤; Ù»çùÇ ~ sac au dos; ׳Ù÷áñ¹³Ï³Ý ~ sac de voyage å³Ûù³ñ lutte f; combat m ¥Ù³ñï¤; ·áÛáõÃÛ³Ý ~ lutte pour la vie; Ï»Ý³ó ¨ Ù³Ñáõ ~ lutte à outrance å³Ûù³ñ»É lutter vi; ~ ÙÇ μ³ÝÇ ¹»Ù lutter contre qch å³Ý³Ù³Ï³Ý panaméen,ne, panamien,ne å³Ý³Ù³óÇ Panaméen,ne, Panamien,ne å³Ý¹³ ϻݹμ. panda m å³Ý¹Ëï³Ï³Ý d’émigration, d’émigrant ¥å³Ý¹áõËïǤ å³Ý¹ËïáõÃÛáõÝ pérégrinations f pl; pays m étranger; å³Ý¹ËïáõÃÛ³Ý Ù»ç dans un pays étranger å³Ý¹áÏ ¥Ç稳ݳïáõݤ auberge f; taverne f ¥·ÇÝ»ïáõݤ å³ÛٳݳíáñíáÕ



å³Ý¹áϳå³Ý, å³Ý¹áϳå»ï, å³Ý¹áϳï»ñ aubergiste n å³Ý¹áõËï étranger,-ère n ¥ûï³ñ³Ï³Ý¤, émigré,e n, expatrié,e n; pèle-



rin,e n



å³Ý»É lambris m ¥å³ïǤ å³Ýûǽ٠ﻰë ѳٳëïí³ÍáõÃÛáõÝ å³ÝûÇëï ï»°ë ѳٳëïí³ÍÛ³Ý å³ÝûÇëï³Ï³Ý ï»°ë ѳٳëïí³Í³Ï³Ý å³ÝûáÝ panthéon m å³ÝÃÛáõñùǽ٠¥Ñ³Ù³ÃÛáõñù³Ï³ÝáõÃÛáõݤ panturquisme m å³ÝÇñ fromage m; å³ÝñÇ ·áñͳñ³Ý`



å³Ýñ³·áñͳñ³Ý fromagerie



750



f;



de Dieu; Ïñ³ÏÇ ~ culte du feu; ³ÝѳïÇ ~ culte de la personnalité; ѳÛñ»ÝÇùÇ ~ culte de la patrie 2¤ adoration f ¥»ñÏñå³·áõÃÛáõݤ å³ßï³ÙáõÝù³ÛÇÝ de culte å³ßï»É 1¤ adorer vt ¥ß³ï ëÇñ»É¤; Ù»ÏÇÝ ÏáõéùÇ å»ë ~ adorer qn comme une idole 2¤ ÏñáÝ. déifier vt, diviniser vt ¥³ëïí³Í³óݻɤ å³ßï»ÉÇ adorable å³ßï»ï ¥Ùë³ïñáñí³Íù, Ùë³Ï³ñϳݹ³Ï¤ pâté m; ÉÛ³ñ¹Ç ~ pâté de foie å³ßï»óÛ³É adoré,e å³ßïáÕ adorateur,-trice n å³ßïáÝ 1¤ place f, poste m, fonction f ¥å³ßïáݳí³ñáõÃÛáõݤ; ~ ·ñ³í»É` ½μ³Õ»óÝ»É occuper une place (un poste); ~Çó ½ñÏí»É` ï»ÕÁ ÏáñóÝ»É perdre sa place; ~Ç ³ÝóÝ»É entrer en charge (en fonction); ~Çó Ñ»é³óáÕ sortant,e; ~Çó Ñ»é³óáÕ Ý³Ë³·³Ñ président m sortant 2¤ ùñÏÝ. fonction f ¥Ý³Ë³¹³ëáõÃÛ³Ý ³Ý¹³ÙÝ»ñǤ å³ßïáݳ½ñÏ»É destituer vt, révoquer vt, limoger vt, disgracier vt å³ßïáݳ½ñÏí»É être destitué,e (révoqué,e, limogé,e, disgracié,e) å³ßïáݳ½ñÏáõÙ destitution f, révocation f, renvoi m, limogeage m å³ßïáݳ½áõñÏ destitué,e, révoqué,e, limogé,e å³ßïáݳûñà organe m; journal m officiel å³ßïáݳÃáÕ 1¤ à la retraite, en retraite; ~ ÉÇÝ»É prendre sa retraite ¥Ãáß³ÏÇ ³Ýóݻɤ 2¤ démissionnaire n/adj; ~ ݳ˳ñ³ñ ministre m démissionnaire å³ßïáݳÃáÕáõÃÛáõÝ retraite f; démission f; ~ Ëݹñ»É donner sa démission å³ßïáÝ³Ï³É»É ¥å³ßïáÝ ëï³ÝÓݻɤ entrer en charge (en fonction) å³ßïáݳϳÉáõÙ prise f de ses fonctions (de sa charge) å³ßïáÝ³Ï³Ý officiel,le; ~ ѳÕáñ¹³·ñáõÃÛáõÝ communiqué m officiel; ~



å³ÝñÇ ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ industrie f fromagère å³ÝÍ³É s’enorgueillir, devenir fier,ière å³ÝͳÉÇ glorieux,-euse å³ÝÏñ»³ë ï»°ë »Ýóëï³Ùáùë³·»ÕÓ å³ÝÝá ï»°ë áñÙݳå³ïÏ»ñ, áñÙݳù³Ý¹³Ï å³Ýñ³·áñÍ fromager,-ère n å³Ýñ³·áñÍ³Ï³Ý fromager,-ère å³Ýñ³·áñͳñ³Ý fromagerie f å³Ýñ³·áñÍáõÃÛáõÝ fromagerie f å³Ýñ³ÃËí³Íù, å³Ýñ³Ï³ñϳݹ³Ï



cheese-cake m



å³Ýñ³ÛÇÝ de fromage, fromager,-ère å³Ýñ³í³×³é¥áõÑǤ fromager,-ère n å³Ýñ³óáõÙ caséification f, caséation f,



transformation f en fromage



å³ß³ñ provision f ¥ëÝݹǤ; réserve f; munition f ¥é³½Ù³ÙûñùÇ, ½ÇݳÙûñùǤ; stock m ¥å³Ñ»ëïáõÙ »Õ³Í ³åñ³ÝùǤ; ressource f; approvisionnement m ¥³ÝÓ»éÝÙË»ÉÇ ~ ѻﳷ³ û·ï³·áñÍÙ³Ý Ñ³Ù³ñ¤;



ëÝݹ³ÙûñùÇ ~Ý»ñ provisions; çñÇ ~ provision d’eau; ݳíóÛÇÝ ~Ý»ñ réserves pétrolières; ݳíÃÇ Ñ³Ù³ß˳ñѳÛÇÝ ~Ý»ñ réserves mondiales du pétrole; μÝ³Ï³Ý ~Ý»ñ ressources naturelles; ³éϳ ~ stock disponible; ~ ï»ëÝ»É faire provision (de), s’approvisionner (de) å³ß³ñ»É assiéger vt ¥ßñç³÷³Ï»É, å³ß³ñÙ³Ý Ù»ç ³éÝ»É, ݳ¨` ÷Ëμ. ѳݷÇëï ãï³É, Ñá·Ý»óݻɤ; ù³Õ³ùÁ ~ assiéger une ville å³ß³ñáÕ assiégeant,e adj/n; ~ μ³Ý³Ï armée f assiégeante; ~Ý»ñÇÝ »ï ÙÕ»É repousser les assiégeants å³ß³ñáÕ³Ï³Ý de siège; ~ ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÝ»ñ` å³ï»ñ³½Ù opérations f pl (guerre f) de siège; ~ ¹ñáõÃÛáõÝ état m de siège å³ß³ñí³Í assiégé,e; ~ ù³Õ³ù ville f assiégée å³ß³ñí»É être assiégé,e å³ß³ñáõÙ siège m; ~Á ¹³¹³ñ»óÝ»É` í»ñ³óÝ»É lever le siège å³ßï³ÙáõÝù 1¤ culte m; ²ëïÍá ~ culte 751



en activité de service; ëÏë»É ~` ³ÝóÝ»É å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ï³ï³ñÙ³ÝÁ entrer en fonctions å³ßïáݳí³ñáõÃÛáõÝ fonction f å³ßïáݳíáñ ï»°ë å³ßïáÝÛ³ å³ßïáݳï³ñ (³ÝÓ) fonctionnaire n; officiel m ¥Ý³¨` ϳé³í³ñáõÃÛ³Ý ³Ý¹³Ù¤ å³ßïáݳï»Õ poste m å³ßïáÝÛ³ 1¤ fonctionnaire n ¥å»ï³Ï³Ý¤; μ³ñÓñ ~ haut fonctionnaire 2¤ employé,e n ¥Í³é³ÛáÕ¤ å³ßïå³Ý défenseur m; arrière m ¥Ù³ñ½³Ï³Ý ÃÇÙÇ Ï³½ÙáõÙ¤; ³ç ~ arrière droit; Ó³Ë ~ arrière gauche; Çñ³íμ. avocat,e n ¥÷³ëï³μ³Ý, ¹³ï³å³ßïå³Ý¤ å³ßïå³Ý³·ÇÍ é³½Ù. ligne f de défense; ~Á ×»Õù»É enfoncer la ligne de défense å³ßïå³Ý³Ï³Ý ¥å³ßïå³Ýáճϳݤ défensif,-ive, de défense; ~ ϳéáõÛóÝ»ñ ouvrages m pl; ~ ¹Çñù position f défensive; ~ μݳ½¹ instinct de défense; é³½Ù ~ ·ÇÍ ligne de défense; Çñ³íμ. ~ Ëáëù plaidoirie f å³ßïå³Ý»É 1¤ défendre vt; ~ ³½³ïáõÃÛáõÝÁ défendre la liberté 2¤ protéger vt (de, contre) ¥å³Ñå³Ý»É, å³ïëå³ñ»É` ³ÝÓñ¨Çó, ³ñ¨Çó¤; ù³Ùáõó ~ protéger contre le vent 3¤ préserver vt (de) ¥å³Ñå³Ý»É¤; í³ñ³Ïí»Éáõó ~ préserver de la contagion 4¤ soutenir vt; ³ï»Ý³ËáëáõÃÛáõÝ ~ soutenir une thèse 5¤ préconiser vt, plaider pour, prendre position pour ¥·³Õ³÷³ñ, ³é³ç³ñÏ ~¤, se prononcer pour ¥û·ïÇÝ ³ñï³Ñ³Ûïí»É¤ 6¤ prendre la défense de qn ¥Ù»ÏÇ å³ßïå³ÝáõÃÛáõÝÝ ëï³ÝÓݻɤ å³ßïå³Ý»ÉÇ défendable; soutenable ¥³ï»Ý³ËáëáõÃÛ³Ý Ù³ëÇݤ å³ßïå³ÝÛ³É protégé,e n; Çñ³íμ. client,e n å³ßïå³ÝáÕ³Ï³Ý défensif,-ive å³ßïå³Ýí³ÍáõÃÛáõÝ protection f; ëáóÇ³É³Ï³Ý ~ protection sociale å³ßïå³Ýí»É se défendre; se protéger



É»½áõ langue f officielle; áã ~ non officiel,le, informel,le; áã ~ ½ñáõÛó` ѳݹÇåáõÙ conversation f, rencontre f informelle å³ßïáݳϳݳóÝ»É 1¤ rendre officiel,le; officialiser vt; Ý߳ݳÏáõÙÁ ~ officialiser une nomination 2¤ institutionnaliser vt ¥å³ßïáÝ³Ï³Ý μÝáõÛà ѳÕáñ¹»É¤ å³ßïáݳϳݳóí»É être officialisé,e; être institutionnalisé,e å³ßïáݳϳݳóáõÙ officialisation f; institutionnalisation f å³ßïáݳϳï³ñ 1¤ intérimaire adj/n; áñå»ë ~, å³ßïáݳϳï³ñáõÃÛ³Ùμ par intérim; ݳ˳ñ³ñÇ ~ ministre intérimaire; vacataire n/adj ¥Å³Ù³Ý³Ï³íáñ ³ß˳ïáÕ` ÷á˳ñÇÝáÕ¤ 2¤ ¹íÝ·. ųٳݳϳíáñ ~ chargé,e n d’affaires å³ßïáݳϳñ·³ÛÇÝ ~ ϳéáõóí³Íù ¥Ó»éݳñÏáõÃÛ³Ý Ï³é³í³ñٳݤ organigramme m å³ßïáݳϳñ·áõÃÛáõÝ hiérarchie f å³ßïáݳÏÇó collègue n, confrère m ¥Ù³ëݳíáñ³å»ë μÅÇßÏÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ; homologue m; å³ßïå³ÝáõÃÛ³Ý Ý³Ë³ñ³ñÁ ѳݹÇå»ó Çñ ýñ³ÝëdzóÇ å³ßïáݳÏóÇÝ le ministre de la défense a rencontré son homologue français å³ßïáݳÙáÉ arriviste n, carriériste n å³ßïáݳÙáÉáõÃÛáõÝ arrivisme m, carriérisme m å³ßïáݳÝÏ révoqué,e, destitué,e, limogé,e; ~ ³Ý»É révoquer vt, destituer vt; limoger vt ¥Ù³ëݳíáñ³å»ë μ³ñÓñ å³ßïáÝÛ³ÛÇ Ù³ëÇݤ; ~ ³Ý»ÉÁ limogeage m; ~ ÉÇÝ»É être destitué,e, être limogé,e å³ßïáݳÝÏí»É être destitué,e, être limogé,e å³ßïáݳÝÏáõÃÛáõÝ,



å³ßïáݳÝÏáõÙ



destitution f; limogeage m ¥μ³ñÓñ å³ßïáÝÛ³ÛǤ å³ßïáݳå»ë officiellement å³ßïáݳí³Ûñ bureau m; poste m ¥å³ßïáݳï»ÕǤ; siège m ¥Ýëï³í³Ûñ¤ å³ßïáݳí³ñ»É occuper un poste, être 752



(de, contre) ¥³ÝÓñ¨Çó, ³ñ¨Çó¤; å³ßïå³Ýí³Í` å³ïëå³ñí³Í ÉÇÝ»É ¥ÙÇ μ³ÝÇó¤ être à l’abri (de) å³ßïå³ÝáõÃÛáõÝ ¥å³ßïå³ÝáõÙ¤ 1¤ défense f; å³ßïå³ÝáõÃÛ³Ý Ý³Ë³ñ³ñáõÃÛáõÝ ministère de la Défense; ѳÛñ»ÝÇùÇ ~ défense de la patrie; ѳϳû¹³ÛÇÝ ~ défense antiaérienne 2¤ protection f ¥μÝáõÃÛ³Ý, ³ß˳ï³ÝùÇ, Çñ³íáõÝùÝ»ñǤ; ëå³éáÕÇ ß³Ñ»ñÇ ~ protection du consommateur; Çñ³í³Ï³Ý ~ protection juridique 3¤ soutenance f ¥³ï»Ý³ËáëáõÃ۳ݤ å³ßïå³ÝáõÝ³Ï apte à se défendre, capable de se défendre, prêt,e à se défendre ¥å³ïñ³ëï å³ßïå³Ýí»Éáõ¤ f å³ßïå³ÝáõݳÏáõÃÛáõÝ capacité défensive å³ßïáõÙ ¥å³ßï»ÉÁ¤ adoration f å³ã ï»°ë ѳÙμáõÛñ å³ãÇÏ petit baiser m å³å1 grand-père m; ÓÙ»é ~ Père m Noël; ~»ñ` ݳËÝÇÝ»ñ ancêtres m pl, aïeux m pl å³å2 ¥ÐéáÙǤ pape m å³å³¹³í³Ý ¥ÙáÉ»é³Ý¹ ϳÃáÉÇϤ Ýí³ëï. papiste n å³å³Ï 1. très soif f, grand soif f 2. adj assoiffé,e, altéré,e å³å³Ï³Ý1 ¥ÐéáÙÇ å³åÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤ de pape, papal,e; ~ ³ëïÇ×³Ý papauté f, dignité f papale; ~ ˳ã croix f papale å³å³Ï³Ý2 ï»°ë å³å»Ý³Ï³Ý å³å³Ï»É ¥Í³ñ³íÇó ïáãáñí»É¤ mourir de soif å³å³ÝÓ»óÝ»É fermer la bouche à qn, réduire au silence, imposer silence å³å³ÝÓí»É demeurer (rester) muet,te, devenir muet,te, perdre la parole å³å³ÝÓáõÙ mutisme m å³å»Ý³Ï³Ý ancestral,e; ~ ÑáÕ terre f ancestrale å³åÁÝïÇñ ÅáÕáí »Ï»Õ. conclave f å³åÇÏ grand-père m; ~ ¨ ï³ïÇÏ grands-parents m pl å³åÇñáõë papyrus m; ӻ鳷Çñ ~Ç íñ³



manuscrit m sur papyrus



å³åÇñáõë» de papyrus å³åۻٳ߻ ï»°ë ÃÕó½³Ý·í³Í å³åáõ³ë ¥Üáñ ¶íÇÝ»³ÛÇ ¨ ػɳݻ-



½Ç³ÛÇ ÙÇ ù³ÝÇ ÏÕ½ÇÝ»ñÇ μÝÇÏÝ»ñÇ ³Ýí³ÝáõÙÁ¤ Papou,e n å³åáõÃÛáõÝ ÏñáÝ. papauté f å³é³Ïï»É désunir vt, semer la discorde å³éÏïÇã, å³é³ÏïáÕ³Ï³Ý séparatiste adj/n, dissident,e adj/n, scissionniste adj/n å³é³ÏïáճϳÝáõÃÛáõÝ séparatisme m å³é³Ïïí»É se désunir, être en discorde å³é³ÏïáõÙ dissension f, discorde f; ùÕù. scission f; dissidence f ¥Ñ³Û³óùÝ»ñǤ å³é³í ¥Í»ñ ÏÇݤ vieille f, vielle femme f å³é³í³Ï³Ý de vieille femme å³é³í»É vieillir vi å³é³í»óÝ»É vieillir vt; faire paraître qn plus vieux ¥Í»ñ óáõÛó ï³É, Í»ñ ï»ëù ѳÕáñ¹»É¤ å³é³íáõÃÛáõÝ vieillesse f å³éɳٻÝï ï»°ë ËáñÑñ¹³ñ³Ý å³éɳٻÝï³Ï³Ý ï»°ë ËáñÑñ¹³ñ³Ý³Ï³Ý å³éÏ»É se coucher; être couché,e ¥å³éÏ³Í ÉÇݻɤ; å³éÏÇñ ùÝ»Éáõ va



te coucher; ~ ùÝ»Éáõ se mettre au lit; ·»ïÝÇÝ ~` å³éÏ³Í ÉÇÝ»É être couché,e par terre, être couché,e à même le sol; ÑÇí³Ý¹ ~ garder le lit å³éϻɳÃáé ¥ÝÝç³Ãáé, ß»½ÉáÝ·¤ chaise f longue, transatlantique m (transat m) å³éÏ»óÝ»É ¥ùÝ»Éáõ¤ coucher vt; »ñ»Ë³ÛÇÝ ~ coucher l’enfant; ³ÝÏáÕÇÝ ~` ¹Ý»É mettre au lit ä³éݳë Parnasse m å³éݳë³Ï³Ý parnassien,ne adj/n å³ë jeûne m ¥å³Ñù, å³Ñ»óáÕáõÃÛáõݤ; ÏñáÝ. Ø»Í å³ë` å³Ñù carême m; ~ å³Ñ»É observer le jeûne, jeûner vi; ~Á` å³ÑùÁ Áݹѳï»É` ¹³¹³ñ»óÝ»É rompre le jeûne; ~Ç` å³Ñáó ßñç³Ý temps m de jeûne (de carême) 753



å³ëëÇí 1¤ passif,-ive; ~ ÉÇÝ»É être (rester) passif,-ive 2¤ ï»°ë ³Ý·áñÍáõÝÛ³, Ïñ³íáñ³Ï³Ý å³ëëÇí³Ý³É devenir passif,-ive å³ëëÇí³óÝ»É rendre passif,-ive å³ëëÇíáñ»Ý passivement å³ëëÇíáõÃÛáõÝ passivité f å³ëï³é 1¤ papier m peint, tenture f ¥å³ïǤ; tapisserie f ¥Ï³ÑáõÛùǤ 2¤ housse f ¥Å³Ù³Ý³Ï³íáñ ß³åÇÏ` ͳÍÏáó ¥Ï³ÑáõÛùÇ ¨ ³ÛÉݤ; μ³½Ï³ÃáéÇ ~ housse de fauteuil 3¤ banderole f ¥·ñ³óáõó³Ý³Ï, ïñ³Ýëå³ñ³Ýï¤ å³ëï³é³·áñÍ tapissier m å³ëï³é³·áñÍáõÃÛáõÝ tapisserie f å³ëï³é³ÃáõÕà ¥å³ïÇ å³ëï³é¤



ݳÏÝϳɤ; sporadique ¥Ñ³ïáõÏ»Ýï, »ñμ»ÙÝ-»ñμ»ÙÝ Ñ³Ý¹ÇåáÕ¤; ~` ÏáÕÙݳÏÇ å³ï׳é cause f occasionnelle å³ï³Ñ³Ï³Ýáñ»Ý ï»°ë å³ï³Ñ³μ³ñ å³ï³Ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ hasard m, coïncidence f ¥½áõ·³¹ÇåáõÃÛáõݤ; éventualité f ¥Ñݳñ³íáñ ~¤; ½áõï ~ coup m de hasard; ³Ý³ËáñÅ` ³Ýó³ÝϳÉÇ ~ hasard malencontreux å³ï³Ñ³ñ 1¤ accident m ¥íóñ¤; ׳ݳå³ñѳÛÇÝ ~ accident m de la route 2¤ aventure f ¥³ñϳͤ 3¤ incident m ¥¹»åù, ÙÇç³¹»å¤ 4¤ événement m ¥¹»åù, »Õ»ÉáõÃÛáõݤ å³ï³Ñ»É 1¤ avoir lieu, arriver vi (à qn) ¥ï»ÕÇ áõݻݳɤ; DZÝã ¿ ~` ï»ÕÇ áõÝ»ó»É qu’est-ce qui est arrivé?, que s’est-il passé?; Ýñ³Ý ¹Åμ³ËïáõÃÛáõÝ ¿ ~ il lui est arrivé un malheur; ÇÝã ¿É áñ å³ï³ÑÇ quoi qu’il arrive; ϳñÍ»ë áãÇÝã ãÇ ~` ãÇ »Õ»É comme si de rien n’était 2¤ survenir vi, advenir vi ¥Ñ³ÝϳñͳÏÇ ~` íñ³ ѳëݻɤ; ÇÝã ¿É áñ å³ï³ÑÇ` ÇÝã ¿É ÉÇÝÇ quoi qu’il advienne å³ï³Ñ»ÉÇù ¥³ÝËáõë³÷»ÉÇݤ l’inévitable å³ï³ÑÙ³Ùμ ï»°ë å³ï³Ñ³μ³ñ å³ï³ÑÙáõÝù ¥¹Çåí³Í, å³ï³Ñ³ñ¤ incident m å³ï³Ý ï»°ë å³ï³Ýù å³ï³Ý¹ otage m; ~ í»ñóÝ»É prendre en otage; ù³Õ³ù³Ï³Ý ~ otage politique; ~ í»ñóÝáÕ, å³ï³Ý¹³éáõ preneur m d’otages; ~ ¹³éݳÉ` í»ñóí»É être pris,e en otage; áñå»ë ~ å³Ñí»É être retenu,e comme otage; ~ í»ñóÝ»ÉÁ prise f en otage; áñå»ë ~ å³ÑíáÕ gardé,e en otage; ~Ý»ñÇ ÷á˳ݳÏáõÙ échange m d’otages å³ï³Ý¹³éáõ ¥å³ï³Ý¹ í»ñóÝáÕ¤ preneur m d’otage å³ï³Ý¹³éáõÃÛáõÝ ¥å³ï³Ý¹ í»ñóÝ»ÉÁ¤ prise f en otage å³ï³Ý¹í»É être pris,e en otage å³ï³Ý»Ï³Ý d’adolescent, junior; ~ ÃÇÙ équipe f junior



papier m peint, tapisserie f



å³ëï³é³å³ï tapissé,e å³ëï³é³å³ï»É ¥å³ëï³é ù³ß»É, å³ëï³é»É¤ tapisser vt ¥å³ïÁ¤, recouvrir vt ¥Ï³ÑáõÛùÁ¤ å³ëï³é³å³ïáõÙ recouvrage m, re-



vêtement m



å³ëï»É ï»°ë ·áõݳٳïÇï, ·áõݳٳïÇï³Ýϳñ å³ëï»ñ³óÝ»É pasteuriser vt å³ëï»ñ³óí»É être pasteurisé,e å³ëï»ñ³óáõÙ pasteurisation f å³ëïáñ ¥μáÕáù³Ï³Ý »Ï»Õ»óáõ ÍË³Ï³Ý ù³Ñ³Ý³¤ pasteur m å³ï mur m, muraille f ¥áñÙ, å³ñÇëå¤;



ãáñë ~Ç Ù»ç entre quatre murs; ~ μ³ñÓñ³óÝ»É élever une muraille; ~ ù³ß»É murer vt; ÑÇÙÝ³Ï³Ý ~ mur porteur ◊ ~»ñÝ ³Ï³Ýç áõÝ»Ý les murs ont des oreilles; ~ÇÝ ë»ÕÙ»É` ~ÇÝ ¹»Ù ³Ý»É` Ý»ÕÁ ·ó»É coincer vt; ѳ ù»½ ³ë³Í, ѳ ³Ûë å³ïÇÝ autant parler à un mur å³ï³Ñ³μ³ñ ¥å³ï³ÑÙ³Ùμ¤ par hasard, fortuitement, accidentellement, par accident, éventuellement; ~` ¹Çåí³Íáí ·Ý»É acheter vt d’occasion å³ï³Ñ³Ï³Ý fortuit,e; occasionnel,le, aléatoire ¥¹Çåí³Í³ÛÇݤ; accidentel,le ¥Ñ³Ýϳñͳ¹»å¤; imprévu,e ¥ãݳ˳ï»ëí³Í, ³Ýëå³ë»ÉÇ, ³-



754



å³ï³Ý»ÏáõÃÛáõÝ adolescence



f; la belle saison, la première saison de la vie å³ï³ÝÇ ¥¹»é³Ñ³ë¤ adolescent,e n, junior m å³ï³Ýù linceul m, suaire m å³ï³Ýù»É ensevelir vt dans un linceul (dans un suaire) å³ï³é bouchée f; morceau m ◊ ³ÙáÃÇ ~ le morceau honteux å³ï³é³ù³Õ fourchette f; ~áí áõï»É manger avec une fourchette å³ï³é»É ï»°ë å³ïé»É å³ï³éÇÏ fragment m, parcelle f; ÷Ëμ. ~Ý»ñ bribes f pl ¥½ñáõÛóÇ, Ñáõß»ñÇ, ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝÝ»ñǤ å³ï³éáï»É mettre en pièces, déchirer vt ¥å³ïé»É¤, mettre en lambeaux ¥ßáñÁ¤ å³ï³éáïí³Í ¥ùñùñí³Í, μ½Ïïí³Í¤ débraillé,e; ~ ѳ·áõëï tenue f débraillée å³ï³éáïí»É être mis,e en pièces, se mettre en pièces; être mis,e en lambeaux ¥ßáñÁ¤; se déchirer ¥å³ïéí»É¤ å³ï³é-å³ï³é débraillé,e ¥å³ï³éáïí³Í¤; ~ ³Ý»É mettre en pièces, mettre en lambeaux ¥Ñ³·áõëïÁ¤ å³ï³ëË³Ý réponse f; ¹ñ³Ï³Ý` μ³ó³ë³Ï³Ý ~ réponse affirmative, négative; Ç ~ en réponse à; Ëáõë³÷áÕ³Ï³Ý ~ réponse f évasive; ¹ÇÙ³¹³ñÓ ~ réplique f, riposte f; ãáñ ~ réponse sèche; í»ñçÝ³Ï³Ý ~ ï³É donner une réponse définitive å³ï³ë˳ݳïíáõÃÛáõÝ responsabilité f; ~Ý ëï³ÝÓÝ»É` Çñ íñ³ í»ñóÝ»É assumer la responsabilité; ~ Ïñ»É avoir la responsabilité, être responsable (de); áñ¨¿ ·áñÍÇ ~Á í»ñóÝ»É` å³ï³ë˳ݳïáõÝ ÉÇÝ»É prendre la responsabilité d’une affaire; ~Çó ³½³ï»É déresponsabiliser vt, dégager la responsabilité, exonérer de la responsabilité; ~ ¹Ý»É imposer la responsabilité; ~Çó Ëáõë³÷»É échapper à la responsabilité; ~Á Ù»Õ-



Ù³óÝ»É atténuer la responsabilité; å³ï³ë˳ݳïíáõÃÛ³Ý Ï³Ýã»É` »ÝóñÏ»É, ѳÛó Ý»ñϳ۳óÝ»É, Ñ»ï³åݹ»É engager des poursuites å³ï³ë˳ݳïíáõÃÛ³Ý contre; »ÝóñÏí»É faire l’objet de poursuites; å³Ûٳݳ·ñ³ÛÇÝ ~ responsabilité contractuelle; å³ï³ë˳ݳïíáõÃÛ³Ý á·áí dans un esprit de responsabilité; å³ï³ë˳ݳïíáõÃÛ³Ý ½·³óáõÙáí Ñ³Ù³Ï»É responsabiliser vt; Çñ ÇëÏ å³ï³ë˳ݳïíáõÃÛ³Ùμ, Çñ íñ³ í»ñóÝ»Éáí Ñݳñ³íáñ ѻ勉ÝùÝ»ñÇ ~Á à ses risques et périls; ë³Ñٳݳ÷³Ï å³ï³ë˳ݳïíáõÃÛ³Ùμ ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ Société f à responsabilité limitée (S.A.R.L.) å³ï³ë˳ݳïáõ responsable adjn ~ ¹³ñÓÝ»É responsabiliser vt; ~ ÉÇÝ»É` å³ï³ë˳ݳïíáõÃÛáõÝ Ïñ»É être responsable de, répondre (de qch) å³ï³ëË³Ý»É répondre vt, vi (à); répliquer vt ¥¹ÇÙ³¹³ñÓ å³ï³ëË³Ý ï³É¤, riposter vi ¥Áݹ¹ÇٳݳÉ, ѳϳ׳é»É, ³é³ñϻɤ; réciter vt ¥¹³ëÁ` ëáíáñ³ÍÁ å³ï³ë˳ݻÉ, å³ïٻɤ; áñáß³ÏÇáñ»Ý` ³Ýáñáß Ï»ñåáí ~ répondre avec précision, vaguement å³ï³ë˳ÝáÕ répondeur,-euse adj/n ¥áí ëáíáñáõÃÛáõÝ áõÝÇ å³ï³ë˳ݻÉáõ` ѳϳ׳é»Éáõ¤; Çñ³íμ. défendeur-défenderesse n ¥~ ÏáÕÙ¤ å³ï³ïáõÏ μëμ. liseron m; belle-dejour f å³ï³ñ³· ¥Å³Ù»ñ·áõÃÛáõݤ »Ï»Õ. messe f; Ó³Ûݳíáñ ~ grand-messe f; Ñ᷻ѳݷëïÛ³Ý ~ messe pour le repos de l’âme de qn; ~ Ù³ïáõó»É célébrer (dire) la messe; ~Ç Ý»ñϳ ÉÇÝ»É assister à la messe å³ï³ñ³·³Ù³ïáõÛó ¥ËáñÑñ¹³ï»ïñ¤ »Ï»Õ. missel m, livre m de messe å³ï³ñ³·»É ¥Å³Ù»ñ·»É¤ célébrer la messe, dire la messe; officier vi å³ï³ñ³·Ç㠻ϻÕ. célébrant adj/m; ~ ù³Ñ³Ý³ prêtre m célébrant å³ï·³Ù message m, précepte m 755



déclencher la guerre; ~áí` ½»Ýùáí ëå³éÝ³É faire sonner les armes å³ï»ñ³½Ù³Ï³Ý de guerre, militaire, martial,e; ~ ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÝ»ñ hostilités f pl å³ï»ñ³½Ù³ï»Ýã belliqueux,-euse; ~ ѳÛï³ñ³ñáõÃÛáõÝ propos m belliqueux, proclamation f belliqueuse å³ï»ñ³½Ù»É faire la guerre å³ï»ñ³½ÙáÕ belligérant,e; ~ »ñÏñÝ»ñ pays m pl belligérants å³ïųËáõó ¥Ù»Ý³Ëáõó, Ù»Ïáõë³ñ³Ý¤ cachot m å³ïųÙÇçáó sanction f; ïÝï»ë³Ï³Ý` ѳñϳÛÇÝ ~Ý»ñ sanctions économiques, fiscales; pénalité(s) f (pl) ¥Ý³¨` ïáõ·³ÝùÇ Ó¨áí¤; ýÇݳÝë³Ï³Ý ~Ý»ñ pénalités financières; ~Ý»ñ ÏÇñ³é»É prendre (appliquer) des sanctions, sanctionner vt; ~Ý»ñÁ í»ñ³óÝ»É lever les sanctions å³ïųã³÷ mesure(s) f (pl) de punition å³ïųçáϳï détachement m punitif å³ïųí³Ûñ lieu m de punition å³ïųí»ñ³óáõÙ dépénalisation f å³ïÅ»É punir vt, châtier vt; infliger vt, sanctionner vt ¥å³ïÇÅ ë³ÑٳݻÉ, å³ïÅÇ »Ýóñϻɤ; sévir vi (contre) ¥Ëëïáñ»Ý¤; Çñ³íμ. pénaliser vt ¥ë³ÑÙ³Ý»É ³ñ³ñùÇ å³ïÅ»ÉÇáõÃÛáõÝÁ¤ ◊ áí ß³ï ¿ ëÇñáõÙ, Ëëïáñ»Ý ¿ å³ïÅáõÙ qui aime bien châtie bien å³ïÅ»ÉÇ punissable å³ïÅÇã 1¤ punitif,-ive; ~ çáϳï expédition f punitive 2¤ répressif,-ve ¥×ÝßÇ㤠3¤ pénitentiaire ¥áõÕÕÇ㤠å³ïÅí»É être puni,e; être infligé,e à ¥å³ïÅÇ »ÝóñÏí»É¤ å³ïÇ mural,e; ~ ѳۻÉÇ miroir m mural å³ïÇÅ 1¤ punition f, châtiment m, peine f; ûè` ͳÝñ ~ punition légère, sévère; Ù³ñÙÝ³Ï³Ý ~ punition (châtiment) corporel; å³ïÅÇ Ù»ÕÙ³óáõÙ abaissement de la peine 2¤ pénalité f ¥ïáõ·³Ýù, ïáõÛŤ 3¤ Çñ³íμ. peine f; ~ ë³ÑÙ³Ý»É fixer



¥å³ïíÇñ³Ý` ²í»ï³ñ³ÝǤ å³ï·³Ù³μ»ñ messager,-ère n; ·³ñÝ³Ý ~Á ¥ÍÇÍ»éݳÏÁ¤ la messagère



du printemps (l’hirondelle)



å³ï·³Ù³Ëáë oracle m å³ï·³Ù³íáñ député m; parlementaire n ¥ËáñÑñ¹³ñ³Ý³Ï³Ý, ËáñÑñ¹³ñ³ÝÇ ³Ý¹³Ù¤ å³ï·³Ù³íáñ³Ï³Ý de député, parlementaire ¥ËáñÑñ¹³ñ³Ý³Ï³Ý¤; ~



ÁÝïñáõÃÛáõÝÝ»ñ élections f pl des députés; ~ ³ÝÓ»éÝÙË»ÉÇáõÃÛáõÝ inviolabilité f du député, immunité f parlementaire å³ï·³Ù³íáñáõÃÛáõÝ députation f; å³ï·³Ù³íáñáõÃÛ³Ý Ã»ÏݳÍáõ candidat,e n à la députation å³ï·³Ù»É donner des préceptes å³ï·³ñ³Ï civière f; μáõÅ³Ï³Ý ~ brancard m å³ï·³ñ³Ï³μ³ñÓ, å³ïϳñ³Ï³ÏÇñ



brancardier m; ½ÇÝíáñ³Ï³Ý ~ brancardier militaire å³ï»É gagner vt ¥Ïñ³ÏÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇݤ; entourer vt ¥ßñç³å³ï»É¤; cerner vt ¥μáÉáñ³å³ï»É, ßáõñçÁ ~¤; envelopper vt ¥÷³Ã³Ã»É, Íñ³ñ»É¤; ceindre vt ¥ßáõñçÁ ÷³Ã³Ã»É¤ å³ï»Ñ opportun,e, propice; favorable ¥Ýå³ëï³íáñ¤; ~ ³éÇà occasion f favorable, opportunité f ¥å³ï»ÑáõÃÛáõݤ å³ï»Ñ³å³ßï opportuniste n å³ï»Ñ³å³ßï³Ï³Ý opportuniste å³ï»Ñ³å³ßïáõÃÛáõÝ opportunisme m å³ï»ÑáõÃÛáõÝ opportunité f, occasion f ¥³éÇä, chance f ¥Ñ³çáÕáõÃÛáõÝ, μ³Ëï¤ å³ï»Ý³·áñÍ ¥Ý³¨` å³ï»Ý³í³×³é¤ gainier,-ière n å³ï»ñ³½Ù guerre f; ù³Õ³ù³ódzϳÝ` ѳٳß˳ñѳÛÇÝ` ë³éÁ ~ guerre civile, mondiale, froide; ϳÛͳÏݳÛÇÝ ~ blitzkrieg m, guerre éclair; ѳñÓ³ÏáճϳÝ` å³ßïå³ÝáÕ³Ï³Ý ~ guerre offensive, défensive; ~ ѳÛï³ñ³ñ»É déclarer la guerre; ÙÕ»É faire la guerre; ~Ç Ù»ç ÙïÝ»É entrer en guerre; ~ ë³ÝÓ³½»ñÍ»É 756



une peine; ~ ÏÇñ³é»É appliquer (infliger) une peine; ~Á Ù»ÕÙ³óÝ»É abaisser (adoucir, atténuer, mitiger, réduire) la peine; å³ïÅÇó ³½³ï»É dispenser (exempter) de peine å³ïÇ× μëμ. cosse f; capsule f å³ïÇ׳μáõÛë μëμ. plante f siliqueuse å³ïÇ׳íáñ μëμ. capsulaire, siliqueux,-euse å³ïÇí 1¤ honneur m; Ç ~` å³ïíÇÝ en l’honneur de; å³ïíÇ Ñ³ñó` ËݹÇñ question d’honneur; å³ïíá ßñç³Ý tour d’honneur; å³ïíá È»·ÇáÝ Légion f d’honneur; ~ áõÝ»Ý³É ¥áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»Éáõ` ÉÇÝ»Éáõ¤ avoir l’honneur de; ~ μ»ñ»É faire honneur à 2¤ respect m, estime f ¥Ñ³ñ·³Ýù¤ 3¤ dignité f ¥³ñųݳå³ïíáõÃÛáõݤ å³ïÏ³Ý»É appartenir vi, compter parmi ¥...Ç ÃíÇÝ ~¤ å³ïϳݻÉáõÃÛáõÝ appartenance f å³ïϳ鳽¹áõ imposant,e å³ïϳé³Ýù déférence f; respect m, estime m ¥Ñ³ñ·³Ýù¤ å³ïϳé»É avoir de la déférence (pour qn); respecter vt, estimer vt ¥Ñ³ñ·»É¤ å³ïϳé»ÉÇ respectable, vénérable; ~ Ù³ñ¹ homme respectable; ~ ·áõÙ³ñ somme respectable (considérable); ~ ï³ñÇù âge m vénérable å³ïϳé»ÉÇáõÃÛáõÝ respectabilité f å³ïϳéáõÏ μëμ. mimosa m å³ïÏ»ñ 1¤ image f; ѳۻÉáõ Ù»ç Çñ ~Á ï»ëÝ»É voir son visage dans la glace; ëñμáó ~Ý»ñ images des saints; ÷áùñÇÏ ~Ý»ñÇ` ï»ë³ñ³ÝÝ»ñÇ` ÷áñ³·ñ³ÝϳñÝ»ñÇ ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ ¨ í³×³éù imagerie f 2¤ dessin m ¥Ýϳñ¤ 3¤ »ñÏñã. figure f 4¤ icône f ¥ëñμ³å³ïÏ»ñ¤ å³ïÏ»ñ³μ³Ý iconologiste m, iconologue n å³ïÏ»ñ³μ³Ý³Ï³Ý iconologique å³ïÏ»ñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ iconologie f å³ïÏ»ñ³·»ï iconographe n ¥Ù³ëݳíáñ³å»ë ëñμ³å³ïÏ»ñÝ»ñÇ Ù³ëݳ·»ï¤ å³ïÏ»ñ³·Çñ É»½íμ. pictogramme m



å³ïÏ»ñ³·ñ³Ï³Ý



É»½íμ.



phique



pictogra-



å³ïÏ»ñ³·ñ³Ýß³Ý logogramme m å³ïÏ»ñ³·ñáõÃÛáõÝ É»½íμ. pictographie f,



écriture f pictographique



å³ïÏ»ñ³¹³ñ³Ý iconothèque f å³ïÏ»ñ³½³ñ¹ ¥Ýϳñ³½³ñ¹¤ illustré,e ¥·Çñù, ³Ùë³·Çñ ¨ ³ÛÉݤ å³ïÏ»ñ³½³ñ¹»É illustrer vt å³ïÏ»ñ³½³ñ¹áõÙ illustration f å³ïÏ»ñ³½ÝÝáõÙ μÅßÏ. scanographie f å³ïÏ»ñ³Ï³É ¥Ýϳñ³Ï³É¤ chevalet m å³ïÏ»ñ³Ñ³Ý¹»ë ¥ÝϳñÝ»ñÇ óáõó³Ñ³Ý¹»ë¤ exposition f de tableaux å³ïÏ»ñ³Ù³ñï ¥å³ïÏ»ñ³å³ßïáõÃÛ³Ý ¹»Ù å³Ûù³ñáÕ` Ù³ñïÝãáÕ¤



iconoclaste; ~ ϳÛëñ»ñ empereurs m pl iconoclastes å³ïÏ»ñ³Ù³ñïáõÃÛáõÝ ¥å³ïÏ»ñ³å³ßïáõÃÛ³Ý` ëñμ³å³ïÏ»ñÝ»ñÇ å³ßï³ÙáõÝùÇ ¹»Ù å³Ûù³ñ»ÉÁ¤ å³ïÙ. iconoclastie f å³ïÏ»ñ³Ùáõï ¥ëϳݻñ¤ scanner (scanneur) m; ~Ç û·ï³·áñÍáõÙ scanographie f å³ïÏ»ñ³Ý³É se présenter, se peindre å³ïÏ»ñ³ÝÇß logo m ¥ËáñÑñ¹³ÝÇß, áñÝ û·ï³·áñÍíáõÙ ¿ áñå»ë ÁÝÏ»ñáõÃÛ³Ý Ï³Ù Ï³½Ù³Ï»ñåáõÃÛ³Ý Ñ³ïáõÏ Ý߳ݤ å³ïÏ»ñ³Ýß³Ý icone m å³ïÏ»ñ³Ý߳ݳÛÇÝ iconique å³ïÏ»ñ³Ý߳ݳÛÝáõÃÛáõÝ iconicité f å³ïÏ»ñ³å³ßï ¥ëñμ³å³ïÏ»ñ å³ßïáÕ, å³ïÏ»ñ³å³ßïáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó¤ iconolâtre n å³ïÏ»ñ³å³ßïáõÃÛáõÝ ¥ëñμ³å³ïÏ»ñÝ»ñÇ å³ßï³ÙáõÝù¤ iconolâtrie f å³ïÏ»ñ³å³ïáõÙ bande f dessinée å³ïÏ»ñ³ë»ñ amateur m de tableaux å³ïÏ»ñ³ëñ³Ñ galerie f de tableaux (de peinture); galerie f d’art ¥³ñí»ëï³ëñ³Ñ¤; ~Ç` ³ñí»ëï³ëñ³ÑÇ ï»ñ galeriste n å³ïÏ»ñ³íáñ 1¤ imagé,e; expressif,ive ¥³ñï³Ñ³ÛïÇã, ³ñï³Ñ³Ûïã³Ï³Ý¤; ~ ѳٻٳïáõÃÛáõÝ comparaison f imagée 2¤ figuré,e ¥÷á˳μ»ñ³Ï³Ý¤; ~ ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ 757



n’y a nulle raison de; íóñÇ ~ ¹³éÝ³É occasionner un accident; ~ ¥³ñ¹³ñ³Ý³Éáõ ѳٳñ¤ μéÝ»É prétexter vt å³ï׳é³μ³Ý»É motiver vt ¥ÑÇÙݳíáñ»É¤; argumenter vt ¥÷³ëï³ñϻɤ å³ï׳é³μ³ÝáÕ motivant,e å³ï׳é³μ³Ýí³Í motivé,e; argumenté,e ¥ÑÇÙݳíáñí³Í¤ å³ï׳é³μ³Ýí³ÍáõÃÛáõÝ motivation f ¥Ý³¨` É»½íμ.¤ å³ï׳é³μ³ÝáõÃÛáõÝ argumentation f, motivation f å³ï׳é³μ³ÝáõÙ exposé m des motifs å³ï׳鳷»ï étiopathe n å³ï׳鳷Çï³Ï³Ý étiologique å³ï׳鳷ÇïáõÃÛáõÝ μÅßÏ. étiologie f, étiopathie f å³ï׳é³Ï³Ý causal,e; É»½íμ. causatif,-ive; ~ ϳå lien m causal; ~ ß³Õϳå conjonction f causale; ~ ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝ proposition f causale; ~ μ³Û verbe m causatif (factitif) å³ï׳é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ causalité f å³ï׳é³Ñ»ï¨³Ýù³ÛÇÝ ~ ϳå rapport m de cause à effet å³ï׳é»É 1¤ causer vt; ѳ×áõÛù ~ faire plaisir; íÇßï ~ causer du chagrin; íݳë ~ endommager vt; ϳñÏáõïÁ μ»ñùÇÝ íÝ³ë ¿ ~ la grêle a endommagé la récolte 2¤ occasionner vt ¥å³ï×³é ¹³éݳÉ, ³é³ç μ»ñ»É, ѳݷ»óݻɤ 3¤ provoquer vt, susciter vt ¥³é³ç³óݻɤ; ÑdzóÙáõÝù ~ susciter l’admiration å³ï×»Ý 1¤ copie f, duplicata m ¥ÏñÏÝûñÇݳϤ; calque m ¥ÁݹûñÇݳÏáõÙ¤, reproduction f ¥ÝϳñǤ; photocopie f ¥Éáõë³å³ï׻ݤ; ѳëï³ïí³Í` í³í»ñ³óí³Í ~ copie certifiée (légalisée) 2¤ É»½íμ. calque m ¥å³ï×»ÝáõÙ¤ å³ï׻ݳÃáõÕà carbone m, papier m carbone; å³ï׻ݳÃÕÃáí Ù»ù»Ý³·ñ»É taper avec un carbone (au carbone) å³ï׻ݳÏáÕáåáõï photocopillage m å³ï×»Ý³Ñ³Ý ¥Ù»ù»Ý³¤ copieur m,



expression f figurée



å³ïÏ»ñ³íáñ»É représenter vt ¥å³ïÏ»ñ»É¤; peindre vt ¥³ñí»ëïáõÙ¤; illustrer vt ¥Ýϳñ³½³ñ¹»É¤ å³ïÏ»ñ³íáñáõÃÛáõÝ caractère m imagé ¥μ³éÇ, ¹³ñÓí³ÍùÇ ¨ ³ÛÉݤ å³ïÏ»ñ³íáñáõÙ création f de l’image å³ïÏ»ñ³óÝ»É ¥»ñ¨³Ï³Û»É¤ imaginer vt,



(s’)imaginer, se représenter, se figurer; å³ïÏ»ñ³óñ»°ù ¥å³ïÏ»ñ³óÝá±õÙ »ù¤ pensez donc!, figurez-vous! å³ïÏ»ñ³óáõÙ 1¤ idée f, notion f; áñ¨¿ μ³ÝÇ Ù³ëÇÝ ~ áõÝ»Ý³É avoir une idée (une notion) de qch; áñ¨¿ ~ ãáõݻ٠je n’ai aucune idée (notion) de; ݳ áã ÙÇ ~ ãáõÝÇ il n’a pas la moindre idée; ÇÙ å³ïÏ»ñ³óÙ³Ùμ` Áëï Çë selon moi, à mon avis ¥Ç٠ϳñÍÇùáí¤; ~ ϳ½Ù»É se faire une idée 2¤ vision f; Ù»Ï ³ÛÉ ~ áõÝ»Ý³É avoir une vision différente å³ïÏ»ñ»É représenter vt, tracer vt ¥Ýϳñ³·ñ»É, Ý»ñϳ۳óݻɤ; dessiner vt, peindre vt ¥³ñí»ëïáõÙ¤; décrire vt ¥Ýϳñ³·ñ»É¤ å³ïÏ»ñÁÝÏ³É ÉëÝÏñã., ï»Ë. objectif m (ûμÛ»ÏïÇí) å³ïÏ»ñí»É être tracé,e; être dessiné,e, être peint,e; être décrit,e ¥Ýϳñ³·ñí»É¤ å³ïÏ»ñáõÙ 1¤ représentation f; Çñ³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ~ représentation de la réalité 2¤ visualisation f, affichage m ¥óáõó³¹ñáõÙ¤ å³ï׳é cause f, raison f ¥³éÇÃ, ÑÇÙù¤; motif m ¥¹ñ¹³å³ï׳é, ß³ñųéÇä; ÑÇí³Ý¹áõÃÛ³Ý ~ cause de la maladie; Ù³Ñí³Ý ~ cause de décès; ³ß˳ï³ÝùÇó ³½³ï»Éáõ ~ cause de licenciement; Çñ³íμ. ѳÝó³íáñáõÃÛ³Ý ~ cause de criminalité; ~áí à cause de, en raison de; ³Û¹ ~áí` ³Ñ³ û ÇÝãáõ c’est pourquoi, voilà pourquoi; ³ÛÝ å³ñ½ ~áí, áñ ... pour la simple raison que ...; ³é³Ýó ~Ç ÍÇÍ³Õ»É rire sans raison; ѳñ·»ÉÇ ~ raison valable; ÇÝã ~áí pour quelle raison; áã ÙÇ ~ ãϳ il



758



photocopieur m, photocopieuse f



¥í»ñ³å³ïÙ»É, ~ Ýϳñ³·ñ»Éáí¤ å³ïÙÇã ¥å³ïÙ³·Çñ¤ historiographe n å³ïÙáÕ narrateur,-trice n å³ïÙáÕ³Ï³Ý 1¤ narratif,-ive 2¤ ùñÏÝ.



å³ï×»Ý³Ñ³Ý ÃáõÕà papier-calque m å³ï×»Ý³Ñ³Ý»É copier vt, reproduire vt ¥Ýϳñ¤; tirer une copie; photocopier vt ¥Éáõë³å³ï׻ݻɤ å³ï׻ݳѳÝáõÙ calque m, copie f å³ï׻ݳë³ñù ¥å³ï×»Ý³Ñ³Ý Ù»ù»Ý³¤ copieur m, photocopieur m;



énonciatif,-ive; ~ ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝ proposition f énonciative å³ïÙáճϳÝáõÃÛáõÝ narrativité f å³ïÙí³Íù ¥å³ïÙáõÃÛáõÝ, ½ñáõÛó¤ récit m å³ïÙáõÃÛáõÝ histoire f; ÑÇÝ ³ß˳ñÑÇ ~ histoire ancienne, histoire de l’antiquité; ÙÇçÇÝ ¹³ñ»ñÇ ~ histoire du Moyen Âge; Ýáñ ~ histoire des temps modernes, histoire moderne; Ýáñ³·áõÛÝ ~ histoire contemporaine; ÁݹѳÝáõñ ~ histoire générale (universelle); üñ³ÝëdzÛÇ ~ histoire de France å³ïÙáõ×³Ý toge m ¥¹³ï³íáñǤ; tunique f ¥å³ñ»·áï` ¹åñáó³Ï³ÝÇ, ½ÇÝíáñ³Ï³ÝǤ å³ïÛ³Ý 1¤ gaine f, fourreau m ¥½»ÝùǤ 2¤ étui m ¥ïáõ÷¤; ϳßí» ~ étui en cuir 3¤ carapace f ¥ÏñdzÛǤ, cuirasse f ¥½ñ³Ñ` ÏáÏáñ¹ÇÉáëǤ 4¤ enveloppe f ¥ß³åÇϤ 5¤ étui mains libres ¥~, áñ ³Ùñ³óíáõÙ ¿ ·áïáõݤ å³ïÝ»ß 1¤ barrière f ¥³Ýçñå»ï, ݳ¨` ÷Ëμ.¤ 2¤ digue f ¥ÃáõÙμ, ³ñ·»Éù, ³Ùμ³ñï³Ï¤ 3¤ barrage m ¥÷³Ïáó, ³Ýó³ñ·»É, çñ³ñ·»É¤ 4¤ rempart m ¥å³ïí³ñ¤ 5¤ barricade f 6¤ ÷Ëμ. obstacle m å³ïݻ߳íáñ barré,e; é³½Ù. fortifié,e å³ïÝ»ß»É élever une barrière; barrer vt ¥³ñ·»Éù ÉÇÝ»É, ˳÷³Ý»É, ݳ¨` ÷Ëμ.¤; ÷Ëμ. empêcher vt, entraver vt ¥Ë³Ý·³ñ»É¤, freiner vt ¥³ñ·»É³Ï»É¤ å³ïß³× 1¤ convenable ¥í³Û»Éáõã¤; décent,e, bienséant,e 2¤ digne ¥í³Û»É¤ 3¤ conforme ¥Ñ³Ù³å³ï³ë˳ݤ 4¤ approprié,e ¥Ñ³ñÙ³ñ, ѳñÙ³ñ»óí³Í¤ å³ïß³×»É convenir vi; s’accorder, s’adapter å³ïß³×»óÝ»É conformer vt, assortir vt, adapter vt å³ïß³×áñ»Ý convenablement, décemment; dûment ¥ÇÝãå»ë ѳñÏÝ ¿¤



·áõݳíáñ ~ copieur couleur



å³ï×»Ý»É calquer vt; reproduire vt ¥Ýϳñ¤ å³ï×»ÝáõÙ calque m ¥Ý³¨` μ³é³å³ï×»ÝáõÙ¤; copie f å³ïÙ³μ³Ý historien,ne; ~ Øáíë»ë Êáñ»Ý³óÇÝ ¥V ¹³ñ¤ l’historien



Moïse de Khoren (Ve siècle) å³ïÙ³μ³Ý³Ï³Ý historique å³ïÙ³μ³Ý³ëÇñ³Ï³Ý historico-philologique å³ïÙ³μ³é É»½íμ. mot m (terme m) historique, historisme m å³ïÙ³·»ï ï»°ë å³ïÙ³μ³Ý å³ïÙ³·ÇïáõÃÛáõÝ ¥å³ïÙ³μ³ÝáõÃÛáõݤ science f historique å³ïÙ³·Çñ historiographe n å³ïÙ³·Çñù annales f pl; chroniques f pl



å³ïÙ³·ñ³Ï³Ý historiographique å³ïÙ³·ñ»É écrire l’histoire å³ïÙ³·ñáõÃÛáõÝ historiographie f å³ïÙ³Ï³Ý historique; ~ Çñ³¹³ñÓáõ-



ÃÛáõÝ événement m historique; ~ Ñáõß³ñÓ³Ý monument m historique; ~ ÇñáÕáõÃÛáõÝ réalité f historique å³ïٳϳÝáñ»Ý historiquement å³ïٳϳÝáõÃÛáõÝ ¥å³ïÙ³Ï³Ý μÝáõÛä historicité f; å³ïٳϳÝáõÃÛ³Ý` å³ïÙ³Ï³Ý ÉÇÝ»Éáõ ³å³óáõÛóÝ»ñ preuves f pl d’historicité å³ïÙ³Ùß³ÏáõóÛÇÝ historico-culturel,le; ~ Ñáõß³ñÓ³ÝÝ»ñ monuments m pl historico-culturels å³ïÙ³ßñç³Ý période f historique å³ïÙ³í»å roman m historique å³ïÙ»É raconter vt, conter vt; parler (de) ¥ÙÇ μ³ÝÇ` Ù»ÏÇ Ù³ëÇݤ; ³Ý·Çñ ~ réciter vt ¥ÇÙ³ó³ÍÁ, ëáíáñ³ÍÁ¤; ¹³ëÁ ~ réciter la leçon; retracer vt 759



å³ïß³×áõÃÛáõÝ décence f; bienséance



å³ïí³ÝáõÝ ï»°ë ïÇïÕáë å³ïí³ë»ñ qui a de l’amour-propre å³ïí³ëÇñáõÃÛáõÝ amour-propre m å³ïí³ëï μëμ. greffe f, greffage m;



f,



convenance f å³ïß·³Ùμ balcon m; véranda f ¥Í³ÍϳÍ, ³å³Ï»å³ï¤; terrasse f ¥»ñϳñ³íáõÝ, μ³ó¤ å³ïé»É déchirer vt å³ïéí³Í ¥å³ïé³Í¤ déchiré,e å³ïéí³Íù déchirure f; crevaison f ¥¹áÕÇ ¨ ³ÛÉݤ å³ïéí»É se déchirer å³ïëå³ñ³Ý refuge m, abri m; ÷Ëμ. asile m, refuge m å³ïëå³ñ»É abriter vt, mettre à l’abri; ÷Ëμ. protéger vt (contre, de), garder vt ¥å³ßïå³Ý»É, å³Ñå³Ý»É¤ å³ïëå³ñí»É s’abriter (de), se mettre à l’abri (de); ÷Ëμ. se réfugier, se protéger å³ïëå³ñáõÙ mise f à l’abri å³ïí³μ»ñ honorable; ~ ½μ³ÕÙáõÝù` Ù³ëݳ·ÇïáõÃÛáõÝ profession f honorable å³ïí³¹ñáß fanion m å³ïí³½ñÏ»É ¥³Ý³ñ·»É¤ déshonorer vt å³ïí³½ñÏí»É se déshonorer, être déshonoré,e å³ïí³½ñÏáõÃÛáõÝ déshonneur m; infamie f å³ïí³½áõñÏ déshonoré,e å³ïí³ËݹÇñ ï»°ë å³ïí³ë»ñ å³ïí³ËݹñáõÃÛáõÝ ï»°ë å³ïí³ëÇ-



μÅßÏ. inoculation f, vaccination f



¥å³ïí³ëïáõÙ¤ å³ïí³ëï³μáõÅáõÙ vaccinothérapie f å³ïí³ëï³¹³Ý³Ï greffoir m å³ïí³ëï³ÙÇçáó, å³ïí³ëï³ÝÛáõà μÅßÏ. vaccin m, sérum m ¥ßÇ×áõϤ å³ïí³ëï³ßÇí greffon m, ente f å³ïí³ëï»É ¥å³ïí³ëïáõ٠ϳï³ñ»É¤ μÅßÏ. vacciner vt, inoculer vt; transplanter vt ¥áñ¨¿ ûñ·³Ý¤; μëμ. greffer vt, enter vt å³ïí³ëïí³Í μëμ. greffé,e, enté,e; μÅßÏ. vacciné,e, inoculé,e; transplanté,e ¥ûñ·³Ý¤ μëμ. être greffé,e å³ïí³ëïí»É (enté,e); ·ïÝï. se greffer; μÅßÏ. se faire vacciner; être vacciné,e (inoculé,e); être transplanté,e ¥ûñ·³ÝÇ Ù³ëÇݤ å³ïí³ëïáõÙ μÅßÏ. vaccination f, inoculation f; transplantation f ¥ûñ·³ÝǤ; ~ ϳï³ñ»É vacciner vt; μëμ. greffe f, greffage m, ente f; å³ïí³ëïÙ³Ý ¹³Ý³Ï greffoir m å³ïí³ëïáõù ï»°ë å³ïí³ëï³ÙÇçáó å³ïí³íáñ honorable, digne, honoraire, d’honneur, honorifique; ~ ÏáãáõÙ titre m honorifique; ~ ÁÝï³ÝÇù famille f honorable; áñ¨¿ ÁÝÏ»ñáõÃÛ³Ý ~ ݳ˳·³Ñ` ³Ý¹³Ù président, membre honoraire (d’honneur) d’une société; ºñ¨³ÝÇ ~ ù³Õ³ù³óÇ citoyen m d’honneur d’Erévan; ~ Ï»ñåáí honorablement å³ïí³íáñáõÃÛáõÝ ¥å³ïí³íáñ ÉÇÝ»ÉÁ¤ honorabilité f, respectabilité f å³ïí³ñ ¥å³ïݻߤ rempart m å³ïí³ñÅ³Ý ¥Ñ³ñ·³ñųݤ respectable, honorable, d’honneur; ~ ÑÛáõñ hôte m d’honneur å³ïí»É1 honorer vt; régaler vt ¥ÑÛáõñ³ëÇñ»É¤ å³ïí»É2 ¥Í³ÍÏí»É¤ se couvrir å³ïí»ÉÇ 1. adj respectable, honorable;



ñáõÃÛáõÝ å³ïí³Ï³Ý respectable, honorable; vénérable ¥å³ïϳé»ÉǤ å³ïí³ÙáÉ ¥Í³Ûñ³Ñ»Õ å³ïí³ë»ñ` å³ïí³ËݹÇñ, ÷³é³ë»ñ¤ ambi-



tieux,-euse



å³ïí³ÙáÉáõÃÛáõÝ ¥Í³Ûñ³Ñ»Õ å³ïí³ëÇñáõÃÛáõÝ, ÷³é³ëÇñáõÃÛáõݤ am-



bition f



å³ïí³Ý¹³Ý piédestal m ¥³ñÓ³ÝǤ, socle m ¥ë۳ݤ; Ù³ñ½. podium m ¥Ñ³ÕÃáÕǤ; sellette f ¥ù³Ý¹³ÏÇ` ͳÕϳٳÝÇ ÷áùñ ~¤; soubassement m ¥ß»ÝùǤ å³ïí³Ýß³Ý ¥å³ïíá Ýß³Ý, ßù³Ý߳ݤ



décoration f; médaille f; Ü»ñë»ë ÞÝáñѳÉÇ å³ïí³Ýß³Ý` ßù³Ýß³Ý médaille f Nercès Chenorhali



760



(à); Ù»Ýù ~ »Ýù Ó»½ û·Ý»Éáõ nous sommes prêts à vous aider; å³ïñ³°ëï ¿ ça y est, c’est fait å³ïñ³ëï³Ï³Ù prévenant,e ¥ëÇñ³ÉÇñ, Áݹ³é³çáÕ¤; serviable, empressé,e ¥Í³é³ÛáõÃÛáõÝ Ù³ïáõó»Éáõ å³ïñ³ëï, ͳé³Û³ë»ñ¤ complaisant,e ¥μ³ñ»Ñ³ÙμáõÛñ¤ å³ïñ³ëï³Ï³Ùáñ»Ý avec prévenance, avec complaisance ¥ëÇñ³ÉÇñ` μ³ñ»Ñ³ÙμáõÛñ Ï»ñåáí¤, d’une manière serviable å³ïñ³ëï³Ï³ÙáõÃÛáõÝ ¥áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»Éáõ¤ bonne volonté f (de), disponibilité f, prévenance f, complaisance f ¥ëÇñ³ÉÇñáõÃÛáõݤ, serviabilité f, empressement m ¥Í³é³ÛáõÃÛáõÝ Ù³ïáõó»Éáõ ~¤ å³ïñ³ëï»É 1¤ préparer vt; faire vt; ×³ß ~ préparer le dîner; Ñ³Ù»Õ ×³ß»ñ ~ faire bien la cuisine; ¹³ë»ñÁ ~` ³é³ç³¹ñ³ÝùÝ»ñÁ ϳï³ñ»É faire ses devoirs; ³Ý³ÏÝÏ³É ~ préparer (ménager) une surprise; ~ ï³É faire préparer 2¤ former vt ¥Ù³ëݳ·»ï ~¤ 3¤ fabriquer vt ¥³ñï³¹ñ»É¤ å³ïñ³ëïÇ prêt,e; fini,e; achevé,e ¥³í³ñïáõݤ; ~ ѳ·áõëï prêt-à-porter m; ~ ѳ·áõëï»Õ»ÝÇ Ë³Ýáõà ¥μ³ÅÇݤ magasin m (rayon m) de prêtà-porter; ~ ³ñï³¹ñ³Ýù produits m pl finis å³ïñ³ëïí³Í préparé,e; formé,e ¥ÏñÃáõÃÛáõÝ ëï³ó³Í Ù³ëݳ·»ïÇ Ù³ëÇݤ å³ïñ³ëïí³ÍáõÃÛáõÝ préparation f; degré m de savoir ¥ÇÙ³óáõÃÛ³Ý ³ëïÇ׳ݤ; formation f ¥Ù³ëݳ·»ïǤ å³ïñ³ëïí»É se préparer (à); ùÝÝáõÃÛ³Ý ~ préparer un examen; être préparé,e ¥å³ïñ³ëïí³Í ÉÇݻɤ; faire ses préparatifs ¥×³Ù÷áñ¹áõÃÛ³Ý ¨ ³ÛÉÝÇ å³ïñ³ëïáõÃÛáõÝ ï»ëݻɤ å³ïñ³ëïáõÃÛáõÝ ¥áñ¨¿ μ³ÝÇ å³ïñ³ëïí»ÉÁ¤ préparatifs m pl; ~ ï»ëÝ»É` áñ¨¿ μ³ÝÇ å³ïñ³ëïí»É faire ses préparatifs, se préparer à å³ïñ³ëïáõÏ ùÇÙ., ¹Õ·ñÍ. préparationt f



vénérable ¥å³ïϳé»ÉǤ 2. pasteur m ¥μáÕáù³Ï³Ý` ³í»ï³ñ³Ý³Ï³Ý ù³Ñ³Ý³¤ å³ïí»ñ commande f; ordre m; ~áí sur commande, sur mesure ¥Ñ³·áõëïÇ, ÏáßÇÏÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇݤ; ~ ï³É commander vt, ³é¨ïñ. passer une commande; ~Á ϳï³ñ»É faire (exécuter) la commande, livrer la commande ¥Ñ³ÝÓÝ»É å³ïíÇñ³ïáõÇݤ; ~ ÁݹáõÝ»É recevoir une commande; ~Á »ï í»ñóÝ»É` ѳݻÉ` í»ñ³óÝ»É retirer une commande, décommander vt å³ïíÇñ³Ï délégué,e, envoyé,e n å³ïíÇñ³Ï»É déléguer vt ¥Çñ³í³ëáõÃÛ³Ùμ, Çß˳ÝáõÃÛ³Ùμ ûÅï»É¤ å³ïíÇñ³ÏáõÃÛáõÝ délégation f å³ïíÇñ³Ý 1¤ commandement m; ï³ëÁ ~Ý»ñÁ ¥»Ï»Õ»óáõ¤ les dix commandements, décalogue m 2¤ précepte m ¥²ëïÍᤠ3¤ recommandation f ¥Ñ³ÝÓݳñ³ñ³Ï³Ý, ѳÝÓݳñ³ñáõÃÛáõݤ å³ïíÇñ³ïáõ client,e; ~Ý»ñ clientèle f å³ïíÇñ»É commander vt ¥×³ß, ¹»Õáñ³Ûù, ë³ñù³íáñáõÙ¤; faire faire vt ¥Ñ³·áõëï ϳñ»É ï³É¤; réserver vt ¥Ý³Ë³å»ë ³å³Ñáí»É` ïáÙë, ï»Õ ÑÛáõñ³ÝáóáõÙ ¨ ³ÛÉݤ; ³é¨ïñ. passer une commande ¥³åëåñ»É¤; recommander vt ¥ËáñÑáõñ¹ ï³É¤ å³ïíÇñí³Í recommandé,e; ~ Ý³Ù³Ï lettre f recommandée å³ïíá d’honneur; ~ å³Ñ³Ï` å³Ñ³Ï³ËáõÙμ garde f d’honneur; ~ È»·»áÝ Légion f d’honneur; ~ È»·»áÝÇ Ë³ã croix f de la Légion d’honneur ¥ßù³Ý߳ݤ å³ïíá·Çñ diplôme m d’honneur å³ïñ³Ýù illusion f; mirage m ¥Ë³μϳÝù¤; chimère f ¥óÝáñù¤ å³ïñ³Ýù³½»ñÍ privé,e d’illusions å³ïñ³Ýù³½»ñÍ»É priver vt d’illusions å³ïñ³Ýù³Ë³÷ frustré,e å³ïñ³Ýù³Ë³÷áõÃÛáõÝ frustration f å³ïñ³Ýù³ÛÇÝ illusoire; fictionnel,le ¥Ùï³ó³ÍÇݤ å³ïñ³ëï prêt,e; ~ ÉÇÝ»É être prêt,e 761



å³ïñ³ëïáõÙ ¥å³ïñ³ëï»ÉÁ¤ préparation f; formation f ¥Ù³ëݳ·»ïÝ»ñǤ å³ïñdzñù »Ï»Õ. patriarche m; ͳÛ-



Ù³Ýù¤; Ù»ÕÙ³óáõóÇã ~Ý»ñ circonstances atténuantes; ùñÏÝ. complément m circonstanciel ¥å³ñ³·³Û³Ï³Ý Éñ³óáõÙ¤ 2¤ ¹åñáó³Ï³Ý` ·ñ³ë»Ý۳ϳÛÇÝ ~Ý»ñ` åÇïáõÛùÝ»ñ fournitures f pl, accessoires m pl 3¤ cas m, conjoncture f ¥Çñ³íÇ׳Ϥ å³ñ³·³Û³Ï³Ý ùñÏÝ. circonstanciel,le; ~ Éñ³óáõÙ complément m circonstanciel å³ñ³·ÇÍ »ñÏñã. périmètre m å³ñ³·ÉáõË chef m; dirigeant,e n, leader m ¥³é³çÝáñ¹¤; meneur,-euse n ¥·É˳íáñáÕ¤; ѳÝó³ËÙμÇ ~ chef de bande å³ñ³·í³Û³Ï³Ý paraguayen,ne å³ñ³·í³ÛóÇ Paraguayen,ne n å³ñ³·ñ³ý ï»°ë »Ýóμ³ÅÇÝ 2¤ å³ñ³¹áùë ï»°ë ѳñ³Ï³ñÍáõÃÛáõÝ,



ñ³·áõÛÝ ~ patriarche suprême; pontife m ¥Ï³ÃáÉÇÏ »Ï»Õ»óáõ¤ å³ïñdzñù³Ï³Ý patriarcal,e, de patriarche å³ïñdzñù³ñ³Ý »Ï»Õ. résidence f d’un patriarche, patriarcat m å³ïñdzñùáõÃÛáõÝ ¥å³ïñdzñù ÉÇÝ»ÉÁ, å³ïñdzñùÇ ïÇïÕáëÁ` ³ëïÇ׳ÝÁ¤ patriarcat m å³ïñÇÏ å³ïÙ. patricien,ne n å³ïñÇÏÛ³Ý å³ïÙ. patricien,ne å³ïñÇÏáõÃÛáõÝ å³ïÙ. patriciat m å³ïñÇÝç μëμ. mélisse f, citronnelle f å³ïñáÝ ï»°ë Ïáóé å³ïñí³Ï prétexte m; ~áí sous prétexte de; ~ ÷Ýïñ»É chercher un prétexte å³ïñí³Ï»É prétexter vt å³ïñáõ·³Ï³É porte-mèche m å³ïñáõÛ· 1¤ mèche f, ɳÙåÇ ~Á la mèche d’une lampe 2¤ μÅßÏ. suppositoire m ¥ëñμ³ÝÇ, Ñ»ï³ÝóùǤ å³ïñáõë»ÝÇ μëμ. portegreffe(s) m (pl), sauvageon m å³ïáõÑ³Ý fenêtre f; guichet m ¥ïáÙë³ñÏÕÇ, ¹ñ³Ù³ñÏÕÇ ¨ ³ÛÉݤ; ~Çó Ý³Û»É regarder par la fenêtre; ~Ç ·á· appui m d’une fenêtre; ~Á ÏÇë³μ³ó ÃáÕÝ»É laisser la fenêtre entrouverte; ~Ç ÷»ÕÏ»ñÁ les volets m pl de la fenêtre; ~Á í³Ý¹³Ï³å³ï»É griller une fenêtre å³ïáõѳݳ·á· appui m d’une fenêtre å³ïáõѳë 1¤ fléau m ¥³Õ»ï¤; μݳϳÝ` μÝáõÃÛ³Ý ~Ý»ñ` ³Õ»ïÝ»ñ fléaux de la nature 2¤ malheur m, infortune f ¥¹Åμ³ËïáõÃÛáõݤ 3¤ châtiment m ¥å³ïÇŤ å³ïáõÙ narration f, récit m å³ñ danse f; ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý ~ danse populaire (folklorique); ~Ç ¹³ë»ñ ³éÝ»É prendre des leçons de danse; áñ¨¿ ~ å³ñ»É` ϳï³ñ»É exécuter une danse; ¹³ë³Ï³Ý ~ danse classique; ~ ·³É` å³ñ»É danser vi å³ñ³·³ 1¤ circonstance f ¥Ñ³Ý·³-



ï³ñ³ÙïáõÃÛáõÝ å³ñ³¹áùë³É ï»°ë ï³ñûñÇÝ³Ï å³ñ³½·»ëï costume m de danse; tutu m ¥μ»Ù³Ï³Ý ϳñ× ßñç³½·»ëï ó÷³ÝóÇÏ ·áñÍí³ÍùÇó¤ å³ñ³½Çï ï»°ë ٳϳμáõÛÍ å³ñ³ËáõÙμ groupe m (troupe f) de danse; corps m de ballet ¥μ³É»ïÇ` ¹³ë³Ï³Ý å³ñ»ñǤ å³ñ³Ï³ÝáÝ »Ï»Õ. apocryphe ¥áã í³-



í»ñ³Ï³Ý, »Ï»Õ»óáõ ÏáÕÙÇó ãí³í»ñ³óí³Í` ã׳ݳãí³Í¤ å³ñ³ÏÇó partenaire n; cavalier,-ière n å³ñ³Ñ³Ý¹»ë bal m (pl bals) å³ñ³Ñ³Ý¹»ë³ÛÇÝ de bal; ~ ßñç³½·»ëï robe f de bal å³ñ³Ññ³å³ñ³Ï piste f de danse å³ñ³Ù»ïñ ï»°ë ѳñ³ã³÷ å³ñ³Ù»ïñ»É ï»°ë ѳñ³ã³÷»É å³ñ³ÛÇÝ de danse, dansante; ~ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ musique f de danse; ~ »ñ»ÏáõÛà soirée f dansante å³ñ³Ý corde f; ficelle f ¥μ³ñ³Ï ~, ûɤ å³ñ³Ý³ë³Ý¹áõÕù échelle f de corde å³ñ³Ý» de corde; ~ ë³Ý¹áõÕù échelle f de corde å³ñ³ÝáÇÏ ï»°ë ˻ɳóÝáñ, ˻ɳóÝáñ³Ï³Ý å³ñ³ÝáÛ³ ï»°ë ˻ɳóÝáñáõÃÛáõÝ å³ñ³Ýáó ¥íǽ¤ cou m; gorge f ¥ÏáÏáñ¹¤ 762



ser; prendre de l’embonpoint ¥Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇݤ å³ñ³ñï³ÝÛáõà engrais m; ѳÝù³ÛÇÝ ~»ñ engrais minéraux å³ñ³ñï³óÝ»É engraisser vt, fertiliser vt ¥μ³ñ»μ»ñ ¹³ñÓݻɤ å³ñ³ñï³óí»É être engraissé,e, être fertilisé,e å³ñ³ñï³óáõ ï»°ë å³ñ³ñï³ÝÛáõà å³ñ³ñï³óáõÙ fertilisation f, fumure f, fumage m, fumaison f ¥ÑáÕǤ; engraissement m ¥Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñǤ å³ñ³ñïáõÃÛáõÝ engraissement m å³ñ³ù³ÛÉ pas m å³ñ³ýÇÝ paraffine f å³ñμ»ñ³μ³ñ périodiquement m å³ñμ»ñ³Ã»ñà périodique m å³ñμ»ñ³Ï³Ý 1. adj périodique ¥å³ñμ»ñ³μ³ñ ϳï³ñíáÕ¤; cyclique ¥ßñç³÷áõɳÛÇÝ, óÇÏɳÛÇݤ; ~ Ù³ÙáõÉ presse f périodique 2. périodique m ¥å³ñμ»ñ³μ³ñ ÉáõÛë ï»ëÝáÕ Ã»ñÃ, ³Ùë³·Çñ, ѳݹ»ë¤; organe m ¥áñ¨¿ Ïáõë³ÏóáõÃÛ³Ý` ϳ½Ù³Ï»ñåáõÃÛ³Ý Ã»ñÃ` ѳݹ»ë ¨ ³ÛÉݤ å³ñμ»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ périodicité f å³ñμ»ñ³ßñç³Ý cycle m å³ñμ»ñ³ßñç³Ý³ÛÇÝ cyclique å³ñμ»ñ³óáõÙ division f en périodes å³ñμ»ñáõÃÛáõÝ alinéa m å³ñμ»ñáõÛà ɻ½íμ. période f å³ñ·¨ 1¤ présent m, cadeau m, don m ¥ÁÝͳ, Ýí»ñ¤ 2¤ fruit m ¥μ³ñÇù¤; ÍáíÇ ~Ý»ñÁ` μ³ñÇùÝ»ñÁ fruits de la mer; μÝáõÃÛ³Ý ~Ý»ñÁ` μ³ñÇùÝ»ñÁ fruits de la terre 3¤ récompense f ¥í³ñÓ³ïñáõÃÛáõݤ; áñå»ë ~` í³ñÓ³ïñáõÃÛáõÝ en récompense 4¤ décoration f ¥ßù³Ýß³Ý, Ù»¹³É¤; ~Ç ³ñųݳó³Í décoré,e



å³ñ³Ýáó³ÛÇÝ 1¤ de cou, du cou 2¤ ϽÙËë. cervical,e; jugulaire; ~ áÕ



vertèbre f cervicale, vertèbre f du cou; ~` å³ñ³ÝáóÇ »ñ³Ï veine f jugulaire, jugulaire f å³ñ³ßÛáõï ¥³Ýϳñ·»É¤ parachute m; ~áí ó³ïÏ saut m en parachute å³ñ³ßÛáõï³ÛÇÝ ~ Ù³ñ½³Ó¨ parachutisme m sportif å³ñ³ßÛáõïÇëï ¥³Ýϳñ·»Éáñ¹, å³ñ³ßÛáõï³íáñ¤ parachutiste n å³ñ³å 1¤ oisif,-ive, désœuvré,e ¥~ë³ñ³å, ³Ý·áñͤ 2¤ vide ¥¹³ï³ñϤ 3¤ inutile ¥³Ýû·áõï¤ 4¤ inoccupé,e ¥¹³ï³ñÏ, ã½μ³Õí³Í¤ 5¤ ~ ÁÝóóù, ~ μ³Ý»ÉÁ marche f (passage m) à vide å³ñ³å»É travailler vi, s’occuper ¥½μ³Õí»É¤; ·ñ³¹³ñ³ÝáõÙ ~ travailler à la (en) bibliothèque; ~ ï³É` ëïÇå»É ~ faire travailler vt å³ñ³åÙáõÝù¥Ý»ñ¤ cours m (pl), études f pl ¥áõëáõÙݳϳݤ; é³½Ù. exercices m pl, entraînement m ¥í³ñųÝù¤ å³ñ³å-ë³ñ³å oisif,-ive, désœuvré,e; ~ ÉÇÝ»É` Ãñ¨ ·³É lanterner vi, flâner vi ¥Ã³÷³é»É¤ å³ñ³åáõÃÛáõÝ oisiveté f, désœuvrement m ¥³Ý·áñÍáõÃÛáõݤ, inaction f ¥³Ý·áñÍáõÝ»áõÃÛáõݤ å³ñ³åáõï ¥³Ù³ÛÇ í³Ûñ¤ terrain m vague å³ñ³åáõñ¹ temps m mort, temps m chômé, heures f pl chômées å³ñ³åáõñ¹³ÛÇÝ de temps m mort, de temps m chômé å³ñ³ë»ñ amateur,-trice n de danse å³ñ³ëñ³Ñ salle f de danse, discothèque f å³ñ³ïáõÝ discothèque f å³ñ³ñí»ëï chorégraphie f å³ñ³ñí»ëï³ÛÇÝ ¥å³ñ³ñí»ëïǤ chorégraphique å³ñ³ñï 1¤ obèse, bien en chair, replet,-ète, nourri,e, potelé,e ¥å³ñ³ñï³Ù³ñÙÇÝ` ·»ñ Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇݤ 2¤ fertile, fécond,e ¥³ñ·³í³Ý¹` ÑáÕÇ Ù³ëÇݤ å³ñ³ñï³Ý³É engraisser vi, s’engrais-



å³ñ·¨³·áõÙ³ñ, å³ñ·¨³¹ñ³Ù, å³ñ·¨³í׳ñ bonus m, prime f; bonification f ¥Ñ³í»É³í׳ñ¤; Éñ³óáõóÇã ~



surprime f



å³ñ·¨³í׳ñáõÙ ¥Ñ³í»É³í׳ñáõÙ¤ bo-



nification f



å³ñ·¨³ïñ»É 1¤ primer vt ¥¹ñ³Ùáí¤, récompenser vt ¥í³ñÓ³ïñ»É¤, grati763



une boum



fier vt 2¤ décorer vt ¥ßù³Ýß³Ýáí, Ù»¹³Éáí ¨ ³ÛÉݤ



å³ñ»óÝ»É faire danser vt å³ñ½ 1¤ simple ¥Ñ³ë³ñ³Ï¤; ~` ѳ-



å³ñ·¨³ïñáõÃÛáõÝ, å³ñ·¨³ïñáõÙ 1¤



gratification f, décernement m des récompenses; prime f ¥¹ñ³Ùáí¤; attribution f ¥Ñ³ÝÓÝáõÙ¤; ãÝãÇÝ å³ñ·¨³ïñáõÃÛ³Ùμ` í³ñÓ³ïñáõÃÛ³Ùμ pour une faible récompense 2¤ décoration f ¥ßù³Ýß³Ýáí, Ù»¹³Éáí ¨ ³ÛÉݤ 3¤ octroi m ¥ßÝáñÑ, Ýí»ñ¤ å³ñ·¨³ïáõ donateur,-trice n å³ñ·¨»É faire cadeau de qch, faire présent de qch; offrir vt, faire don; octroyer vt ¥ßÝáñÑ»É, ÝíÇñ»É¤ å³ñ·¨áõÙ donation f, don m ¥ÁÝͳÛáõÙ¤ å³ñ»·áï toge f, soutane f, tunique f ¥å³ïÙáõ׳ݤ å³ñ»É danser vi, vt; ~ ëáíáñ»É apprendre à danser å³ñ»Ï ¥å³ñ»Ï³ËáõÙμ¤ patrouille f; ~Ç` å³ñ»Ï³ËÙμÇ ³Ý¹³Ù patrouilleur m å³ñ»Ï³ÛÇÝ de patrouille å³ñ»Ï³Ý³í patrouilleur m å³ñ»Ï³ïáõÝ poste m de garde å³ñ»Ï»É ¥å³ñ»ÏáõÃÛáõÝ ³Ý»É¤ patrouiller vi, faire une patrouille; aller en patrouille ¥å³ñ»ÏáõÃÛ³Ý ·Ý³É¤ å³ñ»Ïáñ¹ ¥å³ñ»ÏáõÃÛáõÝ ³ÝáÕ Ù³ñ¹, ½ÇÝíáñ, Ý³í ¨ ³ÛÉݤ patrouilleur m å³ñ»Õ³Ý³Ï air m de danse å³ñ»Ý alimentation f; vivres m pl; provision f å³ñ»Ý³Ùûñù ï»°ë å³ñ»Ý å³ñ»Ý³ÛÇÝ de ravitaillement, d’approvisionnement, de denrées alimentaires; ~ ˳Ýáõà magasin m d’alimentation å³ñ»Ý³íáñ»É approvisionner vt å³ñ»Ý³íáñí»É s’approvisionner å³ñ»Ý³íáñáõÙ approvisionnement m, ravitaillement m å³ñ»ÝѳñÏ å³ïÙ. impôt m en nature å³ñ»ï commandant m ¥½ÇÝí.¤, gérant m ¥ß»ÝùǤ å³ñ»ï³ÛÇÝ ~ ų٠couvre-feu m å³ñ»ï³ïáõÝ é³½Ù. bureau m du commandant å³ñ»ñ»ÏáõÛà boum f; ~Ç ·Ý³É aller à



Ù»ëï` Ó¨³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇó ½»ñÍ Ù³ñ¹ homme m simple; ùñÏÝ. ~ ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝ proposition f (phrase f) simple 2¤ clair,e ¥Ñëï³Ï, ³ÏÝѳÛï¤; ~ ¿ c’est clair; ÇÝÓ Ñ³Ù³ñ ³Ù»Ý ÇÝã ~ ¿ tout est clair pour moi; ~ ¿, áñ ... il est clair que ... 3¤ primitif,-ive ¥å³ñ½áõݳÏ, ѳë³ñ³Ï¤ 4¤ naïf,-ive ¥å³ñ½³ÙÇï¤ 5¤ serein,e ¥å³ñ½Ï³` »Õ³Ý³Ï, »ñÏÇÝù¤ 6¤ limpide ¥í×Çï¤ 7¤ net,te ¥Ñëï³Ï¤ 8¤ lucide ¥ÙÇïù¤ å³ñ½³μ³Ý»É éclaircir vt, tirer au clair; expliquer vt ¥μ³ó³ïñ»É¤; clarifier vt ¥Ñëï³Ï»óݻɤ; élucider vt ¥Éáõë³μ³Ý»É¤ å³ñ½³μ³Ýí»É s’éclaircir, s’expliquer å³ñ½³μ³ÝáõÙ éclaircissement m; explication f ¥μ³ó³ïñáõÃÛáõݤ; élucidation f ¥Éáõë³μ³ÝáõÙ¤; clarification f ¥Ñëï³Ï»óáõÙ¤; ~Ý»ñ ï³É donner des explications; ~ ³Ý»É, å³ñ½áõÃÛáõÝ ÙïóÝ»É` ×ßï»É faire une mise au point å³ñ½³Ëáë 1¤ qui parle simplement ¥å³ñ½` ѳëϳݳÉÇáñ»Ý ËáëáÕ¤ 2¤ franc-franche ¥ßÇï³Ï¤, sincère ¥³ÝÏ»Õͤ, droit,e ¥×ßÙ³ñï³Ëáë¤, ingénu,e ¥å³ñ½³ÙÇï¤ å³ñ½³ËáëáõÃÛáõÝ franchise f, sincérité f; droiture f ¥ßÇï³ÏáõÃÛáõݤ å³ñ½³ÙÇï naïf-naïve adj/n, simple, ingénu,e; bonasse å³ñ½³Ùïáñ»Ý naïvement, simplement, ingénument å³ñ½³ÙïáõÃÛáõÝ naïveté f, simplicité f, ingénuité f, candeur f; bonasserie f å³ñ½³Ý³É 1¤ s’éclaircir; »Õ³Ý³ÏÁ å³ñ½»ó` μ³óí»ó le temps s’est éclairci 2¤ reposer vi, rasseoir vi ¥å³ñ½»É, å³ñ½ ¹³éݳÉ` Ñ»ÕáõÏÇ Ù³ëÇݤ å³ñ½³å»ë simplement, tout simplement, tout bonnement å³ñ½³çñ»É rincer vt å³ñ½³çñáõÙ ¥å³ñ½³çñ»ÉÁ¤ rinçage m 764



å³ñ½áõݳÏ1 primitif,-ive, simpliste; schématique ¥Ñ³ë³ñ³Ï, ë˻ٳïÇϤ å³ñ½áõݳÏ2 ¥ëáÕݳϤverrou m å³ñ½áõݳÏáõÃÛáõÝ simplicité f; primi-



¥ëåÇï³Ï»Õ»ÝÇ ¨ ³ÛÉݤ å³ñ½³ëÇñï candide, sincère, franc-



franche; bonasse



å³ñ½³ëñïáõÃÛáõÝ ï»°ë å³ñ½³ÙïáõÃÛáõÝ å³ñ½»É1 1¤ débrouiller vt ¥å³ñ½áõÃÛáõÝ Ùïóݻɤ; ·áñÍÁ ~` ·áñÍÇ Ù»ç å³ñ-



tivisme m



å³ñÁÝÏ»ñ¥áõÑǤ partenaire n å³ñè gigantesque, colossal,e, tita-



½áõÃÛáõÝ ÙïóÝ»É débrouiller une affaire 2¤ éclaircir vt, élucider vt ¥Éáõë³μ³Ý»É¤ 3¤ rendre clair,e, tirer au clair ¥å³ñ½áõÃÛáõÝ Ùïóݻɤ å³ñ½»É2 1¤ déployer vt ¥μ³ó»É, ï³ñ³Í»É¤; è»ñÁ ~ déployer ses ailes ¥ÃéãÝÇ Ù³ëÇݤ 2¤ tendre ¥Ù»Ïݻɤ; Ó»éùÁ ~ tendre la main å³ñ½»ñ»ë le front haut ¥×³Ï³ïÁ μ³ó¤; la conscience nette ¥ËÇÕ×Á ѳݷÇëï¤ å³ñ½»óÝ»É simplifier vt å³ñ½»óí³Í simplifié,e å³ñ½»óáõÙ simplification f å³ñ½Ï³ ¥çÇÝç¤ serein,e, sans nuages ¥»Õ³Ý³Ï, »ñÏÇÝù¤; limpide ¥í×Çï¤ å³ñ½áñ»Ý clairement, d’une façon claire; simplement ¥å³ñ½³å»ë¤ å³ñ½áñáß 1¤ net,te, distinct,e, précis,e, clair,e; ~ Ï»ñåáí nettement, distinctement, clairement 2¤ explicite ¥μ³ó³Ñ³Ûï¤ 3¤ intelligible ¥Ñ³ëϳݳÉÇ, ÁÙμéÝ»ÉǤ å³ñ½áñáᯐ préciser vt ¥×ßïáñá߻ɤ, éclaircir vt, clarifier vt; élucider vt ¥Éáõë³μ³Ý»É¤ å³ñ½áñáßí»É être précisé,e (éclairci,e) å³ñ½í»É s’éclaircir; s’expliquer ¥å³ñ½³μ³Ýí»É¤; être tiré,e au clair ¥μ³ó³Ñ³Ûïí»É¤; s’avérer ¥Ñ³ÛïÝÇ ¹³éݳɤ; å³ñ½í»ó, áñ ... il s’est avéré que å³ñ½áõÃÛáõÝ 1¤ simplicité f ¥å³ñ½ ÉÇÝ»ÉÁ¤ 2¤ clarté f, netteté f ¥Ñëï³ÏáõÃÛáõݤ 3¤ précision f ¥áñáß³ÏÇáõÃÛáõݤ 4¤ pureté f ¥Ù³ùñáõÃÛáõÝ` çñÇ, ËáëùÇ ¨ ³ÛÉݤ 5¤ sérénité f ¥çÇÝçáõÃÛáõݤ 6¤ ~` ×ßïáõÙ ÙïóÝ»É, å³ñ½³μ³ÝáõÙ ³Ý»É faire une mise au point å³ñ½áõÙ éclaircissement m, élucidation f ¥Éáõë³μ³ÝáõÙ¤; éclaircie f ¥»Õ³Ý³ÏÇ å³ñ½»ÉÁ¤



nesque



å³ñè³Ñ³ë³Ï géant,e, gigantesque å³ñÇëå rempart m, fortification f ¥³ÙñáóÇ, ù³Õ³ùǤ; enceinte f, clôture f ¥ó³Ýϳå³ï¤ å³ñͳÝù fierté f, orgueil m å³ñÍ»Ý³É 1¤ se vanter (de), se targuer (de) ¥·ÉáõË ·áí»É¤ 2¤ être fier,-ière ¥Ñå³ñï ÉÇݻɤ; Ù»Ýù å³ñÍ»ÝáõÙ



»Ýù Ù»ñ ѳÛñ»ÝÇùáí nous sommes fiers de notre patrie 3¤ faire montre de, faire parade ¥Ç óáõÛó ѳݻɤ å³ñÍ»ÝÏáï vantard,e adj/n, fanfaron,ne adj/n, hâbleur,-euse n/adj, bluffeur,-euse n/adj å³ñÍ»ÝÏáïáõÃÛáõÝ vantardise f, fanfaronnade f, bluff m, hâblerie f å³ñÏ 1¤ sac m ¥ïáåñ³Ï¤, musette f ¥áõë³å³ñϤ; ÃÕû` çáõû ~»ñ sacs papier, jute 2¤ poche f ¥³ãù»ñÇ ï³Ï¤ å³ñϳϻݹ³ÝÇÝ»ñ marsupiaux m pl å³ñϳ×Ç×áõ ϻݹμ. échinocoque m å³ñϳÙáõÏ Ï»Ý¹μ. sarigue f å³ñϳå½áõÏ »ñÅßï. cornemuse f, musette f å³ñϳå½áõϳѳñ »ñÅßï. joueur m de cornemuse, cornemuseur m å³ñϳíáñ ϻݹμ. marsupial,e; ~ ϻݹ³ÝÇÝ»ñ marsupiaux m pl ¥Ï»Ý·áõñáõ` ³·»í³½, Ïá³É³¤ å³ñÏ»ßï modeste ¥Ñ³Ù»ëï¤, honnête ¥³½ÝÇí¤; chaste å³ñÏ»ßï³Ý³É devenir modeste (honnête, chaste) å³ñÏ»ßï³óÝ»É rendre modeste (honnête, chaste) å³ñÏ»ßïáñ»Ý modestement ¥Ñ³Ù»ëïáñ»Ý¤, honnêtement ¥³½Ýíáñ»Ý¤ å³ñÏ»ßïáõÃÛáõÝ modestie f ¥Ñ³Ù»ëïáõÃÛáõݤ, honnêteté f ¥³½ÝíáõÃÛáõݤ 765



å³ñëÏ»ñ»Ý persan m, langue f persane å³ñëå³å³ï fortifié,e; entouré,e d’une clôture, d’une enceinte ¥ó³Ýϳå³ïí³Í¤; ~ ù³Õ³ù ville f forti-



å³ñÏ»ï ï»°ë Ù³Ýñ³Ñ³ï³Ï, Ù³Ýñ³ï³Ëï³Ï, ÷³Ûï³ë³ÉÇÏ å³ñϻﳷáñÍ parqueteur m å³ñϻﳷáñÍáõÃÛáõÝ parqueterie f å³ñÏ»ï³å³ï»É parqueter vt å³ñÏ»ï³íáñáõÙ parquetage m å³ñÏÇÝëáÝ ¥ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ` ³Ý·ÉdzóÇ μÅÇßÏ ä³ñÏÇÝëáÝÇ ³ÝáõÝáí¤ par-



fiée



å³ñëå³å³ï»É ¥å³ñëå»É¤ fortifier vt;



entourer d’une clôture, d’une enceinte ¥ó³Ýϳå³ï»É¤ å³ñï³·Çñ ýÇÝ. titre m d’obligation, obligation f å³ñï³·ñ»É débiter vt å³ñï³¹Çñ 1¤ obligatoire, impératifive; ~ ½ÇÝíáñ³Ï³Ý ͳé³ÛáõÃÛáõÝ service m militaire obligatoire; ~ ³å³Ñáí³·ñáõÃÛáõÝ assurance f obligatoire; ~ Ï»ñåáí d’une manière obligatoire, obligatoirement; ~ å³ÛÙ³Ý condition f impérative; ϳï³ñÙ³Ý Ñ³Ù³ñ ~ exécutoire; ~ ã¿ ¥áñå»ë ѳñóÇ å³ï³ë˳ݤ pas forcément 2¤ injonctif,-ive ¥Ññ³Ù³Û³Ï³Ý, å³ñï³¹ñáÕ¤ å³ñï³¹ñ³μ³ñ obligatoirement, d’une manière obligatoire å³ñï³¹ñ³Ýù contrainte f; injonction f ¥Ññ³Ù³Û³Ï³Ý ~¤ å³ñï³¹ñ»É contraindre vt (à qch, de faire qch), forcer vt; obliger vt ¥ëïÇå»É¤; imposer vt (à) ¥Ñ³ñϳ¹ñ»É, í½ÇÝ ÷³Ã³Ã»É¤ å³ñï³¹ñí»É être imposé,e å³ñï³¹ñáõÙ ï»°ë å³ñï³¹ñ³Ýù å³ñï³½³Ýó qui manque à son devoir, négligent,e à son devoir; ~ ÉÇÝ»É manquer à son devoir å³ñï³½³ÝóáõÃÛáõÝ manque m à son devoir å³ñï³½»ñÍ quitte; ~ »Ýù nous sommes quittes å³ñï³Ï³Ý obligé,e, redevable; Ù»ÏÇÝ ~ ÉÇÝ»É être obligé,e (redevable) à qn, être l’obligé,e de qn, devoir vt; Çñ ¹ÇñùÇ Ñ³Ù³ñ Ù»ÏÇÝ ~ ÉÇÝ»É devoir sa situation à qn å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ obligation f, devoir m; ù³Õ³ù³óÇÝ»ñÇ Çñ³íáõÝùÝ»ñÝ áõ ~Ý»ñÁ les droits et les devoirs des citoyens; ³ÙáõëÝ³Ï³Ý ~Ý»ñ



kinson m



å³ñÏáõ× tube m; ¹Õ·ñÍ. cachet m;



³ëåÇñÇÝÇ ~ cachet m d’aspirine; μëμ. péricarpe m ¥å³ïÇפ; é³½Ù. douille f ¥÷³Ù÷áõßïǤ å³ñٳݥáõÑǤ jeune homme m (jeune fille f), adolescent,e n å³ñá¹Ç³ ï»°ë ͳÕñ³ÝٳݳÏáõÙ, ͳÕñ³å³ï×»ÝáõÙ å³ñá¹Çëï ï»°ë ͳÕñ³ÝٳݳÏáÕ, ͳÕñ³å³ï×»ÝáÕ å³ñáÉ ï»°ë ³Ýó³μ³é, ³Ýó³Ëáë, Ý߳ݳμ³é å³ñáÕ, å³ñáõÑÇ danseur,-euse n;



ÑݹÇÏ å³ñáõÑÇ bayadère f; »·Çåï³óÇ å³ñáõÑÇ almée f å³ñáÝ monsieur m å³ñáݳÛù messieurs m pl; ïÇÏݳÛù ¨ ~ mesdames f pl et messieurs å³ñå»É vider vt ¥¹³ï³ñϻɤ; décharger vt ¥½»ÝùÁ, Ù³ñïÏáóÁ¤ å³ñåí»É se vider ¥¹³ï³ñÏí»É¤, se décharger ¥½»ÝùÇ` Ù³ñïÏáóÇ Ù³ëÇݤ å³ñåáõÙ déchargement m ¥½»ÝùÇ, Ù³ñïÏáóǤ essaim m å³ñë ¥Ù»Õí³ËáõÙμ¤ d’abeilles å³ñë³Ù³Ûñ ¥Ù»Õí³ÁÝï³ÝÇùÇ Ù³Ûñ Ù»Õáõ¤ reine f des abeilles å³ñë³í³·Çñ ¥å³ÙýÉ»ï¤ 1¤ pamphlet m 2¤ pamphlétaire n ¥~ ·ñáÕ ³ÝÓ¤ å³ñë³í³Ýù blâme m, réprobation f, réprimande f ¥Ïßï³Ùμ³Ýù¤ å³ñë³í»É blâmer vt, réprouver vt, réprimander vt ¥Ïßï³Ùμ»É¤ å³ñë³í»ÉÇ blâmable, répréhensible, condamnable ¥¹³ï³å³ñï»ÉǤ å³ñë³ïÇÏ fronde f; lance-pierre(s) m ¥Ù³ÝÏ³Ï³Ý ×»Õ³å³ñë³ïÇϤ å³ñëÇÏ, å³ñëÏáõÑÇ Persan,e n å³ñëÏ³Ï³Ý persan,e, de Perse 766



devoirs conjugaux; ϳï³ñ»É Çñ ~Ý»ñÁ remplir ses obligations (ses devoirs); ~Ý»ñÇ Ù»ç ûñ³Ý³É manquer à ses devoirs; Ëáõë³÷»É ~Ý»ñÁ ϳï³ñ»Éáõó dérober (se soustraire) à ses obligations; ³ÝóÝ»É ~Ý»ñÇ Ï³ï³ñÙ³ÝÁ ¥³ß˳ï³Ýù³ÛÇݤ prendre ses fonctions; ÙÇç³½·³ÛÇÝ Ñ³ÝñáõÃÛ³Ý ~Ý ¿ ... il incombe à la communauté internationale (de) ... å³ñï³Ï»É receler vt ¥·áÕ³ó³ÍÁ¤; cacher vt ¥Ã³ùóݻɤ; voiler vt, dissimuler vt ¥ùáÕ³ñϻɤ; escamoter vt ¥Ñ»ïùÁ óùóݻɤ å³ñï³Ïí»É se cacher, se dissimuler; être recelé,e; être escamoté,e å³ñï³ÏáõÙ recèlement m, recel m; escamotage m ¥³ÝÝϳï óùóÝ»ÉÁ, Ñ»ïùÁ óùóÝ»ÉÁ¤; dissimulation f ¥Ã³ùóÝ»ÉÁ, óáõÛó ãï³ÉÁ¤; »Ï³ÙáõïÝ»ñÇ ~, »Ï³ÙáõïÝ»ñÁ óùóÝ»ÉÁ` óáõÛó ãï³ÉÁ dissimulation de recettes å³ñï³Ñ³ïáõÛó ~ ÉÇÝ»É s’acquitter envers qn å³ñï³×³Ý³ã consciencieux,-euse ¥μ³ñ»ËÇÕפ; ponctuel,le, exact,e ¥×ßï³å³Ñ¤ consciencieuseå³ñï³×³Ý³ãáñ»Ý ment, d’une manière consciencieuse; ponctuellement ¥×ßï³å³Ñáñ»Ý¤ å³ñï³×³Ý³ãáõÃÛáõÝ conscience f ¥μ³ñ»ËÕ×áõÃÛáõݤ; ponctualité f, exactitude f ¥×ßï³å³ÑáõÃÛáõݤ å³ñï³ÙáõñÑ³Ï lettre f de change; bon



å³ñï³íáñ »Ù ¹³ ³Ý»É je dois le faire å³ñï³íáñ³·Çñ acte m d’engagement; obligation f écrite å³ñï³íáñ³·ñ»É contractualiser vt å³ñï³íáñ³·ñáõÙ contractualisation f å³ñï³íáñ»óÝ»É 1¤ obliger vt (à faire qch) ¥Ñ³ñϳ¹ñ»É¤; engager vt; ¹ÇñùÁ å³ñï³íáñ»óÝáõÙ ¿ noblesse oblige; ¹³ áãÝãÇ ãÇ å³ñï³íáñ»óÝáõÙ cela n’engage à rien 2¤ contraindre vt, imposer vt ¥å³ñï³¹ñ»É, ëïÇå»É¤ å³ñï³íáñ»óÝáÕ imposé,e, impératif,ive ¥ËÇëï ~¤ å³ñï³íáñí»É s’engager (à), prendre un engagement ¥å³ñï³íáñáõÃÛáõÝ ëï³ÝÓݻɤ; promettre vt ¥Ëáëï³Ý³É¤; å³ñï³íáñíáõÙ »Ù Ó»½ û·Ý»É je m’engage à vous servir å³ñï³íáñáõÃÛáõÝ engagement m, obligation f; å³Ûٳݳ·ñ³ÛÇÝ ~ obligation contractuelle; ûųݹ³Ï ~ obligation accessoire; ~ ëï³ÝÓÝ»É prendre un engagement, s’engager (à), contracter un engagement; å³ñï³íáñáõÃÛ³Ý í³Õ³Å³ÙÏ»ï ϳï³ñáõÙ anticipation f; ~Á í³Õ³Å³ÙÏ»ï ϳï³ñ»É anticiper vt; ~Ý»ñÁ ϳï³ñ»É` ѳñ·»É respecter ses engagements; ~Ý»ñÁ ½³Ýó ³éÝ»É` ¹ñÅ»É violer ses engagements; ~Çó ³½³ï»É désengager vt; ~Çó ³½³ïáõÙ désengagement m å³ñï³ï»ñ créancier,-ière n, débiteur,-trice n; ³Ýí׳ñáõݳÏ` ëݳÝϳó³Í ~ débiteur insolvable, défaillant å³ñï³ïÇñáõÃÛáõÝ créance f å³ñï³ïáÙë obligation f, bon m; effet m ¥å³ñï³ÙáõñѳϤ å³ñï³ïáõ ïÝï·. créancier,-ière m ¥í³ñϳïáõ¤; prêteur,-euse n å³ñ﻽ jardin m; verger m ¥Ùñ·³ïáõ ³Û·Ç¤; ~ Ùß³Ï»É jardiner vi å³ñ﻽³Ñ³ñÏ ¥ß»ÝùÇ Ñ³ñÏ, áñÁ å³ñï»½Ç Ù³Ï³ñ¹³ÏÇÝ ¿¤ rez-dejardin m å³ñï»ñ parterre m ¥»ïÇÝ Ï³ñ·»ñÁ¤;



m



å³ñï³å³Ý 1¤ débiteur,-trice n, emp-



runteur,-euse n; ³Ýí׳ñáõÝ³Ï ~ débiteur insolvable 2¤ ÷Ëμ. obligé,e n



å³ñï³éáõ ï»°ë å³ñï³å³Ý å³ñï³íáñ ÉÇÝ»É être obligé,e (de);



devoir vt; ݳ å³ñï³íáñ ¿ »ÝóñÏí»É` Ñݳ½³Ý¹í»É il est obligé d’obéir; Ù»Ýù å³ñï³íáñ »Ýù Ýñ³Ýó û·Ý»É nous devons les aider ¥Ù»Ýù Ýñ³Ýó å»ïù ¿ û·Ý»Ýù¤; »ë 767



ses dettes; ~Ç Ù³ñáõÙ acquittement (des dettes); ë»÷³Ï³Ý ~Ç Ã»Ã¨³óáõÙ désendettement m; ë»÷³Ï³Ý ~Á ûè³óÝ»É se désendetter; ~Á Ù³ñ»É ë³ÑÙ³Ýí³Í ųÙÏ»ïáõÙ payer une dette à l’échéance; ~Á μéݳ·³ÝÓ»É recouvrer une dette; ï³ñ³Å³ÙÏ»ï ~Á Ù³ñ»É amortir vt; ï³ñ³Å³ÙÏ»ï ~Ç Ù³ñáõÙ amortissement m; ~ í»ñóÝ»ÉÁ` ÷áË ³éÝ»ÉÁ emprunt m ¥Ý³¨` ~ í»ñóñ³Í ¹ñ³Ù¤ 2¤ devoir m; obligation f ¥å³ñï³íáñáõÃÛáõݤ; Çñ ~Á ѳٳñ»É croire de son devoir; Çñ ~Á ϳï³ñ»É faire (remplir) son devoir å³ñáõÑÇ danseuse f; ballerine f ¥μ³É»ïǤ å³ñáõÛÏ ¥Ñ³ñó³Ï³Ý Ý߳ݤ point m d’interrogation å³ñáõÛñ ¥ëåÇñ³É¤ spirale f å³ñáõÝ³Ï»É contenir vt, renfermer vt ¥å³ñ÷³Ï»É¤; comprendre vt, comporter vt, impliquer vt ¥Ý»ñ³é»É¤ å³ñáõݳÏÇã ¥å³ñáõݳÏáÕ¤ contenant,e å³ñáõݳÏáÕ ï»°ë å³ñáõݳÏÇã å³ñáõݳÏí»É se trouver, être renfermé,e, être contenu,e å³ñáõݳÏáõÃÛáõÝ contenu m å³ñáõëáõÛó maître m de danse (de ballet); chorégraphe n å³ñáõñ³·ÇÍ Ù³Ã. spirale f å³ñáõñ³Ï filet m ¥åïáõï³ÏǤ; rayure f ¥½»ÝùǤ; entaille f ¥Ë³ñïáóǤ å³ñáõñ³Ó¨ spiral,e, en spirale; ~ ë³Ý¹áõÕù escalier en spirale (en colimaçon) å³ñáõñ³íáñ ¥³Ïáë³íáñ¤ ï»Ë. rayé,e å³ñáõñ»É enrouler vt, envelopper vt; contourner vt å³ñáõñí»É ¥÷³Ã³Ãí»É¤ être enroulé,e, s’enrouler; être enveloppé,e, s’envelopper å³ñ÷³Ï»É renfermer vt, embrasser vt, comprendre vt, englober vt; contenir vt ¥å³ñáõݳϻɤ; clôturer vt, cantonner vt ¥ë³Ñٳݳ÷³Ï»É, ßñç³Ý³ÏÝ»ñÇ Ù»ç ¹Ý»É¤; circonscrire vt ¥ë³ÑÙ³ÝÝ»ñ ¹Ý»É, ë³Ñٳݳ-



orchestre m ¥³éç¨Ç ϳñ·»ñÁ¤ å³ñïdz ¥Ù»Ï ³í³ñïáõÝ Ë³Õ¤ Ù³ñ½.



m



partie f å³ñïǽ³Ë³Ýáõà ¥³Û·»·áñÍ³Ï³Ý Ë³Ýáõä jardinerie f å³ñïǽ³Ï ¥÷áùñÇÏ å³ñ﻽¤ jardinet m



å³ñïǽ³Ý partisan m; maquisard m å³ñïǽ³Ý³Ï³Ý de partisan(s); ~



Ù³ñï»ñ` å³ï»ñ³½Ù guerre de partisans, guérilla f å³ñïǽå³Ý¥áõÑǤ jardinier,-ière n; horticulteur,-trice n ¥³Û·»·áñÍ, ³Û·»å³Ý¤ å³ñïǽå³Ý³Ï³Ý jardinier,-ière; horticole, d’horticulture n ¥³Û·»·áñͳϳݤ å³ñïǽå³ÝáõÃÛáõÝ jardinage m; horticulture f ¥³Û·»·áñÍáõÃÛáõÝ, ³Û·»μ³ÝáõÃÛáõݤ å³ñïÇïáõñ¥³¤ »ñÅßï. partition f å³ñïí³Í vaincu,e å³ñïí»É perdre vt ¥Ë³ÕÇ, ÙñóÙ³Ý Ù»ç ¨ ³ÛÉݤ; essuyer une défaite ¥å³ñïáõÃÛáõÝ Ïñ»É¤, être vaincu,e ¥å³ñïí³Í ÉÇݻɤ å³ñïíáÕ³Ï³Ý défaitiste adj/n å³ñïíáճϳÝáõÃÛáõÝ défaitisme m å³ñïáõÃÛáõÝ 1¤ défaite f; ~ Ïñ»É subir (essuyer) une défaite; å³ñïáõÃÛ³Ý Ù³ïÝ»É infliger une défaite (à) 2¤ perte f ¥ï³ÝáõÉ ï³ÉÁ, ï³ñí»ÉÁ¤ å³ñïáõå³ïß³× convenable å³ñïù 1¤ dette f; å»ï³Ï³Ý ~ dette publique (nationale); ³é¨ïñ³ÛÇÝ ~ dette commerciale; »ñϳñ³Å³ÙÏ»ï ~ dette à long terme; ѳñϳÛÇÝ ~ dette fiscale (d’impôt); ãí׳ñí³Í ~ créance f; ë³é»óí³Í ~ dette congelée; ³ñï³ùÇÝ ~ dette extérieure; ~ áõÝ»Ý³É avoir une dette; ~ í»ñóÝ»É emprunter vt ¥¹ñ³Ù¤; ~ ï³É` ÷á˳ñÇݳμ³ñ ï³É prêter vt; ~»ñÇ ï³Ï ÙïÝ»É faire des dettes, s’endetter; ~Á í׳ñ»É régler (payer) une dette; ~ ÉÇÝ»É devoir vt, être en dette avec qn; ݳ ÇÝÓ 100 »íñá ¿ ~ il me doit 100 euros; ~»ñÁ Ù³ñ»É s’acquitter de 768



publique; ~ μÛáõç»` å»ïμÛáõç» budget m d’État; ~ ÙÇçáóÝ»ñ fonds m pl publics, fonds m pl d’État; ~ ϳñ· régime m politique; ~ ͳé³ÛáÕ fonctionnaire n; ~ ¹³í³×³ÝáõÃÛáõÝ haute trahison f å»ï³Ï³Ý³óÝ»É nationaliser vt; étatiser



·Í»É, ë³Ñٳݳ÷³Ï»É¤ å³ñ÷³Ïí»É s’enfermer; être cantonné,e, se cantonner ¥ë³Ñٳݳ÷³Ïí»É, ßñç³Ý³ÏÝ»ñÇ Ù»ç Ùݳɤ; être englobé,e ¥Ý»ñ³éí³Í ÉÇݻɤ; å³ñ÷³Ïí³Í ÙÝ³É rester cantonné,e



å³ñ÷³ÏáõÙ englobement m å³ùëÇÙ³ï biscotte f, galette f; biscuits



vt



å»ï³Ï³Ý³óí»É être nationalisé,e å»ï³Ï³Ý³óáõÙ nationalisation



m pl



å»·³ë ¥³é³ëå»É³Ï³Ý è³íáñ ÓǤ ¹Çó. Pégase m



étatisation f



f;



å»ï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ structure f de l’État å»ïμÛáõç» budget m d’État å»ïÇódz ï»°ë Ëݹñ³·Çñ, ѳÝñ³·Çñ å»ïݳ˳ñ³ñ ¥å»ï³Ï³Ý ݳ˳ñ³ñ¤



廹ÇÏÛáõñ ï»°ë áïݳѳñ¹³ñáõÙ å»ÉÇÏ³Ý ï»°ë ѳí³ÉáõëÝ å»Õ³Íá 1¤ fossile; ~ ëáÕáõÝÝ»ñ reptiles fossiles 2¤ ÷Ëμ. démodé,e, dépassé,e, obsolète ¥Ñݳó³Í, Ñݳ¹³ñÛ³Ý, áã ³ñ¹Ç³Ï³Ý¤ å»Õ»É fouiller vt, faire des fouilles ¥å»ÕáõÙÝ»ñ ϳï³ñ»É¤ å»ÕáõÙÝ»ñ fouilles f pl; ~ ϳï³ñ»É



ministre m d’État



å»ïáõÃÛáõÝ État m; Çñ³í³Ï³Ý ~ État



de droit; μ³½Ù³½· ~ État multinational; å»ïáõÃÛ³Ý Õ»Ï³í³ñ chef m d’État å»ïù ¥Ï³ñÇù, å³Ñ³Ýç¤ besoin m; ~ ÉÇÝ»É` ³ÝÑñ³Å»ßï ÉÇÝ»É falloir v imp; ~ ¿ il faut; ~ ¿ Ýñ³Ýó ï»Õ»Ï³óÝ»É` ï»ÕÛ³Ï å³Ñ»É il faut les prévenir (les mettre au courant) å»ïù³Ï³Ý 1¤ bon,ne à, bon,ne pour; áñ¨¿ μ³ÝÇ Ñ³Ù³ñ ~ ã¿ il n’est bon à rien; ͳé³ÛáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ ~` åÇï³ÝÇ bon,ne pour le service 2¤ utile ¥û·ï³Ï³ñ¤, nécessaire ¥³ÝÑñ³Å»ßï¤, approprié,e ¥Ñ³ñÙ³ñ¤ å»ïù³Ýáà ¥Ùǽ³Ýáä bassin m (hygiénique), vase m de nuit å»ïù³ñïáõÕ³ñáõÃÛáõÝ secrétariat m d’État å»ñÇïáÝÇï ï»°ë áñáí³ÛݳóճÝà (~Ç μáñμáùáõÙ) å»ñÏ»ë ¥ÓáõϤ perche f å»ñ× luxueux,-euse, de luxe, somptueux,-euse, splendide, fastueux,euse, superbe å»ñ׳μ³Ý ï»°ë å»ñ׳Ëáë å»ñ׳μ³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë å»ñ׳Ëáëáõ-



faire des fouilles



å»Ù½³ ï»°ë ã»ã³ù³ñ å»ÝÇóÇÉÇÝ pénicilline f å»ÝÛáõ³ñ ¥å»Ýáõ³ñ¤ ï»°ë ïݳ½·»ëï å»å»Ý tache f (de rousseur, de son),



éphélide f



å»å»Ýáï couvert,e de taches (de rous-



seur, de son), couvert,e d’éphélides



å»ë ¥Ýٳݤ comme; ÓÛ³Ý ~ ëåÇï³Ï



blanc comme neige; Ó»ñ ï³Ý ~ ½·³ó»ù` »Õ»ù ÇÝãå»ë Ó»ñ ï³ÝÁ faites comme chez vous å»ëå»ë ¥½³Ý³½³Ý, ï³ñμ»ñ, μ³½Ù³åÇëǤ divers,e, varié,e, différent,e å»ëåÇëáõÃÛáõÝ ¥½³Ý³½³ÝáõÃÛáõÝ, μ³½Ù³½³ÝáõÃÛáõݤ diversité f, variété f å»ï chef m; directeur m ¥ïÝûñ»Ý, ջϳí³ñ¤; ͳé³ÛáõÃÛ³Ý ~ chef de service; μ³ÅÝÇ ¥μ³Å³ÝÙáõÝùǤ å»ï` í³ñÇã chef de section å»ï³Ï³Ý d’État, de l’État, étatique; public-publique; ~ ¹ñ³Ù³ïáõÝ banque f d’État; ~ Ù³ñÙÇÝ organisme m d’État; ~ ѳٳÉë³ñ³Ý université f d’État; ~ ѻճßñçáõÙ coup m d’État; ~ áõÝ»óí³Íù propriété f de l’État; ~ ·áñÍÇã homme m d’État; ~ ٳϳñ¹³Ïáí au niveau étatique; ~ ÑÇÙݳñÏ institution f



ÃÛáõÝ å»ñ׳Ëáë éloquent,e; ~ Ñé»ïáñ ora-



teur m éloquent; ÷Ëμ. ~ Ãí»ñ chiffres m pl éloquents å»ñ׳ËáëáõÃÛáõÝ éloquence f; ù³Õ³ù³Ï³Ý` ¹³ï³Ï³Ý` ÏñáݳϳÝ`



769



³Ï³¹»ÙÇ³Ï³Ý ~ éloquence politique, judiciaire, religieuse, académique å»ñ׳Ýù luxe m ¥ßù»ÕáõÃÛáõݤ, somptuosité f, splendeur f; pompe f, faste m ¥ßáõù¤; ~Ç Çñ»ñ` ³é³ñϳݻñ objets m pl (produits m pl) de luxe; ~Ç ³é³ñϳݻñÇ íñ³ ¹ñí³Í ѳñÏ taxe f de luxe; ~áí` ßáõùáí avec pompe, avec faste; ~Á ëÇñ»É aimer le luxe; ~Ç Ù»ç ³åñ»É vivre dans le luxe å»ñ׳ßáõù 1¤ superbe, élégant,e, fastueux,-euse, somptueux,-euse 2¤ nap adj invar ¥Ýñμ³×³ß³Ï¤ ¥ö³ñÇ½Ç »ñ»ù ~ óճٳë»ñÇ` Neuilly, Auteuil, Passy ³Ýí³ÝáõÙÝ»ñÇ ëϽμݳï³é»ñÇó¤; Bon chic bon genre (B.C.B.G.) å»ñ׳ßáõùáõÃÛáõÝ élégance f ¥í³Û»Éã³·»ÕáõÃÛáõݤ å»ñ׳ë»ñ qui aime le luxe, qui a le goût du luxe å»ñ׳ëÇñáõÃÛáõÝ goût m (amour m) du luxe å»ñ×áõÃÛáõÝ somptuosité f, luxe m; splendeur f, magnificence f, pompe



Ù³ñÙÇÝ corps m solide åÇÝó»ï ï»°ë áõÝ»ÉÇ åÇáÝ ï»°ë ù³çí³ñ¹ åÇáÝ»ñ ¥ÑÇÙݳ¹Çñ, é³ÑíÇñ³, ëϽμݳíáñáÕ, ¹ñá߳ϳÏÇñ¤ pionnier,-ière n



åÇããÇϳïá »ñÅßï. pizzicato m åÇå»ïϳ ï»°ë ϳÃáóÇÏ åÇç³Ï veston m, veste f åÇë³Ï tache f åÇë³Ï³íáñ tacheté,e åÇëï³Ï pistache f; ~Ç Í³é` åÇëï³Ï»-



ÝÇ pistachier m



åÇëï³Ï³·áõÛÝ couleur f pistache, pis-



tache



åÇëï³Ï»ÝÇ ¥åÇëï³ÏÇ Í³é¤ pistachier m



åÇï³Ï étiquette f, label m; fiche f ¥³åñ³Ýù³åÇï³Ï, ³åñ³Ýù³ÝÇߤ åÇï³Ï³íáñ ¥³åñ³Ýù³Ýß³Ýáí ѳ·áõëï¤ griffé,e åÇï³Ï³íáñ»É ¥³åñ³Ýù³ÝÇß ï³É¤



labelliser vt, étiqueter vt



åÇï³Ï³íáñí³Í labellisé,e, étiqueté,e åÇï³Ï³íáñáõÙ labellisation f, éti-



quetage m



åÇï³Ï»É ¥Ñáñçáñç»É, ³ÝáõÝ ï³É` ¹Ý»É¤



surnommer vt



f



å»ñٳݷ³Ý³ï ùÇÙ. permanganate m å½áõÏ ï»°ë μßïÇÏ å½áõÏáï ï»°ë μßïÇϳíáñ åÇ·Ù»Ýï ï»°ë ·áõݳÝÛáõà åÇ»ë pièce f; ï»°ë óï»ñ·áõÃÛáõÝ, óï»ñ³Ë³Õ åÇÃáÝ ï»°ë åÛáõÃáÝ åÇųٳ ï»°ë ÝÝç³½·»ëï åÇÉáïϳ ï»°ë ·É˳ñÏ åÇÍ³Ï Ï»Ý¹μ. taon m; guêpe f ¥Çß³Ù»Õáõ¤ åÇÏÝÇÏ ï»°ë ½μáë³ËÝçáõÛù åÇÕÍ impur,e ¥³ÝÙ³ùáõñ¤, ignoble ¥³Ý³ñ·¤, vicieux,-euse, abominable ¥·³ñß»ÉǤ åÇÝ·-åáÝ· ¥ë»Õ³ÝÇ Ã»ÝÇë¤ ping-pong m,



åÇï³ÏÇã, åÇï³ÏáÕ, åÇï³Ï³íáñáÕ 1¤ étiqueteur,-euse n 2¤ étiqueteuse f ¥~ Ù»ù»Ý³¤ åÇï³ÝÇ 1¤ bon,ne à, bon,ne pour; valable ¥÷³ëï³ÃáõÕä; áõï»Éáõ



ѳٳñ ~ bon,ne à manger; »ñ»Ë³Ý»ñÇ Ñ³Ù³ñ ~ bon,ne pour les enfants; áñ¨¿ μ³ÝÇ Ñ³Ù³ñ áã ~` áã å»ïù³Ï³Ý bon,ne à rien 2¤ utile ¥û·ï³Ï³ñ¤ 3¤ employable ¥û·ï³·áñÍ»ÉÇ, ·áñͳͻÉǤ 4¤ áã ~ ¹³ñÓÝ»É` ÷ã³óÝ»É détériorer vt; áã ~ ¹³éÝ³É se détériorer åÇï³ÝÇáõÃÛáõÝ validité f; utilité f ¥û·ï³Ï³ñáõÃÛáõݤ; emploi m, usage m ¥·áñͳͳϳÝáõÃÛáõݤ åÇïáÛ³ïáõ÷ (Ý»ë»ë»ñ) nécessaire m åÇïáõÛù accessoire m, article m, attributs m pl; fournitures f pl ¥¹åñáó³Ï³Ý, Ù³ñ½³Ï³Ý, ·ñ³ë»Ý۳ϳÛÇݤ åÇñÏ tendu,e ¥ÓÇ·¤; fort,e, vigoureux,-



tennis m de table



åÇÝ·íÇÝ ¥Ã³ÝÓñ³Ñ³í¤ ϻݹμ. pingouin m



åÇݹ ¥Ï³ñÍñ, ³Ùáõñ¤ dur,e; solide; ~



ëïí³ñ³ÃáõÕà carton m dur; ýǽ. ~ 770



euse ¥áõÅ»Õ, ³Ùáõñ¤; souple, flexible ¥×ÏáõÝ, ¹Ûáõñ³Ã»ù¤ åÇñáõ»ï ¥¹³ñÓ¹³ñÓÇϤ pirouette f åÇóó³ pizza f åÇóó³Û³·áñÍ pizzaïolo m åÇóó³Û³Ýáó, åÇó»ñdz pizzeria f åÇóó³Û³í³×³é pizzaïolo n åɳ½Ù³ Ï»Ýëμ. ¥³ñ»Ý³ÑÛáõÃ, ³íß³ÑÛáõä plasma m åɳ½Ù³ÍÇÝ Ï»Ýëμ. plasmagène åɳ½Ù³Û³Ï³Ý ¥åɳ½Ù³ÛÇÝ, åɳ½Ù³ÛǤ plasmatique åÉ³Ý plan m åɳݳÛÇÝ planifié,e; ~ ïÝï»ëáõÃÛáõÝ économie f planifiée åɳݳã³÷ bien réglé,e, bien ordonné,e, conforme au plan åɳݳã³÷áñ»Ý conformément au plan, d’après le plan, systématiquement ¥Ï³Ýáݳíáñ Ï»ñåáí¤, méthodiquement åɳݳíáñ»É planifier vt åɳݳíáñáÕ planificateur,-trice n, planiste n åɳݳíáñáõÙ ¥Íñ³·ñ³íáñáõÙ¤ planification f åɳݻï³ñÇáõÙ ï»°ë ³ëïÕ³óáõó³ñ³Ý åɳÝï³ódz ï»°ë ïÝϳ¹³ßï åɳëïÇÉÇÝ ï»°ë ϳí åɳëïÇÏ ï»°ë Ýñμ³·»Õ, ¹Ûáõñ³Ã»ù åɳëïÙ³ëë³ matière f plastique, plastique m åɳïÇÝ ¥ÉëÝáëÏǤ platine m åɳïÇݳå³ï platiné,e åɳïÇݳå³ï»É platiner vt åɳïÇݳå³ïáõÙ platinage m åɳïÇÝ» de platine; ~ ßñç³Ý³Ïáí monté,e sur platine åɳïáÝ³Ï³Ý 1. adj ¥áã ½·³Û³Ï³Ý, ÙdzÛÝ ·³Õ³÷³ñ³Ï³Ý¤ platonique; ~ ë»ñ amour m platonique 2. platonicien,ne n ¥åɳïáÝÇ áõëÙáõÝùÇ` åɳïáݳϳÝáõÃÛ³Ý Ñ»ï¨áñ¹¤ åɳïáݳϳÝáõÃÛáõÝ platonisme m åɳïýáñÙ ï»°ë ¹ÇñùáñáßáõÙ ¥ù³Õ³ù³Ï³Ý-·³Õ³÷³ñ³Ï³Ý¤ åɳó¹³ñÙ ¥½Çݳ¹³ßï¤ é³½Ù. place f d’armes, champ m d’opérations åÉ»μ»Û å³ïÙ. plébéien,ne n



åÉ»μ»Û³Ï³Ý å³ïÙ. plébéien,ne åÉ»¹ ï»°ë áõջͳÍÏáó, ͳÍÏáó³ß³É åɻݳñ ï»°ë Édz·áõÙ³ñ åÉ»ÝáõÙ session f (assemblée f) plé-



nière, plénum m



åÉÇÝÃáõë ï»°ë ßñÇß³Ï åÉݹñ»Ï ¥Ù³ïݳ½³ñϤ chiquenaude f,



pichenette f



åÉᯐ écarquiller les yeux, faire (ouvrir)



de grands yeux, fixer (braquer) les yeux sur åÉáÏ»É écorcer vt ¥Ï»Õ¨Á` ͳéÇ ¨ ³ÛÉݤ; écorcher vt ¥Ù³ßÏÁ, ϳßÇݤ åÉáÏáõÙ écorçage m, écorcement m ¥Í³éÇ Ï»Õ¨Ç ¨ ³ÛÉݤ; écorchement m ¥Ù³ßÏÇ, ÙáñÃáõ¤ åÉáÙμ ï»°ë ϳå³ñ³ÏÝÇù, ³ï³ÙݳÉÇóù åÉáÙμ»É ï»°ë ϳå³ñ³ÏÝù»É, ³ï³ÙݳÉÇóù ¹Ý»É åÉåÉ³É ï»°ë ÷³ÛÉ»É, åëåÕ³É äÉáõïáÝ Pluton m ¥³ñ»·³ÏݳÛÇÝ



ѳٳϳñ·áõÃÛ³Ý ³Ù»Ý³Ñ»é³íáñ ÙáÉáñ³ÏÁ¤ åÉáõïáÝÇáõÙ ùÇÙ. plutonium m åÕÇÝÓ cuivre m åÕͳ·áñÍ profanateur,-trice n/adj åÕͳ·áñÍáõÃÛáõÝ profanation f åÕÍ»É profaner vt, souiller vt åÕÍáÕ ¥ëñμ³åÕÍáÕ¤ profanateur,-trice n; ·»ñ»½Ù³ÝÝ»ñ ~ profanateur des tombes åÕÍí»É être profané,e, être souillé,e åÕÍáõÙ profanation f åÕÝÓ³·áñÍ fondeur m de cuivre åÕÝÓ³·áñͳñ³Ý fonderie f de cuivre åÕÝÓ³·áñÍáõÃÛáõÝ fonderie f de cuivre åÕÝÓ³·áõÛÝ cuivré,e, bronzé,e åÕÝÓ³¹ñ³Ù monnaie f de cuivre, sous m pl



åÕÝӳɳñ fil m de cuivre åÕÝӳ˳éÝ mêlé,e de cuivre åÕÝӳѳÝù mine f de cuivre åÕÝÓ³Óáõɳñ³Ý fonderie f de cuivre åÕÝÓ³ÓáõÛÉ en cuivre massif, fondu,e



de cuivre



åÕÝÓ³ÛÇÝ cuivreux,-euse åÕÝÓ³å³ï cuivré,e, recouvert,e de



cuivre



771



åÕÝÓ³å³ï»É ï»Ë. cuivrer vt, re-



åÛáõñ» ¥ËÛáõë¤ purée f åÝ³Ï ¥³÷뻤 assiette f; soucoupe f ¥μ³Å³Ï³Ï³É, μ³Å³ÏÇ ï³Ï ¹ñíáÕ ³÷뻤 åݳϳ¹³ñ³Ý ¥ëϳí³é³Ï³¹³ñ³Ý¤



couvrir vt de cuivre åÕÝÓ³å³ïáõÙ cuivrage m åÕÝÓ³ñç³ëå ùÇÙ. sulfate m de cuivre, vitriol m bleu åÕÝÓ», åÕÝÓÛ³ de cuivre, en cuivre; ~ ¹³ñ âge m du bronze åÕå»Õ μëμ. poivre m; ~Ç Ãáõ÷ poivrier m; ~áí Ñ³Ù»Ù»É assaisonner de poivre åÕå»Õ³Ù³Ý poivrière f, poivrier m åÕå»Õ»É ¥åÕå»Õáí ѳٻٻɤ poivrer vt, assaisonner vt de poivre åÕå»Õ»ÝÇ poivrier m åÕåç³É se couvrir de bulles ¥åÕåç³ÏÝ»ñáí ͳÍÏí»É¤; bouillonner vi ¥Ñ»ÕáõÏÇ Ù³ëÇݤ åÕåç³Ï bulle f; û׳éÇ ~ bulle de savon åÕåçáõÝ effervescent,e åÕïáñ trouble, turbide; ~ çáõñ eau f trouble ◊ ~ çñáõÙ ÓáõÏ áñë³É pêcher en eau trouble åÕïáñ³ã³÷áõÃÛáõÝ turbidimétrie f åÕïáñ»É troubler vt åÕïáñí»É se troubler, devenir trouble åÕïáñáõÃÛáõÝ turbidité f å×»Õ 1¤ gousse f; ëËïáñÇ ~ gousse d’ail 2¤ ï»°ë Ï×Õ³Ï å×ݳ½³ñ¹ paré,e; pomponné,e å×ݳ½³ñ¹»É parer vt; orner vt ¥½³ñ¹³ñ»É¤ å×ݳÙáÉ snob n/adj, fat,e adj/n, minet,te n; coquet,te ¥å×ñ³ë»ñ¤ å×ݳÙáÉáõÃÛáõÝ snobisme m, pose f, affectation f å×ݳÝù parure f; ornement m ¥½³ñ¹³ñ³Ýù¤ å×ݳë»ñ ¥»ñÇï³ë³ñ¹ ïÕ³Ù³ñ¹¤ freluquet m, godelureau m å×ݳëÇñáõÃÛáõÝ raffinement m, dandysme m, élégance f recherchée å×Ý»É parer vt, pomponner vt å×Ýí»É se parer, s’endimancher, se pomponner å×ñ³ë»ñ coquet,te åÛáõó·áñÛ³Ý pythagoricien,ne adj/n; ~ ¹åñáóÁ l’école pythagoricienne åÛáõÃáÝ ¥åÇÃáÝ, ³ÝÃáõÛÝ ûÓ¤ python m



discothèque f



åݳϳɻ½ ¥ßáÕáùáñÃ, ùÍÝáÕ¤ lécheur,-



euse n, ËëÏó. lèche-botte n



åݳϳɻ½áõÃÛáõÝ lèche f, courbette f; ~



³Ý»É faire de la lèche (à qn)



åݹ³·ÉáõË ÷Ëμ. stupide, obtus,e, à



l’esprit lourd; têtu,e, entêté,e ¥åݹ³ÏáÕ¤ ³Ùñ³Ï³½Ù¤ åݹ³Ï³½Ù ¥ÃÇÏÝ»Õ, trapu,e, robuste åݹ³Ï³ßÇ ï»°ë åݹ»ñ»ë åݹ³ÏáÕ entêté,e, têtu,e, obstiné,e åݹ³×³Ï³ï stupide ¥Ã³ÝÓñ³ÙÇï¤, obtus,e ¥μáõä, à l’esprit lourd ¥¹³Ý¹³Éáß, ïϳñ³ÙÇï¤ åݹ³×³Ï³ïáõÃÛáõÝ stupidité f ¥Ã³ÝÓñ³ÙïáõÃÛáõݤ, lourdeur f d’esprit ¥¹³Ý¹³ÉáßáõÃÛáõÝ, ïϳñ³ÙïáõÃÛáõݤ åݹ³Ý³É ¥Ï³ñÍñ³Ý³É¤ se solidifier, se durcir, durcir vi åݹ³ñ³ñ ¥åݹ³óÝáÕ ÝÛáõä durcisseur m



åݹ³óÝ»É solidifier vt; durcir vt åݹ³óáõÙ ¥Ï³ñÍñ³óáõÙ¤ durcissement m,



raffermissement m



åݹ»É insister vi (sur, pour que), persister vi, s’obstiner ¥Ñ³Ù³é»É¤ åݹ»ñ³ÏáõÃÛáõÝ ¥Ï³ñÍñ³Ëï, ëÏÉ»ñὤ



sclérose f, artériosclérose f importun,e ¥Ó³ÝÓñ³óÝáÕ, ѳݷÇëï ãïíáÕ¤; impertinent,e, effronté,e ¥ÉÏïÇ, ³Ý³Ùáä åݹ»ñ»ëáõÃÛáõÝ impertinence f, toupet m, importunité f åݹáõÃÛáõÝ ¥Ï³ñÍñáõÃÛáõÝ, ÏáßïáõÃÛáõݤ dureté f, consistance f åݹáõÙ insistance f, persistance f åݹûÕ³Ï ï»Ë. écrou m; ~Á Ó·»É serrer un écrou; ~Á ù³Ý¹»É` ÃáõɳóÝ»É desserrer un écrou åݨٳïÇÏ¥³Ï³Ý¤ ï»°ë û¹³×Ý߳ϳÝ, åݹ»ñ»ë



û¹³×ÝßÇã åÝã³Ëáï ï»°ë ùóËáï 772



åỽdz poésie f åá»Ù poème m; ùݳñ³Ï³Ý` ¿åÇϳ-



åáÕáï³ avenue f, boulevard m åáÕå³ï acier m; ãųݷáïíáÕ ~ acier



inoxidable; ~Ç` åáÕå³ï³ÓáõÉ³Ï³Ý ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ aciérie f åáÕå³ï³·áõÛÝ couleur f gris acier åáÕå³ï³Óáõɳñ³Ý aciérie f ¥åáÕå³ï³ÓáõÉÙ³Ý ·áñͳñ³Ý¤ åáÕå³ï³å³ï»É aciérer vt åáÕå³ï³å³ïáõÙ aciérage m åáÕå³ï», åáÕå³ïÛ³ d’acier, en acier, ÷Ëμ. de fer; ~ ϳÙù volonté f de fer åáÕå³ï»É aciérer vt, recouvrir d’acier åáÙǹáñ ï»°ë ÉáÉÇÏ åáÙå pompe f; ~áí ù³ß»É` ÙÕ»É pomper vt; ~áí ÷ã»É` ³Ýí³¹áÕ gonfler vt åáÙå³Ï³Û³Ý station f de pompage åáÝÇ ¥Ï³ñ׳ѳë³Ï ó»ÕÇ ÓǤ ϻݹμ. poney m åáÝãÇÏ ï»°ë ù³Õóñ³μÉÇà åáÝãá ¥ÃÇÏÝáó, áñ ѳ·ÝáõÙ »Ý ѳñ³í³ÛÇÝ ²Ù»ñÇϳÛÇ »ñÏñÝ»ñáõÙ¤ poncho m åáã queue f; ~Á ß³ñÅ»É remuer la queue; ~ ~Ç à la queue leu leu ◊ ~ ˳ճóÝ»É tergiverser vi ¥Ëáõë³Ý³í»É¤ åáã³íáñ à queue åáã³ï courtaud,e ¥ßáõÝ, ÓÇ ¨ ³ÛÉݤ åáã³ï»É écourter vt ¥ßáõÝ, ÓǤ åáãáëÏñ, åáãáõÏ Ï½ÙËë. coccyx m åáå-»ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ musique f pop åáåáÏ ï»°ë ÁÝÏáõÛ½ åáé³É ï»°ë ·áé³É, Ïáã»É, ϳÝã»É, μÕ³-



Ï³Ý ~ poème lyrique, épique



åá»Ù³ß³ñ série f de poèmes åá»ïÇϳ 1¤ poétique f 2¤ ï»°ë μ³Ý³ëï»ÕͳϳÝáõÃÛáõÝ åá½ ï»°ë »ÕçÛáõñ åέѳñ»É donner des coups de cor-



nes



åá½³íáñ ï»°ë »Õç»ñ³íáñ åá½ÇïÇíǽ٠÷ÇÉ. positivisme m åá½ÇïÇíÇëï ÷ÇÉ. positiviste n åá½ÇïÇíÇëï³Ï³Ý ÷ÇÉ. positiviste åáÉdzñÃñÇï ¥μ³½Ù³Ñá¹³μáñμ¤ μÅßÏ.



polyarthrite f



åáÉÇ·ñ³ýdz typographie f åáÉÇ·ñ³ýÇ³Ï³Ý typographique åáÉÇ¿ÃÇÉ»Ý ¥μ³½Ù³¿ÃÇɻݤ ùÇÙ. polyé-



thylène m



åáÉÇÏÉÇÝÇϳ ï»°ë μáõųñ³Ý, ѳٳμáõųñ³Ý åáÉÇÙ»ñ ùÇÙ. polymère m åáÉÇÝ»½Ç³Ï³Ý polynésien,ne åáÉÇáÙÇ»ÉÇï μÅßÏ. poliomyélite f ¥ËëÏó. polio f¤ åáÉÇå ϻݹμ., μÅßÏ. polype m åáÉÇï»ËÝÇÏ³Ï³Ý 1¤ polytechnique 2¤ ï»°ë ׳ñï³ñ³·Çï³Ï³Ý åáÉϳ ¥É»Ñ³Ï³Ý ³½·³ÛÇÝ å³ñ¤ polka f



åáÉáÝ»½ ¥É»Ñ³Ï³Ý å³ñ ¨ å³ñ»Õ³Ý³Ï¤ polonaise f; Þáå»ÝÇ åáÉá-



Ý»½Ý»ñÁ les polonaises de Chopin



åáÏ»É arracher vt; cueillir vt ¥Í³ÕÇÏ, ÙÇñ·¤; décoller vt ¥Ïåóñ³ÍÁ¤; arracher vt ¥ù³ß»É, ѳݻɤ; faire sauter ¥Ïá׳ÏÁ¤; déchirer vt ¥ÃáõÕÃ, ûñä; détacher vt ¥³Ýç³ï»É¤ åáÏáï»É ¥Ã»ñóï»É¤ effeuiller vt ¥Í³ÕÏÇ Ã»ñûñÁ ¨ ³ÛÉݤ åáÏí»É s’arracher; sauter vi ¥Ïá׳ÏÁ¤;



í»É åáéÃÏ³É éclater vi, s’enflammer ¥μáñμáùí»É¤; jaillir vi, se défouler ¥ÇÝùݳåáéÃϳɤ åáéÃÏáõÙ élan m ¥³íÛáõÝ, ëɳóù¤; ѳÛ-



ñ»Ý³ëÇñ³Ï³Ý ~ élan patriotique; ½³ÛñáõÛÃÇ ~ accès m de colère; ù³Ùáõ ~ ¥Ñ³ÝϳñͳÏÇ ù³ÙÇ μ³ñÓñ³Ý³ÉÁ¤ coup m de vent; défoulement m ¥ÇÝùݳåáéÃÏáõÙ¤; emportement m ¥¹Ûáõñ³μáñμáùáõÃÛáõÝ, ï³ù³ñÛáõÝáõÃÛáõݤ; ~Ç å³ÑÇÝ dans l’emportement de åáéÝÇÏ prostituée f, ·éÑÏ. putain f åáéÝϳ·Çñ pornographe m



·»ïÝÇó åáÏí»É` μ³ñÓñ³Ý³É décoller vi ¥û¹³Ý³íÇ Ù³ëÇݤ; se décoller ¥Ïåóñ³ÍÁ¤ åáÏáõÙ 1¤ arrachage m ¥åáÏ»ÉÁ, ѳݻÉÁ` μáõÛëÇ, ³ï³ÙǤ 2¤ décollage m ¥÷³Ïóñ³ÍÁ åáÏ»ÉÁ¤ 3¤ Ù³ñ½. arraché m ¥Í³Ýñ³Ù³ñïáõÙ¤; ~ í³ñÅáõÃÛáõÝáõÙ à l’arraché



773



åáéÝϳ·ñ³Ï³Ý pornographique, ËëÏó. porno ¥Ñåí.¤ åáéÝϳ·ñáõÃÛáõÝ pornographie f åáéÝϳÍÇÝ né,e d’une prostitué,e åáéÝÏ³Ý³É se prostituer åáéÝϳÝáó ¥åáéÝϳïáõݤ maison f de



åå½³Í accroupi,e, à croupetons; ~



Ýëï»É être accroupi,e



åå½»É s’accroupir, s’asseoir sur ses



talons



åé×áÏ»É ¥åáÏáï»Éáí áõï»É` ËáïÁ, ï»ñ¨Ý»ñÁ, ßÛáõÕ»ñÁ ¨ ³ÛÉÝ, ³ñ³Í»É¤



prostitution, maison f close, (de tolérance), ·éÑÏ. bordel m åáéÝϳå³Ñ ¥åáéÝÇÏÝ»ñ å³ÑáÕ áõ Ýñ³Ýó ѳßíÇÝ ³åñáÕ ïÕ³Ù³ñ¹, ëáõï»ÝÛáñ¤ souteneur m åáéÝÏáñ¹Ç fils m de putain åáéÝÏáõÃÛáõÝ prostitution f åáéÝá·ñ³ýdz ï»°ë åáéÝϳ·ñáõÃÛáõÝ ï»°ë åáéÝϳåáéÝá·ñ³ýdzϳÝ



brouter vt åéáß ï»°ë ßñÃáõÝù åë³Ï ¥Í³ÕÏ»åë³Ï¤ couronne f; ë·á ~



couronne funéraire (mortuaire)



åë³Ï³¹ñ»É marier vt åë³Ï³¹ñí»É se marier åë³Ï³¹ñáõÃÛáõÝ, åë³Ï³¹ñáõÙ maria-



ge m



åë³Ï³½³ñ¹ couronné,e åë³Ï³½³ñ¹»É couronner vt åë³Ï³Ã»ñà ﻰë ͳÕϳûñà åë³Ï³Ñ³Ý¹»ë noce f åë³Ï»É marier vt ¥³Ùáõëݳóݻɤ; ÷Ëμ.



·ñ³Ï³Ý åáéáï³Ëáë fanfaron,ne adj/n, vantard,e ¥å³ñÍ»ÝÏáï¤, hâbleur,-euse n/adj ¥·ÉáõË·áí³Ý, ٻͳËáë¤ åáéáï³Ëáë»É faire le fanfaron, se vanter de qch ¥å³ñͻݳÉ, ·ÉáõË ·áí»É¤ åáéáï³ËáëáõÃÛáõÝ fanfaronnade f, vantardise f ¥å³ñÍ»ÝÏáïáõÃÛáõݤ, hâblerie f ¥·ÉáõË·áí³ÝáõÃÛáõÝ, ٻͳËáëáõÃÛáõݤ åáï³ß ¥Ï³ÉÇáõÙÇ Ï³ñμáÝ³ï¤ ùÇÙ. po-



couronner vt åë³Ïí»É se marier ¥³Ùáõëݳݳɤ; ÷Ëμ. être couronné,e åë³ÏáõÙ couronnement m åëÇËá½ ï»°ë Ñ᷻˳ݷ³ñáõÙ åëåÕ³É scintiller vi ¥Ã³ÝϳñÅ»ù ù³ñ»ñÇ, ³ëïÕ»ñÇ Ù³ëÇݤ; étinceler vi ¥ßáÕßáÕ³É, ÷³Ûɳï³Ï»É¤; briller vi ¥÷³Ûɻɤ åëåÕáõÙ scintillement m, étincellement



tasse f



åáñï ϽÙËë. nombril m, ombilic m åáñï³μáõÍáõÃÛáõÝ ¥ÓñdzϻñáõÃÛáõݤ



m



parasitisme m; ~ ³Ý»É parasiter vt åáñï³μáõÛÍ ¥Óñdzϻñ¤ parasite n/adj åáñï³Ã³÷áõÃÛáõÝ μÅßÏ. hernie f ombilicale åáñï³É³ñ ϽÙËë. cordon m ombilical åáñï³ÛÇÝ Ï½ÙËë. ombilical,e åáñï³å³ñ danse f du ventre åáñïëÇ·³ñ ï»°ë Í˳Ëáï³ïáõ÷ åáñïáõ·³É³Ï³Ý portugais,e, du Portugal åáñïáõ·³É³óÇ, åáñïáõ·³ÉáõÑÇ Portugais,e n åáñïáõ·³É»ñ»Ý portugais m, langue f portugaise åãñ³ÙáÉ coquet,te åãñ³ÙáÉáõÃÛáõÝ coquetterie f åãñ³ë»ñ coquet,te, minet,te åãñ³ëÇñáõÃÛáõÝ ï»°ë åãñ³ÙáÉáõÃÛáõÝ åãñáõÑÇ coquette f, gommeuse f



åëåÕáõÝ scintillant,e ¥Ã³ÝϳñÅ»ù ù³ñ»ñÇ, ³ëïÕ»ñÇ Ù³ëÇݤ; étincelant,e ¥ßáÕßáÕ³óáÕ, ÷³Ûɳï³ÏáÕ¤; brillant,e ¥÷³ÛÉáÕ¤ åëïÇÏ ¥÷áùñÇÏ, »ñ»Ë³¤ petit,e adj/n,



gosse n; ËëÏó. môme adj/n ◊ ~ ¿, μ³Ûó ×ëïÇÏ ¿ petit homme abat grand chêne åëïÇÏ³Ý³É se rapetisser, s’amoindrir ¥Ýí³½»É, å³Ï³ë»É¤ åëïÇϳóÝ»É rapetisser vt, amoindrir vt ¥÷áùñ³óÝ»É, å³Ï³ë»óÝ»É, Ýí³½»óݻɤ åëïÇÏáõÃÛáõÝ petitesse f åëïÉÇÏ tout,e petit,e, minuscule, mignon,ne åï³íáñ à pois ¥åáõïÇÏÝ»ñáí ·áñÍí³Íù` Ïïáñ¤, tacheté,e ¥μͳíáñ` ÃáõÕÃ, ·áñÍí³Íù, ÉÇÝáÉ»áõÙ¤ 774



åï»ñ ¥Ó³ñËáï¤ μëμ. fougère f åïϳù³ñ »ñÏñμ. stalagmite f åïÕ³μ³Å³Ï ï»°ë åïÕ³Ï³É åïÕ³μ³Ý pomologue n, pomologiste n åïÕ³μ³Ý³Ï³Ý pomologique åïÕ³μ³ÝáõÃÛáõÝ pomologie f åïÕ³μ»ñ fertile, fécond,e, fructifère,



åïÕ³ù³Õ cueillette f åïÕáõÝó pincée f; prise f ¥Í˳ËáïǤ;



ÙÇ ~ ³Õ une pincée de sel



åïï³¹éÝ³Ï ¥ïáõñÝÇÏ»ï¤ tourniquet m



åïï³Ë³Õ ¥éáõÉ»ï¤ roulette f; ~ ˳-



Õ³É jouer à la roulette



fructueux,-euse åïÕ³μ»ñ»É rapporter des fruits, fructifier vi, rendre vt åïÕ³μ»ñáõÃÛáõÝ fertilité f, fécondité f, rendement m åïÕ³μáõÍ³Ï³Ý de culture fruitière, d’arboriculture (fruitière) åïÕ³μáõÍáõÃÛáõÝ culture f fruitière, arboriculture f (fruitière) åïÕ³μáõÛÍ cultivateur,-trice n de fruits (de verger), fruiticulteur,-trice n åïÕ³·ÇïáõÃÛáõÝ carpologie f åïÕ³·áÛ³óáõÙ μëμ. fructification f åïÕ³Ï³É ¥åïÕ³μ³Å³Ï¤ μëμ. calice m åïÕ³Ï³É»É μëμ. germer vi åïճϳÉáõÙ μëμ. germe m åïճϻñ frugivore adj/n; ³ñçÁ ¨ ϳåÇÏÁ ~ ϻݹ³ÝÇÝ»ñ »Ý l’ours et le singe sont des animaux frugivores (des frugivores) åïÕ³Ïáà μëμ. queue f åïճѳí³ù cueillaison f; cueillette f ¥åïÕ³ù³Õ¤ åïÕ³ÑÛáõà jus m de fruit åïÕ³Ù³Ý coupe f de fruits åïÕ³ÙÇë pulpe f (de fruit) åïճ߳ù³ñ fructose m åïÕ³å³ï ¥åïÕ³å³ï۳ݤ μëμ. péricarpe m åïÕ³í³×³é fruitier,-ère n, marchand,e n de fruits åïÕ³íáñ»É féconder vt ¥ë³ÕÙÁ¤, fertiliser vt ¥ÑáÕÁ¤; fructifier vt ¥åïÕ³μ»ñ ¹³ñÓݻɤ åïÕ³íáñí»É être fécondé,e ¥ë³ÕÙÁ ¨ ³ÛÉݤ, être fertilisé,e ¥ÑáÕÁ ¨ ³ÛÉݤ, être fructifié,e ¥åïÕ³μ»ñ ¹³éݳɤ åïÕ³íáñáõÙ fécondation f åïÕ³ïíáõÃÛáõÝ ï»°ë åïÕ³μ»ñáõÃÛáõÝ åïÕ³ïáõ fruitier,-ière; ~ ͳé»ñ arbres m pl fruitiers; ~ ³Û·Ç verger m, jardin m fruitier



åïï³ÑáÕÙ ¥åïáõï³ÙññÇÏ, óÇÏÉáݤ



tourbillon m, cyclone m, trombe f ¥Ã³Ã³é, ÙññϳëÛáõݤ åïï³Ñáñ³ïáõÙ turboforage m åïï³ÓáÕ Ù³ñ½. barre f fixe åïï³óáõÛó ¥åïï³ã³÷¤ ³íï. compte-tours m invar åïï»É tourner vt åïï»óÝ»É faire tourner; faire tournoyer vt åïïí»É 1¤ tourner vi; tournoyer vi ¥åïáõÛï ·³É, åïáõÛïÝ»ñ ³Ý»É¤; ·ÉáõËë åïïíáõÙ ¿ la tête me tourne; ºñÏÇñÁ åïïíáõÙ ¿ la Terre tourne; ÃéãáõÝÝ»ñÁ åïïíáõÙ »Ý` åïáõÛïÝ»ñ »Ý ³ÝáõÙ »ñÏÝùáõÙ les oiseaux tournoient dans le ciel 2¤ tourbillonner vi ¥ÓÛ³Ý` ÷áßáõ Ù³ëÇݤ 3¤ ÷Ëμ. circuler vi, courir vi; ù³Õ³ùáõÙ Éáõñ»ñ »Ý åïïíáõÙ, áñ ... des bruits circulent (courent) dans la ville que ... åïïíáÕ tournant,e; ~ óáõó³Ý³Ï plaque f tournante åïáõÏ Ï½ÙËë. mamelon m ¥ÏÝáç ÏñÍùÇ` ëïÇÝùǤ; tette f ¥Ï»Ý¹³Ýáõ¤ åïáõÕ fruit m; Ë³Ï ~ fruit vert; ѳë³Í ~ fruit mûr; ÷ï³Í ~ fruit pourri; í³Õ³Ñ³ë ~ primeur f; ãáñ ~ fruit sec ◊ ³ñ·»Éí³Í ~Á ù³Õóñ ¿ ÉÇÝáõÙ chose défendue, chose désirée åïáõÛï 1¤ tour m ¥¹³ñÓ` ³Ýí³¹áÕÇ, ß³ñÅÇãǤ; ~ ³Ý»É` ½μáëÝ»É faire un tour, faire une promenade, se promener, faire une sortie 2¤ balade f ¥½μáë³Ýù¤ 3¤ circonvolution f ¥·³É³ñ¤ 4¤ rotation f ¥åïïí»ÉÁ¤ 5¤ ³ëïÕ·. révolution f åïáõï³Ë³Õ ï»°ë åïï³Ë³Õ åïáõï³Ï vis f; ~Á ѳݻÉ` ÃáõɳóÝ»É dévisser vt; hélice f ¥Ý³íÇ, û¹³Ý³íÇ ¨ ³ÛÉÝ, åñáå»É»ñ¤ 775



åïáõï³Ï³¹³ñÓÇã ¥åïáõï³ÏáÕ Ù»ù»Ý³` ë³ñù¤ visseuse f åïáõï³Ï³Ï³É ¥·³Ûϳ¤ écrou m åïáõï³Ï³Ñ³Ý ï»°ë åïáõï³ÏÇã åïáõï³Ï³Ó¨ hélicoïdal,e, hélicoïde,



³½³ïí»É, ÷ñÏí»É åñϳËï ¥Ï³ñϳٳËï, ÷³Ûï³óáõÙ¤ μÅßÏ. tétanos m



åñϳËï³ÛÇÝ μÅßÏ. tétanique



spiral,e; ~ ë³Ý¹áõÕù escalier m en colimaçon (en spirale) åïáõï³Ï³íáñ à vis ¥åïáõï³ÏÝ»ñáí¤; à hélice ¥Ý³íÇ Ù³ëÇݤ åïáõï³Ï»É ¥åïáõï³Ïáí ³Ùñ³óݻɤ visser vt åïáõï³ÏÇã tournevis m åïáõï³Ñ³Ý»É ¥åïáõï³ÏÁ ѳݻɤ dévisser vt åïáõï³ÑáÕÙ ï»°ë åïï³ÑáÕÙ åïáõï³ã³÷ ã÷·. tachymètre m, compte-tours m åñ³·Ù³ïǽ٠1¤ ÷ÇÉ. pragmatisme m 2¤ ï»°ë ·áñͳٻïáõÃÛáõÝ åñ³·Ù³ïÇÏ ï»°ë ·áñͳμ³Ý³Ï³Ý åñ³·Ù³ïÇϳ ï»°ë ·áñͳμ³ÝáõÃÛáõÝ åñ³Ï fascicule m, livraison f; ~Ý»ñáí ÉáõÛë ï»ëÝ»É paraître par livraisons åñ³ÏïÇÏ 1¤ ï»°ë ·áñÍÝ³Ï³Ý 2¤ praticien,ne n ¥·áñÍÝ³Ï³Ý ³ß˳ï³ÝùÇ ÷áñÓ³éáõÃÛáõÝ áõÝ»óáÕ ³ÝÓ, ÷áñÓ³í³ñŤ; ï»ë³μ³ÝÝ»ñÝ áõ ~Ý»ñÁ les théoriciens et les praticiens åñ³ÏïÇϳ 1¤ stage m; ³ñï³¹ñ³Ï³Ý ~ stage pratique 2¤ ï»°ë ÷áñÓ³-



¥Ï³ñϳٳËï³ÛÇݤ



åñÏ»É tendre vt, bander vt; serrer vt, resserrer vt ¥åÇݹ Ó·»É¤ åñÏáÕ ¥Ù³ÍáÕ, Ó·áÕ, åݹ³óÝáÕ¤ ast-



ringent,e μÅßÏ. ~ ¹»Õ³ÙÇçáóÝ»ñ astringents m pl åñÏí»É ¥åÇݹ Ó·í»É¤ se serrer, se tendre åñÏáõÙ tension f, contraction f; μÝËë. érection f åñáμɻ٠¥ËݹÇñ, ÑÇÙݳËݹÇñ, ÑÇÙݳѳñó¤ problème m åñáμɻٳÛÇÝ ï»°ë Ëݹñ³Ñ³ñáõÛó åñáμɻٳÛÝáõÃÛáõÝ ¥Ëݹñ³Ñ³ñáõÛó ÉÇÝ»ÉÁ¤ caractère m problématique åñá·ñ»ëdz ¥³é³ç³ïíáõÃÛáõݤ Ù³Ã. progression f åñá¹Ûáõë»ñ producteur,-trice n åñáû½ ¥÷á˳¹Çñ¤ prothèse f; ³ï³ÙÇ ~ prothèse dentaire åñáû½³·áñÍ ¥åñáû½³íáñáÕ¤ prothésiste n åñáû½³ÛÇÝ prothétique åñáû½³íáñ»É faire une prothèse åñáÉ»ï³ñ prolétaire m ¥ËëÏó. Ñåí. prolo m¤ åñáÉ»ï³ñ³Ï³Ý prolétarien,ne; ~ ѻճ÷áËáõÃÛáõÝ révolution f prolétarienne åñáÉ»ï³ñdzï prolétariat m åñáѳÛÏ³Ï³Ý ï»°ë ѳ۳ٻï åñáÛ»Ïïáñ ¥ë³ñù¤ projecteur m åñáÛ»Ïódz ¥³é³ç³Ó·áõÃÛáõݤ projection f åñáå³·³Ý¹¥³¤ ï»°ë ù³ñá½ãáõÃÛáõÝ åñáå³·³Ý¹»É ï»°ë ù³ñá½»É, ï³ñ³Í»É åñáå³·³Ý¹Çëï ï»°ë ù³ñá½Çã åñáå³·³Ý¹Çëï³Ï³Ý ï»°ë ù³ñá½-



í³ñÅáõÃÛáõÝ åñ³ÏïÇϳÝï stagiaire n åñ³ë μëμ. poireau m åñ»³Ùμáõɳ ï»°ë Ý»ñ³Í³Ï³Ý åñ»½»ñí³ïÇí ï»°ë å³Ñå³Ý³Ï åñ»½Ç¹»Ýï ï»°ë ݳ˳·³Ñ åñ»ÉÛáõ¹ »ñÅßï. prélude m åñ»ÙÇ»ñ³ ï»°ë Ýáñ³Ùáõï, ³é³çÝ³Ë³Õ åñ»ïáñ å³ïÙ. prêteur m åñ»ïáñ³Ï³Ý å³ïÙ. prétorien,ne åñ»ïáñáõÃÛáõÝ å³ïÙ. prêture f åñ»ý»ñ³Ýë ¥ÃÕó˳ÕÇ ï»ë³Ï¤ pré-



ã³Ï³Ý åñáå³Ý³ÏÇñ ¥åñáå³Ý³ï³ñ, åñáå³Ý ï»Õ³÷áËáÕ μ»éÝ³Ý³í¤ pro-



férence f



panier m



åñǽٳ ï»°ë ѳïí³Í³ÏáÕÙ åñÇÙÇïÇí ï»°ë å³ñ½áõÝ³Ï åñÇÝï»ñ ï»°ë ïåÇã åñÍÝ»É ï»°ë ³í³ñïí»É, í»ñç³Ý³É,



åñáå»ÉÉ»ñ ï»°ë åïáõï³Ï åñáé»Ïïáñ ¥÷áËé»Ïïáñ¤ vice-recteur m



åñáí³Ýë»ñ»Ý provençal m 776



åñáí³ÝëÛ³Ý provençal,e åñáí³Ý륳¤óÇ Provençal,e n åñáíáϳïáñ ï»°ë ë³¹ñÇã åñáíáϳïáñ³Ï³Ý ï»°ë ë³¹ñÇã åñáíáϳódz ï»°ë ë³¹ñ³Ýù åñáíáϳóÇáÝ ï»°ë ë³¹ñÇã åñáï»ÇÝ ¥å³ñ½ ëåÇï³Ïáõó³ÛÇÝ ÝÛáõä protéine f åñáï»Ïïáñ³ï ùÕù. protectorat m åñáïáÝ ýǽ. proton m åñáïáåɳ½Ù³ ï»°ë ݳ˳ÝÛáõÃ, ݳ˳ÑÛáõÃ, ݳ˳μáÕμáç åñáó»ë ï»°ë ·áñÍÁÝóó ѳÙÏñ·ã. åñáó»ëáñ ¥Ñ³Ù³í³ñÇã¤



åáõåñÇÏ ¥ïÇÏÝÇϤ poupée f åáõï1 ¥μÇÍ, Ï»ï, ˳ɤ tache f, meurtrissure f ¥Ùñ·Ç íñ³¤ åáõï2 ¥Ï³ÃÇɤ goutte f åáõï³íáñ, åáõïåáõï tacheté,e; ~



μ³Ý³Ý banane f tachetée



åáõïáõÏ ¥åïáõÏ, Ï³í» ³Ù³Ý¤ pot m de



terre, terrine f



åáõñ³Ï 1¤ bosquet m, petit bois m ¥³Ýï³é³Ï¤; ϳÕÝáõ ~ chênaie f; Ï»ãáõ



~` Ï»ãáõï boulaie f, bois m de bouleaux 2¤ square m ¥½μáë³åáõñ³Ï¤ åáõñǽ٠ﻰë Ù³ùñ³ÙáÉáõÃÛáõÝ åáõñÇëï ï»°ë Ù³ùñ³ÙáÉ åáõñÇëï³Ï³Ý ï»°ë Ù³ùñ³ÙáÉ³Ï³Ý åáõñÇï³Ýǽ٠ﻰë Ù³ùñ³ÏñáÝáõÃÛáõÝ



processeur m åñáý»ëÇáÝ³É ï»°ë ³ñÑ»ëï³í³ñÅ åñáý»ëÇáݳɳóáõÙ ï»°ë ³ñÑ»ëï³í³ñÅ»óáõÙ åñáý»ëÇáݳÉÇ½Ù ï»°ë ³ñÑ»ëï³í³ñÅáõÃÛáõÝ åñáý»ëáñ professeur m åñáý»ëáñ³Ï³Ý de professeur åñáý»ëáñáõÃÛáõÝ professorat m åñáýÇÉ ï»°ë ÏÇë³¹»Ù¥ù¤ åñáýÇɳÏïÇÏ ï»°ë ³Ëï³Ï³ÝËÇã åñáýÇɳÏïÇϳ ï»°ë ³Ëï³Ï³ÝËáõÃÛáõÝ, ³Ëï³Ï³ÝËáõÙ åñáýÏáÕÙÝáñáßáõÙ ¥Ù³ëݳ·Çï³Ï³Ý ÏáÕÙÝáñáßáõÙ¤ orientation f profes-



æ ç³½ »ñÅßï. jazz m ç³½³ÛÇÝ »ñÅßï. de jazz, jazzy; ~ Ýí³-



·³ËáõÙμ jazz-band m; ~ éÇÃÙ rythme m jazzy; ~ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ musique f de jazz ç³½Ù»Ý (ç³½³ÛÇÝ Ñ³ÙáõÛÃÇ ³Ý¹³Ù ϳ٠ٻݳϳï³ñ) jazzman m ç³Ëç³Ë»É écraser vt, battre vt; ÃßݳÙáõÝ ~ écraser l’ennemi; ÑÇÙÝáíÇÝ ~ battre à plate couture ç³Ëç³ËÇã écrasant,e; ~ ѳñí³Í coup m écrasant; ~ ٻͳٳëÝáõÃÛáõÝ majorité f écrasante, grande majorité f ç³Ëç³Ëí³Í écrasé,e ç³Ëç³Ëí»É s’écraser; û¹³Ý³íÁ ç³Ëç³Ëí»ó l’avion s’est écrasé ç³Ëç³ËáõÙ écrasement m, anéantissement m ç³Ïáõ½Ç ï»°ë çñ³ßÇóÉá·³ñ³Ý, ßÇ-



sionnelle



åñåï»É fouiller vi, fureter vi åñåïáÕ curieux,-euse åñåïáõÙ fouille f, recherche f åñåïáõÝ chercheur,-euse; ~



ÙÇïù esprit m chercheur åñáõë³Ï³Ý prussien,ne, de Prusse åáõ¹»É ¥·³Ý·ñ³Ù³½ ßáõݤ caniche m åáõ»ñïáéÇϳóÇ Portoricain,e n åáõ»ñïáéÇÏÛ³Ý portoricain,e åáõÉÇÏ ÅÕ. ¥Ï³í» ÷áùñÇÏ ³Ù³Ý¤ pot m åáõÉáí»ñ ï»°ë ·É˳ÝóáõÏ åáõÉï ï»°ë í³Ñ³Ý³Ï, Ñ»é³í³Ñ³Ý³Ï åáõÙ³ ¥Ï³ïí³éÛáõͤ ϻݹμ. puma m åáõÝÏódz μÅßÏ. ponction f åáõã ¥÷áùñ³ÃÇí ¹³í³¹ÇñÝ»ñÇ ËéáíáõÃÛáõÝ` å»ï³Ï³Ý ѻճßñçáõÙ ³é³ç³óÝ»Éáõ ѳٳñ¤ putsch m åáõãÇëï ¥åáõãÇ Ù³ëݳÏÇó¤ putschiste



óÉá·³ñ³Ý ç³Ñ lustre m; flambeau m, torche f ç³Ñ³·Ý³óáõÃÛáõÝ (ç³Ñ»ñÃ) marche f



(retraite f) aux flambeaux



ç³Ñ³Ï³É lampadaire m (ϳÝûճϳÉ)



n



777



ç³Ñ³ÏÇñ porteur,-euse n de flambeau ç³Ñ³í³é»É illuminer vt ç³Ñ³í³éí»É être illuminé,e ç³Ñ³í³éáõÃÛáõÝ illumination f, éclai-



½áõñ ~»ñ peines perdues



ç³ï³·áí apologiste n, défenseur m,



tribun m (Ñé»ïáñ); ùñÇëïáÝ»áõÃÛ³Ý ~ apologiste du christianisme ç³ï³·áí³Ï³Ý apologétique ç³ï³·áí»É faire l’apologie (la louange, l’éloge) de (·áí³μ³ÝáõÃÛáõÝ) ç³ï³·áíáõÃÛáõÝ apologie f, dithyrambe m; louange f, éloge m (·áíù) ç³ñ¹ massacre m, carnage m, tuerie f, boucherie f (Ù³ñ¹Ï³Ýó ½³Ý·í³Í³ÛÇÝ ëå³ÝáõÃÛáõÝ, Ïáïáñ³Í); ½³Ý·í³Í³ÛÇÝ ~»ñª ëå³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñ tueries de masse, pogrom(e) m (Ù³ëݳíáñ³å»ë Ññ»³Ý»ñÇ); ~ ï³É massacrer vt, rouer de coups, matraquer vt (Í»Í»É é»ïÇÝ» ٳѳÏÝ»ñáí), passer à tabac (Í»Í»É áëïÇϳÝáõÃÛáõÝáõÙ) ç³ñ¹³ñ³ñ massacreur,-euse n, assassin n (Ù³ñ¹³ëå³Ý), tueur,-euse n (ëå³ÝáÕ), organisateur,-trice n de pogrom(e)s ç³ñ¹³ñ³ñáõÃÛáõÝ massacre m, pogrom(e) m ç³ñ¹»É 1) casser vt (Ïáïñ»É); ³å³ÏÇÝ ~ casser la vitre 2) écraser vt (ç³Ëç³Ë»É); ÃßݳÙáõÝ ~ª ç³Ëç³Ë»É écraser l’ennemi 3) frapper qn à grands coups (Í»Í ï³É) 4) briser vt (÷ßñ»É) 5) massacrer vt (Ïáïáñ»É, ½³Ý·í³Í³ÛÝáñ»Ý ëå³Ý»É) 6) décimer vt (Ïáïáñ»É, áãÝã³óÝ»É) ç³ñ¹áÝ débris m, fragment m; féraille f (Ù»ï³ÕÇ) ç³ñ¹í³ÍáõÃÛáõÝ (ËÇëï Ñá·Ý³ÍáõÃÛáõÝ) courbature f ç³ñ¹í³Íù (Ïáïñí³Íù) fracture f (áëÏáñÇ) ç³ñ¹í»É se casser, casser vi; se briser (÷ßñí»É) ç³ñ¹íáÕ (ÏáïñíáÕ) cassable ç³ñ¹áõ÷ßáõñ mis,e en pièces (ÏïáñÏïáñ »Õ³Í), broyé,e (÷ßñí³Í); en mille morceaux, en éclats; ~ ³Ý»É mettre en éclats (÷ßáõñ-÷ßáõñ ³Ý»É) ç»Ù marmelade f



rage m



ç³Ñ»É ÅÕ. garçon m, gars m (ïÕ³, »ñÇï³ë³ñ¹ ïÕ³); ï»°ë ݳ¨ª »ñÇï³ë³ñ¹ ç³Ñ»É³Ý³É ÅÕ. rajeunir vi (»ñÇï³ë³ñ-



¹³Ý³É)



ç³Ñ»É³óÝ»É ÅÕ. rajeunir vt (»ñÇï³ë³ñ-



¹³óÝ»É)



ç³Ñ»ÉáõÃÛáõÝ ÅÕ. jeunesse f (»ñÇï³ë³ñ-



¹áõÃÛáõÝ)



ç³Ñ»ñà marche f aux flambeaux ç³Ûɳ٠ϻݹμ. autruche f; ~Ç Ó³· autru-



chon m; ÷Ëμ. ~Ç ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f de l’autruche ç³Ý³¹Çñ assidu,e, appliqué,e ç³Ý³¹ñ³μ³ñ avec assiduité, avec application ç³Ý³¹ñáõÃÛáõÝ assiduité f, application f ç³Ý³É tâcher (de) (÷áñÓ ³Ý»Éª ÷áñÓ»É, ³ß˳ï»É); s’efforcer (de) (ç³Ýù ó÷»É, ×Ç· ·áñͳ¹ñ»É); s’évertuer (ç³Ýù ·áñͳ¹ñ»É, »é³Ý¹áí ·áñÍ»É, ÷áõóç³ÝáõÃÛáõÝ óáõó³μ»ñ»É); chercher à (ï»Ýã³É, μ³ÕÓ³É, Ó·ï»É); ç³Ý³ó»ùª ³ß˳ï»ù ×Çßï Ëáë»É tâchez de parler correctement; Ù»Ýù ç³ÝáõÙ ¿ÇÝù »ï ãÙÝ³É nous nous efforcions de ne pas rester en arrière ç³Ý³ë»ñ appliqué,e; studieux,-euse (áõëáõÙݳë»ñ); laborieux,-euse (³ß˳ï³ë»ñ); assidu,e (ç³Ý³¹Çñ, Ýëï³ç³Ý) ç³Ý³ëÇñ³μ³ñ avec application, avec assiduité, assidûment ç³Ý³ëÇñáõÃÛáõÝ application f, assiduité f



ç³Ýù 1) effort m; (×Ç·); Ýñ³ ç³Ýù»ñÁ



½áõñ »Ý ses efforts sont vains; ~ ó÷»É faire des efforts, s’évertuer (»é³Ý¹áí ·áñÍ»É, ÷áõóç³ÝáõÃÛáõÝ óáõó³μ»ñ»É); Ñ»ï¨áÕ³Ï³Ý ~»ñ efforts soutenus; ~»ñÇ ÙdzíáñáõÙ regroupement m des efforts 2) peine f (¹Åí³ñáõÃÛáõÝ, Ý»ÕáõÃÛáõÝ); 778



ç»Ùåñ (ÑÛáõë³Íá í»ñݳ½·»ëï) chan-



ç»ñٳϳñ·³íáñáõÙ Ï»Ýëμ. thermorégu-



ç»ÝïÉÙ»Ý gentleman m; ~Ç å»ë í³ñí»É



ç»ñÙ³ÏåãáõÝ thermocollant,e ç»ñÙ³ÏóáõÙ thermocollage m ç»ñÙ³Ñ³É³Í (ç»ñÙÁª ï»Ý¹Á í³ÝáÕª



dail m



lation f



se comporter en gentleman



ç»ÝïÉÙ»Ý³Ï³Ý de gentleman ç»é³Ï (·ñ»Éϳ) bouillotte f ç»éáõó³·áñÍ chauffagiste m ç»éáõó»É chauffer vt ç»éáõóÇã radiateur m (ç»éáõóÙ³Ý Ù³ñï-



Çç»óÝáÕ) fébrifuge; ~ ¹»Õ³ÙÇçáóÝ»ñ remèdes m pl fébrifuges ç»ñٳѳÕáñ¹³Ï³ÝáõÃÛáõÝ conductibilité f de la chaleur, thermoconductibilité f; conductivité f thermique ç»ñٳѳÕáñ¹Çã conducteur m de chaleur ç»ñÙ³ÕμÛáõñ source f thermale ç»ñٳٳï³Ï³ñ³ñáõÙ alimentation f thermique ç»ñٳٻÏáõë³óáõÙ isolement m thermique; calorifugeage m ç»ñٳٻÏáõëÇã isolant m thermique; calorifuge m ç»ñÙ³ÙÇçáõϳÛÇÝ thermonucléaire ç»ñÙ³Ùß³ÏáõÙ (ç»ñÙ³ÛÇÝ Ùß³ÏáõÙ) traitement m thermique ç»ñÙ³ÛÇÝ thermique, calorifique; ~ ¿Ý»ñ·Ç³ énergie f thermique ç»ñÙ³Ý³É se chauffer, se réchauffer; se faire plus chaud,e, devenir chaud,e; ÷Ëμ. s’échauffer ç»ñٳݳí paquebot m ç»ñÙ³ßáõÝã (»Õ³Ý³Ï) tiède ç»ñÙ³ã³÷ thermomètre m; ~Ç ë³Ý¹Õ³Ï échelle f de thermomètre ç»ñÙ³ã³÷³Ï³Ý, ç»ñÙ³ã³÷³ÛÇÝ thermométrique; ~ ë³Ý¹Õ³Ï échelle f thermométrique ç»ñÙ³ã³÷áõÃÛáõÝ thermométrie f ç»ñÙ³å³Ñ (ûñÙáë) thermos m, f ç»ñÙ³å³Ñå³ÝÇã (ûñÙáëï³ï) thermostat m ç»ñÙ³é³ï bien chaud,e; brûlant,e (ÏǽÇã) ç»ñÙ³ë»ñ ~ μáõÛë»ñ plantes f pl thermophiles ç»ñÙ³ëïÇ×³Ý température f; ·»ñμ³ñÓñ ~ ultra-haute température (U.H.T.) (ÙûñùÇ Ù³Ýñ¿³½»ñÍÙ³Ý Ñ³Ù³ñ); μ³ñÓñª ó³Íñ ~ température élevée, basse; »éÙ³Ý ~ température d’ébulition



Ïáó); réchauffeur m



ç»éáõóáõÙ chauffage m; Ï»ÝïñáݳϳÝ



~ chauffage central; ·³½áí ~ chauffage au gaz; û¹áí ~ chauffage par air (pulsé) ç»ñÙ1 chaleureux,-euse (ç»ñÙ³·ÇÝ), cordial,e (ëñï³μáõË); ~ ÁݹáõÝ»ÉáõÃÛáõݪ ÑÛáõñÁÝϳÉáõÙ accueil m chaleureux (cordial); ~ ó³ÝÏáõÃÛáõÝ désir m ardent; ~ª Ñáõ½Çã Ó³ÛÝ voix f chaude ç»ñÙ2 (ï»Ý¹, ¹áÕ¿ñáóù) fièvre f ç»ñÙ³μáõÅáõÃÛáõÝ μÅßÏ. thermothérapie f ç»ñÙ³·ÇÝ 1. adj chaleureux,-euse 2. adv chaleureusement (ç»ñÙáñ»Ý) ç»ñÙ³·ñÇã thermographe m ç»ñÙ³·ñáõÃÛáõÝ thermographie f ç»ñÙ³¹ÇÙ³óÏáõÝ ï»°ë ç»ñٳϳÛáõÝ ç»ñÙ³¹ÇÙ³óÏáõÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ç»ñٳϳÛáõÝáõÃÛáõÝ ç»ñÙ³¹ÇݳÙÇϳ ýǽ.



thermodynamique f; ~ÛÇ Ù³ëݳ·»ï thermodynamicien,ne n ç»ñÙ³¹ÇݳÙÇÏ³Ï³Ý thermodynamique ç»ñÙ³¹Çï³Ï thermoscope m ç»ñÙ³½·³ÛáõÝ thermosensible ç»ñÙ³¿É»Ïïñ³Ï³Û³Ý centrale f thermique (thermo-électrique) ç»ñÙ³ËÛáõë μÅßÏ. cataplasme m ç»ñÙ³Ëï (ï»Ý¹, ¹áÕ¿ñáóù) fièvre f (chaude) ç»ñٳϳճå³ñáõÙ thermoformage m ç»ñÙ³Ï³Û³Ý centrale f thermique ç»ñٳϳÛáõÝ (ç»ñÙ³¹ÇÙ³óÏáõÝ) thermorésistant,e ç»ñٳϳÛáõÝáõÃÛáõÝ (ç»ñÙ³¹ÇÙ³óÏáõÝáõÃÛáõÝ) thermorésistance f ç»ñٳϳñ·³íáñÇã thermorégulateur,trice adj/n 779



ç»ñÙ³ï³ñáÕáõÃÛáõÝ capacité f calori-



çÇÉ (Ñá¹»ñÁ ϳåáÕª ÙdzóÝáÕ) ϽÙËë.



ç»ñÙ³ñÓ³Ï (é»ýÉ»Ïïáñ) réflecteur m ç»ñÙ³óÝ»É chauffer vt, réchauffer vt; ³-



çÇѳ¹ (ÇëɳÙÁ å³ßïå³Ý»Éáõ ¨ ï³-



ligament m, tendon m



fique



ñ³Í»Éáõ ѳٳñ ÙÕíáÕ ëáõñμ å³ï»ñ³½Ù) djihad m çÇÕ (ÝÛ³ñ¹) nerf m çÇÝ1 (μ³ñÇ ¨ ã³ñ á·ÇÝ»ñÇ ³Ýí³ÝáõÙÁ ³ñ³μ³Ï³Ý áõ å³ñëÏ³Ï³Ý Ñ³í³ï³ÉÇùÝ»ñáõÙ) djinn m çÇÝ2 (ËÙÇãù) gin m; ~ ïáÝÇÏ (ïáÝÇÏáí ~) gin tonic çÇÝç serein,e; ~ ѳ۳óù regard m serein; ~ »ñÏÇÝù ciel m serein; clair,e (å³Ûͳé), limpide (í×Çï); pur,e (Ù³ùáõñ) çÇÝë (ï³μ³ï) (blue-) jean(s) m (pl) çÇå (³íïáÙ»ù»Ý³) jeep f çɳËáï ï»°ë çÕ³Ëáï çɳËï (ÝÛ³ñ¹³Ëï) névrose f, neurasthénie f çɳåÇݹ musculeux,-euse; robuste, vigoureux,-euse çɳï»É 1) affaiblir vt, priver vt de force; épuiser vt (ÑÛáõÍ»É) 2) démobiliser vt (³å³Ï³½Ù³Ï»ñå»É) çɳïí»É 1) s’affaiblir, se priver de force; être épuisé,e, s’épuiser (ÑÛáõÍí»É) 2) se démobiliser, être démobilisé,e (³å³Ï³½Ù³Ï»ñåí»É) çɳïáõÙ 1) affaiblissement m; épuisement m (ÑÛáõÍáõÙ) 2) démobilisation f (³å³Ï³½Ù³Ï»ñåáõÙ) çÉáï filandreux,-euse (ÙÇë) çÉáõï musclé,e, musculeux,-euse çÕ³·³ñ neurasthénique adj/n çÕ³·³ñ³Ï³Ý neurasthénique çÕ³·³ñáõÃÛáõÝ neurasthénie f, névrose



ñ¨Á ç»ñÙ³óÝáõÙ ¿ le soleil chauffe ç»ñÙ³óáõÙ 1) réchauffement m; »Õ³Ý³ÏÇ ~ réchauffement du climat; ÙáÉáñ³ÏÇ ~ réchauffement de la planète 2) ÷Ëμ. amélioration f; ~ »ñÏáõ »ñÏñÝ»ñÇ Ñ³ñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñáõÙ amélioration dans les relations des deux pays ç»ñÙ³÷á˳ݳÏáõÃÛáõÝ échange m calorifique (thermique) ç»ñÙ³÷á˳ÝóáõÙ transmission f de la chaleur ç»ñÙ³ù³ñß locomotive f (à) diesel ç»ñÙ»É avoir de la fièvre ç»ñÙ»é³Ý¹ fervent,e, pieux,-euse, dévot,e; ~ ùñÇëïáÝÛ³ chrétien,ne n fervent,e ç»ñÙ»é³Ý¹áñ»Ý avec ferveur, avec ardeur, avec zèle, d’une manière dévote, dévotement; ~ ³ÕáÃ»É prier dévotement ç»ñÙ»é³Ý¹áõÃÛáõÝ ferveur f, dévotion f, zèle m ç»ñÙáÉáñï ýǽ. thermosphère f ç»ñÙáñ»Ý chaleureusement, cordialement; ~ ÑÛáõñÁÝϳɻɪ ÁݹáõÝ»É accueillir vt chaleureusement (cordialement) ç»ñÙáó serre f ç»ñÙáó³·»ï (ç»ñÙáó³ÛÇÝ μáõÛë»ñÇ Ù³ëݳ·»ï) serriste n ç»ñÙáó³ÛÇÝ de serre; ~ μáõÛë plante f de serre; ~ å³ÛÙ³ÝÝ»ñáõÙª ç»ñÙáóáõÙ en serre ç»ñÙáõÃÛáõÝ chaleur f; température f, fièvre f (ÑÇí³Ý¹Ç); ~ áõÝ»Ý³É avoir de la fièvre (de la température); ~Á ã³÷»É (ÑÇí³Ý¹Ç) prendre la température de; μáõÛë»ñÇÝ ~ ¿ å»ïù la chaleur est indispensable (³ÙÑñ³Å»ßï ¿) aux plantes; ï³ëÝ ³ëïÇ×³Ý ~ dix degrés au-dessus de zéro ç»ñÙáõÏ (»ñÏñÇ Áݹ»ñùÇó μËáÕ ï³ù çáõñ, ³Û¹åÇëÇ çáõñ áõÝ»óáÕ ³ÕμÛáõñ) source f chaude (thermale) ç»ñÙáõݳÏáõÃÛáõÝ capacité f thermique



f



çÕ³·ñ·Çé surexcité,e, hystérique çÕ³·ñ·é»É surexciter vt çÕ³·ñ·éáõÃÛáõÝ surexcitation f, hystérie f



çÕ³Ëáï (»½³Ý É»½áõ, ·³ÕïÇÏáõñ) μëμ.



plantain m



çÕ³ÏÍÏáõÙ ï»°ë çÕ³Ó·áõÃÛáõÝ çÕ³Ó·»É crisper vt; contracter vt çÕ³Ó·áñ»Ý convulsivement çÕ³Ó·í³Í contracté,e (ÙϳÝ, ¹»Ùù ¨



³ÛÉÝ)



780



çÕ³Ó·í»É se convulser, se contracter;



çÝçí»É s’effacer; être éliminé,e (í»ñ³ó-



se crisper (ÏÍÏí»É); se tordre (·³É³ñí»É) çÕ³Ó·áõÃÛáõÝ (çÕ³ÏÍÏáõÙ) crampe f (áïùÇ); convulsion f (³ÙμáÕç Ù³ñÙÝÇ); tic m (¹»ÙùÇ ÙϳÝÝ»ñÇ); spasme m, contracture f (ÏÍÏáõÙ); ÙϳݳÛÇÝ ~ª ÏÍÏáõÙ contracture musculaire; μÅßÏ. spasticité f (ÙϳݳÛÇÝ ·»ñɳñí³ÍáõÃÛáõÝ); distorsion f (í»ñçáõÛÃÝ»ñÇ) çÕ³ÓÇ· (çÕ³Ó·³Ï³Ý) spasmodique, convulsif,-ive; ~ ß³ñÅáõÙÝ»ñ gestes m pl convulsifs çÕ³ÛÇÝ nerveux,-euse çÕ³ÛÝ³Ý³É s’énerver çÕ³ÛݳóÝ»É (ÝÛ³ñ¹³ÛݳóÝ»É) énerver



í»É, ¹áõñë ÃáÕÝí»É); être rayé,e (barré,e) (óáõó³ÏÇó) çÝçáõÙ 1) effacement m (çÝç»ÉÁ) 2) élimination f (í»ñ³óáõÙ, ¹áõñë ÃáÕÝ»ÉÁ) 3) extermination f (μݳçÝçáõÙ) çáϳï détachement m; groupe m (ËáõÙμ); Ññß»ç ~ª ËáõÙμ détachement de pompiers çáϳï³í³ñ¥áõÑǤ moniteur,-trice n çáÏ»É ï»°ë ÁÝïñ»É çáÏáÕáõÃÛáõÝ distinction f çáÏáíÇ de choix, choisi,e çáñ»å³Ý¥áõÑǤ muletier,-ière n çáñÇ Ï»Ý¹μ. mulet m, mule f (¿·Á); çáñáõ Ó³· muleton m çááõÉ ýǽ. joule m çñ³μ³Å³Ý ligne f de partage des eaux çñ³μ³Ý hydrologiste n, hydrologue n çñ³μ³Ý³Ï³Ý hydrologique çñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ hydrologie f çñ³μ³ßË³Ï³Ý hydraulique çñ³μ³ßËÇã ï»Ë. ditributeur m d’eau çñ³μ³ßËáõÃÛáõÝ distribution f d’eau; hydraulique f (·ÇïáõÃÛáõÝÁ) çñ³μ»ñ »ñÏñμ. aquifère çñ³μáõÅ³Ï³Ý hydrothérapique çñ³μáõųñ³Ý établissement m hydrothérapique çñ³μáõÅáõÃÛáõÝ, çñ³μáõÅáõÙ hydrothérapie f çñ³μáõÛë plante f aquatique çñ³·ÇÍ 1) Íáí. (ݳí³ÏáÕÇ ³ÛÝ ·ÇÍÁ, áñ ѳٳå³ï³ë˳ÝáõÙ ¿ ݳíÇ ã³÷³íáñ ëáõ½í³ÍùÇ Ù³Ï³ñ¹³ÏÇÝ) ligne f de flottaison 2) conduite f d’eau (çñ³ËáÕáí³Ï) çñ³·Ý¹³Ï (Ù³ñ½³Ó¨) water-polo m çñ³·Ý¹áñ¹ joueur m de water-polo çñ³·áÉáñßÇ vapeur f d’eau çñ³·é³í cormoran m; corbeau m de mer (Íáí³·é³í) çñ³·ñáõÃÛáõÝ hydrographie f çñ³¹³ÑáõÏ ski m nautique çñ³¹³ÑáõÏáñ¹¥áõÑǤ skieur,-euse n nautique çñ³¹ÇÙ³Ï (³Ïí³É³Ý·) scaphandre m (autonome) çñ³¹ÇÙ³óÏáõÝ ï»°ë çñ³Ï³ÛáõÝ



vt



çÕ³ÛݳóÝáÕ énervant,e çÕ³ÛÝáõÃÛáõÝ (½³ÛñáõÛÃ) agacement m,



irritation f



çÕ³åñÏáõÙ crampe f çÕ³ó³í (ÝÛ³ñ¹³Ûݳó³í) μÅßÏ. névral-



gie f



çÕ³ó³í³ÛÇÝ (ÝÛ³ñ¹³ó³í³ÛÇÝ) név-



ralgique



çÕ³óÝó»É traumatiser vt çÕóÝóáõÙ traumatisme m; Ñá·μ. trau-



ma m; Ñá·»Ï³Ý ~ traumatisme psychique çݳñ³Ï (çݳñ³Ý»ñÏ) glaçure f; ~áí å³ï³Í Ë»ó»·áñÍ³Ï³Ý ³é³ñϳݻñ céramiques f pl couvertes de glaçure çݳñ³Ï»É (çݳñ³Ïáí å³ï»É) couvrir vt (enduire vt) de glaçure çÝç»É 1) effacer vt (·ñí³ÍÁ, Ýϳñí³ÍÁ) 2) rayer vt, barrer vt, biffer vt (~áí Ñ³Ý»É óáõó³ÏÇó, íñ³Ý ·ÇÍ ù³ß»É) 3) éliminer vt (í»ñ³óÝ»É, ¹áõñë ÃáÕÝ»É) 4) ÷Ëμ. exterminer vt (áãÝã³óݻɪ Ù³ñ¹Ï³Ýó, ³Ý³ëáõÝÝ»ñÇÝ), mettre (réduire) à néant (áãÝãÇ í»ñ³Í»É) çÝçÇã (óݳùÁ çÝçáÕ ·ñÇã) effaceur m çÝçË»É fracasser vt çÝçáó torchon m, chiffon m çÝçí³Íù (Ó»éùáí áõÕÕí³Í ï»Õ ï»ùëïáõÙ) rature f 781



çñ³»ñÏñ³μ³Ý hydrogéologue n çñ³»ñÏñ³μ³Ý³Ï³Ý hydrogéologique çñ³»ñÏñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ hydrogéologie f çñ³½ïÇã épurateur m d’eau (des eaux) çñ³½ïáõÙ épuration f de l’eau (des



çñ³Ñ»ÕÓ (çñáõ٠˻չí³Í) noyé,e adj/n;



~ ÉÇݻɪ çñáõ٠˻չí»É se noyer; ~ ³Ý»Éª çñáõ٠˻չ»É noyer vt çñ³Ñ»é³óáõÙ évacuation f (écoulement m) des eaux; assainissement m (ÏáÛáõÕáõ) çñ³Ñáë (É×Çó, ë³éó³ÏáõÛïÇó ¨ ³ÛÉÝ) effluent m çñ³Õ³ó moulin m à eau; ~Ç (ݳ¨ª ÑáÕÙ³Õ³óÇ) è aile f de moulin ◊ Ù»ÏÇ ~ÇÝ çáõñ ³Í»Éª Éóݻɪ ³í»É³óÝ»É faire le jeu de qn, amener l’eau au moulin de qn çñ³Õ³ó³ù³ñ meule f çñ³Õ³óå³Ý¥áõÑǤ meunier,-ière n çñ³Õí»ë ï»°ë çñ³ë³ÙáõÛñ çñ³ÕïáïáõÙ pollution f des eaux çñ³Ù³Ý carafe f; ÷áùñ ~ carafon m approvisionneçñ³Ù³ï³Ï³ñ³ñáõÙ ment m (alimentation f, ravitaillement m) en eau; çñ³Ù³ï³Ï³ñ³ñÙ³Ý Ñ³Ù³Ï³ñ· système m de distribution d’eau çñ³Ùμ³ñ réservoir m d’eau, retenue f d’eau; lac m artificiel çñ³Ùμ³ñï³Ï digue f, barrage m çñ³Ù»Ë³ÝÇϳ hydromécanique f çñ³Ù»Ë³ÝÇÏ³Ï³Ý hydromécanique çñ³ÙÕÇã (çñ³ÙáõÕ ë³ñù, áñÇ û·ÝáõÃÛ³Ùμ ³ï³ÙݳμáõÛÅÁ çáõñ ¿ ëñëÏáõÙ μ»ñ³ÝÇ Ëáéáã) hydropulseur m çñ³ÙáõÏ ï»°ë çñ³éÝ»ï çñ³ÛÇÝ d’eau; aquatique; ~ μáõÛë plante f aquatique; ~ Ù³ñ½³Ó¨ sport m nautique; ~ μáõÅáõÙ hydrothérapie f; ~ áõÕÇÝ»ñ voies f pl de navigation; ~ ÷á˳¹ñ³ÙÇçáó transport m par eau çñ³Ý»ñÏ aquarelle f çñ³Ý»ñÏ»É faire de l’aquarelle çñ³ÝÇß filigrane m; ÃÕó¹ñ³ÙÇ ~ filigrane de banque; ~»ñáí ÃáõÕà papier m filigrané çñ³Ýϳñ aquarelle f çñ³ÝϳñÇã aquarelliste n çñ³ÝóÇÏ perméable; ~ ųÛé»ñ roches f pl perméables çñ³Ýóù canal m; áéá·Çã ~ canal d’irri-



eaux)



çñ³½ñÏ»É dessécher vt (ãáñ³óÝ»É); ùÇÙ.



déshydrater vt



çñ³½ñÏáõÙ desséchement m (ãáñ³óáõÙ); ùÇÙ. déshydratation f



çñ³½áõñÏ aride çñ³¿É»Ïïñ³Ï³Û³Ý centrale f hydro-



électrique (hydraulique) trempé,e, mouillé,e (Ãñçí³Í) çñ³Ã³÷³Ýó ï»°ë çñ³ÝóÇÏ çñ³ÇÝùݳÃÇé 1) hydravion m (çñÇ íñ³ í³Ûñ¿çù ϳï³ñáÕ ÇÝùݳÃÇé) 2) canadair m (çñ³ó³Ýª Ññß»ç ÇÝùݳÃÇé) çñ³ÉÇ (çñÇÏ) clair,e (³åáõñÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ) çñ³ÉáõÍ»ÉÇ hydrosoluble çñ³Ë³éÝ dilué,e, étendu,e d’eau çñ³Ë³éÝ»É (çáõñ ˳éÝ»É, ÃݹáõÃÛáõÝÁ Ãáõɳóݻɪ μ³ó ³Ý»É) diluer vt; couper vt (·ÇÝÇÝ Ï³Ù Ù»Ï ³ÛÉ ËÙÇãù) çñ³Ë»Õ¹í³ÍáõÃÛáõÝ noyade f çñ³ËáõÛë hydrophobe adj/n çñ³ËáõëáõÃÛáõÝ hydrophobie f çñ³ÍÇͳé ϻݹμ. martinet m çñ³ÍÇÝ ùÇÙ. hydrogène m çñ³Íݳ˳éÝ ùÇÙ. hydrogéné,e çñ³ÍݳÛÇÝ ~ éáõÙμ bombe f à hydrogène, bombe f H çñ³Íáñ³Ï (Íáñ³Ï) robinet m çñ³Ï³ÛáõÃÛáõÝ hydrostatique f çñ³Ï³ÛáõÝ ï»Ë. hydrofuge çñ³Ï³Ý é³½Ù. (ÇÝùݳ߳ñÅ çñ³ÛÇÝ ³Ï³Ý) torpille f çñ³Ïáñáõëï perte f d’eau çñ³Ïïó³ñ (׳Ñ׳Ïïó³ñ) ϻݹμ. bécassine f çñ³Ñ³í ϻݹμ. râle m d’eau çñ³Ñ³ï avant-bec m (ϳÙñçÇ Ùáï); taille-mer m (ݳíÇ) çñ³Ñ³ñë sirène f (»ñ·áÕ); ondine f; nymphe f çñ³Ã³Ã³Ë



782



gation; ݳí³ñÏ»ÉÇ ~ canal navigable çñ³ß³ï ï»°ë çñ³é³ï çñ³ß³ïáõÃÛáõÝ ï»°ë çñ³é³ïáõÃÛáõÝ çñ³ßÇà jet m d’eau çñ³ßÇóÉá·³ñ³Ý (ç³Ïáõ½Ç) jacuzzi m çñ³ßá·Ç vapeur f d’eau çñ³ßáõÝ ï»°ë çñßáõÝ çñ³ßáõß³Ý (ÝáõÝáõý³ñ) μëμ. nénuphar m, lis m d’eau (lis m des étangs) çñ³ã³÷ ï»Ë. compteur m à eau (çñ³Ñ³ßíÇã), hydromètre m çñ³ã³÷³Ï³Ý hydrométrique çñ³ã³÷áõÃÛáõÝ hydrométrie f çñ³åïáõÛï (ÑáñÓ³Ýáõï) tourbillon m, remous m; ~Ç Ù»ç ÁÝÏÝ»É être pris,e dans le remous çñ³ç»éáõóáõÙ chauffage m à eau çñ³é (çáõñ í»ñóÝ»ÉÁª ѳݻÉÁ) puisage m de l’eau çñ³é³ï riche (abondant,e) en eau çñ³é³ïáõÃÛáõÝ abondance f d’eau çñ³éÝ»ï ϻݹμ. rat m d’eau çñ³éíáõÛï μëμ. trèfle m d’eau, ményanthe m çñ³ë³Ï³í à faible débit (·»ï); aride (çñ³½áõñÏ) çñ³ë³Ï³íáõÃÛáõÝ basses eaux f pl; aridité f (çñ³½ñÏáõÃÛáõÝ) çñ³ë³Ñ³Ýù rapide m (·»ïÇ) çñ³ë³ÑÝ³Ï surf m çñ³ë³ÑÝ³Ï»É surfer vi, faire du surf çñ³ë³Ñáñ¹ surfeur,-euse n çñ³ë³Ñù 1) (óó ׳ݳå³ñÑÇ å³ï׳éáí Ù»ù»Ý³ÛÇ Ï³éã»ÉÇáõÃÛ³Ý Ïáñáõëï) aquaplanage m, aquaplaning m 2) Ù³ñ½. surf m çñ³ë³ÙáõÛñ ϻݹμ. loutre f (de mer, de rivière) çñ³ë³í³éÝ³Ï hydravion m çñ³ë»ñ 1) qui aime l’eau 2) hydrophile adj/n (çáõñ ÏɳÝáÕ ÝÛáõê μ³Ùμ³Ï ¨ ³ÛÉÝ. ݳ¨ª çñáõÙ ³åñáÕ ÙÇç³ï) çñ³ëÛáõÝ colonne f d’eau çñ³ëåáñï nautisme m çñ³ëáõ½³Ï plongeur m, scaphandrier m (ëáõ½³½·»ëïáí), homme-grenouille m (ëáõ½áñ¹) çñ³ëáõ½»É immerger vt



çñ³ëáõ½í»É s’immerger, plonger vi çñ³ëáõ½áõÙ immersion f; submersion f;



plongée f (ëáõ½³Ý³íÇ)



çñ³ëáõÛ½ immergé,e, inondé,e; ~³Ý»Éª



çñÇ ï³Ï ³éÝ»É immerger vt, inonder vt; couler vt (ݳíÁ); ~ ÉÇÝ»É couler vi, sombrer vi çñ³í³½³Ý bassin m d’eau çñ³í³Ë ï»°ë çñ³ËáõÛë çñ³í³ËáõÃÛáõÝ ï»°ë çñ³ËáõëáõÃÛáõÝ çñ³í³×³é marchand,e n d’eau çñ³ï³ñ conduite f d’eau, aqueduc m çñ³ï³ñáÕáõÃÛáõÝ Íáí. déplacement m; ݳíÇ ~Á le déplacement d’un navire; 10 000 ïáÝݳ çñ³ï³ñáÕáõÃÛ³Ùμ ѳͳݳí croiseur m de 10 000 tonnes de déplacement çñ³ï³ù³óáõóÇã chauffe-eau m; chauffe-bain m (Éá·³ë»ÝÛ³ÏáõÙ) çñ³ï»ËÝÇÏ hydrotechnicien,ne n çñ³ï»ËÝÇϳ hydrotechnique f çñ³ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý hydrotechnique çñ³ñμÇ (áéá·í³Í, çñí³Í) irrigué,e çñ³ñ·»É³Ï (ßÉÛáõ½) écluse f; ~Ý»ñÁ μ³ó»É lever (ouvrir, lâcher) les écluses; ~Ý»ñÁ ÷³Ï»É baisser (fermer) les écluses çñ³ñÏ»É (çáõñÁ Ùïóݻɪ ݳíÇ Ù³ëÇÝ) lancer un navire, mettre à l’eau le navire çñ³ñÏáõÙ (ݳíÇ) lancement m à l’eau, mise f à l’eau çñ³ñç ϻݹμ. raton m çñ³ó³Ûï (çñÇ ó³Ûïª ßÇÃ) jet m d’eau çñ³ó³ïÏ Ù³ñ½. plongeon m çñ³ó³ïÏáñ¹¥áõÑǤ Ù³ñ½. plongeur,euse n çñ³÷áë mare f (Ù»Í ~, É׳Ï), flaque f (÷áùñ, ³ÝÓñ¨Çó Ñ»ïá) m (des çñ³÷ñϳñ³ñ sauveteur naufragés) çñ³÷ñϳñ³ñ³Ï³Ý de sauvetage; ~ Ù³ÏáõÛÏ canot m de sauvetage çñ³÷ñϳñ³ñáõÃÛáõÝ sauvetage m (des naufragés) çñ³ùÇë (Ýáñϳ) ϻݹμ. vison m; ~Ç ÙáñÃÇ, ~»ÝÇ vison m çñ³ùÇë»ÝÇ (çñ³ùÇëÇ ÙáñÃÇ) vison m çñ» d’eau 783



çñ»É 1) arroser vt (óáÕ»É); å³ñ﻽Áª



çñó³Ý d’arrosage; ~ Ù»ù»Ý³ voiture f



ͳÕÇÏÝ»ñÁ ~ arroser le jardin, les fleurs 2) irriguer vt (áé᷻ɪ ¹³ßï»ñÁ, ÑáÕÁ) çñ»É³ï»Õ (³Ý³ëáõÝÝ»ñÇ) abreuvoir m çñÇÏ ï»°ë çñ³Ë³éÝ çñÇϳóÝ»É ï»°ë çñ³Ë³éÝ»É çñÇÙáõé μëμ. algue f; Íáí³ÛÇÝ ~ algue marine çñËáÃ³Ý Ï»Ý¹μ. albatros m çñËáó μÅßÏ. hydropisie f çñͳÕÇÏ μÅßÏ. variole f, varicelle f çñÏÇñ porteur m d’eau çñÏáï»Ù cresson m d’eau (de fontaine); capucine f (ÑݹÏáï»Ù) çñÑ³Ý pompe f à eau çñÑ³Ý»É pomper vt, retirer de l’eau, puiser vt çñÑ»Õ»Õ déluge m, inondation f; ÇÝÓÝÇó Ñ»ïá (ûÏáõ½) çñÑ»Õ»Õ après moi le déluge çñѻջճÛÇÝ diluvien,ne çñÑáë (ϻݹ³Ý³Ï»ñåÇ Ýß³Ý) ³ëïÕ·. Verseau m çñÑáñ puits m; ³ñï»½Û³Ý ~ puits artésien çñÑáñ¹³Ý gouttière f, tuyau m de descente, descente f çñÙáõÕ 1) canalisations f pl, conduites f pl d’eau; eau f courante; ~Á Ëó³Ýí³Í ¿ (³Õμáïí³Í ¿, Éóí³Í ¿) les canalisations sont bouchées; ß»ÝùÁ (ïáõÝÁ) çñÙáõÕ ãáõÝÇ la maison n’a pas l’eau courante 2) aqueduc m (çñáõÕÇ) çñÙáõÕ³·áñÍ plombier m çñßáõÝ (ÏáõÕμ) ϻݹμ. castor m çñáÉáñï hydrosphère f çñáëå μëμ. lentille f d’eau çñáíÇ d’arrosage çñáï 1) succulent,e, juteux,-euse (çñ³ÉÇ, ÑÛáõûÕ) 2) aqueux,-euse 3) mouillé,e, trempé,e (óó) çñáï»É mouiller vt, tremper vt çñáïí»É être mouillé,e, être trempé,e (Ãñçí»É) çñí»Å cascade f, chute(s) f (pl) d’eau, cataracte f; Üdz·³ñ³ÛÇ ~Á la cataracte du Niagara



d’arrosage, arroseuse f



çñóáÕ»É asperger vt çñóáõÉ (í³ñáõÅݳÏ) ϻݹμ. butor m,



bœuf m d’eau



çñáõÕÇ aqueduc m; conduite f d’eau çñáõÙ arrosage m; irrigation f (áéá·áõÙ) çñáõéÇ μëμ. osier m çñ÷áë ï»°ë çñ³÷áë çñûñÑÝ»ù (çñûñÑÝáõÃÛáõÝ) »Ï»Õ. béné-



diction f de l’eau



çñûùëǹ (Ñǹñ³ï) ùÇÙ. hydrate m çáõà μëμ. jute m çáõÃ³Ï violon m; ~ Ýí³·»É joueur m du



violon; Ýí³·³ËÙμÇ ³é³çÇÝ ~Á le premier violon d’un orchestre çáõóϳѳñ¥áõÑǤ violoniste n çáõÉѳϥáõÑǤ tisseur,-euse n, tisserand,e n çáõÉѳÏáõÃÛáõÝ tissage m çáõÝ·ÉÇ jungle f; ~Ý»ñÇ ûñ»Ýù loi f de la jungle çáõñ eau f; ËÙ»Éáõ ~ eau potable (buvable); »é³óñ³Í ~ eau bouillie; ѳÝù³ÛÇÝ ~ eau minérale; ëáíáñ³Ï³Ý ~ eau plate; ·³½áíª ·³½³íáñí³Í ~ eau gazeuse; ÑáëáÕ ~ eau courante; ³Ýß³ñŪ áã ÑáëáõÝ ~ eau dormante (stagnante); ³ÕμÛáõñǪ ³ÏÇ ~ eau de source; çñÑáñÇ ~ eau de puits; Ãáñ³Í ~ eau distillée; ûñÑÝí³Í ~ eau bénite; ûñÑÝí³Í ~ ߳ջɪ óáÕ»É asperger de l’eau bénite; í×Çï ~ eau limpide; å³ñ½ ~ eau claire; ù³Õóñ³Ñ³Ù ~ eau douce; ³ÕÇ ~ (ÍáíÇ ~) eau salée; »Ï»Õ. ÏÝù³í³½³ÝÇ ~ eau baptismale; ~ ËÙ»É boire de l’eau; ~Á Ý»ïí»É se jeter dans l’eau, faire un plongeon; ~ ï³Éª ËÙ»Éáõ donner à boire; ÙÇ μ³Å³Ï ~ un verre d’eau; çñÇ Ñáë³Ýù courant m d’eau; ~Á »éáõÙ ¿ l’eau bout; ~Á »é³óÝ»É bouillir l’eau; ~ ˳éݻɪ ÃݹáõÃÛáõÝÁ Ãáõɳóݻɪ μ³ó»É diluer vt, couper vt (·ÇÝÇÝ Ï³Ù Ù»Ï ³ÛÉ ËÙÇãù); çñÇ »ñ»ë ¹áõñë ·³É, çñÇ Ù³Ï»ñ»ëÇÝ »ñ¨³É émerger vi, monter à la surface; faire surface (ëáõ½³Ý³íÇ Ù³ëÇÝ); ÷Ëμ. ~Ý ÁÝÏݻɪ 784



lescope m



½áõñ ³ÝóÝ»É tomber à (dans) l’eau ◊ çñÇ »ñÏáõ ϳÃÇÉÇ å»ë ÝÙ³Ý ÉÇÝ»É se ressembler comme deux gouttes d’eau; åÕïáñ çñáõÙ ÓáõÏ áñë³É pêcher en eau trouble; Ù³ñٳݹ çñÇó í³Ë»óÇñ il n’y a pire eau que l’eau qui dort; ~Á ãï»ë³Íª ã»Ý μáμÇϳݳ il ne faut pas vendre la peau de l’ours avant de l’avoir tué



é³¹Çá½³ñÃáõóÇã radio-réveil m é³¹ÇáÁݹáõÝÇã poste m de



radio, radio f; transistor m (¹Ûáõñ³ï³ñ, Ù³ñïÏáó³íáñ) é³¹ÇáÉáϳïáñ ï»°ë é³¹Çáï»ÕáñáßÇã é³¹ÇáÉáϳódz ï»°ë é³¹Çáï»ÕáñáßáõÙ é³¹ÇáÉëáÕ auditeur,-trice n de la radio é³¹ÇáÉñ³·ñáÕ¥áõÑǤ journaliste n de radio; radioreporter n é³¹ÇáÏ³Û³Ý radio f; station f radiophonique; ß³ñųϳݪ ¹Ûáõñ³ï³ñª ѳÕáñ¹Çã-ÁݹáõÝÇã ~ talkie-walki m (é³ódz); ³½³ï ~ radio libre é³¹Çáϳå radiocommunication f, transmission f par radio é³¹Çáϳé³í³ñáõÙ radioguidage m; radiocommande f (é³¹ÇáÑñ³Ñ³Ý·³íáñáõÙ) é³¹ÇáÏ»ÝïñáÝ centre m de T.S.F. é³¹ÇáÏáã appel m radio é³¹ÇáѳÕáñ¹³·ñáõÃÛáõÝ radiomessagerie f é³¹ÇáѳÕáñ¹³í³ñ présentateur,-trice n, speaker,ine n é³¹ÇáѳÕáñ¹Çã émetteur m é³¹ÇáѳÕáñ¹áõÙ radiodiffusion f (é³¹ÇáÛáí ѳÕáñ¹»ÉÁ); émission f radiophonique, émission de radio (áñáß³ÏÇ Íñ³·ñÇ Ñ³Õáñ¹áõÙ é³¹ÇáÛáí) é³¹ÇáѳݷáõÛó centre m de radiodiffusion, centre m de distribution radiophonique é³¹ÇáÑ»é³Ëáë radiotéléphone m é³¹ÇáÑñ³Ñ³Ý· radiocommande f é³¹ÇáÓ³ÛݳñÏÇã radiocassette f é³¹ÇáÙ»Ïݳμ³Ý commentateur,-trice n de la radio é³¹Çáé»åáñï³Å radioreportage m é³¹Çáë³ñù³íáñáõÙÝ»ñ appareillage m radio é³¹ÇáëÇñáÕ radioamateur m é³¹Çáï»ËÝÇÏ technicien-radio m é³¹Çáï»ËÝÇϳ radiotechnique f é³¹Çáï»ÕáñáßÇã (é³¹ÇáÉáϳïáñ) radar m é³¹Çáï»ÕáñáßáõÙ radar m é³¹Çáó³Ýó chaîne f de radio



è é³μ¥μ¤Ç ÏñáÝ. rabbin m é³μáõÝ³Ï³Ý rabbinique é³¹³ñ (é³¹ÇáÉáϳódzÛÇ ¨ é³¹ÇáÉá-



ϳóÇáÝ ë³ñù»ñÇ ÁݹѳÝáõñª Ïñ׳ïí³Í ³Ýí³ÝáõÙÁ) radar m é³¹³ñ³ÛÇÝ radar; ~ ѳٳϳñ· système m radar 鳹dzïáñ ï»°ë ç»éáõóÇã 鳹dzódz ï»°ë ׳鳷³ÛÃáõÙ é³¹ÇÏ³É ï»°ë ³ñÙ³ï³Ï³Ý é³¹ÇϳÉǽÙ, é³¹ÇϳÉáõÃÛáõÝ ï»°ë ³ñÙ³ï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ é³¹Çá (Ó³Ûݳë÷Ûáõé) radio f, poste m



de radio (é³¹ÇáÁݹáõÝÇã); ~Ý ÙdzóÝ»É faire marcher (ouvrir, mettre) la radio; ~Ûáí à la radio; ~Ûáí ѳÕáñ¹»É émettre vt (par radio), radiodiffuser vt; annoncer vt à la radio (~Ûáí ѳÛï³ñ³ñ»É) é³¹Çá³½¹³Ýß³Ý radiosignal m é³¹Çá³ÉÇù onde f (radio); ϳñת ÙÇçÇÝ ~ onde courte, moyenne; »ñϳñ ~ grande onde é³¹Çá³ÏïÇí radioactif,-ive; ~ Ýëïí³ÍùÝ»ñ retombées f pl radioactives; ~ Ùݳóáñ¹Ý»ñ déchets m pl radioactifs é³¹Çá³ÏïÇíáõÃÛáõÝ radioactivité f é³¹Çá·ÇÍ ligne f de radiocommunication é³¹Çá·Çñ radiogramme m é³¹Çá¥Ñ»é³¤¹Çï³Ï ³ëïÕ·. radioté785



é³¹ÇááõÝÏݹÇñ auditeur,-trice n (de la



é³½Ù³ë»ñ belliqueux,-euse é³½Ù³í³ñ1 (é³½Ù³Ï³Ý ³í³ñ) tro-



radio) é³¹Çëï radio m, radiotélégraphiste n é³¹ÇáõÙ ùÇÙ. radium m é³½Ù³μ»Ù théâtre de la guerre é³½Ù³·»ï ½ÇÝí. stratège m é³½Ù³·»ñÇ prisonnier,-ière n de guerre é³½Ù³·Çï³Ï³Ý stratégique é³½Ù³·Çïáñ»Ý stratégiquement é³½Ù³·ÇïáõÃÛáõÝ stratégie f é³½Ù³·ÉËÇÏ ï»°ë Ù³ñï³·ÉËÇÏ é³½Ù³¹³ßï champ m de bataille é³½Ù³Íáí³ÛÇÝ naval,e; ~ Ñ»Ý³Ï³Û³Ý base f navale; ~ ݳí³ïáñÙ marine f de guerre; ~ áõÅ»ñ forces f pl navales é³½Ù³Ï³Û³Ý base f militaire é³½Ù³Ï³Ý (å³ï»ñ³½Ù³Ï³Ý) de guerre, militaire; ~ ËáñÑáõñ¹ conseil m de guerre; ~ ·áñÍáÕáõÃÛáõÝÝ»ñ hostilités f pl; ~ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f de guerre; ~ ¹ñáõÃÛáõÝ loi f martiale; ~ ¹³ï³ñ³Ý tribunal m militaire; ¹íÝ·. ~ Ïóáñ¹ attaché m militaire; ~ ѳݹ»ñÓ³Ýù équipement m militaire; ~ û¹³Ý³í avion m militaire; ~ Ñ»Ý³Ï³Û³Ý base f militaire 鳽ٳϳݳóÝ»É militariser vt 鳽ٳϳݳóí³Í militarisé,e; paramilitaire (Ù³ë³Ùμ) 鳽ٳϳݳóáõÙ militarisation f é³½Ù³Ïáã cri m de guerre 鳽ٳѳݷñí³Ý ï»°ë é³½Ù³Ï³Û³Ý é³½Ù³Ñ³Ý¹»ñÓ³Ýù munitions f pl 鳽ٳ׳ϳï front m 鳽ٳ׳ϳï³ÛÇÝ de front 鳽ٳ׳Ùμ³ñ camp m militaire 鳽ٳٻï (鳽ٳϳݳóÙ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó) belligérant,e 鳽ٳٻïáõÃÛáõÝ belligérance f é³½Ù³Ùûñù munitions f pl (de guerre) é³½Ù³ÙáÉ militariste m é³½Ù³ÙáÉ³Ï³Ý militariste é³½Ù³ÙáÉáõÃÛáõÝ militarisme m 鳽ٳݳí navire m de guerre; vedette f (÷áùñ) 鳽ٳݳí³ïáñÙ marine f de guerre é³½Ù³ßáõÝã ï»°ë é³½Ù³ï»Ýã



phée m



é³½Ù³í³ñ2 (ëïñ³ï»·) stratège m (ëïñ³ï»·Ç³Ï³Ý) é³½Ù³í³ñ³Ï³Ý



stratégique



é³½Ù³í³ñ»É conduire



manœuvrer vi



la stratégie,



é³½Ù³í³ñáõÃÛáõÝ (ëïñ³ï»·Ç³) stra-



tégie f; ï³ñ³Í³ßñç³Ý³ÛÇÝ ~ géostratégie f; ï³ñ³Í³ßñç³Ý³ÛÇÝ é³½Ù³í³ñáõÃÛ³ÝÁ í»ñ³μ»ñáÕ géostratégique é³½Ù³ï»Ýã belliqueux,-euse; combatif,-ive; martial,e (ï»ëùÇ, ù³ÛÉí³ÍùÇ, Ó³ÛÝÇ Ù³ëÇÝ); ~ ÉÇÝ»ÉÁ combativité f, humeur f combative; pugnacité f, mordant m é³½Ù³ï»ÝãáõÃÛáõÝ caractère m belliqueux, bellicisme m é³½Ù³ïáõ·³Ýù (é³½Ù³ïáõñù) contribution f é³½Ù³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý militaro-industriel,le é³½Ù³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f de guerre é³½Ù³ñß³í campagne f de guerre é³½Ù³ñí»ëï art m militaire (½áñ³í³ñÅáõÃÛáõÝÝ»ñ) é³½Ù³÷áñÓ manœuvres f pl, exercice(s) m (pl) é³½Ù³ù³Õ³ù³Ï³Ý militaire et politique é³½Ù³û¹³ÛÇÝ ~ áõÅ»ñ forces f pl aériennes; armée f de l’air é³½ÙÁÝÏ»ñ camarade m de régiment é³½ÙÇÏ (Ù³ñïÇÏ) combattant m; guerrier m; ݳËÏÇÝ ~ª Ù³ñïÇÏ ancien combattant é³½ÙáõÅ (é³½Ù³Ï³Ý áõÅ, ½áñù) forces f pl armées é³½Ùû¹³Ý³í avion m militaire é³ËÇï ï»°ë áëÏñ³Ã»ùáõÃÛáõÝ é³ËÇï³ÛÇÝ ï»°ë áëÏñ³Ã»ù³Ï³Ý é³ËÇï³íáñ (áëÏñ³Ã»ùáõÃÛ³Ùμ ÑÇí³Ý¹) rachitique adj/n é³Ï»ï Ù³ñ½. raquette f (˳ճÃÇ) é³ÑíÇñ³ pionnier,-ière n é³ÙÇÏ paysan,ne n/adj, villageois,e adj/n; å³ïÙ. plébéien,ne n/adj



786



é³ÛËëï³· ùÕù., å³ïÙ. reichstag m é³Ý¹³ ï»Ë. rabot m é³Ý¹³Ñ³ëïáó raboteuse f é³Ý¹»É raboter vt é³Ý¹áÕ raboteur m (μ³Ýíáñ) é³Ý¹áõÙ (é³Ý¹»ÉÁ, é³Ý¹í»ÉÁ) rabotage



réacteur m; ³ïáÙ³ÛÇÝ ~ réacteur atomique 黳Ïódz ùÇÙ. réaction f; ßÕÃ³Û³Ï³Ý ~ réaction en chaîne é»μáõë ï»°ë Ýϳñ³Ñ³Ý»ÉáõÏ, μ³é³é»³Ïïáñ



é»ÕÍí³Í é»·μÇ Ù³ñ½. rugby m; ~ ˳ճóáÕ



m



joueur m de rugby (é»·μÇ Ë³Õ³óáÕ) Ù³ñ½. joueur m de rugby é»·Çëïñ ï»°ë Ó³Ûݳë³ÑÙ³Ý é»·É³Ù»Ýï ï»°ë ³ß˳ï³Ï³ñ· é»·É³Ý ï»°ë áõë³Ã¨ù(áí) 黽»ñí ï»°ë å³Ñáõëï 黽»ñí³ÛÇÝ ï»°ë å³Ñáõëï³ÛÇÝ é»½»ñíáõ³ñ ï»°ë çñ³Ùμ³ñ, Ñ»Õáõϳ-



é³ÝïÛ» ï»°ë ѳëáõóéáõ é³åëá¹Ç³ »ñÅßï. rhapsodie f (rapsodie



é»·μÇëï



f); ÈÇëïÇ §ÐáõÝ·³ñ³Ï³Ý ~Ý»ñ¦-Á



les « Rhapsodies hongroises » de Liszt é³ç³ (³ÝÏ³Ë Çß˳ݳå»ïáõÃÛ³Ý ïÇñ³Ï³É Ðݹϳëï³ÝáõÙ) rajah (radja) m é³ë³ (ó»Õ) race f é³ë³Û³Ï³Ý 1. adj de race(s); racial,e; ~ Ëïñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ discrimination f raciale 2. raciste n (é³ë³Û³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó) é³ë³Û³Ï³ÝáõÃÛáõÝ (é³ëǽÙ, ó»Õ³å³ßïáõÃÛáõÝ) racisme m é³ëÇëï (é³ë³Û³Ï³ÝáõÃÛ³Ý, ó»Õ³å³ßïáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇó) raciste n é³ëÇëï³Ï³Ý raciste; ~ ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f raciste é³ódz ï»°ë é³¹ÇáÏ³Û³Ý é³óÇáÝ³É (Çñ³ï»ë³Ï³Ý) rationnel,le, raisonnable, sensé,e; ~ »Õ³Ý³Ï` ÙÇçáó méthode f rationnelle; ~ Ï»ñåáí d’une manière rationnelle, rationnellement é³óÇáݳÉǽ٠rationalisme m é³óÇáݳÉÇëï rationaliste n é³óÇáݳÉÇëï³Ï³Ý rationaliste é³áõݹ Ù³ñ½. round m, reprise f; ÑÇÝ·»ñáñ¹ ~áõÙ å³ñïí»É Ýáϳáõïáí être battu,e par knock-out à la cinquième reprise é³ýÇݳóÝ»É ï»°ë ½ï»É é³ýÇݳóí³Í ï»°ë ½ï³Í, ½ïí³Í é» »ñÅßï. ré m 黳Éǽ٠ﻰë Çñ³å³ßïáõÃÛáõÝ, Çñ³-



Ù³Ý é»½Ç¹»Ýódz ï»°ë Ýëï³í³Ûñ 黽ÇÝ¥»ñǽ¤ élastique m é»ÅÇÙ 1) ï»°ë í³ñã³Ï³ñ·, Ï»Ýë³Ï³ñ· 2) ëÝÙ³Ý ~ mode m de nourriture;



ëÝí»Éáõ ~ª ëÝݹ³Ï³ñ· régime m alimentaire é»ÅÇëáñ ï»°ë μ»Ù³¹ñÇã é»ÅÇëáñ³Ï³Ý (μ»Ù³¹ñÇãÇ) de metteur en scène é»É» (ÇÝùݳÝç³ïÇã) ¿É. relais m é»ÉÇ»ý ³ßË·ñ. relief m é»ÉÇ»ý³ÛÇÝ en relief é»Éë (·ÇÍ) rail m; ~»ñÇ íñ³ sur rails; ~Çó ¹áõñë ·³É (í³·áÝÇ, ·Ý³óùÇ Ù³ëÇÝ) dérailler vi é»Ï»ï ï»°ë μéݳßáñÃáõÙ, ¹ñ³Ù³ßáñÃáõÃÛáõÝ é»Ïáñ¹ record m; ѳٳß˳ñѳÛÇÝ ~



record du monde; ~ ë³ÑÙ³Ý»É établir un record; ~Á ·»ñ³½³Ýó»É battre le record é»Ïáñ¹³ÏÇñ recordman m (ïÕ³Ù³ñ¹), recordwoman f (ÏÇÝ) é»Ïáñ¹³ÛÇÝ (³é³í»É³·áõÛÝ) record; ~ ³ñ³·áõÃÛáõÝ vitesse f record; ~ Å³Ù³Ý³Ï temps m record é»ÏíǽÇï ï»°ë μ»ÙÇñ»ñ é»Ïïáñ recteur m é»Ïïáñ³Ï³Ý de recteur, du recteur (é»ÏïáñÇ) é»Ïïáñ³ï rectorat m é»ÏïáñáõÃÛáõÝ rectorat m



ï»ëáõÃÛáõÝ é»³ÉÇëï ï»°ë Çñ³å³ßï, Çñ³ï»ë 黳ÉÇëï³Ï³Ý ï»°ë Çñ³å³ßï³Ï³Ý, Çñ³ï»ë³Ï³Ý 黳ÏïÇí 1. à réaction; ~ ÇÝùݳÃÇé avion m à réaction 2. ùÇÙ. réactif m 787



é»Ñ³Ý (߳ѳëåñ³Ù) μëμ. basilic m é»Ýï³ (³Ù»Ý³ÙÛ³ »Ï³Ùáõï) rente f;



ñáÕ) résineux,-euse, résinifère



é»ïÇݳͳé arbre m à caoutchouc é»ïÇݳÛÇÝ résineux,-euse é»ïÇݳå³ï caoutchouté,e é»ïÇݳå³ï»É caoutchouter vt é»ïÇÝ» en (de) caoutchouc é»ïáõß retouche f; ~ ³Ý»É retoucher vt;



ÑáÕ³ÛÇÝ ~ rente foncière; óÙ³Ñ ~ª Ï»Ýë³Ñ³ëáõÛà rente viagère é»Ýï·»Ý (ßáÕ³Ýϳñ) radiographie f, radio f é»Ýﷻݳμ³Ý radiologue n, radiologiste n é»Ýﷻݳμ³Ý³Ï³Ý radiologique é»Ýﷻݳμ³ÝáõÃÛáõÝ radiologie f é»ÝﷻݳμáõÅáõÃÛáõÝ radiothérapie f é»ÝﷻݳμáõÛÅ radiothérapeute n, radiologue n é»ÝﷻݳÝϳñ radiogramme m, radiographie f é»Ýï·»ÝÛ³Ý radiologique; ~ ׳鳷³ÛÃÝ»ñ rayons m pl X é»å»ïÇïáñ ï»°ë ÏñÏÝáõëáõÛó é»åÉÇÏ réplique f, repartie f, riposte f é»åáñï³Å ï»°ë Éñ³Ñ³Õáñ¹áõÙ é»åáñïÛáñ ï»°ë Éñ³μ»ñ é»ëáñ ï»°ë ½ëå³Ý é»ëïáñ³Ý (׳߳ëñ³Ñ) restaurant m; ³ñ³· ëå³ë³ñÏáõÙáí ¿Å³Ý³·ÇÝ ~ prêt à manger m, fast-food m é»ëïáñ³Ý³ÛÇÝ de restaurant; ~ ·áñÍ restauration f; ÑÛáõñ³Ýáó³ÛÇÝ áõ ~ ·áñÍ hôtellerie f et restauration f é»ëáõñëÝ»ñ ï»°ë ³ÕμÛáõñÝ»ñ 騳Ýß 1) ï»°ë ÷áËíñ»Å, ÷áËѳïáõóáõÙ 2) revanche f 騳Ýßǽ٠revanchisme m 騳ÝßÇëï revanchard,e n 騳ÝßÇëï³Ï³Ý revanchard,e é¨Ç½ÇáÝǽ٠ùÕù. révisionnisme m é¨Ç½ÇáÝÇëï ùÕù. révisionniste n (é¨Ç½ÇáÝǽÙÇ Ñ»ï¨áñ¹ª ÏáÕÙݳÏÇó) é¨Ç½ÇáÝÇëï³Ï³Ý ùÕù. révisionniste (é¨Ç½ÇáÝǽÙÇݪ é¨Ç½ÇáÝÇëïÇÝ Ñ³ïáõÏ) é¨Ù³ïǽ٠ﻰë Ñá¹³ó³í é¨Ûáõ revue f (ï³ñμ»ñ ¹ñí³·Ý»ñÇó μ³Õϳó³Í óï»ñ³Ï³Ý³óí³Í Ý»ñϳ۳óáõÙ) é»ïÇÝ 1) caoutchouc m (³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý ÝÛáõÃÁ), résine f; ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ~ caoutchouc synthétique 2) gomme f (·ñ³ÍÁ çÝç»Éáõ ѳٳñ) é»ïÇݳμ»ñ (é»ïÇݳÛÇÝ Ë»Å ³ñï³¹-



~ ³ÝáÕª é»ïáõßáÕ retoucheur,-euse



n



é»ïáõᯐ (é»ïáõß ³Ý»É) retoucher vt é»óǹÇíÇëï ï»°ë ÏñÏݳѳÝó³·áñÍ é»÷ (¹ÇëÏá »ñ³ÅßïáõÃÛ³Ý á×, áñÇ μ³-



é»ñÝ ³ñï³ë³ÝíáõÙ »Ý ß³ï éÇÃÙÇÏ »ñ³ÅßïáõÃÛ³Ý Ý»ñù᪠ÁݹѳïÁݹѳï) rap m é»ùíǻ٠requiem m é»ý»ñ³ï exposé m; aperçu m é»ý»ñ»Ýï redacteur,-trice n é»ýÉ»Ïïáñ ï»°ë ç»ñÙ³ñÓ³Ï é»ýÉ»ùë réflexe m; å³ÛÙ³Ý³Ï³Ý ~ réflexe conditionné (conditionnel) é»ýÉ»ùë³ÛÇÝ réflexe; ~ ß³ñÅáõÙ mouvement m réflexe é»ýáñÙ ï»°ë μ³ñ»÷áËáõÙ é»ýáñÙǽ٠ùÕù. réformisme m é»ýáñÙÇëï ùÕù. réformiste n é»ýáñÙÇëï³Ï³Ý ùÕù. réformiste éÇÃÙ (ÏßéáõÛÃ) 1) rythme m; áñ¨¿ μ³ÝÇ ~áí au rythme de; ~ ѳÕáñ¹»É rythmer vt; ³ñ³·³óí³Í ~ rythme accéléré 2) cadence f (ã³÷, ³Ù³Ý³Ï) éÇÃÙ³μ³ÝáõÃÛáõÝ rythmique f éÇÃÙ³ÛÇÝ rythmique éÇÃÙ³ÛÝáõÃÛáõÝ rythme m éÇÃÙ³íáñ rythmé,e éÇÏáß»ï ï»°ë Ñ»ï³ó³ïÏ éÇÝ· ï»°ë Ùñó³Ñ³ñÃ³Ï éÇëÏ (ѳٳñÓ³ÏáõÃÛáõÝ) risque m; ~ ³Ý»Éª ~Ç ¹Çٻɪ Ëǽ³Ë»É risquer vt, courir le risque de (+inf); prendre un risque (áñáß³ÏÇ å³ñ³·³ÛáõÙ); ~Ç »ÝóñÏí»É courir un risque ◊ áí ~Ç ã¹ÇÙÇ (ãËǽ³ËÇ), áãÇÝã Ó»éù ãÇ μ»ñÇ qui ne risque rien n’a rien éÇëϳÛÇÝ (íï³Ý·³íáñ) risqué,e, aléatoire, hasardeux,-euse éÙμ³ÏáÍ»É bombarder vt éÙμ³ÏáÍÇã (û¹³Ý³í) é³½Ù. bombardier 788



m,



avion m de bombardement



ïÇϳϳÝ) 2. romantique n (éáÙ³ÝïǽÙÇ Ý»ñϳ۳óáõóÇ㪠ѻï¨áñ¹) éáÙ³ÝïÇÏ³Ï³Ý romantique éáÙμ ï»°ë ߻ճÝÏÛáõÝÇ éáù (³Ù»ñÇÏÛ³Ý ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý ç³½³ÛÇÝ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ) rock m/adj; éáùûå»ñ³ opéra m rock; ~ »ñ³ÅßïáõÃÛ³Ý Ñ³Ù»ñ· concert m de rock éáõ³Ý¹³Ï³Ý rwandais,e éáõ³Ý¹³óÇ Rwandais,e n éáõμÇÏáÝ ~Ý ³ÝóÝ»É franchir le Rubicon éáõμÉÇ rouble m (¹ñ³Ù³Ï³Ý Ùdzíáñ èáõë³ëï³ÝáõÙ) éáõÉ»ïϳ ï»°ë åïï³Ë³Õ éáõÙμ bombe f, obus m (³ñÏ); ³ïáÙ³ÛÇÝ ~ bombe atomique (bombe A); çñ³ÍݳÛÇÝ ~ bombe à hydrogène (bombe H); ÑñÏǽáÕ ~ bombe incendiaire; ¹³Ý¹³Õ ·áñÍáÕáõÃÛ³Ý ~ bombe à retardement; ~»ñ Ý»ï»Éª ³ñÓ³Ï»É lancer des bombes ◊ ~Ç å»ë å³ÛÃ»É éclater comme une bombe éáõÙμ³ (Ïáõμ³Û³Ï³Ý ͳ·áõÙ áõÝ»óáÕ å³ñ, ¹ñ³ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝÁ) rumba



éÙμ³ÏáÍí³Í bombardé,e éÙμ³ÏáÍí»É être bombardé,e éÙμ³ÏáÍáõÃÛáõÝ, éÙμ³ÏáÍáõÙ bombar-



dement m; û¹³ÛÇÝ ~ bombardement aérien; ½³Ý·í³Í³ÛÇÝ ~ bombardement massif éÙμ³Ñ³ñ»É ï»°ë éÙμ³ÏáÍ»É éÙμ³Ñ³ñáõÙ ï»°ë éÙμ³ÏáÍáõÃÛáõÝ, éÙμ³ÏáÍáõÙ éÙμ³å³ëï³ñ³Ý abri m; ѳϳû¹³ÛÇÝ



~ abri m antiaérien



éÙμ³ï³ñ³÷ (éÙμ³·áñ·) tapis m de



bombes



éÙμ³ñÏáõ Ù³ñ½. buteur m (·áÉ Ë÷áÕ);



É³í³·áõÛÝ ~ meilleur buteur



éÝ·³Ëáë (ùÃÇ Ù»ç ËáëáÕ) nasillard,e éÝ·³Ëáë»É (ùÃÇ Ù»ç Ëáë»É) nasiller vi,



parler du nez



éÝ·³ËáëáõÃÛáõÝ nasillement m éÝ·³ÛÇÝ É»½íμ. nasal,e; ~ Ó³Ûݳíáñ vo-



yelle f nasale; ~ ÑÝãÛáõÝ son m nasal



éÝ·³ÛÝ³Ý³É É»½íμ. se nasaliser éÝ·³ÛݳóÝ»É É»½íμ. nasaliser vt éÝ·³ÛݳóáõÙ É»½íμ. nasalisation f éÝ·³ÛÝáõÃÛáõÝ nasalité f éÝ·»ÕçÛáõñ ϻݹμ. rhinocéros m éáμáï (Ù³ñ¹-Ù»ù»Ý³) robot m éáμáï³·»ï (Ù³ñ¹Ù»ù»Ý³Û³·»ï)



f



éáõÙÇÝ³Ï³Ý roumain,e, de Roumanie éáõÙÇݳóÇ, éáõÙÇÝáõÑÇ Roumain,e n éáõÙÇÝ»ñ»Ý roumain m, langue f rou-



ï»Ë. roboticien,ne n



maine



éáμáï³·ÇïáõÃÛáõÝ (Ù³ñ¹Ù»ù»Ý³Û³·Ç-



ïáõÃÛáõÝ) ï»Ë. robotique f éáμáï³ÛÇÝ robotique; ~ ï»ËÝÇϳ robotique f éáμáï³óáõÙ (Ù³ñ¹Ù»ù»Ý³Û³óáõÙ) robotisation f éáÏáÏá (á×) rococo m éáÏýáñ (å³Ýñ³ï»ë³Ï) roquefort m éá×ÇÏ (³ß˳ï³í³ñÓ) traitement m, salaire m, paye f; appointements m pl (ͳé³ÛáÕÇ) éá×ϳóáõó³Ï bulletin m de salaire (de paye) éáÙ (á·»ÉÇó ËÙÇãù) rhum m éáÙ³Ý³Ï³Ý roman,e; ~ É»½áõÝ»ñ langues f pl romanes éáÙ³Ýë ï»°ë ëÇñ»ñ· éáÙ³Ýïǽ٠romantisme m éáÙ³ÝïÇÏ 1. adj romantique (éáÙ³Ý-



éáõÝ· narine f (Ù³ñ¹áõ, ÓÇáõ), naseau m



(ϻݹ³Ýáõ, ݳ¨ª ÓÇáõ)



éáõåÇ (¹ñ³Ù³Ï³Ý Ùdzíáñ Ðݹϳëï³-



ÝáõÙ ¨ ä³ÏÇëï³ÝáõÙ) roupie f



éáõë Russe m; ~ ÏÇÝ Russe f éáõë³μ³ÝáõÃÛáõÝ russisme m éáõë³·»ï russiste n éáõë³Ï³Ý russe, de Russie éáõë³Ï³Ý³óÝ»É russifier vt éáõë³Ï³Ý³óáõÙ (éáõë³óáõÙ) russifica-



tion f



éáõë³Ù»ï d’orientation russe éáõë³Ù»ïáõÃÛáõÝ orientation f russe éáõë³Ý³É se russifier éáõë³ë»ñ russophile éáõë³ëÇñáõÃÛáõÝ russophilie f éáõë³ëï³ÝÛ³Ý de Russie éáõë³ïÛ³ó russophobe adj/n 789



éáõë³ïÛ³óáõÃÛáõÝ russophobie f éáõë³ó É»½áõ ï»°ë éáõë»ñ»Ý éáõë³óÝ»É ï»°ë éáõë³Ï³Ý³óÝ»É éáõë³óáõÙ ï»°ë éáõë³Ï³Ý³óáõÙ éáõë»ñ»Ý russe m, langue f russe



(ë³ÃÇ ·áõÛÝ áõÝ»óáÕ) ambré,e ë³Ã» d’ambre ë³É 1) dalle f (ë³É³ù³ñ) 2) enclume f (½Ý¹³Ý) ë³É³Ã 1) ï»°ë ³Õó³Ý 2) laitue f (μáõÛëÁ) ë³É³Ã³Ù³Ý ï»°ë ³Õó³Ý³Ù³Ý ë³É³Í³ÍÏ dallé,e ë³É³Ñ³ï³Ï (ë³É³ñÏ) pavé m; carreau



ê



paver vt, daller vt; carreler vt (ë³É³ñÏ»É) ë³É³Ñ³ï³Ïí³Í (ë³É³ñÏí³Í) pavé,e, carrelé,e ë³É³Ñ³ï³ÏáõÙ (ë³É³Ñ³ï³Ï»ÉÁ) dallage m, carrelage m ë³É³Ù³Ý¹ñ ϻݹμ. salamandre f ë³É³å³ï»É ï»°ë ë³É³ñÏ»É ë³É³å³ïáõÙ ï»°ë ë³É³ñÏáõÙ ë³É³ñÏ (ë³É³Ñ³ï³Ï) pavé m ë³É³ñÏ»É paver vt, daller vt ë³É³ñÏáÕ (μ³Ýíáñ) paveur m, dalleur



ë³Ã³·áõÛÝ



(éáõë³ó É»½áõ)



m



ë³É³Ñ³ï³Ï»É



ë³ ce, ceci, cela; ça (ËëÏó.); ~ ÇÝÓ ¹áõñ



ãÇ ·³ÉÇë cela ne me plaît pas; ~ Ç٠óßÏÇݳÏÝ ¿ c’est mon mouchoir ë³μáï³Å ï»°ë íÇÅ»óáõÙ, íݳë³ñ³ñáõÃÛáõÝ ë³· ϻݹμ. oie f; ~Ç ×áõï oison m ◊ ~Ç



(ѳíÇ) å»ë ÑÇÙ³ñ bête comme une oie ë³·ÇÏ (ë³·Ç ×áõï) oison m ë³¹³Û»É satan m ë³¹³Û»É³Ï³Ý satanique ë³¹³÷ (·³Õï³Ïáõñ) nacre f ë³¹³÷³÷³ÛÉ de nacre, nacré,e ë³¹³÷» (·³Õï³ÏáõñÇ) de (en) nacre ë³¹Ç½Ù ï»°ë ¹³Å³Ý³ÙáÉáõÃÛáõÝ,



m



ë³É³ñÏí³Í (ë³É³Ñ³ï³Ïí³Í) pavé,e ë³É³ñÏáõÙ carrelage m, dallage m,



pavage m



ë³É³ù³ñ dalle f, pierre f à dalles ë³É³ù³ñ»É daller vt, paver vt ë³ÉÇÏ 1) plaque f, plaquette f; carreau m



í³Ûñ³·áõÃÛáõÝ ë³¹Çëï ï»°ë ¹³Å³Ý³ÙáÉ ï»°ë ¹³Å³Ý³μ³ñ, ë³¹Çëï³μ³ñ í³Ûñ³·áñ»Ý ë³¹Çëï³Ï³Ý ï»°ë ¹³Å³Ý, í³Ûñ³· ë³¹ñ³Ýù provocation f; instigation f,



(»ñ»ë³å³ïÙ³Ý); dalle f (ѳï³ÏÇ); ûñ·³Ý³Ï³Ý ³å³Ïáõ ~ plaque de plexiglas 2) réchaud m (ËáѳÝáóÇ ¿É»Ïïñ³Ï³Ý ~) 3) tablette f (ßáÏáɳ¹Ç ¨ ³ÛÉÝ) ë³ÉÇϳѳï³Ï carrelage m ë³ÉÇϳå³ï couvert,e de carreaux, carrelé,e ë³ÉÇϳå³ï»É couvrir vt de carreaux, carreler vt ë³ÉÇϳå³ïáÕ carreleur m, dalleur m ë³ÉÇϳå³ïáõÙ carrelage m, dallage m ë³ÉÇϳíáñ à carreaux; ~ ßáÏáɳ¹ chocolat m en tablette ë³ÉáÝ ï»°ë óáõó³ëñ³Ñ, å³ïÏ»ñ³-



incitation f (¹ñ¹áõÙ)



ë³¹ñ»É instiguer vt, inciter vt (¹ñ¹»É);



provoquer vt, insinuer vt



ë³¹ñÇã 1. provocateur,-trice n/adj, instigateur,-trice n 2. adj provocant,e ë³½³Ï³Ý (í³Û»É) convenable, décent,e ë³½»É (í³Û»É»É) 1) aller vi; ³Ûë ½·»ëïÁ



Ó»½ ë³½áõÙ ¿ cette robe vous va bien 2) convenir vi (ѳñÙ³ñ ÉÇÝ»É) ë³½»óÝ»É adapter vt, approprier vt (ѳñÙ³ñ»óÝ»É) ë³Ã ambre m jaune, succin m; ë¨ ~ jais



ëñ³Ñ ë³Éáñ prune f ë³Éáñ³ãÇñ (ë¨) pruneau m ë³Éáñ»ÝÇ prunier m



m



790



(ë³Éáñ»ÝÇÝ»ñÇ å³ñ﻽ª ͳé³ëï³Ý) prunelaie f ë³Éç³ñ¹ (ÏáÝïáõ½Ç³) commotion f, coup m orbe ë³Éí³¹áñÛ³Ý salvadorien,ne ë³Éí³¹áñóÇ Salvadorien,ne n ë³Éïá ï»°ë ٳѳÃéÇãù ë³Éûç³Ë (ËáѳÝáóÇ) cuisinière f, fourneau m; ¿É»Ïïñ³Ï³Ý ~ cuisinière électrique ë³ÍÇÉ plant m ë³ÍÇɳÝáó pépinière f ë³ÍÇÉ»É transplanter vt ë³ÍÇÉáõÙ transplantation f ë³Ï ï»°ë ë³Ï³·ÇÝ ë³Ï³·ÇÝ (ë³Ï³óáõÛó, ï³ñÇý) tarif m; taxe f; taux m (·Ý³óáõó³Ï, ë³Ï); ÙdzëÝ³Ï³Ý ~ tarif unitaire; ï³ñμ»ñ³Ïí³Í ~ tarif à gradation; ³ñïáÝÛ³É ~ tarif préférentiel; ÷á˳¹ñ³ÙÇçáóÇ ~ tarif de transport; ~ ë³Ñٳݻɪ ~Á áñáᯐ tarifer vt, taxer vt; ë³Ï³·ÝÇ ë³ÑÙ³ÝáõÙª ~ ë³ÑٳݻÉÁ, ·ÝáñáßáõÙ tarification f ë³Ï³·Çñ ï»°ë ë³Ï³¹Çñ ë³Ï³·Ý³ÛÇÝ tarifaire; ~ ³í»É³óáõÙª ë³Ï³·Ý»ñÇ μ³ñÓñ³óáõÙ augmentation f pl tarifaires; ~ ½»Õã réduction f tarifaire ë³Ï³·ñ»É tarifer vt ë³Ï³¹Çñ (·Ý³Ñ³ïáõ, ³åñ³ÝùÇ ë³ÏÁ áñáßáÕ) taxateur,-trice n/adj ë³Ï³¹ñáõÙ ï»°ë ë³ÏáñáßáõÙ ë³Ï³Ñ³ßíÇã ³íï. (ï³ùëáõ ë³Ï³óáõÛó) taximètre m ë³Ï³ÛÝ mais, cependant (ãÝ³Û³Í ¹ñ³Ý), pourtant ë³Ï³é cabas m, corbeille f (½³ÙμÛáõÕ), *hotte f (Ù»çùÇ) ë³Ï³í moins, peu nombreux,-euse ë³Ï³í³μ»ñù (ï³ñÇ) de mauvaise récolte ë³Ï³í³μÝ³Ï à faible population, peu habité,e ë³Ï³í³¹»å ï»°ë ѳ½í³¹»å ë³Ï³í³ÃÇí peu nombreux,-euse ë³Ï³í³Ëáë ï»°ë ùã³Ëáë ë³Ï³í³ËáëáõÃÛáõÝ ï»°ë ùã³Ëáëáõ-



ë³Ï³í³Ï»ñ sobre, frugal,e, qui mange



ë³Éáñáõï



peu



ë³Ï³í³Ï»ñáõÃÛáõÝ sobriété f, frugalité f



ë³Ï³í³ÑáÕ qui manque de terre ë³Ï³í³ÑáÕáõÃÛáõÝ manque m de terre ë³Ï³í³Ù³½ aux cheveux rares (clair-



semés)



ë³Ï³í³Ù³ïã»ÉÇ peu accessible, hors



de portée



ë³Ï³í³Ù³ñ¹ peu habité,e (ùÇã μݳ-



Ï»óí³Í), peu nombreux,-euse (áã μ³½Ù³Ù³ñ¹), peu fréquenté,e (˳ÝáõÃÇ, ëñ׳ñ³ÝÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ) ë³Ï³í³ÙǽáõÃÛáõÝ oligurie f; urémie f ë³Ï³í³ÙÇï qui a peu d’esprit ë³Ï³í³Ý³É diminuer vi ë³Ï³í³Ý¹³Ù peu nombreux,-euse; ~ ÁÝï³ÝÇù famille f peu nombreuse ë³Ï³í³å³ßï (ÙÇÝÇÙ³ÉÇëï) minimaliste adj/n ë³Ï³í³å³ßïáõÃÛáõÝ (ÙÇÝÇÙ³ÉǽÙ) minimalisme m ë³Ï³í³å»ï sobre (ÅáõÅϳÉ); frugal,e (ëÝÝ¹Ç Ñ³ñóáõÙ) ë³Ï³í³å»ïáõÃÛáõÝ sobriété f (ÅáõÅϳÉáõÃÛáõÝ); frugalité f (ëÝÝ¹Ç Ñ³ñóáõÙ) ë³Ï³í³çñáõÃÛáõÝ pénurie f d’eau ë³Ï³í³çáõñ aride (³Ýçñ¹Ç), à faible débit (·»ï) ë³Ï³í³ñÛáõÝ μÅßÏ. anémique ë³Ï³í³ñÛáõÝáõÃÛáõÝ μÅßÏ. anémie f ë³Ï³í³óÝ»É diminuer vt ë³Ï³í³ù³Ý³Ï peu nombreux,-euse ë³Ï³íáõÃÛáõÝ rareté f, manque m; pénurie f, insuffisance f (³Ýμ³í³ñ³ñáõÃÛáõÝ) ë³Ï³íûñÛ³ (ùÇã ûñ»ñ ï¨áÕ, ϳñ׳ï¨) éphémère ë³Ï³ñ³Ý (μáñë³) bourse f; ³ß˳ï³ÝùÇ ~ª μáñë³ bourse du travail; ~áõÙ ·áñͳϳÉÝ»ñÇ ï»ÕÁ parquet m; ~Ç ·áñÍ³Ï³É agent m de change; ~Ç ·áñͳñ³ñª ÙÇçÝáñ¹ courtier m (μñáÏ»ñ) ë³Ï³ñÏ»É (·Ý³ñÏ»É) marchander vt, convenir d’un prix



ÃÛáõÝ 791



ë³Ï³ñÏ»ÉÇ qu’on peut marchander, qui



¹³ï³ñ³Ý cour f constitutionnelle; ~ Ùdzå»ïáõÃÛáõÝ monarchie f constitutionnelle ë³Ñٳݳ¹ñ³Ï³Ý³óÝ»É constitutionnaliser vt ë³Ñٳݳ¹ñ³Ï³Ý³óáõÙ constitutionnalisation f ë³Ñٳݳ¹ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ constitutionnalité f ë³Ñٳݳ¹ñáñ»Ý constitutionnellement ë³Ñٳݳ¹ñáõÃÛáõÝ constitution f ë³Ñٳݳ½³ï»É 1) différencier vt 2) distinguer vt (ï³ñμ»ñ³Ï»É, ï³ñμ»ñ»É) 3) séparer vt (³Ýç³ï»É, μ³Å³Ý»É) 4) démarquer vt (³é³ÝÓݳóÝ»É, ë³Ñٳݳ·Í»É) ë³Ñٳݳ½³ïí»É 1) se différencier 2) se distinguer (ï³ñμ»ñí»É) 3) se séparer (³Ýç³ïí»É, μ³Å³Ýí»É) 4) se démarquer (³é³ÝÓݳݳÉ) ë³Ñٳݳ½³ïáõÙ 1) différenciation f 2) distinction f (ï³ñμ»ñ³ÏáõÙ) 3) séparation f (³Ýç³ïáõÙ, μ³Å³ÝáõÙ) 4) démarcation f (³é³ÝÓݳóáõÙ, ë³Ñٳݳ·ÍáõÙ) ë³Ñٳݳ˳Ëï violateur,-trice n de frontière ë³Ñٳݳ˳ËïáõÙ violation f de frontière ë³ÑÙ³Ý³Ï³Ý ~ »Õ³Ý³Ï ùñÏÝ. mode m indicatif, indicatif m ë³ÑٳݳÏÇó limitrophe ë³ÑٳݳÏó»É (ë³ÑٳݳÏÇó ÉÇÝ»É) 1) confiner vt ind (à, avec), être limitrophe de 2) ÷Ëμ. friser vt; ¹³ ë³ÑٳݳÏóáõÙ ¿` ë³ÑٳݳÏÇó ¿ Ë»ÝÃáõÃÛ³ÝÁ cela frise la folie ë³ÑٳݳٻñÓ frontalier,-ière; ~ ù³Õ³ù ville f frontalière ë³ÑٳݳÛÇÝ 1) de frontière; frontalier,-ière (ë³ÑٳݳٻñÓ) 2) limite; ~ ³ñ³·áõÃÛáõÝ vitesse f limite; ͳËë»ñÇ ~ ã³÷ limite des dépenses ë³Ñٳݳå³Ñ garde-frontière m ë³Ñٳݳ÷³Ï limité,e; borné,e (Ù³ñ¹áõ, Ùï³íáñ ϳñáÕáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ); restreint,e (Ý»Õ); ~ å³ï³ë˳ݳïíáõÃÛáõÝ responsabilité f



peut être marchandé,e ë³Ï³ñÏáÕ (·Ý³ñÏáÕ) marchandeur,euse n ë³Ï³ñÏáõÃÛáõÝ, ë³Ï³ñÏáõÙ (·Ý³ñÏáõÙ) marchandage m, marché m ë³Ï³ó³ÝÏ ï»°ë ë³Ï³·ÇÝ ë³Ï³óáõó³Ï ï»°ë ë³Ï³·ÇÝ ë³ÏáñáßáõÙ (ë³Ï³¹ñáõÙ) taxation f ë³Ïé ϻݹμ. autour m (μ³½»Ç ï»ë³Ï) ë³Ïñ³íáñ é³½Ù. sapeur m ë³Ñ³¹³ßï patinoire f ë³Ñ³Ý³¹áõé (çñ³ñ·»É³Ï) écluse f ë³Ñ³Ý³í hydroglisseur m ë³Ñ³Ýù (·»ïÇ) rapide m, cataracte f (çñí»Å) ë³Ñ»É glisser vi; ÷Ëμ. passer vi, fuir vi, s’écouler (³Ýóݻɪ ųٳݳÏÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ) ë³Ñ»óÝ»É glisser vt, faire glisser ë³Ñ»óáõÙ glissade f ë³ÑÙ³Ý 1) frontière f (ë³Ñٳݳ·ÇÍ, å»ï³Ï³Ý ~); ~Ý»ñÇó ¹áõñë à l’extérieur des frontières (»ñÏñÇ) 2) limite f (ë³Ñٳݳ·ÇÍ, í»ñçݳϻï, ݳ¨ª ÷Ëμ.); Ñݳñ³íáñáõÃÛ³Ý ~Ý»ñÁ les limites du possible 3) ligne f (·ÇÍ, ë³ÑٳݳÛÇÝ ·ÇÍ) 4) borne f (ë³ÑٳݳÝÇß, ͳÛñ³ÝÇß) 5) seuil m (ß»Ù) 6) dans le cadre de (~Ý»ñáõÙ, ßñç³Ý³ÏÝ»ñáõÙ); 200 »íñáÛÇ ~Ý»ñáõÙ dans les 200 euros ë³Ñٳݳμ³Å³Ý de démarcation, de délimitation; ~ ·ÇÍ ligne f de démarcation ë³Ñٳݳ·ÇÍ ligne f de démarcation (μ³Å³Ý³ñ³ñ ·ÇÍ); limite f (ë³ÑÙ³Ý, í»ñçݳϻï) ë³Ñٳݳ·ÉáõË frontière f ë³Ñٳݳ·Í³ÛÇÝ limitrophe; frontalier,-ière ë³Ñٳݳ·Í»É délimiter vt, démarquer vt (ë³Ñٳݳ·Íáí μ³Å³Ý»É) ë³Ñٳݳ·ÍáõÙ démarcation f, délimitation f ë³Ñٳݳ¹Çñ ùÕù. constituant,e; ~ ÅáÕáí Assemblée f Constituante ë³Ñٳݳ¹ñ³Ï³Ý constitutionnel,le; ~ Çñ³íáõÝù droit m constitutionnel; ~ 792



limitée; ~ å³ï³ë˳ݳïíáõÃÛ³Ùμ ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ société f à responsabilité limitée (S.A.R.L.) ë³Ñٳݳ÷³Ï»É limiter vt, restreindre vt; borner vt; porter atteinte à (áïݳѳñ»É, íݳë ѳëóÝ»É); ųٳݳÏÁ ~ (Ñé»ïáñÇ) limiter le temps de la parole; ~ ËáëùÇ ³½³ïáõÃÛáõÝÁ porter atteinte à la liberté d’expression ë³Ñٳݳ÷³ÏÇã,



~áí ½μ³Õí»É faire de la luge, faire du bobsleigh ë³ÑݳÏáñ¹¥áõÑǤ lugeur,-euse n ë³ÑáÕ glissant,e ë³ÑáõÕÇ toboggan m ë³ÑáõÙ (ë³Ñ»ÉÁ) glissade f, glissement m ë³ÑáõÝ 1. adj 1) glissant,e (ë³ÑáÕ); coulant,e (ѳݷ) 2) mobile; ~ ųٳݳϳóáõÛó horaire m mobile 2. adv couramment (í³ñÅ); ݳ ~ ýñ³Ýë»ñ»Ý ¿ ËáëáõÙ il parle couramment le français ë³ÑáõÝáñ»Ý avec aisance; avec facilité ë³ÑáõÝáõÃÛáõÝ facilité f; aisance f; ËáëùÇ ~ facilité de la parole ë³Ñù ï»°ë ë³ÑáõÙ ë³Õ³í³ñï 1) å³ïÙ. *heaume m 2) casque m (û¹³ãáõÇ, Ùáïáí³ñáñ¹Ç ¨ ³ÛÉÝ) ë³Õ³í³ñï³íáñ casqué,e; ϳåáõÛï ~Ý»ñÁ les casques bleus (زÎ-Ç ÙÇç³½·³ÛÇÝ çáϳïÝ»ñÁ) ë³Õ³ñà feuillage m, feuillée f ë³Õ³ñóËÇï branchu,e, touffu,e, feuillu,e ë³Õ³ñóå³ï couvert,e de feuillage ë³Õ³ñóíáñ feuillu,e ë³Õ³ñóíáñí»É se couvrir de feuilles ë³ÕÙ Ï»Ýëμ. embryon m; fœtus m (³ñ·³Ý¹áõÙ), germe m (ݳ¨ª ÷Ëμ.) ë³ÕÙݳμ³Ý embryologiste n ë³ÕÙݳμ³Ý³Ï³Ý embryologique ë³ÕÙݳμ³ÝáõÃÛáõÝ embryologie f ë³ÕÙݳ¹ÇïáõÙ (ë³ÕÙݳ½ÝÝáõÙ) fœtoscopie f ë³ÕÙݳÍÇÝ embryogène ë³ÕÙݳÍÝáõÃÛáõÝ embryogénèse f, embryogénie f ë³ÕÙݳÛÇÝ embryonnaire; germinal,e; ~ íÇ׳ÏáõÙ à l’état embryonnaire, en germe; ~ μçÇçÝ»ñ cellules f pl germinales ë³ÕÙݳëå³ÝáõÃÛáõÝ (Ý»ñ³ñ·³Ý¹³ÛÇÝ åïÕÇ í»ñ³óáõÙ) fœticide m ë³ÕÙݳíáñ»É féconder vt ë³ÕÙݳíáñí»É être fécondé,e ë³ÕÙݳíáñáõÙ (ÑÕdzóáõÙ, μ»ÕÙݳíáñáõÃÛáõÝ) conception f, fécondation



ë³Ñٳݳ÷³ÏáÕ



restrictif,-ive; limitatif,-ive ë³Ñٳݳ÷³Ïí»É se limiter, se borner, se restreindre; Ù»Ýù ¹ñ³Ýáí ã»Ýù nous n’en ë³Ñٳݳ÷³ÏíÇ resterons pas là ë³Ñٳݳ÷³ÏáõÙ limite f, limitation f, restriction f; ³é³Ýó ë³Ñٳݳ÷³ÏÙ³Ý sans restriction; Ý»ñÙáõÍÙ³Ý ~ limitation des importations; í³ñÏÇ ~ restriction de crédit ë³Ñٳݳù³ñ (ë³ÑٳݳÝÇß ù³ñ) borne f ë³ÑÙ³Ý»É 1) établir vt; é»Ïáñ¹ ~ établir un record 2) fixer vt (áñáß»É, ³Ùñ³·ñ»É); í»ñçݳã³÷ª ·ÇÝ ~ fixer une limite, un prix 3) définir vt (ë³ÑÙ³ÝáõÙ ï³É), déterminer vt (áñáß³ÏÇáñ»Ý ~) ë³ÑٳݻÉÇ déterminable, définissable ë³ÑÙ³ÝáÕ définitionnel,le, définitoire (ë³ÑÙ³ÝáõÙ ïíáÕ, μÝáñáßáÕ, Ù»Ïݳμ³ÝáÕ); déterminant,e (áñáßáÕ, áñáßÇã) ë³ÑÙ³ÝáõÙ 1) définition f (ë³ÑÙ³ÝáõÙ ï³ÉÁ, μÝáñáßáõÙ) 2) fixation f; ·Ý»ñÇ ~ fixation des prix; ѳñÏÇ ã³÷»ñÇ ~ fixation de l’impôt ë³ÑÙéÏ»É être saisi,e d’effroi, être épouvanté,e, être terrifié,e, être consterné,e ë³ÑÙéÏ»óÝ»É épouvanter vt, terrifier vt ë³ÑÙéÏ»óáõóÇã épouvantable, effroyable ë³ÑÝ³Ï 1) traîneau m; luge f (÷áùñ ~, Ó»éݳë³ÑݳÏ); ~áí ëÕÕ³É faire de la luge, luger vi; »é³ÓÇ ~ troïka f 2) toboggan m (Ù³ñ½³ë³ÑݳÏ) ë³Ñݳϳëåáñï luge f, bobsleigh m;



f



793



ë³ÕÙáÝ Ï»Ý¹μ. (Éáë¹Ç, Éáëáë, ÓϳÝ



ë³Ý³ïáñdz ï»°ë ³éáÕç³ñ³Ý ë³Ý·íÇÝÇÏ Ñá·μ. sanguin,e n ë³Ý¹ mortier m; ~Á ¨ óÏÇãÁ le mortier



ï»ë³Ï) saumon m ë³ÕÙáë »Ï»Õ. psaume m ë³ÕÙáë³·Çñ ï»°ë ë³ÕÙáë³ë³ó ë³ÕÙáë³·Çñù ï»°ë ë³ÕÙáë³ñ³Ý ë³ÕÙáë³ë³ó psalmiste m ë³ÕÙáë³ñ³Ý (ë³ÕÙáë³·Çñù) »Ï»Õ. psautier m ë³ÕÙáë»É »Ï»Õ. (ë³ÕÙáë ³ë»Éª »ñ·»Éª ϳñ¹³É) psalmodier vt/vi ë³ÕÙáë»ñ·áõÃÛáõÝ »Ï»Õ. psalmodie f ë³Ùμ³ (μñ³½ÇÉ³Ï³Ý å³ñ, ¹ñ³ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝÁ) samba f ë³ÙμÇëï¥áõÑǤ Ù³ñ½. sambiste n ë³Ùμá Ù³ñ½. sambo m ë³ÙÇà μëμ. fenouil m ë³ÙáõÙ (ï³ùª ³í³½³Ë³éÝ ³Ý³å³ï³ÛÇÝ ÑáÕÙ) simoun m ë³ÙáõÛñ ϻݹμ. zibeline f ë³Ùáõñ³Û samouraï m ë³Ùáõñ»ÝÇ (ë³ÙáõÛñÇ ÙáñÃÇ) zibeline f ë³Ûóù»É trébucher vi (contre, sur); glisser vi (ë³Ñ»É) ë³ÛóùáõÙ 1) glissage f; dérapage m (ÏáÕ³ë³Ñù óó ׳ݳå³ñÑÇ íñ³) 2) lapsus m (É»½í³ë³ÛóùáõÙ, É»½í³Ï³Ý íñÇåáõÙ) ë³ÛóùáõÝ glissant,e; ~ ¿ ça glisse ë³ÛÉ chariot m (ù³é³ÝÇí), charrette f (»ñϳÝÇí) ë³Ûɳμ»é charretée f ë³Ûɳ·áñÍ charron m ë³Ûɳ·áñÍáõÃÛáõÝ charronnage m ë³ÛÉ³Ï 1) chariot m, charrette f, brouette f (Ó»éݳë³ÛɳÏ) 2) voiture f d’enfant, landau m (Ù³ÝϳϳÝ), poussette f (ͳÉáíÇ Ù³Ýϳë³ÛɳÏ) 3) voiture d’infirme (ѳßٳݹ³ÙÇ) ë³Ûɳå³Ý, ë³ÛÉáñ¹ charretier m ë³Ûñ tranchant m; lame f (μ»ñ³Ýª ¹³Ý³ÏÇ ¨ ³ÛÉÝ); pointe f (ëáõñ ͳÛñ), aiguille f (³ë»Õݳë³Ûñ) ë³Ý élève n (³ß³Ï»ñï); filleul,e n (ë³ÝÇÏ, ë³ÝáõÑǪ ÏÝù³Ñáñ áõ ÏÝù³Ùáñ ѳٳñ); pupille n (ËݳٳϳÉáõÃÛ³Ý ï³Ï ·ïÝíáÕ) ë³Ý³Ñ³Ûñ compère m; parrain m ë³Ý³Ù³Ûñ commère f; marraine f; μÝÑë. ~ ³Õí»ë maître Renard



et le pilon



ë³Ý¹³É1 (ûè áïݳٳÝ) sandale f ë³Ý¹³É2 μëμ. santal m ë³Ý¹³Ïáà (ë³Ý¹ÇïáéÝ) pilon m ë³Ý¹³Ñ³ñ»É piler vt ë³Ý¹»ñù carde f, cardeuse f; affinoir m



(íáõßÇ ¨ ³ÛÉÝ)



ë³Ý¹»ñù»É carder vt ë³Ý¹Õ³Ï échelle f; échelon m (³ëïÇ-



׳Ý); graduation f (³ëïÇ׳ݳíáñáõÙ), échelle f graduée (³ëïÇ׳ݳë³Ý¹Õ³Ï); ·Ý»ñÇ ~ échelle des prix; ³ß˳ï³í³ñÓ»ñÇ ~ échelle (hiérarchie f) des salaires ë³Ý¹Õ³Ñ³ñÃ³Ï palier m ë³Ý¹Õ³Ù³ï marchepied m (·Ý³óùÇ, ³íïáμáõëÇ, ïñ³Ùí³ÛÇ ¨ ³ÛÉÝ) ë³Ý¹Õ³Ùáõïù perron m ë³Ý¹Õ³í³Ý¹³Ï cage f d’escalier ë³Ý¹íÇã sandwich m ë³Ý¹íÇã³ñ³Ý sandwicherie f ë³Ý¹áõÕù escalier m (ï³Ý, ß»ÝùÇ); échelle f (Ñ»ÝáíÇ ~, ѻݳë³Ý¹áõÕù, ß³ñųë³Ý¹áõÕù); å³ñ³Ý» ~ª å³ñ³Ý³ë³Ý¹áõÕù échelle de corde; Ññß»ç ~ª »É³ñ³Ý échelle de pompiers; ~áí μ³ñÓñ³Ý³Éª ÇçÝ»É monter, descendre l’escalier; åïáõï³Ï³Ó¨ ~, áÉáñ³ë³Ý¹áõÕù escalier tournant (en colimaçon) ë³ÝÇÏ¥áõÑǤ filleul,e n ë³ÝÇï³ñ ï»°ë ÑÇí³Ý¹³å³Ñ ë³ÝÇï³ñ³Ï³Ý 1) ï»°ë ³éáÕç³å³Ñ³Ï³Ý 2) ~ ѳݷáõÛóª ë³ÝѳݷáõÛó sanitaires m pl ë³ÝÏódz ï»°ë å³ïųÙÇçáó, ×Ýß³ÙÇçáó ë³ÝѳݷáõÛó (ë³ÝÇï³ñ³Ï³Ý ѳÝ-



·áõÛó) sanitaires m pl



ë³ÝÓ bride f, rêne f; ~ ¹Ý»É brider vt; ~Á



³ñӳϻɪ Ñ³Ý»É débrider vt; ÷Ëμ. ջϳí³ñáõÃÛ³Ý ~»ñÁª ϳé³í³ñÙ³Ý Õ»ÏÁ les rênes du pouvoir ë³ÝÓ³½»ñÍ 1) débridé,e (ë³ÝÓÁ ѳݳÍ, ³é³Ýó ë³ÝÓÇ) 2) ÷Ëμ. déchaîné,e 794



donner un coup de peigne (³ñ³·ª ßï³åª ѳå×»å ~) ë³ÝñáõÙ coiffage m (í³ñë³Ñ³ñ¹³ñáõÙ); peignage m (Ù³Ýí³ÍùÇ Ã»É»ñÇ ~) ë³å³ï bosse f ë³å³ï³íáñ bossu,e; ~ ùÇà nez m busqué ◊ ~ÇÝ (ÙdzÛÝ) ·»ñ»½Ù³ÝÁ ÏáõÕÕÇ bois tordu ne se redresse pas, dans sa peau mourra le loup, qui a bu boira ë³é³½»ñÍ»É dégivrer vt ë³é³Í 1) gelé,e (óñïǪ ë³éݳٳÝÇùÇ å³ï׳éáí); ~ ·»ï rivière f gelée 2) glacé,e (ë³éáõÛóÇ í»ñ³Íí³Í); ~ ÓÛáõÝ neige f glacée ë³é»É ï»°ë ë³éã»É ë³é»óÝ»É 1) geler vt, congeler vt, glacer vt; froidir vt; çáõñÁ ~ª å³Õ»óÝ»É froidir l’eau; çáõñÁ ~ª ë³éáõÛóÇ í»ñ³Í»É congeler l’eau 2) frigorifier vt (»ñϳñ å³Ñ»Éáõ ѳٳñ, Ù³ëݳíáñ³å»ë Ùë»Õ»ÝÁ) 3) rafraîchir vt, refroidir vt (½áí³óÝ»É, å³Õ»óݻɪ ·ÇÝÇÝ ¨ ³ÛÉÝ) 4) ïÝï·. bloquer vt (¹ñ³Ù³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñÁ); ¹ñ³Ù³ï³ÝÁ ·ïÝíáÕ Ñ³ßÇíÁ ~ bloquer un compte en banque ë³é»óÝáÕ frigorifique, réfrigérant,e; ~ ·áñÍÇùª ѳñÙ³ñ³Ýù machine f (installation f) frigorifique, congélateur m ë³é»óí»É être congelé,e, être gelé,e; être rafraîchi,e (ËÙÇãù ¨ ³ÛÉÝ); ÷Ëμ. être bloqué (ѳßíÇ Ù³ëÇÝ) ë³é»óñ³Í 1) congelé,e (å³Ñ»Éáõ ѳٳñ); rafraîchi,e (ËÙÇãù ¨ ³ÛÉÝ) 2) ïÝï·. gelé,e; ~ í³ñÏ»ñ crédits m pl gelés ë³é»óáõÙ 1) congélation f (ÙûñùÇ); ³ñ³· ~ surgélation f; ë³é»óÙ³Ý Ï»ï point m de congélation 2) ï»Ë. réfrigération f 3) ïÝï·. blocage m (¹ñ³Ù³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñÇ) 4) gel m (¹³¹³ñ»óáõÙ); ëå³é³½ÇÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ gel des armements ë³éÁ 1. adj froid,e; frais-fraîche (½áí); glacial,e (ë³éݳßáõÝã); ~ Éá·³Ýù bain m froid; ~ ùñïÇÝù sueur f froi-



ë³ÝÓ³½»ñÍ»É 1) débrider vt (ë³ÝÓÁ ѳݻÉ) 2) ÷Ëμ. déchaîner vt; dé-



clencher vt; å³ï»ñ³½Ù ~ déclencher une guerre ë³ÝÓ³½»ñÍí»É 1) se débrider (ÓÇáõ Ù³ëÇÝ) 2) ÷Ëμ. se déchaîner, se déclencher ë³ÝÓ³½»ñÍáõÙ 1) débridement m (ÓÇáõ) 2) ÷Ëμ. déchaînement m, déclenchement m; libération f ë³Ýӳѳñ»É 1) brider vt (ë³ÝÓáí Çñ»Ý »ÝóñÏ»É) 2) ÷Ëμ. dompter vt, refréner vt; maîtriser vt, réprimer vt (»ÝóñÏ»É, ×Ýß»É) ë³ÝӳѳñáÕ dompteur,-euse n ë³ÝӳѳñáõÙ domptage m ë³ÝÓ³ñÓ³Ï effréné,e, débridé,e, déchaîné,e; désordonné,e (Ù³ñ¹) ë³ÝÓ³ñÓ³Ï³Ý³É (ë³ÝÓ³ñÓ³Ï ¹³éݳÉ, »ñ»ë ³éÝ»É, ß÷³Ý³É) se laisser aller ë³ÝÓ³ñÓ³Ïí»É ÷Ëμ. se déchaîner ë³ÝÓ³ñÓ³ÏáõÃÛáõÝ dévergondage m; libertinage m, licence f ë³ÝÓ»É ï»°ë ë³Ýӳѳñ»É ë³ÝÓáõÙ répression f, refrènement m; domptage m ë³ÝëÏñÇï sanskrit m, langue f sanscrite ë³ÝëÏñÇï³·»ï sanskritiste n ë³ÝëÏñÇï³·ÇïáõÃÛáõÝ sanskritisme m ë³ÝëÏñÇï³Ï³Ý sanskrit,e, sanscrit,e ë³Ýï»ËÝÇÏ ï»°ë çñÙáõÕ³·áñÍ ë³ÝïÇÙ (Ù³Ýñ³¹ñ³Ù) centime m ë³ÝïÇÙ»ïñ centimètre m ë³ÝïÇÙ»ïñ³ÛÇÝ,



ë³ÝïÇÙ»ïñ³Ýáó



centimétrique ë³Ýñ peigne m ë³Ýñ³·áñÍ peignier m ë³Ýñ³í³×³é vendeur,-euse n de peignes ë³Ýñ»É peigner vt; coiffer vt (Ù³½»ñÁ ѳñ¹³ñ»É, í³ñë³Ñ³ñ¹³ñ»É, ë³Ýñí³Íù ³Ý»É) ë³Ýñí³Íù coiffure f; ~ ³Ý»É se coiffer; ݳ ÙÇßï ɳí ~Ý»ñ ¿ ³ÝáõÙª ɳí ~Ý»ñ áõÝÇ elle se coiffe toujours bien ë³Ýñí»É se peigner; se coiffer (ë³Ýñí³Íù ³Ý»É, í³ñë³Ñ³ñ¹³ñí»É); se 795



de; ~ å³ï»ñ³½Ù guerre f froide; ~ ½»Ýù arme f blanche; ~ ù³ÙÇ vent m glacial; ~ ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñ áõÝ»Ý³É être en froid (avec qn); ~ ï»Õ ¹Ý»É mettre au frais; ÷Ëμ. ~ Ù³ñ¹ homme m froid; ÷Ëμ. ~ ÁݹáõÝ»ÉáõÃÛáõÝ accueil m froid (glacial); 2. adv froidement, avec froideur (ë³éÝáõÃÛ³Ùμ, ë³éÝáñ»Ý); ~ ÁݹáõÝ»É accueillir vt froidement ë³éݳËóÇÏ (ë³éݳñ³ÝÇ Ù»ç) congélateur m, compartiment m congélateur, freezer m; ~áíª ~ áõÝ»óáÕ doté,e d’un compartiment congélateur ë³éݳÍÇÝ ýǽ. cryogène, frigorigène ë³éݳϳÛáõÝ résistant,e au gel ë³éݳϳÛáõÝáõÃÛáõÝ résistance f (tenue f) au gel ë³éݳѳÕáñ¹Çã ï»Ë. cryoconducteur,trice ë³éݳٳÝÇù gel m, gelée f; froid m glacial (ë³ëïÇÏ); ùë³Ý ³ëïÇ×³Ý ~ vingt degrés m pl au-dessous de zéro; ë³ëïÇÏ ~ forte gelée, froid à pierre fendre ë³éݳݳí cargo m frigorifique ë³éݳÝáõÛß ï»°ë å³Õå³Õ³Ï ë³éݳ߳ù³ñ (ݳμ³Ã) sucre m candi, bonbon m acidulé ë³éݳßáõÝã glacial,e; ~ ù³ÙÇ vent m glacial ë³éݳëÇñï plein,e de sang-froid ë³éݳëñïáñ»Ý avec sang-froid sang-froid m; ~ ë³éݳëñïáõÃÛáõÝ å³Ñå³Ý»É garder son sang-froid; ~Á ÏáñóÝ»É perdre son sang-froid (ë³éݳñ³Ý-μ»éݳï³ñ) ë³éݳíïá camion m frigorifique ë³éݳñ³Ý 1) réfrigérateur m, frigidaire m, ËëÏó. frigo m; ~Ç ËóÇÏ chambre f froide; í³·áÝ-~ wagon m frigorifique; ~-μ»éݳï³ñ camion m frigorifique 2) minibar m (÷áùñÇÏ, ËÙÇãùáí ÉÇ ~ ÑÛáõñ³ÝáóáõÙ, ÁÙå³ñ³Ý) ë³éݳñ³Ý³ÛÇÝ de frigidaire ë³éݳñÛáõÝ 1) ï»°ë ë³éݳëÇñï 2) flegmatique (áã ѳËáõéÝ, ³Ýï³ñ-



μ»ñ, ѳݹ³ñï)



ë³éݳñÛáõÝáõÃÛáõÝ 1) ï»°ë ë³éݳëñïáõÃÛáõÝ 2) flegme m (³Ýï³ñμ»-



ñáõÃÛáõÝ, ѳݹ³ñïáõÃÛáõÝ)



ë³éݳù³ñ (ÏñÇáÉÇï) ÑÝù. cryolithe



(cryolite) f



ë³éÝáñ³Ï frais-fraîche; ~ çáõñ eau f



fraîche



ë³éÝáñ»Ý (ë³éÁ, ë³éÝáõÃÛ³Ùμ) froide-



ment, avec froideur; Ù»ÏÇÝ ~ í»ñ³μ»ñí»É traiter qn avec froideur; Ù»ÏÇÝ ~ ¹ÇÙ³íáñ»Éª ë³éÁ ÁݹáõÝ»É faire un accueil froid à qn; ~ ÁݹáõÝí»É être reçu,e froidement ë³éÝáõÃÛáõÝ froideur f, froid m; ÷Ëμ. Ýñ³Ýó ÙÇç¨ ~ ϳ il y a de la froideur entre eux ë³éã»É (ë³é»É) 1) geler vi, se congeler, se glacer; se geler (óñï³Ñ³ñí»É); çáõñÁ ë³é»É ¿ l’eau a gelé; áïù»ñë ë³é»É »Ý j’ai les pieds gelés (áïù»ñë ÙñëáõÙ »Ý) 2) refroidir vi (å³Õ»É, Ñáí³Ý³É), se refroidir; ûÛÁ ë³é»É ¿ le thé a refroidi; »Õ³Ý³ÏÁ ë³éãáõÙ ¿ª óñïáõÙ ¿ le temps refroidit ë³éó³μ»Ïáñ bloc m de glace, banquise f; ÑáëÁÝóóáí ß³ñÅíáÕ ~ banquise en dérive ë³éó³·»ï glaciologue n ë³éó³·Çï³Ï³Ý glaciologique ë³éó³·ÇïáõÃÛáõÝ glaciologie f ë³éó³¹³ßï glacier m ë³éó³¹³ßï³ÛÇÝ glaciaire ë³éó³Å³Ûé ï»°ë ë³éó³É»é ë³éó³É»½í³Ï (ë³éó³Éáõɳ) glaçon m ë³éó³É»é (³Ûëμ»ñ·) iceberg m; banquise f (ÉáÕ³óáÕ), banc m de glace ë³éó³Éáõɳ glaçon m ë³éó³Ï³É³Í glacé,e, couvert,e de glace; givré,e (»ÕÛ³Ù³å³ï) ë³éó³Ï³É»É se couvrir de glace, se givrer (»ÕÛ³Ùáí å³ïí»É) ë³éó³Ï³ÉáõÙ congélation f ë³éó³Ïïáñ glaçon m (÷áùñ) ë³éó³ÏáõÛï amas m de glaces ë³éó³Ñ³Éù (ë³éó³Ñáë) débacle f ë³éó³Ñ³ï (ݳí) brise-glace m ë³éó³Ñáë ï»°ë ë³éó³Ñ³Éù 796



doubler vi (ÏñÏݳå³ïÏí»É), s’intensifier (áõŷݳݳÉ) ë³ëïϳóÝ»É 1) renforcer vt (áõŻճóÝ»É); ÇÙ³ëïÁ ~ renforcer le sens 2) rendre plus fort,e (plus intense, plus violent,e) (³í»ÉÇ áõÅ·ÇÝ ¹³ñÓÝ»É), redoubler vt (ÏñÏݳå³ïÏ»É), intensifier vt (áõŷݳóÝ»É); activer vt (³ÏïÇí³óÝ»É) ë³ëïϳóáÕ recrudescent,e (Ýáñ áõÅáíª Ã³÷áí ÏñÏÝíáÕ, ³×áÕª ѳٳ׳ñ³Ï, ѳÝó³íáñáõÃÛáõÝ ¨ ³ÛÉÝ) ë³ëïϳóáõÙ (áõŷݳóáõÙ) intensification f; recrudescence f (Ýáñ áõÅáíª Ã³÷áí ÏñÏÝí»ÉÁª ѳٳ׳ñ³ÏÇ, ÑÇí³Ý¹áõÃÛ³Ý, ѳÝó³íáñáõÃÛ³Ý) ë³ëïÏáõÃÛáõÝ rudesse f (Ëëï³ßáõÝã ÉÇÝ»ÉÁ); rigueur f, austérité f (ËëïáõÃÛáõÝ); intensité f (áõÅ·ÝáõÃÛáõÝ) ë³ëïáõÙ réprimande f ë³í³Ý drap m (de lit); couverture f (ͳÍÏáó) ë³í³éÝ³Ï aéroplane m; planeur m (׳Ëñ³ë³í³éݳÏ) ë³í³éݳϳËáõÙμ escadrille f ë³í³éÝ»É planer vi; ³Ý·ÕÁ ë³í³éÝáõÙ ¿ le vautour plane ë³í³éÝáñ¹¥áõÑǤ aviateur,-trice n, pilote n ë³í³éÝáõÙ planement m; survol m ë³ï³Ý³ diable m, satan m, démon m (¹¨); ~ÛÇ ×áõï diablotin m; ÑÝù. ~ÛÇ »ÕáõÝ·ª ûμëÇ¹Ç³Ý obsidienne f ◊ ~Ý Ýñ³Ý ï³ÝÇ que le diable l’emporte; ~ÛÇ ÍáóÝ áõÕ³ñÏ»É envoyer à tous les diables ë³ï³Ý³Û³Ï³Ý diabolique, satanique, démoniaque ë³ï³Ý³Û³å³ßï adorateur,-trice n du diable ë³ï³Ý³Û³å³ßïáõÃÛáõÝ adoration f du diable ë³ï³Ý³ÛáõÃÛáõÝ diablerie f; maléfice m (ã³ñ³¹ÛáõÃáõÃÛáõÝ); sortilège m (ϳ˳ñ¹³Ýù); ruse f (Ëáñ³Ù³ÝÏáõÃÛáõÝ); malice f (ã³ñ³××ÇáõÃÛáõÝ) ë³ï³ÝÇÏ (÷áùñÇÏ ë³ï³Ý³) diablotin m, petit diable m



ë³éó³ÛÇÝ (ë³éó») de glace; »ñÏñμ. ~



ßñç³Ý période f glaciaire ë³éó³Ý³í ï»°ë ë³éó³Ñ³ï ë³éó³ß»ñï (μ³ñ³Ï) verglas m; μ³ñ³Ï ~áí ͳÍÏí³Í ׳ݳå³ñÑ route f verglacée (couverte de verglas) ë³éó³ßÇà ﻰë ë³éó³Éáõɳ ë³éó³å³ï couvert,e de glace ë³éó³å³ï»É couvrir de glace, glacer vt (ë³é»óÝ»É) ë³éó³å³ïí»É ï»°ë ë³éó³Ï³É»É ë³éó³å³ïáõÙ givrage m (û¹³Ý³íÇ Ã¨»ñÇ, ³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ³å³ÏÇÝ»ñÇ ¨ ³ÛÉÝ) ë³éó³çáõñ eau f glacée ë³éó³ë³ñ ï»°ë ë³éó³É»é ë³éó³ñ³Ý congélateur m ë³éó» de glace, glacial,e ë³éóÁÝóó (ë³éáõÛóǪ ë³éó³ÏïáñÇ ß³ñÅí»ÉÁ) dérive f ë³éáõÛó glace f; ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ~ glace artificielle; ѳí»ñÅ³Ï³Ý ~Ý»ñ glaces éternelles; ~áí ËÙ»É boire à la glace; ë³éóÇ Éáõɳª ë³éó³Éáõɳª ë³éó³É»½í³Ï glaçon m; μ³ñ³Ï ~, ~Ç μ³ñ³Ï ß»ñï verglas m ë³éáõóÛ³É glacial,e; ~ ûíÏdzÝáë océan m Glacial ë³ë³Ý»É ébranler vt ë³ë³ÝÛ³Ý å³ïÙ. sassanide ë³ë³Ýí»É être ébranlé,e ë³ë³ÝáõÙ ébranlement m ë³ëï»É réprimander vt; menacer vt (ëå³éݳÉ) ë³ëïÇÏ 1. adj fort,e; intense (ɳñí³Í), violent,e (áõÅ·ÇÝ), vif,-ive; ~ ù³ÙÇ rafale f 2. adv fortement, intensément, vivement, violemment (~ Ï»ñåáí, ë³ëïϳμ³ñ) ë³ëïϳμ³ñ (ë³ëïÏáñ»Ý) fortement, intensément, vivement, violemment ë³ëïϳμ³ñáÛ³Ï³Ý (Ù³½áËÇëï) masochiste adj/n ë³ëïϳμ³ñáÛáõÃÛáõÝ (Ù³½áËǽÙ) masochisme m ë³ëïÏ³Ý³É se renforcer, devenir plus fort,e, devenir plus violent,e; re797



étourneau m, sansonnet m (ï³ñٳѳí); ~Ç ×áõï merleau m ë³ñë³÷ horreur f; terreur f; effroi m, épouvante f, consternation f (½³ñÑáõñ³Ýù); å³ï»ñ³½ÙÇ ~Ý»ñÁ les horreurs de la guerre; ~ Ý»ñßÝã»É inspirer de la terreur à; ~Ç Ù»ç ·ïÝí»É être dans la consternation ë³ñë³÷³½¹áõ effrayant,e, épouvantable, terrible ë³ñë³÷³ÉÇó plein,e d’épouvante, plein,e de terreurs ë³ñë³÷³Ñ³ñ épouvanté,e, effrayé,e, terrifié,e, consterné,e ë³ñë³÷»É être épouvanté,e, être saisi,e d’effroi, être terrifié,e, se consterner, s’épouvanter, s’effrayer, être frappé,e, de consternation, être saisi,e d’épouvante ë³ñë³÷»ÉÇ terrible; horrible; affreux,euse; épouvantable; effrayant,e; ~ ³ÕÙáõÏ bruit m terrible (épouvantable); ~ Ù³Ñ mort f horrible; ~ ÙÕÓ³í³Ýç affreux cauchemar m ë³ñë³÷»ÉÇáñ»Ý terriblement, horriblement ë³ñë³÷»óÝ»É épouvanter vt, effrayer vt, terrifier vt, consterner vt ë³ñë³÷»óáõóÇã effrayant,e, terrifiant,e ë³ñëé³É (¹áÕ ½·³É) frémir vi, grelotter vi (óñïÇó), frissonner vi; tressaillir vi (Ñáõ½ÙáõÝùÇó) ë³ñëáõé (¹áÕ) frémissement m, frisson m, tressaillement m ë³ñù appareil m, instrument m (·áñÍÇù), dispositif m (ѳñÙ³ñ³Ýù); ³½¹³Ýß³ÛÇÝ å³Ñå³Ý³Ï³Ý ~ dispositif m d’alarme; Ï»Ýó³Õ³ÛÇÝ ~»ñ appareils (équipements) m pl ménagers ë³ñù³μ»ñáõÙ réglage m ë³ñù³ßÇÝ³Ï³Ý de construction d’appareils ë³ñù³ßÇÝáõÃÛáõÝ construction f d’appareils ë³ñù³íáñ³Ýù équipement m, appareillage m, installation f; sonorisation f (Ñåí. sono) (ÑÝãÛáõݳÛÇÝ ~ª ·áñÍÇùÝ»ñ)



ë³ï³ñ soutien m (Ý»óáõÏ); aide m



(û·Ý³Ï³Ý) ë³ï³ñ»É soutenir vt, aider vt, appuyer vt (û·Ý»É, Ý»óáõÏ ÉÇÝ»É) ë³ï³ñáõÙ soutien m; appui m; aide f (û·ÝáõÃÛáõÝ) ë³ïÇÝ (ÏïáñǪ ·áñÍí³ÍùÇ ï»ë³Ï) satin m, satinette f ë³ïÇÝ» de satin, de satinette ë³ïÇñ³ ï»°ë »ñ·ÇͳÝù ë³ïÏ³Í 1) crevé,e 2) ÷Ëμ., Ýí³ëï. chétif,-ive (ÝÇѳñ, Ýí³½, ÃáõÛÉ) ë³ïÏ»É crever vt ë³ïÏ»óÝ»É faire crever; assommer vt; tuer vt (ëå³Ý»É) ë³ïñ³å å³ïÙ. satrape m ë³ïñ³åáõÃÛáõÝ å³ïÙ. satrapie f ê³ïáõéÝ ï»°ë ºñ¨³Ï ë³ñ mont m; montagne f (É»é) ◊ áëÏ» ~»ñ Ëáëï³Ý³É promettre monts et merveilles; ~Á ÙáõÏ ÍÝ»ó la montagne a accouché d’une souris; ~Á ~ÇÝ ãÇ Ñ³Ý¹ÇåÇ, Ù³ñ¹Á Ù³ñ¹áõÝ ÏѳݹÇåÇ il n’y a que les montagnes qui ne se rencontrent pas ë³ñ³É³Ýç flanc m de montagne, versant m ë³ñ³Ñ³ñà plateau m ë³ñ³í³Ý¹ (¹³ñ³í³Ý¹) terrasse f, promontoire m ë³ñ¹ ϻݹμ. araignée f ë³ñ¹³½·ÇÝ»ñ, ë³ñ¹³Ï»ñåÝ»ñ ϻݹμ.



arachnides m pl ë³ñ¹ÇÝ ï»°ë ³ÕÏ»ñ, ë³ñ¹ÇݳÓáõÏ ë³ñ¹ÇݳÓáõÏ sardine f ë³ñ¹áëï³ÛÝ toile f d’araignée ë³ñÇ (ÑݹÇÏ ÏÝáç »ñϳñ ѳ·áõëï) sari m ë³ñϳ½Ù ï»°ë ͳÕñ, Ñ»·Ý³Ýù ë³ñϳëïÇÏ ï»°ë ÏÍáõ-Ñ»·Ý³Ï³Ý ë³ñÏ³í³· »Ï»Õ. diacre m; ³í³· ~ ar-



chidiacre m



ë³ñÏ³í³·³Ï³Ý (ë³ñÏ³í³·Ç) diaco-



nal,e



ë³ñÏ³í³·³å»ï »Ï»Õ. archidiacre m ë³ñÏ³í³·áõÃÛáõÝ »Ï»Õ. diaconat m ë³ñÏáÙ³ ï»°ë áõéáõóù (ã³ñáñ³Ï) ë³ñÏáý³· ï»°ë ù³ñ³ï³å³Ý, ù³ñ³¹³·³Õ ë³ñÛ³Ï Ï»Ý¹μ. merle m; grive f (»ñ·áÕ); 798



ë³ñù³íáñ»É (ϳѳíáñ»Éª ѳݹ»ñÓ»É



뷳ϳéù (¹Ç³Ï³éù) corbillard m ë·³ÏÇñ en deuil 뷳ѳݹ»ë meeting m de deuil ë·³íáñ en deuil; ~ ÉÇÝ»É, ëáõ·Ç Ù»ç



³ÝÑñ³Å»ßï å³ñ³·³Ý»ñáí) équiper vt, munir vt de, doter vt de ë³ñù³íáñáõÙ1 appareillage m; appareils m pl; équipement m, outillage m (ѳݹ»ñÓ³Ýùª ϳѳíáñ³Ýù ³ÝÑñ³Å»ßï å³ñ³·³Ý»ñáí) ë³ñù³íáñáõÙ2 (ë³ñù, Ù»ù»Ý³) installation f; mécanisme m ë³ñù»É réparer vt (Ýáñá·»É, ë³ñùÇ μ»ñ»É); préparer vt (å³ïñ³ëï»É); fabriquer vt (³ñï³¹ñ»É, ßÇÝ»É); construire vt (ϳéáõó»É) ë³ñùÇÝ (íÇ׳ÏáõÙ) en bon état; ~ ÉÇÝ»ÉÁ bon état m; ~ ß³ñÅÇã moteur m en bon état ë³ñùÇÝáõÃÛáõÝ (ë³ñùÇÝ ÉÇÝ»ÉÁ) bon état m, bon fonctionnement m ë³áõݳ ï»°ë ßá·»μ³ÕÝÇù ë³÷áñ 1) cruche f (ÏáõÅ) 2) urne f (³×ÛáõݳϳÉ) ë³÷áñÇÏ (÷áùñ ë³÷áñ) cruchon m ë³÷ñ³·ÉáõË 1. adj au crâne rasé 2. skinhead m (Ñåí., ËëÏó. skin); ~Ý»ñÇ Ññáë³Ï³ËáõÙμ bande f de skins ë³÷ñ»É (³ÍÇÉ»É) raser vt; ÙáñáõùÁ ~ faire la barbe (à qn) ë³÷ñÇã barbier m ë³÷ñí»É se raser; se faire raser (í³ñë³íÇñ³ÝáóáõÙ); Ù³ùáõñ ë³÷ñí³Í rasé de près; ë³÷ñí»Éáõ Ïñ»Ùª ÷ñ÷áõñ crème f, mousse f à raser ë³÷ñáõÙ rasage m; ~Çóª ë³÷ñí»Éáõó Ñ»ïá ·áñͳÍíáÕ ¹ÇÙ³çáõñª ¹ÇÙ³ùëáõÏ lotion f, crème f après-rasage ë³ùë¥áõÑǤ (ë³ùëáÝ, áõÑÇ) Saxon,ne n ë³ùëáÝ³Ï³Ý saxon,ne; ~ ׻ݳå³ÏÇ porcelaine f de Saxe, saxe m ë³ùëáýáÝ saxophone m, sax m ë³ùëáýáݳѳñ¥áõÑǤ saxophoniste n ë·³½·»ëï 1. habit m de deuil (ë·á ½·»ëï) 2. adj revêtu,e d’habits de deuil (ë·á ½·»ëï ѳ·³Í) 뷳ųå³í»Ý crêpe m ë·³É être affligé,e (par); déplorer vt (áÕμ³É), pleurer vt; Ù»ÏÇ Ù³ÑÁ ~ pleurer la mort de qn ë·³ÉÇ funèbre, douloureux,-euse, lamentable (áÕμ³ÉÇ)



ÉÇÝ»É être en deuil



ë·³íáñáõÃÛáõÝ deuil m ë·³ùáÕ voile m (noir) de deuil ë·»ñ· (ë·á »ñ·) requiem m ë·»ñà (ë·á ß³ñ³ëÛáõÝ) marche



f



(cortège m) funèbre ë·á de deuil 뻳Ýë séance f; ß³ËÙ³ïǪ ß³ËÙ³ï³Ë³ÕÇ ÙdzųٳݳÏÛ³ ~ simultanée f ë»· fier,-ière (Ñå³ñï); altier,-ière, orgueilleux,-euse (de) ë»·Ù»Ýï ï»°ë ѳïí³Í, μ³ó³Ñ³ï ë»·ñ»·³ódz ï»°ë Ëïñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ë»·áõÃÛáõÝ orgueil m, fierté f, faste m 뻽 μëμ. gramen m 뻽áÝ (ï³ñí³ »Õ³Ý³Ï, áñ¨¿ ϳñ·Ç ³ß˳ï³ÝùǪ ·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý Å³Ù³Ý³Ï³ßñç³Ý) saison f; Ù»éÛ³É ~ morte-saison f 뻽áݳÛÇÝ (ï³ñ»Å³Ù³Ý³Ï³ÛÇÝ) de saison; ~ ³ß˳ïáÕª μ³Ýíáñ saisonnier m 뻽áݳÛÝáõÃÛáõÝ saisonnalité f ë»Ã¨»Ã coquet,te, minaudier,-ière ë»Ã¨»Ã³Ýù coquetterie f, minauderie f ë»Ã¨»Ã»É minauder vi, faire des mines, prendre des manières ë»Ã¨»ÃáÕ ï»°ë ë»Ã¨»Ã ë»Ã¨»ÃáõÃÛáõÝ ï»°ë ë»Ã¨»Ã³Ýù ë»É»Ïódz ï»°ë ÁÝïñáõÃÛáõÝ, ÁÝïñ³Ýù, ÁÝïñ³ë»ñáõÙ ë»É»Ý (Éáõë³ÍÇÝ) ùÇÙ. sélénium m ë»Ë melon m; ~Ç ß»ñï, ÙÇ ß»ñï ~



tranche f de melon



ë»Ë³ëï³Ý (ë»Ë³Ýáó) melonnière f ë»Ïïáñ ï»°ë μ³ÅÇÝ, ѳïí³Í, áÉáñï ë»Õ³Ý 1) table f; ÏÉáñª ù³é³ÏáõëǪ Óí³-



Ó¨ ~ table ronde, carrée, ovale; »éáï³ÝÇ ~ trépied m; μ³Ý³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñǪ ùÝݳñÏáõÙÝ»ñÇ ~ table ronde (ÏÉáñ ë»Õ³Ý); ³ñ¹áõ½³ñ¹Ç ~ toilette f; ~ ·ó»Éª å³ïñ³ëï»É mettre (dresser) la table, mettre le couvert; ~Á ѳí³ù»É desservir (débarasser)



799



pression f (×ÝßáõÙ); compression f (·³½Ç, Ñ»ÕáõÏÇ ¨ ³ÛÉÝ) ë»Ù³·»ï sémitisant,e n ë»Ù³Ï³Ý sémique; ~ É»½áõÝ»ñ langues f pl sémitiques ë»ÙÇݳñ séminaire m (·áñÍÝ³Ï³Ý å³ñ³åÙáõÝù, ËáñÑñ¹³ÏóáõÃÛáõÝ) ë»ÛÙ å³ïÙ. diète f ë»ÛëٳϳÛáõÝ (ë»ÛëÙ³¹ÇÙ³óÏáõÝ) parasismique, antisismique ë»ÛëٳϳÛáõÝáõÃÛáõÝ résistance f au séisme ë»ÛëÙÇÏ ï»°ë »ñÏñ³ß³ñųÛÇÝ ë»ÛëÙá·ñ³ý ï»°ë »ñÏñ³ß³ñų·Çñ ë»ÛëÙáÉá· ï»°ë »ñÏñ³ß³ñų·»ï ë»ÛëÙáÉá·Ç³ ï»°ë »ñÏñ³ß³ñų·Çïáõ-



la table; ~ Ýëï»Éª áõï»Éáõ se mettre à table; ~Çó í»ñ Ï»Ý³É se lever de table; ~Á å³ïñ³ëï ¿ la table est servie; ~Ç ·Çñù livre m de chevet; ~Ç É³Ùå lampe f de bureau 2) Ù³Ã. trapèze m (ë»Õ³Ý³Ï»ñå) ë»Õ³Ý³Ï»ñå (ïñ³å»ódz) 1. Ù³Ã. trapèze m 2. adj trapézoïdal,e ë»Õ³Ý³ÏÇó commensal,e n (ÝáõÛÝ ë»Õ³ÝÇ ßáõñç ׳ßáÕ); convive n (Ññ³íÇñÛ³É ~) ë»Õ³Ý³Ïó»É être commensal,e ë»Õ³Ý³ÏóáõÃÛáõÝ commensalité f ë»Õ³Ý³Ó¨ en forme de table ë»Õ³Ý³ï³Ù molaire f ë»Õ³Ý³ïáõÝ »Ï»Õ. réfectoire m ë»Õ³ÝÇÏ petite table f ë»Õ³ÝûñÑÝ»ù bénédiction f (prière f) du repas ë»ÕÙ concis,e, succinct,e (ѳٳéáï); ~ ß³ñ³¹ñ³Ýù résumé m; serré,e, pressé,e (ųÙÏ»ï ¨ ³ÛÉÝ) ë»ÕÙ³·Çñ (³íïáé»ý»ñ³ï) exposé m succinct (d’une thèse) ë»ÕÙ³Ï (Éí³óùÇ ~, Éí³óù³ë»ÕÙ³Ï) pince f à linge ë»ÕÙ³Ïá×³Ï bouton-pression m (ѳ·áõëïÇ, ÏáßÇÏÇ, Ó»éÝáóÇ); ~Ý»ñáí pressionné,e; ~Ý»ñáí ѳ·áõëï habit m pressionné ë»ÕÙ»É 1) serrer vt; Ó»éùÁ ~ serrer la main; ³ï³ÙÝ»ñÁ ~ serrer les dents; ·ñÏǪ è»ñÇ Ù»ç ~ serrer dans ses bras; ÏñÍùÇÝ ~ serrer contre sa poitrine 2) appuyer vi (sur); Ïá׳ÏÁ ~ appuyer sur le bouton 3) condenser vt (Ëï³óÝ»É); comprimer vt (·³½Á, û¹Á) ë»ÕÙ»ÉÇ compressible; compactable (Ëï³óٳݪ ë»ÕÙí»Éáõ »Ýóϳ) ë»ÕÙ»ÉÇáõÃÛáõÝ compressibilité f ë»ÕÙÇñ³Ý corset m ë»ÕÙÇñ³Ý³·áñÍ¥áõÑǤ corsetier,-ière n ë»ÕÙí»É se serrer, se presser, se resserrer; se comprimer (·³½, Ñ»ÕáõÏ ¨ ³ÛÉÝ) ë»ÕÙáõÃÛáõÝ (ë»ÕÙ ÉÇÝ»ÉÁª ËáëùÇ, á×Ç ¨ ³ÛÉÝ) concision f ë»ÕÙáõÙ condensation f (Ëï³óáõÙ);



ÃÛáõÝ ë»Ûý ï»°ë ãÑñÏǽíáÕ å³Ñ³ñ³Ý ë»Ý³ï sénat m ë»Ý³ïáñ (ë»Ý³ïÇ ³Ý¹³Ù) sénateur m ë»Ý³ïáñ³Ï³Ý sénatorial,e, de séna-



teur; ~ ÁÝïñáõÃÛáõÝÝ»ñ élections f pl sénatoriales ë»Ý¹íÇã ï»°ë ë³Ý¹íÇã ë»Ý¹íÇã³ñ³Ý ï»°ë ë³Ý¹íÇã³ñ³Ý ë»Ý»·³ÉÛ³Ý sénégalais,e ë»Ý»·³ÉóÇ, ë»Ý»·³ÉáõÑÇ Sénégalais,e ë»Ý»Ï³å³Ý valet m de chambre ë»Ý»Ï³å»ï majordome m, (grand) chambellan m ë»Ý»Ï³å»ïáõÃÛáõÝ charge f de chambellan ë»ÝÛ³Ï pièce f; chambre f (³é³í»É³å»ëª ÝÝç³ë»ÝÛ³Ï); Ù³ÝÏ³Ï³Ý ~ chambre pour enfants; ~Á ѳí³ù»É faire la chambre; ï³ñμ»ñª ³é³ÝÓÇÝ ~Ý»ñáõÙ ùÝ»É faire chambre à part ë»Ý۳ϳ½·»ëï robe f de chambre ë»Ý۳ϳÛÇÝ de chambre; ~ μáõÛë»ñ plantes f pl d’appartement ë»ÝÛáñ å³ïÙ. seigneur m ë»Ýë³ódz 1) sensation f; ~ ³é³ç³óÝ»É faire sensation 2) ï»°ë ½·³Û³óÝóáõÙ ë»Ýë³óÇáÝ 1) sensationnel,le; ~ Éáõñ nouvelle f sensationnelle 2) ï»°ë ½·³Û³óáõÝó, ³åß»óáõóÇã, ßßÙ»óáõóÇã 800



tinct m sexuel; ~ ó³ÝÏáõÃÛáõÝ désir sexuel; ~ ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñ relations f pl sexuelles, rapports m pl sexuels; ~ ¹³ëïdzñ³ÏáõÃÛáõÝ éducation f sexuelle; ~ ѳëáõÝáõÃÛáõÝ puberté f; ~ ׳ݳå³ñÑáí ÷á˳ÝóíáÕ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ maladie f sexuellement transmissible (M.S.T.); ~ ѳÏáõÙ sexualité f 2) É»½íμ. ~ ÑáÉáí génitif m ë»é³Ï³Ý³å»ë sexuellement ë»é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ (ë»é³½·³óáõÃÛáõÝ) sexualité f ë»é³ÏÇó du même sexe ë»é³ÙáÉ (ë»é³·³ñ, ë»é³Ï³Ý ÙáÉáõóù áõÝ»óáÕ) sexomane adj/n ë»é³ÙáÉáõÃÛáõÝ (ë»é³·³ñáõÃÛáõÝ, ë»é³Ï³Ý ÙáÉáõóù) sexomanie f ë»é³ÛÇÝ générique; ~ ÇÙ³ëï sens m générique; ùñÏÝ. ~ ѳٳӳÛÝáõÃÛáõݪ ѳٳӳÛÝáõÃÛáõÝ Áëï ë»éÇ accord m en genre; ~ ѳëϳóáõÃÛáõÝ notion f générique; ~ ѳïϳÝÇß trait m générique ë»é³ÝÇß (ë»é³ÝáõÝ) É»½íμ. hyperonyme



ë»ÝïÇÙ»Ýï³É ï»°ë ½·³óÙáõÝù³ÛÇÝ ë»ÝïÇÙ»Ýï³ÉáõÃÛáõÝ ï»°ë ½·³óÙáõÝù³ÛÝáõÃÛáõÝ ë»å 1) coin m; ~ Ëñ»É (ݳ¨ª ÷Ëμ.) enfoncer un coin 2) crampon m (ÏáßÇ-



m



ÏÇ ï³ÏÇ ×³ÝϪ ãë³Ñ»Éáõ ѳٳñ); ~³íáñ ÏáßÇÏ chaussures f pl à crampons ◊ ~Á ~áí »Ý Ñ³ÝáõÙ un clou chasse l’autre ë»å³·Çñ cunéiforme; ~ ·ñáõÃÛáõÝ écriture f cunéiforme ë»å³·ñáõÃÛáõÝ écriture f cunéiforme ë»å³ÏáßÇÏ (ë»å³íáñ ÏáßÇÏ) chaussures f pl à crampons ë»å³Ó¨ cunéiforme; ~ ï»ñ¨ feuille f cunéiforme ë»å³ÝÙ³Ý ï»°ë ë»å³Ó¨ ë»åáëÏñ (·³Ý·Ç) ϽÙËë. sphénoïde m ë»åáëÏñ³ÛÇÝ Ï½ÙËë. sphénoïdal,e ë»åï»Ùμ»ñ septembre m; ~ÇÝ en septembre; ~ ³ÙëÇÝ au mois de septembre; ~Ç ï³ëÝ»ñÏáõëÇÝ le douze septembre ë»åï»Ùμ»ñÛ³Ý de septembre ë»é 1) Ï»Ýëμ. sexe m (ïÕ³Ù³ñ¹Ï³Ýó ¨ Ï³Ý³Ýó); ·»Õ»óÇÏ ~ (ϳݳÛù) le beau sexe; ÃáõÛÉ ~ (ϳݳÛù) le sexe faible; áõÅ»Õ ~ (ïÕ³Ù³ñ¹ÇÏ) le sexe fort 2) ùñÏÝ. genre m; ³ñ³Ï³Ýª Ç·³Ï³Ý ~ genre masculin (masculin m), genre féminin (féminin m); 㻽áù ~ genre neutre 3) ùñÏÝ. voix f (μ³ÛÇ ~, μ³Û³ë»é); Ý»ñ·áñͳϳݪ Ïñ³íáñ³Ï³Ýª ³Ý¹ñ³¹³ñÓ ~ voix active, passive, pronominale ë»é³μ³Ý sexologue n ë»é³μ³Ý³Ï³Ý sexologique ë»é³μ³ÝáõÃÛáõÝ sexologie f ë»é³μáõÅáõÃÛáõÝ sexothérapie f ë»é³μáõÛÅ sexothérapeute n ë»é³·³ñ ï»°ë ë»é³ÙáÉ ë»é³Ëïñ³Ï³Ý sexiste; ~ íÇñ³íáñ³ÝùÝ»ñ insultes f pl sexistes ë»é³Ëïñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ sexisme m; ë»é³Ëïñ³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ÏáÕÙݳÏÇóª ç³ï³·áí sexiste n ë»é³Ï³Ý 1) sexuel,le; génital,e; ~ ·áñͳñ³ÝÝ»ñª ûñ·³ÝÝ»ñ organes m pl sexuels (génitaux); ~ μݳ½¹ ins-



m



ë»é³ÝÇßáõÃÛáõÝ É»½íμ. hyperonymie f ë»é³í³ñ³ÏÇã ~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÝ»ñ ma-



ladies f pl sexuellement transmissibles (M.S.T.) ë»é³÷áË (³ÝÓ) transsexuel,le n (ë»é³÷áËáõÃÛ³ÝÁ ë»é³÷áË³Ï³Ý Ñ³Ïí³Í) transsexuel,le ë»é³÷áËáõÃÛáõÝ transsexualité f ë»éáñáßáõÙ (Ù³ïÕ³ß Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñÇ) sexage m ë¨ noir,e; ~ ·áõÛÝ noir m; ~-ëåÇï³Ï (en) noir et blanc; ~ ßáõϳ marché m noir; ~ ÑáõÙáñ humour m noir; Ù³ñ½. ~ ·áïÇ ceinture f noire 먳·Çñ (먳·ñáõÃÛáõÝ) brouillon m 먳·áñÍ (μ³Ýíáñ) manœuvre m 먳·áñß gris foncé; ~ ³Õí»ë renard m argenté 먳·ñ»É faire un brouillon, faire le brouillon de 먳·ñáõÃÛáõÝ (먳·Çñ) brouillon m; 먳·ñáõÃÛ³Ý ï»ïñ cahier m de brouillon 801



먳¹»Ù (ß³ï ÃáõË) noiraud,e, mori-



ÃÛ³Ùμ avec une grande attention



먻ñ»ë honteux,-euse (³Ùáóѳñ) ë¨ÍáíÛ³Ý de la mer Noire; ~ ݳí³-



caud,e



먳½·»ëï habillé,e de noir; en deuil



(ë·³íáñ, ë·Ç Ù»ç)



ïáñÙ flotte f de la mer Noire; ê¨ÍáíÛ³Ý ïÝï»ë³Ï³Ý ѳٳ·áñͳÏóáõÃÛ³Ý Ï³½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝ Organisation f économique de coopération de la mer Noire ë¨áñ³Ï noirâtre; bistré,e ë¨áõÃÛáõÝ noirceur f ë¨áõÉÇÏ noiraud,e adj/n; petite brunette ë¨áõÏ (ÃáõË, Ã˳ÙáñÃ) basané,e ë»ñ1 amour m (amours f pl); attachement m (ÝíÇñí³ÍáõÃÛáõÝ, ϳåí³ÍáõÃÛáõÝ); Ù³Ûñ³Ï³Ýª ѳÛñ³Ï³Ýª áñ¹Ç³Ï³Ýª »Õμ³Ûñ³Ï³Ý ~ amour maternel, paternel, filial, fraternel; åɳïáÝ³Ï³Ý ~ amour platonique; ÷á˳¹³ñÓ ~ amour partagé; ³ÝóáÕÇÏ ~ amourette f; ~ ÇÙ mon amour; Ç ~ (ÙÇ μ³ÝÇ), ѳÝáõÝ ëÇñá pour l’amour de; Ç ~ ²ëïÍá pour l’amour de Dieu ◊ ~Á ÏáõÛñ ¿ l’amour est aveugle; ~Á ï³ñÇù ãÇ ×³Ý³ãáõÙ l’amour est de tous les âges; ÑÇÝ ~Á ãÇ Ù³ñáõÙ on revient toujours à ses premières amours ë»ñ2 (ϳÃÇ »ñ»ë) peau f, crème f (ë»ñáõóù); ~Á ù³ß»É écrémer vt; ÷Ëμ. rafler le meilleur morceau (·áñÍÇó Ëáõë³÷»É, μ³Ûó í³Û»É»É É³í³·áõÛÝ μ³ÅÇÝÁ) ë»ñμ¥áõÑǤ Serbe n ë»ñμ³Ï³Ý serbe ë»ñμ»ñ»Ý serbe m, langue f serbe ë»ñ»É 1) être issu,e de, tirer son origine de, descendre de (ëÏÇ½μ ³éÝ»É, ëϽμݳíáñí»É, ͳ·»É) 2) générer vt (ÍÝ»É, ëï»ÕÍ»É, ³é³ç³óÝ»É, ·áÛ³óÝ»É) ë»ñ»Ý³¹ ï»°ë ó³Û·»ñ· ë»ñ½³ïÇã (·áñÍÇù) écrémeuse f ë»ñÃáõÏ (»ñϳñ) redingote f ë»ñųÝï ½ÇÝí. sergent m ë»ñdz ï»°ë Ù³ë, ß³ñù ë»ñÇ³Ï³Ý en série, de série; ~ ³ñï³¹ñáõÃÛáõݪ ÃáÕ³ñÏáõÙ production f en série; ~ ³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý ³íïáÙ»ù»Ý³ voiture f de série; áã ~ hors série



먳ÏÝ aux yeux noirs 먳ѻñ à cheveux noirs 먳ÑáÕ terre f noire 먳ÑáÕ³ÛÇÝ de terre noire; ~ ·áïÇ



région f des terres noires (ë¨ ÑáÝù»ñ áõÝ»óáÕ) à sourcils m pl noirs 먳ӳí³ñ μëμ. sarrasin m, blé m noir 먳ٳßÏ noiraud,e (ß³ï Ã˳ٳßÏ ³ÝÓ) 먳Ùáñà 1. adj à peau noire, 2. Noir,e n (³ÝÓ) 먳Ùáñáõù à barbe noire ë¨³Ý³É 1) noircir vi, devenir noir,e 2) bronzer vi (au soleil), se bronzer (Ã˳ݳÉ) 먳ã¥Û³¤ aux yeux noirs 먳íáñ en deuil, en habits de deuil 먳íáõÝ (ë¨ÇÝ ïíáÕ) noirâtre 먳ï»ïñ (먳·ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ï»ïñ) cahier m de brouillon 먳ó³Í (³ñ¨Çó Ã˳ó³Í) *halé,e, bronzé,e 먳óÝ»É 1) noircir vt, rendre noir,e, teindre en noir (ë¨ Ý»ñÏ»É) 2) ÷Ëμ. noircir vt, diffamer vt; calomnier vt (½ñå³ñï»É) 먻é³Ï»É (먻é³Ï³Û»É) ÉëÝÏñã. fixer vt 먻é³Ï»ï objet m de l’attention 먻é³ÏÇã ÉëÝÏñã. fixateur m 먻é³ÏáõÙ ÉëÝÏñã. fixage m 먻é»É 1) fixer vt; áõß³¹ñáõÃÛáõÝÁ ÙÇ μ³ÝÇ ~ fixer son attention sur qch; ѳ۳óùÁ ÙÇ μ³ÝÇ ~ fixer le regard sur qch 2) clouer vt (·³Ù»É) 3) concentrer vt (Ï»ÝïñáݳóÝ»É) 먻éí»É être fixé,e; être concentré,e (Ï»ÝïñáݳݳÉ) 먻éáõÙ 1) fixation f 2) concentration f (Ï»ÝïñáݳóáõÙ, Ï»ÝïñáݳóÝ»ÉÁ) 먻éáõÝ fixe (ѳ۳óùÇ Ù³ëÇÝ); lancinant,e (ó³íáï, Ùï³Ñá·áÕ, ѳݷÇëï ãïíáÕ` ËݹÇñ, ÑÇßáÕáõÃÛáõÝ ¨ ³ÛÉÝ); ~ ·³Õ³÷³ñª ÙÇïù idée f fixe, ËëÏó. fixette f; ~ áõß³¹ñáõ먳ÑáÝ¥ù¤



802



ë»ñÇÝáë (˳ÛïÇï, ÷áùñÇÏ »ñ·»óÇÏ



ë»ñݹ³μ³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ͳ·áõÙݳμ³ÝáõÃÛáõÝ ë»ñݹ³ÏÇó de la même génération; du



ÃéãáõÝ) ϻݹμ. pinson m ë»ñϨÇÉ coing m; ~Ç Í³éª ë»ñϨɻÝÇ cognassier m ë»ñϨɻÝÇ (ë»ñϨÇÉ»ÝÇ, ë»ñϨÇÉÇ Í³é) cognassier m ë»ñÙ1 μëμ. graine f (ë»ñÙݳѳïÇÏ); semence f (ë»ñÙݳóáõ) ë»ñÙ2 (ë»ñÙݳѻÕáõÏ) Ï»Ýëμ. sperme m ë»ñÙ³Ï³É»É ·ïÝï. grener vt, monter en grain ë»ñٳϳÉáõÙ ·ïÝï. grenaison f ë»ñٳѳïÇÏ ï»°ë ë»ñÙݳѳïÇÏ ë»ñÙ³Ý»É 1) semer vt (ó³Ý»É, ݳ¨ª ÷Ëμ. ï³ñ³Í»É) 2) ÷Ëμ. fermenter vt (ËÙáñáõÙÝ»ñ ³é³ç³óÝ»É); ³ï»ÉáõÃÛáõÝ ~ fermenter la haine; å³é³ÏïáõÙ ~ semer la discorde ë»ñÙ³óáõ 1. semences f pl 2. adj de semence ë»ñÙݳμçÇç ϽÙËë. (ëå»ñÙ³ïá½áǹ) spermatozoïde m ë»ñÙݳμáõÍ³Ï³Ý de semence ë»ñÙݳμáõÍáõÃÛáõÝ culture f des semences ë»ñÙݳ·»ÕÓ (Óí³·»ÕÓ) Ï»Ýëμ. testicule



même âge (ï³ñ»ÏÇó)



ë»ñݹ³÷áËáõÃÛáõÝ changement m de



génération



ë»ñݹ»ë»ñáõݹ de génération en géné-



ration, de père en fils



ë»ñáÕ génératif,-ive; ~ É»½í³μ³Ýáõ-



ÃÛáõÝ linguistique f générative



ë»ñáï crémeux,-euse; ~ ϳà lait m cré-



meux



ë»ñí»É ï»°ë ë»ñ»É ë»ñï étroit,e, intime; ferme, solide (³-



Ùáõñ); ~ ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñ relations f pl intimes; ~ ѳٳ·áñͳÏóáõÃÛáõÝ étroite collaboration f ë»ñï³×»É se souder, s’intégrer, s’allier, se fusionner ë»ñï³×áõÙ soudure f, fusion f, intégration f, alliance f ë»ñï³Ý³É se consolider, se raffermir ë»ñï³óáõÙ affermissement m; consolidation f (³Ùñ³åݹáõÙ) ë»ñï»É apprendre vt par cœur; ËëÏó. piocher vt, potasser vt ë»ñïáñ»Ý étroitement; indissolublement (³Ýù³Ïï»ÉÇáñ»Ý) ë»ñïáõÙ par cœur m (³Ý·Çñ ³Ý»ÉÁ); bachotage m (ë»ñïáÕáõÃÛáõݪ ѳïϳå»ë ùÝÝáõÃÛáõÝÇó ³é³ç) ë»ñáõÙ origine f (ͳ·áõÙ); descendance f, génération f (ë»ñ»ÉÁ, ë»ñí»ÉÁ); procréation f (ÍÝáõݹ) ë»ñáõݹ 1) génération f; ë»ñݹ»-ë»ñáõݹ (ë»ñݹ»ë»ñáõݹ) de génération en génération, de père en fils; Ý»ñϳ ~Á la nouvelle génération 2) descendant,e n (ß³é³íÇÕ, ųé³Ý·); descendance f (½³í³ÏÝ»ñ) ë»ñáõóù crème f; ~áí ëáõñ× (ëáõñ×, áñÇÝ ë»ñáõóù ϳ٠ϳà ¿ ³í»É³óí³Í) café m crème, crème m; ѳñ³Í ~ crème fouettée; ~Á ù³ß»É écrémer vt; ѳë³ñ³ÏáõÃÛ³Ý ~Á crème de la société ë»ñáõóù³ÛÇÝ de la crème; à la crème (ë»ñáõóùáí) ë»ñýÇÝ· Ù³ñ½. surf m; ~áí ½μ³Õí»É faire



m



ë»ñÙݳ·é³í



(ë»ñÙݳù³Õ



ϻݹμ. freux m



³·é³í)



ë»ñÙݳÍÝáõÃÛáõÝ Ï»Ýëμ. spermatogé-



nèse f



ë»ñÙݳϻñ ϻݹμ. granivore (ÃéãáõÝÝ»ñ) ë»ñÙݳѳïÇÏ grain m ë»ñÙݳѻÕáõÏ Ï½ÙËë. sperme m (ѳϳμ»ÕÙݳíáñÇã) ë»ñÙݳëå³Ý



spermicide m/adj



ë»ñÙݳí³×³é¥áõÑǤ grainier,-ière (ó³-



Ý»Éáõ ë»ñÙ»ñ í³×³éáÕ); grainetier,-ière n (áõï»É³ë»ñÙ»ñ í³×³éáÕ) ë»ñÙݳñ³Ý 1) μëμ. ovaire 2) ϽÙËë. ï»°ë ë»ñÙݳ·»ÕÓ ë»ñÙݳó³Ý semeur,-euse n (Ù³ñ¹); ·ïÝï. semoir m (Ù»ù»Ý³) ë»ñÙݳóáõ ï»°ë ë»ñÙ³óáõ ë»ñÙݳ÷áßÇ ï»°ë ͳÕϳ÷áßÇ ë»ñݹ³μ³Ý ï»°ë ͳ·áõÙݳμ³Ý ë»ñݹ³μ³Ý³Ï³Ý ï»°ë ͳ·áõÙݳμ³Ý³Ï³Ý 803



sonnement m lucide 2) ÷Ëμ. sensé,e, raisonnable 2. adv raisonnablement ëó÷³ñ³Ý poste m de dégrisement (ѳñμ³ÍÝ»ñÇÝ ëó÷»óÝ»Éáõ ѳí³ù³ï»ÕÇ) ëó÷»óÝ»É 1) alerter vt; ³ß˳ñÑÁ ~ª ½·³ëï³óÝ»É alerter le monde 2) dégriser vt, désenivrer vt (ѳñμ³ÍÇÝ) ëó÷»óáõÙ (ѳñμ»Éáõó Ñ»ïá ëó÷í»ÉÁª ½·³ëï³Ý³ÉÁ) dégrisement m ëó÷»óáõóÇã de dégrisement ëó÷í»É 1) revenir à soi, reprendre ses sens, se remettre (½·³ëï³Ý³É, áõßùÇ ·³É) 2) se dégriser, se désenivrer (·ÇÝáíáõÃÛáõÝÇó) ëó÷áõÃÛáõÝ ÷Ëμ. bon sens m ëÃñ»ë ï»°ë ÝÛ³ñ¹³ÛݳóÝóáõÙ ëÃñ»ë³ÛÇÝ ï»°ë ÝÛ³ñ¹³ÛݳóáõÝó ëÃñÇ÷Ãǽ (Ù»ñϳå³ñ) strip-tease (striptease) m, effeuillage m; ~ ϳï³ñáÕ strip-teaseur,-euse (stripteaseur,-euse) n ëÇ »ñÅßï. si m ëÇ³Ù³Ï³Ý siamois,e; ~ ϳïáõ chat m siamois; ~ »ñÏíáñÛ³ÏÝ»ñ frères siamois, sœurs siamoises ëÇμ»Ë μëμ. faucillère f ëÇμÇñ³Ëï maladie f du charbon, charbon m; μÅßÏ. pustule f maligne ëÇμÇñÛ³Ý sibérien,ne; ~ ³Ëïª ëÇμÇñ³Ëï maladie f du charbon, charbon m ëÇμÇñóÇ (ëÇμÇñ³μݳÏ) Sibérien,ne n ëÇ· (ÓÏ³Ý ï»ë³Ï) lavaret m ëÇ·³μ³ñ fièrement, altièrement ëÇ·³É (ëÇ·³×»Ù»É) se pavaner ëÇ·³Ýù fierté f, faste m ëÇ·³å³ÝÍ splendide, superbe; imposant,e (å³ïϳ鳽¹áõ) ëÇ·³ñ cigare m; гí³Ý³ÛÇ ~Ý»ñ cigares de la Havane ëÇ·³ñ³ïáõ÷ porte-cigare m ëÇ·³ñ»ï ï»°ë ·É³Ý³Ï ëǹñ (ËÝÓáñ³·ÇÝÇ) cidre m ëǽ³Ëáï μëμ. gazon m, gramen m ëǽ³Ù³ñ· (·³½áÝ) gazon m ëǽ³ÙÏñ³ï (¿É»Ïïñ³Ï³Ý) taille-haie m



du surf, surfer vi; ~áí ½μ³ÕíáÕ surfeur,-euse n ë»÷³Ï³Ý 1) propre (·á۳ϳÝÇ ÏáÕùÇÝ ³é³ç³¹³ë ¹ÇñùáõÙ); ~ ³ãù»ñáí ï»ëÝ»É voir de ses propres yeux; ~ ݳ˳ӻéÝáõÃÛ³Ùμ de sa propre initiative 2) personnel,le (³ÝÓݳϳÝ) ë»÷³Ï³Ý³½ñÏ»É 1) déposséder vt 2) Çñ³íμ. exproprier vt ë»÷³Ï³Ý³½ñÏáõÙ 1) dépossession f 2) Çñ³íμ. expropriation f ë»÷³Ï³Ý³½áõñÏ 1) dépossédé,e 2) Çñ³íμ. exproprié,e ë»÷³Ï³Ý³ßÝáñÑ»É ï»°ë Ù³ëݳíáñ»óÝ»É ë»÷³Ï³Ý³ßÝáñÑí³Í ï»°ë Ù³ëݳíáñ»óí³Í ë»÷³Ï³Ý³ßÝáñÑáõÙ ï»°ë ë»÷³Ï³Ý³óáõÙ, Ù³ëݳíáñ»óáõÙ ë»÷³Ï³Ý³ï»ñ propriétaire n, posses-



seur m; ÑáÕÇ ~ propriétaire foncier; Ù³ëݳíáñ ~ propriétaire privé ë»÷³Ï³Ý³ïÇñ³Ï³Ý de propriétaire ë»÷³Ï³Ý³ïÇñáõÃÛáõÝ possession f (des biens) ë»÷³Ï³Ý³óÝ»É 1) privatiser vt 2) s’approprier, s’emparer (ïÇñ³Ý³É) ë»÷³Ï³Ý³óáõÙ 1) privatisation f 2) appropriation f (ïÇñ³Ý³ÉÁ) ë»÷³Ï³ÝáõÃÛáõÝ 1) propriété f, patrimoine m; ³ÝÓÝ³Ï³Ý ~ propriété personnelle; ³½·³ÛÇݪ å»ï³Ï³Ý ~ patrimoine national, propriété d’État; ѳÝñ³ÛÇÝ ~ propriété publique; Ù³ëݳíáñ ~ propriété privée; ˳éÁ ~ propriété mixte; ÑáÕÇ ~ propriété foncière, propriété de la terre (du sol); ÁݹѳÝáõñ ~ propriété collective, patrimoine collectif; Ùï³íáñ ~ propriété intellectuelle 2) apanage m (ųé³Ý·áõÃÛáõÝ) 3) bien m (·áõÛù) ë»÷-ë¨ tout,e noir,e; trop noir,e ë»ùë-˳Ýáõà ﻰë ï³ñ÷³Ë³Ýáõà ë»ùë-ËáñÑñ¹³ÝÇß sexe-symbole m ëó÷ 1. adj 1) éveillé,e, vigilant,e, prompt,e, lucide; dégrisé,e (ѳñμ»óáõÙÇó Ñ»ïá); ~ ¹³ïáÕáõÃÛáõÝ rai804



ëÇÉÇϳÑáÕ (ϳÛÍù³ñ³ÑáÕ) »ñÏñμ. silice



ëÇáÝǽ٠(ëÇáݳϳÝáõÃÛáõÝ) sionisme m ëÇáÝÇëï (ëÇáݳϳÝ, ëÇáÝǽÙÇ Ñ»-



f



ëÇÉÇϳï silicate m ëÇÉáë silo m, fourrage m ëÇÉáë³ÛÇÝ de silo, de fourrage ëÇÉáë³óÝ»É (ëÇÉáë ¹³ñÓÝ»É)



ï¨áñ¹) sioniste n sioniste; ~ ß³ñÅáõÙ mouvement m sioniste ëÇë»é μëμ. pois m chiche ëÇë»é³Ñ³ïÇÏ grain m de pois chiche ëÇëï»Ù ï»°ë ѳٳϳñ· ëÇëï»Ù³ïÇÏ ï»°ë ϳÝáݳíáñ, ѳٳëÇáÝÇëï³Ï³Ý



·ïÝï.



ensiler vt, mettre en silo ëÇÉáë³óáõÙ silotage m, mise f en silo ëÇÉáõ»ï ï»°ë áõñí³Ýϳñ, ëïí»ñ³å³ïÏ»ñ ëÇÙ»ïñdz ï»°ë ѳٳã³÷áõÃÛáõÝ, Ý»ñ¹³ßݳÏáõÃÛáõÝ ëÇÙ»ïñÇÏ ï»°ë ѳٳã³÷, Ý»ñ¹³ßÝ³Ï ëÇÙíáÉ ï»°ë ËáñÑñ¹³ÝÇß ëÇÙíáÉǽ٠ﻰë ËáñÑñ¹³å³ßïáõÃÛáõÝ ëÇÙíáÉÇÏ ï»°ë ËáñÑñ¹³Ýß³Ï³Ý ëÇÙíáÉÇëï ï»°ë ËáñÑñ¹³å³ßï ëÇÙíáÉÇëï³Ï³Ý ï»°ë ËáñÑñ¹³å³ßï³Ï³Ý ëÇÙýáÝdz symphonie f ëÇÙýáÝÇÏ symphonique ëÇÝ 1) vide (¹³ï³ñÏ) 2) vain,e (½áõñ),



ϳñ·³ÛÇÝ ëÇñ³μ³Ý»É flirter vi (avec qn), courtiser vt



ëÇñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ flirt m, fleurette f ëÇñ³μ³ñ affectueusement ëÇñ³μáñμáù brûlant,e d’amour ëÇñ³ÉÇñ 1. adj aimable; affable, accueil-



lant,e; affectueux,-euse, plein,e d’affection; amène (ù³Õóñ³ËáñÅ); gentil,le, avenant,e (μ³ñ»Ñ³ÙμáõÛñ); cordial,e (ëñï³·ÇÝ); ~ ÁݹáõÝ»ÉáõÃÛáõÝ accueil m cordial 2. adv aimablement, gentiment, affablement, d’une manière accueillante ëÇñ³ÉÇñáõÃÛáõÝ amabilité f, affabilité f, gentillesse f, aménité f, complaisance f ëÇñ³Ë³Õ (ýÉÇñï) flirt m; ~ ³Ý»Éª ~áí ½μ³Õí»É flirter vi ëÇñ³Ëáë»É (ѳ×áÛ³Ëáë»É, ëÇÉÇ-μÇÉÇ ³Ý»É) faire des avances (à) ëÇñ³Í aimé,e (ëÇñ»ÉÇ); préféré,e, favori,te (ݳËÁÝïñ³Í, ݳËÁÝïñ»ÉÇ); ~ ½μ³ÕÙáõÝù hobby m ëÇñ³Ñ³ñ 1) amateur,-trice n; »ñ³ÅßïáõÃÛ³Ý ~ amateur de musique, mélomane n; ³ñí»ëïÇ ~ amateur d’art; ÏÇÝáÛÇ ~ cinéphile n 2) féru,e (Ïñùáïª Ãáõݹ ~), ËëÏó. mordu,e adj/n; »ñ³ÅßïáõÃÛ³Ý Ãáõݹ ~ ÉÇÝ»É être féru,e de musique; ï»Õ»Ï³·ÇïáõÃ۳ݪ ÇÝýáñÙ³ïÇϳÛÇ Ãáõݹ ~ ÉÇÝ»É être féru,e en informatique 3) aficionado m (óɳٳñïÇ ~) 4) amoureux,-euse adj/n (ëÇñ³Ñ³ñí³Í, ~ ³ÝÓ) ëÇñ³Ñ³ñ³Ï³Ý (ëÇñ³ÛÇÝ) d’amour, d’amoureux (ëÇñ³Ñ³ñí³ÍÇ) ëÇñ³Ñ³ñí³Í amoureux,-euse; Ù»ÏÇÝ ~ ÉÇÝ»É être amoureux,-euse (épris,e)



inutile (³Ýû·áõï, ÁݹáõݳÛÝ); ~ ÑáõÛë»ñ de vains espoirs m pl ëÇݳ·á· (Ññ»³Ý»ñÇ ³ÕáóïáõÝ) synagogue f ëÇÝ·³åáõñÛ³Ý singapourien,ne ëÇÝ·³åáõñóÇ Singapourien,ne n ëÇݹÇϳï syndicat m ëÇݹÇϳï³ÛÇÝ de syndicat, syndicataire ëÇݹñáÙ ï»°ë ѳٳËï³ÝÇß ëÇÝû½ ï»°ë ѳٳ¹ñáõÙ, ѳٳ¹ñáõ-



ÃÛáõÝ ëÇÝû½³ïáñ ï»°ë ѳٳ¹ñÇã ëÇÝû½»É ï»°ë ѳٳ¹ñ»É 2) ëÇÝûïÇÏ ï»°ë ѳٳ¹ñ³Ï³Ý, ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ëÇÝÉùáñ déclassé,e ëÇÝËñáÝ¥ÇϤ ï»°ë ÙdzųٳݳÏÛ³, ѳٳųٳݳÏÛ³, ѳÙÁÝóó ëÇÝËñáÝǽ٠ﻰë ѳٳųٳݳÏáõÃÛáõÝ, ÙdzųٳݳÏáõÃÛáõÝ, ѳÙÁÝóóáõÃÛáõÝ ëÇÝÏá女¤ ï»°ë ß»ßï³ß³ñÅ ëÇÝÓ μëμ. salsifis m ëÇÝá¹ »Ï»Õ. synode m ëÇÝá¹³Ï³Ý »Ï»Õ. synodal,e ëÇÝáõë Ù³Ã. sinus m 805



choute) de l’institutrice; ~ë (¹ÇÙ»ÉÇë) chéri,e, ËëÏó. mon chou ëÇñ»Ï³Ý amant m ëÇñ»ñ· chant m d’amour; romance f (éáÙ³Ýë) ëÇñ»óÛ³É (ëÇñ»ÉÇ) favori,te adj/n ëÇñÇ³Ï³Ý syrien,ne ëÇñdzóÇ, ëÇñÇáõÑÇ Syrien,ne n ëÇñáÕ amateur m (áã ³ñÑ»ëï³í³ñÅ); dilettante n (ëÇñáÕ³Ï³Ý Ù³Ï³ñ¹³Ï áõÝ»óáÕ ³ÝÓ) ëÇñáÕ³Ï³Ý d’amateur, dilettante ëÇñáճϳÝáõÃÛáõÝ, ëÇñáÕáõÃÛáõÝ (áñ¨¿ μ³Ýáí áã áñå»ë Ù³ëݳ·»ï ½μ³Õí»ÉÁ) dilettantisme m, amateurisme



de qn; Ë»ÝÃÇ å»ë ~ amoureux comme un fou ëÇñ³Ñ³ñí»É s’éprendre de qn, s’amouracher de qn, tomber amoureux,euse de qn ëÇñ³Ñ³ñáõÃÛáõÝ sentiment m d’amour, passion f; les amours f pl ëÇñ³Ñ»ï»É faire la cour (à), courtiser vt ëÇñ³Ñ»ïáõÙ (ÏÝáçÁ ëÇñ³Ñ»ï»ÉÁ) cour f ëÇñ³Ñáųñ 1. adv volontiers, à l’amiable 2. adj empressé,e (å³ïñ³ëï³Ï³Ù) ëÇñ³ÑáųñáõÃÛáõÝ empressement m (å³ïñ³ëï³Ï³ÙáõÃÛáõÝ) ëÇñ³Ù³ñ· ϻݹμ. paon m ◊ ~Ç ÷»ïáõñÝ»ñáí ½³ñ¹³ñí³Í paré,e des plumes du paon ëÇñ³ÛÇÝ d’amour; ~ Ý³Ù³Ï lettre f d’amour; ~ ϳå liaison f; ~ »ñÏïáÕ billet m doux ëÇñ³ß³Ñ»É gagner le cœur ëÇñ³é³ï plein,e d’amour ëÇñ³ëáõÝ chéri,e adj/n, bien-aimé,e adj/n ëÇñ³í³é brûlé,e d’amour ëÇñ³í»å roman m d’amour ëÇñ³ï³ñ÷ (¿ñáïÇÏ) érotique, passionné,e ëÇñ³ï³ñ÷áõÃÛáõÝ (¿ñáïÇϳ) érotique f, érotisme m ëÇñ³ï»Ýã passionné,e d’amour ëÇñ³ïáãáñ qui souffre d’amour, brûlé,e d’amour ëÇñ»É aimer vt; avoir de l’affection, affectionner vt (·áñáí³Ýùáí ~); chérir vt (ϳÃá·ÇÝ, ùÝùßáñ»Ý); adorer vt (áõÅ·ÇÝ ~, å³ßï»É); Ë»ÝÃÇ å»ë ~ aimer à la folie (éperdument); ³ÙμáÕç ëñïáí ~ aimer de tout son cœur (de toute son âme); Ïáõñáñ»Ý ~ aimer aveuglément; »Õμáñª ùñáç å»ë ~ aimer en frère, en sœur; Çñ³ñ ~ s’aimer; Çñ»Ý ~ ï³É se faire aimer ëÇñ»ÉÇ 1) cher,-ère, chéri,e adj/n; préféré,e (ݳËÁÝïñ»ÉÇ), favori,te adj/n; ËëÏó. chouchou,te; ѳë³ñ³ÏáõÃÛ³Ý ~Ý le favori du public; áõëáõóãáõÑáõ ~ݪ ~ ³ß³Ï»ñïÁ (³ß³Ï»ñïáõÑÇÝ) le chouchou (la chou-



m



volontiers (Ñáųñ³Ï³Ù) affectueusement, tendrement (ùÝùßáñ»Ý) ëÇñí»É être aimé,e, être chéri,e, être adoré,e (áõÅ·Çݪ ë³ëïÇÏ ~, å³ßïí»É) ëÇñï cœur m; μ³ñÇ ~ bon cœur; ù³ñ ~ cœur de pierre; ëñïÇ ï³·Ý³å crise f cardiaque; ~ë ó³íáõÙ ¿ª ͳÏáõÙ ¿ le cœur me fait mal; ëñïÇ ÙÏ³Ý muscle m du cœur; Ç ëñﻪ ³ÙμáÕç ëñïáí de tout cœur, de bon cœur; ëñïÇ ËáñùáõÙ dans son for intérieur; Ç Ëáñáó ëñïÇ du fond du cœur; μÅßÏ. ëñïÇ ³ñ³· ½³ñÏ (ï³ËÇϳñ¹Ç³) tachycardie f; ~ ˳éÝáÕª ëñï˳éÝáó ³é³ç³óÝáÕ nauséabond,e; ~Á ˳éݻɪ ëñï˳éÝáó ½·³É avoir mal au cœur, avoir des nausées; ~ë ˳éÝáõÙ ¿ j’ai mal au cœur; ³Ûë ÑáïÇó ~ë ˳éÝáõÙ ¿ cette odeur me donne mal au cœur; ~Á Ý»Õí³Í ÉÇÝ»É avoir le cœur serré; ëñïÇÝ Ùáï ÁݹáõÝ»É prendre à cœur; ëñïǹ Ùáï ÙÇ ÁݹáõÝÇñ ne t’en fais pas; ~Á ß³Ñ»É amadouer vt; ~Áª ·áõÃÁ ß³ñÅí»É s’attendrir; »Ã» ~Á ûɳ¹ñáõÙ ¿ Ó»½ si le cœur vous en dit ◊ Ù»ÏÇ ~Á ϳñ¹³É lire dans le cœur de qn; ~Á μ³ó»Éª μ³Ý³É ouvrir son cœur; ëñïÇóë ³ñÛáõÝ ¿ ·ÝáõÙª ϳÃáõÙ le cœur me saigne ëÇñáí 2)



806



1)



volée f, essor m (í»ñ³ëɳóù, í»ñ³ëɳóáõÙ) ëɳù 1) aiguille f (ųٳóáõÛóÇ, »ñÏÃÕ. ß³ñųϳ½ÙÁ Ù»Ï ·ÍÇó ÙÛáõëÁ ï»Õ³÷áË»Éáõ); ٻͪ ÷áùñ ~ (ųٳóáõÛóÇ) grande, petite aiguille 2) flèche f (óáõó³ëɳù) ëɳù³Ó¨ 1) sagittal,e, en forme de flèche 2) ×ñïñå. ogival,e ëɳù³í³ñ »ñÏÃÕ. aiguilleur m ëɳù³íáñ fléché,e ëÉáí³Ï¥áõÑǤ Slovaque n ëÉáí³Ï»ñ»Ý slovaque m ëÉáí³ÏÛ³Ý slovaque ëÉáí»Ý¥áõÑǤ Slovène n ëÉáí»Ý³Ï³Ý slovène, de Slovénie ëÉáí»Ý»ñ»Ý slovène m ëË³É 1. adj faux-fausse; incorrect,e (~ å³ñáõݳÏáÕ); erroné,e (ë˳ɳϳÝ, ÃÛáõñ, Ùáɳñ); ~ ¿… il est erroné de… 2. 1) faute f; erreur f (ß÷áÃÙáõÝù); ~Ý»ñáí ·ñ»É écrire avec des fautes; ÏáåÇï ~ faute grossière; ѳßíÇ ~ erreur de calcul, mécompte m; ~Ù³Ùμ par erreur; ~ ÃáõÛÉ ï³Éª ·áñÍ»É commettre (faire) une faute; áõ±Ù ~Ý ¿ à qui la faute ? Ó»ñ ~Ç å³ï׳éáí ¿ c’est de votre faute; ³Ýáõß³¹ñáõÃÛ³Ý ~ faute d’inattention; ~Ý áõÕÕ»É corriger une faute; ~Ý»ñÇó ³å³Ñáí³·ñí³Í ã»Ýù nous ne sommes pas à l’abri des erreurs 2) méprise f (ë˳ÉÙáõÝù, íñÇåáõÙ) 3) ~ ϳ٠×Çßï à tort ou à raison ëË³É³Ï³Ý faillible; Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñ Ù³ñ¹ ~ ¿, Ù³ñ¹Á ~ ¿ tout homme est faillible ë˳ɳϳÝáõÃÛáõÝ faillibilité f ë˳ɻóÝ»É 1) faire tromper, induire en erreur 2) embrouiller vt (ß÷áûóÝ»É) 3) dérouter vt, désorienter vt (³å³ÏáÕÙÝáñáß»É) ë˳ÉÙ³Ùμ par erreur; par méprise (ÃÛáõñÇÙ³ó³μ³ñ) ë˳ÉÙáõÝù (íñÇåáõÙ) erreur f, méprise f ë˳Éí»É se tromper (ÙÇ μ³ÝÇ Ù»ç, áñ¨¿ ѳñóáõÙ), faire une faute (ëË³É ÃáõÛÉ ï³É); se méprendre (íñÇå»É); »Ã» ã»Ù ë˳ÉíáõÙ si je ne me



(ÑáõÝ³Ï³Ý ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý å³ñ) sirtaki m ëÇñï-³ÝáóÛÇÝ cardio-vasculaire; ~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÝ»ñ maladies cardiovasculaires ëÇñáõÑÇ maîtresse f ëÇñáõÛÝ (Ç ë»ñ ÙÇ μ³ÝÇ) pour l’amour de ëÇñáõÝ joli,e; mignon,ne (ëÇñáõÝÇÏ, ëÇñáõݳï»ë) ëÇñáõÝ³Ý³É (·»Õ»óϳݳÉ) embellir vi ëÇñáõݳï»ë joli,e; gentil,le; mignon,ne (Ýñμ³Ï³½Ù, ɳíÇÏ) ëÇñáõݳóÝ»É rendre joli,e ëÇñáõÝÇÏ (Ýñμ³Ï³½Ù, ɳíÇÏ) mignon,ne ëÇñáõÝáõÃÛáõÝ beauté f (·»Õ»óÏáõÃÛáõÝ) ëÇóÇÉÇ³Ï³Ý sicilien,ne ëÇóÇÉdzóÇ, ëÇóÇÉÇáõÑÇ Sicilien,ne n ëÇýÇÉÇë μÅßÏ. syphilis f; ~áí ÑÇí³Ý¹ syphilitique n ëÇýÇÉÇë³ÛÇÝ syphilitique ëÇýáÝ siphon m ëɳÉáÙ ï»°ë áÉáñ³í³Ûñ¿çù, áÉáñ³ë³Ñù ëɳ۹ ï»°ë ó÷³Ýó³å³ïÏ»ñ ëÉ³Ý³É 1) rouler vi rapidement, faire de la vitesse, aller à toute vitesse (³ñ³· ù߻ɪ í³ñ»É), foncer vi; ÙáïáóÇÏÉ»ïáí ~ foncer en moto 2) galoper vi (³ñß³í»Éª ÓÇáõ íñ³) 3) ÷Ëμ. filer vi (Ãéã»É, ³ÝóÝ»É); ųٳݳÏÁ ëɳÝáõÙ ¿ª ÃéãáõÙ ¿ª ³ÝÝϳï»ÉÇ ³ÝóÝáõÙ ¿ le temps file 4) ÷Ëμ. se précipiter (ßï³å»É, Ý»ïí»É) ëɳíáÝ¥áõÑǤ Slave n ëɳíáݳ·»ï slavonisant,e, slaviste n ëɳíáݳ·ÇïáõÃÛáõÝ slavistique f, études f pl slaves ëɳíáÝ³Ï³Ý slave; ~ É»½áõÝ»ñ langues f pl slaves ëɳíáݳë»ñ slavophile ëɳíáݳëÇñáõÃÛáõÝ slavophilisme m ëɳíáÝ»ñ»Ý (ÑÇÝ ëɳíáÝ»ñ»Ý) slavon m ëɳóÇÏ (í³Û»Éã³Ï³½Ù) élancé,e, svelte (Ù³ñÙÝÇ Ï³éáõóí³ÍùÇ Ù³ëÇÝ) ëɳóÇÏáõÃÛáõÝ taille f élancée, sveltesse ëÇñï³ÏÇ



f



ëɳóù 1) ï»°ë ÃéÇãù 2) ÷Ëμ. élan m, 807



trompe pas; Ù»ÏÇ Ñ³ñóáõÙ ~ se tromper sur le compte de qn; ѳßíÇ Ù»ç ~ se tromper dans le calcul; ÏáåÇï Ï»ñåáí ~ se tromper lourdement ◊ ~Á Ù³ñ¹Ï³ÛÇÝ ¿ª Ù³ñ¹Á ëË³É³Ï³Ý ¿ l’erreur est humaine ë˻ٳ ï»°ë áõñí³·ÇÍ, ·Í³å³ïÏ»ñ ë˻ٳïÇÏ ï»°ë áõñí³·Í³ÛÇÝ, ·Í³-



beaux-parents m pl



ëÏ»ñóá »ñÅßï. scherzo m ëϽμݳ·Çñ ï»°ë ëϽμݳÕμÛáõñ ëϽμÝ³Ë³Õ ß³ËÙ. début m ëϽμÝ³Ï³Ý 1) du début (ëϽμÇ) 2)



initial,e (»É³Ï»ï³ÛÇÝ, ëϽμݳÛÇÝ); ~ ³ñ³·áõÃÛáõÝ vitesse f initiale 3) primitif,-ive, primaire (ݳËݳϳÝ) 4) originel,le (ݳ˳ëϽμݳϳÝ) ëϽμݳϻï position f de départ (Ù»Ïݳϻï); point m de départ (»É³Ï»ï) ëϽμݳÏáõÝù première source f ëϽμݳѳñí³Í (ýáõïμáÉáõÙ) Ù³ñ½. coup m d’envoi ëϽμݳÕμÛáõñ source f ëϽμݳٳë début m, commencement m ëϽμݳÝÛáõà substance f initiale ëϽμݳßñç³Ý période f initiale ëϽμݳå³ï׳é cause f première ëϽμݳå»ë primitivement, originairement, initialement ëϽμݳíáñ»É lancer vt, commencer vt (ëÏë»É) ëϽμݳíáñí»É débuter vi, commencer vi (ëÏëí»É) ëϽμݳíáñáõÙ début m, commencement m (ëÏǽμ) ëϽμݳï³é initiale f; lettre f initiale; ³Ýí³Ý ¨ ³½·³Ýí³Ý ~»ñ initiales f



å³ïÏ»ñ³ÛÇÝ, å³ñ½áõÝ³Ï ëËáɳëïÇÏ¥³Ï³Ý¤ scolastique ëËáɳëïÇϳ scolastique f ëËïáñ μëμ. ail m; ~Ç å×»Õ gousse f



d’ail; ÙÇ ·ÉáõË ~ une tête d’ail audacieux,-euse, brave, hardi,e ëËñ³·áñÍ»É faire (réaliser) un exploit ëËñ³·áñÍáõÃÛáõÝ ï»°ë ëËñ³Ýù ëËñ³Ýù (ù³ç³·áñÍáõÃÛáõÝ) exploit m ëÏ³Ñ³Ï (·³í³Ã) coupe f; godet m, vase m; »Ï»Õ. calice m (ëÏÇÑ) ëÏ³Ñ³Ï³É (ëϳѳÏÇ ³÷ë») soucoupe ëËñ³·áñÍ



f



ëϳݹ³É ï»°ë ˳Ûï³é³ÏáõÃÛáõÝ ëϳݹ³É³ÛÇÝ ï»°ë ³ÕÙϳѳñáõÛó, ˳Ûï³é³Ï ëϳݹÇݳíÛ³Ý scandinave ëϳݻñ ï»°ë å³ïÏ»ñ³Ùáõï ëϳí³é³Ï disque m; Ñ»é³ËáëÇ ~ª



Ãí³óáõÛó cadran m; Ù³ñ½. ~Ç Ý»ïáõÙ lancement m du disque; ~ Ý»ï»É lancer le disque ëϳí³é³Ï³Ó¨ discoïdal,e, discoïde ëϳí³é³Ï³Ý»ïáñ¹ Ù³ñ½. lanceur,euse n du disque ëϳí³é³Ï³Ý»ïáõÙ Ù³ñ½. lancement m du disque ëϳáõï¥áõÑǤ scout,e n ëϳáõï³Ï³Ý scout,e; ~ ß³ñÅáõÙ mouvement m scout; ~ »Õμ³ÛñáõÃÛáõÝ fraternité f scoute ëϳáõïáõÃÛáõÝ scoutisme m ëϳý³Ý¹ñ ï»°ë ëáõ½³½·»ëï, ïÇ»½»-



pl



ëϽμݳ÷áõÉ phase f initiale ëϽμáõÙ (ݳË) au début; ~ ѳٳӳÛÝ



ã¿ñ au début il n’était pas d’accord



ëϽμáõÝù principe m; ~Çó »ÉÝ»Éáí par



principe



ëϽμáõÝù³ÛÇÝ de principe; à principes;



~ª ëϽμáõÝùÇ Ñ³ñó question f de principe; ~ Ù³ñ¹ homme m à principes ëϽμáõÝù³ÛÝáõÃÛáõÝ intransigeance f, fermeté f (rigidité f) de principes ëϽμáõÝùáñ»Ý en principe ëÏǽμ début m, commencement m; ëϽμáõÙ au début, au commencement; ëϽμÇó ¨»Ãª Ñ»Ýó ëϽμÇó dès le début; ëϽμÇó ÙÇÝ㨠í»ñç du début à la fin; ~ ³éݻɪ ͳ·»Éª ѳëÝ»É



ñ³½·»ëï ëÏ»åïÇÏ ï»°ë ûñ³Ñ³í³ï, ϳëϳͳÙÇï ëÏ»åïÇóǽ٠ﻰë ûñ³Ñ³í³ïáõÃÛáõÝ, ϳëϳͳÙïáõÃÛáõÝ ëÏ»ëñ³Ûñ beau-père m ëÏ»ëáõñ belle-mère f; ~ ¨ ëÏ»ëñ³Ûñ 808



ÙÇÝ㨅 remonter à ◊ ɳí ~Á ·áñÍÇ Ï»ëÝ ¿ un bon début est la moitié de l’œuvre ëÏÇÑ »Ï»Õ. calice m ëÏÇåǹ³ñ ï»°ë 쨻ÏݳÛáõÕ ëÏÉ»ñá½ ï»°ë ϳñÍñ³Ëï, åݹ»ñ³Ïáõ-



ëÕáóáõÙ sciage m ëÕáóáõù sciure f (û÷, ÷³Ûï³Ã»÷,



ÃÛáõÝ ëÏÛáõÃ³Ï³Ý scythe, scythique ëÏÛáõóóÇ, ëÏÛáõÃáõÑÇ å³ïÙ. Scythe n ëÏÛáõé ϻݹμ. écureuil m ëÏë³Í depuis (Ç í»ñ); à commencer



(ëáõÕª å³Ï³ë ÉÇÝ»ÉÁ, å³Ï³ëáõÃÛáõÝ, ³Ýμ³í³ñ³ñáõÃÛáõÝ) 2) cherté f (ëáõÕª óÝÏ ÉÇÝ»ÉÁ, óÝÏáõÃÛáõÝ) ëÕáõÙ (Ïñ׳ïáõÙ) réduction f ëÙμ³Ï sabot m ëÙμ³Ï³Ñ³ñ»É donner un coup de sabot (à qn), lancer une ruade (à qn) ëÙμ³Ï³íáñ ongulé,e; ~Ý»ñª ~ ϻݹ³ÝÇÝ»ñ ongulés m pl ëÙμáõÏ (μ³¹ñÇç³Ý) μëμ. aubergine f; ~Ç Ë³ídzñ purée f d’aubergine ëÙáÏÇÝ· smoking m ëÙù³Í desséché,e, décharné,e; amaigri,e (ÝÇѳñ³Í) ëÙù³ÍáõÃÛáõÝ amaigrissement m extrême ëÙù»É se dessécher, s’amaigrir ëÛáõÅ» (ÝÛáõÃ) sujet m ëÛáõÇï »ñÅßï. suite f ëÛáõÝ poteau m, pilier m (ß»ÝùÇ, ßÇÝáõÃÛ³Ý); ×ñïñå. colonne f (ݳ¨ª ëÛáõݳÝÙ³Ý ½³Ý·í³Íª ÷áßáõ, ÍËÇ, çñÇ ¨ ³ÛÉÝ); pylône m (¿É»Ïïñ³ëÛáõÝ) ◊ ³Ý³ñ·³ÝùÇ ~ÇÝ ·³Ù»É mettre au pilori ëÛáõݳ½³ñ¹ à colonnes; ~ ݳ˳ëñ³Ñ portique m ëÛáõÝ³Ï 1) ×ñïñå. colonnette f 2) rubrique f (ûñÃáõÙ ¨ ³ÛÉáõñ) ëÛáõݳ׳ϳï (ϳéáõÛóÇ ëÛáõݳ½³ñ¹ ׳ϳï) péristyle m ëÛáõݳ߳ñ ×ñïñå. colonnade f ëÛáõݳëñ³Ñ (ëÛáõݳ½³ñ¹ ݳ˳ëñ³Ñ) portique m ëÛáõݳñÓ³Ý ×ñïñå. cariatide f, atlante m, télamon m ëÛáõñ黳Éǽ٠³ñí., ·ñÏÝ. surréalisme m ëÛáõñ黳ÉÇëï ³ñí., ·ñÏÝ. surréaliste n (ëÛáõñ黳ÉǽÙÇ Ñ»ï¨áñ¹ª Ý»ñϳ۳óáõóÇã) ëÛáõñ黳ÉÇëï³Ï³Ý surréaliste ëÛáõù (½»÷Ûáõé, Ù»ÕÙª ѳ׻ÉÇ ù³ÙÇ) bri-



˳ñïáõù); limaille f (Ù»ï³ÕÇ)



ëÕí³Í réduit,e ëÕí»É se réduire; être réduit,e ëÕáõÃÛáõÝ 1) manque m, insuffisance f



par (ÇÝã-áñ μ³ÝÇó ~); à partir de; í³Õí³ÝÇó ~ à partir de demain ëÏë»É 1) commencer vt; ~ ÙÇ μ³Ý ³Ý»É commencer à faire qch 2) se mettre (à) (Ó»éݳñÏ»É, ·áñÍÇ ³ÝóÝ»É), entreprendre vt (Ó»éݳñÏ»É) 3) engager vt; μ³Ý³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñ ~ engager des négociations; Ëáë³ÏóáõÃÛáõÝ ~ entamer une conversation ëÏëÝ³Ï débutant,e adj/n; novice n/adj (ÝáñÁÝͳ, ˳Ï, ³Ý÷áñÓ) ëÏëí»É commencer vi ëÏáõÙμñdz (ÓÏ³Ý ï»ë³Ï) scombre m, maquereau m ëÏáõï»Õ plateau m; ݳ˳׳ßÁ ~Ç íñ³ Ù³ïáõó»É servir le déjeuner sur un plateau ëÕ³·Çñ (ëÕ³·ñ³Ï³Ý) sténographique ëÕ³·ñ»É sténographier vt ëÕ³·ñáÕ, ëÕ³·ñáõÑÇ sténo n, sténographe n ëÕ³·ñáõÃÛáõÝ, ëÕ³·ñáõÙ sténographie f ëÕ³× (·Ý³×) inflation f; ~Ç Ù³Ï³ñ¹³Ï taux m d’inflation ëճ׳ÛÇÝ inflationniste ëÕáó scie f; Ó»éùÇ ~ scie à main; ¿É»Ïïñ³Ï³Ý ~ scie électrique; ٻ˳ÝÇÏ³Ï³Ý ~ scie mécanique; ÷³ÛïÇ ~ scie à bois; Ù»ï³ÕÇ ~ scie à métaux ëÕáó³Ñ³ëïáó scie f mécanique, scieuse f ëÕáó³ÓáõÏ poisson m scie ëÕáó³Ù»ù»Ý³ scieuse f ëÕáó³ñ³Ý scierie f ëÕáó»É scier vt; limer vt (˳ñïáó»É) ëÕáóÇÏ (»ÕáõÝ·Ý»ñÇ) lime f à ongles ëÕáóáÕ scieur m (μ³Ýíáñ) 809



se f, zéphyr m



ëݹáõÏ (³ñÏÕ) coffre m, caisse f, malle f ëݹáõë satin m ëݹáõë» de satin ëݹáõë»É satiner vt ëÝ»É nourrir vt; alimenter vt ëÝϳμ³Ý mycologue n ëÝϳμ³Ý³Ï³Ý mycologique ëÝϳμ³ÝáõÃÛáõÝ μëμ., μÅßÏ. mycologie f ëÝϳӨ en forme de champignon ëÝϳÛÇÝ de champignon; μÅßÏ. ~ ÑÇ-



ëݳѳí³ï superstitieux,-euse ëݳѳí³ïáñ»Ý superstitieusement,



d’une manière superstitieuse



ëݳѳí³ïáõÃÛáõÝ superstition f ëݳٻç creux,-euse; vide (¹³ï³ñÏ) ëݳÝÏ 1. adj ruiné,e; failli,e (ëݳÝϳ-



ó³Í); insolvable (³Ýí׳ñáõݳÏ, å³ñï³å³Ý); Çñ»Ý ~ ѳÛï³ñ³ñ»É se déclarer en faillite 2. banqueroutier,-ière n ëݳÝÏ³Ý³É faire faillite, tomber en faillite, faire (déclarer) banqueroute; se ruiner ëݳÝϳó³Í 1. adj ruiné,e; failli,e (í³×³é³Ï³Ý) 2. banqueroutier,ière n ëݳÝϳóÝ»É ruiner vt, accuser à la faillite ëݳÝϳóáõÙ faillite f, défaillance f, banqueroute f ëݳÝϳóáõóÇã ruineux,-euse ëݳÝÏáõÃÛáõÝ faillite f (ëݳÝϳݳÉÁ); insolvabilité f, banqueroute f, carence f (³Ýí׳ñáõݳÏáõÃÛáõÝ) ëݳå³ßï ï»°ë ëÝáïdzå³ßï ëݳå³ßïáñ»Ý ï»°ë ëÝáïdzå³ßïá-



í³Ý¹áõÃÛáõÝ mycose f



ëÝϳÝáó, ëÝϳñ³Ý champignonnière f ëÝϳñ·»É (ëÝϳѳɳͪ ¹»Õ³ÙÇçáó)



fongistatique



ëÝÏÇÏ Ï»Ýëμ. microorganisme m végétal;



spore f



ëÝÓ³Ý gluten m ëÝӳݳíáñ glutineux,-euse ëÝݹ³μ³ÅÇÝ ration f ëÝݹ³Ï³Ý nutritif,-ive, alimentaire ëÝݹ³Ï³ñ· diète f; régime m; ~ å³Ñ-



å³Ý»É suivre (faire) un régime, être au régime; ~ÇÝ Ñ³ïáõϪ í»ñ³μ»ñáÕ diétique ëÝݹ³Ï³ñ·³·»ï diététicien,ne n, diététiste n ëÝݹ³Ï³ñ·³ÛÇÝ diétique ëÝݹ³Ùûñù produits m pl (denrées f pl) alimentaires; ßáõï ÷ã³óáÕ ~ denrées périssables; ~Ǫ Ùûñ³ÛÇÝ Ë³Ýáõà magasin m d’alimentation ëÝݹ³ÛÇÝ (ëÝݹÇ, å³ñ»Ý³ÛÇÝ) alimentaire ëÝݹ³ÛÝáõÃÛáõÝ nutritivité f, qualité f nutritive ëÝݹ³éáõÃÛáõÝ nutrition f, alimentation



ñ»Ý ëݳå³ßïáõÃÛáõÝ ï»°ë ëÝáïdzå³ßïáõÃÛáõÝ ëݳå³ñÍ vaniteux,-euse; vantard,e



(å³ñÍ»ÝÏáï)



ëݳå³ñÍáñ»Ý avec vanité, vaniteuse-



ment; présomptueusement, avec présomption (ٻͳÙïáñ»Ý) ëݳå³ñÍáõÃÛáõÝ vanité f; présomption f (ٻͳÙïáõÃÛáõÝ) ëݳñ chevet m; ~ÇÝ au chevet ëݳ÷³é vaniteux,-euse ëݳ÷³éáõÃÛáõÝ fatuité f; vanité f (ëݳå³ñÍáõÃÛáõÝ) ëÝ·áõÛñ fard m, rouge m ëݹÇÏ mercure m ëݹÇϳÛÇÝ mercuriel,le; de mercure; ~ ùëáõù pommade f mercurielle ëݹÇϳëÛáõÝ colonne f de mercure ëݹϳ½á¹ amalgame m ëݹϳ½á¹»É amalgamer vt ëݹϳ½á¹áõÙ amalgamation f



f



ëÝݹ³ñ³ñ nutritif,-ive, nourrissant,e;



copieux,-euse (Ïßï³óÝáÕ, ѳ·»óÝáÕ, ³é³ï) ëÝݹ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f d’alimentation ëÝݹ»Õ»Ý vivres m pl ëÝÝ¹Ç (ëÝݹ³ÛÇÝ) alimentaire ëÝáμ ï»°ë å×ݳÙáÉ ëÝáμǽ٠ﻰë å×ݳÙáÉáõÃÛáõÝ ëÝáïÇ vain,e, futile, creux,-euse, frivole ëÝáïdzå³ßï superstitieux,-euse 810



ëÝáïdzå³ßïáñ»Ý superstitieusement,



¹³ëÇ ³é³ç ~ª ùÍÝ»É ramper devant les supérieurs ëáÕ³Ý (μ»éÝ»ñ Çç»óÝ»Éáõ ѳٳñ) glissoir m ëáÕ³Ýóù échappatoire f (ݳ¨ª ÷Ëμ.) ëáÕ³Ýù »ñÏñμ. glissement m de terrain ëáÕ³ßáñ (Ù³ÝϳϳÝ) grenouillère f ëáÕ»ëáÕ en rampant; à quatre pattes (ãáñ»ùóÃ) ëáÕÝ³Ï verrou m, loquet m, barre f ëáÕáëÏ»É se faufiler; se frayer un passage (³ÙμáËÇ Ù»ç ¨ ³ÛÉáõñ); pénétrer vi (å³ïáõѳÝÇó) ëáÕáõÝ reptile m; ~ ϻݹ³ÝÇÝ»ñ animaux m pl reptiles, reptiles m pl ëá׳ëï³Ý ï»°ë ëá×áõï ëá×Ç μëμ. pin m; ëá×áõ ÏáÝ»ñ pommes f pl de pin; ëá×áõ ˻Šgomme f de pin ëá×áõï pinède f, bois m de pins ëáÙ³ÉÇ³Ï³Ý somalien,ne ëáÙ³ÉÝ»ñ (ëáÙ³ÉóÇÝ»ñ) Somaliens m pl, Somaliennes f pl (Çëå³Ý³Ï³Ý ɳÛÝ»½ñ ëáÙμñ»ñá ·É˳ñÏ) sombrero m ëáÛ³ μëμ. soja m ëáÝ³ï »ñÅßï. sonate f ëáݳïÇÝ¥³¤ »ñÅßï. sonatine f (÷áùñ ëáݳï) ëáÝ»ï ·ñÏÝ. sonnet m ëáåñ³Ýá »ñÅßï. soprano m (Ó³ÛÝ); soprano f (³Û¹ Ó³ÛÝÝ áõÝ»óáÕ »ñ·ãáõÑÇ); ÏáÉáñ³ïáõñ³ÛÇÝ ~ soprano f colorature (»ñ·ãáõÑÇÝ) ëáë³÷»É bruire vi (ï»ñ¨Ý»ñÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ) ëáë³÷ÛáõÝ (ï»ñ¨Ý»ñÇ) bruissement m ëáëÇ (ãÇݳñÇ) μëμ. platane m ëáëÇÝÓ colle f; ³ï³ÕÓ³·áñÍ³Ï³Ý ~ colle forte ëáëÏ uniquement, seulement, ne… que ëáëÏ³É être saisi,e d’effroi, être épouvanté,e; frémir vi, frissonner vi, tressaillir vt, s’effrayer, s’épouvanter ëáëϳÉÇ effrayant,e, horrible, terrible, effroyable, affreux,-euse ëáëÏáõÙ effroi m, épouvante f, terreur f (ë³ñë³÷), horreur f, frayeur m



d’une manière superstitieuse ëÝáïdzå³ßïáõÃÛáõÝ superstition f ëÝáïÇáõÃÛáõÝ futilité f, frivolité f; vanité f (ÑÝó.) ëÝáïÇù inanité f, futilité f, vanité f ëÝí»É se nourrir; s’alimenter; μ³Ýç³ñ»Õ»Ýáí ~ se nourrir de légumes ëÝáõÙ (ëÝáõóáõÙ) alimentation f ëÝáõݹ nourriture f, alimentation f, aliment m; ³é³ï ~ nourriture abondante; ³éáÕç³ñ³ñ ~ nourriture salutaire; ë³Ï³í³å»ï ~ nourriture frugale; ûñ³å³ÑÇÏ ~ nourriture journalière; ~ ï³É donner de la nourriture; Ù³ÝÏ³Ï³Ý ~ aliments m pl pour bébés; Ñá·¨áñ ~ nourriture de l’esprit ëÝáõó»É 1) alimenter vt 2) ï»°ë ëÝ»É ëÝáõóÇã nourrissant,e, nutritif,-ive (ëÝÝ¹Ç Ù³ëÇÝ); ï»Ë. d’alimentation ëÝáõóí»É s’alimenter ëÝáõóáõÙ (ëÝáõÙ) alimentation f ëá¹³ ùÇÙ. soude f; Ï»ñ³ÏñÇ ~ bicarbonate m de soude ëá¹³Û³çáõñ soda m ëá¹áÙ-·áÙáñ grand tapage m, bruit m infernal ëáÉ »ñÅßï. sol m ëáÉÛ³ñ³ÛáõÕ gazole m ëáÉÛ³ñϳ ï»°ë ëáÉÛ³ñ³ÛáõÕ ëáÉá ï»°ë ٻݳÝí³·, ٻݳå³ñ, ٻݻñ· ëáÉý»çÇá »ñÅßï. solfège m ëáË μëμ. oignon m; ÙÇ ·ÉáõË ~ une tête



d’oignon; ~Ç ÏÉ»åª Ï»Õ¨ pelure f d’oignon; ~áí ³åáõñª ëá˳åáõñ soupe f à l’oignon ëá˳½·Ç bulbeux,-euse; ~ μáõÛë plante f bulbeuse ëáË³Ï Ï»Ý¹μ. rossignol m; ~Á »ñ·áõÙ ¿ª ¹³ÛɳÛÉáõÙ ¿ le rossignol chante ëá˳Ө bulbeux,-euse; ~ ½³Ý·³Ï³ïáõÝ clocher m bulbeux ëá˳åáõñ soupe f à l’oignon ëáÕ³μáõÛë μëμ. liseron m, volubilis m ëáÕ³É ramper vi; ûÓ, áñÁ ëáÕáõÙ ¿ serpent m qui rampe; ÷Ëμ. í»ñ³811



ëáëÝÓ³·áñÍáõÃÛáõÝ (ëáëÝÓÇ ³ñï³¹-



Ý»É, áõëáõÙ ëï³Ý³É, áõëáõÙݳéáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É); »ë ëáíáñáõÙ »Ù ѳٳÉë³ñ³ÝáõÙ je fais mes études à l’université 5) s’instruire (ëáíáñ»É, áõë³Ý»É) ◊ ~áõ ѳٳñ »ñμ»ù áõß ã¿ on n’est jamais trop vieux pour apprendre; Ù³ñ¹ ÇÝãù³Ý ³åñÇ, ¿Ýù³Ý ÏëáíáñÇ on apprend à (en) tout âge ëáíáñ»óÝ»É 1) apprendre vt (qch à qn); »ñ»Ë³Ý»ñÇÝ ýñ³Ýë»ñ»Ý ~ apprendre le français aux enfants; »ñ»Ë³ÛÇÝ Ï³ñ¹³É ~ apprendre à lire à l’enfant 2) instruire vt (áõëáõó³Ý»É), enseigner vt (¹³ë³í³Ý¹»É) ◊ ~áõ ѳٳñ, ÇÝùÝ»°ñ¹ ëáíáñ»ù pour enseigner, renseignez-vous ! ëáíáñáÕ élève n (³ß³Ï»ñï,áõÑÇ), étudiant,e n (áõë³ÝáÕ,áõÑÇ), écolier,ière n (¹åñáó³Ï³Ý) ëáíáñáõÃÛáõÝ habitude f; ~ ¹³éÝ³É devenir une habitude; ëáíáñáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³Ó³Ûݪ Áëï ëáíáñáõÃÛ³Ý par habitude ëáíáñáõÛà 1) usage m, coutume f; tradition f (³í³Ý¹áõÛÃ) 2) us et coutumes (μ³ñù) (ͳÏáï³Å³å³í»Ý) ëáñ³Å³å³í»Ý bande f perforée ëáñ³ù³ñï (ͳÏáï³ù³ñï) carte f perforée ëáñï ï»°ë ï»ë³Ï ëáóÇ³É³Ï³Ý 1) social,e; ~ å³ßïå³Ýí³ÍáõÃÛáõÝ sécurité f sociale 2) ï»°ë ÁÝÏ»ñ³ÛÇÝ ëáódzɳϳݳóÝ»É (ÁÝÏ»ñ³óÝ»É) socialiser vt ëáódzɳå»ë socialement ëáódzÉ-¹»ÙáÏñ³ï social-démocrate n ëáódzÉ-¹»ÙáÏñ³ï³Ï³Ý social-démocrate ëáódzÉǽ٠(ÁÝÏ»ñí³ñáõÃÛáõÝ) socialisme m ëáódzÉÇëï (ÁÝÏ»ñí³ñ³Ï³Ý) socialiste



ñáõÃÛáõÝ) fabrication f de la colle ëáëÝӳųå³í»Ý scotch m, adhésif m; ~áí ÷³ÏóÝ»É scotcher vt ëáëÝÓ³ÛÇÝ de colle ëáëÝÓ³ÝÛáõà gluten m ëáëÝÓ»É coller vt (ÏåóÝ»É); cacheter vt (ݳٳÏÇ Íñ³ñÁ) ëáëÝÓáõÙ collage m ëáí famine f (áñå»ë ½³Ý·í³Í³ÛÇÝ ³Õ»ï); faim f (ù³Õó) ëáí³ÉÉáõÏ ï»°ë ëáí³Ù³Ñ, ëáí³Í, ëáí³Ñ³ñ ëáí³Í affamé,e; ~ ÉÇÝ»É avoir faim; ~



÷áñÇÝ à jeûn ◊ ·³ÛÉÇ å»ë ~ ÉÇÝ»É avoir une faim de loup ëáí³Í³Ý³É (ù³Õó³Í³Ý³É) avoir faim ëáí³ÍáõÃÛáõÝ faim f ëáí³Ñ³ñ affamé,e, frappé,e de famine ëáí³Ñ³ñí»É être frappé,e de famine ëáí³Ù³Ñ mourant,e de faim; ~ ÉÇÝ»É mourir de faim ëáí³Ù³ÑáõÃÛáõÝ mort f par la famine ëáí»ï (ËáñÑáõñ¹) soviet m ëáí»ï³μ³Ý soviétologue n ëáíÛ³É affamé,e ëáíáñ accoutumé,e; habitué,e (í³ñÅí³Í) ëáíáñ³μ³ñ d’habitude, habituellement, d’ordinaire; en général, généralement (ÁݹѳÝñ³å»ë) ëáíáñ³Ï³Ý 1) habituel,le (Ùßï³Ï³Ý, ³Ù»ÝûñÛ³); Çñ ~ ï»ÕÁ sa place habituelle 2) ordinaire (áã ³é³ÝÓݳѳïáõÏ); ~ »ñ»Ë³ enfant m ordinaire 3) accoutumé,e, usuel,le, coutumier,-ière (~ ¹³ñÓ³Í) 4) courant,e (ÁÝóóÇÏ) 5) áã ~ª áã μÝáñáß atypique ëáíáñ»É 1) apprendre vt; ¹³ëÁ ~ apprendre la leçon; ýñ³Ýë»ñ»Ý ~ apprendre le français; μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝ ~ apprendre un poème 2) apprendre à faire qch (~ áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»É); ·ñ»É ~ apprendre à écrire; Ù»Ýù ëáíáñáõÙ »Ýù ýñ³Ýë»ñ»Ý Ëáë»É nous apprenons à parler français 3) ³Ý·Çñ ~ apprendre par cœur 4) faire ses études, étudier vi (áõë³-



n



ëáódzÉÇëï³Ï³Ý (ÁÝÏ»ñí³ñ³Ï³Ý) so-



cialiste



ëáódzÉ-Ù³ëݳ·Çï³Ï³Ý socioprofes-



sionnel,le; ~ ϳñ·»ñ catégories f pl



812



socioprofessionnelles



commettre un meurtre, assassiner vt (ϳÝ˳Ùï³Íí³Í) ëå³é³½»Ý armé,e, en armes; armé,e jusqu’aux dents, armé,e de pied en cap (ÙÇÝ㨠³ï³ÙÝ»ñÁª áïùÇó ·ÉáõË ½ÇÝí³Í) ëå³é³½ÇÝ»É armer vt, équiper vt; μ³Ý³ÏÁ ~ équiper une armée ëå³é³½ÇÝí³Í ï»°ë ëå³é³½»Ý ëå³é³½ÇÝí»É faire des armements; s’armer (½ÇÝí»É), se munir d’armes ëå³é³½ÇÝáõÃÛáõÝ, ëå³é³½ÇÝáõÙ armement m; ëå³é³½ÇÝáõÙÝ»ñÇ Ùñó³í³½ù course f aux armements; ëå³é³½ÇÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ïñ׳ïáõÙ réduction f des armements ëå³é³ñÅ»ù (ëå³éáÕ³Ï³Ý ³ñÅ»ù) ïÝï·. valeur f d’usage ëå³é»É consommer vt, consumer vt (·áñͳͻÉ, ͳËë»É); épuiser vt (í»ñç³óÝ»É, ³í³ñï»É) ëå³é»ÉÇ consommable ëå³éÇã exhaustif,-ive; complet,-ète (³ÙμáÕç³Ï³Ý, ϳï³ñÛ³É); ~ áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõÝ étude f exhaustive; ~ ÉÇÝ»Éáõ ѳٳñ pour être exhaustif; ~ ÉÇÝ»ÉÁ exhaustivité f ëå³éÝ³É menacer vt (de); Ýñ³Ý íï³Ý· ¿ ëå³éÝáõÙ un danger le menace; ½»Ýùáíª å³ï»ñ³½Ùáí ~ faire sonner les armes; ~ Ù»ÏÇÝ ëå³Ý»É menacer de tuer qn ëå³éݳÉÇ¥ó¤ menaçant,e ëå³éݳÉÇù menace f; ~Ç ï³Ï sous la menace de ëå³éݳÝù (ݻݷ³ßáñÃáõÃÛáõÝ, ß³Ýï³Å) chantage m ëå³éݳóáÕ menaçant,e; ~ ïáݪ ï»ëù ton m, air m menaçant ëå³éáÕ consommateur,-trice n; client,e n (·Ýáñ¹, ѳ׳Ëáñ¹); usager,-ère n, utilisateur,-trice n (·áñͳÍáÕ, û·ï³·áñÍáÕ) ëå³éáÕ³Ï³Ý de consommation, consommatoire; ~ ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ société f de consommation; ~ ³ñÅ»ù valeur f d’usage; ïÝï·. ~ ½³ÙμÛáõÕ panier m de la ménagère (ëå³éáÕÇ ß³Ñ»ñÁ ëå³éáÕ³Ù»ï



socio-économique; ~ å³ÛÙ³ÝÝ»ñ conditions f pl socio-économiques ëáódzÉ-ù³Õ³ù³Ï³Ý sociopolitique ëáóÇáÉá· sociologue n (ÁÝÏ»ñ³μ³Ý) ëáóÇáÉá·Ç³ sociologie f (ÁÝÏ»ñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ) ëáóÇáÉá·Ç³Ï³Ý sociologique (ÁÝÏ»ñ³μ³Ý³Ï³Ý) ëáóÇáÉá·Ç³å»ë sociologiquement ëááõë ï»°ë óÝÓñáõÏ, ³Ùáù³Ýù ëá÷»ëï sophiste m ëá÷»ëï³μ³Ý³Ï³Ý sophistique ëá÷»ëï³μ³Ý»É sophistiquer vt ëá÷»ëï³μ³ÝáõÃÛáõÝ sophistique f ëá÷»ëï³μ³ÝáõÙ sophistication f ëá÷»ëï³Ï³Ý sophistique ëá÷»ëïáõÃÛáõÝ sophisme m ëå³ officier m; Íáí³ÛÇÝ ~ officier de marine; å³Ñ»ëï³ÛÇÝ ~ officier de réserve ëå³½Ù ï»°ë çÕ³Ó·áõÃÛáõÝ, ÏÍÏáõÙ ëå³Û³Ï³½Ù corps m des officiers ëå³Û³Ï³Ý d’officier; ~ ³ëïÇ×³Ý grade m d’officier ëå³Û³ÏáõÛï (ßï³μ, Ññ³Ù³Ý³ï³ñáõÃÛáõÝ) état-major m ëå³Ý³Ë μëμ. épinard(s) m (pl) ëå³Ý¹ 1) tuerie f, carnage m, massacre m 2) abattage m (³Ý³ëáõÝÝ»ñÇ ÙáñÃ) ëå³Ý¹³Ýáó abattoir m ëå³Ý»É tuer vt; assassiner vt (ÙdzÛÝ Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ); ÷Ëμ. Å³Ù³Ý³Ï ~ tuer son temps ëå³ÝÇã meurtrier,-ière; ~ ѳ۳óù regard m foudroyant (ß³ÝóѳñáÕ); ~ ѳñí³Í coup m meurtrier ëå³ÝáÕ tueur,-euse n; meurtrier,-ière n, assassin m (Ù³ñ¹³ëå³Ý) ëå³Ýí³Í tué,e, assassiné,e ëå³Ýí»É être tué,e, être assassiné,e ëå³ÝáõÃÛáõÝ meurtre m (¹Çï³íáñÛ³É, ϳÝ˳Ùï³Íí³Í); assassinat m (³é³í»É³å»ë ù³Õ³ù³Ï³Ý ·áñÍãÇ); ϳÝ˳Ùï³Íí³Í ~ meurtre prémédité; ݳ˳·³ÑÇ ~Á l’assassinat du président; ~ ϳï³ñ»É ëáódzÉ-ïÝï»ë³Ï³Ý



813



å³ßïå³ÝáÕ) consumériste adj/n



ëå³ë»óÝ»É faire attendre; Çñ»Ý ~ª



ëå³éáÕ³Ù»ïáõÃÛáõÝ (ëå³éáÕÇ ß³Ñ»-



ëå³ë»É ï³É se faire attendre



ëå³ëáÕ³Ï³Ý expectant,e, attentiste; ~



ñÇ å³ßïå³ÝáõÙ ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ÏáÕÙÇó) consumérisme m ëå³éí»É s’épuiser, tarir vi ëå³éáõÙ 1) consommation f; ɳÛÝ ~ consommation courante; ɳÛÝ ëå³éÙ³Ý ³é³ñϳݻñª ³åñ³ÝùÝ»ñ articles m pl de grande (de large) consommation 2) épuisement m (ѳïÝáõÙ, ѳïÝ»ÉÁ) 3) utilisation f (û·ï³·áñÍáõÙ, ·áñͳÍáõÙ) 4) débit m; ɳí ~ áõÝ»óáÕª ·Ý³Ûáõݪ ¹Ûáõñ³í³×³é d’un bon débit 5) ËëÏó. grande bouffe f (ËÅéáó, ËÅéáõÙ) ëå³ë1 soupe f au babeurre ëå³ë2 Ç ~ ¹Ý»É mettre au service de; consacrer vt, vouer vt ëå³ë³ëñ³Ñ salle f d’attente ëå³ë³íáñ 1) »Ï»Õ. serviteur m; officiant m (å³ï³ñ³·Çã) 2) domestique m, laquais m, valet m (ͳé³, ͳé³ÛáÕ) ëå³ë³íáñáõÑÇ (³Õ³ËÇÝ) femme f de chambre ëå³ë³ñ³Ý salle f de réception ëå³ë³ñÏ»É servir vt ëå³ë³ñÏÛ³É client,e n ëå³ë³ñÏáÕ serveur,-euse n; ~ ³ÝÓݳϳ½Ù personnel m ëå³ë³ñÏáõÙ service m; Ñ»ïí³×³éù³ÛÇÝ ~ service après vente; μÅßÏ³Ï³Ý ~ assistance f médicale, soins m pl médicaux; ÏáÙáõÝ³É ~ service public; ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ~ª ËݳÙù entretien m, maintenance f ëå³ë»É attendre vt; s’attendre à qch (Ñáõë³É, ÑáõÛëáí ~); temporiser vi (Å³Ù³Ý³Ï ß³Ñ»É, Ó·Ó·»É, ѳñÙ³ñ ³éÇÃÇ ~); »ñϳñ ~ attendre longtemps, ËëÏó. poireauter vi; ³ñÅ» ~ ça vaut la peine d’attendre; ųٳݳÏÁ ãÇ ëå³ëáõÙ le temps presse; ÇÝãå»ë ¨ å»ïù ¿ñ ~ comme il fallait bien s’y attendre ëå³ë»ÉÇù attente f; ѳϳé³Ï ³Ù»Ý ~Ç contre toute attente ëå³ë»Õ»Ý ï»°ë ëå³ëù(»Õ»Ý)



ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f expectante (attentiste); ~ íÇ׳ÏáõÙ en attente ëå³ëáճϳÝáõÃÛáõÝ expectative f ëå³ëí³Í attendu,e; »ñϳñ ~ longtemps attendu,e ëå³ëáõÑÇ servante f; bonne f (³Õ³ËÇÝ); ï³Ý Ù³ùñáõÃÛ³Ùμ ½μ³ÕíáÕ ~ aide-ménagère f, femme f de ménage ëå³ëáõÙ (ëå³ë»ÉÁ, ëå³ëáÕ³Ï³Ý íÇ׳Ï) attente f; expectation f ëå³ëù couvert m (׳߳ëå³ëù); vaisselle f (³Ù³Ý»Õ»Ý); service m (ëå³ëù»Õ»Ý); ëáõñ×Ǫ ûÛÇ ~ service à café, à thé; ׳ßÇ ~ service de table ëå³ëù³å³Ñ³ñ³Ý buffet m ëå³ñ³å»ï å³ïÙ. généralissime m (de l’armée arménienne) ëå³ñï³óÇ Spartiate n ëå»Ïïñ (Éáõë³Ï) ýǽ. spectre m ëå»Ïïñ³·Çñ ýǽ. spectogramme m ëå»Ïïñ³ÛÇÝ ýǽ. spectral,e ëå»ÏáõÉÛ³Ýï ï»°ë ã³ñ³ß³Ñáñ¹, ߳ѳñÏáÕ, í»ñ³í³×³éáÕ ëå»ÏáõÉÛ³ïÇí ï»°ë ߳ѳ¹Çï³Ï³Ý ëå»ÏáõÉÛ³ódz ï»°ë ã³ñ³ß³ÑáõÙ, ߳ѳñÏáõÙ, í»ñ³í³×³éù ëå»Õ³ÝÇ 1) emplâtre m, onguent m,



baume m; sparadrap m (ÏåãáõÝ ~ª É»ÛÏáëå»Õ³ÝÇ) 2) ÷Ëμ. remède m ëå»ñÙ³ïá½áǹ ï»°ë ë»ñÙݳμçÇç ëåÇ cicatrice f; balafre f (¹»ÙùÇÝ) ëåÇ³Ý³É se cicatriser ëådzóÝ»É cicatriser vt ëådzóáõÙ cicatrisation f ëåÇï Ï»Ýëμ., ùÇÙ. albumine f; albumen m



blanc-blanche; ~ ·áõÛÝ blanc m; ~ ·Çß»ñÝ»ñ nuits f pl blanches ëåÇï³Ï³μ³ß à crinière blanche ëåÇï³Ï³½·»ëï vêtu,e en blanc ëåÇï³Ï³Ñ»ñ à cheveux blancs (gris) (Ù³Ýñ³Ó³í³ñ) ëåÇï³Ï³Ó³í³ñ ëåÇï³Ï



814



semoule f



ëåáñï³ÛÇÝ ï»°ë Ù³ñ½³Ï³Ý ëåáñï¹³ÑÉÇ× ï»°ë Ù³ñ½³¹³ÑÉÇ× ëåáñï¹åñáó ï»°ë Ù³ñ½³¹åñáó ëåáñïÑñ³å³ñ³Ï ï»°ë Ù³ñ½³Ññ³å³ñ³Ï ëåñ¹»É s’insinuer, se glisser (ëáÕáë-



ëåÇï³Ï³ÓáõÏ (ÉëݳÓáõÏ) ablette f ëåÇï³Ï³Ù³ßÏ à peau blanche ëåÇï³Ï³ÙǽáõÃÛáõÝ μÅßÏ. albuminurie f



ëåÇï³Ï³Ùáñà ﻰë ëåÇï³Ï³Ù³ßÏ ëåÇï³Ï³Ùáñáõù à barbe blanche ëåÇï³Ï³Ý³É ï»°ë ëåÇï³Ï»É ëåÇï³Ï³íáõÝ blanchâtre ëåÇï³Ï³ñÛáõÝáõÃÛáõÝ μÅßÏ. leucémie f ëåÇï³Ï»É blanchir vi ëåÇï³Ï»Õ»Ý linge m; ³ÝÏáÕݳÛÇÝ ~



Ï»É); échapper vi, s’échaper (¹áõñë åñÍÝ»É); Ó»éùÇó ~ª ë³Ñ»Éª ÁÝÏÝ»É échapper des mains ëåáõÝ· éponge f; ~áí ëñμ»Éª ãáñ³óÝ»É éponger vt, passer l’éponge sur ëåáõÝ·³Ó¨ spongieux,-euse ëåáõÝ·³ÛÇÝ spongieux,-euse ëéݳå³Ý (ëñÝù³Ï³É) *houseau m ëéÝÇ essieu m, pivot m, arbre m ëëÏí»É ÅÕ. se taire, se calmer, se tenir coi,te ëí³Õ (Í»÷) plâtre m, enduit m, crépi m; ~Á ó÷íáõÙ ¿ le plâtre s’effrite ëí³Õ³Í»÷ ravalement m ëí³Õ³Í»÷»É ravaler vt ëí³Õ»É (Í»÷»É, ·³ç»É) plâtrer vt, couvrir de plâtre, crépir vt ëí³ÕáõÙ plâtrage m, crépissage m ëí³ëïÇϳ (Ï»é³Ë³ã) svastika m ëíÇÝ baïonnette f ëíÇݳѳñ tué,e d’un coup de baïonnette ëíÇݳѳñ»É tuer vt d’un coup de baïonnette ëíÇݳٳñï combat m à la baïonnette ëíÇï»ñ chandail m ëíëí³É bruire vi; murmurer vi ëíëíáó bruissement m; sifflement m ëï³¹ÇáÝ ï»°ë Ù³ñ½³¹³ßï ëï³Å (³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ) ancienneté f ëï³Å³íáñ qui a une longue ancienneté ëï³Å³íáñí»É faire un stage ëï³Å³íáñáõÙ stage m ëï³ÅÛáñ (÷áñÓݳÏ) stagiaire n ëï³É³ÏïÇï ï»°ë ßóù³ñ ëï³Ëáë menteur,-euse n/adj; ËëÏó. fumiste n (÷ã³Ý, ëáõï³ë³Ý); ~ »ñ»Ë³ un enfant menteur ëï³Ëáë»É ï»°ë ëï»É ëï³ËáëáõÃÛáõÝ mensonge m, ËëÏó. menterie f ëï³Ñ³Ï 1) filou m, fripon,ne n, co-



blanc m; literie f (μáÉáñ å³ñ³·³Ý»ñÁ); ~Ç å³Ñ³ñ³Ý armoire f à linge; ~Ç Ë³Ýáõê μ³ÅÇÝ magasin m de blanc, lingerie f ëåÇï³Ï»óÝ»É blanchir vt; ųí»É³çáõñÁ ëåÇï³Ï»óÝáõÙ ¿ ×»ñٳϻջÝÁ l’eau de Javel blanchit le linge ëåÇï³Ï»óáõÙ blanchiment m (ëåÇï³Ïáí ͳÍÏ»ÉÁª å³ï»ÉÁ); å³ï»ñÇ ~ blanchiment des murs; blanchissage m (ëåÇï³Ï»Õ»ÝÇ) ëåÇï³ÏáõÃÛáõÝ blancheur f ëåÇï³Ïáõó1 blanc m d’œuf (ÓíÇ); blanc m de l’œil (³ãùÇ) ëåÇï³Ïáõó2 Ï»Ýëμ. protéine f (å³ñ½ ~); ~Ý»ñáí ѳñáõëï ëÝáõݹ nourriture f riche en protéines ëåÇï³Ïáõó³ÛÇÝ Ï»Ýë³ùÇÙ. protéique ëåÇï³ÛÇÝ Ï»Ýëμ. albuminé,e, albumineux,-euse ëåÇñ³É ï»°ë å³ñáõÛñ, å³ñáõñ³·ÇÍ ëåÇñÇï ï»°ë ᷻ѳñó ëåÇñÇïǽ٠ﻰë ᷻ѳñóáõÃÛáõÝ ëåÇñï alcool m ëåÇñï³ÛÇÝ d’alcool; à alcool; ~ª á·»ÉÇó ËÙÇãùÝ»ñ boissons f pl alcooliques ëåÇñï³Ûñáó lampe f (réchaud m) à alcool ëåÇñï³ã³÷ (³ÉÏáÑáɳã³÷) alcoomètre m ëåÇñï³íáñáõÙ alcoolisation f ëåÝ·³ÛÇÝ ï»°ë ëëåáõÝ·³ÛÇÝ ëåÝ·³ù³ñ spongite f ëåáñï sport m; ~áí ½μ³Õí»É faire du sport ëåáñï³Ó¨ ï»°ë Ù³ñ½³Ó¨



815



quin,e n/adj; polisson,ne n/adj 2) enfant n espiègle (ã³ñ³××Ç »ñ»Ë³, ë³ï³Ýáñ¹Ç) ëï³Ñ³ÏáõÃÛáõÝ 1) polissonnerie f 2) espièglerie f (ã³ñ³××ÇáõÃÛáõÝ) ëï³Ñá¹ mensonger,-ère; ~ å³ïÙáõÃÛáõÝ récit m mensonger ëï³Ùáùë ϽÙËë. estomac m; ~Á ¹³ï³ñÏ ÉÇݻɪ ù³Õó³Í ÉÇÝ»É avoir l’estomac vide; ~Ǫ Ù³ñëáÕáõÃÛ³Ý Ë³Ý·³ñáõÙ indigestion f ëï³Ùáùë³³ÕÇù³ÛÇÝ μÅßÏ. gastro-intestinal,e; ~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÝ»ñª ˳ݷ³ñáõÙÝ»ñ troubles m pl gastro-intestinaux ëï³Ùáùë³μáñμ μÅßÏ. gastrite f ëï³Ùáùë³Ëáó ulcère m de l’estomac ëï³Ùáùë³Ñ³ïáõÃÛáõÝ μÅßÏ. gastrotomie f; gastrectomie f (ëï³ÙáùëÇ ÉñÇí ϳ٠ٳëݳÏÇ Ñ»é³óáõÙ) ëï³Ùáùë³ÑÛáõà suc m gastrique ëï³Ùáùë³ÛÇÝ stomacal,e, de l’estomac, gastrique; ~ ó³í»ñ douleurs f pl stomacales ëï³Ùáùë³ï³å ï»°ë ëï³Ùáùë³μáñμ ëï³Ùáùë³ó³í mal m d’estomac, gastralgie f ëï³Ý³É 1) recevoir vt; ͳÝñáó ~ recevoir un colis 2) toucher vt (¹ñ³Ù, ³ß˳ï³í³ñÓ) 3) percevoir vt (·³ÝÓ»É) 4) avoir vt; É³í ·Ý³Ñ³ï³Ï³Ý ~ avoir une bonne note 5) obtenir vt (Ó»éù μ»ñ»É) 6) créer vt (Ýáñ ó»Õ, μáõÛëÇ Ýáñ ï»ë³Ï ëï»ÕÍ»É) ëï³Ý¹³ñï ï»°ë ã³÷ûñÇݳÏ, ã³÷áñáßÇã, Ùdzϳճå³ñ, ÝÙáõß 5) ëï³Ý¹³ñï³ÛÇÝ ï»°ë Ùdzϳճå³ñ,



ëï³å³ïÇñ faux-fausse, mensonger,-



ère



ëï³å³ïáõÙ mensonger,-ère ëï³ïÇÏ ï»°ë ³Ýß³ñÅ ëï³ïáõë ùíá ɳï. (ùÕù., Çñ³íμ.) statu



quo m (Çñ»ñÇ ³ñ¹Ç íÇ׳ÏÁ, ïÇñáÕ ¹ñáõÃÛáõÝÁ) ëï³ñïÛáñ ï»°ë Ù»ÏݳñÏÇã ëï³ó³·Çñ accusé m de réception ëï³ó³Ï³Ý1 reçu m, quittance f, récépissé m; acquit m (³Ý¹áññ³·Çñ) ëï³ó³Ï³Ý2 É»½íμ. possessif,-ive; ~ ³Í³Ï³Ýª ¹»ñ³ÝáõÝ adjectif m, pronom m possessif ëï³óÇáݳñ ~ ÑÇí³Ý¹ malade n hospitalisé,e ëï³óáÕ acquéreur m (Ó»éù μ»ñáÕ); destinataire n (ѳëó»³ï»ñ) ëï³óí»É 1) être reçu,e 2) ÷Ëμ. réussir vi (ѳçáÕí»É) ëï³óáõÙ 1) réception f; enlèvement m (³åñ³ÝùÇ ~ª å³Ñ»ëïÇó) 2) obtention f (ëï³Ý³ÉÁ, Ó»éù μ»ñ»ÉÁ); íϳ۳ϳÝÇ ~ obtention d’un brevet 3) ïÝï·. levée f (·³ÝÓáõÙ); ѳñÏ»ñÇ ~ levée des impôts ëﻳñÇÝ (μݳ׳ñå) stéarine f ëï»É mentir vi; dire des mensonges; ËëÏó. bluffer vi (ýéé³óÝ»É, ˳ճóÝ»É, ÙáÉáñ»óÝ»É) ëï»Õͳ·áñÍ créateur,-trice d’une manière ëï»Õͳ·áñͳμ³ñ créatrice ëï»Õͳ·áñÍ³Ï³Ý créateur,-trice ëï»Õͳ·áñÍ»É créer vt ëï»Õͳ·áñÍáÕ créateur,-trice n ëï»Õͳ·áñÍáõÃÛáõÝ œuvre f (»ñÏ); ouvrage m (·áñͪ ³é³í»É³å»ë ·Çï³Ï³Ý); ÃáõÛÉ ~ œuvre sans valeur; ³ñí»ëïÇ ~ª ·áñÍ œuvre d’art; ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý ~ art m populaire; ³Ý³ÝáõÝ ~ anonymat m ëï»Õͳ·áñÍáõÙ création f ëï»Õͳñ³ñ créatif,-ive ëï»Õͳñ³ñáõÃÛáõÝ (³ÛÝ ËóÝáÕ ÙÇçáóÝ»ñÇ ³ÙμáÕçáõÃÛáõÝÁ) créatique



ÙÇûñÇÝ³Ï ëï³Ý¹³ñï³óÝ»É ï»°ë ÙÇûñÇݳϳݳóÝ»É ëï³Ý¹³ñï³óáõÙ ï»°ë ÙÇûñÇݳϳݳóáõÙ ëï³ÝÓÝ»É se charger de, prendre sur



soi, assumer vt (Çñ íñ³ í»ñóÝ»É); å³ï³ë˳ݳïíáõÃÛáõÝ ~ª Çñ íñ³ í»ñóÝ»É assumer une responsabilité ëï³ÝÓÝáõÙ prise f à sa charge, engagement m



f



ëï»ÕÍ»É créer vt; fonder vt (ÑÇÙݳ¹ñ»É); 816



pas fait attendre



inventer vt (Ñݳñ»É, ·Ûáõï ³Ý»É, ѳÛïݳ·áñÍ»É) ëï»ÕÍáÕ (ÑáñÇÝáÕ, Ñ»ÕÇݳÏ) créateur,trice n; inventeur,-trice n ëï»ÕÍí»É se créer, être créé,e, être inventé,e ëï»ÕÍáõÙ création f; invention f ëï»ÕÝ touche f ëï»Õݳ߳ñ clavier m ëï»Õݳ߳ñ³ÛÇÝ (»ñ³Åßï³Ï³Ý ·áñÍÇùÇ Ù³ëÇÝ) à clavier ëï»Õݳíáñ ï»°ë ëï»Õݳ߳ñ³ÛÇÝ ëï»Ý¹ ï»°ë í³Ñ³Ý³Ï ëï»Ýáϳñ¹Ç³ ï»°ë ÏñÍù³Ñ»ÕÓáõÏ ëï»å (ëï»å-ëï»å, ѳ׳Ë, ѳ׳˳ÏÇ) fréquemment, souvent ëï»åÕÇÝ (·³½³ñ) carotte f ëï»éÉÇÝ· (ýáõÝï ~) sterling m ëï»ñ (í³é»É³÷³Ûï ã³÷»Éáõ Ùdzíáñ, áñ ѳí³ë³ñ ¿ 1 Ëáñ³Ý³ñ¹ Ù»ïñÇ) stère m ëï»ñ¹ÙÝáõÃÛáõÝ (ëï»ñ¹áõÙ, ëáõï »ñ¹áõÙ ï³ÉÁ) parjure f ëï»ñ»á stéréo; ~ Ó³ÛݳåÝ³Ï disque m stéréo ëï»ñ»áïÇå ï»°ë ϳճå³ñ, ÝÙáõß³Ï ëï»ñÇÉ ï»°ë Ù³Ýñ¿³½»ñÍ ëï»ñÇɳóÝ»É ï»°ë Ù³Ýñ¿³½»ñÍ»É ëï»ñÇɳóáõÙ ï»°ë Ù³Ýñ¿³½»ñÍáõÙ ëï»ñÇÉǽ³ïáñ ï»°ë Ù³Ýñ¿³½»ñÍÇã ëï»ñç (³ÙáõÉ, ³ÝåïáõÕ) stérile ëï»ñç³óáõÙ (³ÙɳóáõÙ) stérilisation f ëï»ñçáõÃÛáõÝ (³ÙÉáõÃÛáõÝ, ³ÝåïáõÕ ÉÇÝ»ÉÁ) stérilité f ëïÇÝù ϽÙËë. sein m, mamelle f ëïÇÝù³μ³Ý (ÏñÍù³μ³Ý) μÅßÏ. sénologue n ëïÇÝù³μ³ÝáõÃÛáõÝ (ÏñÍù³μ³ÝáõÃÛáõÝ) μÅßÏ. sénologie f ëïÇÝù³μáñμ (ëïݳμáñμ) μÅßÏ. mastite f (ÏÝáç); mammite f (³é³í»É³å»ë ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ) ëïÇå»É obliger (à); forcer vt, contraindre vt (à qch, de faire qch) (ѳñϳ¹ñ»É, å³ñï³¹ñ»É); faire vt (ÙÇ μ³Ý ³Ý»É ï³É); ³é³Ýó ~áõ sans contraindre; ëïÇå»ù Ýñ³Ý áõï»É faitesle manger; ݳ ãëïÇå»ó Çñ»Ý ëå³ë»Éª Çñ»Ý ëå³ë»É ãïí»ó il ne s’est



ëïÇåáÕ³μ³ñ forcément, obligatoire-



ment (ѳñϳ¹ñ³μ³ñ); nécessairement (³ÝÑñ³Å»ßï³μ³ñ) ëïÇåáÕ³Ï³Ý forcé,e (ѳñϳ¹ñ³Ï³Ý); urgent,e, pressant,e (³ÝÑ»ï³Ó·»ÉÇ, ³Ýѳå³Õ); obligatoire (å³ñï³¹Çñ) ëïÇåáճϳÝáõÃÛáõÝ coercition f, état m d’urgence ëïÇåí³Í obligé,e; ~ ÉÇÝ»É être obligé,e; contraint,e (ѳñϳ¹ñí³Í) ëïÇåáõÙ (ѳñϳ¹ñ³Ýù) contrainte f; pression f (×ÝßáõÙ); ýǽÇÏ³Ï³Ý ~` ѳñϳ¹ñ³Ýù contrainte physique; ³é³Ýó ëïÇåÙ³Ý` ëïÇå»Éáõ sans contrainte ëïÝïáõ (ÍÍÙ³Ûñ) nourrice f ëïáͳÝÇ Ï½ÙËë. diaphragme m ëïáÙ³ïáÉá· ï»°ë μ»ñ³Ý³μáõÛÅ, ³ï³ÙݳμáõÛÅ ëïáÙ³ïáÉá·Ç³ ï»°ë μ»ñ³Ý³μáõÅáõÃÛáõÝ, ³ï³ÙݳμáõÅáõÃÛáõÝ ëïáÛÇϳϳÝáõÃÛáõÝ ÷ÇÉ. stoïcisme m ëïáÛÇÏÛ³Ý ÷ÇÉ. stoïcien,ne adj/n ëïáñ vil,e, lâche, bas,se; ~ª Ï»Õïáï



Ù³ñ¹ un sale type; ~ Ï»ñåáí bassement ëïáñ³μ³Å³Ý»É subdiviser vt ëïáñ³μ³Å³Ýí»É se subdiviser ëïáñ³μ³Å³ÝáõÙ subdivision f; é³½Ù. unité f, troupe f ëïáñ³μ³ñ lâchement, bassement ëïáñ³·ñ³Ñ³í³ù collecte f de signatures ëïáñ³·ñ»É signer vt, apposer sa signature (ëïáñ³·ñáõÃÛáõÝ ¹Ý»É); émarger vt (¹ñ³Ù ¨ ³ÛÉÝ ëï³Ý³ÉÇë); conclure vt (ÏÝù»É); å³Ûٳݳ·Çñ ~ signer un contrat ëïáñ³·ñáÕ (³ÝÓ Ï³Ù ÏáÕÙ) signataire n



ëïáñ³·ñí³Í signé,e; ~ ¨ ÏÝùí³Í sig-



né et scellé



ëïáñ³·ñí»É être signé,e (par); ëïáñ³-



·ñí³Í ÉÇÝ»É porter la signature (de)



ëïáñ³·ñáõÃÛáõÝ signature f; ~Á Ï»ÕÍ»É



falsifier (fausser, contrefaire) la signature; ~Á í³í»ñ³óÝ»É faire lé-



817



galiser la signature; ëïáñ³·ñáõÃÛ³Ý Ý»ñϳ۳óÝ»É présenter à la signature; ëïáñ³·ñáõÃÛ³Ý ÇëÏáõÃÛáõÝÁ véracité f de la signature; ϳñ× ~ paraphe m (ݳ¨ª ëïáñ³·ñáõÃÛ³Ý Ñ³í»É³½³ñ¹) ëïáñ³·ñáõÙ signature f ëïáñ³¹³ë subalterne adj/n, subordonné,e n/adj; soumis,e (»Ýóϳ) ëïáñ³¹³ë³Ï³Ý subordonné,e; ùñÏÝ. ~ ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝ proposition f subordonnée ëïáñ³¹³ë»É subordonner vt; soumettre vt (»ÝóñÏ»É) ëïáñ³¹³ëáõÃÛáõÝ, ëïáñ³¹³ëáõÙ subordination f (ݳ¨ª ùñÏÝ.); soumission f (»ÝóñÏáõÙ) ëïáñ³¹ñ»É soumettre vt; inférioriser vt ëïáñ³¹ñÛ³É ï»°ë ëïáñ³¹³ë ëïáñ³Ï³ñ·³ÛÇÝ hiérarchique ëïáñ³Ï³ñ·»É 1) ï»°ë ëïáñ³¹³ë»É 2) hiérarchiser vt (ëïáñ³Ï³ñ·áõÃÛáõÝ ë³ÑٳݻÉ) hiérarchiquement; ëïáñ³Ï³ñ·áñ»Ý ÷Ëμ. verticalement (áõÕճѳ۳ó Ï»ñåáí); ~ ϳ½Ù³Ï»ñåí³Íª ϳéáõóí³Í vertical,e ëïáñ³Ï³ñ·áõÃÛáõÝ hiérarchie f, subordination f ëïáñ³Ï³ñ·áõÙ (ëïáñ³Ï³ñ·»ÉÁ) hiérarchisation f ëïáñ³Ï»ï virgule f ëïáñ³Ý³É s’abaisser, s’humilier ëïáñ³ó³Í (Ýí³ëï³ó³Í, Ýí³ëï) humilié,e ëïáñ³óÝ»É (Ýí³ëï³óÝ»É) humilier vt; vilipender vt (³Ý³ñ·»É) ëïáñ³óáõÙ (Ýí³ëï³óáõÙ) humiliation



souterrain; ~ ÙÇç³Ýóù couloir m de correspondance; ~ ³íïáÏ³Û³Ý parking m souterrain ëïáñ¨ ci-dessous ëïáñ»ñÏñÛ³ ï»°ë ëïáñ·»ïÝÛ³ ëïáñÇÝ inférieur,e, bas,se ëïáñá·³Ï³Ý É»½íμ. prédicatif,-ive; ~ ·áñͳéáõÛà fonction f prédicative ëïáñá·»É É»½í. prédiquer vt ëïáñá·»ÉÇ³Ï³Ý ~ í»ñ³¹Çñ (ëïáñá·»ÉÇ) ùñÏÝ. attribut m ëïáñá·Û³É ùñÏÝ. prédicat m; μ³Û³Ï³Ý ~ prédicat verbal; ³Ýí³Ý³Ï³Ý ~ prédicat nominal ëïáñá·áõÙ É»½íμ. prédication f ëïáñáï pied m; É»é³Ý ~ pied de la montagne ëïáñçñÛ³ sous-marin,e; ~ ųÛéª Ëáõà récif m ëïáñáõÃÛáõÝ bassesse f, vilenie f, saleté f; Ù»ÏÇ Ñ³Ý¹»å ~ ³Ý»Éª ëïáñ Ë³Õ Ë³Õ³É faire un sale tour à qn ëïáñáõÕÇ (ÃáõÝ»É) tunnel m ëïí³ñ dense (ÑáÍ, ËÇï); gros,se, volumineux,-euse (Ëáßáñ, Ù»Í, ٻͳͳí³É) ëïí³ñ³ÃÇí nombreux,-euse ëïí³ñ³ÃÕû de carton ëïí³ñ³ÃáõÕà carton m ëïí³ñ³Í³í³É volumineux,-euse, de volume ëïí³ñ³Ý³É devenir plus dense (³í»ÉÇ ÑáÍ ¹³éݳÉ); grossir vi (³×»É, ٻͳݳÉ); épaissir vi, s’épaissir (óÝÓñ³Ý³É) ëïí³ñ³óÝ»É épaissir vt, grossir vt ëïí³ñ³óáõÙ épaississement m, grossissement m ëïí³ñáõÃÛáõÝ densité f (ÑáÍáõÃÛáõÝ, ËïáõÃÛáõÝ), épaisseur f (óÝÓñáõÃÛáõÝ), grosseur f (Ù»ÍáõÃÛáõÝ) ëïí»ñ ombre f; ͳéÇ ~áõÙ à l’ombre d’un arbre; ÷Ëμ. ë»÷³Ï³Ý ~Çóª ßí³ùÇó í³Ë»Ý³É avoir peur de son ombre; ~áõÙª ³ÝѳÛïáõÃÛ³Ý Ù»ç ÙÝ³É rester dans l’ombre ëïí»ñ³·ÇÍ contour m ëïí»ñ³·Í»É (ëïí»ñ³·Í»ñáí å³ïÏ»ñ»Éª ÉóÝ»É) *hachurer vt; ù³ñ﻽Ç



f



ëïáñ³óáõóÇã (Ýí³ëï³óáõóÇã) humi-



liant,e



ëïáñ³ù³ñß 1. lécheur,-euse n, ËëÏó. lèche-botte n (ùÍÝáÕ, ßáÕáùáñÃ) 2. adj obséquieux,-euse (ëïñϳÙÇï)



(ùÍÝáÕáõÃÛáõÝ, ëïñϳÙïáõÃÛáõÝ) obséquiosité f, servilité f ëïáñ·»ïÝÛ³ souterrain,e; ~ ³ÝóáõÙª ³ÝóáõÕÇ souterrain m, passage m ëïáñ³ù³ñßáõÃÛáõÝ



818



í³Í ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý áõ ïÝï»ë³Ï³Ý ѳٳϳñ·); ëïñϳïÇñáõÃÛ³Ý í»ñ³óáõÙ abolition f de l’esclavage ëïñϳóÝ»É (³ÝϳËáõÃÛáõÝÇó ½ñÏ»É, Ñå³ï³Ï»óÝ»É, ϳËÙ³Ý Ù»ç ¹Ý»É) asservir vt, assujettir vt ëïñϳóáõÙ asservissement m, esclavage m ëïñÏáõÃÛáõÝ 1) esclavage m 2) ÷Ëμ. servitude f, servage m ëïñÏáõÑÇ esclave f ëïñá٠ϻݹμ. strombe m ëïñáõÏ esclave n ëïáõ·³μ³Ý étymologiste n ëïáõ·³μ³Ý³Ï³Ý étymologique ëïáõ·³μ³Ý»É étymologiser vt ëïáõ·³μ³Ýáñ»Ý étymologiquement ëïáõ·³μ³ÝáõÃÛáõÝ étymologie f ëïáõ·³½ÝÝáõÙ inspection f ëïáõ·³Ûó raid m ëïáõ·³å»ë exactement, assurément, à coup sûr, certainement ëïáõ·³ï»ë revue f ëïáõ·³ñù épreuve f; ~ ѳÝÓÝ»É passer une épreuve ëïáõ·³ñù³ÛÇÝ des épreuves ëïáõ·»É 1) vérifier vt (ÇëÏáõÃÛáõÝÁ å³ñ½»É, ×ßï»É); ÷³ëï³ÃÕûñÁª ïáÙë»ñÁ ~ vérifier les papiers, les billets; ųÙÁ ~ vérifier l’heure 2) contrôler vt (í»ñ³ÑëÏ»É, ÑëÏáÕáõÃÛ³Ý ï³Ï ³éÝ»É); ³ñï³¹ñ³ÝùÇ áñ³ÏÁ ~ contrôler la qualité de la production 3) réviser vt (í»ñ³Ý³Û»É, í»ñëïáõ·»É) ëïáõ·»ÉÇ vérifiable; contrôlable ëïáõ·Çã de contrôle, vérificatif,-ive ëïáõ·áÕ contrôleur,-euse n (í»ñ³ÑëÏÇã); vérificateur,-trice adj/n, vérifieur,-euse n ëïáõ·áÕ³Ï³Ý de vérification; de contrôle ëïáõ·í»É être vérifié,e, se vérifier; être contrôlé,e; être précisé,e (×ßïí»É, ×ß·ñïí»É) ëïáõ·áõÃÛáõÝ (ëïáõÛ·ª ѳí³ëïÇ ÉÇÝ»ÉÁ) exactitude f ëïáõ·áõÙ 1) vérification f; contrôle m;



ëïí»ñ³·Íí³Íª ëïí»ñ³·ÇÍ Ù³ë»ñ parties f pl *hachurées d’une carte ëïí»ñ³ËÇï ï»°ë ëïí»ñ³ß³ï ombragé,e (ëïí»ñáõÙ ëïí»ñ³ÛÇÝ ·ïÝíáÕ); Ýϳñã. ombré,e; ÷Ëμ. négatif,-ive (μ³ó³ë³Ï³Ý); ~ ïÝï»ëáõÃÛáõÝ économie f souterraine (parallèle) ëïí»ñ³Ýϳñ silhouette f ëïí»ñ³ß³ï ombragé,e ëïí»ñ³å³ï ï»°ë ëïí»ñ³ß³ï ëïí»ñ³å³ïÏ»ñ (áõñí³Ýϳñ, ëÇÉáõ»ï) silhouette f ëïí»ñ³ñÏ»É (ÝϳñÁ) ombrer vt ëïí»ñ»É ombrager vt; ombrer vt (ÝϳñãáõÃÛ³Ý Ù»ç ¨ ßå³ñí»ÉÇë) ëïí»ñáï (ëïí»ñ³ß³ï) ombragé,e, ombreux,-euse ëïí»ñáï»É ÷Ëμ. assombrir vt (Ýë»Ù³óÝ»É, ³ñÅ»ùÁª ѳñ·Á ·ó»Éª Ýí³½»óÝ»É); ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñÁ ~ª ëïí»ñ ·ó»É ¹ñ³Ýó íñ³ assombrir les relations ëïñ³ï»·Ç³ ï»°ë é³½Ù³í³ñáõÃÛáõÝ ëïñ³ï»·Ç³Ï³Ý ï»°ë é³½Ù³í³ñ³Ï³Ý ëïñÇåïǽ ï»°ë ëÃñÇ÷Ãǽ ëïñϳμ³ñ servilement ëïñϳμ³ñá servile ëïñÏ³Ï³Ý servile; d’esclave (ëïñáõ-



ÏÇ)



ëïñϳÙÇï (ͳé³Û³ÙÇï, ùÍÝáÕ) obsé-



quieux,-euse, servile (ͳé³Û³ÙïáõÃÛáõÝ, ùÍÝáÕáõÃÛáõÝ) obséquiosité f, servilité f ëïñϳÛÇÝ (ëïñϳϳÝ) d’esclave, servile ëïñÏ³Ý³É s’asservir; s’assujettir, se soumettre; devenir esclave ëïñϳí³×³é marchand m d’esclaves; esclavagiste m ëïñϳí³×³éáõÃÛáõÝ traite f (des esclaves) ëïñϳï»ñ maître m d’esclave ëïñϳïÇñ³Ï³Ý d’esclavage; esclavagiste (ѳë³ñ³Ï³ñ·Ç Ù³ëÇÝ) ëïñϳïÇñáõÃÛáõÝ esclavage m; esclavagisme m (ëïñÏáõÃÛ³Ý íñ³ Ñ»ÝëïñϳÙïáõÃÛáõÝ



819



les-là



í³ñϳÍÇ ~ vérification d’une hypothèse; ÷³ëï³ÃÕûñÇ ~ contrôle des papiers 2) inspection f (ï»ËÝÇϳÛÇ, áõÕ»μ»éÇ ¨ ³ÛÉÝÇ ï»ëã³Ï³Ý ~ª ½ÝÝáõÙ) 3) épreuve f (÷áñÓ³ñÏáõÙ); ³ÙñáõÃ۳ݪ ¹ÇÙ³óÏáõÝáõÃÛ³Ý ~ épreuve de résistance 4) test m (³é³í»É³å»ë ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ¨ áõëáõÙݳϳÝ) 5) révision f (í»ñëïáõ·áõÙ) 6) examen m (ÑÇí³Ý¹Ç, ß»ÝùÇ) 7) ïÝï·. audit m; áñ³ÏÇ ~ audit de qualité ëïáõ¹Ç³ ï»°ë ³ß˳ï³Ýáó, ³ñí»ë-



ëñ³ï»ë qui a la vue perçante ëñ³ï»ëáõÃÛáõÝ bonne vue



f, vue perçante ëñ³ñß³í rapide; impétueux,-euse ëñ³ù³ñ (Ñ»ë³Ý³ù³ñ) pierre f à aiguiser ëñμ³·Çñ ï»°ë ëñμ³·ñÇã ëñμ³·áñÍ»É ÏñáÝ. consacrer vt, sanctifier vt



ëñμ³·áñÍáõÃÛáõÝ, ëñμ³·áñÍáõÙ ÏñáÝ.



consécration f, sanctification f



ëñμ³·ñ³Ï³Ý d’épreuve; ~ Ýß³ÝÝ»ñ



signes m pl de correction, corrections f pl ëñμ³·ñ»É (áõÕÕ»É) corriger vt ëñμ³·ñÇã correcteur,-trice n ëñμ³·ñáõÃÛáõÝ, ëñμ³·ñáõÙ correction f ëñμ³¹³ë»É »Ï»Õ. (ëñμ»ñÇ Ï³ñ·Á ¹³ë»É) canoniser vt ëñμ³¹³ë»ÉÇ »Ï»Õ. canonisable ëñμ³¹³ëáõÙ »Ï»Õ. (ëñμ»ñÇ Ï³ñ·Á ¹³ë»ÉÁ) canonisation f ëñμ³½³Ý 1. adj sacré,e; saint,e (ëáõñμ); sacramentel,le (ÝíÇñ³Ï³Ý); ~ å³ñïù devoir m sacré 2. Monseigneur m ëñμ³½ÝáõÃÛáõÝ »Ï»Õ. éminence f; Ò»ñ¹ ëñμ³½ÝáõÃÛáõÝ Votre éminence ëñμ³Ý (Ñ»ï³Ýóù) ϽÙËë. anus m ëñμ³Ý³É se sanctifier, se consacrer ëñμ³Ý³ÛÇÝ anal,e ëñμ³Ý³ó³í proctalgie f ëñμ³Ýϳñ ï»°ë ëñμ³å³ïÏ»ñ ëñμ³ÝϳñÇã peintre m d’icônes ëñμ³ÝϳñãáõÃÛáõÝ peinture f d’icônes ëñμ³ÝáëÏñ os m sacrum ëñμ³Ýí»ñ sacré,e, saint,e ëñμ³å³ïÏ»ñ icône f; enluminure f (Ù³Ýñ³Ýϳñ) ëñμ³åÇÕÍ sacrilège; profanateur,-trice; profane ëñμ³åÕÍ»É commettre un sacrilège (une profanation) ëñμ³åÕÍáõÃÛáõÝ sacrilège m, profanation f ëñμ³í³Ûñ lieu m saint; sanctuaire m (ëñμ³ï»ÕÇ); ѳÛÏ³Ï³Ý ~ sanctuaire arménien



ï³Ýáó ëïáõÛ· précis,e, exact,e; certain,e, sûr,e



(ѳëï³ï, íëï³Ñ); vrai,e (×ßÙ³ñÇï), réel,le (Çñ³Ï³Ý); ~ ÉÇÝ»ÉÁ exactitude f ëïáõÛ·áñ»Ý (ëïáõÛ· Ï»ñåáí) sûrement, certainement ëñ³Ã³÷³Ýó pénétrant,e, perçant,e (ѳ۳óùÇ, ÙïùÇ Ù³ëÇÝ); perspicace, sagace (Ëáñ³Ã³÷³Ýó) ëñ³ËáÕËáÕ»É (ëñ³ËáÕËáÕ ³Ý»É) transpercer à coups de sabre ëñ³Ëáë ï»°ë ëñ³ÙÇï ëñ³Ëáë»É ï»°ë ëñ³Ùï»É ëñ³ËáëáõÃÛáõÝ ï»°ë ëñ³ÙïáõÃÛáõÝ ëñ³Í³Ûñ pointu,e; en pointe, à pointe; aigu,ë ëñ³Ï³É (ëáõë»ñ³Ï³É) porte-épée m ëñ³Ñ salle f; ³é¨ïñÇ ~ª í³×³é³ëñ³Ñ salle f de vente; galerie f, salon m; ÏÇë³μáÉáñ ~ salle f hémicycle ëñ³Ù³ñï ï»°ë ëáõë»ñ³Ù³ñï ëñ³Ù³ñï»É ï»°ë ëáõë»ñ³Ù³ñï»É ëñ³Ù³ñïÇÏ ï»°ë ëáõë»ñ³Ù³ñïÇÏ ëñ³ÙÇï spirituel,le; ~ Ù³ñ¹ bel esprit m



ëñ³Ùï»É faire de l’esprit; lâcher (dire)



de bons mots



ëñ³Ùïáñ»Ý avec esprit, ingénieuse-



ment



ëñ³ÙïáõÃÛáõÝ esprit m; finesse f d’es-



prit; humour m (ÑáõÙáñ)



ëñ³ÝÏÛáõÝ à angle aigu; »ñÏñã. acutang-



le



ëñ³ÝÏÛáõÝÇ angle m aigu ëñ³Ýù ceux-ci, ceux-là, celles-ci, cel820



ëñμ³ï³ß poli,e, taillé,e; ~ ù³ñ pierre f



ëñÇÝ· chalumeau m, fifre m; flûte f



taillée



(ýÉ»Ûï³); ~ Ýí³·»É jouer du chalumeau ëñÇã (Ù³ïÇïÇ) taille-crayon m ëñ׳·áõÛÝ couleur f café, café ëñ׳ճó moulin m à café ëñ×³Ù³Ý cafetière f ëñ׳ë»ñ amateur,-trice n de café ëñ׳ëï³Ý caféière f ëñ׳í³×³é¥áõÑǤ vendeur,-euse n (marchand,e n) de café ëñ׳ï»ë³Ï variété f de café ëñ׳ñ³Ý café m; cafétéria f (ݳ˳׳߳ñ³Ý) ëñ׳ñ³Ý³ï»ñ patron,ne n d’un café; ËëÏó. bistrotier,-ière n qui tient un café; ÑÝó. cafetier,-ière n ëñ×»ÝÇ (ëáõñ×Ç Í³é ϳ٠Ãáõ÷) caféier



ëñμ³ï»ÕÇ ï»°ë ëñμ³í³Ûñ ëñμ³ïáõÝ sacristie f ëñμ³ïáõ÷ (Ù³ëݳïáõ÷) ciboire m ëñμ³ñ³Ý sanctuaire m ëñμ³ñ³ñ (ëñμ³óÝáÕ, ù³íáÕ) ÏñáÝ.



sanctifiant,e, purifiant,e



ëñμ³ñ³ñáõÃÛáõÝ sanctification f ëñμ³óÝ»É sanctifier vt; canoniser



vt



(ëñμ³¹³ë»É) ëñμ³óáõÙ canonisation f (ëñμ³¹³ëáõÙ) ëñμ»É 1) essuyer vt, nettoyer vt; prendre la poussière, épousseter vt (÷áßÇÝ) 2) ÷Ëμ. rafler vt (óɳݻÉ, ï³Ý»É) ëñμÇã serviette f (ë»Õ³ÝÇ ³ÝÓ»éáóÇÏ, »ñ»ëëñμÇã); essuie-mains m (Ó»éùÇ); serviette éponge (˳í³íáñ ~); torchon m (çÝçáó) pieusement, dévotement ëñμáñ»Ý (ç»ñÙ»é³Ý¹áñ»Ý) ëñμí»É s’essuyer; se nettoyer (Ù³ùñí»É) ëñμáõÃÛáõÝ chose f sacrée (ëáõñμ μ³Ý); sainteté f (ëáõñμ ÉÇÝ»ÉÁ); ÜáñÇÝ êñμáõÃÛáõÝ Sa Sainteté; Ò»ñ¹ êñμáõÃÛáõÝ (Ñá·¨áñ ·»ñ³·áõÛÝ ³é³çÝáñ¹ÇÝ ¹ÇÙ»ÉÇë) Votre Sainteté ëñμáõÑÇ sainte f ëñ¹áÕ»É se fâcher, s’emporter contre qn, se mettre en colère, s’indigner, s’irriter, se courroucer ëñ»É 1) aiguiser vt, affiler vt (¹³Ý³Ï ¨ ³ÛÉÝ); tailler vt (Ù³ïÇïÁ ¨ ³ÛÉÝ, ͳÛñ ѳݻÉ) 2) ÷Ëμ. aggraver vt (μ³ñ¹³óÝ»É) ëñÁÝóó impétueux,-euse, rapide ëñÁÝóóáñ»Ý impétueusement, rapidement ëñÁÝóóáõÃÛáõÝ impétuosité f, rapidité f ëñÃëñÃ³É grelotter vi, frissonner vi ëñÃëñÃáó grelottement m, frissons m pl ëñÇϳ vaurien,ne n, gredin m, salaud m (salope f), sale type m ëñÇϳ۳μ³ñ lâchement, bassement, salement ëñÇÏ³Û³Ï³Ý lâche, vil,e, bas,se, ignoble, indigne, infâme ëñÇϳÛáõÃÛáõÝ lâcheté f, bassesse f, vilénie f



m



ëñ×»÷ cafetière f (ï³ÝÁ); percolateur



m (Ù»Í ù³Ý³ÏáõÃÛ³Ùμ ëáõñ× »÷»Éáõ ëñ׳ñ³Ý³ÛÇÝ ·áñÍÇù) ëñÝ·³Ñ³ñ joueur m de chalumeau; flûtiste n (ýÉ»Ûï³Ñ³ñ) ëñÝù³ÙÇë (μáõÙμ, ëñáõÝùÇ Ï³ÏáõÕ Ù³ëÁ) ϽÙËë. mollet m ëñáÕ (μ³Ýíáñ) aiguiseur,-euse n ëñáó³ù³ñ (Ñ»ë³Ý) pierre f à aiguiser, affiloir m, meule f ëñëÏ»É 1) μÅßÏ. faire une injection (une piqûre), injecter vt (Ý»ñ³ñÏ»É), seringuer vt 2) asperger vt (ß³Õ ï³Éª óáÕ»É); ûñÑÝÛ³É çáõñ ~ asperger de l’eau bénite ëñëÏÇã ï»°ë Ý»ñ³ñÏÇã ëñëÏáõÙ 1) ï»°ë Ý»ñ³ñÏáõÙ 2) aspersion f (ß³Õ ï³ÉÁ, óáÕ»ÉÁ) ëñí³Ï flacon m, fiole f; ampoule f (Ù³ëݳíáñ³å»ë ¹»Õáñ³ÛùÇ); ÇÝùݳÏáïñíáÕ ~ ampoule autocassable ëñí»É 1) être aiguisé,e 2) ÷Ëμ. s’aggraver (μ³ñ¹³Ý³É) ëñï³μ³ËáõÙ palpitation f ëñï³μ³Ý cardiologue n ëñï³μ³Ý³Ï³Ý cardiologique ëñï³μ³ÝáõÃÛáõÝ cardiologie f ëñï³μ³ó (ëÇñ³ÉÇñ) cordial,e, à cœur ouvert, ouvert,e



821



ëñï³μ³óáõÃÛáõÝ cordialité f ëñï³μ»Ï affligé,e; désolé,e, découra-



ëñï³åݹí»É reprendre courage; se



remonter



gé,e (Ñáõë³Ñ³ï) ëñï³μ»ÏáõÃÛáõÝ découragement m, abattement m, cafard m ëñï³μáñμ cardite f ëñï³μáõË cordial,e; intime (Ùï»ñÙÇÏ); sincère (³ÝÏ»ÕÍ) ëñï³·ÇÝ cordial,e; ~ áÕçáõÛÝÝ»ñ salutations f pl cordiales ëñï³·Çñ μÅßÏ. 1) cardiogramme m (å³ïÏ»ñÁ) 2) cardiographe m (·áñÍÇùÁ) ëñï³·ñ³Ï³Ý cardiographique ëñï³·ñáõÃÛáõÝ cardiographie f ëñï³½³ñÏ battements m pl du cœur ëñï³½»Õ (½·³Û³½»Õ, ¿ùëå³ÝëÇí) expansif,-ive ëñï³½»ÕáõÃÛáõÝ expansivité f ëñï³ËóÝÇã stimulateur m cardiaque ëñï³Ëáñß Ï½ÙËë. ventricule m ëñï³Ëï μÅßÏ. cardiopathie f; μݳÍÇÝ ~ cardiopathie congénitale ëñï³ÏÇó cordial,e; confident,e ëñï³ÏóáõÃÛáõÝ cordialité f ëñï³ÑáõÛ½ touchant,e, émouvant,e, attendrissant,e ëñï³Ó¨ cordiforme, en forme de cœur ëñï³×³ù terrifié,e, saisi,e d’effroi (de terreur, d’horreur) ëñï³×ÙÉÇÏ déchirant,e, navrant,e, affligeant,e ëñï³Ù³ß accablant,e; pénible (ï³Ýç³ÉÇ) ëñï³ÙÏ³Ý Ï½ÙËë. myocarde m; μÅßÏ. ~Ç μáñμáùáõÙ myocardite f ëñï³Ùáï ï»°ë ëñï³ÏÇó, Ñ᷻ѳñ³-



ëñï³éáõã 1) pathétique (å³Ã»ïÇÏ) 2) ï»°ë ëñï³ÑáõÛ½ ëñï³íÇñ³μáõÛÅ μÅßÏ. cardiochirur-



gien,ne n



ëñï³ï³å ï»°ë ëñï³μáñμ ëñï³ïñá÷ le cœur palpitant (défail-



lant)



ëñï³ó³í (ϳñ»ÏÇó) compatissant,e,



plein,e de compassion; sensible (½·³ÛáõÝ) ëñï³ó³í»É (ëñï³ó³íª ϳñ»ÏÇó ÉÇÝ»É) compatir vi ëñï³ó³íáñ»Ý avec compassion ëñï³ó³íáõÃÛáõÝ (ϳñ»Ïó³Ýù) compassion f (ëñï˳éÝáõÃÛáõÝ, ëñ拾¤Ë³éÝáó ëñï˳éÝáõù) nausée f, mal m de cœur, écœurement m, envie f de vomir; ~ ³é³ç³óÝáÕ nauséabond,e, écœurant,e ëñïÝ»Õ»É (ëñïÝ»ÕáõÃÛáõÝ å³ï׳é»É) ennuyer vt, gêner vt, vexer vt, faire du mauvais sang ëñïÝ»Õí»É (ëñïݻջÉ) se gêner, s’ennuyer; se vexer (¹ÅϳٻÉ) ëñïÝ»ÕáõÃÛáõÝ dépit m, ennui m, gêne f, mauvaise humeur f ëñïáï intrépide, courageux,-euse ëñáõÃÛáõÝ acuité f (ó³íÇ, ï»ëáÕáõÃÛ³Ý); finesse f (ÙïùÇ, ÉëáÕáõÃÛ³Ý); intensité f (ɳñí³ÍáõÃÛáõÝ) ëñáõÙ 1) aiguisage m, aiguisement m, affilage m, affûtage m 2) ÷Ëμ. aggravation f (ÑÇí³Ý¹áõÃÛ³Ý); ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ tension f des relations; ѳϳëáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ accentuation f des contradictions ëñáõÝù ϽÙËë. jambe f; ³Ûë ûñÇáñ¹Á ·»Õ»óÇÏ ~Ý»ñª áïù»ñ áõÝÇ cette jeune fille a de belles jambes ëñáõÝùáëÏñ ϽÙËë. tibia m ëó»Ý³ñ scénario m ëó»Ý³ñÇëï scénariste n ëáõ (Ù³Ýñ ¹ñ³Ù üñ³ÝëdzÛáõÙ, ³ÛÅÙ ·áñͳÍáõÃÛáõÝÇó ѳÝí³Í) sou m ëáõμÛ»Ïï (Ùï³ÍáÕª ·áñÍáÕ ³ÝÓ) ÷ÇÉ., Çñ³íμ. sujet m



½³ï ëñï³ÛÇÝ μÅßÏ. cardiaque; ~ ÑÇí³Ý¹áõ-



ÃÛáõÝ maladie f de cœur; ~ ÑÇí³Ý¹ cardiaque n ëñï³ÝáóÛÇÝ cardiovasculaire ëñï³Ýó de tout cœur, cordialement ëñï³ß³ñÅ ï»°ë ëñï³ÑáõÛ½ ëñï³å³ñÏ Ï½ÙËë. péricarde m ëñï³åÇݹ intrépide, courageux,-euse ëñï³åݹ»É encourager vt, remonter le moral à qn; réconforter vt (·áï»åݹ»É) 822



ëáõμÛ»ÏïÇí 1) subjectif,-ive (ݳ¨ª ÷ÇÉ.) 2) ï»°ë ³ÝÓݳϳÝ, ³Ýѳï³Ï³Ý ëáõμÛ»ÏïÇíǽ٠÷ÇÉ. subjectivisme m ëáõμÛ»ÏïÇíáñ»Ý subjectivement ëáõμÛ»ÏïÇíáõÃÛáõÝ subjectivité f ëáõμëǹdz ï»°ë Éñ³í׳ñ, ûųݹ³ÏáõÃÛáõÝ ëáõμïÇïñ ï»°ë »Ýó·Çñ ëáõ· deuil m; ë·á ³ñ³ñáÕáõÃÛáõݪ ų-



ëáõÉý³ï ùÇÙ. sulfate m ëáõÏÇ (ýÇÉ») filet m ëáõÕ insuffisant,e (áã



μ³í³ñ³ñ), limité,e (ë³Ñٳݳ÷³Ï); pauvre, maigre (³Õù³ïÇÏ); ³ñ¨Ùï. ï»°ë



óÝÏ ëáõÙá (׳åáÝ³Ï³Ý ÁÙμß³Ù³ñï) sumo m



ëáõÛÝ (³Ûë) ce, cet, cette; ~ ݳٳÏÁ



Ù»ñ·áõÃÛáõÝ office funèbre (des morts); ~ ÙïÝ»É (먳½·»ëï ¹³éݳÉ) porter le deuil; Ù»Í ~ grand deuil ëáõ¹³ÝÛ³Ý soudanais,e ëáõ¹³ÝóÇ, ëáõ¹³ÝáõÑÇ Soudanais,e n ëáõ½³μ³¹ ϻݹμ. plongeon m ëáõ½³¹ÇÙ³Ï (çñ³ëáõ½áñ¹Ç ¹ÇÙ³Ï) masque m de plongeur ëáõ½³½·»ëï (çñ³ëáõ½áñ¹Ç ½·»ëï) scaphandre m ëáõ½³ËóÇÏ bathysphère f ëáõ½³Ï plongeur,-euse n ëáõ½³Ý³í sous-marin m ëáõ½³Ý³íáñ¹ sous-marinier m ëáõ½»É (ÁÝÏÕÙ»É) plonger vt, submerger vt, immerger vt, noyer vt; couler vt (Ý³í ¨ ³ÛÉÝ) ëáõ½áñ¹ plongeur,-euse n; hommegrenouille m ëáõ½í»É plonger vi; ÷Ëμ. se plonger; couler vi (çñ³ëáõÛ½ ÉÇÝ»É, ÁÝÏÕÙí»É); sombrer vi (ݳíÇ Ù³ëÇÝ) ëáõ½áõÙ immersion f (çáõñª çñÇ Ù»ç Çç»óÝ»ÉÁ); plongée f (ëáõ½³Ý³íÇ); plongeons m pl ëáõÉ³Ï³Ý É»½íμ. ~ μ³Õ³Ó³ÛÝ consonne f sifflante ëáõÉ»É siffler vi/vt; siffloter vi/vt (ßíßí³óÝ»É); ÷Ëμ. Ýñ³Ý ëáõÉ»óÇÝ il a été sifflé (hué) ëáõÉóݥáõÑǤ sultan,e n ëáõÉóÝáõÃÛáõÝ sultanat m ëáõÉÇã sifflet m; ~Ç Ó³ÛÝ coup m de sifflet; ~áí ëáõÉ»É donner un coup de sifflet ëáõÉáÕ siffleur,-euse adj/n ëáõÉáó, ëáõÉáõÙ sifflement m; coup m de sifflet (ëáõÉÇãÇ Ó³ÛÝ); sifflotement m (ßíßíáó)



cette lettre; ~áí ï»Õ»Ï³óÝáõÙ »Ýù par la présente nous vous faisons savoir ëáõÝÏ champignon m; ëåÇï³Ï ~ cèpe m, bolet m; áõï»ÉÇ ~ champignon comestible; Ãáõݳíáñ ~ champignon vénéneux; ~ ѳí³ù»É cueillir (ramasser) des champignons, ËëÏó. aller aux champignons ◊ ëÝÏÇ å»ë ³×»Éª μáõëÝ»É pousser comme un champignon ëáõÝÝ³Û³Ï³Ý sunnite adj/n ëáõÝÝǥݻñ¤ sunnite(s) n (pl) (Ù³ÑÙ»¹³Ï³Ý »ñÏáõ ÏñáÝ³Ï³Ý ·É˳íáñ áõÕÕáõÃÛáõÝÝ»ñÇó Ù»ÏÇ Ñ»ï¨áñ¹(Ý»ñ), ÙÛáõëÁª ßdz(Ý»ñ)) ëáõéá·³ï ï»°ë ÷áËÝÛáõà ëáõë³Ùμ³ñ μëμ. marjolaine f ëáõë³Ý³Ï (ïñÇå»ñ) μÅßÏ. blennorragie f



ëáõë»ñ épée f; sabre m (Ãáõñ) ëáõë»ñ³Ï³É ï»°ë ëñ³Ï³É ëáõë»ñ³Ù³ñï escrime f ëáõë»ñ³Ù³ñï»É faire de l’escrime ëáõë»ñ³Ù³ñïÇÏ¥áõÑǤ escrimeur,-euse n



ëáõëÇÏ-÷áõëÇÏ tout doucement, sans



bruit; silencieusement



ëáõëñ (Ý»ñÏ, ϳñÙñ³¹»Õ) ùÇÙ. minium m



ëáõëáõ÷áõë en cachette (óùáõÝ), en



sourdine (³Ý³ÕÙáõÏ), à la dérobée (·³ÕïáõÏ, ·³ÕïÝÇ, ·³Õï³·áÕÇ) ëáõï (Ï»ÕÍÇù, ˳μ»áõÃÛáõÝ) mensonge m; ~ íϳ faux témoin m; ~ íϳÛáõÃÛáõÝ faux témoignage m; ~ Ëáë»É mentir vi ëáõï³Ï rubis m ëáõï³Ï³·áõÛÝ rubis, couleur f de rubis ëáõï³Ï» de rubis 823



soulagement m



ëáõï³ë³Ý ï»°ë ëï³Ëáë ëáõï»ÝÛáñ ï»°ë åáéÝϳå³Ñ ëáõïÉÇÏ petit(e) menteur,-euse n ëáõñ1 1) aigu,ë (Ý»ï, Ïïáõó, ó³í, Ýáå³ ¨ ³ÛÉÝ); ~ Ó³ÛÝ voix f aiguë 2)



ë÷á÷»É (ÙËÇóñ»É) consoler vt; soula-



ger vt, tranquilliser vt (ѳݷëï³óÝ»É) ë÷á÷Çã (ÙËÇóñ³Ï³Ý) consolant,e, consolateur,-trice; soulageant,e (ûè³óÝáÕ) ë÷á÷áÕ (³ÝÓ) consolateur,-trice n ë÷á÷í»É (ÙËÇóñí»É) se consoler; se soulager ë÷á÷áõÙ ï»°ë ë÷á÷³Ýù ë÷é»É (ï³ñ³Í»É) étendre vt, répandre vt; disperser vt, éparpiller vt; ÉáõÛë ~ répandre de la lumière ë÷éáó nappe f ë÷éáó³Ï (÷áùñÇÏ ë÷éáó) napperon m ë÷éí³Í répandu,e, parsemé,e ë÷éí»É (ï³ñ³Íí»É) s’étendre, se répandre ë÷ñÃݳÍáõÃÛáõÝ paleur f; lividité f ë÷ñÃÝ»É blêmir vi, devenir livide; pâlir vi (·áõݳïí»É) ëù³Ýã³Ý³É s’émerveiller, s’extasier (sur), être ravi,e (de) ëù³Ýã³Ýù ravissement m, extase f, admiration f (ÑdzóáõÙ) ëù³Ýã³ó³Í émerveillé,e ëù³Ýã³óÝ»É émerveiller vt, ravir vt, extasier vt ëù³Ýã³óáõÙ ï»°ë ëù³Ýã³Ýù ëù³Ýã»ÉÇ magnifique; merveilleux,euse, superbe, délicieux,-euse ëù³Ýã»ÉÇáñ»Ý magnifiquement, merveilleusement ëù³Ýã»ÉÇù merveille f, prodige m; miracle m (Ññ³ßù) ëù»Ù »Ï»Õ. soutane f, froc m ëù»Ù³íáñ ecclésiastique m (Ñá·¨áñ³Ï³Ý, »Ï»Õ»ó³Ï³Ý); frocard m (ëù»Ù ѳ·³Í ³ÝÓ) ëù»Ù³íáñí»É (»Ï»Õ»ó³Ï³Ýª Ñá·¨áñ³Ï³Ý ¹³éݳÉ) prendre le froc ëùáÕ»É voiler vt, déguiser vt, couvrir vt, dissimuler vt ëùáÕí»É se voiler, se déguiser, être voilé,e (déguisé,e) ëùáÕáõÙ dissimulation f ëýÇÝùë sphinx m



pointu,e (ͳÛñÁ ~); ~ ͳÛñ pointe f (³ë»ÕÇ, ëáõë»ñÇ) 3) tranchant,e (ë³ÛñÁª μ»ñ³ÝÁ ëáõñ, ɳí ÏïñáÕ, ѳïáõ) 4) perçant,e (ó÷³ÝóáÕ), strident,e (½ÇÉ, ³Ï³Ýç ͳÏáÕ); ~ ï»ëáÕáõÃÛáõÝ vue f perçante; ~ ѳ۳óù regard m perçant 5) violent,e (ù³ÙÇ, ó³í, ùÝݳ¹³ïáõÃÛáõÝ, ѳϳ¹ñáõÃÛáõÝ) 6) ~ ÙÇïù esprit m fin; ~ Ñáï odeur f âcre ëáõñ2 (Ãáõñ) épée f; ~ ×á×»É brandir l’épée (ݳ¨ª ÷Ëμ.) ◊ ¹³ÙáÏÉÛ³Ý (¸³ÙáÏÉ»ëÇ) ~ épée de Damoclès ëáõñ³É se précipiter (ßï³å»É), rouler vi (ëɳݳÉ), aller à toute vitesse ëáõñμ saint,e n/adj; Ù»ñ ~ ·áñÍÁ notre sainte cause f; ~ ·ÇñùÁ la Bible (²ëïí³Í³ßáõÝãÁ); ~ Ñá·ÇÝ Le Saint-Esprit; êáõñμ ºññáñ¹áõÃÛáõÝ ÏñáÝ. Sainte Trinité f ëáõñѳݹ³Ï messager m (Éñ³μ»ñ, Éñ³ï³ñ), estafette f (鳽ٳϳÝ) ëáõñ× café m; ³Õ³ó³Í ~ café moulu; ~ ³Õ³É moudre du café; μáí³Í ~ café torréfié; ~Á μáí»É torréfier le café; ~Ç ·³í³Ã tasse f de café; ÙÇ ·³í³Ã ~ une tasse de café; ϳÃáí ~ café au lait; ~ å³ïñ³ëï»Éª »÷»É faire du café; ~ ËÙ»É boire (prendre) du café; ~Ç ÙñáõñÇ íñ³ ·áõß³ÏáõÃÛáõÝ ³Ý»É lire dans le marc de café ëáõýÉ» (ûèª Ýáõñμ ϳñϳݹ³Ï) ËÑññ. soufflé m ë÷Ûáõéù diaspora f ë÷Ûáõéù³Ñ³Û Arménien,ne n de la diaspora ë÷Ûáõéù³Ñ³ÛáõÃÛáõÝ diaspora f arménienne ë÷Ûáõéù³ÛÇÝ (ë÷ÛáõéùÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ) diasporique ë÷Ûáõéù³ÛÝáõÃÛáõÝ (ë÷Ûáõéù³ÛÇÝ ÉÇÝ»ÉÁ) diasporisme m ë÷á÷³Ýù (ë÷á÷áõÙ) consolation f; 824



í³½í½áó courses f pl í³½ù course f; Ù³ñ½. Ù³ñ³ÃáÝÛ³Ý ~



ì



marathon m; ϳñ× ~ sprint m; »ñϳñ` ÙÇçÇÝ ï³ñ³ÍáõÃÛ³Ý ~ course f de fond, de demi-fond í³½ù³ÙñóáõÙ Ù³ñ½. course f; ѳñÛáõñ Ù»ïñÇ ~ course sur (de) cent mètres í³½ù³ñß³í Ù³ñ½. cross m ¥Ïñáë¤; course f ¥í³½ùÇ ÙñóáõÙ¤ í³½ùáí en courant í³½ùáõÕÇ Ù³ñ½. piste f de course í³ÃëáõÝ soixante í³ÃëáõÝ³Ï³Ý ~ Ãí³Ï³ÝÝ»ñ les années soixante í³ÃëáõݳÙÛ³ de soixante ans, âgé,e de soixante ans; sexagénaire í³ÃëáõݳÙÛ³Ï soixantième anniversaire m í³ÃëáõÝ»ñáñ¹ soixantième; soixante ¥Ãí³ñÏÙ³Ý, ѳٳñ³Ï³ÉÙ³Ý ¹»åùáõÙ¤; ~ ¿ç page f soixante í³É»Ýï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë ³ñÅ»ù³Ï³-



í³·»ñ³ÓÇ ï»°ë í³·ñ³ÓÇ í³·áÝ wagon m; voiture f ¥Ù³ñ¹³ï³ñ¤; ~-ÝÝç³ñ³Ý wagon-lit m; ~-



׳߳ñ³Ý wagon-restaurant m; ~ë³éݳñ³Ý wagon frigorifique; ³åñ³Ýù³ï³ñ ~ wagon de marchandises; áõÕ»μ»éÇ ~ wagon à bagages í³·áݳ·áñͳñ³Ý ¥í³·áݳßÇÝ³Ï³Ý ·áñͳñ³Ý¤ usine f de wagons í³·áݳËóÇÏ compartiment m í³·áݳßÇÝáõÃÛáõÝ construction f de wagons í³·áݳí³ñ conducteur,-trice n í³·ñ ϻݹμ. tigre m; ¿· ~ tigresse f; ~Ç Ó³· jeune tigre m; ~Á ÙéÝãáõÙ ¿ le tigre feule í³·ñ³Ï³ïáõ ¥í³ÛñÇ Ï³ïáõ¤ ϻݹμ. guépard m í³·ñ³ÓÇ ¥í³·»ñ³ÓÇ, ½»μñ¤ ϻݹμ. zèbre m í³·ñ³ÛÇÝ de tigre í³·ñ»ÝÇ ¥í³·ñÇ ÙáñÃǤ peau f de tigre í³½ ¥Ë³ÕáÕÇ áñÃ` ïáõÝϤ μëμ. vigne f í³½³Ýó dépassement m; íï³Ý·³íáñ ~ dépassement dangereux; ~Ý ³ñ·»ÉíáõÙ ¿ dépassement interdit, interdiction f de doubler, le dépassement est interdit í³½³Ýó»É ¥í³½³Ýó ϳï³ñ»É¤ doubler vt ¥³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇݤ, dépasser vt ¥³é³ç ³Ýóݻɤ í³½³ñß³í ï»°ë í³½ù³ñß³í í³½»É courir vi; accourir vi ¥~ ·³É, Ùáï ~¤; Ñ»ï¨Çó ~ courir après; ³ñ³·` ëñÁÝóó ~ courir à toutes jambes í³½»ÉÇÝ vaseline f; ~ ùë»É vaseliner vt, enduire vt de vaseline í³½»í³½ en courant í³½»óÝ»É faire courir í³½áñ¹¥áõÑǤ Ù³ñ½. coureur,-euse n; Ù³ñ³ÃáÝÛ³Ý ~ marathonien,ne m í³½í½»É courir un peu; courir par ci, par là ¥³Ûë áõ ³ÛÝ ÏáÕÙ ~¤; sautiller vi, gambader vi ¥ÃéãÏáï»É, ó³ïÏáï»É¤



ÝáõÃÛáõÝ í³É»ï ï»°ë ½ÇÝíáñ ¥Ë³Õ³ÃÕÃǤ í³É»ñÇ³Ý ï»°ë ϳïí³Ëáï í³Éë valse f; ~ å³ñ»É valser vi í³Éë»É ¥í³Éë å³ñ»É¤ valser vi í³ÉïáñÝ ï»°ë ·³É³ñ³÷áÕ í³Ë peur f; crainte f ¥»ñÏÛáõÕ¤; frayeur f ¥³Ñ¤; ËëÏó. frousse f; ~ ½·³É avoir



la frousse; ~Çó` ~Ç å³ï׳éáí de crainte, de peur; ~ å³ï׳é»É causer de la peur (de la frayeur) í³Ë³½¹»óáõÃÛáõÝ intimidation f í³Ë»Ý³É avoir peur (de); craindre vt; redouter vt ¥½³ñÑáõñ»É¤; s’effrayer ¥³Ñ³μ»Ïí»É¤; appréhender vt ¥í³Ë áõݻݳÉ, ݳ˳å»ë ³Ýѳݷëï³Ý³É¤; ËëÏó. avoir la frousse; ß³ï ~ avoir grand peur; ³å³·³ÛÇó ~ redouter l’avenir; ËáݳíáõÃÛáõÝÇó ~ craindre l’humidité; Ù³ÑÇó ~ craindre la mort; ²ëïÍáõó ~ craindre Dieu í³Ë»ó³Í effrayé,e, apeuré,e, intimidé,e ¥»ñÏÛáõճͤ, effaré,e ¥ß÷áóѳñ¤; ~ ѳ۳óù regard m apeuré í³Ë»óÝ»É faire peur (à), effrayer vt,



825



par anticipation; ~ í׳ñáõ٠ϳï³ñ»É payer par anticipation í³Õ³ÍÇÝ, í³Õ³ÍÝáõݹ ¥»ñ»Ë³ÛÇ Ù³ëÇݤ prématuré,e í³Õ³ÍÝáõÃÛáõÝ prématurité f í³Õ³Ï³ï³ñ ¥Å³Ù³Ý³Ï¤ ùñÏÝ. plusque-parfait m í³Õ³Ñ³ë précoce; ~ óñï»ñ froids m pl précoces; ~ μ³Ýç³ñ»Õ»Ý` Ùñ·»ñ primeurs f pl; ÷Ëμ. ~ Í»ñáõÃÛáõÝ vieillesse f prématurée í³Õ³Ñ³ëáõÃÛáõÝ précocité f; Ùñ·Ç ~ précocité d’un fruit í³Õ³Ù»é¥ÇϤ mort,e prématurément, mort,e à la fleur de l’âge ¥Í³ÕÏÙ³Ý ßñç³ÝáõÙ¤ í³Õ³ÝóÇÏ éphémère ¥ûñ³ï¨¤, passager,-ère ¥³ÝóáÕÇϤ, fugitif,-ive ¥ÃéáõóÇϤ í³Õ³ñÃáõÝ ¥í³Õ ³ñÃݳóáÕ¤ matinal,e n; ËëÏó. lève-tôt n invar í³Õ»ÙÇ ¥ÑÇݤ ancien,ne, antique; suranné,e ¥Ñݳó³Í, ųٳݳÏÝ ³Ýó³Í¤ í³Õ»ÙáõÃÛáõÝ ancienneté f; Çñ³íμ. prescription f í³Õ»Ý³Ï μëμ. souci m í³ÕÁ demain; ÙÇÝã ~ à demain! í³Õí³ de demain; í³Õí³ÝÇó à partir de demain; í³Õí³Ý Ñ»ï³Ó·»É remettre à demain; ~ ã¿ ÙÛáõë ûñÁ après-demain í³ÕÝç³Ï³Ý ancien,ne, antique, de l’antiquité í³ÕÝç³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ancienneté f í³Õáñ¹Û³Ý ¥³é³íáï۳ݤ matinal,e; ~ óáÕ` ß³Õ rosée f matinale í³Õáõó il y a longtemps; depuis longtemps; de longue date; Ýñ³Ýù ~ »Ý ³Ùáõëݳó»É ils se sont mariés il y a longtemps; Ýñ³Ýù ~ ³Ùáõëݳó³Í »Ý ils sont mariés depuis longtemps; ~ Ó»½ ã»Ù ï»ë»É il y a longtemps que je ne vous ai pas vu í³Õáõóí³ de longue date, ancien,ne í³Õûñáù d’avance, par avance; au préalable ¥Ý³Ë³å»ë¤ í³×³é³Ï³Ý marchand,e n; négociant,e n, commerçant,e n ¥³é¨ïñ³Ï³Ý¤



intimider vt; ~Á intimidation f peureux,-euse adj/n, poltron,ne adj/n, lâche adj/n, craintif,ive; ËëÏó. froussard,e adj/n í³ËÏáï³μ³ñ, í³ËÏáïáñ»Ý peureusement, en poltron; lâchement í³ËÏáïáõÃÛáõÝ lâcheté f, poltronnerie f; pusillanimité f ¥í»Ñ»ñáïáõÃÛáõݤ í³Ë×³Ý 1¤ issue f, dénouement m ¥»Éù, ѳݷáõó³ÉáõÍáõÙ¤; μ³ñ»Ñ³çáÕ ~` ³í³ñï heureuse issue; ïËáõñ ~ triste issue 2¤ fin f, terme m ¥í»ñç¤ 3¤ décès m, mort f ¥Ù³Ñ¤ í³Ë׳Ýí»É décéder vi, mourir vi ¥Ù³Ñ³Ý³É¤, trépasser vi ¥μÝëï. á×áõÙ¤ í³Ëíáñ³Í effrayé,e í³Ëíáñ»É s’effrayer í³ÏáõáõÙ vide m í³Ñ³Ý 1¤ å³ïÙ. bouclier m 2¤ ï»Ë. tableau m; ϳé³í³ñÙ³Ý ~` í³Ñ³Ý³Ï tableau de commande 3¤ panneau m; ·áí³½¹³ÛÇÝ ~` í³Ñ³Ý³Ï panneau publicitaire í³Ñ³Ý³·»ÕÓ Ï½ÙËë. glande f thyroïde, thyroïde f í³Ñ³Ý³Ï 1¤ panneau m; affiche f; ·áí³½¹³ÛÇÝ ~ panneau publicitaire; ϳé³í³ñÙ³Ý ~ pupitre m de commande; poste m de commande ¥ÙÇ ù³ÝÇ ~Ý»ñÇ ³ÙμáÕçáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ¤ 2¤ ³íï. tableau m de bord 3¤ stand m ¥óáõó³¹ñ³÷»ÕϤ í³Ñ³Ý³ÏÇñ å³ïÙ. écuyer m í³Ñ³Ý³Ó¨ ·»ÕÓ ï»°ë í³Ñ³Ý³·»ÕÓ í³Ñ³Ý³ÓáõÏ ¥ï³÷³Ï³ÓáõϤ flétan m, turbot m í³Õ tôt, de bonne heure ¥Ï³Ýáõˤ; ~ ¿ il est tôt; ~ í»ñ Ï»Ý³É se lever tôt; ݳ ~ ¿ ³ñÃݳÝáõÙ il se réveille de bonne heure; ~ ³é³íáïÇó de bon matin; ³í»ÉÇ ~` ³í»ÉÇ ³é³ç` ݳËÏÇÝáõÙ auparavant; ~ û áõß tôt ou tard; ~ Ù³ÝÏáõÃÛáõÝ petite (tendre) enfance f í³Õ³Å³Ù 1. adj prématuré,e; ~ Ù³Ñ mort f prématurée; ~ ÍÝݹ³μ»ñáõÃÛáõÝ accouchement m prématuré 2. adv prématurément í³Õ³Å³ÙÏ»ï ¥Å³ÙÏ»ïÇó ßáõï ϳï³ñí³Í¤ anticipé,e, avant terme, í³ËÏáï



826



í³×³é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ négoce m, commerce m ¥³é¨ïáõñ¤ í³×³é³Ï»ÝïñáÝ centre m de commer-



ٻͳù³Ý³Ï ~ vendre en gros 2¤ débiter vt, écouler vt, réaliser vt ¥Çñ³óݻɤ 3¤ solder vt ¥½»Õãáí, Çç»óí³Í` ¿Å³Ý ·Ý»ñáí ~¤ 4¤ brader vt ¥Ùݳóáñ¹Á, ÑÇÝ` û·ï³·áñÍí³Í ³åñ³ÝùÁ ¿Å³Ý ·Ýáí ~¤ í³×³é»ÉÇ vendable í³×³éáÕ vendeur,-euse n; ³åûñÇÝÇ ~ trafiquant,e n í³×³éí»É se vendre ¥Çñ³óí»É¤, être en vente ¥í³×³éùáõÙ ÉÇݻɤ í³×³éíáÕ 1¤ à vendre ¥í³×³éùÇ ¹ñí³Í` ѳÝí³Í¤; ~ ïáõÝ maison f à vendre 2¤ vendable ¥í³×³éùÇ »Ýóϳ¤; ùÇã ~` å³Ñ³Ýç³ñÏ ãáõÝ»óáÕ peu vendable; ãí³×³éíáÕ invendable í³×³éù vente f; réalisation f, écoulement m ¥Çñ³óáõÙ¤; commercialisation f ¥í³×³é³Ñ³ÝáõÙ¤; marketing m ¥ßáõϳ۳í³ñáõÙ¤; Ù»Í³Í³Ë ~ vente en gros; Ù³Ýñ³Í³Ë ~ vente au (en) détail; ϳÝËÇÏ ~ vente au comptant; ³½³ï ~ vente libre; ³å³éÇÏ ~ vente à crédit; ³×áõñ¹áí ~ vente aux enchères; ¿Å³Ý ·Ýáí ~` ·áí³½¹³ÛÇÝ ~, ·áí³½¹Ç Ýå³ï³Ïáí ~ vente promotionnelle; ÷áëï³é³ùáõÙáí ~ vente par correspondance (V.P.C.); íݳëáí` ³ÝѳçáÕ ~ mévente f; Çëå³é ~ ¥³åñ³ÝùǤ liquidation f; ¿Å³Ý³óí³Í ·Ý»ñáí ~ solde f; ~Ç ·ÇÝÁ prix m de vente; ~Ç` í³×³é»Éáõ Ù»Ãá¹Ý»ñÁ les techniques f pl de vente; ~Ç Ñ³Ý»É commercialiser vt, mettre en vente, lancer vt (un produit); ~Ç Ñ³Ýí»É être mis,e en vente; ~áõÙ ÉÇÝ»É être en vente í³ÙåÇñ vampire m í³ÙåÇñ³Ï³Ý, í³ÙåÇñ³ÛÇÝ vampirique í³ÙåÇñáõÃÛáõÝ vampirisme m í³Û oh là là; í³°Û ù»½ malheur à toi! í³Û»É convenable, décent,e ¥å³ï߳פ, digne ¥³ñųÝǤ; seyant,e ¥ë³½áÕ¤; ÇÝãå»ë ~ ¿ comme il convient í³Û»É»É1 1¤ jouir vi (de), prendre plaisir (à), se régaler ¥Ñ³×áõÛù ³åñ»É¤;



ce



í³×³é³Ï»ï débit m, dépôt m, point m



de vente



í³×³é³ÏÇó associé,e n de commerce, covendeur,-euse ¥³é¨ïñÇ ÁÝÏ»ñ¤ í³×³é³Ñ³Ý»É commercialiser vt; exporter vt ¥³ñï³Ñ³Ý»É¤ í³×³é³Ñ³ÝáÕ ¥í³×³é³Ñ³ÝÙ³Ý Ù³ëݳ·»ï¤ marchandiseur m í³×³é³Ñ³ÝáõÙ débit m, écoulement m, commercialisation f ¥Çñ³óáõÙ¤; vente f ¥í³×³éù¤; lancement m, marchandisage m ¥ßáõϳ ѳݻÉÁ¤;



³åñ³ÝùÇ ~` ßáõϳ ѳݻÉÁ lancement d’un article; í³×³é³Ñ³ÝÙ³Ý ßáõϳ débouché m; í³×³é³Ñ³ÝÙ³Ý μ³ÅÇÝ service m des ventes í³×³é³ÙÇçÝáñ¹ ¥μñáÏ»ñ¤ courtier,ière n, broker m í³×³é³ÝÇß marque f déposée; étiquette f í³×³é³Ýᯐ ¥³åñ³ÝùÁ¤ étiqueter vt í³×³é³ÝßáõÙ étiquetage m í³×³é³ë»Õ³Ý comptoire m, étalage m; éventaire m ¥μ³ó, ÷áÕáó³ÛÇÝ ³é¨ïñÇ Ñ³Ù³ñ¤; ë³é»óíáÕ ~ comptoire réfrigéré í³×³é³ëñ³Ñ salle f de vente; salon m ¥³ñí»ëïÇ ·áñÍ»ñǤ í³×³é³ï»ÕÇ marché m ¥ßáõϳ¤ í³×³é³ïáõÝ maison f de commerce; supermarché m í³×³é³ñß³í promotion f des ventes; ~ ϳ½Ù³Ï»ñå»É ¥³ñï³¹ñ³ÝùǤ promotionner vt í³×³é³ñß³í³ÛÇÝ promotionnel,le í³×³é³ó³Ýó réseau m de vente, réseau m de distribution í³×³é»É 1¤ vendre vt ¥Í³Ë»É¤; óÝÏ ~ vendre cher; ¿Å³Ý ~ vendre à bon marché; íݳëáí ~ vendre à perte; ³Ûë ˳ÝáõÃáõÙ Ùñ·»ñ »Ý í³×³éáõÙ dans ce magasin on vend des fruits; û·áõïáí ~ vendre à profit; ³×áõñ¹áí ~ vendre aux enchères;



827



ÏÛ³ÝùÁ ~ jouir de la vie 2¤ savourer vt, se délecter (de), goûter vt ¥ÁÙμáßËÝ»É, ׳߳ϻɤ í³Û»É»É2 ¥í³Û»É` å³ïß³×` í³Û»Éáõã ÉÇÝ»É, ë³½»É¤ seoir vi, aller vi; Ó»½ í³Û»ÉáõÙ ¿ il vous sied bien; ³Û¹ ½·»ëïÁ ù»½ ãÇ í³Û»ÉáõÙ` ë³½áõÙ cet habit ne te va pas í³Û»Éã³μ³ñ ¥í³Û»Éáõã Ï»ñåáí¤ convenablement; élégamment í³Û»Éã³·»Õ élégant,e; bien habillé,e ¥·»Õ»óÇÏ Ñ³·Ýí³Í, ½áõ·í³Í, í³Û»Éã³½·»ëï¤ í³Û»Éã³·»ÕáõÃÛáõÝ élégance f í³Û»Éã³·Çñ ¥í³Û»Éáõã ·ñáÕ, ·»Õ³·Çñ¤ calligraphe n í³Û»Éã³·ñ³Ï³Ý calligraphique í³Û»Éã³·ñ»É calligraphier vt í³Û»Éã³·ñáõÃÛáõÝ calligraphie f í³Û»Éã³½·»ëï élégamment vêtu,e í³Û»Éã³Ï³½Ù ¥ëɳóÇÏ, ÝñμÇñ³Ý¤ svelte, élancé,e, bien fait,e, bien proportionné,e, bien tourné,e í³Û»Éã³Ï³½ÙáõÃÛáõÝ belle taille f, taille élancée f, sveltesse f í³Û»ÉãáõÃÛáõÝ convenance f, bienséance f, élégance f í³Û»ÉáõÙ jouissance f; ϳï³ñÛ³É ~ jouissance pleine et entière í³Û»Éáõã convenable, décent,e ¥å³ï߳פ, bienséant,e, chic invar í³Û»Éù délice m, jouissance f, délectation f; plaisir m ¥Ñ³×áõÛù¤; ~ ³åñ»É se prélasser í³ÛݳëáõÝ hurlement m, vacarme m í³Ûñ1 ¥ï»Õ, ï»Õ³Ýù¤ 1¤ endroit m, lieu m; région f; ³ÝͳÝáà ~ endroit inconnu; É»éݳÛÇÝ ~` ï»Õ³Ýù région montagneuse; ³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý ~Á lieu de production; ѳÝó³ÝùÇ ~áõÙ en flagrant délit 2¤ emplacement m ¥Ï³éáõó»Éáõ ~` ï»Õ³Ýù¤ 3¤ siège m ¥·ïÝí»Éáõ í³Ûñ, Ýëï³í³Ûñ, Ï»Ýïñáݳï»ÕǤ í³Ûñ2 ·ó»É laisser tomber vt, laisser échapper vt ¥Ó»éùÇó ·ó»É¤; faire tomber, renverser vt ¥·ó»É, ßñç»É¤; ~ ÁÝÏÝ»É tomber vi; ~ ¹Ý»É poser vt, reposer vt



féroce, farouche; atroce, cruel,le ¥¹³Å³Ý¤; sadique ¥¹³Å³Ý³Ùáɤ; ~ Ù³ñ¹` ÏÇÝ sadique n í³Ûñ³·³μ³ñ ï»°ë í³Ûñ³·áñ»Ý í³Ûñ³·³Ý³É devenir féroce (farouche, sadique) í³Ûñ³·áñ»Ý férocement, farouchement; cruellement ¥¹³Å³Ý³μ³ñ¤ í³Ûñ³·áõÃÛáõÝ férocité f, atrocité f; brutalité f ¥ÏáåïáõÃÛáõݤ; cruauté f ¥¹³Å³ÝáõÃÛáõݤ; sadisme m ¥¹³Å³Ý³ÙáÉáõÃÛáõݤ; barbarie f ¥μ³ñμ³ñáëáõÃÛáõݤ í³Ûñ³Ñ³Ï penché,e, baissé,e, incliné,e í³Ûñ³Ñ³ã¥áÕ¤ qui clabaude í³Ûñ³Ñ³ã»É clabauder vi í³Ûñ³Ñ³ãáõÃÛáõÝ clabaudage m; clabauderie f í³Ûñ³ëɳó ~ ÇçÝ»É piquer vi í³Ûñ»Ý³μ³ñ avec brutalité (férocité), sauvagement í³Ûñ»Ý³μ³ñá brutal,e, grossier,-ière ¥ÏáåÇï¤; sauvage ¥í³Ûñ»ÝǤ í³Ûñ»Ý³μ³ñáÛáõÃÛáõÝ brutalité f, grossièreté f í³Ûñ»Ý³Ý³É devenir sauvage ¥í³ÛñÇ ¹³éݳɤ; ÷Ëμ. devenir féroce (brutal,e) í³Ûñ»Ý³óÝ»É rendre sauvage (féroce, brutal,e) í³Ûñ»ÝÇ ¥Ù³ñ¹¤ sauvage, féroce ¥í³Ûñ³·¤, barbare, farouche, brutal,e ¥ÏáåÇï¤ í³Ûñ»ÝáõÃÛáõÝ sauvagerie f; barbarie f ¥μ³ñμ³ñáëáõÃÛáõݤ í³Ûñ¿çù descente f ¥ÇçÝ»ÉÁ¤; atterrissage m ¥û¹³Ý³íÇ, áõÕÕ³ÃÇéǤ; amerrissage m ¥ÍáíÇ` çñÇ íñ³¤; alunissage m ¥ÉáõëÝÇ íñ³¤; û¹·. ѳñϳ¹Çñ ~ atterrissage forcé; ÙÇç³ÝÏÛ³É ~ escale f; ÙÇç³ÝÏÛ³É ~ ϳï³ñ»É faire escale; ~ ϳï³ñ»É atterrir vi ¥·»ïÝÇ íñ³¤, amerrir vi ¥ÍáíÇ` çñÇ íñ³¤, alunir vi ¥ÉáõëÝÇ íñ³¤ í³Ûñ¿çù³·áïÇ piste f d’atterrissage í³Ûñ¿çù³ÛÇÝ d’atterrissage; ~ áõÕÇ, í³Ûñ¿çùáõÕÇ piste f d’atterrissage; ~ ÉáõÛë»ñ feux m pl d’atterrissage; ~ Ññ³å³ñ³Ï` í³Ûñ¿çù³ï»Õ lieu m í³Ûñ³·



828



(terrain m) d’atterrissage lieu m (terrain m) d’atterrissage (de descente) í³Ûñ¿çùáõÕÇ piste f d’atterrissage ¥û¹³Ý³íÇ ¨ ³ÛÉݤ í³ÛñÁÝóó ¥í³Ûñ ÇçÝáÕ¤ descendant,e í³ÛñÇ sauvage; ~ ϻݹ³ÝÇÝ»ñ bêtes f pl (animaux m pl) sauvages í³ÛñÇí»ñá d’une manière incohérente (embrouillée) í³ÛñÇí»ñáõÙ ¥Ñ³ÝϳñÍ³Ï³Ý Çñ³¹³ñÓáõÃÛáõÝ` ÷á÷áËáõÃÛáõÝ` ÙÇç³¹»å¤ péripétie f; ~Ý»ñ vicissitudes f pl í³ÛñÏ»Ý³Ï³Ý instantané,e, momentané,e í³ÛñϻݳϳÝáõÃÛáõÝ instantanéité f í³Ûñϻݳã³÷ chronomètre m, comptesecondes m í³Ûñϻݳå»ë instantanément, en un instant, momentanément, en un moment; en un clin d’œil ¥ÙÇ ³ÏÝóñÃáõÙ¤ í³Ûñϻݳëɳù trotteuse f í³ÛñϻݳóáõÛó ¥ëɳù¤ aiguille f des secondes, trotteuse f í³ÛñÏÛ³Ý seconde f, instant m ¥å³Ñ¤; Ù»Ï ~áõÙ en un instant; Ù»°Ï ~ une seconde!; Ù»Ï ~ ³Ýó au bout d’un instant; ³Ù»Ý ~ à chaque instant, à tout moment í³Ý³Ëáõó cellule f í³Ý³Ï³Ý 1. moine m; ~ ¹³éݳÉ` í³Ýù ÙïÝ»É se faire moine; prendre l’habit 2. adj monacal,e, monastique; ~ ѳٳÉÇñ ensemble m monastique í³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ monachisme m í³Ý³Ñ³Ûñ supérieur m (d’un couvent, d’une communauté) í³Ý³Ù³Ûñ supérieure f (d’un couvent, d’une communauté) í³Ý³ß³ù³ñ ¥μÛáõñ»Õ³óñ³Í ß³ù³ñ, ë³éݳ߳ù³ñ¤ sucre m candi í³Ý³ïáõÝ prieuré m; couvent m ¥í³Ýù¤ í³Ý¹³É vandale m í³Ý¹³ÉáõÃÛáõÝ vandalisme m í³Ý¹³Ï 1¤ cage f ¥Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñÇ, ÃéãáõÝÝ»ñǤ; volière f ¥Ù»Í ÃéãݳÝáó¤; ÃéãÝÇ ~ cage d’oiseau; ~Á



å³ïÇó Ï³Ë»É suspendre la cage au mur; ~Ç Ù»ç ¹Ý»É mettre en cage, encager vt 2¤ carreau m ¥ÃÕÃÇ, ·áñÍí³ÍùÇ íñ³¤ í³Ý¹³Ï³¹áõé ¥í³Ý¹³Ï³å³ï ¹áõé¤ porte f grillée í³Ý¹³Ï³Ï³å grillé,e, à grille, garni,e de barreaux í³Ý¹³Ï³Ó¨ en forme de cage í³Ý¹³Ï³ÝÇß case f í³Ý¹³Ï³å³ï 1. grille f; barreaux m pl ¥í³Ý¹³Ï³×³Õ` å³ïáõѳÝÇ, μ³ÝïǤ 2. adj grillé,e í³Ý¹³Ï³å³ï»É grillager vt, griller vt í³Ý¹³Ï³íáñ ¥í³Ý¹³ÏÝ»ñáí, í³Ý¹³ÏÝ»ñ` ù³é³ÏáõëÇÝ»ñ áõÝ»óáÕ¤ à carreaux m pl, quadrillé,e; ~ ·áñÍí³Íù étoffe f à carreaux; ~ ï»ïñ cahier m quadrillé í³Ý¹³Ï³ó³Ýó treillis m (métallique) í³Ý¹³Ï»É mettre en cage, encager vt ¥í³Ý¹³ÏÇ Ù»ç ¹Ý»É¤; ÷Ëμ. enfermer vt, emprisonner vt í³Ý¹³Ïí»É être mis,e en cage; ÷Ëμ. être enfermé, être emprisonné,e í³Ý»É repousser vt, rebuter vt í³ÝÇÉ¥Çݤ vanille f í³ÝÇɳÛÇÝ ¥í³ÝÇÉÇÝáí ѳٻÙí³Í¤ vanillé,e í³ÝÇÉ»ÝÇ μëμ. vanillier m í³ÝÏ syllabe f; μ³ó` ÷³Ï ~ syllabe ouverte, fermée; ß»ßï³ÏÇñ ~ syllabe tonique (accentuée) í³Ýϳ·ñáõÃÛáõÝ écriture f syllabique í³ÝÏ³Ë³Õ ¥μ³é³Ñ³Ý»ÉáõÏ, ß³ñ³¹¤ charade f í³ÝϳÛÇÝ syllabique, de syllabe í³Ýϳï»É détacher les syllabes í³ÝϳïáõÙ syllabation f, coupe f syllabique í³ÝϳñÏ»É scander vt í³ÝáÕ repoussant,e, répugnant,e í³ÝáõÙ repoussement m; répulsion f ¥ËáñßáõÙ¤ í³Ýù monastère m; couvent m ¥³é³í»É³å»ë Ç·³Ï³Ý ë»éÇ Ñ³Ù³ñ¤, cloître m í³Ýù³å³ïÏ³Ý qui appartient au couvent



í³Ûñ¿çù³ï»Õ



829



í³ß˳éáõ usurier,-ière n í³ß˳éáõ³Ï³Ý usuraire; ~ ïáÏáë³-



ï³ùñùñáõÃÛáõÝÇó ~` ³Ûñí»É brûler de curiosité í³éíéáõÝ ardent,e; impétueux,-euse; ~ ³ãù»ñáí aux yeux ardents í³éáõÙ ¥í³é»ÉÁ¤ allumage m í³ë³É ¥³í³ï³éáõ¤ vassal m í³ë³É³Ï³Ý vassal,e í³ë³ÉáõÃÛáõÝ vassalité f ¥å³ïÙ. í³ë³ÉÇó ϳËÙ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»ÉÁ, ųÙ. ϳËÙ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»ÉÁ, »ÝóñÏí»ÉÁ¤ í³ë³Ï ¥Ù³ïÝÇã, ¹³í³×³Ý¤ traître m í³ë³ÏáõÃÛáõÝ ¥Ù³ïÝáõÃÛáõÝ, ¹³í³×³ÝáõÃÛáõݤ traîtrise f, trahison f í³ëÝ pour; ~ áãÝãÇ pour rien í³ëï³Ï 1¤ travail m, labeur m 2¤ gain m, bénéfice m, profit m ¥û·áõï, ߳Ѥ 3¤ mérite m ¥³ñųÝÇù¤; ~ áõÝ»Ý³É avoir du mérite; Áëï ~Ç` ³ñųÝÇùÝ»ñÇ selon les mérites í³ëï³Ï³μ»Ï brisé,e (accablé,e) de fatigue í³ëï³Ï³μ»ñ ¥ß³Ñáõóμ»ñ¤ lucratif,ive í³ëï³Ï³ß³ï émérite, honorable í³ëï³Ï³íáñ ¥í³ëï³Ï³ß³ï¤ émérite ¥³ÝÓÇ Ù³ëÇݤ; ~ ¹»ñ³ë³Ý artiste n émérite; ³ñí»ëïÇ ~ ·áñÍÇã maître émérite des arts í³ëï³Ï»É gagner vt ¥³åñáõëïÇ ÙÇçáóÝ»ñ ѳÛóÛûÉ, ÷Ëμ. ³ñųݳݳÉ, Ó»éù μ»ñ»É` ѳñ·³Ýù, íëï³ÑáõÃÛáõÝ ¨ ³ÛÉݤ; ³åñáõëïÁ ~ gagner sa vie; ß³ï ~ gagner gros í³í³ß ï»°ë í³í³ßáï í³í³ß³Ý³É devenir luxurieux,-euse (voluptueux,euse), tomber dans la luxure í³í³ß³Ýù ï»°ë í³í³ßáïáõÃÛáõÝ í³í³ßáï ¥Ñ»ßï³ë»ñ¤ luxurieux,-euse, voluptueux,euse, lascif,-ive, érotique í³í³ßáï³μ³ñ lascivement, luxurieusement, voluptueusement í³í³ßáïáõÃÛáõÝ luxure f, volupté f, lasciveté f í³í»ñ valide, valable í³í»ñ³·Çñ document m; document m authentique ¥í³í»ñ³ÃáõÕä; lettre f de ratification



¹ñáõÛù usure f



í³ß˳éáõÃÛáõÝ usure f, prêt m usuraire í³ßï é³½Ù. compagnie f; ~Ç å»ï` Ññ³-



ٳݳï³ñ chef m de compagnie



í³ßï³ÛÇÝ é³½Ù. de compagnie í³ßï³å»ï ¥í³ßïÇ Ññ³Ù³Ý³ï³ñ¤



commandant m de la compagnie í³ãϳïáõÝ ï»°ë ùáãíáñ í³é ¥å³ÛÍ³é¤ vif,-ive, voyant,e, écla-



tant,e; ÷Ëμ. marquant,e; ~ ·áõÛÝ»ñ couleurs f pl vives (voyantes); ~ ³ñ¨ soleil éclatant; ~ ³ÝÓݳíáñáõÃÛáõÝ personnage m marquant í³é³ñ³Ý poêle m, four m; ³ÍËÇ` ÷³ÛïÇ ~ poêle à charbon, à bois; Ù³Ýñ³ÉÇù³ÛÇÝ ~ four m à microondes, micro-ondes m; ѳó ÃË»Éáõ ~ four de boulangerie í³é³ñ³Ý³·áñÍ fumiste m í³é³ñ³Ý³ÛÇÝ de poêle í³é»É brûler vt ¥³Ûñ»É¤; enflammer vt ¥μáó³í³é»É¤; allumer vt ¥í³é³ñ³Ý, ÉáõÛë¤; chauffer vt ¥í³é³ñ³ÝÁ¤ í³é»É³ÝÛáõà combustible m; carburant m ¥Ñ»ÕáõϤ; ÙÇçáõϳÛÇÝ ~ combustible nucléaire í³é»É³÷³Ûï bois m de chauffage, bois m à brûler; ~ ѳí³ù»É ramasser du bois; óó ~ bois vert í³é»ÉÇù ï»°ë í³é»É³ÝÛáõà í³é»ÉÇù³ÛÇÝ de combustible; de carburant ¥Ñ»ÕáõÏ í³é»ÉÇùÇ Ù³ëÇݤ í³é»Ï petit poulet m, poussin m ¥×áõï¤; jeune poule f í³éÇã ¥Ïñ³Ïí³éÇã, Ññ³Ñ³Ý¤ briquet m í³éÙ³Ý éclatant,e, vif,-ive; luisant,e í³éá¹ poudre f; ~ Ç Ñáï ¿ ·³ÉÇë ¥Ý³¨` ÷Ëμ.¤ ça sent la poudre í³éá¹³·áñÍ poudrier m í³éá¹³·áñͳñ³Ý poudrerie f í³éá¹³Ù³Ý poire f à poudre, poudrière f



í³éá¹³å³Ñ»ëï dépôt à poudre í³éí»É s’allumer ¥Éáõë³íáñí»É¤; s’enflammer ¥μáó³í³éí»É¤; se brûler ¥³Ûñí»É¤; ÷Ëμ. brûler vi; Ñ»830



í³í»ñ³·ñ³Ï³Ý documentaire; ~ ÏÇÝá-



í³ï³μ³Ý»É dénigrer vt, médire (de),



Ýϳñ film m documentaire, documentaire m í³í»ñ³·ñ»É documenter vt; contresigner vt ¥ëïáñ³·ñáõÃÛ³Ùμ¤ í³í»ñ³·ñáÕ ¥í³í»ñ³·ñ³Ï³Ý ÏÇÝáÝϳñÝ»ñ ëï»ÕÍáÕ¤ documentariste



rabaisser vt



í³ï³μ³ÝáõÃÛáõÝ dénigrement m, médisance f ¥ã³ñ³ËáëáõÃÛáõݤ í³ï³Ñ³Ùμ³í malfamé,e ¥í³Ûñ, ï»Õ¤;



de mauvaise réputation f, discrédité,e, déconsidéré,e ¥³ÝÓ¤ í³ï³Ñ³Ùμ³íáõÃÛáõÝ mauvaise réputation f í³ï³ÙÇï malintentionné,e í³ï³Ý³É ¥í³ïóñ³Ý³É¤ s’aggraver; empirer vi; se gâter ¥»Õ³Ý³ÏÇ Ù³ëÇݤ; se détériorer ¥³éáÕçáõÃÛáõÝÁ¤; aller plus mal ¥¹»åÇ í³ïÁ ·Ý³É¤ í³ï³ÝáõÝ ï»°ë í³ï³Ñ³Ùμ³í í³ï³éáÕç 1¤ souffrant,e ¥ÑÇí³Ý¹¤, maladif,-ive ¥ÑÇí³Ý¹áï¤ 2¤ malade ¥ÑÇí³Ý¹¤, indisposé,e ¥ïϳñ, ³ÝѳݷÇëï¤; ~ ÉÇÝ»É être souffrant,e (malade) í³ï³éáÕçáõÃÛáõÝ indisposition f ¥ïϳñáõÃÛáõÝ, ³ÝѳݷëïáõÃÛáõݤ, maladie f ¥ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõݤ, petite santé f í³ï³óÝ»É aggraver vt ¥íÇ׳ÏÁ¤; altérer vt ¥í³ïóñ³óݻɤ; détériorer vt ¥áã åÇï³ÝÇ ¹³ñÓÝ»É, ÷ã³óݻɤ í³ï³óáõÙ ¥í³ïóñ³óáõÙ¤ aggravation f; altération f ¥Ñ³ñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñǤ; déterioration f ¥áñ³ÏǤ í³ïóñ pire, plus mauvais,e; ³Ûë ÑÛáõñ³ÝáóÁ í³ïóñ ¿ ¥³í»ÉÇ í³ïÝ ¿¤ cet hôtel est plus mauvais; í³ïóñ ¥³í»ÉÇ í³ï¤ áãÇÝã ãϳ il n’y a rien de pire í³ïóñ³·áõÛÝ le pire; ~ ¹»åùáõÙ au pire í³ïóñ³Ý³É s’aggraver, empirer vi, s’altérer; se gâter ¥»Õ³Ý³ÏÁ¤; se dégrader ¥³ëïÇ×³Ý³Ï³Ý ³ÝÏáõÙ ³åñ»É¤; se détériorer ¥÷ã³Ý³É, áã åÇï³ÝÇ ¹³éݳɤ í³ïóñ³óÝ»É ¥í³ï³óݻɤ aggraver vt, altérer vt; détériorer vt ¥÷ã³óÝ»É, áã åÇï³ÝÇ ¹³ñÓݻɤ í³ïóñ³óáõÙ dégradation f ¥³ëïÇ×³Ý³Ï³Ý ³ÝÏáõÙ¤; détérioration f ¥Ý³¨` ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ëñáõÙ¤; aggravation f ¥í³ï³óáõÙ¤; É»½íμ.



n



documentation f; Éáõë³Ýϳñã³Ï³Ý ~ documentation photographique í³í»ñ³ÃáõÕà ﻰë í³í»ñ³·Çñ í³í»ñ³Ï³Ý authentique; ï»°ë ѳí³ëí³í»ñ³·ñáõÃÛáõÝ



ïÇ í³í»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ



authenticité f; crédibilité f ¥Ñ³í³ëïÇáõÃÛáõÝ, íëï³Ñ»ÉÇáõÃÛáõݤ; Çñ³íμ. í³í»ñ³Ï³ÝáõÃÛ³Ý Å³ÙÏ»ï validité f í³í»ñ³óÝ»É certifier vt ¥·ñ³íáñ ѳëï³ï»É` ³ÝÓÁ, ëïáñ³·ñáõÃÛáõÝÁ¤; légaliser vt ¥÷³ëï³ÃáõÕÃÁ, å³ï×»ÝÁ, ëïáñ³·ñáõÃÛáõÝÁ¤; ratifier vt ¥ù³Õ³ù³Ï³Ý ÷³ëï³ÃáõÕÃÁ¤; Çñ³íμ. sanctionner vt ¥Ñ³í³ÝáõÃÛáõÝ ï³É, ÃáõÛɳïñ»É¤ í³í»ñ³óáõÙ ratification f ¥ù³Õ³ù³Ï³Ý ÷³ëï³ÃÕÃǤ, certification f ¥·ñ³íáñ ѳëï³ïáõÙ¤, légalisation f ¥÷³ëï³ÃÕÃÇ, å³ï×»ÝÇ, ëïáñ³·ñáõÃ۳ݤ; constat m ¥³ñӳݳ·ñáõÙ, ѳëï³ïáõÙ¤; ÙÇçå»ï³Ï³Ý ѳٳӳÛݳ·ñÇ ~ ratification d’un traité; Çñ³íμ. sanction f ¥Ñ³í³ÝáõÃÛáõÝ ï³ÉÁ, ÃáõÛɳïñáõÙ¤ í³ï 1. adj mauvais,e; ³í»ÉÇ ~ pire; ~ ïÕ³ mauvais garçon m; ~ ï»ëù mauvaise mine f; ~ ïñ³Ù³¹ñáõÃÛáõÝ mauvaise humeur f; ~ ïñ³Ù³¹ñáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É être de mauvaise humeur; ~ Ýß³Ý mauvais signe m; ³Ûëûñ ~ »Õ³Ý³Ï ¿ il fait mauvais aujourd’hui; ~ »Õ³Ý³Ï intempéries f pl 2. adv mal; ~ ëáíáñ»É apprendre mal; Çñ»Ý ~ ½·³É se sentir mal; ~ Ýí³·»É jouer mal; ~ í»ñ³μ»ñí»É maltraiter vt; ³í»ÉÇ° ~ tant pis! í³ï³μ³Ý³Ï³Ý dénigrant,e, médisant,e 831



péjoration f; μ³éÇÙ³ëïÇ ~ péjoration (du sens) d’un mot í³ïóñáõÃÛáõÝ état m très grave; état m détérioré í³ïÇÝ ouatine f í³ïÝ»É gaspiller vt; dilapider vt ¥Ùë˻ɤ; ¹ñ³ÙÁ ~ gaspiller son argent; áõÝ»óí³ÍùÁ ~` ÙëË»É dilapider sa fortune í³ïÝáÕ ¥í³ïÝÇ㤠gaspilleur,-euse n/adj, dissipateur,-trice n/adj, dilapidateur,-trice n ¥ÙëËáÕ¤ í³ïÝáõÙ gaspillage m; prodigalité f ¥ßé³ÛÉáõÙ¤; dilapidation f ¥ÙëËáõÙ¤; å»ï³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñÇ ~ gaspillage de fonds publics í³ïáñ³Ï de mauvaise qualité; de qualité inférieure ¥ó³Íñáñ³Ï¤; ~ ·áñÍí³Íù chiffe f í³ïáñ³ÏáõÃÛáõÝ mauvaise qualité f, mauvais aloi m í³ïï ¿É. watt m (W) í³ïáõÃÛáõÝ mal m; bassesse f, vilénie ¥ëïáñáõÃÛáõݤ í³ñ1 ¥ÑáÕ í³ñ»ÉÁ, Ñ»ñϤ labourage m, labour m; ~ ³Ý»É labourer vt í³ñ2 bas,se ¥ó³Í, ëïáñÇݤ í³ñ³·áõÛñ rideau m; store m ¥·³É³ñ³í³ñ³·áõÛñ, ÷³Ã³ÃíáÕ í³ñ³·áõÛñ¤; voilage m ¥ßÕ³ñß»¤; ~Á ¥~Ý»ñÁ¤ μ³ó»É ouvrir (écarter, tirer) le(s) rideau(x); ~Á ¥~Ý»ñÁ¤ ÷³Ï»É fermer le(s) rideau(x); ~Á μ³ñÓñ³óÝ»É` Çç»óÝ»É lever, baisser le rideau; ˳ÝáõÃÇ ~Ý»ñ ³ñï³¹ñáÕ storiste n í³ñ³·áõÛñ³í³×³é ¥Ë³ÝáõÃÇ í³ñ³·áõÛñÝ»ñ í³×³éáÕ¤ storiste n í³ñ³·áõñ³Ï³É patère f í³ñ³·áõñ»É couvrir d’un rideau; å³ïáõѳÝÁ ~ garnir de rideaux une fenêtre í³ñ³½ ϻݹμ. sanglier m í³ñ³½³Í³é ¥Ï³åϳͳé, μ³áμ³μ¤ μëμ. baobab m í³ñ³½³Ñ³í ϻݹμ. condor m í³ñ³Ï infection f; contagion f ¥í³ñ³ÏáõÙ¤; ~Ç ûç³Ë foyer m d’infection í³ñ³Ï³μ³Ý μÅßÏ. virologiste n, virologue n



í³ñ³Ï³μ³ÝáõÃÛáõÝ virologie f í³ñ³Ï³·»ï infectiologue n í³ñ³Ï³·ÇïáõÃÛáõÝ infectiologie f í³ñ³Ï³½»ñÍ désinfecté,e í³ñ³Ï³½»ñÍ»É désinfecter vt, décontaminer vt ¥³Ëï³Ñ³Ý»É¤; stériliser vt ¥Ù³Ýñ¿³½»ñͻɤ í³ñ³Ï³½»ñÍÇã désinfectant,e adj/n í³ñ³Ï³½»ñÍáõÙ désinfection f, décontamination f ¥³Ëï³Ñ³ÝáõÙ¤; stérilisation f ¥Ù³Ýñ¿³½»ñÍáõÙ¤ í³ñ³Ï³ÏÇñ ¥³ÝÓ¤ contagieux,-euse n í³ñ³Ï³Ù»ñÅ μÅßÏ. immun,e; immuni-



taire



í³ñ³Ï³Ù»ñÅáõÃÛáõÝ μÅßÏ. immunité f í³ñ³Ï³ÛÇÝ infectieux,-euse; contagieux,-euse ¥í³ñ³ÏÇ㤠í³ñ³Ï³ëå³Ý virocide adj/m í³ñ³Ï»É contaminer vt, infecter vt; Ù»-



ÏÇÝ ·ñÇåáí ~ passer la grippe à qn; empoisonner vt ¥Ãáõݳíáñ»É` çáõñÁ, û¹Á¤ í³ñ³Ï»ÉÇáõÃÛáõÝ μÅßÏ. contagiosité f í³ñ³ÏÇã 1¤ contagieux,-euse, infectieux,-euse; ~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ maladie f contagieuse; ~ ÑÇí³Ý¹ contagieux,-euse n; μÅßÏ. contaminateur,trice adj/n ¥Ù³ëݳíáñ³å»ë ë»é³Ï³Ý ׳ݳå³ñÑáí¤; infectant,e ¥áñÁ ϳñáÕ ¿ í³ñ³Ï ³é³ç³óÝ»É, í³ñ³ÏÇ å³ï×³é ¹³éݳɤ 2¤ ÷Ëμ. communicatif,-ive; ~ ÍÇÍ³Õ rire m communicatif í³ñ³Ïáï contagieux,-euse, infectieux,-euse í³ñ³Ïí³Í infecté,e, contaminé,e í³ñ³Ïí³ÍáõÃÛáõÝ contamination f; pollution f ¥³Õïáïí³ÍáõÃÛáõÝ` û¹Ç, çñǤ í³ñ³Ïí»É ¥ÑÇí³Ý¹³Ý³É¤ attraper vt ¥·ñÇåáí, ѳñμáõËáí¤; ·ñÇåáí ¿ ~ il a attrapé une grippe; s’infecter, être contaminé,e, contracter vt; ÒƲÐ-áí ~ contracter le sida í³ñ³ÏáõÙ contagion f, contamination f, infection f; ³ñÛ³Ý ~ septicémie f; ï»Õ³ÝùÇ ~ infection du terrain í³ñ³ÏáõÝ³Ï μÅßÏ. virulent,e í³ñ³Ý³ÙÇï hésitant,e ¥ï³ï³ÝíáÕ¤, 832



irrésolu,e ¥³Ýí×é³Ï³Ý¤, perplexe ¥ï³ï³ÙëáÕ¤ í³ñ³Ý»É hésiter vi, être perplexe, être dans l’embarras í³ñ³ÝÙáõÝù ï»°ë í³ñ³ÝáõÙ í³ñ³Ýáï irrésolu,e, indécis,e; hésitant,e ¥ï³ï³ÝíáÕ¤ í³ñ³ÝáïáõÃÛáõÝ irrésolution f, indécision f; hésitation f ¥ï³ï³ÝáõÙ¤ í³ñ³ÝáõÙ hésitation f; perplexité f, embarras m; indécision f ¥³ÝáñáßáõÃÛáõÝ, ³Ýí×é³Ï³ÝáõÃÛáõݤ; frilosité f ¥í³Ë, ³ÝѳٳñÓ³ÏáõÃÛáõݤ; réticence f ¥³Ýí×é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, ï³ï³ÝáճϳÝáõÃÛáõݤ í³ñ³ï»Õ champ m à labourer í³ñ³ñ ¥í³ñ³ñáõÝ, çñ³é³ï¤ abondant,e, (riche) en eau; ~ ³ÝÓñ¨ averse f, pluie f battante; ~ ³ÝÓñ¨ ¿ ·³ÉÇë il pleut à verse í³ñ³ñ»É déborder vi í³ñ³ñáõÙ ¥çñ»ñÇ Ñáñ¹³óáõÙ¤ crue f, grandes crues f pl ¥·»ï³í³ñ³ñáõÙ¤; ·³ñݳݳÛÇÝ ~Ý»ñ crues printanières í³ñ· trot m; ~áí au trot; ~áí ÁÝÃ³Ý³É aller au trot í³ñ·³ÓÇ trotteur m í³ñ·³í³½ù ï»°ë í³ñ· í³ñ¹ rose f; ~Ç Ãáõ÷` í³ñ¹»ÝÇ rosier m; ÷ÃóÍ` ÃáßÝ³Í ~ rose épanouie, fanée; ~Ç ÛáõÕ essence f de rose; ~»ñÇ ÷áõÝç bouquet m de roses; ~Ç ³Ýáõß` Ùáõñ³μ³ confiture f de roses; ÷ßáï ~ rose épineuse; ◊ ³é³Ýó ÷ßÇ ~ ãϳ il n’y a pas de roses sans épines í³ñ¹³μáõÛÉ bouquet m de roses í³ñ¹³μáõÛñ 1. parfum m de la rose ¥í³ñ¹Ç μáõÛñ¤ 2. adj qui sent la rose ¥í³ñ¹Ç μáõÛñ áõÝ»óáÕ¤ í³ñ¹³·áõÛÝ rose, couleur f de rose; μ³ó ~ rose clair; Ùáõ· ~ rose foncé; ~ ³Ûï»ñáí aux joues roses; ~ ·ÇÝÇ vin m rosé, rosé m í³ñ¹³·áõÝ»É prendre une teinte de rose, devenir rose í³ñ¹³½·Ç μëμ. rosacé,e; ~Ý»ñ rosacées



í³ñ¹³Ã»ñà pétale m de rose í³ñ¹³Ãáõ÷ rosier m í³ñ¹³Ë³éÝ rosat adj invar; ~ ùëáõÏ



pommade f rosat



í³ñ¹³Ëï ï»°ë ϳñÙñáõÏ í³ñ¹³Ï ¿É. prise f (de courant) í³ñ¹³Ï³Ï³ã μëμ. tulipe f í³ñ¹³Ï³Ù»ÏáõëÇã ¥í³ñ¹³Ï³Ã³ë³Ï,



Ñáë³ÝùÇ í³ñ¹³ÏÇ ³Ýóù»ñÁ ÷³ÏáÕ Ù»ÏáõëÇ㤠cache-prise m í³ñ¹³Ï³ñÙÇñ ¥μ³ó ·áõÛÝÇ í³é ϳñÙÇñ¤ incarnat,e í³ñ¹³ÑÛáõà essence f de rose í³ñ¹³Ûï aux joues roses í³ñ¹³ÛáõÕ huile f de rose, essence f de rose í³ñ¹³Ýáó roseraie f í³ñ¹³å»ï 1¤ docteur m en théologie ¥³ëïí³Í³μ³ÝáõÃÛ³Ý ¹áÏïáñ¤ 2¤ prêtre m célibataire ¥Ïáõë³ÏñáÝ ù³Ñ³Ý³¤; archimandrite m ¥ÑáõÝ³Ï³Ý »Ï»Õ»óáõÙ¤ í³ñ¹³å»ïáõÃÛáõÝ ¥áõëÙáõÝù¤ doctrine f, théorie f ¥ï»ëáõÃÛáõݤ; ùñÇëïáÝ»³Ï³Ý ~ doctrine chrétienne í³ñ¹³åë³Ï couronne f de roses í³ñ¹³çáõñ eau f de rose í³ñ¹³ëï³Ý ï»°ë í³ñ¹³Ýáó í³ñ¹³í³é ÏñáÝ. fête f de la Transfiguration du Christ ¥îÇñáç` øñÇëïáëÇ å³Ûͳé³Ï»ñåáõÃÛ³Ý ïáÝÁ, ÑÇÝ· ï³Õ³í³ñ ïáÝ»ñÇó Ù»ÏÁ¤ í³ñ¹³ïáõÝÏ ¥í³ñ¹»ÝÇ, í³ñ¹³Ãáõ÷¤ rosier m í³ñ¹³ñ³Ý ¥Ñ³ÙñÇã, ï»ñáÕáñÙÛ³¤ chapelet m, rosaire m í³ñ¹³÷áõÝç bouquet m de roses í³ñ¹»ÝÇ rosier m í³ñ»É1 1¤ conduire vt ¥³íïáÙ»ù»Ý³, û¹³Ý³í, Ý³í ¨ ³ÛÉݤ 2¤ diriger vt, mener vt, gérer vt les affaires ¥·áñÍ»ñÁ ~¤; ÝÇëï ~ présider une séance; μ³Ý³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñ ~ négocier, être en pourparlers; ѳݹ³ñï ÏÛ³Ýù ~ mener une vie tranquille í³ñ»É2 ¥ÑáÕÁ¤ labourer vt (cultiver vt) la terre í³ñ»É3 Ù³ñ½. dribbler (dribler) vt, vi ¥·Ý¹³ÏÁ¤



f pl



833



í³ñ»É³ÑáÕ terre f labourable (arable) í³ñ»ÉÇ ¥ÑáÕÇ Ù³ëÇݤ labourable, culti-



Ý»ñÇݤ; s’exercer (à) ¥Çñ»Ý í³ñÅ»óݻɤ í³ñÅáõÃÛáõÝ exercice m; μ³Ý³íáñ` ·ñ³íáñ ~Ý»ñ exercices oraux, écrits í³ñÅáõëáõÛó ï»°ë ÏñÏÝáõëáõÛó í³ñdzódzݻñ »ñÅßï. variations f pl í³ñÇã gérant,e n ¥Ï³é³í³ñÇã, ·áñÍ»ñÁ í³ñáÕ ³ÝÓ¤, chef m ¥å»ï¤, directeur,-trice n ¥ïÝûñ»Ý¤, administrateur,-trice n ¥Ï³ñ·³¹ñÇã, ϳé³í³ñÇ㤠í³ñÏ1 ¥Ñ»ÕÇݳÏáõÃÛáõݤ prestige m, autorité f, réputation f; ~Á μ³ñÓñ å³Ñ»É tenir sa réputation í³ñÏ2 ýÇÝ. crédit m; »ñϳñ³Å³ÙÏ»ï` ÙÇçݳųÙÏ»ï` ϳñ׳ųÙÏ»ï ~ crédit à long, moyen, court terme; ÑáÕ³ÛÇÝ ~ crédit foncier; ³é¨ïñÇ ~ crédit commercial; Ýå³ï³Ï³ÛÇÝ ~ crédit finalisé; ~Ç Ù³ñáõÙ amortissement m du crédit; ~áí, ³å³éÇÏ à crédit; ~áí ·Ý»É acheter vt à crédit; ~»ñ Ëݹñ»É quémander des crédits; ~ μ³ó»É ouvrir un crédit; ~Ç Ù³ñáõÙ` í׳ñáõÙ amortissement m du crédit í³ñϳμ»Ï»É discréditer vt; compromettre vt ¥³Ýí³Ý³ñÏ»É, ³ñ³ï³íáñ»É¤; éclabousser vt ¥ó»Ë ßåñï»É¤ í³ñϳμ»ÏÇã compromettant,e í³ñϳμ»Ïí»É se discréditer í³ñϳμ»ÏáõÙ discrédit m, déconsidération f; diffamation f ¥³Ýí³Ý³ñÏáõÙ¤ í³ñϳ·Çñ 1¤ ýÇÝ., ïÝï·. crédit m bancaire, lettre f de crédit ¥Ñ³ßí³ñϳ·Çñ¤; ³åñ³Ýù³ÛÇÝ ~ crédit documentaire 2¤ accréditif m ¥íëï³Ñ³·Çñ¤ í³ñϳ·ñ»É ýÇÝ., ïÝï·. créditer vt; accréditer vt ¥Édz½áñ»É¤ í³ñϳ·ñí»É ýÇÝ., ïÝï·. se créditer í³ñÏ³Í 1¤ hypothèse f; ~ ³é³ç ù³ß»É émettre une hypothèse 2¤ conjecture f, supposition f, thèse f ¥»Ýó¹ñáõÃÛáõݤ í³ñϳͳÛÇÝ hypothétique í³ñϳÛÇÝ de crédit, créditeur,-trice; ~



vable



í³ñÁÝóó ¥í³ÛñÁÝóó¤ descendant,e í³ñÅ 1. adj habile ¥×³ñåÇÏ, ³ñ³·³ß³ñŤ; exercé,e ¥í³ñÅí³Í, í³ñųÝù ³Ýó³Í, å³ïñ³ëïí³Í¤; ac-



coutumé,e; ~ Ó»éù main exercée; ~ ß³ñÅáõÙ manipulation f; ÏÉÇÙ³ÛÇÝ ~` í³ñÅí³Í accoutumé,e au climat; ~ ÉÇÝ»É avoir la pratique 2. adv couramment; áñ¨¿ É»½íáí ~ Ëáë»É parler couramment une langue í³ñų¹³ßï ï»°ë í³ñųÑñ³å³ñ³Ï í³ñÅ³Ë³Õ ï»°ë ½áñ³Ë³Õ í³ñÅ³Ï³Ý d’exercice í³ñųÑñ³å³ñ³Ï é³½Ù. place f d’armes í³ñųÝù 1¤ entraînement m 2¤ é³½Ù. manœuvre f í³ñųå»ï ÑÝó. instituteur m, maître m d’école í³ñųë³ñù 1¤ home-traîner m, ¥ï³Ý å³ÛÙ³ÝÝ»ñáõÙ¤ 2¤ ï»°ë Ù³ñ½³ë³ñù í³ñųëáõë»ñ fleuret m í³ñųëáõë»ñ³ÏÇñ fleurettiste n í³ñųñ³Ý lycée m, collège m í³ñÅ»óÝ»É 1¤ dresser vt ¥Ï»Ý¹³Ýáõݤ, dompter vt ¥·³½³ÝÝ»ñ ~` ë³Ýӳѳñ»É¤ 2¤ accoutumer vt (à), exercer vt, vt,



habituer vt; »ï ~ désaccoutumer déshabituer vt, faire perdre l’habitude de í³ñÅ»óÝáÕ ¥Ï»Ý¹³ÝÇ í³ñÅ»óÝáÕ` ÁÝï»É³óÝáÕ¤ dresseur,-euse n; dompteur,-euse n ¥·³½³ÝÝ»ñ ~` ë³ÝӳѳñáÕ¤ í³ñÅ»óñ³Í ¥Ï»Ý¹³ÝǤ dressé,e í³ñÅ»óáõÙ ¥Ï»Ý¹³Ýáõ¤ dressage m í³ñÅí³Í habitué,e, accoutumé,e; exercé,e ¥í³ñųÝù ³Ýó³Í, å³ïñ³ëïí³Í¤ í³ñÅí³ÍáõÃÛáõÝ habitude f, coutume f, pratique f í³ñÅí»É s’habituer (à), s’accoutumer ¥Ñ³ñÙ³ñí»É, ÁÝï»É³Ý³É¤; s’acclimater ¥Ñ³ñÙ³ñí»É ÏÉÇÙ³ÛÇÝ` Ýáñ ëáíáñáõÃÛáõÝÝ»ñÇÝ` Ýáñ å³ÛÙ³Ý-



834



ѳßÇí compte m créditeur



í³ñӳϳÉáõÃÛáõÝ bail m; location f;



í³ñϳÝÇß rating m, image f de marque í³ñϳÝÇß³ÛÇÝ de rating í³ñϳéáõ débiteur,-trice n; ³Ýí׳ñáõ-



·ïÝï. fermage m; »ñϳñ³Å³ÙÏ»ï` ϳñ׳ųÙÏ»ï ~ bail à long, à court terme; í³ñӳϳÉáõÃÛ³Ý ï³É donner à bail (en location), ·ïÝï. donner à ferme í³ñӳϳÉáõÙ location f ¥μݳϳñ³ÝÇ ¨ ³ÛÉݤ; embauche f, embauchage m ¥³ß˳ïáõÅǤ; ß»ÝùÇ í³ñӳϳÉÙ³Ý í׳ñ loyer m; leasing m ¥í³ñÓáõÛä; prise f à bail ¥í³ñӳϳÉáõÃÛáõݤ; í³ñӳϳÉÙ³Ý ï³É mettre en location í³ñӳѳïáõÛó ~ ÉÇÝ»É remercier vt, savoir gré, rendre grâce(s) à, s’acquitter í³ñӳѳïáõó»É ¥¹ñ³Ù³Ï³Ý å³ñ·¨³ïñáõÙ ï³É, å³ñ·¨³ïñ»É¤ gratifier vt (qn de qch) í³ñӳѳïáõóáõÙ ¥¹ñ³Ù³Ï³Ý å³ñ·¨³ïñáõÙ¤ gratification f í³ñÓ³ã³÷ tarif m; ~Ç Çç»óáõÙ rabais des tarifs; ³ß˳ï³í³ñÓ»ñÇ ~ barême m í³ñÓ³í׳ñ loyer m ¥ï³Ý¤; fermage m ¥ÑáÕǤ; location f ¥í³ñÓ, í³ñÓ³·Çݤ, fret m ¥Ý³íÇ, û¹³Ý³íǤ; redevance f ¥å³ñμ»ñ³Ï³Ý í׳ñáõÙ¤ í³ñÓ³ïñ»É récompenser vt, payer vt ¥í׳ñ»É¤, rémunérer vt, rétribuer vt í³ñÓ³ïñí»É être récompensé,e, être rémunéré,e; ³é³Ýó ~áõ` í׳ñí»Éáõ sans être rémunéré,e í³ñÓ³ïñáõÃÛáõÝ, í³ñÓ³ïñáõÙ rémunération f; ³ß˳ï³ÝùÇ ~ rémunération du travail; rétribution f, récompense f; paiement m ¥í׳ñ¤; ûñ»Ýùáí »ñ³ß˳íáñí³Í Ýí³½³·áõÛÝ ~ revenu m minimum d’insertion (R.M.I.) í³ñÓ³ïáõ bailleur-bailleresse n, loueur,-euse n í³ñÓ»É 1¤ louer vt ¥ë»ÝÛ³Ï, μݳϳñ³Ý, ³Ù³é³Ýáó ¨ ³ÛÉݤ; affréter vt ¥Ý³í¤ 2¤ engager vt ¥Ù»ÏÇݤ; embaucher vt ¥μ³Ýíáñ¤ 3¤ prendre en location ¥í³ñÓáõÛÃáí í»ñóÝ»É, í³ñӳϳɻɤ



Ý³Ï ~ débiteur insolvable



í³ñϳíáñ»É créditer vt, faire un prêt;



commanditer vt



í³ñϳíáñáÕ ï»°ë í³ñϳïáõ í³ñϳíáñí»É être crédité,e í³ñϳíáñíáÕ crédité,e, subventionné,e í³ñϳíáñáõÙ crédit m, prêt m, inves-



tissement m; financement m (par un crédit) de, octroi m d’un crédit par; í³ñϳíáñÙ³Ý »Ï³Ùï³μ»ñáõÃÛáõÝ` ߳ѳí»ïáõÃÛáõÝ rendement m d’un investissement í³ñϳïáÙë carte f de crédit ¥í³ñϳù³ñï¤; billet m de banque í³ñϳïáõ créditeur,-trice n/adj, créancier,-ière n; ~ ¹ñ³Ù³ïáõÝ banque f de crédit í³ñÏáõÝ³Ï solvable ¥í׳ñáõݳϤ; crédible í³ñÏáõݳÏáõÃÛáõÝ honorabilité f ¥ýÇݳÝë³Ï³Ý ѳÙμ³í¤; solvabilité f ¥í׳ñáõݳÏáõÃÛáõݤ; crédibilité f í³ñÓ paye f ¥í׳ñ¤, paiement m ¥í׳ñáõÙ¤; taxe f ¥Í³é³ÛáõÃÛ³Ý ¹ÇÙ³ó¤; ï³Ý ~ loyer m; ~áí en location; ~áí ï³É louer vt, donner (mettre) en location; ~áí ïñíáÕ ë»ÝÛ³Ï` ïáõÝ chambre f, maison f à louer; ~áí í»ñóÝ»É` í³ñÓ³Ï³É»É prendre vt en location í³ñÓ³μÝ³Ï ï»°ë í³ñÓ³Ï³É í³ñÓ³·ÇÝ 1¤ loyer m, prix m de la location 2¤ fret m ¥Ý³íÇ, û¹³Ý³íǤ í³ñÓ³Ï³É locataire n ¥μݳϳñ³ÝǤ; fermier m ¥·ÛáõÕ³ïÝï»ëáõÃÛ³Ý μݳ·³í³éáõÙ` ³·³ñ³ÏǤ í³ñÓ³Ï³É³Í pris,e à bail; loué,e, pris,e en location; ·ïÝï. pris,e à ferme í³ñÓ³Ï³É³Ï³Ý de loyer, ·ïÝï. de fermage; ~ å³Ûٳݳ·Çñ bail m í³ñÓ³Ï³É»É prendre à bail; louer vt, prendre en location; prendre à ferme ¥·ÛáõÕ³ïÝï»ëáõÃÛ³Ý μݳ·³í³éáõÙ¤ 835



¥½ÇÝíáñ¤ mercenaire m; affreux m ¥ëåÇï³Ï³Ùáñà í³ñÓÏ³Ý ²ýñÇϳÛáõÙ¤ í³ñÓϳÝáõÃÛáõÝ ¥÷Ëμ. ͳËáõ ÉÇÝ»ÉÁ` ·Ýí»ÉÁ` Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇݤ vénalité f í³ñÓáíÇ loué,e í³ñÓáñ¹ ¥·áñͳïáõ¤ employeur,-euse



í³ñã³Ï³Ý administratif,-ive; ~ Ëáñ-



í³ñÓϳÝ



Ñáõñ¹ conseil m d’administration;



É»½íμ. ~ á× style m adminitratif



í³ñã³Ï³Ýáñ»Ý administrativement í³ñã³Ï³ñ· ùÕù. régime m í³ñã³å³ïÏ»ñ organigramme m ¥Ó»é-



ݳñÏáõÃÛ³Ý` ѳëï³ïáõÃÛ³Ý í³ñã³Ï³Ý ջϳí³ñÙ³Ý Ï³éáõóí³ÍùÁ å³ïÏ»ñáÕ ·Í³·ÇñÁ¤ í³ñã³å»ï premier ministre m, chef m du gouvernement í³ñã³ï³ñ³Íù³ÛÇÝ ~ Ï»ÝïñáÝ cheflieu m; ~ μ³Å³ÝáõÙ division f administrative í³ñã³ñ³ñ bureaucrate n í³ñã³ñ³ñ³Ï³Ý bureaucratique í³ñã³ñ³ñ³Ï³Ý³óÝ»É bureaucratiser



n



í³ñÓí»É être loué,e; être embauché,e ¥áñå»ë μ³Ýíáñ` ³ñÑ»ëï³íáñ¤ í³ñÓáõ de louage, de location; ~ μ³Ý-



íáñ¥áõÑǤ` ³ß˳ïáÕ salarié,e n; ~ ³ß˳ï³Ýù salariat m, travail m salarié; ~ ½ÇÝíáñ, í³ñÓÏ³Ý mercenaire m; ~ Ù³ñ¹³ëå³Ý tueur m (assassin m) à gages; ~ û¹³Ý³í avion m charter, charter m; ~ ïáõÝ maison à louer; ~ ïíáÕ loueur,euse n í³ñÓáõóí׳ñ location f, tarif m de location í³ñÓáõÙ louage m, location f ¥ï³Ý, μݳϳñ³ÝÇ ¨ ³ÛÉݤ; embauchage m ¥μ³ÝíáñÝ»ñǤ; louée f ¥·ÛáõÕ³ïÝï»ë³Ï³Ý ³ß˳ï³ÝùÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ¤; engagement m ¥³ß˳ï³ÝùÇ í»ñóÝ»ÉÁ¤ í³ñÓáõÛà location f; leasing m ¥ÉǽÇÝ·¤; ~áí í»ñóÝ»É` í³ñÓ»É louer vt; ~áí ïñíáÕ ³íïáÙ»ù»Ý³ voiture f de location í³ñÙáõÝù 1¤ acte m, action f ¥³ñ³ñù¤; ãÙï³Íí³Í ~ coup de tête 2¤ traitement m, manière f de traiter (qn) ¥í³ñí»óáÕáõÃÛáõÝ, í»ñ³μ»ñÙáõÝù¤ 3¤ comportement m ¥í³ñí»É³Ï»ñå¤ í³ñÝ·»ÝÇ ¥í³ñáõÝ·Ç Ãáõ÷¤ concombre



vt



í³ñã³ñ³ñ³Ï³Ý³óáõÙ



sation f



bureaucrati-



í³ñã³ñ³ñáõÃÛáõÝ bureaucratie f í³ñãáõÃÛáõÝ 1¤ administration f; conseil m d’administration ¥í³ñã³Ï³Ý ËáñÑáõñ¹` ¹ñ³Ù³ï³Ý ¨ ³ÛÉݤ, di-



rection f; ³ñï³ùÇÝ ïÝï»ë³Ï³Ý ϳå»ñÇ ~ direction des relations économiques extérieures 2¤ office m 3¤ département m í³ñå»ï maître m, maître d’œuvre ¥ÑÙáõï Ù³ëݳ·»ï¤; contremaître m ¥³ñï³¹ñáõÃÛ³Ý Ù»ç¤; maestro m ¥³ñí»ëïÇ ·áñÍãÇ Ù³ëÇݤ í³ñå»ï³Ý³É ¥ÑÙï³Ý³É, ׳ñï³ñ ¹³éݳɤ s’ingénier í³ñå»ïáñ¹Ç adroit,e, malin-maligne, fin,e í³ñå»ïáñ»Ý en maître, à la perfection; magistralement, avec brio ¥ÑÙïáñ»Ý, ϳï³ñÛ³É Ó¨áí¤ í³ñå»ïáõÃÛáõÝ ¥ÑÙïáõÃÛáõÝ, ׳ñï³ñáõÃÛáõݤ maîtrise f, technique f, art m ¥³ñí»ëï¤; savoir-faire m; technicité f ¥Ù³ëݳ·Çï³Ï³Ý å³ïñ³ëïí³ÍáõÃÛáõÝ` áñ³Ï¤; ~Á ¹ñ³ Ù»ç ¿ c’est là le savoir-faire í³ñ륻ñ¤ chevelure f í³ñë³Ï μëμ. avoine f í³ñë³Ï³É épingle f (pince f) à cheveux; barrette f ¥×³ñٳݹáí¤



m



í³ñáñ¹ conducteur,-trice n, chauffeur m



í³ñáñ¹³Ï³Ý de conducteur, de chauf-



feur; ~ Çñ³íáõÝùÇ íÏ³Û³Ï³Ý permis m de conduire í³ñáó ¥³Ý³ëáõÝÝ»ñ ùß»Éáõ ÷³Ûï` ×Çåáï¤ bâton m í³ñã³ËáõÙμ ùÕù. junte f ¥Çëå³Ý³Ëáë »ñÏñÝ»ñáõÙ¤ í³ñã³Ï³½Ù administration f, corps m administratif 836



ment m ¥å³Ñí³Íù¤; ligne f de conduite; ~ áõ μ³ñù mœurs f pl; ѳñÓ³ÏáÕ³Ï³Ý í³ñù³·ÇÍ comportement agressif; ѳÝó³íáñ ~ comportement criminel (délictueux) í³ñù³·Çñ ¥ëñμáó í³ñù³·ñáõÃÛ³Ý Ñ»ÕÇݳϤ hagiographe n í³ñù³·ñ³Ï³Ý ¥í³ñù³·ñÇÝ` í³ñù³·ñáõÃÛ³ÝÁ ѳïáõÏ` í»ñ³μ»ñáÕ¤ hagiographique í³ñù³·ñáõÃÛáõÝ ¥ëñμáó¤ hagiographie f í³ñù³Ñá·»μ³Ý ¥í³ñù³Ñá·»μáõÛŤ comportementaliste n í³ñù³Ñá·»μ³Ý³Ï³Ý ¥í³ñù³Ñá·»μáõųϳݤ comportementaliste í³ñù³Ñá·»μáõÅ³Ï³Ý ¥í³ñù³Ñá·»μ³Ý³Ï³Ý¤ comportementaliste í³ñù³Ñá·»μáõÅáõÃÛáõÝ thérapie f comportementale í³ñù³Ñá·»μáõÛÅ ¥í³ñù³Ñá·»μ³Ý¤ comportementaliste n í³áõã»ñ ï»°ë ѳí³ëï³·Çñ, í׳ñ³-



í³ñë³Ï³Ó³í³ñ gruau m d’avoine í³ñë³Ñ³ñ¹³ñ coiffeur,-euse n; permanencier,-ière n ¥áñÁ ï¨³Ï³Ý í³ñë³Ñ³ñ¹³ñáõÙ ¿ ϳï³ñáõÙ¤ í³ñë³Ñ³ñ¹³ñÇã ¥ý»Ý, Ù³½»ñÁ ãáñ³óÝáÕ áõ ѳñ¹³ñáÕ ¿É»Ïïñ³ë³ñù¤



sèche-cheveux m, séchoir m



í³ñë³Ñ³ñ¹³ñáõÙ permanente f ¥ÙݳÛáõݤ; ÙݳÛáõÝ ~ ϳï³ñ»É perma-



nenter vt



í³ñë³Ý¹ μëμ. pistil m í³ñë³íÇñ ï»°ë í³ñë³Ñ³ñ¹³ñ í³ñë³íÇñ³Ï³Ý de coiffeur í³ñë³íÇñ³Ýáó salon m de coiffure; ~



·Ý³É aller chez le coiffeur



í³ñë³íÇñáõÃÛáõÝ coiffure f, métier m



de coiffeur



í³ñë³÷³ÃÃáõÏ ¥μÇ·áõ¹Ç¤ bigoudi m í³ñë»É ï»°ë ٻ˻É, ·³Ù»É í³ñí»É 1¤ agir vi ¥·áñͻɤ; ûè³Ùïá-



ñ»Ý ~ agir à la légère; ãÇÙ³Ý³É ÇÝãå»ë ~ ne savoir sur quel pied danser 2¤ traiter vt ¥í»ñ³μ»ñí»É¤ 3¤ se conduire, se comporter ¥³é³çÝáñ¹í»É, ÁÝóóù μéݻɤ í³ñí»É³Ï³ñ· ï»°ë í³ñí»É³Ó¨ í³ñí»É³Ï»ñå manière f ¥å³Ñ»É³Ó¨¤; comportement m ¥í³ñÙáõÝù¤ í³ñí»É³Ó¨ ¥í³ñí»É³Ï³ñ·, í³ñù³Ó¨, ¿ïÇÏ»ï¤ étiquette f; ~Á å³Ñå³Ý»É` ãå³Ñå³Ý»É respecter l’étiquette, manquer à l’étiquette í³ñí»óáÕáõÃÛáõÝ ¥¿ÃÇϳ¤ façon f de traiter, manières f pl; éthique f, manière f d’être í³ñïÇù culotte(s) f (pl); caleçon m ¥÷á˳ݤ í³ñáõÙ ¥í³ñ»ÉÁ¤ conduite f, direction f, gestion f; gérance f ¥Ï³é³í³ñáõÙ¤; ³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ~` ³íïáÙ»ù»Ý³ í³ñ»ÉÁ conduite f; û¹³Ý³íÇ ~ pilotage m í³ñáõÛà Çñ³íμ. instance f; ~áõÙ ·ïÝíáÕ en instance í³ñáõÝ· concombre m, cornichon m ¥Ù³Ýñ¤ í³ñáõó³Ýù labourage m et semailles f pl; semailles f pl ¥ó³Ýù¤ í³ñù, í³ñù³·ÇÍ conduite f, comporte-



ïáÙë í»· ¥Ïá×, ׳ݤ ϽÙËë. cheville f; osselet m ¥Ù³ÝÏ³Ï³Ý Ë³Õ¤; ~ ˳ճÉ



jouer aux osselets



í»·»ï³ïÇí végétatif,-ive; ~ μ³½Ù³-



óáõÙ reproduction f végétative; ~ ÝÛ³ñ¹³ÛÇÝ Ñ³Ù³Ï³ñ· système m neuro-végétatif í»·»ï³óÇáÝ μëμ. de végétation; ~ ßñç³Ý période f de végétation í»½Çñ å³ïÙ. vizir m í»Ïïáñ Ù³Ã. vecteur m í»Ñ sublime, élevé,e, majestueux,-euse, imposant,e ¥å³ïϳ鳽¹áõ¤ í»Ñ³ÅáÕáí congrès m, assemblée f; réunion f au sommet ¥·³·³Ã³ÅáÕáí¤; ~Ç Ù³ëݳÏÇó congressiste n í»Ñ³Ý³É s’ennoblir, s’élever í»Ñ³ÝÇëï majestueux,-euse, imposant,e; sublime í»Ñ³ÝÓÝ magnanime, généreux,-euse ¥Ù»Í³Ñá·Ç¤; ~ Ñá·Ç âme généreuse í»Ñ³ÝÓݳμ³ñ, í»Ñ³ÝÓÝáñ»Ý généreusement í»Ñ³ÝÓÝáõÃÛáõÝ magnanimité f, générosité f, grandeur f d’âme ¥Ù»Í³Ñá·áõÃÛáõݤ 837



í»Ñ³ßáõù majestueux,-euse, imposant,e í»Ñ³å³ÝÍ splendide í»Ñ³ëù³Ýã majestueux,-euse, grandio-



í»Ý»ïÇÏÛ³Ý vénitien,ne, de Venise ¥ì»Ý»ïÇÏǤ í»Ý»ïÇÏóÇ Vénitien,ne n ì»Ý»ñ³ ³ëïÕ·. Vénus f í»Ý»ñ³Ëï maladie f vénérienne í»Ý»ñ³Ï³Ý μÅßÏ. vénérien,ne; ~ ÑÇí³Ý-



se, sublime



í»Ñ³ñ³Ý résidence f (appartements m pl)



du Catholicos



í»Ñ³óÝ»É ennoblir vt í»Ñ³óáõÙ ennoblissement m, sublima-



¹áõÃÛáõÝÝ»ñ maladies f pl vénériennes í»Ý»ñáÉá·Ç³ μÅßÏ. vénérologie f í»å roman m; å³ïÙ³Ï³Ý ~` å³ïÙ³í»å roman historique; ëÇñ³ÛÇÝ ~ roman d’amour; ³ñϳͳÛÇÝ ~ roman d’aventures; ·Çï³ý³Ýï³ëïÇÏ ~ roman de science-fiction í»ë ï»°ë í»Ñ í»ëáõÃÛáõÝ ï»°ë í»ÑáõÃÛáõÝ í»ï 1¤ rides f pl, *houle f ¥Í÷³Ýù çñÇ íñ³¤ 2¤ ï»°ë ¹³çí³Íù í»ï»ñ³Ý vétéran m; å³ï»ñ³½ÙÇ ~ ancien combattant m, vétéran m de la guerre í»ïá ¥³ñ·»Éù¤ Çñ³íμ. veto m; ~ÛÇ Çñ³íáõÝù áõÝ»Ý³É avoir droit m de veto; ~ ¹Ý»É mettre son veto à qch; ݳ˳·³Ñ³Ï³Ý ~ veto présidentiel í»ïí»ï ï»°ë í»ïí»ïáõÝ í»ïí»ï³É ondoyer vi, flotter vi, onduler vi í»ïí»ïáõÙ ondoiement m, ondulation f í»ïí»ïáõÝ ondoyant,e, ondulant,e, flottant,e í»ñ haut; en haut; au-dessus de; ~Çó í³ñ Ý³Û»É regarder de haut en bas; ~Çó í³ñ` ³ÙμáÕçáõÃÛ³Ùμ de fond en comble; Ýñ³Ýù ~ ݳۻóÇÝ ils ont regardé en haut; ¹³ ÇÙ áõÅ»ñÇó ~ ¿ c’est au-dessus de mes forces; Ó»éù»ñ¹ í»°ñ haut les mains!; ~ ѳݻÉ` í»ñѳݻÉ` μ³ó³Ñ³Ûï»É révéler vt, montrer vt ¥óáõÛó ï³É¤, faire montrer, mettre en évidence ¥³Ïݳéáõ` ³ÏÝѳÛï ¹³ñÓݻɤ; ~ Ãéã»É` ó³ïÏ»É ¥ï»ÕÇó¤ bondir vi í»ñ³μ³Å³Ý»É redistribuer vt ¥í»ñ³μ³ß˻ɤ, repartager vt ¥ÙÇ稤 í»ñ³μ³Å³ÝáõÙ redistribution f ¥í»ñ³μ³ßËáõÙ¤, repartage m ¥ÙÇ稤 í»ñ³μ³Ý³ÏóáõÙ ¥í»ñ³μ³Ý³ÏóáõÃÛáõݤ



tion f



1. adj majestueux,-euse, auguste 2. ÏñáÝ. ì»Ñ³÷³é ѳ°Ûñ ¥ï»°ñ¤ Votre Majesté ¥¹ÇÙ»ÉÇë¤ í»Ñ³÷³éáñ»Ý ¥í»Ñ³÷³é Ï»ñåáí¤ majestueusement í»Ñ³÷³éáõÃÛáõÝ majesté f; Ó»ñ¹ ~ Votre Majesté, Sire ¥Ã³·³íáñÇÝ ¹ÇÙ»ÉÇë¤; ÝáñÇÝ ~ Sa Majesté í»Ñ»ñáï timide, craintif,-ive, pusillanime, timoré,e í»Ñ»ñáïáõÃÛáõÝ timidité f, pusillanimité í»Ñ³÷³é



f



í»ÑáõÃÛáõÝ sublimité f, majesté f; grandeur f ¥Ù»ÍáõÃÛáõݤ; Ñá·áõ ~ gran-



deur d’âme



í»Õ³ñ capuchon m í»Õ³ñ³íáñ encapuchonné,e; ~ í»ñ³ñ-



Ïáõ manteau m encapuchonné



í»Õ³ñ³íáñ»É encapuchonner vt í»× 1¤ discussion f; ~Ç Ù»ç ÙïÝ»É entrer



en discussion; ~Ç μéÝí»É entamer une discussion 2¤ Çñ³íμ. litige m ¥¹³ï³Ï³Ý ~` ¹³ï³ùÝÝáõÃÛáõݤ; ³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ ~ litige du travail; ³é¨ïñ³Ï³Ý ~ litige commercial; Ù³ùë³ÛÇÝ ~ litige douanier; Çñ³í³Ï³Ý ~ litige juridique; ~Á ϳñ·³íáñ»É régler un litige 3¤ différend m ¥ï³ñ³Ó³ÛÝáõÃÛáõÝ, ³ÝѳٳӳÛÝáõÃÛáõÝ, ï³ñ³Ï³ñÍáõÃÛáõݤ 4¤ dispute f, querelle f ¥·ÅïáõÃÛáõݤ; Ý»ñùÇÝ ~»ñ querelles intestines; ËëÏó. chamaillerie f ¥íÇ׳μ³ÝáõÃÛáõݤ 5¤ altération f, escarmouche f ¥Ñ³Ï³×³é»ÉÁ, Ëáëù³í»×, É»½í³ÏéÇí¤ í»Ù roche f, roc m, rocher m, pierre f í»Ý»ëáõ»É³Ï³Ý vénézuélien,ne í»Ý»ëáõ»É³óÇ, í»Ý»ëáõ»ÉáõÑÇ Vénézuélien,ne n 838



ùÕù. renégociation f



ï»Õ³÷á˻ɤ í»ñ³μݳϻóí»É être émigré,e ¥Ù»Ï ³ÛÉ í³ÛñáõÙ` »ñÏñáõÙ¤, être déménagé,e ¥Ù»Ï ³ÛÉ μݳϳñ³ÝáõÙ¤ í»ñ³μݳϻóáõÙ migration f, émigration f ¥³ñï³·³Õä, immigration f ¥Ý»ñ·³Õä; í»ñ³μݳϻóÙ³Ý »ñ¨áõÛÃÁ



í»ñ³μ³ßË»É répartir à nouveau, redistribuer vt; redéployer vt ¥í»ñ³¹³ë³íáñ»É¤ í»ñ³μ³ßËáõÙ redistribution f, nouvelle répartition f ¥í»ñ³μ³Å³ÝáõÙ¤; redéploiement m ¥í»ñ³¹³ë³íáñáõÙ¤ í»ñ³μ³ñ»Ï³ñ·áõÙ réaménagement m í»ñ³μ³ó³Ñ³Ûï»É redécouvrir vt í»ñ³μ³ó»É rouvrir vt, ouvrir de nouveau; remettre en fonction ¥ÏñÏÇÝ



le phénomène migratoire



í»ñ³μݳÏÇã colon m, émigré,e n í»ñ³μݳÏí»É 1¤ émigrer vi ¥·³Õûɤ 2¤ déménager vi ¥³ÛÉ μݳϳñ³Ý ï»Õ³÷áËí»É¤ í»ñ³μݳÏáõÃÛáõÝ migration f í»ñ³·Ý³Ñ³ï»É réévaluer vt, réestimer vt í»ñ³·Ý³Ñ³ïáõÃÛáõÝ, í»ñ³·Ý³Ñ³ïáõÙ réévaluation f, nouvelle éva-



μ³ó»É` μ³ó ³Ý»É` ³ß˳ï»óÝ»É, í»ñ³·áñͳñϻɤ í»ñ³μ³óí»É s’ouvrir de nouveau í»ñ³μ³óáõÙ réouverture f; remise f en fonction ¥ÏñÏÇÝ μ³ó»ÉÁ` μ³ó ³Ý»ÉÁ` ³ß˳ï»óÝ»ÉÁ, í»ñ³·áñͳñÏ»ÉÁ¤ í»ñ³μ»ñ³ÛÇÝ ¥í»ñ³μ»ñ³Ï³Ý¤ É»½íμ. référentiel,le í»ñ³μ»ñ»É se rapporter (à); concerner vt; ¹³ ÇÝÓ ãÇ í»ñ³μ»ñáõÙ cela ne me concerne pas, cela ne me regarde pas ¥ÇÙ ·áñÍÁ 㿤; ÇÝã í»ñ³μ»ñáõÙ ¿ quant à; ÇÝã í»ñ³μ»ñáõÙ ¿ ÇÝÓ quant à moi; ¹³ ÇÝÓ μݳí ãÇ í»ñ³μ»ñáõÙ je n’y suis pour rien í»ñ³μ»ñÙ³Ùμ par rapport à í»ñ³μ»ñÙáõÝù ¥Ù»ÏÇ` ÙÇ μ³ÝÇ ÝϳïÙ³Ùμ¤ attitude f (envers); Ù³ñ¹Ï³Ýó ѳݹ»å ɳí ~ bonne attitude envers les gens; comportement m; manière f (façon f) de traiter qn í»ñ³μ»ñÛ³É au sujet de ¥Ù³ëÇݤ, à propos de ¥Ï³å³ÏóáõÃÛ³Ùμ¤; concernant ¥ÝϳïÙ³Ùμ¤; relatif,-ive, par (en) référence à í»ñ³μ»ñí»É ¥Ù»ÏÇݤ traiter vt; í³ï ~ maltraiter vt; Ù»ÏÇÝ ~ ÇÝãå»ë ѳí³ë³ñÁ ѳí³ë³ñÇÝ traiter qn d’égal à égal í»ñ³μ»ñáõÃÛáõÝ ¥Ñ³ñ³μ»ñáõÃÛáõÝ, ³éÝãáõÃÛáõݤ rapport m, relation f; référence f ¥í»ñ³μ»ñáõÙ¤ í»ñ³μݳϥÇ㤠colon m; émigré,e n ¥íï³ñ³Ý¹Ç¤ í»ñ³μݳϻóÝ»É faire émigrer vt ¥Ù»Ï ³ÛÉ í³Ûñ` »ñÏÇñ ï»Õ³÷á˻ɤ, faire déménager vt ¥³ÛÉ μݳϳñ³Ý



luation f, nouvelle estimation f; ³ñÅ»ùÝ»ñÇ ~ révision des valeurs, revalorisation f í»ñ³·Ý»É ¥Ñ»ï ·Ý»É¤ racheter vt í»ñ³·Ýáñ¹ ¥íݳë³μ»ñ Ó»éݳñÏáõÃ۳ݤ ïÝï·. repreneur m í»ñ³·ÝáõÙ ¥Ñ»ï·ÝáõÙ¤ rachat m í»ñ³·áñÍ³Í»É réutiliser vt í»ñ³·áñͳͻÉÇ réutilisable í»ñ³·áñͳñÏ»É remettre en service (en fonction) í»ñ³·áñͳñÏí»É être remis,e en exploitation (en fonction, en service) í»ñ³·áñͳñÏáõÙ remise f en exploitation (en fonction) í»ñ³·áñÍÇù³íáñáõÙ ¥»ñ·Ç, Ù»Õ»¹áõ¤ réorchestration f; remix m ¥³í»ÉÇ Ýáñ³Ó¨¤ í»ñ³·ïÝ»É retrouver vt; récupérer vt ¥áõÅ»ñÁ¤; rattraper vt ¥Ñ³ëóÝ»É »ï μ»ñ»É` Ïáñóñ³Í ųٳݳÏÁ, μ³ó ÃáÕ³ÍÁ¤ í»ñ³·ñ³Ýó»É réinscrire vt, enregistrer vt à nouveau í»ñ³·ñ³Ýó»ÉÇ Ñ³ÙÏñ·ã. réinscriptible; ~ ëϳí³é³Ï disque m réinscriptible í»ñ³·ñ³Ýóí»É se réinscrire; s’enregistrer à nouveau í»ñ³·ñ³ÝóáõÙ réinscription f, réenregistrement m í»ñ³·ñ³í»É reconquérir vt ¥í»ñ³Ýí³×»É¤ 839



í»ñ³·ñ³íí»É être reconquis,e ¥í»ñ³Ýí³×í»É¤ í»ñ³·ñ³íáõÙ reconquête f ¥í»ñ³Ýí³×áõÙ¤ í»ñ³·ñ»É attribuer vt (à), rapporter vt; imputer vt ¥Ñ³Ýó³ÝùÁ¤; Çñ»Ý ~



attribut m



í»ñ³¹Çñù³íáñ»É changer la position



(de)



í»ñ³¹Çñù³íáñí»É changer de position í»ñ³¹Çñù³íáñáõÙ changement m de



position



s’attribuer; å³ï³Ñ³Ï³ÝáõÃÛ³ÝÁ ~ attribuer au hasard í»ñ³·ñáõÙ attribution f í»ñ³¹³éÝ³É revenir vi; rentrer vi; retourner vi ¥»ï ·³É¤; être de retour; ³ß˳ï³ÝùÇó ~ rentrer du travail; ïáõÝ ~ rentrer chez soi; ѳÛñ»ÝÇù ~ retourner dans sa patrie (dans son pays); »ï ~ revenir sur ses pas; í»ñ³¹³éݳÝù Ù»ñ Ëáë³ÏóáõÃÛ³ÝÁ` Ù»ñ ÝÛáõÃÇÝ revenons à nos moutons ¥¹³ñÓ.¤ í»ñ³¹³ë supérieur,e adj/n í»ñ³¹³ë³íáñ»É réorganiser vt, repositionner vt, redéployer vt í»ñ³¹³ë³íáñí»É se réorganiser, se redéployer í»ñ³¹³ë³íáñáõÙ redéploiement m; déplacement m ¥ï»Õ³ß³ñÅ, ÷á˳¹ñáõÙ¤ í»ñ³¹³ëïdzñ³Ï»É rééduquer vt í»ñ³¹³ëïdzñ³Ïí»É se rééduquer



í»ñ³¹ñ³Ï ¥ãáñëáõ¤ barreau m í»ñ³¹ñ»É majorer vt; augmenter vt ¥³í»É³óݻɤ; hausser vt ¥μ³ñÓñ³óݻɤ í»ñ³¹ñáõÙ majoration f í»ñ³½³ñÃáÝù renouveau m, relance f;



Ñá·¨áñ ~ renouveau spirituel



í»ñ³½·³ÛÇÝ supranational,e í»ñ³½·³ÛÝ³Ï³Ý supranationaliste adj/n



í»ñ³½·³ÛݳϳÝáõÃÛáõÝ ùÕù. suprana-



tionalité f, supranationalisme m



í»ñ³½·³ÛÝáõÃÛáõÝ ùÕù. supranationalité f



í»ñ³½·»ëï³íáñ»É changer vt; »ñ»Ë³-



ÛÇÝ ~` ßáñ»ñÁ ÷áË»É changer l’enfant í»ñ³½·»ëï³íáñí»É ¥½·»ëïÁ ÷á˻ɤ se changer; ~` ßáñ»ñÁ ÷áË»É ×³ß»Éáõ ѳٳñ se changer pour dîner í»ñ³½ÇÝ»É é³½Ù. réarmer vt; ÷Ëμ. rééquiper vt; ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝÁ ~ rééquiper l’industrie í»ñ³½ÇÝí»É é³½Ù. réarmer vi í»ñ³½ÇÝáõÙ 1¤ é³½Ù. réarmement m 2¤ ï»°ë í»ñ³Ù³ëݳ·Çï³óáõÙ 3¤ modernisation f ¥³ñ¹Ç³Ï³Ý³óáõÙ¤ í»ñ³Ã³ñ·Ù³Ý»É retraduire vt í»ñ³ÇÙ³ëï³íáñ»É donner un sens nouveau (à), remplir vt d’un sens nouveau; réinterpréter vt ¥í»ñ³Ù»Ïݳμ³Ý»É¤ í»ñ³ÇÙ³ëï³íáñí»É se remplir d’un sens nouveau; être réinterprété,e ¥í»ñ³Ù»Ïݳμ³Ýí»É¤ í»ñ³ÇÙ³ëï³íáñáõÙ réinterprétation f í»ñ³ÉÇóù³íáñ»É recharger vt í»ñ³ÉÇóù³íáñ»ÉÇ rechargeable í»ñ³ÉÇóù³íáñáõÙ rechargement m í»ñ³ËÙμ³íáñ»É regrouper vt í»ñ³ËÙμ³íáñí»É se regrouper í»ñ³ËÙμ³íáñáõÙ regroupement m í»ñ³Í³ÕÏ»É refleurir vi



í»ñ³¹³ëïdzñ³ÏáõÃÛáõÝ, í»ñ³¹³ëïdzñ³ÏáõÙ rééducation f í»ñ³¹³ñÓ retour m; rentrée f; renvoi m ¥í»ñ³¹³ñÓÝ»ÉÁ¤; ~Ç ïáÙë billet m



de retour; ~ÇÝ au retour; ~Ç ×³Ý³å³ñÑÇÝ sur le chemin du retour í»ñ³¹³ñÓÝ»É 1¤ rendre vt; ¹ñ³ÙÁ ~ rendre l’argent, rembourser vt; Ù³Ýñ ¹ñ³ÙÁ ~ rendre la monnaie 2¤ payer vt ¥í׳ñ»É¤; å³ñïù»ñÁ ~ payer ses dettes 3¤ renvoyer vt ¥Ñ»ï áõÕ³ñϻɤ 4¤ restituer vt ¥ÙÇ μ³Ý »ï ï³É, ïÇñáçÁ ѳÝÓݻɤ í»ñ³¹³ñÓáÕ revenant,e n; Ù»ÏÝáÕÝ»ñ ¨ ~Ý»ñ partants et revenants í»ñ³¹³ñÓáõÙ ¥í»ñ³¹³ñÓÝ»ÉÁ, »ï ï³ÉÁ¤ restitution f ¥áõÝ»óí³ÍùÇ, ·áõÛùǤ; remboursement m ¥¹ñ³ÙǤ í»ñ³¹Çñ majoration f, hausse f, supplément m; ~ í׳ñáí contre remboursement; ùñÏÝ. ëïáñá·»ÉÇ³Ï³Ý ~ 840



vt en état ¥í»ñ³·áñͳñϻɤ í»ñ³Ï³Ý·ÝáÕ restaurateur,-trice n ¥³ñí»ëïÇ ·áñÍ»ñǤ í»ñ³Ï³Ý·ÝáÕ³Ï³Ý de réhabilitation;



í»ñ³Í»É ¥¹³ñÓÝ»É, ÷á˳ϻñå»É¤ 1¤ transformer vt (en) 2¤ Ù³Ã. dévelop-



per vt (en)



í»ñ³Í»ÉÇ transformable í»ñ³ÍÝ»É ¥í»ñ³ëï»ÕÍ»É, í»ñ³Ï»Ý¹³Ý³óݻɤ faire renaître, ressusciter vt í»ñ³ÍÝí»É renaître vi, ressusciter vi ¥í»-



~ Ï»ÝïñáÝ centre m de réhabilitation; ~ ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ travaux m pl de réhabilitation í»ñ³Ï³Ý·Ýí»É 1¤ se rétablir ¥Ï³ñ·áõϳÝáÝÁ¤, se relever ¥ïÝï»ëáõÃÛáõÝÁ¤ 2¤ se retracer, se reconstituer ¥ÑÇßáÕáõÃÛ³Ý Ù»ç¤ í»ñ³Ï³Ý·ÝáõÙ restitution f ¥Çñ³¹³ñÓáõÃÛáõÝÝ»ñÇ, ¹»åù»ñÇ, ï»ùëïǤ; rétablissement m ¥³éáÕçáõÃ۳ݤ; restauration f ¥ßÇÝáõÃÛ³Ý, ÝϳñǤ; réhabilitation f ¥Çñ³íáõÝùÝ»ñÇ, å³ïíǤ; reconstruction f ¥ßÇÝáõÃ۳ݤ; récupération f ¥íݳëÝ»ñÇ ÷áËѳïáõóáõÙ¤; remise f en état ¥í»ñ³·áñͳñÏáõÙ¤; reconstitution f ¥ÑÇßáÕáõÃÛ³Ý Ù»ç¤ í»ñ³Ï³éáõó»É reconstruire vt; restructurer vt ¥í»ñ³Ï³½Ù³íáñ»É¤ í»ñ³Ï³éáõóáõÙ reconstruction f ¥í»ñ³ßÇÝáõÙ¤; réorganisation f ¥í»ñ³Ï³½Ù³Ï»ñåáõÙ¤; restructuration f ¥í»ì»ñ³Ï³éáõóñ³Ï³½Ù³íáñáõÙ¤; Ù³Ý ¨ ½³ñ·³óÙ³Ý ÙÇç³½·³ÛÇÝ ¹ñ³Ù³ïáõÝ Banque f internationale de reconstruction et de développement í»ñ³Ï³ñ surfilage m í»ñ³Ï³ñ»É 1¤ ¥í»ñ³÷áË»Éáí ϳñ»É, ϳñ³ÍÝ áõÕÕ»É, ³ÛÉ Ï»ñå ϳñ»É¤ refaire vt ¥½·»ëïÁ ¨ ³ÛÉݤ; recoudre vt ¥Ïá׳ÏÁ ¨ ³ÛÉݤ 2¤ surfiler vt ¥í»ñ³Ï³ñ ¹Ý»É¤ í»ñ³Ï³óáõ ¥ÑëÏÇ㤠surveillant,e n; μ³ÝïÇ ~ geôlier,-ière n í»ñ³Ï»Ý¹³Ý³Ý³É revivre vi; s’animer, se ranimer ¥Ï»Ý¹³Ý³Ý³É, ³ßËáõųݳɤ í»ñ³Ï»Ý¹³Ý³óÝ»É réanimer vt; vivifier vt; ranimer vt, raviver vt; revitaliser vt ¥Ýáñá·»É, óñÙ³óÝ»É` ¹³ßÇÝù ¨ ³ÛÉݤ í»ñ³Ï»Ý¹³Ý³óÝáÕ ¥μÅÇßϤ réanimateur,-trice n, médecin m réanimateur



ñ³Ï»Ý¹³Ý³Ý³É, ÏÛ³ÝùÇ í»ñ³Ïáãí»É, ѳñáõÃÛáõÝ ³éݻɤ í»ñ³ÍÝáõÃÛáõÝ, í»ñ³ÍÝáõݹ renaissance f, résurrection ¥í»ñ³Ï»Ý¹³Ý³óáõÙ, ÏÛ³ÝùÇ í»ñ³ÏáãáõÙ, ѳñáõÃÛáõݤ; redressement m; revival m; Ùß³ÏáõóÛÇÝ ~` ½³ñÃáÝù revival culturel; ì»ñ³ÍÝÝ¹Ç ¹³ñ³ßñç³Ý la Renaissance í»ñ³Íí»É 1¤ se transformer (en) ¥¹³éݳÉ, ÷áËí»É¤ 2¤ Ù³Ã. se développer (en) í»ñ³Íñ³·ñ³íáñ»É



ѳÙÏñ·ã.,



ï»ÕÏ·.



reprogrammer vt í»ñ³Íñ³·ñ³íáñí»É ѳÙÏñ·ã., ï»ÕÏ·.



être reprogrammé,e í»ñ³Íñ³·ñ³íáñáõ٠ѳÙÏñ·ã., ï»ÕÏ·.



reprogrammation f



í»ñ³ÍáõÙ transformation f í»ñ³Ï³½Ù³Ï»ñåáõÙ réorganisation f;



Ó»éݳñÏáõÃÛ³Ý ~ réorganisation d’une entreprise í»ñ³Ï³½Ù³íáñ»É ¥í»ñ³Ï³½Ù»É, í»ñ³Ï³éáõó»É¤ réorganiser vt; restructurer vt; transformer vt ¥í»ñ³÷á˻ɤ í»ñ³Ï³½Ù³íáñí»É être réorganisé,e, être restructuré,e; être transformé,e ¥í»ñ³÷áËí»É¤ í»ñ³Ï³½Ù³íáñáõÙ ¥í»ñ³Ï³½ÙáõÙ, í»ñ³Ï³éáõóáõÙ¤ réorganisation f, restructuration f; transformation f ¥í»ñ³÷áËáõÙ¤ í»ñ³Ï³½Ù»É réorganiser vt, reformer vt í»ñ³Ï³½ÙáõÙ recomposition f í»ñ³Ï³Ý·Ý»É restituer vt ¥Çñ³¹³ñÓáõÃÛáõÝÝ»ñ, ¹»åù»ñ, ï»ùëï, Ñáõß³ñӳݤ; rétablir vt ¥³éáÕçáõÃÛáõÝÁ¤; restaurer vt ¥ßÇÝáõÃÛáõÝ, Ýϳñ¤; reconstruire vt ¥ßÇÝáõÃÛáõݤ; relever vt, redresser vt ¥ïÝï»ëáõÃÛáõÝÁ, ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝÁ¤; réhabiliter vt ¥Çñ³íáõÝùÝ»ñÁ, å³ïÇíÁ¤; remettre 841



í»ñ³Ï»Ý¹³Ý³óáõÙ réanimation f; vivification f; animation f ¥³ßËáõųóáõÙ¤ í»ñ³Ï»ñï»É reconstituer vt; retracer vt í»ñ³Ï»ñïí»É se reconstituer; se retra-



í»ñ³Ñ³ïϳóÝ»É ¥ÏñÏÇÝ Ñ³ïϳóÝ»É` ¹ñ³Ù¤ réassigner vt í»ñ³Ñ³ïϳóáõÙ ¥¹ñ³ÙǤ réassignation f



í»ñ³Ñ³ñóÝ»É prier vt de répéter í»ñ³Ñ»é³ñÓ³Ï»É rediffuser vt í»ñ³Ñ»é³ñÓ³ÏáÕ ¥í»ñ³Ñ³Õáñ¹Çã ϳ۳ݤ réémetteur m í»ñ³Ñ»é³ñÓ³ÏáõÙ ¥í»ñ³Ñ³Õáñ¹áõÙ¤



cer



í»ñ³Ï»ñïáõÙ reconstitution f í»ñ³Ïáã»É ¥Ýáñ ³ÝáõÝ ï³É¤ rebaptiser vt,



nommer d’un autre nom, donner un autre nom, appeler autrement í»ñ³ÏáãáõÙ changement de nom í»ñ³ÏñÃ»É rééduquer vt, refaire l’éducation de qn í»ñ³ÏñÃí»É se rééduquer í»ñ³ÏñÃáõÃÛáõÝ, í»ñ³ÏñÃáõÙ rééducation f í»ñ³Ñ³Õáñ¹»É é³¹., Ñéëï. retransmettre vt; ÷Ëμ. matraquer vt ¥·áí³½¹, »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ ¨ ³ÛÉݤ í»ñ³Ñ³Õáñ¹áõÙ é³¹., Ñéëï. retransmission f í»ñ³Ñ³Ûï³·ñ»É reprogrammer vt í»ñ³Ñ³Ûïݳ·áñÍ»É redécouvrir vt í»ñ³Ñ³ÛïÝáõÃÛáõÝ ¥ÏñÏÇÝ Ñ³ÛïÝí»ÉÁ` »ñ¨³Ý ·³ÉÁ¤ résurgence f í»ñ³Ñ³Ý¹ÇåáõÙ ¥ÏñÏÇÝ ÙÇÙÛ³Ýó ·ïÝ»ÉÁ¤ retrouvailles f pl í»ñ³Ñ³ßí³é»É refaire l’inventaire de; réescompter vt ¥å³ñï³ÙáõñѳÏÁ¤ í»ñ³Ñ³ßí³éáõÙ, í»ñ³Ñ³ßí³éù inventaire m ¥³åñ³ÝùǤ; réescompte m ¥å³ñï³ÙáõñѳÏǤ í»ñ³Ñ³ßí»É recompter vt í»ñ³Ñ³ë imminent,e; survenu,e; ~ íï³Ý· danger m imminent í»ñ³Ñ³ëï³ï»É rétablir vt ¥Ï³ñ·áõϳÝáݤ; restituer vt ¥í»ñ³Ï³Ý·Ý»É¤; réaffirmer vt ¥³ëí³ÍÁ, áñáßáõÙÁ ¨ ³ÛÉݤ í»ñ³Ñ³ëï³ïí»É se rétablir ¥Ï³ñ·áõϳÝáÝÁ¤; être restitué,e ¥í»ñ³Ï³Ý·Ýí»É¤; être réaffirmé,e ¥³ëí³ÍÁ, áñáßáõÙÁ ¨ ³ÛÉݤ í»ñ³Ñ³ëï³ïáõÙ rétablissement m ¥Ï³ñ·áõϳÝáÝǤ; ùÕù. restauration f í»ñ³Ñ³ëáõ informé,e, versé,e (dans); instruit,e, au courant (de) ¥ï»Õ۳Ϥ; ~` ï»ÕÛ³Ï ÉÇÝ»É être au courant, connaître vt



rediffusion f



í»ñ³ÑëÏ»É surveiller vt, superviser vt; contrôler vt ¥ëïáõ·»É¤ í»ñ³ÑëÏ»ÉÇ contrôlable í»ñ³ÑëÏ»ÉÇáõÃÛáõÝ contrôlabilité f í»ñ³ÑëÏÇã ¥ÑëÏÇã, ëïáõ·áÕ¤ 1. contrôleur,-euse n, réviseur m 2. adj de



contrôle



í»ñ³ÑëÏáÕ surveillant,e n, superviseur m



í»ñ³ÑëÏáÕ³Ï³Ý d’inspection, de sur-



veillance; ~ ͳé³ÛáõÃÛáõÝ service m d’inspection í»ñ³ÑëÏáÕáõÃÛáõÝ, í»ñ³ÑëÏáõÙ surveillance f, contrôle m; supervision f; suivi m; inspection f ¥ï»ëã³Ï³Ý ëïáõ·áõÙ¤; monitorage m, monitoring m ¥Ùßï³¹Çï³ñÏáõÙ¤; áñ³ÏÇ ~ inspection de qualité; ³é³Ýó í»ñ³ÑëÏáÕáõÃÛ³Ý sans contrôle; ~ ãáõÝ»óáÕ, ~Çó ½»ñÍ incontrôlé,e; ¹³ ÇÙ ~Çó ¹áõñë ¿ ceci échappe à mon contrôle í»ñ³Ññ³ï³ñ³Ï»É rééditer vt í»ñ³Ññ³ï³ñ³ÏáõÃÛáõÝ réédition f í»ñ³Ññ³ï³ñ³ÏáõÙ republication f í»ñ³Ó¨»É recouper vt, retailler vt; ÷Ëμ. remanier vt, refaire vt complètement í»ñ³Ó¨áõÙ recoupage m í»ñ³ÓáõÉ»É refondre vt ¥Ù»ï³Õ¤, reformer vt ¥Ù»ï³Õ» Çñ` ³é³ñϳ¤ í»ñ³ÓáõÉáõÙ refonte f, refusion f í»ñ³×»É se transformer ¥í»ñ³Íí»É¤ í»ñ³×áõÙ transformation f ¥í»ñ³ÍáõÙ¤ í»ñ³Ù³ëݳ·Çï³óáõÙ ïÝï·. reconversion f ¥Ó»éݳñÏáõÃÛ³Ý í»ñ³½ÇÝáõÙ` í»ñ³÷áËáõÙ` ѳñÙ³ñ»óáõÙ Ýáñ å³ÛÙ³ÝÝ»ñÇݤ; ï³ÝÏ»ñ ³ñï³¹ñáÕ ·áñͳñ³ÝÇ ~ ³íïáÙ»ù»842



une décision; Çñ³íμ. ·áñÍÁ ~ réviser un procès í»ñ³Ý³ÛáõÙ révision f; Çñ³íμ. ·áñÍÇ ~ révision d’un procès; remise f en cause ¥Ñ³ñóÇ, ËݹñǤ í»ñ³Ý»ñ¹Ý»É ¥ÏñÏÇÝ Ý»ñ¹ñáõ٠ϳï³ñ»É¤ réinvestir vt í»ñ³Ý»ñÏ»É repeindre vt ¥å³ï¤; reteindre vt ¥·áñÍí³Íù, ѳ·áõëï, Ù³½ ¨ ³ÛÉݤ í»ñ³Ý»ñÏí»É être repeint,e ¥å³ï ¨ ³ÛÉݤ; être reteint,e ¥·áñÍí³Íù, ѳ·áõëï, Ù³½ ¨ ³ÛÉݤ í»ñ³Ýáñá·»É ¥Ýáñ᷻ɤ 1¤ réparer vt ¥ÏáßÇÏÁ, ųٳóáõÛóÁ ¨ ³ÛÉݤ; rénover vt, faire des travaux ¥ïáõÝÁ, ß»ÝùÁ ¨ ³ÛÉݤ; ÏáßÇÏÁ í»ñ³Ýáñá·Ù³Ý ï³É donner ses chaussures à réparer, faire réparer ses chaussures; μݳϳñ³ÝÁ ~ faire des travaux dans son appartement 2¤ renouveler ¥Ã³ñÙ³óÝ»É, Ýáñ³óݻɤ 3¤ restaurer vt ¥í»ñ³Ï³Ý·Ý»É¤ í»ñ³Ýáñá·»ÉÇ réparable, renouvelable í»ñ³Ýáñá·áÕ réparateur,-trice n; restaurateur,-trice n ¥í»ñ³Ï³Ý·ÝáÕ¤ í»ñ³Ýáñá·í»É être réparé,e; être restauré,e ¥í»ñ³Ï³Ý·Ýí»É¤; être renouvelé,e, être rénové,e ¥Ã³ñÙ³óí»É, Ýáñ³óí»É¤ í»ñ³Ýáñá·áõÙ ¥Ýáñá·áõÙ¤ 1¤ réparation f; ÑÇÙÝ³Ï³Ý ~ réhabilitation f; ųٳóáõÛóÁ í»ñ³Ýáñá·Ù³Ý ï³É donner sa montre à réparer; ÁÝóóÇÏ ~ réparations courantes 2¤ restauration f ¥í»ñ³Ï³Ý·ÝáõÙ¤ 3¤ renouvellement m, rénovation f ¥Ýáñ³óáõÙ, óñÙ³óáõÙ¤ í»ñ³Ýí³×»É reconquérir vt í»ñ³Ýí³×í»É être reconquis,e í»ñ³Ýí³×áõÙ reconquête f í»ñ³Ýí³Ý»É donner un autre nom; appeler vt autrement; rebaptiser vt ¥í»ñ³Ïáã»É¤ í»ñ³Ýí³ÝáõÙ changement m de nom í»ñ³ß³ñ³¹ñ³Ýù exposition f, narration f; réécriture f ¥í»ñ³ß³ñ³¹ñáõÙ, ÏñÏÇÝ ß³ñ³¹ñ»ÉÁ¤ í»ñ³ß³ñ³¹ñ»É relater vt de nouveau,



ݳݻñ ³ñï³¹ñáÕÇ reconversion d’une usine de chars en usine d’automobiles í»ñ³Ù³ñÙݳíáñ»É 1¤ métamorphoser vt 2¤ transformer vt ¥÷á˳ϻñå»É¤ í»ñ³Ù³ñÙݳíáñí»É 1¤ se métamorphoser 2¤ se transformer ¥÷á˳ϻñåí»É¤ í»ñ³Ù³ñÙݳíáñáõÙ 1¤ métamorphose f 2¤ transformation f ¥÷á˳ϻñåáõÙ¤ í»ñ³Ùμ³ñÓ 1¤ de levage; ~ ·áñÍÇù` ë³ñù appareil m de levage; ~ ÏéáõÝÏ grue f 2¤ ÷Ëμ. emphatique, ampoulé,e ¥×áéáÙ, ÷ùáõݤ; ~ á× style m emphatique í»ñ³Ùμ³ñÓÇã monte-charge m pl í»ñ³Ùμ³ñÓáñ»Ý ¥÷ùáõÝ á×áí¤ avec emphase í»ñ³Ùμ³ñÓáõÃÛáõÝ ¥×áéáÙ³μ³ÝáõÃÛáõݤ emphase f í»ñ³Ùdzíáñ»É rattacher vt (à), réunir vt, réunifier vt; réintégrer vt í»ñ³Ùdzíáñí³Í réunifié,e í»ñ³Ùdzíáñí»É se réunir, se rattacher; être réintégré,e í»ñ³ÙdzíáñáõÙ rattachement m (à), réunification f; réintégration f; ralliement m í»ñ³ÙÏñï»É rebaptiser vt í»ñ³ÙÏñïáõÃÛáõÝ rebaptisation f í»ñ³Ùß³Ï»É traiter vt, transformer vt ¥ÑáõÙùÁ¤; remanier vt ¥í»ñ³÷áË»É, ÷á÷á˻ɤ, refaire vt; retraiter vt ¥ÏñÏÝû·ï³·áñÍ»Éáõ ѳٳñ¤ í»ñ³Ùß³ÏáõÙ traitement m, transformation f ¥ÑáõÙùǤ; reprise f, remaniement m ¥í»ñ³÷áËáõÙ, ÷á÷áËáõÙ¤; retraitement m ¥ÙݳóáõÏÝ»ñÇ` ó÷áÝÝ»ñÇ` ÏñÏÝû·ï³·áñÍÙ³Ý Ýå³ï³Ïáí¤ í»ñ³Ùáõï rentrée f; ¹³ë»ñÇ ~Á la rentrée des classes í»ñ³Ý³É disparaître vi ¥³ÝÑ»ï³Ý³É¤; ÷Ëμ. s’exalter, s’extasier í»ñ³Ý³Û»É revoir vt, réviser vt ¥í»ñëïáõ·»É¤; ·Ý»ñÁ ~ réviser les prix; remettre en question, passer en revue, remettre en cause ¥Ñ³ñóÁ, ËݹÇñÁ¤; áñáßáõÙÁ ~ revenir sur 843



reste m (du passé), vestige m (du passé) í»ñ³åñáõÙ survie f ¥Ï»Ý¹³ÝÇ` áÕç ÙݳÉÁ¤ í»ñ³é³½Ù³Ï³Ý³óÝ»É remilitariser vt í»ñ³é³½Ù³Ï³Ý³óáõÙ remilitarisation



retracer vt; récrire vt



í»ñ³ßÇÝ»É reconstruire vt, rebâtir vt,



réédifier vt



í»ñ³ßÇÝáõÃÛáõÝ reconstruction f, réédi-



fication f



í»ñ³áñ³Ï³íáñ»É recycler vt, requali-



fier vt



f



í»ñ³áñ³Ï³íáñ»ÉÇ recyclable í»ñ³áñ³Ï³íáñí»É ¥Ù³ëݳ·ÇïáõÃÛáõÝÁ ÷á˻ɤ se recycler, se requalifier,



í»ñ³ë³É³ñÏ»É repaver vt í»ñ³ë³É³ñÏí»É être repavé,e í»ñ³ë³É³ñÏáõÙ repavage m í»ñ³ë³ÑÙ³Ý»É redéfinir vt í»ñ³ë³ÑÙ³ÝáõÙ redéfinition f í»ñ³ë»÷³Ï³Ý³óÝ»É se réaproprier í»ñ³ëÉ³Ý³É prendre son vol í»ñ³ëɳóáõÙ, í»ñ³ëɳóù volée f; essor m ¥Ý³¨` ÷Ëμ.¤; envol m ¥û¹³Ý³íǤ;



se reconvertir



í»ñ³áñ³Ï³íáñáõÙ recyclage m, recon-



version f, requalification f



í»ñ³ã³÷»É remesurer vt í»ñ³ã³÷áõÙ remesurage m í»ñ³å³Ñ ï»°ë í»ñ³å³Ñí³Í í»ñ³å³Ñ»É réserver vt; Çñ»Ý Çñ³íáõÝù



»ñ¨³Ï³ÛáõÃÛ³Ý ~ essor de la fantaisie í»ñ³ëï»ÕÍ»É reconstituer vt í»ñ³ëï»ÕÍáõÙ reconstitution f í»ñ³ëáõÛóÛÇÝ É»½íμ. transphrastique í»ñ³í³×³é»É revendre vt í»ñ³í³×³éáÕ, í»ñ³í³×³éáñ¹ revendeur,-euse n; ¿Å³Ý³óí³Í ³åñ³ÝùÝ»ñ ~ soldeur,-euse n í»ñ³í³×³éáõÙ, í»ñ³í³×³éù revente f í»ñ³ï»Õ³Ï³Û»É redéployer vt í»ñ³ï»ëÝ»É revoir vt í»ñ³ï»ëáõã proviseur m ¥ÉÇó»ÛǤ, principal,e n ¥ùáÉ»çÇ` ¹åñáóÇ ïÝûñ»Ý¤ í»ñ³ïÝÏ»É transplanter vt í»ñ³ïÝÏáõÙ transplantation f í»ñ³ïå»É réimprimer vt í»ñ³ïåí»É être réimprimé,e í»ñ³ïåáõÃÛáõÝ, í»ñ³ïåáõÙ réimpression f í»ñ³ñÅ»íáñ»É revaloriser vt, réévaluer



~ se réserver le droit í»ñ³å³Ñáñ»Ý sous réserve de í»ñ³å³Ñí³Í réservé,e



í»ñ³å³ÑáõÃÛáõÝ, í»ñ³å³ÑáõÙ réserve f; stipulation f ¥å³ÛÙ³Ý, ϳÝ˳å³ÛÙ³Ý` å³Ûٳݳ·ñÇ Ù»ç¤; í»-



ñ³å³ÑáõÙáí sous réserve de; å³Ûٳݳ·ñÇ Ù»ç ~ ³Ý»É` ϳÝ˳å³ÛÙ³Ý ¹Ý»É stipuler vt í»ñ³å³ïÏ»ñ»É décrire vt de nouveau; repeindre vt í»ñ³å³ïÙ»É raconter vt de nouveau; répéter vt ¥ÏñÏݻɤ, retracer vt ¥Ýϳñ³·ñ»É¤, relater de nouveau (ÏñÏÇÝ ß³ñ³¹ñ»É) í»ñ³å³ïí³ëï»É ¥÷áËå³ïí³ëï»É¤ transplanter vt í»ñ³å³ïí³ëïáõÙ transplantation f í»ñ³å³ïí»ÉÇ ÏñáÝ. révérend,e; ~ ѳÛñ révérend père m; ~ Ù³Ûñ révérende mère f í»ñ³å³ïñ³ëï»É recycler vt, faire suivre des cours de perfectionnement ¥¹³ëÁÝóóÝ»ñÇ ÙÇçáóáí¤ í»ñ³å³ïñ³ëïáõÙ recyclage m, cours m pl de perfectionnement ¥í»ñ³å³ïñ³ëïÙ³Ý ¹³ëÁÝóóÝ»ñ¤ í»ñ³åñ»É survivre vi ¥Ï»Ý¹³ÝÇ Ùݳɤ; ÷Ëμ. éprouver vi ¥½·³É¤ í»ñ³åñáÕ ¥áÕç Ùݳó³Í¤ survivant,e



vt



í»ñ³ñÅ»íáñáõÙ revalorisation f, rééva-



luation f



í»ñ³ñÏáõ manteau m ¥ïÕ³Ù³ñ¹áõ ¨ ÏÝáç¤; pardessus m ¥ïÕ³Ù³ñ¹áõ¤; ³Ýè ~ cape f; capote f ¥½ÇÝíáñ³Ï³ÝǤ; ³Ýçñ³ÝóÇÏ ~ imperméable m í»ñ³ñï³¹ñ³Ï³Ý reproductif,-ive í»ñ³ñï³¹ñ»É reproduire vt, retracer vt ¥í»ñ³Ï³Ý·Ý»É` ÑÇßáÕáõÃÛ³Ý Ù»ç¤, repeindre vt ¥ÙïáíǤ; répéter vt ¥ÏñÏݻɤ



adj/n



í»ñ³åñáõÏ ¥ÙݳóáõϤ survivance f, 844



í»ñ³ñï³¹ñ»ÉÇ reproductible í»ñ³ñï³¹ñ»ÉÇáõÃÛáõÝ reproductibilité f í»ñ³ñï³¹ñáÕ³Ï³Ý reproductif,-ive í»ñ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ reproduction f ¥ÝϳñÝ»ñÇ ¨ ³ÛÉݤ í»ñ³ñï³¹ñáõÙ reproduction f í»ñ³ó³Ï³Ý abstrait,e; non-figuratif,-



í»ñ³÷áËÇã réformateur,-trice n/adj í»ñ³÷áËí³Í transformé,e, transfi-



guré,e



í»ñ³÷áËí»É se transformer, se transfi-



gurer



í»ñ³÷áËáõÙ 1¤ transformation f, réfor-



me f; avatar m; reconversion f ¥ïÝï»ë³Ï³Ý` ù³Õ³ù³Ï³Ý ~, ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý í»ñ³½ÇÝáõÙ¤ 2¤ ÏñáÝ. ì»ñ³÷áËáõÙÝ ¥ëáõñμ ²ëïí³Í³ÍÝǤ Assomption f (de la Sainte Vierge) ¥ÑÇÝ· ï³Õ³í³ñ ïáÝ»ñÇó Ù»ÏÁ¤ í»ñ³ùÝÝ»É réviser vt ¥ë³Ñٳݳ¹ñáõÃÛáõÝ, ѳٳӳÛݳ·Çñ, ¹³ï³í×Çé ¨ ³ÛÉݤ í»ñ³ùÝÝ»ÉÇ révisable í»ñ³ùÝÝÇã réviseur m; ~ ¹³ï³ñ³Ý` ³ïÛ³Ý cour f d’appel; ~ ϳñ·áí par voie d’appel í»ñ³ùÝÝáõÃÛáõÝ épreuve f (examen m) supplémentaire, examen m de repêchage í»ñ³ùÝÝáõÙ révision f ¥ë³Ñٳݳ¹ñáõÃÛ³Ý, ѳٳӳÛݳ·ñÇ, ¹³ï³í×éÇ ¨ ³ÛÉݤ í»ñ³ùí»³ñÏ»É revoter vt, vi í»ñ³ùñÇëïáÝ»³óÝ»É rechristianiser vt í»ñ³ùñÇëïáÝ»³óáõÙ rechristianisation



ive; ~ ³ñí»ëï art m abstrait í»ñ³ó³Ï³Ýáñ»Ý abstraitement, d’une manière abstraite; dans l’abstrait í»ñ³ó³Ï³ÝáõÃÛáõÝ abstraction f, caractère m abstrait í»ñ³ó³Ûï»É rejaillir vi í»ñ³ó³Ýù rensemencement m, semis m nouveau í»ñ³ó³å³ßï ³ñí. ¥³μëïñ³ÏóÇáÝÇëï¤ peintre m abstrait í»ñ³ó³å³ßïáõÃÛáõÝ ³ñí. ¥³μëïñ³ÏóÇáÝǽ٤ art m abstrait í»ñ³ó³ñÏ»É abstraire vt í»ñ³ó³ñÏí»É s’abstraire í»ñ³ó³ñÏáõÙ abstraction f í»ñ³óÝ»É 1¤ supprimer vt; Çëå³é ~ éradiquer vt; ÷áñÓ»É Çëå³é ~ ³Õù³ïáõÃÛáõÝÁ »ñÏñáõÙ tenter d’éradiquer la pauvreté dans un pays 2¤ enlever vt ¥μÇÍÁ ¨ ³ÛÉݤ 3¤ éliminer vt, lever vt; ËáãÁݹáïÝ»ñÁ ~ lever les obstacles 4¤ abolir vt ¥ã»ÕÛ³É Ñ³Ûï³ñ³ñ»É` ٳѳå³ïÇÅÁ ¨ ³ÛÉݤ 5¤ tuer vt ¥ïÑ³× Ñ³ÙÁ¤, faire passer ¥ïÑ³× ÑáïÁ¤ 6¤ liquider vt ¥Éáõͳñ»É¤ í»ñ³óí»É se liquider, être liquidé,e; être supprimé,e; être éliminé,e í»ñ³óáõÙ 1¤ suppression f 2¤ dissolution f ¥Éáõͳñù, ϳ½Ù³ÉáõÍáõÙ¤ 3¤ élimination f ¥μ³ó³éáõÙ¤ 4¤ abolition f ¥Ù³Ñ³å³ïÅÇ, ëïñÏáõÃ۳ݤ 5¤ abrogation f ¥áñáßÙ³Ý` ûñ»ÝùÇ ã»ÕÛ³É Ñ³Ûï³ñ³ñ»ÉÁ¤ 6¤ Ù³ùë³ÛÇÝ ³ñ·»ÉùÝ»ñÇ ~ libération f des échanges í»ñ³áõÕÕáñ¹»É réorienter vt ¥í»ñ³ÏáÕÙÝáñá߻ɤ í»ñ³áõÕÕáñ¹áõÙ réorientation f ¥í»ñ³ÏáÕÙÝáñáßáõÙ¤ í»ñ³÷áË»É transformer vt, transfigurer



f



í»ñ·»ïÝÛ³ terrestre; ~ ÷á˳¹ñ³-



ÙÇçáó transport m terrestre



í»ñ»É³Ï ascenseur m; ~ Ýëï»É prendre



l’ascenseur



í»ñ»É³Ï³å³Ý ¥í»ñ»É³ÏÇ ³ß˳ï³ÝùÇÝ Ñ»ï¨áÕ ³ÝÓ¤ liftier,-ière n í»ñ»É³Ï³í³ñ garçon m d’ascenseur í»ñ»Éù 1¤ montée f ¥í»ñÁÝóó ׳ݳå³ñÑ, ½³éÇí»ñ¤ 2¤ escalade f, ascension f ¥»ÉÝ»ÉÁ, μ³ñÓñ³Ý³ÉÁ¤ 3¤ ÷Ëμ. essor m ¥½³ñ·³óáõÙ, ³é³çÁÝóó, ³é³ç˳ճóáõÙ¤; ïÝï»ëáõÃÛ³Ý ~Á l’essor de l’industrie 4¤ ÷Ëμ. entrain m ¥á·¨áñáõÃÛáõݤ, enthousiasme m ¥Ë³Ý¹³í³éáõÃÛáõݤ, redressement m ¥í»ñ³ÍÝáõݹ¤; ³½-



·³ÛÇÝ ~ redressement national



í»ñ¨ haut m, dessus m ¥~Ç Ù³ëÁ¤ í»ñ¨Çó d’en haut, de haut; ~ Ý»ñù¨ de



vt



845



haut en bas; ~ Ý³Û»É voir de haut; ~ ³ñí³Í ϳñ·³¹ñáõÃÛáõÝ ordre m d’en haut í»ñ¨áõÙ en haut, là-haut; Ýñ³Ýù ~ »Ý ils sont en haut í»ñ»ñ¨³É ¥í»ñëïÇÝ »ñ¨³É` ѳÛïÝí»É¤ réapparaître vi í»ñ»ñ¨áõÙ ¥í»ñëïÇÝ »ñ¨³ÉÁ` ѳÛïÝÁí»ÉÁ¤ réapparition f í»ñ»ñÏñ³ÛÇÝ sublime, élevé,e ¥í»Ñ, ãùݳդ; divin,e ¥³ëïí³Í³ÛÇݤ, céleste ¥»ñÏݳÛÇݤ í»ñ½·³É éprouver vt de nouveau í»ñÁÝóó ascendant,e; ascensionnel,le; ~ ß³ñÅáõÙ mouvement m ascensionnel; ~ Ïáñ courbe f ascendante í»ñÁÝóóáõÃÛáõÝ ascension f, escalade f, montée f í»ñÁÝûñó»É relire vt í»ñÁÝïÇñ réélu,e í»ñÁÝïñ³Ï³Ý de réélection í»ñÁÝïñ»É réélire vt í»ñÁÝïñ»ÉÇ rééligible í»ñÁÝïñ»ÉÇáõÃÛáõÝ rééligibilité f í»ñÁÝïñí»É être réélu,e í»ñÁÝïñáõÃÛáõÝ, í»ñÁÝïñáõÙ réélection



·ñ»ñ ~ déchiffreur de manuscrits



í»ñͳÝáõÙ déchiffrement m, décodage m; décryptage m ¥³å³Í³Íϳ·ñáõÙ¤ í»ñ Ï»Ý³É se lever ¥Ï³Ý·Ý»É¤, se mettre debout ¥áïùÇ Ï³Ý·Ý»É¤; se lever ¥ÁÝÏÝ»Éáõó Ñ»ïá¤; ë»Õ³ÝÇó ~ se le-



ver de table; í»°ñ ϳó` áïùÇ° debout! í»ñÑ³Ý»É révéler vt (μ³ó³Ñ³Ûï»É) í»ñѳÝáõÙ révélation f (μ³ó³Ñ³ÛïáõÙ) í»ñѳïáõÛóÛÇÝ É»½íμ. suprasegmental,e í»ñÑÇᯐ se souvenir (de), se rappeler, se remémorer í»ñÑáõß souvenir m ¥Ñáõߤ, réminiscence f ¥³Õáï¤ í»ñÙ³Ï ¥Í³ÍÏáó¤ couverture f (de lit) ◊ áïù»ñ¹ ~ǹ ã³÷áí Ù»ÏÝÇñ gouverne ta bouche selon ta bourse; il faut mesurer son vol à ses ailes í»ñÙ³ñ¹Ï³ÛÇÝ ï»°ë ·»ñÙ³ñ¹Ï³ÛÇÝ í»ñÙÇᯐ vermicelle m í»ñÙáõï ¥³Ëáñųμ»ñ ËÙÇãù¤ vermouth m í»ñݳ·Çñ titre m; en-tête m ¥í»ñï³éáõÃÛáõÝ` ·áñͳñ³ñ ݳٳÏÇ` ÃÕÃÇ í»ñ¨áõÙ¤; í»ñݳ·ñáí` í»ñݳ·ñí³Í sous le titre í»ñݳ·ñ»É intituler vt í»ñݳ½·»ëï blouse de travail ¥³ß˳ï³Ýù³ÛÇݤ; blouson m ¥ßÕóÛáí¤ í»ñÝ³Ë³í ¥ÁÝïñ³ÝÇ, ¿ÉÇﳤ élite f í»ñݳ˳í³ÛÇÝ ¥¿ÉÇï³ñ¤ élitiste í»ñݳϳéáõÛó superstructure f í»ñݳϻÝïñáÝ ÙëÝ·. épicentre m í»ñݳÏáÕÙ ¥·»ïǤ amont m í»ñݳѳñÏ étage m supérieur ¥ß»ÝùǤ í»ñÝ³×³Ï³ï ¥ýñáÝïáݤ ×ñïñå. fronton m í»ñݳٳßÏ Ï½ÙËë. épiderme m í»ñݳٳßϳÛÇÝ épidermique í»ñݳٳë partie f supérieure í»ñݳ߳åÇÏ chemise f; ~Á ѳ·Ý»É passer sa chemise í»ñݳ߻Ýù 1¤ ÷ÇÉ. superstructure f 2¤ belvédère m ¥¹Çï³Ýáó, ßÇÝí³Íù, áñï»ÕÇó ¹ÇïíáõÙ ¿ ßñç³Ï³ÛùÁ¤ í»ñݳ߻ñï couche f supérieure



f



í»ñÇÝ supérieur,e, d’en haut; ~ ѳñÏ»-



ñÁ les étages supérieurs; ~ Ñáë³Ýù ¥·»ïǤ l’amont m (du fleuve) í»ñÇó-í³ñ de haut en bas í»ñÉáõͳμ³Ý analyste n; ³ÛëåÇëÇÝ ¿ ~Ý»ñÇ Ï³ñÍÇùÁ tel est l’avis des analystes í»ñÉáõͳμ³ñ analytiquement í»ñÉáõÍ³Ï³Ý analytique; ~ Ùï³ÍáÕáõÃÛáõÝ` ÙÇïù esprit m analytique; É»½íμ. ~ É»½áõ langue f analytique í»ñÉáõͳϳÝáñ»Ý ï»°ë í»ñÉáõͳμ³ñ í»ñÉáõͳϳÝáõÃÛáõÝ analycité f, analyticité f í»ñÉáõÍ»É analyser vt; ùñÏÝ. ݳ˳¹³ëáõÃÛáõÝ ~ analyser une phrase í»ñÉáõÍ»ÉÇ analysable í»ñÉáõÍáõÃÛáõÝ, í»ñÉáõÍáõÙ analyse f í»ñÍ³Ý»É déchiffrer vt, décoder vt, décrypter vt í»ñͳݻÉÇ déchiffrable í»ñͳÝáÕ déchiffreur,-euse n; Ó»é³846



í»ñݳëñ³Ñ óïñ. paradis m; poulailler



í»ñç³å³Ñ ¥½áñù¤ arrière-garde f í»ñç³å»ë enfin; finalement ¥Ç í»ñçá¤;



m



í»ñݳïáõÝ ·ñÏÝ. cénacle m í»ñÝÇë³Å vernissage m í»ñÝáëÏñ ϽÙËë. périoste m í»ñÝáëÏñ³ï³å μÅßÏ. périostite f í»ñÝáï ¥ÁÝÏݳíáñ, ¿åÇÉ»åïÇϤ épi-



~ ·Ý³ó il finit par s’en aller



í»ñç³íáñ»É rimer vt ¥Ñ³Ý·³íáñ»É¤; achever vt, terminer vt ¥³í³ñï»É¤ í»ñç³íáñáõÃÛáõÝ ùñÏÝ. désinence f ¥ÑáÉáí³Ï³Ý, μ³ÛÇ ¹ÇÙ³íáñ Ó¨»ñǤ; terminaison f ¥μ³é³ÛÇݤ; aboutissement m ¥³í³ñï¤ í»ñç³óÝ»É 1¤ finir vt; terminer vt, achever vt ¥³í³ñï»É¤ 2¤ arrêter vt, cesser vt ¥¹³¹³ñ»óݻɤ í»ñç³ùÇÙù ϽÙËë. palais m mou í»ñç»ñ· ¥í»ñç³μ³Ý, ¿åÇÉá·¤ épilogue m; »ñÅßï. coda f ¥Ïá¹³¤, finale m í»ñç»ñë 1¤ il n’y a pas longtemps,



leptique n



í»ñÝáï³ÛÇÝ épileptique í»ñÝáïáõÃÛáõÝ ¥ÁÝÏݳíáñáõÃÛáõÝ, ¿åÇÉ»åëdz¤ μÅßÏ. épilepsie f í»ñáÑÇßÛ³É ¥í»ñÁ ÑÇß³ï³Ïí³Í¤



susdit,e, susmentionné,e, mentionné,e plus haut, ci-dessus indiqué,e ¥í»ñáÝß۳ɤ í»ñáÝßÛ³É ¥í»ñáμ»ñ۳ɤ susvisé,e, cidessus indiqué,e í»ñç 1¤ fin f, terme m, bout m; ûñí³ ~ÇÝ à la fin de la journée; ÙÇÝ㨠~ jusqu’à la fin; Ç ~á en fin de compte, au bout du compte, finalement; ~ ï³É` ¹Ý»É mettre un terme à, mettre fin à, en finir (avec); ÏÛ³ÝùÇÝ ~ ï³É` ³ÝÓݳëå³Ý ÉÇÝ»É se suicider, ~Á ãÇ »ñ¨áõÙ on n’en voit pas la fin ◊ ³Ù»Ý μ³ÝÇ ~Ý ¿ ·áí»ÉÇ la fin couronne l’œuvre 2¤ finale m ¥»ñ³Åßï³Ï³Ý »ñÏÇ ³í³ñï, í»ñçÝ³Ù³ë¤ í»ñç³μ³Ý postface f, épilogue m í»ñç³¹³ë ùñÏÝ. postposé,e, postpositif,-ive í»ñç³ÉáõÛë ¥ÙÃÝß³Õ¤ crépuscule m; ÷Ëμ. déclin m; ÏÛ³ÝùÇ ~ÇÝ au déclin de la vie í»ñç³Í³Ýó É»½íμ. suffixe m í»ñç³Í³Ýó³ÛÇÝ É»½íμ. suffixal,e; ~ ï³ññ élément m suffixal í»ñç³Í³Ýó³íáñ É»½íμ. suffixé,e; ~ μ³é mot m suffixé í»ñç³Í³ÝóáõÙ É»½íμ. suffixation f í»ñç³Ï³Û³Ý ¥í»ñçÇÝ Ï³Û³ñ³Ý` ϳݷ³é¤ terminus m ¥Ù»ïñáÛÇ ¨ ³ÛÉݤ í»ñç³Ï»ï point m final; ~ ¹Ý»É ¥Ý³¨` ÷Ëμ.¤ mettre un point final í»ñç³Ý³É finir vi, prendre fin, se terminer ¥³í³ñïí»É¤; ~áõ íñ³ ÉÇÝ»É toucher à sa fin; ³Ù»Ý ÇÝã í»ñç³ó³Í ¿ tout est fini



dernièrement, récemment; Ýñ³Ýù ~ »Ý ºñ¨³Ý »Ï»É ils sont venus à Erevan il n’y a pas longtemps 2¤ ces derniers temps ¥í»ñçÇÝ Å³Ù³Ý³ÏÝ»ñë¤ avantí»ñçÁÝûñ ¥Ý³Ë³í»ñçÇݤ dernier,-ière; É»½íμ. ~ pénultième f í»ñçÇÝ dernier,-ière; final,e; ultime ¥Í³Ûñ³·áõÛÝ, Ñ»ïÇݤ; terminal,e ¥³í³ñï³Ï³Ý¤; ~ ³Ý·³Ù pour la dernière fois; ~ å³ÑÇÝ au dernier moment; ~ ųٳݳÏÝ»ñë ces derniers temps; ~ ѳßíáí en somme; ~ ÑáõÛëÁ l’ultime espoir m; Ýáñ³Ó¨áõÃÛ³Ý ~ ËáëùÁ le dernier cri de la mode í»ñçÇí»ñçá finalement, à la fin í»ñçݳ·ÇÍ Ù³ñ½. arrivée f; finish m í»ñçݳ·Çñ ultimatum m í»ñçݳųÙÏ»ï date f limite, dernier terme m í»ñçÝ³Ë³Õ ¥ß³ËÙ³ï³ÛÇݤ fin f de partie í»ñçÝ³Ï³Û³Ý terminale f í»ñçÝ³Ï³Ý définitif,-ive, décisif,-ive ¥áñáßÇã, í×é³Ï³Ý¤; final,e í»ñçݳϳݳå»ë, í»ñçݳϳÝáñ»Ý définitivement í»ñçݳϳݷ³é ¥í»ñçݳϳ۳ñ³Ý¤ terminus m í»ñçݳϻï terme m, fin f, limite f í»ñçݳѳßÇí facture f définitive (finale), calcul m, compte m ¥Ñ³ßÇí¤;



847



comptage m ¥Ñ³ßí³ñÏáõÙ¤; bilan m ¥Ñ³ßí»ÏßÇé¤; ~Á å³Ñ³Ýç»É demander son compte, ~` ѳßí»ÏßÇé ϳ½Ù»É dresser (faire) un bilan í»ñçݳѳßí³ñÏ bilan m; ~ ³Ý»É faire (dresser) le bilan í»ñçݳѳñ É»½íμ. oxyton,e; ~ ß»ßï³¹ñáõÃÛáõÝ accentuation f oxytone í»ñçݳÕÇù ϽÙËë. rectum m í»ñçÝ³Ù³ë »ñÅßï. finale m í»ñçݳÙß³ÏáõÙ 1¤ apprêt m, apprêtage m ¥·áñÍí³ÍùÇ, ϳßíǤ 2¤ finition f; í»ñçݳÙß³ÏÙ³Ý` ѳñ¹³ñÙ³Ý ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ finitions f pl í»ñçݳÝå³ï³Ï finalité(s) f (pl) í»ñçݳ߻ßï É»½íμ. oxyton,e, oxytonique; ~ É»½áõ langue f oxytone í»ñçݳí³ÝÏ É»½íμ. syllabe f finale í»ñçݳñ¹ÛáõÝù ¥Ñ³Ýñ³·áõÙ³ñ¤ bilan m í»ñçݳñÏ ï»°ë í»ñçÝ³Ë³Õ í»ñçÝ»Ï cadet,te n, dernier-né m, dernière-née f í»ñçñÛ³ émergé,e, hors de l’eau; ë³éó³Å³ÛéÇ ~ Ù³ëÁ la partie émergée de l’iceberg ¥Ý³¨` ÷Ëμ.¤ í»ñçáõÛà ϽÙËë. extrémité f; í»ñÇÝ` ëïáñÇÝ ~Ý»ñ extrémités supérieures, inférieures í»ñëdz ï»°ë Ù»Ïݳϻñå í»ñëÏë»É recommencer vt, reprendre vt, se remettre à í»ñëÏëí»É recommencer vi, reprendre vi, se renouer í»ñëÏëáõÙ recommencement m, reprise f; å³ï»ñ³½ÙÇ ~ reprise de la guerre í»ñëï ¥»ñϳñáõÃÛ³Ý éáõë³Ï³Ý ÑÇÝ ã³÷, 1,06 ÏÙ¤ verste f í»ñëï»ÕÍáõÙ reconstitution f; retracement m í»ñëïÇÝ 1¤ de nouveau, derechef 2¤ ï»°ë ÝáñÇó, ÏñÏÇÝ í»ñëïáõ·»É reviser vt; inspecter vt; contrôler vt; vérifier vt encore une fois í»ñëïáõ·Çã de contrôle í»ñëïáõ·áÕ réviseur,-euse n í»ñëïáõ·áõÙ révision f; inspection f ¥ï»ëã³Ï³Ý¤, contrôle m



í»ñï³éáõÃÛáõÝ titre m; en-tête m; í»ñï³éáõÃÛ³Ùμ ÃáõÕà ¥μɳÝϤ papier m



à en-tête



í»ñóÝ»É prendre vt, ramasser vt ¥ÁÝϳÍÁ¤; ݳ ·»ïÝÇó í»ñóñ»ó óßÏÇݳ-



ÏÁ il a ramassé le mouchoir; å³ï³ë˳ݳïíáõÃÛáõÝ ~` ëï³ÝÓÝ»É assumer une responsabilité; ·»ñÇ ~ faire prisonnier; Ëáëù ~ prendre la parole; Çñ íñ³ ~ se charger de; ÷³Ï³·Í»ñÇ Ù»ç ~ mettre entre parenthèses; Çß˳ÝáõÃÛáõÝÁ ~ prendre le pouvoir í»ñáõëï d’en haut, μÝëï. du ciel ¥»ñÏÝùÇó, ³ëïÍáõó¤ í»ñù blessure f; plaie f ¥μ³ó í»ñù¤ í»ñùáï avec des plaies (des blessures) í»ñùáï¥í¤»É se couvrir de plaies (de blessures) í»ñû·ï³·áñÍ»É réutiliser vt í»ñû·ï³·áñÍ»ÉÇ réutilisable í»ñû·ï³·áñÍáõÙ réutilisation f, recyclage m ¥ÝÛáõûñÇ, ÙݳóáõÏÝ»ñÇ, ó÷áÝÝ»ñǤ í»ó six; ~ Ñá·áí à six; ~Ý ¿É Ù³ëݳÏóáõÙ »Ý tous les six prennent part í»ó³Ï³Ý par six, par demi-douzaine í»ó³ÏÇ au sextuple í»ó³ÙÛ³ de six ans, sexennal,e í»ó³ÙÛ³Ï sixième anniversaire m í»ó³ÙëÛ³ de six mois; ~ ųÙÏ»ïáõÙ en six mois, au bout de six mois í»ó³ÙëÛ³Ï ¥ÏÇë³Ù۳Ϥ semestre m í»ó³ÝÇëï »ñÏñã. hexaèdre m í»ó³ÝÇëï³Ó¨ hexaédrique í»ó³ÝÏÛáõÝ¥³ÝǤ »ñÏñã. hexagonal,e í»ó³ÝÏÛáõÝÇ »ñÏñã. hexagone m; l’Hexagone ¥üñ³ÝëÇ³Ý Çñ »íñáå³Ï³Ý ë³ÑÙ³ÝÝ»ñÇ Ù»ç¤ í»ó³Ýáó ¥Ë³Õ³ÃáõÕä six m; ÷áëÇÏÇ` ëñïÇ ~ six de cœur í»ó³ã³÷ ïÕã÷. hexamètre í»ó³å³ïÇÏ ¥í»ó³ÏǤ sextuple adj/m í»ó³å³ïÏ»É sextupler vt í»ó»ñáñ¹ sixième, six; ~ ¿ç page f six í»óѳñÛáõñ³ÙÛ³ de six cents ans, de six siècles í»óѳñÛáõñ³ÙÛ³Ï ¥ï³ñ»ÉÇó¤ sixième centenaire m 848



í»óѳñÛáõñ»ñáñ¹ six centième; six cent ¥ï³ñ»ÃÇí, ÃÇí, ¿ç¤; ~ ï³ñ»ÉÇó six



íÇ»ÝÝ³Ï³Ý viennois,e, de Vienne ¥ìÇ»ÝݳÛǤ íÇ»ÝݳóÇ, íÇ»ÝÝáõÑÇ Viennois,e n íÇ»ïÝ³Ù³Ï³Ý vietnamien,ne íÇ»ïݳٻñ»Ý vietnamien m íÇ»ïݳÙóÇ, íÇ»ïݳÙáõÑÇ Vietna-



centième anniversaire m; ~ ¿çáõÙ à la page six cent í»óÙ³ï³ÝÇ, í»óÙ³ïÝÛ³ sexidigitaire ¥Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇݤ; sexdigital,e, sexdigité,e, à six doigts ¥Ó»éù, áïù¤ í»óÛ³Ï »ñÅßï. sextuor m í»óï»Õ³ÝÇ à six places í»óûñÛ³ de six jours; ~ ųÙÏ»ï délai m de six jours í½³Ï³å ¥ß³Ý¤ collier m (de chien) í½³Ïáà ¥ÍáÍñ³Ï¤ nuque f; ~ÇÝ ï³É` ѳñí³Í»É donner un coup sur la nuque í½³÷áÏ ¥ß³Ý í½Ç Ï³å¤ laisse f í½ÇÏ ¥ßßÇ, ³ÝáÃǤ col m, goulot m í½Ï³å foulard m í½Ýáó 1¤ collier m ¥Ù³ñ·³ñï³ß³ñ, áõÉáõÝù³ß³ñ¤; rivière f ¥³¹³Ù³Ý¹³ß³ñ¤ 2¤ cache-col m ¥Ï³ßÝ»¤, écharpe f, foulard m ¥Ã»Ã¨¤; ~Á ù³Ý¹»É` Ñ³Ý»É défaire son cache-col í½å³ï ¥Ï³ßÝ»¤ cache-nez m, cache-col



mien,ne n



íǽ ¥å³ñ³Ýáó¤ cou m; Ù»ÏÇ í½áíÝ ÁÝÏ-



Ý»É` í½ÇÝ ÷³Ã³Ãí»É se jeter (sauter) au cou de qn; ÷Ëμ. í½ÇÝ ÷³Ã³Ã»É` å³ñï³¹ñ»É, ëïÇå»É imposer vt ◊ Ù»ÏÇ í½ÇÝ Ýëï»É être à la charge de qn íǽ³ ¥³Ûó³·Çñ¤ visa m; ÙáõïùÇ ~ visa d’entrée; »ÉùÇ ~ visa de sortie; ï³ñ³ÝóÇÏ ~ visa transit (de transit); ϻݳÉáõ` ÙݳÉáõ ~ visa de séjour; ³é³Ýó ~ÛÇ` ~ ãå³Ñ³ÝçáÕ sans visa; ~Ý»ñÁ ³Ýí³í»ñ ѳÛï³ñ³ñ»ÉÁ abolition f des visas íÇà ϻݹμ. gazelle f íÇÃ˳ñ³Í³í³É grandiose, colossal,e íÇÃ˳ñ³Ñ³ë³Ï gigantesque, titanique íÇÃ˳ñÇ colossal,e; énorme, grandiose, gigantesque ¥Ñëϳ۳ϳݤ; ~` ѳí³ÏÝáï Íñ³·Çñ plan m ambitieux íÇÃ˳ñÇáõÃÛáõÝ énormité f íÇÅ³Ï³Ý ¥íÇÅ»óÝáÕ, íÇÅ»óáõóÇã, íÇÅáõÙ ³é³ç³óÝáÕ¤ abortif,-ive; ~ ¹»Õ³Ñ³ï` ѳμ pilule f abortive, pilule f du lendemain íÇųÙÇçáó abortif m, remède m abortif íÇÅ»É ¥Å³Ù³Ý³ÏÇó ßáõï ÍÝݹ³μ»ñ»É¤ avorter vi ¥μÝ³Ï³Ý Ï³Ù ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ׳ݳå³ñÑáí¤; ËëÏó. faire une fausse couche íÇÅ»óÝ»É 1¤ faire avorter ¥ÍÝáõݹÁ¤ 2¤ faire échouer vt ¥Ó³ËáÕ»É, ï³å³É»É¤; saboter vt ¥Íñ³·ÇñÁ, ݳ˳ӻéÝáõÃÛáõÝÁ¤ íÇÅ»óÝáÕ saboteur,-euse n íÇÅ»óáõÙ sabotage m ¥áñ¨¿ ·áñÍǤ; obstruction f ¥Áݹ¹ÇÙ³·áñÍáõÃÛáõݤ íÇÅ»óáõóÇã ï»°ë íÇÅ³Ï³Ý íÇÅí³Íù ¥³Ûɳݹ³Ï ³ÝÓ¤ dégénéré,e n; avorton m íÇÅáõÙ fausse couche f ¥³Ï³Ù³¤; avor-



m



íóñ 1¤ accident m ¥¹Åμ³Ëï å³ï³Ñ³ñ` ¹»åù¤; û¹³ÛÇÝ` ³íïáÙáμÇɳ-



ÛÇÝ ~ accident aérien, de voiture; »ñϳÃáõÕ³ÛÇÝ ~ accident de chemin de fer; ׳ݳå³ñѳÛÇÝ ~ accident de la route; »ñè»ÏáõÃÛ³Ý ~ accident de la circulation; ~ ³ß˳ï³í³ÛñáõÙ accident du travail; ~Ç »ÝóñÏí»É avoir un accident; ~Ç »ÝóñÏí³Í accidenté,e 2¤ panne f ¥íݳëí³Íù, ÷ã³óáõÙ¤; ~³ÛÇÝ íÇ׳ÏáõÙ ÉÇÝ»É` ã·áñÍ»É être en panne íóñ³·ÇïáõÃÛáõÝ accidentologie f íóñ³ÉáõÛë ¥íóñ³ÛÇÝ ÉáõÛë¤ feux m pl de détresse, warning m íóñ³ÛÇÝ de panne, d’accident ¥å³ï³Ñ³ñ³ÛÇݤ; ~` ﳷݳåÇ ³½¹³Ýß³Ý signal m d’alarme; ~ íÇ׳ÏáõÙ ÉÇÝ»É` ã·áñÍ»É être en panne; í»ñ»É³ÏÁ ~ íÇ׳ÏáõÙ ¿` ãÇ ·áñÍáõÙ l’ascenseur est en panne; ~ ÁݹѳïáõÙ arrêt m d’urgence ídz¹áõÏ ï»°ë áõջϳÙáõñç



849



tement m ¥μÅßÏ³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñáí¤ íÇɳۻà ¥Ý³Ñ³Ý·` ÂáõñùdzÛáõÙ¤ vila-



íÇ׳ñÏ»É ¥³é³ñϻɤ contester vt; con-



troverser vt, vi



yet m íÇÑ précipice m, abîme m, gouffre m íÇ׳μ³Ý³Ï³Ý discutable, polémique, contestable, controversable, litigieux,-euse, controversé,e íÇ׳μ³Ý»É discuter vi ¥μ³Ý³íÇ׻ɤ; se disputer ¥Ù»ÏÇ Ñ»ï Ïéí»É` Áݹѳñí»É¤; polémiquer vi ¥·ñ³íáñ¤ íÇ׳μ³Ý»ÉÇ discutable, disputable íÇ׳μ³ÝáõÃÛáõÝ 1¤ dispute f, débat m, discussion f, polémique f; ËëÏó. chamaillerie f 2¤ litige m, différend m ¥ï³ñ³Ï³ñÍáõÃÛáõݤ íÇ׳Ï1 état m; situation f ¥Çñ³íÇ׳Ï, ¹ñáõÃÛáõÝ, ϳóáõÃÛáõݤ; ³éáÕç³Ï³Ý ~ état de santé; Ñá·»Ï³Ý ~ état d’âme; ﳷݳå³ÉÇ ~ état critique; ¹Åí³ñÇÝ` Ý»Õ ~ état embarrassant; ·áñÍ»ñÇ ~Á l’état des choses; ~áõÙ en état de; ѳñμ³Í ~áõÙ en état d’ivresse; ɳí` í³ï ~áõÙ en bon, mauvais état; ³Ûë ~áõÙ` ³Ûë ¹ñáõÃÛ³Ý Ù»ç ceci-étant; Ç ~Ç ÉÇÝ»É être en état de, être de taille (à faire qch) ¥Ñ³ëáõ ÉÇݻɤ; ~Á` Çñ³íÇ׳ÏÁ Éáõñç ¿ la situation est grave; ýÇݳÝë³Ï³Ý ~ situation financière; Ý»Õ ~áõÙ ÉÇÝ»É se trouver dans l’embarras íÇ׳Ï2 ~ Ñ³Ý»É tirer au sort; ~Á ·óí³Í ¿ le sort en est jeté íÇ׳ϳ·Çñ statisticien,ne n íÇ׳ϳ·ñ³Ï³Ý statistique; ~ ïíÛ³ÉÝ»ñ statistiques f pl íÇ׳ϳ·ñáñ»Ý statistiquement íÇ׳ϳ·ñáõÃÛáõÝ statistique f; ÍÝ»ÉÇáõÃÛ³Ý ~ statistique de natalité íÇ×³Ï³Ë³Õ loterie f, loto m, tombola f; íÇ׳ϳ˳ÕÇ Ù»ç ¹Ý»É` ~Ç Ñ³Ý»É mettre en loterie íÇ׳ϳ˳ճÛÇÝ de loterie íÇ׳ϳѳÝáõÃÛáõÝ tirage m; tirage m au sort ¥íÇ×³Ï Ñ³Ý»ÉÁ¤ íÇ׳ϳïáÙë billet m de loterie íÇ׳ѳñáõÛó contestable, discutable, litigieux,-euse; ~ ѳñó question f litigieuse



íÇ׳ñÏ»ÉÇ contestable; controversable, controversé,e ¥íÇ×»ÉǤ; ~` íÇ׳μ³-



Ý³Ï³Ý Ñ³ñó question f controversée íÇ׳ñÏáÕ contestataire adj/n íÇ׳ñÏí»É être contesté,e íÇ׳ñÏáõÙ contestation f íÇ×»É se disputer, discuter vt, avoir une discussion, disputer (de) vt ind ◊ ׳߳ÏÇ ¨ ·áõÛÝÇ í»ñ³μ»ñÛ³É ã»Ý íÇ×Ç des goûts et des couleurs, il ne faut pas discuter íÇ×»ÉÇ contestable, discutable; litigieux,-euse ¥íÇ׳μ³Ý³Ï³Ý¤; controversé,e, controversable ¥Ùï³íáñ ³ëå³ñ»½áõÙ¤; contesté,e; Çñ³íμ. contentieux,-euse; ~` í»×Ç ³é³ñϳ ѳݹÇë³óáÕ ÝÛáõà contentieux m



íÇ×áÕ discuteur,-euse n, débatteur m,



chicaneur,-euse n



íÇÙ³·Çñ lithographe m íÇÙ³·ñ³Ï³Ý lithographique íÇÙ³·ñ»É lithographier vt íÇÙ³·ñÇã, íÇÙ³·ñáÕ ï»°ë íÇÙ³·Çñ íÇÙ³·ñáõÃÛáõÝ lithographie f; ·áõݳíáñ



~ chromolithographie f



íÇÙ³Ï³Ý de pierre, en pierre; ÑÝ·ï.



rupestre, lapidaire; ~ ³ñӳݳ·ñáõÃÛáõÝ inscription f lapidaire íÇÙ³Ýϳñ peinture f rupestre íÇÙ³ß»Ý bâti,e en pierre íÇÙ³ïÇå lithographié,e íÇÙ³÷áñ creusé,e dans la pierre íÇÙå»É ï»°ë Ñáõß³¹ñáß íÇÝ »ñÅßï. luth m íÇݳѳñ luthiste n, joueur,-euse n de luth íÇÝ»·ñ»ï ¥Ë³éݳËáñïÇϤ salade f russe, salade f à la vinaigrette íÇß³å dragon m; ³é³ëå. hydre f íÇß³å³Í³é ¥íÇß³å»ÝǤ μëμ. dragonnier m íÇß³å³ÓáõÏ ¥ÏÇï³Å³ÝÇ, ϳ߳Éáï¤ Ï»Ý¹μ. cachalot m íÇß³å»ÝÇ ï»°ë íÇß³å³Í³é íÇß³åûÓ Ï»Ý¹μ. boa m 850



íÇßï chagrin m, peine f, affliction f ¥Ã³ËÇͤ; Ëáñ ~ chagrin profond; ~



íÇñ³å fosse f; oubliette f; Ëáñ ~ basse-



fosse f



å³ï׳é»É causer du chagrin, faire de la peine à qn; ~ ½·³É` ³åñ»É éprouver du chagrin íÇå³Ï récit m, nouvelle f íÇå³Ï³Ý épique ¥íÇå»ñ·³Ï³Ý, ¹Ûáõó³½Ý³Ï³Ý¤; romanesque ¥í»åÇÝ` í»åÇ Å³ÝñÇÝ Ñ³ïáõÏ` í»ñ³μ»ñáÕ¤ íÇå³Ï³ÝáõÃÛáõÝ romanesque m íÇå³ë³Ý¥áõÑǤ romancier,-ière n íÇå³ë³Ý³Ï³Ý de romancier,-ière íÇå³ë³ÝáõÃÛáõÝ ¥í»å, íÇå³Ï³Ý ·ñí³Íù¤ roman m íÇå»ñ·¥áõÃÛáõݤ poésie f épique íÇå»ñ·³Ï³Ý ¥¿åÇϳϳÝ, ¹Ûáõó³½Ý³Ï³Ý¤ épique íÇëÏÇ ¥ËÙÇãù¤ whisky m íÇï³ÙÇÝ vitamine f; ~Ý»ñáí ѳñáõëï riche en vitamines; ~Ý»ñÇ å³Ï³ë avitaminose f íÇï³ÙÇݳÛÇÝ de vitamine(s); vitamineux,-euse, riche en vitamines ¥íÇï³ÙÇÝÝ»ñáí ѳñáõëï¤ íÇï»É ï»°ë ¹³ç»É íÇïí³Íù ï»°ë ¹³çí³Íù íÇïñ³Å ï»°ë ³å³Ï»Ýϳñ íÇñ³μáõÅ³Ï³Ý chirurgical,e íÇñ³μáõÅáõÃÛáõÝ μÅßÏ. chirurgie f; Ù³ßϳå³ïí³ëïÙ³Ý` åɳëïÇÏ ~ chirurgie plastique; ÁݹѳÝáõñ ~ chirurgie générale; ëñïÇ ~ chirurgie du cœur íÇñ³μáõÛÅ μÅßÏ. chirurgien,ne n íÇñ³¹³Ý³Ï μÅßÏ. scalpel m íÇñ³Ï³å pansement m, bandage m; ~ ¹Ý»É faire un pansement íÇñ³Ï³å³ñ³Ý salle f de pansements, salle f de soins íÇñ³Ï³å»É panser vt, bander vt íÇñ³Ï³åáõÙ pansement m íÇñ³Ñ³ï³Ï³Ý chirurgical,e, d’opération(s) íÇñ³Ñ³ï³ñ³Ý salle f d’opération íÇñ³Ñ³ï»É opérer vt íÇñ³Ñ³ïí»É être opéré,e; se faire opérer íÇñ³Ñ³ïáõÃÛáõÝ, íÇñ³Ñ³ïáõÙ opération f, intervention f chirurgicale



íÇñ³å³ïñáõÛ· μÅßÏ. tampon m; ~ ¹Ý»É



tamponner vt



íÇñ³íáñ blessé,e adj/n íÇñ³íáñ³Ï³Ý vexant,e,



blessant,e, offensant,e; insultant,e ¥³Ý³ñ·áÕ, ³Ýå³ïíáÕ¤ íÇñ³íáñ³Ýù offense f, blessure f; insulte f ¥³Ýå³ïíáõÃÛáõÝ, ³Ý³ñ·³Ýù¤; injure f ¥Ý³Ë³ïÇÝù¤; affront m ¥Ññ³å³ñ³Ï³ÛÇݤ; Ññ³å³ñ³Ï³ÛÝáñ»Ý ~ ѳëóÝ»ÉÁ` íÇñ³íáñ»ÉÁ affrontement m; outrage m ¥Í³Ýñ ~¤; ͳÝñ ~Ý»ñ ѳëóÝ»É accabler d’outrages; ~ ѳëóÝ»É offenser vt, proférer l’injure; ~ ëï³ó³Í ³ÝÓ offensé,e n; ~Ý ³Ýå³ï³ëË³Ý ÃáÕÝ»É` ÏáõÉ ï³É avaler la pilule ¥¹³ñÓ.¤ íÇñ³íáñ»É 1¤ blesser vt 2¤ ÷Ëμ. blesser vt, offenser vt; insulter vt ¥³Ýå³ïí»É, ³Ý³ñ·»É¤; vexer vt ¥íßï³óݻɤ; outrager vt ¥Í³Ýñ íÇñ³íáñ³Ýù ѳëóݻɤ; ÇÝùݳëÇñáõÃÛáõÝÁ ~ blesser l’amour-propre íÇñ³íáñáÕ ¥íÇñ³íáñ³Ýù ѳëóÝáÕ ³ÝÓ¤ offenseur m íÇñ³íáñí³Í 1¤ blessé,e ¥³ÝÓ¤ n 2¤ ÷Ëμ. offensé,e n, insulté,e n, vexé,e n ¥íÇñ³íáñ³Ýù ëï³ó³Í ³ÝÓ¤ íÇñ³íáñí»É 1¤ se blesser ¥íݳëí³Íù ëï³Ý³É¤; ͳÝñ ~ se blesser grièvement 2¤ ÷Ëμ. s’offenser, se vexer (de) ¥Ý»Õ³Ý³É, íßï³Ý³É¤ íÇñ³íáñíáÕ ¥¹Ûáõñ³½·³ó, ¹Ûáõñ³·ñ·Çé, Ëéáíϳݤ susceptible íÇñ³íáñáõÙ ¥íÇñ³íáñí»ÉÁ, íݳëí³Íù ëï³Ý³ÉÁ¤ blessure f íÇñïáõá½ ¥Ù»Í³í³ñå»ï¤ virtuose n/adj; ~ Ï»ñåáí` Ù»Í í³ñå»ïáõÃÛ³Ùμ avec virtuosité íÇñïáõá½áõÃÛáõÝ virtuosité f íÇñáõë ï»°ë ѳñáõóÇã íÇñáõë³ÛÇÝ ï»°ë ѳñáõóÇã³ÛÇÝ íËï³É grouiller vi, fourmiller vi, pulluler vi; foisonner vi ¥½»é³É, ³é³ï ÉÇݻɤ íËï³óáÕ grouillant,e 851



rant,e ¥Ñáõë³Ñ³ï»óÝáÕ¤ íѳïí»É se décourager, se démoraliser; se désespérer ¥Ñáõë³Ñ³ïí»É¤ íѳïáõÃÛáõÝ abattement m, découragement m ¥Ñáõë³ÉùáõÃÛáõݤ; désespoir m ¥Ñáõë³Ñ³ïáõÃÛáõݤ íÑáõÏ sorcier,-ière n; chipie f ¥ã³ñ å³é³í, ç³¹áõ¤, mégère f íÑáõÏáõÃÛáõÝ sorcellerie f í׳ñ 1¤ paiement m, paye f; prix m ¥·Çݤ; ͳé³ÛáõÃÛ³Ý ~` í׳ñáõÙ



íϳ témoin m; Ï»ÕÍ ~ faux témoin; ϳ-



ß³éí³Í ~ témoin corrompu; ³Ï³Ý³ï»ë ~ témoin oculaire; ºÑáí³ÛÇ ~Ý»ñ Témoins de Jéhovah; ~ ÉÇÝ»É être témoin, témoigner vt ¥íϳۻɤ íϳ۳μ»ñ»É citer vt; se référer à; faire appel aux témoins íϳ۳μ»ñáõÙ référence f; renvoi m ¥ÑÕáõÙ¤; citation f ¥Ù»çμ»ñáõÙ¤; appel m aux témoins íϳ۳·Çñ attestation f; certificat m íϳ۳·ñ»É certifier vt íϳ۳·ñáõÙ ¥íϳ۳·ñáõÃÛáõݤ certification f íÏ³Û³Ï³Ý certificat m; attestation f; diplôme m; brevet m ¥³ñïáݳ·Çñ¤; acte m; ÍÝÝ¹Û³Ý ~ extrait m (certificat m) de naissance; ÙÇçݳϳñ· ÏñÃáõÃÛ³Ý ~ certificat d’études secondaires; μÅßÏ³Ï³Ý ~ certificat médical; ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý Ï³óáõÃÛ³Ý ~ acte m de l’état civil; áñ¹»·ñÙ³Ý ~ acte d’adoption; Ù³Ñí³Ý ~ acte de décès; ³ÙáõëÝáõÃÛ³Ý ~ certificat (acte) de mariage; ~ ï³É délivrer un certificat íϳ۳Ïáã»É invoquer vt, prendre qn à témoin; citer vt, en référer à; se référer ¥Ñ»Ýí»É, ÑÇÙù Áݹáõݻɤ íϳ۳ÏáãáõÙ ï»°ë íϳ۳μ»ñáõÙ íÏ³Û»É ¥Ñ³ëï³ï»É, ѳí³ëï»É¤ témoigner vt; attester vt; démontrer vt ¥óáõÛó ï³É, ×ßïáõÃÛáõÝÁ ³å³óáõó»É¤; certifier vt ¥Ñ³ëï³ï»É¤; témoigner vi (de) ¥ ~ ÙÇ μ³ÝÇ Ù³ëÇݤ íϳÛáõÃÛáõÝ témoignage m; déposition f ¥óáõóÙáõÝù ¹³ï³ñ³ÝáõÙ¤; Ï»ÕÍ` ëáõï ~ faux témoignage; ~ ï³É témoigner vt íѳï découragé,e, démoralisé,e, démotivé,e, abattu,e; désespéré,e ¥Ñáõë³Ñ³ï¤ íѳï»óÝ»É décourager vt, démoraliser vt, démotiver vt, désespérer vt ¥Ñáõë³Ñ³ï»óݻɤ íѳï»óáõÙ découragement m, démoralisation f, démotivation f íѳï»óáõóÇã décourageant,e, démoralisant,e; démotivant,e, désespé-



paiement d’un service; ~Ç` í׳ñÙ³Ý` ³ß˳ï³í³ñÓÇ ûñ jour m de paye; ÙáõïùÇ ~ prix d’entrée; μݳϳñ³ÝÇ` ß»ÝùÇ í³ñӳϳÉÙ³Ý ~ loyer m; ³å³Ñáí³·ñ³Ï³Ý ~ police f d’assurance; ~Á Ñ»ï³Ó·»É ajourner le paiement; ~Á »ñ³ß˳íáñ»É garantir le paiement 2¤ prestation f ¥Ñ³ïϳóáõÙ¤; ëáóÇ³É³Ï³Ý ~Ý»ñ` ѳïϳóáõÙÝ»ñ prestations f pl sociales í׳ñ³·Çñ ¥ã»Ï¤ chèque m; ticket m ¥Ë³ÝáõÃáõÙ¤; bon m ¥Ñ³ïáõó³·Çñ, Ïïñáݤ; ãÉñ³óí³Í ~ chèque en blanc; í׳ñ³·ñÇ ·ñùáõÛÏ chéquier m; ųÙÏ»ï³Ýó ~ chèque périmé; í׳ñ³·ñÇ ¹áõñë ·ñáõÙ disposition f de chèque í׳ñ³ÙÇçáó moyen m de paiement í׳ñ³ÛÇÝ de paiement í׳ñ³ïáÙë fiche f de paye í׳ñ³óáõó³Ï comptabilité f des salaires í׳ñ»É 1¤ payer vt; régler vt; å³ñïù»ñÁ ~` Ù³ñ»É payer ses dettes, s’acquitter de ses dettes; ï³ùëáõ í³ñáñ¹ÇÝ ~ payer le taxi (le chauffeur); Éñ³óáõóÇã ~ payer (acquitter) un supplément; é»ëïáñ³ÝáõÙ ~` ѳßÇíÁ ÷³Ï»É régler l’addition 2¤ acquitter vt ¥å³ñïùÁ Ù³ñ»É¤ 3¤ verser vt ¥ÙáõÍáõ٠ϳï³ñ»É, Ùáõͻɤ 4¤ rembourser vt ¥³ñÅ»ùÁ ~, ͳËë»ñÁ ѳïáõó»É¤ moyens m pl í׳ñ»É³ÙÇçáóÝ»ñ (instrument m pl) de payement í׳ñ»ÉÇ payable, réglable í׳ñáÕ payeur,-euse n; payant,e adj/n



852



í׳ñáíÇ payant,e; payé,e ¥í׳ñíáÕ¤;



ù³ñÏáõÙ recours m en cassation



~` í׳ñíáÕ ³ñÓ³Ïáõñ¹ congé m payé; ~ ϳ۳ݳï»Õ parking m payant; ~ ¹³ëÁÝóóÝ»ñ cours m pl payants í׳ñí»É être payé,e; se faire payer ¥í׳ñ ëï³Ý³É¤ í׳ñáõÙ paiement m; versement m ¥ÙáõÍáõÙ¤; règlement m, remboursement m ¥Í³Ëë»ñÇ Ñ³ïáõóáõÙ¤; acquittement m ¥Ù³ñáõÙ¤; ïáõ·³ÝùÇ ~ paiement d’une amende; ï³ñ³¹ñ³Ùáí ~ paiement en devises; í³ñÏ»ñÇ ~ remboursement des crédits; í³Õ³Å³ÙÏ»ï ~ règlement anticipé; ѳßíÇ ~ règlement de compte; ï³ñ»Ï»ïÙ³Ùμ ~ règlement par acompte; ѳñϳÛÇÝ ~Ý»ñ charges f pl fiscales ¥Ñ³ñϳÛÇÝ μ»é¤; ëáóÇ³É³Ï³Ý ~Ý»ñ charges f pl (prestations f pl) sociales; í׳ñÙ³Ý »Ýóϳ acquittable; í׳ñÙ³Ý Å³ÙÏ»ï échéance f; ~Ý»ñÁ ¹³¹³ñ»óÝ»É cesser les versements í׳ñáõÝ³Ï solvable í׳ñáõݳÏáõÃÛáõÝ solvabilité f, capacité f de paiement (de remboursement) í×Çé 1¤ résolution f ¥áñáßáõÙ¤; arrêté m ¥å³ßïáݳϳÝ` ϳé³í³ñ³Ï³Ý ~` áñáßáõÙ¤; ~ ϳ۳óÝ»É statuer (sur) vt ind ¥áñ¨¿ ѳñóÇ í»ñ³μ»ñ۳ɤ 2¤ Çñ³íμ. verdict m, sentence f; jugement m, arrêt m ¥¹³ï³ñ³ÝÇ áñáßáõÙ¤; ~ ϳ۳óÝ»É rendre un jugement í×Çï limpide; transparent,e ¥Ã³÷³ÝóÇϤ; clair,e ¥å³ñ½¤; cristallin,e ¥μÛáõñ»ÕÛ³¤ í×Çï³Ý³É devenir limpide (transparent,e, clair,e) í×Çï³óÝ»É rendre limpide (transparent,e, clair,e) í×ÇïáõÃÛáõÝ limpidité f; transparence f ¥Ã³÷³ÝóÇÏáõÃÛáõݤ; clarté f ¥å³ñ½áõÃÛáõݤ í×é³μ³ñ ï»°ë í×é³Ï³Ý³å»ë í×é³μ»Ï Çñ³íμ. de cassation; ~ ¹³ï³ñ³Ý cour f de cassation; ~ μáÕá-



í×é³μ»ÏáõÃÛáõÝ,



í×é³μ»ÏáõÙ



Çñ³íμ.



cassation f í×é³·Çñ arrêt m, sentence f í×é³Ï³Ù résolu,e, déterminé,e í×é³Ï³ÙáõÃÛáõÝ résolution f, détermination f í×é³Ï³Ý 1¤ décisif,-ive; ~ å³Ñ moment m décisif 2¤ ferme, assuré,e ¥³Ý»ñ»ñ¤; ~ ù³ÛÉ pas m ferme 3¤ décidé,e, résolu,e ¥Ñ³Ù³ñÓ³Ï, ³ÝÏáïñáõÙ, ѳëï³ï³Ï³Ù¤; ~ Ù³ñ¹ homme m décidé (résolu); ÷Ëμ. radical,e, drastique ¥ÑÇÙݳϳÝ, μ»ÏáõÙݳÛÇݤ; ~ ÙÇçáóÝ»ñ mesures f pl radicales (drastiques) í×é³Ï³Ý³å»ë, í×é³Ï³Ýáñ»Ý résolument, avec résolution, décidément; catégoriquement ¥Ïïñ³Ï³Ý³å»ë, ³Ýí»ñ³å³Ñáñ»Ý¤ í×é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ résolution f, fermeté f, détermination f; volonté f ¥Ï³Ùù¤ í×é»É résoudre vt; décider vt ¥áñá߻ɤ, se décider (à); trancher vt ¥ÉáõÍ»É` ËݹÇñ, ¹Åí³ñáõÃÛáõݤ; Çñ³íμ. arrêter vt ¥í×Çé ϳ۳óݻɤ; prononcer vt ¥í×ÇéÁ ͳÝáõó»É¤ í×é»ÉÇáõÃÛáõÝ solubilité f í×éáñáß décisif,-ive; ~ ùí» vote m décisif; ~ Ï»ñåáí décisivement í×éí»É être décidé,e íݳë 1¤ dommage m; perte f ¥Ïáñáõëï¤; ÝÛáõóϳÝ` ·áõÛù³ÛÇÝ ~ dommage matériel; μ³ñáÛ³Ï³Ý ~ dommage moral; Ïñ³Í ~ dommage subi; ~Á` ~Ý»ñÁ ѳïáõó»É dédommager vt, compenser une perte, indemniser vt ¥÷áËѳïáõó»É¤; ~Ç` ~Ý»ñÇ ÷áËѳïáõóáõÙ dédommagement m, indemnisation f; ½áõï ~Á` ÏáñáõëïÁ la perte sèche; ~áí ³ß˳ï»É` í³×³é»É travailler, vendre à perte; ~ ѳëóÝ»É faire subir (causer) une perte 2¤ dégât m ¥ÝÛáõÃ³Ï³Ý ~¤; Ññ¹»ÑÁ ÝÛáõÃ³Ï³Ý ½·³ÉÇ ~ ¿ ѳëóñ»É` å³ï׳é»É l’incendie m a causé d’importants dégâts matériels 3¤ préjudice m, désavantage m ¥Ïáñáõëï¤; Ù»ÏÇÝ ~ å³ï׳é»É 853



causer un préjudice à qn; Ç ~ Ù»ÏÇ au détriment de qn, aux dépens de qn ¥Ù»ÏÇ Ñ³ßíÇݤ 4¤ endommagement m, détérioration f ¥÷ã³óáõÙ, ÷ã³Ý³ÉÁ¤ 5¤ Çñ³íμ. lésion f ¥ß³Ñ»ñÇÝ` Çñ³íáõÝùÝ»ñÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ¤; ~ ѳëóÝ»É` áïݳѳñ»É ¥Çñ³íáõÝùÝ»ñÁ, ߳ѻñÁ¤ léser vt, porter atteinte à 6¤ mal m ¥ã³ñÇù¤ íݳë³μ»ñ 1¤ nuisible; nuisant,e ¥íݳëáÕ¤; nocif,-ive, malsain,e, insalubre ¥³éáÕçáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ¤; ~ ·³½ gaz m nocif; ³éáÕçáõÃÛ³ÝÁ ~ ÝÛáõûñ substances f pl nocives 2¤ déficitaire, désavantageux,-euse ¥áã ߳ѳí»ï¤; préjudiciable ¥Ïáñëï³μ»ñ¤ 3¤ attentatoire ¥íݳë ѳëóÝáÕ, ã³ñ³ÙÇï ÷áñÓ` áïÝÓ·áõÃÛáõÝ ³ÝáÕ¤ íݳë³μ»ñáõÃÛáõÝ fonctionnement m à perte; nuisance f ¥Ó³ÛݳÛÇÝ, ï»ëáճϳÝ, ùÇÙÇ³Ï³Ý ¨ ³ÛÉݤ íݳ볷áñÍ ï»°ë íݳë³ñ³ñ íݳ볷áñÍáõÃÛáõÝ ï»°ë íݳë³ñ³-



íݳë³ñ³ñáõÃÛáõÝ ¥ë³μáï³Å¤ sabota-



ge m, acte m de sabotage; íݳë³ñ³ñáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É saboter vt íݳë»É 1¤ nuire (à) vt ind; faire (du) tort, porter préjudice ¥íݳë ѳëóÝ»É` å³ï׳é»É¤; Çñ³íμ. léser vt ¥áïݳѳñ»É` Çñ³íáõÝùÝ»ñÁ, ߳ѻñÁ¤ 2¤ endommager vt ¥áñ¨¿ μ³Ý ÷ã³óݻɤ 3¤ faire mal (à), meurtrir vt ¥ó³í»óÝ»É, íݳëí³Íù ³é³ç³óݻɤ íݳëí³Í défectueux,-euse ¥Ã»ñÇ, Ëáï³Ýí³Í¤; endommagé,e ¥÷ã³óñ³Í¤ íݳëí³ÍáõÃÛáõÝ endommagement m, détérioration f; avarie f ¥Ù»ù»Ý³ÛÇ ¨ ³ÛÉݤ íݳëí³Íù blessure f, lésion f ¥Ù³ñÙݳϳݤ; contusion f ¥³é³Ýó ³ñï³ùÇÝ Ýß³ÝǤ; meurtissure f ¥Ï³åïáõÏáí¤; trauma m, traumatisme m ¥íݳëí³ÍáõÃÛáõÝ` ~ áõݻݳÉÁ¤; ~ ³é³ç³óÝ»É` å³ï׳é»É, íݳë»É meurtrir vt, traumatiser vt; ~ ëï³Ý³É se faire mal (à), se meurtrir; être traumatisé,e ¥íݳëí³Í ÉÇݻɤ; ³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ` ³ñï³¹ñ³Ï³Ý ~` ¹Åμ³Ëï å³ï³Ñ³ñ accident m du travail íݳëí³Íù³μ³Ý traumatologiste n íݳëí³Íù³μ³Ý³Ï³Ý traumatologique íݳëí³Íù³μ³ÝáõÃÛáõÝ traumatologie f íݳëí³Íù³ÛÇÝ traumatique íݳëí»É 1¤ se faire mal (à), se meurtrir ¥íݳëí³Íù ëï³Ý³É¤ 2¤ s’abîmer, se gâter ¥÷ã³Ý³É¤ íݳëáõÙ ¥íݳëí»ÉÁ¤ endommagement



ñáõÃÛáõÝ íݳ볽»ñÍ»É rendre vt inoffensif,-ive; neutraliser vt ¥ã»½áù³óݻɤ íݳ볽»ñÍí»É se neutraliser, être



neutralisé,e



1¤ neutralisation f; ³Ï³ÝÝ»ñÇ ~ neutralisation f des mines, déminage m 2¤ détoxication f ¥ÙݳóáõÏÝ»ñÇ, ó÷áÝÝ»ñÇ ¨ ³ÛÉݤ íݳë³Ï³ñ 1¤ ï»°ë íݳë³μ»ñ 2¤ ³éáÕçáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ ~ nuisible à la santé, mauvais pour la santé; malsain,e ¥ÏÉÇÙ³¤ 3¤ pernicieux,-euse ¥Ïáñëï³μ»ñ, Ïáñͳݳñ³ñ¤ íݳë³Ï³ñáõÃÛáõÝ nocivité f, malignité f; toxicité f ¥ÃáõݳíáñáõÃÛáõݤ; nuisance f ¥Ó³ÛݳÛÇÝ, ï»ëáճϳÝ, ùÇÙÇ³Ï³Ý ¨ ³ÛÉݤ íݳë³Ñ³ïáõóáõÙ dédommagement m; indemnisation f íݳë³ïáõ nuisible; ~ ϻݹ³ÝÇÝ»ñ animaux m pl nuisibles, animaux m pl parasites íݳë³ñ³ñ ¥íÇÅ»óÝáÕ¤ 1. saboteur,euse n 2. adj de sabotage íݳ볽»ñÍáõÙ



m



íÝ·ëï³É geindre vi, glapir vi ¥ß³Ý Ù³ëÇݤ íÝ·ëïáó glapissement m íßï³μ»Ï affligé,e, endolori,e; ~ Ñá·Ç



âme f endolorie (affligée) douloureux,-euse; affligeant,e; pénible íßï³ÉÇ ï»°ë íßï³·ÇÝ íßï³ÏÇñ affligé,e, attristé,e íßï³ÏÇó compatissant,e íßï³Ïó³μ³ñ avec compassion, avec commisération íßï³·ÇÝ



854



íßï³Ïó»É compatir (à) vt ind íßï³ÏóáõÃÛáõÝ compassion f, commisération f; condoléance f ¥ó³í³ÏóáõÃÛáõݤ íßï³Ñ³ñ frappé,e de douleur, affli-



íë»Ù³÷³ÛÉáõÃÛáõÝ majesté f; air m



majestueux; Ò»ñ¹ ~ Votre Excellence; ÝáñÇÝ ~ son Excellence íë»ÙáõÃÛáõÝ sublimité f; ï»°ë íë»Ù³÷³ÛÉáõÃÛáõÝ íëï³Ñ 1¤ sûr,e certain,e, assuré,e; ݳ



gé,e, abattu,e íßï³Ñ³ñí»É être frappé,e de douleur, être affligé,e, être abattu,e íßï³Ý³É ¥¹³éݳݳɤ être chagriné,e; avoir de la peine; s’affliger (de); être désolé,e (de) ¥Ñáõë³Ñ³ï ÉÇݻɤ; ÙÇ° íßï³Ý³ ¥¹³ñ¹ ÙÇ ³ÝǤ ne t’en fais pas! íßï³óÛ³É affligé,e, désolé,e, chagriné,e íßï³óÝ»É ¥¹³éݳóݻɤ faire de la peine (à qn), chagriner vt, affliger vt, offenser vt (íÇñ³íáñ»É); assombrir vt ¥ïñïÙ»óÝ»É, Ùé³ÛÉ»óݻɤ íßïáï affligé,e, triste íṨÇÉ Ã³ïñ. vaudeville m íṨÇɳÛÇÝ vaudevillesque íáÉ»ÛμáÉ volley-ball m íáÉ»ÛμáÉÇëï¥áõÑǤ volleyeur,-euse n íáÉï ¿É. volt m (V) íáÉï³Å voltage m íáÉï³ã³÷ ýǽ. voltmètre m íáÉï»ñ³Ï³Ý voltairien,ne adj/n íáÉï»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ voltairianisme m íáÉýñ³Ù ùÇÙ. tungstène m íáÏ³É 1¤ ï»°ë »ñ·³ÛÇÝ 2¤ vocal,e ¥»ñ·»óÇϤ; ~ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ musique f vocale; ~ ³ñí»ëï` »ñ·³ñí»ëï art m du chant íéݹ»É ¥¹áõñë ³Ý»É¤ chasser vt, mettre dehors, mettre vt (flanquer vt) à la porte íéݹí»É être chassé,e; être mis,e dehors (à la porte) íë»Ù ï»°ë í»Ñ íë»Ù³μ³ñ sublimement, majestueusement íë»Ù³Ý³É devenir sublime; s’ennoblir íë»Ù³ßáõù ¥íë»Ù³÷³Ûɤ majestueux,euse íë»Ù³óÝ»É sublimer vt; ennoblir vt ¥³½Ýí³óݻɤ íë»Ù³óáõÙ sublimation f; exaltation f íë»Ù³÷³ÛÉ ï»°ë íë»Ù³ßáõù



Çñ íñ³ ~ ¿ il est sûr de lui; ~ »Õ»ù soyez sûr; ~ Ëáë»É parler avec assurance; ~` ÇÝùݳíëï³Ñ ï»ëù air m assuré 2¤ ferme ¥³Ý»ñ»ñ¤; ~ ù³ÛÉáí d’un pas ferme; ~ Ó³ÛÝ voix f ferme (assurée) íëï³Ñ³μ³ñ assurément, avec assurance, avec certitude; sûrement, certainement íëï³Ñ³·Çñ ýÇÝ. accréditif m; Çñ³íμ. cautionnement m ¥»ñ³ß˳íáñ³·Çñ, å³ñï³íáñ³·Çñ¤ íëï³Ñ³·ñáõÙ Çñ³íμ., ³é¨ïñ. franchisage m íëï³Ñ³½ñÏ»É ¥Ñ³í³ï³½ñϻɤ décrédibiliser vt íëï³Ñ³Ý³É ¥ÇÝùݳíëï³Ñ ¹³éݳɤ devenir sûr,e, de soi íëï³Ñ³ù³ÛÉ d’un pas assuré, d’une allure assurée íëï³Ñ»É confier vt ¥Ñ³í³ï ÁÝͳۻÉ, ~áí ѳÝÓÝ»É` ѳÛïݻɤ; se fier ¥Ñ³í³ï³É¤; avoir confiance (en), faire confiance (à) ¥íëï³ÑáõÃÛáõÝ áõݻݳɤ íëï³Ñ»ÉÇ sûr,e; de confiance; fiable, crédible; ~ Ù³ñ¹ homme sûr (de confiance); ~ ³ÕμÛáõñÇó de source sûre, de bonne source; ~ ¹³ßݳÏÇó allié m fiable; ~ ¹³ñÓÝ»É crédibiliser vt íëï³Ñ»ÉÇáõÃÛáõÝ fiabilité f, crédibilité f íëï³Ñ»óÝ»É assurer vt ¥Ñ³í³ï³óݻɤ; sécuriser vt ¥íëï³ÑáõÃÛáõÝ` ³å³ÑáíáõÃÛáõÝ Ý»ñßÝã»É¤; rassurer vt ¥Ñ³Ý·ëï³óݻɤ; íëï³Ñ»óÝáõÙ »Ù Ó»½ je vous assure íëï³Ñáñ¹ accréditeur m; garant,e n ¥»ñ³ß˳íáñ¤ íëï³Ñáñ»Ý avec assurance íëï³ÑáõÃÛáõÝ 1¤ confiance f ¥Ñ³í³ï¤, ~ Çñ ѳݹ»å` ë»÷³Ï³Ý áõÅ»ñÇ Ñ³Ý¹»å confiance en soi; ~ Ó»éù μ»ñ»É, 855



patrier vt ¥Ñ³Ûñ»ÝÇùÇó¤; renvoyer vt ¥³ß˳ï³ÝùÇó, å³ßïáÝÇó¤ íï³ñí³Í chassé,e, expulsé,e, renvoyé,e ¥³ß˳ï³ÝùÇó¤, expatrié,e ¥Ñ³Ûñ»ÝÇùÇó¤ íï³ñí»É être chassé,e ¥íéݹí»É¤; être délogé,e ¥μݳϳñ³ÝÇó, ³åñ»É³ï»ÕÇó¤; être renvoyé,e ¥³ß˳ï³ÝùÇó, å³ßïáÝÇó¤; être expulsé,e ¥μݳϳí³ÛñÇó¤; être expatrié,e ¥Ñ³Ûñ»ÝÇùÇó¤ íï³ñáõÙ expulsion f ¥³ñï³μݳϻóáõÙ¤; expatriation f ¥Ñ³Ûñ»ÝÇùÇó¤; renvoi m ¥³ß˳ï³ÝùÇó¤; bannissement m ¥³ñï³ùëáõÙ¤, óÙ³Ñ ~



Ù»ÏÇ ~Á ß³Ñ»É gagner la confiance de qn; Ù»ÏÇ ~Á í³Û»É»É avoir la confiance de qn; ~ óáõó³μ»ñ»É, íëï³Ñ»É faire confiance (à); íëï³ÑáõÃÛ³Ý ³ñųÝÇ digne de confiance 2¤ certitude f ¥Ï³ëϳÍÇ μ³ó³Ï³ÛáõÃÛáõÝ, ѳÙá½í³ÍáõÃÛáõݤ 3¤ assurance f ¥³Ýí³ñ³ÝáõÃÛáõÝ, í×é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, ÇÝùݳíëï³ÑáõÃÛáõݤ íï³Ï affluent m íï³Ý· danger m, péril m; risque m; ~Ç Ù»ç ÉÇÝ»É être en danger; ~Ç »ÝóñÏ»É mettre en danger (en péril) íï³Ý·³½»ñÍ»É mettre hors de danger, assurer vt contre qch íï³Ý·³½»ñÍí»É être mis,e hors de danger, être assuré,e contre qch íï³Ý·³½»ñÍáõÙ mise f hors de danger íï³Ý·³íáñ dangereux,-euse; risqué,e; périlleux,-euse; ~ ¿ c’est dangereux, c’est risqué; ~ Ï»ñåáí dangereusement íï³Ý·³íáñáõÃÛáõÝ dangerosité f, caractère m dangereux; ÑÇí³Ý¹áõÃÛ³Ý ~Á la dangerosité d’une maladie íï³Ý·»É exposer au danger, mettre en danger (en péril) ¥íï³Ý·Ç »Ýóñϻɤ, risquer vt; ÏÛ³ÝùÁ ~ risquer sa vie íï³Ý·í³Í exposé,e au danger íï³Ý·í»É s’exposer au danger, être exposé,e au danger, courir un danger; íï³Ý·í³Í ÉÇÝ»É être en perdition ¥ÏáñëïÇ Ù³ïÝí³Í ÉÇݻɤ íï³é ¥ÓÏÝ»ñǤ banc m íï³ñ³Ý¹»É ¥³ñï³ùë»É, ï³ñ³·ñ»É¤ déporter vt, expulser vt; bannir vt, exiler vt ¥³ùëáñ»É¤ íï³ñ³Ý¹Ç ¥ï³ñ³·Çñ¤ exilé,e adj/n, proscrit,e adj/n, banni,e adj/n, expulsé,e, émigré,e n/adj íï³ñ³Ý¹ÇáõÃÛáõÝ émigration f íï³ñ³Ý¹áõÙ ¥³ñï³ùëáõÙ, ï³ñ³·ñáõÙ¤ déportation f, expulsion f, émigration f íï³ñ»É chasser vt ¥íéݹ»É¤; déloger vt ¥³åñ»É³ï»ÕÇó, μݳϳñ³ÝÇó¤; expulser vt ¥³ñï³μݳϻóݻɤ; ex-



bannissement à vie



íïÇï chétif,-ive, fluet,te, grêle, maigre íïÇï³Ý³É devenir chétif,-ive (fluet,te,



grêle, maigre)



íïÇïáõÃÛáõÝ chétiveté f, apparence f chétive, maigreur f ¥ÝÇѳñáõÃÛáõݤ íñ³ sur; au-dessus ¥í»ñ¨áõÙ¤; ~ ѳëÝ»É ¥³Ýëå³ë»ÉÇáñ»Ý ϳï³ñí»É` ï»ÕÇ áõݻݳɤ survenir vi íñ³Ûáí ~ ³ÝóÝ»É 1¤ enjamber vt ¥áïùÁ` ëñáõÝùÁ μ³ñÓñ³óÝ»Éáí¤; escalader vt; »ñ»Ë³Ý»ñÁ ³Û·áõ å³ïÇ íñ³-



Ûáí »Ý ³Ýó»É les enfants ont escaladé le mur du jardin 2¤ via prép; ö³ñÇ½Ç íñ³Ûáí` ö³ñǽáí Èáë ²Ýç»É»ë ·Ý³É aller à Los Angeles via Paris 3¤ accrocher vt ¥³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ Ù³ëÇݤ íñ³Ý tente f; ~ Ë÷»É dresser une tente íñ³Ý³μÝ³Ï ¥ùáãíáñ¤ nomade adj/n íñ³ó³Ï³Ý géorgien,ne íñ³ó»ñ»Ý géorgien m, langue f géorgienne íñ³óÇ, íñ³óáõÑÇ Géorgien,ne íñ¹áí»É, íñ¹áí»óÝ»É indigner vt; troubler vt, agiter vt ¥Ñáõ½»É¤; choquer vt ¥ïÑ³× ½·³óÙáõÝù ³é³ç³óݻɤ; bouleverser vt ¥Ëéáí»É, ï³ÏÝáõíñ³ ³Ý»É¤; révolter vt ¥½³Ûñ³óݻɤ íñ¹áí»óáõóÇã révoltant,e, bouleversant,e íñ¹áíÙáõÙù indignation f; révolte f, réprobation f ¥½³ÛñáõÛä íñ¹áíí³Í indigné,e, révolté,e 856



íñ¹áíí»É ¥½³Ûñ³Ý³É¤ s’indigner, se



î



scandaliser íñ»Å ¥íñÇųéáõÃÛáõݤ vengeance f; ~ ÉáõÍ»É` íñ»ÅËݹÇñ ÉÇÝ»É se venger (de qn, de qch); Ù»ÏÇ ~Ý ³éÝ»É venger qn; ~ ÉáõÍ»Éáõ ѳٳñ, íñÇųéáõÃÛáõÝÇó` íñ»ÅËݹñáõÃÛáõÝÇó ¹ñ¹í³Í pour se venger; ³ñÛ³Ý ~ vengeance sanglante, vendetta f íñ»ÅËݹÇñ vindicatif,-ive; rancunier,ière ¥á˳ϳɤ; vengeur-vengeresse adj/n ¥íñÇųéáõ¤ íñ»ÅËݹñáñ»Ý par vengeance ¥íñ»ÅËݹñáõÃÛáõÝÇó »ÉÝ»Éáí¤ íñ»ÅËݹñáõÃÛáõÝ vengeance f, esprit m de vengeance, vendetta f íñÇųéáõ vengeur-vengeresse n/adj íñÇųéáõÃÛáõÝ ï»°ë íñ»Å íñÇÝç ï»°ë íñÝçÛáõÝ íñÇå³Ï 1¤ faute f d’impression, coquille f ¥·ñùáõÙ¤; faute f de frappe, erratum m ¥ÑÝ·. errata pl¤ ¥Ù»ù»Ý³·ñ³Ï³Ý, ѳٳϳñ·ã³ÛÇݤ 2¤ mécompte m ¥Ñ³ßíÇ Ù»ç¤ 3¤ erreur f ¥ë˳É, ë˳ÉÙáõÝù, íñÇåáõÙ¤ íñÇå³Ï³½»ñÍ»É ¥Íñ³·ñ³íáñáõÙÁ¤ ѳÙÏñ·ã. déboguer vt íñÇå»É manquer (rater) son coup; se tromper ¥ë˳Éí»É¤ íñÇåáõÙ ratage m ¥μ³óÃáÕáõÙ¤; erreur f, méprise f ¥ë˳É, ë˳ÉÙáõÝù¤; ÷Ëμ., ËëÏó. gaffe f; ~ ÃáõÛÉ ï³É ¥ÙÇ μ³Ý ³ÛÝå»ë ã³Ý»É¤ faire une gaffe; lacune f ¥μ³óÃáÕáõÙ` ³é³í»É³å»ë ï»ùëïáõÙ¤ íñÓÇÝ pinceau m; ë³÷ñí»Éáõ ~ blaireau m íñÓݳѳñ»É donner un coup (des coups) de pinceau íñÓݳѳñí³Í ¥íñÓݳ·Çͤ touche f, coup m de pinceau íñÓÝ»É peindre vt ¥Ýϳñ»É¤ íñÓÝáõÙ peinture f ¥Ýϳñ»ÉÁ¤ íñÝç³É ¥ËñËÝç³É¤ hennir vi íñÝçÛáõÝ, íñÝçáó hennissement m íáõß μëμ. lin m; ~Ç Ó»Ã huile f de lin íáõß³μáõÍáõÃÛáõÝ culture f du lin íáõß» de lin



ï³μ³ï pantalon m ï³μ³ï³Ï³É (ï³μ³ï³Ï³å,



Ó·³Ï³å, áõë³Ï³å) bretelles f pl ï³μáõ ï»°ë μ³é³ñ·»ÉáõÙ, ³ñ·»É³μ³é ﳷݳå 1) alerte f; alarme f; û¹³ÛÇÝ ~ alerte aérienne; Ï»ÕÍ ~ fausse alerte (÷Ëμ. fausse alarme); ~Ç Ù³ïÝ»É alarmer vt; ~ ÑÝã»óÝ»É lancer un cri d’alarme 2) anxiété f, angoisse f (³ÝÓÏáõÃÛáõÝ), inquiétude f (³ÝѳݷëïáõÃÛáõÝ) ﳷݳå³ÉÇ anxieux,-euse, alarmant,e, troublant,e, angoissant,e; critique (׷ݳųٳÛÇÝ); ~ ѳ۳óù regard m anxieux; ~ Éáõñ»ñ nouvelles f pl alarmantes; ѳٳ׳ñ³ÏÇ ~ ßñç³Ý période f critique de l’épidémie; ~ íÇ׳ÏáõÙ ÉÇݻɪ ï³·Ý³å ³åñ»Éª ﳷݳå»É être anxieux,euse ﳷݳå³Ñ³ñ troublé,e, alarmé,e, alerté,e ﳷݳå³Ñ³ñ»É (ï³·Ý³å ³é³ç³óÝ»É, ﳷݳå³Ñ³ñ ³Ý»É) alarmer vt, troubler vt (Ëéáí»É), inquiéter vt (³Ýѳݷëï³óÝ»É) ﳷݳå³Ñ³ñáõÛó anxiogène ﳷݳå³ßã³Ï sirène f d’alerte (d’alarme) ﳷݳå»É s’alarmer; s’inquiéter (³Ýѳݷëï³Ý³É), se troubler, être anxieux,-euse (Ñáõ½í»É, Ùï³Ñá·í»É) ﳷݳå»óÝ»É (ﳷݳåÇ Ù³ïÝ»É, Ñáõ½»É) alarmer vt, inquiéter vt, embarrasser vt, troubler vt (Ùï³Ñá·»É, Ñáõ½»É) ﳷݳå»óáõóÇã alarmant,e, inquiétant,e (³Ýѳݷëï³óÝáÕ), troublant,e (Ùï³Ñá·Çã) ï³·ñ (ï»·ñ) beau-frère m ï³Å³Ý³ÏÇñ 1. adj de bagne, de forçat (ï³Å³Ý³ÏñÇ), forcé,e (ï³Å³~ ³ß˳ï³Ýù ݳÏñáõÃÛ³Ý); travaux m pl forcés 2. forçat m, 857



chéier vt



bagnard,e n, galérien m



ï³Å³Ý³ÏñáõÃÛáõÝ bagne m, galère f;



ï³Í»É ressentir vt, éprouver vt; Ù»ÏÇ



ÇëÏ³Ï³Ý ~ ¿ c’est une vraie galère



ѳݹ»å ѳٳÏñ³Ýù ~ ressentir (avoir) de la sympathie pour qn; áñ¨¿ ½·³óÙáõÝù ~ éprouver un sentiment; ѳñ·³Ýù ~ porter respect (à qn); íëï³ÑáõÃÛáõÝ ~ avoir confiance en ï³Ï sous; ͳéÇ ~ sous l’arbre; ³½¹»óáõÃÛ³Ý ~ sous l’influence; ÑÝãÛáõÝÝ»ñÇ ~ª áõÕ»ÏóáõÃÛ³Ùμ aux sons de; ~Ç ëåÇï³Ï»Õ»Ý, Ý»ñùݳ½·»ëï linge m de corps, sous-vêtements m pl; ~Á le dessous; ~Çó Ñ³Ý»É tirer de dessous ◊ ~Çó ¹áõñë ·³É s’en sortir, se tirer d’affaire, se débrouiller ï³Ï³Ýáà (ÑÇí³Ý¹Ç) bassin m (de malade) ï³Ï³Ýù¥Ý»ñ¤ (ó÷Ã÷áõÏÝ»ñ) ÷Ëμ. rebut m; ѳë³ñ³ÏáõÃÛ³Ý ~ rebut de la société ï³Ï³ßáñ (»ñ»Ë³ÛÇ) couche f, lange m ï³Ï³é tonneau m; barrique f; fût m (·ÇÝáõ, ûÕáõ), baril m (í³éá¹Ç); ~Ý»ñáíª ~Ý»ñÇ Ù»ç en fût ◊ ¸³Ý³Û³Ý ~ tonneau des Danaïdes ï³Ï³é³·áñÍ tonnelier m ï³Ï³é³·áñÍ³Ï³Ý de tonnelier ï³Ï³é³·áñͳÝáó tonnellerie f ï³Ï³é³·áñÍáõÃÛáõÝ tonnellerie f ï³Ï³é³ÉóáõÙ (ï³Ï³éÝ»ñÇ Ù»ç ÉóÝ»ÉÁ) mise f en tonneaux ï³Ï³é»É (ï³Ï³éÇ Ù»ç ÉóÝ»É) entonner



ï³Å³Ý³å³ñï forçat m, bagnard,e n,



galérien m



ï³Å³Ý³í³Ûñ bagne m; ÇëÏ³Ï³Ý ~ ¿



c’est un vrai bagne



ï³Å³Ý»ÉÇ pénible, accablant,e, assom-



mant,e



ï³É1 1) donner vt; remettre vt, délivrer



(ѳÝÓÝ»É); áõï»ÉÇù ~ donner à manger; ÏÛ³ÝùÁ ~ donner sa vie; áÕáñÙáõÃÛáõÝ ~ donner l’aumône; å³Ûٳݳų٠~ donner un délai; ëåÇï³Ï»Õ»ÝÁ Éí³óùÇ ~ donner le linge à laver; ï»ïñÁ ~ª ѳÝÓÝ»É áõëáõóãÇÝ remettre le cahier au professeur; íÏ³Û³Ï³Ý ~ délivrer un certificat; óáõÛó ~ montrer vt; ¹³ë ~ª ¹³ë³í³Ý¹»É enseigner vt; íϳÛáõÃÛáõÝ ~ témoigner vt; ÑáõÛë ~ faire espérer; »ñ»Ë³ÛÇÝ ¹åñáó ~ mettre l’enfant à l’école; í³ñÓáí ~ louer vt; »ï ~ª í»ñ³¹³ñÓÝ»É rendre vt; ï»ÕÇ ~ céder (à); ÇÙ³ó ~ª ï»Õ»Ï³óÝ»É faire savoir; áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»Éáõ Ñݳñ³íáñáõÃÛáõÝ ~ laisser faire; ÃáõÛÉ ïí»ù ³ÝóÝ»É laissezmoi passer 2) accorder vt (ßÝáñÑ»É); Å³Ù³Ý³Ï ~ accorder du temps ï³É2 (³ÙáõëÝáõ ùáõÛñ) belle-sœur f ï³ÉÇù (å³ñïù) dette f ï³ÉÏ ÑÝù. talc m ï³ËáÙ»ïñ ï»°ë ³ñ³·³ã³÷, åïáõvt



vt



ï³Ï³éÇÏ tonnelet m, baril m ï³Ï³íÇÝ (¹»é, ¹»é¨ë) encore, tou-



ï³ã³÷ ï³Ëï³Ï planche f; ß³ËÙ³ïÇ ~ échi-



quier m; ß³ßÏáõ ~ damier m; ÙÇë Ïïñ»Éáõ ~ hachoir m; ѳó Ïïñ»Éáõ ~ planche à pain ◊ ÙÇ ~Á å³Ï³ë ¿ il lui manque un clou ï³Ëï³Ï³Ù³Í pont m (ݳíÇ); plancher m (ѳï³Ï) ï³Ëï³Ï³å³ï planchéié,e, garni,e de planches (ï³Ëï³Ï»É, ï³Ëï³Ï³å³ï»É ï³Ëï³Ï³Ù³Í»É) planchéier vt ï³Ëï³Ï³å³ïáõÙ planchéiage m ï³Ëï³Ï» de (en) planches ï³Ëï³Ï»É (ï³Ëï³Ï³å³ï»É) plan-



jours; ݳ ~ ÑÇí³Ý¹ ¿ il est toujours malade; ݳ ~ª ¹»é å³ïñ³ëï ã¿ il n’est pas encore prêt ï³Ï¹Çñ 1) support m (ѻݳñ³Ý) 2) μÅßÏ. couche f hygiénique ï³ÏÇó de dessous; ë»Õ³ÝÇ ~ de dessous la table ï³ÏÝáõíñ³ sens dessus dessous, bouleversé,e; ³Ù»Ý ÇÝã ~ ³Ý»É mettre tout sens dessus dessous, bouleverser vt ï³Ïï ï»°ë ã³÷, Ýñμ³½·³óáõÃÛáõÝ ï³ÏïÇϳ ï»°ë Ù³ñï³í³ñáõÃÛáõÝ 858



ï³ÏïÇÏ³Ï³Ý ï»°ë Ù³ñï³í³ñ³Ï³Ý ï³Õ chant m (»ñ·); chant m lyrique



ï³×Ï³Ï³Ý turc - turque ï³×Ï»ñ»Ý (Ãáõñù»ñ»Ý) turc m, langue f



ï³Õ³Ý¹ talent m; ~ áõÝ»Ý³É avoir du



ï³ÙÏ³Ý³É s’humecter, devenir hu-



(ùݳñ»ñ·); vers m (áï³Ý³íáñ)



turque



talent; ~áíª ï³Õ³Ý¹³íáñ Ó¨áí avec talent, talentueusement ï³Õ³Ý¹³íáñ de talent, talentueux,euse; ~ ÝϳñÇã peintre m de talent; ݳ ß³ï ~ ¿ il a beaucoup de talent; ~ Ï»ñåáí avec talent, talentueusement ï³Õ³ã³÷ versificateur m ï³Õ³ã³÷³Ï³Ý métrique ï³Õ³ã³÷»É versifier vt ï³Õ³ã³÷áõÃÛáõÝ versification f, métrique f ï³Õ³í³ñ 1. pavillon m; óáõó³Ñ³Ý¹»ëÇ ~ pavillon d’exposition; Ýϳñ³Ñ³ÝÙ³Ý ~ studio m 2. adj ÏñáÝ. ~ ïáÝ»ñ (ÑÇÝ· ³í³· ïáÝ»ñª ÌÝáõݹÁ, ¼³ïÇÏÁ, ì³ñ¹³í³éÁ, ì»ñ³÷áËáõÙÝ ²ëïí³Í³ÍÝÇ ¨ ʳãí»ñ³óÁ - ï»°ë ѳٳå³ï³ëË³Ý μ³é³Ñá¹í³ÍÝ»ñÁ) ï³Õ³ñ³Ý recueil m de chansons (de chants); »Ï»Õ. livre m de cantiques ï³Õ»ñ· ï»°ë ï³Õ ï³Õ»ñ·»É jouer (de) et chanter ï³Õ»ñ·áõ (ï³Õ»ñ·³Ï, ï³Õ³ë³Í) poète m ambulant ï³ÕïϳÉÇ ennuyeux,-euse, fastidieux,-euse, assommant,e ï³ÕïϳÉÇáñ»Ý ennuyeusement, fastidieusement ï³ÕïϳÉÇáõÃÛáõÝ (Ó³ÝÓñáõÛÃ) ennui m ï³ÕïÏ³Ý³É s’ennuyer, se dégoûter ï³ÕïϳóÝ»É ennuyer vt, dégoûter vt; embêter vt (Ó³ÝÓñ³óÝ»É) ï³ÕïÏáñ»Ý ï»°ë ï³ÕïϳÉÇáñ»Ý ï³ÕïÏáõÃÛáõÝ ennui m, cafard m, embêtement m; ~ å³ï׳é»É ennuyer vt, donner le cafard ï³ÕïáõÏ ï»°ë ï³ÕïϳÉÇ, ï³ÕïÏáõ-



mide



ï³ÙϳóÝ»É humecter vt, rendre hu-



mide, mouiller vt légèrement moiteur f; humidité f (ËáݳíáõÃÛáõÝ) ï³ÙåáÝ ï»°ë ËÇó, ËÍáõÍ ï³Ùï³Ù »ñÅßï. tam-tam m ï³ÙáõÏ moite; humide (Ëáݳí) ï³Û·³ taïga f ï³ÛýáõÝ ï»°ë óÛýáõÝ ï³Ý·»Ýë (ßáß³÷³·ÇÍ) Ù³Ã. tangente f ï³Ý·á (å³ñ, ³Û¹ å³ñÇ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝÁ) tango m ï³Ý»É 1) porter vt; emporter vt (í»ñóÝ»É ï³Ý»É, Çñ Ñ»ï ï³Ý»Éª ÇñÇ, ³é³ñϳÛÇ Ù³ëÇÝ); ݳٳÏÁ ÷áëï ~ porter la lettre à la poste; ³Ù³Ý»Õ»ÝÁ ËáѳÝáó ~ emporter la vaisselle à la cuisine 2) amener vt, emmener vt (Ù»ÏÇÝ ~), mener vt; Ó»éùÇó μéÝ³Í ~ mener par la main; conduire vt (Ù»ÏÇÝ ~ª áõÕ»Ïó»Éª ³é³çÝáñ¹»É) 3) supporter vt, endurer vt (¹ÇٳݳÉ, ѳݹáõñÅ»É) 4) porter vt (Ïñ»É, Ïñ»Éáí ~) ï³Ý»ÉÇ (ѳݹáõñÅ»ÉÇ) supportable, tolérable; endurable ï³Ý½³ÝÇ³Ï³Ý tanzanien,ne ï³Ý½³ÝdzóÇ Tanzanien,ne n ï³ÝÇù 1) toit m, toiture f (ͳÍÏ); ÏÕÙÇݹñ»ª óÇÝϳå³ï ~ toit de tuiles, de zinc 2) ÷Ëμ. protection f (Ñáí³Ý³íáñáõÃÛáõÝ) ï³ÝÇù³·áñÍ couvreur m ï³ÝÏ (Ññ³ë³ÛÉ) char m (de combat), tank m ï³ÝϳÛÇÝ de char, de tank; ~ ½áñ³Ù³ë régiment m de chars ï³ÝÏ»ñ ï»°ë Éó³Ý³í ï³ÝÏÇëï tankiste m ï³ÝÓ poire f ï³ÝÓ³Ó¨, ï³ÝÓ³ÝÙ³Ý piriforme ï³ÝÓ»ÝÇ poirier m ï³ÝÓáõï jardin m de poiriers ï³ÝÓûÕÇ poiré m ï³ÙÏáõÃÛáõÝ



ÃÛáõÝ ï³×³ñ 1) temple m (ѻóÝáë³Ï³Ý) 2)



cathédrale f (Ù³Ûñ »Ï»Õ»óÇ)



ï³×ÇÏ, ï³×ÏáõÑÇ (Ãáõñù, ÃñùáõÑÇ)



Turc m, Turque f (femme f turque)



ï³×ϳËáë turcophone



859



(÷³ÛïÇ Ù³Ýñ³ï³ß»Õ)



(ï³é³å³ÉÇ) douloureux,-euse, pénible (ͳÝñ, ¹Åí³ñÇÝ), torturant,e (ï³Å³Ý»ÉÇ) ï³Ýç³ÉÇáñ»Ý douloureusement, péniblement ï³Ýç³Ñ³ñ tourmenté,e, torturé,e; ~ ³Ý»É tourmenter vt, torturer vt ï³Ýç³Ù³Ñ ~ ³Ý»É torturer vt à mort ï³Ýç³Ýù tourment m, souffrance f (ã³ñã³ñ³Ýù, ï³é³å³Ýù); peine f (ï³é³å³Ýù); torture f (Ïïï³Ýù, Ëáßï³Ý·áõÙ); supplice m (ã³ñã³ñ³Ýù); galère f (ï³Å³Ý³ÏñáõÃÛáõÝ) ï³Ýç³ñ³Ý chambre f de torture ï³Ýç»É tourmenter vt (ã³ñã³ñ»É); torturer vt (Ëáßï³Ý·»É) ï³Ýçí³Í 1) tourmenté,e (ï³Ýç³Ñ³ñ, ã³ñã³ñí³Í), torturé,e (Ëáßï³Ý·í³Í) 2) éreinté,e, exténué,e (áõųëå³é, ÑÛáõÍí³Í) ï³Ýçí»É se tourmenter; souffrir vi (ó³íÇó, ͳñ³íÇó, ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÇó ¨ ³ÛÉÝ); se donner beaucoup de peine (ß³ï Ñá·Ý»É) ï³Ýï³É ùÇÙ. tantale m ï³Ýï»ñ 1) hôte m, maître m de la maison; ~Á ÑÛáõñÁÝϳÉáõÙ ¿ñ Ññ³íÇñÛ³ÉÝ»ñÇÝ l’hôte accueillait ses invités 2) propriétaire n de la maison (ï³Ý ë»÷³Ï³Ý³ï»ñ) ï³ÝïÇÏÇÝ (ïÝï»ëáõÑÇ) ménagère f; maîtresse f de la maison (ï³ÝïÇñáõÑÇ); ÷Ëμ. bonne ménagère (ïݳñ³ñ ÏÇÝ) ï³ÝïÇñáõÑÇ hôtesse f, maîtresse f de la maison ï³ÝáõÉ ~ ï³É (ï³ñí»É, å³ñïí»É) 1) perdre vt, être le perdant 2) Ù³ñ½. être battu,e, perdre la partie (le match) ï³ß³Íá (ï³ß³Í, ÏáϳÍ, ÑÕϳÍ) raboté,e, plané,e ï³ß»É tailler vt (ù³ñ, ÷³Ûï); charpenter vt (ï³Ëï³Ï); équarrir vt (áõÕÕ³ÝÏÛáõÝ»ñáí ~, ù³é³ÏáõëÇ ¹³ñÓÝ»É); raboter vt (ÑÕÏ»É, áÕáñÏ»É) ï³ß»Õ copeau m (ÑÇÙݳϳÝáõÙ ÷³ÛïÇ), limaille f (Ù»ï³ÕÇ); bûchette f ï³Ýç³ÉÇ¥ó¤



ï³ßí³Íù taille f; ³¹³Ù³Ý¹Ç ~ taille de



diamant



ï³ßí»É être



raboté,e; être taillé,e (ÑÕÏí»É, ³é³í»É³å»ë ù³ñǪ óÝϳñÅ»ù ù³ñÇ Ù³ëÇÝ) ï³ß拾Ϥ (ÏáÝù) bassin m, bassine f; cuvette f (Éí³óí»Éáõ); baquet m (÷³Ûï») ï³ßï³Ó¨ en forme de cuvette ï³ßáõÏ copeau m, planure f (÷³ÛïÇ); limaille f, copeau m de fer (Ù»ï³ÕÇ, »ñϳÃÇ) ï³ßáõÙ rabotage m; taille f (ù³ñÇ) ï³å chaleur f torride ï³å³É»É abattre vt, faire tomber (·»ïÇÝ ·Éáñ»Éª ·ó»É) renverser vt (ßñç»É, ݳ¨ª Çß˳ÝáõÃÛáõÝÁ ~); terrasser vt (·»ïÝ»É); détrôner vt (·³ÑÁÝÏ»ó ³Ý»É) ï³å³Éí»É se renverser (ßñçí»É, ·»ïÇÝ ÁÝÏÝ»É); ÷Ëμ. échouer vi (³ÝѳçáÕáõÃÛ³Ý Ù³ïÝí»É); s’abattre, s’écrouler, s’effondrer (÷Éáõ½í»É) ï³å³ÉáõÙ 1) renversement m, chute f (³ÝÏáõÙ); Ùdzå»ïáõÃÛ³Ý ~ renversement (abolition f) de l’absolutisme 2) ÷Ëμ. subversion f (Ëáñï³ÏáõÙ, ÏáñͳÝáõÙª μ³ñáÛ³Ï³Ý ³ñÅ»ùÝ»ñǪ å»ïáõÃÛ³Ý ¨ ³ÛÉÝ) ï³å³Ï (óí³) poêle f ï³å³Ï³Í frit,e (ÛáõÕÇ Ï³Ù Ó»ÃÇ Ù»ç); rôti,e (Ëáñáí³Í, ÷éáõÙ »÷³Í); grillé,e (Ëáñáí³Í, ϳñÙñ³óñ³Í); ~ ϳñïáýÇÉ frites f pl ï³å³Ï»É frire vt (ÛáõÕÇ Ï³Ù Ó»ÃÇ Ù»ç); griller vt, rôtir vt (ÙÇë); ϳñïáýÇÉ ~ frire des pommes de terre ï³å³ÏÇã friteuse f (ϳñïáýÇÉ ¨ ³ÛÉÝ ï³å³Ï»Éáõ ¿É»Ïïñ³Ï³Ý ·áñÍÇù) ï³å³Ïí»É frire vi (ÛáõÕÇ Ï³Ù Ó»ÃÇ Ù»ç); griller vi, rôtir vi (Ëáñáíí»É) ◊ ë»÷³Ï³Ý ÛáõÕáí ~ cuire dans son jus (ËëÏó.) ï³å³ÏáõÙ (ï³å³Ï»ÉÁ) friture f (ÛáõÕáí, Ó»Ãáí); rôtissage m (ËáñáíáõÙ); grillage m (ϳëϳñ³ÛÇ íñ³) ï³å³Ý arche f; ÜáÛÛ³Ý (ÜáÛÇ) ~ l’arche de Noé 860



reux,-euse; pénible (¹Åí³ñÇÝ); poignant,e (ó³í»ñÇ Ù³ëÇÝ) ï³é³å³Ýù (ï³Ýç³Ýù, ã³ñã³ñ³Ýù) souffrance f, torture f, tourment m ï³é³å»É (ï³Ýçí»É) souffrir vi, endurer vt ï³é³å»óÝ»É faire souffrir, tourmenter



ï³å³Ý³·Çñ (¹³Ùμ³Ý³·Çñ) épitaphe f



ï³å³Ý³Ï »Ï»Õ. reliquaire m, châsse f;



tabernacle m (Ëáñ³ÝÇ Ï»ÝïñáÝáõÙ, áñáõÙ å³ÑíáõÙ ¿ ѳÕáñ¹³ïáõ÷Á) ï³å³Ý³ïáõÝ caveau m; ÁÝï³Ý»Ï³Ý ~ caveau de famille ï³å³Ý³ù³ñ tombe f, pierre f tombale, pierre f sépulcrale ï³å³ñ cognée f, hache f (ϳóÇÝ); ³Ýï³é³Ñ³ïǪ ÷³Ûï³Ñ³ïÇ ~ cognée de bûcheron ï³å³ñ³Ïáà manche m de cognée (de hache) ï³åÏÝáóÇ cache-cache m; ~ Ë³Õ³É jouer à cache-cache ï³çÇÏ¥áõÑǤ Tadjik,e n ï³çÇÏ³Ï³Ý tadjik,e, de Tadjikistan ï³çÇÏ»ñ»Ý tadjik m, langue f tadjike ï³é (·Çñ) lettre f; caractère m (ïå³ï³é, ï³é³ï»ë³Ï); Ù»Í (÷áùñ) ~»ñáí en gros (petits) caractères; ~»ñáíª ³ÙμáÕçáõÃÛ³Ùμ, ³é³Ýó Ïñ׳ïáõÙÝ»ñÇ en toutes lettres; ÷Ëμ. ûñ»ÝùÇ ~ÇÝ Ñ³Ù³å³ï³ëË³Ý suivant la lettre de la loi ï³é³·ñáõÃÛáõÝ (·ñáõÃÛáõÝ) graphie f ï³é³¹³ñÓ³Ï³Ý de transcription ï³é³¹³ñÓ»É transcrire, faire la transcription de ï³é³¹³ñÓáõÃÛáõÝ,



vt



ï³é³åÛ³É éreinté,e, excédé,e (ÑÛáõÍ-



í³Í, áõųëå³é), tourmenté,e (ï³Ýç³Ñ³ñ) ï³é³åáÕ souffrant,e ï³é³ëË³É faute f d’orthographe ï³é³ï»ë³Ï ïå·ñ. caractères m pl; ߻ճ·Çñ ~ lettre f italique, italique m; ѳëï ~ caractères gras ï³é³óÇ littéral,e, mot à mot; textuel,le ï³é³óÇáñ»Ý littéralement, à la lettre, mot à mot; ~ óñ·Ù³Ý»É traduire littéralement; ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝÁ ~ ѳëÏ³Ý³É prendre une expression à la lettre ï³é³óÇáõÃÛáõÝ littéralité f ï³é»Ë (ÓÏ³Ý ï»ë³Ï) hareng m; ³åËï³Í ~ hareng salé (saur); ~Ç áñë pêche f au hareng, harengaison f



ï³ë³Ï³Ý par dix ï³ë³Ýáó (˳ճÃáõÕÃ) dix m; ÷áëÇÏÇ



(ëñïÇ) ~Á le dix de cœur



ï³é³¹³ñÓáõÙ



É»½íμ. transcription f



ï³ë»ñáñ¹ ï»°ë ï³ëÝ»ñáñ¹ ï³ëÁ dix; ï³ëÝ ³Ý·³Ù dix fois; ~



m/adj



ï³ëݳٳñï Ù³ñ½. décathlon m ï³ëݳٳñïÇÏ Ù³ñ½. décathlonien m ï³ëݳÙÛ³ de dix ans, décennal,e ï³ëݳÙÛ³Ï 1) décennie f (ï³ëÁ ï³ñÇ) 2) dixième anniversaire m



ï³é³Ãí³ÛÇÝ alphanumérique ï³é³Ï»ñ ÷Ëμ. pédant,e n/adj, cuistre



Ñá·áí à dix



ï³é³Ï»ñáõÃÛáõÝ ÷Ëμ. pédantisme m;



juridisme m (ûñ»ÝùÇ ï³éÇÝ Ñ»ï¨»ÉÁ) ï³é³Óáõɳñ³Ý (·ñ³Óáõɳñ³Ý) fonderie f de caractères ï³é³×³Ý³ã qui sait lire et écrire ï³é³×³Ý³ãáõÃÛáõÝ ï»°ë ·ñ³×³Ý³ãáõ-



(ï³ñ»¹³ñÓ); ïÕ³ÛÇ ~Á le dixième anniversaire du garçon ï³ëݳÙëÛ³ de dix mois ï³ëݳÝÇëï »ñÏñã. décaèdre adj/n ï³ëݳÝÏÛáõÝ (ï³ëÝ ³ÝÏÛáõÝ áõÝ»óáÕ) »ñÏñã. décagonal,e ï³ëݳÝÏÛáõÝÇ »ñÏñã. décagone m ï³ëݳå³ïÇÏ décuple; ~ ã³÷áí au décuple ï³ëݳå³ïÏ»É décupler vt, porter vt



ÃÛáõÝ ï³é³Ù³Ûñ (ÓáõɳٳÛñ) ïå·ñ. matrice f



ï³é³ÛÇÝ littéral,e; ~ ѳå³íáõÙ sigle m



ï³é³Ýᯐ marquer par une lettre ï³é³å³·ÇÝ, ï³é³å³ÉÇ doulou861



au décuple, multiplier par dix décupler vi, être décuplé,e, être multiplié,e par dix ï³ëݳå³ïÏáõÙ décuplement m ï³ëݳí³ÝÏ décasyllabe adj/n, décasyllabique; ~ μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝ vers m décasyllabe (décasyllabique), décasyllabe m ï³ëݳíáñ Ù³Ã. dizaine f ï³ëÝ»ñ»ù treize ï³ëÝ»ñ»ù³ÙÛ³ de treize ans ï³ëÝ»ñ»ù»ñáñ¹ treizième; treize (Ãí³ñÏ»ÉÇë); ÈÛáõ¹áíÇÏáë ~ Louis treize ï³ëÝ»ñÏáõ douze ï³ëÝ»ñÏáõ³ÙÛ³ de douze ans ï³ëÝ»ñÏáõ»ñáñ¹ douzième; douze (Ãí³ñÏ»ÉÇë) ï³ëÝ»ñÏáõÙ³ïÝÛ³ ~ ³ÕÇù ϽÙËë. duodénum m ï³ëÝ»ñáñ¹ dixième; dix (Ãí³ñÏ»ÉÇë); ~ ¿ç page f dix ï³ëÝ»ñáñ¹óÇ (ï³ëÝ»ñáñ¹ ¹³ë³ñ³ÝÇ ³ß³Ï»ñï,áõÑÇ) élève n de dixième ï³ëÝÇÝÁ dix-neuf ï³ëÝÇÝÝ»ñáñ¹ dix-neuvième; dix-neuf (Ãí³ñÏ»ÉÇë) ï³ëÝÑÇÝ· quinze ï³ëÝÑÇÝ·»ñáñ¹ quinzième; quinze (Ãí³ñÏ»ÉÇë) ï³ëÝÙ»Ï onze onzième; onze ï³ëÝٻϻñáñ¹ (Ãí³ñÏ»ÉÇë) ï³ëÝÙ»ÏÙ»ïñ³Ýáó ~ ѳñí³Í Ù³ñ½. penalty m (ýáõïμáÉáõÙ) ï³ëÝÛ³Ï (ï³ëÁ ѳï) dizaine f; ~Ý»ñáí ѳßí»É compter par dizaines ï³ëÝÛáà dix-sept ï³ëÝÛáûñáñ¹ dix-septième; dix-sept (Ãí³ñÏ»ÉÇë) ï³ëÝáï³ÝÇ décapode adj/n ï³ëÝáñ¹³Ï³Ý décimal,e adj/n ï³ëÝãáñë quatorze ï³ëÝãáñë»ñáñ¹ quatorzième; quatorze (Ãí³ñÏ»ÉÇë); ÈÛáõ¹áíÇÏáë ~ Louis quatorze ï³ëÝí»ó seize seizième; seize ï³ëÝí»ó»ñáñ¹ (Ãí³ñÏ»ÉÇë)



ï³ëÝáõà dix-huit ï³ëÝáõûñáñ¹ dix-huitième; dix-huit



ï³ëݳå³ïÏí»É



(Ãí³ñÏ»ÉÇë)



ï³ëÝûñÛ³ de dix jours; ~ ųÙÏ»ï



délai m de dix jours



ï³ëÝûñÛ³Ï décade f ï³í³ñ (³Ý³ëáõÝ) Ñíù. bétail m; ~Ç ÙÇë



du bœuf, viande f de bœuf



ï³í³ñ³Í (ݳËñ³å³Ý) bouvier,-ière n



ï³íÇÕ »ñÅßï. harpe f; ~ Ýí³·»É jouer



de la harpe



ï³íճѳñ harpiste n ï³ï grand-mère f, grand-maman f



(ï³ïÇÏ)



ï³ï³Ùë»É (í³ñ³Ý»É) être indécis,e,



hésiter vi



ï³ï³ÙëáÕ,



ï³ï³Ùëáï



hésitant,e



indécis,e,



ï³ï³ÙëáõÃÛáõÝ, ï³ï³ÙëáõÙ indéci-



sion f, hésitation f



ï³ï³Ý»É agiter vt (ß³ñÅ»É, ï³ñáõ-



μ»ñ»É); osciller vt (×á×»É); secouer vt (ó÷³Ñ³ñ»É); ÷Ëμ. ébranler vt



(˳ñËÉ»É)



ï³ï³ÝÙáõÝù hésitation f (ï³ï³Ý-



í»ÉÁ), indécision f (³Ýí×é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) ï³ï³ÝáÕ³Ï³Ý ýǽ. vibratoire, oscillatoire ï³ï³Ýí»É 1) osciller vi (ï³ñáõμ»ñí»É, ×á×í»É) 2) hésiter vi (³Ýí×é³Ï³Ý ÉÇÝ»É) 3) flotter vi (³½³ï ~ª ³ñï³ñÅáõÛÃÇ ÷á˳ñÅ»ùÇ Ù³ëÇÝ) 4) s’ébranler (»ñ»ñ³É, ݳ¨ª ÷Ëμ.) ï³ï³ÝíáÕ (³Ýí×é³Ï³Ý) indécis,e ï³ï³ÝáõÙ 1) ï»Ë., ýǽ. oscillation f, vibration f 2) hésitation f, indécision f (»ñÏÙï³Ýù, ³Ýí×é³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) 3) fluctuation f, variation f (÷á÷áËáõÙ, ËáïáñáõÙª ·Ý»ñÇ, ³ñï³ñÅáõÛÃÇ); ³ñï³ñÅáõÛÃÇ ÷á˳ñÅ»ùÇ ~Ý»ñ fluctuations du change; ·Ý»ñÇ ~ fluctuation (variation) des prix 4) flottement m (³ÝϳÛáõÝáõÃÛáõÝ, ÷á÷á˳ϳÝáõÃÛáõÝ) ï³ï³ëÏ μëμ. ronce f; épine f (÷áõß); roncier m (óáÕáõÝÁ) 862



change; ~Ç ÷á˳ñÅ»ùÇ Çç»óáõÙ affaiblissement m de taux de change; ~Ç ÷á˳ñÅ»ùÇ ï³ï³ÝáõÙÝ»ñ fluctuations f pl du change ï³ñ³½ costume m; ѳÛÏ³Ï³Ý ~ costume arménien ï³ñ³½³Ñ³Ý¹»ë bal m costumé ï³ñ³½³íáñ (ï³ñ³½ ѳ·³Í) costumé,e ï³ñ³½³íáñ»É costumer vt ï³ñ³½³íáñí»É se costumer ï³ñ³½»Ï»É (ëË³É ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝÝ»ñáí ÙáÉáñ»óݻɪ ÃÛáõñÇÙ³óáõÃÛ³Ý Ù»ç ·ó»É) désinformer vt ï³ñ³½»ÏáõÙ (³å³ï»Õ»Ï³ïíáõÃÛáõÝ, ëË³É ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝÝ»ñáí ÙáÉáñ»óÝ»ÉÁª ÃÛáõñÇÙ³óáõÃÛ³Ý Ù»ç ·ó»ÉÁ) désinformation f ï³ñ³Å³Ù intempestif,-ive; prématuré,e (³ÝųٳݳÏ); inopportun,e (³Ýï»ÕÇ) ï³ñ³Å³Ù³Ý³ÏÛ³ (ï³ñųٳݳÏÛ³) É»½íμ. diachronique ï³ñ³Å³Ù³Ý³ÏáõÃÛáõÝ (ï³ñųٳݳÏáõÃÛáõÝ) É»½íμ. diachronie f ï³ñ³Å³ÙÏ»ï ~ª Ù³ë-Ù³ë í׳ñáõÙáí à tempérament (ï³ñ³Å³ÙÏ»ï ï³ñ³Å³ÙÏ»ïáõÙ í׳ñáõÙ) tempérament m; ~ ïñ³Ù³¹ñ»Éª í׳ñáõÙÁ »ñϳñ³Ó·»É accorder un tempérament; ~áí à tempérament; ~áí í³×³éù vente f à tempérament ï³ñ³Å³ÙáõÃÛáõÝ (³ÝųٳݳϪ ³Ýï»ÕÇ ÉÇÝ»ÉÁ) inopportunité f, prématurité f (í³Õ³Å³ÙáõÃÛáõÝ) ï³ñ³Å³Ýñ de genres différents ï³ñ³Í³Ï³Ý spatial,e, de l’espace ï³ñ³Í³Ï³ÝáõÃÛáõÝ 1) spatialité f 2) ÷ÇÉ. étendue f ï³ñ³Í³ßñç³Ý région f ï³ñ³Í³ßñç³Ý³ÛÇÝ régional,e; ~ é³½Ù³í³ñáõÃÛáõÝ géostratégie f; ~ é³½Ù³í³ñáõÃÛ³ÝÁ í»ñ³μ»ñáÕ géostratégique ï³ñ³Í³ã³÷ stéréomètre m; odomètre m (áõÕ»ã³÷, ׳Ù÷³ã³÷) ï³ñ³Í³ã³÷³Ï³Ý stéréométrique ï³ñ³Í³ã³÷áõÃÛáõÝ stéréométrie f



ï³ï³ëϳÑÛáõë ~ åë³Ï couronne f



d’épines



ï³ï³ëϳ÷áõß μëμ. chardon m ï³ï³ëÏáï épineux,-euse, ronceux,-



euse, couvert,e de ronces; ÷Ëμ. ~ ׳ݳå³ñÑ chemin m épineux, chemin m couvert de ronces ï³ïÇÏ 1) ï»°ë ï³ï 2) ~ å³åÇÏ grands-parents m pl ï³ïÇÏ-å³åÇϳÛÇÝ de grands-parents ï³ïÙ»ñ ÅÕ. sage-femme f ï³ïñ³Ï1 ϻݹμ. tourterelle f; ÙÇ ½áõÛ· ~ une paire de tourterelle; ~Á ÕáõÝÕáõÝáõÙ ¿ la tourterelle roucoule ï³ïñ³Ï2 μëμ. pas-d’âne m; ·Çï. tussilage m ï³ñ³ tare f; ~Ý μéÝ»É faire la tare ï³ñ³μ³Å³Ý»É désintégrer vt ï³ñ³μ³Å³Ýí»É se désintégrer ï³ñ³μ³Å³ÝáõÙ désintégration f ï³ñ³μ³Ëï infortuné,e; malheureux,euse (¹Åμ³Ëï) ï³ñ³μ³Ëï³μ³ñ ï»°ë ¹Åμ³Ëï³μ³ñ ï³ñ³μ³ËïáõÃÛáõÝ ï»°ë ¹Åμ³ËïáõÃÛáõÝ ï³ñ³μ»Ï astigmatique (³ëïÇ·Ù³ïǽÙ) ï³ñ³μ»ÏáõÃÛáõÝ μÅßÏ. astigmatisme



ÃÛ³Ý)



m



(ï»ëáÕáõ-



ï³ñ³μÝ³Ï qui demeure à l’étranger ï³ñ³μÝáõÛà varié,e, divers,e ï³ñ³·Çñ (íï³ñ³Ý¹Ç) déporté,e adj/n,



émigré,e n/adj, exilé,e adj/n; banni,e (³ñï³ùëí³Í) ï³ñ³·ñ»É déporter vt, exiler vt; bannir vt, proscrire vt (³ñï³ùë»É) ï³ñ³·ñí»É être déporté,e (exilé,e, banni,e, proscrit,e) ï³ñ³·ñáõÃÛáõÝ, ï³ñ³·ñáõÙ déportation f, expulsion f, bannissement m ï³ñ³¹ñ³Ù (³ñï³ñÅáõÛÃ) devise(s) f (pl); monnaie f, valeur f; ϳÛáõݪ ï³ï³ÝíáÕ ~ monnaie stable, fluctuante; ~Ç ÷á˳ݳÏáõÙ change m; ~Ç ÷á˳ݳÏÙ³Ý Ï»ï bureau m de change; ~Ç ÷á˳ñÅ»ùÁ le taux de change; ÷á˳ñÏ»ÉÇ ~ devises convertibles; ~Ç ÷á˳ñÅ»ùÇ μ³ñÓñ³óáõÙ valorisation f du cours de 863



yonnement de la ville



ï³ñ³Í»É 1) répandre vt, propager vt (Éáõñ, ³ë»Ïáë» ¨ ³ÛÉÝ) 2) diffuser vt



ï³ñ³ÍáõÝ extensif,-ive ï³ñ³Íù 1) territoire m; aire f; espa-



(·Çï»ÉÇù, ïå³·ñ³Ï³Ý ³ñï³¹ñ³Ýù), médiatiser vt (½³Ý·í³Í³ÛÇÝ Éñ³ïí³ÙÇçáóÝ»ñáí) 3) étendre vt (Áݹ³ñӳϻÉ, ÁݹɳÛݻɪ ïÇñ³å»ïáõÃÛáõÝÁ, Çß˳ÝáõÃÛáõÝÁ) 4) écarter vt (áïù»ñÁ, è»ñÁ) 5) déployer vt (Áݹ³ñӳϻÉ, è»ñÁ μ³Ý³Éª ÃéãÝÇ Ù³ëÇÝ) ï³ñ³ÍáÕ (áõëÙáõÝù) propagateur,-trice



ce m; Ù³ùë³ÛÇÝ ~ espace douanier; local m (ß»Ýù³ÛÇÝ) 2) surface f (ٳϻñ»ë); ³é¨ïñ³Ï³Ý ~ surface commerciale, surface de vente (˳ÝáõÃáõÙ) 3) arrondissement m (í³ñã³ï³ñ³Íù³ÛÇÝ Ùdzíáñ) ï³ñ³Íù³μ³ÝáõÃÛáõÝ (Ý߳ݳ·ÇïáõÃÛ³Ý μ³ÅÇÝ, áñÝ áõëáõÙݳëÇñáõÙ ¿, û ÇÝãå»ë »Ý ϻݹ³ÝÇ ¿³ÏÝ»ñÁ, Ù³ëݳíáñ³å»ë Ù³ñ¹Á, û·ï³·áñÍáõÙ ï³ñ³ÍùÁ) proxémique f ï³ñ³Íù³ÛÇÝ territorial,e; ~ çñ»ñ eaux f pl territoriales ï³ñ³Ï³½Ù 1) de composition variée (différente) 2) É»½íμ. séparable; ~ª μ³Å³Ý»ÉÇ É»½í³Ùdzíáñ unité f séparable (analytique) ï³ñ³Ï³Ý ï»°ë áõïÇ×, ˳í³ñ³ë»ñ ï³ñ³Ï³ÝáÝ anormal,e, anomal,e (ϳÝáÝÇó ß»ÕíáÕ, ³ÝϳÝáÝ) ï³ñ³Ï³ÝáÝáõÃÛáõÝ (ß»ÕáõÙ, ³ÝϳÝáÝáõÃÛáõÝ) anomalie f ï³ñ³Ï³ñ· classe f (¹³ë); catégorie f ï³ñ³Ï³ñÍÇù d’une opinion différente; ~ ÉÇÝ»É avoir une opinion différente ï³ñ³Ï³ñÍáõÃÛáõÝ divergence f d’opinion, différend m, dissentiment m ï³ñ³Ï»ÝïñáÝ excentrique ï³ñ³Ï»ÝïñáÝáõÃÛáõÝ excentricité f ï³ñ³ÏáõÛë doute m, soupçon m (ϳëϳÍ), incertitude f (»ñÏμ³ÛáõÃÛáõÝ); ~ ãϳ il n’y a pas de doute ï³ñ³Ïáõë³Í incertain,e, douteux,euse; perplexe (ï³ñ³Ïáõë³ÝùÇ Ù»ç ÁÝϳÍ) ï³ñ³Ïáõë³Ýù perplexité f, embarras m; incertitude f (»ñÏμ³ÛáõÃÛáõÝ), doute m (ϳëϳÍ); ~Ç Ù»ç perplexe; ~Ç Ù»ç ÁÝÏÝ»É rester perplexe; ~Á ÷³ñ³ï»É dissiper les doutes; ~áí avec embarras ï³ñ³Ïáõë»É douter vi (de qn, de qch), avoir des doutes (sur qn, sur qch); être perplexe (³ÝáñáßáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É); hésiter vi (ï³ï³Ýí»É)



n



ï³ñ³Íí³Í répandu,e ï³ñ³Íí»É 1) se répandre (Éáõñ, ³ë»Ïáë», Ñáï ¨ ³ÛÉÝ) 2) se propager (ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ, Ññ¹»Ñ) 3) s’ébruiter (³ÕÙáõÏ Ñ³Ý»É) 4) gagner vt (ͳí³Éí»É) 5) s’étendre (Ó·í»É) 6) Ï»Ýëμ., μëμ. proliférer vi (μ³½Ù³Ý³É,



ß³ï³Ý³Éª ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ, μáõÛë»ñÇ Ù³ëÇÝ) 7) se donner libre cours (׳ݳãáõÙ ëï³Ý³Éª Ó»éù μ»ñ»É) ï³ñ³ÍíáÕ (μ³½Ù³óáÕ, ß³ï³óáÕ) μëμ. prolifère (ͳÕÇÏ) ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝ 1) espace m, étendue f; ïÇ»½»ñ³Ï³Ý ~ espace cosmique; »ñÏñÇ ³ÙμáÕç ï³ñ³ÍáõÃÛ³Ý íñ³ sur toute l’étendue du pays 2) surface f (ٳϻñ»ë); superficie f (ٳϻñ¨áõÛÃ); μݳϻÉÇ ~ surface habitable 3) distance f (Ñ»é³íáñáõÃÛáõÝ); »ñϳñ ï³ñ³ÍáõÃÛ³Ý í³½ù course f de fond 4) trajet m (áõÕÇ) 5) ³Ýû¹ ~ vide m ï³ñ³ÍáõÙ 1) propagation f (ѳٳ׳ñ³ÏÇ, ³ë»Ïáë»Ý»ñÇ, Ññ¹»ÑÇ ¨ ³ÛÉÝ) 2) diffusion f (·Çï»ÉÇùÇ, ïå³·ñ³Ï³Ý ³ñï³¹ñ³ÝùÇ ¨ ³ÛÉÝ); ½³Ý·í³Í³ÛÇÝ ~ diffusion en masse; ɳÛÝ ~ ·ïÝ»É se répandre largement 3) extension f (Áݹ³ñÓ³ÏáõÙ, ÁݹɳÛÝáõÙ) 4) μëμ., Ï»Ýëμ. prolifération f (μ³½Ù³óáõÙ, ß³ï³óáõÙª μçÇçÝ»ñÇ, ÑÛáõëí³ÍùÝ»ñÇ, ݳ¨ª ³ñ³· ~ áõëÙáõÝùÝ»ñÇ, ï»ëáõÃÛáõÝÝ»ñÇ) 5) é³½Ù. ÙÇçáõϳÛÇÝ ½»ÝùÇ ~ prolifération des armes nucléaires 6) rayonnement m (Áݹ³ñÓ³ÏáõÙ); ù³Õ³ùÇ ~Áª Áݹ³ñÓ³ÏáõÙÁ le ra864



ï³ñ³Ïáõë»ÉÇ douteux,-euse (ϳëϳ-



ï³ñ³Ýç³ïí»É se détacher, se séparer ï³ñ³Ýç³ïáõÙ (³Ýç³ïáõÙ) séparation



Í»ÉÇ); incertain,e (³Ýáñáß) (ï³ñ³Ïáõë³Ýùáí) ï³ñ³Ïáõëáñ»Ý avec embarras ï³ñ³ÏáõëáõÙ ï»°ë ï³ñ³Ïáõë³Ýù ï³ñ³Ñ³Ý»É évacuer vt ï³ñ³Ñ³Ýí»É être évacué,e ï³ñ³Ñ³ÝáõÙ évacuation f ï³ñ³ÑáõÝã (³ÝÝ»ñ¹³ßݳÏ) discordant,e; ~ Ó³ÛÝ»ñ voix f pl discordantes; ~ª ɳí ãɳñí³Í »ñ³Åßï³Ï³Ý ·áñÍÇùÝ»ñ instruments m pl de musique discordants ï³ñ³Ó³ÛÝ divergent,e (ï³ñ³Ù»ï); contradictoire (ѳϳë³Ï³Ý); incompatible (³Ýѳٳï»Õ»ÉÇ) ï³ñ³Ó³ÛÝáõÃÛáõÝ 1) désaccord m, mésentente f, différend m (ï³ñ³Ï³ñÍáõÃÛáõÝ, ³ÝѳٳӳÛÝáõÃÛáõÝ) 2) discorde f (»ñÏå³é³ÏáõÃÛáõÝ) 3) controverse f (í»×, ϳñÍÇùÝ»ñÇ Ñ³Ï³ëáõÃÛáõÝ); ï³ñ³Ó³ÛÝáõÃÛ³Ý ³é³ñϳ sujet m à controverse ï³ñ³Ó¨ 1) varié,e, différent,e, divers,e; hétéromorphe, diversiforme (áã ÝáõÛݳӨ) 2) difforme (ïÓ¨) ï³ñ³Ó¨áõÃÛáõÝ 1) diversité f, variété f 2) difformité f (ïÓ¨áõÃÛáõÝ) ï³ñ³Ù»ï divergent,e ï³ñ³Ù»ïáõÃÛáõÝ, ï³ñ³Ù»ïáõÙ divergence f ï³ñ³Ù»ñÅ (ûï³ñÁ Ù»ñÅáÕª ãѳݹáõñxénophobe; intolérant,e ÅáÕ) (ãѳݹáõñÅáÕ) ï³ñ³Ù»ñÅáõÃÛáõÝ (ûï³ñÁª ûï³ñÇÝ Ù»ñÅ»ÉÁ, ãѳݹáõñÅ»ÉÁ) xénophobie f; intolérance f (³ÝѳݹáõñÅáճϳÝáõÃÛáõÝ) ï³ñ³ÙÇï ï»°ë ï³ñ³Ï³ñÍÇù ï³ñ³ÙÇï»É diverger vi, différer vi; se contredire (Çñ³ñ ѳϳë»É); s’opposer (ѳϳ¹ñí»É) ï³ñ³ÙÇïáõÙ divergence f; ϳñÍÇùÝ»ñÇ ~ divergence d’opinions (ѳñ³Ï³ñÍáõÃÛáõÝ, ï³ñ³ÙïáõÃÛáõÝ å³ñ³¹áùë) paradoxe m ï³ñ³ÙáõëÝáõÃÛáõÝ ³½··ñ. exogamie f ï³ñ³Ýç³ï détaché,e, séparé,e ï³ñ³Ýç³ï»É détacher vt, séparer vt



f,



désunion f



ï³ñ³Ýó»É transiter vt (ï³ñ³ÝóÇÏ ÷á-



˳¹ñáõ٠ϳï³ñ»É); transiter vi (ï³ñ³ÝóÇÏ ×³Ý³å³ñÑáí ³Ýóݻɪ ׳Ù÷áñ¹»É) ï³ñ³ÝóÇÏ de transit, transitaire; ~ »ñÏÇñ pays m transitaire; ~ ׳ݳå³ñÑáí ÷á˳¹ñ»É (faire) transiter vt; ~ í³Ûñ lieu m de transit ï³ñ³ÝóáõÙ transit m; ~áíª ï³ñ³ÝóÇÏ ×³Ý³å³ñÑáí en transit ï³ñ³ÝáõÝ É»½íμ. hétéronyme m ï³ñ³ÝáõÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. hétéronymie f ï³ñ³ß˳ñÑÇÏ (ï³ñ»ñÏñÛ³, ³ñï³ëáíáñ, ï³ñûñÇݳÏ, ¿Ï½áïÇÏ) exotique; ~ μÝáõÛà áõݻݳÉÁ, ~ ÉÇÝ»ÉÁ, ï³ñ³ß˳ñÑÇÏáõÃÛáõÝ (¿Ï½áïÇϳ) exotisme m, caractère m exotique; ~ μáõÛë plante f exotique; ~ μ³ñù»ñ mœurs f pl exotiques; ~ μ³é»ñ vocabulaire m exotique ï³ñ³å³ÛÙ³Ý (ã³÷Çó ¹áõñë, ã³÷³½³Ýó, ã³÷Ý ³ÝóÝáÕ) excessif,-ive, exorbitant,e, démesuré,e; ~ ËëïáõÃÛáõÝ rigueur f excessive ï³ñ³å³ïí³ëïáõÙ μÅßÏ. xénogreffe f ï³ñ³å³ñï (³ÝÙ»Õ ï»ÕÁ, ³Ýï»ÕÇ, ³ÝÑÇÙÝ) indu,e, injuste ï³ñ³ë»é 1) hétérogène (ï³ñ³ï»ë³Ï) 2) ï»°ë ³Ûɳë»é ï³ñ³ë»éáõÃÛáõÝ 1) hétérogénéité f (ï³ñ³ï»ë³ÏáõÃÛáõÝ) 2) ï»°ë ³Ûɳë»éáõÃÛáõÝ ï³ñ³í³×³é (ï³ñ³Í³Ëª ßñç³Í³Ë



³é¨ïñ³Ï³Ý) colporteur,-trice n



ï³ñ³ï»ÕáõÙ (¹ÇëÉáϳódz) disloca-



tion f



ï³ñ³ï»ë³Ï 1. variété f, type m (ï»ë³Ï, ïÇå) 2. adj divers,e, diffé-



rent,e, varié,e



ï³ñ³ï»ë³ÏáõÃÛáõÝ diversité f, variété



f (μ³½Ù³½³ÝáõÃÛáõÝ); hétérogénéité f (ï³ñ³ë»éáõÃÛáõÝ) ï³ñ³ñÙ³ï É»½íμ. à radicaux m pl différents; supplétif,-ive; ~ ÑáÙ³ÝÇßÝ»ñ synonymes m pl à radicaux différents; ~ Ó¨ forme f supplétive



865



la différence ?; Ç ~ à la différence de, contrairement à (ѳϳé³Ï …Ç); ³ÛÝ ï³ñμ»ñáõÃÛ³Ùμ, áñ avec cette différence que; ³é³Ýó ï³ñμ»ñáõÃ۳ݪ ³é³Ýó ~ ¹Ý»Éáõ indifféremment; ~ ¹Ý»Éª ½³Ý³½³Ý»É faire une distinction 2) diversité f (½³Ý³½³ÝáõÃÛáõÝ) 3) divergence f (³Ýѳٳå³ï³ë˳ÝáõÃÛáõÝ); ϳñÍÇùÝ»ñÇ ~ divergence f d’opinions; Çñ³íμ. ûñ»Ýë¹ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ divergence des législations (ï³ñμ»ñ »ñÏñÝ»ñÇ) 4) écart m (ß»ÕáõÙ) 5) disparité f; ³ß˳ï³í³ñÓ»ñÇ ~ disparité des salaires 6) décalage m (ųٻñÇ ~) ï³ñ»·ÇÝ (Ù»Ï ï³ñí³ í׳ñ) annuité f ï³ñ»·Çñ (ï³ñ»·ñáÕ) chroniqueur m, annaliste n, mémorialiste n ï³ñ»·Çñù annales f pl; chronique(s) f



ï³ñ³ñÙ³ïáõÃÛáõÝ É»½íμ. supplétivis-



me m ï³ñ³÷ (Ñáñ¹ ³ÝÓñ¨) averse f, pluie f battante, ondée f (³Ýëå³ë»ÉÇ, ϳñ׳ï¨, ï»Õ³ï³ñ³÷); ÷Ëμ. pluie f, grêle f; ѳÛÑáÛ³ÝùÝ»ñÇ ~ pluie d’injures; ѳñí³ÍÝ»ñǪ ·Ý¹³ÏÝ»ñÇ ~ grêle de coups, de balles ï³ñ³÷áËÇÏ (í³ñ³ÏÇã) contagieux,euse, infectieux,-euse; ~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÝ»ñ maladies f pl contagieuses (infectieuses) ï³ñ³÷áËÇÏáõÃÛáõÝ contagion f ï³ñμ³Å³ÝáõÙ ï»°ë ï³ñ³μ³Å³ÝáõÙ ï³ñμ³Õ³¹ñ»É ï»°ë ï³ññ³ÉáõÍ»É ï³ñμ»ñ 1. adj différent,e; divers,e, varié,e (½³Ý³½³Ý); dissemblable (ï³ñμ»ñíáÕ), disparate (³Ýѳٳå³ï³ë˳Ý) 2. adv différemment (³ÛÉ Ï»ñå), diversement (ï³ñμ»ñ Ó¨áí, áã Ùdzï»ë³Ï) ï³ñμ»ñ³Ï variante f, version f; façon f (Ó¨, Ï»ñå) ï³ñμ»ñ³Ï³Ý Ù³Ã. différentiel,le; ~ ѳßÇí calcul m différentiel ï³ñμ»ñ³Ï»É distinguer vt, discerner vt, différencier vt ï³ñμ»ñ³ÏÇã (ï³ñμ»ñÇã) distinctif,ive; différentiel,le, différenciatif,ive; caractéristique (μÝáñáß) ï³ñμ»ñ³Ïí³Í différencié,e ï³ñμ»ñ³ÏáõÙ différenciation f, distinction f (ï³ñμ»ñáõÙ) ï³ñμ»ñ³ÝÇß, ï³ñμ»ñ³Ýß³Ý insigne m; cocarde f (·¹³Ï³ÝÇß); logo m (³åñ³Ýù³ÝÇß) ï³ñμ»ñ»É (½³Ý³½³Ý»É) distinguer vt, différencier vt, discerner vt ï³ñμ»ñÇã ï»°ë ï³ñμ»ñ³ÏÇã ï³ñμ»ñí»É se distinguer (·áõÛÝáí, Ó¨áí ¨ ³ÛÉÝ); se détacher (³é³ÝÓݳݳÉ), s’écarter (de) (ß»Õí»É, Ñ»é³Ý³É); se différencier, différer vi, être différent,e de; se faire remarquer (³ãùÇ ÁÝÏÝ»É) ï³ñμ»ñíáÕ (³ÛÉ) décalé,e ï³ñμ»ñáõÃÛáõÝ 1) différence f, distinction f (½³Ý³½³ÝáõÙ); DZÝã ~ où est



(pl)



ï³ñ»·ñáõÃÛáõÝ chronique f, annales f pl ï³ñ»¹³ñÓ anniversaire m; ÍÝݹ۳ݪ



³ÙáõëÝáõÃÛ³Ý ~ anniversaire de naissance, de mariage; ~Á Ýᯐ fêter l’anniversaire; ~¹ ßÝáñѳíáñ bon anniversaire! ï³ñ»ÃÇí date f; ~ª ³Ùë³ÃÇí ¹Ý»É dater vt, mettre la date; ÑÇß³ñÅ³Ý ~ date mémorable ï³ñ»Å³ÙÏ»ï³ÛÇÝ (뻽áݳÛÇÝ) saisonnier,-ière; ~ ³ß˳ï³ÝùÝ»ñ travaux saisonniers; ~ μ³Ýíáñ ouvrier m saisonnier, saisonnier m ï³ñ»ÉÇó anniversaire m ï³ñ»Ï³Ý1 1. adj d’un an, d’une année; annuel,le (³Ù»Ý³ÙÛ³); … ~ ÉÇÝ»É être âgé,e de …; ù³ÝDZ ~ »ù quel âge avez-vous ?; ùë³Ý ~ »Ù j’ai vingt ans; ~ª ³Ù»Ý³ÙÛ³ ³ñÓ³Ïáõñ¹ congé m annuel; ~ ÅáÕáí réunion f (assemblée f) annuelle; ~ μÛáõç» budget m annuel (d’un an, d’une année); ~ »Ï³Ùáõï revenu m annuel 2. adv annuellement, par an ï³ñ»Ï³Ý2 (ѳó³Ñ³ïÇÏÇ ï»ë³Ï) seigle m; ~Ç de seigle; ~Ç ³ÉÛáõñ` ѳó farine f, pain m de seigle ï³ñ»ÏÇó (ѳë³Ï³ÏÇó) du même âge; 866



ݳ ÇÙ ~Ý ¿ il a le même âge que moi, il est de mon âge; Ýñ³Ýù ~Ý»ñ »Ý ils sont du même âge ï³ñ»Ñ³Ý¹»ë soirée f de fin de l’année scolaire ï³ñ»Ñ³ßÇí (ï³ñ»Ï³Ý ѳßí»ïíáõÃÛáõÝ) ѳßí. rapport m annuel ï³ñ»Ùáõï veille f du nouvel an, dernier jour m de l’année ï³ñ»ßñç³Ý 1) période f d’un an 2) année f scolaire (áõëáõÙÝ³Ï³Ý ï³ñÇ) ï³ñ»ëÏǽμ 1) début m de l’année 2) rentrée f (áõëáõÙݳϳÝ) ï³ñ»í»ñç fin f de l’année; ~Ç Ñ³Ý¹»ë ï»°ë ï³ñ»Ñ³Ý¹»ë ï³ñ»í׳ñ paiement m annuel ï³ñ»ñ³ÛÇÝ spontané,e (ÇÝùݳμáõË); ~ ³Õ»ï cataclysme m ï³ñ»ñ³ÛÝáñ»Ý spontanément (ÇÝùݳμáõË Ó¨áí) ï³ñ»ñ³ÛÝáõÃÛáõÝ (ÇÝùݳμáõËáõÃÛáõÝ) spontanéité f ï³ñ»ñÏñÛ³ ï»°ë ï³ñ³ß˳ñÑÇÏ ï³ñ»ñù élément(s) m (pl); ÙáÉ»·Ý³Í ~ éléments pl déchaînés; Çñ ~Ç Ù»ç ÉÇÝ»É être dans son élément, être dans son répertoire ï³ñ»ó âgé,e, d’un certain âge ï³ñ»óï³ñÇ d’année en année, d’une année à l’autre ï³ñ»óáõÛó almanach m; annuaire m ï³ñ½·³ÛÝáõÃÛáõÝ (³É»ñ·Ç³) allergie f ï³ñ½·³ÛáõÝ (³É»ñ·ÇÏ) allergique ï³ñÁÙμéÝáõÙ paradoxe m (ï³ñÇÙ³ëïáõÃÛáõÝ) ï³ñÁÝûñóáõÙ É»½íμ., ·ñÏÝ. variante f ï³ñÁÝï»É³Ý³É (»ï ëáíáñ»É, »ï í³ñÅí»É, ûï³ñ³Ý³É) se déshabituer de qch ï³ñÇ an m, année f; ³Ûë ~ cette année; ³ÝóÛ³É ~ l’année dernière (passée); »ÏáÕª ѳçáñ¹ ~ l’année prochaine; Üáñ ~ le Nouvel an; ßÝáñѳíáñ Üáñ ~ Bonne année !; Üáñ ~Ý ¹ÇÙ³íáñ»É réveillonner vi, faire le réveillon; ÁÝóóÇÏ ~ année courante; ݳѳÝç ~ année bissextile; ³Ù»Ý ~ tous les ans, chaque année; áõëáõÙÝ³Ï³Ý ~ année scolaire; Ù»Ï



~ ³Ýó au bout d’un an; Ù»Ï ï³ñáõó dans un an; »ñÏáõ ï³ñáõÙ en deux ans; »ñÏáõ ~ Ñ»ï᪠³Ýó deux ans après; ~Ý »ñÏáõ ³Ý·³Ù deux fois par an, deux fois l’an; ~Ý»ñ ß³ñáõÝ³Ï depuis des années; ÑÇÝ· ~ ³é³ç il y a cinq ans; ï³ñí³ »Õ³Ý³Ï saison f ï³ñÇù âge m; ѳëáõÝ ~ âge mûr; ˻ɳѳë ~ âge de raison; ÝáõÛÝ ~Ç du même âge; ³Ýáñáß ~Ç sans âge; ÙÇçÇÝ ~Ç entre deux âges; ~Ý ³é³Í âgé,e; ~Ý ³éÝ»É prendre l’âge, être âgé,e, vieillir vi (Í»ñ³Ý³É); Ó»ñ ~áõÙ à votre âge; ~Á óùóÝ»É cacher son âge; ~Á óáõÛó ãÇ ï³ÉÇë il ne paraît pas son âge; Çñ ~Ç Ñ³Ù³ñ ß³ï Éáõñç ¿ il est très sérieux pour son âge ï³ñÇù³ÛÇÝ d’âge; ~ ³ñïáݳϳñ·ª ó»Ý½ condition f d’âge, limite f d’âge (~ ë³Ñٳݳ÷³ÏáõÙ) ï³ñÇù³íáñ, ï³ñÇùáï (ٻͳѳë³Ï) âgé,e; ~ Ù³ñ¹ homme m d’âge (âgé) ï³ñÇý ï»°ë ë³Ï³·ÇÝ ï³ñÇý³ÛÇÝ ï»°ë ë³Ï³·Ý³ÛÇÝ ï³ñÇý³íáñáõÙ ï»°ë ·ÝáñáßáõÙ ï³ñÏ»ï»É remettre vt (Ñ»ï³Ó·»É); prolonger vt (»ñϳñ³óÝ»É); suspendre vt (¹³¹³ñ»óÝ»É, ³éϳ˻É); proroger vt (»ñϳñ³Ó·»É) ï³ñÏ»ïáõÙ remise f (Ñ»ï³Ó·áõÙ), prolongation f, prorogation f (»ñϳñ³Ó·áõÙ); délai m ï³ñѳÙá½»É (»ï ѳÙá½»É, »ï å³Ñ»É) dissuader vt (de faire qch), déconseiller vt, vi (qch à qn, à qn de faire qch) (ËáñÑáõñ¹ ãï³É) ï³ñѳÙá½Çã dissuasif,-ive ï³ñѳÙá½í»É se dissuader, changer d’avis (d’opinion) (ϳñÍÇùÁ ÷áË»É); être dissuadé,e (déconseillé,e) ï³ñѳÙá½áõÙ dissuasion f ï³ñÙ (ÃéãáõÝÝ»ñÇ ËáõÙμª »ñ³Ù) volée f ï³ñٳѳí étourneau m ï³ñÝÙ³ÝáõÃÛáõÝ, ï³ñÝÙ³ÝáõÙ dissimilation f 867



ï³ñáÕáõÃÛáõÝ capacité f; volume m



ï³ñáõμ»ñ»É balloter vt, secouer vt (ó-



(ͳí³É); tonnage m (ݳíÇ) ï³ñáÕáõÝ³Ï d’une grande capacité ï³ñáÕáõݳÏáõÃÛáõÝ capacité f; contenance f (³Ù³ÝÇ); jauge f, tonnage m (ݳíÇ) ï³ñáñáß distinct,e ï³ñáñáᯐ distinguer vt, différencier vt (ï³ñμ»ñ³Ï»É) ï³ñáñáß»ÉÇ distinguable ï³ñáñáßÇã distinctif,-ive ï³ñáñáßí»É se distinguer, se différencier ï³ñáñáßáõÙ distinction f ï³ñí³ÍáõÃÛáõÝ (áñ¨¿ μ³Ýáí) passion f ï³ñí»É 1) être emmené,e; être emporté,e (Çñ, ³é³ñϳ) 2) perdre vt, être le perdant (å³ñïí»É) 3) se passionner pour, se laisser entraîner (Ññ³åáõñí»É) 4) Ù³ñ½. être battu,e, perdre la partie (ï³ÝáõÉ ï³É) ï³ñï³Ù vague, imprécis,e; flou,e (Ýϳñ, Ýϳñ³·ñáõÃÛáõÝ, á×) ï³ñï³Ù»É devenir vague (imprécis,e, flou,e) ï³ñï³ÙáõÃÛáõÝ vague m; incertitude f (³ÝáñáßáõÃÛáõÝ) ï³ñï³ñáë 1) Tartare m (ÑáõÝ³Ï³Ý ¹Çó³μ³ÝáõÃÛ³Ý Ù»çª ¹ÅáËù) 2) ÷Ëμ. enfer m (¹ÅáËù), géhenne f (·»Ñ»Ý) ï³ñï³ñáëÛ³Ý infernal,e, d’enfer ï³ññ élément m; é³¹Çá³ÏïÇí ~»ñ éléments radioactifs; ѳÝó³·áñÍ ~»ñ éléments criminels ï³ññ³ÉáõÍ»É décomposer vt, désagréger vt; analyser vt ï³ññ³ÉáõÍí»É se décomposer, se désagréger ï³ññ³ÉáõÍáõÃÛáõÝ analyse f ï³ññ³ÉáõÍáõÙ (ù³Ûù³ÛáõÙ) décomposition f, désagrégation f ï³ññ³Ï³Ý élémentaire; primaire; ~ ¹³ë³ñ³ÝÝ»ñ classes f pl élémentaires; ~ ¹³ëÁÝóó cours m élémentaire; ~ ¹åñáó école f primaire ï³ññ³Ï³Ýáñ»Ý d’une façon élémentaire ï³ññ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ caractère m élémentaire



÷³Ñ³ñ»É); agiter vt, remuer vt (ß³ñÅ»É); basculer vt (×á×»É, ûñáñ»É) ï³ñáõμ»ñí»É s’agiter, se porter ça et là; basculer vi (×á×í»É, ûñáñí»É) ï³ñáõμ»ñáõÙ ballotement m, agitation f; ondulation f (çñÇ); bercement m (ûñáñáõÙ); basculement m (×á×áõÙ, ûñáñáõÙ) ï³ñ÷³·»ï érotologue n ï³ñ÷³·ÇïáõÃÛáõÝ érotologie f ï³ñ÷³ÉÇ 1) convoité,e, ardemment désiré,e 2) érotique ï³ñ÷³ÉÇó (ï³ñ÷³Ï³Ý, ¿ñáïÇÏ) érotique ï³ñ÷³Ë³Ýáõà (ë»ùë-˳ÝáõÃ, áõñ í³×³éíáõÙ »Ý ï³ñ÷³óáõÝó Çñ»ñ ¨ ÝϳñÝ»ñ) sex-shop m ï³ñ÷³Í»É convoiter vt; désirer vt ardemment ï³ñ÷³Íáõ amant m, maîtresse f; amoureux,-euse n ï³ñ÷³Ï³Ý (ï³ñ÷³ÉÇó, ¿ñáïÇÏ) érotique, voluptueux,-euse ï³ñ÷³Ñ³ñáõÛó (Ïñù³Ñ³ñáõÛó) érogène ï³ñ÷³ÙáÉáõÃÛáõÝ érotisme m ï³ñ÷³Ýù 1) convoitise f, désir m ardent, Ñ»·Ý. concupiscence f 2) érotisme m; ~áí érotiquement ï³ñ÷áõÑÇ maîtresse f ï³ñûñÇÝ³Ï 1) étrange, bizarre; drôle, singulier,-ière; ~ Ù³ñ¹ homme m étrange; ~ ¿, áñ ãÇ »Ï»É c’est bizarre qu’il ne soit pas venu; ~ Ó¨áíª Ï»ñåáí d’une manière étrange (bizarre, drôle), étrangement, singulièrement 2) extravagant,e (³ñï³ëáíáñ) 3) paradoxal,e (³é»ÕÍí³Í³ÛÇÝ, ³ÝѳëϳݳÉÇ); ~ Ï»ñåáíª ³ÝѳëϳݳÉÇáñ»Ý paradoxalement 4) original,e (ÛáõñûñÇݳÏ, ÇÝùݳïÇåª ïÕ³Ù³ñ¹, ÏÇÝ) ï³ñûñÇݳÏáõÃÛáõÝ étrangeté f, bizarrerie f, singularité f; extravagance f (³ñï³ëáíáñáõÃÛáõÝ) ï³÷³Ï 1) plat,e; plan,e (ѳñÃ, ï³÷³ñ³Ï); ~ ³÷ë» assiette f plate 2) 868



÷Ëμ. trivial,e (¿Å³Ý³·ÇÝ, ³Ý׳-



³Ûëûñ ~ ¿ aujourd’hui il fait chaud; ÷Ëμ. ~ ·ÉáõË tête f chaude 2. adv chaud, chaudement; ï³ù-ï³ù Ëٻɪ áõï»É boire, manger chaud; ë³ å»ïù ¿ ï³ù-ï³ù áõï»É il faut manger cela tout chaud; ~ å³Ñ»É tenir (au) chaud; Çñ»Ý ~ å³Ñ»É se tenir chaud; ~ ѳ·Ýí»É s’habiller chaudement ï³ù³Ý³É se chauffer (Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ); se réchauffer (ë³éã»Éáõó Ñ»ïá); ³ñ¨Ç ï³Ï ~ se chauffer au soleil; chauffer vi, devenir chaud, se faire plus chaud (ç»ñٳݳɪ »Õ³Ý³ÏÇ Ù³ëÇÝ); ÷Ëμ. s’échauffer, s’emporter ï³ù³ñÛáõÝ 1) ardent,e (Ïñ³Ïáï); fougueux,-euse (μݳíáñáõÃÛáõÝ) 2) emporté,e, irascible, coléreux,-euse (μáñμáùíáÕ); ~ Ù³ñ¹ tête f chaude ï³ù³ñÛáõÝáõÃÛáõÝ 1) ardeur f (Ïñ³ÏáïáõÃÛáõÝ); fougue f (Ñáõñ, ³íÛáõÝ) 2) emportement m, irascibilité f 3) ËëÏó. emballement m ï³ù³óÝ»É chauffer vt, faire chauffer; réchauffer vt (ç»ñÙ³óÝ»É, ~ ë³éã»Éáõó Ñ»ïá); μݳϳñ³ÝÁ ~ chauffer l’appartement; çáõñ ~ chauffer de l’eau; ³ñ¨Á ï³ù³óÝáõÙª ç»ñÙ³óÝáõÙ ¿ û¹Á le soleil réchauffe l’air; ³åáõñÁ ~ réchauffer la soupe; Ó»éù»ñÁ ~ se chauffer les mains ï³ù³óáõÙ 1) réchauffement m; ï»Ë. chauffe f 2) chauffage m (ç»éáõóáõÙ); ÙáÉáñ³ÏÇ ~ réchauffement de la planète; »Õ³Ý³ÏÇ ~ réchauffement du climat ï³ù³óáõóÇã réchaffeur m ï³ù·ÉáõË emporté,e; irascible; ~ Ù³ñ¹ tête f chaude; ~ ÉÇÝ»É être emporté,e (irascible), avoir la tête près du bonnet (¹³ñÓ.) ï³ù¹»Õ (ϳݳã ï³ù¹»Õ) μëμ. poivron m; ~Ç Ãáõ÷ poivrier m; poivre m (åÕå»Õª ѳïÇϳíáñ ϳ٠³Õ³ó³Í) ï³ù¹»Õ³Ù³Ý poivrier m (ï³ùëáõ í³ñáñ¹) ï³ùë³í³ñáñ¹ chauffeur m de taxi



ß³Ï)



ï³÷³Ï³μ³ÝáõÃÛáõÝ platitude f, ba-



nalité f, trivialité f



ï³÷³Ï³Ã³Ã (ѳñóóÃ, ï³÷³-



ÏáïÝ) qui a les pieds plats (ѳñóóÃáõÃÛáõÝ, ï³÷³ÏáïÝáõÃÛáõÝ) μÅßÏ. pieds m pl plats ï³÷³Ï³ÏñáõÝÏ (ï³÷³Ï ÏñáõÝÏÝ»ñáíª ÏáßÇÏ) à talons bas ï³÷³Ï³ÏáõñÍù plat,e de poitrine ï³÷³Ï³ÓáõÏ ï»°ë ï³÷³ÓáõÏ ï³÷³Ï³Ý³É (ï³÷³Ï»É) s’aplatir, devenir plat,e ï³÷³Ï³Ý³í ï»°ë ï³÷³Ý³í ï³÷³Ï³ßáõñà ~ ³ùó³Ý pince f plate ï³÷³Ï³óÝ»É (ѳñí³Íáí, ×½Ù»Éáí) aplatir vt, aplanir vt (ѳñûóÝ»É) ï³÷³Ï³óáõÙ aplatissement m, aplanissement m (ѳñûóáõÙ) ï³÷³Ï³ùÇà camard,e adj/n ï³÷³Ï»É (ï³÷³Ï³Ý³É) s’aplatir ï³÷³ÏáõÃÛáõÝ 1) plan m, surface f plane (ѳñà ٳϻñ»ë) 2) ÷Ëμ. platitude f, banalité f, trivialité f (³ÝѳÙáõÃÛáõÝ, ³Ý׳߳ÏáõÃÛáõÝ) ï³÷³ÓáõÏ plie f ï³÷³Ý ·ïÝï. *herse f, émotteuse f ï³÷³Ý³í bac m, chaland m ï³÷³Ý»É ·ïÝï. *herser vt, émotter vt ï³÷³ÝáõÙ ·ïÝï. *hersage m ï³÷³ßÇß gourde f, fiole f ï³÷³ëï³Ý steppe f ï³÷³ëï³Ý³ÛÇÝ de steppe, de la steppe, steppique; ~ ÃéãáõÝÝ»ñ oiseaux m pl steppiques; ~ ÅáÕáíáõñ¹ peuple m des steppes ï³÷³ñ³Ï (ѳñÃ, ï³÷³Ï) plat,e, plan,e, uni,e ï³÷³ñ³ÏáõÃÛáõÝ plan m; surface f plane ï³÷³ùÇà ﻰë ï³÷³Ï³ùÇà ï³÷ûÕ³Ï Ù³ñ½. palet m; ÑáÏ»ÛÇ ~ palet de hockey ï³ù 1. adj chaud,e; tiède (·³Õç); ~ ѳ·áõëï vêtements m pl chauds; ~ª ·³Õç ù³ÙÇ vent m tiède; ~ Ï»ñ³Ïñ³ï»ë³Ï plat m chaud; ï³÷³Ï³Ã³ÃáõÃÛáõÝ



869



ï³ùëÇ taxi m; ï³ùëáõ í³ñáñ¹ chauf-



(ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ½ÝÝáõÙ) contrôle m technique; ï»Ë½ÝÝÙ³Ý ÏïñáÝ (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ) vignette f (auto) ï»ËÝÇÏ technicien,ne n ï»ËÝÇϳ technique f; ~Ûáí ½Çݻɪ ѳ·»óÝ»É techniciser vt ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý technique; Ó»éݳñÏáõÃÛ³Ý ~ ͳé³ÛáõÃÛáõÝ service m technique de l’entreprise; ~ ½ÝÝáõÙ verification f technique; ~ ÙÇçáóÝ»ñ équipements m pl ï»ËÝÇϳå»ë techniquement, au point de vue technique ï»ËÝÇÏáõÙ école f professionnelle ï»ËÝáÉá· technologue n, technologiste ï»Ë½ÝÝáõÙ



feur m de taxi; ~Ý»ñÇ Ï³Û³Ý³ï»Õ stationnement m de taxis ï³ùëáÙ»ïñ ï»°ë ë³Ï³Ñ³ßíÇã ï³ù-ï³ù 1) tout chaud; ~ áõï»É manger tout chaud 2) ÷Ëμ. avec ardeur, ardemment; avec passion, avec animation; ~ íÇ׻ɪ íÇ׳μ³Ý»É se disputer avec ardeur (avec feu); ~ ùÝݳñÏ»É discuter vt avec passion (avec animation) ï³ùáõÃÛáõÝ 1) chaleur f 2) température f, fièvre f (ç»ñÙáõÃÛáõÝ); ~Áª ç»ñÙáõÃÛáõÝÁ ã³÷»É prendre la température; ~Áª ç»ñÙáõÃÛáõÝÁ Çç»É ¿ la fièvre a baissé ï³ùáõÏ tiède ï³ýï³ (Ù»ï³ùë» ÷³ÛÉáõÝ ·áñÍí³Íù) taffetas m ï·»Õ laid,e, vilain,e; hideux,-euse (³Ý×áéÝÇ, ³Ûɳݹ³Ï); difforme (ïÓ¨); ËëÏó. moche ï·»Õ³Ý³É enlaidir vi ï·»Õ³óÝ»É enlaidir vt, déparer vt, déformer vt (ïÓ¨³óÝ»É); ³Ûë ßÇÝáõÃÛáõÝÁ ï·»Õ³óÝáõÙ ¿ ï»ë³ñ³ÝÁª μݳí³ÛñÁ cette construction dépare le paysage ï·»Õ³óáõÙ enlaidissement m ï·»ÕáõÃÛáõÝ laideur f, vilénie f; difformité f (ïÓ¨áõÃÛáõÝ); hideur f (³Ý×áéÝÇáõÃÛáõÝ, ³Ûɳݹ³ÏáõÃÛáõÝ) ï·»ï ignorant,e adj/n, profane adj/n (³Ý·»ï, ûñáõë); illettré,e (³Ý·ñ³·»ï); ~ Ó¨³Ý³É faire l’ignorant ï·Çï³μ³ñ par ignorance; d’une manière incompétente ï·Çï³Ý³É devenir ignorant,e ï·ÇïáõÃÛáõÝ (³Ýï»ÕÛ³ÏáõÃÛáõÝ, ³Ý·ñ³·ÇïáõÃÛáõÝ) ignorance f; μ³ó³ñÓ³Ï ~ ignorance crasse; ï·ÇïáõÃÛ³Ý Ù»ç ³åñ»É vivre dans l’ignorance; Ù³ñïÝãáÕ ~ ignorance f militante ï»· å³ïÙ. pique f; lance f ï»·³ÓÇ· å³ïÙ. piquier m; lancier m ï»·ñ ï»°ë ï³·ñ ï»Ë³ëÛ³Ý texan,e ï»Ë³ëóÇ Texan,e n



n



ï»ËÝáÉá·Ç³ 1) technologie f; μ³ñÓñ ~Ý»ñ *hautes technologies, techno-



logies de pointe; ï»Õ»Ï³ïí³Ï³Ý ~Ý»ñ technologies de l’information 2) ï»°ë Ù»ù»Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ, ³ñ-



ï³¹ñ³»Õ³Ý³Ï ï»ËÝáÉá·Ç³Ï³Ý technologique ï»ËÝáÏñ³ï technocrate m (ݳ¨` Ýí³ëï.)



ï»ËÝáÏñ³ï³Ï³Ý technocratique ï»ËÝáÏñ³ïdz technocratie f ï»Ëëå³ë³ñÏáõÙ (ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ëå³-



ë³ñÏáõÙ) entretien m, maintenance f; ï»Ëëå³ë³ñÏÙ³Ý Ï³Û³Ý station-service f ï»ÏïáÝ³Ï³Ý (ï»ÏïáÝÇÏ) tectonique ï»ÏïáÝÇϳ »ñÏñμ. tectonique f ï»Õ 1) place f; áñ¨¿ μ³Ý ~Á ¹Ý»É mettre qch à sa place; áõñÇßÇ ~Áª áõñÇßÇ ÷á˳ñ»Ý à la place de qn; »Ã» Ó»ñ ~Á ÉÇÝ»Ç, ÏÙ»ÏÝ»Ç si j’étais à votre place, je partirais 2) lieu m, endroit m (í³Ûñ); ~Ç áõÝ»Ý³É avoir lieu; arriver vi (å³ï³Ñ»É), se passer (ϳï³ñí»É); DZÝã ¿ ~Ç áõÝ»ÝáõÙª DZÝã ¿ ϳï³ñíáõÙª DZÝã ¿ å³ï³Ñ»É qu’est-ce qui se passe ?, que se passe-t-il ? 3) emplacement m (ï»Õ³¹ñáõÃÛáõÝ) 4) espace m (ï³ñ³Íù) 5) local m (ß»Ýù, ½»ï»Õ³ñ³Ý) 6) ~Çó ß³ñŻɪ ï»Õ³÷áË»É déplacer vt; ~Çóª ïÝÇó Ñ³Ý»É 870



déloger vt; ÇÝã-áñ ~ quelque part; ÇÝã-áñ ~Çó de quelque part; ³Ù»Ý ÇÝã Çñ ~Á ÏÁÝÏÝÇ les choses finiront par se tasser; ¹³ Ýñ³ ÃáõÛÉ ~Ý ¿ c’est son point faible; ~Çó ãß³ñÅí»°ù ne bougez pas !; ë»Õ³ÝÇ ßáõñç Ýëï»Éáõ ѳٳñ áñáßí³Í ~»ñÁ plan m de table ◊ ¿É ~ ãϳ (í»ñçÇÝ ë³ÑÙ³ÝÝ ¿) c’est le comble ! c’est trop fort ! 7) ~Ç ï³É céder à, consentir vi (ѳٳӳÛÝ»É) 8) ÷Ëμ. ~áõÙ ¹á÷»É faire du surplace ï»Õ³μ³ßË»É distribuer vt, répartir vt, dispatcher vt ï»Õ³μ³ßËí»É se distribuer ï»Õ³μ³ßËáõÙ distribution f (μ³ßËáõÙ); localisation f; Ó»éݳñÏáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ~ localisation des entreprises; ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛ³Ý ~ localisation de l’industrie; Ý»ñ¹ñáõÙÝ»ñÇ ~ localisation d’investissements ï»Õ³μÝ³Ï autochtone adj/n, homme (femme) de pays; indigène adj/n (ï»Õ³óÇ) ï»Õ³μÝÇÏ (μÝÇÏ, ï»Õ³óÇ) aborigène



ï»Õ³½³Ý³Ï³Ý ³ëïÕ·., »ñÏñã. parallac-



tique



ï»Õ³½³ÝáõÃÛáõÝ ³ëïÕ·., »ñÏñã. paral-



laxe f



ï»Õ³É 1) tomber vi; ÓÛáõÝ ¿ ï»ÕáõÙ il



neige, la neige tombe; ³ÝÓñ¨ ¿ ï»ÕáõÙ il pleut, la pluie tombe 2) ÷Ëμ. combler de, accabler de; Ù»ÏÇ íñ³ ѳñí³ÍÝ»ñ ~ rouer qn de coups ï»Õ³Ï³É remplaçant,e n (÷á˳ñÇÝáÕ); adjoint,e n; ù³Õ³ù³å»ïÇ ~ adjoint au maire; ïÝûñ»ÝÇ ~ directeur m adjoint ï»Õ³Ï³É»É suppléer vt, remplacer vt (÷á˳ñÇÝ»É) ï»Õ³Ï³ÉáõÃÛáõÝ suppléance f, assistance f, intérim m ï»Õ³Ï³ÉáõÙ suppléance f, remplacement m (÷á˳ñÇÝáõÙ) ï»Õ³Ï³Û»É monter vt (ÙáÝï³Å»É); mettre en place ï»Õ³Ï³ÛáÕ (ÙáÝï³ÅáÕ) monteur,euse n ï»Õ³Ï³Ûí³Í stationné,e; ~ ½áñ³ÙdzíáñáõÙÝ»ñ unités f pl stationnées ï»Õ³Ï³ÛáõÙ (ÙáÝï³Å) montage m; mise f en place ï»Õ³Ï³Ý (ï»Õ³ÛÇÝ) local,e; ~ Å³Ù³Ý³Ï heure f locale; ~ Çß˳ÝáõÃÛáõÝÝ»ñ autorités f pl locales; ~ ·ÇÝÇ vin m local; ~ ÇÝùݳϳé³í³ñÙ³Ý Ù³ñÙÇÝÝ»ñ collectivités f pl locales; ~ ÁÝïñáõÃÛáõÝÝ»ñ élections f pl locales ï»Õ³Ñ³Ý expulsé,e, déporté,e ï»Õ³Ñ³Ý»É expulser vt, déporter vt; évacuer vt, faire évacuer (ï³ñ³Ñ³Ý»É, ¿í³Ïáõ³óÝ»É) ï»Õ³Ñ³Ýí»É être expulsé,e (déporté,e); être évacué,e (ï³ñ³Ñ³Ýí»É, ¿í³Ïáõ³óí»É) ï»Õ³Ñ³ÝáõÃÛáõÝ expulsion f, déportation f; ÅáÕáíñ¹Ç ~ déportation d’un peuple ï»Õ³Ñ³ÝáõÙ déportation f; évacuation f (ï³ñ³Ñ³ÝáõÙ) ï»Õ³Ù³ë arrondissement m; ÁÝïñ³Ï³Ý ~ bureau m de vote, section f électorale



m/adj



ï»Õ³·Çñ (ï»Õ³·ñáÕ, ï»Õ³·ñÇã) topo-



graphe n



ï»Õ³·ñ³Ï³Ý topographique; ~ ù³ñ-



﻽ carte f topographique; ~ ·Í³Ñ³ÝáõÙ relevé m topographique ï»Õ³·ñ»É (ï»Õ³·ñáõÃÛáõÝ Ï³½Ù»É) topographier vt ï»Õ³·ñáõÃÛáõÝ topographie f ï»Õ³¹ñ»É 1) installer vt (Ñ»é³Ëáë, ë³ñù³íáñáõÙ ¨ ³ÛÉÝ) 2) implanter vt; é³½Ù. Ñ»Ý³Ï³Û³Ý ~ implanter une base 3) ѳÙÏñ·ã. implémenter vt (ѳïáõÏ Íñ³·Çñª ѳٳϳñ·ãÇ Ù»ç) 4) insérer vt (³·áõó»É) 5) situer vt (½»ï»Õ»É) 6) introduire vt (Íñ³·ñÇ Ù»ç) ï»Õ³¹ñí³Í installé,e; implanté,e ï»Õ³¹ñí»É être installé,e (implanté,e, situé,e) ï»Õ³¹ñáõÙ installation f; mise f en place; ѳÙÏñ·ã., ï»ÕÏ·. implémentation f (ѳïáõÏ Íñ³·ñǪ ѳٳϳñ·ãÇ Ù»ç) 871



ï»Õ³Ù³ë³ÛÇÝ d’arrondissement, de



Ù»ù»Ý³ÛÇ Ù»ç ãÇ ï»Õ³íáñíáõÙª ÙïÝáõÙ cette valise n’entre pas dans ma voiture ï»Õ³íáñáõÙ placement m, installation f ï»Õ³ï³ñ³÷ ~ ³ÝÓñ¨ averse f, pluie f battante, pluie f torrentielle, ondée f (ϳñ׳ï¨) ï»Õ³ïíáõÃÛáõÝ reflux m (ݳ¨ª ÷Ëμ.), marée f descendante ï»Õ³ñÏáõÙ (ѳñÙ³ñ³¹ñáõÙ) ï»Ë. ajustement m, réglage m ï»Õ³óÇ (μÝÇÏ) indigène, originaire du pays (ï»ÕÇ μݳÏÇã); autochtone, aborigène ï»Õ³÷áË»É 1) déplacer vt (ï»Õ³ß³ñÅ»É, ï»ÕÁ ÷áË»É, í»ñ³¹³ë³íáñ»É) 2) transporter vt (÷á˳¹ñ³ÙÇçáóáí) 3) reporter vt (ųÙÏ»ïÁ) 4) transférer vt (Ù»Ï ³ÛÉ ï»Õ) 5) muter vt (Ù»Ï ³ÛÉ ³ß˳ï³ÝùǪ å³ßïáÝÇ) 6) excentrer vt (~ Ï»ÝïñáÝÇó Ñ»éáõ, Ï»ÝïñáÝÇó Ñ»é³óÝ»É) ï»Õ³÷áË»ÉÇ 1) transportable (÷á˳¹ñ³ÙÇçáóáíª ³åñ³Ýù, ÑÇí³Ý¹ ¨ ³ÛÉÝ) 2) permutable (í»ñ³¹³ë³íáñ»ÉÇ, í»ñ³μ³ßË»ÉÇ) 3) Çñ³íμ. transférable (·áõÙ³ñ, ³ñÅ»ùÝ»ñ ¨ ³ÛÉÝ) ï»Õ³÷áËí»É 1) se déplacer (ï»Õ³ß³ñÅí»É) 2) déménager vi (³ÛÉ μݳϳñ³Ý) 3) se transporter, être transporté,e (÷á˳¹ñ³ÙÇçáóáí) 4) être reporté,e (ųÙÏ»ï ¨ ³ÛÉÝ) 5) être excentré,e (Ï»ÝïñáÝÇó Ñ»éáõ) ï»Õ³÷áËáõÃÛáõÝ (ï»Õ³ß³ñÅ) déplacement m ï»Õ³÷áËáõÙ transport m (÷á˳¹ñ³ÙÇçáóáí); transfert m (Ù»Ï ³ÛÉ ï»Õ); mutation f (Ù»Ï ³ÛÉ ³ß˳ï³ÝùǪ å³ßïáÝÇ); permutation f (í»ñ³¹³ë³íáñáõÃÛáõÝ) ï»Õ»Ï³·»ï (ï»Õ»Ï³μ³Ý, ï»Õ»Ï³·ÇïáõÃ۳ݪ ÇÝýáñÙ³ïÇϳÛÇ Ù³ëݳ·»ï) informaticien,ne n ï»Õ»Ï³·Çïáñ»Ý informatiquement (ÇÝýáñÙ³ïÇϳ) ï»Õ»Ï³·ÇïáõÃÛáõÝ informatique f; ï»Õ»Ï³·ÇïáõÃ۳ݪ ï»Õ»Ï³·Çï³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñÇ Ý»ñ¹ñáõÙ informatisation f; ï»Õ»Ï³·Ç-



quartier (óճÛÇÝ) ï»Õ³ÛÇÝ local,e; ~ »ñ³Ý·³íáñáõÙ couleur f locale ï»Õ³ÛÝ³Ý³É se localiser ï»Õ³ÛݳóÝ»É localiser vt ï»Õ³Ûݳóí³Í (ÃÙñ»óáõÙ) μÅßÏ. locorégional,e ï»Õ³Ûݳóí»É être localisé,e ï»Õ³ÛݳóáõÙ localisation f ï»Õ³Ýí³Ý³μ³Ý³Ï³Ý toponymique ï»Õ³Ýí³Ý³Ï³Ý toponymique ï»Õ³ÝáõÝ toponyme m ï»Õ³Ýáõݳμ³ÝáõÃÛáõÝ toponymie f ï»Õ³Ýù terrain m, lieu m, localité f; site m (í³Ûñ) ï»Õ³Ýù³·»ï sitologue n ï»Õ³Ýù³·ÇïáõÃÛáõÝ sitologie f ï»Õ³ß³ñÅ 1) déplacement m (ï»Õ³÷áËáõÃÛáõÝ, ï»Õ³÷áËáõÙ) 2) progrès m, avancement m (³é³ç˳ճóáõÙ) 3) circulation f; Ù³ñ¹Ï³Ýó ³½³ï ~ libre circulation des personnes ï»Õ³ß³ñÅ»É déplacer vt (ï»Õ³÷áË»É); Ù»Ë. Ï»ÝïñáÝÁ ~ excentrer vt ï»Õ³ß³ñÅí»É se déplacer (ï»Õ³÷áËí»É, ÷á˳¹ñí»É) ï»Õ³ß³ñÅáõÙ ï»°ë ï»Õ³ß³ñÅ ï»Õ³ßáñ ÅÕ. ï»°ë ³ÝÏáÕÇÝ ï»Õ³å³Ñ »Ï»Õ. vicaire m ï»Õ³å³ÑáõÃÛáõÝ »Ï»Õ. vicariat m ï»Õ³åïáõÛï (³íïáÙ»ù»Ý³ÛÇ ³ÝÇíÝ»ñÇ) dérapage m; ~ ï³É déraper vi ï»Õ³íáñ»É 1) installer vt (ÑÛáõñ³ÝáóáõÙ ¨ ³ÛÉÝ) 2) loger vt (μݳϻóÝ»É) 3) encaisser vt (³ñÏÕÇ Ù»ç) 4) placer vt (¹Ý»É, ½»ï»Õ»É) 5) faire entrer (³ß˳ï³ÝùÇ, áõëÙ³Ý ¨ ³ÛÉÝ) 6) caser vt (Ù»ÏÇÝ ·áñÍÇ ¹Ý»Éª ·áñÍ ï³É) ï»Õ³íáñí»É 1) s’installer (μݳϳñ³ÝáõÙ, μ³½Ï³ÃáéÇ Ù»ç ¨ ³ÛÉÝ) 2) trouver une place (un emploi) (³ß˳ï³ÝùÇ ~, ³ß˳ï³ï»Õ ·ïÝ»É) 3) se placer, prendre place (ï»Õ ½μ³Õ»óÝ»É) 4) être logé,e (μݳϳñ³ÝáõÙ) 5) entrer vi (ÙïÝ»É); ³Ûë ׳ÙåñáõÏÁ ÇÙ ³íïá872



averti,e; documenté,e



ïáõÃÛ³Ý ÙÇçáóÝ»ñÁ Ý»ñ¹Ý»Éª ÏÇñ³é»É, ¹ñ³Ýóáí ½ÇÝ»É informatiser vt ï»Õ»Ï³·Çñ bulletin m ï»Õ»Ï³·Çñù annuaire m (Ñ»é³ËáëÇ) ï»Õ»Ï³¹³ñ³Ý banque f de données; médiathèque f (½³Ý·í³Í³ÛÇÝ Éñ³ïí³ÙÇçáóÝ»ñÇ) ï»Õ»Ï³Ý³É se renseigner (sur), s’informer, s’instruire; s’enquérir (ѳñóáõ÷áñÓ ³Ý»É); apprendre vt (ÇٳݳÉ, Éë»É); Ù»Ýù ï»Õ»Ï³ó³Ýùª ÇÙ³ó³Ýù, áñ ݳ ÑÇí³Ý¹³ó»É ¿ nous avons appris qu’il était tombé malade ï»Õ»Ï³Ýù certificat m; référence f (³ß˳ï³í³ÛñÇó); attestation f (íϳ۳·Çñ); μÅßÏ³Ï³Ý ~ª ~ ³éáÕçáõÃÛ³Ý Ù³ëÇÝ certificat médical, bulletin m de santé; ~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛ³Ý Ù³ëÇÝ certificat m de maladie; ·Ý³Ñ³ï³Ï³ÝÝ»ñÇ ~ relevé m des notes; ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ~ notice f (fiche f) technique informationnel,le, ï»Õ»Ï³ïí³Ï³Ý d’information (ï»Õ»Ï³ïáõ); ~ Ï»ÝïñáÝ centre m d’information; ~ ï»ËÝáÉá·Ç³Ý»ñ technologies f pl de l’information; ~ ·ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ouvrages m pl de référence ï»Õ»Ï³ïíáõÃÛáõÝ information f, renseignement m; ï»Õ»Ï³ïíáõÃÛ³Ý ¹³ñ âge de l’information; ï»Õ»Ï³ïíáõÃÛ³Ý ï»ëáõÃÛáõÝ informatique f; Ï»ÕÍ ~ fausse information; ßáõï³÷áõÛà ~ information d’intérêt immédiat ï»Õ»Ï³ïáõ 1. adj d’information, de renseignement, informatif,-ive, de référence (·ñùÇ ¨ ³ÛÉ ³ÕμÛáõñÝ»ñÇ Ù³ëÇÝ) 2. 1) guide m (ï»Õ»Ï³·Çñù, áõÕ»óáõÛó) 2) bureau de renseignement(s) (~ Ï»ï) 3) répertoire m, index m (~ ó³ÝϪ óáõó³Ï) ï»Õ»Ï³ó³ÝÏ base f de données ï»Õ»Ï³óÝ»É informer vt (qn de qch), renseigner vt; aviser vt, notifier vt (ͳÝáõó»É); annoncer vt, avertir vt (ѳÛïÝ»É); faire savoir (qch à qn), mettre au courant (ï»ÕÛ³Ï å³Ñ»É) ï»Õ»Ï³óí³Í informé,e, renseigné,e;



ï»Õ»Ï³óáõÙ (ï»Õ»Ï³óÝ»ÉÁ) informa-



tion f; notification f (ͳÝáõóáõÙ)



ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝ renseignement m, infor-



mation f (ËëÏó. info f), référence f (ÑÕáõÙ); ~ ù³Õ»Éª ѳí³ù»É se renseigner (sur), enquêter vt (ѳñóáõÙ ³Ý»É, å³ï׳éÝ»ñÁ μ³ó³Ñ³Ûï»É); ~Ý»ñÇ Ñ³í³ùáõÙª ѳñóáõÙª å³ï׳éÝ»ñÇ μ³ó³Ñ³ÛïáõÙ enquête f; ~ ï³É informer (qn de qch); ·³ÕïÝÇ ~Ý»ñÇ Ññ³å³ñ³ÏáõÙ divulgation f de renseignements confidentiels; ÁݹѳÝáõñ ~Ý»ñª ¹ñáõÛÃÝ»ñ généralités f pl ï»Õ»ÏáõÛà (ÇÝýáñÙ³ódz) information f ï»ÕÇ-³Ýï»ÕÇ à tout propos ï»ÕÇÝ bien à propos, bien placé,e, opportun,e (ѳñÙ³ñ, å³ïß³×), pertinent,e; ~ (³ñí³Í) ¹ÇïáÕáõÃÛáõÝ remarque f pertinente; áã ~ déplacé,e; ~ ÉÇÝ»É être de mise; μáÉáñáíÇÝ ~ ã¿ ce n’est point de mise ï»ÕÇó-ï»Õ d’une place à l’autre ï»ÕÇù raison f, motif m (å³ï׳é), prétexte m (å³ïñí³Ï); ϳëϳÍÇ ~ ãϳ il n’y a nulle raison de doute ï»ÕÛ³Ï informé,e, au courant; compétent,e, versé,e (en) (μ³ÝÇÙ³ó, ·Çï³Ï); ~ ÉÇÝ»É être au courant (de), être averti,e ï»ÕÝáõï»ÕÁ 1) sur place (ï»ÕáõÙ); ~ Ùݳɪ Ù»éÝ»É mourir sur place 2) d’emblée (Ùdzݷ³ÙÇó) 3) sur-lechamp (³ÝÙÇç³å»ë) ï»Õáñáᯐ (ݳíÇ, û¹³Ý³íÇ ¨ ³ÛÉÝÇ ·ïÝí»Éáõ í³ÛñÁ) positionner vt ï»ÕáñáßÇã (Éáϳïáñ) radar m ï»ÕáñáßáõÙ (ݳíÇ, û¹³Ý³íÇ ¨ ³ÛÉÝ) positionnement m ï»Õ-ï»Õ (³Ûë áõ ³ÛÝï»Õ) par endroits; par-ci par-là ï»ÕáõÙ (ï»ÕíáõÛÝ íñ³) sur place, sur le terrain ï»ÕáõÙݳé³ï abondant,e en précipitaions ï»ÕáõÙݳé³ïáõÃÛáõÝ abondance f des précipitations ï»ÕáõÙÝ»ñ (ÙÃÝáÉáñï³ÛÇÝ) précipita873



tions f pl (atmosphériques); é³¹Çá³ÏïÇíª ×³é³·³Ûó³ÏïÇí ~ retombées f pl radioactives ï»Ùμñ ï»°ë Ó³ÛÝ»ñ³Ý· ï»Ùå ï»°ë ó÷, ÁÝóóù, ³ñ³·áõ-



ï»ë³μ³Ýáñ»Ý théoriquement (ï»ë³·ÇïáõÃÛáõÝ, ï»ë³μ³ÝáõÃÛáõÝ



ÃÛáõÝ, ³Ù³Ý³Ï, ѳٳã³÷áõÃÛáõÝ ï»Ùå»ñ³Ù»Ýï ï»°ë ˳éÝí³Íù, ³íÛáõÝ, Ïñ³ÏáïáõÃÛáõÝ ï»Ý¹ (ç»ñÙ, ¹áÕ¿ñáóù) fièvre f; ëåÇ-



ï»ë³·»ï (ûåïÇϳÛÇ Ù³ëݳ·»ï) op-



ûåïÇϳ) ýǽ. optique f



ï»ë³μ»Ù³¹ñÇã (ï»ë³ýÇÉÙ»ñÇ μ»Ù³¹-



ñÇã) vidéaste n



ticien,ne n



ï»ë³·Çï³Ï³Ý (ûåïÇϳÛÇÝ í»ñ³μ»-



ñáÕ) ýǽ. optique



ï³Ï ~ delirium m tremens, delirium m ï»Ý¹³·ÇÝ 1. adj fièvreux,-euse; agité,e, excité,e 2. adv fiévreusement, fébrilement ï»Ý¹³Ëï (ٳɳñdz) paludisme m, malaria f ï»Ý¹³Í³é (Ýí»ÝÇ, ¿íϳÉÇåï) μëμ. eucalyptus m ï»Ý¹³Ñ³ñ 1. adj fiévreux,-euse, fébrile (ݳ¨ª ÷Ëμ.) 2. adv fiévreusement, fébrilement ï»Ý¹³ÛÇÝ fiévreux,-euse; ÷Ëμ. fébrile (ï»Ý¹³·ÇÝ) ï»Ý¹³ÛÝáõÃÛáõÝ febrilité f ï»Ý¹áï ï»°ë ï»Ý¹³ÛÇÝ ï»Ý¹áñ»Ý ï»°ë ï»Ý¹³·ÇÝ 2. ï»Ýáñ (ïÕ³Ù³ñ¹áõ ³Ù»Ý³μ³ñÓñ Ó³ÛÝÁ) »ñÅßï. ténor m ï»Ýã désir m, envie f (ó³ÝÏáõÃÛáõÝ); convoitise f (áõÅ·ÇÝ ï»Ýã³Ýù) ï»Ýã³·ÇÝ passionnément, avec passion; à la folie (Ë»ÝÃÇ å»ë) ï»Ýã³É aspirer (à), avoir soif de, convoiter vt (áõÅ·ÇÝ), brûler de (³Ûñí»É); désirer vt, envier vt (ó³ÝϳݳÉ) ï»Ýã³ÉÇ désiré,e, désirable; convoité,e (ËÇëï ~) ï»Ýã³Ýù aspiration f, convoitise f (áõÅ·ÇÝ), désir m ardent, concupiscence f (Ù³ñÙݳϳÝ), envie f (ó³ÝÏáõÃÛáõÝ) ï»éáñ ï»°ë ³Ñ³μ»ÏãáõÃÛáõÝ ï»éáñÇëï ï»°ë ³Ñ³μ»ÏÇã ï»éáñÇëï³Ï³Ý ï»°ë ³Ñ³μ»Ïã³Ï³Ý ï»ë³μ³Ý théoricien,ne n ï»ë³μ³Ý³Ï³Ý 1) ýǽ. optique (ï»ë³·Çï³Ï³Ý) 2) théorique (ï»ë³Ï³Ý, ï»ëáõÃÛ³ÝÁ í»ñ³μ»ñáÕ)



(ï»ë³μ³ÝáõÃÛáõÝ, ûåïÇϳ) optique f ï»ë³·ñ»É enregistrer vt sur cassette vidéo, magnétoscoper vt, enregistrer au magnétoscope, filmer vt ï»ë³·ñÇã ï»Ë. magnétoscope m ï»ë³·ñáõÃÛáõÝ enregistrement m vidéo ï»ë³¹³ßï champ m visuel, vue f, horizon m; ~Çó ÏáñóÝ»É perdre de vue; ~Çó Ñ»é³Ý³É disparaître vi (³ÝÑ»ï³Ý³É) ï»ë³¹³ñ³Ý vidéothèque f ï»ë³»ñǽ (ï»ë³Å³å³í»Ý) cassette f vidéo, vidéocassette f; bande f magnétique ï»ë³½ÝÝ»É (ëïáõ·»É ï»ë³ÝÛáõÃÇ ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý íÇ׳ÏÁ) visionner vt ï»ë³½ÝÝáõÙ (ï»ë³ÝÛáõÃÇ ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý íÇ׳ÏÇ ëïáõ·áõÙ) visionnage ï»ë³·ÇïáõÃÛáõÝ



m



ï»ë³Å³å³í»Ý ï»°ë ï»ë³»ñǽ ï»ë³ÉÇù chaîne f vidéo ï»ë³ÉëáÕ³Ï³Ý audiovisuel,le (ï»ë³Ë³μϳÝù, ï»ë³Ë³μáõÃÛáõÝ



ï»ë³å³ïñ³Ýù) aberration f, illusion f d’optique ï»ë³Ë³Ýáõà (ï»ë³í³×³éùÇ ¨ ï»ë³í³ñÓáõÛÃÇ Ë³ÝáõÃ) vidéoclub m ï»ë³ËóÇÏ ï»Ë. caméra f (vidéo) ï»ë³Ï genre m, espèce f, type m, sorte f; qualité f (áñ³Ï); ³Ù»Ý ~Ç de toute sorte; ³Ù»Ý ~Ç Ù³ñ¹ÇÏ toutes sortes de gens; ÙÇ ~ … une sorte de…; μ³ñÓñ ~Ç de qualité supérieure; DZÝã ~Ç ÏáßÇÏ »ù ó³ÝϳÝáõÙ quel genre de chaussures désirezvous ?; ½áñùÇ ~ª ½áñ³ï»ë³Ï arme f; Ï»Ýë³μ³Ý³Ï³Ý ~ espèce biologique ï»ë³Ï³ÛÇÝ (·Çï³Ï³Ý ¹³ë³Ï³ñ·Ù³Ý



874



Ù»ç) d’espèce théorique; ~ ¹³ëÁÝóó cours m théorique ï»ë³Ï³Ý³å»ë ï»°ë ï»ë³Ï³Ýáñ»Ý ï»ë³Ï³Ý³óÝ»É théoriser vt ï»ë³Ï³Ý³óáõÙ théorisation f ï»ë³Ï³ÝÇ assortiment m; choix m (ÁÝïñáõÃÛáõÝ); ³Ûë ˳ÝáõÃáõ٠ѳñáõëï ~ª Ù»Í ÁÝïñáõÃÛáõÝ Ï³ ce magasin offre un grand choix; gamme f (³Ýí³Ý³óáõó³Ï); ɳÛÝ ~ gamme étendue ï»ë³Ï³ÝÇß É»½íμ. hyponyme m ï»ë³Ï³Ýáñ»Ý théoriquement ï»ë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ (ï»ë³Ï³Ý ÉÇÝ»ÉÁ) caractère m théorique ï»ë³Ï³íáñ de qualité supérieure, de marque ï»ë³Ï³íáñ»É trier vt, faire le triage (de) ï»ë³Ï³íáñáÕ trieur,-euse n (μ³Ýíáñ,áõÑÇ); ~ Ù»ù»Ý³ª ï»ë³Ï³íáñÇã trieuse f ï»ë³Ï³íáñí³Í assorti,e ï»ë³Ï³íáñáõÙ triage m ï»ë³Ï³ñ³ñ ýǽ. spécifique; ~ ÏßÇé poids m spécifique ï»ë³Ï»ï (ϳñÍÇù) point m de vue; ~Çó au point de vue; ³Ù»Ý ~Çó sous tous les rapports; ï³ñμ»ñ ~Ý»ñÇó sous différents points de vue; ~Ý»ñÇ ÷á˳ݳÏáõÙ échanges m pl de vues; Çñ ~Çݪ ϳñÍÇùÇÝ ÙÝ³É rester sur ses positions ï»ë³Ï-ï»ë³Ï varié,e ï»ë³Ïó»É se voir, se rencontrer (ѳݹÇå»É ÙÇÙÛ³Ýó); s’entretenir ï»ë³ÏóáõÃÛáõÝ rendez-vous m (ѳݹÇåáõÙ, ųٳ¹ñáõÃÛáõÝ); entrevue f; ~ Ýß³Ý³Ï»É fixer un rendez-vous; ï»ë³ÏóáõÃÛ³Ý ã·Ý³É manquer un rendez-vous; entretien m (½ñáõÛó, Ùïù»ñÇ ÷á˳ݳÏáõÃÛáõÝ); ï»ë³ÏóáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³Ó³ÛÝáõÃÛáõÝ ï³É accorder une entrevue; Ù»ÏÇ Ñ»ï ~ áõÝ»Ý³É avoir un entretien avec qn ï»ë³Ñ³Õáñ¹³ÏóáõÃÛáõÝ vidéocommunication f ï»ë³Ñ»ÝáõÃÛáõÝ piratage m (vidéo)



ï»ë³Ñ»é³Ëáë ï»Ë. visiophone m ï»ë³Ñ»é³Ëáë³Ï³å visionophonie f,



ï»ë³Ï³Ý



vidéophonie f, vidéocommunication f ï»ë³Ñ»é³Ó³ÛÝáõÙ visiophonie f ï»ë³Ñ»é³å³ï×»Ý vidéotex m ï»ë³ÑáÉáí³Ï clip m; ~Ç Ýϳñ³Ñ³ÝáõÙ tournage m d’un clip ï»ë³ÑáñǽáÝ champ m visuel ï»ë³ÑëÏáõÙ vidéosurveillance f ï»ë³Ó³Ûݳ·ñ»É magnétoscoper vt ï»ë³Ó³Ûݳ·ñáõÃÛáõÝ enregistrement m vidéo ï»ë³Ó³ÛݳÛÇÝ audiovisuel,le disque m ï»ë³Ó³Ûݳëϳí³é³Ï vidéo, vidéodisque m ï»ë³Ù³·ÝÇïáýáÝ ï»°ë ï»ë³·ñÇã ï»ë³Ùß³ÏáõÙ visionique f ï»ë³Ý»ÉÇ visible, apparent,e (»ñ¨³óáÕ), évident,e (³ÏÝ»ñ¨), perceptible (ÝßÙ³ñ»ÉÇ); ~ ï»ÕáõÙ ¹Ý»É mettre vt en vue; ~ ³å³·³ÛáõÙ dans un proche avenir (Ùáï ³å³·³ÛáõÙ) ï»ë³Ý»ÉÇáñ»Ý visiblement; évidemment (³ÏÝ»ñ¨áñ»Ý); d’une manière perceptible (ÝßÙ³ñ»ÉÇ Ï»ñåáí) ï»ë³Ý»ÉÇáõÃÛáõÝ visibilité f, perceptibilité f (ÝßÙ³ñ»ÉÇáõÃÛáõÝ); í³ï ~ mauvaise visibilité ï»ë³Ý»ÉÇù vue f (~Ç ½·³Û³ñ³ÝÁ) ï»ë³ÝÏÛáõÝ point m de vue, aspect m, angle m de vision; ~Çó au point de vue, dans l’optique de ï»ë³ÝÛáõà matériel m vidéo ï»ë³ß³ñ séquence f ï»ë³ã³÷ optomètre m ï»ë³ã³÷áõÃÛáõÝ optométrie f ï»ë³å³ÏÇ lentille f ï»ë³ë³ñù ï»°ë óáõó³ë³ñù ï»ë³ëϳí³é³Ï disque m vidéo, vidéodisque m ï»ë³ï»ùëï ï»Ë. vidéographie f diffusée ï»ë³ñ³Ý vue f, paysage m, scène f; panorama m (ѳٳÛݳå³ïÏ»ñ); ÁݹѳÝáõñ ~ vue générale; ÷Ëμ. ~(Ý»ñ) ë³ñù»É faire des scènes 875



ï»ë³ñ³Ý³Ï³Ý, ï»ë³ñ³Ý³ÛÇÝ scé-



~); vue f; ~ áõÝ»Ý³É avoir l’air, paraître; ÑÇí³Ý¹ ~ áõÝ»Ý³É paraître malade; ɳí ~ áõÝ»Ý³É avoir bonne mine; ïËáõñ ~ áõÝÇ il a l’air triste; ÑÇí³Ý¹ ~áí »ñ»Ë³ un enfant d’apparence maladive; ~áíª ³ñï³ùÇÝáí ¹³ï»É juger sur les apparences; ~Çó ¹³ï»Éáí à juger sur les apparences; ~ Áݹáõݻɪ Ó¨³óÝ»É faire semblant de ◊ ~Áª ³ñï³ùÇÝÁ ˳μáõëÇÏ ¿ les apparences sont trompeuses ï¨³Ï³Ý de longue durée (»ñϳñ³ï¨), de longue haleine (ß³ï Å³Ù³Ý³Ï å³Ñ³ÝçáÕ); durable (ß³ñáõݳϳϳÝ); permanent,e (Ùßï³Ï³Ý, ÙݳÛáõÝ); ~ ˳ճÕáõÃÛáõÝ paix f durable; ~ ³ß˳ï³Ýù travail m de longue haleine 勉ϳÝáñ»Ý durablement, longtemps; continuellement (ß³ñáõݳϳμ³ñ) 勉ϳÝáõÃÛáõÝ durabilité f; permanence f (Ùßï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ) ï¨»É 1) durer vi; ¹³ë³ËáëáõÃÛáõÝÁ ï¨áõÙ ¿ Ù»Ï Å³Ù la conférence dure une heure; »ñϳñ ~ être de longue durée 2) se poursuivre (ß³ñáõݳÏí»É) ï¨áÕáõÃÛáõÝ durée f, longueur f; ûñí³ ~ longueur du jour; ÙÇçÇÝ ~ durée moyenne



nique



ï»ë³ñ³Ý³óáõÛó diorama m ï»ë³ñÅ³Ý spectaculaire; impression-



nant,e; ~ í³Ûñ curiosité f



ï»ë³ñÓ³ÏáõÙ (ï»ë³ÉëááÕ³Ï³Ý Íñ³-



·ñ»ñÇ óáõó³¹ñáõÙ Ù»Í ¿Ïñ³ÝÇ íñ³) vidéotransmission f ï»ë³óáõó³¹ñáõÙ ï»Ë. (Ãí»ñÇ, ³ÕÛáõë³ÏÝ»ñÇ ¨ ³ÛÉÝ) vidéographie f ï»ë³ýÇÉÙ ï»°ë ï»ë³Å³å³í»Ý ï»ëÇÉù vision f, apparition f, hallucination f; fantasme m ï»ëÉ³Ï³Ý 1. adj idéal,e 2. idéal m (ï»ëɳϳÝÁ, ǹ»³ÉÁ) (ǹ»³É³Ï³Ý³óÝ»É) ï»ëɳϳݳóÝ»É idéaliser vt ï»ëɳϳݳóáõÙ idéalisation f ï»ëÝ»É voir vt; ÏñÏÇÝ ~ revoir vt; Ñ»éíÇó ~ voir de loin; »ñ³½áõÙ ~, áñ… rêver que…; ÉáõÛë ~ voir le jour ï»ëÝí»É (ѳݹÇå»É) se voir, s’entretenir;se rencontrer ï»ëáÕ³Ï³Ý visuel,le; ~ ÑÇßáÕáõÃÛáõÝ mémoire f visuelle; ~ ÝÛ³ñ¹ nerf m optique ï»ëáÕáõÃÛáõÝ vue f, vision f; ÃáõÛÉ ~ vue faible; ɳí ~ áõÝ»Ý³É avoir une bonne vue; ÃáõÛÉ ~ áõÝ»óáÕ ³ÝÓ malvoyant,e n; ÃáõÛÉ ~ áõÝ»óáÕÝ»ñÇ ¹åñáó école f de malvoyants; ~Á ÏáñóÝ»É perdre la vue ï»ëã³Ï³Ý d’inspection ï»ëãáõÃÛáõÝ inspection f; ï»ëã³Ï³Ý ëïáõ·áõÙ inspection f; ï»ëã³Ï³Ýª í»ñ³ÑëÏÇã ëïáõ·áõ٠ϳï³ñ»É inspecter vt ï»ëï (ûëï) ï»°ë ùÝݳ·Çñ ï»ëáõÃÛáõÝ 1) théorie f 2) aperçu m (Éñ³·ñ³ÛÇÝ ¨ ³ÛÉ μÝáõÛÃÇ ÝÛáõûñÇ Ù³ëÇÝ) 3)ï»ëáõÃÛ³Ý ·Ý³Éª ³Ûó»É»É aller voir qn, rendre visite à qn ï»ëáõÝ³Ï qui voit, voyant,e ï»ëáõݳÏáõÃÛáõÝ vue f, vision f ï»ëáõã inspecteur,-trice n; ѳñϳÛÇÝ ~ inspecteur des impôts; Ù³ùë³ÛÇÝ ~ inspecteur des douanes ï»ëù air m, mine f; apparence f (Ï»ñå³ñ³Ýù); aspect m (³ñï³ùÇÝ



ï»íïáݳϳÝ,



ï»íïáÝÛ³Ý



å³ïÙ.



teutonique



ï»íïáÝÝ»ñ å³ïÙ. Teutons m pl ï»ïñ (ï»ïñ³Ï) cahier m; Ýϳñãáõ-



ÃÛ³Ý ~ª Ýϳñã³ï»ïñ cahier de dessin; Ýáï³Ý»ñÇ ~ª Ýáï³ï»ïñ cahier de notes (de musique); 먳·ñáõÃÛ³Ý ~ cahier de brouillon ï»ïñ³ß³åÇÏ protège-cahier m ï»ñ 1) propriétaire n (ë»÷³Ï³Ý³ï»ñ); ˳ÝáõÃÇ ~Á le propriétaire du magasin 2) maître,-esse n (ïÝûñÇÝáÕ, ϳñ·³¹ñÇã); Çñ³¹ñáõÃÛ³Ý ~Á le maître de la situation 3) patron,ne n (·áñͳï»ñ); é»ëïáñ³ÝÇ ~ patron d’un restaurant 4) possesseur m (áõÝ»óáÕ); détenteur,-trice n (³ñÅ»ÃÕûñÇ) 5) hôte,-esse n (ï³Ýï»ñ) 876



6) ÏñáÝ. î»ñ ²ëïí³Í Seigneur m ◊



m (å»ïáõÃÛáõÝ); Ù»Í ~Ý»ñ



puissances



ÇÝãåÇëÇÝ ~Ý ¿, ³ÛÝåÇëÇÝ ¿É ͳé³Ý ÏÉÇÝÇ tel maître, tel valet ï»ñ¨ feuille f; ãáñª ãáñ³ó³Íª ó÷í³Í ~ feuille morte; ~Ý»ñª ë³Õ³ñà feuillage m ï»ñ¨³½³ñ¹ (ë³Õ³ñóíáñ) feuillu,e ï»ñ¨³½»ñÍ effeuillé,e, défeuillé,e, dépouillé,e de feuilles ï»ñ¨³½»ñÍ»É effeuiller vt ï»ñ¨³½»ñÍáõÙ (åïÕÇ ï»ñ¨Ý»ñÇ ÙÇ Ù³ëÇ åáÏáõÙÁª ³ÛÝ ³ñ¨ÇÝ ï³Éáõ ¨ ѳëáõݳóáõÙÁ ³ñ³·³óÝ»Éáõ ѳٳñ) effeuillage m ï»ñ¨³½áõñÏ sans feuillage ï»ñ¨³Ã³÷ 1. chute f des feuilles, effeuillaison f, défoliation f 2. adj effeuillé,e 3. ~ ³Ý»É effeuiller vt, défolier vt ï»ñ¨³Ã³÷»É effeuiller vt, défolier vt ï»ñ¨³Ã³÷áÕ (ï»ñ¨³Ã³÷ ³é³ç³óÝáÕ, ï»ñ¨³Ã³÷ÇÝ Ýå³ëïáÕ ùÇÙÇ³Ï³Ý ÝÛáõÃ) défoliant,e adj/m ï»ñ¨³Ã³÷í»É perdre son feuillage ï»ñ¨³ËÇï touffu,e, feuillu,e ï»ñ¨³Ï³É»É se couvrir de feuilles ï»ñ¨³Ï³ÉáõÙ foliation f, feuillaison f, frondaison f ï»ñ¨³Ï»ñ (ϻݹ³ÝÇ) qui se nourrit de feuilles ï»ñ¨³Ï»ñå ï»°ë ï»ñ¨³ÝÙ³Ý ï»ñ¨³ÝÙ³Ý (ï»ñ¨³Ó¨) foliacé,e ï»ñ¨³ß³ï feuillu,e ï»ñ¨³çÇÕ veinule f ï»ñ»÷áõÏ (ݳßï, ϳåï³Í³ÕÇÏ) μëμ. bleuet m, centaurée f ï»ñѳÛñ prêtre m ï»ñÙÇÝ ï»°ë »½ñ³μ³é, ·Çï³μ³é ï»ñÙÇݳμ³Ý ï»°ë »½ñ³μ³Ý ï»ñÙÇݳμ³Ý³Ï³Ý ï»°ë »½ñ³μ³Ý³-



grandes



ï»ñáõÝ³Ï³Ý dominical,e; ~ ³ÕáÃù



oraison f dominicale, pater m (гÛñ Ù»ñÁ); ~ ÁÝÃñÇù ÏñáÝ. cène f ï»ùëï texte m ï»ùëï³μ³Ý textologue n (μݳ·ñ³·Çï³ï»ùëï³μ³Ý³Ï³Ý ϳÝ) textologique; ~ áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõÝ étude f textologique (μݳ·ñ³·Çïáõï»ùëï³μ³ÝáõÃÛáõÝ ÃÛáõÝ) textologie f ï»ùëï³ÛÇÝ textuel,le ï»ùëïÇÉ 1) ï»°ë ٳݳͳ·áñÍí³Íù, ٳݳͳ·áñͳϳÝ, Ù³Ýí³Íù³ÛÇÝ 2) ~ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ le textile ï½½³É 1) bourdonner vi (μ½½³É) 2) ÷Ëμ.



pleurnicher vi (ɳó ÉÇÝ»É)



ï½½áó 1) bourdonnement m (μ½½áó) 2)



÷Ëμ. pleurnicherie f (ɳó) ï½ñáõÏ Ï»Ý¹μ. sangsue f; ~ ¹Ý»Éª ÏåóÝ»É



mettre (appliquer) des sangsues



ïÅÅ³É grésiller vi (ÛáõÕÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ,



ï³å³ÏǪ óí³ÛÇ Ù»ç)



ïÅÅáó grésillement m ïdzñ (ïÛ³ñ) monsieur m;



ïdzñù (ïÛ³ñù) messieurs m pl ïÇμ»Ã³Ï³Ý tibétain,e ïÇμ»Ã»ñ»Ý tibétain m ïÇμ»ÃóÇ Tibétain,e n ïÇ»½»ñ³μ³Ý cosmologue n ïÇ»½»ñ³μ³Ý³Ï³Ý cosmologique ïÇ»½»ñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ cosmologie f ïÇ»½»ñ³·»ï spatiologue n ïÇ»½»ñ³·Çï³Ï³Ý spatiologique ïÇ»½»ñ³·ÇïáõÃÛáõÝ spatiologie f ïÇ»½»ñ³·Çñ cosmographe n ïÇ»½»ñ³·Ý³ó¥áõÑǤ cosmonaute n, astronaute n ïÇ»½»ñ³·Ý³óáõÃÛáõÝ navigation f spatiale, astronautique f (·ÇïáõÃÛáõÝÁ) ïÇ»½»ñ³·áÛ³ó³Ï³Ý cosmogonique ïÇ»½»ñ³·áÛ³óáõÙ cosmogonie f ïÇ»½»ñ³·ñ³Ï³Ý cosmographique ïÇ»½»ñ³·ñáõÃÛáõÝ cosmographie f (ïÇ»½»ñ³·Ý³óÇ ïÇ»½»ñ³½·»ëï ½·»ëï) scaphandre m ïÇ»½»ñ³ÅáÕáí »Ï»Õ. concile m œcuménique



Ï³Ý ï»ñÙÇݳμ³ÝáõÃÛáõÝ ï»°ë »½ñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ ï»ñÙÇï1 ϻݹμ. termite m (ÙÇç³ï) ï»ñÙÇï2 ùÇÙ. thermite f ï»ñáÕáñÙÛ³ (ѳÙñÇã, í³ñ¹³ñ³Ý) cha-



pelet m, rosaire m



ï»ñï»ñ (ù³Ñ³Ý³) prêtre m ï»ñáõÃÛáõÝ puissance f (Ù»Í, ѽáñ), état 877



ïÇ»½»ñ³Ï³Û³Ý station f orbitale, cos-



ïÇå³ñ modèle m ïÇåÇÏ ï»°ë ïÇå³Ï³Ý ïÇåûñÇÝ³Ï étalon m, standard m



modrome m ïÇ»½»ñ³Ï³Ý cosmique, spatial,e; universel,le, œcuménique; ~ ï³ñ³ÍáõÃÛáõݪ ïÇ»½»ñù cosmos m; ~ ÑñÃÇé fusée f cosmique; ~ ׳鳷³ÛÃÝ»ñ rayons m pl cosmiques; ~ Ó·áÕáõÃÛáõÝ gravitation f universelle; îÇ»½»ñ³Ï³Ý ѻﳽáïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ³½·³ÛÇÝ Ï»ÝïñáÝ Centre m national d’études spatiales (C.N.E.S.); »Ï»Õ. ~ ÅáÕáí concile m œcuménique ïÇ»½»ñ³Ï³Ý³óáõÙ globalisation f ïÇ»½»ñ³Ý³í vaisseau m cosmique; navette f spatiale (áõÕ»ÍñáõÙ ·ïÝíáÕ áñ¨¿ Ù³ñÙÝÇ ¨ »ñÏñÇ ÙÇç¨ Ï³å ѳëï³ïáÕ μ³½Ù³ÏÇ û·ï³·áñÍÙ³Ý ~) ïÇ»½»ñù 1) univers m (³ß˳ñÑ, ³ÙμáÕç ³ß˳ñÑÁ) 2) cosmos m ïǽ ϻݹμ. tique f, ixode m ◊ ï½Ç å»ë Ïåã»É être collant comme la glu ïǽϳݻ÷ μëμ. ricin m ïÇÏ outre f ïÇÏÇÝ dame f; madame f (¹ÇÙ»ÉÇë) ïÇÏݳÛù mesdames f pl; ~ ¨ å³ñáݳÛù mesdames et messieurs ïÇÏÝÇÏ poupée f; marionnette f (˳ճïÇÏÝÇϪ óïñáÝáõÙ); ~ ˳ճɪ ~áí Ë³Õ³É jouer à la poupée ïÇÏÝÇϳÛÇÝ de marionnettes; ~ óïñáÝ théâtre m des marionnettes ïÇÏÝÇϳí³ñ marionnettiste n ïÇÕÙ (׳Ñ׳ïÇÕÙ) vase f, limon m, bourbe f, fange f; boue f (ó»Ë), crotte f (ó»Ë³çáõñ) ïÇå (ï³ñ³ï»ë³Ï, ï»ë³Ï) type m ïÇå³μ³Ý³Ï³Ý typologique ïÇå³μ³ÝáõÃÛáõÝ typologie f ïÇå³Ï³Ý typique; caractéristique (μÝáñáß) ïÇå³Ï³Ý³óÝ»É rendre typique, typifier vt ïÇå³Ï³Ý³óáõÙ typification f ïÇå³Ï³ÝáõÃÛáõÝ traits m pl typiques ïÇå³ÛÇÝ type, modèle ïÇå³ÛݳóÝ»É standardiser vt ïÇå³ÛݳóáõÙ standardisation f



(ëï³Ý¹³ñï)



ïÇï³Ý1 titan m; géant m (Ñëϳ) ïÇï³Ý2 ùÇÙ. titane m ïÇï³Ý³Ï³Ý titanesque ïÇï³ÝÇï (ïÇï³Ý³ù³ñ) ÑÝù. titanite f ïÇïÕáë titre m; ~ áõÝ»Ý³É avoir le titre



de



ïÇïÕáë³Ã»ñà page f de titre ïÇïÕáë³ÏÇñ titré,e ïÇïÕáë³íáñ titulaire ïÇñ³μ³ñ impérieusement ïÇñ³Ï³É souverain m (ó·³íáñ, ï»ñ),



seigneur m, maître m



ïÇñ³Ï³ÉáõÃÛáõÝ domination f, hégémo-



nie f (áõÅÇ ·»ñ³ÏßéáõÃÛáõÝ, ·»ñÇß˳ÝáõÃÛáõÝ) ïÇñ³Ï³Ý impérieux,-euse, autoritaire (ÇßËáÕ) ïÇñ³Ï³Ýáñ»Ý impérieusement ïÇñ³Ù³Ûñ ÏñáÝ. la Sainte-Vierge, Mère f du Seigneur, Notre-Dame f ïÇñ³Ý³É (Ó»éù ·ó»É) s’emparer (de); prendre possession (ï»ñ ϳݷݻÉ) ïÇñ³å»ï»É 1) dominer vt, vi (sur, dans) (ÇßË»É, ·»ñÇßË»É) 2) posséder vt; áñ¨¿ ³ñÑ»ëïǪ ³ñí»ëïÇ ~ posséder un métier, un art 3) assimiler vt (Ûáõñ³óÝ»É, Ó»éù μ»ñ»Éª ·Çï»ÉÇùÝ»ñ, áõݳÏáõÃÛáõÝÝ»ñ), faire le sien (Çñ»ÝÁ ¹³ñÓÝ»É) 4) maîtriser vt (É»½íÇÝ ¨ ³ÛÉÝ); Çñ»Ý ~ª ÇÝùݳïÇñ³å»ï»É se maîtriser ïÇñ³å»ïáÕ (ÇßËáÕ, ·»ñÇßËáÕ) dominant,e ïÇñ³å»ïáõÃÛáõÝ (·»ñÇß˳ÝáõÃÛáõÝ) domination f ïÇñ³å»ïáõÙ 1) possession f, acquisition f 2) maîtrise f (de) 3) assimilation f (Ûáõñ³óáõÙ) ïÇñ³óáõ »Ï»Õ. clerc m ïÇñ»É 1) prendre possession (de); s’emparer (de) (Ó»éù ·ó»Éª μ»ñ»É, Ûáõñ³óÝ»É) 2) posséder vt, détenir vt (áõݻݳÉ) 3) régner vi, dominer vt (ÇßË»É) ïÇñáÉÛ³Ý tirolien,ne; ~ å³ñ danse f tirolienne 878



ïÇñáÕ (ÇßËáÕ) dominant,e; ~ ¹³ë³-



ïϳñ³Ï³½Ù chétif,-ive ïϳñ³ÙÇï faible d’esprit, imbécile



ϳñ· classe f dominante ïÇñáõÑÇ reine f (ó·áõÑÇ); maîtresse f; madame f (¹ÇÙ»ÉÇë) ïÇñáõÙ (ïÇñ»ÉÁ, áõݻݳÉÁ) possession f ïÇñáõÛà sphère f (áÉáñï), champ m (¹³ßï) ïÇý μÅßÏ. typhus m ïÇýá½Ç (ýáõïμáÉÇ, ѻͳÝí³í³½ùÇ ¨ ³ÛÉ Ù³ñ½³Ó¨»ñÇ Çï³É³óÇ ÙáÉÇ »ñÏñå³·áõÝ»ñ) tifosi m pl ïËÙ³ñ stupide, niais,e, nigaud,e, bête (ÑÇÙ³ñ) ïËÙ³ñ³μ³ñ stupidement, bêtement, sottement (ÑÇÙ³ñ³μ³ñ) ïËÙ³ñ³Ý³É devenir bête, s’abêtir ïËÙ³ñáõÃÛáõÝ stupidité f, niaiserie f; bêtise f (ÑÇÙ³ñáõÃÛáõÝ) ïËñ³¹»Ù morose, morne, sombre, triste ïËñ³ÉÇ triste; mélancolique (ٻɳٳÕÓáï) ïËñ³ÑÇß³ï³Ï de triste mémoire ïËñ³Ñéã³Ï Ñ»·Ý. fameux,-euse, tristement célèbre; malfamé,e (í³Ûñ, ÷áÕáó ¨ ³ÛÉÝ) ïËñ»É s’attrister, être triste, se chagriner (íßï³Ý³É), s’affliger (ó³í ½·³É) ïËñ»óÝ»É attrister vt; chagriner vt (íßï³óÝ»É), affliger vt (ó³í å³ï׳é»É) ïËñ»óáõóÇã attristant,e ïËñáõÃÛáõÝ tristesse f, chagrin m (íÇßï), affliction f (ó³í), peine f (íÇßï, ó³í), mélancolie f (ٻɳٳÕÓáõÃÛáõÝ), angoisse f (³ÝÓÏáõÃÛáõÝ); ËëÏó. cafard m ïËáõñ 1. adj triste; chagriné,e, affligé,e (íßï³Ñ³ñ); mélancolique (ٻɳmorne (ïËñ³¹»Ù, Ù³ÕÓáï); ïñïáõÙ); ~ »Ù je suis triste; ~ ï»ëù air m triste; ³é³Ýó ù»½ ~ ¿ je m’ennuie sans toi 2. adv tristement (ïËñáõÃÛ³Ùμ, ~ Ï»ñåáí) ïËáõñ³ã aux yeux tristes ïϳñ faible; chétif,-ive, frêle (Ýí³½, Ãáõɳϳ½Ù) ïϳñ³μ³ñ (ïϳñÇ ÝÙ³Ý) faiblement



adj/n, débile adj/n, bouché,e, lourdaud,e n/adj, obtus,e, arriéré,e adj/n ïϳñ³Ùïáñ»Ý imbécilement ïϳñ³ÙïáõÃÛáõÝ faiblesse f d’esprit, débilité f, imbécilité f ïϳñ³Ý³É faiblir vi; s’affaiblir (Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ), languir vi (Ýí³Õ»É) ïϳñ³ï»ë amblyope adj/n ïϳñ³ï»ëáõÃÛáõÝ μÅßÏ. amblyopie f ïϳñ³óÝ»É affaiblir vt ïϳñ³óÝáÕ affaiblissant,e ïϳñ³óáõÙ affaiblissement m ïϳñáõÃÛáõÝ 1) faiblesse f (ÃáõÉáõÃÛáõÝ) 2) malaise m, indisposition f, affection f, maladie f (ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ); ~ å³ï׳é»Éª ³é³ç³óÝ»É indisposer vt



ïϽ³ñ (å³ñϳå½áõÏ, ïÏ×áñ) corne-



muse f



ïÏÉáñ (μáÉáñáíÇÝ Ù»ñÏ) dénué,e de



tout, tout(e) nu (e)



ïÏÉáñ³Ý³É ï»°ë Ù»ñÏ³Ý³É ïÏÉáñ³óÝ»É ï»°ë Ù»ñϳóÝ»É ïÏÉáñáõÃÛáõÝ ï»°ë Ù»ñÏáõÃÛáõÝ ïÏ×áñ ï»°ë ïϽ³ñ ïÏé»É devenir obèse, engraisser vi ïÏéáß (ïÏéáõÏ, ѳëï³÷áñ) obèse ïÏïÏ³É faire tic tac; ųٳóáõÛóÁ



ïÏïÏáõÙ ¿ la montre fait tic tac



ïÏïϳóÝ»É tapoter vi, tambouriner vi,



frapper légèrement sur; Ù³ïÝ»ñáí ~ tambouriner avec les doigts ïÏïÏáó tic-tac m invar; ½³ñÃáõóÇãÇ ~Á le tic-tac du réveil ïÑ³× désagréable; déplaisant,e (³Ý¹áõñ); fâcheux,-euse (³Ý³ËáñÅ, ëñïÝ»ÕÇã); dégoûtant,e (Ëáñß»ÉÇ); ~ ½·³óÙáõÝù ³é³ç³óݻɪ ~ íÇ׳ÏÇ Ù»ç ·ó»Éª ß÷áûóÝ»É choquer vt; ~ª ³Ý³ËáñŠѳ٠arrière-goût m ïѳ×áñ»Ý désagréablement ïѳ×áõÃÛáõÝ (ïÑ³× μ³Ý) ennui m, désagrément m; ennuis m pl (³Ý³ËáñÅáõÃÛáõÝÝ»ñ), déplaisir m ïѳë arriéré adj/n, attardé,e adj/n ïѳëáõÃÛáõÝ arriération f, débilité f, faiblesse f d’esprit, imbécilité f, 879



absence f de maturité



(ëïáñ Ó¨áí, ëïáñ³μ³ñ); cruellement (¹³Å³Ý³μ³ñ); ignoblement (³Ýí³Û»É Ó¨áí) ïÙ³ñ¹áõÃÛáõÝ inhumanité f; cruauté f (¹³Å³ÝáõÃÛáõÝ); bassesse f (ëïáñáõÃÛáõÝ); manque m de noblesse, malhonnêteté f (³Ý³½ÝíáõÃÛáõÝ) ïÙμïÙμ³óÝ»É secouer vt, hocher vt; ·ÉáõËÁ ~ secouer (hocher) la tête ïÙáõÛÝ (¹Å·áõÛÝ, ·áõݳï) décoloré,e, pâle ïÛ³éÝÁݹ³é³ç ÏñáÝ. chandeleur f, purification f ïÛáõμÇÏ ï»°ë å³ñÏáõ× ïÛáõÝ»ñ syntoniseur m, tuner m ïݳ½ raillerie f, moquerie f; ~ ³Ý»É railler vt, imiter vt par plaisanteries ïݳ½·»ëï 1) peignoir m (ϳݳóÇ, ûè ÏïáñÇó) 2) pyjama m (ÝÝç³½·»ëï) ïݳ½»É (ïݳ½ ³Ý»É) railler vt, imiter vt par plaisanteries ïݳÉÇù ï»°ë ïݳÝÏ ïÝ³Ï maisonnette f, case f; pavillon m ïݳϳÛÇÝ pavillonnaire; ~ ³åñ»É³ï»Õ habitat m pavillonnaire ïÝ³Ï³Ý (ï³ÝÁ å³ïñ³ëïí³Í) fait,e à la maison ïݳÏÇó (ÙǨÝáõÛÝ ï³ÝÁ ³åñáÕ) cohabitant,e adj/n ïݳÏÛ³ó (ï³ÝÁ Ýëï»É ëÇñáÕ) casanier,-ière n; ËëÏó. pantouflard,e n ïݳÏóáõÃÛáõÝ (ïݳÏÇó ÉÇÝ»ÉÁ, ÙǨÝáõÛÝ ï³ÝÁ ³åñ»ÉÁ) cohabitation f ïݳٻñÓ attenant,e à la maison; ~ ÑáÕ³Ù³ëª å³ñ﻽ jardin m ïݳÛÇÝ (ï³ÝÁ í»ñ³μ»ñáÕ) de la maison; domestique; ménager,-ère; ~ ïÝï»ëáõÃÛáõÝ ménage m; ~ ïÝï»ëáõÑÇ ménagère f; ïݳÛÇÝ ³ß˳ïáÕ (ÏÇÝ, áñÇÝ í׳ñáõÙ »Ý ï³Ý ·áñÍ»ñÁ ³Ý»Éáõ ѳٳñ) femme de ménage; ~ ³ß˳ï³Ýùª ³é³ç³¹ñ³Ýù devoir m à domicile; ~ Ñá·ë»ñ soucis m pl domestiques; ~ ·áñÍ»ñ travaux m pl ménagers ïݳÛݳ·áñÍ artisan,e n à domicile artisanal,e; ~ ïݳÛݳ·áñÍ³Ï³Ý ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ art m artisanal; ~



ïÓ¨ (³Ý×áéÝÇ, ³Ûɳݹ³Ï) difforme; ~



Ó»éù»ñ mains f pl difformes



ïÓ¨³Ý³É se déformer, être déformé,e;



se défigurer, être défiguré,e déformer vt; défigurer vt; rendre vt difforme ïÓ¨áõÃÛáõÝ (³Ý×áéÝÇáõÃÛáõÝ) difformité f ïÕ³ garçon m; gars m ◊ ïÕ»Ý ÑáñÁ Ïù³ßÇ tel père, tel fils ïÕ³Ù³ñ¹ homme m; ~áõ d’homme, pour hommes; masculin,e; ~áõ ·É˳ñÏ chapeau m d’homme; ~áõ ³ñÑ»ëïª ½μ³ÕÙáõÝù métier m masculin; ~áõ ÏáßÇÏ chaussures f pl pour hommes; ~áõ ɳÛÝ»½ñ` ·É³Ý³Ó¨ ·É˳ñÏ (óÇÉÇݹñ) haut-de-forme m ïÕ³Ù³ñ¹³í³Û»É comme il convient à un homme ïÕ³Ù³ñ¹³í³ñÇ comme un homme ïÕ³Ù³ñ¹³ïÛ³ó (³Ûñ³ïÛ³ó) misandre adj/n ïÕ³Ù³ñ¹³ïÛ³óáõÃÛáõÝ (³Ûñ³ïÛ³óáõÃÛáõÝ) misandrie f ïÕ³Ù³ñ¹Ï³ÛÇÝ viril,e, mâle, masculin,e, propre à l’homme ïÕ³Ù³ñ¹ÏáõÃÛáõÝ courage m, vaillance f; ~ ѳݹ»ë μ»ñ»É faire preuve de courage, montrer du courage ïÕ³Ù³ñ¹áõÃÛáõÝ (ѳëáõÝ ïÕ³Ù³ñ¹ ÉÇÝ»ÉÁ) virilité f ïÕ³Û³μ³ñ puérilement ïÕ³Û³Ï³Ý puéril,e, infantile ïÕ³Û³ÙÇï puéril,e (Ù³ÝϳÙÇï) ïÕ³Û³Ùïáñ»Ý puérilement ïÕ³Û³ÙïáõÃÛáõÝ puérilité f, enfantillage m, infantilisme m ïÕ³ÛáõÃÛáõÝ enfantillage m ïÕÙ³ñ·»É (ó»Ë³ñ·»É) ³íï. garde-boue ïÓ¨³óÝ»É



m invar



ïÕÙáï boueux,-euse, fangeux,-euse,



vaseux,-euse



ïÕÙáõï bourbier m ïÙ³ñ¹Ç inhumain,e (áã Ù³ñ¹Ï³ÛÇÝ);



cruel,le (¹³Å³Ý); bas,se (ëïáñ), ignoble (³Ýí³Û»É); malhonnête (³Ý³½ÝÇí) ïÙ³ñ¹áñ»Ý bassement, lâchement



880



³ñï³¹ñ³Ýùª Çñ»ñ objets m pl de fabrication artisanale ïݳÛݳ·áñÍáõÃÛáõÝ petites industries f pl, industrie f artisanale ïݳÝÏ (ïáõÝ áõ ï»Õ ãáõÝ»óáÕ) sans abri, sans foyer, sans logis; ~ Ù³ñ¹ sans-logis m; personne f sans domicile fixe (S.D.F.), clochard,e n (ïݳÉÇù) ïݳßÇÝ³Ï³Ý de construction des maisons ïݳßÇÝáõÃÛáõÝ construction f des maisons ïݳß˳ï artisan m travaillant à domicile, travailleur,-euse m à domicile ïݳå³Ñ (ïݳå³Ý) concierge n ïݳé³ùáõÙ livraison f à domicile ïݳë»ñ ï»°ë ïݳÏÛ³ó ïݳí³ñųë³ñù (Ù³ñ½³Ï³Ý) hometrainer m ïݳí³ñÇ 1. adj familier,-ière 2. adv familièrement ïݳí³ñáõÃÛáõÝ familiarité f ïݳï»ñ propriétaire n immobilier ïݳñ³ñ ménager,-ère, économe ïݳñ³ñáõÃÛáõÝ esprit m ménager, esprit m d’économie ïÝϳ¹³ßï (åɳÝï³ódz) plantation f ïÝϳñ³Ý pépinière f ïÝϳù³ñ ÑÝù. phytolithe m ïÝÏ»É planter vt, empoter vt (ϳí³Ù³ÝǪ óճñÇ Ù»ç) ïÝÏÇ ·ïÝï. plant m; cépage m (˳ÕáÕÇ) ïÝÏÇã ï»Ë. (ϳñïáýÇÉÇ ë³ÍÇÉ ïÝÏáÕ Ù»ù»Ý³) plantoir m, planteuse f ïÝÏí»É être planté,e (μáõÛëÇ Ù³ëÇÝ); sortir vi, faire saillie (óóí»É) ïÝÏáõÙ (ïÝÏ»ÉÁ) plantation f ïÝíáñ locataire n ïÝï»ë ï»°ë ïÝï»ëí³ñ ïÝï»ë³·»ï économiste n ïÝï»ë³·Çï³Ï³Ý économique ïÝï»ë³·ÇïáõÃÛáõÝ économie f ïÝï»ë³Ï³Ý économique; »ñÏñÇ ~ ÏÛ³ÝùÁ la vie f économique du pays; ~ ³åñ³ÝùÝ»ñ produits m pl d’entretien; ~ ³ÝÏáõÙª ݳѳÝç



recul m économique, régression f économique; ³½³ï ~ ·áïÇ zone f d’économie libre; ~ Ù³ëÇ í³ñÇã économe n; ~ ³éáõÙáíª ï»ë³Ï»ïÇó sur le plan économique; ~ Çñ³íÇ×³Ï conjoncture f (ïÝï»ë³Ñ³Ù³Ï³ñ·) ïÝï»ë³Ï³ñ· système m économique ïÝï»ë³å»ë économiquement; ~ ÃáõÛÉ (½³ñ·³ó³Í) économiquement faible ïÝï»ë³í³ñ¥áÕ¤ manager m, manageur,-euse n ïÝï»ë³í³ñáõÙ management m ïÝï»ë³ï»ñ manager m ïÝï»ë»É économiser vt; mettre de côté (ËݳÛáÕáõÃÛáõÝ ³Ý»É, ÙÇ ÏáÕÙ ¹Ý»É), épargner vt sur (áñ¨¿ μ³ÝÇó ~ª ËݳۻÉ) ïÝï»ëáÕ (ËݳÛáÕ) économe; áã ~ peu économe ïÝï»ëí³ñ économe n ïÝï»ëí³ñáõÃÛáõÝ économie f; économat m (ͳé³ÛáõÃÛáõÝÁ) ïÝï»ëáõÃÛáõÝ 1) économie f; ßáõÏ³Û³Ï³Ý ~ économie de marché, économie libre; ³ÝóáõÙ ßáõÏ³Û³Ï³Ý ïÝï»ëáõÃÛ³Ý transition f vers l’économie de marché; åɳݳÛÇÝ ~ économie planifiée (dirigée); ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý ~ économie nationale; ëïí»ñ³ÛÇÝ ~ économie de l’ombre, économie parallèle; ˳éÁ ~ économie mixte; ·ÛáõÕ³óÇ³Ï³Ý ~ économie rurale; Ï»Ýïñáݳóí³Í ~ économie centralisée; ³ÝóáõÙ³ÛÇÝ ~ économie de transition (de passage); ïÝï»ëáõÃÛ³Ý å»ï³Ï³Ý ϳñ·³íáñáõÙª ϳñ·³íáñáõÙ å»ïáõÃÛ³Ý ÏáÕÙÇó direction f de l’économie par l’État, dirigisme m 2) ménage m (ïݳÛÇÝ); ~Á í³ñ»Éª ïÝï»ëáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É, ï³Ý ·áñÍ»ñáíª ïݳñ³ñáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É faire le ménage ïÝï»ëáõÑÇ ménagère f, bonne ménagère (ɳí ~) ïÝï»ëáõÙ économie f, parcimonie f (ËݳÛáõÃÛáõÝ) 881



tenir le coup; supporter vi; résister (à) vt ind ïáÏÏ³ï³ »ñÅßï. toccata f ïáÏáë pour-cent m; taux m (ïáÏáë³ã³÷); pourcentage m (ïáÏáë³ÛÇÝ Ñ³ñ³μ»ñáõÃÛáõÝ); intérêt m (¹ñ³Ù³ï³ÝÁ); ï³ëÁ ~ dix pour cent; »Ï³ÙïÇ ~ª ïáÏáë³ã³÷ pourcentage du bénéfice; ѳñÛáõñ ~áí à cent pour cent; ÍÝ»ÉÇáõÃÛ³Ý ~Á le taux de natalité ïáÏáë³¹ñáõÛù ѳßí. taux m, taux m de rémunération; í³ß˳éáõ³Ï³Ý ~ª í³ß˳éáõÃÛáõÝ usure f; ~Ý»ñÇ í׳ñáõÙ royalties f pl ïáÏáë³ÛÇÝ de pourcentage ïáÏáë³ã³÷ pourcentage m, taux m ïáÏáõÝ endurant,e, résistant,e (¹ÇÙ³óÏáõÝ); tenace (ѳٳé), solide (³Ùáõñ) ïáÏáõÝáõÃÛáõÝ endurance f; résistance f, solidité f; ténacité f (ѳٳéáõÃÛáõÝ) ïáÑÙ famille f; génération f, ligne f, lignée f (ë»ñáõݹ), clan m (ó»Õ) ïáÑÙ³μ³Ý généalogiste n ïáÑÙ³μ³Ý³Ï³Ý généalogique; ~ Í³éª ïáÑٳͳé arbre m généalogique ïáÑÙ³μ³ÝáõÃÛáõÝ généalogie f ïáÑÙ³μáõÍ³Ï³Ý de race ïáÑÙ³μáõͳñ³Ý ferme f d’élevage de bétail de race ïáÑÙ³μáõÍáõÃÛáõÝ élevage m de bétail de race ïáÑÙ³μáõÛÍ éleveur m de bétail de race ïáÑÙ³·Çñù livre m généalogique ïáÑÙ³·ñáõÃÛáõÝ généalogie f ïáÑٳͳé arbre m généalogique ïáÑÙ³Ï³Ý 1) patrimonial,e (ųé³Ý·³Ï³Ý); ~ íñ»Åª íñÇųéáõÃÛáõÝ (ÎáñëÇϳÛáõÙ) vendetta f; ~ áõÝ»óí³Íùª ųé³Ý·áõÃÛáõÝ patrimoine m 2) de race (ϻݹ³ÝÇ) ïáÑÙ³ÛÇÝ familial,e; ~ ϳå»ñ liens m pl familiaux ïáÑÙ³Ýß³Ý armes f pl (armoiries f pl) d’une famille, blason m ïáÑÙ³å»ï souche f, fondateur m (d’une famille), ancêtre m (ݳËÝÇ)



ïÝïѳßí³ñÏ (ÇÝùݳýÇݳÝë³íáñáõÙ)



autofinancement m ïÝïÕ»É examiner vt (½ÝÝ»É, ùÝÝ»É); chercher vt (áñáÝ»É); regarder vt (ݳۻÉ, ¹Çï»É); fouiller vt (·ñå³ÝÝ»ñÁ) ïÝïÕáõÙ examen m (½ÝÝáõÙ, ùÝÝáõÙ); fouille f (Ëáõ½³ñÏáõÙ) ïÝù³É gémir vi, geindre vi, pousser des gémissements ïÝùáó gémissement m ïÝûñ»Ý¥áõÑǤ directeur,-trice n; μ³directeur du ųÝÙáõÝùÇ ~ département; ·áñͳ¹Çñ ~ directeur exécutif; ³é¨ïñÇ ·Íáí ~ directeur commercial; ·É˳íáñ ~ directeur en chef; principal m (ùáÉ»çÇ ïÝûñ»Ý) ïÝûñÇÝ»É disposer (de) vt ind, employer vt (û·ï³·áñÍ»É); dispenser vt, administrer vt; avoir la haute main sur (ջϳí³ñ»É, ÇßË»É); commander vt (ϳñ·³¹ñ»É) ïÝûñÇÝáõÃÛáõÝ1 (ջϳí³ñáõÃÛáõÝ, ջϳí³ñ ϳ½Ù) direction f; administration f ïÝûñÇÝáõÃÛáõÝ2 compétence f; Ù»ÏÇ ïÝûñÇÝáõÃÛ³ÝÁ »Ýóϳ ÉÇݻɪ ïÝûñÇÝáõÃÛ³Ý ï³Ï ÉÇÝ»É être dans les compétences de qn ïÝûñÇÝáõÙ disposition f ïÝûñÑÝ»ù bénédiction f des foyers (d’une maison) ïá·áñ»É (ѳ·»óÝ»É) ï»Ë. imprégner vt, imbiber vt; ÷Ëμ. imprégner vt ïá·áñí»É ï»Ë. s’imprégner, s’imbiber; ÷Ëμ. s’imprégner, être imprégné,e de, être pris,e de ïá·áñáõÙ ï»Ë. imprégnation f, imbibation f; ÷Ëμ. imprégnation f ïáà 1. chaleur f étouffante, grande chaleur f, touffeur f; canicule f (³Ù³é³ÛÇÝ ï³å); ³Ûëï»Õ ~ ¿ on étouffe ici 2. adj étouffant,e; ~ »ñ»Ïá soirée f étouffante ïáóϻ½ (ÏǽÇã) caniculaire; ~ »Õ³Ý³Ï saison f caniculaire ïáÉÙ³ ËÑññ. farci m (Ë×áÕ³Ï) ïáÏ³É (¹ÇٳݳÉ) endurer vt; tenir bon, 882



solennité f (ѳݹÇë³íáñ), festivité(s) f (pl) ïáݳͳé arbre m de Noël, sapin m (»Õ¨ÝÇ) ïáÝ³Ï³Ý de fête; ~ ïñ³Ù³¹ñáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É être en fête; ~ ½·»ëï ѳ·Ý»É s’endimancher ïáݳϳï³ñáõÃÛáõÝ (ïáÝáõÙ) célébration f, fête f (ïáÝ) ïáݳѳݹ»ë grande fête f, festivité f, gala m ïáݳÛÇÝ »ñÅßï. tonal,e ïáݳÛÝáõÃÛáõÝ »ñÅßï. tonalité f ïáݳí³×³é foire f ïáݳóáõÛó »Ï»Õ. calendrier m ecclésiastique ïáÝ»É fêter vt; célébrer vt (ѳݹÇë³íáñ Ï»ñåáí, ѳݹÇë³íáñáõÃÛ³Ùμ) ïáÝÇÏ (ùÇÝÇÝÇó ¨ ¹³éÁ ݳñÝç³Ï»Õ¨Çó å³ïñ³ëïí³Í ÁÙå»ÉÇù) tonic m ïáÝݳ tonne f ïáÝݳŠﻰë μ»éݳï³ñáÕáõÃÛáõÝ ïáÝí»É être fêté,e; être célébré,e (Ýßí»Éª ѳݹÇë³íáñáõÃÛ³Ùμ) ïáÝáõÙ (ïáݳϳï³ñáõÃÛáõÝ) célébration f ïáÝáõë ï»°ë ɳñí³ÍáõÃÛáõÝ, Ï»Ýë³·áñ-



ïáÑÙÇÏ de bonne famille, de haute



naissance ïáÕ ligne f; Ýáñ ~ alinéa m; Ýáñ ~Çó à la ligne ïáÕ³¹³ñÓ séparation f ïáÕ³¹³ñÓ»É séparer vt, couper vt ïáÕ³Ù»ç interligne m ïáÕ³ÙÇçÛ³Ý (ÙÇçïáÕ³ÛÇÝ) interlinéaire ïáÕ³ÙÇçáó ïå·ñ. interligne m ïáÕ³Ý rang m ïáÕ³Ýó (ïáÕ³ÝóáõÙ) défilé m ïáÕ³Ýó»É défiler vi ïáճ߳ñ (Ù»ù»Ý³) lynotype f ïáÕ³ï³Ï référence f, note f au bas de la page, note f en bas de page ïáÕ³óÇ juxtalinéaire, ligne à ligne; ~ óñ·Ù³ÝáõÃÛáõÝ traduction f juxtalinéaire ïáÙ³ï ï»°ë ÉáÉÇÏ ïáÙ³ñ système m de chronologie; calendrier m ïáÙë billet m (óïñáÝÇ, ·Ý³óùÇ, û¹³Ý³íÇ); ticket m (Ù»ïñáÛÇ, ïñ³Ùí³ÛÇ, ³íïáμáõëÇ); áõë³ÝáÕ³Ï³Ý ~ carte f d’étudiant; »ñÃáõ¹³ñÓǪ ·Ý³É-·³Éáõ ~ billet aller (et) retour; ÙáõïùÇ ~ billet d’entrée; Ùßï³Ï³Ý ~ (»ñè»ÏáõÃÛ³Ý) carte f d’abonnement; ~»ñÇ ÇÝùݳß˳ï μ³ßËÇ㠥ݳ¨` μ³ÝÏáÙ³ï¤ distributeur m automatique de billets (DAB); ~»ñÇ Ý³ËÝ³Ï³Ý í³×³éù location



ÍáõÝ»áõÃÛáõÝ ïáãáñ brûlé,e (³Ûñí³Í); brûlant,e (ïá-



ãáñáõÝ), enflammé,e (³ÛñáÕ)



ïáãáñ»É brûler vt, enflammer vt, embra-



ser vt



ïáãáñí»É brûler vi ïáãáñáõÙ brûlure f, embrasement m ïáå³½ (ïå³½ÇáÝ) ÑÝù. topaze f ïáåñ³Ï sac m; cornet m (ÃÕû ÏáݳӨ



f



ïáÙë³Ï ï»°ë ïáÙë ïáÙë³í³×³é¥áõÑǤ receveur,-euse n ïáÙë³ñÏÕ caisse f; bureau m de loca-



~)



tion (ݳËÝ³Ï³Ý í³×³éùÇ) ïáÝ1 fête f; ³½·³ÛÇÝ ~ fête nationale, ËëÏó. fiesta f (Ëñ³Ë׳Ýù) ïáÝ2 1) ï»°ë »ñ³Ý·, Ó³ÛÝ»ñ³Ý·, ·áõÝ»-



ïáëï»ñ ï»°ë μáíÇã ïáï³ÉÇï³ñ ï»°ë ³ÙμáÕç³ïÇñ³Ï³Ý ïáï³ÉÇï³ñÇ½Ù ï»°ë ³ÙμáÕç³ïÇñáõÃÛáõÝ ïáï»Ù totem m ïáï»Ù³Ï³Ý totémique ïáï»Ùǽ٠totémisme m ïáï»ÙÇëï³Ï³Ý totémique ïáïÇÏ ËëÏó. peton m, petit pied m, pied



ñ³Ý·, Ó³ÛݳëïÇ׳Ý, Ëáë»É³Ó¨, Ó³ÛÝ 2) μ³ñ»Ï³Ù³Ï³Ý ~áí d’un



ton amical; ~Áª Ó³ÛÝÁ μ³ñÓñ³óݻɪ Çç»óÝ»É hausser, baisser le ton; í³ï ~ª ³Ýμ³ñ»ÏñÃáõÃÛáõÝ mauvais ton m ïáݳËÙμ»É fêter vt, célébrer vt ïáݳËÙμáõÃÛáõÝ fête f, célébration f,



m



mignon



ïáñ¹ÇÏ Ï»Ý¹μ. grive f ïáñà tarte f, gâteau m; ßáÏáɳ¹áí ~ 883



gâteau m au chocolat; ~Á Í»÷»É Ù»ÏÇ ¹»ÙùÇÝ entarter vt ïáñÇã»ÉÛ³Ý ~ ¹³ï³ñÏáõÃÛáõÝ vacuité f de Torricelli ïáñÙÇÕ flotte f ïáñß»ñ ï»°ë ÓáÕ³ç³Ñ, ѳï³Ï³ç³Ñ ïáñáÝ μëμ. garance f; ~Ç Ý»ñϪ ïáñáݳݻñÏ alizarine f ïáñáݳݻñÏ alizarine f ïáñ廹 é³½Ù. torpille f ïáñ廹³Ñ³ñ»É é³½Ù. torpiller vt ïáñ廹³Ñ³ñí»É é³½Ù. être torpillé,e ïáñ廹³Ñ³ñáõÙ é³½Ù. torpillage m ïáñý (Ïǽ³ÑáÕ) tourbe f ïáñý³·áñÍ tourbier,-ière n ïáñý³Ñ³Ýù tourbière f ïáñý³ÛÇÝ tourbeux,-euse ïá÷³Ý dame f, *hie f, rouleau m compresseur (׳ݳå³ñÑÇ), dameuse f (ÓÛ³Ý ë³ÑáõÕáõ) ïá÷³Ý»É damer vt, piloner vt ïå³·Çñ imprimé,e, édité,e ïå³·ñ³Ï³Ý typographique; ~ Ù»ù»Ý³ machine f à imprimer ïå³·ñ³ïáõÝ maison f d’édition, imprimerie f (ïå³ñ³Ý) ïå³·ñ»É imprimer vt; taper vt (ѳٳϳñ·ãáí, ·ñ³Ù»ù»Ý³Ûáí) ïå³·ñÇã imprimeur m (ïå³·ñ³ï³Ý ïÝûñ»Ýª ï»ñ); typographe n (ïå³·ñáÕ μ³Ýíáñ, Ù³ëݳ·»ï) ïå³·ñí»É être imprimé,e; se faire imprimer (Ñ»ÕÇݳÏÇ Ù³ëÇÝ); être sous presse (ïå³·ñí»Éáõ ÁÝóóùáõÙ ÉÇÝ»É, ïå³·ñáõÃÛ³Ý Ñ³ÝÓÝÁí³Í ÉÇÝ»É) ïå³·ñáõÃÛáõÝ impression f; typographie f; tirage m ïå³·ñáõÙ (Ññ³ï³ñ³ÏáõÃÛáõÝ) publication f ïå³½ÇáÝ ï»°ë ïáå³½ ïå³íáñ³å³ßï ï»°ë ÇÙåñ»ëÇáÝÇëï ïå³íáñ³å³ßï³Ï³Ý ï»°ë ÇÙåñ»ëÇá-



ïå³íáñÇã impressionnant,e; spectacu-



laire (ßɳóáõóÇã)



ïå³íáñí»É se graver, s’imprimer, être



empreint,e; ÑÇßáÕáõÃÛ³Ý Ù»ç ~ se graver dans la mémoire, être impressionné,e (ïå³íáñáõÃÛáõÝÝ»ñ áõݻݳÉ, ïå³íáñí³Í ÉÇÝ»É) ïå³íáñíáÕ impressionnable; ~ »ñ»Ë³ª ˳éÝí³Íù enfant, nature impressionnable ïå³íáñáõÃÛáõÝ impression f; effet m (³½¹»óáõÃÛáõÝ, Ý»ñ·áñÍáõÃÛáõÝ); ~ ·áñÍ»É faire un effet, impressionner vt (áõÅ»Õ ~ ·áñÍ»É); É³íª í³ï ~ ·áñÍ»É faire une bonne, une mauvaise impression (sur qn) ïå³ï³é (ïå³·ñ³Ï³Ý ï³é) caractère m ïå³ñ³Ý imprimerie f ïå³ñ³Ý³å»ï imprimeur m ïå³ù³Ý³Ï tirage m; Ù»Í ~ grand (gros, fort) tirage; ë³Ñٳݳ÷³Ï ~ tirage limité; ë³Ñٳݳ÷³Ï ~áí à tirage limité ïå»É (ïå³·ñ»É) imprimer vt; taper vt (ѳٳϳñ·ãáí, ·ñ³Ù»ù»Ý³Ûáí); publier vt (Ññ³ï³ñ³Ï»É) ïåÇã ѳÙÏñ·ã. imprimante f ïåí³Í imprimé,e ïåí»É être imprimé,e ïé÷³É convoiter vt ïé÷³Ï³Ý érotique, voluptueux,-euse, lascif,-ive, sexuel,le ïé÷³ÙáÉ érotomane adj/n ïé÷³ÙáÉáõÃÛáõÝ érotomanie f ïé÷³ÛÇÝ ï»°ë ïé÷³Ï³Ý ïé÷³Ýù convoitise f, concupiscence f; érotisme m ïé÷³ë»ñ lascif,-ive, lubrique ïé÷áïáõÃÛáõÝ volupté f, lubricité f, lasciveté f ïé÷áñ»Ý (ïé÷³Ýùáí) érotiquement, voluptueusement ïí³Ûï³Ýù tourment m, souffrance f, tribulation f, affliction f ïí³Ûï»É se tourmenter, souffrir vi, s’affliger ïíÛ³É1 (ëáõÛÝ) donné,e; présent,e, en question; ~ å³ÑÇÝ en ce moment,



ÝÇëï³Ï³Ý ïå³íáñ³å³ßïáõÃÛáõÝ ï»°ë ÇÙåñ»ëÇáÝǽ٠ïå³íáñ»É impressionner vt (ïå³íá-



ñáõÃÛáõÝ ·áñÍ»É); graver vt (ÑÇßáÕáõÃÛ³Ý Ù»ç)



884



actuellement; ~ ¹»åùáõÙ dans ce cas-là; ~ ËݹÇñÁ ce problème, le problème en question; ~ ݳٳÏÁ la présente lettre ïí۳ɥݻñ¤2 donnée(s) f (pl); ï»ÕÏ·. ~Ý»ñÇ ßï»Ù³ñ³Ý banque f de données; ѳÙÏñ·ã. ~Ý»ñÇ Ý³ËÝ³Ï³Ý Ñ³í³ùáõÙ acquisition f des données; »É³Ï»ï³ÛÇݪ ëϽμÝ³Ï³Ý ~Ý»ñ données (éléments) de base ïïÇå (÷áÃáÃ, ÷áÃáóѳÙ) âpre, acerbe; ~ ѳ٠goût m âpre ïïÇåáõÃÛáõÝ âpreté f ïñ³·ÇÏáÙ»¹Ç³ ï»°ë áÕμ»ñ·³Ï³ï³-



ϳóÝ»É); Ù»ÏÇÝ ³ñÓ³Ïáõñ¹ ~ accorder un congé à qn 2) disposer vt (à) (áñ¨¿ μ³ÝÇ, áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»Éáõ) 3) monter vt (contre qn) (Ù»ÏÇ ¹»Ù) ïñ³Ù³¹ñ»ÉÇ disponible; ïÝï·. ~ª ϳÝËÇÏ ¹ñ³Ù³·ÉáõË capital m disponible ïñ³Ù³¹ñ»ÉÇáõÃÛáõÝ (ϳÝËÇÏ ¹ñ³ÙÇ) disponibilité f ïñ³Ù³¹ñáÕ 1) prédisposant,e (ݳ˳ïñ³Ù³¹ñáÕ) 2) attrayant,e (·ñ³íÇã), accueillant,e (ÑÛáõñÁÝϳÉ) ïñ³Ù³¹ñí³ÍáõÃÛáõÝ disposition f; μ³ñ»Ñ³×ª Ýå³ëï³íáñ ~ disposition f favorable ïñ³Ù³¹ñí»É se disposer (à), être disposé,e (à); É³íª í³ï ïñ³Ù³¹ñí³Í ÉÇÝ»É Ù»ÏÇ Ñ³Ý¹»å être bien, mal disposé,e envers qn ïñ³Ù³¹ñáõÃÛáõÝ humeur f, disposition f; É³íª í³ï ~ áõݻݳÉ, É³íª í³ï ïñ³Ù³¹ñáõÃÛ³Ý Ù»ç ÉÇÝ»É être de bonne, de mauvaise humeur; ïñ³Ù³¹ñáõÃÛ³Ý ï³Ï` ïñ³Ù³¹ñ»ÉÇ ÉÇÝ»É être disponible; Ù»ÏÇ ïñ³Ù³¹ñáõÃÛ³Ý ï³Ï ¹Ý»É mettre à la disposition de qn; ïñ³Ù³¹ñáõÃÛ³Ý ï³Ï áõÝ»Ý³É disposer de vt ind, avoir à sa disposition; Ù»ÏÇ ïñ³Ù³¹ñáõÃÛ³Ý ï³Ï ¹ñíáÕª Ù»ÏÇ Ñ³Ù³ñ à l’intention de ïñ³Ù³¹ñáõÙ 1) prestation f (Ýå³ëï) 2) concession f; Çñ³íμ. Çñ³íáõÝùÝ»ñÇ ~ concession de droits; ýÇÝ. í³ñÏÇ ~ concession d’un prêt 3) octroi m (ßÝáñÑáõÙ); ³å³ëï³ÝÇ ~ octroi de l’asile; ³ñïáݳ·ñÇ ~ octroi d’un brevet; ųÙÏ»ïÇ ~ª Ñ»ï³Ó·áõÙ octroi d’un délai ïñ³Ù³Ë³ã»É ï»°ë ˳ã³íáñ»É ïñ³Ù³Ë³ãáõÙ ï»°ë ˳ã³íáñáõÙ ïñ³Ù³Ù³Ã»Ù³ïÇÏ³Ï³Ý logicomathématique ïñ³Ù³ã³÷ calibre m; Ù»Í ~Ç de gros calibre ïñ³ÙåÉÇÝ ï»°ë ó³ïϳѳñÃ³Ï ïñ³Ùí³Û tram(way) m; ~ Ýëï»É prendre le tram ïñ³Ý½Çëïáñ transistor m



Ï»ñ·áõÃÛáõÝ, áÕμ»ñ·³½³í»ßï ïñ³·ÇÏáÙÇÏ (ïñ³·ÇÏáÙÇϳϳÝ) ï»°ë áÕμ»ñ·³Ï³ï³Ï»ñ·³Ï³Ý, áÕμ»ñ·³½³í»ßï³Ï³Ý ïñ³ËáÙ³ (ËßñáõÏ) μÅßÏ. trachome m ïñ³Ï³Ý ~ ÑáÉáí ùñÏÝ. datif m ïñ³Ïï³ï 1) ï»°ë ß³ñ³¹ñ³Ýù 2)



traité m



ïñ³Ïïáñ tracteur m; ÃñÃáõé³íáñ ~



tracteur à chenilles; tractopelle f (ß»ñ»÷³íáñ) ïñ³Ïïáñ³í³ñ tractoriste n, conducteur,-trice n de tracteur ïñ³Ù³μ³Ý logicien,ne n ïñ³Ù³μ³Ý³Ï³Ý 1) logique; É»½íμ. ~ ß»ßï accent m logique 2) raisonnable, sensé,e (μ³Ý³Ï³Ý, ˻ɳÙÇï) ïñ³Ù³μ³Ý»É raisonner vi ïñ³Ù³μ³ÝáÕ (³ÝÓ) raisonneur,-euse n/adj



ïñ³Ù³μ³Ýáñ»Ý logiquement ïñ³Ù³μ³ÝáõÃÛáõÝ logique f; Ó¨³Ï³Ý ~



logique formelle; ÁݹѳÝáõñ ~ logique générale; ٳûٳïÇÏ³Ï³Ý ~ logique mathématique ïñ³Ù³·ÇÍ diamètre m ïñ³Ù³·Çñ (¹Ç³·ñ³Ù) diagramme m ïñ³Ù³·Í³ÛÇÝ diamétral,e ïñ³Ù³·Íáñ»Ý diamétralement; ~ ѳϳé³Ïª ѳϳ¹Çñ diamétralement opposé,e ïñ³Ù³¹Çñ disposé,e; ~ ÉÇÝ»É être disposé,e ïñ³Ù³¹ñ»É 1) accorder vt (ï³É, ѳï-



885



ïñáÉ»Ûμáõë trolley(bus) m ïñáѳ·ÇÍ ïå·ñ. trait m d’union ïñáÑ³Ï³Ý disjonctif,-ive ïñáÑ»É diviser vt, disjoindre vt, délimi-



ïñ³Ý½Çï ï»°ë ï³ñ³ÝóáõÙ ïñ³Ý½Çï³ÛÇÝ ï»°ë ï³ñ³ÝóÇÏ ïñ³ÝëÉÛ³ódz ï»°ë í»ñ³Ñ³Õáñ¹áõÙ ïñ³ÝëÉÛ³ódzÛÇ »ÝóñÏ»É ï»°ë í»ñ³Ñ³Õáñ¹»É ïñ³ÝëÏáÝïÇÝ»Ýï³É ï»°ë ³Ý¹ñÙ³Ûñó³Ù³ù³ÛÇÝ ïñ³Ýëå³ñ³Ýï ï»°ë å³ëï³é ïñ³Ýëåáñï ï»°ë ÷á˳¹ñ³ÙÇçáó ïñ³Ýëåáñï³ÛÇÝ ï»°ë ÷á˳¹ñ³Ï³Ý ïñ³ÝëåáñïÛáñ ï»°ë μ»éݳ÷á˳¹ñÇã, ÷á˳¹ñáÕ ïñ³Ýëó»Ý¹»Ýï³É ï»°ë ³Ý¹ñ³Ýó³Ï³Ý ïñ³Ýëý»ñ ï»°ë ÷á˳ÝóáõÙ ïñ³ÝëýáñÙ³ïáñ ï»°ë Ñáë³Ýù³÷áËÇã, Ñáë³Ýù³÷á˳ñÏÇã, ÷á˳ñÏÇã ïñ³ÝëýáñÙ³ódz ï»°ë ÷á˳ϻñåáõÙ ïñ³å ï»°ë ݳí³ë³Ý¹áõÕù, û¹³Ý³í³ë³Ý¹áõÕù ïñ³å»ódz »ñÏñã. (ë»Õ³Ý³Ï»ñå, ë»-



ter vt



ïñáÑÇã (ï³é³ï»ë³Ï) ѳÙÏñ·ã. déli-



miteur m



ïñáÑí»É se diviser (en), se disjoindre ïñáÑáõÃÛáõÝ ïñáÑáõÃÛ³Ý Ýß³ÝÝ»ñ sig-



nes m pl de ponctuation; ïñáÑáõÃÛ³Ý Ýß³ÝÝ»ñ ¹Ý»É ponctuer vt ïñáÑáõÙ (ϳ½Ù³ÉáõÍáõÙ) disintégration f, dislocation f, division f, fission m; ³ïáÙÇ ÙÇçáõÏÇ ~ fission du noyau de l’atome ïñáÙμá½ ï»°ë ³ñÛáõݳٳϳñ¹áõÙ ïñáÙμáÝ »ñÅßï. trombone m ïñáÙμáݳѳñ »ñÅßï. trombone n, tromboniste n ïñáÛ³Ï³Ý å³ïÙ. troyen,ne, de Troie; ~ å³ï»ñ³½ÙÁ la guerre de Troie; ~ ÓÇ cheval m de Troie ïñáÛ³óÇ Troyen,ne n ïñáñ»É 1) froisser vt; chifonner vt (½·»ëïÁ ×ÙéûÉ) 2) frotter vt (ß÷»É); ³ãù»ñÁ ~ se frotter les yeux 3) écraser vt (×½Ù»É, ëå³Ý»É, ë³ïϳóÝ»É) 4) marcher (sur) (áïùÁ íñ³Ý ¹Ý»É) 5) fouler vt, piétiner vt (ÏáËáï»É, áïùÇ ï³Ï ï³Éª ËáïÁ ¨ ³ÛÉÝ) 6) broyer vt, triturer vt (ïñáñ»Éáí Ù³Ýñ»Éª ÷áßdzóÝ»É, ͻͻÉ) ïñáñÇã (μ³Ýç³ñ»Õ»ÝÁ ϳ٠ÙÇñ·Á ù»ñ»Éáõª ïñáñ»Éáõ ËáѳÝáó³ÛÇÝ ë³ñù) râpe f ïñáñí»É se froisser; se chiffonner (×ÙéÃí»Éª ѳ·áõëïÇ Ù³ëÇÝ); être broyé,e, être trituré,e (Ù³Ýñ³óí»É, ÷áßdzóí»É) ïñáñáõÙ piétinement m (áïù»ñáí); trituration f, broyage m (Ù³Ýñ³óáõÙ, ÷áßÇ ¹³ñÓÝ»ÉÁ) ïñá÷ ï»°ë ïñá÷ÛáõÝ, μ³μ³ËÛáõÝ ïñá÷»É (μ³μ³Ë»É) battre vi, palpiter vi; ëÇñïÁ ïñá÷áõÙ ¿ le cœur bat ïñá÷ÛáõÝ battement m, palpitation f; ëñïÇ ~ battements du cœur ïñí»É (áñ¨¿ μ³ÝÇ ÝíÇñí»É) s’adonner (à), s’abandonner (à), se consacrer (à)



Õ³Ý) trapèze m



ïñ³ù»É craquer vi (׳ù»É), crever vi



(å³ïéí»É); ѻͳÝíÇ ³ÏÁ ~ ¿ le pneu de la bicyclette a crevé (ͳÏí»É ¿); ݳ˳ÝÓÇó ~ crever de jalousie ïñ³ùáó détonation f; explosion f (å³ÛÃÛáõÝ) ïñ³ý³ñ»ï ï»°ë ݳË߳ϳճå³ñ, ½³ñ¹³Ï³Õ³å³ñ; ÷Ëμ. ï»°ë ϳճå³ñ ïñ»½ galon m, passement m ïñ»Ë sandale f; sabot m (÷³Ûï») ïñ»Ë³·áñÍ sandalier m ïñ»Ï ï»°ë ÙñóáõÕÇ, Ùñó³Ññ³å³ñ³Ï ïñ»ÙáÉá (·»Õ·»Õ, ÃñÃÇé) »ñÅßï. trémo-



lo m



(³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý ÙdzíáñáõÙ) trust m ïñÇÉÇáÝ trillion m ïñÇÉá·Ç³ ï»°ë »é»ñ·áõÃÛáõÝ ïñÇÏáï³Å ï»°ë ÑÛáõëí³Íù»Õ»Ý ïñÇÏáï³Å»Õ»Ý ï»°ë ÑÛáõëí³Íù»Õ»Ý ïñÇá ï»°ë »éÛ³Ï (»ñÅßï.) ïñÇáÉ»ï ·ñÏÝ. triolet m ïñÇïáÝ Ï»Ý¹μ. triton m ïñÛáõÏ ï»°ë Ñݳñù, ׳ñåÇÏ Ë³Õª



ïñ»ëï



³ñ³ñù 886



pénalisation f (Ù³ñ½ÇÏÇ)



ïñïÙ³·ÇÝ 1. adj attristant,e, affligeant,e, mélancolique 2. adv triste-



ïáõ·³Ýù amende f; contravention f (»ñ-



ment, avec tristesse, mélancoliquement ïñïÙ³ÉÇ triste, affligé,e, mélancolique (ٻɳٳÕÓáï) ïñïÙ»É se chagriner, s’attrister, s’affliger ïñïÙ»óÝ»É attrister vt, chagriner vt, affliger vt; endeuiller vt; assombrir vt (Ùé³ÛÉ»óÝ»É, íßï³óÝ»É, ¹³éݳóÝ»É) ïñïÙ»óáõóÇã attristant,e, chagrinant,e, affligeant,e ïñïÙáñ»Ý tristement; avec chagrin; mélancoliquement ïñïÙáõÃÛáõÝ tristesse f, chagrin m, affliction f, mélancolie f ïñïÝç³É se plaindre; geindre vi (ÝíÝí³É) ïñïÝçáó plainte f ïñïáõÙ attristé,e, chagriné,e, affligé,e ïñïáõÝç plainte f, lamentation f; doléance f, complainte f (·³Ý·³ï) ïñó³Ï botte f (ËáïÇ, μáÕÏÇ ¨ ³ÛÉÝ), liasse f (ÃÕûñÇ), trousseau m (μ³Ý³ÉÇÝ»ñÇ), fagot m (ËáõñÓ) ïñó³Ï»É botteler vt, fagoter vt ïñó³ÏÇã ·ïÝï. botteleuse f, machine à botteler (Ù»ù»Ý³) ïñó³ÏáõÙ bottelage m ïñáõμ³¹áõñ (ÙÇçݳ¹³ñÛ³Ý »ñ·Ç㪠·áõë³Ý ѳñ³í³ÛÇÝ üñ³ÝëdzÛáõÙª äñáí³ÝëáõÙ, ó÷³éáÕ μ³Ý³ëï»ÕÍ) troubadour m ïáõμ»ñÏáõÉÛá½ ï»°ë å³É³ñ³Ëï ïáõ·³Ý³ÛÇÝ d’amende (ïáõ·³ÝùÇ); Ù³ñ½. ~ ѳñí³Í coup m franc, penalty m (11 Ù»ïñ³Ýáó); ~ ѳñí³Í ϳï³ñ»É tirer un penalty ïáõ·³Ý»É mettre à l’amende, infliger une amende (à) (ïáõ·³ÝùÇ »ÝóñÏ»É); pénaliser vt (å³ïÅ»É Ù³ñ½ÇÏÇÝ) ïáõ·³Ýí»É être condamné,e à une amende, encourir une amende, être mis,e à l’amende; Ù³ñ½. être pénalisé,e ïáõ·³ÝáõÙ mise f à l’amende;



è»ÏáõÃÛ³Ý Ï³ÝáÝÝ»ñÁ ˳Ëï»Éáõ ѳٳñ); ~ Ýß³Ý³Ï»É infliger une amende; í³ñã³Ï³Ý ~ª ïáõÛÅ amende administrative ïáõ½ ï»°ë ٻϳÝáó ïáõÅ³Í 1) affecté,e; ~ ßñç³ÝÝ»ñ zones f pl affectées 2) sinistré,e adj/n, victime f (de) (½áÑ); ï³ñ»ñ³ÛÇÝ ³Õ»ïÇó ~Ý»ñ sinistrés; ~Ý»ñÇÝ ÷áËѳïáõóáõÙ ï³É indemniser les sinistrés ïáõÅ»É souffrir vi, pâtir vi (de) ïáõÉáõ½Û³Ý toulousain,e ïáõÉáõ½óÇ Toulousain,e n ïáõÛÅ amende f; peine f; astreinte f (í׳ñáõÙÝ áõß³óÝ»Éáõ Ûáõñ³ù³ÝãÛáõñ ûñí³ Ñ³Ù³ñ); sanction f (å³ïųÙÇçáó); ~Ç »ÝóñÏ»É infliger une peine à, pénaliser vt; ϳñ·³å³Ñ³Ï³Ý ~Ç »ÝóñÏ»É infliger une peine disciplinaire ïáõÝ1 maison f; »ñÏѳñϳÝÇ ~ maison à un étage; ï³ÝÁ à la maison, chez soi; ï³ÝÁ ÙÝ³É rester chez soi; ݳ ï³ÝÁ ã¿ il n’est pas chez lui; ~ ½³Ý·³Ñ³ñ»É téléphoner chez soi; ~ í»ñ³¹³éݳÉáõ ųٳݳÏÝ ¿ il est temps de rentrer; ù³ñ³ß»Ýª ÷³Ûï³ß»Ý` μ»ïáÝ³ß»Ý ~ maison en pierre, en bois, en béton; í³ñÓáí ïñíáÕª í³ñÓáõ ~ maison à louer; í³×³éíáÕ ~ maison à vendre; ïÝÇó Ñ³Ý»É déloger vt ïáõÝ2 (μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛ³Ý) strophe f ïáõݹ³ñÓ retour m au foyer ïáõݹñ³ toundra f ïáõÝ-óݷ³ñ³Ý maison-musée f ïáõÝÏ plante f; ٳϳμáõÛÍ ~ plante parasite ïáõß (óݳù) encre f de Chine ïáõï queue f ïáõñμ³½³ ï»°ë ½μáë³Ï³Û³Ý ïáõñμÇÝ ï»°ë ß³ñųÝÇí ïáõñ¨³é trafic m ïáõñÇ½Ù ï»°ë ½μáë³ßñçáõÃÛáõÝ ïáõñÇëï ï»°ë ½μáë³ßñçÇÏ ïáõñÇëï³Ï³Ý ï»°ë ½μáë³ßñç³ÛÇÝ 887



ÙÇÝ㨠í»ñçÇÝ ~Ý jusqu’à la dernière minute; ³Ù»Ý ÑÇÝ· ~Ý Ù»Ï toutes les cinq minutes ñá廳μ³ñ en une minute, instantanément, en un clin d’œil ñá廳Íñ³·ñ³íáñÇã ¥ë³ñù, áñÁ Íñ³·ñ³íáñáõÙ ¿ ·áñÍáÕáõÃÛ³Ý ï¨áÕáõÃÛáõÝÁ` ÇÝùݳß˳ï ëñ׳ٳÝÇ, ëÝݹ³ÙûñùÇ »÷í»Éáõ ¨ ³ÛÉݤ minuteur m ñá廳Íñ³·ñ³íáñáõÙ minuterie f ñáå»³Ï³Ý d’une minute; momentané,e ¥í³ÛñϻݳϳÝ, ³ÏÝóñóÛÇݤ; ÷Ëμ. éphémère, passager,-ère ¥³ÝóáÕÇÏ, í³Õ³ÝóÇÏ, ϳñ׳﨤 ñá廳ã³÷»É minuter vt ñá廳ã³÷áõÙ minutage m ñá廳ëɳù ¥ñá廳óáõÛó` ųٳóáõÛóǤ grande aiguille f ñá廳í׳ñ ¥ñá廳í³ñÓ¤ prix m à la minute



ïáõñÝÇÏ»ï ï»°ë åïï³¹éÝ³Ï ïáõñáõ¹Ù÷áó rixe f, bagarre f, mêlé,e f;



empoignade f (Í»ÍÏéïáõù); ~ ë³ñù»É en venir aux mains ïáõñù (ѳñÏ) impôt m, taxe f, contribution f; ³ÝáõÕÕ³ÏÇ ~ contribution indirecte; ׳ݳå³ñѳÛÇÝ ~ péage m; å»ï³Ï³Ý ~»ñ impôts m pl nationaux; ѳñ·³ÝùÇ ~ Ù³ïáõó»É rendre hommage à ïáõñù³¹ñ»É infliger une amende, mettre à l’amende ïáõ÷ 1) boîte f; å³Ñ³ÍáÛÇ ~ boîte de conserve 2) étui m (å³ïÛ³Ý); ³ÏÝáóÇ ~ étui à lunettes 3) paquet m (Í˳ËáïÇ, å³ùëÇÙ³ïÇ ¨ ³ÛÉÝ) ïáõý (ïáõý³ù³ñ) tuf m ïáõý³Ï»ñï bâti,e en tuf ïùݳÝù ï»°ë ïùÝáõÃÛáõÝ ïùݳç³Ý 1) zélé,e; appliqué,e, assidu,e (ç³Ý³ë»ñ) 2) pénible (¹Åí³ñÇÝ) 3) minutieux,-euse (Ù³Ýñ³ÏñÏÇï) ïùݳç³Ýáñ»Ý 1) avec zèle, avec application 2) avec assiduité, assidûment 3) minutieusement (Ù³Ýñ³ÏñÏÇï Ï»ñåáí, μͳËݹñáñ»Ý) ïùݳç³ÝáõÃÛáõÝ 1) zèle m 2) application f, assiduité f (ç³Ý³ëÇñáõÃÛáõÝ) 3) minutie f (μͳËݹñáõÃÛáõÝ) ïùÝ»É peiner vi, ËëÏó. piocher vi; faire des efforts (ç³Ýù ó÷»É); s’efforcer (×·Ý»É) ïùÝáõÃÛáõÝ peine f; effort m (ç³Ýù)



ò ó³Ë bois m mort, branches f pl sèches ó³Ë³Ï»é³ë ¥ó³ËÏ»é³ë, ³ÛÍï»ñ¨áõϤ μëμ. chèvrefeuille m ó³Ë³Ñ³í ï»°ë Ù³Ûñ³Ñ³í ó³Ë³í»É balai m de bruyère ó³Ë³ïáõÝ ¥ó³Ë³Ýáó¤ bûcher m,



remise f



ó³Ë³ùÉáñ ¥³Ýï³é³ùÉáñ¤ ϻݹμ. coq m



de bruyère



ó³ËÇ μëμ. bruyère f ó³Í 1. ï»°ë ó³Íñ 2. adv bas; ~ Ëáë»É



ð



parler bas



ó³Íñ 1. adj bas,se; inférieur,e ¥³í»ÉÇ ~¤; ~ ·Ýáí à bas prix; ³í»ÉÇ ~ ·Ýáí,



ñ³μμÇ ÏñáÝ. rabbin m, rabbi m ñáå» minute f; áõÃÝ ³Ýó ¿ ï³ë ~ il est



ù³Ý ... à un prix inférieur à ...; ~ ÉÇÝ»É être inférieur,e à 2. adv audessous (de); ½ñáÛÇó ÑÇÝ· ³ëïÇ×³Ý ~ cinq degrés au-dessous de zéro ó³Íñ³¹Çñ bas,se; ù³Õ³ùÇ ~ Ù³ëÁ la



huit heures dix; ~ ³é ~` ß³ï ßáõïáí d’une minute à l’autre, d’un moment à l’autre; ÙÇ° ~ une minute!; ³Ûë ~ÇÝ à l’instant; ³Ù»Ý ~ à tout moment, à chaque instant;



888



partie basse d’une ville



ÏÉÇÙ³ climat m continental; ~ ׳ݳå³ñÑáí par voie terrestre; ~ »ñè»ÏáõÃÛáõÝ transport m terrestre; ~ ϻݹ³ÝÇÝ»ñ animaux m pl terrestres ó³Ù³ù³ÛÝáõÃÛáõÝ ¥ÏÉÇÙ³ÛǤ continentalité f ó³Ù³ù»É sécher vi, se dessécher; ÏáÏáñ¹ë ~ ¿ j’ai la gorge sèche; ÷Ëμ. tarir vi, s’épuiser ó³Ù³ù»óÝ»É sécher vt, dessécher vt ó³Ù³ù»óáõÙ desséchement m ó³Ù³ùáõÙ desséchement m, tarissement



ó³Íñ³ÏñáõÝÏ à talons bas ó³Íñ³Ñ³ë³Ï de petite taille, petit,e de



taille



ó³Íñ³Ñ³ñ· ¥áëÏáõ, ³ñͳÃÇ Ù³ëÇݤ de



mauvais aloi



ó³Íñ³Ñ³ñÏ à peu d’étages ¥ùÇã ѳñÏ»ñ áõÝ»óáÕ¤; ~ ß»Ýù maison f à peu



d’étages



ó³Íñ³Ó³ÛÝ à voix basse, bas; ~ Ëáë»É



parler à voix basse, parler bas



ó³Íñ³Ý³É baisser vi; ÷Ëμ. s’abaisser, s’humilier ¥Ýí³ëï³Ý³É¤ ó³Íñ³í³Ûñ ¥ó³Íñ` ÷áë ÁÝÏ³Í ï»Õ` í³Ûñ¤ dépression f; creux m; basse contrée f ¥ó³Íñ³¹Çñ í³Ûñ¤ ó³Íñ³íáÉï ¿É. de basse tension, de bas



m



ó³Ùùáó drap m de bain ó³Û· nuit f ó³Û·³μ³ó aube f, aurore f, point m du



voltage



jour, pointe f du jour



ó³Íñ³óÝ»É 1¤ baisser vt; abaisser vt; Ó³ÛÝÁ ~` Çç»óÝ»É baisser la voix 2¤ ÷Ëμ. humilier vt ¥Ýí³ëï³óÝ»É, ëïáñ³óݻɤ ó³Íñ³óáõÙ abaissement m, baisse f, diminution f ¥Çç»óáõÙ` ·Ý»ñÇ ¨ ³ÛÉݤ ó³Íñ³ù³Ý¹³Ï ï»°ë Ëáñ³ù³Ý¹³Ï ó³Íñá·Ç ¥ó³Íá·Ç¤ vil,e, bas,se, in-



ó³Û·³ÃÇÃ»é ¥·Çß»ñ³ÃÇÃ»é¤ noctuelle f,



papillon m nocturne ó³Û·³ÉáõÛë aube f, aurore f, point m du jour, pointe f du jour; ~ÇÝ au point du jour, à l’aube ó³Û·³×³ß réveillon m; Üáñ ï³ñí³ ~Á le réveillon du Nouvel an ó³Û·³Ýí³· ï»°ë ó³Û·»ñ· ó³Û·³ï»ë ¥·Çß»ñ³ï»ë¤ nyctalope n/adj ó³Û·³ï»ëáõÃÛáõÝ ¥·Çß»ñ³ï»ëáõÃÛáõݤ nyctalopie f ó³Û·»ñ· sérénade f ¥ë»ñ»Ý³¹¤; nocturne m ¥ó³Û·³Ýí³·, ÝáÏïÛáõñݤ ó³Û»É ¥å³ñ½³çñ»É¤ rincer vt; μ³Å³ÏÝ»ñÁ` ßß»ñÁ` ëåÇï³Ï»Õ»ÝÁ ~ rincer les verres, les bouteilles, le linge ó³ÛÅÙ ¥ó³ñ¹, ÙÇÝ㨠³ÛÅÙ¤ jusqu’à présent, jusqu’ici ó³ÛɳÛÇÝ ¥ó³ÛÉùǤ ϽÙËë. inguinal,e ó³ÛÉáëÏñ ϽÙËë. pubis m ó³ÛÉù ϽÙËë. aine f ó³ÛÝų٠jusqu’à cette heure ó³Ûëûñ jusqu’à ce jour, jusqu’aujourd’hui ó³Ûï ¥ßÇä jet m, filet m ó³Ûï³ÕμÛáõñ jet m d’eau ó³Ûï³ù³Ý¹³Ï ¥μ³ñÓñ³ù³Ý¹³Ï¤ ³ñí. haut-relief m ó³Ûï»É gicler vi, rejaillir vi; jaillir vi ¥Å³ÛÃù»É¤ ó³Ûï»óÝ»É faire jaillir; asperger vt



fâme, lâche



ó³Íñá·áõÃÛáõÝ ¥ó³Íá·áõÃÛáõݤ bassesse f,



vilénie f, infamie f, saleté f



ó³Íñáñ³Ï de qualité inférieure, de mauvaise qualité ¥í³ïáñ³Ï¤; ~



³åñ³Ýù pacotille f



ó³ÍáõÃÛáõÝ ¥ó³Í` ëïáñ í»ñ³μ»ñÙáõÝù¤



bassesse f, vilénie f



ó³Ù³ù1 1¤ terre f ¥ÑáÕ, ·»ïÇݤ; û¹áí,



çñáí ¨ ~áí par air, par mer et par terre; ~ Ñ³Ý»É mettre à terre 2¤ continent m ¥Ù³Ûñó³Ù³ù¤ ó³Ù³ù2 ¥ãáñ¤ sec-sèche, aride ¥³ÝçÁñ¹Ç¤; ~ ѳó pain m sec; ~ ÑáÕ terre aride ó³Ù³ù³½áñ armée f de terre ó³Ù³ù³É»½í³Ï ¥ó³Ù³ù³É»½áõ¤ ³ßË·ñ. langue f de terre ó³Ù³ù³Ñ³ÝáõÙ ¥³÷ѳÝáõÙ¤ débarquement m ó³Ù³ù³Ù³ë continent m ó³Ù³ù³ÛÇÝ continental,e; terrestre; ~



889



tueux,-euse



¥óáջɤ; éclabousser vt ¥~áí Ï»Õïáï»É¤ ó³ÛïÝáï ¥Ù³ëݳíáñ³å»ë ß³ËÙ³ïÇ Ù»ç¤ manque m de temps; ~Ç Ù»ç



ó³ÝϳÙáÉáõÃÛáõÝ lubricité f, lasciveté f,



volupté f



ó³ÝÏ³Ý³É désirer vt; vouloir vt ¥áõ½»É¤; souhaiter vt ¥Ù³Õûɤ; envier vt ¥÷³÷³·»É¤ ó³Ýϳå³ï *haie f, clôture f; palissade f, enceinte f; grille f ¥í³Ý¹³Ï³å³ï¤ ó³Ýϳå³ï»É clôturer vt, enclore vt, enceindre vt; palissader vt ¥í³Ý¹³Ï³å³ï»É¤ ó³Ýϳå³ïí»É être clôturé,e ó³Ýϳë»ñ ï»°ë ó³ÝϳÙáÉ ó³ÝϳëÇñáõÃÛáõÝ ï»°ë ó³ÝϳÙáÉáõÃÛáõÝ ó³Ýϳó³Í ¥áñ¨¿¤ tout,e, n’importe



ÉÇÝ»É manquer de temps; ~Ç Ù»ç ÁÝÏÝ»É se trouver à court de temps ó³ÛïáÕ jaillissant,e; ~ ³ÕμÛáõñ fontaine f jaillissante ó³ÛïáõÏ giclement m ó³ÛïáõÙ jaillissement m, giclement m; çñÇ ~ jaillissement d’eau ó³ÛïáõÝ 1¤ en relief ¥óóáõݤ; ~ ¹³ñÓÝ»É` ß»ßï»É mettre en relief 2¤ frappant,e, marqué,e, brillant,e ¥÷³ÛÉáõÝ, ³ãùÇ ÁÝÏÝáÕ¤; ~ ûñÇÝ³Ï exemple m frappant ó³ÛïáõÝáñ»Ý d’un vif éclat ¥·áõÛÝÇ, Ý»ñÏÇ Ù³ëÇݤ avec beaucoup de relief ¥óóáõÝ Ï»ñåáí¤ ó³ÛïáõÝáõÃÛáõÝ 1¤ éclat m ¥·áõÛÝÇ, Ý»ñÏǤ 2¤ convexité f ¥óóáõÝáõÃÛáõݤ 3¤ ×ñïñå. voussure f ó³Ý ¥Ù³ñÙÝÇ íñ³¤ μÅßÏ. éruption f, ·Çï. exanthème m ó³Ý»É 1¤ ·ïÝï. semer vt, ensemencer vt ¥ë»ñÙݳó³Ý»É` óáñ»Ý ¨ ³ÛÉݤ 2¤ saupoudrer vt ¥áñ¨¿ ׳߳ï»ë³ÏÇ íñ³ ³ÉÛáõñ, ³Õ, ß³ù³ñ ¨ ³ÛÉÝ ~¤ 3¤ parsemer vt ¥¹»ëáõ¹»Ý ~` ë÷é»É` Ý»ï»É¤ ◊ ÇÝã áñ ó³Ý»ë, ¿Ý ÏÑÝÓ»ë on récolte ce qu’on a semé; comme on fait son lit, on se couche; tel bruit, tel écho ó³ÝÏ liste f, énumération f ¥óáõó³Ï, Ãí³ñÏáõÙ¤; table f des matières ¥·ñùÇ μ³ÅÇÝÝ»ñÇ` ·ÉáõËÝ»ñÇ μáí³Ý¹³ÏáõÃ۳ݤ; index m ¥ï»Õ»Ï³ïáõ óáõó³Ï¤ ó³Ýϳ·ñ»É mettre en liste, lister vt ó³Ýϳ·ñáõÙ listage m ¥Ý³¨` ѳÙÏñ·ã.¤ ó³ÝÏ³É ï»°ë ó³ÝÏ³Ý³É ó³ÝϳÉÇ souhaitable; désirable, désiré,e ¥ï»Ýã³ÉÇ, ÁÕÓ³ÉÇ, ÷³÷³·»ÉǤ; convoité,e ¥ÁÕÓ³ÉÇ, μ³ÕÓ³ÉǤ; ~ ¿, áñ il est souhaitable que, il serait bien que ¥É³í ÏÉÇÝ»ñ, áñ¤; ~Ý Çñ³Ï³ÝÇ ï»Õ ÁݹáõÝ»É prendre ses désirs pour des réalités ó³ÝϳÙáÉ lubrique, lascif,-ive, volup-



quel,le, n’importe lequel (laquelle); ~ ·Ýáí à n’importe quel prix, coûte que coûte ó³ÝϳóáÕ désireux,-euse ó³ÝÏáõÃÛáõÝ désir m; envie f ¥÷³÷³·¤; sauhait m ¥μ³ñ»Ù³ÕóÝù¤; volonté f ¥Ï³Ùù¤; ~ áõÝ»Ý³É avoir envie de; Çñ ÇëÏ ó³ÝÏáõÃÛ³Ùμ de son plein gré; ó³ÝÏáõÃÛ³ÝÁ ѳϳé³Ï contre son gré ó³Ýó 1¤ filet m; ÓÏÝáñë³Ï³Ý ~ filet de pêche 2¤ réseau m ¥Ñ³Õáñ¹³ÏóÙ³Ý áõÕÇÝ»ñÇ ~¤; Ñ»é³Ëáë³ÛÇÝ ~ réseau téléphonique; í³×³éùÇ ~ réseau de vente; Ù³ñ½³ÛÇÝ ×»åÁÝóó ó³Ýó ¥ö³ñÇ½Ý áõ Çñ ³ñí³ñÓ³ÝÝ»ñÇ ÙÇ Ù³ëÁ ëå³ë³ñÏáÕ »ñϳÃáõÕ³ÛÇÝ ÷á˳¹ñ³ÙÇçáóÝ»ñ¤ réseau express régional (R.E.R.); ¿É»Ïïñ³μ³ßËÇã ~ réseau de distribution d’électricité; çñ³μ³ßËÇã ~ réseau de distribution d’eau; ï»Õ³ÛÇÝ ~ réseau local 3¤ chaîne f; ˳ÝáõÃÝ»ñÇ ~ chaîne de magasins 4¤ maille f ¥³Éñ³Ù³ÕÇ, ·áñÍí³ÍùÇ ¨ ³ÛÉݤ 5¤ ï»Ë. grille f ó³Ýó³¹ÇÙ³Ï ¥ëáõë»ñ³Ù³ñïǤ masque m d’escrime ó³Ýó³Ã³Õ³Ýà ϽÙËë. rétine f ¥³ãùǤ ó³Ýó³Ã¨³íáñÝ»ñ ϻݹμ. névroptères m pl



ó³Ýó³Ï³ñ broderie f à jours 890



ó³Ýó³ÑÛáõë ajouré,e; ~ Ïïáñ` ·áñÍ-



¥ï³Ýçí»É¤; ~ å³ï׳é»É causer du mal, ÷Ëμ. causer de la peine; ~Á Ù»ÕÙ»É calmer la douleur, ÷Ëμ. Ù»ÏÇ ~Á ÏÇë»É partager la douleur de qn ó³í³·³ñ ¥ÁÝÏݳíáñ¤ épileptique adj/n ó³í³·³ñáõÃÛáõÝ ¥ÁÝÏݳíáñáõÃÛáõݤ μÅßÏ. épilepsie f ó³í³·ÇÝ 1. adj douloureux,-euse; lamentable ¥áÕμ³ÉǤ 2. adv douloureusement ó³í³½ñÏ»É μÅßÏ. anesthésier vt, insensibiliser vt ¥³Ý½·³Û³óݻɤ ó³í³½ñÏÇã ¥ó³í³½ñÏáÕ¤ μÅßÏ. analgésique, antidouleur adj invar; ~ ¹»Õ³ÙÇçáó analgésique m; tranquillisant m, calmant m, sédatif m ¥Ñ³Ý·Áëï³óÝáÕ¤ ó³í³½ñÏáõÙ anesthésie f, insensibilisation f ¥³Ý½·³Û³óáõÙ¤; ï»Õ³ÛÇÝ ~ anesthésie locale; ÁݹѳÝáõñ ~ anesthésie générale ó³í³ÉÇ douloureux,-euse, fâcheux,euse; regrettable ¥³÷ëáë³ÝùÇ ³ñųÝǤ; déplorable, lamentable ¥áÕμ³ÉÇ, íßï³ÉǤ; ~ ¿, áñ il est regrettable que; ~ ÷³ëï un fait regrettable ó³í³ÉÇáñ»Ý douloureusement, déplorablement; regrettablement ó³í³ÏÇó compatissant,e ó³í³Ïó³μ³ñ avec ses condoléances, avec compassion ó³í³Ïó³·Çñ lettre f de condoléances ó³í³Ïó³Ï³Ý de condoléance; ~ Ý³Ù³Ï lettre f de condoléance ó³í³Ïó»É présenter ses condoléances; compatir vi à; ó³í³ÏóáõÙ »Ù mes condoléances ó³í³ÏóáõÃÛáõÝ ¥íßï³ÏóáõÃÛáõݤ condoléance f; ~ ѳÛïÝ»É présenter (exprimer) ses condoléances; ÁݹáõÝ»ù ~Ý»ñë mes condoléances; ËáñÇÝ ~ë mes plus vives condoléances ó³í»É1 ¥Ù³ñÙÝÇ áñ¨¿ Ù³ëÁ¤ avoir mal à; ³ï³Ùë ó³íáõÙ ¿ j’ai mal à la dent; áïù»ñÁ ó³íáõÙ »Ý il a mal



í³Íù ajour m ó³Ýó³×á× ¥Ñ³Ù³Ï¤ *hamac m ó³Ýó³å³ï treillissé,e; ~ å³ïáõÑ³Ý fenêtre f treillissée ó³Ýó³å³ï»É treillisser vt; å³ïáõѳÝÁ ~ treillisser une fenêtre ó³Ýó³å³ñÏ filet m ó³Ýó³é1¥Ýáëñ, áã ËÇï¤ clairsemé,e, rare ó³Ýó³é2 ¥Ë»ÉùÁ å³Ï³ë, ï³Ëï³ÏÁ å³Ï³ë¤ niais,e, nigaud,e, ËëÏó. godiche ó³Ýó³é³ÙÇï ï»°ë ó³Ýó³é2 ó³Ýó³é³ÙïáõÃÛáõÝ niaiserie f, nigauderie f ó³Ýó³é³Ý³É1 ¥Ýáëñ³Ý³É¤ devenir plus rare (plus clair,e) ó³Ýó³é³Ý³É2 ¥Ë»ÉùÁ ÏáñóÝ»É, ÑÇÙ³ñ³Ý³É¤ devenir niais,e (nigaud,e, ËëÏó. godiche) ó³Ýó³é-ó³Ýó³é ¥³ÝÙÇï` ³ÝÇÙ³ëï Ó¨áí, ÑÇÙ³ñ³μ³ñ¤ niaisement ó³Ýó³ó³ïÏ ¥Ù³ñ½³Ó¨¤ trampoline m ó³Ýó»É ¥ó³Ýóáí áñë³É¤ prendre au filet ó³Ýó»ÝÇ ï»°ë ó³Ýó³Ã³Õ³Ýà ó³ÝóÏ»Ý ï»°ë ó³Ýó³ÑÛáõë ó³ÝáõÙ ensemencement m ó³Ýù ¥í³ñáõó³Ýù¤ semailles f pl, semences f pl ó³Ýù³¹³ßï champ m de semailles ó³Ýù³ÛÇÝ de(s) semailles ó³Ýù³ßñç³Ý³éáõÃÛáõÝ assolement m; rotation f des cultures ó³Ýù³ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝ surface f d’ensemencement ó³ëÏáï coléreux,-euse, emporté,e, irascible ó³ëÏáïáõÃÛáõÝ colère f, emportement m, irascibilité f; fureur f, furie f ¥Ï³ï³ÕáõÃÛáõݤ ó³ëáõÙ fureur f, frénésie f; rage f, ire f ó³ëáõÙݳÉÇ ï»°ë ó³ëÏáï ó³í douleur f; mal m, peine f; ëáõñ ~ douleur aiguë; ë³ëïÇÏ ~ vive douleur; ³ï³ÙÇ ~ mal de dent; »ñÏáõÝùÇ ~»ñ douleurs de l’enfantement; ~ ½·³É sentir (éprouver) de la douleur, avoir mal, souffrir vi 891



aux pieds; èë ó³íáõÙ ¿ j’ai mal au bras ó³í»É2 ¥³÷ëáë³É¤ regretter vt; déplorer vt ¥íßï³É, áÕμ³É¤; ó³íáõÙ »Ù désolé,e, je regrette ¥³÷ëáëáõÙ »Ù¤ ó³í»óÝ»É faire mal ó³íáï 1¤ douloureux,-euse; ~ íÇñ³Ñ³ïáõÃÛáõÝ opération f douloureuse; ~ Ï»ï point m douloureux 2¤ triste ¥ïËáõñ¤, pénible ¥Í³Ýñ¤; ~` ³ÝÑ»ï³Ó·»ÉÇ ÉáõÍáõÙ å³Ñ³ÝçáÕ Ñ³ñó question f urgente 3¤ ÷Ëμ. lancinant,e ¥Ñ³Ý·Çëï ãïíáÕ¤; ~ ÑÇßáÕáõÃÛáõÝÝ»ñ souvenirs m pl lancinants ó³íáù ¥¹Åμ³Ëï³μ³ñ¤ malheureusement ó³ïÏ saut m, bond m ¥áëïÛáõݤ; ~ ϳï³ñ»É faire un bond, sauter ¥ó³ïϻɤ ó³ïϳѳñÃ³Ï ¥áëïݳϤ Ù³ñ½. tremplin m ó³ïϳÙñóáõÙ compétition f de saut ó³ïϳÙáõÏ ¥×³·³ñ³ÙáõϤ ϻݹμ. gerboise f ó³ïϳßï³ñ³Ï ï»°ë ó³ïϳѳñÃ³Ï ó³ïϳå³ñ³Ý corde f à sauter; ~áí ó³ïÏ»É` Ë³Õ³É sauter à la corde ó³ïϳó³Ýó Ù³ñ½. trampoline m ó³ïÏ»É sauter vi, vt; bondir vi ¥í»ñ ~, áëïݻɤ; Éáõë³ÙáõïÇó ¹áõñë ~ sauter par la fenêtre; áõñ³ËáõÃÛáõÝÇó ~ sauter (bondir) de joie; å³ïÇ íñ³Ûáí ~ sauter le mur; íñ³Ûáí ~ sauter par-dessus, enjamber vt, franchir vt ¥÷áëÇ ¨ ³ÛÉݤ ó³ïÏáï»É ¥ÃéãÏáï»É¤ sautiller vi; gambader vi ó³ïÏáïáõÙ sautillement m, sauts m pl ó³ïÏáñ¹ Ù³ñ½. sauteur,-euse n ó³ñ¥áõÑǤ tsar m, tsarine f ó³ñ³Ï³Ý tsariste ó³ñ³ëÇ ¥ëåÇï³Ï Ï»ãǤ μëμ. bouleau m ó³ñ³ëï³Ý ï»°ë Ï»ãáõï ó³ñ¹ ï»°ë ó³ÛÅÙ ó³ñǽ٠tsarisme m ó³ù³Ý ·ïÝï. *herse f ó³ù³Ý³íáñ ¥ó³ù³ÝáÕ¤ *herseur,-euse n ó³ù³Ý»É ·ïÝï. *herser vt



ó³ù³ÝáõÙ ·ïÝï. *hersage m ó³ùáõóñÇí épars,e, éparpillé,e; disper-



sé,e, ~ ³Ý»É jeter ça et là, éparpiller disperser vt; ~` ³Ýϳå Ùïù»ñ idées f pl incohérentes; ~` ³Ýϳå μ³é»ñ mots m pl incohérents ó»É ·ïÝï. 1¤ jachère f, guéret m 2¤ champ m labouré ó»ÉÛáõÉá½ï»°ë óճÝóÝÛáõà ó»Éáý³Ý cellophane f; ~» ïáåñ³Ï plastique m; ó»Éáý³Ý³å³ï å³ÝÇñ fromage m sous cellophane; ·ÝáõÙÝ»ñÁ ~» ïáåñ³ÏÇ Ù»ç ¹Ý»É mettre ses courses f pl dans un plastique ó»Ë boue f; fange f, crotte f ¥ó»Ë³çáõñ¤; ~ ïñáñ»É, ~Ç Ù»ç ù³ÛÉ»É patauger dans la boue; ~Ç Ù»ç óí³É ï³É traîner dans la boue ó»Ë³μáõųñ³Ý centre m de traitement par les boues ó»Ë³μáõÅáõÃÛáõÝ traitement m par les boues; bains m pl de boue ¥ó»Ë³Éá·³Ýù¤ ó»Ë³Ã³Ã³Ë barbouillé,e de boue ó»Ë³Éá·³Ýù ¥Ñ³Ýù³ÛÇÝ ó»Ëáí μáõÅáõÙ¤ μÅßÏ. bains m pl de boue ó»Ë³Í³ÍÏ couvert,e de boue ó»Ë³çáõñ fange f ó»Ë³ñ·»É ¥ïÕÙ³ñ·»É¤ ³íï. garde-boue vt,



m



ó»Ë³ñÓ³Ï»É éclabousser vt ó»Ëáï boueux,-euse, fangeux,-euse,



crotté,e



ó»Ëáï»É éclabousser vt ¥ó»Ë ó³Ûï»ó-



Ý»É, ݳ¨` ÷Ëμ. ó»Ë ßåñï»É, í³ñϳμ»Ï»É¤; salir vt ¥Ï»Õïáï»É¤, embourber vt; ݳ ~ ¿ ³íïáÙ»ù»Ý³Ý il a embourbé sa voiture ó»Ëáïí»É être couvert,e de boue; se salir ¥Ï»Õïáïí»É¤, s’embourber ¥ó»ËÇ Ù»ç Ëñí»É¤ ó»Õ 1¤ tribu f; race f ¥ë»ñáõݹ, ïáÑÙ¤; ëåÇï³Ï` ë¨` ¹»ÕÇÝ` ϳñÙÇñ ~ race blanche, noire, jaune, rouge; Ù³ñ¹Ï³ÛÇÝ ~Á la race humaine 2¤ peuplade f ¥ùáãíáñ ÅáÕáíáõñ¹` Ù³ñ¹Ï³Ýó ËáõÙμ¤ ó»Õ³μ³Ý généalogiste n 892



ó»Õ³μ³Ý³Ï³Ý généalogique ó»Õ³μ³ÝáõÃÛáõÝ généalogie f ó»Õ³Ëïñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, ó»Õ³ËïñáõÃÛáõÝ discrimination f raciale,



ùÕù. centrisme m; ~Ç ÏáÕÙݳÏÇó centriste n ó»ñ»Ï jour m; ~Á, ~áí dans la journée, le jour; ·Çß»ñ-ó»ñ»Ï nuit et jour; ûñÁ ~áí en plein jour; ~Á ëáíáñáõÙ ¿, »ñ»ÏáÛ³Ý` ³ß˳ïáõÙ le jour il fait ses études, le soir il travaille ó»ñ»Ï³ÛÇÝ de jour, du jour; ~ Ñ»ñó÷áËáõÙ ³ß˳ï»É travailler de jour; ~ ÉáõÛë lumière f du jour ó»ñ»ÏáõÛà matinée f; »ñ³Åßï³Ï³Ý ~ matinée f musicale ó»ñ»ÏûÃÇÏ externe; ~ ³ß³Ï»ñï élève n externe ó»ó mite f, teigne f; ~Á Ï»ñ³Í mité,e ó»ó» ϻݹμ. tsé-tsé f ó»óáïí»É se miter óÇ³Ý ùÇÙ. cyanogène m ódzݳÃÃáõ acide m cyanique ódzÝá½ ï»°ë ϳåï³Ëï óÇÉÇݹñ ï»°ë ·É˳ñÏ ¥É³ÛÝ»½ñ¤ óÇÏÉ ï»°ë ßñç³÷áõÉ, ÷áõÉ, ß³ñù óÇÏɳÛÇÝ ï»°ë å³ñμ»ñ³Ï³Ý, ßñç³-



ó»ÝïñǽÙ



racisme m



ó»Õ³ËáõÙμ groupe m de tribus ó»Õ³Ï³Ý, ó»Õ³ÛÇÝ 1¤ racial,e, de tribu 2¤ de race, pur sang ¥³½Ýí³ó»Õ, ½ï³ñÛáõÝ` ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ; ~



ÓÇ pur-sang m



ó»Õ³ÏÇó de même race; de parenté, apparenté,e, de sang ¥³ñÛáõݳÏÇó¤;



É»½íμ. ~ É»½áõÝ»ñ langues f pl parentes (apparentées), langues f pl sœurs ó»Õ³Ïó³Ï³Ý ¥³½·³Ïó³Ï³Ý¤ de parenté; de sang ¥³ñÛáõݳÏó³Ï³Ý¤ ó»Õ³ÏóáõÃÛáõÝ ¥³½·³ÏóáõÃÛáõݤ parenté f; »ñÏáõ É»½áõÝ»ñÇ ~ parenté entre deux langues (d’une langue et d’une autre) ó»Õ³Ñá·»μ³ÝáõÃÛáõÝ ethnopsychologie f



ó»Õ³ÛÇÝ 1¤ de tribu 2¤ de race; racial,e;



~ Ëïñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ discrimination f raciale ó»Õ³å³ßï raciste n ó»Õ³å³ßï³Ï³Ý raciste ó»Õ³å³ßïáõÃÛáõÝ racisme m ó»Õ³å»ï chef m de tribu ó»Õ³ëå³Ý génocidaire n/adj ó»Õ³ëå³ÝáõÃÛáõÝ génocide m, ethnocide m ¥ó»ÕÇ í»ñ³óáõÙ, μݳçÝçáõÙ¤ ó»Õ³ï»ë³Ï ¥ó»Õ¤ race f ¥ÓÇáõ, ß³Ý ¨ ³ÛÉݤ ó»Ù»Ýï ciment m; ~Ç ·áñͳñ³Ý cimenterie f; ~Ç ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ cimenterie f ó»Ù»Ýï³·áñÍ cimentier m ó»Ù»Ýï³·áñͳñ³Ý usine à ciment, cimenterie f ó»Ù»Ýï³·áñÍáõÃÛáõÝ ¥ó»Ù»ÝïÇ ³ñï³¹ñáõÃÛáõݤ cimenterie f ó»Ù»Ýï³ÛÇÝ de ciment ó»Ù»Ýï» de ciment ó»Ù»Ýï»É cimenter vt ó»Ù»ÝïáõÙ cimentation f ó»Ý½ ï»°ë ³ñïáݳϳñ· ó»Ýï cent m ó»ÝïÝ»ñ ¥Ñ³ñÛáõñ ÏÇÉá·ñ³Ù¤ quintal m



÷áõɳÛÇÝ óÇÏÉáÝ ï»°ë åïï³ÑáÕÙ, åïáõï³ÙññÇÏ óÇÝ ¥áõñáõñ¤ ϻݹμ. milan m óÇÝǽ٠ﻰë ÉÏïÇáõÃÛáõÝ, ÉåÇñßáõÃÛáõÝ, ³Ý³ÙáÃáõÃÛáõÝ óÇÝÇÏ ï»°ë ÉÏïÇ, ÉåÇñß, ³Ý³ÙáÃ, ³Ýå³ïϳé óÇÝÇϳμ³ñ ï»°ë ÉÏïdzμ³ñ, ÉåÇñßáñ»Ý, ³Ý³Ùáóμ³ñ óÇÝÇÏáõÃÛáõÝ ï»°ë ÉÏïÇáõÃÛáõÝ, ÉåÇñßáõÃÛáõÝ, ³Ý³ÙáÃáõÃÛáõÝ, ³Ýå³ïϳéáõÃÛáõÝ óÇÝÏ zinc m óÇÝϳ·áõÛÝ couleur f de zinc óÇÝϳÛÇÝ de zinc; en zinc ¥óÇÝÏÇó å³ïñ³ëïí³Í¤; au zinc ¥óÇÝÏ å³ñáõݳÏáÕ¤; ~ Ý»ñÏ»ñ couleurs f pl



au zinc



óÇÝϳå³ï revêtu,e de zinc óÇÝϳå³ï»É zinguer vt óÇÝϳå³ïáõÙ zingage m óÇÝÏ» de zinc, en zinc; ~ í³×³é³ë»-



Õ³Ý comptoir m de zinc; ~ ËáÕáí³Ï tuyau m en zinc óÇÝÏ»É ï»°ë óÇÝϳå³ï»É 893



óÇé ¥í³ÛñÇ ¿ß¤ ϻݹμ. onagre m, âne m



Éáõ ѳïÏáõÃÛáõݤ volatilité f óݹ»É se volatiliser, s’évaporer ¥·áÉáñßdzݳɤ; ÷Ëμ. être toqué,e; radoter vi ¥μ³ñμ³ç»É, ½³é³Ýó»É¤, tomber en enfance ¥Ù³ÝϳÙÇï ¹³éݳɤ óݹ»ÉÇ ùÇÙ. volatil,e óݹ»ÉÇáõÃÛáõÝ ùÇÙ. volatilité f óݹ»óÝ»É ¥·áÉáñßdzóݻɤ volatiliser vt,



sauvage óÇëï»éÝ ¥·É³Ý³ï³Ï³é¤ citerne f; ³íïáÙ»ù»Ý³ ~ camion-citerne m; í³·áÝ ~ wagon-citerne m óÇëïÇï ï»°ë ÷áõãÇϳμáñμ, Ùǽ³å³ñÏ ¥Ùǽ³å³ñÏÇ μáñμáùáõÙ¤ óÇïñ³ »ñÅßï. cithare f óÇïñáõë³½·ÇÝ»ñ ¥½Çïñáõë³ÛÇÝ åïáõÕÝ»ñ¤ agrumes m pl óÇïñáõë³ù³ÙÇã ¥ÑÛáõóù³ÙÇ㤠presseagrumes m óÇñÏáÝÇáõÙ ùÇÙ. zirconium m óÇñáõó³Ý dispersé,e, éparpillé,e, épars,e, parsemé,e; ~ ³Ý»É disperser vt, éparpiller vt, jeter ça et là; ~ ÉÇÝ»É se disperser; ÷áÕ»ñÁ ~ ³Ý»É jeter son argent par les fenêtres óÇó ¥óó³·»ñ³Ý¤ pieu m, pal m, piquet m ¥íñ³ÝǤ; óó»ñáí ³Ùñ³óÝ»É soutenir avec des pieux óÇó-óÇó ¥Ù³½»ñÇ Ù³ëÇݤ en brosse óɳÑñ³å³ñ³Ï arène f (de corrida, de course de taureaux) óɳٳñï corrida f; course f de taureaux; ~Ç ëÇñ³Ñ³ñ aficionado m óɳٳñïÇÏ torero m, matador m óɳßáõÝ Ï»Ý¹μ. bouledogue m óɳí³ÛñÇ Ï»Ý¹μ. aurochs m óÉÇÏ jeune taureau m, taurillon m óÙ³Ñ ¥óÏÛ³Ýë¤ à vie, viager,-ère, à perpétuité; ~ »Ï³Ùáõï revenu m viager, rente f viagère; ~ μ³Ýï³ñÏáõÃÛáõÝ réclusion f à perpétuité óÙ÷áñ ventru,e, pansu,e óݹ³μ³Ý³Ï³Ý fantasmagorique ¥óÝáñ³Ùáɳϳݤ, délirant,e ¥½³é³Ýó³Ï³Ý¤, absurde ¥³Ýѻûä óݹ³μ³Ý»É dire des sottises, déraisonner vi; divaguer vi óݹ³μ³ÝáõÃÛáõÝ fantasmagorie f ¥óÝáñ³ÙáÉáõÃÛáõÝ, áõñí³ï»ëÇɤ; absurdité f ¥³ÝѻûÃáõÃÛáõݤ; bêtise f ¥ÑÇÙ³ñáõÃÛáõݤ; sornettes f pl ¥μ³ñμ³ç³Ýù¤ óݹ³Ï³Ý ¥óݹ»Éáõ` ·áÉáñßdzݳÉáõ ѳïÏáõÃÛáõÝ áõÝ»óáÕ¤ volatil,e, évaporable óݹ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ¥óݹ»Éáõ` ·áÉáñßdzݳ-



vaporiser vt, sublimer vt



óݹáõÙ ¥·áÉáñßdzóáõÙ¤ volatilisation f,



vaporisation f, sublimation f



óÝͳ·ÇÝ exalté,e; enthousiaste óÝÍ³É 1¤ se réjouir, jubiler vi 2¤ ÷Ëμ. payer vt, régler vt ¥í׳ñ»É, ï³É¤ óÝͳÉÇ jubilatoire, réjouissant,e, joyeux,-euse; euphorique ¥»ñ³Ý»ÉǤ óÝͳӳÛÝ avec des cris de joie óÝͳóáÕ en liesse, jubilant,e; ~ ³ÙμáË`



μ³½ÙáõÃÛáõÝ foule f en liesse



óÝÍ»ñ· allégro m óÝÍáõÃÛáõÝ allégresse f, jubilation f,



transport m de joie; gaieté f, joie f, réjouissance f ¥áõñ³ËáõÃÛáõݤ; euphorie f ¥»ñ³ÝáõÃÛáõݤ; liesse f ¥Ñ³ÙÁݹѳÝáõñ áõñ³ËáõÃÛáõÝ` Ññ×í³Ýù¤; óÝÍáõÃÛ³Ý Ù»ç en liesse óÝÍáõÝ en liesse, allègre óÝÏÝ»É ¥Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ mettre bas, faire des petits óÝáñ³Ï³Ý utopique ¥»ñ³½³Ï³Ý, áõïáådzϳݤ, irréel,le ¥³ÝÇñ³Ï³Ý¤, chimérique ¥Ùï³ó³ÍÇݤ óÝáñ³ÙÇï toqué,e, cinglé,e, timbré,e óÝáñ³ÙáÉ esprit m chimérique; rêveur,euse ¥»ñ³½áÕ¤; faiseur,-euse n de projets óÝáñ³ÙáÉ³Ï³Ý ï»°ë óݹ³μ³Ý³Ï³Ý óÝáñ³ÙáÉáõÃÛáõÝ 1¤ ï»°ë óݹ³μ³ÝáõÃÛáõÝ 2¤ Ñ»·Ý. manie f des projets óÝáñ³ÙïáõÃÛáõÝ extravagance f, excentricité f, fantaisie f, folie f óÝáñí»É déraisonner vi, délirer vi, divaguer vi; devenir fou (folle) ¥Ë»ÉùÁ ÏáñóÝ»É, Ë»Ýóݳɤ óÝáñáõÙ aliénation f mentale, folies f pl, démence f óÝáñù utopie f ¥»ñ³½³Ýù, ³ÝÇñ³·áñÍ»ÉÇ μ³Ý, áõïáådz¤; chimère f, illusion f ¥å³ïñ³Ýù¤; fantasme m 894



óáÉ³É se refléter ¥³ñï³óáÉí»É¤; étinceler vi ¥óáÕ³ñӳϻɤ, briller vi, luire vi ¥ßáÕ³É, ÷³Ûɻɤ; scintiller vi ¥»ñÏ-



¥»ñ³½` »ñ¨³Ï³Û³Ï³Ý¤ óÝó³Ñ³ñí³Í coup m de choc, choc m óÝó³ñ·»É amortisseur m óÝó»É 1¤ secouer vt, faire trembler, cahoter vt ¥Ã³÷³Ñ³ñ»É¤, ébranler vt ¥Ë³ñËɻɤ 2¤ ÷Ëμ. bouleverser vt ¥Ñáõ½»É, Ù»Í ïå³íáñáõÃÛáõÝ ·áñͻɤ óÝóÕ³ÛÇÝ ¥μñáÝ˳ÛÇݤ μÅßÏ. bron-



ݳÛÇÝ Éáõë³ïáõÝ»ñÇ ¨ óÝϳñÅ»ù ù³ñ»ñÇ Ù³ëÇݤ; se réfléchir, miroiter vi ¥³Ý¹ñ³¹³ñÓí»É¤ óáɳå³ÏÇ ³ëïÕ·. réflecteur m (d’un téléscope) óáɳñÓ³Ï réflecteur m óáɳñÓ³Ï»É 1¤ luire vi, étinceler vi 2¤ donner de la lumière ¥Éáõë³íáñ»É, ÉáõÛë ë÷é»É¤ óáɳñÓ³ÏáõÙ luminiscence f; phosphorescence f óáɳóÝ»É refléter, réfléchir óáɳóáõÙ reflet m, réflexion f, réfléchissement m, réverbération f óáɳóáõóÇã réfléchissant,e óáÉóÉ³É scintiller vi óáÉù reflet m, éclat m óáÕ ¥ß³Õ¤ rosée f óáÕ³μáõÛë μëμ. rossolis m óáÕ³Ã³Ã³Ë ï»°ë óáÕ³ß³Õ óáճϳÃÇÉ gouttelette f de rosée óáÕ³ß³Õ ¥óáճóóˤ couvert,e de roséé óáÕ»É ¥íñ³Ý çáõñ ó³Ý»É` ß³Õ ï³É, Ãñç»É¤ asperger vt, arroser vt óáÕÇÏ ï»°ë óáճϳÃÇÉ óáÕÇã ¥óáÕ³íñÓÇݤ »Ï»Õ. goupillon m, aspersoir m óáÕáï couvert,e de rosée óáÕáõÙ ¥íñ³Ý çáõñ` Ñ»ÕáõÏ ó³Ý»ÉÁ¤ aspersion f; μáõÛë»ñÇ ~ aspersion des plantes óáÕáõÝ tige f, chaume m ¥Ñ³ó³μáõÛë»ñǤ óáñ»Ý μëμ. blé m, froment m; ~Ç Ñ³ïÇÏ grain de blé; ~Ç ³ÉÛáõñ farine f de blé (de froment); ~Ç Ñ³ëÏ épi m; ~Ç óáÕáõÝ tige f de blé; ~Ç ËáõñÓ gerbe f (botte f) de blé; ~Ç Ã»÷ son m; ~Á ÑÝÓ»É faucher les blés; ~ ÑÝÓáÕ moissonneur,-euse n; ~Á ϳÉë»É battre le blé; ~Á ³Õ³É moudre le blé óáñ»Ý³·áõÛÝ couleur f de blé, froment



chique



óÝóÕ³ï³å ¥μñáÝËÇï¤ μÅßÏ. bronchite f



óÝóáÕ 1¤ cahotant,e; ~` ó÷³Ñ³ñáõÙ



³é³ç³óÝáÕ ×³Ý³å³ñÑ route f cahotante 2¤ ÷Ëμ. bouleversant,e ¥Ñáõ½áÕ, áõÅ»Õ ïå³íáñáõÃÛáõÝ ·áñÍáÕ¤ óÝóáïÇ *haillon m, guenille f, loque f, chiffon m óÝóáïdzíáñ *haillonneux,-euse, en *haillons ¥óÝóáïÇÝ»ñÇ Ù»ç¤, déguenillé,e, loqueteux,-euse, ËëÏó. dépenaillé,e óÝóí»É 1¤ tressaillir vi; ÷áùñ Ó³ÛÝÇó óÝóíáõÙ ¿ñ il tressaillait au moindre bruit 2¤ être secoué,e, trembler de óÝóáõÕ arrosoir m ¥çáõñÁ ·»ïÝÇÝ` ͳÕÇÏÝ»ñÇÝ ¨ ³ÛÉÝ óáÕ»Éáõ ³ÝáÃ` ³Ù³Ý¤; douche f ¥ÉáÕ³ñ³ÝáõÙ, μ³ÕÝÇùáõÙ¤; ~áí Éá·³Ýù ÁݹáõÝ»É, ~Ç ï³Ï Ï³Ý·Ý»É prendre une douche óÝóáõÕ³ñ³Ý salle f de douches óÝóáõÕ»É ¥óÝóáõÕáí çñ»É¤ arroser vt óÝóáõÕÇ(Ý»ñ) ¥μñáÝËÝ»ñ¤ ϽÙËë. bronche(s) f (pl) óÝóáõÙ 1¤ secousse f, cahot m, cahotement m; saccade f ¥Ã³÷³Ñ³ñáõÙ` ÁݹѳïáõÙÝ»ñáí¤; ~Ý»ñáí par saccade f 2¤ choc m ¥μ³ËÛáõݤ 3¤ soubressaut m ¥Ñ³ÝϳñÍ³Ï³Ý ~, ݳ¨` ÷Ëμ.¤ 4¤ ÷Ëμ. tressaillement m ¥Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇݤ; traumatisme m; Ñá·»Ï³Ý ~ ³é³ç³óÝ»É traumatiser vt; Ùáñ Ù³ÑÁ Ýñ³ Ùáï Ñá·»Ï³Ý ~ ¿ ³é³ç³óñ»É la mort de sa mère l’a traumatisé 5¤ bouleversement m ¥Ñ³ë³ñ³Ï³Ï³Ý ~, Ñáõ½áõÙ¤ 6¤ μÅßÏ. commotion f; áõÕ»ÕÇ ~ commotion cérébrale



adj invar



óáñ»Ý³ÉÛáõñ farine f de blé 895



ñáõó³Ý ÉÇݻɤ; se dissiper ¥Ù³é³ËáõÕÇ, ϳëϳÍÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ; se distraire ¥Ùï³óñÇí ÉÇݻɤ óñï³¹ÇÙ³óÏáõÝ résistant,e au froid, réfractaire au froid, non gélif,-ive óñï³¹ÇÙ³óÏáõÝáõÃÛáõÝ résistance au froid (aux gelées, au gel) óñï³½·³ÛáõÝ sensible au froid óñï³½·³ÛáõÝáõÃÛáõÝ sensibilité f au froid óñï³Ï³ÛáõÝ ï»°ë óñï³¹ÇÙ³óÏáõÝ óñï³Ï³ÛáõÝáõÃÛáõÝ ï»°ë óñï³¹ÇÙ³ó-



óáñ»Ý³Ñ³ëáõÏ ¥óáñ»ÝѳëáõϤ ϻݹμ.



cri-cri m, grillon m óáñ»Ý³Ñ³ï¥ÇϤ grain m de blé óáñ»Ý³Õ³ÝÓ du blé grillé óáñ»Ý³ß³ï, óáñ»Ý³é³ï riche (fertile) en blé óáñ»Ý³í³×³é marchand m de blé óáñ»Ý³í³×³éáõÃÛáõÝ commerce m des blés óáñ»Ýù³Õ moisson f óá÷ ¥ßí³Ûï, ³Ý³é³Ï¤ débauché,e adj/n, dissolu,e, dépravé,e ¥³å³Ï³Ýí³Í¤ óá÷³Ý³É se livrer à la débauche ¥óá÷áõÃÛ³Ý ïñí»É, ³Ý³é³ÏáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É¤, se faire débaucher ¥óá÷` ³Ý³é³Ï ¹³éݳɤ óá÷³óÝ»É pervertir vt, débaucher vt, corrompre vt ¥³Ý³é³Ï ¹³ñÓݻɤ óá÷áõÃÛáõÝ ¥ßí³ÛïáõÃÛáõÝ, ³Ý³é³ÏáõÃÛáõݤ débauche f, dissolution f, dépravation f óá÷áõÑÇ cocotte f óå³Ñ³Ýç ¥Ý³Ù³Ï ¨ ³ÛÉݤ poste f restante óåÇÏ ï»°ë óáõåÇÏ óéáõÏ ¥Ý³íÇ ³é³ç³Ù³ëÁ¤ proue f óï»ëáõÃÛáõÝ au revoir!, à bientôt!, à tout à l’heure óñ»É disperser vt ¥ùß»É` ³ÙμáËÁ ¨ ³ÛÉݤ; chasser vt ¥³Ùå»ñÁ ¨ ³ÛÉݤ; dissiper vt ¥Ù³é³ËáõÕÁ, ϳëϳÍÝ»ñÁ¤; dissoudre vt ¥³ñӳϻɤ; ËáñÑñ¹³ñ³ÝÁ ~ dissoudre le parlement óñÇã porteur,-euse n, courrier m, colporteur,-euse n ¥Éñ³·ñ³μ»ñ, ßñçÇÏ Ù³Ýñ³í³×³é ¨ ³ÛÉݤ óñÇí dispersé,e, éparpillé,e, ça et là; épars,e ¥óÇñáõó³Ý¤ óñí³Í 1¤ épars,e, dispersé,e, éparpillé,e ¥óÇñáõó³Ý¤ 2¤ distrait,e ¥Ùï³óñÇí¤, inattentif,-ive ¥³Ýáõß³¹Çñ¤; ~ ѳ۳óù regard m absent (distrait) óñí³ÍáõÃÛáõÝ 1¤ dispersion f, éparpillement m ¥ó³ùáõóñÇíáõÃÛáõݤ 2¤ ÷Ëμ. distraction f ¥ÙïùǤ, inattention f ¥³Ýáõß³¹ñáõÃÛáõݤ 3¤ Ñá·μ. distractivité f óñí»É se disperser, être dispersé,e ¥óÇ-



ÏáõÝáõÃÛáõÝ óñï³Ñ³ñ gelé,e, frappé,e de froid óñï³Ñ³ñ»É ¥ë³é»óݻɤ congeler vt,



geler vt



óñï³Ñ³ñí»É geler vi, se geler ¥ë³éã»É¤ óñï³Ñ³ñáõÃÛáõÝ, óñï³Ñ³ñáõÙ enge-



lure f, froidure f, gelure f; gelées f pl



óñï³ßáõÝã glacial,e; ~ ù³ÙÇ vent m



glacial; ~ ÓÙ»é hiver m glacial (rigoureux) óñï»É devenir froid,e, se refroidir; fraîchir vi, se rafraîchir ¥Ã»Ã¨³ÏǤ óñáõÙ dispersion f; éparpillement m; factage m ¥Ý³Ù³ÏÝ»ñÇ, ѻ鳷ñ»ñÇ ~ ѳëó»³ï»ñ»ñÇݤ; dissolution f ¥ÉáõͳñáõÙ, ³ñÓ³ÏáõÙ¤ óó³·»ñ³Ý ¥óÇó¤ pieu m óó³Ñ³ñ»É ¥óÇó ѳݻɤ empaler vt óó³Ñ³ñí»É ¥óÇóÁ ѳÝí»É¤ être empalé,e óó³Ñ³ñáõÃÛáõÝ, óó³Ñ³ñáõÙ ¥óÇó ѳݻÉÁ¤ empalement m óó³ÝÇß jalon m; délinéateur m ¥Ýß³ÓáÕ, áñ ¹ñíáõÙ ¿ ׳Ù÷»½ñÇݤ óó³ÝÏÛáõÝ angle m saillant óó³å³ïÝ»ß palissade f óó³å³ïÝ»ß»É palissader vt óó»É 1¤ enfoncer vt, piquer vt ¥áõÕճѳ۳ó ¹Çñùáí ÙïóÝ»É` ³Ùñ³óݻɤ 2¤ dresser vt ¥áõÕճѳ۳ó ¹Çñùáí ϳݷݻóÝ»É` ¹Ý»É¤ 3¤ bomber vt ¥áõé»óÝ»É` ÏáõñÍùÁ ¨ ³ÛÉݤ 4¤ hisser vt ¥μ³ñÓñ³óÝ»É` ¹ñáßÁ ¨ ³ÛÉݤ 5¤ hérisser vt ¥÷»ïáõñÝ»ñÁ, Ù³½»ñÁ¤ óóí³Íù saillie f; avancée f ¥¹áõñë »Ï³Í Ù³ë, ³é³ç³Ù³ë, ͳÛñ¤ óóí»É saillir vi, ressortir vi; se hérisser, être hérissé,e ¥óÇó-óÇó ϳݷݻÉ` 896



m; ·áí³½¹³ÛÇÝ ~



Ù³½»ñÇ, ÷»ïáõñÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ óóáõÙ ¥óó»ÉÁ, óóí»ÉÁ, óÇó-óÇó ϳݷݻÉÁ¤



licitaire



hérissement m



panneau pub-



óáõó³¹ñ³÷»ÕÏ ¥í³Ñ³Ý³Ï¤ stand m,



support m



óóáõÝ saillant,e, bombé,e; en relief; ~`



ó³ÛïáõÝ ¹³ñÓÝ»É, ß»ßï»É mettre en relief óóáõÝáõÃÛáõÝ saillie f, relief m, modelé m óáõÉ Ï»Ý¹μ. taureau m; ~Ç Ñ³Ù³ëï»ÕáõÃÛáõÝ constellation f du Taureau ◊ ~Ç å»ë áõÅ»Õ fort comme un taureau óáõÛó manifestation f; ~ ³Ý»É, ~Ç Ù³ëݳÏó»É manifester vi; Ç ~ ѳݻÉ` å³ñÍ»Ý³É faire montre de óáõÛó ï³É 1¤ montrer vt; faire voir; ÝϳñÝ»ñÁ ~ montrer les dessins; ÑÇí³Ý¹ÇÝ ~ μÅßÏÇÝ faire voir le malade au médecin; Ù³ïáí ~ montrer du doigt 2¤ indiquer vt ¥Ù³ïݳóáõÛó ³Ý»É¤ 3¤ démontrer vt ¥íϳۻɤ óáõݳÙÇ ³ßË·ñ. tsunami m óáõå ¥·³í³½³Ý¤ bâton m óáõåÇÏ 1¤ bacille m ¥μ³óÇɤ 2¤ batonnet m, stick m ¥óå³ÝÙ³Ý ÷áùñÇÏ ³é³ñϳ` ëáëÝÓ»Éáõ ¨ ³ÛÉÝÇ Ñ³Ù³ñ¤ óáõñï froid m; ~ ¿ il fait froid; áõà ³ëïÇ×³Ý ~ huit degrés au-dessous de zéro; froid,e; ~ μݳϳñ³Ý appartement m froid; ó÷³ÝóáÕ ~ froid perçant; ~ ½·³É sentir du froid; óñïÇÝ í³ñÅí»É s’habituer au froid; ~Á áëÏáñÝ»ñÝ ¿ ó÷³ÝóáõÙ le froid perce les os óáõó³μ»ñ»É faire preuve (de) ¥Ç ѳÛï μ»ñ»É, ¹ñë¨áñ»É` ù³çáõÃÛáõÝ ¨ ³ÛÉݤ; montrer vt, manifester vt ¥Ñ»ï³ùñùñáõÃÛáõÝ ¨ ³ÛÉݤ óáõó³μ»ñáõÙ manifestation f óáõó³¹ñ³μ³ñ ¥óáõó³¹ñ³Ï³Ý Ï»ñåáí¤ avec ostentation, ostensiblement, démonstrativement óáõó³¹ñ³Ï³Ý 1¤ démonstratif,-ive 2¤ exemplaire ¥ûñÇݳϻÉǤ 3¤ pour la montre ¥ÇÝùݳóáõó³¹ñ³Ï³Ý¤ óáõó³¹ñ³ÝÛáõà ﻰë óáõó³ÝÙáõß óáõó³¹ñ³Ýù étalage m ¥³åñ³ÝùǤ óáõó³¹ñ³ëñ³Ñ salle f d’exposition óáõó³¹ñ³í³Ñ³Ý¥³Ï¤ stand m, panneau



óáõó³¹ñ»É 1¤ exposer vt ¥óáõó³Ñ³Ý¹»ëáõÙ¤ 2¤ manifester vt ¥ÁݹáõݳÏáõÃÛáõÝÝ»ñÁ ¨ ³ÛÉݤ 3¤ étaler vt ¥³åñ³ÝùÁ` óáõó³÷»ÕÏáõÙ¤ 4¤ présenter vt ¥Ý»ñϳ۳óÝ»É` Ýáñ³Ó¨áõÃÛáõÝÝ»ñ ¨ ³ÛÉݤ 5¤ projeter vt, passer vt ¥ÏÇÝáųå³í»Ý, Ý»ñϳ۳óáõÙ¤;



³Ûëûñ DZÝã »Ý óáõó³¹ñáõÙ` DZÝã ¿ óáõó³¹ñíáõÙ qu’est-ce qu’on passe aujourd’hui? 6¤ exhiber vt ¥Ç óáõÛó μáÉáñÇ ï»ëóݻɤ, mettre en exergue ¥ï»ë³¹ñ»É »ñ¨³óáÕ ï»ÕáõÙ¤ óáõó³¹ñáÕ exposant,e n ¥óáõó³Ñ³Ý¹»ëÇ Ù³ëݳÏÇó¤ óáõó³¹ñáíÇ ¥Ï»ÕÍ, ßÇÝÍáõ, ³Ýμݳϳݤ affecté,e óáõó³¹ñí»É être exposé,e, s’exposer, être étalé,e, être présenté,e ¥Ý»ñϳ۳óí»É¤; óáõó³¹ñí³Í ³åñ³Ýù` óáõó³ÝÙáõß étalage m óáõó³¹ñáõÃÛáõÝ ¥óáõó³¹ñáõÛÃ, ¿ùëåá½Çódz¤ exposition f óáõó³¹ñáõÙ présentation f ¥áñ¨¿ μ³Ý Ý»ñϳ۳óÝ»ÉÁ` óáõÛó ï³ÉÁ¤; projection f, visionnage m ¥ýÇÉÙǤ; exposition f; démonstration f ¥Ý³¨` áõÅǤ; étalage m ¥í³×³éíáÕ ³åñ³ÝùÝ»ñǤ óáõó³¹ñáõÛà exposition f ¥óáõó³¹ñáõÃÛáõÝ, ¿ùëåá½Çódz¤; étalage m ¥óáõó³¹ñí³Í ³åñ³Ýù ˳ÝáõÃáõÙ¤ óáõó³Ï liste f ¥Ù³ñ¹Ï³Ýó, ³åñ³ÝùǤ, répertoire m ¥ó³ÝϤ, table f ¥ó³ÝÏ` ÝÛáõûñǤ, inventaire m ¥Çñ»ñÇ, ³é³ñϳݻñǤ, bordereau m ¥³åñ³ÝùÇ, ѳßí³ñϳÛÇÝ ³ß˳ï³í³ñÓǤ; áõë³ÝáÕÝ»ñÇ ~ liste des étudiants; ³Ûμμ»Ý³Ï³Ý ~ table alphabétique; ·ÝáõÙÝ»ñÇ ~ bordereau d’achats; ³ß˳ï³í³ñÓÇ ~ bordereau de salaire óáõó³Ï³·ñ»É 1¤ inscrire vt, enregistrer vt 2¤ faire l’invetaire de, inventorier vt ¥Çñ»ñÁ, ³åñ³ÝùÁ¤ 3¤ cataloguer vt ¥·ñ³Ýó»É` ·ñ³¹³ñ³ÝÇ ·ñù»ñÁ, 897



óñ·³ñ³Ý³ÛÇÝ ÝÛáõûñÁ ¨ ³ÛÉÝ, ·ñ³óáõó³Ï³íáñ»É, ù³ñï³óáõó³Ï³·ñ»É¤ óáõó³Ï³·ñí»É ¥·ñ³Ýóí»É¤ s’inscrire, se faire enregistrer, être enregistré,e óáõó³Ï³·ñáõÙ 1¤ inscription f ¥·ñ³ÝóáõÙ¤, enregistrement m 2¤ inventaire m ¥Çñ»ñÇ, ³åñ³ÝùÇ ¨ ³ÛÉݤ óáõó³Ï³Ý démonstratif,-ive; ùñÏÝ. ~ ³Í³Ï³Ý` ¹»ñ³ÝáõÝ adjectif m, pronom m démonstratif óáõó³Ñ³Ý¹»ë exposition f ¥Ñåí. expo¤, salon m; ~Ç Ù³ëݳÏÇó` óáõó³¹ñáÕ exposant,e n; ÙÇç³½·³ÛÇÝ ~ exposition internationale, salon international; ~-í³×³éù exposition-vente



¥óáõó³¹ñ³÷»ÕÏ` ·áí³½¹³ÛÇÝ Í³Ýáõóٳݤ, enseigne f ¥óáõó³Ý³Ï¤, plaque f; panneau m indicateur; åïïíáÕ ~ plaque tournante óáõó³ñ³ñ manifestant,e n óáõó³÷³Ûï baguette f óáõó³÷»ÕÏ vitrine f; devanture f; ~áõÙ ¹Ý»É` óáõó³¹ñ»É étalager vt; ~ Ó¨³íáñáÕ étalagiste n óáõóÇã 1¤ indicateur m, indice m; ·Ý»ñÇ ~ indice des prix 2¤ Ù³Ã. ³ëïÇ׳ÝÇ ~ exposant m óáõóÙáõÝù 1¤ indication f ¥ë³ñùǤ 2¤ Çñ³íμ. déposition f ¥¹³ï³ñ³ÝáõÙ¤; ~ ï³É déposer vt; ·ñ³íáñ ~ ï³É attester vt 3¤ témoignage m ¥íϳÛáõÃÛáõݤ 4¤ déclaration f ¥Ñ³Ûï³ñ³ñáõÃÛáõݤ óáõóã³íáñáõÙ ¥Çݹ»ùë³íáñáõÙ¤ indexation f óáõóáõÙ directive f, instructions f pl, consigne f ¥Ññ³Ñ³Ý·¤; indication f ¥óáõóÙáõÝù¤



f



óáõó³Ù³ï index m óáõó³ÙáÉ qui témoigne de l’ostentation, vantard,e ¥å³ñÍ»ÝÏáï¤ óáõó³ÙáÉ³Ï³Ý ostentatoire óáõó³ÙáÉáõÃÛáõÝ ostentation f, vantardise f ¥å³ñÍ»ÝÏáïáõÃÛáõÝ, ÇÝùݳ·áíáõÃÛáõݤ óáõó³Ý³Ï enseigne f, pancarte f, plaque f; åïïíáÕ ~` óáõó³ï³Ëï³Ï



plaque tournante óáõó³ÝÇß indice m; résultat m ¥³ñ¹ÛáõÝù¤; Ù³ñ½. performance f; indicateur m ¥ïÝï»ë³Ï³Ý¤; áñ³Ï³Ï³Ý` ù³Ý³Ï³Ï³Ý ~ indice m de qualité, de quantité (indices quantitatifs) óáõó³ÝÙáõß produit m (objet m) exposé ¥óáõó³¹ñí³Í ³åñ³Ýù` Çñ¤, étalage m, échantillon m ¥ÝÙáõߤ óáõó³Ýß³ÛÇÝ indiciaire óáõó³Ýáñ ¥³é³çݳ˳Õ, åñ»ÙÇ»ñ³¤ première f óáõó³å³Ñ³ñ³Ý étalage m óáõó³å³ëï³é slogan m óáõó³ë³ñù indicateur m, display m óáõó³ë»Õ³Ý étalage m óáõó³ëɳù flèche f óáõó³ëñ³Ñ salon m, salle f d’exposition, salle f de démonstration óáõó³í³Ñ³Ý³Ï devanture f; panneau m indicateur óáõó³í³×³éù vente-exposition f óáõó³ï³Ëï³Ï tableau m, support m



àô áõ ¥¨¤ et áõ·³Ý¹³Ï³Ý ougandais,e áõ·³Ý¹³óÇ Ougandais,e n áõ·ñá-ýÇÝÝ³Ï³Ý ~ É»½áõÝ»ñ langues f pl



finno-ougriennes



áõ¹Ùáõñï¥áõÑǤ Oudmourte n áõ¹Ùáõñï³Ï³Ý oudmourte áõ½μ»Ï¥áõÑǤ Ouzbek n áõ½μ»Ï³Ï³Ý ouzbek áõ½μ»Ï»ñ»Ý ouzbek m áõ½»É ¥áõ½»Ý³É¤ vouloir vt, désirer vt ¥ó³Ýϳݳɤ; ëáõñ× áõ½á±õÙ »ù vou-



lez-vous du café?; ÇÝãå»ë Ïáõ½»ù comme vous voulez; áõï»É` ËÙ»É` ùÝ»É »Ù áõ½áõÙ j’ai faim, soif, sommeil ¥ù³Õó³Í »Ù, ͳñ³í »Ù, ùáõÝë ï³ÝáõÙ ¿¤; áõ½áõÙ »Ù ɳó ÉÇÝ»É j’ai envie de pleurer



898



áõà huit áõóÃÇ ¥áõà ÃÇ áõÝ»óáÕ¤ à huit rames áõóɳñ ï»°ë áõÃɳñ³ÝÇ áõÃ³Í³É ïå·ñ. in-octavo m áõóӳÛÝ ï»°ë áõÃÝÛ³Ï áõóÙÛ³ de huit ans áõóÙëÛ³ de huit mois; ~ ųÙÏ»ïáõÙ



áõÃûñÛ³ de huit jours; ~ ųÙÏ»ï délai m



Ï³Ý ~ force physique; ½ÇÝí³Í ~»ñ forces armées; é³½Ù³Íáí³ÛÇÝ` é³½Ù³û¹³ÛÇÝ ~»ñ forces navales, aériennes; ûñÇݳå³Ñ ~»ñ forces de l’ordre; ³ñ³· ³ñÓ³·³ÝùÙ³Ý ~»ñ forces de réaction rapide; ³ñï³¹ñáÕ³Ï³Ý ~»ñ forces productrices; μ³Ýíáñ³Ï³Ý ~ maind’œuvre f; ³éáÕç ~»ñ forces saines; ÅáÕáíñ¹³í³ñ³Ï³Ý ~»ñ forces démocratiques; ³Ý¹ÇÙ³¹ñ»ÉÇ` ³ÝѳÕóѳñ»ÉÇ ~ force majeure; ~áí` ~ ·áñͳ¹ñ»Éáí, ëïÇåáÕ³μ³ñ par (avec, de) force; Ýáñ ~áí` ó÷áí de plus belle; å³Ûù³ñÁ í»ñëÏëí»ó Ýáñ ~áí la lutte a recommencé de plus belle; ³ÙμáÕç ~áí de toutes ses forces; ~Ç ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f de force; ~»ñÇó í»ñ ÉÇÝ»É être au-dessus de ses forces; ëáíáñáõÛÃÇ ~áí par habitude; ³é³Ýó ~ ËݳۻÉáõ sans ménager ses forces; ~Ç ·áñͳ¹ñáõÙ` ~Ç ¹ÇÙ»ÉÁ recours m à la force; ~Ç Ù»ç ¥ûñ»ÝùÇ, ÷³ëï³ÃÕÃÇ Ù³ëÇݤ valable, en vigueur; ~Ç Ù»ç ÉÇÝ»É être valable, être en vigueur; ~Ç Ù»ç ÉÇÝ»ÉÁ validité f ¥÷³ëï³ÃÕÃǤ; ~»ñÁ ѳí³ù»É rassembler son courage; ~»ñÁ ÏñÏݳå³ïÏ»É redoubler ses forces; ~»ñÁ ëå³é»É épuiser ses forces; Çñ³íμ. ~Ç Ù»ç ÙïÝ»É` ëÏë»É ÏÇñ³éí»É entrer en application (en vigueur); ~ÇÝ ï»ÕÇ ï³É céder à la force 2¤ énergie f ¥»é³Ý¹¤ 3¤ vigueur f ¥½áñáõÃÛáõÝ, áõÅ·ÝáõÃÛáõÝ, Ïáñáí¤ 4¤ puissance f ¥Ñ½áñáõÃÛáõݤ áõųμ³Ý³Ï³Ý ¥¹ÇݳÙÇϳϳݤ dynamique áõųμ³ÝáõÃÛáõÝ ¥¹ÇݳÙÇϳ¤ dynamique f áõųμ»Ï ï»°ë áõųëå³é áõųμ»ÏáõÃÛáõÝ ï»°ë áõųëå³éáõÃÛáõÝ áõų·ÇÍ ýǽ. ligne f de force áõų¹³ßï ýǽ. champ m de forces



en huit mois



áõóÝÇëï ¥áõóÏáÕÙ¤ octaèdre m áõóÝÏÛáõÝ octogonal,e áõóÝÏÛáõÝÇ »ñÏñã. octogone m áõóÝáó ¥Ë³Õ³ÃÕÃǤ; ëñïÇ ~Á le huit



de cœur



áõóå³ïÇÏ



l’octuple



de huit jours



áõÅ 1¤ force f; ýǽÇϳϳÝ` Ù³ñÙݳ-



octuple; ~ ã³÷áí à



áõóå³ïÏ»É octupler vt áõóëÛáõÝ ¥áõà ëÛáõÝ áõÝ»óáÕ¤ ×ñïñå.



octostyle; ~ ׳ϳï³Ù³ë façade f octostyle áõûñáñ¹ huitième, huit ¥¿ç, ï³ñ»ÃÇí, ѳٳñ, ó·³íáñÝ»ñÇ ³ÝáõÝÝ»ñ Ýß»ÉÇë¤; ~ ѳñÏ huitième étage; ~ ¿çáõÙ à la page huit; ÈÛáõ¹áíÇÏáë ~ Louis huit áõÃųÙÛ³ de huit heures; ~ ³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ ûñ journée f de huit heures áõÃɳñ³ÝÇ »ñÅßï. à huit cordes, octacorde áõÃÝÛ³Ï ¥áõÃÛ³Ï, ûÏï³í³¤ »ñÅßï. octave f áõÃÝáó ï»°ë áõóÝáó áõÃáï³ÝÇ octopode adj/n áõÃáïݳÝÇ ¥áõÃáïÝÇÏ, áõÃáïÝáõϤ ϻݹμ. pieuvre f áõÃáïÝÛ³ ïÕã÷. de huit pieds áõÃëáõÝ quatre-vingts; áõÃëáõÝÙ»Ï quatre-vingt-un áõÃëáõÝ³Ï³Ý ~ Ãí³Ï³ÝÝ»ñ les années quatre-vingt áõÃëáõݳÙÛ³ de quatre-vingts ans; âgé,e de quatre-vingts ans, octogénaire áõÃëáõݳÙÛ³Ï quatre-vingtième anniversaire m áõÃëáõÝ»ñáñ¹ quatre-vingtième, quatrevingt ¥¿ç, ï³ñ»ÃÇí, ѳٳñ Ýß»ÉÇë¤ áõÃí³ÝϳÝÇ 1. adj octosyllabique 2. octosyllabe m ¥ ~ μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõݤ 899



áõų½áõñÏ, áõųó÷ à bout de forces; affaibli,e ¥Ãáõɳó³Í, ïϳñ³ó³Í¤, épuisé,e ¥ÑÛáõÍí³Í, áõųù³Ù »Õ³Í¤ áõųϳÝáõÃÛáõÝ dynamisme n áõųѳí³ù ï»°ë Ïáõï³ÏÇã áõųÛÇÝ de force áõÅ³Ý³Ï ¥¹ÇݳÙÇï¤ dynamite f áõųã³÷ ï»Ë. dynamomètre m áõųã³÷³Ï³Ý dynamométrique áõųã³÷áõÃÛáõÝ dynamométrie f áõųëå³é abattu,e, exténué,e, épui-



ÏáñáíǤ, puissant,e ¥Ñ½áñ¤, robuste ¥³Ùñ³Ï³½Ù, ¹ÇÙ³óÏáõݤ; ~ í³Ë peur f bleue; ݳ ~ ¿ ÇÝýáñÙ³ïÇϳÛÇó il est fort en informatique ◊ ~Ç Ùáï ÙÇßï ¿É ÃáõÛÉÝ ¿ Ù»Õ³íáñ la raison du plus fort est toujours la meilleure áõÅ»Õ³Ý³É devenir fort,e, se renforcer; devenir plus violent,e, augmenter vi ¥ù³Ùáõ, ѳٳ׳ñ³ÏÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇݤ áõŻճñ³ñ ï»Ë. amplificateur m áõŻճóÝ»É ¥½áñ³óݻɤ renforcer vt, rendre plus fort,e; fortifier vt ¥Ù³ñÙÇÝÁ, ϳÙùÁ, á·Çݤ áõŻճóáõÙ renforcement m; amplification f ¥Ó³ÛÝǤ áõÅ»ÕáõÃÛáõÝ ¥áõÅ»Õ ÉÇÝ»ÉÁ¤ force f ¥áõŤ, robustesse f ¥³Ùñ³Ï³½Ù`½áñ³íáñ ÉÇÝ»ÉÁ¤; solidité f ¥³ÙñáõÃÛáõݤ áõÉ Ï»Ý¹μ. chevreau m, ËëÏó. biquet,te n áõɳñ³Í chevrier,-ière n áõÉ»ÝÇ ¥áõÉÇ ÙáñÃǤ peau f de chèvre áõÉÇÏ jeune chevreau m, chevrette f áõÉïñ³Ù³Ýáõ߳ϳ·áõÛÝ ï»°ë ³Ý¹ñ³-



sé,e; ~ ÉÇÝ»É être à bout de forces, s’épuiser, être épuisé,e, être exténué,e áõųëå³é»É épuiser vt, exténuer vt áõųëå³éáÕ éreintant,e, épuisant,e ¥ÑÛáõÍÇã, ѳÉáõÙ³ß ³ÝáÕ¤ áõųëå³éí»É être à bout de forces, être exténué,e, s’épuiser ¥ÑÛáõÍí»É¤ épuisement m, áõųëå³éáõÃÛáõÝ abattement m, exténuation f áõųíáñ»É ¥áõÅ ï³É` ó÷ ѳÕáñ¹»É, ½áñ»Õ³óݻɤ dynamiser vt áõųíáñáÕ dynamisant,e ¥áõÅ ïíáÕ, ó÷ ѳÕáñ¹áÕ, ½áñ³óÝáÕ¤ áõųíáñáõÙ dynamisation f ¥áõÅ ï³ÉÁ, ó÷ ѳÕáñ¹»ÉÁ, ½áñ³óÝ»ÉÁ¤ áõųïáõ vivifiant,e, μÅßÏ. tonifiant,e áõÅ·ÇÝ 1. adj impétueux,-euse; vigoureux,-euse, intense ¥½áñ»Õ, ½áñ³íáñ¤; violent,e ¥μáõéݤ , vif,-ive ¥ë³ëïÇϤ; ~ ù³ÙÇ vent m impétueux 2. adv avec vigueur, intensément, violemment, impétueusement áõÅ·Ý³Ý³É s’intensifier; devenir plus fort,e (plus violent,e), se renforcer; redoubler vi ¥ÏñÏݳå³ïÏí»É¤; augmenter vi ¥ù³Ùáõ, ÷áÃáñÏÇ, ѳٳ׳ñ³ÏÇ Ù³ëÇݤ áõŷݳóÝ»É intensifier vt, renforcer vt áõŷݳóáõÙ intensification f; renforcement m ¥áõŻճóáõÙ¤ áõÅ·Ýáñ»Ý intensivement, violemment, impétueusement, de vive force áõÅ·ÝáõÃÛáõÝ intensité f, vigueur f, violence f, impétuosité f áõÅ»Õ fort,e, vigoureux,-euse ¥½áñ»Õ,



Ù³Ýáõ߳ϳ·áõÛÝ áõÉáõÝù Ñíù. verroterie f áõÉáõÝù³Ñ³ïÇÏ perle f de verroterie áõÉáõÝù³ß³ñ rang m (de ...) áõËï 1¤ vœu m; ~Á ¹ñÅ»É violer son



vœu; ~Á ϳï³ñ»É accomplir le vœu 2¤ »Ï»Õ. confrérie f, congrégation f ¥Ùdzμ³ÝáõÃÛáõݤ áõËﳷݳó ¥áõËï³íáñ¤ pèlerin,e n áõËﳷݳóáõÃÛáõÝ pèlerinage m; áõËﳷݳóáõÃÛ³Ý ·Ý³É aller en pèlerinage áõËï³¹ñÅáñ»Ý perfidement, lâchement áõËï³¹ñÅáõÃÛáõÝ perfidie f, lâcheté f; défection f ¥¹³í³×³ÝáõÃÛáõÝ, ³Ýѳí³ï³ñÙáõÃÛáõݤ; désertion f ¥¹³ë³ÉùáõÙ¤ áõËï³¹ñáõÅ perfide, lâche áõËï³å³Ñ fidèle à son vœu áõËï³íáñ ï»°ë áõËﳷݳó áõËï³ï»ÕÇ lieu m de pèlerinage áõËï»É vouer vt; faire le serment (le vœu) de áõÍ³Ý³É 1¤ se refroidir ¥ë³é»É, å³Õ»É, 900



³Ûɨë ãó³Ýϳݳɤ 2¤ s’aliéner ¥ûï³ñ³Ý³É, Ëáñóݳɤ, s’éloigner ¥Ñ»é³Ý³É¤ áõͳóÝ»É 1¤ refroidir vt ¥ë³é»óÝ»É, ó³ÝÏáõÃÛáõÝÁ í»ñ³óݻɤ 2¤ aliéner vt ¥ûï³ñ»É, ûï³ñ³óÝ»É, Ëáñóóݻɤ, éloigner vt ¥Ñ»é³óݻɤ áõͳóáõÙ 1¤ refroidissement m, ¥ë³é»óáõÙ, ó³ÝÏáõÃÛ³Ý í»ñ³óáõÙ¤ 2¤ aliénation f ¥ûï³ñáõÙ, ûï³ñ³óáõÙ, ËáñóóáõÙ¤, éloignement m ¥Ñ»é³óáõÙ, Ñ»é³Ý³ÉÁ¤ áõÏñ³ÇÝ³Ï³Ý ukrainien,ne, d’Ukraine, de l’Ukraine áõÏñ³ÇݳóÇ, áõÏñ³ÇÝáõÑÇ Ukrainien,ne n áõÏñ³ÇÝ»ñ»Ý ukrainien m, langue f ukrainienne áõÕ³ñÏ»É 1¤ envoyer vt; ~ Ù»ÏÇÝ ¥ÙÇ μ³Ý¤ μ»ñ»Éáõ envoyer chercher qn (qch) 2¤ expédier vt ¥³é³ù»É¤; acheminer vt ¥áñáß³ÏÇ Ýå³ï³Ïáí¤ áõÕ³ñÏáõÙ envoi m, expédition f ¥³é³ùáõÙ` áõÕ»μ»éÇ, ݳٳÏÇ ¨ ³ÛÉݤ áõÕ»μ³Å³Ý¥ù¤ bifurcation f, fourche f; échangeur m ¥³íïáÙáμÇɳÛÇÝ ×³Ý³å³ñÑÝ»ñÇ íñ³¤ áõÕ»μ»é bagage m; Ó»éùÇ ~ bagage à main; ~Á ѳÝÓÝ»É` ·ñ³Ýó»É faire enregistrer son (ses) bagage(s); ~Ç Ñ³ßí³éáõÙ` ·ñ³ÝóáõÙ enregistrement des bagages; ~Ý»ñÇ Ñ³ÝÓÝáõÙ ¥ïÇñáçÁ¤ livraison f des bagages áõÕ»·ÇÍ tracé m, itinéraire m ¥»ñÃáõÕǤ áõÕ»·Çñ bon m de voyage ¥Ñ³Ý·ëï³óáÕǤ; feuille f de route ¥³åñ³Ýù ï»Õ³÷áËáÕ ÷á˳¹ñ³ÙÇçáóǤ áõÕ»·Çñù guide m áõÕ»·É³Ý ¥×³Ý³å³ñѳÛÇÝ Ñ³ñÃÇ㠷ɳݤ rouleau m compresseur áõÕ»·Í»É ¥áõÕ»Ý߻ɤ tracer l’itinéraire áõÕ»·Ý³óáõÃÛáõÝ ï»°ë áõÕ¨áñáõÃÛáõÝ áõÕ»·áñ· chemin m, chemin m d’escalier ¥ë³Ý¹áõÕùǤ áõÕ»·ñáõÃÛáõÝ notes f pl de voyage áõջͳÍÏáó ¥åÉ»¹¤ plaid m áõÕ»ÍÇñ ³ëïÕ·. orbite f; ~ ¹áõñë μ»ñ»É` ³ñÓ³Ï»É mettre en orbite; ~ ¹áõñë



μ»ñ»ÉÁ` ³ñӳϻÉÁ mise f en orbite; áõÕ»Íñáí ß³ñÅí»É orbiter vi, tourner sur une orbite áõÕ»Íñ³Ï³Û³Ý station f orbitale áõÕ»Íñ³ÛÇÝ orbital,e; ~ Ï³Û³Ý station f orbitale áõÕ»Íñ³Ý³í orbiteur m áõÕ»Ï³É é³½Ù. poste m frontière áõջϳÙáõñç viaduc m áõջϳéù ÑÝó. digilence f áõÕ»ÏÇó compagnon de route (de voyage); guide m ¥áõÕ»ÏóáÕ ³ÝÓ ë³ñ»ñáõÙ ¨ ³ÛÉáõñ, ³é³çÝáñ¹¤ áõÕ»ÏáñáõÛë égaré,e, perdu,e ¥ÙáÉáñí³Í, áõÕÇÝ` ׳ݳå³ñÑÁ Ïáñóñ³Í¤ áõÕ»Ïó»É accompagner vt; escorter vt ¥å³Ñ³Ï³ËÙμáí¤, convoyer vt ¥áõÕ»Ïóáñ¹»É¤, conduire vt (jusqu’à) ¥³é³çÝáñ¹»É¤ áõÕ»ÏóáÕ accompagnant,e; concomitant,e ¥Ñ³ñ³ÏÇó, ½áõ·ÁÝóó, ѳÙÁÝóó¤ áõÕ»Ïóáñ¹ 1¤ homme d’escorte 2¤ Íáí. convoyeur m, vaisseau m d’escorte ¥áõÕ»Ïóáñ¹³Ý³í, áõÕ»ÏóáÕ Ý³í¤ 3¤ conducteur m ¥·Ý³óùÇ Ù»ç¤ áõÕ»Ïóáñ¹³Ý³í navire m d’escorte áõÕ»Ïóáñ¹áõÑÇ hôtesse f de l’air ¥û¹³Ý³íáõÙ¤; conductrice f ¥·Ý³óùÇ Ù»ç¤ áõÕ»Ïóí»É être accompagné,e, être escorté,e, être convoyé,e áõÕ»ÏóáõÃÛáõÝ, áõÕ»ÏóáõÙ accompagnement m; áõÕ»ÏóáõÃÛ³Ùμ accompagné,e de, escorté,e de ¥å³Ñ³Ï³ËÙμǤ áõջѳñÏ ¥×³Ý³å³ñѳѳñϤ péage m áõջѳñϳѳí³ù ¥áõջѳñÏ` ׳ݳå³ñѳѳñÏ Ñ³í³ùáÕ¤ péagiste n áõÕ»Õ cerveau m; cervelle f ¥Ý³¨` áõï»ÉÇùÁ¤; ÷áùñ ~ cervelet m; óñÙ ~áí` óñÙ ·ÉËáí à tête reposée; μÅßÏ. ~Ç` ·³Ý·áõÕ»ÕÇ μáñμáùáõÙ encéphalite f; ÷Ëμ. ~Ý»ñÇ ³ñï³Ñáëù fuite f des cerveaux; ~Ý»ñÇ Éí³óáõÙ lavage m de cerveaux áõÕ»Õ³μáñμ μÅßÏ. encéphalite f áõÕ»Õ³μçÇç cellule f du cerveau áõÕ»Õ³½áõñÏ ¥³ÝÙÇï, ÑÇÙ³ñ¤ stupide, 901



ËëÏó. mal timbré,e



áõÕ¨áñ³÷á˳¹ñáõÙ transport m des



áõջճóճÝà membrane f cérébrale áõջճóճÝóï³å ¥Ù½Ý³ï³å¤



voyageurs



áõÕ¨áñí»É partir vi ¥Ù»Ïݻɤ; voyager vi ¥×³Ý³å³ñÑáñ¹»É¤ áõÕ¨áñí»ÉÇë ¥÷á˳¹ñ³ÙÇçáóáí ³ÝóÝ»ÉÇë, ׳ݳå³ñÑÇݤ en passant áõÕ¨áñáõÃÛáõÝ voyage m; tournée f ¥ßñç³·³ÛáõÃÛáõÝ, ½μáë³åïáõÛï¤; traversée f ¥Íáí³ÛÇݤ; ~ ϳï³ñ»É



méningite f áõÕ»Õ³Éí³óáõÙ ÷Ëμ. ¥áñáß³ÏÇ ·³Õ³÷³ñÝ»ñ ï³ñ³Í»ÉÁ¤ lavage m de



cerveau(x)



áõջճϻը ϽÙËë. cortex m cérébral áõÕ»Õ³ÛÇÝ du cerveau, cérébral,e áõÕ»Õ³ÝÛáõà cervelle f áõÕ»ÕÇÏ ¥÷áùñ áõÕ»Õ¤ ϽÙËë. cervelet m áõÕ»Ù³ë ¥×³Ý³å³ñÑǤ section f áõÕ»ÝÇß, áõÕ»Ýß³Ý 1¤ jalon m; Íáí., û¹·. balise f 2¤ ÷Ëμ. étapes f pl, dates f pl áõÕ»Ýᯐ 1¤ jalonner vt, mettre (planter) des jalons ¥Ýß³ÓáÕ»ñ` óó³ÝÇßÝ»ñ ¹Ý»É¤; Íáí., û¹·. baliser vt 2¤ ÷Ëμ.



voyager vi



áõÕ»ïáÙë billet m de voyage áõÕ»ñà ¥»ñÃáõÕǤ trajet m ¥³íïáÙ»ù»Ý³ÛǤ; voyage m ¥μ»éݳٻù»Ý³ÛǤ áõÕ»ñóÛÇÝ régulier,-ière ¥Ï³Ýáݳíáñ¤; ~ ³íïáμáõë autocar m régu-



lier (de ligne régulière)



áõÕ»ñÓ message m; allocution f áõÕ»óáõÛó 1¤ guide m, ¥ï»Õ»Ï³ïáõ, ï»-



marquer la voie



áõÕ»ÝßáõÙ 1¤ marquage m avec des jalons 2¤ directivisme m ¥áõÕÕáñ¹áõÙ¤ áõÕ»ã³÷ ï»Ë. odomètre m; ³íï.



ջϳ·Çñù, ݳ¨` áõÕ»ÏóáÕ` ³é³çÝáñ¹áÕ ³ÝÓ¤ 2¤ prospectus m ¥ÁݹѳÝñ³Ï³Ý ÇÙ³ëïáí¤ 3¤ livre m; áõëáõóãÇ ~` ~ áõëáõóãÇ Ñ³Ù³ñ livre du professeur áõÕ»÷³Ïáó barrière f áõÕ»÷áËÇã ï»°ë áõÕ»ëɳù áõÕÇ voie f; route f, chemin m ¥×³Ý³å³ñÑ, ׳Ù÷³¤; ligne f ¥·Çͤ; ѳÕáñ¹³ÏóáõÃÛ³Ý ~Ý»ñ voies de communication; ßÝã³é³Ï³Ý ~Ý»ñ voies respiratoires; çñ³ÛÇÝ ~Ý»ñ voies f pl navigables; ɳí áõÕáõ íñ³ ¹Ý»É mettre en bonne voie; áñ¨¿ ~ μéÝ»É` ~áí ·Ý³É s’engager dans la voie de áõÕÇÕ 1. adj 1) droit,e ¥áã Íáõé¤; »ñÏñã. ~ ³ÝÏÛáõÝ angle m droit 2¤ direct,e ¥~ ѳÕáñ¹³ÏóáõÃ۳ݤ; ~ ·ÇÍ ligne f directe; ~ ·Ý³óù train m direct; ~ ãí»ñà vol m direct; ~ ϳå communication f directe; ~ ·Íáí tout droit 2. adv droit; juste, exactement, directement; ·Ý³ó»ù ~` ~ ·Íáí allez tout droit; ~` áõÕÕ³ÏÇáñ»Ý ¹ÇÙ»ù adressez-vous ù³Õ³ù³å»ïÇÝ directement au maire; ~ »ñÏáõ ï³ñÇ ¿ ³Ýó»É ³ÛÝ ûñí³ÝÇó il y a juste deux ans que; ³Ûëï»Õ ~ ѳ½³ñ »íñá ϳ il y a là exactement mille euros; ~ ųÙÁ ÑÇÝ·ÇÝ à cinq heures



compte-tours m



áõÕ»ã³÷áõÃÛáõÝ odométrie f áõÕ»å³Ûáõë³Ï sac m de voyage áõÕ»å³Ý ¥áõÕ»å³Ñ¤ cantonnier m áõÕ»å³ñÏ sac m à dos áõÕ»åïáõÛï tournée f; ~ ϳï³ñ»É faire



une tournée, être en tournée; croisière f ¥Íáíáí¤; Íáíáí ~ ϳï³ñ»É` Íáí³ÛÇÝ ßñç³·³ÛáõÃÛáõÝ ³Ý»É faire une croisière; être en croisière, partir en croisière ¥Íáí³ÛÇÝ ~Ç Ù»Ïݻɤ áõÕ»ëɳù »ñÏÃÕ. aiguille f; ~Á ÷áË»É manœuvrer l’aiguille áõÕ»ëÛáõÝ poteau m áõÕ»ëñ³Ñ ¥ëå³ë³ëñ³Ñ¤ salle f d’attente áõÕ»í³ñ guide n áõÕ»í³ñÓ, áõÕ»í׳ñ prix m du trajet áõÕ¨áñ voyageur,-euse n ¥·Ý³óùǤ; passager,-ère n ¥Ý³íÇ, û¹³Ý³íÇ, ³íïáÙ»ù»Ý³ÛǤ áõÕ¨áñ³Ñáëù flot m de passagers (de voyageurs) áõÕ¨áñ³ï³ñ de voyageurs; ~ ·Ý³óù train m de voyageurs 902



précises; ~ ·»ïÝÇÝ` Ñ»Ýó ·»ïÝÇ íñ³ å³éÏ»É coucher à même le sol áõÕÕ³μ»ñÓ à pic; ~ É»é montagne f à pic áõÕÕ³·ÇÍ rectiligne; ÷Ëμ. droit,e áõÕÕ³·Çñ ¥áõÕÇÕ` ×Çßï ·ñí³Í, ëñμ³·ñí³Í, ëñμ³·Çñ¤ correct,e áõÕÕ³·ÍáõÃÛáõÝ rectitude f áõÕÕ³·ñ³Ï³Ý orthographique, d’orthographe; ~ ϳÝáÝÝ»ñ règles f pl orthographiques; ~ μ³é³ñ³Ý dictionnaire m orthographique; ~ ëË³É faute f d’orthographe áõÕÕ³·ñáõÃÛáõÝ orthographe f áõÕÕ³ÃÇé hélicoptère m áõÕÕ³ÃÇé³Ï³Û³Ý ¥Ù³Ï»ñ»ë, áñï»Õ ųٳݳϳíáñ í³Ûñ¿çù áõ ÃéÇãù »Ý ϳï³ñáõÙ áõÕÕ³ÃÇéÝ»ñÁ¤ hélisurface f áõÕÕ³ÃÇé³ÏÇñ ¥é³½Ù³Ý³í¤ portehélicoptères m áõÕÕ³ÃÇé³Ñ³Ý»É ¥áõÕÕ³ÃÇéÇ íñ³ ï»Õ³¹ñí³Í í»ñѳÝÇ ÙÇçáóáí μ³ñÓñ³óݻɤ hélitreuiller vt ¥Ù»ÏÇÝ, ÙÇ μ³Ý¤ áõÕճɳñ aplomb m, fil m à plomb áõÕÕ³Ëáë³Ï³Ý orthoépique áõÕÕ³ËáëáõÃÛáõÝ orthoépie f áõÕÕ³Ï³Ý ~ ÑáÉáí ùñÏÝ. nominatif m, cas m nominatif áõÕÕ³ÏÇ 1¤ adj direct,e; immédiat,e ¥³ÝÙÇç³Ï³Ý¤; ~ ѳñÏ»ñ impôts directs; ùñÏÝ. ~ Ëáëù discours m direct 2¤ adv ï»°ë áõÕÕ³ÏÇáñ»Ý áõÕÕ³ÏÇáñ»Ý 1¤ directement 2¤ immédiatement ¥³ÝÙÇç³Ï³Ýáñ»Ý¤ 3¤ franchement, carrément ¥ßÇ÷-ßÇï³Ï¤, sans façon ¥³é³Ýó Ó¨³Ï³ÝáõÃ۳ݤ áõÕճѳ۳ó 1. Ù³Ã. perpendiculaire f ¥·Çͤ 2. adj perpendiculaire, vertical,e 3. adv perpendiculairement, verticalement ¥~ Ó¨áí¤ áõÕճѳ۳ó³μ³ñ ¥áõÕճѳ۳ó Ï»ñåáí¤ perpendiculairement, verticalement áõÕճѳ۳óáõÃÛáõÝ verticalité f áõÕճѳí³ï ï»°ë áõÕÕ³÷³é áõÕճѳí³ïáõÃÛáõÝ ï»°ë áõÕÕ³÷³-



áõÕÕ³Ó·áõÃÛáõÝ verticalité f, aplomb m áõÕÕ³ÓÇ· 1. verticale f 2. adj vertical,e; abrupt,e, escarpé,e, ¥ëñ³Ï³ï³ñ, áõÕÕ³μ»ñÓ¤; ~ Ï»ñåáí verticale-



ment, à la verticale



áõÕÕ³ÙÇï ¥³Ýݻݷ¤ probe, loyal,e; honnête ¥³½ÝÇí¤ áõÕÕ³Ùïáñ»Ý avec probité, loyalement; honnêtement ¥³½Ýíáñ»Ý¤ áõÕÕ³ÙïáõÃÛáõÝ probité f, loyauté f; honnêteté f ¥³½ÝíáõÃÛáõݤ áõÕÕ³ÝÏÛáõÝ rectangulaire áõÕÕ³ÝÏÛáõݳÛÇÝ orthogonal,e áõÕÕ³ÝÏÛáõÝÇ »ñÏñã. rectangle m áõÕ³Ýó³μ³ñ en passant áõÕÕ³ã³÷ équerre f áõÕÕ³÷³é orthodoxe adj/n; ~ »Ï»Õ»óÇ



église f orthodoxe



áõÕÕ³÷³éáõÃÛáõÝ orthodoxie f áõÕÕ»É1 corriger vt ¥ë˳ÉÁ, ûñáõÃÛáõÝÁ ¨ ³ÛÉݤ; rectifier vt ¥ßïÏ»É` ÷áÕϳåÁ, ûÓÇùÁ¤; rajuster vt ¥³ÏÝáóÁ, ßñç³½·»ëïÁ¤ áõÕÕ»É2 adresser vt ¥ÑÕ»É, ѳëó»³·ñ»É¤;



ËáëùÝ ~ adresser la parole



áõÕÕ»É3 1¤ diriger vt ¥áõÕÕáõÃÛáõÝ ï³É¤ 2¤ braquer vt ¥íñ³Ý å³Ñ»É` ѻ鳹Çï³ÏÁ, ³ïñ׳ݳÏÁ¤ áõÕÕ»ÉÇ rectifiable ¥ßïÏ»ÉǤ, corrigeable ¥ëñμ³·ñ»ÉǤ, réparable ¥í»ñ³Ï³Ý·Ý»ÉǤ áõÕÕÇã pénitentiaire, correctionnel,le; rectificatif,-ive ¥ßïÏÇã¤; ~ ׳Ùμ³ñ



colonie f pénitentiaire; ~ å³ïųÙÇçáóÝ»ñ peines f pl correctionnelles áõÕÕáñ¹»É orienter vt ¥ÏáÕÙÝáñáß»É, áõÕÕáõÃÛáõÝ ï³É¤; guider vt, conduire vt, diriger vt ¥³é³çÝáñ¹»É¤ áõÕÕáñ¹Çã 1. adj directif,-ive 2. orienteur,-euse n ¥ÏáÕÙÝáñáßáÕ, Ù³Ýϳí³ñÅ³Ï³Ý Ï³Ù Ù³ëݳ·Çï³Ï³Ý ÏáÕÙÝáñáßáõÙ ïíáÕ ³ÝÓ¤ áõÕÕáñ¹í»É être orienté,e (vers) áõÕÕáñ¹áõÙ 1¤ directivisme m ¥áõÕ»ÝßáõÙ¤ 2¤ orientation f ¥ÏáÕÙÝáñáßáõÙ¤ áõÕÕí³ÍáõÃÛáõÝ ¥ÙÇïáõÙ¤ tendance f



éáõÃÛáõÝ 903



áõÕÕí»É1 se corriger ¥ë˳ÉÁ, ûñáõÃÛáõÝÁ¤ áõÕÕí»É2 se redresser ¥áõÕÇÕ Ï³Ý·Ý»É, Ó·í»É¤ áõÕÕí»É3 se diriger (vers) ¥·Ý³É ¹»åÇ...¤; s’acheminer ¥áñáß³ÏÇ Ýå³ï³Ïáí ׳Ù÷³ ÁÝÏݻɤ áõÕÕáõÃÛáõÝ direction f; sens m; cours m ¥ÁÝóóù¤; μáÉáñ ~Ý»ñáí dans tous



cher vt



áõݳÛݳμ³ÝáõÃÛáõÝ rabâchage m, hâb-



lerie f



áõݳÛݳμ³ñ vainement, en vain áõݳÛݳÙÇï frivole áõݳÛݳÙïáõÃÛáõÝ frivolité f áõݳÛÝáñ»Ý ï»°ë áõݳÛݳμ³ñ áõݳÛÝáõÃÛáõÝ vanité f; ~ áõݳÛÝáõÃÛ³Ýó



¨ ³Ù»Ý ÇÝã ÁݹáõݳÛÝ ¿ vanité des vanités, et tout n’est que vanité áõÝ»½ñÏ»É exproprier vt, déposséder vt áõÝ»½ñÏáõÃÛáõÝ indigence f ¥ãáõݨáñáõÃÛáõÝ, ãù³íáñáõÃÛáõݤ áõÝ»½ñÏáõÙ expropriation f, dépossession f áõÝ»½áõñÏ indigent,e ¥ãáõݨáñ¤, nécessiteux,-euse ¥Ï³ñÇù³íáñ¤; pauvre ¥³Õù³ï¤ áõÝ»ÉÇ pince(s) f (pl); íÇñ³Ñ³ï³Ï³Ý ~ pince(s) de chirurgien; Ù³½»ñÁ ·³Ý·ñ³óÝ»Éáõ ~ fer m à friser áõÝ»Ý³É 1¤ avoir vt; ѳçáÕáõÃÛáõÝ ~ avoir du succès; ¥Ù»ÏÇ Ñ»ï¤ ·áñÍ ~ avoir affaire à; ï»ÕÇ ~ avoir lieu 2¤ posséder vt ¥ï»ñ ÉÇݻɤ 3¤ compter vt ¥å³ñáõݳϻÉ, μáí³Ý¹³Ï»É¤; ù³Õ³ùÝ áõÝÇ Ù»Ï ÙÇÉÇáÝÇó ³í»ÉÇ μݳÏÇã la ville compte plus d’un million d’habitants áõݨáñ aisé,e ¥ÝÛáõóå»ë ³å³Ñáí¤; fortuné,e, riche ¥Ñ³ñáõëï¤; nanti,e adj/n ¥³å³Ñáíí³Í, ѳñáõëï Ù³ñ¹¤ áõݨáñáõÃÛáõÝ aisance f; fortune f, richesse f ¥Ñ³ñëïáõÃÛáõݤ áõÝ»óí³Íù bien(s) m (pl) ¥·áõÛù, ë»÷³Ï³ÝáõÃÛáõݤ; fortune f ¥Ï³ñáÕáõÃÛáõÝ, ѳñëïáõÃÛáõݤ, avoir m; propriété f ¥ë»÷³Ï³ÝáõÃÛáõݤ, domaine m ¥Ï³Éí³Íù¤; acquêts m pl ¥³ÙáõëÇÝÝ»ñÇ ÁݹѳÝáõñ ~Á` ·áõÛùÁ¤; ³ÝÓÝ³Ï³Ý ~` ë»÷³Ï³ÝáõÃÛáõÝ bien personnel; ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý ~ bien public; ³½·³ÛÇÝ ~ patrimoine m, biens nationaux; å»ï³Ï³Ý ~` ë»÷³Ï³ÝáõÃÛáõÝ propriété de l’État áõÝÇëáÝ ï»°ë ¹³ßݳӳÛÝáõÃÛáõÝ áõÝÇï³½ ï»°ë ½áõ·³ñ³Ý³ÏáÝù áõÝÏ1 ¥Ï³ÝÃ, μéݳϤ anse f



les sens, dans tous les azimuts; áõÕÕáõÃÛ³Ùμ dans la direction (de); ųٳóáõÛóÇ ëɳùÇ áõÕÕáõÃÛ³Ùμ dans le sens des aiguilles d’une montre; ~ í»ñóÝ»É ¹»åÇ ... mettre le cap sur ... ¥Ý³¨` ÷Ëμ.¤; ³ÛÉ ~ í»ñóÝ»É, ÁÝóóùÁ ÷áË»É changer de cap; áõÕÕáõÃÛ³Ý ÷á÷áËáõÃÛáõÝ changement m de cap (de direction) áõÕÕáõÙ correction f ¥ëñμ³·ñáõÙ¤; amendement m ¥ûñÇݳ·ÍǤ; redressement m ¥ßïÏáõÙ¤; rectification f ¥×ß·ñïáõÙ, ~Ý»ñ` ÷á÷áËáõÃÛáõÝÝ»ñ ϳï³ñ»ÉÁ` ѳßíÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù»ç¤ áõÕÝáõÍáõÍ quintessence f ¥μáõÝ ¿áõÃÛáõݤ; ÙÇÝ㨠~Á jusqu’à la moelle des os áõÕï chameau m ¥»ñÏë³å³ï³íáñ¤, chamelle f ¥¿·Á¤; dromadaire m ¥Ùdzë³å³ï ~¤; ~Ç Ó³· chamelon m ◊ ÉáõÝ ~ ßÇÝ»É` ¹³ñÓÝ»É faire d’une mouche un éléphant; ~Ç å»ë ÅáõÅÏ³É sobre comme un chameau áõÕï³μ»é chamelée f áõÕï³ÛÍ Ï»Ý¹μ. lama m áõÕï³å³Ý chamelier m áõÕï»ÝÇ ¥áõÕïÇ ÙáñÃǤ peau f de chameau áõÙå ï»°ë ÏáõÙ áõÝ³Ï apte à, capable de áõݳÏáõÃÛáõÝ aptitude f, capacité f, faculté f, savoir-faire m áõݳÛÝ vain,e; futile; frivole ¥ëÇݤ; vide ¥¹³ï³ñÏ, å³ñ³å¤; illusoire ¥å³ïñ³Ýù³ÛÇݤ; ~ ËáëïáõÙ promesse f illusoire; ~ Ëáëù»ñ paroles f pl vides áõݳÛݳμ³Ý ¥¹³ï³ñϳËáë¤ rabâcheur,-euse n áõݳÛݳμ³Ý»É ¥¹³ï³ñϳËáë»É¤ rabâ904



áõÝϥݤ2 oreille f; ~ ¹Ý»É écouter vt áõÝÏݳíáñ ¥áõÝÏ` ϳÝà áõÝ»óáÕ¤ ansé,e;



å³ïñ³ëï³Ï³ÙáõÃÛáõݤ áõ߳ó÷ ï»°ë áõß³·Ý³ó; ~ ³Ý»É ¥Ñ³ñí³Í»Éáí¤ assommer vt áõ߳ó÷í»É s’évanouir, perdre con-



~ åïÕ³Ù³Ý vase m ansé



áõÝÏݹÇñ 1¤ auditeur,-trice n 2¤ ÷Ëμ. docile, obéissant,e ¥³Ýë³óáÕ, ÉëáÕ, ÑÉáõ, Ñݳ½³Ý¹¤ áõÝÏݹñ³Ï³½Ù auditoire m áõÝÏݹñ»É ¥³Ï³Ýç ¹Ý»É¤ écouter vt,



naissance, ËëÏó. collapser vi



áõ߳ó÷áõÃÛáõÝ ï»°ë áõß³·Ý³óáõÃÛáõÝ áõß³ÏáñáõÛë ï»°ë áõß³·Ý³ó áõ߳ѳë tardif,-ive; ~ Ùñ·»ñ fruits m pl



prêter l’oreille (à)



tardifs



audience f; áõÝÏݹñáõÃÛ³Ý ëñ³Ñ salle f d’audience; Ù»ÏÇÝ ÁݹáõÝ»É áõÝÏݹñáõÃÛ³Ý` Éë»Éáõ ѳٳñ recevoir qn en audience; ~ ï³É` ѳٳӳÛÝ»É Éë»É accorder une audience áõÝÏݹñáõÙ audition f, écoute f áõÝù ï»°ë ÑáÝù áõß tard, avancé,e; ~ ¿ il est tard; ~ ·Çß»ñÇÝ tard dans la nuit; ·Çß»ñí³ ~ ųÙÇ à une heure avancée de la nuit; ~ ų٠heure f tardive; ßáõï û ~ tôt ou tard; ³í»ÉÇ ~ plus tard; ~ ùÝáÕ ¥Ù³ñ¹, áñÁ ëáíáñ³μ³ñ ~ ¿ å³éÏáõÙ ùÝ»Éáõ¤ ËëÏó. couche-tard n invar, nuitard,e n; ~ í»ñ ϳóáÕ, ~ ³ñÃݳóáÕ ËëÏó. lève-tard n invar ◊ É³í ¿ ~, ù³Ý »ñμ»ù mieux vaut tard que jamais áõß³·Ý³ó évanoui,e, sans connaissance; ~ ÉÇÝ»É` áõ߳ó÷í»É s’évanouir, perdre connaissance áõß³·Ý³óáõÃÛáõÝ ¥áõ߳ó÷áõÃÛáõݤ évanouissement m, syncope f áõß³·ñ³í remarquable, curieux,-euse áõß³¹Çñ 1. adj 1¤ attentif,-ive; ~ ÉÇÝ»É être attentif,-ive 2¤ prévenant,e attentif,-ive à ¥å³ïñ³ëï³Ï³Ù, Ñá·³ï³ñ¤ 2. adv attentivement, avec attention áõß³¹ñáõÃÛáõÝ 1¤ attention f; ~ ¹³ñÓÝ»É faire (prêter) attention; ~ ÙÇ° ¹³ñÓñ»ù ne faites pas attention; ~Á ·ñ³í»É attirer l’attention; áõß³¹ñáõÃÛ³Ý ³ñųÝÇ ÉÇÝ»É mériter attention; áõß³¹ñáõÃÛ³Ý Ï»ÝïñáÝáõÙ ÉÇÝ»É` ϳñ¨áñáõÃÛáõÝ áõÝ»Ý³É être au centre des préoccupations 2¤ prévenance f, attentions f pl ¥Ñá·³ï³ñáõÃÛáõÝ, áõß³¹Çñ í»ñ³μ»ñÙáõÝù, áõÝÏݹñáõÃÛáõÝ



áõ߳ѳëáõÃÛáõÝ maturité f tardive ¥Ùñ·»ñǤ áõß³Ý³É 1¤ être en retard, avoir du retard ¥áõß³óáõÙáí ·³É¤; ï³ë ñáå»



Çñ³íμ.



~ être en retard de dix minutes; Ù»Ï Å³Ùáí ~ avoir une heure de retard 2¤ manquer vt ¥μ³ó ÃáÕݻɤ; ·Ý³óùÇó ~` ·Ý³óùÁ μ³ó ÃáÕÝ»É manquer le train 3¤ s’attarder ¥áõß í»ñ³¹³éݳÉ, ѳå³Õ»É, »ï ÁÝÏݻɤ; être retenu,e; ׳ݳå³ñÑÇÝ ~` »ï ÁÝÏÝ»É s’attarder en chemin; ³ß˳ï³ÝùÇ í³ÛñáõÙ ~` ³ß˳ï³ÝùÇó áõß í»ñ³¹³éÝ³É être retenu à son travail áõß³ó³Í ¥Ñ³å³Õáõݤ tardif,-ive; ~ û·ÝáõÃÛáõÝ aide f tardive; retardataire adj/n; ~ ÑÛáõñ convive m retardataire áõß³óÝ»É retarder vt; laisser passer le terme ¥Å³ÙÏ»ïÝ ëå³é»É¤, laisser périmer vt ¥÷³ëï³ÃÕÃÇ, ïáÙëÇ ¨ ³ÛÉÝÇ áõÅÇ Ù»ç ÉÇÝ»Éáõ ųÙÏ»ïÁ ëå³é»É¤ áõß³óáÕ retardataire adj/n áõß³óáõÙ retard m; ³é³Ýó áõß³óÙ³Ý sans retard; arriéré m; ³ß˳ï³í³ñÓ»ñÇ ~Ý»ñÁ les arriérés de salaires áõßÇÙ intelligent,e, compréhensif,-ive, attentif,-ive ¥áõß³¹Çñ¤ áõßÇÙáñ»Ý avec intelligence, avec compréhension áõßÇÙáõÃÛáõÝ intelligence f, compréhension f áõßÇ-áõßáí attentivement, avec attention áõß-áõß de temps en temps ¥Å³Ù³Ý³Ï ³é ųٳݳϤ, rarement ¥Ñ³½í³¹»å¤ áõßù 1¤ attention f ¥áõß³¹ñáõÃÛáõݤ 2¤ raison f, bon sens m ¥áÕç³ÙïáõÃÛáõÝ, ËáÑ»ÙáõÃÛáõݤ 905



áõßùÇ ·³É 1¤ reprendre connaissance,



áõéáõóù³μ³ÝáõÃÛáõÝ oncologie f; cancérologie f ¥ù³Õóϻճμ³ÝáõÃÛáõݤ áõéáõóù³ÍÇÝ ï»°ë ù³ÕóϻճÍÇÝ áõë épaule f; ~»ñÁ ÃáÃí»É` ó÷³Ñ³ñ»É



reprendre ses sens, revenir à soi ¥áõ߳ó÷áõÃÛáõÝÇó Ñ»ïᤠ2¤ se remettre ¥ËáñÑ»Éáõó` Ùï³Í»Éáõó Ñ»ïᤠáõ鳯 ¥Ï»ó󻯤 *hourra! (*hurrah!) m áõé³½·ÇÝ»ñ μëμ. salicacées f pl áõé³Í enflé,e, gonflé,e; tuméfié,e; boursouflé,e ¥¹»Ùù¤ áõé³ÍáõÃÛáõÝ enflure f, boursouflure f áõé»É ï»°ë áõéã»É áõé»ÝÇ ¥áõéǤ μëμ. saule m; ɳóáÕ` ë·³ï»ñ¨ ~ saule pleureur; Ýß³ï»ñ¨` ½³ÙμÛáõÕ³óáõ ~ osier m áõé»Ýáõï μëμ. saulaie f ¥áõéÇÝ»ñÇ åáõñ³Ï¤ áõé»óÝ»É 1¤ gonfler vt 2¤ ÷Ëμ. exagérer vt ¥ã³÷³½³Ýó»É¤ áõéÏ³Ý seine f; filet m ¥ó³Ýó¤ áõéϳÝáñ¹ ¥áõéϳÝáí ÓáõÏ áñë³óáÕ, ÓÏÝáñë¤ pêcheur m à la seine áõéϳÝáñë ¥ÓÏÝáñëáõÃÛáõÝ áõéϳÝáí¤ pêche f à la seine áõé×³Ý³É grossir vi, enfler vi; être exagéré,e, s’exagérer ¥ã³÷³½³Ýóí»É¤ áõé׳óÝ»É grossir vt, enfler vt; exagérer vt ¥ã³÷³½³Ýó»É¤; surélever vt ¥ã³÷³½³Ýó μ³ñÓñ³óݻɤ; ·Ý»ñÝ ~ surélever les prix áõé׳óáõÙ grossissement m, exagération f ¥ã³÷³½³ÝóáõÙ¤; ·Ý»ñÇ ~ surélévation f des prix, surenchère f áõéݳÓáõÏ Ï»Ý¹μ. marteau m áõéã»É ¥³Ûïáõóí»É¤ enfler vi, se tuméfier; se gonfler ¥÷ùí»É¤ áõéóÝ»É ¥÷ã»É¤ gonfler vt áõéáõï ï»°ë áõé»Ýáõï áõéáõóÇÏ ¥ÏáñÝóñ¹¤ bombé,e; ï»Ë. convexe; ~ ׳ϳï front m bombé áõéáõóÇÏáõÃÛáõÝ convexité f, courbure f, bombement m áõéáõóù μëμ., μÅßÏ. excroissance f, enflure f, tuméfaction f ¥ËáõÉ, å³É³ñ¤; μÅßÏ. tumeur f; μ³ñáñ³Ï` ã³ñáñ³Ï ~ tumeur bénigne, maligne áõéáõóù³μ³Ý oncologue n; cancérologue n ¥ù³Õóϻճμ³Ý¤ áõéáõóù³μ³Ý³Ï³Ý oncologique; canrérologique ¥ù³Õóϻճμ³Ý³Ï³Ý¤



hausser les épaules; ~-~Ç côte à côte ¥ÏáÕù-ÏáÕùǤ, coude à coude; ~Á ·ó»É épauler vt, mettre sur ses épaules; ~Çó ϳËí³Í en bandoulière áõë³μ³ó ¥áõë»ñÁ μ³ó` Ù»ñϤ 1¤ les épaules nues 2¤ ï»°ë áõë³Ù»ñÏ áõë³·áïÇ ï»°ë áõë³÷áÏ áõë³¹Çñ ½ÇÝí. épaulette f áõë³Ã»É ½ÇÝí. galon m áõë³Ã¨ùáí raglan; ~ í»ñ³ñÏáõ raglan m; ~ ³ÝÓñ¨³Ýáó imperméable m raglan áõë³ÃÇ³Ï Ï½ÙËë. omoplate f áõë³ÉÍ³Ï palanche f áõë³Í³ÍÏáó ¥ß³É¤ châle m áõë³Ï³å bretelle f; épaulette f áõë³Ù»ñÏ décolleté,e adj/m áõë³ÛÇÝ Ï½ÙËë. huméral,e, brachial,e áõë³Ý»É faire ses études, étudier vi áõë³Ý»ÉÇ instructif,-ive; éducatif,-ive ¥¹³ëïdzñ³Ïã³Ï³Ý¤; sentencieux, -euse ¥Ëñ³ï³Ï³Ý¤ áõë³ÝáÕ¥áõÑǤ étudiant,e n; μ³Ý³ëÇñ³Ï³Ý` μÅßÏ³Ï³Ý μ³ÅÝÇ ~ étudiant,e en lettres, en médecine áõë³ÝáÕ³Ï³Ý étudiant,e, d’étudiant, universitaire; ~ ÏÛ³Ýù vie f étudiante; ~ ³í³Ý cité f universitaire áõë³ÝáÕáõÃÛáõÝ étudiants m pl áõë³å³Ûáõë³Ï sac m en bandoulière áõë³å³Ý å³ïÙ. ¥áõëÇ ½ñ³Ñ, áõë³½ñ³Ñ¤ épaulière f áõë³å³ñÏ sac m à dos áõë³ñÏ pèlerine f áõë³÷áÏ bandoulière f áõë»ñǽ ½ÇÝí. épaulette f áõëÁݹ³Ýáõà en bandoulière áõëÙáõÝù ¥í³Ý¹³å»ïáõÃÛáõݤ doctrine f áõëÛ³É instruit,e, cultivé,e, érudit,e áõëáëÏñ ϽÙËë. omoplate f; clavicule f ¥³Ýñ³Ï¤ áõëïÇ c’est pourquoi ¥³Ñ³ û ÇÝãáõ¤, donc ¥áõñ»Ùݤ, par conséquent ¥Ñ»ï¨³å»ë¤ 906



áõëïñ ¥³ñáõ ½³í³Ï, áñ¹Ç¤ fils m,



áõëáõóÇã instituteur,-trice n ¥ï³ññ³Ï³Ý ¹³ë³ñ³ÝÝ»ñǤ; maître,-esse n, professeur n ¥¹³ë³ïáõ¤; ýñ³Ýë»-



garçon m áõëáõÙ études f pl, instruction f; apprentissage m ¥³ñÑ»ëïÇ ¹»åùáõÙ¤; áõëÙ³Ý ÁÝóóù` ï¨áÕáõÃÛáõÝ, áõëáõÙݳéáõÃÛáõÝ scolarité f; áõëÙ³Ý í³ñÓ frais m de scolarité; áõëÙ³Ý ï³ñÇ année f; ~Ý ³í³ñï»É terminer ses études áõëáõÙݳ½áõñÏ peu instruit,e, peu cultivé,e; ignorant,e ¥³Ý·ñ³·»ï, ï·»ï¤ áõëáõÙÝ³Ï³Ý scolaire, d’études; ~ ï³ñÇ année f scolaire; ~ Íñ³·Çñ programme m d’études; ~ ³é³ñϳ matière f, discipline f; ~ Ù³ë département m (section f) des études áõëáõÙݳÏÇó ¥ÙdzëÇÝ ÏñÃáõÃÛáõÝ ëï³ó³Í ³ÝÓÇÝù¤ condisciple n áõëáõÙݳٳñ½³Ï³Ý d’études et d’entraînement áõëáõÙݳßñç³Ý cycle m d’études áõëáõÙݳéáõÃÛáõÝ ¥áõëáõÙ¤ études f pl; scolarité f ¥áõëÙ³Ý ÁÝóóù` ï¨áÕáõÃÛáõݤ; ~Á ¹åñáóáõÙ, ¹åñáó ·Ý³ÉÁ` ѳ׳˻ÉÁ scolarisation f áõëáõÙݳë»ñ studieux,-euse áõëáõÙݳëÇñ»É étudier vt, examiner vt ¥ùÝÝ»É, ½Ýݻɤ áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõÝ recherche f ¥·Çï³Ï³Ý¤, étude f, investigation f ¥Ñ»ï³½áïáõÃÛáõݤ áõëáõÙݳëÇñáõÙ étude f áõëáõÙݳí³Ûñ lieu m d’études áõëáõÙݳí³ñÓ frais m de scolarité áõëáõÙݳí³ñï diplômé,e áõëáõÙݳï»Ýã ï»°ë áõëáõÙݳë»ñ áõëáõÙݳï»ÝãáõÃÛáõÝ soif f de s’instruire áõëáõÙݳñ³Ý école f; Ù³ëݳ·Çï³Ï³Ý ~ école professionnelle; »ñ³Åßï³Ï³Ý ~ école de musique; é³½Ù³Ï³Ý ~ école militaire áõë-áõëÇ côte à côte, coude à coude áõëáõó³Ý»É apprendre vt (qch à qn); instruire vt ¥ëáíáñ»óݻɤ, enseigner vt ¥¹³ë³í³Ý¹»É¤ áõëáõó³ÝáÕ ¥¹³ë³í³Ý¹áÕ¤ enseignant,e n



ñ»ÝÇ ~ professeur de français



áõëáõóáÕ³Ï³Ý d’entraînement; instruc-



tif,-ive; didactique; ~ ûɳ¹ñáõÃÛáõÝ dictée f d’entraînement; ~ ÁÝûñó³ÝáõÃÛáõÝ lecture instructive áõëáõóã³Ï³½Ù ¥Ý³¨` ¹³ë³Ëáë³Ï³Ý ϳ½Ù¤ corps m enseignant áõëáõóã³Ï³Ý de maître, de professeur áõëáõóã³Ýáó salle f des maîtres (des professeurs) áõëáõóã³å»ï professeur m áõëáõóãáõÃÛáõÝ professorat m áõëáõóãáõÑÇ institutrice f ¥ï³ññ³Ï³Ý ¹³ë³ñ³ÝÝ»ñǤ; maîtresse f, professeur m áõëáõóáõÙ instruction f ¥Ñ³Ýñ³Ïñóϳݤ, formation f ¥Ù³ëݳ·Çï³Ï³Ý¤, enseignement m ¥¹³ë³í³Ý¹áõÙ¤, apprentissage m ¥³ñÑ»ëïǤ; ³ÝÓݳϳ½ÙÇ ~ formation du personnel; Ñ»é³í³ñ ~ enseignement m à distance áõï»É manger vt; ~áõ Å³Ù³Ý³Ï pendant le repas; ~áõó ³é³ç Ó»éù»ñÁ Éí³Ý³É se laver les mains avant de manger (avant le repas); Ïáõßï ~ manger à sa faim; ³Ýѳ·³μ³ñ ~ manger comme un loup ¥¹³ñÓ.¤; ãáõ½»Éáí ~ manger du bout des dents; áïùÇ íñ³` ³é³Ýó ³÷ë»Ç ~ manger sur le pouce ¥¹³ñÓ.¤; Å³Ý·Ý áõïáõÙ ¿ »ñϳÃÁ la rouille ronge le fer; ÷Ëμ. Çñ³ñ ~` Ñáßáï»É se dévorer ◊ ³ËáñųÏÝ ~Çë ¿ μ³óíáõÙ l’appétit vient en mangeant áõï»É³μáõÛë ¥áõï»ÉÇ μáõÛë¤ plante f comestible áõï»É³ï»ë³Ï ¥Ï»ñ³Ïñ³ï»ë³Ï, ׳߳ï»ë³Ï¤ mets m, plat m áõï»ÉÇ comestible, mangeable áõï»ÉÇù nourriture f ¥ëÝáõݹ¤, repas m ¥Ï»ñ³Ïáõñ¤; plat m, mets m ¥×³ß³ï»ë³Ï¤; coupe-faim m ¥ù³ÕóÁ ûè³ÏÇ Ñ³·»óÝáÕ ÷áùñ³ù³Ý³Ï ~` ëÝáõݹ¤ áõï»É-ËÙ»É festoyer vi, faire bombance, 907



faire bonne chère



áõñ³Ë³óÝ»É réjouir vt, égayer vt, causer de la joie ¥áõñ³ËáõÃÛáõÝ` Ññ×í³Ýù å³ï׳é»É¤; amuser vt ¥½í³ñ׳óݻɤ áõñ³Ë³óÝáÕ réjouissant,e, agréable ¥áõñ³Ë³ÉÇ, ѳ׻ÉǤ, divertissant,e, amusant,e ¥½í³ñ׳óÝáÕ¤ áõñ³ËáõÃÛáõÝ joie f, gaieté f; réjouissance f, allégresse f ¥μ»ñÏñ³Ýù, ËݹáõÃÛáõݤ; áõñ³ËáõÃÛ³Ý ïñí»É



áõï»ë糧ջݤ vivres m pl, nourriture f áõï»óÝ»É ï»°ë Ï»ñ³Ïñ»É áõïÇ×1 ¥ï³ñ³Ï³Ý¤ ϻݹμ. blatte f,



cafard m



áõïÇ×2 ¥××Ǥ puceron m áõïáÕ ¥ß³ï³Ï»ñ¤ mangeur,-euse n,



bâfreur,-euse n, bouffeur,-euse n; ɳí ~ gros mangeur; ~-ËÙáÕ fêtard,e n, viveur m, noceur,-euse



s’abandonner à la joie; áõñ³ËáõÃÛ³Ùμ ÉóÝ»É combler de joie; áõñ³ËáõÃÛ³Ùμ avec joie, avec plaisir ¥Ñ³×áõÛùáí¤; áõñ³ËáõÃÛ³Ý ×Çã cri m de joie áõñ³Ý ùÇÙ. uranium m; ~Ç Ñ³Ýù³ù³ñ minerai m d’uranium áõñ³Ý³É renier vt; se rétracter, se dédire ¥³ë³ÍÝ ~` ËáëùÇó Ññ³Å³ñí»É¤; abjurer vt ¥ÏñáÝÁ, ѳí³ïùÁ¤; ѳÛñ»ÝÇùÝ ~ renier sa patrie áõñ³Ý³ÛÇÝ uranique, d’uranium áõñ³ñï³·»ï urartologiste n áõñ³ñï³·Çï³Ï³Ý urartologique áõñ³ñï³·ÇïáõÃÛáõÝ urartologie f áõñ³ñï³Ï³Ý urartéen,ne áõñ³ñï»ñ»Ý urartéen m, langue f urartéenne áõñ³óáÕ renégat,e n; apostat,e n ¥Ñ³í³ïÁ¤ áõñ³óáõÃÛáõÝ apostasie f ¥Ñ³í³ïáõñ³óáõÃÛáõݤ áõñ³óáõÙ abjuration f; défection f ¥³Ýѳí³ï³ñÙáõÃÛáõݤ áõñμ³Ã vendredi m; ~ ûñÁ vendredi; ~ ûñ»ñÁ` ³Ù»Ý áõñμ³Ã le vendredi; »Ï»Õ. ³í³· ~ vendredi Saint áõñμ³Ã³Ëáë silencieux,-euse, taciturne áõñμ³Ýǽ³ódz ï»°ë ù³Õ³ù³ÛݳóáõÙ,



n/adj



áõïáÕ-ËÙáÕ fêtard,e n, viveur m, no-



ceur,-euse n/adj



áõïáÕ-áõñ³óáÕ ¥»ñ³Ëï³Ùáé¤ ingrat,e adj/n



áõïáådz ï»°ë óÝáñù, »ñ³½³ß˳ñÑ áõïáåÇ³Ï³Ý ï»°ë óÝáñ³Ï³Ý áõïí»É se manger áõñ où; á±õñ »ù ·ÝáõÙ où allez-vous? ~



³ë»ë` ³Ù»Ý ï»Õ n’importe où; ~ ¿É áñ ÉÇÝÇ où que ce soit; á±õñ Ïáñ³í ·ÇñùÁ où est passé ce livre? áõñ³· herminette f áõñ³ÉÛ³Ý ouralien,ne áõñ³Ë 1. adj gai,e, joyeux,-euse; heureux,-euse ¥»ñç³ÝÇϤ; enchanté,e; ݳ ÙÇßï ~ ¿ elle est toujours gaie (joyeuse); ~ »Ù ¥Í³ÝáóݳÉÇë¤ enchanté,e!; ~ »Ù Ó»½ Ñ»ï ͳÝáÃ³Ý³É enchanté,e de faire votre connaissance; ~ »Ù Ó»½ ï»ëÝ»É je suis heureux,-euse de vous voir 2. adv gaiement, joyeusement áõñ³Ë³μ»ñ réjouissant,e; ~ Éáõñ nouvelle f réjouissante áõñ³Ë³¹»Ù au visage rayonnant de joie áõñ³Ë³ÉÇ réjouissant,e, heureux,-euse ¥μ»ñÏñ³ÉǤ, agréable ¥Ñ³×»ÉǤ; ~ Éáõñ bonne nouvelle f áõñ³Ë³ÏÇó compagnon m de joie; Ù»ÏÇÝ ~ ÉÇÝ»É prendre part à la joie de qn áõñ³Ë³Ïó»É prendre part à la joie de qn áõñ³Ë³Ý³É se réjouir, s’égayer ¥Ññ×í»É¤; s’amuser ¥½í³ñ׳ݳɤ; éprouver de la joie ¥áõñ³ËáõÃÛáõÝ ½·³É` ³åñ»É¤



ù³Õ³ù³Ï»ÝïñáݳóáõÙ áõñ»ÙÝ donc; par conséquent ¥Ñ»ï¨³μ³ñ¤ áõñ¨¿, áõñ¨Çó» où que ce soit ¥áõñ ¿É áñ ÉÇÝǤ áõñÇß ¥³Ûɤ autre; Ù»Ï ~ ³Ý·³Ù une



autre fois; ~ Ëáëùáí` ³ÛÉ Ï»ñå ³ë³Í autrement dit, en d’autres termes; ~Ç ¥áõÝ»óí³ÍùÇ Ù³ëÇݤ



908



d’un(e) autre, d’autrui; ~Ç ·Çñù livre m d’un(e) autre; ~Ç Çñ»ñ affaires f pl d’autrui; ~Ç Ñ³ßíÇÝ aux dépens d’autrui; ~` ³ÛÉ Ï»ñå autrement áõñáÉá· ï»°ë Ùǽ³μ³Ý áõñáÉá·Ç³ ï»°ë Ùǽ³μ³ÝáõÃÛáõÝ áõñáÉá·Ç³Ï³Ý ï»°ë Ùǽ³μ³Ý³Ï³Ý áõñí³·ÇÍ contour m ¥»½ñ³·Çͤ; schéma m ¥·Í³å³ïÏ»ñ, ë˻ٳ¤; esquisse f ¥¿ëùǽ¤; ébauche f; tracé m ¥·Í³Ýϳñ¤; croquis m ¥Ý³Ë³·Í³ÛÇݤ; configuration f ¥»½ñ³Ó¨¤ áõñí³·Çñ prospectus m áõñí³·Í³ÛÇÝ ¥·Í³å³ïÏ»ñ³ÛÇÝ, ë˻ٳïÇϤ schématique áõñí³·Í»É esquisser vt, tracer vt, dessiner vt; ébaucher vt ¥ÁݹѳÝáõñ ·Í»ñáí, 먳·ñ»É¤ áõñí³·Íí»É se profiler, se dessiner; se détacher ¥³é³ÝÓݳݳɤ áõñí³Ï³Ý ¥ï»ëÇÉù¤ fantôme m, spectre m, revenant m áõñí³Ï³Ý³ÛÇÝ fantomatique áõñí³Ýϳñ croquis m; esquisse f; silhouette f; Ù³ïÇïáí ³ñí³Í ~ croquis au crayon áõñí³Ýϳñ³ÛÇÝ d’esquisse áõñí³Ýϳñ»É tracer vt; esquisser vt áõñí³å³ïÏ»ñ silhouette f áõñí³ï»ëÇÉ ¥óݹ³μ³ÝáõÃÛáõÝ, óÝáñ³ÙáÉáõÃÛáõݤ fantasmagorie f áõñí³ï»ëÇɳÛÇÝ fantasmagorique áõñó μëμ. thym m; í³ÛñÇ ~ thym sauvage áõñáõ·í³Û³Ï³Ý uruguayen,ne áõñáõ·í³ÛóÇ, áõñáõ·í³ÛáõÑÇ Uruguayen,ne n áõñáõÛÝ particulier,-ière ¥³é³ÝÓݳÏǤ, spécial,e ¥Ñ³ïáõϤ áõñáõÛÝáõÃÛáõÝ ¥Ûáõñ³Ñ³ïÏáõÃÛáõݤ spécificité f áõñáõñ ¥óÇݤ ϻݹμ. milan m; ~Ç Ó³· milaneau m á°õý ouf!



ö ÷³·ñáë ϻݹμ. pagre m ¥ÓÏ³Ý ï»ë³Ï¤ ÷³Ã³Ã³Ý bandeau m; μÅßÏ. bandage m ¥íÇñ³Ï³å¤; couche f, lange m ¥ûñáñáóÇ Ù³ÝÏÇÏǤ; turban m ¥÷³ÃÃáó¤ ÷³Ã³Ã»É 1¤ enrouler vt ¥áñ¨¿ μ³Ýáí, áñ¨¿ μ³ÝÇ Ù»ç¤ 2¤ envelopper vt ¥ÃÕÃÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù»ç¤ 3¤ rouler vt ¥ßáõñçÁ ~` áÉáñ»Éáí¤ 4¤ empaqueter vt ¥Íñ³ñ»É, ÷³Ã»Ã³íáñ»É¤ 5¤ emmitoufler vt ¥ï³ù ~` »ñ»Ë³ÛÇݤ 6¤ pelotonner vt ¥ÏÍÇÏ ³Ý»É¤ 7¤ bobiner vt ¥Ã»ÉÁ, Ó³ÛÝ»ñǽÁ¤ ÷³Ã³Ãí³Íù ï»Ë. bobine f ÷³Ã³Ãí»É 1¤ s’enrouler, s’envelopper ¥áñ¨¿ μ³Ýáí¤ 2¤ se rouler ¥áÉáñí»É¤ 3¤ s’emmitoufler ¥ï³ù ßáñ»ñáí¤ ÷³Ã³ÃíáÕ ¥·³É³ñáõݤ grimpant,e ¥μáõÛë¤ ÷³Ã³ÃáõÙ enroulement m ¥ßáõñçÁ¤, bobinage m ¥Ïá×Ç íñ³¤ ÷³Ã»Ã paquet m ¥Ï³åáó, Íñ³ñ¤, rouleau m ¥·É³Ý³Ó¨¤ ÷³Ã»Ã³ÃáõÕà papier m d’emballage ÷³Ã»Ã³íáñ»É emballer vt, empaqueter vt



÷áûóíáñáÕ emballeur,-euse n, em-



paqueteur,-euse n; ~ Ù»ù»Ý³ empaqueteuse f ÷³Ã»Ã³íáñí³Í sous (en) emballage ÷³Ã»Ã³íáñáõÙ 1¤ emballage m, empaquetage m; ÷³Ã»Ã³íáñÙ³Ý ³ñÅ»ùÁ Ý»ñ³éÛ³É emballage compris; ³Ùáõñ` ¹ÇÙ³óÏáõÝ ~ emballage solide 2¤ conditionnement m ¥³åñ³ÝùÇ Ó¨³íáñáõÙ, ·áí³½¹³ÛÇÝ óáõó³¹ñáõÙÁ ݳ˳å³ïñ³ëïáÕ ~¤ ÷³Ã»Ã³ïáõ÷ pack m; ·³ñ»çñÇ í»ó ßÇß å³ñáõݳÏáÕ ~ un pack de bière de six bouteilles ÷³ÃÃáó turban m ÷³ÃÃáó³íáñ qui porte un turban, qui est coiffé d’un turban ÷³ÃÇÉ flocon m; ~-~ à flocons ÷³ÃÇɳÝÙ³Ý floconneux,-euse 909



÷³Ï2 ¥÷³Ï³Ý¤ fermeture f ¥¹é³Ý, ¹³ñå³ëÇ íñ³¤; verrou m ¥ëáÕݳϤ; ~Ç



÷³ÃáõÛà écheveau m, rouleau m ÷³É³Ý ï»°ë ѳٻï ÷³É³ë chiffon m; torchon m ¥ïݳÛÇÝ ·áñͳÍáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ¤ ÷³É³ë³Ñ³í³ù ¥ÑÇÝ ßáñ, ÑÇÝ ÏáßÇÏ Ñ³í³ùáÕ¤ chiffonnier,-ière n ÷³Ë ¥½³Ý·í³Í³ÛÇÝ ÷³Ëáõëï¤ fuite f ÷³Ë»÷³Ë sauve-qui-peut m ¥Ëáõ×³å¤ ÷³Ëã»É fuir vi ¥ËáõÛë ï³É, Ëáõë³÷»É¤; s’enfuir ¥í³½»Éáí Ñ»é³Ý³É¤; s’évader, s’échapper ¥μ³ÝïÇó, ·»ñáõÃÛáõÝÇó, ³ùëáñÇó¤; se sauver ¥·ÉáõËÝ ³½³ï»É¤; décamper vi ¥³ñ³·¤; ËëÏó. filer vi, détaler vi ¥ÍÉϻɤ, prendre la clé des champs ¥¹³ñÓ.¤ ÷³Ëë ~ ï³É s’esquiver, échapper vi



ï³Ï sous clé; ~Ç ï³Ï ¹Ý»É mettre sous la clé ÷³Ï³·ÇÍ parenthèse f; ÷³Ï³·Í»ñáõÙ` ÷³Ï³·ÍÇ Ù»ç entre parenthèses; Ó¨³íáñ ~ accolade f; ù³é³ÏáõëÇ ~ crochet m; ÷Ëμ. ~Á μ³ó»É ¥μ³ó³Ñ³Ûï»É` ËáëùÁ, ·³ÕïÝÇùÁ¤ ouvrir la parenthèse ÷³Ï³·Íí³Í ¥÷³Ï³·Í»ñÇ Ù»ç ³éÝí³Í¤ mis,e en parenthèse ÷³Ï³Ý ¥Ï³÷áõÛñ¤ soupape f; valve f; ³å³ÑáíÇã ~ soupape de sûreté; ϽÙËë. ëñïÇ ~ valvule f; û¹Ç ~ soupape à air; ³ñï³Ý»ïÇã ~ soupape d’échappement ÷³Ï³Ý³·áñÍ serrurier m ¥÷³Ï³ÝÝ»ñ ë³ñùáÕ` í»ñ³Ýáñá·áÕ¤; plombier m ¥ë³ÝÇï³ñ³Ï³Ý ѳݷáõÛóÇ Ù³ëݳ·»ï¤ ÷³Ï³Ý³·áñÍ³Ï³Ý de serrurier; de plombier ¥ë³ÝÇï³ñ³Ï³Ý ѳݷáõÛóǤ serrurerie f; ÷³Ï³Ý³·áñÍáõÃÛáõÝ plomberie f ÷³Ï³Ý³Ýóù ¥÷³Ï³ÝùÇ ³Ýóù¤ trou m de la serrure ÷³Ï³Ýù serrure f ¥¹é³Ý¤, verrou m ¥ëáÕݳϤ, cadenas m ¥Ï³ËáíÇ ÏáÕå»ù¤, fermoir m ¥½³ñ¹Ç, ßÕóÛǤ ÷³Ï³ãù ¥³ãù»ñÁ ÷³Ï, ÷³Ï ³ãù»ñáí¤ les yeux fermés ÷³Ï³ñ³Ý conclave m ¥å³åÁÝïÇñ ÅáÕáí ì³ïÇϳÝáõÙ, ß»ÝùÁ áõñ ·áõÙ³ñíáõÙ ¿ ³Û¹ ÅáÕáíÁ¤ ÷³Ïμ»ñ³Ý discret,-ète ¥·³Õïݳå³Ñ¤, silencieux,-euse ¥ùã³Ëáë¤, taciturne ¥Éé³ÏÛ³ó¤ ÷³Ï»É 1¤ fermer vt ¥áñ¨¿ μ³Ý¤; μ³Ý³ÉÇáí ~ fermer à clé 2¤ enfermer vt ¥áñ¨¿ Ù»ÏÇÝ, ϻݹ³Ýáõݤ; Ù»ÏÇÝ ë»ÝÛ³ÏáõÙ ~ enfermer qn dans une pièce; ÃéãáõÝÇÝ ~ í³Ý¹³ÏáõÙ enfermer un oiseau dans une cage 3¤ clore vt, clôturer vt ¥÷³Ï` ³í³ñïí³Í ѳÛï³ñ³ñ»É¤; ÝÇëïÁ ~ clore (lever) la séance; Ýëï³ßñç³ÝÁ ~ clôturer la session 4¤ cacheter vt



(à)



÷³Ëëï³Ï³Ý réfugié,e n ¥³Õ»ïÇó` ѳɳͳÝùÇó ÷³Ë³Í¤; fuyard,e adj/n,



fugitif,-ive adj/n; évadé,e adj/n



¥μ³ÝïÇó, ·»ñáõÃÛáõÝÇó, ³ùëáñÇó¤;



ù³Õ³ù³Ï³Ý ~ réfugié,e n politique



÷³ËóÝ»É 1¤ mettre en fuite ¥ëïÇå»É ÷³Ëã»É¤ 2¤ enlever vt ¥Ñ³÷ßï³Ï»É¤, ravir vt ¥³é¨³Ý·»É¤ 3¤ voler vt ¥·áճݳÉ` ³íïáÙ»ù»Ý³¤; détourner vt ¥³é¨³Ý·»É` û¹³Ý³í¤ ÷³ËáõÏ ¥óݹ³Í, Ë»ÉùÁ Ãéóñ³Í¤ tim-



bré,e, toqué,e



÷³Ëáõëï fuite f; évasion f ¥μ³ÝïÇó, ·»ñáõÃÛáõÝÇó¤, escapade f ¥Ëáõë³÷áõÙ, óùáõÝ ~¤, exode m ¥½³Ý·í³Í³ÛÇÝ ³ñï³·³Õä; débandade f ¥³ÝϳÝáÝ ~¤; ~Ç ¹ÇÙ»É prendre la



fuite; ~Ç Ù»ç en cavale



÷³Ï1 1¤ fermé,e clos,e; ~ ÝÇëï séance f



fermée (à huis clos); ~ ¹éÝ»ñÇ »ï¨áõÙ à huis clos; ³ãù»ñÁ ~ les yeux fermés 2¤ privé,e, secret,-ète, restreint,e; ~ ¹ÇïáõÙ ¥ýÇÉÙǤ séance f privée; ~ ùí»³ñÏáõÃÛáõÝ vote m secret; ~ ÅáÕáí réunion f restreinte 3¤ ÷Ëμ. peu communicatif,-ive ¥ùÇã ѳÕáñ¹³ÏóíáÕ Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇݤ, taciturne ¥Éé³ÏÛ³ó, ùã³Ëáë¤, fermé,e ¥ÇÝùݳÙ÷á÷¤ ◊ ¹áõéÁ ~ ·ïÝ»É trouver porte close 910



¥ÏÝù»É, Íñ³ñ»É¤; ݳٳÏÁ ~ cacheter la lettre 5¤ couper vt ¥³Ýç³ï»É¤; ·³½Á ~` ³Ýç³ï»É couper le gaz 6¤ se boucher ¥Ëó»É` ùÇÃÁ ¨ ³ÛÉݤ ◊ ÙÇ μ³ÝÇ íñ³ ³ãù ~ ¥ãï»ëÝ»Éáõ ï³É¤



¹Ý»ÉÁ. óáõÙ¤



ϳɳݳíáñáõÙ,



Ù»Ïáõë³-



÷³Ñɨ³Ý funambule n ÷³Õ³ùß³μ³ñ avec douceur ÷³Õ³ùß³Ï³Ý carressant,e, flatteur,-



fermer les yeux sur qch; Ù»ÏÇ μ»ñ³ÝÁ ~ ¥Éé»óÝ»É` ϳ߳é»Éáí Ï³Ù Ù»Ï ³ÛÉ ÙÇçáóáí¤ fermer la bouche à qn ÷³ÏÇã espagnolette f ¥å³ïáõѳÝǤ, targette f ¥÷áùñ` ï³÷³Ï ëáÕݳϤ ÷³Ïáó barrage m ¥³ñ·»É³÷³Ïáó¤, écluse f ¥çñ³ñ·»É³Ï¤ ÷³Ïáó³÷»ÕÏ ¥÷»ÕϤ volet m ÷³Ïã»É ï»°ë Ïåã»É ÷³ÏãáõÝ ï»°ë ÏåãáõÝ ÷³Ïí³Í 1¤ enfermé,e; sous clé ¥÷³ÏÇ ï³Ï¤ 2¤ clos,e ¥³í³ñïí³Í¤; ÝÇëïÁ` Ýëï³ßñç³ÝÁ ~ ¿ la séance, la session est close ÷³Ïí³ÍáõÃÛáõÝ ¥μݳíáñáõÃÛ³Ý` ˳éÝí³ÍùÇ Ù³ëÇݤ réserve f, retenue f ÷³Ïí»É 1¤ fermer vi ¥Ë³ÝáõÃÇ, ÷áëïÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇݤ, se fermer ¥¹é³Ý, ϳ÷³ñÇãÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇݤ; ˳ÝáõÃÁ ÷³ÏíáõÙ ¿ ųÙÁ 9-ÇÝ le magasin ferme à 9 heures; ¹áõéÁ ÷³Ïí»ó la porte s’est fermée 2¤ s’enfermer ¥Ù»ÏÇ Ù³ëÇݤ; ݳ ~ ¿ Çñ ë»ÝÛ³ÏáõÙ il s’est enfermé dans sa chambre ÷³ÏóÝ»É coller vt, appliquer vt ¥íñ³Ý ~` ¹Ý»É¤ ÷³Ïóí»É être collé,e, être appliqué,e ¥íñ³Ý ~` ¹ñí»É¤ ÷³ÏáõÕ³ÛÇÝ en impasse ÷³ÏáõÕÇ impasse f; ÷³ÏáõÕáõ Ù»ç ѳÛïÝí»É être (se trouver) dans une impasse; ~ ÙïÝ»É aboutir à une impasse ÷³ÏáõÙ 1¤ fermeture f; clôture f ¥Ñ³Ý¹Çë³íáñ ÷³ÏáõÙ¤; ³ïáٳϳ۳ÝÇ ~Á la fermeture de la centrale nucléaire; ÷³ÏÙ³Ý ³ñ³ñáÕáõÃÛáõÝ cérémonie f de clôture 2¤ lock-out m ¥·áñͳñ³ÝÇ, ³ñÑ»ëï³ÝáóÇ ¨ ³ÛÉÝÇ ~` ·áñͳ¹áõɳÛÇÝ ß³ñÅáõÙÁ ϳ٠μ³ÝíáñÝ»ñÇ å³Ñ³ÝçÝ»ñÁ Ç ãÇù ¹³ñÓÝ»Éáõ Ýå³ï³Ïáí¤ 3¤ enfermement m ¥ÏáÕåáõÙ, ÷³Ï³Ýù



euse, câlin,e, tendre



÷³Õ³ùß³Ýù caresse f, cajolerie f,



câlinerie f



÷³Õ³ùᯐ caresser vt, cajoler vt, câliner vt, dorloter vt ¥÷³Û÷³Û»É¤ ÷³Õ³ùßáñ»Ý ï»°ë ÷³Õ³ùß³μ³ñ ÷³Õ³ùáõß caressant,e, affectueux,-



euse, tendre, câlin,e



÷³ÕÇÅ ¥Ãáõݳíáñ ë³ñ¹, ÙáñÙ¤ ϻݹμ.



tarentule f ÷³Õ÷³Õ»É ¥÷³ÛÉ»É, ßáÕßáÕ³É, ׳׳Ýã»É¤ luire vi, reluire vi, briller vi ÷³Ù÷ßï³μáñμ ¥óÇëïÇï¤ μÅßÏ. cystite f ÷³Ù÷ßï³·áñͳñ³Ý cartoucherie f ÷³Ù÷ßï³Ï³É cartouchière f ÷³Ù÷ßï³å³ñÏáõ× douille f ÷³Ù÷áõßï1 é³½Ù. cartouche f, balle f ¥Ññ³ó³ÝÇ ·Ý¹³Ï¤ ÷³Ù÷áõßï2 ¥Ùǽ³÷³Ù÷áõßï¤ Ï½ÙËë.



vessie f



÷³Û ¥μ³ÅÇݤ cote f, part f; quote-part f ¥Ù³ëݳμ³ÅÇÝ, ÷³Û³μ³ÅÇݤ ÷³Û³μ³ÅÇÝ quote-part f, part f



bénéficiaire



÷³Û³ï»ñ sociétaire n, commanditaire n, actionnaire n ¥μ³ÅÝ»ï»ñ¤, por-



teur m de parts



÷³Û³ïÇñ³Ï³Ý 1) ï»°ë μ³ÅÝ»ïÇñ³Ï³Ý 2) ~ ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ société f en



commandite, commandite f



÷³ÛÉ 1¤ éclat m, rayonnement m; ³ÙμáÕç ~áí dans tout son éclat 2¤ luminosité f ¥×³×³Ýã, ÷³ÛÉ»ÉÁ, ßáÕ³ÉÁ¤ ÷³Ûɳ½³ñ¹ ¥÷³ÛÉáõϤ paillette f; ~»ñáí



½·»ëï robe f en paillettes



÷³ÛɳÃÇÃ»Õ ¥ýáÉ·³¤ papier m d’alumi-



mium



÷³ÛɳÍáõ ³ëïÕ·. ¥³ñ»·³ÏÇÝ ³Ù»Ý³Ùáï ·ïÝíáÕ ÙáÉáñ³ÏÁ, Ø»ñÏáõñǤ



Mercure m



÷³ÛÉ³Ï éclair m; ◊ ~Ç ¥Ï³ÛͳÏݳÛÇݤ



³ñ³·áõÃÛ³Ùμ avec la rapidité de l’éclair, à la vitesse de l’éclair,



911



prompt,e comme l’éclair



scintillant,e, étincelant,e; brillant,e ¥÷³ÛÉáÕ¤, chatoyant,e ¥»ñ÷ݳ÷³ÛÉáõݤ ÷³ÛÍ³Õ Ï½ÙËë. rate f; μÅßÏ. ~Ç μáñμáùáõÙ splénite f ÷³Ûͳճμáñμ splénite f ÷³ÛͳճÛÇÝ de rate, ·Çï. splénique ÷³Ûͳճï³å ï»°ë ÷³Ûͳճμáñμ ÷³Ûï bois m ¥Ý³¨` í³é»É³÷³Ûï¤; ϳñÙÇñ ~ acajou m; ë¨ ~` 먳÷³Ûï ébène f; ~ Ïáïñ»É fendre du bois; óó` ãáñ ~ bois vert (sec); ~Á Ùß³Ï»É travailler le bois; ~ Ïïñ»É couper du bois; ~ í³é»É brûler du bois ÷³Ûï³·Çñ ¥÷³ÛïÇ íñ³ ÷áñ³·ñáÕ ³ñí»ëï³·»ï¤ xylographe n ÷³Ûï³·áñÍ menuisier m, ouvrier m menuisier ÷³Ûï³·áñÍ³Ï³Ý de menuiserie ÷³Ûï³·áñÍáõÃÛáõÝ menuiserie f ÷³Ûï³·ñ³Ï³Ý xylographique ÷³Ûï³·ñáõÃÛáõÝ xylographie f ÷³Ûï³Ã»÷ sciure f de bois, bran m de scie ÷³Ûï³Ë»Å résine f ÷³Ûï³ÍáõË charbon m de bois ÷³Ûï³Ï»ñ ϻݹμ. xylophage; ~ ÙÇç³ï insecte m xylophage ÷³Ûï³Ï»ñï ï»°ë ÷³Ûï³ß»Ý ÷³Ûï³Ïá× ¥·áï»÷³Ûï¤ traverse f ¥»ñϳ÷ÍÇ É³ÛÝùáí ¹ñíáÕ Ïá×` é»Éë»ñÝ ³Ùñ³óÝ»Éáõ ѳٳñ¤ ÷³Ûï³ÏáõÛï bûcher m ÷³Ûï³Ñ³ï bûcheron,ne n ÷³Ûï³Ñ³ïáõÃÛáõÝ coupe f (du bois), abattage m ¥Í³é³Ñ³ïáõÙ¤ ÷³Ûï³Ù³Í échafaudage m, chevron m ÷³Ûï³ÙûñáõÙ stockage m du bois ÷³Ûï³Ùß³ÏáõÙ traitement m du bois, travail m du bois; ÷³Ûï³Ùß³ÏÙ³Ý ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f du bois ÷³Ûï³ÛÇÝ ligneux,-euse ¥÷³ÛïÇ Ñ³ïÏáõÃÛ³Ùμ ûÅïí³Í¤; de bois ¥÷³ÛïÇó, ÷³Ûﻤ ÷³Ûï³Ý³É ÷Ëμ. se raidir; s’engourdir ¥ÃÙñ»É¤ ÷³Ûï³ÝϳñÇã xylographe n; graveur,÷³ÛÉ÷ÉáõÝ



÷³ÛɳݻñÏ vernis m ÷³ÛÉ³ï ¥÷³ÛÉ ãáõÝ»óáÕ,



³Ý÷³Ûɤ mat,e; ÏïáñÇ ~ ÏáÕÙÁ côté mat du tissu; ~ ³å³ÏÇ verre m dépoli ÷³Ûɳï³Ï»É étinceler vi, resplendir vi, briller vi ¥÷³Ûɻɤ; scintiller vi ¥Ã³ÝϳñÅ»ù ù³ñ»ñÇ` ³ëïÕ»ñÇ Ù³ëÇݤ ÷³Ûɳï³ÏáõÙ lueur f ¥ÉáõÛëǤ, étincellement m ¥ßáÕßáÕáõÙ¤, scintillement m ¥åëåÕáó, ³éϳÛÍáõÙ¤, éclat m ¥Ï³ÛͳÏǤ ÷³Ûɳï»É dépolir vt ÷³ÛɳïáõÙ dépolissage m, dépolissement m ÷³Ûɳñ »ñÏñμ. mica m ÷³ÛɳñÏ»É ¥ÑÕÏ»Éáí ÷³ÛÉ»óÝ»É` ÷³ÛÉ ï³É¤ polir vt ÷³ÛÉ»É briller vi; luire vi ¥ßáճɤ; rayonner vi ¥×³é³·»É¤; scintiller vi ¥åëåÕ³É, ³éϳÛͻɤ; ÷Ëμ. être en verve ÷³ÛÉ»óÝ»É frotter vt ¥Ñ³ï³ÏÁ¤; cirer vt ¥ÏáßÇÏÁ, ϳÑáõÛùÁ, Ù³Ýñ³Ñ³ï³ÏÁ` ùëáõÏáí¤; lustrer vt ¥Ï³ßÇݤ; brunir vt ¥Ù»ï³ÕÁ` áëÏÇÝ, åáÕå³ïÁ¤; polir vt ¥ÑÕÏ»Éáí, ß÷»Éáí, áÕáñÏ»Éáí¤; fourbir vt ¥ëñμ»Éáí¤; ½»ÝùÁ ~ fourbir les armes ÷³ÛÉ»óñ³Í verni,e; laqué,e; ~ ÏáßÇÏÝ»ñ souliers m pl vernis (cirés); poli,e ¥áÕáñϤ ÷³ÛÉ»óáõÙ polissage m ¥áÕáñÏáõÙ¤; brunissage m ¥Ù»ï³ÕǤ; áëÏáõ ~ brunissage de l’or ÷³ÛÉ»óáõóÇã ¥÷³ÛÉ ïíáÕ` ѳÕáñ¹áÕ¤ qui donne de l’éclat, qui rend brillant,e ÷³ÛÉáõÝ 1. adj brillant,e; éclatant,e, luisant,e, rayonnant,e, reluisant,e 2. adv brillamment ¥~ Ï»ñåáí¤; ùÝÝáõÃÛáõÝÝ»ñÁ ~ ѳÝÓÝ»ó il a passé brillamment les examens ÷³ÛÉáõÝáõÃÛáõÝ éclat m, brillant m, lustre m ÷³ÛÉ÷É»É scintiller vi, étinceler vi; briller vi ¥÷³Ûɻɤ chatoyer vi ¥»ñ÷ݳ÷³Ûɻɤ ÷³ÛÉ÷Éáó étincellement m, scintillement m 912



euse n sur bois ¥÷³ÛïÇ íñ³ ÷áñ³·ñáÕ¤ ÷³Ûï³ÝϳñãáõÃÛáõÝ xylographie f; gravure f sur bois ÷³Ûï³ÝÛáõà du bois ÷³Ûï³Ýáó bûcher m ÷³Ûï³ß»Ý construit,e en bois ÷³Ûï³ë³ÉÇÏ ¥å³ñÏ»ï¤ parquet m ÷³Ûï³ëÕáóáõÙ sciage m du bois ÷³Ûï³í³×³é marchand,e n de bois ÷³Ûï³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f forestière ÷³Ûï³ñí»ëï art m de gravure sur bois ÷³Ûï³óáõÙ ¥åñϳËï¤ μÅßÏ. tétanos m ÷³Ûï³÷áñ³·ñÇã graveur,-euse n sur bois ÷³Ûï³÷áñ³·ñáõÃÛáõÝ gravure f sur bois ÷³Ûï³ù³ñ lignite m ÷³Ûï» de bois, en bois ÷³Ûï»Õ»Ý 1. adj de bois ¥÷³ÛïÇó å³ïñ³ëïí³Í¤ 2. objets m pl de bois ¥÷³ÛïÇó å³ïñ³ëïí³Í Çñ»ñ¤ ÷³ÛïÇÏ baguette f ¥Ï³Ë³ñ¹³Ï³Ý, ÃÙμáõÏǤ; Ýí³·³í³ñÇ ~ baguette de chef d’orchestre; ϳ˳ñ¹³Ï³Ý ~ baguette magique ÷³ÛïáçÇÉ Ï»Ý¹μ. punaise f ÷³Ûï÷áñÇÏ Ï»Ý¹μ. pic m (vert), pivert m, pique-bois m ÷³Û÷³Û³Ýù caresse f, câlinerie f ÷³Û÷³Û»É caresser vt, chérir vt, câliner vt, cajoler vt, choyer vt, dorloter vt ÷³Û÷³ÛáõÙ caresse f, câlinerie f, cajolerie f ÷³Ý¹Çé »ñÅßï. cithare f, pandore f ÷³Ý¹Çé³Ñ³ñ ¥÷³Ý¹é³Ñ³ñ¤ cithariste n, joueur,-euse n de cithare ÷³ß³ pacha m ÷³é³μ³Ý³Ï³Ý élogieux,-euse, louangeur,-euse, laudatif,-ive ÷³é³μ³Ý»É glorifier vt, célébrer vt, exalter vt, faire l’éloge de ¥·áí³μ³Ý»É¤; honorer vt ¥Ù»Í³ñ»É¤ ÷³é³μ³Ý»ÉÇ digne de glorification; digne d’éloges ¥·áí»ëïÇ ³ñųÝǤ ÷³é³μ³ÝáÕ glorificateur,-trice adj/n ÷³é³μ³Ýí»É être glorifié,e



÷³é³μ³ÝáõÃÛáõÝ, ÷³é³μ³ÝáõÙ glo-



rification f, célébration f, exaltation f; apothéose f ¥Ñ³Ý¹Çë³íáñ ٻͳñáõÙ, ³ëïí³Í³óáõÙ¤ ÷³é³½ñÏ»É décrier vt; diffamer vt ¥Ýí³ëï³óÝ»É, í³ñϳμ»Ï»É¤; discréditer vt ¥í³ñϳ½ñϻɤ ÷³é³½ñÏí»É être décrié,e; être diffamé,e ¥Ýí³ëï³óí»É, í³ñϳμ»Ïí»É¤; être discrédité,e ¥í³ñϳ½ñÏí»É¤ ÷³é³½áõñÏ décrié,e; diffamé,e; discrédité,e ¥í³ñϳμ»Ïí³Í¤ ÷³é³Ñ»Õ majestueux,-euse, superbe, splendide, somptueux,-euse ÷³é³Ñ»Õáñ»Ý majestueusement, somptueusement, splendidement ÷³é³Ñ»ÕáõÃÛáõÝ magnificence f, splendeur f; somptuosité f ¥ßù»ÕáõÃÛáõÝ, å»ñ×áõÃÛáõݤ; pompe f ¥Ñ³Ý¹Çë³íáñáõÃÛáõݤ ÷³é³ÙáÉ ¥÷³é³ë»ñ¤ ambitieux,-euse; vaniteux,-euse ¥ëݳ÷³é¤ ÷³é³Ùáɳμ³ñ ï»°ë ÷³é³ÙáÉáñ»Ý ÷³é³ÙáÉ³Ï³Ý vaniteux,-euse ÷³é³ÙáÉáñ»Ý avec vanité, vaniteusement ÷³é³ÙáÉáõÃÛáõÝ ¥÷³é³ëÇñáõÃÛáõݤ ambition f; vanité f ¥ëݳ÷³éáõÃÛáõݤ ÷³é³ßáõù somptueux,-euse, fastueux,euse, splendide ÷³é³å³ÝÍ glorieux,-euse; ~ ѳÕÃ³Ý³Ï victoire f glorieuse; ~ ³ÝáõÝ nom m glorieux; ~ ³ÝóÛ³É passé m glorieux ÷³é³åë³Ï auréole f ÷³é³ë»ñ ¥÷³é³Ùáɤ ambitieux,-euse ÷³é³ëÇñ³μ³ñ avec ambition, ambitieusement ÷³é³ëÇñ³Ï³Ý ambitieux,-euse ÷³é³ëÇñáõÃÛáõÝ ¥÷³é³ÙáÉáõÃÛáõݤ ambition f; ~Çó ¹ñ¹í³Í par ambition ÷³é³íáñ 1¤ magnifique ¥ÑdzݳÉÇ, Ñdzëù³Ýã¤; glorieux,-euse ¥÷³é³å³Ýͤ 2¤ ï»°ë ÷³é³Ñ»Õ ÷³é³íáñ³å»ë magnifiquement, superbement; admirablement ¥ÑdzݳÉÇáñ»Ý¤ 913



piers! 3¤ documentation f ¥Ñíù. ÷³ëï³ÃÕûñ¤; ûñ»Ýë¹ñ³Ï³Ý ¨ ϳÝáݳϳñ·áÕ ÷³ëï³ÃÕûñ textes législatifs et réglementaires ÷³ëï³Ï³Ý réel,le; effectif,-ive, qui existe de fait ¥Çñ³Ï³Ý¤ ÷³ëï³ñÏ argument m; ͳÝñ³ÏßÇé ~ argument de poids; ûñ ¨ ¹»Ù ~Ý»ñ arguments pour et contre; ~Ý»ñ μ»ñ»É avancer des arguments, argumenter vt ¥÷³ëï³ñÏ»É, ÑÇÙݳíáñ»É¤ ÷³ëï³ñÏ»É argumenter vi ÷³ëï³ñÏáõÙ argumentation f ÷³ëï³óÇ 1¤ documentaire ¥í³í»ñ³Ï³Ý, ÷³ëï³ÃÕûñáí ѳëï³ïí³Í¤; de facto ¥É³ï. ÷³ëïáñ»Ý, Çñ³å»ë, Çñáù¤ 2¤ réel,le ¥Çñ³Ï³Ý¤; Çñ»ñÇ ~` Çñ³Ï³Ý íÇ׳ÏÁ l’état réel des choses ÷³ëï»É prouver vt ¥³å³óáõó»É¤; constater vt ¥Ñ³ëï³ï»É¤ ÷³ëïáñ»Ý de fait, au fait, en fait, pratiquement, effectivement; en réalité ¥Çñ³å»ë, Çñ³Ï³ÝáõÙ¤ ÷³ëïáõÙ ¥Ñ³ëï³ïáõÙ¤ constatation f ÷³ñ³Ë étable f, bergerie f ÷³ñ³ç³ »Ï»Õ. soutane f, froc m ¥ëù»Ù¤ ÷³ñ³íáÝ å³ïÙ. pharaon m ÷³ñ³íáÝÛ³Ý pharaonique, pharaonien,ne ÷³ñ³ï»É dissiper vt, disperser vt, chasser vt; å³ïñ³ÝùÁ ~` Ù»ÏÇ ³ãù»ñÁ μ³ó»É désabuser vt ÷³ñ³ïí»É se dissiper, se disperser; disparaître vi ¥³ÝÑ»ï³Ý³É¤ ÷³ñ³ïáõÙ dissipation f, dispersion f; évanescence f ¥³ÝÑ»ï³óáõÙ¤ ÷³ñó٠1¤ luxuriant,e ¥³×áõÝ` μáõÛë»ñÇ Ù³ëÇݤ; ~ μáõë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ végétation f luxuriante 2¤ opulent,e, riche, fastueux,-euse; ~ ÏÛ³Ýù vie f opulente; ~ ÏáõñÍù poitrine f opulente ÷³ñÃ³Ù³Ý³É 1¤ devenir luxurant,e ¥μáõÛë»ñÇ` μáõë³Ï³ÝáõÃÛ³Ý Ù³ëÇݤ 2¤ devenir opulent,e (fastueux,euse) ¥³é³ï ¹³éݳÉ` ÏÛ³ÝùÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇݤ



÷³é³íáñ»É glorifier vt, exalter vt,



magnifier vt ÷³é³íáñí»É se glorifier ¥÷³éù Ó»éù μ»ñ»É¤; être glorifié,e ¥÷³éùÇ ³ñųݳݳÉ, ÷³é³μ³Ýí»É¤ magnificence f, ÷³é³íáñáõÃÛáõÝ pompe f ¥ßù»ÕáõÃÛáõݤ ÷³é³íáñáõÙ ï»°ë ÷³é³μ³ÝáõÙ ÷³é³ï»Ýã avide de gloire ÷³é³ï»ÝãáõÃÛáõÝ ï»°ë ÷³é³ÙáÉáõÃÛáõÝ ÷³é³ïáÝ festival m ÷³é³ïáݳÛÇÝ festivalier,-ière ÷³éù gloire f; ѳٳß˳ñѳÛÇÝ ~



gloire universelle; Ç ÷³éë à la gloire de; ~ ²ëïÍá Dieu merci! gloire à Dieu! grâce au ciel! Dieu soit loué!; ³ÝóáÕÇÏ ~ gloire passagère; ~ ÷Ýïñ»É chercher la gloire; ~áí åë³Ïí»É se couvrir de gloire; Çñ ~ÇÝ Ñ³ëÝ»É parvenir à sa gloire ÷³ëÇ³Ý Ï»Ý¹μ. faisan m, faisandeau m ¥÷áùñ¤ ÷³ëdzݳμáõÛÍ faisandier,-ière n ÷³ëdzݳÝáó faisanderie f ÷³ëdzÝë ¥ÃÕó˳դ patience f ÷³ëï ¥ÇñáÕáõÃÛáõݤ fait m; ϳï³ñí³Í ~ fait accompli; ѳí³ëïÇ ~ fait avéré; ~Ý ³ÛÝ ¿, áñ le fait est que; ³ÛÝ ~Á, áñ le fait que ÷³ëï³μ³Ý¥áõÑǤ avocat,e n; å»ñ׳Ëáë ~ avocat éloquent ÷³ëï³μ³Ý³Ï³Ý d’avocat ÷³ëï³μ³ÝáõÃÛáõÝ barreau m, profession f d’avocat ÷³ëï³·ñ³Ï³Ý documentaire; ~ ýÇÉÙ film m documentaire, documentaire m; ~` í³í»ñ³·ñ³Ï³Ý ýÇÉÙÇ Ñ»ÕÇݳÏ` Ýϳñ³Ñ³ÝáÕ documentariste n



÷³ëï³·ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ



documentaire



caractère



m



÷³ëï³ÃÕó½áõñÏ sans-papiers n ÷³ëï³ÃáõÕà 1¤ document m ¥í³í»ñ³·Çñ¤, acte m ¥ÁݹѳÝñ³Ï³Ý ÇÙ³ëïáí¤ 2¤ papiers m pl ¥³ÝÓÝ³Ï³Ý ÷³ëï³ÃÕûñ¤; Ý»ñϳ۳óñ»ù Ó»ñ



÷³ëï³ÃÕûñÁ présentez vos papiers; Ó»°ñ ÷³ëï³ÃÕûñÁ vos pa-



914



÷³ñóÙáñ»Ý avec opulence; somp-



÷³÷ϳëñïáõÃÛáõÝ tendresse f du cœur, bonté f ¥μ³ñáõÃÛáõݤ ÷³÷ϳëáõÝ douillet,te, délicat,e; sensible ¥½·³Ûáõݤ ÷³÷ϳóÝ»É adoucir vt ¥Ù³ßÏÁ¤, (r)amollir vt ¥Ï³ÏÕ»óݻɤ ÷³÷ϳóáõÙ amolissement m ¥Ï³ÏÕ³óáõÙ¤, adoucissement m ¥Ù³ßÏÇ ¨ ³ÛÉݤ, amortissement m ¥Ñ³ñí³ÍǤ;



tueusement, splendidement ÷³ñóÙáõÃÛáõÝ opulence f ÷³ñǽ³μÝ³Ï habitant,e n de Paris ÷³ñÇ½Û³Ý de Paris, parisien,ne ÷³ñǽóÇ, ÷³ñǽáõÑÇ Parisien,ne n ÷³ñÇë»óÇ å³ïÙ. pharisien m; ÷Ëμ. pharisien,ne, hypocrite n ¥»ñÏ»ñ»ë³ÝÇ, Ï»Õͳíáñ¤ ÷³ñÇë»óÇ³Ï³Ý pharisaïque, hypocrite ¥»ñÏ»ñ»ë³ÝÇ, Ï»Õͳíáñ¤ pharisaïsme m, ÷³ñÇë»óÇáõÃÛáõÝ hypocrisie f ¥»ñÏ»ñ»ë³ÝÇáõÃÛáõÝ, Ï»ÕͳíáñáõÃÛáõݤ ÷³ñáë phare m; ÉáÕ³óáÕ ~ bateau-feu m, bateau-phare m ÷³ñã³ ¥áëÏ»Ã»É Ï³Ù ³ñÍ³Ã³Ã»É ·áñÍí³Íù¤ ï»°ë ½³éݳíáõËï ÷³ñí»É embrasser vt, enlacer vt ÷³÷³· désir m, souhait m, envie f; convoitise f ¥ï»Ýã, ï»Ýã³Ýù¤ ÷³÷³·»É désirer vt, envier vt, souhaiter vt; convoiter vt ¥ï»Ýã³É¤; ç»ñÙáñ»Ý ~ désirer ardemment; ë³ëïÇÏ ~ désirer vivement ÷³÷³·»ÉÇ désirable; enviable, souhaitable ¥ó³ÝϳÉǤ; convoité,e ¥μ³ÕÓ³ÉÇ, ï»Ýã³ÉǤ ÷³÷³·áÕ désireux,-euse, envieuxeuse ÷³÷ϳÃáé³Ï pouf m ÷³÷ϳٳ½ ¥÷³÷ϳ÷»ïáõñ¤ duveteux,-euse, à poil fin ÷³÷ϳٳ½»ñ ¥³é³ï áõ ÷³÷áõÏ Ù³½»ñ¤ cheveux m pl vaporeux ÷³÷ϳÙáñà 1. adj à peau douce, à peau délicate 2. mollusque m ¥Ï³ÏÕ³Ùáñà ϻݹ³ÝǤ ÷³÷Ï³Ý³É ï»°ë ÷³÷Ï»É ÷³÷ϳÝÏ³ï ¥Ýñμ³ÝÏ³ï¤ délicat,e, de tact, plein,e de tact; ~ ÉÇÝ»É avoir du tact ÷³÷ϳÝϳïáõÃÛáõÝ ¥Ýñμ³ÝϳïáõÃÛáõݤ délicatesse f, tact m; ~ áõÝ»Ý³É avoir du tact ÷³÷ϳë»ñ efféminé ¥ïÕ³Ù³ñ¹¤; douillet,te ÷³÷ϳëÇñï au cœur tendre, sensible ¥½·³Ûáõݤ



Ù³ñ½. amorti m



÷³÷ϳ÷»ïáõñ ¥÷³÷ϳٳ½¤ duve-



teux,-euse



÷³÷Ï»É 1¤ s’amollir, se ramollir 2¤ ÷Ëμ. se radoucir ¥Ù»Õٳݳɤ, se laisser fléchir ¥½Çç»É, ϳÏջɤ ÷³÷Ï»ñ»ë prêt,e à céder, qui cède facilement ¥½ÇçáÕ¤ ÷³÷ÏáõÃÛáõÝ mollesse f, tendreté f; ÷Ëμ. douceur f ¥Ù»ÕÙáõÃÛáõݤ, tendresse f ¥ùÝùßáõÃÛáõݤ; indulgence f ¥Ý»ñáÕ³ÙïáõÃÛáõݤ ÷³÷áõÏ mou-mol-molle ¥Ï³ÏáõÕ` μ³ñÓÇ, Ý»ñùݳÏÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇݤ; moelleux,-euse ¥·áñÍí³ÍùÇ, Ù³Ñ׳ϳÉÇ, ·áñ·Ç Ù³ëÇݤ; ~ ѳó pain



frais; ~ Ù³½»ñ cheveux m pl souples; ~ ÙÇë viande f tendre; ~ í³·áÝ voiture f de première classe; ~ í³Ûñ¿çù ϳï³ñ»É atterrir en douceur ÷»·»Ý³ μëμ. rue f ÷»Ã³Ï ruche f ◊ Ù»ÕíÇ ~Á ã»Ý μ½Ç il ne faut pas réveiller le chat qui dort ÷»Ã³Ï³Ýáó ¥Ù»Õí³Ýáó¤ rucher m ÷»ÏáÝ ï»°ë ѳ׳ñ»ÝÇ ÷»ÕÏ volet m ¥÷³Ïáó³÷»ÕϤ, battant m, vantail m ¥¹é³Ý ~` è¤; ß³ñÅ³Ï³Ý ~»ñ volets de coulisses ÷»ß 1¤ bas m, pan m ¥ùÕ³Ýóù¤; ßñç³½·»ëïÇ ~ bas d’une robe 2¤ jupe f ¥ÏÇë³ßñç³½·»ëï¤; ϳñ×` ß³ï ϳñ× ~ minijupe f ÷»ë³ gendre m ¥³Õçϳ ³ÙáõëÇÝÁ¤; beau-frère m ¥ùñáç ³ÙáõëÇÝÁ¤ ÷»ë³óáõ ¥Ý߳ݳÍ, ÷»ë³¤ fiancé m, prétendu m, futur gendre m ÷»ï»É épiler vt ¥Ù³½»ñÁ¤; plumer vt ¥÷»ïñ³ï»É¤; arracher vt ¥åáÏ»É, ³ñÙ³ï³Ñ³Ý ³Ý»É¤ m



915



÷»ïñ³·Ý¹³Ë³Õ ¥μ³¹ÙÇÝïáݤ bad-



éáõÃÛáõݤ colportage m, métier m de colporteur ÷»ñÇ fée f; péri f ¥³ñ³μ³Ï³Ý áõ å³ñëÏ³Ï³Ý ¹Çó³μ³ÝáõÃÛ³Ý Ù»ç¤ ÷ÃÃ»É s’ouvrir ¥μ³óí»É¤; s’épanouir, éclore vi ¥μáÕμáçÇ, ͳÕÏÇ Ù³ëÇݤ; fleurir vi, être en fleur ¥Í³Õϻɤ ÷ÃÃáõÙ épanouissement m; éclosion f, floraison f ÷ÃÃáõÝ 1¤ fleurissant,e ¥μáõÛë»ñÇ Ù³ëÇݤ 2¤ ÷Ëμ. florissant,e ¥Í³ÕÏáõÝ, ͳÕÏáÕ, ½³ñ·³óáÕ¤ ÷ÃÇà ¥ÍÇÉ, μáÕμáç¤ pousse f ÷ÃÇñ bouse f, crotte f; fumier m séché ¥ãáñ¤ ÷ÇÉÇëá÷³ philosophe n ÷ÇÉÇëá÷³Û³μ³ñ ï»°ë ÷ÇÉÇëá÷³Ûáñ»Ý ÷ÇÉÇëá÷³Û³Ï³Ý philosophique; ~ ѻﳽáïáõÃÛáõÝÝ»ñ recherches f pl philosophiques; ~ ù³ñ pierre f philosoophale ÷ÇÉÇëá÷³Û³ù³ñ ¥÷ÇÉÇëá÷³Û³Ï³Ý ù³ñ¤ pierre f philosophale ÷ÇÉÇëá÷³Û»É philosopher vi (sur qch) ÷ÇÉÇëá÷³Ûáñ»Ý philosophiquement, en philosophe ¥÷ÇÉÇëá÷³ÛÇ å»ë¤ ÷ÇÉÇëá÷³ÛáõÃÛáõÝ philosophie f; ÷ÇÉÇëá÷³ÛáõÃÛ³Ý ý³ÏáõÉï»ï faculté f de philosophie; ÷ÇÉÇëá÷³ÛáõÃÛ³Ý ¹áÏïáñ docteur m en philosophie; ÷ÇÉÇëá÷³ÛáõÃÛ³Ý ¹³ëÁÝóó cours m de philosophie ÷ÇÉáÝ ¥ßáõñç³é¤ »Ï»Õ. chasuble f ÷ÇÉáݳ½áõñÏ ¥Ï³ñ·³ÉáõÛͤ »Ï»Õ. défroqué,e; ~ ³Ý»É défroquer vt; ~ ÉÇÝ»É être défroqué ÷ÇÕ 1¤ éléphant m; ÷ÕÇ Ó³· éléphanteau m, jeune éléphant m; ÷ÕÇ ÏÝ×Çà trompe f; ÷ÕÇ Å³ÝÇù défense f ◊ ÷ÕÇ å»ë ͳÝñ³ß³ñÅ lourd comme un éléphant 2¤ ß³ËÙ. fou m ÷ÇëÇÏ chaton,ne n ÷Çñáõ½ turquoise f ÷Çñáõ½³·áõÛÝ bleu turquoise ÷Çñáõ½» de turquoise ÷Ç÷»ñà μëμ. mauve f ÷Ç÷»ñó½·ÇÝ»ñ ¥ïáõÕï³½·ÇÝ»ñ¤ μëμ. malvacées f pl ÷ɳí pilaf m



minton m



÷»ïñ³·Ý¹³Ï badminton m ¥Ë³ÕÁ¤; volant m ¥·Ý¹³Ï, áñáí ÷»ïñ³·Ý¹³Ë³Õ` μ³¹ÙÇÝïáÝ »Ý ˳ÕáõÙ¤ ÷»ïñ³·Ý¹áñ¹¥áõÑǤ joueur,-euse n de



badminton



÷»ïñ³½³ñ¹ emplumé,e, couvert,e de



plumes; ~ ·É˳ñÏ chapeau m emplumé ÷»ïñ³½³ñ¹»É couvrir de plumes ÷»ïñ³½áõñÏ privé,e de plumes ÷»ïñ³Ã³÷ déplumé,e; ~ ³Ý»É déplumer vt; ~ ÉÇÝ»É perdre son plumage ÷»ïñ³Ã³÷í»É muer vi ¥Ï»Ý¹³Ýáõ Ù³ëÇݤ; perdre ses poils ¥Ùáõßï³ÏÇ Ù³ëÇݤ ÷»ïñ³Ã³÷áõÙ mue f ¥Ï»Ý¹³Ýáõ, Ù³ëݳíáñ³å»ë ÃéãÝǤ ÷»ïñ³Ï³É»É se couvrir de plumes ÷»ïñ³Ñ³Ý»É ¥÷»ïñ³Ñ³Ý ³Ý»É¤ plumer vt ÷»ïñ³Ý»ñùÝ³Ï matelas m en plumes, lit m de plumes ÷»ïñ³ÝÙ³Ý plumeux,-euse ÷»ïñ³í»É plumeau m ÷»ïñ³íáñ à plumes, ailé,e ÷»ïñ³íáñ»É couvrir de plumes ÷»ïñ³íáñí»É se couvrir de plumes ÷»ïñ³íáñáõÙ plumage m ÷»ïñ³ï»É plumer vt, arracher les plumes ÷»ïñ³÷áËí»É muer vi ÷»ïñ³÷áËáõÃÛáõÝ mue f ÷»ïñ³÷áõÝç panache m ¥÷»ïñ³óóáõÝù` Çμñ¨ ½³ñ¹ ·É˳ñÏÇ íñ³ ¨ ³ÛÉݤ ÷»ïñ»É ¥÷»ïñ³Ñ³Ý ³Ý»É¤ plumer vt ÷»ïñí³ñ février m; ~ÇÝ en février; ~ ³ÙëÇÝ au mois de février; ~Ç í»óÇÝ le six février ÷»ïñí³ñÛ³Ý de février ÷»ïñáõÙ plumage m ÷»ïáõñ plume f ◊ ~Ç å»ë ûè léger comme une plume ÷»ïáõñ» de plumes ÷»ñ»½³Ï ¥ßñçÇÏ Ù³Ýñ³í³×³é¤ colporteur,-euse n ÷»ñ»½³ÏáõÃÛáõÝ ¥ßñçÇÏ Ù³Ýñ³í³×³916



÷ɳíù³Ùǥ㤠passoire f ÷ɳï³ÏÝ»ñ ruines f pl, décombres f pl ÷ɳï³Ïí³Í ruiné,e, en ruine(s), en



÷ÕÓÏáõÙ envie f de sangloter (de pleurer); sanglot m ¥÷ÕÓÏáó¤ ÷ÕáëÏñ ivoire m ÷ÕáëÏñ³·áñÍ ivoirier m ÷ÕáëÏñ³·áñÍáõÃÛáõÝ ivoirerie f ÷ÕáëÏñ³·áõÛÝ couleur d’ivoire ÷ÕáëÏñ³÷³ÛÉ ivoirin,e ÷ÕáëÏñ», ÷ÕáëÏñÛ³ en ivoire, d’ivoire ÷ÛáõÝÇÏ ¹Çó. phénix m ◊ ÙáËÇñÝ»ñÇó



décombres



÷É»É démolir vt, détruire vt ÷Éí³Íù ruines f pl ÷Éí»É 1¤ tomber en ruines ¥÷áõÉ ·³É, ù³Ý¹í»É, ³í»ñí»É¤ 2¤ ÷Ëμ. s’écrouler, s’effondrer, s’abattre ¥ï³å³Éí»É, ÏáñͳÝí»É¤ ÷Éáõ½í»É s’écrouler, s’effondrer, tom-



ѳñáõÃÛáõÝ ³éÝáÕ ~ phénix renaissant de ses cendres ÷ÛáõÝÇϳϳÝ, ÷ÛáõÝÇÏÛ³Ý phénicien,ne; ÷ÛáõÝÇÏÛ³Ý ³ñÙ³í»ÝÇ dattier m ÷ÛáõÝÇÏ»ñ»Ý phénicien m ÷ÛáõÝÇÏ»óÇ, ÷ÛáõÝÇÏáõÑÇ Phénicien,ne ÷ÝÃÇ peu soigneux,-euse, peu soigné,e, négligent,e ¥Ã³÷Ã÷í³Í¤; malpropre, sale ¥Ï»Õïáï¤; ~ ·áñÍ ouvrage m (travail m) peu soigné; ~ Ó¨áí d’une façon peu soignée ÷ÝÃÇáõÃÛáõÝ négligence f ¥Ã³÷Ã÷í³ÍáõÃÛáõݤ; malpropreté f ¥Ï»ÕïáïáõÃÛáõݤ ÷ÝÃ÷ÝÃ³É bougonner vi; grogner vi ¥ùñÃÙÝç³É¤; grommeler vi ¥ÙéÃÙÁéóɤ ÷ÝÃ÷ÝÃ³Ý bougon,ne adj/n, grognon,ne adj/n; grincheux,-euse ÷ÝÃ÷ÝóÝáõÃÛáõÝ humeur f grincheuse (grognonne) ÷ÝÃ÷ÝÃáó bougonnement m; grognement m ¥ùñÃÙÝçáó¤; grommellement m ¥ÙéÃÙéÃáó¤ ÷Ýáí»É ÅÕ. ¥í³ï³μ³Ý»É¤ dénigrer vt, déblatérer (contre), médire de ¥ã³ñ³Ëáë»É¤, rabaisser vt ¥Ýí³ëï³óݻɤ ÷Ýã³É, ÷Ýã³óÝ»É renifler vi ÷Ýãáó reniflement m ÷Ýç³ÛÇÝ ~ ó³Ýù plantation f par nids ÷Ýç»É faire un bouquet ÷ÝçÇÏ ¥÷áùñÇÏ ÷áõÝç¤ petit bouquet m ÷Ýïñ»É chercher vt, rechercher vt ¥÷Ýïñï»É¤ ◊ ÷Ýïñ»ó»ù ¨ Ï·ïÝ»ù ¥áí ÷ÝïñáõÙ ¿, ݳ Ï·ïÝǤ qui cherche trouve ÷Ýïñ»ÉÇ cherché,e ÷ÝïñáÕ chercheur,-euse n; ³ñϳÍÝ»ñ



ber vi en ruines, craquer vi; s’ébouler ¥÷Éí»É, ù³Ý¹í»É¤ ÷Éáõ½íáÕ ébouleux,-euse ¥Ë³ñËáõÉ, ÷ÉíáÕ, ù³Ý¹íáÕ¤ ÷Éáõ½áõÙ éboulement m, croulement m; écroulement m, effondrement m ¥ÏáñͳÝáõÙ¤; désintégration f, désagrégation f, clivage m ¥ù³Ûù³ÛáõÙ¤ ÷Ëñ³ù³ñ ¥ïáõý, ïáõý³ù³ñ¤ ÑÝù. tuf m



÷Ëñ»óÝ»É ¥ÑáÕÁ¤ ameublir vt ÷Ëñ»óáõÙ ¥ÑáÕǤ ameublissement m ÷Ëñí»É ¥ÑáÕÇ Ù³ëÇݤ devenir meuble ÷ËñáõÝ 1¤ friable; meuble ¥ÑáÕÇ Ù³ëÇݤ; fragile ¥¹Ûáõñ³μ»Ï, ÏáïñíáÕ¤; fragilisé,e ¥~ ¹³ñӳͤ 2¤ ÷Ëμ.



frêle, délicat,e; ~ ³éáÕçáõÃÛáõÝ santé f délicate; ~` ïϳñ³Ï³½Ù »ñ»Ë³ enfant n frêle ÷ËñáõÝ³Ý³É devenir meuble ¥ÑáÕÇ Ù³ëÇݤ ÷ËñáõݳóÝ»É ameublir vt ¥ÑáÕÁ¤; ÷Ëμ. fragiliser ¥³ÝϳÛáõÝ ¹³ñÓݻɤ ÷ËñáõÝáõÃÛáõÝ 1¤ friabilité f, fragilité f ¥¹Ûáõñ³μ»ÏáõÃÛáõÝ, Ïáïñí»Éáõ »Ýóϳ ÉÇÝ»ÉÁ¤ 2¤ ÷Ëμ. délicatesse f ÷ճųÝÇù défense f d’éléphant ÷Õ³Ëï μÅßÏ. éléphantiasis m ÷Õ³Ëï³íáñ ¥÷Õ³Ëïáí ÑÇí³Ý¹¤ éléphantiasique n ÷Õ³Ó³· ï»°ë ÷ÕÇÏ ÷Õ³å³Ý cornac m ÷ÕÇÏ éléphanteau m, jeune éléphant m ÷ÕÓÏ³É éclater en sanglots ÷ÕÓϳÉÇ touchant,e, émouvant,e, attendrissant,e ¥Ñáõ½áõÙݳÉǤ ÷ÕÓÏáó sanglot m



917



~ aventurier,-ière n, chercheur,euse d’aventures ÷Ýïñí³Í ¥É³í³·áõÛÝ, ó³ÝϳÉÇ, ÷³÷³·»ÉǤ recherché,e; ³Ûë ÝϳñãÇ Ïï³íÝ»ñÁ ß³ï ~ »Ý les tableaux de ce peintre sont très recherchés ÷Ýïñï»É rechercher vt ÷Ýïñïáõù recherches f pl, quête f, enquête f; »ñç³ÝÏáõÃÛ³Ý ~ quête du bonheur; ~Ç Ù»ç en quête de; ~Ç »ÉÝ»É se mettre en quête de ÷ÝïñáõÙ ï»°ë ÷Ýïñïáõù ÷ß³μ»ñ ¥μáõÛë, Í³é¤ épineux,-euse ÷ß³μáõÛë, ÷ß³Ãáõ÷ μëμ. prunelier m ÷߳ɳñ fil m de fer barbelé, barbelé m ÷߳ɳñ» de barbelé ÷߳ɳñí³Í entouré,e de barbelés ÷ß³ËÝÓáñ μëμ. stramoine f, pomme f épineuse ÷߳ͳÍÏ couvert,e d’épines ÷ß³ÓÏÝÇÏ Ï»Ý¹μ. épinochette f ÷ß³ÓáõÏ épinoche f ÷ß³Ùáñåݻñ¤ ϻݹμ. échinoderme(s) m



Ùݳóáñ¹¤ ÷ßñ»É 1¤ morceler vt ¥ÏïáñÝ»ñÇ í»ñ³Í»É¤; casser vt ¥Ïáïñ»É, ç³ñ¹»É¤; concasser vt ¥ù³ñÁ ¨ ³ÛÉݤ 2¤ ÷Ëμ.



briser vt



÷ßñí»É s’effriter ¥÷áßáõ í»ñ³Íí»É¤; se morceller, se parceller ¥Ù³Ýñ



ÏïáñÝ»ñÇ í»ñ³Íí»É, ÷ßáõñ-÷ßáõñ ÉÇݻɤ; se briser ¥Ïáïñí»É, ç³ñ¹í»É¤ ÷ßñáõÙ morcellement m, parcellement m; concassage m ¥ù³ñǤ ÷ßáõñ ï»°ë ÷ßñ³Ýù; ~-~ ³Ý»É mettre en miettes ¥÷ßñ³ÝùÝ»ñÇ í»ñ³Í»É¤, réduire en miettes; mettre en éclats ¥Ïïáñ-Ïïáñ ³Ý»É¤; battre à plate couture ¥ç³ñ¹áõ÷ßáõñ ³Ý»É` ѳϳé³Ïáñ¹Çݤ; ~Ý»ñ` Ùݳóáñ¹Ý»ñ bribes f pl; ~-~ ÉÇÝ»É` ç³ñ¹áõ÷ßáõñ ÉÇÝ»É, ݳ¨` ÷Ëμ. Ñû¹ë óݹ»É voler en éclats ÷ß÷ßáõÏ ¥Ï³ïíÇϤ μëμ. chaton m ÷áà pli m ¥Ï³ñí³ÍùÇ ¹³ñë¤; ~ ³Ý»É` ¹Ý»É plisser vt; ~-~ plissé,e; ~ ÁÝÏÝ»É se plisser ÷áóíáñ plissé,e ÷áÃáà ¥÷áÃáóѳÙ, ïïÇå¤ âcre, âpre, astringent,e ÷áÃáñÇÏ tempête f, ouragan m, orage m m, ◊ ÷áÃáñÏÇ å»ë å³ÛÃ»É éclater comme un orage; ~ Ù»Ï μ³Å³Ï çñáõÙ ¥áãÝãÇó ß³ï ³ÕÙáõÏ` í»×¤ tempête dans un verre d’eau ÷áÃáñϳμ»ñ qui provoque la tempête ÷áÃáñϳÉÇ¥ó¤ orageux,-euse, tempêtueux,-euse, agité,e; ~ Íáí mer f orageuse (agitée) ÷áÃáñϳÑáõÛ½ *houleux,-euse, orageux,-euse ÷áÃáñϳÝù ¥Ñ³ÝϳñͳÑáÕÙ, ÷áÃáñÇϤ rafale f ÷áÃáñÏ»É 1¤ agiter vt ¥³É»Ïáͻɤ 2¤ ÷Ëμ. agiter vt, émouvoir vt ¥Ñáõ½»É¤, troubler vt ¥Ëéáí»É¤ ÷áÃáñÏí»É s’agiter ¥ÍáíÇ, ³ÙμáËÇ Ù³ëÇݤ, être en émoi ¥Ñáõ½ÙáõÝùÇ Ù»ç ÉÇݻɤ; être ému,e (agité,e) ¥Ëéáí³ÑáõÛ½ ÉÇݻɤ, tempêter vi ¥μáñμáùí»É, íñ¹áíí»É¤ ÷áÃáñÏáõÝ ¥÷áÃáñÏáï¤ tempétueux,-



(pl) ÷ß³ï, ÷ß³ï»ÝÇ μëμ. chalef m ÷ß³ï»ñ¨ ~ ͳé»ñ conifères m pl; ~



³Ýï³é forêt f de conifères



÷ß³ñÙ³í ¥ëÕáóǤ μëμ. houx m ÷ß³ù³Õí»É se hérisser ¥Ù³½»ñÇ Ù³ëÇݤ; avoir des fourmis (dans les



membres, dans les jambes); ÷Ëμ. être saisi,e d’effroi, être épouvanté,e ¥³Ñáí Éóí»É, ë³ñëé³É¤ ÷ß» d’épines ÷ß»Õ»Ý d’épines ¥÷ßÇó ë³ñùí³Í¤; épineux,-euse ¥÷ßáï, ÷ß³ÉÇó¤ ÷ß»åë³Ï couronne f d’épines ÷ßÇÏ ¥÷áùñÇÏ` Ýáõñμ ÷áõߤ petite épine f



÷ßáï épineux,-euse ¥Ý³¨` ÷Ëμ.¤; ~ óá-



ÕáõÝ tige f épineuse; ÷Ëμ. ~ ׳ݳå³ñÑ chemin m épineux; ~` ÏÝ×éáï, ¹Åí³ñ ÉáõÍ»ÉÇ Ñ³ñó question f épineuse ÷ßï³óÝ»É renifler vi, renâcler vt; s’ébrouer ¥÷éÝã³óÝ»É` ÓÇáõ Ù³ëÇݤ ÷ßïáó reniflement m; ébrouement m ¥ÙdzÛÝ Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ ÷ßñ³Ýù miette f ¥Ñ³óÇ ¨ ³ÛÉÝ, ÷Ëμ.



918



euse, orageux,-euse, bouillonnant,e; *houleux,-euse ¥Ù³ëݳíáñ³å»ë ÍáíÇ Ù³ëÇݤ ÷áÃ÷áÃáõÙ plissement m ÷áÃ÷áÃáõÝ plissé,e; à froncis ÷áË emprunt m; dette f; ~ ³éÝ»É emprunter vt, faire une dette ¥å³ñïù ³Ý»É¤; ~ ï³É prêter vt ÷á˳μ»éÝ»É ¥³åñ³ÝùÁ¤ transborder vt ÷á˳μ»éÝáÕ ¥³ÝÓ, ݳ¨` ݳí, ɳëï³Ý³í, ·Ý³óù¤ transbordeur m ÷á˳μ»éÝáõÙ transbordement m ÷á˳μ»ñ³μ³ñ métaphoriquement ÷á˳μ»ñ³Ï³Ý métaphorique, figuré,e; ~ ÇÙ³ëï sens m figuré (métaphorique) ÷á˳μ»ñ³Ï³Ý³óáõÙ métaphorisation



³ß˳ï³ÝùÇ ¹³¹³ñ»óáõÙ¤ grève f des transports ÷á˳¹ñ³Í³Ëë ï»°ë ÷á˳¹ñ³í³ñÓ ÷á˳¹ñ³Ï³Ý ¥ïñ³Ýëåáñï³ÛÇݤ de transport; ~ ÙÇçáóÝ»ñ` ÷á˳¹ñ³ÙÇçáóÝ»ñ moyens m pl de transport ÷á˳¹ñ³Ùμ³ñ ¥μ»éݳñÏÕ, ÏáÝï»ÛÝ»ñ¤ conteneur m, container m ÷á˳¹ñ³ÙÇçáó moyen m de transport (de communication), transport(s) m (pl); ѳÝñ³ÛÇÝ ~Ý»ñ transports en commun; ù³Õ³ù³ÛÇÝ ~Ý»ñ transports urbains; véhicule m ¥ï³ñμ»ñ ï»ë³ÏǤ ÷á˳¹ñ³Ý³í navire m de transport ÷á˳¹ñ³ëɳù »ñÏÃÕ. aiguillage m, aguille f ÷á˳¹ñ³í³ñÓ frais m pl de déplacement, frais m pl de transport; fret m ¥Ý³íÇ` û¹³Ý³íÇ ¨ ³ÛÉݤ ÷á˳¹ñ»É 1¤ transporter vt ¥ï»Õ³÷áË»É ÷á˳¹ñ³ÙÇçáóáí¤; véhiculer vt ¥³íïáÙ»ù»Ý³Ûáí, μ»éݳï³ñáí¤ 2¤ transférer vt ¥Ù»Ï ³ÛÉ ï»Õ¤ 3¤ muter vt ¥Ù»Ï ³ÛÉ ³ß˳ï³ÝùÇ, å³ßïáÝǤ 4¤ ÷áëïáí ¹ñ³Ù ~` ÷á˳Ýó»É envoyer de l’argent par la poste, faire un mandat ÷á˳¹ñ»ÉÇ transportable, portable; Çñ³íμ. transférable ¥÷á˳Ýó»ÉÇ` ³ñÅ»ù¤ ÷á˳¹ñÇã transporteur m ÷á˳¹ñáÕ ¥μ»éÝ»ñÇ ÷á˳¹ñáõÙáí ½μ³ÕíáÕ ³ÝÓ Ï³Ù ÑÇÙݳñϤ transporteur m ÷á˳¹ñí»É être transporté,e ¥÷á˳¹ñ³ÙÇçáóáí¤; être transféré ¥³ÛÉ ÑÇÙݳñÏ, ù³Õ³ù ¨ ³ÛÉݤ; déménager vi ¥Ù»Ï ³ÛÉ μݳϳñ³Ý` ß»Ýù¤ ÷á˳¹ñáõÃÛáõÝ 1¤ transport m ¥÷á˳¹ñáõÙ¤ 2¤ traduction f ¥Ã³ñ·Ù³ÝáõÃÛáõݤ 3¤ »ñÅßï. transposition f 4¤ reproduction f ¥¹åñáó³Ï³Ý¤ ÷á˳¹ñáõÙ 1¤ transport m ¥ï»Õ³÷áËáõÙ ÷á˳¹ñ³ÙÇçáóáí¤ 2¤ transfert m ¥¹ñ³Ù³·ÉËÇ, ³×ÛáõÝÇ, ýáõïμáÉÇëïÇ` Ù»Ï ³ÏáõÙμÇó ÙÛáõëÁ¤ 3¤ mutation f ¥Ù»Ï ³ÛÉ ³ß˳ï³ÝùÇ` å³ßïáÝǤ 4¤ déplacement m ¥ï»-



f



¥÷á˳μ»ñ³μ³ñ ³ë»É` ·áñͳͻɤ dire, employer métaphoriquement ÷á˳μ»ñáõÃÛáõÝ É»½íμ., ·ñÏÝ. métaphore f ÷á˳·ñ»É ¥ï³é³¹³ñÓ»É Ù»Ï É»½íÇó ÙÛáõëÁ¤ transcrire vt ÷á˳·ñí»É ¥ï³é³¹³ñÓí»É Ù»Ï É»½íÇó ÙÛáõëÁ¤ être transcrit,e ÷á˳·ñáõÃÛáõÝ ¥ï³é³¹³ñÓáõÙ Ù»Ï É»½íÇó ÙÛáõëÁ¤ transcription f ÷á˳¹³ñÓ mutuel,le, réciproque; ~ ϳå relation f réciproque, corrélation f, interconnexion f; ~ ³å³Ñáí³·ñáõÃÛáõÝ assurance f mutuelle; ~ ѳٳӳÛÝáõÃÛ³Ùμ d’un commun accord; ~ íëï³ÑáõÃÛáõÝ confiance f mutuelle; ~ ë»ñ amour m partagé; ~ ѳñ·³Ýù respect m mutuel; ~ û·ÝáõÃÛáõÝ` ÷áËû·ÝáõÃÛáõÝ entraide f ÷á˳¹³ñÓ³μ³ñ mutuellement, réciproquement ÷á˳¹³ñÓ»É rendre (qch pour qch); s’acquitter (d’une obligation envers qn); rendre la pareille ÷á˳¹³ñÓáõÃÛáõÝ réciprocité f, mutualité f ÷á˳¹³ñÓáõÙ compensation f ¥Ñ³ïáõóáõÙ¤ ÷á˳¹ñ³μ»é chargement m ÷á˳¹ñ³¹áõÉ ¥÷á˳¹ñ³ÙÇçáóÝ»ñÇ ÷á˳μ»ñ»É



919



Õ³÷áËáõÙ, ï»ÕÁ ÷áË»ÉÁ¤ 5¤ report m ¥Å³ÙÏ»ïÇ Ñ»ï³Ó·áõÙ¤ 6¤ acheminement m; μ»éݳñÏÕ³ÛÇÝ ~ acheminement par conteneur 7¤ ~Ý»ñ` μ»éݳßñç³Ý³éáõÃÛáõÝ trafic



Ý»ñ` ¹ñáßÙ³ÝÇßÝ»ñ ~ échanger des timbres; ¹ñ³Ù ~ changer de l’argent; ~ áñ¨¿ μ³ÝÇ Ñ»ï, áñ¨¿ μ³ÝÇ ¹ÇÙ³ó échanger contre qch; ·»ñÇÝ»ñ ~ échanger des prisonniers; ïå³íáñáõÃÛáõÝÝ»ñ ~ échanger des impressions; troquer vt (contre) ¥³é¨ïáõñ ³Ý»É ÷á˳ݳϻÉáí¤ ÷á˳ݳϻÉÇ échangeable, permutable; áã ~ inéchangeable



m



÷á˳½¹»É ¥÷áËÝ»ñ·áñͻɤ interagir vi ÷á˳½¹»óáõÃÛáõÝ interaction f, in-



fluence f mutuelle, action f réciproque ÷á˳ϳñ·áõÃÛáõÝ ¥÷á˳ϳñ·áõÙ¤ É»½íμ. conversion f, hypostase ¥÷á˳ÝóáõÙ` ËáëùÇ Ù³ë»ñǤ ÷á˳ϻñå³Ï³Ý É»½íμ. transformationnel,le ÷á˳ϻñå»É 1¤ transformer vt (en) 2¤ modifier vt ¥Ó¨³÷á˻ɤ, transfigurer vt ¥Ï»ñå³ñ³Ý³÷áË»É, í»ñ³÷á˻ɤ 3¤ reconvertir vt ¥Ñ³ñÙ³ñ»óÝ»É Ýáñ å³ÛÙ³ÝÝ»ñÇݤ ÷á˳ϻñå»ÉÇ transformable; modifiable ¥Ó¨³÷áË»ÉǤ ÷á˳ϻñåÇã ¥ïñ³ÝëýáñÙ³ïáñ¤ ï»Ë., ¿É. transformateur m ÷á˳ϻñåí³Í transformé,e, modifié,e ¥Ó¨³÷áËí³Í¤, transfiguré,e ¥Ï»ñå³ñ³Ý³÷áËí³Í, í»ñ³÷áËí³Í¤ ÷á˳ϻñåí»É se transformer (en), se modifier ¥Ó¨³÷áËí»É¤, se transfigurer ¥Ï»ñå³ñ³Ý³÷áËí»É, í»ñ³÷áËí»É¤ ÷á˳ϻñåáõÃÛáõÝ ï»°ë ÷á˳ϻñåáõÙ ÷á˳ϻñåáõÙ 1¤ transformation f ¥Ý³¨` É»½íμ.¤ 2¤ transfiguration f, métamorphose f ¥Ï»ñå³ñ³Ý³÷áËáõÃÛáõÝ, í»ñ³÷áËáõÙ¤ 3¤ reconversion f ¥³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý ×ÛáõÕ»ñÇ, Ù³ëݳíáñ³å»ë é³½Ù³Ï³Ý ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛ³Ý Ñ³ñÙ³ñ»óáõÙ Ýáñ å³ÛÙ³ÝÝ»ñÇݤ ÷á˳ÏñÇ㠥ѳñ³Ñáë, Ñáëù³ÛÇÝ ·ÇÍ, ÏáÝí»Û»ñ¤ chaîne f de travail; chaîne f de montage ¥Ñ³í³ùٳݤ ÷á˳Ûó¥»ÉáõÃÛáõݤ visite f réciproque (mutuelle) ÷áË³Ý³Ï ï»°ë ÷á˳ñ»Ý 2¤ ÷á˳ݳϳ·Çñ lettre f de change ÷áË³Ý³Ï»É échanger vt; ݳٳϳÝÇß-



÷á˳ݳÏáõÃÛáõÝ,



÷á˳ݳÏáõÙ







échange m, change m ¥¹ñ³ÙǤ; ï³ñ³¹ñ³ÙÇ ~ change, échange de monnaies; ï³ñ³¹ñ³ÙÇ ÷á˳ݳÏÙ³Ý Ï»ï bureau de change; ÷áñÓÇ ÷á˳ݳÏáõÙ échange d’expérience 2¤ troc m ¥³é¨ïáõñ ÷á˳ݳÏáõÙáí, ³åñ³Ýù³÷á˳ݳÏáõÃÛáõݤ ÷á˳ÝÓ ¥Ù»ÏÇÝ ÷á˳ñÇÝáÕ ¨ Ýñ³Ý Ý»ñϳ۳óÝáÕ ³ÝÓ¤ prête-nom m ÷á˳Ýáñ¹ 1¤ »Ï»Õ. vicaire m ¥ï»Õ³å³Ñ¤ 2¤ remplaçant,e n, suppléant,e n ¥÷á˳ñÇÝáÕ¤ 3¤ intérimaire n ¥Å³Ù³Ý³Ï³íáñ³å»ë áñ¨¿ å³ßïáÝ ½μ³Õ»óÝáÕ¤ ÷á˳Ýáñ¹³μ³ñ par intérim ¥å³ßïáÝáõ٠ųٳݳϳíáñ³å»ë ÷á˳ñÇÝ»Éáí¤ ÷á˳Ýáñ¹³·Çñ ¥Édz½áñ³·Çñ, ѳí³ï³ñÙ³·Çñ¤ procuration f; ÷á˳Ýáñ¹³·ñáí ¥Édz½áñ³·ñáí, ѳí³ï³ñÙ³·ñáí¤ par procuration ÷á˳Ýáñ¹³ñ³Ý ¥÷á˳Ýáñ¹Ç Ýëï³í³ÛñÁ¤ »Ï»Õ. vicariat m ÷á˳Ýáñ¹áõÃÛáõÝ ¥÷á˳Ýáñ¹ ÉÇÝ»ÉÁ, ³Û¹ ųٳݳϳßñç³ÝÁ¤ vicariat m ÷á˳Ýáñ¹áõÙ ¥å³ßïáÝÇ Å³Ù³Ý³Ï³íáñ ϳï³ñáõÙ¤ intérim m ÷á˳Ýí³Ý³Ï³Ý É»½íμ. métonymique; ~ ·áñͳÍáõÃÛáõÝ emploi m métonymique ÷á˳Ýí³Ý³óáõÙ métonymisation f ÷á˳Ýíëï³ÑáõÃÛáõÝ défiance f (méfiance f) mutuelle ÷á˳Ýó³·Çñ ýÇÝ. endossement m ÷á˳Ýó³ÉáÕ ï»°ë ÷á˳ÝóáõÙ³ÉáÕ ÷á˳Ýó³í³½ù ï»°ë ÷á˳ÝóáõÙ³í³½ù 920



íáõÝùÝ»ñÇ, áõÝ»óí³ÍùÇ, ųé³Ý·áõÃ۳ݤ; Çñ³íáõÝùÝ»ñÇ ~ cession de droits 5¤ Ù³ñ½. passe f ÷á˳ÝóáõÙ³ÉáÕ Ù³ñ½. natation f à relais ÷á˳ÝóáõÙ³í³½ù Ù³ñ½. course f de relais, relais m ÷á˳ÝáõÝ métonymie f ÷á˳ÝáõÝáõÃÛáõÝ métonymie f ÷á˳é»É emprunter vt (à), faire des emprunts ÷á˳éÛ³É emprunté,e; É»½íμ. ~ μ³é mot m emprunté ÷á˳éáõ emprunteur,-euse n/adj; ÷á˳ïáõÝ ¨ ~Ý le prêteur et l’emprunteur; É»½íμ. ~ É»½áõ langue f emprunteuse ÷á˳éáõÃÛáõÝ 1¤ ïÝï·. emprunt m; ϳñ׳ųÙÏ»ï` »ñϳñ³Å³ÙÏ»ï ~ emprunt à court, à long terme; å»ï³Ï³Ý ~ emprunt d’État; Ý»ñùÇÝ` ³ñï³ùÇÝ ~ emprunt intérieur, extérieur; ~Ý»ñ ϳï³ñ»É faire des emprunts ¥Ý³¨` É»½íμ.¤; ÷á˳éáõÃÛ³Ý Ù³ñáõÙ amortissement m d’emprunt (d’un prêt) 2¤ É»½íμ. emprunt m; áõÕÕ³ÏÇ ¥³ÝÙÇç³Ï³Ý¤ ~ emprunt direct; ³ÝáõÕÕ³ÏÇ ¥ÙÇçÝáñ¹³íáñí³Í¤ ~ emprunt indirect ÷á˳é÷áË alternativement, tour à tour; par relais ¥÷á÷á˳ÏÇ Ñ»ñóϳÝáõÃÛ³Ùμ, ÷áË»÷áˤ ÷á˳ï»ÉáõÃÛáõÝ haine f mutuelle ÷á˳ï»Õ»É ß³ËÙ. roquer vt



÷á˳Ýó³ïáõ÷ ¥÷á˳ÝóáõÙ³ÛÇÝ ïáõ÷¤ ³íï. boîte f de vitesse ÷á˳Ýó»É 1¤ passer vt ¥ë»Õ³ÝÇ ßáõñç



áñ¨¿ μ³Ý ~, Ù³ñ½³Ë³ÕÇ Å³Ù³Ý³Ï` ·Ý¹³ÏÁ ¨ ³ÛÉݤ 2¤ transmettre vt ¥Ñ³Õáñ¹»É` μ³é»ñáí, Ëáëùáí, ѳÛïÝ»É. ݳ¨` ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝÁ, ¿É»Ïïñ³Ï³Ý Ñáë³ÝùÁ ~¤ 3¤ transférer vt ¥ï»Õ³÷áË»É` ¹ñ³Ù, ·áõÙ³ñ, ·»ñÇÝ»ñÇÝ, ³×ÛáõÝÁ, Ù³ñ½ÇÏÇÝ Ù»Ï ³ÏáõÙμÇó ÙÛáõëÁ¤ 4¤ virer vt ¥¹ñ³ÙÁ` Ù»Ï Ñ³ßíÇó ÙÛáõëÁ¤; ÷áëïáí ¹ñ³Ù ~ faire un mandat, envoyer de l’argent par la poste 5¤ communiquer vt ¥Ñ³Õáñ¹»É¤ 6¤ ÷áñÓÁ ~ faire profiter de son expérience ÷á˳Ýó»ÉÇ transmissible ÷á˳Ýó»ÉÇáõÃÛáõÝ transmissibilité f ÷á˳ÝóÇÏ 1¤ transmissible, contagieux,-euse ¥í³ñ³ÏÇã¤; ~ ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ maladie f transmissible 2¤ ~ Ùñó³Ý³Ï` å³ñ·¨` ÏáãáõÙ challenge m ÷á˳ÝóáÕ Ù³ñ½. passeur,-euse n ÷á˳Ýóí»É 1¤ se transmettre, être transmis,e ¥ï³ñ³Íí»É` Ïñ³Ï, ß³ñÅáõÙ ¨ ³ÛÉݤ 2¤ être transféré,e ¥ï»Õ³÷áËí»É¤ 3¤ se propager ¥ï³ñ³Íí»É` í³ñ³Ï, ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõݤ ÷á˳ÝóíáÕ Çñ³íμ. de réversion; ~ Ãáß³Ï ¥Ù³Ñ³ó³Í ³ÙáõëÝáõó¤ pension f de reversion ÷á˳ÝóáõÙ 1¤ transmission f ¥·áñÍáÕáõÃÛ³Ý, ٻ˳ÝÇϳϳݤ; ³ï³Ùݳíáñ ~ transmission par engrenage 2¤ transfert m ¥¹ñ³ÙÇ, áõÝ»óí³ÍùǤ; ýÇݳÝë³Ï³Ý ~Ý»ñ transferts financiers; ï³ñ³¹ñ³ÙÇ ~ transfert de devises 3¤ ýÇÝ. virement m ¥¹ñ³Ù³Ï³Ý, μ³ÝϳÛÇÝ` Ù»Ï Ñ³ßíÇó ÙÛáõëÁ¤; ¹ñ³Ù³ÛÇÝ ~ mandat m de virement; ¹ñ³Ù³Ï³Ý ~ ëï³Ý³É toucher un mandat; ¹ñ³Ù³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñÇ ~` ³é³ùáõÙ envoi m de fonds; ÷áëï³ÛÇÝ ~ mandat m poste; ѳßí. renversement m ¥¹ñ³Ù³Ï³Ý¤ 4¤ Çñ³íμ. dévolution f, cession f ¥½ÇçáõÙ` Çñ³-



÷á˳ï»ÕáõÃÛáõÝ, ÷á˳ï»ÕáõÙ ß³ËÙ.



roque m



÷á˳ïÝÏ»É μëμ. transplanter vt ÷á˳ïÝÏáõÙ μëμ. transplantation f ÷á˳ïí³Ï³Ý de prêt, d’emprunt ÷á˳ïíáõÃÛáõÝ prêt m, emprunt m; ~



Ëݹñ»É demander un prêt (un emprunt); ¹ñ³Ù³ïݳÛÇÝ ~ prêt bancaire; »ñϳñ³Å³ÙÏ»ï ~ prêt à long terme ÷á˳ïáõ prêteur,-euse n ÷á˳ïáõÝÏ végétal m transplanté ÷á˳ñ»Ý 1¤ en échange de, à la place de, en contrepartie ¥¹ÇÙ³ó¤ 2¤ au lieu de ¥÷á˳ݳϤ; ï³ÝÁ ÙݳÉáõ 921



÷á˳ñù³Û³Ï³Ý vice-royal,e de vice-



~ ¥÷áË³Ý³Ï ï³ÝÁ ÙݳÉáõ¤, óïñáÝ ·Ý³ó»ù au lieu de rester chez vous, allez au théâtre; ³ß˳ï»Éáõ ~ ¥÷áË³Ý³Ï ³ß˳ï»Éáõ¤ ½ñáõóáõÙ »ù au lieu de travailler vous bavardez 3¤ ~Á en revanche ÷á˳ñÅ»ù cours m, change m, contrevaleur f, valeur f d’échange; taux m de change, cours m des changes ¥ï³ñ³¹ñ³ÙÇ` ³ñï³ñÅáõÛÃÇ ³ñÅ»ùÁ¤; ~Ç ï³ñμ»ñáõÃÛáõÝÁ la différence de change (de conversion monétaire) ÷á˳ñÇݳμ³ñ à titre de prêt; ~ í»ñóÝ»É emprunter vt; ~ ï³É prêter vt ÷á˳ñÇÝ»É 1¤ remplacer vt, suppléer vt ¥÷á˳Ýáñ¹»É¤; Çñ³ñ ~ se relayer 2¤ substituer vt ¥ï»ÕÁ ¹Ý»É, ݳ¨` ¹áõñë Ùջɤ ÷á˳ñÇÝ»ÉÇ remplaçable; substituable ¥÷á˳ñÇÝÙ³Ý »Ýóϳ, ÷á˳ñÏ»ÉǤ; interchangeable ¥ÙÇÙÛ³Ýóáí, Ù»ÏÁ ÙÛáõëáí¤ ÷á˳ñÇÝ»ÉÇáõÃÛáõÝ interchangeabilité f ¥Ù»ÏÁ ÙÛáõëáí¤ ÝÛáõä ÷á˳ñÇÝÇã ¥÷á˳ñÇÝáÕ succédané m ÷á˳ñÇÝáÕ remplaçant,e n ¥³ÝÓ¤; ~ ³åñ³Ýù substitut m; óïñ. doublure f ¥¹»ñ³ë³Ý¤ ÷á˳ñÇÝáõÙ remplacement m; substitution f ÷á˳ñÏ ïÝï·., ýÇÝ. conversion f ÷á˳ñϳÛÇÝ ïÝï·., ýÇÝ. de conversion; de change; ~ ³ñÅ»ù` ÷á˳ñÅ»ù cours m du change ÷á˳ñÏ»É convertir vt ¥³ñï³ñÅáõÛÃÁ¤ ÷á˳ñÏ»ÉÇ ýÇÝ. convertible; ~ ï³ñ³¹ñ³Ù devise f convertible ÷á˳ñÏ»ÉÇáõÃÛáõÝ ïÝï·., ýÇÝ. convertibilité f; ~Á »íñáÛÇ` »íñáÛÇ ÷á˳ñÏ»ÉÁ la convertibilité en euros ÷á˳ñÏÇã ¿É. transformateur m; commutateur m ¥Ñáë³Ý³¹³ñÓ¤ ÷á˳ñÏí»É être substitué,e ¥÷á˳ñÇÝí»É¤ ÷á˳ñÏáõÙ ýÇÝ. conversion f ÷á˳ñù³ vice-roi m



roi



÷á˳ñù³ÛáõÃÛáõÝ vice-royauté f ÷á˷ݹ³å»ï lieutenant-colonel m ÷áË·áñͳÏó»É ï»°ë ·áñͳÏó»É ÷áË·áñͳÏóáõÃÛáõÝ ï»°ë ·áñͳÏóáõÃÛáõÝ ÷áË·áñÍáÕáõÃÛáõÝ interaction f ÷áË»É 1¤ changer vt ind; μݳϳñ³ÝÁ ~



changer d’appartement; ³íïáÙ»ù»Ý³Ý ~ changer sa voiture; ï»ÕÁ ~ changer de place; ·Ý³óùÁ ~ changer de train; Ý»ñùݳ½·»ëïÁ ~ changer de linge; Íñ³·ÇñÁ` ³ÉÇùÁ ~ changer de chaîne; ï»Ë. ³ñ³·áõÃÛáõÝÁ ~ changer de vitesse; ϳñÍÇùÁ ~ changer d’avis; áñ¨¿ μ³Ýáí, áñ¨¿ μ³ÝÇ Ñ»ï` ¹ÇÙ³ó ~ chnager contre qch 2¤ remplacer vt ¥÷á˳ñÇÝ»É Ù»Ï áõñÇßáí, ï»ÕÁ áõñÇßÇÝ Ý߳ݳϻɤ; ïÝûñ»ÝÇÝ ~ remplacer le directeur 3¤ relever vt ¥Å³Ù³å³ÑÇÝ, ÑÇí³Ý¹³å³ÑÇݤ; ųٳå³ÑÇÝ ~ relever la sentinelle 4¤ varier vt ¥÷á÷á˻ɤ 5¤ convertir vt ¥÷á˳ñÏ»É ³ñï³ñÅáõÛÃÁ¤ 6¤ refaire vt, reprendre vt ¥ÝáñÇó` í»ñëïÇÝ` ÝáñáíÇ ³Ý»É, ÷á÷á˻ɤ ÷áË»÷áË ¥÷á˳é÷áË, ÷á÷á˳ÏÇ Ñ»ñóϳÝáõÃÛ³Ùμ¤ par relais ÷á˽ÇçáÕáõÃÛáõÝ, ÷á˽ÇçáõÙ compromis m, concession f mutuelle; ~Ý»ñ ³Ý»É se faire des concessions mutuelles ÷á˽ÇçáõÙ³ÛÇÝ consensuel,le; ~ ѳٳӳÛÝáõÃÛáõÝ accord m consensuel ÷áËÁÙμéÝáõÙ compréhension f mutuelle, entente f; irénisme m ¥ï³ñ³Ï³ñÍÇù ³ÝÓ³Ýó ÙÇç¨ μ³Ý³í»×»ñáõÙ¤ ÷áËÁݹáõÝ»ÉÇ réciproquement acceptable (admissible) ÷áËÁݹáõÝÇ㠥ѳÕáñ¹áÕ-ÁݹáõÝáÕ ë³ñù¤ ï»Ë. transpondeur m ÷áËó÷³Ýóí»É s’interpénétrer ÷áËó÷³ÝóáõÙ intérpénétration f; ù³Õ³ù³ÏñÃáõÃÛáõÝÝ»ñÇ` Ùß³ÏáõÛÃÝ»ñÇ ~ interpénétration des civili922



sations, des cultures



¹ÇÙ³ó¤ en contrepartie 3¤ revanche f ¥å³ï»ñ³½ÙáõÙ, ˳ÕÇ Ù»ç` å³ñïáõÃÛ³Ý ¹ÇÙ³ó¤ ÷áËѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝ relation f; rapport m réciproque ÷áËÑÛáõå³ïáë vice-consul,e n ÷áËÑÛáõå³ïáëáõÃÛáõÝ vice-consulat m ÷áËÑñ³Ó·áõÃÛáõÝ fusillade m ÷áË׳ݳãáõÙ reconnaissance f mutuelle ÷áË×ÝßáõÙÝ»ñ représailles f pl ÷áËݳ˳·³Ñ vice-président,e ÷áËݳ˳ñ³ñ vice-ministre m ÷áËݳѳݷ³å»ï vice-gouverneur m ÷áËÝ»ñ³ñÏ»É μÅßÏ. ³ñÛáõÝ ~ transfuser du sang ÷áËÝ»ñ³ñÏáõÙ ³ñÛ³Ý ~ transfusion f (sanguine) ÷áËÝ»ñ·áñÍ»É interagir vi ÷áËÝ»ñ·áñÍáõÃÛáõÝ interaction f, action f réciproque ÷áËÝ»ñ·áñÍáõÝ interactif,-ive ÷áËÝ»ñó÷³ÝóáõÙ 1¤ interpénétration f 2¤ É»½íμ. interférence f ÷áËÝÛáõà ¥÷á˳ñÇÝáÕ ÝÛáõä succédané m ÷áËÝáñ¹ ¥ëåÇï³Ï»Õ»ÝǤ linge m de rechange; »ñÏáõ ~ de quoi se changer deux fois ÷áË߳ѳí»ï mutuellement avantageux,-euse ÷áË߳ѳí»ïáõÃÛáõÝ avantage m mutuel ÷áËå³Ûٳݳíáñí³ÍáõÃÛáõÝ ¥÷áËϳËí³ÍáõÃÛáõݤ interdépendance f ÷áËå³ïí³ëï»É μÅßÏ. transplanter vt ÷áËå³ïí³ëïí³Í transplanté,e ÷áËå³ïí³ëïáõÙ μÅßÏ. transplantation f; isogreffe f ÷áËë ~ ·ó»É confondre vt; ~ ÁÝÏÝ»É se confondre ÷áËë»ñï³×áõÙ intégration f ÷áËí³ñÏ ýÇÝ. crédit m croisé, swap m ÷áËí»É changer vi, se changer; varier vi; se transformer ¥÷á˳ϻñåí»É¤; »Õ³Ý³ÏÁ ÷áËíáõÙ ¿ le temps change; ݳ ãÇ ~ il n’a pas changé; ųٳݳÏÇ Ñ»ï ׳߳ÏÁ ÷áËíáõÙ ¿ le goût varie avec le temps



÷áËÇÝÓ polenta f, bouillie f de maïs ¥»·Çåï³óáñ»ÝÇ ³ÉÛáõñáí å³ïñ³ëïí³Í¤ ÷áËÉñ³óÝ»É se compléter ÷áËÉñ³óáõÙ complémentarité f; ÷áË-



Éñ³óÙ³Ý ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ complémentarisme m ÷áËÉñ³óáõÙ³ÛÇÝ complémentaire ÷áËͳÍϳ·ñ»É ï»Ë. ¥í»ñ³Ïá¹³íáñ»É¤ transcoder vt ÷áËͳÍϳ·ñÇã ï»Ë. ¥í»ñ³Ïá¹³íáñÇ㤠transcodeur m ÷áËͳÍϳ·ñáõÙ ï»Ë. ¥í»ñ³Ïá¹³íáñáõÙ¤ transcodage m ÷áËÍáí³Ï³É vice-amiral m ÷áËϳËí³ÍáõÃÛáõÝ interdépendance f ÷áËϳÝóÉ»ñ vice-chancelier,-ière n ÷áËϳå³Ïóí³Í ¥÷áËϳåí³Í¤ en corrélation ÷áËϳå³ÏóáõÃÛáõÝ, ÷áËϳå³ÏóáõÙ



corrélation f



÷áËѳÕáñ¹áõÙ ¥÷á˳ÝóáõÙ¤ transmission f ¥·áñÍáÕáõÃÛ³Ý, ٻ˳ÝÇϳϳݤ ÷áËѳٳÏó»É ¥÷áËϳå³Ïó»É¤ inter-



connecter vt



÷áËѳٳӳÛÝáõÃÛáõÝ consensus m ÷áËѳïí»É ¥Ñ³ïí»É¤ se croiser ÷áËѳïáõÙ intersection f; croisement m ¥×³Ý³å³ñÑÝ»ñǤ ÷áËѳïáõó»É compenser vt, indemniser vt ¥íݳëÝ»ñÁ¤, dédommager vt



(de qch)



÷áËѳïáõóáÕ compensatoire ÷áËѳïáõóí³Í compensé,e; indemnisé,e ¥íݳëÝ»ñÇ ¹ÇÙ³ó¤ ÷áËѳïáõóí»É être compensé,e; être indemnisé,e ¥íݳëÁ¤ ÷áËѳïáõóíáÕ compensable; indemnisable ¥íݳëÇ ¹ÇÙ³ó¤ ÷áËѳïáõóáõÙ 1¤ compensation f;



¹ñ³Ù³Ï³Ý ~ compensation en argent (financière), indemnité f; íݳëÇ ~ compensation des pertes (des dommages), dédommagement m, indemnisation f; ÷áËѳïáõóÙ³Ý »Ýóϳ indemnisable 2¤ contrepartie f; áñå»ë ~ ¥áñ¨¿ μ³ÝÇ 923



÷áËíëï³ÑáõÃÛáõÝ confiance f mutuelle ÷áËíñ»Å ¥é¨³Ýߤ revanche f ¥å³ñ-



÷áÕ³ßáõß³Ý μëμ. calla m ÷áÕ³å³ßï ï»°ë ÷áÕ³ÙáÉ ÷áÕ³å³ßïáõÃÛáõÝ ï»°ë ÷áÕ³ÙáÉáõÃÛáõÝ ÷áÕ³ë»ñ qui aime l’argent, cupide ÷áÕ³ï»ñ ËëÏó., Ýí³ëï. richard,e n ÷áÕϳå cravate f; ~ ϳå»É porter la



ïáõÃÛ³Ý ¹ÇÙ³ó ÷áËѳïáõóáõÙ å³ï»ñ³½ÙáõÙ, ˳ÕÇ Ù»ç¤ ÷áËíñÇųéáõÃÛáõÝ représailles f pl ÷áËïÝûñ»Ý directeur m adjoint; ³é¨ïñÇ Ñ³ñó»ñáí ~ directeur commercial ÷áËïáÙë contremarque f ÷áËû·ÝáõÃÛáõÝ entraide f, assistance f mutuelle; ÷áËû·ÝáõÃÛ³Ý ¹ñ³Ù³ñÏÕ caisse f de secours mutuel; ÷áËû·ÝáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³Ó³Ûݳ·Çñ pacte m d’assistance mutuelle ÷áËû·ï³Ï³ñ mutuellement avantageux,-euse ÷áÏ1 1¤ courroie f ¥÷áϳÝÇíÇ, áõëÇó áñ¨¿ μ³Ý ϳ˻Éáõ ¨ ³ÛÉݤ; ϳßí» ~ courroie de cuir 2¤ bracelet m ¥Å³Ù³óáõÛóÇ ~` ϳßǤ 3¤ sangle f ¥Ã³ÙμÇ, ³Ãáé³ï³ÏÇ, μÅßÏ. Ù³ñÙÝÇ áñ¨¿ Ù³ëÝ ³Ýß³ñųóÝ»Éáõ¤ 4¤ lanière f ¥»ñϳñ áõ Ý»Õ` Ùïñ³ÏÇ, ÏáßÇÏǤ ÷áÏ2 ϻݹμ. phoque m ÷áϳÝÇí ï»Ë. poulie f ÷áÕ1 ¥¹ñ³Ù¤ 1¤ argent m; monnaie f ¥Ù³Ýñ¤; ~ ѳí³ù»É` ¹Ç½»É mettre de l’argent de côté; ¹ñ³Ù³ïÝÇó ~ ѳݻÉÁ retrait m d’argent à la banque; ÷Ëμ. ~»ñÇ Éí³óáõÙ blanchiment m de l’argent (sale) ◊ ~Á ~ ¿ l’argent n’a point (pas) d’odeur; ųٳݳÏÁ ~ ¿ le temps c’est de l’argent; ~Ç Ù»ç ã¿ »ñç³ÝÏáõÃÛáõÝÁ l’argent ne fait pas le bonheur 2¤ ï»°ë ¹ñ³Ù ÷áÕ2 canon m ¥Ññ³½»ÝǤ; tube m ¥Ãݹ³ÝáÃǤ; gorge f ¥ßßÇ, Í˳Ùáñ×Ç ¨ ³ÛÉݤ ÷áÕ3 ¥ß»÷áñ¤ »ñÅßï. trompette f; clairon m ¥³é³Ýó ϳ÷áõñÇÏÝ»ñǤ ÷áÕ³Ï ¥÷áÕ, ËáÕáí³Ï¤ tube m, tuyau



cravate; ~Á ϳå»É nouer la (sa) cravate; ÃÇûéݳӨ ~ nœud m papillon ÷áÕѳñ trompettiste n; clairon m ¥ß»÷áñ³Ñ³ñ, ³é³Ýó ϳ÷áõñÇÏÝ»ñÇ ÷áÕ` ß»÷áñ ÑÝã»óÝáÕ¤ ÷áÕѳñ»É jouer de la trompette ¥÷áÕ Ýí³·»É¤; claironner vi ¥ß»÷áñ»É, ß»÷áñ ÑÝã»óÝ»É, ݳ¨` ÷Ëμ. ÃÙμϳѳñ»É¤ ÷áÕáó rue f; ÏáÕÙݳÏÇ` »ñÏñáñ¹³Ï³Ý



~ ruelle f; Ù³ñ¹³ß³ï ~ rue fréquentée; ~áõÙ dans la rue; ~áí par la rue; ~Ç Í³ÛñÇÝ au bout de la rue; ~ ¹áõñë ·³É descendre dans la rue; ~Á Ïïñ»É ³ÝóÝ»É` ѳï»É traverser la rue ◊ ~ ã³÷ã÷»É ¥Ãñ¨ ·³É, ó÷³é»É¤ battre le pavé ÷áÕáó³ÛÇÝ ¥÷áÕáóǤ de la rue, de rue, des rues; ~ ³ÕÙáõÏ bruit m de la rue; ~ »ñè»ÏáõÃÛáõÝ circulation f ÷áÕñ³Ï ¥×ϳ÷áÕ, ßɳݷ¤ manche f, boyau m ÷áÕ÷áÕ³É ¥Í³Í³Ýí»É¤ flotter vi, ondoyer vi ÷áÕ÷áÕáõÙ flottement m, ondoiement m ¥Í³Í³Ýí»ÉÁ¤ ÷áÕ÷áÕáõÝ flottant,e; ondoyant,e ¥Í³Í³ÝíáÕ¤ ÷á×áÏ μëμ. cosse f ÷á×áÏ»É ¥å³ïÇ×Çó ѳݻÉ` áÉáéÁ, ÉáμÇÝ ¨ ³ÛÉݤ écosser vt ÷áß»½»ñÍáõÙ dépoussiérage m ÷áß»Ã³Ã³Ë trempé,e (couvert,e) de poussière ÷á߻ɳà chiffon m à poussière ÷á߻˳éÝ poussiéreux,-euse; couvert,e de poussière ¥÷áßáí ͳÍÏí³Í¤; ~ û¹ air m poussiéreux ÷á߻ͳÍÏ couvert,e de poussière ÷áß»ÍÍÇã, ÷áß»ÏáõÉ aspirateur m; ~áí Ù³ùñ»É passer à l’aspirateur



m



÷áճѳñ ï»°ë ÷áÕѳñ ÷áճѳñ»É ï»°ë ÷áÕѳñ»É ÷áÕ³ÙáÉ cupide ÷áÕ³ÙáÉáõÃÛáõÝ cupidité f ÷áÕ³ÛÇÝ »ñÅßï. à vent; ~ ·áñÍÇù



instrument m à vent; ~ Ýí³·³ËáõÙμ fanfare f 924



÷á߻ѳïÇÏ grain m de poussière,



μëμ. féconder vt



÷áßáïí»É se couvrir de poussière ÷áßáïáõÙ μëμ. pollinisation f; ~ ù³Ùáõ`



poussière f ÷á߻ٳùñÇã époussette f ÷áß»áñëÇã ¥÷áß»½»ñÍÇ㤠dépoussiéreur



ÙÇç³ïÝ»ñÇ ÙÇçáóáí pollinisation par le vent, par les insectes; ³ñÑ»ëï³Ï³Ý ~ pollinisation artificielle ÷áßï ¥³ÙáñÓ³å³ñϤ ϽÙËë. scrotum m, bourses f pl ÷áë fosse f, trou m, fossé m ¥Ëñ³Ù¤; û¹·. û¹³ÛÇÝ ~ trou d’air; ~ ÷áñ»É creuser une fosse; ~ ÁÝÏÝ»É se creuser ¥³Ûï»ñÇ Ù³ëÇݤ, se cerner ¥³ãù»ñÇ Ù³ëÇݤ; ~ ÁÝÏ³Í ³Ûï»ñ joues f pl creuses; ~ ÁÝÏ³Í ³ãù»ñ yeux m pl enfoncés (cernés) ◊ ~ ÷áñáÕÁ ~Á ÏÁÝÏÝÇ qui conduit dans le fossé y tombe le premier ÷áë³Ý³É se creuser ÷áë³óÝ»É creuser vt, miner vt ÷áëÇÏ 1¤ petite fosse f, creux m; fossette f ¥³ÛïÇ, ÍÝáïÇ ¨ ³ÛÉݤ 2¤ cœur m ¥Ë³Õ³ÃÕÃǤ ÷áëáñ³Ï ßÇÝ. fouille f ÷áëï 1¤ poste f, bureau m de poste; ~áí par la poste; ~áí áõÕ³ñÏ»É envoyer par la poste; ݳٳÏÁ ~áí áõÕ³ñÏ»É mettre la lettre à la poste; ~áí ¹ñ³Ù áõÕ³ñÏ»É envoyer de l’argent par la poste, faire un mandat 2¤ courrier m, correspondance f ¥Ý³Ù³ÏÝ»ñ, ·ñ³·ñáõÃÛáõݤ; ¿É»ÏïñáݳÛÇÝ ~ courrier électronique, courriel m; ¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý ~ valise f diplomatique ÷áëï³ÛÇÝ de poste, postal,e; ~ μ³óÇÏ carte f postale; ~ ѳٳñ³ÝÇß code m postal; ~ ³é³ùáõÙ û¹³Ý³íáí` û¹³ÛÇÝ ÷áëï poste f aérienne ÷áëï³ÝÇß ï»°ë ݳٳϳÝÇß ÷áëï³ï³ñ facteur m; ~ ³Õ³íÝÇ pigeon m voyageur; ~ í³·áÝ wagon m postal ÷áëï³ïáõÝ ï»°ë ÷áëï ÷áëï³ñÏÕ boîte f aux (à) lettres; boîte f postale ¥áñ¨¿ ³ÝѳïÇ Ï³Ù ÑÇÙݳñÏÇ Ñ³Ù³ñ ³é³ÝÓݳóí³Í ÷áëï³ñÏÕ ÷áëï³ÛÇÝ μ³Å³ÝÙáõÝùáõÙ¤ ÷áñ ¥áñáí³Ûݤ ventre m; ~ Á ó³í»É



m



÷áß»áñëáõÙ ¥÷áß»½»ñÍáõÙ¤ dépoussié-



rage m



÷áß»å³ï ï»°ë ÷áßáï ÷áß»óÇñ ¥Ñ»ÕáõϳóÇñ¤ pulvérisateur m; vaporisateur m ¥ûͳݻÉÇùÇ ¨ ³ÛÉݤ ÷áß»óñ»É ¥Ñ»ÕáõÏÁ, ûͳݻÉÇùÁ¤ pulvéri-



ser vt, vaporiser vt



÷áß»óñáõÙ ¥Ñ»ÕáõÏÇ, ûͳݻÉÇùǤ pulvé-



risation f, vaporisation f



÷áßÇ 1¤ poussière f; ÷áßáõ Ù»ç ÉÇÝ»É être



en poussière; ~Ý ëñμ»É ôter (enlever) la poussière, épousseter vt; ~ μ³ñÓñ³óÝ»É faire de la poussière; ÷áßáõ ëÛáõÝ nuage m (tourbillon m) de poussière; ÷áßáõ ß»ñï couche f de poussière; ÷Ëμ. ~ ¹³ñÓÝ»É` ÷áßdzóÝ»É réduire vt en poussière, pulvériser vt, anéantir vt 2¤ poudre f; ß³ù³ñÇ ~ sucre m en poudre; Éí³óùÇ ~ lessive f, lessive f en poudre; ³ï³ÙÇ ~` ³ï³Ùݳ÷áßÇ poudre dentifrice 3¤ μëμ. pollen m ÷áßÇ³Ý³É 1¤ se transformer en poussière ¥÷áßáõ í»ñ³Íí»É¤; tomber en poussière ¥÷áßÇ ¹³éݳɤ 2¤ ÷Ëμ. se dissiper, se disperser, s’éparpiller ¥óñí»É¤, s’évanouir ¥»ñ³½³ÝùÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ, s’émietter ¥÷ßáõñÝ»ñÇ í»ñ³Íí»É, ù³ÙáõÝ ïñí»É¤ ÷áßdzó³Í réduit,e en poudre ¥÷áßÇ ¹³ñӳͤ ÷áßdzóÝ»É 1¤ transformer (réduire) en poussière ¥÷áßÇ ¹³ñÓݻɤ 2¤ ÷Ëμ. disperser vt, disséminer vt ¥óñ»É¤, émietter vt ¥ù³ÙáõÝ ï³É¤ ÷áßdzóáõÙ transformation f en poussière; dispersion f, pulvérisation f, éparpillement m ¥óñáõÙ¤; ÙÇçáóÝ»ñÇ ~ dispersion des moyens ÷áßáï poussiéreux,-euse, poudreux,euse, couvert,e de poussière; ~ ׳Ù÷³ chemin m poussiéreux, route f poudreuse ÷áßáï»É 1¤ couvrir vt de poussière 2¤ 925



avoir mal au ventre; ~ë ó³íáõÙ ¿ j’ai mal au ventre; ~Ç íñ³ å³éÏ»É se coucher sur le ventre, se coucher à plat ventre; ~ ·ó»É` ·Çñ³Ý³É, ѳëï³Ý³É, ~Á Ù»Í³Ý³É prendre du ventre; ~Á ×»Õù»É` μ³ó»É éventrer vt ÷áñ³·Çñ ï»°ë ÷áñ³·ñí³Í ÷áñ³·ñ³Ï³Ý de graveur; ~ ³ñí»ëï, ÷áñ³·ñ³ñí»ëï gravure f; ~ ÏïñÇã` ѳïÇã burin m ÷áñ³·ñ³Ýϳñ ï»°ë ÷áñ³·ñáõÃÛáõÝ ÷áñ³·ñ³ñí»ëï gravure f ÷áñ³·ñ»É graver vt ¥÷³ÛïÇ` ù³ñÇ íñ³¤, ciseler vt ¥Ù»ï³ÕÇ, ù³ñÇ íñ³¤ ÷áñ³·ñÇã graveur,-euse n, ciseleur,euse n ÷áñ³·ñí³Í gravé,e ÷áñ³·ñí»É être gravé,e ÷áñ³·ñáõÃÛáõÝ, ÷áñ³·ñáõÙ gravure f, estampe f, eau-forte f; ~ ÷³ÛïÇ íñ³` ÷³Ûï³÷áñ³·ñáõÃÛáõÝ gravure sur bois; ~ åÕÝÓÇ íñ³ gravure sur cuivre; ciselure f ¥Ù»ï³ÕÇ, ù³ñÇ íñ³¤ ÷áñ³Íá creusé,e, cavé,e, évidé,e ÷áñ³Ï ¥³Ïáë, ³Ïáë³ï¤ rainure f ÷áñ³Ù³ßϳï³å péritonite f ÷áñ³ÛÇÝ ventral,e, de ventre, du ventre ÷áñ³å³ßï ¥ëï³Ùáùë³å³ßï¤ gastromane adj/n; gastrolâtre adj/n ÷áñ³ï³Ï bas-ventre m ÷áñ³ó³í mal m de ventre; colique f ¥ËÇä; ÷Ëμ. demande f ¥ËݹÇñù¤, attente f ¥³ÏÝϳÉÇù¤ ÷áñ»É 1¤ creuser vt ¥÷áë, çñÑáñ ¨ ³ÛÉݤ; Ñáñ ~ creuser un puits; ·»ïÇÝÁ ~ creuser la terre 2¤ bêcher vt, retourner vt ¥ÑáÕÁ, å³ñ﻽Á¤ 3¤ arracher vt ¥÷áñ»Éáí ѳݻÉ` ϳñïáýÇÉ ¨ ³ÛÉݤ; ~ ѳݻÉÁ` ¹áõñë ù³ß»ÉÁ arrachement m 4¤ déterrer vt ¥÷áñ»É ѳݻÉ` ·³ÝÓ ¨ ³ÛÉݤ ÷áñÇã pioche f; pic m ÷áñÉáõÍáõÃÛáõÝ ï»°ë ÷áñѳñáõÃÛáõÝ ÷áñϳåáõÃÛáõÝ ¥÷áñÏ³å¤ constipation f; ~Á í»ñ³óÝáÕ ¹»Õ³ÙÇçáó laxatif m contre la constipation



÷áñѳñáõÃÛáõÝ ¥÷áñÉáõÍáõÃÛáõÝ, Éáõͤ



diarrhée f



÷áñÓ 1¤ tentative f, essai m; ~ ³Ý»É essayer vi (de), tenter vi (de) 2¤ expérience f ¥·Çï³÷áñÓ¤ 3¤ acquis m ¥·Çï»ÉÇù, Ó»éùμ»ñáõÙ¤ 4¤ épreuve f ¥÷áñÓáõÙ, ÷áñÓ»ÉÁ, Ù³ëݳíáñ³å»ë Ñá·»μ³Ý³Ï³Ý¤ 5¤ répétition f ¥~ ³Ý»ÉÁ` ¹»ñ³Ë³ÕÇ, »ñ³Åßï³Ï³Ý »ñÏÇ ¨ ³ÛÉݤ; ·É˳íáñ ~ ¥Ã³ï»ñ³Ï³Ý¤ générale f 6¤ ~Ç íñ³



ãÑÇÙÝí³Í, ~Çó ³ÝÏ³Ë à priori



÷áñÓ³·»ï expert,e n; ¹³ï³Ï³Ý ~



expert,e judiciaire



÷áñÓ³·Çï³Ï³Ý d’expertise; ~ »½ñ³-



ϳóáõÃÛáõÝ rapport m d’expertise



÷áñÓ³·ÇïáõÃÛáõÝ expertise f ÷áñÓ³¹³ßï champ m d’expérimenta-



tion



÷áñӳųÙÏ»ï terme m d’essai ÷áñÓ³Ï³Û³Ý station f d’expérimenta-



tion



÷áñӳϻݹ³ÝÇ animal m de labora-



toire



÷áñӳѳí³ÝáõÃÛáõÝ approbation f ÷áñӳ׳·³ñ cobaye m; ÷Ëμ., ËëÏó. ~



ÉÇÝ»É` ¹³éÝ³É servir de cobaye



÷áñÓ³ÝÙáõß modèle m, spécimen m,



échantillon m



÷áñÓ³Ýáà éprouvette f, tube f à essai,



matras m



÷áñÓ³Ýù 1¤ malheur m ¥¹Åμ³ËïáõÃÛáõݤ 2¤ désastre m ¥³Õ»ï¤ 3¤ calamité f ¥ã³ñÇù, ³Õ»ï¤ 4¤ danger m, péril m ¥íï³Ý·¤ 5¤ tribulation f ¥Ó³Ëáñ¹áõÃÛáõݤ ◊ ~Á áñ »Ï³í`



Çñ³ñ »ï¨Çó Ï·³ l’abîme appelle l’abîme; un malheur ne vient (n’arrive) jamais seul ÷áñӳ߳ï ï»°ë ÷áñÓ³éáõ ÷áñÓ³ßñç³Ý 1¤ période f (temps m) d’essai 2¤ stage m ÷áñÓ³å³ßï ¥¿ÙåÇñÇϤ ÷ÇÉ. empiriste n



÷áñÓ³å³ßï³Ï³Ý



¥¿ÙåÇñÇϳϳݤ



empirique ÷áñÓ³å³ßïáõÃÛáõÝ ¥¿ÙåÇñǽ٤ ÷ÇÉ.



empirisme m ÷áñÓ³é³Ï³Ý ¥÷áñÓ³ñ³ñ³Ï³Ý, ¿ùë926



å»ñÇÙ»Ýï³É¤ expérimental,e; ~ ɳμáñ³ïáñdz laboratoire m expérimental (d’essais) ÷áñÓ³éáõ expérimenté,e ÷áñÓ³éáõÃÛáõÝ expérience f (acquise), savoir-faire m; pratique f ¥÷áñÓ³í³ñÅáõÃÛáõݤ ÷áñÓ³ë»ÝÛ³Ï, ÷áñÓ³ëñ³Ñ pièce f (salle f) de répétition ÷áñÓ³ëïáõ·»É tester vt ÷áñÓ³í³ñÅ ¥·áñÍݳϳÝÇÝ ïÇñ³å»ïáÕ Ù³ëݳ·»ï, åñ³ÏïÇϤ praticien,ne n ÷áñÓ³í³ñÅáõÃÛáõÝ ¥åñ³ÏïÇϳ¤ pratique f; áõë³ÝáÕ³Ï³Ý ~ stage m ÷áñÓ³ñ³ñ ¥·Çï³Ï³Ý ÷áñÓ»ñ ϳï³ñáÕ¤ expérimentateur,-trice n ÷áñÓ³ñ³ñ³Ï³Ý ¥÷áñÓ³é³Ï³Ý, ¿ùëå»ñÇÙ»Ýï³É¤ expérimental,e ÷áñÓ³ñ³ñáõÃÛáõÝ expérimentation f ÷áñÓ³ñÏ»É expérimenter vi; tester vt ¥÷áñÓáñá߻ɤ ÷áñÓ³ñÏÙ³Ý ¥÷áñÓ³ñÏ»Éáõ¤ d’essai ÷áñÓ³ñÏáÕ essayeur m ¥³íïáÙ»ù»Ý³¤; ~ û¹³ãáõ pilote m d’essai ÷áñÓ³ñÏáõÙ 1¤ essai m, mise f à l’essai ¥Ù»Ë³ÝǽÙǤ; û¹³Ý³íÇ ~ essai d’un avion; ÙÇçáõϳÛÇÝ ½»ÝùÇ ~ essai de l’arme nucléaire 2¤ test m, approbation f ¥÷áñÓáñáßáõÙ¤ ÷áñÓ³ù³ñ pierre f de touche ÷áñÓ³ùÝÝ³Ï³Ý ï»°ë ÷áñÓ³·Çï³Ï³Ý ÷áñÓ³ùÝÝ»É expertiser vt, soumettre à une expertise ÷áñÓ³ùÝÝÇã ï»°ë ÷áñÓ³·»ï ÷áñÓ³ùÝÝáõÃÛáõÝ 1¤ expertise f; ~ ϳï³ñ»É` ÷áñÓ³ùÝÝáõÃÛ³Ý »ÝóñÏ»É expertiser vt; ÏñÏݳÏÇ ~ nouvelle expertise 2¤ investigation f ¥Ñ»ï³½áïáõÙ¤ ÷áñÓ»É 1¤ essayer vt ¥áñ¨¿ μ³Ý` ѳ·áõëïÁ, ÏáßÇÏÁ ¨ ³ÛÉݤ; essayer vi (de), tenter vi (de) ¥~ áñ¨¿ μ³Ý ³Ý»É¤ 2¤ s’efforcer ¥ç³Ýù ó÷»É, ׷ݻɤ 3¤ goûter vt ¥Ñ³ÙÁ ï»ëݻɤ 4¤ tenter vt ¥÷áñÓ ³Ý»É, ѳÝó³÷áñÓ Ï³ï³ñ»É, ÷áñÓáõÃÛ³Ý »Ýóñϻɤ 5¤ répéter vt ¥¹»ñ³Ë³ÕÁ, »ñ³ÅÁßï³Ï³Ý »ñÏÁ ¨ ³ÛÉݤ 6¤ μ³Ëï ~



braver le sort; áõÅ»ñÁ ~Á epreuve f de force ÷áñÓÝ³Ï³Ý expérimental,e, d’essai ÷áñÓݳϳÝáñ»Ý expérimentalement ÷áñÓáÕ essayeur,-euse n ¥Ñ³×³Ëáñ¹Ý»ñÇ íñ³ ѳ·áõëïÁ ~, áñ¨¿ ³ñï³¹ñ³Ýù ûëï³íáñáÕ¤ ÷áñÓáñáßáõÙ approbation f, soumission f à un test ÷áñÓí³Í ¥ëïáõ·í³Í¤ éprouvé,e ÷áñÓí»É être essayé,e ÷áñÓáõÃÛáõÝ 1¤ épreuve f ¥¹Åí³ñáõÃÛáõݤ; ͳÝñ ~Ý»ñÇ »ÝóñÏí»É passer par de dures épreuves 2¤ tentation f ¥·³ÛóÏÕáõÃÛáõݤ; ÷áñÓáõÃÛ³ÝÁ ¹ÇÙ³Ý³É résister à la tentation ÷áñáïÇù 1¤ entrailles f pl, viscères m pl, intestins m pl ¥³ÕÇùÝ»ñ¤ 2¤ abats m pl ¥Ï»Ý¹³Ýáõ` ÃéãÝÇ ëÇñïÁ, ÉÛ³ñ¹Á, ÷³ÛͳÕÁ, É»½áõÝ ¨ ³ÛÉݤ; ~Á ѳݻÉ` Ù³ùñ»É vider vt ¥ÃéãÝÇ, Óϳݤ ÷áñáïÇù³ÛÇÝ intestinal,e, viscéral,e ÷áñáù ϽÙËë. ventricule m ÷áñáù³ÛÇÝ Ï½ÙËë. de ventricule ÷áñëáÕ en rampant, à quatre pattes; ~ ï³É ramper vi ÷áñëáõÕ Ï»Ý¹μ. blaireau m ÷áñí³Íù excavation f; fosse f ¥÷áë¤; cavité f ¥Ëáéáã¤, entaille f ¥÷³ÛïÇ` ù³ñÇ` Ù³ñÙ³ñÇ Ù»ç¤ ÷áñáõÙ ¥÷áñ»ÉÁ¤ creusement m; percement m ¥×³Ý³å³ñÑ` ³ÝóáõÙ μ³ó»ÉÁ¤ ÷áñáõñ³ñ »Ï»Õ. étole f, scapulaire m ÷áñ÷ñ»É gratter vt ¥ÑáÕÁ¤; fouiller vt ¥·ïÝ»Éáõ ѳٳñ¤; fouir vt ¥ÑáÕÁ` ϻݹ³ÝÇÝ»ñÇ ÏáÕÙÇó¤ ÷áóË râteau m ¥Ó»éùǤ; *herse f ¥áñ ÉÍíáõÙ ¿ »½Ý»ñÇÝ Ï³Ù ÙdzóíáõÙ áñ¨¿ Ù»ù»Ý³ÛǤ ÷áóË»É ratisser vt, râteler vt ¥Ó»éùÇ ·áñÍÇùáí¤; *herser vt ¥·ÛáõÕ³ïÝï»ë³Ï³Ý Ù»ù»Ý³Ûáí¤ ÷áóËáõÙ ratissage m ¥å³ñ﻽Ç, ͳéáõÕáõ ¨ ³ÛÉݤ; *hersage m ¥Ù»ù»Ý³Ûáí¤ ÷á÷ ~ »ñ³ÅßïáõÃÛáõÝ musique f pop; ~ »ñ·Çã` »ñ·ãáõÑÇ chanteur,-euse pop 927



tation f ¥áñ³Ï³÷á÷áËáõÃÛáõݤ 6¤ transformation f ¥÷á˳ϻñåáõÙ¤ 7¤ variations f pl ¥ï³ï³ÝáõÙÝ»ñ¤ ÷á÷áËáõÝ changeant,e; inconstant,e, instable ¥³ÝϳÛáõݤ; variable ¥»Õ³Ý³Ï¤, versatile ¥Ï³ñÍÇù, μݳíáñáõÃÛáõݤ ÷á÷áËáõÝáõÃÛáõÝ ¥³ÝϳÛáõÝáõÃÛáõݤ versatilité f ÷áùñ 1¤ petit,e; ³Ûë ÏáßÇÏÝ»ñÁ Ýñ³ ѳٳñ ~ »Ý ces souliers sont trop petits pour lui; ~ ï³ñÇùÇó dès sa première enfance, dès le bas âge; ϽÙËë. ~ áõÕ»Õ cervelet m; ³í»ÉÇ ~ moindre 2¤ menu,e ¥Ù³Ýñ¤; ~` Ù³Ýñ ÏïáñÝ»ñ menus morceaux m pl 3¤ ³ëïÕ·. öáùñ ³ñç la Petite Ourse ÷áùñ³·áõÛÝ le, la (les) moindre(s) ÷áùñ³¹Çñ ¥÷áùñ` áã Ù»Í ã³÷Ǥ de petit format ÷áùñ³ÃÇí peu nombreux,-euse; rare ¥Ñ³½í³¹»å¤ ÷áùñ³ÉÇïñ³Å à petite cylindrée; ~ ³íïáÙ»ù»Ý³ voiture f à petite cylindrée ÷áùñ³Í³í³É de petites dimensions, de petit volume ÷áùñ³Ñ³ë³Ï de petite taille ¥Ï³ñ׳ѳë³Ï¤; mineur,e adj/n ¥³Ýã³÷³Ñ³ë¤ ÷áùñ³Ù³ëÝ³Ï³Ý minoritaire adj/n ÷áùñ³Ù³ëÝáõÃÛáõÝ minorité f; ³½·³ÛÇÝ ~ minorité nationale; ÷áùñ³Ù³ëÝáõÃÛ³Ý Ý»ñϳ۳óáõóÇã minoritaire n ÷áùñ³Ù³ñÙÇÝ fluet,te ¥íïÇï¤, grêle ¥Ýñμ³Ù³ñÙÇݤ ÷áùñ³Ý³É diminuer vi ¥Ýí³½»É¤, se réduire ¥Ïñ׳ïí»É¤, s’amoindrir ¥å³Ï³ë»É, Ýí³½»É¤, rapetisser vi ÷áùñ³ï³é minuscule f, lettre f minuscule ÷áùñ³óÝ»É diminuer vt ¥å³Ï³ë»óݻɤ, réduire vt ¥Ïñ׳ï»É¤, amoindrir vt, rapetisser vt ÷áùñ³óáõÙ diminution f ¥å³Ï³ë»óáõÙ¤, réduction f ¥Ïñ׳ïáõÙ¤, amoindrissement m, rapetissement



÷á÷áË³Ï variante f ¥Ù³ëݳíáñ³å»ë É»½íμ.¤ ÷á÷áË³Ï³Ý changeant,e, variable ¥÷á÷áËáõÝ, ÷á÷áËíáÕ¤; versatile ¥μݳíáñáõÃÛ³Ý Ù³ëÇÝ, Ñ»ÕÑ»ÕáõϤ;



~ »Õ³Ý³Ï temps m variable; Ù³Ã. ~ Ù»ÍáõÃÛáõÝ quantité f variable; ¿É. ~ Ñáë³Ýù courant m alternatif ÷á÷á˳ϳÝáõÃÛáõÝ variabilité f, mutabilité f; inconstance f, versatilité f ¥³ÝϳÛáõÝáõÃÛáõݤ; vicissitudes f pl ¥í³ÛñÇí»ñáõÙÝ»ñ¤ ÷á÷áË³Ï»É varier vt, modifier vt ÷á÷á˳ÏÇ alternativement, tour à tour ¥Ñ»ñÃáí¤; ~ Ñ»ñóϳÝáõÃÛ³Ùμ` ÷áË»÷áË par relais ÷á÷á˳ÙÇï inconstant,e, changeant,e, instable ¥³ÝϳÛáõݤ, léger,-ère ¥Ã»Ã¨³ÙÇï¤, versatile ¥Ñ»ÕÑ»ÕáõϤ ÷á÷á˳ÙïáõÃÛáõÝ inconstance f; légèreté f ¥Ã»Ã¨³ÙïáõÃÛáõݤ, versatilité f ¥Ñ»ÕÑ»ÕáõÏáõÃÛáõÝ, ³ÝϳÛáõÝáõÃÛáõݤ ÷á÷á˳ñÏÇã ¥¿É»Ïïñ³Ï³Ý ѽáñáõÃ۳ݤ ï»Ë. gradateur m ÷á÷áË»É 1¤ varier vt, modifier vt, refaire vt 2¤ remanier vt ¥Ó¨³÷áË»É, ³ÛÉ ï»ëù ï³É¤ 3¤ amender vt ¥ûñÇݳ·ÇÍÁ, ݳ˳·ÇÍÁ ¨ ³ÛÉݤ 4¤ moduler vt ¥Ñ³ñÙ³ñ»óÝ»É` ¹³ÑÉÇ×Á, ãí³óáõó³ÏÁ ¨ ³ÛÉݤ ÷á÷áË»ÉÇ variable, modifiable; modulable ¥¹³ÑÉÇ×, ãí³óáõó³Ï ¨ ³ÛÉݤ ÷á÷áË»ÉÇáõÃÛáõÝ variabilité f ÷á÷áËí»É varier vi, se modifier ÷á÷áËíáÕ variable; versatile ¥³ÝϳÛáõÝ` ϳñÍÇùÇ, μݳíáñáõÃÛ³Ý Ù³ëÇݤ ÷á÷áËáõÃÛáõÝ ¥÷á÷áËáõÙ¤ 1¤ changement m; μݳÏáõÃÛ³Ý í³ÛñÇ ~ changement de domocile; ù³Õ³ù³óÇáõÃÛ³Ý ~ changement de nationalité; ϳé³í³ñáõÃÛ³Ý ~ changement de gouvernement 2¤ modification f ¥Ó¨³÷áËáõÙ¤ 3¤ revirement m; ϳñÍÇùÇ ~ revirement d’opinion 4¤ amendement m ¥μ³ñ»É³íáõÙ` ûñÇݳ·ÍÇ, ݳ˳·ÍÇ ¨ ³ÛÉݤ 5¤ mu-



m



928



÷áùñ³óáõóÇã ¥Ýí³½³Ï³Ý¤ ùñÏÝ. di-



áõéóݻɤ; ·Ý¹³ÏÁ ~ gonfler un ballon 3¤ ÷Ëμ. blaguer vi, dire des blagues, plaisanter vi ¥Ï³ï³Ï»É¤; mentir vi ¥ëï»É¤, duper vt ¥ÑÇÙ³ñ³óݻɤ ÷ãáíÇ pneumatique, gonflable; ~ ݳí³Ï canot m pneumatique; ~ Ý»ñùÝ³Ï matelas m pneumatique; ~ ˳ճÉÇùÝ»ñ jouets m pl gonflables ÷ãáó bluff m, blague f, bobard m ÷é³å³Ý boulanger,-ère n ÷é»É 1¤ étendre vt; ëåÇï³Ï»Õ»Ý ~ étendre du linge; è»ñÁ, áïù»ñÁ ~` ï³ñ³Í»É étendre les bras, les jambes; ·»ïÝÇÝ ~ étendre par terre; ë÷éáó ~ mettre une nappe 2¤ étaler vt ¥³åñ³ÝùÁ` óáõó³¹ñ»Éáõ ѳٳñ, ·ñù»ñÁ, ÃÕûñÁ, ˳ճù³ñï»ñÁ ¨ ³ÛÉݤ 3¤ déployer vt ¥ï³ñ³Í»É¤; ù³ñ﻽Á ~ déployer la carte; ÏïáñÁ` ·áñÍí³ÍùÁ ~ déployer l’étoffe ÷éÃÏ³É pouffer de rire, renifler vi ÷éÃϳóÝ»É 1¤ renifler vi, renâcler vi 2¤ pouffer vi de rire ¥ÍÇͳջɤ ÷éÃÏáó reniflement m; ébrouement m ¥Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñǤ ÷éÛáõ·³Ï³Ý phrygien,ne ÷éÛáõ·³óÇ, ÷éÛáõ·áõÑÇ Phrygien,ne n ÷éÛáõ·»ñ»Ý phrygien m, langue f phrygienne ÷éÝã³É s’ébrouer ¥ÓÇáõ ¨ ³ÛÉ Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ ÷éÝãáó ébrouement m ¥ÓÇáõ ¨ ³ÛÉ Ï»Ý¹³ÝÇÝ»ñǤ ÷éßï³É éternuer vi; ~áõ ¹»Õ³÷áßÇ, ùóËáï poudre f sternutatoire ÷éßïáó éternuement m; sternutation f ¥ÏñÏÝíáÕ ~¤ ÷éí»É s’étendre ¥ï³ñ³Íí»É¤, s’allonger ¥Ù»ÏÝí»É¤, s’affaler ¥μ³½Ï³ÃáéÇÝ ¨ ³ÛÉݤ ÷ëdzà natte f, paillasson m ÷ëÉÇÝù bave f, morve f, salive f ¥ÉáñÓáõÝù¤ ÷ëÉÝùáï baveux,-euse ÷ëË»É vomir vt, vi; ~áõ ó³ÝÏáõÃÛáõÝ envie f de vomir; ~ ï³É faire vomir ÷ëË»óáõóÇã vomitif,-ive; μÅßÏ. ~ ÙÇçáó vomitif m



minutif,-ive; ~ í»ñç³Í³Ýó suffixe m diminutif ÷áùñ³ù³Ý³Ï en petite quantité; de détail; ~` Ù³Ýñ³Í³Ë ³é¨ïáõñ commerce m de détail; ~ í³×³é»É vendre au détail ÷áùñÇÏ 1¤ tout(e) petit(e); ~` åëïÇÏ »ñ»Ë³ gosse n 2¤ ï»°ë ÷áùñ ÷áùñ-ÇÝã un peu, un petit peu, quelque peu ÷áùñÇß³ï» plus ou moins ÷áùñá·Ç pusillanime, lâche ÷áùñá·Çáñ»Ý, ÷áùñá·áñ»Ý lâchement ÷áùñá·áõÃÛáõÝ pusillanimité f, lâcheté f ÷áùñáõÃÛáõÝ petitesse f ÷ã³Ï creux m ÷ã³Ï³íáñ à grand creux ÷ã³Ý fanfaron,ne adj/n; vantard,e adj/n ¥å³ñÍ»ÝÏáï, ·ÉáõË·áí³Ý¤ ÷ã³Ý³É 1¤ se gâter; se détériorer ¥Ý³¨` ÷Ëμ. ѳñ³μ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Ù³ëÇݤ 2¤ s’abîmer ¥íݳëí»É¤ 3¤ baisser vi ¥ÃáõɳݳÉ, å³Ï³ë»É` ï»ëáÕáõÃÛáõÝÁ¤ 4¤ se corrompre, se dépraver, se pervertir ¥μ³ñáÛ³å»ë¤ ÷ã³ó³Í abîmé,e ¥Çñ, ³é³ñϳ¤; gâté,e ¥ÙÇñ·, ³ï³Ù¤; détraqué,e ¥ë³ñù, ·áñÍÇù¤; vicié,e ¥³Õïáïí³Í` û¹¤; dépravé,e ¥×³ß³Ï, μ³ñù»ñ¤; pourri,e ¥÷ï³Í¤ ÷ã³ó³ÍáõÃÛáõÝ ¥μ³ñá۳ϳݤ corruption f, dépravation f, perversité f ÷ã³óÝ»É 1¤ abîmer vt, endommager vt ¥íݳë»É¤, gâter vt ¥³ï³ÙÝ»ñÁ, »ñ»Ë³ÛÇÝ` ß÷³óݻɤ; ·ÇñùÁ ~ abîmer le livre; ï»ëáÕáõÃÛáõÝÁ ~` ù³Ûù³Û»É abîmer la vue 2¤ détraquer vt ¥ë³ñùÁ, ÝÛ³ñ¹»ñÁ¤ 3¤ corrompre vt; pervertir vt ¥³Ý³é³Ï³óÝ»É, ³Ýμ³ñá۳ϳݳóݻɤ ÷ã»É 1¤ souffler vi; ù³ÙÇÝ ÷ãáõÙ ¿ le vent souffle; venter v imp; ÷ãáõÙ ¿ ¥ù³ÙÇ ¿, ÑáÕÙáï ¿¤ il vente; ³Ûëï»Õ ÷ãáõÙ ¿` Ñáë³Ýù ϳ il y a un courant d’air ici; ·³ñÝ³Ý Ñáï ¿ ÷ãáõÙ ça sent le printemps; ËáݳíáõÃÛ³Ý Ñáï ¿ ÷ãáõÙ ça sent l’humidité 2¤ gonfler vt ¥û¹ ÉóÝ»É, 929



÷ëËáõÙ ¥÷ëË»ÉÁ¤ vomissement m; ~



¥øñÇëïáëÇ ÏáÕÙÇó¤ ÷ñÏ³Ï³Û³Ý station f de sauvetage ÷ñϳٳÏáõÛÏ ¥÷ñϳݳí³Ï¤ canot m



³é³ç³óÝ»É provoquer le vomissement ÷ëËáõù ¥÷ëËáõÝù¤ vomissure f, matières f pl vomies ÷ëáñ ï»°ë ÷ßñ³Ýù, ÷ßáõñ ÷ë÷ë³É chuchoter vi, vt, murmurer vt; ³Ï³ÝçÇÝ ~ chuchoter à l’oreille; Çñ³ñ ÇÝã-áñ μ³Ý ~` ùã÷ã³É se chuchoter ÷ë÷ëáó ¥ßßáõÏ, ùã÷ãáó¤ chuchotement m, murmure m ÷ë÷ëáõù chuchoterie f ÷ï³Ëï μÅßÏ. gangrène f ÷ï³Ëï³ÛÇÝ gangreneux,-euse (gangréneux,-euse) ÷ï³Í 1¤ pourri,e, putréfié,e ¥Ý»Ë³Í¤; ~ μ³Ý pourri m, pourriture f 2¤ cariée ¥³ï³ÙÇ Ù³ëÇݤ; ~ ³ï³ÙÁ μáõÅ»É` åÉáÙμ»É soigner, plomber une dent cariée 3¤ gangrené,e; ÙÇÝ㨠áëÏáñÝ»ñÁ ~ gangrené,e jusqu’aux os ÷ï³ÍáõÃÛáõÝ pourriture f ÷ï»É pourrir vt ¥Ý»Ë»É¤; se carier ¥³ï³ÙÁ¤; se gangrener ¥áëÏáñÝ»ñÁ¤ ÷ï»óÝ»É pourrir vt, faire pourrir, laisser pourrir vt; carier vt; ÑÇí³Ý¹ ³ï³ÙÁ ϳñáÕ ¿ ~ ÏáÕùÇ ³ï³ÙÝ»ñÁ une dent malade peut carier les dents voisines ÷ï»óáõóÇã putréfiant,e ÷ïáõÙ ¥Ý»ËáõÙ¤ pourriture f, putréfaction f; carie f ¥³ï³ÙǤ ÷ñûÉ1 émietter vt ¥Ïïñï»É, Ïïáñ-Ïïáñ ³Ý»É, Ù³Ýñ³óݻɤ ÷ñûÉ2 se détacher ¥åáÏí»É¤; se rompre, casser vi ¥Ïïñí»É¤ ÷ñϳμ³×ÏáÝ¥³Ï¤ gilet m pare-balles ÷ñϳμ»ñ salutaire ÷ñϳ·ÇÝ rançon f; ~ å³Ñ³Ýç»É faire payer une rançon, rançonner vt, exiger une rançon; ~ å³Ñ³Ýç»ÉÁ` ßáñûÉÁ rançonnement m; ~ í׳ñ»É payer une rançon ÷ñϳ·áïÇ ï»°ë ÷ñÏûÕ³Ï ÷ñϳ·áñÍÁ »Ï»Õ. le Rédempteur ¥øñÇëïáëÁ¤ ÷ñϳ·áñÍáõÃÛáõÝ »Ï»Õ. rédemption f



de sauvetage



÷ñÏ³Ý³í ¥÷ñϳñ³ñ Ý³í¤ bateau m de



sauvetage



÷ñϳݳí³Ï ï»°ë ÷ñϳٳÏáõÛÏ ÷ñϳÝù rançon f ¥÷ñϳ·Çݤ; rachat m ¥»ï·ÝáõÙ¤; dégagement m ¥·ñ³íÇó¤ ÷ñϳñ³ñ 1. sauveteur m, sauveur m ¥÷ñÏÇã, ÷ñÏáÕ¤ 2. adj 1¤ de sauvetage ¥÷ñϳñ³ñ³Ï³Ý¤; ~ ûÕ³Ï bouée f de sauvetage 2¤ salutaire ¥÷ñϳμ»ñ, ³éáÕç³ñ³ñ¤ ÷ñϳñ³ñ³Ï³Ý de sauvetage; ~ ·áïÇ`



÷ñϳ·áïÇ ceinture f de sauvetage



÷ñÏ»É sauver vt; Ù»ÏÇÝ Ë»Õ¹í»Éáõó ~



sauver qn du naufrage; ÏÛ³ÝùÁ ÷ñÏ»É sauver sa vie ÷ñÏÇã 1¤ sauveur m ¥÷ñÏáÕ, ÷ñϳñ³ñ¤ 2¤ le Sauveur, le Rédempteur ¥øñÇëïáëÇ Ù³ëÇݤ ÷ñÏí³Í ¥áÕç Ùݳó³Í, í»ñ³åñáÕ¤ rescapé,e adj/n; »Õ»éÝÇó ~Ý»ñÁ les rescapés du génocide ÷ñÏí»É se sauver, être sauvé,e ÷ñÏáõÃÛáõÝ salut m ¥Ñá·áõ, »ñÏñÇ ¨ ³ÛÉݤ, rédemption f ÷ñÏáõÙ ¥÷ñÏ»ÉÁ, ³½³ïáõÙ, ³½³ï»ÉÁ¤ sauvetage m ¥Ññ¹»ÑÇó, ݳí³μ»ÏáõÃÛáõÝÇó ¨ ³ÛÉݤ ÷ñÏûÕ³Ï ceinture f (bouée f) de sauvetage ÷ñãáï poilu,e, velu,e ÷ñãáï¥í¤»É devenir poilu,e (velu,e) ÷ñ÷ñ³·ÇÝÇ ¥÷ñ÷ñáõÝ ·ÇÝǤ vin m mousseux ÷ñ÷ñ³ÉÇ¥ó¤ écumeux,-euse ÷ñ÷ñ³Ï³É»É écumer vi; mousser vi ¥·ÇÝáõ` ·³ñ»çñÇ Ù³ëÇݤ ÷ñ÷ñ³Ñ³Ý ¥ù³÷ÏÇñ, å³ñ½áõï¤ écumoire m ÷ñ÷ñ³Ñ³Ýù »ñÏñμ. trachyte m ÷ñ÷ñ³å³ÏÇ verre m mousse (spongieux) ÷ñ÷ñ³óÝ»É ¥÷ñ÷áõñ ³é³ç³óÝ»É, ÷ñ÷áõñÇ í»ñ³Í»É¤ écumer vt, faire écumer, faire mousser ÷ñ÷ñ³ù³ñ ï»°ë ÷ñ÷ñ³Ñ³Ýù 930



÷áõÉ2 ~ ·³É s’écrouler, s’effondrer,



÷ñ÷ñ»É 1¤ écumer vi; mousser vi ¥÷ñ÷ñ³Ï³É»É` ·³ñ»çñÇ, ß³Ùå³ÛÝÇ, û׳éÇ ¨ ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇݤ 2¤ ÷Ëμ. s’emporter ¥½³Ûñ³Ý³É, ѳÙμ»ñáõÃÛáõÝÇó ¹áõñë ·³É¤ ÷ñ÷ñáï écumeux,-euse, mousseux,-



crouler vi



÷áõɳÛÇÝ cyclique, périodique ÷áõɳÛÝáõÃÛáõÝ caractère m cyclique ÷áõËñ friable ÷áõÛà DZÝã ~ qu’importe; ~ ã¿ ce n’est



euse



pas important, ce n’est rien, ça ne fait rien ÷áõÝç1 1¤ bouquet m, gerbe f; ͳÕÇÏÝ»ñÇ ~` ͳÕÏ»÷áõÝç bouquet de fleurs 2¤ touffe f ¥Ù³½»ñǤ 3¤ faisceau m ¥×³é³·³ÛÃÝ»ñǤ ÷áõÝç2 ¥ËÙÇãù¤ punch m ÷áõß épine f ¥μáõÛëǤ; piquant m ¥Ï»Ý¹³Ýáõ ¨ μáõÛëǤ; arête f ¥Óϳݤ; Ù³ñÙÇÝÁ Ùï³Í ~ écharde f ÷áõã ï»°ë ¹³ï³ñÏ ÷áõãÇÏ 1¤ bulle f ¥åÕåç³Ï¤; ampoule f ¥³Ûñí³ÍùÇó ³é³ç³ó³Í¤; û׳éÇ ~ bulle de savon 2¤ ballon m ¥û¹áí` ·³½áí Éóí³Í¤ ÷áõãÇϳμáñμ ¥Ùǽ³å³ñÏÇ μáñμáùáõÙ, óÇëïÇï¤ cystite f ÷áõãù³ñ ¥Í³ÏáïÏ»Ý ù³ñ, ã»ã³ù³ñ, ëÝϳù³ñ, å»Ù½³¤ pierre f ponce ÷áõé fournil m, four m; Ù³Ýñ³ÉÇù¥³ÛÇݤ ~ micro-ondes m, four à micro-ondes; ~Á ï³ù³óÝ»É chauffer le four ÷áõùë soufflet m, soufflerie f; ¹³ñμÝáóÇ ~ soufflet de forge ÷ù³μÉÇà beignet m soufflé ÷ù³Ëï μÅßÏ. ballonnement m, météorisme m ÷ùáó ï»°ë ÷áõùë ÷ùí»É 1¤ se gonfler, s’enfler ¥áõéã»É¤ 2¤ ÷Ëμ. bouder vi ¥Ù»ÏÇ Ñ³Ý¹»å¤, faire la moue ¥ùÇÃÁ ϳ˻É, ݻճݳɤ ÷ùáõÝ guindé,e; bouffi,e d’orgueil ¥Ù»Í³ÙÇï, ѳí³ÏÝáï¤; emphatique, ampoulé,e ¥á× ¨ ³ÛÉݤ ÷ùáõÝáõÃÛáõÝ ÷Ëμ. emphase f; boursouflure f ¥á×Ǥ ÷ùáõéáõÛó 1¤ boursouflé,e ¥¹»Ùù, í»ñù¤ 2¤ boursouflé,e, emphatique ¥í»ñ³Ùμ³ñÓ¤, ampoulé,e ¥á×, ³ñï³Ñ³ÛïáõÃÛáõÝ, Ëáë»É³á× ¨ ³ÛÉݤ



÷ñ÷ñáó moussoir m ÷ñ÷ñáõÝ mousseux,-euse ¥·³ñ»çáõñ, ß³Ùå³ÛÝ, û×³é ¨ ³ÛÉݤ; ~ ·ÇÝÇ vin m



mousseux



÷ñ÷áõñ écume f ¥ÍáíǤ; mousse f ¥ß³Ùå³ÛÝÇ, ·³ñ»çñÇ, û׳éǤ ÷áõà ¥Í³ÝñáõÃÛ³Ý ã³÷` 16,3 Ï·¤ ÑÝó.



poud m



÷áõÃ³É s’empresser, se précipiter, se



hâter, se presser, se dépêcher; s’activer ÷áõóç³Ý assidu,e, appliqué,e, zélé,e; studieux,-euse; ~ ³ß³Ï»ñï élève n assidu,e (appliqué,e, studieux,euse) ÷áõóç³Ýáñ»Ý assidûment, avec assiduité, avec application, avec zèle ÷áõóç³ÝáõÃÛáõÝ assiduité f, application f, zèle m ÷áõóóÝ»É presser vt, dépêcher vt, hâter vt; accélérer vt ¥³ñ³·³óݻɤ ÷áõûé³Ý¹ zélé,e ÷áõûé³Ý¹áñ»Ý avec zèle ÷áõûé³Ý¹áõÃÛáõÝ zèle m, empressement m ÷áõÃÏáï empressé,e ÷áõÃÏáïáõÃÛáõÝ empressement m; ÷áõÃÏáïáõÃÛ³Ùμ avec empressement ÷áõÃáí ¥³ñ³·áñ»Ý, ׳ñåÏáñ»Ý¤ rondement, lestement; vite ¥³ñ³·¤ ÷áõÉ1 1¤ phase f, cycle m ¥ßñç³÷áõÉ, ßñç³Ý¤; phase f ¥Ñ³çáñ¹³Ï³Ý ~¤; ³í³ñï³Ï³Ý ~ phase finale; ³ëïÕ·. ÉáõëݳÛÇÝ ~»ñ phases de la Lune; ³ñ»·³ÏݳÛÇÝ ~ cycle solaire 2¤ étape f, stade m ¥ÁÝóó³ßñç³Ý¤, période f ¥Å³Ù³Ý³Ï³ßñç³Ý, ųٳݳϳѳïí³Í¤; ѳçáñ¹³Ï³Ý ~»ñ étapes consécutives (successives) 3¤ tour m ¥Ùñó³÷áõɤ 931



ville universitaire; μ³Ýíáñ³Ï³Ý ~ (³í³Ý) cité ouvrière; ³éáÕç³ñ³Ý³ÛÇÝ ~ ville d’eaux; ~Ç Ï»ÝïñáÝÁ le centre-ville ù³Õ³ù³μÝ³Ï citadin,e adj/n ù³Õ³ù³·»ï politologue n, politiste n ù³Õ³ù³·Çï³Ï³Ý politologique ù³Õ³ù³·Çïáñ»Ý politologiquement ù³Õ³ù³·ÇïáõÃÛáõÝ politologie f, science f politique ù³Õ³ù³·ÉáõË ï»°ë ù³Õ³ù³å»ï ù³Õ³ù³Ï³Ý politique; ~ ·áñÍÇã politicien,ne n, homme m politique; ~ ¹ñáõÃÛáõÝ situation f (climat m) politique; ~ μ³Ýï³ñÏÛ³É prisonnier,ière n politique; ~ ù³ÛÉ (ݳ¨ª ÷áñÓ) démarche f ù³Õ³ù³Ï³Ý³Ý³É être politisé,e ù³Õ³ù³Ï³Ý³å»ë politiquement ù³Õ³ù³Ï³Ý³óÝ»É politiser vt ù³Õ³ù³Ï³Ý³óí³Í politisé,e ù³Õ³ù³Ï³Ý³óí»É être politisé,e ù³Õ³ù³Ï³Ý³óáõÙ politisation f ù³Õ³ù³Ï³ÝáõÃÛáõÝ politique f; ³ñï³ùÇݪ Ý»ñùÇÝ ~ politique extérieure, intérieure; Ñ»é³ï»ë ~ politique prévoyante; ãÙÇç³Ùï»Éáõ ~ politique de non-ingérence; Ë³Õ³Õ ·áÛ³ÏóáõÃÛ³Ý ~ politique de coexistence pacifique; ½Çݳó÷Ù³Ý ~ politique de désarmement; áõÅ»ñÇ Çñ³ï»ë³Ï³Ý ѳßí³éÙ³Ý íñ³ Ñ»ÝíáÕ ~ réalpolitik f; í³ñϳÛÇÝ ~ politique de crédit; ѳñϳÛÇÝ ~ politique fiscale (des revenus); Ý»ñ¹ñáõÙ³ÛÇÝ ~ politique d’investissement; ¹ñ³Ù³í³ñϳÛÇÝ ×ÏáõÝ ~ politique monétaire souple; ~Çó Ëáë»É Ñ»·Ý. politicailler vi ù³Õ³ù³Ï»Ýïñáݳ·ÇïáõÃÛáõÝ (·ÇïáõÃÛáõÝ ù³Õ³ù³Ï»ÝïñáݳóÙ³Ý Ù³ëÇÝ) urbanologie f ù³Õ³ù³Ï»ÝïñáݳóÝ»É urbaniser vt ù³Õ³ù³Ï»ÝïñáݳóáõÙ (áõñμ³Ýǽ³ódz) urbanisation f; ù³Õ³ù³Ï»ÝïñáݳóÙ³Ý »Ýóϳ urbanisable ù³Õ³ù³ÏÇñà civilisé,e; ~ ÅáÕáíáõñ¹ª ³½· peuple m, nation f civilisé(e) ù³Õ³ù³ÏñÃ³Ï³Ý civilisationnel,le, de



ø ù³Ã³Ý toile f ù³Ã³Ý» de toile ù³Í (¿· ßáõÝ) μñμ. chienne f ù³Ï»É défaire vt; démonter vt (³å³ë³-



ñ»É)



ù³Ïáñ (³Ý³ëáõÝÇ ãáñ³ó³Í ³Õμ) bou-



se f



ù³Ïí»É se défaire, se découdre (ϳñ-



í³ÍÁ), se démonter (³å³ë³ñí»É)



ù³Ñ³Ý³ prêtre m; ³í³· ~ª ³í³·»ñ»ó



archiprêtre m; curé m; pope m (éáõë ~); rabbin m (Ññ»³Ý»ñÇ ~); pasteur m (μáÕáù³Ï³ÝÝ»ñÇ ~); brahmane m (ÑݹÇÏÝ»ñÇ ~) ù³Ñ³Ý³Û³·áñÍ»É (ù³Ñ³Ý³ Ó»éݳ¹ñ»É) »Ï»Õ. consacrer vt ù³Ñ³Ý³Û³·áñÍáõÃÛáõÝ (ù³Ñ³Ý³ Ó»éݳ¹ñ»ÉÁ) »Ï»Õ. consécration f ù³Ñ³Ý³Û³Ï³Ý sacerdotal,e; ~ ëå³ë³íáñáõÃÛáõÝ fonctions f pl sacerdotales ù³Ñ³Ý³Û³Ý³É (ù³Ñ³Ý³ ¹³éݳÉ) entrer dans les ordres, prendre les ordres ù³Ñ³Ý³Û³å»ï Saint-Père m; pontife m (Ù³ëݳíáñ³å»ë ϳÃáÉÇÏ »Ï»Õ»óáõ, å³å) ù³Ñ³Ý³Û³å»ï³Ï³Ý pontifical,e, papal,e (Ù³ëݳíáñ³å»ë ϳÃáÉÇÏ »Ï»Õ»óáõ Ù³ëÇÝ Ëáë»ÉÇë, å³å³Ï³Ý) ù³Ñ³Ý³Û³å»ïáõÃÛáõÝ pontificat m ù³Ñ³Ý³ÛáõÃÛáõÝ (Ñá·¨áñ ëå³ë³íáñáõÃÛáõÝ) ÏñáÝ. prêtrise f ù³Ñ-ù³Ñ ÍÇÍ³Õ»É (μ³ñÓñ³Ó³ÛÝ ÍÇͳջÉ) rire aux éclats, éclater de rire ù³Õ récolte f; cueillette f (Ùñ·»ñÇ) ù³Õ³ídzódz (ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý ³ídzódz) aviation f civile ù³Õ³ù ville f, cité f; ~Çó ¹áõñë à la campagne, hors de la ville, en dehors de la ville; ~Ç μݳÏÇã citadin,e n; ùáõÛñ ~Ý»ñ villes jumelées; ³ñ¹Ûáõݳμ»ñ³Ï³Ý ~ ville industrielle; ѳٳÉë³ñ³Ý³Ï³Ý ~ 932



civilisation; civilisateur,-trice (ù³Õ³ù³ÏñÃáÕ) ù³Õ³ù³ÏñÃ»É civiliser vt ù³Õ³ù³ÏñÃÇã ï»°ë ù³Õ³ù³ÏñÃáÕ ù³Õ³ù³ÏñÃáÕ (ù³Õ³ù³ÏñÃÇã) civilisateur,-trice ù³Õ³ù³ÏñÃí»É se civiliser ù³Õ³ù³ÏñÃáõÃÛáõÝ civilisation f; ù³Õ³ù³ÏñÃáõÃÛ³Ý ½³ñ·³óáõÙÝ»ñÁª ³é³çÁÝóóÁ les progrès de la civilisation; ~Ý»ñÇ »ñÏËáëáõÃÛáõÝ dialogue m des civilisations ù³Õ³ù³Ù³Ûñ capitale f, métropole f (·É˳íáñ ù³Õ³ù) ù³Õ³ù³Ù³ë quartier m (óճٳë) ù³Õ³ù³Ù»ñÓ suburbain,e, de banlieue (³ñí³ñӳݳÛÇÝ) ù³Õ³ù³ÛÇÝ de (la) ville, urbain,e; municipal,e; ~ ÷á˳¹ñ³ÙÇçáóÝ»ñ transports m pl urbains; ~ Ù³ñ½³¹³ßï stade m municipal; ~ ·ñ³¹³ñ³Ý bibliothèque f municipale; ~ í³ñãáõÃÛáõÝ administration f municipale; ~ μݳÏãáõÃÛáõÝ population f urbaine ù³Õ³ù³ÛݳóÝ»É urbaniser vt ù³Õ³ù³ÛݳóáõÙ (áõñμ³Ýǽ³ódz) urbanisation f ù³Õ³ù³ßÇÝ³Ï³Ý urbanistique ù³Õ³ù³ßÇݳñ³ñ urbaniste n ù³Õ³ù³ßÇÝáõÃÛáõÝ urbanisme m; construction f urbaine; ø³Õ³ù³ßÇÝáõÃÛ³Ý Ý³Ë³ñ³ñáõÃÛáõÝ Ministère m de la Construction Urbaine ù³Õ³ù³å»ï (ù³Õ³ù³·ÉáõË) maire m ù³Õ³ù³å»ï³Ï³Ý municipal,e ù³Õ³ù³å»ï³ñ³Ý mairie f, Hôtel m de ville (ù³Õ³ù³ïáõÝ), municipalité f ù³Õ³ù³í³Ý cité f; bourgade f ù³Õ³ù³í³ñ³Ï³Ý de politesse, de civilité, de décence ù³Õ³ù³í³ñÇ 1. adj poli,e, courtois,e, civil,e 2. adv poliment, courtoisement, civilement ù³Õ³ù³í³ñáõÃÛáõÝ politesse f, courtoisie f, civilité f; ù³Õ³ù³í³ñáõÃÛ³Ý Ï³ÝáÝÝ»ñ convenances f pl; ù³Õ³ù³í³ñáõÃÛ³Ý Ï³ÝáÝÝ»ñÁ



ѳñ·»Éª å³Ñå³Ý»É respecter les convenances ù³Õ³ù³ïÇå urbanisé,e; ~ í³Ûñ lieu m urbanisé ù³Õ³ù³ïÝï»ë³Ï³Ý d’économie politique ù³Õ³ù³ïÝï»ëáõÃÛáõÝ économie f politique ù³Õ³ù³óÇ 1) citoyen,ne n; å³ïí³íáñ ~ citoyen d’honneur 2) habitant,e, n d’une ville (ù³Õ³ùÇ μݳÏÇã) ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý civil,e; civique (ù³Õ³ù³óÇÝ»ñÇ Çñ³íáõÝùÝ»ñÇÝ áõ å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÇÝ í»ñ³μ»ñáÕ); ~ Çñ³íáõÝùÝ»ñ droits m pl civils (áñáÝù ûñ»Ýë¹ñáõÃÛ³Ùμ »ñ³ß˳íáñí³Í »Ý μáÉáñ ù³Õ³ù³óÇÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ); ~ Çñ³íáõÝùÝ»ñ áõ å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñ droits m pl et devoirs m pl civiques; ~ ûñ»Ýë·Çñù code m civil; ~ª á㠻ϻջó³Ï³Ý ³ÙáõëÝáõÃÛáõÝ mariage m civil; ~ ϳóáõÃÛáõÝ état m civil; ~ ϳóáõÃÛ³Ý ·ñ³ÝóÙ³Ý ·ñ³ë»ÝÛ³Ï (¼²¶ê) bureau m de l’état civil; ~ å³ï»ñ³½Ù guerre f civile; ~ ³ídzódz aviation f civile; ~ ѳ·áõëïáí en civil; ~ ϳñ·áí civilement ù³Õ³ù³óÇáõÃÛáõÝ (Ñå³ï³ÏáõÃÛáõÝ) nationalité f, citoyenneté f; ~ ÁݹáõÝ»É se faire naturaliser, prendre la nationalité; ýñ³ÝëÇ³Ï³Ý ~ ÁݹáõÝ»É se faire naturaliser Français; ~ ÁݹáõÝ³Í ³ÝÓ naturalisé,e n; ÏñÏݳÏÇ ~ double nationalité; ÏñÏݳÏÇ ~ áõÝ»óáÕ ³ÝÓ binational,e n; ~Çó Ññ³Å³ñí»É renoncer à la nationalité, abdiquer (décliner) la nationalité; ~ ßÝáñÑ»É conférer la nationalité; ~Çó ½ñÏ»É enlever la nationalité, priver vt de nationalité ù³Õμ³Ýï³ñÏÛ³É détenu,e n politique ù³ÕμÛáõñá ËáñÑñ¹. bureau m politique ù³Õ¹»³Ï³Ý chaldéen,ne ù³Õ¹»³óÇ, ù³Õ¹»áõÑÇ Chaldéen,ne n ù³Õ¹»»ñ»Ý chaldéen m ù³Õ»É 1) cueillir vt (ͳÕÇÏÝ»ñ, Ùñ·»ñ); moissonner vt (ÑÝÓ»É); couper vt 933



(ËáïÁ Ïïñ»É); récolter vt (μ»ñùÁ ѳí³ù»É) 2) ÷Ëμ. puiser vt, tirer vt, recueillir vt; ·ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝÇó ûñÇݳÏÝ»ñ ~ puiser des exemples dans la littérature; ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝ ~ puiser de l’information; û·áõï ~ tirer profit (de); ¹³ë ~ tirer une leçon (de); ç³Ýù»ñÇ åïáõÕÁ ~ recueillir le fruit de ses efforts ù³ÕÇñà (ó÷³Ý) ϻݹμ. tripe f ù³ÕÏ»¹áÝ ÑÝù. calcédoine f ù³ÕѳݥáõÙ¤ ·ïÝï. sarclage m ù³Õѳݳíáñ (ù³ÕÑ³Ý ³ÝáÕ) sarcleur,-euse n ù³ÕÑ³Ý»É sarcler vt ù³ÕѳÝÇã (·áñÍÇù) sarcloir m, sarclette f (÷áùñ) ù³Õí³Í³μ³ñ fragmentairement ù³Õí³Íù 1) relevé m (³Ù÷á÷³·Çñ ÷³ëï³ÃÕÃÇó); ~ ѳßíÇó relevé de compte; ~ μ³ÝϳÛÇÝ Ñ³ßíÇó relevé d’identité bancaire (R.I.B.) 2) extrait m (å³ßïáÝ³Ï³Ý ÷³ëï³ÃÕÃÇó, ·ñùÇó) 3) référence f (ÑÕáõÙ); ~ª Ù»çμ»ñáõ٠ϳï³ñ»É citer vt ù³Õó faim f; famine f (ëáí³Ñ³ñáõÃÛáõÝ); ~Çóª ëáíÇó ï³é³å»É souffrir de la faim; ~Çó Ù»éÝ»É mourir de faim ◊ ·³ÛÉÇ ~ faim de loup ù³Õó³Í (ëáí³Í) affamé,e; ~ ÉÇÝ»É avoir faim; ~ »Ù j’ai faim; ËÇëï ~ ÉÇÝ»É avoir grand faim, avoir l’estomac dans les talons (¹³ñÓ.); ~ Ùݳɪ ãáõï»É jeûner vi; ~ ÙݳÉÁª ãáõï»ÉÁ jeûne m ù³Õó³Í³Ý³É avoir faim ù³Õó³ÍáõÃÛáõÝ 1) ï»°ë ù³Õó 2) envie f (besoin m) de manger ù³Õó³Ù³Ñ mort,e de faim ù³ÕóÏ»Õ μÅßÏ. cancer m; ~áí ÑÇí³Ý¹ cancéreux,-euse n; ~áí ÑÇí³Ý¹³Ý³É avoir un cancer ù³Õóϻճμ³Ý cancérologue n, oncologue n (áõéáõóù³μ³Ý) ù³Õóϻճμ³ÝáõÃÛáõÝ cancérologie f, oncologie f (áõéáõóù³μ³ÝáõÃÛáõÝ) ù³ÕóϻճÍÇÝ (ù³ÕóÏ»Õ ÍÝáÕª ³é³ç³óÝáÕ) cancérogène



ù³ÕóϻճÛÇÝ cancéreux,-euse; ~ áõ-



éáõóù tumeur f cancéreuse



ù³Õóñ 1) sucré,e; doux-douce; ~ Ã»Û thé m sucré; ~ ·ÇÝÇ vin m doux 2) ÷Ëμ. doux-douce (Ù»ÕÙ); suave



(³Ýáõß); ~ Ó³ÛÝ voix f douce; ~ ùáõÝ doux sommeil m; ~ ѳ×áõÛù plaisir m suave; ~ -Ù»Õóñ doucereux,-euse, mielleux,-euse, mièvre (ßáÕáÙ) ù³Õóñ³μ³ñ 1) avec douceur 2) doucement (Ù»ÕÙáñ»Ý) ù³Õóñ³μ³ñá affable ù³Õóñ³μ³ñáÛáõÃÛáõÝ, ù³Õóñ³μ³ñáõÃÛáõÝ affabilité f ù³Õóñ³μÉÇà (åáÝãÇÏ) beignet m ù³Õóñ³ÃÃáõ aigre-doux (aigre-douce) ù³Õóñ³É»½áõ mielleux,-euse ù³Õóñ³ÉÇ doux-douce ù³Õóñ³Éáõñ μÝëï. mélodieux,-euse,



harmonieux,-euse



ù³Õóñ³Ëáë (ù³Õóñ³É»½áõ) mielleux,-



euse, patelin,e; ~ ßáÕáùáñÃáõÃÛáõÝ flatteries f pl mielleuses ù³Õóñ³Ï»ñ qui aime les sucreries; friand,e, gourmand,e (ѳٻճϻñ) ù³Õóñ³Ñ³Ù 1) doux-douce; ~ çáõñ eau f douce (·»ï»ñÇ, É×»ñÇ áã ³ÕÇ çáõñ) 2) savoureux,-euse (ѳٻÕ, ³ËáñųѳÙ) ù³Õóñ³ÑÝãáõÝ, ù³Õóñ³ÑáõÝã mélodieux,-euse, harmonieux,-euse ù³Õóñ³Ó³ÛÝ d’une voix douce (ù³Õóñ Ó³ÛÝáí); ayant (qui a) une voix douce (ù³Õóñ Ó³ÛÝ áõÝ»óáÕ) ù³Õóñ³Ý³É s’adoucir ù³Õóñ³ë»ñ ï»°ë ù³Õóñ³Ï»ñ ù³Õóñ³í³×³é (ù³Õóñ³í»ÝÇù í³×³éáÕ) confiseur,-euse n ù³Õóñ³í³×³é³Ýáó (ù³Õóñ³í»ÝÇùÇ Ë³ÝáõÃ) confiserie f ù³Õóñ³í»ÝÇù sucreries f pl, douceurs f pl, friandises f pl; ~Ç Ë³Ýáõê ³é¨ïáõñ confiserie f ù³Õóñ³íáõÝ douceâtre; doucereux,-euse, mielleux,-euse, mièvre (ù³ÕóñÙ»Õóñ, ßáÕáÙ) ù³Õóñ³óÝ»É 1) sucrer vt 2) ÷Ëμ. adoucir vt (Ù»ÕÙ³óÝ»É, ѳݹ³ñï»óÝ»É) 934



venteux,-euse



ù³Õóñ»Õ»Ý ï»°ë ù³Õóñ³í»ÝÇù ù³ÕóñÇÏ (³ÝáõßÇÏ) doucet,te ù³Õñ-Ù»Õóñ doucereux,-euse,



ù³Ùáó ï»°ë ù³ÙÇã ù³Ùí³Íù extraction f ù³Ùí»É être pressé,e (×½Ùí»Éª ÉÇÙáÝÇ ¨



mielleux,-euse, mièvre (ßáÕáÙ) ù³Õóñáñ»Ý ï»°ë ù³Õóñ³μ³ñ ù³ÕóñáõÃÛáõÝ douceur f ù³Õù»ÝÇ bourgeois,e n, petit,e bourgeois,e n ù³Õù»ÝÇ³Ï³Ý bourgeois,e, de petit,e bourgeois,e ù³Õù»ÝÇ³Ý³É s’embourgeoiser ù³Õù»ÝdzóÝ»É embourgeoiser vt ù³Õù»ÝÇáõÃÛáõÝ (petite) bourgeoisie f ù³Ù³Ññ³μ³ñ dédaigneusement, avec mépris ù³Ù³Ññ³Ï³Ý méprisant,e, dédaigneux,-euse; péjoratif,-ive, dépréciatif,-ive (Ýí³ëï³Ï³Ý) ù³Ù³Ññ³Ýù (³ñѳٳñѳÝù) mépris m, dédain m; ~áí dédaigneusement, avec mépris ù³Ù³Ññ»É (³ñѳٳñÑ»É) mépriser vt, dédaigner vt ù³Ù³Ññ»ÉÇ méprisable, dédaignable ù³Ù³Ññáï (ù³Ù³Ññ³Ýùáí ÉÇ) plein,e de dédain (de mépris) ù³Ù»É 1) extraire vt (ѳݻÉ, ëï³Ý³Éª ÑÛáõà ¨ ³ÛÉÝ) 2) tordre vt (ëåÇï³Ï»Õ»ÝÁ) 3) passer vt (ù³ÙÇãáí ³ÝóϳóÝ»É, ù³Ùáó»É); filtrer vt (½ï»É) 4) presser vt; ÉÇÙáÝÁ ~ presser le citron; ÉÇÙáÝÇ ÑÛáõÃÁ ~ exprimer le jus d’un citron; ëåáõÝ·Á ~ presser l’éponge ù³Ù»É»áÝ (·»ïݳéÛáõÍ) ϻݹμ. caméléon m ù³Ù»É»áݳÝÙ³Ý caméléonesque ù³ÙÇ vent m; Ù»ÕÙ ~ vent doux; ÃáõÛÉ ~ vent faible; ã³÷³íáñ ~ vent modéré; ë³éÁª ë³éݳßáõÝã ~ vent glacial; ѳݹÇå³Ï³ó ~ vent contraire; ѳÙÁÝóó ~ vent arrière; ÑÛáõëÇë³ÛÇÝ ~ vent du nord; ~ ¿ il y a du vent, il fait du vent; ~Ý ÷ãáõÙ ¿ le vent souffle ◊ ÷áÕÁ ù³ÙáõÝ ï³É jeter l’argent par les fenêtres ù³ÙÇã passoire f (Ñ»ÕáõÏÇ); filtre m (½ïÇã), égouttoir m (ù³Ùáó) ù³Ùáï (áñï»Õ ϳ٠»ñμ ù³ÙÇ ¿ ÉÇÝáõÙ)



être tordu,e ³ÛÉÝÇ Ù³ëÇÝ); (ëåÇï³Ï»Õ»ÝÇ Ù³ëÇÝ); être passé,e (ù³ÙÇãáí); être filtré,e (½ïí»É); être extrait,e (ÑÛáõà ëï³Ý³ÉÇë) ù³ÛÉ 1) pas m, enjambée f (Ù»Í ~); ³ñ³· ~ pas accéléré; ѳٳã³÷ ~ pas cadencé; ¹áÕ¹áçáõÝ ~ pas tremblant (chancelant); ~ ³é ~ pas à pas; ٻͪ ÷áùñ ~»ñáí à grands, à petits pas; ¹³Ý¹³Õ ~»ñáí à pas lents; Ù»Ï ~áí d’une seule enjambée; ÑëϳÛÇ ~»ñáíª Ñëϳ۳ù³ÛÉ à pas de géant; ÏñdzÛÇ ~»ñáíª ¹³Ý¹³Õ³ù³ÛÉ à pas de tortue; ³ÝÓ³ÛÝ ~»ñáí à pas de loup; ÙÇ ù³ÝÇ ~Ç íñ³ à quelques pas; ëË³É ~ ³Ý»É faire un faux pas; ³Ù»Ý ~Ç Ï³Ý· ³éÝ»É s’arrêter à chaque pas; ~»ñÁ ¹³Ý¹³Õ»óݻɪ ³ñ³·³óÝ»É ralentir, presser (accélérer) ses pas (les pas); ~áí Ù³°ñß en avant, marche ! ◊ ³é³çÇÝ ~Ý ¿ ¹Åí³ñ, ¹Åí³ñÁ ³é³çÇÝ ~Ý ¿ il n’y a que le premier pas qui coûte 2) coup m (˳Õ, ˳ճù³ÛÉ); démarche f; ÷Ëμ. íï³Ý·³íáñ ~ coup risqué; ¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý ~ démarche f diplomatique; ~»ñ Ó»éݳñÏ»É faire des démarches ù³Ûɳã³÷ 1) enjambée f (Ù»Í ù³ÛÉ) 2) compte-pas m, podomètre m (·áñÍÇù, ë³ñù) ù³Ûɳñß³í marche f, manifestation f ù³Ûɳ÷áË ³Ù»Ý ~Ç à chaque pas; en tout lieu, partout (³Ù»Ýáõñ»ù) ù³ÛÉ»É marcher vi; ³ñ³·ª ¹³Ý¹³Õª ÙdzëÇÝ ~ marcher vite, lentement, ensemble; ïáïÇÏ-ïáïÇϪ Ù³Ýñ ù³ÛÉ»ñáí ~ trottiner vi; ³éç¨Çóª »ï¨Çó ~ marcher devant, derrière; ˳ñ˳÷»Éáí ~ marcher à tâtons; ÙdzÛÝ³Ï ~ marcher tout seul; ß³ï ¹³Ý¹³Õª ÏñdzÛÇ ù³ÛÉ»ñáí ~ marcher d’un pas de tortue, avancer comme



935



une tortue; ÏáõÛñÇÏáõÛñª ÏáõÛñ½Ïáõñ³ÛÝ ~ marcher en aveugle; ³ÝßßáõÏ ~ marcher à pas de loup ù³ÛÉ»ÉÁ (ù³ÛÉù, ·Ý³É-·³ÉÁ) marche f ù³ÛÉ»ñ· marche f; ѳݹÇë³íáñ ~ marche solennelle; ѳÕÃ³Ï³Ý ~ marche triomphale; ~ Ýí³·»É jouer une marche ù³ÛÉ»ñà marche f ù³ÛÉ»óÝ»É faire marcher ù³ÛÉáÕ marcheur,-euse n/adj ù³ÛÉí³Íù allure f, démarche f, pas m; ÇÝùݳíëï³Ñ ~ démarche assurée; ûè ~áí d’un pas léger ù³ÛÉù (ß³ñÅáõÙ, ÁÝóóù) marche f; ѳÕÃ³Ï³Ý ~ marche triomphale ù³Ûù³Û»É détruire vt; décomposer vt; disloquer vt; dissoudre vt; désorganiser vt (ϳ½Ù³ÉáõÍ»É); détraquer vt (ÝÛ³ñ¹»ñÁ); ronger vt (Å³Ý·Ç Ù³ëÇÝ) ù³Ûù³ÛÇã 1) destructif,-ive (³í»ñÇã, Ïáñͳݳñ³ñ) 2) corrosif,-ive (ٳ߻óÝáÕ) 3) de sape; ~ ³ß˳ï³Ýùª ·áñÍáõÝ»áõÃÛáõÝ travail m, activité f de sape ù³Ûù³Ûí³Í détruit,e, décomposé,e, délabré,e ù³Ûù³Ûí³ÍáõÃÛáõÝ état m délabré (ݳ¨ª ÷Ëμ. ³éáÕçáõÃÛ³Ý ~) ù³Ûù³Ûí»É se détruire; se décomposer; se disloquer; se dissoudre; se dégrader (μ³ñáÛ³å»ë) ù³Ûù³ÛáõÙ destruction f; décomposition f (ï³ññ³ÉáõÍáõÙ); scission f (Ù³ë»ñÇ μ³Å³Ýí»ÉÁ); délabrement m (˳ñËÉáõÙ); débâcle f (ïÝï»ë³Ï³Ý); clivage m (ß»ñï³íáñáõÙ); désintégration f (÷Éáõ½áõÙ); corrosion f (Ï»ñ³Ù³ßáõÙª Ù»ï³ÕÝ»ñÇ); dépravation f (μ³ñá۳ϳÝ); érosion f (¿É»Ïïñ³Ï³ÝáõÃÛ³Ý, ÙÃÝáÉáñï³ÛÇÝ »ñ¨áõÛÃÝ»ñÇ ¨ ³ÛÉÝÇ ³½¹»óáõÃÛ³Ùμ) ù³Ý que, au lieu de (÷á˳ñ»Ý); ³í»ÉÇ ~ plus que; ³í»ÉÇ É³í ¿ μ³ó³ïñ»ë, ~ ɳó ÉÇÝ»ë tu feras mieux d’expliquer au lieu de pleurer ù³Ý³Ï 1) quantité f; ÏñÏݳå³ïÇÏ ~



double m; ٻͪ ÷áùñ ~áí en grande, en petite quantité 2) nombre m (ÃÇí) 3) partie f (³åñ³ÝùÇ) ù³Ý³Ï³Ï³Ý quantitatif,-ive; ùñÏÝ. ~ Ãí³Ï³Ý adjectif m (numéral) cardinal; ~ Ù³Ïμ³Û adverbe m quantitatif (de quantité) ù³Ý³Ï³ÛÇÝ quantitatif,-ive; ~ ÷á÷áËáõÃÛáõÝ changement m quantitatif ù³Ý³Ï³å»ë quantitativement ù³Ý³ÏáõÃÛáõÝ ï»°ë ù³Ý³Ï ù³Ý¹³Ï sculpture f ù³Ý¹³Ï³·áñÍ sculpteur m; statuaire n (³ñӳݳ·áñÍ) ù³Ý¹³Ï³·áñÍ³Ï³Ý de sculpture, sculptural,e; ~ ³ñí»ëï art m sculptural ù³Ý¹³Ï³·áñÍáõÃÛáõÝ sculpture f, art m sculptural ù³Ý¹³Ï³¹ñáßÙ»É (Ù»ï³Õ» Çñ»ñÁ) bosseler vt ù³Ý¹³Ï³½³ñ¹ 1) décoré,e de sculptures (ù³Ý¹³ÏÝ»ñáí ½³ñ¹³ñí³Í) 2) ornement m sculptural (ù³Ý¹³Ï³Íá ½³ñ¹) ù³Ý¹³Ï»É sculpter vt; Ù³ñÙ³ñÁª ù³ñÁ ~ sculpter le marbre, la pierre; ³ñÓ³Ý ~ sculpter une statue ù³Ý¹³Ïí»É être sculpté,e ù³Ý¹³ÏáõÙ sculpture f ù³Ý¹»É 1) détruire vt (³í»ñ»É); démolir vt (ß»Ýù, ßÇÝáõÃÛáõÝ) 2) défaire vt (³ñӳϻɪ ϳåÁ, ÷áÕϳåÁ, ѳݷáõÛóÁ, ÷³Ã»Ã³íáñáõÙÁ), démêler vt; ѳݷáõÛóÁ ~ défaire un nœud; Ë××í³Í Ù³½»ñÁ ~ démêler les cheveux 3) dénouer vt (å³ñ³ÝÁ, ųå³í»ÝÁ); délier vt (³ñӳϻɪ ϳåí³Í Ó»éù»ñÁ) 4) dévider vt (ÏÍÇÏÁ) 5) découdre vt (ϳñÁ, ϳñ³ÍÁ) 6) démailler vt (ÑÛáõëùÁ, ·áñÍí³ÍùÁ) 7) démonter vt (³å³ë³ñ»É, ³å³ÙáÝï³Å»É) ù³Ý¹Çã, ù³Ý¹áÕ destructeur,-trice n/adj ù³Ý¹í³Í démoli,e, détruit,e ù³Ý¹í³Íù ruines f pl ù³Ý¹í»É 1) se détruire, être détruit,e, être démoli,e 2) se défaire (÷áÕϳåÁ, ϳåÁ, ѳݷáõÛóÁ); se démail936



léger, moyen, lourd; ûè³·áõÛÝ ~ poids coq (mouche); ÏÇë³Ã»Ã¨ ~ poids plume; ÏÇë³ÙÇçÇÝ ~ poids mi-moyen; ÏÇë³Í³Ýñ ~ poids milourd ù³ß³ÛÇÝ Ù³ñ½. ~ ϳñ· catégorie f; Çñ ~ ϳñ·áõÙ ³ß˳ñÑÇ ã»ÙåÇáÝ champion m du monde dans sa catégorie ù³ß»É 1) tirer vt; èùÇó ~ tirer par la manche; Ù³½»ñÇó ~ tirer par les cheveux; Ù»ÏÇ ³Ï³ÝçÝ»ñÁ ~ tirer les oreilles à qn; ë³ÝÓÁ ~ tirer par la bride 2) arracher vt (³ñÙ³ïÇó ѳݻÉ, åáÏ»É); ³ï³ÙÁ ~ arracher la dent 3) puiser vt (¹áõñë ~, ѳݻÉ), pomper vt (åáÙåáí); çáõñ ~ puiser de l’eau 4) traîner vt (ù³ñß ï³É, ~ ï³Ý»É) 5) ³¯Ë ~ª Ñá·áó Ñ³Ý»É soupirer vi; Ý»ÕáõÃÛáõÝ ~ª ï³Ýçí»É souffrir vi; ·ÇÍ ~ tracer une ligne; ³é³ç ~ª Ýß³Ý³Ï»É (å³ßïáÝáõÙ) proposer à une fonction, promouvoir vt ù³ßí³ÍáõÃÛáõÝ timidité f (³Ù³ãÏáïáõÃÛáõÝ) ù³ßí»É 1) se gêner (×Ýßí»É, ³Ù³ã»É, ³ÝѳñÙ³ñ ½·³É) 2) se retirer (Ñ»é³Ý³É, ³é³ÝÓݳݳÉ); é³½Ù. »ï ~ª ݳѳÝç»É se replier ù³ßùᯐ tirailler vt; Ýñ³Ý ù³ßùßáõÙ ¿ÇÝ Ã¨»ñÇó on le tiraillait par les bras ù³ßùßáó 1) tiraillement m (³Ûë áõ ³ÛÝ ÏáÕÙ ù³ßùß»ÉÁ) 2) tracas m (Ý»ÕáõÃÛáõÝ, Ñá·ë»ñ), difficulté f (¹Åí³ñáõÃÛáõÝ), ennui m (·É˳ó³í³Ýù, Ý»ÕáõÃÛáõÝ) ù³ßùßí»É être tiraillé,e ù³ßùßáõÏ 1) tiraillement m (³Ûë áõ ³ÛÝ ÏáÕÙ ù³ßùß»ÉÁ) 2) ÷Ëμ. bureaucratie f, tracasseries f pl, lenteurs f pl (¹³Ý¹³ÕÏáïáõÃÛáõÝ), tergiversation f (Ó·Ó·áõÙ); tractations f pl (Ùáõà ·áñÍ»ñ); í³ñã³Ï³Ý ~ lourdeurs f pl administratives ù³áë chaos m ù³áë³ÛÇÝ chaotique; ~ íÇ×³Ï état chaotique ù³áë³ÛÝáõÃÛáõÝ incohérence f (³Ýϳå ÉÇÝ»ÉÁ); désordre m (³Ýϳñ·áõ-



ler (ÑÛáõëùÁ, ·áñÍí³ÍùÁ) 3) se dénouer (å³ñ³ÝÁ, ųå³í»ÝÁ); se délier (ϳåí³Í Ó»éù»ñÁ) 4) se découdre (ϳñÁ, ϳñí³ÍÁ) 5) s’écrouler, s’effondrer, couler vi, tomber en ruines (³í»ñí»É) ù³Ý¹áõÙ 1) destruction f, démolition f 2) démontage m (³å³ë³ñáõÙ, ³å³ÙáÝï³ÅáõÙ) ù³Ý½Ç car, puisque ù³ÝÇ combien (de); quel,le; ù³ÝDZ ½³í³Ï áõÝ»ù combien d’enfants avezvous ?; ù³ÝDZ ï³ñ»Ï³Ý »ù quel âge avez-vous ?; ųÙÁ ù³ÝDZëÝ ¿ quelle heure est-il ?; ~ ³Ý·³Ù combien de fois; ÙÇ ~ ³Ý·³Ù (ß³ï ³Ý·³ÙÝ»ñ) plusieurs fois; ~ áñ comme, car, puisque, du moment que; ~ ¹»é pendant que, tant que; ~ ¹»é ³ÝÓñ¨áõÙ ¿ñ, ÙݳóÇÝù ï³ÝÁ pendant (tant) qu’il pleuvait, nous sommes restés chez nous; ~ ¹»é óáõñï ¿, ã»Ýù ϳñáճݳ Ù»ÏÝ»É tant qu’il fait froid, nous ne pourrons pas partir ◊ ~ ³åñ»ë, åÇïÇ ëáíáñ»ë on s’instruit à tout âge ù³ÝÇ»ñáñ¹ le (la) quantième ù³ÝÇëÁ (ù³ÝÇ Ñ³ï) combien; ù³ÝDZëÝ »ù áõ½áõÙ combien voulez-vous (désirez-vous) ? ù³ÝÇëá±í (DZÝã ³ñÅ») à combien; ¹»ÕÓÁ ù³ÝÇëá±í »ù í³×³éáõÙ (¹»ÕÓÝ Ç±Ýã ³ñÅ») à combien les pêches ? ù³ÝÇóë combien de fois, que de fois ù³ÝáÝ1 (·ñ»Ý³Ï³Ý åÇïáõÛù) règle f ù³ÝáÝ2 »ñÅßï. kanon m (instrument de musique à cordes pincées) ù³Ýáݳѳñ¥áõÑǤ joueur,-euse n de kanon ù³Ýáñ¹ Ù³Ã. quotient m ù³Ýù³ñ ï»°ë ï³Õ³Ý¹ ù³ß 1) poids m; Ù³ùáõñ ~ª ½ï³ù³ß poids net; ÁݹѳÝáõñ ~ª ѳٳù³ß poids brut; Ýñ³ ~Ý ³í»É³ó»É ¿, ݳ ·Çñ³ó»É ¿ il a pris du poids; ÷Ëμ. ~ª Ñ»ÕÇݳÏáõÃÛáõݪ ³½¹»óáõÃÛáõÝ áõÝ»óáÕ Ù³ñ¹ homme m de poids 2) Ù³ñ½. ûèª ÙÇçÇݪ ͳÝñ ~ poids 937



sé,e en (dans) (ù³ç³Í³ÝáÃ, ɳí³ï»ÕÛ³Ï) ù³ç³ï»ÕÛ³ÏáõÃÛáõÝ compétence f ù³ç³ñÇ courageux,-euse, vaillant,e ù³çáñ¹Ç brave adj/m; valeureux adj/m ù³çáñ»Ý ï»°ë ù³ç³μ³ñ ù³çí³ñ¹ (åÇáÝ) μëμ. pivoine f ù³çáõÃÛáõÝ courage m (³ñÇáõÃÛáõÝ), audace f (ѳٳñÓ³ÏáõÃÛáõÝ), bravoure f; ~ ï³É donner du courage; ~ Ý»ñßÝã»É inspirer du courage; ~ óáõÛó ï³É montrer du courage ù³é³É³ñ à quatre cordes ù³é³Ë³Õ³¹ñáõÛù (Ódzñß³íÇ Å³Ù³Ý³Ï ãáñë ÓÇáõ íñ³ ϳï³ñíáÕ Ë³Õ³¹ñáõÛù) quarté m ù³é³Í³É plié,e en quatre, in-quarto ù³é³ÏÇ quadruple; ~Ý le quadruple; ~ ³Ý·³Ù au quadruple ù³é³ÏáÕ tétraèdre, tétraédrique ù³é³ÏáÕÙ 1. adj quadrilatéral,e, quadripartite (ù³é³ÏáÕÙÛ³Ý); ~ μ³Ý³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñ négociations f pl quadripartites 2. Ù³Ã. quadrilatère m ù³é³ÏáõëÇ 1. carré m 2. adj carré,e; ~ ë»Õ³Ý table f carrée; Ù³Ã. ~ ³ñÙ³ï racine f carrée; ~ ³ñÙ³ï Ñ³Ý»É élever vt au carré ù³é³Ñ³ïáñ en quatre volumes ù³é³Ñ³ñÏ à trois étages ù³é³Ó³ÛÝ »ñÅßï. à quatre voix; ~ »ñ·»É chanter à quatre voix ù³é³ÓÇ à quatre chevaux; å³ïÙ. ~ ϳéù quadrige m ù³é³ÙÛ³ de quatre ans, quadriennal,e; ~ Íñ³·Çñ plan m quadriennal ù³é³ÙëÛ³ de quatre mois; ~ ųÙÏ»ïáõÙ en quatre mois, au bout de quatre mois ù³é³Ý¹³Ù Ù³Ã. à quatre termes ù³é³ÝÇß de quatre chiffres; ~ ÃÇí nombre m de quatre chiffres ù³é³ÝÇëï »ñÏñã. tétraèdre m ù³é³ÝÇí à quatre roues ù³é³ÝÏÛáõÝ (ãáñë ³ÝÏÛáõÝ áõÝ»óáÕ) »ñÏñã. quadrangulaire ù³é³ÝÏÛáõÝÇ quadrangle m ù³é³å³ïÇÏ quatre fois, au quadruple; ~Á le quadruple



ÃÛáõÝ, ˳éݳ÷ÝÃáñáõÃÛáõÝ)



ù³ç 1) brave (ѻﳹ³ë ·áñͳÍáõ-



ÃÛ³Ùμ); ~ª ù³ç³ñÇ Ù³ñ¹ un homme brave, brave m; ~ Ó¨³Ý³É faire le brave 2) ï»°ë Ëǽ³Ë, ѳٳñ-



Ó³Ï, ³Ýí»Ñ»ñ ù³ç³μ³ñ (³ñdzμ³ñ,



Ëǽ³Ëáñ»Ý) courageusement, bravement ù³ç³·áñÍáõÃÛáõÝ (ëËñ³Ýù) exploit m, prouesse f ù³ç³½³ñÙ, ù³ç³½·Ç de haute naissance ù³ç³½»Ý (É³í ½ÇÝí³Í) bien armé,e ù³ç³½áõÝ vaillant,e ù³ç³É»ñ³Ï³Ý d’encouragement, encourageant,e, motivant,e ù³ç³É»ñ³Ýù encouragement m; ~Ç μ³é»ñª Ëáëù»ñ mots m pl d’encouragement ù³ç³É»ñ»É encourager vt, stimuler vt (ËóݻÉ) ù³ç³É»ñÇã encourageant,e, d’encouragement (ù³ç³É»ñ³ÝùÇ) ù³ç³É»ñí»É être encouragé,e ù³ç³É»ñáõÃÛáõÝ, ù³ç³É»ñáõÙ encouragement m ù³ç³Í³Ýáà 1) bien connu,e (׳ݳãí³Í) 2) bien informé,e, versé,e en (dans), fort,e en (ù³ç³ï»ÕÛ³Ï) 3) notoire (ѳÝñ³Í³ÝáÃ, ѳÛïÝÇ) ù³ç³Ïáñáí vaillant,e, hardi,e, audacieux,-euse ù³ç³Ñ³í ϻݹμ. ibis m ù³ç³ÑÙáõï très instruit,e (·Çï³Ï), érudit,e ù³ç³Ý³É devenir courageux,-euse, prendre courage ù³ç³åÇݹ robuste, vigoureux,-euse, solide (³Ùáõñ) ù³ç³éáÕç bien portant,e, sain,e, d’une santé parfaite; ~ ÉÇÝ»É être en bonne santé ù³ç³éáÕçáõÃÛáõÝ bonne santé f, santé f ferme ù³ç³ëÇñï courageux,-euse ù³ç³ëñïáõÃÛáõÝ bravoure f, courage m ù³ç³í³ñÅ bien exercé,e ù³ç³ï»ÕÛ³Ï 1) bien informé,e (ɳí ï»Õ»Ï³óí³Í) 2) compétent,e, ver938



ù³é³å³ïÏ»É quadrupler vt ù³é³å³ïÏí»É être quadruplé,e, quad-



ù³éáñ¹³Ù³ë (ßñç³ÝÇ) Ù³Ã. quadrant m ù³éáõÕÇ carrefour m, croisée f, croise-



rupler vi; áõÝ»óí³Íù, áñ ~ ¿ fortune f qui a quadruplé ù³é³å³ñ (ϳ¹ñÇÉ) quadrille m ù³é³ëÛáõÝ ×ñïñå. tétrastyle ù³é³ëÝ³Ï³Ý ~ Ãí³Ï³ÝÝ»ñÁ les années quarante; ~ Ãí³Ï³ÝÝ»ñÇÝ aux années quarante ù³é³ëݳÙÛ³ de quarante ans, quadragénaire; ~ ïÕ³Ù³ñ¹ª ÏÇÝ un, une quadragénaire ù³é³ëݳÙÛ³Ï 1) quarantième anniversaire m 2) quarantaine f (ï³ñÇù) (ù³é³ëáõÝáïÝÇÏ) ù³é³ëÝáï³ÝÇ Ï»Ý¹μ. mille-pattes m, mille-pieds m ù³é³ëïÇ×³Ý à quatre degrés ù³é³ëáõÝ quarante; ù³é³ëÝ³Ï³Ý Ãí³Ï³ÝÝ»ñÇÝ aux années quarante ù³é³ëáõÝ»ñáñ¹ quarantième; quarante (¿ç, ï³ñ»ÃÇí); ~ ¿ç page f quarante ù³é³í³ÝÏ de quatre syllabes, quadrisyllabe, quadrisyllabique ù³é³ï³Ïï »ñÅßï., ï»Ë. à quatre temps ù³é³ï»É écarteler vt ù³é³ï»Õ à quatre places ù³é³ïáÕ quatrain m ù³é³ïñá÷ au galop; ~ ³ñß³í galop m; ~ ÁÝóݳɪ ³ñß³í»É galoper vi, aller au galop ù³é³ïáõÙ écartèlement m ù³éÇÉÇáÝ (ѳ½³ñ ïñÇÉÇáÝ, ùí³¹ñÇÉÇáÝ) quatrillion m ù³éÛ³Ï1 (ïáõÝ) μÝëï. couplet m, quatrain m ù³éÛ³Ï2 »ñÅßï. quatuor m; ÎáÙÇï³ëÇ ³Ýí³Ý ~Á le quatuor Komitas ù³éáï³ÝÇ (ãáñùáï³ÝÇ) quadrupède



ment m



ù³éûñÛ³ de quatre jours; ~ ųÙÏ»ï



délai m de quatre jours



ù³í³ñ³Ý ÏñáÝ. purgatoire m ù³í»É 1) expier vt, racheter vt (Ù»Õù»-



ñÁ); Çñ Ù»ÕùÁ ~ racheter son pêché



2) purger vt (å³ïÇÅÁ Ïñ»Éáí) ù³íÇã expiatoire ù³í ÉÇóÇ non jamais !; à Dieu ne



plaise !



ù³íáñ ï»°ë ÏÝù³Ñ³Ûñ ù³íáñ³ÏÇÝ ï»°ë ÏÝù³Ù³Ûñ ù³íáõÃÛáõÝ, ù³íáõÙ expiation f; ù³íáõ-



ÃÛ³Ý Ýá˳½ bouc m émissaire



ù³ñ 1) pierre f; óÝϳñÅ»ù ~ pierre



précieuse, gemme f; ï³ßí³Íª ÑÕÏí³Í ~ pierre de taille; ~Á ï³ß»É tailler la pierre; ÷Ëμ. ~ ëÇñï cœur m de pierre, cœur m de roche ◊ ~Á ~Ç íñ³ ãÃáÕÝ»É détruire de fond en comble, ne pas laisser pierre sur pierre; ·Éáñ³Ý ~Á ãÇ Ù³Ùé³Ï³ÉÇ pierre qui roule n’amasse pas mousse 2) μÅßÏ. calcul m; ɻճå³ñÏÇ ~ calcul biliaire, ·Çï. lithiase f biliaire ù³ñ³μ³ÕÝÇë étuve f, bain m de vapeur, sauna m ù³ñ³μ³Ý lithologue n ù³ñ³μ³Ý³Ï³Ý lithologique ù³ñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ lithologie f ù³ñ³μ»Ïáñ bloc m de pierre ù³ñ³·»ï pétrographe n, spécialiste n de la pétrographie ù³ñ³·Çï³Ï³Ý pétrographique ù³ñ³·ÇïáõÃÛáõÝ pétrographie f; gemmologie f (·ÇïáõÃÛáõÝ Ã³ÝϳñÅ»ù ù³ñ»ñÇ Ù³ëÇÝ) ù³ñ³·Çñ lithographique ù³ñ³·áñÍ (ù³ñ³Ïá÷, ù³ñï³ß) tailleur m de pierre ù³ñ³·ñ»É lithographier vt ù³ñ³·ñáõÃÛáõÝ lithographie f ù³ñ³¹³·³Õ (ù³ñ³¹³Ùμ³Ý, ù³ñ³ï³å³Ý, ë³ñÏáý³·) sarcophage m ù³ñ³¹³ñÓ»É (ù³ñÇ í»ñ³Í»É) »ñÏñμ. lapidifier vt



adj/n



ù³éáïÝÛ³ ïÕã÷. de quatre pieds ù³éáñ¹ 1) quart m; »ñ»ù ~ trois quarts; ~



ų٠un quart d’heure; ųÙÁ ãáñëÝ ³Ýó ~ à quatre heures et quart; ųÙÁ ÛáÃÇÝ ~ å³Ï³ë à sept heures moins le quart 2) Ù³ñ½. ~ »½ñ³÷³ÏÇã quart de finale; ~ »½ñ³÷³ÏÇãáõÙ en quart de finale 3) trimestre m (áõëáõÙÝ³Ï³Ý »é³ÙëÛ³Ï) 939



cruauté f (¹³Å³ÝáõÃÛáõÝ), insensibilité f (³Ý½·³ÛáõÃÛáõÝ) ù³ñ³í³Ý caravane f ù³ñ³í³Ý³ÛÇÝ caravanier,-ière ù³ñ³í³Ý³å»ï (ù³ñ³í³Ý³å³Ý) caravanier m ù³ñ³í³Ý³ïáõÝ caravansérail m ù³ñ³í»Å précipité,e ù³ñ³íÇÅ»É précipiter vi ù³ñ³íÇÅáõÙ précipitation f ù³ñ³íáõ½ ï»°ë Ý»Ëáõñ ù³ñ³ï³å³Ý (ë³ñÏáý³·) sarcophage



ù³ñ³¹³ñÓáõÃÛáõÝ »ñÏñμ. lapidification f ù³ñ³Å³Ûé roc m, roche f, rocher m;



³é³÷ÝÛ³ ~ falaise f; ÍáíÇó ¹áõñë óóí³Í ~ récif m ù³ñ³É»½ ϻݹμ. lamproie f (ûÓ³ÝÙ³Ý ÓáõÏ) ù³ñ³ËÇ× galet m ù³ñ³Í˳ѳÝù mine f de houille, *houillière f ù³ñ³Í˳ÛÇÝ *houiller,-ère; ~ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f houillière ù³ñ³ÍáõË *houille f; ù³ñ³ÍËÇ ³ñ¹Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industries f pl houillères ù³ñ³Ï»ñ ϻݹμ. lithophage adj/n ù³ñ³Ï»ñï bâti,e en pierre ù³ñ³ÏáÃáÕ mémorial m en pierre ù³ñ³Ïá÷ en pierre (ù³ñÇó Ïá÷í³Í); taillé,e dans la pierre (ù³ñǪ ųÛéÇ Ù»ç Ïá÷í³Í` ÷áñí³Í) ù³ñ³ÏáõÛï amas m de pierres ù³ñ³Õ ÑÝù. sel m gemme ù³ñ³×ÇÏ ï»°ë ù³ñ×ÇÏ ù³ñ³ÛÇÝ pierreux,-euse; ~ Ýëïí³ÍùÝ»ñ concrétion f pierreuse ù³ñ³ÛÍ Ï»Ý¹μ. chamois m ù³ñ³ÛÍ۳٠ϻݹμ. chevreuil m ù³ñ³Ûñ (ù³ñ³ÝÓ³í) grotte f, caverne f, antre m (Ù³ëݳíáñ³å»ë ·Çß³ïÇã ϻݹ³Ýáõ) ù³ñ³Ûñ³μÝ³Ï ï»°ë ù³ñ³ÝÓ³í³μÝ³Ï ù³ñ³Ý³É se pétrifier, changer vi en pierre; ÷Ëμ. rester vi pétrifié,e, être pétrifié,e, ËëÏó. rester baba ù³ñ³ÝÓ³í (ù³ñ³Ûñ) grotte f, caverne f ù³ñ³ÝÓ³í³μÝ³Ï cavernicole adj/m, traglodyte m, habitant,e n des cavernes (des grottes) ù³ñ³ÝÓ³í³ÛÇÝ de caverne, de grotte ù³ñ³ß»Ý bâti,e en pierre ù³ñ³å³ßï adorateur,-trice n de pierre ù³ñ³å³ßïáõÃÛáõÝ adoration f des pierres ù³ñ³ëÇñï au cœur dur, insensible (³Ý½·³), impitoyable (³Ý·áõÃ), cruel,le (¹³Å³Ý) ù³ñ³ëñïáñ»Ý impitoyablement (³Ý·ÁÃáñ»Ý), cruellement (¹³Å³Ýáñ»Ý) ù³ñ³ëñïáõÃÛáõÝ dureté f de cœur;



m



ù³ñ³ñÍÇí ϻݹμ. aigle m royal ù³ñ³ó³Í pétrifié,e (ݳ¨ª ÷Ëμ.) ù³ñ³ó³ÍáõÃÛáõÝ (å³Ñå³ÝáճϳÝáõ-



ÃÛáõÝ) immobilisme m



ù³ñ³óÝ»É (ù³ñ ¹³ñÓÝ»É, ù³ñÇ í»ñ³-



Í»É) changer vt en pierre, pétrifier vt



ù³ñ³óáõÙ pétrification f ù³ñ³÷ (·»ïÇ, É×Ç, ݳí³Ñ³Ý·ëïÇ)



quai m



ù³ñ³÷áñ (ù³ñÇ Ù»ç ÷áñí³Í) taillé,e



dans la pierre



ù³ñ³ùáë μëμ. lichen m ù³ñμ (ûÓÇ ï»ë³Ï) aspic m ù³ñμ»Ï μëμ. saxifrage f ù³ñ» (ù³ñ³ß»Ý, ù³ñ³Ï»ñï) de pierre;



~ ß³ñí³Íù maçonnerie f; ~ ¹³ñ âge m de la pierre ù³ñ»Õ»Ý de pierre ù³ñà (˳½, Ïïñí³Íù) brèche f ù³ñËáï μëμ. consoude f ù³ñϳå (ù³ñ³Ñ³Ý·áõÛó) nœud m serré ù³ñÏáÍ»É 1) lapider vt; attaquer vt à coups de pierres 2) ÷Ëμ. dénigrer vt; diffamer vt (í³ï³μ³Ý»É, å³ñë³í»É, ݳ˳ï»É) ù³ñÏáÍí»É 1) être lapidé,e 2) ÷Ëμ. être dénigré,e (diffamé,e) (í³ï³μ³Ýí»É, å³ñë³í³ÝùÇ »ÝóñÏí»É) ù³ñÏáÍáõÙ 1) lapidation f 2) ÷Ëμ. dénigrement m, diffamation f ù³ñÏáïñáõÏ ï»°ë ù³ñμ»Ï ù³ñѳÝù carrière f ù³ñѳï ouvrier m de carrière ù³ñ×ÇÏ (ù³ñ³×ÇÏ) gésier m (ÃéãáõÝÝ»ñÇ) 940



ù³ñß 1) tirage m (ù³ñßáõÙª ËáÕáí³ÏÇ) 2) ~ ·³É se traîner, traîner vi, flâner



ÝÇ, ѳßí³éÙ³Ý, ·ñ³ÝóÙ³Ý) 3) Ù³ñ½. carton m; ¹»ÕÇݪ ϳñÙÇñ ~ carton jaune, rouge ù³ñï³·ñ»É mettre en fiche (sur fiches) ù³ñï³·ñáõÙ mise f en fiche (sur fiches) ù³ñï³¹³ñ³Ý fichier m, classeur m ù³ñï³ÛÇÝ de cartes; ~ ëÝݹ³μ³Å³ÝáõÙª å³ñ»Ý³μ³Å³ÝáõÙ rationnement m ù³ñï³ß tailleur m de pierre(s) ù³ñï³ßáõÃÛáõÝ métier m du tailleur de pierre(s) ù³ñï³ñ³Ý fichier m ù³ñ﻽ carte f (géographique); ÏÇ볷ݹ»ñÇ ~ mappemonde f ù³ñ﻽³·Çñ cartographe n (ݳ¨ª ù³ñ﻽³·»ï) ù³ñ﻽³·Çñù (³ïɳë) atlas m ù³ñ﻽³·ñ³Ï³Ý cartographique, de cartographie ù³ñ﻽³·ñ»É cartographier vt



vi (ó÷³é»É),



se balader (Ãñ¨ ·³É); rester à la traîne (μáÉáñÇó »ïª åáãáõÙ ÙݳÉ); ~ ï³É traîner vt ù³ñß³Ï remorqueur m (ù³ñß³ÏáÕ Ý³í); tracteur m; ~áí à la remorque; ~áí ï³Ý»Éª ù³ñß³Ï»É prendre en remorque, remorquer vt ù³ñ߳ϳݳí remorqueur m ù³ñß³Ï»É remorquer vt, prendre en remorque, tracter vt ù³ñ߳ϻÉÇ (ù³ñß³ÏíáÕ) tractable ù³ñß³Ïáñ¹ (ù³ñ߳ϳÛÇÝ μ»éݳï³ñÇ í³ñáñ¹) tractionnaire m ù³ñß³Ïí»É être remorqué,e (tracté,e) ù³ñß³ÏáõÙ remorquage m, remorque f, traction f ù³ñß³×áå³Ý remorque f; câble m de remorque ù³ñ߳ݳí bateau m de remorque ù³ñßÇã remorqueur m; bateau m de remorque (ù³ñ߳ݳí); tracteur m ù³ñßáõÅ (ù³ñßáÕª ù³ñßÇã áõÅ) traction f ù³ñá½ 1) »Ï»Õ. sermon m, prêche m 2) ÷Ëμ. propagande f (ù³ñá½ãáõÃÛáõÝ) ù³ñá½³·Çñù sermonnaire m ù³ñá½³ñß³í campagne f de propagande ù³ñá½»É prêcher vt, vi; sermonner vt, prôner vt (ù³ñὠϳñ¹³É, Ëñ³ï»É) ù³ñá½Çã 1) missionnaire m (ùñÇëïáÝ»áõÃÛáõÝ ù³ñá½áÕ), prêcheur m (ù³ñὠϳñ¹³óáÕ) 2) ÷Ëμ. propagateur,-trice n (ù³ñá½ãáõÃÛ³Ùμ ½μ³ÕíáÕ) ù³ñá½ã³Ï³Ý propagandiste ù³ñá½ãáõÃÛáõÝ propagande f; ù³ñá½ãáõÃÛ³Ùμ ½μ³Õí»É faire de la propagande; ù³ñá½ãáõÃÛ³Ùμ ½μ³ÕíáÕ propagandiste n ù³ñáï (ù³ñ³ß³ï, ù³ñù³ñáï) pierreux,-euse, caillouteux,-euse ù³ñç³ñ¹Çã (Ù»ù»Ý³) ï»Ë. cassepierre(s) m ù³ñëÇñï ï»°ë ù³ñ³ëÇñï ù³ñí³Ýë³ñ³ ï»°ë ù³ñ³í³Ý³ïáõÝ,



ù³ñ﻽³·ñáõÃÛáõÝ,



ù³ñ﻽³·ñáõÙ



cartographie f ù³ñ﻽»É (ѳٳϳñ·ãÇ ÑÇßáÕáõÃÛ³Ý Ù»ç ·ïÝíáÕ ïíÛ³ÉÝ»ñÇ ¹³ë³íáñí³ÍáõÃÛáõÝÁ å³ïÏ»ñ»Éª Ý»ñϳ۳óÝ»É) mapper vt ù³ñ﻽áõÙ (ѳٳϳñ·ãÇ ÑÇßáÕáõÃÛ³Ý Ù»ç ·ïÝíáÕ ïíÛ³ÉÝ»ñÇ ¹³ë³íáñí³ÍáõÃÛ³Ý å³ïÏ»ñáõÙ) mappe f ù³ñïáõÕ³ñ¥áõÑǤ secrétaire n; ·Çï³Ï³Ý ~ secrétaire scientifique ù³ñïáõÕ³ñáõÃÛáõÝ secrétariat m; chanf (ÑÛáõå³ïáë³ñ³ÝÇ, cellerie ¹»ëå³Ý³ï³Ý) ù³ñáõÕÇ pavé m ù³ñáõù³Ý¹ entièrement détruit,e, démoli,e, ruiné,e; ~ ³Ý»É détruire vt entièrement, démolir vt; ~ ÉÇÝ»É se détruire entièrement, être démoli,e ù³ñ÷ÇÝç ï»°ë ³·áõé ù³ñù³ñáï pierreux,-euse, caillouteux,-euse, rocailleux,-euse ù³ñù³ñáõï endroit m pierreux, (rocailleux) ù³ó³Ë vinaigre m; ³Õó³ÝÁ ~áí Ñ³Ù»Ù»É vinaigrer la salade ù³ó³Ë³·áñÍ vinaigrier m



Ç稳ݳïáõÝ ù³ñï 1) carte f 2) fiche f (ù³ñï³ñ³941



grammaire; ~ μ³é»ñ mots m pl grammaticaux; ~ á׳μ³ÝáõÃÛáõÝ stylistique f grammaticale; ~ ëË³É faute f de grammaire ù»ñ³Ï³Ý³óÝ»É É»½íμ. grammaticaliser



ù³ó³Ë³·áñͳñ³Ý vinaigrerie f, fab-



rique f de vinaigre ù³ó³Ë³·áñÍáõÃÛáõÝ vinaigrerie f ù³ó³Ë³ÃÃáõ acide m acétique ù³ó³Ë³Ù³Ý vinaigrier m ù³ó³Ë³ÛÇÝ de vinaigre ù³ó³Ë³ã³÷ acétimètre (acétomètre)



vt



ù»ñ³Ï³Ý³óáõÙ É»½íμ. grammaticalisa-



tion f



m



ù³ó³Ë»É tourner en vinaigre; aigrir vi



ù»ñ³Ï³Ýáñ»Ý grammaticalement ù»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ grammaire f; ·áñÍݳ-



(ÃÃí»É)



ù³ó³Ë»óÝ»É (ù³ó³Ë ¹³ñÓÝ»É) tour-



Ï³Ý ~ grammaire pratique; ï»ë³Ï³Ý ~ grammaire théorique ù»ñ»É racler vt; gratter vt (ùáñ»É); râper vt (ïñáñ»Éª μ³Ýç³ñ»Õ»ÝÁ, ÙÇñ·Áª ïñáñÇãáí); ·ÉáõËÁ ~ se gratter la tête ù»ñûÉ1 (ϳßÇÝ Ñ³Ý»É) écorcher vt ù»ñûÉ2 (μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝÝ»ñ ·ñ»É) versifier vt, composer des vers ù»ñÃáÕ (μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝÝ»ñ ·ñáÕ) versificateur m ù»ñÃáÕ³Ï³Ý poétique; ~ ³ñí»ëï art m poétique ù»ñÃí³Íù poème m, vers m ù»ñÃí»É s’écorcher (ÙáñÃÁª ϳßÇÝ ¹áõñë ·³É); s’égratigner (ù»ñÍí»É) ù»ñÃáõÙ (ù»ñûÉÁ) écorchement m (ϻݹ³Ýáõ) ù»ñÇã grattoir m, racloir m; râpe f (ÙûñùÇ) ù»ñÍ roc m, rocher m ù»ñÍ» ϻݹμ. lévrier m ù»ñÍ»É égratigner vt (ù»ñÍí³Íù ³é³ç³óÝ»É); griffer vt (׳ÝÏ»ñáí, »ÕáõÝ·Ý»ñáí) ù»ñÍí³Íù égratignure f, écorchure f, éraflure f; μÅßÏ. érosion f (Ù³ßÏÇ, ÉáñӳóճÝÃÇ Ù³Ï»ñ»ëÇ ¨ ³ÛÉÝ) ù»ñÍí»É s’égratigner ù»ñáíμ» ÏñáÝ. chérubin m ù»ñáó (ÑÛáõëÝÇ Ñ³ñÃÇã) râpe f, raclette f, racloir m ù»ñáõÙ raclage m; grattage m ù»ñù»ß croûte f; escarre f ù»ñù»ß³ÛÇÝ croûteux,-euse; μÅßÏ. ~ Ù³ßϳËï eczéma m croûteux ù»ñù»ßáï croûteux,-euse ù»ý ï»°ë ËÝçáõÛù, Ëñ³Ë׳Ýù ù»ýãÇ ï»°ë Ëñ³Ë׳ë»ñ



ner vt en vinaigre ù³ó³Ëáï»É (íñ³Ý ù³ó³Ë Éóݻɪ ³í»É³óÝ»É, ù³ó³Ëáí ѳٻٻÉ) vinaigrer vt ù³óÇ ï»°ë ³ù³óÇ ù³÷ écume f; ~Á ù³ß»É écumer vt; Ùë³çñÇ ~Á ù³ß»É écumer un bouillon ù³÷ÏÇñ écumoire f (÷ñ÷ñ³Ñ³í³ù), passoire f ù³÷áõñ camphre m ù³÷áõñ»ÝÇ μëμ. camphrier m ù³÷áõùñïÇÝù tout en sueur, en nage ù»μ»Ï³μ³ÝáõÃÛáõÝ (ù»μ»ÏǽÙ, ù»μ»ÏÛ³Ý ýñ³Ýë»ñ»ÝÇÝ Ñ³ïáõÏ ÇñáÕáõÃÛáõÝ) québécisme m ù»μ»Ï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ (ù»μ»ÏóÇÝ»ñÇݪ ø»μ»ÏÇ μݳÏÇãÝ»ñÇÝ μÝáñáß ·Í»ñ) québécitude f ù»½ toi, à toi, te; ù»°½ »Ù ³ëáõÙ c’est à toi que je dis; ½·áõß³óÝáõÙ »Ù ~ je te préviens; ~ Ñ»ï avec toi; ³é³Ýó ~ sans toi ù»½³ÝÇó de toi ù»É»Ë ï»°ë Ñ᷻ѳó ù»ÙáÝ (ã³Ù³Ý) μëμ. cumin m ù»ÙåÇÝ· ï»°ë ѳݷñí³Ý ù»Ý (áË) rancune f; ~ å³Ñ»É garder rancune (à qn) ù»Ý³Ï³É beau-frère m ù»ÝÇ belle-sœur f ù»é³ÏÇÝ tante f ù»é³Ûñ beau-frère m (le mari de la sœur) ù»éÇ oncle m; ËëÏó. tonton m ù»ñ³Íá gratté,e, raclé,e, ratissé,e ù»ñ³Ï³Ý³·»ï grammairien,ne n ù»ñ³Ï³Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ grammaire f grammatical,e, de ù»ñ³Ï³Ý³Ï³Ý 942



ùóËáéáã ϽÙËë. cavité f du nez ùóËáë ï»°ë éÝ·³Ëáë ùóËáë»É ï»°ë éÝ·³Ëáë»É ùóËáëáõÃÛáõÝ ï»°ë éÝ·³ËáëáõÃÛáõÝ ùóËáï tabac m à priser; ÙÇ åïÕáõÝó



ñ³μ³Ý) chimiste n



ùÇÙÇ³Ï³Ý chimique, de chimie; ~ ³ñ¹-



Ûáõݳμ»ñáõÃÛáõÝ industrie f chimique; ~ ÷áñÓ»ñ expériences f pl de chimie; ~ Ù³ùñáõÙ teinturerie f; ÏáëïÛáõÙÁ ~ Ù³ùñÙ³Ý ï³É donner un complet à la teinturerie (au pressing); ~ å³ï»ñ³½Ù guerre f chimique; μÅßÏ. μáõÅáõÙ ~ ÝÛáõûñáí chimiothérapie f ùÇÙdzå»ë chimiquement ùÇÙÇϳïÝ»ñ agents m pl (produits m pl) chimiques ùÇÙÇÏáë ï»°ë ùÇÙdz·»ï ùÇÙÙ³ùñáõÙ (ùÇÙÇ³Ï³Ý Ù³ùñáõÙ) teinturerie f, pressing m; ùÇÙÙ³ùñÙ³Ý ï³É donner à la teinturerie (au pressing) ùÇÙù ϽÙËë. palais m; ÷³÷áõÏ ~ voile m du palais, palais mou; Ïáßï ~ voûte f du palais, palais dur ùÇÙù³ÛÇÝ ï»°ë ùÙ³ÛÇÝ ùÇݳËݹÇñ vindicatif,-ive, rancunier,ière (á˳ϳÉ) ùÇݳËݹñ³Ï³Ý vindicatif,-ive ùÇݳËݹñáñ»Ý vindicativement ùÇݳËݹñáõÃÛáõÝ esprit m de vengeance, rancune f (á˳ϳÉáõÃÛáõÝ) ùÇݳͳé μëμ. quinquina m ùÇݳå³Ñ rancunier,-ière ùÇݳå³ÑáõÃÛáõÝ esprit m rancunier; virulence f (ÃáõÝáïáõÃÛáõÝ, ã³ñ³Ï³ÙáõÃÛáõÝ) ùÇÝÇÝ quinine f ùÇÝáï ï»°ë ùÇݳå³Ñ ùÇÝáïáõÃÛáõÝ ï»°ë ùÇݳå³ÑáõÃÛáõÝ ùÇã peu; ÙÇ ~ un peu; ~ - ~ª ϳٳó-ϳٳó, Ñ»ï½Ñ»ï» peu à peu; ³í»ÉÇ ~ moins; ß³ï ~ très peu; ã³÷³½³Ýó ~ trop peu, un tout petit peu; ~ û ß³ï plus ou moins, peu ou prou; ~ ³é³ç peu avant; Ù»ÏÝ»Éáõó ~ ³é³ç peu avant de partir; ùãáí μ³í³ñ³ñí»É se contenter de peu; ~ Ù³ñ¹ ϳ il y a peu de monde; áñù³Ý ¿É ~ ÉÇÝÇ si peu que ce soit; ~ Ùݳó ÁÝÏÝ»ñ elle a failli tomber ùÇí auvent m, avant-toit m, corniche f ùÉáñ ùÇÙ. chlore m; ~ ˳éÝ»É chlorer vt;



~ une prise de tabac; ~ ù³ß»É priser vt; ~ ·áñͳÍáÕ priseur,-euse n ùóËáï³ïáõ÷ tabatière f ùÃ³Í³Ï ï»°ë ùóÝóù ùÃ³Ï³É (ùó߳åÇϪ ùÇÃÁ ³ñ¨Ç ׳鳷³ÛÃÝ»ñÇó å³ßïå³Ý»Éáõ ѳٳñ) protège-nez m ùóÏÝáó (å»ÝëÝ») pince-nez m ùóٳë Íáí. pont m avant (ݳíÇ) ùóÝóù narine f (Ù³ñ¹áõ), naseau m (ϻݹ³Ýáõ, Ù³ëݳíáñ³å»ë ÓÇáõ) ùóï sans nez ùóñÙ³ï ϽÙËë. racine f du nez ùÃÁÙå³Ý ϽÙËë. nasopharynx m ùÃÁÙå³Ý³ÛÇÝ nasopharyngien,ne ùÃóóáÕ clignotant,e ùÃÃ»É ciller vi, cligner vi, clignoter vi; ³ãù»ñÁ ~ª ÏÏáó»É ciller des yeux ùÃÃáõÙ cillement m, clignement m, clignotement m ùÃáëÏñ os m du nez, os m nasal ùÃáó corbeille f ùÇà nez m; áõÕÇÕ ~ nez droit; ï³÷³Ï ~ nez camus; Ï׳ï áõ í»ñ óóí³Í ~ nez retroussé; Ïáñ ~ª ³ñÍí³ùÇà nez aquilin (busqué); ùÃÇ Ù»ç Ëáë»Éª éÝ·³Ëáë»É parler du nez, nasiller vi; ~Á í»ñ ù³ß»É renifler vi; ~Á ëñμ»É se moucher; ùÃÇó ³ñÛáõÝ ·³É saigner du nez; ÷Ëμ. ~Á Ï³Ë»É bouder vi, ËëÏó. rechigner vi; ~Á ϳ˻ÉÁ bouderie f; ~Á óó»É se donner des airs ◊ Ù»ÏÇÝ ùÃÇó μéÝ³Í Ù³Ý ³Í»É mener qn par le bout du nez; ùÃÇ ï³Ï ÍÇÍ³Õ»É rire dans sa barbe; ~Á ³Ù»Ý ÇÝãÇ Ù»ç Ùïóݻɪ ËáÃ»É fourrer son nez partout ùÇÙ»é (³é³ëå»É³Ï³Ý Ññ»ß) chimère f ùÇÙdz (ï³ññ³μ³ÝáõÃÛáõÝ) chimie f; ûñ·³Ý³Ï³Ýª ³Ýûñ·³Ý³Ï³Ý ~ chimie organique, inorganique; ÏÇñ³é³Ï³Ý ~ chimie appliquée; Ï»Ýó³Õ³ÛÇÝ ~ chimie ménagère ùÇÙdz·»ï (ùÇÙdz·áñÍ, ùÇÙÇÏáë, ï³ñ-



943



ÉáÕ³í³½³ÝÇ çñÇÝ ~ ˳éÝ»É chlorer vt l’eau d’une piscine; ~ ˳éÝ»ÉÁ chloration f (ùÉáñ ˳éÝ»Éáí çáõñÁ Ù³ùñ»ÉÁ) ùÉáñ³ÃÃáõ ùÇÙ. acide m du chlore, acide m chlorique, acide m perchlorique ùÉáñ³Ï³Ý ùÇÙ. chlorique ùÉáñ³ÏÇñ ùÇÙ. chlorure f de chaux ùÉáñ³ÛÇÝ ùÇÙ. chloreux,-euse ùÉáñ³çñ³ÍÝ³Ï³Ý chlorhydrique; ~ ÃÃáõ acide m chlorhydrique ùÉáñ³çñ³Ï³Ý (ùÉáñ³çñ³ÛÇÝ) chlorhydrique ùÉáñ³çáõñ eau f de chlore ùÉáñ³ï¥Ý»ñ¤ chlorate(s) m (pl) ùÉáñáýÇÉ μëμ. chlorophylle f ùÉáñáýáñÙ ùÇÙ. chloroforme m ùÉáõÝ· pioche f; pic m (μñÇã) ùÍݳμ³Ý cajoleur,-euse n ùÍݳμ³Ý»É cajoler vt ùÍݳμ³ÝáõÃÛáõÝ cajolerie f ùÍÝ³Ï³Ý obséquieux,-euse; officieux,euse, empressé,e ùÍݳÝù flatterie f, courbette f, obséquiosité f ùÍÝ»É flatter vt, aduler vt, cajoler vt ùÍÝáÕ flatteur,-euse n/adj; obséquieux,euse (ͳé³Û³ÙÇï, ëïáñ³ù³ñß, ëïñϳÙÇï); cajoleur,-euse n; lécheur,-euse n, ËëÏó. lèche-bottes m (åݳϳɻ½) ùÍÝáÕáõÃÛáõÝ, ùÍÝáõÙ (ͳé³Û³ÙïáõÃÛáõÝ, ëïáñ³ù³ñßáõÃÛáõÝ) obséquiosité f ùÕ³Ýóù (÷»ß) bas m, pan m ùÙ³Ñ³× capricieux,-euse; récalcitrant,e (ѳٳé, ϳٳÏáñ, ³ÝÑݳ½³Ý¹); difficile (¹Åí³ñ³Ñ³×) ùٳѳ×áñ»Ý capricieusement, d’une manière capricieuse; par caprice ùٳѳ×áõÛù caprice m, lubie f, fantaisie f; ~áí ß³ñÅí»É faire des caprices; Ù»ÏÇÝ μ³ËïÇ ~ÇÝ ÃáÕÝ»É abandonner qn à son triste sort ùÙ³ÛÇÝ Ï½ÙËë. 1) palatin,e; ~ í³ñ³·áõÛñ voile m du palais 2) É»½íμ. palatal,e; ~ μ³Õ³Ó³ÛÝÝ»ñ consonnes f pl palatales ùÙ³ÛÝ³Ý³É É»½íμ. être palatalisé,e



ùÙ³Ûݳó³Í É»½íμ. palatalisé,e ùÙ³ÛݳóÝ»É É»½íμ. palataliser vt ùÙ³ÛݳóáõÙ É»½íμ. palatalisation f ùÙ³Ûù ï»°ë ùٳѳ×áõÛù ùÙÍÇÍ³Õ sourire m (rictus m) moqueur;



~ ï³É ricaner vi



ùÛ³μ³μ kébab m, chiche-kébab m ùݳμ»ñ (¹»Õ³ÙÇçáó) somnifère m; so-



porifique adj/m



ùݳ½·»ëï pyjama m ùݳ½ñÏáõÃÛáõÝ ï»°ë ³ÝùÝáõÃÛáõÝ ùÝ³Ã³Ã³Ë somnolent,e, ensommeil-



lé,e; endormi,e; ~ ï»ëù air m endormi ùݳËáë somniloque adj/n ùݳËáëáõÃÛáõÝ somniloquie f ùݳËï ï»°ë ٳѳÃÙμÇñ ùÝ³Í endormi,e ùݳѳï (ùݳï) qui n’a pas dormi suffisamment; privé,e de sommeil ùݳѳïáõÃÛáõÝ insomnie f (³ÝùÝáõÃÛáõÝ); privation f de sommeil ùݳѳñáõÃÛáõÝ ï»°ë ٳѳÃÙμÇñ ùݳÙáÉ ï»°ë ùݳë»ñ ùݳßñçÇÏ (ÉáõëÝáï) somnambule n/adj ùݳßñçÇÏáõÃÛáõÝ (ÉáõëÝáïáõÃÛáõÝ) somnambulisme m ùݳå³ñÏ sac m de couchage ùݳë»ñ (ùÝÏáï) dormeur,-euse n ùݳï ï»°ë ùݳѳï ùݳñ »ñÅßï. lyre f ùݳñ³Ï³Ý lyrique; ~ μ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝ poème m lyrique ùݳñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ lyrisme m ùݳñ³Ñ³í ϻݹμ. oiseau m lyre (oiseau-lyre m) ùݳñ³Ñ³ñ (ùݳñ Ýí³·áÕ) joueur,euse n de lyre, lyriste n ùݳñ³Ó¨ lyriforme, ayant la forme d’une lyre ùݳñ³ßáõÝã ï»°ë ùݳñ³Ï³Ý ùݳñ»ñ·³Ï poète m lyrique ùݳñ»ñ·³Ï³Ý lyrique ùݳñ»ñ·áõ ï»°ë ùݳñ»ñ·³Ï ùݳñ»ñ·áõÃÛáõÝ 1) poésie f lyrique 2) ÷Ëμ. lyrisme m ùÝ»É dormir vi (ÝÝç»É); se coucher (å³éÏ»É ùÝ»Éáõ); s’endormir (ùáõÝ ÙïÝ»É); ~ »Ù áõ½áõÙª ùáõÝë ï³ÝáõÙ ¿ 944



j’ai sommeil; ß³ï »Ù áõ½áõÙ ~ j’ai grand sommeil; Ïáõßï ~ª ùáõÝÝ ³éÝ»É dormir tout son soûl; ËáñÁ ~ dormir profondément; ã»Ù ϳñáÕ³ÝáõÙ ~ª ùáõÝë ãÇ ï³ÝáõÙ je ne peux pas m’endormir ùÝ»ñ³Ï ϽÙËë. carotide f, artère f carotide ùÝ»óÝ»É endormir vt, bercer vt (ûñáñ»Éáí); ·áñÍÁ ~ laisser dormir une affaire ùÝÏáï 1. adj somnolent,e (ùݳóóË) 2. dormeur,-euse n (ß³ï ùÝ»É ëÇñáÕ) ùÝÏáïáõÃÛáõÝ somnolence f (ùݳóóËáõÃÛáõÝ) ùÝݳ·Çñ (ѳñó³ß³ñ, ûëï) test m ùÝݳ¹³ï critique n; ³Ý³ã³é ~ critique impartial,e ùÝݳ¹³ï³μ³ñ (ùÝݳ¹³ï»Éáí) en critiquant ùÝݳ¹³ï³Ï³Ý critique ùÝݳ¹³ï»É critiquer vt; ~Á Ñ»ßï ¿, ëï»Õͳ·áñÍ»ÉÝ ¿ ¹Åí³ñ la critique est aisé, l’art est difficile (¹³ñÓ.) ùÝݳ¹³ï»ÉÇ critiquable ùÝݳ¹³ïáÕ critiqueur,-euse n ùÝݳ¹³ïí»É être critiqué,e ùÝݳ¹³ïáõÃÛáõÝ critique f; ËÇëï ~ critique sévère (violente); ï»ÕÇÝ ~ critiques justes (fondées) ùÝÝ³Ï³Ý d’examen ùÝݳßñç³Ý session f (d’examens) ùÝݳë»ÝÛ³Ï salle f d’examen ùÝݳïáÙë billet m d’examen ùÝݳñÏ»É discuter vt, débattre vt, étudier vt (áõëáõÙݳëÇñ»É); délibérer vt (ùÝÝáõÃÛ³Ý ³éÝ»É, Ùdzëݳμ³ñ ËáñÑ»É); aborder vt (ëÏë»É ~ª ѳñó, ËݹÇñ); examiner vt (ùÝÝáõÃÛ³Ý ³éÝ»É); ѳñó ~ examiner une question, discuter une question (Ù³Ýñ³Ù³ëÝ); négocier vt (μ³Ý³ÏóáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ÙÇçáóáí) ùÝݳñÏí»É être discuté,e, être en discussion (ùÝݳñÏÙ³Ý Ù»çª ÁÝóóùáõÙ ÉÇÝ»É), être examiné,e ùÝݳñÏí»ÉÇù à discuter; ~ ѳñó question f à discuter



ùÝݳñÏáõÙ discussion f; débat(s) m (pl),



délibérations f pl (μ³Ý³íÇ׳ÛÇÝ); μÛáõç»Ç ~ débat budgétaire; ѳñóÇ ~ examen m de la question; ùÝݳñÏÙ³Ý ¹Ý»É mettre en discussion ùÝÝ»É 1) examiner vt; ·áñÍ ~ examiner une affaire; ³ß³Ï»ñï ~ examiner un élève; Ù»ÏÇÝ ~ faire passer un examen (à qn) 2) Çñ³íμ. enquêter vt; procéder à une enquête ùÝÝÇã Çñ³íμ. juge m d’instruction, enquêteur,-euse n ùÝÝáÕ (³ÝÓ) examinateur,-trice n ùÝÝã³Ï³Ý Çñ³íμ. d’instruction ùÝÝí»É être examiné,e ùÝÝí»ÉÇù ï»°ë ùÝݳñÏí»ÉÇù ùÝÝíáÕ (ùÝÝáõÃÛáõÝ Ñ³ÝÓÝáÕ) qui passe son examen ùÝÝáõÃÛáõÝ 1) examen m; ³í³ñï³Ï³Ý ~ examen de fin d’études; å»ï³Ï³Ý ~ examen d’état; μÅßÏ³Ï³Ý ~ examen médical; ~ ѳÝÓÝ»É passer (subir) un examen; ùÝÝáõÃÛ³ÝÁ Ó³ËáÕí»É échouer à l’examen 2) épreuve f (÷áñÓ³ùÝÝáõÃÛáõÝ) 3) enquête f (ѳñóáõÙ), inspection f (ï»ëã³Ï³Ý); ~ª ѳñóáõÙ ³ÝóϳóÝ»É effectuer une enquête ùÝÝáõÙ examen m ùÝçáõà μëμ. sésame m ùÝùß³μ³ñ tendrement, avec douceur ùÝùß³μáõÛñ embaumé,e, odoriférant,e ùÝù߳ϳ½Ù délicat,e; frêle (íïÇï) ùÝùß³Ó³ÛÝ d’une voix douce ùÝùß³Ý³É devenir tendre (câlin,e) ùÝùß³Ýí³ÕáõÝ (Ýí³ÕáõÝ) langoureux,euse ùÝùß³Ýù caresse f, tendresse f, affection f; câlinerie f (ßáÛ³Ýù) ùÝùß³ëÇñï au cœur tendre; bon,ne (μ³ñÇ); sensible (½·³ÛáõÝ) ùÝùß³ëñïáõÃÛáõÝ tendresse f de cœur; bonté f (μ³ñáõÃÛáõÝ) ùÝùßáñ»Ý tendrement ùÝùßáõÃÛáõÝ tendresse f ùÝùáõß tendre, câlin,e ùᯐ 1) chasser vt (í³Ý»É, Ñ»é³óÝ»É) 2) conduire vt (ÑáïÁ, ݳËÇñÁ); ³í945



se déguiser (Íåïí»É)



ïáÙ»ù»Ý³ ~ª í³ñ»É conduire une (la) voiture 3) déloger vt (¹áõñë ³Ý»É, ѳݻɪ μݳϳñ³ÝÇó, ß»ÝùÇó) ùßí»É être chassé,e (Ñ»é³óí»É), être délogé,e (¹áõñë ³ñí»É, ѳÝí»É` μݳϳñ³ÝÇó, ß»ÝùÇó) ùßï»É retrousser vt; èù»ñÁ ~ retrousser les (ses) manches ùá ton, ta, tes; ~ μݳϳñ³ÝÁ ton appartement; ~ ïáõÝÁ ta maison; ~ ÁÝÏ»ñÝ»ñÁ tes amis; ~ ϳñÍÇùáí à ton avis; ~ÝÁ le tien, la tienne ùáÃ³Ï»É ÅÕ. tabasser vt, bastonner vt ùáÃáà ourson m (³ñçáõÏ, ³ñçÇ Ó³·); jeune chien m, chiot m, toutou m (ß³Ý Ó³·) ùáÃáõÏ ï»°ë Ïá×Õ ùáÉ»ç collège m ùáÉÇÏ (ÑÛáõÕ³Ï, ÑáÉÇÏ) hutte f ùáÕ (ßÕ³ñß) voile m; ѳñëÇ ~ voile de mariée; ~áí ͳÍϻɪ ßÕ³ñᯐ voiler



ùáÕ³ñÏáõÙ déguisement m, dissimula-



tion f; é³½Ù. camouflage m



ùáß³í³ÛñÇ (í³ÛñÇ ³ÛÍ, ³ÛÍù³Õ, ³Ý-



ïÇÉáå) ϻݹμ. antilope f



ùáã vie f nomade (ùáãíáñ ÏÛ³Ýù) ùáã»É être nomade, mener une vie no-



made (ùáãíáñ ÏÛ³Ýù í³ñ»É); errer vi (ó÷³é»É), se déplacer, être en déplacement (ï»ÕÇó ï»Õ ·Ý³É, ÷á˳¹ñí»É) ùáãíáñ nomade adj/n; ~ ÏÛ³Ýù vie f nomade ùáãíáñáõÃÛáõÝ vie f nomade ùáë1 (ùáëáïáõÃÛáõÝ) μÅßÏ. gale f ùáë2 μëμ. lichen m; mousse f (Ù³Ùáõé) ùáëáï (ùáëáí ÑÇí³Ý¹) galeux,-euse adj/n; lépreux,-euse (μáñáï); ÷Ëμ. vilain,e adj/n, sale ùáëáï»É 1) avoir la gale (ùáëáí ÑÇí³Ý¹³Ý³É) 2) ÷Ëμ. devenir galeux,euse ùáëáïáõÃÛáõÝ gale f ùáñ démangeaison f; ~ ·³É démanger vi; gratter vi; áïùÁ ~ ¿ ·³ÉÇë le pied lui démange; ³Ï³ÝçÇë Ù»ç ~ ¿ ·³ÉÇë ça me gratte dans l’oreille, j’ai l’oreille qui me gratte ùáñ»É gratter vt ùáñ»Û ïÕã÷. chorée m ùáñÇã (ϻݹ³Ýáõݪ ³é³í»É³å»ë ÓÇáõÝ ùáñ»Éáõª ËέݳϻÉáõ ·áñÍÇù) étrille f; ~áí Ù³ùñ»É étriller vt ùáñáó ï»°ë ·Ý¹³ë»Õ ùáñáó³μ³ñÓÇÏ ï»°ë ·Ý¹³ë»Õ³μ³ñÓÇÏ ùáñáó³ïáõ÷ ï»°ë ·Ý¹³ë»Õ³ïáõ÷ ùáñí»É se gratter ùáñáõÙ (ùáñ»ÉÁ, ùáñí»ÉÁ) grattage m ùã³ÃÇí peu nombreux,-euse ùã³Ëáë taciturne (Éé³ÏÛ³ó), peu loquace ùã³ËáëáõÃÛáõÝ taciturnité f (Éé³ÏÛ³óáõÃÛáõÝ); insociabilité f (³ÝѳÕáñ¹³ëÇñáõÃÛáõÝ, ³ÝѳÕáñ¹ª ³ÝÙ³ñ¹³Ùáï ÉÇÝ»ÉÁ, ÇÝùݳÙ÷á÷áõÃÛáõÝ) ùã³Ï»ñ qui mange peu, sobre ùã³Ý³É diminuer vi; se réduire (Ïñ׳ïí»É, Ýí³½»É); baisser vi (çñǪ ù³Ùáõ Ù³ëÇÝ); s’amoindrir (÷áùñ³Ý³É);



vt



ùáÕ³½³ñ¹ voilé,e ùáÕ³½»ñÍ dévoilé,e ùáÕ³½»ñÍ»É 1) dévoiler vt (ùáÕÁ ѳݻÉ);



Ýáñ³ëï»ÕÍ ³ñÓ³ÝÁ ~ μ³óÙ³Ý Å³Ù³Ý³Ï dévoiler la statue qu’on inaugure 2) ÷Ëμ. dévoiler vt, révéler vt (»ñ¨³Ý ѳݻÉ, í»ñ ѳݻÉ), démasquer vt (¹Çٳϳ½»ñÍ»É) ùáÕ³½»ñÍí»É (ݳ¨ª ÷Ëμ.) être dévoilé,e, se dévoiler; être démasqué,e (¹Çٳϳ½»ñÍí»É) ùáÕ³½»ñÍáõÙ (ݳ¨ª ÷Ëμ.) dévoilement m; révélation f (μ³ó³Ñ³ÛïáõÙ) ùáճͳÍÏáõÛà rideau m (ݳ¨ª ÷Ëμ.); ÍËÇ ~ª Í˳ͳÍÏáõÛà rideau de fumée ùáÕ³íáñ voilé,e ùáÕ³ñÏ»É voiler vt, dissimuler vt, masquer vt (ëùáÕ»É, óùóÝ»É); é³½Ù. camoufler vt; ×ßÙ³ñïáõÃÛáõÝÁ ~ masquer la vérité ùáÕ³ñÏí³Í voilé,e, dissimulé,e, masqué,e (ëùáÕí³Í); larvé,e (óùáõݪ ͳÍáõϪ áã μ³ó³Ñ³Ûï ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ, ͳÛñ³Ñ»Õ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ ¨ ³ÛÉÝ) ùáÕ³ñÏí»É se dissimuler, se masquer; 946



être en diminution (å³Ï³ë»É)



ùë»É 1) enduire vt (de), mettre vt



ùã³óÝ»É diminuer vt; réduire vt (Ïñ׳-



(ëáëÇÝÓ, áñ¨¿ ùëáõÏ ¨ ³ÛÉÝ); ѳóÇ íñ³ ϳñ³· ~ mettre du beurre sur le pain, beurrer le pain 2) frotter vt (ëËïáñ, áñ¨¿ ùëáõÏ, ß÷»É) 3) passer vt; ù»ñÍí³ÍùÇ íñ³ Ûá¹ ~ passer de la teinture d’iode sur une égratignure ùë»ÉÇù onguent m, crème f, liniment m, pommade f; graisse f (³Ýí³ÛáõÕ) ùë»ñáùë ï»°ë å³ï׻ݳѳÝ, å³ï×»-



ï»É, Ýí³½»óÝ»É); amoindrir vt (÷áùñ³óÝ»É) ùã³óáõÙ diminution f; réduction f (Ïñ׳ïáõÙ, Ýí³½áõÙ) ùãáõÃÛáõÝ (å³Ï³ë, áã μ³í³ñ³ñ ÉÇÝ»ÉÁ) insuffisance f ùã÷áñ»É ³ï³ÙÝ»ñÁ ~ se curer les dents; ùÇÃÁ ~ mettre (fourrer) les doigts dans son nez ùã÷áñÇÏ (³ï³ÙÙ³ùñÇã) cure-dent m ùã÷ã³É chuchoter vt, murmurer vt; ~áí en chuchotant, en murmurant; ³Ï³ÝçÇÝ ~ chuchoter à l’oreille ùã÷ãáó chuchotement m, murmure m ùãùã³É murmurer vi; gazouiller vi (ϳñϳã»É) ùãùã³Ý qui murmure, murmurant,e; gazouillant,e (ϳñϳãáõÝ) ùãùãáó murmure m; çñ»ñÇ ~Á le murmure des eaux; gazouillement m (ϳñϳã) ùçç»É (ùçáõç ³Ý»É) fouiller vt, fouir vt; ÷Ëμ. fureter vt (ùñùñ»É, ÷áñ÷ñ»É, ùñùñ»Éáí áñáÝ»É) ùéãáï ï»°ë Ù³ßí³Í, ùñùñí³Í, å³-



ݳë³ñù ùëÇÉáýáÝ »ñÅßï. xylophone m ùëÇÉáýáݳѳñ xylophoniste n ùëí»É 1) se frotter (ß÷í»É); frôler vt (ûè³ÏÇ) 2) se mettre de (ùëáõÏáí) 3) se maquiller, se farder



(ßå³ñí»É, ¹»ÙùÁ ßå³ñ»É)



ùëïÙݳÉÇó horrible; effroyable ùëïÙݳÝù horreur f; effroi m ùëïÙÝ»É être saisi,e d’horreur (d’effroi) ùëïÙÝ»ÉÇ hideux,-euse, horrible ùëïÙÝ»ÉÇáõÃÛáõÝ caractère m hideux ùëïùëï³óÝ»É traîner ses pantoufles



(ses pieds)



ùëáõ rapporteur,-euse n/adj ùëáõÃÛáõÝ (ùëáõ ³ñ³ñùª í³ñù³·ÇÍ,



ùëáõ Ëáëù) rapport m, tripotage m, intrigue f ùëáõù pommade f; crème f; onguent m (ùë³¹»Õ); encaustique f, cire f (ѳï³ÏÇ); lubrifiant m (óÝÓñ ùë³ÛáõÕ Ù»ù»Ý³Ý»ñǪ ·áñÍÇùÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ), graisse f; ÏáßÇÏÇ ~ crème pour chaussures, cirage m ùí³Ýï ýǽ. quantum m ùí³Ýï³ÛÇÝ quantique, des quanta; ~ ýǽÇϳ physique f quantique (des quanta); ~ ٻ˳ÝÇϳ mécanique f quantique ùí³ñó (áñÓ³ù³ñ) »ñÏñμ. quartz m ùí» vote m, voix f (Ó³ÛÝ), suffrage m; íëï³ÑáõÃÛ³Ý ~ vote de confiance; ~ ï³É donner son vote; ~Ý»ñ ëï³Ý³Éª ѳí³ù»É (ÁÝïñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Å³Ù³Ý³Ï) recueillir des voix (des suffrages); ~Ý»ñÇ Ù»Í³Ù³ëÝáõÃÛáõÝ ëï³Ý³Éª ѳí³ù»É obtenir la majorité des voix; ~Ý»ñǪ Ó³ÛÝ»ñÇ



ï³éáïí³Í ùë³¹»Õ onguent m ùë³Ï bourse f ùë³Ï³Ñ³ï ï»°ë ·ñå³Ý³Ñ³ï ùë³ÏÇÏ sachet m; pochette f ùë³ÛáõÕ huile f de graissage ùë³Ý vingt; ë»åï»Ùμ»ñÇ ~Á (~ÇÝ) le



vingt septembre



ùë³Ý³Ï³Ý par vingtaine; ~ Ãí³Ï³Ý-



Ý»ñ les années vingt



ùë³Ý³ÙÛ³ de vingt ans; âgé,e de vingt



ans (ï³ñÇùÇ Ù³ëÇÝ)



ùë³Ý³ÙÛ³Ï période f de vingt ans



(ùë³Ý³ÙÛ³ ųٳݳϳßñç³Ý); vingtième anniversaire m (ï³ñ»¹³ñÓ) ùë³Ý»ñáñ¹ vingtième, vingt (¿ç, ï³ñ»ÃÇí ¨ ³ÛÉÝ) ùë³ÝÛ³Ï vingtaine f ùë³ÝÛáõÃ¥»ñ¤ lubrifiant(s) m (pl) ùë³ÝûñÛ³ de vingt jours; ~ ųÙÏ»ï délai m de vingt jours 947



ѳßíáõÙ dépouillement m des votes m de vote; ãÉñ³óí³Í ~ bulletin blanc; ùí»³ñÏ»É ãÉñ³óí³Í ~áí voter blanc ùí»³Ï³½Ù (ùíáñáõÙ) quorum m; ~ ϳª ãϳ le quorum est atteint, n’est pas atteint; ~ ³å³Ñáí»É réunir le quorum nécessaire ùí»³ïáÙë ï»°ë ùí»³Ã»ñÃÇÏ ùí»³ïáõ÷ urne f (électorale); ~»ñÁ ÉóáÝ»É bourrer les urnes ùí»³ñÏ»É voter vt, donner son vote (Ó³ÛÝ ï³É); ÏáÕÙª ¹»Ù ~ voter pour, contre; ~ Ó»éù μ³ñÓñ³óÝ»Éáíª μ³ó ~ voter à mains levées; ~áõ Çñ³íáõÝù droit m au vote; ³é³Ýó ~áõª ÙdzѳÙáõé ѳí³ÝáõÃÛ³Ùμ par acclamation; ~ ãÉñ³óí³Í ùí»³Ã»ñÃÇÏÝ»ñáí voter blanc ùí»³ñÏáÕ (ùí»³ñÏáõ) électeur,-trice n, votant,e n; ~Ý»ñÝ áõ Ó»éÝå³ÑÝ»ñÁ les votants et les absentionnistes ùí»³ñÏí»É 1) être voté,e 2) se présenter aux élections; poser sa candidature (Çñ ûÏݳÍáõÃÛáõÝÁ ³é³ç³¹ñ»É) ùí»³ñÏáõÃÛáõÝ, ùí»³ñÏáõÙ vote m; scrutin m (ùí»³Ã»ñÃÇÏáí); ·³ÕïÝǪ ÷³Ï ~ vote (scrutin) secret, vote par bulletins; μ³ó ~ vote à mains levées; ÁݹѳÝáõñª ѳÙÁݹѳÝáõñ ~ élections f pl générales; ùí»³ñÏáõÃÛ³Ý Çñ³íáõÝù droit m de vote; ùí»³ñÏáõÃÛ³Ý ¹Ý»É mettre aux voix, inscrire (soumettre) au vote; ûñÇݳ·ÇÍÁ ùí»³ñÏáõÃÛ³Ý ¹Ý»É voter un projet de loi; Ù³ëݳÏó»É ùí»³ñÏáõÃÛ³ÝÁ prendre part aux votes (au scrutin); ~ ³é³çÇݪ »ñÏñáñ¹ ÁÝûñóÙ³Ùμ vote en première, en seconde lecture ùí»³óáõó³Ï liste f électorale ùí»Ñ³Ù³ñ (ùí»Ý»ñÇ Ñ³Ùñ³Ýùª ѳßíáõÙ) dépouillement m du scrutin ùí»Ñ³í³ù (ÁÝïñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ Å³Ù³Ý³Ï) électoralisme m ùíÇï ÉÇÝ»É ËëÏó. être quittes; ùíÇï »Ýù nous sommes quittes ùíáï³ ï»°ë μ³ÅÝ»ã³÷, ã³÷³ù³Ý³Ï ùíáñáõÙ ï»°ë ùí»³Ï³½Ù



ùñ¹³μÝ³Ï habité,e par des Kurdes ùñ¹³Ï³Ý kurde ùñ¹»ñ»Ý kurde m, langue f kurde ùñ»³μ³Ý Çñ³íμ. criminologue n ùñ»³μ³Ý³Ï³Ý Çñ³íμ. criminologique ùñ»³μ³ÝáõÃÛáõÝ Çñ³íμ. criminologie f ùñ»³·»ï Çñ³íμ. criminaliste n, pénalis-



ùí»³Ã»ñÃ¥ÇϤ bulletin



te n



ùñ»³·ÇïáõÃÛáõÝ Çñ³íμ. criminalistique f



ùñ»³ÍÇÝ Çñ³íμ. criminogène ùñ»³Ï³Ý Çñ³íμ. pénal,e; criminel,le; ~



Çñ³íáõÝù droit m pénal; ~ ûñ»Ýë·Çñù code m pénal; ~ ѳÝó³·áñÍ criminel m (de droit commun); ~ ѳÝó³·áñÍáõÃÛáõÝ crime m de droit commun; ~ ¹³ï³í³ñáõÃÛ³Ý ûñ»Ýë·Çñù code m de procédure pénale ùñ»³Ï³Ý³óÝ»É Çñ³íμ. criminaliser vt ùñ»³Ï³Ý³óí»É Çñ³íμ. être criminalisé,e ùñ»³Ï³Ý³óáõÙ Çñ³íμ. criminalisation f ùñ»³Ï³ÝáõÃÛáõÝ criminalité f ùñ»áñ»Ý Çñ³íμ. criminellement ùñ»ëïáÙ³ïdz chrestomathie f, morceaux m pl choisis, anthologie f ùñÃÙÝç³É bougonner vi, grogner vi, grommeler vi ùñÃÙÝçáÕ grognon,ne, bougon,ne ùñÃÙÝçáó bougonnement m, grognement m, grommellement m ùñǽ³Ýû٠(áëϻͳÕÇÏ) μëμ. chrysanthème m ùñǽáÉÇà ﻰë áëÏ»μÛáõñ»Õ ùñÇëïáÝ»³μ³ÝáõÃÛáõÝ christologie f ùñÇëïáÝ»³μ³ñ chrétiennement, en chrétien ùñÇëïáÝ»³¹³í³Ý qui professe le christianisme, chrétien,ne ùñÇëïáÝ»³Ï³Ý chrétien,ne; ~ í³ñ¹³å»ïáõÃÛáõÝ catéchisme m ùñÇëïáÝ»³Ï³ÝáõÃÛáõÝ chrétienté f ùñÇëïáÝ»³Ý³É se christianiser, devenir chrétien,ne, adopter le christianisme ùñÇëïáÝ»³óÝ»É christianiser vt ùñÇëïáÝ»³óáõÙ christianisation f ùñÇëïáÝ»áõÃÛáõÝ christianisme m 948



chrétien,ne adj/n; ~ ³ß˳ñѪ »ñÏñÝ»ñ chrétienté f øñÇëïáë Christ m; Crucifié m; ÐÇëáõë øñÇëïáë Jésus-Christ m; øñÇëïáëÇ ÏÛ³ÝùÇ ¨ ·áñÍÇ áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõÝ christologie f ùñÇëïáë³μ³Ý³Ï³Ý christologique ùñÇëïáë³μ³ÝáõÃÛáõÝ christologie f ùñÇëïáë³å³ßï christolâtre n ùñÇëïáë³å³ßïáõÃÛáõÝ christolâtrie f ùñÙ³Ï³Ý de prêtre, sacerdotal,e ùñÙ³å»ï pontife m des païens ùñÙáõÃÛáõÝ sacerdoce m ùñÙáõÑÇ prêtresse f, sacrificatrice f; å³ïÙ. druidesse f (·³ÉÉ»ñÇ, Ï»Éï»ñÇ Ùáï) ùñáÙ ùÇÙ. chrome m ùñáÙ³ÃÃáõ acide m chromique ùñáÙ³ÛÇÝ ùÇÙ. chromique; de chrome ùñáÙ³å³ï (ùñáÙáí å³ïí³Í) chromé,e ùñáÙ³å³ï»É chromer vt ùñáÙ³å³ïáõÙ chromage m ùñáÙáëáÙ (ùñáÙá½áÙ) Ï»Ýëμ. chromosome m ùñáÝÇÏ³Ï³Ý ï»°ë ËñáÝÇÏ³Ï³Ý ùñáÝÇÏáÝ (ųٳݳϳ·ñáõÃÛáõÝ) chronologie f ùñáÝáÙ»ïñ ï»°ë ųٳݳϳã³÷ ùñáç³ÕçÇÏ nièce f ùñáçáñ¹Ç neveu m ùñç³Ñ³í³ù chiffonier,-ière n ùñçáï déguenillé,e (Ù³ñ¹), en loques (~ ѳ·áõëïáí) ùñïÇÝù sueur f; ~Ç Ù»ç en sueur, en transpiration (ùñïݳϳɳÍ); ë³éÁ ~ sueur froide; ~Ç Ù»ç Ïáñ³Í tout en sueur, en nage; ÷Ëμ. ~ ó÷»É se donner de la peine; ³ñÛáõÝ ~ ó÷»É suer sang et eau ◊ ѳóÁ ׳ϳïÇ ~áí í³ëï³Ï»É gagner son pain à la sueur de son front ùñïݳμ»ñ μÅßÏ. sudorifique; ϽÙËë. sudorifère; ~ μáõÛë»ñ plantes f pl sudorifiques; ~ áõÕÇ conduit m sudorifère ùñïݳ·»ÕÓ¥»ñ¤ ϽÙËë. glande(s) f (pl) sudoripare(s) (sudorifère(s)) ùñïÝ³Ã³Ã³Ë suant,e, en sueur



ùñïݳÃáñ en sueur, suant,e, en trans-



ùñÇëïáÝÛ³



piration (ùñïݳϳɳÍ), en nage



ùñïÝ³Í en sueur, suant,e; ~ Ó»éù»ñ



mains f pl moites; ³ÙμáÕçáíÇÝ ~ª ùñïÇÝùÇ Ù»ç ÉÇÝ»É être tout en sueur (en nage) ùñïݳç³Ý laborieux,-euse, assidu,e, appliqué,e; ~ Ï»ñåáí laborieusement (ç³Ý³ëÇñ³μ³ñ) ùñïݳç³Ýáñ»Ý laborieusement, avec travail et peine, assidûment ùñïݳç³ÝáõÃÛáõÝ application f, assiduité f ùñïݳëñ³Ñ (ùñïݳñ³Ý) étuve f ùñïݳï»Ý¹ suette f ùñïݳñï³¹ñáõÃÛáõÝ transpiration f ùñïÝ»É suer vi, transpirer vi (ùñïݳϳɻÉ); Ýñ³ ³÷»ñÁ ùñïÝáõÙª ùñïݳϳÉáõÙ »Ý il transpire des paumes; ·ÉáõËÁª »ñ»ëÁ ~ suer de la tête, du visage ùñïÝ»óÝ»É faire suer, faire transpirer ùñïÝ»óÝáÕ (ùñïÝ»óáõóÇã, ùñïÇÝù ³é³ç³óÝáÕ) μÅßÏ. sudorifique adj/n ùñïÝáï (ùñïÝùáï) suant,e, en sueur (ùñïÇÝùÇ Ù»ç) ùñïÝáõÙ sudation f ùñùÇç gros rire m, rire m, éclats m pl de rire ùñùÙ³·áõÛÝ safrané,e, couleur f safran ùñùÙ³ÛÇÝ safrané,e; au safran ùñùç³É rire aux éclats ùñùçáó ï»°ë ùñùÇç ùñùñ»É fouiller vt, défaire vt, démonter vt; effilocher vt (ûɳï»É) ùñùñí³Í débraillé,e, en loques; ~ ѳ·áõëï tenue f débraillée (en loques) ùñùñí»É 1) s’user (Ù³ßí»É); être défait (·ñùÇ Ù³ëÇÝ) 2) s’effilocher (ûɳïí»É) 3) ÷Ëμ. faire des façons; minauder vi ùñùáõÙ μëμ. safran m ùáõÃ»ß (ÑÇí³Ý¹áõÃÛáõÝ) scarlatine f ùáõɳ bouffée f (ÍËÇ ¨ ³ÛÉÝ) ùáõÕ lacet m (ÏáßÇÏÇ ¨ ³ÛÉÝ); cordon m (³é³ë³Ý) ùáõճϳå»É (ϳåÇãÝ»ñáíª »ñǽáíª Ã»Éáí ϳå»É) lacer vt ùáõÛñ sœur f; ·ÃáõÃÛ³Ý ~ sœur de 949



charité; ùñáç ³ÙáõëÇÝ beau-frère m; ~ª »Õμ³Ûñ³ó³Í ù³Õ³ùÝ»ñ villes f pl jumelées; ùñáç ³ÕçÇÏ nièce f ùáõÛñ³μ³ñ en sœur ùáõÛñÇÏ sœurette f ùáõÝ sommeil m; ù³Õóñ ~ doux sommeil; Ëáñ ~ sommeil profond; ûè ~ sommeil léger; ûè ~ áõÝ»Ý³É ne dormir que d’un œil (¹³ñÓ.); »ï׳ßÛ³ ~ (ϳñ׳ï¨) sieste f; ~Á ï³Ý»É avoir sommeil; ~ë ï³ÝáõÙ ¿ j’ai sommeil; ùÝÇó Ñ³Ý»É tirer du sommeil; ~Á ˳ݷ³ñ»Éª Áݹѳï»É rompre le sommeil; ùÝáí ³ÝóÝ»É ne pas se réveiller à temps ùáõÝ·-ýáõ (ãÇÝ³Ï³Ý Ù³ñï³ñí»ëï) kung-fu m ùáõÝù ϽÙËë. tempe f ùáõÝù³ÛÇÝ Ï½ÙËë. temporal,e ùáõÝù³÷áë lobe m temporal ùáõÝù»ñ³Ï artère f temporale ùáõÝùáëÏñ os m temporal ùáõé³Ï poulain m (ÓÇáõ); ânon m (¿ßÇ, ³í³Ý³ÏÇ) ùáõëå ·ïÝï. tourteaux m pl ùáõí»ÛÃÛ³Ý koweïtien,ne ùáõí»ÛÃóÇ, ùáõí»ÛÃáõÑÇ Koweïtien,ne n ùáõñ³ fourneau m, forge f (¹³ñμÝáóÇ, ¹³ñμÝáó³ÛÇÝ) ùáõñ¹, ùñ¹áõÑÇ Kurde n ùáõñÙ prêtre m, sacrificateur m; å³ïÙ. druide m ¥·³ÉÉ»ñÇ, Ï»Éï»ñÇ Ùáï), druidesse f (ùñÙáõÑǤ ùáõñç chiffon m; torchon m (³éûñÛ³ ïÝï»ëáõÃÛ³Ý Ù»ç) ùáõñù touloupe f



ûμÛ»ÏïÇíáõÃÛáõÝ ï»°ë ³Ý³ã³éáõÃÛáõÝ ûμëÇ¹Ç³Ý (ûμëǹ³ù³ñ) obsidienne f ûμëïñáõÏódz ï»°ë Áݹ¹ÇÙ³·áñÍáõÃÛáõÝ û·Ý³Ï³Ý aide m; assistant,e n (ÁÝûñ³-



ϳ); adjoint,e n (áñå»ë å³ßïáÝ); attaché,e n; auxiliaire n; íÇñ³μáõÛÅÇ ~ aide chirurgien; μÅßÏÇ ~ assistant,e du médecin; ïÝûñ»ÝÇ ~ adjoint,e au directeur, attaché,e de directeur; Ëáѳñ³ñÇ ~ aide-cuisinier m; ù³Õ³ù³å»ïÇ ~ adjoint,e au maire; ݳ˳ñ³ñÇ ~ attaché,e de cabinet; é³½Ù. ~ ½áñù des renforts m pl, troupes f pl de renfort; ²ëïí³°Í Ó»½ ~ Dieu vous aide ! û·Ý»É aider vt, assister vt; secourir vt (û·ÝáõÃÛ³Ý Ñ³ëÝ»É); soutenir vt (ë³ï³ñ»É, ³ç³Ïó»É), épauler vt (Ý»óáõÏ ÉÇÝ»É, ûųݹ³Ï»É); ÙÇÙÛ³Ýó ~ s’entraider; û·Ý»ó»¯ù au secours ! ◊ û·ÝÇñ ÇÝù¹ ù»½, ¨ ²ëïí³Í ù»½ Ïû·ÝÇ aide-toi, le ciel t’aidera û·ÝáõÃÛáõÝ aide f; secours m (¹Åμ³ËïáõÃ۳ݪ íï³Ý·Ç ųٳݳÏ); soutien m (Ý»óáõÏ); rescousse f (û·ÝáõÃÛ³Ý ßï³å»ÉÁ); assistance f (³ç³ÏóáõÃÛáõÝ, ë³ï³ñáõÙ); concours m (ûųݹ³ÏáõÃÛáõÝ); subvention f (Ýå³ëï, ¹ñ³Ù³Ï³Ý ~); ³ÝѳïáõÛó ~ aide sous forme de don, aide non remboursable; ßï³å ~ secours d’urgence; ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý ~ assistance f technique; Çñ³í³μ³Ý³Ï³Ý ~ aide juridique; ýÇݳÝë³Ï³Ý ~ concours financier; û·ÝáõÃÛ³Ý Ñ³ëÝ»É venir en aide, apporter son aide, donner un coup d’épaule (¹³ñÓ.); û·ÝáõÃÛ³Ý ßï³å»É aller à la rescousse; ~ óáõÛó ï³Éª ³ç³ÏóáõÃÛáõÝ μ»ñ»É apporter son soutien; ~ ëï³Ý³É bénéficier d’une aide; û·ÝáõÃÛ³Ùμ à l’aide de; û·ÝáõÃÛá¯õÝ au secours !; û·ÝáõÃÛ³Ý Ï³Ýã»É appeler au secours û·áëïáë août m; ~Çݪ ~ ³ÙëÇÝ en août, au mois d’août; ~Ç áõÃÇÝ le huit août



ú û³½Çë oasis m ûμÛ»Ïï ï»°ë ³é³ñϳ ûμÛ»ÏïÇí ï»°ë å³ïÏ»ñÁÝϳÉ, Çñ³Ï³Ý, ³é³ñϳ۳ϳÝ, ³Ý³ã³é ûμÛ»ÏïÇíáñ»Ý ï»°ë ³Ý³ã³é³μ³ñ 950



û·áëïáë³÷³é auguste, majestueux,-



û·ï³å³ßïáõÃÛáõÝ (·áñÍÝ³Ï³Ý ß³ÑÇ



euse (íë»Ù³÷³é, íë»Ù³ßáõù) û·áëïáëÛ³Ý d’août û·ï³μ»ñ avantageux,-euse, favorable (Ýå³ëï³íáñ), lucratif,-ive (ß³Ñáõóμ»ñ) û·ï³·áñÍ»É employer vt (Ù»ÏÇÝ, ÙÇ μ³Ý); se servir de, utiliser vt, user de (·áñͳͻÉ); μáÉáñ ÙÇçáóÝ»ñÝ ~ user de tous les moyens; ³éÇÃÁ ~ª μ³ó ãÃáÕÝ»É saisir l’occasion, ËëÏó. sauter sur l’occasion û·ï³·áñÍ»ÉÇ 1) utilisable (áñ ϳñáÕ ¿ 2) û·ï³·áñÍí»Éª ·áñͳÍí»É) usuel,le (·áñͳͳϳÝ), courant,e (·áñͳÍáõÃÛ³Ý Ù»ç »ÕáÕª ·ïÝíáÕ); É»½íμ. usité,e (μ³é, ųٳݳϳӨ ¨ ³ÛÉÝ) û·ï³·áñÍáÕ usager,-ère n, utilisateur,trice n û·ï³·áñÍí³Í utilisé,e, usé,e (Ù³ßí³Í) û·ï³·áñÍí»É s’employer, être employé,e; ɳÛÝáñ»Ý ~ être d’un emploi courant, s’employer largement û·ï³·áñÍíáÕ (·áñͳÍíáÕ) employé,e, en usage (ÏÇñ³éíáÕ) û·ï³·áñÍáõÙ emploi m (·áñͳÍáõÙ, ·áñͳÍáõÃÛáõÝ); usage m, utilisation f, application f (ÏÇñ³éáõÙ); û·ï³·áñÍÙ³Ý »Õ³Ý³ÏÁ mode m d’emploi; ~Çóª ·áñͳÍáõÃÛáõÝÇó ¹áõñë ·³É sortir d’usage; ~Çó ¹áõñë »Ï³Í hors d’usage û·ï³Ï³ñ 1) utile; ~ ¿ il est utile de; ß³ï ~ ÉÇÝ»É être d’une grande utilité; ѳٳï»Õ»É ~Ý áõ ѳ׻ÉÇÝ joindre l’utile à l’agréable 2) bon,ne (³éáÕçáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ) 3) profitable, avantageux,-euse (û·ï³í»ï, Ýå³ëï³íáñ); ~ª ³ñ¹Ûáõݳí»ï ÙÇçáó moyen m efficace û·ï³Ï³ñáõÃÛáõÝ utilité f û·ï³ß³ï avantageux,-euse; lucratif,ive (߳ѳí»ï) û·ï³ß³ïáõÃÛáõÝ avantage m; profit m (û·áõï, ß³ÑáõÛÃ) û·ï³å³ßï³Ï³Ý (·áñÍÝ³Ï³Ý ß³Ñ Ñ»ï³åݹáÕ) utilitaire



Ñ»ï³åݹáõÙ) utilitarisme m (߳ѳéáõ, Ýå³ëï³éáõ) ïÝï·. bénéficiaire n/adj û·ï³í»ï avantageux,-euse; profitable (߳ѳμ»ñ); ~ ¹³ñÓݻɪ ÙÇ μ³ÝÇ Í³é³Û»óÝ»É mettre à profit û·ï³í»ïáõÃÛáõÝ avantage m û·ïí»É 1) profiter (de) vt ind, jouir (de) vt ind; ³éÇÃÇó ~ profiter de l’occasion; ³é³í»ÉáõÃÛáõÝÝ»ñÇó ~ jouir de privilèges 2) tirer parti (de), bénéficier (de) vt ind (û·áõï ù³Õ»Éª ëï³Ý³É) 3) se servir de (·áñͳͻÉ, û·ï³·áñÍ»É); manipuler vt (í³ñå»ïáñ»Ýª í³ñÅ ß³ñÅáõÙÝ»ñáí ·áñͳͻÉ); ·áñÍÇùÝ»ñÇó í³ñå»ïáñ»Ý ~ manipuler les instruments û·áõï 1) utilité f (û·ï³Ï³ñáõÃÛáõÝ) 2) profit m, avantage m (³é³í»ÉáõÃÛáõÝ); ÙÇ μ³ÝÇ û·ïÇÝ au profit de qch; Ù»ÏÇ û·ïÇÝ ·áñÍ»É faire le jeu de qn (¹³ñÓ.); ~ ù³Õ»É tirer profit, bénéficier (de) vt ind 3) bénéfice m (ß³ÑáõÛÃ, »Ï³Ùáõï) û¹ air m; óñÙ ~ air frais; Ëáݳí ~ air humide; Ù³ùáõñ ~ air pur; ³éáÕç³ñ³ñ ~ air sain; å³Ûͳé ~ air serein; ÓÛáõݳμ»ñ ~ª »Õ³Ý³Ï temps m neigeux; ~áõÙ en l’air, dans l’air; μ³ó ~áõÙ en plein air; ~Ç Ñáë³Ýù courant m d’air; ~Ç ç»ñÙ³ëïÇ׳ÝÇ ã³÷áõÙ mesure f de la température de l’air; ~ ßÝã»É respirer l’air, prendre l’air (Ù³ùáõñ ~ ßÝã»É, Ù³ùáõñ ~Ç ¹áõñë ·³É) ◊ ~Çó ϳËí³Í ÉÇÝ»É être en suspens û¹³μ³Ý aérologue n û¹³μ³Ý³Ï³Ý aérologique û¹³μ³ÝáõÃÛáõÝ aérologie f û¹³μ³ñÓÇÏ (³Ýí³¹áÕÇ) chambre f à air û¹³μ»éݳ÷á˳¹ñáõÙ transport m par avion û¹³μ»ñ aérifère û¹³μáõÅ³Ï³Ý aérothérapique û¹³μáõÅáõÃÛáõÝ aérothérapie f û¹³·Ý³ó aéronaute n û¹³·Ý³ó³Ï³Ý d’aviation û·ï³éáõ



951



û¹³·Ý³óáõÃÛáõÝ navigation f aérienne,



combat m aérien; ~ áõÕ¨áñáõÃÛáõÝ voyage m aérien; ~ áõÕǪ û¹áõÕÇ voie f aérienne; ~ ï³ñ³Íù espace m aérien; ~ ѳñÓ³ÏáõÙ raid m aérien ◊ ~ ³ÙñáóÝ»ñ ϳéáõó»É bâtir des châteaux en Espagne û¹³Ý³í (ÇÝùݳÃÇé) avion m; í³ñÓáõª í³ñÓí³Í ~ charter m; μ»éݳï³ñ ~ avion-cargo m; ~ Ýëï»É prendre l’avion; ~ í³ñÓ»É chartériser vt; ~Ç ·»ïÝÇÝ μ³Ëí»ÉÁ` íóñí»ÉÁ crash



aviation f; aéronautique f û¹³·Ý³óù aérotrain m û¹³½ïÇã ï»Ë. filtre m à air û¹³½áõñÏ privé,e d’air û¹³Ã³÷³Ýó perméable à l’air û¹³Ã³÷³ÝóáõÃÛáõÝ perméabilité f à l’air û¹³Éá·³Ýù bain m d’air û¹³Éáõë³Ýϳñ photographie f aérienne photographie f û¹³Éáõë³ÝϳñáõÙ aérienne û¹³ËóÇÏ ï»°ë û¹³μ³ñÓÇÏ û¹³Ëáõ½³Ý³í avion m de reconnaissance (³»ñáëï³ïÇϳϳÝ) û¹³Ï³Û³Ï³Ý aérostatique û¹³Ï³Û³ñ³Ý aérogare f û¹³Ï³ÛáõÃÛáõÝ (³»ñáëï³ïÇϳ) aérostatique f û¹³Ï³ñ·³íáñ»É climatiser vt û¹³Ï³ñ·³íáñÇã ï»°ë û¹áñ³ÏÇã û¹³Ï³ñ·³íáñáõÙ climatisation f û¹³Ï»óáõÃÛáõÝ (û¹³ÏÛ³ó ÉÇÝ»ÉÁ) Ï»Ýëμ. aérobiose f û¹³ÏɳÝÇã conduite f d’air û¹³ÏÛ³ó Ï»Ýëμ. aérobie adj/m û¹³Ñ³Ý (Ù»ù»Ý³, ë³ñù) machine f pneumatique û¹³Ñ³ñ»É éventrer vt; exposer vt à l’air (û¹ÇÝ ï³É) û¹³Ñ³ñáõÙ exposition f à l’air û¹³Ñ»Ý pirate m de l’air û¹³Ñ»ÝáõÃÛáõÝ piraterie f aérienne û¹³Ñ»é (û¹³ÃáÕÙ³Ý ë³ñù) ventouse f û¹³×Ý߳ϳÝ, û¹³×ÝßÇã (åݨٳïÇÏ) pneumatique û¹³Ù³Ýñ¿ aérobie m û¹³Ù³ñï combat m aérien û¹³Ù³ùñÇã ï»Ë. épurateur m d’air; filtre m à air (û¹³½ïÇã) û¹³ÙáõÕ 1. adj foulant,e (û¹³ÙÕÇã); ~ åáÙå pompe f foulante 2. soufflerie f û¹³ÛÇÝ d’air, de l’air, aérien,ne; ~ ÷á˳¹ñ³ÙÇçáó transport m aérien; ~ ÷áë trou m d’air; ~ ﳷݳå alerte f aérienne; ~ ѳÕáñ¹³ÏóáõÃÛáõÝ communication f aérienne; ~ Ù³ñï



m



û¹³Ý³í³Ï³Û³Ý aéroport m û¹³Ý³í³Ï³Û³Ý³ÛÇÝ aéroportuaire û¹³Ý³í³ÏÇñ ï»°ë ³ídzÏÇñ û¹³Ý³í³ßÇÝáõÃÛáõÝ construction



f



d’avions; industrie f aéronautique û¹³Ý³í³ë³Ý¹áõÕù passerelle f û¹³Ý³í³ïáñÙ (³ídzódz) aviation f; é³½Ù³Íáí³ÛÇÝ ~ aéronavale f; ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý ~ aviation civile û¹³Ý³í³ñ³Ý (û¹³Ý³í³ß»Ýù, ³Ý·³ñ) *hangar m û¹³Ý³íáñ¹¥áõÑǤ aéronaute n; aviateur,-trice n (û¹³ãáõ) photographie f û¹³Ýϳñ³Ñ³ÝáõÙ aérienne û¹³ÝÙ³Ý aériforme û¹³Ýóù vasistas m, soupirail m; lucarne f (»ñ¹ÇÏ) û¹³ß³ï aéré,e û¹³ã³÷ aéromètre m û¹³ã³÷³Ï³Ý aérométrique û¹³ã³÷áõÃÛáõÝ aérométrie f û¹³ãáõ aviateur,-trice n, pilote m; é³½Ù³Ï³Ý ~ pilote de guerre; ÷áñÓ³ñÏáÕ ~ pilote d’essai; ³ídzáõÕÇÝ»ñÇ ~ pilote de ligne û¹³ãáõ³Ï³Ý d’aviation; ~ ¹åñáó école f d’aviation û¹³å³ñÇÏ 1) aérostat m; ballon m; dirigeable m 2) cerf-volant m (ÃÕû ~) û¹³å³ñáõÏ ï»°ë û¹³å³ñÇÏ 2) û¹³ç»éáõóÇã (ϳÉáñÇý»ñ) aérotherme m



û¹³ç»éáõóáõÙ (û¹³ï³ù³óáõÙ) chauf-



fage m par air pulsé



û¹³çñ³ÛÇÝ aéronaval,e; é³½Ù. ~ áõÅ»ñ



forces f pl aéronavales



952



û¹³ë³Ñ³Ý³í aéroglisseur m û¹³ëáõÝ aéré,e û¹³í³Ë aérophobe n û¹³í³ËáõÃÛáõÝ μÅßÏ. aérophobie f û¹³í»ï aéré,e û¹³ï³·Ý³å (û¹³ÛÇÝ ï³·Ý³å) alerte



ù³óáõóÇã, ÏáݹÇóÇáÝ»ñ) ï»Ë. climatiseur m, conditionneur m û¹áñ³ÏíáÕ (û¹³Ï³ñ·³íáñíáÕ) climatisé,e; ~ ÏÇÝáëñ³Ñ salle f de cinéma climatisée û¹áñ³ÏáõÙ (û¹³Ï³ñ·³íáñáõÙ) climatisation f û¹áõÅ é³½Ù. forces f pl aériennes; armée f de l’air; aviation f û¹áõÕÇ voie f aérienne, ligne f aérienne û½áÝ ozone m û½áݳÛÇÝ d’ozone; ~ ß»ñï couche f d’ozone û½áݳ߻ñï couche f d’ozone û½áݳã³÷ ozonomètre m û½áݳóÝ»É ozoniser vt û½áݳóí³Í ozonisé,e û½áݳóáõÙ ozonisation f ûÃ»Ï rassis,e; ~ª ãáñ³ó³Í ѳó du pain rassis ûè³Ý habitation f, demeure f, logis m; gîte m; abri m ûè³Ý»É demeurer vi, coucher vi, passer la nuit ûÃÛ³Ï loge f ûÃáó (Ù³Ñ׳ϳÉ) couchette f ûųݹ³Ï 1) auxiliaire; É»½íμ. ~ μ³Û verbe m auxiliaire 2) subsidiaire (Éñ³óáõóÇã); ~ª 먳·áñÍ μ³Ýíáñ manœuvre m ûųݹ³Ï»É concourir (à) vt ind (·áñͳÏó»É, Ýå³ëï»É); aider vt (û·Ý»É); appuyer vt (³å³í»Ý ÉÇÝ»É) ûųݹ³ÏáõÃÛáõÝ (û·ÝáõÃÛáõÝ, ³ç³ÏóáõÃÛáõÝ) 1) soutien m, concours m, assistance f; appui m (ѻݳñ³Ý); ~ óáõÛó ï³É prêter son concours 2) subside m, subvention f (Éñ³í׳ñ, Ýå³ëï, ¹ñ³Ù³Ï³Ý û·ÝáõÃÛáõÝ, ëáõμëǹdz) ûÅÇï dot f (¹ñ³ÙûÅÇï), trousseau m (ѳ·áõëï, ëåÇï³Ï»Õ»Ý); ³ÕçÏ³Ý ~ ï³É doter sa fille ûÅï»É (å³ñ·¨»É, ßÝáñÑ»É) douer vt; μÝáõÃÛáõÝÁ Ýñ³Ý ~ ¿ Ù»Í Ñ³Ùμ»ñáõÃÛ³Ùμ la nature l’a doué de beaucoup de patience ûÅïí³Í (ßÝáñѳÉÇ, ÓÇñù áõÝ»óáÕ) doué,e, doté,e; ~ ÉÇÝ»É être doué,e;



f aérienne



(û¹³ÛÇÝ ç»éáõóáõÙ) chauffage m par air pulsé û¹³ï»ËÝÇϳ aérotechnique f û¹³ï»ËÝÇÏ³Ï³Ý aérotechnique û¹³ï»ëÇÉ (ÙÇñ³Å) mirage m û¹³ïÇ»½»ñ³Ï³Ý (û¹³ï³ñ³Í³Ï³Ý) aérospatial,e û¹³÷á˳¹ñáõÙ transport m aérien û¹³÷áË»É aérer vt; ventiler vt; ë»ÝÛ³ÏÁ ~ aérer la chambre; ÃáõÝ»ÉÁ ~ ventiler le tunnel û¹³÷áËÇã ventilateur m; aérateur m û¹³÷áËí»É 1) être aéré,e 2) s’aérer (û¹ ßÝã»É, Ù³ùáõñ û¹Ç ¹áõñë ·³É) û¹³÷áËáõÃÛáõÝ changement m d’air, villégiature f û¹³÷áËáõÙ aération f; ventilation f; aérage m (·»ïݳÝóáõÙÝ»ñáõÙ, Ñáñ³ï³Ýóù»ñáõÙ, ѳÝù³Ëáñß»ñáõÙ ¨ ³ÛÉÝ); û¹³÷áËÙ³Ý ËáÕáí³Ï conduit m d’aération û¹³÷áë (û¹³ÛÇÝ ÷áë) û¹·. trou m d’air û¹³÷áëï (û¹³ÛÇÝ ÷áëï) poste f aérienne; ~áí par avion û¹³ù³ñ aérolithe m û¹»ÏáÉáÝ eau f de Cologne û¹»ñ¨áõóμ³Ý météorologiste n, météorologue n û¹»ñ¨áõóμ³Ý³Ï³Ý météorologique; ~ ï»Õ»Ï³ïáõ bulletin m météorologique; ~ ϳÝ˳ï»ëáõÙÝ»ñ prévisions f pl météo û¹»ñ¨áõóμ³ÝáõÃÛáõÝ météorologie f (Ñåí. météo f) û¹»ñ¨áõÛà phénomène m atmosphérique, météore m û¹ÁÝï»É³Ý³É s’acclimater û¹ÁÝï»É³óÝ»É acclimater vt û¹ÁÝï»É³óáõÙ acclimatation f û¹áñ³Ï»É (û¹³Ï³ñ·³íáñ»É) climatiser û¹³ï³ù³óáõÙ



vt



û¹áñ³ÏÇã (û¹³Ï³ñ·³íáñÇã, ½áí³ï³953



μ³ó³éÇÏ ÑÇßáÕáõÃÛ³Ùμ ~ doté,e d’une mémoire exceptionnelle ûÅïí³ÍáõÃÛáõÝ don m (ϳñáÕáõÃÛáõÝ, ßÝáñÑù, ÁݹáõݳÏáõÃÛáõÝ); ׳ñï³ë³Ý³Ï³Ý ~ don oratoire ûÅïáõÙ (ïñ³Ù³¹ñáõÙ) dotation f ûÉÇ·³ñË ï»°ë ËÙμÇß˳ݳíáñ ûÉÇ·³ñËdz ï»°ë ËÙμÇß˳ÝáõÃÛáõÝ ûÉÇ·³ñËÇ³Ï³Ý ï»°ë ËÙμÇßË³Ý³Ï³Ý ûÉÇÙådz¹³ olympiade f; jeux m pl olympiques (ûÉÇÙåÇ³Ï³Ý Ë³Õ»ñ) ûÉÇÙåÇ³Ï³Ý 1. adj olympique; ~ ˳ջñ jeux m pl olympiques 2. olympien,ne n (ûÉÇÙåÇ³Ï³Ý Ùñó³Ë³Õ»ñÇ Ù³ëݳÏÇó) ûËñ³ (¹»Õݹ»Õ) ocre m ûËñ³·áõÛÝ ocre ûͳݳ·áñÍ (ûͳݻÉÇù ³ñï³¹ñáÕ) parfumeur,-euse n ûͳݳ·áñÍáõÃÛáõÝ (ûͳݻÉÇùÇ ³ñï³¹ñáõÃÛáõÝ) parfumerie f ûͳݻÉÇù parfum m; ~ ó³Ý»É (Çñ íñ³) se parfumer, (áõñÇßÇ íñ³) parfumer vt; ~Ç ³ñï³¹ñáõÃÛáõݪ ˳Ýáõà parfumerie f; ~ ³ñï³¹ñáÕª í³×³éáÕ parfumeur,-euse n ûÍ»É »Ï»Õ. oindre vt, sacrer vt, consacrer vt; »Ï»Õ»óÇ ~ consacrer une église; »åÇëÏáåáë ~ª Ó»éݳ¹ñ»É sacrer un évêque ûÍÛ³É (ûÍí³Í) sacré,e; oint,e (ëñμ³ÉáõÛë Ù»éáÝáí) ûÍí»É être sacré,e; être oint,e (ëñμ³ÉáõÛë Ù»éáÝáí) ûÍáõÙ »Ï»Õ. onction f, sacre m, cosécration f; »Ï»Õ»óáõ ~ consécration d’une église ûÍáõÝ ï»°ë ûÍÛ³É ûÏï³í (áõÃÝÛ³Ï) »ñÅßï. octave f ûÓ serpent m; ³ÏÝáó³íáñ ~ cobra m, serpent à lunettes; Ãáõݳíáñª áã Ãáõݳíáñ ~»ñ serpents venimeux, non venimeux; ~Ç ÏÍáó morsure f de serpent; ~Ç ÃáõÛÝ venin m; çñÇ ~ª çñûÓ serpent d’eau; ~Ç ýßßáó sifflement m; ~Ç Ó³· jeune serpent, serpenteau m; ~Ç Óáõ œuf m de serpent; ~Á ÏÍáõÙ ¿ le serpent mord; ~Á ëáõÉáõÙ ¿ le serpent siffle; ~Á ëáÕáõÙ



¿ le serpent rampe ◊ ÍáóáõÙ ~ ï³ù³óÝ»É (ëÝáõó»É) nourrir un serpent dans son sein ûÓ³μ³ñ comme un serpent ûÓ³μ³ñá (ã³ñ³Ý»Ý·, ݻݷ³íáñ) perfide ûÓ³μ³ñáÛáõÃÛáõÝ (ݻݷáõÃÛáõÝ) perfidie f



tortueux,-euse, sinueux,euse, en serpent ûÓ³½·ÇÝ»ñ ϻݹμ. ophidiens m pl ûÓ³ÃáõÕà papier m serpent ûÓ³ÃáõÛÝ venin m ûÓ³ÑÙ³ charmeur m de serpent ûÓ³ÑÙ³ÛáõÃÛáõÝ art m de charmeur de serpent ûÓ³Ó³· serpenteau m, jeune serpent m ûÓ³Ó¨ en serpent, serpentin,e; sinueux,-euse (ûÓ³åïáõÛï); tortueux,-euse, en zigzag (·³É³ñáõÝ) ûÓ³ÓáõÏ Ï»Ý¹μ. anguille f ûÓ³ÙáÕ»ë ϻݹμ. seps m ûÓ³ÛÇÝ de serpent, viperin,e (ÇųÛÇÝ) ûÓ³ÝÙ³Ý serpentin,e ûӳ߳ï infecté,e de serpents ûÓ³å³ßï ophiolâtre n ûÓ³å³ßïáõÃÛáõÝ ophiolâtrie f ûÓ³åïáõÛï sinueux,-euse ûÓ³ù³ñ ÑÝù. serpentine f ûÓÇù col m; collet m; ϳݷáõÝ ~ col montant; ͳÉáíÇ ~ col rabattu; ûëÉ³Û³Í ~ col empesé ◊ Ù»ÏÇ ~Çó μéÝ»É prendre qn au collet; ~Á μ³ó ãÃáÕÝ»É prendre qn à la gorge (au collet);~Ý ³½³ï»É se débarrasser de, se défaire de ûÓáõÃÛáõÝ méchanceté f (ã³ñáõÃÛáõÝ); perfidie f (ݻݷáõÃÛáõÝ) ûÓáõï nid m de serpents ûÕ (ûÕ³Ï) 1) anneau m; ßÕóÛÇ ~ chaînon m 2) boucle f d’oreille (³Ï³ÝçûÕ) 3) porte-clés m (μ³Ý³ÉÇÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ) ûÕ³½ñ³Ñ å³ïÙ. cotte f de mailles ûÕ³Ë³Õ (ë»ñëá) cerceau m ûÕ³Ï 1) chaînon m, maillon m (ßÕóÛÇ); Ù³ñÙݳٳñ½³Ï³Ý ~Ý»ñ les anneaux; ÷Ëμ. ÃáõÛÉ ~ maillon faible 2) cercle m (ûÕ); ~Ç Ù»ç ³éÝ»É ûÓ³·³É³ñ



954



encercler vt, cercler vt 3) boutonnière f (Ïá׳ÏÇ) ûճϳӨ annulaire; circulaire (ßñç³Ý³Ó¨); ~ ß³ñÅáõÙ mouvement m circulaire ûճϳí³ñ chef m de groupe ûճϳíáñ annelé,e; ϻݹμ. ~ áñ¹»ñ vers m pl annelés, annélides m pl ûճϳíáñ»É ÙëÝ·. baguer vt (ͳéÁ, ÃéãáõÝÁ) ûճϳíáñáõÙ ÙëÝ·. baguage m (ͳéÇ, ÃéãÝÇ) ûÕ³Ï»É cercler vt, encercler vt ûÕ³ÏáõÙ encerclement m (ù³Õ³ù³Ï³Ý, 鳽ٳϳÝ) ûÕ³å³ñ³Ý lasso m; ~áí μéÝ»É prendre au lasso ûÕ»·áñÍ fabricant,e n d’eau-de-vie, distillateur,-trice n (ÃáñáÕ) ûÕ»·áñͳñ³Ý distillerie f ûÕ»·áñÍáõÃÛáõÝ fabrication f de l’eaude-vie, distillation f (ÃáñáõÙ) ûÕÇ eau-de-vie f, vodka f; ~ ù³ß»Éª Ãáñ»É distiller de l’eau-de-vie û׳é savon m; Ñáï³í»ï ~ savon de toilette, savonnette f; ~Ç åÕåç³Ï bulle f de savon; Ñ»ÕáõÏ ~ savon liquide; ÷áßÇ ~ savon en poudre; ë³÷ñí»Éáõ ~ savon à barbe; ~Ç ·áñͳñ³Ý savonnerie f û׳鳷áñÍ fabricant,e n de savon, savonnier,-ière n û׳鳷áñÍ³Ï³Ý de savonnerie û׳鳷áñͳñ³Ý savonnerie f û׳鳷áñÍáõÃÛáõÝ fabrication f du savon, savonnerie f û׳é³Ñ»ÕáõÏ (ß³ÙåáõÝ) shampooing m û׳é³Ù³Ý porte-savon m (Éí³ó³ñ³ÝÇ, Éá·³ñ³ÝÇ); boîte à savon (û׳éÁ Ù»çÁ å³Ñ»Éáõ ϳ٠ï»Õ³÷áË»Éáõ ѳٳñ) û׳é³ÛÇÝ savonneux,-euse û׳é³çáõñ eau f savonneuse û׳é»É savonner vt; Ó»éù»ñÝ ~ª û׳éáí Éí³óí»É se savonner les mains û׳éáï savonneux,-euse û׳éí»É se savonner û׳éáõÙ (û׳é»ÉÁ, û׳éí»ÉÁ, û׳éáí Éí³Ý³ÉÁ) savonnage m



ûÙ ýǽ. ohm m ûÙ³Ï³Ý (ûÙÇ) ýǽ. ohmique ûÙ³Ý³Ï³Ý omanais,e ûÙ³ÝóÇ Omanais,e n ûÙ³ã³÷ ¿É. ohmètre m ûÙ³ñ (Íáí³ÛÇÝ ï³ëÝáï³ÝÇ Ë»ó·»-



ïÇÝ, ³ëï³Ïáë) ϻݹμ. *homard m



ûÙ»·³ (Ñáõݳñ»Ý ³Ûμáõμ»ÝÇ í»ñçÇݪ



24-ñ¹ ï³éÁ) oméga m



ûݳÝǽ٠ﻰë Ó»éݳ߳ñÅáõÃÛáõÝ ûÝÇùë ï»°ë »ÕÝ·³ù³ñ ûß³ñ³Ï sirop m; ѳճñçÇ ~ sirop de



groseille



ûßÇݹñ absinthe f (μáõÛëÁ ¨ ¹ñ³ ÃñÙû-



ÕÇݪ ³μëÇÝÃ)



ûßÇݹñûÕÇ (³μëÇÝÃ) absinthe f ûå³É ï»°ë ³ñ¨³ÏÝ ûå»ñ³ opéra m ûå»ñ³ÛÇÝ d’opéra ûå»ñ³ïÇí ï»°ë ßáõï³÷áõÛÃ, ·áñÍÝ³Ï³Ý ûå»ñ³ïáñ (·áñͳñÏáõ) opérateur,-tri-



ce n; caméraman m (ÏÇÝáûå»ñ³ïáñ) ûå»ñ»ï opérette f ûå»ñ»ï³ÛÇÝ d’opérette; ~ »ñ·ãáõÑÇ chanteuse f d’opérette ûåÇáõÙ ï»°ë ³÷ÇáÝ ûåÇáõÙ³ÝÙ³Ý ï»°ë ³÷ÇáݳÝÙ³Ý ûåáñïáõÝǽ٠ﻰë ѳßïíáճϳ-



ÝáõÃÛáõÝ ûåáñïáõÝÇëï ï»°ë ѳßïíáÕ³Ï³Ý ûåïÇϳ optique f ûåïÇÏ³Ï³Ý optique; ~ ³å³ÏÇÝ»ñ



verres m pl optiques



ûåïÇٳɳóÝ»É ï»°ë ɳí³ñÏ»É ûåïÇٳɳóáõÙ ï»°ë ɳí³ñÏáõÙ ûç³Ë foyer m, âtre m (Ïñ³Ï³ñ³Ý); ÷Ëμ. ÁÝï³Ý»Ï³Ý ~ foyer domes-



tique



ûë»Ã¥áõÑǤ (ûë, ûëáõÑÇ) Ossète n ûë»Ã³Ï³Ý (ûë³Ï³Ý) ossète ûë»Ã»ñ»Ý (ûë»ñ»Ý) langue f ossète ûë»ïñ ï»°ë óé³÷ ûëɳ amidon m, empois m ûëɳ۳½»ñÍ»É désamidonner vt ûëÉ³Û³Í empesé,e, amidonné,e ûëɳ۳ñ³Ý (·áñͳñ³Ý, ³ñï³¹ñ³-



Ù³ë) amidonnerie f



955



ûëÉ³Û»É amidonner vt, empeser vt ûëɳÛáõÙ amidonnage m, empesage m ûëٳݻñ»Ý ï»°ë Ãáõñù»ñ»Ý ûëÙ³ÝÛ³Ý (ûëٳݳϳÝ) ottoman,e ûí³ódz ï»°ë ͳ÷áÕçáõÛÝ ûíÏdzݳ·»ï, ûíÏdzÝáë³·»ï océano-



ûï³ñ³ÙáÉ xénophile, xénomane ûï³ñ³ÙáÉáõÃÛáõÝ xénophilie f, xéno-



manie f



ûï³ñ³Ùáõï étranger,-ère; ~ ï³ññ élé-



ment m étranger



ûï³ñ³Ý³É s’aliéner; s’éloigner (Ñ»é³-



logue n; océanaute n, aquanaute n (ûíÏdzÝá볷ݳó, ûíÏdzÝáë³ËáõÛ½)



ݳÉ)



ûï³ñ³ë»ñ xénophile adj/n ûï³ñ³ëÇñáõÃÛáõÝ xénophilie f ûï³ñ³ïÛ³ó xénophobe n ûï³ñ³ïÛ³óáõÃÛáõÝ xénophobie f ûï³ñ³óÝ»É aliéner vt; éloigner vt



ûíÏdzݳ·Çï³Ï³Ý, ûíÏdzÝáë³·Çï³Ï³Ý océanologique ûíÏdzݳ·ÇïáõÃÛáõÝ, ûíÏdzÝáë³·ÇïáõÃÛáõÝ océanologie f ûíÏdzݳ·Ý³ó, ûíÏdzÝá볷ݳó (ûí-



(Ñ»é³óÝ»É)



ûï³ñ³óáõÙ aliénation f; éloignement m



ÏdzÝáë³ËáõÛ½) océanaute n océan m; ²ïɳÝï۳ݪ Ðݹϳϳݪ Ê³Õ³Õ ~ océan Atlantique, Indien, Pacifique ûíÏdzÝáë³ÛÇÝ océanique ûíë³Ýݳ »Ï»Õ. hosanna m ûï³ñ (ËáñÃ, ³Ýѳñ³½³ï) étranger,ère; ~ »ñÏÇñ pays m étranger; ~ Ù³ñÙÇÝ corps m hétérogène ûï³ñ³μ³ÝáõÃÛáõÝ É»½íμ. xénisme m ûï³ñ³μ³ñ comme un étranger ûï³ñ³μÝ³Ï qui demeure à l’étranger ûï³ñ³½·Ç étranger,-ère ûï³ñ³½ïáõÙ (ûï³ñ ï³ññ»ñÇóª Ù³ëÝÇÏÝ»ñÇó Ù³ùñ»ÉÁª ½ï»ÉÁ) μÅßÏ. axénisation f ûï³ñ³É»½áõ en (de) langue étrangère; ~ ·ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ littérature f en langues étrangères ûï³ñ³Ëáë parlant une langue étrangère (une autre langue) ûï³ñ³ËáõÛë xénophobe adj/n ûï³ñ³ËáõëáõÃÛáõÝ xénophobie f ûï³ñ³ÍÇÝ étranger,-ère ûï³ñ³Ï³Ý étranger,-ère n ûï³ñ³Ñå³ï³Ï sujet m étranger ûï³ñ³Ù³ÏÝÇß de marque étrangère ûï³ñ³Ù»ï d’orientation étrangère ûï³ñ³Ù»ïáõÃÛáõÝ orientation f étrangère ûï³ñ³Ù»ñÅ xénophobe adj/n; chauvin,e adj/n (³½·³ÛݳÙáÉ) xénophobie f; ûï³ñ³Ù»ñÅáõÃÛáõÝ chauvinisme m (³½·³ÛݳÙáÉáõÃÛáõÝ)



(Ñ»é³óáõÙ)



ûï³ñ»É 1) aliéner vt (ݳ¨ª Çñ³íμ.) 2)



ûíÏdzÝáë



marginaliser vt (Ù»Ïáõë³óÝ»É, ѳë³ñ³ÏáõÃÛáõÝÇó ¹áõñë ÃáÕÝ»É) ûï³ñ»ÉÇ aliénable ûï³ñ»ÉÇáõÃÛáõÝ Çñ³íμ. aliénabilité f ûï³ñ»ñÏñ³óÇ étranger,-ère n; résident,e n (Ù»Ï ³ÛÉ »ñÏñáõÙ ³åñáÕ ~) ûï³ñ»ñÏñÛ³ étranger,-ère ûï³ñáÕ Çñ³íμ. aliénateur,-trice n ûï³ñáïÇ étrange; bizarre ûï³ñí³Í (ѳë³ñ³ÏáõÃÛáõÝÇó ¹áõñë Ùݳó³Í) marginal,e adj/n; ~Ý»ñÁ les marginaux ûï³ñí³ÍáõÃÛáõÝ (Ù»Ïáõë³óí³Í, ѳë³ñ³ÏáõÃÛáõÝÇó Ù»ñÅí³Íª ¹áõñë Ùݳó³Í ÉÇÝ»ÉÁ) marginalité f ûï³ñí»É 1) Çñ³íμ. être aliéné,e 2) être marginalisé,e (ѳë³ñ³ÏáõÃÛáõÝÇó Ù»Ïáõë³óí»É, ¹áõñë ÃáÕÝí»É) ûï³ñáõÃÛáõÝ étranger m, pays m étranger; ûï³ñáõÃÛ³Ý Ù»ç à l’étranger ûï³ñáõÙ 1) Çñ³íμ. aliénation f; ³Ýß³ñÅ ·áõÛùÇ ~ aliénation immobilière; ß³ñÅ³Ï³Ý ·áõÛùÇ ~ aliénation mobilière 2) marginalisaiton f (Ù»Ïáõë³óáõÙ, ѳë³ñ³ÏáõÃÛáõÝÇó ¹áõñë ÃáÕÝ»ÉÁ) ûñ jour m, vingt-quatre heures (ßáõñçûñ); journée f (ó»ñ»Ï); ³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ ~ jour ouvrable; ÛáÃųÙÛ³ ³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ ~ journée de travail de sept heures; ÍÝÝ¹Û³Ý ~ª ï³ñ»¹³ñÓ anniversaire m, jour de naissance; ѳݷëïǪ áã ³ß˳956



ration f (journalière)



ï³Ýù³ÛÇÝ ~ jour de repos, jour férié; ѳݷëïÛ³Ý ~»ñ (áõñμ³Ã ûñí³ »ñÏñáñ¹ Ï»ëÁ, ß³μ³Ã ¨ ÏÇñ³ÏÇ) week-end m; ïáÝ³Ï³Ý ~ jour de fête; í׳ñٳݪ ³ß˳ï³í³ñÓÇ ~ jour de paye; ³Ù»Ý ~ tous les jours, chaque jour; »ñÏáõ ~Á Ù»Ï tous les deux jours; ³ÙμáÕç ~Á toute la journée; ~»ñëª í»ñç»ñë ces jours-ci; Ùáï ~»ñë un de ces jours; »ñ»ù ~Çó dans trois jours; Ù»Ï ~í³ ÁÝóóùáõÙ en l’espace de vingtquatre heures; ~Á ó»ñ»Ïáí en plein midi, en plein jour; ~Á ~ÇÝ au jour le jour; ~ áõ ·Çß»ñ nuit et jour; ~í³ ³Ý»ÉÇùÝ»ñÁ l’emploi m du temps; ѳçáñ¹ ~Á le jour suivant, le lendemain; »ñ»Ï ã¿ ³é³çÇ ~Á avanthier m ◊ ~Á Ï·³, μ³ñÇÝ Ñ»ïÁ la nuit porte conseil; ~Á ~ÇÝ ÝÙ³Ý ã¿ les jours se suivent et ne se ressemblent pas ûñ³μ³ÅÇÝ ration f (ûñ³Ï³Ý áõï»ÉÇùª Ï»ñ) ûñ³·Çñ 1) journal m (intime) (Ñáõß³ï»ïñ, ûñ³ï»ïñ); ~ª Ñáõß³ï»ïñ å³Ñ»É tenir un journal 2) livret m scolaire, carnet m de notes (¹åñáó³Ï³ÝÇ) ûñ³Ã»ñà quotidien m, journal m (quotidien) ûñ³ËݹÇñ (ûñí³ª Ññ³ï³å ËݹÇñ) problème m du jour ûñ³Ï³Ý par jour; de la journée (ûñí³); ~ Ûáà ų٠¿ ³ß˳ïáõÙ il travaille sept heures par jour; ~ ³ß˳ï³í³ñÓ salaire m de la journée ûñ³Ï³ñ· ordre m du jour; ~áõÙ Áݹ·ñÏ»É inscrire à l’ordre du jour ûñ³Ï³ñ·³ÛÇÝ (Ññ³ï³å) d’actualité; ~ ѳñó question f d’actualité, question f à l’ordre du jour ûñ³Ñ³í³ë³ñ ï»°ë ·Çß»ñ³Ñ³í³ë³ñ ûñ³Ý·áõï³Ý ϻݹμ. orang-outan(g) m (Ù³ñ¹³ÝÙ³Ý Ï³åÇÏ) ûñ³å³Ï³ë venu,e avant terme, né,e avant terme (ųٳݳÏÇó ßáõï ÍÝí³Í) ûñ³å³ÑÇÏ (ûñ³å³ñ»Ý, Ùûñ³μ³ÅÇÝ)



ûñ³í³ñÓ salaire m à la journée, salaire m



du jour (journalier), journée f



ûñ³í³ñÓáõ (ûñ³í³ñÓáí ³ß˳ïáÕ)



journalier,-ière n



ûñ³íáõñ de jour en jour, d’un jour à



l’autre



ûñ³ïáñdz »ñÅßï. oratorio m ûñ³óáõÛó calendrier m; éphéméride f



(åáÏáíÇ); ~Á Ý³Û»É consulter le calendrier ûñ³óáõó³ÛÇÝ de calendrier; ~ ï³ñÇ année f civile ûñ·³Ý ï»°ë Ù³ñÙÇÝ, ·áñͳñ³Ý, å³ñμ»ñ³Ï³Ý ûñ·³Ý³Ï³Ý organique; ~ ùÇÙdz chi-



mie f organique



ûñ·³Ý³å»ë organiquement, d’une ma-



nière organique



ûñ·³Ýǽ٠organisme m ûñ¹Çݳïáõñ³ μÅßÏ. internat m ûñ»Ýë·»ï légiste n, juriste n ûñ»Ýë·ÇïáõÃÛáõÝ jurisprudence f ûñ»Ýë·Çñù code m; ùñ»³Ï³Ý ~ code



pénal; ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý ~ code civil; ³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ ~ code du travail; ³é¨ïñ³ÛÇÝ ~ code de commerce; ÑáÕ³ÛÇÝ ~ code agraire; ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý ¹³ï³í³ñáõÃÛ³Ý ~ code de procédure civile; ùñ»³Ï³Ý ¹³ï³í³ñáõÃÛ³Ý ~ code de procédure criminelle; Ù³ùë³ÛÇÝ ~ code des douanes ûñ»Ýë¹Çñ 1. législateur,-trice n 2. adj législatif,-ive (ûñ»Ýë¹ñ³Ï³Ý); ~ Çß˳ÝáõÃÛáõÝ pouvoir m législatif; ûñ»Ýë¹Çñ ÅáÕáí Assemblée f législative ûñ»Ýë¹ñ³Ï³Ý 1) législatif,-ive; ~ ݳ˳ӻéÝáõÃÛáõÝ initiative f législative; ~ ³Ïï acte m législatif 2) statuaire (ûñÇݳϳÝ, ×Çßï) ûñ»Ýë¹ñáñ»Ý législativement ûñ»Ýë¹ñáõÃÛáõÝ législation f; ѳñϳÛÇÝ ~ loi f d’impôt; ³ß˳ï³Ýù³ÛÇÝ ~ législation du travail; ýÇݳÝë³Ï³Ý ~ législation financière; ·áñÍáÕ ~ législation en vigueur; ûñ»Ýë¹ñáõÃÛ³Ùμ ϳÝáݳϳñ·í»Éª ~Çó 957



μË»É relever de la législation



ûñÇÝ³Ï exemple m; modèle m (ÝÙáõß);



ûñ»Ýù loi f; »ñÏñÇ ÑÇÙÝ³Ï³Ý ~Á la loi



exemplaire m (ÝÙáõ߳ѳï, ѳï), spécimen m (ÝÙáõßûñÇݳÏ); ~Ç Ñ³Ù³ñª ½áñûñÇÝ³Ï par exemple; »ñÏáõ ~Çó à deux exemplaires; áñå»ë ~ à titre d’exemple; ~ μ»ñ»É donner un exemple; áñå»ë ~ μ»ñ»É citer comme exemple; ~ óáõÛó ï³É donner l’exemple; ~ ͳé³Û»É servir d’exemple (de modèle); ~ í»ñóÝ»É prendre l’exemple sur; Ù»ÏÇ ~ÇÝ Ñ»ï¨»É suivre l’exemple de qn; ~áí à l’exemple de, à la manière de, de même que, à l’instar de ûñÇÝ³Ï³Ý 1) légal,e, légitime; ~ ÏÇÝ femme f légitime; ~ ׳ݳå³ñÑáí par voie légale; ~ å³Ñ³Ýç demande f (revendication f) légitime 2) valable (åÇï³ÝǪ ÷³ëï³ÃáõÕÃ) ûñÇÝ³Ï³Ý³Ý³É être légalisé,e, être légitimé,e ûñÇݳϳݳóÝ»É légaliser vt, légitimer vt; ³åûñÇÝǪ ³ñï³ÙáõëÝ³Ï³Ý Ï³åÇó ÍÝí³Í »ñ»Ë³ÛÇÝ ~ légitimer un enfant naturel; ³ñÑ»ëï³Ï³Ý íÇÅáõÙÁ ~ légaliser l’avortement (áñ¨¿ »ñÏñáõÙ) ûñÇݳϳݳóáõÙ légalisation f, légitimation f ûñÇݳϳÝáñ»Ý légalement, légitimement (ûñÇݳíáñ Ï»ñåáí, Áëï ûñ»ÝùÇ); ~ ÁÝïñí³Í légalement élu,e ûñÇݳϳÝáõÃÛáõÝ légalité f, légitimité f (ûñÇݳíáñáõÃÛáõÝ); ûñÇݳϳÝáõÃÛ³Ý Ë³ËïáõÙ infraction(s) f (pl) à la légalité ûñÇÝ³Ï»É imiter vt, copier vt, reproduire vt (í»ñ³ñï³¹ñ»É) ûñÇݳϻÉÇ (ïÇå³ñ³ÛÇÝ, ϳï³ñÛ³É) exemplaire, modèle; ~ ³ß³Ï»ñï écolier m exemplaire (modèle); ~ í³ñù conduite f exemplaire ûñÇݳϻÉÇáñ»Ý d’une façon exemplaire, exemplairement ûñÇݳã³÷ 1) régulier,-ière; conforme à la loi; ~ »ñ¨áõÛà fait m régulier; ~ ½³ñ·³óáõÙ développement m régulier 2) normal,e (μݳϳÝáÝ), lo-



fondamentale du pays; ·áñÍáÕ ~ loi en vigueur (en application); ~Ç Ý³Ë³·ÇÍ projet de loi; ~Ý»ñÇ ÅáÕáí³Íáõ recueil m de lois, code m; ~Ç Ññ³å³ñ³ÏáõÙ promulgation f d’une loi; ~ Ññ³å³ñ³Ï»É promulguer une loi; Áëï ~Ç d’après la loi; ~Çó ¹áõñë hors la loi; ~ÇÝ Ñ³Ù³å³ï³ëË³Ý conforme à la loi; ~ÇÝ Ñ³Ï³ëáÕ, ³åûñÇÝÇ contraire à la loi; ~Á ѳñ·»Éª å³Ñå³Ý»É, ϳï³ñ»É respecter la loi; ~Ý»ñÇÝ »ÝóñÏí»É obéir aux lois; ~Á ˳Ëï»É enfreindre (violer, transgresser) la loi; ~Á ßñç³Ýó»É frauder (tourner, éluder) la loi (une loi); ~ Ùß³Ï»É élaborer une loi; ~ ÁݹáõÝ»É adopter (voter) une loi; ~Á ·áñͳ¹ñ»É appliquer la loi (une loi); ~Ç Ý³Ë³·Çͪ ûñÇݳ·ÇÍ projet m de loi; ~Ç å³Ñå³ÝáõÙ observation f de la loi; ~Ç ³éç¨ devant la loi; ~Ç Ù³ñ¹ homme m de loi; ~Ç ï³éÇÝ Ñ»ï¨»ÉÁª ï³é³Ï»ñ ÉÇÝ»ÉÁ juridisme m ◊ ãϳ ~ ³é³Ýó μ³ó³éáõÃÛ³Ý il n’y a pas de règle sans exception ûñ»óûñ de jour en jour, d’un jour à l’autre ûñÁݹٻç tous les deux jours ûñÁëïûñ» d’un jour à l’autre, de jour en jour ûñÃá廹 ï»°ë áëÏñ³μáõÛÅ ûñÃá廹dz ï»°ë áëÏñ³μáõÅáõÃÛáõÝ ûñÃáå»¹Ç³Ï³Ý ï»°ë áëÏñ³μáõÅ³Ï³Ý ûñÇݳ·ÇÍ projet m de loi ûñÇݳ·ñ»É légiférer vt ûñÇݳ¹ñ»É légiférer vt ûñÇݳ½³Ýó délinquant,e n/adj; transgresseur m (ûñÇݳ˳Ëï) délinquance f; ûñÇݳ½³ÝóáõÃÛáõÝ transgression f de la loi (ûñÇݳ˳ËïáõÙ) ûñÇݳ˳ËïáõÙ infraction f à la loi, transgression f de la loi; délit m (ѳÝó³Ýù) ûñÇݳÍÇÝ légitime; ~ »ñ»Ë³ enfant n légitime 958



gique (ïñ³Ù³μ³Ý³Ï³Ý) d’une manière régulière; conformément à la loi ûñÇݳã³÷áõÃÛáõÝ régularité f; conformité f à la loi ûñÇݳå³Ñ qui observe la loi; ~ áõÅ»ñ forces f pl de l’ordre ûñÇݳå³Ñáñ»Ý observant la loi ûñÇݳå³ÑáõÃÛáõÝ observation f de la loi ûñÇݳëï»ÕÍ législatif,-ive, de création des lois ûñÇݳíáñ 1) légal,e, légitime (ûñÇݳϳÝ) 2) honnête (³½ÝÇí); ~ Ù³ñ¹ honnête (brave) homme m; ~ Ó¨áíª ûñÇݳíáñ³å»ë d’une manière honnête, honnêtement ûñÇݳíáñáõÃÛáõÝ légitimité f ûñÇáñ¹ demoiselle f; jeune fille f; mademoiselle f (¹ÇÙ»ÉÇë); å³é³í³Í ~ vieille fille f ûñÇáñ¹³Ï³Ý de jeune fille; ~ ³½·³ÝáõÝ nom m de jeune fille ûñÇáñ¹áõÃÛáõÝ (ÏáõëáõÃÛáõÝ) virginité f ûñËǹ»³ ï»°ë ËáÉáñÓ ûñѳë agonie f ûñѳë³Ï³Ý (׳ϳﳷñ³Ï³Ý) fatal,e ûñÑݳÝù ï»°ë ûñÑÝáõÃÛáõÝ ûñÑÝ»É bénir vt ûñÑÝ»ñ· 1) hymne m (ÑÇÙÝ); å»ï³Ï³Ý ~ hymne national 2) cantique f 3) choral m (μ³½Ù³Ó³ÛÝ) ûñÑÝ»ñ·»É 1) chanter l’hymne 2) glorifier vt (÷³é³μ³Ý»É) ûñÑÝ»ñ·áõÃÛáõÝ bénédiction f, cantique f; glorification f (÷³é³μ³ÝáõÃÛáõÝ) ûñÑÝÛ³É bénit,e; loué,e; ~ çáõñ eau f bénite; ~ ¿ ²ëïí³Í Dieu soit loué ¥áõñ³ËáõÃÛ³Ý, ë÷á÷³ÝùÇ ×Ç㤠ûñÑÝáõÃÛáõÝ, ûñÑÝáõÙ bénédiciton f ûñÝÇμáõÝ toute la journée ûñá× μëμ. genêt m ûñáñ (»ñ·) berceuse f ûñáñ»É bercer vt; »ñ»Ë³ÛÇÝ ~ bercer l’enfant; dodeliner vt (ûè³ÏÇ ï³ñáõμ»ñ»É) ûñáñáó berceau m ûñáñáó³ÛÇÝ (ûñáñáóÇ »ñ·) berceuse f



ûñáñí»É chanceler vi (»ñ»ñ³É); branler



(áã Ù³ñ¹áõ Ù³ëÇÝ); tituber vi (ѳñμ³ÍÇ Ù³ëÇÝ); se balancer, osciller vi (ï³ñáõμ»ñí»É); basculer vi (×á×í»É) ûñáñáõÙ bercement m (ûñáñ»ÉÁ); balancement m (ï³ñáõμ»ñáõÙª ³ÉÇùÝ»ñÇ) ûñáñáõÝ vascillant,e, chancelant,e, titubant,e ûñáù du temps de, sous, à l’époque de ûññ³Ý berceau m ûñáõ·Çß»ñ jour et nuit; ~ ³ß˳ï»É travailler jour et nuit ûñáõÙ»ç tous les deux jours ûñ-ûñÇ d’un jour à l’autre ûùëǹ ùÇÙ. oxyde m ûùëǹ³Ý³É s’oxyder ûùëǹ³å³ïí»É s’oxyder ûùëǹ³óÝ»É oxyder vt ûùëǹ³óÝáÕ oxydant,e adj/n ûùëǹ³óáÕ (ûùëǹ³óÙ³Ý »Ýóϳ) oxydable (Ù»ï³Õ) ûùëǹ³óáõÙ oxydation f ûùëǹÇã ùÇÙ. oxydant m ûùëÇÙáñáÝ É»½íμ. (Ýñμ³μ³ÝáõÃÛáõÝ) oxymore m, oxymoron m ûùñ³ ï»°ë ûËñ³ ûýáñï ³ñí. eau-forte f ûýë»Ã ïå·ñ. offset m; ~ ïå³·ñáõÃÛáõÝ impression f en offset



ûñÇݳã³÷áñ»Ý



vi



ü ý³ »ñÅßï. fa m ý³μñÇϳ fabrique f; Ù»ï³ùë³·áñͳ-



Ï³Ý ~ soierie f; ~ÛÇ ï»ñ fabricant,e n



ý³μáõɳ ·ñÏÝ. affabulation f, intrigue f,



sujet m



ý³·áï (÷áÕ³ÛÇÝ ·áñÍÇù) »ñÅßï. bas-



son m



ý³·áï³Ñ³ñ basson m, bassoniste n ý³½ ¿É. phase f ý³ÏÇñ ï»°ë ý³ùÇñ ý³ÏëÇÙÇÉ» ï»°ë ý³ùëÇÙÇÉ» 959



ý³Ïïáõñ³ ï»°ë ³åñ³Ýù³·Çñ ý³ÏáõÉï³ïÇí ï»°ë ݳ˳ëÇñ³Ï³Ý, ϳÙÁÝïÇñ, ϳÙÁÝïñ³Ï³Ý ý³ÏáõÉï»ï faculté f; μ³Ý³ëÇñáõÃÛ³Ý ~



ý»á¹³ÉÇ½Ù ï»°ë ³í³ï³ïÇñáõÃÛáõÝ ý»ë fez m ý»ïÇß fétiche m ý»ïÇß³óÝ»É fétichiser vt ý»ïÇß³óáõÙ fétichisme m ý»ïÇßÇëï fétichiste n ý»ïÇßÇëï³Ï³Ý fétichiste ý»ïñ ï»°ë Ýñμ³Ã³ÕÇù ý»ñÙ³ ï»°ë ³·³ñ³Ï ý»ñÙ»Ýï ï»°ë ËÙáñÇã ý»ñÙ»ñ ï»°ë ³·³ñ³Ï³ï»ñ, ³·³ñ³ÏÇ í³ñÓ³Ï³É ýÇμñáÙ³ ï»°ë ûÉùáõé ýǹ³ÛÇ fedayin m ýǽ³ñÓ³Ïáõñ¹ (ýǽÇáÉá·Ç³Ï³Ý ³ñ-



faculté des lettres; Çñ³í³μ³ÝáõÃÛ³Ý ~ faculté de droit; μÅßÏ³Ï³Ý ~ faculté de médecine ý³ÏáõÉï»ï³ÛÇÝ facultaire ý³ÛÉ Ñ³ÙÏñ·ã. fichier m ý³Ý³ïǽ٠ﻰë ÙáÉ»é³Ý¹áõÃÛáõÝ ý³Ý³ïÇÏáë ï»°ë ÙáÉ»é³Ý¹ ý³Ý»ñ³ ï»°ë Ýñμ³ï³Ëï³Ï ý³Ýﳽdz »ñÅßï. fantaisie f ý³Ýï³ëïÇÏ ï»°ë »ñ¨³Ï³Û³Ï³Ý, Ñ»-



ùdzóÛÇÝ, ·»ñμÝ³Ï³Ý ý³Ýý³ñ (ß»÷áñ) »ñÅßï. fanfare f ý³ßǽ٠ùÕù. fascisme m ý³ßÇëï fasciste m ý³ßÇëï³Ï³Ý fasciste ý³íÝ ¹Çó. faune m ý³ï³Éǽ٠ﻰë ׳ϳﳷñ³å³ßïáõÃÛáõÝ ý³ï³ÉÇëï ï»°ë ׳ϳﳷñ³å³ßï ý³ï³ÉÇëï³Ï³Ý ï»°ë ׳ϳﳷñ³å³ßï³Ï³Ý ý³ñÇÝ·Çï ï»°ë ÁÙå³Ý³μáñμ ý³ñÙ³ëáÝ franc-maçon,ne n ý³ñÙ³ëáÝ³Ï³Ý franc-maçonnique ý³ñÙ³ëáÝáõÃÛáõÝ franc-maçonnerie f ý³ñë ï»°ë ½³í»ßï, ½³í»ßï³Ë³Õ ý³áõݳ faune f ý³ùÇñ fakir m ý³ùë ï»°ë Ñ»é³å³ï×»Ý ý³ùëÇÙÇÉ» (³ñï³å³ïÏ»ñáõÙª Ó»é³-



Ó³Ïáõñ¹) congé m de maternité



ýǽÇϳ physique f; ÷áñÓ³é³Ï³Ýª ï»-



ë³Ï³Ý ~ physique expérimentale, théorique; ³ïáÙ³ÛÇݪ ÙÇçáõϳÛÇÝ ~ physique atomique, nucléaire; ~ÛÇ de physique; ~ÛÇ ÷áñÓ»ñ expériences f pl de physique ýǽÇÏ³Ï³Ý (Ù³ñÙݳϳÝ) physique; ~ áõÅ force f physique; Çñ³íμ. ~ ³ÝÓ personne f physique; ~ ¹³ëïdzñ³ÏáõÃÛáõÝ éducation f physique; ~ »ñ¨áõÛê ѳïÏáõÃÛáõÝ phénomène m, propriété f physique; ~ ϳ٠μ³ñáÛ³Ï³Ý ³ÝÓ personne f physique ou morale ýǽÇϳٳûٳïÇÏ³Ï³Ý physicomathématique ýǽÇϳå»ë physiquement ýǽÇÏáë physicien,ne n ýǽÇáûñ³å¨ï ï»°ë μݳμáõÛÅ ýǽÇáûñ³å¨ïÇÏ ï»°ë μݳμáõÅ³Ï³Ý ýǽÇáûñ³ådz ï»°ë μݳμáõÅáõÃÛáõÝ ýǽÇáÉá· ï»°ë μݳËáë ýǽÇáÉá·Ç³ ï»°ë μݳËáëáõÃÛáõÝ ýǽÇáÉá·Ç³Ï³Ý ï»°ë μݳËáë³Ï³Ý ýǽÇáÏñ³ï physiocrate m ýǽÏáõÉïáõñ³ ï»°ë Ù³ñÙݳÏñÃáõÃÛáõÝ ýÇɳÝïñáå ï»°ë Ù³ñ¹³ë»ñ ýÇɳÝïñáådz ï»°ë Ù³ñ¹³ëÇñáõÃÛáõÝ ýÇɳÝïñáåÇÏ ï»°ë Ù³ñ¹³ëÇñ³Ï³Ý ýÇɳï»Édz ï»°ë ¹ñáßÙ³·ÇïáõÃÛáõÝ,



·ñÇ, ÝϳñÇ ¨ ³ÛÉÝ) fac-similé m



ý»¹»ñ³ódz ï»°ë ¹³ßÝáõÃÛáõÝ ý»É¹Ù³ñß³É feld-maréchal m ý»ÉÇ»ïáÝ article m de critique, feuil-



leton m



ý»ÙÇÝǽ٠féminisme m ý»ÙÇÝÇëï féministe n ý»ÙÇÝÇëï³Ï³Ý féministe; ~ ß³ñÅáõÙ



mouvement m féministe



ý»Û³ ï»°ë ѳí»ñųѳñë ý»Ý ï»°ë í³ñë³Ñ³ñ¹³ñÇã ý»ÝáÉ ùÇÙ. phénol m ý»á¹³É ï»°ë ³í³ï³ï»ñ ý»á¹³É³Ï³Ý ï»°ë ³í³ï³ïÇñ³Ï³Ý, ³í³ï³Ï³Ý



¹ñáßÙ³ëÇñáõÃÛáõÝ, ¹ñáßÙ³ÝÇß³·ÇïáõÃÛáõÝ, ݳٳϳÝÇß³·ÇïáõÃÛáõÝ ýÇɳï»ÉÇëï ï»°ë ¹ñáßÙ³ë»ñ, ¹ñáßÙ³960



ýÇÝÝ³Ï³Ý finnois,e; finlandais,e; ~



ÝÇß³·»ï, ݳٳϳÝÇß³·»ï ýÇɳï»ÉÇëï³Ï³Ý ï»°ë ¹ñáßÙ³·Çï³Ï³Ý ýÇÉ» ï»°ë ëáõÏÇ ýÇÉÇåÇÝÛ³Ý philippin,e ýÇÉÇåÇÝóÇ Philippin,e n ýÇÉѳñÙáÝdz philharmonie f ýÇÉѳñÙáÝÇÏ philharmonique; ~ Ýí³-



¹³Ý³Ï couteau m finnois, poignard



m finlandais



ýÇÝÝ»ñ»Ý finnois m, langue f finnoise ýÇß ï»°ë ˳ճÝÇß ýÇñÙ³ firme f, maison f (³é¨ïñ³ÛÇÝ



Ó»éݳñÏáõÃÛáõÝ, ³é¨ïñ³ïáõÝ); ß³Ñáõóμ»ñ ~ firme bénéficiaire; ³é¨ïñ³ÛÇÝ ~ maison de commerce (³é¨ïñ³ïáõÝ) ýɳٳݹ³Ï³Ý flamand,e; Ýϳñã. ~ ¹åñáó école f flamande ýɳٳݹ³óÇ, ýɳٳݹáõÑÇ Flamand,e



·³ËáõÙμ orchestre m philharmonique ýÇÉÙ ï»°ë ÏÇÝáÝϳñ ýÇÉÙ³¹³ñ³Ý (ÏÇÝá¹³ñ³Ý) cinémathèque f; filmothèque f (ÙÇÏñáýÇÉÙ»ñÇ) ýÇÉٳ߳ñ feuilleton m, série f (ë»ñdzÉ) ýÇÉïñ ï»°ë ½ïÇã ýÇÉïñ»É ï»°ë ½ï»É ýÇÉïñáõÙ ï»°ë ½ïáõÙ ýÇÏïÇí ï»°ë Ï»ÕÍ ýÇÏódz ï»°ë å³ïñ³Ýù ýÇÏáõë μëμ. ficus m ýÇÝ³É ï»°ë »½ñ³÷³ÏÇã ýÇݳÉÇëï ï»°ë »½ñ³÷³ÏÇã (»½ñ³÷³ÏãÇ Ù³ëݳÏÇó) ýÇݳÝë³·»ï financier,-ière n ýÇݳÝë³Ï³Ý financier,-ière; ~ ï³ñÇ année f financière; ~ û·ÝáõÃÛáõÝ concours m financier; ~ ÙÇáõÃÛáõÝ (ѳٳï»Õ Ý»ñ¹ñáõÙÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ) syndicat m financier; ~ª μ³ÝϳÛÇÝ μ³ñÓñ áÉáñïÝ»ñÁª ³ß˳ñÑÁ haute finance f; ~ ѳٳϳñ· système m financier;~ ÏáñáõëïÝ»ñ pertes f pl financières ýÇݳÝë³å»ë financièrement, matériellement (ÝÛáõóå»ë); ~ μ³ñ·³í³× å»ïáõÃÛáõÝ état m financièrement prospère ýÇݳÝë³íáñ»É financer vt; sponsoriser vt, commanditer vt (í³ñϳíáñ»É, Ñáí³Ý³íáñ»É) ýÇݳÝë³íáñáÕ financeur m ýÇݳÝë³íáñáõÙ financement m ýÇݳÝëÇëï ï»°ë ýÇݳÝë³·»ï ýÇݳÝëÝ»ñ (¹ñ³Ù³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñ) finances f pl; å»ï³Ï³Ý ~ finances publiques; ~Ç Ý³Ë³ñ³ñáõÃÛáõÝ ministère m des Finances ýÇÝÇß ï»°ë í»ñçݳ·ÇÍ ýÇÝÝ¥áõÑǤ Finnois,e n, Finlandais,e n



n



ýɳٳݹ»ñ»Ý flamand m, langue f



flamande



ýɳÙÇÝ·á ï»°ë ϳñÙñ³Ã¨ÇÏ ýÉ³Ý»É (÷³÷áõÏ Ë³í³íáñ ·áñÍí³Íù)



flanelle f



ýÉ»Ûï³ »ñÅßï. flûte f; ~ Ýí³·»É jouer de



la flûte



ýÉ»Ûï³Ñ³ñ flûtiste n ýÉÇñï ï»°ë ëÇñ³Ë³Õ ýÉÛáõë ï»°ë Éݹáõéáõóù, Éݹ³μáñμ ýÉáÙ³ëï»ñ feutre m, stylo-feutre m,



crayon feutre m



ýÉáñ³ ï»°ë μáõë³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, μáõë³Ï³Ý ³ß˳ñÑ ýÛáõ½»É³Å ï»°ë ÑÇÙݳٳë (³é³çÝáñ¹ ·»ñÙ³Ý³Ï³Ý ýÛáõñ»ñ



»ñÏñÝ»ñáõÙ) führer m



ýßß³É (ýßß³óÝ»É) siffler vi (ëáõÉ»É,



Ãß߳ɪ ûÓÇ Ù³ëÇÝ)



ýßßáó sifflement m (ûÓÇ) ýáÉ·³ ï»°ë ÷³ÛɳÃÇÃ»Õ ýáÉÏÉáñ (ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý μ³Ý³ÑÛáõëáõ-



ÃÛáõÝ) folklore m



ýáÉÏÉáñ³·»ï (μ³Ý³·»ï) folkloriste m ýáÉÏÉáñ³ÛÇÝ (ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý μ³Ý³ÑÛáõ-



ëáõÃÛ³ÝÁ ѳïáõÏ) folklorique, de folklore ýáÏáõë1 ï»°ë Ïǽ³Ï»ï ýáÏáõë2 ï»°ë Ó»éݳÍáõÃÛáõÝ ýáÛ» ï»°ë ×»Ù³ëñ³Ñ ýáÝ ï»°ë ÑÇÙݳ·áõÛÝ, Ëáñù ýáݹ 1) ï»°ë ÑÇÙݳ¹ñ³Ù 2) ³ß˳ï³í³ñÓÇ ~ fonds m de salaire(s); μݳϳñ³Ý³ÛÇÝ ~ fonds m de logement; ßñç³Ý³éáõ ~ fonds m de rou961



lement; å»ï³Ï³Ý ~»ñ fonds m pl d’État; ïÝï»ë³Ï³Ý ¨ ëáóÇ³É³Ï³Ý ½³ñ·³óÙ³Ý ~ fonds m de développement économique et social (F.D.E.S.) ýáݹ³ÛÇÝ ~ μáñë³ (ë³Ï³ñ³Ý) Bourse f, Bourse f des valeurs ýáݹ³å³Ñ (·ñ³¹³ñ³ÝáõÙ, óݷ³ñ³ÝáõÙ, ³ñËÇíÝ»ñáõÙ) conservateur,trice n ýáë·»Ý (Ãáõݳíáñ ·³½) ùÇÙ. phosgène



ýáñÙ³ódz ï»°ë ϳóáõóӨ, ϳ½Ù³íáñáõÙ ýáñáõÙ ï»°ë ѳٳÅáÕáí ýáùëïñáï (å³ñ, ³Û¹ å³ñÇ »ñ³Åßïáõ-



ÃÛáõÝÁ) fox-trot m



ýëë³É, ýëë³óÝ»É souffler du nez,



renifler vi



ýëëáó reniflement m ýïáñ ùÇÙ. fluor m ýñ³Ï frac m ýñ³Ïódz ï»°ë ËáõÙμ, ËÙμ³íáñáõÙ, ËÙμ³ÏóáõÃÛáõÝ ýñ³ÝÏ1 (ݳËÏÇÝ ¹ñ³Ù³Ï³Ý Ùdzíáñ



m



ýáëý³ï ùÇÙ. phosphate m ýáëý³ï³íáñáõÙ phosphatation f ýáëý³ï³ù³ñ (³å³ïÇï) ÑÝù. apatite



üñ³ÝëdzÛáõÙ ¨ ³ÛÉáõñ) franc m



ýñ³ÝÏ2 (ýñ³ÝÏÝ»ñª ·»ñÙ³Ý³Ï³Ý ó»-



Õ»ñÇ ËáõÙμ) å³ïÙ. Franc, Franque



f



ýáëýáñ (Éáõë³ÍÇÝ, Éáõë³ÏÇñ) ùÇÙ. phos-



n



phore m; ~ å³ñáõݳÏáÕ (ÙdzóáõÃÛáõÝ) phosphoreux,-euse ýáëýáñ³ÃÃáõ acide m phosphorique ýáëýáñ³ÛÇÝ phosphorique; phosphoreux,-euse (~ å³ñáõݳÏáÕ) ýáëýáñ³÷³ÛÉ phosphorescent,e ýáíǽ٠Ýϳñã. fauvisme m ýáíÇëï Ýϳñã. peintre m fauve ýáïá ï»°ë Éáõë³Ýϳñ ýáï᷻ݥÇϤ ï»°ë Ýϳñ³ë³½, Ýϳñ³-



ýñ³ÝϳËï (ëÇýÇÉÇë) syphilis f ýñ³ÝÏ»ñ»Ý (ýñ³ÝÏÝ»ñÇ É»½áõÝ) fran-



cique m



ýñ³ÝÏÛ³Ý å³ïÙ. (ýñ³ÝÏÝ»ñÇÝ Ñ³-



ïáõϪ í»ñ³μ»ñáÕ) franc-franque, francique; ~ ó»Õ»ñ tribus f pl franques; ~ ͳ·áõÙ áõÝ»óáÕ ýñ³Ýë»ñ»Ý μ³é»ñ mots m pl français d’origine francique ýñ³Ý¥Ï¤Ù³ëáÝ ï»°ë ý³ñÙ³ëáÝ ýñ³Ý¥Ï¤Ù³ëáÝ³Ï³Ý ï»°ë ý³ñÙ³ëá-



·»Õ, Ýϳñ³Ñ³× ýáïáÃÕóÏÇó reporter m photographe ýáïáųå³í»Ý pellicule f; ãû·ï³-



Ý³Ï³Ý ýñ³Ý¥Ï¤Ù³ëáÝáõÃÛáÝ ï»°ë ý³ñÙ³ëáÝáõÃÛáõÝ (·³ÕÕdzμ³Ýáõýñ³Ýë³μ³ÝáõÃÛáõÝ



·áñÍí³Íª Ù³ùáõñ ~ pellicule vierge



ýáïáå³ï×»Ý ï»°ë Éáõë³å³ï×»Ý ýáïáå³ï×»Ý»É ï»°ë Éáõë³å³ï×»Ý»É ýáïáå³ï×»ÝáõÙ ï»°ë Éáõë³å³ï×»ÝáõÙ ýáïáéáμáï portrait-robot m, photo-



ÃÛáõÝ) gallicisme m



ýñ³Ýë³μÝ³Ï habitant,e n de France,



qui habite la France



ýñ³Ýë³Ëáë francophone adj/n; ~ »ñ-



robot m



ÏÁñÝ»ñ pays m pl francophones



ýñ³Ýë³ËáëáõÃÛáõÝ francophonie f ýñ³Ýë³Ñå³ï³Ï ressortissant,e



ýáïáëÇÝû½ ï»°ë Éáõë³ëÇÝû½ ýáïáëÇÝû½³ÛÇÝ ï»°ë Éáõë³ëÇÝû½³ÛÇÝ ýáïáýÇÝÇß Ù³ñ½. photo-finish f ýáñÙ³Éǽ٠ﻰë Ó¨³ÙáÉáõÃÛáõÝ, Ó¨³å³ßïáõÃÛáõÝ ýáñÙ³ÉÇÝ μÅßÏ. formaline f ýáñÙ³ÉÇëï ï»°ë Ó¨³ÙáÉ, Ó¨³å³ßï ýáñÙ³ÉÇëï³Ï³Ý ï»°ë Ó¨³ÙáɳϳÝ, Ó¨³å³ßï³Ï³Ý ýáñÙ³ï ï»°ë Ó¨³ã³÷



n



français,e ýñ³Ýë³ÙáÉ francomane adj/n, gallomane adj/n ýñ³Ýë³ÙáÉáõÃÛáõÝ francomanie f, gallomanie f ýñ³Ýë³ë»ñ francophile ýñ³Ýë³ëÇñáõÃÛáõÝ francophilie f ýñ³Ýë³í³ñÇ à la française ýñ³Ýë³ïÛ³ó francophobe adj/n ýñ³Ýë³ïÛ³óáõÃÛáõÝ francophobie f 962



ýñ³Ýë-·»ñٳݳϳÝ



mand,e



franco-alle-



(ýáõ·³ë³ÛÇÝ éáõÙμ) bombe f de destruction (de démolition) ýáõÝÏódz ï»°ë ·áñͳéáõÃÛáõÝ, ·áñͳ-



ýáõ·³ë³éáõÙμ



ýñ³Ýë»ñ»Ý français m, langue f fran-



çaise; ųٳݳϳÏÇó ~ franaçais contemporain; ÑÇÝ ~ ancien français; Ëáë³Ïó³Ï³Ý ~ français parlé; ~ ·ñ»É écrire en français; ~ Ëáë»É parler français; ~ Ëáëá±õÙ »ù parlez-vous français ? ýñ³ÝëÇ³Ï³Ý français,e; ~ ù³Õ³ù³ÏñÃáõÃÛáõÝ civilisation f française; ~ ¹»ëå³Ý³ïáõÝ ambassade f de France; ~ Ó¨áíª á×áí à la française ýñ³ÝëÇ³Ï³Ý³Ý³É se franciser, devenir français,e ýñ³ÝëdzϳݳóÝ»É franciser vt ýñ³ÝëdzϳݳóáõÙ francisation f ýñ³ÝëdzϳÝáõÃÛáõÝ (ýñ³ÝëÇ³Ï³Ý Ùß³ÏáõÛÃÇÝ, ýñ³Ýë³Ëáë ѳٳÛÝùÇÝ Ñ³ïáõϪ μÝáñáß Ñ³ïϳÝÇßÝ»ñ) francité f ýñ³ÝëdzóÇ, ýñ³ÝëáõÑÇ Français,e n ýñ»·³ï Íáí. frégate f ýñ»½»ñ³·áñÍ¥áõÑǤ fraiseur,-euse n ýñ»½»ñ³ÛÇÝ ~ ѳëïáó fraiseuse f ýñáÝïáÝ ï»°ë í»ñݳ׳ϳï ýñáõëïñ³ódz Ñá·μ. frustration f ýáõ·³ »ñÅßï. fugue f



éáõÛÃ, å³ßïáÝ ýáõÝÏóÇáÝ³É ï»°ë ·áñͳé³Ï³Ý ýáõÝï1 (ëï»éÉÇÝ·) livre f (sterling); ~-



ëï»éÉÇÝ· sterling m



ýáõÝï2 (ù³ßÇ ÑÇÝ ã³÷) livre f ýáõïμáÉ football m, ËëÏó. foot m; ~Ç



·Ý¹³Ï ballon m; ~Ç ÃÇÙ équipe f de football ýáõïμáɳÛÇÝ de football, du football, ËëÏó. footeux,-euse ýáõïμáɳë»ñ amateur m de football, footeux,-euse n ýáõïμáÉÇëï¥áõÑǤ footballeur,-euse n; joueur,-euse n de football ýáõïáõñÇ½Ù ï»°ë ³å³·³Û³å³ßïáõÃÛáõÝ ýáõïáõñÇëï ï»°ë ³å³·³Û³å³ßï ýáõïáõñÇëï³Ï³Ý ï»°ë ³å³·³Û³å³ßï³Ï³Ý ýáõïáõñáÉá·Ç³ ï»°ë ³å³·³Û³·ÇïáõÃÛáõÝ ýáõñ³Å ï»°ë ³Ý³ëݳϻñ ýáõñ·áÝ ï»°ë μ»éݳë³ÛÉ, ³íïáÙ»ù»Ý³



(÷³Ï ó÷ùáí)



963



²Þʲðв¶ð²Î²Ü ²ÜàôÜܺðÆ ò²ÜÎ É»éÝ»ñ ¥²å»ÝÇÝÝ»ñ¤ Apennin(s) m (pl) ²ç³ñdz Adjarie f ²ëdz Asie f; ØÇçÇÝ ~ Asie Centrale; öáùñ ~ Asie Mineure ²ëáñ»ëï³Ý å³ïÙ. Assyrie f ²ëï³Ý³ Astana ²íëïñ³Édz Australie f ²íëïñdz Autriche f ²ïɳÝïÛ³Ý ûíÏdzÝáë (océan) Atlantique m ²ñ³μ³Ï³Ý ûñ³ÏÕ½Ç péninsule f d’Arabie



²μÇç³Ý Abidjan ²μ˳½Ç³ Abkhazie f ²μáõ ¸Ñ³μÇ Abu Dhabi ²¹Çë ²μ»μ³ Addis-Abeba ²¹ñμ»ç³Ý Azerbaïdjan m ²¹ñdzïÇÏ Íáí (mer) Adriatique f ²½áíÇ Íáí (mer d’) Azov ²Ã»Ýù Athènes ²Éμ³Ýdz Albanie f ²É»ùë³Ý¹ñdz Alexandrie ²É½³ë Alsace f ²ÉÃ³Û Altaï m ²ÉÅÇñ 1. Algérie f 2. Alger ¥Ù³Ûñ³ù³Õ³ùÁ¤ ²ÉÙ³ÃÇ Alma-Ata, Almaty ²ÉÛ³ëϳ Alaska m ²Éå»ñ Alpes f pl ²Ù³½áÝ Amazone f ²Ù»ñÇϳ Amérique f; ²Ù»ñÇϳÛÇ ØdzóÛ³É Ý³Ñ³Ý·Ý»ñ ¥²Øܤ Etats-



²å»ÝÇÝÛ³Ý



²ñ³μ³Ï³Ý ØdzóÛ³É ¾ÙÇñáõÃÛáõÝÝ»ñ ¥²Ø¾¤ Émirats Arabes Unis m pl ²ñ³·³Í Aragats m ²ñ³ÉÛ³Ý Íáí (mer d’) Aral ²ñ³ñ³ï Ararat m ²ñ³ùë Araxe f ²ñ·»ÝïÇݳ Argentine f ²ñ˳ݷ»ÉëÏ Arkhangelsk ²ñÏïÇϳ Arctique m ²ùñ³ Accra ²ýÕ³Ýëï³Ý Afghanistan m ²ýñÇϳ Afrique f



Unis (d’Amérique) (U.S.A.) m; ÐÛáõëÇë³ÛÇÝ ~ Amérique du Nord; λÝïñáÝ³Ï³Ý ~ Amérique centrale; гñ³í³ÛÇÝ ~ Amérique du Sud (Amérique Latine) ²ÙÙ³Ý Amman ²Ùëï»ñ¹³Ù Amsterdam ²Ùáõñ Amour m ¥·»ïÁ¤ ²Ý·Édz Angleterre f ²Ý·áɳ Angola m ²Ý¹³Éáõ½Ç³ Andalousie f ²Ý¹áññ³ Andorre f ²Ý¹ñÏáíϳë Transcaucasie f ²Ýϳñ³ Ankara ²Ýï³ñÏïǹ³ Antarctide f ²Ýï³ñÏïÇϳ Antarctique f ²ÝïÇÉÛ³Ý ÏÕ½ÇÝ»ñ Antilles f pl ²ßË³μ³¹ Ashkabad



´³μ»ÉáÝ å³ïÙ. Babylone f ´³¹»Ý Bade m (·»ñÙ. Baden) ´³ÃáõÙ Batoumi ´³É³ïáÝ Balaton m ´³ÉÃÇÏ Íáí (mer) Baltique f ´³ÉϳÝÛ³Ý Ã»ñ³ÏÕ½Ç péninsule f Bal-



kanique ´³ÉϳÝÝ»ñ Balkans m pl ´³Ññ»ÛÝ Bahrein m ´³Õ¹³¹ Bagdad ´³Ù³Ïá Bamako ´³ÛÏ³É Baïkal m 964



´³Ý·Ç Bangui ´³Ý·É³¹»ß Bangladesh m ´³Ý·ÏáÏ ¥´³ÝÏáϤ Bangkok ´³ßÏÇñdz Bachkirie f ´³í³ñdz Bavière f ´³ñμ³¹áë Barbade f ´³ñë»ÉáÝ Barcelone ´³ùáõ Bakou ´»É³éáõë Biélarus f ´»É·Ç³ Belgique f ´»É·ñ³¹ Belgrade ´»Éǽ Belize m ´»Ûñáõà Beyrouth ´»Ý·³Édz Bengale m ´»ÝÇÝ Bénin m ´»éÉÇÝ Berlin ´»éÝ Berne ´»ñÇÝ·Ç Íáí mer f de Béring; ´»ñÇÝ·Ç Ý»Õáõó détroit m de Béring ´»ñÙáõ¹Û³Ý ÏÕ½ÇÝ»ñ Bermudes f pl ´Çßù»ù Bichkeck ´Çë³áõ Bissau ´ÇñÙ³ Birmanie f ´ÇñÙÇݷѻ٠Birmingham ´Ûáõ½³Ý¹Ç³ å³ïÙ. Byzance f ´á·áï³ Bogota ´áÉÇídz Bolivie f ´áÙμ»Û Bombay ´áÝÝ Bonn ´áëÝdz ¨ лñó»·áíÇݳ Bosnie-Herzé-



´áõñÏÇݳ ü³ëá Burkina m (Burkina-



Faso m) ´áõñÛ³Ãdz Bouriatie f ´áõñáõÝ¹Ç Burundi m ¶³μáÝ Gabon m ¶³Édz å³ïÙ. Gaule f ¶³Ùμdz Gambie f ¶³Û³Ý³ Guyana f ¶³Ý³ Ghana m ¶³Ý·»ë Gange m ¶³ñáÝ Garonne f ¶»ñÙ³Ýdz Allemagne f ¶É³½·á Glasgow ¶í³¹»Éáõå³ Guadeloupe f ¶í³ï»Ù³É³ ¥å»ïáõÃÛáõÝÁ ¨ Ù³Ûñ³ù³Õ³ùÁ¤ Guatemala m ¶íÇÝ»³ Guinée f ¶íÇÝ»³-´Çë³áõ Guinée-Bissau f ¶ñ»Ý³¹³ Grenade f ¶ñ»Ýɳݹdz Groenland m ¶ñ»ÝáμÉ Grenoble ¶ñá½ÝÇ Groznyï ¸³Ï³ñ Dakar ¸³Õëï³Ý Daghestan m ¸³Ù³ëÏáë Damas ¸³Ýdz Danemark m ¸³Ýáõμ Danube m ¸³ñ¹³Ý»É (détroit des) Dardanelles ¥~Ç Ý»Õáõó¤ ¸³ù³ Dacca ¸»ÉÇ Delhi ¸»ÕÇÝ Íáí mer f Jaune ¸ÇÅáÝ Dijon ¸ÛáõÝÏ»ñÏ Dunkerque ¸Ý»åñ Dniepr m ¸Ý»ëïñ Dniestr m ¸áÙÇÝÇÏÛ³Ý Ð³Ýñ³å»ïáõÃÛáõÝ Ré-



govine f ´áëïáÝ Boston ´áëýáñ (détroit de) Bosphore ¥~Ç Ý»Õáõó¤ ´áñ¹á Bordeaux ´ñ³½³íÇÉ Brazzaville ´ñ³½ÇÉdz Brézil m ¥å»ïáõÃÛáõÝÁ¤; Brasilia ¥Ù³Ûñ³ù³Õ³ùÁ¤ ´ñ³ïÇëÉ³í³ Bratislava ´ñÇçóáõÝ Bridgtown ´ñÛáõë»É Bruxelles ´áõ¹³å»ßï Budapest ´áõ»Ýáë ²Ûñ»ë Buenos Aires ´áõÉÕ³ñdz Bulgarie f ´áõ˳ñ³ Boukhara ´áõ˳ñ»ëï Bucarest ´áõñ·áõݹdz Bourgogne f



publique f Dominicaine ¸áÝ Don m ¸áÝ»óÏ Donetsk ¸áÝÇ èáëïáí Rostov-sur-le-Don ¸ñ»½¹»Ý Dresde ¸áõμÉÇÝ Dublin 965



¸áõß³Ýμ» Douchanbé ¸áõíñ Douvres



ÂáõÝÇë Tunisie f ¥å»ïáõÃÛáõÝÁ¤; Tunis ¥Ù³Ûñ³ù³Õ³ùÁ¤ Âáõñùdz Turquie f ÂáõñùÙ»Ýëï³Ý, ÂáõñùÙ»Ýdz Turk-



º·»Û³Ý Íáí mer f Égée º·Çåïáë Égypte f ºÃáíådz Éthiopie f ºÏ³ï»ñÇÝμáõñ· Iekaterinbourg ºÙ»Ý Yémen m ºÝÇë»Û Ienisseï m ºíñáå³ Europe f ºñ¨³Ý Erévan ºñáõë³Õ»Ù Jérusalem º÷ñ³ï Euphrate m



ménie f (Turkménistan m) Äݨ Genève ÆÉ ¹Á üñ³Ýë Île-de-France f ÆÝ·áõß»Ãdz Ingouchie f ÆݹáÝ»½Ç³ Indonésie f Æéɳݹdz Irlande f ÆëÉ³Ù³μ³¹ Islamabad Æëɳݹdz Islande f Æëå³Ýdz Espagne f Æëñ³Û»É Israël m Æï³Édz Italie f Æñ³Ý Iran m Æñ³ù Iraq m, Irak m ÆñÏáõïëÏ Irkoutsk ÆñïÇß Irtych m



¼³·ñ»μ Zagreb ¼³Çñ Zaïre m ¼³Ùμ»½Ç Zambèze m ¼³Ùμdz Zambie f ¼³Ý½Çμ³ñ Zanzibar m ¼ÇÙμ³μí» Zimbabwe m ¾·»Û³Ý Íáí ï»°ë º·»Û³Ý Íáí ¾Éμ³ Elbe f ¾Éμñáõë Elbrous m (Elbrouz m) ¾É½³ë ï»°ë ²É½³ë ¾Ïí³¹áñ Équateur m ¾ëïáÝdz Estonie f ¾í»ñ»ëï Everest m ¾ïݳ Etna m ¾ñ½ñáõÙ Erzurum (Erzerum) ¾ñÇïñ»³ Érythrée m



ȳ·áë Lagos ȳ½áõñ ³÷ Côte f d’Azur ȳ سÝß la Manche ȳÛåóÇ· Leipzig ȳáë Laos m ȳ ä³ë La Paz ȳïídz Lettonie f Ȼѳëï³Ý Pologne f È»ëáÃá Lesotho m ÈÇμ³Ý³Ý Liban m ÈÇμ»ñdz Libéria m ÈÇμñÁíÇÉ Libreville ÈÇÉ Lille ÈÇËï»Ýßï³ÛÝ Liechtenstein m ÈÇÙ³ Lima ÈÇáÝ Lyon ÈÇë³μáÝ Lisbonne ÈÇïí³ Lituanie f ÈÛáõùë»Ýμáõñ· Luxembourg m ÈáóñÇݷdz Lorraine f ÈáÙ» Lomé ÈáݹáÝ Londres



³óñëï³Ý Tatarie f, Tatarstan m ³ÇÃÇ Tahiti f ³Çɳݹ Thaïlande f ³Ûí³Ý ï»°ë î³Ûí³Ý ÂμÇÉÇëÇ Tbilissi »É-²íÇí Tel-Aviv »Ññ³Ý Téhéran »ٽ³ Tamise f »ñ»ù Térek m ÂÇÙáñ Timor m Âñ³Ïdz Thrace f ÂáõÉáõ½ Toulouse 966



Èáë ²Ýç»É»ë Los Angeles Èáõ³Ý¹³ Luanda Èáõ³ñ Loire f



ÎÇÉÇÙ³Ýç³ñá Kilimandjaro m ÎÇÝß³ë³ Kinshasa ÎÇåñáë Chypre f ÎÇïá Quito ÎáÉáÙμá Colombo ÎáÉáõÙμdz Colombie f ÎáÙáñÛ³Ý ÏÕ½ÇÝ»ñ Comores f pl ÎáÝ·á Congo m ÎáÝëï³Ý¹ÝáõåáÉÇë å³ïÙ. Constanti-



ʳμ³ñáíëÏ Khabarovsk Ê³Õ³Õ ûíÏdzÝáë (océan) Pacifique m ʳñÃáõÙ Khartoum ʳñÏáí Kharkov Êáñí³Ãdz Croatie f



nople Îáå»Ýѳ·»Ý Copenhague Îáëï³ èÇϳ Costa Rica m Îáíϳë Caucase m Îáñ»³ Corée f ÎáñëÇϳ Corse f Îñ³Ïáí Cracovie Îñ³ëÝá¹³ñ Krasnodar Îñ³ëÝáÛ³ñëÏ Krasnoïarsk Îñ»ï» Crète f Îáõ³É³ ÈáõÙåáõñ Kuala Lumpur Îáõμ³ Cuba m Îáõμ³Ý Kouban m Îáõñ Koura f ÎáõñÇÉÛ³Ý ÏÕ½ÇÝ»ñ Kouriles f pl ÎáõñëÏ Koursk



KabardinoBalkarie f γÉÇýáéÝdz Californie f γÉϳó Calcutta γÉÙÇÏdz Kalmoukie f γÑÇñ» (Le) Caire γÙμáç³ ï»°ë γÙåáõãdz γٻñáõÝ Cameroun m γÙã³ïϳ Kam(t)chatka m γÙå³É³ Kampala γÙåáõãdz Kampuchéa m (Cambodge m) γݳ¹³ Canada m γݳñÛ³Ý ÏÕ½ÇÝ»ñ Canaries f pl γÝμ»é³ Canberra γÝÝ Cannes γë³μɳÝϳ Casablanca γëåÇó Íáí (mer f) Caspienne γï³ñ Qatar m (Katar m) γïٳݹáõ Katmandou (Katmandu) γñ³Ï³ë Caracas γñ³ÏáõÙ Karakoum m γñ³ãÇ Karachi γñó·»Ý å³ïÙ. Carthage γñÇμÛ³Ý ¥Î³ñ³Çμ۳ݤ Íáí mer f des Caraïbes γñÙÇñ Íáí mer f Rouge γñáÉÇÝÛ³Ý ÏÕ½ÇÝ»ñ îles Carolines γñå³ïÝ»ñ Carpates f pl (Karpates f pl) γμ³ñ¹Çݳ-´³Éϳñdz



г³·³ (La) Haye гÙμáõñ· Hambourg г۳ëï³Ý Arménie f гÛÇÃÇ Haïti m гÝáÛ Hanoï гë³ñ³Ï³Í³ÛÇÝ ¶íÇÝ»³ Guinée f



Equatoriale гí³Û³Ý ÏÕ½ÇÝ»ñ îles Hawaï гí³Ý³ (La) Havane гíñ (Le) Havre гñ³í³ÛÇÝ úë»Ãdz Ossétie f du Sud гñ³í³ýñÇÏÛ³Ý Ð³Ýñ³å»ïáõÃÛáõÝ



République Sud-Africaine гñ³íëɳídz Yougoslavie f гñ³ñ» Harare лÉëÇÝÏÇ Helsinki лé³íáñ ²ñ¨»Éù Extrême-Orient m ÐÇٳɳÛÝ»ñ Himalaya m ÐÇñáëÇÙ³ Hiroshima ÐÛáõëÇë³ÛÇÝ »ñÏÇñ Terre f du Nord



λÝïñáݳ-²ýñÇÏÛ³Ý Ñ³Ýñ³å»ïáõÃÛáõÝ République Centrafricaine λñã Kertch ÎǨ Kiev ÎÇÉÇÏdz Cilicie f 967



ÐÛáõëÇë³ÛÇÝ Æéɳݹdz Irlande f du



سݳ·áõ³ Managua سݳٳ Manama سÝÇɳ Manille (Manila) سÝã»ëïñ Manchester سåáõïáõ Maputo سë»ñáõ Maseru سíñÇÏáë (île) Maurice سíñÇï³Ýdz Mauritanie f سñdzÝÛ³Ý ÏÕ½ÇÝ»ñ (îles) Mariannes سñÏÇ½Û³Ý ÏÕ½ÇÝ»ñ (îles) Marquises سñÙ³ñ³ Íáí mer f de Marmara سñß³ÉÛ³Ý ÏÕ½ÇÝ»ñ (îles) Marshall سñáÏÏá Maroc m سñë»É Marseille سñïÇÝÇϳ Martinique f Ø»ÉμáõéÝ Melbourne Ø»ËÇÏá Mexico Ø»Í ´ñÇï³Ýdz Grande-Bretagne f Ø»ÏáÝ· Mékong m Ø»éÛ³É Íáí mer f Morte Ø»ñÓ³íáñ ²ñ¨»Éù Proche-Orient m Ø»ñÓμ³ÉÃÇϳ Républiques Baltes Ø»ùëÇϳ Mexique m Ø»ùëÇÏ³Ï³Ý Íáó golfe m du Mexique Ø»ùù³ (La) Mecque ØÇÉ³Ý Milan ØÇÏñáÝ»½Ç³ Micronésie f ØÇÝëÏ Minsk ØÇç»ñÏñ³Ï³Ý Íáí (mer) Méditerranée



Nord ÐÛáõëÇë³ÛÇÝ Íáí mer f du Nord ÐÛáõëÇë³ÛÇÝ ë³éáõóÛ³É ûíÏdzÝáë



océan m (Glacial) Arctique ÐÛáõëÇë³ÛÇÝ úë»Ãdz Ossétie f du Nord ÐÝ¹Ï³Ï³Ý ûíÏdzÝáë océan m Indien ÐݹϳãÇÝ Indochine f Ðݹϳëï³Ý Inde f Ðáɳݹdz Hollande f (Pays-Bas m) Ðáݹáõñ³ë Honduras m ÐáÝÏáÝ· Hong-Kong m ÐáÝáÉáõÉáõ Honolulu Ðáñ¹³Ý³Ý Jordanie f Ðé»Ýáë Rhin m Ðéá¹áë Rhodes f ÐéáÙ Rome Ðñá »ñÏÇñ Terre f de Feu Ðáõݳëï³Ý Grèce f ÐáõÝ·³ñdz Hongrie f Ô³½³Ëëï³Ý Kazakhstan m, Kazakhie f



ÔñÇÙ Crimée f ÔñÕÁ½ëï³Ý ¥ÎÇñ·Ç½Ç³¤ Kirghizistan m;



Kirghisie f



Ö³Ù³Ûϳ Jamaïque f Ö³åáÝdz Japon m Ö³í³ Java m



f



ØÇçÇÝ ²ëdz Asie f Centrale ØÇëÇëÇåÇ Mississippi m ØÇëëáõñÇ Missouri m ØÛáõÝË»Ý Munich Øá·³¹Çßá Mogadishu Øá½³ÙμÇÏ Mozambique m Øáɹáí³ Moldova f, Moldavie f ØáݳÏá Monaco ØáÝμÉ³Ý Mont-Blanc m ØáÝÕáÉdz Mongolie f ØáÝï»-γéÉá Monte-Carlo ØáÝï»íǹ»á Montevideo ØáÝñ»³É Montréal ØáÝñáídz Monrovia ØáëÏí³ Moscou ØáëÏí³ ·»ï Moskova f ØáõñÙ³ÝëÏ Mourmansk



س·»É³ÝÇ Ý»Õáõó détroit m de Ma-



gellan س¹³·³ëϳñ Madagascar m س¹ñǹ Madrid سɳ۽dz Malaysia f سɳíÇ Malawi m سɹÇíÝ»ñ (îles) Maldives f pl سÉó Malte f سÉÇ Mali m س˳ãϳɳ Makhatchkala سϻ¹áÝdz Macédoine f سÕñÇμ Maghreb m سÛÝÇ üñ³ÝÏýáõñï Francfort-sur-le-



Main 968



Ú³Éó Yalta Ú³Ïáõïdz Iakoutie f, Yakoutie f Ú³Ýó½Ç Yang-tseu-Kiang m, Yang-



â³¹ Tchad m â»Ëdz République f Tchèque â»ãÝdz Tchétchénie f â»éÝá·áñdz Monténégro m âÇÉÇ Chili m âÇϳ·á Chicago âÇݳëï³Ý Chine f âáõÏáïÛ³Ý Íáí mer f de Tchoukotsk âáõí³ßdz Tchouvachie f



tseu m Ú³áõݹ» Yaoundé ÚáÏáѳٳ ¥ÆáÏáѳٳ¤ Yokohama ÚáѳÝÝ»ëμáõñ· Johannesburg Úáßϳñ úɳ Iochkar-Ola ܳ·³ë³ÏÇ Nagasaki ܳÉãÇÏ Naltchik ܳËÇç¨³Ý Nakhitchévan m, Nakhi-



ä³ ¹Á ϳɻ Pas de Calais m ä³ÏÇëï³Ý Pakistan m ä³Õ»ëïÇÝ Palestine f ä³ÙÇñ Pamir m ä³Ý³Ù³ Panama m; ~Ç çñ³Ýóù canal



djévan m ܳÙÇμdz Namibie f ܳÛñáμÇ Nairobi ܳÝëÇ Nancy ܳÝï Nantes Ü»³åáÉ Naples Ü»Õáë Nil m Ü»å³É Népal m ܨ³ Néva f Üdz·³ñ³ Niagara m ÜÇ³Ù»Û Niamey ÜÇ·»ñ Niger m ÜÇ·»ñdz Nigeria m Üǹ»éɳݹݻñ Pays-Bas m pl ÜÇϳñ³·áõ³ Nicaragua m ÜÇÏá½Ç³ ¥ÜÇÏáëdz¤ Nicosie ÜÇóó³ Nice ÜÛáõ-Úáñù New York ÜÛáõñÝμ»ñ· Nuremberg Üáí·áñá¹ Novgorod ÜáíáéáëÇÛëÏ Novorossisk Üáñ ¶íÇÝ»³ Nouvelle-Guinée f Üáñ ¼»É³Ý¹Ç³ Nouvelle-Zélande f Üáñٳݹdz Normandie f Üáñí»·Ç³ Norvège f



m



de Panama



ä³ñ³·í³Û Paraguay m ä³ñ³Ù³ñÇμá Paramaribo ä³ñëÇó Íáó golfe m Persique ä³ñëϳëï³Ý Perse f, Iran m ä»ÏÇÝ Pékin ä»ïñá½³íá¹ëÏ Pétrozavodsk ä»ñáõ Pérou m äÇñ»Ý»Û³Ý É»éÝ»ñ Pyrénées f pl äÝáÙå»Ý Phnom Penh äá Pô m äáÉÇÝ»½Ç³ Polynésie f äáÙå»Û Pompei äáïë¹³Ù Potsdam äáñï ê³Ç¹ Port-Saïd äáñïáõ·³Édz Portugal m äñ³·³ ¥äñ³Ñ³¤ Prague äñ»ïáñdz Pretoria äñáí³Ýë Provence f äñáõëdz Prusse f äáõ»ñïá èÇÏá Porto Rico m æ³Ï³ñï³ Djakarta æ»Ýáí³ Gênes æÇμáõÃÇ Djibouti m æáñçóáõÝ Georgetown



Þ³Ùå³ÛÝ ¥Þ³Ùå³Ý¤ Champagne f Þ³ÝÑ³Û Shanghai Þ³ñïñ Chartres Þáïɳݹdz Écosse f Þí»¹Ç³ Suède f Þí»Ûó³ñdz Suisse f ÞñÇ È³Ýϳ Sri Lanka m



è³μ³Ã Rabat è³Ý·áõÝ Rangoon 969



êÇÝ·³åáõñ ¥ÏÕ½Ç, å»ïáõÃÛáõÝ, Ù³Ûñ³ù³Õ³ù¤ Singapour m êÇñdz Syrie f êÇóÇÉdz Sicile f êÉáí³Ïdz Slovaquie f êÉáí»Ýdz Slovénie f êϳݹÇݳídz Scandinavie f êáÙ³ÉÇ Somalie f êáãÇ Sotchi êáýdz Sofia êï³ÙμáõÉ Istambul êïáÏÑáÉÙ Stockholm êïñ³ëμáõñ· Strasbourg êáõ¹³Ý Soudan m êáõ»½Ç çñ³Ýóù canal m de Suez êáõËáõÙ Soukhoumi êáõÙ³ïñ³ Sumatra f êáõñÇݳ٠Surinam m



è»ÛÏÛ³íÇÏ Reykjavik è»ÛÙë Reims èÇ·³ Riga èÇá ¹» ijݻÛñá Rio de Janeiro (Rio) èÇíÇ»ñ³ Riviera f èÛ³½³Ý Riazan èáÝ Rhône m èáï»ñ¹³Ù Rotterdam èáõ³Ý¹³ Ruanda m (Rwanda m) èáõÙÇÝdz Roumanie f èáõë³ëï³Ý Russie f èáõñ Ruhr f ê³Éí³¹áñ Salvador m ê³Ë³ÉÇÝ Sakhaline ê³Ñ³ñ³ Sahara m ê³Ù³ñ³ Samara ê³Ù³ñճݹ Samarkand ê³Ý³ Sanaa ê³Ý Êáë» San José ê³Ý Êáõ³Ý San Juan ê³ÝÏï-ä»ï»ñμáõñ· Saint-Pétersbourg ê³Ý سñÇÝá Saint-Marin m ê³ÝïÛ³·á Santiago ê³Ýïá ¸áÙÇÝ·á Saint-Domingue ê³Ý üñ³ÝóÇëÏá San Francisco ê³ñ³¨á Sarajevo ê³ñ¹ÇÝdz Sardaigne f ê³áõ¹Û³Ý ²ñ³μdz Arabie Saoudite f ê³ùëáÝdz Saxe f 껹³Ý Sédan ê»Ý¥³¤ Seine f ê»Ý ¸ÁÝÇ Saint-Denis ê»Ý»·³É Sénégal m ê»Ýï ¾ïÇ»Ý Saint-Étienne ꨳݳ ÉÇ× lac de Sévan ê¨ÇÉdz Séville ê¨ Íáí mer f Noire ê¨ñ Sèvres ê»ñμdz Serbie f ê»áõÉ Séoul êÇμÇñ Sibérie f êÇ¹Ý»Û Sydney êÇ»é³ È¨áÝ» Sierra Leone f êÇÏïÇíϳñ Syktyvkar



ì³¹áõó Vaduz ì³É³Ýë Valence ¥üñ³ÝëdzÛáõÙ¤ ì³É»Ýëdz Valence ¥Æëå³ÝdzÛáõÙ¤ ì³É»ï³ (La) Valette ì³Ý³ ÉÇ× lac m de Van ì³ßÇÝ·ïáÝ Washington ì³ïÇÏ³Ý Vatican m ì³ñß³í³ Varsovie 컽áõí Vésuve m ì»ÉÇÝ·ïáÝ ¥àõ»ÉÇÝ·Ãáݤ Wellington ì»Ý»ëáõ»É³ Venezuela m ì»Ý»ïÇÏ Venise ì»ñë³É Versailles ìÇ»Ý Vienne ¥ù³Õ³ù üñ³ÝëdzÛáõÙ¤ ìÇ»Ýݳ Vienne ¥²íïñdzÛÇ Ù³Ûñ³ù³Õ³ùÁ¤ ìÇ»ÝïÛ³Ý Vientiane ìÇ»ïݳ٠Viêt-Nam m ìÇÉÝÛáõë Vilnius ìÇëɳ Vistule f ìɳ¹Çϳíϳ½ Vladikavkaz (Vladicau-



case) ìɳ¹ÇíáëïáÏ Vladivostok ìá·»½Ý»ñ ¥ìá·»½Û³Ý É»éÝ»ñ¤ Vosges f pl



ìáÉ·³ Volga f ìáÉ·á·ñ³¹ Volgograd 970



ìáñáݻŠVoronej ìñ³ëï³Ý Géorgie f



àõñ³É Oural m àõñ³ñïáõ å³ïÙ. Ourartou m àõñÙdz (lac d’) Ourmia àõñáõ·í³Û Uruguay m àõý³ Oufa



î³ÉÉÇÝ Talinn î³Ûí³Ý Taïwan m î³Ý½³Ýdz Tanzanie f î³ßù»Ý¹ Tachkent î³çÇÏëï³Ý Tadjikistan m, Tadjikie f îÇμ»Ã Tibet m îÇμ»ñ Tibre m îÇ·ñÇë Tigre m îÇñ³Ý³ Tirana îÇñ»ÝÛ³Ý Íáí mer f Tyrrhénienne îÇñáÉ Tyrol m îÛ³Ý Þ³Ý T’ien-Shan îÛáõÙ»Ý Tioumen îá·á Togo m îáÏÇá Tokyo îáÝ·³ Tonga m (îles des Amis) îáñáÝïá Toronto îñÇÝǹ³¹ ¨ îáμ³·á Trinité et Tobago



ö³ñǽ Paris öË»ÝÛ³Ý Pyeong Yang (Pyong Yang) öÕáëÏñ» ²÷ Côte f d’Ivoire öÛáõÝÇÏdz ¥öÛáõÝÇÏ»¤ å³ïÙ. Phénicie f ø³μáõÉ Kabul (Kaboul) ø»ÙμñÇç Cambridge ø»Ýdz Kenya m øÇßݨ Kichinev øí»μ»Ï Québec m øáõí»Ûà Koweït m ú¹»ë³ Odessa ú¹»ñ Oder m úÉÇÙåáë Olympe m úÙ³Ý Oman m úéÉ»³Ý Orléans úëÉá Oslo úíÏdzÝdz Océanie f úïï³í³ Ottawa úùëýáñ¹ Oxford



f



îñÇåáÉÇ Tripoli îñáÛ³ å³ïÙ. Troie îáõ³Ùáïáõ Tuamotu (Touamotou) îáõí³ Touva f îáõñ Tours òÛáõñÇË Zurich



üÇÉÇåÇÝÝ»ñ Philippines f pl üÇÝɳݹdz Finlande f üÇÝÝ³Ï³Ý Íáó golfe m de Finlande üÇçÇ (les) Fidji (Fiji) üÉáñ»Ýódz Florence üñ³Ýëdz France f üáõÓÇÛ³Ù³ Fuji-Yama m (Fuji-San m)



àõ·³Ý¹³ Ouganda m àõ¹Ùáõñïdz Oudmourtie f àõ»Éë pays m de Galles àõ½μ»Ïëï³Ý Ouzbékistan m àõɳÝ-´³ïáñ Oulan-Bator àõɳÝ-àõ¹» Oulan-Oude àõÏñ³Çݳ Ukraine f àõëëáõñÇ Oussouri m



971



²ð²Ø βð²äºîÆ ´²ðȺ¼Æ¼Ú²Ü



вںðºÜ-üð²ÜêºðºÜ ´²è²ð²Ü



γ½ÙÇ Ó¨³íáñáõÙÁ`



Î. Ð. ²ì²¶Ú²ÜÆ



гٳϳñ·ã³ÛÇÝ ß³ñí³ÍùÁ`



²Ýݳ êîºö²ÜÚ²ÜÆ èáõ½³Ýݳ ¶ºìàð¶Ú²ÜÆ



гٳϳñ·ã³ÛÇÝ Ó¨³íáñáõÙÁ`



²Ýݳ ²Ôàô¼àôØòÚ²ÜÆ



êïáñ³·ñí³Í ¿ ïå³·ñáõÃÛ³Ý` 05.08.2009 Ã.: â³÷ëÁ` 70x100 1/16 : ÂáõÕÃ` ûýë»Ã: Ðñ³ï. 72.0 Ù³ÙáõÉ, ïå³·ñ. 61.0 Ù³ÙáõÉ = 79.3 å³ÛÙ. Ù³ÙáõÉÇ: îå³ù³Ý³Ï` 500: ä³ïí»ñ` 51:



ºäÐ Ññ³ï³ñ³ÏãáõÃÛáõÝ, ºñ¨³Ý, ²É. سÝáõÏÛ³Ý1 ºäÐ ïå³·ñ³ïáõÝ, ºñ¨³Ý, ²μáíÛ³Ý 52 972



§¶³Éáõëï ÎÛáõÉå»ÝÏ۳ݦ ÑÇÙݳñÏáõÃÛ³Ý Ñáí³Ý³íáñáõÃÛ³Ùμ ºñ¨³ÝÇ Ñ³Ù³Éë³ñ³ÝÇ Ññ³ï³ñ³ÏãáõÃÛáõÝÁ ÉáõÛë ¿ ÁÝÍ³Û»É Ñ»ï¨Û³É ·ñù»ñÁ 1.



Â. гÏáμÛ³Ý, êï. Ø»ÉÇù-´³ËßÛ³Ý, Ð. ´³ñë»ÕÛ³Ý - г۳ëï³ÝÇ ¨ ѳñ³ÏÇó ßñç³ÝÝ»ñÇ ï»Õ³ÝáõÝÝ»ñÇ μ³é³ñ³Ý, ѳïáñ 3, 1998:



2.



Â. гÏáμÛ³Ý, êï. Ø»ÉÇù-´³ËßÛ³Ý, Ð. ´³ñë»ÕÛ³Ý - г۳ëï³ÝÇ ¨ ѳñ³ÏÇó ßñç³ÝÝ»ñÇ ï»Õ³ÝáõÝÝ»ñÇ μ³é³ñ³Ý, ѳïáñ 4, 1998:



3.



Â. гÏáμÛ³Ý, êï. Ø»ÉÇù-´³ËßÛ³Ý, Ð. ´³ñë»ÕÛ³Ý - г۳ëï³ÝÇ ¨ ѳñ³ÏÇó ßñç³ÝÝ»ñÇ ï»Õ³ÝáõÝÝ»ñÇ μ³é³ñ³Ý, ѳïáñ 5, 2001: (´³é³ñ³ÝÁ 2002 Ã. ³ñųݳó»É ¿ ÐРݳ˳·³ÑÇ Ùñó³Ý³ÏÇݪ §Ø³ñ¹Ï³ÛÇÝ ½³ñ·³óÙ³Ý ¨ ÑáõÙ³ÝÇëï³Ï³Ý ³ñÅ»ùÝ»ñÇ, ³Û¹ ÃíáõÙ` ÑáõÙ³ÝÇï³ñ ·ÇïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ½³ñ·³óÙ³Ý μݳ·³í³éáõÙ Ó»éù μ»ñí³Í Ýí³×áõÙÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ¦):



4.



êï»÷³Ýáë î³ñáÝ»óÇ ²ëáÕÇÏ - îÇ»½»ñ³Ï³Ý å³ïÙáõÃÛáõÝ (³ß˳ñѳμ³ñÇ í»ñ³Í»ó ì. ì³ñ¹³ÝÛ³ÝÁ), 2000 Ã.:



5.



Ðñ³ãÛ³ ¶³μñÇ»ÉÛ³Ý - гÛÏ³Ï³Ý É»éݳß˳ñÑÁ, 2000 Ã.:



6.



²É»ùë³Ý¹ñ سñ·³ñÛ³Ý - гۻñ»ÝÇ ÑáÉáíÝ»ñÁ, 2000 Ã.:



7.



ܳѳå»ï øáõã³ÏÇ μ³Ý³ëï»ÕÍ³Ï³Ý ³ß˳ñÑÁ, ³ß˳ï³ëÇñáõÃÛ³Ùμ ³Ï³¹»ÙÇÏáë Ðñ³Ýï ³Ùñ³½Û³ÝÇ, ºñ., 2001 Ã.:



8.



Þ³ñ³Ï³Ý (ÅáÕáí³Íáõ) - ²ß˳ñѳμ³ñÇ í»ñ³Í»óÇÝ ². س¹áÛ³ÝÁ ¨ ¶. س¹áÛ³ÝÁ, 2001 Ã.:



9.



Ðñ³ãÛ³ ØÇñ½áÛ³Ý - ÐáíѳÝÝ»ë Øñùáõ½ æáõÕ³Û»óÇ, 2001 Ã.:



10. èáõμ»Ý Ô³½³ñÛ³Ý - ØÇçÇÝ ·ñ³Ï³Ý ѳۻñ»ÝÇ μ³é³å³ß³ñÁ, 2001 Ã.: 11. ´³μÏ»Ý Ð³ñáõÃÛáõÝÛ³Ý - Ø»Í Ð³ÛùÇ í³ñã³-ù³Õ³ù³Ï³Ý μ³Å³ÝÙ³Ý Ñ³Ù³Ï³ñ·Ý Áëï §²ß˳ñѳóáÛóǦ, 2001 Ã.: 12. ì³ñ¹³Ý ²ñ¨»ÉóÇ - îÇ»½»ñ³Ï³Ý å³ïÙáõÃÛáõÝ (³ß˳ñѳμ³ñÇ í»ñ³Í»ó ¶. ÂáëáõÝÛ³ÝÁ), 2001 Ã.: 13. ¶¨áñ· س¹áÛ³Ý - ¶ñÇ·áñ ²Ý³í³ñ½»óÇÝ ß³ñ³Ï³Ý³·Çñ, 2001 Ã.: 14. ¶¨áñ· ²μ·³ñÛ³Ý - Ð³Û ïå³·ñáõÃÛ³Ý Ý³Ë³å³ïÙáõÃÛáõÝ, 2001 Ã.: 15. ö³ÛÉ³Ï ²ÝóåÛ³Ý - ÐáíѳÝÝ»ë ë³ñÏ³í³· ÆÙ³ëï³ë»ñ, 2001 Ã.: 16. Úá½»ý γñëï - ÎÇÉÇÏÛ³Ý Ñ³Û»ñ»ÝÇ å³ïÙ³Ï³Ý ù»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, 2001 Ã.: 17. è³ý³Û»É سèáëÛ³Ý - Îáõμ³Ý ³å³·³ÛÇ áñáÝáõÙÝ»ñáõÙ. Çñ³¹³ñÓáõÃÛáõÝÝ»ñ ¨ ë»ñ, 2001 Ã.: 18. ʳãÇÏ ´³¹ÇÏÛ³Ý - àõëáõÙÝ³Ï³Ý ¹³ñÓí³Í³μ³Ý³Ï³Ý μ³é³ñ³Ý, 2002 Ã.: 19. Ðñ³ãÛ³ ¶³μñÇ»ÉÛ³Ý - гÛáó μݳß˳ñÑÁ (¹³ë³·Çñù), 2002 Ã.: 20. ¾¹áõ³ñ¹ ²Õ³Û³Ý - È»½í³μ³Ý³Ï³Ý ѻﳽáïáõÃÛáõÝÝ»ñ, 2003 Ã.: 21. ²ñï³Ï ØáíëÇëÛ³Ý - ܳ˳ٳßïáóÛ³Ý Ð³Û³ëï³ÝÇ ·ñ³íáñ Ùß³ÏáõÛÃÁ, 2003 Ã.: 22. Ðñ³ãÛ³ ²×³éÛ³Ý - øÝÝáõÃÛáõÝ ÎÇÉÇÏdzÛÇ μ³ñμ³éÇ, 2003 Ã.: 23. äÇáÝ Ð³ÏáμÛ³Ý - ¶Çï³Ï³Ý áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõÝÝ»ñ, 2003 Ã.:



973



¹³-



24. ²ßáï êáõùdzëÛ³Ý - гÛáó É»½íÇ ÑáÙ³ÝÇßÝ»ñÇ μ³ó³ïñ³Ï³Ý μ³é³ñ³Ý (2004 Ã. ³ñųݳó»É ¿ ÐРݳ˳·³ÑÇ Ùñó³Ý³ÏÇݪ §Ø³ñ¹Ï³ÛÇÝ ½³ñ·³óÙ³Ý ¨ ÑáõÙ³ÝÇëï³Ï³Ý ³ñÅ»ùÝ»ñÇ, ³Û¹ ÃíáõÙ` ÑáõÙ³ÝÇï³ñ ·ÇïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ½³ñ·³óÙ³Ý μݳ·³í³éáõÙ Ó»éù μ»ñí³Í Ýí³×áõÙÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ¦), 2003 Ã.: 25. ºñç³ÝÇÏ ¶¨áñ·Û³Ý - гÛáó ß³ñÅáõÙ³ÛÇÝ É»½íÇ μ³ó³ïñ³Ï³Ý μ³é³ñ³Ý (Þ³ñÅáõóñ³Ý), 2003 Ã.: 26. гÛÝñÇË ÐÛáõμßÙ³Ý - гۻñ»ÝÇ ù»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ, ³é³çÇÝ Ù³ë, гۻñ»ÝÇ ëïáõ·³μ³ÝáõÃÛáõÝ, 2003 Ã.: 27. гÛÝñÇË ÐÛáõμßÙ³Ý - г۳·Çï³Ï³Ý áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõÝÝ»ñ, 2004 Ã.: 28. ²É»ùë³Ý¹ñ سñ·³ñÛ³Ý - гÛáó É»½íÇ ù»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ (Ò¨³μ³ÝáõÃÛáõÝ) 2004 Ã.: 29. è³Ù³½ ¶áñ·³Ó» - гۻñ»Ý-íñ³ó»ñ»Ý ½ñáõó³ñ³Ý, 2004 Ã.: 30. §ÄáõéÝ³É ²½Ç³ïÇϦ ѳݹ»ëÇ Ñ³Û³·Çï³Ï³Ý ÝÛáõûñÇ Í³Ýáó·ñí³Í Ù³ï»Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ, 2004 Ã. (éáõë»ñ»Ý): 31. Ðñ³ãÛ³ ²×³éÛ³Ý - гÛáó å³ïÙáõÃÛáõÝ, ÑÛáõëí³Í ÁݹѳÝáõñ å³ïÙáõÃÛ³Ý Ñ»ï, 2004 Ã.: 32. ÚáíѳÝÝ¿ë ê³ñϳõ³· ÆÙ³ëï³ë¿ñ - ÈáõÍÙáõÝù §ê³Ñٳݳó ·ñáó¦, 2004 Ã.: 33. ê³Ý¹ñá ê³ñ¹³ñÛ³Ý - г۳ëï³ÝÁ ù³Õ³ù³ÏñÃáõÃÛ³Ý ûññ³Ý, 2004 Ã.: 34. γñ¿Ý Æõ½μ³ß»³Ý - ²õ³ñ³ÛñÇ ×³Ï³ï³Ù³ñïÇó ¹¿åÇ Üáõ³ñë³ÏÇ å³Ûٳݳ¹ñáõÃÇõÝÁ, 2005 Ã.: 35. гñáõÃÛáõÝ ¸»ÉɳÉÛ³Ý - ÄáÕáí³Íáõ, 2005 Ã.: 36. ´³Ëïdzñ Ðáí³ÏÇÙÛ³Ý - гÛáó ͳÍϳÝáõÝÝ»ñÇ μ³é³ñ³Ý, 2005 Ã.: 37. ¶³éÝÇÏ ²Ý³ÝÛ³Ý - ²ÏݳñÏÝ»ñ ѳÛáó ÑÇÝ ¨ ÙÇçݳ¹³ñÛ³Ý Ññ³å³ñ³Ï³ËáëáõÃÛ³Ý, 2005 Ã.: 38. ì³Ñ³Ý î»ñ–Ô¨áÝ¹Û³Ý – ÎÇÉÇÏÛ³Ý Ð³Û³ëï³ÝÁ ¨ Ø»ñÓ³íáñ ²ñ¨»ÉùÇ ³ñ³μ³Ï³Ý »ñÏñÝ»ñÁ (1145-1226 ÃÃ.), 2005 Ã. (ýñ³Ýë»ñ»Ý): 39. ¶³éÝÇÏ êï»÷³ÝÛ³Ý – ºñ½Ýϳ (Ðݳ·áõÛÝ ¹³ñ»ñÇó ÙÇÝ㨠ٻñ ûñ»ñÁ), 2005 Ã.: 40. Ðñ³ãÛ³ ²×³éÛ³Ý - Èdzϳï³ñ ù»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝ Ñ³Ûáó É»½íÇ Ñ³Ù»Ù³ïáõÃÛ³Ùμ 562 É»½áõÝ»ñÇ. ÆÙ³ëï³μ³ÝáõÃÛáõÝ, ´³é³ùÝÝáõÃÛáõÝ, Þ³ñ³ÑÛáõëáõÃÛáõÝ, 2005 Ã.: 41. úï³ñ ³ÕμÛáõñÝ»ñÁ г۳ëï³ÝÇ ¨ ѳۻñÇ Ù³ëÇÝ. 16-ñ¹ ѳïáñ: ²ñ³μ Ù³ï»Ý³·ÇñÝ»ñ Â-Ä ¹³ñ»ñ: Ü»ñ³ÍáõÃÛáõÝÁ ¨ μݳ·ñ»ñÇó óñ·Ù³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÁ ²ñ³Ù î»ñ-Ô¨áݹ۳ÝÇ, 2005 Ã.: 42. ê³Ñ³Ï ´³½Û³Ý - ʳã³ïáõñ ²μáíÛ³ÝÁ ³é³Ï³Ëáë-μ³Ý³ëï»ÕÍ ¨ ¹ñ³Ù³ïáõñ·, 2005 Ã.: 43. è³Ù³½ ¶áñ·³Ó» - ìñ³ó»ñ»Ý-ѳۻñ»Ý μ³é³ñ³Ý, 2005 Ã.: 44. ä³í»É Þ³ñ³μ˳ÝÛ³Ý - гݷ³μ³ÝáõÃÛáõÝ, 2005 Ã.: 45. èáõμ¿Ý Ô³½³ñ»³Ý - ¶ñ³μ³ñÇ ÑáÙ³ÝÇßÝ»ñÇ μ³é³ñ³Ý, 2006 Ã.: 46. ¶ñÇ·áñ ¼ûÑñ³åÁ ųٳݳϳÏÇóÝ»ñÇ Ûáõß»ñáõÙ »õ íϳÛáõÃÇõÝÝ»ñáõÙ: ²ß˳ï³ëÇñáõû³Ùμ ²Éμ»ñï Þ³ñáõñ»³ÝÇ, 2006 Ã.: 47. ÜÇÏáÕ³Ûáë ²¹áÝó - ºñÏ»ñ, ÑÇÝ· ѳïáñáí, ѳïáñ ², ä³ïÙ³·Çï³Ï³Ý áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõÝÝ»ñ, 2006 Ã: 48. Ð. äûÕáë ¶á׳ݻ³Ý - àõÕ»óáÛó ¹³ë³Ï³Ý áõÕÕ³·ñáõû³Ý, 2006 Ã.:



974



49. гÛϳ½ ijÙÏáãÛ³Ý - Ð³Û ÅáÕáíñ¹Ç å³ïÙáõÃÛáõÝ, 2006 Ã.: 50. Ð³Û ÑÙ³Û³Ï³Ý ¨ ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý ³ÕáÃùÝ»ñ: ²ß˳ïáõÃÛ³Ùμ ê. гñáõÃÛáõÝÛ³ÝÇ, 2006 Ã.: 51. ê³Ã»ÝÇÏ ¶»çÛ³Ý - ²ÝÇ: سï»Ý³·ÇïáõÃÛáõÝ, 2006 Ã.: 52. гñáõÃÛáõÝ Ø. ì»Ý»ïÇÏÛ³Ý, æ»ñ³É¹ ². àõáñýÇɹ - гٳß˳ñѳÛÇÝ ³é¨ïñÇ ýÇݳÝë³íáñáõÙ, 2006 Ã.: 53. ޳ѿ ²ñù»åÇëÏáåáë ²×¿Ù»³Ý, гۻñ¿Ý ²ëïáõ³Í³ßáõÝãÁ, 2006 Ã.: 54. LA MINIATURE ARMENIENNE - Collection du Matenadaran, 2006 Ã., §Ü³ÇñǦ Ññ³ï³ñ³ÏãáõÃÛ³Ý Ñ»ï ѳٳï»Õ 55. ²ñ¨»É³·ÇïáõÃÛ³Ý Ñ³ñó»ñ (Ðá¹í³ÍÝ»ñÇ ÅáÕáí³Íáõ, ѳïáñ VI), 2006 Ã.: 56. гÏáμ êÇÙáÝÛ³Ý - ì»ñÇÝ Ý³í»ñ, ·Çñù ², (1976-1990 ÃÃ. å»ÕáõÙÝ»ñÇ ³ñ¹ÛáõÝùÝ»ñÁ), 2006 Ã.: 57. ÜÇÏáÕ³Ûáë ²¹áÝó - ºñÏ»ñ, ÑÇÝ· ѳïáñáí, ѳïáñ ´, ä³ïÙ³-μ³Ý³ëÇñ³Ï³Ý áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõÝÝ»ñ, 2006 Ã.: 58. ÈÇÉÇà ¼³ù³ñÛ³Ý - ²Õçáó ëáõñμ êï»÷³Ýáë, 2007 Ã.: 59. ²Éμ»ñï ʳé³ïÛ³Ý - Îáëï³Ý¹ÝáõåáÉëÇ Ñ³Û ·³ÕÃûç³ËÁ (XV-XVII ¹³ñ»ñ), 2007 Ã.: 60. سï»Ý³·Çñù гÛáó - Ù³ï»Ý³ß³ñ, ¼ ѳïáñ, À ¹³ñ, ïå³·ñí»É ¿ ²ÝÃÇÉdzëáõÙ (ÈÇμ³Ý³Ý), 2007 Ã.: 61. سï»Ý³·Çñù гÛáó - Ù³ï»Ý³ß³ñ, ¾ ѳïáñ, À ¹³ñ, ïå³·ñí»É ¿ ²ÝÃÇÉdzëáõÙ (ÈÇμ³Ý³Ý), 2007 Ã.: 62. سï»Ý³·Çñù гÛáó, Ù³ï»Ý³ß³ñ, À ѳïáñ, Þ³ñ³Ï³Ý, ïå³·ñí»É ¿ ²ÝÃÇÉdzëáõÙ (ÈÇμ³Ý³Ý), 2007 Ã.: 63. Ð³Û ÅáÕáíñ¹Ç å³ïÙáõÃÛ³Ý ùñ»ëïáÙ³ïdz (Ðݳ·áõÛÝ Å³Ù³Ý³ÏÝ»ñÇó ÙÇÝ㨠ø. Ñ. 298 Ãí³Ï³ÝÁ), ѳï. 1, 2007 Ã.: 64. èáõμ»Ý Ô³½³ñ»³Ý, лÝñÇÏ ²í»ïÇë»³Ý - Üáñ³Û³Ûï μ³é»ñ ·ñ³μ³ñáõÙ, 2007 Ã.: 65. ü»ÉÇùë гÛñ³å»ïÛ³Ý - ü»ÝáÉá·Ç³ÛÇ Ñ³Û»ñ»Ý-éáõë»ñ»Ý-³Ý·É»ñ»Ý μ³ó³ïñ³Ï³Ý μ³é³ñ³Ý, 2007 Ã.: 66. ²ñÙ¿Ý Ø³ÉË³ë»³Ý (ϳ½ÙáÕ) - òáõó³Ï ӻ鳷ñ³ó سßïáóÇ ³Ýáõ³Ý سï»Ý³¹³ñ³ÝÇ, ѳïáñ ¶, 2007 Ã.: 67. ¸»ÝÇ ¹Á èáõÅÙáÝ - ê»ñÁ ¨ ²ñ¨ÙáõïùÁ (óñ·Ù. ²É. Âá÷ãÛ³ÝÇ), 2007 Ã. 68. ê»ñáμ Ô³½³ñÛ³Ý - гÛáó É»½íÇ å³ïÙáõÃÛáõÝ, 2007 Ã.: 69. ȳõñ»ÝïÇ ÚáíѳÝÝÇë»³Ý - Ð³Û Ã³ñ·Ù³Ý³Ï³Ý ·ñ³Ï³Ýáõû³Ý μ³é³å³ß³ñÁ (V ¹³ñ), ²½·³ÛÇÝ Ø³ï»Ý³¹³ñ³Ý, Ñ. ØÊ, 2007 Ã.: 70. гٳëï»Õ - Øáé³óí³Í ¿ç»ñ, ѳïáñ ¸, 2007 Ã.: 71. ¶ñÇ·áñ ØÇù³Û»ÉÛ³Ý - ÎÇÉÇÏdzÛÇ Ñ³ÛÏ³Ï³Ý å»ïáõÃÛ³Ý å³ïÙáõÃÛáõÝ, 2007 Ã.: 72. ÜÇÏáÕ³Ûáë



²¹áÝó



-



ºñÏ»ñ,



ÑÇÝ·



ѳïáñáí,



ѳïáñ



¶,



гۻñ»Ý³·Çï³Ï³Ý



áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõÝÝ»ñ, 2008 Ã: 73. ²»ÉÇï³ ¸áÉáõ˳ÝÛ³Ý - üñ»¹»ñÇÏ ü»Û¹ÇÝ Ñ³Û³·»ï, 2008 Ã.: 74. êï»÷³Ý äáÕáëÛ³Ý - ä³ïÙ³·Çï³Ï³Ý áõëáõÙݳëÇñáõÃÛáõÝÝ»ñ, 2008 Ã.: 75. ÄÇñ³Ûñ ²Ý³ÝÛ³Ý - äÇ»ëÝ»ñ, ÀÝïñ³ÝÇ, 2008 Ã.:



975



76. سï»Ý³·Çñù гÛáó - Ù³ï»Ý³ß³ñ,  ѳïáñ,  ¹³ñ, ïå³·ñí»É ¿ ²ÝÃÇÉdzëáõÙ (ÈÇμ³Ý³Ý), 2008 Ã.: 77. سï»Ý³·Çñù гÛáó - Ù³ï»Ý³ß³ñ, Ä´ ѳïáñ, Ä ¹³ñ ¶ñÇ·áñ ܳñ»Ï³óÇ, ïå³·ñí»É ¿ ²ÝÃÇÉdzëáõÙ (ÈÇμ³Ý³Ý), 2008 Ã.: 78. سï»Ý³·Çñù гÛáó - Ù³ï»Ý³ß³ñ, Ķ ѳïáñ, ¶³ÝÓ»ñ I Ù³ë, ïå³·ñí»É ¿ ²ÝÃÇÉdzëáõÙ (ÈÇμ³Ý³Ý), 2008 Ã.: 79. سï»Ý³·Çñù гÛáó - Ù³ï»Ý³ß³ñ, ĸ ѳïáñ, ¶³ÝÓ»ñ II Ù³ë, ïå³·ñí»É ¿ ²ÝÃÇÉdzëáõÙ (ÈÇμ³Ý³Ý), 2008 Ã.: 80. ʳãÇÏÛ³Ý È¨áÝ - ²ß˳ïáõÃÛáõÝÝ»ñ, ѳïáñ ¶, (§Ü³ÇñǦ Ññ³ï³ñ³ÏãáõÃÛ³Ý Ñ»ï ѳٳï»Õ), 2008 Ã.: 81. гñáõÃÛáõÝÛ³Ý Ð. Ø. - Üáñ ´³Û³½»ïÇ ·³í³éÁ 1828-1913 ÃÃ., 2008 Ã.: 82. ¶ñÇ·áñ Ô³÷³ÝóÛ³Ý - ²ñÙ³ï³Ï³Ý μ³é³ñ³ÝÇ ³éÃÇí ¹ÇïáÕáõÃÛáõÝÝ»ñ, Àðà Ïðåêðàñíûé ìèôîòâîð÷åñêèé îáðàç ó àðìÿí, 2008 Ã.: 83. ´³μÏ»Ý Ð³ñáõÃÛáõÝÛ³Ý - ÊáñÑñ¹³Ñ³Û óïñáÝÇ ï³ñ»·ñáõÃÛáõÝ, ѳïáñ III, 2008 Ã.: 84. ì³Ññ³Ù Ô³ñ³Ë³ÝÛ³Ý - §¶³Éáõëï ÎÛáõÉå»ÝÏ۳ݦ ÑÇÙݳñÏáõÃÛ³Ý Ñ³Û³Ýå³ëï ·áñÍáõÝ»áõÃÛáõÝÁ. 1956-2006 ÃÃ., 2008 Ã.: 85. ²í»ïÇù Æë³Ñ³ÏÛ³Ý - ºñÏ»ñÇ Édzϳï³ñ ÅáÕáí³Íáõ, ѳïáñ IV - äá»ÙÝ»ñ, 2008 Ã.: 86. Ðñ³ãÛ³ гñáõÃÛáõÝÛ³Ý - ÞáõßÇ, XVIII-XIX ¹¹. ï³å³Ý³·ñ»ñ, 2008 Ã.: 87. ¶³éÝÇÏ êï»÷³ÝÛ³Ý - ²ÏݳñÏÝ»ñ ë÷Ûáõéù³Ñ³Û óïñáÝÇ å³ïÙáõÃÛ³Ý, ¶Çñù 2, ²Ù»ñÇÏ³Ñ³Û Ã³ïñáÝÇ å³ïÙáõÃÛáõÝ, 2008 Ã.: 88. سÛñ óáõó³Ï ѳۻñ¿Ý ӻ鳷ñ³ó سßïáóÇ ³Ýáõ³Ý سï»Ý³¹³ñ³ÝÇ, ѳïáñ ¸., 2008 Ã.: 89. ²É»¿Ù»½»³Ý ܳñ»Ï »åë. - г۳ëï³Ý»³Ûó ³é³ù»É³Ï³Ý »Ï»Õ»óõáÛ å³ï³ë˳ÝÝ»ñÁ áã-áõÕÕ³÷³é ³é³ñÏáõÃÇõÝÝ»ñáõ, 2009 Ã.: 90. Ðñ³ãÇÏ êÇÙáÝÛ³Ý - гۻñÇ ½³Ý·í³Í³ÛÇÝ Ïáïáñ³ÍÝ»ñÁ ÎÇÉÇÏdzÛáõÙ (1909 Ã. ³åñÇÉ), 2009 Ã.: 91. êï»÷³Ý î. Ø»ÉÇù-´³ËßÛ³Ý - гÛáó å³ßï³ÙáõÝù³ÛÇÝ í³Ûñ»ñ, 2009 Ã.: 92. ²ßáï êáõùdzëÛ³Ý - гÛáó É»½íÇ ÑáÙ³ÝÇßÝ»ñÇ μ³ó³ïñ³Ï³Ý μ³é³ñ³Ý (2004 Ã. ³ñųݳó»É ¿ ÐРݳ˳·³ÑÇ Ùñó³Ý³ÏÇݪ §Ø³ñ¹Ï³ÛÇÝ ½³ñ·³óÙ³Ý ¨ ÑáõÙ³ÝÇëï³Ï³Ý ³ñÅ»ùÝ»ñÇ, ³Û¹ ÃíáõÙ` ÑáõÙ³ÝÇï³ñ ·ÇïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ½³ñ·³óÙ³Ý μݳ·³í³éáõÙ Ó»éù μ»ñí³Í Ýí³×áõÙÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ¦), »ñÏñáñ¹ Ññ³ï³ñ³ÏáõÃÛáõÝ, 2009 Ã.: 93. êï»÷³Ý äáÕáëÛ³Ý - гÛáó ó»Õ³ëå³ÝáõÃÛ³Ý å³ïÙáõÃÛáõÝ, Ñ. 2, 2009 Ã.: 94. ä»ñ× ¼»ÛÃáõÝóÛ³Ý - ²åñ»Ýù ï³ëÁ å³ïíÇñ³ÝÝ»ñáí, 2009 Ã.: 95. гÏáμ âáɳùÛ³Ý - ø»ë³åÇ μ³ñμ³éÁ, 2009 Ã.: 96. Ðñ³Ýï ³Ùñ³½Û³Ý - ºñÏ»ñ, Ñ. 2, 2009 Ã.: 97. ²ñ³Ù ´³ñÉ»½Ç½Û³Ý - гۻñ»Ý - ýñ³Ýë»ñ»Ý μ³é³ñ³Ý, 2009 Ã.



976